PROÈPROÈ DINGIRDINGIR

Nìkteré starovìké jazyky mìly zajímavý zvyk, který spoèíval v tom, že do psaného textu vklá- daly tzv. ideogramy. Byly to znaèky, které pøed- jímaly vlastnosti následného slova. A tak se napø. v klíno- pisných textech vkládal pøed každou vìc ze døeva (napø. strom, ale i stùl nebo židli) znak pro døevo. Pøed rybníky, øeky apod. se vkládal znak pro vodu atd. Podobnì exis- toval i zvláštní znak, který se musel napsat pøed jméno jakékoli božské bytosti nebo boha. Této znaèce, upozoròu- jící na božskost toho, co bude následovat, se vìtšinou øíká podle starého sumerského oznaèení pro boha DINGIR. Toto slovo je pak zároveò i pravdìpodobnì vùbec nej- starším oznaèením pro božskou bytost, jaké známe. Zajímavé je, že klínový znak, který se jako oznaèení DINGIR používá, je ve skuteènosti Ustavující shromáždìní mìla v sobotu 1. bøezna 2008 Církev živého Boha. Na snímku hovoøí pastor Glenn Cotton k biskupovi nové církve Petru Szlaue- obrázkem hvìzdy, která pøedstavuje smìr, k nì- rovi a jeho manželce. Církev, která se hlásí k tradici hnutí Víry, byla registro- muž èlovìk hledí a k nìmuž se upíná. Znak DINGIR se vána Ministerstvem kultury 15. 12. 2007. (Více o registracích na str. 8-9, více tak mùže pro nás stát symbolem jistì nezanedbatelného o hnutí Víry v pøíštím èísle èasopisu Dingir.) rozmìru lidství, èlovìka, který hledá nìco, co ho pøesa- huje, na èem se mùže orientovat a k èemu mùže smìøo- vat. Tato lidská touha nachází nejrozmanitìjší podoby v nejrùznìjších kulturách a sociálních skupinách. A tak i v naší souèasné spoleènosti se setkáváme s desítkami nejrùznìjších náboženských skupin, jež jsou výrazem to- hoto rozmìru èlovìka. Zámìrem našeho èasopisu je pozornì sledovat a zkoumat tuto souèasnou náboženskou scénu. Východiskem naší práce jsou principy a meto- dy vìdy o náboženství, religionistiky. Nesnažíme se tedy náboženská hnutí hodnotit nebo kritizovat, chceme je po- drobnì monitorovat, popisovat a adekvátnì jim rozumìt z hlediska pøíèin a souvislostí jejich vzniku a vývoje. Bu- Eugen Schart, Gerry Turner a Pavel Marušinec na semináøi Spoleènosti pro deme se tedy vìcnì tázat, kdo nebo co je DINGIRem tìch, studium sekt a nových náboženských smìrù o kvakerech 6. bøezna 2008. kdo se k tìmto hnutím hlásí, jak právì jejich DINGIR ovlivòuje jejich život a jaké formy jejich cesta za tímto cílem nabývá. Èasopis DINGIR by tak mìl pomoci od- bornì zkoumat a mapovat oblast, která je od pradávna neodmyslitelnou souèástí života lidstva, a pøesto zùstává pro mnohé nezmapovanou a nepøehlednou krajinou. redakce RECENZNÍRECENZNÍ ØÍZENÍØÍZENÍ

Dingir se jako religionistický èasopis vìnuje pøedevším souèasné náboženské scénì. Kromì doprovodných textù do- kumentujících rùzné náboženské postoje a zpráv obsahuje každé èíslo odborné èlánky (je na nì upozornìno dole na 349 èeských radnic (mezi nimi i radnice v Praze na Žižkovì na snímku) vyvì- stránce), které podléhají recenznímu øízení. Na každý èlánek silo 10. bøezna 2008 tibetskou vlajku na znamení solidarity s Tibetem v jeho vypracovávají dva písemné posudky akademiètí pracovníci, zápase o pøijatelnou formu vztahù s mocnou Èínou. O tibetské vlajce píše ¼ubomír Sklenka (http://www.tibinfo.cz/clanek.php?id=585): èlenové redakèní rady nebo její spolupracovníci. U tìchto Ve støedu vlajky se nachází bílá zasnìžená hora, který symbolizuje Tibet. èlánkù se posuzuje soulad s bibliografickou normou, jazyko- Pøes tmavì modré nebe nad bílou horou se rozprostírá šest èervených pásù, vá úroveò textu, spolehlivost informací a vìdecký pøínos pøi které zastupují šest pùvodních kmenù (rodù, národù), které jsou považovány jejich interpretaci. Dingir je jediným odborným èasopisem, za pøedky Tibeanù. Kombinace tìchto pásù symbolizuje nepøetržitou ochranu duchovních nauk a svìtského života buddhistickými ochránci. Na vrcholku který se systematicky vìnuje souèasné religiozitì. hory je slunce, které symbolizuje radost ze svobody, duchovní a materiální štìstí a blahobyt všech bytostí žijících v Tibetu. Vpøedu na svahu hory stojí Na titulní stranì obálky jsou ètyøi Nanebevzatí pár snìžných lvù, kteøí pøedstavují sjednocení duchovního a svìtského života. mistøi z tradice Theosofické spoleènosti: Kuthu- Tøíbarevný drahokam, který snìžní lvi drží, pøedstavuje tøi buddhistické klenoty mi, El Morya, Maria a Lady Nada. Kresby: Ulrike Buddhu, Dharmu a Sanghu. Èervenomodrý drahokam ležící u nohou lvù Hinrichs z knihy „Léèivé karty archandìlù a mis- pøedstavuje správné etické chování. Na obvodu vlajky je žlutý lem, který trù“, Fontána 2007. pøedstavuje èisté zlato jako symbol Buddhova uèení. (Zkráceno v redakci.)

38 DINGIR 1/2008 DINGIRDINGIR VEVE DRUHÉDRUHÉ DESÍTCEDESÍTCE

Zdenìk Vojtíšek Každé vydání malonákladového a nekomerèního èasopisu je tak trochu zázrak - poslední strana obálky nám ovšem pøipomíná, že Dingir tìchto zázrakù prožil již jedenaètyøicet. Za deset let od svého vzniku prošel èasopis i obec jeho ètenáøù zmìnami, ale napø. cena dosud zùstala stejná. S politováním musíme oznámit, že udržet ji na tak nízké úrovni už nadále není možné. Od jedenáctého roèníku tedy Dingir stojí 49,- Kè (roèní pøedplatné tak vyjde na 256,- Kè). Doufáme, že tuto cenu i stálé odbìratele udržíme po dalších deset let... OBSAH Další zmìnu od tohoto roèníku si vyžádala snaha redakce, aby posuzování èlánkù v èasopise bylo prùhledné a dobøe dokumentovatelné. Dosud jsme Aboridžinci a køesanství (Jakub Marek) ...... 2 v redakèní radì jednotlivé èlánky recenzovali jen neoficiálnì a nìkteré tyto Jak zkoumat meditaci (Pavel Dušek) ...... 5 recenze bychom jen tìžko vykazovali. Od 11. roèníku ale procházejí hlavní Z domova èlánky peèlivým recenzním øízením. Na nìm se nadále budou podílet èleno- vé redakèní rady, ale postupnì k nim pøibydou i odborníci mimo redakci. Nové registrace ...... 8 Èlánky, které v tomto øízení obstojí, budou v èasopise dole na stránce (Miloš Mrázek a Zdenìk Vojtíšek) oznaèeny. Nadále nepoèítáme s tím, že by byly recenzovány zprávy, reflexe Zahranièí apod., takže pøispìvatelskou iniciativu by toto opatøení nemìlo ohrozit. Vý- raznì pomoci by naopak mìlo pøedevším studentùm, kteøí tak budou ještì Párští pokraèovatelé Theosofické spoleènosti ...... 10 lépe vychováváni k odborné religionistické práci. Odbornost jsme ale nikdy (Vojtìch Tutr) v redakèní radì nespojovali se suchou nesrozumitelností, a tak není dùvod Téma k tomu, aby peèlivá recenze èlánkù v Dingiru znamenala jejich menší zají- mavost. Poèátky moderního theosofického hnutí ...... 12 Za téma prvního èísla 11. roèníku jsme (Ivan O. Štampach) vybrali Theosofickou spoleènost, nebo nás Cesty èeské theosofie (Josef Sanitrák) ...... 14 pøi zkoumání souèasného alternativního Rudolf Steiner a pražská theosofie ...... 17 duchovního života stále udivuje, jak velký (TomᚠZdražil) význam pro nìj mìla a jak tento význam Spor o metodu (Jan Sušer) ...... 18 vynikne ve srovnání s tím, jak okrajovou Dìdicové H. P. Blavatské (Zdenìk Vojtíšek) ...... 20 roli hraje nyní. Do kontextu spoleèenského Info-servis ...... 24 prostøedí konce 19. století zaøazuje Theoso- fickou spoleènost Ivan O. Štampach Recenze a struènì charakterizuje oblasti jejího zá- Uèebnice sociologie náboženství (Pavel Hošek) .... 26 Josef Sanitrák jmu. v následujícím èlánku Vítìzství pøirozenosti (Zdenìk Vojtíšek) ...... 27 ukazuje, jakým zpùsobem vznikala její èes- ká poboèka. Na tento èlánek navazuje TomᚠZdražil popisem toho, jaký Události vliv mìl na èeskou theosofickou scénu její nìmecký pøedstavitel a tvùrce Kuøimská kauza týraného dítìte a sekta ...... 28 anthroposofického systému Rudolf Steiner. Rozkol mezi theosofy a anthro- (Artur Zatloukal) Jan Sušer posofy nahlíží v dalším èlánku z neobvyklého a velmi inspira- Jan Heller pøi obnovì èeské religionistiky ...... 29 tivního úhlu. Vedle anthroposofie má ale Theosofická spoleènost velkou øadu (Ivan O. Štampach) dalších, nìkdy podobnì úspìšných dìdicù. Struèný pøehled tìchto pokraèo- Disidenti svìdkù Jehovových v Maïarsku ...... 30 Zdenìk Vojtíšek vatelù Theosofické spoleènosti pøipravil . S tématem souzní (Csaba Szmrecsányi) Vojtìcha Tutra i èlánek v zahranièní rubrice, který ukazuje vliv Theosofické Zemøel stavitel mormonských chrámù ...... 30 spoleènosti mimo západní prostøedí. K tématu se vztahují i ilustrace na této (Jan Sušer) stránce - nahoøe vlevo je peèe zakladatelky H. P. Blavatské, vpravo pak peèe Theosofické spoleènosti, z níž je utvoøen i její symbol s charakteris- Rejstøík ...... 31 tickým heslem „Není vyšší náboženství než pravda“. Reflexe V redakèní radì jsme se dlouho rozhodovali, jaké grafické podobì slova „theosofie“ a odvozených výrazù máme dát pøednost. Nakonec jsme z pøe- Spása v èerné (Anna Marie Dostálová) ...... 32 svìdèivých dùvodù zvolili konzervativní pravopis a doufáme, že nám to žádný Darwin versus ID (Jan Horník) ...... 34 ètenáø nebude mít za zlé. Práce studentù n Novopohané ve Finsku ...... 35 PhDr. Zdenìk Vojtíšek, Th. D., (*1963) je odborným asistentem na Husitské teologické fakultì UK a šéfredaktorem èasopisu Dingir. (Marianna Gorroòová, Anna Marie Dostálová)

