Multikulturní Poradenství

editoři Mika Launikari a Sauli Puukari Multikulturní poradenství Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě Multikulturní poradenství Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě Mika Launikari a Sauli Puukari editoři Multikulturní poradenství Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě

Poprvé publikováno v anglickém jazyce pod názvem: Multicultural Guidance and Counselling. Theoretical Foundations and Best Practices in Europe. © Centre for International Mobility CIMO and Institute for Educational Research, University of Jyväskylä, 2005 V české edici vydává: © Dům zahraničních služeb MŠMT pro Centrum Euroguidance, 2009.

ISBN: 978-80-87335-07-9 Obsah

Slovo úvodem 6 Demystifikovat druhého – zvládání interkulturních konfliktů pomocí 136 Nancy Arthur aktivit Crossing Borders Garba Diallo Předmluva 8 Multikulturní poradenské kompetence – důsledky pro výcvik 157 Mika Launikari & Sauli Puukari v poradenství citlivém k odlišnosti Poděkování 12 Pia Nissilä a Marjatta Lairio Mika Launikari & Sauli Puukari Sociálně-pedagogický rámec pro multiprofesní spolupráci 170 při podpoře lidí v multikulturním kontextu I. ČÁST | ÚVOD 14 Juha Hämäläinen, Piia Puurunen a Mirja Määttä Evropský kontext multikulturního poradenství 16 Mika Launikari a Sauli Puukari IV. ČÁST | OSVĚDČENÉ POSTUPY MULTIKULTURNÍHO 184 Multikulturní poradenství: východiska a perspektivy 26 PORADENSTVÍ V RŮZNÝCH KONTEXTECH Sauli Puukari a Mika Launikari Poradenství pro děti a adolescenty z imigrace ve vzdělávacích 185 Hlas imigranta – složitost vztahu klienta a poradce 39 institucích Antoinette Batumubwira Helena Kasurinen, Päivi-Katriina Juutilainen, Helena Mastoraki a Sakari Saukkonen II. ČÁST | KONCEPTUÁLNÍ A FILOZOFICKÉ ZÁKLADY 46 Poradenství pro dospělé imigranty ve vzdělávací instituci 206 Kultura jako východisko a rámec pro poradenství – základní 47 Irmeli Maunonen-Eskelinen, Leena Kaikkonen a Pamela Clayton koncepty a perspektivy Sociodynamický přístup k mezikulturnímu kariérovému poradenství 224 Elena A. A. Garcea Ritva Johansson, Tarja Ståhl a Kai Koivumäki Od raných kroků ke „čtvrté síle“ v poradenství – historické 60 Poradenství pro imigranty v pracovním životě – osvědčené postupy 237 a současné perspektivy vývoje multikulturního poradenství Tero Mikkola, Maria-Liisa Korolainen, Karoliina Kuisma a Reet Mammon Bente Højer, Sauli Puukari a Mika Launikari Přežít mučení a válku – několik úvah o poradenství a terapii 254 Globalizace, postmodernost a migrace – přehodnocování 80 Sabine Charpentier kulturní identity Nader Ahmadi V. ČÁST | ZÁVĚR A VÝZVY DO BUDOUCNA 268 Světový názor v multikulturním poradenství 94 Multikulturní poradenství v Evropě – úvahy a výzvy 269 Juha Parkkinen a Sauli Puukari Sauli Puukari a Mika Launikari Filozofický základ multikulturního poradenství 110 Pirkko Pitkänen Seznam některých důležitých organizací 282 O editorech 284 III. ČÁST | MULTIKULTURNÍ PŘÍSTUPY A METODY 120 O přispěvatelích 286 Interkulturní komunikace jako úkol v poradenství pro imigranty 121 Mika Launikari

4 5 edním z nejvýznamnějších trendů v sou- jednotlivce a zlepšit stávající politiku, programy časné společnosti je mobilita obyvatelstva a služby. Rámec multikulturního poradenství mezi státy. Motivů, které vedou lidi k po- představený v této knize nabízí čtenářům k pohybu mezi zeměmi, je mnoho – včetně užití modely a jejich praktické uplatnění při práci dobrovolnéJ migrace, kdy se jednotlivci záměrně s jednotlivci z různorodých kultur. rozhodují hledat nový způsob života. Naopak nedobrovolná migrace znamená utrpení jedin- Ve světle globálních trendů směřujících k mobili- ců a rodin, které byly vyhnány ze svých domov- tě bude pro čtenáře poučné dozvědět se o mul- ských zemí, často vinou chaotických situací jako tikulturním poradenství v evropském kontextu. jsou války, změny životního prostředí nebo utla- S tím, jak se hranice obchodu, cestování a za- čující společenské a politické režimy. Okolnosti, městnávání ve světě posouvají, musí odborníci které vedou lidi k migraci, lze přesněji vyjádřit přemýšlet o svých metodách a o způsobech, jak jako kontinuum volby, protože jen zřídka se na- zvýšit své multikulturní kompetence. Potřebují jdou bezvýhradně pozitivní okolnosti a ideální se také umět dívat mimo známé souvislosti, aby podmínky. Bez ohledu na okolnosti musí imig- lépe porozuměli tomu, jak teorie a její uplatňo- ranti a uprchlíci v nové zemi čelit mnoha náro- vání v jiných zemích odpovídají místní politice kům spojeným s přizpůsobováním a integrační a praxi. Publikace Multikulturní poradenství – te- proces je tak hlavním úkolem pro poskytování oretické základy a osvědčené postupy v Evropě je profesionálních služeb. vítaným příspěvkem k odborné literatuře. Obsa- Slovo úvodem huje mnoho jedinečných příspěvků, které lze po- Publikace Multikulturní poradenství – teoretické zá- užít při navrhování a poskytování profesionálních klady a osvědčené postupy v Evropě poskytuje čte- služeb v evropském kontextu i v jiných zemích. Nancy Arthur nářům mnoho náhledů, ze kterých mohou zkou- Kniha také poskytuje výhled do budoucnosti, mat migraci v sílícím multikulturním kontextu. kdy se spolupráce mezi profesionály z různých Prvořadým cílem tohoto sborníku je poskytnout oborů a mezi zeměmi stane rozhodující silou čtenářům teoretické rámce a praktické strategie k prosazení společenských změn. zavádění poradenství pro lidi, kteří se snaží integrovat do evropské společnosti. Mnozí z autorů Nancy Arthur, Ph.D. se zabývají otázkami globalizace z perspektivy University of Calgary lidského kapitálu a připomínají tak čtenářům, že Kanada globalizace je více než produkty a služby – týká se především lidí. Čtenáři se dozvědí o mnoha problémech adaptace, kterým jednotlivci při vstupu do vzdělávacího prostředí a pronikání na pracovní trh čelí. Klíčový pohled se otevírá na integraci jako proces vzájemné adaptace mezi migranty a hostitelskou společností.

Role poradenství se vyvíjí tak, aby uspokojovalo potřeby jedinců, kteří přecházejí mezi kulturami. Příprava migrantů, odborníků i vzdělávacího a zaměstnaneckého prostředí na začlenění mig- rantů do společnosti přináší řadu úkolů. Autoři ale posouvají diskusi od soustředění na problé- my směrem k strategiím, jež by mohly podpořit

7 vropa je dnes etnicky, nábožensky, ja- pocházejí z různých zemí a z různých vědeckých zykově a kulturně složitou realitou. Je oborů, rozhodli jsme se definici kultury „nestan- domovem milionů lidí z neevropských dardizovat“. Následující aspekty kultury lze přes- prostředí a působí na ni souvislosti a kul- to vnímat jako spojující články publikace: Eturní vlivy z celého světa. Proto jsou porozumění různým kulturám a schopnost s nimi komuniko- Lidské bytosti jsou společenskými bytostmi, vat velmi užitečné pro všechny poradce, pracují- které rozvíjejí kultury s podobnostmi i od- cí v Evropě 21. století s nejrůznějšími minoritními lišnostmi: v poradenství by měly být brány populacemi. v úvahu nejen odlišnosti, ale i podobnosti.

Většina odborných publikací o multikulturním Kultura nás obklopuje od počátku našeho ži- poradenství byla vydána ve Spojených státech vota a své „domácí“ kultuře nebo kulturám se a Kanadě, dvou zemích s dlouhou tradicí přistě- učíme přirozeně v každodenních interakcích. hovalectví a kulturní diverzity. Ačkoliv multikul- Často si nejsme své vlastní kultury vědomi a je turalismus není novým jevem ani v Evropě, toto proto důležité pochopit, jak je její vliv význam- je vůbec první iniciativa k vytvoření evropské ný. příručky, jež by se z teoretické i praktické per- Učení se kultuře není pouze pasivní asimilace, spektivy zabývala multikulturním poradenstvím. kulturu zároveň společně s ostatními lidskými Publikace Multikulturní poradenství – teoretické bytostmi vytváříme. Předmluva základy a nejlepší praxe v Evropě je výsledkem úsilí expertů z řady evropských zemí, kteří se čtenáři Za multikulturní považujeme celé poradenství Mika Launikari a Sauli Puukari sdílejí své vědecké poznatky a praktické zkuše- v tom smyslu, že poradci musí přijmout fakt, že nosti. Příručka v jednom svazku shrnuje některé každý z jejich klientů vnáší do poradenského z nejhlubších dostupných textů o multikultur- procesu svou jedinečnou osobní historii a kultu- ním poradenství v oblasti vzdělávání, výcviku ru (tj. gender, sociální vrstvu, náboženství, jazyk a zaměstnanosti. atd.). Ovšem vzhledem k současným úkolům, které před Evropu i jiné části světa kladou imig- Publikace má dvojí funkci. Na prvním místě je race a multikulturalismus, tkví hlavní důraz této to příručka pro poradce, kteří pracují s klienty knihy v tom, jak v poradenství reagovat na potře- z řad imigrantů a hledají podrobné informace by kulturních menšin. a názory k teoriím, metodám a osvědčeným po- stupům multikulturního poradenství. Dále je ur- V této knize nechceme zdůrazňovat rozdíly mezi čena instruktorům poradců, kteří mohou obsah multikulturním vedením (guidance) a multi- a cvičení z příručky zapracovat do svých výcviko- kulturním poradenstvím (counselling), vedení vých programů k rozvíjení multikulturní citlivosti (guidance) se v širokém slova smyslu vztahu- a dovedností účastníků kurzů. Užitek z příručky je k „řadě procesů, kterými jsou jedinci vedeni mohou mít rovněž pracovníci personálních od- k získání schopností, jež jim umožní činit infor- dělení v mnohonárodních a multikulturních or- movaná rozhodnutí a změny související s jejich ganizacích. vzdělávacím, kariérovým a osobním rozvojem“. Spadají sem aktivity jako informování, rady, po- Koncept kultury je velice komplexní a zahrnuje radenství, hodnocení, uschopnění, obhajování různé úrovně a úhly pohledu. Tato kniha nepo- a poskytování zpětné vazby (Watts & Kidd 2000, skytuje čtenáři souvislý a jednotný pohled na 489). Vedení (guidance) bylo často spojováno tento koncept napříč celým textem, přesto při- s informacemi, které mají klíčovou roli ve všech náší – občas přímo, jindy implicitně – myšlenky, poradenských aktivitách (např. Brown 1999). Po- na kterých může čtenář stavět vlastní přístup radenství (counselling) se často týká „hlubších“ k pojetí kultury. Vzhledem k tomu, že autoři textu

9 11 ed. New York: nd John Wiley & Sons. Unit- the in Guidance 2000. M. J. Kidd, & G. A. Watts, ed Kingdom: Past, present and future. British Jour- 28, 485–502. nal of Guidance & Counselling Pedersen. P. B. 1985. Handbook of New York: Praeger. counseling and therapy. cross-cultural Sue, D. W. & Sue, D. 1990. Counseling the ally different: Theory and practice. 2 cultur-

Literatura D’Ardenne, P. & Mahtani, A. Sage. counselling in action. London: 1989. Transcultural Brown, P. 1995. Cultural capital and social exclusion: some observations on recent trends in education, employment and the labour market. 9 (1), 29–51. Employment and Society Work, Kareem, J. & Littlewood, R. (Eds.) 1992. Intercultural therapy: Themes, interpretations Oxford: Blackwell Scientific. and practice. Lago, C. & Thompson, J. 1996. Race, culture counselling. Buckingham: Open University Press. and Mio, J. S., Trimble, J. E., Arredondo, P., multicultural in words Key Cheatham, 1999. (Eds.) D. Sue, & E. H. interventions. A dictionary. Westport, CT: wood Press. - Green Moodley, R. 1999. Challenges and transformations: Counselling in a multicultural context. Internation- al Journal for the Advancement of Counselling 21, 139–152. Pankhania, J. 1996. Black Buckingham: Open University Press. feminist counselling. . Pro výraz Pro poradenství. Sauli Puukari Jyväskylä, Finsko

jediný termín, a to a termín, jediný Helsinki, Finsko Jako editoři doufáme, že všichni příručky čtenáři budou vnímat této diverzitu, multikulturalismus a respekt k dalším lidským bytostem jako důležitá východiska ve svém soukromém i pro- fesním životě. Mika Launikari, guidance a counselling a guidance „mul- 1 , ten však označuje dosti specifickou aktivitu, se kterou se lze v poradenství také setkat, také poradenství v lze se kterou se aktivitu, specifickou dosti označuje však ten vedení, Littlewood 1992). Tyto přístupy se Poznámka překladatelky: v češtině existuje pro oba výrazy originálu výrazy oba pro existuje češtině v překladatelky: Poznámka existuje v češtině ekvivalent češtině v existuje guidance bude překladu českém celém v že dohodnuto, knihy této editorů z jedním s bylo Proto oblasti. celé označení k použít ho nelze ale v angličtině a v češtině. výraz poradenství nahrazovat oba anglické termíny. To mj. také vysvětluje rozdíl mezi názvem knihy pomáhá jim v řešení jejich problémů a při při- této knize však budeme používat termín 1 | Rozhodli jsme se používat termín multikulturní poradenství, protože se domníváme, že dobře vyjadřuje fakt, že v Evropě i v světa dalších existují částech četné kultury. termín Věříme, odráží jak že realitu (existenci několika tento kultur), tak ideál – konstruktivní a orientované na soužití více součinnost kultur, jež je cílem pro Evropu i celý svět. Přibližně ve stejném smyslu se používají také termíny mezikulturní (Pedersen 1985), transkulturní (d‘Ardenne & Mahtani 1989), kulturně odlišné (Sue & Sue 1990) a interkultur- ní (Karem & jiných v zatímco etnicitu, a kulturu na soustřeďují Thompson & Lago 1996; Pankhania například (viz 1996) tvoří hlavní prvek poradenství „rasa“ (více rovněž Moodley 1999). Vzhledem k „rasa“ je kontroverzní koncept (viz například Mio tomu že a kol. 1999), preferujeme v této knize terminologii vztahující se ke kultuře a etnicitě. procesů, kdy poradce pracuje spolu a s klienty jímání vlastních rozhodnutí. Občas je mezi ve- dením (guidance) a poradenstvím (counselling) činěn striktní rozdíl. Často je to spjato s tím, jak určitou o usilují organizace odborné se utvářející profesionální identitu. Vedení a poradenství jsou propojeny a navzájem však po mnoha stránkách se doplňují (Watts & Kidd 2000, 492–494). Dává- me přednost tomu chápat vedení a poradenství jako „společníky“, kteří pomáhají lidem v multi- kulturních společnostech. Na mnoha místech v tikulturní poradenství“ místo „sesterského pojmu“ multikulturní vedení a poradenství.

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Předmluva ublikace Multikulturní poradenství – teo- Také chceme poděkovat paní Liise Hughes za její retické základy a osvědčené postupy v Ev- pomoc v jazykové a stylistické oblasti. ropě představuje konec událostmi nabi- té cesty, která na podzim 2003 započala Zvláštní poděkování náleží Institutu výzkumu ve Pve Finsku a během roku 2004 vedla přes celou vzdělání (University of Jyväskylä), který se ujal vy- Evropu. Dnes, na začátku roku 2005, bychom rádi dání této příručky Multikulturní poradenství – teo- vyjádřili své díky množství lidí a institucí, bez kte- retické základy a osvědčené postupy v Evropě. Díky rých by tato kniha nemohla vzniknout. hladké spolupráci a imponující pružnosti jeho pracovníků spatřila tato publikace světlo světa Rádi bychom poděkovali agenturám a úřadům, přesně podle původního plánu. které finančně podpořily naše úsilí: Evropské ko- misi (prostřednictvím sítě Euroguidance, finan- Je takřka nemožné zmínit jména vás všech, kdo cované Generálním ředitelstvím pro vzdělávání jste nás v průběhu práce inspirovali. Ale nemůže a kulturu), finskému Centru pro mezinárodní být pochyb, že vy všichni, se kterými jsme o této mobilitu CIMO, finské Národní vzdělávací radě publikaci hovořili, jste nám pomohli cennými a finskému ministerstvu práce. vhledy do problematiky multikulturního pora- denství. Vaší pomoci si vysoce ceníme. Naše nejupřímnější díky patří všem členům edi- Děkujeme vám. torského týmu, kteří nám v klíčových momentech Poděkování produkce nabídli morální podporu, povzbuzení 30. ledna 2005 a utvrzení: dr. Heleně Kasurinen (finská Národní Mika Launikari Sauli Puukari rada pro vzdělání), panu Kai Koivumäkimu (finské Editor Editor Mika Launikari a Sauli Puukari Ministerstvo práce), dr. Päivi-Katriině Juutilainen Helsinki, Finsko Jyväskylä, Finsko (University of Joensuu) a paní Kirsti Vänskä (Jy- väskylä Polytechnic, Vocational Teacher Educati- on College).

Tato příručka je produktem práce mnoha evrop- ských expertů a vědců, kteří s nadšením spolu- pracovali na předání svých vynikajících znalostí z multikulturního poradenství širokému publiku. Všem autorům publikace patří naše upřímné po- děkování za ochotu podělit se na těchto strán- kách o své hluboké odborné zkušenosti.

Obzvlášť oceňujeme podporu ze strany recen- zentek, dr. Nancy Arthur z University of Calgary v Kanadě a dr. Sandry Collins z Athabasca Uni- versity v Kanadě, kterým vděčíme za vědecké posouzení materiálů a za rozsáhlý přehled o mul- tikulturním poradenství, přeměnách u imigrantů a uprchlíků a o základních kamenech poraden- ství a kariérního rozvoje. Jejich pronikavá zpětná vazba a skvělé návrhy pro nás byly v průběhu práce velkou pomocí.

13 I. ČÁST | úvod

vodní část se bude věnovat dvěma ši- Od evropského čtenáře to vyžaduje aktivní, kri- Evropský kontext multikulturního poradenství 16 rokým tématům: evropskému kontextu tické čtení a tvůrčí uplatňování myšlenek pre- Mika Launikari a Sauli Puukari Úmultikulturního poradenství a různým zentovaných v této knize v souvislostech, ve kte- významům a souvislostem, které se k němu vzta- rých se sám pohybuje. Zdá se ovšem, že mnohé Multikulturní poradenství: východiska a perspektivy 26 hují. Jak naznačuje název této knihy, je určena z obecnějších idejí multikulturního poradenství Sauli Puukari a Mika Launikari především pro evropské obecenstvo, ale nabízí jsou – s určitou opatrností – přenosné z jedné cenné postřehy i pro širší publikum. Multikultu- země do druhé. Jak v osobním, tak ve virtuálním Hlas imigranta – složitost vztahu klienta a poradce 39 ralismus je v mnoha ohledech globálním jevem kontaktu s lidmi, kteří se od nás liší kulturou, je Antoinette Batumubwira současného světa. Zdá se také, že ze západních nutný otevřený dialog, aby mohly vzniknout zemí rozpoznaly multikulturalismus a multikul- funkční interpretace a zásady jednání. Totéž platí turní poradenství jako důležité téma dříve Spoje- pro tuto knihu a čtenáře. Úvodní kapitolu uza- né státy než Evropa. Kareem a Littlewood (1992) vřou postřehy imigrantky do Evropy. Doufáme, to ve svém srovnání Británie a Spojených států že osobní pohled Antoinette Batumubwiry po- připisují jednoznačnému chápání Spojených může čtenáři vydat se v dialogu s touto knihou států jako země imigrantů. V důsledku toho byl a s dalšími lidskými bytostmi na zajímavou multi- výzkum i rozvoj multikulturního poradenství kulturní cestu a že onen dialog povede k hlubší- v Severní Americe velice aktivní. Proto budeme mu porozumění bohaté a složité dynamice mul- spolu s evropskými a dalšími prameny široce tikulturalismu a multikulturního poradenství. užívat také relevantní severoamerickou literaturu k tomuto tématu. Diverzita v Evropě

Dnešní Evropa se skládá z 44 nezávislých zemí mu a politickému rozvoji. Takové téměř úplné s celkovou populací téměř 728 milionů obyvatel, vyloučení ze společnosti často charakterizuje Evropská unie s 25 členskými státy má přitom situaci Romů, jejichž status je v mnoha evrop- 453 milionů obyvatel (Eurostat 2004; OSN 2002). ských zemích nestabilní a často jsou vystaveni V roce 2002 bylo v Evropě celkem 56 milionů mi- fanatickému antiromství a diskriminačním po- grantů. Největší populace migrantů byly zazna- stojům ze strany většiny (ERIO 2004). menány v Rusku (13,26 milionů), Německu (7,35 milionů), na Ukrajině (6,95 milionů), ve Francii V mnoha evropských zemích existují menšiny, (6,28 milionů) a ve Velké Británii (4,03 milionů) které v zemi tradičně žijí po staletí, často v určité (Just a Korb 2003). oblasti. Příkladem mohou být Sámové (Lapon- ci) v severních částech Norska, Švédska, Finska Evropa byla vždy multietnická a multikulturní. a Ruska nebo Baskové ve Francii a Španělsku. V průběhu doby se vyvinula v etnicky, kulturně, Dokument Evropské komise Komuniké o imig- nábožensky i jazykově vysoce různorodý světa- raci, integraci a zaměstnanosti (Communication Evropský kontext díl, kde s majoritní populací koexistují a denně na 2003) uvádí, že mnohé evropské země, ze kte- sebe vzájemně působí mnohé minority. Přesto je rých se dříve emigrovalo (například země jižní koncept kulturně homogenního státu vytvořený Evropy a Irsko), se v současnosti stávají zeměmi multikulturního poradenství nacionalistickou ideologií 19. století v mnoha ze- imigračními. V devadesátých letech 20. století mích stále velmi živý a je ústřední pro národní tyto země přijaly zvýšený příliv přistěhovalců, Mika Launikari a Sauli Puukari identitu většiny Evropanů. Etnické menšiny, kte- složený jak z navracejících se příslušníků míst- ré přicházely do Evropy ve 20. století, vstupovaly ního národa, tak z příslušníků jiných národnos- do zemí, kde je s kulturní identitou úzce propo- tí, z nichž většina přichází z tzv. třetích zemí Diverzita v Evropě ...... 17 jena identita národní (EIEM 2004). mimo Evropu i Evropskou unii. Postoje k minoritním skupinám ...... 18 Ale co je vlastně minorita? Obecně přijímaná Samotná jazyková rozmanitost v Evropě je bo- Motivace k migraci ...... 20 neformální definice považuje menšiny za nedo- hatým zdrojem. Podle studie Euromosaic, kte- Současný vývoj v Evropské unii vzhledem k diskriminaci na pracovním trhu ...... 21 minantní skupiny, ne vždy početně slabší než rou provedla Evropská komise v letech 1992– Integrační politika na národní úrovni ...... 22 majority, jejichž členové se vyznačují etnickými, 1993, se v Evropě používá celkem 77 místních náboženskými nebo jazykovými charakteristika- jazyků a 17 dialektů. Tato studie odhaluje, že Důsledky pro poradenství ...... 23 mi, které je odlišují od zbytku populace, a ukazují, 23 z 48 existujících evropských minoritních Závěr ...... 24 byť třeba nepřímo, smysl pro solidaritu zaměře- jazyků hrozí vymizení. Evropa je Babylon a zů- Literatura ...... 24 nou k zachování své kultury, tradic, náboženství stane jím i do budoucna. (Commission 1996.) nebo jazyka (World Directory of Minorities 1997). Zaznamenáníhodný je rovněž fakt, že kolem Někdy ovšem jednotliví členové menšin mohou 76 milionů lidí v Evropě denně hovoří jazykem, ztratit své kulturní, jazykové nebo náboženské který není v zemi, kde žijí, nejpoužívanější ani zvyky, a nelze je pak odlišit od majority na zákla- oficiální (Statistics Finland 2004a). dě těchto kritérií, přestože se se svou etnickou nebo národní skupinou stále identifikují. Evropská identita se poměrně často definovala náboženstvím, konkrétně křesťanstvím v jeho Největší panevropskou etnickou a kultur- katolické i protestantské denominaci. Pro- ní minoritou jsou Romové, kteří v počtu více střednictvím migrantů získávají v Evropě po- než 12 milionů (ERIO 2004) žijí roztroušeně na stavení i další světová náboženství jako islám územích mnoha evropských zemí (např. Česko, a tradiční asijská náboženství jako hinduismus Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Rusko, bývalá a buddhismus. Po 11. září 2001 Evropa také Jugoslávie). Neuznaným minoritám je v Evropě zaznamenává vzrůstající antisemitismus a isla- často upírán přístup k ekonomickému, sociální- mofobii. Kapitola 1 17 19 nižším vzděláním je ta- s ostatní druhy diskriminace vůči dalším skupinám. skupinám. dalším vůči diskriminace druhy ostatní

Napříč celou Evropskou unií Napříč celou Evropskou se proti diskriminaci staví spíše mladí lidé s vyšším vzděláním, kteří ne- mužů starších u zatímco ženy, a manuálně, pracují pracujících manuálně a postižení, mentální postižení, věk, sexuální orienta- EU, Občané špatná“. „obvykle přinejmenším ce) je kteří se vůči že etnickým domnívali, diskriminace menšinám je nesprávná, vnímali jako nesprávné i kový postoj méně častý. Oba průzkumy, které jsou zde uvedeny, - repre zentují pouze 15 „starých“ členských států Ev- ropské unie. Proto nemůžeme data, jež z těchto průzkumů veřejného mínění vyplývají, zobecnit také pro zbytek Evropy. Výsledky těchto průzku- typ jaký naznačují, přinejmenším čtenáři však mů postojů vůči etnickým menšinám a diskriminaci v některých evropských zemích nacházíme.

Sa- diskrimi- menšinovým menšinovým

xenofobní po- odlišné, negativ- odlišné, %). Když byli respon- byli Když %). – mají rovné příležitosti v získávání získávání v příležitosti rovné mají – lidech nad 50 let – byly etnické menšiny, menšiny, etnické byly – let 50 nad lidech

(etnicita, (etnicita, náboženství, tělesný handicap – nepřátelské zacházení s zacházení nepřátelské lidmi na základě jejich

obchodech obchodech nebo v jiných službách. Pro účely kterých se 62% respondentů domnívalo, že mají mají že domnívalo, respondentů 62% se kterých

nebo zhoršením osobní situace respondenta či jeho společensko-profesních vyhlídek. Jasná je úroveň byla čím nižší se vzděláním: korelace také jde Pokud netolerance. úroveň vyšší tím vzdělání, minoritní do patřící příbuzný blízký rodiny, profil o skupiny prudce snižuje rasistické a stoje. Příslušnost k politické straně formuje nega- tivní postoje k tím menšinám čím častěji, více se od levice k pravici. v politickém spektru posouvá Eurobarometr diskriminace v Evropě (Marsh a komisí Evropskou iniciován byl 2003) hin-Dikmen s cílem podrobněji poznat postoje lidí k naci. Průzkum veřejného mínění Eurobarometru se zaměřil na zhruba dotazování 16 000 občanů ze zemí evropské patnáctky na diskriminaci, kterou mohli zažít nebo pozorovat ve v školství, při hledání zaměstnání, bytu nebo jako zákazníci v výzkumu byl význam termínu diskriminace jako respondentům všem světlen vy- ní a rasového nebo etnického původu, náboženství nebonáboženství původu, etnického nebo rasového přesvědčení, postižení, věku a sexuální orientace. Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarome- tru byl nejčastěji uváděným základem pro kriminaci věk (5 dis- %), následovaný rasovým nebo etnickým původem (3 %). Nejčastěji uváděným základem pro „pozorovanou diskriminaci“ byl ra- (22 původ etnický nebo sový denti tázáni, jestli si myslí, že všechny skupiny s lidé – původu, etnického odlišného lidé náboženským přesvědčením, fyzicky postižení, lidé s učení, poruchami lidé mladší než 25 let a nad 50, homosexuálové práce, vzdělávání nebo postupu v práci, výsledky bylo tyto: čtvrtou nejvíce znevýhodněnou skupinou – po lidech s poruchami učení, fyzicky posti- a žených o méně šancí. Studie Eurobarometru také odhalila, že Evropa- né typicky tvrdí, že diskriminace na jakémkoliv základě % xe- cílem zjistit - posto něj plynoucí - respek pasivně tolerantní zahrnuje ambivalentní, která si přeje asimilaci potlačení rasismu, diskriminace a aktivně tolerantní, netolerantní, pasivně menšinám ve skupině označené jako % respondentů. Tato skupina má vůči minori- vůči má skupina Tato respondentů. % vzdát se své vlastní kultury. Lidé v této kate- kol. 2001) bylo možné stanovit čtyři kategorie Evropě. K xenofobie (EUMC) uskutečnilo v roce 2000 prů- 2000 roce v uskutečnilo (EUMC) xenofobie Právní uznání minorit a z tování jejich práv přispívají k pokojnému soužití v Postoje k minoritním Postoje skupinám nofobie nestačí jen účinné zákony, evrop- chování a postojů podstatně změna bude důležitější ských občanů. Evropské centrum pro monitorování a rasismu zkum názorů zhruba 16 000 občanů v 15 - člen ských zemích Evropské unie s je Evropanů k etnickým menšinám. Na základě výsledků tohoto průzkumu a (viz Thalhammer postojů: tolerantní a ambivalentní. Kategorii aktivně tolerantní tvoří více než 21 respondentů. Tuto skupinu přítomnost minorit- ních skupin nepobuřuje a naopak věří, že men- šiny společnost obohacují. Aktivně neočekávají, tolerantní že by se minority měly asimilovat a gorii jsou proti repatriaci imigrantů a projevují nejsilnější podporu antirasistické politice. stoje Po- k netolerantní – 14 % účastníků průzkumu – jsou opakem těch v aktivně tolerantní kategorii. Nej- početnější kategorie 39 obohacují že věří, a postoje pozitivní celkově tám společnost. Přesto nepodporuje politiku ve pro- spěch minorit. Zbytek respondentů (26 %) patří do skupiny menšin. Ačkoliv se tato skupina domnívá, že mi- přítomnost jejich společnost, neobohacují nority jim nijak nevadí. Ambivalentní lidé nepodporují politiku bojující proti rasismu, skupinu ale s největším potenciálem vývoje, představují pokud budou přijata politická rozhodnutí v oblasti boje proti rasismu a xenofobii. Průzkum EUMC také identifikoval několik socioe- faktorů, konomických které postoje k menšinám neto- mezi zjištěna byla korelace Zřetelná utvářejí. nezaměstnaností s zkušeností a postoji lerantními % 000 celkové populace země, v Bulharsku žije 940 000 940 žije Bulharsku v země, populace celkové 580 Makedonii v populace), % (11,8 muslimů – 28,3 % populace (Statistics Podle Evropského Finland židovského kongresu (EJC) je 2004b). v Evropě 38 národních židovských obcí s přibliž- židov- všechny sem spadají – Židů miliony 2,5 ně ské obce Evropské unie a dále ty, které působí ve východoevropských státech, z nichž největší se nacházejí v Rusku, na Ukrajině a v Maďarsku (Statistics Finland 2004b.) Kolem 88 milionů lidí v Evropě vyznává jiné ná- boženství než je majoritní náboženství země, ve muslim- dosahuje Francii ve Například sídlí. které ská populace více než 4,18 milionů, tedy 7,1

1 | Úvod

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 18 21 Migranti, mino- typy diskriminace v zaměstnávání napříč Ev- vyčerpávající práce]) a jejich pracovní pozice diskriminaci v odlišné míře. Neevropští (nezá- nedokončeným základním vzděláním, nekva- příslušníků menšin, navíc naznačují přetrvávají- naznačují navíc menšin, příslušníků trhu s mimořádnými obtížemi, jako s jsou lidé lifikovaní pracovníci, lidé s postižením, imigranti a etnické menšiny, rozvíjením jejich zaměstna- telnosti, zvyšováním pracovních příležitostí pro vůči diskriminace forem veškerých prevencí a ně nim (Commission 2004). Výsledky celounijního průzkumu anti- a diskriminace vyloučení, zaměstnanost: a rity diskriminace v 15 členských státech Evropské unie (EUMC 2003) zahrnují kromě jiného a incidenty ropskou unií. Zpráva podtrhuje, že přes známky zvyšující se různorodosti jsou národní pracovní trhy stále příliš rozdělené podle národních a et- nických linií. Lidé ze třetích zemí jsou nepřimě- řeně často zaměstnáváni v málo kvalifikovaných, dan- dirty, – jobs“ („3D profesích placených málo gerous and demanding [špinavé, nebezpečné a jsou obvykle nejisté. Imigranti a etnické šiny menze zemí mimo západní Evropu se setkávají typicky s vyšší nezaměstnaností než majoritní populace. V některých členských státech je míra až tři- zemí třetích ze imigrantů nezaměstnanosti čtyřikrát vyšší než národní průměr (např. v Dán- sku, Finsku, Švédsku, Nizozemí). men- a migranti že ukazuje, 2003) (EUMC Zpráva šiny jsou při zaměstnávání a vystaveni rasismu padoevropští) migranti (např. Afričané, Arabové, Pákistánci, Filipínci, Turci) a některé menšinové skupiny (např. kočovníci, Romové, muslimové, černoši) se s nimi setkávají častěji než Ženy ostatní. migrantky čelí riziku Přesto dvojí pouze malý diskriminace. počet případů diskriminace vyústí ve formální stížnost a ještě méně přípa- dů se dostane před soudy ve členských státech. Rozdíly, které pozorujeme v platech, činností ocenění a počtech nezaměstnaných migrantů a cí vyloučení, znevýhodnění a také diskriminaci.

za- dis- se zaměřuje na zaměřuje se zaměstnání v rovnosti vzdělávání také osobám s postižením postižením s osobám také vzdělávání O rasové rovnosti zakazuje přímou 7, že členské státy EU budou podporo- budou EU státy členské že 7, O postižením, etnické menšiny a migranti). zdraví, bydlení a přístupu ke zboží a službám. nepřímou diskriminaci, týrání a podněcování tomu navíc upřesňuje Evropský pokyn k zaměst- k pokyn Evropský upřesňuje navíc tomu Článek 13, § 1 Smlouvy ustavující Evropské spo- lečenství (se změnami podle smluv z Amstero- damu a Nice) uvádí, že Evropské s boji k opatření odpovídající přijmout může společenství kriminací založené na pohlaví, rasovém etnickém původu, nebo náboženství, postižení, věku nebo sexuální orientaci. V roce 2000 přijala Rada Evropy dvě převratné směrnice s cílem zajistit, aby každý, kdo žije v Evropské unii, mohl využít účinnou zákonnou ochranu proti diskriminaci 2003). (Marsh a Sahin-Dikmen Směrnice i k diskriminaci na základě rasového nebo etnic- kého původu. Týká se zaměstnání, ní, zaškolová- vzdělávání, sociálního o zabezpečení, péče Směrnice diskriminaci v zaměstnávání, pracovní a profe- sionální přípravě. Zabývá se přímou i nepřímou diskriminací stejně jako týráním a - podněcová ním k diskriminaci na základě náboženství nebo orientace. sexuální a věku postižení, přesvědčení, přiměřené- se týkající opatření důležitá Zahrnuje ho přizpůsobení s cílem umožnit přístup k a městnání (Commission 2004). Členské státy mají za ná- úkol své do začlenit nejdříve co směrnice dvě tyto rodní legislativy, například ve Finsku tak od úno- ra 2004 platí Zákon o rovném zacházení (Act on Equal Treatment). Na lisabonském zasedání Rady Evropy v březnu 2000 definovala Evropská unie všeobecnou de- setiletou strategii zaměřenou na dlouhodobý ekonomický růst, plnou zaměstnanost, sociální soudržnost a udržitelný rozvoj. Jedním z cílů tohoto lisabonského programu je pozdvihnout do roku 2010 úroveň zaměstnanosti skupin, které jsou v současnosti na pracovním trhu nedosta- tečně zastoupeny (např. ženy, starší pracovníci, lidé s K č. nanosti vat integraci lidí setkávajících se na pracovním Současný vývojSoučasný unii v Evropské k diskriminacivzhledem trhuna pracovním stran nalezení zaměstnání nebo bydlení, nedostatkem sociálních a kulturních kontaktů Navíc, čím je atd. větší geografická vzdálenost mezi cílovou a původní zemí, tím vyšší investice do společensky specifických dovedností integrace (Just a Korb 2003). do nové země vyžaduje 000 migrantů, jižní Evropa 145 500 a severní Motivace k migraci Motivacek migraci Na základě odhadů OSN se do roku 2050 pře- sune z méně rozvinutých zemí světa lidí. milionů do dvou kolem rok každý rozvinutějších zemí Čistá migrace do Evropy se v období 2000–2050 celkově odhaduje na 578 800 lidí ročně. číslo Toto lze rozdělit takto: západní Evropa 352 přijme Evropa 156 800 nových migrantů ročně, - zatím co východní Evropa ročně ztratí 75 000 občanů ve prospěch ostatních částí Evropy nebo jiných kontinentů. Mezi kontinenty původu migrantů bude až do roku 2050 dominovat Asie se zhruba 1,2 milionů emigrantů každý rok, následovaná 000 510 téměř s Karibikem a Amerikou Latinskou a Afrikou s 330 000 emigranty ročně (Just a Korb 2003). Proč lidé emigrují? Mezinárodní organizace pro pro motivaci zřejmou jako pojmenovává migraci faktory. odpuzující dva a přitahujících pět migraci Podle různých mikroekonomických a mikrosoci- ologických pojetí migrace jsou přitahujícími faktory: lepší životní podmínky a příjmy, zkušenost dalších lidí (např. členů rodiny) s migrací, dobré vyhlídky na zaměstnání a více osobní svobody. (vál- problémy etnické jsou faktory Odpuzujícími ky, konflikty ...) a ekonomické podmínky (hlado- vění, přírodní katastrofy...) v zemi původu (Krie- ger 2004). Přitahující a odpuzující faktory by však neměly být považovány za dokonalé vysvětlení migrace; málokdy je to tak jasné. Obvykle je mo- tivací k migraci směsice ztrát a zisků, jež se může velmi měnit podle vnímání a skutečné situace členů rodiny. Z perspektivy jednotlivého migranta je zdůraznit, nutné že rozhodnutí emigrovat dlouhodobé důsledky má pro něj vždy i pro jeho okolí. Potenciální zisky (přitahující faktory) v nové zemi zahr- Ta migrace. cenou s porovnat třeba vždy je nuje přímé náklady na hledání práce, stěhování a celkové přizpůsobení novému prostředí (na- příklad naučit se jazyk země). Pro migranta jsou obrovsky důležité také společenské náklady, jež jsou nehmotné a obtížně vyčíslitelné. Jsou způ- nejistotou rodiny, tradiční od oddělením sobeny

1 | Úvod

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 20 23 vzdělávací cíle, cíle trhu práce v podobách, které uživatele povzbu- pokračování v rozvíjení jejich dovedností kandidátských zemích se zatím nezdá být

uprchlíci (ETF 2003). Existence uprchlických aktivního občanství povzbuzováním a pod- školení a realistické a smysluplné volby po- imigrantských skupin, které nejsou dobře inte- a porováním účasti všech jedinců na vzdělávání a volání. Poradenské služby musí být v dostupné čase a dí k kompetencí. a kompetencí. V letech 2003 a 2004 byly Organizací pro ekonomickou spolupráci v Evropě (OECD), Světovou profesio- rozvoj pro centrem Evropským bankou, pro nadací Evropskou a (CEDEFOP) přípravy nální výcvik vydány mezinárodní zprávy k politikám kariérového poradenství ve 37 zemích, z toho 29 evropských. Tyto zprávy mimo jiné uvádějí, že ve všech zemích politici zjevně vnímají karié- rové poradenství jako veřejný i soukromý přínos. Cíle veřejné politiky, ke kterým by měly kariéro- vé poradenské služby směřovat, spadají do tří hlavních kategorií: (včetně sociální soudržnos- sociální (včetně rovnosti sociální cíle a ti a rovných příležitostí pro jednotlivce). Několik málo zemí – Finsko, Německo a Norsko – udává, podporu pro důležité je poradenství kariérové že sociální integrace migrantů a etnických menšin (OECD 2004). V nových členských a státech v EU poskytování služeb dostatečně diferencované tak, aby dovolilo účinněji reagovat na konkrétní potřeby specifických skupin jako jsou migranti a a grovány na pracovním trhu nebo ve vzdělávání, však v některých případech přispěla k vytvoření na- poradenství, kariérového služeb typů nových příklad v Irsku (OECD 2004).

každý má prá- čase a prostoru nabý- prostoru a čase V právo na práci, na svobod- zlaté principy, které by měly pod- Evropě“ (Resolution 2004) uvádí, že vyso- respektovat článek 1 Všeobecné deklarace Biezeveld 2003). K plnému využití potenciálu dostatečně vysoká úroveň vzdělání (Entzinger kulturní diverzitě (2001): (2001): diverzitě kulturní ce kvalitní celoživotní poradenství a celoživotní poradenské vedení je klíčovým prvkem vzdělá- vacích, školicích a zaměstnatelnostních strategií k dosažení strategického cíle Evropy: stát se do roku 2010 světovou nejdynamičtější společností založenou na znalostech. Efektivní poradenství je rovněž chápáno jako způsob podpory sociál- ní inkluze, sociální rovnosti, genderové rovnosti vá kultura různých forem. Širším úkolem poradenství pro imigranty je po- Jako soudržnosti. sociální a integraci v jim máhat jako tedy a příjmů zajištění pro základ potenciální nástroje pro plnější zapojení do společnosti bez jsou podpory veřejné formách na závislosti trvalé obecně vnímány zapojení do pracovního trhu a a migrantů je navíc nezbytné stavět na zkušenos- hos- do příchodu při už které kvalifikacích, a tech titelské země mají. To přirozeně vyžaduje uznání profesních zkušeností a odpovídající ohodnoce- ní formální i neformální kvalifikace včetně diplo- mů (Communication 2003). Rezoluce Rady Evropské unie o „Posílení politiky, systémů a praxe na poli celoživotního poraden- ství v Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní v důstoj- nosti i právech. Článek 1 Všeobecné lidských deklarace práv (1948) vyžaduje respekt k různým identitám, jako je etnická, národní, náboženská nebo jazyková identita. Článek uznává, že každý 23 má Deklarace nou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměst- nanosti a článek 26 zdůrazňuje, že vo na vzdělání. Tato tři lidská práva by mohla být označena jako poradenství kariérní i pedagogické všechno pírat poskytované migrantům a etnickým menšinám v jejich hostitelské zemi. Čtvrtým principem ka- dalšími a migranty s pracujících poradců riérních menšinami by mohlo být porozumět, zvnitřnit a o Důsledky pro poradenství typ regionální distribuci profil migrantů, rozsah a dynamiku migrace v čase a migrantům přístup k existujícím službám, které pečují o jejich specifické potřeby a podporují jejich smysluplnou integraci a sociální soudržnost. Integrace by měla být dvousměrným procesem, povin- a právech vzájemných na založen je který nostech legálně pobývajících občanů třetí země měly by země Evropské společnosti. hostitelské a být schopny zaručit, že formální práva imigrantů budou respektována tak, aby se ve svém novém domově mohli plnohodnotně účastnit ekono- mického, sociálního, kulturního a občanského života. Dalším cílem je, aby se imigranti aktivně podíleli na vlastním integračním procesu a na- učili se respektovat základní normy a hodnoty hostitelské země, aniž by byli nuceni vzdát vlastní identity (Communication 2003). se Migrační proces obsahuje pět důležitých charakteristik, které jsou rozhodující pro imigrační a integrační politický vývoj v evropských lečnostech. spo- Jde o a v cílových oblastech (Krieger 2004). Otázka imigrace je už teď na politickém programu, přede- nejvíce v společnosti stárnutí důsledek jako vším průmyslových zemích. Vzhledem k tomu, že se Evropa snaží vyhnout nežádoucí imigraci, bude počátek 21. století zřejmě charakterizován imigrací v kontrolovanou mnoha co do zemích počtu i profilu migrantů. Pro mnohéevropské země bude možná v blízké budoucnosti rozho- dující zejména nábor kvalifikované pracovní síly a pracovní síly pro růstové sektory (zdravotnic- tví, informační technologie) mimo Evropu (Just a Korb 2003). Evropě je rozvoj celostního přístupu, který bere který přístupu, celostního rozvoj je Evropě úvahu jak ekonomické, tak sociální aspekty inte- aspekty sociální tak ekonomické, jak úvahu Integrační politika úrovni na národní grace a nadto kulturní, jazykovou a náboženskou náboženskou a jazykovou kulturní, nadto a grace různorodost, občanství, zapojení do společnosti a politická práva. Mnohé členské státy Evropské unie jsou přesvědčeny, že jejich národní účin- dostatečně doposud nebyla politika grační inte- ná. Překážky úspěšné integrace čás- jiných (a EU do menšin tradičních i přicházejících migrantů tí Evropy) stále přetrvávají; nejrozšířenější obtíží migrantů je nedostatečná zběhlost v jazyce hos- titelské země, ale jako významné překážky jsou vnímány také nezaměstnanost, nízká vzdělání a úroveň nedostatek formálních dovedností. Mnohá integrační opatření slouží dvojímu úče- lu: usnadňují integraci do hostitelské země, ale zároveň připravují jedince na návrat do vlastní země pomocí vzdělání nebo kvalifikace, kterých dostává zemi hostitelské v pobytu během mu se (Communication 2003). Specifické integrační programy jsou ústředním nástrojem v počáteční fázi integrace. Z dlouho- dobějšího pohledu by cílem mělo být umožnit Akulturace znamená adaptaci na novou kulturu a proces změny, kterou musí člověk projít, aby jí sociokulturnímu k vztahuje se Akulturace dosáhl. a psychologickému kontextu a týká se jak těch, kdo vstupují do nové kultury (uprchlíci, imigranti), tak i těch, kteří s nimi přicházejí do kontaktu. Ide- způsoby. různými probíhat může Akulturace ální podobou akulturace je integrace, tedy při- způsobení se nové kultuře takovým způsobem, že si imigranti zachovají své vlastní kulturní - cha rakteristiky. Dalšími alternativami jsou asimilace, imigran- si asimilaci Při marginalizace. a separace nebo identitu kulturní vlastní zachovat nechtějí ti jako definovat lze Separaci dovoleno. není to jim izolaci od dominantní kultury a důraz na vlastní kulturní původ každé skupiny. Marginalizace je nejméně žádoucí alternativou akulturace, kdy imigranti žijí na okraji společnosti bez kontaktů no- s i skupinou kulturní/etnickou vlastní svou se vým kulturním prostředím (Berry 1990). Klíčovým cílem národních integračních politik v v

1 | Úvod

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 22 25 Thalhammer, E., Zucha, V., Enzenhofer, E., Salfin- minority towards Attitudes 2001. G. Ogris, & B. ger, groups in the European Union. A special analysis of the Eurobarometer 2000 opinion poll on be- half of the European Monitoring Centre on Rac- ism and Xenophobia. Technical Report. Austria: Vienna,SORA. (Dostupné na internetu na adrese: - http://europa.eu.int/comm/public_opinion/ar 18.12. 2004) chives/ebs/ebs_138_tech.pdf United Nations 2002. United Nations Population Division: World population prospects: the 2002 Revision population Database: http://esa.un.org/ unpp/ (online databázi lze použít pro odhad ev- ropské populace) Universal Declaration of Cultural Diversity. 2001. UNESCO. Paris. Universal Declaration of Human Rights. UNESCO. Paris. 1948. World Directory of Rights Group International MRG. London. Minorities. 1997. Minority and Xenophobia EUMC. Vienna. 2003. (Dostupné na na (Dostupné 2003. Vienna. EUMC. Xenophobia and internetu na adrese: - http://eumc.eu.int/eumc/mate rial/pub/comparativestudy/CS-Employment-en.pdf – 18. 12. 2004) - De – 1960–2003 statistics Population 2004. Eurostat tailed Tables. Office for Official Publications the of European Communities. European Commission. Luxembourg. Just, T. & Korb, M. 2003. who, where International and why? Migration: Current Issues. Demography Special. Deutsche Bank Research. Frankfurt, Germa- ny. (Dostupné na internetu na adrese: http://www. dbresearch.com/PROD/DBR_INTERNET_EN-PROD/ PROD0000000000061817.pdf 18.12.2004) Kareem, J. & R. Littlewood, (Eds.) 1992. Intercultural therapy: Themes, interpretations and practice. Ox- ford: Blackwell Scientific. Krieger, H. 2004. Migration trends in an enlarged Eu- rope. European Foundation for the Improvement of Official the for Office Conditions. Working and Living Publications of the European Communities. Luxem- bourg. Marsh, A. & Sahin-Dikmen, M. 2003. Eurobarometer 57.0. in Executive summary. Discrimination Europe. The European Commission, DG Employment and Social Affairs. Brussels. OECD 2004. Career Guidance and Public Policy – Bridging the Gap 2004. Organisation for Economic Cooperation and Development OECD. Resolution 2004. The Resolution on Strengthening Policies, Systems and Practices in the field of Guid- of the by Council the in Europe life throughout ance European Union. 2004: 9286/04 EDUC 109 SOC 234 [Languag- kielet Maailman 2004a. Finland. Statistics es of the World]. Statistics Finland. 2004b. Maailman uskonnot [Reli- gions of the World].

Acceding and Candidate Countries. 2003. Euro- Literatura Berry, J. W. 1990: Psychology of acculturation. - Un cultures. between moving individuals derstanding Psychol- Cross-Cultural Applied (Ed.) Brislin W. R. In ogy. New York: Sage. Commission 2004. Equality and non-discrimination in an enlarged European Union (Green paper). Commission of the European Communities. 2004:379 final. Brussels. Commission 1996. Euromosaic: groups language minority Thethe of reproduction and production in the European Union. Report of Commission. 1996. Brussels. the European Communication 2003. the Communication Commission to from the Parliament, Council, the European the Economic and European Social Committee and the Committee of Regions on immigration, integration and employment. 2003: 336 final. Brussels. EIEM 2004. EIEM Project partnership. Ethnic minorities in Europe – what‘s the problem? Educa- tionalIntegration Ethnicof Minorities EIEMproject 2004 (http://www.khs.dk/eiem/problem.asp), 9. 7. Entzinger, H. & Biezeveld, R. 2003. Benchmarking in Immigrant Integration. Report compiled by the European Research Centre on Migration and Eth- nic Relations for the European Commission under contract No. DG JAI-A-2/2002/006. ERIO 2004. European Roma ERIO‘s Newsletter. Information Common Statement to Office the EU- Commission Conference „Roma in an Enlarged Eu- ropean Union”. March 2004, 1–5. ETF 2003. Review of Career Guidance 11 Policies in pean Training Foundation. EUMC 2003. and Migrants, Minorities Employment: in and anti-discrimination discrimination Exclusion, Compara- Union. European the of States Member 15 tive study. European Monitoring Centre on Racism et- budování mostů mezi odlišnými Závěr nické složení mnoha hostitelských zemí. proměny Tyto samozřejmě přinášejí větší rozmanitost. Národní kulturní majority se cítit ohroženy tak přítomností zvyšujícího mohou se počtu cizinců, kteří vypadají a chovají se odlišně, mluví nesrozumitelnou řečí a modlí se k jiným bohům. ale cizince, jednotlivé nejen odmítat mohou Lidé imigranty jako celek s argumentem, že jsou po- drývány národní „kořeny“ a identita hostitelské situaci? země. Co dělat v takové Možná, že by poradci, kteří jsou školení a mají mohli kulturami, napříč poradenství v zkušenosti hrát významnější roli také při odstraňování na- pětí a posilování vzájemného porozumění mezi majoritními a menšinovými kulturami ve vzdělá- vání a pracovním životě. K usnadnění interakce mezi většinou a kulturně rozličnými kulturami jsou už dnes – tím více pak vedle činitelů v změny budoucnosti významně zapotřebí – také zprostředkující činitelé. Autoři této jsou přesvědčeni, že poradenství a publikace poradci mají klíčovou pozici při podpoře integrace imigrantů do společnosti a že by se tedy sami měli ochot- ně angažovat v kulturami. V důsledku imigrace se rychle mění rasové a

1 | Úvod

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 24 Multikulturní poradenství – význam a kontext

Náš vztah a porozumění kultuře má hlavní vliv demografické proměnné (např. věk, pohlaví, na náš pohled na svět, tedy na to, jak vnímá- místo pobytu) me svět a jak rozumíme tomu, co znamená být statusové proměnné (např. sociální, vzděla- lidskou bytostí. Jako profesionálové z různých nostní, ekonomické) oborů v multikulturních společnostech máme afiliace (formální a neformální) povinnost si více uvědomovat způsoby, jakými etnografické proměnné (např. národnost, et- nás kultura ovlivňuje a jak naopak společně nicita, jazyk a náboženství) s ostatními lidskými bytostmi ovlivňujeme my ji. Zejména profesionálové na poli multikultur- Tyto a další široké definice kultury naznačují, že ního poradenství musí rozvíjet své porozumě- máme co do činění s komplexním jevem, který ní kultuře a jejím důsledkům pro poradenství. je přítomen ve všech poradenských situacích. Stát se multikulturním poradcem neznamená Co tedy poradci musí vědět a dělat, mají-li brát pouze získat více vědomostí o jiných kulturách, v úvahu nároky vyplývající z těchto kulturních ale zejména porozumět komplexnímu proce- faktorů? Multikulturní poradenství: su, v němž se lidé stávají členy komunit a spo- lečenství a budují svůj pohled na svět, základní Často citované představy, že je nutné, aby si postoje, hodnoty, normy atd. (viz například Ge- poradci více uvědomovali kulturní rozdíly a byli východiska a perspektivy ertz 1973; Maruyama 1992; Seeley 2000). k nim citlivější, byly kritizovány jako nedostaču- jící. Při rozvíjení multikulturního poradenství je Mika Launikari a Sauli Puukari Poradci a další profesionálové potřebují multi- třeba brát v úvahu širší škálu aspektů. K rozdílům kulturní kompetence, aby dokázali lépe zachá- v kulturním zázemí poradců a klientů je nutné zet s kulturní diverzitou svých klientů. Možná přistupovat a studovat je z různých perspektiv, Multikulturní poradenství – význam a kontext ...... 27 nejznámější způsob konceptualizace multikul- jak navrhují Sunderg a Sue (1989): turního poradenství vyvinuli Sue a jeho spo- Základní prvky vztahů v multikulturním poradenství ...... 30 lupracovníci (1992; 1996). Dělí multikulturní je nezbytné vzájemné porozumění cílům po- Struktura knihy ...... 33 kompetence do tří charakteristik kulturně kom- radenství a očekáváním v souvislosti s ním. Literatura ...... 35 petentního poradce: 1) vědomí vlastních vý- poradci by měli mít rozvinuté interkulturní po- Příloha 1. Obecné charakteristiky některých hlavních kultur ...... 37 chodisek, hodnot a předsudků. 2) porozumění rozumění a komunikační dovednosti pohledu kulturně odlišného klienta na svět a 3) je třeba rozvíjet interkulturní postoje a doved- schopnost rozvinout odpovídající intervenční nosti strategie a techniky. Každá z těchto charakte- v poradenském procesu by mělo být chápáno ristik zahrnuje následující tři dimenze: 1) pře- a registrováno vnější prostředí klientů svědčení a postoje, 2) znalosti a 3) dovednosti. poradce by měl být schopen rozumět univer- Více informací obsahuje kapitola 11 autorů Pii zálním a kulturně specifickým prvkům a rozli- Nissilä a Marjatty Lairio. šovat je

Co je to kultura? Klasická Herskovitsova de- Musíme si začít více uvědomovat svou osob- finice (1948, 17) chápe kulturu jako tu část ní historii a cesty, kterými jsme se stali tím, čím prostředí, která je vytvořena nebo formována dnes jsme. Kultura, nebo přesněji kultury, jsou lidskými bytostmi. Četné další definice kladou hlavními prvky ovlivňujícími náš vývoj. Důležitým hlavní důraz na ty prvky kultury, které nelze aspektem porozumění dynamice života v multi- tak jasně sledovat jako viditelné prvky v našem kulturních společnostech je navíc reciproční prostředí. Mezi komplexnější definice kultury povaha našeho vztahu ke kultuře. Kultury se v souvislosti s multikulturalismem patří defini- nerozvíjejí samy, rozvíjejí je lidé a život v kultuře ce Pedersenova (1991, 7), jež zahrnuje následu- rozvíjí lidi. Tyto nikdy nekončící dvojstranné pro- jící prvky: cesy jsou v poradenské profesi velice významné. Kapitola 2 27 29 léčení (více k tomuto tématu Sabine Charpen- dalších odborníků pracujících s imigranty a dal- a imigranty s pracujících odborníků dalších rasismus (Locke a Kisclica 1999), návykových látkách u specifickýchmenšinových závislosti na skupin (Reid a Kampfe 2000) či poradenství pro Peder- a Chung Chi-Ying Bemak, (např. uprchlíky do- často se uprchlíky pro Poradenství 2003). sen týká stresujících a traumatických prožitků, které mají klienti za sebou a které v mnoha případech vyžadují speciální pozornost v podobě terapie a knihy). tier v kapitole 17 této Témata multikulturního poradenství tovaná v této knize prezen- mají význam také pro pod- nikovou kulturu. Svět podnikání se ternacionalizuje, rychle a proto in- se jedním z klíčových problémů organizačního vývoje stalo budování dobrého multikulturního pracovního prostředí pro zaměstnance přicházející z různých kultur a rozvoj pozitivního multikulturního působení mezi pobočkami a kancelářemi nadnárodního tato že Doufáme, společností. sítě nebo podniku kniha bude inspirovat pracovníky personálních oddělení a podnikové konzultanty k tvořivému uplatnění předkládaných myšlenek v podniko- vém prostředí. Domníváme se, že například rá- Senge 1994: Senge (viz organizace“ se „učící mec zá- obecný plodný poskytnout může 1996) kol. a které organizacích, v procesy vzdělávací pro klad si kladou za cíl vytvořit dobře organizované sítě, využívající různorodost. Vedle rozvoje poradenského výcviku je nutné rovněž širší zaměření na rozvoj multikulturních společností. To je společná výzva, která vyžaduje spolupráci mnoha účastníků na národní i mezi- národní úrovni. Zapojit by se měli přinejmenším političtí činitelé a úředníci na ministerské úrovni, kul- zástupci vzdělavatelé, a kurikulum na experti turních menšin, národní a mezinárodní asociace a profesionální organizace. Zástupci a poradců sehrát mohou přitom menšinami kulturními šími důležitou roli v prosazování a ovlivňování svých společností. Je důležité začít chápání multikulturního rozšiřovat poradenství a naše začlenit do jeho tradičnější interpretace rozměr sociální terapie se oborů poradenství a ním propojeny, je mimořádně významné. poradenství mohou být kulturně předpojaté vytvářet tak překážky při rozpoznávání potřeb vnímání utváříme společně s dalšími lidmi, kteří kteří lidmi, dalšími s společně utváříme vnímání a patří ke stejné nebo odlišné kultuře, kultura nás ovlivňujeme ostatními s společně my a ovlivňuje vývoj kultury. Vstup multikulturního myšlení do psychologie, která byla tradičně úzce svázána s poradenstvím (poradenská psychologie), postupně obohatil dřívější kulturně předpojaté vidění psychologie (např. Sue a kol. 1999; Christopher 2001). spolu- poradenstvím Také s které obory, vědecké další pracují, začlenily ideu kultury do svých diskurzů. projevi- to se vědách pedagogických v Například (viz výchovy multikulturní rozvojem jiné mimo lo např. Banks a Lynch 1986; Häkkinen 1998). Lepší pochopení role a povahy kultury v oblasti po- radenství a v dalších vědeckých oborech, které jsou s multikul- v se angažující poradci totiž Nebudou-li turním poradenství disponovat odpovídajícím chápáním multikulturalismu, mohou v pomoci svým klientům selhat nebo ještě hůře, mohou jim „pomoci“ způsobem, který jejich situaci ještě zhorší. Jde o vážný etický problém, vycházející ze skutečnosti, že mnohé tradiční teorie užívané v a klientů pocházejících z jiné kultury Hobson a Kanitz 1996). (viz např. Multikulturalismus představuje pro školitele - po velkou světa částech ostatních v i Evropě v radců výzvu. Mnohé obtíže, s kterými se jsou na celém setkáváme, světě stejné: přes výzvy - adresova né zástupcům z zdá, že většina profesionálů v terénu postrádá odpovídající výcvik v multikulturních mech (například Aponte a Aponte 2000). Množ- problé- ství studií zabývajících se vlivem multikulturního poradenského výcviku ukazuje, že už relativně krátký výcvikový program může navodit pozitiv- ní změny v rozvoji multikulturních kompetencí (například Arthur 2000). Existují konkrétní témata, také která by v závislosti na důležitá stano- vených cílech měla tvořit součást těchto výcvi- kových programů a kurzů. Patří k nim například re- že po- kapitole 5). A konečně, multikulturní druhé kultury budou cítit uznáváni a poradenství (např. Hackney a Cormier 1996, Multikulturní poradenství zahrnuje několik růz- ných významů v závislosti na kontextu, v jakém se používá. Za prvé, obvyklým a spojujícím hlediskem je, že multikulturní poradenství odkazuje na podporující a pomáhající aktivity, kde se poradce a klienti navzájem liší ve smyslu etnicity, rasy, kultury atd. (viz například Herring 1997; Jackson 1995; Mio a kol. 1999). Kulturní rozdíly zde mohou mít jiný význam v závislosti na způ- kapitolách jednotlivých v (více interpretace sobu této knihy). Trend, který zdůrazňuje kulturní roz- díly – zejména pokud jsou založeny na etnicitě nebo rase, se často označuje jako kulturně spe- cifický (emický), zatímco trendu, který klade vyš- ší důraz na podobnosti, se říká univerzalistický zapotřebí, je hledisko specifické Kulturně (etický). máme-li reagovat na kulturní odlišnosti tak, že se lidé z spektováni jako lidé své vlastní původní kultury. Univerzalistická perspektiva nám připomíná, že lidé z různých kultur sdílejí podobnosti a radenství je multikulturní v tom smyslu, že kaž- dý jedinec má svou jedinečnou osobní historii a patří do různých kultur – charakterizovaných například genderem, společenskou třídou, se- xuální orientací, politickým zázemím, nábožen- stvím atd. Zdá se vcelku jasné, že obě základní perspektivy (emická a etická) mohou – ve svých extrémních formách – vést k jednostrannému chápání multikulturního poradenství. Obě však poskytují důležitá hlediska a musíme tedy mezi nimi hledat rovnováhu. Za druhé, multikulturní poradenství vuje systematickou předsta- snahu zabývat se diverzitou kulturní v poradenství. poradenství Navíc také označuje silný teoretický trend multikulturní v 4–8; Pedersen 1991; Sue, Ivey a Pedersen 1996 – více v poradenství znamená uznání významného vlivu, který na nás jako lidské bytosti kultura má. Lidskou existenci vyjadřovanou v myšlenkách, pocho- nelze atd. postojích chování, hodnotách, pit, aniž bychom vzali v úvahu, že jsme členy ši- Významy civilizací. a společností komunit, rokých poradenství „osobní iden- „osobní opačných konců konců opačných

nimi v kultury těch druhých a začít vnášet do našich nich uvažovat a s nich uvažovat kontakty začít lidmi, budovat z

počítal? Sám o sobě nikdo z nás. K potře- tomu, kultuře, své a sobě sami aby- porozuměli chom bujeme druhé lidi a naopak ostatním můžeme pomoci lépe rozumět jim samým a jejich - kultu ře. Společně se můžeme učit jeden od druhého a Vynecháním kterékoliv hlediska zužujeme své porozumění. Kdo může rozumět všem důležitým těmto procesům, aby s kultur nové prvky, které položí základy pro hlubší pro základy položí které prvky, nové kultur vzájemné porozumění a příležitost k rozvoji - ně nebylo druhých pomoci bez by co nového, čeho možné. To je multikulturní poradenství ve své nejlepší podobě – dosáhnout tohoto cíle vyža- duje čas a úsilí a úkol nebude nikdy dokončen. Vždy bude čemu se učit. Důležitým rozměrem či kontinuem v porozumění rozdílů mezi kulturami je opozice individualismu je charakteristický Individualismus a kolektivismu. pro většinu západních zemí, naopak kolektivismus pro mnohé asijské, africké a arabské země. a „já“ mezi například vztah a Význam titou“ jsou značně rozdílné v závislosti na tom, kde kde tom, na závislosti v rozdílné značně jsou titou“ lidé toho důsledku V nacházíme. dimenzi této v se vnímají své role a vztahy k dalším lidem a událos- ve rozdílů pochopení Bez způsobem. různým tem vnímání světa a místa jedince v něm je velice těž- porozumění společné budovat nemožné ne-li ké, z pocházejí kteří lidmi, mezi cíle a tohoto kontinua (Dumont 1986; Taylor 1989). Exis- 1989). Taylor 1986; (Dumont kontinua tohoto světové některé popisující zobecnění široká tující indián- 1992), (Helms africkou jako oblasti, kulturní 1993) Gaw 1989; (Lee asijskou 1990), (Locust skou či hispánskou (Marin a Marin 1991; Marin 1994), mohou poradcům poskytnout při orientaci mezi kulturními rozdíly určitou pomoc za předpokladu, že nezapomenou na nebezpečí přílišné generalizace (viz 1). přílohu Na výše se hlediska uvedená zaměřují mnohé kapitoly této knihy (například kapitoly 4, 8 a 10). Čtenáři mohou také využít se- více tématům daným k získají kde literatury, znam informací, a – což je ještě důležitější – o mohou kteří reprezentují různé kultury, aby tak rozvíjeli své multikulturní dovednosti.

2 | Úvod

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 28 31

Protipřenos procesu adaptace v kapitole 11 této knihy. minulosti, směrem na poradce nebo terapeu-

v ta. Přenesení se může vztahovat také k přenosu reakcí a pocitů ke kultuře během adaptačního procesu do nové (odlišné) kultury. je používán k popisu reakcí poradce na klienta, které jsou založeny na minulých významnýchvztazích poradce (Lange 1974). Přenos a proti- přenos jsou pro všechny poradce a terapeuty užitečné konceptuální nástroje k porozumění dynamice (zvláště emočním reakcím), se kterou se setkávají v poradenském vztahu. Ovšem poradci, kteří nemají odpovídají- a terapeutickém cívýcvik, nebo ti, jejichž poradenské vztahy jsou pouze krátkodobé, by se neměli nořit do pod- vědomých vrstev přenosu, ale měli by se sou- středit na zbývající dva rozměry poradenského vztahu: autenticitu vztahu a spolupráci. Přenos a protipřenos mají pro multikulturní po- - radenství určité významné důsledky. Je obzvláš tě důležité, aby si poradci kulturníchpředpokladů, byli zahrnovatmohoukteré vědomi svých předpojaté názory, stereotypy a předsudky. Ji- nak mohou nevědomě (protipřenosem) reagovat na své kulturně různorodé klienty nezamýšleného projevy rasismu. Také zku- minulých svých podle poradce na reagovat klienti mohou šeností s lidmi představujícími stejnou kulturu jako on a také oni mohou zastávat předpojaté názory na kulturu. Je proto vhodné připomínat si užitečné otázky, co poradce představuje pro klienta a co naopak klient pro poradce. Je také vhodné povšimnout si, že přenos a protipřenos se často dostanou na povrch v obtížných fázích adaptačního procesu do nové kultury o – více (Viz například Ford, 1987; Pedersen 2003; Ridley 1995; Vontress 1974.) Autenticitou vztahu se poprvé zabýval autentici- význam Rogers zdůrazňovali němž po (1957), ty, kongruence [shody] a otevřenosti také další představiteléhumanistických obsáhlémteorií.V přehleduliteratury zabývající se tímto tématem shledávají Gelso a Carter (1985), že účinné po- radenství usnadňují zvláště podmínky empatie,

chápání rozdílů mezi svou původní a novou shoda na spolupráciCarter1985,nashoda(např.a Celso

(současná verze je dostupná na webu CPA na adrese www.cpa.ca), které umožňují nesoulad společně s klientem vyjasnit. Pokud jde o podporu adaptace imigrantů nové kultury do(více v kapitole 11), může být uži- tečné jim – pokud je to možné příležitost – nejdříve pracovat poskytnout s imigračními pra- covníky z téhož kulturního zázemí. Později však pro- s pracovat přínosné stejně být může ně pro fesionály, jejichž kulturní zázemí je odlišné, aby tak byli pozitivním způsobemk povzbuzováni kulturou. Jiný pohled na soulad mezi poradcem zabývajíklientemstudiích,senacházíme ajež ve tím, zda menšinoví klienti upřednostňují poradce z téhož, nebo odlišného etnika. Coleman se metaanalýzu uskutečnili (1995) spolupracovníky takových studií a zjistili, že s konkrétníhoporadcenebyla spojena pouzerasa upřednostněním nebo etnická příslušnost klientů, ale že rozho- dující byla úroveň vývoje jejich etnické identity, akulturace nebo jejich vazba na kulturu. Někte- ré z uvedených aspektů budou dále probírány z hlediska vztahu v multikulturním poradenství. Sodowsky a spolupracovníci (1994) rozdělili tzv. fakto- čtyř do kompetence multikulturní obecné rů: multikulturní uvědomění, multikulturní znalosti, multikulturní dovednosti a poradenský multikulturnívztah (k diskusi o kompetencích viz kapitolu 11). Poradenský vztah může být obec- poradcem mezi interakce kvalita jako chápán ně a klientem (Feltham a Dryden 1993) a tradičně byl často konceptualizován s použitím dujících násle- teoretických konceptů: přenos a proti- přenos (založené především na psychoanalytic- kých/psychodynamických teoriích), autenticita vztahu (založená na humanistických a teoriích) 1994; viz též Tähkä 1993 pro obsáhlý rozbor té- matu, zvláště přenosu a protipřenosu). Přenesení se vztahuje k – většinou nevědomé- mu – přenosu reakcí a pocitů klienta, jež se pů- něj významnýmproosobám vztahovalyk vodně od- kul- klien- Screbalus

různých zemích najímaly k práci s klienty různých kulturních prostředí odborně kvalifi- Základní prvky vztahů v multikulturním poradenství Požadavkům na multikulturního věnovalo mnoho poradce knih a článků. se Jedním z vý- znamných důvodů k tomu je existence dokla- dů naznačujících, že mnozí klienti z etnických minorit poradenské služby nepoužívajíjsou s nimi kvůli nebo neodpovídající pozornosti ke kulturním odlišnostem nespokojeni a mohou proto vystoupit z poradenského procesu před- časně (například Bimrose a Bayne 1995;a Thompson Lago 1996). Žádoucí, obecné charakteristiky všech poradců představují východisko, zvláště když se ukazuje, že obecné náležité a multikulturní poradenské kompetence nelze oddělovat, jak se občas tvrdilo (viz Coleman 1998). Tyto kompetence zájem zahrnují jako například centrální prvek jako charakteristik, dalších řadu a 1986) Kurpius (viz Combs 1969; je sebeuvědomění, citlivost ke kulturním odliš- nostem, schopnost analyzovat vlastní pocity, al- ostatní, pro model jako se chovat schopnost přijmout schopnost etiku, pro cit silný truismus, po- schopnost a jiné, za i sebe za odpovědnost sílit individuální růst klienta (Brown a 1996, 67). Jak je to s kulturním zázemím poradce? Mno- hé z veřejných služeb zaměřených na imigranty v z podobné reprezentovali kteří imigranty, kované o snaha tato případech mnoha V prostředí. turní homogenitu fungovala dobře a pomáha- la zvláště nově příchozím imigrantům začít se snázecítit jako doma. Ne vždy je ovšem možné protějšek z podobné kultury najít. Navíc Merali (1999) upozorňuje, že i když je soulad poradce s klientem ve smyslu stejného kulturního pro- poraden- multikulturního praxi v i teorii v středí hodnot konflikt případný preferován, často ství mezi poradcem a klientem lze řešit přístupem, který vyjasní jeho příčiny.proces svobodné vůle a akulturace Meralijako počá- zdůrazňuje tek řešení „nesouladu“ mezi poradcem a tem a používá principy integrity vztahu a povědné péče, jak jsou formulovány v etických pravidlech Kanadské psychologické asociace spravedlnosti. Obecně je důležité uvědomit si význam několika různých rolí poradců v multi- kulturním poradenství. Podle Atkinsona a (1993) k kol. těmto rolím patří rádce, advokát, facili- tátor místních podpůrných systémů, facilitátor činitel konzultant, systémů, zdravotních místních změny, poradce a psychoterapeut.

2 | Úvod

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 30 33 ve nimi, a rozšiřováním svých multikulturním poradenství. Každá kapi- Etika je v mnoha směrech jádrem multikultur- ního poradenství, a všechny kapitoly této knihy proto diskutují i etické otázky. Je důležité poznamenat, že představa dobrého života se mezi lidmi a kulturami liší. Rozmanitá hlediska pojetí dobrého života jsou v oblasti multi- kulturního poradenství důležitá. Společnosti a národy však ke svému fungování potřebují společné etické principy nebo základní pravidla. Relativismus tedy nefunguje. Na druhou stranu absolutní principy a pravidla, která mohou být založena na náboženském myšlení - myšlen na založen je publikace rámec Obecný ce, že reflexí svých zkušeností budujeme své porozumění světu, ve kterém žijeme. Protože naše učení se odehrává v komunitách a společnostech, které sdílejí společné kulturní částečně učíme, se co všechno, téměř je prvky, být Máme-li žijeme. které ve kulturu, na vázáno schopni přijmout hlediska lidí z jiných kultur (kulturní rozdíly nadto existují také uvnitř spo- lečností a komunit!), musíme umět přemýšlet o základních předpokladech, z nichž sami vy- ji- z lidmi s setkávání Prostřednictvím cházíme. ote- v angažujeme sami se že tím, kultur, ných vřených dialozích s znalostí o multikulturalismu a multikulturním poradenství můžeme postupně zvyšovat své kompetence v této oblasti. Zabere to čas a je to nekončící, zajímavý a občas i bolestný proces, který ale stojí za námahu!

Sama tato kniha reprezentuje diverzitu: napsali ji lidé z několika zemí a z odlišných vědeckých zázemí a prostředí. Původní základní struktura knihy byla editory a editorskou skupinou vinuta - roz tak, aby čtenářům poskytla uspořádaný přehled, díky kterému si mohou vytvořit kvalitní obraz o tola má v knize svou specifickou funkci a autoři dostali odpovídající zpětnou vazbu. Přesto texty je- odrážejí autorů skupiny nebo autora každého jich vlastní hlediska a důrazy. Následující text reprezentuje společná východiska, na kterých se autoři textů shodli: Struktura knihyStruktura klient budují v dialogu klienta, založeným na kulturních - podobnos a tech. Kulturní podobnosti a odlišnosti jako ta- kové mohou mít na multikulturní poradenství významný vliv, stejně významný způsob, jakým se poradce a však jeví měl proto by Poradce spolupráci. na shodu svou dávat dobrý pozor na vytváření poradenského složitou na zapomínat přitom by neměl a vztahu dynamiku zakotvenou v různých faktorech, jež tento proces ovlivňují.

přímočarým interpretacím shody poradce tomu, aby se vyhnuli kulturním nedorozumě- kol. 2002), diskutují o rozmanitých problémech rozmanitých o diskutují 2002), kol. využít k rozvíjení lepšího kulturního mění posilujícího porozu- shodu na spolupráci a také k spolupráci bránit. ním, které mohou této dobrého utváření v aspektem významným Velmi poradenského vztahu je role širšího kulturního klientů u se případech mnoha V klienta. kontextu přicházejících z kolektivistického kulturního pro- středí stávají důležitou otázkou vztahy k rodině a dalším významným členům komunity. Oproti typic- rozhovoru, poradenskému individuálnímu kému pro západní země, je často užitečné rozší- řit složení účastníků, když se jedná o záležitosti, kde má významnou roli rodina a další členové komunity. Vzhledem k rozdílům v dynamice rodiny, která závisí na kulturním zázemí klienta, je teori- a modely s se seznámit dobré poradce pro zabý- odlišnostmi kulturními těmito se které emi, tématech těchto o bylo let minulých Během vají. publikováno mnoho zajímavých prací, včetně takových, které se vztahu mezi soustřeďují rodinou, kariérou a kulturou (Evans na důležitost a v práci s rodinou (Steigerwald 2003) a systema- ticky rozvíjejí modely pro kulturně kompetentní rodinnou terapii (Ariel 1999). Ve svém shrnutí dynamiky multikulturního pora- Ghoud- poukázal 30/32) (2003, vztahu denského huri na to, že „v poradenském vztahu se to, jak je tento vztah vnímán, jakou má důležitost, jak ovlivňuje výsledek poradenské pomoci, rozvíjí prostřednictvím rozhovoru účastníků. ní Sociál- vliv poradce, přenosy klienta, poradce kompatibilita či klientovy etnické preference, to vše dů- vybudovali klient a poradce jak tom, na závisí ležitost a specifický význam těchto proměnných“ pomo- slovy, Jinými textu). tohoto autoři (kurzíva nové vytvářet klient může poradcem s dialogu cí významy a tak přepsat svůj příběh, vést což k může novým kognitivním i afektivním myšlenky Rovněž 1990). Epston a (White nostem zkuše- prezentované Meralim (1999, viz výše) nasvěd- čují, že bychom se měli vyhnout zjednodušují- cím a dis- multikultur- průběhu celého

sdílených cílech a kooperativních procesech této knize. Čtenáři mohou těchto informací klientem, shody na cílech poradenského pro-

cesu a shody na úkolech poradenské pomoci. Vzhledem k tomu, že multikulturním klientům často chybí zkušenost s poradenskými služba- mi nebo jsou tyto služby v zemi jejich původu odlišné od těch v nové zemi, jeporadce vyhradil čashovoruk cílecho důležité, povazea aby poradenských služeb a aby klientovi jaké jiné vysvětlil,možnosti pomoci jsou případně k pozici, jak poradenský proces probíhá a typ přístupů a metod jaký se během něj používá. Je takévelmi důležité vysvětlit, že poradce a klient mají společně pracovat na hledání řešení otá- zek, kladených klientem. Ovšem o vyjednávání nároč- často rozdílům kulturním ke vzhledem je ný úkol. Například pro klienta z kolektivistické kultury, kde jsou vysoce respektovány autority, může být velmi obtížné spolupráce s přijmout poradcem, který představuje představu autoritu. Problémy, které ztěžují udržování účinné shody na spolupráci, se zabývá mnoho kapitol v nepodmíněného pozitivního vztahu a kongruence. Z hlediska multikulturního poradenství se zdá být zřejmé, že autenticita Pozi- důležitá. nanejvýš je klientem a poradcem vztahu mezi tivní základní orientace a respekt k poradenského procesu kultivovat a - podporo vat. Okolo této centrální dimenze multikultur- ního poradenství jsou ovšem doplňující prvky. zapotřebí další Pracovní (nebo terapeutická) shoda na spoluprá- seci vztahuje kvědomé dimenzi poradenského otáz- vyjasnit snahou se spojena je která vztahu, po- poradenské vyhledání k klienta vedly jež ky, moci, a konkrétně stanovit vzájemné cíle, řešit problémyhledata cestu budoucnosti.do Podle Bordina (1975) se shoda na spolupráci skládá ze tří prvků: emocionální vazby mezi poradcem a nímu klientovi jsou jádrem poradenství, zvláště prvek Tento procesu. poradenského počátku na „univerzálního“ či „základního“ lidského vztahu multikulturní- úspěšného základ jako vnímat lze ho poradenství a je třeba jej v

2 | Úvod

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 32 35 ed. ed. rd Boston: Allyn and Bacon. Christopher,2001.CultureC.psychotherapy:and J. Toward a hermeneutic approach. Psychotherapy 38 (2), 115–128. Coleman, H. K. L. 1998. General and multicultural Jour- oranges? or Apples competence: counselling nal of Multicultural Counseling and Development 26 (2), 147–156. Dumont, L. 1986. Essays on individualism. Chica- Press. go: University of Chicago Evans, K. M., Rotter, J. C. & Gold, J. M. (Eds.) Synthesizing2002. family, career, and culture. A model for counseling in the twenty-first century. ERIC, ED 461816. Ford, R. C . 1987. Cultural awareness and cross- cultural counseling. International Journal for the Advancement of Counselling 10 (1), 71–78. Gaw, A. C. (Ed.) 1993. Culture, ethnicity, and mental illness. Washington, DC: American Psychiatric Press. Geertz,C. 1983. Local knowledge: Further essays in interpretive anthropology. New York: Basic Books. Gelso, C. J. & Carter, J. A. in 1985. counseling The and relationship psychotherapy: components, consequences, and theoretical antecedents. The Counseling Psychologist 13, 155–243. Gelso, C. J. & Carter, J. A. 1994. Components of the psychotherapy relationship: Their interaction and unfoldingduringtreatment. JournalCounselingof Psychology 41 (3), 296–306. Ghoudhuri, D. 2003. Multicultural clients in coun- East- MI: Ypsilanti, literature. the of review A seling: ern Michigan University. ERIC, ED 473278. - Michi gan. Hackney, H. L. & Cormier, L. S. 1996. 3 helping. to guide The process A counselor. sional profes- Ba- Aponte, J. F. & Aponte, C. E. 2000. Educating andtraining professionals to work with ethnic populations in the twentyfirst century. In J. F. Aponte and J. Wohl (Eds.) Psychological intervention and cultural diversity. Needham Heights, MA: Allyn & con, 250–267. Ariel, S. 1999. Culturally competent family therapy. CT: Greenwood Press. A general model. Westport, Arthur, N. 2000. Counsellor education for developing multicultural counselling competencies. Poster presented at the annual meeting of the American EducationResearchand Association, Orleans,New LA. April 2000. ERIC, ED 440337. Atkinson, D. R., Thompson, C. E. & Grant, S. K. 1993. A three-dimensional model for counseling racial/ ethnic minorities. Counseling Psychologist 21 (2), 257–277. Banks, J. A. Lynch, J. (Eds.) 1986. Multicultural education in Western societies. London: Holt, Rinehart and Winston. 2003. B. P. Pedersen, & R. Chung, Chi-Ying F., Bemak, Counseling refugees. A psychosocial approach to innovative multicultural interventions. Westport, CT: Greenwood Press. Bimrose, J. & Bayne, R. 1995. A multicultural framework in counsellor training: A preliminary - evalua tion. British Journal of Guidance and Counselling 23 (2), 259–265. psycho- the of generalizability The 1975. S. E. Bordin, analytic concept of the working alliance. Psycho- therapy, Theory, Research, & Practice 16, 252–260. Brown, D. & Srebalus, D. J. 1996. Introduction to the counselling profession. 2nd ed. Needham Heights, MA: Allyn & Bacon. Combs, A. W. 1969. Florida studies in the helping professions. Gainesville, FL: University Press. of Florida Literatura obecné - perspekti Konceptuální a filozofické základy Konceptuální a filozofické a metody Multikulturní přístupy Osvědčené postupy multikulturního kontextech poradenství v různých Závěr a výzvy do budoucna rozhodující politické činitele v oblasti rozvoje Po úvodní části je kniha uspořádána takto: Po úvodní části je kniha Část II Část III Část IV Část V multikul- všem společné základy vymezuje II Část turním přístupům, část III se z vy věnuje přístupům a metodám použitelným v různých kontextech. Část IV pak jde více hloubky ve do specifických otázkách, jež s jednot- livými kontexty souvisejí. Část V knihu shrnuje a zabývá se budoucími výzvami. Je naší upřímnou nadějí, že tato kniha – byť její porad- povzbudí a inspiruje – omezený je rozsah ce, vzdělavatele poradců, výzkumníky, správce a poradenských služeb v Evropě i jinde k aby se při neustávajícím hledání obecného dob- tomu, ra vyrovnávali s výzvami multikulturalismu. interpretována přehnaně striktním způso- soukromém životě atd. Poskytování a organi- a Poskytování atd. životě soukromém Na multikulturalismus je třeba pohlížet z mno- z pohlížet třeba je multikulturalismus Na přiměřeně dokázali abychom úrovní, a úhlů ha reagovat na výzvy multikulturních společností a na potřeby profesionálního rozvoje denského pora- personálu na celém perspektivy zahrnují – mimo jiné – následující světě. Tyto kontexty: vzdělávání a školení, zaměstnanost i sociální a zdravotní služby. Dalšími důležitý- mi aspekty jsou meziooborová a víceprofesní spolupráce při pomoci imigrantům a dalším klientům v jejich v volbách školení, kariéry, společnostech ve služeb poradenských zování potřeby zvláštní na ohledem s rozvíjet třeba je imigrantů a dalších kulturně odlišných mino- ritních skupin. Významným tématem je také složitý proces vývoje identity imigrantů i pro- pova- být by Měl pracují. nimi s kteří fesionálů, žován za nedílnou součást celoživotních úvah služeb. poradenských vývoje i výše zmíněných různá obsažena jsou knihy kapitolách všech Ve které úkolům, specifickým některým a hlediska zde zmiňujeme, je věnována celá kapitola. Přemýšlení o běhu života a podpůrná role po- radenství v celoživotním procesu učení je - jed ním z ústředních hledisek této knihy. V praxi to například znamená, že poradenství je vní- máno jako nedílná součást učení. Středem zá- jmu by měli být klienti, nikoli samotný systém. Má-li však systém odpovídajícím způsobem je života, jejich průběhu v občany podporovat následující (viz úrovně jeho úvahu v brát třeba bod). a obtížím. a konfliktům ke vést také mohou bem, je života dobrého koncepcemi odlišnými Mezi nutná rovnováha v dialogu. Dvě kapitoly této knihy (7 a 8) se přímo zabývají otázkami se sil- a filozofii. ným důrazem na etiku

2 | Úvod

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 34 37 hledáním nezávislosti na společnosti smrti nedosáhne dokonalosti a nenavrátí se Víra v Nejvyššího Stvořitele, který osobnost a často má místo, kde přebývá. Stvořitel jméno, je chápán jako všemohoucí Duch, který kontroluje všechny aspekty existence. Lidé jsou složeni z ducha, duše a těla, přičemž podstatu určuje protože nejdůležitější, je duch osoby. součástí lidé jako podobně jsou zvířata a Rostliny spirituálního světa. Duch je nesmrtelný a nesmrtelnost je ká, cyklic- nemá začátek ani konec. Když tělo zemře, duch má volnost přemístit se do jiného těla nebo života, dokud po řadě cyklů a narození k Nejvyššímu Stvořiteli. Zdraví je rovnováha ducha-duše-těla a nemoc je porušení homeostáze duše-těla-ducha. Disharmonie nevolnosti v triádě ducha-duše- těla je způsobena potlačenými emocemi spo- jenými s Spiritualita – přesvědčení, že nehmotné síly, především Nejvyšší Bytost, určují vše, co se li- děje. dem v každodenním životě Harmonie – Já a okolí jedince a mají fungovat současně. jsou spojeny Pohyb – Osobní chování se tvoří skrze pohyb a aktivitu. City-duše-tělo – City člověka, jeho duše a - tě lesná forma představují propojenou která má fungovat v rovnováze. triádu, pat- jedinec které do Skupina, – Komunalismus stejně je a identitu jeho určuje míry velké do ří, důležitá jako jedincovo Já. Působivost – Styl chování jedince a kreativní projev vyjadřují jeho jedinečnou osobnost.

Kulturní charakteristiky amerických indiánů Locust (1990) navrhuje následující charakteristiky jako typické pro většinu původních obyvatel Ame- riky s kmenovou příslušností: Africké kultury (1992) Helmse podle jsou charakteristiky Následující typické pro africké kultury: Příloha 1. Příloha charakteristikyObecné některýchkultur hlavních

J. E. Trible (Eds.) Counseling across cultures. Hono- Senge. P. M. 1994. The fifth discipline: the art and practice of the learning organization. New Doubleday Currency. York: Senge, P. M., Kleiner, A., Roberts, C., Ross, R. & Smith, B. tools and Strategies fieldbook: discipline fifth The 1996. for building a learning organization. London: Nicho- las Brealey. G. R.T.R., Taffe, C.,B. Gutkin, Sodowsky, & S.Wise, L. 1994. Development of the multicultural counseling inventory: A self-report measure of multicultural com- Journal petencies. of 41 Psychology Counseling (2), 137–148. Steigerwald, F. 2003. Diversity issues in family work. (In Family counselling for all counsellors.). ERIC, 471325. ED Sue, D. multicultural A W., Bingham, psychology. R. of P., Porché, diversification L. The & 1999. Vasquez, M. 1061–1069. (12), 54 Psychologist American revolution. of theory A 1996. B. P. Pedersen, & E. A. Ivey, G., W. Sue, and counseling Pasific Grove, therapy. multicultural CA: Brooks/Cole. research and Research 1989. D. Sue, & D. N. Sundberg, hypotheses about effectiveness in intercultural coun- In selling. P. B. J. Pedersen, G. W. Draguns, J. Lonner & lulu: University of Hawaii Press. of the making The self: of the Sources C. 1989. Taylor, University MA: Harvard Cambridge, identity. modern Press. Tähkä, V. 1993. Mind and its treatment: A psychoanalytic approach. Madison: International Universities Press. White, M. & Epston, D. 1990 Narrative means to therapeutic ends. New York: Norton. Vontress, C. E. 1974. Barriers in cross-cultural seling. Counseling & Values 18 (3), 160–165. coun- In G. E. Thomas (Ed.) U.S. Race relations. New York. 219–232. NY: Hemisphere Publishing, in a Hispanic being of experience The 1994. G. Marin, In W. & States. J. (Eds.) the Lonner United R. Malpass Bacon, and Allyn MA: Boston, culture. and Psychology 23–27. Hispanic with Research B. V. 1991. G. & Marin, Marin, CA: Sage. populations. Newbury Park, Maruyama, M. 1992. Context and complexity: Culti- Springer- York: New understanding. contextual vating Verlag. Merali, N. 1999. Resolution of value conflicts in multicultural counselling. Canadian Journal of Counsel- ling, 33 (1), 28–36. & E. H. Cheatham, P., Arredondo, E., J. Trimble, S., J. Mio, interven- multicultural in words Key 1999. (Eds.) D. Sue, tions. A dictionary. Westport, CT: Greenwood Press. force fourth a as Multiculturalism 1991. B. P. Pedersen, in [special counseling issue]. Journal of Counseling and Development 70. Pedersen, P. (2003) Reducing prejudice and racism as training a counselor through prevention primary in & F. J. G. strategy Leong Trimble K. Bernal, Burlew, psychology, minority ethnic racial of Handbook (Eds) Thousand Oaks, CA: Sage. Sub- In issues. Multicultural 2000. C. Kampfe, & C. Reid, stance abuse and counselling. ERIC, ED 440351. Ridley, C. R. 1995. Overcoming unintentional racism in and guide A to counseling therapy: practitioner’s intentional intervention. Thousand Oaks, CA: Sage. Rogers, C. R. 1957. The necessary and sufficient con- of Journal change. personality of therapeutic ditions Consulting Psychology 21, 95–103. Northvale, psychotherapy. Cultural 2000. M. K. Seeley, NJ: Jason Aronson.

Helms, Helms, J. E. 1992. Why is there no study of cultural equivalence in standardized cognitive ability test- 47, 1083–1101. ing? American Psychologist Herring. R. G. 1997. schools. Multicultural A counseling synergetic in approach. American Counseling Association. Alexandria, VA: Hobson, S. M. & Kanitz, H. M. counseling: 1996. An Multicultural ethical issue for school counselors. 245–255. School Counselor, 43 (4), Häkkinen, K. (Ed.) 1998. Multicultural Reflection on education: theory and practice. The Internation- al Congress on Multicultural Education. Jyväskylä: Cen- Education Continuing Jyväskylä. of University tre. Multicultural Programmes. Jackson, M. L. 1995. Multicultural counseling. His- torical perspectives. In J. G. Ponterotto, J. M. Casas, L. A. Suzuki, & C. M. Alexander (Eds.) Handbook of multicultural counseling. Thousand Oaks, CA: Sage, 3–16. Kurpius, D. J. 1986. The helping relationship. In F. H. Kanfer & A. P. Goldstein (Eds.) Helping people change. New York: Pergamon, 334–389. Lago, C. & Thompson, J. 1996. Race, culturecounselling. Buckingham: Open University Press. and Lang, R. L. 1974. The technique of psychoanalytic psychotherapy. Vol II. New York: Jason Aronson. Chinese- of treatment and Assessment 1989. E. Lee, American immigrant families. Journal of Psycho- therapy & the Family 6 (1–2), 99–122. pos- of Pedagogy 1999. S. M. Kisclica, & C. D. Locke, sibilities: Teaching about racism in multicultural counselling courses. Journal of Counseling Development 77 (1), 80–86. and Locust, C. 1990. Wounding the spirit: Discrimina- tionof traditional American Indian beliefs systems.

2 | Úvod

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 36

Závěr ...... 45 Závěr 3 Kapitola Webové stránky ...... 45 Webové Osobní zkušenost ...... 40 Hlas imigranta Doporučená ...... 45 literatura Antoinette Batumubwira Několik úvah o konceptu „multikulturní“ ...... 42 Několik úvah o konceptu Vztah klientaVztah z pohledu klienta a poradce ...... 43 Pozice poradce ve vztahu poradce a klienta poradce ve 44 ...... Pozice – složitost vztahu klienta– složitost a poradce dů- nich tradiční léčebné a zdravotní a léčebné tradiční Marianismo – genderová role, ve které se od ženy očekává snaha dosáhnout Panny Marie a snášet utrpení, spirituality které jí v životě pasivita, také ní od se Očekává muži. způsobují závislost a vymezení rodinou a domovem. Machismo – mužská genderová role, která od muže očekává, že bude primárním živitelem rodiny. Tato role také umožňuje mužům chovat se k ženám rytířsky a být pro řadu z Simpatia – preference bezkonfliktních sociál- a sebehodnocení chrání které vztahů, ních stojnost členů skupiny. Respeto – respekt, prokazovaný lidem kvůli je- z genderu, věku jich statusu, jenž vyplývá v víra – Espiritismo praktiky. sexuálně dostupný. vlastní zájem ve prospěch své kulturní skupiny kulturní své prospěch ve zájem vlastní a spoléháním na skupinu nebo členy kulturní skupiny doma při obživě.

– vzájemná závis- vzájemná – (kolektivismus) Allocentrismus lost osob, charakterizovaná citlivostí k fyzické- mu i sociálnímu prostředí, empatickým poro- zuměním citům ostatních, ochotou obětovat Respekt k autoritám. dítětem a rodičem mezi vazba – úcta Synovská je mnohem důležitější než všechny ostatní. Emoce jsou vyjadřovány jednáním spíše než slovy. Duše a tělo jsou nedělitelné, takže duševní cho- roba nebo problémy se mohou psychosomaticky. projevovat Vzájemná závislost v tom smyslu, že se od lidí očekává fungování v harmonii s jejich sociál- ním prostředím. Hierarchické vztahy – závazky a povinnosti jedince ke skupině jsou definovány jeho spole- čenskou rolí. Rodinnost – centrální role rodiny, nebo skupiny. komunity Socializace se odehrává v kontextu rozšířené ro- kolekti- vývoj podporují aktivity rodinné a diny vistického vědomí. Konfucianismus, taoismus nebo jsou buddhismus filozofie, kterými jsou definoványjedince, sociální vztahy a role v komunitě. etika (například hněv nebo strach), které jsou vní- mány jako příčina fyzického nebo mentálního chátrání, je-li hladina spirituální energie nízká. Nemoc nebo nevolnost může vznikat z přiro- příčin. zených nebo nadpřirozených Jižní Amerika) podle Marina a Marina (1991)

Dimenze hispánských kultur Následující dimenze jsou shodně pozorovány ve všech hispánských kulturách a (Latinská, Střední a Marina (1994): Kulturní témata společná asijským etnickým skupinám Následující témata jsou vnímána jako viz (1989; Leeho podle skupinám etnickým asijským společná též Gaw 1993):

2 | Úvod

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 38 Osobní zkušenost 3 V tomto příspěvku autorka, paní Antoinette Batu- Během posledních dvou let, kdy žiji ve Finsku, dostává pomoci od sociálních služeb, znamená je pracovní trh skutečně nepříznivý. Její odpověď

Multikulturní poradenství / poradenství Multikulturní Teoretické a osvědčené postupy základy v Evropě mubwira, která v roce 2002 přišla jako uprchlice jsem byla klientem dvou institucí: sociálních slu- to, že rodiče, manžel a manželka, nejsou schop- jsem vnímala jako nekonstruktivní a navíc pe- do Finska, stručně popisuje své zkušenosti s fin- žeb a pracovního úřadu. Od obou se mi dostalo ni zajistit základní potřeby svých dětí. Pro muže simistickou. Domluvených schůzek jsem se ale skými úřady a dělí se také o svůj pohled na to, co a stále dostává kvalitních služeb. Poskytly mi ob- z Afriky je už toto samo o sobě traumatem. Finské účastnila a vzpomínám si na opravdu dobré dis- by poradenští experti měli při práci s imigranty vyklé poradenství zaměřené na uprchlíky přichá- poradenské služby navíc zřejmě mezi imigran- kuse o různých tématech, která neměla přímou a uprchlíky brát v úvahu. zející do Finska, tedy pomoc sociálního pracovní- ty/uprchlíky dávají přednost ženám. Vzniká tak souvislost s mými osobními problémy. ka a zaměstnance pracovního úřadu. citlivá situace, ve které je třeba jednat opatrně. Naštěstí máme s manželem ve zvyku soustavně Když dnes analyzuji, co se před dvěma lety ode- Jako uprchlíci usazení ve Finsku jako v první komunikovat, a tak jsme o této otázce diskutovali hrávalo, myslím, že došlo k velkému nedorozu- zemi exilu jsme s rodinou ve Finsku zažili „hlad- a podařilo se nám „autoporadenstvím“ udržet ro- mění. V té době jsem potřebovala lidi, kteří by mi ké přistání“. Z letiště nás odvezli přímo do bytu dinu v rovnováze. řekli „jsi v pořádku, jsi silná a v nové zemi uspěješ“. a následujícího dne byly s pomocí sociálního Pravděpodobně jsem u problémů, které jsem pracovníka vyřízeny podstatné administrativní Moje druhá zkušenost poradenského klienta ve měla řešit se zdravotní sestrou, více spoléhala na otázky. Dostalo se nám dokonce návštěvy doma, Finsku byla se zdravotní sestrou, která po příjezdu svou rodinu. Nebyla jsem připravena jít hluboko kdy nám sociální pracovník předvedl, jak použí- zjišťovala můj zdravotní stav. Protože jsme věděli, do sebe a sdílet problémy, které podle mne neby- vat sporák, ledničku, vodovodní kohoutky a dal- že od lidí přicházejících z Afriky se obvykle vyža- ly spojeny s konkrétními, v té době podstatnými ší domácí zařízení. To mi přišlo docela legrační duje, aby prokázali platnost svého očkování, s ro- záležitostmi. Z tohoto pohledu jsem byla v kate- a zjistila jsem tak, že přestože jsem vybavení to- dinou jsme si předem doplnili veškeré očkování gorii klientů, kteří od poradce očekávají okamžité hoto typu odjakživa používala, sociální pracovník a obstarali jsme si kompletní zdravotní vyšetření řešení každodenních problémů. předpokládal, že potřebuji školení. (rentgen plic, test na HIV-AIDS apod.). Přesto tr- valo určitou dobu, než zdravotní sestra akcepto- Moje zkušenost imigranta hledajícího práci v úřa- Při první schůzce s naším sociálním pracovníkem vala, že naše očkovací průkazy představují platný du práce je dost odlišná. V tomto případě bylo nám bylo řečeno, jaká máme práva a jak funguje doklad a nemusíme být znovu očkováni. Tento první setkání zaměřeno na stanovení mého plánu systém finanční podpory. Sociální pracovník nám malý incident u mne vyvolal pocit, že nemusím integrace. Následovala řada pravidel, která se vzta- také řekl, že můj manžel a já můžeme mít schůz- ihned získat důvěru a že budu muset dokazovat hují na každého imigranta, a nebylo tak příliš času ky každý zvlášť. Neporozuměla jsem důvodu, všechno, co řeknu nebo předložím. Byla jsem pře- na to, co bych nazvala poradenstvím. Očekávala proč bychom měli hovořit o praktických rodin- kvapena, že si někdo může myslet, že bych lhala jsem od úřadu, který fungoval naprosto rutinním ných otázkách, například o měsíčních příspěv- o tak závažné věci, jako je zdraví moje nebo mých způsobem, příliš mnoho. Celý postup mi připadá |

cích, odděleně. Pokud jde o měsíční příspěvky, dcer. Protože pocházím z kultury, kde nedáváme velmi rigidní: dokonce i rady k nalezení budoucí- Úvod nikdy jsem nepochopila, jak jsou vypočítávány, své pocity přímo najevo, můj poradce si pravdě- ho zaměstnání jsou pro každého imigranta stejné, i když nám to sociální pracovník mnohokrát vy- podobně nikdy nevšiml, že se mne to dotklo. bez ohledu na jeho kvalifikaci. Bylo mi doporučo- světloval. Vzdala jsem to, stejně jako můj manžel, váno, abych se zaměřila na profese jako instalatér, a čas trávený nad tímto tématem jsme vyplnili Zdravotní sestra měla i další roli: poskytnout pod- uklízečka nebo elektrikář. Přesto jsem úřad navště- prospěšnějšími diskusemi o naší budoucnosti ve poru a předejít případné depresi. Řekla mi, že vovala a stále pravidelně navštěvuji, protože je to Finsku. Jsem ale stále přesvědčena, že velmi slo- se s ní budu setkávat v určených termínech, ale od každého nezaměstnaného imigranta vyžado- žitý a propracovaný způsob výpočtu měsíčních mohu požádat o setkání kdykoliv, kdy budu po- váno. Obvykle tam chodím kvůli velice technic- příspěvků vyvolává ve vztahu se sociálním pra- třebovat. Musím přiznat, že jsem byla překvapena kým otázkám: předložit své povolení k pobytu, in- covníkem napětí. Z mé strany byl vztah naváza- vlastním postojem: zjistila jsem totiž, že se hovoru formovat, že jsem se přihlásila do určitého kurzu, ný se sociálním pracovníkem typu „partnerství“. o svých problémech bráním. Protože sestra nalé- nebo sdělit, že jsem stále nezaměstnaná. Mně i manželovi byly nabídnuty skutečně kvalit- hala, řekla jsem jí během druhého setkání, že ne- ní služby. Přesto jsem pozorovala, že jako ženě mám žádné problémy, o kterých bych nyní chtěla Od poradenství ve Finsku jsem očekávala velice mi bylo věnováno více pozornosti než mému mluvit. Částečně to byla pravda, protože mým mnoho. Když se mi podařilo dostat svá očekávání manželovi, který si tohoto rozdílu rovněž všiml. hlavním problémem bylo naučit se finsky a na- na realistickou úroveň, z nabízených služeb sku- Nestěžuji si, myslím však, že se to může stát další jít práci. Vzhledem k tomu, že mi v této věci ne- tečně těžím. Během posledních dvou let jsem se příčinou napětí ve vztahu se sociálním pracov- mohla pomoci, hovořily jsme o této otázce pouze ve své nejbližší rodině a u svých přátel ve Finsku níkem. Je nutné si uvědomit, že když se rodině jednou. Bohužel mi řekla, že pro ženy mého věku i mimo ně snažila zjistit, co v poradenství chybí.

40 41 43 ...... vyřešení směřují. Mu- novém sociokulturním kontextu se klient Kolik toho poradce o mně ví? Odpověď může jsem že vím, já ale nic, neví mně o poradce být: člověk hodný úcty a mohu hodně nabídnout. Zajímá se o mne poradce opravdu? Odpověď nezajímá, možná mne o se poradce být: může poje kdo tím, je problémy, mé o se zajímá ale věřen jejich řešením. Co ode mne poradce může být: poradce ode mne očekává? očekává otevře- Odpověď nou diskusi a já jsem připraven mu sdělit svůj názor na potenciální řešení. Poradce o mně neví nic, neví, kdo doopravdy jsem, odkud jsem, kým jsem byl. Poradce ne- může pochopit mé skutečné problémy. přizpůsobení, protože ví, že je to k vyřešení moci respektovaní představitelé autority. Au- celé složitosti. V okamžiku prvního kontaktu si

V nejhorším případě mohou odpovědi znít: doklad o tom, že věci k síme si také uvědomit, že na rozdíl od západní společnostikulturykultuřeav seimigranta život obvykle nahlíží v přítomnosti nebo jen nejbliž- ší budoucnosti. Dlouhodobé plány nejsou pod kontrolou jednotlivce, dlouhodobé vizev mají toritou přitom může být Bůh, předkové atd. V co do dlouhodobých plánů může spoléhat na poradcem. mocný systém, představovaný Mohla bych říci, že klientova mysl je v principu připravena ke spolupráci, k ke kompromisům, pohledutohotonevyhnutelné. problémů Zjeho lze říci, že proces poradenství začíná pozitivním naladěním, ochotou klienta. Přesto v praxi musí komunikace s poradcem vzít v v úvahu klienta klient může klást tyto otázky: 1) Kolik toho poradce o mně ví? 2) Zajímá se o mne poradce opravdu? 3) Co ode mne poradce očekává? nej- v dát může klient si které odpovědi, jsou Zde lepším možném případě: zá- úřední- sebou svou osobní his- mnohém liší od toho, nač byl zvyklý. Pora- kulturáchsepsychologická podpora formálně

nenabízí. Místem, kde se pečuje o psychologic- pří- nepoužívají se když i rodina, je problémy, ké mo termíny „psychologie“ nebo „poradenství“. Proto může individuální rozhovor s poradcem v jeho kanceláři a ve zvlášť domluveném čase být pro klienta naprosto neznámá situace. Imi- grant nicméně ví, že je v nové v zemi, která se kte- věcmi, ostatními mnoha mezi bude denství rým se bude muset přizpůsobit. Ode dne, kdy opustil svou zemi, funguje imigrant v trvalém„adaptačním režimu“. Chtěla bych podtrhnout, že nezbytnost přizpůsobit se je pro imigrantaotázkou přežití. Jedinou otázkou podmínkách je,jakýma tempem mápřizpůsobení v jakých probíhat? Multikulturní poradenství patří k přizpůsobe- procesu v podpory typům kladním ní a integrace imigranta do nové společnosti. Ve vztahu klienta a poradce je klient tím, hledá kdo pomoc. Přináší s torii, včetně problémů, které ho na toto místo přivedly. Tato osobní historie zároveň obsahuje poradci Co utvářely. ho kterévýsledky, a úspěchy vlo- vztahu tohoto do může důvěry Kolik odhalí? poradceklientaúředník,Proježit? součást státu. Pro mnoho imigrantů má obraz úřadu a Nejprve je nutno připustit, že poradenství v zá- padním formálním pojetí není pro většinu imi- grantů nutně běžné. V mnoha společnostech a ka, který klade otázky, negativní konotace a ne- vzbuzuje nutně důvěru. V některých případech je podezření vůči státní moci velmi silné. Jeden můj přítel mi řekl, že každá jednotlivá položka imigrantových výdajů se zkoumá a neustálédojem to pracovníkovi. oznamujesociálnímuBudí imigrantysledovalbratr“.„Velkýbykontroly, jako Výsledkem je, že někdy klient nenabídne porad- informaceci spojenéskutečným se problémem, protože se nechce „dostat do potíží“ s institucí. Klient se tedy otevírá pouze částečně. Odhaluje pouze ty informace, o kterých je přesvědčen, že jsou podstatné pro řešení jeho aktuálních po- třeb. Když imigrant hledá pomoc, očekává od poradce vyřešení svých problémů nebo nějaký Vztah klientaVztah a poradce klientaz pohledu názor na vztah klienta a poradce. V podstatě po- podstatě V poradce. a klienta vztah na názor pisuji, jak klient z minoritní kultury vnímá a cítí svou pozici ve vztahu k poradci. Navrhuji také postoje,měliporadcikterébyzaujmout, chtějí-li dob- nastolit klienty odlišnými kulturně svými se rou komunikaci. multikulturalismus, vyjadřuje se ve velice mysli? Co lidé z menšiny od „multikulturalis- kultury imigrantů. Když je koncept, například

mu“ očekávají? Ve Finsku, v zemi, kde jsem v oblasti integrace imigrantů pozorovala ten nejlepší přístup, jsou aktivity zaměřené na propagaci multikulturalismu příliš často vnímány v dimenzích duality: finská kultura na jedné straně a ostatní kultury na straně druhé. Menšinové kultury se přitom uvnitř dělí do různých nického podskupin nebo podle jazykového et- zázemí. Ačkoliv o jde rozčleněném systému s minimálním mezikulturních mostů. Minoritní počtem kultury fungu- jí souběžně s hlavním proudem a mohly by tak omezovat možnost podílet se na chodu společ- nosti jako celku. V tomto příspěvku bych chtěla podělit o některá svá pozorování a o sesvůj jako imigrantka Termín „multikulturní“ v poslední době nahradil slovo „multirasový“, někdy funguje společně se slovem „multietnický“. Význam, který koncept „multikulturalismu“ nese, závisí na tom, k čemu jeužíván. Dokonce mezii profesionály, jako jsou sociologové, psychologové a odborníci dalších humanitních oborů, vyvolává představa multikulturalismu debaty. Prolaiky může multikulturalismus znamenat cizí kulturu, menšinovou kulturu, a odlišné kultury sociokulturní politika, prosazován těmi, kdo ve multi- pojem představuje rozhodují, společnosti kulturní klíčové označení pro osoby z menšino- vé kultury, když žádají o službu, podporu nebo specifický typ pomoci a snaží se tak najít si mís- to, na které by se mohly zařadit do společnosti. Vzpomínám si na tři mladé muže mezi 18 a 30 lety, narozené africkému otci a jak finské sledovali matce, televizní reklamu uvádějící zimní pod- módní kolekci. Kolekci prezentovaly dvě topmodelky, černoška a běloška. Mladíci se sar- kastickým smíchem poznamenali – - „multikultu ralismus“. Co jim „multikulturalismus“ vyvolává v Několikúvah o konceptu „multikulturní“

3 | Úvod

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 42 45 objasnit „pravidla hry“. Poradce také musí vní- Závěr Multikulturní poradenství je velice náročné jak pro klienta, tak pro poradce. dlouhou Klient cestu musí od ujít podezření je k nastolena důvěra, důvěře. klient očekává Když hmatatel- ná řešení, která ovlivní jeho každodenní život.Poradce by měl vysvětlit hned na počátku, co poradenství je, jaké jsou potenciální výsledky,a k ní citlivý. mat kulturu klienta a být Doporučená literatura: Jay, G. December. 2002. What is Multiculturalism? Department of English. University –Milwaukee of Wisconsin Okitikpi, T. 1999 Intercultural Working: When Three Worlds Collide, Seminar on Social and Health Care Services for Migrants: Ethnic Empowerment and Cooperation. University of Tampere, Finland. Batumubwira A. 2004. Jokaisella on osuus kotout- tamisprosessissa [The route towards integration, the share of everyone]. Uudenmaan TE-keskuksen julkaisuja. Webové stránky: http://www.edchange.org/multicultural/sites/ counseling.html - http://www.gla.ac.uk/rg/rg_multiculturalguid ance_en.htm Jak často zaznívá, může denství získat, multikulturní je-li poskytováno pora- profesionálem ze stejného etnického či kulturního nebo prostředí ze stejné země jakopřípadě se úvodní klient. postup zkracuje, V poradce je takovém vnímán jako člen komunity, který chce pomoci, a proto je důvěryhodný. Ovšem v závislosti na okolnostech, za kterých klient opustil svouzemi, obzvlášť v případě uprchlíků, nemusí být původu vhodný. poradce ze stejné země poradce

klientem větší díl odpovědnosti. Poradce je v mocenské pozici, je poskytovate- lem pomoci. Poradce je profesionál a je tedy možné na něj klást větší nároky. Poradce nese ve vztahu s Způsob navázání komunikace však může být rozhodujícípro vytvoření odpovědnosti sdílené vztahu. s klientem v partnerském Poradce potřebuje najít odpovídající způsob, jak se dostat k jádru problémů klienta. K tomu je nutné, aby se pokusil porozumět klientovu chápánísvěta. Jak bylo zmíněno výše, koncepty jako minulost, přítomnost a budoucnost rozhodovánína majírůzný závislostivlivv kultuře,na do níž jedinec patří. Toto hodnocení pomáháporadci zaujmout ke kultuře klienta postoj respektu. Takový přístup nabízí klientovi více se- bedůvěry a pozitivního sebehodnocení a pocit, že jeho kultura a názory jsou uznávány. V takovém pozitivním kontextu má při naslouchání poradce historii klienta lepší pozici. Pro klienta je velice důležité rozmlouvat s kem, člově- který se napojí na jeho zkušenosti. Svým způsobem lze říci, že se poradce snaží dívat na situaci očima klienta. V této fázi se utváří hlub- ší porozumění, otevírající cestu důvěře. Když je nastolena důvěra, může začít vztah „partnerství poradce a klienta“. klid- pro podmínky optimální vytvoří se co Poté, ná poradenská sezení, klient očekává hmatatel- né výsledky. Po každém poradenském setkání klient opouští uspokojivé prostředí osobního dialogu a je konfrontován s požadavky „reálné- vý- okamžité uvidí praxi v že Očekává, světa“. ho sledky rad v každodenním životě. Jako si někdo odlékaře přinese pilulky, hledá klient u rady, které by mu pomohly řešit aktuální kon- krétní problém. Rodina a přátelé klientazaznamenat, že musí „povídací“ sezení přinášejí vý- sledky. Proto je potřeba, aby poradce do zahrnul svého přístupu aspekty situace socioekonomické klienta, které velmi často stojí za jeho celkovou nejistotou. Pozice poradce ve vztahu ve poradce Pozice a klientaporadce jeho práce je přijímat lidi, kteří mají problémy mají kteří lidi, přijímat je práce jeho Poradce je zaměstnanec, já mám problémy, a jako já. Nemohu očekávat mnoho - porozumě ní. Poradce ode mne očekává, že budu bude hledat řešení. o svých problémech a on mluvit

Myslím, že ve většině případů se oba extrémní scénáře mísí. Vzhledem ke složitosti poradenství pro klienta z odlišného kulturního zázemí je zjevné, sna- měl se by Poradce vyjasnit. proces žedůležité je žit vytvořit co nejlepší podmínky pro co efektivnívysvětlit, je Základem klientem. s komunikaci poradenství je.

