Masarykova univerzita v Brně Přírodovědecká fakulta Ústav botaniky a zoologie Nelesní vegetace písků na Hodonínsku a její změny po třech desetiletích Diplomová práce Tereza Koubková Brno 2007 Vedoucí DP: Doc. RNDr. Milan Chytrý, Ph. D.
1 Souhlasím s uložením této diplomové práce v knihovně Ústavu botaniky a zoologie PřF MU v Brně, případně jiné knihovně Masarykovy univerzity v Brně, s jejím veřejným půjčováním a využitím pro vědecké, vzdělávací nebo jiné veřejně prospěšné účely, a to za předpokladu, že převzaté informace budou řádně citovány a nebudou využívány komerčně. V Brně, 7. května 2007 Tereza Koubková
2 Poděkování V první řadě bych chtěla poděkovat vedoucímu své diplomové práce, docentu Milanovi Chytrému, za nevyčerpatelné množství nápadů a rad, kterými mi pomohl překonat všechny problémy spojené s vytvářením této práce. Také za pravidelné zásobování literaturou a dobrou náladou. Obrovský dík patří Kristin Merunkové za obětavou pomoc s určováním kytek a ochotu kdykoliv s čímkoliv pomoci. Za hodiny strávené nad Květenou a binoklem a za dobrou náladu v každé situaci. Za pomoc při určování chci poděkovat taky Kájovi, a to nejen za určení merlíků a lebed, ale i spousty dalších, převážně sterilních kytek. Taky Svaťce Kubešové za pomoc s mechy a játrovkami. Roldovi za to, že se vždycky objevil právě včas a už ode dveří určil nějakou sterilní potvoru. Inženýru Danihelkovi za kontrolu violek a docentu Grulichovi za sterilní ostřice, vikve a jiné seno. Docentu Řehořkovi za určení zbytků čehosi, co už nepřipomínalo ani seno. Naší úžasné knihovnici Ivě Adamové patří velký dík za skvělé vedení knihovny a permanentní dobrou náladu. Evce Hette děkuju za uklidnění v okamžicích nervování a za povzbuzení při únavě. Za velkou psychickou podporu, když jsem ji nejvíc potřebovala. Jitce a Irence za včasné informace o všem, na co jsem stihla zapomenout. Poděkovat chci také rodičům, kteří velkoryse přehlíželi nánosy písku padající z veškerého terénního vybavení a nevadilo jim večeřet mezi novinami a uvadajícími kytkami. Děkuju i Helence Žákové za ochotné zapůjčení kola na dobu neurčitou a za vytisknutí spousty článků. Velký dík patří všem zaměstnancům a studentům Ústavu botaniky a zoologie za to, že jsou. A hlavně za to, jací jsou. ☺
3 Obsah 1. Abstrakt ……………………………………………………………………………………... 6 2. Abstract …………………………………………………………..…………...... ……….. 7 3. Úvod …………………………………………….……………………...... ……………… 8 4. Ekologie a sukcese na vátých píscích ………………………………………...... …...… 9 4.1. Ekologické podmínky vátých písků …………………………………………….… 9 4.2. Průběh sukcese na obnaženém písku ……………………………….………….… 10 5. Rostlinná společenstva vátých písků jižní Moravy …………….…....……………...…… 12 5.1. Třída Koelerio Corynephoretea ……………………………………….………… 12 5.1.1. Svaz Corynephorion canescentis …………………………….………….……... 12 5.1.1.1. Asociace Corniculario aculeatae Corynephoretum canescentis ……....….… 12 5.1.2. Svaz Armerion elongatae …………………………………………….………... 13 5.1.2.1. Asociace Erysimo diffusi Agrostietum capillaris ………...…...………...…… 13 5.1.2.2. Asociace Acetosello tenuifoliae Festucetum valesiacae ……………….....…. 13 5.2. Třída Festucetea vaginatae ……………………………………………………… 14 5.2.1. Svaz Festucion vaginatae ………………………………..…………………….. 14 5.2.1.1. Asociace Diantho serotini Festucetum vaginatae ………...... ……....……….. 14 5.3. Třída Festuco Brometea …………………………………...………………….…. 16 5.3.1. Svaz Koelerio Phleion phleoidis ……………………………..…………….….. 16 6. Charakteristika studovaného území …………………………………...... ……..……... 17 6.1. Vymezení území a jeho přírodní poměry …………………………………….….. 17 6.2. Vegetace a flóra …………………………………………………….……….…… 18 6.3. Historie vlivu člověka na vegetaci jihomoravských písků …………………….… 19 7. Metodika …………………………………………………………...... ………..……….. 21 7.1. Terénní výzkum …………………………………………………………….……. 21 7.2. Nomenklatura ……………………………………………………………….…… 22 7.3. Zpracování dat ……………………………………………………………….…... 23 7.3.1. Hlavní typy vegetace na nelesních stanovištích ………….……………….…… 23 7.3.2. Trvalé plochy ………………………………………………..…………....……. 24 7.3.3. Změna nelesní vegetace po třech desetiletích ………………………..………… 24 7.3.4. Změna psamofytní vegetace po třech desetiletích …………………..…………. 25 8. Výsledky ………………………………………………………...... …..……...………… 27 8.1. Hlavní typy vegetace na nelesních stanovištích …………………………….....… 27 8.1.1. Vegetace raných sukcesních stadií na písku ……………………..……….……. 27 8.1.2. Vegetace pokročilých sukcesních stadií na písku ……..…………………….…. 28
4 8.1.3. Suché trávníky na nenarušovaných píscích ……………………………....……. 29 8.1.4. Trávníky na písku ……………………………………………………….……... 29 8.1.5. Druhově chudé trávníky ………………………….…………………….……… 30 8.1.6. Ruderalizované trávníky ………………………………………………..…….... 30 8.1.7. Vegetace pasek ………………………………………………….………..…..... 31 8.1.8. Synantropní vegetace polí a vinic ………………………………………..……. 32 8.1.9. Synantropní vegetace úhorů …………………………………………….….….. 32 8.1.10. Vlhké a podmáčené louky …………………………………………….….…... 33 8.1.11. Ruderalizované vlhké louky ………………………………………….….…… 33 8.1.12. Hlavní ekologické gradienty ………………………………………..………… 34 8.2 Trvalé plochy ………………………………………………………………….….. 37 8.3 Změna nelesní vegetace po třech desetiletích ……………………………………. 40 8.4. Změna psamofytní vegetace po třech desetiletích …………………...…………... 44 9. Souhrn a diskuze ………………………………………...... …………………………….. 50 9.1. Hlavní typy vegetace na nelesních stanovištích …………………………………. 50 9.2. Trvalé plochy …………………………………………………………...………... 50 9.3. Změna nelesní vegetace po třech desetiletích …………………………...….……. 51 9.4. Změna psamofytní vegetace po třech desetiletích ………………………….....…. 51 10. Literatura …………………………………………………...……...... ……………… 53 11. Přílohy ………………………………………………………………...... ….….....…… 56 11.1. Fytocenologické tabulky ……………………………………………………..… 56 11.2. Obrázky ……………………………………………………………….………... 69
5 1. Abstrakt Byly zdokumentovány typy nelesní vegetace písků na Hodonínsku, především v oblasti lesa Doubrava mezi Hodonínem a Bzencem. 126 fytocenologických snímků bylo shlukovou analýzou rozděleno do 11 skupin, které byly popsány a dále studovány pomocí gradientových analýz za použití Ellenbergových indikačních hodnot (EIH) a měřených hodnot pH. Tyto skupiny jsou: vegetace raných sukcesních stadií na písku, vegetace pokročilých sukcesních stadií na písku, suché trávníky na nenarušovaných píscích, trávníky na písku, druhově chudé trávníky, ruderalizované trávníky, vegetace pasek, synantropní vegetace polí a vinic, synantropní vegetace úhorů, vlhké a podmáčené louky, ruderalizované vlhké louky. Na čtyřech trvalých plochách obnaženého písku byla pozorována sukcese. Během pěti let vzrůstala pokryvnost a měnilo se druhové složení. Většina druhů se rozrůstala, některé během sukcese ustoupily, některé se objevily jen v jediném roce. Fytocenologické snímky vegetace suchých trávníků byly použity pro vyhodnocení jejích změn od začátku 70. let, kdy ji studoval J. Vicherek. Ke 123 snímkům vegetace ze 70. let bylo připojeno 109 snímků ze současnosti a tento soubor byl shlukovou analýzou rozdělen do 14 skupin. Pomocí gradientové analýzy za použití EIH a naměřených hodnot pH byly studovány změny vegetace. Půdní pH se příliš nezměnilo, ve vegetaci však vzrostlo zastoupení druhů s vyššími EIH pro živiny, půdní reakci a vlhkost. Nejpodobnější dvojice fytocenologických snímků původní a aktuální psamofytní vegetace byly porovnány pomocí gradientové analýzy za použití EIH. V druhovém složení vzrostlo zastoupení Achillea millefolium agg., Brachythecium albicans , Calamagrostis epigejos , Hypnum cupressiforme , Poa pratensis agg. a Scleropodium purum .
6 2. Abstract Non forest vegetation of a sand area near Hodonín, mainly in the Doubrava forest between Hodonín and Bzenec, was documented. Cluster analysis divided 126 relevés into 11 groups, that were further studied with gradient analysis using the Ellenberg indicator values (EIV) and measured soil pH. The vegetation groups are: initial vegetation on open sand, later successional stages on open sand, dry sand grasslands, sand grasslands, species poor grasslands, ruderal grasslands, vegetation of forest clearings, weed vegetation on fields and vineyards, grasslands on fallow fields, vegetation on wet meadows, ruderal vegetation on wet meadows. Four plots were founded on disturbed open sand to study succession there. During five years, cover increased and the species composition changed. Some species spread, some vanished or appeared only during one season. Relevés of dry grassland vegetation were used to evaluate it’s changes since the 1970s, when J. Vicherek studied this vegetation. 123 relevés from the 1970s and 109 new relevés were put together and divided by cluster analysis into 14 groups. Vegetation changes were studied with gradient analysis using the EIVs and measured pH. Soil pH did not change, but the number of species with high EIVs for nutrients, moisture and soil reaction increased. The most similar relevés of psammophytic vegetation from the 1970s and the present were studied with gradient analysis using the EIVs. The occurrence of Achillea millefolium agg., Brachythecium albicans , Calamagrostis epigejos , Hypnum cupressiforme , Poa pratensis agg. and Scleropodium purum increased.
7 3. Úvod Váté písky jsou velmi specifickým biotopem. Jejich ekologické podmínky a společenstva, která je osídlují, přitahují zájem odborníků i laiků. Na Moravě se vyskytují na větších plochách pouze v prostoru lesa Doubrava mezi Bzencem a Hodonínem, v Čechách je jejich výskyt vázán na oblast Polabí. Ve větší či menší míře se vyskytují i v ostatních zemích střední Evropy. Podrobnější výzkumy psamofytní vegetace u nás začaly v první polovině 19. století. Od té doby bylo o vegetaci vátých písků jižní Moravy publikováno mnoho prací, z nichž nejvýznamnější jsou následující: ekologii a sukcesi popsali Zdeněk Šeda (1957), František Šmarda (1961b) a František Slavoňovský (1965, 1966), floristické složení Vít Grulich (1987, 1995), Radomír Řepka (1995, 1997) a Grulich, Antonín & Danihelka (2002), rostlinná společenstva František Šmarda (1961a) a Jiří Vicherek (1975). Hlavním cílem této práce je popis přírodních poměrů, ekologických charakteristik a rostlinných společenstev vátých písků jižní Moravy. Důraz je přitom kladen na oblast lesa Doubrava mezi Bzencem a Hodonínem, okrajově jsou zmiňovány i menší plochy vátých písků v aluviu dolního toku Moravy a v Bořím lese u Břeclavi. Ekologické charakteristiky a sukcese psamofytní vegetace jsou pojednány v širším měřítku tak, aby bylo možné srovnat vývoj společenstev na kyselých píscích v České republice a okolních zemích. V návaznosti na výzkum psamofytní vegetace v 70. letech minulého století (Vicherek 1975) je součástí této práce také srovnání druhového složení vegetace písků po třech desetiletích.
8 4. Ekologie a sukcese na vátých píscích 4.1. Ekologické podmínky vátých písků Podmínky na vátých píscích jsou poměrně nepříznivé. Klíčení a růst rostlin limituje nedostatek vody v povrchových vrstvách půdy, vysoké teploty, silné sluneční záření a větrná eroze. Povrch písku se velmi rychle prohřívá a vysychá a za slunného dne na něm může být naměřena teplota až 60 ºC (Krippelová & Krippel 1956). Každá změna oslunění má za následek změnu teploty, kterou může způsobit i zastínění slunce mrakem. Tyto prudké změny teplot mohou poškodit zejména mladé rostliny (Šeda 1957). Dostatek vláhy ve svrchní vrstvě písku bývá pouze na jaře a na podzim díky trvalejším srážkám. Toho využívají jarní efeméry, jejichž životní cyklus proběhne ještě před obdobím sucha. Na území Doubravy jsou to především Cerastium semidecandrum , Erophila verna , Holosteum umbellatum , Spergula morisonii a Veronica dillenii (Šeda 1957), na slovenském Záhoří Sisymbrium altissimum , Spergula morisonii , S. pentandra , Veronica dillenii a Veronica verna (Krippelová & Krippel 1956), v Rakousku Erophila verna a Hornungia petraea (Mucina et al. 1993). Nedostatku vláhy a extrémním teplotním výkyvům se rostliny přizpůsobily tvorbou mohutného kořenového systému (např. Corynephorus canescens ) nebo polštářovitým rozrůstaním, které navíc chrání povrch písku před větrnou erozí (např. Thymus serpyllum ). Artemisia campestris, Helichrysum arenarium, Rumex acetosella a Thymus serpyllum vytvářejí málo větvený hlavní kořen, sahající často až do hloubky 100 cm, což jim umožňuje čerpat vláhu z podzemní vody. Corynephorus canescens a Festuca vaginata tvoří bohatou spleť jemných kořenů. Calamagrostis epigejos, Carex hirta , C. supina a Cynodon dactylon vytvářejí v půdě podzemní výběžky, jimiž se zároveň vegetativně rozmnožují (Šeda 1957, Valachovič et al. 1995). V porostech se zpravidla různé druhy rostlin se stejným typem kořenového systému nevyskytují pohromadě. Pokud se tak stane, populace se navzájem oslabují, jako například populace druhů Carex hirta a Cynodon dactylon nebo Corynephorus canescens a Festuca vaginata (Šeda 1957). Před nadměrnou transpirací jsou rostliny chráněny vytvářením štětinovitých listů, jako např. Corynephorus canescens , nebo vrstvou kutikuly, jako u druhů Dianthus arenarius a Festuca vaginata , anebo chlupatými až plstnatými listy, jako u Filago arvensis a Helichrysum arenarium (Valachovič et al. 1995). Neustálý pohyb substrátu je další důležitý činitel pro druhy rostoucí na píscích. Většina z nich se přizpůsobila přerůstáním nad navátou vrstvu písku, jako je tomu u Corynephorus canescens, Cynodon dactylon, Festuca sp. a Thymus serpyllum (Šeda 1957). Krippelová &
9 Krippel (1956) uvádějí, že na Záhoří se na místech vystavených větru a přesypávání písku lépe udrží rostliny s krátkým životním cyklem, např. Bromus tectorum, Convolvulus arvensis, Lithospermum arvense, Poa bulbosa, Spergula morisonii a S. pentandra. 4.2. Průběh sukcese na obnaženém písku Pohyblivé duny osídluje jako první Corynephorus canescens . Zpravidla klíčí brzy na jaře nebo v pozdním létě, kdy více prší a povrch písku je promáčený. Mladé trsy zachycují přesypávající se písek a zároveň intenzivně prorůstají kořeny až do hloubky 50 cm. Díky nim se v pohyblivém písku zakotví a mohou využívat vodu a živiny z hloubky. Už v následujícím roce vytvářejí semena, z nichž mnoho vyklíčí poblíž mateřské rostliny. Po několika letech jsou už porosty dosti husté, takže se mohou uchytit i druhy citlivé vůči zasypávání. Růst dalších druhů usnadňuje i schopnost druhu Corynephorus canescens zvyšovat pH v kořenové zóně (Rychnovská Soudková 1961, Ellenberg 1996). Už v iniciální fázi zarůstání písku se mohou vyskytovat další druhy, hlavně jarní terofyty Spergula pentandra a Teesdalia nudicaulis (Ellenberg 1996). V Doubravě iniciální fázi doprovázejí zejména druhy Bromus tectorum , Cerastium semidecandrum , Conyza canadensis , Erophila verna , Holosteum umbellatum , Scleranthus perennis a Spergula morisonii (Šeda 1957, Šmarda 1961b), v Polabí Aira caryophyllea , Jasione montana , Spergula morisonii a Teesdalia nudicaulis (Klika 1931), na Slovensku Gagea pratensis , Myosotis stricta , Setaria pumila , S. viridis , Spergula morisonii , S. pentandra , Silene conica a Veronica dillenii (Krippelová a Krippel 1956, Valachovič et al. 1995), v Rakousku Bromus tectorum , Cerastium semidecandrum , Koeleria glauca , Medicago minima , Rumex acetosella a Spergula morisonii (Mucina et al. 1993) a v Německu Rumex acetosella , Spergula morisonii a Teesdalia nudicaulis (Jentsch et al. 2002). Z mechů se uplatňují Ceratodon purpureus a menší měrou Polytrichum piliferum (Šmarda 1961b, Valachovič et al. 1995), na píscích v Polabí se k nim připojuje i Racomitrium canescens (Klika 1931). Plochy bez bylinného porostu intenzivně zarůstají lišejníky. Diferencují tak degenerativní fázi vývoje trávníků s Corynephorus canescens . Důvodem jejich velkoplošného nárůstu jsou pro cévnaté rostliny hůře snesitelné podmínky: kyselost písku, nárazová síla větru, nedostatek humusu a živin. Také mohou hrát roli rozdíly v expozici: lišejníky rostou především na rovných plochách písku a oblých tvarech dun, které snadno vysychají. Drží se na nich dlouho, dokud nejsou prořídlé poškozováním nebo zastíněné (Ellenberg 1996). Díky nepravidelnému rozložení srážek během roku a intenzivnímu prohřívání svrchní vrstvy písku semena rostlin klíčící v horní vrstvě písku často uschnou. Lišejníky oproti tomu dobře prosperují, protože využívají i rosu, která se na nich sráží. Určitým zvýhodněním pro lišejníky také mohou být toxické látky, jež vylučují například zástupci rodu Cladonia (Ellenberg 1996).
10 Někdy podobným způsobem porůstá duny mech Polytrichum piliferum . Ten snáší přesypávání pískem a roste proto už v iniciální fázi zarůstání písku. Pokud jeho polštáře přesype ročně jen 0,5 až 2 cm písku, prospívá mech neomezeně. Když je písek stabilní, získávají lišejníky (zejména Cetraria aculeata ) převahu a tento mech potlačují (Ellenberg 1996). V optimální fázi sukcese na písku se již hromadí humus, narušují se částice písku (tvoří se jíl) a zpevňuje se substrát. Vegetace se zapojuje a zvyšuje se množství vytrvalých druhů, např. Festuca ovina , Hieracium pilosella , Hypochaeris radicata , Jasione montana a další (Ellenberg 1996). V Doubravě tuto fázi doprovázejí zejména druhy Artemisia campestris , Carex hirta , Cynodon dactylon , Festuca sp., Filago minima , Helichrysum arenarium , Thymus serpyllum a Trifolium arvense (Šeda 1957), v Polabí Aira caryophyllea , Calamagrostis epigejos , Dianthus arenarius a Spergula morisonii (Klika 1931), na Slovensku Artemisia campestris , Carex hirta , Dianthus serotinus , Oenothera biennis a Thymus serpyllum (Krippelová & Krippel 1956, Valachovič et al. 1995), v Rakousku Alyssum montanum , Dianthus serotinus , Festuca vaginata a Koeleria glauca (Mucina et al. 1993) a v Německu Avenella flexuosa , Carex hirta , Hieracium pilosella , Jasione montana a Scleranthus perennis (Jentsch et al. 2002). V mechovém patře přibývají zejména lišejníky rodu Cladonia a Cetraria (Klika 1931, Šeda 1957, Valachovič et al. 1995, Jentsch et al. 2002). Na ruderálnějších místech se rozmáhají Conyza canadensis , Erigeron acris a Tanacetum vulgare . Větší množství humusu a lepší vlhkostní podmínky podporují rozvoj a vegetativní šíření Calamagrostis epigejos . Pokud se na písku začne rozrůstat, často vytváří monodominantní porosty (Jentsch et al. 2002). Nerušený další rozvoj pokračuje přes stadium s břízou v březoborové doubravy (Ellenberg 1996). Světlé borové lesy promíšené břízou, osikou a dubem jako klimaxovou fázi na písku předpokládá i Klika (1931) a Jentsch et al. (2002).
11 5. Rostlinná společenstva vátých písků jižní Moravy Syntaxonomické názvy travinobylinné vegetace jsou sjednoceny podle Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace (Chytrý et al. 2007). Diagnostické, konstantní a dominantní druhy jednotlivých svazů jsou převzaty ze stejné publikace. Syntaxonomické názvy ostatních typů vegetace jsou sjednoceny podle publikace Diagnostic, constant and dominant species of vegetation classes and alliances of the Czech Republic (Chytrý & Tichý 2003). 5.1. Třída Koelerio Corynephoretea Představuje psamofytní otevřená travinobylinná společenstva pohyblivých kyselých písků (Valachovič et al. 1995). Společenstva jsou jednoduše strukturovaná, zastoupeny jsou zejména nízké trávy a terofyty (Mucina et al. 1993). Centrum vývoje a rozšíření leží v atlantské a subatlantské části Evropy, zasahují však až do oblasti subkontinentální (Vicherek 1975). 5.1.1. Svaz Corynephorion canescentis Ve svazu jsou zastoupena jednak společenstva původní, rostoucí na mořských pobřežích, jednak společenstva náhradní ve vnitrozemí. Náhradní společenstva jsou odvozena od lesní vegetace svazů Quercion robori petraeae a Genisto germanicae Quercion v územích s převažujícím vlivem atlantského a subatlantského klimatu a Dicrano Pinion v územích s převažujícím vlivem kontinentálního klimatu (Vicherek 1975). Společenstva jsou nezapojená a druhově chudá, s převahou jednoletých rostlin. Vyskytují se na kyselých, oligotrofních a na humus velmi chudých pohyblivých píscích. Těžiště rozšíření leží v atlantské a subatlantské oblasti s dozníváním v oblasti subkontinentální (Valachovič et al. 1995). Diagnostické, konstantní a dominantní druhy svazu jsou uvedeny v tabulce 1. 5.1.1.1. Asociace Corniculario aculeatae Corynephoretum canescentis Jako první osídluje obnažený písek. Porosty jsou druhově chudé a řídké, s nízkou pokryvností. Významným diagnostickým znakem je převaha jednoletých druhů (Vicherek 1975). Osídlují pohyblivé písečné přesypy nebo mírně zvlněné plochy s druhotně narušeným povrchem. Na některých lokalitách plynule přechází do asociace Diantho serotini Festucetum vaginatae a spolu vytvářejí mozaikovitou strukturu (Valachovič et al. 1995).