DINGIR 1/2008 1 Mezi pøedky a Duchem svatým lo hlavnì o hady) a èeká v tìle zvíøete na znovuzrození. Pro obyèejného èlovìka byl ráj již zde na zemi v bìžném životì, který ABORIDŽINCIABORIDŽINCI je tøeba udržovat. Smrt nebo nemoc èlovì- ka bývá pøisuzována zlým duchùm èi èerné magii. Ta nad èlovìkem získává moc, když nedodržel nìjaký z pøíkazù od duchovních AA KØESANSTVÍKØESANSTVÍ pøedkù.2 První kontakty a konflikty Jakub Marek Rozdíl mezi anglickou a aboridžinskou Rok 1788, kdy byla v Sydneyské zátoce kapitánem Arthurem kulturou byl velký a brzy došlo ke støetu. Phillipem vyvìšena anglická vlajka, navždy zmìnil tváø Aus- Názory, kolik žilo v Austrálii domorodcù trálie. Osídlování kontinentu nebylo nijak citlivé k pùvodním pøed pøíchodem Evropanù, se rùzní a od- obyvatelùm, stejnì jako tomu nebylo ani v Americe, ani jinde. hady se pohybují od 300 tisíc po 2 milióny. Anglièané pøinesli Aboridžincùm s výdobytky západní civilizace Podle etnologù bylo na území Austrálie 300 také køesanství. až 500 kmenù hovoøících ještì více jazyky. Bìhem svých cest po Austrálii jsem mìl bývají vìtšinou propojeni s urèitým místem Kromì cíleného vyvražïování, které prová- možnost pracovat mìsíc a pùl jako dobro- nebo oblastí. Tito pøedci jsou chápáni jako dìli nìkteøí kolonisté, kosily domorodce volník v Katolické misii v Balgu, v Západ- tvoøící síla, která má personifikovanou po- také dovezené nemoci a alkohol. Britská ní Austrálii. Nahlédl jsem zde pod roušku dobu ve vìcech, zvíøatech i v lidech. Podo- vláda dlouho problematiku neøešila, a tak souèasného života Aboridžincù. Lidé zde ba spirituálního pøedka byla pro každý pøi sèítání lidu v roce 1966 žilo v Austrálii žijí zvláštním komunitním životem, kde kmen rozdílná. Dle víry lidí z pouštní ob- už jen pouhých asi 45 tisíc Aboridžin- katolictví ve spojení s pùvodní tradicí vy- lasti byla na poèátku stvoøení nedozírná cù.3 tvoøilo specifickou náboženskou kulturu. rovina, kterou putoval tento duch pøedkù. Velkou roli pøi budování australského Tím vytváøel krajinu a kam šlápl, tam se státu mìly církve, zvláštì církev anglikán- Tisíce let nemìnná kultura stal její souèástí. ská. Trvalo však pomìrnì dlouho, než se Aboridžinci ještì dnes vìøí, že obývají ten- Lidé musí své duchovní pøedky respek- misijní èinnost církve zaèala orientovat i na to kontinent od poèátku vìkù. Dle archeo- tovat a uctívat, což znamená dodržovat pùvodní obyvatele. Zatímco na východním logù jsou první známky osídlení Austrálie všechny urèené pøíkazy a zákazy a uctívat pobøeží bylo domorodé obyvatelstvo ne- staré 60 tis. let, nìkteré skalní malby vznik- krajinu kolem sebe. Tradièní víra byla udr- ustále v kontaktu se západní civilizací, ly asi pøed 40 tis. lety a byly objeveny ostat- žována pøíbìhy a legendami, které mìly nomádské kmeny v odlehlých pouštních ky z pohøební ceremonie staré 25 tis. let. pedagogický charakter. Jakékoliv porušení oblastech žily dlouho vcelku nerušenì. Kultura na tomto kontinentu byla vyvinutá, tradièních pøíkazù s sebou neslo tvrdý trest. Poslední nomádský kmen byl objeven až silnì nábožensky orientovaná a zachovala Tradice ukazovala pouštním lidem, jak pøe- v 50. letech minulého století. Hlavním cí- si tradici kultury doby kamenné až do osud- žít v krutých pouštních podmínkách, kde ja- lem státní politiky bylo usadit nomádské ného roku 1788. Vynechám zajímavé téma kákoliv chyba jednotlivce mohla znamenat kmeny a donutit je pøijmout alespoò nìkte- pùvodní kultury, ale alespoò obecnì se zmí- ohrožení celého kmene. ré hodnoty západní civilizace. Tento úkol ním o náboženství Aboridžincù.1 Pùvodní náboženství nemá žádný zná- mìly plnit hlavnì církve. Pøijetí køesanství Pùvodními obyvateli Austrálie byli no- mý transcendentní cíl. Obyvatelé vìøili v re- se mìlo stát souèástí pøijetí civilizaèních mádi. Jejich život byl ovlivnìn mnoha záka- inkarnaci. Po smrti se zemøelý pøevtìlí do hodnot. Protestantské denominace, pozdìji zy, pøíkazy a doporuèeními, které jim byly nìjakého zvíøete (v oblasti Balga se jedna- i katolická církev a jiné denominace stavì- pøedávány tradicí od èasu ly základny hluboko v poušti „dreamtime“. Tento pojem je a lákaly sem nomádské kme- tradiènì vysvìtlován jako èas ny na mouku èi cukr a ochra- stvoøení, tedy doba, kdy spiri- òovali je pøed bílými lovci tuální pøedci tvoøili krajinu lidí. Zakládaly školy, koste- a první lidé se uèili, jak pøežít ly a chovné stanice dobytka. v krutém prostøedí. Dream- Teprve v druhé polovinì 20. time je ale spíše jakýsi du- století byla snaha usadit no- chovní prostor pùsobící od mádské kmeny v osadách poèátku až do souèasnosti. úspìšná. Snìní („dreaming“) je, jedno- Až v šedesátých letech duše øeèeno, zpùsob komuni- minulého století se všichni kace se spirituálními pøedky, domorodci stali státními ob- kteøí žijí ve sféøe smrtelníkùm èany Austrálie. Spolu s tímto nedostupné. Do ní se dostává aktem se objevila snaha dát jen šaman, který s pøedky jejich kultuøe nový dech. komunikuje. Duchové pøedkù Kouøová ceremonie. Všechny fotografie: Jakub Marek. Vláda vymezila rozsáhlá

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

2 DINGIR 1/2008 území v neobydlených oblas- boženstvím, které pomáhá tech (je jím i polovina Sever- udržovat týmového ducha. ního teritoria), která navrátila do rukou pùvodních vlast- Jedna velká rodina níkù. Jde vìtšinou o tzv. suché Sociální systém vztahù oblasti, tedy bez možnosti ob- u Aboridžincù je jiný než starat alkohol. Správa zdej- u Evropanù a má hlubší, po- ších osad je v rukou domoro- svátný charakter. Aèkoliv dých lidí. Vláda zde ráda ne- pùvodní kmeny døíve mezi chává pùsobit i církevní mi- sebou bojovaly, nyní se nazý- sie, které se starají o školy vají jednou rodinou. Abori- a nemocnice, což dìlají lépe džinci v pouštní oblasti, kteøí než stát. Musí jít však o roz- sebe nazývají Yipi, urèují ro- hodnutí místních správcù ko- Mše pod širým nebem. dinné vztahy v rámci systé- munity. Aby nebyly mezi cír- mu „skinnames“. Tento sys- kvemi rozbroje, mají rozdìleny oblasti, kde „všichni“. Na nedìlní mši v Balgu, které má tém byl dán spirituálními pøedky na zaèátku mohou pùsobit. Území Anhemland mají na 500 obyvatel, uvidíme však 70-100 lidí. vìkù a má zásadnì dvì velké funkce. Za starosti baptisté, oblasti na východ od Ali- Vìtšina z nich chodí do kostela nepravidel- prvé èlovìk se skinname získá pozici v ro- ce Springs katolíci, na západ luteráni apod. nì. Bìhem týdne navštìvuje mše kolem 10- dinné struktuøe kmene a za druhé má ochrá- 15 lidí, což jsou vìtšinou zamìstnanci mi- nit pøed nežádoucími sexuálními vztahy. Katolická misie Balgo sie, nikoliv obyvatelé komunity. V ostat- V pouštní oblasti byly rozšíøeny mýty o in- Komunity, jakou je Balgo, nemají rády ne- ních komunitách, kde bývají mše jen jed- cestním chování pøedkù, díky nìmuž vznik- hlášené návštìvy. Lidé žijící mimo komu- nou týdnì, chodí na bohoslužby 15-30 lidí. lo lidské pokolení. V mnoha ohledech lidé nitu nemají pøíliš možností ji navštívit. Kromì èlenù katolické církve zde žije ro- symbolicky opakovali chování svých pøed- Velká vzdálenost od nejbližšího mìsta není dina baptistického kazatele a jedna rodina kù, vyjma zmínìného incestu. Ten byl pøís- jedinou komplikací. K návštìvì je tøeba po- vyznává víru bahá´í. Do komunit se tvrdì nì zakázán a brán jako rouhání proti jejich volení, které se nevydává èasto. prosazují fundamentalistické pentekostál- kultu. Balgo leží v Great Sandy Desert a do ní církve, které se snaží tvoøit opozici vùèi Každý muž i žena dostává pøi narození nejbližšího mìsta Halls Greek, vzdáleného oficiálnì dosazené katolické církvi. Jme- jedno z osmi možných skinnames. Jaké 300 km, vede pouze nezpevnìná vozovka. novitì se jedná o mezinárodní „Assemblies skinname èlovìk dostane, se odvozuje od Farnost Balgo má rozlohu o trochu vìtší než of God“ a malou místní „Maria Queen of matky. Nedìdí se stejné jméno, jaké má Anglie. Sídlí zde asi tisíc obyvatel rozdìle- Desert“ s desítkou èlenù. matka, ale odvozuje se jiné. Skinnames mají ných do tøí komunit Balgo, Billiuna a Mu- Komunita je dobrým prostøedím pro vý- pøedpony - pro muže to je Tja a pro ženu lan. První kontakty mezi domorodci a mi- chovu dìtí. Je jich tu hodnì. V Balgu žije Na. Tìchto osm jmen se rozdìluje na dvì sionáøi probìhly na zaèátku tøicátých let 500 lidí, z toho 120 dìtí školou povinných. skupiny po ètyøech.5 Za ètyøi generace minulého století. Misie založila chovnou Katolické školství všude v Austrálii má v ženské linii dcery poslední generace bu- stanici dobytka a nabízela lidem z pouštì velkou prestiž. Výuka zde probíhá trochu dou mít stejné skinname jako jejich pra- jídlo za práci. Roku 1942 byla zde ustano- opoždìnì ve srovnání se školami, které prababièka. Složitý systém ukazuje, v ja- vena oficiální katolická misie a v roce 1965 navštìvují bílé dìti. Bere se ohled na to, že kém vztahu je jedinec k ostatním èlenùm se misie pøesunula na Wirrumanu, kde jsou angliètina není pro místní rodný jazyk a že komunity. Lidé se stejnými skinname jsou dostateèné zásoby vody. 4 vìtšina malých Aboridžincù hovoøí ve automaticky nazýváni bratry, pokud dítì Misie tu drží ruku nad školstvím a nad svých rodinách domorodým jazykem. Ná- osiøí, míøí k ženì, která má stejné skinname, zdravotnickou klinikou a spolupracuje boženství se vyuèuje pouze jednou týdnì jako mìla jeho matka. Lidé, kteøí se odstì- s místní samosprávou a s jinými státními a po velké pøestávce se dìti modlí. Výuka hují i nìkolik set kilometrù daleko, se oka- i církevními organizacemi. V Balgu žije se orientuje hlavnì na klasické pøedmìty mžitì mùžou zapojit do komunitního života velké množství aboridžinských malíøù, a vìtšina pedagogického sboru katolíky jako souèást širší rodiny. Skinname mùže z nichž pìt si získalo uznání na celostátní není. starší žena udìlit i Neaboridžinci, který žije úrovni. Galerie v Balgu má velkou prestiž. Velká vzdálenost od mìsta paradoxnì delší èas v komunitì.6 Tradièní chápání ro- Souhra tìchto institucí tu vytváøí relativnì komunitu ozdravuje. Cítil jsem velkou hr- diny je širší, než je obvyklé u nás.7 dobrou tváø této komunity. Problémy typic- dost místních obyvatel na jejich bydlištì. ké pro aboridžinské komunity jsou roz- Okolní svìt západní civilizace je dle nìkte- Aboridžinský život a køesanství šíøeny i zde, ale v menší míøe. rých z nich velmi nebezpeèný. Ukrývá v so- Mezi Aboridžinci-køesany se objevují sna- Bìhem 80. let minulého století se komu- bì démony v podobì drog a alkoholu, které hy tradièní systém skinnames aplikovat na nita rozhodla pøenechat školství a zdravot- pùvodní obyvatelstvo zabíjejí. Z místních køesanství. Dle nich je jejich kmenové prá- nictví státu, ale protože úroveò služeb kle- lidí nemá 90% práci a nejsou tu ani pra- vo ukryto pod symboly v bibli. Symbolika sala, bìhem následujících pìti let samo- covní pøíležitosti. Lidé tedy nevìdí, co s pøe- køíže je tak jednoduchá, že ji lze aplikovat správa opìt pøevedla tyto pravomoci pod bytkem èasu. Komunita èerpá energii ze i na zmínìný systém skinnames. Osm jmen katolickou církev. Když jsem se ptal míst- sportu, hlavnì z australského fotbalu a bas- se dá rozdìlit do ètyø skupin po dvou. ních, kolik tu žije katolíkù, odpovìï znìla ketbalu. Tyto sporty se tu staly malým ná- V takovémto diagramu napøíklad nìkteøí

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

DINGIR 1/2008 3 kostalismu). Aboridžinci ale vìtšinou ne- džincùm, ženám nebo dìtem. Do urèitých chápou osobu Ježíše Krista. Nechápou jeho oblastí se nedoporuèuje jezdit v dobì koná- dvojí pøirozenost a historiènost. Jedineènost ní tìchto ceremonií, nezvaný návštìvník osoby Krista je u nich mnohdy zkreslená. mùže být dokonce ohrožen, nebo ceremo- Buï je Bohem, èi šamanem nebo jejich nie mùže být pøijímacím obøadem do taj- pøedkem. Vykoupení høíchù a obì na køíži ných spolkù domorodé èerné magie. V rám- jsou pro nì málo uchopitelné. ci oficiálního církevního života je iniciaèní V Balgu jsou mše i jiné obøady vnímány ceremonie nahrazena prvním svatým pøijí- jako dùležité události komunity; církev jimi máním.8 upevòuje její soudržnost. Mše i jiné obøady Do skuteèné dospìlosti èlovìk vstupu- se slouží v místním jazyce Kutjuka. Dù- je teprve založením rodiny. Stává se plno- ležitou souèástí obøadu jsou zpìvy, které právným èlenem komunity a dvojici je do- zpívá sborovì celý kostel. I bìhem promì- voleno bydlet spolu. Dívky se vdávají ob- òování je knìz podporován zpìvem celé vykle døíve, nìkdy již po dovršení šestnác- komunity a komunita se stává souèástí ti let. Chlapci na svou dívku musí èekat tro- obøadu. Pøi eucharistii se všichni pøítomní chu déle, zhruba do 25-26 let. Církevní sòat-