3 | Úvod

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 44 II. ČÁST | KONCEPTUÁLNÍ Kultura jako východisko A FILOZOFICKÉ ZÁKLADY a rámec pro poradenství – základní koncepty a perspektivy Kultura jako východisko a rámec pro poradenství – základní 47 koncepty a perspektivy Elena A. A. Garcea Elena A. A. Garcea

Od raných kroků ke „čtvrté síle“ v poradenství – historické 60 Úvod ...... 48 a současné perspektivy vývoje multikulturního poradenství Východisko ...... 48 Bente Højer, Sauli Puukari a Mika Launikari Kulturní modely ...... 50 Levá/pravá kultura ...... 51 Globalizace, postmodernost a migrace – přehodnocování 80 Vizuálně/auditivně-taktilní kultury ...... 52 kulturní identity Model 5-D ...... 53 Nader Ahmadi 6 mentálních obrazů ...... 54 Světový názor v multikulturním poradenství 94 Model 7-D ...... 55 Juha Parkkinen a Sauli Puukari Závěrečné poznámky ...... 57 Otázky a úkoly ...... 58 Filozofický základ multikulturního poradenství 110 Literatura ...... 59 Pirkko Pitkänen Podněty pro další četbu ...... 59 Kapitola 46 4 49 odliš- odmítáním, a tím jsme na

současně se musíme učit hře, významech mezi lidmi z

konfliktu s ostatními, kteří vyvolávají předsud- neúspěchu. Pokud se jednoduše řídíme svými svými řídíme jednoduše se Pokud neúspěchu. ignorujeme, uzavíráme potenciální kanály komunikace. Interkulturní komunikace je proces vyjednávání o nejlepší cestě k dosažení cíle naší komunikace: porozumět jeden druhému. Vnímání kulturních odlišností ovlivňuje komunikační naše tendence. Nejen že musíme při- způsobit své verbální prostředky referenční svůj komunikacecelý změnit také musíme (jazyk), rámec. Naše hodnoty, myšlenky, zvyky a životní styl jsou zpochybněny, když jsou vány konfronto- s chováním, které neodpovídá Tím se dostáváme našemu.do stavu nejistoty: začínáme chápat, že nemůžeme očekávat a předem od- hadnout reakci protějšku (Harris a Moran 2000). V tomto bodě už nevíme, co dělat, dokonce si nejsme jisti, co je „správné“ se udělat. nás může Následně zmocnit pocit úzkosti. Cítíme se v ky a nedorozumění. Jak se dostáváme do de- fenzívy, můžeme se dokonce začít k těm „dru- hým“ chovat arogantně a nepřátelsky. Toje potenciálně vše „normální“, protože jde o reakci generovanou převážně naším Ovšem jak podvědomím.v procesu komunikace, tak v profe- sionálním vztahu je takový přístup k odsouzen nevědomými reakcemi, osobními a kulturními předsudky, předem vyloučíme veškeré nosti mož- komunikovat, pracovat a jednat s z jiných kultur. lidmi Existuje způsob, jak interkulturní vztahy usnadnit. Musíme vynést nevědomé reakce do sféry své vědomé a racionální kontroly. začneme Jakmile uvědomovat, si že to, co jsme chová- „špatné“ nejdříveza pokládali – pohled první na – ní, je jen „odlišné“ od našeho, začínáme vyvíjet ných kultur. Musíme vysvětlovat a přímo sdělit, proč děláme to, co děláme. Musíme své se ochranné clony a vzdátvyjevit pravidla naší spo- lečenské hry, která jsme se naučili od druhů ve své skupině; a kterou hrají druzí. Takto činěním dojdeme ústupků k a dohodě,

lidmi, u nichž vnímáme

pomocí nějakých zvuků, případně

skupiny druhých, podle toho, na kterou stranu

tvar. Je dynamická a neustále se přizpůsobuje současným zvykům a módám. I když jsme se narodili na tomtéž místě a ve jakonaši rodiče prarodiče,a stejnémnaše kultury nejsou domě kultu- se jak podtrhují, rozdíly Generační stejné. ry neustále vyvíjejí. samý- sebou mezi rozlišovat jasně dokážou Lidé mi, „námi“, a „jimi“, všemi ostatními „druhými“. „My“ obsahuje vše, co je nám známé a poho- dlné, „druzí“ jsou vše, co vnímáme jako odlišné od obvyklého, a tedy neznámé a nejisté. Máme tendenci uzavírat se do ochranné sféry,nás identifikuje a odděluje od ostatních pomo- která cí určitého stupně nepřátelství. Takové odtrže- ní je mentální postoj, který rozděluje „nás“ „jiných“ od vytvořením vlastní skupiny (in-group) a jedné nebo více „cizích“ skupin (out-groups). Cizinci jsou členy skupin jiných. Jsou nezbytní v tom, že definují naši skupinu. Ale my jsme čím pro ně? Jsme skupinou „jiných“ pro jejich „vlastní“ skupinu. Jsme tedy členy naší skupiny i natočíme zrcadlo. Když se do něj díváme, vidí- me svůj obraz, když ho otočíme, vidí svůj obraz druzí. Interkulturní komunikace se když komunikujeme s odehráválidmi ze skupiny, kterou vždy, uznáváme jako odlišnou. podoby Zahrnuje komunikace s všechny kulturní odlišnosti (Dodd 1991). Nejnápadněj- ším rysem je samozřejmě jazyk. Když mluvíme s lidmi, kteří nevládnou naší rodnou řečí, po- třebujeme najít jiné způsoby komunikace: cizí řeč, pokud oba náhodou známe tutéž, jinak se sdělová- neverbálního pomocí vyjádřit snažíme ní, možná s s využitím prostředníka nebo překladatele. Ale jazyk není jedinou kulturní odlišností. Naopak, je jich daleko více: způsob, jakým se oblékáme, parfémy, které používáme, to, jak se zdravíme a díváme na sebe navzájem, naše pojetí práce a volného času, přesnost, přátelství, profesio- nalita, fyzický kontakt, genderové a věkové role a mnoho, mnoho dalších. Pokud tyto rozdíly jak to dě- mezinárodních proč to děláme

„zlého“. Tak se pomalu utváří naše chování zákon. Jinými slovy, kultura definuje, co dělá- ostatními skupinami. Základními motivacemi určuje se, jak bude vypadat naše víra, morálka morálka víra, naše vypadat bude jak se, určuje pro vzájemné vztahy s dalšími, odlišnými lidmi byly vždy obchod, manželství a válka. Touha po poznání, objevování a zvědavost vedly mnohé lidi k cestování, aby viděli a popsali, co „je jiné než doma“. Také potřeba hledat lepší pracovní příležitosti má dlouhou historii, která sahá při- nejmenším až do antického Řecka, kdy řemesl- do- odborné své nabízeli a kraji po cestovali níci vednostiarchitektuře,v sochařství, malířství atd. Rozšiřování hranic vždy znamenalospoleč- stejné součástí byli kteří lidi, pro obzorů otevírání nostisdílelia stejné politické vládce obchodnía vlivy. Jestliže je kultura tak stará jako lidské bytosti, interkulturní komunikace není mladší. Kultura obsahuje do- další veškeré a zvyky právo, morálku, umění, vědomosti, přesvědčení, vednosti a obyčeje, získané lidskými bytostmijako členy společnosti (viz mj. Kroeber 1948). Je to naučené chování, které získáváme od svých rodičů, učitelů a vrstevníků a které naopak pře- dáváme svým dětem, žákům, přátelům atd. Jak vyrůstáme, učíme se, co je „správné“ „špatné“, a co co je „zlé“ je a co „dobré“. Jsme odmě- ňováni, když děláme něco „správného“ a „dob- rého“, a trestáni, když děláme něco „špatného“ a a a me (vědomosti, názory, umění atd.), láme (morálka, zákony, zvyky) a (přesvědčení, víra). Kultura je síť sdílená skupinou lidí, kteří se s danou skupinou identifikují. tradic a zvyků chování, pravidel Prostřednictvím jsou navzájem svázáni a propojeni. Kultura však stál by který monument, jako není statická, není po staletí nebo dokonce tisíciletí a nezměnil rozměrech určité základní koncepty multikul- turních vztahů. Každá skupina má svou vlastní sociální a kul- turní organizaci, která navíc funguje v kontaktu s Při práci s lidmi z odlišnéholidmizkulturního prácis Při prostředí, ať už v zahraničí nebo doma, ovlivňují všechny profesionální oblasti působící v Východisko nimižidentifikujeme.se Naše sdílená kultura či

Kultura je jako krev: protéká naším obvykle tělem, ji ale nevidíme, udržuje nás naživu společenské bytosti, ale jako máme tendenci na ni zapomínat, formuje naše životy, ale my si toho normálně nejsme vědomi. Jak kultura, tak krev jsou tvořeny malými buňkami, které rozlišit dokážou pouze velmi přesné analytické přístroje.kul- svou rozvíjet začínáme narodíme, se Jakmile turu,kterou sdílíme sevšemi členy naší skupiny. Naše kultura bude ovlivňovat by- lidské Jako života. a fází všech během chování určovat naše tosti můžeme patřit do rozmanitých kulturních skupin, a tak organizujeme svůj hodnotový sys- tém na základě rozmanitých kulturních vzorců, s kultury zůstanou zakotveny v naší existenci po celý náš soukromý i profesní život. Tyto konceptuální základy se týkají i poraden- ských odborníků a poradců pracujících na mul- tikulturním poli – i oni jsou lidé a společenské bytosti. Jejich vlastní kultura ovlivňuje profesionální jejich výkony a kompetence jejich a vnímání filtruje „druhých“, tedy cizinců a všech lidí, kteří patří do odlišné kultury. Jestliže „druzí“ pocházejí z kultury odlišné od naší, často nevědomě, okamžitě,vnímáme odlišnosti, na které ihned, často opět nevědomě, reagujeme. Tato dynamika se stává součástí našeho kačního procesu komuni- a samozřejmě ovlivňuje naše vztahy, dokonce i vztah multikulturního poradce s klienty. Tato kapitola začíná nahlédnutím do konceptu kultury s cílem popsat základní dynamiku inter- kulturní komunikace. Pokračuje představením některých nejznámějších kulturních proměn- ných, které vytvářejí kulturní modely. Úvod

4 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 48 51 oficiálního stolu má pravá strana

jiné uplatnění než levá. Dokonce i leváci podá- vají na pozdrav pravou ruku, protože takový je běžný zvyk. Aniž bychom vyjadřovali názor na tuto věc, představuje tento příklad uvědomit si, příležitostdo jaké míry nás ovlivňuje očivid- ně jednoduchá a v zásadě biologická orientace. Nejsme si toho vědomi, pokud o tom nezačne- me přemýšlet a všímat si návyků lidí. Vedle způsobu, jakým používáme a uvědomu- jeme si své dvě ruce, se liší i způsoby, jak uží- váme své smysly, a různé připisujeme. hodnoty, které jim Nyní jsou některé, i když tolerantnější. ne všechny, Přesto kultury tato tendence určitých činů. a ovlivňuje hodnoty a významy přetrvává Jak jsme viděli, dichotomie levá/pravá jde daleko za levorukost nebo 1973; pravorukost (Ekman Taggart 1982). druhé Používání ruky jedné vyjadřuje nebo orientace celé a sociálních vztahů. Uvnitř pojetí obřadních prostorové budov nebo u se- (viz převrácením, jako na- různých kulturách vnímají pojem „levý“

češtině „levárna, levota“ – pozn. překl.). V mno- Jsou různé způsoby, jak nabývat a rozvíjet kul- turní hodnoty a chování. Obvykle se lidé pravidlům a praxi chování tam, kde žijí. Když učí se narodí na jednom místě a přestěhují se na jiné, s přinesou imigrantů, případě v tomu je jako bou některé ze svých tradic, ale také na novém místě získají nové. Kulturnínejsou vázány proměnné na geografickou tudíž polohunebo na místa zemi původu. Velmi důležitou roli ve výběru a uplatňování různých kulturních rysů navíc hrají individuální rozdíly.kulturní proměnné závaznými instrukcemi, Proto ale nejsou mají velmi nahodilou povahu a podléhají změ- nám v čase i osobnímu přizpůsobení. Jedním z nejjednodušších způsobů, poznat jak roz- kulturní odlišnost, lidé je v podívat se, jak a „pravý“. V mnoha evropských společnostech má výraz pro „levý“ zároveň význam „špatný“, „nesprávný“, „špinavý“ nebo v „zlověstný“ činnos- „nečisté“ vykonávají lidé kulturách hých ti levou rukou. V katolických kostelech sedávaly ženy na levé a muži na pravé straně. Levá strana je často spojována s příklad u jízdy vpravo v nebo kontinentálnív obou Amerikách, nebo Evropě s převraty, jako v případě politiky. Některé kultury také definují levou ruku jako „ruku ďábla“ vedle pravé „ruky anděla“. Až donedávna se psát žákům levou rukou a byli nuceni používat zakazovalo pravou, i když pro ně bylo obtížné v ní pevně držet jakoukoliv pomůcku. Při slavnostníchv mnoha večeřích západních zemích sedí nejváženějšíhostnapravohostitele, od obvykle hlavy(muže) rodiny. Tyto zvyky a tradice nemají žádné logické vy- světlení. Jediné (chabé) ospravedlnění je to, že pravorucí lidé jsou početnější než levorucí. ovšemobtížné kvantifikovatJe četnost levorukosti byli minulosti v protože pohledu, historického z leváci zpravidla „napravováni“, když bylivelmi mladí, takže ještě si možná jen nejasně vzpo- mínají, kterou ruku původně upřednostňovali. Levá/pravá kultura Levá/pravá rámci rámci těchto dimenzí jsou popsány na následujících

nekonečné variability lidských kultur, proto jim lze důvěřovat jen omezeně. Přesto však posky- porozu- k metody a nástroje užitečné určité tují vysvětleníměnía hlavních znakůrůzných kultur odlišných od naší, která je téměř jediná, již známe do hloubky. Mohou bezlidem po- výjimky moci přiblížit se k těm, jež vnímají jako cizince, kteří patří do jiné kultury a chovají se proto od- lišně. Tak mohou být pro multikulturní poradce účinným prostředkem k získání obecného rám- ce zachycujícího kulturně podmíněné způsoby myšlení jejich klientů. Badatelé v oblasti interkulturních otázek psali po- různé kulturní poskytnout dimenze, určitou orientaci které v interkulturních mohou vztazích. Lze je použít jako podněty k cení zachy- nejnápadnějších a nejvýstižnějších variací kulturních odlišností. Nemají za cíl poskytnout dogmatická zobecnění, ale spíše běžné trendy v různých charakteristikách lidí. Nejčastější z Existuje nespočet kulturních proměnných. - Ně které z nich jsou nápadnější nežseskupením lze definovat jiné opakující se chování a jejich sdílené lidmi, kteří patří do téže kultury. běžných Trsy kulturních proměnných a lze jejich porovnáním oddělit popisovat různé kulturní modely. Kulturní proměnné a modely - předsta obecnédefinicevují některých nejnápadnějších znaků lidského chování a přesvědčení v stránkách. Hlavní rysy jsou představovány podle jejich proměnlivých hodnot a chování, z nich vyplývá. jež Kulturní modely kultuře, v autobuse, kterým každý den jezdíme.

kritický přístup ke svým vlastním postojům ke kulturním rozdílům. Začínáme objevovat životní styly jiné a nacházet racionalitu za zdánlivě „podivnými“ zvyky. Učíme se zvládat své reakce a interakce druhých. Kulturní rozdíly nejsou viditelné jen mezi výrazně odlišnými kulturami. Při hledání kulturně odlišného chovánínemusíme se vydávat hluboko do amazonského deštného pralesa, na Papuu Novou Guineu ani na jiné místo, o kterém si nejexotičtějším. myslíme, že Rozdíly je jsou tím přítomny na našem všude: pracovišti, ve školní třídě našich dětí, možná i kde lidé obvykle jedí vidličkou a nožem, může být považováno za nezdvořilé jíst rukama. Tam, kde lidé jedí pravou rukou, však může být velká neomalenost položit na stůl nůž, který zde čas- to vnímají jako zbraň. V určitém smyslu existujídokonce i mezi kulturní lidmi, kteří odlišnosti mluví tímtéž jazykem. Italové se liší od italsky mluvících Švýcarů, Francouzi se liší od Valonů, Rakušané jsou než jiní Němci, Walesané, Skoti, Angličané a vé jsou Iro- svébytné kategorie a všichni se lišíAmeričanů, Kanaďanů od a všech dalších anglicky mluvících populací. Evropa je pravděpodobně místem, které je na světě nejvíce vystaveno ná- rokům multikulturních situací (viz například Si- mons2000). Zvládání multikulturních odlišností mno- každé úspěch určující otázkou klíčovou je honárodní organizace nebo instituce. Kulturní proměnné jsou různé způsoby, jak dě- správné. za uznává skupina naše které věci, láme Někteří z nás jedí vidličkou a nožem, jiní použí- vají hůlky, další svou pravou ruku. Vhodné způ- soby, jak tento úkol provést, jsou známy kdo jsou členy téžetěm, kultury či skupiny. V

4 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 50 53 femin- se týkají vztahů sociálně-genderových rolích

svou nejbližší rodinu. Kolektivistické společ- vysokým kolektivismem naopak Ekvádor, Pa- tak výrazný rozdíl. Jak ženy, tak muži zde mohou přijímat profese a společenské role, které jiné kultury považují za typicky mužské nebo ženské. V takových kulturách se ženy mohou znamenánejistotě rozsah,se kterémVyhýbání ve lidé organizují sebe a své aktivity tak, aby se vy- hnulinejistým nebo neočekávaným událostem. Stupeň tolerance k neznámému se mezi kulturami liší. Ve velmi organizovaných kulturách často propadají panice, když se něco „pokazí“, jiné, zdánlivě méně organizované, mohou být ve zvládání neočekávaných událostí pružnější. Podle Hofsteda existují tři hlavní metody kontroly nejistoty: technologie, která nebezpe- přírodními před občanů ochrana jako je vnímána válkami;čímia právní pravidla, kteráudržují pod kontrolou lidské chování; a náboženství, které přesahuje skutečnost a lidská omezení. Země- mi s vysokou mírou vyhýbání se nejistotě byly Řecko, Portugalsko, Guatemala, Uruguay nebo Belgie, na druhé straně škály leželyJamajka, Dánsko, Švédsko či Hongkong. Singapur, Individualismus vs. kolektivismus mezi jednotlivcem a jeho komunitou. V indivi- dualistických společnostech mají většinou jednotlivci tendenci starat se především o sebe a nosti mají pevnější sociální vazby a tvoří silné soudržné skupiny. Jejich členové o sebe pečují navzájem s pochybnosti nepřipouštějící loajali- tou k vlastní skupině. Zeměmi s vysokým indi- vidualismem byly Spojené státy americké, Aus- trálie, Velká Británie, Kanada, Nizozemí, zeměmi s nama, Venezuela, Kolumbie či Indonésie. Maskulinita vs. femininita se vztahuje k gende- rovému rozdělení rolí a hodnot ve společnos- ti. V maskulinně orientovaných kulturách jsou genderové role jasně rozlišitelné: od mužů očekává asertivita, tvrdost sea zaměření na mate- riální úspěch, od žen naopak větší skromnost,něha a větší péče o kvalitu straně života. Na v druhé kulturách tíhnoucích spíše ní k stránce není v uče- jiném

této dimenzi

vzdálenost moci, vyhýbá- zahrnují: svých rodičích, nebo politické formy něj vyplývajících formalit, jako například zaznamenaly Rakousko, Izrael, Zéland či Irsko. Dánsko, Nový ní se nejistotě, individualismus vs. kolektivismus,maskulinitu vs. femininitu a konfuciánský dynamismus. Protože Hofstedův model pět kulturních dimenzí, byl obsahujenazván Model 5-D (5dimenzionální model). Vzdálenost moci je vzdálenost mezi různých úrovních lidmihierarchie. Tato dimenze na se nevztahuje pouze na pracoviště, ale na jakýko- liv společenský, politický a ekonomický vztah. Týká se představ, které lidé mají o ostatních na vyšších nebo nižších hierarchických Zahrnuje pozicích. tedy různou míru respektu z a všech představy, které mají studenti o svých učitelích či děti o decentralizace a centralizace, akceptování so- ciální rovnosti nebo hierarchické výzkumu uspořádání Hofstedově v jež zemím, K firmách. ve dosáhly vysokého skóre ve vzdálenostipatřila moci, Malajsie, Guatemala, a Panama, Mexiko, Filipíny naopak nízké skóre v Kulturní rámce ovlivňují chovánívýkonnost zaměstnanců v nadnárodních pod- a tím také nicích i v mezinárodních nebo multikulturních srozumitel- a racionálně snaze Ve organizacích. ně zachytit kulturní odlišnosti popsali různí vý- zkumníci proměnlivý počet kulturních dimenzí a vybrali ty, které považují nejvlivnější. v životech lidí za Jednu z nejranějších studií tohoto typu usku- - stov se Dotazoval (1980). Hofstede Geert tečnil ky tisíc lidí zaměstnaných v (IBM) v 72 téžerůzných zemích. Brzy společnostisi povšiml, že tytéž kategorie bylo možné uplatnit i kontextu než v řízení podniku, například v v ní a vyučování (1986). čtyři hlavní Popsal dimenze a tedy později doplnil nejdříve pátou (Hofstede a Bond 1988), které se ukázalyspolečné jako všem kulturám na profesionální všech odpovědnosti úrovních (Hofstede2001). Tyto dimenze odrážejí specifické kultur- 1991, ní hodnoty a Model 5-D fi- soustře- vizuálními prv- vizuálními jinévčerveném. Nebo když

časovém úseku než čtení nebo poslech. Může to být způsobeno faktem, že vizuální sdělení zdánlivě vyžadují méně pozornosti a někdo zemře, truchlící oblékají v jedné kultuře bílé šaty, v druhé černé. Shrneme-li to, pozornost odpovídajícímu - pou mezi- jen věnovat nemusí slov a symbolů žívání národní značky, u nichž ji vidíme na skutečnos- ti, že reklamy pro tentýž produkt se někdypodle místníchliší zvyků. Také každý interkulturně kompetentní profesionál by si měl být vědom síly vizuálních a sluchově-hmatových prostřed- ků komunikace. dění. Na základě těchto předpokladů dokonce hospodářství přizpůsobilo své strategie a západní svět marketingovévěnoval důkladný a nančně náročný výzkum hledání nejúčinněj- ších prostředků, jak převést prodávané výrobky v přesvědčivá vizuální sdělení. Pro působení vizuálních podnětů existují určitá obecná pravidla jako tvary (například trojúhel- níkmůže snadněji než kruh evokovat hierarchii) a barvy (červená působí agresivněji než šedá).s spjaté zvyky nejsou však Přesto ky všude stejné. Týká se to nejen aleveškerýchimarketingu, sociálních vztahů, protože stejný význa- různé kulturách různých v mít může znak my.Například nevěsta může být vjedné kultuře oblečenavbílém, v současnostiobvykleseučímečtením psaných

textů, což znamená, že jsme rozvinuli silnou vi- zuálnípaměť. Vminulosti, kdy bylo jen málo lidí gramotných, se zbývající většina obvykle učila z pohádek, příběhů, žertů, písní, alegorií, bajek, podobenství. Vypravěči, rodiče, starší příbuzní nebo duchovní měli za úkol předávat hodnotyvědění, a názory. Lidé tehdy snadno rozvíjeli svou paměť tím, co slyšeli. Marshall McLuhan (1962) rozlišoval mezi - kultu rami zrakově a sluchově dominantními a první z nich spojoval s racionalismem a objektivitou, zatímco druhé s intuicí a že lidské vnímání pospolitostí.bylo velmi dlouho sluchově- Tvrdil, hmatové a k přijímání sdělení využívalo všech- ny smysly. Když se začala používat abeceda, způsobilo to fonetická nadměrný rozvoj zrako- vého smyslu a postupně slabší rozvíjení ostat- ních smyslů. Abstraktní význam slov zachycený psanými abecedními lineární symboly a zvýhodňoval racionální způsob od myšlení myšlení, vyžadujícího mozaikový odlišný a intuitivní přístup. V audio-taktilních kulturách se lidé učí opisováním, recitací a rozhovory, které vyžadu- jí mnoho času a osobního zapojení. Na druhé straně mechanizovaný tisk usnadnil a čtení, urychlil založené na standardizovaných tištěných znacích. Taková standardizovaná forma nabý- vání vědomostí ovlivňuje způsob, jak lidé myslí. Podle McLuhana (1962) dokonce tendenci stimulovala k homogenizaci a nivelizaci směrem znalostí k dohodnutým a trvalým názorům. Je obecně známo, že v modernímsvětě získala vizuální komunikace západním mnohem sil- nější vliv než zvukové komunikační sdě- prostředky.dokáže obraz jediný že prokázáno, také Bylo lit velké množství informací v mnohem kratším Zrak, sluch a hmat nejsou pouze vrozené lid- ské vlohy. Jsou také hluboce zapojeny v našem vnímání a představují prostředky komunikace. Dalším způsobem, jak vnímat kultury, je ve sku- tečnosti právě rozlišování mezi těmi, silněji které zaměřují na vizuální se sdělení, a těmi, které jsou citlivější k podnětům sluchově-hmatovým. V Vizuálně/auditivně-taktilní Vizuálně/auditivně-taktilní kultury

4 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 52 55

nich

nichž

partikularismus dosažené výsledky vs. vztahy s lidmi, které zahrnují kolektivismus popisuje, jak lidé univerzalismus vs. partikularismus, in- partikularismus, vs. univerzalismus individuální psychologie a Maslowovy hierar- Model 7-D Fons Trompenaars (1994) revidoval Hofstedeův Model 5-D a zdůraznil odlišné teoretické hypo- tézy a metodologické postupy. Zatímco Hofste- vycházejícíchteoriíchna premisy svézakládal de z chie lidských potřeb, Trompenaars zaměřil svůj pohled na sociální chování a vztahové orienta- zá- na model svůj vyvinul navíc Trompenaars ce. kladě rozhovorů v mnoha firmách (např. AT Heineken, Lotus, Motorola, Volvo), naopak Hof- stede se soustředil na jedinou společnost a bral Trom- vedení. a manažerů názory pouze úvahu v penaars naopak vedl rozhovory se zaměstnanci na všech úrovních. Ve výsledku pak Trompena- ars popsal tři hlavní kulturní proměnné, z dichotomie dividualismus vs. kolektivismus, afektivní vs. neut- rální, specifické vs. difúzní a připisovaný status; další dvě kulturní proměnné jsou postoje k času a postoje k prostředí. Univerzalismus se podle Trompenaarse huje - vzta k povinnosti respektovat přijímané určitéstandardy a jednat obecně se všemi stejným způsobem. Na druhou stranu je založen na zhodnocení přesných okolností. V některých kulturách sice platí pevná pravidla, lidé však často nacházejí důvody některá z Uni- porušit. okolnostem zvláštním ke vzhledem verzalismus je běžný například ve Švýcarsku, Ka- nadě, USA, Švédsku, Austrálii či Nizozemí, parti- kularismusvyskytujese Venezuele,mimojiné ve Koreji, Rusku, Číně a Indii. Individualismus a přemýšlejí sami o sobě. Individualistické kultury přikládají více důležitosti jednotlivcům, zatím- co kolektivistické kladou větší důraz na lidi jako členy skupiny. Individualismus nacházíme mezi jinými v Izraeli, Kanadě, USA, Dánsku, mí, Nizoze- Finsku či Austrálii, kolektivismus v například Egyptě, Mexiku, Indii, Japonsku, Francii nebo Číně. jedna zahrnuje pět podkategorií. Celkem tedy máme sedm dimenzí, odtud název 7-D Model. První dimenzí jsou Sluneční soustava definuje ty kultury, které mají mocnou hierarchii a neosobní byrokracii. Tak jako pyramidální organizace spoléhají na sokou vy- vzdálenost moci, ale také na silnější individualismus. Tento model najdeme v Belgii, Francii, severní Itálii, Španělsku a frankofonním Švýcarsku. Hladce pracující stroj zahrnuje kultury se silným důrazem na pořádek. Vystihuje je nízká - vzdále nost moci a vysoké vyhýbání se nejistotě. Lidé z těchto kultur striktně dodržují pečlivé proce- dury a pravidla. Hierarchie pro ně nejsou příliš důležité. Jde o model typickýNěmecko, Česko, proMaďarsko a Rakousko,německojazyčné Švýcarsko. hi- model soutěže (contest model), síťový model 6 mentálních obrazů 6 mentálních Rozvineme-li Hofstedův model kulturních di- menzí, můžeme společnosti rozdělit základních do odlišných mentálních šesti rámců, které ovlivňují chování a činy lidí. Byly nazvány tak- to: (network model), organizace jako rodina - (organi (pyra- organizace pyramidová family), a as sation midal organisation), sluneční soustava (solar sys- . machine) (well-oiled stroj tem), apracující hladce Obsahují Hofstedovy dimenze a tak, seskupujíaby poskytly je praktické a aktuální podnětypro nejběžnější charakteristiky lidí zemí (bližší informace viz www.itim.org). z různých Model soutěže naznačuje, že „vítěz bere všech- no“. Je příznačný pro vysoce soutěživé kultury, kde je nízká vzdálenost moci, vysoký individua- ne- se vyhýbání nízké a maskulinita silná lismus, anglosaské pro typický je soutěže Model jistotě. kultury zahrnující Velkou Británii, USA, Austrálii a Nový Zéland. Síťový model je typicky založen na Je konsensu. obvyklý v kulturách, kde je nízká vzdálenost mocivysokýa individualismus jakopředešlémv modelu, ale v tomto případě je silná femininita, nikoli maskulinita. Tento model očekává, že každý, bez ohledu na genderovou roli, se bude charakteristic- Je rozhodování. procesu účastnit ký pro skandinávské a nizozemské kultury. Model organizace jako rodiny je založen na loa- jalitě a hierarchii členů. Je charakteristickýkolekti- a moci vzdálenost vysoká proje kde kultury, domi- na staví která maskulinita, je Silná vismus. nantních paternalistických vůdcích. Tento model je typický pro země jako Čína, Hongkong, Indie, Indonésie, Malajsie, Filipíny a Singapur. Pyramidová organizace se podobá předchozí- mu modelu, je také založena na loajalitě a erarchii, ale navíc vyžaduje Znamenávyšší vzdálenost nevyslovenýmoci akolektivismus řád. a silnější vyhýbání se nejistotě. Představuje vět- šinu Latinské Ameriky (zvláště Brazílii), Řecko, Portugalsko, Rusko a Thajsko. tradicím.Lidé se obávají ozachování

formálním prostředkům udržení dobré pověs- dobré udržení prostředkům formálním snadněji uplatnit v „mužské“ profesi jako řidička taxinebo třeba inženýrka, zatímco mužimohou rodi- o péče jako povinnosti „ženské“ vykonávat nu nebo domácí práce. Maskulinně orientova- né země jsou Japonsko, Rakousko, Venezuela, Itálie, Švýcarsko, naopak k feminně smýšlejícím zemím se řadí Švédsko, Norsko,Dánsko či Finsko. Nizozemsko, Konfuciánský dynamismus je kulturní dimenze, která zřetelně vyvstala, když Hofstede pracoval na Dálném východě, kde je běžné konfucián- ské učení. Uvědomil si, že některé kultury mají dlouhodobou orientaci charakteristickou hou- ževnatostí, hospodárností a pro silnýmstud. Naopak kultury s krátkodobou smyslemorien- tací vystihuje osobní vytrvalost, stabilita a respektem k „tváře“ a snaží se o reciprocitu pozdravů, výhod a darů. Koncept „zachování tváře“ se vztahujek ti,důstojnosti prestiže.a Kulturydlouhodobou s orientací jsou časté na Dálném východě, ale lze ně- v například světa, částech jiných v i nalézt je kterých afrických a středovýchodních zemích. Modelovlivnil5-D mnohonásledných výzkumů interkulturních vztahů. Některé později vyvinu- té modely, jako model šesti mentálních obrazů po- jsou jež 7-D, Model nebo Images) (6-Mental psány na následujících stránkách, vytvo- původně dimenzí úpravy a rozvíjení další představují řených Hofstedem.

4 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 54 57 pe- rozvahou využívat. Jejich po- praxi by je měli s užití není vázáno na konkrétní kulturní zázemí aniintelektuální úroveň lidí. kdyžI jsou většinou vytvořeny pro svět podnikání, kde se také nej- častěji uplatňovaly, lze je účinně použít u lidí v jakékoliv sociální nebo ekonomickéHofstedův model situaci.se například uplatnil také ve vzdělávacím prostředí a byl úspěšně použit ve školních třídách. Užíváním podobných modelů získávají profe- sionálové, poradci, poradenští pracovníci a dagogové určitý orientační rámec,může sloužit jako východisko který přístupu k inter- jim kulturním vztahům s lidmi z kultur, se kterýminejsou obeznámeni. Jakmile poznají charakteristiky základní „jiných“ kultur, mohou hodnotit potenciální chování a jeho důsledky. podobné Navíc modely pomáhají odborníkům v oblasti poradenství při poskytování rad a podnětů způsobem, který nejlépe odpovídá konkrétním klientům z řad imigrantů. interkulturní

poznáním vlastní identity. Přesto by

učení se her, které hrají druzí. Pokud se

Závěrečné poznámky Závěrečné tak chováme, dojdeme pomocí ústupků a od- komu- způsob nejlepší je to a shodě, ke mítnutí nikace tím - že si navzájem porozumíme. Pochopení významu kulturních ve světě proměnnýchpráce i vzdělávání je nejdůležitější vý- hodou kulturních modelů. Měli bychom mít na mysli, že kulturní proměnné jsou takřka náhod- né, a nechat tedy stranou své hodnoticí soudy a místo toho si usnadnit komunikaci a efektivní pracovní vztahy pomocí uvedených konceptů. Probrali jsme různé typy modelů, které ukáza- ly některé možnosti, jak zjednodušeně popsat kulturu. Mohou posloužit jako cizincům nástroj, usnadní porozumění který některým cha- rakteristickým prvkům jiných kultur. V žádném případě by neměly být vnímány jako jak tvořitzpůsob, zobecnění a předsudky vůči kulturám, které sotva známe. Naopak, jejich cílem je na- bídnoutobecnéznalosti kultuře, o které mohou posloužit k formování hypotéz a k ověření indi- viduálních zkušeností klienta. Jednotlivé metody jsou představeny bez kon- krétního pořadí nebo zamýšlené Neexistuje model, preference. který by fungoval lépe než jiné. Všechny jsou cennými nástroji a multikul- turní poradci a lidé pohybující se v Shrneme-li řečené, lidé obvykle mají tendenci rozlišovat mezi „námi“ a „druhými“ a oddělu- jí sebe a „vlastní skupinu“ od druhých, „jejich“ skupiny. Tato kategorizace je přirozený proces spojený s neměla být chápána jako statický nebo posuzování. k jakémukoliv hodnocení prostředek Kulturníodlišnosti nelzeignorovat. vhodné jeJe uznat, respektovat a využívat jako komunikační prostředky v kanálech interkulturní - komunika ce, která vyžaduje vyjednávání kulturních o hodnot významech a chování mezi lidmi. rozdílnými Úspěšné zkušenosti ukazují jako vhod- nou strategii vysvětlení, pojmenování toho, co děláme, odhalení pravidel vlastních sociálních her a Bra- postoje k . prostředí V prů- setkáme například v USA, Velké Británii a Nizo- zemí. Na druhé straně jiní mají tendenci dělatněkolik věcí najednou a k hospodaření s časem mají synchronní postoj, často třeba v Francii a Itálii. Mexiku, Třetí dimenze se týká přemo- může příroda že strach, se historie běhu ci lidskou existenci, změnil v opačnou hrozbu, že lidstvo zničí přírodu. věří, že by měly Některé přírodu kontrolovat rozvíjením společnosti specifických technologií, jiné dávajípřijetí přednost přírodních zákonů a sil aměnit. Většina těch, kdověří, žestojí nesnažízatosnažit se je se přírodu ovládnout, pochází například z zílie, Portugalska, Maďarska, Nigérie a kdo Číny; ti, mají spíše tendenci jsou příroduz Japonska, akceptovat,Egypta, Rakouska, Singapuru, Švédska. nimi nimi neutrálním - přístu postojemafektivním dosažených výsledků vs. při- postoj k času. Vyjadřuje, jaký minulosti ve velkém rozsahu ovlivňo- rozsahu velkém ve minulosti vat přítomnost a budoucnost, jako například ve zachá- týká se rozlišení Další Španělsku. a Francii zeníčasem.s Někteří lidé jsou zvyklí dělat jednu věc po druhé a nepustí se do dokudněčeho jiného, nedokončí předchozí lidé se označují jako aktivitu.sekvenční. Často se s Takoví význam lidé přisuzují minulému, přítomnému a budoucímu času a V jak svůj některých čas kulturách, organizují. například nebo v v USA, je Japonskuminulost méně významná než přítomnost nebo budoucnost, v jiných mohou z výsledky pem mají tendenci být nezaujatí. objektivnější Emocionální a kultury zahrnují spíše Kuvajt, Egypt, Španělsko, Rusko, Argentinu, Francii Itálii, neutrální či jsou mimo jiné Etiopie, - Japon Čína. sko, Hongkong nebo V některých kulturách jsou profesionální vztahy situacispecifickou na určenou omezeny obvykle pro- pracovní jako stanoveným místem a časem středí, v jiných je naopak tendence k difúzi, to znamená, že pracovní vztahy zahrnují i osobní a soukromý život kolegů. Specifické postoje se objevujíveŠvédsku, Nizozemsku, Dánsku, Velké Británii, Kanadě a USA, difúzní nalézáme v Číně, Nigerii, Kuvajtu, Venezuele, Singapuru a Koreji. A konečně dimenze rozlišujestatusu pisovaného mezi kulturami, kde jsou lidé hodnoceni na základě dosažených vý- statu- podle posuzováni jsou kde těmi, a sledků, pří- prvním V připisují. jim se které prestiže, a su padě jsou jednotlivci oceňováni za to, co dělají, druhémv jsou uznáváni proto, čím společně se svou rodinou a svou osobní historií jsou. První přístup se týká Austrálie, Kanady, Velké Británie, Švédska, Dánska nebo Německa, druhý napří- klad Egypta, Argentiny, Česka, Japonska a Číny. Koreje, Polska, Druhá hlavní kulturní Trompenaarsem je dimenze navrhovaná Lidé z kultur s převažujícím převažujícím s kultur z Lidé otevřeně vyjadřují své pocity a projevují je také v zaměstnání, zatímco lidé s

4 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 56 59 Podněty pro další četbu pro Podněty Harris, P.R., Moran, R.T. 2000. Managing cultural dif- cultural Managing 2000. R.T. Moran, P.R., Harris, ferences. Houston: Gulf. Paige, R.M. (ed.) 1993. Education for the - intercul Intercultural Press. tural experience. Yarmouth: Peterson, B. 2004. Cultural intelligence: to working A with people guide from other cultures. Yar- mouth: Intercultural Press. Reading, visualization. Information 2000. R. Spence, MA: Addison-Wesley. Bližší informace o Hofstedově seznamu národ- ních kultur a grafická znázornění jeho modelu najdete na stránce http://www.itim.org cen- Dodd, C. H. 1991. Dynamics of intercultural - commu Wm. C. Brown. nication, 3rd Edition. Dubuque: A expression. facial and Darwin 1973. P. Ekman, New York: Academic Press. tury of research in review. Harris, P. R., Moran, R.T. 2000. Managing cultural differences. Houston: Gulf. Hofstede, G. 1980. Culture’s consequences. Beverly Hills, CA: Sage. Hofstede, G. 1986. Cultural differences in teaching and learning. International Journal of Intercultural Relations 10, 301–320. Hofstede, G. 1991. Cultures and organisations: Soft- ware of the and mind: cooperation Intercultural its importance for survival. London: McGraw Hill. Hofstede, G. 2001. Culture’s consequences: Compar- organizations and institutions, behaviors, values, ing across nations. Thousand Oaks: Sage. Hofstede, G. & Bond, M. consequences. H. culture’s in 1988. trends New Confucius growth: & nomic eco- Organizational Dynamics, 16 (4), 4–21. Kroeber, A. 1948. Anthropology: Race, culture, New prehistory. psychology, language, York: Harcourt Brace Jovanovich. McLuhan, M. 1962. The Gutenberg galaxy: The making of typographic man. Toronto: University of To- ronto Press. Simons, G.F. 2002. EuroDiversity: A Business guide to managing differences. Boston: Butterworth-Heine- mann. Taggart, W. 1982. The other half of the systems development potential: Are we half-brained systems professionals?. Computer Personnel, 9 (1), 17–22. F. Trompenaars, 1994. Riding the waves of culture: in London: diversity global business. Understanding The Economist Books. Literatura kon- možné diskusi zahrnují existenci Nalezli jste kromě jazyka jiné proměnné, kte- proměnné, jiné jazyka kromě jste Nalezli - Molda a Němci mezi vztahu ve roli sehrály ré vany, popsaném v tomto případu? Jakou radu měla Lucia dostat? Proč zaměstnanec z personálního oddělení nebral Viktorii vážně? Co se nezdařilo? Co se přihodilo mezi Lucií, Viktorií a místními lidmi? Jak může jazyková kompetence ovlivnit pro- fesionální vztahy?

Témata k předsudků vůči cizincům, jakmile někdo hovoří s kterécizím přízvukem (i když se objevují, místníjazyk ovládá), apovzbuzení ke zvyšování povědomí o tom, že poradenství se nemusí tý- z jeden pouze tvoří kteří imigrantů, jen kat jsou straně druhé Na procesu. dynamického ců místní lidé, jako personál osobního kteří oddělení, mohou také potřebovat školení v - multi sna- posílila účinně se aby otázkách, kulturních ha imigrantů. Zkuste případ analyzovat s pomocí - následují cích otázek a potom se podělte o v malé skupině, svénež je budete prezentovat názoryce- lému týmu. Sekvenční/synchronické Příroda kontroluje lidstvo/lidstvo kontroluje přírodu Silné/slabé vyhýbání se nejistotě Individualismus/kolektivismus Maskulinita/femininita Dlouhodobá/krátkodobá časová orientace Univerzalismus/partikularismus Afektivní/neutrální Vysoká/nízká vzdálenost moci

Jak mohou kulturní rámce popsané v této kapitolepomoci poradcům lépe porozumět chování jejich klientů? Když přihlédnete k různým modelům kul- turních dimenzí, kam na jednotlivých šká- lách řadíte sebe osobně? Jak vznikají potenciální konflikty, způsobené způsobené konflikty, potenciální vznikají Jak kulturním nedorozuměním? Až určíte své osobní kulturní charakteristiky, pokuste se je určit u svého klienta (klientů) a srovnejte je se svými. Viktorie jsou dost frustrovány a rozhodnou se

2) 3) 1) Otázky úkoly a požádat německou kolegyni, aby za ně hovor vyřídila. Ta zavolá, a vzápětí termín pohovoru. obdrží pro Lucii Případová studie Lucia přichází do cizince informačnív Německu, aby získala telefonní kanceláře číslo pro personálního oddělení řetězce restaurací, kde by se chtěla ucházet o práci servírky. Protože nemluví dobře německy, přítelkyni požádá Viktorii, o která je pomoc rovněžale hovoří z německy Moldávie, lépe než ona. Když žádanou získají informaci, Viktorie volá na personál- ní oddělení. Osoba, kteráViktorii dobře, ale odpovídá,zdá se, jako by rozumísi z ní tropilaTele- podruhé. zkouší to Viktorie zavěsí. a žerty, fon zdvihne tatáž osoba a znovu zavěsí. Luciaa 4)

4 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 58 Úvod

Historie multikulturního poradenství je ve sku- v poradenství“, probereme podrobněji, abychom tečnosti vcelku dlouhá, budeme-li poradenství čtenáři nabídli širší pohled na multikulturní pora- chápat široce jako prostředek zacházení s kultur- denství jako trend v teorii či „sílu“ v poradenství. ními odlišnostmi. Jak například zmiňoval Jackson Tato fáze dosud není u konce, ale postupně se (1995), „multikulturalismus má pevně zakotve- formuje a vyvolává v našich společnostech dis- nou historii. Po staletí se lidé z různých kulturních kusi. Na konci kapitoly budeme krátce hovořit prostředí setkávají s problémy, jež jsou spojeny o tom, jak vzít při uplatňování teorie poradenství s komunikací s lidmi z jiných kulturních prostře- ve specifických strukturách našich zemí v úvahu dí (s. 4).“ Dále Jackson s odvoláním na Lateinera společenský rámec. (1989) poukazuje na to, jak Hérodotos z Halikar- nassu, raná postava historie a antropologie, stu- Od raných kroků ke „čtvrté síle“ doval dějiny válek mezi Peršany a Řeky v pátém století př. n. l. Hérodotos hodně cestoval a přiná- v poradenství – historické a současné šel zajímavé postřehy týkající se kulturních rozdí- lů. To ho přivedlo k prohlášení, že „zvyk je silnější než zákon“. Tento a mnoho dalších podobných perspektivy vývoje multikulturního poradenství příkladů jasně naznačují, že existence kulturní diverzity byla v historii lidstva uznávána a lidé se Bente Højer, Sauli Puukari a Mika Launikari snažili najít prostředky, jak se s ní vyrovnat. Jako teoretický a praktický přístup v moderních pora- denských systémech je ovšem multikulturní po- Úvod ...... 61 radenství ještě mladé, avšak jeho význam sílí. Rané etapy multikulturního poradenství v moderní společnosti ...... 62 Multikulturní poradenství se stává významným tématem poradenství (1970–1980) ...... 63 Vzhledem ke skutečnosti, že Severní Amerika, obzvláště Spojené státy, měla silný vliv na rozvoj Multikulturní poradenství jako čtvrtá síla v poradenství ...... 64 poradenství v Evropě, je důležité studovat his- Základní východiska teorie multikulturního poradenství a terapie ...... 68 torické perspektivy s použitím severoamerické Teoretické přístupy k výcviku v multikulturním poradenství ...... 70 literatury. Vývoj multikulturního poradenství v Se- verní Americe se často odrážel v rozvoji v Evropě. Zvažování společenského rámce při uplatňování teorií multikulturního poradenství ...... 72 Náš přehled nepokryje všechny důležité aspekty Závěrečné poznámky ...... 74 historie multikulturního poradenství a zahrnuje Otázky a úkoly ...... 75 pouze literaturu v angličtině. I přes tato omeze- Literatura ...... 75 ní doufáme, že pomůže čtenáři lépe porozumět tomu, jak se multikulturní poradenství rozvíjelo, a pochopit jeho spojení s vývojem ve společnosti obecně. Je důležité pochopit, že také rozvoj mul- tikulturního myšlení v různých vědách a pomá- hajících profesích můžeme vnímat jako součást obecnějších vývojových trendů v našich společ- nostech – aniž bychom zapomínali, že nové ideje vždy potřebují jednotlivce, kteří jsou ochotni vzít na sebe zodpovědnost a s nadšením a vytrvalostí je představovat a usnadňovat jejich přijetí.

Současnou fázi ve vývoji multikulturního pora- denství, které se často označuje jako „čtvrtá síla Kapitola 5 61 63

za- USA psy- zdů- mul- mul-

USA se

podpoře podpoře osmdesá- Sue (1971) vývoji mul-

% vzděláva- Morris 2000). článků v

rozvoj (Association souvislosti se změ-

ním spojené otázky

Strozier 1992). Pro vývoj poradenství (Association for

v terminologii se později odrazily

Wilson 1977), zatímco na počátku počátku na zatímco 1977), Wilson Daniels (1995) hovoří o konkrétních obtíží byl nedostatek

profesionálních organizacích a názvech odborných organizací. Napří- počet výzkumných studií a prvním vlivným autorům, kteří zaujímali tuto Vontress (1971). Zatímco během šedesátých

Multikulturní poradenství významným se stává poradenství tématem (1970–1980) tikulturní poradenství a a také v klad Asociace pro záležitosti nebělochů v městnávání a vzdělávacích programů, ve kterých by multi- kulturní témata tvořila významnou součást. Ke konci sedmdesátých let vyžadovalo kurzy mul- tikulturního poradenství jen asi 1 cích programů poradenské psychologie v Během sedmdesátých let vzrůstal zájem o zájem vzrůstal let sedmdesátých Během (McFadden a (McFadden devadesátých let už orientované nabízelokurzy 89 % programů poradenské multikulturně psychologie (Hills a multikulturního poradenství je něž zřejmě důležité, že sociálně-politické rov- myšlení ve podstatně zvyšoval. Kořenyporadenství leží částečně ve multikulturního změnách v chologii,kde se postupně vynořovalo kritičtější chápání omezení, jimiž se vyznačuje tradiční západní psychologie se svou kulturně vyme- zenou historií (viz Robinson a K kritickou perspektivu, patřili Sue a a let se často používal termín menšinové pora- denství, sedmdesátá léta přinesla termíny, jež se nezřídka užívají dodnes: mezikulturní a tikulturní poradenství (Jackson 1995,Tyto změny 10–11).v Guidan- and Personnel in Concerns Non-White ce, ANWC), ustavená během let, později změnila své sedmdesátých jméno na Asociaci pro multikulturní poradenství a forMulticultural Counseling andDevelopment, AMCD) (viz Parker a Myers 1991). D‘Andrea a tikulturního poradenství v nami v razňují, jak aktivní a sedmdesátých během poradenství zastánci multikulturníhotých let směřovali tyto organizace k hlubšího uznání multikulturního poradenství. Jednou z této

lidských lidských další - pří roce 1964 výrazně poradenství. Množství Množství poradenství. ocenění kulturních odliš- schválení Zákona o Vontress (1967, 1969) věnova- sedmdesátých letech. Toto dění uznání a rozvoji multikulturního poradenství Thorne 2000; Resolution 2004; Watts USA, šedesátá léta můžeme vnímat jako - de „kulturně znevýhodněných“. Tyto a Mearns a 2003). a Kidd 2000; viz též Popova Jestliže padesátá léta byla svědkem pomalého zrození multikulturního poradenského v hnutí setiletí jeho dětství (Jackson 1995, 8). Hnutí za občanská práva a právech (Civil Rights Act) v přispěly k tím, že vytvářely prostor pro širší porozumění kulturním rozdílům, ve kterém se jednotlivým skupinám přiznávala společenská práva. V době se cíle poradenství začaly asimilace posouvatk od ností (Copeland 1983). Navíc, jak poznamená- vá Jackson (1995), byla šedesátá léta význam- ná také proto, že na v otázek multikulturních intenzitě nabyl výzkum badatelů jako Wrenn (1962), Peterson (1967), Reed (1964) a lo pozornost potřebám „kulturněa odlišných“ spěvky dláždily cestu studiím multikulturníhoporadenství v začalo pomalu ovlivňovat také Evropu. zamě- Evropě pomocí

aktivitami

pokročilou

současnosti za- ve Spojených - stá Kidd1996; Dryden, usnadňování pora- usnadňování

Británii) (viz Inskipp

v psychoterapii založen některých evropských

požadavků souvisejících roce 1935 do Anglie. Do pracovní silou, které se ob- multikulturního poradenství. cílem harmonizovat ve svých

vývoji poradenství v

ževýznamný impulz pro rozvoj

poválečné Evropě. Během pade- později v nichž mnozí používali více či méně

pomoci lidem a lidem pomoci když Evropská unie v Evropě (a obzvlášť v

Americe. Je také zaznamenáníhodné, že na- Johns 2003; Watts 2003) a širší perspektivy, je důležité poznamenat, že organizované aktivity je spojeno s - slu poradenských vývoj systematický že tom,

do Francie a své smrti ve věku 93 let se mnoha způsoby an- v gažoval denství. Ivey (2003) poukázal na to, že Hans Ho- Hans že to, na poukázal (2003) Ivey denství. xter byl mezi prvními, kteří rozpoznali význam mezikulturního a Jeho vliv na vývoj poradenství ve světě, přede- vším v industrializacía těchto služeb vzešel z se společenskou a jevily po druhé světové válce. Evropa určitýmzpůsobem zrcadlila vývoj veSpojených státech v žeb (guidance) byl nejdříve spojen s orientovanými na pracovní uplatnění a řenými především na mladé lidi.služby Poradenské (counselling) obvykle problémy v řešily sociální sátých let mnoho evropských zemí postupně přijalomyšlenky poradenského hnutí vzniklého v příklad ve Velké Británii byly časné fáze pora- denství vázány na historický vývoj, vese kterém na sociální problémy reagovalo s ustavení poradenských služeb jako plánované a tech (viz Herr 2003) je všeobecně uznáván. tech (viz Herr 2003) je Uvažujeme-li o z a expertů, z psychoterapeuticky orientovaný přístup. lze částečně vysvětlit, Tím proč je občas poraden- ství mylně chápáno jako rozšíření psychoterapie (McLeod 1998). V zemích, jako ve Finsku, byl vývoj poradenských poradenských vývoj byl Finsku, ve jako zemích, služeb na psychologii a méně. Vzhledem ke všem těmto procesům nelze historickýmna Evropu co do rozvoje po- radenských služeb nahlížet jako na jednotnou oblast, i hájila iniciativy s členských zemích některé makroúrovňové sys- témy(viz například Killeen a pomoci

otázkách otázkách předsud- kol. 1950; počátkům

poradenství poradenství poradenství

předsudků často vy- poradenská asociace roce 1952 pod názvem

volbě povolání. Později se roli prezidenta. Narodil se dalšíminority velicemalou

roli kultury v padesátých letech představo- většinou ostatních zemí dlou- poradenských aktivitách. Tyto roce 1951 se svými kolegy Me- kolegy svými se 1951 roce kulturním zázemím se pracovalo

s poradenství (International Round-

psychoterapie ve Spojených státech USA při volbě povolání, během prvních cíle poradenství zaměřeného na menšiny

porovnání s století. Tehdy bylo zaměřeno takřka výhrad- takřka zaměřeno bylo Tehdy století. pozornost se zaměřila na obtíže v německém Frankfurtu, odkud se přestěhoval důsledku diskriminace a profesního poradenství (International Associ- (International poradenství profesního

a rané etapy multikulturního poznamenány segregací, poradenství rasismem a byly ky, a se soustředily na asimilaci menšin do hlavního proudu americké společnosti (Copeland 1983; Jackson 1995). Během padesátých let byla po- stupně publikována řada článků o vztahujících se k minoritám (viz například Davidson a Mussen 1953; Siegman 1958). Hans Hoxter, významná postava na poli pora- v založil denství, zinárodní asociaci výchovného, a vzdělávacího ation of Educational and Vocational Guidance, IAEVG).Ustavil také Mezinárodní kulatý stůl pro pokrok v table for the Advancement of Counselling, IR- TAC), kde působil v menšinu také v Americká personální a valiAfroameričané a v Historie multikulturního (mezikulturního) pora- (mezikulturního) multikulturního Historie denství a jen omezeně. Americká poradenská asociace (American Counselling Association, ACA) byla oficiálně ustavena v (Herr, 1985; Jackson 1995). Ve čtyřicátých a je v Rané etapy multikulturního multikulturního etapy Rané poradenství v moderní společnosti loučeny a začalo objevovat také poradenství - psycholo gické. Přestože se někteří poradci snažili potřeby etnických men- způsoby, jak uspokojit najít šin v desetiletí20. století byly minority z há (například Copeland 1983). Podle Aubrey- ho (1977) lze kořeny poradenskéhoSpojených hnutí státech ve sledovat 20. až k ně na poradenství k v

5 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 62 65 ste- různých různých způsoby

potenciál- nimiž se ve své že tento přístup aktivitě, ve které se

další profesionálové profesionálové další odborníci na duševní odborníci na duševní sebenaplňujícím pro- našeho dominantního

použití znalostí o referenčním rámci jiné kultury

rozporu. Oba přinášejí legitimní různých kultur.“ Wrennův (1962) pohledy, které mohou obohatit naše poté se posouvá k

kol. (1992) poukazují na to, že univerzální jeho příchodem se objevily požadavky poro- něj vyplývá zobecňování a Ivey (1991), kteří se ve svém modelu kulturně specificky zaměřený multikulturní trend nemu- trend multikulturní zaměřený specificky

myšlení, které v fungují lépe než typické euro-severoamerické systémy?“ (s.107). Kulturně denství nejdříve specifickézkouší zformovat porozumění pora- kultuře a nějaké nové poradenské dovednosti a může dokonce vést k roctvím. Na druhé straně například Nwachuku a specifického poradenství zaměřují na poraden- ské dovednosti, upozorňují, že nevěnujeme-li specifickým kulturním skupinám odpovídající pozornost, můžeme používat zobecnění a reotypy vycházející z západního myšlení. Zásadním problémem kul- interpre- to ať – že je, trendu specifického turně a poradci – jakkoliv tujeme (jako sociální pracovníci a zdraví) nejsou schopni do všechny hloubky specifické skupiny, pochopit s každodenní práci setkávají. Sue a a sí být nutně v otázky a porozumění multikulturnímu poradenství. Mno- zí další autoři také upozorňují, že potřebné jsou obě perspektivy: jak říká Jackson (1995), „multikulturalismus vstoupil do poradenské profese. S zumět jedinečným kulturním rozdílům, aniž bychom přehlíželi společné znaky lidského rodu.“ (s. 13) Correa (1990, 131) uvádí, že „je mimořád- ně důležité pochopit, že ignorování rozdílů mezi lidmi je stejně nebezpečné jako - stereotypizová ní skupin lidí z již dříve přijatý koncept kulturní enkapsulace teorie uplatní. Oponenti kulturně specifického trendu ho kriti- zují kvůli problémům, jež souvisejí s ně škodlivým zobecněním. Například Patterson (1996) je skeptický k etnických minoritách, protože se domnívá, že z Ivey také

dispozici dispozici poradcem Ivey (1991) etnické - mi odpovídají-

tomu, že lidé mají

multikulturním po- poradenství zaměře- tom smyslu, že - napří užívání konvenčních pora- kulturou postižených a

k multikulturnímporadenství se

poradenské praxi pro jednotli- tím, že se zároveňtím,seže nezapomíná, odlišnosti. Odlišnosti vznikají určitém etnickém společenství

poradenství pochopení specifické poradenství. V

multikulturním poradenství jako obecném určité kultuře působením socializace nebo etnickým zázemím. Nwachuku a jejich kombinacemi. Pedersen (1991) hovoří

radenství existují mezi klientem a denskýchteorií v staví kritičtěji. Kulturně specifický trend zdůrazňuje který má význam, v a skupin kulturních určitých povahy reakcecíni, s na že klienty je třeba vnímat jak jako jednotlivce, tak jako členy kulturně odlišnýchnapříklad Locke skupin 1990, (viz 1992; Nwachuku a Univerzální trend zdůrazňuje, že všechno - pora denství je multikulturní v klad všichni jednotlivci patří do mnoha kultur, které uznávají odlišné hodnoty (vizFukuyama například 1990; Gladding1996). Třeba černý postižený muž z 1996; Pattersonnority je tak spojen se svou etnickou kulturou, kulturou černých, s s o přístupu k podobnosti i v výchovy dětí v (Locke 1990, 18). Vzhledem k jedinečnou osobní historii, která jeodlišuje, lze navzájem každý poradenský vztah považo- vat za multikulturní. Někteří autoři podporující univerzální trend analyzovali také použitelnost některých konvenčních teorií multikulturního poradenství. Například Patterson (1996) že teorie tvrdí, Carla Rogerse o ném na osobu není kulturně ani časově speci- fická (viz též Freeman 1993; Usherjako 1989). Courtland Jiní, (1996), přijali opačný, kulturněspecifický náhled, zdůrazňují specifické národní kulturní znaky a poraden- specifické kulturně že poznamenávají, ství přistupuje k vé kulturní skupiny kladením otázek jako vidí konkrétní „Jak kultura pomáhající vztahy?“ „Jak tradičně řeší problémy?“ „Nejsou k 1991; Patterson 1999). Podle tohoto trendu je kulturní skupina definována předevšíma rasou teo- tou- malé důležitost vést k tomto konkrét- etnicky rozmani- psychoterapie se teoretické oblasti. - zůstáva oblasti této těchto skupin teorií určitém ohledu úzké všechny takřka napro- jiných minorit (Guidelines poradenství byla poměrně rozhovoru (viz Sandhu 1995) self (humanisticko-existenciální), obecné perspektivě, která podle nich podle která perspektivě, obecné západním kulturním prostředí. Zdů- self (já) myslící (kognitivní), jednající kol. 1996). Každá z stále zůstává řada úkolů. Příkladem pevnější- USA se staly směrnice připravené pro porad- Multikulturní poradenství jako čtvrtá síla v poradenství Východiska Během devadesátých let získalo poradenství multikulturní vcelku dobré postavení a kulturních hledisek v v ačkoliv akceptována, široce la a organizacemi profesionálními mezi postavení ho v ce, aby mohli reagovat na specifickérůzných kulturních potřeby a 1993). Pedersenovo (1991) zvláštní číslo časopi- su Journal of Counseling and Development, vě- nované multikulturalismu jako čtvrté teoretické síle poradenství, bylo mezi prvními publikacemi, které výslovně otevíraly diskusi o ním hledisku. V Pedersen později uvedl, že chtěl obecnou vyzdvihnout platnost multikulturního pohledu. Ná- sledující část se zabývá vývojem multikulturního poradenství jako obecné síly v s poradenství multikulturní na experti Mnozí to linií úvah souhlasí, někteří ji však komentovali na především soustředily se hlasy Kritické kriticky. v problémy může zanedbávat kulturní rozdíly a úspěšnosti poradenství pro kulturní menšiny (viz menšiny kulturní pro poradenství úspěšnosti například McFadden 1996; Sue a kol. 1998). Tradiční teorie poradenství a vyvíjely v razňují cítící případně (behaviorální) nebo sociální (rodinné systémy) (Sue a zdůrazňuje důležité, ale v aspekty lidské povahy a sto postrádají rozměr kulturní diverzity. byl třeba Proto ucelenější teoretický přístup, který by vyhověl potřebám kulturně a zabývat bude se kapitoly část Tato populací. tých multikulturním poradenstvím jako jednou z retických sil. Podle Herringa (1997) dominují oblasti multi- kulturního poradenství dvě výrazné tendence. tak

dal- Mo- Sue (1981).

Daniels 1995: multikulturním multikulturním oblasti poradenství kol. (1976), Pedersen Pedersen (1976), kol.

nakonec se do středu devadesátá léta) (Gladding Pedersen (1987) a

díky tomu se mohou uskuteč- roli kultury ve vývoji člověka (na- člověka vývoji ve kultury roli padesátých letech) ke zdůraznění poradce šedesátých letech) a téže době bylo vydáno také mnoho dalších

dostal poradenský proces jako celek (sedmde- sátá, osmdesátá a 1996). Evropa začala myšlenky „hnutí multikulturního poradenství“ přijímat ze Severní Ameriky. Přes- a (1999) Bimrose jiné mimo všimli si jak to, odley (1999), zde vývoj probíhal pomaleji, a multikulturní poradenství ovlivňovalo myšlení odborníků pracujících v V o děl vlivných příklad Adler 1974; Copeland 1982; 1988). Pedersen Postupně se zaměření multikulturníhoporadenství posunulo od důrazu na (v klienta (v (1987), Marsely a společnosti uznává potřeby kulturních a ších menšin, a nit potřebné změny (D‘Andrea a Katz 1985). Nabídka ucelených publikací o poradenstvípřišla užběhem sedmdesátých let, ale zvláště během let osmdesátých, kdy vyšly a Pedersen tituly například a psychoterapie jen postupně.

5 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 64 67

Pe- další další další- analytic- jak zmenšit

zdůrazňují jeho

důsledek, který se nás vnímáme jako cílí naše - rozhodnu

Asievíce závisejí na

terapie (multicultu-

psychologii ke změně

odpovědi na tyto a multikulturní poradenství nelineární myšlení, jež se

jiných kulturách však identita není eurocentrického, deduktivního teo- lineárním způsobu myšlení, typickém

ucelenější perspektivy a

jak mu odpovídá. Poradenské modely jsou západním myšlení často předpokládá nebo jsou méně zralí. Ve skutečnosti mnoho Asijců filozofií některých jiných kultur, které vnímají

nepovažuje rozhodování za svou individuálnízáležitost (Pedersen 1997). Velkáčástporadenských teorií, kterévyvinuly se na Západě, je hluboce zakořeněna v kém a Self je sjednocující koncept, který řídí náš způ- sob myšlení, dává našim slouží jako zdroj motivace a činům perspektivu, tí. Orientaci na „já, moje“ u pozitivní, v Typic- skupiny. od oddělené „self“ jako chápána kou mylnou interpretací je názor poradenských odborníků,žejejich klienti z druhých, nejsou schopni přijímat a rozhodnutí pro západní kultury. Ukazuje se to například ve způsobu, jakým poradce klade klientovi otázky a obvykle rozčleněny do určitých logických fází. Důraz na logické myšlení výrazně kontrastuje s svět z harmonický aspekt. Mnohé nezápadní kultury zdůrazňují intuici a značně liší od zjednodušujícího analytického požadavku hledat příčinu a v explicitně vyjadřuje. V související problémy hledá multikulturní radenství po- jako teoretický přístup způsoby, rozpoznat limity jak západních teorií a myšlení z retického přístupu ke studiu lidského chování rozpor mezi Západem a „zbytkem“. Multikulturalismus a bylo – jak už jsme zmínili – Pedersenem a Pedersenem – zmínili jsme už jak – bylo mi autory, kteří na tomto poli pracovali, navrže- no k označení za čtvrtý směr v poradenství. Multikulturní poradenství a ral counselling and therapy – MCT) rozvíjené řadou autorů, především Iveym, Suem dersenem a (1996), je tedy čtvrtou teoretickou silou. MCT přispělo v podo- otevře- tomto pří- tomto zaujímající zaujímající cizím člově- tvořivé vyjá- naplnění self

důsledku toho budou aktivní.

pakse jimi řídit. nevyhnutelnosti

probírání soukro- má vyšší postavení humanistické teorie se za- jinéhokulturního prostředí existenciálními do značné

pronikánašichdoto vztahů

cizím člověkem – v – člověkem cizím určitého kulturního prostředí zdůrazňují růst a

přijímání vlastních rozhodnutí.

nabídnout mu tak hlubší vhled poradenství pak v

vědomí sebe sama, sebedůvěře, klientemz

komunikaci se starší osobou, která je

tomto přístupu je zvýšené uvědomění oblasti otevřenosti a poradcem – však existují velké kulturní

některých kulturách jsou lidé vychováni

porozumění. Jedinci, kteří si nepřejí otevřít emocí. Úlohou poradce je reflektovat vyjád- úctě v sociální hierarchii. Poradce může vnímat „ml- nejbližšími přáteli, které jedinec zná řadu let, schopnípřijímat rozhodnutí a cíleživota, izolace, svobody a ostatními. V

hovoříme o seberealizaci a s Sue 1990). kem (Pedersen 1977; Sue a Sue 1990). západ- součástí integrální je sama sebe Vědomí ní kultury. Self (já, popř. jáství) je základním vý- chodiskem naší kultury. Je to viditelné v individualismubě a se něco takového zdá naprosto absurdní. - Sou kromé záležitosti se mnohde rozebírají pouze s ne během půlhodinového sezení s považována za moudřejší a v čícího“ klienta jako někoho, kdo má potíževyjádřit. Většinase podob poradenské intervence předpokládá určitou formu intimity a nosti. V s záležitostí mých padě s rozdíly. Lidem z k může poradce zjistit, že tento přístup - nefungu je. V a skrze sebeovládání, sebepoznání a dření. Je důležité poznamenat, že mnohé teorie poradenství západní očekávají, že klienti proje- ví určitou míru otevřenosti a Psychodynamické a měřují na verbální sdělování myšlenek, zážitků a ření klienta a a se, bývají pokládáni za vzdorující a obranný postoj. Navíc poradci často zdůrazňují, jak důležité je, aby klienti byli asertivní, aktivní a Připráci s smrti. V self důležitější než zkoumání nevědomí. Huma- nistické teorie se s míry překrývají a ra- ledovci. ledovci. nevědo- nich.Různé

psychodyna- takézpůsobem, jak logoterapie (Viktor

cítění lidí ovlivněno ná- jungovskou terapii (Carl přemýšlímeo

trestya

třetímu teoretickému směru

nedostupných vzpomínek, které Haleyho); interpretace, konfron- Cormier 1996). Například existenci- Cormier 1996). Psychoanalytické te- smlouva (například Bernova transakční role (například strukturální rodinná terapie psychoterapie – ať psychodynamické, ko-

že zakládají svou klinickou praxi na kých vědec- hypotézách. Poradenství pravdivěji vystihnout jako vedené kulturními lze ovšem hypotézami. Západně orientované a teorie poradenství gnitivně-behaviorální nebo existenciálně hu- manistické – odrážejí hodnoty, normy, zvyky, filozofie a jazyk euroamerické kultury.

teorie charakterizují mimo jiné interakční vzorce a Frankl), patří k (Hackney a ální psychoterapie se zabývá způsoby, kterými lidéřeší základní otázky lidské existence, smyslu vnímámesvéživoty a Minuchina a tace a analýza); nalezneme však také přístupy oriento- vané na odpovědnost, založené na realitě a cionalitě (například racionálně emotivní terapie Ellisova) (Hackney a Cormier 1996). Existenciálně-humanistické teorie, jako je gestalt terapie (Frederick Perls) a Jung),jejížteoretický základrovněžje analytický (Hackney a orie zkoumají nejniternější osobnost a mé motivy, které řídí chování. Zabývají se rov- něž způsobem, jakým se osobnost vyvíjí. Freud k psychiku lidskou přirovnává například Malá část, která je viditelná nad vodou, před- stavuje vědomé zkušenosti, mnohem větší část pod vodou pak tvoří nevědomí, skladiště im- pulzů, vášní a ovlivňují naše myšlenky a chování. Kognitivně-behaviorální teorie tvoří druhý teo- retický směr. Podle kognitivně-behaviorálního přístupu je chování a sledky,odměnami a První teoretický směr obsahuje mické teorie, které zahrnují například psychoa - nalytickou terapii (Sigmund Freud) založenou na psychoanalýze a

vypo- zdá hlavních psychote- evropských Cormier 1996). Dále extrémní formou univer- multikulturní poradenství kulturně specifického, stále příliš zdůrazňuje univerzální psychoterapii rozeznáváme čtyři souvislosti se stávajícími teoretic- podobnosti přehlíží. Pro praktiky je praktiky Pro přehlíží. podobnosti ukážou, jak zmíněné trendy splývají existenciální humanistické teorie tvrdí,

Psychodynamické, ní kognitivně-behaviorál- a kulturně specifickým trendem společné fakto- kol. (1998) navrhují zvážit jako prostředky k

(opouzdření) souvisí s zalistického („etického“) přístupu ke kulturním odlišnostem. Vyhraněný „etický“ přístup přehlíží kulturní diverzitu a prvky. Protipólem je extrémně kulturně specific- - rozdí kulturní naopak který přístup, („emický“) ký a přeceňuje ly důležité hledat rovnováhu mezi těmito extrémy (například Draguns 1981; Pederson 1996). Fisher a budování užšího propojení mezi univerzálním a v nacházíme kulturami napříč které ry, rapii a léčení napříč kulturami. I když debata kolem těchto dvou hlavních tren- dů, univerzálního a se, že se oba trendy postupně integrují. Násle- dující podkapitoly se budou zabývat multikul- turním poradenstvím jako jedním v přístupy dalšími mezi přístupů teoretických z radenství a a navzájem se doplňují. Multikulturní poradenství mezi dalšími významnými teoretickými přístupy v poradenství V poradenství a hlavní teoretické přístupy nebo systémy: chodynamický, kognitivně-behaviorální, existen- psy- ciálně-humanistický a (Pedersen 1991; Hackney a trvá, rozdíly nejsou tak výrazné jako dříve a teore- zmíněných ze tři první představíme krátce tických proudů. Poté se zaměříme na prezentaci multikulturního proudu, čtvrtého prvků hlavních poradenství. V kými přístupy, jež se používají také v být odborníci poradenští jako musíme si zemích, vědomi skutečnosti, že (viz Sue, Ivey, Pedersen, 1996):

5 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 66 69

teo- praxí obojí praxi. praxi. nichž

společně vědomím

koncepční

Zane 1987).

pružně použít praxe se rozví-

hlediska poradců se udržovat si na teorii

psychoanalytickém po- psychoanalytickém složitosti jevů souvisejí- kulturně kompetentní rodinné rodinné kompetentní kulturně Ramirez 2000; Sue a

rozsahu a ohledem na kulturní rozdíly (viz na- (viz rozdíly kulturní na ohledem klienty. Používání teorií by nikdy ne- terénu alternativní rámce a tvořivý pohled. Z

znalostí ve prospěch klientů, s

multikulturním poradenstvím se zdá ne- práci s klienty, učit se od nich a analyzovat relevantní empirický výzkum a výzkum empirický relevantní analyzovat Konkrétní příklad takové reflexe podává Anto- o (1993) článek koletzův hledu na přechody mezi kulturami. Také Arielo- o (1999) kniha va terapii, která nastínila základ pro obecný model, je dobrým příkladem aktivit, které integrují kul- turujako centrální úhel pohledu najevy, u nástroje, které mohou tvořivě a v mělo být chápáno jako nějaký technický trik, ale jako vědomé úsilí využít stávající teoretické po- znání a se kulturní hledisko dříve opomíjelo. Vzhledem k cích s možné, že by jedna teorie nebo skupina teorií v potřebné aspekty všechny pokrýt mohla Proto můžeme rozvoj teorie vnímat jako - nepře tržitý proces učení, jehož cílem je syntetizovat a na paměti, že mnohé konvenční teorie zůstávají odpovídajícím reflektujeme je pokud relevantní, s způsobem příklad Lee a je důležité. Multikulturní poradenství potřebuje poradce, kteří chtějí udržovat mezi teorií a životaschopný a aktivní vztah. - retické myšlení a poskytnout tak poradcům pra cujícím v kritický a používané teorie rozvíjejí praxí a jí používáním teorií – obojí je potřebné a možných (a dokonce pravděpodobných) ome- zení teorie. Proto je důležité pracovat s tra- sou- pora- Andrea

multikul- kol. (1996)

mnohých - kul poradenství byly terapie. Už přímo

diskusi o společnostech vy- upozorňuje, že kul- psychologii a polemiky mohou tyto

související důsledky, jak je oblasti multikulturního pora- Mann 1996; Daniels a kol. (1996), tvoří výhodný po- organizace zaujímá ve vztahu.

posilovat ostatní tři „síly“ – kon- – „síly“ tři ostatní posilovat

Propozice 6. Zatímco tradičními knih, které se dotýkaly důležitosti

zdůrazňuje teorie MCT důležitost oblasti psychologie. Naznačuje, že

behaviorismu. Navíc je důležité mít podtrhuje,že účinnost teorie MCT je

všímá si podstatných změn, které se případě, kdy poradce využívá metody

organizačního uvědomění místa, které

Propozici 5 uvedené knize editované Suem a definuje cíle konzistentní se životní zkušeností

rozvíjení teorie v denství (viz například Pedersen 1999; Sue 1995). Pedersen (2001) pokračuje v představili Sue a systematičtějšípročáteční bodteoretický rozvoj multikulturního poradenství a v turalismu jako čtvrté síle v denství a Vzniká tak terapie, která nejenže je ve své orientaci nanejvýš kontextuální, ale navíc čerpá z dičních metod léčení z řady kultur. Tato východiska a sebeaktualizace, odhalení role minulosti a časnosti nebo změna chování, MCT zdůrazňuje skupino- rodinného, osobního, rozšíření význam vého a jedinec, rodina a přinesli četní autoři konstruktivní kritiku, usnadnila která rozvoj této metateorie (například Co- rey 1996; Casas a 1996). Bylo publikováno mnoho dalších vynika- jících článků a odehrávají v cíli západní psychoterapie a Propozice 4 Propozice nejvyšší v a klienta. a kulturními hodnotami V více pomáhajících rolí, které se v turně odlišných skupinách a vinuly. Mimo individuální setkání zaměřené na pomoc jedinci tyto role často zahrnují širší soci- intervence a prevence. ální jednotky, systémy Osvobození vědomí je základním rie cílem MCT podle teo- multikulturní hlediska a změny zprostředkovávat, a turně zaměřená perspektiva může jako „čtvrtá a doplňovat síla“ hu- přístupu, psychodynamického teorie venční manismu a kli- kol. do-

terapii západ-

hodno- kliento- kontex- teoriích. následu-

Pedersen důsledky,

dominant- k nezápadních

jiným ze stejné

vzájemnévztahy

ohnisku poraden- kulturní prostředí),

pochopení četných

univerzální) a subordinace mezi kulturně sobě správné nebo špatné psychoterapie – ať psycho-

je teorie MCT metateorie několika úrovních zkušeností odlišné skupiny a skupiny odlišné sobě samým, k

psychoterapie, teorie o psychoterapie rozvinuté v

tvrdí, že vývoj kulturní identity je teorii multikulturalismu. V zdůrazňuje, že identita poradce i jiným z jiným Propozice 1 jazyky euroamerické kultury. Multikulturní

Základní východiska teorie multikulturního poradenství a terapie Obecně můžeme říci, že západně orientované teorie poradenství a analytická, behaviorální, humanistická nebo ko- filozo- zvyky, normy, hodnoty, odrážejí – gnitivní fie a specialisté často vytýkali poradenství a kulturní omezenost danou tím, že vyrůstají z vyrůstají že tím, danou omezenost kulturní kulturně Tyto perspektivy.eurocentrické minující vázané hodnoty se nezřídka střetávají s tami kulturně odlišných skupin. Jako odpověď na tyto problémy vytvořili Sue, Ivey a které je upřesňují, jsou založeny na dostupném výzkumu a poradenství a Nabízí organizační rámec k pomáhajících přístupů. Říká také, že jak teorieporadenství a (1996) metateorii multikulturního poradenství, která obsahuje šest základních východisek, tak- zvaných propozic. Tyto propozice s jícím textu jsou propozice představeny tak, jak je prezentovali jejich původní autoři (Sue a 1996). Podle ním světě, tak teorie pocházející z kultur nejsou samy o odliš- reprezentuje teorie Každá zlé. či dobré ani ný pohled na svět. Propozice 2 a celekintervencebýtské musí těchto zkušeností a kontextů. Propozice 3 hlavní determinantou poradcových a vých postojů k ve kterých jsou zakotveny. V enta se formují v (individuální, skupinová a tech (individuální, rodinné a k skupiny, ní skupině. Tyto postoje jsou silně ovlivněny ne- kulturnímijen proměnnými, takédynamikouale vztahu dominance a rozdílnými skupinami. ka- kul- jediný

povzbu- konkrétního

kulturně specific- že jejich hodnoty, hodnoty, jejich že hodnot, které ovliv- které hodnot, metody, ale vyzývá pedagogickém a pedagogickém

předsudky typické pro otevřeně pojmenovalo

že kulturní vidění reality multikulturním - poraden filozofické základy je třeba explicit- třeba je základy filozofické dokázali pružně reagovat na potřeby teorie pomáhání vyplývají z to tím, že zdůraznilo význam kultury při to, jak se tyto rysy mohou střetávat s

jejich odpovídající kulturní analýze a metod a ky zaměřený trend. V ství si poradenský pracovník musí a výbavy býtkulturní vlastní své vědom západní teorie. MCT lze vnímat jako metateore- tický přístup, protože uznává, že všechny způ- soby a kulturního kontextu a vždy představuje společenskou dohodu, která se formuluje v interpersonálních výměnách. MCT kombinuje univerzální a v užívané teorie různé ňují na induktivní přístup orientovaný na - perspek tivu, a určování perspektivy a předpoklady, hodnoty a riérním poradenství. Kulturně zkušení poradci musí jasně chápat charakteristiky poradenství vázané na kulturu, společenskou třídu a jazyk i turními hodnotami menšinových skupin, když se tyto možné problémy přehlížejí. MCT je me- tateoretická perspektiva uznávající význam kultury jako zvnitřněného, subjektivního hlediska. Spočívána předpokladu, že všechny teorie jsou a kulturu konkrétní na vázány a východiska ně formulovat. Je důležité poznamenat, že jako metateorie nechce MCT nahradit ostatní exis- tující teoretické přístupy a k zuje poradce, aby rozšířili svůj repertoár a teorií různých poradenských klientů (Sue a kol. 1996).

5 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 68 71 Metoda Poradci by měli překročit konstrukt rasy. Uznat a vítat odlišnost; zvyšovat povědomí o kulturách jiných lidí a odkrývat stereotypy (např. sexismus). Student by měl zakusit novou kulturu tím, že je jí vystaven, a využitím kulturních informátorů. Studenti by se měli poučit o rasismu a vývoji své vlastní identity. Poučit studenty, jak psychologie útlaku a dominance ovlivňuje poradenský proces. Přístup Potvrdit podobnosti mezi lidmi skrze univerzální na konstrukty; soustředit se sdílenou lidskou zkušenost. Naučit poradce přijímat odlišnosti, rozvíjet kulturní citlivost. Situaci jednotlivce nahrazuje obecná kultura; kulturní příslušnost vymezuje možnou dynamiku osobnosti. Rasové uvědomění připouští vliv rasismu a útlaku; posiluje vývoj rasové identity ve všech rasových skupinách. Učit o historii rasově kulturních skupin od jejich počátků. Studenti by měli znát psychologii útlaku a historii imperialismu a kolonialismu. Východisko Všichni lidé jsou v základu stejní; rozdíly uvnitř skupiny jsou větší než rozdíly mezi skupinami. Všechna místa identity nebo sdílených okolností tvoří součást kultury; lidé mohou patřit do více kultur, které jsou dány situačně. Kultura rovná se země; je determinovaná narozením, výchovou, prostředím a společnou zkušeností socializace a prostředí. Rasa jako sociální konstrukt je opomíjena, kultura je přizpůsobivý fenomén. Rasa je nadřazená kultuře; zkušenost přináležitosti k rasové skupině překračuje všechny ostatní funkcí je kultura zkušenosti; hodnot rasové skupiny a hodnot, reakcí a institucí širší společnosti. Kultura je funkcí jiné dynamiky než geosociální; rasová příslušnost určuje místo jedince v distribuci moci; kultura je vnímána globálně.

Tabulka 1. a Quereshiho (1995, 244) metod multikulturních výcviků podle Cartera Klasifikace přístupů a Typ Univerzální Všudypřítomný Tradiční (Antropologický) Rasově založený Nadnárodnostní Evro- tabul- Evropě. pracovníci metodách, společenském rasově založený, porovnání přístupů účastníkům výcviku další skupiny odbor- imigrace používají. Ná- je užitečné seznámit se těchto dvou navzájem pro- navzájem dvou těchto klienty z úvahu při rozvíjení poradenských procesu adaptace na novou kultu- novou na adaptace procesu tabulce 1 teoretických přístupech a jeho zohlednění při uplatňování teorií brát v v o Quereshim (1995): východisko, přístup, multikulturní poradenství mají společný analýze multikulturního výcviku v oblasti duševního zdraví, by měli vytvářet sítě, multikulturnímu výcviku jsou uvedeny v perspektivy multikulturního poradenství. Ačko- poradenství. multikulturního perspektivy Centrální aspekty těchto pěti k „typů“ přístupu multikulturního poradenství. ce 1, která jako kategorie k používá následující tři dimenze, užívané Carte- rem a metoda. Podrobnější popis těchto pěti typů na- leznete v původním článku. S klasifikací v proto, že vzdělavatelům i umožňuje lépe si uvědomit důležitá východiska a liv byla klasifikace původně určena pro americkou společnost, domníváme se, že ji lze použít také k Pravděpodobně nejrozšířenější přístupy v pě jsou první tři nebo čtyři, konkrétně zální, všudypřítomný, tradiční univer- a méně být zdá se přístup nadnárodnostní naopak častý. Podle našeho názoru může všech těchto multikultur- evropský obohatit přístupu typů pět ní výcvik. Je užitečné všimnout si, že multikulturní vzdělá- vání a základ. Proto by měla být možná spolupráce - od v pracujících borníků pojených oblastech při vedení výcviků určených jak poradcům, tak učitelům. Je to důležité také proto, že poradci, učitelé a níků, jako jsou sociální pracovníci a v v budou které ru spolupracovat na lepší podpoře imigrantů při společ- Mezi společnosti. nové do integraci jejich nostmi však existují rozdíly, které je třeba zaznamenat a služeb i jež se při práci s sledující část podrobněji hovoří o rámci a Ca- Sue Sue

hlav- velké velké Kahn

multi- proble- tomu, že některých některých

kapitole kapitole 11 autorů této této autorů

oblasti mul- Norsku, kde jsou výcviku v výcviku, je užitečné užitečné je výcviku, uvnitř „rodiny“ teo-

najdete najdete v hlediska multikulturně hlediska multikulturně

Kim 1991; Ponterotto a Ponterotto 1991; Kim Qureshi Qureshi (1995). Na základě poradenství, poradenství, je také důležité Johnson 1991; Sue, Akutsu

reakci reakci na tato omezení byly

nejčastěji používaných modelů používaných nejčastěji hlavních teoretických hlavních „sil“ teoretických mezi

Dánsku, Švédsku a prominentních badatelů v Pedersen (1997), upozorňují na skuteč- Univerzální (například Fukuyama 1990; Ivey 1987; Parker 1987) Všudypřítomný (například Pedersen Ponterotto 1988; Sue a kol. 1982) 1977; Christen- 1985; Arredondo (například Tradiční a Leong 1989; sen sas 1987) Rasově založený (například Carney a 1984; McRae a a Higashi 1985) Nadnárodnostní (například Myers 1988) Bulhan 1985; výcvikumultikulturnímv Poté, co jsme probrali ství jako jednu multikulturní z poraden- poradenských kompetencí této knihy autorek Pii Nissilä a Marjatty Lairio. Někteří z jako Ivey výzkumu, Sue (1994), a tikulturního (1990) a nost, že forma poradenství, ve které jsou odbor- níci školeni, se často omezuje na „jedince z ního proudu“, tedy u rovněž na to je Zjevné kultury. západně představu orientovanou ostatními ostatními „silami“ v uvědomit si existenci rozdílů rií multikulturního rií poradenství, multikulturního které se zabývají multikulturním výcvikem. Vzhledem k rozšíření multikulturalismu mezi poradci je z je poradci mezi multikulturalismu rozšíření části založeno na vzdělávání a vzdělávání na založeno části matice výcviku poradců z si tyto rozdíly uvědomit. Další informace o informace Další uvědomit. rozdíly tyto si nejvýraznějších a nejvýraznějších kulturním kulturním poradenství. Podíváme se nyní krátce na některé varianty výcvikových přístupů, jak je prezentují Carter a východiska filozofická rozdělili literatury zkoumání typů pěti následujících do výcviku multikulturního přístupu: 1) 2) 3) kapitoly kapitoly (Højer). V rozvinuty teoretické přístupy k poradenští odborníci školeni jedním z jedním školeni odborníci poradenští poradenství v 4) 5) Teoretické přístupy Teoretické k poradenství

5 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 70 73

- 4) 4) e D uče- Wattse

západním

kultur, kde pportunity),

elves). Tento O přijímající po- ransition) a T kolektivnější, jej ( rozhodnutí

příležitosti ( modelu DOTS Lawa a

sami sebe (themS klienti přicházející z

následně použitých poradenských přechodné období (

němž osoba hledající a uvědomění atd. Tento proces rozvoje a radenskou pomoc projde rozvojem, jenž ji pro- měňuje prostřednictvím poznatků, zkušeností a ní je vyjádřen v poradenství se zdůrazňuje, že poradenství je proces, v se rozhodnutí přijímají postupem, který srovnání se západním je individualisticky oriento- ve vaným procesem ucelenější a (1996), podle kterého je cílem poradenství nau- poradenství cílem je kterého podle (1996), čit poradenské klienty 1) učinit typ racionálního myšlení obvyklý v výchovném a profesním poradenství se promítá pak v modelech a zpochybňují. cision), 2) všimnout si naučit se znát zvládnout zá- tím

různých různých výběrem multikul- uprchlíky

institucích za- institucích reálném živo- povolání a

uplatňovány teore- uplatňovány následujících pasá- poruch. Zkušenost zahrnuje různé for-

stanovují pro ně rámce, Evropě působí v působí Evropě organizace) atd. V zaměstnáníjehluboce zakořeněna

oficiální cíle (jako jsou potřeby trhu

volbou vzdělávání a

dané společnosti), organizační struktury struktury organizační společnosti), dané kulturou odlišnou – kulturou hostitelské poradenských situacích mají tyto obecné

poradenství, jež jsou pevně zakotveny v profesního poradenství/Finanční nezápadně orientovaném myšlení. Jednotlivé nezápadně orientovaném myšlení. Jednotlivé podpůrných systémů pro poradce (ty se mění mění se (ty poradce pro systémů podpůrných

podmínek života. Tato volba se tak stává cen- měřených na výchovné a profesní poradenství. vý- řadu poradce na kladou makrosystémy Tyto znamných očekávání a ať už jde o v pojmy budou upřesněny v žích této kapitoly. Společenské cíle výchovného a profesního poradenství/Místní cíle výchovného a rámec – práce Značný počet poradců pracujících s v klientelou turní poradenského klienta související s v práce v infrastruktury organizační typy (různé zemích), přidělování času, a peněz, personálu podle země a tě a i trem poradenství. Ve výchovném a profesním k padně orientovaném způsobu myšlení. Nadto získal určité poradenské zkušenosti s země. Tato forma kulturního přizpůsobení označuje jako akulturace se a my kulturních konfliktů a vzdělávánía společenské výchozí podmínky velký dopad na a interpretovány jsou jak to, tické přístupy multikulturního poradenství. V mnoha případech je hlavním úkolem pora- denství klientovi na pomoci s kvalifikovaném základě a imigranty. Poradenský klient Poradenský klient je veden svou vlastní kulturou a teore- zásada- rozvojových rozvojových etnické skupiny je uprchlíků tak, aby se Akulturace Kulturní konflikt Zkušenost s prací, cíle poradenství naprosto

Poradenský klient vzděláváním a výcvikem zajistit na společenské úrovni

do Evropy, zvláště z mezinárodními pravidly a jejich společenství. Současná forma

zavádět strategie na podporu sociál- metodologickými úvahami ve vztahu

usnadnit jejich zapojení do vzdělávání

Evropě a globalizace s mi, které ji podpírají, přinesla vzrůstající mobilitu lidí v životy lidí a a proměňujících se zemí. V globalizovaném světě jsou evropské - společ nosti – aby byly ekonomicky rozvíjet silné a – nuceny ní soudržnosti imigrantů a ve svých nových zemích stali aktivními občany. Proto je třeba role a jasně definovat a odpovídající zdroje pro samotný systém pora- denství: účelem veškerých poradenských služeb dostupných pro migranty a zvýšit a a zaměstnání na místní úrovni. Poradenský pracovník Poradenský pracovník je veden které byly určitými pro poradenství stanoveny, cíli, a tickými a Diskuse SPOLEČNOST němž němž ukazu- hledis- Finanční rámec – práce Místní cíle výchovného a profesního poradenství rozdílných zemích, je- Společenské cíle výchovného a profesního poradenství Globální výchozí podmínky (například světová ekonomika) poukazuje na faktory, kte- faktory, na poukazuje užívány odlišnými způsoby. Proto způsoby.odlišnými užívány

konkrétních strukturách společnos- strukturách konkrétních tomu, že specifické teorie poraden-

Cíl poradenství technologické oblasti. Rychlý vzrůst obje- vzrůst Rychlý oblasti. technologické pro uprchlíky/imigranty Zkušenost s poradenstvím Poradenské teorie a metody Poradenský pracovník Teoretický referenční rámec pro multikulturní poradenství Obrázek 1. Vzhledem k ství se obvykle rozvíjejí v je užitečné nezapomínat na společenský rámec multikulturního poradenství. Obrázek 1 je zjednodušený model, který nabízí jeden ze způsobů popisu společenského rámce, v se multikulturní poradenství odehrává. S ky, které znázorňuje, se nám bude teorie snáze v uplatňovat ti. Model je inspirován teoretickým referenčním infor „Kvalet pro (2000) Lovéna Anderse rámcem a volby“) („Obtíž Valet“ ré na různých úrovních ovlivňují poradenství. Globální výchozí podmínky Globalizace je často vnímána jako jev primárně ekonomický, ačkoliv stejně důležitá pro také přeshraniční ni výměna ve je společenské, kul- a turní mu ekonomické aktivity, která se odehrává přes národní hranice, měl všude ohromný dopad na jichž společnosti se navzájem liší, jsou často in- a terpretovány Zvažování společenského Zvažování přirámce uplatňování teorií multikulturního poradenství

5 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 72 75

developmen- typology of philo- psychoanalytic view of cross- Literatura tal view. The Counselling Psychologist 12, 111–119. Carter, R. T. & Quereshi, A. 1995. A sophical assumptions in multicultural counseling Suzu- A. L. Casas, M. J. Ponterotto, G. J. In training. and multicultural of Handbook (Eds.) Alexander M. C. & ki, counseling. Thousand Oaks, CA: Sage, 239–262. Casas, J. M. & implications Mann, for research. D. In D. 1996. W. MCT Sue, A. theory E. and Ivey Adler, P. S. 1974. Beyond cultural identity: Reflections man. on In and cultural multicultural R. (Ed.) Brislin Univer- HI: Honolulu, 2. Vol learning. cultural in Topics Cultural Learning Institute. sity of Hawaii. East-West Antokoletz, J. C. 1993. A cultural passages. American Journal of Psychoanaly- sis 53 (1), 35–54. Ariel, S. 1999. Culturally competent family therapy. CT: Greenwood Press. A general approach. Westport, Arredondo, P. 1985. Cross-cultural counselor educa- of Handbook (Ed.) Pedersen B. P. In training. and tion cross-cultural counseling and therapy. Westport, CT: Greenwood Press, 281–290. Aubrey, R. F. 1977. Historical development of guidance and counselling and implications for Personnel and Guidance Journal 55 (1), 288–295. future. Beck, U. 2000. What is globalisation? Cambridge: Cambridge Polity Press. Bimrose, J. 1996. Multiculturalism. In R. Bayne, I. Hor- counseling. in directions New (Eds.) Bimrose J. and ton London: Routledge, 237–246. paradigm. systems The 1996. I. Scher, & C. Legg, R., Bor, counsel- of Handbook (Eds.) Dryden W. & Woolfe R. In ling psychology. London: Sage, 240–257. psychology the and Fanon Franz H. A. 1985. Bulhan, of oppression. New York: Plenum. competencies Building 1984. B. K. Kahn, & G. C. Carney, A counseling: cross-cultural effective for zaměřují na diskutujte se svými svými se diskutujte

praxí multikulturního poradenství? Jaký

užitek můžete mít z teorie? Zkuste být kon- krétní. Diskutujte s kolegy. Jaké instituce se ve vaší zemi zabývají zkumem multikulturního vý- poradenství? Kon- taktujte tyto instituce a ptejte se, co mohou vám a vaší organizaci nabídnout k usnadně- ní multikulturního poradenství. Jakjemultikulturní poradenství rozvinuto ve vaší zemi? Jak začalo a jaká je současná fáze jeho vývoje? Co považujete za hlavní příčiny toho, že se multikulturníporadenství jako teoretická síla v Evropě nerozvíjí tak rychle a široce, jako je tomu v Severní Americe? Znáte výzkumné studie v oblasti - multikulturní ho poradenství ve vaší zemi? Zkuste najít 2–3 příklady národních (nebo evropských) výzkum- ných projektů nebo studií, které se a poradenství, multikulturní své rozvoj pro využít je mohli byste jak kolegy, poradenské práce. vnímat mohou někdy terénu v pracující Lidé teorii jako něco značně vzdálenéhoMůže to praxi. být způsobeno neporozuměním, slabou vazbou mezi výzkumníky a poradci v terénu apod. Jak vidíte vztah a mezi teorií Otázky úkoly a 5) 1) 2) 3) 4) měly by být být by měly budoucnu sta- ty, které je třeba industrializací mohou

problémů, které zažívají závěrů. To bude odpovídající

tímto tématem výstižně popi- multikulturním poradenství.“ Jako

změnu psychologických procesů.

mnohými z rostoucí urbanizací a

Evropané řešíme tyto výzvy i my. starší průmyslové země, kde mělo poradenství ty interpretovat Musíme služby. funkci důležitou a mohou které poradenství, aspekty přeneseny do jiných kultur, a upravit nebo odložit. ... Postup umístění kultury do centra poradenského procesu bude vyžado- vat novou konceptualizaci našich teorií, testů, metod, strategií a úkol pro pokročilý výcvik nás všech, kdo začátečníky jsmev výzvy spojené s suje dodnes: „Ať použijeme jakékoliv označení, zdá se být jasné, že kultura se v ne významným základem pro hodnocení, terpretaci in- a S nezápadní kultury pravděpodobně setkání s očekávat vý- sys- dal- rozvoji

naznačují praxí. Může

také podpo- kolegy, učiteli učiteli kolegy, tomto smyslu interpretacím,

tomto historic- tomto také mít otevřené jako teoretické síly dalších současných dalších podle interpretace rozvoji terénní práce, terénní rozvoji směru. Jinými slovy,

diskuse s diskuse odvahu k odvahu

poradenství doplní. Tyto sociální spravedlnost – to- reálných životních situacích.životníchreálných

teorie multikulturního pora- pomoci v pomoci

vlastními sítěmi imigrantů. Rozví- imigrantů. sítěmi vlastními její symboly číst a klíčových aspektů ukazujících, jak nám

širším společenském rámci. Poradci by praxe, navíc musíme také naslouchat na- naslouchat také musíme navíc praxe, badateli jsou důležitými prostředky k praxi jako krajinu. Dobrá mapa nám pomáhá výzev, jež se objevují také v také objevují se jež výzev,

muto tématu se věnuje několik kapitol této knihy, včetně závěrečné. Zdá se jasné – a vojem v také měli vnímat nutnost převzít odpovědnost za prosazování práv a v zastoupení autoři mnozí také to ších kulturních skupin uvnitř našich společností nestačí. Potřebujeme proaktivnější přístupy více zaměřené na sociální spravedlnost, které tradič- ní teoretické postupy v sítě multiprofesní využívat mohou přístupy nové s spolupráci ve jení těchto přístupů vyžaduje čas a ru ze strany politických činitelů. V Celkový přehled historického vývoje multikultur- vývoje historického přehled Celkový ního poradenství obecně a ukazuje, jak je jeho zintenzivnění spojeno s individuální tradiční že přehledu, ko-teoretickém poradenský přístup při podpoře imigrantů a se zdá, že multikulturní poradenství řeší některé z diskurzech, například uvnitř feministických a témových teorií (viz například Taylor 1996; Bor a kol. 1996). Jedním z mohou výzkum a je to, jak vidíme vztah mezi teorií a být užitečné, představíme-li si teorii jako mapu a nacházet cestu krajinou. Musíme se ovšem nau- čit mapu a denství prospět a prospět denství oči, když hledáme cestu a mapy se rozhodujeme o a kritičnost Konstruktivní uplatňování teorií vyžaduje aktivní uvažování. a tvořivostPotřebujeme v využítteorii lze jak a teorie i teorie šim klientům. V rozhovoru, kde byl tázán na budoucnost multikulturalismu jako čtvrté síly (viz Sandhu 1995), odpověděl Paul B. Pedersen způsobem, který Závěrečné poznámky Závěrečné

5 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 74 77 Kil- paper paper

counselor train- not so provincial view on multi- comprehensive model. Newbury Park, Cuellar & F. A. Paniagua (Eds.) Handbook of mul- Cultural Counselling Inventory-Revised. Professional Professional Inventory-Revised. Counselling Cultural Practice 22 (5), 380–388. Psychology: Research and J. Law, B. Watts, G. A. In 1996. G. A. Watts, & B. Law, careers Rethinking (Eds.) Hawthorn R. & Kidd M. J. leen, education and guidance: Theory, policy and practice. London: Routledge. Fa- 1997. S. Puukari, & K. Matinheikki-Kokko, M., Lairio, cilitating multicultural competence among Finnish school counsellors. Linking the school counsellor education programme A counselling. with the for clinic multicultural ing tool. Journal of Counseling and Development 70, 70, Development and Counseling of Journal tool. ing 112–118. Herodotus. of method historical The 1989. D. Lateiner, Toronto: University of Toronto Press. Lee, R. M. current M. & The III. 2000. history, Ramirez, In psychotherapy. of and multicultural future status, I. ticultural mental health. San Diego, CA: Academic Press, 279–309. Locke, D. C. 1990. A cultural counseling. Counselor Education and Super- vision 30, 18–25. Locke, D. C. 1992. Increasing standing: multicultural A under- CA: Sage. Lovén, A. 2000. Kvalet för infôr Institutionen Valet Lärarhögskolan. Malmö: [The Choosing]. trouble of Pedagogik. Marsela, A. J. & Pedersen, P. B. (Eds.) 1987. Cross-cultural counseling and psychotherapy. New York: Per- gamon. presented at the International Congress on - Multicul tural Education 17.10.1997 in Jyväskylä, Finland. Leong, F. T. L. & Kim, H. H. W. 1991. Going beyond cultural on sensitivity the road to multiculturalism: Using the Intercultural Sensitizer as a

visionary visionary in British

Transcultural Perspective: survey. survey. Professional Psychology: Research and G. Watts, B., Law, J. Killeen, J. M. Kidd & R. Hawthorn R. & Kidd M. J. Killeen, J. Law, B., Watts, G.

