Dpovídají Verzi Vydávané V USA

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

S t ř edisko ibero-amerických studií

KUBÁNŠTÍ UPRCHLÍCI V ČASOPISE TIME V LETECH 1959 – 1989

DIPLOMOVÁ PRÁCE

AUTOR: Bc. Karolína Omrtová

VEDOUCÍ PRÁCE: Prof. Dr. Josef Opatrný

NÁZEV PRÁCE V ANGLIČTIN Ě: Cuban emigrants in Time, 1959 – 1989

STUDIJNÍ OBOR: Iberoamerikanistika navazující

P r a h a

2 0 0 9 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatn ě a výhradn ě s použitím citovaných pramen ů, literatury a dalších odborných zd rojů .

V Rychnov ě nad Kn ěžnou dne Karolína Omrtová Souhlasím s poskytnutím práce všem p řípadným zájemc ům ke studijním ú čel ům Děkuji vedoucímu diplomové práce Prof. Dr. Josefu Opatrnému za odborné vedení a poskytnutí významných informací . ANOTACE OMRTOVÁ, KAROLÍNA. Kubánští uprchlíci v časopise Time v letech 1959 – 1989 . Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2009. 126 s. Diplomová práce.

Práce analyzuje na základ ě článk ů v časopise Time a odborných text ů v ěnovaných problematice kubánských uprchlík ů, jak se m ěnila prezentace této menšiny v období od pádu režimu Fulgencia Batisty až do roku 1989.

Klí čová slova: Kuba, Time, uprchlíci, exil, Marielitos, Freedom Flights, Freedom Flotilla, ANOTATION

OMRTOVÁ, KAROLÍNA. Cuban emigrants in TIME, 1959 – 1989 . Faculty of Arts, Charles University in Prague, 2009. 126 p. Diploma Degree Thesis

The thesis analyzes how the image of Cuban emigrants changed in the period from the downfall of the Fulgencio Batista regime until the year 1989 based on articles in the TIME magazine and specialized texts dedicated to the issue of this minority.

Keywords: Cuba, Time, refugees, exile, Marielitos, Freedom Flights, Freedom Flotilla, Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Obsah ANOTACE ...... 5 ANOTATION ...... 6 Obsah ...... 7 1. Úvod ...... 10 1. 1. Cíle diplomové práce ...... 10 1. 2. Prameny ...... 10 1. 3. Sekundární literatura ...... 13 1. 4. Charakteristika pojmů ...... 15 2. Odraz problematiky v cílové literatuře ...... 17 2. 1. Úvod k emigraci ...... 17 2. 2. Dětští uprchlíci ...... 20 2. 3. První vlna uprchlíků ...... 25 2. 4. Freedom Flights ...... 30 2. 5. Antonio Maceo Brigade ...... 32 2. 6. Marielitos ...... 39 3. Kubánská komunita ve Spojených státech ...... 49 3. 1. Politické aktivity ...... 49 3. 2. Politický kontext Freedom Flotily ...... 54 3. 3. Fenomén „Malé Havany“ ...... 64 4. Odraz problematiky v pramenech ...... 69 4. 1. Rok 1960 ...... 69 4. 2. Rok 1961 ...... 71 4. 3. Rok 1962 ...... 80 4. 4. Rok 1963 ...... 81 4. 5. Rok 1964 ...... 83 4. 6. Rok 1965 ...... 85 4. 7. Rok 1966 ...... 86 4. 8. Rok 1968 ...... 88 4. 9. Rok 1969 ...... 88 4. 10. Rok 1971 ...... 89 4. 11. Rok 1978 ...... 89

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

4. 12. Rok 1980 ...... 90 4. 13. Rok 1981 ...... 92 4. 14. Rok 1983 ...... 96 4. 15. Rok 1984 ...... 97 4. 16. Rok 1985 ...... 97 4. 17. Rok 1987 ...... 97 5. Závěr ...... 99 RESUMÉ ...... 109 ABSTRACT ...... 110 6. Použité prameny a literatura ...... 111 6. 1. Prameny ...... 111 Rok 1959 ...... 111 Rok 1960 ...... 113 Rok 1961 ...... 115 Rok 1962 ...... 116 Rok 1963 ...... 117 Rok 1964 ...... 117 Rok 1965 ...... 118 Rok 1966 ...... 119 Rok 1967 ...... 119 Rok 1968 ...... 119 Rok 1969 ...... 119 Rok 1970 ...... 119 Rok 1971 ...... 120 Rok 1974 ...... 120 Rok 1975 ...... 120 Rok 1976 ...... 120 Rok 1977 ...... 120 Rok 1978 ...... 120 Rok 1979 ...... 120 Rok 1980 ...... 120 Rok 1981 ...... 121

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Rok 1982 ...... 121 Rok 1983 ...... 121 Rok 1984 ...... 121 Rok 1985 ...... 121 Rok 1987 ...... 121 6. 2. Literatura ...... 122 ČLÁNKY: ...... 122 KNIHY: ...... 122 Přílohy ...... 125

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

1. Úvod

1. 1. Cíle diplomové práce

Historie vztah ů Spojených států s Kubou má velmi dlouhou tradici a byla již mnohokrát zpracovávána. M ě z tohoto velkého celku zajímá p ředevším historie a vývoj kubánské komunity jako men šiny žijící ve spole čnosti cizího státu, p ředevším pak to, jakým zp ůsobem se tato menšina za řadila do spole čnosti, a to na základ ě informací uvedených o této spole čenské skupin ě v článcích časopisu Time.

Za hlavní cíl si tato práce klade p ředevším komparaci informací o kubánských uprchlících tak, jak byly prezentovány o dborníky v různých historických a sociologických studiích s tím, jaký obraz o nich vytvá řela média. V tomto p říp ad ě je pramenným základem a hlavním médiem časopis Time.

P ři postupném zpracovávání pramen ů a literatury vyvstávala celá řada otázek. První otázkou je, zda se prezentace v odborných studiích lišila od prezentace uprchlík ů v tisku. Dále mne zajímalo i to, zda se dokázali uprchlíci etablovat v americké spole čnosti a jaký byl jejich vliv na politické d ěn í.

1. 2. Prameny

Jako pramennou základnu pro svou práci jsem zvolila t ýd en ík TIM E. Učinila jsem tak z několika d ův od ů. Prvním, a z řej m ě n ejd ůležit ějším d ůvodem, je skute čnost, že TIME Atlantic edition je uložen v centrálním depozitá ři Národní knihovny, a proto je pro badatele pom ěrn ě dob ře dostupný. Dalším d ůvodem je fakt, že jde o periodikum vydávané v týdenních intervalech, což redaktory obvykle vedlo k hlubšímu poznání problému, který cht ěli ve řejnosti osv ětlit.

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Proto považuji čl án k y v n ěm uve řej n ěné za mnohem propracovan ější a s d ělující detailn ější informace, než jak by tomu bylo u čl ánk ů denního t isk u .

Č asopis TIME je vydáván soustavn ě od roku 1923, kdy dne t řetího b řezna vyšlo jeho první číslo. Za zakladatele a hlavní redaktory prvních čísel tohoto periodika jsou považování dva noviná ři, pracující p ův od n ě v deníku Yalské univerzity Yale Daily News, Briton Hadden a Henry Luce. P ův od n ě m ěli v úmyslu týdeník pojmenovat Facts, nicmén ě Henry Luce následn ě z m ěnil názor a vymyslel pojmenování TIME. I když tento název jist ě čt en á ři na první pohled iniciuje, v českém p řekladu, slovo čas a asociace s ním spojené, má mnohem hlubší význam, jedná se o zkratku, která znamená „ The International Magazine of Events “ 1. Jde tedy o magazín, jenž má sd ělovat aktuální mezinárodní události. Velkým zlomem se pro časopis stala smrt Britona Haddena v roce 1929, která nep římo napomohla tomu, že jeho kolega, Henry Luce, nastoupil dráhu jedné z nejvýznamn ějších osobností sd ělovacích prost ředk ů minulého století. Smrtí Haddena p řišla sv ětová žurnalistika o jednoho z dů ležitých inovátor ů , proslulého nap říklad i založením nového stylu psaní – takzvaného Timestylu.

Jak je t řeba chápat výraz Atlantic edition? Tento magazín p ův od n ě vycházel jako sd ělovací prost ředek pro širokou ve řejnost žijící ve Spojených státech Amerických. Dle Luce m ěl být časopisem, který nejen že bude čten á ře informovat o událostech, jež se odehrávaly na domácí a zahrani ční scén ě, ale zárove ň bude i prost ředkem pro pobavení a získání všeobecného p řehledu o sv ět ě, jenž nás obklopuje. Proto je jeho struktura roz čl en ěna do n ěkolika základních informa čních b lo k ů , jakými jsou nap říklad: U. S. Afairs, World, The Hemisphere, Science and technology, People, Theatre, Books a celá řada dalších. Atlantic edition je pak verzí tohoto časopisu, ur čenou pro oblast

1 http://en.wikipedia.org/wiki/Time_%28magazine%29

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Evropy, Blízkého východu a Severní Afriky. Redakce této verze se nachází v Londýn ě. Z toho vyplývá, že Atlantic edition nebyla mín ěn a pro širokou ve řejnost, nýbrž že byla ur čena pro ob čany USA žijící, ať už dlouhodob ě nebo krátkodob ě, v zahrani čí. Mezi takové ob čany jist ě p at řili obchodníci, diplomaté nebo p ředstavitelé zahrani čních jednotek americké armády. Šlo tedy o osobnosti bezpochyby p ředstavující vyšší s t řední t řídu, o nichž bylo zpravidla možno mít za to, že prošly vysokým školstvím. Vedle nich pak mohl být ur čen i části ve řejnosti stát ů Evropy, Blízkého východu a Severní Afriky schopné číst anglicky psaný text. Domnívám se, že zmín ěný jazykový faktor byl natolik limitující, že čt en á ři v t ěchto státech op ět museli být lidé, kte ří dosáhli u r čitého stupn ě vz d ěl ání.

Z výše uvedeného je patrné, že úrove ň t ěchto novin musela být mnohem vyšší, než pokud by šlo o sd ělovací prost ředek ur čený nejširším masám spole čn ost i.

V depozitá ři Národní knihovny jsou uloženy výtisky časopisu Time z rozmezí let 1929 až 1985. Jelikož vymezení tématu sahá až po rok 1989 bylo t řeba získat zbylé výtisky prost řednictvím internetového archivu p římo časopisu Time. To bylo d ů ležité i díky tomu, že výtisky uložené v Národní knihovn ě jsou často ve špatném stavu a části článku jsou vytrhané nebo n ějak jinak poni čené. Na druhou stranu i ve webovém archívu n ěkteré články chybí. Proto po prozkoumání výtisk ů uložených v Národní knihovn ě jsem jednotlivé články porovnala s jejich internetovou verzí. Bylo to i porovnání mezi verzí vycházející ve Velké Británii a v USA. Porovnáním jsem zjistila, že jedn otlivé články z Atlantické edice odpovídají verzi vydávané v USA.

Během roku 1959 vyšla necelá padesátka čl án k ů týkajících se p římo Kuby a jejího vývoje, ale žádný z nich neobsaho val informace o kubánských uprchlících. Jednalo se spíše o shrnutí fakt ů týkajících se

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

p římo čin ů a jednání samotného Fidela Castra a jeho jednotliv ých politických krok ů.

V pr ů běhu šedesátých let jsou články o Kub ě velmi časté a je vid ět , že pro amerického čt en á ře to bylo dozajista ožehavé téma. Jednotlivé osudy uprchlík ů jsou rozebírány do podrobností, což je dáno i atraktivitou osobního p říb ěhu pro jednotlivého čt en á ře. Stejn ě tak se ale objevují i články o významných událostech v diplomatických vztazích mezi USA a Kubou, a ť už šlo o ukon čení fungování amerického velvyslanectví na Kub ě, či vylod ění v Zátoce Sviní, které bylo patrn ě nejožehav ějším tématem této dekády.

Naproti tomu v letech sedmdesátých dochází k postup nému snižování po čtu zpráv v ěnovaných karibskému ostrovu. Tento trend se pak dále rozvíjí v letech osmdesátých, kdy by se dalo množství čl ánk ů více mén ě sp o čítat na prstech jedné ruky.

1. 3. Sekundární literatura

Literatura týkající se problematiky kubánských d ějin je velmi bohatá. Jedná se p ředevším o samotný vývoj kubánské historie, ať už z pohledu politických d ějin nebo d ějin hospodá řských. Zpracována je i problematika vztah ů Spojených stát ů a Kuby. Ovšem ta část kubánských d ějin týkající se výlu čn ě jejich ob čan ů opoušt ějících ostrov z d ůvodu politických či ekonomických v období po pádu Batistova režimu a nastolení nového socialistického režimu Fidela Cast ra, je velmi čerstvou záležitostí. Nedá se říci, že by literatury bylo p říliš málo, ale u r či t ě tvo ří daleko menší vý řez z celkového objemu knih napsaných všeobecn ě k d ějinám Kuby jako takové.

Základním sekundárním pramenem se v této práci stala p ří ru čka v yt vo řená pod záštitou dvou institucí a to Instituto de C ooperación Iberooamericana a Arte Público Press. Jedná se o dí lo Handbook of

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Hispanic Cultures in the United States. Toto dílo, rozd ělené do čt y ř p om ěrn ě obsáhlých svazk ů, slu čuje základní informace o hispánských menšinách žijících na území Spojených stát ů z pohledu jejich historického vývoje na tomto území i z pohledu kult ury, sociologie a antropologie. Je tedy možné zde získat základní p řehled o dané problematice dále rozší řený o informace získané z dalších publikací. Toto dílo je uloženo ve fondu univerzitní knihovny Universidad de la Laguna na Tenerife.

Neopomenutelné jsou publikace dostupné v českých knihovnách. Jedná se o materiály k všeobecnému p řehledu ke kubánským d ěj in ám, jako jsou Dějiny Latinské Ameriky od kolektivu autor ů pod vedením prof. Polišenského nebo Cuba: New History zpracovaná Richardem Gottem či krátká studie profesora Opatrného Ku ba či Castro a Kuba v překladu Gabriely Chalupské od Angela Trenta.

Další podstatnou skupinou materiál ů byly pro tuto práci knihy týkající se p ředevším samotných kubánských uprchlík ů . Tyto studie je možné dohledat prost řednictvím serveru http://www.books.google.com, kde jsou ovšem v pouhém náhledu. Z tohoto d ů vodu není možné z nich čerpat celistv ě veškeré informace. Každopádn ě i p řesto je možné zde získat dostatek údaj ů souvisejících s tématem této práce. Jedná se o s tu di e From welcomed exiles to illegal immigrants nebo Political Disaffection in Cuba´s Revolution and Exodus . Dále studie týkající se p římo kubánských d ětí Operation Pedro Pan: The Untold Exodus of 14,000 Cuban Children nebo dílo p římo o centru kubánského exilu Cuban Miami .

Poslední skupinu tvo ří odborné články ze serveru http://www.jstor.com. Jsou to studie Cuba´s Exiles: Portrait of a Refugee Migration , dále pak od autora specializujícího se na problematiku Marielské flotily Gastona A. Fernandeze The Freedom Flotilla: A Legitimacy Crisis of Cuban Socialism? . Od stejného autora

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

je i kniha The Mariel Exodus: Twenty years later . Kone čn ě pak studie od p římého aktéra program ů pro kubánské d ěti Monsignora Bryana O. Walshe s názvem Cuban Refugee Childern , ve kterém jsou p řepsány autentické zvukové záznamy událostí v období vzniku program ů pro malé kubánské uprchlíky.

1. 4. Charakteristika pojmů

Pro pochopení daného tématu je nutné obsáhnout základní pojmy n ej čast ěji v textu novinových zpráv a odborné literatury po užívaných. Prvním pojmem je pojem REFUGEE. Z pohledu dnes vydávaných slovník ů jde o uprchlíka či b ěžence. Tedy osobu, jež opustila území svého státu, a to a ť už z d ůvodu špatné politické či ekonomické situace n ebo z d ůvodu vále čného konfliktu v zemi. Podle autor ů zkoumajících téma uprchlík ů v období, kdy p římo k jednotlivým vlnám uprchlictví z Kuby docházelo, je proti pojmu uprchlík stav ěn pojem VOLUNTARY MIGRANT. Rozdílem mezi t ěmito pojmy jsou d ů vody, které vedou k opušt ění zem ě. Samotní auto ři studií na toto téma se pln ě v charakteristice jednotlivých pojm ů neshodují. Pro tuto práci bych si ráda vyp ů j čila charakteristiku uvedenou v článku Silvia Padreza-Bailey Cuba´s Exiles: Portrait of a Refugee Migration, kde je již použita citace E. F. Kunze. Ten ve své charakteristice z roku 1973 uv ádí :

„ Je to odhodlání vyko ř enit sebe sama a nep řítomnost p ů vodní kladné motivace usadit se jinde, co charakterizuje veškerá uprchlická rozhodnutí a odlišuje uprchlíka od volních migrant ů . 2

2„ It is the reluctance to uproot oneself, and the abs ence of positive original motivations to settle elsewhere, which characterize s all refugee decisions and distinguishes the refugee from the voluntary mi grants . “

Cuba´s Exiles: Portrait of a Refugee Migration [online]. The centre for Migration Studies of New York (USA) : International Migration Review, Spring, 1985 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné: http://www.jstor.org/stable/2545654. str. 8

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Pro neshody v p řesné charakteristice pojm ů zavádí Kunz ješt ě další pojem a tím je VINTIGES. V něm up řes ň uje tuto skupinu jako osoby odrážející „nepravd ěpodobné d ů vody odchodu“ . 3

Naproti tomu p římo v samotném textu čl ánk ů je nej čast ěji používán pojem refugee a hned za ním následuje EXILE. I pro tento výraz má Kunz vlastní charakteristiku.

„Politický exil je posledním krokem procesu hlubokého politického odporu, který … je často doprovázen obavou uprchlíka o jeho bezpe čí s p řihlédnutím k jeho výkladu událostí a pocitu ohrožení vlastní osoby.“ 4

Zatímco v odborných pracích se nej čast ěji objevují pojmy VINTIGES a REFUGEES, tak v článcích je nejb ěž n ější použití pojmu REFUGEE, a to ve smyslu osoby, jež p řichází z Kuby do Spojených stát ů , dalším pojmem je pak EXILE ve významu jedince, a st ej n ě tak i již usídlené kubánské komunity.

3 „ unlike reasons for departure “ Cuba´s Exiles: Portrait of a Refugee Migration [online]. The centre for Migration Studies of New York (USA) : International Migration Review, Spring, 1985 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné: http://www.jstor.org/stable/2545654. str. 8

4 „ Political exile is the last step of a process of pr ofound political disaffection that,....., is often accompanied by th e refugee´s fear for their safety given their interpretation of events and sel f-perceived danger . “

HOROWITZ, I. L., SUCHLICKI, J. Cuban communism. [online]. Transaction : USA, 1988. ISBN – O-7658-0456-5 - [cit. 14/7/2009]. Dostupné na:.http://books.google.cz/books?id=aHs4UOBb7gAC&printsec=frontcover&source=gbs_navlinks_s#v=onepage&q=&f=false. str. 497

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

2. Odraz problematiky v cílové literatuře

2. 1. Úvod k emigraci

K jednomu z historicky ur čujících kontakt ů Kuby a Spojených stát ů dochází v období sedmileté války, b ěhem níž Britové obsadili po dobu deseti m ěs í c ů Havanu. V této dob ě dochází na Kub ě ke styk ů m s britskými obchodníky a vojáky, p řicházejícími na ostrov práv ě z amerických kolonií, a také k uv ěd om ění si možnosti ekonomické spolupráce mimo špan ělskou koloniální državu. K upevn ění vztah ů se Spojenými státy dochází od po čátku devatenáctého století, kdy z Kuby na kontinent odešlo až 1000 obyvatel. Ti se posléze usazovali ve m ěstech jako je New Orleans, Philadelphia a New York. Odcházeli p ředevším se zám ěrem získat kontakty pro rozší ření obchodu nebo zkusit št ěstí s vlastním podnikáním p římo ve Spojených státech. Ve t řicátých letech století devatenáctého se centra, ve kterých žila velká část p ů vodem kubánské populace, rozši řují o místa na Florid ě, jako je Key West, Tampa a Ybor City.

V pr ů běhu p ředminulého století se d ůvodem pro odchod z ostrova stávala i možnost studia na amerických univerzitách, kde mohli potomci majetn ější vrstvy kubánského obyvatelstva získat kvalitn ější vzd ělání. V neposlední řad ě pak na konci let čty řicátých z Kuby odchází politická emigrace. Ta zprvu usilovala o to, aby Kuba spadala politicky pod Spojené státy americké, na konci následující dekády se však op ět vrací na rodný ostrov.

Druhá polovina století devatenáctého p řináší zm ěny, jak na poli politickém, tak i ekonomickém. Co se hospodá řství tý če, m ůžeme sledovat daleko užší kontakty díky jednomu z hlavní ch kubánských ekonomických odv ětví, kterým není nic jiného než tabákový pr ů mysl. V pr ů běhu šedesátých let dochází k obrovskému nár ů stu výroby cigaret díky ochran ě cen dováženého tabáku. Z tohoto d ůvodu odchází celá řada

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

kubánských obyvatel do výrobních center ve Spojených státech (Florida, Louisiana, New York), kde jsou p řijímáni jako kvalifikovaná, p řesto však nízkonákladová pracovní síla. V následují cích sedmdesátých i osmdesátých letech se tento trend dále upev ň uj e.

Podstatným d ů vodem k emigraci bylo také oslabení vývozu a prodeje cukru. K tomu dochází v osmdesátých letech, jako následek výroby řepného cukru v Evrop ě. Kuba se tím dostala do ekonomických potíží a tak celá řada osob, které d říve pracovaly na t řtinových plantážích, odchází do Spojených stát ů vyráb ět práv ě cigarety. Tento proces emigrace za prací v tabákovém pr ů myslu kon čí až v období první poloviny dvacátého století se zavád ěním stroj ů do výroby a omezováním ru čního rolování cigaret.

Ve Spojených státech amerických se již v 19. století stává kubánská komunita velmi významnou, to je patrné nap říklad z množství periodik vydávaných touto skupinou obyvatelstva. Na Florid ě jsou vydávány noviny El Yara a La Contienda, v komunit ě d ěln ík ů tabákového pr ůmyslu vychází El Despertar nebo El Internacional. Zm í n ěná periodika byla vydávána ve špan ěl šti n ě a tak ovliv ňovala nejen komunitu kubánských emigrant ů , ale také celou řadu emigrant ů z Mexika a Puerto Rica, kte ří také pracovali v továrnách na výrobu cigaret. Dalším typem novin byly deníky odkazující na revolu ční myšlenky José Martího, tak m ůžeme zmínit listy Patri a La Revolución 5.

Dalším ze skupiny ukazatel ů , z nichž m ůžeme na význam této skupiny usuzovat, je její odhadovaný po čet osob. V sedmdesátých letech 19. století existoval p ředpoklad, že ve Spojených státech žije zhruba dvanáct tisíc obyvatel kubánského p ů vo du z čehož nejv ětší část m ěla být usazena v New Yorku v po čtu p řibližn ě 4000, ve vý čt u následovala velká skupina v New Orleans, kde se nacházelo o tisíc

5 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . Literature and Art. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 369 - 370

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

obyvatel mén ě, a o další tisíc mén ě pak v t řetím velkém centru, kterým byl Key West. Zbytek kubánské populace m ěl být rozmíst ěn v e m ěs tech, jako je Jacksonville, Savannah, Washington, Boston či Galveston 6. V roce 1895 se nejv ětším centrem kubánské emigrace stává Key West. P ředpokládá se, že zde pracovalo na 3000 kubánských d ěln ík ů v až stovce podnik ů na výrobu cigaret, p řičemž tyto výrobny dokázaly ro čn ě vyprodukovat až 100 milion ů kus ů cigaret 7. Posléze dochází k obrovskému r ůstu díky tabákovému pr ů myslu také v Ybor City, které se spole čn ě s nov ě vytvo řeným West Tampa stává dalším z center, kam odchází kubánští d ělníci za prací. Tato m ěst a s e v třicátých letech dvacátého století mohla honosit až sto šedesáti pod niky, které dokázaly ro čn ě vyprodukovat 504 milion ů cigaret 8.

Nem én ě d ů ležitou sou části života Kubánc ů ve Spojených státech bylo vytvá ření identity jejich vlastní komunity, to m ůžeme pozorovat n ap říklad p ři vytvo ření jedné z prvních kubánských organizací v USA - Instituto San Carlos založený v Key West 9. Zmín ěný institut vznikl v roce 1871 jako organizace pro pomoc všem emigrantů m v tomto m ěst ě a to na poli sociálním, vzd ělávacím a spole čenském. Zárove ň se ale stává i centrem kubánského odporu proti špan ělské nadvlád ě nad karibským ostrovem. V uvedené organizaci se velmi akti vn ě zapojovaly i ženy, tak posléze vznikla sesterská organizace San Carlos School 10 sloužící ú čelu zprost ředkování a zachování kubánské kultury a vlastní

6 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . History. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 306

7 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . History. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 306

8 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . History. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 306

9 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . History. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 309

10 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . History. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 315

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

identity emigrant ů. Spolu s ní na tomto poli p ůsobila i další organizace v yt vo řená kubánskými ženami v Key West - Casa Cubana. V New Yorku v roce 1876 vzniklo Partido Independiente Radical a o dalších šest let p ozd ěji vytvo řil José Martí Partido Revolucionario Cubano, jež hl ásalo myšlenku Kuby jako státu, kde by existoval jednak sociální, tak i rasový mír.

Ve t řicátých letech dvacátého století se stává hlavním centrem kubánské emigrace Miami. Sem odchází ve velké vln ě opozice Gerarda Machada. Naproti tomu již usazení d ělníci tabákového pr ů myslu se k v ůli velkému úpadku tohoto odv ětví souvisejícímu se zavád ěním mechanizace do výroby st ěhují do New Yorku a center na severu Spojených stát ů . Na základ ě uvedených skute čností dochází k tomu, že v e čt y řicátých letech se z celkového po čtu až 22 tisíc Kubánc ů nacházela celá polovina práv ě v New Yorku 11 .

2. 2. Dětští uprchlíci

Situace po svržení režimu Fulgencia Batisty zna čn ě rozví řila hladinu veškerého d ění na Kub ě, jedním z jejích projev ů byly i vlny uprchlík ů, které opoušt ěly Kubu. Nejcelistv ější a nejbolestiv ější byla vlna d ětských uprchlík ů .

Po Castrov ě mocenském p řevratu neodcházeli pouze dosp ělí obyvatelé, nýbrž také d ěti. D ětská emigrace je jedním z d ůležitých faktor ů kubánského vyst ěhovalectví v ů bec. Díky špan ělské ob čanské válce, která Kubu a její obyvatele čás t e čn ě poznamenala kv ůli t ěsným kontakt ům mezi ob ěm a z em ěmi, existovala na Kub ě p ředstava, že d ěti budou postupn ě odebrány rodi čů m a odvezeny do Sov ětského svazu na

11 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . History. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 306

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

p řevýchovu nebo že z nich budou vychováváni špioni a v kone čném d ůsledku budou použity proti vlastním rodi čů m.

Ve velkém bylo používáno propagandy ve školách. V lednu, rok po zm ěně režimu, nabádal ministr školství u čitele, aby všt ěpovali d ětem myšlenky revoluce. Tak byla do výuky za čl en ěna oficiální ideologie, m no h é z d ětí ješt ě po letech života ve Spojených státech dokázaly n az p am ěť o d říkat tato hesla:

„Fidel, Fidel que tiene Fidel, que los americanos no pueden con el .“ nebo „ Arriba, abajo, los yanquis son guanajos . “ 12

Ovlivn ěni byli i studenti vysokých škol, ti se museli post up n ě u či t ovládat zbran ě, aby byli p řipraveni k obran ě vlasti. Postupn ě tuto pochybnou výsadu získávaly mladší a mladší d ěti .

Do Spojených stát ů jednak odcházely d ěti se svými rodi či, ale celá řada rodi čů také posílala své d ěti samotné. Podle výzkum ů se velká skupina matek p řikl án ěla k názoru, že by rad ěji své vlastní d ěti zabila, než by je sv ěř ila do rukou socialistického režimu. Proto se záhy p o Castrov ě revoluci objevuje ve Spojených státech pot řeba ur čitého zaopat ření d ětí posílaných sem svými vlastními rodi či. Ze za čátku na tyto d ěti čekali na letištích jejich p říbuzní, kte ří již do Spojených stát ů odcestovali, pozd ěji však docházelo čím dál čast ěji k tomu, že se tyto d ěti ocitaly na letišti zcela samy a nikdo je zde neo čekával. Mezi první z t ěchto malých emigrant ů pat řili Sixto Aquino a jeho sestra Vivian 13 .

12 CONDE, Y. M. Operation Pedro Pan: The untold exodus of 14, 000 Cuban Children [online]. New York : Hardback Published, 1999 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=FsXg7uNul5YC&pg=PA195&lpg=PA195&dq=antonio+maceo+brigade& source=bl&ots=lZrQMF_mjl&sig=SJrSUGrmwT8ZpevJUCuOQcCNdpw&hl=cs&ei=cgF3SpHmJNKssgbWwa n9BA&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=8#v=onepage&q=antonio%20maceo%20brigade&f=fal se . str. 17

13 WALSH, B Cuban Refugee Childern [online]. University of Miami (USA) : School of International Studies, Jul. – Oct., 1971 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné: http://www.jstor.org/stable/174929

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Tito dva otev řeli celý problém se zaopat řením, jak jich samotných, tak jejich následovník ů.

Iniciativy se chopily k řes ť anské organizace v čele s Miami´s Catholic Welfare Bureau a Centro Híspano Católico 14 . Sixto Aquino a jeho sestra p řilétli na letišt ě v Miami 26. prosince 1960, následn ě po jejich p říletu byly vytvo řeny dva programy na ochranu kubánských d ětí, které se m ěly dostat do Spojených stát ů v následujících letech. Prvním programem byl Operation Pedro Pan, vytvo řený pro kubánské rodi če, aby mohli své d ěti poslat do Spojených stát ů. Druhým programem byl The Cuban Children´s Program, ten m ěl zajiš ťovat pé či všem kubánským d ětem, jež se ocitly ve Spojených státech bez ochrany svých rodi čů nebo jiných p říbuzných 15 .

Oba tyto programy vznikly ve stejnou dobu a to t ěsn ě po Castrov ě mocenském p řevratu na ostrov ě. Ovšem Operation Pedro Pan trval jen n ěkolik m ěs í c ů a to p řes n ě v rozmezí od ledna 1961 až do října 1962, v této dob ě se díky n ěmu dostalo do Spojených stát ů amerických na 14 tisíc d ětí. Zhruba polovina t ěchto d ětí 16 získala díky druhému programu zaopat ření a pomoc.

Operation Pedro Pan vznikla díky Jamesi Bakerovi, k terý byl ředitelem Ruston Academy v Havan ě a v prosinci 1960 p řilet ěl do Spojených stát ů , aby zde nalezl vhodné místo pro vytvo ření školy pro mladé kubánské uprchlíky. Následn ě se setkal s monsignorem Bryanem O. Walshem, který byl p ředstavitelem Miami´s Catholic Welfare

14 Centro Híspano Catolico bylo založeno v roce 1959 biskupem Carrollem v Miami, aby pomáhalo španělsky mluvícím emigrantům přicházejícím do toho města se zapojením se do života ve Spojených státech. K tomuto účelu mělo bilingvní pracovníky.