Aboridžinský hrob. sejdou kolem knìze a navzájem si podáva- ky se dìjí minimálnì. Partnerství je potvr- jí eucharistii. Tradièní podávání rukou a pøá- zeno rodinami nevìsty a ženicha. Muž vidí køíž, který má ètyøi konce. Když se ní pokoje se nechává na konec bohoslužby, opustí dùm pro svobodné a dívka odchází poèet jmen dìlí tøemi, lze v tomto systému protože je zvykem, že si podává ruku každý od rodiny k manželovi. Manželství nebývá nalézt diagram svaté trojice. U Aboridžincù s každým. Knìzi pomáhají pøi obøadech státem potvrzováno, a tak mnoho dìtí žije jde o jistou obhajobu tradièního systému laici (vìtšinou jsou to ženy). Je jich kolem oficiálnì v neúplné rodinì. života v rámci køesanství. Køesanský deseti a jsou voleni celou komunitou na V životì Aboridžince je velkou událostí život zde byl podle tohoto výkladu žit již urèitou dobu. Laici jsou dùležitou souèástí smrt blízkého. V tradièní spoleènosti trva- dávno pøed pøíchodem Evropanù. Porušo- jak pøi obøadu, tak i v bìžném životì far- ly pøípravy na pohøeb rok. Dnes jsou ome- vání aboridžinského práva je i „køesanský“ nosti. zeny na tøi mìsíce. Bìhem této doby rodi- høích a zákony aboridžinské a køesanské Køesanské obøady mívají pro místní na zemøelého drží tzv. „sorrytime“, který jsou propojeny. Zaslechl jsem i mileniální funkci ochrany pøed zlými duchy. Mezi ob- sestává ze souhrnu zákazù a pùstu. Dùm, oèekávání konce svìta pro èerný národ líbené obøady patøí svátost køtu a pohøeb. kde mrtvý žil, se musí znovu vysvìtit knì- v Austrálii kvùli tomu, že se lidé odvrátili Narozené dítì, ne starší pìti mìsícù, je nej- zem, jinak pozùstalí nemohou dùm obývat. od tradièního zákona, což nese s sebou ne- døíve rituálnì pøijato do komunity. Z pùvod- Èasté jsou také takzvané „sorrycamps“, kdy vyhnutelný trest. ních tradic se dochovala kouøová ceremo- se rodina odstìhuje do pouštì a tráví tam Mezi Aboridžinci nenalezneme mnoho nie. Tento rituál vykonává vìtšinou babiè- spolu nìjaký èas. Nìkdy dochází také vyznavaèù jiného náboženství než køesan- ka. Tøikrát ponoøí dítì do kouøe z doutna- k symbolickému potrestání „domnìlého ství. Církve se staví k pùvodní tradici dvo- jících listù eukalyptu. Obøad trvá asi deset vraha“. Dùležité je kontaktovat všechny jím zpùsobem. Buï ji oznaèují za pohan- minut. Katolický køest udìluje knìz hro- pøíbuzné, aby se mohli s nebožtíkem roz- skou, mše se slouží v angliètinì a jakáko- madnì dvakrát až tøikrát do roka. Pokro- louèit. Pohøeb se koná v kostele a je událostí liv spojitost s aboridžinskou kulturou je pro pení svìcenou vodou i kouøová ceremonie nì nepøijatelná. Jedná se hlavnì o charis- jsou hojnì využívány i pøi jiných obøadech matické a fundamentalistické denominace. bìhem života a Aboridžinci je pøijímají jako Jiný zpùsob volí katolická církev a evange- oèištìní a ochranu pøed zlými démony. lické církve. Ty se snaží skloubit pùvodní V Balgu se na pøipomenutí køtu kropí svì- kulturu s novodobým køesanstvím. Prav- cenou vodou každou nedìli a kouøová cere- dou je, že pro Aboridžince není teologie dù- monie probíhá bìhem významnìjších svát- ležitá a že nevidí žádné rozdíly mezi církve- kù, pøi iniciaèní ceremonii a pøi pohøbech. mi. Dle faráøe Matta Diggense, který už 15 Mezi 13. a 14. rokem vìku èeká chlapce let pùsobí v aboridžinských komunitách, je iniciaèní ceremonie. Jedná se o ryze tradièní pùvodní náboženství nejvíce podobné kato- aboridžinskou záležitost. V místì, kde jsem lictví. Pùvodní kultura je založena na tradici pøebýval, se jedná o bolestivou obøízku. stejnì jako katolictví a kult svìtcù kores- Poprvé jsou chlapci zbaveni pøedkožky po- ponduje s kultem pøedkù. Charismatické dobnì jako v judaismu, ale po dvou mìsí- církve se zase odvolávají na pùvodní ani- cích se obøízka koná znovu. Tentokrát je mismus a pùsobení ducha svatého spojují jim penis rozøíznut podélnì. Jde o událost, s pùsobením ducha pøedkù. Aboridžinci ne- kdy chlapci symbolicky umírají a rodí se mají problém s pøijetím Boha (duchovní znovu jako muži. V komunitì se pøestìhují prapøedek, jenž byl na zaèátku všeho, byl do domova svobodných mládencù. Pøi této jenom jeden a stál na poèátku stvoøení svì- ceremoni jsou chlapcùm zjevena tajemství, ta) ani s osobou Ducha svatého (vìtšina která se bìhem života ještì prohloubí. Tato Ukázka tradièního aboridžinského aboridžinských køesanù inklinuje k pente- tajemství nesmìjí být vyzrazena Neabori- umìní pro kostel.

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

4 DINGIR 1/2008 pro celou komunitu. Rakev projde opìtovnì Empirický výzkum autoregulaèních a sebevýchovných postupù kouøovou ceremonií a je pokropena svìce- nou vodou. Atmosféra je emotivní. Bìhem mše se ètou vzkazy od tìch, kteøí nemohli JAKJAK ZKOUMAZKOUMATT pøijít, a velmi se sleduje, zda se dostavili všichni, kdo jsou oèekáváni. Byl jsem svìdkem pohøbu muže, který se ve svých pìtatøiceti letech upil k smrti. MEDITMEDITACIACI Knìz pøi obøadu hovoøil drsnì: jeho výrok, že „víra zemøelého v Krista nebyla silnìjší Pavel Petr Dušek než sklenièka piva“, rozvíøila už tak emo- tivní atmosféru. Pøíèina smrti zemøelého Rùzné formy meditace pøedstavují po staletí tradované umìní byla podle jeho pøíbuzných a pøátel jiná: za duchovní práce na sobì samém. Jejich východiskem jsou èasto smrt nemùže alkohol, ale msta èerného má- velmi staré psychologické systémy, které vznikly dlouho pøed ga, který byl odmítnut sestrou zemøelého. souèasným západním modelem vìdy. Ta se ve dvacátém sto- Magie zabila jejího bratra, aby mstitel zùstal letí s vìtšími èi menšími úspìchy snažila k meditaci pøiblížit neodhalen. Víra v magii a v duchy je jed- pomocí vlastních metod. Ne vždy však pøitom dokázala reali- ním z významných prvkù religiozity i mo- sticky odhadnout vlastní možnosti. derního Aboridžince. V této povìrèivosti Metodám autoregulace a sebevýchovy vì- Všechny tyto postupy mají jedno spo- mají své místo jak obøady køesanské círk- novaly velkou pozornost už nejstarší známé leèné: jsou nástrojem k pøemìnì sebe sama. ve, tak i pùvodní rituály. civilizace. Techniky vstupování do tranzu, Jsou to na jedné stranì metody autoregu- emoèní sebekontroly nebo napøíklad kulti- lace, sloužící ke zmìnì aktuálního psy- Závìr vace rysù vlastní osobnosti byly v té èi oné chofyziologického stavu a momentálního Tradièní život Aboridžincù se pøíchodem formì známé v Egyptì, Indii, Èínì, Mezo- duchovního rozpoložení, na stranì druhé se- Evropanù navždy zmìnil. Aboridžinci byli potámii, Japonsku. Pøesný pùvod øady bevýchovné metody, které slouží dlouho- nuceni vzdát se koèovného života a pøi- z nich už nelze zjistit. Poèátky tìch nej- dobým cílùm. Vìtšina dnes známých po- jmout alespoò èásteènì nìkteré zvyky, hod- starších technik pøedpokládáme v dobì pøed stupù pøedstavuje kombinaci obojího a liší noty naší civilizace. Pùsobení misií však objevením písma. Jsou tedy starší než pí- se jen dùrazem na okamžitý èi dlouhodobý nebyla na území Austrálie tak agresivní jako semnì zaznamenávaná historie. K takovým efekt. Zároveò jsou tyto metody mnoha- misionáøské snahy v jižní Americe. Díky archaickým metodám patøí „techniky ex- dimenzionálním fenoménem, který v sobì malé hustotì obyvatel zùstávali Aboridžinci táze“ v šamanismu. Napøíklad jeskynní zahrnuje rùzné významové roviny. Po vzoru dlouho mimo zájem civilizaèních i misij- malby z období paleolitu (starší doby ka- V. Frankla bychom si je mohli znázornit ních snah. Misie z konce devatenáctého sto- menné), konkrétnì z jeho poslední fáze pomocí modelu, který obsahuje tøi dimenze: letí plnily hlavnì úkol vzdìlávací. (40 tis. - 10 tis. pø. n. l.), které byly objeveny tìlesnou, psychologickou a duchovní.2 V odlehlých oblastech australského na území dnešní jižní Francie a na severu Tyto úrovnì se vzájemnì prolínají vnitrozemí si proto Aboridžinci zachovali Španìlska obsahují zøejmé šamanské mo- a ovlivòují. Napøíklad tìlesné pozice a de- nìkteré své zvyky a povìry vedle úèasti na tivy.1 Jinou techniku mimoøádnì starého chová cvièení v józe a ve vìtšinì forem bud- aktivitách køesanských církví. Z pùvodní pùvodu pøedstavuje jóga, resp. nìkteré její dhistické meditace svým fyziologickým religiozity vymizela reinkarnace a animis- elementy (dechová cvièení, zpìv manter, úèinkem vytváøejí vhodné zázemí pro kon- mus se pøetvoøil v podivný druh charisma- urèité ásány). centraci, která pak umožòuje pokrok na du- tického køesanství. Pøes urèitou autonomii, kterou Aboridžinci mají, bohužel postupem èasu pùvodní tradice a zvyky patrnì vymizí. Poznámky výbìrem ze tøí zbývajících skupin, u kterých pøíbuzen- V textu užívám pojem Aboridžinec, což je poèeštìná forma ský vztah je pro manželství pøípustný. Jakékoliv porušení V odlehlých oblastech kontinentu sice Aboriginal. Pùvodní èeský název pro australské domorodce tohoto zákona se mùže tvrdì vymstít. Sexuální vztah jsou komunity, které udržují své pùvodní je Austrálec. mezi lidmi zakázaných skupin je pro mnohé tìžkým pøe- 1 Podrobnìji: BLAINEY, G., Dìjiny Austrálie, Lidové stupkem. Dodnes existují pøípady vražd, kdy èlenové tradice, avšak i na nì negativnì dopadá zá- noviny 1994; str.: 11- 26 rodin mstí toto pøestoupení zákona. Jakýkoliv sexuální padní civilizace. V místech navštìvovaných 2 Více: MUECKE, S., SHOEMAKER, A., Aboriginal vztah mezi lidmi zakázaného skinname je jedním ze zá- turisty je aboridžinská kultura souèástí ob- Australians: First Nations of an Ancient Continent; sadních prohøeškù v této spoleènosti, a to i když není Gallimard 2004, str. 31-54. mezi milenci pokrevní pøíbuzenství. chodu. V pouštních oblastech však dodnes 3 Poèet pùvodních obyvatel je v publikacích rùzný. Údaj 7 Dìti nazývají svou matkou také všechny sestry matky kolují zvìsti o „bushmenech“, tedy o lidech, o sèítání lidu pochází z Dìjin Austrálie. a otcem bratry otce. Sestry bydlí vìtšinou pohromadì 4 Oficiální stránky farnosti: http://www.users.bigpond. spolu se svými dìtmi, které se navzájem cítí být vlastní- kteøí se nomádského zpùsobu života ne- com/kutjungka/ mi sourozenci. Tetou dìti jmenují jen sestru otce a strý- vzdali a žijí tradièním zpùsobem života. Ci- 5 Kupø. u kmene Kutjungka se jedná u mužù o Tjangala, cem bratra matky, což vyplývá ze systému „skinnames“. Tjapangarti, Tjupurrula, Tjapaltjarri; Tjampitjin, Tjapan- Podrobnìji na: http://www.ausanthrop.net/research/kin- vilizaci, s níž mají zlé zkušenosti, se úspìš- gka, Tjakamarra, Tjungarray. U žen o Nangala, Napan- ship/kinship2.php. nì vyhýbají. O existenci tìchto lidí nejsou garti, Napurrula, Napaltjarri; Nampitjin, Napangka, Na- 8 Zajímavou studii pùvodních iniciaèních procesù popsal dùkazy, jsou však pro pùvodní obyvatele kamarra, Nungarayi. U jiných kmenù jde o jejich jazyko- ELIADE, M., Iniciace, rituály, tajné spoleènosti, Com- vé varianty. puter Press 2004. Austrálie nadìjí a snem o životì pøed pøí- 6 Skinname má zásadní význam pøi výbìru partnera. chodem Evropanù. Každý èlovìk si nesmí vybrat partnera z pìti skupin. Mgr. Jakub Marek (*1981) je absloventem Husitské n Jde o lidi, kteøí mají stejné skinname jako sourozenci, teologické fakulty UK - obor uèitelství. V Austrálii ces- ð rodièe, jejich možné dìti, ze nebo snacha. Partnerství toval v letech 2005-2006. V souèastnosti pracuje v ne- Poznámky a medailonek vpravo. nebo i dokonce milostný vztah je pro každého podmínìn ziskovém sektoru.