Hills, H. I. & Strozier, A. L. 1992. Multicultural training in in training Multicultural 1992. L. A. Strozier, & I. H. Hills, programmes: psychology counselling approved APA A Practice 23, 43–51. McFadden, J. 1996. A Reaction to C. H. Patterson’s „Multicultural Coun- seling: From Diversity to Universality.” Journal 74 (3), 232–35. Counseling & Development of McFadden, J. & Wilson, T. 1977. demic training Non-White with aca- counselor education and habilitation counseling, and re- student personnel pro- (cited in manuscript. D’Andrea grams. Unpublished & Daniels 1995) Inskipp, F. & Johns, H. 2003. A counselling. International Journal for the Advance- ment of Counseling 25 (2–3), 115–118. Ivey, A. 1987. The multicultural practice of therapy: Ethics, empathy, and dialectics. Journal of Social and Clinical Psychology 5, 195–204. Ivey, A. E. 1994. Intentional Interviewing and Coun- Company. Publishing Brooks/Cole California: selling. Ivey, A. E. 2003. Hans Zacharias counseling Hoxter: internationally. International Journal for Building the Advancement of Counseling 25 (2–3), 95–108. Jackson, M. L. 1995. Multicultural counseling. His- torical perspectives. In J. G. Ponterotto, J. M. Casas, L. A. Suzuki, & C. M. of Alexander multicultural (Eds.) counseling. Handbook Thousand Oaks, CA: Sage, 3–16. Katz, J. 1985. The sociopolitical nature seling. Counseling Psychologist 13 (4), 615–624. of coun- Killeen, J. & Kidd, J. M. 1996. The careers service. In A (Eds.) Rethinking careers education and guidance: Theory, policy and practice. London: Routledge. T. LaFromboise, D., Coleman, H. L. K. & Hernandez, A. 1991. Development and factor structure of Cross- ed. London: London: ed. rd comprehensive universal approach M. & Atkinson, R. 1998. Recon- culturally specific context. Coun- edition. Englewood Cliffs, New Jersey: process guide to helping. 3 rd Prentice Hall. Guidelines. 1993. Guidelines for providers of psychological services to ethnic, linguistic, and culturally diverse 48 American populations. Psychologists (1), 45–48. L. L. The professional H. S. & 1996. Hackney, Cormier, counselor. A Allyn & Bacon. to E. Herr, committed L. An AACD: 1985. association unity through diversity. Journal of Counseling and Development, 63 (1), 395–404. influence His Hoxter: Zacharias Hans E. L. 2003. Herr, in the USA International Journal for ment of Counseling 25 (2–3), 123–128. the Advance- counseling and psychotherapy. New York: mon, 3–27. - Perga Dryden, W., Mearns, D. & Thorne, B. future. and present 2000. past, Kingdom: Counsel- United in the ling British Journal of Guidance & 467–483. Counselling 28 (4), Fisher, A. R., Jomc, L. R heal- Universal counseling: multicultural ceptualizing ing conditions in a 525–288. seling Psychologist 26 (4), Freeman, S. C. 1993. Client-centered therapy with diverse populations: The universal within the specific. Journal of Multicultural Counseling and ment 21 (4), 248–254. Develop- Fukuyama, M. A. 1990. Taking a to multicultural counseling. Counselor Education and Supervision 30, 6–17. Giddens, A. 1991. Modernity and self-identity: Self Cam- Cambridge: age. latemodern the in society and bridge Unity. Gladding, S.T. 1996. Counselling. A profession. 3

theory theory

of the Wechsler- handbook for educa- preliminary study preliminary of negro

theory of multicultural coun- theory of multicultural coun- case study. In J. G. Ponterotto, historical perspective. Implications Implications perspective. historical

conceptual model. Counselor Educa- Silverman, H. Silverman, 1950. A

& P. B. Pedersen 1996. A selling & therapy. Pacific Grove: Brooks/Cole, 139–154 selling & therapy. Pacific Christensen, C. P. 1989. Cross-cultural awareness development: A 270–287. tion and Supervision 28, Copeland, E. J. and counseling 1983. Cross-cultural A psychotherapy: for research and training. Journal of Counseling and Development 62 (1), 10–15. Corey, G. 1996. Theoretical implications of MCT theory. In D. W. Sue, A. E. Ivey & P. A B. Pedersen. Grove: Pacific & therapy. counselling of multicultural Brooks/Cole, 99–111. Correa, V. I. 1990. Involving culturally diverse families in the education process. In S. H. Fradd & M. J. Weis- mantel (Eds.) Meeting the needs of culturally and lin- quistically different students: A tors. Austin, TX: Pro-Ed, 130–144. Counseling.in Issues Multicultural 1996. C. Courtland, Alexandria, VA: American Counseling Association. D‘Andrea, M. & Daniels, J. 1995. Promoting multiculturalism and organisational change in the seling coun- profession: A selling & therapy. Pacific Grove: Brooks/Cole, 155–176. K. Davidson, S., Gibby, R. G., E. McNeil, B., Segal, S. J. & J. J. M. Casas, L. A. Suzuki, & C. Handbook M. of Alexander (Eds.) multicultural counseling. Thousand Oaks, CA: Sage, 17–33. Daniels, J., D‘Andrea, M. centrism 1996. in MCT counseling. In and D. ethno- & P. W. B. Pedersen 1996. A Sue, A. E. Ivey and white differences on Form 1 13 Scale. of Journal Bellevue Psychology Consulting (1), 298–300. Draguns, J. G. and psychotherapy: History, issues, 1981. current status. Cross-cultural In A. J. Marsella counseling & P.B. Pedersen (Eds.) Cross-cultural

5 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 76 79 critique and reformu- and critique W. Dryden (Eds.) Handbook of counselling psychol- of multicultural counselling & therapy. Pacific Grove: Grove: Pacific & therapy. counselling of multicultural Brooks/Cole. Sue, D. W. & the Sue, D. culturally 1990. Counselling New York: John Wiley. different: Theory and practice. issues Training 1985. C. Higashi, & D. P. Akutsu, S., Sue, cli- ethnic-minority-group with therapy conducting in cross-cultural of Handbook (Ed.) Pedersen B. P. In ents. counseling and therapy. Westport, CT: Greenwood Press, 275–280. personal- Chinese-American 1971. W. D. Sue, & S. Sue, ity and mental health. Amerasia Journal 2, 39–49. cultural and culture of role The 1987. N. Zane, & S. Sue, A psychotherapy: in techniques lation. The American Psychologist 42, 37–45. Taylor, M. 1996. The feminist paradigm. In R. Woolfe & ogy. London: Sage, 201–218. Usher, C. H. 1989. Recognising cultural bias in coun- Journal Rogers. of case The practice: and theory seling (2), 17 Development and Counseling Multicultural of 62–71. Vontress, C. E. 1967. The culturally different. Employ- ment Service Review 10 (4), 35–36. Vontress, C. E. 1969. Counseling the culturally differ- CounselingEmployment of Journal society. our in ent 6 (1), 9–16. Vontress, C. E. 1971. Counseling Negroes: Series 6. Mi- nority groups and guidance. Boston: Houghton Mif- flin. for Journal International Hoxter. Hans 2003. T. Watts, the Advancement of Counseling 25 (2–3), 119–120. Watts, A. G. & Kidd, J. M. 2000. Guidance in the United of Journal British and future. present Past, Kingdom: Guidance & Counselling 28 (4), 485–502. Wrenn, C. G. 1962. The culturally encapsulated counselor. Harvard Educational Review 32, 444–449. (4), (4),

theory theory

theory of multicultural call to the profession. Journal of Counselling and Reed, H. J. 1964. Guidance and counseling. Journal 282–289. of Negro Education 33, Resolution 2004. The Resolution on Strengthening Policies, Systems and Practices in the field ofance Guid- throughout life in Europe by the Council of the EDUC 109 SOC 234. European Union. 2004: 9286/04 coun- Multicultural 2000. R. J. Morris, & T. D. Robinson, seling: Historical context and current training of con- Journal Western 24 Black Studies, siderations. 239–53. Sandhu, D. S. 1995. Pioneers of multicultural counselling: An interview with Paul B. Pedersen. Journal of Counseling & Multicultural 23 Development, (4), 198–211. Siegman, A. W. 1958. The effectsof culturalfactors intelligence, personality, between relationship the on and ethno-centric attitudes. Journal of Consulting Psychology 22 (5), 375–377. Sue, D. W. 1981. Counseling the culturally different. New York: John Wiley. Sue, D. W. 1995. Toward a counseling and therapy. In J. A. Banks & C. A. McGee Banks of (Eds.) Handbook on research multicultural education. New York: Macmillan, 647–659. Sue, D. W., Arredondo, P. & McDavis, R.J. 1992. Mul- ticultural counselling competence and standards: A Development 70 (4), 477–486. Sue, D. W., Bernier, J. E., Durran, A., Feinberg, L., Peder- sen, P., Smith, E. J. & Vasquez-Nuttal, E. 1982. Position The competencies. counseling paper: Cross-cultural Counseling Psychologist 10, 45–52. Sue, D. W., Carter, R. T., Casas, J. M., Fouad, N. A., Ivey, Ponter- E., J. Manese, T., LaFromboise, M., Jensen, E., A. otto, J. G. & Vazquez-Nutall, E. counseling 1998. competencies: Individual Multicultural and organizational development. Thousand Oaks, CA: Sage. Sue, D. W., A. Ivey, E. P. & B. A 1996. Pedersen, stage fourth fourth century th handbook for developing mul- model of the individual in cultural Pedersen, P. B. (Ed.) 1987. Handbook of cross-cultural cross-cultural of Handbook 1987. (Ed.) B. P. Pedersen, New York, NY: Praeger. counseling and therapy. Pedersen, P. B. 1988. A ticultural awareness. Alexandria, VA: American - Asso Development. ciation for Counseling and Pedersen, P. B. 1991. Multiculturalism as a force in counseling [special issue]. Journal of Coun- 70 (1). seling and Development, Pedersen, P. (Ed.) 1999. Multiculturalism as a force. Philadelphia, PA: Bruner/Mazel. Para- the and Multiculturalism 2001. B. P. Pedersen, digm Shift in Counselling: Controversies and Alter- native Futures. Canadian Journal of Counselling, 35 (1),15–25. Pedersen, P., Lonner, W. J. & Draguns, J. Counseling across G. cultures. Honolulu: University 1976. of Hawaii Press. Pederson, P. 1996. The importance of both similari- ties and differences in multicultural counseling: Re- and Counseling of Journal Patterson. H. C. to action Development 74 (3), 236–237. Peterson, R. A. 1967. Rehabilitation of the ally cultur- different: A change. Personnel and Guidance Journal 45 1001–1007. (1), Ponterotto, J. G. 1988. Racial consciousness development among White counselor trainees: A De- and Counseling Multicultural of Journal model. velopment 16, 146–156. Ponterotto, J. G. & Casas, J. M. 1987. In multicultural competence within counselor search educa- of - Develop and Counseling of Journal programs. tion ment 65, 430–434. Popova, A. 2003. Cultural and historical influences on the concepts of guidance in late 20 Russia. British Journal of Guidance and Counselling and Guidance of Journal British Russia. 31 (3), 325–342.

primer for multicultur- for primer multicultural context. International International context. multicultural

ed. Buckingham: Open University Press. ed. Buckingham: Open University nd McRae. M. B. & Johnson, S. D., Jr. 1991. Toward training for competence in multicultural counselor education. Journal of Counseling and Development 70, 131–135. Mearns, D. & Thorne, B. 2000. Person-centred therapy today: New frontiers in theory and practice. London: Sage. Moodley, R. 1999. Challenges and transformations: in a Counselling Journal for the Advancement 139–152. of Counselling 21, Mussen, P. H. 1953. Differences between the TAT responses of negro and white boys. Journal of - Consult ing Psychology 17 (5), 373–376. Myers, L. J. 1988. Understanding and to world view: an Introduction optimal psychology. Afrocentric Dubuque: IA: Kendall/Hunt. specific U. A. T. Culture E. and Ivey, 1991. Nwachuku, of Journal model. training alternative An counselling: Counselling and Development 70, 106–111. spiritual and pastoral the in Counselling 1995. D. Lyall, context. Buckingham: Open University Press. A Flexibility: 1987. M. W. Parker, al counseling. Counselor Education and Supervision and Supervision Education Counselor al counseling. 26, 176–180. AMCD: to ANWC From 1991. E. J. Myers, & M. W. Parker, Goals, Services and Impact. Journal of Multicultural Counseling and Development, 9 (2), 52–64. From counseling; Multicultural C. H. 1996. Patterson, de- and counseling of Journal universality. to diversity velopment, 74 (3), 227–231. Pedersen, P. B. 1977. The triad model of cross-cultural Journal and Guidance Personnel training. counselor 55, 94–100. McLeod, McLeod, J. 1998. An introduction to counselling. 2

5 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 78 Úvod

Pojem identity hrál v teoriích zabývajících se situ- technologie spolu s rozšířeným konzumeris- ací migrantů a etnických menšin tradičně ústřed- mem mohou smazat hranice národních a kul- ní roli. Kulturní a národní identity se ve skuteč- turních identit a vytvořit společnou globalizova- nosti vytvořily a prosadily uvnitř ideologického nou základnu pro individuální sebeidentifikaci. rámce moderní doby. Ve shodě s materiálními K tomuto bodu předloží tato kapitola myšlenku, nároky industrializace a kapitalismu podněcova- že lidé, kteří fyzicky překročili zeměpisné hrani- la ideologie modernosti jednotlivce, aby si vedle ce mezi různými společnostmi, například právě osobní identity vytvořili a udržovali také identi- migranti, mají větší potenciál přijmout postmo- tu národní, kulturní a etnickou. Silné národní derní globální identitu. Netvrdíme samozřejmě, a kulturní identity byly v počátcích moderní éry že myšlenky zde prezentované mají univerzální nezbytné k ochraně domácího průmyslu, trhů platnost pro všechny migranty. Text však nabízí Globalizace, postmodernost a domácího kapitálu. Dnes čelíme situaci, kdy se obraz procesu změn nebo vznikající reality, které industrializace a kapitalismus rozvinuly daleko mohou vést k zažívání zkušeností s pomíjivými a migrace– přehodnocování za hranice národních států a přeměnily celý svět a proměnlivými identitami. Diskuse se tedy sou- v jedinou výrobní jednotku, která funguje na jedi- středí na jednotlivce, jejichž postavení není vázá- ném trhu. Tyto změny se nepochybně promítly no na teritorium a jsou kulturními nomády. Mo- kulturní identity do způsobu, jak lidé přemýšlejí o svých identitách hou k nim patřit lidé, kteří opustili svůj domov, a o tom, kam patří. Probíhající globalizace téměř ale také ti, které od národních hranic osvobodila Nader Ahmadi všech aspektů společenského života má tenden- práce – intelektuálové, umělci, podnikatelé atd.; ci smazávat rozdíly mezi kulturami a nahrazovat jinými slovy jednotlivci, jejichž životy jsou charak- je globální konzumní kulturou. Tento proces terizovány překračováním hranic mezi různými Úvod ...... 81 takřka znemožnil zachování jednoty a kontinuity životními styly, způsoby myšlení, kulturní praxí Moderní doba a identita ...... 82 uvnitř jedné a téže kultury. Identita se tak jako a modely práce. Postmoderní doba a identita ...... 83 mnoho dalších aspektů života v postmoderních společnostech rostoucí měrou stává záležitostí Identita a migrace ...... 84 individuálních preferencí. Globalizace a identita ...... 86 Instrumentální identita jako důsledek migrace ...... 89 Koncept identity jako jednoho z velkých příbě- hů ideologie moderního v lidském životě v této Závěr ...... 90 kapitole zpochybníme a zdůrazníme nezbytnost Otázky a úkoly ...... 91 znovunastolení a přehodnocení diskurzu o kul- Literatura ...... 92 turní identitě. Další základní myšlenkou prezen- tovanou v tomto textu je, že integrace migrantů bude skutečně možná jedině tehdy, opustíme-li představu fixní identity a uvolníme hranice mezi skupinami lidí. Tato kapitola je tedy formulována v polemickém duchu s cílem podnítit kritickou reflexi a debatu. Jedním z jejích výchozích bodů je sílící proces globalizace a jeho případné vlivy na to, jak jednotlivci vnímají sebe samé. Kapitola si ovšem neklade za cíl poskytnout jedinou kon- krétní definici fenoménu „globalizace“, spíše se bude snažit sledovat důsledky tohoto jevu na různých úrovních s důrazem na jeho dopad na způsoby myšlení jednotlivců. Diskuse se bude také zabývat tím, zda informační a komunikační Kapitola 6 81 83 dnešní povaze povaze

územní

populární

jakém rozsa- postmoderním

neustálou revo- toho vyplývá, že novým prostřed- novým

cosi racionálního, in- krátkých epizodách své- postmoderní poslečnosti

přechodného (Gross 1996).

některých jejích indikátorech.

smrti geografie (podle Bauma- krátkodobou. Z

sám Bauman se ptá, v druhé. Identita se tak stává sérií krát- sérií stává tak se Identita druhé. účely, které jedinci ve svých identi- zanedlouho prolomí základy definice identitě, který ji považuje za výsledek

společenskému prostředí. Podle tohoto tohoto Podle prostředí. společenskému komunikaci. Podle Lyona (1994) přechod

„postmoderním režimu“ se identita stává charakteristikách této společnosti, lze nalézt identitách lidí. Vzdálenost mezi společnostmi

Jedním ze základních předpokladů derního diskurzu je, že se formuje nová postmo- společ- nost. Přestože neexistuje konsensus o a určitou shodu o Postmoderní společnost je rozsáhlým konzumerismem charakterizována a lucí v význam a tách vytvářejí, budou platné po krátký úsek,časový nikoliv po celý život. celoživotních Namísto vytváření identit odkazujících na náboženství nebo ideologie kultury,se jednotlivci po- koušejí najít význam v hoživota, ve kterých přecházejí od jedné shody k okolností kodobých strategických projektů, něčím, co si jedinec sám volí. Mít identitu znamená vytvářet sisvé osobní příběhy, povídky namísto románů. neznamená pouze nový způsobtaké nové způsoby vytváření výroby, sociálních vztahů. ale Virillio hovoří o na 1998) a hu mohou přirozené nebo člověkem vytvoře- né hranice mezi společnostmi vytvářet rozdíly v je podle Baumana sociální konstrukcí, a do postindustriální a vyspělé technologie nenechávají tyto hranice neporušené. Globální kapitalistický trh, stále se rozvíjející informační technologie a a médiím díky se která kultura, kům komunikace jako je internet rychle šíří do všech koutů světa, smazaly národní a hranice a kulturní identity jako takové. Dnes můžeme sledovat, jak se objevuje přístup k nový potřeby jedince přizpůsobit se novému politic- a kému přístupu se koncept identity v zlomkovitou a V kontextu proměňuje v strumentálního a Postmoderní doba Postmoderní a identita ne- pohle- průběhu čase), lze

časovému

nichž se tvrdí, mytologií, kte- těm hodnotám, hodnotám, těm identita stabilní osobní kultuře je- kultuře osobní tomto ohledu je sociální

průběhu společné historie úvahu, že systémy hodnot,

etnickou identitu nezávisle na

etnicitu podporuje staré tradice tradice staré podporuje etnicitu životních stylů, o historickém prostředí, ve kterém žijí měnili, aby zvládali změny ve svém

závěru, že migrantům lze jen obtížně

relativně neprostupné oblasti, obklopené os- pravděpodobně převažují v převažují pravděpodobně společných hodnot, symbolů a ré lze relativně snadno rozpoznat, protože jsou zřetelně odlišeny. V k vztahu ve definována identita které se objevily v přesvědčení a že se promítají do identity, jsou primárně soci- ální konstrukcí (a tedy se proměňují v bez přehánění vyvodit závěr, že identita takévázánaje čas.naVzhledem k kulturní a tedy jsou hodnoty Kulturní 1968). (Erikson dince vnímány jako nevyhnutelné faktory pro konstrukci obrazu sebe sama (Jacobson-Widding1983). Tento esencialismus (Ehn 1993) v a kulturu na du o existenci dané, definovatelné a trvalé kulturní identity sdílené všemi členy společnosti. Podle tohoto přístupu jsou kultura a a trými dělicími čarami (Gross 1996). kulturní identity, Představa jak ji chápe moderní ideologie, opomíjí vnitřní dynamiku kultur. V dějin však lidé svá kulturní zkoumali přesvědčenía vždy společenském prostředí. Pokud vezmeme v zakotvení je koncept identity proměnlivý a definovatelný. Identita je tak považována spíše charakteristi- stálou za než proces probíhající za ku. Vnímání identity jako probíhajícího procesu vede k připsat kulturní a sociálním a nyní, tedy na hostitelské společnosti.

to- prostoru, rámci dis- sociálního identifikovatel- tyto změny jsou - kultu identifikaci zvyšující se důraz na vlastní identitě obec- přírodě, času a kulturní identity tyto cha- stálých identit nejsou z kultuře staví na myšlence

osobní úrovni, lze popsat jako promítat ji do ostatních, jako by jako ostatních, do ji promítat jednotlivců. Moderní představy nikoli tím, co dělají (Calgar 1998)

rostoucí míře vnímána jako kontex- rozvoje dává této ideologii vylučující moderní době a

situační, se u industrialismu do materiálního světa změ- zejména identitě kulturní. Už na počátku čistou realitu. Tuto formu identity, jež nahra- jež identity, formu Tuto realitu. čistou století popsal německý filosof Georg Simmel konfrontační charakter. Tak potom vznikají existenci trvalých a zvenčí definovaných charakteristik jako je rasa místních komunitách (Lyon 1994). Mobilita na- posilováním globalizace ekonomie i

objektivních, rozlišitelných a ných kultur. Kultura je považována za vyjádření proměnil přechod do postmoderní doby spolu s života také představy lidí o ně a 20. jako člověka městského moderního (1858–1918) někoho, kdo už svou identitu nebude nacházet v stolená v individualitu jedincům usnadnily začít budovat a identitu vlastní o šlo identitu objektivní například jako formy starší dila na společenské a druh Tento úrovni. osobní na identitu subjektivní identity je založen především na sebeobrazu jedince, ať už je „reálný“, nebo „preferovaný“. Navzdory skutečnosti, že na osobní identita úrovni v je tuální a rakteristiky často opomíjejí. Moderní evoluce a definice společ- jednotlivých rozlišení formulovaná jasně ností, skupin a o hoto pohledu výjimkou. Kdykoliv se v k používá doby moderní kurzu ra nebo etnický původ, jsou jedinci definováni ontologicky a nil lidské představy o a nebo kým se cítí být. Moderní diskurz o či původ a náboženství. Proměnami materiálního světa lidstvo nicméně mění svůj způsob vidění věcí a často nevratné. Podobně jako vstup - modernis mu a charakteristikami. Zvlášť to platí identitu, pro která kulturní je výsledkem a zcela základních

abso- sociál- dopro- identitě hostitel-

marginali- mnohotvár- self a přírodní jevy

nich. Koncept

širokého spektra

potřebě každého nejvýznamnějších nejvýznamnějších

diskurzu o

životě prostřednictvím

určitými předem danými

co dokáže dělat. V dělat. dokáže co další společenské a

nich se od té doby proměnily v nejběžnějším. Dále je obecně uznávána

dokonce i

utvářejí sami sebe. Převládající přístup mo- myšlenka budování identity jako vědomého také kontrolovat jejich životy. Identita se tak nutí ho být někým s udržovat stereotypní pohled na migranty, aby udržel se status quo. Stigmatizace a Stigmatizace quo. status se udržel

Moderní a identita doba Moderní éra si vytvořila vlastní repertoár pojmů. Některé z lutní pravdy. Identita je jedním z identity byl ovšem vždy složitý a ný. Zabývá se jím řada teorií z různých disciplín. Mýtus identity jako nevyhnu- telné součásti naší osobnosti, spolu s vodným velkým příběhem o jedince najít své místo v vlastní identity, je jedním z výtvorů moderní doby. Ta začala definovat lidi – a ně kulturním prostředím, které (Erikson ho obklopuje 1968), se dnes v ských společnostech existuje tendence prosadit prosadit tendence existuje společnostech ských a byly zachovány stávající a mocenské struktury využívána být může tak populací některých zace k omezení jejich sociálních identit. Myšlenka, že identita vlivem se mezi jedincovým vnitřním vytváří vzájemným – pomocí rozdílů, nikoli vztahů, jak bylo běžné předtím. Každý jednotlivec byl definován jako samostatná entita oddělená od skupiny ostat- ních jednotlivců; každému byly připsány určité charakteristiky, které mu náleží; každý jednotlivec byl vybaven identitou. Moderní industriální jednot- lidi identifikovat potřebovala společnost livě, aby mohla efektivněji využívat jejich práci a každého možné bylo kteréhopodle kódem, stala jedince definovat, určitým druhem mapy toho, a být schopen je čím řadí k procesu tvorby, během kterého jedinci hledají a derní doby, tedy vnímání identity jako nuity upevňované konti- vnějšími faktory, které měly na jedince rozhodující vliv, vězení mění nebo nálepku, identitu která je na jedinci připsána a představa reagujícího nebo interaktivního charakteru identity (jsme rolemi, a které hrajeme)

6 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 82 85 tím,

hod- historie historie neustá- snažení atd. ekonomické

tom, co je žá- opravdu jsme tomto kontextu

zároveň sdílel jiné

kulturní identity své podkopání principu

charakteristiky se našich identitách a rámcích konkrétního trhu.

umělecký vkus, kulinární tra- kulinární vkus, umělecký objevu konečnosti, historič- náš život vnitřní. Lyon (1994)

obrazy reality, větší možnosti budoucnosti, o

také riziko většího prostoru pro objevu toho, kým

televize lze jen obtížně vymezit - jas důsledku současného vývoje konzu- hostitelské společnosti. To mu nabízí

náhodnosti v postmoderním kontextu větší emanci- sexuální chování atd. Naše dnešní realita symbolů produkovaných na tomto novém

nové symboly, které nahradí mýty historie jednu historii za sebou a kulturní identity. Identifikace prostřednictvím

a určitých kulturních historických mýtů a tedy ustoupí identifikaci pomocí objektů,zbo- ží a a globalizovanémnapříkladurčitýchpomocítrhu, značek oblečení nebo hudebních stylů. Důleži- móda, hraje identit našich formování ve roli tou a hudební literární, dice a je do velké míry určována globálním trhem, je- hož povaha, zákony a le mění. Naše hodnoty, ideály krásy, prosperity, štěstí, naše sny o doucí, naše ideje cti, naše touhy a jsou stále více určovány globálním trhem a jak nám je předávají globální média. Dnes žije- mevespolečnosti, kde trh organizuje nejen náš sociální život, ale i tvrdí, že v merismu a né hranice uvnitř kultur a mezi nimi. Přes riziko vzrůstající sociální a nerovnosti a jako černí, ženy atd., ale v kontrolu občanů, které může naznačovat vývoj jednot- má technologií, komunikačních nových livec v pační potenciál. Podle Vattima tento potenciál nespočívá v reality samotné, v nosti a notových systémech (1992). V má člověk, který jednou nechal jednu kulturu a historie, kultury a tuto svobodu využít. Migrant má příležitost do- sáhnout za obrazy reality a vlastní i větší možnosti definovat svou identitu osob- ním způsobem. Uvědomuje si, že nemusí tím,zakoho sámsebe býtpovažoval (nebo zakoho jej považovali jiní). Tuto nelze svobodu zaměňovat volby za svobodu však jako takovou: ta první je svobodou v touze lidem,

vlastní těchto

obrazů

rodinné rodinné

závislosti

pochope- globální ko- globální ní pohřbena

možnost defi- současnosti, ale společných sym- společných

namísto toho vnímají diskriminaci v

kontinuitě identity pře- dovedného obchodníka

věřit, že žil životem, jakým životní příběh, jaký si přeje

dispozici celý repertoár rea- přijímající zemi počítat, přes historii přetvořit. Migrace tedy

člověku nikdo kolem neví, kým nichž může volit, že je schopen přes zhoršení sociálního statusu při- identit, z minulosti. Touha mít „reálnou minulost“, mít minulosti, jež se interpretují různě v

v větší potenciál uvědomit si, že nyní mají šanci vlastní identitu a mnohýmjednotlivcům přes všechny problémy, se kterými musí v přetrvávající rasismus a zemích a náší svobodu. Osvobození spočívá v ní, že to, co dříve bylo jedinou možnou realitou či identitou, se nyní stalo jednou realitou nebo identitou mezi mnoha dalšími. Když si jedinec uvědomí, že má k lit a vytvořit si identitu a mít, moderní mýtus o ztrá- pak identity kulturní Představa platit. stává cí význam. Migrant se promění v na trhu identit. Dokonce ani jméno a vazby nemusí být nutně pokládány za samo- zřejmé. Když o doopravdy je, získá příležitost a novat se podle svého přání. Může jména, která nikdy si neměl, vztahovat přisvojit se k které nikdy neznal, a nikdy nežil. Jinými slovy, jedinec bude schopen definovat sám sebe nejen v i po pocitu, že jsem svou vlastní historii a za sebou „reálnou“ historii otevírá cestu k minulost schopen vytvořit podle vzorců, které si přeji. Kulturní identita je tradičně považována za od- a mýtů společných ze vozenou bolů, ze společné historie. Mnozí postmoderní myslitelé jako Vattimo myšlenku reálné společ- né historie zpochybňují a historii jako sérii různých myšlenek a o na zájmu interpreta (Vattimo 1992). Důsledkem je to, že když historie ztratí šanci přežít moderní post- dobu, bude společně s také kulturní identita, která je se smyslema trh Globální spojena. úzce historii pro munikační prostředky nyní vytvářejí nové mýty jiné roz- není postmo- pokusit se

podobnému určitému ná- pocit přinále- odhodit všechnu toho, co je a jedné částečné re- jejich reálnosti do- identity nabídnout realita jsou pomíjivé. životní příběh tak, jak

to, že by se migranti auto- migranti se by že to, opatrněji. Učí se, že to, co rodné zemi a důsledku individualizace a zjišťovat, že je tolik realit, kolik je povaze reality a každodenním životě neovlivňuje. Pro ní. Zároveň může odtržení od starého závěru, že identita i jejich společnosti během určitého časové- určitého během společnosti jejich kulturami učí migranty zvažovat své dřívější Identita a migrace Identita Zkušenost pohybu mezi různými společnostmi a představy o si přeje. o samozřejmě Nejde maticky dokázali osvobodit a svou kulturní příslušnost, ale migrace jim nabízí normální, pružněji a v bylo v být může „reálné“, jako nahlíženo úseku ho společnosti považováno za „nereálné“. To může vést k žitosti k života, staré společnosti a migrantovi možnost nalézt odstup a Jak bylo zmíněno dříve, toto pochopení nutně není omezeno na migranty, uvědomění k svých identit a osvobodit od tíže svých dřívějších přináležitostí, ustálených jako je příslušnost k rodu či kultuře. Odtržení od starého sociálního kontextu může jedinci přinést definovat větší svou identitu a svobodu chází stále více lidí. Nicméně migranti tuto situaci pociťují mnohem intenzivněji. Měli bychom v žijí sice jedinci mnozí že připustit, také derních společnostech, ale nová „postmoderní realita“ je v migranta je ovšem situace odlišná. Nemá jinou možnost než této realitě čelit. Migrant, který měl donedávna jméno, práci, domov, sociální krátce roli, pevné místo ve svém životě, musí všechno nyní definovat znovu. Pro jednotlivce zna- mená migrace rozloučení se starými navyklými rolemi, nutnost přemístit se z ality do druhé a moderního která úzkost, tak se Zintenzivňuje lidí. jedince sužuje v kladu tradičních společenských vazeb. pře- do transformuje úzkost tato se migranta Pro trvávající zkušenosti, protože si není nikdy jist, jestlizvolil identitu správně (Kellner 1992). Navíc je každý migrant nucen nést břemeno, kterým se stává loajalita k do- před- dlouhodo- přítomnos- našem nepřed- následně i následně prožívání krize identity

proměnlivém světě je nutně krát- identitě bychom měli mluvit o pragmatický. Podle Melluciho (1992) ztrátě identity a

tomto světle, zpochybní se dokonce i důsledku migrace. Během migrace se ve sku- v tečnosti zřetelněji ukáže nejednotnost řetězce a projektů dlouhodobých vídatelném a kodobý a je identitu třeba chápat jako hru v ti. Místo o Každý projekt tvorby identity v časných identitách. Jestliže identitu nahlížíme v stava o bých životních příběhů a identit.

6 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 84 87 dosaži- naopak

do svého tradičních

této souvis- této němu. Proto

způsoby myš- celého světa. Tato vědomí. Vědomí je intelektuálním pro-

rozdílyskutečnostive přes rozsáhlá území.

směřují k

sebou nesou nedávné

sny jsou ovlivněny život- životních stylech napříč svě- tohoto hlediska můžeme říct,

materiálních podmínkách života

zabývají se svými každodenními zá- když je to kopie – než místní značku ideálů nepopírá ohromné nerovnos- ohromné nepopírá ideálů

různých oblastech světa a našem fyzickém i že tytoženerovnosti a

různorodost v národního kontextu (Castells 1996; Sassen naopak oddělena od místního regionálního našem vědomí. Naše každodenní vědomí je uplatňují velký vliv na své okolí. Vytvářejí - kon odpovídajícíhoživotního stylu. Podle Castellse naším bezprostředním okolím, ale neustálými

a (1996) se megaměsta objevila tam, kde se - na vzájem ovlivňují impulzy z města jsou centry se značnou přitažlivou silou a takty mezi kontinenty a Jsou globálně propojena se sesterskými městy a a 1992). Charakteristické pro megaměsta vyrůstají je, v že vesnicích a ležitostmi,nehraje takovou roli:záleží tom, naže jejich ideály, naděje a ním stylem megaměst a bude čínský vesničan spíš nosit triko od Ralpha Laurena – i okolí šíří globální ideály života a lení. To, že lidé ve skutečnosti žijí v oblečení.Musímeovšemzdůraznit,produkce že a snů týchž ti a tema že změny v mohou proměnit náš symbolický svět a vznikly jako důsledek jednostranné ekonomické globalizace. Bylo by naivní neuvědomovat si, že změny v obrovské středí způsobené globalizacínaše symboly, představy ovlivňují a také částečně formováno kulturními produkty, které konzumujeme. Z stále více vystaveno událostem odehrávajícím se daleko za hranicemi národního konceptuální rámec už státu.není formován interakcí Náš s V kontext. hlavní jako svět na odkazy kapitolatatopodtrhnoutchcelosti myšlenku, že rostoucí globalizace materiální základny lidské zkušenosti by mohla vyústit ve zrod globalizo- vaného vědomí, které s změny našeho chápání prostoru, času a telnosti okolního světa mohou přinést změny v hlavních

symbolic- stejné zprávy, různých částí

krátkém časo- formují stejné zdroje

stejnorodosti (Featherstone zábavní programy a

hodnoty všude na planetě ke stále obrazy reality. Internetové stránky se procesu „mcdonaldizace“ společnosti.

vytvoření řady místních globálních kultur. identitě je zrod „megaměst“ (mega cities)

primárně amerických hodnotových obrazů kulturních reprezentací dnes novou globální idejí, ve kterém vzniká nikoli jedno, ale hned

kulturu zastupují hlavně západní média. Přesto, jak jsme již zmínili, vytvářejí nové komunikační technologie potenciál pro pluralističtější globál- ní kulturu. Následkem globalizace kultur směřují estetické preference a větší podobnosti a 1991;Jameson 1991; Shields 1992). Ritzer (1993) hovoří o Zprostředkováváním podnětů z světa může globalizace médií vytvářet možnost působit proti eurocentrismu nebo dalším dru- hům etnocentrismu. Přesto je však třeba poznamenat, že rozšíření místních populárních kultur prostřednictvím globálních médií tendenci obřích nevylučuje globálních mediálních koncer- nů uzurpovat si monopol na realitu. Snadno si také všimneme, že díky dominanci západních a a Obdobně bychom mohli odkazovat na procesy ikeizace, CNNizace, nikeizace nebo superstari- zace. Na celém světě nacházíme stejné značky oblečení, stejný nábytek, tentýž kulinární vkus, stejné filmy a globalizovaná média, která produkují převážnou převážnou produkují která média, globalizovaná část symbolických podnětů, jež získáváme (Bar- ker 1999; Castells 1996). Média tak působí jako bezprostřední centrum intelektuální pro valnou potravy většinu lidstva. Jedním z kých světů. Jinými slovy, globalizace médií vedla k debaty a důsledků globalizace masové komunikace zrod různých nadnárodních jepopulárních kultur. Globalizované prostředí masmédií přispívá ke globálnímu šíření různých lokálních a symbolů několik homogenních vyjádření a stále více navzájem podobají; v vém období nás nyní živí a zprostředkujících symbolů. Jinou globální změnou podstatnou pro diskusi o

stav

tudíž tudíž

Komu- soubo- průmys- polovině polovině

našem in- komunikaci dává dává výrobě

ideály lidí pří- lidí ideály kultury. kultury. Některé

mezinárodních fi- Engels 1999). 1999). Engels

celkové vzájemné zá- Engels ve svém obchod. obchod. Už v

globalizaci trhů a znamená tedy stav mysli a konsolidace postmoderní doby

posledních posledních dvou dekádách (Albrow

ustalování kapitalismu se míře ve zvyšující kapitalismu ustalování

politiky. Dnes se pokládá za obecně známé,

století mluvili Marx a spotřebě spotřebě jednotlivých národů kosmopolitní důsledku klesajícího významu geografických těchto těchto globalizačních procesů, jako například informačních technologiích hrají v

nenechávají nedotčenou žádnou Termín společnost. postmoderní zde odkazuje ru podmínek k a věcí spíše než historickou etapu následující po moderní éře (Bauman 1992; Harvey 1990; Lash 1990; Smart 1993; Turner 1990; Vattimo 1992). V omezení mají na životní standard a standard životní na mají omezení - ekonomi národní přesahují které síly, dopad mý ky a Globalizace a identita Globalizace Globalizace a že globalizace hospodářství a nancí přinesla takřka úplné rozbití prostorových omezení pro pohyb kapitálu (Bauman 1998; Bell 1974). Důsledky zkracování vzdáleností se však neomezují pouze na oblast ekonomiky. (1997, Crow 10) jde až tak konvenční definici daleko, společnosti: „Nemůžeme na- že zpochybňuje dále tvrdit, že lidé sdílející konkrétní geografický prostor budou také mít společné sociální vazby, kterými je konvenčně definována „společnost“.“ Globalizace není nový jev (Dickens 1992), většina byť teorií globalizace teprve byla v zformulována 1997; Axford 1995; Delanty 2000; Featherstone 1990; Jameson 1998; Robertson 1992; 1995). Po Waters stovky let se současně odehrávalo ně- kolik procesů globalizace, konkrétně globalizace hospodářství, politiky, znalostí a globalizovala globalizovala výroba a šířeji diskutované než jiné. Od počátku industriali- počátku Od jiné. než diskutované šířeji zace a z a nápadnější byly hospodářství, globalizace 19. nistickém manifestu o lu, která smazává národní hranice a a tvar. Podle jejich názoru představovala proces, který postupně povede k a (Marx národů všech vislosti V důsledku současných změna v telektuálním prostředí stále dominantnější roli znovu

nějaké skupině

zkušenost jejich

self, což následně tomu, aby věděl, kdo je,

jiné podobě nás může osvo- těmto věcem. Pak totiž víme, Navíc lze předpokládat, že když se identita stane osobně volitelnou charakteristikou, zmizí její konfrontační rozměr. K nebokultuře. Navíc, pocit ztráty věcí, které jsme kdysi měli, ať už materiálních nebo ných nehmot- – například identity – a snižuje význam přináležitosti k nebudejedinec potřebovat vědět, kýmnení ani kdo jsou ostatní. Ke globalizaci patří také vyšší individualizace. Referenčním bodem pro migranta při sebede- finování se stává jeho vlastní znovunalezení v bodit od pout k že člověk může vždycky něco ztratit a získat.

6 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 86 89 dané dané určité

etnická

výhodách, výhodách, hostitelské

některých situacích jejich udržení. Proto jaké identity jsou v

některých situacích mohou situacích, kdy nemohou svým kulturní identitě. Kulturní a

naopak za jiných okolností ke své star- národní identitě nově nabyté v

nich pro sebe mohou získat výhody, které ne- které charakteristiky a situacijedincižádoucí.rozhodnoutpotomna Je se, zda je pro něj výhodné nabízenou identitu přijmout. Určité kulturní nebo etnické identity nejsou žádoucí v držitelům přinést žádné výhody. Teprve když si jedinec uvědomí hodnotu svých identit v situaci, začne se snažit o je pro mnohé imigranty v – například při hledání práce – důležitější hlásit se k zemi a ší etnické a identita se zpravidla uplatňují jen tehdy, mohou-li jedinci zaručit konkrétní třeba zmiňovat, že výhodu.když hovoříme o Není nemusíme se nutně omezovat pouze na hody materiální. vý- V jednotlivci volit identity, které je mohou „stát“ značné hmotné ztráty – například některé poli- tické nebo sexuální identity, ale mohou přesto z jsou přímo materiální. zů- touto určité

tohoto musí si každém každém

identitě by jejím právu

získání přístu- čase a instrumentální.

privilegiím, která

těmito kontexty souvi- druhým (ať je to společnost určitými identitami. Identita tedy tohoto pohledu jsou zásadní krát- určitém kontextu a

tom, kdo osoba je, ale o

dlouhodobé cíle jedince související každého jiného zboží – kritériem renta- kritériem – zboží jiného každého odlišných možností. Jednotlivec dosta- určitou dobu na určitém místě. Identita tom, jestli kulturní identita souvisí se stra- nich. Z

konstrukcí identity. Jinými slovy, konstrukce

kodobé i s identity může záviset na strategických volbách jedince. Otázka, kdo člověk je, se více než dané týká osoby zkoumání jejích práv nacházet se v Dalo by se říci, že identita se utváří snahou jedince odpovědět na otázku „Kdo jsi?“ Jaké re- ferenční body jedinec při odpovědi volí a stávají-li tyto referenční body jehoživot, závisí najeho stejné subjektivní interpretaci po celý vlastní reality. Každý jednotlivec žije v okamžiku v situaci/kontextu. Jinými slovy, identita - nevypo vídá tolik o proto definovat jak okolní souvislosti, tak svou roli v být v poskytuje přístup ke kódům, které jsou - nezbyt né pro vstup do určitých kontextů.pohledu je identita Z nástrojem k pu ke zdrojům, které s sejí. Odvoláním na svou identitu se jednotlivec domáhá práva na určité zdroje nebo privilegia, která jsou považována za vyhrazená pro urči- té jedince s může být použita nebo jiný jednotlivec) jako prostředek kontroly zjišťující, zda je určitá osoba k užívá, oprávněna, nebo ne. Předcházející úvaha naznačuje, že otázka identity je primárně pragmatická a Nejdůležitější otázkou ve vztahu k pak bylo „jaké výhody mohu získat, budu-li mít určitou identitu? Čeho chci dosáhnout s konkrétní identitou?“ Nadto je možné diskutovat o tegickými volbami jedince. Výběr identity ve světě konzumerismu může být racionální volbou z ne šanci „koupit“ si identitu na globálním trhu identit. To, nakolik je identita žádoucí, se měříu jako – bility.Okolní prostředí vysílá signály naznačující, Instrumentální identita jako migrace důsledek vlast- odsunutí odsunutí migraci existova- jejich touhami se

následně k níž lidé žijí, a

ačkoliv během minulých staletí

technologický pokrok zjevně vedly ke zvýše- posledních desetiletích se migrace stala váž- prohlubuje, protože ekonomická a globalizace ní koncentrace bohatství a stále větší části světové populace na okraj. může způsobit další To zhoršení sociálních problé- mů lidí žijících v chudobě. počet lidí. Přestože důvody k ly vždy – války, chudoba, nepříznivé politické okolnosti – a svět zažil některé příklady masové migrace, až v nou alternativou pro miliony lidí. Nové globální vědomí jim říká, že na druhém konci planety je možné žít stejně bohatě, jako jsou zvyklí z ní polokoule. To vyvolává otázku kulturní integrace různorodých skupin populace do nových globálních postmoderních společností. Propast mezi realitou, v cíle. eko- jeho

indu-

nový- globa- také to,

praxi soci- self a materiálním materiálním přehodnoco- své možnosti

jiných částech

jednoho konce přání se mohou

životními styly ji- hlavních důsledků

odstranění mentál- možná i možná nové problémy, které

široké většiny populace životní ideály a informačních technolo-

druhému (other) (Ahmadi rychleji než politické a migrace s seznamovat se prostřednictvím prostřednictvím se seznamovat krátkém čase z

méně věcí vnímáme jako zvláštní médiích a

důsledku globalizace vědomí mohou

alternativních životních stylů ovlivňu- bezmocnosti u

Ahmadi 1998; Giddens 1990; 1991), změní něm. V nedosažitelné. Jak bylo zmíněno dříve, kapito- procesem globalizace spojeny. Problémy chu-

giích. Toto nové vědomí ovlivňuje naše sebe- vymezení, očekávání a revoluce v jak definujeme okolní prostředí a v pak přinášejí nové výzvy pro teorii a ální práce. Stejným způsobem, jakým modernizace a strializace prostřednictvím změn v světě proměnila naše představy o vyvstat nové možnosti a místě ve vztahu k a přechod do globální postmoderní společnosti naše chápání toho, jak si uspořádat každodenní společenský život. Požadavky a světa dnes samozřejmě úplnou realizaci těchto možností omezují. dese- posledních během byl svět že Skutečnost, imigra- masové vln řady svědkem století 20. tiletí a hledat že naznačuje, ce, měnit radikálněji a nomické možnosti. Jedním z světa a je naše vlastní životní ideály, očekávání Postmoderní a globální vědomí představa charakterizuje dosažitelnosti. Rámec naší dosažitelného definice se díky globálnímu trhu, stále se vyvíjejícím informačním technologiím a lizované populární kultuře změnil. přemístit Schopnost se v globalizace vědomí se tak stává globalizace ži- votních ideálů. Znalost událostí v vat své životní ideály se nyní odvažuje rostoucí miživotními ideály. Svět nám nyní připadá bližší než dříve a a la se částečně zaměřuje na možnosti, které jsou s doby a ných společností přispívají k ních bariér, které bránily lidem setkat se s světa na druhý a druhý na světa televize, turistiky a

6 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 88 91 původem v rozvinutých zemích, zá- zemích, rozvinutých v původem Navrhněte konkrétní modely praktické spo- lupráce na problémech sociální péče a inte- států. grace přes hranice národních Ovlivňuje globalizace vědomí a vznik post- moderních identit ženy a muže podobně? Diskutujte o genderových aspektech s ohle- identity. dem na postmoderní Ovlivňuje globalizace vědomí a vznik post- moderních identit různé sociální kategorie/ třídy stejným způsobem? Diskutujte o tříd- ních aspektech z hlediska identit. postmoderních Je globalizace vědomí jednostranným pro- s cesem stěrkou kulturního imperialismu nebo mož- ností ke zvýšení integrace? Jak se mohou do tohoto procesu zapojit rozvojové země? Vy- měňte si názory na mocenské, ekonomické, politické i kulturní vztahy v globálním - kon textu. Jak může globalizace vědomí a vznik post- moderních identit podporovat mír a demokracii na globální úrovni? Jak lze internacionalizovat určité typické so- ciální profese, například sociální péči? Jak by mohla vypadat mezinárodní sociální péče? Jak v kontextu globalizace rozumět rostoucí míře rasismu a etnických konfliktů v mno- hých evropských zemích? O následujících otázkách lze debatovat indivi- v malých skupinách: duálně, ve dvojicích nebo 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) Otázky úkoly a místo místo jejich označování případě,že ustoupíme

jinými identitami je pře- možnýpouze v

od vnímání kulturní identity jako trvalé a toho zdůrazníme právo majo- členů to se Týká každého subjektivně. se definovat jednotlivce jako minoritních skupin. ritní společnosti stejně identity, které upevňuje hranice. Neustálé děle- ní lidí do různých kategorií a různými kulturními a kážkou integrace. Integrace je projekt uskuteč- nitelnýa čase čase tom- jejich

myšlení nelze ji

naší době

samotný pro- integraci. Podle integraci dojde.

kontextu je nevy- měřitelných kritérií. „neintegrovaných" mi- self v dnešních postmoderních

pojetí moderní doby, - kte výkladu konceptu integrace daném okamžiku probíhá. Proto čase, proces integrace ztěžuje.

identita jsou navzájem propojeny. prchavých identit se i

přistěhovalecké politice mnoha ev- nich nejsou integrováni do jejího po- jejího do integrováni nejsou nich pocitem přináležitosti daného jedin- významu kulturní identity v

dlouhoutradicímigrace,Anglie,jsou jako naší době znamená cítit, že se podílíme čas. To znamená, že porozumění podmí-

ten může být v

určitémgeografickém prostoru. Zkušenosti ze

Přístup k je velmi důležitý pro přístup k Alsmarka (1997) se integrace týkásubjektivní především zkušenosti přináležení vyjádřit pomocí vnějších a a Integrace se nedá měřit vnějšími ukazateli jako je zaměstnání, příjem, znalost jazyka atd. Inte- grace se týká pocitu, subjektivního stavu, který souvisí s ce, a to světle zabrání častému omylu, ke dochází v kterému ropských zemí – k matoucím způsobem. Projekt identity v rá zdůrazňuje relativně stálé identity a hnutelnou částí integrace. Otázku identity tak lze převést na ústřední otázku integrace. V integraci nelze považovat za něco absolutního nebo definitivního. Pohled na integraci v společnostech omezen na určitý časový v úsek s zemí měnících a jekt integrace mění na krátkodobý. Být integro- ván v na hře, která v kontinuitu v Přes změny ve struktuře společnosti i lidí během času stále převládá takové chápání Francienebo USA, kde se velká většina dělnické třídy tradičně skládala z grantů, toto zjištění potvrzují. Přestože se migranti tito prostřednictvím podílejí svéhona hospodářství hostitelské společnos- zaměstnání z mnozí ti, litického, sociálního a kulturního života. Integrace a Pokud chceme integrovat ve smyslu sjedno- cení, musí jedinec dosáhnout určitého poro- zumění kontextu, ve kterém k struk- účastníky, mysli na máme zde Kontextem tury a nek jedincova vlastního mezi mezi

ospra- vzpoury vzpoury

nevýhod

kulturní iden- potřebují vaz- potřebují pozici pozici obránců hostitelské spo-

migrantů vytvá- předpokladu, že tomto ohledu lze udržována majoritní majoritní udržována identitě je, že - zanedbá etnické identity jsou spíše nutnosti nutnosti mít kulturní identitu identitu. V

důsledku své údajně neměnné

rovná rovná práva různých minoritních

něj také většinová společnost ve diskusích intelektuálů o kol. 1976). Není to vždy imigrant sám, majoritou mnohokrát vedl ke konsolidacike vedl mnohokrát majoritou Závěr Jak bylo zmiňováno výše, jednou z by se svými někdejšími krajany. Výsledkem však je prohlubování propasti mezi majoritní společ- ností a minoritními komunitami. Můžeme proto prohlásit, že minoritní a vytvářena kulturní zčásti je identita společností. Často je to hostitelská společnost, kdo pro menšinovou skupinu definuje kultur- ní přináležitost a kulturní identity společné zájmy a zájmy společné identity kulturní kulturní identitu vnímat jako vynález majoritní společnosti. Kulturní a výsledkem strukuturálních charakteristik větši- nové společnosti než společných etnických rysů (Yancey a kdo má největší zájem na udržení své identity. Zasazuje se o snaze omezit jeho přístup ke zdrojům, které tra- dičně náležely členům majoritní skupiny. Tak lze k použít identity kulturní neměnné mýtus vedlnění nerovného rozdělení zdrojů, například v dostupnosti mocenských pozic a zaměstnání. Klamné vědomí o i postavení pevné zachovává samozřejmě si členy minoritních skupin – včetně intelektuálů, jejichž zájem o s skupin skuteč- Navzdory země. mateřské identity kulturní nosti, že v titě je často přítomen prvek protestu a proti proti diskriminujícím mocenským strukturám, je skončí že větší riziko, nicméně tito intelektuálové tam, kde jejich oponenti, tedy v hranic mezi různými skupinami v lečnosti. moderního diskurzu o vá náhodnost kulturní identity. Přehnaný důraz na význam kulturní identity u ří klamný obraz těchto identit jako jevů. statických To pak ztěžuje integraci odlišných skupin. Příkladem tohoto jevu ze Švédska je snaha vy- tvářet imigrantské odbory na základě předchozí národnosti členů. Vychází to z imigranti mají v

6 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 90 93 nuet. [The nomads at review and reformulation. American Lash, S. 1990. Sociology of postmodernism. London London postmodernism. of Sociology 1990. S. Lash, & New York: Routledge. Lyon, D. 1994. Postmodernity. Buckingham: Open University Press. Marx, K. & Engels, F. 1999. The Communist - Mani festo with related documents. St. Martin’s. Boston Bedford: Melluci, A. 1992. Nomader i present]. Göteborg: Daidalos. Ritzer, G. 1993. The McDonaldization of London: Sage. Society. and theory Social Globalization: 1992. R. Robertson, global culture. London: Sage. Sassen, S. 1992. The global city: New York, London, Tokyo. Princeton, NJ: Princeton University Press. Shields, R. 1992. Lifestyle shopping: The subject of consumption. London: Routledge. Smart, B. 1993. Postmodernity. London: Routledge. Turner, B. (Ed.) 1990. Theories of postmodernity. London: Sage. modernity and Vattimo, G. 1992. The transparent society. bridge: Polity. Cam- Waters, M. 1995. Globalization. Cambridge: Polity. Yancey, W., Ericsen, E. & Juliani, R. 1976. Emerging ethnicity: A Sociological Review 41, 391–402. svensk etnologi. [Culture and Ehn, B. 1993. Etnicitet – symbolisk kostruktion av gemenskap [Ethnicity – symbolical construction of community]. In B. Ehn (Ed.) Kultur och erfaren- het. Aktuella teman i experience. Current themes in Swedish ethnology]. 65–94. Stockholm: Carlsson Bokförlag, Erikson, E. H. 1968. Identity: Youth and crisis. New York: Norton. Featherstone, M. (Ed.) 1990. Global culture: - Nation alism, globalization and modernity. London: Sage. Featherstone, M. 1991. Consumer culture and postmodernism. London: Sage. Giddens, A. 1990. The Consequences of modernity. Stanford, CA: Stanford University Press. Giddens, A. 1991. Modernity and self-identity. Cam- bridge: Polity. Gross, M. L. 1996. Restructuring ethnic paradigms: From premodern to postmodern perspectives. Ca- nadian Review of Studies in Nationalism 23, 1–2. Harvey, D. 1990. The condition of postmodernity. New York: Blackwell. Jacobson-Widding, A. (Ed.) 1983. Identity: Personal and socio-cultural. Uppsala: Almqvist & Wiksell. Jameson, F. 1991. Postmodernism or the cultural logic of late capitalism. Durham, NC: Duke Univer- sity Press. is- philosophical as Globalization 1998. F. Jameson, of cultures The (Eds.) Miyoshi M. & Jameson F. In sue. globalization. Durham, NC: Duke University Press, 54–77. reconstruc- the and culture Popular 1992. D. Kellner, tion of postmodern identities. In S. Lash & J. Fried- man (Eds.) Modernity & identity. Oxford: Blackwell, 141–177.

global age: Soci- tid och rum. [Shirt or soul? Cultural iden- Cultural soul? or [Shirt rum. och tid .S. 1998. Hyphenated identities and the concept of the individual. London & New York: venture in social forecasting. London: Heine- Macmillan Press & St. Martin’s Press. Macmillan Press & St. Martin’s age. Cambridge: Polity. Albrow, M. 1997. The global Alsmark G. 1997. i identiteter Skjorta eller själ? Lund: Studentlitteratur. tities in time and space] Kulturella Axford, B. 1995. The global system: Economics, politics and culture. Cambridge: Polity. Barker, C. 1999. Television, globalization and cultural identity. London: Open University Press. Bauman, Z. 1992. Intimations of London & Boston: Routledge. postmodernity. conse- human The Globalization: 1998. Z. Bauman, quences. Cambridge: Polity Press. Bell, D. 1974. The coming of post-industrial society: A mann. Calgar, A limits of „culture“. In T. Modood & P. Werbner (Eds.) The politics of multiculturalism in the new Europe: Racism, identity and community. London & New York: Zed Books, 169–185. Castells, M. 1996. The information age: Economy, society and culture. Volume I: The rise of the work society. Oxford: Blackwell. net- Crow, G. 1997. Comparative sociology and social theory: Beyond the three worlds. millan. London: Mac- Delanty, G. 2000. Citizenship in a Ahmadi, Ahmadi, N. & Ahmadi, The F. 1998. Iranian Islam: ety, culture, politics. Buckingham and Philadelphia: Open University Press. Dickens, P. 1992. Global shift: Internationalization of economic activity. London: Paul Chapman. Literatura

6 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 92 Úvod

Hlavní filozofické otázky o životě a jeho význa- interpretaci světa a života. Je spojen s našimi mu jsou v postmoderním světě, a zvláště v mul- volbami a vztahy. Způsob, jak lidé interpretují tikulturním poradenství stále významnější. Když svůj každodenní život, odráží jejich osobní svě- se zabýváme svým pojetím života, setkáváme tový názor. se s různými myšlenkami o realitě. „Světový názor (Weltanschauung) je podstatou celkové Na jedné straně je světový názor vícerozměr- perspektivy života, která shrnuje, co víme o svě- ným konceptem naznačujícím souhrnnou tě, jak to emocionálně hodnotíme a jak na to a uspořádanou perspektivu reality. Na druhé reagujeme vůlí.“ (Audi 1995, 204) Jaký smysl dá- straně jde o koncept velice praktický, ve kterém vám své existenci? Kdo jsem? Co to znamená se odráží naše myšlení, cítění, rozhodování atd. být lidskou bytostí? Co je smyslem života, kam Zvláště v multikulturním poradenství je otázka směřuji? Kdo jsou pro mne „druzí“? Všechny osobního světového názoru jedince velmi kom- tyto otázky jsou podstatné součásti světového plexní, protože předpoklady o realitě mají pů- Světový názor názoru. Světový názor sice představuje ucelený vod v kultuře a v různých kulturách se předávají pohled na realitu, avšak mnohé z těchto filozo- různými slovy a představami. Řada autorů zdů- fických otázek mohou být paralelní nebo nao- razňuje významnou roli světového názoru jako v multikulturním poradenství pak protikladné jak navzájem, tak vzhledem ke plodného konceptu užitečného pro multikul- způsobu, jak vnímáme svět. turní poradenství. Poradci by si měli být vědomi Juha Parkkinen a Sauli Puukari vlastního světového názoru i světových názorů Různí autoři definují světový názor různými svých klientů, aby se vyhnuli možným negativ- způsoby. Angeles (1981, 319) přichází s násle- ním vlivům na sebeurčení a kulturní autonomii Úvod ...... 95 dující definicí: Je to soubor přesvědčení (idejí, klienta a klient nebyl nucen přizpůsobovat se Dimenze světového názoru ...... 96 obrazů, postojů, hodnot), které jednotlivec perspektivě poradce (viz například Arrendondo Pojetí lidské bytosti jako součást světového názoru ...... 99 nebo skupina vyznává. Světový názor je souhrn- 1998; Burn 1992; Ibrahim 1991; Jackson a Me- ný pohled na život a vesmír, na jehož základě adows 1991; Sue, Arredondo a McDavis 1992; Konceptuální modely přístupů ke světovým názorům v poradenství ...... 101 člověk vysvětluje nebo strukturuje vztahy a čin- Trevino 1996; Williams 2003). Jak modely používat v multikulturním poradenství ...... 104 nosti. Může být záměrně zformulovaný nebo Otázky a úkoly ...... 107 převzatý, nebo může být výsledkem nevědo- Odhad světového názoru klienta může pomoci Literatura ...... 108 mé asimilace či procesu podmiňování. Je to vyhnout se možným kulturním konfliktům ply- obecná perspektiva, ze které jedinec vidí a in- noucích z rozdílů v tom, jak se poradce a klient terpretuje svět. Světový názor byl také charak- vyrovnávají s kulturní diverzitou, případně tyto terizován jako „optická čočka“, skrze kterou lidé konflikty řešit (Coleman 1997). K zhodnocení interpretují svět, a postupně se vyvinul v sociali- světového názoru klienta existují také praktické zační proces pod vlivem určité kultury (Ibrahim nástroje. Stejně dobře je přirozeně lze využít a kol. 1994). také k hodnocení světového názoru poradce. I když je nepoužijeme přímo pro hodnocení, Světový názor zahrnuje řadu domněnek o sku- mohou posloužit k přesnějšímu porozumění tečnosti, o lidských bytostech a existenci. Tyto prvkům, z kterých světový názor sestává. Grie- základní předpoklady jsou představy, které člo- ger a Ponterotto (1995) k tomu navrhují napří- věk považuje za pravdivé a nezpochybňuje je. klad následující zdroje: Ibrahim a Kahn 1987; Ze světového názoru vyplývá, jak lidé vnímají Ibrahim a kol. 1994; Washington 1994. svůj vztah ke světu, přírodě, institucím, dalším lidem atd. Je to náš konceptuální rámec, struk- V této kapitole se zabýváme rozměry světové- tura předpokladů, skrze něž interpretujeme ho názoru se zvláštním důrazem na myšlen- realitu a připisujeme jí různé významy. Světo- ky prezentované Emmy van Deurzen-Smith vý názor je „hlavním nástrojem“ pro ucelenou (1988). Podrobněji se věnujeme také pojetí Kapitola 7 95 97

au- ide- mul- Über- (Eigen- ideální- soukromého soukromého ostatními. Je sobě sobě samým, Soukromý svět s

sobě sobě samému tomto tomto procesu

Mitwelt zahrnuje těchto aspektech aspektech těchto

pružnost pružnost osobnosti , je často užitečné často je self,

ideálního světa ( uvnitř uvnitř téže kultury liší.

tom, tom, co to znamená být soukromého světa

myšlenky. úvahu také jeho vztah k spiritualitě nebo náboženství nebo náboženství spiritualitě

soukromého světa dané osoby. My. Obsahuje všechno, co cítíme jeho etnickému zázemí, společen- zázemí, etnickému jeho reflexi toho, co je poutá k čím jsme spřízněni. a Überwelt). Van Deurzen-Smith (1988, s Soukromý svět je krajem intimity. Za- jiným referenčním skupinám, zemi, ja- Já různých různých kultur i absolutnímu absolutnímu světu hodnot. Pro mnohé

zákonu. Ve všech těchto aspektech se pro- se aspektech těchto všech Ve zákonu. kulturní historii. Navíc do něj patří rodinné do rodinné Navíc něj patří historii. kulturní

lidi, které identifikujeme jako své vlastní. (van kulturním prostředí, které do značné míry de- charakteru jsou spojeny se silným smyslem pro se smyslem jsou silným spojeny charakteru pracovní prostředí jedince, obecný postoj k

Eigenwelt). to, čeho si člověk ve světě cení. Když jsou lidé ne- svému ke vztahu ve rozhodní povzbudit je k představuje tento rozměr welt) spiritualita nebo náboženství. Pro jiné může být o každá zmínka Máme-li porozumět roli světového názoru v tikulturním poradenství, musíme věnovat zvláštní pozornost povaze Důležitým cílem při analýze tohoto po- mu abychom klienta, pro jej zviditelnit je světa ve vztahu svět“ „vnitřní jeho pochopit lépe mohli k sociální dimenzi (Mitwelt). Pro hlubší pochopení welt) je důležité vzít v álnímu ( světu 96-103) že zdůrazňuje, síla a a mu světu. To je pak blíže přivede k když svůjdefinují vlastnísmysl. V se centrem pozornosti postupně stane vztah jedince k jako součást sebe sama. Vnitřní svět zahrnuje city, city, zahrnuje svět Vnitřní sama. sebe součást jako myšlenky, charakterové rysy, plány, cíle, předmě- ty a V 1988, 87–96.) Deurzen-Smith se lidé z a terminuje činy, city a je světem to domovský svět: místo, kde to svět: místo, se domovský uvolněně cítíme se sebou samými, protože jsme obklopeni tím, co známe a vztah člověka k člověka vztah ské třídě a a zyku a a toritě jevují názory člověka o lidskou bytostí. Třetí dimenzí světového názoru, kterou musíme prozkoumat, je vztah jedince k ( hrnuje intimitu se sebou samým a as- roz- kultury kultury

prvkům prvkům

jak se in- sociálním sociálním

vědeckých vědeckých

přirozeného tom, tom, jak se

každodenních vnějších zdrojů, zdrojů, vnějších ). Umwelt). Lidská

hodnotám, které hodnotám, biologický základ základ biologický

když když z

vnímán a potravě, sexu a vnímání. vnímání. Subjektivní

ostatními. Sociální svět je Sociální ostatními.

vnitřních i vnitřních

konkrétní úrovni konkrétní zkušeností.

soukromého světa (Eigenwelt). přirozený svět ( přirozeném světě mnoho, vztah přirozený svět jako celek, může- přirozený svět úvahu různé aspekty materiálním materiálním světě. V

čtyřech dimenzích prezentovaných fyzickému fyzickému prostředí odlišné postoje. ostatním (sociální svět, Mitwelt). Intimní

sociálním světě vznikají v tom, jak je němu němu vztahovat, se však zároveň individuální úvahách o na nejzákladnější na a nejzákladnější

existence existence je vždy zakotvena ve faktické fyzické přítomnosti v k se spirituální dimenzí přesvědčení a přesvědčení dimenzí spirituální se svět ideální pirací, kde se osoba k odvolává ji přesahují (van Deurzen-Smith 1988, 69–103). V per- vnímat užitečné je Deurzen-Smith van Emmy spektivu poradce i klienta. Van (1988, 69–77) že Deurzen-Smith zdůrazňuje, nejzákladnější je zkušenosti liší. Každý se ke svému prostředí vztahuje podle svých potřeb a realita tak může být velmi i rozmanitá dokonce Tento Tento postřeh je pro multikulturní poradenství velice důležitý, protože různá prostředí a utvářejí k výzkumů víme o lidí k těmto znalostem se významně liší. Druhá dimenze lidské existence se týká vztahu člověka k vztahy podle Emmy van Deurzen-Smith (1988, 77–87) do této kategorie nespadají, jsou součás- tí třetí dimenze, Vztahy v obyčejných setkáních s setkáních obyčejných Je nutné brát v světa, jako je například tělesné uvědomování celé z pocitů fyzických řady obraz vlastního těla, schopnost odvrátit nemoc, zdatnost či slabost, postoj k I názoru. do tegruje světového množování. množování. Zkoumání vztahu jedince k vnímání konstrukci pro klíčové je světa přirozeného jeho vztahu ke světu. Když myslíme na a fyzický reprezentuje že říci, me arénou pro všechny aspekty sociálních interakcí, které jsou nevyhnutelnou součástí lidské existence. Zkušenost člověka je zakotvena v pro existenci. Mezi kulturami existuje mnoho roz- dílů v Ei- biolo- Meadows Meadows světovém světovém vysvětlení vysvětlení

německé ter- kategorizované psychologickou psychologickou

fyzickými a fyzickými s Überwelt popisuje Dana (1993). Podle Dana (1993).

Eigenwelt - (Binswan

se sociální sociální se svět sociální a interakcí, kde se osoba interakcí,

dění. Jackson a Jackson dění.

personální, v vlastnictví. jsou jsou zásadní pro porozumění

interpretaci osobního světové- osobní zkušenosti, kde má oso- soukromý svět kol. (1994) a kol. (1994) s svět přirozený

této této čtvrtou dimenzi klasifikaci –

jazyk, které pak ovlivňují způsob, ja- popisuje popisuje Mitwelt Umwelt, Mitwelt ucelený ucelený referenční rámec k

popisu základních rozměrů lidské existen- skupinovou identitu (např. povaha kulturního dědictví), sebepojetí). individuální identitu (např. tom, tom, jaké dimenze světový názor obsahuje, Meadows Meadows (1991) se ve své diskusi o

Dany (1993) zahrnuje světový názor dvě součásti: Dany (1993) zahrnuje světový 1) 2) Tyto součásti tvoří základnu pro hodnoty, svědčení a pře- kým daný jedinec vnímá poradenství. Jackson a názoru soustřeďují na filozofická východiska, na hlubokou představují Ta stojí. názor světový nichž strukturu kultury a kulturním odlišnostem. Těmito filozofickými vý- chodisky jsou: ontologie, kosmologie, - epistemo a logika axiologie, logie, poradenských do zahrnout složky tyto doporučují programů. výcvikových Dobrý a chová naučeným, kultivovaným způsobem. genwelt popisuje V minologii ger 1975; Boss 1963). Emmy van Deurzen-Smith (1988) přidala k spirituální (Überwelt). popisuje Umwelt dimenzí intimní a ba pocit identity a existují odchylky. Tímto tématem se zabývali na- a Ibrahim příklad Dimenze světového světového Dimenze názoru různých světových názorů podle našeho názoru představila Emmy van (1988). Deurzen-Smith Ta používá tzv. existenciální přístup, který nabízí rá- mec k ce. Cílem existenciálního přístupu je poskytnout ucelenou mapu k ho názoru jedince, která otevírá nosné - perspekti vy, aniž by vytvářela omezující a dimenze jsou Tradičně existenciální interpretace. tři, fyzická, sociální a gickými rozměry, kde se osoba obvykle chová in- stinktivně. a vztahů lidských dimenzí když

představe- - pro na ohledem dobrému životu

závěru probíráme, jak

poradenství. K Nyyssönena 1996. Pojetí problematice světonázoru,

názorů prezentovaných Kotkavirtou

Nyyssönenem (1996). V

lidské bytosti ve vztahu k dobrého života se napříč kulturami liší, i a podle Kotkavirty a najdeme určité obecněji přijímané dobře shody.všimnout si, že Je neříkáme výslovně, co je dobrý život, ale nabízíme určité pojmové ná- stroje pro přístup k ní některých existujících modelů připojujeme ucelený čtyřrozměrný model, který spojuje klí- čovéprvky myšlenek Emmy vanDeurzen-Smith (1988) a tento model využít, zejména s zejména využít, model tento pojení mezi jednotlivými dimenzemi. která otázky dobrého života zahrnuje. Dále zabývámese koncepčními modely světovému názoru přístupuv ke

7 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 96 99 naopak naopak různých různých

individu- multikul- kolektivistické druhým lidem lidem druhým

kultury z kultury

etiky chápání toho, etiky chápání uspokojuje

Naturalismus vztahu k vztahu

klienti často v Jednotlivci mají vrozené vrozené mají Jednotlivci potřeby, které dobrý život život dobrý které potřeby, Nyyssönena Nyyssönena (1996) může

úhlů pohledu. Proto je pro poradce je Proto pro poradce pohledu. úhlů

kulturalismus se zřejmě stávají protile-

zemích, zemích, které charakterizuje kolektivističtější kulturám. Poradci a analýze analýze těchto rozdílů. Jsme přesvědčeni, že

turním poradenství vnímají lidi a lidi vnímají poradenství turním a a východisek kladní myšlenkou je, kladní myšlenkou že lidí pojetí většiny sestává koncepce. z prvků více než jedné základní a bytostí Naše lidských pojetí našeho složkami klíčovými jsou co život, je dobrý a života vnímání způsobu užitečné mít pojmové modely, které lze využít k model Kotkavirty a posloužit jako takový užitečný nástroj. S ohledem na individualistické a kultury je zajímavé zaznamenat, že ismus - existencial a hlými oblastmi. Jestliže uvažujeme a zemích západních zaměřených o alisticky o způsob života, je rozumné prohlásit západní země západní prohlásit rozumné je života, způsob za více nakloněné existencialismu ve srovnání se zeměmi, které se spíše kolektivistickými relativně kombinací Esencialismus Existencialismus Oblast možných esencialis- Jedinec volí svůj dobrý život sám vlastnosti; dobrý život je realizuje pojetí pojetí lidské

hlediska mul- hlediska společnostech. podobně. podobně. Dobrý

Nyyssönen (1996) Jednotlivci mají podstatné (esenciální) společné společné (esenciální) podstatné mají Jednotlivci diskusi diskusi o

svůj dobrý život svůj sám. život dobrý Tyto

komunitách a

kultuře Kulturalismus Představy jedince o dobrém životě jsou konstruovány v jeho Obrázek 1. 77). Spojení mezi koncepcemi lidských bytostí a dobrého života (Kotkavirta a Nyyssönen 1996, Pojetí lidské bytosti lidské bytosti Pojetí jako světového součást názoru Pojetí lidských bytostí je velice významnou - sou částí světového názoru. Zvažovat roli našeho po- z zvláště důležité je bytosti lidské jetí V poradenství. tikulturního bytosti je stejně důležité zaznamenat jak hledisko hledisko jak zaznamenat důležité stejně je bytosti vazbu má bytosti lidské Pojetí klienta. tak poradce, na etické myšlení. významné Kotkavirta a dvě tyto jak způsob, zajímavý představili složky zkombinovat (viz obr. 1). Schéma obsahuje a kulturalismus–naturalismus škály: dvě mus–existencialismus. Kulturalismus zdůrazňuje roli lidských interakcí jako základu pro vytváření pojetí dobrého života. Lidé utvářejí své chápání dobrého života v Podle protipólu na této škále, naturalismu, mají potře- přirozené komunit lidských členové všichni by, jako je hlad, výchova, sex a život tyto potřeby uspokojuje. Esencialismus je za- je Esencialismus uspokojuje. potřeby tyto život základní mají bytosti že lidské na myšlence, ložen uskutečňu- život dobrý které vlastnosti, (společné) je. Podle opačného pólu, existencialismu, člověk i svou existenci určuje Zá- kombinací. možných pole tvoří představy čtyři kol. kol.

realitě našich našich

hodno- rozvinout rozvinout převést jej jej převést

nezápadních nezápadních

rozdíly v tom, co skutečně skutečně co tom,

uspokojivý životní styl, je styl, životní uspokojivý otázkách světového ná-

západních společnostech společnostech západních

přemýšleli o přemýšleli

jistém smyslu nadčasové, přesto jistém smyslu nadčasové, technologický pokrok? Je důle-

v dalších společenských dalších změn společenských (Beck

způsob, jak vnímáme svět. Badatelé Badatelé svět. jak vnímáme způsob,

hlediska hlediska současných změn v úvahu všechny tyto tři aspekty. Ujas-

způsobech myšlení. myšlení. způsobech povahu práce ve společnostech, je zapo-

technologickým technologickým pokrokem, které změnily

osobní vlohy, protože jsou zdrojem toho, díky toho, zdrojem jsou protože vlohy, osobní reálný. čemu je život možný a Je Je třeba rozpoznat, definovat a dynamicky reflexivní a reflexivní dynamicky způsoby myšlení své vlastní kultury. Pomůže jim jim Pomůže kultury. vlastní své myšlení způsoby různých vědních oborů přinesli zajímavé analýzy analýzy zajímavé přinesli oborů vědních různých

třeba vzít v nění východisek posílí schopnost najít v v životu dát schopnost zvýší hodnot ujasnění smysl, schopnost zvýší vloh osobních ujasnění hodnotu, aby jedince zajistit, život ve fungoval skutečnosti (Emmy van Deurzen-Smith 1988, 103). V dnešním světě charakterizovaném globaliza- cí a roli a třebí také jiný typ pohledu na světový názor: jak ovlivnily naše pojetí světa (zvláště globalizace ta ekonomická) a žité poznamenat, že tento vývoj nemění pouze praktické aspekty života, ale může nakonec hlou- i běji ovlivnit z si mohou hodnoty skryté lépe poradci uvědomit a to lépe vnímat, jaká mohou lidé z kultur zažívat napětí související s a tách globalizace globalizace a 2000; Casey 1995; De Mul 1999; Julkunen a chceme? Pasivně se přizpůsobit změnám může být relativně snadné, ale cena za to může příliš vysoká. Tyto otázky být jsou důležité nejen pro západní země obecně, ale jsou podstatné kritické- Rozvíjením poradenství. takémultikulturní pro ho na pohledu vývoj v Jestliže máme zkoumat světový názor a názor světový zkoumat máme Jestliže 3) 2003; Sennett 2003; Wright 1998). Podněcují nás, abychom uvažovali o zoru zoru také z společnostech. Zastáváme stanovisko, že dimenze předkládané Emmy van Deurzen-Smith jsou a elementární však podléhají proměnám, které jsou dány změ- globalizace nás aby Chceme, společnosti. ve nami nebo měnily, aniž rozvoj bychom technologie je a zhodnotili kriticky je za- urči- defino- člověka stanovit stanovit

porozumění porozumění zkoumat do-

podstatě výchozími ideálnímu světu určit určit hodnoty a

ideálního světa že znamená, něčím, co ho přesahuje, s přesahuje, ho co něčím, životně důležité zájmy, které dá- něm můžeme dozvědět? Všech- světě světě ve všech čtyřech dimenzích. ideálnímu světu vztah. Ideální svět

tohoto hlediska je osobní světový názor názor světový osobní je hlediska tohoto

hodnoty. Cílem je přímo vyjádřit pohled kli- ideálního světa pomáhá jedinci vidět, skrze kam kam umisťuje sám sebe. Když člověk odhalí

mněnky mněnky o Je třeba rozpoznat, definovat a Těmto domněnkám jedinec obvykle věří bez pochybností. Určují jeho vnímání věcí jako re- álných nebo nereálných. Je třeba a rozpoznat tak základní a vají věcem hodnotu a smysl. pro co je ochoten zemřít. Rozpoznání a znepokojující. Obecně je většina lidí schopna vybudovat si k oblast zkušenosti, kde si lidé hledají významy sami. významy hledají lidé si kde zkušenosti, oblast Vytvořit si smysl života znamená ochotu klást si základní otázky – co je skutečnost, odkud přichá- co se stane, důvod, nějaký je za realitou zda zíme, když člověk zemře, zda po smrti existuje nějaká nová forma života, jaký je svět, který vidíme a koušíme, co se o ny tyto základní otázky jsou v předpoklady světového názoru, tedy volbami, je- jichž obsah je založen hlavně na tom, čemu jedi- Z věří. nec založen na víře. Tyto součásti osobního světového názoru tvoří referenční rámec, do kterého jedinec umisťuje sebe sama a definuje svůj smysl života. Zabývat se otázkami znamená pochopit, jak rozumí světu, pro co žije a se poradce snaží otevřít nevyslovený ideologický názor klienta tak, aby se ozřejmil jeho ideální svět , víra a enta na svět. Porozumět vání živo- smysl svůj interpretuje rámec referenční jaký ta a s spojení vnitřní své tým ideálem, který ho pozdvihne nad každodenní každodenní nad pozdvihne ho který ideálem, tým námahu, naplní ho proud nové motivace, která ho může provést přes obtíže neomylným směřo- váním k cíli. (van Deurzen-Smith 1988, 97–98.) Shrneme-li existenciální přístup k světovému názoru jedince představený výše, je třeba věnovat zvláštní pozornost následujícím třem aspektům. 1) 2)

7 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 98 101 násle- základ- tom, že na- že tom, klientům po- kulturně specifický,

Ideální svět Ideální svět Überwelt spiritualita (svatost, tabu, mýty, rituály) náboženskost ideologie filozofie čas a prostor přestozároveň umožňuje

úvahu univerzalitu v povazereality, a

Rámec pokrývá rozmanité kultury, protože základní otázky, které obsahuje, jsou tomny v každé kultuře. - pří v pluralistický za pokládat jej Lze příklad dovoluje poradcům i nechat si vlastní chápání pravdy ve vztahu k konstruktivní diskusi. Je zároveň univerzální i protože bere v ních otázkách a rozdíly v odpovědích.

Tento rámec můžeme vnímat jako pružný ná- s názorům světovým ke přístup pro stroj dujícími výhodami: 1) 2) 3) Soukromý svět svět Soukromý Eigenwelt self blízcí lidé pocity myšlenky rysy charakteru ideje aspirace osobně významné předměty čas a prostor Vztah k: tomu, tomu, (Kotkavirta (Kotkavirta poradenském poradenském tom, že podle

Sociální svět Sociální svět Mitwelt etnické zázemí sociální třída další referenční skupiny gender jazyk země/vlast kulturní historie rodina pracovní prostředí autorita zákony/právo čas a prostor něm obsah schéma- čtyřdimezionální model

rozdíly ve světových názo- našem návrhu lze etické myš- - využi rámec koncepční bohatší Nyyssönena, tkví v

etiky. V

multikulturním poradenství pojetí lidských Nyyssönen 1996) a

Potrava/výživa odpočinek/spánek zdraví a nemoc sex sexualita zdatnost/slabost tělo stárnutí fyzické (kulturní) prostředí příroda čas a prostor Přirozený svět svět Přirozený Umwelt navržený Emmy van Deurzen-Smith (1988, viz tabulku 1). Důvod, proč se jádrem stalo pojetí Kotkavirty a Konceptuální modely přístupů ke světovým v poradenstvínázorům Na pomoc poradcům, kteří procesu v pracují s rech, navrhujeme konceptuálníobr. 2). Spojili model jsme (viztu v představeného na obrázku a 1 Tabulka 1 výcviků podle Cartera a Quereshiho (1995, 244) Klasifikace přístupů a metod multikulturních našeho názoru jsou nejdůležitějšímiv aspekty bytostí a lení zapojit do širšího rámce. Došli jsme k jsme Došli rámce. širšího do zapojit lení že spojení těchto dvou pohledů může vytvořit a úplnější ještě telný v multikulturním poradenství. roz- diskusi o menšinovými

kladení otázek,

širším rámci společ- nich v obhajování a

věnovat pozornost mocenským každé společnosti. Je možné, že

rozdílůmvesvětových názorech mezi

kultur a chováním ztěžovat život minoritních sku- minoritních život ztěžovat chováním rovněž Pirkko Pitkänen, se zdá být rozumným„zprostředkujícím“ východiskem k dílech ve světovém názoru kulturní pluralismus (více viz v kapitole 8 této knihy). Přijmeme-li, že existují rozdíly ve světových ná- zorech (což bychom měli), je také důležité uvě- domit si, že tyto rozdíly nelze nahlížet jen jako individuální odlišnosti mezi klienty. Stejně - pod statné je uvažovat o ností a vztahům mezi dominantními a skupinami v členové dominujících skupin mohou svými po- a stoji pin. Proto by měli poradci také pochopit svou odpovědnost v které ve společnosti pomáhají zvýšit kolektivní citlivostk různými skupinami. vel- staví

právo právo kolek-

vnímání

západních západních

svůj život z druhými; různé ko- chápání chápání lidských bytostí této knize). Ten na jedné uznání? Kulturní relativis-

jednotlivec odlišnou realitu nevyhnutelnou otázkou. Ho- klienty vstoupit do skutečné- tohoto pohledu tedy existují interakci s

extrémní verzi by kulturní relati- z situaci, kdy by všechny koncepce

těchto otázkách neexistuje univerzál- neexistuje otázkách těchto kontaktu rozdílných světových názorů striktní, univerzální rámec k dobrého života byly stejně přijatelné,

ní například Peavy (1999) (viz též kapitolu

tohoto hlediska začíná být problematické

komunitách v odlišné způsoby konceptualizace toho, co je od Pirkko Pitkänen v akceptovat způsoby, jak klienti vnímají realitu úsilí o dobrého života mezi individualistickými a

a vzato přiklánějí více ke kulturalismu. Důvod pro poměrně silný vliv existencialismu v zemích zemích je částečně důsledkem a individualismus liberalistického zdůrazňuje které myšlení, každého jednotlivce volit vlastní hodnoty (Pur- siainen 1995, 35). Je důležité, aby poradci neza- pomínali na rozdíly v voří o stává důležitou a mus se v tivistickými tivistickými kulturami. Zároveň ovšem musí brát uvnitř každé kultury. v úvahu individuální rozdíly Co mohou poradci dělat, že jejich kdyžklienti vnímají svět zaznamenají,a mi odlišných východisek? Mají se přizpůsobit a jako takovou? Mají se přizpůsobit klienti? Nebo mohou poradci s ho dialogu, vzájemného procesu učení, který je založen na respektu a 8 straně poznamenává, že každý jednotlivec má vlastní jedinečný způsob vytváření svého chá- pání reality a reality stejným způsobem. Proto, jak navrhuje různé reality. Na druhé straně sociální konstruk- sociální straně druhé Na reality. různé tivismus zdůrazňuje, že realita se utváří a v vismus vedl k reality a v protože ní shoda. Není obtížné pochopit, že takový typ kulturního relativismu jednoduše Zároveň nefunguje. však zřejmě musíme přijmout, způsobech, že jak lidé vevnímají svět, existují rozdí- ly. Z i dobrý život? V a munity tak mohou mít „různé reality“. Je tedy všechno relativní?kultura, komunita a Konstruuje každá

7 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 100 103 vs. Spolupráce vs. Emoční výraznost vs. Nepřímé verbální vyjádření vs. „Zachovat si tvář“ vs. Vzájemná závislost vs. Čest a ochrana rodiny vs. Autoritářství vs. Harmonie a podřízenost Soulad světového názoru Soulad světového Příklad postojů světového názoru světového Příklad postojů se Konat vs. Být vs. Stávat Soutěž Emoční zdrženlivost Přímé verbální vyjádření Hledání pomoci Nezávislost Individuální práva Rovnostářství Kontrola a dominance Kognitivní vs. intuice „vibrace“, procesy, Afektivní Kognitivní procesy vs. a afektivní proces Myšlení buď/anebo vs. Myšlení jak, tak vs. Kruhové vs. Spirituální a materiální Objektivně materiální vs. Subjektivně spirituální vs. Cyklické Založené na hodinách vs. Založené na událostech Individuální self vs. Rozšířené self

Dimenze světového názoru světového Dimenze modalita Psychobehaviorální Axiologie (hodnoty) Étos (Vůdčí přesvědčení) Epistemologie (Jak lidé poznávají) Logika (Procesy usuzování) Ontologie (Povaha reality) času Pojetí self Pojetí Tabulka 2 (Brown a Landrum 1995, 271). Postoje světového názoru Landruma (Umwelt) Přirozený svět představuje postoje osmi dimenzích světového pojetí self (například Myers 1991; Naturalismus Landrum 1995). Řada badatelů se vě- nimž může dojít v názoru, jimiž jsou psycho-behaviorální modalita, axiologie, étos, epistemologie, logika, ontologie, pojetí času a Nobles 1972). Tabulka 2 světového názoru, založené na modelu souladu světového názoru podle Browna a (1995, 271). Východiska a konceptuální dimenze obou mo- delů představených výše jsou rozdílné, a proto je vhodné vnímat je jako vzájemně se - doplňu jící. Oba modely poskytují poradci vhodné a dimenze, klientovi které lze použít v multikul- turním poradenství. Brown a Landrum probírají (1995) možnosti uplatnění modelu z hlediska supervize, založené na triádě supervizor – poradce – klient. Další podrobnosti nalezete v jejich článku. model souladu světového názoru (viz například Brown a novala možným interpersonálním konfliktům, k

VZTAH (Überwelt) (Eigenwelt) k realitě Ideální svět Esencialismus Soukromý svět Existencialismus těmi- pomáhá

Qureshim

etnickým napě- metody používa- klientovi zabývat se

usnadnění celoživotní- Kulturalismus úvahu každého klienta

rozličných poradenských kontex- poradenských rozličných podobností ve světových názorech, je multikulturním (mezikulturním) výcvi- Holistický čtyřdimenzionální model přístupu k světonázorům. Holistický čtyřdimenzionální model přístupu rozdílůmvesvětových názorech a

(Mitwelt) jako celek. Umožňuje poradci a tím. Není vázán ani omezen na žádný specifický teoretický přístup k poradenství. Poskytuje přístup k ho vzdělávání tím, že zvyšuje jeho citlivost k možným náboženským a Funguje v Funguje tech. Umožňuje brát v učit se konstruktivním způsobům, jak s jak způsobům, konstruktivním se učit to rozdíly zacházet. Navíc není omezen žádný na specifický přístup a (1995, 244). né v ku, prezentovaném Carterem a Sociální svět 6) 7) 8) Obr. 2. 4) 5) Jiný model, který lze použít pro konceptualizaci rozdílů a

7 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 102 105

po- zvyky, všech-

nábožen- dalšími vý- dalšími náboženství druhými lid-

konkrétních as- ideálnímu světu, náboženským pře- náboženskými sku- různýmiorientacemi

náboženstvích, protože filozofického a novou zemí klienta s filozofii různé poradenské jevů okolo sebe. Je důležité, důležité, Je sebe. okolo jevů

sobě, intimity s odlišnými interpretacemi, které

východiskům klienta. Velmi po- náboženskými vůdci a vůdci náboženskými ideálního světa vyžadují citlivost po- vztahu k veřejnému světu (van Deurzen-Smith

různých filozofiích a filozofii často nestačí. Poradce někdy potře- symbolech. Náboženství určuje činy a tohototypukonkrétních otázek musíporadce

odstup od trendů a trendů od odstup aby poradce rozuměl tomu, že tato vzdálenost mezi zemí původu a tenciálním napětím může poskytnout plodný základ pro řešení světonázorových otázek. Dří- ve, než se můžeme přiblížit k je tedy často nezbytné zabývat se vztahem jedince k 1988, 102). Dimenze radce vůči filozofickým a svědčením a máhá, pokud známe některá o základní fakta mezi různými kulturními a pinami vždy existuje určité napětí, které je čás- tečně vysvětlitelné z znamnými osobami, které mohou odkrýt smysl specifických aspektů daného náboženství nebo ideologie. Dobrý způsob konceptualizace uvnitř náboženství navrhovaného modelu terson (2001). předložil Ten navrhuje Pe- chápat nábožen- ství ve smyslu určujícíhokterý se vyjadřuje světového – mimo názoru,víru – ve a vyprávění ny náboženské tradice řeší otázky spojené konzultovat s konzultovat ského pohledu. Tyto základní znalosti pomáhají poradcinalézt proosoby s a buje specifičtější informaci o pektech (například rituálech, pravidlechsouvisejících s atd.) jsou vlastní podskupinám určitého náboženství - mo skupiny náboženské Určité ideologie. nebo hou například mít specifická pravidla a týkající se potravy, oblékaní, sexuality (přirozený svět), autority, rodinných vztahů (sociální svět ), statusu a mi, myšlenek (soukromý svět) atd. u Především vůči náboženství a postupy. Obecná informace o

řad ide-

mlu- hod- kapito- pružnost

poradcem nové zemi

sociálních skupi- multikulturním po- souvislostech. Napří- této otázce viz v viz otázce této životě je možné jedině teh- dalšími dimenzemi. Skuteč- řešení problémů ve veřejné,

multikulturním kontextu často tomu, aby klientovi lépe poro-

cíli v význam každého prvku se vyjasní je proto třeba je rozpoznat a charakteru jsou spojeny se silným

přirozené dimenzi. Síla a

pomohly mu stát se aktivním členem

nové zemi, kam se klient přistěhoval. hodnotám. Vyrovnat se svými vlastními těchto tématech pomohli. Účastníkem z úvahu aktuální fázi procesu adaptace klienta jejich uplatňování novou sílu bez ohledu na

(náboženské) komunity klienta, aby při hovoru o komunity musí být někdo, kdo se v relativně dobře adaptoval, takže pracovat pro klienta je ve spolupráci schopens jako „mediátor“. Někdy mohou světonázorová témata nabýt na významu v nách v Nejenklient, ale také jeho nové sociální skupiny mohou potřebovat multikulturní poradenstvíči konzultaci k zuměly a skupiny. Navíc je důležité, aby v poradce bral o (více kultury nové do pouze, studujeme-li jej v klad formulování hodnot (součást dimenze světa),podleálního kterých jedinec žije, je často prvním krokem k soukromé i le 11 této knihy). Propojení čtyř dimenzí světového názoru K používání holistického čtyřdimenzionálního modelu světových názorů v radenství je dobré poznamenat, že ať už jsou specifické prvky jakékoliv (viz tabulkuvždy 1), propojeny jsou s ná povaha a vnější či vnitřní tlaky. Na druhé straně být mohou tyto tlaky v dost vážné a aspiracemi a smyslem pro to, čeho si člověk ve Emmy van Deurzen-Smith (1988, 98) světězdůrazňu- cení. je, že pokud se vyjasní, že určité ideály a noty jsou pro člověka velmi významné, k najde vit o nich. - ide vlastním porozumět obtíže mají lidé Mnozí álům a osobnosti a dy, když je jedinec schopen získat dostatečný volit

mnoha diskusi,

probírání poraden- nábožen-

klientovou

řešení světo- tom, jak mohou mohou jak tom, této oblasti zabývali

zemi, kam přišel. V

klient mají konflikt související nastolení tohoto tématu vhodný

klient model využívat, se mohou vy- diskusi, je pro poradce spíše snadné

bylo tak možné pokračovat v rozdíly ve světovém názoru, který vyža- individuální klient otevře téma k a názorových témat sociální skupina klienta - (pracovní/volnoča sové skupiny atd.) potřebuje multikulturníkonzultaci poradce a s duje, aby se napětím v ském procesu spojené se světovým názorem poradce nabídne téma rozhovoru, spojené se světovým názorem člen komunity klienta se zúčastňuje pora- denské schůzky, aby přispěl k

účast při poradenské schůzce vážené členy rozhovoru k

případech, zvláště pokud se jedná o ské otázky (ideální svět), je o užitečné požádat okamžik. Musí si být zároveň jist, že k těchto otázek je dostatek času. Cílem otevírání témat světového názoru může být pomoci kli- vlastnímentoviotázkyrozšířitvepohled najeho světonázoru, například pomoci mu uvědomit si své- dimenzemi mezi nesoulad či soulad možný ho světového názoru. Dalším cílem může poskytnout klientovi více informací ke světoná- být zorovým tématům v pokračovat souvisejícími otázkami, protože to byl klient, kdo se chopil iniciativy iniciativy. ujme poradce, Jestližemusí být citlivý se a v situací a potřebami. v orientaci obecné uvedené Po poradce a variace: skytnout například následující 1) poradenského rozhovoru explicitně nebo im- plicitně objeví. Má-li klient například zdravotní problémy, je vhodné navrhnout, že budou zahrnuty do agendy, pokud souvisejí s 4) 5) V případech, kdy klient otevře světonázorové téma k 2) 3)

je- Teyber

světovým

tom, jak lze čem se smí být pokládán

jeho opravdo- - podo papírové jejich potřebách v tomu, že světonázor

průběhu poradenského

multikulturním - poraden autentickými vztahy a novou kulturou, ve které v

s práci se světovým názorem.

klienta a ucelenému pohledu na jeho život kdy. Je dobré klientovi vysvětlit, že povzbudivý postoj. McLure a

závislosti na klientech a průběhu poradenského procesu - povzbu vytváří bezpečné, pozitivní prostředí, přijímá a potvrzuje světový názor klienta a vým „hlasem“ a usnadňuje spojení klienta s jich vyjadřování.

citlivosti poradce (terapeuta) ke světovému že poradce bude respektovat jeho myšlenky.

Jak modely používat používat Jak modely v multikulturním poradenství námi navržené modely pro přístup k názorům používat v ství. Má-li se vytvořit dobrý základ pro použití modelu, je důležité, aby poradce zaujímal - pod porující a Obecné perspektivy V následujícím textu hovoříme o Připustit, že ve světových rozdíly, je rozhodující názorech základ pro multikulturní existují poradenství. Vzhledem k jej v zujeme k a Poradce může říci, že klade otázky, které klientovi pomohou rozpoznat spojení mezi různými dimenzemi světového názoru, stejně jako mož- né rozdíly, které mohou existovatpůvodní kulturou mezi a jeho žije. Model může sloužit jako obecná mapa pro poradce i může často být citlivou otázkou a za soukromý, je důležité, aby poradce respek- toval klientovo právo určovat, o (1996) zdůrazňují(1996)poradce-klientvztahuvýznam a názoru klienta. Multikulturní přístup ke vztahu, který navrhují, obsahuje následujícíporadce/terapeut v něm součásti: 1) 2) 3) Tyto aspekty jsou nezbytnými východisky pro využití modelu v hovořit a rozhovoru jej takto lze využít i využít lze takto jej rozhovoru bě. V může model posloužit jako určitý kontrolní seznam, podle kterého posoudíme význam jed- notlivých prvků pro daného klienta, nebo jako „pracovníplatforma“běhemotázky, prokterése

7 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 104 107

jak mož- klienti nim. Pokus- klient kladou dů- náboženským komunitám a komunitám náboženským odlišné dimenze světového názoru analyzujte svůj vlastní vztah k te se všímat si zvláště postojů, které zastává- te. Dále zkoumejte, jak se vaši klienti i vašich kolegů vztahují ke svému (možnému) a náboženství své náboženství interpretují. Představte si, že poradce a raz na (v předloženém modelu). Diskutujte o ných důsledcích, které to může mít pro po- radenský proces. Seznamte se se světovými a náboženstvími 8) 7)

zá- jsou použi- nimi si nimi ideálního vyjádření, interpreta- X?“ „Co pro abstraktních výrazy k výrazy dalšími dimen- dalšími mnoha případech případech mnoha v něm bylo možné po- užitečné přímo se za- vyberte případ, ve kte- některé jsou vzácnější, v prvky světového názoru jsou názoru světového prvky (např. oblékání/rodinné vzta- vámi pracovat. Při práci s práci Při pracovat. vámi zapisujte otázky a otázky zapisujte kolegy, ve kterých poradenských vlastních zkušeností nebo zkuše- dialogu. Zkuste vytvořit otázky a otázky vytvořit Zkuste dialogu. tomu, že tato dimenze je pro klienty často Jak byste popsali svůj vlastní světový názor? Můžete použít model předložený pro zkoumání konceptuální vlastního názoru. světového Jaké dimenze jsou ve vašem světovém názo- ru nejdůležitější a jak jsou navzájem spojeny? Jak byste popsali význam dimenze s spojena je jak sebe, pro světa zemi? Důvodem pro analýzu této konkrétní dimenze je to, že její pochopení a a nejobtížnější často je ce vzhledem Navíc, vědomi. příliš nejsou lidé jí si k také velmi citlivá, je důležité, aby si poradci byli nejprve dobře vědomi vlastního vztahu k ideálnímu světu. Diskutujte s situacích je vhodné a měřit na určité světonázorové dimenze. Ně- a dimenze které přirozenou součástí takřka každého poraden- ského procesu a vislosti na kulturním zázemí klienta. Začněte konceptuální modely používat nej- dříve se svými přáteli nebo kolegy, kteří bu- s ochotni dou a formulujte v tí které jsou citlivé, jasně srozumitelné a vhodné pro otevření dialogu. například být mohla by otázka otevírací Dobrá „Jak byste popsal/a svůj vztah k vás znamená X dokážou lidé někteří že si, Všimněte hy/víra)?“ lehce začít od velmi širokých a pří- konkrétnější potřebují jiní zatímco otázek, stup. Vyjděte z ností svých kolegů a rém byla otázka světového názoru důležitá. Potom diskutujte, jak v světové- ke přístupu model konceptuální užít mu názoru klienta. Otázky úkoly a 1) 2) 3) 4) 5) 6) pod- použití

klientem

ke studiu vazeb

zajímavým úkolem.

čas. Když je vytvořen

mnoha poradenských jeho kultury? Jak jedinec inter- vykreslení dobré celkové představy

multikulturním poradenství přístup ke svě- světovém názoru klienta a multikulturním poradenství, když se během dalšími možnými modely. Konceptuální mo- jeho filozoficko-náboženském kontextu. Proto Proto kontextu. filozoficko-náboženském jeho

mezi hlavními dimenzemi světového Model, názoru.který jsme navrhli, není určen k statnýchprvcích, kteréběhemse poradenských procesů objevují. jako podrobný procesní model. Podle představ má našichsloužit jako obecný konceptuální model poskytující základ pro rozhovor o osamění jeho kultura? Jaký je smysl života podle jednotlivce a pretuje smrt a život po smrti? Můžeme shrnout, že světové názory jsou znamným vý- tématem v procesech, protože hlubší názoru lze smyslodpovídajícím způsobem pochopit světového pouzetehdy, je-li zkoumán společně s Rozdíly ve světových názorech mohou vytvá- řet napětí, proto je při hledání konstruktivního dialogu nutná citlivost a dobrý obecný základ pro dialog, lze použít na- vržený celostní čtyřdimenzionální konceptuální model přístupu ke světovému názoru společně s dely můžeme vnímat jako nástroje použitelné v poradenského procesu stanou důležitým té- matem prvky světového názoru. Tyto modely lze využít k o v je v tovému názoru důležitým a

di- ur- dal- jed- odpo- konflik- vyrovnaný rozhodnutí dalšími tře-

smrti. Vnitř- smrti.

Soukromého ideálního svě- předměty. Když

těmto věcem vý- věcem těmto sobě? Díky čemu sobě samému se jasnost ve veřejné

jak typicky definuje životě a životě

jeho vztahem k lidmi a

vztah k vztah soukromý svět? Jak se je- ideální svět, zvýší se záro- kultuře svou osobnost? Jak

odvahy lze vybudovat pouze nejlépe od- nejlépe světa soukromého multikulturním poradenském pro- bezpečný vztah k

sobě samému poskytuje lepší základ

blízkými vztahy s . Bez pocitu sebedůvěry sebedůvěry pocitu Bez světa. soukromého

soukromým světem a určité skupině a víry ve vlastní schopnost vyrovnat se s normativním chováním, jak etického, tak ná-

s boženského charakteru. Navíc jsou nábožen- ství občas zdrojem konfliktů, když se zaujímají extrémní postoje bez snahy pochopit v náboženství roli Porozumět účastníky. ostatní tech je východiskem pro hledání cesty z nich. tech je východiskem pro Když se zabýváme dimenzí svého ta, je zároveň velmi důležité být spokojen v menzi a vědností za vlastní morální soudy a je sotva možné zaměřit se na dimenzi ideálního světa. Kultivujeme-li veň dramaticky vnitřní síla a dimenzi (van Deurzen-Smith 1988, 102). dimenze Význam mi světonázorovými dimenzemi. světa se ovšem přesto týkají některé specifické aspekty. Máme-li plně porozumět skutečné povaze dimenze soukromého světa, musí se jedinec nejdříve sám konfrontovat se svým soukro- mím a halíme zkoumáním její souvislosti s ní pocit důvěry a (van života realitám tvrdým vystavíme se že tak, Deurzen-Smith 1988, 96). Zdravý a vztah k pro toleranci vůči ostatním lidem. Kultury i o jde pokud se notlivci razně liší. Klíčové otázky jsou: Jak zažívá osoba v se lidésepřestěhují novýchdo kultur, zkušenostje osaměnívelice běžná, cožčastovytváří potřebu zabývat se v cesu ším dimenzím. Intimní a může vytvořit pouze tehdy, máme-li jasno v čitých základních faktech o faktech základních čitých jedinec popisuje svůj dinec vnitřně vztahuje sám k se cítí doma? Co mu dává pocitpro něj znamená bezpečí?být sám a Co

7 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 106 109 Wright G. H. von 1998. Logiikka ja humanismi [Log- humanismi ja Logiikka 1998. von H. G. Wright Otava. ic and humanism]. Helsinki: Ba- De- Development ed. Berkeley, CA: multicultural-rela- rd McDavis, R. J. 1992. Mul- Wittgensteinian approach. In P. Ped- ed. New York: Harper & Row, 18–32. practical handbook. Boston: Allyn & st J. C. Carey (Eds.) Multicultural counseling in call to the profession. Journal of Counseling & Counseling of Journal profession. the to call Cobb & Henry, 15–28. Nobles, W. 1972. African philosophy: Foundation for black psychology. In R.L: Jones (Ed.) Black psychology. 1 Child and adolescent therapy: A tional approach. Orlando, FL: Hartcourt Brace - Col lege Publishers, 1–32. Myers, L. J. 1991. Expanding knowledge the optimally: psychology The of importance view revisited. In R.L. of world Jones (Ed.) Black psychology. 3 Peterson, G. R. 2001. Religion as orienting worldview. Zygon – Journal of Religion and Science 36 (1), 5–19. Pursiainen, T. 1995. Omantunnon aika. Nousu- kauden etiikka ja vastuullinen yhteiskunta. [The time of conscience. Ethics of economic boom and responsible society] Helsinki: Kirjapaja. Sennett, R. 2003. Respect in the world of inequality. New York: E. W. Norton. Sue, D. W., Arredondo, P. & ticultural counseling competencies and standards: A velopment 70 (4), 477–484. Trevino, J. G. 1996. Worldview and change in cross- (2), cultural counseling. Counseling Psychologist 24 198–215. Washington, E. D. 1994. Three awareness: A steps to cultural ersen & schools: A con, 81–102. Williams, B. 2003. The worldview individualism dimensions of and collectivism; Implications counseling. Journal of Counseling for & 81 (3), 370–374.

(1), C. M. Alex- M. C. framework E. Teyber (Eds.) Development 70

Wilson, R. P. 1994. Career 1994. P. R. Wilson, Anttila, T. 2003. Aikanyr- Nyyssönen, S. 1996. Ajatus: Etiikka culturally diverse society. Journal of Journal society. diverse culturally Meadows, F. B. 1991. Getting to the Kahn, H. 1987. Assessment of world Teyber, E. 1996. The multicultural-re- The 1996. E. Teyber, J. G. Ponterotto 1995. A perspectives perspectives for professional psychology. Boston: Allyn & Bacon. De Mul, J. 1999. The informatization of the world. Information, Communication and Society 2 604–629. Counselling Existential 1988. van. E. Deurzen-Smith, Publications. in Practice. London: Sage Gort, J. D., Jansen, H. Vroom, H. M. (Eds.) 2002. Reli- gion, Conflict and Reconciliation. Multifaith Ideals and Realities. Amsterdam & New York, NY: Rodopi Grieger, I. & for assessment in & Suzuki, A. L. Casas, M. J. Ponterotto, G. J. multicultural counseling. In ander (Eds.) Handbook of multicultural counseling. Thousand Oaks, CA: Sage, 357–374. Ibrahim, F. A. 1991. worldview to Contribution generic of counseling and cultural development. Journal of Counseling & (1), 13–19. Ibrahim, F. A. & views. Psychological reports 60, 163–176. & H. Ohnishi, A., F. Ibrahim, a in assessment Career Assessment 2, 276–288. Jackson, A. P. & bottom to understand the top. Journal of Coun- seling & Development 70 (1), 72–76. Julkunen, R., Nätti, J. & jähdys. Keskiluokka tietotyön puristuksessa. [Time twist. Middle class under the pressure of information work] Tampere: Vastapaino. Kotkavirta, J. & [Thought: Ethics]. Helsinki: WSOY. & H. F. McLure, lational approach. In F. H. McLure &

typology of

Development Development

Landrum-Brown, J. 1995. Coun- Qureshi, A. 1995. A C. M. Alexander (Eds.) Handbook

C. C. M. Alexander (Eds.) Handbook of

Literatura sellor sellor supervision. In J. G. Ponterotto, J. M. L. Casas, A. Suzuki, & Sage, CA: Oaks, Thousand counseling. multicultural 263–286. Carter, R. T. & Angeles, P. 1981. Dictionary of Philosophy. New York: York: New Philosophy. of Dictionary 1981. P. Angeles, Harper and Row. Arredondo, P. 1998. Integrating multicultural counseling competencies and universal helping conditions in culturespecific contexts. Counselingchologist 26 (4), 592–601. Psy- Audi, R. 1995. The Cambridge dictionary of philoso- University Press. phy. Cambridge: Cambridge Beck, U. 2000. The brave new world of work. Cam- bridge: Polity Press. Binswanger. L. 1975. Being-in-the-world: selected papers of Ludwig Binswanger. London: Souvenir. Boss, M. 1963. Psychoanalysis and Daseinanalysis. New York: Basic Books. Burn, D. 1992. Ethical implications in cross-cultural counseling and training. Journal & Development 70 (5), 578–583. of Counseling Brown, M. T. & philosophical assumptions in multicultural counseling and training. In J. G. Ponterotto, J. M. Casas, L. A. Suzuki, & of multicultural counseling. Thousand Oaks, CA: Sage, 239–262. - industrial after society and self Work, 1995. C. Casey, ism. London & New York: Routledge. Coleman, H. L. K. 1997. counseling Conflict in relationships: multicultural Source and & Counseling of Multicultural Journal resolution. 25 (3), 195–200. Dana, R. H. 1993. Multicultural assessment

7 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 108 Úvod

Během několika posledních desetiletí prošla vět- předvídatelné. Proto účast v interkulturních in- šina evropských zemí velkými změnami ve svém terakčních situacích vyžaduje nové druhy pro- etnickém složení. Je to způsobeno především fesních a komunikačních dovedností. Často to relativně rychlým nárůstem mezinárodní mobi- znamená schopnost zvládat úzkost způsobe- lity lidí. Rostoucí mezinárodní migrace vyvolává nou kulturní odlišností v interakci s klienty, je- mnohé etické otázky související s etnicko-kultur- jichž perspektiva vidění světa může být odlišná ní diverzitou. Jednou ze znepokojivých otázek nebo dokonce v konfliktu s osobními hodnota- současnosti je, že v mnoha zemích existují skupi- mi a přesvědčením poradce. ny lidí, které nejsou považovány za schopné stát se součástí společnosti, a tak je jim buď upírána Tato kapitola vymezuje etická východiska pro plná účast na společenském dění, nebo jsou nu- práci poradce ve stále rozmanitějších pra- ceny projít procesem kulturní asimilace a začle- covních kontextech. Zahájíme ji probráním nit se (Castles a Davidson 2000, 11). etického základu kulturních východisek. Dále Filozofický základ představíme nápady, jak se učit kulturně od- Imigrací do jiné země nevyhnutelně začíná povědnému poradenství. V závěru celý text proces resocializace a akulturace. V praxi žijí shrneme. multikulturního poradenství mnozí lidé s cizozemským zázemím v hybrid- ním prostoru „mezi“ svou domovskou kulturou Pirkko Pitkänen a kulturou hlavního proudu společnosti, ve kte- ré se zdržují. Tato koexistence rozdílných nebo dokonce protikladných referenčních rámců Úvod ...... 111 kultury a chování může vyústit do vysokých so- Etická orientace ke kulturní diverzitě ...... 112 ciálních a psychologických nákladů (Breakwell Směřování k pluralistickému poradenství ...... 113 1986, 6–7, 128–147; Talib 1999, 80–82). Důleži- té otázky, které se objevují v práci poradců, se Nabývání multikulturních kompetencí ...... 114 týkají toho, jak by bylo možné klientům z etnic- Závěrečné poznámky ...... 116 kých menšin pomoci v integraci1 do hostitelské Otázky a úkoly ...... 117 společnosti, jak usmířit kulturní konflikty a vy- Literatura ...... 118 rovnat se s ohroženými identitami. Interkulturní střety jsou ze své povahy jevy, které obsahují četné proměnné a jsou obtížně

1| Integrace má pozitivní konotaci naznačující, že společnost je dobře uspořádaná a příchod nových jednotlivců nebo skupiny neohrožuje integraci existujícího systému, ani ho nemění takovým způ- sobem, že by se společnost v důsledku transformace nedokázala znovu integrovat. V souladu s tím tedy integrovaná společnost usiluje o to, aby byla dobře fungujícím celkem. Když hovoříme o integraci, je užitečné specifikovat záměry stejně jako so- ciální a politické cíle stanovené pro integrační politiku. Základní otázkou je, zda politika předurčuje monolitické, nebo pluralistické vidění společnosti (Bauböck 1994, 10; srov. Amir 1994, 25). Kapitola 8 111 113

in- zása- Chinn

hodnot hodnot rovných rovných kulturně další mi- etnických etnických kulturně citlivé rovné zacháze- toleranci ke kul- aby neexistovala integraci do hosti- poskytování kulturně zprostředkova- prevenci jejich vyloučení dosažení statků a etnocentrismus. Je to obecná nadřazené charakteristikám jiné

také individuální charakteristiky odlišně defi- potřeb, které však kulturně odlišná prostředí proto nepřispívají k

Neschopnost vidět jiné kultury jako rovnocen- ně životaschopné alternativy uspořádání reality se označuje jako charakteristika singularistického pohledu, kde jsou vlastní kulturní rysy pokládány za přiroze- né, správné a kultury, jež jsou vnímány jako podivné, směšné, méněcenné nebo nemorální (Gollnick a a nují a strukturují. Konečným cílem je, aby imigranti a nority měli stejné příležitosti jako členové do- minujících kultur k 1998, 7–8). Pluralistické poradenství vyzývá k vyzývá poradenství Pluralistické 7–8). 1998, kluzivnějším významovým hlediskům. To před- pokládá mentální pružnost a turním odlišnostem. Poradci by měli chápat, že jejich klienti jsou jako všichni lidé bytostmi jak přírodními, tak kulturními, jež sdílejí společnou lidskou identitu, ale v né podobě. Sdílejí řadu společných schopností a společností, ve kterých žijí, a diskriminace podle etnického původu. Zdá se, že pracovní kontexty, kde jsou normou členo- vé majority, selhávají v příležitostí představitelům menšinových kultur, a ze společnosti. Není tedy dostačující, že se vše- mi klienty zacházíme stejně. Dosažení rovných příležitostí předpokládá spíše poradenství. Znamená to, že poradci potřebují ve své každodenní práci klientům z menšin zaručit dodatečnou podporu. Ta může být nezbytná pro pomoc v telské společnosti. Tradiční obecné přesvědčení tvrdilo, že rovné zacházení může překonat nerovnosti, které ve společnosti existují. To může platit v homogenním prostředí, kde lidé sdílejí v dě podobné potřeby, normy, motivace, sociální zvyky a vzorce chování. Rovná práva zde zname- nají více či méně stejná práva a ní znamená více či méně identické zacházení. norem (srov. vlastním spole- pojetí času, lid- normativní - systé regulaci správného , v 4 tom, co je pro nás žá- konflikty zájmů, ale ve spo - imanentních hodnotových

tomtéž kulturním okruhu, jsou křesťanů na určité elementární novým pracovním prostředím, konfliktu hodnot a

komunikačních stylech atd. To kulturních samozřejmostí. Proto

vlastního kulturního kruhu, abychom vedení, kontrole a normy patří do oblasti nevyslovených oblasti do patří normy důležité. Jsou tedy cílem dobrého života života dobrého cílem tedy Jsou důležité. tohoto důvodu bychom měli tak či onak odlišnými nebo dokonce protichůdnými protichůdnými dokonce nebo odlišnými nim často slepí, tak řečeno kulturně zasle- kulturně řečeno tak slepí, často nim ně usilovat. Neznamená to, že hodnoty ne- – ať skutečně nebo potenciálně – stojí za to doucí a doucí a o vyhnutelně determinují náš život, spíše jsou to fungová- naše zaměřují nebo vedou které ideály, ní. Normy jsou pak zásady správných činů, které slouží k a přijatelného chování. Hodnoty jsou představy o normativních systémech ských vztahů, individuálních kognitivních stylech (ve způsobu, jak jednotlivec zpracovává informace), v otevírá cestu k ve kterých již nefungují někdejší pracovní me- pra- jak učit, měli spíše proto se by Poradci tody. s covat vědomostmi a názory, s kterými se střetávají. V západních zemích máme tradici dlouhou pokud jde o etickou lečnosti kulturní rozmanitosti je stav věcí kom- plikovanější. Mimo konfliktu zájmů se můžeme také dostat do Eriksson 1997). Hodnotové a my lidí, kteří žijí v obvykle značně podobné, zatímco například ná- zory muslimů a lišit. významně navzájem mohou se života otázky a Hodnoty uspořádání a k jsme pení. Z vystoupit z si svou systematickou slepotu uvědomili. 4| Pluralismus připouští obecného mnohočetnost dobra, stejně pojetí jako jednotlivců svobodu při rozhodování o volby čenském životě. Ačkoliv to znamená akcepto- vání kulturní diverzity, od každého se zároveň očekává, že bude respektovat některé obecně přijaté zásady. Vedle vnějších projevů kultury existovat mohou rozdíly navíc v a Směřování Směřování k pluralistickému poradenství od- pří- i praktickém

podobní místo se musí

základu na celém mnoha podobnými

jiný původ. Základní

přes diverzitu životních lze je navzájem porovná- navzájem je lze

něčemu přiklánět. Jako ře- psychologické bytosti jsou

další. I

platný etický postoj ke kulturní diverzitě

totožné a totožné funkčně akceptovat netoleranci! Relativismusukazuje jako neudržitelná pozice. se V tak životě se musíme k šení a se ukazuje pluralismus. Ten znamená přijetí kul- přijetí znamená Ten pluralismus. ukazuje se turní diverzity, ale od každého přesto očekává, že se bude řídit určitými obecně Pitkänen 1998, 44.) principy. (Matilal 1991; uznávanými Z pluralismu vyplývá, že existují určité morální standardy, které lze vztáhnout na všechny lid- kultur- národní, jejich na ohledu bez bytosti, ské ní, sociální, náboženský a zároveň jsou lidé že je, myšlenkou lišní. Jako fyzické a světě stejní. Bez ohledu na čas a ve svém životě vypořádat s otázkami. Každý potřebuje potravu, oděv a společen- na účasti jídla, potřeba existuje střeší, ském životě a lidé navzdory své kultuře v stylů tedy lidé vytvářejí kulturní struktury, které jsou vat. (Matilal 1991, 157; Gay 1995.)