12 Tab. 1. Diagnostické, konstantní a dominantní druhy svazu Corynephorion canescentis . Pokud je druh zastoupen ve více skupinách, jejich zkratky jsou uvedeny v závorce za druhovým jménem: C = konstantní druh, Dg = diagnostický druh, Dm = dominantní druh. diagnostické druhy konstantní druhy dominantní druhy Armeria vulgaris ssp. vulgaris Agrostis capillaris Cladonia pocillum Corynephorus canescens (Dg) C. uncialis Rumex acetosella (Dg) Corynephorus canescens (C) Spergula morisonii (Dg) Festuca psammophila Thymus serpyllum (Dg) Filago minima Gypsophila fastigiata Jasione montana Jurinea cyanoides Koeleria glauca Rumex acetosella (C) Spergula morisonii (C) Teesdalia nudicaulis Thymus serpyllum (C) 5.1.2. Svaz Armerion elongatae Zahrnuje uzavřená a druhově bohatá travinná společenstva oligotrofních, kyselých písků. Vytváří se jako druhotná vegetace na bývalé lesní půdě s centrem rozšíření ve střední Evropě a vyznívá v subatlantské a subkontinentální květenné oblasti (Vicherek 1975). Diagnostické, konstantní a dominantní druhy svazu jsou uvedeny v tabulce 2. 5.1.2.1. Asociace Erysimo diffusi Agrostietum capillaris Vytváří plně zapojené a husté porosty, mechové patro je potlačeno. Typická je nepřítomnost některých psamofytů rostoucích ve společenstvech svazu Corynephorion canescentis , zejména druhů Corynephorus canescens , Filago minima a Spergula morisonii . Asociace byla na území jižní Moravy zjištěna pouze v prostoru lesa Doubravy, kde je závěrečným článkem přirozené sukcese vátých písků (Vicherek 1975). 5.1.2.2. Asociace Acetosello tenuifoliae Festucetum valesiacae Význačným diagnostickým znakem asociace je opět nízké zastoupení psamofytů. Porosty jsou uzavřené a převažují v nich složky xerotermní travinné vegetace. V rámci svazu má asociace hraniční postavení díky četnému zastoupení rostlin s optimem ve svazu Festucion valesiacae (Vicherek 1975). Asociace měla lokální výskyt u Dolních Věstonic, tyto lokality však zanikly při výstavbě Novomlýnských nádrží (Moravec et al. 1995).
13 Tab. 2. Diagnostické, konstantní a dominantní druhy svazu Armerion elongatae . Pokud je druh zastoupen ve více skupinách, jejich zkratky jsou uvedeny v závorce za druhovým jménem: C = konstantní druh, Dg = diagnostický druh, Dm = dominantní druh. diagnostické druhy konstantní druhy dominantní druhy Agrostis vinealis Achillea millefolium agg. Armeria vulgaris ssp. vulgaris (C) Agrostis capillaris Artemisia campestris (C) Armeria vulgaris ssp. vulgaris (Dg) Berteroa incana Artemisia campestris (Dg) Ceratodon purpureus (C) Ceratodon purpureus (Dg) Cladonia pyxidata (C) Cladonia pyxidata (Dg) Corynephorus canescens Euphorbia cyparissias Cynodon dactylon Festuca brevipila (Dg) Erysimum diffusum Hieracium pilosella Festuca brevipila (C) Hypericum perforatum F. vaginata ssp. dominii Hypochaeris radicata (Dg) Helichrysum arenarium Plantago lanceolata Herniaria glabra Poa pratensis agg. Hypochaeris radicata (C) Potentilla argentea (Dg) Potentilla argentea (C) Rumex acetosella (Dg) Rumex acetosella (C) Trifolium arvense (Dg) R. thyrsiflorus Thymus serpyllum Trifolium arvense (C) 5.2. Třída Festucetea vaginatae Zahrnuje psamofytní a stepní společenstva písečných dun kontinentální až subkontinentální květenné oblasti (Moravec et al. 1995, Valachovič et al. 1995). Tato společenstva jsou svými nároky, fyziognomií a floristickým složením podobná společenstvům kontinentálních stepí (Valachovič et al. 1995). 5.2.1. Svaz Festucion vaginatae Vytváří se jako druhotná vegetace na stabilizovaných píscích v návaznosti na společenstva svazu Corynephorion canescentis (Vicherek 1975, Moravec et al. 1995). Centrum rozšíření má v panonské květenné oblasti na bazických i kyselých substrátech. Povaha substrátu podmiňuje rozdílnost v druhovém složení (Mucina et al. 1993, Valachovič et al. 1995). Diagnostické, konstantní a dominantní druhy svazu jsou uvedeny v tabulce 3. 5.2.1.1. Asociace Diantho serotini Festucetum vaginatae Druhově bohaté fytocenózy asociace se vyznačují téměř uzavřenými až plně uzavřenými porosty, i mechy a lišejníky mají vysokou pokryvnost. Svým původem je asociace druhotná, odvozená od lesních společenstev svazu Genisto germanicae-Quercion a svazu Quercion pubescenti petraeae . Zeměpisným rozšířením je pravděpodobně omezena výhradně na území jižní Moravy a jihozápadního Slovenska (Vicherek 1975, Valachovič et al. 1995).
14 Sukcesně tato asociace navazuje na pionýrské porosty asociace Corniculario aculeatae Corynephoretum canescentis (Valachovič et al. 1995). Tab. 3. Diagnostické, konstantní a dominantní druhy svazu Festucion vaginatae . Pokud je druh zastoupen ve více skupinách, jejich zkratky jsou uvedeny v závorce za druhovým jménem: C = konstantní druh, Dg = diagnostický druh, Dm = dominantní druh. diagnostické druhy konstantní druhy dominantní druhy Agrostis vinealis (C, Dm) Agrostis vinealis (Dg, Dm) Agrostis vinealis (C, Arenaria serpyllifolia agg. (C) Arenaria serpyllifolia agg. (Dg) Dg) Carex stenophylla Artemisia campestris Ceratodon purpureus C. supina (C) Carex hirta (C, Dg) Cerastium pumilum agg. C. supina (Dg) Cladonia rangiformis C. semidecandrum (C) Cerastium semidecandrum (Dg) (C, Dg) Ceratodon purpureus (C, Dm) Ceratodon purpureus (Dg, Dm) Corynephorus Cetraria aculeata (C) Cetraria aculeata (Dg) canescens (C, Dg) Cladonia coccifera Cladonia foliacea (Dg) Festuca vaginata ssp. C. foliacea (C) C. furcata (Dg) dominii (C, Dg) C. furcata (C) C. phyllophora (Dg) C. phyllophora (C) C. pocillum (Dg) C. pocillum (C) C. rangiformis (Dg, Dm) C. rangiformis (C, Dm) Corynephorus canescens (Dg, Dm) Corynephorus canescens (C, Dm) Cynodon dactylon (Dg) Cynodon dactylon (C) Erysimum diffusum (Dg) Erophila verna Euphorbia cyparissias Erysimum diffusum (Dg) Festuca vaginata ssp. dominii (Dg, Festuca vaginata ssp. dominii (C, Dm) Dm) Helichrysum arenarium (Dg) Filago minima Hypericum perforatum Helichrysum arenarium (C) Jasione montana (Dg) Herniaria glabra Linaria genistifolia (Dg) Jasione montana (C) Polytrichum piliferum (Dg) Linaria genistifolia (C) Rumex acetosella (Dg) Myosotis stricta Silene otites agg. (Dg) Oenothera sp. Thymus serpyllum (Dg) Peltigera rufescens Trifolium arvense (Dg) Polytrichum piliferum (C) Veronica dillenii (Dg) Rumex acetosella (C) Scleranthus perennis Silene otites agg. (C) S. viscosa Spergula morisonii Thymus serpyllum (C) Trifolium arvense (C) T. campestre Veronica dillenii (C) V. verna Vicia lathyroides
15 5.3. Třída Festuco Brometea Zahrnuje xerotermní až semixerotermní travinobylinná společenstva osídlující často bazické, živinami bohaté substráty (vápnité písky a spraše). Třída sdružuje původní stepní společenstva východní Evropy i společenstva druhotná, rostoucí na bývalé lesní půdě (Pott 1995). Na vátých píscích jižní Moravy se uplatňuje v menší míře než dříve jmenované třídy a představuje pozdní sukcesní fázi. 5.3.1. Svaz Koelerio Phleion phleoidis Zahrnuje suché trávníky rostoucí na kyselých půdách v subatlantské až subkontinentální oblasti (Moravec et al. 1995). Společenstva osídlují bázemi chudé půdy, vyvíjející se například na žule, rule, břidlicích a na píscích (Chytrý et al. 2007). Diagnostické, konstantní a dominantní druhy svazu jsou uvedeny v tabulce 4. Tab. 4. Diagnostické, konstantní a dominantní druhy svazu Koelerio Phleion phleoidis . Pokud je druh zastoupen ve více skupinách, jejich zkratky jsou uvedeny v závorce za druhovým jménem: C = konstantní druh, Dg = diagnostický druh, Dm = dominantní druh. diagnostické druhy konstantní druhy dominantní druhy Agrostis vinealis (C) Achillea millefolium agg. Armeria vulgaris ssp. vulgaris Agrostis vinealis (Dg) Asperula cynanchica (C) Asperula cynanchica (Dg) Avenula pratensis (C) Avenula pratensis (Dg) Centaurea stoebe (C) Centaurea stoebe (Dg) Cladonia rangiformis (C) Ceratodon purpureus Dianthus carthusianorum agg. (C) Cladonia rangiformis (Dg) Eryngium campestre (C) Dianthus carthusianorum agg. (Dg) Euphrasia stricta Eryngium campestre (Dg) Hieracium pilosella (C) Euphorbia cyparissias Hypericum perforatum (C) Festuca ovina Jasione montana Galium verum agg. Koeleria macrantha (C) Hieracium pilosella (Dg) Phleum phleoides (C) Hypericum perforatum (Dg) Pimpinella saxifraga (C) Hypnum cupressiforme agg. Potentilla arenaria (C) Koeleria macrantha (Dg) Pseudolysimachion spicatum (C) Lotus corniculatus Pulsatilla grandis Phleum phleoides (Dg) Rumex acetosella (C) Pimpinella saxifraga (Dg) Silene otites agg. Plantago lanceolata Thymus praecox (C) Potentilla arenaria (Dg) Trifolium arvense (C) Pseudolysimachion spicatum (Dg) T. campestre Rumex acetosella (Dg) Thymus praecox (Dg) Trifolium arvense (Dg)
16 6. Charakteristika studovaného území 6.1. Vymezení území a jeho přírodní poměry Hlavní část studovaného území leží v prostoru lesa Doubrava a jeho okolí. Území je ohraničeno pomyslnou linií procházející přes Bzenec, Moravský Písek, Rohatec a Hodonín, od Hodonína podél řeky Kyjovky přes Milotice, Vlkoš a Vracov zpět k Bzenci. Ostrůvky písků leží i v aluviu dolního toku Moravy mezi Mikulčicemi, Moravskou Novou Vsí a Tvrdonicemi (obr. 1). Okrajová oblast leží v Bořím lese západně od Břeclavi mezi Poštornou, Hlohovcem a Valticemi.
Obr. 1. Vymezení hlavní oblasti jihomoravských písků na mapě (www.geodezie.cz). Souvisle zalesněná (zelená) plocha od Bzence po Hodonín je les Doubrava. Oblast jihomoravských písků je součástí nejsevernějšího výběžku Vídeňské pánve – Dolnomoravského úvalu, jehož nadmořská výška se pohybuje mezi 150 až 275 m. Na západě je úval ohraničený Věstonickou bránou, na východě Bílými Karpaty, na severu Ždánickým lesem a Chřiby. Na jihu navazují nížiny Slovenské republiky a Rakouska (Vídeňská pánev).
17 V podloží leží třetihorní mořské a jezerní usazeniny: vápnité pískovce, slepence, vápence, jíly, slíny, písky, štěrky aj. Vývoj povrchových tvarů začal ve svrchním pliocénu, kdy vyschly poslední zaplavované pánve a průtoková jezera. Na vynořeném povrchu se vytvořila říční síť, akumulace a eroze vodních toků pak dala vznik stupňovitým říčním terasám. V pleistocénu byly ze štěrkopísčitých a písčitých říčních teras vyváty písky, jejichž mocnost místy dosahuje až 13 m. V údolních nivách se v několika časově oddělených obdobích vytvořilo souvrství povodňových sedimentů, jejichž ukládání se v souvislosti s intenzivnějším odlesňováním od 11. století ještě urychlilo. Nánosy povodňových sedimentů překryly větší část eolických písků. Základním typem půd jsou arenosoly, v menší míře jsou zastoupeny černozemě, nivní půdy, podzoly a hnědé půdy, okrajově i pelosoly, rendziny a hnědozemě. Půdotvorným substrátem arenosolů jsou extrémně minerálně chudé písčité sedimenty. Hlavním půdotvorným pochodem je slabá humifikace probíhající v nejsvrchnější části půdního profilu, humusový horizont je mělký a nasedá přímo na matečný substrát. Půda je velmi lehká, písčitá, extrémně vodopropustná a vysýchavá, s velmi špatnými sorpčními vlastnostmi. Písek je křemitý, světle žlutý až bělavě žlutý, jen velmi slabě hlinitý a s proměnlivou zrnitostí, převládají zejména zrna o průměru 0,1 až 0,5 mm. Písky mají nízkou vododržnost, rychlou propustnost a vysýchavost, malý kapilární zdvih a vysokou provzdušněnost. Po chemické stránce jsou středně až silně kyselé (pH 4,5–5,5). Území jihomoravských písků patří k našim nejteplejším a nejsušším oblastem. Léto je dlouhé, velmi teplé a suché až velmi suché, jaro i podzim jsou teplé a krátké. Zima je krátká, mírně teplá a suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrné roční srážkové úhrny se pohybují mezi 550 až 600 mm. Suchost podnebí je dána zejména nestejnoměrným rozložením srážek během roku, vysokou teplotou vzduchu, vysokým výparem z půdního povrchu a nízkou relativní vzdušnou vlhkostí (roční průměr je 73–75 %). Průměrná roční teplota je 9,0–9,5 °C, nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou mezi 2,3 a 1,5 °C, nejteplejší červenec s průměrem 19,1 až 20,1 °C. Převládající proudění vzduchu je severozápadní. Zpracováno podle: Šeda (1957), Demek (1965), Vicherek (1975), Quitt (1984), Tomášek (1995), www.chmu.cz. 6.2. Vegetace a flóra Ve studovaném území převládají vysazené borové monokultury nahrazující lesy původní, kterými pravděpodobně byly acidofilní doubravy svazu Genisto germanicae-Quercion . Mozaikovitě se vyskytují porosty subxerofilních doubrav svazu Aceri tatarici-Quercion , acidofilních doubrav svazu Genisto germanicae-Quercion a dubo habrových hájů svazu
18 Carpinion . V okolí řek a v mokrých sníženinách dominují luhy a olšiny svazů Alnion glutinosae a Alnion incanae nebo fragmenty vegetace vysokých ostřic. Náhradní vegetaci na otevřených písčinách tvoří svazy Corynephorion canescentis, Armerion elongatae , Festucion vaginatae a Koelerio-Phleion phleoidis . Jihomoravské písky leží ve středoevropské květenné oblasti, do druhového složení však pronikají i některé prvky jiných oblastí. Ve vegetaci trávníků na písku se objevují následující geoelementy: Ze submediteránních prvků Alyssum montanum ssp. gmelinii , Cruciata pedemontana , Dictamnus albus a Verbascum phoeniceum . Subatlantské prvky reprezentují druhy Armeria vulgaris , Corynephorus canescens , Jasione montana a Spergula morisonii . Prvky kontinentální zastupují Carex stenophylla , C. supina , Draba nemorosa , Helichrysum arenarium a Silene viscosa . Ponticko jihosibiřské druhy jsou Echium maculatum , Gladiolus palustris a Linaria genistifolia . Panonský geoelement zastupuje Festuca vaginata ssp. dominii , perialpidský Biscutella laevigata . V prosvětlených doubravách na písku jsou zastoupeny následující geoelementy: Mediteránní, submediteránní a balkánské prvky představují druhy Cornus mas , Dictamnus albus , Iris variegata , Lithospermum purpurocaeruleum , Saxifraga bulbifera a Teucrium chamaedrys . Subatlantskými prvky jsou Genista germanica , Cytisus scoparius a Danthonia decumbens . Kontinentální druhy zastupují Adonis vernalis , Anemone sylvestris , Asperula tinctoria , Astragalus danicus , Carex ericetorum , Dianthus superbus , Laserpitium prutenicum a Scorzonera purpurea . Zastoupeny jsou i perialpidské až dealpinské druhy Biscutella laevigata , Botrychium lunaria , Carex fritschii , Daphne cneorum , Festuca amethystina a Tephroseris integrifolia . V borech se vyskytují druhy demontánního charakteru, navíc vesměs oceanické: Blechnum spicant , Calluna vulgaris , Lastrea limbosperma , Lycopodium clavatum , Nardus stricta , Oxalis acetosella , Pteridium aquilinum , Pyrola rotundifolia a Vaccinium myrtillus . Zpracováno podle Mikyška et al. (1970, 1972), Grulich (1987, 1995), Řepka (1997), Neuhäuslová et al. (1998). 6.3. Historie vlivu člověka na vegetaci jihomoravských písků Oblast vátých písků byla pravděpodobně souvisle porostlá lesem od konce atlantiku (Rybníčková & Rybníček 1972). Podle výsledků pylové analýzy byl původní les dubo borový a dubový, převládal Quercus robur s podstatnou účastí Pinus sylvestris . Podrobné písemné doklady o stavu lesů pocházejí až ze 16. století. Jsou v nich zmiňovány lesy s převahou dubu doplněného lípou, javorem, jilmem, místy jasanem a divokou třešní (Nožička 1957). V této době již byla část lesních porostů zničená pastvou, kácením a těžbou hrabanky. V 18. století dosáhlo odlesnění maxima a na území lesa Doubrava vznikly
19 volné plochy aktivních přesypových písků. Byly tak uměle vytvořeny podmínky vhodné pro růst psamofilní vegetace. Nelze ovšem s jistotou tvrdit, zda a v jaké míře byla vegetace otevřených písků v tomto území vyvinuta dříve, v době souvislého zalesnění (Vicherek 1975). Na počátku 19. století začalo rozsáhlé zalesňování, zejména borovicí (Grulich 1995). V Doubravě dnes proto dominují borové monokultury, doubravy jsou ve větší míře zastoupené jen v jihozápadní části lesa. Odlesněné plochy písků se zachovaly podél železniční trati mezi Rohatcem a Moravským Pískem (protipožární pás bezlesí) a na vojenských cvičištích. Na rozdíl od Doubravy, která sloužila zejména k těžbě dřeva, byl Boří les jako majetek Lichtenštejnů uměle vysázen, v 16. století částečně parkově upraven a místy doplněn o exotické dřeviny (David et al. 2003). Dnes v něm rostou hlavně kulturní doubravy, bory, ale i akátiny (Grulich 1995).
20 7. Metodika 7.1. Terénní výzkum Hlavní částí výzkumu v terénu byl popis vegetace pomocí fytocenologických snímků (dále v textu používám zkrácený termín „snímek“). Zaznamenávala jsem je metodou curyšsko montpellierské školy (Moravec 1994) v květnu až červenci v letech 2003–2006. K vyjádření pokryvnosti druhů jsem použila rozšířenou devítičlennou Braun Blanquetovu stupnici (Westhoff et van der Maarel 1978). Většinu snímků jsem zaznamenala na čtvercové ploše o velikosti 16 m², na některých prostorově omezených lokalitách jsem použila obdélníkovou plochu menší velikosti. Určovala jsem cévnaté rostliny, mechorosty i lišejníky. U každého snímku jsem odhadla sklon a orientaci svahu, odebrala vzorky půdy pro měření pH a zaznamenala nadmořskou výšku a zeměpisné souřadnice. Nadmořskou výšku jsem určila pomocí turistické mapy (Soubor turistických map 1:50 000) a zeměpisné souřadnice pomocí programu GeoBáze (www.geodezie.cz), jen v roce 2003 pomocí GPS. Vzorky půdy jsem pro každý snímek odebrala na třech místech z hloubky několika centimetrů tak, aby v nich nebyla obsažena vrstva povrchového humusu ani kousky rostlin. Pro každý snímek jsem tak vytvořila směsný vzorek, nechala ho vyschnout, větší kusy písku nebo zeminy rozdrtila, odstranila rostlinné zbytky a také kamínky větší nez 2 mm. Takto upravené vzorky jsem smíchala s destilovanou vodou v poměru 2:5 a po cca dvanácti hodinách měřila pH přístrojem PH 119 (Snail Instruments, Beroun, Česká republika). Abych popsala hlavní typy vegetace na nelesních stanovištích, vyhledávala jsem lokality nejen podle mapy (Soubor turistických map 1:50 000), ale také podle leteckých snímků dostupných na internetu (www.mapy.cz). Tyto lokality jsem postupně navštěvovala a snímkovala, podle velikosti lokality jsem zapsala jen jeden snímek nebo více. Vybírala jsem místa, na nichž druhové složení i pokryvnost vegetace nejlépe charakterizovaly celou lokalitu. Les Doubrava jsem prošla celý, abych zaznamenala i vegetaci pasek různého stáří. Součástí výzkumu bylo kromě popisu psamofytní vegetace také vyhodnocení jejích změn po třech desetiletích. Vyhledávala jsem původní lokality ze 70. let (Vicherek 1975) a znovu je snímkovala. Pokud jsem původní lokalitu nenašla nebo na jejím místě už rostl jiný typ vegetace, zejména u vegetace pasek, polí a úhorů, snímkovala jsem vegetaci podobnou původnímu typu bez ohledu na její lokalizaci. V PP Vojenské cvičiště Bzenec jsem na jedné z ploch s odhrnutou svrchní vrstvou písku založila čtyři trvalé plochy pro pozorování sukcese (obr. 2). Čtverce o velikosti 4 m² jsem snadno opakovaně vyhledala díky ostrému ohraničení plochy vyhrnutého písku vůči okolní vegetaci. Snímky jsem zapisovala v polovině května v letech 2002–2006.