15 WALSH, B Cuban Refugee Childern [online]. University of Miami (USA) : School of International Studies, Jul. – Oct., 1971 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné: http://www.jstor.org/stable/174929 . str. 379

16 6 486 dětí, dle: WALSH, B Cuban Refugee Childern [online]. University of Miami (USA) : School of International Studies, Jul. – Oct., 1971 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné: http://www.jstor.org/stable/174929 . str. 379

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Bureau. Monsignor Walsh se domníval, že pouhé vytvoření školy pro d ětské uprchlíky by nebylo ú čelné a že naopak má být vytvo řen systém, ve kterém bude d ětem poskytnut azyl v takových p ěstounských rodinách, aby byla zachována jejich víra, a bude o n ě postaráno i po stránce zdravotní a vzd ělávací. James Baker nakonec s uvedeným návrhem souhlasil a zavázal se k další spolupráci n a tomto programu.

Proto, aby mohly d ěti opustit Kubu, bylo zapot řebí získat studentské vízum pro každé jednotlivé dít ě od Americké ambasády v Havan ě. Studentské vízum pak bylo p řid ělováno na základ ě potvrzení, že dít ě nastoupí do školy ve Spojených státech a že je sch opné docházky. Pro tyto ú čely bylo nutné vyplnit speciální formulá ř. Jednotlivé formulá ře byly získávány p řes Normu Lemberg od Agnes Ewald z Coral Gables High School 17 . Jako prost ředník na stran ě Kuby James Baker posílal p řesné seznamy d ětí, které získaly studentské vízum, ale ve Spojených státech nemají žádné zázemí, do American Chamber of Commerce, která se taktéž zavázala ke sp olupráci na zmí n ěném programu.

V samotném Miami pak bylo nutné zajistit místo, kde by mohly d ěti p řicházející z Kuby být ubytovány. P ředevším se jednalo o mladé chlapce, které bylo t ěžké umístit do p ěstounských rodin a jejich p říbuzní o n ě také nem ěli zájem. K tomuto ú čelu poskytli n ěkt e ří z již usídlených kubánských obchodník ů nebo jejich potomk ů své domy. Jedním z nich byl i Maurice Ferré, ten byl v ů bec prvním, kdo dar v podob ě domu pro tento program poskytl. Jeho d ům se následn ě stal hlavním centrem pro chlapce p řicházející z Kuby, proto byl pojmenován Cuban Boys Home.

Dalším problémem se ukázala být finan ční stránka celého projektu. Jelikož byl program vytvo řen církevní organizací, a to jako program

17 WALSH, B Cuban Refugee Childern [online]. University of Miami (USA) : School of International Studies, Jul. – Oct., 1971 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné: http://www.jstor.org/stable/174929 . str. 391

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

p ěstounské pé če, nevztahovala se na n ěj možnost státních p ří sp ěvk ů. Posléze se ovšem poda řilo vytvo řit smlouvu s Florida State Department of Public Welfare, ta zajiš ť ovala p řísp ěvek na každé dít ě v p ěstounské p é či ve výši p ět a p ůl dolaru na den a pro d ěti v pé či institucí pak p řís p ěvek na den o dolar vyšší 18 . Tím bylo definitivn ě potvrzeno fungování Cuban Children´s Program.

Velkým problém ve fungování Operation Pedro Pan nas tal v lednu 1961, kdy byla uzav řena americká ambasáda v Havan ě. To vyvolalo jednak obavy v řadách amerických ob čan ů pobývajících na ostrov ě - proto se do Spojených stát ů vrací James Baker, koordinátor programu v Havan ě - ale i nemožnost nadále vydávat studentská víza p ro d ětské emigranty. P řed svým odchodem z Kuby ovšem James Baker ješt ě zajistil, aby d ěti, jež cht ěly zažádat o víza tak mohly u č init na britské ambasád ě. S vízem ud ěleným britskou ambasádou mohly vycestovat do Kingstonu na Jamaice, zde jim m ělo být p řid ěleno americké vízum, se kterým mohly následn ě vycestovat do Spojených stát ů . Tento zp ů sob byl mnohem nákladn ější než p římý let z Havany do Miami a bylo i t řeba zajistit místo v Kingstonu, kde by mohly d ěti čekat na své americké vízum. Na druhou stranu se ovšem p ředpokládalo, že pro kubánskou stranu bude odchod d ětí na Jamaiku p řijateln ější než p římý let do Spojených stát ů a že bude tedy daleko snazší získat povolení k opu št ění ostrova. Tímto se dostal Operation Pedro Pan do své druhé fáze. Nakonec byl ovšem ukon čen kubánskou raketovou krizí v říjnu 1962. Ovšem Cuban Children´s Program pokra čoval v zajišt ění pé če o d ěti, které se již ve Spojených státech nacházely i nadále. Celý program p ěstounské pé če byl již p řed říjnem 1962 rozší řen do 35 amerických stát ů , v samotném Miami pak získalo domov až 1500 d ět í 19 .

18 WALSH, B. Cuban Refugee Childern [online]. University of Miami (USA) : School of International Studies, Jul. – Oct., 1971 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné: http://www.jstor.org/stable/174929 . str. 397

19 WALSH, B Cuban Refugee Childern [online]. University of Miami (USA) : School of International Studies, Jul. – Oct., 1971 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné: http://www.jstor.org/stable/174929 . str. 412

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

V okamžiku, kdy d ěti byly již opatrovány ve Spojených státech, nastala pot řeba ur čité interakce mezi d ětmi samotnými, aby nedocházelo k p řetrhávání vztah ů mezi sourozenci a p řáteli. Jedni z p ěst oun ů, proto vymysleli tane ční zábavy jako místo pro setkávání d ětí tak, aby se nep řetrhaly jejich styky s kubánskou komunitou. Zm í n ěná aktivita byla jednou z mnoha, které byly pro d ěti vytvá řeny, a v ětšina z nich pak na ni vzpomíná jen v dobrém.

To, že tyto d ěti m ěly mezi sebou úzké styky, dosv ěd čuje i fakt, že v s ou časnosti existuje organizace Operation Pedro Pan Gro up. Od roku 1990 se tato skupina zavázala k pomoci d ětem, které se ocitnou stejn ě jako oni bez pomoci. Za tímto ú čelem vybudovali d ětskou vesni čk u v Camp Matecumbe.

2. 3. První vlna uprchlíků

První vlnu kubánské emigrace do Spojených stát ů amerických m ůžeme historicky zařadit do doby po pádu Batistova režimu. V tomto období, t ěs n ě po p řevzetí moci nad ostrovem Fidelem Castrem, odchází z e z em ě až na 215 tisíc jejich obyvatel 20 . Jednalo se p ředevším o elitu kubánské spole čnosti zastoupenou v první řad ě p ředevším p ředstaviteli politických p řívrženc ů Batistova režimu.

V prvních letech své vlády nad karibským ostrovem Fidel Castro provedl dv ě opat ření, jež p řisp ěla k emigraci další části kubánské elity. Prvním z nich byla agrární reforma, tu Castro vyhlásil v červnu roku 1959. Jednalo se již o druhou revolucioná ři vyhlášenou agrární reformu na ostrov ě, první byla použita na území kontrolovaném guerillou v roce 1958. Tato druhá reforma ur čovala, že vlastnictví p ůd y m ůže dosahovat

20 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . Sociology. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 51

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

nejvýše vým ěry 400 hektar ů 21 . Uvedené opat ření vedlo k odchodu v ětšiny pozemkové aristokracie. Vlastníky plantáží následovala p r ůmyslová elita, pro tu se impulsem k opušt ění ostrova stalo vyhlášení znárodn ění pr ům ys l u v říjnu roku 1960.

Většina nov ě p říchozích emigrant ů se nejprve obracela na pomoc s v ých p říbuzných, kte ří již byli ve Spojených státech usídleni. Pokud ovšem v nové zemi nem ěli nikoho, na koho by se mohli obrátit, vyhledávali pomoc v Centro Híspano Catolíco. Tato o rganizace byla jedinou, která byla schopna následn ě po revoluci na karibském ostrov ě pomoci prvním emigrant ů m 22 .

Cento Híspano Catolíco ovšem nebylo s to řešit situaci, utvo řivší se v Miami po p říchodu velkého po čtu uprchlík ů. Bylo t řeba jim pomoci s vyhledáváním práce a ubytování a obecn ě s etablováním se v americké spole čnosti. Situace vyústila v nutnost rychlého z řízení n ějaké organizace schopné pomáhat nov ě p říchozím kubánským emigrant ům . Administrativa prezidenta Eisenhowera záležitostí k ubánských uprchlík ů po v ěř ila Tracyho Voorheese. Tento muž, jenž se již v obd obí let 1956 až 1957 zabýval pomocí ma ď arským uprchlík ů m, následn ě druhého prosince 1960 založil Cuban Refugee Emergen cy Center, kteréžto organizaci byla na provoz p řid ělena ze státního rozpo čtu částka jeden milion dolar ů 23 .

Zm í n ěné centrum zajiš ťovalo každodenn ě pomoc kubánským rodinám s vyhledáváním bydlení a práce. Dále poskyt ovalo denní jesle, lekce anglického jazyka, výukové programy pro vzd ělávání d ětí,

21 Toto číslo je sice poměrně veliké, ale v realitě Kuby je chápáno zcela jinak. Pro srovnání můžeme uvézt například příměr Kuby ke kanárskému archipelagu, která je k porovnání s Kubou 14x menší.

22 WALSH, B Cuban Refugee Childern [online]. University of Miami (USA) : School of International Studies, Jul. – Oct., 1971 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné: http://www.jstor.org/stable/174929 . str. 385

23 WALSH, B Cuban Refugee Childern [online]. University of Miami (USA) : School of International Studies, Jul. – Oct., 1971 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné: http://www.jstor.org/stable/174929 . str. 386

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

l ék a řskou pomoc, a to a ť už se jednalo o všeobecnou léka řskou pomoc, stomatologické ošet ření nebo návšt ěvy u pacient ů v jejich domácím prost ředí, a v neposlední řad ě pak materiální pomoc v podob ě brýlí, zubních náhrad, hygienických pot řeb či obnošeného šatstva. 24

V yt v o ření centra pro kubánské emigranty bylo jedním z krok ů politiky otev řených dve ří prosazované, jak prezidentem Eisenhowerem, tak i jeho nástupci prezidentem Kennedym, Johnsonem , Nixonem a Carterem. Uvedený politický postoj byl sou částí studené války a boje proti socialistické části sv ěta. Spojené státy p ředpokládaly, že se jim pomocí odchodu, jak pr ůmyslové a agrární elity, tak i intelektuál ů a profesionál ů poda ří oslabit socialistický režim na ostrov ě.

Pro první vlnu uprchlík ů, která do Spojených stát ů amerických odešla, nebylo etablování se v americké spole čnosti až tak obtížné, n ebo ť řada z nich byla americkou kulturou zna čn ě ovlivn ěna. Bylo tomu tak p ředevším díky skute čnosti, že se jednalo o kubánskou elitu, jež často vyhledávala místa na Florid ě či New York, jako místa pro svou dovolenou. Dále si mohla dovolit posílat své d ěti do internátních škol, kde byla jako druhý jazyk vyu čována angli čtina a d ěti pak následn ě mohly p řejít na americké vysoké školy. V neposlední řad ě byl vývoj kubánské spole čnosti ovlivn ěn i po stránce stravování, oblékání a možnosti sledovat hollywoodské filmy v kubánských k inech. Celá řada kubánských rodin m ěla ve Spojených státech své p říbuzné, kte ří emigrovali již v d ří v ější dob ě, a v ětšina jich žila na Florid ě. Ta byla pro Kubánce zajímavá nejen svou blízkostí k rodnému ostrovu, ale také celkem p říhodným klimatem, podobajícím se ostrovnímu podnebí. Tyto osoby sv ůj odchod z rodného ostrova popisovaly rů z n ě a každý z nich

24 Garcia, M. C., Havana USA: Cuban Exiles and Cuban Americans in South Florida, 1959-1994 [online]. Berkley, Los Angeles: University of California Press, 1996 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=2EvTZIwh7sIC&printsec=frontcover&dq=antonio+maceo+brigade&sou rce=gbs_similarbooks_s&cad=1#v=onepage&q=&f=false . str. 19

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

má z této doby jiné vzpomínky. Pro zajímavost, ale m ůžeme uvést p říb ěh mladé u čitelky a její d ů vody, pro č opustila svou zem:

„Na Kub ě jsem byla profesionál. M ěla jsem tituly v oborech u čitelství a pedagogika. Cítila jsem však pot ř ebu všeho tohoto se vzdát a opustit svou zemi, nebo ť jsem si uv ědomila, že bych nikdy nebyla schopna vyu čovat komunismus. P ří čí se to mým k ř es ťanským a demokratickým ideál ů m… “ 25

Dále pak ale uvádí, jakým zp ůsobem s ní bylo nakládáno po p řistání na americké p ů d ě:

„…Když jsme dorazili do Miami, první v ěcí, kterou imigra ční ú ř edníci podnikli, bylo, že mne vyslechli. Prohlásila jsem o sob ě, že jsem proti Fidelovi. To zpe četilo m ůj osud navždy. Již nikdy jsem se nemohla vrátit, nebo ť kdybych tak u činila, byla bych poslána do vězení…“ 26

Jiní se ovšem shledali i s relativn ě pozitivním p řístupem americké spole čn osti .

25 „... I was a professional in Cuba. I had degrees in teac hing and pedagogy. I felt compelled to give it all up and leave my count ry because I realized that I could never teach communism. It contradicts my Chri stian and democratic ideas . . . . “

Garcia, M. C., Havana USA: Cuban Exiles and Cuban Americans in South Florida, 1959-1994 [online]. Berkley, Los Angeles: University of California Press, 1996 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=2EvTZIwh7sIC&printsec=frontcover&dq=antonio+maceo+brigade&sou rce=gbs_similarbooks_s&cad=1#v=onepage&q=&f=false . str. 18

26 „...When we got to Miami, the first thing the immig ration authorities did was to interview me. I declared myself to be agains t Fidel. That sealed my fate forever. I could never return because if I did I would be sent to prison...“

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

„… V obývacím pokoji jsme m ěli l ůžko speciáln ě pro naše p řátele. Naši domácí nikdy nic ne ř ekli… Myslím, že v ěd ěli, v jaké nouzi jsme všichni byli…“ 27

I p řesto, že v první vln ě p řicházela do Spojených stát ů elita kubánské spole čnosti zna čn ě ovlivn ěná americkou kulturou a z velké části tvo řená osobami s vysokoškolským vzd ěláním, které byly ve svých profesích cen ěn y, m ěly tyto osoby problém s nalezením práce. V ětšina z nich z ůstala na území Floridy, potýkající se v dob ě jejich p říchodu s 6% nezam ěstnaností dále nar ů stající o osoby pracující jako sezónní z am ěstnanci. Dalším problémem, se kterým se zde Kubánci setkávali, bylo uznání dosavadního spln ěného vzd ělání. Proto celá řada z nich musela vykonávat profese, jež neodpovídaly jejich v zd ělání nebo profesi, kterou vykonávali na svém rodném ostrov ě. 28

Zajímavý je pak faktor zam ěstnanosti kubánských žen. T ěm sice též nebyly uznány tituly, ale oproti muž ům se jim da řilo shán ět z am ěstnání daleko snadn ěji. Bylo tomu tak díky skute čnosti, že celá řada žen jej mohla vykonávat doma, protože byly zam ěstnány jako švadleny či pradleny. Proto jim k zajišt ění obživy sta čily minimální jazykové dovednosti. Hlavním d ů vodem, pro č byly vyhledávan ější než muži, byl fakt, že zam ěstnavatelé jim za jejich práci platili daleko menší mz d y.

27 „...In the living room we had a sofa-bed especially for our friends. Our landlords never said anything... I guess they knew how needy we all were...“

28 Garcia, M. C., Havana USA: Cuban Exiles and Cuban Americans in South Florida, 1959-1994 [online]. Berkley, Los Angeles: University of California Press, 1996 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=2EvTZIwh7sIC&printsec=frontcover&dq=antonio+maceo+brigade&sou rce=gbs_similarbooks_s&cad=1#v=onepage&q=&f=false . str. 20

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

V roce 1965 následovala další vlna emigrace. Stalo se tak v období od zá ří tohoto roku, kdy bylo vládou na ostrov ě zv e řejn ěno, že ze zem ě mohou odejít všichni, kdo mají ve Spojených státech své p říbuzné. Jako jediné možné místo pro odchod ze zem ě byl vyhlášen rybá řský p řístav Camarioca. Jakmile se o tomto prohlášení dozv ěd ěla kubánská komunita ve Spojených státech, vyslala k b řeh ů m svého rodného ostrova tisíce lodí, jež m ěly pomoci jejich p říbuzným k opušt ění zem ě. V období dvou m ěsí c ů následovala vlna až 5000 obyvatel Kuby, kte ří z ostrova odešli 29 .

Kubánská vláda se domnívala, že se tímto zp ů sobem vícemén ě bezbolestn ě zbaví v ětší části své opozice, vlna emigrant ů však byla natolik velká, že vedla k vyhlášení Memorandum of Understanding, na jehož základ ě byl pozd ěji vytvo řen letecký most mezi Kubou a Spojenými státy 30 .

2. 4. Freedom Flights

Memorandum of Understanding bylo uzav řeno v roce 1965 mezi Kubou a Spojenými státy jako prost ředek pro úpravu odchodu Kubánských ob čan ů . B yl o v n ěm zakotveno n ěkolik zásad p řesn ě stanovujících, kte ří ob čané mohou opustit karibský ostrov. Na prvním míst ě byla dána p řednost t ěm, jež m ěli ve Spojených státech p říbuzné a to v následujícím po řadí: manžel nebo manželka, v dalším stupni pak rodi če a na posledním míst ě sourozenci 31 . Podle tohoto pravidla v yt vo řily ob ě vlády, a to jak kubánská, tak americká, seznam oso b, jimž

29 PEDREZA-BAILEY, S. Cuba´s Exiles: Portrait of a Refugee Migraion [online]. The Center for Migration Studies of New York (USA): International Migration Review, vol. 19., No. 1, Spring 1985 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné: http://www.jstor.org/stable/2545654 . str. 15 - 16

30 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . Sociology. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 52 - 53

31 PEDREZA-BAILEY, S. Cuba´s Exiles: Portrait of a Refugee Migraion [online]. The Center for Migration Studies of New York (USA): International Migration Review, vol. 19., No. 1, Spring 1985 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné: http://www.jstor.org/stable/2545654 . str. 16

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

bylo povoleno emigrovat do Spojených stát ů. Na stran ě Kuby však docházelo k dalším omezením, a to ve snaze omezit odchodu osob, které byly pro chod státu nepostradatelné. Jednou z t ěchto skupin byli mladí muži schopni vojenské služby - jednalo se tedy o ml adíky ve v ěku od 15 do 26 let. Další nemén ě postradatelnou skupinou byly osoby, jež pat řily k profesionál ům ve svém oboru a svým odchodem by mohly narušit chod celé spole čnosti a byly tak naprosto nepostradatelné. Jednu z t ěchto p ro fesí představovali nap říklad léka ři, ti byli v socialistickém režimu Kuby cen ěni velmi vysoko. Navíc panoval oficiální názor, že práv ě stát investoval nemalé finance do jejich vzd ělání, a proto by m ěli z ůstat v zemi a svou prací jí tento dluh splatit.

S ku pin u t ěch, kdo nakonec mohli opustit ostrov, tím pádem tvořilo hl avn ě množství drobných obchodník ů , řemeslník ů a zam ěstnanc ů. Postupn ě tedy stav v ěcí dosp ěl k tomu, že ostrov neopoušt ěli p ředstavitelé politické opozice, jak bylo režimem v prvé řad ě zamýšleno, ale spíše osoby, jež cht ěly zlepšit svou ekonomickou situaci. Tento trend byl podpo řen i vyhlášením „revolutionary offensive 32 “ v b řeznu 1968. Jeho úkolem bylo vyko řenit ze socialistického státu p ředstavitele potencionální ekonomické buržoazie. Nakonec došlo k zestátn ění majetku až 55 636 takových „parazit ů socialistické spole čnosti“, mezi n ěž byli z jedné t řetiny řazeni malí obchodníci s potravinami, další část tvo řily z 26% r ůzné druhy opraven, čistíren a kade řnických salón ů, nemenší podíl p řipadal na restaurace a bary a skupinu uzavírali řemeslníci 33 .

První let Freedom flights byl uskute čn ěn prvního prosince 1965, kdy se z Varadero Beach vzneslo letadlo mí řící do Miami a k poslednímu letu dochází šestého dubna 1973. B ěhem tohoto časového

32 MESA-LAGO, C . The Revolutionary offensive [online]. [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://www.springerlink.com/content/h5090500u1mg3q63/fulltext.pdf?page=1

33 MESA-LAGO, C . The Revolutionary offensive [online]. [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://www.springerlink.com/content/h5090500u1mg3q63/fulltext.pdf?page=1

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

období, byly vytvo řeny dv ě letecké linky, které zajiš ťovaly každý pracovní den pokojný odchod uprchlík ů do Spojených stát ů. Dohromady ostrov opustilo až 260 tisíc osob. Jen za rok 1965 dosahoval jejich p o čet s vlnou emigrant ů utíkajících p řes p řístav Camarioca do Spojených stát ů až 16 a p ůl tisíce lidí 34 a zárove ň v sou čtu všech kubánských emigrant ů odcházejících po revoluci v roce 1959 zaujímali tito až 43% všech Kubánc ů žijících na území USA. Tuto skupinu díky opat řením ze strany Kuby pak tvo řily p ředevším ženy a dále mladí studenti nebo starší osoby.

V okamžiku, kdy byl ukon čen program svobodných let ů , dochází k další vln ě emigrace p řicházející do Spojených stát ů ze Špan ělska. Jednalo se o uprchlíky, jež postihla „revolutionary offensive“, ale do Spojených stát ů nemohli odejít jednak pro omezení ze strany Kuby, ale i pro omezení práv ě ze strany Spojených stát ů. V roce 1965 byl v yt vo řen dodatek k Immigration and Nationality Act, jež vstoupil v platnost o t ři roky pozd ěji, ten stanovoval celkový po čet osob, které mohou emigrovat do Spojených stát ů ze stát ů západní polokoule na 120 tisíc. Ti ob čané Kuby, jež cht ěli opustit ostrov, ale nedostali povolení k odchodu do Spojených stát ů, jako svou cílovou zemi volili Špan ělsko. Po ukon čení programu svobodných let ů tito lidé také dostávají šanci na odchod do Spojených stát ů a řada z nich zde po dlouhé dob ě o p ět sceluje své rodiny.

2. 5. Antonio Maceo Brigade

Na konci let šedesátých a v další dekád ě poté dochází v kubánské komunit ě ve Spojených státech k radikálním zm ěnám, a to především ve vrstv ě mladé generace, která p řiš la - ať už se svými rodi či nebo v rámci Operation Pedro Pan - do Spojených stát ů po revoluci na Kub ě. Celá

34 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . Sociology. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 51 - 53

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

řada z nich v t ěchto dvou dekádách dospívá a hledá sama sebe. Tak n a konci šedesátých let založila skupina t ěchto mladých Kubánc ů periodikum Areíto jako prost ředek pro vyjad řování vlastních názor ů . V následujícím desetiletí pod vlivem událostí probí hajících ve Spojených státech v návaznosti na válku ve Vietnamu se celá řada mladých Kubánc ů p řiklání k myšlenkám socializmu a ve snaze najít své k o řeny zakládají organizaci Antonio Maceo Brigade. Své jméno získala tato organizace po José Antonio Maceo y Grajales, k terý se narodil na Ku b ě v roce 1845 a byl jedním z guerrillových v ů d c ů ve válkách za nezávislost. K sympatiím pro tohoto generála p řis p ěl i fakt, že m ěl černošský p ů vod a byl do té doby opomíjeným hrdinou kubánské h ist o ri e.

Uvedená skupina po řádala mnoho výprav na území Kuby, kde tito lidé pracovali, aby pomohli v různých sektorech života. Zárove ň poznávali celý ostrov a byla pro n ě p řipravena výuka, která zahrnovala informace z obor ů jako je ekonomie, politika, ale také historie a ku ltura jejich rodné zem ě. Celá řada z nich pak na okamžiky strávené v tomto prost ředí vzpomínala a své zážitky prezentovala v časopise Areíto. Takovou vzpomínku prezentoval jeden z prvních, kte ří se na Kubu v uvedené souvislosti podívali, byl jím Alex López. Tento muž byl j ední m z d ětí, které se dostaly do Spojených stát ů v rámci programu Operation Pedro Pan, a jako dosp ělý muž se stal turistickým pr ůvodcem specializovaným na státy se socialistickým režimem. Práv ě proto byl p o v ěř en členy Antonio Maceo Brigade, aby organizoval jednu z vů bec prvních cest této skupiny na ostrov. Své zážitky pak shrnul takto:

„Prošel jsem zp ět t ěmi samými dve ř mi, kterými jsem odešel. Cítíte obavy, p řipadáte si zmateni. Chcete vst ř ebat vše, protože v duchu cítíte strach, že toto by mohla být jediná p ř íležitost, kterou máte … Odjezd z Kuby je ta nejt ěžší část. Když odjíždíte podruhé, neopouštíte již sv ůj

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

domov, ke svému domovu naopak sm ěř ujete. A to je velice zvláštní, protože já jsem si tam skute čn ě p ř ipadal jako cizinec.“ 35

Taková byla vzpomínka Lópeze na první cestu na Kubu , kterou z a řizoval pro členy organizace v kv ětnu roku 1977.

Další cesty následovaly, jedna z nich se nap říklad odehrála v roce 1979. Skupina t ěchto mladých lidí se soust řeďovala v Campamento Julio Antonio Mella a podílela se na rekonstrukci u bytování pro d ělníky pracující v textilní továrn ě. Pro mnohé z nich pak tato zkušenost mohla na první pohled p ůsobit až romantickým dojmem, protože jak vzpomínají:

„…spali jsme na pry čnách se sít ěmi proti moskyt ů m, koupali jsme se ve studené vod ě, sdíleli koupelnu s žábami a ješt ěrkami a jedli z cínových tác ů “ a dále také: „ byli jsme Maceitos, kte ř í se navrátili… “ 36

Ovšem postupn ě pokud tito mladí lidé absolvovali více pobyt ů na ostrov ě, jejich názory se radikáln ě zm ěnily. Asi nejjasn ější p říklad tohoto názorového p řerodu m ůžeme vid ět ve vzpomínkách Jorge Duany,

35 „ I walked back through the same door that I had left . You feel scared, you feel confused. You want to absorb everything, becau se in the back of your mind you are fearful that this might be the only ti me that you´ll have this opportunity.... The departure from Cuba is the hard est part. When you leave for second time, you are not leaving your home, you are going home. And that is very strange, because I really had felt lik e a stranger there . “

CONDE, Y. M. Operation Pedro Pan: The untold exodus of 14, 000 Cuban Children [online]. New York : Hardback Published, 1999 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=FsXg7uNul5YC&pg=PA195&lpg=PA195&dq=antonio+maceo+brigade& source=bl&ots=lZrQMF_mjl&sig=SJrSUGrmwT8ZpevJUCuOQcCNdpw&hl=cs&ei=cgF3SpHmJNKssgbWwa n9BA&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=8#v=onepage&q=antonio%20maceo%20brigade&f=fal se . str. 196

36 „ ...we slept in bunk beds with mosquito netting, bat hed in cold water, shared the bathroom with frogs and lizards, and at e on tin trays... “, „ ...we were the Maceítos who had returned... “

PEDRAZA, S. Political disaffection in Cuba's revolution and exodus [online]. New York : Cambridge University Press, 2007 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.com/books?id=QCSJ61F4j34C&pg=PA151&dq=The+Mariel+Exodus&ei=uos3SofDCZi CyAS404mfBg&hl=cs#v=onepage&q=&f=false . str. 142

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

který sice nevyrostl ve Spojených státech americkýc h, ale v Puerto Ricu, ale také byl jedním s ú častník ů Antonio Maceo Brigade.

„Na první cest ě jsem m ěl pocit, jako kdybych byl doma … Kone čn ě již vím, kdo jsem: Jsem Kubánec. P řipadal jsem si celistv ě. P ř i druhé cest ě jsem za čal mít pochybnosti… Na t ř etí cest ě jsem si uv ědomil, že bych na Kub ě žít nemohl-nejen z politických d ů vod ů, ale proto, že jsem s i p řipadal více jako Portorikánec než jako Kubánec… Na čtvrté cest ě mi došlo, jak složité by bylo žít každodenním život em na Kub ě, když čl o v ěk uváží tamní sociální podmínky: Od nedostatku tepl é vody až po vlastnictví vozu, což je na Kub ě výsadou.“ 37

Na tomto p řík lad ě je dob ře vid ět, do jaké míry byli tito mladí lidé ovlivn ěni zemí, v níž, i bez jejich v ůle, byli nuceni vyr ů st, a i když se pokoušeli najít cestu ke svým vlastním ko řen ů m, tak tento p řerod již nebyl možný i p řes veškeré romantické p ředstavy, se kterými do organizace Antonio Maceo Brigade vstupovali.

O jejich po čínání byl na Kub ě také vytvo řen film, který se nazýval 55 hermanos, a který byl vysílán na ostrov ě jako další z mnoha prost ředk ů pro upevn ění socialistické ideologie režimu.

Na druhou stranu se t ěmto mladým lidem poda řila díky jejich aktivitám a pozitivnímu p řístupu k socialistickému režimu část e čn ě zm ěnit postoj kubánské vlády ke kubánské komunit ě žijící ve Spojených státech. Díky zmín ěným skute čnostem se pak v listopadu roku 1978

37 „...In the first trip, I felt as if I was at home.. ..´At last I know who I am: I am Cuban.´ I felt as if I were one piece. In the se cond trip, I began to have doubts.... In the third trip, I realized I could no t live in Cuba – not only for political reasons, but because I felt more Puerto R ican than Cuban.... On the fourth trip, I realized how difficult it would be t o live the daily life in Cuba, given the social conditions there: from the lack of hot water to owning a car, which is a privilege in Cuba....“

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

setkalo 75 p ředstavitel ů Cuban community in exile 38 s Fidelem Castrem. Toto setkání vešlo do d ějin pod názvem The Dialogue a stalo se jedním z velkých zlom ů ve fungování režimu na ostrov ě. Výsledkem jednání bylo p řistoupení kubánské vlády na legální odchod politick ých v ězňů z ostrova. Již d říve se režim zbavoval své nepohodlné opozice tím, ž e ji umožnil odejít pokojnou cestou ze zem ě, ale ješt ě nikdy do této chvíle, tak neu činil ve prosp ěch politických v ězň ů . Díky tomuto rozhodnutí mohlo tedy zemi opustit na 3000 t ěchto osob. Jako již d říve byli lidé, jichž se to týkalo, propušt ěni jen za p ředpokladu, že mají ve Spojených státech již žijící p říbuzné a že tím tedy bude zajišt ěno scelení rodin a jejich kvalitní fungování. Nakonec z ostrova odešlo do Spojených stát ů 3 600 osob.

Jako druhý a nemén ě podstatný výsledek tohoto jednání bylo umož n ění osobám kubánské komunity žijícím ve Spojených st átech, aby mohli cestovat na Kubu a shledat se zde se členy rodiny a blízkými osobami a poskytnout jim možnost po mnoha letech opět vid ět ostrov, ze kterého pocházeli. Tak tedy t ři m ěsíce po setkání reprezentant ů kubánské emigrace s Fidelem Castrem a p ředstaviteli socialistického režimu za čali na ostrov p řicházet první z emigrant ů, až jejich kone čn ý p o čet dosáhl sta tisíc.