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

DINGIR 1/2008 5 chovní cestì.3 Ne vždy však byl tento více- mentátoøi snažili vyrušit pomocí akustic- meditaci také ke snížení cholesterolu a k od- dimenzionální charakter duchovní práce na kých èi svìtelných podnìtù, dotekem hor- vykání ze závislosti na nikotinu.15 Jon sobì akceptován a reflektován. kou zkumavkou èi ponoøením rukou do Kabat-Zin v polovinì 80. let zavedl jógu vody o teplotì 4 °C na dobu 45-55 min.6 a meditaci bdìlosti jako souèást léèby chro- Fyziologické úèinky Tento fenomén vešel ve známost jako nických bolestí.16 Kromì toho se ukázalo, Na Západì zájem o meditaci prudce vzrostl vynechání alfa-blokace a není typický pro že uklidòující formy meditace (napø. trans- v prùbìhu 20. století. Objevily se i pokusy všechny druhy meditace.7 Japonský tým cendentální meditace, nìkterá jógická cvi- podrobit jednotlivé meditaèní techniky vì- použil EEG v empirické studii o zazenu. èení a zazen) zøejmì mohou zpomalovat deckému pøezkoumání s cílem ovìøit jejich Akira Kasamatsu a jeho žák Tomio Hirai látkovou výmìnu, snižovat dechovou frek- úèinnost. Nezøídka pøitom byly zkoumané provádìli v letech 1959-1954 výzkum mik- venci, mìnit kožní elektrický odpor, pod- postupy redukovány na pouhá relaxaèní roelektrické èinnosti mozku u meditujících nìcovat celkovou svalovou relaxaci èi mì- cvièení. Zejména v druhé polovinì 20. sto- zen-buddhistických mnichù školy sótó. nit krevní obraz.17 letí se vìtší èást studií soustøedila na fyzio- Další mìøení pak následovala v prùbìhu logické úèinky, resp. na vše, co lze kvanti- šedesátých let. Kromì jiného zjistila, že se Psychoterapeutické možnosti fikovat. Tento pøístup vyplynul z velkého vlny alfa objevují už bìhem pùl druhé minu- Jinou rozsáhlejší oblast empirického vý- vlivu pozitivismu na metodologii sociálních ty od zaèátku meditace a pøetrvávají i po zkumu ovládla otázka využitelnosti me- vìd. Psychologie prošla ètyøicetiletou érou jejím ukonèení po dobu desítek sekund až ditace v psychoterapii. Øada meditaèních behaviorismu a rovnìž ostatní sociálnì-vìd- nìkolika minut.8 U nejzkušenìjších mnichù technik pùsobí mírnì sedativním zpùsobem. né obory jako by se pokoušely napodobit byly zaznamenány i vlny théta, které se ji- Jejich jádrem je neustálé vracení pozornosti exaktnost pøírodovìdných disciplín.4 Pro- nak vyskytují v první fázi spánku a pouka- do pøítomného okamžiku, které blokuje to nemìl lékaøský výzkum konkurenci, zují na absenci bdìlé myšlenkové aktivi- myšlenkové obsahy vázané na minulost èi která by nabídla skuteènou alternativu. ty.9 Mìøením galvanické kožní reakce pøi- budoucnost (napø. na prodìlanou èi oèeká- U pokusných osob, jež se vìnovaly medi- tom bylo vylouèeno, že by pokusná osoba vanou zátìž). Odtud plyne pøedpokládaná taci, bylo zaznamenáváno témìø vše, co lze usnula. vyšší odolnost meditujících vùèi každo- mìøit: EEG, EKG, krevní tlak, elektrický Práce japonského týmu provokovala dennímu stresu. odpor povrchu kùže, látková výmìna, po- fantazii dalších badatelù. Naznaèovala totiž, V sedmdesátých letech tento mechanis- vrchová teplota tìla, frekvence a objem bez- že metoda, která vznikla pøed stovkami let mus zkoumal Daniel Goleman.18 Zjistil, že dìèných pohybù.5 mimo akademickou pùdu, mùže být použita meditující jedinci reagují na stresující pod- Velkou éru empirického výzkumu za- v klinické praxi a že možná dokáže konku- nìt v podobì nepøíjemných filmových zá- hájili Anand, Hirai a Kasamatsu. Anand rovat úèinku farmaceutických prostøedkù. bìrù nejprve vìtší excitací (pocením, zrych- mìøil poèátkem šedesátých let v Indii úèin- Hirai si jako mnozí jiní všiml, že zen-bud- leným tepem atd.) než osoby z kontrolní ky jógy pomocí pøenosného elektroence- dhistická meditace mìní pomìr aktivity skupiny. Po té, co stresor pomine, se však falogramu. Mozek ètyø zkoumaných jóginù sympatiku a parasympatiku.10 Posílením vracejí do normálního stavu rychleji. „Tento vykazoval alfa vlny i po té, co se ho experi- parasympatiku (aktivního nejvíce pøi cel- vzorec vìtší poèáteèní excitace a rychlejšího kové relaxaci) by medita- zotavení se projevoval u zkušených meditu- ce mohla pomoci pøi léèbì jících bez ohledu na to, zda pøed poèátkem nìkterých obìhových cho- filmu meditovali nebo ne.“19 Oproti tomu rob, zejména hypertenze. úzkostní jedinci reagují na potenciální hroz- Tuto možnost se snažil bu ještì dlouho poté, co zmizela.20 ovìøit napøíklad Herbert Nutno podotknout, že i v tomto experi- Benson, nestor klinického mentu pøedstavovaly závislou promìnnou pøístupu k meditaci. V 70. ukazatele fyziologického stavu pokusných letech testoval léèebné osob (pøíznaky reakce typu „bojuj, nebo možnosti recitace manter uteè“). Západní badatelé byli v minulých na jedenácti pacientech desetiletích fascinováni vlivem meditace na s koronární srdeèní choro- tìlesné a jednoduché duševní procesy. Èistì bou a dosáhl pøitom èás- psychologické testy pøišly ke slovu v men- teèného úspìchu.11 K po- šinì prací (napø. Schwartz v roce 1973 èi dobnému výsledku dospì- Pelletier v r. 1974).21 Ty mìly ovìøit dlou- li v roce 1977 také Vouky- hodobé úèinky meditace, napø. její vliv na dis a Forwand.12 Pøíznivý celkovou míru neurotiènosti, sebeúctu èi vliv meditace (ale i auto- komunikaci.22 genního tréninku a biofeed- Do konce 20. století bylo provedeno backu) na hypertenzi po- více než tisíc studií o funkènosti rùzných tvrdila ještì øada dalších typù meditace.23 V 70. letech se nejvíce vý- studií.13 Klaus Engel jej zkumù zamìøovalo na zdravotní úèinky tes- považuje za jednu z nejlépe tovaných postupù. V 80. a 90. letech tak Maháprabhudží na obrázku z knihy o Mahéšvaránan- prokázaných korelací.14 mohly vzniknout pomìrnì validní meta- dovi, duchovním uèiteli z jeho žákovské linie. Patlové se daøilo využít analýzy, které mìly vyhodnotit výsledky