21
Obr. 2. Rozmístění trvalých ploch v PP Vojenské cvičiště Bzenec na ploše s odhrnutou svrchní vrstvou písku. 7.2. Nomenklatura Nomenklaturu jsem sjednotila v programu JUICE 6.3 (Tichý 2002). Pro cévnaté rostliny jsem použila Klíč ke květeně České republiky (Kubát et al. 2002), pro mechorosty Check and Red List of bryophytes of the Czech Republic (Kučera & Váňa 2003) a pro lišejníky Katalog lišejníků České republiky (Vězda & Liška 1999). Syntaxonomické názvy vegetace suchých trávníků jsem sjednotila podle Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace (Chytrý et al. 2007), názvy ostatních typů vegetace podle publikace Diagnostic, constant and dominant species of the Czech Republic: a statistical revision (Chytrý & Tichý 2003). Zástupce rodu Taraxacum jsem zařadila do sekce Ruderalia . Do úrovně agregátů podle Klíče ke květeně České republiky (Kubát et al. 2002) jsem sloučila následující druhové skupiny: Achillea millefolium , Chenopodium album , Gagea pratensis , Galium album , Galium aparine , Knautia arvensis , Poa pratensis , Polygonum aviculare , Quercus petraea , Rosa canina , Tragopogon orientalis a Verbascum phlomoides .
22 Pro obtížně určitelné mladé a sterilní rostliny jsem použila pouze rodová jména: Acer , Arctium , Avena , Bryum , Crataegus , Erigeron , Fraxinus , Hordeum , Kurzia , Populus , Prunus , Rubus , Weissia . Rostliny určené na úroveň rodu pouze u jediného snímku jsem přiřadila k nejvíce zastoupenému druhu: Cladonia furcata , Filago minima , Molinia arundinacea , Setaria viridis , Tortula acaulon . Zařazení až na úroveň poddruhu jsem ponechala pouze u Silene latifolia ssp. alba a Festuca vaginata ssp. dominii . V souboru snímků psamofytní vegetace jsem pro minimalizaci chyb vzniklých odlišným nomenklatorickým pojetím sloučila do druhu Cladonia pyxidata druhy C. coniocraea , C. fimbriata , C. pocillum , C. rei a C. subulata. 7.3. Zpracování dat Fytocenologické snímky jsem zapsala v programu TURBOVEG for Windows (Hennekens & Schaminée 2001) a exportovala je do programu JUICE 6.3 (Tichý 2002). V něm jsem sjednotila nomenklaturu druhů (viz výše) a pro všechny snímky spočítala průměrné Ellenbergovy indikační hodnoty (dále v textu označované EIH) pro světlo, teplo, kontinentalitu, vlhkost, půdní reakci a živiny (Ellenberg et al. 1992). Při exportu dat pro další analýzy jsem hodnoty pokryvností druhů převedla na procentické. Data jsem dále zpracovávala v programech PC ORD (McCune & Mefford 1999), CANOCO for Windows (ter Braak & Šmilauer 2002) a CANODRAW for Windows (ter Braak & Šmilauer 2002). Procentické hodnoty pokryvností druhů jsem ve všech analýzách upravila odmocninovou transformací. Při analýze hlavních komponent (PCA) a analýze redundance (RDA) jsem použila mezidruhovou korelaci a skóre druhů jsem dělila směrodatnou odchylkou. 7.3.1. Hlavní typy vegetace na nelesních stanovištích V programu PC ORD jsem snímky rozdělila do skupin shlukovou analýzou za použití Wardovy metody a relativní euklidovské vzdálenosti. Počet skupin jsem vybrala na základě výsledného dendrogramu tak, aby všechny skupiny byly dobře ekologicky interpretovatelné a zároveň aby žádná skupina neobsahovala méně než pět snímků. Pro každou skupinu jsem pak v programu JUICE vyhodnotila diagnostické druhy pomocí Phi koeficientu pro vyrovnané velikosti skupin. Velikost skupin se rovnala celkové velikosti souboru snímků dělené počtem skupin. Jako diagnostické jsem uvažovala druhy s hodnotou Phi vyšší nebo rovnou 0,35. U všech skupin jsem také určila druhy konstantní, jejichž frekvence výskytu v daném typu vegetace je vyšší nebo rovna 50 %, a druhy dominantní, jejichž pokryvnost je alespoň ve 35 % snímků dané skupiny vyšší nebo rovna hodnotě 3 podle Braun Blanquetovy stupnice.
23 V tabulkách snímků jsem zobrazila vždy jen několik vegetačních skupin pohromadě a aby byly dobře patrné rozdíly jednotlivých typů vegetace, vyznačila jsem v textu diferenciální druhy. Ty jsem stanovila na základě Phi koeficientu výše popsaným způsobem. Tyto druhy však nejsou totožné s diagnostickými druhy zpočítanými v rámci všech jedenácti skupin a slouží pouze k rozlišení vegetačních typů v jednotlivých tabulkách. Skupiny jsem pojmenovala podle typu vegetace, který představují. U každé skupiny jsem uvedla i ohrožené druhy, které byly ve snímcích dané vegetace zastoupeny. Klasifikaci ohrožení druhů jsem převzala z Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Holub & Procházka 2000). Detrendovanou korespondenční analýzou (DCA) s detrendováním po segmentech jsem v programech CANOCO a CANODRAW zjišťovala hlavní gradienty druhového složení vegetace. Na ordinační diagram jsem pasivně promítla proměnné prostředí, a to naměřené hodnoty pH a spočítané EIH. Pro vyjádření vztahu mezi naměřenými hodnotami pH a EIH pro půdní reakci jsem oba soubory hodnot porovnala v bodovém grafu pomocí programu STATISTICA CZ (www.statsoft.cz). 7.3.2. Trvalé plochy Růst pokryvnosti vegetace na trvalých plochách během pěti let pozorování jsem zobrazila pomocí sloupcového grafu v programu STATISTICA CZ. Ve stejném programu jsem zobrazila i graf průměrů pokryvností ze všech čtyř ploch. Po sjednocení nomenklatury a exportu z programu JUICE do programu CANOCO jsem hledala hlavní gradienty druhového složení pomocí analýzy hlavních komponent (PCA). Pro minimalizaci chyby způsobené rozdílným počtem druhů v každém roce jsem standardizovala data v rámci snímků. Pomocí testu signifikance v analýze redundance (RDA) jsem ověřovala změnu druhového složení v čase. Použila jsem parciální ordinaci s kódy ploch jako kovariátami a stejně jako v předchozí analýze jsem standardizovala data v rámci snímků. Jako test signifikance jsem použila permutační Monte Carlo test se 499 permutacemi. 7.3.3. Změna nelesní vegetace po třech desetiletích K označení snímků ze 70. let jsem v ordinačních diagramech použila koncové trojčíslí pořadového čísla snímku v České národní fytocenologické databázi (Chytrý & Rafajová 2003). Ze souboru snímků aktuální vegetace jsem vyloučila obě skupiny vegetace vlhkých stanovišť (vlhké a podmáčené louky, ruderalizované vlhké louky). Ze snímků ze 70. let jsem vyloučila již neexistující lokality (trať Na pískách u Dolních Věstonic, dnes vodní nádrž Nové Mlýny) a lesní vegetaci.
24 V programu PC ORD jsem shlukovou analýzou za použití Wardovy metody a relativní euklidovské vzdálenosti rozdělila snímky do skupin. Jejich počet jsem zvolila tak, aby všechny skupiny byly dobře ekologicky interpretovatelné a zároveň aby žádná skupina neobsahovala méně než pět snímků. Hlavní gradienty druhového složení jsem zjišťovala pomocí programu CANOCO a CANODRAW detrendovanou korespondenční analýzou (DCA) s detrendováním po segmentech. Na ordinační diagram této analýzy jsem pasivně proložila EIH. DCA s detrendováním po segmentech jsem použila i pro pasivní proložení hodnot pH. Pro tuto analýzu jsem však použila menší soubor snímků. V 70. letech bylo pH změřeno jen u části snímků, z aktuální vegetace jsem navíc vyloučila některé skupiny ovlivněné hnojením, a to jednak skupinu vegetace ruderalizovaných trávníků, jednak obě skupiny synantropní vegetace. Naměřené hodnoty pH jsou totiž u nich vyšší, než u ostatních typů vegetace suchých trávníků. Hodnota pH se pohybuje mezi 5,5 až 7,5, zatímco u ostatních typů pouze mezi 4,2 až 5,5, vzácněji až 6. Výsledek DCA by proto mohl být kvůli těmto skupinám značně zkreslený. Vliv časové změny jsem ověřovala pomocí kanonické korespondenční analýzy (CCA) s časem jako proměnnou prostředí. Pro test signifikance první kanonické osy jsem použila Monte Carlo test se 499 permutacemi. 7.3.4. Změna psamofytní vegetace po třech desetiletích Pro tuto analýzu jsem použila stejný soubor snímků jako při hodnocení změny nelesní vegetace. Protože vegetace písků je dynamická a na mnoha lokalitách již roste jiné sukcesní stadium než v 70. letech, snažila jsem se tuto chybu minimalizovat výběrem snímků s nejpodobnější vegetací bez ohledu na lokalitu. V programu PC ORD jsem data pokryvnosti druhů upravila na prezenčně absenční a shlukovou analýzou vyhodnotila podobnost druhového složení snímků. Při této analýze jsem použila středospojnou metodu a Sørensenovu míru podobnosti, abych pak v matici koeficientů mohla porovnat vzdálenosti jednotlivých snímků, a tedy i jejich vzájemnou podobnost. Pro každý snímek ze 70. let jsem tedy v matici Sørensenových koeficientů vyhledala snímek aktuální vegetace s nejpodobnějším druhovým složením. Některé z těchto dvojic však měly hodnotu vzdálenosti v matici již poměrně velkou a v ordinačním diagramu DCA pak byly zobrazeny na protilehlých koncích diagramu. Jako maximální vzdálenost dvojice snímků uvedenou v matici jsem proto zvolila hodnotu 0,5. Pro porovnání jsem stejným způsobem vyhledala nejpodobnější dvojice snímků v rámci lokalit s největším počtem zaznamenaných snímků. Tyto lokality jsou: NPP Váté písky, PP Vojenské cvičiště Bzenec, Hodonín Pánov, Rohatec (Soboňky), okraj boru nebo průsek, pískovna.
25 Oba soubory snímků jsem pak analyzovala detrendovanou korespondenční analýzou (DCA) s detrendováním po segmentech. Na ordinační diagram této analýzy jsem pasivně proložila EIH.
26 8. Výsledky 8.1. Hlavní typy vegetace na nelesních stanovištích K rozlišení vegetačních typů jsem použila výsledek shlukové analýzy. Soubor 126 snímků jsem rozdělila do jedenácti skupin; průběh dělení a vzájemná podobnost jednotlivých vegetačních typů jsou znázorněny na obrázku 3.
Obr. 3. Schéma rozdělení snímků shlukovou analýzou do 11 skupin. Červená čísla označují skupinu, černá počet snímků ve skupině. Jednotlivé skupiny zastupují tyto vegetační typy: 1 = vegetace raných sukcesních stadií na písku, 2 = vegetace pasek, 3 = ruderalizované vlhké louky, 4 = suché trávníky na nenarušovaných píscích, 5 = ruderalizované trávníky, 6 = druhově chudé trávníky, 7 = vlhké a podmáčené louky, 8 = trávníky na písku, 9 = vegetace pokročilých sukcesních stadií na písku, 10 = synantropní vegetace polí a vinic, 11 = synantropní vegetace úhorů. V následujícím textu jsou charakterizovány jednotlivé vegetační skupiny. U každé z nich jsou uvedeny diagnostické, konstantní a dominantní druhy. Pokud je druh zastoupen i v dalších kategoriích, jejich zkratky jsou uvedeny v závorce za druhovým jménem: C = konstantní druh, Dg = diagnostický druh, Dm = dominantní druh. V textu uvádím i syntaxonomické názvy tříd, svazů nebo asociací, které podle druhového zastoupení snímků a charakteru vegetace jednotlivé skupiny představují. U některých skupin jsou zastoupeny i vzácné druhy. Ty jsou uvedeny v závěru popisu dané skupiny a je u nich uveden stupeň ohrožení: C1 = kriticky ohrožený taxon, C2 = silně ohrožený taxon. 8.1.1. Vegetace raných sukcesních stadií na písku Diagnostické druhy: Corynephorus canescens (C), Filago minima (C), Polytrichum piliferum (C, Dm), Spergula morisonii (C), Scleranthus perennis , S. polycarpos (C).
27 Konstantní druhy: Corynephorus canescens (Dg), Cynodon dactylon , Filago minima (Dg), Polytrichum piliferum (Dg, Dm), Rumex acetosella , Scleranthus polycarpos (Dg), Spergula morisonii (Dg). Dominantní druhy: Polytrichum piliferum (Dg, C). Tato skupina představuje vegetaci asociace Corniculario aculeatae Corynephoretum canescentis . Nejčastěji jsou raná sukcesní stadia suchých trávníků zastoupena na sešlapávaných a projížděných pískových cestách, v pískovnách a na jiných narušovaných místech na písku. První stadia sukcese (v pískovnách, na cestách) mají malou pokryvnost a pokud je vyvinuto mechové patro, tvoří je téměř výhradně Polytrichum piliferum . Při vyšší pokryvnosti bývají někdy hojně zastoupeny lišejníky, zejména Cetraria aculeata a druhy rodu Cladonia . Mechové patro pak mívá větší pokryvnost než bylinné. Typickým stanovištěm jsou vojenská cvičiště, z nichž jediné dosud využívané je Pěchotní střelnice Bzenec. Známá lokalita Hrubá louka (Hodonín Pánov) není od roku 2003 využívána jako vojenské cvičiště, přesto jsou zde raná sukcesní stadia hojně zastoupena na cestách a v prostoru motokrosové dráhy. Na poměrně velkých plochách roste tato vegetace v NPP Váté písky (především na cestách) a v PP Vojenské cvičiště Bzenec, kde je její růst každoročně podporován vyhrnutím svrchní části písku z určité plochy. V NPP Váté písky rostou kromě běžných druhů tohoto typu vegetace i některé druhy vzácné, např. Festuca vaginata ssp. dominii (C1), Helichrysum arenarium (C2), Spergula pentandra (C1) a Stipa borysthenica (C1). V pískovnách v blízkosti železniční zastávky Bzenec přívoz rostou početné populace zavlečeného druhu Corispermum leptopterum . 8.1.2. Vegetace pokročilých sukcesních stadií na písku Diagnostické druhy: Carex supina (C), Cladonia rangiformis (C), Cynodon dactylon (C), Dianthus pontederae , Eryngium campestre (C), Festuca ovina , F. rupicola (C), Hypericum perforatum (C), Hypnum cupressiforme , Rumex acetosella (C), Teucrium chamaedrys (C), Verbascum phoeniceum (C). Konstantní druhy: Achillea millefolium agg., Anthoxanthum odoratum , Brachythecium albicans , Carex hirta , C. praecox , C. supina (Dg), Ceratodon purpureus , Cladonia rangiformis (Dg), Cynodon dactylon (Dg), Eryngium campestre (Dg), Festuca rupicola (Dg), Galium verum , Hypericum perforatum (Dg), Plantago lanceolata , Poa pratensis agg., Polytrichum piliferum , Rumex acetosella (Dg), Teucrium chamaedrys (Dg), Verbascum phoeniceum (Dg). Dominantní druhy: – Skupina představuje vegetaci svazu Armerion elongatae .
28 Několik let po disturbanci pokračuje sukcese na písku zapojováním porostu a změnou struktury vegetace. Především se snižuje zastoupení terofytů a zvyšuje pokryvnost zejména bylinného patra. Největší plochy tohoto sukcesního stadia jsem viděla na Hrubé louce (bývalém vojenském cvičišti Hodonín Pánov), kde poslední vojenská cvičení proběhla v roce 2003. V těchto trávnících už se začíná objevovat výraznější dominanta, typickým průvodním jevem tohoto sukcesního stadia je vysoké zastoupení lišejníků. Vzácné druhy rostoucí v těchto společenstvech jsou Festuca vaginata ssp. dominii (C1), Helichrysum arenarium (C2), Ranunculus illyricus (C2) a Silene viscosa (C1). 8.1.3. Suché trávníky na nenarušovaných píscích Diagnostické druhy: Anthoxanthum odoratum (C), Cerastium glutinosum (C), Ceratodon purpureus (C, Dm), Corynephorus canescens (C), Jasione montana , Linaria genistifolia , Spergula morisonii (C), Thymus serpyllum . Konstantní druhy: Anthoxanthum odoratum (Dg), Carex hirta , Cerastium glutinosum (Dg), Ceratodon purpureus (Dg, Dm), Corynephorus canescens (Dg), Euphorbia cyparissias , Hypericum perforatum , Poa pratensis agg., Rumex acetosella, Spergula morisonii (Dg). Dominantní druhy: Ceratodon purpureus (Dg, C). Vegetace této skupiny patří do svazu Armerion elongatae . Na místech, kde již nedochází k mechanickému narušování písku, ustálí se vegetace suchých trávníků ve stadiu blokované sukcese. Díky člověkem udržovanému bezlesí tady nedochází k přirozenému vývoji v lesní společenstva. Největší plochy těchto trávníků jsou v NPP Váté písky. Bylinné i mechové patro má vysokou pokryvnost; často jsou zastoupeny lišejníky. Dominantou bývá v mechovém patře Ceratodon purpureus , jehož pokryvnost podle Braun Blanquetovy stupnice dosahuje i hodnot 4 nebo 5. Vegetace tohoto typu roste i na některých pasekách. Jde o paseky, které již delší dobu zarůstají a mají tedy vysokou pokryvnost bylinného a mechového patra. Zároveň se na nich vyskytuje větší množství druhů provázejících suché trávníky na písku, například Festuca ovina , Rumex acetosella , Senecio viscosus , Spergula morisonii a další. Na nenarušovaných píscích rostou vzácné druhy Festuca vaginata ssp. dominii (C1), Helichrysum arenarium (C2), Spergula pentandra (C1) a Stipa borysthenica (C1). 8.1.4. Trávníky na písku Diagnostické druhy: Berteroa incana , Brachythecium albicans (C, Dm), Potentilla argentea (C), Trifolium arvense (C), Vicia lathyroides .
29 Konstantní druhy: Achillea millefolium agg., Brachythecium albicans (Dg, Dm), Calamagrostis epigejos , Carex hirta , Cynodon dactylon , Festuca rupicola , Hypericum perforatum , Poa pratensis agg., Potentilla argentea (Dg), Trifolium arvense (Dg). Dominantní druhy: Brachythecium albicans (Dg, C). Skupina zahrnuje vegetaci svazu Koelerio Phleion phleoidis . V této vegetaci jsou sice zastoupeny druhy provázející suché trávníky na písku, ve větší míře jsou ale přítomny i mezofilní druhy a typické je intenzivní rozrůstání Calamagrostis epigejos . Jsou to zpravidla druhově chudé trávníky na suchých a výslunných místech s výraznou dominantou v mechovém patře, a to i s hodnotou pokryvnosti 4 nebo 5 podle Braun Blanquetovy stupnice (nejčastěji Brachythecium albicans ). Bylinné i mechové patro má vysokou pokryvnost. Stejně jako dříve jmenované typy nebývají ani tyto trávníky sečeny. Ze vzácných druhů zde roste Helichrysum arenarium (C2) a Silene viscosa (C1). 8.1.5. Druhově chudé trávníky Diagnostické druhy: Convolvulus arvensis (C), Eurhynchium hians (C, Dm). Konstantní druhy: Calamagrostis epigejos (Dm), Carex hirta , Convolvulus arvensis (Dg), Euphorbia cyparissias , Eurhynchium hians (Dg, Dm), Poa pratensis agg. Dominantní druhy: Calamagrostis epigejos (C), Eurhynchium hians (Dg, C). Vegetaci této skupiny není snadné zařadit do syntaxonomického systému. Nejčastěji se zřejmě jedná o ochuzená společenstva svazu Armerion elongatae . Tyto trávníky rostou nejen na výslunných suchých místech, ale i na vlhčích stanovištích, jako jsou příkopy nebo okolí rybníka. Jejich charakteristickým rysem je nízký počet druhů a velmi silná vrstva odumřelé rostlinné biomasy pokrývající povrch půdy. Pokryvnost bylinného i mechového patra je vysoká. Nejčastěji dominuje Eurhynchium hians , jehož pokryvnost dosahuje i hodnoty 5 podle Braun Blanquetovy stupnice . Zatímco vlhčí typy trávníků jsou alespoň jednou ročně posečeny, sušší někdy nebývají sečeny vůbec. Doprovodným jevem především u suchých typů trávníků jsou nálety semenáčků keřů a dřevin, dokonce i Malus sylvestris (C2). 8.1.6. Ruderalizované trávníky Diagnostické druhy: Arrhenatherum elatius (C, Dm), Brachythecium rutabulum , Convolvulus arvensis (C), Dactylis glomerata (C), Galium album agg. (C), Lamium album , Rumex thyrsiflorus , Taraxacum sect. Ruderalia (C). Konstantní druhy: Achillea millefolium agg., Arrhenatherum elatius (Dg, Dm), Carex hirta , Convolvulus arvensis (Dg), Dactylis glomerata (Dg), Elytrigia repens , Galium album agg. (Dg),
30 Poa pratensis agg., Silene latifolia ssp. alba , Taraxacum sect. Ruderalia (Dg), Veronica arvensis . Dominantní druhy: Arrhenatherum elatius (Dg, C). Tuto skupinu ruderalizované vegetace jsem nedokázala zařadit do syntaxonomického systému. Ruderalizované trávníky často rostou na místech bývalých skládek a výsypek, kde je půda obohacována živinami z rozkládajícího se organického materiálu a zároveň má pozměněné chemické složení a vlastnosti díky stavebnímu odpadu. Ruderalizované trávníky často rostou na svazích nad potoky a v příkopech u cesty, hojně jsou zastoupeny i na dalších místech ovlivněných eutrofizací: v blízkosti zahrádek, cest a chodníků. Do této skupiny patří i ruderalizované úhory. Bylinné patro má vysokou pokryvnost, zpravidla s dominancí druhu Arrhenatherum elatius . Pokud je zastoupeno i mechové patro, jeho pokryvnost je nízká. Většina těchto porostů bývá alespoň jednou ročně posečena. 8.1.7. Vegetace pasek Diagnostické druhy: Pinus sylvestris (C), Robinia pseudacacia . Konstantní druhy: Anthoxanthum odoratum , Carex hirta , Pinus sylvestris (Dg), Poa pratensis agg., Rumex acetosella . Dominantní druhy: – Společenstva pasek patří v menší míře k vegetaci svazu Corynephorion canescentis , většinou však spíše k vegetaci svazu Carici piluliferae Epilobion angustifolii . Jde o větší skupinu snímků zahrnující především vegetaci pasek různého stáří, ale i trávníky s nálety dřevin. Paseky na písku bývají před výsadbou sazenic povrchově upraveny. V písku jsou vyhrnuty brázdy, které pomáhají udržovat vlhkost, a tím podporují růst mladých stromků (zpravidla Pinus sylvestris ). Velmi brzy dochází k zarůstání těchto rýh travinobylinnou vegetací. V počátečních fázích sukcese dominují Cynodon dactylon a Rumex acetosella , později zejména Anthoxanthum odoratum , Calamagrostis epigejos , Carex hirta a Poa pratensis agg. Když je bylinný kryt dostatečně kompaktní a je díky němu v písku udržována vlhkost, začínají se objevovat mechy. Nejčastěji jsou to druhy Ceratodon purpureus , Dicranum polysetum a Scleropodium purum . Lišejníky nebývají v této vegetaci zastoupeny. Několik fytocenologických snímků této skupiny nepředstavuje typickou vegetaci pasek, ale trávníky s náletem dřevin. Zpravidla jsou vyvinuty na svažitém místě s odumřelou rostlinnou biomasou na povrchu půdy. Tento druhově chudý vegetační typ představují jednak suché trávníky na výslunných místech, jednak vlhké porosty na březích rybníků. Zatímco na vlhkých místech mechové patro nebývá zastoupeno, na suchých naopak mívá vysokou pokryvnost. Jen některé z těchto trávníků jsou sečeny.