Na tomto míst ě nelze opomenout fakt, že Antonio Maceo Brigade nebyla jedinou organizací sdružující kubánskou omladinu žijící ve Spojených státech. Již v šedesátých letech, p řesn ě 28. ledna 1968, vznikla organizace spojující mladé kubánské student y, která se nazývala Abdala Student Movement. Své jméno op ět odkazovala tato organizace na „slavn ější“ minulost ostrova, tedy na období války za nezávislost, protože práv ě slovo Abdala použil ve svém díle jeden z hlavních myslitel ů kubánských d ějin, jímž nebyl nikdo jiný než José

38 jedním z představitelů byl například Bernardo Benes, kubánský žid a také představitel bohaté kubánské obchodní vrstvy, který byl mimo jiné tvůrcem tohoto vyjednávání a byl pro své schopnosti nazývám kubánským Henry Kissingerem

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Martí, který tak pojmenoval prince v jedné ze svých epických básní. Mladý hrdina v Martího díle p řinese na oltá ř spásy vlastní zem ě o b ěť n ejv ětší - sv ů j vlastní život.

Spolek, toužící jít romanticky ve stopách hrdiny, j ehož jméno si zvolil za své, byl tvo řen p ředevším kubánskými studenty, kte ří studovali na amerických univerzitách. Vzal si za úkol podporovat vznik demokratického režimu na jejich rodném ostrov ě. Byl tedy pravicovým prot ějškem pozd ěji vytvo řené Antonio Maceo Brigade, ale i p řesto celá řada čl en ů této organizace se v pozd ějším období ú častnila aktivit organizovaných na Kub ě p ráv ě Antonio Maceo Brigade. To s jakými p ředstavami do této organizace mladí Kubánci vstupovali, m ůžeme v id ět v článku, který napsal mladý student Rutgers College:

„ Dnes je mým rozhodnutím být Kubáncem… Ve Spojených státech, kam jsem byl poslán, abych neupadl do rukou zrádného a vražedného komunismu a kde jsem svou osobnost shledával pomích anou, až jsem málem zapomn ěl s v ů j rodný jazyk, byla díky Abdale Kuba, jíž jsem nosil v sob ě a která vy čkávala v mé duši, obrozena. Nazval jsem svou vlast ‚s ou časnou‘ a jsem odhodlán nabídnout vše, co mám pro její osvobození. “ 39

Členové této skupiny do ní tedy vstupovali s velmi romantickými a mladistvými p ředstavami a jako sv ůj hlavní úkol si kladli být centrem

39 „ Today it is my decision to be Cuban....In the Unite d States, where I was sent so I wouldn´t fall in the hands of the treache rous and murderous Communism, and where I saw my personality mixed up, almost forgetting my native language, thanks to Abdala the Cuba that I c arried inside, the one lay dormant in my soul, was reborn. And I didn´t think about it, without a doubt, I said ´present´ to my homeland and I am willing to offer all I have for its liberation . “

CONDE, Y. M. Operation Pedro Pan: The untold exodus of 14, 000 Cuban Children [online]. New York : Hardback Published, 1999 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=FsXg7uNul5YC&pg=PA195&lpg=PA195&dq=antonio+maceo+brigade&source =bl&ots=lZrQMF_mjl&sig=SJrSUGrmwT8ZpevJUCuOQcCNdpw&hl=cs&ei=cgF3SpHmJNKssgbWwan9BA&sa=X&o i=book_result&ct=result&resnum=8#v=onepage&q=antonio%20maceo%20brigade&f=false . str. 201

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

pro možné poskytování informací a debatování. Nakon ec se ovšem jejich činnost blížila spíše k činnosti teroristických organizací. Mezi takové jejich aktivity pat řilo nap říklad p řerušení Festivalu kubánského filmu v roce 1972, kdy se jim poda řilo velmi podivuhodným zp ůsobem do publika propašovat myši ukryté v krabi čkách od cigaret, jež následn ě vypustili. Myši pak mezi diváky vyvolaly vlnu paniky, jíž členové organizace podpo řili zápachem, linoucím se z bomb, které v prostoru také umístili. Tento jejich až možná úsm ěvný pokus o upoutání pozornosti však nep řerušil konání festivalu na více než p ů l hodinu. 40 Daleko zajímav ější a jist ě i p ří nos n ější byl jejich další protest, provedený o čt y ři m ěsíce pozd ěji v New Yorku, kdy se celá skupina osob výše zmín ěné organizace p řipoutala k soše svobody, na níž již p ředtím umístili kubánskou vlajku. D ů vodem tohoto protestu m ělo být upozorn ění na smrt jednoho z politických v ězň ů Pedro Luis Boitela, který zem řel v kubánském v ězení a jenž byl jedním z vůd c ů studentské opozice proti Castrovi v roce 1960. Kone čn ě pak zp ůsob, jakým ve skute čnosti tato organizace fungovala, m ůžeme vid ět v charakteristice j edn é z členek organizace, která o ní napsala:

„…Abdala byla prosp ěšným zp ůsobem, jímž mohli mladí dosp ěl í trávit sv ůj čas. Bylo tam mnoho idealist ů, velice prosociálních, cht ěli pomáhat komunit ě, ale z mezinárodního hlediska to bylo to nejpravicov ější, co jste kde mohli spat ř it… “ 41

40 CONDE, Y. M. Operation Pedro Pan: The untold exodus of 14, 000 Cuban Children [online]. New York : Hardback Published, 1999 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=FsXg7uNul5YC&pg=PA195&lpg=PA195&dq=antonio+maceo+brigade&source =bl&ots=lZrQMF_mjl&sig=SJrSUGrmwT8ZpevJUCuOQcCNdpw&hl=cs&ei=cgF3SpHmJNKssgbWwan9BA&sa=X&o i=book_result&ct=result&resnum=8#v=onepage&q=antonio%20maceo%20brigade&f=false . str. 201

41 „...Abdala was a wholesome way for a young adults t o spend their time. There were a lot of idealistic people, very pro-social, t hey wanted to help the community, but internationally they were the most r ight-wing you could find.... “

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

I p řesto dokázali pro své názory získat i osoby stojící mimo vrstvu student ů. Ty následn ě pomáhaly ší řit myšlenky této organizace nejen ve Spojených státech, ale i v zahrani čí .

Další podobnou skupinou byla The Venceremos Brigade, vznikla rok po Abdala Student Movement a oproti ní vyjad řovala sympatie k režimu panujícímu na karibském ostrov ě. Byla tedy také tvo řena kubánskými studenty, kte ří žili ve Spojených státech a studovali na amerických školách, ale byla orientována siln ě levicov ě. Následn ě tito mladí lidé odešli pracovat na Kubu jako pracovníci na cukrových plantážích, aby pomohli posílit ekonomiku svému rod nému ostrovu v t ěžkém období, kdy byl uvržen Spojenými státy do ekonomické b lo k ád y.

2. 6. Marielitos

Po vyjednávání p ředstavitel ů Cuban community in exile v roce 1978 s Fidelem Castrem se b ěhem jednoho roku na Kubu vrací ze zahrani čí na 100 tisíc Kubánc ů . Ti byli až do této doby ostrovním režimem ozna čování za Gusanos, tedy červi, kte ří opustili svou rodnou zem a odešli do zahrani čí, aby zde nalezli jen bídu a neúsp ěch. Po jejich návratu a shledání se se svými blízkými, se mohli Kubánci, jež na ostrov ě z ůstali p řesv ědčit o skute čnosti, že zp ů sob, jakým byli tito uprchlíci prezentováni, není zdaleka blízko pravd ě. Obyvatelstvo je tedy postaveno p řed pohled na realitu života na Kub ě, kde od roku 1976, ve kterém dochází k poklesu cen cukru na sv ětovém trhu, dochází k neustálému zhoršování životní úrovn ě obyvatelstva. Proti tomu je postaveno vypráv ění jejich p říbuzných, kte ří se vracejí ze zámo ří s vypráv ěním o život ě plném dostatku a blahobytu. V tomto okamžiku se za číná radikáln ě m ěnit postoj obyvatelstva a tento názorový p řerod

=bl&ots=lZrQMF_mjl&sig=SJrSUGrmwT8ZpevJUCuOQcCNdpw&hl=cs&ei=cgF3SpHmJNKssgbWwan9BA&sa=X&o i=book_result&ct=result&resnum=8#v=onepage&q=antonio%20maceo%20brigade&f=false . str. 202

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

p řeroste až k událostem, které se odehrály na Peruánském velvyslanectví 20. b řezna roku 1980. Onoho dne skupina šesti muž ů prorazila za pomoci autobusu brány Peruánské ambasády, usmrtila jednoho ze strážc ů a následn ě se zde dožadovala politického azylu. Peruánský velvyslanec nad t ěmito muži držel ochrannou ruku i p řesto, že se kubánská vláda dožadovala jejich vydání už proto, aby byli potrestáni za zabití jednoho z čl en ů ostrahy velvyslanectví.

Ko n e čná reakce ostrovního režimu na sebe nenechala dlouho čekat a hned na za čátku následujícího m ěsíce, tedy p řes n ě 4. dubna, p řednesl Fidel Castro prohlášení, v n ěmž dává všem, kdo cht ějí opustit zemi, možnost odchodu. B ěhem n ěkolika mála dn ů se vytvo řila skupina 10 tisíc osob, shromáždivší se na pozemku peruánské am basády a dožadující se využití této možnosti. Odpov ědí jim byla flotila lodí, vyslaná jejich p říbuznými žijícími ve Spojených státech sm ěrem ke kubánským b řeh ům, aby jim pomohla opustit ostrov. Tyto lodi se koncentrovaly v přístavu Mariel, který byl socialistickým režimem oz n a čen za jediné místo, jež mohou budoucí emigranti vyu žít ke svému odchodu ze zem ě. Tato záchranná akce trvala necelých šest m ěsí c ů , tedy od 15. dubna do 31. října 1980 a b ěhem onoho krátkého období opustilo ostrov až 125 tisíc jeho obyvatel.

Socialistickým režimem byli tito ob čané, kte ří se rozhodli opustit ostrov považováni za spodinu spole čnosti a byli nazýváni la escoria. 42 Naproti tomu byl zpo čátku jejich p říjezd do Spojených stát ů oslavován jako vít ězství západního demokratického sv ěta nad upadajícím socialistickým režimem, i tento postoj se však s postupem doby velmi rychle prom ěň oval. P ří činou pro č byli tito uprchlíci považováni za odpad kubánské spole čnosti, bylo to, že celá řada z nich byla na ostrov ě

42 PEDRAZA, S. Political disaffection in Cuba's revolution and exodus [online]. New York : Cambridge University Press, 2007 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.com/books?id=QCSJ61F4j34C&pg=PA151&dq=The+Mariel+Exodus&ei=uos3SofDCZiCyAS4 04mfBg&hl=cs#v=onepage&q=&f=false . str. 152

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

odsouzena k trestu odn ětí svobody, a tak byli považováni za nekalé živly. Ovšem d ůvody, které u v ětšiny z nich vedly k trestu odn ět í svobody, byly čás te čn ě odvislé od situace, v níž se kubánská spole čnost na konci let sedmdesátých nacházela. Vlivem úpadku cen cukru m ěl y, časté nákazy objevující se v posledních letech p řed marielským exodem na úrod ě jak citrusových plod ů , tak i tabáku, za následek ješt ě hlubší propad ostrovní ekonomiky. Tento propad vedl k daleko markantn ějšímu prohloubení nedostatku, jak v oblasti zásobování potravinami, která již d říve byla problémem, tak i v oblasti výstavby bytových jednotek vhodných pro mladé a za čínající rodiny. Celá řada osob se pak v nastalé situaci uchylovala k obchodování na černém trhu, aby alespo ň čás t e čn ě zajistila b ěžný chod svých rodin. Pokud byly takové osoby p ři uvedeném druhu „podnikání“ chyceny, byly odsouzeny a po návratu z v ězení získaly nálepku kriminálního živlu, se kterou bylo následn ě daleko t ěžší obstát v prost ředí socialistické spole čnosti. Do v ězení se ovšem mohl člo v ěk dostat i za daleko menší p řestupky jakými bylo n ap říklad opilství, drobné vandalství nebo krádeže. Dal ším již tradi čním d ůvodem k uv ězn ění pak byly skutky politické opozice proti ostrovnímu režimu. Podle výzkumu, provedeného v jednom z tábor ů 43 , do nichž byli emigranti p řijížd ějící do USA umis ť ováni, ze skupiny 225 dotazovaných osob 3, 5% odpov ěd ělo, že v dob ě marielského exodu byli zadržováni ve v ězení, a 55 respondent ů se následn ě p řiznalo k tomu, že m ěli zkušenosti s kubánskými v ěznicemi. D ů vody pro uv ězn ění t ěchto 55 respondent ů pak byly z 33% ilegální obchod, 7% černý obchod s kradeným zbožím, 20% tvo řily drobné p řestupky (opilství, vandalství a jiné…), z 22% činy proti režimu a zbylých 18% se neodvážilo doznat k činu, za který byli odsouzeni. 44

43 v tomto případě se jedná o výzkum provedený v táboře Fort Chaffee

44 FERNANDEZ, G. A. The Freedom Flotilla: A Legitimacy Crisis of Cuban Socialism? [online]. School of International Studies, University of Miami: Journal of Interamerican Studies and World Affairs, vol. 24., No. 2, May 1982 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné na WWW: http://www.jstor.org/stable/165559 . str. 191

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Zajímavé bylo i v ěkové a rasové složení marielských uprchlík ů. Oproti d řív ějším vlnám emigrace, byly v této z velké části zastoupeny p ráv ě osoby hlásící se ke svému černošskému p ů vodu. Z celkového p o čtu marielských uprchlík ů osoby černošského p ů vodu tvo řily až 40%. 45 Tento prvek je velmi d ů ležitý, nebo ť se p ředpokládalo, že v prvních vlnách tvo řily emigraci p ředevším osoby, které byly považovány za b ělošské obyvatelstvo. Ve spole čnosti, která vyšla historicky z otroká řských ko řen ů , to m ůže být do zna čné míry pochopitelné, nebo ť prvek černošského p ůvodu mohl ovliv ň ovat možný vzestup na spole čenském žeb ří čku a tak nebylo výjimkou, že se celá řada osob p ři s čítání obyvatelstva ke svému p ůvodu nep řiznala. K velké zm ěně pak dochází po revoluci, kdy se socialistický režim otev řen ě hlásí k potla čování rasizmu a cílen ě ozna čuje Spojené státy za zemi, kde je rasová diskriminace na denním po řádku. Pokud se podíváme na ži vot v předrevolu ční spole čnosti, je patrné, že ur čité výhody spole čenského života, a ť už šlo o možnost využívat ty nejhez čí pláže anebo o studium na nejlepších školách a univerzitách, byly vyhrazeny p ředevším elit ě kubánské spole čnosti, do níž, díky již vžitým pravidl ů m, která p řecházela z d řív ějšího historického vývoje na ostrov ě, pat řily p ředevším osoby b ělošského p ů vodu. Nebylo tedy nijak p řekvapující, že tento faktor využila revolu ční a posléze socialistická ideologie jako jednu ze svých p ředností a to tak, že ony výhody kapitalistické spole čnosti poskytla široké ve řejnosti, tedy černošské obyvatelstvo nevyjímaje. Co tedy dvacet let od revoluce vedlo černošské obyvatelstvo k opušt ění ostrova, ovládaného režimem, jenž k nim byl do té doby tak naklon ěn? I p řesto, že se nov ě nastolená vláda snažila o zm ěnu v nahlížení na černošské obyvatelstvo, jemuž postupn ě o t ev řela dve ře k aktivitám a šancím, které se jim d říve nedostávaly, šlo o zm ěny, které byly do spole čnosti všt ěpovány z vrchu. D ů sledkem tedy

45 PEDREZA-BAILEY, S. Cuba´s Exiles: Portrait of a Refugee Migraion [online]. The Center for Migration Studies of New York (USA): International Migration Review, vol. 19., No. 1, Spring 1985 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné: http://www.jstor.org/stable/2545654 . str. 23

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

bylo, že celá řada p ředsudk ů ve spole čnosti p řetrvávala a to p ředevším na úrovni mezilidských vztah ů . Aby tyto p ředsudky byly odstran ěny, bylo t řeba, aby došlo k p řerodu ne na úrovni politické špi čky, ale na úrovni celé spole čnosti. Na druhou stranu v ětšina osob i černošského p ů vodu opoušt ějících ostrov byla dosti mladá a tak se dá uvažovat i o tom, že socialistická ideologie, která se snažila o odstran ění sociálních a rasových barier ve spole čno sti n a n ě již mohla mít vliv a tak d ůvody k jejich odchodu mohly být či st ě osobní nebo mohly tyto osoby být hnány snahou o lepší životní standard. Nehled ě na výše uvedené skute čnosti čelila po p říchodu do Spojených stát ů tato skupina obyvatelstva faktu, že se jen st ěží zapojovala do americké spole čnosti, n ebo ť populace s b ělošským p ů vodem na n ě pohlížela s p ředsudkem rasové odlišnosti, naproti tomu pro americkou černošskou komunitu m ěli zase nálepku Kubánc ů , tedy obyvatelstva potencionáln ě nebezpe čného pro sv ůj p ůvod ze zem ě, se socialistickým režimem.

Co se tý če v ěkového složení, tak oproti d ří v ějším vlnám odcházelo z ostrova velké množství mladých lidí. V ětšina Marielítos se totiž pohybovala ve v ěkovém rozmezí patnácti až t řiceti čt y ř let. Tento faktor je velmi d ů ležitý, nebo ť ve srovnání s p ředchozími vlnami odcházejí z ostrova osoby, které byly v nejprodukti vn ějším v ěku a tak byly pro chod spole čnosti nepostradatelné. Dalším, a daleko d ůležit ějším prvkem, je pak to, že tito mladí lidé bu ď celý život, nebo alespo ň v ětšinu života vyr ů stali v socialistickém režimu, kterým museli být do jisté míry velmi ovlivn ěni a to a ť už díky vlivu socialistických škol, tak vlivu r ůzných dobrovolnických organizací, do nichž v ětšina z nich musela vstoupit, v p ří p ad ě mladých muž ů je t řeba ješt ě zvážit ovlivn ění povinnou vojenskou službou. Zde se ukazuje, že v liv socialistické ideologie na mladé ob čany ostrova za číná pomalu slábnout. Jak byl tedy charakterizován život t ěchto mladých lidí? Odpov ědí nám m ůže být popis, který uvedl jeden z mladých muž ů dotazovaných v rámci výzkumu ve Fort Chaffee:

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

„Problém na Kub ě spo čívá v tom, že mladí lidé nemají co d ělat. Donutí nás pracovat, ale už nás nenechají si nic už ít. “ 46

Ten samý mladík pak jako d ůvod ke svému odchodu ze zem ě u vádí :

„C ht ěl jsem si užít své mládí, než zmizí navždy. “ 47

Ovšem d ů vody pro odchod ze svého rodného ostrova tito mladí lidé často spat řovali v tíživé ekonomické situaci, která jim kladla p řekážky v okamžiku, kdy se pokoušeli nalézt práci odpovídající jejich kvalifikaci nebo v nemožnosti uzav řít s ň atek, protože nebyli s to nalézt byt, do n ěhož by se po svatb ě mohli p řes t ěhovat a tak byli odsouzeni žít se svými rodi či.

Dalš ím z d ův od ů, které tito lidé uvád ějí, bylo jejich náboženské vyznání. Tak se dostáváme k další skupin ě osob ozna čované socialistickým režimem za spodinu spole čnosti, jež byla sou části marielského exodu. Do této části uprchlík ů spadají, jak osoby odlišných vyznání, jakými byli nap říklad lidé praktikující náboženství Sv ědk ů Jehovových, tak ale i ti, kdo byli režimem zatracov áni pro svou sexuální orientaci, tedy homosexuálové a v neposlední řad ě pak skupina mentáln ě postižených osob. Ve skute čnosti ovšem bylo sou částí exodu jen malé množství t ěchto osob. Uvádí se, že lidí s homosexuální

46 „ The problem in Cuba is that young people have nothi ng to do. They make us work, but they don´t let us have a good time . “

FERNANDEZ, G. A. The Freedom Flotilla: A Legitimacy Crisis of Cuban Socialism? [online]. School of International Studies, University of Miami: Journal of Interamerican Studies and World Affairs, vol. 24., No. 2, May 1982 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné na WWW: http://www.jstor.org/stable/165559 . str. 195

47 „I wanted to experience my youth before it was gon e forever.“

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

orientací bylo na palub ě marielských čl u n ů 1500 a mentáln ě postižených pak 600. 48

Pro porozum ění celému problému je d ůležité uv ědomit si i to, na jaké pracovní pozici se tito lidé nacházeli p řed svým odchodem ze z em ě. Pokud vylou číme skupinu osob, která v dob ě t ěs n ě p řed exodem m ěla n ějaké zkušenosti s kubánským v ězením a tím pádem byla z pracovního procesu vy řazena, odpovídá charakter pracovních zkušeností marielských uprchlík ů p řibližn ě charakteru pracovního z a řazení b ěžné kubánské spole čno sti .

Nejnižší procento činí v této skupin ě osoby vysoce vzd ělané ve své profesi jako nap říklad léka ři, u čitelé, laboratorní pracovníci nebo zdravotní sestry. Jejich po čet je odhadován v závislosti na r ůzné výzkumy mezi 11 a 14% 49 .

Další a nejv ětší část tvo řily osoby pracující bu ď v továrnách, anebo jako řemeslníci, tedy elektriká ři, mechanici, tesa ři nebo d ělníci v tabákovém pr ůmyslu. U této skupiny se udává procentuální vyjád ření od 25 do 40% 50 a tvo řily tu část kubánské spole čnosti, která vytvá řela zajišt ění ekonomického r ůstu zem ě. S jejich odchodem tedy ostrov ztratil velký potenciál pracovník ů.

Poslední skupinu p ředstavovaly osoby pracující manuáln ě a také ty, jež zajiš ť ovaly chod ve řejné dopravy, a ť už se jednalo o řidi če taxík ů

48 PEDREZA-BAILEY, S. Cuba´s Exiles: Portrait of a Refugee Migraion [online]. The Center for Migration Studies of New York (USA): International Migration Review, vol. 19., No. 1, Spring 1985 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné: http://www.jstor.org/stable/2545654 . str. 26

49 FERNANDEZ, G. A. The Freedom Flotilla: A Legitimacy Crisis of Cuban Socialism? [online]. School of International Studies, University of Miami: Journal of Interamerican Studies and World Affairs, vol. 24., No. 2, May 1982 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné na WWW: http://www.jstor.org/stable/165559 . str. 199

50 FERNANDEZ, G. A. The Freedom Flotilla: A Legitimacy Crisis of Cuban Socialism? [online]. School of International Studies, University of Miami: Journal of Interamerican Studies and World Affairs, vol. 24., No. 2, May 1982 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné na WWW: http://www.jstor.org/stable/165559 . str. 199

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

nebo autobus ů . V celkovém po čtu marielských uprchlík ů vytvá řeli tito lidé skupinu zhruba 35%. 51

Č asto bylo prezentováno, že uprchlíci, kte ří p řicestovali do Spojených stát ů prost řednictvím „svobodné flotily“ byly osoby, které se n ějakým zp ů sobem ocitly na okraji spole čnosti, ale z toho, jakou práci vykonávaly t ěs n ě p řed odchodem z ostrova, vidíme, že se jednalo o nejširší spole čenskou vrstvu zahrnující nejv ětší část kubánské spole čnosti. Velmi často to byli ve své profesi výborní pracovníci a i socialistický režim je za jejich výkony v práci udával za p říklad. Asi nejlépe je tato situace prezentována na zápisu výpo v ědi Pedra, ři di če, jenž poté, co se dozv ěd ěl o situaci na peruánské ambasád ě, neváhal a p řidal se k lidem, kte ří cht ěli opustit svou zem:

„…nahlásil, že byl dvakrát zvolen nejlepším ř idi čem na své trati. Pedrovi byla ud ělena medaile, kterou, jak ř ekl, si dovezl s sebou do Spojených stát ů , a nahlásil, že za své úsp ěchy vyhrál televizi a dovolenou. Pedro byl, jak se zdá, ve své práci výjime čný a byl na to hrdý...“ 52

Byl tedy dobrým zam ěstnancem a získaná ocen ění mohla vést jednak k názoru, že byl zastáncem režimu, který jej takto ocenil, ale zárove ň tento jeho status mohl p ři sp ět i k daleko lepšímu postavení a k tomu jak byl p řijímán spole čností, ve které se pohyboval. Zde tedy

51 FERNANDEZ, G. A. The Freedom Flotilla: A Legitimacy Crisis of Cuban Socialism? [online]. School of International Studies, University of Miami: Journal of Interamerican Studies and World Affairs, vol. 24., No. 2, May 1982 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné na WWW: http://www.jstor.org/stable/165559 . str. 200

52 „...who reported having been chosen twice as the be st bus driver on his route. Pedro was presented with a medal, which he s aid he brought with him to the United States, and he reported winning a tel evision and a vacation for his efforts. Pedro, it apperars, was exceptional at his job and was proud of it...“

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

narážíme na otázku, co mohlo názorov ě z m ěnit takového zastánce režimu, jakým Pedro dozajista byl, k tomu, aby se p odílel na událostech, jež se odehrály na peruánském velvyslan ectví? Pedro dále v yp o v ěd ěl:

„…Po léta, jak uvedl, mu bylo tvrzeno, že tito uprchlíci jsou gusanos ( červi), a nyní byli vítáni na Kub ě… Řekl, že si nemohl dovolit klub nebo mnohé z luxusních v ěcí, jež si gusanos kupovali, a p ř esto on byl úderný pracovník a oni byli červi…“ 53

Pedro byl tedy jedním z mnoha p ří kl ad ů osob, pro n ěž konfrontace s d řív ějšími uprchlíky a s tím, jak byli prezentováni socialistickou ideologií, znamenala natolik radikální šok, že ho t o vedlo k fatálnímu činu, jímž cht ěl zm ěnit sv ůj dosavadní život.

Posledním zajímavým faktorem na kubánské emigraci j e skute čnost, že se uprchlických vln prakticky nikdy neú častnili lidé, kte ří byli z am ěstnáni na venkov ě v zem ěd ělském sektoru kubánské výroby. J edn ím z d ův od ů byl fakt, že na kubánském venkov ě panovala v předv e čer revoluce dosti velká negramotnost a také obyvatelstvo bylo vysoce vázáno na majitele velkých cukrových plantáží. S nástupem revoluce se tento trend ovšem radikáln ě m ění. Socialistický režim vyhlásil boj již zmín ěnému analfabetismu a tak v roce 1961 za čal program na zvýšení vzd ělanosti, který za pomocí jednotlivých dobrovolník ů pomohl snížit negramotnost na 4% 54 , z p ůvodního

53 „...For years, he said, he had been told that these refugees were gusanos (worms), and now they were being welcomed to Cuba.. ...He said that he could not afford the club or many of the luxuries t hat the gusanos were purchasing, yet he was a vanguard worker and they w ere worms....“

54 TRENTO, ANGELO. Castro e Cuba. Firenze-Milan: Giunti a Casterman, 2003. Přel. CHALUPSKÁ, GABRIELA. Castro a Kuba. 1. Vyd. Praha: Levné knihy KMa, 2006. s. 34 - 35

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

p ředrevolu čního stavu, jenž se práv ě v zem ěd ělských oblastech pohyboval až na hranici 50% 55 . Mimo to byla další událostí, jež ovlivnila vývoj na kubánském venkov ě, agrární reforma, která znárodnila pozemky. Drobní zem ěd ělci následn ě profitují na podpo ře z em ěd ělství, prosazované socialistickým režimem, a tím pádem nemají p ot řebu vzdát se relativního blahobytu. Svou roli sehrála i skute čnost, že se na venkov nedostávalo až tolik informací, které bylo možné získat v e m ěs t ech .

55 TRENTO, ANGELO. Castro e Cuba. Firenze-Milan: Giunti a Casterman, 2003. Přel. CHALUPSKÁ, GABRIELA. Castro a Kuba. 1. Vyd. Praha: Levné knihy KMa, 2006. s. 23

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

3. Kubánská komunita ve Spojených státech

3. 1. Politické aktivity

Politické aktivity kubánské komunity žijící ve Spoj ených státech mají dlouhou tradici a to již od doby války za nezávislost ostrova. Uv ědom ění si politického názoru bylo neodmysliteln ě spjato i s tím, zda se každý jednotlivý Kubánec považoval za uprchlíka či za člena kubánského exilu. Tento faktor je patrný p ředevším v období po roce 1959. V údobí po kubánské revoluci žilo ve Spojených státech zhruba sto dvacet čt y ři tisíc kubánských ob čan ů , z nichž čt y ři p ětiny byly registrovány na kubánském velvyslanectví. T ěs n ě po revoluci p řichází do USA další skupina zhruba dvou set patnácti tisíc uprchlík ů. Protože se jednalo p ředevším o p ředstavitele kubánské elity, cht ěly Spojené státy jejich p řítomnosti využít k potla čení možného komunistického vlivu v oblasti západní polokoule.

Již t ěsn ě po p řevratu na karibském ostrov ě se snažil Richard Nixon o pomoc ve sm ěru vyzbrojení jednotek kubánské emigrace, aby byla p řipravena na možný útok proti režimu na Kub ě. Rok poté vznikl pod záštitou CIA plán „ A Program of Covert Action Against the Castro Regime “ 56 . Tento program m ěl napomoci jednak vytvo ření jednotného kubánského exilu, který by byl napojen na odbojovou organizaci p ůsobící p římo na Kub ě, a vytvo ření jednotek schopných vést guerrillovou válku proti Castrov ě režimu. Následn ě byl program podpo řen vytvo řením týmu pomáhajícího trénovat kubánské uprchlíky tak, aby byli schopni zasáhnout na Kub ě. Takto trénované kubánské

56 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . Sociology. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 135

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

jednotky čítaly až patnáct tisíc muž ů a výcvik probíhal jak na území Spojených stát ů , tak ve státech Centrální Ameriky. Nakonec byly tyt o jednotky použity p ři vylod ění v Zátoce Sviní.

S ou částí programu proti Castrov ě režimu bylo také z řízení politického zastoupení kubánského exilu. To m ělo p řevzít moc nad ostrovem v p říp ad ě, že se poda ří režim svrhnout. Nov ě vzniklá politická organizace se nazývala „ The Frente “ a tvo řili ji p ředstavitelé kubánské exilové elity, jakými byli Manuel Artime, 57 Justo Carrillo a Manuel Antonio de Varona, 58 José Ignacio Rasco 59 a Aureliano Sánchez Arango. Tato organizace vznikla op ět pod záštitou CIA a stalo se tak v New Yorku v hotelu Statler Hilton. Nicmén ě hned po založení zmín ěn é organizace došlo k rozporu mezi ní a kubánskými arm ádními jednotkami. Proto byla vytvo řena další organizace pod názvem „ El Consejo Revolucionario Cubano “, jejímž p ředstavitelem se stal Manuel Ray. Ovšem i tato organizace m ěla pouze loutkovou úlohu, nebo ť její členové byli v období vylod ění v Zátoce Sviní uzav řeni, aby se nemohli na nastalé situaci nijak aktivn ě podílet. 60 Po této zkušenosti dochází v nastávajících t řech letech k ur čitému ochlazení snah o politické aktivity v rámci kubánské komunity.

Velkou zm ěnu p řináší rok 1965, kdy dochází k nové vln ě uprchlictví p řes p řístav Camarioca. Do této doby byla aktivita kubánsk é komunity mí řena spíše ke svržení režimu Fidela Castra a na násl ednou obnovu politického prost ředí p římo na ostrov ě. Tím pádem byla kubánská komunita i pom ěrn ě jednotným celkem ve svých politických

57 byl synovcem kubánského spisovatele José Angel Bueza

58 kubánský advokát a politik, zastával post premiéra v období let 1948 až 1950

59 univerzitní profesor

60 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . Sociology. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 139

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

p ředstavách. Po velkém šoku z neúsp ěšné invaze v Zátoce Sviní se z a čala kubánská komunita postupn ě ostrakizovat a za čaly se m ěnit i její politické postoje. Nyní už nebyla d ůležitá snaha o vytvo ření nové vlády na ostrov ě, ale naopak zabezpe čení sociálních výhod ve Spojených státech a zařazení se do americké spole čnosti a to práv ě i pro nov ě p říchozí z camariocké flotily.