že

trvale

platnost

roce 1997 . Cílem je, je, Cílem . 2 také to, že různých sku- Pitkänen 2002, 2002, Pitkänen mnoha státech přijímání žadatelů

toho vyplývá, že praxi. V

pluralismu něco dále než pluralis- Politický program pro imi- vroce 1999 vešel v

singularismus, jehož cílem tolerovatkulturní diverzitu,

institucehostitelských zemí měly

integraci imigrantů a uprchlictví (Programme on Immigration (Matilal 1991; Pitkänen 1997; Pitkänen 3 azyl (Act on the Integration of Immigrants and schválila finská vláda graci a a Policy) Refugee and o Reception of Asylum Seekers). Tyto příchozích integrace cíl jako pluralismus chápou dokumenty a (Matinheikki-Kokko zahraničí. ze Singularistickou orientaci představují jevy jako například rasismus, xenofobie, islamofobie. 48–73.) Ve Finsku ovlivnil nárůst rozmanitosti kulturních hodnot imigrační politiku a Zákon o tomu být přímo povzbuzováni. Současně by nikoli na etnickém základě diskriminovat a

Etická orientace ke kulturní diverzitě aby lidé přijali představu, že imigranty a 3| 2| V mnoha evropských státech se dostala do po- kulturního myšlenka předí logičtí relativisté nevyhnutelně dojdou do slepé slepé do dojdou nevyhnutelně relativisté logičtí uličky. Kromě jiného musí přijímat protikladné názory: stejně tak názory pacifisty jako váleč- ného fanatika. Navíc musí akceptovat omeze- ní svobodného vyjádření názoru a oni sami jsou manipulováni ke změně názoru. Relativisté ve své absolutní toleranci tedy musí a kol. 2002.) Relativismus jde ještě o mus:tvrdí, každéže pojetí dobrastejně je dobré jakokterékoliv jiné,protože nemámestanovený základní standard. Relativisté jsou naprosto to- lerantní. Cokoliv je možné. Z ale také ji oceňovat jako obohacení své - celko vé kultury. Zároveň se však v je kulturní jednota. Singularismus odmítá více pojetí dobra, tak, jak si jich váží v usazené etnické minority je vhodné integrovat a objevuje asimilacionismus nebo dokonce tendence vylučování. Kulturně představuje asimi- lacionistický přístup pinách. by jim zároveň nemělo být pouze zachovat povoleno si svou původní kulturu, ale mělik by sepopulace a učitnejen přijímat a

8 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 112 115

normy

sdílených normy jsou

některých současných

vyjednávání o mnoha. (Pitkänen 2002.) 2002.) (Pitkänen mnoha. relativní, protože každá kultu- každá protože relativní, důsledku toho se bude - prav má-li vztah pokračovat, je třeba kontextu postmodernismu. Tvrdí, normy jsou nejprve determinovány

hodnotímepodle vlastních kulturních

odhodit učení: „odnaučit se“ to, co jsme se různých kultur, existuje velká pravděpodob- kulturních samozřejmostí, jsme vůči nim čas- norem, ale jen jeden z jeden jen ale norem, západních společensko-kritických zejména v diskusích, kulturně vázané a vázané kulturně ra má své vlastní? Takové relativistické myšlen- ky byly prezentovány v enkulturačním procesem, ve kterém se děti lidské učí své kultuře. Protože hodnoty a standardů. Poznávání různých kulturních naše praxí kulturní samozřejmosti pomáhá odhalit. Vyhnout se etnocentrismu vyžaduje tak či onak vystoupit ze svého kulturního kruhu, abychom uviděli svou systematickou slepotu. Pokud se nám to podaří, může to pomoci spojit naše myšlení se skutečností, že náš způsob života nepředstavu- je jediný možný způsob života ani svět hodnot a Znamená to, že všechny hodnoty a Jestliže účastníci interakčních situací pocházejí z nost, že se jejich počáteční chápání dané udá- losti bude lišit. V děpodobně lišit také chování, vyvolané těmito situačními představami, takže reakce účastníků na tutéž situaci často nebudou odpovídat vzá- jemnému očekávání. Koordinace chování se pak stává obtížnou a přesunout pozornost k významech situace. (Smith a Bond 1993, 176.) významech situace. (Smith Tento typ kritického zkoumánímyšlení znamená přehodnocení konvenčního vlastních vý- chodisek. Především je tedy nutná schopnost průběžné sebeinterpretace. Někdy to zname- ná naučili během prvotního procesu enkulturace. Hodnoty a obecně patří do oblasti nevyslovených dohod a to slepí, tak řečeno kulturně slepí. Protože naše - vro za pokládána automaticky je kultura vlastní zenou, stává se jediným přirozeným způsobem fungování ve světě. Zbytek světa vnímáme optikou vlastní kultury, jiné kultury porovnáváme sesvou a

růz- skrze sebe-

kultury. základní

růstovém

jiných kultu- zároveň přijetí slepé skvrny ve jak omezujeme Varner 2001, 17.) 17.) 2001, Varner

kulturamia

ostatní. Tato našimi dříve akcep- dříve našimi chování vůči němu. jejich klienty mohou

rozporu s rozporu pochopeníodlišných kultur se

zároveň se učit o ostatním kulturám, aby bylo mož- interpretaci chování. Konečným cí- tomu máme dostat? Jak rozlišit to, co

inkluzivnějšímu světovému názoru (viz navyklých očekávání lze uskutečnit tak,

ocenění rozdílů, které leží mezi lidmi z vlastní kulturu a rách.Máme-liporozuměttedy druhým, musíme porozumět sami sobě. To není tak snadné, jak se může zpočátku zdát: většinu toho, co kulturu,tvoří vstřebáváme podvědomě v a (Beamer socializace. procesu Jak se k lid- univerzální jako samozřejmé za považujeme skou zkušenost, od toho, co je determinováno kulturně? Jack Mezirow (1991) tvrdí, že tento typ procesu zpochybňování základních kulturních východi- sek a v jsou které zvyky, tovanými předpoklady. Když máme zkušenost, kterou nelze přizpůsobit našim perspektivám, významovýmbuď ji zavrhneme, nebo změní- me perspektivu tak, aby se přizpůsobila nové zkušenosti. Když měníme závažné významové struktury, tj. své významové perspektivy, mění- me způsob vidění světa a že budeme zkoumat, proč a způsob, jak vidíme sebe a reflexe může vyústit ve změnu perspektiv. Podobné změny významovýchnebo - přepracova né interpretace kulturních způsobů jsou často výsledkemúsilío Mezirow (1991, 168) věří, že tento proces může vést k též Taylor 1994). Vzdělávání pro zvýšení multikulturních kompe- pro- rozvíjí se který proces, jako popsat lze tencí střednictvímkritických střetů s dialog. Své vlastní kultury bychom měli vnímat ve vztahu k né předvídat nedorozumění a vnímání a lem je přijetí emocionálního závazku k jednotě všech lidských bytostí a a ných kultur. Ve vztahu mezi poradci a existovat různé rozdíly vycházející z ci- při

jsou když když

tako- . This is the is This . Varner Varner , which both which , kritické

Znalosti vlastních 6

dosáhnout dosáhnout Oxfordském Oxfordském jejich - vlast potentia, které své vlastní - kul potentia power with power největších zdrojů

zakoušíme, máme

Latin

latinského mentálních kategoriích, can result in result can self-reflection a

je proto přístup k and 7 čím jsme se narodili, ale spí- ale narodili, se jsme čím µις power uvedeným v w realizovat možnosti, které jsou jim jim jsou které možnosti, realizovat ν Á δ It is yet both possible and also useful to useful also and possible both yet is It toho, co se naučíme o pomocí kulturního povědomí a

naučená. Jestliže je kultura naučená, ply- tomto významu také používáme termín „posí- termín používáme také významu tomto toho, že se jí lze . naučit Nezbytnou, i podle toho pak jednat. Edward Hall (1977) řeckého

pramenů posílení kulturně různorodých prostředích se lidé po- power over. power 142 Nabývání multikulturních kompetencí a jsou formou kulturního kapitálu a nictví dodává sílu. Jedním z Kultura není něco, s něco, není Kultura še je ne z tuře, máme uloženo v které si vybavujeme pouze, pokud jsou chybněny - zpo něčím odlišným (Beamer a 2001, 3). Vše, co vidíme tendenci vyhodnotit na základě vlastního záze- a mí a to nazývá „sebereferenční kritérium“.chápou vlastní sebereferenční Ti, kritérium kdo a ochotni svá hodnocení pravděpodobně přizpůsobit, schopni lépe budou si uvědomovat vým znalostem, které jsou kulturně přesné a použití mají instrumentální hodnotu. Zvláště v hybují s sebereflexe. To vyžaduje obeznámenost s zími kulturami, ale také povědomí o kulturních východiscích. Mnohé z nedostačující složkou multikulturního učení/ výchovy je získání kulturních znalostí. s. V s. síla tom smyslu, že dostupnost, zdroj nebo průběh činnosti činnosti průběh nebo zdroj dostupnost, že smyslu, tom Those who understand their own self-reference . 5 sku- těmi, těmi, nikoli ne příležitost pro jednotlivce, kterému chybí schopnosti, kulturní kulturní schopnosti, chybí kterému jednotlivce, pro příležitost ne

úvahu

podstatných podstatných tom, jaké ohledy

pasivní možnost a možnost pasivní „schopnost něco vykonat“. Převládající teorie „síly“ tento pojem definovaly ve smyslu smyslu ve definovaly pojem tento „síly“ teorie Převládající vykonat“. něco „schopnost rovném zacházení s zacházení rovném co lze považovat za rovné

diskriminační odchylky od něj od odchylky diskriminační . The English word ‘power’ derives from Greek Greek from derives ‘power’ word English The . toho, že pojem „schopnosti“ sice předpokládá schopnost prosadit se ve světě a světě ve se prosadit schopnost předpokládá sice „schopnosti“ pojem že toho, sílu (moc) nad. Přesto je nejen možné, ale také užitečné vnímat posílení jako proces, kte- Jack Mezirow (1991) states that this kind of process of questioning basic cul- basic questioning of process of kind this that states (1991) Mezirow Jack kulturně rozmanitých prostředích power dominanci: ke schopnosti kontrolovat ostatní, vnutit jim svou vůli. Kreisberg (1992) označuje toto tomto projektu. Zajímá nás schopnost účastníků využít svou sílu a sílu svou využít účastníků schopnost nás Zajímá projektu. tomto používat a používat In addressing the concept of ‘empowerment’ an essential issue is the interpretation of the root daném kontextu podstatné, jaká reakce 7 word Pirkko Pitkänen Pirkko basis the on experience and see everythingwe evaluate to tend We 3). 2001, Varner of our own background, and then act This accordingly. is called by Edward Hall (1977) a ‘self-reference criterion’ criterion and who are open to making adjustments in their evaluations are likely to become more aware of their own cultures while they are also learning about other cultures. is Thus, culture a in up makes order what of to most first; understand at the seem may other it as person easy as we not is have This ourselves. to understand Varner & (Beamer socialisation. of process growing-up the in unconsciously absorbed as granted for take we what distinguish we do How it? at get we do How 17.) 2001, determined? culturally is what from experience human universal we how and why examining by possible is expectations habitual and assumptions tural This people. other and ourselves see we way the constrain cultural of interpretation revised or change of kind This perspectives. meaning altered that customs with differentcultures effortsunderstand to of result the often is ways experience an have we When presuppositions. accepted previously own our contradict that cannot be assimilated into our meaning perspectives, either the experience is we When experience. new the accommodate to changes perspective the or rejected the change we perspectives, meaning our i.e., structures, meaning significant change way we view, and act toward, the world. Mezirow 1994). (1991, Taylor 168) also believes (see that worldview this inclusive more a to lead may process mean ‘strength’ and ‘ability to do a thing’. Predominant theories of ‘power’ have defined it in terms in it defined have ‘power’ of theories Predominant thing’. a do to ‘ability and ‘strength’ mean Kreis- others. on will one’s impose to others, control to ability the domination: of relationships of as ‘power’ of conception this calls (1992) berg see empowerment as a process by which people come to have control over their own lives. Actually, lives. own their over control have to come people which by process a as empowerment see or do to ‘ability the is Dictionary English Oxford the in given ‘power’ word the of meaning first the of dimension a clearly is there While thing’. or person a upon act to or anything, or something effect Conse- domination. from free quite is part first the definition, this of part second the to to and imposition world the in oneself assert to ability the implying while ‘able’, is one that notion the quently, result a as occur only can effectiveness that imply necessarily not does desires, one’s fulfil to able be concept alternative this terms Kreisberg others. dominating or controlling of meaning in which we use the term ‘empowerment’ in this project. We are interested in the partici- the in interested are We project. this in ‘empowerment’ term the use we which in meaning them. in inherent potentialities the realise to and powers their use to ability pants’ obě znamenají „sílu“ a „sílu“ znamenají obě vztahu k pojetí „síly“ jako rým lidé získávají kontrolu nad vlastním životem. Prvním významem slova slovníku angličtiny je ve skutečnosti „schopnost udělat nebo ovlivnit něco nebo působit na osobu či věc“. Zatímco druhá část této definice zahrnuje jasnou dimenzi nátlaku, první část prvek dominance zcela po- z Vyplývá strádá. splnění svých přání, ale nemusí nutně znamenat, že účinek je jedině výsledkem kontroly nebo dominance pojetí alternativní toto nazývá Kreisberg druhými. nad dispozice nebo nezbytné kulturní znalosti k jejímu využití. (Parekh 2000, 241.) předpoklady a hodnoty, kterých si lidé nejsou vždy vědomi. „Kulturní znalosti“ obsahují mj. způsob života, základu slovního interpretace je otázkou podstatnou (empowerment), „posílení“ koncept na se Zaměříme-li síla. Anglické slovo „power“ (česky síla, moc) je odvozeno z Je užitečné poznamenat, že také koncept „rovných příležitostí“ je třeba interpretovat kulturně citlivým způ- citlivým kulturně interpretovat třeba je příležitostí“ „rovných koncept také že poznamenat, užitečné Je v subjektu na závisející koncept je Příležitost sobem. a nevyjádřená pouze je lení“ v lení“ vlastní. zacházení. Jakmile tedy poradci berou v kteří jsou považováni za rovné v ohledech. V se lidé zřejmě neshodnou v jsou v na ně je přiměřená a kulturníodlišnosti, rovné zacházení neznamená identické, ale diferencované zacházení. To vy- volává otázky, jak zajistit, aby se jednalo o tečně rovné zacházení napříč kulturami a lze identifikovat bez velkého nesouladu. (Parekh 2000, 242, 261–262.) kulturněV různorodém prostředí jevšak situace v spočívá Rovnost jiná. o záminku k diskriminaci nebo privilegování. Princip rovnosti lze tedy relativně snadno defi- a novat 6| 7| 5|

8 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 114 117 kulturně kulturně roz- etnicky a dosahování rovných každodenní práci poradce v Jaké konflikty hodnot se mohou vyskytnout v manitém prostředí? řešit? Jak lze tyto problémy Jak může multikulturní poradenství podpořit klienta? posílení (empowerment) Jaké jsou hlavní výzvy v příležitostí pro všechny v různorodých kontextech? 1) 2) 3) 4) Otázky úkoly a Varner Varner nimi zachá- nimi praxi předpo- každodennípráci

pluralistickém - multikultur odlišní, mělo by se s se by mělo odlišní, to, že musíme zkoumat své priority

zjistit, jak nejlépe můžeme pracovat společně, společně, pracovat můžeme nejlépe jak zjistit, etnickýchminorit kulturně citlivé poradenství. když jsme odlišní. (Hall 1977; Beamer a

Spíše jde o a i zet stejně (Parekh 2000, 240). V kládá dosažení rovných příležitostí pro klienty z Nestačí se všemi klienty zacházet stejně. Spíše byporadci měli být schopni v zajistit pro své nedominantní klienty dodateč- nou podporu. 2001, 5.) Kritickým bodem v ním poradenství je názor, že jelikož jsou klienti a stejní zároveň otá- věcem

máme - kul odpovědi na multikulturnímu platnost různých

kultuře a kulturní citlivost. Poradci by

dialogu, ve kterých lze posu- centru této pomoci je - multikul mnoha dalších. Kritické zkoumání

jiným kulturním hlediskem souhlasit myšlence, že ke skutečně udržitelným zkoumat racionalitu a

rozvíjet citlivost ve způsobu, jakým mluvíme spravedlivým vzorcům života se můžeme po-

Závěrečné poznámky Závěrečné způsobů života (viz Bennett Srovnávání 1995, kultur 259–265). může pomoci vidět odlišné kulturní zvyklosti jako řešení a tytéž problémy lidského života. Ve snaze po- rozumět jiné kulturní perspektivě je úkolem klíčovým zbavit se vlastní kulturní a zaslepenosti a jednáme. Naučit se interkulturní interakci všichni není jsme snadné: zakotveni v turnědané předsudky. Často je zapotřebí určité interkulturní proměny. Změna od rického etnocent- světového názoru k uvědomění vyžaduje významnou subjektivní proměnu. Jedním způsobem kladení otázek je všimnout si, že jiná kultura přistupuje k Vzrůst kulturní rozmanitosti restrukturalizace vytváří poradenských postupů a nutnost zek výcviku zaměstnanců. Aktuální výzvou je, že pracovním komunitám jako celku je pomoci třeba vyrovnávat se se diverzitou. vzrůstající V kulturní turní povědomí a měli chápat, že jejich vlastní kultura nepředsta- vuje jediný správný způsob myšlení, ale pouze jeden z konvenčního myšlení se neuskutečňuje pouze intelektuálním hodnocením, ale vyžaduje také východis- postojového vlastního přehodnocení ka(Hoffmann 1992). Proto není vědomí kulturní pro dostačující – nezbytné je byť – rozmanitosti skutečnou multikulturní kompetenci, ale tyto dovednosti je třeba podtrhnout subjektivnímzapojením do kulturní diverzity. Konečným cílem je vytvořit si emocionální zá- vazek k a sunout pouze respektováním kulturní diverzity. Máme-li toho dosáhnout, je zapotřebí interkul- turní interakce a zovat a odlišně od našich očekávání. To neznamená, že musíme s nebo že musíme přijmout hodnoty jiné kultury. vý- dů- tom živo-

základním dalších „daných“

překračuje konkrétní rozvoji rozrůzněných

nezbytnosti vzájemné norem. To ovšem nezname- vedly k normy jsou „relativní“ v

podmínek života, ve kterých lidé různých částech světa, se liší v živobytí liší a

pozadí je přitom subjektivní teorie hodnot:

ná, že hodnoty a systémů hodnot a smyslu, že by neexistoval nadkulturní standard hodnocení. okolností a musí dobývat své živobytí Proto se důležité různýmiproblémy vztahující se k způsoby. tu a kontext. Zvláště základní struktura univerzálnímorálky se zdá být nutně vztažena k lidským . právům Pluralismus stanovuje, že ne - potřebujeme rozsáhlá morální ujednání, s jimkou základní shody o sledku různých klimatických a že neexistují univerzální kritéria pro to, dobrénebo co správné, aležekaždý způsob života je nebo systém hodnot je stejně dobrý jako jiný. V názor, podle kterého nejsou hodnoty dány ně- jakým přirozeným uspořádáním nebo božskou vůlí, ale určují si je samy lidské bytosti. (Matilal 1998, 44.) 1991; Pitkänen 1997, 68–72; I když pluralismus nepopírá různorodost ských lid- cílů, nestaví se proti názoru, že existuje určitá základní nebo minimální morální struktura, která je univerzální a di- kulturní pouhá že chápat, třeba Je tolerance. verzita nedělá kultury dobrými nebo špatnými, správnými nebo nesprávnými. Kultury, které se rozvinuly v

8 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 116 119 Verma, G.

Bond, M. H. 1993. Social psychology

transformative learning process. Adult Educa- Pitkänen, P., Kalekin-Fishman, 2002 D. (Eds.) Education & and immigration: Settle- ment policies and current challenges, London- New York: RoutledgeFalmer. Programme on immigration and refugee 1997. Helsinki.(Finland) policy Smith, P. B. & across cultures: Analysis and perspectives. Cam- Press. bridge: Cambridge University Talib, M.-T.1999. Toiseuden kohtaaminen kou- lussa. Opettajien uskomuksia maahanmuuttaja- oppilaista [Encountering the Other: Teachers and immigrant pupils in schools]. Helsingin yliopisto. Tutkimuksia 207. Helsinki: Hakapaino. Taylor, E. W. A 1994. Intercultural tion Quaterly, 44, (3), 154–174. competency:

L. Wigger (Eds.)

Pitkänen, P. 2002. Im- G. Verma (Eds.) Education and immigration: Hall, E.T. 1977. Beyond culture. New York: Anchor Press. Hoffmann, D. 1992. Kritisches oder Argumentieren kritische – Erfassung der Wirklichkeit [CriticalArgumentation]. In H. Paschen & Pädagogisches ArgumentierenArgumentation]. Weinheim: [Pedagogical Deutscher Verlag, 155–175. Studien Kreisberg, S. 1992. Transforming power: Domi- nation, empowerment, and education. State University of New York Press. Albany: Matilal, B. 1991. Pluralism, relativism, and interaction between cultures. In E. Deutsch (Ed.) Culture modernity:and East-West philosophic perspective. Honolulu: University of Hawaii Press, 141–153. Matinheikki-Kokko, K. & migrant policy and in education Finland. In of P. immigrants Pitkänen, & D. Kalekin-Fishman Settlement policies and current challenges. Lon- don-New York: Routledge/Falmer, 48–73. Mezirow, J. 1991. Transformative dimensions of adult learning. San Francisco: Jossey-Bass. Parekh, Bhikhu 2000. Rethinking multiculturalism: Cultural diversity and political theory. New York: Palgrave. Pitkänen, P. 1997. Kun kulttuurit kohtaavat – eti- ikan näkökulma [Ethics of intercultural - interac tion]. In P. Pitkänen (Ed.) Näkökulmia monikult- tuuriseen Suomeen [Cultural diversity in Finland] Helsinki: Edita, 68–77. Pitkänen, P. 1998. multiculturality. In K. Judgement,Häkkinen (Ed.) , Multicultur- education and al education: Reflection on theory and Jyväskylä: practice. University of Jyväskylä. Education Centre, 43–48. Continuing

P. McLaren

S. Modgil (Eds.) Cul- Chinn, Ph. G. 1998. Multicultural

A. Kortelainen (Eds.) Muukalaiset: pluralistic society. 5th Ed. Los Ange- Los Ed. 5th society. pluralistic Varner, I. 2001, 2nd Ed. Intercultural

Davidson, A. 2000. Citizenship and mi- and Citizenship 2000. A. Davidson, &

tural diversity and the schools. Vol. 1. culturalfor diversity: EducationConvergence divergence.and 23–36. London: Falmer Press, Bauböck, R. 1994. The integration of immigrants. Europe. Strasbourg: Council of Beamer, L communication in the global workplace. Boston: McGraw-Hill. di- cultural for teachers Preparing 1995. C. Bennett, versity and national standards of academic excel- lence. Journal of Teacher Education 46, 259–265. identi- threatened with Coping 1986. G. Breakwell, ties. London & New York: Methuen. & S. Castles, gration: Globalization and the politics of belong- ing. New York: Routledge. Eriksson, L. 1997. Maahanmuuttajat ja oikeuden rajat [Immigrants and the limitsT. Järvinen of & justice]. In: [Al- kohdatessa kansojen asenteista ja Juridiikasta iens: Juridical and attitudinal aspects of encoun- ters of nations]. Helsinki: Edita, 22–30. Gay, G. 1995. Mirror images on commonParallels issues: between multicultural critical educationpedagogy. In Ch. Sleeter, and Ch. & Act on the Integration of Immigrants and Recep- 493/1999 (Finland). tion of Asylum Seekers Amir, Y. 1992. Social assimilation or cultural mo- saic? In J. Lynch, C. Modgil & (Eds.) Multicultural education: Critical pedagogy and the politics of difference. Albany, NY:University of New York Press, 155–189. State Gollnick, D.M. & education in a in education les, CA: California State University. Literatura

8 | Konceptuální a filozofické základy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 118 III. ČÁST | MULTIKULTURNÍ Interkulturní komunikace jako úkol PŘÍSTUPY A METODY v poradenství pro imigranty Mika Launikari Interkulturní komunikace jako úkol v poradenství pro 121 imigranty Mika Launikari Koncept interkulturní komunikace ...... 122 Interkulturní kompetence potřebné pro účinnou interkulturní komunikaci ...... 123 Demystifikovat druhého – zvládání interkulturních konfliktů 136 Znalost jiných kultur jako základ účinné interkulturní komunikace (mindset) ...... 123 pomocí aktivit Crossing Borders Garba Diallo Poradenství jako dovednost chování (skillset) ...... 124 Vliv rodiny na interkulturní komunikaci a multikulturní poradenství ...... 126 Multikulturní poradenské kompetence – důsledky pro 157 Postoje poradce k jiným kulturám (heartset) ...... 128 výcvik v poradenství citlivém k odlišnosti Tlumočníci jako facilitátoři mezikulturní komunikace ...... 128 Pia Nissilä a Marjatta Lairio Závěry ...... 131 Otázky a úkoly ...... 131 Sociálně-pedagogický rámec pro multiprofesní spolupráci 170 při podpoře lidí v multikulturním kontextu Literatura ...... 132 Juha Hämäläinen, Piia Puurunen a Mirja Määttä Příloha 1. | „Model RAINBOW“ pro výcvik v multikulturním poradenství ...... 133 Literatura ...... 135 Kapitola 120 9 123

je- růz- jejich pojmům mít kon-

nábožen- odlišných nimi dob-

produktivně kulturním dě- mít schopnost

kompetence vy- lidmi z

soudy různým inter- etnickými minoritami současné sociopolitické přesvědčení a utváření mylných před- obyčeji a

subjektivním zkušenostem tomu, aby mohli poskytnout mohli aby tomu, Tao čínského filozofa Lao-c‘

svém rasovém a také o etnorelativismu. Etnocentrismus poskytuje poradenskou pomoc.

předpokládáse,žerozdíly neexistují. ostatních na základě vlastní omeze-

komunikovat s knihy o

zájmu efektivní práce s

očích adolescentních klientů a odlišnosti od ostatních lze plně integrovat. mnoha standardy a obyčejů posuzuje jiné skupiny jako méněcen- jako skupiny jiné posuzuje obyčejů nimi diskutovat, je nezbytné vědět něco o

Znalost jiných kultur jiných Znalost účinné základ jako komunikace interkulturní (mindset) Východiskem pro interkulturní komunikaci je, že v „Znát ostatní je moudrost, znátOsvícení.“ sám sebe je Kulturní povědomí se úzce vztahuje k etnocetrismu a je přesvědčení, že vlastní kulturní/etnická skupina má ústřední význam, okrajové,a zatímco jiné jsou Etnocetrický postoj se zpravidla definuje jako ta- jako definuje zpravidla se postoj Etnocetrický kový,který na základě vlastního souboru norem a né. To obvykle vede k pokladů o né zkušenosti. Etnorelativismus je přesvědčení, že žádná skupina není centrální ani a okrajová Etnorelativní stanovisko obnáší cítit s se dobře přizpůsobit své chování a personálním situacím (Bennett, M. 1998). též kapitolu 8 od Pirkko Pitkänen.) (Viz Rozvoj interkulturní citlivosti a žaduje pozornost k k je poradce Pro lidí. klientům pomoc, podstatné navázat s rý vztah. Jestliže si přejete získat v věrohodnost kultur si poradci musí nejprve uvědomit vlastní hodnoty, předsudky a dictví. Poradce by měl také rozumět tomu, jak jeho zázemí ovlivňuje způsob, jakým komunikuje osobně a Mottem interkulturního poradce by mohl býtvýrok z s jich kultuře (znát například slang, módu, hudbu, videohry, filmové hvězdy atd.). Totéž platí o ných kulturních skupinách. Jestliže chcete získat uznání a efektivně, je vhodné mít nějaké znalosti o kulturním, historickém, sociálním a ském zázemí a krétní znalosti o

vy- růz- také

heart- kolek- 2003). snahu

úzkosti, heartset

definová- specificky

kapitole 11 Bennettově

kultuře klienta

chování, - souvi obsahuje mimo

chování) a tlumočníky nebo konečně kol. v

následujícím textu se

přesvědčením druhých, mindset (kognitivní pro-

Suem a motivací a

dovedností v Lairio). V

odpovídajícím způsobem v hodnotám a

skillset (dovednosti v řešením problémů. A neverbálních komunikačních dovedností, dovednostmi intervence, včetně verbálních spolupracovníků se zabývá mimo jiné - vědo schopností spolupracovat s nasloucháním, pozorováním, sociální adapta-

Interkulturní kompetence potřebné účinnou interkulturní pro komunikaci sejících se zvládáním interakcí, stresu a odvahu brát na sebe odpovídající rizika a o harmonii ve skupině a mezi lidmi. Jiný rámec pro rozvíjení radenských multikulturních kompetencí po- vytvořili Sue a tiv (1992; 1996). Tento kompetencí rámec – podobných definuje těm řadu v modelu – kterými by poradce měl ideálně kulturnědisponovat. Model Sueho kompetentní a mím sebe sama, povědomím o a a kvalifikovanými bilingvními poradci na pomoci klientovi (viz více o a autorek Nissilä a - komuni schopnost je kompetence Interkulturní kovat účinně a ných kulturních kontextech (Bennett, J. Podlemodelu vytvořeného základěna odborné interkultur- sestávají 2003) J. (Bennett, literatury ní kompetence ze sad měnné), set (afektivní proměnné). Mindset zahrnuje čistě znalostní kulturní oblasti sebeuvědomění, jako obecně a kulturní rámce, vzorce vývoje identityporozumění kulturním a adaptačním procesům. Skillset sestává z s bilitou, empatií, vytvářením vztahů, s ním a se zabývá postoji a jiné zvídavost, vnímavost, trpělivost, vytrvalost, pružnost, iniciativu při zkoumání jiných kultur, respekt k však budeme hlouběji zabývat určitými aspekty významnými pro interkulturní komunikaci s kom- interkulturních modelu Bennettova užitím petencí (mindset, skillset, heartset). na na od-

předpo- (Bennett, M. (Bennett, celého světa politika. Věd- politika. toto téma je sil- navázání účinné posledních deseti- interkulturní komu- modelů toho, co se se co toho, modelů

hodnotách. Díky tomu staví méně teoreticky zaměřených zaměřených teoreticky méně

komunikaci interkulturní. Monokul- vědci z vědci různých kultur, v

tradicích, které sdílejí všichni. Tyto hodnot, je třeba, aby tyto rozdíly byly rozdíly tyto aby třeba, je hodnot, smysluplné interkulturní komunikace patří jazyk, jazyk, patří komunikace interkulturní smysluplné

Koncept interkulturní komunikace Fenomén interkulturní komunikace existuje celou dobu, po co se spolu setkávají jednotlivci z lišných kultur. Proces komunikace, do níž jsou zapojeni lidé z letích důkladně studovali badatelé z (například Bennett 1998, Storti komunikace je interkulturní plodnou 1990). půdou pro Studium mezioborovou analýzu. Zájem o sociálními etnometodology, antropology, mezi ný a psychology a obchod mezinárodní je jako oblastí a teorií řadu představili proto ci reálně děje, když lidé interkulturně komunikují. Jak tedy rozumíme jeden druhému, když nesdílí- se Nejprve musíme základ? kulturní me společný zaměřit na opak monokulturní interkulturní komunikaci (Bennett komunikace,charakteristiky pozitivní 1998), identifikovat mohli chom aby- použitelné v chování, stejném na založena je komunikace turní přesvědčení, jazyku a interakce mezi každodenní členy téže kultury na zhruba stejných definicích okolního světa a normách a podobnosti umožňují členům téhož kulturního prostředí odhadovat chování druhých a kládat společné vnímání reality. Monokulturní komunikace je tedy založena na podobnostech. Jak víme, kultura může být založena na společ- ných znacích jako je národnost (finská,etnicita (Romové, Židé), zeměpisná lokalita (severní polská), Švédsko, jižní Itálie), náboženství (islám, křesťanství) nebo gender (muž, žena) (Collier 1997). Interkul- turní komunikace ovšem neumožňuje vytvářet defi- Jestliže snadno. tak podobnosti předpoklady přesvědče- jazyka, jejich odlišností kultury nujeme a chování ní, uznávány. Jednoduše řečeno, interakci mezi lidmi,nikaci lze definovat jako přímou jejichž kultury se navzájem výrazně liší 1998). Mezi prvky potřebné k a hodno- styl, komunikační komunikace, neverbální ty a názory. tlu- roz- také nimi. práci inter- klienta kompe- přitahuje intenzivnějšími vycházet s tlumočením a pracovního trhu ve popsat kompetence jinými kulturami zpo- kontextu poradenství pro otázce, kdo ve skutečnosti jsme skutečnosti ve kdo otázce, imigrace vědom. Dále se článek zabý- očekáváním, která s lepšího porozumění jiným kulturám a kdo jsou ostatní. Jak jsme pravděpodobně imigrace. Věnuje se zkušenostem finských po- klienty z Neustále rostoucí mobilita lidí s kontakty mezi různými kulturami ve světě a voj multikulturní výchovy a Proto nelze význam zvýšeného sebeuvědomě- ní a všech evropských zemích vyžadují, rozvíjeli své abychom komunikační dovednosti a tence tak, aby odpovídaly životu, studiu a společnostech. v kulturně rozmanitých Pravidelnější kontakt s chybňuje náš vlastní způsob myšlení a k pozornost naši a všichni zažili, není vždy snadné chápat lidi, - kte ří jsou od nás značně odlišní, a dobrých interkulturních komunikačních doved- ností mezi poradci zdůraznit dostatečně. Tato kapitola zkoumá nároky související s kulturní komunikací v imigranty. Cílem článku je definovatinterkulturní komunikace a koncept potřebné pro úspěšnou interkulturní komunikaci. Text zahrne také některé rozdíly, kterých hlavní by si kulturní měl být poradce při práci s vá využitím tlumočníků jako facilitátorů komunikace při poradenském setkání poradce a z radců a močníky spojují.

9 | Multikulturní přístupy a metody

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 122 125 kul- ostat- sobě mají tom, jak se jak tom, pochopení, na doslovný otevřeně lidi vysokokontex- vysokokontextových nízkokontextových kultur kultur nízkokontextových předávání informací. Kritika informací. předávání více na neverbální komuni- neverbální na více vysokokontextovým stylem nepřímými a rozumějí si vcelku dobře, roz- dobře, vcelku si rozumějí jemné představy o představy jemné kolektivistické. Lidé v - opatr než důležitější jsou účelnost konkrétní situaci chovat. Vzhledem obvykle vědí, co vědí všichni ostatní. nepřímým a tom, co říkáte. Hlavním cílem komunikační cílem Hlavním říkáte. co tom, citům druhého. Účelem komunikace je splnit Představitelé přímých a přímých Představitelé jsou obvykle lidé, pro které má tvář nevelký - vý a Fakta znam. v nost a přijímání je výměny je otevřená. Je také možné říci ne a konfrontovat. Pravda je důležitější než šetrnost k mno- strávit nebo druhého potěšit ne úkol, daný osobních vztahů. ho času vytvářením dobrých Nepřímá komunikace, vysoký kontext Ve vysokokontextových kulturách je většina in- formací ve fyzickém kontextu nebo ji lidé, kteří jsou součástí interakce, mají verbálního zvnitřněnou. sdělení Do je přímo zakódováno velmi málo. (Samovar a Porter 1997.) Poradce pracující s tovými kulturami (např. arabskou, thajskou) japonskou, by měl vědět, že mají homogenní tendenci a být vysoce rozvinuté a rozvinuté vysoce většina interakcí bude rozvíjet, jak se oni a ní budou v ke kolektivní povaze těchto kultur lidé úzce spo- lupracují a (Hofstede 1994.) už kulturách vysokokontextových ve lidé Protože a znají navzájem se vinuli spíše nepřímý styl komunikace. Lidé v tuře s mají menší potřebu být explicitní. Při předávání významu spoléhají méně na slova a a vyřčeného význam k klíčem jsou signály Neverbální kaci. že právě to, co není řečeno, může být sdělením (Hall 1997). Představitelé nepřímých a kultur jsou obvykle lidé, pro které je prvořadým účelem komunikační výměny udržení harmonie ta kultuře, nízkého jen velmi

ostatních v nízkým kon- nízkým nich nalézt rysy heterogenní - společ větší části - neuvědo lze v pochopení verbálního vysokým kontextem. Tak- kontextem. vysokým kontextu nebo mezi účast- že užívají přímější komuni- Porter 1997). Poradce, pracující nízkokontextovým stylem říkají, nízkokontextovými kulturami (na- jiné osobě v míní to, co říkají. Sdělení je zpravidla je Sdělení říkají. co to, míní nepřímý styl s styl nepřímý zřetelné. Slova jsou primárním prostřed- přímým a nejpodrobněji studovanými rozdíly jsou individualistické a přímými a rozsahu přirozeného, z větší emoční distanci, méně víme o

nosti toho lze méně předpokládat a kde lidé preferují nezávislost, spoléhání na sebe a kační styl. O příklad německou, skandinávskou, americkou) by měl vědět, že jsou zpravidla více heterogenní a (Hofstede 1994). Lidé s a myslí, si co jasné a a slova na spoléhají více lidé komunikace: kem jsou obvykle interpretována doslovně. Je důleži- té říci přesně, jak se věci mají. Neverbální pod- něty nefungují jako klíč k sdělení (Hall 1997). Komunikační styly V komunikačních stylech různých kultur byly zachyceny četné rozdíly. Nejvýznamnějšími a protiklady přímého vs. nepřímého vs. vysokého a kontextu. Kontext zde odkazuje k movaného porozumění, které lze od vstupující do osoby určité komunikační situace oče- kávat. V následujícím textu jsou jako dva extrémy pre- s styl komunikační přímý zentovány a textem přímou čistě za pokládána není kultura žádná řka nebo nepřímou. Většina kultur mezi spadá tyto dva někam extrémy a obou komunikačních stylů. Přímá komunikace, nízký kontext V nízkokontextových kulturách je většina informace obsažena ve verbálním sdělení a málo je zakotveno v níky (Samovar a s těch- komuni- důsledky

poradenský

praxi neoddě- komunikačním komunikačním jazykově odlišných poradenský proces

potenciálním dopadu přijímání zpráv, je ne-

klientem. Jestliže poradci ne- také o předsudky, předpokládanými je komunikace (Hall 1989). Ko-

kulturně a

neverbální komunikaci existuje jiné kultury, protože obě riskují,

jedné kultury vstupuje do interak- neverbální. Ty jsou v komunikačních stylech, které se me- stereotypy, založenými na naučených úsudku, způsobeným chybou v některýmitěmito odlišnostmi dostatečně

osobou z jednotlivci z druhých lidech získáváme, je do velké míry za- míry velké do je získáváme, lidech druhých tím, jak je to řečeno. Dojem (tj. blízkost nebo

Poradenství jako Poradenství chování dovednost (skillset) těchto odlišností na komunikační a proces. obeznámeni, mohou také určité komunikační chování neúmyslně mylně interpretovat známky poruchy. jako Nezapomínejte, že potenciál konfliktu je vyšší, když osoba z ce s že se setkají s názory a očekáváních. Jak poradci, tak jejich klienti musí být neustále ostražití vůči nesprávné interpretaci a kaci mezi kulturami. Individuální rozhodováníje vždy složitý komunikační proces, a to komunikačních rozdílů vážně ohrozit vztah mezi poradcem a jsous prostředí. Jestliže jsou nesprávně pochopeny nebo interpretovány, mohou mnohé z rozhodnutí proto mohou být závažné, zvláště je-li rozhodnutí založeno na vinou kultury špat- ně interpretované informaci. Proto je důležité, aby poradci měli povědomí o chování a zikulturně liší, a litelné. To, co je řečeno, s je úzce propojeno odstup, spontaneita nebo rezervovanost), který o ložen na neverbální komunikaci (například ges- ta, výrazy obličeje, oční kontakt, dotek, tělesná vzdálenost) (Samovar a Porter 1997). Ve verbální a velké množství kulturních rozdílů, které mohou ovlivňovat komunikaci a s Komunikace, vysílání a dílnou součástí kultury. Kultura je významnou složkou komunikačního chování. Edward tvrdí, Hall že kultura munikace se dělí do dvou klasických kategorií: verbální a růz- této této ukazu- komuni- klientovi

další - spo interkultur- mohou tak nespoléhat nespoléhat

získávat obec- vhodnými asisten- určitými kulturními otáz- různých kulturních/etnic- různých dispozici texty a kterých mohou snadno získat

na osobnost, chování a chování osobnost, na různých kulturách, a průběhuporadenského procesu 1

výcviku Rainbow viz přílohu 1 každé interkulturní interakci oceňo- ochotu dozvědět se něco o něco se dozvědětochotu

interkulturní komunikace neznamenají, neznamenají, komunikace interkulturní

multikulturním poradenství a hlediska prezentovaného Metsänenem (další Například Evropskou unií Rainbow (Duha) oceněný určený pro výcvik zaměstnan- program ců v ní komunikaci přistupuje ke kulturní z diverzitě informace o kapitoly). jeho kulturním zázemí. Přesto by poradci měli poradenském sezení působit jako kulturní pro- kulturní jako působit sezení poradenském

situaci. To znamená uznat, že existují rozdíly, jež je důležité v vat a respektovat. Poradci často mají k lehlivé zdroje, z o informace potřebné kých skupinách. Ale ne každou odpověď týkající se jiných kultur lze jednoduše nalézt prostřed- nictvím dostupných kanálů. Pokud nejste jako poradci obeznámeni s kami,v kterése Tím klienta. ptát se citlivěnejlepší proto je vynoří, také potvrzujete význam těchto otázek a a zájem jete a také pracovat na své přípravě a né informace o přehnaně na klienty, že budou jejich kulturními učiteli. Někdy může být dokonce pro poradce prospěšné spolupracovat s ty, kteří představují kulturu klienta a v středníci. Tak lze vytvořit kvalitní podmínky pro účinnou přímou komunikaci mezi a jeho kulturně odlišnými klienty. poradcem V souhrnu můžeme říci, že multikulturní pora- a denství 1| kační styl poradce i klienta (Metsänen 2000). že poradci by měli vědět co možná nejvíce o nejvíce možná co vědět měli by poradci že ných kulturách, ale spíše, že by si měli být vědomi vědomi být měli si by že spíše, ale kulturách, ných kultury dopadů

9 | Multikulturní přístupy a metody

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 124 127 kul- (tj. (tj. vyvarujte (tj. vyvarujte (tj. buďte tak objektivní, jak je je jak objektivní, tak buďte (tj. (tj. (tj. žádat více informací/další (tj. pozorně naslouchat, vyjadřovat (tj. nespěchat, dobře si promyslet, co klien- (tj. ověřovat svůj výklad u klienta), nepřed- znalostí získal díky vlastním životním zkuše- prvních fázích poradenského procesu mohou být náročné a emočně vyčerpávající. Je proto užitečné znát určitá základní pravidla pro empatické reakce v průběhu poradenského sezení. multikulturního Ridley a Upidi (2002) uvádějí následující obecné rady pro projevení empatie: odpovídat na zá- kladní témata jádro sdělení klienta jeho slovy), napravit nedoro- zumění stírat porozumění objasnění) a užívat čas způsobem, který odráží empatii tovi říci/odpovědět). Dále Ridley a Upidi (2002) uvádějí doporučení, následující jak projevit empatii s ohledem na kulturu: dávejte pozor na vlastní kulturní před- předsudky a pojatost to možné), vyhněte se stereotypům se nadměrných zobecnění o kterékoliv kulturní sku- pině), zabývejte se kulturními a rasovými tématy v turní turní informace, které získáte od klienta, zaměřte osobně) a používejte kulturní schémata (tj. men- určitou pro charakteristické jsou které struktury, tální kulturní skupinu, ale ne pro ostatní). Schopnostcitechprožívanýchúčastina druhým je tím silnější, čím více si je poradce vědom kul- turních odlišností klienta a čím více moudrosti a nostem. V projevech empatie v interkulturní komunikaci má úspěch, opouští-li klient poraden- skésezenípříjemným s pocitem, poradcemuže naslouchal a rozuměl. komunikaci subjekt-subjekt Upidi 2002) a zároveň dovednost potřebná interkulturní komunikaci. Empatie, jak ji defi- jejich rodinám pochopit roli jejich vlastní kulturyvlastní jejich roli pochopit rodinám jejich procesem kulturní adaptace odbornou pomoc, snadno snadno vnímat jako autoritativní postavu nebo dokonce utlačovatele. Poradci musí svou roli od definovat a důvěrnost zdůraznit vyjasnit, počátku cíle a povahu poradenství. Odpovědností poradce je také pomoci klientům a a rodiny a nové kultury v jejich životě. Například děti imigrantů běžně získávají jazykové kompetence (tj. jazyk nové vlasti) rychleji než jejich rodi- če. To může vést k rolí, kdy děti obrácení začnou pro tak kteří své rodiče, jako tlumočníci fungovat rolí Obrácení závislí. způsoby různými jsou nich na rozho- a vztahy mocenské ovlivnit radikálně může děti, mají Najednou rodiny. uvnitř procesy dovací hovořící jazykem země, mnohem více kontroly nad interakcemi v každodenních situacích rodiče. jejich než sezení) na (na- poradenském příklad Navíc se děti – díky svým jazykovým - dovednos tem – obvykle lépe kulturně integrují do - hosti telské společnosti než starší členové rodiny. To může vytvářet napětí a vyústit do mezigenerační- do akulturace ho kvůliúrovním různým konfliktu těm být mělo by případě takovém V kultury. nové členům rodiny, kteří se domnívají, že potřebují s snadno dostupné poradenství. Empatie Empatie je klíčová vlastnost poradenství (Ridley a v nuje Milton J. Bennett (1993), vyjadřuje pokus pochopit díky představě nebo porozumění hledisko druhého a toto porozumění mu sdělit. Je založena na předpokladu rozdílnosti a zahrnuje respekt k této rozdílnosti a ochotu dočasně se vzdát vlastního pohledu na svět a získat tak schopnost podílet se v představách na pohledu druhého. (Viz též o v kapitole 17 od Sabiny Charpentier.) Interakce s kulturně odlišnými klienty a proje- vování empatie během poradenského procesu multikulturní multikulturní

vzdělání, náboženské a politické příslušnosti individualistických společnostech mají jednot- společenské role (Pedersen 1997). V západním Podle Hofsteda (1994) žije většina lidí v našem světě ve společnostech, ve kterých zájem skupi- (kolektivis- jednotlivce zájmem nad převažuje ny tické kultury), a naopak menšina ve společnos- tech, kde nad zájmem skupiny převažuje zájem kultury). jednotlivce (individualistické V individualistické kultuře má v porovnání s kulturou kolektivistickou zcela odlišnou roli rodina. V livci značnou osobní svobodu ve volbě profese a a světě, kde „Já“ předchází „My“, se vysoce sebeuskutečnění cení a nezávislost. proces v kolektivistické kultuře prakticky zname- Rozhodovací ná, že se na diskusi a rozhodování o důležitých záležitostech jednotlivce, který je od narození integrovaným členem silné, soudržné skupiny, podílí celá rozšířená rodina (například prarodiče, atd.) sestřenice a bratranci tety, a strýcové rodiče, (Hofstede 1994). Zdůrazňuje se společná odpo- vědnost, sociální užitečnost a přijetí autority (Pe- dersen 1997), a také loajalita k rodině (Hofstede 1997). „My“ tak vždy předchází „Já“. minoritních vůdcové náboženští i občas a Rodiny komunit mají v multikulturním poradenství veli- ký význam. Když je to zapotřebí, lze je požádat, aby se zúčastnili poradenských sezení. V mnoha případech by k účasti na poradenském procesu, kde se probírají otázky studijního a pracovního života adolescentního imigranta, měli být při- zváni členové jeho rodiny. Z pohledu poradce je při interkulturní interakce s několika členy rodiny poradenském sezení mnohem komplikovanější. Poradci například nemusí být vždy zřejmé, kdo je nejváženější osobou v místnosti nebo jak jsou v rodině nebo náboženské komunitě ve skuteč- nosti přijímána rozhodnutí. Naopak klientům z různých kulturních prostředí může být nejasná role poradce. Poradce obvykle působí v kanceláři v administrativní nebo školní budově a pochází zpravidla ze stejného etnické- lze jej Proto populace. majoritní jako prostředí ho Vliv rodiny na interkulturní interkulturní na rodiny Vliv a komunikaci poradenství nízko- vysokokon- má přednost dalším dimen- 2 co cítí, často není nízkokontextové kultu- střídání mluvčích, která také dovednosti interakce, pojetí času (lineární vs. cyklický některých kulturách nemusí ne- různých kulturách odlišně užívána prostoru, a úvahu vysoko- a kritikou se zachází velmi opatrně. Účelem Ztratit tvář znamená například ztratit kontrolu nad svými emocemi nebo jinak způsobit rozpa- ky na veřejnosti. Příkladem ztráty tváře je vyjá- dření hněvu nebo projev extrémních emočních takto se kdo Ten, veřejnosti. na chování v výkyvů projeví, je v mnoha kulturách považován za nese vyhýbání nebo Strach důvěry. a úcty hodného konfrontaci a konfliktům se přímo vážou k mož- né ztrátě tváře. s času a zachování tváře. Neztratit tvář interpretována, mohou být pro poradce zásad- poradce pro být mohou interpretována, komunikace je budování vztahu, který je vnímán jako nutný předpoklad pro splnění jakéhokoliv úkolu. Výše jsme popsali hlavní rysy přímého a kontextového, resp. nepřímého a textového stylu. Komunikační dovednosti, berou jež v před „pravdou“. Jestliže pravda zraňuje, je vhod- né ji zmírnit. Co člověk řekne a zím, jež ovlivňují celou interkulturní komunikaci, patří mimo jiné gender (mužský vs. ženský; Tan- podřízený; vs. (vůdce moci vzdálenost 1993), nen Hofstede 1994) a totéž. Konfrontaci se uhýbá, říci ne je a obtížné zbytně znamenat absolutní ne. K nebo monochronní vs. polychronní; Hall 1989). Více detailů najdete ve 4. kapitole autorky Eleny Garcea v této knize. ry, přímost řeči, mezikulturně odlišné představy o jako například pravidla o mohou být v a ními faktory. Poradci by také měli být citliví ke komunikačním odstínům – „ano“ může mít řadu významů, „ne“ v 2| a

9 | Multikulturní přístupy a metody

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 126 129

pe- tím hlubší studij- etablují dlouho- právními zá- tlumočníkovi,“ případech, kdy nové domovské nové v práci nebo o nebo práci energeticky náročné, náročné, energeticky

klientem imigrantem. klientem minoritního prostředí školení v školení imigrace mají tendenci hovo- tendenci mají imigrace které vyžadují okamžitou inter- okamžitou vyžadují které tom, jak žádat o žádat jak tom, zajištění finanční podpory. Tyto in- to to nejen pro služby, poradenské ale ještě

tlumočníkovi, ačkoliv by měli být obráceni systému vzdělávání a vzdělávání systému „Mluvíte ke svému klientovi, ne k poznamenalo shodně několik respondentů. Zdá z klienti že však, se řit k němu. k poradci a mluvit především k vní- tlumočení být může pohledu krátkodobém V a časově značně jako máno na což finští poradcive svých odpovědích pou- kazovali. Zároveň však odhadovali, že z dobého hlediska šetří využití tlumočníků čas i níze, a významněji pro samotné klienty z imigrace. Typické situace využití tlumočníků o jde když zapotřebí, obvykle je Tlumočení a poradcem mezi rozhovor Typickým případem, kdy bývá na sezení poradenské přizván tlumočník, je sestavování plánu osobní integrace, hledání práce nebo studijního pro schůzky informační Vedení klienta. pro plánu skupiny imigrantů na různá témata (například o o nebo zemi ní místo) vyžaduje přítomnost tlumočníka vždy. Občas je tlumočník prospěšný i se probírají záležitosti soukromější povahy, týka- jící se imigranta. Klienti z často mají naléhavé potřeby, na kterých závisí a život další jejich hledání zahrnovat mohou potřeby Takové venci. vyhovujícího ubytování, pomoc s ležitostmi a tervence uspokojují primární potřeby a poradce jako někoho, kdo může pomoci, a připravují půdu pro další, jemnější zásahy. Profesionální kvality tlumočníka Finští respondenti vyjmenovali řadu kvalit, kte- rými by měl dobrý tlumočník disponovat. Podle fakt, kvality profesionální zahrnují odpovědí jejich že tlumočník je povinen přetlumočit vše, co je za vaším pohodlně tlumočením tlumočením

kulturní bariéry bariéry kulturní

celé komunikaci, pomůže jim probrat probrat jim pomůže

kterými je nutné dojed- imigrace na uplatnění komplikované téma, které které téma, komplikované

způsob, jakým komunikuje váš přes přítomnost tlumočníka měli poradce, aniž by měli dohodnutou dohodnutou měli by aniž poradce,

školených tlumočníků není dostatek dostatek není tlumočníků školených

tlumočníkem při poradenském sezení to, sezení při poradenském tlumočníkem

významy jsou mezi jazyky často nepřenosné často jazyky mezi jsou významy problémy problémy praktické povahy, například že

komunikaci pohybovat mezi vámi a Jak reagují klienti z tlumočníků při poradenském sezení? Jestliže máte příklady jejich reakcí, popište je prosím konkrétně. Jak ovlivňuje tlumočník váš komunikace vlastní a způsob klient? Jak očekáváte, že se bude tlumočník v kvalifikovaný tlumočník pracuje? kvalifikovaný tlumočník klientem? nejsou tedy snadno dostupní vždy, když je po- jeho emočních vyjádření pouze přibližně, protože protože přibližně, pouze vyjádření emočních jeho

Pozitivní a negativní zkušenosti z práce s tlumočníky aspektem je Podle respondentů nejpozitivnějším práce s samotný poradce bez odpovídajícího tlumočení jednoduše nemůže vyřešit. Poradci by se i při rozhovoru vždy obracet na svého klienta. že pomáhá soustředit se na podstatné a a jazykové přes informace přenést chápat, musí poradci Přesto obsahu. beze změny výroků klientových obsah předávají že tlumočníci a slova a slova (Tribe 1999). Finští respondenti však často zažívají a klienta, komunikace neverbální čtení při obtíže velmi poučný označili rozhovor o který mohli vést s tlumočníkem po překladu. s vznikají příležitostech některých Při či tlumočníky problémy nebo těžkosti. Obvykle jde o a vzdělaných a třebujeme. Zvláště to platí pro tlumočníky málo užívaných cizích jazyků, s nat schůzku týdny před samotným tlumočením. je, aspektem že Jiným problematickým někdy se u objeví klienti tlumoč- že očekávají, Někdy čas. určitý na schůzku a ruce po okamžitě bude ník a naléhavé velmi občas tlu- přijí- jazyce klienta imigra- tlumoč- empirické empirické

tlumočníky. tlumočníky. kterých dis- práce s

cílem shromáž- negativní zkuše- negativní přímém kontaktu, poradenské situaci klienta. Pro úspěšnou ko- úspěšnou Pro klienta. nejefektivnější způsob je poradenství pro klienty z zemi, kde žijí, se bez odpovídajících zaměstnaneckého sektoru, pravidelně zaměstnaneckého obrovskými obtížemi. Bez využití - pro

imigrace, kteří jsou málo zběhlí v poradenství pro imigranty. Anketa byla pro- byla Anketa imigranty. pro poradenství jakých typech situací tlumočníka - používá Jaké zkušenosti máte obecně z močníky v V te? Popište krátce, jaká témata, o kutujete s klienty, musí být tlumočena. Jaké jsou odborné kvality dobrého tlumoční- ka?Jakýmzpůsobem podlevašich zkušeností ce? Popište krátce pozitivní i pozitivní krátce Popište ce? nosti, které jste z tlumočení osobně získali.

Klienti z užívaném v prostředků komunikace v setkávají s fesionálního tlumočníka může být poradenský proces nejen neproduktivní, ale nadto extrémně i poradce pro frustrující školených náležitě využít rozhodující je munikaci tlumočníků, kteří zajistí přesné předávání i mání sdělení. Využití tlumočníka patřičným způ- které je nutné se naučit. sobem je dovednost, Tlumočení lze zajistit buď v po telefonu nebo prostřednictvím - videokonfe rence. Nejvhodnější a přímé tlumočení poradenského sezení, kde se všichni zúčastnění – poradce, klient a ník – fyzicky nacházejí na tomtéž místě. Telefon nebo videokonferenci lze při tlumočení použít, není-li tam, kde faktické sezení poradce a probíhá, tlumočník k dispozici. Výsledky ankety týkající se využití tlumočníků V textu následujícím jsou výsledky prezentovány nepříliš rozsáhlé ankety týkající se využití - tlumoč v níků vedena e-mailem na jaře 2004 s dit pro tento článek určité praktické a informace informace od poradců pracujících s Respondenty bylo 20 finských poradců ze- vzdě lávacího a pracujících s klienty z imigrace a s tlumočníky. Finským respondentům byly položeny následu- jící otázky: Tlumočníci jako facilitátoři facilitátoři jako Tlumočníci mezikulturní komunikace in- ko- me- duševní sociálního traumatické zaujetí méně aktivně usilovat sledování nejno- jejich přirozeném jejich kulturně odlišnou zlepšit tak své poro- kultivovat své znalosti tradičních oslavách v práci s rasismem nutně nepatří ke teoretických poznatků v kulturní bytosti a stereotypy. Zároveň musí vědět, jak případě nutnosti hledat odbornou pružnějšího mentálního postoje k postoje mentálního pružnějšího kvalifikovanějších kolegů. Poradcům v efektivitu v účinných způsobů, jak dosáhnout dob- dosáhnout jak způsobů, účinných důsledků, způsobovaných diskriminací, praktické zkušenosti a porozumění minoritním skupinám, je zapojit nerasistickou identitu. Jinými slovy, poradci by zikulturní práci. Jinou efektivní cestou, jak radci pomohou rozšiřovat a vějších výzkumů a a se do etnických/kulturních aktivit mimo běžný poradenský kontext. Účast na událostech, spo- lečenských setkáních a rých interkulturních komunikačních dovedností, je četba odborných časopisů a Osobní střetnutí s nemu- proto kteří poradců, většiny zkušenostem sí znát vysilující dopad takových střetů. Existuje nemálo důkazů, že dopady rasismu a populací. z Jedním vyloučení negativně ovlivňují tělesné i zdraví lidí (Matinheikki-Kokko 1997). Proto si poradci musí být vědomi negativních emočních reakcí a předsudky a klien- každého sílu individuální poznat je důležité ta, aby se mohli na jeho problémy a životní zkušenosti zaměřit vyváženě. Poradci by se měli snažit pochopit sami jako rasové sebe a příležitostí dobrou poradce pro být může munitě v klienty odlišné kulturně vidět a kritického prostředí. To pak může přispět k o měli být schopni rozpoznat limity svých kom- petencí a pomoc u se doporučuje vyhledávat vzdělávací, konzultač- ní i zumění a terakcím s jinými kulturami v budoucnu. Postoje poradce k jiným k jiným poradce Postoje kulturám (heartset)

9 | Multikulturní přístupy a metody

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 128 131 ro- imigrace, pokud jde o pozdrav a kla- různých kulturních prostředí zdravíte nebo někým, pro koho je vaše mateřština druhým mateřština vaše je koho pro někým, Jak by někdo z odlišného kulturního zázemí reagoval na první návštěvě ve vaší kanceláři? Jak by vnímal vaše kolegy? Jak vás jako poradce? Zkuste se na situaci podívat „novýma očima“ z perspektivy klienta. Najdete ve své rodné idiomatických řeči vyjádření, pět která nebo mohou způ- šest sobovat komunikační obtíže, když s mluvíte jazykem? Proč je důležité rozpoznat vedle rozdílů také podobnosti mezi kulturami? Jak jako poradce přistupujete ke svým klien- tům z dení otázek? Zkuste najít obecné i kulturně specifické situace, ve kterých imigranty se s z se jich na něco ptáte. Sepište seznam zdvo- řilých a jasných způsobů, jak zdravit a klást otázky. Jaký typ zkušeností máte z práce s tlumoční- ky? Uvažujte o bodech uvedených v této kapitole: jsou vaše zkušenosti víceméně stejné nebo se od popsaných výrazně liší? Jaký názor máte na spolupráci s rodiči v pora- klienty? dospělé pro a adolescenty pro denství s přišli aby klienty, povzbuzovali byste Kdy diči nebo naopak pracovali v poradenském procesu sami? Otázky úkoly a 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) jiný- dispo- multikul- zlepšovat imigranty od tohoto dále popsala popsala dále nepřerušova- lépe rozumět lepší vzájemné lepší imigrace, pokud imigrace – často ostatními. Ovšem ostatními. pomocí komunikace jsou tedy schopni ko- usilovat o usilovat metod – jak jsme popsali imigrace vede jedině nedo- pomocí tlumočníků. To, zda poradenství pro imigranty. Po- jejich klienti z interkulturní interakci by každý přerušení komunikace mezi po- reálném životě. Jedině díky vyš- nimi. Proces rozvíjení vlastních do- interkulturní komunikaci a kulturně odpovídající vztahy. Ačkoliv klientem z komunikaci a komunikaci multikulturním poradenství zatím nemáme tomto článku – jak mohou poradci zvýšit svou lepším dovednostem, jež mají vztah ke kultuře nás měl mít silnou vůli překonávat potenciální Závěry porozumění. K radcem a statek upřímné dobré vůle. Jak upozornila dr. Janet Vick (2001), nikdy nebu- poradenství pro postupů „kuchařka“ existovat de pro kulturně odlišné populace ani pro efektivní komunikaci s vedností v Tato kapitola se soustředila na představení kritérií kritérií představení na soustředila se kapitola Tato a komunikace interkulturní efektivní roli tlumočníků v a vztahy sociální udržovat chceme kud je, potřebujeme spolupracovat a jeden druhému. Pak se může vyvíjet stabilnější lidská komunita, založená na ochotě všech lidí zapojit se do společnosti a s vztazích dobrých na pracovat lidé – poradci a nesdílejí společný jazyk a munikovat pouze s interkulturní komunikace uspěje závisí nebo především selže, na komunikujících, nikoli tlumočníkovi. V na z v mezery turním poradenství je celoživotní hledání, které lze nejlépe vystihnout jako kontinuum. lávání Vzdě- jednoho dne někde začne a okamžiku navždy pokračuje dál v ných uspořádaných sekvencích, jež zahrnují jak s interakce praktické tak studium, teoretické mi kulturami v šímu uvědomění, prohlubujícím se znalostem a jedince, dokážou poradci navázat s spojení a v jednoduše použitelnou „knihu receptů“, k zici je řada způsobů a v kulturní citlivost vůči klientům z jde o komunikaci. celému celému

poradenském konkrétním dia- trvají na tom, aby úniku informací do dělat více přestávek, klientem mohou mít klientem podílet, jeho rozumí složitým otázkám, které mnoha směrech. Finští respon- imigrace imigrace co možná nejzřejmější.

popisují. Respondenti tvrdili, že tlu- krátkých větách, vyslovovat slova zře- klienty, když byl přítomen tlumočník některých kultur nemusí být ochotni pra- jeho klientem. Tlumočník se nesmí na roz- na nesmí se Tlumočník klientem. jeho usnadňoval komunikaci. Úlohou tlumočníka Občas tlumočení ztěžují regionální dialekty kli- entů, jestliže tlumočník není s požádat je zde radou Jedinou seznámen. lektem místo používal možné to je pokud aby imigranta, - tlu pohlaví Také jazyk. standardní dialektu svého močníka může občas způsobit obtížné situace: muži z covat se ženou tlumočnicí a měli za tlumočníka muže. Nakonec byl zmiňo- ván jeden důležitý aspekt. Přes důvěrnost mezi tlumočníkem, poradcem a někteří klienti stále obavy z své etnicko-kulturní komunity. Tlumočení ovlivňující poradenský proces Individuální poradenské sezení je tlumočením ovlivňováno v denti uváděli pronikavé zlepšení interakci mezi nimi a a však je pouze tlumočit konverzaci mezi porad- a cem hovoru mezi poradcem a rolí je pouze tento rozhovor umožnit. vě- měli by poradci že zdůrazňovali, Respondenti novat pozornost způsobu, jímž v sezení, které je tlumočeno, komunikují. Měli by hovořit v telně, vynechávat nadbytečná slova, vyhýbat se komplikovaným výrazům a aby práci tlumočníka zjednodušili. Táž pravidla samozřejmě platí pro imigrantského mluvčího. Navíc respondenti zmiňovali, že by poradci měli strávit dostatek času vyjasněním termínů nebo (například pracovní administrativa konkrétních bude sdělení že jisti, byli si aby slovník), vzdělávací pro klienta z Tlumočník poskytuje poradci jistotu, sdělení že chápe a klient se probírají a močení dodává na rozhovoru hloubce a poradenskému procesu na kvalitě. po- této imigrace vy- imigrace skládají přísahu přísahu skládají

otázky pracovního otázky pracovního smíření mezi klien-

historických, nábo- mentálně přizpůso- klientem, aniž by do- atmosféře vzájemné- atmosféře nemá povoleno vystu- povoleno nemá klientem. Tak má klient zajistit tak, aby poradenské aby tak, zajistit tématy, která tlumočí (napří- nebude dosaženo pokroku. V tlumočníkem a tlumočníkem dodržení profesionálního dodržení tajemství. Tlumočník profesionálního určitém rozsahu, s

ho pochopení. sezení mohlo pokračovat v pokračovat mohlo sezení radenském sezení měl vystupovat neutrálně, pře- neutrálně, vystupovat měl sezení radenském sto se od něj očekává otevřenost a empatie. Reakce imigrantů na užití tlumočníků v poradenství z klienti obvykle respondentů Podle užití tlumočníků oceňují, protože dobře chápou výhody, které jim tlumočení přináší. Je zdvořilé, aby profesionální poradce dal klientovi na - vědo mí několik dní předem, že poradenskému sezení bude přítomen tlumočník. Výběr tlumočníka by měl vždy být probrán s možnost lépe se připravit a ženských, konfliktových nebo jakýchkoliv jiných důvodů antipatii. To může poradenský proces negativně ovlivnit – klient nebude tlumočníkovi důvěřovat a řečeno, nesmí nic přidat ani vynechat. Tlumočníci Tlumočníci vynechat. ani přidat nic nesmí řečeno, by neměli vést konverzaci s trhu). Výhodou pro tlumočníka samozřejmě je, má-li alespoň pracovní znalost kultury, v tlumočník by Ačkoliv reprezentuje. imigrant kterou bit nadcházející poradenské situaci. Někteří účastníci průzkumu poukázali na to, že jestliže obtíže, nebo problémy objevit mohou se tlumočník reprezentuje kulturní nebo etnickou skupinu, ke které cítí klient z - Kva poradci. diskusí těchto obsah přeložili slovně lifikovaní tlumočníci jsou nezaujatí, jsou vázáni a klientům vůči důvěrností striktní tem a tem vzácné situaci je obvykle třeba tlumočníka neutrálnější imigrant na- má kterému ke jiným, hradit postoj. Jestliže výměna tlumočníka není možná, měl by se poradce pokusit o povat jako mluvčí nebo zástupce imigranta. Zku- šení tlumočníci jsou také obeznámeni, alespoň v a zaškolování klad vzdělávání, o a nestranný plně být musí

9 | Multikulturní přístupy a metody

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 130 133 kul- dalšího globální globální

multikul- poradenské vzdělávací ob- vzdělávací

multikulturním

to jak na pracov- cílem snížit napětí roce 2002 zahrnula roce 2001 zapojilo ko- dalšími 150 úspěšnými budoucnu stát klíčovou Evropě, a multikulturním poradenském zaměstnanecké a zaměstnanecké důležitosti multikulturních - poraden řešení problémů s Evropě (Launikari 2002). Nejvýznamnějším písemného přípravného úkolu, třídenního

společenský rámec multikulturalismu a turní diverzity v Evropě etické principy poradenství v kontextu v praxi kulturně citlivé poradenství kompetence v vztahu multikulturalismus na úrovni místní a v kontaktů sítí vytváření dovednosti interkulturní komunikace profesi v - tlumočníci jako komunikační facilitátoři v po radenství pro imigranty teoretický rámec multikulturního poraden- ství a pracovní metody přístupy vyvinuté pro multikulturní poraden- ství a mezi poradcem a klientem z imigrace turním kontextu multikulturní poradenství, tj. 15–20 účastníků každé země. Výcvikový kurz (80 hodin) sestá-

lasti v dopadem projektu RAINBOW bylo, že inicioval diskusi o ských kompetencí v ní, tak na politické úrovni. V Evropská komise projekt RAINBOW do externího hodnocení společně s evropskými pilotními projekty. Na základě sledků vý- tohoto hodnocení byl projekt RAINBOW výcvikového semináře, setkání mezi videokonferenčního zúčastněnými zeměmi a distančního vzdělávání ve virtuálním učebním prostoru na internetu. Shrneme-li zpětnou vazbu získanou od účastní- po- multikulturní že zjevné, se zdá výcviku, po ků radenství by se mělo v v rozvoje oblastí Do zaměstnaneckého výcviku RAINBOW, který probíhal ve všech šesti ve partnerských stejnou dobu, zemích se v lem 100 poradenských o praktiků se zájmem z val z et- ná- po- letech moder- imigran- určený pro určený Evropě inter- sektorech za- Evropě takřka etnických - pro Řecko) v multikulturním

jazyce jazyce užívaném

uprchlíků v sociální sociální péče jednají

multikulturním pora- oblasti zaměstnávání tréninku, zvyšujících je- zvyšujících tréninku, procesy v

etnickými minoritami (Launikari zavést společný evropský - zaměst novém domově. Obzvlášť důležitá je interkulturní komunikaci a komunikaci interkulturní odlišných kulturních a dalších podstatných dovedností pro- prvních pokusů vyvinout v základní pojmy a poradenství zemi a tomto kontextu pomoc imigrantům při získá- vzdělávání, kteří poradensky pracují s klienty z

Příloha 1. 1. Příloha „Model RAINBOW“ pro výcvik v multikulturním poradenství ty, uprchlíky a 2002). Výcvikový kurz RAINBOW vycházel ze skutečnos- ti, že na konci devadesátých let v neexistovaly národní nebo celoevropské výcvi- kové kurzy zaměřené na kulturní diverzitu v ní výcvikový kurz zaměřený na multikulturní po- a radenství poradce podniklo šest evropských zemí (Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Itálie a 1999–2001. Cílem tzv. projektu RAINBOW bylo navrhnout a nanecký výcvikový kurz v denství pro odborníky v a radenství. Účastníci kurzu byli seznámeni s sledujícími hlavními tématy výcviku RAINBOW, jejichž návrh vznikl v uvedeném partnerství: v a vzdělávání střednictvím trhu. pracovním na zaměstnatelnost budoucí jich specifickými vybaveno není však poradců Mnoho kompetencemi ke zvládání nároků kulturní a nické diverzity ve své práci (Launikari 2002). Výcvik pro zaměstnance v multikulturním poradenství na evropské úrovni Jeden z s usnad- při pozici klíčovou zastávají Poradci středí. nění integrace skupin migrantů do všech rozmě- rů života v v ní dostatečné kompetence v Úvod Vzrůstající počet imigrantů a ních evropských společnostech přímo ovlivňuje každodenní práci poradců, kteří v městnání, vzdělání, zdraví a ed. ed. th th Lonner, Lonner,

Belmont, CA: International Thomson Publishing, 5–26. Yarmouth, cultures. crossing of art The 1990. C. Storti, Maine: Intercultural Press. Sue, D. W., Ivey, A. E. & P. B. Pedersen, 1996. A theory of multicultural counseling and therapy. Grove, CA: Brooks/Cole. Pacific Sue, D.W., Arredondo, P. & McDavis, R.J. 1992. Mul- ticultural counselling competences and standards. A call to the profession. Journal of Counseling and Development vol 70, 477–486. Tannen, D. 1993. Gender and Conversational Inter- action. New York: Oxford University Press. Tribe, R. 1999. Bridging the gap or damming flow? the Some observations on using interpreters/bi- clients, with refugee when working workers cultural many of whom have been tortured. British Journal of Medical Psychology 72, 567–576. Vick, J. 2001. Cultural Awareness and Implementa- tion: The School Counselor‘s Role, Research paper. University of Georgia. (Dostupné na internetu na adrese: - http://www.arches.uga.edu/~jvick/Gradu ate%20Coursework/researchpaper.pdf ) Thousand Oaks, CA: Sage, 317–333. Thousand Oaks, CA: Sage, Samovar, L. & Porter, E. 1997. An introduction to intercultural communication. In Samovar L. & Porter, E. Intercultural communication. A reader. 8 Ridley, C. R. & Udipi, S. 2002. Putting cultural empathy empathy cultural Putting 2002. S. Udipi, & R. C. Ridley, into practice. In P. Pedersen, J. Draguns, W. J. Trimble (Eds). Counselling across cultures. 5 ed. CA: Belmont, th ed. Belmont, CA: International Thomson Thomson International CA: Belmont, ed. th Michael Paige (Ed.). Education for the - intercultur

reader. 8 reader. International Thomson Publishing, 36–44. Hall, E. 1989. Beyond culture. New Books/Doubleday. York: Anchor Hall, E. 1997. Context and meaning. In L. Samovar & E. Porter. 1997. A Intercultural communication. Bennett, J. 2003. Developing intercultural competence – A Trainer‘s perspective. Nepublikovaný ma- teriál ze semináře. Bennett, M. 1998. Basic concepts of communication. Selected readings. Yarmouth, ME: intercultural Intercultural Press. Bennett, M. 1993. Towards ethnorelativism: A developmental model of intercultural sensitivity. In R. Publishing, 45–54. Hofstede, G. 1994. Cultures and organizations – In- tercultural cooperation and it importance for - sur vival. London: HarperCollinsBusiness. Matinheikki-Kokko, K. 1997. Challenges of working in a cross-cultural environment. Jyväskylä. Univer- Psy- Education, in Studies Jyväskylä Jyväskylä. of sity chology and Social Research 131. Metsänen, R. 2000. Monikulttuurinen ohjaus - [Mul In ticultural Counselling]. J. Onnismaa, H. Pasanen, T. Spangar. Ohjaus ammattina ja tieteenalana 2: Ohjauksen toimintakentät [Guidance as a Profes- sion and as a Science 2: Operational Contexts of Guidance]. PS-kustannus, 180–195. Pedersen, P. 1997. Culture-centered counseling In- – Oaks, for Thousand terventions Striving accuracy. CA: Sage. al experience. al Yarmouth, experience. Maine. Press, Intercultural 21–71. and M-J. identity Collier, 1997. intercultural Cultural communication. In L. Samovar & E. Porter. Intercul- tural communication. A reader. 8 Literatura

9 | Multikulturní přístupy a metody

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 132 135 Launikari, M. 2002. Multicultural Counselling Com- petence – Necessity for the Future. Equal Voices – Magazine 2002 (issue 10), Vienna. European Moni- and Xenophobia. toring Centre on Racism Launikari, M. & Puukari, S. 2004. Multicultural Coun- present- Paper Future. the for Necessity – Skills selling Work of Forms New Promoting Conference the at ed Arrangements Cooperative other and Organisation, for Competitiveness and Employability, 2004. Greece, January 23–25, Athens, Literatura diskusi přispěly k evropských médiích (publika- několika evropských zemích (jako Francie, výcvikové zkušenosti RAINBOW se ve velkém tom, jak by měly být organizovány výcvikové fórech (například konference, semináře, veletr- hy) v Island, Španělsko či Velká Británie). o Informace rozsahu rozšířily v cích, časopisech, novinách) a o programy pro poradce, aby poradenské služby mohly už dnes lépe reagovat na potřeby kultur- Evropě. ně odlišných klientů v je- po- jeho řada inter-

multi- tak byly Jyväskylä různých hle- imigranty a Good Practices on Practices Good úkolech distanč- 2004 dva zaměst- velké části založeny různých institucích, univerzita v také při získávání vět- 2004) zaměřovaly, bylo

osobních vztahů, a letech 2002 a struktuře původního výcvikového zkušeností mezi účastníky. Tento zařazení do publikace do zařazení režii původních partnerů projektu, vedení se Intercultural dialogue (Osvědčené postupy v vybrán k vybrán vyda- komise Evropská kterou dialogu), kulturním la v roce 2004. Aktivity RAINBOW po roce 2002 Práce na dalším rozvíjení modelu výcviku RAIN- využití, praktické struktura, metody, (obsah, BOW počet účastníků atd.) pokračuje od roku v 2002 Cen- – RAINBOW koordinátor Finský Finsko. ujalo trum mezinárodní mobility CIMO International (Centre Mobility) – a for uspořádaly v nanecké výcvikové kurzy (120 hodin) o kulturním poradenství pro finské poradce. Oba výcvikové programy byly z na obsahu a modulu RAINBOW. Nejdůležitějším prvkem, na který se výcviko- vé programy (2002 a úkoly distančního studia zaměřeny například na vybudování místních sítí s zvýšení interkulturního uvědomění účastníků. Tímto konkrétním tématem se z disek zabývala velká část aktivit, výcvikové ma- výcvikové aktivit, část velká zabývala disek teriály, některé úkoly distančního studia a diskusí. Klíčovou dimenzí myšlenek kurzů a bylo sdílení rozměr byl zvlášť nápadný v ního studia mezi obdobími. Bylo zdůrazňováno kontaktními vytváření pro- vyučovacími fesionálních sítí a mezinárodních na propagovány stránky webové šího porozumění různým kulturám (Launikaria Puukari 2004). Vedle původních šesti partnerských zemí projektu byly výcvikový modul RAINBOW a radenskými odborníky v jich každodenní práci a které pro imigranty poskytují služby. Účastníci zjistili, že jim tyto úkoly výrazně pomáhají v

9 | Multikulturní přístupy a metody

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 134 Úvod

Protože zrod konfliktu zřejmě vyvěrá z hluboké- imigranti rozkošní a jejich kultura barvitá. Má-li Demystifikovat druhého ho strachu z cizince, je životně důležité, aby se mít setkání smysl pro obě strany, musí odlišné lidé setkávali, jednali spolu, zbavovali se mýtů skupiny společně skočit do ohně nebo ledové a navzájem odhalovali svou lidskou povahu. vody a naučit se nějakým užitečným znalostem – zvládání interkulturních konfliktů Tak bude druhý zrcadlit nás samotné. Je jisté, že či dovednostem, případně jako rovnocenní vedle strachu, prvotní příčiny lidského konfliktu, účastníci společně vytvořit užitečný výsledek. pomocí aktivit Crossing Borders jsou dalším nebezpečným zdrojem soustavného Kanadský Úřad veřejných služeb k tomu uvádí, hledání a potřeby nepřítele hluboce zakořeněné že když členové různých sociálních skupin posílí přímočaré interpretace monoteistických před- vzájemnou interakci, stereotypy se mohou změ- Garba Diallo stav „dobra proti zlu“ a toho, že první zvítězí nad nit. Kontakt může vyvrátit mylné nebo negativní druhým. Tato úzká perspektiva staví buď na nás, stereotypy. Lidé mohou být například přesvěd- Úvod ...... 137 nebo na nich, místo na nás společně s nimi. čeni, že členové určité skupiny jsou vesměs líní, aniž by si to přitom mysleli o konkrétních členech Přístupy ke zvládání interkulturních konfliktů ...... 138 Tady leží skutečný význam setkání, interakce, po- této skupiny, které znají osobně. Má-li vyšší míra Podněty pro přístup k různým typům konfliktů ...... 139 znávání, jak žít a přijímat nutnost a krásu kultur- kontaktu přinést dopad ve změně stereotypů, Zaměření této kapitoly ...... 140 ní diverzity, která může být stejně důležitá jako musí být splněny určité podmínky: biologická diverzita vesmíru. Jakmile druhý do- Pozadí ...... 140 Všichni členové skupiny musí mít rovné posta- stane tvář podobnou naší, bude méně důvodů vení. Ústřední myšlenky a východiska projektu Crossing Borders ...... 141 k úzkosti a strachu z něj. V centru řešení interkul- Vývoj konceptu a metod projektu Crossing Borders ...... 142 turních konfliktů, jejich zvládání a proměny v in- Členové skupiny by se měli rovnocenně po- Osobní rozměr ...... 143 terkulturní porozumění a poradenství je oslabení dílet na spolupráci směřující ke společným Dánská lidová střední škola ...... 144 strachu z druhého. Xenofobie často vzniká a udr- cílům a kontakt mezi nimi by měl být přátelský žuje se dezinformací, nevědomostí a škodlivým a rozmanitý spíše než povrchní nebo pouze Semináře „učit se žít spolu na Blízkém východě“ ...... 144 zobecňováním. Možná proto lidé stále cestují ti- častý. Hlavní aktivity Crossing Borders ...... 145 síce mil, aby se setkávali a diskutovali o sporných Důležité autority musí proces změn podpořit otázkách. Dokonce i ty nejvíce technologicky su- Celková struktura programu ...... 149 (Jelking a Sajous 1995). perpokročilé společnosti s vybavením pro tele- Následné akce a udržování vytvořených kontaktů ke zmírnění kulturního šoku z návratu ...... 149 konference stále pořádají setkání, kde se lidé mo- Příklad tohoto typu interkulturních setkání tvoří Potřebnost a role třetí strany ...... 152 hou potkat tváří v tvář. Darren Roberts tvrdí: „Při základní myšlenku programu Crossing Borders Možná využití v jiných kontextech ...... 153 osobním setkání se v krátkém čase seznámíme (Překračování hranic), jehož prostřednictvím se Otázky a úkoly Interkulturní aktivity podle Garby Diallo ...... 154 s mluvou, vzhledem, přesností, tónem, způso- arabská a izraelská mládež a pedagogové setká- bem oblékání, věkem, sexualitou, sebeobrazem, vají přes rozhraní konfliktu. Program pro mládež Literatura ...... 155 sebedůvěrou, postoji, přetrvávajícími zraněními je obsahem i formou odlišný od programu uči- Seznam dopozručené literatury ...... 156 a tak dál.“ Autor pokračuje, „Cokoliv, co člověk telů, oba jsou však založeny na tomtéž koncep- může zjistit zrakem, čichem, dotekem, hmatem tu. Program pro mladé se zaměřuje na základy a sluchem. Zapojuje se zde všech pět smyslů.“ analýzy konfliktů a nástroje pro jejich zvládání, (Darren Roberts) základy komunikace a novinářských dovedností, zatímco program pro učitele se soustředí spíše Nejefektivnějším způsobem oslabení a odstraně- na interkulturní znalosti, porozumění a pedago- ní xenofobie je tedy zbavení druhého – cizince gické dovednosti, které mají učitelům pomoci a nepřítele – mýtů prostřednictvím přímého se- reagovat na problémy související s konflikty, jimž tkání, dialogu a spolupráce na rovnoprávné úrov- musí čelit jejich žáci a studenti. Místo zaměření ni. Nestačí jen, aby se dominantní skupina setkala na konflikt, který rozděluje jejich společnosti, je s ovládanou, jejíž členové připraví exotické jídlo tedy východiskem a ohniskem to, co mladí mezi a zatančí tance, které potěší první skupinu, jež 16 až 20 lety potřebují, zájmy a starosti, které se může nadchnout, jak jsou domorodci nebo jsou jim společné. Tyto společné zájmy zahrnují Kapitola 10 137 139 kom- tomuto výsledky přístupu ke také posto- průhlednost přijetí práva tomuto kon- tomuto typu kon- dlouhodobý dialog pro konečně postoje jsou to, sdílet odpovědnost za bu- za odpovědnost sdílet dalších hlubokých přesvěd- doufejme i doufejme udržování dobrých vztahů uvnitř skupin uvnitř vztahů dobrých udržování čem každá ze stran říká nebo prohlašuje, že čem je každá ze stran přesvědčena, že nemů- že přesvědčena, stran ze každá je čem struktur. Odpovídajícím přístupem k tomuto typu konfliktu je zřejmě přímé vyjed- přímé zřejmě je konfliktu typu tomuto Konflikt hodnot se dotýká náboženství, politiky, ideologií a čení. Protože tyto hluboké hodnoty předmětem nejsou vyjednávání nebo kompromisu, nejvhodnějším přístupem k fliktů je otevřený a hlubší vzájemné porozumění a každého na odlišnost. Instrumentální konflikt se týká ných problémů, hmatatel- prostředků, metod, procedur a typu konfliktu se zdá být řešení problému tak, a smlouvání vyjednávání, pomocí se aby promisů dosáhlo rozhodnutí. Konflikt zájmů se týká přidělování času, pe- něz, práce, prostoru atd. Vhodným přístupem k návání mezi stranami nebo prostřednictvím jejich zástupců s cílem dosáhnout dohody. Osobní konflikt se dotýká identity, hodnoty, loajality, narušení důvěry, vlastní odmítnutí apod. Přiměřeným přístupem k fliktu je otevřená komunikace a umožňující vzájemné porozumění základním potřebám, obavám, zájmům a jům, které účastníci zaujímají. Potřeby jsou to, o že postrádat, zájmy jsou to, co každá ze stran opravdu chce mít, a o to musí mít, dělat nebo nedělat.

Podněty pro přístup pro Podněty typůmk různým konfliktů A konečně, pravidlem číslo jedna v konfliktům je zapojení znesvářených strancelého do procesu od začátku přes realizaci až po hodnocení výsledku. Tak se mohou s a ztotožnit a dování i mezi nimi. odpovědnosti za ni za odpovědnosti společnému rozřešení naplánování následného setkání, na kterém se jeho existence, nalezení skutečného jádra spo- ru, vyslechnutí různých hledisek, pomoc účast- níkům při hledání cest k a dohody dosažení konfliktu, a 1994). řešení zhodnotí (Chang od- lásce obou- násilím, toho, čím kde je legitimní každé společnosti sobě. Dále, abychom za- jistotou prohlásit, že kon- že prohlásit, jistotou environmentální škody neboškody environmentální nim, je důležité jasně říct, že říct, jasně důležité je nim, prohře na obou stranách, vý- stranách, obou na prohře činů, slov, postojů, struktur nebo struktur postojů, slov, činů, prohře na druhé nebo k poraženého a rozpor mezi dvěma či více osobami, která je lidskou realitou v a je nutné se jí zabývat; zahrnující aktivní účastníky, kteří za ni sdílejí odpovědnost. Konflikt je vztah mezi dvěma nebo více jednotlivci či skupinami, které mají (nebo si myslí, že mají) vzájemně neslučitelné cíle. Může jít také o který může vést k napětí a násilí. z skládá se Násilí systémů, které způsobují fyzické, psychické, spo- a kulturní lečenské, brání lidem dosáhnout plného (pozitivního) lid- ského potenciálu (Fisher a kol. 2003). je objektivní a má správné řešení; se týká jednotlivých oponentů, kteří se navzá- jem obviňují; má vítěze a použít otevřenou nebo skrytou moc: v a válce je vše dovoleno; je zneklidňující a je nutné to odstranit. konflikt jako na situaci: ve které nemá nikdo výhradní právo na pravdu; zahrnující různé jednotlivce nebo skupiny ve vzájemném konfliktu; k vést může která hře na jedné a stranné výhře podle toho, jak je zvládnuta; růstu. Můžeme tedy s tedy Můžeme růstu.

Přístupy ke zvládáníPřístupy interkulturních konfliktů Ať je konflikt uvnitř skupiny nebo mezi skupinami, obecným přístupem by mělo být potvrzení Tradičně byly konflikty vnímány jako něco, co: Tradičně byly konflikty vnímány jako něco, Nyní však odborníci mají tendenci pohlížet na Než se zaměříme na různé typy konfliktů a k přístupy povídající konflikt je součástí života, každé změny, rozvoje a flikt není špatný sám o a konfliktem mezi záměně možné bránili uvádíme stručnou definicikonfliktu a se liší od násilí. diskusi časová metody typickými regionu, potře- zkušeností dru- kooperačních akti- dopad konfliktů na jejich izraelští učitelé - společen nápadů a nimž patří jednání se stu- internet – to vše jim pomáhá jim vše to – internet zvládání podobných častých komunikačních dovedností stejně nároky, k studenty, nedostatek prostředků a obou stran konfliktu mnoho témat k prostorová omezení. Na setkáních mají učite- příležitostí učit se z účast na hledání trvalého míru v bu dát najevo své názory, získávání moderních mediálních a a hudbu sport, jako úspěšně zvládat školu. Do programu pro učite- le přicházejí arabští a skovědních oborů. Ať jsou to Palestinci, Izraelci nebo Jordánci, všichni se potýkají s problémy a denty, administrativa a žáky a a lé z a hých při řešení a učitelských problémů. Na následujících kách strán- bude popsáno pojetí, aktivity programu a Crossing Borders, který představuje příklad pozitivního interkulturního setkávání na rovnoprávné úrovni pro vzájemný užitek. Jeho principy lze uplatnit při různých mezikulturních či interkulturních setkáních a vitách směřujících ke společným cílům.

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

10 138 141 když jsme důsled- udrženy, udrženy, tím méně pro- méně tím jinými kulturami jinými, kteří mají jiných masových vzájemný respekt

trvalým kontaktem,

% totožnou DNA a mnohostranný izraelsko- televizi a 98

neznámého na druhé straně

všímat si jen odlišností, i vleklý a celého světa ukázaly, že osobní di- osobní že ukázaly, světa celého spoluprací mezi prostými lidmi stej- lidmi prostými mezi spoluprací tohoto důvodu uvedeného výše nám výše uvedeného důvodu tohoto členy jiné kultury, máme tendenci přehlížet všichni sdílíme z z Přesně vlastní kulturní identita není zjevná, nevstoupíme do interakce dokud s odlišné zázemí. A konečně, kultury se stále mění, zvláště pokud navzájem na sebe působí. Přímá zkušenost je nejlepším způsobem, jak kulturu. začít poznávat libovolnou Odlišnosti mohou být zprvu hrozba. Když poprvé vstupujeme do interakce vnímány jako s podobnosti a Často se vyskytuje stereotypizování v ku nadměrné generalizace, zvláště mezi těmi, kdo vstupují do kontaktu s jen občas. Uvnitř skupin vždy existuje větší va- riabilita než mezi nimi. mnohem více stejní než odlišní – na to se ale zpočátku snadno zapomene.

palestinský konfliktu na Blízkém východě, ne- byly vrcholné politické všeobecnéúčasti mírovédostatečně účinné. Mají-li být dohody a bez realizovány dohody mírové podobné to žijí ve strachu z ulice, městské čtvrti nebo hranice. Pokud jde o Zkušenosti z Zkušenosti alogpři setkání narovnoprávné úrovni pomáhá vytvářet lepší porozumění a přes hranice. Čím více se lidé setkávají, tím více a společného, mají kolik objevují, médiích. Jak tvrdí Einhorn a kol. (2001): médiích. Jak tvrdí Einhorn To je závažný problém, který nelze ignorovat ani rozřešit pouze na oficiální úrovni. Oficiálnízásahy je třeba propojit s a dialogem ně jako na úrovni vzdělávací, kde lze prokázat, želidé na všech stranách toho mají společného více, než vidíme v ge- mís- přes

kom- jeden závěru

druhou druhou dnešním

vzdělávání

kulturní vý- vzájemnému prevenci kon- prevenci

materiálnírůst

další překážky ve

nezbytnému zdroji

nich a respektu ke kulturní di-

kolektivní rozvoj. Vyšší míra jiných lidech, kulturách a kulturách lidech, jiných především psychologické hra- psychologické především přesvědčení, že ve stále více se globalizujícím se světě. Koncept dosažení těchto znalostí a

pozitivnímu a

skočit do bláta společně. V znalostí nevyústila ani do větší so- to vstoupit do dialogu na rovných

společně tvořit či produkovat i

dovedností nebude pro lidi nadále

spolupráci přes kulturní hranice ještě tím spíše na Blízkém východě. Mírové jejich zmírnění, řešení, zvládání, trans-

multikulturním prostředí stávají spíše pravi- Ústřední myšlenky Ústřední a východiska projektu Borders Crossing globalizujícím světě se život, práce a v dlem než výjimkou. Proto se předpokládá,nabývat kulturního uvědomění, že znalostí, poro- zumění a pouze užitečnou, ale přímo nezbytnou životní dovedností. K o nestačí petencí Základní myšlenka projektu ders vychází z Crossing Bor- tech jen číst nebo hovořit. Je nutné se s se nutné Je hovořit. nebo číst jen tech stranousetkávat, vstupovat dointerakcí, učit se, pracovat a základech a této kapitoly se pokusíme obhájit využití pře- k přístupu jako aktivit shraničních fliktů, k formaci, komunikaci o porozumění v fyzické, kulturní a kulturní fyzické, nice. Jde o Crossing Borders jako takový není omezen jen na geografické hranice, ale především na mnohem problematičtější rozdělení psychologická, a ekonomická sociální, profesní, genderová, nerační atd. Pokud se odvážíme pozorovat dění v světě, snadno uvidíme, že geografická blízkost, staletí kontaktů, obchodování, sdílené přírodní zdroje, rozšíření znalostí, nadzvuková doprava,okamžitá komunikace a letecká neodstranily mylné vnímání a světě, a pro individuální a bohatství a lidarity uvnitř národů a mezi nimi. soužití, svobodné setkávání lidí a měnu a nemůžeme vnímat jako samozřejmé. Navíc se údajná transformace globální trh světa nepřenesla do v vzájemného poro- zumění, uznání, přijetí a verzitě jako k roce 1998 1998

cílem

učiteli/ roce 1999 roce 1994,

Osla mezi izraelskými dánském Elsinoru s zjistit, jak mohou jako pe- mírovému procesu. V

Izraele, Palestiny, Jordánska,

regionu odehrávat tak často, jak to

Tuniska každé léto na dva týdny setká- týdny dva na léto každé Tuniska cílemvzájemně poznat,se porovnat, sejak

palestinskými vůdci. Mezi lety 1994 a Projekt Crossing Borders zahájila v Mezinárodní lidová kolej (International ple‘s College, Peo- IPC) v podpořit dialog mezi mladými lidmi a pedagogy na Blízkém východě. Crossing Bor- ders je rozšířením semináře Učit se žít společně na Blízkém východě (Learning to Live Together in Middle East), který byl zahájen v po historické dohodě z a se pedagogové z a Egypta valis konflikt prezentuje ve vzdělávacích systémech jednotlivých zemí, a dagogové přispět k situace dovolí. 1999 se seminář transformoval do projektu - na zvaného Crossing Borders, jehož hlavní aktivity se měly v Pozadí spolupráce na cílem nabídnout řešení in- na rovnoprávné úrovni pomů- úrovni rovnoprávné na interkulturnímu poradenství. Pozitiv- učitele, s užitečných sociálních dovedností, kulturních

Zaměření této kapitoly této Zaměření Tato kapitola popíše základní myšlenky gramů Crossing pro- Borders, které jsou určeny pro mládež a terkulturních konfliktů pomocídruhého. demystifikace Kapitola se dále pokusí prokázat, setkávání, že učení, vzdělávání a společných zájmech jako tým (produkce, tvorba,řešení problémů, simulace, hraní rolíatd.) na a půdě neutrální tvář. lidskou (nepříteli) druhému dát nakonec že na- při aktivit společných ze zkušenost Podobná krok pozitivní jako působit bude rovnosti prosté směrem k ní zkušenosti přispívají ke zdravému osobnímu rozvoji ve smyslu sebedůvěry, získávání nových a kompetencí a rozšíření sítě sociálních vztahů.

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

10 140 143 af- roce začal Norsku diplom vytvořit identitě. Ugandy, Elsinoru. africko-arab- kurzech polito- utíkal jsem zpát- jsem utíkal mezinárodní stu- organizaci Červený v cizích lidech, místech, Oslu. Zároveň jsem velmi hodnotách, oslavoval cizí Perském zálivu, kde jsem roce 1990 ve Stockholmu také jsem získal diplom na níž jsme se navzájem učili své 1986 strávil deset let studiem dopadech etnických konfliktů v konfliktů etnických dopadech stál proti naší vlastní kultuře a Súdán. Při jednom ze svých přednáško- profesorem Dani Nubudere z té době učil africká a rozvojových studií, informatiky, britských mezitím jsem studoval v pedagogice, odjel jsem do Norska, kde jsem amerických studií a prací. Když jsem získal bakalářský titul a přednášel o přednášel Vedle jazykového mučení byl také celý vzdělávacího obsah systému o věcech, myšlenkách a historii a pedagogické fakultě v aktivně prosazoval zájmy imigrantů: stal se jsem předsedou Panafrické společnosti v a rickém Sahelu se zvláštním zaměřením na Mau- retánii a vých turné jsem se v setkal s To mě podnítilo přidat se k ostatním a tajnou skupinu, v mateřské jazyky, což bylo zakázáno (Diallo 1993). a pohrdat systémem jsem Začal ky domů, až jsem školu nakonec opustil a podle vzdělání získal abych země, ze cesty hledat své volby. Když mi bylo devatenáct, dostal jsem se do Kataru, státu v mezi lety 1976 a a v pracoval ve zdravotnictví a kříž a logie, mezinárodních vztahů, ních a - environmentál a který v dia na Mezinárodní lidové koleji (IPC) v Pozval mne na letní mezinárodní kurs IPC v 1991, abych proslovil přenášku o ských konfliktech v Mauretánii a Súdánu.“ kon- davu vztah šesti či západ- žádném jednotní (kočovný roce 1956 životě tím, mých bratrů psát v čepicích. Pocho- khaki šortkách, plas- malé vesnici o jižní Mauretánii v lidmi mluvit prostřednic- kravami až do svých pat- věřili, že to, co jejich děti západní Africe bez respektu hnědých chlapců, kteří se sna- podivném jazyce. Nadchlo mě diverzitě – jednotní v pyšní na svou soběstačnost a místním prostředím. Lidé věřili v věřili Lidé prostředím. místním dvěma mladšími bratry. Moji rodiče, kultuře, náboženství, jazyce, životním zpívali v vzhledu. Diverzita je pravidlem, mono- nejbližšího města. Škola pozůstávala asi potrestat za používání „kmenového“ jazyka. „kmenového“ používání za potrestat prosil jsem otce, aby mě poslal do školy. Za přeshraniční rodině kmene Fulani lidství jako součást jediné lidské rasy, byť se západním školám a 50 chlapců, všichni byli v sester neočekávalo, že půjde do školy. Tak jsem Tak školy. do půjde že neočekávalo, sester hranicím – pozn. překl.) v Autor vysvětluje: „Narodil jsem se v v národ, pohybující se v k osmi domácnostech v ní Africe. Byl jsem vychováván podle vzdělávání Fulani spolu se čtyřmi staršími sestrami, jedním starším a podobně jako ostatní obyvatelé vesnice, necho- dili do školy. Nikdo neuměl číst a jazyce. Když přišli členové kolonizujícího kmene vybírat daně, museli s tvím tlumočníků. Díky množství stád jsme se dobytka pokládali za bohaté, byli jsme svobodní jako ptáci a s symbiózy mohou získat ve škole, nevyrovná to, oč mohou přijít doma. Proto se od nikoho z a jako kovboj pobíhal s vesnici naši navštívila dne jednoho když let, nácti škola z z tových botách, bílých košilích a dovali a to a před velbloudovi, na otcem za seděl jsem dní pár na byla kráva Jedna krávy. dojné tři běžely kterým školní poplatky, druhá pro rodinu, která se mne ujme, a třetí měla zajistit mé živobytí. Následujícího dne mě přiměli přidat se k stovek černých a žili mluvit tou podivnou cizí řečí: Pravidlem francouzsky. školy bylo, že na školním dvoře, vy- mezeném svévolně – bez zdí, plotu nebo jiné dialekt. místní žádný povolen není hranice, jasné Rozzlobení učitelé nás mohli kdykoliv vystopo- a vat cept jednoty v že jsou nedílnou součástí vesmíru, a v různí v stylu a kulturalismus výjimkou. Lidé byli velmi skeptičtí k Osobní rozměr Osobní této

Dánsku,

životě, při studiu

školení - multikultur hlubokým zájmem au- jeho zkušenostmi z

programy Crossing Bor- celoživotní vzdělávání, vyučo- mezinárodních rozvojových pra- kombinaci s rozmanitých multikulturních kontex- zdroje základních principů, konceptů následujícímtextubudoupředstaveny

hlavním hnacím silám rozvoje Crossing

Blízký východ a

práci v jeho profesním vývojem v také vedení přednášek a

ders byly inspirovány osobní zkušeností autora a Koncept, metody a a tech. K Borders (Lawson 1996) patřil mimo jiné systém dánské lidové střední školy (folk high rozsáhlá school), četba a vánínaMezinárodní lidové koleji (IPC) v ních skupin a covníků, v tora o a oblasti.V faktory a a metod Crossing Borders (Diallo 1999). Vývoj konceptu a metod Borders Crossing projektu pe- pro- peda- respekt dychtiví

obecné de- globální úrovni.

studenty nejdůle- rozvoji pozitivního vyškolit jednoho uči- oblastech jako je Blízký

globální občanský vývoj. postojů. Cílem programu

pedagogů vědomým uznáním učitelé fungují pro své studenty

propojení. Získat a budoucích členů společnosti. Proto je oslo- intenzivnějším spojení přes hranice než jiné žáky jako modely rolí. Předpokládá se proto,

je rozvíjet mezi učiteli přeshraniční kompetence a tele znamená získat mnoho studentů, čtenářů a vení učitelů a pozice vzdělání jako klíče k musí zahrnovat všechny. Podstatné je zapojit do celého procesu lid. V východ, kde jsou dvě třetiny populace mladší 25 let, je záležitostí spravedlnosti a mokracie zahrnout také hlasy mládeže a gogů. Mládež je budoucností společnosti a dagogové jsou těmi, kdo mládež připravují pro místní a především Dalším důvodem, proč volit jako cílovou skupinu mladé, je, že jsou ve formativním věku, díky kterému jsou vnímavější, otevřenější a po poznání. Možná více, než kterákoliv genera- předcenimi, mají dnešní mladímnohé identity, sahající od osobní přes lokální ke globální. Tyto mnohostranné identity se podobají jednotli- vým vrstvám cibule. Díky moderním telekomu- nikačním technologiím jsou dnes v mladí také generace kdykoliv dříve. Učitelé zůstávají pro žáky a žitějšími rozmnožovateli informací, myšlenek,vědomostí, hodnot a občanství na místní, národní i sazovat interkulturní porozumění a Prostřednictvím pedagogů lze posilovat a k druhé straně. Pedagogové a a že aktivní účast učitelů kultivuje zájem komunity vstupovat do dialogu se z jiných kulturních skupin. členy komunity

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

10 142 145

dis- dis- udrže- nejzajíma- pro mladé příslušném příslušném

vzájemně si posílení po- zájem o deset regionál- tomto regionu pů- kritiku. Publikování Jordánska. Časopis

distribuce dvouměsíční- magazínu povzbuzuje spo- povzbuzuje magazínu vytváření sítí v programuCrossingBorders

podporu jeho čtenosti přes

něj zajímají. Jednou z koučováni při psaní společných

jordánským). Pozice šéfredaktora

rovnoprávné spolupráce mezi učiteli Izrael, kontrolní stanoviště, sebevra- programu programu pro mládež je základním

nejnáročnějších metod, které program dalších organizací, které v palestinské autonomie a Crossing Borders má aktuálně za sebou 24 čísel. Do konce roku 2004 se uskuteční dvoutýdenních dalších letních kurzů pět a ních seminářů v Turecku. a shromáždění pro rámec vzdělávací Jako v aktivitymladýchní představuje vydávání a ho magazínu mimořádně významnou činnost. Časopis psaný výhradně mladými a na Blízkém východě je distribuován do střed- ních škol, klubů mládeže, komunitních center a sobí nebo se o vějších a rozvinul, je společné psaní článků. Mladí jsou školeni lidé a článkůnazákladní témata, jako jezeď oddělující Palestinu a žedné útoky, Jeruzalém nebo židovské na osady okupovaných územích. Během seminářů si účastníci vyměňují návrhy článků a poskytují zpětnou vazbu a v článků společných lečné vlastnictví, odpovědnost a hranice konfliktu. Ediční rada časopisu je tvořena čtyřmi místními arabsko- palestinským, (izraelským, koordinátory izraelským a se mezi koordinátory střídá. Koordinátoři dále zodpovídají za získávání účastníků, organizaci národních setkání, shromažďování článků a tribuci magazínu a sektoru. Program pro učitele Tak jako v tribuci časopisu a cílem programu Crossing Borders pro povzbuzování zdravého učitele dialogu a rozumění a přes hranice. Tento cíl je zajišťován poskytnutím

roce

získání získání vedení vedení dozvě- Izraele, Izraele, březnu březnu k jejich re- pracujína

roce 1999 bylo

vydání časopisu vyměňovat si in- listopadu a rozvinutější je pro- společné články pro studenti se jej účast- jej se studenti

jordánských mladých Dánsku. Během kurzu

program určený přímo oživení kontaktů a základech novinářství a interkulturních komunikačních procesech probíhajících v tom, jak konflikt ovlivňuje je samot- potřebě dobrého zázemí na neutrál- žurnalistice. Navíc semináře zajišťují setkání a o

roli médií. To jim dává rámec k vyjádřili zájem o jejich komunity. Získávají také příležitost

každoročních čtrnáctidenních tréninkových programu Crossing Borders vyškoleno kolem délce a Turecku. Semináře fungují také jako neutrální připravovat individuální i vychovatele, jejichž žáci a žáci jejichž vychovatele,

Hlavní aktivity Borders Crossing Aktivity Crossing Borders dvou jsou programů. Původní a rozděleny do inspirovalúspěchučitelemládež.Jeho pro gram a nili, a spuštěnv tedymládežbyl Program pro jim. 1999, zatímco učitelský program se otevřel na počátku roku 2004. Na následujících popsány. jsou oba programy podrobně stranách Program pro mládež akti- hlavní sestávaly (1999) počátku samého Od vity mládežnického programu Crossing Borders z kurzů pro pokaždé novou skupinu čtyřiceti iz- raelských, palestinských a lidí, získaných místními koordinátory. Vzhledem k ní půdě se kurzy konají v účastníci podstoupí intenzivní výcvik ve zvlá- dání konfliktů, v dovednostech, v účastníkům možnost sdílet a formace o gionu a dalšího výcviku ve zvládání nikaci konfliktů, a komu- né i zhodnotit předchozí aktivity a a příští vydání. Od jeho založení v v fórum k dí se o tvorbě časopisu. Kurz vrcholí vydáním časopisu jako konkrétního konečného produktu, který si účastníci vezmou domů. Další základní aktivitou Crossing Borders čtyřdenní jsou následné semináře pro účastníky let- ního kurzu. Jsou pořádány v v 350 mladých perspektivních novinářů z tvořivéhodialogu,společněkdyž a žijí objevo- programy, izraelských

rozsáhlému

životními zkuše- rozmanitým osob- spolupráci. Vznikla cílem rozvíjet vzdě- rozvíjet cílem hledání a hledání zjistit, jak by jako pedago- hledání míru ve své válkou

bohatým a září 1993, vznikla myšlenka, že

dalších vzdělávacích materiálů pedagogy byly vyvinuty na zákla- sobě navzájem s navzájem sobě palestinské pedagogy, aby se tu učili Oslu v

prezidentem Jásirem Arafatem zpečetil

akademickým zázemím i 1998 každé léto 40 arabských a interkulturní komunikaci a mírovému soužití. Programy Crossing Borders

pedagogů účastnilo seminářů, kde se společně o dozvídali lávací myšlenky, aktivity, metody a lidová střední škola by se mohla stát ideálním neutrálním místem, kam by bylo možné přivést izraelské a navzájem poznávat a rozdělené Svaté zemi. Proto se mezi lety 1994 a gové mohli přispět k které by mohly sloužit jako moduly pro výchovu výchovu pro moduly jako sloužit mohly by které k pro mládež a dě zkušeností ze seminářů Učit se žít společně (Learning to Live Together) (Diallo 1998). a vzdělání po žízeň přirozenou Autorovu multikulturních vyučování povzbudilo velmi vání skupin studentů s ním a dohodu v nostmi. To ho inspirovalo k inspirovalo ho To nostmi. studiu knih a o přitom pozitivní řetězová reakce, když mu každá kniha nabídla další inspiraci ke čtení. Jakmile historický stisk rukou mezi dnes již ze- snulým izraelským premiérem Jicchakem Rabi- nem a Semináře „učit se žít spolu se žít spolu „učit Semináře na Blízkém východě“ uči- stu- tak dále, hodnoto- jednotlivci všude. Více

zažívat život

vlastní kultuře

interkulturnímu

vědění jsou mezi

lidé začínají ostat- Izraelců, Jihoafričanů – co je nejdůležitější,

nimi jako s mírovému soužití.“ Mo-

míšenců, Japonců, Korejců, více než 30 zemí, včetně Čí- jiných kulturách a

středovýchodní studia a sobě samých a práce na rovnoprávné úrovni

kulturními skupinami na celé ze- byla inteligentnější než kultura Z. zacházet s Dánské lidové střední škole najde- McDonalda a

tak stimulujícím prostředí má dvojí

učiteli z

tomto liberálním systému vzdělávání multikulturních souvislostech, kde se

Tibeťanů, Arabů a

učit africká a publikaci „Land of the Living“ od Stevena

Borishe, která představuje souhrnný zdroj in- zdroj souhrnný představuje která Borishe, učení v zároveň se učí o následně zjišťují, že ne každý Japonec dokáže kuchyni sestavit fotoaparát, ne všichni Ameri-

Autor pokračuje: „V roce 1992 mi byla nabídnu- ta příležitost stát se členem učitelského sboru IPC a a v čané jedí u učí se, že rozdíly ve skupinách jsou často vět- ší než rozdíly mezi nimi. Také zjišťují, že typy různéinteligence, moudrosti a jednotlivci a měkouli rovnoměrně rozmístěny. by Neplatí,kultura X že Studium v přínos. Studenti se prostřednictvím dozvídají ostatních více o dia udržitelného rozvoje. Právě zde, na IPCstudenty a se ňanů a hroutí ustálené stereotypy a ní vnímat a – černých, bílých i a a poznání, porozumění a Chorvatů, Srbů, Bosňanů, Albánců a jsem zažil sílu přímé interakce, společného ži- vota, studia a jako nejdůležitějšího kroku k hou sem přijít studenti od 18 let a M. formací o vých systémech svých kolegů studentů a telů. Učení zde probíhá neustále a informací o te v dospělých (Borish 1991). Dánská lidová škola střední

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

10 144 147

za- řad řad od- spo- absolutní

věcem. Pro

nepodepisují bystré uši spí- uši bystré jsou ubytová-

každém sekto- každém různých oblastí sebou informační obsahem progra- očekávat, že různí kultury. Příprava je

kulturní předměty, které

hovoru by účastníci měli lidmi, kteří pocházejí z

odlišnými příběhy, názory, a velké sebou rovnými, aby se v podobných situacích může-

způsoby přístupu k

záležitosti obecného užitku. Účastní- užitku. obecného záležitosti přinést si s si přinést předpokládanými výzvami, jež je čekají, s téže budově. Ti, kteří nemají námitek, jsou

možnými přínosy, které jim celé dobrodruž- úspěšnému setkání. Proto se po pečlivém s ospravedlnění určitých politických zájmů. Po- podrobném výběru účastníků v účastníků výběru podrobném

mu i a k a ru koná několik setkání, kde se účastníci sezná- mí se základní myšlenkou a ství může nabídnout. Připravují se mimo jiné na to, že se setkají, budou žít, spolupracovat a pojovat do dialogu s účastníky je důležité vědět a lidé mohou vidět tutéž věc naprosto To, co odlišně. sami pokládají za historická fakta, dostbude možná vnímáno jako zfalšované výmysly k třebují být silní, schopní naslouchat opačnému a názoru přesvědčeními a lišných prostředí, s še než velká ústa. V me očekávat kulturní šok. ne- Další věcí, kterou účastníci musí vědět, je, že zastupují nikoho než sebe samotné. Je také naprosto přijatelné změnit svůj názor nebo postoj. Na závěr se proto nevydávají a žádné závěrečné deklarace, komuniké, úmluvy nebo jiné dohody. V používat zájmeno „já“ spíše než „my“, aby zdů- raznili skutečnost, že mluví výhradně za sebe. Přicházejí se setkat se svými vrstevníky kolegů jako rovní z s vedena koordinátory, experty z a manažery Crossing Borders. V průběhu setkání Při příjezdu jsou účastníci uvítáni. Se všemi zachází se se stejným respektem a ni v rovnosti navzájem učili jeden od druhého i - společné otázky na soustředí se Program lečně. a zájmu ho kům se doporučuje přivézt s materiály, fotografie a symbolizují jejich osobnost a ja- tom, před- work- izraelskými izraelskými workshopu workshopu workshopů. workshopů.

hodnocení. Tato hodnocení.