31 Ve vegetaci pasek jsou zastoupeny i některé vzácné druhy, např. Festuca vaginata ssp. dominii (C1) a Veronica triloba (C2), ve vlhkých typech Viola pumila (C2) a V. stagnina (C2). 8.1.8. Synantropní vegetace polí a vinic Diagnostické druhy: Bromus tectorum , Capsella bursa-pastoris (C), Descurainia sophia , Elytrigia repens (C), Geranium pusillum (C). Konstantní druhy: Capsella bursa-pastoris (Dg), Cerastium holosteoides , Convolvulus arvensis , Elytrigia repens (Dg), Geranium pusillum (Dg), Poa pratensis agg., Veronica arvensis . Dominantní druhy: – Skupina zahrnuje vegetaci tříd Secalietea a Chenopodietea . Do této skupiny patří společenstva plevelů rostoucí na ručně obdělávaných políčkách nebo na okrajích větších polí, kam nezajíždí zemědělská technika. Dalšími typy stanovišť jsou vinice, sady a sešlapávané trávníky na výslunných místech na písku. I v této vegetaci lze sledovat sukcesní návaznost. Raná stadia představují společenstva plevelů rostoucí na polích, ve vinicích a na jiných místech, kde je půda rozorávána nebo bránována. Pokud je zásahem do vegetace pouze sečení (nejčastěji dvakrát ročně), pokračuje sukcese rozrůstáním zejména travinné vegetace. Ve vinicích jsou často oba typy managementu střídány a proto v nich lze najít různá sukcesní stadia podle momentálního způsobu hospodaření. Pokryvnost této vegetace je vysoká, mechové patro ale bývá zastoupeno jen v malé míře, a to v pozdějších sukcesních stadiích. 8.1.9. Synantropní vegetace úhorů Diagnostické druhy: Capsella bursa-pastoris (C), Chenopodium album agg. (C), Conyza canadensis (C), Descurainia sophia , Papaver rhoeas , Polygonum aviculare agg., Stellaria media , Tripleurospermum inodorum (C). Konstantní druhy: Capsella bursa-pastoris (Dg), Chenopodium album agg. (Dg), Conyza canadensis (Dg), Elytrigia repens , Lactuca serriola , Tripleurospermum inodorum (Dg). Dominantní druhy: – Větší část snímků této vegetace patří do třídy Chenopodietea . Vegetace úhorů roste především na polích, která již několik let nebyla rozorána. Tato vegetační skupina obsahuje největší počet fytocenologických snímků a je navazujícím sukcesním stadiem po plevelové vegetaci. Zatímco bylinné patro má vysokou pokryvnost, mechové často ani nebývá zastoupeno. Nejčastějším managementem je sečení jednou až dvakrát ročně a jen vzácně je vegetace ponechána bez zásahů. V úhorech roste i Veronica triloba (C2) a na vlhkých místech a zamokřených polích lze najít Alisma gramineum (C2), Allium angulosum (C2) a Lythrum hyssopifolia (C2).
32 8.1.10. Vlhké a podmáčené louky Diagnostické druhy: Alopecurus pratensis (C), Avenula pubescens , Calamagrostis epigejos (C), Campanula patula , Cardamine pratensis , Carex contigua , C. panicea , C. tomentosa , Centaurea jacea (C), Cerastium holosteoides (C), Cirsium canum (C), Cnidium dubium , Colchicum autumnale (C), Daucus carota , Equisetum arvense (C), Galium boreale (C), G . verum (C), Eurhynchium hians (C), Festuca rubra , Fragaria vesca , Fraxinus sp., Holcus lanatus (C), Lathyrus pratensis (C), Leucanthemum ircutianum , L . vulgare , Lotus corniculatus, Lychnis flos- cuculi , Molinia arundinacea , Potentilla reptans (C), Ranunculus acris (C), Sanguisorba officinalis (C), Serratula tinctoria (C), Stellaria graminea , Symphytum officinale (C), Trifolium campestre , T. pratense (C), Vicia cracca , V . tetrasperma . Konstantní druhy: Achillea millefolium agg., Alopecurus pratensis (Dg), Calamagrostis epigejos (Dg), Carex praecox , Centaurea jacea (Dg), Cerastium holosteoides (Dg), Cirsium canum (Dg), Colchicum autumnale (Dg), Equisetum arvense (Dg), Eurhynchium hians (Dg), Galium album agg., G. boreale (Dg), G. verum (Dg), Holcus lanatus (Dg), Lathyrus pratensis (Dg), Poa pratensis agg., Potentilla reptans (Dg), Ranunculus acris (Dg), Sanguisorba officinalis (Dg), Serratula tinctoria (Dg), Symphytum officinale (Dg), Trifolium pratense (Dg). Dominantní druhy: – Snímky této skupiny představují vegetaci svazů Alopecurion pratensis a Cnidion venosi . Skupina obsahuje snímky luk, které mají celoročně dostatek vláhy díky blízkosti rybníku nebo vodního toku. Na rozdíl od většiny ostatních vegetačních typů je pro tuto skupinu charakteristické, že hodnoty pokryvnosti jednotlivých druhů jsou velmi vyrovnané a nebývá přítomna dominanta. Vegetace je druhově bohatá, s vysokou pokryvností bylinného patra a nízkou pokryvností patra mechového. Louky jsou zpravidla alespoň jednou ročně sečeny a díky rychlému růstu jsou vyhledávaným úkrytem vysoké i spárkaté zvěře. Většina z nich je na jaře zaplavovaná. V oblasti vátých písků jižní Moravy není tento typ vegetace příliš zastoupen. Větší porosty vlhkých luk jsou vyvinuty na okraji lužního lesa v PR Stibůrkovská jezera u Tvrdonic a v PP Očovské louky u Hodonína, menší plochy podmáčených luk jsou v PR Písečný rybník u Milotic. Plošné zastoupení této vegetace je sice malé, roste v ní však několik vzácných druhů, např. Allium angulosum (C2), Carex melanostachya (C2), Cnidium dubium (C2), Dactylorhiza incarnata (C2), Scutellaria hastifolia (C2) a Viola pumila (C2). 8.1.11. Ruderalizované vlhké louky Diagnostické druhy: Arctium sp., Cirsium arvense (C), Galium aparine agg., Glechoma hederacea , Phragmites australis (C), Poa trivialis , Urtica dioica (C).
33 Konstantní druhy: Cirsium arvense (Dg), Phragmites australis (Dg), Poa pratensis agg., Urtica dioica (Dg). Dominantní druhy: – Vegetace této skupiny představuje jednak svaz Aegopodion podagrariae , jednak Phragmition communis . Ruderalizované vlhké louky, rákosiny, okraje rybníků a vlhké lemy jsou typickými příklady tohoto vegetačního typu. Nejčastějším stanovištěm bývá pás na okraji rybníka zarůstající ruderalizovanou vegetací nebo monodominantním porostem, nejčastěji rákosinou. V těchto druhově chudých porostech bývá výraznou dominantou Phragmites australis nebo Urtica dioica . Vegetace má většinou vysokou pokryvnost. Díky velkému množství odumřelé rostlinné biomasy pokrývající povrch půdy a také často celoročnímu podmáčení nebývá zastoupeno mechové patro. Porosty většinou nejsou sečeny. 8.1.12. Hlavní ekologické gradienty Základní rozložení snímků v rámci jednotlivých skupin v ordinačním diagramu DCA je zobrazeno na obrázku 4. V levé části diagramu je shluk různých vývojových stadií sukcese na píscích, do kterého se prolíná i vegetace pasek. V pravé horní části diagramu jsou zobrazeny oba typy vegetace vlhkých luk spolu s několika snímky vegetace pasek, zapsanými na vlhkých stanovištích. Pravá dolní část diagramu zobrazuje synantropní vegetaci. V diagramu jsou také zobrazeny pasivně proložené hodnoty pH a Ellenbergovy indikační hodnoty (dále v textu označované EIH) pro světlo, teplo, kontinentalitu, vlhkost, půdní reakci a živiny. Z diagramu jsou patrné hlavní ekologické faktory, kterými jsou jednotlivé vegetační typy limitovány. Zatímco pro psamofytní vegetaci je rozhodujícím ekologickým faktorem světlo, synantropní vegetace má vysoké nároky především na teplo a živiny. Ruderalizované typy vegetace suchých i vlhkých luk jsou velmi silně ovlivněny gradientem hodnot půdní reakce a vlhkosti, zatímco vegetace vlhkých a podmáčených luk je na gradientu vlhkosti závislá mnohem méně. Obrázek 5 ukazuje rozmístění druhů ve stejném diagramu; zobrazeny jsou pouze druhy s největší váhou. Při porovnání s obrázkem 4 je patrné, na které vegetační typy jsou jednotlivé druhy vázané. Gradient hodnot pH v těchto diagramech nekoreluje s gradientem EIH pro půdní reakci. Tento problém je podrobněji popsán v kapitole souhrn a diskuze, vzájemný vztah obou veličin je zobrazen v bodovém grafu (obr. 6).
34 22 5 115 116 121 101 117 125 112 122 126 113 118 73 97 104 103 105 40 vlhkost 81 120 98 20 99 106 68 119 14 100 92 108 102 69 123 71 67 84 70 78 64 110 74 75 28 63 46 94 77 3 30 66 6 111 13 65 29 27 1 5 80 půdní reakce 8 26 56 107 109 39 9 11 114 4 38 37 19 61 62 2 10 57 17 54 25 95 51 58 21 živiny 85 79 7 32 55 15 31 82 48 pH 93 86 světlo 72 45 41 83 76 59 47 34 87 60 88 44 89 49 36 33 kontinentalita 43 18 16 53 52 50 12 91 124 teplota 35 42 23 96 24 90 1 2 8
Obr. 4. Ordinační diagram DCA s pasivně promítnutými EIH. Označení vegetačních skupin je následující: = vegetace raných sukcesních stadií na písku, = vegetace pokročilých sukcesních stadií na písku, = suché trávníky na nenarušovaných píscích, = trávníky na písku, = druhově chudé trávníky, = ruderalizované trávníky, = vegetace pasek, = synantropní vegetace polí a vinic, = synantropní vegetace polí a úhorů, = vlhké a podmáčené louky, = ruderalizované vlhké louky.
35 6
Aloppra Holclan Cirscan Lathpra Galiver Poterep Eurhhia9 Sympoff Phraaus Sclepur9 Dactglo Galialb Carepra Bracrut9 Anthodo Carehir Pastsat vlhkost Teuccha Calaepi Cerahol Festrup Arrhela Euphcyp Planlan Urtidio Pinusyl7 Hypeper Equiarv Festovi půdní reakce Polypil9 Cladfur9 Poa pra Achimil Poa tri Cladran9 Trifrep Spermor Verbpho Rumacet Rumeace Cirsarv Cerapur9 živiny Corycan Potearg Tarasec Sclepol Silelat Bracalb9 Vicihir Bryuspe9 Artevul Cynodac Convarv Galiapa pH světlo Ceraglu Violarv Elytrep Veroarv Planmaj Fallcon Aperspi Lactser kontinentalita Gerapus Chenalb Conycan Polyavi teplota Descsop Stelmed Bromtec Erodcic Paparho Tripino Capsbur 1 2 8
Obr. 5. Ordinační diagram DCA s pasivně proloženými EIH a pH. Zobrazeny jsou pouze druhy s nejvyšší váhou. Pro lepší orientaci mají druhy mechového patra za zkratkou druhového názvu uvedeno číslo 9, juvenilní dřeviny číslo 7. Použité zkratky: Achimil = Achillea millefolium agg., Aloppra = Alopecurus pratensis , Anthodo = Anthoxanthum odoratum , Aperspi = Apera spica-venti , Arrhela = Arrhenatherum elatius , Artevul = Artemisia vulgaris , Bracalb = Brachythecium albicans , Bracrut = Brachythecium rutabulum , Bromtec = Bromus tectorum , Bryuspe = Bryum sp., Calaepi = Calamagrostis epigejos , Capsbur = Capsella bursa-pastoris , Carehir = Carex hirta , Carepra = C. praecox , Ceraglu = Cerastium glutinosum , Cerahol = C. holosteoides , Cerapur = Ceratodon purpureus , Chenalb = Chenopodium album agg., Cirsarv = Cirsium arvense , Cirscan = C. canum , Cladfur = Cladonia furcata , Cladran = C. rangiformis , Convarv = Convolvulus arvensis , Conycan = Conyza canadensis , Corycan = Corynephorus canescens , Cynodac = Cynodon dactylon , Dactglo = Dactylis glomerata , Descsop = Descurainia sophia , Elytrep = Elytrigia repens , Equiarv = Equisetum arvense , Erodcic = Erodium cicutaria , Euphcyp = Euphorbia cyparissias , Eurrhia = Eurhynchium hians , Fallcon = Fallopia convolvulus , Festovi = Festuca ovina , Festrup = F. rupicola , Galialb = Galium album agg., Galiapa = G. aparine agg., Galiver = G. verum , Gerapus = Geranium pusillum , Holclan = Holcus lanatus , Hypeper = Hypericum perforatum , Lactser = Lactuca serriola , Lathpra = Lathyrus pratensis , Paparho = Papaver rhoeas , Pastsat = Pastinaca sativa , Phraaus = Phragmites australis , Pinusyl = Pinus sylvestris , Planlan = Plantago lanceolata , Planmaj = Plantago major , Poapra = Poa pratensis agg., Poatri = P. trivialis , Polyavi = Polygonum aviculare agg., Polypil = Polytrichum piliferum , Potearg = Potentilla argentea , Poterep = P. reptans , Rumacet = Rumex acetosella , Rumeace = Rumex acetosa , Sclepol = Scleranthus polycarpos , Sclepur = S. purpureus , Silelat = Silene latifolia ssp. alba , Spermor = Spergula morisonii , Stelmed = Stellaria media , Sympoff = Symphytum officinale , Tarasec = Taraxacum sect. Ruderalia , Teuccha = Teucrium chamaedrys, Trifrep = Trifolium repens , Tripino = Tripleurospermum inodorum ,
36 Urtidio = Urtica dioica , Verbpho = Verbascum phoeniceum , Veroarv = Veronica arvensis , Vicihir = Vicia hirsuta , Violarv = Viola arvensis .
8.0
7.5
7.0
6.5
6.0
5.5
5.0 půdní reakce 4.5
4.0
3.5
3.0
2.5 3.5 4.0 4.5 5.0 5.5 6.0 6.5 7.0 7.5 8.0 8.5
pH Obr. 6. Bodový graf zobrazující vztah EIH pro půdní reakci (vertikální osa) a naměřené hodnoty pH (horizontální osa). 8.3. Trvalé plochy Během pěti let pozorování trvalých ploch se vyvíjelo jejich druhové složení i pokryvnost. Nárůst pokryvnosti vegetace jednotlivých ploch je zobrazen na obrázku 7 a průměrná pokryvnost je vyjádřena grafem na obrázku 8. Pokles pokryvnosti vegetace na trvalé ploše číslo 3 v roce 2004 byl způsoben mechanickým poškozením části plochy průchodem koně.
37 90
80
70
60
pokryvnost 2002 50 pokryvnost 2003 pokryvnost 2004 40 pokryvnost 2005
% pokryvnost pokryvnost 2006
30
20
10
0 plocha 1 plocha 2 plocha 3 plocha 4 Obr. 7. Graf pokryvností trvalých ploch během pěti let pozorování. Pokryvnost je uvedena v procentech plochy snímku.
80
70
60
50
průměr 40 směrodatná odchylka % pokryvnost 30
20
10
0 2002 2003 2004 2005 2006 Obr. 8. Sloupcový graf zobrazující průměrnou pokryvnost spočítanou z pokryvností všech čtyř ploch v daném roce.
38 Vývoj vegetace na trvalých plochách je znázorněn v tabulce 5. Většina druhů se během sukcese rozrůstala, zatímco druhy Convolvulus arvensis , Cynodon dactylon a Spergula morisonii naopak ustoupily. Některé druhy se objevily pouze v jediném roce. Tab. 5. Fytocenologická tabulka snímků trvalých ploch. Jednotlivé plochy jsou odděleny separátory, snímky každé trvalé plochy jsou řazeny za sebou podle časového vývoje (2002 až 2006). Namísto označení hodnot pokryvnosti 2m, 2a, 2b používám pouze písmena m, a, b. Číslo v hranaté závorce označuje vegetační patro: 6 = bylinné patro, 7 = juvenilní dřeviny, 9 = mechové patro. plocha 1 | 2 | 3 | 4
Carex hirta [6] ...+.|.....|.r.r+|..... Carex praecox [6] .+...|.....|.+...|..... Ceratodon purpureus [9] ...++|....+|...++|...+. Convolvulus arvensis [6] +++..|.....|+r+..|..... Corynephorus canescens [6] abaaa|mmama|mammm|1a11+ Cynodon dactylon [6] ++++.|.+...|.....|.+... Euphorbia cyparissias [6] .++++|.....|....r|..... Filago minima [6] +....|.....|.r...|..... Helichrysum arenarium [6] .r+r+|.....|..+++|..... Pinus sylvestris [7] rr...|++1am|+11aa|++++a Polytrichum piliferum [9] +bbb4|+a1+3|+bamb|+aab3 Robinia pseudacacia [7] .....|.....|rr...|..... Rumex acetosella [6] +..r.|.....|r..++|+.... Scleranthus perennis [6] .+.++|....+|++11+|.r... Scleranthus polycarpos [6] .+...|.....|.....|..... Spergula morisonii [6] ++...|+r...|+rr..|++++. Na obrázku 9 je ordinační diagram PCA, který graficky znázorňuje vzájemnou vazbu druhů a snímků trvalých ploch. Zejména je patrná silná vazba druhů Cynodon dactylon a Euphorbia cyparissias k trvalé ploše číslo 1. Monte Carlo test vlivu časové změny spočítaný pro parciální ordinaci analýzy redundance nebyl signifikantní. Jako kovariáty pro parciální ordinaci jsem použila kódy trvalých ploch.
39 1.5 1/02
1/03 1/04 Convarv Cynodac 3/02 Corycan Filamin 4/03 Spermor Euphcyp 1/05 Sclepol 2/03 4/02 Robipse7 Carepra 2/02 Rumeace 3/03 3/04 4/04 Scleper Heliare 1/06
2/04 Carehir Polypil9 4/05
Cerapur9
Pinusyl7 2/06
2/05 3/05 4/06 3/06 1.0 1.0 1.5
Obr. 9. Diagram PCA, zobrazující druhy i snímky trvalých ploch. Pro lepší orientaci mají druhy mechového patra za zkratkou názvu číslo 9, juvenilní dřeviny 7. Snímky jsou označeny číslem plochy a koncovým dvojčíslím roku, ke kterému se vztahují. Označení ploch je následující: = plocha 1, = plocha 2, = plocha 3, = plocha 4. Použité zkratky: Carehir = Carex hirta , Carepra = C. praecox , Cerapur = Ceratodon purpureus , Corycan = Corynephorus canescens , Convarv = Convolvulus arvensis , Cynodac = Cynodon dactylon , Euphcyp = Euphorbia cyparissias , Filamin = Filago minima , Heliare = Helichrysum arenarium , Pinusyl = Pinus sylvestris , Polypil = Polytrichum piliferum , Robipse = Robinia pseudacacia , Rumace = Rumex acetosella , Scleper = Scleranthus perennis , Sclepol = S. polycarpos , Spermor = Spergula morisonii . 8.4. Změna nelesní vegetace po třech desetiletích Po vyloučení skupin vegetace vlhkých a podmáčených luk a ruderalizovaných vlhkých luk jsem soubor 109 snímků aktuální vegetace spolu se 123 snímky ze 70. let rozdělila pomocí shlukové analýzy do 14 skupin (obr. 10). Levý shluk zahrnuje převážně snímky současné, pravý sdružuje téměř pouze snímky ze 70. let.
40 Názvy skupin jsem použila stejné jako v původním rozdělení vegetačních typů. U skupin snímků ze 70. let uvádím syntaxonomické názvy asociací, do nichž je zařadil Vicherek (1975), ale se jmény upravenými podle současné nomenklatury: Corniculario aculeatae Corynephoretum canescentis , Diantho serotini Festucetum vaginatae a Erysimo diffusi Agrostietum capillaris .
Obr. 10. Rozdělení souboru snímků ze 70. let a aktuálních snímků suché vegetace shlukovou analýzou. Černá čísla označují počet snímků ve skupině: v horní řadě počet snímků vegetace ze současnosti, v dolní řadě počet snímků ze 70. let. Červená čísla označují číslo skupiny a zastupují následující vegetační typy: 1 = vegetace raných a pokročilých sukcesních stadií na písku, 2 = suché trávníky na nenarušovaných píscích, 3 = Erysimo diffusi-Agrostietum capillaris , 4 = távníky na písku, 5 = druhově chudé trávníky a synantropní vegetace polí a vinic, 6 = vegetace pasek, 7 = ruderalizované trávníky, 8 = synantropní vegetace úhorů, 9 = Corniculario aculeatae Corynephoretum canescentis , 10 = Corniculario aculeatae Corynephoretum canescentis , 11 = Corniculario aculeatae Corynephoretum canescentis , 12 = Diantho serotini Festucetum vaginatae , 13 = Diantho serotini-Festucetum vaginatae , 14 = Diantho serotini- Festucetum vaginatae . Vzájemná podobnost skupin je zobrazena v ordinačním diagramu DCA na obrázku 11. Shluk vpravo tvoří téměř výhradně snímky ze 70. let, rozptýlenější body v levé části diagramu označují snímky vegetace ze současnosti. Nejpodobnější vegetaci ze 70. let je v diagramu těsně sousedící vegetace raných a pokročilých sukcesních stadií na písku a vegetace suchých trávníků na nenarušovaných píscích. Do tohoto shluku zasahuje i vegetace pasek a trávníků na písku. Shluk vlevo nahoře tvoří snímky synantropní vegetace úhorů, v levé dolní části diagramu se prolíná vegetace ruderalizovaných trávníků, druhově chudých trávníků a synantropní vegetace polí a vinic. V diagramu jsou také zobrazeny pasivně proložené EIH pro světlo, teplo, kontinentalitu, vlhkost, půdní reakci a živiny. Patrná je silná vazba typické psamofytní vegetace (zahrnující všechna stadia sukcese na písku) na hodnoty tepla, světla a kontinentality. Monte Carlo test vlivu časové změny spočítaný pro kanonickou korespondenční analýzu byl signifikantní.