Za řadit se do americké spole čnosti se do jisté míry povedlo asi nejvíce p ředevším mladým lidem, student ům amerických vysokých škol. Ti se setkávají se studentskými aktivitami vyvolanými válkou ve Vietnamu. Pod vlivem tohoto hnutí se mladí Kubánci za čínají zaobírat myšlenkami na to, kam v americké spole čnosti pat ří a jaké jsou vlastn ě jejich ko řeny. Své názory vyjad řují ve vlastních politicky profilovaných novinách, jakými byly Nueva Generación, Joven Cuba nebo Areito. V této skupin ě vznikla i myšlenka p řípadného dialogu s kubánským režimem. Postupn ě se tedy snaží p ůsobit na kubánský režim, až se jim v roce 1977 poda řilo získat 55 víz pro vycestování na Kubu. Tím vznik á Antonio Maceo Brigade. V následujícím roce pak doch ází k jednání mezi p ředstaviteli kubánské exilové komunity a Fidelem Castrem, jehož výsledkem je propušt ění politických v ěz ňů a možnost pro kubánské emigranty žijící ve Spojených státech, aby se op ět setkali se svými blízkými na Kub ě. Tyto aktivity umožnilo všeobecné ovzduší ve Spojených státech, kdy i USA m ělo snahu o obnovení vztah ů s karibským ostrovem. Zmín ěn á činnost byla zprvu provád ěna nezávisle na americké diplomacii, ale administrativa preziden ta Cartera, ve snaze vylepšit vztahy se zem ěmi Latinské Ameriky, vytvo řila dostate čn ý prostor pro to, aby se taková jednání mohla odehrát .

Výsledkem bylo osvobození n ěkolika stovek politických v ězň ů , k t e ří odcházeli do Spojených stát ů, kde byli p řijímáni jako politi čtí uprchlíci. Dále pak mohli po dlouhých letech odlou čení kubánští emigranti op ět navštívit své rodiny. To bylo ekonomicky výhodné

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

p ředevším pro Kubu samotnou, kde byla postupn ě vytvo řena speciální obchodní sí ť pro p říchozí z USA, aby zde utratili své finance.

V pr ů běhu shora zmín ěných událostí se vytvo řila organizace Cuban-American Committee, která prost řednictvím petic volala po obnovení vztah ů mezi USA a Kubou.

Kubánská komunita ovšem nebyla stále jednotná. I kd yž za Cuban- American Committee stála její v ětšina, vytvá řely se skupiny teroristického charakteru, které se snažily o absolutní potla čení sblížení mezi Kubou a USA. Takovou skupinou byla nap říklad Omega 7, ta v období dialogu s Kubou úto čila jak na osobní tak firemní majetek čl en ů skupiny vyjednávající s Fidelem Castrem. Ob ěť mi jejich bombových útok ů byli dva z představitel ů The Dialog, jimž byli Carlos Muñíz Varela a Eulalio Negrín. 61 Následn ě po t ěchto bombových útocích se kubánská komunita sjednocuje v otázce potla čení obdobných teroristických či n ů . Výsledkem bylo ozna čení skupiny Omega 7 za j edn u z vů bec nejnebezpe čn ějších teroristických organizací ve Spojených státech a její postavení mimo kubánskou k omu ni tu .

V zmín ěném období také dochází ke zm ěně postoje samotné kubánské komunity, která se již p řestává pokládat za exil, ale snaží se fungovat jako rovnocenná etnická skupina. Když v roce 1979 vzniká Hispanic American Democrats mají politicky aktivní členové kubánského spole čenství v této organizaci jedno z hlavních postavení. Tento postoj politických p ředstavitel ů kubánské komunity pak radikáln ě m ění i pohled na komunitu jako celek v kontextu ameri cké spole čno sti .

S p říchodem velkého množství marielských uprchlík ů se, ale postoj kubánské pospolitosti m ění. Vzniká spíše snaha o podporu vlastních

61 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . Sociology. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 143

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

ekonomických aktivit kubánské komunity. To se da ří díky administrativ ě prezidenta Reagana, kdy vzniká Cuban-American National Foundation. V čele organizace stojí p ředstavitelé ekonomické š pi čky kubánské komunity. Výsledkem činnosti této instituce byla podpora obchodních zájm ů kubánských obchodník ů v zahrani čí a zárove ň byl v rámci této organizace zvolen zástupce pro po dporu lidských práv porušovaných na Kub ě. V rámci Cuban-American National Foundation vznikají další dv ě dce řiné organizace: The National Coalition for a Free Cuba, jakožto politické uskupení pro obnovení svobodného kubánského státu a the Cuban Am erican Public Afffairs Council. 62

Další aktivitou komunity bylo vytvo ření speciálního rozhlasového vysílání, Radio José Martí, pro Kubu. Za tento proj ekt bojovala v americkém kongresu senátorka Floridy Paula Hawkins . 63 Její vyjednávání bylo úsp ěšné a byla vytvo řena Commission of Broadcasting to Cuba. 64

Ovšem postavení Cuban-American National Foundation bylo d ůležité i pro administrativu prezidenta Reagana. Kub ánští obchodníci totiž napomáhali prosadit politické aktivity prezidenta Reagana, a ť už šlo o invazi v Granad ě nebo pomoc v Angole. Mnoho Kubánc ů bylo i členy republikánské strany a to p ředevším na Florid ě, kde šlo o taktické manévrování ve volebních kampaních. Pro velký po čet Kubánc ů žijících na Florid ě byl často kandidát za republikánskou stranu kubánského p ů vodu a tím získával lepší volební výsledky proti kandidát ům z demokratické strany. Tak byl nap říklad v roce 1985 zvolen starostou Miami Xavier Suárez jakožto první starosta kubánskéh o p ů vodu. První

62 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . Sociology. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 144

63 Do té doby jediná žena zvolená do amerického senátu za stát Florida.

64 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . Sociology. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 144

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

zástupkyní ženského pohlaví a kubánského p ů vodu v americkém kongresu se stala Ileana Ros – Lehtinin. 65

3. 2. Politický kontext Freedom Flotily

P říchod marielských uprchlík ů rozpoutal na americké politické s cén ě obrovskou vlnu dohad ů a spor ů. Jedním z faktor ů , jenž se podílel na vzniku t ěchto politických jednání, byla pov ěst uprchlík ů jako n ep řizp ůsobivých jedinc ů a kriminálních živl ů a stejn ě tak i fakt, že ve Spojených státech v osudném období probíhala silná ekonomická recese p řinášející s sebou velkou nezam ěstnanost. Marielitos byli tedy logicky považováni za možné konkurenty na trhu práce pro mí stní obyvatele. Špatnou pov ěst marielských uprchlík ů nejvíce p řiživovala p ředevším média, jež neustále informovala americkou ve řejnost o trestné činnosti čl en ů marielské flotily. Podle policejní statistiky prov edené v Miami se m ěla vinou Marielitos zvýšit trestná činnost v oblasti loupeží o 774% a v oblasti násilných útok ů na ob čany Malé Havany o 109%. 66 Statistika tedy poukazovala na fakt, že se členové flotily neobávali úto čit ani na osoby z vlastní komunity a p řidávala tak k negativnímu obrazu této s ku pi n y.

P říliv marielských uprchlík ů se stal významným mezníkem v politickém prost ředí vytvo řeném prezidentem Carterem. Ten v ů č i čl en ům flotily vyhlásil nejprve politiku otev řené náru če a následn ě se snažil o regulaci jejich po čtu. Na to se st řetl s velmi negativní reakcí p ředstavitel ů Floridy, kte ří mu vy čítali liknavost v jednání. Pokud by vyslechl jejich názory v raném stádiu celé situace, mohli být členové flotily již na za čátku posláni zp ět na Kubu.

65 Handbook of Hispanic Cultures in the United States . Sociology. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 144

66 FERNÁNDEZ, G. A. The Mariel Exodus: Twenty years later. A Study on the Politics of Stigma and a Research Bibliography. 1. vyd. Miami: Ediciones Universal, 2002. ISBN 0-89729-821-7. str. 33

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Názorov ě proti vstupu Marielitos do USA byli i p ředstavitelé Haitské a Hispánské komunity žijící ve Spojených st átech. Haitská komunita se potýkala s p řílivem ob čan ů z vlastní domoviny utíkajících p řed diktaturou Jean-Claude Duvaliera, pro n ěž se snažila získat azyl. P říslib ochrany haitských uprchlík ů ve Spojených státech m ěl platnost pouze do 15. kv ětna 1980.

Kritika p řicházela i ze strany Hispánské komunity odmítající zaštítit nov ě p říchozí Kubánce s pov ěstí spodiny spole čnosti. Podporu nezískali Marielitos ani ve své vlastní kubánské komunit ě na Florid ě. Ta byla tradi čn ě spjata s politickým prost ředím republikánské strany, od níž se t ěšila zna čných výhod. V rozhodující chvíli se komunita postavila proti uprchlík ům poukazujíc na jejich negativní pov ěst ve snaze podpo řit kandidáta republikánské strany Ronalda Reagana p roti Jimmy Carterovi v prezidentských volbách.

Dů ležitým krokem bylo legislativní zaštít ění uprchlické otázky. P ův od n ě existoval ve Spojených státech The Refugee Relief Act 67 , vydaný v roce 1953. Zákon z roku 1953 byl odrazem povále čné sv ětové scény, kdy se Spojené státy snažily vytvo řit prost ředí a podporu pro uprchlíky ze zemí Sov ětského bloku a z podru čí socialistických režim ů. Nicmén ě o necelých t řicet let pozd ěji bylo t řeba tento postoj radikáln ě upravit a postavit jej na nových základech. Došlo k p řes n ější charakteristice d ů vo d ů, za jakých bude poskytnut uprchlík ů m azyl a to v případech, kdy v zemi p ůvodu nemohou dále setrvat:

67 FERNÁNDEZ, G. A. The Mariel Exodus: Twenty years later. A Study on the Politics of Stigma and a Research Bibliography. 1. vyd. Miami: Ediciones Universal, 2002. ISBN 0-89729-821-7. str. 36

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

„… kv ůli perzekuci či d ů vodné obav ě z perzekuce z důvodu rasy, náboženství, národnosti, či p říslušnosti k ur čité spole čenské skupin ě nebo politickému názoru… “ 68

Došlo tak k legislativnímu p řiblížení Spojených stát ů k dokument ům o lidských právech vydaným na p ůd ě Organizace spojených národ ů . Na zmín ěném základ ě tedy prezident Carter p řislíbil azyl t řem a p ůl tisíc ů m Kubánc ů z peruánského velvyslanectví. Situace se ale dále zkomplikovala, když Carter vyhlásil politiku otev řené n áru če pro všechny ob čany Kuby utíkající ze své zem ě a ť už z politických nebo ekonomických d ů vo d ů . V první vln ě t ěsn ě po o t ev ření Marielského p řístavu docházelo k velikému nár ůstu po čt u uprchlík ů p řesahujícímu pů vo dn ě povolený po čet. Každý jednotlivý uprchlík byl nucen projít p řes pyramidu ú ředních jednání, kde musel dokázat, že jeho žádost o azyl je skute čn ě oprávn ěná. I p řesto pokud byla jeho žádost zamítnuta, mohl se odvolat a jednání nar ů stalo do obrovské byrokratické mašinérie. Preziden Carter p řiš el s řešením této krizové situace tím, že se zvýší po čet možných držitel ů azylu o padesát tisíc. To vyvolalo vlnu kritiky uzav řenou až po dvou m ěsících dohad ů u p řes n ěním statusu marielských uprchlík ů jako tzv. entrant.

Následn ě byla více než polovina kubánských uprchlík ů rozeslána do r ůzných vojenských tábor ů n ap ří č celými Spojenými státy. Zde m ěli být dále prov ěř ováni, nicmén ě tím ale získali nálepku problémových jedinc ů. Klí čovou roli hrála p ředevším základna Fort Chaffee, kudy postupn ě b ěhem necelých dvou let prošel asi nejv ětší po čet Marielitos, zhruba 25 000. 69 Nejd říve ovšem nebylo jasn ě stanoveno, jaké množství

68 „... because of persecution or well-founded fear of pers ecution because of race, religion, nationality, and membership in a particul ar social group or political opinion . . . . “

FERNÁNDEZ, G. A. The Mariel Exodus: Twenty years later. A Study on the Politics of Stigma and a Research Bibliography. 1. vyd. Miami: Ediciones Universal, 2002. ISBN 0-89729-821-7. str. 37

69 FERNÁNDEZ, G. A. The Mariel Exodus: Twenty years later. A Study on the Politics of Stigma and a Research Bibliography. 1. vyd. Miami: Ediciones Universal, 2002. ISBN 0-89729-821-7. str. 41

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

uprchlík ů bude do Fort Chaffee p řevezeno, což dávalo šanci novým politickým dohad ům o tom, zda je použití Fort Chaffee a jiných základen dobrým řešením nastalé situace. Op ět se vyno řil argument ve smyslu toho, že jde o neprov ěř ené osoby, které mohou být pro americkou spole čnost potencionáln ě nebezpe čné. Bílý D ů m se však již na za čátku kv ětna zavázal prov ěř it každého jednotlivého uprchlíka již v Miami s tím, že do Fort Chaffee se dostanou pouze spole čensky neškodné osoby.

I p řes ujiš ťování Bílého Domu ovšem p ředsudek v ů č i kubánskému obyvatelstvu ve Fort Chaffee nijak nevymizel a naop ak byl dále živen místními p ředstaviteli a médii. Bylo vzneseno a následn ě vyvráceno obvin ění o silné nákaze v tábo ře a špatném zdravotním stavu Kubánc ů a nadále p řetrvával p ředsudek o kriminální minulosti nových obyvatel ů ve Fort Chaffee.

Situace se stala být neut ěšenou v okamžiku, kdy p řed základnu p řišla demonstrovat skupina místních extrémist ů . Následn ě padla na Kubánce vlna obvin ění o opoušt ění základny bez pat řičných povolení. Skute čn ě k opoušt ění základny docházelo, ale bylo spíše vyvolané obavami a snahou Kubánc ů dostat se ke svým p říbuzným a blízkým. Nakonec bylo povoleno necelé dvou a p ů l tisícovce obyvatel ů m Fort Chaffee, aby odešli ke svým rodinám, nicmén ě skute čn ě ze základny odešlo pouze 562 osob. 70 To vyvolalo v tábo ře obrovskou vlnu nevole a protest ů , jež vyústily naprostou vzpourou dvoutisícovky uprchl ík ů. Ti podpalovali budovy na základn ě a nakonec skupina dvou set osob uprchla pry č do nedalekého m ěsta Barling. Zde se už setkali s ozbrojeným odporem místních policist ů a st řelbou do vzduchu, jež je donutila vrátit se zp ět na základnu. P ů vodní informace o pouhém

70 FERNÁNDEZ, G. A. The Mariel Exodus: Twenty years later. A Study on the Politics of Stigma and a Research Bibliography. 1. vyd. Miami: Ediciones Universal, 2002. ISBN 0-89729-821-7. str. 48

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

z ran ěn í čt y ř Kubánc ů a patnácti policist ů byla opravena na p ět zast řelených ob ětí na stran ě kubánských uprchlík ů.

Guvernér Clinton ve snaze utišit místní obyvatelstvo, na řídil základnu obehnat ostnatým drátem, k čemuž navíc m ěla být nadále pod dohledem ozbrojených jednotek. Bylo vyšet řováno, kdo z Kubánc ů mohl za vznik protestu, bylo obvin ěno a následn ě uv ězn ěno 97 rebel ů . 71

Ješt ě ten samý m ěsíc byl guvernér Clinton požádán administrativou prezidenta Cartera, zda m ůže být Fort Chaffee nadále využíváno pro p o b yt t ěžko umístitelných Marielitos. Clinton sice s návrhem nesouhlasil, ale nechal si lh ů tu na poradu s p ředstaviteli obce, nebo ť umíst ění uprchlík ů s sebou p řinášelo jisté ekonomické výhody. Nicmén ě i p řesto byl požadavek zamítnut. I p řes od po r p ředstavitel ů státu Arkansas a Fort Chaffee byla základna znovu využita na za čátku srpna. Tento krok vzbudil obrovskou vlnu nevole. Guvernér Clinton se zavázal, že se pokusí celou situaci zvrátit, a hodnotil ji za nejvýše urážlivou. Navíc se celá situace odehrávala více mén ě v předv e čer prezidentských voleb a tak byl prezident Carter ujiš ťován, že díky tomuto rozhodnutí se jeho šance na podporu ve volbách ze strany státu Arkansas rapidn ě snížily. Carter se ovšem velmi rychle snažil vše v y řešit a p řislíbil Clintonovi zajišt ění veškerých bezpe čnostních norem na základn ě. Následovala vleklá jednání o zajišt ění bezpe čnosti v oblasti. V okamžiku, kdy m ěli být na základnu p řeváženi první uprchlíci, Clinton jejich p řevoz pozastavil z obavy, že mezi nimi budou další problémové osoby. O den pozd ěji deklaroval mluv čí prezidenta Cartera up řes n ění technického řešení situace ve Fort Chaffee:

„…náhrada státních i lokálních výdaj ů v čet n ě škod zp ů sobených na základn ě b ěhem červnového povstání; odep ř ení vstupu do zem ě novým p říchozím z Kuby; oprávn ění armády v př íp ad ě pot ř eby užít síly a její

71 FERNÁNDEZ, G. A. The Mariel Exodus: Twenty years later. A Study on the Politics of Stigma and a Research Bibliography. 1. vyd. Miami: Ediciones Universal, 2002. ISBN 0-89729-821-7. str. 49

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

s ro zu m ěn í s e př evzetím více „intervencionistické“ role p ři správ ě Kubánc ů; a zvýšení rozsahu pomocných služeb v tábo ř e, aby byly lépe financovatelné.“ 72

Posledním požadavkem ze strany guvernéra Clintona b ylo zajišt ění p řevozu uprchlík ů v denních hodinách, aby bylo zabrán ěno veškerým možným nebezpe čím. Struktura bezpe čnostních opat ření dále utvrzovala p ředsudky proti marielské komunit ě a škodila nejvíce p ředevším t ěm, jež nem ěli ve Spojených státech žádné p říbuzné nebo známe, kte ří by se jich ujali. Tak na nich ulpívala dál nálepka problémových a nep řizp ů sobivých osob.

Guvernér Clinton nakonec s bezpe čnostními opat řeními souhlasil a tak bylo na konci zá ří 1980 p řevezeno celkem šest tisíc Kubánc ů na základny v Pensilvánii, dalších osm set na základnu na Florid ě a k o ne čn ě 613 p římo do Fort Chaffee. 73

V tomto okamžiku, kdy se celá situace již zdála vy řešená, však p řišla rána ze zcela jiného konce. Ministr spravedlnosti Steve Clark poukázal na problém legitimizace Kubánc ů na americkém kontinentu. Domníval se, že pokud nebyl striktn ě vymezen jejich status, jedná se o nelegální p ři st ěhovalce a na tomto základ ě by m ělo být s nimi i nakládáno. Šlo o velmi silný argument, jenž znovu rozví řil politickou scénu, a v období vrcholící volební kampan ě p řed prezidentskými volbami tato skute čnost vyvolávala atmosféru nesmi řitelného boje. P řesto ovšem již následující den bylo vše objasn ěno asistentem

72 „....the reimbursement of state and local expenditu res including the damage done to the Fort during the June uprising; the excl usion of new arrivals from Cuba; the authority for the Army to use force if ne cessary and its agreement to take on a more “interventionist“ role in the manage ment of the Cubans; and, the expansion of relief services in the camp to make th em more sponsorable....“

FERNÁNDEZ, G. A. The Mariel Exodus: Twenty years later. A Study on the Politics of Stigma and a Research Bibliography. 1. vyd. Miami: Ediciones Universal, 2002. ISBN 0-89729-821-7. str. 55

73 FERNÁNDEZ, G. A. The Mariel Exodus: Twenty years later. A Study on the Politics of Stigma and a Research Bibliography. 1. vyd. Miami: Ediciones Universal, 2002. ISBN 0-89729-821-7. str. 58

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

federálního ministra spravedlnosti Paulem Michelem, že pozice kubánských uprchlík ů je následující: „ p říchozí, status dosud nerozhodnut“ 74 Toto vysv ětlení ovšem Clark nepovažoval za dosta čující a dožadoval se naprostého legislativního vy řešení celého problému. Odpov ědí mu bylo prohlášení federálního ministra vnitra o zn a čujícího kubánské uprchlíky za detainees (politicky zadržené osoby). Tím byl sice jejich pobyt na území Spojených stát ů právn ě obhájen, nemohli však požívat žádných výhod b ěžného obyvatelstva, a to a ť už se jednalo o uprchlíky umíst ěné na základnách, nebo o ty, jež byli pod ochranou svých p říbuzných a p řátel. Nastala naprostá ostrakizace, jak mezi š pi čkami politické scény na federální úrovni, tak na úrovni lokální. Výsledkem tohoto politického a názorového rozšt ěpení byl i p ředvolební proslov prezidenta Cartera na Florid ě, kde oznámil, že dojde k umíst ění zbývajících Marielitos, za podpory guvernéra Clintona, na základn ě Fort Chaffee. Proti tomu docházelo k usazování uprchlík ů v hotelech poblíž m ěsta Barling za asistence zam ěstnanc ů jednotlivých dobrovolnických organizací považujících posílání uprchlík ů do armádou obehnaných základen za odporující ú čelu uprchlického programu, kterým m ělo být - alespo ň jak zn ěl jeho oficiální cíl - trvalé usídlení Kubánc ů na území USA a s tím související jejich v čl en ění do domácí spole čno sti.

P říkladem pozitivního zájmu o dobro marielských uprchl ík ů v Arkansasu byly v té dob ě aktivity Davida Lewise, p ředstavitele United States Catholic Charities, který v souvislosti s p řítomností Kubánc ů ve Fort Chaffee upozor ňoval na lidskoprávní rozm ěr jejich zdejšího umíst ění. Napadal p řitom doktrínu zadržování Marielitos ve vojenských základnách, respektive její užití i v pří pad ě osob, které získaly legální

74 „...entrants, status pending... . “

FERNÁNDEZ, G. A. The Mariel Exodus: Twenty years later. A Study on the Politics of Stigma and a Research Bibliography. 1. vyd. Miami: Ediciones Universal, 2002. ISBN 0-89729-821-7. str. 59

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

povolení k pobytu od INS, a byly tím pádem ze zákona oprávn ěny se v oblasti usídlit. 75

Tento projev sympatií ke kubánským uprchlík ům ve Fort Chaffee, nebo p řinejmenším k dodržování právních zásad a ochran ě d ůstojnosti čl ov ěka, však zanikl v již déle trvající bou ři projev ů byrokratických i politických, které v obou p řípadech na marielské b ěžence vrhaly špatné s v ětlo. První zmín ěný negativní vliv na názory místních obyvatel ve vztahu k osobám za zdmi Fort Chaffee pocházel ze sp oru mezi dv ěma složkami o zajišt ění správy a bezpe čnosti základny. Jako sou část dohody o zabezpe čení byla vytvo řena Rada bezpe čnostních poradc ů 76 . V té mimo jiné zasedali i zástupci státu a místní p ředstavitelé. Rad ě bylo p řislíbeno, že bude konzultována ohledn ě všech záležitostí týkajících se bezpe čnosti, p ředevším pak ohledn ě role americké armády, která byla pov ěř ena bezpe čnost udržovat. Spory nastaly ve chvíli, kdy armáda oznámila stažení části svých jednotek z Ft. Chaffee s o d ů vo dn ěním, že p řítomnost armády m ěla mít pouze podp ů rnou povahu ve vztahu k místní policii a:

„neobjevily se žádné v ětší p ř ípady vyžadující užití velkých vojenských záložních sil.“ 77

Proti shora uvedenému okamžit ě z a čala brojit Rada, a aby prosadila zachování silné vojenské posádky, neváhala se obrátit p římo na guvernéra. Problém si nakonec vyžádal intervenci zástupce Bílého domu

75 FERNÁNDEZ, G. A. The Mariel Exodus: Twenty years later. A Study on the Politics of Stigma and a Research Bibliography. 1. vyd. Miami: Ediciones Universal, 2002. ISBN 0-89729-821-7. str. 61

76 „Security Advisory Council“

FERNÁNDEZ, G. A. The Mariel Exodus: Twenty years later. A Study on the Politics of Stigma and a Research Bibliography. 1. vyd. Miami: Ediciones Universal, 2002. ISBN 0-89729-821-7. str. 62

77 „there had been no major occurences that required the use of large army byckup forces“

FERNÁNDEZ, G. A. The Mariel Exodus: Twenty years later. A Study on the Politics of Stigma and a Research Bibliography. 1. vyd. Miami: Ediciones Universal, 2002. ISBN 0-89729-821-7. str. 63

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

pro mezivládní vztahy, který situaci vy řešil smírn ě. Celá situace se ovšem podepsala na místním obyvatelstvu. To totiž bylo Radou pro posílení jejího vlivu utvrzováno v názoru, že marielští b ěženci, respektive jejich p řítomnost ve Fort Chaffee jsou sami o sob ě dostate čnou hrozbou, od ů vo d ň ující p řítomnost silné vojenské posádky.

Dů vodem politických rozep ří pak byla p řítomnost duševn ě chorých osob na základn ě Chaffee. Guvernér Clinton totiž p ři jednáních trval na n ep řípustnosti umís ťování duševn ě chorých uprchlík ů , do kteréžto kategorie mínil zahrnout i závislé na drogách, na zmín ěné základn ě. Proti tomu se dosti skepticky postavili psychologov é obeznámení se situací v Chaffee, byl dokonce zve řej n ěn výrok jednoho z nich, že až 40% zdejších Kubánc ů tvo ří „závažné p řípady duševn ě nemocných pacient ů“ 78 . Když poté r ůzná oficiální místa n ěkolikrát oznámila p řesunutí duševn ě nemocných Kubánc ů na základnu, byla tato skute čnost vnímána jako porušení d ů v ěry ze strany vládních p ředstavitel ů . Byly podniknuty opakované pokusy o vy řešení problému ze strany Bílého domu, prost řednictvím stejného zástupce pro mezivládní vztahy, který se angažoval i v předchozí kauze ohledn ě bezpe čnosti, ten však tentokráte nebyl schopen svou pozici uhájit. Celá zmí n ěná kauza se tak na obyvatelstvu Arkansasu projevila pouze rozsáhlou ztrátou d ů věry v oficiální místa a jakákoli jejich ujišt ění a prohlubující se stigmatizací marielských uprchlík ů . T ěm totiž vedle jejich údajné kriminální povahy v o čích okolního obyvatelstva p řibyl i p říznak osob duševn ě ch o rých .

P ráv ě problém čím dál markantn ější stigmatizace kubánských b ěž en c ů zd ůraz ňuje ve svém rozboru i Gastón A. Fernandez 79 , Poukazuje

78 „hard core mental type patients“

FERNÁNDEZ, G. A. The Mariel Exodus: Twenty years later. A Study on the Politics of Stigma and a Research Bibliography. 1. vyd. Miami: Ediciones Universal, 2002. ISBN 0-89729-821-7. str. 63

79 Taméž, str. 64

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

p řitom na, svým zp ůsobem, spirálovitou tendenci celé situace, kdy negativní obraz Marielitos ve Fort Chaffee vede k n áchylnosti v eřejného mín ění a tudíž i lokálních p ředstavitel ů celý problém militarizovat a dále zp řísnit režim uprchlík ů v tábo ře. Ti místní politici, kte ří se snaží oproti svým soupe řů m profilovat jako ti razantn ější, pak v obyvatelstvu shora shrnuté obavy a p ředsudky ješt ě posilují, aby pro svá zp řís ňující opat ření, potažmo pro sebe sama, získali v ětší podporu voli čstva. Tento trend – získat sympatie voli čů skrze prosazování tvrdého p řístupu - byl dokonce sledován i Carterovou administrativou 80 . Následkem n ěkolika skandál ů v e řejných činitel ů se tak marielští uprchlíci v Arkansasu dostali do nezávi d ěníhodné pozice, kdy, jak uvádí i Fernandez, byl uprchlický tábor p řem ěn ěn v instituci v ěz e ňského typu, čímž byla v praktické rovin ě znemožn ěna jakákoliv asimilace chaffeeských b ěž en c ů b ěžnou spole čností. Jejich obraz v očích amerického obyvatelstva pak vedl k negativní st ereotypizaci vlny marielských uprchlík ů jako takové v celých spojených státech.

Jaký byl postoj samotných Marielitos? A jak se uplatnili v americké spole čnosti? Je t řeba říci, že v ětšina z nich vyr ů stala v prost ředí Castrova režimu a byla jím velmi ovlivn ěna. Proto reagovala velmi siln ě na jakýkoli možný politický útisk. Zárove ň se již podruhé s t řetli s naprostým protikladem toho, co jim bylo prezentováno oficiálními místy a tím jaká byla reálná zkušenost. Prvním motivem pro n ě bylo setkání s kubánskou komunitou p řicházející na Kubu ze Spojených stát ů . Což je ovlivnilo natolik, že odešli hledat lepší život do USA. Kde naráží na op ětovné zklamání z toho, jak byly Spojené státy prezentovány jejich v exilu žijícími p říbuznými a tím, jak se k nim zachovali oficiální místa.

Kv ůli p ředsudk ů m získaným z médií a politickému souboji o vymezení jejich statusu na americkém kontinent ě bylo pro n ě velmi

80 Tamtéž, str. 64 in fine

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

obtížné za řadit se do v ětšinové americké spole čnosti a najít si v ní adekvátní zam ěstnání. Z výzkum ů provád ěných v následujících letech po marielské uprchlické vln ě vyplývá, že zhruba polovina muž ů nemohla najít práci, u žen pak byla míra nezam ěstnanosti ješt ě o deset procent vyšší. Své nálepky se ale nedokázali zbavit ani po deseti letech od p řiplutí do Spojených stát ů . Nezam ěstnanost této části kubánské komunity sice snížila, ale stále tvo řila ješt ě p om ěrn ě vysoký podíl až t řiceti procent.

3. 3. Fenomén „Malé Havany“

Již v období t ěs n ě po revoluci na Kub ě se první uprchlíci usazovali v oblasti ne p říliš vzdálené obchodnímu centru Miami. Existovala zd e jednak možnost k levné koupi jak byt ů tak dom ů a zárove ň tu byla kvalitn ě v y řešena infrastruktura, bylo zde velké množství služeb vedených bu ď p římo Kubánci, nebo osobami z jiných Latino-amerických stát ů , v neposlední řad ě bylo i velmi dob ře řešeno dopravní spojení mezi touto oblastí a obchodním centrem m ěs t a.

Centrem oblasti, v budoucnu nazývané Little Havana, se staly dv ě hlavní ulice. Jednalo se o ulici Flagler Street a S outhwest 8 t h Street. Druhá jmenovaná ulice je dnes skute čným centrem malé Havany a nikdo jí ne řekne jinak než Calle Ocho. Do této oblasti p ů v od n ě jezdila smetánka ze severu, aby zde na čerpala síly na Miamském slunci v období zimních m ěsí c ů , proto byla tato oblast v sezónních cyklech opoušt ěna a do jisté míry p ů sobila jako m ěsto duch ů . Po p říchodu kubánského exilu, který odkoupil domy v této lokali t ě, se za čala celá oblast m ěnit na zrenovované a prosperující centrum. Z p ův o dn ě malého centra se za čala kubánská populace postupn ě rozr ůstat i do okolních oblastí. Další lukrativní lokalitou se stal Hialeah a to díky své blízkosti Miamskému letišti, kde bylo mnoho pracovních p říležitostí, nebo i do již d říve pro kubánskou komunitu zajímavé Dade County. Po slední atraktivní oblastí se stala oblast Sweetwater. Ve svém komplexu se tedy

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

p ů vodní Malá Havana rozrostla vícemén ě na celé území Miami a b ěhem deseti let, v období 1970 až 1980, tedy období nejv ětších uprchlických vln kubánského obyvatelstva, se po čet špan ělsky mluvících obyvatel ů zdvojnásobil. Ukázkou toho, že kubánské obyvatelstvo v této oblasti dominuje, byla volba starosty kubánského p ův od u.