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

6 DINGIR 1/2008 vìtšího množství výzkumù jako jeden ce- nik. Totéž platí pro Bensonovu metodu re- Budoucí výzkum má možnost vyvážit lek. Základní otázkou pøitom bylo, zda nì- laxaèní odpovìdi, zavedenou hlavnì jako tyto nedostatky za pøedpokladu, že dá pøed- které meditaèní techniky opravdu ovlivòu- terapeutický nástroj. nost porozumìní pøed pøírodovìdeckou jí mìøitelné (fyziologické) pochody zpù- Dalším dùsledkem nezájmu o kulturní exaktností. n sobem, jenž se liší od úèinkù bìžné rela- kontext zkoumaných postupù je nedosta- Poznámky xace se zavøenýma oèima. Napøíklad Dill- teèné zmapování jejich èistì psychologic- 1 Z velké èásti se jedná o malby zvíøat a výjevy z lovu. beck a Orme-Johnson se v roce 1987 za- kých úèinkù. Ty totiž nelze odvodit z fyzio- Nìkteré obrazy by mohly souviset s tzv. loveckou ma- gií. Na øadì obrazù vidíme lidskou postavu zahalenou mìøili na 31 studií vìnovaných transcen- logických mechanismù. Meditující je ve do zvíøecích kùží. Nìkteré z tìchto postav dokonce tanèí, dentální meditaci (TM). Podle této meta- svém cvièení ovlivòován literaturou, z níž takže by se mohlo jednat o znázornìní šamana bìhem obøadu. Tak by tomu mohlo být v pøípadì tzv. velkého analýzy pøedèí TM bìžnou relaxaci svým se o meditaci dozvídá, prostøedím, ve kte- kouzelníka, což je rytina z jeskynì Les Trois Frères. vlivem na bazální odpor kùže a dechovou rém se danému postupu uèí, kontaktem „Velký kouzelník“ má parohy a tanèí. Jeskynní obrazy frekvenci, nikoliv však co do vlivu na srdeè- s osobou uèitele a názory, jež si o smyslu najdeme i na tìch nejménì pøístupných místech. Tìm, 24 kdo je vytvoøili, trvalo pravdìpodobnì celé hodiny, než ní èinnost. Jinou takovou metaanalýzu meditace utváøí. Má urèitá oèekávání, pøi- se dostali dovnitø jeskyní až ke svému „plátnu“. Samo nábídli Murphy a Donovan o deset let jímá urèitou roli („jsem èlovìk, který pra- putování temným prostorem do míst, kde se malby nacházely, mohlo být souèástí rituálního postupu, v nìmž pozdìji. Více než ètyøicet studií podle nich videlnì medituje“) a z dosavadních zkuše- hrála dùležitou roli senzorická deprivace. podporuje hypotézu o poklesu metabolické ností získává motivaci k dalšímu cvièení. Budil v této souvislosti uvádí paralelu mezi tìžko pøí- stupným podzemím v jeskyních a prostorem „nevìdo- aktivity u nìkolika typù meditace. Zmìna Cestou k pravidelné meditaci mùže být sna- mých, snových oblastí lidské psychiky“, BUDIL Ivo T., v metabolismu se projevuje napø. snížením ha o sebevýchovu, duchovní zájem nebo Mýtus, jazyk a kulturní antropologie, Praha: Triton 1999, dechové frekvence a spotøeby kyslíku.25 i nìjaký zlomový zážitek. To vše jsou fak- s. 226. Srv. Též ELIADE, Mircea: Dìjiny náboženského myšlení I. Praha: ISE, 1995. s. 29-32. Metaanalýzy z 80. a 90. let vesmìs potvr- tory, které ovlivòují prùbìh cvièení a zpù- 2 Srv.: DRAPELA, Viktor J.: Pøehled teorií osobnosti. Pra- zují pøíznivé úèinky meditace, napø. hlubo- sob, jak je meditující zažívá èi jakým zpù- ha: Portál, 2003. s. 146-147. 3 Existence jedné z tìchto rovin nevyluèuje platnost ostat- kou relaxaci èi odbourávání úzkostných sobem pøitom pojímá sebe sama. Naneštìstí ních: fyziologické úèinky rytmizace dechu pøi recitaci stavù.26 jim nelze porozumìt na základì krevního manter napøíklad nejsou dùvodem k pochybnostem tlaku nebo dechové frekvence. o duchovním smyslu tohoto cvièení. Bez duchovních východisek 4 MIOVSKÝ, Michal: Kvalitativní pøístup a metody v psy- Souèasná psychologie náboženství tedy chologickém výzkumu. Praha: Grada, 2006. s. 23. PLHÁ- Pøes nezmìrné množství provedených ex- stojí pøed volbou mezi stále pøesnìjším mì- KOVÁ, Alena: Dìjiny psychologie. Praha : Grada, 2006. s. 167. perimentù má dosavadní výzkum medita- øením a zmìnou metodologie. Výzkum se 5 K nejznámìjším a nejcitovanìjším patøí práce Daniela ce jednu citelnou slabinu. Jakkoliv vyka- za posledních padesát let ubíral témìø vý- Golemana, Herberta Bensona, Chandry Patelové, B. K. Ananda, Tomio Hiraie èi Jona Kabat-Zina. zují zmiòované studie seriózní validitu hradnì cestou kvantitativních metod. Kva- 6 GOLEMAN, Daniel: Meditující mysl. Praha: Triton, (z hlediska zabezpeèení laboratorních pod- litativnì zamìøené studie by pøitom mohly 2001. s. 171. ENGEL, Klaus: Meditation. Geschichte, Systematik, Forschung, Theorie. Frankfurt nad Mo- mínek, použití kontrolních skupin, pøesnosti prozradit o dlouhodobých úèincích medi- hanem; Berlín; Bern; New York; Paøíž; Vídeò: Peter mìøení atd.), nevìnují žádnou èi jen mini- tace více. Také by pootevøely dveøe k po- Lang, 1995. s. 180 - 183. mální pozornost kulturnímu zázemí a tra- chopení sofistikovanìjších postupù. Zejmé- 7 ENGEL, K.: Meditation. s. 173. 8 BURNS, D. M.: Elektroencefalografická analýza medi- dicím, z nichž zkoumané metody vycháze- na složitìjší imaginativnì zamìøené tech- tace. In HIRAI, Tomio: Zazen. Léèba zenovou medi- jí. niky (napø. v rámci tibetského buddhismu) tací. Bratislava: CAD Press, 1997. s. 10. 9 HIRAI, T.: Zazen ... s. 94-96. Následkem toho byly nìkteré z meditaè- nejsou pøíliš pøístupné triviální kvantifika- 10 HIRAI, Tomio: Zazen ... s. 103, 104. ních technik zkoumány opakovanì s podi- ci. Nìkteré z nich mohou podle tradièní li- 11 UEXKÜLL, Thure von: Psychosomatische Medizin. Mnichov; Vídeò; Baltimore: Urban und Schwarzenberg, vuhodnou vytrvalostí, zatímco stovky dal- teratury podporovat emoèní sebekontrolu 1996. s. 778-779. ších zùstaly bez povšimnutí. Asi nejvíce právì tím, že pøispívají k dovednìjšímu 12 Ibid. pozornosti se vìnovalo TM. Podle Seara se zacházení se sebedestruktivními pøedsta- 13 Vaitl, Schmidt, Cottier, Frauck, Eisenberg a další pro- vedli bìhem osmdesátých a devadesátých let pøehledná 30 na ni zamìøilo kolem šesti set rùzných pro- vami a myšlenkami. Ovìøení tìchto a dal- srovnání dosažených výsledkù a vesmìs léèebné mož- jektù.27 Také Bensonova metoda relaxaèní ších pøedpokládaných úèinkù meditace nosti nìkterých meditaèních technik potvrdili. Srv.: UEXKÜLL, T. von: Psychosomatische Medizin. s. 765. odpovìdi patøí mezi nejèastìji zkoumané nelze získat pouhým mìøením nìkolika má- 14 ENGEL, K.: Meditation. s. 177. formy autoregulace.28 Obì tyto techniky lo promìnných. 15 UEXKÜLL, T. von: Psychosomatische Medizin. s. 765. 16 GOLEMAN, D.: Meditující mysl. s. 167. jsou relativnì nové a svou jednoduchostí Dosavadní výzkum byl rovnìž krajnì 17 ENGEL, K., Meditation. s. 176-180. se liší od vìtšiny tradièních postupù. Pøes- etnocentrický. Je tøeba si uvìdomit, že vý- 18 Šlo o jeho disertaci z r. 1976 vedenou G.E. Schwartzem. to vznikají metaanalýzy s ambicí vyøešit chodní náboženské systémy disponují bo- srv. GOLEMAN, D.: Meditující mysl. s. 162 – 165. 19 GOLEMAN, D.: Meditující mysl. s. 162. otázku úèinkù meditace jako takové. Jona- hatì rozvinutou psychologií. Západní (tzv. 20 GOLEMAN, D.: Meditující mysl. s. 163. than Sear napøíklad porovnává výsledky akademická) psychologie je nepomìrnì 21 GOLEMAN, D.: Meditující mysl. s. 173. 22 Ibid. tìchto výzkumù s popisem úèinkù medita- mladší a vìnovala se více psychopatologii 23 Shear dokonce mluví o tisícovkách studií na toto téma - ce v tradièní náboženské literatuøe. Výroky než otázkám duševního rozvoje.31 Tomu srv.: SHEAR, Jonathan: Experimental studies of medi- tation and consciousness. In JONTE-PACE, Diane; vztahující se k zenové a tibetské tradici odpovídá i její pojmový aparát, který na po- PARSONS, William B. : Religion and Psychology: Map- považuje za nadsazené a konfrontuje je pis jednotlivých stádií meditace zatím ping the Terrain. London; New York: Routledge, 2001. s prokázanými fyziologickými úèinky nestaèí.32 Walsh dokonce pøirovnává poku- s. 281. 24 Ibid. s. 282, 283. 29 TM. Ta je pøitom tibetskému i zenovému sy západní psychologie o popis východních 25 Ibid. s. 284. stylu dosti vzdálená. Jako zjednodušený de- psychologických systémù ke snaze vysvìtlit 26 Ibid. s. 292. 27 Ibid. s. 284. rivát klasické džapy nepøedstavuje tradièní Einsteinovy objevy v kategoriích newto- ð Dokonèení meditaèní postup, takže nemùže být mìøít- novské fyziky.33 poznámek a autorùv medailonek kem úèinnosti po staletí tradovaných tech- na následující stranì dole v rámeèku.

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

DINGIR 1/2008 7 z domova

V roce 2007 byly registrovány ètyøi náboženské spoleènosti NOVÉNOVÉ REGISTRACEREGISTRACE

Miloš Mrázek a Zdenìk Vojtíšek Za pìt let platnosti zákona o svobodì náboženského vyznání a postavení církví a náboženských spoleèností (3/2002 Sb.) øeši- lo Ministerstvo kultury ÈR 13 návrhù na registraci nábožen- ských uskupení. Tøi z nich ministerstvo zamítlo,1 v jednom pøí- padì2 žadatelé nakonec návrh sami stáhli.3 Loòského roku pro- bìhly na ministerstvu ètyøi registraèní procesy. Všechny byly úspìšné, a tak ke 26 dosud registrovaným církvím a nábožen- ským spoleènostem pøibyly další.4 V následujícím textu se zamìøíme právì na tyto ètyøi církve èi náboženské spoleènos- Chrám svatých nejpøednìjších apoštolù ti, které obohatily naši „oficiální“ náboženskou scénu nejen co Petra a Pavla v Karlových Varech. Foto: Miloš Mrázek do poètu, ale i co do rozmanitosti. Registrace probíhají na základì zákona tím s pøehledem vyhrává soutìž o nejdelší Slovensku historicky úzce spjata.6 Právì od 3/2002 Sb. „o svobodì náboženského vy- název registrované církve èi náboženské Moskevského patriarchátu tehdejší Pravo- znání a postavení církví a náboženských spoleènosti - Ruská pravoslavná církev, slavná církev v Èeskoslovensku pøijala spoleèností“. V sedmém paragrafu zákon podvorje patriarchy moskevského a celé v roce 1951 autokefalitu, tj. církevnì-právní vyžaduje, aby pøípravný výbor náboženské Rusi v Karlových Varech, ve farnosti s chrá- nezávislost.7 Karlovarský chrám sv. Petra spoleènosti pøedložil (a) základní charak- mem svatých nejpøednìjších apoštolù Pet- a Pavla si postavili ruští pravoslavní v 90. teristiku, (b) zápis o založení, (c) podpisy ra a Pavla. Podle zákona 3/2002 Sb. zde letech 19. století. 300 obèanù, kteøí se k náboženské spoleè- však nebyla registrována církev èi nábožen- A právì karlovarské podvorje požádalo nosti hlásí, a (d) základní dokument, z nì- ská spoleènost, vlastnì ani ne její èást, ale v listopadu 2006 ministerstvo kultury o re- hož musí být zøejmá organizace, zpùsob specifická instituce pravoslavných církví, gistraci. V prùbìhu registrace zaznìly i vý- hospodaøení apod.5 Na základì tohoto ná- pro nìž se ve slovanském církevním pros- hrady zevnitø Pravoslavné církve v èeských vrhu a s pøihlédnutím k podmínkám vzniku tøedí užívá terminus technicus podvorje. zemích a na Slovensku kvùli obavám o jed- a pùsobení, které zákon také stanoví, pro- Jedná se o zastupitelství místní pravoslavné notu pravoslaví v ÈR, ale zásadnìjší spory bíhá registraèní proces. Souèástí tohoto církve na území, jež patøí jiné jurisdikci, nebyly a sám nejvyšší pøedstavitel církve procesu je dotazování odborníkù na dané pøípadnì u významných politických insti- metropolita Kryštof oficiálnì registraci pod- náboženství i Ministerstva vnitra, jež se tucí (napø. pøi EU v Bruselu). poøil. V Èesku, tedy na území s jurisdikèní vyjadøuje k bezpeènostním rizikùm uznání Na území ÈR v souèasné dobì existuje pravomocí místní autokefální církve, je re- registrace. Ohledy se berou i na vztahy dvojí podvorje Moskevského patriarchátu. gistrována skrze své podvorje i Ruská pra- k již registrovaným církvím a náboženským Mladší je pøi ruském velvyslanectví v Pra- voslavná církev.8 Jistì by bylo potøeba spoleènostem, proto jsou nìkdy konzul- ze, druhé je již od konce sedmdesátých let nahlížet na tuto událost v kontextu vztahu továni i jejich pøedstavitelé. v Karlových Varech. Je tomu tak proto, že mezi èeským (resp. èesko-slovenským) jak s ruským pravoslavím obecnì, tak a ruským pravoslavím, nicménì prozaic- Ruská pravoslavná církev s Moskevským patriarchátem konkrétnì je kým faktem je, že registrace byla význam- První z novì státem uznaných uskupení za- Pravoslavná církev v èeských zemích a na nì motivována vyøešením složitých ma- jetkoprávních záležitostí týkajících se chrá- ð Dokonèení z pøedchozích stran. Srv.: Goleman, D.: Meditující mysl. s. 147-148. Bud- mu sv. Petra a Pavla v Karlových Varech.9 dhistická literatura také s nebývalou pøesností vyjme- 28 Ibid. novává a charakterizuje vše, co mùže pøi meditaci 29 Ibid. s. 282. odvést pozornost. Srv.: SAYADÓ, Mahási: Praxe medi- Buddhismus Diamantové cesty 30 Výsledkem dlouhodobého cvièení by pak mohla být tace vhledu. Základní a pokroèilé stupnì. Praha: Stra- zvýšená schopnost zastavení depresivní ruminace. Srv.: tos, 2003. s. 9-15. je prvním registrovaným buddhistickým STUCHLÍKOVÁ, Iva: Základy psychologie emocí. 33 WALSH, Roger N. : Meditation. In CORSINI, Ray- spoleèenstvím v ÈR. Vychází ze školy kag- Praha: Portál, 2002. s. 195. SÖPA, Geshe Lhündub; mond J.: Handbuch der Psychotherapie. Weinheim : 10 HOPKINS, Jeffrey: Der tibetische Buddhismus. Mni- Psychologie-Verlag-Union, 1994. Bd.1 A-M. s. 657. jüpa tradice tibetského buddhismu. Do chov: Diederichs, 1998. 63-82. uèení a praxe této školy byli zasvìceni dán- 31 Srv. KØIVOHLAVÝ, Jaro: Pozitivní psychologie. Od- Pavel Petr Dušek pouštìní, smiøování, pøekonávání negativních emocí, (*1977) studoval teologii na Evange- ští manželé Hannah (*1946) a Ole Nydah- radost a nadìje. Praha: Portál, 2004. s. 7. lické teologické fakultì UK a na Johann Wolfgang lovi. Ole Nydahl (*1941) byl pak roku 1972 32 Goleman pøipomíná v této souvislosti osm stupòù Goethe Universität ve Frankfurtu nad Mohanem, kde meditaèního ponoru, tzv. dhján (a jejich velmi nepøes- se vìnoval rovnìž religionistice a historické etnologii. povìøen hlavou školy kagjüpa, XVI. karma- né evropské ekvivalenty: „koncentrace“, „pohøížení“, Je doktorandem v oboru obecná psychologie na Fakultì pou, k zakládání center této školy v západ- sociálních studií Masarykovy univerzity v Brnì. „trans“) èi osmnáct stádií vìdomí na cestì k nirvánì. ním svìtì.