41 10
124
23 96 91 90 24 44 89 87 50 12 49 35 52 36 53 88 43 33 42 16 82 21 76 60 48 34 59 83 18 93 51 47 79 61 31 45 26 39 vlhkost 72 9 teplota 86 32 85 95 10 37 4 41 15 19 58 55 7 80 62 30 13 25 54 17 3 63 38 půdní reakce 5 1 65 8 107 84 světlo 94 57 66 11 živiny 100 6 2 110 29 46 20 69 27 74 56 123 67 64 70 68 77 40 71 92 78 111 105 106 28 kontinentalita 120 119 103 81 14 73 22 115 104
101 2 2 12
Obr. 11. Ordinační diagram DCA pro soubor snímků ze 70. let a ze současnosti s pasivně proloženými gradienty EIH. Pro lepší přehlednost nejsou snímky ze 70. let v diagramu označeny čísly. Popis vegetačních skupin odpovídá původnímu dělení hlavních typů vegetace. Snímkům ze 70. let jsem ponechala názvy asociace, do níž je zařadil Vicherek, ale se jmény upravenými podle současné nomenklatury. Označení vegetačních skupin je následující: = vegetace raných a pokročilých sukcesních stadií na písku, =suché trávníky na nenarušovaných píscích, = Erysimo diffusi Agrostietum capillaris , = trávníky na písku, = druhově chudé trávníky a synantropní vegetace polí a vinic, = vegetace pasek, = ruderalizované trávníky, = synantropní vegetace úhorů, = Corniculario aculeatae Corynephoretum canescentis , = Corniculario aculeatae Corynephoretum canescentis , = Corniculario aculeatae Corynephoretum canescentis , = Diantho serotini Festucetum vaginatae , = Diantho serotini-Festucetum vaginatae , = Diantho serotini-Festucetum vaginatae . V diagramu DCA s pasivně proloženým gradientem hodnot pH (obr. 12) je jen část použitého souboru snímků: 55 ze současnosti a 29 ze 70. let. Ze snímků vegetace ze současnosti jsem vyloučila obě skupiny synantropní vegetace spolu s vegetací ruderalizovaných trávníků,
42 protože by díky eutrofizaci mohly výrazně změnit rozložení hodnot pH oproti psamofytní vegetaci. Ze snímků ze 70. let jsem použila všechny, u nichž bylo pH změřeno. Na obrázku 13 je graf znázorňující průměry hodnot pH pro oba tyto soubory snímků. Průměrné pH bylo sice ve snímcích ze 70. let nižší, hodnoty naměřené pro aktuální vegetaci jsou však více rozkolísané.
57 82 73 79 85 64
115 67 63 78 59 65 37 103 8 46 71 58 4 81 28 29 106 27 2 66 111 38 39 101 104 11 3 1 70 105 80 69 19 9 13 40 10 123 26 5 22 20 61 30 62 7 95 72 pH
110 1 4 2 8
Obr. 12. Ordinační diagram DCA pro soubor snímků ze 70. let a ze současnosti s pasivně proloženým gradientem pH. Pro lepší přehlednost nejsou snímky ze 70. let v diagramu označeny čísly. Popis vegetačních skupin odpovídá původnímu dělení hlavních typů vegetace. Snímkům ze 70. let jsem ponechala názvy asociace, do níž je zařadil Vicherek, ale se jmény upravenými podle současné nomenklatury. Označení vegetačních skupin je následující: = vegetace raných a pokročilých sukcesních stadií na písku, =suché trávníky na nenarušovaných píscích, = Erysimo diffusi Agrostietum capillaris , = trávníky na písku, = druhově chudé trávníky a synantropní vegetace polí a vinic, = vegetace pasek, = ruderalizované trávníky, = synantropní vegetace úhorů, = Corniculario aculeatae Corynephoretum canescentis , = Corniculario aculeatae Corynephoretum canescentis , = Corniculario aculeatae Corynephoretum canescentis , = Diantho serotini Festucetum vaginatae , = Diantho serotini-Festucetum vaginatae , = Diantho serotini-Festucetum vaginatae .
43 8.0
7.5
7.0
6.5
6.0 průměr průměr ± směrodatná odchylka pH 5.5 rozsah naměřených hodnot
5.0
4.5
4.0
3.5 aktuální vegetace 70. léta Obr. 13. Krabicový graf hodnot pH naměřených pro snímky vegetace ze současnosti a ze 70. let. 8.4. Změna psamofytní vegetace po třech desetiletích Na obrázku 14 je diagram DCA zobrazující soubor 68 nejpodobnějších snímků psamofytní vegetace (34 snímků ze 70. let a 34 snímků vegetace současné) bez ohledu na jejich lokalizaci. Dvojice jsem pro přehlednost sloučila do skupin podle původního rozdělení vegetačních typů. Snímky ze 70. let tak byly přiřazeny vegetačnímu typu na základě podobnosti k danému snímku aktuální vegetace. Podobnost psamofytní vegetace snímků ze 70. let a aktuální vegetace je největší u raných sukcesních stadií a suchých trávníků na nenarušovaných píscích. Na obrázku 15 jsou ve stejném diagramu DCA zobrazeny druhy s největší váhou spolu s pasivně promítnutými gradienty EIH. Na hodnoty světla jsou silně vázány druhy raných sukcesních stadií na písku. Druhy současné vegetace pokročilých stadií na písku a trávníků na písku jsou oproti jim nejpodobnějším typům vegetace ze 70. let více vázány na hodnoty gradientu živin a půdní reakce.
44 81 85 71 3.5
106
78 8 37 29 749 27 4 738 747 713 69 70 2 743 759 672 664 58 715 670 685 746 641 676 725 28 111 38 653 732 730 19 636 634 688 643 20 691 39 649 722 632 675 727 6 26 9 698 667 10 13 695 697 1 699 59 62 633 80 61 3 30
5
95 0.5 1.0 5.0
Obr. 14. Ordinační diagram DCA pro soubor nejpodobnějších snímků psamofytní vegetace. Snímky ze 70. let jsou označeny koncovým trojčíslím pořadového čísla v České národní fytocenologické databázi. Označení vegetačních skupin je následující: = vegetace raných sukcesních stadií na písku, = vegetace pokročilých sukcesních stadií na písku, = suché trávníky na nenarušovaných píscích, = trávníky na písku, = druhově chudé trávníky, = vegetace pasek, = synantropní vegetace polí a vinic.
45 5
Sclepur9
Anthodo Cladfur9 Teuccha Spermor Carehir vlhkost Festovi Rumacet Polypil9 Euphcyp Filamin Scleper Cerapur9 Poa pra Verodil Cladran9 Cladfol9 Corycan živiny Hypeper Myosstr Jasimon Festvag Hypncup9 Verbpho Agrovin Achimil Linagen Cladphy9 Cynodac Caresup Conycan Galiver Eryncam Heliare Verover Carepra Trifcam Thymser Centsto Cerasem Potearg Artecam Stipbor Festrup Festval Trifarv světlo Poteare Erysdif Calaepi kontinentalita půdní reakce Bracalb9
teplo 2 2 6
Obr. 15. Ordinační diagram DCA pro soubor nejpodobnějších snímků psamofytní vegetace. Zobrazeny jsou druhy s největší váhou a pasivně proložené gradienty EIH. Pro lepší orientaci mají druhy mechového patra za zkratkou názvu číslo 9. Použité zkratky: Achimil = Achillea millefolium agg., Agrovin = Agrostis vinealis , Anthodo = Anthoxanthum odoratum , Artecam = Artemisia campestris , Bracalb = Brachythecium albicans , Calaepi = Calamagrostis epigejos , Carehir = Carex hirta , Carepra = C. praecox , Caresup = C. supina , Centsto = Centaurea stoebe , Cerapur = Ceratodon purpureus , Cerasem = Cerastium semidecandrum , Cladfol = Cladonia foliacea , Cladfur = C. furcata , Cladphy = C. phyllophora , Cladran = C. rangiformis , Conycan = Conyza canadensis , Corycan = Corynephorus canescens , Cynodac = Cynodon dactylon , Galiver = Galium verum , Eryncam = Eryngium campestre , Erysdif = Erysimum diffusum , Euphcyp = Euphorbia cyparissias , Festovi = Festuca ovina , Festrup = F. rupicola , Festvag = F. vaginata , Festval = F. valesiaca , Filamin = Filago minima , Heliare = Helichrysum arenarium , Hypeper = Hypericum perforatum , Hypnucup = Hypnum cupressiforme , Jasimon = Jasione montana , Linagen = Linaria genistifolia , Myosstr = Myosotis stricta , Poapra = Poa pratensis agg., Polypil = Polytrichum piliferum , Poteare = Potentilla arenaria , Potearg = P. argentea , Rumacet = Rumex acetosella , Scleper = Scleranthus perennis , Sclepur = Scleropodium purum , Spermor = Spergula morisonii , Stipbor = Stipa borysthenica , Teuccha = Teucrium chamaedrys , Thymser = Thymus serpyllum , Trifarv = Trifolium arvense , Trifcam = T. campestre , Verbpho = Verbascum phoeniceum , Verodil = Veronica dillenii , Verover = V . verna .
46 Nejpodobnější dvojice snímků v rámci jedné lokality zobrazuje ordinační diagram na obrázku 16. Při této analýze jsem použila 26 dvojic snímků, které jsem rozdělila do skupin stejně jako v předchozím případě. Pro srovnání je na obrázku 18 stejný diagram, snímky jsou však do skupin rozděleny podle lokality. Snímky jednotlivých vegetačních skupin jsou v diagramu na obrázku 16 oproti předchozím diagramům rozloženy více rovnoměrně, pouze vegetace pasek je rozptýlená. Druhy s největší váhou jsou zobrazeny spolu s pasivně promítnutými EIH na obrázku 17.
634
759
758
711 659 722 682 645 643 71 670 661 81 734 672 658 725 709 59 68 653 685 665 70 738 58 106 9 699 695 111 697 10 698 691 13 29 4 38 755 28 78 39 2 5 26 19 61 27 1 8 3 0.5 3.0 1.0 6.0
Obr. 16. Ordinační diagram DCA pro soubor nejpodobnějších snímků psamofytní vegetace v rámci jedné lokality. Snímky ze 70. let jsou označeny koncovým trojčíslím pořadového čísla v České národní fytocenologické databázi. Označení vegetačních skupin je následující: = vegetace raných sukcesních stadií na písku, = vegetace pokročilých sukcesních stadií na písku, = suché trávníky na nenarušovaných píscích, = trávníky na písku, = vegetace pasek, = synantropní vegetace polí a vinic.
47 4
Trifcam Cerasem Festovi Achimil Armevul Agrocap Teuccha Trifarv Verover Euphcyp Anthodo Jasimon Cladfol9 Galiver Conycan
Thymser Rumacet Agrovin Sclepur9 Corycan Carehir Hypeper Artecam Cerapur9 Potearg Cladran9 Heliare vlhkost Caresup Festvag Verodil teplo Cladphy9 Scleper Filamin světlo půdní reakce Verbpho Cynodac Poteare Linagen Eryncam Polypil9 Cladfur9 Carepra Spermor živiny Poa pra Centsto Stipbor
Festrup Bryuspe9 kontinentalita Calaepi Bracalb9 1 1 7
Obr. 17. Ordinační diagram DCA pro soubor nejpodobnějších snímků psamofytní vegetace v rámci jedné lokality. Zobrazeny jsou druhy s největší váhou a pasivně proložené gradienty EIH. Pro lepší orientaci mají druhy mechového patra za zkratkou názvu číslo 9. Použité zkratky: Achimil = Achillea millefolium agg., Agrocap = Agrostis capillaris , Agrovin = A. vinealis , Anthodo = Anthoxanthum odoratum , Armevul = Armeria vulgaris , Artecam = Artemisia campestris , Bracalb = Brachythecium albicans , Bryuspe = Bryum species, Calaepi = Calamagrostis epigejos , Carehir = Carex hirta , Carepra = C. praecox , Caresup = C. supina , Centsto = Centaurea stoebe , Cerapur = Ceratodon purpureus , Cerasem = Cerastium semidecandrum , Cladfol = Cladonia foliacea , Cladfur = C. furcata , Cladphy = C. phyllophora , Cladran = C. rangiformis , Conycan = Conyza canadensis , Corycan = Corynephorus canescens , Cynodac = Cynodon dactylon , Eryncam = Eryngium campestre , Euphcyp = Euphorbia cyparissias , Festovi = Festuca ovina , Festrup = F. rupicola , Festvag = F. vaginata , Filamin = Filago minima , Galiver = Galium verum , Heliare = Helichrysum arenarium , Hypeper = Hypericum perforatum , Jasimon = Jasione montana , Linagen = Linaria genistifolia , Poapra = Poa pratensis agg., Polypil = Polytrichum piliferum , Poteare = Potentilla arenaria , Potearg = P. argentea , Rumacet = Rumex acetosella , Scleper = Scleranthus perennis , Sclepur = Scleropodium purum , Spermor = Spergula morisonii , Stipbor = Stipa borysthenica , Teuccha = Teucrium chamaedrys , Thymser = Thymus serpyllum , Trifarv = Trifolium arvense , Trifcam = T. campestre , Verbpho = Verbascum phoeniceum , Verodil = Veronica dillenii , Verover = V . verna .
48 634
759
758
711 645 722 682 734 661 658 71 670 685 68 81 672 659 725 59 643 709 70 699 653 738 58 665 106 9 698 697 111 691 695 10 13 39 38 4 28 78 29 755 19 2 5 61 27 26 1 8 3 0.5 3.0 1.0 6.0
Obr. 18. Ordinační diagram DCA pro soubor nejpodobnějších snímků psamofytní vegetace v rámci jedné lokality. Snímky ze 70. let jsou označeny koncovým trojčíslím pořadového čísla v České národní fytocenologické databázi. Označení vegetačních skupin je následující: = NPP Váté písky, = PP Vojenské cvičiště Bzenec, = Hodonín Pánov, = Rohatec (Soboňky), = okraj boru nebo průsek, = pískovna.
49 9. Souhrn a diskuze 9.1. Hlavní typy vegetace na nelesních stanovištích Popsané rozdělení vegetace do jedenácti skupin (obr. 3) charakterizuje základní vegetační typy nelesních stanovišť na Hodonínsku. Jsou to: vegetace raných sukcesních stadií na písku, vegetace pokročilých sukcesních stadií na písku, suché trávníky na nenarušovaných píscích, trávníky na písku, druhově chudé trávníky, ruderalizované trávníky, vegetace pasek, synantropní vegetace polí a vinic, synantropní vegetace úhorů, vlhké a podmáčené louky a ruderalizované vlhké louky. Pasivní proložení Ellenbergových indikačních hodnot (dále v textu EIH) a půdního pH v ordinačním diagramu DCA poukázalo na odlišný průběh gradientu hodnot pH a EIH pro půdní reakci (obr. 4). Gradient pH oproti očekávání koreluje spíše s gradientem EIH pro živiny. Při grafickém zobrazení poměru naměřených hodnot půdního pH a EIH pro půdní reakci není jejich vztah lineární (obr. 6). Tento rozdíl pravděpodobně způsobuje fakt, že EIH pro půdní reakci korespondují s celkovým obsahem vápníku v půdě více než s půdním pH (Schaffers & Sýkora 2000). Naproti tomu EIH pro živiny nevyjadřují pouze dostupnost živin, ale soubor více ekologických faktorů (Schaffers & Sýkora 2000) a zřejmě proto gradient půdního pH v diagramu koreluje více s gradientem živin než půdní reakce. 9.2. Trvalé plochy Vývoj vegetace trvalých ploch jsem sledovala po dobu pěti let, během nichž se měnila jejich druhová skladba a především vzrůstala pokryvnost. Plocha číslo 3 byla na jaře roku 2004 poškozena průchodem koně, z pozorování jsem ji přesto nevyloučila, protože disturbance jsou součástí dynamiky psamofytní vegetace (Vicherek 1975, Valachovič et al. 1995, Ellenberg 1996, Jentsch et al. 2002, Chytrý et al. 2007). Nárůst pokryvnosti byl nejnižší po sezoně 2003 (obr. 8), toto zpomalení vývoje vegetace patrně způsobily velmi nízké srážkové úhrny. V březnu, červnu a srpnu roku 2003 dokonce srážky nedosáhly ani poloviční hodnoty dlouhodobého průměru (www.chmu.cz). Nejmarkantněji se nárůst pokryvnosti projevoval v mechovém patře díky druhu Polytrichum piliferum ; v bylinném patře měl již od prvního roku pozorování nejvyšší pokryvnost Corynephorus canescens (tab. 5). Vysoká pokryvnost těchto dvou druhů je v počátečních fázích sukcese na píscích charakteristická, jak dokazují dřívější výzkumy (Klika 1931, Šeda 1957, Šmarda 1961a, Jentsch et al. 2002). Na trvalých plochách se postupně objevovaly nové druhy: Ceratodon purpureus , Helichrysum arenarium , Pinus sylvestris a Scleranthus perennis . Pro tyto druhy je typické, že se objevují v průběhu sukcese na písku již zpevněném díky druhu Corynephorus canescens
50 (Šmarda 1961b, Slavoňovský 1965, Jentsch et al. 2002). Convolvulus arvensis , Cynodon dactylon a Spergula morisonii naopak ustoupily. Ústup nebo vymizení některých terofytů a dokonce i druhů náročných na dusík zaznamenali i Kirmer & Mahn (2001) po dvou letech pozorování sukcese. Pomocí permutačního Monte Carlo testu pro parciální ordinaci RDA jsem zjistila, že vliv času na vegetační složení není signifikantní. Tento výsledek je jistě ovlivněn ústupem dříve jmenovaných druhů a náhodným výskytem některých druhů pouze v jediném roce. Může být ovlivněn i příliš krátkým časovým horizontem pozorování trvalých ploch. 9.3. Změna nelesní vegetace po třech desetiletích Rozdělení souboru snímků do skupin poukázalo na odlišnost snímků ze 70. let od snímků aktuální vegetace (obr. 10). Monte Carlo test vlivu časové změny byl signifikantní, při této analýze však poukazuje pouze na rozdílnost obou souborů snímků. Ta může být způsobena časovou změnou, ale také umístěním snímků na jiných plochách než v 70. letech (Herben & Münzbergová 2003). V ordinačním diagramu DCA (obr. 11) vytvořily snímky ze 70. let kompaktní shluk, protože jejich druhové složení je velmi podobné. Snímky aktuální vegetace oproti tomu nezahrnují pouze typickou psamofytní vegetaci, ale i její ruderalizovaná stadia a také více snímků polí a úhorů. Ekologická amplituda zastoupených druhů je proto širší a druhové složení některých snímků značně odlišné od typické psamofytní vegetace. Dokládá to i pasivní proložení EIH do tohoto ordinačního diagramu: psamofytní vegetace je závislá na hodnotách světla, tepla a kontinentality, zatímco hodnoty vlhkosti, půdní reakce a živin ovlivňují výskyt druhů ruderalizovaných trávníků, druhově chudých trávníků a synantropní vegetace. Přesto má jistě velký vliv i rozdílnost sběru dat. Mým cílem bylo popsat všechny typy vegetace na nelesních stanovištích a díky tomu jsem zapsala menší počet snímků typické psamofytní vegetace. V diagramu je vidět, že právě tyto snímky jsou druhovým složením velmi blízké vegetaci zapsané v 70. letech. Rozdíl v průměrných hodnotách pH u starých a nových snímků byl malý. Hodnoty naměřené u snímků aktuální vegetace byly rozkolísané, ale nejčastěji ležely mezi hodnotou 4 a 5 (obr. 13). Oproti tomu většina snímků ze 70. let měla pH vyšší než 5. Přestože bylo půdní pH v 70. letech zapsáno jen u malého souboru snímků, dá se z tohoto poměru vyvodit, že během třicetiletého časového intervalu nedošlo k výrazné změně půdního pH. 9.4. Změna psamofytní vegetace po třech desetiletích V ordinačním diagramu nejpodobnějších snímků (obr. 14) je patrný shluk psamofytní vegetace ze 70. let, přesto je již rozložení tohoto souboru snímků v ordinačním diagramu DCA více rovnoměrné.
51 Nejpodobnější druhovou skladbu si zachovala vegetace raných sukcesních stadií na písku a vegetace nenarušovaných trávníků na písku. Výrazně změněná se zdá být vegetace pasek, ale v tomto případě se pravděpodobně jedná pouze o rozdílnost přístupu ve výběru ploch pro zápis snímků. Ve snímcích vegetace pasek ze 70. let je vysoké zastoupení psamofytních druhů, já jsem snímkovala různé typy pasek bez ohledu na zastoupení psamofytů. Oproti původnímu zastoupení druhů se na píscích rozrůstají zejména Achillea millefolium agg., Calamagrostis epigejos a Poa pratensis agg. a z mechorostů Brachythecium albicans , Hypnum cupressiforme a Scleropodium purum (obr. 15 a 17). Tyto druhy jsou zastoupeny především v současné vegetaci pasek a trávníků na písku. Je proto možné, že rozdíl způsobuje pouze nepoměr počtu snímků tohoto typu vegetace ze 70. let a ze současnosti. Obecně lze říci, že proti druhovému složení psamofytní vegetace v 70. letech vzrostlo zastoupení druhů náročných na živiny, vlhkost a půdní reakci. Tento trend je patrný z ordinačních diagramů s pasivně proloženými EIH. Pro udržení psamofytní vegetace i do budoucna je třeba na otevřených písčinách aplikovat vhodný management, jako je tomu například v PP Vojenské cvičiště Bzenec. Zejména je důležité mechanické narušování svrchní vrstvy písku, například jejím vyhrnutím nebo projížděním těžkou technikou.
