Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Bakalářská diplomová práce 2015 Madeleine Kosmáková Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia Madeleine Kosmáková Subkultura Straight edge Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. David Balarin 2015 2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ………………………………………………………. Podpis autora práce 3 Ráda bych poděkovala Mgr. Davidovi Balarinovi za vedení mé práce. Rodičům a manželovi za podporu během studia. 4 Obsah 1. Vymezení pojmů 8 1.1 Subkultura 8 1.2 Punk 9 1.3 Hardcore 9 2. Úvod 10 3. Straight edge jako subkultura 10 3.1 Vznik subkultury Straight edge 10 3.2 Ian MacKaye 12 3.3 Rysy subkultury Straight edge 13 4. Straight edge a propagace 15 4.1 Symbol X 15 4.2. D.I.Y. etika 16 5. Nezávislá vydavatelství 16 5.1 Nezávislá vydavatelství ve Spojených státech amerických 17 5.1.1 Dischord Records 17 5.1.2. Deathwish Inc. 17 5.1.3 Seventh Dagger Records 18 5.1.4 Revelation Records 19 5.1.5 Catalyst Records 19 5.2 Nezávislá vydavatelství v Evropě 19 5.2.1 Emancypunkx 19 5.2.2 Commitment Records 19 5.2.3 Straight & Alert Records 20 5.2.4 Crucial Response Records 20 5.3 FanZine 20 6. Historie Straight edge a jeho podoby 21 6.1 Časová osa 21 6.2 Old School 21 5 6.3 Youth crew 22 6.4 Politicky korektní (PC) Straight edge 22 6.5 Hardline 22 6.6 Hare Krišna Straight edge 25 7. Násilí na straně Straight edge 25 8. Straight edge a ženy 26 9. Šíření Straight edge 27 9.1 Švédsko 27 9.2 Polsko 28 9.3 Velká Británie 28 9.4 Nizozemí 29 9.5 Německo 29 9.6 Česká republika 30 10. Závěr 31 Resumé 32 Summary 32 Seznam pramenů 33 Přílohy- Obrázky 35 6 7 1. Vymezení pojmů 1.1 Subkultura Protože se tato práce zabývá problematikou subkultury, vymezíme na úvod právě tento pojem. Níže jsou uvedeny jeho tři definice a jejich zhodnocení. „soubor specifických norem, hodnot, vzorů chování a životní styl charakterizující určitou skupinu v rámci širšího společenství, příp. tzv. dominantní či hlavní kultury, jíž je tato skupina konstitutivní součástí. Termín subkultura se také vztahuje na specifickou skupinu, která je tvůrkyní a nositelem zvláštních, odlišných norem, hodnot, vzorců chování a zejména životního stylu, i když se podílí na dominantní kultuře a na fungování širšího společenství. V každém případě je důležitým znakem subkultury viditelné odlišení od dominantních kultur. Základem utváření subkultur může být etnická příslušnost apod., většinou však subkultura vzniká na základě kombinace více činitelů. Subkultury byly zkoumány zejména v kontextu sociální stratifikace, etnické diferenciace, náboženské orientace, městského způsobu života a deviantního chování. Pravidelná interakce mezi příslušníky určité sociální vrstvy vede ke vzniku funkčního postojového, hodnotového a normativního komplexu.“ 1 „Označení „kultura“ v pojmu „subkultura“ tradičně odkazovalo k „celému způsobu života“ nebo „mapám významů“, díky nimž je tento svět pro své obyvatele čitelný. Předpona „sub“ naznačuje svébytnost a odlišnost od dominantní nebo mainstreamové společnosti. Subkulturu tedy tvoří skupiny lidí, kteří sdílejí zvláštní hodnoty a normy, v nichž se rozcházejí s dominantní nebo mainsteamovou společností, a které nabízejí mapy významů, díky nimž je svět pro členy subkultury srozumitelný.“ 2 „Kultura dílčí skupiny, která se více nebo méně odlišuje od převládající, většinové a „oficiální“ kultury. Příslušníci skupiny se mohou od většiny odlišovat soc. postavením, věkem, povoláním nebo regionem (např. předměstí metropole). Škála projevů vyjadřujících distanci od převládající kultury je široká, od drobných změn až k radikálnímu popření. Zcela izolovaná však subkultura není od dominantní kultury nikdy. Pojem subkultura se používá např. při zkoumání životního stylu skupiny mládeže, určitých sociálních a etnických vrstev, protestních hnutí, hodnotových představ delikventů.“3 Můžeme tedy říci, že subkultury vznikají jako forma vzdoru, jako prostředek odlišení se od majoritní společnosti, mainstreamu. A také slouží ke shromáždění jedinců se stejným postojem a životní filosofií. Subkultury přestavují jakýsi hluk, který narušuje běžnou návaznost skutečných událostí a fenoménů s jejich prezentací v médiích. Není vhodné proto podceňovat označující sílu subkultur jen jako metaforu potencionální anarchie, ale brát 1 WINKLER, Jiří, Miloslav PETRUSEK. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum Praha, 1997. ISBN 80-7184-164-1. s 547. 2 BARKER, Chris. Slovník kulturálních studií. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-099-2. s 148. 3 JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Praha: Portál, 2001. ISBN 978-86-7376-269. s 243. 8 ji jako konkrétní mechanismus sémantického nepořádku a jako jistou překážku v systému prezentace. 