Masarykova univerzita v Brně Přírodovědecká fakulta Ústav botaniky a zoologie Nelesní vegetace písků na Hodonínsku a její změny po třech desetiletích Diplomová práce Tereza Koubková Brno 2007 Vedoucí DP: Doc. RNDr. Milan Chytrý, Ph. D. 1 Souhlasím s uložením této diplomové práce v knihovně Ústavu botaniky a zoologie PřF MU v Brně, případně jiné knihovně Masarykovy univerzity v Brně, s jejím veřejným půjčováním a využitím pro vědecké, vzdělávací nebo jiné veřejně prospěšné účely, a to za předpokladu, že převzaté informace budou řádně citovány a nebudou využívány komerčně. V Brně, 7. května 2007 Tereza Koubková 2 Poděkování V první řadě bych chtěla poděkovat vedoucímu své diplomové práce, docentu Milanovi Chytrému, za nevyčerpatelné množství nápadů a rad, kterými mi pomohl překonat všechny problémy spojené s vytvářením této práce. Také za pravidelné zásobování literaturou a dobrou náladou. Obrovský dík patří Kristin Merunkové za obětavou pomoc s určováním kytek a ochotu kdykoliv s čímkoliv pomoci. Za hodiny strávené nad Květenou a binoklem a za dobrou náladu v každé situaci. Za pomoc při určování chci poděkovat taky Kájovi, a to nejen za určení merlíků a lebed, ale i spousty dalších, převážně sterilních kytek. Taky Svaťce Kubešové za pomoc s mechy a játrovkami. Roldovi za to, že se vždycky objevil právě včas a už ode dveří určil nějakou sterilní potvoru. Inženýru Danihelkovi za kontrolu violek a docentu Grulichovi za sterilní ostřice, vikve a jiné seno. Docentu Řehořkovi za určení zbytků čehosi, co už nepřipomínalo ani seno. Naší úžasné knihovnici Ivě Adamové patří velký dík za skvělé vedení knihovny a permanentní dobrou náladu. Evce Hette děkuju za uklidnění v okamžicích nervování a za povzbuzení při únavě. Za velkou psychickou podporu, když jsem ji nejvíc potřebovala. Jitce a Irence za včasné informace o všem, na co jsem stihla zapomenout. Poděkovat chci také rodičům, kteří velkoryse přehlíželi nánosy písku padající z veškerého terénního vybavení a nevadilo jim večeřet mezi novinami a uvadajícími kytkami. Děkuju i Helence Žákové za ochotné zapůjčení kola na dobu neurčitou a za vytisknutí spousty článků. Velký dík patří všem zaměstnancům a studentům Ústavu botaniky a zoologie za to, že jsou. A hlavně za to, jací jsou. ☺ 3 Obsah 1. Abstrakt ……………………………………………………………………………………... 6 2. Abstract …………………………………………………………..…………...........……….. 7 3. Úvod …………………………………………….……………………............………………8 4. Ekologie a sukcese na vátých píscích ……………………………………….............…...… 9 4.1. Ekologické podmínky vátých písků …………………………………………….…9 4.2. Průběh sukcese na obnaženém písku ……………………………….………….…10 5. Rostlinná společenstva vátých písků jižní Moravy …………….…....……………...……12 5.1. Třída Koelerio -Corynephoretea ……………………………………….…………12 5.1.1. Svaz Corynephorion canescentis …………………………….………….……... 12 5.1.1.1. Asociace Corniculario aculeatae -Corynephoretum canescentis ……....….…12 5.1.2. Svaz Armerion elongatae …………………………………………….………... 13 5.1.2.1. Asociace Erysimo diffusi -Agrostietum capillaris ………...…...………...……13 5.1.2.2. Asociace Acetosello tenuifoliae -Festucetum valesiacae ……………….....…. 13 5.2. Třída Festucetea vaginatae ……………………………………………………… 14 5.2.1. Svaz Festucion vaginatae ………………………………..…………………….. 14 5.2.1.1. Asociace Diantho serotini -Festucetum vaginatae ………......……....……….. 14 5.3. Třída Festuco -Brometea …………………………………...………………….…. 16 5.3.1. Svaz Koelerio -Phleion phleoidis ……………………………..…………….….. 16 6. Charakteristika studovaného území …………………………………..........……..……... 17 6.1. Vymezení území a jeho přírodní poměry …………………………………….….. 17 6.2. Vegetace a flóra …………………………………………………….……….……18 6.3. Historie vlivu člověka na vegetaci jihomoravských písků …………………….…19 7. Metodika …………………………………………………………............………..……….. 21 7.1. Terénní výzkum …………………………………………………………….……. 21 7.2. Nomenklatura ……………………………………………………………….……22 7.3. Zpracování dat ……………………………………………………………….…... 23 7.3.1. Hlavní typy vegetace na nelesních stanovištích ………….……………….……23 7.3.2. Trvalé plochy ………………………………………………..…………....……. 24 7.3.3. Změna nelesní vegetace po třech desetiletích ………………………..…………24 7.3.4. Změna psamofytní vegetace po třech desetiletích …………………..…………. 25 8. Výsledky ………………………………………………………...........…..……...…………27 8.1. Hlavní typy vegetace na nelesních stanovištích …………………………….....…27 8.1.1. Vegetace raných sukcesních stadií na písku ……………………..……….……. 27 8.1.2. Vegetace pokročilých sukcesních stadií na písku ……..…………………….…. 28 4 8.1.3. Suché trávníky na nenarušovaných píscích ……………………………....……. 29 8.1.4. Trávníky na písku ……………………………………………………….……... 29 8.1.5. Druhově chudé trávníky ………………………….…………………….………30 8.1.6. Ruderalizované trávníky ………………………………………………..…….... 30 8.1.7. Vegetace pasek ………………………………………………….………..…..... 31 8.1.8. Synantropní vegetace polí a vinic ………………………………………..