52 10. Literatura David P., Soukup V., Dobrovolná V. et al. (2003): Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku: Pálava a Břeclavsko. S a D, Praha. Demek J. (1965): Vnitrokarpatské pánve. In: Demek J. et al., Geomorfologie Českých zemí, Nakladatelství Československé akademie věd, Praha: 231–234. Ellenberg H. (1996): Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamischer und historischer Sicht. Eugen Ulmer Verlag, Stuttgart. Ellenberg H., Weber H. E., Düll R., Wirth W., Werner W. & Paulißen D. (1992): Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. Ed. 2. Scr. Geobot. 18: 1–258. Grulich V. (1987): Fytogeografická charakteristika jihomoravských písků. Zpr. Čs. Bot. Společ., 22, mater. 6: 75–79. Grulich V. (1995): Přírodní poměry nejjižnější Moravy a Záhorské nížiny. Zpr. Čs. Bot. Společ., 30/1: 7–12. Grulich V., Antonín V. & Danihelka J. (2002): Národní přírodní památka Váté písky u Bzence. Botanický průvodce. Česká botanická společnost, Praha. Hennekens S. M. & Schaminée J. H. J. (2001): TURBOVEG, a comprehensive data base management system for vegetation data. J. Veg. Sci. 12: 589–591. Herben T. & Münzbergová Z. (2003): Zpracování geobotanických dat v příkladech. Část I. Data o druhovém složení. Praha. Holub J. & Procházka F. (2000): Red list of vascular plants of the Czech Republic – 2000. Preslia, 72: 187–230. Chytrý M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha. Chytrý M. & Rafajová M. (2003): Czech National Phytosociological Database: basic statistics of the available vegetation plot data. Preslia 75: 1–15. Chytrý M. & Tichý L. (2003): Diagnostic, constant and dominant species of vegetation classes and alliances of the Czech Republic: a statistical revision. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun. Biol., 108: 1–231. Jentsch A., Friedrich S., Beyschlag W. & Nezadal W. (2002): Significance of ant and rabbit disturbances for seedling establishment in dry acidic grasslands dominated by Corynephorus canescens . Phytocoenologia, 32/4: 553–580. Kirmer A. & Mahn E. G. (2001): Spontaneous and initiated succession on unvegetated slopes in the abandoned lignite mining area of Goitsche, Germany. Appl. Veg. Sci. 4: 19–27. Klika J. (1931): O rostlinných společenstvech a jejich sukcesi na obnažených písečných půdách lesních ve středním Polabí. Sborn. Čs. Akad. Zeměd. 6A/89, 2: 277– 302.
53 Krippelová T. & Krippel E. (1956): Vegetačné pomery Záhoria. 1. Viate piesky. Slovenská Akadémia vied, Bratislava. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. Kučera J. & Váňa J. (2003): Check and Red List of bryophytes of the Czech Republic. Preslia, 75: 193–222. McCune B. & Mefford M. J. (1999): PC ORD. Multivariate analysis of ecological data. Version 4. MjM Software Design, Gleneden Beach. Moravec J. [ed.] (1994): Fytocenologie (Nauka o vegetaci). Academia, Praha. Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2, Severočes. Přír., Litoměřice, append. 1995: 1–206. Mucina L., Grabherr G. & Ellmaar T. (1993): Die Pflanzengesellschaften Österreichs. Teil I. Anthropogene Vegetation. Gustav Fischer Verlag Jena, Stuttgart, New York. Nožička J. (1957): Přehled vývoje našich lesů. Státní zemědělské nakladatelství, Praha. Pott R. (1995): Die Pflanzengesellschaften Deutschlands. Eugen Ulmer Verlag, Stuttgart. Quitt E. (1984): Klima jihomoravského kraje. Kabinet zeměpisu KPÚ v Brně, Brno. Rybníčková E. & Rybníček K. (1972): Erste Ergebnisse paläogeobotanischer Untersuchungen des Moores bei Vracov, Südmähren. Folia Geobot. Phytotax. 7: 285–308. Rychnovská Soudková M. (1961): Corynephorus canescens (L.) P. Beauv. (Physiologisch ökologische Studie einer Pflanzenart). Rozpr. Českoslov. Akad. Věd 71/8: 1–80. Řepka R. (1995): Floristické materiály z hodonínské části lesa Dúbrava. Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 30/1: 113–133. Řepka R. (1997): Příspěvek k flóře vracovsko bzeneckých písků. Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště 2: 58–79. Schaffers A. P. & Sýkora K. V. (2000): Reliability of Ellenberg indicator values for moisture, nitrogen and soil reaction: a comparison with field measurements. J. Veg. Sci. 11: 225– 244. Slavoňovský F. (1965): O zpevňujícím významu jednoletých psamofytů. Spisy Přírod. Fak. Univ. Brno L 26, 467/9: 435–468. Slavoňovský F. (1966): Soudržnost osypů a basí pískoven u žel. st. Strážnice Přívoz. Spisy Přírod. Fak. Univ. Brno L 30, M 23, 477/9: 341–355. Šeda Z. (1957): Biologické zpevňování vátých písků v území mezi Bzencem a Hodonínem. Stud. Kraj. Mus. Gottwaldov 3: 1–23. Šmarda F. (1961a): Rostlinná společenstva přesypových písků lesa Doubravy u Hodonína. Pr. Brněn. Zákl. Čs. Akad. Věd 33, 413/1: 1–56. Šmarda F. (1961b): Příspěvek k poznání sukcese na přesypových píscích v Dolnomoravském úvalu. Biológia 16: 611–614.
54 Šmarda J. (1963): Rozšíření xerothermních rostlin na Moravě a ve Slezsku 1. Geografický ústav ČSAV v Brně, Brno. ter Braak C. J. F. & Šmilauer P. (2002): CANOCO reference manual and CanoDraw for Windows user’s guide. Software for Canonical Community Ordination (version 4.5). Biometris, Wageningen & České Budějovice. Tichý L. (2002): JUICE, software for vegetation classification. J. Veg. Sci. 13: 451–453. Tomášek M. (1995): Atlas půd České republiky. Český geologický ústav, Praha. Valachovič M. [ed.] (1995): Rastlinné spoločenstvá Slovenska. 1. Pionierska vegetácia. Veda, Bratislava. Vězda A. & Liška J. (1999): Katalog lišejníků České republiky. Institute of Botany, Academy of Sciences of the Czech Republic, Průhonice. Vicherek J. (1975): Synekologická charakteristika psamofytní vegetace jižní Moravy. MS., Katedra biologie rostlin Přírodovědecké fakulty University J. E. Purkyně v Brně, Brno. Westhoff V. & van der Maarel E. (1978): The Braun Blanquet approach. In: Whittaker R. H. [ed.], Classification of plant communities. W. Junk, Hague, pp. 289–399. Internetové stránky: www.chmu.cz www.geodezie.cz www.mapy.cz www.statsoft.cz Turistické mapy: č. 88: Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, Soubor turistických map 1:50 000 (2001). 2. vydání. Klub českých turistů. č. 91: Slovácko – Hodonínsko, Soubor turistických map 1:50 000 (1997). 1. vydání. Klub českých turistů. č. 92: Slovácko – Bílé Karpaty, Soubor turistických map 1:50 000 (2001). 3. vydání. Klub českých turistů.
55 11. Přílohy 11.1. Fytocenologické tabulky Tab. 6. Fytocenologická tabulka snímků psamofytní vegetace a vegetace pasek. Barevně jsou vyznačeny bloky diferenciálních druhů, druhy jsou řazeny podle klesající věrnosti skupině. Separátory oddělují jednotlivé vegetační skupiny: 1 = vegetace raných sukcesních stadií na písku, 2 = vegetace pokročilých sukcesních stadií na písku, 3 = suché trávníky na nenarušovaných píscích, 4 = vegetace pasek. Namísto označení hodnot pokryvnosti 2m, 2a, 2b používám pouze písmena m, a, b. Číslo v hranaté závorce označuje vegetační patro: 6 = bylinné patro, 7 = juvenilní dřeviny, 9 = mechové patro. Druhy zastoupené pouze v jediném snímku jsou v abecedním pořadí uvedeny pod tabulkou. skupina 1 | 2 | 3 | 4
| | 1| 1111 číslo snímku 225567| 112267|1336661| 12345667778880001 1248798928|9096890|3893451|712767671391251465
Filago minima [6] ..+.++++++|...... |.++....|...... +...... Scleranthus perennis [6] .1.1+...r.|...... |...... |...... Spergula morisonii [6] ++1+++r+.+|...... |.+++1+.|...+...+++...... Scleranthus polycarpos [6] ++r++.+1..|..+....|.+.....|.r.+..1.....+..... Bromus tectorum [6] ..r...+1..|...... |...... |...... Corynephorus canescens [6] ..amba3++b|...... r|+aa...+|...r...... Polytrichum piliferum [9] 5bb133..b4|m.+.b.a|+..+...|...... a...... Trifolium alpestre [6] 1...... +.|...... |...... |...... Cetraria aculeata [9] ....+1....|...... |...... |...... Lactuca serriola [6] ...... r+.|...... |...... |...... Teucrium chamaedrys [6] ...... |++...3m|...... |...... +...... Achillea millefolium agg. [6] ...... b.|1++1.+m|1...... |+.r...... +....+. Galium verum [6] ...... |+..+.++|m...... |...... Cladonia rangiformis [9] .....+....|.a+3..3|...... |...... +...... Brachythecium albicans [9] m...... |3bab...|...... |.1...... Plantago lanceolata [6] ...... +.|+r+...+|...... |+...... Hypnum cupressiforme [9] ...... |...b.bb|...... |...+...... Dianthus pontederae [6] ...... |...r.++|...... |...... +...... Eryngium campestre [6] ...... |++.m..r|..+...+|...... Festuca rupicola [6] 1...... +.|.1++.bb|...... +|...... +....+...b+ Hypericum perforatum [6] +...+...+.|+++1+++|++++..1|.+r...... +.+....++ Polytrichum juniperinum [9] ...... |..+...+|...... |...... Sedum acre [6] ...... |..1...a|...... |...... Silene viscosa [6] ...... |.++....|...... |...... Carex praecox [6] a+...... b.|r..b1.a|...... m|...... m...... Potentilla arenaria [6] ...... |m+1....|+...... |a+...... Echium vulgare [6] ...... +.|..+..++|...... |...... +....+....+. Carex supina [6] a...... |1+..+.m|+++....|...... Cynodon dactylon [6] +11.a.+m.+|+++a.++|+.r....|...+..+...m.++.... Rumex acetosella [6] ...++++++.|1++rr++|++a..++|.a++m+..1..+++..+. Verbascum phoeniceum [6] a...... |.1+.++.|m+1....|...... +...... Jasione montana [6] ...... |...... |.++...+|...... Ceratodon purpureus [9] ....3m...+|m.m.b+.|b335544|.+.....+am...... Cerastium glutinosum [6] ...... m.|+++....|rmm..++|+1...... Linaria genistifolia [6] ...... |...++..|+++....|...... Stipa borysthenica [6] b...... |...... |.1b....|...... Robinia pseudacacia [7] ...... |...... |...... |...+.1.+..r.+r.... Convolvulus arvensis [6] ...... |...... |...... |.+..+r...... +.. Dactylis glomerata [6] ...... |...... |...... |+++...... + Viola canina [6] ...... |...... |...... |..+...... 1.+.....r Veronica officinalis [6] ...... |...... |...... |..r.....+1...... 1 Symphytum officinale [6] ...... |...... |...... |..+...... +..m Polygonum aviculare agg. [6] ...... |...... |...... |1....r...... r..... Pinus sylvestris [7] ...+rr...a|...... |...aa.r|.+.+a1.ara+1r+...r Scleropodium purum [9] ...... |...... |.....1.|...... ma.5....4m Carex acutiformis [6] ...... |...... |...... |...... b5..
56 Tab.6. pokračování | 1| 1111 225567| 112267 1336661| 12345667778880001 1248798928|9096890 3893451|712767671391251465
Persicaria hydropiper [6] ...... |...... |...... |...... ++.... Betonica officinalis [6] ...... |...... |...... |..m...... + Crataegus species [7] ...... |...... |...... |..+...... + Echinochloa crus-galli [6] ...... |...... |...... |...... b.+..... Geum urbanum [6] ...... |...... |...... |..+...... + Clinopodium vulgare [6] ...... |...... |...... |..+...... + Frangula alnus [7] ...... |...... |...... |...... 1.....+ Fragaria vesca [6] ...... |...... |...... |..a...... 1 Armeria vulgaris [6] ...... |...... |...... |...... +....+. Poa palustris [6] ...... |...... |...... |.....+...... b Calluna vulgaris [6] ...... |...... |...... |...... am...... Ranunculus acris [6] ...... |...... |...... |..+...... + Quercus petraea agg. [7] ...... |...... |...... |...... +...... a Taraxacum sect. Ruderalia [6] ...... |...... |...... |+...... r Prunus species [7] ...... |...... |...... |..+...... 1 Luzula multiflora [6] ...... |...... |...... |...... +...... + Solanum nigrum [6] ...... |...... |...... |...... r.1..... Festuca rubra [6] ...... |...... |...... |..+...... + Holcus lanatus [6] ...... |...... |...... |.m+...... Silene latifolia ssp. alba [6] ...... |...... |...... |.....+...... r..... Glechoma hederacea [6] ...... |...... |...... |..+...... + Fallopia convolvulus [6] ...... |...... |...+++.|.....+.++.+r4+.... Arrhenatherum elatius [6] ...... |.....+.|+...... |....++...r...... a+ Dicranum polysetum [9] ...... +|...... |.....+.|...... +mb...... a. Carex hirta [6] +....r+...|.+.+++.|++1...+|.r1+.+..++aa.+.+mm Viola arvensis [6] ...... |.m...+.|+...... |+1..+.+.+...... Stellaria media [6] ...... |...... |.....+.|.....+....+...... Anthoxanthum odoratum [6] ...... m|.11.++b|.11ab1+|.a+..111+m+1+...+m Calamagrostis epigejos [6] ...... ++|+..1.a.|...33b.|.a..+a+b..+.b...+. Bromus hordeaceus [6] ...... r.|...... |...... |1...... Poa pratensis agg. [6] a.r.....m+|++++++m|++1+++.|+a+r.+3amama.+.+.+ Arabidopsis thaliana [6] ...... |.+.....|.+.....|+r...... Vicia angustifolia [6] ...... |.+.....|...... |..+...... Cladonia rei [9] ...... |...... |3...... |...... +...... Plagiomnium affine [9] ...... |.....+.|...... |..+...... Pimpinella saxifraga [6] ...... |.....+.|...... |...... +...... Cladonia fimbriata [9] ...... |...... |+...... |...... m...... Thymus pulegioides [6] ...... |..1....|...... |...... +...... Thymus praecox [6] ...... |...... m|...... |...... a...... Conyza canadensis [6] ...... ra..|..+....|.rr....|.....+...... Silene otites [6] ...... |+...... |+...... |...... Cladonia furcata [9] ....b.....|..+3..m|.1....+|...... a...... b. Centaurea stoebe [6] +...... |...a1.+|+.+....|...... Artemisia campestris [6] r...m.....|...... |1...... |...... Betula pendula [7] ...... 1|...... |....1..|...... +...... Cladonia macilenta [9] ...... |....3..|.+.....|...... Veronica dillenii [6] .+.1...... |.+.....|1+.....|++...... Elytrigia intermedia [6] ...... +.|...... |+...... |...... r. Festuca vaginata ssp . dominii [6] ma...... |...a...|.3m....|...... +...... Senecio viscosus [6] ...... +..|...... |....r..|...... Cladonia cervicornis [9] ....+.....|...... |.m.....|...... Spergula pentandra [6] m...... |...... |..+....|...... Helichrysum arenarium [6] +...... |a...+..|.++....|...... Chenopodium album agg. [6] ...... r..|...... |....r..|...... Thymus serpyllum [6] +...... |m1.....|.1m...+|...... Cerastium brachypetalum [6] +...... |...... |.++....|.+...... Euphorbia cyparissias [6] ...... |1r....m|+++...+|...... +..1...r+r Seseli osseum [6] +...... |...... |..1....|...... Myosotis ramosissima [6] ...... |.1..+..|+++....|r++...... Medicago minima [6] ...... +.|.r.....|...... |r...... Thymus pannonicus [6] ...... a.|.....+.|...... |...... Cladonia subulata [9] ....m+....|+...+..|+...... |...... Festuca ovina [6] ...... +b|3b..4..|.....1.|....b...a...... Anchusa officinalis [6] ...... +.|...+...|...... |...... Bryum species [9] a...... |+a.....|b...... |...... Cladonia foliacea [9] ....++....|....m..|.m.....|...... Potentilla argentea [6] +...... b.|...m.++|..+...+|...... +.
57 Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: Agrimonia eupatoria [6] 22: +; Agrostis gigantea [6] 82: +; Agrostis stolonifera [6] 115: +; Agrostis vinealis [6] 70: +; Ajuga reptans [6] 7: r; Anthemis austriaca [6] 62: r; Apera spica-venti [6] 22: +; Arabis glabra [6] 57: +; Artemisia vulgaris [6] 26: b; Berteroa incana [6] 62: +; Brachypodium sylvaticum [6] 115: +; Brachythecium rutabulum [9] 22: +; Bromus erectus [6] 8: 1; Campanula patula [6] 115: +; Carex contigua [6] 115: m; Carex pallescens [6] 115: b; Carex tomentosa [6] 115: +; Carpinus betulus [7] 115: m; Centaurea cyanus [6] 1: +; Cephaloziella divaricata [9] 28: m; Cerastium arvense [6] 104: r; Cerastium holosteoides [6] 69: +; Chelidonium majus [6] 57: 1; Chondrilla juncea [6] 28: r; Cirsium canum [6] 22: +; Cladonia coniocraea [9] 28: a; Colchicum autumnale [6] 22: +; Corispermum leptopterum [6] 59: +; Crepis tectorum [6] 59: +; Deschampsia cespitosa [6] 46: 1; Dianthus carthusianorum [6] 111: +; Diploschistes muscorum [9] 38: +; Elytrigia repens [6] 71: +; Epilobium angustifolium [6] 67: +; Erigeron species [6] 27: +; Erodium cicutarium [6] 62: +; Erophila verna [6] 39: +; Erysimum diffusum [6] 62: +; Fagus sylvatica [7] 57: +; Festuca brevipila [6] 19: 3; Festuca pratensis [6] 22: +; Filipendula vulgaris [6] 22: 1; Gagea pratensis [6] 39: r; Galeopsis pubescens [6] 57: +; Galium aparine agg. [6] 104: +; Galium glaucum [6] 22: m; Galium palustre [6] 115: m; Galium uliginosum [6] 22: +; Hieracium lachenalii [6] 115: +; Hieracium pilosella [6] 1: +; Holcus mollis [6] 71: +; Holosteum umbellatum [6] 11: +; Humulus lupulus [6] 104: a; Hylotelephium maximum [6] 1: +; Hypochaeris radicata [6] 71: +; Impatiens noli-tangere [6] 57: r; Juncus conglomeratus [6] 115: +; Lamium maculatum [6] 11: +; Lathyrus pratensis [6] 22: m; Lepidium ruderale [6] 62: +; Leucanthemum vulgare [6] 115: +; Lysimachia nummularia [6] 115: +; Lythrum salicaria [6] 101: +; Medicago lupulina [6] 9: +; Molinia arundinacea [6] 73: +; Onopordum acanthium [6] 62: a; Ornithogalum kochii [6] 10: 1; Peltigera didactyla [9] 111: +; Persicaria maculosa [6] 82: +; Petrorhagia prolifera [6] 62: +; Phalaris arundinacea [6] 22: a; Phragmites australis [6] 101: 1; Poa annua [6] 7: +; Poa compressa [6] 66: +; Poa nemoralis [6] 8: 1; Populus species [7] 59: 1; Potentilla anglica [6] 22: 1; Potentilla collina [6] 1: r; Prunella vulgaris [6] 115: +; Quercus cerris [7] 22: +; Quercus robur [7] 78: +; Ranunculus illyricus [6] 10: 1; Rumex acetosa [6] 46: +; Sagina procumbens [6] 7: +; Saponaria officinalis [6] 13: +; Senecio jacobaea [6] 39: +; Seseli annuum [6] 111: +; Setaria pumila [6] 28: r; Setaria viridis [6] 85: +; Sisymbrium altissimum [6] 26: 1; Solidago canadensis [6] 115: r; Solidago gigantea [6] 115: +; Stellaria graminea [6] 22: +; Stipa pennata [6] 111: a; Tragopogon dubius [6] 62: +; Trifolium arvense [6] 111: +; Trifolium dubium [6] 22: r; Veronica triloba [6] 11: +; Veronica verna [6] 19: r; Veronica vindobonensis [6] 22: +; Vicia lathyroides [6] 62: +; Vicia tetrasperma [6] 22: +; Vincetoxicum hirundinaria [6] 115: +; Viola pumila [6] 22: +; Viola stagnina [6] 22: +; Viola tricolor [6] 38: r; Weissia species [9] 22: +. Lokality: 1 Bzenec,východně od žel. zastávky Bzenec přívoz u označení žel. trati 118,6 2 Bzenec,východně od žel. zastávky Bzenec přívoz u označení žel. trati 118,4 3 Bzenec, PP Vojenské cvičiště Bzenec cca 2,3 km JV od kostela v Bzenci 7 Břeclav, Boří les, cca 1,5 km Z od žel. zastávky Boří les jižně od žel. trati Valtice Břeclav 8 Bzenec, les Doubrava cca 2 km J od bzeneckého kostela, na Z straně Pěchotní střelnice Bzenec 9 Hodonín, část Pánov, Hrubá louka cca 2,5 km SSV od železničního nádraží Hodonín 10 Hodonín, část Pánov, Hrubá louka cca 2,7 km SSV od žel. nádraží Hodonín 11 Břeclav, Boří les cca 2,3 km Z od žel. zastávky Boří les, severně od žel. trati Valtice Břeclav 13 Rohatec, nepoužívaná trať z Ratíškovic do Rohatce cca 400 m SV od žel. zastávky Rohatec 19 Hodonín, část Pánov, Hrubá louka cca 4 km SSV od žel. nádraží Hodonín 22 Břeclav, Boří les, louka u Rendezvous, cca 2,5 km SV od kostela ve Valticích 26 Bzenec, PP Vojenské cvičiště Bzenec cca 2,5 km JV od bzeneckého kostela 27 Bzenec, PP Vojenské cvičiště Bzenec cca 2,5 km JV od bzeneckého kostela 28 Bzenec, NPP Váté písky, cca 1,5 km JZ od žel. zastávky Bzenec přívoz
58 29 Bzenec, PP Vojenské cvičiště Bzenec, cca 3 km JV od bzeneckého kostela 37 Bzenec, NPP Váté písky, cca 2 km JZ od žel. zast. Bzenec přívoz na S straně kolejí Hodonín Zlín 38 Bzenec, NPP Váté písky, cca.2 km JZ od žel. zast. Bzenec přívoz na S straně kolejí Hodonín Zlín 39 Bzenec, NPP Váté písky, cca.2 km JZ od žel. zast. Bzenec přívoz na J straně kolejí Hodonín Zlín 46 Ratíškovice, necelý 1 km SSV od ratíškovického kostela 57 Bzenec, cca 1,5 km VVJ od žel. zastávky Bzenec Olšovec 58 Bzenec, pískovna cca 1 km SV od žel. zastávky Bzenec přívoz 59 Bzenec, pískovna cca 1 km SV od žel. zastávky Bzenec přívoz 62 Hodonín, část Pánov, Hrubá louka cca 4 km S od kostela v Hodoníně 63 Bzenec, les Doubrava cca 2,5 km JJZ od bzeneckého kostela 64 Bzenec, les Doubrava cca 2,5 km JJZ od bzeneckého kostela 65 Bzenec, les Doubrava cca 3 km JJZ od bzeneckého kostela 66 Bzenec, les Doubrava cca 3,5 km J od bzeneckého kostela 67 Bzenec, les Doubrava cca 3,5 km J od bzeneckého kostela 69 Hodonín, část Pánov, Hrubá louka cca 4,5 km od kostela v Hodoníně 70 Hodonín, část Pánov, Hrubá louka cca 4,5 km od kostela v Hodoníně 71 Vracov cca 2,5 km JJZ od vracovského kostela, lesní silnice z Vracova do Vacenovic 73 Bzenec, les Doubrava cca 2,5 km J od vracovského kostela 78 Bzenec, les Doubrava cca 4 km J od vracovského kostela 79 Bzenec, les Doubrava cca 3 km ZZS od žel. zast. Bzenec přívoz 81 Rohatec, 2 km SSV od žel. zastávky Rohatec kolonie 82 Bzenec, les Doubrava, cca 3 km JJV od bzeneckého kostela 85 Vacenovice, necelý 1,5 km JJV od vacenovického kostela 101 Vracov, cca 1 km Z od vracovského kostela, na S okraji rybníku Rašelina 104 Soboňky, cca 1,5 km SV od žel. zastávky Rohatec, na Z okraji prostředního rybníku 106 Soboňky, cca 1,8 km SV od žel. zastávky Rohat 111 Bzenec, NPP Váté písky cca 3,5 km JZ od žel. zast. Bzenec přívoz na J straně kolejí 115 Mutěnice, cca 2,5 km V od mutěnického kostela, V od Mutěnických rybníků (Zbrodský, Výtažník) Tab. 7. Fytocenologická tabulka snímků vegetace suchých trávníků. Barevně jsou vyznačeny bloky diferenciálních druhů, druhy jsou řazeny podle klesající věrnosti skupině. Separátory oddělují jednotlivé vegetační skupiny: 1 = trávníky na písku, 2 = druhově chudé trávníky, 3 = ruderalizované trávníky. Namísto označení hodnot pokryvnosti 2m, 2a, 2b používám pouze písmena m, a, b. Číslo v hranaté závorce označuje vegetační patro: 6 = bylinné patro, 7 = juvenilní dřeviny, 9 = mechové patro. Druhy zastoupené pouze v jediném snímku jsou v abecedním pořadí uvedeny pod tabulkou. skupina 1 | 2 | 3
| 1111| 1111 číslo snímku 36789|240012|111258990012 3501205|003503|457544240790
Brachythecium albicans [9] 4433545|a.....|..a...... Cynodon dactylon [6] 1+++..m|...... |...... Festuca rupicola [6] .++4..3|...... |...... Berteroa incana [6] .+.r..+|...... |...... Cladonia furcata [9] a1...+.|...... |......