- sekto ze každém připravit připravit účastníky jednotlivých sekto- jednotlivých

posílají je pro infor- podání zpráv o k empatie empatie s

předešlého semináře a semináře předešlého pohledů na celkový vývoj projek- vývoj celkový na pohledů cílem cílem vybrat a projektem projektem jsou účastníci vedeni

názory názory na projekt. Na základě svých zkušeností a

Jeruzalémě. Ke společnému setkání ve ve svém společenském prostředí. - Work národní národní skupině. Po každém setkání shrnují

palestinskými kolegy se společná setkání ode- povzbuzováni, aby vyjádřili své naděje a informací a z zkušeností využili jak kou zpětnou vazbu dostali od svých studentů či žáků a shopy představují pro učitele také skvělou pří- ležitost vylepšit program na základě zkušeností z jeho používání. Národní setkání učitelů zapojených Borders do programu Crossing Jako součást každého semináře a v koordinátoři místní pořádají rech setkání s aktivit. Po návratu účastníků ze seminářů a v koordinátoři organizují shopů na rů a reflexi zaměřené setkání národní setkání fungují pro učitele jako fóra ke a názorů sdílení tu v místní koordinátoři zprávy a maci všem partnerům a manažerům projektu. Společná setkání Jako výraz solidarity a a hrávají v Svatém městě jsou pozváni všichni učitelé, kteří a seminářů předchozích zúčastnili se Program společného setkání obsahuje přednáš- ky externích mluvčích, následované do rozdělí pak se příspěvky Účastníci účastníků. samotných workshopů, aby si vyměnili informace, nápady, a zkušenosti a zkušeností zkušeností s stavy o budoucím dialogu na Blízkém východě. Příprava prvního setkání s druhou stranou Odpovídající příprava účastníků předtím, se setkají než se svými protějšky, je prvním krokem spo- mezi mezi

veče- komu- přitom studijní ná- demokratické profesionální- kolektivního roz- odlišné perspek- výstupy ze své práce jiných kulturních sku- kulturních jiných stereotypů, které tvoří tvoří které stereotypů,

vzdělávacích programů. pohledy. Pracují společně, opětovnému setkání, sdílení společenským aktivitám. Do

skupinách a

strukturu, program seminářů obsa- kulturní výměnu uvnitř regionů i regionů uvnitř výměnu kulturní

vidět tak situace z analýza toho, jak jednotlivé vzdělávací vzdělávací jednotlivé jak toho, analýza

média povzbuzují nebo naopak brzdí znalosti dále, svým studentům a nedílným součástem programu patří vý- při vývoji učebních modulů, simulačních

hlavní překážku při akceptování diverzity jako po- zitivního zdroje individuálního a voje. by Uvedené dovednosti měly dát učitelům a pozitivní tyto předávat schopnost postoje a nitám. K cvik ve zvládání konfliktů, vyjednávání, mediace, výchova k lidským právům a demokracii. Pokud jde o huje dopoledne hlavní přednášky na ústřední témata, odpoledne patří workshopům a ry prezentacím a tivy, jinýma očima. Zúčastnění učitelé dostávají za úkol připravit zvláštní vyučovací hodiny na mezikulturní témata podle vlastního výběru. Ty z kolegům prezentují poté pin a získávají od nich zpětnou vazbu. Regionální workshopy učitelům poskytnout je workshopů těchto Cílem vzdělávací fórum k programu jsou zahrnuty exkurze a vštěvy souvisejících vzdělávacích institucí. Dále účastníci uplatňují mediální dovednosti, které si časo- pedagogický pro článků psaní při osvojují, pis a aktivit, které mohou později používat ve svých před- si navzájem možnost mají Učitelé školách. stavit své názory a ve dvojicích a a tématům těmto věnují se Účastníci nimi. se učí dovednostem nezbytným k mu zvládání existujících příkladů mylného - kultur a předsudků vnímání, ního prezentují na zasedáních celého pléna. Účastní- takédostávajíci příležitost vcítitkůžetohodose druhého a systémy a a spolupráci interaktivního dialogu, vzájemného učení a lečné tvorby kulturních a Dalším aspektem takového přínosu a zkoumání je kritické pe- inter- kolegy

Turecku, společně spolupráci

dvě společ- dvě ve stimulujícím sobě navzájem

usiluje se přitom všeobecné distri-

spoluprácis

mediální dovednos- mediální druhé strany se semi- takovém prostředí se

své vzdělávací systémy kompetencí. Zároveň se

cílem dále zdůraznit rov- zdůraznit dále cílem regionů a dialoga

každém sektoru a sektoru každém vyměňují si názory na pedago- na názory si vyměňují výměny rozšiřuje osobní obzory účastníky z podnětného prostoru, kde zúčast- interkulturní výměně a Jeruzalémě. Navíc Jeruzalémě. vydávají účastníci

na komunikační a komunikační na Dánsku, čtyřdenní workshop v jiných kultur. S kultur. jiných interkulturní otázky ovlivňující jejich spo- různých škol a zkušenosti a zkušenosti

národností. Klíčovým kritériem pro výběr je

rovnovážné zapojení obou pohlaví, různých

učiteli z učiteli nováhu je společným jazykem programu i dagogického časopisu angličtina. přínos je programu učitelského tématem Hlavním pedagogů k se jej prostřednictvím Dosahuje kulturami. napříč o náboženství, věkových skupin, sociálního záze- mí a individuálnío zájem lečnosti. Program zahrnuje čtrnáctidenní letní se- letní čtrnáctidenní zahrnuje Program lečnosti. mináře v dělí o dělí gické a ti, seminář učitelů se týká pedagogických a kulturních dovedností a neutrálního a nění učitelé dostávají speciální výcvik. Zatímco trénink mládeže je zaměřen na základní zvládání a konfliktů ná ná setkání v pedagogický časopis určený k buci v jejich školách a komunitách i šířeji. Dva letní semináře prázdninletních během konají se seminářeLetní učitelů. Semináře dávají učitelům příležitost jedinečnou zvýšit znalosti, rozšířit své regionální sítě, oživit již existující dovednosti a získatnejnovější mezikulturní kompetence. Jako první setkání s náře konají na neutrální půdě a vzdělávacím prostředí. V pohlédnout očima těch druhých. Výsledek tako- Výsledek druhých. těch očima pohlédnout vé interakce a a odborné kompetence pedagogů. K zajištění maximální diverzity jsou zváni účast- níci z národní setkávání v setkávání národní účastníci mohou dozvídat o prostřednictvím sdílení osobních Navíc mohou na sebe a zkušeností.

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

10 146 149 pozi- kultu- nedo- rodinou vaše pří- „nepřítelem“.

vzrušující jako ži- musíte se přizpůso- obtížemi, máme pocit nich žili při svém pobytu za vzrušující jako města, která jste prostředí konfliktu zatížených návratu je obzvlášť složitý pro návratu domů nešťastní, můžete

Bochner 1986). Tento druh kul- cizině snažíme překonat sami sebe, přátelé se možná budou o podzimu 1999–2000, je kulturní šok šok kulturní je 1999–2000, podzimu židovské adolescenty, kteří se vracejí

z cizí zemi, kde jste se museli snažit uspět navázali nová přátelství. Ve vlastní zemi vás Nebudete se už lišit od svého okolí. V ci cizinců jste možná poutali větší pozornost a přátelé nepovažují za tak zvláštní. Být doma není tak náročné a vot v ve všem od stravovacích návyků přes chování a způsob oblékání až po jazyk. Když se v abychom se vyrovnali s úspěchu. Doma, kde nutně nečelíte tak vel- kým nárokům, nemusí být pocit úspěchu či osobního růstu tak silný. Mohou vám chybět zahraniční přátelé i ra, klima, strava nebo jazyk. okouzlu- tak zdát nemusí se město rodné Vaše jící, zajímavé a navštívili nebo v hranicemi. (http://www.lmu.edu/globaled) Rodina a Jestliže jste z se při obnovování dobrých vztahů s a přáteli zprvu zkusit stáhnout nebo vyčkat. běhy zajímat méně, než jste čekali. Můžete se proto cítit osamocení, nepochopení a cenění. návratu definován jako „něco, co zažíváte, bulletinu SAFETI On-Line Newsletter, svazek

Přinávratu do svých společenství čelí účastníci novýmobtížím, protože patří do různých realit (Furnham a turního šoku z arabské a z když se vrátíte domů a bovat své vlastní zemi“. To je zvlášť pro mladé lidi obtížné z hodnotami. Podle listu SAFETI by se studenti, kteří se vracejí domů, měli připravit na násle- dující obtíže: domů po jedinečné zkušenosti s V 1 číslo 1, Následné akce a udržování udržování a akce Následné kontaktů vytvořených ke zmírnění kulturního šoku návratu z tý- ori- ma- udržet udržet kolektiv- konfliktních

postupům pro- postupům transformace. Ke průběhu seminářů

rovného partnerství

být slyšen. Pokud se

skupinách, kde si volně

zájem účastníků a zapojení do aktivit. Aktivity konkrétních cvičeních. Cílem

metody workshopu. Místo jedno- projektu. Sezení v hraní rolí v

Celková struktura struktura Celková programu vycházejí z směrné komunikace na účastníci přednáškách ve dvojicích a pracují vyměňují názory a docházejí k závěrům. Od takové aktivní účasti cílové skupiny se oče- kávázvýšení kooperativních dovedností, sdílené hodnoty, porozumění otázkám společného zá- jmu, společného vlastnického vztahu a ní odpovědnosti účastníků. Program ráno začíná úvodní které přednáškou,následují simulační hry, workshopové me- po tody a jsou zacíleny na povzbuzení dialogu, hlubšího vzájemného porozumění a a principům vedoucím klíčovým gramu patří mezikulturní komunikace, individu- a naslouchání aktivní spolupráce, reflexe, ální mová práce. Obecně se účastníci z zabývat„horkými“budouse žetěší, oblastívelmi tématy. Je důležité, aby lektoři byli diskusi připraveni moderovat tak, aby každý dostal mož- nost vyjádřit svůj názor a dotkliúčastnícizávažnýchse vrátíbydomů,aniž témat, mohou mít pocit, jako by plavali, ale ne- namočili se. mezi účastníky. Koordinátoři projektu nažeři se a neustále radí, jak zajistit aktivní účast uživatelů – od fáze plánování přes uskutečnění, zpětnou vazbu a hodnocení každé aktivity. a zapojení aktivním na založené jsou Aktivity je získat pozornost a Základní metoda programu se točí kolem vzá- jemné závislosti, respektu a entované na cílovou skupinu se snahou zajistit vlastnic- rovnocenný maximálně účastníky mezi ký vztah k jejich motivaci a part- Izraeli.

dovednostipro

konverzují, jako by

fungovat jako pozitivní pozitivními charakteristi- pokynem, aby se ke každému

mediálníkvalifikaci a

projektu rovnoprávného dialogu s připevněny nálepky s kami (pozorný, bystrý, roztomilý, důvěryhodný). Pak se všichni promíchají a byli na večírku, s chovali podle jeho nálepky. Po několika - minu tách všechny požádejte, ať hádají, jakou nálep- ku mají. Výběr koordinátorů Koordinátoři jsou vybíráni partnerskými institu- BlízkémIzra- na východě. Borders Crossing cemi Židovsko-a- vybírán je koordinátor židovský elský rabskýmcentrem pro mír Givat Chaviva v Palestinského koordinátora vybírá palestinskýanglicky psaný týdeník Jerusalem Times. - Arab sko-izraelský koordinátor je vybírán organizací zatím- facilitátor, nezávislý jako Borders Crossing co jordánského koordinátora vysílá nevládní organizace jordánská Masar. Kritériem pro výběr koordinátorů je, že musí mít vůli, zájem, peda- gogickoua nery rozdělenými arabsko-izraelským tem. konflik- To znamená, že se musí dokázat povznést nad napjatou situaci a model role pro svoje studenty. práci v od

vedení

přívlastkem

co jsou ochot- od programu i

abecedním pořádku,

jiné kulturní skupiny. Po místnosti nebyla zrcadla)

vyptat se jeden druhého, čím jsou jedineční. Měli by

nakonec se dohodnout na

poté své jméno i abecedním pořadí podle svých označeními jako jablka, jahody

budování sebedůvěry se jmenuje

úpravu stolů po jídle nebo - koordi někým z

pohyb symbolizující jeho osobnost

tím, že výchozím bodem bude iniciála nálepkami (label game). Účastníci mají na

také o pozitivní přívlastek začínající týmž písmenem nimiž dvojice přišly, shrnuta na plakát, který

dvou až třech základních pravidlech pro semi- nář. Aby toto sezení bylo pozitivní zkušeností, dvojice dostanou pokyn představittak, jako by byl nejlepším druhéhokandidátem k hovořit stejně dlouho, bez naslouchat přerušování a druhému (třeba magická Marie, jiskrný Jásir, Garba grandiózníapod.) a napíše. Ve smíšených párech pak dostanou ci - účastní za úkol hovořit a kdo jsou, co očekávají, jaké mají koníčky, vednosti, do- potřeby a skupiny. Po představení jsou základní pravidla, s je po celou dobu semináře viditelně vyvěšen. Jiná aktivita k hra s čele (zajistěte, aby v ubytováni s úvodu jsou účastníci rozděleni do skupin růz- ných barev (s facilitátora. Když stojí v apod.), které dostanou na starost určité úkoly, třeba úklid a aktivit. naci mimoprogramových K prolomení ledů je první polovina dne věno- vána skupinové dynamice. Součástí je minuta ticha,během níž mohou účastníci uvažovat nad tím, proč přijeli, co od sebe a jmen, s každý účastník vysloví o své jméno doplněné a ostatních účastníků očekávají a ni pro naplnění svých očekávání udělat. Krátké úvodní mlčení je následováno příjemnou hud- bou, která má jako univerzální jazyk účastníky potěšit a uvolnit. Dalším krokem je často hra, ve které se účastní- ci učí znát svá jména. Lze ji uspořádat různými způsoby. Přítomní se mohou například posta- vit do kruhu v

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

10 148 151 zís- dru- vlastní jeho čet- nim a nimi... jsem nimi... mém životě opravdu dou- opravdu zdánlivě stre- otevřenější k jednat s jednat nim přistupuje zvě- „cizinci“ nebo předpoklá- nebo „cizinci“ spoustě věcí v oceňuje sebe sama a sama sebe oceňuje společenských hranic tím, že zároveň k způsoby přístupu k porozumění světu a cestování, učení se nových věcí islámem. Opravdu mi to pomáhá. jsem opravdu překvapená, jak jsem začala životě přizpůsobivější a davěji; dokáže lépe reagovat na nové a sující kulturní zkušenosti a zvládat je; objevuje věci a vidí svou vlastní kulturu objektivněji než dříve. více uvědomuje a uvědomuje více rozšíří obzory a ným kulturám a je v hým lidem, kulturám a životním stylům; nové otevírá pak to – přátele nové přitom kává příležitosti k a návštěvám nových míst; kulturu díky pohledu očima druhých; doufám, že vám všem to taky pomohlo. Kromě lidech kolem sebe přemýšlet a přemýšlet sebe kolem lidech

Jak se říká, nejsou neznámí lidé, pouze přátelé, které jsme dosud nepotkali. nadšená. Jako by pro mě Dánsko A byla terapie... a stýská moc všech vás po mi se toho (Ashira setkat. zase všichni moci budeme se že fám, Ramadan 2004) Dobrá zpráva je, že díky překročení kulturních, psychologických a s čas smysluplný stráví danými „nepřáteli“, si člověk jinak a o zažila setkání s Nutí mě to přemýšlet o vojáky vojáky. doved- partne- projektu Crossing vycházet Palestiny konečně,

Dánsku jsem potom... je tu dvou jordánských

roce 2004 přijat ke březnu. A

akademickému roz- v světě. Publikovat své

vás neví: v složitých otázkách před spolupracovat s rozvíjet odvahu a když jsem šla do nákupního šoku. Je to, jako bych teď jed- Crossing Borders je, že účast

rozvoje dovedností jsou zdro- jsou dovedností rozvoje emočního zdraví. Po letošním

druhý byl v

listopadu a

čem většina z různých kultur. Účastnice z setrvali v profesní rozvoj zejména mladých lidí.

fotografie a programu. Starší bratr získal plné sti-

mě, lidi, protože mě to dostane ze spousty Izraelci normálním lidským způsobem. Tohle způsobem. lidským normálním Izraelci Turecku v

úspěch přičetla své aktivní účasti v lidmi z jazykové dovednosti. Vím o že to proto se vždycky dostanu do potíží s CrossingBordersnaučilpracovatse a

předchozího letního kurzu, kteří byli v aktivní, zúčastnit se dvou následných worksho- pů v studiu hotelového managementu ve sku. Švýcar- Ve své přihlášce vysvětlil, že během čtyř let v možnánejdůležitější důvod pro to, aby se mladí připojili a prospívá jejich osobnímu a říkají,účastníků,kteří příkladů mnoho Máme voji. že se zlepšily jejich výkony ve škole, sebedůvěra a s bratřích, jejichž rodiče potvrzují pozitivní efekt účasti v pendium na prestižní Massachusetts Instituteof Technology a získala plné stipendium na Indiana University, a Borders. Není pochyb, že naučit produkovat magazín sea studovat, ry má pozitivní vliv jak na sebeobraz studentů, tak na jejich představu o články a nost veřejně hovořit o velkým mezinárodním shromážděním posiluje osobní a Sečtené účinky demystifikace druhých, vyššího a sebeuvědomění jem mentálního i letním kurzu napsala jedna palestinská účastni- ce skupině: Ahoj všichni... Víte, nemůžu vám ani vypovědět, jaký vliv na mě Dánsko mělo... je to zvláštní. Moje máma mi vždyc- ky říkala, že na mě Izraelci vidí, že je nemám ráda, a Ale když jsem se vrátila, viděla mě vycházet s vycházet mě viděla vrátila, se jsem když Ale mnohem uvolněněji a centra, dívky, které tam pracují, se mnou mluvily příjemně. Byla jsem v s nala máte u problémů, které jsem mívala dřív... a ještě něco, o ním. ním. Jeru- pales- myšle- dalších.

účastina

manažerem

s výměna zpět-

své zkušenosti udržení aktivity

programu - Cros vyrovnat se s mezi sebou navzá- také opětovné shle- druhoustranouúčastnila.

druhé strany hovořit. Bývají koordinátory a

jeho dozvucích. Protože se lidé,

když teď jsem pyšná na to, že můj lidmi z aktivitu účastníků v

místním koordinátorem a semináři i jednotlivých národních skupinách setkání

roce 2001 řekla jeden izraelská účastnice po Crossing Borders je příležitost pro účastníky národních skupinách, a vytvářet strategie, jak zvládat často negativní projektem, koordinátory i mladí lidé zvlášť, obávají reakcí vlastní skupiny

Na tomto místě musíme sáhnout po pomoc- né fázi poradenství. Mladí lidé mají přímý kontakt s Crossing Borders, kteří jim pomáhají zvládnout návrat do válečné reality a Týden po návratu domů organizují koordiná- toři v zaměřené na reflexi, sdílení zkušeností a nek o vícnež „nepřítele“, často se rozpakují o semináři s obviňováni, že se změnili nebo zbláznili. Proto je důležité uspořádat setkání celé národní skupiny,setkáníkteráses Mohou diskutovat, uvažovat o a a reakce svých spolužáků, vrstevníků a né vazby účastníkům zajišťují neustálý kontakt s jem. Další důležitou pobídkou k v V několika dnech setkání, kde se spřátelila s tinským mladíkem: „Kdyby mi někdo řekl, že za dva týdny nejlepší přítel Palestinec, myslela bych, že to spíš vy- bude můj - hraju v loterii. X je má spřízněná duše. Řekl mi, že je to, je vycházíme, dobře spolu proč důvodem, diným že jsme si tady rovni. Díky této zkušenosti pro mne padly všechny zdi. Ani nevím, jestli chci vědět, co se stane, když teď jedu domů. Budu muset své nové pocity skrývat, i nejlepší přítel je Palestinec.“ (Linda Horowitz 2001) Dalším účinným způsobem, jak navázat na mlá- dežnický program Crossing Borders, jsou pravi- delná setkání, jež se každý druhý týden konají v v probíhá obvykle které skupin, všech dání zalémě. Nejdůležitější skutečností, která udržuje zapojení a sing Borders, je však psaní do časopisu, všichni každý který druhý měsíc obdrží. Psaní článků, jejich předávání s mož- políbit, letadla,

rodinou, rodinou,

duchu si ří- míru a míru v Izraelci si byli snů o snů návratu vysvětlu- loňského letního se- prohledání použít veřejnou použít prohledání návratu nebo též obrácený

jordánští účastníci mohou po- němu. Když uplynuly dva dny,

(2) samozřejmou obeznámeností

vzájemného neporozumění mezi na- nich byla otázka rovnosti. Žili jsme ve

jaká je realita? Když nás vyložili z

tím, že na ně rodiče či příbuzní budou čekat čekat budou příbuzní či rodiče ně na že tím,

tančili. Cítili jsme, že jsme všichni lidé, kteří si

chtějí je vidět co nejdříve, obejmout je a námi zacházet stejně. Společně jsme jedli, hráli domácí kulturou, která živí iluzi, že ani domov, Dánsku, byl jsem plný nadějí a nadějí plný jsem byl Dánsku,

uvědomil jsem si, že jsem jen snil. Seminář mi několika metodami, které přesvědčily můj mozek, zasadil do hlavy spoustuJednou z myšlenek. K obtížím kulturního šoku z je Bruce La Brack (1985) ve své stati „Chybějící článek“, že „Šok z kulturní šok je obvykle charakterizován dvěma jedinečnýmiprvky: (1)idealizovaným pohledem na „domov“ a s ani cestovatel se od doby odchodu nezměnily. Tato kombinace mylných postojů často vyústí do frustrovaných očekávání, různýchodcizení a stupňů vrátilci a jejich přáteli a rodinou.“ Zatímco izraelští a s čítat nosti přiblížit se k kal:„Možná se matce po mně nestýskalo, proto mě nepřišla vyzvednout!“ Ve skutečnosti jsem že cesta věděl, je velice obtížná. Vybavil jsem si kontrolní stanoviště, které je umístěno nedaleko od našeho domu. (Jeries Boullata 2003) mináře v Dánsku napsal jeden mladý Palestinec: Když jsem se vrátil ze v semináře, který se konal stejném domě pod jednou s střechou. Snažili se si a projít skrze nervydrásající proceduru na kontrol- ním stanovišti. Po návratu z izraelští rodiče si přišli svoje letiště. děti Samozřejmě, vyzvednout rodičům se na po dětech stýská a když je dlouho neviděli. Vzpomněl jsem si na svou matku, která žije poblíž Ramalláhu, a dopravu. dopravu. Na cestě domů na Západní břeh musí dříve, než mohou doufat ve shledání s na letišti, mnozí Palestinci musí po důkladné bez- a prohlídce pečnostní zaslouží žít rovnoprávně. Palestinci a rovni! A

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

10 150 153 dynamické těšit, zatímco se zatímco těšit, přitažlivé. Integraci dalších inter-, mezi- dostatečný společný v dovedností, při kterém čas strávený na táboře či úvahu vzájemné obavy obou okamžitě prospěšných znalostí prospěšných okamžitě bere v čemu budou cítit společný vlastnický integraci mezi hostitelskou kulturou záležitosti na rovném základě, směrem úrovně vzdělanosti a nebo všech skupin, zapojených do procesu. Účastníci musí společně tvořit něco ného, užiteč- k vztah, odpovědnost a hrdost. Mezi skupinami musí být rovnost co do počtu a Mít profesionální, osobnostně vyrovnané, kul- turně vzdělané, citlivé, neutrální a facilitátory. a bavit účastníky musí Aktivita společně a jeden od druhého učí. Integrace musí být přinejmenším dvousměrný přinejmenším být musí Integrace zúčast- všech potřeby uspokojuje který proces, něných a Místo setkání musí být vnímáno jako neutrál- ní, bezpečné, stimulující a podpoří cestování a na exkurzích. Programu musí obsahovat a nových učení užitečné prvky a dovedností. zájem či základ, na kterém se staví. skupinami imigrantů i multikulturních programech. Mají-li podobná

a následující dodržet nutné je úspěšná, být setkání kritéria a zásady: zájmy a ke společnému cíli. Podstatnou složkou úspěš- - získává prvky jsou kulturami napříč setkání ného ní podstatných znalostí a se účastníci baví. Koncept lze snadno využít pro dialog a a

indi- kultur- vážit si na tom udržení mediál- procesu společné oceňovat. při společné pak se do sebe jednosměrnou ko- jednosměrnou distribuci magazínu jednak přímý výstup demystifikovat. Tako- hraní rolí do kůže toho uvědomění, že neexistují jinam. To, že se v nenaučili znát a programu Crossing Borders zájmu o jiných situacích mezikulturních tvorba mohou vytvořit dokonalý nakonec i v procesu spolupráce na společném společnými články vede k Crossing Borders ukazuje, že společ- že ukazuje, Borders Crossing malých skupinách, pomocí simulací, setkání rozdílných jednotlivců a Možná využití v jiných jiných v využití Možná kontextech Zkušenost z Zkušenost ná produkce a rámec k ních skupin, kteří pak společně jako tým pracují předchozích na viděli jsme Jak cíli. společném na stránkách, v cíli se účastníci učí navzájem respektovat znát, a oceňovat, vá pozitivní zkušenost dopomůže jak mladým, tak dospělým lidem k neznámí (nebo nepřátelé), pouze přátelé, kteří se dosud nesetkali a „Je to jako manželství na tradičním Blízkém vý- chodě. Nejdříve se vezmete a zamilujete, ne naopak.“ Znamená to, že ke slo- žitým konfliktním otázkám je možné přistupovat pomocí jednoduchých metod. Místo - soustředě ní přímo na konflikt je například často lepší za- čít tím, co mají účastníci společného, a program budovat. V takřka nemáme sezení zaměřená na řešení konfliktu na Blízkém východě. Soustředíme a komunikační konfliktů, zvládání proces se na ní dovednosti, které účastníci uplatňují při psaní rozsáhlý dostanou Účastníci magazín. pro článků s přednáškách na nikoli výcvik munikací, ale prostřednictvím snahy vcítit se ve dvojicích a skupinové dynamiky a druhého. Časopis tvoří jednak rámec k zaměřenosti účastníků a jejich spojeného úsilí. Konečný produkt s viduálními i odpovědnosti a do jednotlivých škol i získávání užitečných dovedností a produkci magazínu účastníci učí znát a druhých, je pozitivním krokem k mírovému a ko- operativnímu soužití. Magazín je dostupný online (www.crossingborder.org). Uzavřeme tím, že koncept lze uplatnit Crossing i Borders setkávání. Základním pravidlem je neutrálním setkání na místě, soustředění na společné skupinovým potře- průhlednost na všech úrovních křehké hranici mezi příliš velkým individuálním a procesu dialogu, od plánování přes bám a vědomí dynamiky ve skupině. Mít dostatečně vyrovnané skupiny se stejným počtem účastníků, vyváženým a věku atd. stejné úrovně vzdělání genderem, Citlivost k Vědomí o a příliš malým zásahem. Upřímnost a setkání a realizaci k hodnocení.

ne- pod kon-

situa- nedů- vysoce

Blízkého

izraelskými

roce 1921 ote- mládež z

vleklém konfliktu udržet důvěru jako vůli pracovat v pracovat vůli facilitaci úspěšných

organizacemi účastní- organizacemi názorům zúčastněných zkušeným týmem manaže- Burundi, Jihoafrické republi- Jihoafrické Burundi, Dánsku. Takový postup s postup Takový Dánsku. setkávání ve smysluplném di- programuCrossing Borders se

tomuto účelu v k nimž patří rovnováha, rovnost, rovnost, rovnováha, patří nimž k učení, jak žít spolu, používal od

mládeží na neutrální půdě a k postojům a

vydávání kvalitního magazínu. S

facilitátorů bylo během uplynulých deseti

stran. Mít nezbytné facilitační dovednosti, osobní stabilitu a pokoru. s konzultovat Průběžně ků, komunitami a vedením. Schopnost usnadnit, aby každý měl příležitost plně se zapojit a vyjádřit své názory. Rovné zacházení, hluboké porozumění situaci stran a empatie vůči nim. Do určité míry musí třetí strana nabízet inspiraci a ztělesňovat naděje a aspirace stran. Hluboký zájem, znalosti a znalosti zájem, Hluboký Respekt k cích se skupinami tohoto typu. hluboce zakořeněnou podezíravostí a

Potřebnost a role role a Potřebnost třetí strany třetí V hodnotami zatíženém a s pedagogy a v střechou jednou věrou, jako je konflikt na Blízkém východě, je ne- je východě, Blízkém na konflikt je jako věrou, zbytná mediace třetí strany. Právě na tomto zá- rozhodla (IPC) kolej lidová Mezinárodní se kladě usnadnit setkání mezi arabskými a utrální třetí stranou se k rozhovorů a vřelabrány.svéV let možné přivést pedagogy a zprostředkovatelská role IPC soustředí na zajiš- tění realizace aktivit podle hodnot, které si pro- a stanovil gram učení a zaujatým, znalým a rů a doby, co škola k fliktních oblastí k alogu. Účastníci nepřicházeli pouze z východu, ale také z také ale východu, neutrální třetí strana, je zásadní, aby dodrželi následující minimální kritéria: ky, z Balkánu a střední Evropy. Mají-li si facilitátoři získat a

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

10 152 155

Re- D-17419 Seebad

LMU Drive, Suite 1840 Loy- Associates. 2001. Cross-cultural

Bochner, S. 1986. Culture Shock. Psy- Associates, Wolliner Strasse 5 practical guide to interpersonal team dynamics. Williams, S. 2003. Working with Conflict: skills and skills Conflict: with Working 2003. S. Williams,

Brack, L. B. 1999. The Missing Linkage: the Process of Integrating Orientation and On-Line Re-entry. Newsletter SAFETI Volume 1, Number 1. for Center Global Education LACIS – SOCCIS, LMU Exten- sion University Hall 1 ola Marymount University Los Angeles, California 90045–2659 http://www.lmu.edu/globaled/safeti/ la_brack.html Borish, S. M.1990. The land of the living: the Danish folk high schools and Denmark’s non-violent path to modernization. Nevada City, CA: Blue Dolphin Publishing. Boullata, J. 2003. vol. 3 Number 18, Jerusalem. Crossing Borders magazine Chang, R. 1994. A Success through Pfeiffer: Jossey-Bass. teamwork: Diallo, G. 1993. Indigenous learning forms in West Africa: The case of Mauritania. Education in Africa (viz Education. for Institute Oslo, of University 2, Vol. také www.garbadiallo.dk – klikněte na odkaz Pub- lications) Diallo, G. 1998. Educators’ Peace Process in the Middle Contribution East. The International to the People’s College, Elsinore, Denmark Mid- Diallo, G. 1999. Learning to live together in the dle East: Crossing Borders 1999–2002 Proposal. The International People’s College, Elsinore, Denmark. Eichhorn, H. R. & Ahlbeck. - www.businessenglish.de/miscommuni cation.htm Fisher, S., Abdi, D. I. Ludin, J., Smith, R., Williams, S. & practices for action. Birmingham: Zed Books & sponding to Conflict. www.respond.org Furnham, A. & chological reactions to unfamiliar environment. London: Methuen. Communication Coaching. HIGH-IMPACT Busi- ness English Training Worldwide, & Patton, Reich Literatura řízením Blízkého shodněte se, jak zorga- význam cílové skupiny něj účastníci odnesli pří- Afriky, Evropy a další dekorace, které by odrážely me- Kde se bude večírek konat, a proč? Kdy by měli hosté přijít a odcházet? Očekáváte od hostů, že něco přinesou nebo s něčím pomohou? Jaké jídlo a pití se bude podávat? Jaký druh hudby bude hrát? Jak by měli být muži i ženy oblečení? Cokoliv dalšího, co vás napadá. Barvy a zinárodní povahu a klubu. Rozdělení povinností souvisejících s a proč. klubu, kdo za co zodpovídá

Příprava mezinárodního vánočního večírku Příprava mezinárodního Diskuse: 45 minut Délka prezentace: 5 minut pro skupinu Cíl: Zvýšení našich kooperativních dovedností založených na rovnosti a dělbě úkolů. Metoda: Připravit mezinárodní vánoční večírek pro skupinu 50 lidí z východu. Mezi účastníky je stejný počet mužů a žen mezi 25–30 lety. Ve skupině diskutujte a nizovat večírek, aby si z jemné vzpomínky. Klíčové prvky, na které byste neměli nout: zapome- ozna- do 14 zakončení globálním ob- křesťané, další náboženských náboženských jaké nápoje by korektním oble- dívku v různých kulturních a čení. praktikují různá domorodá náboženství. Připravte program pro zahájení a každého dne. Jaký typ aktivit by se měl odehrávat během víkendů? Jaký druh hudby by měl znít a se měly podávat? Navrhněte multikulturní školu pro 12–15leté žáky z prostředí, včetně všech potřebných zařízení. Připravte pro žáky denní program od 9 hodin, ve kterém se dozvědí o Popište metody výuky a vztah s učiteli. Nakreslete chlapce a Co a jak by děti měly jíst k obědu? Děti jsou muslimové, židé a Navrhněte mezinárodní klub mládeže s čením veškerého vybavení, které považujete za nezbytné. čanství.

Návrh mezinárodního klubu pro mládež Diskuse: 45 minut Délka prezentace: 5 minut pro skupinu Cíl: Zvýšení našich kooperativních dovedností založených na rovnosti a dělbě úkolů. Metoda: Návrh multikulturní školy Návrh multikulturní Diskuse: 45 minut Délka prezentace: 5 minut pro skupinu Cíl: Zvýšit kooperační dovednosti založené na rovnosti a dělbě úkolů. Metoda spo- zemi aspektů jako: jako: aspektů

dočasném uprch- ústně prezentujte své inte- respektovat místní zákony a zákony místní respektovat Výběr povolání a se učit Vůle Vzájemná očekávání Aspekty vaší kultury či hodnoty, kterých jste ochotni se kvůli integraci vzdát Aspekty vaší kultury, bez kterých svých představ neobejdete se podle Jazyk Náboženství a tradice Stravovací a nápojové zvyklosti Genderové role a vztahy Způsob oblékání a vystupování Školy pro vás i děti lečenská pravidla krátce písemně i

Být v kůži druhých Diskuse: 45 minut Délka prezentace: 5 minut pro skupinu je představit si sebe Cílem této simulační aktivity sama v kůži druhých. vyhnaly okolnosti vás že skupině, ve si Představte Blízký východ. z vaší domovské země na Po šesti náročných měsících v lickém táboře pro vás Vysoký komisař OSN na- štěstí zajistil povolení ke stálému pobytu v XY, kde se smíte trvale usadit. Otázka pro členy každé skupiny zní: co budete dělat, abyste se ve své nové společnosti integrovali a fungovali co nejefektivněji. Přemýšlejte, uvažujte, diskutujte, dohodněte se a grační strategie v hostitelské kultuře. pod- posuzována budou integraci vaši pro Kritéria a hodnot kulturních základních le Otázky úkoly a Interkulturní aktivity Garbypodle Diallo

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

10 154

Diskuse ...... 166

Literatura ...... 168 Literatura Otázky a úkoly168 ...... Kapitola 11 Důsledky výcvik pro ...... 163 Adaptace na novou kulturu ...... 162 na novou Adaptace Pia Nissilä a Marjatta Lairio Pia Multikulturní poradenské kompetence ...... 158 Multikulturní poradenské poradenské Multikulturní v poradenství k odlišnosti citlivém kompetence – důsledky výcvik pro Publica- Vision of Hope Dream, A guide for Counsellors and Educa- Handbook for Community workers, source of 21 sets of ideas and activities, EarthScan EarthScan activities, and ideas of sets 21 of source for Our Time, Random House, Parktown, UK Vella, J. 1994. Learning to Listen, Learning to Teach, Josssey- Adults, Educating in dialogue of Power The Bass Inc., Publisher California. Trans- Dialogue, of Magic The 1999. D. Yankelovich, forming Conflict into Cooperation,Schuster, New York Simon and Borish, S. M. 1990. The land of the living: the Danish folk high schools and Denmark’s non-violent path to modernization. Nevada City, CA: Blue Dolphin Publishing. Bohm, D.1996. On Dialogue (ed. by Routledge, London, UK Lee Nichol), Chambers, R. 2002. a Participatory Workshops, Publications, UK Edu- Different, All Equal, All 1995. Europe, of Council cation Pack, Strasbourg, France Hope, A. and Timmel, S. 1999. Training for Trans- formation: a Intermediate Technology Publications, - Southamp ton, UK Hunter, D. et al, 1995. The Art of Facilitation, fisher Books, USA Justice, T. and Jamieson, W. D. 1999. Facilitator’s Fieldbook, American Management USA Association, Kaner, S. et al. 1996. Facilitator’s Guide to Partici- patory Decision-Making, New Society Publishers, Canada Koopman, A. 1997. Shifting Paradigms, A tion of Anti-Bias Project, Earling Learning resource Unit, South Africa Ponterotto, G. P. and Pedersen, B. P. 1993. - Prevent ing Prejudice, a tors, Sage Publications, London Senge, M. P. et al 1994. The Fifth book, Nicholas Brealey Publishing, London. discipline Field- Tutu, D. 2004. God Has A Seznam doporučené doporučené Seznam literatury – October 1995. The Public Service celebration of 75 years of working for peace and international friendship. Skive, Denmark: Handy- Print A/S. Ramadan, A. 2004. Feedback from Crossing Bor- ders Seminar, 2004, Elsinore (15–30 August 2004) Shock, Culture Return Newsletter, On-Line SAFETI In Volume 1, Number 1, Fall 1999–2000. www.lmu.edu/globaled Horowitz. L. 2001. Peace through journalism. Jour- nalisten, Danish Journalist No. 15/2001, Copenhagen. Union’s Newsletter Jelking, R. and Sajous, E. 1995. Stereotyping: Mono- graph – Issue 3 Commission of Canada. www.psc-cfp.gc.ca/publi - cations/monogra/mono3_e.htm College: People’s International The M.1996. Lawson, A

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

10 156 159 pra- odborníky z této rozšířené verzi převedli do měřitel- aktivit. V kultury, zatímco diverzita zname- diverzitu. Multikulturalita se týká zavedení těchto kompetencí je Arredondo doplňují vysvětlující informace pro každou Toporek (1996) rozšířili a nich společně se strategiemi, jak jich - dosáh xe k a ných chování a autoři popisují rámec pro rozvíjení kompetencí a z - mul rozlišuje kompetencí verze Nejnovější nout. tikulturalitu a etnicity, rasy a ná jiné individuální odlišnosti jako věk, gender, sexuální orientaci, náboženství atd. S cílem povzbudit pedagogy a tomto předsudků, stereotypům pochopením menšinovými kterými pracuje, postojů, znalostí multikulturalismu. kultury klienta. Má- kol. (1982). V rámci mezikulturních dovednosti. První dimenze etnických menšin, soustředí těchto charakteristik je - popi přesvědčeními poradce, které poradce, přesvědčeními 3) schopnost nasadit odpoví- techniky intervence. Vzhledem odlišnosti (například Nelson-Jones strategie pro práci s dimenzích názorů a hodnot na jednání jedince. Druhá di- kulturních skupinách, s multikulturním poradenským kompetencím, rozvíjí pozitivní orientaci k poradenství vnímat jako širší rámec přístupu postoje, znalosti a dovedností, definují Multikulturní poradenské jiné kultury, musí si nejprve uvědomovat vliv kol. (1992, 1996) revidují původní - třídimenzio rozumí společenskopolitickým vlivům. Posled- jejich hodnocením obecných kompetencí po- tomu, že každá z v citlivého k - nejno také podporují pohledu úhel Tento 2002). vější výzkumy: zdá se, že existuje pozitivní - kore lace mezi hodnocením klientů, které se vztahuje k a kol. 2004). radce (Fuertes a Brobst 2002; Farga a Kořeny dokumentu Multikulturní kompetence poradenské najdeme v kompetencí od Sueho a zásadním textu autoři nastiňují tři dimenze me- zikulturních poradenských kompetencí: názory a se zabývá postoji a postoji zabývá se se týkají rasových a a předsudkům bránit potřebu na se a Výzkum zdůraznil, jak je důležité, aby si poradce byl vědom vlastní kultury a li být člověk schopen vcítit se do situace osoby z kultury a menze poukazuje na to, že kulturně zdatný poradce disponuje dobrou znalostí a vlastního světového názoru, má konkrétní znalosti o a ní dimenze zdůrazňuje specifickétechniky intervenční a skupinami. Sueho od kompetence poradenské Multikulturní a nální rámec přidáním následujících tří charakteristik kulturně kompetentního poradce: 1) vědo- mí vlastních předpokladů, hodnot a 2) porozumění světovému názoru kulturně od- lišného klienta a dající strategie a k sována v a kompetence celkem devět oblastí kompetencí (viz tabulku 1).

vy- kol. kom- klien- Toporek že je - za diverzitě, západních Evropě (viz (viz Evropě rozsáhlého mezinárod- cílech a rasové minority multikulturní práci širší Thomas 2004; Coleman etnocetrismu a Thomas 2004). Zdůraznění Američané evropského pů- Jackson 2004). V dalšími menšinami v důrazu na etnické a kol. 1992; 1996) vychází z vychází 1996) 1992; kol. Evropě i zkoumal typické poradenské interakce kol. 1996; Nelson-Jones 2002). Na druhé odlišného etnického prostředí. Východis- imigranty a poradenského výzkumu. Tento výzkum byl komplexnější (viz například Nelson-Jones 2002; Nelson-Jones například (viz komplexnější Multikulturní poradenské kompetence Během posledních let kulturních probíhá kompetencí, okolo potřebných multipro s práci 2004; Vontress a vodu) mají tendenci k potřebí podobný monokulturalismus překonat (Sue a straně se ozvaly četné kritické komentáře toho, že pozornost je věnována Vzhledem k pouze minoritám. jsou zanedbávány například otázky sexuálních menšin (Weinrach a širších otázek sociálního začlenění (inkluze) a v zvláště význam má (exkluze) loučení například Hiebert 2004). Proto se objevily návrhy pojímat poradenství šířeji jako citlivé k nikoli pouze ke kultuře (například Nelson-Jones 2002). Rámec multikulturních poradenských kompe- a (Sue tencí zemích, živá diskuse. Ve Spojených státech tato se diskuse zaměřovala na model - multikultur ních poradenských kompetencí Sueho (1992;1996). Od roku 2002 ve a Spojených státech dokonce probíhá národní kampaň na podporu těchto kompetencí (viz Arredondo a 2004), která vyvolala řadu kritických komentářů (například Weinrach a ním měřítku však byla diskuse o petencích potřebných v a Hiebert 2004). Diskutující se shodují na tom, že základem rozvoje multikulturních kompetencí by měla skutečnost, být že „Euroameričané“ (tj. populace v většinová výzkumu týkajícího se kulturní identity, kulturní komunikace, inter- duševního zdraví minorit i původně určen pro poradce ve Spojených stá- tech a mezi bílým (euroamerickým) poradcem a tem z kem této kapitoly ovšem je, že kompetence lze této Evropě pilířů naše- diverzitě (Nelson-Jo- probrat důsledky, kte- oboru multikulturního nejšířeji používaných kon- tomto tématu založena na multikulturním poradenství kol. 1992) a multikulturních poradenských kompetencích poradenství citlivého k Cílem této kapitoly je podat přehled vývoje Stan- vývoje přehled podat je kapitoly této Cílem dardů kompetencí v (Standards of Multicultural Counselling Compe- tencies, Sue a cepčních rámců. Tvoří také jeden z ho výcvikového programu, který od roku 1996 probíhá na finské University of Jyväskylä. Ačkoliv o existuje stále širší výběr literatury, jejich důsled- ky pro výcvik byly zkoumány jen málo. kapitole V je diskuse o širším kontextu otázek sociální inkluze v a poradenství jedním z ré tento dokument přinesl do výcviku poradců. Tyto standardy jsou v nes 2002).

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

11 158 161 ne

praktiky jsou

použití

při volbě

neverbálních

rasismu a

tradičními léčiteli

pracovat na odstranění testovacích nástrojů a náboženskými vůdci a procesech psychologických předsudcích a komunity kulturně odlišných

si též vědomi jejich kulturních omezení. a zaujatých, předsudečných a diskriminujících postupů. za vzdělávání svých klientů v intervencí, jako jsou cíle, očekávání, zákonná práva a poradenská orientace. tradičních hodnoticích a z klientů, pokud je to vhodné. požadovaný klientem. Pokud je třeba, vyhledají tlumočníka nebo klienta předají kvalifikovanému bilingvnímu poradci. a v klientovi. konzultace s škálu verbálních a postupů pomoci a opatření brát ohled na jejich kulturně vázanou povahu. podporu klienta, pomáhají mu zjistit, kdy tkví problémy v 6. Poradci by měli dohlížet 7. Poradci přijímají odpovědnost 4. Poradci používají jazyk 5. Poradci jsou experty v 3. Poradci nejsou proti vyhledání 1. Poradci jsou schopni využívat 2. Poradci užívají intervence pro mimo

relevantními

menšin i

jedince z

poradenské situace. obeznámit s výzkumy. Měli by aktivně hledat vzdělávací zkušenosti, které obohatí jejich znalosti, porozumění a mezikulturní dovednosti. o 1. Poradci by se měli 1. Poradci by se měli 2. Poradci se aktivně zajímají kulturně

výcvikové

aktivne hledají

kulturním

konzultační a zkušenosti, aby obohatili své znalosti a posílili účinnost práce s odlišnou populací. sobě samým jako rasovým a bytostem a nerasistickou identitu. 1. Poradci hledají vzdělávací, 1. Poradci hledají vzdělávací, 2. Poradci se snaží porozumět

C. Dovednosti rozumějí

respektují

ozvoj odpovídajících odpovídajících ozvoj hodnoty týkající se tělesného nevidí cizí řeč jako překážku

tomu, jak různé poradenské praktiky vyhovují kulturně odlišnému klientovi. institucionálních bariér, které brání minoritám využívat podpůrné služby. zkresleních hodnotících nástrojů a používají postupy a interpretují výsledky s vědomím kulturních a jazykových charakteristik klientů. menšin, hierarchie, hodnoty a přesvědčení stejně jako rysy a zdroje menšinové komunity. diskriminační praktiky na sociální a komunitní úrovni, jež mohou ovlivnit psychickou pohodu populace, které jsou služby poskytovány. náboženské přesvědčení a a duševního fungování. praktiky pomoci a vnitřní pomáhající systémy menšinové komunity. a poradenství. intervenčních strategií strategií intervenčních a technik 1. Poradci mají znalosti a 2. Poradci jsou si vědomi 3. Poradci vědí o možných 4. Poradci znají rodinné struktury 5. Poradci si uvědomují závažné 1. Poradci respektují klientovo 2. Poradci respektují domorodé 3. Poradci oceňují bilingvismus 3. R rasismu jsou přesvědčením přesvědčením

konkrétní skupině, se kultura ovlivnit utváření předsudků, které mohou přijatelnostporadenských etnickým skupinám, které které skupinám, etnickým s postoje rámci poradenství poradenství rámci

informace znalosti a informace o kterou pracují. tomu, jak mohou rasa a osobnosti, profesní volby, projevy psychických poruch, hledání pomoci a přístupů. sociopolitickým vlivům, které zasahují do života rasových a etnických menšin. Např. otázky imigrace a často obtížné a mohou ovlivnit poradenský proces. negativních emočních emočních negativních rasovým jiným vůči reakcí a klientovi jejich mohou v ochotni Jsou uškodit. porovnat vlastní názory a svých odlišných klientů nepředsudečným způsobem. svých stereotypů a mít vůči jiným rasovým a etnickým menšinám. názoru kulturně odlišného klienta 1. Poradci mají specifické 2. Poradci rozumějí 3. Poradci rozumějí 1. Poradci jsou si vědomi svých svých vědomi si jsou 1.Poradci 2. Poradci jsou si vědomi 2. Porozumění světovému světovému 2. Porozumění zkreslení

svém

rozdílech

svém rasovém

klienty existují

tom, jak ovlivňuje

normalitě/abnormalitě jejich dopadu na klienty rozumějí tomu, jak útlak, stereotypizování ovlivňují o komunikačních stylech oblasti etnicity, kultury odlišnostmi, jež mezi

a z menšin. v a rasismus diskriminace a je osobně i v jejich práci. sociálním vlivu na druhé. Vědí o jejich definice a v poradenském procesu. znalosti o a kulturním dědictví a o a víry. v s nimi a rozpoznat limity svých kompetencí a odbornosti. jak jejich kulturní zázemí ovlivňuje psychologické procesy. svého kulturního dědictví a hodnot a respektují odlišnosti. předpokladů, hodnot hodnot předpokladů, a předsudků

3. Poradci vědí o 2. Poradci mají znalosti 1. Poradci mají specifické 4. Poradci nemají obtíže 3. Poradci jsou schopni 2. Poradci si uvědomují, 1. Poradci jsou si vědomi 1. Uvědomění vlastních vlastních 1. Uvědomění

A. Názory a postoje B. Znalosti Tabulka 1 Sue a kol. 1992) poradenských kompetencí (upraveno podle Rámec multikulturních

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

11 160 163

kom- obsah samo- dalších

institucí

multikul- diverzitě.

kol. 1989;

prezento- fakultními

poradenství pro závěru této části

následujícím textu textu následujícím mnoha vzájemně se způsobech začlenění

filozofické jádro i výcvik doplňující složkou,

metod výuky Multikultur- multikulturních poradenských rozvoji potřebné zdatnosti a pro další minority ve společnosti.

kol. (1997) vedli rozhovory s Program zaměřený na jehož multikulturalismus, teoretické a vycházejí z perspektiv. Vzájemně provázané kurikulum, kde je mul- tikulturní obsah a ale pouze jedním z ovlivňujících paradigmat kurikula. Specializované studium, které pojímá když výcvik nejčastěji zahrnuje účast na jed- Multikulturní poradenské kompetence rozší- řené tak, aby zahrnuly procesu, hledisko jsou také adaptačního užitečné v imigranty i Znamená to ovšem, že potřebujeme definovat kulturu šířeji – jako integrovaný vzorec lid- ského chování včetně myšlenek, komunikace, aktivit, zvyků, přesvědčení, hodnot a rasových, etnických, náboženských a sociálních skupin (například Cross a V 2002). Nelson-Jones též viz podrobněji probereme některé důsledky těch- to kompetencí pro výcvik. V nabídneme některé konkrétní náměty, jak výcvik lze kompetencí využít také ve výcviku po- radců zaměřeném na větší citlivost k Nepřehlédněte prosím, že některé z vaných metod mohou být využity také v statném studiu. V poslední době vzniklo několikprogramů, kurzů výcvikových a ních poradenských kompetencí pro I poradce. nomkurzu, většina badatelů shodujese tom, na že jediný kurz neposkytuje multikulturní výcvik dostatečný k petencí (viz například Tomlinson-Clarke 2000). Torres a turními poradenskými odborníky a diskusními skupinami o multikulturality do celkového vzdělávacího pro- vzdělávacího celkového do multikulturality gramu poradců. Podle této studie existuje řada cest, jak toto začlenění umožnit: 1. 2. 3. Důsledky výcvik pro zahrani- zvládání konfliktů. To obvykle uka- obvykle To konfliktů. zvládání problémů a problémů a nové kultury. zuje na integraci původní Je důležité poznamenat, že se stejným procesem stejným se že poznamenat, důležité Je v dočasně pracující lidé také setkávají se čí. Také poradci, kteří vstupují do oboru multi- podobné zažívat mohou poradenství, kulturního pocity.

využí- řešení etnické sobě, b) zábavná určitou mírou kultuře a „turistickou fází“, pobytem někde, různých kulturních různých skutečnému stresu. každé kultuře najde- hodnotách, přesvědče- Sueho (1990) je založen jiných minoritních skupin, nezvyklé. Majoritní kultura vlastní starší kultuře, původní postojů osob z osob postojů vzrušení, spojené s chování. Tuto fázi lze rovněž označit ostatním z hostitelskou kulturou jsou způsobeny v dalším členům téže menšinové skupiny, menšinové téže členům dalším tomto bodě se jedinci s euforií, jež jsou spojeny s nová kultura jsou tedy vnímány jako proti- etnických skupin. Každá fáze zahrnuje čtyři kde je to odlišné a představuje žádoucí cíl. časem ustoupí frustraci a Selhání dříve pokládaná za drobná a jsou nyní vnímána jako stresující. Nové pro- středí vyžaduje velký výdej vědomé energie, které ve starém prostředí nebylo zapotřebí, což vede ke kognitivnímu přetížení a únavě. Fáze 5. Integrující uvědomění. V úspěšnosti aktivně angažují v vají přitom nové nástroje, které mají k Fáze 1. Konformita. Je charakterizována intenzivním a vzrušením Fáze 2. Nesoulad. Zábava a Fáze 3. Odpor a pohroužení. Silný návrat k a kladné. Fáze 4. Introspekce nebo nová orientace. Lidé si nakonec uvědomují, že problémy - spo jené s skutečným rozdílem v ních a jako rostoucí realismus: v me dobré a špatné.

konflikty (viz například1997; Sue a Sue 1990). Bennett 1993; Berry Klasický model Sueho a na různých studiích rozvoje rasové identity ve Spojených a státech. Nejlépe je pohlí- interpre- pro rámec koncepční na jako něj na žet a chování taci a postoje nebo přesvědčení: a) postoj k postoj k postoj c) postoj k a d) postoj ke členům dominantní skupiny. Fáze modelu jsou následující:

Ev- úz- jejich obou rozvoj někte- sociál- zpravidla zpravidla citovou ori- novým pro- novým tomu, že nej- popisu proce- pocity, představy, pocity, poradenstvím pro etapách a roce 1880 k kultuře dvou odlišných kulturních poradenství pro imigranty je jedním je imigranty pro poradenství demografických důvodů jsou v kontaktu). Adaptace obvykle začíná našem kontextu především ve Finsku

v diverzitu významné pro mnoho různých centrálních hledisek kulturní adaptace a Adaptace Adaptace kulturu na novou skupin, které přišly do Adaptace vzájemného se kontaktu. obecně chápe jako obousměrný proces, při kterém dochází ke změnám v dotčených kulturách. Přesto se základní výzkum adaptačního procesu vzhledem k více se jako osoba mění nově příchozí, převážně a myšlenky jejich na zaměřoval vjemy a vztah k původní i nové kultuře. I když existují významné individuální rozdíly, zdá se, že adaptace je psychologický a ní proces, který probíhá v Podle Nelson-Jonese (2002) jsou ohledy na - kul turu a skupin. Z su změny v rých zemích současnými nebo potenciálními po- potenciálními nebo současnými zemích rých ši- Jinou obyvatelé. domorodí klienty radenskými rokou klientskou skupinou jsou migranti a děti. Některé země také zdůrazňují širší pojetí diverzity, zahrnující gender, sexuální a entaci, postižení, náboženství, socioekonomický status a jejich kombinace. Multikulturní dokument se státech Spojených Ve na především zaměřuje kompetence poradenské poradenství pro etnické minority, zatímco v ropě a jsou kompetence spojeny s V imigranty. z trvá až rok (v závislosti na kulturní vzdálenosti kultur v identity. Tato hlediska původně zdůrazňoval také zdůrazňoval původně hlediska Tato identity. dr. Sue se svými kolegy. Proto jeho teoretický rá- krátký následující pro základ jako použijeme mec popis procesu adaptace do nové kultury. Termín adaptace nebo akulturace zavedli ame- ričtí antropologové v pocity optimismu až euforie.pozitivní pocity ustupují frustraci, napětí Postupněa tyto s schopni nejsou jedinci když kosti, středímúčinně vstupovat dointerakce. Modely obecně předpokládají, že před dosažením ur- čité úrovně integrace je třeba vyřešit kulturní

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

11 162 165 či- instituce- oblasti boje s organizacemi, které fungují jako nástroje

vnímání poradců jako sociálních inženýrů a nitelů změny, zvláště v mi a potlačování kulturní rozmanitosti - (Nelson-Jo nes 2002). ra- di- po- naší

reak- poci- Achen- kterých so- citlivosti k citlivosti otevírají prostor pro dalšími vzdělávacími diverzitě, musíme si vyjádření pocitů jako zkušenostech a

Lyons (2003) zdůrazňují,

tomto případě mělo být

poskytují jim reálnou zku- etnické menšiny. Studenti

jiným sociálním skupinám než

osobních, a propojeno s chudobě nebo tělesném postiže- světové názory můžeme zvažovat

ve výcviků poradců k poradců výcviků ve

Wroblewského (1975) pomáhají hry

poradenství citlivém k osobní historie. Tyto techniky zároveň chrání

studentům procítit chování, jehož si dosud nebyli vědomi, dovolují jim konfrontovat se s citem bezmoci, poskytují příležitost zabývat se normami, které se mohou lišit od norem spo- lečenských a soukromí studentů a šenost klienta. Na druhé straně může tento typ hraní rolí dát příležitost k je hněv nezvyklým způsobem, který může být rozrušující. Proto musí být lektoři citliví k cím studentů. Aby uvolnili napětí studentů, kteří se obtížnými zabývají tématy jako je etnocetrismus a reálnost rolí, protože při vytváření postav vy- kreslují studenti podrobný světa portrét své postavy, vnějšího jejích a vnitřních konfliktů sismus, měli by lektoři používat nější také vzdělávací zábav- techniky, jako jsou hry. Crockera a Podle dětskou hravost. Kim a ná- jako hru studentům představit důležité je že stroj učení. To znamená, že ještě důležitější než samotná hra je diskuse o mohounapříklad dostatúkolzkoumatza vlastní stereotypy o ní. Pokud se však rozhodneme pro tento výcvik v sami jako lektoři položit otázku, o ciálních skupinách je důležité uvažovat v metodami. Je důležité si povšimnout, že hlavní zásady vý- cvikuMultikulturních poradenských dovedností i uplatnit lze verzitě. Své hodnoty, předsudky, předpoklady, stereotypy a také ve vztahu k jsou jenom rasové a tech, které vyvolala. Jak říkají Arthur a bach (2002), zkušenostní učení musí být peč- livě voleno a společnosti – které jsou například nejvíce ohro- ženy sociálním vyloučením. Konečným výcviku cílemporadců by v

te- po- hra- zpo- výuky Lyons

Kim a

ročními mul- terénu a emoční zranitel- otázkám. - zesměš ze obavy

hraním rolí zdát pří- zdát rolí hraním systémů přesvědčení průběhu roku, spíše než

kontextu identity sociální

jeho vyřešení. Sevig také pod- Achenbach 2002 a

emocionálníhoučení. Zkušenost

multikulturních otázkách, k na pomoc rozvíjení kulturní empa- cílemvytvořit realističtější zkušenost

cílem zajistit pozitivní zkušenost z poskytování prostoru k

sociální pracovníky navrhuje Sevig (2001),

aktivit, které jsou jim nepříjemné (další po- usnadnit vyjádření zmatku a pocity viny, studu, pohrdání a pohrdání studu, viny, pocity nění. S navrhují, aby studenti byli na podobné reakce připravovánipředem. takéJenezbytné vysvětlit účastníkům,žesemohou rozhodnout stáhnout z Schwartz 2003). drobnosti viz Parker a Na základě sedmileté zkušenosti s psycholo- pro semináři výcvikovými tikulturními gy a že by studenti měli najít optimální rovnováhu kognitivníhoa by měla povzbudit kritické zhodnocení společenských teorií, struktur a a tom sledovat pokrok v skupiny (například dát studentům za úkol popsat historii své rodiny, svůj příběh dospívání, svá náboženská přesvědčení atd.). podle Za Seviga třetí důležité je ohodnotit multikulturní kompetence studentů na počátku kurzu a nosti, když je to vhodné. Za druhé by lektořimělibydruhévhodné. Za to jenosti, když nejdříveco zahájitproces, kterémstudentivese navzájem poznávají v čekat až na závěrečné hodnocení. Za čtvrté, ke konfliktům ve skupině by se mělo přistupovat spíše se zdůrazňováním tolerance ke konfliktu než se snahou o z studentů zkušenosti na soustředění poruje rénu a Zkušenostní učení, jako je práce v ní rolí, bylo široce doporučováno pro zvyšování povědomí o chybňování osobních rámců kulturní diverzity studentů a tie (viz Arthur a 2003propřehled). druhéNa straně některýmse s cvičení mohou studentům umělá.lišS než tradiční hraní rolí vyzýval Sheppard (2002) studenty, aby se chovali jako klienti. Uplatňo- val při tom techniky, které používají scénáristé při vytváření uvěřitelných postav prostřednic- tvím hraní rolí. Scénáristické techniky posilují tomto nabíd-

tak roz- význam nedominantních oboru poradenství. dovednostní (vědět sítí přátelských vztahů. tomto výcviku je podle výuky didaktické (znát to), tomto programu se nabízí

rasy. Studenti také připravují obrannými reakcemi studentů, rámci formální kurzů kurikula na- kurikula kurzů formální rámci dominantních a multikulturní zkušenosti. V

Schwartz (2003) upozorňují, že zkou- typu jsou v jsou typu bízenymultikulturní poradenské workshopy, přednášky nebo doplňující analýzy případů (Torres a kol. 1997). Kurzy a jeden nebo více nezávislých kurzů multikul- turního poradenství. multikulturní poradenství jako samostatnou výcvikovou oblast. Multikulturní menu, ve kterém volí si multikulturní poradenský studenti kurz z kového katalogu. Kurzy lze vybírat z manitých oblastí jako jsou černošská či asij- nebo antropologie. ská studia, ženská studia Prostupující program. Multikulturně pora- denský obsah proniká do všech existujících kurzů. Zvláštní kurzy. V malých skupinách zkoumají vývoj a doktorských programů v Carter (2003) popisuje propracovanější výcviko- téma- multikulturní jsou kterém ve kurikulum, vé ta zapojena do kurikula magisterského stupně a aby přistoupili na sebezkoumání. - Sebezkoumá ní je proto povzbuzováno od samého začátku kurzu: jako úkol před zahájením kurzu je zadána autobiografická črta. Ta se týká pěti hlavních re- ferenčních oblastí: genderu, náboženství, soci- ální třídy, etnicity a Výcvik pozůstává z zkušenostní (znát sebe) a jak). Hlavním úkolem v Cartera práce s genogram své rodiny a V 7. skupinách se rozšiřují prostřednictvím Další součástí je vytváření četby. dovedností, které zahrnuje hlavně simulovaná poradenská sezení. Parker a mání vlastních hodnot, předsudků, stereotypů atd. často vyvolává silné emoční reakce jako 4. 5. 6. členství ve svých referenčních skupinách. Faktic- ké znalosti o

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

11 164 167 našem kontextu však musíme (2004): „Multikulturní kompetence se stává způ- sobem života.“ V multikulturalismus definovat šířeji, abychom vě- novali rovnocennou pozornost všem sociálním skupinám, které jsou ohroženy ekonomickou, sociální či kulturní marginalizací. této oblast našem chudý- poraden- Toporeka těmi, kdo kol. 1992). to dokonce dalších - men to kombinací terénu – včet- – terénu multikulturního různých poraden- sociálně pedagogic- sociálně písemných prací. Na- stát se multikulturními se stát kol. (2002), a teoretické myšlení o myšlení teoretické - odpoví zhruba kurzu tomto psychoterapie z rozvoji kooperativního poradenství kooperativního rozvoji rostoucí globalizaci se ve většině diverzitě zahrnuje získání teoretických získání zahrnuje diverzitě zdravotní léče, speciální školství nebo základním výcviku nabízíme také další organizaci učení a učení organizaci historickém pozadí různých hledisek také získávání zkušeností z zkušeností získávání také více nabývají na důležitosti, a obecném závěru je užitečné poznamenat, že ve skandinávských zemích. Chtěli bychom pro- přednášek, četby, zkušenostních cvičení, promí- tání poradenských filmů a zaměstnávají klienty. Navíc je něco užitečné o vědět k budoucnosti. a vědomě se orientovat Třetím hlediskem, které zdůrazňujeme v kurikulu, je, že potřeby imigrantů a šinových skupin ohrožených sociálním vylouče- ním jsou příliš mnohotvárné, takže je žádná profese nemůže řešit sama. Toto hledisko uznává také současná mezinárodní diskuse o 2004). Hiebert například (viz kompetencích ských k přístup Náš k citlivého o základů kého referenčního rámce (viz Hämäläinen v a knize) ně prostoru pro reflexi – z ských kontextů, jako je pracovní administrativa, sociální a různé evropské projekty zabývající se sociálním začleněním. mo- specializační také volit mohou studenti Naši dul, který jim nabízí příležitost rozšířit svou pora- a odbornost denskou multikulturního poradenství (Sue a v používaný Přístup dá přístupu Estrady a teorií tradičních kritiku na zaměřuje modul se víc poradenství a pohledu. Studenti se také mohou specializovat a výzkum multikulturní na poradci – výzkumníky. Mimo rozvoj multikulturalismu v stupně výcviku v multikulturním poradenství. V vzhledem k zemí rozšiřuje propast mezi bohatými a mi, mezi těmi, kdo mají příležitosti, a jsou marginalizováni. Otázky sociální více a rovnosti i a Arredonda vyjádření připomenout to

ži- od- nábo- tématech způsoby ži- různým soci- širokém slova

nutnému pře- širšíchotázkách

sebepojetí vyvíjejí sebepojetí identity poraden- kol. (1992). Přesto je mnoha případech ze sobě samým. Je důležité Je samým. sobě různými identitami a prostředím, musí taková postmoderní společnosti imigrantů. Rámec Multi- poradenství pro další sociální poradenských situacích mohou

našem kurikulu klademe na spo- životních kontextů různých margi- klient jednotlivé otázky interpretovat úvahu odlišná pojetí lidské bytosti a světové názory ve vztahu k multiprofesní spolupráce. Důraz na osobní otázky diverzity zdůrazňovány v soustavné interakci s brát v dezintegrace tradic činí v ství. Spojené vlivy individualizace, globalizace a života riskantní projekt, ve kterém jsou lidé nuceni experimentovat s reflexe zahrnout také různé etapy běhu života. Druhý důraz v lečenské změny, které vedou k hodnocení podstaty práce a ženství, společenskoekonomické třídě, genderu, věkové skupině atd. Podobně porozumění světovému názoru kulturně odlišného klientamůže obsahovat například zkoumání světové- ho názoru a nalizovaných skupin. V našem kurikulu výcviku poradců na Universi- ty of Jyväskylä ve Finsku jsou multikulturalismus i minority (Nelson-Jones 2002). Například - vědo mí kulturního zázemí jedince lze vnímat jako zkoumání jeho sociální identity v smyslu – jako porozumění příslušnosti k reflektovat své vlastní postoje, stereotypy, před- sudky a álním skupinám, své životní volby a a já jedincovo se Protože vota. v votními styly. V poradce a kom- Odborná východisek. odlišných zásadně ze petence poradce zahrnuje schopnost rozpoznat a osobního uvědomění, a společenských změn uvědomění zřejmě obsahuje podobné jaké prvky, nabízí práce Sueho a třeba vyzdvihnout, že poradci musí být schopni k přístupu vnímavějšího Podstatnéovšem je uvažovat o sociálního začlenění než je etnických pouhá menšin integrace a kulturních poradenských kompetencí lze šířeji uplatnit také v lišné světové názory. V je zásadní důkladně porozumět otázkám, které soci- zemi. zemi. zdroje zdroje margi- vytváře- pracovním

mnoha dalších představiteli obce

pracovnímúřadem

současnosti zahrnuje místními úřady, imigran- zdroje se možnosti různí

multikulturním poradenství

imigranty a

integraci do finské společnosti. představiteli pracovního života. roce 1999 imigračním zákonem rozdílům mezi obcemi pokud jde

kulturním životě. Doposud se mezi- se Doposud životě. kulturním 000 cizinců, žijících trvale v posledních letech byla globalizace. Změ- globalizace. byla letech posledních poslednímdesetiletí podstatně změnily také

cílem prosazovat integraci imigrantů byly diverzita kultur. Odhaduje se, že pětimilio- dostupné služby a mají vliv na obsah plánu. Finský integrační podpory pro imigranty obecní úřady. Obec široké spolupráci s v představiteliobce nebo s

Diskuse sestavuje pro imigranty v integrační program S ve Finsku v stanoveny postupy sociálního začlenění imi- grantů. Podle tohoto zákona přebírají zodpo- vědnost za zajištění odpovídajícího a školení ty, občanskými organizacemi, náboženskými komunitami a Každý dospělý imigrant si navíc ve spolupráci s přes 110 koncipuje integrační plán. Při vytváření jsouplánu společně s zaměřovala hlavně na sociální začlenění etnic- kých minorit a imigrantů. Ve Finsku se podobně jako v evropských zemích zvyšuje počet imigrantů a nová finská populace v tvar prostředí, ve kterém funguje poradenství. Uprostřed této rychlé sociální transformace se častěji vyskytovaly problémy spojené s nalizací. Charta základních práv Evropské unie zdůrazňuje sociální začlenění, tj. proces, který zajišťuje, aby lidé ohrožení chudobou a álním vyloučením získávali příležitosti a nezbytné pro plnou účast na a sociálním ekonomickém, národní literatura o Centrální hnací silou trendů společenského roz- společenského trendů silou hnací Centrální v voje ny, které probíhají ve společnosti a zvažovány nejvhodnější způsoby, jak imigran- tům pomoci v životě, se odrazily také ve a vzdělávací politice Vzhledem k o zákon zavazuje různé místní úřady k ní kooperativních pracovních postupů, které usnadňují sociální začlenění imigrantů www.mol.fi/migration). (viz a

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

11 166 169 critically qualitative study. McDavis, R.J. 1992. Mul- research-based approach. Allen, J.1997. The multicul- Vasquez-Nuttall, E. 1982. Posi- 1982. E. Vasquez-Nuttall, & Thomas, K. R. 2004. The AMCD Jackson, M. L. 2004. Reactions to & Sue, D. 1990. Counseling the culturally & call to the profession. Journal of Counseling and multicultural training course: a different. Theory & Practice. New York: Wiley. Tomlinson-Clarke, S. 2000. Assessing outcomes in a Counselling Psychology Quarterly 13 (2), 221–232. Torres, S. Ottens, A. & tural infusion process: a Counselor Education & Supervision 37. Weinrach, S. G. & Multicultural counseling competencies: A flawed initiative. Journal of Mental Health Coun- seling 26 (1), 81–93. Vontress C. E the multicultural counseling competencies debate. Journal of Mental Health Counseling 26 (1), 74–80. Sue, D. W., Arredondo, P. & ticultural counselling competences and standards. A Development 70, 477–486. Sue, D. W., Bernier, J. E., Durran, A., Feinberg, L, Ped- J E. Smith, P., ersen, tion paper: Crosscultural counseling competencies. 10, 45–82. The Counseling Psychologist Sue, D. W (3), Devel- theory year-long Coruna, Spain Development 81 (4), Wambold, B. E. 2004. Pedersen, P. B. 1996. A global society. Presentation at the at Presentation society. global Brobst, K. 2002. Clients’ ratings of Schwartz, R. C. 2002. On the experi- Lyons, H. Z. 2003. Experiential Activities Experiential 2003. Z. H. Lyons, September 2004. th –17 th Kim, B. S. K. & K. S. B. Kim, and Multicultural Counseling Competence Train- ing. Journal of Counseling & 21–39. multicultur- for goals Diverse 2002. R. Nelson-Jones, Psychology Counselling therapy. and counselling al Quarterly 15 (2), 133–143. Parker, W. M. & implica- counselling: multicultural in shame of ence tions for white counsellors-in-training. British Jour- nal of Guidance and Counselling 30 (3), 311–318. Sevig, T. 2001. Transformative training: A multicultural counseling seminar for graduate students. Journal of Multicultural Counseling & opment 29 (1). Shepard, D. S. 2002. Innovative screenwriting methods. techniques Using to create realistic ethical role plays. Counselor Education and and - Super vision 42, 145–158. Sue, D. W., Ivey, A. E. & of multicultural counseling and therapy. Grove, CA: Brooks/Cole. Pacific Farga, E. D., Atkinson, D. R. & Ethnic group preferences for Multicultural - Coun seling Competencies. Cultural Diversity and Ethnic (1), 53–65. Minority Psychology 10 Fuertes, J. N. & counselors’ multicultural competency. Diversity and Cultural Ethnic Minority 214–223. Psychology 8 Hiebert, B. 2004. Perspectives on guidance and so- a in inclusion cial International Conference of Guidance, Social In- clusion and Career Development. A 15 R. de- Supervision Isaacs, M. Development Juarez, S.C. 2002. De- & pluralistic society. Journal of 2004. Multicultural counseling culturally competent system of Toporek, R. 2004. Multicultural Wroblewsky, M. 1975. Using rec- Toporek, R. 1996. Operationaliza- Achenbach, K. 2002. Developing Multi- Paige (Ed.) Education for intercultural experi- Literatura Arredondo, P. & counseling competencies = Ethical practice. Jour- 26 (1). nal of Mental Health Counseling Arredondo, P. & tion of the multicultural counselling competencies. & Counseling Multicultural of Journal 24 (1), 42–79. Arthur, N. & cultural Counseling Competencies Through Experi- ential Learning. Counselor Education & Vol. 42 (1), 2–15. Bennett, M.J. 1993. Towards ethnorelativism: a velopmental model of intercultural sensitivity. In M. ence. Yarmouth, ME: Intercultural Press, 21–71. Berry, J. W. 1997. Immigration, acculturation and adaptation. Applied Psychology: An International Review, 46, 5–68. Carter, R. T. 2003. Becoming racially and culturally competent: the racial-cultural laboratory. Journal of Multicultural Counseling and Development 31, 20–30. Coleman, H. L. K competencies in a Mental Health Counseling 26 (1), 56–66. Crocker, J. W. & reational games in counseling. The Personnel and Guidance Journal 53, 453–458. Cross, T. L., Bazron, B. J, Dennis, K. W. & veloping multicultural counseling competencies in undergraduate students. Journal of Multicultural Counseling and Development 30, 110–123. 1989. Towards a Service Adolescent and Child DC: Washington, care. System Technical Assistance Centre. Estrada A. U, Joseph, A. D Jak byste popsali svou vlastní kulturní identitu kulturní vlastní svou popsali byste Jak (v širokém slova smyslu)? Uvažujte například o následujících referenčních skupinách: gen- třída, etnicita a rasa. der, náboženství, sociální Uvažujte, které sociální skupiny ve vaší spo- lečnosti jsou ohroženy marginalizací. Jaké or- ganizační změny nebo intervenční strategie by mohly být zavedeny k překonání těchto rizik? Vymyslete konkrétní nápady, jak byste mohli kompe- poradenské multikulturní své rozvíjet tence (viz tabulku 1). Zkuste zhodnotit, které oblasti rozvíjených kompetencí jsou pro vás nejdůležitější. Posuďte z vlastní zkušenosti model adaptač- ního procesu podle Sueho a Sueho (1990). Jaké důsledky má pro vaši práci se sociálně vyloučenými klienty?

2) 3) 4) 1) Otázky úkoly a

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

11 168 Úvod

Multikulturní poradenství je většinou multipro- Moderní Evropa je stále více multikulturní. Imi- fesní záležitost. Západní systém sociální péče je grace a multikulturalismus jistě v Evropě nejsou složen z mnoha subsystémů, v nichž s klienty novými jevy. Migrace je pro Evropu charakteris- pracují různé druhy odborníků a specialistů. Z po- tická a kulturní diverzita se stala součástí evrop- hledu klienta to může být frustrující a matoucí. ského dědictví. Globalizace a krize sociální péče Subsystémy nejsou vždy dostatečně synchroni- i jednotlivé vlastnosti současných podmínek zovány a jedním z důvodů tohoto nesouladu je mají obrovský vliv na životy lidí a infrastruktury absence společného koncepčního rámce. Tato společností. Skutečnost, že multikulturalismus kapitola zkoumá, zda je možné vytvořit podobný je součást evropské reality, nutně neznamená, funkční rámec na základě sociální pedagogiky. že veřejné mínění nebo národní politiky jsou Hlavní složky sociálně-pedagogického modelu „multikulturalistické“. S tím, jak se do Evropy pro multiprofesní spolupráci jsou posuzovány valí proud imigrantů, vzestup multikulturalismu Sociálně-pedagogický rámec prostřednictvím multikulturalismu. ve vzrůstající míře zpochybňuje vlastní identitu tohoto kontinentu jako domova tolerance a civi- pro multiprofesní spolupráci lizace (Williams, Soydan a Johnson 1998). V tom- to kontextu pracují různí odborníci s imigranty v komunitě nebo v prostředí, které se musí vypo- při podpoře lidí v multikulturním kontextu řádat s novými nároky. Juha Hämäläinen, Piia Puurunen a Mirja Määttä Sociální pedagogika nabízí příležitost spojit soci- ální a pedagogický aspekt, sociálně pedagogický rámec se zabývá procesem lidského rozvoje ve Úvod ...... 171 smyslu společenské účasti, začlenění a integrace. Multikulturalismus – nová výzva pro systémy sociální péče ve Finsku ...... 172 Multikulturalismus obsahuje tytéž pojmy, s nimiž jsou lidé, kteří se pohybují v multiprofesním pro- Co je multiprofesní spolupráce ...... 173 středí multikulturního poradenství, zvyklí praco- Sociálně pedagogický rámec ...... 174 vat. Cílem této kapitoly je interpretovat multikul- Sociální pedagogika jako související koncepční rámec pro spolupracující sítě ...... 176 turalismus a multiprofesní spolupráci. Kapitola Model multiprofesní spolupráce v multikulturních konceptech ...... 178 obhajuje hypotézu, že právě sociální pedagogika může nabídnout rámec pro multiprofesní práci Závěry ...... 180 v multikulturním prostředí. Otázky a úkoly ...... 181 Literatura ...... 181 V moderním systému sociální péče, který pracuje s klienty v multikulturním kontextu, produkuje pluralita profesních rámců profesní multikulturalismus ve smyslu rozdílů ve způsobech myšlení, odborných jazycích, organizačních kulturách, profesních tradicích a hierarchiích, v legislativě, profesních hodnotách a cílech práce. Při analý- ze sociálních služeb v multikulturních situacích nelze dimenzi profesního multikulturalismu opomenout. Tato kapitola přitom bere v úvahu etické i profesionální hledisko. Kapitola 12 171 173 organi- rozdělení

politikách, - kte příležitostné konzul- novémtypu kombinace odborností

etičtějším poskytováním služeb (viz případech klientů nebo pracovních

ovlivňuje obsah spolupráce: zatímco organi- Appleton 2004; Bronstein 2003). Profesní eti- jazyky, vnitřní mocenské struktury, nedostatky nedostatky struktury, mocenské vnitřní jazyky, spolupráce je neformální: telefonní rozhovory, rozhovory na chodbách a tace mezi různými profesemi (Nikander 2004). Stále běžnější je formální spolupráce v zovaných týmech, ustavených komisích nebo výborech. Úroveň spolupráce a je také různá zační manažeři mohou diskutovat o postupech. Multiprofesní spolupráce se může spolupráce rozšířitvíce aktérů do a komunitních sítí, ve kterých se obecní úřady, paraprofesionálové,aktéři z řad neziskového či sektoru klienti a dělí občané o své znalosti dosáhlia zkušenosti,určitého abyspolečně definovaného To je cíle. vnímáno jako důležité v ré kladou důraz na zapojení občanů a aktivitu multiinstitucionálních v klientů Účast komunit. týmech je často přímo spojena s více gickým dialo- a di- nových hledání pro Důvod 2003). Bronstein alogických opatření je částečně ekonomický. Veřejné výdaje jsou omezoványpéče přenášením a supervizních společnosti opatření a dobrovolnických do a občanskéspe- příliš a roztříštěný že se, organizač- Říká sektorů. ních cializovaný multiasistenční systém do se slepé uličky dostal a jeho Nyní hledáme zdroje řešení ve vytváření sítí se institucí vyčerpaly. klientů,a v prostředků, terénní pracovníci mohou vyjed- návat o v sítích a reflexe (Arnkil 2003; Doolan 2002). praxiV přináší multiprofesní spolupráce mnoho nároků: často vznikají potíže při hledání společ- né definice problému, cíle a přiměřených opat- ření pro intervence (Määttä, v tisku). Úspěšnost kooperace omezují rozdílné a profesní tradice v komunikačních dovednostech, časové limity a nedostatek zdrojů (Nikander a 2004; Burnett ka a také legislativa se v jednotlivých sektorech služeb liší. To znesnadňuje spolupráci, jež je

nedo- rámci rámci integrační

intervenci a péči na

institucemi, kde je mož- jednotlivých disciplín a rámci svých profesních rolí. nichž společně pracuje několik sku- odpovědnost za poskytování služeb ideálním případě pomáhá spolupráce od- univerzálního sociálního státu a přinesly - roz Co je multiprofesní je multiprofesní Co spolupráce Multiprofesní spolupráce je široce užívaný pří- stup v poskytování obecních služeb v součas- ném Finsku. Krize financí a legitimity sociálně pečujícího státu zpochybnily předchozí pojetí „byrokratického“, do sektorů a rozčleněného šíření poskytovatelů služeb v celé škále soci- ální péče (Niemelä a Hämäläinen 2001). S tím souvisí nárůst multiprofesní spolupráce a vy- tváření sítí v devadesátých letech. Vysoce spe- cializovaný multiasistenční systém byl vnímán jako problematický, protože dostatečně odpovídal ne- potřebám klientů. Prostřednictvímrůzných projektů byly – a stále jsou – aktivně rozvíjeny nové multiprofesní pracovní metody (Arnkil 2003). V borníkům rozvíjet promyšlené institucionální postupy,zmírnit roztříštěnost ve službách nebo v řetězci péče a snížit zbytečné kander náklady 2004). (Ni- Cílem multiprofesní spolupráce je vytvořit ucelenější znalost cílovéa jejích populacepotřeb ve službách, než jaké je možné dosáhnout v samostatných specializovanějších jednotkách. Spolupracující sítě navícvytvářet nová mohou opatření v základě svých multiprofesních znalostí a zkuše- ností v místních otázkách a o místní klientele. Multiprofesní spolupráce struktury, v zahrnuje pracovní pin odborníků v Částečně přitom sdílejí své aktivity, znalosti odborné z funkce, vednosti a (Payne 2000, 9). Kooperační struktury jsou Multiprofesní spolupráci lze praktikovat v velmi různorodé. v práce týmová (například organizace jedné mocnici nebo mateřské škole) nebo mezi růz- nými organizacemi a né užít termín multiinstitucionální spolupráce (například místní skupiny prevence a projekty pro imigranty). Část multiprofesní situaci, Johnson pracovat Törrönen kol. 2003). Ani jak zároveň ochránit odlišných kultur žít a integraci a inkluze. Navozuje otázky typu jak ústředních bodů rovnost. V multikulturním kontextu je záležitostí celoevropském kontextu) najít řešení, příležitosti k evropského hlediska není situace ještě zcela péče je založen na skandinávském modelu, kde je jedním z kdy množství imigrantů roste, musí společnost (také v jak mohou lidé z 2003, 99). Práce v integrace a ochránit imigranty před marginalizací nebo vy- společnosti ve účast na práva zajistit jak dělením, a musíme Především rozmanitost. kulturní cennou přemýšlet, jak bychom mohli přenést multikul- turní práci na úroveň komunit. Zásady pro inte- multipro- a právu finském ve ustaveny jsou graci fesní týmy a sítě vykonávají integrační práci, ale finská integrační politika stále ještěnenašla svou konečnou podobu (viz Ikäläinen a z a Soydan Williams, upozorňují jak jasná, (1998, xii–xiii). bok po boku (Ikäläinen, Martiskainen a kon- migraci Ekholm pracov- devade- selektivní multipro- jednotliv- finská imig- finská když jsou zde pří- zde jsou když raných fázích jejího let lidé ze Somálska Romové, Tataři, Židé dalším příčinám přílivu Německu) a Německu) týkal se hlavně těch, kdo těchto otázkách (viz Jaakko- když se finský postoj k Ekholm 2001, 86–87). Pracovat roce 1990 žilo ve Finsku 26 000 úřady – se pohybují v pozitivní změny veřejného mínění roce 2000 tvořili téměř pětinu imi- deset let později jejich počet vzrostl počet jejich později let deset výchovy v lepšímu, přetrvává potřeba relevantní evropského hlediska je zvláštním rysem mnoha profesními skupinami. Také ti, kdo ti, Také skupinami. profesními mnoha kulturní rozmanitost v imigraci. V azyl) relativně nízký a Rusové, kteří vnesli do zdejší společnosti etnic- historicky homogenní zemí, i zemí, homogenní historicky imigranty neznamená jen pracovat s počtem Turků žijících v žijících Turků počtem Multikulturalismus – výzvanová systémy pro Finsku péče ve sociální a kou a finské společnosti to, byla že tradičněa etnicky tomny takzvané historické menšiny jako švédsky hovořící Finové, Sámové a přišli do Finska za manželstvím nebo s počet- tak nejsou tedy Finsku Ve povolením. ním né imigrantské komunity (v porovnání například s Finsko se stále více stává multikulturní společ- ností. Z vývoje. Pro Finsko je také charakteristické, že po světových válkách zůstal rozsah migrace (tj. po- - přistěho dočasně nebo natrvalo se kdo těch, čet vali do Finska jako imigranti, uprchlíci či žadatelé o rační politika byla tradičně dost tvrdá a tvrdá dost tradičně byla politika rační (Forsander a Ekholm 2001, 84–108). Situace ve Finsku se prudce změnila v sátých letech, kdy se množství imigrantů téměř zčtyřnásobilo. V O imigrantů. na 91 000. Mezi prvními velkými skupinami mi- grantů byli na počátku 90. (Tiilikainen 2003, 51). K změnil k diskuse a la 2001, 28–55). Imigranti přicházející do nové země jsou v s taktu pracují na poli multikulturalismu – organizace odborníci, a imigrantů patřil návrat finsko-ingerského obyvatelstva, rostoucí počet mezinárodních - man želství, exil a o grantů do Finska uprchlíci (Forsander a 2001, 108–110). I fesním kontextu (viz například Tiilikainen 2003, 98; Forsander a s ci nebo rodinami, na imigrační politice je závis- lý celý referenční rámec. Finský systém sociální

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

12 172 175

kul- spo- citlivá tradici

inkluze, inkluze, systémů systémů politické relativně relativně aktivit je

proaktivita proaktivita integračními

převládajícími převládajícími zapojení, sociální

problémy - společ různými odbornými

používat koncepci soci- multiprofesním kontextu.

učení. Jsou přitom respektovány aktivitám zacíleným na posílení na podporu participace a řízení vlastního života. Uvažuje se

teoretiky pedagogiky s

hlediska rozvoje člověka, tj. ve smyslu

polovině devadesátých let. Dnes nabíze- nich z několik technických vysokých škol. Na univer- ustrnulýcelek, ale spíše přizpůsobivá a

filozofy a odlišnými teoretickými akcenty.ovšem tento rámec musí vyrovnat Zároveňse součas- se nou společenskou realitou, tj. s sociálními podmínkami a nosti. Sociálně pedagogický rámec není úplný a entita respektující kulturní, sociální a atributy jednotlivých společností a sociální péče. Ve Finsku je sociální pedagogika relativně no- vým konceptem. Samozřejměněkolik aktivit na se pomoc lidem s rozvinulo schopností lidí potřebných k integraci a které se podobají sociálně pedagogickým pro- cesům. Přesto nebylo vzdělávání založené konceptu na sociální pedagogiky zavedeno dříve než v jí sociálně pedagogická studia dvě a univerzity zitní úrovni se sociální pedagogika rozvíjí jako akademická disciplína bez zvláštního profesní- ho zaměření (například Hämäläinen 2003a). To poskytuje příležitost rozvinout obecný sociálně pedagogický rámec a ální pedagogiky v Studenti různých oborů s pedagogiku sociální studovat mohou tak zájmy jednak jako součást svého akademického programu, jednak samostatně. Sociálně pedagogický primárně rámec k se vztahuje problémy a vzdělávání a podmínky života lidí, sociální okolnosti a turní prvky každodenního života. se Zdůrazňuje emancipace namísto adaptace, schopnost sebeřízení namísto závislosti, solidarita a lečenství lidí namísto namísto izolace reaktivity a ve vztahu ním problémům. ke Základní každoden- tendencí sociálně v pedagogického myšlení a o

in- ně- hle- praxe praxe jiných jiných teorií lidské- teorií tohoto hlediska

edukačnípomoci z

když tento koncept vzdělávacími procesy, pracovních aktivit (viz

hodnoceny na základě rámci sociálně pedago-

další, i aktivit zdůrazňovány kultur- zdůrazňovány aktivit aktivitami.Definice jejího funkčního hlediskasociální a

cíli, jako pedagogicky orientovaná sociální prací však není jasný (napří-

politických stanoviscích, zatímco v integrace. Rodiny, komunity, organizace a postavení leží mezi sociální teorií a teorií sociální mezi leží postavení konáníhoz V mnohaV zemích proběhlo několik významných pokusů vystavět celkovou teorii sociální pedagogiky založenou na různých epistemologických, ontologických, antropologických, etických a sociální práce (například Giesecke Mollenhauer 1987; 1964; Winkler - Rauschenbach 1999). Vztah mezi sociální peda 1988; Madsen 1996; gogikou a klad Hämäläinen 2003b). Sociální pedagogika představuje mnohostranné pole teorie i zabývající se sociálními a problémya kterými specifickými charakteristikami, - pedagogic Sociálně myšlenek. tradicí je slovy, jinými ký rámec vyjadřuje tuto tradici jako utvářenou nepoužívali. To naznačuje, že sociální pedago- sociální že naznačuje, To nepoužívali. gika je primárně určitý způsob myšlení s (viz Rauschenbach 1999). Sociální pedagogika je systém sociálních aktivit spojující prvky vě- deckých, vzdělávacích a Hämäläinen2003a).popisována Je zároveň jako mono- i polyprofesní záležitost. V mnohosti konceptualizací existují rozdíly vezpůsobu, jakým jsou v a myšlení gického ní, ekonomické či dokonce Za klasiky sociální politicképedagogiky jsou považová- faktory. ni slavní pedagogičtí teoretici jako Pestalozzi,Makarenko, Freire a zemích nezískal koncept sociální význačnější pedagogikypodporu. Obecně řečeno, sociálně pedagogický rámec se zabývá procesy - rozvo je člověka ve smyslu sociální účasti, začleněnía diska profesních společensko-vzdělávacích aktivit jako pedagogická práce se společenskými záměry a stituce jsou vnímány a svých vzdělávacích kapacit a rozvíjeny. Sociální pedagogika se často popisuje z pedago- Markström Markström vzdělávacích vzdělávacích pedagogické pedagogických odbornosti mezi různosti interpre- mysli jasné mentální

obsahuje různé - význa sociální práci založená vzdělávací hlediska, jež jsou jsou jež hlediska, vzdělávací

praxi. Ovšem podle němec- vzdělávací dimenzí v „obtížném zachycení“ koncep- metodicky sociální a politickými faktory. Obecně řečeno teorii i řadě kontextů a gické teorii a praxi. Pedagogická tradice zdůrazňující mezi sociální a spojení Odvětví studia kombinující konceptuálně, teoreticky a vědy. Strategie tendence v na způsobu myšlení, který zdůrazňuje jemné pronikání sociálních vzá- a témat v pomáhajícím procesu.

Sociálně pedagogický rámec obrazy (Rauschenbach 1991, 1). Existují důvody pro to, abychom vzhledem k tací hovořili o tu sociální pedagogiky (Eriksson a 2000).Debata kolem tohoto konceptu nicméně so- rozvoj pro prvky teoretické významné nabízí ciálně pedagogického pracovního rámce. Sociální pedagogika Sociální je pedagogika nejasný koncept, který se používá v my. Je proto poměrně obtížné vystavět pro jedno- rámec pracovní pedagogický sociálně značný jakoukoliv oblast sociální práce. Na druhé straně však koncept sociální pedagogiky nabízí a sociální spojit nosti mož- Jeví se, že sociální pedagogika je založenamyšlence na propojení sociálních a procesů v kého teoretika sociální pedagogiky Rauschenbacha Thomase musí tato svou disciplína existenci obhájit od úplného její koncept nevyvolává začátku, v protože ve ve vývoji člověka vždy významná. Tyto dimenze lze vnímat jako společné prvky všech sociálních služeb bez ohledu na rozdíly v které v nich působí. profesními skupinami, Kolem konceptu sociální pedagogiky několik existuje specifických tradic různých zemí, které jsou ovlivňovány kulturními, sociálními, ekono- mickými a může být sociální na pedagogika přinejmenším třemi interpretová- různými Hämäläinen 1989, 117): způsoby (viz stále charakterizována dobrovolným zapojením zapojením dobrovolným charakterizována stále jednotlivých odborníků a izolovaným charakte- rem práce.

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

12 174 177 kon- edu- edukač- přínosné educator so- ve Francii nebo jako obecnou teorii sociální a ustanovení určité odborné skupiny animateur socioculturel (sociokulturní mo- jako derátor/prostředník) cial (sociální vychovatel) ve Španělsku (například Quintana 1992; Poujol 1996). Sociální pedagogika by nemohla nabídnout teoretický základ pro spolupracující sítě, pokud by se vztahovala pouze na jednu profesní skupinu. a rozumné je zkušeností finských Podle rozvíjet sociální pedagogiku jako akademickou disciplínu a kační pomoci. To nevylučuje zajišťování zvlášt- ního odborného vzdělávání na základě tohoto konceptu a sociálních pedagogů ve společnosti. není Obecně sociální pedagogika ani pouhý rámec jedné pracovní profese, ani soubor metod. V chápat oprávněné být zdá se práce sociální textu sociální pedagogiku jako perspektivu založenou a sociální spojujících myšlenek tradici na ní stanovisko (například Hämäläinen 2003b). To může být i případ dalších pomáhajících profesí. Rus- toho- homo definicí termínech mladýmilidmi.

komunitě, pora- komunitě, v multiprofesním dětmi a dětmi edukační pomoci není

Německu, Polsku a Polsku Německu, vzdělávacíchprofesích, jež multiprofesních systémech multiprofesních

metod. Nepřináší nové me- vzdělávací dimenze lidské exis- lidské dimenze vzdělávací další typy pomáhajících proce- rodinou nebo v nebo rodinou být produktivní při vývoji odborných

homo educandus, kterou lze uplatnit některých koncepčních interpretacích zdůrazňuje jejich vzájemné prolínání. Je a

některých zemích se používají jiná označení, každé odborné činnosti, ale sociální pedago- celá disciplína je primárně definována z těchto případech mají sociální pedagogové ur- pedagogové sociální mají případech těchto mnohasociálních a všestrannými odbornostmi, jež se zabývají vše- když je toto stanovisko úzce spojeno a

sociální pedagogiky je kladen důraz na metody a s a cílových skupin. mi těmito typy problémů Konceptualizace sociální pedagogiky se zamě- s prácipředevšímna řuje Zároveň se však zdůrazňuje, že koncept sociální pedagogiky zahrnuje všechny fáze lidského ži- vota. V to hlediska. Metody jsou samozřejmě důležité v gika jako teorie sociální a primárně složena z s práci pro tody denské aktivity a sů. Spíše nabízí konkrétní způsob myšlení, který a sociální spojuje tence a v mají své vlastní metody (například Hämäläinen 2003b). Tento způsob myšlení může inspiraci a přinášet to spíše perspektiva založená na sloučení socialis metod a technik. V německé debatě je často vyzdvihováno, že so- ciální pedagogika je akční věda, tj. věda, která se po- sociální smyslu ve aktivity lidské teorií zabývá moci (například Rauschenbach 1999, 110–122). I sociální pedagogiky jako tradice nebo formy so- ciální práce, plodné i může být kontextu. Každá forma sociální pomoci vykoná- vané různými profesemi je konceptualizována na základě teorie lidské aktivity. v jiné mimo zemí, řadě V ku, se sociální pedagogika definuje v práci. sociální blízké odbornosti, profesní zvláštní V v roli odbornou čitou sociální péče vedle dalších skupin specialistů se specifickými úkoly, jež V se navzájem doplňují. nepo- různý- integra- rodinné porozu- nedůvěry

organizačně

mnoha typů od- inkluzi a systému moderní Markström 2000). Na druhé problémy, které mohou mít

cestě jí stojí četné překážky, v problémy kvality jejich každodenního s organizacemi značná soutěživost, mnoho Appleton 2004; Bronstein 2003). Překážky fun- Překážky 2003). Bronstein 2004; Appleton Moderní systém sociální péče je atomizovaný. Obecně řečeno je to profesně a členěná soustava sestávající z borností bez společného teoretického rámce. Přestože je zdůrazňována multiprofesní spo- lupráce, v slední řadě absence společného rámce. Podle řady studií existuje mezi profesními skupinami a statusových problémů, předsudků a (například Nikkilä 1986; Nikander 2004; Burnett a gující spolupráce nejsou pouze administrativní, ale také mentální – postoje, hodnoty a mění. Lidé patřící do různých profesí si dokonce dokonce si profesí různých do patřící Lidé mění. vinou profesního slangu navzájem nerozumějí. Proto je nanejvýš rozumné odkazovat na - spo lečný teoretický rámec. Někdy se tvrdí, že sociální pedagogika má mul- tidisciplinární povahu, tj. že je definována jako multidisciplinární oblast založená na různých teoriích vědních oborů 1991; (například Eriksson Stensmo a může pedagogika sociální že říká, také se straně jako disciplína jen stěží pokročit, aniž vlastní vytvoří teorii (Hämäläinen 2003a). Při vývoji so- ciálně pedagogického rámce pro multiprofesní spolupráci je třeba tato dvě odlišná stanoviska smířit. V praxi se sociální pedagogika zabývá různými skupinami lidí a při zapojení do společnosti, v ci. Sociálně pedagogický rámec je vnímán jako vhodný při pomoci lidem různého věku s mi problémy ve zvládání života (Böhnisch 1992; 1997) a života (Thiersch 1986; Kihlström 1998). Existují sociálně pedagogické analýzy různých cílových skupin patřících do problémových oblastí, jako delik- mladiství 2003), (Gustavsson postižení jsou venti (Stensmo 1991), drogově závislí (Stensmo 1991), školní problémy (Kraav 2003) a problémy (Riemann 2000). V sociální péče existuje několik profesních skupin Sociálnípedagogika jako související koncepční rámec pro sítě spolupracující ovlivňo- v tom, jaké příležitosti

řízení běhu vlastního života, a zvyšování povědomí lidí o mají k vání sociálních podmínek určujících jejich kaž- dodenní život.

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

12 176 179 ne- ne- mul- mul- tomto tomto identi-

začlenění začlenění byli byli citliví

vnímá růst růst vnímá

multikultura- diskusi o edukační pomoci. Nepřed- různých různých oblastech je podporující

oblastem. Multiprofesní práce v aktéry na poli multikulturní práce. Pře- jedné jedné kultury do druhé, ať dobrovolný multikulturním kontextu je také záležitostí také je kontextu multikulturním

migranty migranty v mohou se vyskytovat předsudky vůči jiným od- tzv. teorií sociální a

Multiprofesní spolupráce může obsahovat i jedincovu bude provokovat nebo nedobrovolný, V 2001). Liebkind (viz sebeidentitu vrozenou tikulturním povolání jsou obtíže klientů s tou součástí práce. která Sociální pedagogika, se a procesy vývojové lidské na soustředí jako nepřetržitý proces přechodu ze starých pod- mínek do nových, může lidské bytosti v gativní aspekty. Odlišné profesní tradice dostatečné a zdroje mohou způsobovat konflikty a borníkům a tikulturním kontextu je charakterizována neade- kvátní komplexní teoretickou základnou. Práce s lismu, koncepty jako integrace, účast a jako lismu, koncepty integrace, jsou důležité. Obecné teoretické základy sociální pedagogiky zahrnují tytéž koncepty. Obdobně jsou tyto koncepty podstatné pro různé profe- sionály a chod z práce. Sociální pedagogika je jako spojena teorie pedagogika Sociální práce. s stavuje soustavu metod a technik, ale v každém případě jde o přístup k lidské aktivitě poskytující koncepční rámec pro spolupracující sítě na poli sociální a vzdělávací pomoci v teorii i praxi. Jak bylo uvedeno výše v procesu podporovat. v Práce aby si Je důležité, odborníků. samotných identity uvědomovali vlastní kulturní zázemí a při pozorování kulturní diverzity ve své práci. ma- také potřebě plný růz- rozebíra- atomizo- sociálním problémy. Ně- problémy. multikulturním kol. 2001; Ikäläi- nárocích a naprosto odlišného multiprofesní multiprofesní spolupráce 90. letech. Koncept multi-

rozsáhlé oficiální síti. Pro mi- Pro síti. oficiální rozsáhlé pohledu migranta se může této kapitole je multikulturalismus je kapitole této veřejném zdravotním systému nastolili systému zdravotním veřejném vysoce rozvinutým systémem sociální politickém, ekonomickém a jazyk (viz Ekholm 2001, 166–167). Mul- zároveň právo zachovat si vlastní kulturní vlastní si zachovat právo zároveň různých institucích jako školách, sociálních sociálních školách, jako institucích různých

vhodnosti jeho používání proběhla určitá kri- určitá proběhla používání jeho vhodnosti o rozpoznání kulturní diverzity. Tu lze vnímat jako vnímat lze Tu diverzity. kulturní rozpoznání Koncept multikulturalismu však není příliš jasný a tická debata. V debata. tická chápán jako součást migrace. Když imigranti při- jdou do nové země, mají nárok na rovnost s joritou v životě a životě zázemí a tikulturní komunita disponuje kompetencemi k kaž- si kterém ve kulturami, různými mezi spojení dá kultura může podržet vlastní kulturní specifi- účasti, myšlenku obsahuje Multikulturalismus ka. jinými slovy, různé kultury se mohou vyskytovat a jednat společně (Clarke 1999, 217–218). Jak upozornila Marja Tiilikainen (2003, 57; viz též Clarke 1999), význam multikulturních otázek ve somálských příliv zvláště vyzdvihl debatě veřejné imigrantů do Finska v kulturalismu je tedy ve Finsku relativně nový. So- v málci a službách otázky týkající se islámu. Celkově zvyšování multi- a společnost finská že znamená, kulturalismu výzkum, vzdělávání a čelí novým výzvám. Vědci analyzovali a li problémy dotýkající se práce v kontextu. Zmiňovali se také o dalšího dalšího výzkumu (viz například Liebkind 2001; Forsander, Ekholm, Hautaniemi a nen a kol. 2003; Tiilikainen 2003). Když imigrant přichází do finské společnosti, se- tkává se s péče, který stojí na roztříštěné hierarchii, multi- a zapojení profesním granta, zejména přichází-li z typu sociálního systému, může být finský systém obtížně interpretovatelný: příliš složitý a ných odborností. Z v jak cestu, najít nemožné dokonce zdát a potřeby své řešit systému vaném kdy může být imigrant podezřívavý vůči úřadům, ko- zahrnovaly zkušenosti předchozí jeho protože rupci a nespravedlnost (viz Tiilikainen 2003). této

sobě sobě příkladů, jak při- různýchkulturních

problémy integrace

znalostní základ (viz imigranty, která se za- cílisouvisejí. zřejměJe

multiprofesním přístu- multikulturním prostředí lidmiz

účastník do ní vnáší vlastní

práci s - Prá pedagogiky. sociální teorií tradicí a tradicí takových multikulturních kontextech,

multiprofesním prostředí by sama o těmitohodnotami a

rozumné říci, že tyto prvky by měly být zásadní součástí veškerých služeb sociální péče posky- tovaných jednotlivými odborníky. Významnou roli hrají zvláště v bývá kulturními konflikty a ježs (viz obrázek 1). Sociálně pedagogické modelování multipro- fesní spolupráce v a etnických zázemí. kdeztělesňuje práci s kombinuje specifické rysy multikulturní proble- s matiky ce v mohla být vnímána jako multikulturní činnost. Každý odborník a pracovní kulturu, teorii a Payne 2000, 9). To je jeden z způsobivý koncept multikulturalismu je. V kapitole pracujeme s pem v Účast Inkluze Integrace „pro- multi- nesoudržnosti. společností ve Společnost a její imigrační politika

inkluze, prosperity

tohoto hlediska spo- problémy ve vztazích tohoto pohledu může

neprofesionální aktivity, typu odbornosti jednotli-

Imigrant míře socializace a edukačními procesy a řízení vlastního života. Z konání,zahrnuje vytváření multiprofesních sítí

Model multiprofesní Model multiprofesní spolupráce v multikulturních konceptech Model programové spolupráce v multikulturním poradenství. Multiprofesní systém sociálních služeb, užívající koncepty sociální pedagogiky pro programovou spolupráci Multiprofesní systém sociálních služeb, užívající koncepty sociální pedagogiky pro programovou Obrázek 1. profesních sítích povrchnosti a Společný rámec pomáhá předcházet v Zavést jakýkoliv společný rámec multiprofesní spolupráce je ovšem kvůli obrovským rozdílům v sociální pedagogika nabídnout znamnéspolečné prvky některé pro rozvoj programové vý- spolupráce mezi různými profesemi podporují- cími společenskou prosperitu. Protože je sociálně pedagogický model zalo- žen na tradici sociálně pedagogického myšlení a klíčové prvky této tradice. Zabývá se sociálními a a vých oborů dost obtížné. Namísto „pracovního rámce“ by bylo méně zavádějící hovořit o gramové spolupráci“. Z mezi jednotlivci, komunitami a smyslu účasti, integrace a juje všechny odborné i

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

12 178 181

Model for Interdisciplinary Case-Study in England. - Brit et al. Monietnisyys, yhteiskunta Ekholm, E. 2001. Etniset ryhmät Markström, A.-M. 2000. Den svårfån- Appleton C. 2004. Joined-up Services to Services Joined-up 2004. C. Appleton Literatura Arnkil, T. E. 2003. Early intervention – anticipation dialogues in the grey zone of worry. http://www. - stakes.fi/hyvinvointi/kehi/menetelmat/early_Arnk il.pdf Bronstein, L. R. 2003. A 48 (3), 297–306. Collaboration. Social Work & R. Burnett, Tackle Youth Crime. A 44 (1), 34–54. ish Journal of Criminology und Kindes- des Sozialpädagogik 1992. L. Böhnisch, ado- and children of pedagogy [Social Jugendalters lescents]. Weinheim und München: Juventa Verlag. Lebensalter. der Sozialpädagogik 1997. L. Böhnisch, Eine Einführung. [Social pedagogy of middle-age. An introduction]. Wenheim und München: Juventa Verlag. Clarke, K. 1999. Breaking the bounds of bifurcation: the challenge of multiculturalism in Finnish vocational social care education. Research Reports Se- ries A, No.7. University of Tampere. mandate effective an Establishing 2002. M. Doolan, for family group conferences. In: Demokratisering af det sociale arbejde med familier [Democratising the social work with families]. Rapport fra Nordisk konference om familierådslagning. 15.–16. Marts 2002 i København. Ekholm E. 2001. Monietninen yhteiskunta [Multi- ethnic society]. Teoksessa A. Forsander, E. Ekholm, P. Hautaniemi, & ja työ [Multiethnicity, society and work]. Helsinki: Palmenia, 161–188. Eriksson, L. & gade socialpedagogiken [The hardly - comprehensi ble social pedagogy]. Lund: Studentlitteratur. Forsander, A. & Suomessa [Ethnic groups in Finland]. A. Forsander, E. Ekholm, Teoksessa Pojmenujte mono- i polyprofesní pracovní rámce, které znáte. Určete překážky vývoje společného rámce pro multiprofesní sítě a spolupráci. - Diskutuj te s kolegy o způsobech, jak lze tyto překážky překonat. rámce společného absence důsledky Najděte z hlediska klientů. Otázky úkoly a Následující otázky vztahující se k této kapitole lze se k kapitole této vztahující otázky Následující zpracovat individuálně, ve dvojicích nebo v - ma lých skupinách. 1) 2) 3) napětí po- společné vize sítích formuje mocenskými rozpory, ne- dobrovolníků do sociální práce. profesních týmech a podezřívavostí. Bez společných prvků poradenské praxi, ale může se také proměnit překážky, spojené s podobě sdílených hodnot, cílů a prostor, aby nezraňoval profesní pa- integraci ztěžuje rámce společného identitu Absence lidí. raprofesionálů a Spolupráci v dostatkem porozumění mezi členy týmu, nedů- věrou a v je prevence podobných nesouladů a měrně obtížná. kulturní diverzita ve smyslu profesního multikulturalismu. Tato diverzita může zajistit podporu, která nakonec napomůže lepší informovanosti v v chápání jednání. Spo- sociální peda- multietnickými účasti zdůrazňuje sítích. To otevírá vý- profesní kultuře. Tento malují ho různými barvami různými ho malují multikulturním kontextu. Klien- integraci mezi lidmi, kteří vidí svět integraci, inkluzi a profesní multikulturalismus se vzta- poradenství, kteří pracují s pracují kteří poradenství, odborných týmech a hodnoty, tak na způsoby chování lidí. Součástí odlišných hledisek a hledisek odlišných znamné příležitosti pro odbornou spolupráci, ale spolupráci, odbornou pro příležitosti znamné problémů. zároveň tak vzniká několik Etnický a huje jak na kulturní diverzitu, jež utváří identity a obou typů multikulturalismu je výzva k V moderních multikulturních sociálních státech je uspořádán komplexní multiprofesní systém podpory lidí v tela sociálních služeb je stále více multietnická, což přináší nové typy odborných požadavků na pomáhající profese. Kulturní diverzitu ve smyslu profesního multikulturalismu však nacházíme také v pomoci teorie jako pedagogika Sociální jinakosti. zacílená k faktor nezahrnuje jen profesní žargon, ale také velmi odlišné způsoby myšlení a lečný pracovní rámec těsněji spojující profesionální odlišné kultury by měl nabízet dostatečný komunikaci a souvislostmi z různých hledisek. K podpoře interakce mezi různými profesními kulturami, včetně paraprofesionálů a dobrovol- níků, by nepochybně mohl být užitečný určitý typ společného teoretického rámce. Takový rá- mec může být vybudován na základě sociální pedagogiky. Tento předmět je zřejmě - dostateč ně obecný pro různé skupiny aktérů pracujících v sociálních službách. Například v poradenských aktivitách nabízí sociálně pedagogický edu- i sociální optikou procesy vnímat příležitost rámec kační dimenze lidského vývoje, které jsou spo- lečné všem pomáhajícím profesím, organizacím sociální péče i neziskovému sektoru. Několik studií ukázalo, že významnou překážkou funkční spolupráce mezi různými skupinami jsou rozdíly v profesními z – ať etnickými nebo profesními. O gogice se tvrdí, že poskytuje koncepční rámec, který spojuje dohromady pracovníky a péče sociální Závěry

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

12 180 183 Johnson, M.R.D. (Eds.) Tiilikainen, M. 2003. Arjen elämää Suomessa Islam. [Everyday Islam. The Life Somalinaisten of So- Tampere: Vastapaino. mali Women in Finland]. Williams, C., Soydan, H. & 1998. Social Work and Minorities. European spectives. London: Routledge. Per- Sozialpädagogik: der Theorie Eine 1988. M. Winkler, über Erziehung als Rekonstruktion der Subjektivität [A theory of social pedagogy: on education as re- constructing of subjectivity]. Stuttgart: Klett-Gotta. field of activities of social work]. pattern? Notes on development of Nikkilä, J. 1986. Ammatillinen valta sosiaali- vuorovaikutus ja terveydenhuollossa ja [Professional Interaction and Power in Social- and Healthcare]. Valtavan seurantatutkimus. Osa 6. Suomen viral- linen tilasto XXXII:123. Helsinki. Payne, M. 2000. Teamwork in Care. New York: Palgrave. Multiprofessional Poujol, G. 1996. Guide de l’Animateur socio-culturel animator]. Paris: Dunod. [Guide for socio-cultural Quintana, J.M. (dirig.) 1992. Fundamentos de Ani- mación Sociocultural [Fundamentals of socio-cultural animating]. Madrid: Narcea. Rauschenbach, T. 1991. Sozialpädagogik – akademische eine Disziplin ohne Vorbild? Notizen zur Entwicklung der Sozialpädagogik als Ausbildung und Beruf [Social pedagogy – an academic discipline without a social pedagogy as education and Sozialpäda- Sozialarbeit, für Zeitschrift Praxis. Neue occupation]. gogik und Sozialpolitik 21, 1, 1–11. Rauschenbach, T. 1999. Das sozialpädagogische Jahrhundert. Analysen zur Entwicklung Arbeit in der Moderne [The social Sozialer pedagogical century. Analysis on development of social pedagogy in the modern]. Wenheim und München: Juventa. Riemann, G. 2000. Die Arbeit in der sozialpädago- gischen Familienberatung. Interaktionsprozesse in einem Handlungsfeld der sozialen Arbeit [The work in social pedagogical family counselling. Interac- tion processes in a Weinheim: Juventa. Stensmo, C. 1991. Socialpedagogik [Social pedagogy]. Lund: Studentlitteratur. Thiersch, H. 1986. Die Erfahrung der München: und Weinheim reality]. the [Experiencing Wirklichkeit Juventa.

ed. Hei- nd H.-E. Her- Health Litera- background and background

textbook]. - Copenha Hämäläinen, J. 2001. The Role of J. Hämäläinen (eds.) Perspectives and A. Metteri (eds.): Social Work in Health and Health in Work Social (eds.): Metteri A. B. Eriksson (red.) Social omsorg oc socialpeda- T. Hoikkala (eds.): Youth Cultures & means for good youth services? In: P. Hakkarainen P. In: services? youth good for means Helsinki: Gaudeamus. Madsen, B. 1996. Socialpaedagogik og - samfunds forvandling. En grundbog [Social pedagogy and transformation of society. A gen: Munksgaard. Mollenhauer, K. 1964. Einführung in die Sozialpäd- agogik. Probleme und Begriffe [Introduction to so- Weinheim: concepts]. and Problems pedagogy. cial Juventa. Määttä, M. (forthcoming). Multi-agency teams – a & Helsinki: policy. and prevention for Implications – cy Finnish Youth Research Network. Niemelä, P. & Social Policy in Social Work. In A. Adrian, E. Peter, S. Steven M. (eds) Key Themes in European Social Work. Theory, practice, perspectives. Dorset: Russell House. Nikander, P. 2004. Managing Scarcity: Joint deci- T. In meetings. interprofessional in sion-making & nonen Mental Health: Issues, Developments and Actions. Toronto: Canadian Scholars’ Press. Kihlström, Kihlström, A. 1998. Livsvärld som bakgrunds [Life och world as förståelsehorisont a horizon horizon of understanding]. In: G. & Blomdahl Frej social and care [Social praktik – teori – Filosofi gogik. Stu- Lund: practice]. - theory – Philosophy pedagogy. dentlitteratur, 34–64. Kraav, I. 2003. Development perspectives of social pedagogy in Estonia. In: A. Gustavsson & mansson & Daida- Frölunda: Västra Pedagogy. Social in Theory los, 117–132. Liebkind, K. 2001. Monikulttuurinen Suomi. Etniset suhteet tutkimuksen valossa. 2 [Multicultural research]. of light the in relations Ethnic land. Fin-

meta- ed. [Multicultural Törrönen, M. 2003. nd J. Hämäläinen (eds.) Perspec- J. Hämäläinen (Eds.) Perspec- et al. Monietnisyys, yhteiskunta H.-E. Hermansson & H.-E. Hermansson & Second edition]. Helsinki: Gaudeamus, 28–55. Finland. Finland. Ethnic relations in the light of research. tives and Theory in Social Pedagogy. Västra Frölun- da: Daidalos, 164–186. Hämäläinen, J. 1989. Social pedagogy as a P. Hautaniemi, & ja työ [Multiethnicity, Society and Work]. Helsinki: Palmenia, 83–160. Grundformen Beruf. als Pädagogik 1987. H. Giesecke, Handelns [Pedagogy as pädagogischen profession. Basic forms of pedagogical action]. Weinheim und München: Juventa. Gustavsson, A. 2003. The role of and pedagogy In: theory research. disability A. Gustavsson in social & theory of social work education. International Social Work 32, 2, 117–128. Hämäläinen, J. 2003a. Developing gogy as an social academic discipline. In: A. peda- Gustavsson & tives and Theory in Social Pedagogy. Västra Frölun- da: Daidalos, 133–153. - pedago social of concept The 2003b. J. Hämäläinen, gy in the field of social work. Journal of Social Work 3, 1, 69–80. Ikäläinen, S., Martiskainen, T. & Mangopuun juurelta kuusen katveeseen – asiakkaana – katveeseen kuusen juurelta Mangopuun tree Mango the under [From maahanmuuttajaperhe to the shade of the Firs – immigrant family as client of social services]. Helsinki: Lastensuojelun keskusliitto. Jaakkola, M. 2001. Asenneilmasto osina Suomessa 1987–1999 vu- [Attitude climate in Finland 1987–1999]. Teoksessa in K. Liebkind (Ed.) Monikulttuurinen Suomi. Etniset suhteet tutkimuksen valossa. 2

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Multikulturní přístupy a metody

12 182 IV. ČÁST | OSVĚDČENÉ Poradenství pro děti a adolescenty POSTUPY MULTIKULTURNÍHO z imigrace ve vzdělávacích institucích PORADENSTVÍ V RŮZNÝCH Helena Kasurinen, Päivi-Katriina Juutilainen, KONTEXTECH Helena Mastoraki a Sakari Saukkonen

Úvod ...... 186 Poradenství pro děti a adolescenty z imigrace 185 Interkulturní vzdělávání a poradenství ...... 186 ve vzdělávacích institucích Interkulturní poradenství jako proces posilující dialog ...... 187 Helena Kasurinen, Päivi-Katriina Juutilainen, Helena Mastoraki a Sakari Saukkonen Řecký kontext ...... 189 Etnické a kulturní složení studentské populace – objasnění situace v Řecku ...... 190 Poradenství pro dospělé imigranty ve vzdělávací instituci 206 Služby kariérového poradenství v řeckém Irmeli Maunonen-Eskelinen, Leena Kaikkonen a Pamela vzdělávacím systému – výzva k práci s diverzitou ...... 192 Clayton Finský kontext ...... 195 Sociodynamický přístup k mezikulturnímu kariérovému 224 Vzdělávací a kariérové poradenství ...... 196 poradenství Případová studie z Finska: učitelé základní školy Ritva Johansson, Tarja Ståhl a Kai Koivumäki jako poradci pro žáky z imigrace a jejich rodiny ...... 198 Závěry ...... 200 Poradenství pro imigranty v pracovním životě – osvědčené 237 Otázky a úkoly ...... 201 postupy Literatura ...... 202 Tero Mikkola, Maria-Liisa Korolainen, Karoliina Kuisma a Reet Mammon

Přežít mučení a válku – několik úvah o poradenství a terapii 254 Sabine Charpentier Kapitola 184 13 187

identi- okolím

proměn- poraden- další normy

každodenními neverbálně in-

mobilizovat své s hájit své naděje.

imigrace mnoha

vzájemnou závis- poradenském pro- druhá zkušenosti vyčer- sebeřízením, ale také se realizaci těchto cílů, a těchto situacích se - vytvá

definovat a jeho prostředím lze analyzo-

individuální významy jinakosti interpretace probíhá v Kuortti 2003, 30). Podstatné inter- imigrace, pedagogické a pedagogické imigrace, na schopnosti vnímat, rozlišovat

tomto kontinuu souvisejí s omezující (viz též Matinheikki-Kokko, autonomií a imigrace i kontinuu, jehož jedna strana představuje

mobilizovat prostředky. Funkční schopnost ovlivňovat je ve směru svých cílů. Když jde posílit integraci studentů z pro svůj život a jeho akceschopnosti. Ačkoliv východiska pro studenty z studenty diverzity, které jsou verbálně i

Interkulturní poradenství posilující jako proces dialog osobní prostředky k třetí, dokáže vstupovat do interakce a s o akceschopnost se obecně definujínictvím individuálních prostřed- procesů, jsou ve značné míře závislá jak na sociálních, tak na společen- ských možnostech jedince. Akceschopnost lze ve skutečnosti budovat na znalosti kulturníchvýznamů a ské úkoly, se kterými se škola při podněcování jejich akceschopnosti setkává, jsou rozsáhlé. obzvláště Ačkoliv se legislativa řídící a školní práci snažía zvýšit pocit pohody Posílení (empowerment) v cesu popisuje posilování a autonomie klienta Za druhé, je schopen využít a a nebo funkční nezávislost je tedy úzce spojena nejen s spoluprací, odpovědností a lostí (Cooper 2003, 346; Hansen 1997, 23; Koso- nen 2000, 316). Mary Sue Richardson (2002) rozlišuje tři základ- ní složky akceschopnosti jednotlivce. Za prvé,jednotlivec je schopen stanovit si cíle pro sebe a kurikulárními prostředky, většina interkulturníkomunikace a vat v livých interaktivních situacích při každodenním setkávání ve škole. V řejí kolektivní a a terpretovány. Interpretace produkované samotným studentem z posilující zkušenosti a pávající a Koivumäki a pretace v tou, smyslem pro komunitu a pří- nás v kulturách i osobnostního růstu, identity, komuni- interakce mezi různými lidmi, skupinami kulturami. Poradenství by nemělo být vnímáno vnímáno být nemělo by Poradenství kulturami. předsudky, vnímané jako nezpochybnitelné. In- terkulturní poradenství se pak týká interkulturní citlivosti a kace a a transforma- jako také ale integrativní, jako pouze tivní. Poradenství pro imigranty není jen proces, ve kterém se poradce nebo učitel ve třídě snaží pomoci „těm druhým“ začlenit do většinové kultury. Měli bychom si být vědomi možností a nosů vzájemné transformace v samých. In- teo- mo- 1 dou- úspě- výsled- etnické různých poraden- vzrůstající výměny mezi různý- kulturními skupinami. demografickém, sociálním, demografickém, více orientované na aktivity každém jiném případě budou případě jiném každém přesvědčení, potom vzhledem potom přesvědčení, McLaren 2001). Vzdělávání by interkulturní vzdělávání. Multikulturní Multikulturní vzdělávání. interkulturní edukační roli školního vzdělávání je nevyhnutelně produktivní vztah mezi retického pohledu však koncept interkulturního poradenství lépe slouží záměrům autorů a fáme, že jasněji ukazuje jejich argumentaci. Činit tuto konceptuální volbu neznamená přehlí- neznamená volbu konceptuální tuto Činit Z poradenství. multikulturního koncepci žet kritickou pedagogikou (viz například McLaren předpokládá spolupráci a současné kulturní mozaice musí školní vzdělá- zvyky, hodnoty a hodnoty zvyky, 1| Interkulturní vzdělávání a poradenství terkulturní vzdělávání také do určité míry souzní s 1993; Giroux a mělo při poskytování lepších příležitostí k chu ve společnosti zaujmout kritické stanovisko. Mělo by zkoumat každodenní názory a censké vztahy, ekonomické struktury a pluralitu reagují přístupy označované jako mul- a tikulturní o znalostmi hlavně zabývá se vzdělávání kulturách bez jakékoliv zjevné spojitosti nimi. mezi Interkulturní vzdělávání za je proaktivnější a považováno a 2003, 64–65). mi skupinami (Vallandingham Jestliže je škola definována jako místo, kde jsou všem účastníkům předávány nejen znalosti, ale i k vání zajistit rovné vzdělávací příležitosti i ky, nezávisle na kulturním, etnickém nebo nábo- V zázemí. ženském sku- menšinové některé členy jsou kteří studenti, piny, zažívat vzdělávací nebo sociální vyloučení. Sociální i změ- rychlým odpovídaly aby modifikovat, třeba v nastávají které nám, politickém a ekonomickém sektoru. Ze sociálně konstruktivistického úhlu pohledu nepředstavují pojmy svět, jaký je (Gergen 1999, 14). Naopak, pojmy vytvářejí smysluplný ve svět, kterém žijeme. Proto je koncepty přijatelné interkulturního vzdělávání a využívat ství, které kladou důraz na hluboce provázaný, bohatý a různými etnickými a Na rychlé změny ve společnostech a život- studen- imigrace službami snižovaly odstraně- ve Finsku, kritické re- kritické adolescent- poradenských doufají přitom, Řecku a finské základní ško- posílení a posílení perspektivy poradce jiných kultur. Zároveň kultur. jiných komunikačních systé- kariérové poradenské adolescentů z adolescentů porozumění a kapitálem, výrobky a rozvoje prostřednictvím inter- národních krizí. Vzrůstající rozsah vzdělání ne vždy přináší úspěšné či žá- analýze případové studie z organizační rovině. Důležitým tématem je také klienta. Kapitola se také snaží ukázat, že ve dvou ve že ukázat, snaží také se Kapitola klienta. konstruktivistických idejí o idejí konstruktivistických nesmíme zapomínat, že porozumění k porozumění že zapomínat, nesmíme tak předsudky vůči lidem z lidem vůči předsudky tak ní zdrojů konfliktů mezi různými skupinami vždy nestačí a doucí výsledky (Moodley 1999). Záměrem této kapitoly je vypracovat model aktivit poradenství pro děti a obecný ní potomky imigrantů ve školách, včetně popisu poradenských procesů z a zemích, které představuje – v se do cizích zemí přesunují lidé a že tam najdou lepší pracovní příležitosti a ní podmínky. Tisíce lidí jsou každoročně nuceny opustit své domovské země jako uprchlíci vinou regionálních a imigrace ukazuje, že globální vzájemná závislost je dnes součástí našeho života. Proto je nutné, a žáky učily instituce vzdělávací naše aby ty toleranci, respektu a mech. Společně s Globalizace se netýká pouze rozsáhlých změn ve světové ekonomice a Úvod flexi. Dále se budeme zabývat efektivním fungo- váním vzdělávacích institucí, včetně toho, jak lze prosazovat vzájemné porozumění na personální a podpora růstu a budou Poté poradenství. citlivého kulturně vencí zmíněny pedagogické a sek- vzdělávacím finském ve poskytované služby toru. Dále se budeme zabývat rozhodujícími fá- a dětí dráhy studijní zemi existuje kromě některých rozdílů v rozdílů některých kromě existuje procesech uvnitř školních systémů také mnoho podobností. Nejprve probereme multikulturní či ke kultuře citlivé poradenství jako odbornost na úrovni interakce. Hlavní myšlenky této kapitoly vycházejí z v ly. Nakonec se pokusíme obecně vymezit někte- kterým prostředku, jako vzdělání prvky klíčové ré lze podpořit sociální integraci a začlenění.