……. 32 8.1.9. Synantropní vegetace úhorů …………………………………………….….….. 32 8.1.10. Vlhké a podmáčené louky …………………………………………….….…... 33 8.1.11. Ruderalizované vlhké louky ………………………………………….….……33 8.1.12. Hlavní ekologické gradienty ………………………………………..…………34 8.2 Trvalé plochy ………………………………………………………………….….. 37 8.3 Změna nelesní vegetace po třech desetiletích ……………………………………. 40 8.4. Změna psamofytní vegetace po třech desetiletích …………………...…………... 44 9. Souhrn a diskuze ……………………………………….........…………………………….. 50 9.1. Hlavní typy vegetace na nelesních stanovištích …………………………………. 50 9.2. Trvalé plochy …………………………………………………………...………... 50 9.3. Změna nelesní vegetace po třech desetiletích …………………………...….……. 51 9.4. Změna psamofytní vegetace po třech desetiletích ………………………….....…. 51 10. Literatura …………………………………………………...…….............………………53 11. Přílohy ………………………………………………………………...........….….....……56 11.1. Fytocenologické tabulky ……………………………………………………..…56 11.2. Obrázky ……………………………………………………………….………... 69 5 1. Abstrakt Byly zdokumentovány typy nelesní vegetace písků na Hodonínsku, především v oblasti lesa Doubrava mezi Hodonínem a Bzencem. 126 fytocenologických snímků bylo shlukovou analýzou rozděleno do 11 skupin, které byly popsány a dále studovány pomocí gradientových analýz za použití Ellenbergových indikačních hodnot (EIH) a měřených hodnot pH. Tyto skupiny jsou: vegetace raných sukcesních stadií na písku, vegetace pokročilých sukcesních stadií na písku, suché trávníky na nenarušovaných píscích, trávníky na písku, druhově chudé trávníky, ruderalizované trávníky, vegetace pasek, synantropní vegetace polí a vinic, synantropní vegetace úhorů, vlhké a podmáčené louky, ruderalizované vlhké louky. Na čtyřech trvalých plochách obnaženého písku byla pozorována sukcese. Během pěti let vzrůstala pokryvnost a měnilo se druhové složení. Většina druhů se rozrůstala, některé během sukcese ustoupily, některé se objevily jen v jediném roce. Fytocenologické snímky vegetace suchých trávníků byly použity pro vyhodnocení jejích změn od začátku 70. let, kdy ji studoval J. Vicherek. Ke 123 snímkům vegetace ze 70. let bylo připojeno 109 snímků ze současnosti a tento soubor byl shlukovou analýzou rozdělen do 14 skupin. Pomocí gradientové analýzy za použití EIH a naměřených hodnot pH byly studovány změny vegetace. Půdní pH se příliš nezměnilo, ve vegetaci však vzrostlo zastoupení druhů s vyššími EIH pro živiny, půdní reakci a vlhkost. Nejpodobnější dvojice fytocenologických snímků původní a aktuální psamofytní vegetace byly porovnány pomocí gradientové analýzy za použití EIH. V druhovém složení vzrostlo zastoupení Achillea millefolium agg., Brachythecium albicans , Calamagrostis epigejos , Hypnum cupressiforme , Poa pratensis agg. a Scleropodium purum . 6 2. Abstract Non-forest vegetation of a sand area near Hodonín, mainly in the Doubrava forest between Hodonín and Bzenec, was documented. Cluster analysis divided 126 relevés into 11 groups, that were further studied with gradient analysis using the Ellenberg indicator values (EIV) and measured soil pH. The vegetation groups are: initial vegetation on open sand, later successional stages on open sand, dry sand grasslands, sand grasslands, species-poor grasslands, ruderal grasslands, vegetation of forest clearings, weed vegetation on fields and vineyards, grasslands on fallow fields, vegetation on wet meadows, ruderal vegetation on wet meadows. Four plots were founded on disturbed open sand to study succession there. During five years, cover increased and the species composition changed. Some species spread, some vanished or appeared only during one season. Relevés of dry grassland vegetation were used to evaluate it’s changes since the 1970s, when J. Vicherek studied this vegetation. 123 relevés from the 1970s and 109 new relevés were put together and divided by cluster analysis into 14 groups. Vegetation changes were studied with gradient analysis using the EIVs and measured pH. Soil pH did not change, but the number of species with high EIVs for nutrients, moisture and soil reaction increased. The most similar relevés of psammophytic vegetation from the 1970s and the present were studied with gradient analysis using the EIVs. The occurrence of Achillea millefolium agg., Brachythecium albicans , Calamagrostis epigejos , Hypnum cupressiforme , Poa pratensis agg. and Scleropodium purum increased. 7 3. Úvod Váté písky jsou velmi specifickým biotopem. Jejich ekologické podmínky a společenstva, která je osídlují, přitahují zájem odborníků i laiků. Na Moravě se vyskytují na větších plochách pouze v prostoru lesa Doubrava mezi Bzencem a Hodonínem, v Čechách je jejich výskyt vázán na oblast Polabí. Ve větší či menší míře se vyskytují i v ostatních zemích střední Evropy. Podrobnější