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

8 DINGIR 1/2008 z domova

U nás se mezinárodní spole- Podobnì jako naprostá vìtšina Církve a náboženské spoleènosti, èenství Buddhismus diamantové jiných nových náboženských hnutí registrované podle zákona 3/2002 Sb. cestypoprvé veøejnì prezentovalo prochází i mezinárodní spoleèenství roku 1994. Tehdy vzniklo první na konci øádky je uveden rok registrace sahadža jóginù vývojem smìrem centrum pod názvem „Karma k vìtšímu zaèlenìní do západní spo- 11 1. Církev Køesanská spoleèenství 2002 Dubkji Ling“. Ole Nydahl po- 2. Obec køesanù v Èeské republice 2002 leènosti a k omezení diskutabilních prvé veøejnì pùsobil v ÈR roku 3. Mezinárodní spoleènost pro vìdomí Krišny, prvkù. Dnes již sahadža jógini napø. 1995. Tehdy také vzniklo obèan- hnutí Hare Krišna 2002 nebývají povzbuzováni k opuštìní ské sdružení Spoleènost diaman- 4. Èeská hinduistická náboženská spoleènost 2002 svých manželských partnerù, kteøí tové cesty. V následujících letech 5. Ústøedí muslimských obcí 2004 zùstávají mimo tuto náboženskou toto obèanské sdružení vybudo- 6. Buddhismus Diamantové cesty 2007 spoleènost. Posudek, který si Minis- valo sí asi padesáti buddhistic- 7. Ruská pravoslavná církev, terstvo kultury vyžádalo, konstatu- kých center a meditaèních skupin, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi 2007 je, že vývoj spoleènosti Višva Nirma- která jsou nyní zastøešena v nábo- 8. Višva Nirmala Dharma 2007 la Dharma bude pravdìpodobnì tím- ženské spoleènosti, jejíž plný 9. Církev živého Boha 2007 to pozitivním smìrem pokraèovat. název je Buddhismus Diaman- tové cesty linie Karma Kagjü.12 Církev živého Boha V posudku, který si Ministerstvo kul- roku 1970 vystupuje jako Šrí Mátadží Nir- Poslední registraèní proces v loòském roce tury nechalo v souvislosti s registrací této mala Déví.15 byl dokonèen 15. prosince. Církev živého náboženské spoleènosti vypracovat,13 se Èeské spoleèenství následovníkù této Boha vznikla sjednocením dosud nezávis- konstatuje, že mezi èeskými buddhisty není duchovní uèitelky se poprvé ohlásilo pøe- lých sborù, vycházejících z køesanského Buddhismus Diamantové cesty pøijímán kladem brožury Sahadža jóga roku 1990. hnutí Víry. Toto hnutí navazuje na pente- jednoznaènì kladnì. Nìkteøí buddhisté První veøejné vystoupení Šrí Mátadží se kostalismus,18 tradici, která zdùrazòuje namítají, že uèení, které Ole Nydahl pøináší, uskuteènilo v Praze 29. 7. 1992 a roku 1993 zázraèné pùsobení Ducha svatého v proro- je pøíliš zpopularizovanou verzí, vzdálenou se novì vzniklé èeské spoleèenství kon- kování, uzdravování, modlitbách v nezná- od tradièního tibetského buddhismu. Také stituovalo jako obèanské sdružení Spoleè- mých jazycích a v dalších mimoøádných, vázanost stoupencù tohoto hnutí na osobu nost Sahadža jóga. V souèasné dobì se zázraèných jevech. Tuto køesanskou tradici zakladatele Oleho Nydahla, imitování této kurzy sahadža jógy konají již ve více než rozvíjí hnutí Víry myšlenkou, že Bohem duchovní osobnosti a nekritický obdiv vùèi 30 mìstech a poèet sahadža jóginù je možné pøijatí køesané mají nárok na všestrannou ní není v rámci buddhismu obvyklým je- odhadnout asi na 300-350.16 Sahadža jógini prosperitu (pøedevším na zdraví a bohat- vem. Hnutí je také považováno za pøíliš vý- pøedpokládají, že mají schopnost sobì i dru- ství). Klíèem k této prosperitì je jejich víra: luèné, nebo se nevyhýbá odsuzování ji- hým pomáhat k dosažení tìlesného, dušev- žádané situace mají nastat na základì toho, ných buddhistických smìrù a jiných nábo- ního i emocionálního zdraví. Spoleèenství že v jejich reálnou, by tøeba ještì neviditel- ženství. Posudek zároveò pøipomíná, že tato sahadža jóginù proto èasto prezentuje uèení nou existenci správnì vìøící a dokonale kritika ze strany jiných buddhistù není své zakladatelky spíše jako léèitelskou me- oèištìný køesan vìøí. Základy hnutí Víry ovšem nièím mimoøádným. Je srovnatelná todu než jako náboženský systém. formuloval v 70. letech 20. století americký napø. s diskusí, kterou mezi sebou vedou Také v pøípadì této náboženské spoleè- pastor Kenneth E. Hagin (1917-2003). køesanské církve ohlednì jejich misijních nosti poukazuje odborný posudek, vypraco- Z biblické školy v Tulse se toto uèení rychle aktivit nebo ohlednì vztahù mezi nimi. vaný pro registrující orgán, na nìkolik kon- rozšíøilo v podstatì do celého svìta. V odborném posudku je jako znepoko- troverzních bodù, celkovì ale registraci do- Hnutí Víry se na území dnešní Èeské jivá hodnocena Nydahlova ostrá kritika is- poruèuje. Kontroverze vyplývají hlavnì republiky zaèalo formovat roku 1986. Vy- lámu14 a zvláštì to, že Nydahlovy islamo- z oddanosti, kterou sahadža jógini projevují tvoøilo asi dvì desítky samostatných sborù fobní stereotypy nekriticky pøejímají i jeho Šrí Mátadží. Ta v roli Božské Matky posky- a nìkolik církví. Církev živého Boha je další posluchaèi. Posudek ovšem pøipomíná, že tuje svým následovníkùm normy nejen pro z nich, je však mezi nimi první registrova- s podobnì islamofobními postoji je možné duchovní život, ale i pro výchovu dìtí, pro nou. Dalším rozdílem je skuteènost, že tato se setkat i u již registrovaných køesanských vztahy k rodièùm, pro výbìr partnera (nì- církev vznikla spojením osmi dosud samo- a židovských náboženských spoleèností, kdy ho výslovnì urèuje sama) apod. Sahad- statných sborù. Nìkteré z nich pøitom pù- by v jejich pøípadì jen okrajovì. ža jógini mají být pøipraveni vzdát se vše- sobily již nìkolik let. ho, vèetnì svých nejbližších. Jako znepoko- Také hnutí Víry není jednoznaènì pøi- Višva Nirmala Dharma jivý je hodnocen zpùsob výchovy dìtí, které jímáno a køesanské církve se k nìmu kvù- je celkovì již tøetí registrovanou nábožen- mohou být v nízkém vìku pøipraveny o pøí- li jeho teologickým východiskùm vìtšinou skou spoleèností èerpající z indické tradi- tomnost rodièù a vychovávány kolektivnì staví odmítavì nebo alespoò rezervovanì.19 ce. Narozdíl od dvou døíve registrovaných v prostøedí znaèného vlivu indické kultury Stejnì jako ostatní loni registrované spoleè- spoleèností s indickými koøeny vychází a jazyka. Stálá kritika morálky západní spo- nosti však má v duchovním životì èeské Višva Nirmala Dharma z neortodoxní, eso- leènosti ze strany Šrí Matádží patøí k fakto- spoleènosti své místo. n terní (skryté) indické náboženské tradice, rùm, jejichž spolupùsobení sahadža jógi- z tzv. tantry. Jejím specifikem v rámci nùm neumožòuje snadné opuštìní spole- ð Poznámky k tomuto èlánku tantrických škol je vazba na osobnost Nir- èenství a opìtné zaèlenìní do spoleènosti a medailonky jeho autorù maly Salvé-Šrívastavy (*1923), která od mimo nìj.17 jsou na stranì 26 dole.

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

DINGIR 1/2008 9 zahranièí

Ilm-e Khshnoom je esoterickou variantou zoroastrismu PÁRŠTÍPÁRŠTÍ POKRAÈOVPOKRAÈOVAATELÉTELÉ THEOSOFICKÉTHEOSOFICKÉ SPOLEÈNOSTISPOLEÈNOSTI

Vojtìch Tutr Theosofická spoleènost si získala mnoho stoupencù z øad indických Pársù již koncem 19. sto- letí, když se roku 1879 její sídlo pøestìhovalo do Mumbaí, kde žije nejpoèetnìjší párská komu- nita na svìtì. Také Henry Steel Olcott, jeden z otcù Theosofické spoleènosti, spatøoval ve starobylém perském náboženství jednu z pøímých cest k božské moudrosti. Sám prý nabádal Pársy, aby zachovávali své tradice a obøady.1 Theosofická spoleènost byla pøitažlivá hlavnì pro ty Pársy, kteøí byli nespokojeni s tradièním zoroastrismem a pøitom nebyli ochotni pøijmout pøístup reformistù. Lidová zbožnost mnohých Pársù, která sestávala z mechanicky opakova- ných rituálù a recitací modliteb, jimž ani nerozumìli, tak dostala nový impuls v podobì esote- rické interpretace klasického zoroastrijského uèení i praxe. V párské variantì theosofie se vedle sebe Mnoho stoupencù theosofie z øad Pársù také ze 17. století. Nejznámìjší z nich vystupu- objevují zejména víra v pøevtìlování, eso- praktikovalo vegetariánství, které není tra- je pod jménem Azar Kaivan. Jeho stoupenci terní pùsobení rituálù a skrytý význam zo- dièní souèástí zoroastrijské víry.2 Pùvodní praktikovali jóginsky prostý život a Zarat- roastrijských textù. Prorok Zarathuštra byl Theosofickou spoleènost však zaèali Pár- huštrovy texty interpretovali v mysticko zaøazen mezi theosofické Mistry Moudrosti. sové hromadnì opouštìt, když se po Olcot- -theosofickém smyslu.5 Podobné myšlen- tovì smrti pod vedením Annie Besantové ky lze najít v knize Dasatir. Tato kniha, na- pøesunula roku 1907 do Adjáru a získali v ní psaná v umìlém jazyce, se považovala za pøevahu Hindové. Pøesto stále ještì existu- velmi starou, ale byla pravdìpodobnì se- jí párští stoupenci Theosofické spoleènos- psána v prostøedí perských súfijù (muslim- ti, kteøí považují proroka Zarathuštru do- ských mystikù) v 16. století.6 Poté, co byla konce za božskou bytost, vìtší než ostatní v Indii v roce 1818 pøeložena do soudobých theosofiètí Mistøi. jazykù, vzbudila velký zájem tamìjších Dnes je nejsilnìjší párskou variantou Pársù, nìkteøí ji pozdìji dokonce považovali theosofie spoleènost, která užívá anglický za stejnì kanonickou jako souèásti Avesty. pøepis svého názvu Ilm-e Khshnoom. Jako Tento pohled pøevzal také H. S. Olcott. rok zahájení èinnosti tohoto hnutí se uvádí Z podobného myšlenkového zázemí 19023 èi 1907.4 Jeho zakladatel Behram- jako následovatelé Shroffa vycházejí i Pun- shah Shroff, indický Párs, pocházel z knìž- dolité, následovníci Minochera Nusser- ské rodiny. Ve svém mládí se údajnì dostal vándži Pundola (zemø. 1975). Také on pro- do jeskynního systému nazvaného Firdos hlašoval, že byl vzat do podzemí hory (pod horou Demávand v Iránu), kde se set- Démávand, kde byl vyuèen dávnými mis- kal s duchovními mistry ze spoleèenství Sa- try. Tato nevelká skupina je aktivní patrnì heb-e-Dilan, kteøí mu pøedali skrytou mou- pouze v Indii. drost starého Zarathuštrova uèení. Spole- Stoupenci Ilm-e Khshnoom stejnì jako èenství tvoøí podle Shroffa asi 2000 osob nìkteré další párské skupiny oèekávali vedených 72 Maghavy - zoroastrijskými k roku 2000 (nebo zaèátkem 21. století) pøí- knìzi. Po této zkušenosti zùstal Shroff se chod mesiášské postavy Šáha Behram Var- svým vìdìním po více než 20 let ve skry- džavanda. Podobné mesianistické nadìje tosti, než nastal pøíznivý èas pro zveøejnìní vztažené k této postavì se vzedmuly již po jeho moudrosti. Behramshah Shroff zemøel dobytí Íránu Araby v 7. století. roku 1927. Právo na nástupnictví ve vedení Khshnoomisté prohlašují, že se chtìjí Zoroaster, zakladatelská postava staro- vìkého perského náboženství, které spoleènosti si èiní více následovníkù. nauèit žít ve shodì s kosmickým zákonem, dnes žije pøedevším v Íránu a v Indii. Tam Prvky esoterického uèení Ilm-e-Khsh- který je obsažen v Avestì, a pøipravit se na jsou jeho stoupenci známi jako Pársové. Ilustrace: Partridge (ed.), Encyklopedie noom lze najít již v uèení zoroastrijských pøíchod duchovního obnovitele Šáha Be- nových náboženství, Knižní klub 2006. mystikù v knize Dabestan el-Mazaheb hram Vardžávand Saheba. Podobnì jako