59 Tab. 7. pokračování | 1111| 1111 36789|240012|111258990012 3501205|003503|457544240790
Trifolium arvense [6] .+r.+.+|....+.|...... Potentilla argentea [6] aar+b..|+...a.|...+...... Eryngium campestre [6] +r.+...|...... |..+...... Potentilla arenaria [6] ..1+.+.|...... |..+...... Hypericum perforatum [6] ++1+...|..1...|..+...... Veronica verna [6] ...++..|...... |...... Verbascum phlomoides [6] r+.....|...... |...... Arabidopsis thaliana [6] ..+.+..|...... |...... Cladonia rangiformis [9] ..m+...|...... |...... Myosotis ramosissima [6] ..+.+..|...... |...... Sedum acre [6] ...+..+|...... |...... Erysimum diffusum [6] .r....+|...... |...... Rumex acetosella [6] ...1++.|.r....|...... Carex praecox [6] .1mm...|.....m|...... Cerastium glutinosum [6] ...+1+.|...... |.+...... +.. Chondrilla juncea [6] .r.1...|...... |.r...... Eurhynchium hians [9] ...... |.am553|.....++..... Teucrium chamaedrys [6] ...... |b..1..|...... Euphorbia cyparissias [6] r....1.|+..+++|+...... Arrhenatherum elatius [6] ...... |....+m|4b334m+3b3b3 Taraxacum sect. Ruderalia [6] ...... |..r..+|.+.+++++++++ Lamium album [6] ...... |...... |+...1.a..+++ Artemisia vulgaris [6] ...... |...... |...++++.++.. Galium album agg. [6] ...... |.a...+|1..+.mbmaaa1 Cirsium arvense [6] ...... |...... |....++1...b+ Trifolium repens [6] ...... |...... |.....++11+.. Dactylis glomerata [6] ...... +|.m....|+....+a+a+++ Vicia cracca [6] ...... |...... |r.....+...++ Brachythecium rutabulum [9] ...... |...... |b+a....m.... Glechoma hederacea [6] ...... |...... |...... +.+++. Equisetum arvense [6] ...... |.+....|...+.m+.a.++ Lotus corniculatus [6] ...... |...... |...1.+..1... Ranunculus repens [6] ...... |...... |...... +1+... Potentilla anserina [6] ...... |...... |.....++.r... Carduus acanthoides [6] ...... |...... |+..+.....1.. Lactuca serriola [6] ...... |...... |...+++...... Papaver rhoeas [6] ...... |...... |.r.a+...... Veronica chamaedrys [6] ...... |...... |...... m...++ Rubus species [6] ...... |...... |...... 1aa. Urtica dioica [6] ...... |.+....|b.....1..1a+ Pastinaca sativa [6] ...... |.+....|.....a+.a.+1 Aster lanceolatus [6] ...... |...... |3...... +. Lysimachia nummularia [6] ...... |...... |...... +1 Geranium dissectum [6] ...... |...... |...... +.+.. Saponaria officinalis [6] ...... |...... |1..+...... Daucus carota [6] ...... |...... |.....+...1.. Geranium pratense [6] ...... |...... |...... 1....+ Myosotis arvensis [6] ...... |...... |...... +..r.. Descurainia sophia [6] ...... |...... |.+.+...... Veronica sublobata [6] ...... |...... |...... +..r.. Solidago canadensis [6] ...... |...... |...r.+...... Pimpinella saxifraga [6] ...... |...... |.....+.+.... Tragopogon orientalis agg. [6] ...... |...... |...... 11... Arenaria serpyllifolia [6] ...... |...... |.+.....+.... Poa compressa [6] ...... |...... |.....b..+... Humulus lupulus [6] ...... |...... |...+...... +. Heracleum sphondylium [6] ...... |...... |...... 1+ Arctium species [6] ...... |...... |...... +..1.. Anthemis ruthenica [6] ...... |...... |..+.r...... Galium aparine agg. [6] ...... |...... |+...... +. Convolvulus arvensis [6] ....+..|r.++++|+1.+a.++++++ Potentilla reptans [6] ...... |.+....|.....++.+.+. Rumex thyrsiflorus [6] ...... |....+.|...... +.ma.1 Achillea millefolium agg. [6] .1.+.++|+...+1|+.++++mm++.+ Elytrigia repens [6] ....3++|....m.|.11++.a.1+.. Veronica arvensis [6] ..1.++.|....+.|.++.+.++++.. Rumex acetosa [6] ...... |.+....|.+3+...... Euphorbia esula [6] ...... |....+.|...+..r....+ Vicia angustifolia [6] ...... +|....1.|.+...... ++.+ Cerastium holosteoides [6] ..+....|.+....|...... +m++.. Silene latifolia ssp. alba [6] .+..+.+|....+m|...1..+++r++
60 Tab. 7. pokračování | 1111| 1111 36789|240012|111258990012 3501205|003503|457544240790
Ceratodon purpureus [9] ...m...|...... |.+..a...... Centaurea stoebe [6] .+.....|...... |..++...... Elytrigia intermedia [6] ...... |.....+|...... ++.... Symphytum officinale [6] ...... |.1....|...... 1...1. Fallopia convolvulus [6] ...... |.+....|...1.+...... Fragaria viridis [6] ..+....|...... |....a...... Bryum species [9] 1...... |...... |...... 1... Anchusa officinalis [6] ...+...|...... |...a...... Trifolium campestre [6] ...+...|...... |...+...... Linaria vulgaris [6] ..1....|...... |...... + Chenopodium album agg. [6] .....+.|...... |...... r... Plantago major [6] ....+..|...... |.....+...... Erigeron species [6] r...... |...... |...... a Conyza canadensis [6] ....+..|...... |....+...... Calamagrostis epigejos [6] 3b1..3.|3333..|.+...... 1. Carex hirta [6] +++..m.|++m1.b|m.+..b+..11+ Bromus hordeaceus [6] ...... |....+.|...... 1.... Sanguisorba officinalis [6] ...... |.+....|...... +.... Lamium purpureum [6] ...... |.+....|...... +.. Equisetum ramosissimum [6] ...... |.....+|...+...... Festuca rubra [6] ...... |.....+|.....+...... Lathyrus pratensis [6] ...... |....+.|.....+...... Cirsium canum [6] ...... |.b....|.....a...... Quercus robur [7] ...... |..+...|...... + Ranunculus acris [6] ...... |.+....|.....+...... Vicia tetrasperma [6] ...... |.+....|...... +... Ranunculus polyanthemos [6] ...... |.+....|...... + Viola arvensis [6] ..+.++.|+....+|.+++...... Echium vulgare [6] .....1.|....a.|...... +... Apera spica-venti [6] ....+..|.....r|.....+...... Vicia villosa [6] ...... a|....+.|.....1...... Vicia hirsuta [6] .+..a.+|.+....|.++...... Artemisia campestris [6] ++.....|....1.|...... Plantago lanceolata [6] .+.+..+|r+..+.|.....+1a1+.. Silene otites [6] ...... +|....1.|...... Petrorhagia prolifera [6] .....+.|.....+|...... Poa pratensis agg. [6] a1a+ma+|mb+mmm|++++++mbmm.m Vicia lathyroides [6] ...1+.r|....+.|..+...... Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: Aegopodium podagraria [6] 120: +; Agrostis stolonifera [6] 3: r; Agrostis vinealis [6] 3: 1; Ajuga reptans [6] 40: +; Allium scorodoprasum [6] 119: +; Alopecurus pratensis [6] 119: +; Anagallis arvensis [6] 84: +; Anthriscus caucalis [6] 15: +; Anthriscus sylvestris [6] 14: r; Apium graveolens [6] 84: a; Armeria vulgaris [6] 123: a; Atriplex patula [6] 119: r; Avenula pubescens [6] 100: +; Ballota nigra [6] 120: 1; Bellis perennis [6] 5: +; Bidens frondosa [6] 119: r; Bromus sterilis [6] 94: +; Bromus tectorum [6] 95: 1; Calystegia sepium [6] 119: 1; Capsella bursa-pastoris [6] 15: +; Carduus crispus [6] 107: +; Carex otrubae [6] 40: 1; Carex stenophylla [6] 61: m; Centaurea cyanus [6] 3: r; Centaurea jacea [6] 84: m; Cerastium lucorum [6] 40: r; Cerastium semidecandrum [6] 95: +; Chelidonium majus [6] 94: +; Cirsium palustre [6] 15: a; Cirsium vulgare [6] 40: +; Cladonia cervicornis [9] 3: 1; Cladonia macilenta [9] 3: m; Cladonia phyllophora [9] 3: 1; Consolida regalis [6] 110: +; Corynephorus canescens [6] 61: +; Crepis foetida [6] 110: +; Dianthus carthusianorum [6] 123: +; Dianthus pontederae [6] 17: r; Epilobium angustifolium [6] 105: +; Epilobium tetragonum [6] 40: +; Erodium cicutarium [6] 15: +; Erophila verna [6] 72: +; Falcaria vulgaris [6] 95: +; Festuca arundinacea [6] 100: +; Festuca brevipila [6] 20: +; Festuca gigantea [6] 92: m; Festuca pratensis [6] 84: m; Galinsoga quadriradiata [6] 94: +; Galium verum [6] 20: m; Geranium palustre [6] 40: a; Helianthus tuberosus [6] 92: +; Helichrysum arenarium [6] 30: +; Hieracium pilosella [6] 3: +; Holcus mollis [6] 84: +; Hordeum species [6] 25: +; Hypnum cupressiforme [9] 30: a; Juglans regia [7] 25: +; Juncus compressus [6] 84: +; Knautia arvensis agg. [6] 120: 1; Koeleria macrantha [6] 17: +; Lamium maculatum [6] 94: +; Leucanthemum vulgare [6] 110: +;
61 Lychnis flos-cuculi [6] 40: +; Malus sylvestris [7] 103: 1; Matricaria discoidea [6] 15: +; Medicago lupulina [6] 94: +; Medicago minima [6] 84: +; Medicago sativa [6] 92: 1; Melica transsilvanica [6] 5: r; Mentha longifolia [6] 92: +; Oenothera biennis [6] 5: +; Onopordum acanthium [6] 107: +; Peucedanum cervaria [6] 25: 3; Phragmites australis [6] 92: m; Pimpinella major [6] 120: +; Plagiomnium affine [9] 20: 5; Poa annua [6] 95: +; Poa trivialis [6] 94: +; Polygonum aviculare agg . [6] 84: +; Polytrichum piliferum [9] 61: +; Rhamnus cathartica [7] 105: +; Rhodobryum roseum [9] 103: a; Robinia pseudacacia [7] 25: +; Rosa canina agg. [6] 120: 1; Rumex crispus [6] 119: m; Salvia nemorosa [6] 120: 1; Scabiosa ochroleuca [6] 110: m; Scleranthus polycarpos [6] 61: +; Scleropodium purum [9] 103: b; Seseli osseum [6] 84: +; Silene viscosa [6] 61: +; Stellaria graminea [6] 92: +; Stellaria media [6] 54: +; Tanacetum vulgare [6] 119: 1; Thlaspi arvense [6] 15: +; Thuidium abietinum [9] 5: +; Thymus pannonicus [6] 61: +; Thymus pulegioides [6] 20: m; Thymus serpyllum [6] 3: r; Tragopogon dubius [6] 25: +; Trifolium alpestre [6] 61: +; Trifolium pratense [6] 100: b; Valerianella locusta [6] 92: +; Verbascum lychnitis [6] 17: 1; Verbascum phoeniceum [6] 61: 1; Veronica praecox [6] 15: +; Veronica serpyllifolia [6] 14: +; Veronica vindobonensis [6] 20: +; Viola hirta [6] 94: m Lokality: 3 Bzenec, PP Vojenské cvičiště Bzenec cca 2,5 km JV od kostela v Bzenci 5 Bzenec, PP Vojenské cvičiště Bzenec cca 2,1 km JJV od kostela v Bzenci 14 Ratíškovice, na SV okraji silnice z Rohatce do Ratíškovic, cca 1 km S od žel. zast. Rohatec kolonie 15 Břeclav, Boří les cca 200 m SZ od žel. zastávky Boří les, Z od silnice Poštorná – Reinthal 17 Břeclav, Boří les, na J straně žel. trati Valtice – Břeclav, cca 200 m Z od žel. zastávky Boří les 20 Hodonín, část Pánov, Hrubá louka necelé 4 km SSV od žel. nádraží Hodonín 25 Ratíškovice, přes 0,5 km SSZ od kostela v Ratíškovicích. Svah u nepoužívané žel.trati Rohatec – Ratíškovice 30 Bzenec, PP Vojenské cvičiště Bzenec, cca 3,1 km JV od bzeneckého kostela 40 Bzenec, cca 500 m Z od žel. stanice Bzenec na S straně kolejí Bzenec Kyjov 54 Moravská Nová Ves cca 1,2 km JJV od kostela v Moravské Nové Vsi 61 Hodonín, část Pánov, Hrubá louka cca 4 km S od kostela v Hodoníně 72 Vacenovice, hájenka cca 1,5 km SV od vracovského kostela 80 Ratíškovice, 2,5 km V od ratíškovického kostela 84 Vacenovice, cca 1,5 km SSSV od vacenovického kostela, Z zemědělského objektu 92 Bzenec, cca 1 km Z od bzeneckého kostela, na Z břehu říčky Syrovinky 94 Bzenec, cca 1,5 km Z od bzeneckého kostela, na J straně silnice Bzenec – Vracov 95 Bzenec, cca 1,5 km ZZZJ od bzeneckého kostela 100 Vracov, cca 0,5 km JZ od vracovského kostela, J od žel. trati Bzenec – Kyjov 103 Soboňky, cca 1,5 km VVS od žel. zastávky Rohatec, na Z okraji dolního rybníku 105 Soboňky, cca 2 km SSV od žel. zastávky Rohatec 107 Jarohněvice, cca 3 km ZZJ od kostela v Dubňanech 110 Rohatec kolonie, cca 0,5 km SVV od žel. zastávky Rohatec, na J straně žel. trati Hodonín – Zlín 119 Hodonín, cca 1,5 km S od kostela v Lužici,Hodonínské rybníky, na V břehu říčky Kyjovky 102 Hodonín, cca 3 km SSSZ od kostela v Lužici,Hodonínské rybníky, na Z břehu říčky Kyjovky 123 Milotice u Kyjova, PR Písečný (Milotický) rybník cca 1 km SV od milotického kostela Tab. 8. Fytocenologická tabulka snímků synantropní vegetace. Barevně jsou vyznačeny bloky diferenciálních druhů, druhy jsou řazeny podle klesající věrnosti skupině. Separátory oddělují jednotlivé
62 vegetační skupiny: 1 = synantropní vegetace polí a vinic, 2 = synantropní vegetace úhorů. Namísto označení hodnot pokryvnosti 2m, 2a, 2b používám pouze písmena m, a, b. Číslo v hranaté závorce označuje vegetační patro: 6 = bylinné patro, 7 = juvenilní dřeviny, 9 = mechové patro. Druhy zastoupené pouze v jediném snímku jsou v abecedním pořadí uvedeny pod tabulkou. skupina 1 | 2
| 1 číslo snímku 3333344455567|1112223444445556778888899992 61234545715687|2681346123890230463678901364
Poa pratensis agg . [6] 33b.a..+++4ab+|...... +.+...++...... +.+.. Geranium pusillum [6] .++++.4a+11+..|+...+....+1+1...... Convolvulus arvensis [6] ra+.+.+++mm+.+|a.+.++..r....a1....1...+.... Cerastium holosteoides [6] ..+++.++.b+.+.|...... 1.+.+..+...... Silene latifolia ssp . alba [6] .+..+.+++..+..|...... +...... +...... Bromus hordeaceus [6] ....1...1++...|...... Calamagrostis epigejos [6] ...... +a+b..+b|r..+...... 1...... Chenopodium album agg. [6] ...... +|..+...... ++++mbm.+3+.+.+.1+. Polygonum aviculare agg. [6] ...... |.r+.+...... +....++1...+++.m Apera spica-venti [6] ...... |.1r.a+...a.a...a.++...m..... Fallopia convolvulus [6] ...... +.|.....a+..r++m+++..m...++..+. Lactuca serriola [6] .+...r...... |..+.m..b3r.1.+1.++11..ma.+.. Equisetum arvense [6] ..+...... |....m1..+.a+1..m+.....+..+.. Lamium maculatum [6] ...... |.+.....31...... 1....+... Conyza canadensis [6] .+...1...+.+..|+r..a..r+3m3++b.....+bm+..+. Anagallis arvensis [6] ...... |...... rr+...... + Galinsoga parviflora [6] ...... |....+...... r.+..r...... Stellaria media [6] ....1....++...|++..b.+...... 3a1..+1+m..3+.. Tripleurospermum inodorum [6] ..m3bb...+....|+.a+1.+...... +ab.4a.m1am1+.m Solidago canadensis [6] ...... |..++...... +...... Euphorbia helioscopia [6] ...... |...... +...+r.... Potentilla anserina [6] ...... |...... +++...... Populus species [7] ...... |..rm..r...... Senecio vulgaris [6] ...... |....r..++...... Cirsium vulgare [6] ...... |..r+...... m...... Veronica triloba [6] ...... |+...... +...... m. Medicago lupulina [6] ....+...... |..+...+.++....+...... +.. Echium vulgare [6] ...... |..r...... +.. Digitaria sanguinalis [6] ...... |....+a...... Lamium amplexicaule [6] ...... |+...... +.... Cynodon dactylon [6] ...... |..+...... m...... Setaria viridis [6] ...... |..+..a...... Chenopodium bonus-henricus [6] ...... |....a1...... Conium maculatum [6] ...... |...... r...... +...... Rorippa palustris [6] ...... |...... m....+ Echinochloa crus-galli [6] ...... |.....a...... m Eryngium campestre [6] ...... |.+r...... Phragmites australis [6] ...... |...... +r...... Plantago uliginosa [6] ...... |...... +.+...... Amaranthus retroflexus [6] ...... |....++...... Carduus crispus [6] ...... |...... a..+...... Amaranthus powellii [6] ...... |...... m...r...... Avena species [6] ...... |...... +...... +.... Capsella bursa-pastoris [6] .++m+.+.++1...|+++.++.aa+.+.a++.++1+r++m+.. Cirsium arvense [6] ...... +.+.+|..m.+.1...... 113ma.a.1...... Galium aparine agg. [6] ...1...... +..|...... 1+...... ++++r...... Erodium cicutarium [6] .1..1.+...... |.++..+.r.a++...... +a. Epilobium tetragonum [6] ...+...... |...... +.....++....+ Bryum species [9] ...... a...+..|..++...+..+....a..+...... Artemisia vulgaris [6] .++...... +.+..|..m+..++.....++.+.m..+...+.. Papaver rhoeas [6] .+.11.+mr.....|..+.b1+.+a.a+.+a..+.a..a.1.. Symphytum officinale [6] ...+...... |..1...... m..a...... Holosteum umbellatum [6] .+...... |r...... +1...... Daucus carota [6] ...... a....|...+...... r+...... Reseda lutea [6] ...... +..|...+....1...... +...... Poa annua [6] .m..+...... |...... +...... +++..+... Thlaspi arvense [6] ....++..+.....|..+...... +....++....+.m+. Lamium purpureum [6] ..r.+...... a|...... +...... +...... Rumex acetosa [6] .+.....13.....|...... +.+...... Poa trivialis [6] ...+.....++...|...... m..+...... Veronica arvensis [6] .++.+.++.+.++.|+...... +m++..+.+.+..+......