Velmi d ů ležitou sou částí života v této oblasti byla existence bank vlastn ěných p římo Kubánci. Pro mnoho nov ě p říchozích uprchlík ů se stávaly záchrannou první pomocí. Č asto totiž p ů j čovaly peníze nov ě p říchozím, na zaopat ření prvotních výdaj ů v nové zemi na základ ě dobrého jména, anebo dobrozdání od již usazených čl en ů kubánské komunity. Šlo o prvek silných spole čenských vazeb, jež napomáhaly i ekonomickému rozvoji lokality. Množství levné pracovní síly p řilákalo do této oblasti řadu podnik ů do té doby p ů sobících na severu Spojených stát ů .

Po ur čitém období se vytvo řila vysoká poptávka po místních jídelnách s tradi ční kubánskou kuchyní. Byl to výsledek vysoké z am ěstnanosti žen, které nem ěly dostatek času na p řípravu tradi čních p o krm ů , a proto je za čaly více a více kupovat. Nyní je v této oblasti velké množství vyhlášených restaurací a pohostinstv í nabízejících tradi ční kubánskou kuchyni, které nejenže konzervují kubánskou kulturu, ale také o ni obohacují místní kulturu americko u.

V období nejv ětší vlny kubánských p ři st ěhovalc ů se stalo Miami jedním z nejrychleji se rozr ůstajících m ěst v celých Spojených státech. Co více, docházelo zde k naprostému zakotvení špan ělštiny jako nejpoužívan ějšího jazyka, což vedlo k celé řad ě problém ů s pů vodními obyvateli, nevyjímaje t ěžkosti navazující na rychlý r ů s t m ěsta, a ť už šlo o problémy se zajišt ěním dostate čné kanaliza ční sít ě nebo kriminalitou.

Většina p řis t ěhovalc ů p ředpokládala, že je jejich pobyt ve Spojených státech pouze do časnou záležitostí a proto se velká část

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

z nich, a to p ředevším t ěch z pozd ějších vln, odmítala nau čit anglicky. M ěli za to, že v oblasti s takovým množstvím kubánského a hispánského obyvatelstva se ve svém rodném jazyce domluví všude. Nejt ěžší byla jazyková bariéra p ředevším pro starší osoby, ty se ale na druhou stran u mohly obrátit na n ěkoho ze svých blízkých a p ředevším d ěti pak p ůsobily jako spolehliví tlumo čníci. I p řesto znalost anglického jazyka mohla napomoci k získání daleko lepšího postavení a práce. Již v roce 1962 bylo v Miami vybudováno centrum pro výuku angl i čtiny. 81

Otázka jazykového vzd ělávání byla p ředevším zde revolu čn í a m ěla dopad na zbytek Spojených stát ů . V oblasti Dade County již na po čátku let šedesátých za čal ve školách revolu ční vzd ělávací jazykový plán. Nejenže zde byly vyu čovány angli čtina pro špan ělsky hovo řící d ěti, ale i naopak špan ělština pro anglické rodilé mluv čí. Šlo o jeden z vů bec prvních bilingválních vzd ělávacích program ů použitých ve Spojených státech. Po sedmiletém používání se stal vzorem pro zavád ění dalšího v yu čovacího jazyka na ostatních školách v USA.

Celá řada vzd ělávacích program ů byla za řazována, díky poptávce mezi rodi či, po b ěžném vyu čování. Jelikož kubánští rodi če p ředpokládali, že jejich setrvání na americkém kontin ent ě je pouze d o časné, cht ěli zajistit svým d ětem možnost takového vzd ělání, jakého by dosáhly na Kub ě tak, aby se mohly po návratu na ostrov za řadit do b ěžné kubánské spole čnosti. Šlo o další zp ůsob zachování kulturního v ědomí, ale také naprosté izolace od, v dané lokalit ě p ůvodní, americké kultury. Pro tyto instituce se vžil spole čný název las escuelitas cubanas 82 . Na tomto míst ě nelze opomenout ani fakt, že mnoho

81 GARCIA, M. C., Havana USA: Cuban Exiles and Cuban Americans in South Florida, 1959-1994, [online]. Berkley, Los Angeles: University of California Press, 1996 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=2EvTZIwh7sIC&printsec=frontcover&dq=antonio+maceo+brigade&sou rce=gbs_similarbooks_s&cad=1#v=onepage&q=&f=false. str. 89

82 GARCIA, M. C., Havana USA: Cuban Exiles and Cuban Americans in South Florida, 1959-1994, [online]. Berkley, Los Angeles: University of California Press, 1996 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW:

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

soukromých škol p ůsobících p ů vo dn ě na Kub ě se po castrovském p řevratu p řesunulo p ředevším do oblasti Malé Havany. Mezi n ě pat řila i n ejzn ám ější jezuitská škola, kterou navšt ěvoval jako chlapec i sám Fidel Castro.

I p řesto z ůstala špan ělština jedním z hlavních znak ů kubánské komunity, jakým se vyzna čovali proti p ůvodním obyvatel ům žijícím na území Miami. V obchodech a na ve řejných prostranstvích ji bylo a je možné slyšet a díky nápis ům i vid ět všude. Kubánská komunita si velmi úzkostliv ě s t řežila svou kulturní identitu a tak již od šedesátých let vznikaly organizace a spolky snažící se p řipomínat a uchovávat tradi ční prvky kubánské kultury. Jedním z takových spolk ů byla organizace, v ěnující se p ředevším kubánské historii a uchovávání kubánské identity prost řednictvím r ůzných kulturních a spole čenských aktivit, Cruzada Educativa Cubana založená již na po čátku šedesátých let Dr. María Gómez Carbonell. 83 I proto pak nov ě p říchozím p řipadal Malá Havana mnohem více Havanou než p ů vodní hlavní m ěsto ostrova vzdálené od Floridy desítky kilometr ů. Tradi čn ě se tedy až do dnešních dn ů uchovává řada kulturních aktivit. Asi nejznám ější je Miami Carneval. Na karnevalu probíhajícím v roce 1983 prolétala nad davem oslavujícím jeden z nejv ětších svátk ů helikoptéra s nápisem „ Miami es para mi .“ 84 Na tomto sloganu je asi nejlépe z řetelné, jak silné postavení zde kubánská komunita má a i to jak silná je vazba kubánského exilu na tuto lokalitu, která se stala jejich novým domovem. Dalším z kulturních aktivit jsou kulturní pátky. Každý poslední pátek v měsíci probíhají

http://books.google.cz/books?id=2EvTZIwh7sIC&printsec=frontcover&dq=antonio+maceo+brigade&source=gb s_similarbooks_s&cad=1#v=onepage&q=&f=false. str. 91

83 GARCIA, M. C., Havana USA: Cuban Exiles and Cuban Americans in South Florida, 1959-1994, [online]. Berkley, Los Angeles: University of California Press, 1996 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=2EvTZIwh7sIC&printsec=frontcover&dq=antonio+maceo+brigade&source=gb s_similarbooks_s&cad=1#v=onepage&q=&f=false. str. 90

84 Handbook of Hispanic Cultures in the United States. Antropology. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0. str. 55

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

v ulicích Malé Havany, p ředevším v jejím centru na Calle Ocho, trhy, kde je možné vid ět r ůzné části kubánské kultury. Je to dozajista jeden ze zp ů so b ů jak se kubánská kultura konzervuje a je to jeden ze zajímavých etnologických prvk ů.

V neposlední řad ě byl hlavním pojítkem kubánského exilu systém obcí, nazývaných municipios a sjednocených pod jednou hlavní organizací, jíž byla Cuban Municipalities in Exile. Šlo o malé správní celky, v nichž se slu čovalo obyvatelstvo jednotlivých kubánských obcí. Nešlo ovšem pouze o funkci správní, ale též o zajiš t ění sociálních vazeb v každé individuální komunit ě a poskytnutí p řípadné pomoci. No v ě p říchozí uprchlíci se mohli obracet na p ředstavitele této municipie s prosbou o pomoc nebo pro získání kontaktu na n ěkoho ze známých, kdo by jim pomoc mohl poskytnout. Zárove ň v rámci jednotlivých obcí byly op ět vytvá řeny kulturní a spole čenské aktivity utužující vzájemné vztahy mezi jednotlivými členy a zárove ň uchovávající p ůvodní tradice. V samotném Miami se po čet t ěchto obcí blížil sto padesáti. 85 Č asto se kulturní aktivity využívaly jednak k uchovávání tradic, ale p ředevším k získávání finan čních prost řed k ů pro podporu jak politických zájm ů komunity, tak i pro podporu proticastrovských hnutí.

Malá Havana se stala pro kubánskou komunitu hlavním centrem, kde se dalo nalézt vzájemné porozum ění, ale také nostalgická podoba Kuby. Zárove ň ale až do dnešních dn ů funguje jako stát ve stát ě proti zbytku USA.

85 GARCIA, M. C., Havana USA: Cuban Exiles and Cuban Americans in South Florida, 1959-1994, [online]. Berkley, Los Angeles: University of California Press, 1996 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=2EvTZIwh7sIC&printsec=frontcover&dq=antonio+maceo+brigade&source=gb s_similarbooks_s&cad=1#v=onepage&q=&f=false. str. 91

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

4. Odraz problematiky v pramenech Během roku 1959 časopis Time prezentuje v ětší množství čl ánk ů v ěnujících se Kub ě. Žádný z uvedených text ů se však nevyjad řuje k otázce, jež je zkoumána touto prací, tedy k otázce uprchlík ů. Setkáváme se tak pouze s po četnou skupinou zpráv v ěnujících se p ředevším r ůzným moment ů m politického života Fidela Castra.

4. 1. Rok 1960

První článek, Message from Fidel, vyšel v prvním čísle roku 1960, a z am ěř uje se na uprchlíka, který musel z Kuby odejít a d ů vo d y, j ež k tomu vedly. Navazuje na události předcházejícího roku. Jednalo se o amerického noviná ře, Jamese Coe Buchanana, jenž pracoval pro deník Miami Herald a který odešel na konci roku 1959 na Kubu, aby se zde setkal s politickým v ězn ěm a na základ ě interwiev napsal článek o p om ěrech v kubánských v ěznicích. Sám Buchanan byl nicmén ě nakonec zajat a odvezen do v ěznice, kde strávil t řináct dní. Následn ě podstoupil soudní proces trvající dv ě hodiny, dalších 20 minut si p ředsedající soudce nechal na posouzení v ěci. Výsledkem zmín ěného procesu byl čt y řstránkový rozsudek shledávající Buchanana vinným a odsuzující jej k čtrnácti let ům nucených prací, ovšem s podmínkou, že m ůže do 24 hodin opustit ostrov. Buchanan opustil ostrov b ěhem následujících dvanácti hodin a vrátil se zp ět do Miami, odkud oznámil, že jeho z at čení je zprávou Fidela Castra sv ětu, ž e:

„ varování tisku, jak kubánskému tak zahrani čnímu, že musí hrát dle Castrových pravidel, jinak uvidí. “ 86

86 „ a warning to the press, both Cuban and foreign, to play the game Castro´s way, or else. “

Message from Fidel. TIME , 4. 1. 1960, vol. 75, no. 1, s.26, 27

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Dalš í článek týkající se sledované problematiky je sv ědectvím o televizním p řenosu rozhovoru s Fidelem Castrem. B ěhem tohoto rozhovoru Castro oznámil, že ambasády Spojených stát ů amerických a Š p an ělska pomáhají zastánc ů m Castrovy opozice uprchnout ze zem ě. Po tomto oznámení m ěl špan ělský velvyslanec Juan Pablo de Lojendio vrazit do televizního studia s výk řikem, že byl pomluven. Následn ě byl vykázán z Kuby a stejn ě jako Buchanan m ěl do dvaceti čt yř hodin opustit ostrov. Zmín ěný mediální humbuk dále pokra čoval i sm ěrem k velvyslanectví USA. Proto bylo opušt ění zem ě navrženo Washingtonem, p řes n ěji státním sekretá řem Christianem Hertrem, i americkému velvyslanci Philipu Bonsai 87 .

Už v dalším vybraném článku se ale dozvídáme, že se velvyslanec Bonsai po dvou m ěsících vrátil zp ět do Havany. D ůležitou informací v tomto článku jsou ovšem i jména dvou významných kubánských vojenských osobností, vyslance námo řních sil Miguela Pons Guizety a vojenského vyslance Angela Saavedry, kte ří rezignovali a požádali o americký azyl.

Článek z 25. čísla zprost ředkovává ve řejnosti p říběh muže, Matthewa Edwarda Dukea 88 , který odvážel letadlem do exilu kubánské o b čany. Jeho letadlo bylo ovšem obklí čeno a Duke byl zast řelen. Mezi ostatními d ůležitými informacemi, které jsou v tomto článku u v e řejn ěny, je i po čet šesti tisíc kubánských politických v ěz ňů čekajících na záchranu a dále problém s vplouváním amerických lodí do kubánských výsostných vod. Ty m ěla narušit fregata Norfolk a zárove ň i americká ponorka Sea Poacher, na kterou kubánská p o b řežní stráž dokonce vypálila sv ětlici. Na toto obvin ění americká vláda reagovala zatím pouze formálním protestem.

87 Philip Bonsai (Bonsal) byl americkým odborníkem na problematiku karibského ostrova. Již jeho otec na Kubě působil jako zahraniční zpravodaj v roce 1898. Sám Bonsai zde působil již od dvacátých let 20. století.

88 M. E. Duke byl americkým námořním pilotem, který se dostal do rozporu se zákonem po té co rozšiřoval nekryté šeky. Následně začal nelegálně odvážet svým letadlem kubánské uprchlíky.

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Další zprávy byly uve řejn ěny až po čt y řech m ěsících. V srpnu roku 1960 Spojené státy v tomto sm ěru trápil p ředevším problém Castrových zákroku v ů č i kubánským církvím. Druhý článek je ovšem zam ěř en p římo na žadatele o azyl. Už v názvu samotného článku je použito velmi silné slovo a to Exodus. Dramatický titulek podtrhují i dále vylí čené informace barvit ě popisující zástupy ob čan ů , kte ří cht ějí opustit svou zem. I p řesto, že americké velvyslanectví ud ělovalo každý pracovní den 200 víz, byla poptávka natolik vysoká, že žadatelé o vízum byli nuceni na n ěj čekat i více než dev ět m ěs íc ů . Nicmén ě do Spojených stát ů odcházeli p ředevším vysokoškolsky vzd ělaní ob čané a na Kub ě se jich tedy nedostávalo. Proto Castro vyhlásil zrušení dosavadních povolení a zavedl nový systém. Každý, k do by cht ěl odejít, musel vyplnit podrobný dotazník o svém osobním vlas tnictví. Z toho vyplývá, že v p ří p ad ě, že by se daný č l ov ěk nevrátil zp ět do zem ě, mohl si stát jeho majetek ponechat a tím získat náhradu za odchod kvalifikovaných pracovních sil.

Poslední článek uve řej n ěný desátého října informoval o výstupu Castra p řed Generálním shromážd ěním OSN, kde dal jasn ě na v ědomí s v ětu, že se p řiklání na stranu Sov ětského svazu. Následn ě americké velvyslanectví na Kub ě oznámilo, že zde jsou stále čt y ř i tisíce ob čan ů , k t e ří na ostrov ě pracují, a bylo by vhodné, aby své rodiny poslali z p ět do stát ů . Zárove ň doporu čilo, aby ob čané spojených stát ů nap ří št ě necestovali na Kubu.

4. 2. Rok 1961

V polovin ě ledna 1961 informoval, velmi obrazn ě, své čt en á ře časopis Time o situaci, jež se odehrála p řed americkým velvyslanectvím v Havan ě. Uvádí popis celé situace, kdy se skupina kubánských ob čan ů domáhala ud ělení víza, které by jim pomohlo k odchodu ze zem ě. Jsou popisováni jako osoby pot řebné, volající na ú ředníky americké ambasády s prosbou v očí ch:

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

„Ale vy jste ten humánní národ! Vy jste ten humánní národ! “ 89

Šlo o reakci prezidenta Eisenhowera, který vyhlásil veškeré p řerušení diplomatických styk ů s Kubou. Castro následn ě odvolal svých jedenáct ú řední k ů kubánského velvyslanectví ve Spojených státech a vyhlásil, že stejný po čet má odejít i z amerického velvyslanectví na Ku b ě. Americké zastoupení ovšem opustilo ambasádu v pln ém po čtu. Následek byl pro kubánské ob čany fatální. Jak uvádí týdeník, jen za poslední týden p řed touto událostí získali obyvatelé Kuby celkem 52 000 víz.

Obdobná reakce následovala i v jiných státech amerického kontinentu, kdy Haiti, Guatemala, Dominikánská republika, ale třeba i Peru, rozvázaly diplomatické vztahy s ostrovním stát em.

Následn ě týdeník informuje své čt en á ře o aktivitách kubánské emigrace v Miami, která p řipravovala odbojovou skupinu proti Castrovi. I p řesto, že tato skupina byla cvi čena jak na Florid ě, tak v Guatemale, byla jejich odbojová činnost mnohdy neúsp ěšná. Tak bylo v jednom z řady rychle zinscenovaných p řelí čení, která se odehrála po neúsp ěšné akci, kdy bylo kubánskou armádou zajato až 400 bojovník ů Castrovy opozice, odsouzeno 9 osob z této skupiny k trestu smrti. P ův od n ě se cht ěla kubánská vláda zbavit p ředevším hlavních p ředstavitel ů zmín ěného odboje, ale ti sídlili v Miami, složení z bývalých kubánských ob čan ů . Nicmén ě po šesti m ěsících aktivních b oj ů docházelo k postupnému upadání entuziasmu na stran ě Castrovy opozice. Jednak byla, jak uvádí týdeník, p řesv ěd čena o malé aktivit ě americké vlády, jednak guerilla p ů sobící na kubánském území p řišla o velké množství zbraní a v neposlední řad ě se jim také nepoda řilo p řevést kubánskou armádu na svou stranu. Nemalý podíl na všech t ěchto

89 „ But you are the human people! You are the human peo ple! “

Cuba: The Breaking Point. TIME , 13. 1. 1961, vol. 77, no. 3, s. 23

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

událostech m ěla i finan ční otázka celé v ěci, protože podpora opozi ční armády dosahovala výše až 135 000$ m ěsí čn ě 90 . Poslední zásah všem t ěmto aktivitám zp ů sobilo zp řetrhání diplomatických vztah ů Spojených stát ů s Kubou a zrušení letecké dopravy mezi t ěmito státy.

Velmi zajímavý p řípad kubánské emigrace je zachycen v článku z února 1961. Hlavním aktérem je zde Herman Marks, p ův od n ě americký ob čan, který se v roce 1957 stal stoupencem Castra a o dešel ze Spojených stát ů , kde byl, ale již v p ředešlých letech n ěkolikrát souzen, za r ůzné trestné činy. Následn ě se stal kapitánem a byl pov ěř en zabezpe čovat chod vykonávání rozsudk ů smrti. Ú častnil se tak až 200 t ěchto zp ů so b ů výkonu „práva“, a proto získal p řezdívku „ řezník“. Lo gi ck ým d ů sledkem byla reakce Spojených stát ů, které jej zbavily státního ob čanství. Marks ovšem za neobjasn ěných okolností v kv ětnu 1960 opustil ostrov a pomocí lodi se p řepravil na Floridu, odkud následn ě uprchl do Mexika. Dopadnout se ho poda řilo až o deset m ěs í c ů p ozd ěji, kdy byl uv ězn ěn v New Yorku za nedovolené vniknutí na území cizího státu. V dob ě, kdy byl článek zve řej n ěn, americký soudní systém teprve řešil, jak bude s Marksem naloženo. Uvažovalo se o v yhošt ění ze z em ě a to bu ď do Mexika či zp ět na Kubu.

V dalším sledovaném článku se americký čt en á ř mohl dozv ěd ět jednak po čet Kubánc ů, jež se dostali do Spojených stát ů za období prvních dvou let po nastolení Castrova režimu na Ku b ě, tento po čet byl odhadován na 45 tisíc osob, dále je zde uveden pom ěr uprchlík ů , kte ří se z celkového po čtu dostali do Spojených stát ů pomocí „ unusual transport “ 91 , a ten je stanoven na 2 300, ale také je zde uveden jeden z dalších dojemných p ří pad ů boje jednotlivce s přírodou a politickým p řesv ědčením. Jednalo se o t řiadvacetiletého mladíka Jesuse Rafaela Saavedru a jeho o t ři roky staršího p řítele Félixe Montanu Echevarriu,

90 Cuba: The Underground. TIME , 27. 1. 1961, vol. 77, no. 5, s. 26

91 The Man on the Raft. TIME , 3. 3. 1961, vol. 77, no. 10, s. 28. 29

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

k t e ří dlouho snili o možnosti odejít z rodného ostrova do prosperující z em ě. Nez ů stalo pouze u sn ů a Echevarria se za čal u čit pilotovat letadlo. V b řeznu 1961 se rozhodli k uskute čnění letu, ale letadlo po dvou hodinách letu havarovalo nedaleko Bahamských o strov ů , protože Echevarria nikdy p ředtím nelet ěl za špatného po časí a tento nedostatek ve svých schopnostech zaplatil životem. Saavedrovi se poda řilo let p řežít a na ostrov ě, na kterém ztroskotali, sestavil provizorní plavid lo, se kterým se spustil na oceán. Plul sedm dní, až byl t ři míle od b řeh ů Miami Beach, zachrán ěn pob řežní stráží. Následn ě byl p řevezen do nemocnice, kde mu bylo poskytnuto léka řské ošet ření, ale také se zde za pomoci sester nau čil základní slovní zásob ě.

Mnohem d ůležit ější zprávu o aktivitách kubánské komunity ve Spojených státech poskytl článek z posledního b řeznového čísla z roku 1961. Ten seznamuje čt ená ře o setkání dvou hlavních uskupení v kubánské komunit ě, která se setkala, aby se domluvila na spole čném jednání v ů č i Castrov ě Kub ě. Jednalo se o Revolutionary Democratic Front, jejímž p ředstavitelem byl Manuelo Varona, a Revolutionary Movement of the People, jež zastupoval Manolo Ray. Výsledkem tohoto jednání bylo vytvo ření Kubánské revolu ční rady, která m ěla statut kubánské exilové vlády. Tato rada zvolila jako vedo ucí osobu opozi ční vlády José Miró Cardona, havanského právníka, ten b yl sice Castrem jmenován na pozici prvního p ředsedy vlády, ale zde vydržel pouze 39 d n ů a následn ě odešel do emigrace. Cardona m ěl sv ůj post zastávat pouze do výsledk ů prvních demokratických voleb, ve kterých nem ěl kandidovat. Opozi ční vláda si dala za úkol obnovení kubánské ústavy z roku 1940 a ekonomických vazeb se státy mimo komu nistický blok, navrácení konfiskovaného majetku a vyhlášení demokratických voleb do 1 8 m ěsí c ů od vít ězství nad Castrovým režimem. Na druhou stranu je v článku vy čítáno nov ě vzniklé opozi ční vlád ě nesestavení konkrétního plánu pro potla čení režimu, který doposud na ostrov ě panuje. Jako protipól jsou zde kladeny jednotlivé p říklady aktivit guerrilly,

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

p ůsobivší v horské oblasti poho ří Escambray a malý po čet voják ů, 2 500, kte ří m ěli být použiti proti dvousettisícové kubánské armád ě. Následuje vypráv ění dvou guerrillových v ů dc ů, jimž se poda řilo z ostrova uprchnout. Ti popisují situaci na Kub ě tak, že zásobování ze strany kubánské komunity v USA selhávalo a často bylo zabaveno kubánskou armádou. Naproti tomu vidí velký potenciál v kubánském venkovském obyvatelstvu, které je podle nich naklon ěno stran ě guerrilly, je zklamáno režimem panujícím na Kub ě a bylo by pozitivn ě naklon ěno možné politické zm ěn ě, což ale opozi ční exilová vláda neumí použít ve sv ůj prosp ěch.

Následující článek pak uvádí další p říklad p řeb ěhlíka, ten, a č byl p ů vo dn ě na stran ě Fulgencia Batisty, p řešel na Castrovu stranu, aby následn ě utekl ze zem ě do emigrace v Mexiku. Jednalo se o José Pardo Lladu, který byl oblíbeným rádiovým moderátorem a b yl jedním z vedoucích p ředstavitel ů Hnutí 26. červ ence.

Ovšem v pr ůb ěhu dubna 1961 se odehrály boje v Zátoce Sviní, na n ěž reagoval i americký tisk. Týdeník Time tyto událo sti shrnuje v pom ěrn ě obsáhlém článku z 28. dubna. Za tyto události byla odpov ědná i kubánská komunita ve Spojených státech, která se na ní podílela. Její p ředstavitel José Miró Cardona se k celé v ěci vyjád řil t akto :

„Nedávné p řistání na Kub ě bylo ve skute čnosti p ř edevším dodáním zásob a podpory našim vlastenc ů m, kte ří na Kub ě už m ěsíce bojují. S politováním p řiznáváme tragické ztráty v malé jednotce držící postavení. Tato jednotka bojovala se sov ětskými tanky a d ělost ř electvem, zatímco byla napadána ruskými letouny MIG –

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

udatnost, jež umožnila v ětší části naší skupiny dosáhnout poho ří Escambray.“ 92

Týdeník dále popisuje celou situaci, jako naprosté zklamání, jak pro kubánskou komunitu, tak pro Spojené státy. Již d říve se p ředpokládalo, že Spojené státy provedou útok na Kubu. Tato myšlenka byla podpo řena výpov ěď mi partyzán ů, kte ří bojovali v horské oblasti na Ku b ě a kte ří následn ě po svém út ěku do Spojených stát ů popisovali, že kubánské obyvatelstvo je naklon ěno myšlence zm ěny vlády a že tedy bude možné provést p řevrat více mén ě poklidnou cestou. Útok byl vyvolán po tom, co m ěla být údajn ě napadena americká stíha čka kubánskými letadly. Následn ě se p ředstavitelé kubánské exilové vlády s ešli s p ředstaviteli CIA na Florid ě, aby vyjednali, jak bude situace dále pokra čovat. Dle týdeníku byli následn ě p ředstavitelé exilové vlády obklopeni agenty a z Washingtonu m ěli být vysláni dva specialisté na problematiku vztah ů s Latinskou Amerikou 93 , aby je uklidnili. V no čních hodinách pak došlo k vylod ění v Zátoce Sviní. Rozhodnutí vylodit se práv ě na tomto míst ě, bylo dle p ředstavitel ů kubánské komunity zna čn ě neš ť astné. Jeden z kubánských plukovník ů Ramón Barquín k tomu poznamenal:

„ Má jen velice úzkou silnici a základy železnice od pláže do Jagüey Grande ……. Vzdálenost 24 mil s bažinami po obou stranách a moskyty, moskyty, moskyty. Tato bažina nabízí i jistou výhodu – nem ů žete být

92 „ The recent landing in Cuba was in fact a landing ma inly of supplies and support for our patriots who have been fighting in Cuba for months. Regretfully, we admit tragic losses among a small h olding force. The force fought Soviet tanks and artillery, while being atta cked by Russian MIG aircraft—a gallantry which allowed a major portion of our party to reach the Escambray Mountains . “

Cuba: The Massacre. TIME , 28. 4. 1961, vol. 77, no. 18, s. 23 – 33

93 Mělo se jednat o Adolf A. Berle a Arthur Schlesinger

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

napadeni z boku. To ale nemá žádný význam: M ůžete být dostate čně snadno i zastaveni .“ 94

V Zátoce Sviní se vylodilo, dle článku 1300 muž ů 95 , vycvi čených v Guatemale. V této vylo ď ovací skupin ě byli zastoupeni jednak žoldné ři z Nikaragui, ale též množství osob kubánského exilu a to i proto, že Spojené státy se obávaly negativní reakce Sov ětského svazu a snažily se vzbudit dojem, že jde o invazi vedenou práv ě samotným kubánským exilem. M ělo jít o rychle provedenou akci, jež m ěla vyvolat solidaritu na stran ě kubánských ob čan ů , kte ří se m ěli p řidat k útoku proti ostrovnímu režimu. Opak byl ale pravdou a u kubánsk ých ob čan ů vyvolal p řesn ě opa čný postoj a tak se obyvatelé ostrova postavili proti voj ák ům, kte ří provád ěli invazi na ostrov a ti byli následn ě poraženi.

Dva dny po vylod ění v zátoce reagovala exilová vláda na celou situaci obvi ňováním CIA z nekoordinovanosti postupu proti kubánské arm ád ě. Údajn ě m ěla exilová vláda disponovat velkým množstvím osob p římo na území ostrova, které byly ochotny okamžit ě zasáhnout. Jelikož ovšem nedošlo k žádné domluv ě a oficiální americká místa o takovou pomoc nepožádala, tyto jednotky v kubánské spole čnosti nebyly použity. V článku dále následuje popis nekoordinovanosti a rozpo r ů mezi samotnými frakcemi kubánského exilu. Je zde po ukázáno jednak na fakt, že v ětšina p ředstavitel ů t ěchto frakcí byli ve skute čnosti na p o čátku stoupenci Castra, ale následn ě opustili zemi.

Ko n e čn ě pak článek celou situaci hodnotí jako nevyda řenou akci a kritizuje nekoordinovanost jednotlivých skupin, které se na ní podílely.

94 „It has a very narrow road and a railroad bed from the beach to Jagüey Grande ...... a distance of 24 miles, with swamp on both sides and mosquitoes, mosquitoes, mosquitoes. This swamp offe rs some advantages— you can't be flanked. But it makes no difference; y ou can be stopped easily e n o u g h . “

Cuba: The Massacre. TIME , 28. 4. 1961, vol. 77, no. 18, s. 23 – 33

95 V sekundární literatuře se setkáváme s počtem o 200 mužů větším.

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Nejv ětší d ůsledek ovšem dopadl na samotné činitele kubánské exilové vlády a kubánskou komunitu, nebo ť v ětšina z nich ztratila n ěkoho ze svých p říbuzných, a ť už skon čili v kubánském v ězení, nebo byli vyhlášeni za nezv ěs tn é.

Článek vydaný m ě síc po vylod ění v Zátoce Sviní hovo ří o další v ln ě kubánské emigrace, která byla nov ě tvo řena duchovenstvem. Je ovšem s podivem, že i když se kubánští ob čané postavili na stranu režimu proti armád ě vylodivší se na jejich území, celá řada t ěchto o b čan ů, stejn ě tak jako klérus, se rozhodla také odejít ze zem ě. Dle týdeníku byla v ětšina palubních lístk ů , a ť už na lod ě či do letadel, beznad ěj n ě vyprodána a to v p ří p ad ě spole čnosti Pan American až na čt y ři m ěsíce dop ředu. Ovšem tyto lístky nebyly skupovány pouze kubánskými ob čany, ale i ob čany Spojených stát ů . T ěch se v dob ě po v yl od ění v Zátoce Sviní m ělo podle týdeníku nacházet ješt ě zhruba 300 a další skupina necelých padesáti byla uv ězn ěna v kubánských v ěznicích. Ameri čtí ob čané byli vyzváni, aby ostrov opustili v co nejkratším intervalu. Nicmén ě pokud si uv ědomíme, že letadla odlétající z Havany jednou týdn ě m ěla kapacitu zhruba šedesáti volných míst, je procento amerických ob čan ů v podstat ě zanedbatelné a že tedy na prvém míst ě zemi op ět opoušt ěli její samotní ob čan é.