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

10 DINGIR 1/2008 zahranièí

theosofové odsuzují westernizaci, kterou každý. Takové poznání má pouze zvláštì spatøují pøedevším v odklonu lidí od dávné pøedurèená a požehnaná osoba. moudrosti, zamìøenosti na tento hmotný Mnozí khshnoomisté nahlížejí zlo, které svìt a necitlivosti k duchovním tématùm. má v Avestì podobu jednající entity, pouze Podle pøíznivcù hnutí se díky theosofii jako nedostatek spirituální dokonalosti a Ilm-e-Khshnoom párská komunita a nábo- v tomto svìtì. Tak interpretují i popis po- ženství ubránily zhoubnému vlivu západní smrtných míst dlení duší - garo demana, vìdy, relativizace a desakralizace.7 Také ztotožòované v tradièním zoroastrismu proto je èasto interpretován zájem Pársù s místem vìèného odpoèinku spravedli- o theosofii a pozdìji Ilm-e-Khshnoom jako vých, a drudžo demana, chápaným jako reakce na vpád západního pohledu na ná- peklo. V esoterického výkladu se však jed- boženství do svìta vzdìlaných, ale na seku- ná o popis prožívání osvícené a neosvícené larizaci zcela nepøipravených Pársù. duše, která stoupá do vyšších duchovních Hnutí klade velký dùraz na zachovávání dimenzí, respektive se musí po smrti zno- zoroastrijských rituálù a dbá o kultickou vu rodit, než dosáhne oèištìní. èistotu vìøících i o èistotu posvátných míst. Nìkteøí pøíznivci hnutí vìøí, že v pùvod- Jejich lpìní na pùvodních atributech zoro- ním zoroastrismu není o reinkarnacích žád- astrismu, jako je napøíklad užívání avest- ná zmínka, protože zoroastrijci jsou již na štiny pøi modlitbách a obøadech, je pøíèi- tak vysoké úrovni duchovní existence, že nou toho, že mají blízko k ortodoxním zoro- nemusí vùbec procházet kolobìhem pøevtì- astrijcùm. lování.10 Jiní odvozují tuto víru od citátu Khshnoomisté vìøí, že duše po smrti Jasny, souèásti souboru posvátných zoro- putuje rùznými kosmickými sférami po- astrijských textù Avesty: „V nesmrtelnosti zemského orbitu, až nakonec dorazí k mos- bude duše spravedlivého radostná, vìènì 11 tu Èinvatu. Ten je pøechodem do dalších však budou trvat muka lháøe.“ Interpretu- Zakladatelka zoroastrijské vysoké školy planetárních oblastí. V zoroastrismu je Èin- jí jej tak, že høíšník se bude muset znovu dr. Meher Master-Moodsová. Foto: http://www. vat místem osobního soudu duše po smrti. a znovu rodit na Zemi. Mezi jednotlivými indiayellowpages.com/zoroastrian Khshnoomisté naopak chápou tento bod zrozeními existuje mezidobí 57 let, bìhem jako místo zkoušky, zda je duše dostateènì nichž si duše odpykává své høíchy. stitucí, které úzce spolupracují, se úèastní èistá pro putování do vyšších dimenzí, nebo Dùležité místo má v povìdomí pøízniv- rùzných mezináboženských setkání a míro- se bude muset znovu zrodit. Jakýmsi pøe- cù Ilm-e-Khshnoom astrologie, pøièemž vých iniciativ. stupním bodem k dalším svìtùm je Saturn, proti nepøíznivému postavení planet lze kam pøilétají kosmické lodi z rùzných sou- s úspìchem použít Jašt - avestský hymnus n hvìzdí a galaxií. Ty potom rozvážejí duše - k božské bytosti spojené s danou plane- po všech koncích vesmíru.8 tou. Mezi nejvýznamnìjší rituály patøí kustí, Poznámky Další z podstatných souèástí uèení hnutí nazvaný podle posvátného pásu, který si 1 HINZEOVÁ, Almut, heslo „Párská teosofie“ in: PAR- TRIDGE, Christopher (ed.), Encyklopedie nových nábo- je možnost pøímého spojení s duchovními vìøící za recitace modliteb odvazuje a uva- ženství, Euromedia Group, Praha 2006, s. 151-152. bytostmi, pro které jsou užívána jména zuje. Tento rituál se provádí vždy ráno 2 KREYENBROEK, Phillip G., MUNSHI, Shenaz Se- zoroastrijských božstev a dalších duchov- a také tehdy, když je potøeba obnovit kul- ville; Living Zoroastrianism. Urban Parsis Speak About Their Religion, Curzon Press, Richmond, Surrey 2001, ních entit. Tyto bytosti mohou vìøícím tickou èistotu. s. 48. zprostøedkovat poznání skrytého stavu vìcí, Hnutí vydává èasopis Frashogard,12 kde 3 KREYENBROEK, MUNSHI, s. 48. 4 HINZEOVÁ, s. 155. nebo dokonce pøedvídání budoucnosti. se diskutuje napøíklad o tom, jak správnì 5 KREYENBROEK, MUNSHI, s. 49. Napøíklad zakladatelka Zoroastrian College provádìt párské rituály a zda mohou Párso- 6 BOYCE, Mery, Zoroastrians, their religions, believe and practice, Routledge and Kegan Paul, London 1979, dr. Meher Master-Moodsová mìla vize, vé darovat krev èi orgány. Významnými s. 197. které jí pomohly pøedzvìdìt její fundátor- institucemi hnutí jsou The Mazdayasnie 7 KHURSEDJI, N., The Only Ray of Hope in the Dark ský èin.9 Monasterie - „nadace pro podporu vìdecké, Clouds of Despair in Chat is Ilm-e-Khshnoom and Why, dostupné na adrese http://tenets.zoroastrianism.com/ Jako ostatní theosofové vìøí i pøíznivci vzdìlávací, náboženské a charitativní èin- WHATISILMEKHSHNOOMANDWHY.pdf, staženo Shroffa v kosmickou Pravdu, která stojí nad nosti a bádání“ a Zoroastrian College,13 12. 12. 2007. 8 KREYENBROEK, MUNSHI, s. 234-235. všemi náboženstvími. Rituály pøedepsané která chce „umožnit duším duchovnì se 9 Dtto, s. 236-237. Zarathuštrou jen naznaèují, co esoterik ví rozvíjet v kvalitì, èistotì a rychlosti Bílého 10 Dtto, s. 245, pozn. 42. 11 Avesta: Yasna, Ushtavaiti Gatha kap 45, verš 7, dostup- pøímo. Každé slovo Avesty má podle nich Svìtla.“ Jejím hlavním vzdìlávacím cílem né z http://www.avesta.org/yasna/y43to46b.htm, staženo svou vlastní „energii“ èi „vibraci“, která pù- je „rozšiøovat znalost Starobylé Kosmické 8. 3. 2008. sobí nezávisle na významu slova. Jazyk, ve Moudrosti.“ Zoroastrian College provozu- 12 Jeho internetová prezentace dostupná na http://www. frashogard.com. kterém je Avesta sepsána, vyvolává ob- je kromì jiného oddìlení studia Avesty 13 Viz internetová prezentace http://www.indiayellowpages zvláštì jemné vibrace, narozdíl napøíklad a Posvátných písem, Tadžické oddìlení pro .com/zoroastrian. od angliètiny, takže mùže proniknout do pozdvihnutí pùvodního zoroastrijského jiných kosmických dimenzí a také pùsobit lidu, oddìlení pro mezináboženská mírová Mgr. Ing. Vojtìch Tutr (*1971) vystudoval religionis- tiku na Husitské teologické fakultì UK. Nyní je doktoran- na zdraví èlovìka - fyzické i psychické. studia, oddìlení pro alternativní medicínu dem na katedøe religionistiky Evangelické teologické Pravý význam textù Avesty nemùže objevit - holistické zdravovìdy. Zástupci obou in- fakulty UK.

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

DINGIR 1/2008 11 téma

Theosofická spoleènost je výsledkem hledání spoleèenské alternativy na konci 19. století POÈÁTKYPOÈÁTKY MODERNÍHOMODERNÍHO THEOSOFICKÉHOTHEOSOFICKÉHO HNUTÍHNUTÍ

Ivan O. Štampach Božská moudrost nalézaná v pramenech alternativních k tradiènímu køesanství i soudobému materialismu mìla ke konci 19. století posloužit transformaci jednotlivce a spoleènosti. Orga- nizace, která pøijala tento program, trpìla od zaèátku rozepøemi, ale ovlivnila duchovní hledání na dlouhá desetiletí. Prehistorie spojoval køesanskou víru s alchymickou ná opora ideologicky cizí, avšak zájmovì Výraz theosofie odvozený z øeckých slov pøedstavivostí. spøíznìné mocenské struktury.5 Obrátili theos - bùh a sofia - moudrost, ve smyslu pozornost k hermetické tradici vèetnì rané moudrosti bohù èi božské moudrosti zjeve- Kulturní zázemí moderní theosofie theosofie. né lidem, má dlouhou historii. V antice se Theosofická spoleènost byla založena roku setkáváme s tímto pojetím od magických 1875 a je nepochybnì jednou z odpovìdí Zakladatelské osobnosti papyrù z klasického období po pozdní helé- na tehdejší sociální a kulturní situaci.4 Zjed- Inspirátorka a vùdèí osobnost hnutí se nismus. Je zajímavé sledovat, pøejímá-li nodušenì mùžeme øíci, že je to éra pokroku narodila jako Helena von Hahn roku 1831 moderní theosofické hnutí pouze název, v politice (liberální ústavy té doby), ekono- v Jekatìrinoslavi v Rusku otci z nìmecké nebo zda lze najít nìjakou kontinuitu mii (tržní systém dostává zelenou), techni- šlechty ve službách ruské armády a matce, motivù. Novoplatonici Porfyrios z Tyru ce (parní pohon v dopravì a prùmyslu), ruské spisovatelce, a byla spøíznìná s nej- (232-304) a Jamblichos (245-325), spojo- hygienì a vzdìlání a zároveò éra drtivých vyššími vládními kruhy. Jako Blavatskou vaní s theosofií, druhý pøímo nazýván the- sociálních rozdílù, do- ji známe podle prvního man- osofem, pùsobili v prostøedí, kde se rovnìž tud samostatnì hospo- žela, o 23 let staršího, za nì- uplatòovalo pøíbuzné slovo theologie. To daøící sedláci a øemesl- hož byla vdána ve vìku 17 let. po prvních zmínkách u Platóna a Aristo- níci se masovì stávají Manželství ztroskotalo po tela pøešlo do øecké kultury v novoplatón- dìlníky a pracují v ot- tøech mìsících a Blavatská se ské éøe. Tehdy se ho však ujali køesané. rockých podmínkách na deset let ztrácí. Pøedpok- Porfyrios s raným køesanstvím polemi- na pokraji bídy. Indus- ládá se, že cestovala po Ev- zoval. Je tedy možno už v zaèátcích kon- trializace a urbanizace ropì a Americe. Mìla pobýt statovat, že theosofie je projevem jiného, znamenají rùst krimi- i v Tibetu a na Srí Lance. vùèi církevnímu køesanství alternativního nality. Køesanství ja- I její druhé manželství vztahu k božské skuteènosti. ko základ evropského trvalo jen nìkolik mìsícù. Zvláštní pozornost si zaslouží i to, že sociálního a kulturního V té dobì již žila ve Spoje- o theosofii se v helénistickém prostøedí života je rozštìpené ných státech. Byla v kontaktu prvních století našeho letopoètu mluví také a uzavírá se v ghettu, s tehdy silným spiritistickým v pøípadì tzv. gymnosofistù. I o tìchto proti dobovému libera- hnutím a seznámila se s práv- „nahých filosofech,“ jak Øekové nazývali lismu staví autoritáøský Helena Petrovna Blavatská. níkem a novináøem Henrym indické jóginy a sádhuy, se øíká, že pìstují model církve i státu. Steelem Olcottem (1832- theosofii. V 6. stol. smiøuje obì linie køes- Velké svìtské umìní (Brahms, Wagner, Ver- 1907), který se tomuto hnutí vìnoval. Za anský autor známý pod pøijatým jménem1 di, Monet, Renoir, Degas, Zola, Hugo, Du- obèanské války byl plukovníkem armády Dionysius Areopagita (pøelom 5. a 6. sto- mas) kontrastuje s náboženským kýèem. Severu. Jejich zkušenosti je smìøovaly do letí, pøesné životopisné údaje chybí). Èiní Zakladatelské osobnosti moderního blízkosti západního esoterismu, èi hermetis- to ve spisu O mystické theologii.2 theosofického hnutí patøily k mohutnícímu mu, který Blavatská vyjádøila v raném tex- Slovo „theosof“ se vrací až v 17. století sociálnì kritickému proudu. Zatímco do- tu Isis unveiled (Odhalená Isis).6 Dalším pro oznaèení renesanèních autorù: mága, as- bový marxismus (navzdory raným nábì- spolupracovníkem hnutí byl vlivný køesan- trologa a alchymisty Heinricha Cornelia hùm k alternativì) pøevzal vìdeckou a natu- ský socialista Edward Bellamy, který se Agrippy z Nettesheimu (1486-1535), ralistickou m욝áckou ideologii v inter- však rozešel s církví a stal se svobodným Philippa Theophrasta Aureola Bombasta pretaci pøírody i èlovìka i v praktických zednáøem. O Blavatské se uvádí, že patøila von Hohenheim, zvaného Paracelsus3 metodách, raní theosofové a jim pøíbuzní k liberální vìtvi zednáøství, která pøijímala (1493-1531) a anglického lékaøe, astrologa autoøi té doby hledali pro sociální reformu i ženy. a mystika Roberta Fludda (1574-1637). duchovní inspiraci. Nespatøovali ji ovšem Blavatská spoleènì se skupinou pøízniv- Jako theosof je chápán nìmecký luterský v klasickém církevním køesanství, které cù založila r. 1875 v New Yorku Theoso- mystik Jakob Böhme (1575-1624), který jim v té dobì muselo pøipadat jako mohut- fickou spoleènost. Po pøestìhování sídla do