63 Tab. 8. pokračování | 1 3333344455567|1112223444445556778888899992 61234545715687|2681346123890230467368901364
Elytrigia intermedia [6] ....+...... ++.|a...... m...... Veronica praecox [6] r.++...... |...... Cerastium glutinosum [6] .+..++.ma.....|...... +.+...... Pimpinella saxifraga [6] ++...... |...... Bromus inermis [6] ...... b.4|...... Galium verum [6] ..1...... a.|...... Anchusa officinalis [6] .1...... a..|...... Dactylis glomerata [6] 1...... +.1.+|...... 1...... Anthoxanthum odoratum [6] +...... +.|...... Artemisia absinthium [6] .r.+...... |...... Ceratodon purpureus [9] .....+.++.++..|...+r..+...... Elytrigia repens [6] a+b+1b+ba+abb+|++++++3+..4.a3aa3b+b+++.+am. Potentilla argentea [6] +...+...+...1.|...... +...... Saponaria officinalis [6] ...... +.+|...... Cerastium brachypetalum [6] ..++...... |...... Myosotis arvensis [6] ....+...+.....|...... Euphorbia cyparissias [6] +...... +.|...... Veronica polita [6] ..r++...... |...... Arrhenatherum elatius [6] 1...... +..m.|...... +...... Lamium album [6] ...... a+.+|...... +.. Pastinaca sativa [6] ..+...... |...... 1.+...... Achillea millefolium agg. [6] 1.a+.....+.+++|.r.+...+...r..+.+.+...... Bromus sterilis [6] ..+3...... |.++++...... Tragopogon orientalis agg. [6] ..1+.....+....|...... Veronica verna [6] ..++...... |...... Poa compressa [6] ...... 1....|...+...... +...... Acer species [7] ...... rr.|...... Bromus tectorum [6] ....mbmmm+....|...... b..+.1+..+...... Hypericum perforatum [6] +...... ++.|...... +...... Carduus acanthoides [6] ..+a+...... |...... +.. Camelina microcarpa [6] ...... +++.....|...... +...... Urtica dioica [6] ...... ++.+|...... +...... +..+...... Arabidopsis thaliana [6] +...... +..r..|...... +...... +.+.. Viola tricolor [6] ..+++...... |...... aa...... b. Sisymbrium altissimum [6] ...+.m...... |..++...... Vicia villosa [6] ...... 1+...... |...+...... +...... Galium album agg. [6] ...... 1.1|...... 1...... +...... Plantago lanceolata [6] .+..+...... |...+...... +...... Veronica persica [6] ..+...... +...|...... +.....+...a+... Carex hirta [6] a...... +.|...... m...... Myosotis ramosissima [6] +...... +..|...... +...... Vicia lathyroides [6] ....++...... |...... +...... Viola arvensis [6] +.....ba+..+..|++...+...... r..m...+... Plantago major [6] .+++.....++...|...... +.1+...+.+..a Vicia hirsuta [6] +.....ab...+..|...... +1+...... +...... Vicia angustifolia [6] +...... +.....|...... +...... +...... Zea mays [6] ....+...... |...... +...... Chondrilla juncea [6] .+...... |.+...... Veronica sublobata [6] ....++...... |...... 1+....+.. Lathyrus pratensis [6] ...... r..|...... 1...... Matricaria discoidea [6] ....+...... |.+...... Erophila verna [6] .....+...... |...... +...... Tanacetum vulgare [6] ...... 1..|...... +.. Aster lanceolatus [6] ...... 1..|...... b...... Crepis tectorum [6] .....+...... |..+...... Vicia sativa [6] ....+...... |...r...... Secale cereale [6] ....+...... |...... +...... Vicia tetrasperma [6] ...... +..+.|...... 1+...... r.... Hordeum species [6] ...... +m...|...... +.....a..m..... Descurainia sophia [6] .r.++11++.....|1+...1++.+++...+..+.m..r.+.. Rumex acetosella [6] ....+...... +.|...... +...... Trifolium repens [6] .1..+...... |...a...... +.a....+.. Veronica triphyllos [6] ....+...+.....|+...... +...... +.....1. Consolida regalis [6] ....+r...... |...... +...... Trifolium alpestre [6] .....+..+.....|...... m...... Taraxacum sect. Ruderalia [6] .+3++....b+...|....r.....r..++....a..1.+... Arctium species [6] ...... +|...... +...... +.. Tortula acaulon [9] ...b...... +..|..+....+...... 1..+.....
64 Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: Ajuga genevensis [6] 6: r; Alisma gramineum [6] 124: +; Allium angulosum [6] 74: +; Allium scorodoprasum [6] 77: +; Alyssum alyssoides [6] 47: +; Anthemis arvensis [6] 90: +; Apium graveolens [6] 83: +; Arenaria serpyllifolia [6] 16: +; Aristolochia clematitis [6] 77: a; Atriplex oblongifolia [6] 76: +; Atriplex patula [6] 55: +; Atriplex sagittata [6] 83: a; Barbula unguiculata [9] 18: +; Berteroa incana [6] 21: r; Beta vulgaris [6] 53: 1; Brachythecium albicans [9] 45: a; Brachythecium rutabulum [9] 68: 3; Carex acutiformis [6] 41: +; Cerastium arvense [6] 6: +; Cerastium lucorum [6] 76: +; Chenopodium hybridum [6] 52: r; Chenopodium polyspermum [6] 83: +; Colchicum autumnale [6] 68: +; Consolida orientalis [6] 90: +; Dianthus carthusianorum [6] 34: +; Erysimum cheiranthoides [6] 76: +; Euphorbia esula [6] 31: +; Euphorbia platyphyllos [6] 76: +; Euphorbia waldsteinii [6] 77: +; Eurhynchium hians [9] 32: +; Festuca arundinacea [6] 87: 1; Festuca brevipila [6] 6: +; Festuca pratensis [6] 89: m; Festuca rubra [6] 56: +; Festuca rupicola [6] 56: +; Filago minima [6] 88: +; Filipendula vulgaris [6] 56: +; Fragaria viridis [6] 6: +; Fragaria x magna [6] 32: +; Fumaria schleicheri [6] 36: +; Geranium dissectum [6] 87: +; Glechoma hederacea [6] 93: +; Helianthus tuberosus [6] 56: 1; Hieracium pilosella [6] 93: m; Juncus bufonius [6] 124: 3; Juncus compressus [6] 74: r; Knautia arvensis agg . [6] 68: +; Kurzia species [9] 51: +; Lepidium ruderale [6] 21: +; Leucanthemum ircutianum [6] 74: +; Lolium perenne [6] 76: +; Lotus corniculatus [6] 21: +; Lythrum hyssopifolia [6] 124: +; Medicago falcata [6] 21: m; Medicago minima [6] 21: b; Medicago sativa [6] 93: +; Medicago x varia [6] 21: 1; Oenothera biennis [6] 21: +; Ornithogalum kochii [6] 6: +; Persicaria amphibia [6] 77: r; Persicaria hydropiper [6] 124: 1; Phacelia tanacetifolia [6] 96: +; Pinus sylvestris [7] 56: 1; Plagiomnium affine [9] 68: +; Portulaca oleracea [6] 24: +; Potentilla arenaria [6] 68: +; Potentilla reptans [6] 74: +; Prunus species [7] 32: +; Ranunculus repens [6] 76: +; Raphanus raphanistrum [6] 83: +; Robinia pseudacacia [7] 41: +; Rorippa sylvestris [6] 35: +; Rubus species [6] 56: a; Rumex thyrsiflorus [6] 76: +; Scleropodium purum [9] 68: m; Setaria pumila [6] 76: +; Silene noctiflora [6] 18: r; Silene otites [6] 6: m; Teucrium chamaedrys [6] 68: m; Thlaspi perfoliatum [6] 36: m; Thymus praecox [6] 68: +; Trifolium campestre [6] 21: a; Typha angustifolia [6] 124: m; Valerianella locusta [6] 56: +; Verbascum lychnitis [6] 21: +; Verbascum phlomoides [6] 83: r; Verbascum phoeniceum [6] 6: 1; Veronica dillenii [6] 18: +; Veronica hederifolia [6] 33: +; Veronica vindobonensis [6] 68: m; Vicia cracca [6] 77: +; Vicia sepium [6] 23: +; Viola canina [6] 68: +; Viola x wittrockiana [6] 43: +; Vitis vinifera [6] 52: 1 Lokality: 6 Břeclav, Boří les, cca 2 km Z od žel. zastávky Boří les na J straně kolejí Valtice – Břeclav 12 Vlkoš, cca 1,8 km VVJ od železniční zastávky v obci Vlkoš 16 Břeclav, Poštorná, cca 0,5 km JZ od žel. zastávky Boří les 18 Hodonín, část Pánov, cca 3,5 km SSV od žel. nádraží Hodonín 21 Hodonín, část Pánov, Hrubá louka 3,5 km SSV od žel. nádraží Hodonín, 200 m S od zeměděl. objektu 23 Ratíškovice, cca 1 km SSZ od kostela v Ratíškovicích 24 Ratíškovice, necelý 1 km SSZ od kostela v Ratíškovicích 31 Bzenec, kaplička u silnice Bzenec Vracov, cca 2,5 km ZZS od kostela v Bzenci 32 Vracov, sady v SV části obce, cca 1 km SV od vracovského kostela 33 Vracov, sady v SV části obce, cca 1 km SV od vracovského kostela 34 Hodonín, část Pánov, cca 3,5 km SSV od kostela v Hodoníně 35 Hodonín, část Pánov, cca 3,5 km SSV od kostela v Hodoníně 36 Hodonín, část Pánov, cca 4 km SSV od kostela v Hodoníně 41 Bzenec, cca 800 m Z od žel. stanice Bzenec na S straně kolejí Bzenec – Kyjov 42 Bzenec, cca 900 m Z od žel. stanice Bzenec na S straně kolejí Bzenec – Kyjov u žel. označení 76,9 43 Vacenovice, cca 1 km J od vacenovického kostela, Z od silnice z Vacenovic do Ratíškovic 44 Vacenovice, necelé 2 km J od vacenovického kostela, Z od silnice z Vacenovic do Ratíškovic
65 45 Vacenovice, necelé 2 km J od vacenovického kostela, Z od silnice z Vacenovic do Ratíškovic 47 Ratíškovice, necelý 1 km SSV od ratíškovického kostela 48 Vacenovice, cca 1 km J od vacenovického kostela, Z od silnice z Vacenovic do Ratíškovic 49 Vacenovice, cca 1,5 km J od vacenovického kostela, Z od silnice z Vacenovic do Ratíškovic 50 Vacenovice, přes 1 km J od vacenovického kostela, Z od silnice z Vacenovic do Ratíškovic 51 Moravská Nová Ves cca 1 km JJV od kostela v Mor. Nové Vsi, vinice na J obce 52 Moravská Nová Ves cca 1,2 km JJV od kostela v Mor. Nové Vsi 53 Moravská Nová Ves cca 1,2 km JJV od kostela v Mor. Nové Vsi 55 Moravská Nová Ves cca 900 m JJV od kostela v Mor. Nové Vsi 56 Bzenec, cca 0,5 km JZ od žel. zastávky Bzenec Olšovec 60 Bzenec, cca 0,5 km J od žel. zastávky Bzenec Olšovec 68 Bzenec, les Doubrava, Rohatecká alej necelé 3 km JJJV od bzeneckého kostela 74 Moravský písek, necelý 1 km JJZ od žel. zast. Mor. Písek, V od kolejí Mor. Písek – Bzenec přívoz 76 Bzenec, cca 4 km JJV od žel. zastávky Moravský Písek 77 Bzenec, cca 2,5 km JJV od žel. zastávky Moravský Písek 87 Milotice, cca 2,5 km JZ od Milotického kostela 83 Vacenovice, cca 1km SSSV od vacenovického kostela, Z zemědělského objektu 86 Svatobořice Mistřín, část Svatobořice cca 2 km SSV od kostela v Mistříně 88 Dubňany, cca 1,2 km J od dubňanského kostela 89 Dubňany, cca 1 km JJJZ od dubňanského kostela 90 Týnec, cca 1 km SSV od kostela v Týnci, V od silnice Týnec – Moravská Nová Ves 91 Tvrdonice, cca 1,2 km SSV od kostela v Tvrdonicích, V od silnice Tvrdonice – Týnec 93 Bzenec, cca 1,8 km Z od bzeneckého kostela, na J straně silnice Bzenec Vracov 96 Bzenec, cca 2 km ZZZJ od bzeneckého kostela, S od žel. trati Bzenec Kyjov 124 Tvrdonice, cca 1 km VVJ od tvrdonického kostela Tab. 9. Fytocenologická tabulka snímků vegetace vlhkých luk. Barevně jsou vyznačeny bloky diferenciálních druhů, druhy jsou řazeny podle klesající věrnosti skupině. Separátory oddělují jednotlivé vegetační skupiny: 1 = vlhké a podmáčené louky, 2 = ruderalizované vlhké louky. Namísto označení hodnot pokryvnosti 2m, 2a, 2b používám pouze písmena m, a, b. Číslo v hranaté závorce označuje vegetační patro: 6 = bylinné patro, 7 = juvenilní dřeviny, 9 = mechové patro. Druhy zastoupené pouze v jediném snímku jsou v abecedním pořadí uvedeny pod tabulkou. skupina 1 | 2
111111111| 1111 číslo snímku 111112222|79990001 236781256|57892894
Cirsium canum [6] +ma+maa1+|...... Alopecurus pratensis [6] 3amm+.+++|...... Calamagrostis epigejos [6] +a+a++mam|...... b Galium verum [6] ..+1a11mb|...... Lathyrus pratensis [6] ++++m+a.a|.m...... Colchicum autumnale [6] aam..m.mm|...... Sanguisorba officinalis [6] ++++...++|...... Holcus lanatus [6] +1r++mb..|.a...... Cerastium holosteoides [6] 1+.++++++|.a1..... Carex praecox [6] 1+b++....|......
66 Tab. 9. pokračování 111111111| 1111 111112222|79990001 236781256|57892894
Centaurea jacea [6] ++...1.1+|...... Galium boreale [6] ..+1m..1+|...... Serratula tinctoria [6] ..mmm..a+|...... Dactylis glomerata [6] 1...+++..|...... Plantago lanceolata [6] r....+.++|...... Anthoxanthum odoratum [6] ++.....am|...... Carex panicea [6] ..am+m...|...... Festuca rubra [6] 1+.a.b...|...... Vicia tetrasperma [6] 1++m.....|...... Ranunculus acris [6] .+++m.m..|.m...... Galium album agg. [6] mm..++a..|.m...... Molinia arundinacea [6] ..m..1m..|...... Avenula pubescens [6] ....am+..|...... Carex tomentosa [6] ++...a...|...... Leucanthemum ircutianum [6] ..++.1...|...... Cnidium dubium [6] ..1+1....|...... Lotus corniculatus [6] .....+.aa|...... Leucanthemum vulgare [6] .+..+..+.|...... Fragaria vesca [6] ++.....+.|...... Campanula patula [6] +1.+.....|...... Cardamine pratensis [6] ..r++....|...... Trifolium campestre [6] .+.....b1|...... Stellaria graminea [6] ..+++....|...... Festuca rupicola [6] .+.....1a|...... Daucus carota [6] .+.....m+|...... Potentilla reptans [6] ++++...++|++...... Trifolium pratense [6] ..+++.+a+|.1+..... Eurhynchium hians [9] +..a++.b+|.1+..... Equisetum arvense [6] +1.++++.r|.+mr.... Lychnis flos-cuculi [6] ..++1+...|.m...... Carex hirta [6] ...++.++.|...... + Vicia hirsuta [6] .....+1..|...... Picris hieracioides [6] +...... +.|...... Viola hirta [6] 1+...... |...... Viola pumila [6] ++...... |...... Festuca pratensis [6] ..m.....+|...... Festuca arundinacea [6] .....+m..|...... Myosotis arvensis [6] +r...... |...... Knautia arvensis agg. [6] .....m+..|...... Allium scorodoprasum [6] .+...... +|...... Inula salicina [6] ...... ++|...... Lysimachia nummularia [6] ..++.....|...... Allium vineale [6] ...... r+|...... Luzula multiflora [6] .+.+.....|...... Briza media [6] .....m+..|...... Urtica dioica [6] ...... |1+.mbm33 Galium aparine agg. [6] ...... |1....1++ Lactuca serriola [6] ...... |r....rr+ Phragmites australis [6] m...1+...|3mm3a+a. Silene latifolia ssp . alba [6] ...... |+.....++ Artemisia vulgaris [6] ...... |+.....a1 Arctium species [6] ...... |a.....++ Poa trivialis [6] ...... +..|.+3+.+.. Conium maculatum [6] ...... |...... ++ Calystegia sepium [6] ...... |.....++. Persicaria amphibia [6] ...... |.+.+.... Lythrum salicaria [6] ...... |.++..... Chenopodium album agg. [6] ...... |...... ++ Convolvulus arvensis [6] ...... |+...... r Pastinaca sativa [6] .....+...|.+....+1 Glechoma hederacea [6] .r+...... |+++....+ Cirsium arvense [6] +.++m....|m+m+.+.. Deschampsia cespitosa [6] .....+...|.1+..... Elytrigia repens [6] 1m..b....|a....++a Taraxacum sect. Ruderalia [6] ....+r+.+|+++...+. Trifolium repens [6] ...+...+.|.+1..... Solidago gigantea [6] ..++.....|.....b.1 Ranunculus repens [6] ...... +1|.ab..... Tanacetum vulgare [6] ...... +.|.....a.. Brachythecium rutabulum [9] .....+...|...... +. Aster lanceolatus [6] .r...... |...... 1
67 Tab. 9. pokračování 111111111| 1111 111112222|79990001 236781256|57892894
Carex contigua [6] ++.r.....|+...... Fraxinus species [7] ..+++....|r...... Rumex acetosa [6] .+++.....|.+...... Arrhenatherum elatius [6] .a.+.....|...... a. Symphytum officinale [6] 1+1+m.1..|.+a1.+.. Achillea millefolium agg. [6] .+..+++++|+++...+. Vicia cracca [6] 11...r..a|++...... Potentilla anserina [6] ..r.+....|+...... Acer species [7] ...++....|r...... Poa pratensis agg. [6] ++bmm..+m|ma...+r+
Druhy zastoupené pouze v jednom snímku: Allium angulosum [6] 116: r; Angelica sylvestris [6] 97: +; Anthriscus sylvestris [6] 114: +; Asparagus officinalis [6] 126: +; Brachythecium mildeanum [9] 122: +; Bromus hordeaceus [6] 97: m; Calliergonella cuspidata [9] 116: a; Carduus crispus [6] 114: +; Carex acutiformis [6] 108: +; Carex flacca [6] 121: +; Carex melanostachya [6] 113: +; Carex otrubae [6] 98: a; Cerastium lucorum [6] 75: +; Chaerophyllum bulbosum [6] 75: +; Dactylorhiza incarnata [6] 121: +; Dipsacus fullonum [6] 75: +; Epilobium tetragonum [6] 75: +; Erigeron species [6] 75: +; Euphorbia esula [6] 113: +; Euphorbia waldsteinii [6] 126: 1; Festuca gigantea [6] 118: +; Filipendula vulgaris [6] 125: +; Fragaria viridis [6] 126: 1; Geranium dissectum [6] 109: +; Humulus lupulus [6] 114: +; Lamium purpureum [6] 109: r; Linaria vulgaris [6] 112: +; Linum catharticum [6] 121: +; Listera ovata [6] 121: r; Medicago lupulina [6] 108: +; Phalaris arundinacea [6] 108: 3; Plagiomnium undulatum [9] 121: a; Plantago major [6] 97: +; Plantago media [6] 121: +; Prunella vulgaris [6] 125: 1; Ranunculus auricomus [6] 116: +; Rorippa palustris [6] 75: r; Rubus species [6] 75: +; Rumex thyrsiflorus [6] 125: +; Scutellaria hastifolia [6] 116: +; Succisa pratensis [6] 121: +; Tetragonolobus maritimus [6] 121: m; Trifolium dubium [6] 118: r; Tripleurospermum inodorum [6] 75: r; Veronica hederifolia [6] 109: +; Vicia sepium [6] 97: +; Vicia villosa [6] 75: + Lokality: 75 Bzenec, les Doubrava cca 2 km JJV od žel. zastávky Moravský Písek 97 Vracov, cca 1 km JV od vracovského kostela 98 Vracov, cca 0,5 km JJV od vracovského kostela, J od žel. trati Bzenec – Kyjov 99 Vracov, cca 0,5 km JJV od vracovského kostela, J od žel. trati Bzenec – Kyjov 102 Vracov, cca 1 km Z od vracovského kostela, na S okraji rybníku Rašelina 108 Jarohněvice, Jarohněvický rybník cca 3,5 km ZZS od kostela v Dubňanech 109 Jarohněvice, Jarohněvický rybník cca 4 km ZZZJ od kostela v Dubňanech 112 Bzenec přívoz, cca 2,5 km SV od žel. zast. Bzenec přívoz, Z od říčky Syrovinky 113 Bzenec přívoz, necelé 2 km SV od žel. zast. Bzenec přívoz, Z od říčky Syrovinky 114 Mutěnice, cca 2 km VVS od mutěnického kostela, V od silnice Mutěnice – Hodonín 116 Hodonín, PP Očovské louky, cca 2 km VVS od hodonínského kostela 117 Hodonín, PP Očovské louky, cca 2 km VVS od hodonínského kostela 118 Hodonín, PP Očovské louky, cca 2 km SSV od hodonínského kostela 121 Milotice u Kyjova, PR Písečný (Milotický) rybník cca 1,5 km VVS od milotického kostela 122 Milotice u Kyjova, PR Písečný (Milotický) rybník cca 1,5 km VVS od milotického kostela 125 Tvrdonice, PR Stibůrkovská jezera cca 1,5 km JV od tvrdonického kostela 126 Tvrdonice, PR Stibůrkovská jezera cca 1,5 km JV od tvrdonického kostela
68 11.2. Obrázky
Obr. 19. PP Vojenské cvičiště Bzenec. V popředí je jedna z ploch zarůstající po odhrnutí svrchní vrstvy písku, šedozelené porsty v pozadí tvoří především Calamagrostis epigejos .
Obr. 20. PP Vojenské cvičiště Bzenec. Část plochy, na které se hrává paint ball. V porostu v popředí dominuje Corynephorus canescens a Polytrichum piliferum .
69 Obr. 21. Pískovna cca 1 km SV od železniční zastávky Bzenec přívoz.
Obr. 22. NPP Váté písky. V porostu v popředí dominuje Corynephorus canescens a Helichrysum arenarium . V pozadí je vidět plocha s dominancí druhů mechového patra (zejména Polytrichum piliferum a Cladonia spp.).
70 Obr. 23. Vinice u Milotic jako ukázka střídání managementu: pásy bez vegetace byly na jaře zaorány, ostatní budou pouze posečeny.
Obr. 24. Paseka u Ratíškovic s povrchovou úpravou písku. V rýhách jsou zasázeny mladé stromky Pinus sylvestris , které přerůstá travinná vegetace ( Calamagrostis epigejos , Festuca spp., Poa pratensis agg.).
71 Obr. 25. Vlhké louky u Vracova. V porostu nejvíce vynikají květy Lychnis flos-cuculi a Ranunculus repens .
72