Zárove ň s e z článku dozvídáme, že na Kub ě b ěhem vylod ění existovaly skupiny osob, které sympatizovaly s myšl enkou zm ěn y režimu, ale nedovolily si otev řen ě se k této myšlence hlásit, kv ůli teroru, který na Kub ě existoval.

Ješt ě v srpnovém vydání, tedy čt y ři m ěsíce po vylod ění je popisován teror, jenž na Kub ě panoval. Zárove ň se zde zmi ňuje p řípad osmi muž ů , kte ří museli opustit Spojené státy a byli posláni zp ět na Kubu jako „ prisoners-for-tractors team “ 96 , na Miamské letišt ě se s nimi

96 Cuba: The Forgotten Ones. [online]. Time: 11. 8. 1961. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,895562,00.html

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

p řišli rozlou čit davy kubánských emigrant ů a celá událost se neobešla bez velké vlny emocí. Zárove ň se ale dv ěma muž ů m z této skupiny p o da řilo uprchnout a tak neopustili území Spojených stát ů. Byli však kubánskou exilovou komunitou ozna čeni za zbab ělce. Proti této události jsou zde dojemn ě l í čeny osudy t ěch, kte ří z ostrova utíkali a jejich martyria, jež zažívali b ěhem čekání na azyl.

Následující m ěsíc byli čt en á ři týdeníku Time obeznámeni s tristní situací, v níž se nacházela Florida, bylo tomu tak díky velikému množství kubánských emigrant ů , kte ří sem neustále p řicházeli a to v po čtu až 1500 osob každý týden. Situace se vyhrotila natolik, že p ředstavitelé státu Florida jednak volali o finan ční pomoc ze strany vlády ve Washingtonu, ale také žádali, aby byla kub ánským ob čan ům poskytnuta práce na území celých Spojených stát ů . Bylo to zp ů sobeno tím, že samotné m ěsto Miami v daném období vykazovalo až 11 000 n ez am ěstnaných. I když již odešlo na 40 000 uprchlík ů do severních stát ů , p ředstavitelé státu Florida p ředpokládali, že by m ělo odejít mnohem v ětší procento t ěchto osob, i proto, že na severu zem ě b y m ěl y lepší možnosti pro získání místa. Byla snaha o to, aby se uprchlík ů ujala komunita, která byla usídlena nap říklad v New Yorku a m ěla zde j iž z dřív ější doby vytvo řenou celkem stabilní pov ěst. Dále mohli také odcházet do míst, kde byl malý po čet již d říve usídlených Kubánc ů. Takový stav byl nap říklad v Bostonu, kde m ělo v roce 1961 bydlet na 300 Kubánc ů, z nichž v ětšina zaujímala na spole čenském žeb ří čku vysoká postavení.

I když jsou v článku lí čeny t ěžkosti, jimiž prošla v ětšina emigrant ů p ři snaze zabydlet se v novém prost ředí, jako p říklad jsou zde lí čeni p ředevším kubánští léka ři, kte ří m ěli ve sv ět ě vždy dobrou reputaci, a to, jakými t ěžkostmi museli projít, než jim byla ud ělena nostrifikace jejich titul ů a povolení k vykonávání léka řské profese, byl jejich p řístup k novému životu v cizí zemi pozitivní. Tak jak to vyjád řil n ap říklad jeden z oslovených léka řů :

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

„Jsem rád, že mohu znovu za čít. – není to snadné, ale je to lepší, než být tam.“ 97

4. 3. Rok 1962

V dubnu roku 1962 vydává týdeník zprávu o tisícovce zajatc ů, kte ří se do kubánského v ězení dostali po neúsp ěšném vylod ění v Zátoce Sviní. Rok po zmín ěné události s nimi byl v tichosti v Havanské hlavní v ěznici vykonán proces. Toho se ú častnili pouze zajatci, ve řejnost byla z jednání vylou čena, tak se o procesu nedozv ěd ěli ani p říbuzní obžalovaných. O lí čení mohli informovat pouze noviná ři, kte ří byli režimem prov ěř eni, a jejich zprávy byly zna čn ě cenzurované. Dozvídáme se proto pouze to, že státní zástupce pož adoval dva typy trestu a to trest smrti a odn ětí svobody ve výši dvaceti let. Č lánek ovšem dále, jako už po n ěkolikáté p ředtím, utvrzuje čt en á ře o politickém p řes v ěd čení Fidela Castra jako stoupence Marxisticko – Leninské ideologie.

Následující vydání své čten á ře už ale seznamuje s výsledky procesu tak, jak je sám Castro vyhlásil ve svém televizním vystoupení. B ěhem n ěj prohlásil, že za jednotlivé v ězn ě požaduje finan ční odškodné a to ve výši dvaceti p ěti tisíc amerických dolar ů za jednotlivého vojáka a p ětiset tisíc amerických dolar ů za velitele. V p ří p ad ě, že nebudou vojáci vym ěn ěni za finan ční hotovost, budou odsouzeni na t řicet let t ěžkých prací. 98

O dalších osudech zajatc ů se dozvídáme až v zá řijovém vydání, kdy je v jednom z čl án k ů krátká zmínka o skute čnosti, že James B. Donovan, toho času konzul OSN, odlet ěl na Kubu, aby zde vyjednal, jak

97 „ I am glad to start again. It is not easy, but it is better than to be there. “

Cuba: Hard New Life. TIME , 15. 9. 1961, vol. 78, no. 11, s. 34, 35

98 Cuba: Foreign Policy. TIME , 13. 4. 1962, vol. 79, no. 15, s. 32, 33

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

bude dále naloženo s v ězni. Za zajatce m ěla být zaplacena dohromady částka ve výši šedesáti dvou milión ů amerických dolar ů. 99

V z á ři dochází k dalším aktivitám na stran ě kubánského exilu. Nejprve se vylo ďuje exilová skupina Alpha 66 u kubánských b řeh ů , jejich mise se ale nezda ří. Jiná exilová skupina se pokusila unést letadlo z Costa Ricy, aby jej použila proti kubánsk ým rafinériím, na n ěž ch t ěli shodit bomby. Ale i tato akce byla odhalena a její provedení se nezda řilo. Nejd ůležit ější byl ovšem postoj oficiálních míst kubánského exilu, osob, jež se velkou m ěrou podílely na neš ť astném vylod ění v Zátoce Sviní, které se domáhaly finan ční podpory ze strany Spojených stát ů amerických. Tato podpora by m ěla být alespo ň taková, jakou poskytuje Sov ětský svaz Castrovi. V tom p říp ad ě by pak byla exilová vláda schopna vytvo řit takové zázemí, aby bylo možné svrhnout Castrovu moc. Podpory se jim ovšem v takovém množství nedostává a tak se nakonec Varona, jako p ředstavitel kubánského exilu, p řiklání k myšlence toho, že by pro n ě bylo mnohem výhodn ější, aby je Spojené státy nechaly zcela samostatn ě vést jejich odbojovou či nn os t.

Snahy o svržení Castra a vytvá ření jednotlivých plán ů ovšem nebylo potla čeno ani po negativním p řístupu exilové kubánské vlády k postoji Spojených stát ů . V pr ůb ěhu ří jn a m ělo dojít k pu či na Fidela Castra. Celá akce byla zosnována odbojovými skupinami a m ěla být podpo řena členy kubánské armády. Nakonec byl tento komplot odh alen a obvin ění koordináto ři celé akce dostali vysoké tresty. I když oficiální kubánská místa o celé události ml čela, byla potvrzena práv ě zástupci exilové vlády a uprchlíky, jež vše popsali do detail ů.

4. 4. Rok 1963

99 Time of Deterioration. TIME , 7. 9. 1962, vol. 80, no. 10, s. 28

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Na po čátku roku 1963 seznamuje týdeník své čten á ře se situací v rámci leteckého provozu mezi Kubou a ostatními st áty amerického kontinentu. Doposud létaly pravidelné spoje mezi Kubou a v ětšinou stát ů kontinentu a to v četn ě Miamského letišt ě. V pr ů b ěhu roku ovšem došlo k pozastavení let ů a Kubu bylo možno opustit jen prost řednictví letové linky mezi Kubou a Mexikem. Oproti d řív ějšímu období se nejednalo pouze o jednosm ěrný provoz, kdy letadla byla zapln ěna o b čany ostrova, kte ří se rozhodli svou zem opustit a již se nevrátit. Naopak se z Mexika v pr ů b ěh u p ředcházejícího roku vrátilo až na 5000 osob. P ředstavitel CIA John A. McCoen k tomuto po čtu poznamenal, že p řibližn ě tisíc p ět set t ěchto lidí získalo bojový výcvik. Vyvstal tedy názor, že jedinci, kte ří opoušt ěli Kubu, byli potenciálními špióny. Uvedené tvrzení je v článku dále rozvíjeno na p říkladech jednotlivc ů, dopustivších se za uplynulé období n ějaké teroristické aktivity. Za další nebezpe čí je uvád ěno i množství ob čan ů ze stát ů Latinské Ameriky, p ředevším se m ělo jednat o mladé studenty, kte ří se nacházeli na Kub ě, kde nejen že mohli byt zaslepeni krásou tropického socialismu, ale mohli také získat bojový výcvik. Tací se m ěli následn ě vracet do svých stát ů , aby zde fungovali bu ď jako špióni nebo potencionální pachatelé teroristických či n ů.

V kv ětnu se v Miamském p řístavu vylodilo b ěhem jednoho týdne dalších 750 uprchlík ů . Nebyli zdaleka považováni za teroristy tak, jak tomu bylo v p ředešlém článku. Naopak poskytli americké ve řejnosti v ýp o v ěď o kontrastu života na ostrov ě a rozdílu toho, jak byl prezentován p ředstaviteli Sov ětského svazu, proti tomu, jak žili řadoví o b čané. Nastavení životní úrovn ě bylo zcela odlišné pro samotné o b čany ostrova a pro p říchozí ze Sov ětského svazu. Uprchlíci charakterizovali tento rozdíl nap říklad takto:

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

„…Kuba je blázinec,… naši ruští ‚experti‘ žijí jako páni, my Kubánci žijeme jako otroci.“ 100

V polovin ě roku se situace ve vztahu mezi Spojenými státy a kubánským exilem prom ěň uje a je vnímána odlišn ě. Od událostí v Zátoce Sviní poklesla d ů věra v kubánskou komunitu a její p ředstavitelé za čali jednat na svou vlastní p ěst. Každý čin kubánské exilové vlády navíc do zna čné míry ovliv ňoval i ekonomiku Spojených stát ů nebo ť americká burza reagovala velmi citliv ě na každou zprávu kubánského exilu o aktivitách, které na ostrov ě provád ěli. Navíc v červnu byli kone čn ě v ym ěn ěni zajatci z boj ů v Zátoce Sviní a to v po čtu 1 113 osob za cenu ve výši padesáti t ří milión ů amerických dolar ů . 101

O d al ší t ři m ěsíce pozd ěji informoval týdeník o jiné skupin ě kubánských ob čan ů, kte ří opustili ostrov a po strastiplné cest ě na lodi plné zkaženého ruského masa, jež m ělo za následek otravu posádky a další zdravotní t ěžkosti, se dostali p řes Mexiko do Spojených stát ů. Jejich p ředstavitelem byl jeden z čl en ů kubánského odbojového hnutí a p o p řistání na p ůd ě Spojených stát ů amerických se vyjád řil t akto :

„Nechceme tu jen sed ět a jíst šunku s vejci,… chceme bojovat.“ 102

4. 5. Rok 1964

100 „ . . .Cuba is a madhouse,.....Our Russian 'experts' live like landlords, we Cubans live like slaves. “

Becoming Destructive. TIME , 31. 5. 1963, vol. 81, no. 22, s. 16, 17

101 Infiltration, Not Invasion. TIME , 28. 6. 1963, vol. 81, no. 26, s. 28-29

102 „We don't want to sit here and eat ham and eggs,... .We want to fight.“

Safety in the Stars. TIME , 27. 9. 1963, vol. 82, no. 13, s. 32

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

V kv ětnu roku 1964 jeden z kubánských rybá řů nalezl velké množství zbraní. Kubánské sd ělovací prost ředky obvinily Spojené státy z p řípravy dalšího útoku na Kubu. Týdeník Time ovšem za iniciátora t ěchto aktivit považoval kubánskou komunitu žijící ve Spojených státech. Údajn ě se m ěli v období, kdy byly u kubánských b řeh ů objeveny zbran ě ztratit z Miami a jiných center s kubánskou populací mladí lidé, kte ří prošli výcvikem v americké armád ě a m ěli být dostate čn ě vycvi čeni pro možný boj na Kub ě. Dle týdeníku za čala kubánská komunita vytvá řet aktivity pro p řevrat na ostrov ě bez v ědomí Spojených stát ů.

O týden pozd ěji se již zprávy o aktivitách kubánské komunity potvrzují. Došlo k vylod ění malé posádky u kubánských b řeh ů u Puerto Pilón. N ěkolik hodin bojovala skupina s kubánskou armádou, v yhlásila svobodné území Kuby, aby se následn ě ztratila. Nicmén ě v reakci na tuto událost se exilové skupiny jako Alpha 66, the Revolutionary Movement of the People a the Second National Front of Escambray spojily a prohlásily, že budou provád ět další možné aktivity proti Fidelu Castrovi a jeho režimu. Podporu m ěly poskytnout jednotky Kubánc ů trénované ve státech Centrální Ameriky.

V pr ů běhu kv ětna pokra čovaly další a další aktivity kubánského exilu. Díky tomu za čalo vzr ů stat zna čné nap ětí mezi kubánskou komunitou v USA a Fidelem Castrem. Manolo Ray, jeden z p ředstavitel ů exilové vlády, prohlásil, že se bude snažit o vešk erou podporu proticastrovských aktivit a to p římo uvnit ř odbojového hnutí na Kub ě.

I p řesto že p ředstavitelé exilové vlády slibovali zm ěny, docházelo k dalším p říp ad ům, kdy ostrov opoušt ěli kubánští ob čané pomocí provizorn ě zbudovaných plavidel. B ěhem červencových oslav výro čí Hnutí 26. července se mohla desítka amerických noviná řů , pozvaných aby zdokumentovali tuto událost, p řes v ěd čit o realit ě panující na

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

ostrov ě. Ř ada oslovených mladých lidí nevid ěla p říliš velkou budoucnost v režimu, který vládl na ostrov ě. Noviná ři se také setkali se skute čností, že na ostrov ě z ůstaly ženy, které se zde cítily zcela opušt ěné, protože jejich p říbuzní již ze zem ě o d ešl i.

V druhé polovin ě roku se objevovaly zprávy o aktivitách p ředevším jedné skupiny z kubánské komunity. Jednalo se o Rev olutionary Recovery Movement. Tato organizace byla vedena veteránem ze Zátoky Sviní Manuelem Artimem. Vždy se jednalo o malé útok y, které byly rychle potla čeny kubánskou armádou.

4. 6. Rok 1965

V pr ů běhu roku 1965 se stále čas t ěji ukazovalo, že drobné aktivity odbojových hnutí proti kubánskému režimu, stejn ě tak jako neustálé úprky kubánských ob čan ů ze zem ě neustaly. Zárove ň bylo stále více patrné, že plány, které m ěl Fidel Castro na za čátku, se mu zcela neda ří prosadit. Celá situace nakonec vyústila ve skute čnost, že se Castro musel zavázat k tomu, že propustí ze zem ě všechny osoby mající ve Spojených státech své p říbuzné, jež o tuto možnost požádají. I p řesto Castro v jednom ze svých proslov ů h římal, že vina není na stran ě Kuby, ale že konec uprchlictví u činily práv ě Spojené státy. Nakonec se zavázal k otev ření p řístavu Camarioca, kde bude americkým lodím povoleno p řistát a kde budou po dobu 48 hodin moci využít plné kubánské ochrany. 103 Ve Spojených státech Castrova prohlášení vyvolala velmi silnou reakci. Nastala obava, že jde pouze o diplomatický manévr, jak získat ekonomické výhody j ako tomu bylo v příp ad ě zajatc ů ze Zátoky Sviní. Prezident Johnson nakonec požádal Kongres Spojených stát ů o poskytnutí pomoci ve výši dvanácti miliónu amerických dolar ů pro z řízení programu na pomoc uprchlík ům.

103 The Petrified Frorest. TIME , 8. 10. 1965, vol. 86, no. 15, s. 26 – 30

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Zárove ň média za čala poukazovat na fakt, že Kubu již opustily elitní špi čky spole čnosti a ve Spojených státech žije na 335 000 kubánských ob čan ů . Proto už v této dob ě poukazuje týdeník, že vlna Camariockých uprchlík ů by m ěla být tvo řena p ředevším nižšími složkami kubánské spole čnosti. Navíc cesta lodí byla i v této dob ě velmi náro čná a do Spojených stát ů se touto cestou poda řilo dopravit pouze 8 300 osob. P ředpokládalo se, že ale daleko v ětší procento uprchlík ů se na oceánu ztratilo nebo byli zast řeleni kubánskou pob řežní s t ráž í.

Po dvou m ěsících od vyhlášení volného odchodu z Kuby ostrov opustilo na 3000 jeho ob čan ů a byly známé výpov ědí uprchlík ů . Ti vypráv ěli o problematice s opušt ěním ostrova. V p řístavu byly často velké vlny a tak bylo velmi t ěžké do rozbou řených vod vplout. Nicmén ě jednotlivé lod ě m ěly být nuceny opoušt ět ostrov i v p ří p ad ě velkých vln. Tak docházelo k častým kolizím. Nakonec tedy Spojené státy v yt vo řily letecký most mezi jejich územím a územím Kuby. Ten se skládal ze dvou let ů denn ě, tyto lety létaly šest dní v týdnu a m ěl y kapacitu 65 osob. 104 Každá osoba po svém p říletu na Miamské letišt ě, p řezdívané the Freedom House, obdržela 60 amerických dolar ů jako dar o so b ě v nouzi a každá rodina pak 100 dolar ů . 105 Nakonec se letový řád ustálil na p ět dn ů v týdnu. Za prvních 24 dn ů od vzniku svobodných l et ů bylo do Spojených stát ů dopraveno 2 500 osob. 106

4. 7. Rok 1966

P ůl roku po zavedení programu Svobodných let ů se ukázalo, že p ů vodní odhad po čtu uprchlík ů byl pom ěrn ě malý. V dubnu roku 1966 se jejich po čet odhadoval již na 900 000 proti p ůvodnímu odhadu

104 And Now by Air. TIME , 5. 11. 1965, vol. 86, no. 19, s. 44

105 Exodus by Air. TIME , 10. 12. 1965, vol. 86, no. 24, s. 30

106 Full Seats & Cruel Promise. TIME , 31. 12. 1965, vol. 86, no. 27, s. 22

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Washingtonu, který po čítal s ani ne sto tisíci uprchlíky. V p ří p ad ě, že by Kubu opustil necelý milion obyvatel, jednalo by se o jednu sedminu celé kubánské populace.

Během prvních m ěs í c ů programu opustilo Kubu na 14 000 jejich obyvatel. Z toho jedna t řetina z ůstala v oblasti Floridy a zbytek uprchlík ů se usazuje v oblastech jako je New York, Chicago, Los Angels a New Orleans. 107

Vlna uprchlík ů byla natolik velká, že celá řada z nich musela na své místo na palub ě čekat i p ět let. Proto mnoho kubánských ob čan ů vyhledávalo i jiné zp ůsoby, jak opustit ostrov. Jednou z možností bylo stále ješt ě použití námo řní cesty, kde častokrát docházelo k únos ů m lodí. Další únosy se odehrávaly i na palubách letad el. Jedním z takových nepovedených únos ů byl i let Fernanda Alvareze Pereze. Tento let odlétal z letišt ě v Santiagu de Cuba a následn ě po vzlétnutí jeden člen posádky, Angel Betancourt Cueto, donutil kapitána ke zm ěn ě letového cíle na Miami. B ěhem letu probíhala komunikace posádky s letišt ěm v angli čti n ě, a proto byl Betancourt po p řistání p řes věd čen, že se nachází ve Spojených státech. Následn ě se ale ukázalo, že letadlo p řistálo na letišti José Martího v Havan ě. Betancourt se sice ješt ě pokoušel o to, aby letadlo znovu vzlétlo, ale nakon ec uprchl. 108

P ří b ěh Betancourta byl dále sledován celý následující m ěsíc, kdy se mu da řilo unikat. Nakonec byl objeven ve františkánském klášte ře v Havan ě a spole čn ě s ním bylo zajato dalších patnáct lidí, kte ří byli obvin ění z napomáhání. V ětšina z obvin ěných byla odsouzena k dlouholetým trest ům a pouze dv ěma mnich ů m se poda řilo uprchnout do exilu.

107 The Freedom Flood. TIME , 1. 4. 1966, vol. 87, no. 13, s. 22

108 Do It Yourself Air Lift. TIME , 8. 4. 1966, vol. 87, no. 14, s. 28

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

4. 8. Rok 1968

Dlouhé období ml čení rozví řil incident kubánské lodi 26 de julio. Jednalo se o lo ď s pravidelnou trasou mezi Havanou a Montrealem. Tu unesla skupina čty ř vzbou řen c ů , kte ří zajali posádku a snažili se u amerických b řeh ů požádat o politický azyl. Pob řežní stráž po konzultaci s odpov ědnými ú ředními místy m ěla Kubánc ů m pomoci. Když muži v id ěli p řij ížd ějící americké plavidlo, p řesedli do záchranného člunu a veslovali sm ěrem k n ěm u. B ěhem toho se ale poda řilo posádce kubánské lodi osvobodit a za čala najížd ět do záchranného člunu. Než stihla p o b řežní stráž jakkoli zareagovat, posádka kubánské lod i muže žádající o azyl zajala a vrátila se zp ět na Kubu. Tím celý incident neskon čil, protože o dva dny pozd ěji musela pob řežní stráž tu samou kubánskou l o ď ochra ňovat ve svých vodách p řed nájezdy jachty vyslané kubánským exilem, aby pomstila muže, kterým se nepoda řilo získat americký azyl.

K dalším takovým incident ů m pat řily i časté únosy amerických letadel zajiš ť ujících svobodné lety. Mnoho z nich bylo uneseno t ěs n ě p řed p řistáním na americkém kontinent ě, kdy posádku za čal ohrožovat n ěkdo z pasažér ů zbraní a domáhal se cesty zp ět do Havany. Dle týdeníku se ale jednalo bu ď o opilé jedince, nebo zvláštní osoby. Nicmén ě poukazovalo se i na fakt, že b ěhem únos ů nebyl doposud nikdo z ran ěn .

4. 9. Rok 1969

I v roce 1969 docházelo k dalším akcím, kdy se kubánští ob čané snažili dostat z ostrova. To i p řesto, že existoval program svobodných l et ů. Pokud se cht ěli dostat na seznam osob, jimž bylo umožn ěno let ět , museli odpracovat jeden až dva roky jako zem ěd ělští d ělníci bez nároku na mzdu. Není tedy divu, že docházelo k dalším a dalším incident ům jako byla snaha asi stovky Kubánc ů opustit zemi tak, že se dostanou na

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

základnu v Guantanamu. Dovnit ř je m ěl dostat ři di č nákladního auta. Ten ale ud ělal chybu a narazil do budovy stráže. Uprchlíci nás ledn ě z a čali utíkat a část z nich tuto akci nep řežila, protože byli zast řeleni kubánskými strážníky.

4. 10. Rok 1971

V z á ří 1971 oznamuje týdeník zprávu o ukon čení programu Svobodných let ů. M ělo se tak stát na základ ě prohlášení Fidela Castra o malém po čtu osob zapsaných na seznam pro Svobodné lety. Americký týdeník tuto zprávu kvitoval vícemén ě jako pozitivní, nebo ť program t ěchto let ů podle n ěj limitoval osoby z jiných stát ů Latinské Ameriky v emigraci do Spojených stát ů. Celý program m ěl za dobu svého p ůsobení stát Spojené státy čt y ři milióny amerických dolar ů a m ělo ho celkem využít necelých dv ě st ě padesát tisíc osob. 109

4. 11. Rok 1978

V prosinci roku 1978 p řináší týdeník Time svým čt en á řů m zprávu o jednáních probíhajících mezi Fidelem Castrem a p ředstaviteli kubánské emigrace, jejichž výsledkem se m ělo stát propušt ění politických v ězň ů . Vězni m ěli být propušt ěni pouze na základ ě toho, že budou Spojenými státy uznáni jako uprchlíci. Jednalo se celkem o t ři tisíce osob a Fidel Castro se k této otázce vyjád řil sl ov y:

„Chceme jen, aby Spojené státy konaly svou morální povinnost.“ 110

109 End of The Freedom Flight. TIME , 13. 9. 1971, vol. 98, no. 11, s. 19

110 „ We just want the U. S. to do its moral duty. “

Letting go. TIME , 4. 12. 1978, vol. 112, no. 23, s. 40

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Zárove ň m ělo dojít k omezení vstupu do zem ě tak, aby se mohli členové kubánského exilu znovu shledat se svými p říbuznými. P ředpokládalo se, že toto opat ření ovlivní na padesát tisíc osob.

4. 12. Rok 1980

Na konci dubna 1980 p řináší týdeník informaci o prvních uprchlících utíkajících z Kuby následn ě po útoku na peruánskou ambasádu. Jednalo se o skupinu 678 uprchlík ů , jež odlétli z Kuby do Costa Ricy, další skupinu zhruba tisícovky lidí p řijalo Peru, Spojené státy p řislíbily p řijetí asi t řech a p ů l tisí ce t ěchto uprchlík ů a část odlétla také do Špan ělska. Podle Costa Rických ú řad ů si ale v ětšina uprchlík ů p řála odejít do Spojených stát ů . Během prvních dvou dn ů fungovaly lety mezi Havanou a Costa Ricou, které odvezly on ěch necelých sedm set uprchlík ů. Castro ovšem tyto lety zrušil a pro uprchlíky otev řel p řístav Mariel.

Reakcí na tuto situaci byla vlna uprchlictví z Haiti. Haitští uprchlíci se snažili získat ve Spojených státech az yl a to jako politi čtí uprchlíci. Ten jim ovšem nebyl ud ělen a to i p řesto, že se obhajovali faktem, že režim prezidenta Jean Claude Duvaliera měl být jedním z nejkrut ějších v karibské oblasti.

Již o týden pozd ěji časopis informoval o nové vln ě uprchlík ů mnohem podrobn ěji. I p řesto, že Spojené státy zprvu p řislíbily místo pro t ři a p ůl tisíce uprchlík ů , již za první víkend sem vycestovalo celkem dva tisíce ob čan ů Kuby. Byli p řivezeni za pomoci lodní dopravy p řes otev řený p řístav Mariel. Takové množství a naprosto spontánní jednání p říbuzných bylo pro p ředstavitele Spojených stát ů šokující a administrativa prezidenta Cartera ozna čila vstup uprchlík ů na území státu za nedovolené. Každá jednotlivá lo ď pak musela zaplatit pokutu ve výši tisíc amerických dolar ů . V p říp ad ě, že tak majitel lodi neu činil, byla mu lo ď zabavena až do chvíle, kdy byl dluh srovnán.

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Také bylo t řeba vy řešit problém s již vylod ěnými uprchlíky. Ti mohli z ůstat na území Spojených stát ů po dobu šedesáti dn ů a tato doba m ěla být dosta čující na vy řízení všech formalit pro získání politického azylu. Mluv čí státní administrativy, Thomas Reston, se k problém u v yj ád řil t ak to:

„To, co zde máte, není racionální proces, … To, co z de máte, je Castrovo ř ešení problému.“ 111

I p řes poplatky za každou lo ď p řivážející do Spojených stát ů uprchlíky z Kuby se ve floridských p řístavištích za čali shromaž ď ovat členové kubánské komunity, aby napomohli svým p říbuzným čekajícím na Kub ě na opušt ění zem ě. Postupn ě se p řístavišt ě plnila lo ďmi kubánského exilu a to nejen t ěch, kdo žili na Florid ě, ale za čali p řijíž d ět i Kubánci žijící v jiných státech USA. Existovali i tací, kte ří se snažili na celé situaci vyd ělat a tak si za každého p řevezeného uprchlíka z Kuby ú čtovali poplatek ve výši až jednoho tisíce amerických dolar ů .

P o p říjezdu na americké území museli uprchlíci vyplnit formulá ře pro získání azylu. Ovšem ti, jež byli uprchlíky z p eruánské ambasády se prokazovali speciálními pasy, které jim umož ň ovaly mnohem snadn ější získání azylu.

P ův od n ě se Spojené státy domnívaly, že uprchlíky budou post up n ě vracet zp ět na Kubu, ale b ěhem prvních dvou týdn ů se vlna lodí p řijíž d ějící z Kuby až ztrojnásobila.

Situace se vyhrotila již po čtrnácti dnech natolik, že guvernér Floridy vyhlásil zvláštní stav v oblasti mezi Key W est a Miami. Následn ě byli uprchlíci letadly odváženi na vojenskou základnu Eglin

111 „What you have here is not a rational process, ... What you have is Castro's solution to the problem . “

Voyage from Cuba. TIME , 5. 5. 1980, vol. 115, no. 18, s. 32 – 34

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

na severu Floridy, kde bylo z řízeno provizorní stanové m ěst e čko s kapacitou deseti tisíc volných míst.

Také se za čaly ší řit pov ěsti o tom, že Castro zám ěrn ě propoušt ěl v ěz n ě a nutil je, aby nasedli do lodí a opustili ostrov. Tyto fámy, ale vyvrátil INS District Director Raymond Morris, kter ý osoby p řijíž d ějící v Marielské flotile charakterizoval takto:

„…Do zna čné míry jako zbytek spole čnosti v Americe, n ěkt e ří tvrd ě pracující, jiní líní… “ 112

Ovšem oficiální místa se snažila celou tuto uprchlickou vlnu u k on čit a vypo řádat se s nastalou situací. Carterova administrativ a se k celé události dále vyjad řovala takto:

„Chceme zastavit p říliv (uprchlík ů ), jelikož Castrovi nem ůže být dovoleno diktovat, kdo p řijde do Spojených stát ů , … Na druhou stranu máme tradici p řijímání lidí z Kuby a je velice nepravd ěpodobné, že bychom je posílali zp ět . “ 113

Na druhou stranu se ale objevovaly i p řípady kubánských uprchlík ů unášejících americká letadla, aby se dostali zp ět na Kubu. D ů vo d em m ěl být stesk po rodném ostrov ě a rodin ě.

4. 13. Rok 1981

V kv ětnu roku 1981 seznamuje týdeník Time své čt en á ře s aktuální situací uvnit ř komunity marielských uprchlík ů . Jako již d říve je nejprve

112 „.... Pretty much like the rest of society in America, so me hardworking, some l a z y . . . “

The Flotilla Grows. TIME , 12. 5. 1980, vol. 115, no. 19, s. 38 - 40

113 „ We want to stop the flow because Castro cannot be a llowed to dictate who comes into the U.S.,.....On the other hand, we have a tradition of accepting people from Cuba and it's highly unlikely that we w ould send people back . “

The Flotilla Grows. TIME , 12. 5. 1980, vol. 115, no. 19, s. 38 - 40

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

poukazováno na jednotlivé p řípady čl en ů Freedom Flotilly a jejich nuzného života na okrajích Malé Havany v protikladu k palmami a v ůní kubánského jídla vypln ěným a sluncem prozá řeným ulicím tohoto centra kubánské komunity. Sou časn ě Time poukazuje i na další problematické aspekty života na okraji spole čnosti jako je vysoké procento sebevražd - až sedmkrát vyšší než v ostatních oblastech USA - nezam ěstnanost dosahující až k hranici poloviny kubánského obyvatelstva, jako poslední faktor pak uvádí i velmi malou znalost anglického jazyka.