1.2 Punk Další pojem, který je pro tuto práci užitečné vymezit, je „punk“. Hudba a postoje tohoto hnutí jsou totiž nedílnou součástí a pravděpodobně i samotnou primární příčinou vzniku subkultury Straight edge. Za definicí stručně přibližuji původ tohoto pojmu a jeho rozdílné vnímání napříč kontinenty. „(angl. Doslova ztrouchnivělé dřevo, také povaleč)- obecně rozšířené hnutí mládeže s vlastní životní filosofií a životním stylem, jehož hlavním rysem je usilování o autenticitu a přirozenost cítění a projevu, skepse vůči možnostem a slibům společnosti. Punk se stejně jako hippies distancuje od konzumní životní orientace, kariérismu a řady hodnot a aspirací charakterizujících moderního „měšťáka“. Své postoje demonstruje nekonvenčním provokativním oblečením a chováním… Významnou realizační oblastí punku je hudba, a proto bývá považován za hudební hnutí… Punk má svým zdůrazněným rytmem s melodií v pozadí blízko k reggae. Texty písní hovoří o nejrůznějších problémech a obecné nespokojenosti mládeže.“4 Termín punk se začal používat mezi novináři začátkem sedmdesátých let dvacátého století, když potřebovali zařadit pod jeden pojem tehdy velmi početný zástup garážových kapel a jejich fanoušků. Vznik punku nelze přesně lokalizovat, dalo by se říci, že jeho vlna začala zároveň v USA, Velké Británii a Austrálii mezi léty 1974 – 19765. Ve Velké Británii prezentovaly punkové kapely spíše politické texty (např. Sex Pistols, The Clash, Buzzcocks), hodně se dbalo na módu s punkem spjatou, ve Spojených státech byl punk divočejší, živelnější, zpívaná témata se točila kolem drog, nespoutaného života apod. (např. Iggy Pop, The Ramones, Television). Tyto rozdíly byly nejviditelnější a nejslyšitelnější právě v sedmdesátých letech, avšak pravidlem se nikdy nestaly, např. témata vztahů a lásky najdeme na obou pólech. 1.3 Hardcore Hardcore (tvrdé jádro) je subžánrem punku. Tento hudební styl se vyvinul v Americe na počátku 80. let 20. století6 v souvislosti s britskou punkovou vlnou sedmdesátých let. Hardcore je na rozdíl od punku více divoký, rychlejší, hlasitější, ale také zuřivější a radikálnější. Hudba má rychlou formu s ostrými jednoduchými riffy, často bez melodické 4 In WINKLER, Jiří, Miloslav PETRUSEK. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum Praha, 1997. ISBN 80-7184-164-1. S 901- 902. s 901. 5 In ŠVAMBERK, Alex. 2006. 6 In KUHN, Gabriel. 2010. 9 linky, nebo je melodická linka v pozadí, typický je i agresivní vokál. Hardcore je o radikálních textech, které odrážejí aktuální politická a sociální témata. Washingtonská hudební scéna je výrazná hlavně díky zastoupení hardcoreu. Za povšimnutí určitě stojí, že se zde také zrodila první a asi jediná černošská hardcoreová skupina v historii - Bad Brains. Hardcore pojímali po svém a obohacovali jej o prvky reggae, které se objevovaly nejen v hudbě, ale i v samotných textech. Zástupcem hardcoreu je např. hudební skupina Black Flag. 2. Úvod Subkultura Straight edge byla stěžejním hnutím, které ovlivnilo punkovou a hardcoreovou scénu ve Spojených státech amerických, ale stopy této subkultury najdeme po celém světě. Jedno z hlavních poslání Straight edge bylo snížit narůstající kriminalitu dětí a mládeže, zároveň si kladli za cíl zajistit všem čisté dětství a dospívaní, zamezit situacím, které by život těchto dospívajících mohly negativně ovlivnit nebo kterých by sami později litovali. V průběhu historie, s politickým i sociálním vývojem, dochází k přizpůsobení této subkultury a zvětšení pole působnosti. V průběhu historie Straight edge zde byly tendence o jakési přivlastnění Straight edge neonacisty a dalšími pravicovými skupinami. Přesto subkultura Straight edge stále existuje, není masová ani velice populární a stále se drží mimo mainstream, což ani nikdy nebylo záměrem této subkultury. Tato práce si klade za cíl ověřit tyto teze. Hlavním cílem je podat komplexní pohled na subkulturu Straight edge. Tato práce rozebírá samotný vznik subkultury, její hlavní rysy a filosofii, ale také její šíření. Cílem práce je najít stopy Straight edge v Evropě a dokázat aktivní přítomnost žen v této subkultuře. 3. Straight edge jako subkultura 3.1 Vznik subkultury Straight edge Subkultura Straight edge vznikala na přelomu 70. a 80. let 20. století7. Jako centrum, kde se tato subkultura začala formovat můžeme označit východní pobřeží Spojených států amerických resp. Washington, D.C. Straight edge vznikl jako přímá reakce na hardcoreovou a punkovou scénu v 70. letech 20. Století, kde vládl tzv. drunk punk zvaný také jako self- destruction punk. Myšlenka Straight edge, jako směr, jako životní postoj, ale také jako filosofie, má kořeny v punkovém hnutí. Straight edge jako subkultura, ale i jako hnutí samotné, nemá žádného vůdce. Přesto, za zakladatele Straight edge je považován Ian MacKaye, kterému se budu