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

13 186 189

zapo- jednat situaci,

Papagianni Řecku. Lidé

sociální syntéza sociální posledních něko- společenské akté- sociálního vyloučení

Willey, 1981). Probíhají

kulturních zázemí se tak následkemtoho dopasti integrovatpostupy, které kol. 2000; Sklavou 2004).

současných vzdělávacích

tom, zda tyto kroky v repatriace v

vnější podmínky jako vůli, čas,

pedagogové (Kanakidou a

odlišných jazykových nebo kulturních pro- vzdělávací změny potřebné jako účinná od- potírání vzdělávacího a různých etnických a

Řecký kontext Vlny imigrace a lika letech podstatně složení řady změnily zeměpisných oblastí v demografické z musí učit společně žít, Sidiropoulou komunikovat 1993; Petrinioti 2000; (Papastilianou a a demografická nová Tato 2003). se odráží také ve školní populaci, kde se vynořují nové nároky jak pro vzdělávací systém, tak pro širší společnost. Teprve nedávno řecké Ministerstvo školství for- málně uznalo, že v institucích je třeba přijmout konkrétní opatření k (Φ4/115/Γ1/791/18-9-01). Studenti přicházející z středí jsou obvykle vnímáni jako deficity ve formálním ti, vzdělání. kdoJako prostředky mají pro integraci takových studentů se zvláštní uplatnila opatření zaměřená hlavně na jazykové potřeby (viz též Little a rozsáhlé spory o berou rovnocenný ohled na různé potřeby - je jích uživatelů, podporují rovnou účast a jení. Nestačí zachytit nemalou část studentů do kategoriedeficitních a kompenzačních opatření. Mezikulturní vzdělávání poskytuje teoretický rámec, který školám dovoluje sladit organizační a multikulturní naší nároky se objevující na pověď třeba Je úkol. snadný vůbec to Není společnosti. do něj zapojit vlivné hráče a ry různých úrovní, jako je centrální vláda, tvůrci politických strategií, místní autority, vědci, ro- diče a kdy formální školní vzdělávání vzdoruje) odmítá integraci rysů, (nebo které by neměnily jen kulturu studentů, ale také jejich vlastní, oprav- mar- jejich místo studentů integraci ulehčily du ginalizace (Katsikas a Školamusísevyvíjet a 1998). Dále školy jako instituce vyžadují odpo- vídající vnitřní a být scény kliento- jeho ná- překážky pro překážky poradenském sdílené učební kriticky uvažovat pohledu poradce, reciprocita v interpretacích studenta, jeho protikladu k pohledu symetrických affordan- poradce svou interpretaci životní- interpretaci svou poradce pohledu affordancí lze poradenský dialogu. Čím jsou tyto body a analyzovat je více do hloubky. Affor- světa obecně, případně tyto názory nich a 2000, 18). Z rozhovor definovat2003). symetričtěji Affordancemi přitom (Juutilainen mínímestudenta, které může poradce „uchopit“, zastavit náznaky se u nad situací. Čím více však affordance ohrožuje agendu poradce, tím snáze poradce tento bod nebo příležitost mine. Jinými slovy: čím více je náznak klienta v dance tedy znamená bod nebo scénu v mož- nabízí účastníkům oběma která příběhu, vě nost rozšířit své perspektivy a tím důležitější pro něj je přestat používat vlastní agendu, otevřít se vůči zkušenosti klienta a ochoten zpochybnit své vlastní interpretace. a obtíže vytvářejí klienta Affordance setkávání v kritičtější, tím více poradce ohrožují v zorech, pojetích a života a zpochybňují. Z cí znamená dialog a rozhovoru společně vytvářené a partnerství (viz Vanhalakka-Ruoho 1999), ve kte- rém obě strany vnášejí do vyjednávání své vlast- ní affordance. Protože jak poradce, tak student žijí uprostřed různých pravd, mohou oběma umožnit kriticky hodnotit situaci. tyto affordance Student může analyzovat vytváření svého život- a příběhu ního ho prostoru studenta a jevů, které ho ovlivňují. re- ko- do- Gib- není

daném během přijímají

imigrace

každoden- nereflektuje

jeho výpově- životní situaci imigrace, snadno pře- že pak způsob, jakým se institučními mocenskými ne-setkání se mohou růz- celým setkáním. Tyto různé kontinuu dokonce i

jednání novým způsobem (Peavy způsobem novým jednání mýtů a klient vyjednávají o prožívání setkání klade otevřenost vyprávění klienta. Tato otevřenost je

kulturními a názory kriticky nehodnotí a

pohybovat v poradenském procesu. Existuje riziko, že

poradenském vztahu (Nummenmaa 1992)

podvědomých „pravd“ poradce a budoucnosti klienta. Pojem affordance (tj. jeho poradce sdílejí či nesdílejí, ovlivňují zku-

a di v setkává se studentem z jde do stereotypu. Předchozí „znalost“ studen- tova kulturního zázemí může fungovat jako filtr nebo překážka při naslouchání jehoČím je konstrukce pro poradce pravdivější a příběhu. zkou- otázky, klást potřebu cítí méně tím álnější, mat nebo ověřovat základy svých interpretací. Otevřenost poradce vůči příběhu studenta determinována „pravdami“, je na kterých je pora- - postave Asymetrické založen. rozhovor denský ní v spolu s strukturami vymezují pro poradenství pokraču- Proces poradce. agendou začíná který rámec, je na základě reality uváděné poradcem a tvar podle zkušenosti studenta a kulturní znalosti poradce vycházejí z ních názorů a zpochybňován, pokud poradce své vlastní hod- vlastní své poradce pokud zpochybňován, noty a (viz také Nissilä, Lairio a Puukari 2001, 98–99). Konstrukce světa, které a student z šenosti studenta s jednoho poradenského sezení. základy Jinými k slovy, poradce k operativní charakter poradenského rozhovoru – poradce a možná, pokud klientovo vyprávění nebo příběh příběh nebo vyprávění klientovo pokud možná, agendu poradce neohrožuje nebo když taková agenda neexistuje. Koncept vyjednávání zdůrazňuje symetrii a zkušenosti setkání a nit a a stupnost, dosažitelnost, možnost provést v prostředí akci, kterou prostředí nabízí – teorii affor- dancí poprvé formuloval psycholog James J. jejichž aktivity, označuje přitom překl.) pozn. – son rozší- klientovi pomáhá poradce prostřednictvím k příležitosti řit na re- ob-

imig- vnímá- opačném opačném vědomých procesech,

svémživotě

procesy změn změn procesy schopností se zároveň vytvá-

jeho zkušenosti postupů (Human (Human postupů pomocíkonceptu

dekonstrukci a proto jsou interak- jsou proto jednotlivce, tak i

imigrace v nepřímo konstruovány

studenta vědomí důleži- nimnepatří. Zkušenosti se

vytvářejínové.sePozornost

pozitivním směru. V komunitě ve třídě, nebo naopak

imigrace podpořit pocit přináleži- kulturní významy studenta z každodenní praxi a praxi každodenní který funguje jako plán pro poradenský vrstevníky, když se například společně učí

kterých si utváří významy. Protože kultura dekonstruovány. Hlavním úkolem poraden- studenta z Kuortti 2003, 17). Proces vytváření významů je je významů vytváření Proces 17). 2003, Kuortti Alford1993, 52; Matinheikki-Kokko, Koivumäki

development report 2004, 4), jsou individuální, kolektivní a v a hodnot soubor statický není zvýšitjehopocit, k že nebo věnují koníčkům, zažívány jako pozitivní a smysluplné. Centrálním úkolem posilující poradenské praxe je podpora studenta z race neustále přímo i budou rozvíjet v případě mohou interpretace poškodit rozbít nebo sebeúctu studenta vlastnívýkonnosti. a Kolektivní zkušenosti mohou u tosti ke škole a v utvářejí ce s funkcemi. Jestliže jsou zkušenosti studenta v studenta zkušenosti jsou Jestliže funkcemi. a sebepojetí jeho posilující, identity lasti ní vlastního kulturního zázemí a a ství je tedy zvyšovat u a zkušenosti jeho mají jakou tosti, během života. Cílem přitom je rozumět indivi- duálním kulturním významům a řet kolektivní významy. To také vyžaduje,si aby jednotlivec začal uvědomovatsystémy ve svém sémantické sociálním prostředí (Lyddon a a tedy důležitým nástrojem v konstrukci systémů přesvědčení – existující vý- znamyhodnotíse a se přitom zaměřuje jak na systémy přesvědčení jako konstrukční prvky u agendy (Juutilainen 2003). Agenda je písemný text, který je pro poradenské sezení určen pře- dem a rozhovornavzdory příběhu, který o konstrukci jako prvek procesu a Neimeyer 1993, 209). (viz Neimeyer analyzovatporadcePrácilzes tvoří student. Agendy se vytvářejí z

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

13 188 191 roce roce spo- zemi zemi řeckém řeckém jazyce,

Tureckem v Tureckem výuky řečtiny jako kulturní kulturní diverzitou

oporu oporu školy než na vést třídy základních podobně (Kanakidou

nich je prvního stupně, případě, že repatriovaní rámci základního - kuri roku 1923, která definuje definuje která 1923, roku Lausanne z Lausanne profesionálními institucemi jako možnostech této kapitoly prozkou- řešily jejich různorodé potřeby. Urči-

zvláště ženy, však zřejmě opouštějí školu školu opouštějí zřejmě však ženy, zvláště strategické kompetence v kompetence strategické rozsáhle prezentovat, jak se řecká vzdě-

jejich školní výkony jsou nízké. Tyto negativní různé délce, ať už v možným nebezpečím nadměrného zjedno- s o dlouhodobou perspektivou, které by vyšly vstříc vstříc vyšly by které perspektivou, dlouhodobou

studentům a školách, jednotlivých na vznikají které iniciativy, té rodičovských setkávání události, kulturní jsou jako skupin atd., jsou roztříštěné, krátkodobé a léhají spíše na uvědomění a začle- organicky byly by které postupy, osvědčené něny do každodenního života škol. a dušení motivů tvůrců politiky, autoři tvrdí, že cen- trálně navrhované postupy se zaměřují na oněch hlavně 26 škol nebo mezikulturních na to, jak studenti nehovořící řecky získají praktické, - organi zační a též Mitilis (viz integrace jejich což je prostředkem 2004). Chybí zde kulturně zaměřené intervence s pilotních projektů (Markou 1996, 1997) jazyko- vé podpůrné programy na různých úrovních a jsou univerzity. I když není v mat a lávací legislativa vyrovnává s kula nebo nezávisle na něm, samostatně či ve spolupráci s oblasti mezikulturního vzdělávání a

. % celkového počtu studentů. Pedagogové těchto škol jsou 3 rámci

. Navíc 4 navržena navržena učení, jež se zde používají, přitom mají pozitivní povzbuzující efekt na společného Protokolu, který byl podepsán mezi Řeckem a Řeckem mezi podepsán byl který Protokolu, společného iniciativách v

jeho cíle a Thrákii, a Thrákii, vyučování a střední školy). Tyto školy zajišťují rovnost příležitostí pro každého studenta v řadě faktorů jako je příprava učitelů, socioekonomický status a 4 bývalého Sovětského svazu. interkulturním vzdělávání. Muslimští studenti, a studenti, Muslimští vzdělávání. interkulturním uzná- vyjádřenému formálně jsou vybíráni na základě znalostí v omezeném počtu škol, přede- homogenní skupinu (Kanakidou 1993). Podle Dohody z Dohody Podle 1993). (Kanakidou skupinu homogenní mezikulturních školách je standardní kurikulum přizpůsobeno tak, aby odpovídalo specifickým střední školy (čl. 45, zákon 1404/83). přijmout konkrétní opatření založe- že formální školní vzdělávání to musí oblastech, kde se usazovali řečtí repatrianti, řečtí usazovali se kde oblastech,

otevřenému a otevřenému druhého stupně a středních škol, které poskytnou vzdělání mladým lidem se specifickou vzdělávací, sociální nebo kulturní nejnovější přístupy k a kol l998). Po celém Řecku bylo od roku 1996 zbudováno celkem 26 mezikulturních škol (13 z 9 a řecký vzdělávací systém jako celek. Škola může být definována jako mezikulturní v Řekové nebo cizí studenti tvoří nejméně 45 zvlášť vyškoleni a druhého nebo cizího jazyka (viz též www.ypepth.gr). Oficiální dokumenty prohlašovaly, že cílem mezikurikulárního vzdělávání je založit a a identitou. V 2413/96). vzdělávacím, sociálním nebo kulturním potřebám studentů, kteří je navštěvují (čl. 34, zákon předčasně, neúčastní se vyššího sekundárního vzdělávání a výsledky mají vazbu k 1968, byly zřízeny tzv. minoritní školy. Je vhodné poznamenat, že tyto školy lze hodnotit jako příklad osvěd- příklad jako hodnotit lze školy tyto že poznamenat, vhodné Je školy. minoritní tzv. zřízeny byly 1968, v postupu čeného Nejde ovšem o ovšem Nejde muslimskou menšinu v menšinu muslimskou mezikulturního vzdělávání (IPODE, Institu- téže době byl také zřízen omezený počet veřej- 3| 4| byl založen Institut vzdělávání a rodilých Řeků te of Education for Homogenous Greeks and Cross-cultural Education). Současný vzdělávací zákon znamená jasný po- k sun ní toho, že kulturní zázemí studentů se může lišit a připustit a ná na inkluzivních přístupech. Školy nyní vícemají příležitostí uspořádat v 2| V roce 1983 byly poprvé zavedeny třídy - jazyko vých dovedností (Language Reception Classes) pro základní i Tyto třídy vznikly v v vším tzv. pontští Řekové z V mezikulturních škol ných základních a středních V roce 1996 byla uzákoněna (zákon nová 2413/96): legislativa byl definován pojem mezi- kulturního vzdělávání a nová opatření jako reakce na větší různorodost různorodost větší na reakce jako opatření nová potřeb studentů nemluvících řecky

so- mi- Balkánu, Balkánu,

repatriova- současnos- multilaterální

USA USA se změnila Albánie, bývalé- Albánie,

kulturní diverzitou. jeho zeměpisné po-

rychle. Časem bude kol. 2003). Řecké ško- Řecké 2003). kol. , obyvatelé Thrákie, pro 2 východoevropských zemí. zemí. východoevropských

let zřízeny tzv. veřejné tzv. zřízeny let nárokům, které pro ně byly mateřská země několika vln

hlediska vzdělávacích zákonů

%) (Gotovos a (Gotovos %) další podpůrná opaření, v opaření, podpůrná další 2,2 důsledku mezinárodních, politických i ecku v nichž velká většina přichází z přichází většina velká nichž % a % % celkového počtu studentské populace dosud byla z ř

zároveň se odhaduje, že do roku 2025 bude b) muslimští studenti hostitelskou zemi pro významný počet - imigran

noritní školy. které byly během 70. během byly které Etnické a kulturní složení studentské populace situace – objasnění v ho Sovětského svazu a svazu Sovětského ho Řecko během posledních patnácti let zažilo vý- znamnou změnu: Řeků emigrujících během 60. let převážně západního Německa, do Austrálie a Řecko můžeme vzhledem k zici a v z tů, ciálních změn vnímat buď jako přestupní stanici pro některé imigranty, kteří přicházejí z Asie, Afriky či Turecka, nebo jako trvalejší - destina ci pro jiné (Mousourou 1991, Efxini 2002). Podle nedávné zprávy OSN přijme Řecko bě- hem příštích 15 Zmiňuje let se také, 3,5 že rozvinuté milionů evropsképřijmou země imigrantů. během stejného 100 milionů imigrantů (Papantropoulos období 2000), více a než Evropa potřebovat 153 aby udržela milionů početní stabilitu své imigrantů, pracovní (Hatzopoulos 2000). síly Řecko se stalo multikulturníspolečností postupně a a mít demografická syntéza současné školní populace podobné rysy. Imigranti a ní studenti tvořili ve školním 8,9 roce 2002/2003 (6,7 ly čelí potřebám a Až studentská populace vnímána jako homogenní. Dvě kulturně skupiny nicméně byly zřetel- ně vyděleny jako odlišné, se zvláštními potře- bami: a) studenti se specifickými učebními po- třebami, pro které existují speciální vzdělávací i instituce až donedávna nezvyklé. Řecké vzdělávací politice se nedaří vytvořit jednotnou strategii, kte- rá by efektivně zacházela s ti založená na inkluzivním vzdělávacím rámci,a posi- touto mladí uměli

celkové celkové zlepšovat

trendy, aby

náročnějším náročnějším každodenním

diverzitou a souvislosti s

multikulturní společ- připravovat se na něj denní praxe tak, aby

vzdělávací učení založené

důsledku toho jsou zaváděna rámci mezikulturního vzdělává- v řeckých školách postupně začíná být odbornoupodporu tak, aby se změny

minoritních skupin. Jde spíše o „ideálně ustrnulé kultury, založené na uto- odlišného vzdělávání pro studenty pochá- respektu.pakpřipravujeTo jednotlivce, abyse - mo kterých ve podmínky, poskytuje hodnotu,

hou mladí lidé zvyšovat své výkony a luje kulturu mladých stejně jako jejich identitu a své základní dovednosti. V pických přístupech pluralismu“ (Bullivant 1981). Tvrdí se, že školní kultura, která zkoumá a místo hypotézou se však otevírají klíčové otázky: Jaké kul- jsou podmínky pro kultivování tohoto typu tury? Jak se mohou různí aktéři v přinášely změny do malých lokalit? Populace v multikulturní a finance a školním životě zapojit, aby takové napomohli kultury? růstu Jakými konkrétní centralizované způsoby principy a lze upravit nová opatření v ní. Tvrdí se však, že tato opatření jsou příliš sil- ně jazykově orientována. Také když zkoumáme služby poskytované v širší oblasti sektoru vzdě- lávání a sociální péče, jako jsou například služby kariérového poradenství (Career Services), vidíme v každodenní agendě jen malé Counselling změny směřující k uspokojení potřeb multikul- turní klientely. prostředí. To je druh kultury, který děti a přežít ve složitějším, nejistějším a lidé potřebují kultivovat a mohly uskutečnit (Handy a kol. 1986). mohly uskutečnit (Handy Co však nutné a není, je zajištění zející z zvláštního na zkušenostních příležitostech, vlastní otevřenosti, angažovanosti, vzájemné a komunikaci dokázali účinněji vyrovnat s přehodnocení kurikula i zohledňovala, že žijeme v nosti (Rex 1986). Tím, že do své denní agendy vnášejí multikulturalismus jako klíčové téma, se může se kterém ve prostředí, nabízet snaží školy odehrávat sociální a

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

13 190 193 . 11 in- tak radu opa- loka- orga- struktu- koordino- monitoro- výše zmíně- každodenní projednání Mi- 3. stupně, rodiče centrech vyvíjejí po- volbě povolání v soukromém sektoru existujících organizacích, e) spolupracovat s novým sociálním kontextem mimo ně), c) školit a případech, kdy relevantní infor- nejistotu, se tak naopak cítí za- předmětu Volba povolání, který je řad učitelů, d) podporovat aktivity nejsou ochotni hledat pomoc a moc (Coulshed 1994). Lidé, kteří zažili když odborníci v ředitelů škol či dalších vzdělávacích nebo nebo vzdělávacích dalších či škol ředitelů širším dosahem, většinou se soustřeďují místních komunitách, mohou jejich klienty být jejich právu využívat dostupné služby a podstatě se zdá, že zdrojem klientely center studenty, b) plánovat, zavádět, řídit a řídit zavádět, plánovat, b) studenty, V míst- konkrétně školy, střední výlučně takřka jsou ní školské úřady, studenti, učitelé, rodiče a trovníci. I stupy s těmto lidem mohou chybět informace o informace chybět mohou lidem těmto ře veřejného sektoru, o o reprezentovat mohou služby tyto druhé, Za dále. autoritu a při seznamování s diskriminaci a strašeni a dokonce ani v mace mají. To je jeden z hlavních důvodů, proč musí sociální sektor vyvíjet postupy založené na vytváření sítí formálními i neformálními cestami, kul- pomoci na či návštěv domácích technice na turních mediátorů, abychom jmenovali alespoň některé, aby se tak jeho služby zpřístupnily pro ty, kdo je potřebují (Mastoraki 2004). Pokud však vyvozujeme důkazy z praxe, tento problém se netýká místních center kariérového poradenství. Mezi hlavní cíle center patří konkrétně: a) poskytovat poradenské a formační služby pro učitele 2. a a vat poradenské aktivity k litě (na školách i vat poradce z vztahující se k „vyučován“ ve škole a nizacemi ve veřejném i od- do- zavádění systému vnitřního hodnocení, který dosud nebyl zaveden. margina- . . Chybí však 10 periferních po- podobně (Pedagogic a nejistotu cítí nich Pedagogickému institutu. Pedagogický institut publikuje relevantní celková kvantita- jejich hlavních současných využívání veřejných produk- případ řady dalších sociálních hodnocení, odborníci předkládají každoročně strukturované popisné zprávy k různých etnických nebo kulturních konkrétních oblastech zájmu, včetně . Riziko sociálního vyloučení a výše zmíněných iniciativ byla plně uplat- plně byla iniciativ zmíněných výše jejich dostupnosti pro menšiny. Za prvé, Za menšiny. pro dostupnosti jejich 9 Podle toho, jsou-li tyto služby umístěny ve škole, nebo v jednak studenti, rodiče nebo učitelé konkrétní školy (v prvním případě), nebo širší kategorie z tréninkové- či vzdělávacího jakéhokoliv neúčastní nebo účastní se už ať – lidí mladých včetně skupin, ných a autorit vzdělávacích místních let, 25 věku do až – schématu ho sociálních služeb, jež působí na místní nebo národní úrovni. Mezi jejich úkoly patří poskytování a Pokud jde o nisterstvu školství i tivní data o konkrétních službách poskytovaných Centry pro volbu povolání. práci v 9| Většinu z těchto materiálů lze nalézt na webu www.pi-schools.gr 11| 10| jasný jasný přehled nebo kulturního zázemí etnického těchto klientů. Na základě nedávné zkušenosti autora se zdá, že mezi školními kariérovými poradci, zvláště těmi, kteří pracují ve školních kancelářích pro volbu povolání, je obecně akceptováno, že práce se studenty z zázemí je jedním z z většina kterém ve úkolů, lizace se snadno stane trvalým rysem jejich pří- stupu ke službám a tů jako vzdělání, školení a Institute 2000). z Většina něna během posledních pěti let (1999–2004). Za- dat, tím značné kvantitativních existuje množství týkajících se demografických charakteristik klientely školních služeb volby povolání znalosti v kariérových drah pro mladé přicházející z lišných kulturních prostředí. Výsledky výzkumů objasňují podstatné obtíže, které tyto skupiny zakoušejí při integraci během školní docházky a mnívají se, že pro něj nejsou plně vybaveni. Pro kariérové poradce, kteří pracují v to- být nezdá téma toto se centrech, radenských lik důležité. Vysvětlit to může řada faktorů. Podle sku- konkrétní tyto pro centra tato nejsou autora ve může To dostupná. snadno tak studentů piny skutečnosti být i a služeb

vol- poli- volbě Národní doplňují, jako plně začleněny do . 7 byla zahájena řada vý- volbě povolání či školní cílem rozvíjet odborné a multikulturním poradenství poradenství multikulturním 8 kariérovým poradenstvím na důsledku ekonomických a informační materiály, psycho- odborníky řadu materiálů, napří- rámci systému poradenství k pro ty, kteří jsou ohroženi rizikem 3. stupně nich otázky jako kulturně odlišné skupiny skupiny odlišné kulturně jako otázky nich Pedagogickém institutu jako pilotní služ- aktuální integrační politice (Matinheikki-Kok- politice integrační aktuální V téže době připravilo řecké ministerstvo školství ministerstvo řecké připravilo době téže V ve spolupráci s klad vzdělávací a metrické testy, internetové zdroje jako prostřed- poradců kariérových profesionálních praxi pro ky (Pedagogic Institute 1999a, 1999b, 1999c). Dále bylo v ba založeno Centrum pro poradenství k povolání určené pro mladé lidi se speciálními potřebami a sociálního vyloučení. Mezitím bylo v zkumných projektů s Tento systém je tvořen třemi typy mají souvislost služeb, se školním jež kurikulem (Mastoraki 1999b): a) služby, které jsou kurikula, jako je školní kariérové poradenství jako ku- napříč aktivity jako nebo předmět vyučovaný rikulem; b) služby, které kurikulum dny volby povolání (Career Days), zvláštní programy pro vzdělávání k Kanceláře pro volbu povolání (Career Offices); c) služby, které fungují nezávisle na kurikulu jako místní Centra pro kariérové poradenství (Career Counselling and Guidance Centers) a centrum pro volbu povolání (National Center of Vocational Guidance EKEP) bě povolání proškoleno množství učitelů 2. a zkušených

6 koordinace služeb souvisejících s kuri- aktu- aktiv- rovnosti, která je obsažena v obsažena je která rovnosti, iniciativ - zaměře 3. stupně vyvinut - uce souladu se současným , , podle kterého má škola 5 příležitostech ve vzdělávání vyvažují. V řeckém vzdělávacím systému, mů- měnícím se společenském kontextu hodnocení (Centers for Diagnosis and and Diagnosis for (Centers hodnocení rozvoji škol

školní organizací, ale také se všemi dal- multilaterální systém poradenských služeb řeckých školách 2. a ko 1997). To se také zdá být případ kurikul dvou stávajících postgraduálních programů (jeden probíhá na univerzitě v Athénách, druhý v ASPAITE – viz www.ekep.gr/english/SYP/aspaite.asp). Tento pohled může být vnímán jako více tržně orientovaný, vznikl nejen v též Kassotakis 2000, Dimitropoulos 1998a). tických změn, ale také společenským tlakem (viz Bylo to ve skutečnosti poprvé, kdy se finančně dostatečně byly iniciativy relevantní kdy a reformy vzdělávací tématem kariérové centrálním unií Evropskou poradenství stalo v souladu s prioritami definovanými zajištěny z Evropských sociálních a strukturálních fondů (EPEAEK I, 1996–2000). Hlavním cílem EKEP je zlepšení, podpora a národní úrovni. v že zjistíme, školení, schémat těchto kurikulum na se Podíváme-li a multikulturality perspektiva než klientů nebo kulturně zaměřené poradenství jsou zkoumány odděleně, nejsou však plně začleněny do syla- do začleněny plně však nejsou odděleně, zkoumány jsou poradenství zaměřené kulturně nebo klientů v perspektiva asimilační zdůrazňována více je krátkodobě že říct, se by Dalo bů. přípravě na povolání, které jim pomohou přijímat přijímat pomohou jim které povolání, na přípravě volbě povolání. povolání. volbě

5| 6| 7| 8| poskytovat individualizovanější vzdělávací služby vzdělávací individualizovanější poskytovat odpovídající větší rozmanitosti potřeb, byla ustavena řada vzdělávacích služeb a pro centra Poradenská jako péči, na sociální ných mládež (Youth Counselling Centers), Centra pro a diagnózu kulem a šími aspekty, které zasahují do školního usnadňují jej a života, trendem v Vzdělávací politika přímo souvisí nejen s Služby kariérovéhoSlužby poradenství v řeckém – systému vzdělávacím výzva práci s diverzitou k byl v lený a k Assessment) či Služby pro volbu povolání (Career Services), máme-li jmenovat alespoň některé. Pokud se soustředíme na rozvinuté služby pro volbu povolání v žeme se shodnout na následující obecně přijíma- né definici jejich cíle: školní kariérové poskytovat cíl poradenství za má SEP) guidance, career (School studentům během různých fází jejich vývoje - po radenskou podporu spolu se spolehlivými a álními informacemi o a a harmonickou jejich usnadní jež rozhodnutí, ní integraci v (čl. 10, zákon 2525/1997; Mastoraki 1999a). 2525/97) (zákon reformy školské poslední Během

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

13 192 195 do- obrazu závislosti na integrace do integrace podporu v tomu, aby byli odborném, vyšším místo v imigrace se mohou učit fin- imigrace, kterým je více než šest- znalost finského vzdělávacího systému adolescenti z společnosti. Obce mají pro tyto mladé imigran- mladé tyto pro mají Obce společnosti. štinu nebo švédštinu (druhý oficiální jazyk ve Fin- ve jazyk oficiální (druhý švédštinu nebo štinu mít imigranti mohou Navíc jazyk. druhý jako sku) výuku ve svém rodném jazyce. Podle základního podporu- (2004) vzdělávání základní pro kurikula je výuka rodného jazyka růst integrované osobnosti žáka, utváření sociálních vztahů a světa. Naučit se rodný jazyk je - sebevyjá dovedností, jazykových myšlení, rozvoj podstatné pro dření a komunikace. Mladí lidé z náct let, jsou příliš staří na to, aby se začali učit na základních školách. Přesto potřebují výuku ve finštině a a Cílem 2004). (Vainio-Mattila jednotky speciální ty finském ve lidem mladým dát je jednotek těchto jazyce dostatečné dovednosti k schopni ucházet se o Děti a středním nebo vyšším vzdělávání v typu vzdělání, které již mají. Výuka těchto skupin zahrnuje kariérové poradenství a vednostech řízení vlastního života a života vlastního řízení vednostech okolní společnosti.

cizin- adoles- 000 imigrace má

výuky dětí imi- dětí výuky vyváženě začle- znalosti různých sdílení zejména mezi roce 1990 narostl na odborného vzdělává- odborného jeho integraci do finské finské do integraci jeho majíimigrantské zázemí studentů z

zemi v % celkové finské populace zásadách kurikula pro základní

přípravném vyučování jsou integro- jsou vyučování přípravném imigrace by měly být formulovány imigrace (6–10 let) může být před

roce 2003 (Ministry of Labour 2004),

různýchčástech Finska liší(Exploration

imigrace definován tak, že popisuje děti relativně homogenní kulturou. Počet imi- Počet kulturou. homogenní relativně

obecný obsah kurikula základního, vyšší- těchto direktivách je termín žák nebo stu- střední vzdělávání pronikají do každého před- mladé lidi, kteří se do Finska přistěhovali, - pří Finský kontextFinský Finsko bylo tradičně spíše uzavřenou společ- s ností grantů ve Finsku začal růst až od devadesátých let (Metsänen 2000, 81): ze zhruba 25 ců trvale žijících v 107 000 v což odpovídá 2 (5,2 milionů). se snaží pěstovat inter- Finská vzdělávací politika kulturní povědomí, účast a mladými lidmi. V a - globaliza témata školách ve vyučovaného mětu ce, interkulturního povědomí a kultur. Finská národní rada pro vzdělávání stanovuje cíle a a obecného středního ho ní. V dent z a padněsezdenarodili a (National core curriculum for basic education2004). Vzdělání žáků a specifické cíle. Podporuje růst dětí a centů, aby se mohli aktivně a nit do společnosti. Učební plány pro žáky nebo studenty z tak, aby fungovaly jako součást plánu kulturní integrace. Pro děti z nástupem do základního vzdělávání zajištěno přípravné vyučování. Cílem a dítěte rozvoj podpořit této přípravy je společnosti. Každé dítě má individuální učební v Žáci plán. váni do základních vzdělávacích učebních skupin podle svého věku. Tato integrace pomáhá rozvojisociálníznalostimůžejazyka. obecKaždá rozhodnout, zda přípravné vyučování nabídne. a vzdělávání organizace se Proto grantův of teaching of immigrant pupils 2004).

pod- kol. 1996; spokojený adaptovat, být si vědom jejich kulturu. přechodovém růstu, jako jsou jako růstu,

zaměřený na znalosti

uvedených charakteristik na vzdělávací kontext, ve

oblasti poradenství pro volbu - obec kultivování je centru jeho sebedůvěry jednotlivců, je pro

různých sociálních prostředí (Mor- osobu, ale i utváření individuálního vývoje a vývoje individuálního utváření rozhodnutí, když se nacházejí v kterém tato osoba žije a rozvíjí se. stádiu (Dimitropoulos 1998a, 1998b). stádiu (Dimitropoulos Poradenství pro volbu povolání V více. mnohem však obnáší ných dovedností přizpůsobit se získat a pružnost, kritický postoj a vlastního kontextu, být autonomní a se sebou samým (viz též Kosmidou a Dimitropoulos 1998a; Kassotakis 2000). tímto Vývoj směrem není pouze odpovědností notlivce. jed- Jednotlivci jsou organickou organizací součástí a gan 1986). Proto musí takový vývoj být klíčovým závazkem těch organizací, jež hrají ústřední roli v rodiny a školy. Řecký školský systém ný je (Ministry of silně National centralizova- Education gious and Affairs 1995, Reli- 15) a (Solomon 1994; Kassotakis 2000). Tyto metry také para- formují řízení škol a Bereme-li současně do úvahy cíle kariérového poradenství, druhá z představuje zásadní výzvu pro centrální vzdě- lávací strategii v - povolání. Jestliže má být hlavním cílem kariéro vých vzdělávacích služeb účinně přispět k poře rozvoje a relevantní intervence rozhodující soustředit se nejen na

Pe- kul- externí mladý- žádném podpory

volbě - po obtíže ve vytvá- pracuje s pracuje podpora ohledně jejich iniciativu nebo iniciativu jejich místním centru v přijímání konkrétních

posledních třech letech přitáhla ty skupiny, které vzdělávací sítí. Při zaměření , nikoli dlouhodobou strate- 12 centrech pro individuální schůzky některých případech na širší místní sekundárním vzdělávání (viz Gotovos (viz vzdělávání sekundárním hlubší podporu. Když se mladí lidé na v důsledku toho poradci ve spolupráci se téměř devíti set (KESYP 2004). To v Účastníky tohoto typu seznámeni setkání způsobem určitým jsou už kteří lidé, jsou obvykle s kariérovým poradenstvím a jeho rolí v život- ních plánech jednotlivce (Mastoraki 2004). konkrétními studenty nebo rodinami, které dispozici v kariérovým poradcem v risteri, však zjistíme, že v poradce uvedl jako etnicky nebo kulturně odliš- né (repatriovaní Řekové, Albánci atd.) 21 přípa- dů z komunitu. V případě zaměření na lokální odborníci malé kampaně, krátké komunitu semináře či in- volí formační setkání případě neodráží současné složení studentské v populace a kol. 2003). S výjimkou případů odlišné metodologie,bylo výše jak zmíněno, existuje základní předpo- klad: kariérový poradce je vnímán jako a hry do vstupuje který expert, s požádají o o buď jde obracejí, centrum o návrh školy. o data celková neexistují že zmíněno, již Bylo zá- sociální na pohledu Při klientů. zázemí turním zemí těch, kdo se účastnili individuálních sezení s 12| na školy a gii, která by zachytila a propadají sociální a na školní komunitu je hlavním rových úkolem poradců poskytovat karié- služby k volání, jako jsou informace a záležitostí volby povolání (Ministry of Education 2003). V školami organizují školní informační skupinová setkání se studenty nebo rodiči, případně jsou k mi lidmi, když je zapotřebí informací a ne- zažívají kteří studenty, pro povolání volbě ve jistotu, nedostatek informací a ření kariérových plánů a

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

13 194 197 tomto místní- sociálních roce 2002, cílů poraden- vyvážený růst důsledku tohoto dalších problémů kariérové poradenství kariérové dostupnosti poraden- dostupnosti psychické bezpečí. Tyto žáky je prevence, rozpo- rozvinout nástroje - moni kol. 2002). V - překá odstranění nejčasnější co různými administrativními sektory. administrativními různými učení, učebních obtíží a rozvoj dítěte nebo mladého člověka. Cílem so- ství (Numminen a které ohrožují fyzické a služby dále podporují učení a a ciálních služeb péče o a zlepšení znání, žek v spojených se školní docházkou. Projekt hodnocení poradenství, Finskou národní radou pro vzdělání v uskutečněný v rozdíly významné ukázal rozvojo- školství Ministerstvo zahájilo hodnocení a vzdělávací pro projekt vý ve vzdělávacím sektoru. Jedním z ského rozvojového projektu je podpořit multi- profesní spolupráci mezi regionálními a i účastníky mi Projekt si také klade za cíl zlepšit schopnosti uči- telů reagovat na vzrůstající potřeby kariérového poradenství mezi studenty. Jsou přijímána opat- ření zaměřená na prevenci marginalizace, která mají zvýšit efektivitu poradenství a služeb pro studenty. Dalším důležitým úkolem je omezit počet případů nedokončeného studia, usnadnit hledání vhodné studijní dráhy včetně přechodových bodů a toringu. Zvláštní prioritou projektu je rozvoj po- radenství pro vyšší třídy základní školy. V rozvojovém schématu byl také zahájen projekt Equal (Rovnost, 2005–2006), který má jako jeden z cílů rozvíjet multikulturní poradenské postupy. růz- základ- studenty studenty situacích,

sociální ob- sociální učiteli z učiteli žáky je ve školní je zajišťována rovná zajišťována je pohodu dítěte nebo o školní prostředí, chránit různých vzdělávacích pro- tělesné, duševní i duševní tělesné, domovem. Aktivní role rodičů je ve rodičů role Aktivní domovem. vyšším školství je definovánamulti-

učení pro všechny. Sociální služby pozitivní interakce a interakce pozitivní komunity funkčně reagovat v žáky pomáhají udržet schopnost jednot- dává studentům nástroje pro celoživotní bezpečné učební a napomáhat prospěchu školní komunity. (Na- úvahu celou studijní dráhu, od základní školy základním a individuální podpory. Cílem je vytvářet zdravé příležitost k péče o livců a duševní zdraví, zabránit sociálnímu a vyloučení tional core curriculum for basic education 2004, National core curriculum for upper secondary education 2003.) Prostřednictvím služeb péče o komunitě podporována pracovní kultura péče, a zájmu několik týdnů nebo dnů předtím, než se budou ucházet o studijní místo. Poradenské služby v středích jsou vnímány jako proces, který připra- vuje studenty na přechod do budoucí společ- nosti a vzdělávání. To znamená, že při tvorbě místních strategií poradenských služeb v je třeba Strategie život. pracovní po až brát vzdělání vyšší přes by měly zahrnovat popis toho, jak probíhá spo- například když fázemi, vzdělávacími mezi lupráce studenti přecházejí ze základního vzdělávání. do Místní vyššího kurikula by měla kon- uvádět, jak je organizován systém následné podrobně troly. Znamená to tedy, že je třeba podporovat a poradci mezi kontaktů navazování ných vzdělávacích prostředí. Novou legislativou pro sociální péči o finském školském systému podporována legislativou, která vstupuje v platnost od srpna 2003. Sociální služby pro žáky zahrnují péči o ní učební předpoklady a v člověka mladého komunitní prostřednictvím zajišťovány Jsou lasti. i a v že zdůrazňuje, legislativa Tatáž spolupráce. profesní spolupráci pro strategie také sepsat měly by školy a školou mezi po- vědí auto- rozvoji

v poraden-

sebehod- je tak sou- imigrace je imigrace volby týkající se přijímání rozum- povolání. Jedním Jedním povolání. možná zde strávit přechodné fázi své stu- různých obtížných situacích níž vycházejí zásady nového vzdělávacích příležitostech, že ze studenta zajišťované multiprofesní výuka různými vyučovacími metoda- indikátorů účinných poradenských slu- vzdělávací zařízení a poradenství. Studenti jsou subjekty a Podněcovat rozvoj studijních dovedností a máhat při učebních obtížích. Vést studenty ve vzdělávací a kariérové orientaci. plánovat svou životní dráhu. Nové směrnice poradenstvím v různých povoláních. Pro studenty z studenty Pro povoláních. různých hlavních cílů směrnic nového kurikula je myš- je kurikula nového směrnic cílů hlavních s během studentovy studijní dráhy a částí péče o skupinou odborníků. 2) Studentům by mělo být poskytováno denství a - pora mi, podpora při učebních obtížích a Přechodové fáze ve vzdělávacím systému jsou promladé lidi rozhodující. Poradenství bymělo být považováno za proces, který studentům pomáhá přijímat rozhodnutí a a vzdělávání budoucího jejich z lenka celoživotního vzdělávání a poradenství. Základní teorií, z kurikula, je sociálně konstruktivistická teorie uče- ní a jejich studijních dovedností. Do výuky různých předmětů je zahrnuta sebereflexe a nocení. Studenti potřebují při poradenství plánování svých také individuálních programů. studijních 3) nomní učící se, kteří potřebují vedení a vedení potřebují kteří se, učící nomní ství, aby mohli rozvíjet své studijní dovednosti a kurikula zdůrazňují význam, který má osvojení si používání různých informačních zdrojů, za zvlášť gra- počítačová považovány přitom jsou důležité motnost a využití internetu. Jedním z žeb je, že studenti mají v dijní dráhy dostatek nástrojů k ných rozhodnutí. To znamená, že mají dostatek informací o a život, pracovní obnáší co zjistili, zkušenosti o podstatné mít možnost navštěvovat různá pra- coviště a za ope- pora- potře- různých jejich vliv celostním minimální kol. 2003). pravidelné imigrace je imigrace vychází zavedení různých Watts 1998). Hlavní souladu s nových kurikulárních mezisektorová spolu- každého mladého člově- rozvoje. Ředitel školy nese školy Ředitel rozvoje. poslední době zvýšil počet obce byly nuceny rozvinout zájmy. V rozvoje je zásadní během prv- imigrace. Zvláštní pozornost by vyššího sekundárního vzdělávání kulturní zázemí studenta a poradenství pro studenty z studenta z Podporovat osobní růst a rozvoj studentů. celostního pohledu. Vyžaduje ohled na život- Směrnice nového národního kurikula finského základního a popisují celkové cíle poradenství a úroveň obsahu kurikula (Vuorinen a a strategický dodat povinny navíc jsou Obce rační plán pro zajištění poradenství a rámec tvoří kurikula Směrnice služeb. hodnocení pro poskytování poradenských služeb v vzdělávacích prostředích v Vzdělávací a kariérové a Vzdělávací poradenství způsobů poskytování poradenských služeb. Poradenství pro studenty z z ní historii a denských zařízení, aby umožnila využívání růz- ných poradenských metod a na jeho plány a směrnicích je zdůrazňována spolupráce se členy rodiny. V nezbytná multiprofesní a zodpovědnost za organizaci vyučování a práce. Protože se v imigrantů, školy a přístupem (Esbroek, van a zodpovědnost za poskytování poradenství mají poradci studentů, zatímco skupinoví konzultan- ti jsou zodpovědní za vedení konkrétní skupiny veza zodpovědný učitel každý je Dále studentů. dení studentů ve studijních dovednostech a a růstu jejich podporu modely pro spolupráci mezi různými odpověd- nými činiteli. V následujícím textu jsou popsány základní cíle kurikulárních směrnic pro poradenství. Tyto cíle je třeba dodržovat u ka a přitom měla být věnována problémům a bám, které vycházejí z jejich zázemí. Cíle (Merimaa 2004): 1) Podpora růstu a spojena je Později vzdělávání. obecného let ních

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

13 196 199 když když

určité po- pozitivní postoje. imigrace imigrace pozitivní pohledu finské kul- finské pohledu

podpořit imigranty, aby žákům žákům z

některými finskými hochy. Jak žákům velmi málo alternativ. určitým kulturním vysvětlením. obvykle jsou za takové nezbed- každým každým je zacházeno způsobem,

učitelů, „Mnohokrát způsobují více Pitkänena (1999, 12). Zjistili, že i že Zjistili, 12). (1999, Pitkänena

našich kulturních návycích. Učitel se že učitelky – ženy mají stejnou autoritu imigrace velmi otevřené a popisu podmínek ve škole používají koncept slušní. Je obtížné představit si, jak by rysy cizích cizích by jak si, rysy představit Je obtížné slušní.

„něco“ děje a nosti zodpovědní chlapci. Tyto charakteristiky jsou podávány s orientálního součást jako vnímán je přístup Dvojí maskulinního kulturního dědictví imigrantů. Ale abychom byli spravedliví, tento druh vlastností je spojován také s řekl jeden z problémů ti finští darebové.“ Z nějakých důvodů se zdá, že pro učitele je pro- blém pomoci imigrantům začlenit se do finské školní kultury. Nevědí, jak je naučit být dochvilní, dokázat, aby pochopili, že nepoužíváme tělesné tresty a jako muži. Zároveň byly vyjádřeny i chybnosti o může ptát „jestli je vždy tak žádoucí být dochvil- ným“. Vcelku se zdá, že učitelé mají vůči žákům z finští učitelé mají k Zároveň mají zájem zajistit rovné učební příleži- tosti pro všechny žáky a se kulturně lépe integrovali. Zde můžeme vidět určité podobnosti se studií a Miettinena postoj, celkový kontext výuky je výhradně finský. z ale podporována, je Pluralita tury. Interpretace učitelů je, že rovné zacházení znamená, že s jakým jsme se my Finové naučili být nestranní a kultur mohly být začleněny do finské kultury. In- terakce je zacílena na víceméně jednostrannou asimilaci, ne na vzájemnou transformaci. Samozřejmě, při interpretaci postupů učitelů interkulturních ve škole není možné být příliš přímočarý. Školní kontext obecně upřednost- ňuje jednotné postupy bez zásadní variability (Saukkonen 2003, 62–64,72–76). Sociologové k skrytého kurikula, podle kterého dává kontext akcí učitelům i Všechno se obvykle provádí tradičním a/nebo žá- první jejich podstatě pojetí jako poradenství poradenství). tak minimálního nadělají spoustu poslední etapy ne- odlišností mezi jed- pojetích byly tak za- plaché. Zdají se být dost imigrace jsou popisováni imigrace se dělí podle po- tomto bodě se zdálo zjevné, imigrace většinou popisují po- interkulturní výcvikové zázemí jejich rodinách. Rozdíly v imigrace do školy není vysvětlo- není školy do imigrace chlapců je to úplně naopak. Jsou Jsou naopak. úplně to je chlapců žákovi. Například příčina pozdních příčina Například žákovi. chutí do učení. Také respektují své respektují Také učení. do chutí s interkulturní výchově a nich nepodstoupil žádné významné zdá se, že rodiny imigrantů si váží školy imigrace a druhé etapě budou při interpretaci vztaženy určité základní interkulturní vzdělávací literatu- Druhá etapa zpracování rozhovorů se soustředi- la na analýzu podobností a notlivými učiteli. V že všichni tři dotazovaní učitelé měli v stejné profesní a (nikdo z školení v k ře. To dovolí otevřít jak praktický, tak teoretický a vzdělávání interkulturní na pohled Sdíleli také téměř stejné obecné představy o cích z názorech, zkušenostech a nedbatelné, že je možné hovořit o celku. roz- obtížné poněkud bylo analýzy etapě třetí Ve luštit „hlubší význam“ výroků z textového materiálu. Proto z v analýzy zatímco závěry, hlubší vyvodit lze a z hlediska jedné finské základní školy. Zjištění a interpretace Učitelé své žáky z zitivně. Jestliže bylo řečeno cokoliv negativního, vzta- vždy ne vysvětlení, nějaké mělo to většinou k výlučně žené z žáků příchodů vána jejich leností, ale tím, že „jsme ta dochvilná severská společnost“, na což si rodiny imigrantů ještě nezvykly. Žáci z a snaživí jako učitele a více než průměrní finští žáci a jejich rodiny. Chování studentů z hlaví. Dívky jsou tiché a podezře- dokonce učitelé mívají občas uzavřené, U depresi. na ní živí, velmi náruživí při sportu a hluku, pokud nejsou přísně kontrolováni. Přesto se zdá, že dokud je učitel přítomen, poslechnou ho. Když ale učitel není nablízku, za jeho zády se zkuše- zkuše- praxi praxi to interkul-

imigrace rodinami město? Jaké město? pojetích pojetích učitelů žáky z

interpretaci texto- kontextového - hle imigrace a první první byla definována

postupy školy v nimi obvykle spojován? Jak cílem cílem hledat v

rozdíly. Po získání jasné interpretace interpretace jasné získání Po rozdíly.

rétorické prostředky. Protože textový textový Protože prostředky. rétorické

druhé etapě bylo každé téma zkoumá- - koncepč analyzovány byly pojetí různých rétorické prostředky, jakými učitelé tvořili vý- Učitelova definice žáků z nosti s nimi Jak jsou žáci popisováni? Jaký typ osobních charakteristik je s rozsáhle učitelé pracovali s a jaký typ zkušeností mají? Učitelova definice rodin imigrantů a nosti s nimi Jaké byly každodenní interakce s imigrantů? Jaké jsou jejich hlavní rysy – pro- blémy, nároky a řešení? Zažili učitelé nějaký interkulturní výcvik? Jaký a škola nabídla jim podpory druh jsou zdroje, plány a turním vzdělávání? témat a témat ní a znamy. Analýza byla zaměřena na užívaná slova, a argumenty analýzy etapě třetí ve omezený, spíše byl materiál nebylo možné se ponořit příliš hluboko. Analýza dat Při analýze rozhovorů byl textový materiál roz- členěn do následujících tří hlavních témat: 1. 2. 3. Podpora a spolupráce ze strany instituce podobnosti a podobnosti vého materiálu vého bez materiálu kódování použití jakéhokoliv Cohen a kol. 2000, 299). založeného na jazyce (viz Analýza měla tři etapy. V hlavní pro témata společná dotazované všechny učitele. V no samostatně s nem Hoikkaly (1993, 37–38) pro „techniku přesné- „techniku pro 37–38) (1993, Hoikkaly nem ho čtení“. Čtením rozhovorů z diska byly analyzovány podstatné rysy představ učitelů. Protože rozsah textových materiálů byl omezený, nebylo nutné užívat žádnou přísnou nebo formální proceduru. analytickou V znamenalo pečlivou četbu a

žákům žákům

interkulturním interkulturním dotazovanými

zkušenosti učitelů nich hovořili „svým % žáků školy pochází zakoušel tutéž realitu jejich postojích jejich k postojích objektivní, jak je možné,

objasnili, aby bylo zajištěno, zajištěno, bylo aby objasnili, interkulturních vyučovacích době, kdy sám na této zá-

učitelé v Suoranta 1998, 135–145; Cohen, Cohen, 135–145; 1998, Suoranta

jejich jejich rodinám a této kapitole popisování vlastních popisování kapitole této

přípravě, přípravě, kterou učitelé dostávají. k nedorozumění. Rozhovory probíhaly

autorů v Morrison 2000, 300–302) nebo termí- interkulturním poradenstvím byla zkoumána následující interpretace nepochybně obsahují imigrace imigrace a ciziny. Případová studie je založena na rozho- vyhnout se v se vyhnout této konkrétní škole, mu poskytla příležitost po- příležitost poskytla mu škole, konkrétní této

Manion a ve škole a každý z nich trval kolem 40–60 minut. Poznámky pořízené při rozhovorech slovně přepsány do počítače, byly co nejdříve to bylo do- možné. Přepsané texty pak tvořily materiál pro (Fairclough kontextu ke citlivou analýzu textovou a Eskola 75; 1992, Rozhovory nejlépe vystihovala charakteristika „jako „jako charakteristika vystihovala nejlépe Rozhovory když si povídáme“ a že nedojde k vlastním hlasem“. Někdy byli požádáni, a upřesnili aby prohlášení svá kladní škole pracoval. Skutečnost, že autor společně s učiteli šest let pracoval a v hlížet při výzkumu na věci ze „zasvěcenější“ perspektivy. Přesto je třeba zdůraznit, že autor usiluje být tak neutrální a a učitelů, o zkušenostech zkušeností. Ty však nutně mají a určitý význam určité jejich ozvěny. Výzkumné metody a materiály Jako metoda sběru dat byly použity polostruktu- rované tematické rozhovory. Jejich témata byla předem určena. Také některé hlavní otázky byly formulovány poměrně striktně, aby bylo - zajiště no jejich zodpovězení. Ústřední otázky byly roz- členěny do témat o vzdělávání vzdělávání a S cílem poznat představy a s jedna základní (prvostupňová) škola ba se 500 žáky ve zhru- věku 7–13 let ve středofinském městě Jyväskylä. Téměř 10 z vorech se třemi třídními učiteli, kteří byli kolegy jednoho z z Případová studie z Finska: Finska: z studie Případová školy základní učitelé žákyjako pro poradci rodiny a jejich z imigrace

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

13 198 201 imig- men- uvažujte uvažujte dostupné dostupné usnadnit proces

otázkám kulturní diverzity konkrétních bodech a inkluze minoritních studentů? Pře- studentů? minoritních inkluze mezikulturní vzdělávání a školní poradci cítili, že jsou při práci s práci při jsou že cítili, poradci školní Jsou služby kariérového poradenství ve vaší zemi snadno dostupné pro studenty s školení pro učitele a školní poradce? Co je zapotřebí pro zformování strategie,která by jednotné efektivně zvládala kulturní diverzitu v každodenním životě školy? Je podle vaší zkušenosti běžné, aby učitelé a ponecháni menšinami etnickými nebo ranty bez dostatečné podpory institucí? Jaký typ praktických řešení problémů učitelů, jež se vztahují k popsaným v této kapitole, lze najít? šinovým kulturním zázemím? Jakými způsoby může systém kariérovéhoporadenství proměnit a práce. přitom o kontextu vaší země/vaší Jaká je současná situace ve vaší zemi, pokud jde o posílení a posílení mýšlejte v

1) 4) 5) 6) 2) 3) Otázkyúkoly a inte- dispozici setkávání širšímu výcviku školní zdravotní sestry morálních zdrojů k to ne jen jako se skupinou k tomto úkolu podpořit. K pomoc kolegů. Přesto jsou dnes učitelé velmi učitelé dnes jsou Přesto kolegů. pomoc - věnová být mělo by vzdělávání interkulturním „druhými“, a vyřeší nebo alespoň poskytnou radu. To vyvo- lává vážnou otázku, jak lze učitele 1. stupně zá- kladní školy v jsou jim sítě odborníků – například sociální pra- covníci, psychologové a a – pláno- Proaktivnímu sobě. sami ponecháni často vání vzdělávání imigrantů, podpůrným sítím pro učitele včetně solidní odborné podpory ze strany poradenských profesionálů a v no více pozornosti. To by učitelům poskytlo více intelektuálních a s graci. Pro kritického pedagoga by měl cíl ležet ve vzájemné proměně, která může obohatit obě kultury a všechny účastníky.

po- kaž- žáky poradce odlišným poraden- spolupráci mnoha pří- poradenské kultuře těch- kultuře imigranty lze sdílejí mnohé rodinami imigrantů podporují mladé lidi problémy v problémy imigrace jsou značně více oborů i oborů více absence výcviku spolu důvěrné. To staví učitele tom, jak je používat v školní poradci by následně dospělé, případně lidi s poradenské profesi vyžaduje, aby mladé lidi z následný výcvik školních poradců vysokou kvalitu poradenství pro mla- pro poradenství kvalitu vysokou učitelé vedou a postupy ve dvou různých zemích. Přes zemích. různých dvou ve postupy imigrace jako posilujícím procesem. Ten- procesem. posilujícím jako imigrace očekáváními, která jsou na učitele a přechodových fázích. Dále to znamená, že do jedné osobě kladena, činí jejich povolání velice povolání jejich činí kladena, osobě jedné v plánů těchto modelů aktivit je třeba zahrnout z experty mezi spolupráci mezi školou a rodinou. Tato kapitola se zabývala poradenstvím pro stu- z denty to typ rámce v počáteční a zahrnoval témata zabývající se multikulturním poradenstvím. Je třeba rozvíjet rozmanité meto- multikultur- procesům vyhovují nejlépe které dy, ního poradenství, a měli být vyškoleni v dodenní praxi. Bylo prokázáno, že práci učitelů s považovat za značně náročnou. Minimální podpora ze strany institucí a s v náročným. Cestou, jak pomoci učitelům těmto nárokům dostát, je spolupráce uvnitř škol a skytování strukturovaného výcviku pro učitele při zaměstnání na národní úrovni. a učiteli mezi vztahy že uvést, spravedlivé Je stejně jako mezi učiteli a jsou většinou vřelé a do jedinečné pozice. Poznávají a každodenní problémy imigrantů. V padech se od nich očekává, že tyto problémy Závěry kulturním zázemím, kteří studují ve vzdělávacích institucích? Každý evaluační projekt zabývající se zajištěním poradenství prokázal, že by měly být vyvinuty systematické modely aktivit. To zname- ná, že by měl existovat místní model toho, jak poradci a podobné. Jak zajišťujeme dostupnost, dostateč- a rozsah ný dé imigranty a Tato kapitola popisovala výukové a a metody a systému vzdělávacím ve odlišnosti a nároky že zdá, se zemí to ství pro děti a vol- řešení zpochyb- učitelem jejich učitelem dobrou reciproční s poradenství. Imigrantské interkulturním vzdělávání do- blízkému vztahu s vztahu blízkému rodinami imigrantů. Jestliže je práce žáky převážně tradiční výuka, interakce jejich hlediska město Jyväskylä odpo- každodenním školním životě vnímány jako dobře míněné plány školských úřadů, ty jsou kariérní příležitosti, zdravotnické služby a rodinami má blíže k dětí funguje škola jako integrativní poradenský činitel. Někdy je pro imigrantské rodiče snazší klást „hloupé“ otázky učiteli, kterému důvěřují, než nějakému ne tak dobře známému sociální- mu pracovníkovi. Jedna učitelka to formulovala takto: její rolí není pouze být učitelkou, ale „ně- čím jako poradce pro každodenní život“. Učitelé jsou dotazováni na počasí, oblékání, a pracovní stalo. Z vídající výcvik vůbec nenabídlo. Podobně mají zkušenost, že celý školský systém pro imigranty postrádá pevný základ. Uznávají a dobrou vůli ale v prázdné fráze. Učitelé popisují, jak „každý jakýchkoliv bez samostatně, pro- řešen být musí blém existujících směrnic“. Práce je vycvičila v kolegiální podporou se jim daří úkoly zvládat. nočasové aktivity. Aby vyhověli takovým náro- znalostí více potřebují že pocit, učitelé mají kům, a školení. Dotazované učitele frustruje chabé proškolení, kterého se jim v každodenních problémů a rodiny sice dostávají řadu rad od různých autorit, autorit, různých od rad řadu dostávají sice rodiny k vzhledem ale ňování rutiny není obvykle akceptováno. ňování rutiny není obvykle Dotazovaní učitelé poměrně často vstupují do interakce s učitelů s s byrokratickým způsobem. Vidět nebo odlišně se pokládá za příliš radikální a myslet

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

13 200 203 model Kuortti, ritual perform- discipline 2. The areas of counsel- of areas The 2. discipline edition. London: Routledge. nd cross-cultural environment. Jyväskylä. Univer- 2003. Maahanmuuttajien uraohjauksen kehit- T. Spangar (Eds.) Ohjaus ammattina ja tieteen- profession and a and profession Merimaa, E. 2004. Oppilaan ja opiskelijan ohjaus perusopetuksen ja lukiokoulutuksen opetussuun- nitelmassa [Student counselling in the curriculum guidelines for basic and upper secondary education]. In Kasurinen, H. (Ed.) ja Ohjausta elämään opintoihin – opintojen guid- Educational – life and studies for [Counselling ohjaus oppilaitoksessa ance in educational establishments]. Helsinki: The Finnish National Board of Education, 71–81. Metsänen, R. 2000. Monikulttuurinen ohjaus [Mul- ticultural counselling]. In J. Onnismaa, H. Pasanen & alana 2. Ohjauksen toimintakentät [Counselling as a ling practices]. Jyväskylä: PS-kustannus, 180–195. K. services guidance career of [Development täminen. for immigrants.] Työpoliittinen tutkimus 253. Hel- sinki: Työministeriö. McLaren, P. 1993. Schooling as a ance. 2 Mastoraki, E. 1999b. Study on developing a for the diffusion of school vocational guidance in secondary school subjects. Athens: Pedagogic In- stitute. Mastoraki, E. 2001. Greek evaluation report submitted within the EU-funded pilot project the „Towards European Rainbow – Increasing Intercultural Awareness Among Guidance Counsellors” (1999– da Vinci Programme. 2001) under the Leonardo Mastoraki, E. 2004. The features of Career Guidance Un- Peristeriou. KESYP of Case The clientele. Center’s published Report. Matinheikki-Kokko, K. 1997. Challenges of working in a sity of Jyväskylä. Jyväskylä Studies in Psychology and Social Research 131. Education, Matinheikki-Kokko, K. Koivumäki, K. & Galanoudaki-Rapti, A. 1996. discipline. The areas of counsel- Alford, D. J. 1993. Constructivist as- Politou, E. 2000. Outside the class, the Politou, E. 2000. Outside the class, the developmental-epistemic perspective. Willey, R.1981. Multi-cultural education: T. Spangar (Eds.) Ohjaus ammattina ja tieteen- casebook. The counseling psychologist casebook profession and a Kassotakis, M. 2000. Counselling, vocational guid- Re- Quarterly Athens: reform. educational and ance Guidance 54–55, 23–33. view of Counselling and Katsikas, X. & different”. Athens: Gutenberg KESYP 2004. Annual report on provided submitted in Career services, Guidance Department of Min- istry of National Education and Religious Affairs, Athens. Kosmidou-Hardy, X. & Counselling. Theory and practice. Athens: Asimakis. Kosonen, P. 2000. Elämäntaidolliset ohjaus haasteet – näkökohtia habitaatin muotoutumisesta ja ja auttamisen asiantuntijuudesta myöhäismod- ernissa [Life management skills and – counselling viewpoints of forming habitus and expertise Pasanen H. Onnismaa, J. of In modern]. late in helping & alana. Ohjauksen toimintakentät [Counselling as a ling practices]. Jyväskylä: PS-kustannus, 314–359. Little, A. & The way forward. London: Schools Council. Lyddon, W. J. & sessment: a In G. J. Neimeyer (ed.) Constructivist A assessment. series. Newbury Park: Sage, 31–57. Markou, G.1996. Approaches on multiculturalism and cross cultural education. Athens: General Sec- retariat of Adult Education. Markou, G. 1997. Introduction on education. cross-cultural Greek and international Athens. experience. Mastoraki, E. 1999a. Report on career guidance services in Greece. Athens: Greek Ministry of Education.

edition. Athens: Greek nd G. Walz (Eds.) Career tran- Markou, G.P. 2003. Repatriated Papagianni, B. 1998. Cross-cultural edition. Athens: Greek Letters. McLaren, P. 2001. Kriittinen pedagogi- Kriittinen 2001. P. McLaren, Aitken, R.1986. Understanding schools nd study of counselling discussion’s structure as process]. Joensuun yliopisto. Kasvatustieteellisiä Letters, 48–74 Kanakidou, E. 1993. Primary education of the minor- the of education Primary 1993. E. Kanakidou, ity in Thrace. In E. Kanakidou, V. Papagianni.1998 Cross-Cultural Education. 2 Gergen, K. 1999. An invitation to social construction. London: Sage. & A. H. Giroux, Tampere: Vastapaino. ikka [Critical pedagogy]. Gotovos, A.E. & and immigrants students in Greek Education. Part IPODE. A: General description. Athens: Handy, C. & as organisations. London: Penguin. shaping lives, our Integrating ILP: 1997. S. L. Hansen, our society. In R. Weller & sitions in turbulent times. Exploring work, learning and careers. Greensboro: ERIC/CASS Publications, 21–30. Hatzopoulos, Th. 2000. The unviewed side of ONE: The immigrants have saved our nomic Post. June 2004, 18–21. Economy. Eco- himmeneekö kasvatus, Katoaako 1993. T. Hoikkala, aikuisuus? [Is upbringing vanishing, is adulthood fading away]. Jyväskylä: Gaudeamus. Human Development Report 2004. Cultural liberty in today´s diverse world. United Nations - Develop ment Programme (UNDP). Juutilainen, P- K. 2003. Elämään vai sukupuoleen ohjausta? Tutkimus opinto-ohjauskeskustelun rak- entumisesta prosessina [Counselling for life or gender? A a julkaisuja N:o 92. Kanakidou, E. & education. 2

ho- edition. th edition. London: th Morrison, K. 2000. Re- June 1998. (Dostupné na inter- th Watts, A. G. 1998. New skills for a Suoranta, J. 1998. Johdatus laadulliseen Johdatus 1998. J. Suoranta, edition. Athens: Grigori nd Routledge. Cooper, C. 2003. Psychological counselling young with adults. In R. Woolfe and W. Handbook Dryden (Eds.) of counselling Sage, 343–362. psychology. London: Coulshed, V. 1994. Management in London: Macmillan. social work. Dimitropoulos, E. 1998a. Counselling and selling coun- Psychology: Theory-Methodology-Action. Vol. 1. 2 netu na adrese www.careers-journal.com 13. 7. 1998) & J. Eskola, research]. qualitative to [Introduction tutkimukseen Tampere: Vastapaino. Exploration of teaching of immigrant comprehensive education. 2004. Helsinki: The Finn- pupils in ish National Board of Education. Fairclough, N. 1992. Discource and social change. Cambridge: Polity Press. Athens: Grigori Efxini P. 2002. Immigrants’ Paper situation presented in at the Greece. first transnationaling in meet- the framework of the Transnational Action: Development and implementation of models Commu- of Strand the under of opening, intercultural nity Action Programme to Combat Discrimination 2001–2006. Esbroek, R. van & Bullivant, B.M. 1981. Race, Ethnicity and Curriculum, and Ethnicity Race, 1981. B.M. Bullivant, Melbourne: Macmillan Cohen, L., Manion, L. search & Methods in Education. 5 Literatura Dimitropoulos, E. 1998b Career counselling: - Educa tional and vocational guidance. Vol. 2. 6 listic career guidance model. Internet InternationalCareers Journal, 26

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

13 202 205 Merimaa, E. 2003. support of development work]. In M. Vanhalakka- M. In work]. development of support Ruoho (Ed.) Kohti yhteistä oppimista. Kannanottoja Kannanottoja oppimista. yhteistä Kohti (Ed.) Ruoho koulun kehittämiseen [Towards shared learning. Opinions for development of school]. yliopisto. Joensuun Joensuun yliopiston tiedekunnan selosteita N:o 74, 31–54. kasvatustieteiden Vuorinen, R., Kasurinen, H. & National and international evaluation projects – Background for developing quality and uniformity of guidance and counselling services in Presentation at a workshop. Finland. World Congress of IAEVG. Switzerland, Berne, Sep- tember 3–6, 2003. Vainio-Mattila, M. 2004. NUMA-ryhmä maahanmuuttajalle – nuorelle lähtöalusta suomalaiseen koulumaailmaan [A training group of young - im migrants – launch pad to Finnish school life]. Kasurinen, H. (Ed.) Ohjausta opintoihin ja elämään In – opintojen ohjaus oppilaitoksessa [Counselling for studies and life – educational guidance in educational establishments]. Helsinki: The Finnish 187–193. tional Board of Education, Na- Vanhalakka-Ruoho, M. 1999. as partnership [Learning tukena kehittämisen nuus - Oppimiskumppa a

metaperspective for response to the challenge of Modgil, C. (Eds) Multicultural education. contextualism. Journal of Vocational Behavior 61, 407–423. Saukkonen, S. 2003. Koulu ja yksilöllisyys. Jännittei- tä, haasteita ja mahdollisuuksia. [School and individualism. Tensions, challenges and possibilities.] University of Jyväskylä. Jyväskylä Studies in Educa- tion, Psychology and Social Research 211. Sidiropoulou-Dimakakou, D. counseling 2003. and cultural Vocational diversity. Psychology (2–3), 399–413. 10 Sklavou, K. 2004. Manual of cross cultural education. Athens: Greek Council for Refugees. Solomon, I. 1992. Power and order School context. Athens: Alexantria. in the Greek class: speaking English The 2004. T. Vallandingham, - Jour TUOPE, community? learning intercultural An nal of Teacher Researcher 2/2004. University of Jy- väskylä. Pedagogic Institute. OEDB Teacher’s book. Athens: 1999b. Career guidance. Pedagogic Institute. 1999c. Information Data Base na internetu na (Dostupné Matters. Educational on 22. 12. 2004) adrese www.sep.pi-schools.gr/ Pedagogic Institute. 2000. Report on guidance vocational of students being na at internetu risk. na (Dostupné 22. 12. 2004) adrese www.sep.pi-schools.gr/ Petrinioti, X.1993. Immigration towards Athens: Odysseus. Greece. Rex, J. 1986. The equality of opportunities for the child of ethnic minority. In Modgil, S., Mallick & Verma, K., The interminable debate. London: Falmer 318–342 Press, Richardson, M. S. 2002. counselling practice: A A discipline. H. Bezevegis S. Puukari (Eds.) profession and a Puukari, S. 2001. Minäkäsit- 2000. 3,5 millions of immigrants of millions 3,5 2000. Svedlin, R. 2002. Opinto-ohjauksen T. Spangar (Eds.) Ohjaus ammattina ja tieteen- Nissilä, P., Lairio, M. & yksen tukeminen ohjauksessa. [Support of self concept in counselling.] In M. Lairio & Muutoksista mahdollisuuksiin. Ohjauksen uutta identiteettiä etsimässä [From changes to - oppor tunities. Searching for new identity of counselling]. Jyväskylän yliopisto: Koulutuksen tutkimuslaitos, 91–102. Nummenmaa, A. R. 1992. Näkökulmia aikuisopis- kelijan ohjaukseen. [Counselling of adult student – viewpoints.] Helsinki: VAPK-kustannus. N., Nyholm, A., Lyra-Katz, T., Jankko, U., Numminen, Siniharju, M. & tila 2002. Opintoohjauksen arviointi perusopetuk- sessa, lukiossa ja ammatillisessa [State of educational koulutuksessa. guidance in 2002. An evaluation of educational and and counselling in vocational basic education, general upper guidance secondary school and vocational upper secondary education.] Arviointi [Evaluation] 2/2002. Helsinki: Opetushallitus. A Papantropoulos, will be the inhabitants of Greece in the year 2015. Economic Post, June 2000, 24–25. Papastilianou, A. 2000. Theoretical and research tools for an Emic therapeutic intervention patriated families, in in A. Kalatzi-Asizi & re- (Eds.) 2000. Issues on training professionals of for children and adolescents. Athens: mental health Greek Letters, 351–361 Peavy, R. V. 2000. Ammatinvalinnan ja urasuunnit- telun ohjaus postmodernina aikana [Career guidance in postmodern]. In J. Onnismaa, H. Pasanen & alana 1. Ohjauksen lähestymistavat ja ohjaustutki- mus [Counselling as a Frameworks and research of counselling]. Jyväsky- lä: PS-kustannus, 14–40. Pedagogic Institute. 1999a. Career guidance. Stu- dent’s textbook. Athens: OEDB casebook. Newbury Neimeyer, G. J. 1993. Constructivist 1993. J. G. Neimeyer, Pitkänen, P. 1999. Opettaja kulttu- urin leikkauspisteessä. Opettajien käsitykset työstä maahanmuuttajien kanssa [Teacher at the inter- section of cultures. Teachers‘ notions about work Opetushallitus. with the immigrants]. Helsinki: 3/2003. [Statistics] Tilastoja 2004. labour of Ministry (Dostupné na internetu na adrese www.mol.fi/mi- 12. 2004) gration/tilastot.html 22. Ministry of National Education and Religious Af- fairs. 1995. Educational policy review. Background report to OECD on education. Athens: O.E.D.B Ministry of National Education and Religious Af- serv- career Greek of description General 2003. fairs. ices for secondary schools. (Dostupné na internetu na adrese www.ypeth.gr) Mitilis, A. 2004. Cross cultural education. In K. Skla- vou (Ed). Manual of cross cultural education. Ath- ens: Greek Council for Refugees, 16–71. Moodley, K. 1999. Promising practices in race relations: Comparative perspectives from international research. In K. Häkkinen (Ed.) Innovative approach- Jyväskylä. of University education. intercultural to es Continuing Education Centre, 1–7. Morgan, G. 1986. Images of organisation. London: Sage. immigrational and Immigration 1991. L. Mousourou, policy in Greece and Europe. Athens: Gutenberg. National core curriculum for basic education 2004. Helsinki: The Finnish National Board of Education. National core curriculum for upper secondary edu- of Board National Finnish The Helsinki: 2003. cation Education. & A. R. Neimeyer, assessment: What and when. In G. J. Neimeyer (Ed.) Constructivist assessment. A Park: Sage, 206–223. Miettinen, M. &

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

13 204 Úvod

Princip podpory volného pohybu občanů je ve- studujícími imigranty ve vzdělávacích situacích. psán do evropské vzdělávací politiky. Stanovy Toto východisko poskytne koncepční rámec pro vzdělávacích institucí většiny evropských zemí uváděné praktické příklady. První dva se zabývají zahrnují také filozofii rovnosti ve vzdělávání. Na poradenstvím u dospělých studujících klientů. počátku dvacátého prvního století byly navíc Následují příklady některých učebních nástrojů Poradenství pro dospělé definovány myšlenky celoživotního vzdělávání, užívaných při výcviku učitelů pro práci s multi- které se stalo cílem zlepšení praxe ve vzdělá- kulturními dospělými studenty.1 vacích systémech. Učitelé v celé Evropě se tak imigranty ve vzdělávací instituci stále častěji setkávají se studenty z nejrůznějších etnických zázemí a všeho věku, kteří mají různo- Irmeli Maunonen-Eskelinen, rodou vzdělávací historii a pracovní zkušenosti a nacházejí se v různých životních situacích a po- Leena Kaikkonen a Pamela Clayton třebují tedy ve vzdělávacím prostředí stejně růz- norodou edukační podporu.

Úvod ...... 207 Rostoucí požadavky na rovné právo na vzdělání Dospělí imigranti v pedagogických situacích ...... 208 pro všechny nevyhnutelně posiluje nároky na Práce s dospělými imigranty – základy a strategie ...... 209 rozvoj dovedností vyučujícího a poradenského Nejlepší postupy v kulturně různorodém učebním prostředí ...... 211 personálu, aby dokázal reagovat na individuální potřeby studujících, které se objevují z různých Podstata multikulturního poradenství pro ženy migrantky, důvodů, a aby jim mohl podle potřeby pomoci. kvalifikované uprchlíky a žadatele o azyl ...... 214 S touto novou koncentrací na potřeby odlišných Příprava odborných a středoškolských učitelů a učitelů dalšího studentů, vynořující se v souvislosti s imigrací, věkem, rasou, genderem, speciálními učebními vzdělávání na poradenství pro dospělé imigranty ...... 216 potřebami a podobně, se však zdá, že vzniká ur- Závěry ...... 220 čitá nejistota ve vztahu k tomu, co může rozvoj Otázky a úkoly ...... 221 těchto dovedností znamenat pro praxi ve vzdě- Literatura ...... 222 lávacím prostředí, pro učitele a další pracovníky a zároveň také pro přípravu odborníků pro vyu- Užitečné weby ...... 223 čovací prostředí.

V této kapitole poskytneme čtenáři dva příklady řešení těchto výzev ve vzdělávacím prostředí. 1| Tato kapitola byla psána v úzké spolupráci všech Mimo představení příkladů osvědčených po- tří autorek. Irmeli Maunonen-Eskelinen však má stupů práce s dospělými imigranty se zaměříme hlavní odpovědnost za texty o dospělých stu- také na nároky obsažené ve výcviku odborníků dujících v pedagogických situacích a za příklady a zvláště v přípravě učitelů, kteří pracující s do- dobrých postupů v průpravě odborných a stře- spělými imigranty ve vzdělávacích institucích. doškolských učitelů pro poradenskou práci s do- Zaměřením na učitele chceme podtrhnout vý- spělými imigranty. Pamela Clayton se soustředila znam toho, že každý učitel ve své každodenní především na psaní o nárocích, které s sebou praxi s dospělými studujícími imigranty zaujímá přináší ohromující kulturní diverzita, a popsala dva anglické příklady výuky dospělých imigrantů poradenský postoj a uplatňuje poradenské do- s některými podstatnými komentáři. A konečně vednosti mimo práci, vykonávanou skutečnými Leena Kaikkonen se postarala zejména o napsá- poradenskými odborníky. Kapitolu nicméně ní úvodu a závěrů i za strukturování kapitoly jako otevřeme krátkou zmínkou o tématu dospělých celku s překlenovacími komentáři mezi jednotli- studujících a o základech práce s dospělými vými částmi kapitoly. Kapitola 14 207 209 ši- imig- poro- to vlast- multikul- osobním kulturním podobnos- multikulturním své vlastní (Gomez jazykem, používaným reflektivní porozumění reflektivní poradenskými metoda- historickém a mnoha zdrojů. Strategie multikulturních skupinách zkušenostech – a poradce to znamená nechat atmosférou učebního prostředí, druhým v členy kulturních skupin. - Souhlasí rozvoji z výukovými a náhledů. V velice různorodých prostředí přinášejí podpůrných faktorů je pocit pokroku multikulturnímu vzdělávání, kariérovému kariérovému vzdělávání, multikulturnímu vyváženým pohledem na studenty jako těch, které patří jejich studentům nebo s Kerkou, že zmíněné otázky jsou v a úspěchu. Skupina je zdrojem vzdělání pro všechny. Do- spělí z do skupiny množství různých znalostí, doved- ností a Pedagogové vytvářejí atmosféru přijetí (Kerka 1992). Studenti musí mít možnost být ve sku- pině sebou samými. Výuka s rozhledem povzbuzuje oceňování a zumění jiným kulturám i 1991). Posilování pozitivního sebepojetí je základní. Důležitou strategií je vnímat každého studenta jako jedinečného jednotlivce, který může něčím přispět (Gomez 1991, Kerka 1992). Jed- ním z dospělých se setkává směsice různých povo- a jazyků zázemí, kulturních odborností, lání, cenné, Je zkušeností. životních spektra rokého kulturním zázemí a mi a jednotlivce a me s 3. Zdůrazňuje se, že pedagogové pracující s ranty by měli mít multikulturní rozhled. Co ale multikulturní rozhled znamená? Wurzel (1984) a kritické jako definuje ho sobě samým i i odlišností lidských vědomí kontextu, tí. Pro pedagogy a svou praxi prostoupit povědomím o a ních i klientům (Kerka 1992). Kerka zformuloval pět strategií, které slučují pří- k stupy vzdělávání a jsou spojeny s kurikulem, bilingvismem a ve výuce, s zdůraznit chceme ale důležité, vzdělávání turním ty strategie, které shledáváme ve vzdělávání do- spělých a v práci s dospělými imigranty zásadní. 1. 2. Práce s dospělými s dospělými Práce imigranty – základy a strategie prů- užiteč- dospělými nedostatky, oblastech sebe- nezpůsobilostí v autonomie, naši spolupráci s Na druhé straně jsme si vědomy, že tyto záleži- tosti obsahují také obtíže, které je třeba v běhu pedagogického procesu překonat. Teorie vzdělávání dospělých tvoří významnou a nou základnu pro poradenství dospělých imig- rantů. Často se nejdříve setkáváme s omezeními a řízení a imigranty však musíme založit na jejich silných stránkách, jako u každého jiného dospělého. pro- She- právě vedení. jsou za- jsou odborné rovnými ve hodnotit dů- hodnotit odpovědnos- předchozí sociál- předchozí oblastech rodiny, učebním procesu a (Lee učením poradenství a nových okolnostech společenských aktivit. v jejichnovémprostředí.

tomto článku vnímáme. dospělými a úvahu i úvahu dospělými imigranty je tře- jejich pomocí klást cíle a cíle klást pomocí jejich prohlubují jejich znalosti, a schopnost sebeřízení, jak najít možnosti novém prostředí a zabývat se různými záležitostmi, radostmi různých typech pracovních komunit a jazyce, který je pro ně druhým, třetím nebo jiné dovednosti. Naučili se, jak se pohybovat pohybovat se jak se, Naučili dovednosti. jiné jak si s si jak zdrojů pro vzdělávání a zkušenosti a znalostech. ležitost různých aktivit. Dospělým musí být (Knowles 1984). S prokazován respekt ba zacházet jako s i problémy. Dospělí jsou zapojeni do mnoha oblastí živo- ta najednou. Pohybují se v práce, koníčků, studia a Všechny zahrnují různé role a ti. Sociokulturní kontext života je něco, co je studujících třeba brát v v úvahu (Swaminathan a Alfred, 2001). Dospělí imigranti jsou často nuceni studovat v dokonce čtvrtým. Tato skutečnost ovlivňuje vzdělávací proces. Podle Knowlese (1984) jsou dospělí studující a řídit se dokážou autonomní, obecně poměrně však imigranti Dospělí cíl. na měřeni často vyžadují množství podpory a V se musí znovu naučit, jak najít svou autonomii a a středí. Dospělí mají životní zkušenosti, naučili se žít a je chováníjestudentů v v Je tedy třeba brát v brát třeba tedy Je s studujících zkušenost ní ared, 2002). Dospělí získali pracovní zkušenosti, které po- silují a a Všechny tyto záležitosti poskytují řadu příležitos- tí a takovým způsobem je v 7. 4. 5. 6. 3. 2. for- pra- v zaměst- jaké význa- jaké jednotlivých představuje základ- dospělými imigranty. dospělými znalostí, které mohou za- mohou které znalostí, nich získali během svých poradenském procesu. Do- několik akademických titulů studentů, úroveň technologie

vytvářejí nová povolání a obsah zkušeností se u předchozí vzdělání. Tato skutečnost Imigranti mají často obtíže najít adekvátní hle- Proto kvalifikaci. jejich odpovídající práci dají alternativní cesty, jak se pomocí vzdě- lávacích možností stát plnými lečnosti. členy Mezi spo- dospělými imigranty velké existují rozdíly ve vzdělávacích zkušenostech. Vzdělávací systémy, pedagogické myšlení, role učitelů a nání, zatímco jiné pracovní pozice se naopak ztrácejí. Zvyšování celoživotních vzdělávacích nabí- také dospělých vzdělávání ve příležitostí zí snazší přístup ke vzdělávání pro dospělou populaci. pří- některé jen jsou to – výuce ve používané klady rozdílů mezi zeměmi. Vzdělávací kultura, které se dospělí imigranti naučili, ovlivňu- nebo jiných kvalifikací. Potřeba vzdělávat se přichází se změnami ve společnosti a covním životě, které vyžadují nové praktické znalosti a Dospělí mají značné zkušenosti váním. se vzdělá- Mnozí z dospělých let i studentů může značně odlišovat, ale faktem zůstává, že dospělí mají zkušenosti. Některé charakteristiky dospělých studujících popsal Malcolm Knowles (1984). Zdůrazňuje, že dospělí studující nashromáždili základ ži- a zkušeností votních hrnovat pracovní aktivity, rodinné odpověd- nosti a má mimořádný význam a s práci při předpoklad ní Kontext a

Dospělí jako studující Dospělost je jedním ze základních faktorů, které a aspekty určité studenty se práce do vnášejí mují edukační proces. Je podstatné uvědomit si, a dospělosti aspekty různé vidíme jak my jim udělujeme v spělí jako studující do tohoto procesu přinášejí následující témata: 1. Dospělí imigranti Dospělí imigranti v pedagogických situacích

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

14 208 211 ten Docklands, v univerzit, kte- obecné zvlášt- univerzitou, ale univerzitou. Mos- nové zemi, nikoliv mnoha migrantech, poskytování multikul- nich podporou vzdělá- University of East London. Vlastní všech jazykových skupin. Mnozí výhodám otevřeným pro občany veřejností. Nabízené vzdělávání může vzdělávání Nabízené veřejností. přijatelný styčný článek mezi akademic- mezi článek styčný přijatelný multikulturním poradenství. Následující možná i zemi se stále rozmanitější populací měl být může obsahovat přípravné kursy pro zralé zběhlý v dvě případové studie pocházejí z ré se specializují na naplnění některých potřeb etnicky odlišné populace pomocí multikulturní- ho poradenství: první z vacího procesu, druhá podporou vstupu na trh práce. Když se zde používá termín „integrace“, znamená cítit se „pohodlně“ v asimilovat se. První příklad je z kampusy ve Stratfordu, Barkingu a má tak ideální polohu k turního poradenství. Populace Londýna nuje zahr- lidi ze všech koutů světa, všech nábožen- ství a ale jako všechny stereotypy obsahují zkreslené. zrnko pravdy, jakkoliv alespoň Jestliže „domorodá“ populace vidí jako cizí, oč univerzitu více to platí o kteří narážejí na další překážky jazyka, kvalifikací potřebných pro vstup, financí a nosti toho, že jsou vnímáni jako „outsideři“, je- jichž práva k univerzity obraz nepřístupný Tento nejasná. jsou samozřejmě nesdílí mnoho mezinárodních stu- dentů nebo vysoce kvalifikovaných migrantů, kteří již mají univerzitní vzdělání nebo přicházejí ze zemí, kde je navštěvovat univerzitu „normál- nější“ než ve Velké Británii. Přesto však existuje zjevná propast nejen mezi komunitními organizacemi a také mezi mnoha migranty a tem vedoucím na univerzitu pro „obyčejné lidi“ je trvalé vzdělávání dospělých, které tvoří a stupný - do a obcí kou být odstupňováno od krátkodobých zájmových kurzů po magisterský nebo doktorský a stupeň studenty, kteří volí akademickou přípravu před vstupem do univerzitního studia. Taková kated- ra může mít poradenského pracovníka – a by v

že jed- pře- jiném nemají univerzit nejrozmanitěj- akademicích se velkými nároky. rozmezí od nuly zvenčí) vnímány kde je tak multi- jejich podobností jejich překrývají nebo se nebo překrývají „reálném světě“ a světě“ „reálném azyl, nebo být narozeni ve tom smyslu, že neprodukují služby, ale nepochopitelné vě- tomu, aby se cítil dobře v dobře cítil se aby tomu, tak dále. Jinými slovy, stereotypní slovy, Jinými dále. tak jakémkoliv věku od šestnácti let doktorskému, nemít žádnou pra- jazyků světa – případně více jazy- daném jednotlivci založené na zemi zemi na založené jednotlivci daném svém poslání prohlašují cokoliv, ne- vzdálené od lidí, kteří žijí blízko, ale ne- vyznávat jakékoliv náboženství (případně Londýně, který je městem s dokonalosti, být nedávno příchozím imigran- odlišností od britské kultury je ovšem zároveň Nejlepší postupy postupy Nejlepší v kulturně různorodém prostředí učebním předsudky o předsudky nepomohou. nám původu skupině etnické nebo a kultur jiných znalost Pracovní a zásadní pro porozumění cestě jednotlivce z k prostředí noho prostředí. Podpora tohoto přechodu vyžaduje určitý druh mapy – ovšem velmi složité, uznává, která že „kultura“ sama je mnohotvárná a a koexistují země jedné uvnitř střetávají vrstvy různých kulturních praxí a svědčení. Sama univerzita představuje specifickou kulturní sféru. Britské (nebo přesněji anglické) univerzity mohou být jako celek (zevnitř i jako elitářské, otevřené jen zasvěceným, dané ovlá- bílými muži ze střední třídy, vzdálené od „skutečné“ práce v užitečné zboží a dění, a jsou součástí univerzitní sféry. O v nežijí že předpokládá, „reálné znalosti“ (neboli „opravdu užitečné znalosti“). Ať o jsou univerzity vnímány jako instituce pracující pro dobro společnosti nebo snad místní komunity. To jsou samozřejmě stereotypní představy, Obrovské výzvy kulturní diverzity Obrovské výzvy kulturní Následující dva příklady pocházejí v z ší populací ve Velké Británii a kulturní poradenství spojeno s Potenciální uživatelé služeb kterýmkoliv z mohou mluvit ky – a žádné), mít znalost angličtiny v k tem či žadatelem o Velké Británii rodičům ze zahraničí, být mužem nebo ženou v výše, mít jakoukoliv úroveň formálního vzdělání od žádného k - profesi rozsáhlou naopak nebo zkušenost, covní a kariéru onální postiže- více mul- pedagogic- historie práce městech Velké Bri- dospělým studujícím budeme nyní pokračo- nyní budeme studujícím dospělým těmito otázkami bezpochyby podnítila vznik dospělými studujícími imigranty na univerzitní ním, sexuálních menšin atd. Skupiny dospělých studentů jsou tak stále různorodější a tikulturní. Po uvedených obecných aspektech vztahujících k se vat popisem dvou konkrétních příkladů, jak jsou tyto nároky řešeny ve vzdělávacích prostředích s úrovni. Vzdělávací prostředí v tánie čelí otázkám skutečně různorodé student- ské populace již dlouhou dobu a s množství pedagogických přístupů. Dr. Pamela Clayton nás tedy obohatí představením osvěd- čených postupů, které lze nalézt v kých opatřeních v Londýně. ke vzdělání by měly mít všechny typy studentů, včetně různých etnických skupin, lidí s ži- Ev- věk, útla- klíčo- širším zkušenos- současnou individuální účasti. Podle válkami a odráží jejich po- okolních komuni- kolegy pracujícími pracujícími kolegy lidské vztahy. Není s dospělých studentů reálným problémům snadná mobilita v mobilita snadná pedagogice: myšlenky pozadí: je-li kurikulum vztahy v později po jeho ukončení. To vlastního hlediska studentů, což studentů, hlediska vlastního dává prostor pro přístup k vzdělávací zázemí, pracovní život a život pracovní zázemí, vzdělávací přijetí kulturní diverzity a pracovním životem a životem pracovním zbytku světa, společně s různých organizacích. Členové různorodé jejich profesionální rozvoj. Je mimořádně multikulturní studentské skupiny jsou sou- živým zkušenostem a Vytváření sítí během studia je jednou z vých strategií, které podporují vytváření vzta- s hů že se studenti učí svou odbornost a odbornost svou učí studenti se že ti sdílet. v a částí sítě, ke které se studenti mohou obracet během studia i je velice významné zvláště pro dospělé studenty-imigranty, kteří velmi často postrádají kontakty, přátele a problémům z problémům má smysl pro každého z a důležité vytvořit kurikulum, které se k obrací jedinečnosti. Takové kurikulum je založeno na pojmech jako kulturní pluralismus, poro- zumění mezi skupinami a Kurikulum je pro studenty určitý druh rámce. Je pružné a Gomeze (1991) je odpovídajícím kurikulem pro porozumění různým kulturám kurikulum multikulturní. Podporuje rozpoznání, porozu- mění a restriktivní ani omezené na konkrétní soubor dovedností nebo roční období. kurz, tách i v pracovním životě. účastníků programu (Lee 2001). Lee také zdů- razňuje předpoklad v třeby, bude je více motivovat k pro účastníky podstatné a posunu paradigmatu v 4. votní zkušenosti, postoje, hodnoty a a Svobodná situaci. životní kem, rozšiřují populaci imigrantů. Navíc došlo k Na závěr můžeme říci, že pro vzdělávání dospě- lých je charakteristická diverzita. Mezi dospělými o jde pokud rozdíly velké existují studujícími a povolání ropě i 5. inkluzivního vzdělávání zdůrazňují, že přístup

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

14 210 213 IT do- zákonů, skupinové postupům, individuálních aktivit, to, že sami objeví své stávající své objeví sami že to, některých univerzitních - povin britským systémům a kompetence. To jsou pro budou- praxe rovných příležitostí. Používá se výjimku z dispozici je osobní rádce pro každého studenta každého pro rádce osobní je dispozici uvědomění, zlepšení komunikačních a vedností, příprava na pracovní trh, kulturní pře- orientování k včetně systému vyššího vzdělávání a politiky i kombinace skupinových a k a individuální tutoring při psaní portfolia. ností nebo kurzů. Dále kurz obsahuje osobnostní obsahuje kurz Dále kurzů. nebo ností rozvoj prostřednictvím rozpoznání dalších nebo rozvinutějších dovedností potřebných pro za- městnání nebo vzdělávání, sebe- a a trvalá podpora při hledání odpovídajícího vzdě- lávání a zaměstnání. - zku minulých hodnota je APEL procesu centru V a studentů šeností dovednosti a cího zaměstnance nebo univerzitního studenta základní kameny, jež se průběhu kurzu zapisují do dokumentace (portfolia), kterou lze pak prezentovat zaměstnavatelům nebo použít při žá- dosti o jed- pokrývá usnadňuje RAGU trvají dalším meto- britským trhem

migraci přinuceni přinuceni migraci

program na míru, dobře - strukturová londýnskými zaměstna- londýnskými sebeúcty. K národních zázemí a týdnu po tři až šest měsíců pracovním povolením), kte- pracovním povolením, kteří

schopností každého jednotlivce chtějí zjistit, jak jejich dovednos- azyl s azyl s posilujícího prostředí. Jeho pomoc hledají zaměstnání. Většina přistěho- Londýně. Jedná se o jeho ústředních hodnot je poskytování profesnímrozvoji. Je zacílen na uprchlíky

řady etnických a schopnosti korespondují s

dovolují tak získat užitečně hlubokou pracov- žadatele o posílení sebedůvěry a kvalifikacía k byli kteří Británii, Velké ve valců okolnostmi, má dobrou kvalifikaci, ale jejich šance šance jejich ale kvalifikaci, dobrou má okolnostmi, je na zaměstnání mimořádně kvalitního nalezení šancí těchto na se Útvar nízká. zlepšení zaměřuje pomocí řady opatření. s spolupracuje Například vysoce tyto pro míst pracovních hledání na vateli kvalifikované uprchlíky. Tato místa jsou neplace- ná, ale jsou podporována a na. Po přípravných workshopech v minimálně tři dny v a ní zkušenost. Další aktivita zahrnuje individuální poradenství pro vysoce kvalifikované uprchlíky (a žadatele o vystudovali nebo začali studovat univerzitu ve vlastní zemi a ti a ří žijí v který může trvat až dvacet osm týdnů a - škole vzdělání, hledání aspekty důležité všechny ní a zaměstnání. Tým RAGU, vedený Azarem Sheibanim, pochá- zí z nou z vstřícného a se nezaměřuje pouze na vysoce kvalifikované. Podporuje také komunitní organizace uprchlíků, kterým rovněž poskytuje školení, a uprchlíkům přístup k vyššímu vzdělání. Centrem našeho textu je však šestiměsíční vý- cvikový kurz, jehož absolventi získávají Osvěd- čenío a dám patří cílený trénink, individuální poradenství poradenství individuální dám trénink, cílený patří práce. Používá se metoda tzv. Hodnocení předchozího Expe- – Prior of (Assessment učení (zkušenostního) je cílem nalezení jejímž APEL), – Learning, riential silných stránek a a ža- vý- po- téměř téměř střední střední

minulosti minulosti etnických etnických

severním a její její výzkum tak (tzv. unitary uni-

v občanství, občanství, sociální vysokou odbornou odbornou vysokou

komunitními organi- sociální sociální spravedlnost.