I p řesto, že zhruba t ři čtvrtiny uprchlík ů z ů staly na území státu Florida, tak ješt ě další čt y ři tisícovky jich byly pod ochranou americké vlády v jiných oblastech Spojených stát ů, z nichž v ětšina byla umíst ěn a ve Fort Chaffee, kde m ěly tyto osoby vinou frustrace zp ůsobit dv ě vzpoury. Č asopis poukazuje i na fakt, že až polovina t ěchto osob jsou b u ď mrzáci, nebo duševn ě narušení jedinci. Není zde opomenut ani kriminální činitel. Necelé dva tisíce Marielitos byly umíst ěny ve v ězení v Atlant ě. Specialista pro uprchlíky z tohoto nápravného za řízení je charakterizoval takto:

„…Máme tu n ějaké dobré Kubánce,…Máme tu i jiné, u kterých nechceme, aby se kdy dostali na ulice…“ 114

I tak bylo nastaveno zrcadlo na uprchlíky jako na p otenciáln ě nebezpe čné osoby. To je dále dokládáno faktem, že azyl ve S pojených státech získalo z těchto v ěz ňů jen opravdu malé procento, nebo ť 90% čeká na vyhošt ění ze zem ě. 115 Na p řípadu jednoho z Marielitos u sv ěd čeného již na Kub ě z trestného činu krádeže, jemuž se poda řilo

114 „...We've got some good Cubans here,....We have oth ers we never want to hit the streets . . . . "

We Were Poor in Cuba, but.... [online]. Time: 18. 5. 1981. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,951664,00.html

115 We Were Poor in Cuba, but.... [online]. Time: 18. 5. 1981. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,951664,00.html

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

vyhnout se vazb ě, bylo dokládáno, že zadržování takových osob nesmí být v rozporu s platnými právními p ředpisy ve Spojených státech. Proto bude nutné, aby v následujících m ěsících byl p řes n ě vymezen režim t ěchto v ěz ňů na americkém území.

Další článek týkající se Marielitos se objevuje až po p ůl ro ční odmlce, ale o to hlasit ěji vyznívá jeho skute čné sd ělení. I když poukazuje na to, že v ětšina marielských uprchlík ů se ur čitým zp ůsobem dokázala za řadit do v ětšinové americké spole čnosti, stále mezi nimi p řevládá množství t ěch, kte ří jsou pouhými str ůjci problém ů. V oblasti Miami se tak díky nim b ěhem krátké doby obrovským zp ůsobem, až dvojnásobn ě, navýšila kriminalita. Uvádí též, že 66 z nich byl o zadrženo pro trestný čin vraždy. 116

Negativn ě byla tato skupina Kubánc ů p řijímána i v řadách vlastní kubánské komunity. V oblasti Malé Havany mezi spo řádanými a p řizp ů sobivými Kubánci, tak jak jsou popisováni v článku, žijícími zde už řadu let bylo ozna čení Marielito považováno za ve řejnou urážku a podle toho byli i skute ční Marielitos vnímáni, jak dokládá mimo jiné v ýp o v ěď jednoho z banké řů Bernarda Benese:

„…Když vidím Marielitos, vidím, jak na sob ě mají čísla jako Židé v koncentra čních táborech. Je tu hrozný nedostatek soucitu s t ěmito lidmi…“ 117

Je otázkou, zda tak silné p řirovnání bylo opravdu na míst ě. Nicmén ě článek se ve své poslední části zaobírá asi nejožehav ějším rysem, což byla finan ční otázka celého problému. Jen na vzd ělání

116 Miami´s Agony. [online]. Time: 12. 10. 1981 [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,924898,00.html

117 „....When I see Marielitos, I see numbers on them l ike the Jews in the concentration camps. There is a terrible lack of co mpassion for these people. . . . “

Miami´s Agony. [online]. Time: 12. 10. 1981 [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,924898,00.html

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

marielských d ětí v oblasti Dade County bylo pot řeba uvolnit až 32 milión ů amerických dolar ů . Další platby bylo t řeba poskytnout za ošet ření v nemocnicích. Ú čet u nemocnice Miami's Jackson Memorial Hospital se vyšplhal na šest milión ů dolar ů a v neposlední řad ě se potýkal rozpo čet v Dade County i s nedostatkem až t řiceti milión ů dolar ů vinou omezení ze strany federálních fond ů na pomoc uprchlík ům . 118 Na konci roku vychází velmi obsáhlý článek popisující d ůkl adn ě situaci na jižní Florid ě. Op ět je zde poukazováno na výrazný nár ů st kriminality a to ze strany Marielitos. Sou čas n ě je nov ě p ředložen problém trestné činnosti v souvislosti s drogami. Kubánci jsou prezentováni jako jedni z hlavních pašerák ů a obchodník ů s kokainem hned po Kolumbijcích a rozdíln ě od spodiny americké spole čnosti, která obchoduje pouze s marihuanou. Na druhou stranu se v článku uvádí i pozitivum v tom smyslu, že p říchoz í z d ří v ějších vln kubánské emigrace skute čně pomohli obnovit a znovu zažehnout slávu této vyhledávané turistické lokality, proti tomu ale jejich p ů sobení p řilákalo i celou řadu turist ů ze stát ů Jižní Ameriky. Dů vodem pro atraktivitu této oblasti u špan ělsky mluvícího obyvatelstva stát ů položených jižn ě od USA m ěla být práv ě p řitažlivost snadného porozum ění. V oblasti jižní Floridy byly totiž vydávány š p an ělsky psané noviny, stejn ě tak si mohl turista v tomto jazyce poslechnout rozhlasové či televizní vysílání. Dalším negativem spojeným s p říchodem marielských uprchlík ů m ěl být velký nár ů st prodeje zbraní a jejich používání na ve řejných místech. Celá řada spo řádaných obyvatel tak v článku vypovídá o denní p řítomnosti zbraní v jejich životech. P říkladem je výpov ěď duchovního říkajícího, že zbra ň je pouhým pekelným zp ů sobem jak si zachovat holý život, nebo výpov ědi o b ěžném a ve řejném nošení st řelných zbrání na

118 Miami´s Agony. [online]. Time: 12. 10. 1981 [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,924898,00.html

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

ulicích a ve řejných prostranstvích. Komplex všech t ěchto faktor ů by mohl být d ů vodem k novému exodu osob. Tentokrát by šlo, ale o anglicky mluvící obyvatelstvo utíkající do severn ějších oblastí Spojených stát ů.

4. 14. Rok 1983

Následující článek v ěnovaný otázce marielských uprchlík ů se objevuje po necelých dvou letech. Tentokrát ovšem bylo jeho zn ění mnohem více naklon ěno na stranu Marielitos. Seznamuje čt en á ře s p řípravou festivalu organizovaného práv ě touto doposud odmítanou skupinou obyvatelstva, která se prost řednictvím zmín ěné kulturní události snažila vyjád řit dík Miamské ve řejnosti za podporu jim projevenou a zárove ň poukázat na to, že nejsou jen kriminálními živly, ale že v jejich řadách je i celá řada výborných um ělc ů . Byl to projev snahy o zvrácení negativního obrazu, jež si o nich americká spole čnost u tv o řil a. Článek pokra čuje výpov ěď mi o jednotlivých Marielitos, jež si za pomoci tvrdé práce dokázali p řeci jen ve Spojených státech splnit sv ůj americký sen. Na druhou stranu jsou ale zmín ěna i nešt ěstí jednotlivých rodin, u nichž došlo k zp řetrhání rodinných vazeb. Ř ešením problému m ělo být schválení návrhu zákona Simpson-Mazzoli 119 . Ten m ěl Marielitos zaru čovat status cizinc ů se stálým pobytem. Na jeho základě by pak mohli marielští uprchlíci p řivést zbývající členy svých rodin. Negativní pohled na Marielitos byl nicmén ě podtržen natá čením filmu s názvem Scarface v hlavní roli s Al Pacinem p ředstavujícím Tony Montanu, marielského uprchlíka a dealera drog.

119 Working Hard Against an Image.. [online]. Time: 12. 9. 1983 [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,926177,00.html

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

4. 15. Rok 1984

S odstupem dalšího roku p řichází zmínka o nové vzpou ře ve v ězení v Atlant ě, kde byli umíst ěni ti z Marielitos, jež byli n ějakým zp ůsobem trestn ě stíhání. Ovšem ani s odstupem času jejich p řípady nebyly stále v y řešeny. Americká vláda sice cht ěla tyto osoby poslat zp ět na Kubu, ale Fidel Castro jejich p řijetí na území ostrova odmítal. 120 Na konci roku ovšem dochází k neo čekávané zm ěn ě, kdy je schváleno, aby byli všichni Marielitos, krom ě t ěch, jež byli ve vazb ě ve v ěznici v Atlant ě, zaregistrováni jako cizinci s trvalým pobytem na území Spojených stát ů.

4. 16. Rok 1985 I v tomto roce je znovu poukazováno na kriminální činnost marielských uprchlík ů, která se s postupem doby zdokonaluje a koncentruje se proti čl en ům vlastní komunity. Marielitos m ěli používat k útok ů m na p ředstavitele kubánského drogového podsv ětí p řevl e čeni v uniformách speciálních jednotek SWAT. Tím se zvyš ovalo ohrožení skute čných čl en ů této speciální jednotky, jež byli zabíjeni drogovým i mafiány v domn ění, že jde o p řestrojené členy podsv ětí .

4. 17. Rok 1987

Vlnu povstání ve v ěznicích rozví řila zpráva o tom, že se Spojené státy domluvily s Fidelem Castrem o vydání kubánských v ěz ňů z marielské uprchlické vlny. Castro souhlasil s p řijetím necelých t ří tisíc t ěchto v ězň ů , zatímco Spojené státy navrhovaly jejich po čet až ve výši t ři a p ů l tisíce. Odpor vyvolaný tímto jednáním se snažil z mírnit

120 Refugees: Confined in the Land of the Free. [online]. Time: 12. 11. 1984. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,926925,00.html

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

ministr spravedlnosti Edwin Meese, jenž se zavázal k p e člivému posouzení každého jednotlivého p řípadu. 121

121 We Are the Abandoned Ones.. [online]. Time: 7. 12. 1987. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,966112,00.html

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

5. Závěr Vztahy Spojených stát ů a Kuby byly od po čátku neodmyslitelnou s ou částí historie t ěchto dvou stát ů. I když šlo zprvu o kontakty p ředevším prost řednictvím koloniálních mocností, s odstupem času se prohloubily i p římo mezi t ěmito samotnými zem ěmi a to a ť už na poli politickém tak daleko více i na bázi ekonomické. Sp ojené státy se staly pro Kubánské obyvatelstvo atraktivními z dů vodu možných podnikatelských zájm ů , jak tomu bylo p ředevším v oblasti tabákového p r ůmyslu, který p řinesl na jih Spojených stát ů velký ekonomický potenciál. S ním byl spojen urbanistický r ů st v dané oblasti, p říliv pracovních sil stejn ě tak jako prohloubení uv ědom ění si vlastní identity kubánské komunity v rámci existence na území cizího státu. Vznikla tak řada organizací usilujících o udržení kontakt ů a kulturních prvk ů v rámci kubánské komunity. V neposlední řad ě byly tyto útvary i s t řediskem odporu proti koloniální správ ě. V tomto období byl velmi zajímavý i genderový rozm ěr t ěchto aktivit, kdy se na mnoha z nich podílely ženy, jež ve své p ů vodní domovin ě tak aktivní zdaleka být n emo hl y.

V pr ů běhu dvacátého století docházelo daleko více k odchod u kubánského obyvatelstva do Spojených stát ů prav ě z dů vodu jeho politického p řesv ěd čení. Stejn ě tak tomu bylo i v období po pádu Batistova režimu a nastolení režimu Fidela Castra. Je pravdou, že na úplném po čátku opoušt ěli zemi p ředevším p ředstavitelé elity, jejichž politické názorové prost ředí se neshodovalo s politickým ovzduším nastoleným Fidelem Castrem. Daleko více však v pozd ějším období odcházeli kubánští ob čan é z d ůvodu ekonomického, nebo ť v rámci nov ě zavedených politických opat ření p řišli o velkou část svého ekonomického zázemí.

I když byl zmín ěný p říliv nov ě p říchozích ve Spojených státech pozitivn ě akceptován, musela spole čnost potažmo americká vláda na

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

novou situaci reagovat. Bylo t řeba zajistit zázemí pro zabezpe čení všech pot řeb této vlny kubánského obyvatelstva. Následkem byl o z řízení organizací na pomoc uprchlík ů m nejprve na bázi dobrovolnictví za p řis p ění r ůzných církví a nakonec z řízení organizace zaštít ěn é vládou Spojených stát ů s p ří sp ěvkem udíleným z rozpo čtu zem ě. Založení takového typu organizace se stalo sou částí jednotlivých opat ření čin ěných v rámci boj ů studené války a snahy o oslabení socialistických stát ů získáním jejich intelektuální a ekonomické elity. I p řes pom ěrn ě p říznivé p řijetí prvních kubánských uprchlík ů jejich z a řazení se do americké spole čnosti nebylo zcela jednoduché. Potýkali s e s t ěžkostmi p ři hledání práce stejn ě tak jako p ři nostrifikaci jejich dosavadního vzd ělán í.

Specifickou a velmi smutnou sou částí historie kubánského vyst ěhovalectví do Spojených stát ů je otázka d ětských uprchlík ů. Díky nim sice došlo k až p řekvapiv ě rychlé koordinaci r ůzných humanitárních skupin a americké vlády. Nicmén ě p řetrhání rodinných pout t ěchto d ětí na n ě m ělo obrovské psychické následky. I p řesto s odstupem času svou zkušenost vnímají sice s rezignací, ale pozitivn ě. Výjimkou v tomto vývoji byly pouze události z konce sedmdesátých let.

Od roku 1965 vzniká cílená snaha kubánského režimu zbavit se vlastní opozice. První takovou vlnou byla Camariock á flotila. Ovšem negativní zkušenost z cesty p řes m o ře donutila vlády obou zú čast n ěných stát ů k legislativnímu aktu, jež by právn ě ošet řil, za jakých podmínek mohou uprchlíci odcestovat do Spojených stát ů. Zárove ň se tento akt stal platformou pro další rozvoj, jehož projevem byly Freedom flights. Kuba se v tomto moment ě poprvé za čala bránit odchodu pro chod státu a politických aktivit zem ě nepostradatelných osob, mezi n ěž pat řili n ap říklad léka ři nebo muži schopni vojenské služby. Po vymezení pravidel byl založen osm let trvající letecký most, díky n ěmuž se do Spojených stát ů dostalo p řes dv ě s t ě tisíc osob tvo řící čt y řicet procent

100

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

veškerého kubánského obyvatelstva emigrujícího do S pojených stát ů za vlády Fidela Castra.

V následném období po ukon čení programu Svobodných let ů dochází ve Spojených státech k silnému názorovému p řerodu a to p ředevším mezi mladými Kubánci. Události, se kterými se setkávali na p ů dě univerzitních kampus ů, je donutily uvažovat nad svými ko řeny a nad zemí, kde se narodili. V rámci tohoto mladického hledáni sama sebe založili organizaci Antonio Maceo Brigade, jež prolomila svými aktivitami vnímaní kubánského exilu i u samotného Fidela Castra. Výsledkem byl proces vyjednávání s ob čany Kuby žijícími v exilu o možnosti propušt ění politických v ězň ů a scelení do té doby díky emigraci rozt říš t ěných rodin. Castro ovšem netušil, jaký dopad jeho rozhodnutí o možnosti návšt ěvy exilu na ostrov ě bude mít. Pohled místního obyvatelstva, roky p řes v ěd čovaného o bíd ě, v jaké žije kubánská komunita ve Spojených státech, na realitu bohatstvím oplývajícího exilu vyvolal silnou vlnu nespokojenost i.

Ta vyústila v p řepadení peruánské ambasády malou skupinou osob dožadujících se azylu. Vše se odehrálo v období veli kono čních svátku a b ěhem hlavních sváte čních dní se p ůvodní skupina úto čník ů, po prohlášení Fidela Castra zaru čující odchod každému, kdo o to projeví zájem, rozrostla o tisíce dalších žadatel ů. Pro jejich odchod byl zvolen p řístav Mariel, kde je postupn ě za čali za pomoci lodí vyzvedávat jejich p říbuzní žijící již ve Spojených státech. Jejich vstu p na p ů du Spojených stát ů , ale vyvolal silnou vlnu politických r ů znic. USA se zavázalo k poskytnutí azylu pouze t řem a p ů l tisíc ům t ěchto osob, ale nakonec j ich p řiplulo mnohonásobn ě vyšší množství. Problém bylo právní vymezení statutu jejich pobytu ve Spojených státech . Politický kontext t ěchto r ůznic siln ě ovliv ň oval i fakt, že Marielitos nebyli p řijímáni ani vlastní komunitou a jejich pov ěst notn ě ovlivnily zprávy o nich vydávané v amerických médiích. Nakonec byly veškeré dohady u k on čeny p řid ělením jim statutu trvale žijících cizinc ů na území

101

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Spojených stát ů. Ovšem to nevy řešilo problémy celistv ě. Stále z ů stával ve vzduchu strašák v podob ě Marielitos umíst ěných v nápravných z a řízeních. Nakonec bylo oficiální cestou s Fidelem Castrem, jenž se zprvu zdráhal vzít jakékoli uprchlíky zp ět, sjednáno, že tito budou p řepraveni zp ět na ostrov. Mezi v ězni tato zpráva vyústila ve vlnu povstání, jež byla nakonec potla čena závazkem ministra spravedlnosti k individuálnímu projednání p řípadu každého jednotlivého v ěz n ě.

Jaký byl obraz vytvá řený v týdeník ů Time o kubánské emigraci? V prvním roce po Castrov ě p řevratu sice bylo v Time vydané velké množství obsáhlých čl án k ů , až padesát, o každém činu Fidela Castra, ale o samotných uprchlících se zde nedovíme naprost o nic. Mohlo to být zp ůsobeno i skute čností, že v uvedeném období odcházela z Kuby p ředevším elita spole čnosti kladn ě p řijímaná ve Spojených státech a nijak problémová. Proto je daleko v ětší d ů raz kladen na jednání Fidela C ast ra.

Od následujícího roku se pak pohled žurnalist ů již p řesunul na popisy jednotlivých p říp ad ů út ěk ů z Kuby, stejn ě tak jako na řešení vzájemných vztah ů mezi ob ěma zem ěmi. V následujícím období je pomalu kladen d ůraz na aktivity kubánské komunity ve Spojených státech, p ředevším pak na její činnost v oblasti možného útoku na ostrov a vedení guerrillových boj ů proti vlád ě karibského ostrova. Zárove ň byla ve řejnost seznámena s vznikem politických uskupení, jež m ěla zajistit plynulý vývoj až po zm ěnu režimu na ostrov ě a následné zajišt ění demokratických voleb.

V dubnu roku 1961 došlo ke skute čnému prov ěř ení dosavadních snah kubánské komunity. Došlo k vylod ění v Zátoce Sviní a následnému souboji s armádou karibského ostrova. Celý tento bo j se stal pro Spojené státy a s nimi i pro kubánskou komunitu nap rostým fiaskem. Politické uskupení vytvo řené v rámci kubánské komunity se ukázalo jako zcela nefunk ční a stalo se loutkou v rukách CIA. Navíc chyb ěla i

102

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

o čekávaná podpora ze strany kubánského lidu, tak jak si to p ředstavovala kubánská komunita na základ ě výpov ědí uprchlík ů, kte ří se do Spojených stát ů dostali v období t ěsn ě p řed útokem. Naopak kubánští ob čané celý útok pochopili jako porušení suverenity vl astního státu a postavili se na stranu kubánské armády. Výs ledkem pak bylo naprosté roz čarování kubánské komunity a její znemožn ění p řed zraky americké spole čno st i.

Dozvuky vylod ění v Zátoce Sviní jsou patrné v článcích z následujícího roku, kdy byl vyjednáván osud zajat c ů z této neblahé vojenské akce. Následují články týkající se dalších drobných aktivit exilové vlády a jiných kubánských organizací, z nichž n ěkteré byly až teroristického charakteru, ve snaze zvrátit dosavad ní vývoj na ostrov ě. P ůvodní lesk to nicmén ě exilové vlád ě již nep řidalo a její pov ěst pomalu upadala v propadlišti d ěji n.

O výsledku vyjednávání o osudu zajatc ů se dozvídáme až v polovin ě roku 1963, kdy je americká ve řejnost obeznámena s po čtem zajatc ů, jež se dostanou zp ět do USA, stejn ě tak jako s výší p ří sp ěvku, jež byl za tímto ú čelem kubánské vlád ě vyplacen. Zárove ň jsou výtisky týdeníku postupn ě pln ěny dalšími drobnými zprávami o množství uprchlík ů a jejich osobních p ří b ězí ch .

V roce 1965 se americká spole čnost dozv ěděla díky čl ánk ům o první oficiální vln ě kubánských uprchlík ů , jež se m ěli dostat do USA p řes p řístav Camarioca. Nejpodstatn ější informací se ale stává fakt, že již v tomto období je poukazováno na možný problematický p ů vod t ěchto uprchlík ů . V následujících letech je americká spole čnost u v ěd om ěna o programu Svobodných let ů a více mén ě pravideln ě informována op ět o osobních p ří b ězích jednotlivc ů . Nicmén ě množství čl ánk ů v ěnovaných kubánské problematice za číná oproti prvním rok ům šedesátých let pomalu klesat. Až v období po roce 1 971, kdy byl

103

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

program svobodných let ů ukon čen, články týkající se jak kubánských uprchlík ů, tak exilu žijícího ve Spojených státech zcela mizí.

Znovu se dostala problematika kubánských uprchlík ů na sv ětlo až v roce 1978, kdy týdeník seznámil své čt en á ře o vyjednávání probíhajícím mezi členy exilu a kubánskou vládou o osudu politických v ěz ňů a možnosti pro kubánské ob čany žijící ve Spojených státech po dlouhých letech odlou čení navštívit ostrov a shledat se svými blízkými. V následujícím roce se týdeník k problematice Kubán c ů o p ět odml čel, aby pak v roce 1980 plnou silou informoval o situaci, jež se odehrála na peruánském velvyslanectví. Stejn ě tak týdeník sd ěloval podrobnosti o událostech odehrávajících se následn ě poté. Taktéž byla americká v e řejnost obeznámena s možnou kriminální minulosti n ěkterých čl en ů marielské flotily. V období roku 1980 je nicmén ě postoj oficiálních míst k marielským uprchlík ům ješt ě velmi mírný. Dále se v článcích z tohoto roku projevují i po čátky nerozhodnosti v jednání Cartrovy administrativy, které zap ří činí další vážné politické problémy v následujících m ěsících. V p říštím roce se ovšem články týkající se marielské skupiny za čínají radikáln ě prom ěň ovat a s obrovským d ů razem se v ěnují kriminální činnosti v této komunit ě a to p ředevším na území státu Floridy. S odstupem roku p řichází jako holubice míru jeden z mála pozitivn ě psaných čl án k ů o Marielitos seznamující čt ená ře s festivalem, jenž se snažil o propagaci kubánské k ultury a marielských u m ěl c ů a zárove ň o zp řetrhání obrazu o nich vytvo řeného médii. Ko n e čn ě je v tomto období vy řešen politický problém statusu pobytu t ěchto osob na území Spojených stát ů. V posledních letech dekády se už ale pozitivní články neobjevují a americká spole čnost je seznamována pouze s negativními, kriminálními, rysy Marielitos, s vyjednáváními s kubánskou vládou ohledn ě navrácení Kubánc ů u v ězn ěných v USA zp ět na Kubu a následnými protesty vyvolanými t ěmito jednáními.

Dle fakt ů v této práci nastín ěných si dovoluji usuzovat, že kubánská komunita byla jednou z hlavních hispánských komunit siln ě

104

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

ovl iv ňující politické a diplomatické aktivity Spojených s t át ů. Již v prvních letech po p říchodu do zem ě se aktivn ě podílela na politickém t ření mezi USA a Kubou, i když tento její podíl m ěl následn ě negativní d o pad p ředevším na samotnou kubánskou komunitu.

Dů sledek nezda řeného pokusu o p řevrat na Kub ě a pojetí kubánské exilové vlády jako loutkové instituce dovedlo kubánskou komunitu jednak k rozt říšt ěnosti, ale též ke zm ěn ě politických postoj ů . Kubánci ve Spojených státech si za čali stále více uv ědomovat, že doba jejich exilu bude mít delší trvání, než jak p ův o dn ě zamýšleli a proto se jejich politická pozornost obrací ke snaze zajistit si veš keré možné výhody nápomocné k jejich etablování do v ětšinové americké spole čnosti. Politicky skute čn ě aktivní skupinou se stávali mladí Kubánci, kte ří svým mladickým odhodláním dosp ěli až na místo, kam si jiní politici netroufli, a to na p římé vyjednávání s Fidelem Castrem. Samoz řejm ě, že pokud by nebyla americká diplomacie p řipravena na tuto možnost, nemohli mladí Kubánci nikdy dosp ět až tak daleko.

V tomto období nadešla op ět možnost vytvo ření jednotné organizace zajiš ťující výsady pro kubánskou komunitu, jíž byla Cuban – American Commitee. Již z názvu je patrné, že oproti p ředcházejícímu období, kdy se komunita koncentrovala p ředevším na myšlenku návratu zp ět na Kubu, se naopak te ď soust ředila na vytvo ření dobrých vztah ů v rámci Spojených stát ů . Proti tomu ale ve Spojených státech p ůsobila řada kubánských organizací teroristického charakteru, které nakonec p řes veškeré své negativní aktivity napomohly názorov ému scelení kubánské komunity.

Politi čtí p ředstavitelé exilové spole čnosti se za čínají čím dál více orientovat na politickém d ění v celostátním m ěř ítku a tak se aktivn ě zapojují do organizací jako je Hispanic American Democrats. P říchod Marielitos tyto politické aktivity na první pohled mohl do jisté míry narušit a to kv ů li negativnímu postoji v ůč i této skupin ě kubánské

105

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

komunity nicmén ě i p ů vodní kubánský exil se od nich naprosto distancoval. Proto mohl za čít s vyjednáváním za získání ekonomických výhod na bázi mezinárodního obchodu, za tímto ú čelem vznikla organizace Cuban-American National Foundation. V této části ovšem nesmíme opomenout ani fakt toho, že politi čtí p ředstavitelé exilu se p řiklonili na stranu republikán ů, což bylo v americkém prost ředí, již tradi čn ě ovládaném dv ěma navzájem opozi čními politickými uskupeními, velmi d ůležité. Kubánci z tohoto spojení získávali ekonomické výhody, a ť už na poli mezinárodního obchodu, tak i na poli fi nan čních dotací pro r ůzné aktivity spojené mimo jiné s možností dostat na Kubu hlas svobody v podob ě rozhlasového vysílání Radio José Martí. Pro Republikánskou stranu byl tento vztah d ůležitý p ředevším v období p ředvolebních kampaní a volební taktiky v ů bec. P ředevším na Florid ě, kde obyvatelstvo kubánského p ůvodu s ostatními hispánskými národy tvo řilo v ětšinu populace, byla podpora ve volbách jasn ě naklon ěna proti kandidát ů m z opozi ční Demokratické strany. Nejlépe to bylo patrné p ři prezidentských volbách v roce 1981, kdy se kubáns ká komunita postavila na stranu republikánského kandid áta Ronalda Reagana proti dosavadnímu prezidentovi Jimmy Carterov i.

Pokud se zam ěř íme na otázku etablování kubánské komunity v americké spole čnosti, je t řeba zmínit, že v prvních dvou dekádách byli uprchlíci p řijímáni veskrze bezproblémov ě. V ětšina z nich se z a řadila do b ěžného života a našla si zam ěstnání. Nicmén ě pro vlnu marielských uprchlík ů nebylo za řazení se do b ěžné americké spole čnosti tak jednoduché jako pro jejich p řed ch ůdce. Vinou jejich prezentace v médiích a kv ů li nálepce problémových jedinc ů se setkávali s velkými potížemi p ři shán ění zam ěstnání a tím také získávání p ot řebných financí na to, aby se mohli stát právoplatno u sou částí spole čnosti. Této problematice nijak nep řidala skute čnost, že v pom ěrn ě dlouhém období nebyl legislativn ě v y řešen jejich pobyt na území Spojených stát ů . I p řesto, že se pom ěrn ě velké části z nich poda řilo

106

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

nakonec do života americké spole čnosti za řadit, na nich nálepka potížist ů ulpívala nadále a v médiích se objevovali p ředevším zprávy o t ěch, a čkoli nechci nijak zleh čovat velký dopad jejich kriminálních či n ů na americkou spole čnost, kte ří dobré jméno Marielitos ni čil i.

Nejzajímav ějším dokladem o etablování Kubánc ů na území Spojených stát ů je dozajista fenomén vzniklý na území Floridy, p řesn ěji řečeno fenomén vytvo ření Malé Havany. Nesmíme zapomenout na fakt, že území Floridy bylo vždy Kubánci vyhledávanou lok alitou a tak zde m ěli uprchlíci p řicházející sem po Castrov ě revulici silnou platformu na níž bylo dále možné budovat centrum jak kubánské komunity, tak i její kultury. Postupn ě se za čalo toto st ředisko rozr ů stat od dvou centrálních ulic do širokého okolí. Kubánci svou pílí vybudovali, z oblasti v sezónních cyklech m ěnící se na bohem zapomenuté místo, v centrum prosperity. Po malých krocích se postupn ě komunita rozrostla obrovskou m ěrou až do dnešních dní, kdy je dominujícím činitelem v oblasti jihu Floridy. Zárove ň vytvo řila kubánská komunita subkulturu zakonzervovanou uvnit ř cizího státního celku. Prvkem této kultury jsou dozajista vyhlášené kubánské restaurace nebo tradi ční kulturní aktivity p o řádané v centru Malé Havany na Calle Ocho.

Dalším d ůležitým a zajímavým faktorem ovliv ňujícím život i zbytku americké spole čnosti byl jist ě výukový plán pro bilingvální jazykové vzd ělávání. Ten vznikl na území Dade County a po jeho n ěkolikaletém využívání se stal p ředlohou pro federální vzd ělávací plán pro zbytek Spojených stát ů .

Malá Havana je jakousi konzervou kubánské komunity a vzpomínek starších čl en ů exilu na Kubu takovou jakou ji znávali. Na jejím p ří kl ad ě je patrné, že se kubánská komunita dokázala za řadit do života americké spole čnosti, na druhou stranu si ale vytvo řila velmi silnou národní hrdost. Bylo by jist ě zajímavé se této lokalit ě v ěnovat do daleko v ětší hloubky, ale to by vydalo na další odbornou práci.

107

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

P ři zpracovávání tématu této práce se stala z řejmou možnost dalšího jejího rozší ření o porovnání pohledu na kubánské uprchlíky optikou dalších amerických periodik. Zárove ň se domnívám, že zajímavé výsledky by p řineslo i rozší ření časového horizontu práce o období po pádu Sov ětského bloku. Jednak by bylo možné nastínit, jak se vyvíjel p řístup ke kubánským uprchlík ů m po odbourání stigmat zp ůsobených studenou válkou, stejn ě tak by bylo zajímavé zam ěř it pohled na vnímání kubánské emigrace v prezidentském období George W. Bushe, jmenovit ě v období jeho války proti teroru, kdy celá státní administrativa zaujímala siln ě konzervativní postoj.

108

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

RESUMÉ

Ohniskem diplomové práce je komparace článk ů z časopisu Time soust ředících se na problematiku kubánských uprchlík ů s tím, jaký byl na n ě pohled v odborných textech. Časov ě je práce vymezena obdobím od pádu režimu Fulgencia Batisty a nastolení režimu nového pod vedením Fidela Castra až po rok 1989, kdy dochází k zániku sov ětského bloku a s tím související zm ěně v bipolarit ě sv ětové politiky. Cílem práce je kone čně nastín ění prom ěn vnímání kubánských uprchlík ů v americkém tisku, dále pak jejich etablování v americké spole čnosti a jejich vliv na politickou scénu ve Spojených státech.

Obsah práce:

Anotace

Úvod

Odraz problematiky v cílové literatu ře

Kubánská problematika ve Spojených státech

Odraz problematiky v pramenech

Záv ěr

Resumé

Abstract

Použité prameny a literatura

Přílohy

109

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

ABSTRACT

The diploma thesis is focused on the comparison of Time magazine articles concentrated on the issue of Cuban refugees with how they were perceived in specialized texts. The time limit of the thesis is provided by the period from the downfall of the Fulgencio Batista regime and the establishing of the new regime led by Fidel Castro until the year 1989, when the Soviet block was discharged and the bipolarity of the world political situation changed. Finally the aim of the thesis is to outline the change in the perception of Cuban refugees in the American press, their establishing in the American society and their influence on the political events in the United States.

Content of the thesis:

Annotation

Introduction

The reflection of the issue in the target literature

The Cuban issue in the United States

The reflection of the issue in the sources

Conclusion

Resume

Abstract

Sources of information

Appendices

110

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

6. Použité prameny a literatura

6. 1. Prameny

Rok 1959 CUBA: A New & Horrible Phase [online]. Time: 5. 1. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,810807,00.html

The Hemisphere: They Beat Batista [online]. Time: 12. 1. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,937071,00.html

CUBA: Jubilation & Revenge [online]. Time: 19. 1. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,868977,00.html

The Hemisphere: Mr. Smith Goes Home [online]. Time: 19. 1. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,868980,00.html

The Hemisphere: Careerman to Havana [online]. Time: 26. 1. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,892093,00.html

The Hemisphere: Pearl of the Antilles [online]. Time: 26. 1. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,892092,00.html

The Vengeful Visionary [online]. Time: 26. 1. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,892091,00.html

CUBA: The Scolding Hero [online]. Time: 2. 2. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,894104,00.html

CUBA: Purification [online]. Time: 9. 2. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,892172,00.html

The Press: Reporting a Revolution [online]. Time: 9. 2. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,892184,00.html

CUBA: Castro Takes Over [online]. Time: 23. 2. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,825589,00.html

CUBA: The Mob Is Back [online]. Time: 2. 3. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,892259,00.html

CUBA: Bullets! Ballots? [online]. Time: 9. 3. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,825665,00.html

CUBA: One-Man Court [online]. Time: 16. 3. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,936996,00.html

Fastest Gun in Havana [online]. Time: 23. 3. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,892342,00.html

111

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

CUBA: The Talk & Act [online]. Time: 30. 3. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,892424,00.html

CUBA: All Wet [online]. Time: 6. 4. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,810890,00.html

CUBA: Chief Executioner [online]. Time: 13. 4. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,810967,00.html

CUBA: The Other Face [online]. Time: 27. 4. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,811048,00.html

The Hemisphere: His Man in Havana [online]. Time: 27. 4. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,811049,00.html

CUBA: Humanist Abroad [online]. Time: 4. 5. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,892505,00.html

CUBA: Away from It All [online]. Time: 11. 5. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,865815,00.html

Creative Stage? [online]. Time: 25. 5. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,865893,00.html

CUBA: Red Setback [online]. Time: 8. 6. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,892582,00.html

CUBA: To Fix This Country Up [online]. Time: 15. 6. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,892665,00.html

CUBA: Cabinet Split [online]. Time: 22. 6. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,937785,00.html

CUBA: With a Vengeance [online]. Time: 6. 7. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,825749,00.html

CUBA: Toward Dictatorship [online]. Time: 13. 7. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,869141,00.html

The Caribbean: Shouting War [online]. Time: 13. 7. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,869140,00.html

The Hemisphere: Five Months of Deterioration [online]. Time: 13. 7. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,869142,00.html

Cuba: Class War [online]. Time: 20. 7. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,892753,00.html

The Press: The Times & Cuba [online]. Time: 27. 7. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,864775,00.html

112

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Cuba: Country Boys in Town [online]. Time: 3. 8. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,825818,00.html

Cuba: Invasion Base [online]. Time: 17. 8. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,937866,00.html

Cuba: Henry´s Plot [online]. Time: 24. 8. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,864821,00.html

Exiles: A Taste for Madeira [online]. Time: 31. 8. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,864894,00.html

Cuba: Scared Money [online]. Time: 7. 9. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,825900,00.html

Cuba: Tourning Tough [online]. Time: 14. 9. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,865972,00.html

Cuba: Early Deification [online]. Time: 21. 9. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,869218,00.html

Cuba: Neutral & Broke [online]. Time: 5. 10. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,894262,00.html

Cuba: Voice of Opposition [online]. Time: 12. 10. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,864033,00.html

Cuba: Santa & Guano [online]. Time: 19. 10. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,869295,00.html

Cuba: Enemies Underground [online]. Time: 26. 10. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,864979,00.html

Cuba: No Time for Tourists [online]. Time: 2. 11. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,892824,00.html

Cuba: To The Wall! [online]. Time: 9. 11. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,811360,00.html

Cuba: The Triumvirate [online]. Time: 7. 12. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,811523,00.html

Cuba: Hero´s Trial [online]. Time: 28. 12. 1959. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,811602,00.html

Rok 1960 Cuba: Animal Farm. TIME , 4. 1. 1960, vol. 75, no. 1, s. 26, 27 Message from Fidel. TIME , 4. 1. 1960, vol. 75, no. 1, s. 26, 27 Fidel´s Kind of Freedom. TIME , 11. 1. 1960, vol. 75, no. 2, s. 43

113

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Cuba: Protest Against Theff. TIME , 25. 1. 1960, vol. 75, no. 4, s. 33 Circus in Town. TIME , 1. 2. 1960, vol. 75, no. 5, s. 23 – 24 Cuba: „Calm down“. TIME , 8. 2. 1960, vol. 75, no. 6, s. 26 Cuba: The Proconsul Arrives. TIME , 15. 2. 1960, vol. 75, no. 7, s. 36 Cuba: Clarified and Defined. TIME , 22. 2. 1960, vol. 75, no. 8, s. 38, 39 Cuba: What should the U. S. Do? . TIME , 29. 2. 1960, vol. 75, no. 9, s. 24 Cuba: Sweet Slavery. TIME , 14. 3. 1960, vol. 75, no. 11, s. 32 Cuba: Patience sorely Tried. TIME , 21. 3. 1960, vol. 75, no. 12, s. 35 Cuba: Back on Post. TIME , 28. 3. 1960, vol. 75, no. 13, s. 34 – 35 Cuba: „Elevetions And a Myth“. TIME , 4. 4. 1960, vol. 75, no. 14, s. 33, 34 Cuba: Winning Friends. TIME , 18. 4. 1960, vol. 75, no. 16, s. 32, 33 Cuba: Back to the Sierra Maestra. TIME , 25. 4. 1960, vol. 75, no. 17, s. 37 Cuba: Rally Round the Maypole. TIME , 9. 5. 1960, vol. 75, no. 19, s. 28 That Martial Fever. TIME , 23. 5. 1960, vol. 75, no. 21, s. 34 Cuba: The Archibishop Speaks. TIME , 30. 5. 1960, vol. 75, no. 22, s. 26 Cuba: Fidel & the U. S. Negro. TIME , 6. 6. 1960, vol. 75, no. 23, s. 31 Cuba: Khrushchev Is Coming. TIME , 13. 6. 1960, vol. 75, no. 24, s. 36 Cuba: The Marxist Neighbor. TIME , 20. 6. 1960, vol. 75, no. 25, s. 30, 31 Cuba: An End to Forbearance. TIME , 11. 7. 1960, vol. 76, no. 2, s. 26, 27 Cuba: Khrushchev´s Protectorate. TIME , 18. 7. 1960, vol. 76, no. 3, s. 32 Cuba: Tighter Red Knots. TIME , 1. 8. 1960, vol. 76, no. 5, s. 31 Cuba: All American Grab. TIME , 15. 8. 1960, vol. 76, no. 7, s. 24, 29 Castro v. the Church. TIME , 22. 8. 1960, vol. 76, no. 8, s. 30 Exodus. TIME , 22. 8. 1960, vol. 76, no. 8, s. 30 Cuba: Triumphant Reds. TIME , 29. 8. 1960, vol. 76, no. 9, s. 26, 27 Cuba: Fidel´s Answer. TIME , 12. 9. 1960, vol. 76, no. 11, s. 39 Cuba: The New Diplomacy. TIME , 19. 9. 1960, vol. 76, no. 12, s. 31 Red All the Way. TIME , 10. 10. 1960, vol. 76, no. 15, s. 33

114

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Cuba: Growing Troubles. TIME , 17. 10. 1960, vol. 76, no. 16, s. 34 Cuba: Returne of the Firing Squad. TIME , 24. 10. 1960, vol. 76, no. 17, s. 36, 37 Cuba: The End of Patience. TIME , 31. 10. 1960, vol. 76, no. 18, s. 28, 29 Cuba: Invasion Jitters. TIME , 7. 11. 1960, vol. 76, no. 19, s. 37 Cuba: Phony & Real. TIME , 19. 11. 1960, vol. 76, no. 20, s. 32, 33 Central America: Shadow of Castro. TIME , 28. 11. 1960, vol. 76, no. 22, s. 24 Cuba: The Awaking Church. TIME , 28. 11. 1960, vol. 76, no. 22, s. 27 The Americas: Balance sheets. TIME , 5. 12. 1960, vol. 76, no. 23, s. 24 The Start of Sabotage. TIME , 5. 12. 1960, vol. 76, no. 23, s. 24 Cuba: The New Revolutionaries. TIME , 12. 12. 1960, vol. 76, no. 24, s. 26, 29 Cuba: They Would Be Free. TIME , 12. 12. 1960, vol. 76, no. 24, s. 26, 29 Cuba: Spontaneous Combustion. TIME , 19. 12. 1960, vol. 76, no. 25, s. 30

Rok 1961 Cuba: The Wise Men. TIME , 2. 1. 1961, vol. 77, no. 1, s. 19 Cuba: The Breaking Point. TIME , 13. 1. 1961, vol. 77, no. 3, s. 23 Cuba: The Underground. TIME , 27. 1. 1961, vol. 77, no. 5, s. 26 Cuba: Year of the Firing Squad. TIME , 3. 2. 1961, vol. 77, no. 6, s. 23 Cuba: In the Escambray. TIME , 24. 2. 1961, vol. 77, no. 9, s. 27 The Man on the Raft. TIME , 3. 3. 1961, vol. 77, no. 10, s. 28. 29 Cuba: Getting Ready. TIME , 31. 3. 1961, vol. 77, no. 14, s. 28 Cuba: Leaving the Ship. TIME , 7. 4. 1961, vol. 77, no. 15, s. 26 Cuba: Words & Warnings. TIME , 14. 4. 1961, vol. 77, no. 16, s. 31 Cuba: Toward D-Day. TIME , 21. 4. 1961, vol. 77, no. 17, s. 25 Cuba: The Massacre. TIME , 28. 4. 1961, vol. 77, no. 18, s. 23 – 33 Cuba: Castro´s Triumph. TIME , 5. 5. 1961, vol. 77, no. 19, s. 30, 31 Cuba: Socialist Yes, Elections No. TIME , 12. 5. 1961, vol. 77, no. 20, s. 23 Cuba: Outward Bound. TIME , 19. 5. 1961, vol. 77, no. 21, s. 26 Cuba: Propaganda Backfire. TIME , 2. 6. 1961, vol. 77, no. 23, s. 26, 27

115

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Cuba: The Underground Surfaces. TIME , 9. 6. 1961, vol. 77, no. 24, s. 35 Cuba: Visits to Fidel. TIME , 23. 6. 1961, vol. 77, no. 26, s. 29 Cuba: Tantalising Hope. TIME , 28. 7. 1961, vol. 78, no. 4, s. 30 Cuba: Twice Around the World. TIME , 4. 8. 1961, vol. 78, no. 5, s. 40 Cuba: The Forgotten Ones. [online]. Time: 11. 8. 1961. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,895562,00.html

Cuba: Keep in them Poor. TIME , 18. 8. 1961, vol. 78, no. 7, s. 32, 33 Cuba: Certain „Deficiencies“. TIME , 1. 9. 1961, vol. 78, no. 9, s. 33 Cuba: Hard New Life. TIME , 15. 9. 1961, vol. 78, no. 11, s. 34, 35 Cuba: Castro v. the Virgin. TIME , 22. 9. 1961, vol. 78, no. 12, s. 32, 33 Cuba: The Greying Pearl. TIME , 13. 10. 1961, vol. 78, no. 15, s. 34 Cuba: Red until Dead. TIME , 8. 12. 1961, vol. 78, no. 23, s. 36

Rok 1962 Cuba: Tropical Red Square. TIME , 12. 1. 1962, vol. 79, no. 2, s. 27 Cuba: Sleeping Ceasar . TIME , 23. 2. 1962, vol. 79, no. 8, s. 26, 27 Cuba: Once Uppmanship. TIME , 9. 3. 1962, vol. 79, no. 10, s. 29 Cuba: Red Stars Rising. TIME , 16. 3. 1962, vol. 79, no. 11, s. 31, 32 Cuba: Fire Eggs a Month. TIME , 23. 3. 1962, vol. 79, no. 12, s. 26 Cuba: Trial & Trouble. TIME , 6. 4. 1962, vol. 79, no. 14, s. 27 Cuba: Foreign Policy. TIME , 13. 4. 1962, vol. 79, no. 15, s. 32, 33 Cuba: Moscaw´s Man in Havana. TIME , 27. 4. 1962, vol. 79, no. 17, s. 25, 28 Cuba: Wait Till Next Decade. TIME , 15. 6. 1962, vol. 79, no. 24, s. 35 Cuba: Tanks in the Streets. TIME , 29. 6. 1962, vol. 79, no. 26, s. 26 Cuba: Voice of Castro. TIME , 10. 8. 1962, vol. 80, no. 6, s. 26, 27 Cuba: Russian ships Arrive. TIME , 31. 8. 1962, vol. 80, no. 9, s. 27 Time of Deterioration. TIME , 7. 9. 1962, vol. 80, no. 10, s. 28 The Russian Presence. TIME , 14. 9. 1962, vol. 80, no. 11, s. 36, 37

116

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

The Raiders. TIME , 21. 9. 1962, vol. 80, no. 12, s. 28 Containment Sheffleboard. TIME , 28. 9. 1962, vol. 80, no. 13, s. 28 The Double-secret Plot. TIME , 5. 10. 1962, vol. 80, no. 14, s. 25 Double Traveler. TIME , 26. 10. 1962, vol. 80, no. 17, s. 29 Misrule Without Law. TIME , 30. 11. 1962, vol. 80, no. 22, s. 30

Rok 1963 Nonstop to Moscow. TIME , 22. 3. 1963, vol. 81, no. 12, s. 19 The Subversion Airlift. TIME , 29. 3. 1963, vol. 81, no. 13, s. 28-29 Anti-Anti-Castro Policy. TIME , 12. 4. 1963, vol. 81, no. 15, s. 21 Becoming Destructive. TIME , 31. 5. 1963, vol. 81, no. 22, s. 16, 17 Inside Castro´s Prisons. TIME , 7. 6. 1963, vol. 81, no. 23, s. 25 Infiltration, Not Invasion. TIME , 28. 6. 1963, vol. 81, no. 26, s. 28-29 Travel Now – Pay Later. TIME , 12. 7. 1963, vol. 82, no. 2, s. 24 Epilogue to a Failure. TIME , 26. 7. 1963, vol. 82, no. 4, s. 18 Swiss Resistance Movement. TIME , 2. 8. 1963, vol. 82, no. 5, s. 28, 30 Castro´s U. S. Guests. TIME , 9. 8. 1963, vol. 82, no. 6, s. 25, 26 Lessons from the Bad Old Days. TIME , 23. 8. 1963, vol. 82, no. 8, s. 31 The Long Way Home. TIME , 6. 9. 1963, vol. 82, no. 10, s. 26 Better Targets, Better Weapons. TIME , 13. 9. 1963, vol. 82, no. 11, s. 43 Safety in the Stars. TIME , 27. 9. 1963, vol. 82, no. 13, s. 32 Mystery Ship. TIME , 8. 11. 1963, vol. 82, no. 19, s. 36, 37

Rok 1964 Wooden Aniversary. TIME , 10. 1. 1964, vol. 83, no. 2, s. 13 Fidel in Wonderland. TIME , 24. 1. 1964, vol. 83, no. 4, s. 18, 19 End of the Water War. TIME , 28. 2. 1964, vol. 83, no. 9, s. 25 White Elephatns on Parade. TIME , 6. 3. 1964, vol. 83, no. 10, s. 30 Deadly Witness. TIME , 10. 4. 1964, vol. 83, no. 15, s. 28 Rockets with Bears. TIME , 1. 5. 1964, vol. 83, no. 18, s. 31

117

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

SAM´s Song. TIME , 8. 5. 1964, vol. 83, no. 19, s. 31 Anything going happen on May 20?. TIME , 15. 5. 1964, vol. 83, no. 20, s. 22 Something is moving. TIME , 22. 5. 1964, vol. 83, no. 21, s. 32 War of Nerves. TIME , 29. 5. 1964, vol. 83, no. 22, s. 28, 29 Can´t anyone here play this Game?. TIME , 12. 6. 1964, vol. 83, no. 24, s. 30 The Bitter Family. TIME , 10. 7. 1964, vol. 84, no. 2, s. 32 Friendly Fidel. TIME , 17. 7. 1964, vol. 84, no. 3, s. 33 Stop and Stop Now!. TIME , 31. 7. 1964, vol. 84, no. 5, s. 26 On with the Show. TIME , 7. 8. 1964, vol. 84, no. 6, s. 26 View from Havana. TIME , 14. 8. 1964, vol. 84, no. 7, s. 34 Big Eyes, Small Pocketbook. TIME , 4. 9. 1964, vol. 84, no. 10, s. 26 Pulling the Tail. TIME , 11. 9. 1964, vol. 84, no. 11, s. 30 Phantom Raiders. TIME , 25. 9. 1964, vol. 84, no. 13, s. 36 Hot Enemies & Cool Friends. TIME , 18. 12. 1964, vol. 84, no. 25, s. 34

Rok 1965 Money from Moscow. TIME , 8. 1. 1965, vol. 85, no. 2, s. 20 Barking at Big Brother. TIME , 15. 1. 1965, vol. 85, no. 3, s. 29 Down with the Old Guard. TIME , 26. 2. 1965, vol. 85, no. 9, s. 36 Exporter of Communism. TIME , 6. 8. 1965, vol. 86, no. 6, s. 30 Exiles. TIME , 20. 8. 1965, vol. 86, no. 8, s. 31 Lay Those Rifles Down, Boys. TIME , 3. 9. 1965, vol. 86, no. 10, s. 31 Talk of Growing Unrest!!. TIME , 10. 9. 1965, vol. 86, no. 11, s. 33 The Petrified Frorest. TIME , 8. 10. 1965, vol. 86, no. 15, s. 26 – 30 Farewell Rear Hearts. TIME , 15. 10. 1965, vol. 86, no. 16, s. 30 And Now by Air. TIME, 5. 11. 1965, vol. 86, no. 19, s. 44 More Mosquito Bites. TIME , 26. 11. 1965, vol. 86, no. 22, s. 28, 33 Exodus by Air. TIME , 10. 12. 1965, vol. 86, no. 24, s. 30 Full Seats & Cruel Promise. TIME , 31. 12. 1965, vol. 86, no. 27, s. 22

118

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Rok 1966 Half the fun. TIME , 14. 1. 1966, vol. 87, no. 2, s. 33 Down with Imperialism. TIME , 18. 2. 1966, vol. 87, no. 7, s. 29 A Puritan in Havana. TIME , 25. 3. 1966, vol. 87, no. 12, s. 37 The Freedom Flood. TIME , 1. 4. 1966, vol. 87, no. 13, s. 22 Do It Yourself Air Lift. TIME , 8. 4. 1966, vol. 87, no. 14, s. 28 Sugar Blues. TIME , 15. 4. 1966, vol. 87, no. 15, s. 44 A Captive in Church. TIME , 22. 4. 1966, vol. 87, no. 16, s. 24 – 25 Recipe for Crisis. TIME , 10. 6. 1966, vol. 87, no. 23, s. 25 Semper Fidels?. TIME , 24. 6. 1966, vol. 87, no. 25, s. 26

Rok 1967 Castro´s Targets. TIME , 19. 5. 1967, vol. 89, no. 20, s. 28 Split Level Subversion. TIME , 4. 8. 1967, vol. 90, no. 5, s. 28, 29 Elusive Guerrilla. TIME , 29. 9. 1967, vol. 90, no. 13, s. 20 Split Level Subversion. TIME , 4. 8. 1967, vol. 90, no. 5, s. 28, 29

Rok 1968 A Time for Diversion. TIME , 19. 1. 1968, vol. 91, no. 3, s. 26 Deeping Split with Russia. TIME , 9. 2. 1968, vol. 91, no. 6, s. 27, 28 The Julio Incident. TIME , 8. 3. 1968, vol. 91, no. 10, s. 34, 35 What a Way to Go. TIME , 22. 3. 1968, vol. 91, no. 12, s. 32 End of the Capitalists. TIME , 19. 4. 1968, vol. 91, no. 16, s. 34 Fidel´s New People. TIME , 2. 8. 1968, vol. 92, no. 5, s. 23, 24

Rok 1969 Cuba: Ten Years of Castro. TIME , 10. 1. 1969, vol. 93, no. 2, s. 23, 24 Freedom Riders. TIME , 17. 1. 1969, vol. 93, no. 3, s. 27 Christmas in July. TIME , 7. 11. 1969, vol. 94, no. 19, s. 32

Rok 1970 The Sub of Cienfuegos. TIME , 28. 12. 1970, vol. 96, no. 26, s. 20, 21

119

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Rok 1971 When Friends Fall Out. TIME , 24. 5. 1971, vol. 97, no. 20, s. 24, 25 End of The Freedom Flight. TIME , 13. 9. 1971, vol. 98, no. 11, s. 19 A Sooter in Havana. TIME , 8. 11. 1971, vol. 98, no. 19, s. 22, 23 Attack in the Caribbean. TIME , 27. 12. 1971, vol. 98, no. 26, s. 14, 15

Rok 1974 Emerging from Quarantin. TIME , 2. 9. 1974, vol. 104, no. 10, s. 20 A Curios Style of Socialism. TIME , 14. 10. 1974, vol. 104, no. 16, s. 32, 37

Rok 1975 Crack in the Boycott. TIME , 1. 9. 1975, vol. 106, no. 9, s. 15

Rok 1976 Havana Jamboree. TIME , 5. 1. 1976, vol. 107, no. 1, s. 15 The Old Couple. TIME , 9. 2. 1976, vol. 107, no. 6, s. 20

Rok 1977 Cubans, Cubans Everywhere. TIME , 28. 3. 1977, vol. 109, no. 13, s. 19 Good Neighbours Mean Good Business. TIME , 2. 5. 1977, vol. 109, no. 18, s. 23 Waiting for that Yankee Dollar. TIME , 9. 5. 1977, vol. 109, no. 19, s. 19 – 20

Rok 1978 Comarade Fidel Wants You. TIME , 10. 7. 1978, vol. 112, no. 2, s. 8 – 10 Flogging the U. S. Onece More. TIME , 14. 8. 1978, vol. 112, no. 7, s. 20 Letting go. TIME , 4. 12. 1978, vol. 112, no. 23, s. 40

Rok 1979 The Storm over Cuba. TIME , 17. 9. 1979, vol. 114, no. 12, s. 10 – 21 Castro´s Showpiece summit. TIME , 17. 9. 1979, vol. 114, no. 12, s. 10 – 21 Search for a Way Out. TIME , 8. 10. 1979, vol. 114, no. 15, s. 12 – 13 Rebel´s Rousing Return. TIME , 22. 10. 1979, vol. 114, no. 17, s. 34 – 35

Rok 1980 An Island of Indoctrination. TIME , 18. 2. 1980, vol. 115, no. 12, s. 10

120

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Fleeing from Fidel´s Rule. TIME , 21. 4. 1980, vol. 115, no. 16, s. 32

Start of a Mass Exodus. TIME , 28. 4. 1980, vol. 115, no. 18, s. 20

Voyage from Cuba. TIME , 5. 5. 1980, vol. 115, no. 18, s. 32 – 34

The Flotilla Grows. TIME , 12. 5. 1980, vol. 115, no. 19, s. 38 - 40

Escape from Bedlan and Boredon. TIME , 12. 5. 1980, vol. 115, no. 19, s. 38 – 40

Havana Bound. TIME , 25. 8. 1980, vol. 116, no. 8, s. 38

Rok 1981 We Were Poor in Cuba, but.... [online]. Time: 18. 5. 1981. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,951664,00.html

Miami´s Agony. [online]. Time: 12. 10. 1981 [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,924898,00.html

Rok 1982 Have a Pleasant Stay. TIME , 16. 8. 1982, vol. 120, no. 7, s. 25

Rok 1983 The New Ellis Island. TIME , 13. 6. 1983, vol. 121, no. 24, s. 10 – 17

Inside Castro´s Prisons. TIME , 15. 8. 1983, vol. 122, no. 7, s. 12 – 14

Working Hard Against an Image.. [online]. Time: 12. 9. 1983 [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,926177,00.html

Rok 1984 Refugees: Confined in the Land of the Free. [online]. Time: 12. 11. 1984. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,926925,00.html

Rok 1985 Immigrants. TIME , 8. 7. 1985, vol. 126, no. 1, s. 16 – 27

A Melding of Cultures. TIME , 8. 7. 1985, vol. 126, no. 1, s. 28 – 31

Rok 1987 We Are the Abandoned Ones.. [online]. Time: 7. 12. 1987. [cit.30. července 2008] Dostupné na WWW: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,966112,00.html

121

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

6. 2. Literatura

ČLÁNKY:

MESA-LAGO, C . The Revolutionary offensive [online]. [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://www.springerlink.com/content/h5090500u1mg3q63/fulltext.pdf?page=1

PEDREZA-BAILEY, S. Cuba´s Exiles: Portrait of a Refugee Migraion [online]. The Center for Migration Studies of New York (USA): International Migration Review, vol. 19., No. 1, Spring 1985 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné na WWW: http://www.jstor.org/stable/2545654 .

WALSH, B Cuban Refugee Childern [online]. University of Miami (USA) : School of International Studies, Jul. – Oct., 1971 - [cit. 9/7/2008]. Dostupné na WWW: http://www.jstor.org/stable/174929 .

KNIHY: GOTT, R. Cuba: A New History. London: Yale University Press, 2004. P řel. KUNC, JOSEF. Kuba Nové d ějiny. 1. vyd. Praha: BBart, 2005. ISBN 80-7341-678-6

CONDE, Y. M. Operation Pedro Pan: The untold exodus of 14, 000 Cuban Children [online]. New York : Hardback Published, 1999 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=FsXg7uNul5YC&pg=PA195&lpg=PA195&dq=antonio+ma ceo+brigade&source=bl&ots=lZrQMF_mjl&sig=SJrSUGrmwT8ZpevJUCuOQcCNdpw&hl= cs&ei=cgF3SpHmJNKssgbWwan9BA&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=8#v=one page&q=antonio%20maceo%20brigade&f=false .

FERNÁNDEZ, G. A. The Mariel Exodus: Twenty years later. A Study on the Politics of Stigma and a Research Bibliography. 1. vyd. Miami: Ediciones Universal, 2002. ISBN 0-

122

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

89729-821-7.

GARCIA, M. C., Havana USA: Cuban Exiles and Cuban Americans in South Florida, 1959- 1994 [online]. Berkley, Los Angeles: University of California Press, 1996 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=2EvTZIwh7sIC&printsec=frontcover&dq=antonio+maceo+ brigade&source=gbs_similarbooks_s&cad=1#v=onepage&q=&f=false .

Handbook of Hispanic Cultures in the United States . Literature and Art. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0.

Handbook of Hispanic Cultures in the United States . History. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-074-0.

Handbook of Hispanic Cultures in the United States . Sociology. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-101-1.

Handbook of Hispanic Cultures in the United States . Antropology. Huston: Arte Público Press, University of Houston, 1994. ISBN 1-55885-102.

HOROWITZ, I. L., SUCHLICKI, J . Cuban communism. [online]. Transaction : USA, 1988. ISBN – O-7658-0456-5 - [cit. 14/7/2009]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=aHs4UOBb7gAC&pg=PA497&lpg=PA497&dq=e.+f.+kunz+exile&source=bl&ot s=HkzAPeAUCw&sig=Hgi_Zz8tslAdx7sTcIbxLfcEXH8&hl=cs&ei=92mRSqv1JsL__QbThLyqAg&sa=X&oi=book_resu lt&ct=result&resnum=5#v=onepage&q=e.%20f.%20kunz%20exile&f=false

LEVI, D. E., MASUD-PILOTO, F. R. From Welcomed Exiles to Illegal Immigrants: Cuban Migration to the U. S., 1959 - 1995 [online]. Maryland: Rowman & Littlefield Publishers, 1996 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=BtBw9YHa244C&pg=PA83&lpg=PA83&dq=camarioca+flotilla&source=bl&ots =NksEEbFuoV&sig=nqAI2At5kSLKCvgcRL0IJulNNIE&hl=cs&ei=GQVOSvDGF9KF_AaKz7moBQ&sa=X&oi=book_res ult&ct=result&resnum=1#v=onepage&q=camarioca%20flotilla&f=false

123

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

LEVIN, R. M., MOISES ASIS, F. R. Cuban Miami [online]. Piscataway: Rutgers University Press, 2000 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=c-Xd8- WKaDQC&printsec=frontcover&dq=antonio+maceo+brigade&source=gbs_similarbooks_s&cad=1#v=onepage& q=&f=false

OPATRNY, JOSEF. Kuba. 1. Vyd. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-089-6

PEDRAZA, S. Political disaffection in Cuba's revolution and exodus [online]. New York : Cambridge University Press, 2007 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.com/books?id=QCSJ61F4j34C&pg=PA151&dq=The+Mariel+Exodus&e i=uos3SofDCZiCyAS404mfBg&hl=cs#v=onepage&q=&f=false.

PÉREZ, L. A. Cuba and the United States: Ties of Singular Intimacy. 3. vyd. Athens, Georgia: The University of Georgia Press, 2003. ISBN 0-8203-2483-3.

POLIŠENSKÝ, J. A KOL. D ějiny Latinské Ameriky. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1979

TRENTO, A. Castro e Cuba. Firenze-Milan: Giunti a Casterman, 2003. P řel. CHALUPSKÁ, GABRIELA. Castro a Kuba. 1. Vyd. Praha: Levné knihy KMa, 2006. ISBN 80-7309-345-6

124

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Přílohy 1. Komiksové ztvárn ění historie kubánské emigrace od José M. Varela. Zdroj: LEVIN, R. M., MOISES ASIS, F. R. Cuban Miami [online]. Piscataway: Rutgers University Press, 2000 [cit. 5. října 2008]. Dostupné na WWW: http://books.google.cz/books?id=c- Xd8- WKaDQC&printsec=frontcover&dq=antonio+maceo+brigade&source=gbs_similarbooks_s&cad=1#v=onepage& q=&f=false

125

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

2. Plakát k filmu Scarface inspirovaného problematikou Marielitos. Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/5/5c/Scarface.jpg

126