City a poradenství pro uprchlí- více více než 37 000 studenty. rámci rámci jedné instituce veškeré vedení pro oblast vzdělává-

roce 1995 pro uprchlíky a sídlí sídlí na místech, kde se v

London Metropolitan University, která je Londýně Londýně s azyl, kteří přicházejí s přicházejí kteří azyl,

podporu podnikání černochů a černochů podnikání podporu

místními komunitami a Útvar pro hodnocení a Informace, rady a ní lidí starších 16 let, podávané ve spolupráci s zacemi. Imigrační poradenskou službu (Immigration Advisory Service) ve všech třech kampusech e-mai- či telefonickou na nebo objednání (bez lovou objednávku). Ta je dostupná nejen pro stávající mezinárodní studenty univerzity, ale žadatelů včetně studenty, potenciální pro také o azyl a uprchlíků.

dnes dnes usazovali přistěhovalci, a

Tyto poradenské aktivity zahrnují: Tyto poradenské aktivity Druhým Druhým příkladem dobré praxe, který uvádíme, je vzdělání vyššího stupně, tradičně poskytované jednak univerzitami, jednak polytechnikami – pozn. překl.) v ky (Refugee Assessment and Guidance Unit, RAGU). Působí v největší jednotnou univerzitou versity, která nabízí v Zahrnuje několik lokalit v chodním chodním Londýně. Vzdělává studenty z 150 zemí a zahrnuje migraci, integraci a začlenění, etnicitu, přístup ke vzdělávání a díl na něm, lidská práva a i Ve Ve svém londýnském Centru pro malé a podnikání se univerzita zaměřuje na rozvoj pod- a nikání menšin, žen podnikatelek a organizací sociálního sociálního a organizací podnikatelek žen menšin, Pro tento text podnikání. je však nejzajímavějším prvkem činnosti univerzity útvar RAGU. Ten byl založen v o datele pěs- bilingv- řady škol programech . 2 komunitní péči, islámském právu islámském migraci, o asijského vizuálního kde na mnoha místech postgraduální studium identitě „smíšené rasy“, Africe, o Africe, etnických minorit, ať už se mezirasové adopci a studentském společenstvu. multikulturním poradenství, East Endu, kde se hovoří více podnikání v podnikání cizině nebo ve Velké Británii rodičům uprchlíky (Health for Asylum-Seekers skupinám žen, například v Na tomto místě chci poděkovat Jasbiru Panesarovi za to, že mne seznámil s několika ženami, které některý z těchto programů absolvovaly, a také za podrobné informace o poradenství pro ženy migrantky, včetně informací obsažených v publikaci „Migrující ženy“ editorů Jasbira Panesara a Tony Waileyho, vydané v roce 2004 nakladatelstvím SoftNet Books. azyl a rasismu, multikulturalismu, lidských právech, poradenské psychologii vedený učiteli, kte- zaměstnancích i nabízí multikulturní poradenství jednotlivým uprchlících, vysídlencích a dalšími agenturami) a nich žijí právě v než sto padesáti jazyky a většina lidí pochází z narodili v ze zahraničí. Čtvrť Newham má skutečně tu - nej Univerzita Británii. Velké ve populaci rozmanitější sama odráží tuto diverzitu ve svých aktivitách, v Nabízí Centrum afrických studií (African Studies Centre), Projekt pro asijské ženy (Asian Women’s Project), Archiv afrického a o otázkách migrace, o umění (African and Asian Visual Arts Archiv Archive), rady pro uprchlíky (Refugee Council Ar- chive), Centrum studií uprchlíků (Refugee Stu- dies Centre), Centrum výzkumu nových etnicit (Centre for New Ethnicities Research), Skupinu pro výzkum východního Londýna (East London Research Group), Zdravotní portál pro žadatele o and Refugees Portal – HARP WEB, ve spolupráci s v oboru uprchlických studií. Její učitelský sbor zahrnuje odborníky z multietnicitě, diaspoře, rase a o 2| z ních dětech, vícejazyčných rodinách, multikul- turním vzdělávání a tounství, o tounství, a ženám a nebo o feminismu. Zvlášť zajímavé jsou dva aspekty univerzity. Po- skytuje multikulturní skupině studentů v výcvik ří jsou experty v jako je New Directions (Nový směr)

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

14 212 215 odbor- budoucnu lep- dospělým studujícím. Jejich Jejich studujícím. dospělým na respektu k respektu na teoriích, na myšlence sdílení znalostí a a nosti užití také poskytuje připravujícím se praktickou učitelům zkušenost, jaké je být poradenským klientem, což jim pomůže být v šími poradci pro své studenty. po- zvláště novým soustře- které výše popsa- výše které imigrace do spo- každodenní praxi často pro ně chtějí ně pro často diverzitou a hlediska přípravy uči- přípravy hlediska hlubších úvah. Dále se přípravě učitelů ve Fin- to, co by rozvoj těchto podobnými otázkami setká- otázkami podobnými jejich praktickým řešením, ale také imigrace, zřejmě nacházíme určitou otázkami souvisejícími s multikulturními studenty v souvislosti s dospělými imigranty v řeší, značně odlišné od těch, se kterými se setká- a kolegové londýnští jejich vají la Pamela Clayton. Irmeli Maunonen-Eskelinen na příkladech uka- uči- pro programů vzdělávacích zlepšení že zuje, tele může jejich účastníkům pomoci tyto nároky takových příkladů několik nám Přináší zvládnout. zlepšení. Zvláště zdůrazňuje využití tzv. osobní- PLP) Plan, Learning (Personal plánu studijního ho a poradenských rozhovorů a jejejich použití ve výcviku odborných a středoškolských učitelů na a PLP Plány Finsku. ve Jyväskylä polytechnice radenské rozhovory jsou založeny mimo jiné na současných konstruktivistických pedagogických sku, které nelze označit jako skutečně multikul- turní společnost. Proto jsou otázky, které učitelé s všech dovedností učitelů, aby dokázali uspokojit potřeby různých studujících. S děním na otázky, jako jsou vzdělávací potřeby studentů z nejistotu, pokud jde o dovedností mohl znamenat pro všechny učitele a tedy také pro jejich přípravu. uči- školitelky jako máme které zkušeností, Podle telů, se budoucí učitelé nebo učitelé zapojení do výcviku při zaměstnání často ptají například, jak mohou uspokojit potřeby studentů se spe- ciálními učebními potřebami, jak může dospělý student využít předchozí zkušenosti nebo podpořit jak přechod studenta z s se Učitelé lečnosti. a práci každodenní své ve vají z Ovšem řešení. rychlá najít telů bychom chtěly zdůraznit tyto otázky nejen v prostřednictvím širších a chceme zamyslet nad tím, jak jsou tato témata řešena v rozvojových programech pro učitele. Irme- paní úvahami pokračuje tedy kapitola Naše li Maunonen-Eskelinen nad tím, jak se vypořádat s s zna- děti, insti- sexis- téže země. pro další žá- znalost systému rasistické a když migrant ho- příkladům poraden- britským kvalifikačním původní zemi. Dále je různých fázích jeho cesty externích pracovníků. Pro různých etapách cesty. Je téhož etnického zázemí jako jako zázemí etnického téhož získávání poradců. Klíčová je mezi skupinami z úvahu vliv heterogenity migran- původní zemi k když možná různé povahy, existu- kvalifikace v nové zemi – poradce musí rozumět Znalosti Vytváření sítí Praxe výběrem poradců a

doucí výlučně ženská skupinová sezení. Výcho- a zkušenosti vlastní jsou poradenství diskem losti jedince, získané v – není nepopsaným plátnem. Je žádoucí, z pocházel personál aby různorodá, velmi populace je kde tam, ale klienti, to nemusí být krátkodobě praktické – to má dů- sledky pro výcvik a o péče atmosféry, času, místa, – dostupnost bilingvní podpory. Dokonce i voří anglicky, mohou nastat situace, kdy bude těžit z komunikace ve své rodné řeči. tucemi vyššího vzdělávání. Jako závěrečná poznámka k ství pro dospělé imigranty, jak je právě popsala Pamela Clayton, může být řečeno, že vzrůstající požadavek na rovná vzdělávací práva pro všech- ny nevyhnutelně posiluje také nároky na rozvoj některé ženy mohou být ideální a Nerovnosti, i jí na obou koncích cesty, například od sexuální diskriminace v a zaměstnavateli se vztahy úzké nutné Jsou Je nutné brát v tů, například při práci se smíšenými skupinami a víc se musí seznámit se systémem a zaměstnávání v nové zemi. vzdělávání tické praxi v povaze nerovností v třeba do hloubky chápat rozdíly, které mohou nastat dokonce i vzdělávání a stupňům a znalost pracovního trhu. Navíc je pro překlad podstatná i potřebná znalost systému hodnocení zahranič- ní kvalifikace ve vztahu k Evropě. obtížnými azyl. Všich- tak dále. Je dezorientaci jazyk, který po- migrace (ať už ji integraci. Největší genderové identi- tento pocit je třeba žadatele o soustředíme se na multi- organizovat své vzdělávání. své organizovat řady různých zázemí co do kvalifikací lékaře se cítí sklíčený podporovat – je například běž- průvodcem na cestě. Ať leží po- komunikačních dovednostech. Na- struktur nové země. Rolí poradce je být Přístup Metaforický rámec rozčarovaný, když zjistí, že nemůže dále pro- že mohou potřebovat další odborné vzdělání jádru tohoto cíle leží aktivní občanství, které je zkušenost mají hodnotu, a průpravu v kvalifikované uprchlíky a

Nyní rozšíříme záběr a kulturní poradenství pro ženy z zvolily dobrovolně nebo pod tlakem okolností) a a roztříštění určité riskují migranti ni cesta budoucí může ženy pro životě: vlastním ve zahrnovat určitou změnu v tě, mají-li využít relativní svobody žen v Migranti přicházejí z třídy, majetku, vzdělání, náboženství, způsobů chování, společenského aktivismu a proto třeba zdůraznit, že následující body jsou obecné – doufáme, že to odráží i užíváme: Podstata multikulturního multikulturního Podstata ženy pro poradenství kvalifikované migrantky, uprchlíky o azyla žadatele Empatický: studenti cítí, a že jejich kvalifikace a povzbuzovat a né, že uprchlík s a vozovat medicínu, nevyrovná-li se s překážkami. Praktický: studenti si musí uvědomit, že kvalifikace, ať už je jejich skutečná hodnota jaká- jejich koliv, nemusí být ve Velké Británii akceptovány a Migranti jsou poutníci, kteří musí vykonat mno- hé cesty, než dosáhnou svých jsou cílů. přitom mapy, včetně Nezbytné podrobných map in- stitucí a tlumočníkem a čátek cesty kdekoliv, cílem je osoba, která doká- a život vlastní řídit že V vítaným znakem směřování k překážkou na cestě žen jsou rodinné tlaky. Pro mnohé ženy je důležitým, ale často také obtíž- ným bodem přechodu na této cestě manželství. Užitečným směrem se mohou stát akce s dalšími ženami. kolektivní

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

14 214 217

řešit přetvářeli Mutka 1994, 15; první den kurzu možnosti a kurikulu vlastní od- vlastnímu profesnímu co ode mne vyžadují? naopak podíl studenta PLP je multikulturní zkuše- podněcovat studenty, aby bě- dotyčné oblasti či oblastech vidět Rousi 1992; Rousi a jeho koncem. Poradenské rozhovory kontext. Během poradenských diskusí přijetí odlišností mezi lidmi. Multikulturní tom, že je expertem na vlastní životní si- musí v studenty. Dialog začíná v viz též Kaikkonen 2003; 74–75) viz též Kaikkonen 2003; samostatného studia a (Mutka a končí s vzdělávacímu procesu a Multikulturní vzdělávání začíná předpokladem, že studenti musí nalézt v raz a potenciál pro sebe (Iowa Department of Public závazek znamená PLP Vytvářet 1986). Instruction k rozvoji. I když je PLP individuální nástroj, musí studenti do studijních plánů zahrnout svou multikulturní skupinu jako jeden ze zdrojů. Značná diverzita porozu- potřebu zvýrazňuje skupin studentských mění a skupina poskytuje studentům vynikající prostor pro kulturní učení. V nost součástí učebního procesu. Poradenské rozhovory k použití osobního studijního plánu PLP je nástrojem trvalého dialogu mezi pedagogy a a jsou založeny na myšlence sdílené odbornosti: jak učitel, tak dospělý student jsou experti (Vän- skä 2000, 2002). Odborností učitele je být expertem na učební proces a tkví v tuaci a lze využít oba soubory odbornosti. Pedagogovi poskytuje PLP mnoho informací. Rolí pedagoga je klást otázky a hem studia vyjasňovali, prohlubovali a své PLP. Pedagog pomáhá studentům rozšířit perspektivu, vidět alternativy a problémy. Pomáhá jim také rozpoznat pokrok a úspěchy. vlastní Vänskä (2000, 2002) vyvinul ského model rozhovoru, poraden- který dovoluje uplatnit myšlenku tuto sdílené odbornosti. Model se snaží úkoly je je úkoly dosaže-

zapojení pracovat pracovat

mou vlastní mém profesním tím získávají pod- tomto studiu? Jak studiu? tomto průběhu tohoto stu- profesní kariéry byly také si lépe uvědomit uvědomit si lépe také

daly mému rozvoji směr? hlediska pracovního života. Tak zájmech a zájmech

nároky pracovního života a života pracovního nároky

procesu PLP přítomny příležitosti, nároky Jakou mám motivaci k tomuto studiu? Které jsou nejdůležitější cíle v rozvoji? Proč? potřebu- naopak co stránky, silné mé jsou Jaké ji jako profesionál rozvíjet a pracovat na tom? v cíle osobní moje jsou Jaké jich mohu dosáhnout? Jaká jsou moje očeká- k přispět připraven sám jsem Jak vání? ní těchto cílů? Na jaké překážky budu v dia narážet? Proč? Jak se dívám na roli pedagoga a roli studenta ve vzdělávacím procesu? Nakolik vhodné jsou pro mne metody vzdě- lávacího procesu (například začlenění tech- nologií do výuky, skupinová práce) a Jaké fáze mé studijní a zvlášť významné a Proč? Které fáze byly naopak mimořádně pro- blematické a rozvoj spíše dusily? Proč? požadavky pracovního života. Ústřední myšlen- - kompeten dovednostech, znalostech, vlastních průběhu svého života naučili, jaké kompetence kompetence jaké naučili, života svého průběhu 3) konkrétní plán studia. Je podstatné, aby stu-

Je důležité, že pomocí PLP studenti analyzují, co se se co analyzují, studenti PLP pomocí že důležité, Je v třeba definovat z jsou v a kou PLP je pomoci studentům zvýšit povědomí o a postojích cích, a příležitosti získali, jaké názory si vytvořili, a poru pro pozitivní sebehodnocení. Další význam- nou stránkou PLP je aspekt a metody učební budování vzdělávání, obsah nosti: budoucna konkrétním plánu, jak prostřednictvím vzdělání vzdělání prostřednictvím jak plánu, konkrétním na tyto nároky naplnit (Laitinen 1994, 12–17). Osobní studijní plán obsahuje tři části: 1) studij- ní orientaci studenta, 2) obsahové otázky studia a denti začali pracovat na PLP od samého začátku studia. Následující otázky pomáhají studentům začít s definováním své studijní orientace: pro- sledovat formy stu- formálního multikultur- potřebují naučit dnešnímu studiu. dnešnímu analýze dovedností, Sheared tvrdí, že tím- že tvrdí, Sheared vtáhnout studující do přípravě učitelů ve Fin- pomoci jim nalézt nové hodnocení stanovených cílů úvahu jeho počáteční úroveň. počáteční jeho úvahu kontextu tohoto studia (Rousi tom, co se chtějí a tímto aspektem pohledu zpět - obsa postojů, které už během různých fází jak jimi postupovali k postupovali jimi jak Sheared 2002). Lee a Lee 2002). Sheared multikulturních skupin úspěšně používají. vzdělávacími fázemi studenti ve svém živo- aktivní reflexe a cíle osobního studijního plánu. Osobní studijní neformálního uspořádání výuky, které ovlivňuje ovlivňuje které výuky, uspořádání neformálního Rády bychom zdůraznily, že práce s učení studentů a jejich akademické výkony. V následujících odstavcích popíšeme a povahu plán (PLP) je plán týkající se obsahu a ními skupinami vyžaduje od pedagogů široký rozsah metod (v této kapitole uvádíme pouze jeden nástroj), které se v sku u Východiskem je, že učitel musí být schopen vy- tvořit ve třídě komunitu a přemýšlení o z těžit začít učitel může způsobem to i vzdě- cílů dosáhnout student každý může jak dia: v bereme-li lávání, zkoumat záměrem je studia počátku samého Od obsah utváří student základě jejichž na otázky, ty svého studia. Tvorba PLP vychází ze soustavné a vzdělávání. Cílem PLP je analyzovat a individuální pokrok studia. Na začátku studia je cílem PLP pro studenty vy- značit dráhu vlastního odborného růstu a střednictvím analýzy svého životopisu si uvědomit už lépe vykonanou cestu: jakými profesní- mi a a prošli tě Současně s huje PLP silnou budoucí perspektivu. Záměrem počátečního zmapování vlastního profesního růstu je přivést studenty k znalostí a svého života získali, a studijní výzvy v a Mutka 1994, 13). (Lee a (Lee jako prvků 3

podpůr- poraden- využíváme

pedagogic- principů,na - pří každém

nástroje po- následujícím poradenství?

jeden z učební atmo-

Jyväskylä, které

úvahu nejen různé fakultyvzdělávánípro

teorií, které se viditelně rovněž v když následující příklad

tomto kontextu je pora- tom, co je poradenství, jak se jaké jsou jeho klíčové principy, ne- multikulturní výuce a kurikulu, ve vyučovacích strategiích kvality studentů, ale také jejich diver- připravujících se učitelích, ale pouze

za prvek učebního procesu studenta. této kapitole přistupujeme k

hlediskadospělých imigrantů a

PLP se na Fakultě pro vzdělávání odborných učitelů v Jyväskylä používá jako nástroj začátku 90. přípravy let. Poprvé byl uveden jako experiment v učitelů přípravě učitelů pro vzdělávání dospělých (viz od Mutka 1994; Mutka a Rousi (viz učitelů odborných vzdělávání veškerém ve používat začal se brzy ale 1992), Rousi a dospělými s nebo potřebami učebními speciálními se studenty se pracujících učitelů včetně 1994), Laitinen se závažnými učebními obtížemi (viz Kaikkonen 2003) či s dospělými imigranty, studujícími mezinárodně orientovanou přípravu učitelů – právě jich se týká příklad popsaný v této kapitole. představíme Osobní studijní plán (PLP) metodách, facilitačních postupech a práce se studujícími dospělými imigranty při- ných faktorech učení a přitomfinské zkušenosti z odrážejí v a denství považováno za běžnou součást práce učitelů, za způsob, učení, jak a usnadnit studentům nástroj poradenství. V 3| stvíz odborných učitelů (Vocational Teacher Educa- tion College) na polytechnice v sféře. V Když hovoříme o uplatňuje a smíme zapomínat, že jde pouze o celého edukačního prostředí – ale v ale – prostředí edukačního celého z vychází Poradenství důležitý. padě kého myšlení, filozofie a Příprava odborných odborných Příprava a středoškolských učitelů vzdělávání dalšího a učitelů dospělé na poradenství pro imigranty Je třeba zdůraznit, že i byly shromážděny za více než deset let a výuky pravujícími se na profesi učitele. V potřeby a zitu? Jaká uspořádání, strategie a užíváme v pochází ze vzdělávání učitelů, chceme se - sou středit spíše na použití PLP jako vhodného ná- stroje také pro další studenty. Proto nebudeme hovořit o o studentech. Osobní studijní plán jako poradenský nástroj Jak lze při vzdělávání brát v příkladuosvětlímeněkolikzákladůa nichž každodenní praxe budoucích učitelů stojí, a

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

14 216 219 jednání, které se ho týká. Tato diskusi jsou podstatné významy, interpretace porozumění, které student přikládá vlastnímu V a jednání. Student se skutečně zapojuje do procesu rozhodování a posilují- učitele od vyžaduje metoda poradenská poradenství. cí přístup a konstruktivistické pojetí poky- behavio- realitě stu- realitě jednání. Spo- transformačně tomuto kontextu, postřehů, které se jeho vlastní realitě. maximální míře vzá- míře maximální postřehy o postřehy každodenním životem pomoci studentovi zapojit vytvořit v vytvořit volbou metody učitel zároveň učitel metody volbou názorům, které student chce do rekonstrukčním poradenství učitel průběhu rozhovoru. V respektu a expertem (učitelem) si student vytváří poradenská situace pokračuje na základě základě na pokračuje situace poradenská myšlením, jazykem a povzbuzuje jeho přemýšlení a zjišťuje, zda je lze uplatnit v - téma historii, příběhu, jeho Naslouchá studenta. tům, otázkám a - na je naslouchání aktivního Cílem vnést. diskuse a jazyk společný jít jemnou poradenskou realitu, vytvořit atmosféru důvěry a se do poradenského procesu. Orientace na kontext studenta může být zamě- řená na odborníka, nebo na studenta. Ve způso- bu práce orientovaném na odborníka předkládá a interpretace vlastní učitel denta a denta významů definovaných expertem, tj. učitelem. V poradenství orientovaném na studenta nabízejí který- způsobů, a reality významy vlastní studenti mi pracují, a sami objasňují, analyzují a zkoumají svá konání. Diskuse pokračuje od studenta způ- sobem orientovaným na studenta. Jestliže je cílem poradenství studenta, učitel nebo poradce může ovlivnit jako základ kontext svého poradenského myšlení zvolit buď rekon- strukční poradenský přístup k nebo poradenství podporující transformaci na S studenta. straně volí, zda podpoří studentovu autonomii, nebo závislost. V jedná jako expert poskytující informace, modely, rady, alternativní způsoby jednání a ny na základě interpretací a formují v podpůrném poradenství je zdůrazněna sdílená expertiza: učitel jedná společně se studentem a stranách spektra leží konstruktivistické a ristické pojetí učení. Dimenze poradenství obsahuje na jedné straně posílení, na druhé tradiční přístup. Poradenský rozhovor začíná orientací na životní kontext studenta. Učitel či poradce se seznamu- je s lečně s nové významy, nové možné způsoby a jednání výběr pora- podpora možností hlediska mapování. PORADENSTVÍ PODPORUJÍCÍ ZMĚNU REKONSTRUKČNÍ PORADENSTVÍ Postřehy, interpretace, významy studenta Postřehy, interpretace, významy učitele/poradce poradenském rozhovoru a tím pádem na pojetí poradenství, ke kte- Ovlivňování kontextu jej obohatit. Způsoby poradenské práce učitele či poradce jsou vnímány z Zkoumají se přitom vztahy mezi částmi mapy, rekonstrukce jednotlivými a změny. Pokrok v denských metod do velké míry záleží na pojetí učení a protilehlých Na hlásí. poradce nebo učitel se rému TRADIČNÍ PŘÍSTUP úvahu POSILUJÍCÍ PŘÍSTUP Orientace na studenta Orientace na učitele/experta BEHAVIORISTICKÁ ORIENTACE KONSTRUKTIVISTICKÁ ORIENTACE jeho jednotlivé Orientace na kontext Poradenský model umožňující sdílení odbornosti (Vänskä 2000, 2002) 2) na druhé straně je brán v učební proces studenta a PORADENSTVÍ MAPUJÍCÍ PŘÍČINY PORADENSTVÍ ZKOUMAJÍCÍ VZTAHY Postřehy, interpretace, významy učitele/poradce Postřehy, interpretace, významy studenta záměr poradenského rozhovoru – tedy že úče- lem diskuse je směřovat kontext studenta nebo fáze. Model (obr. 1) obsahuje dvě základní dimenze: 1) na jedné straně je akce učitele nebo poradce vnímána ve smyslu jeho základního pojetí po- radenství a Obrázek 1. analyzovat aktivity učitele nebo poradce, pokud jde o

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

14 218 221 Představte si, že jste uprchlíkem nebo grantem, který mi- právě přišel do nové Znáte jazyk země. dostatečně k tomu, abyste mohli nejdříve co Chcete poradcem. s komunikovat vědět? získat práci. Co potřebujete Představte si, že jste poradcem a že do vaší kanceláře právě vešel uprchlík nebo migrant. Mluví vaším jazykem dostatečně dobře na to, aby mohl komunikovat, a chce co nejdříve získat práci. Co musíte schopni poskytnout mu co nejlepší pomoc? vědět, abyste byli poradenství. v školitelem jste že si, Představte Vytváříte kurz zaměřený na poradenství pro - stu své pro aktivity Jaké migranty. a uprchlíky denty navrhnete? Otázky úkoly a O následujících otázkách lze debatovat ve dvoji- cích nebo v malých skupinách po přečtení této kapitoly. 1) 2) 3) učení, ale také učební oblasti orientované na svou odbornost, učili se novým dovednostem jak budovat sítě a stu- jednotlivé nejen podporovaly aby tak, rozvoj denty nebo dospělé imigranty v všechny partnery těchto procesů, aby se dělili o a postoje. a také zlepšovali své myšlení po- jejich vyučo- příležitos- příkladech při něm. Pro něm. při případě stu- dovedností by vyžaduje, aby- obsahem výuky, imigrace a imigrace metody, jak je naplnit. je jak metody, dvou věcech. Zaprvé, pedagogické dovednosti, vyvinout pracovní metody imigrace pracují. To nás nutí možná ještě významnějším pro- výcviku našich dospělých studentů najít jasné cíle a cíle jasné najít dovednosti spojené s multikulturního prostředí však může být učení a učení učení. Způsob, jakým chápeme učení, zároveň této kapitole), abychom si dokázali lépe uvědo- lépe dokázali si abychom kapitole), této imigrace, tak pro ty, kdo jsou jejich učiteli a radci. Druhým a or- jak to, na důraz větší klást se naučit je blémem ganizujeme učební proces. Velkým tématem je, Proto musí učitel dokázat citlivě rozpoznat indi- viduální potřeby někoho, kdo na něm může být vlastní jejich rozvíjení při učitele pro Výzva závislý. míry větší získání na převážně zaměřena je praxe vět- dosáhnout se Naučit porozumění. osobního studenty pro jak úkol celoživotní je autonomie ší z vaní. Základní otázka se však týká lidského života a otevírá cíle pro nás samotné a chom přemýšleli o cestách, jak jich dosáhnout. - Změny směrem ke zlepšení kvality života dospě v změn od primárně začínají imigrantů lých prostředí. Východiskem je změnit postoje těch, kteří se studenty z uvažovat přinejmenším o potřebujeme najít a (podobné těm, které jsou popsány v v z studentů stránky silné mit k ti ať je to matematika, jazyk, truhlářské práce, va- ření nebo pokročilé technologie. V dentů z naše mysl svázána tak, že nám brání vidět za et- nické hranice. Přijmeme-li holističtější přístup ke vzdělávání a – imigrantů, může nás to vést – nebo dokonce přinutit – přehodnotit celý smysl naší práce jako učitelů i praxi naší školy nebo univerzity. Budování tohoto typu odvahy a pro učitele mělo být jedním ze základů výcviko- i zaměstnáním před programů vých vzdělávání multikulturních studentů neexistují celoživotnímu čelíme učitelé Jako řešení. hotová a učení cíle nejrozumnější zvažovat úkolu samotnou výukou. Uspořádat studentů, dospělých potřeby výuku různé uspokojovala tak, aby je velkou výzvou pro odborné dovednosti učite- le. Nejde přitom jen o ale také o je- zku- oblasti dokon- „dosažené jeho - široký zemi a zemi tomtéž městě. vícero etnických ním, velmi různo- školení multikultur- dovednostem a dovednostem k tomu najdeme země různých stádiích vývoje, žije s propojit tuto znalost se jen malým počtem imigran- různými nároky. Samotná tato každodenní praxi, jak dokládají multikulturním poradenství, je tomto textu. Na druhé straně exis- straně druhé Na textu. tomto v potřeby multikulturních studentů kontrastu k jejich historii a historii jejich poradenstvím pro multikulturní do- zároveň se uplatňují ve vzdělávacích závislosti na tom se edukační prostře- mnoha různých způsobů reakcí na výzvy těchto různých oblastech setkává v mezi sousedními čtvrtěmi v teorie a multikulturalismem a tomto procesu „na špičce“. Spíše bychom měli také skutečně malé země se značným podílem podílem značným se země malé skutečně také menší populací a s tů. Jsou také země, které nemají tolik imigrantů, ale jejich populace se skládá z skupin. V dí v prostředí se nacházejí v pokud jde o k vzhledem ním studentům s poskytování vzdělávání a rodá. Existují velké rozdíly v oblastmi různými mezi zeměmi, mezi jednotlivými ce i Máme země, které mají nejen bohatší populaci obecně, ale jsou také a skutečně multikulturní, imigrantů. V Těmito několika příklady se autorky snažily uká- setkává se jakými způsobech, ve je Evropa že zat, s Závěry šenostem jejich učitelů. Hovoříme-li o dále vhodné zdůraznit, že evropské země a v nejen liší se prostředí vzdělávací jich jednotlivými mezi se že ale multikulturality, míře“ Jsou poradenství. otázka také liší výrazně zeměmi země, kde byly otázky poradenství s mi dimenzemi začleněny do vzdělávací politiky a strukturách a v výše příklady tují země, kde se tento typ struktur teprve bude rozvíjet. Nemá smysl snažit se hodnotit, která ze zemí, oblastí nebo jednotlivých škol může být v důkladně přemýšlet nad tím, co se můžeme na- učit z spojené s spělé studenty. Navíc se naprosto nevyhnutelně budeme setkávat s otázkami, jak jako organizace reago- lépe aby prostředí, edukační naše rozvíjet valo na tyto nároky. Pro každého učitele je výzvou porozumět po- třebám studentů a

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

14 220 223 Užitečné weby Užitečné Refugee Assessment and Guidance Unit, London Metropolitan University: www.londonmet.ac.uk/ragu/home.cfm www.uel.ac.uk University of East London: The Equal Development Partnership www.asset-uk.org.uk ‘Asset UK’: Mainstreaming vocational guidance for refugees (in progress) and migrants: www.gla.ac.uk/rg Development of European Concepts Concerning the Qualifications and Competences Immigrants of Women Useful for their Vocational www.gate-hh.de Training: Finland: Jyväskylä, in education teacher Vocational http://www.vte.fi/eng/teach/teach.html (4), Alfred, M. V. 2001. Strangers in Mutka, U. 1994. Opettajankoulutuksen Rousi, H. & ammattipedagogiikka [Vocational Pedagogy in Teacher Education]. Papers and Reports from Vocational Teacher Edu- 6. cation College of Jyväskylä Swaminathan, R. & Educa- Higher the in students Immigrant mirror: the 12/13 (4/1), 29–32. tion classroom. Adult Learning. Vänskä, K. 2000. Jaettu asiantuntijuus – näkökul- mia terveysneuvonnan ohjauskeskusteluun. Lisen- siaatintutkimus. [Shared expertise – viewpoints to counselling discussion within health care. Licenti- ate thesis] University of Jyväskylä. Faculty of Sport and Health Sciences. Vänskä, K. 2002. Ohjauskeskustelu – jaettua asian- tuntijuutta [Counselling discussion – shared pertise]. ex- Ammattikasvatuksen aikakauskirja 1 36–42. Wurtzel, J.S, 1984. Teaching ReflectiveCultural Constraints and Thinking: Cross Cultural responses. ERIC, ED 262019. Neglected Wailey, P. 2004. Migrant women. Lon- Rousi, H. 1992. HOPS-ohjeistus. AIKO- Sheared, V. 2002. Socialization and im- Gomez, R. A. 1991. Teaching perspective. ERIC, ED with 339548. Iowa Department multicultural of Public Instruction: 1986. Career education. Multi- cultural and nonsexist education in Iowa School. ED 274865. Des Moines: IA DPI. ERIC, Kaikkonen, L. 2003. Opettajuutta Vaikeimmin kehittämässä. kehitysvammaisten opettajaksi hittyminen ke- opettajankoulutuksen aikana ja vuotta viisi koulutuksen jälkeen. [Developing teacher- hood. Development of teachers for edu- teacher their during difficulties learning severe adults with cation programme and five years after.] Reports of Jyväskylä Polytechnic 23. (Doctoral dissertation). Kerka, S. 1992. Multicultural career education and development. ERIC ED 347402. Knowles, M. 1984. The adult learner: A species. 3rd Ed.. Houston, TX: Gulf Publishing Laitinen, A. 1994. Joustava opettajuus muuttuvissa konteksteissa. Opiskelun itseohjautuvasta emisestä eten- ammatillisessa opettajankoulutuksessa [Flexible teachership in chancing contexts. Self-di- rective progression of studies in vocational teacher Vocational the from reports and Papers education]. Teacher Education College of Jyväskylä 3. Lee, M-Y & migrant students’ learning in adult education programs. New Directions for Adult and Continuing Education, no 96, (24) Winter 2002, 27–36. Lee, M-Y. 2001. Learning within the learning community, from the community. 12/13 (4/1), 6–9. Adult Learning, Mutka, U. & projekti. [PLP Instructions. Project AIKO] Learning material. Vocational Teacher Education College of Jyväskylä. Panesar, J. & don: SoftNet Books Literatura

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

14 222 Co je sociodynamické poradenství

Tato kapitola bude zaměřena na popis a analýzu R. Vance Peavy se narodil v roce 1929 v Coloradu některých zkušeností, které autoři získali při uplat- a získal doktorský titul na University of Oregon. ňování sociodynamických poradenských metod V roce 1967 emigroval do Kanady a stal se pro- v mezikulturním kontextu, například když klient fesorem poradenství na University of Victoria. a poradce reprezentovali odlišné kulturní záze- Napsal řadu knih a byl oblíbeným přednášejícím mí. Případ Juana1 pochází ze Švédska a případ ve Skandinávii a pobaltských zemích, v Evro- skupinového poradenství pro imigranty z Finska. pě a Austrálii. Sociodynamické poradenství má Oba se zabývají otázkami kariérového poraden- své kořeny v rodině konstruktivistických teorií. ství pro nezaměstnané dospělé imigranty, kteří Zdůrazňuje spíše práva a prostředky klienta než se v nové domovské zemi snaží najít cestu na trh kulturně a sociálně vázanou odbornost poradce. práce. Autoři této kapitoly jsou zapojeni do me- Podle konstruktivistických teorií má každý člověk zinárodní sítě pro sociodynamické poradenství, své vlastní pojetí reality a cílem poradenského která vznikla během života Vance Peavyho a kte- procesu je toto pojetí společně zkoumat. Cen- Sociodynamický přístup rá i po jeho smrti v roce 2002 organizuje semi- trem poradenského dialogu jsou interpretace náře a setkání s cílem práci dr. Peavyho udržovat této reality, prováděné klientem i poradcem. k mezikulturnímu kariérovému poradenství a dále rozvíjet. Poradce nabízí k tématům, která se během rozhovoru probírají, nové perspektivy, ale konečné rozhodnutí o své kariéře přijímá klient – a přijímá Ritva Johansson, Tarja Ståhl a Kai Koivumäki také jeho následky (Peavy 1999).

Co je sociodynamické poradenství ...... 225 Úvodní zásady pro sociodynamické poradenství Případ 1: mapování životního prostoru s Juanem ...... 227 jsou následující (Peavy 2000): Případ 2: skupinové poradenství pro vysoce vzdělané imigranty ...... 232 1. Poradenství je primárně proces učení. Jak Závěry ...... 234 poradce, tak ten, kdo hledá pomoc, musí být Otázky a úkoly ...... 235 otevřeni učení a změnám, má-li být poraden- Literatura ...... 236 ství účinné. Webová stránka ...... 236 2. Lidé se myšlenkám a dovednostem učí nejlépe, když se učebního procesu aktivně a smysluplně účastní. Účast a učení jsou nejlepší, když jsou „řízené“, ne nařízené. To je konstruktivistický princip „učení zážitkem“. 3. Poradenství, včetně kariérového, zaměstna- neckého, odborného a pracovní asistence, je definováno jako obecná metoda plánování života. „Plánování“ zahrnuje pomoc druhým při vyjasňování, rozvíjení a uspořádání jejich představ o schopnostech, životních aktivi- tách a preferované představě budoucnosti tak, aby mohli směřovat k cílům, které jsou pro ně hodnotné. 4. Nejsilnějšími nástroji, které mohou poradci použít k pomoci druhým v budování 1| Jméno bylo změněno. úspěšnějšího života a dosažení zvolených Kapitola 15 225 227 dů- tomu tomu

klienty při- poté je po- analyzovali. analyzovali. nichž jeden jeden nichž

níže). níže).

jejímž rámci se se rámci jejímž

druhý „budoucí „budoucí druhý

metodu ilustruje: ilustruje: metodu

poradce poradce prožívali

životě jedince. Jde o Jde jedince. životě co během něj cítili. K cítili. něj během co

zamyšlení byl nalevo od kruhu kruhu od nalevo byl zamyšlení

pomoc pomoc sledovali a

sociodynamickém poradenství. The future Budoucnost žadatel žadatel o

Popis metody v metoda, výzkumná použita Byla rozhovory zaznamenávaly na video a radce i Účelem bylo zjistit, jak klient i a rozhovor poradenský byla byla zvolena metoda Vance Peavyho „Mapování životního prostoru“. Původní techniku mapová- ní lze sledovat ve dvou filmech,kde Peavy sám a poradce kariérového roli hraje na velký papír se nakreslí dva kruhy, z kruhy, dva nakreslí se papír velký na a situaci“ „současnou představuje možnosti“. Tyto dva kruhové prostory jsou spojeny mostem (nebo žebříkem), který představuje kroky, které klient musí podniknout, aby dosáhl potenciálního cíle. První dva pokusy s chy- něco vizualizaci ve že dojem, autorkám nesly a úvaze jisté Po bí. Popis techniky Mapování životního prostoru Mapování životního prostoru je vizuální znázor- v jevů významných nění představujícího představujícího současnost připojen třetí kruh. 1 obr. (viz minulost představuje Ten ležitý nástroj v 290 po- jádru jádru zvýšení

pomoc čas- mnohé věci Přítomnost

The present psaní, které při- které psaní, žadatelem o očekávání, které

této práci hraje vý- pracovníporadenství. klientů účastnících se

kariérový poradce je pro dosažení integrace je velmi

Tři kruhy Mapování životního prostoru The The three circles of Life Space mapping překonání jazykových bariér a

následujícím textu představíme případ lépe zvladatelné. Pro proniknutí k The past Minulost obtížemi při poskytování poradenství lidem pomoc vše konkretizovat tak, aby to bylo - jas velmi omezenou znalostí švédštiny. Existuje

Obě autorky se ve své každodenní práci setkaly s s řada poradenských metod, ale máme-li - pomá hat lidem, kteří umějí jen velmi málo švédsky,jsou běžné metody pro žadatele o to spíše matoucí. Také Pra- představa. nová naprosto imigranty mnohé od- velmi vypadat může Švédsku ve život covní lišnědřívějšíod kultury klienta. Nováspolečnost klade na klienta požadavky a nejsou vždy jasně zformulovány a mohou být obtížně uchopitelné. Měli bychom se proto všemi prostředky snažit pro žadateleo nější a důležité, aby nově příchozí našli své místospolečnosti co ve nejdříve. V vzdělávacíznamnourolia problému jsme během rozhovoru využívali vi- a kreslení především – zualizace spívají k Tento případ mapování životního prostoru po- chází ze Švédska. K porozumění mezi poradcem a moc. V Juana, který byl jedním z širšího výzkumného projektu. Obrázek 1. Případ 1: mapování mapování 1: Případ prostoru životního s Juanem a Ritva Ståhl Johansson Tarja Figure1. Ritva Johansson, Tarja Ståhl & Kai Koivumäki Kai & Ståhl Tarja Johansson, Ritva counsellor and the help In seeker. the following the case of Juan, who was one of the clients participating in a larger research project, will be presented. method the of Description and watched then and videotaped were conversations the where method research A was purpose The used. been has seeker help the and counsellor the by both analysed counsellor the and client the what and experienced was guidance the how out find to mapping” space ”Life method Peavy´s Vance conversation. guidance the during felt was applied. The original mapping technique can be examined in two films where Peavy himself plays the part of a career counsellor and illustrates the method: two situa- ”present the representing them of one with paper large a on drawn are circles with combined are spaces round two These possibilities”. ”future other the and tion” before take to needs client the that steps the represents which ladder), a (or bridge a authors the gave clients with trials two first The goals. potential the reach can he/she consider- some After visualisations. the in missing was something that impression the the representing circle the of left the to added was circle third a thinking, and ation below). 1 figure (see past the represents circle third The present. čtení čtení –

společenské- nové způsoby nové způsoby

naslouchání, vizualizace, psaní a vizualizace, naslouchání,

své budoucí kariéře. Komunikace – ve formě společnost jsou vnímány jako společně utváře- ve své dřívější domovské zemi. Za druhé bychom bychom druhé Za zemi. domovské dřívější své ve a aktivity potenciální měli probírat sociální komunikace, které mohou nabídnout imigrantovi příležitosti vytvořit si nové představy o hovoru i představuje představuje nejdůležitější „kulturní nástroje“ pro a významů sama, sebe konstruování uspořá- je poradenství Sociodynamické života. ho dáno kolem principu „sebeutváření“. Self, vztahy a né, proto je také poradenský proces používající sociodynamické metody příkladem vědomého spoluutváření. sobě žadatel vytváření každodenní jejich jejich nových

zásadě zásadě sociální mapování. Ko-

společností. Staví společností.

mezi jedincem jedincem mezi vztah cíli, který je pro mne postoje jsou pro mne utváření poradenského obyčejů. Proto je důležité důležité je Proto obyčejů. toho pro kariérové pora-

osobní osobní identity se utvářejí

hodnot týkajících se pracov- přijímání rozhodnutí a profesních kompetencí klient získal kompetencí profesních integraci integraci imigrantů v

poradenském setkání poradce a jakými omezeními musím počítat? Mohu počítat? musím omezeními jakými Jaké nápady/údaje potřebuji, abych posunul směrem se k Jaké dovednosti potřebuji, abych smysluplné místo ve společnosti? našel Jaké hodnoty a Jaké jsou možné verze mé budoucnosti? Mohu sám sebe vnímat jako „projekt ve výstavbě“? Jak mohu lépe porozumět svému kontextu a zapojit se do něj? S je překonat? Jak? Zaujímám postoj odpovědný samému? k hodnotný? nejužitečnější? pomoc staví svůj rozhovor kolem otázek nim slova, významy, konverzace, metafory, příběhů, významů a významů příběhů,

munikace slouží k cílů, jsou nástroje jazyka/komunikace. Patří k symboly, modely, příběhy a procesu, k identity. a přehodnocování vlastní Poradenství je proces budování stí. V - schopno o „Jaké schopnosti jako „Jak chci žít svůj život?“, potřebuji?“. Například: a. b. c. d. e. f. g. h. společností. společností. Self a komunikaci mezi komunikaci jedincem a nelze ji studovat odděleně od rámce prostředí.

domovských zemích z denství vyplývají přinejmenším dva faktory. zvnitřněných Za typ jaký pochopit, měli bychom prvé představ, postojů a ního života a Základem pro poradenství je poradenství pro Základem 5. a Ve Ve vztahu k a zahrnout do rozhovoru také aktivity a aktivity také rozhovoru do zahrnout rutinu klienta. Lidská činnost je v v z se

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

15 226 229 in- pro- práci, práci,

vynález, vynález,

budouc- volného času, volného

její společnosti společnosti její

době rozhovoru době rozhovoru

tom, že ve skuteč- krátce krátce vysvětlil, jak lidmi. „Studuji a

telekomunikacích, od- Komvuxu [pozn. - pře když když v pracovní pracovní neschopnosti. chce ho poznat jen - pro

jeho jeho myšlenky ho zavedly do takovým podnikáním ve Švéd- ve podnikáním takovým

že že to je pro než něj se důležitější

dál se potkávat s práci dobře. Potíž byla v budoucnu, Juan odpověděl, že by rád založil založil rád by že odpověděl, Juan budoucnu,

Tumbě a ve skutečnosti nemůže být sám sebou. Poradkyně Poradkyně sebou. sám být nemůže skutečnosti ve se ho zeptala, proč je pro něj tak důležité získat švédské přátele. Odpověděl, že kvůli jazyku a uvažují. tože by rád zjistil, jak Švédové škola, byla života jeho aspektem důležitým Dalším kde i švédštinu, studoval upřímně chce pomoci a v že pocit, Vyjádřil Španěl. je že to, byl byl pro zranění ruky v Ne- hlídač. noční jako práci má že také, se Ukázalo ho, těšilo že mu tato práce ubírá z ale přinášela mu peníze. Na dotaz, co by chtěl dě- v lat vlastní firmu specializovanou opravyna elektric- kého vedení. Práce by byla dost podobná tomu, co dělal doma ve (ukázal na Španělsku obrázek). Když byl dotázán, proč chce uvažovat o kterou dříve tak neměl rád, odpověděl, že vynáší dobré a peníze budoucnosti. Vysvětlil, že by chtěl mít v nosti rodinu a děti, ale nejdřív si musí najít dívku. nosti nevěděl, jak s jak nevěděl, nosti práci, zvolit omezení si bez mohl Kdyby sku začít. by chtěl být profesionálním by kterou preferoval, hráčem na tubu. Když mu poradkyně připomněla dřívější ambici pracovat v pověděl, že to už ho dnes nezajímá, protože se peníze, neměl jsem „Dřív studovat. nechce už mu ale teď už vydělávám dost na to, abych si mohl koupit něco na sebe, chodil se bavit a tak.“ nej- roky, čtyři za dělat bude co dotázán, byl Když dříve dlouho mlčel. Pak řekl, že se nejspíš přestě- huje. „Potřebuju slunce,“ řekl, „ale taky mám rád sníh ....“ pokrčil rameny. Potom řekl, že by chtěl pokračovat ve studiu v kl.: škola pro vzdělávání dospělých ve Švédsku] v si Náhle hodit.“ budou později možná se formace o Šlo důležitého. něco na vzpomněl Juan na výrobu to přístroj Byl už dávno. vymyslel který elektřiny. Zařízení nakreslil a cítit v funguje. Nazval ho „ampérový zesilovač“. Nakreslil Nakreslil zesilovač“. „ampérový ho Nazval funguje. přístroj do kruhu a po- přá- přá- cest, firmě přáteli vzdělá- jeho rodi- jeho jeho rodi- svých zaměst- svých ní je kompliko- že stěhování je že to pro něj hod- rozhovořil se o vesnice. Zdálo se mu se Zdálo vesnice. tom, jak nespokojen se práci. Také mluvil o další bylo velmi stresující. o malé vesnici, kde žil, každý jeho přátelé. Juan se vrátil domova nejvíc stýskalo, byla byla stýskalo, nejvíc domova

kontakty mezi lidmi byly přiro- vyprávěl nám, jak hrál osm let na orchestru a místním orchestru a té době to pro něj nebylo možné. Zůstal minulosti a hodnocení přítomnosti a nich cítil. Jedno ze zaměstnání bylo značně ne- značně bylo zaměstnání ze Jedno cítil. nich jeho profesi: je vyučený elektrikář. Tak rozhovor Tak elektrikář. vyučený je profesi: jeho k domovské zemi přišel o telích, kteří jsou pro něj velmi kamarádku, která je rodilá důležití. Švédka. Mluvil o Zmínil svého bratra, kde občas vypomáhá. k To vedlo o mluvil Juan „minulost“. kruhu do přešel ní, které ve skutečnosti nebylo tím, co by chtěl, ale spíše praktickým řešením pro něj a če. Toužil stát se telekomunikačním technikem, ale v u tubu v ně znamenalo. Velká část jeho společenského života se točila kolem hraní, kolem přátel a které uskutečnil. Podotkl, že jeho vztahy s ve Švédsku jsou naprosto odlišné od toho, jak to bylo ve Španělsku. V každého znal a zenější. „Když jste vyšli ven, vždycky jste potkali někoho z kamarádů.“ Pokračoval popisem rodiny ve Španělsku a tom nakreslil kruh. Mezitím je představoval těmi z každý že si, Ujasnil slovy. nejvřelejšími ny se alespoň jednou stěhoval a pro ně téměř druhou přirozeností. Většina jeho z odstěhovala také se přátel když Švédska, do se přestěhovat přirozené proto o nám Pověděl navrhl. bratr to mu náních ve Španělsku a v bezpečné, týkalo se silnoproudé elektřiny (vyso- konapěťové, jak řekl), a V obou zaměstnáních pracoval jako elektrikář. po Ale se čem mu z práce v telích telích ve Švédsku. Všichni jeho noví přátelé byli Španělé, vyjma švédské dívky, kterou zmínil už dříve. Vysvětloval, že jeho vztah s vaný, protože se obtížně dorozumívají. „Možná je příliš vzdělaná, protože občas nerozumím tomu, co říká.“ Poznamenal, že to přátelství jejich že může cítil, že bylo, být věcí Další jazykový problém. je ve skutečnosti založeno na tom, že mu dívka tom- toho, toho, prová- ukazuje Součástí kariérovým tomto oka- účasti v účasti situace žadatele setrvává u

pomoc: nich velmi laskavě. velmi nich rodině svého bratra, nakreslil členy rodiny na učil se švédsky na úrovni vizualizace) usnadňují po- Různé způsoby popisu re- jak se tyto významy navzá- plánováním budoucnosti. Byl si lepší budoucnost zde poté, co ve své události, které jsou pro něj v bratrem. Autorky jej pozvaly k pozvaly jej Autorky bratrem. zkušeností ze strany žadatele. Obsah roz- pomoc provádí poradce svou vlastní životní kariérovým poradcem při plánování svého o pomoc. Vytváření smyslu: ality (hovor, psaní a různé mají významy osobní jaké toho, chopení věci pro jedince a jem ovlivňují. Peavy je navíc přesvědčen, že mapování nám pomáhá postihnout složitost situace. Vizualizuje naši zkušenost a propojení. Aktivní účast žadatele o poradenského sezení je interpretace situace a hovoru se stává konkrétní a co je opravdu důležité, tj. u Poradce vytváří strukturu komunikace a komunikace strukturu vytváří Poradce dí klienta procesem řešení problémů. Žadatel o zkušeností. žil s žil

Poradenské rozhovory s Juanem roky dvěma před přestěhoval Švédska do se Juan svobodný byl let, 30 téměř mu Bylo Španělska. ze a to výzkumném projektu během své školy SFI (Swedish For Immigrants, švédština pro návštěvy dostane poradkyň od mu se že Věděl, imigranty). určité pomoci s také vědom faktu, že setkání budou - zaznamená vána. Měl už předchozí zkušenost s poradenstvím ve škole SFI, kde se jednou setkal s zdejšího studia. Juan celkem dobře mluvil ho- vorovou švédštinou a posledního ročníku povinné školní docházky. Rozhovor začal mapováním jeho současné situace. Poradkyně ho požádala, aby vyjmenoval osoby a mžiku významné. Hovořil o jenž žije ve Švédsku, a o mluvil ale stručný, Byl papír. Vysvětlil, že se do Švédska přestěhoval, protože doufal v

ža- začlenit procesu při- pomoc spo- budoucnosti životě jedince. žadatel o interpretace záležitostí. zakoušejí ho společně, žadatelem na zkoumání dává najevo, že ho skuteč- plány, jak se žadatel může tomu, že poradce nechává klien- preferované podobě budoucnosti je užíván jako prostředek komunikace, pomoc společně vizualizují současnou klientem je setkání, zkušenost, kterou oba když různými způsoby jako odlišní jednotlivci. odlišní jako způsoby různými když Metaforické myšlení: Kruhy jsou symboly grafické skutečných jevů v Kdykoliv je to vhodné, může poradce požádat klienta, aby něco popsal metaforicky. Vyrovnaný vztah: Znalosti obou osob rov - nou měrou přispívají k úspěšnému výsledku. Například: „Co vás přitahuje na tom být zpě- vákem?“ nebo „Jaký máte pocit, když si před- stavíte, že budete ještě řadu let pokračovat ve studiu?“ Komplexní myšlení: Kruhy představují obsa- hy života jedince. Šlo by do nich zahrnout na- a vybírat muset budete ale vše, prosto spívají obě strany. jsou zkoumány různé interpretace jevů. Komunikace dialogem: Výchozí stav „nevě- dění“ vede k ta, aby ho poučil, a Objasňující otázky pomáhají žadateli - osvět lit jeho zkušenosti a jen to, co je důležité pro předmět rozhovoru. Spolupráce: Poradce a lečně zkoumají situaci žadatele. K Jazyk ně zajímá život druhé osoby jako bližního. Odlišné expertní role: Rozhovor s poradce sdílejí, účastní se a i společně hledají možné způsoby, jak tyto sny

a naplnit. Mapování je společná aktivita, kterou se účastníci navzájem provádějí. Pomáhající i situaci žadatele. Dále společně konstruují mož- né budoucnosti a jeho situace, nahlíží do jeho snů o datel o posunout k (Peavy 2000). Technika mapování využívá důležité sociodyna- mické principy jako: Poradce spolupracuje s

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

15 228 231 lepšímu realitou, přispívali proměnli- dobrém kon- skutečné povaze domovskou zemí domovskou papíru přirozené, pomoc zaujmout životě je mnoho mož- rozhovoru svými znalost- životní zkušenosti jedince pomoc vyprávěl svůj příběh klienta. Také přispívá k přispívá Také klienta. ta bezprostřední – zavede, ale významně obohacuje poradenský obohacuje významně pomoc cítili, že jsou v tím, jak poradce vidí svou profesio- vesnicí. Podle Peavyho by poradce zainteresovaný postoj. Jak poradkyně, Jak postoj. zainteresovaný otevřenosti. Oba byli aktivní a uvědomíme-li si, že v nesoustředí se jen na určité oblasti, například diskusi. Žadatel o nezvyklé používat poradenskou metodu, která poradkyně přispěla k podobnostech mezi novou a novou mezi podobnostech a začalo být přirozené. Mnozí kulturní lidé odlišnosti, vyzdvihovali ale také třeba rozdíly městem mezi a měl vůči kultuře žadatele o a otevřený tak žadatel o taktu. Rozhovor byl projevem vzájemného respektu a k a a na dřívější pracovní zkušenosti nebo vzdělání. Souvisí to s nální roli. Podle zkušeností autorek tato metoda i poradce aktivuje a porozumění o poznámka poslední Juanova proces. vosti života vypovídá hodně o poradenství. Nikdy nevíme, kam nás nost – budouc- dokonce i dokážeme-li najít nástroj, jak zacházet s a zahrnuje celý život a ných cest, mezi nimiž můžeme aktivně volit, ušli jsme dlouhou cestu. mi a zkušenostmi, kdykoliv to bylo možné. Pro Juana bylo použití pera a ale tato metoda nemusí být podobně vhodná pro každého, což je samozřejmě třeba respektovat. Pro kariérového poradce může být nové a cizími cizími

rozdílech pomoc, byla otevřený, vizua- otevřený, co do budoucnos- udělat všechno to, to, oč se snažíte, čím to, oč se snažíte, čím přemýšlet o přemýšlet mysli usadila myšlenka Juanem touto metodou touto Juanem tom, že mohla poukázat na poukázat mohla že tom, tubou nebo možnost vy- co chcete od budoucnosti.“

mapovacím rozhovorem spoko- také se domnívala, že bez vizuali- bez že domnívala, se také ní hovořit. Vnímal ji spíše jako pří- jako spíše ji Vnímal hovořit. ní novému pohledu na věci, jako je další věci, které byly pro Juana význam- Juana pro byly které věci, další poradkyní hovořil. Po nedávné cestě do poradkyní Juan komentoval poznámkou, poznámkou, Juan poradkyní komentoval soukromých věcech, ale tohle bylo docela docela bylo tohle ale věcech, soukromých dala jí výhodu v výhodu jí dala obou zvýšila porozumění jazyku toho dru-

mostu se žebříkem Juan poznamenal, že ho čem s psal vcelku bez zábran. Měla pocit, že dostatečně dostatečně že pocit, Měla zábran. bez vcelku psal

dostanete se blíž.“ Cítil, že se všechno ujasnilo. „Můžete vidět sami sebe a se chcete stát a s snadné bylo že s hovořit potíže má běžně že Vysvětlil, tele. o lidmi Jako další věc, snadné. která mu mluvit pomohla otevřeně, označil její profesionální postoj. Když byl dotázán, co plánuje nyní a chtěl Švédsku, ve zůstane pokud že odpověděl, ti, by pokračovat ve studiích a o Španělska se mu ovšem v „Ži- byla: poznámka poslední Jeho zpět. návrat na vot se mění každých pět minut.“ Rozhovor s poradkyní Poradkyně byla s kreslil Juan kontaktu. úroveň dobrou Vnímala jená. a probrali oblasti jako volnočasové aktivity, studium, i ale práce, a hovorný tak Juan byl Protože né. strukturu. do rozhovoru vnést mu pomohla lizace s práci vnímala Poradkyně a přirozenou jako důležité některé na zapomenout mohlo se by zace věci, třeba na hru na tubu. Cítila také, že tato metoda u a hého věci, o kterých chtěla vědět víc. Postřehy Skutečnost, že třetí kruh tak zřetelně voval domovskou předsta- zemi žadatele o a Mluvit zkušeností. novou K inspiroval k možnost zase začít s hledat si více informací. Vztah s další

smyslupl- muzika a

tom přemýšlel, ale papíru mu usnadni-

předchozími kontakty The future

Budoucnost pomáhá to nevyloučit nic, na

porovnání s kreslit tímto způsobem pro něj byla

nepochybně užitečnější. „Najednou si vyba- sledovat. Použití pera a poradcihodnotil tuto zkušenost jako odlišnou

Rozhovor s Juanem Juan cítil, že rozhovor byl pozitivní a novinka. Cítil, že tak získal lepší kontakt se svou budoucností. „Už jsem o ný. Psát a nikdy dřív jsem se nesnažil to zformulovat anizmapovat, velice mi pomohlo vidět sebou.“ vše před V s a vujete záležitosti jako rodina a pozitivní věci a co by se jinak mohlo zapomenout.“ Podle Jua- na bylo zahrnuto všechno, co je důležité. Navíc se mu zdálo, že bylo snadné rozhovor a chápat lo přemýšlení. „Když věci vidíte před sebou, 295 The present Přítomnost zjiště- A sosiodynamic approach to crosscultural career counselling career crosscultural to approach sosiodynamic A nímž by účastnit se tom, jak by zároveň Juanovi Komvuxu, s poznat nové lidi a Minulost The past Juan´s three circles Juanovy tři kruhy čemu slouží. Hovořili o dalších alternativách své budoucí ka- budoucí své alternativách dalších kariérovým poradcem v Figure2. Juan with Interview new a was It meaningful. and positive something was conversation the that felt Juan with touch in better was he that felt He way. this draw and write to him for concept his “I future have this gone way. through this in my mind, but never expressed or mapped it before, it was very helpful to see it in front of me.” Compared with his reward- more definitely and different was this felt he counsellors with contacts earlier positive other and music playing and family like things remember suddenly “You ing. forgotten.” otherwisebe might that anything exclude to not you helps it and things According to Juan, all the important things had been included. He also felt that it easier it made paper and pen of use The conversation. the follow and grasp to easy was everything that felt He it.” see to able you’re when closer get “You think. to him for Obrázek 2. V tomto okamžiku poradkyně nakreslila se žebříkem most do budoucnosti a vysvětlila, k měly vypadat jednotlivé kroky. Na ku první žebříku příč- zapsali přítelkyni, na další tubu. Juan hraní dostal za úkol na zjistit, kde by mohl ve Stockholmu hrát na tubu. Na třetím stupínku je Komvux, vzdělávání pro dospělé. Poradkyně mu navrhla, aby se připojil ke skupině studentů, kde by mohl potkat a ob- příčka Čtvrtá studium. další své probrat mohl sahovala další dolaďování jeho vynálezu a podnikání. vlastního do pustit se jak možností, ní Poslední krok uváděl, že by měl shromáždit více o informací riéry (viz obr. 2). různých aktivit. Povzbudila jej také ke kontaktu s

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

15 230 233 toho kultur- o účastníci zkoušíte zkoušíte zjistit, ním ním sdílet jeho

mají své místo,

svých osobních ži- procházet mnoha koly může může s zvláště ve velké skupině skupině ve velké zvláště

individuálním individuálním poradenství – cvičení. Na počátku skupino-

kreslených cvičení. Účastníci měli Účastníci cvičení. kreslených ambice. ambice. Procházet těmito cvičeními budoucnosti by měly být navrženy budoucnosti jsou často velmi osobní osobní velmi často jsou budoucnosti

zkušenostech a - budoucnos vizí více mít můžete druhém nich nich je Tyto nejpřitažlivější. úkoly zřejmě

přizpůsobení se nové společnosti a devíti účastnících se občas ukázalo jako velmi jejich sdílení je intimní. Když je toto cvičení sou- se snažíte zjistit, jaké kroky musíte pro její naplnění naplnění její pro musíte kroky jaké zjistit, snažíte se V učinit. ti, které porovnáváte navzájem a která z nejlépe fungují v o představy a částí individuálního sezení, poradce vstupuje do osobního světa klienta a o zdlouhavé. Kolečka vyžadovala trpělivost jak od ostatních členů, tak ze strany vedoucích skupiny. Při plánování tohoto typu skupinového po- radenství v nové typy úkolů a vých procesů jsou delší prezentace příběhů ze soukromého života zapotřebí a ale čím lépe se členové skupiny navzájem znají, tím více lze cvičení provádět například ve dvoji- cích nebo menších skupinách. Není nutné sdílet všechno s celou skupinou. zdůrazněno být mohlo by kol jednotlivých Místo společné konstruování. Když například hovoříme o představy představy a a náročné časově je také mohou zabrat příliš mnoho času. Postřehy De- lišila. hodně se skupin poradenských Velikost vět (9) osob se ukázalo jako jednoznačně příliš velké množství pro skupinu, kde má a psaných řada probíhat často velkou chuť vyprávět o votech a ních odlišnostech, může to znamenat, že skupina že znamenat, to může odlišnostech, ních integračního typického schéma vytvoří společně porovnání vzájemného prostřednictvím procesu z Může navzájem. zkušeností individuálních více mnohem dostane skupina že vyplynout, také odpovědnosti za plánování programu – běžně navrhuje program vedoucí skupiny a dělají to, co je jim řečeno. Scénář programu by

mr- Čára „První potom potom druhou

Moje preferovaná preferovaná Moje „Když jsem přišla pomohly mi nesesy- mi pomohly „Ten- cvičení: tohoto prvním nakreslíte na papír nakreslíte prvním

našli přitom rafinované sou- budoucím budoucím pracovním místě.

životě, které se týkaly se jejich ka- změny školy, volba povolání, krize povolání, volba školy, změny kulturní rozdíly, se kterými se během uprchlíkem, ptali se mě, jestli mám dost počítači a když nemám práci. Nikdy jsem vizuálně Afriky studovat vysokou školu, líčil: školu, vysokou studovat Afriky zaměstnání, pracovní zkušenosti atd. Součástí pouze pouze jednu představu budoucnosti a skupiny popsal své zážitky z zážitky své popsal skupiny to úkol mi ukázal, jak je všechno relativní – koníčky a života mého centrem staly se pat se, i nepřemýšlel, určitě to pomáhá porozumět - vlastní mu životu.“ byla vyzkoušeli, jsme které cvičením, Dalším života (Peavy 2001, 51). Ta byla zadána jako do- mácí úkol do příštího setkání. Každý mohl volně ilustrovat na papíře svůj život od narození až do současného bodu. Členové skupiny zároveň však požádáni, aby byli se soustředili na kritické body obratů v a začátek riéry: v zadání bylo také přiblížit proces do Finska a přestěhování něj setkali. Mohli vyzdvihnout také další závažné své- prezentace Způsob životě. svém ve události ho života mohli volně zvolit. Většina účastníků znázornila svou čáru života na velkém listu pa- píru, ale někteří připravili velmi podrobné zpra- cování v budoucnost nebo Různé podoby mé budoucnosti V 56–57). 2001, (Peavy vislosti. Mnozí zdůrazňovali pracovní zkušenosti, a zemích, původních svých ve nabyli kterých zelo je, že finská společnost je zřejmě neoceňuje do přišel který Muž, přáli. byli si by jak vysoko, tak z Finska dva roky byly opravdu těžké. Lidé se mnou zachá- zeli jako s jídla...“ Jiná účastnice nakreslila na papír zvláštní čáru pro svůj profesní vývoj (zelenou) a pro emoční vývoj (červenou): do Finska, zelená linie se nezhroutila, ale červená ano...“ Plánování budoucnosti pro- svého plán zpracovali skupin členové Všichni fesního rozvoje. Mohl zahrnovat další vzdělávání nebo představu o cvičení použili jsme pokyny Jako In- po- svém jedné ze přestěho- vyprávění jejich zázemí životnímu pro- Dům, ve kterém dodržováním ča- dodržováním rodině, o své domovské zemi. účastníci se postavi- něm říci ostatním. Ze- ostatním. říci něm částí životního prosto- místnosti atmosféru dů- otázky vzdělávání. Vance zapojení do skupiny a skupiny do zapojení jedné skupině bylo použito významu opuštění vlastního něco o něco celkové spokojenosti člověka lidských bytostech jako celku, posílit profesní rozvoj žadatelů ostatní části (koníčky, rodina atd.) vytvořila v emotivních příběhů o několika fakty, na které byl ve vztahu dětství a dětství párech: každý se vyptal svého partnera přes přítomnost videokamer. Vzájemnému videokamer. přítomnost přes pomoc, rozhovory ve skupinách se neome- potom ho představil zbytku skupiny. Otázky místu svého původu hrdý. Ta se týkala přírody, vedoucí skupiny měli obtíže s obtíže měli skupiny vedoucí práce je pouze jednou z ru jedince a mohou přispět k mnohem více. Široký přístup k pracov- pro rámec poskytuje zároveň často storu ní rozměr života. V cvičení životního prostoru, které bylo popsáno už ve švédském příkladu (Peavy 2001, Členové 45–49). skupiny mohli kreslit, psát nebo jiným prostor: životní svůj papíře na vyjádřit způsobem práci, studium, rodinu, koníčky atd. Jeden člen vzbudila je k soustředění na hlavní cíle skupiny. Můj život I když hlavním cílem poradenství bylo vyjasnit profesní cíle a o zily jen na trh práce a Peavy hovoří o věry i věry poznání bylo věnováno mnoho času. Podle této zkušenosti ze skupinového poradenství cvičení k účastníky motivovala sového limitu. Nakonec se ve skupině rozvinula filozofická debata o původního prostředí. Ústřední myšlenkou těch- to cvičení bylo nabídnout účastníkům tost příleži- říci něco osobního o Všechna cvičení zafungovala atmosféru dobře, a uvolnila a jména toto cvičení vedlo účastníky k dlouhých a pomyslná mapa světa a li na místo, kde se narodili. Každý se představil jménem a k klimatu, jídla, kultury apod. Pak následovalo terview v a se mohly týkat čehokoliv o domově v domově vání do Finska, práci, koníčcích atd. V skupin použili cvičení nazvané jsem se narodil. Každý mohl přemýšlet o in- pochopení pro to, aby dosáhli výzkumníci působi- poradce – výzkum- Helsinkách sestávala Helsinkách, Jyväskylä, badatelé. Jedním z cílů letech 2002–2003. Byla následujícím textu byly nadějím do budoucnos- kariéry účastníků, 3) analýza následujícím textu představíme Mapa světa. Na podlaze vznikla postojům týkajícím se pracovního přáním a Lahti. Většina účastníků hovořila rus- představ si, doufej, konej. Na tato tři tomu, co skutečně dělají mapování. V mapování života a posílit tak jejich účast v pracovním životě. V Zkušenosti popsané v shromážděny ve výzkumném projektu, který se uskutečnil ve Finsku v to akční výzkumná studie a li zároveň jako poradci i skupinového poradenství bylo dosáhnout toho, aby si účastníci lépe kompetence, uvědomili podpořit své jejich odborné profesní identitu a dividuálním poradenství ve Finsku se používala sociodynamická metoda a Tampere a ky, ale například skupina v ze sedmi různých národností. Projektový zpracoval předběžný program, tým který byl společ- ný pro všechny skupiny. Obsahoval následující fáze: 1) cíle skupinového poradenství, 2) analýza a současných kariérových možností účastníků, 4) plánování kariéry a 5) zhodnocení s odstupem. Jak byla sociodynamická metoda chápána? Podle Vance Peavyho (Peavy 1999) může sociodynamická metoda být definována třemi im- perativy: slovesa jsme se snažili při plánování programu o jsme Usilovali nezapomínat. skupin životů účastníků tím, že jsme naslouchali jejich myšlenkám a života, jejich níky zajímalo, zda ji lze uplatnit také ve novém - skupi poradenství. Vytvořily se (4) celkem poradenské skupiny: v čtyři Případ 2: skupinové skupinové 2: Případ vysoceporadenství pro imigranty vzdělané Kai Koivumäki ti a svých cílů. Základní metodou užívanou ve - sku pinách byl rozhovor, ale používali jsme také širo- kou škálu různých typů domácích úkolů, cvičení a některé příklady. Poznat se navzájem Jedním ze cvičení na procesu začátku byla poradenského

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

15 232 235 mapo- proberte poraden- diskutujte nikoliv individuál- nikoliv nemají předchozí poskytováním - sku promyslete alternativní partnerem nebo členy této kapitole, a kapitole, této rozdíly oproti případům, Juanem, který byl popsán případech, kdy technika témata vztahující se k se vztahující témata každém poradenství důležité brát svých nápadech s úvahu celou životní situaci jedince? Sepište vyjmenujte témata, na kterých je ještě třeba ještě je kterých na témata, vyjmenujte Juanem pracovat, a Proč je v v seznam nejméně pěti důvodů a skupiny. o nich s partnerem nebo členy Jak byste vy osobně pokračovali v ském procesu s co nejkonkrétnější v této kapitole? Zkuste být a s způsoby, jak se s těmito otázkami vyrovnat. Přemýšlejte o mapování života nemusí být pro mapování životní situace jedince vhodná. o Diskutujte skupiny. se kterým lidem, poradenství poskytujeme Jak omezené mají vzdělání, malého velmi dostalo jazykové dovednosti a zkušenost s abstraktním myšlením? Zkuste vymyslet nová cvičení, která budou a konstruováním společným ním poradenstvím ve skupině. společného Ve konstruování cvičení je výsledek společný pro celou skupinu. vždy Máte nějakou zkušenost s pinového poradenství pro imigranty? Poro- vnejte podobnosti a v popsány jsou které je s partnerem nebo členy skupiny. Následující otázky a otázky Následující vání života lze zpracovat individuálně, ve dvoji- cích nebo v malých skupinách. 1) 2) 3) 4) 5) 6) Otázky úkoly a po- jazykových důvodů, jazykových sociodynamickém poradenství těchto případech bude zapotřebí tlu- každém poradenství – musí klient a probíraných otázek možnost použít mateřskýjazyk. V močníka. Také v – jako v radce mít společný jazyk. Jestliže existuje jakáko- radce mít společný jazyk. z nedorozumění možnost liv je nutné použít tlumočníka. pří- mezi- potaz při papír na- uzavřel spo- společenských nové kultuře je původní kultury každém případě problémech. Někteří případě Juana se ukázalo zkusit vidět pozitivní strán- časové vymezení poraden- kulturních a každém případě třeba upravit budoucnosti v tohoto důvodu je důležité, aby důležité, je důvodu tohoto individuálním, tak ve skupinovém autoritami – včetně psychologů nich. Táž myšlenka se naplnila v imigrace rovněž mohou mít negativní klientem „dohodu“, která bude obsaho- tyto dimenze jsou také brány v lidskému životu – typický pro sociodyna- myšlenky týkající se domovské země. To dalo hovoru, někteří rádi píší, jiní chtějí kreslit. Ně- současný domov a jeho představ o poradců. Také z Také poradců. Výše popsané zkušenosti ukazují, že celostní pří- stup k mické poradenství – dobře funguje také v kulturním kontextu. Klient je vnímán jako celek, jako člověk žijící v sítích a plánování významných kariérních rozhodnutí. Cvičení – jak v poradenství – je v podle potřeb klienta. V jako velmi užitečné přidat třetí životní kruh živo- ta, kam se mohly promítnout některé a nápady Juanovi možnost osobně si porovnat a dřívější ky obou z kladu skupinového poradenství ve cvičení „Čára života“. Poskytnout prostor pro tento typ reflexe týkající se zkušeností klienta z a v mezikulturním poradenství klíčový. Ukazatelem hovořícím proti použití sociodyna- mického poradenství může být nedostatek re- flexivního myšlení. Má-li klient významu cvičení rozumět, potřebuje určitý typ metakognitivních schopností. Konkrétní vizualizace životních pro- blémů mohou na druhou stranu být užitečné právě pro klienta, který není příliš zvyklý analyzovat svůj každodenní život. V je důležité, aby poradce zevrubně vysvětlil, proč by mohlo být užitečné použít pero a místo pouhého hovoru o klienti z zkušenosti s a Závěry lečně s vat předběžné cíle a ského procesu. Metody použité pro ilustraci životních problé- mů by měly být vždy potřebám klienta. pečlivě Někteří přizpůsobeny klienti inklinují spíše k kdyje důležité dát klientovi při tvorbě vyjádření poradce vysvětlil účel rozhovorů a má závěru, svých kariérních posílení multikulturalismu imigrace stále zbývá mno- každém případě se skupino- otevřený také příspěvkům od veřejné zaměstnanecké služby podpora ze strany skupiny může může skupiny strany ze podpora práci z subvencované práci, krátkodobých oblasti postojů zaměstnavatelů vůči

profesní budoucnosti, odpovědnost hlavních návrhů výzkumného projek- závislosti na plánování skupinového

finskou náborovou praxí, nebyla vůbec praxi fungovat jako posilující komunity

uznávání kompetencí. Zaměstnavatelé neu- poskytovat svým členům podporu při cestě neformálních kompetencích imigrantů. Také se Také imigrantů. kompetencích neformálních

tu bylo pořádat více školení pro zaměstnavatele. Oslovit lze také odbory – ty by se mohly stát vý- znamným aktérem v a kulturní citlivosti na pracovištích. cílech a za zaměstnání musí přejít na Zkušenost, zaměstnavatele. kterou naši účastníci učinili klad s napří- pozitivní. V uchazečům o ověřování postupy zlepšit třeba je Také práce. ho a nemluvě – diplomy univerzitní zahraniční znávají o zdá, že chybí dostatek znalostí, jak používat růz- né náborové metody (rozhovor, psychologické hodnocení apod.) kulturně citlivým způsobem. Jedním z že poradenství a mohou imigrantovi, který hledá práci, nout pomoc pouze do nabíd- určité míry. Když člověk dosáhl uspokojivé znalosti místního jazyka a relativně jasnou představu o programu, počtu účastníků, jejich zázemí, čet- pora- že říci, můžeme Obecně atd. setkání nosti denství podobně jako další služby pro hledání zaměstnání může pomoci tomu, aby se - klien ti nedostali zcela na okraj zájmu – díky službám těmtozůstávají motivováni pro další školení, vidí smysl v praxích apod. Musíme ovšem připustit, že jen málo účastníků uspělo ve svém konečném cíli: najít trvalé zaměstnání na otevřeném pracov- ním trhu. Jaké by mohlo být řešení? Docházíme k a na pracovní trh. V vá dynamika a dynamika vá měnit v měl být pružný a členů skupiny. Tak se vlastnictví poradenského procesu přesouvá ke klientům. Výsledky ukázaly, že poradenské skupiny mohou v

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

15 234

Úvod ...... 238 Úvod Závěr ...... 251 Závěr Literatura ...... 252 Literatura

Otázky a úkoly251 ...... Palapeli (puzzle) ...... 239 (puzzle) Palapeli Kapitola Majakka-Beacon ...... 242 16 Společný učební proces ...... 249 . . . . . učební proces Společný v pracovním životě životě pracovním v – osvědčené postupy – osvědčené Individuální poradenství a mentoring ...... 248 Karoliina Mammon a Reet Kuisma Poradenství pro imigranty pro Poradenství Tero Mikkola, Maria-Liisa Korolainen, Tero MORO!Multikulturní a učení ...... 246 nábor zaměstnanců

Webová stránka sociodynamického ství je poraden- dostupná na adrese www.sociodynamic- constructivist-counselling.com Webová stránka Webová

Kuortti, K. constructivist counselling discussion]. Stockholm: discussion]. counselling constructivist Literatura Literatura Matinheikki-Kokko, K., Koivumäki, K. & - kehittämi uraohjauksen Maahanmuuttajien 2003. nen [Developing career guidance and counselling Työministeriö. of immigrants]. Helsinki: Peavy, R. V. 1999. Sosiodynaaminen ohjaus ciodynamic [So- counselling]. Helsinki: Kustannus Oy. Psykologien konstruk- Ett möts. främlingar När 2000. V. R. Peavy, meet. strangers [When vägledningssamtal. tivistiskt A Trinom förlag ab. (Video) Peavy, R. V. 2001. Elämäni Työkirjaand mapping my [Composinglife]. Helsinki: Psykologien Kus- tannus Oy. Další doporučená četba Peavy, R. V. 1997: Victoria, Canada: Trafford Publishers. SocioDynamic Counselling. Peavy, R. V. 1998: [Constructivist Konstruktivistisk counselling]. vägledning Stockholm, Förlag AB Trinom

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

15 236 239 ce- růz- v dalších zároveň místních

imigrace

výuce brány rychle se roz- tradicích v názvem MOL.FI. Rodilí univerzity nebo jiných supervizi i pracovním cílům a

rámci projektu Palapeli aktiv- imigrace z pracovních cílů projektu je omezo- měnícím světě se dnešní dospělí naučí dospělí dnešní se světě měnícím vnější prostředky jedince by měly slou- projektu jsou v každodenním životě společnosti. Výsledky kulturní diverzitě mezi Finy díky lepší infor- užitečné. Navíc mohou studenti z myšlenky celoživotního vzdělávání přítomné- studentů z

Palapeli nabízí období praktického školení, pří- pravu na pracovní život nebo pracovnípro praxe studenty, výměnu a studentů, dospělých vzdělávacích zařízení, která patří do partnerské sítě. Imigranti se zabývají studiem se zaměře- ním na různé cíle, které si zvolili jako zajímavé a pracovat jako pomocní učitelé, skupinoví su- pomáhají kteří asistenti, jazykoví nebo pervizoři dalším studentům v různých situacích. Jedním z vat rasismus zvyšováním obecného povědomí o movanosti. Palapeli rozšiřuje informace o ných kulturách, zvycích a novinách, ve zpravodajství místní televize i lonárodním programu s a setkání diskusních přednášek, se Finové akcí pořádaných v ně účastní. Teoretický rámec projektu Teoretický podklad projektu Palapeli z vychází ho v mnohých výzkumů naznačují, že v a víjejícím něco nového téměř každý den, aniž si to uvědo- mují. V v úvahu různé způsoby učení dospělých. V projektu se uplatnila koncepce „Pocit souvislosti“ Aarona Antonovského (1979). Zdůrazňuje, dějevše,sejednotlivéžeco osobě,významné je – každý se chce aktivně účastnit svého života. Pro pocit spokojenosti jedince je také nezbytné, scho- způsobem nějakým alespoň je že cítil, aby pen ovlivňovat svůj život. Navíc musí existovat dobřefungující podpůrnákteroumůžesíť,nase životníchjedinecvšechspolehnoutsituacích.ve Vnitřní i žit jeho osobním a

ří- pro- vlast- vytváření vytváření ekonomický ekonomický letech 1999–2001. po jejich příchodu

vychází také z usnadnění procesu 2 k výcvikem podporujícím práci projektu „Paletti“, kte- „Paletti“, projektu práci dosažení dobré kvality inte- kvality dobré dosažení Centre) ve středním Finsku.

profesionální podporou sítě. E

období 2004–2005 potom jako & uskutečnitelných integračních

v Jyväskylä už v

které podporuje jejich přístup na

Dekret o integraci imigrantů a žadatelů o azyl 22. 4. 1999/511. Tyto projekty byly vzdělávání, které vytvořeny je imigrantům jako zprostředko- váno během prvních doplněktří let Palapeli pokračuje v pokračuje Palapeli rý probíhal v Palapeli je projekt školení pro imigranty, finan- covaný Evropským sociálním fondem (ESF) a zený Centrem pro zaměstnání a rozvoj (Employment and Economic Develop- ment Centre, T do Finska a pracovní trh. Od počátku roku 2001 bylo v jektu Palapeli organizováno vzdělávání srovna- telné se vzděláváním a zaměstnání, nejdříve jako„Kotopulku“ a součást projektu nezávislý projekt. Silnou stránkou Palapeli je rozsáhlý vzdělávací program. Jako jeho základ slouží program „Zá- klady integrace/vzdělávání pro dospělé imigranty. Doporučení 2001“ (Aikuisten muuttajien maahan- kotoutumiskoulutuksen perusteet. Suositus 2001) navržený ministerstvem školství. Vývoj vzdělávacího programu probíhá ve spo- lupráci různých partnerů a ní multikulturní pracovní zkušenosti koopera- vedena je výuka Samotná (Mammon). autorky k přispívá což tivně, gračníhovzdělání. Síťspolupracovníků projektu zahrnuje pracovní úřad, služby pro imigranty,další projekty, Federaci obcí středníhopro školení, instituce univerzity v Jyväskylä, po- Finska lytechniku Jyväskylä, Institut středního Finska, Institut Alkio, organizace neziskového sektoru, městskou kongregaci a místní společnosti. Síť se navíc neustále rozšiřuje. Aktivity projektu Palapeli směřují k rozumných a plánů pro imigranty a jejich integrace s Palapeli (puzzle) Palapeli 2| sociálním osvědčené postu- osvědčené změny v připravenost každé- připravenost novém kontextu vytvo- faktory a poradenství mezi jednotlivcem úvahu jak osobní cíle a cíle osobní jak úvahu okolním sociálním prostředím (včetně pracov- Z tohoto pohledu mají projekty společný úkol: dvojí vazbu v a ní komunity). Mají-li se v řit podmínky pro osobní pokrok, musí poradce v vzít ho jednotlivce, tak i prostředí, které je vnímáno jako a výzvy soustavně Konkrétní síť. rozvíjející se popsány podrobněji jsou projektů tří všech ze py v následujícím textu. na nich evrop- institucemi, institucemi, centru sítě,

aktivity, které roce 1999. De- přijatý v 1 zainteresované osoby, aby imigrace ke stabilní pozici nové hostitelské zemi, projekt rozrůzňující se společnosti tak, jak hlediska poradenství tři společné rostoucí propojení mezi jednotlivci to spíše jako pracovní hypotéza než neevropských zemí, který je nezaměst- jazykové školení stejně jako podporované Zákon o integraci imigrantů a přijímání žadatelů o azyl 9. 4. 1999/493. Sociální prostředí – kontext, který jednotlivce obklopuje, včetně pracovní komunity. Sítě – spojení mezi jednotlivci a které v tomto prostředí jednotlivce podporují. která se týká jejího vlastního života. pracovním životě. Projekt Palapeli se soustře- skupinami v projekt MORO! na podporu integrace imigran- 1| podporují integraci jednotlivců do společnosti prostřednictvím opatření ve vzdělávání a finuje národní strategii integrace i pracovním trhu. Zákon zavazuje obecní úřady, místní úřady práce a připravily na první tři roky individuální integrační plán pro každého dospělého imigranta z ských i naný. Plány mohou obsahovat celkové, pracov- ní a zaměstnání nebo období praktického školení. Obce jsou rovněž povinny vytvořit obecné programy integrace. Tyto projekty, byť kladou důraz na různé oblasti, mají zjevně z faktory: 1. 2. 3. Jednotlivec (imigrant) – osoba v Následující tři finské projekty jsou zaměřeny na různé fáze cesty z v dí na školení poskytované imigrantům během prvních měsíců v Majakka-Beacon na vstup do pracovního života a v je slovy, Jinými komunit. pracovních do tů obsažen pohled na integraci jako proces notlivce, a - jed jádrem jsou jednotlivci že tvrzení, teoretické jako společnosti. Naopak nepřímo vyjadřují pohled na složitá a a to vnímá například Kymlicka (1995). Dalším podstatným základem těchto projektů je finský integrační zákon Úvod

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

16 238 241 život inter- podpo- profesní podporou případě potřeby dalším personálem jiných vzdělávacích přání do budoucna. v malých skupinách s skupinách malých domovské zemi, ve finském v iniciativy imigrantů vzniklo video daného oboru. Učení se odborné terminologií ze svého pracovního imigranta rozvíjí schopnost - spolu jeho potenciál pro osobní a z podstatě podnikatelství. S pomocí poradenství se pracovník projektu pracovník se poradenství pomocí spolupracujícími osobami. Aktivity programu klient společně snaží rozpoznat silné stránky nové zemi obecně, ale je užitečné mít při tom pracovním prostředí pomocí praktického zaško- S lení. a imigranta a rozvoj. Cílem je budoucí úspěch klienta ve fin- ském pracovním životě. Rozvoj pracovní identity zahrnuje pochopení toho, jaký význam má ter- minologie z slovní zásobě začíná hned po základním kurzu finštiny (jazyková úroveň 1–2), kde se učení ode- i samostatně hrává rou poradenství, jež je pro klienty k dispozici. Základem pro studium je vlastní iniciativa imigranta. Pokud je to nutné, je rozvrh pro každé- ho klienta upraven na míru tak, aby obsahoval studium finského jazyka i zařízeních nebo testování pracovních ností, získaných již v doved- pracovním prostředí. Prostřednictvím funkčního učení se u práce se studenty, učiteli i a Palapeli zdůrazňují, že jako dospělý student je imigrant sám odpovědný za své studium a v podporu široké sociální sítě. Imigranti pracují jako supervizoři ve studijních kroužcích. Ty se soustředí na angličtinu a kulturní komunikaci, zahrnují však také diskuse například o projektu a kaž- Palapeli, programu aktivity různé zachycující dodenní i slavnostní. Případ 4: Podporovaný praktický trénink Na počátku studia je zaznamenáváno vzdělání imigranta, jeho pracovní zkušenosti, individuální silné stránky, ochota pracovat v jako dobrovolný supervizor klubu nebo ve sku- pině, znalost cizích jazyků a obe- finštiny, znalost dostatečnou imigrant Má-li známil se s

do- využi- pomá- danému postupu- výcvik pod- jednotlivých projektu. Soci- kulturní studia projektu vytvoří skupinové pora- reálném finském projektu podporuje ži- dalšímu. V poskytuje mu příležitost také význam vlastní inici- osobní a pracovníkem projektu, imi- projektu, pracovníkem 15–16 imigrantech. Ústřed- zainteresovanými členy ze sítě spolu- historie, připravenost na pracovní život povolání, osobní slovník týkající se dané aktivity každého imigranta. Ve studijních pracovní zkušenosti imigranta, které získal které imigranta, zkušenosti pracovní kulturní studia imigranty inspirují a domovské zemi, respektuje jeho znalosti a se plánuje společně s společně plánuje se grantem a pracovníků. Na základě jazykové úrovně se v 5–6 skupin, každá o ním prvkem vzdělávacího programu projektu je výuka finštiny (12–14 hodin týdně). Součás- tí kurikula jsou také sociální a (11–13 hodin týdně) a denství. Výuka finského jazyka je vedena s výukových materiálů různých metod, včetně tím vytvořených učiteli zapojenými v ální a hají jim porozumět vývoji vlastního sebeobrazu. Studia rovněž zdůrazňují potřebu vytvořit si novou profesní identitu a ativy a skupinách se využívá učení založené na spolu- práci a zážitku i samostatná práce. Kurz během svého trvání obsahuje 8–12 výuko- a hodinách, dvou po vždy setkání, vých je od jednoho tématu k lekcích se probírá také slovní zásoba k tématu. Studia zahrnují následující kurzy: lidský život (délka života), finskývzdělávání dospělých, vzdělávacívzdělávání a systém, porující zaměstnanost, informační technologie, práce a odborné oblasti, skupina kariérového poraden- ství, systém sociálního zabezpečení ve (KELA), Finsku plánování cílů ve vlastním životě, služby sociální péče, interkulturní komunikace, finská kultura a a volnočasové aktivity. Případ 3: Poradenství a spolupráce při vytváření cesty k práci Poradenství nabízené v a votní v vednosti (know-how) a vyzkoušet si své dovednosti v průbě- domácích pracovním to dokonce projektu Pa- projektu vidět život jako aktivního využití rychle se měnícím ovlivňovat. V vnější zdroje, které bude potřebovat vyšší dávky na výživu. Obvykle je vy- různých kulturních zázemí usnadňuje trvalé hledání nových strategií učení tak nepříznivé situaci, jako je například neza- projektu uspořádána jako určitá spirála, která přežití. To imigrantovi pomůže vybudovat po- v realistické vzdělávací cesty v světě. Pro imigranta je životně důležitá jistota, že má vnitřní i života. ke zvládání nároků pracovního Ve skupinovém poradenství se imigranti – pro- a cvičení různých diskusí, střednictvím úkolů – učí zvažovat, chápat a určité do člověk každý je který proces, pokračující míry schopen kontrolovat a i městnanost. Každý se samozřejmě chová podle svého sociál- ního prostředí. Každý imigrant sám volí, jak po- skytované rady ve vlastním životě uplatní. Případ 2: Správné časové nastavení různých kurzů Od samotného začátku v je výuka imigrantů prochází řadou různých oblastí života. To dentům stu- z postupné poznávání toho, jaká jsou očekávání ve finském vzdělávacím systému a životě, kde se silně zdůrazňuje význam vlastních plánů, osobní angažovanosti i stávajících dovedností jedince. Poskytování vý- cvikových kurzů v projektu je založeno na výše zmíněných teoriích – na koncepci pocitu souvislosti a na sociodynamickém poradenství. v imigrantům poskytované Vzdělání lapeli je považováno za rovnocenné vzdělávání a výcviku pro podporu zaměstnanosti. To v praxi znamená, že při 25 hodinách lekcí týdně může imigrant od státu dostat finanční příspěvek na integraci a tvořen časový rozvrh na dobu dvou měsíců, ať už pro skupinu nebo individuální. Osobní rozvrh hu integračního procesu je nezbytné podpořit pružné a a cit, že je schopen řídit svůj život, a pří- pro pro- učení, praco- projektu že ovlivňují že - po projektu věcem. V skupinovém po- kultur učí rozumět výcviky podporující projektu se imigranti rychlému rozvoji profes- přístupu k k posilování profesních do- motivaci imigrantů k osobním a imigrace je také probírán výběr jednání. V vzdělávání a různých zemí a psychologickými procesy a procesy psychologickými skupinové poradenství podporuje roz- konej. Tato klíčová slova dobře vystihují skupinové poradenství se v se poradenství skupinové klientem z snadno žije. Koncepce Pocit souvislosti klade jejich spokojenosti a principy kariérového poradenství nabízeného mu umožňovatmu nalézt místo,sidobře mukdese a důraz na důležitost života jako základ pro motivaci. a kariéry plánování pro základ teoretický Jako osobní i osobní poradenský přístup Vance užívá sociodynamický Peavyho (viz Peavy 1997), který imigrantovi po- máhá, aby nalezl své vlastní prostředky a val na dosažení svých cílů. Klíčové pojmy pora- denství podle Vance Peavyho jsou: představ si, doufej a i v rámci projektu Palapeli. Případ 1: Individuální a skupinové poradenství jsou cíle osobní že ukázal, výzkum Psychologický s spojeny ních dovedností. Diskusní témata v lidské emoce a přicházející z svém ve cíle na zaměřeného plánování významu životě. Pro imigranty to často znamená přijmout nový způsob myšlení a gramu Palapeli je proces plánování pracovního vlastního života považován za projekt „Já – typu pro sebe“. Proto je motivace imigranta ke studiu v projektu vnímána jako zásadní. Osobní a víjení pozitivního sebeobrazu, dosažení zdravé- ho sebehodnocení a vedností jedince. Příjemná atmosféra v Palapeli přispívá k k radenství zahrnují vzdělávací systém pro mladé lidi, dospělé a zaměstnání ve Finsku, důležitost vzdělávání a vzdělávání důležitost Finsku, ve zaměstnání ležitosti pro imigranta získat vzdělání. ně Společ- s

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

16 240 243 zvyšuje že roztřídí pomáhá mu klient zjišťuje, klient vstřícné pracovní vstřícné ve svém konkrét- komplikovanějších budoucnosti. Posí- projektu se připojil ke klientem a občanská zúčastněnost, věci v ideálním případě se pod- balíčky. Jeho nadřízený na ná- postižením může zdát příliš ná- příliš zdát může postižením tomto kontextu chápat jednak jako jednak chápat kontextu tomto němž se klient stává silnějším a klientů Majakky začal pracovat jako listo- jako pracovat začal Majakky klientů projektu postupně snižuje a snižuje postupně projektu kombinaci s kombinaci potom sami třídili poštu okrsku. Klient brzy přesměruje všechny špatně adresované dopi- ročné ke zvládnutí. Inovativní a Inovativní zvládnutí. ke ročné komunity klienty uvítaly, jak ukážou následující příklady. Mohli bychom dlouze popisovat hledá- osvěd- na soustředí však se příklady tyto práce, ní čené postupy podpory v zaměstnání. Případ 1: Podpora v zaměstnání, učení se obtížnějším povinnostem z Jeden noš. Jeho hlavní pracovní povinností bylo roztří- dit poštu nejdříve podle ulic a ním doručovacím okrsku pak podle bytů. Také se od něj očekávalo, že poštu doručí a a sy, pohlednice a sledné schůzce vysvětloval, že si není jistý, jestli může klientovi důvěřovat v postupech. Obával se negativní zpětné vazby od zákazníků, protože lidé měli tendenci se při chybném doručení pošty dost nahlas ozvat. Reakce: Pracovní trenér z klientovi, když ho kolega učil komplikovanějším úkolům. Společně nejdříve celý proces sledovali a převzal za úkol úplnou odpovědnost, když zeptal, se aby zatímco povzbudit, jej bylo trenéra rolí narazí na nejasný případ. Trenérova přítomnost Posílení lze v lze Posílení proces, v jak se úspěšně starat o lení také vzniká na širší úrovni: pracovní komunity shromažďují prostředky k ocenění diverzity. Mnohým zaměstnavatelům se imigrantské záze- v mí svou kontrolu nad životem, ale také jako výsle- dek tohoto procesu, tj. vyšší míra nezávislé rozhodování a sebeurčení, pracovní- Role některé. alespoň zmínili abychom ků projektu je rolí partnera, ne všeznalého speci- alisty. Personál pracuje s dosáhnout jeho cílů. V z pora pra- zaměst- zaměst- takovou pracovat při- zajištění prá- multikulturalis- ním. Je to vhodné

klientem a klientem že není zapotřebí obá- případným přídavkům na celém procesu se jako nanejvýš nanejvýš jako se procesu celém postižením co nejvíce se zapojit přizpůsobivost. Když například

podpořit úspěšné výsledky v zaměstnavateli, který má jistotu, že klientů Majakky hledající zaměstnání příležitostně manažerem případu, který ? zaměstnáních, která preferují, s 5 Konečný výsledek projektu bude v roce 2005 Rehabilitační nadací. publikován praxi nejlépe naučí při samotné činnosti. Po- 5| Mnozí z jed- trhu pracovním na žádoucnosti do co mají nu či více nevýhod, proto jsou k ce pro ně nezbytné nejrůznější typy podpory. Krátce řečeno, podpora na pracovišti může být vedena pracovním koučem, který „přirozený trénink“ podporujena pracovišti, učitelem fin- štiny a se může zabývat například otázkami - souvisejí s Společně zdravím. se cími klient dostane svou první výplatní pásku, tre- nér ji může projít společně s pomoci lidem s na soutěživém pracovním trhu a tom v navatelemse stanoví cíle, které jsou pravidelně V kontrolovány. významná ukázala kontinuita podpory, dobrénačasování a také kvůli daním a sice lze vše To dostává. klient je pokud bydlení, vysvětlit předem, ale mnozí klienti se a význam máhá to i všechno běží hladce a vat se potíží. úrovní profesionální pomoci, jakou potřebují“. Často může jen minimální úprava určitém pracovním úko- o tom, jak postupovat v přemýšlení lu, představovat průlom, který klientovi umožní tento úkol úspěšně zvládnout. Svěží pohled na alternativní perspektivy přitom často vítá i covní komunita. V projektu Majakka-Beacon se testuje uskutečni- telnost tohoto ve přístupu na službách podporu zaměstnávání imigrantů. Jaké jsou problémy níz- ké zaměstnatelnosti ve spojení s mem? Jak může tento model pomoci tyto obtíže překonat a návání - kol Pal- soci- klientem, individu- postižením poskytnout průběhu osm- pomocí oblasti Helsinek. Je usnadnění procesu, USA v v 3 . Je poskytována indivi- 4 podporované zaměst- rehabilitace pro imigranty žijící jeho cílem je rozvíjet nové služ- nichž je zvládání každodenních ná- kol (2001, 313) popisují podporované posílení (empowerment). Podporované zaměstnání ohroženo zdravotními a Obce Helsinky, Vantaa a nadace, Centrum odborného Espoo, vzdělávání dospě- Rehabilitační lých Amiedu, Ingrijské centrum, Zaměstnanecká asociace Iránu a Iráku, Finská somálská liga a menia, výzkumné a výcvikové centrum univerzity centrum výcvikové a výzkumné menia, v Helsinkách. Více informací ve finštině viz Härkäpää a kol 2001. jako prostředek integrace lidí s oblasti hlavního města. Služby jsou zacíleny na otevřené soutěži pracovního trhu a trhu pracovního soutěži otevřené duální podpora potřebná k která musí být přizpůsobena potřebám klienta. Bond a zaměstnání jako „dobře definovaný přístup, jak financován Iniciativou společenství EQUAL Ev- ropské komise a by zaměstnání a v imigranty, u roků a álními problémy nebo jazykovými či kulturními překážkami. Protože míra nezaměstnanosti imi- grantů je třikrát vyšší ve srovnání s rodilými Finy, partneři formulovali potřebu hledat a inovativnější modely zaměstnanosti. účinnější Teoretický rámec projektu Klíčovými pojmy, které tvoří Majakka-Beacon, jsou základ projektu nání a zaměstnání znamená zaměstnání získané otevřeném pracovním trhu s na Majakka-Beacon (www.kuntoutussaatio.fi/ma jakka-beacon/english/) jakka-beacon/english/) je rozvojové partnerství mezi devíti organizacemi Majakka-Beacon ální . podpory Původní model podporovaného zaměstnání byl vyvinut v desátých let jako alternativa chráněných dílen a do hlavního proudu společnosti (viz Bond a práci najít je modelu principem Základním 2001). v podpůrné služby na pracovišti prostřednictvím tréninkového plánu připraveného jak s tak se zaměstnavatelem 3| 4| stu- dalších studen- podniku. studento- praktickém jeho úspěšnosti či praktickém tréninku. dostává tak zpětnou kolegovi. Imigrant na dru- zároveň objeví potřebu tr- 2–3 dny výuky finštiny a pracovníkem projektu na prak- pracovištěm a projektu. Pracovník projektu zůstává projektu Pracovník projektu. ve svých povinnostech v dostalo se mu osobního poradenství, průběhu tréninku a několika zaměstnavateli, následně dohodne kontaktu s setkání potenciálního zaměstnavatele a oboru a dohodne se s tickém tréninku. Během diskuse hledají vhodné pracoviště. Nejdříve se pracovník projektu setká s ta. Pokud student splňuje odborné požadavky zaměstnavatele, je mezi zaměstnavatelem a dentem sepsána dohoda o Jakmile dohodu schválí úřad práce, může stu- pracovat. dent začít pro zaměstnavatele V projektu je vypracován rozvrh přizpůsobený potřebám imigranta, který obsahuje 2–3 praktického tréninku ve dny dnech, jež vyhovují za- městnavateli, a hé straně zažívá úspěch ve finském pracovním prostředí a vi jako zaměstnanci a případných problémech, které je pak třeba spo- lečně řešit. Praktický trénink pro imigranty se celou pořádá dobu po trvání projektu Palapeli. zaměstnavateli se staly Dobrými například malé podniky, o vazbu zpětnou pozitivní dávají které předmětů v předmětů v vazbu o Studenti také zaznamenají rozdíly v tréninku ve srovnání se zkušenostmi ze domovských svých zemí a vale se vzdělávat a učit se finsky.

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

16 242 245 daných některých její pracovní pracovní její její kolegové, zaměstnance trápily, bě- záloze podpůrná opatření. klientka vždy studovaly obsah otevírání příležitostí je důležité mít výše uvedených případů, nic se - ne do dovedností potřebných v tom, co důležitého se děje v děje se důležitého co tom, mnoha případech zmizely počáteční příčiny, učitelka finštiny a informační nástěnky, která obsahovala důležité apod. informace o výcvikových příležitostech Konečný výsledek: Učitelka dosáhla pochopení, jaké lepšího jsou zde cíle učení. Protože se celého procesu účastnila klientka i měli všichni možnost zvýšit svůj vhled do učení se jazyku a pracovních úkolech. Klientka mohla získat infor- o mace oblasti. Jak vidíme z jako ukázala personálu podpora se když pokazilo, hodnotná. K pro každý případ v V které zaměstnavatele i v by Přesto dnů. prvních několika hem úspěšných případech smlouva nebyla podepsá- na, kdyby se nezapojila podpora. jaké nich. nefor- potřebovali denní rutiny denní komunita žá- 6 hovořit o jak se rozvinuly konverzací. Navr- klientem. Trenér také po- také Trenér klientem. komunikačními potřeba- publikaci Grünhage-Monetti Když trenér navštívil praco- jeho zázemí trenérovi. Chyběla klientkou také probrala jejich názo- jejich probrala také klientkou projektu začala pracovat ve škole. Její Postupně kolegové získávali odvahu Učitelka finštiny se ke klientce na několik na klientce ke se finštiny Učitelka klientovi a učiteli a učiteli Různé metody analýzy komunikačních jsou potřeb popsány v (2003). kolik lépe si nyní rozumějí a klientem projektu, který zde pracoval, ve sku- začali hovořit přímo s přímo hovořit začali 6| ry na věc. Jako část programu jazykového studia klientky se seznámila s S mi. neporozumí jeden druhému. Na některých pra- covištích zaznamenal pracovní trenér, že s lidé - otáz zaujaté kladou přitom ale nemluví, tečnosti ky o jim odvaha přiblížit se ke klientovi a prostředníka. Trenér pak adresoval otázku klientovi, a ten odpověděl. Reakce: a vzbuzoval klienta, aby začínal s hoval mu témata nezávazného hovoru a málně je ukazoval přímo na pracovišti. Konečný výsledek: viště později, všichni mu nadšeně vysvětlovali, o jazykové dovednosti klienta. Vzestup spolupracovníků byl odvahy pochopitelný, protože klientovy jazykové schopnosti se zlepšovaly. Případ 5: Analýza komunikačních potřeb Klientka z pracovní úkoly byly velmi konkrétně definovány: zprostředkovávat pokyny dětem ze svého jazy- kového prostředí. Úroveň její finštiny byla dost slabá. Aby však mohla vysvětlovat postupy dě- tem, potřebovala jim rozumět a Učitelka finštiny potřebovala vědět, jaký typ ko- munikačních situací se při práci vyskytuje a komunikační potřeby si situace a dají. Reakce: „stínování“ Při práci. při připojila dní když je pova- cítil se vol- ostatním. Když ostatním. zároveň ukazuje, povzbuzovala ho, povzbuzovala stísněně, když mají rizikem, že například ostatními. Také jeho ním šli na přestávku. době, kdy téměř všechny prostředí imigrace. I pracovní komunitě. Přijetí ze tomu kolegové téměř donutili. trávil čas s pozitivní, rodilí Finové se na pra- osobou, která vyhlíží jako cizinec. Finská praxi to znamená, že lidé se cítí nepříjemně, nich tedy bylo, jak zvládnout pracovní úko- léta nezaměstnaní. Zásadní starostí pro mnohé z ly. Na druhé straně v smlouvy začínají jako dočasné, je stejně důležité získat své místo v strany kolegů je významné a tvrdě Velmi adaptuje. pracovišti na jedinec se jak pracující klient nikdy nedržel přestávky nebo jen tehdy, když ho k Klient například nevěděl, kdy je ranní přestávka na kávu, nebo neměl pocit, že týdenní pracovní na zůstával toho Místo jeho. také týkají se porady svém místě, když všichni odešli na porady. Klient se obával, že by vypadal jako líný, kdyby neustá- le nepracoval. Nadřízeného znepokojovalo, zda spolu všichni vycházejí. Reakce: Pracovní trenérka vysvětlila klientovi, že a přestávku, si udělat právo má k připojil přestávky během se aby trenérka navštívila pracoviště, taktně upozornila, že ostatní zřejmě odcházejí ven na cigaretu ku- během se brzy kuřák, byl klient Protože apod. řáckých přestávek seznámil s ostatními kuřáky. Konečný výsledek: Klient se ostatní naučil ve požádat finštině, aby s Lépe se seznámil se svými kolegy a něji, žertoval a nepřetržitá práce po celý den přestala vyvolávat podivení. Případ 4: Zprostředkování (mediace) a modelové učení na pracovišti V některých pracovních komunitách dosud ne- měli zaměstnance z jsou zvědaví a covišti mohou cítit nejistě a mluvit s zdvořilost je často popisována jako „negativní“. V když se na ně soustředí pozornost, a žováno za zdvořilejší někoho si nevšímat, ho vystavit než trapné situaci s svých úko- také trochu imigrace poro- době placeného ten pocítil úlevu, práci přirozeně není klientů projektu dostali učil se názvům jednotli- názvům se učil radám, jak vykonávat určitou úkolu a úkolu cítit se v co jde. Bylo dohodnuto, že ke nadřízeným, a jeden ze základních úkolů, které věci se hovořilo na následné schůz- učitelem o učitelem ukázalo se, že většina nejistoty nadřízeného klient nebyli schopni dosáhnout vzájemného klient měl. Kdyby si ho neosvojil, bylo by ohrože- by bylo neosvojil, ho si Kdyby měl. klient no pokračování jeho smlouvy. Reakce: O ce a vznikla proto, že klient nebyl schopen verbálně vysvětlit, co mu bylo zadáno, aby tak prokázal, že pokynům opravdu a porozuměl. Nadřízený porozumění, o klientovi se na pracovišti připojí učitel finského jazyka. Zatímco klient vykonával svůj úkol, učitel ho- klient Později dělá. co komentoval, průběžně s vořil lech hovořit s zuměl pokynům a roz- přitom bylo úkolu tomuto se Naučit činnost. hodující, šlo o vých úkonů a nástrojů, které při nich používal. Konečný výsledek: Klient dokázal o ulehčila pracovní zátěž klienta, takže se nemusel sou- nejdříve se Mohl tempem. pracovním trápit úkol. středit na to, aby se naučil Konečný výsledek: Po třech dnech klient pro- kázal, že dokáže úkol zvládat. Další nepřišly. telefonáty na pracovišti Případ 2: Výuka jazyka Předák si nebyl jist, zda klient z když věděl, že klient je schopen slovně vyjádřit, co dělá. Trénink se odehrál v dodala zaměstnavateli na jistotě a pracovního času, což klientovi zároveň ukázalo, že zaměstnavatel podporuje jeho studium jazyka. Klient podepsal pracovní smlouvu. Případ 3: Zapojit se do pracovní komunity Integrovat se a svou první práci ve Finsku po tom, co byli dlouhá byli co tom, po Finsku ve práci první svou vždycky snadné. Mnozí z

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

16 244 247

teorii sítí (viz (viz sítí teorii novými - kon výkon

předpokládá se, že

učení firemní společenskou odpo- praktické dovednosti. Systém je EU, ESF, EQUAL účastníkůbudou rozvíjet interkulturní

Teoretický rámec projektu V regionu Tampere byl rámec projektu popsán následovně: Rámec je založen na teorii systémů, informač- a komplexnosti teorii teoriích, ních spoje přesvědčením Ústředním 2002). Barabási lečné učení mezi různými aktéry, kteří možná neměli jakékoliv předchozí spojení. Předpoklá- dá se, že díky posilování učením a kompetence a financován Evropskou unií a taktyu se podniky, které chtějí být úspěšné, propojí učební své procesy s vědností, motivovanou samotnými podniky akce MORO ! Imigrant Pracovní Pozitivní komunita Company di- Lappeen- asociacemi rozhodova-

informačních řadách odbo- posílení subprojektu v odpovědnost

Podniková sociální dalších odborných oblastech inkluze ovlivňováním činitelů s činitelů ovlivňováním Rámec projektu MORO! s dalšími typy pozitivní akce, například zvyšováním povědomí v finanční podporou náboru během prvních cílem zlepšit vyhlídky na nalezení zaměstnání. podporou pro zaměstnavatele, aby zprůhledni- aby zaměstnavatele, pro podporou Obrázek 1. Výcvik pro imigranty v ranta byl zaměřen na dovednosti v dovednosti na zaměřen byl ranta technologiích a s To bylo doplněno výcvikem pro instruktory o verzitě a rů, podniků a ve veřejném sektoru. zaměstnava- mohou učení modely tyto Všechny telé, vzdělávací organizace nebo veřejný sektor propojit s s kroků imigranta ve finském pracovním životě, s li své náborové procesy, spoluprací s a imigrantů cími pravomocemi. lidmi disku- místním projektu byl

učení se fin- v každodenních imigrantského

něm materiály multikulturním témata závisely samostatné učení. vést diskuse s mluvu v odborném tréninku se vznikly v jejichorganizacích rovné

Joensuu s nadřízenými a - komuni pracovní potřebách

vstupu do pracovního života je dovedností jako mají zaměstnanci zaměstnanci mají jako dovedností museli částečně fungovat jako prů- rozvíjení interkulturních kompetencí imigrantského prostředí podobnými homogenním prostředí. Výcvik také manažery a

cílempodpořit v

managementem a využití znalostí kolegů na vlastním pracovišti. pracovních komunitách. Vedle již uvedených třetím sektorem, protože fungoval jako diskus- k různých kulturních zázemí, což byla významná příležitosti. Také školicí programy byly navrženy tak, aby se staly produkty, které by instruktoři mohli používat i po skončení projektu. V subprojektu Joensuu bylo doplněno ní s spoje- vytvořen průvodce náborem pro zaměstnava- teles Materiál byl vytvořen ve spolupráci s veřejným sektorem v okruhem klientů. Výcvik interkulturních mediátorů vybavil 30 od- borníků z a znalostí typy v dovedností byla tato skupina schopna vytvářet vnitřní vzájemná spojení a z část výcviku, která dávala účastníkům nové pří- ležitosti k a nových zaměstnanců. Trvání a a připravenosti na pro výcvik řízení diverzity a ty. Školení byla podporována rozhovory a rozhovory podporována byla Školení ty. semi s Tito lidé byli ve svých pracovních komunitách většinou prvními zaměstnanci z prostředí a kopníci v podpořil nové kontakty se zaměstnanci, odbory a ní fórum pro různé aktéry. Několik zaměstnanců v navíc se souhlasem zaměstnavatele jako ukázalo se To sezení. výcvikových týdenních účastnilo velice významné, protože po ukončení výcviku pro imigranty a jen málo příležitostí pokračovat v štině. Odvahu používat řeč, rozvoj odborných jazykových dovedností a situacích považovali studenti za zvláště důležité. Výcvik bude po skončení projektu pokračovat u dalších učňů. ev- fin- imi- del- krát- imig- z rozvoji uvedení uvedení regionu Tam- regionu různých orga- Joensuu) s Joensuu) Říma. Projekt se

vzdělávací instituce) vzdělávací jejich podpora v podpora jejich propagaci přínosů - multi malých skupinách během získal řadu podob, které ve oblasti Tampere byl projekt byl Tampere oblasti Londýna a

různých kulturách, příležitos- cílem zvýšit povědomí a povědomí zvýšit cílem ke zlepšení jejich interkulturních imigračního prostředí ve finském

Tampere a diskriminací a rozrůzňujících se pracovních komunitách otázkách diverzity a diverzity otázkách různých profesních oborech v oborech profesních různých diskusi a

Zlepšení náborových postupů pro přijímání více lidí z ekonomickém životě. Boj s kulturalismu v pracovním životě. Efektivnější využití existujících dovedností imigrantů. profesních Poradenství pro různé aktéry jako horizontální jako aktéry různé pro Poradenství téma v rámci všech uvedených aktivit. učňovského školení. pere. Učení se finštině v Školení pracovních komunit v a obce (podniky, nizacích o dovedností z oblasti multikulturalismu. Výcvik 30 multikulturních mediátorů obtížemi zabývali z se aby prostředí, grantského v v zaměřoval na: 1. 2. kompetencí, náborového procesu a 3. Ústřední koncepcí aktivit MORO! byla „pozitivní V pracovišti“. na akce realizován Centrem odborného vzdělávání do- spělých v ropskými partnery z ských projektů financovaných Iniciativou spo- lečenství EQUAL během let 2002–2004. Byl re- alizován ve třech různých lokalitách ve a FinskuLappeenranta Tampere, (města Projekt MORO! (Multicultural Recruitment and Learning, www.tak.fi/moro) byl jedním z MORO! Multikulturní nábor a učení zaměstnanců ti k 4. Školení pro pracovní komunity sestávalo z s příležitostí kých ších školicích programů, zaměstnancům poskytovány informace o během nichž byly raci, legislativě a 3. skutečnosti představovaly různé modely učení: 1. 2.

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

16 246 249 ne- tom- men-

uj D n ě lá le každé mysli P j

kvalitní práce mezi práce kvalitní

učení se tímto ideálním

rozvinuli procesy odmítání

kterých nechceme hovořit

cyklus

Demingův

poradenství však je, že duševní

projektech lze jednoduše vnímat

K úředníků – existují předsudky a školením, ale vycházejí také z

o j

šířit je po celém kontinentu. Meziná- n

u úrovní, na kterých jsme se učili nevyslo-

Celou práci v a proces učební společný jako různými aktéry podle Demingova cyklu PDCA (viz obr. 2, například Lecklin 1997, 56). Jednotlivý projekt může být pouze jedním cyklem v to rozvoji, ale díky evropské spolupráci trvající po řadu let dokážeme nalézt postupy, které se osvědčí, a rodní spolupráce je přitom rozhodující – jak pro učení, tak pro šíření. Problémem v procesy lidem brání v V Wenger. popisuje který způsobem, ze stran – zaměstnavatelů, imigrantů, instrukto- rů, poradců i návist. Ty jsou založeny nejen na nepravdivých informacích, které lze zčásti ovlivnit lepší infor- movaností a tálních úrovní, o nebo pro ně dokonce ani nemáme jasná slova, totiž z veným vysvětlením a a v mnoha případech nevědomé obrany. Obrázek 2. Demingův cyklus Společný učební proces Společný jeho

řešením

změnami.

know-how do postupů.Cílem

obsahem vlast-

různé dimenze, vná- předávání zkušeností

prospěšným aspektům

práci, který zahrnuje neustálé

vlastní rolí zaměstnance, s

vedle jednotlivce tak dokonce prospívá

úzkém vztahu se zkušenějším pracovníkem. tichému informování mezi projektem a tomtoprojektu byl prováděn formou dialogu.

Zkušenější účastníci fungovali jako mentoři na dobrovolnické bázi. Témata diskusí byla spojena s ní práce, s problémů, tvořivým myšlením a a bylo přenést zkušenosti, vize a pracovní komunity. Mentoring může mít V řadu různých Méně zkušení forem. pracovníci projektu byli vyzvá- ni, aby se zapojili do párové práce v jako aktéři hodnocenípracovních metod a Kromě zaměstnanců centra dospělých se pro projektu účastnili vzdělávání také městnaní lidé pouze na za- dobu jeho trvání. To mělo podpořit profesní růst personálu projektu díky mentoringu. Účelem přitom je vytvořit zkou- mavý přístup k Mentoring sloužil také k mateřskou organizací. K mentoringu patří nové a šené do dialogu jako výsledek multiprofesního po- nejlepší své Ve projektu. pracovníků zázemí době dovoluje tento typ situací další odborný růst a i společnosti (Keski-Luopa 2001). pra- škole- pracovní rozvoje, pro- důvěře mezi po- hodnoticí diskusi mentoringu usku- pracovní komunitě práci vyjádřit vlastní tohoto důvodu je ak- nejdůležitějších aspektů

tímto cílem někteří učni vedle rámci projektu je naučit se učit učení, proto ji lze nejlépe popsat sociálních výhodách usnadňujících klientem. Během poradenství může

těm, kdo se účastnili pracovní praxe za jakých podmínek by mohla pokračo-

způsoby, jak snížit jazykové překážky v překážky jazykové snížit jak způsoby, cílem zvýšit profesní dovednosti členů pra- tom, jak pracovní praxe v malých skupinách. Studenti zjistili, že jim tato projektu. Poradenství je vždy individuální pro- individuální vždy je Poradenství projektu. Individuální poradenství a mentoring uspěla a se Někdy zaměstnání. trvalého do přejít nebo vat tyto rozhovory stanou konzultačními, když za- městnavatel chce zvýšit různorodost v komunitě. Zaměstnavatel projevil zájem o ní s potřebuje zaměstnavatel Někdy komunity. covní informace o nábor nových pracovníků. zá- zaměstnavatel vyjádřil případech některých V o jem názory. Objevili význam samostatného učení. covní komunitě. S praxe dostávali během trvání projektu na svém pracovišti lekce finštiny, ať už individuálně nebo v výuka prospěla. Uváděli, že práce díky mnohem ní byla smysluplnější, školení pomáhalo při zvládání práce, mohli také v v ces. Je založeno na interakci a radcem a je to, která odborná branže nejlépe odpovídá profesním dovednostem jedince. Poradenství může často nabýt rádcovské nebo podpůrné povahy (Onnismaa 2000). Dalším rozměrem poradenských sezení je mož- nost, že se jako třetí osoba rozhovoru ní zúčast- zaměstnavatel. To vede k o Projektová práce se týká rozvíjení a fesního růstu a jako vzdělávací aktivitu. Z tivita založena na teorii filozofie výchovy. Cílem individuálního poradenství a tečňovaného v von Wright 1994). (Rauste, von Wright a Možnost individuálního poradenství byla po- skytnuta studentům pomocnýchstudií a kulturních student využít profesní jako dovednosti zrcadlo aspektů poradce svého vlastního ného odbor- růstu. Jedním z ke

síti

kon- kon- až poté nerozvíjí

jednotlivými

pracovními komu- pracovníkyprojektu.

nováčci jsou do nich přijímáni

vyvažování těchto procesů v

bez konzultací s konzultacemis

organizace a jejich odbory. Všechny tyto aktivity by měly konzultacemi do značné míry vytrácela a vytrácela míry značné do konzultacemi

a véstspolečnéke pozitivní akcivšech aktérů a zvýšeníochotypodniků podporovat inkluzijako klíč ke spokojenosti svých pracovních komunit na globálním trhu. i k budoucímu úspěchu Rozvíjení pozitivní akce je podporováno pora- denstvíma různých studentů a studijních organizací. nitami, manažery a nadřízenými. pracov- vytvářejí (1998) Wengera Etienne Podle ní komunity pro společné učení různé skupiny a zultace pro pracovní komunity během výcviko- vých programů se staly podstatnější součástí poradenské práce, než tomu je během tradič- ních výcviků při zaměstnání ve školení pro imi- - Žád dospělé. pro centru vzdělávacím ve granty náčást pracovního rámce nefunguje a se bez osobního poradenství studenty a s díky tomu, že se učí nejdříve diskusi a Během projektu se hranice mezi poradenstvím a konkrétním kompetencím. Poradenství – a – Poradenství kompetencím. konkrétním zultace jako jeho formu – lze chápat jako metoda řízení a

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

16 248 251

novém různým rozdělte integraci

motivace. kariérního

Projekt Pa- organizaci, organizaci, imigranty, jaký s vyjasnění tohoto

využívat svou síť vymýšlejte nápady

tohoto pohledu potřebují hlubšímu začlenění všech

posilování. K za praktická řešení na pracovišti pracovišti na řešení praktická za

přístup ke kariérnímu rozvoji pro pro rozvoji kariérnímu ke přístup proměně integrace ve vzájemný pro posílení propojení k integraci pokládány podporované podporované pokládány integraci

sledování procesu náboru a

návrhy, které jsou podstatné pro dobré projektu Majakka-Beacon jsou za nástroje

minoritním skupinám o zaměstnání. jako zájemcům pro program pozitivní akce kterou v dobře znáte, pro prosazení rovných a příležitostí všechny zaměstnance bez ohledu na jejich roz- pro iniciativy některé Naplánujte původ. voj a rozvoje i názoru si vzpomeňte na práci, kterou dobře znáte. Popište jednotlivé úkoly je a podle jejich frekvence. Které úkoly tvoří jádro práce? Které jsou spíše příležitostné? Jaký druh jazykových mluvení, naslouchání, dovedností psaní) musí jedinec (čtení, mít, aby obstál? Jmenujte několik jako funkcí, například klást otázky nebo s přicházet splnění tohoto úkolu. Jak nejlépe vysvětlíte zaměstnavateli diskuse typu tohoto význam i zaměstnanci? Pozitivní akce MORO! na navrhuje použití pozitivní akce pracovišti. jako nástroje k Projekt proces, vedoucí k zaměstnancůpracovnídokomunity. Utvořte tedy malé skupiny a typ poradenství z Začátek integračního procesu. lapeli vykresluje obraz, ve kterém jsou jako rozhodující faktory pro úspěch v vnímány koncepty sebeobrazu a Diskutujte se svými kolegy a imigranti během prvních tří let do po nové vstupu země. Jakou osobní odpovědnost má imigrant při hledání vlastního místa společnosti? ve Jak může imigrant prostředí v budovat kontaktů? a Překročit práh do V pracovního života. i interakci pro k vedoucí zaměstnání a Otázky úkoly a 3) 1) 2) pra- této

pod- se vzá- chování interakci

nové spo- o celoživotní

pozitivní akci

nadůvěře mezi

dovednostmi i inkluzi. Projekt Palapeli

těchto tří projektů nabí- osvětluje tyto pohledy tím,

vzdělávacími organizacemi.

utváření skupin a

vzájemné podpoře. Otázku imig- doplňuje tento pohled zavedením doplňuje tento pohled zavedením klientem, které mohou být podpo- být mohou které klientem, pracovním životem. Projekt Majakka- posilování jako nástrojích pro vstup do do vstup pro nástrojích jako posilování soulad mezi svým životem v inkluzi, která není možná bez skutečné sítě podpoře začlenění do pracovní komunity je

Závěr poradcem a poradcem rovány dalšími praktickými činnostmi. To, bude zda proces úspěšný, velmi závisí na společ- ném učení a rantů vstupujících do pracovního života však nelze zcela vyřešit, dokud nebudou dostupné hlubší studie o jednotlivců, které tvoří základ pro začlenění či vyloučení. různých autorit, vzdělávacích organizací a covišť. Efektivní individuální poradenství v sítijezaloženo nainteraktivitě a zejí několik různých pohledů na motivaci, uče- ní, podporu, posílení a zdůrazňuje motivaci jednotlivce a vzdělávání a různých podpůrných aktivit pro imigranty, kteří usilují o lečnosti a Beacon je založen na podporovaném zaměst- a návání pracovního života a že dává příklady příležitostí pro podporu jednotlivce jako prostředek pro úspěch v a hledání řešení na novém pracovišti. Projekt MORO! zdůrazňuje přijetí pozitivní akce na pracovišti jako a nástroje pro vzájemnost K nutné řešit problémy s jemnou integrací. Jádrem úspěchu denství/konzultování je vedoucí pora- k samotných aktérů. Osvědčené postupy z Úspěšný model pro zaměstnání tvoří trojúhel- ník mezi imigrantem, zaměstnavatelem a půrnými úřady a pra- vliv skupin menšinovými komunitami: jak pro- mentálních procesů do viditelných, dobře - za Rozhodujícím bodem budoucích projektů může ve skutečnosti být hledání praktických těchto teoretických řešení rámců ve spolupráci s covními a mítnout teorie vysvětlující význam a a vedených rozvojových programů, poradenství, konzultací a sledování. při vylou- našich pozná- porozu- vyjádře- znovuvy- vyloučení to dokonce izolovat – veřejně nich chtěli pracovat definice pojmů „my“ otevřené diskusi a diskusi otevřené jednání, a v předsudky leží v těchto východisek jako pracovním životě – jako ne v ne sociální procesy, jež vedou lidském životě, od osobní po chování, jež vedou k emocích i určitých situacích jsme tak připrave- tak jsme situacích určitých nepatřičnosti a efektivita v prvních kroků na cestě do 21. století je vytváření nových podskupin a našich myslích a myslích našich lidem, kteří jsou nám blízcí, základem poruše- „ne-my“ odvozené z překonávání svých omezení tím, že budeme nenávisti. Pohled dr. Dalala umožňuje pocho- každé jiné oblasti života – se nemůže stát sku- k Oblasti, ve kterých nechceme pracovat nepředpokládáme, že by nebo v druzí, oblasti, které jsou vhodné pro imigranty, přístup do vedoucích pozic – začlenění a čení různých skupin nebo osob na základě jejich nás vše to – charakteristik osobních nebo zázemí vede k v tečností, neodkryjeme-li přinejmenším některé aspekty těchto mentálních procesů. nejsem Říkat rasista“ nebo „Já „Nemám žádné předsud- ky“ nestačí – rasismus i tváření nerovností. Protože tyto procesy probí- v hají k předsudkům a nenávisti. Jedním z přístup dr. Farhada Dalala (2000, 2002) k rozhodování, všechny se od nejútlejšího dětství mentální znovuvytvářejí a stávají se součástí naší v – struktury ni vylučovat, nenávidět, ničit a nebo, častěji, skrytým způsobem. Rovnost a myslích. Musíme otevřít nové cesty poznávání a zkoumat zákonitosti vytváření skupin a vat psychologické a mění sociálním kořenům osobních předsudků a pit význam příslušnosti ke skupině, sílu vztahů náležení a „druhých“. Existují také další způsoby, jak po této nové cestě postupovat, jako například názor dr. Aarona Becka (1999), podle kterého jsou funkční myšlenkové dys- procesy vedoucí k ní nenávisti v a hlavních příčin jak kolektivního, tak individuál- ního myšlení a ného fungování v mezinárodní úroveň. i

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

16 250 253 Lib- Con- success factor factor success von Wright, J.1994. Oppi- Spangar T. (Eds.): Counselling as Century. Victoria, B.C. Canada: Trafford st Spangar, T. (toim.): Ohjaus ammattina ja tietee- Kymlicka, W. 1995. Multicultural Citizenship: A eral Theory of Minority Rights. Oxford: Clarendon Press. Lecklin, O. 1997. Laatu yrityksen menestystekijänä. a as [Quality Kauppakaari. Jyväskylä: in business.] 2003. K. Kuortti, K., Koivumäki, K., Matinheikki-Kokko, The Development of Immigrant’s Career Guidance. Labour political research 253. Helsinki: Department of Employment. Onnismaa, J. 2000. Ohjaustyön etiikka ja ohjausa- siantuntijuus. Teoksessa Onnismaa, J., Pasanen, H. & nalana 2. Porvoo: PS-kustannus. [Ethics and expertise in counselling work. In Onnismaa J., Pasanen, H. & profession and a field of science 2.] A Counselling: Sociodynamic 1997. R.V. Peavy, Counselling of Practice the for Perspective structivist in the 21 Publishing. Rauste-von Wright, M. & minen ja koulutus [Learning and education]. Juva: WSOY. Recommendation of integration-education for the adult immigrants. Ministry of Education 2001. Wenger, E. 1998. Communities of Practice: Learn- ing, Meaning, and Identity. Cambridge: Cambridge University Press. impres- study on nd al. 2001: Implementing supported em- supported Implementing 2001: al. post-Foulkesian group analytic theory. 2 theory. analytic group post-Foulkesian Literatura sion. London: Jessica Kingsley Publishers. Dalal, F. 2002. Race, colour and the processes of ra- cialization: New perspectives from group analysis, psychoanalysis, and sociology. New York: Brunner- Routledge. 2003. C. Holland, E., Halewijn, E., Grünhage-Monetti ODYSSEUS – Second language at the workplace: Language needs of migrant workers. Organising language learning for the vocational/workplace context. Kapfenberg: European Centre for Modern Languages/Council of Europe Publishing. Härkäpää, K., Ala-Kauhaluoma, M., Kokko, M., R.-L., Narumo, R. 2000. Hyvärinen, Tavoitteena työ. Tuetun työllistymisen kehitysnäkymiä. Kuntoutussäätiön työselosteita Helsinki: 21/2000. [Future perspectives of supported employment in Finland. Helsinki: Rehabilitation Foundation, Working Pa- pers 21/2000.] Keski-Luopa, L. 2001. Työnohjaus vai superviisaus. Työnohjausprosessin filosofisten ja kehityspsykolo- gisten perusteiden tarkastelua. Oulu: Metanoia In- stituutti. [Supervision or superwisdom. A philosophical and developmental psychological grounds of supervision process.] Antonovsky, A. 1979. Health, stress, New and perspectives on mental coping: and physical well-being. San Francisco: Jossey-Bass. net- of science new The Linked: 2002. A.-L. Barabási, Perseus. works. Cambridge, MA: Beck, A. T. 1999. Prisoners of hate: The cognitive basis of anger, hostility, and violence. New York: Har- perCollins. & R. G. Bond, ployment as an evidence based practice. Psychiat- ric Services 52 (3), 313–322. Dalal, F. 2000. Taking the group seriously: Towards a partnery. imigranty s integrací na imigrantů liší s Tyto tři projekty tři Tyto akce, které mohou pracovní komunity)? poradenské práci. Jaké odstranit překážky mezi vzájemnou integraci na imigranty či skupinami zaměstnavateli nebo odbory. síti diverzity. síti úspěch v síti mají? Jak silné nebo slabé jsou zaměstnavateli? Kdo skutečně těží odborným výcvikem, zaměstnaností, poskytovaných služeb? Jaký typ po- učňovským školstvím, dovedností imigrantů rozpoznáváním a Popište síť různých s aktérů, pracujících Diskutujte se svými kolegy a a z radenských služeb poskytují (informace, vedení, poradenství, zaměstnavatele konzultace a pro pracovišti ve vašem regionu. rolí v Jaký typ jejich kontakty navzájem a Kdo pečuje o pracovišti, vedoucí k inkluzi? Diskutujte s imigrantů a Popište síť ve vaší služeb oblasti viděných jako jejich řetězec uživateli (školení, zaměstnání, rozpoznání dovedností). Jaký druh překážek ve využívání dostupných služeb existuje (nedostatečná vanost informo- nebo spolupráce, zdroje, mentální překážky, vyloučení části klientů)? Jak se pohled zaměstnavatelů a od pohledu poradců (výhody/nevýhody a možnosti/hrozby)? sítě různých aktérů jako prostředky pro jsou praktické možnosti a takové sítě posílit a místními partnery? a) b) významně podporují spolupráci, vzájemnost a efektivitu a Poradenství v Poradenství 4)

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

16 252 Úvod

Mezikulturní poradenství je větší výzvou, než si sebenaplnění a zralosti. A jak je důležité pro naši můžeme představit, a ještě více to platí, když se společnost stát se živějším, více stimulujícím, setkáme s těmi, kdo přežili mučení nebo válku. dynamičtějším a různorodějším místem, kde by- Jsou při tom zkoušeny mnohé rozměry existence chom všichni mohli žít uspokojivým životem. člověka, z nichž nejmocnější je podvědomí, kde žijí andělé i démoni, naděje i obavy, tvořivé i ni- „Svoboda vyžaduje nejen rovnost příležitostí, ale čivé touhy. i jejich rozmanitost. To také znamená toleranci pro ty, jimž se nedaří podřídit se standardům, které Tento text se zabývá poradenstvím pro lidi, kteří mohou být kulturně žádoucí, ale nejsou podstatné byli svědky nejtemnější stránky lidského srdce, pro pokračování společnosti. Současná společnost nejodpornějších lidských činů: války, mučení, v poskytnutí této tolerance často selhává.“ Přežít mučení a válku – několik znásilňování. Pro lidi, kteří byli donuceni opustit své domovy, příbuzné, práci a usadili se v nové (Bruno Bettelheim, 1985. Informed Heart, 95). úvah o poradenství a terapii zemi, s novými sousedy, novým jazykem, daleko od všeho, co znali, žijí mezi blednoucí minulos- Sabine Charpentier tí a nejistou budoucností. Kde se má poradce s takovým klientem setkat? Co je společným základem komunikace? Mučení má schopnost Úvod ...... 255 zredukovat jedince na mlčení, pro přeživí tak Identita ...... 256 to, že jsou žádáni o sdílení názorů a že je jim na- Mučení ...... 257 sloucháno, to, že se o ně někdo zajímá a věří jim, může být mocnou uzdravující zkušeností samo Centrum Červeného kříže ve Stockholmu ...... 258 o sobě (Gerrity a kol. 2001). Tyto úkoly však vyža- Psychosociální hodnocení a multidisciplinární týmy ...... 259 dují určité další uvažování o různých dimenzích, Multikulturní setkání ...... 260 obsažených v komunikaci s lidmi, kteří přežili Ukázkový příklad ...... 262 mučení, válku a znásilnění. V tomto textu bude autorka uvažovat nad mezikulturními otázkami Závěr ...... 263 a zvlášť se zaměří na jev protipřenosu u poradce, Otázky a úkoly ...... 264 který je nucen dívat se přímo do očí zla. Literatura ...... 264 Mezikulturní komunikace se stala předmětem Webové stránky ...... 265 studií převážně kvůli marketingu zboží a služeb Příloha ...... 266 pro zákazníky na celém světě: neschopnost komunikovat s jinými kulturami ve světě obchodu začala vést ke ztrátě výnosů. Mezikulturní komunikace získala na významu také v mezinárodních mírových jednáních. Ale pokud jde o uprchlíky a žadatele o azyl, byla mezikulturní komunikace považována za záležitost nižšího řádu: neexistují peněžní pobídky motivující k učení, jak komunikovat s cizinci. Považuje se za samozřejmé, že je povinností cizince přizpůsobit se a integrovat do „naší“ země, naučit se „naše“ pravidla a jazyk. Autorka doufá, že lidé pochopí, jak velkou příle- žitostí a výzvou jsou mezikulturní setkání pro náš osobní rozvoj směrem ke svobodě, tvořivosti, Kapitola 17 255 257 zemích, v kol. 2001).

to dokonce i dokonce to lidské bytosti jsou mnoho- úvahu všechny různé aspekty Dánsku, se mučení stále používá nimž patří mimo jiné teorie uče- vysvětlení této otázky jako celku je

naučená bezmocnost (Fairbank a

Je důležité vzít v způsobů, jakými traumatické zážitky celý život člověka. ovlivňují zapotřebí mnoha psychosociálních konceptuál- ních modelů, k mo- kognitivní sociálně informací, zpracování ní, dely, modely sociální opory, rozvojové modely a které ratifikovaly Úmluvu (Centra Švédského čer- Švédského (Centra Úmluvu ratifikovaly které mučení 2003). veného kříže pro oběti Následky mučení u stranné a (International Rehabilitation Council for Tortured for Council Rehabilitation (International Victims, IRCT) v A zemích. 100 než více ve

cílem léčení předat poskyt- popula- postup- důsledku úředního k roce 1984, je

jejich výslovným jinému krutému, strachu v

něhož jsou podezřelí, duševní zranění. Ponižující utrpení se specifickým cílem.

za úsilí odhalit mučitele a jejich podnětu či s jakéhokoliv jiného důvodu založe- vyvolání hrůzy a pomoc mučeným uprchlíkům, po- cílem zastrašit nebo přinutit jej nebo třetí zákazu mučení ve svých zemích a zemích svých ve mučení zákazu často tak slouží jako prostředek masového Úmluvě proti mučení a bolestivé prostředky mučení slouží k Mučením může režim získat informacevynutit přiznání. Mučení může být také použito nebo jako trest. Pouhé vědomí možnosti mučení používáno je k Cílem mučení je silnou záměrně bolest působit a někomu ci a politického útlaku. Cílem mučení není zabít, ale způsobit fyzické i a nému zlomení osobnosti jedince, aby cítil han- bu, vinu a sebeopovržení. V získat od něho nebo od třetí osoby informace nebo přiznání, potrestat jej za jednání, jehož se dopustil on nebo třetí osoba nebo z nebo s osobu nebo z ného na diskriminaci jakéhokoliv druhu, když ta- ková bolest nebo utrpení jsou působeny veřejným činitelem nebo jinou osobou jednající z pověření nebo z mučení definováno takto: ja- znamená „mučení“ výraz Úmluvy této účely „Pro kékoliv jednání, jímž je člověku úmyslně působena silná bolest nebo tělesné či duševní utrpení s nelidskému či trestání, ponižujícímukterá byla přijata OSN zacházení v nebo nezahrnuje vymezení Toto souhlasem. tichým nebo v pouze vznikají které utrpení, nebo bolest zákonných sankcí, jsou od těchto sankcí neodděli- telné nebo jsou jimi vyvolány náhodou.“ Všechny státy, které Úmluvu podepsaly, se zavá- k zaly nutí nezbytné péče obětem mučení. Ratifikací Úmluvy na sebe Švédsko vzalo odpovědnost za podporu a skytnutí odpovídajícího školení pro péči a obětí mučení a je spravedlnosti. Podle několika zdrojů, mezi rodního výboru pro jinými rehabilitaci obětí Meziná- mučení Mučení složitá forma situaci. Podle kol. 1995). Tabul- rekonstruovat do transformovat, tj. umístit rozrušující zkušenost. Je kol. 1995). Posttraumatic- 1995). kol. mučení, je tzv. posttraumatická pacientů, kteří trpí disociační poruchou poruchou disociační trpí kteří pacientů, ilustrují, jak jednoduchá a tomu dojít, nestačí vzpomínky jen odha- 2 traumatu (van der Kolk a a normální reakce na abnormální terapii vzpomínání paradoxně stává spíše ak- PTSD ovlivňuje různé oblasti existence. Diagnózou, kterou nejčastěji dostávají ti, přežili válku kdo a stresová porucha (Post-Traumatic sorder, PTSD), která Stress je úzce vázána na Di- identitu. disociace posttraumatické formu Nejextrémnější u vidíme a Kolk der (van identity reakcí emoční přirozenou je porucha stresová ká na hluboce šokující a to van der Kolka je cílem terapie najít způsob, jak lidé mohou uznat reálnost toho, co se přihodilo, aniž by museli znovuzakoušet utrpěné trauma. Má-li k lit: je třeba je upravit a do odpovídajícího kontextu a neutrálního nebo smysluplného příběhu. Tak se v tem tvoření než statickým záznamem událostí, který je charakteristický pro vzpomínky vycháze- jící z ky 1

zlo, po-

„Není přikázá- mezikul- výše zmíně- jiných, co by vědomým so-

pro vývojovou

tomu je potřebný pocit ucelenosti.

světlou stránku své

že možnost sugesce

poskytuje předpoklady

okolím a sebe, a

není psychické úplnosti bez ne- konkrétní kulturou, národem, Lévy-Bruhla) a

jednotlivce vede k (cit. vzestup.“ žádný in1974, 233). feminita. Jak sám Jung píše, nepromítat nepohodlné podvědo- prostředím. Identita je podle Junga projekci (projekce: obranný mechanismus, psychické nákazy davu je založena právě na

pozitivní roli, pokud je spojena s maskulinita a ným vlastnostem, nazývá Jung procesem individuace, který spočívá ve snaze dosáhnout úplnosti. Dosažení jednotlivceúplnosti je zalo- ženointegracina protikladů, jakodobroje a Koncept identity se při každé diskusi o turních tématech neustále vrací. Autorce se ob- zvlášť líbí definice C. G. Junga (1941), který tvrdí, o mysli nevědomé předpoklad je identita že dobnosti s specifická pro primitivní mentalitu („partecipa- tion mistique“ u Identita dokonalosti. Ke svému dovršení nevolá dokonalosti, život ale po úplnosti; po a světla beze stínu a Proces, který u měli měnit spíše u fázi raného dětství a pro ve kterém má jedinec tendenci přičítat nepří- jemné vnitřní obrazy nebo pocity /nositeli jiné projekce/). osobě Jung tvrdí, identity se že lidé snaží ve zlepšovat u jménu trn pod kůží, trpění vadami, bez kterých by nebyl a pokrok žádný naru- individuace proces být může Junga Podle šen identifikací s kmenem apod., protože individu- procesu reálného náhražkami takové jen jsou identifikace ace. Identifikovat se se skupinou nebo ideologií usnadňuje podvědomé mysli promítání nežá- doucích rysů, které lze jen obtížně osobnosti,do integrovatvnějšído cílové skupiny. Nakonec Jung prohlašuje, že je povinností každé lidské bytosti integrovat tmavou i a identitě. Podle Junga však může i identita mít ciálním postojem, který hledá svou reprezentaci ve vyšších morálních hodnotách, jako v ní „miluj bližního svého jako sebe sama“. Identita předpokládá znalost sebe sama, zvlá- dání komunikace s osobnosti a mé strachy nebo přízraky do ostatních.

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

17 256 259 naše naše lidmi se psychiat-

ve Švédsku, těmito paci-

s lékaři a rodné zemi a centru. Ohodnotit všechny

různých oblastech existence trvalému pobytu, rodinné podmínky, uprchlíky znamená setkání s necítil se ohrožován ve své profesionál- své ve ohrožován se necítil samozřejmě na to, zda má zkušenost

podstoupení tohoto dobrodružství má zapo- má dobrodružství tohoto podstoupení seberealizaci. Je důležité, aby terapeut byl komunikaci napříč kulturami a přijetí na léčení v mučením, protože to je nezbytným kritériem k

třebí velké odvahy. k enty,můžepro poradce znamenat velkou výzvu a přístřeší až po schopnost dělat plány potřebné k otevřený diskusi o a klienta ní roli. Psycholog může například tápat, jakým terapeutickým přínosem přispěl, když vysvětlo- val dopis nebo telefonoval na pracovní úřad či sociálnímu pracovníkovi, ale tyto věci přispívají ke zlepšení klientova pocitu spokojenosti a jsou často nezbytné k vytvoření důvěrného vztahu (von Kaehne 2001). vy- kříže Červeného Centra personálu Zkušenost praktického(tabulka3),otázeksouborudo ústila ob- ucelený dostali aby využívají, terapeuti který raz klienta, který obsáhne všechny oblasti jeho existence. Ať jsou problémy jakékoliv, soustře- díme se na celou životní situaci jedince. Ptáme se na zemi původu, jazyky, potřebu tlumočníka, datum příchodu do země, kdy klient získal po- volení k bydlení, vzdělání v na předcházející kontakty s ry, jaké léky klient užívá, popis fyzických obtíží, popis psychických obtíží, zázemí, potřebu pomoci a s širokým spektrem kulturních odlišností, a klinická příprava je sotva dostatečná, abychom to vše mohli rozplést. Šíře oblastí, propojených v výše zmíněné faktory zabere tři sezení. Velice se snažíme, aby otázky nezněly jako výslech, pro- tože víme, že naši klienti prošli už příliš mnoha. To může znít jako samozřejmost. Ovšem komunikace s soci- velkým

úkolech úkolech obnovo- komunikaci

jsounejčastěji

trpělivost. Každá setkali se s setkalise

hluboké důvěry mezi tímto typem klientů do- centru má psychodynamic- důsledku minulých traumat.

bezmocnost jsou tytéž pocity, kte- poradcem. Během úvodního léčení je léčení úvodního Během poradcem. musí vycházet z uprchlíkem, který přežil mučení nebo integrovaném hodnocení jsou propojeny jsou hodnocení integrovaném nejsou schopni přizpůsobit se v komunikaci, dlouho nevydrží. Rekonstrukce neschopnost navázat vztah důvěry tvoří nej- úvahu celou životní situaci člověka. Terapeuti, stále nezískali celkovou představu, jak švédský

Každý člověk má naprosto jedinečnou životní his- životní jedinečnou naprosto má člověk Každý torii. Proto musí být terapie individuálně přizpů- sobena a klientem a klientem pro výsledek rozhodující čas a osoba, která je do terapeutického centra - Červe více nebo jedním začíná doporučena, kříže ného úvodními rozhovory, při nichž se vytvoří dalšího léčení plán podle celkové životní situace kli- V enta. a sociální potřeby. zdravotní, psychologické Setkání s válku, je obzvlášť citlivou záležitostí. Klienti při- cházející do Centra Červeného kříže pro čené uprchlíky mu- často ve Švédsku už po určitou bloudilidobudžunglía úřadů počtem sociálních pracovníků, sekretářek, lékař- ského personálu atd. Proto se často cítí ztracení a zdravotní nebo sociální systém funguje. Tose- jehož někoho, pro spíše tím pokořující, velmi je bedůvěra už trpí v Naše práce na počátku často spočívá v vání přerušených spojení mezi klientem a álními institucemi. Nedorozumění v a větší překážky pro klientovu schopnost integro- novéhostitelskédose vat zeměa prožívány jako opětovná traumatizace. Beznaděj a ré klienti prožívali ve vězení, když neměliudálostmi žádnou kontrolu. Proto se naše práce nad může občas podobat spíše práci sociálního pra- covníka než psychoterapeuta. Ačkoliv našich většina odborníků v ké zázemí, při práci s stává psychoterapie mnohem širší význam. Je nemožné léčit trauma bez toho, abychom vzali v iden- profesionální své na lpějí striktně příliš kteří titě a a pocitu sebeúcty je dlouhý proces, který zahrnu- všechnydimenzeje klientova potřebyživota: od Psychosociální Psychosociální hodnocení a multidisciplinární týmy nejvyšší

tomupotřebný,

fyzického zdraví ve vztahu ke své vlastní indi- se liší případ od případu. Pomoc a podporu bě- se liší případ od případu. hem období léčení často potřebuje také klientova rodina. Otřesné zkušenosti, které klienti Červeného - kří že podstoupili, zůstanou součástí jejich života. Cílem naší terapie je, aby každý klient v možné míře dokázal znovu nabýt duševního i viduálníkapacitě. Čas, který jek center

války léčilo těchto - cen

dát vězňům azyl. Jakmile 566 místech různých kul-

psychosociální psychosociální úkolů Mezinárod- rodinou prostřed- lidmi z Malmöpřichází každý mučení a

tlumočníci. Ve všech

RKC probíhají léčebné žadatelů o

Malmö(1988), Skövde (1991), 063 vězňů na 1 Falunu (1998). V

75 zemích. Jejich cílem je pracovat na na pracovat je cílem Jejich zemích. 75 holistického hlediska a 000 uprchlíků a

zkušenosti, jak jednat s pravidelně je navštěvuje, se snižuje riziko, že

věznění v věznění zlepšení podmínek ve vězeních a příležitost obnovit kontakt s nictvím zpráv Červeného kříže. Mimo to slouží tyto návštěvy dalšímu důležitému účelu. Díky skutečnosti, že Červený kříž a registruje vězně by vězni zmizeli, byli podrobeni mučení nebo jinému krutému zacházení. Tímto způsobem práce také Červený kříž získává konkrétní znalost situace, kterou uprchlíci zakoušejí. Centrum Červeného kříže pro oběti (Red Cross mučení Centre for Victims of cen- Další 1985. roku Torture,od Stockholmu ve existuje RKC) tramajísvásídla v přes 6 Od roku 1918 bylo jedním z ního výboru Červeného Committee of the Red Cross, ICRC) kříže navštěvovat (International uvězněné osoby. Během roku 2002 ICRC navštívili delegáti 44 Uppsale (1996) a trech se pro traumata z Centrum ČervenéhoCentrum kříže Stockholmuve vešlo ve známost, že v programy pro oběti mučení, lékaři ze zdravot- ních center sem doporučovali vzrůstající počet lidí.Jiní přicházejí na doporučení od psychiatrů, sociálních pracovníků nebo personálu z turních zázemí. Multidisciplinární týmy nezbytné pro jsou ohodnocení klientovy zdravotní situace z pro uprchlíky. Některým pomohou naše centrum najít příbuzní nebo přátelé,přicházejí sami, protože Červený kříž jim zatímco nabízí jiní bezpečí.StockholmuVe a třetí klient do centra z vlastní iniciativy. RKC nabízí léčení zajišťované širokým okruhem odborníků. Jako členové jednotného léčebné- ho týmu pracují lékaři, psychologové, psycho- terapeuti, psychiatři a centrech náš profesionální tým získal a znalosti perspektivy.

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

17 258 261 ní

není

schopností hmatatelná

vzniká nebezpečí, že

tomu, že bude klienta

to ne jednou... Tato situ- Tato jednou... ne to poradcem, jako by to byl

vlastním pocitem integrity

jiném případě měla klientka

bezmoci, a

výše zmíněných případů je porad- že je ohromena tím, jak jí pomohlo je nucen přijímat jiné role, aby mohl

mému překvapení poté, co ke mně

někdy také může poradci to, že působí neschopnostipřiměřeně seintegrovat do

někým mluvit. Požadavky na zásah lékaře, injekce, a lékařem: doktoři jsou ti, kdo po návštěvě u

žena mi k dlouho docházela do Centra, řekla, že vždycky věřila, že jí mohou pomoci jen doktoři, pilulky a vždycky možné ustavit vztah důvěry, když nechceme nechat klienta tuto cestuKlienti často hovoří vyzkoušet. s lékař, a dojmem lékaře, vyhovovat, protože věrohodnost... tak V získá nesmírné bolesti, ale neměla odvahu setkat se s jen s pilulky,injekcekonkrétníjináneboa řešení představují velký tlak na poradce a ve vězení sdělili, že je na tom dost dobře na to, aby byla mučena dále. Jiní klienti mohou mluvit velmi intimním způsobem, na jaký nejsme skandinávských ve zemích zvyklí; mohou si do nás - příbuz významného postavu pozitivní promítat může To vězení. nebo válce ve ztraceného ného, zvýšit smysluplnost toho, aby klient otevřel své srdce naprosto cizímu člověku. V každém z ce konfrontován s (identity) a doved- Tuto důvěry. vztahu nezbytný vzniknout nost lze získat pouze zkušeností a udělat ze sebe blázna, a blázna, sebe ze udělat ace může vést poradce k bude tyto pocity promítat do klienta. vinitz určitého kulturního, zdravotnického nebo soci- pocity zaplavit mohou Poradce kontextu. álního bezradnosti a naší ko- lidmi, kteří S

umí pomoci li- pomoci umí porozumětbrutální realitě

řadě dalších oblastí. Podle sdílení takových případech je poradce

napříč kulturami. Nikdy nemůžeme

sdíleli realitu, jež rozhodně není právě

ve které dva lidé sdílejí společný základ

mnoha zemích naprosto neznámá, dokud S

člověku a

zobecňovat, ale síla je v terapeutického dialogu člověk nemá příležitost ji zažít. Jedna afghánská pohodlná, zvláště když jednáme s byli mučeni. V vlastně nucen být svědkem děsivých událostí, hle- nucen je otřást, hluboce jím moc mají které datsmysl existence a a občas cítí, že se topí v oceánu zla. člověka od různí značně se poradenství Chápání k Zajištění pozice subjektu pro klienta v munikaci vyžaduje, abychom se vcítili do jeho kůže a Obrázek 2. Komunikace subjekt-subjekt (viz obr. 2). sugestopedie si lze jazyk osvojit přibližně třikrát tato se Nyní metodami. konvenčními než rychleji metoda používá v mého názoru se dokáže velmi dobře uplatnit při a komunikace mezikulturní výuce vůči postoje ustrnulé nebo negativní měnit dem jiným kulturám. Ideálníkomunikace jetaková, která seodehrává mezi dvěma subjekty, jež se vzájemně respek- tují, a kol.

humo- nás ne- kultivo- pomocí pedago- postojidětí.

takové situaci

psychoterapeutem jiných kultur je ovšem to, jedné studii (Sidanius a

předsudků;musíme najít jiné

dobrodružným duchem bude- evropské mezikulturní komuni- lidmi z psychologii nám nezabrání padnout jak se učíme co nejefektivněji. Byla vy- nevědomostí – naopak, roste s roste naopak, – nevědomostí plodnější postoje. Romanopisec Tahar učení nových jazyků – jejími nástroji jsou my uctíváme vědu stejným způsobem, vzájemnou komunikaci na tomto světě,

moderního chápání toho, jak funguje lidský V západní tradici přejala věda místo nábožen- ství a jako naši předkové své byl reakcí na bohy. krvavé doby inkvizice; stačí podí- Racionalismus vat se kolem sebe, abychom viděli, jde že o pokud nedosáhli jsme vyšší zralosti. Vzdělání z udělalo lepší lidi. V že bychom se měli naučit být v 1996) se dozvídáme, že rasismus s spojen není nutně Prohlašuje, že pro dospělé je nemožná. Tento pesimistický názor byl změnadůsled- postojů kem jeho práce, kdy se snažil přimět ke změně postojů dospělé ve Francii. Největším úkolem při setkání s S nuly. od všechno učí se které děti, jako rem, pokorou a me otevření ke zkoumání starých přesvědčení a odstraňování slepých skvrn. Existují moderní vyučovací metody, které jsou založeny na zcela novém způsobu nahlížení na je nich z Jednou věcem. novým učí lidé se jak to, sugestopedie, což je fenomenální metoda použí- vaná k hraní rolí, hry, relaxační techniky, humor, umění vycháze- metoda vyučovací je Sugestopedie atd. jící z mozek a a lékařem bulharským vinuta Georgim Lozanovem (Lozanov 1978). sugestopedie, odvozený Termín od sugesce a giky, se často používá volně jako označení pro podobné intenzivní učební přístupy. Sugesto- pedie se původně uplatňovala především výuce cizích jazyků. ve Často se tvrdí, že s způsoby, jak získat lepší komunikační dovednosti a Ben Jelloun, který podle názoru autorky velkou měrou přispěl k kaci, píše (1984, 1998), že jediným způsobem,jakzměnit postoje lidí, pracovatje s vaností danou vzděláním. Je naprosto jasné, že vzdělání v dopasti rasismu a or- lid- tomu,

okolím smíchu klient se O

džungli po- uspořádání skuteč- udržet si důstojnost si udržet takovém vztahu se mnoha dalších směrech pozorování být schopni vypořádat se s se vypořádat schopni být chaosu vede poradce k

jiných kultur, může být podroben zkoušce musí se snažit neutopit a neutopit snažit se musí soudržnosti. Poradce nemá žádnou přihrádku, Obrázek 1. Komunikace subjekt-objekt ganizačním chaosem (von Kaehne 2001). Chaos často představuje hrozbu pro náš pocit identity. Strach z aby se ještě silněji přimkl ke svému - bezpečné mu systému kategorizace a nosti. Poradce začne být rigidnější a „Ohrožena“ není pouze profesionální identita, poradce je testován v zkušeného profesionála. Máte-li to měli zvládnout, byste mít dobrý smysl pro dobře humor, komunikovat, umět pokud možno znát jeden a jazyky dva nebo své existence. Když poradce komunikuje s mi z jeho pocit celistvosti (v Jungově pojetí), znalosti sebe sama, pocit zvládání komunikace s a ne- je systém diagnostický zařadil, klienta by kam dostatečný, poradce sám se ztrácí v střehů, emocí, příběhů, slov, jazyků, slz i a ... S Multikulturní setkání nesdílí žádný společný základ, je to statický jed- statický to je základ, společný žádný nesdílí nostranný vztah, plodná půda pro předsudkya xenofobii (viz obr. 1). stane jeho nepřítelem, ohrožením. Výsledkem toho je komunikace subjekt-objekt, poradce/subjekt promítá ve svou které úzkost na po- zorovaný objekt/klienta. V

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

17 260 263 nás nás

Karneval? Karneval? odlišným

ním.“ (Jung (R. D. Laing, těmi, kdo zastávají Oni jsou Oni pro Nás. Kdy Nás. pro Oni jsou Oni

Oni jsme stíny jeden druhé- někým, kdo ho nesdílí. Ale nutí nás vidět naše vlastní hle- tak ztrácet schopnost vypořádat se s naší dřímoty a 1957 cit. z von Franz 1972). Jak tvrdí R. D. Laing (1967), rozpory nás burcují z disko skrze kontrast s my takovým konfrontacím vzdorujeme. Historie kacířství všech druhů dosvědčuje více než tendenci přerušit komunikaci s odlišná dogmata či názory (exkomunikovat je): podává svědectví naší netolerance k základním strukturám zkušenosti. Zdá potřebujeme sdílet společný se, význam lidské ex- že istence, dávat s druhými společný smysl světu, udržovat konsensus. Uvědomíme si, že My a Ně pro Oni My ho? a jsme se závoj zdvihne? Kdy se šaráda změní v nejvyš- Je malomocné. líbají ještě stále možná Světci ší čas, aby malomocní políbili světce. 1967. The Politics of Experience, 83) nestojí mimo kolektivní stín lidstva. Obviňovat druhé druhé Obviňovat lidstva. stín kolektivní mimo nestojí je za vnímat v zlo možnost je jako ztrácet totéž, a já... této když když

složitá „[...] „[...] nikdo smrti, smrti, štěstí

překročení sta- compassion = com = compassion mučeného. Nedoká- sdílení. Tak se vytváří sou + cítění znamená ( můžeme se snažit vy- materiální materiální vidění života. pozici pozorovatele, ale 1

pečující stát, ve všeobecný ve stát, všeobecný pečující noci, noci, zrození a

tedy i zla. Nemáme ani jistotu, že jed- že jistotu, ani Nemáme zla. abychom získali důvěru, musí- soucitu krutostí (Igra 2001). Místo přije- kdyby tomu tak nebylo, existence existence nebylo, tak tomu kdyby

každý, kdo ideologii nenásledoval, nenásledoval, kdo každý, ideologii

„oni“ zlí. „Oni“ jsou lidé, představující lidé, jsou „Oni“ zlí. „oni“ cítit společně) a rovnost rovnost lidí, ve věčná lidská práva, ve

souvislosti možná ještě silnější: ještě možná souvislosti + passion = s(polu) + utrpení = trpět společně] [pozn. překl. – anglický výraz pro soucit je v ideální ideální vidění života a neštěstí, dobra a dobra neštěstí, vždy bude – a – bude vždy klienty, je bojištěm, na kterém se všichni účastní všichni se kterém na bojištěm, je klienty,

schopnost společná půda pro komunikaci, kde jsou moje pravidla rovna tvým. Neschopnost lidských bytostí začlenit do vlast- ního života temnou stranu je tak velká, že může mít smrtelné následky: válku, mus. genocidu, Potřebujeme prostředky rasis- k vu dualismu, který rozštěpil evropskou v Psyché mír, v spravedlnost, pravdu a budovat „dokonalou společnost“, kde nebude zlo přítomno. Smutná pravda je, že reálný život člověka se skládá ze souhrnu nevyhnutelných protikladů, ze dne a a Dnes můžeme věřit v věřit Dnes můžeme Ukazuje se, že společné pole, které poradci sdílejí poradci které pole, společné že se, Ukazuje s téže bitvy proti zlu. Je to velmi ožehavá a bitva, jejíž frontovou linií je úzká hranice (uvnitř nás) mezi péčí a tí zla vytváříme polarizovanou realitu, kde „my“ a dobří jsme kulturu mučitele a žeme sdílet tak bolestnou realitu, ve které jsou toho jsou Jestliže činů. hrůzných tak schopni lidé schopni lidé, můžu toho být schopen třeba i Chtěli bychom zůstat v abychom mohli terapeuticky pracovat, musíme navázat vztah, a me být schopni by došla ke konci. Nové ideologie, dokonce i dokonce ideologie, Nové konci. ke došla by vybudování slibovaly rozporu, vzájemném ve jsou dokonalých společností, kde už lidé nebudou a muset trpět, se stával nositelem zla, „jiným“, nepřítelem, který je vinen vší hanbou. Ale jak říká Jung no zvítězí nad druhým, že dobro překoná zlo nebo nebo zlo překoná dobro že druhým, nad zvítězí no byl Vždy bojiště. je Život bolestí. nad zvítězí radost a 1| Závěry uvol- dispozici ostatními zaměst- tom, že jsme měli léčení poté, co bylo co poté, léčení měli jsme k tomto případě byl rozdíl zpracování traumatických - zku překonat zjevné kulturní rozdíly, spolupracovat s tak vytvořit důvěryhodnou komunikaci a tlumočníka. Tak jsme mohli vyjasnit případná ne- případná vyjasnit mohli jsme Tak tlumočníka. dorozumění a a než mají kde bydlet. V hned na počátku terapie v dost času na rozhovory a něnou atmosféru. To jsou základní předpoklady úspěšného poradenství. Zásadní význam však měla také moje ochota zabývat se praktickými problémy a nanci sociálních služeb – jinými slovy, nemohla jsem zůstat zaklíněná ve své profesní v kroky Dalšími psycholožky. identitě připraveno společné pole pro komunikaci, byla psychoterapie a šeností XX. Rolí poradce je často právě připravit toto společné pole tak, aby klient mohl následu- jící psychoterapii co nejlépe využít. lepší mohl něko- mučení, XX setkali. XX této zemi. této němu byli naprostém sebevraždu době posou- domě s domě žily také mučení, začíná mučení, opačném pořadí. opačném centrum Červeného kří- tomu musím kontaktovat univerzitním vzděláním ze kterými se setkal, k obtížím XX důvěřovat lidem. Po- lidem. důvěřovat XX obtížím k těmito lidmi znovu spojit, protože jinými činy ponižován. V metru, aby rodinu nerušil. V sociálním pracovníkům. To je okamžik, nich si samozřejmě nebyl vědom rozsahu vědom nebyl samozřejmě si nich agresivní, já se však domnívám, že komu- že domnívám, však se já agresivní, centru Červeného kříže žil v této chvíli jeho jediné kontakty jsou sociální skončil na krátkou dobu na psychiatrii. Během slovně i pak by měli docházet na lekce švédštiny dříve, Ukázkový příklad lika známými, které získal ve Švédsku, ale už zde nebyl vítán kvůli hlasitým výkřikům během noci, způsobeným nočními můrami. V a hrubí nikace byla předpojatá vzhledem ke kulturním a odlišnostem dvě děti, které se ho stále více bály. Od nikoho se mu nedostalo pomoci při hledání místa, kde by mohl bydlet, takže často zůstával celou noc venku v XX je mladý muž s země na Středním vaným východě. stupněm PTSD Trpí (tabulka 2). kompliko- Byl způsoby krutě mučen, mezi jiným musel být pří- mnoha tomen znásilnění své matky, na dlouhou dobu byl zavřen do rakve, viděl byl podroben předstírané popravy popravě, byl izolován ostatních, a zoufalství se několikrát pokusil a o 45minutových sezení jsme využívali tlumočníka. V plánu léčení je na prvním místě najít mu nejdříve co ubytování. K s se kteří pracovníků, sociálních mnoho z Nikdo traumatizace, kterou XX trpí, takže mým úkolem je také (se souhlasem XX) vše jim vysvětlit. má XX pocit, že lidé, s zení v Mají například důvěřovat sociálním pracovníkům pracovníkům sociálním důvěřovat například Mají natolik, aby byli schopni hned hovořit o se učit švédsky. Bohužel, když se uprchlíci v přicházejí často žádosti země, dostanou do této a že. Po určité době získává prozatímní byt a myslet na to, že by si našel nové přátele a třeboval se s v kontaktů síť jedinou jeho představují Ve Švédsku nemá rodinu ani žádné přátele, tak- že v pracovníci, psychiatrie a vztah k o hovořit schopen být začíná kdy

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

17 262 265 The Red Cross Centre for Victims of Torture in Stock- holm: / http://www.redcross.se/rkcstockholm IRCT – International Rehabilitation for Torture Vic- tims (Denmark): http://www.irct.org/usr/irct/home.nsf of the Red Cross: International Committee http://www.icrc.org / Webové stránky Webové Burbridge, J. M. de Vries (Eds.), Extreme stress van der Kolk, B. A., van der Hart, O. & Disor- Stress Traumatic Post of Treatment The 1995. der. In S. Hobfoll & and communities: Impact and intervention (NATO Sciences, Social and Behavioural D, Series Series. Asi Academic. Vol 80). Norwell, MA: Kluwer http://www.trauma-pages.com/vanderk.htm (18.12.2004) Von Franz, M-L. 1998. C. G. Jung. C. G. Jung – His Myth in Our Time. Inner City Books, Toronto, USA. Von Kaehne, P. 2001. Working with refugees and asylum seekers. BMJ Career Focus, March 2001 http://www.careerfocus.bmjjournals.com (18.12.2004) mia figlia Basoglu, M. 2001. F. Tuma (Eds.) The Tuma, F. 2001. Future Direc- Future 2001. F. Tuma, Bobo, L. 1996. Racism, con- matter of principled conservatism Tuma (Eds.) The mental health consequences of consequences health mental The (Eds.) Tuma F. tions. In E. Gerrity, T. M. Kaene & mental health consequences of torture. New York: Kluwer Academic/Plenum Publishers, 335–341. - http://www.ncptsd.org/documents/gerrity__fu ture_direct_16279.pdf (18.12.2004) Jung, C.G. 1941. Psykologiska Typer [Psychological Types]. Stockholm: Natur och Kultur. Jung, C.G. 1974. Dreams. Princeton, NJ: Princeton University Press. Igra, L. 2001. Den tunna hinnan [The thin brane]. Natur och Kultur Stockholm mem- London: experience. of politics The 1967. D. R. Laing, Penguin Books. Lozanov, G. 1978. Suggestology and suggestopedy. New York: Gordon & Breach. outlines of Sidanius, J., Pratto, F. & servatism, affirmative action, and intellectual so- phistication: A or group dominance? Journal of Personality and Social Psychology 70 (3), 476–490. Torture of Victims for Centres Cross Red Swedish The 2003. Torture – an encounter with death. holm, Solna: (Swedish Red Cross publ.) Stock- torture. New York: Kluwer Academic/Plenum Pub- lishers, 65–72. http://www.ncptsd.org/documents/ fairbank__psychosocial_16262.pdf (18.12.2004) & M. T. Kaene, E., Gerrity, Ben Jellun, T. 1998. Il razzismo spiegato a [Racism Explained to My Daughter]. Milano: Bom- piani. - Harmonds Heart. Informed The 1991. B. Bettelheim, worth: Penguin Books. Fairbank, J. A., Friedman, M. J. & Psychosocial models. In E. & Gerrity, T. M. Kaene Literatura té- obou jste si jste ostat- to, aby aby to, různých takových důsledku to v podporovat jak se nejlépe zemi vašeho klien- vašeho zemi mučení? Cítíte, že různých metodách poradenství, bylo vys- uprchlíkem, zjišťujete ob- jak byste se postarali o postarali se byste jak vaším klientem přistupovali k znásilňování a války, o poradenství pro uprchlíky a Jak reagujete, když slyšíte hrozné příběhy Uvědomujete si, že vysoké procento uprchlíků, procento vysoké že si, Uvědomujete se kterými se setkáte v ve procento toto je jaké Víte, mučení? taveno vaší zemi? Jak byste s a mučení matu se mu dostalo správné psychoterapeutické péče? Diskutujte o tom se svými kolegy. Když se setkáte s a příběh životní jeho dopodrobna vykle v paměti zkreslení možnosti vědomi příběhu životního takového role je Jaká PTSD? v přiblížit ke zkreslené o těchto otázkách se svými kolegy. paměti? Diskutujte Máte dobré informace o mučení? Různé způsoby režimy mučení. Může preferují v bylo tomu jak být představu, užitečné různé mít ta uprchlíka. Vyhledejte informace o metodách mučení (například na internetu) a podělte se o ně se svými kolegy. že jste dobrým spojovacím článkem s ními pomáhajícími profesionály, a směrech? z dokážete zůstat soustředění a klienta? Co byste mohli udělat, abyste lépe zvládali svou případnou bezmoc v situacích? 1) 2) 3) 4) 5) Jak se cítíte ve své profesní roli? Máte pocit, 6) Otázky úkoly a

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

17 264 267

TABULKA 3 TABULKA Otázky posouzení počáteční pro Země původu Jazyk, potřeba tlumočníka Data příjezdu do Švédska a povolení k trvalému pobytu Rodinná situace Ubytování domovské zemi Vzdělání a zaměstnání v Popis psychologických problémů Předchozí kontakt s terapeuty Popis fyzického stavu Kontakty s lékaři Medikace Zázemí Současná situace Potřeba pomoci Ohodnocení Plán léčení

TABULKA 2 TABULKA stupeň PTSD Komplikovaný a impulsů I. Změny v regulaci afektu A. Regulace afektu B. Ztlumení hněvu C. Sebedestruktivita D. Sebevražedné myšlenky vztahu E. Obtíže v harmonizaci sexuálního F. Přehnané riskování vědomí II. Změny pozornosti a A. Amnézie B. Přechodné disociativní epizody a depersonalizace III. Somatizace A. Trávicí systém B. Chronické bolesti C. Kardiovaskulární symptomy D. Symptomy konverze E. Sexuální symptomy IV. Změny v sebepercepci A. Neúčinnost B. Stálé poškození C. Vina a zodpovědnost D. Stud E. Nikdo nemůže rozumět F. Minimalizace V. Změny v percepci pachatele A. Přijímání zkreslených přesvědčení B. Idealizace pachatele C. Zabývání se ubližujícím pachatelem VI. Změny ve vztazích s druhými A. Neschopnost důvěřovat B. Reviktimizace C. Viktimizování jiných VII. Změny v systému významů A. Zoufalství a beznaděj B. Ztráta dříve vyznávaných přesvědčení

TABULKA 1 TABULKA (DMS IV) poruchy), stresové (Posttraumatické stupeň PTSD Jednoduchý život A. Vystavení události ohrožující při vystavení události ohrožující život Intenzivní subjektivní distres B. Znovuprožívání traumatu nebo znovupřehrávání, opakující se sny Opakující se vtíravé vzpomínky jako by se traumatická událost opakovala Náhlé chování nebo pocit, událostem připomínajícím trauma Intenzivní distres při znovuvystavení při znovuvystavení Fyziologická přecitlivělost citlivosti C. Přetrvávající vyhýbání se nebo utlumení celkové s traumatem Snaha vyhnout se myšlenkám nebo pocitům spojeným Snaha vyhnout se aktivitám Psychogenní amnézie Menší zájem o významné aktivity Pocity odpoutání nebo odcizení Pocit zkrácené budoucnosti D. Přetrvávající symptomy zvýšeného vzrušení Obtížné usínání nebo přerušovaný spánek Podrážděnost nebo návaly hněvu Obtíže se soustředěním pozornosti Nadměrná bdělost Nadměrné úlekové reakce Příloha Příloha

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Osvědčené postupy multikulturního poradenství ...

17 266 V. ČÁST | ZÁVĚR A VÝZVY Multikulturní poradenství DO BUDOUCNA v Evropě – úvahy a výzvy Sauli Puukari a Mika Launikari Multikulturní poradenství v Evropě – úvahy a výzvy 269 Sauli Puukari a Mika Launikari Úvahy nad obsahem ...... 270 Imigranti ohrožení sociálním vyloučením ...... 271 Sítě a podpůrné struktury společnosti, odpovídající na potřeby kulturně odlišných lidí ...... 272 Postoje zaměstnavatelů vůči imigrantům ...... 275 Multikulturní kompetence a kvalifikace – příprava poradců ...... 276 Kultura a rodiny ...... 277 Lidé jsou důležití ...... 278 Literatura ...... 279 Kapitola 268 18 271 také zdra- regio- právní podporu- lepší spo- účastnit se rozhodova- vysoce kvalitním schopnostmi. To všechny, kdo zde činitelů s multikulturní Evropu a chápou se příležitostí rozvíjet jedinou tváří, ale lidské bytosti etnické menšiny, ať už jsou sociálně v zaměstnaneckém, sociálním a ekonomickou péči o zapojení politiků a záruka rovného přístupu k veřejným službám (zdravotnictví, sociální péče, doprava, kulturní, volnočasové a služby) a investice do nich zlepšení dostupnosti služeb regenerace oblastí s mnoha nedostatky individuálními potřebami a

vyžaduje, aby evropské společnosti vnímaly - imi graci jako proces vzájemné adaptace, ve kterém jak imigranti, tak místní občané přijímají zodpovědnost a svoji svou schopnost být soběstačnými a veškeré podniknout třeba Je společnosti. ve dění kroky k cími pravomocemi na evropské, národní i a udržují které procesů, do úrovni nální jí mnohojazyčnou a žijí. Klíčovým úkolem je vypracování národních strategií, které budou podněcovat k lupráci mezi různými poradenskými systémy ve školství a votním sektoru tak, aby účinněji integraci podporovaly kulturně různorodých populací do ev- ropských společností. sociální a Migranti a vyloučeny či marginalizovány nebo ne, nejsou skupinou lidí s s

al- jiných nízkými podpora této - mnoho ochrana práv mnoha nevýho- zdrojů pro dobrý pro zdrojů nim dlouhodobá společenského za- společenského pro ty, kdo v Evropě pod záštitou příležitosti pro všech- nejisté ubytování, imig- oblasti s riziko rasové diskriminace. strádání, a jazyky přispívají k akademických institucí. Evropské předčasné opuštění školy, vyrůs- Evropy přitažlivé místo pro lidi, kteří rodině ohrožené sociálním vyloučením, chudobě a rozvoj inkluzivního pracovního trhu a trhu pracovního inkluzivního rozvoj zaměstnání jako práva a ny a příjmu přiměřeného záruka životní standard odstranění vzdělávacího znevýhodnění zachování rodinné solidarity a zajištění rozumného bydlení pro všechny dětí kulturní skupiny. Jsou to právě tyto aspekty, sociálního vyloučení. Patří k technologické úspěchy, sociální státy, pro pod- pro státy, sociální úspěchy, technologické

vrstevnaté společnosti. V svobody společně žijí mnohé odlišné a tradice které činí z žijí v nezaměstnanost, dlouhodobý život s příjmy, zaměstnání nízké kvality, nedostatečná kvalifikace a tání v postižení, špatné zdraví, drogová závislost a koholismus, bydlení v dami, bezdomovectví a race, etnické zázemí a (Commission 2001.) úko- ústředních osm určila dále komise Evropská a sociálního usnadnění pro lů členění všech skupin občanů, včetně migrantů a etnických skupin (Commission 2001): částech světa trpí ve válkách a hladovějí. příslušní- jsou důvodů různých z a často příliš Ale Evropě v žijících menšin etnických a kulturních ci ve většině evropských zemí sociálně vylučováni nebo vystaveni riziku, že se dostanou na okraj společnosti. Evropská komise popsala vážné ri- zikové faktory, které zvyšují nebezpečí chudoby a Evropa je uznávána pro své velké ekonomické a poru umění a země jsou vysoce oceňovány pro, obecně čeno, ře- harmonické vztahy mezi rozdílnými lidmi, jejichž kultury a Imigranti ohrožení Imigranti ohrožení vyloučenímsociálním otázky nejbližší kam by se oblasti multikulturního kvalifikace poradců a úzké evropské spolupráci v výzkumu v budoucnu soustředit pozornost hod- se měly dále rozvíjet multikulturní poradenské kompetence a měla v nocení a poradenství? Všechny tyto otázky je třeba zod- povědět v budoucnosti, protože kulturní diverzita a agen- politické pořadu na vysoko už jsou menšin dy Evropské unie. vý- ev- úvahu posky- Evropě. sociálními další pod- proměnlivá na komunika- na jeho praktické multiprofesních multikulturnímu bude role multikul- jednotlivých kapitolách jediné knize nebo jedním čistě poradenské perspek- dnešní podobě dostačující? očekávání imigrantů? Jak by praxe, se kterými by měl být pedagogických, sociologických, multikulturním kontextu dnešní imigranty, poskytují dobrý přehled aktivity usnadňující orientaci imig- etnickým minoritám vzniká potřeba kulturně různorodou populací. Poradenství společenského začlenění imigrantů v zdravotnickými sektory při podpoře sociálního Úvahy nad obsahem nad Úvahy poradenství nejen z tivy, ale také z politických, mezioborových a hledisek. Jsou současné integrační a a a Multikulturní poradenství je ve skutečnosti třeba různé pokrylo aby tak, perspektivy širší ze vnímat informace, rady, terapii, poradenské služby i uku jazyků a pomoci při Navíc celku. jako společnosti ve rantů kulturním a vyšší míry navazování kontaktů mezi odborníky z různých sektorů a jejich užší spolupráce. V nadcházejících letech očekáváme, že se v ropských zemích přiblížíme k půrné služby nabízené imigrantům evropský- mi společnostmi v tování poradenských služeb lépe brát v reálné potřeby a ci je tak často obtížně pochopitelný. Centrálním tématem, které prostupuje publikací, celou bylo, jaká je a turních poradenských služeb vzdělávacími, poskytovaných zaměstnanostními i Pravděpodobně ne. Jak by se měly rozvíjet? Jak mohou národní instituce při plánování a vědci, výzkumníky, experty, psychology a trenéry, poradci, teorií, přístupů a úzce seznámen jednotlivý poradce, který pracuje s napříč kulturami je ovšem příliš rozsáhlé téma, aby bylo vyčerpáno v autorem. Publikace však vyzývá zpochybňovali čtenáře, své aby vlastní převažující kulturně získané předpoklady. Ukazuje také, že kultura je komplexní, dynamická, rozptýlená a i poradenství na dopad jejíž realita, Základním tématem této publikace bylo chápání chápání bylo publikace této tématem Základním teoretického rámce poradenství a uplatňování v Evropy. Různé pohledy na multikulturní pora- denství, představené v

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Závěr a výzvy do budoucna

18 270 273 průbě- Vuorinen 2003), paralelních strate- paralelních mechanismy rozhodování zaměření poradenských po- hodnocení služeb určených

poradenských otázkách, legislativa, otázkách, poradenských metod a sedmi dimenzích a dimenzích sedmi zaváděním poradenských služeb. Mo- hlediska? Pro holistické hodnocení lze politika v politika odpovědnosti různých poskytovatelů jako Systémová dimenze – Popis kontextů, rozvoj indivi- jsou míry jaké Do škol. místních kurikula duální programy možné, jak instituce podpo- rují jednotlivce, jak je organizována výuka atd. (Jaké jsou situace a o politice poradenství?) Časová dimenze – Poradenské služby v hu různých fází individuálního procesu celoži- vzdělává- – vzdělávání primární učení, votního vzdělávání – stupně 3. vzdělávání – stupně 2. ní klien- skupiny různé potřebují (Kdy dospělých. tů specifické poradenské služby?) Obsahová dimenze – Marketing, poradenství informace, pomocí různých komunikačních kanálů a studijní individuální fází různých během stupů poraden- celoživotních obsahem je (Co dráhy. ských služeb?) Kontextuální dimenze – Národní rozhodnutí a směrnice národního kurikula atd. (Proč je po- radenství pro politiku důležité?) různých vzdělávacích prostředích. Celkové

využít komplexní evaluační posloužit matici. také Ta k může pro kulturně odlišné klienty. Matice je žena na modelu zalo- (Kasurinen a pláno- strategickým mezi soulad posiluje který váním a del popisuje poradenství jako řetězeca služeb jednotlivé vrstvy. Jako celek funguje jako rámec model pro co nejlepší využití existujících zdrojů v reakci na požadavky službyna poradenské a na potřeby během jednotlivých různých fází procesu celoživotní- skupin klientů ho vzdělávání jedince. Model jako lze rámec využítpro rozvíjení také poradenských služeb v poskytování poradenských v popsat služeb můžeme gických otázkách (Vuorinen 2004, 8–9): Jak můžeme hodnotit uceleně tak, poradenské abychom pokryli důležité služby úrov- ně a

tomu, imigraci, obecněji se budou je držet dalších kulturně postupy či struk- jednom zajímavém etnické menšiny bez této knihy) podtrhuje, knihy) této politik různých institucí naznačili, jak měly různé Murphy (2001) imigraci ve imigraci (2001) Murphy podílet se na rozhodnutích uprchlíků – stejně jako všech politikou společnosti. Proto je při integraci imigrantů a kulturní identitu přespříliš, protože to s projevy rasismu (Carter 1995; Bimrose nadto například shrnuli pozorování různých terapii (a poradenství) klíčové, je důležité vší- odstupu, aniž by dostaly příležitost integrovat k poradenství a terapii mohou být charakterizo- vány jako eurocentrické, reprezentující kulturní hegemonii, s nedostatkem poradců ny z a menši- a Bayne 1995; Lago a Thompson 1996; Sashidha- zapo- zapotřebí je Proto 1990). Sue a Sue 1990: ran jit představitele různých kultur do plánování slu- Nezbytné všem. vyhovovat lépe budou které žeb, jsou pružné a proměnlivé přístupy a které budou metody, odpovídat potřebám rozmanitých populací. Moodley (1999) poznamenává, že vzhledem ke skutečnosti, že životní zkušenosti klienta v jsou mat si odlišností klientů z odlišných skupin do společnosti důležité všímat si dopadu rozhodnutí a ve společnosti. Například v a Ley studovali článku ohledu na to, do jaké generace patří. Ovšem Na- 6 kapitolu (viz Ahmadi der že může být nebezpečné zdůrazňovat etnické zázemí a může vést dominantní kulturní skupiny k něco za skupiny menšinové považovat budou že zvláštního „mimo“ společnost a v se do společnosti a jako rovnoprávní občané. Holistický pohled na podpůrné struktury Je také nutné ucelenější společenské hledisko. Potřebujeme si být vědomi toho, jak je spoko- jenost imigrantů a členů společnosti – spojena s turami zúčastněných organizací a strukturami a úvahách o „vstupních městech“ a politiky určitá rozpoznatelná spojení k a vzorců rozvoje imigrantských komunit ve dvou zkoumaných městech, Sydney a Vancouveru. té- rad Pu- ob-

zále- repre- chladné. chladné.

vrstevníci, terapie“ (s. tradiční léči- představy nemo- představy případě nutnosti

kulturních menšin, kulturních jiných oblastí (viz kulturně konstruo- v etickým způsobem,

mnoha případech mají metody, metody, které jsou typické

odborníky z bolesti. Má-li multikulturní porad- multikulturní Má-li bolesti. Nissilä 2002, Lairio, Nissilä a

archetypy, které mohly být mimo reprezentací nemocí je stále velmi mohou tedy fungovat jako mediá- multikulturním poradenství, zvláště případu] identifikovat kulturní metafo- určitých kulturních skupin mohou někdy odlišných odlišných kulturních minorit zkušenost, že modely rolí. Existují například dobré zkuše-

případech, kdy poradce není obeznámen s konzultovali s mimo školu. Kromě poskytování podpory a jako také poradci školní fungovali imigranty pro pozorovatelé problémů mimo svou vlastní - od bornost (například sociální zabezpečení a žitosti duševního zdraví) a např. Lairio a ukari 2003). Spolupracující sítě multikulturního poradenství mohou zahrnovat také představitele kulturních menšin. Mohou jimi být kolegové a kteří se již začlenili dostatečně dobře do nové společnosti a toři a z adolescentů školení ze nosti aby mohli pracovat jako laičtí lektoři pro mlad- ší členy podobných skupin (viz například Frisz 1999). Také náboženské autority a telé z pomoci v v 148). Moodley pokračuje: „Ačkoliv výzkum v lasti kultury a omezený, víme, že komunity etnických menšin o jedná se když odlišně, reagují a nepohodlí ci, ce pracovat neutlačujícím a musí chápat tyto sociálně a vané způsoby vyjadřovaní našich emocí.“ (Moodley 1999, 149). nejhlubších Řada studií naznačila, že v lidé z maty, která jsou pro klienta významná. Například Moodley (1999) představil případ, kde se zdálo, že „prostřednictvím tradičního léčitele dokázal [klient z ry, symboly a parametry západního poradenství a dostupné poradenské služby neodpovídají jejich služby dostupné poradenské neodpovídají potřebám. Přístupy a pro západní země, nevěnují dostatečnou pozornost specifickým kulturním aspektům a cosi, zentují co je jako cizí pociťováno a Mnohé studie uzavírají, že i multikulturní přístupy přístupy že i multikulturní uzavírají, studie Mnohé inter- zdravot- integrací

také na ně

různých ze- průběhu po- sobě nestačí. místním prů- Bolden 2004; řadou dalších

nich nalezneme

dalších odborníků

Speight 2003). Proto mimo ni. Tyto sítě zase členy komunit klientů

jednoho z zaměstnance personálních

evropským holistickým mo- holistickým evropským

světovým názorům, ale také

Watts 1998). Výchozím bodem

pracovními úřady a pracovní úřady, zástupce organizací obchodem. Analýza výzkumných dat

otázkách sociální spravedlnosti, které

druhými lidmi (viz například Arredondo sociální problémy, které vyžadují kon-

kol. (1999) poznamenávají, že „multikul- Collins 2003; Vera a Perez 2003; Baluch, Pieterse a tom smyslu, že by nemělo být považováno

Sítě a podpůrnéSítě struktury odpovídající společnosti, kulturně na potřeby lidí odlišných jen za „psychologickou pomoc“. Ta je jeho velmi důležitou součástí, ale sama o rea- znamená často přitom reagovat – reagovat govat s Spolupracující sítě Multikulturní poradenství by nemělo být - vní struktur společenských od oddělené jako máno v Sue a turalismus se netýká pouze porozumění odliš- ným hlediskům a sociální spravedlnosti“ (s. 1064). V sledních let byla publikována řada zajímavých článků o krétní akci, věnovat jim pozornost a konstatovaly, že poradci by se měli také zasazovat o profesní interakci. U naznačila, že existují dva různé přístupy k a významnou součástí úkolů poradce. Systémy spolupracujících sítí se v mích liší, ale je užitečné všímat si příkladů, které Zajíma- rozvoj. pro podněty poskytnout mohou vá finská následná studie založená na širokém vzorku národních dat ukázala, že školní poradci pokusilispojenévýzvyreagovatses na určité podobnosti s podobnosti určité delem poradenství zaměřeného na studenty (van Esbroeck a oddělení místních podniků. Také se spolupráce rozvíjela s holistického modelu jsou což potřeby vyžaduje studentů, integraci odborných učitelů, zkušeností školních poradců a etnických menšin i myslem a Ivey a je budování sítí pro spolupráci s odborných skupin a imigrantů vytvářením interprofesních spolupra- interprofesních vytvářením imigrantů cujících sítí uvnitř školy i hrnují učitele, místní orgány sociální a ní péče a

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Závěr a výzvy do budoucna

18 272 275 společen- dlouhodo- zaměstnávání imigrantů Evropě musel mít strategii nebo strategii mít musel Evropě budoucnosti. Mohlo by jedním uprchlíků v začlenění imigrantů do národní pracovní síly, pozitivnější postoje k řešení být, že by každý veřejný nebo soukromý Potenciální nechuť evropských zaměstnavatelů zaměstnávat imigranty se může ukázat jako velmi nákladná pro společnost jako celek. Selžou-li v vytvoří evropské země nové sociální a ské problémy, jejichž řešení bude z bého hlediska velmi nákladné. Na konci dne tak zaměst- ovlivnit jak otázka: ústřední jedna zůstává navatele tak, aby získali otevřenější, tolerantnější a z v zaměstnavatel pra- různorodé kulturně nároků řešení plán akční covní síly ve své organizaci či podniku? a ná- cílem dalších tím, jak době, kdy vyžadují cí- vyžadují

spekulaci, ale pokusit se tak rozvojových ze- Evropě. S Evropě staví výzvy staví Evropě nutí zaměstnavatele Dánsku by odmítl za- etnické, kulturní a nadcházejících letech. nadcházejících 200 dotazovanými sou- zneklidnil by současné za- současné by zneklidnil kdyby na volné místo nebyl mobility v mobility pro životní prostředí a prostředí životní pro dispozici. Jde pouze o veřejných zaměstnavatelů v prodlužuje se věk, stárnoucí populace populace stárnoucí věk, se prodlužuje uprchlíků. Analýza (2000) provedená složení pracovní síly v důsledku rychlého růstu podílu starších rychlým růstem populace v současné snižování počtu obyvatelstva spolu některých zemích, jako například ve Finsku, již realitou dnešního pracovního trhu. Jak malé po- Postoje zaměstnavatelů zaměstnavatelů Postoje vůči imigrantům Mezinárodní migrace může významně ovlivnit objem a po- pokles pokračuje zemí evropských většině ve a rodnosti a s mích představují závažné výzvy ekonomické, so- i kulturní ciální, pravděpodobně lze předpokládat, že postoj sou- postoj že předpokládat, lze pravděpodobně kromých a evropských zemích je vůči zaměstnávání zahra- stejně práce trhu domácím na síly pracovní niční opatrný a kritický a občas dokonce rezistentní. Ove Hygum, dánský ministr práce v dán- řekl analýza, uvedená výše zveřejněna byla skému listu Politiken: „Zdá se mi až neskutečné, jak mnohým zaměstnavatelům chybí s kontakt chopení existuje pro to, jak důležité je zaměstnání pro integraci. Zřejmě existují velmi silné předsudky mezitěmi, kdo nikdy nezkusili najmout zahraniční pracovníky, přehnaný strach, že by se takový čin a rozvratný jako ukázal městnance.“ lenou politickou aktivitu v aktivitu politickou lenou V vláda iniciovala aktivní imigrační politiku s přitáhnout do země více cizinců a vyřešit budoucí nedostatek pracovních sil, který vzniká v lidí ve finské populaci. Rostoucí trend směrem k boženské diverzitě jako výsledek narůstající me- a migrace zinárodní před evropský trh práce a revidovat jejich postoje vůči zaměstnávání imi- grantů a dánským ministerstvem práce ukázala, že jeden ze čtyř mezi více než 1 kromými zaměstnavateli v městnat uprchlíka nebo imigranta za jakýchkoliv okolností, dokonce i nikdo jiný k regi- Vzdělávání Vzdělávání dospělých podobě matice způsobů jejich použití. (Jak Pracovní život život Pracovní zařízení a jsou služby poskytovány tak, aby uspokojily klientů?) potřeby rozličných skupin Metodologická dimenze – Popis používaných metod a sociálními partnery na institucionálních a popsat do větších podrobností různými činiteli různými podrobností větších do popsat

Model lze prezentovat také v a a onálních úrovních (viz tabulku 1). onálních úrovních (viz Střední škola škola Střední 2. stupeň ZŠ meziobo- Multiprofesní expertní skupiny Spolupráce? Přesun? Přechod? Další sledování? 1. stupeň ZŠ

Dimenze Dimenze odpovědnosti (Kdo?) Obsahová dimenze (Co?) Metodologická dimenze (Jak?) Kontextuální Kontextuální dimenze (Rámec) Systémová dimenze (Kde?) oblastí Dimenze (Co) Časová Časová dimenze (Kdy?)

různých fázích života jedince. (Kdo zodpoví- Dimenze odpovědnosti – Musí existovat regio - odpovědnos- oblasti popisují které plány, nální ti pracovníků poskytujících poradenské služby v dá za celkový návrh mezioborové spolupráce na regionální a národní úrovni?) rozhodováním za Faktory Dimenze oblasti – Psychosociální podpora, in- dividuální poradenství, kariérové poradenství, studijní poradenství. (Jaké jsou role poskyto- vatelů různého typu poradenství v rových sítích?)

Tabulka 1. Matice propojení poradenské politiky s praxí (Kasurinen a Vuorinen 2003)

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Závěr a výzvy do budoucna

18 274 277

pro učit

soci- kulturní ohledem ohledem ostatním odlišnou,

dominant- něj pohled na posílit tak učení nápravě takových

samotné rodiny, ale respektu k respektu jedince vysvětlová- ní samotné, ne o rodinné terapii věno- v rodiče mohou společně raném věku získán obec- takových situacích nemají nepořádek. To znamená, že kultuře u problémy, zejména pokud jsou

rodině, aniž by se řešily kulturní to nejen pro rodinu jako systém,

rodinou a syndromů vázaných na kulturu. Tato situacích, kdy rodina patří do relativně argumentůmprozačlenění kultury do

kulturavelmi odlišné jejichod rodné řeči

práci s často nepřátelskou kulturou. Poradce by měl rozvoj dětí. Učitelé a původní kultury. Až relativně nedávno začala rodinou přitom hovořit o

ny dysfunkcí v faktory.K kulturní komunitu, do které rodina patří. Kultu- ra také poskytuje prostředky k poruch. Jak odchylky, tak jejich rovnováhu náprava kultury. chrání Tento mechanismus lze zře- telně vidět u teze platí v homogenní kultury. Ovšem většina situací, kdy je vyhledávána rodinná terapie, obsahuje prolíná- ní odlišných kultur. V symptomy jen homeostatickou funkci s na vlastní kulturu jedince. Ochraňují také kulturu proti stresům, vznikajícím střetnutím s cizí a hledat informace o s ovlivnit postoje dítěte, pěstovat u a života obohacení na jako diverzitu kulturní a porozumění otevřenosti, je kulturám. Jestliže je v ně pozitivní přístup ke kulturním odlišnostem, být v vánavětší pozornost roli kultury. Například Ariel rodin- teorií většině ve že poznamenává, (1999) né terapie jsou příznaky u systému vysvětlení podle Ariela (1999, 17–18) patří: „Kultura vytváří řád i psychologické symptomy slouží jako homeosta- tická funkce, a ale také pro rodinu jako nositele kultury a álním zobecnění.“ (Ariel 1999, 17–19) Pozornost nepotřebují jen imigranti a minority, důležité jsou také rodiny z ních kulturních skupin. Cílem zapojení rodiny do vzdělávání není pouze dosáhnout její angažova- nosti, ale především propojit významné kontexty domov – žák – školní třída a a Mnozí imigranti se při zemi setkávají s přizpůsobování nové jazyka a Kultura a rodiny Kultura služ- studentů určitém smyslu dalších oborech, v kol. (1999) podtrhují při podtrhují (1999) kol. multikulturním poraden- kulturně zaměřených kur- tom, že všechny v multikulturním tématům. Interdisciplinární by, které rozumějí zkušenostem menšin, a strate- programů, současných změny nutnost gií a praxe potlačující multikulturní rozvoj. příprava zaměstnanců fakulty v rozvoji kulturních kompetencí, a multikulturní kurikulum ve všech aspektech vzdělávání a výcviku, zastoupení menšin mezi studenty, zaměst- nanci fakulty a administrativou, přijímající a pozitivní klima kampusu, uznání kulturně a učebních stylů, založených výukových lidé poskytující podpůrnou sociální síť a multikulturalismu a model výuky multikulturalismu namísto modelu soustředění oblasti modelu kurzů, samostatných či interdisciplinárního modelu (tj. modelů po- psaných Copelandem 1982). Model oblasti sou- středění znamená mít jádro kurzů vztahujících se k model obnáší účast v jako oborů program studijní základní mimo zech je antropologie či sociologie. Problém těchto tří modelů je v izolují multikulturalismus od širšího kurikula, za- začlenění jeho znamená model integrační tímco a Sue kurikula. celého do implementaci tohoto přístupu nejen důležitost změny izolovaných subsystémů ve vzdělávací organizaci, ale také nutnost změny celé organizace, jež by se dotkla všech aspektů uvedených níže. Zabývají se psychologickým programem, ale tytéž aspekty lze uplatnit i g) které poskytují různým o odborníkům znalosti ství. Těmito důležitými aspekty jsou: a) b) c) d) e) f) přesa- místní- kulturně obhajování místním pod- ve znalostech etickém rozhodo- svých současných rolích emoční růst. 3) dovednos- psychoterapeut. Tyto role ne- stále podněcují evropské po- silně doporučovali integrovaný doporučovali silně 9) dovednosti v devíti obecných aspektech, které lze odborné praxi ovlivnila to, jak sami kompetence, 5) dovednosti v porozumění ke zkušenostem menšin, vytváření komunitních sítí, 6) doved- rozboru výsledků studie, která se zabý- kol. (1990) zkoumali, jak američtí školní odborných konzultacích, 7) dovednosti těchto tří faktorů představuje kontinuum představuje faktorů tří těchto diverzity a diverzity kol. (1999) se zabývali výukou multikultura- výukou zabývali se (1999) kol. sebeuvědomění studentů a mezikulturní komunikaci, 4) specializované úroveň akulturace klienta, a umístění etiologie problému cíle pomoci univerzitních kurzech zaměřených na témata dovednostech potřebných pro práci s práci pro potřebných dovednostech hledali cesty, jak najít pro své různorodé klienty různorodé své pro najít jak cesty, hledali na základě tohoto trojrozměrného modelu byly byly modelu trojrozměrného tohoto základě na

Každý z Každý a zformulovány následující role poradenství: - rád ce, obhájce, facilitátor přístupu k půrným systémům, facilitátor přístupu k mu zdravotnickému systému, konzultant, činitel změny, poradce a ztrácejí platnost ani dnes, více než deset let po vydání článku, a radce, aby uvažovali o a podobně různorodé role. Carey a po- školním ve průpravy potřeby vnímají poradci radenství v 1) výcviku: multikulturního cíle za také považovat citlivost a 2) sebeporozumění a ti v znalosti a hování a nosti v ve vývoji programů, 8) dovednosti v studentů a vání. Tyto výcvikové cíle lze zřejmě označit jako Arthur země. evropské dnešní pro také potřebné (2000) v vala vnímaným rozvojem kompetencí multikul- turního poradenství, poukazuje na to, že účast v diverzity v vysokoškoláci hodnotili kompetence. vlastní Byly zaznamenány pozitivní změ- multikulturní ny v a různorodými klienty. a Sue a lismu vzít v úvahu nejméně tři faktory: po- růz- Evropě uprchlí- rozvojových

zlepšitúvodní

multikulturním kontextu, který který kontextu, evropské výcvi- pedagogického), pedagogického),

užitečnými zdroji. zdroji. užitečnými otázkách, otázkách, jež jsou

klientem, který má který klientem,

imigranty a naplnění této naplnění konkrétní řadě článků, bude ne-

práci s práci této publikaci podali kon- podali publikaci této integrace více či méně spo- oblasti multikulturního po- jiných zemích: pouze touto oblasti multikulturního pora- prakticky orientovanou odbornou odbornou orientovanou prakticky

metod posílení vlastních kompe- autorů v autorů multikulturním poradenství. Součástí poradenství. multikulturním kol. (1993) navrhli, že při výběru od-

praktickými radami a radami praktickými

výcviku v dlouhodobé perspektivě bude možná existo- terapeutů, kteří pracují s dalších rozmanitých hlediskách (včetně historic- (včetně hlediskách rozmanitých dalších jevy jako imigrace a následnou průpravu poradců v poradců průpravu následnou Multikulturní kompetence a kvalifikace – příprava poradců ky. Někteří z Někteří ky. Jak bylo vyzdviženo v zbytné posílit kompetence učitelů, instruktorů, poradců, sociálních pracovníků,a psychologů denství zpřístupnit širšímu evropskému publiku. V po- multikulturní evropská uznávaná obecně vat radenská kvalifikace. Kromě výcviku poradci nepochybně i potřebují teoreticky také literaturu o četby poradců by nadto měla být také literatura o a společensko-politického kého, i krétnínávrhy,modernizovatjak a jestále více charakterizován kulturní diverzitou. Jako jedna z - poraden podíl aktivní také zdůrazňuje se tencí ských pracovníků na inovacích a která která jim poskytne přehled o projektech na národní i evropské úrovni. Některé osvědčené národní a kové iniciativy už v radenství proběhly. Průprava v v však se poradce pro dostupná poradenství ných zemích značně liší co do trvání, struktury atd. obsahu, Proto by příštím krokem v mělo být účinnější rozšiřování výcvikových mo- dulů vyvinutých v cestou se mohou osvědčené zkušenosti a stupy z s jeny. Pro každodenní multikulturní poradenskou použitelné snadno preferují obvykle poradci práci s příručky rasově či etnicky menšinové zázemí, je vhodné potřeby snaží mimo jiné právě tato publikace. Aktinson a k přístupu povídajícího Na evropské Na úrovni evropské se o

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Závěr a výzvy do budoucna

18 276 279 Grant, S. K. 1993. preliminary evalua- Bolden, M. A. 2004. multicultural frame- Fontes, L. 1990. School coun- Perez, P. 2003. Expanding - multicul problem. The Counseling Psychology Bayne, R. 1995. A three-dimensional model for counseling racial/ Arredondo, P. & tural competence through social justice leadership. 31 (3), 282–289. The Counseling Psychologist Arthur, N. 2000, April. Counsellor education for developing multicultural counselling competencies. Paper presented at the Annual Conference of the American Educational Research Association. New 2000. Orleans, LA, April 24–28, Atkinson, D. R., Thompson, C. E. & A ethnic minorities. Counseling Psychologist 21 (2), 257–277. Baluch, S. P., Pieterse, A. L. & Counseling psychology and social justice: Houston … we have a 32 (1), 89–98. Bimrose, J. & work in counsellor training: A tion. British Journal of Guidance and Counselling 23 (2), 259–265. Carey, J. Reinart, M. & selors’ perceptions of training need in multicultural counseling. Counselor Education and Supervision 29, 155–167. Carter, R. T. 1995. The influence of RACE and racial identity in psychotherapy. New York: John and Sons. Wiley Copeland, E. J. 1982. Minority populations and traditional counseling programs: Some alternatives. Counselor Education and Supervision 21, 187–193. Commission 2001. Draft Joint Report on Social In- clusion. European Commission 2001. Brussels. Frisz, R. H. 1999. Counseling Multicultural the peer multicultural student. counseling: Journal of Adolescence 22 (4), 515–526. Literatura jiných hledání nových novými lidmi z lidmi novými ochota učit se od jiných kultur bez kontaktů se nemůže rozvinout kultur obtížné, a důvěra – a bez důvěry není dobrý život. Mika Launikari a Sauli Puukari Skutečná objevitelská cesta není v krajin, ale v pohledu novýma očima. Marcel Proust Zvídavost, respekt a jsou hnací síly za vším interkulturním učením! Bez s kontaktů navazování je nich ko- této multi- oblasti otevřený aktivit na- uspokojivé pro uspokojivé rozvíjení vlastní- rozvíjení každodenní reali- začněte ji spojovat navazujte kontakty vlastním každoden- našich společnostech pracovních prostředích klientem.“ (s. 16). Locke konkrétní úkoly na konci na úkoly konkrétní různých kultur, nikoli číst ostatním lidem. Pedersen propojit s multikulturních poradenských multikulturních osvědčené postupy v lidmi z četba knih nám pomáhá přemýš- pomáhá nám knih četba tak je motivovat k motivovat je tak této oblasti. Navíc čtenáře povzbu- praktických aspektů multikulturního aspektů praktických že napomůže budování multikultur- budování napomůže že Puukari 2004). Teoretické znalosti jistě znalosti Teoretické 2004). Puukari další odborníci, kteří poradensky pra- tvořiví. Otázky a Otázky tvořiví. imigranty, si potřebují rozvinout dobré našich přímých zkušenostech, ale bez práce bez ale zkušenostech, přímých našich znát teorie a lidmi nelze teorii propojit s kulturách. Jako velmi pozitivní a pozitivní velmi Jako kulturách. užitečná a užitečná složkou „základní že poznamenávají, (1996) kol. Poradci a cují s porozumění roli kultury v a multikulturního poradenství. Naším cílem bylo poskytnout čtenářům uvedení do klíčových te- a oretických a poradenství Lidé jsou důležití Lidé jsou ho vztahu k zujeme, aby byli při uplatňování myšlenek z knihy ve svých zemích a a kritičtí účastníky se ukázaly také zkušenosti z vazování kontaktů jako součást výcviku v kulturním poradenství při zaměstnání (například a Launikari a potřebujeme o let s lektivním studiu a ním pracovním kontextem. Upřímně doufáme, že naše kniha bude pro své čtenáře inspirativní a a společností ních služeb pro obecné dobro. V mnohovrstevnatých evropských společnos- tech potřebujeme různé pohledy na multikul- zůstává, vždy nejdůležitější ale poradenství, turní jaký vztah máme k a poradenské zkušenosti, která zůstává neměnná napříč kulturami, je důvěryhodný vztah mezi a poradcem a (1990, 18) poukazuje na to, že klíčovým aspektem vzdělávání multikulturních poradců je nau- čit se pracovat s každé kapitoly lze využít při individuálním i o tou. Přečtěte si tuto knihu a se svou každodenní prací a s lidmi. Lidé jsou důležití! obsahu dospělí musí musí dospělí tolerantnímu cho- dovednostmi potřeb- schopno ukázat inklu- různorodých společnos- - poz menšinám etnickým rozvíjením vzdělávání imi- studenty, zajištěním základní zajištěním studenty, práci v péčí o péčí výcvik jsou kritické síly působící při vy- při působící síly kritické jsou výcvik životu a rovnost prostřednictvím procesů a přispívá to pravděpodobně k a imigrantům vůči vání ději v životě. a Vzdělání i Mladí Evropy. multikulturní tváření nými k být vybaveni citlivostí a tech. Vzdělávací prostředí musí být připraveno uspokojit tyto potřeby a zi a vzdělávacího systému. Marginalizaci imigrantů speci- výuky, nápravné posílením předcházet lze a výukou ální pedagogické jistoty a grantů.

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Závěr a výzvy do budoucna

18 278 281

case Practice: In- poradenství, Draguns, J. G. 1996. not so provincial view on mul- Watts, A. G. 1998. New skills for multicultural context. Internation- 29. dubna 2004, téma: Poradenství Sue, Sue, D. 1990. the Counselling culturally

Influencing Policy Development – a Speight, S. L. 2003. Multicultural compe- Murphy, P. 2001. Immigration in gateway Vasquez, M. 1999. The diversification of Psychol- holistic career guidance model. Internet Interna- Ley, D. & cities: Sydney and Vancouver in comparative per- 55, 119–194. spective. Progress in Planning Locke, D. C. 1990. A ticultural counseling. Counselor Education and Su- pervision 30, 18–25. Moodley, R. 1999. Challenges and transformations: Counselling in a al Journal for the Advancement of Counselling 21, 139–152. Pedersen, P., Lonner, W. J. & Counseling across cultures. 4th ed. Thousand Oaks, CA: Sage. Sashidharan, S. P. 1990. Race and psychiatry. - Medi cal World 3, 8–12. Sue, D.W. & different: Theory and practice. New York: John Wiley. different: Theory and practice. New York: John Sue, D. W., Bingham, R. P., Porché-Burke, L. & ogy. American Psychologist 54, 1061–1069. Van Esbroeck, R. & a tional Careers Journal, June. Http://www.careers-journal.com Vera, E. & tence, social justice, and counseling psychology: Expanding our roles. The Counseling Psychologist 31 (3), 253–272. Vuorinen, R. 2004. Connecting Policy & forming & study in Finland 2000–2004 (1) Studie pro prezentaci na setkání ministrů Dublin, školství 28. a o a celoživotní vzdělávání – budoucí směřování. framework for Culture of Peace”, H. Kasurinen. 2003. interkulturním vzdělávání Puukari, S. 2003. Supporting polytechnic – a – March 3, 2000. (Dostupné také (Dostupné 2000. 3, March – follow-up study of Finnish school Vuorinen, R. 2003. Initiatives Gen- Kasurinen, H. 2002. Ohjaus ammat- Puukari, S. 2004. Multicultural Coun- Multicultural 2004. S. Puukari, Nissilä, P. 2002. Towards networking Thompson, J. 1996. Race, culture, and University of Jyväskylä, 15.–18. června 2003. & M. Launikari, selling Skills – Necessity for the Future. Přednáška proslovená na konferenci „Promoting New Forms of Work Organisation, and other Cooperative Ar- rangements for Competitiveness and Employabil- ity”, Athény, Řecko, 23.–25. ledna 2004. guidance services in Häme polytechnic]. guidance services in Häme Copenhagen Post Online 2000. Immigrants wanted despite labour shortage. not The Copenhagen 9 Issue Online. Post na internetu na adrese http://www.cphpost.dk/get/58927.html 18. 12. 2004) Kasurinen, H. & erated by the Evaluations on National Guidance Provision. In: U. Numminen & Evaluation of Educational Guidance and Counsel- ling in Finland. Evaluation 5/2003. tional Helsinki: Board of Na- Education, 33–43. (Dostupné také na internetu na adrese http://www.eu2004.ie/tem- plates/document_file.asp?id=14301 18.12.2004) Lago, C. & counselling. Buckingham: Open University Press. Lairio, M. & in counselling: a counselling. British Journal of Guidance and Coun- selling 30 (2), 159–172. Lairio, M., Nissilä, P. & immigrant integration interprofessionally – School counsellor’s perspective. Přednáška na konferenci Unesco o proslovená „Teaching and Learning for Intercultural standing, Under- Human Rights and a Hakulinen, R. & tikorkeakouluopiskelijoiden palvelujärjestelmänä – luonnos ohjauksen kehittämiseksi Hämeen am- mattikorkeakoulussa. [Guidance as an overall service for students in a

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě | Závěr a výzvy do budoucna

18 280 Centrum pro výzkum etnických vztahů Evropské výzkumné centrum migrace a et- Centre for Research in Ethnic Relations nických vztahů ERCOMER http://www.warwick.ac.uk/fac/soc/CRER_RC European Research Centre on Migration and Ethnic Relations ERCOMER Rada Evropy http://www.ercomer.org Council of Europe http://www.coe.int/T/E/Social_Cohesion/Migration Institut pro migrační a etnická studia Institute for Migration and Ethnic Studies Euroguidance http://www2.fmg.uva.nl/imes (Evropská síť národních poradenských center) http://www.euroguidance.org.uk Mezinárodní asociace mezikulturní psychologie Evropská asociace pro mezinárodní vzdělá- International Association for Cross-Cultural vání Psychology European Association for International Education http://www.iaccp.org EAIE http://www.eaie.nl Mezinárodní asociace pro výchovné a karié- rové poradenství Evropská asociace psychologie práce a orga- International Association for Educational and Seznam některých nizace EAWOP Vocational Guidance European Association of Work and Organizational http://www.iaevg.org/IAEVG důležitých organizací Psychology EAWOP http://www.eawop.org Mezinárodní federace společností Červené- ho kříže a Červeného půlměsíce Evropská komise International Federation of Red Cross and Red European Commission Crescent Societies http://www.europa.eu.int http://www.ifrc.org

Evropská federace pro interkulturní vzdělání Refugeenet – Sítě EU pro přijetí, integraci EFIL a dobrovolnou repatriaci uprchlíků European Federation for Intercultural Learning Refugeenet – EU Networks on Reception, Inte- EFIL gration and Voluntary Repatriation of Refugees http://efil.afs.org http://www.refugeenet.org

Evropské monitorovací centrum rasismu Společnost pro interkulturní vzdělávání, a xenofobie EUMC výcvik a výzkum SIETAR European Monitoring Centre on Racism and Society for Intercultural Education, Training and Xenophobia EUMC Research SIETAR http://www.eumc.at http://www.sietar-europa.org

Evropská síť proti rasismu Centrum pro uprchlická studia European Network Against Racism The Refugee Studies Centre http://www.enar-eu.org http://www.rsc.ox.ac.uk

283 Mika Launikari, Finsko, pracuje jako samostat- Dr. Sauli Puukari, Finsko, pracuje jako odbor- ný poradce v Centru pro mezinárodní mobilitu ný asistent poradenství na Katedře vzdělávání CIMO v Helsinkách. Jeho povinnosti zahrnují učitelů na University of Jyväskylä. Jeho výuka evropskou spolupráci v síti Euroguidance, která pokrývá široký rozsah témat souvisejících s vý- se skládá z 32 zemí v Evropě, a obnášejí tak ří- chovným poradenstvím. V posledních letech se zení a účast v mezinárodních projektech rozvoje podílel na evropském projektu Leonardo a na kompetencí poradců v oblastech mezinárodní národních aktivitách zabývajících se poraden- mobility a kulturní diverzity. K jeho úkolům pa- skými službami pro vyšší školy a multikulturním tří vydávání národních publikací o poradenství, poradenstvím. Multikulturní poradenství je již organizace školení pro poradce a působení od devadesátých let oblastí, o kterou se zvlášť v roli trenéra ve Finsku i v zahraničí, spolupráce zajímá. Společně se svými kolegy aktivně rozví- s profesionály odpovědnými za výcvik poradců jel výcvik v multikulturním poradenství, podílel ve Finsku i v dalších evropských zemích a tvorba se na výzkumných studiích zaměřených na tuto obsahu webových stránek Rainbow o multikul- oblast, publikoval články a vedl semináře o mul- turním poradenství (http://rainbow.cimo.fi). Mika tikulturním poradenství ve Finsku a dalších ev- Launikari zodpovídá také za zprávy, studie a úko- ropských zemích. Dr. Puukariho lze kontaktovat ly svěřené Evropskou komisí. Můžete jej kontak- e-mailem na adrese [email protected] tovat e-mailem na adrese [email protected] O editorech

285 287 ko- po- byla dále

případech jejích pod- Libyi a

další výbušné konzultant pro Středovýchodní

postgraduální kurzy

kariérové poradenství, současné době řídí - pi Súdánu a

imigrace, užitečných pro řízení projektů. Napsal řadu problematice Afriky, Severu rozvojové perspektivy a komunitní lídry, dále pro komuni- oblasti vzdělávání dospělých a školení pro zaměstnance neziskových on-line kurzy. Je členkou Mezinárodní africko-arabského pomezí o z Národního výzkumného poradenského fóra kompetencí žen z řízení kulturních památek na téže univerzitě. různých oblastí, od původu kulturních a migranty“, který obsahuje informační webové Jihu a

Dr. Pamela Clayton, Skotsko, je výzkumnou pracovnicí v kračujícího vzdělávání na University of Glasgow. Od roku 1995 pracovala na tématech vého kariéro- poradenství pro lidi ohrožené vyloučením. sociálním Všechny její projekty byly částečně financovány Evropskou unií. Jeden z statných minulých projektů nesl název „Rozvoj evropských koncepcí týkajících se a kvalifikace jejich odborné školení“. V lotní projekt programu Leonardo da Vinci „Hlav- ní proud kariérového poradenství pro uprchlíky a stránky a asociace pro výchovné a Mezinárodního konsorcia pro zkušenostní učení a (Velká Británie). Garba Diallo, Dánsko, ředitel mezinárodních programů na Mezinárodní lidové koleji, kde učí africkou kulturu a řešení mezinárodních konfliktůzaměřením na se Střední východ zvláštním a oblasti světa. Garba Diallo je také mezinárodní facilitátor, přednášející, trenér a mírový dialog, interkulturní vzdělávání, vytváření kurikula a organizací a kační dovednosti a článků do knih o a Mauretánie a Súdánu. Dr. Elena A. A. Garcea, Itálie, učí na - Universi ty of Cassino magisterské a z gnitivních procesů, přes kulturní dynamiku pre- historické Afriky až po Blízko- a starověkou historii. Je také koordinátorkou ev- ropského magisterského programu Konzervace a Vede terénní výzkum v je ro- so- Itálii, o multi- meziná- odborni- kulturou. sociokul- hodnoticí oběti mučení. Číně, Vietnamu, Číně, žije ve Švédsku, podmínkami me- říjnu 2002 se s Gävle). Ahmadi se imigrace do místní imigrace a Indii, vyrostla v v pověření řady švéd- Hercegovině, Kosovu, Hercegovině, azyl a výlučným zaměřením životě se podle svých University of Bordeaux of University mezinárodních společ- v učí mezikulturní komunikaci kulturou, vlivem migrace na roce 1995. Disponuje jak bu- Bosně a Bosně sociální práce v práce sociální Jižní Afriky, v OSN i Tádžikistánu. Vedl kurzy sociologie, komunikaci z komunikaci mnoha různých zemích. Dnes se jako se Dnes zemích. různých mnoha multikulturní sociální práci, o práci, sociální multikulturní mládež, sexualitou a identitou a oblasti komunikace zvláště zajímá o mnoha finských institucích. Od roku 2000 pra- ve svých výzkumech zabýval otázkami souvise- jícími s rodiny a zinárodní sociální práce. Z ských obcí vedl Ahmadi výzkumné a o projekty a oblasti obytné předměstské obnově turní Nader Ahmadi, Švédsko, má titul Ph. D. a profesorem sociologie na dvou švédských uni- verzitách (ve Stockholmu a ciální integraci mladých lidí z společnosti. Ahmadi byl také aktivní v rodních výzkumných projektech vedených or- v UNICEF ganizací Vietnamu a a politiky sociální Tádžikistánu a Rusku. Antoinette Batumubwira, Finsko, má magis- v titul terský III. Je uprchlicí z dinou usadila ve Finsku. Svou domovskou zemi, Burundi, opustila v rundským, tak západním vzděláním a Od svých pěti do dvanácti let žila ve Francii. Její profesní život v nostech jí nabídl práci ve velmi multikulturním v prostředí nezaměstnaná černá žena z ce v kulturní otázky. Poprvé v slov ve společnosti nachází ve zranitelné menši- nové skupině. Sabine Charpentier, Švédsko, otázkách pracuje týkajících na se uprchlíků devadesátých let a od počátku v covala jako psycholožka s na uprchlíky, žadatele o Skutečnost, že se narodila v má finskou státní příslušnost a dokládá, že Sabine Charpentier má mezinárodní zázemí a je skutečnou světoobčankou.

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupyO přispěvatelích v Evropě 289 děti kon- Cent- oblasti uvede- Univer- pobalt- meziná- projektu pilotních Tampere vzdělávacím využitím více hodnocení ško- jejím odborným kterém již spolu zavádění dalšího

profesnímu rozvo- profesnímu mládeží s sociální pedagogiky na sociálním a rozvoji a Sauli Puukarim publikova-

týmem vzdělavatelů učitelů téma multiprofesní spolupráce spolupráce multiprofesní téma

práci s

oblasti oblasti poradenského výzkumu

Jyväskylä na Fakultě vzdělávání

mezinárodním záležitostem v vede hodnocení projektu péče o terénní práce v kariérovému poradenství. K pracoval jako projektový manažer v sociální práci a svou svou kariéru v Marjattou Lairio a poradenství pro imigranty, o výzkumných projektech souvisejících s

postgraduálním stupni se věnuje managementu věnuje se stupni postgraduálním a osobnímu služeb, sociálních ji a zájmům patří vzdělávání dospělých, školení lek- torů a sektoru, navrhování kurikula a licích programů. Publikovala zprávy o a nými tématy, tréninkové materiály pro instruktory pro materiály tréninkové tématy, nými a informační materiály. i studenty, pedagogické Irmeli Maunonen-Eskelinen, EdL, Finsko, od roku 1986 pracuje jako hlavní přednášející polytechnice na v odborných učitelů. Mezinárodnímu vzdělávání učitelů a textu vzdělávání odborných učitelů se věnuje od roku 1996. S vyvinula mezinárodní multikulturní vzdělávací programy. Přispěla k vzdělávání učitelů ve Vietnamu, Rusku a Rusku Vietnamu, ve učitelů vzdělávání ských zemích. Tero Mikkola, Finsko, je instruktorem v ru odborného vzdělávání dospělých v a MORO! Pirkanmaa. Má titul M. Soc. Sc. z sity of Tampere. Tero Mikkola pracuje v vzdělávání dospělých, zaměstnávání a rodní mobility lidí od roku 1992. výzkumnice jako pracuje Finsko, Määttä, Mirja katedry sociální práce a práci doktorskou Připravuje Kuopio. of University o činitelů a v v oblasti finského hlavního města. Pia Nissilä, Finsko, je univerzitní a přednášející zahájila následnou studií finského školního po- radenství, vedenou profesorkou Marjattou Lairio. o zajímá se Zvláště s la řadu článků. Řadu let se aktivně zapojuje do ve jako cent- oblasti kultury ekonomic- současnosti University of University pracuje jako oblastech soci- pracovní trenérka oblasti vzdělávání oblasti MASW, kandidátka cílem najít nové metody nové najít cílem pedagogiky, zatímco na Centru pro odborné vzdě- odborné pro Centru středoškolská učitelka. Její psychologie z psychologie Tampere. V Tampere. oblastí zaměstnávání imigran- pracuje jako instruktor porad- Jyväskylä ve Finsku pro projekt multikulturním poradenství a Centru zaměstnanosti a současnosti působí jako kariérová po- Kuortti 2003) s 2003) Kuortti projektech ESF zabývá od roku 1999. Má Estonsku. Je postgraduální studentkou na studentkou postgraduální Je Estonsku. projektu ESF Majakka-Beacon. V oblastí její specializace. Aktivně se podílela na University of Jyväskylä (Matinheikki-Kokko, Koi- dospělých působí od roku 1992. dospělých působí od Karoliina Kuisma, Finsko, působila v v instruktorka jako imigrantů zaměstnávání ru pro vzdělávání dospělých a v pracuje jako vyučující finského jazyka a na University of Washington v Seattlu. pedago- profesorkou je Finsko, Lairio, Marjatta gické psychologie na katedře vzdělávání učitelů na University of Jyväskylä. Mnoho let odpovídala vedla a poradců výchovných přípravy utváření za výchovného oblasti v projekty výzkumné národní poradenství. Multikulturní poradenství je jednou z vývoji školení v v Tartu University of Jyväskylä. Helena Mastoraki, Řecko, Ph. D., v radkyně na řeckém Ministerstvu školství a Uni- na práce sociální katedry členka mimořádná versity of Thrace. Deset let také pracovala jako sociální pracovnice a základním oborem byla studia v ální práce, sociologie a pro imigranty a ců. Dokončil výzkumný projekt ve s spolupráci a vumäki pro imigranty. pro skupinové poradenství Maria-Liisa Korolainen, Finsko, v poradkyně kariérová v dospělých lávání spolupráci se svými kolegy publikovala několik článků na různá témata z této oblasti. Reet Mammon, Finsko, je vedoucí oddělení projektů v kého rozvoje v Palapeli (Puzzle) a tů se v z diplom magisterský dal- ruské před- Jyväskylä. pracuje jako výzkumu za- výzkumu kulturou. Po- finské a individuálním programu pro je vedoucí Od- pobaltských zemích pracoval po mnoho poradenském procesu. postgraduálním studiu rozvíjí poradenské služby poradenské rozvíjí jejich přechod mezi vzdě- mezi přechod jejich genderu. Ve své doktorské doktorské své Ve genderu. národní politiky ovlivňující pobaltských státech. Mno- střední školy a vývoje Fakulty odborného kontextu odborného a vzdělávání učitelů. Podílela Turku. Od roku 2000 pracuje Severskou radou ministrů, byly zavádění dalšího vzdělávání pro jejím zvláštním zájmům dále patří zvláště v Rusku, Vietnamu a spojení mezi genderem a předpokladů v těchto projektů, financovaných například Evropě a také od roku 1997 řídila mezinárodní projekty kontextu multikulturního poradenství se zvlášť poradenství citlivé k citlivé poradenství Dr. Päivi-Katriina Juutilainen, Finsko, náší poradenskou metodologii v Mezi Joensuu. of University na poradce kariérové a výuce ve se kterými oblasti, hlavní bývá, patří metodika rozhovoru v poradenství skupinového metodika poradenství, a disertaci studovala významy hodnot, - přesvěd čení a dílela se také na procesu vývoje nového kurikula pro finské základní a instruktorka výcviků v v mnoha projektech výchovného poradenství. Dr. Leena Kaikkonen, Finsko, dělení výzkumu a vzdělávání učitelů na polytechnice v Pracovala na otázkách týkajících se speciálních učebních potřeb v a v šího vzdělávání a se na rozvoji a učitele v V zajímá o hé z Evropskou unií a zaměřeny na začlenění studentů se speciálními a potřebami učebními lávacím prostředím a pracovním životem. Dr. Helena Kasurinen, Finsko, je pedagogic- kou poradkyní Finské národní rady pro vzdělání. Odpovídá za rozvoj poradenství ve vzdělávacím sektoru ve Finsku, její doktorská disertace se za- bývala orientací na budoucnost u mládeže. K otázky mezinárodní a poskytování poradenství. Kai Koivumäki, Finsko, let jako poradenský psycholog pro imigranty na pracovním úřadě v jako samostatný poradce na Ministerstvu práce a Koordinuje Finsku. ve

li- Peda- letech letech Dánsku,

ověřením západních

je expertkou

sociální peda- sociální Malmö. V požadavky švéd- regionálním centru regionálním materiální kulturou

Mali, USA, Německu, teoretické otázky soci-

byla po řadu let soukro- školila poradenské - pra Botkyrce ve Švédsku. Cerk Turecku. Její výzkumné zá- na Faerských ostrovech. Je celé oblasti Stockholmu. K zkušeností v zkušeností současných populací v

kariérové poradenství pro uprchlíky poradenských metodách v

uznávají jako platné na pracovišti nebo po- kariérového poradenství (R. U. E.). Byla stálou

jmy se zaměřují na vztahy mezi kulturní dyna- mikou, lidským chováním a hostující profesorkou v Francii, Švýcarsku a ální pedagogiky a sociální práce. Bente Højer, Dánsko, minulých a i nezápadních zemích. Profesor Juha Hämäläinen, Ph. D., Finsko, je a práce sociální katedry vedoucím gogiky na University of Kuopio. Jeho zvláštními zájmy jsou historie idejí a mou konzultantkou a covníky v také hostující přednášející na pedagogických univerzitách ve Stockholmu a ského pracovního trhu. Švédsku, Norsku a 1995–2003 pracovala Bente Højer jako konzul- tantka kurzů pro dánskou Radu a výchovného instruktorkou výcvikových programů pro poradce na Ministerstvu integrace a na poli multikulturního poradenství. Její nedáv- né výzkumné projekty zahrnují Skupinové po- radenství pro etnické menšiny (1999) a gogické a kompetence (Cerk) v dem, jejichž znalosti Cerk ověřuje, patří vesměs imigranti, kteří získali vzdělání pracovní nebo zkušenosti ve rozsáhlé své někdejší domovské zemi nebo ve Švédsku. Jejich znalosti se testují a skytovatelem vzdělání, který obvykle organizuje vzdělávací program pro danou profesi. Znalosti jsou zdokumentovány, takže osoba s může své znalosti porovnat s přijímá uchazeče z a imigranty (2002). dlou- po pracovala Švédsko, Johansson, Ritva vzdělává- ve poradkyně kariérová jako dobu hou ověřo- zabývá se roky dva Poslední dospělých. ní a znalostí váním

| O přispěvatelích

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 288 291 se Bot- různými imigranty, jejich příbuzné příbuzné jejich kritická analýza informování klien- rozvíjí poradenské místními autoritami, posledních třech letech. vedení a pracovním povolením. Práce klientem kombinované s oddělením, které uprchlíky přijímá, a švédském pracovním trhu. Poradenství tvoří Poradenství trhu. pracovním švédském současné době zkoumá a nové imigranty s pracovní praxe. Služby pro imigranty také zahr- také imigranty pro Služby praxe. pracovní školou švédštiny pro imigranty (SFI). tů o tů rozhovory s metodami, dostupnými prostřednictvím úřadu pro trh práce, jako jsou uznání vzdělání, studijní a nují rozsáhlou spolupráci s zvláště s služby na vyšším stupni škol. Další oblastí jeho zájmu je sociologie vzdělávání a školního vzdělávání. Tarja Ståhl, Švédsko, již tři roky pracuje jako kariérová poradkyně na pracovním úřadu v kyrce ve Švédsku. Pracuje převážně s kteří přišli do Švédska v a uprchlíky zahrnuje skupina Tato a sestává především z Dr. Sakari Saukkonen, Finsko, pracuje jako plánovací referent na University V of Jyväskylä. studium pedagogic- žáků a samostatná vý- sociální pedagogiky pracuje jako univer- manažerka národních vedoucí Centra Joensuu referenčním rámci historie idejí světovém názoru u mezinárodních výzkumných skupin, zaměře- přednášející kurzu multikulturní sociální práce ké filozofie (University of Oulu). Má rozsáhlé zku- šenosti jako výzkumnice a a ných zejména na témata mezinárodní migrace, imigrační politiky a multikulturního vzdělávání. Piia Puurunen, a Finsko, je na katedře sociální koordinátorka práce a na University of Kuopio. Připravuje doktorskou práci, ve které se zabývá mimo jiné - multikultur ními otázkami v v sociální práci. přípravy školních poradců na katedře vzdělávání učitelů University of Jyväskylä. Juha Parkkinen, Finsko, zkumná pracovnice a pro etnická studia (ETNICA) Joensuu. na Je University rovněž docentkou of interkulturního vzdělávání (University of Joensuu) a zitní učitel poradenství na katedře učitelů vzdělávání University of Jyväskylä. zkušenosti ve výchovném poradenství 2. stupně Má desetileté finské základní školy. Jeho zvláštním zájmem je vývoj úvah o filozofických a etických otázek poradenství. Dr. Pirkko Pitkänen, Finsko,

| O přispěvatelích

Multikulturní poradenství / Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě 290 Multikulturní poradenství Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě

Překlad: Zuzana Hadj Moussová a Libuše Mohelská Jazyková korektura: Libuše Mohelská Grafický design: Hedvika Člupná Vydává: Dům zahraničních služeb MŠMT pro Centrum Euroguidance Praha 2009

Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikace odpovídá výlučně autor/autorka. Publikace nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejím obsahem.

ISBN: 978-80-87335-07-9 Toto první vydání publikace Multikulturní poradenství - te- oretické základy a osvědčené postupy v Evropě přináší jak texty s nadčasovými postřehy, tak okamžitě využitelné pří- spěvky, které z evropského hlediska představují praxi a teorii multikulturního poradenství. Publikace vychází z předpokla- du, že kultura ovlivňuje celý poradenský proces. S důrazem na rozvoj multikulturních kompetencí poradce ukazují evropští autoři rozmanité cesty a metody, jak mohou poradci zlepšit dovednosti potřebné k tomu, aby se vyrovnali s nároky, jež před ně klade kulturní a etnická diverzita mezi klienty.

Publikace se soustředí mimo jiné na mnohočetnou povahu realit v Evropě, koncepční základy a etiku multikulturního po- radenství, kulturní identitu, interkulturní komunikaci a interakci, zvládání interkulturních konfliktů či postavení imigrantů ve vzdělávání a na pracovním trhu. Nedílnou součástí textu jsou příklady osvědčených postupů, které odrážejí současné trendy v multikulturním poradenství v Evropě. Teoretické aspekty představené v knize čtenářům přiblíží otázky a úkoly připoje- né k jednotlivým kapitolám.

Kniha je určena poradcům, kteří pracují s klienty z migrace a hledají informace o teoriích, metodách a osvědčených postupech v multikulturním poradenství. Užitečná bude také pro učitele poradců, kteří mohou obsah a cvičení z této příručky uplatnit ve svých programech pro rozvíjení interkulturního uvědomění mezi účastníky kurzů. Knihu uvítají také zaměst- nanci personálních oddělení v mnohonárodních a multikul- turních organizacích.

ISBN: 978-80-87335-07-9