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

12 DINGIR 1/2008 téma

indického Adyaru, po smrti Blavatské roku sofií. Tøetí zásada mluví o zkoumání skry- a vedlo k revizi. Kromì jiného se vrátila 1891 a po smrti prvního pøedsedy H. S. tých tajemství èi nevysvìtlených sil pøíro- k postavì Ježíše Krista a k jeho roli. Pro- Olcotta se pøedsedkyní spoleènosti roku dy a èlovìka. Pøedpokládají se, jak se do- støedníkem byl pùvodnì anglikánský du- 1907 stala Irka Annie Besantová (1847- èteme ve spisech zakladatelù, rùzné dimen- chovní James Ingall Wedgwood (1883- 1933). V mládí planula pro svobodu myš- ze lidské bytosti a rùzné síly èi bytosti pù- 1951), který se stal theosofem a musel lení, práva žen a stala se fabiánskou socia- sobící v pøírodì. Jejich zkoumáním se theo- církevní službu opustit. Stal se starokato- listkou.7 Spojovalo ji pøátelství se spiso- sofie projevuje jako blízká tradièním okult- líkem a anglická vìtev této církve se trans- vatelem Georgem Bernardem Shawem, vý- ním, esoterickým èi hermetickým zájmùm. formovala v dodnes existující, by skrom- znamnou postavou Fabiánského klubu. nou Liberální katolickou církev spojující Pozdìji se radikalizovala smìrem k marxis- Vìtvení v theosofickém hnutí køesanství a theosofii. Jejím dalším bisku- mu. Èetba Tajné vìdy8 od Blavatské a roz- Roku 1895, již ètyøi roky po smrti Blavat- pem se stal spolupracovník Theosofické hovor s autorkou ji vedl k obratu. Svou dáv- ské, došlo ke sporu mezi Besantovou a Ol- spoleènosti od jejích poèátkù Charles Web- nou touhu po plné (sociální i osobní) trans- cottem na jedné stranì a jejich dosavadním ster Leadbeater (1854-1934). S theosofií je formaci èlovìka našla v theosofii. Za jejího kolegou, jímž byl americký mystik, esote- spjata pøes stejné prostøedníky také pøinej- pøedsednictví se adyarská Theosofická rik a okultista pùvodem z Irska William menším jedna vìtev martinistického øádu.10 spoleènost starala o obnovu buddhismu na Quan Judge (1851-1896). Po pøesunutí Theosofické organizace se dnes jeví tehdejším Ceylonu a postihl ji konflikt hlavního sídla spoleènosti do Indie zùstal spíše v útlumu. Nepøímý vliv tohoto hnutí kolem Džiddu Krišnamurtího, kterého v USA jako vùdèí postava americké sekce. na alternativní spiritualitu 20. a zaèínajícího vedení spoleènosti vyhlédlo a pøipravilo na Od adyarského mezinárodního centra se se 21. století však popøít nelze. Hnutí, zahr- roli nového mesiáše èi avatara, což odmít- svými stoupenci oddìlil, a tak vznikla alter- nované nìkdy pod nicneøíkající a všeobsaž- la nejen èást evropských theosofù, ale roku nativní vìtev Theosofické spoleènosti se ný pojem Nového vìku, zdìdilo a do ještì 1929 i sám Krišnamurtí. sídlem v kalifornské Pasa- dále popularizované podoby pøevedlo øadu denì. Jiná vedlejší vìtev theosofických témat. Radikální politickou Theosofické zásady vznikla roku 1909 a vypùj- angažovanost raných theosofek a theosofù Zakladatelské osobnosti se èila si èást názvu od svobod- pøevzalo Vodnáøské spiknutí v umírnìné angažovaly v theosofii se ných zednáøù: Spojená lóže podobì alternativních venkovských komu- svým sociálnì kritickým theosofù, i když to, co do- nit, vegetariánství, pacifismu, feminismu a alternativnì spirituálním stalo název lóže, je veøej- a péèe o životní prostøedí. n zamìøením, se svými spiri- nosti otevøený kroužek zá- Poznámky tistickými, zednáøskými, jemcù. Obì oddìlené vìtve 1 Odvolává se tím na postavu tohoto jména zmiòovanou hermetickými, buddhistic- jsou skromnì zastoupeny v Novém zákonì (Sk 17,34). 2 V publikaci spojující dva (pseudo)Dionýsiovy spisy kými èi hinduistickými i v Èesku. O mystické teologii O božských jménech, Praha: dyb- sympatiemi a zájmy. Muse- Poté, co adyarské cent- buk, 2003; Alan Èernohous tohoto výrazu však ve svém ly však poèítat s množstvím rum nabídlo svìtu Džiddu èeském pøekladu z ruského pøekladu neužívá. 3 Pro vyjádøení jeho významu v lékaøství ho tímto pseu- èlenù s rùznou zkušeností, Krišnamurtího jako nového donymem okolí pøirovnávalo k antickému encyklope- rùzným zázemím. Pestrost mesiáše, vzepøela se roku dickému autorovi Celsovi. Charles W. Leadbeater. 4 Zevrubnou studií na téma poèátkù moderní theosofie theosofického okruhu se 1913 nìmecká sekce pod a hlavní inspirací tohoto èlánku je kapitola Theosophy ostatnì potvrdila i ve schizmatech, která vedením Rudolfa Steinera (1861 -1925). and Western Seekers in the Sub-continent, 1900-1950, s. 63-94, v publikaci OLDMEADOW, Harry: Journeys Spoleènost brzy postihla. Blavatská formu- Steinera, aè si zachoval nadkonfesní pozi- East: 20th Century Westetn Encounters with Eastern lovala obecné zásady, které mìly èleny spo- ci, dovedlo duchovní bádání k tomu, že to, Religious Traditions, Bloomington: World Wisdom, jovat. Jejich znìní však není uvádìno jed- co nazývá mystériem Golgoty, tedy událost 2004. 5 Øímskokatolická církev se k principùm køesanské so- notnì. První ujišuje, že Theosofická spo- Ježíšova ukøižování, postavil do støedu ciální etiky probudila až o témìø dvì desetiletí pozdìji leènost je jádrem univerzálního bratrství dìjin. Má za to, že díky vstupu božského encyklikou papeže Lva XIII. Rerum novarum, 1891; køesanský socialismus v anglikánském prostøedí lidstva nezávisle na rase, barvì pleti a vy- duchovního svìta reprezentovaného slu- (oznaèovaný též jako „podvratná ortodoxie“) se v té znání. Druhá zásada v jedné z uvádìných neèním duchem Kristem do tìla èlovìka dobì zaèíná teprve objevovat. Reformovaný Švýcar Leonhard Ragaz zaène v tomto smìru pùsobit též až podob vyslovuje podporu studiu religio- Ježíše pøi jeho køtu v Jordánu je lidstvo v posledním desetiletí 19. století. nistiky, oboru, jehož první dvì univerzitní odcizené duchovním zdrojùm znovu schop- 6 BLAVATSKAJA Jelena Petrovna: Isis unveiled: a mas- katedry, v Ženevì a v Bostonu, byly zalo- no øíše ducha objevovat, ale na rozdíl od ter-key to the mysteries of ancient and modern Science and Theology, Pasadena: Theosophical University ženy jen dva roky pøed vznikem Theo- archaických dob ve svobodì a tvùrèí akti- Press, 1972 (èeský pøeklad pravdìpodobnì nedostupný). sofické spoleènosti.9 Pøihlédneme-li k od- vitì. Z tohoto hlediska by pøíklon napø. 7 K hnutí viz èeský pramen COLE, G. D. H.: Fabiánský socialismus, Praha: Klub socialistické kultury, 1974. borným zájmùm spoluzakladatele akade- k hinduismu byl regresí. Byl by to umìlý 8 Secret Doctrine; do èeštiny pøeloženo již r. 1921, po- mické religionistiky Maxe Müllera, jeho in- návrat do duchovní minulosti. Spor pak slední vydání pod názvem Základy tajných nauk, Brati- slava: Glóbus, 1994. dickým kontaktùm (zaèal jako indolog) vedl roku 1913 k založení dodnes kvetoucí 9 HORYNA, Bøetislav, PAVLINCOVÁ, Helena: Dìjiny a jeho romantickému filosofickému zázemí, Anthroposofické spoleènosti. Steinerem religionistiky, Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2001, mùžeme se odvážit tvrzení, že theosofie iniciované hnutí je širší a zahrnuje i mimo s. 39-45. 10 NAKONEÈNÝ, Milan: Martinismus. Doktrina-historie- byla popularizací toho, co na akademické tento organizaèní rámec alternativy v rùz- organizace, Brno: Tom 1991. pùdì zaèalo jeho iniciativou. Jiná verze ných oborech životní praxe, umìní a vìdy. Doc. ThDr. Ivan O. Štampach (*1946) je vedoucím Ka- druhé theosofické zásady mluví o studiu Selhání projektu s Krišnamurtím a od- tedry religionistiky a filosofie na Fakultì filozofické Uni- kanonických textù náboženství, vìd a filo- dìlení anthroposofù theosofii oslabilo verzity Pardubice.

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

DINGIR 1/2008 13 téma

Èeská theosofie duchovní základnou pro umìlce, badatele a intelektuály CESTYCESTY ÈESKÉÈESKÉ THEOSOFIETHEOSOFIE

Josef Sanitrák

Pøíbìh moderní theosofie je fascinující, pluje na spontánních i umìlých vzedmutích ducha, pøelévá se z lóže do lóže a jako televizní seriál je plný konspirací, intrik a podvodù. Nepopiratel- ný je pùvod této nauky ve spiritismu, z nìhož vzešli její tvùrci Helena Petrovna Blavatská (1831- 1891) a veterán války Severu proti Jihu a první prezident Theosofické spoleènosti plukovník Henry Steel Olcott (1832-1907). Úkolem tohoto èlánku však není zkoumat uèení ani životy prota- gonistù svìtové theosofie, nýbrž sledovat její èeskou stopu. Poèátky theosofie v èeských zemích a v Indii. V roce 1886 od ní dostal listinu, Meyerovi zaslala Book of Rules - Knihu Historicky první známou theosofickou která ho opravòovala k založení Wiener pravidel, tajný materiál, který mìl adepty organizací na èeském území byla legendární Lodge - vídeòské lóže Theosofické spoleè- pøivést ke skuteènému osvícení. Trojice èle- lóže U modré hvìzdy. Podobnì jako jinde nosti. Do této lóže patøili vedle jiných hra- nù - Meyer, Weinfurter a další neznámý ló- ve svìtì vznikla ze spiritistického kroužku, bata Leiningen a Lažanský, baroni Hellen- žista - pracovala na splnìní podmínek ze sídlícího v pražské ulici Na Poøíèí, jehož bach a Leonhardi, nebo Dr. Kellner. Eck- všech sil. Po nìkolika mìsících nejrùznìj- úspìchy s fotografováním duchù pøitáhly stein se tu stal mj. prvním okultním uèitelem ších cvièení - napø. se mìli urputnì snažit pozornost jihoèeského rodáka, okultního pozdìjšího zakladatele anthroposofie Ru- vzpomenout na dobu svého zrození a ná- badatele a èlena vídeòské dolfa Steinera a byl to také slednì na pøedchozí inkarnaci, jedli pouze buòky Theosofické spoleè- právì Eckstein, který spolu zeleninu, spali v noci jen tøi hodiny, pro nosti barona Adolfa Leonhar- s Leiningenem zasvìcoval do nabytí jasnovidnosti pojídali arabskou diho (1856-1908). Ten svý- Theosofické spoleènosti gumu a zaujímali jógové pozice - se však mi vìdomostmi a nadšením pražské adepty. výsledky nedostavovaly. Besantová místo zapálil i nìkolik zdejších zá- Další dùležitou osobou konkrétních rad posílala obecná doporuèení jemcù o tajné nauky. Navíc byl Franz Hartmann (1838- typu „snažte se rozhrnout oponu“ a podob- sem pøivedl i dalšího badatele 1912). Tento nìmecký kos- nì. K tomu vyšly knihy jejího nejbližšího Gustava Meyera (1868- mopolita a rovnìž blízký spo- spolupracovníka Leadbeatera, jež Wein- 1932; pozdìji proslul jako lupracovník Blavatské mìl furter posuzoval jako bludné, a autora vidìl spisovatel Meyrink). To ved- rozhodující vliv na podobu jako nekompetentního.4 lo k založení lóže (pojmeno- tohoto hnutí v Evropì, vèet- Situace dospìla k bodu, kdy byli pražští vané takto podle zednáøské nì zemí rakousko-uherských, theosofové svou neutuchající touhou po po- Franz Hartmann. tradice), tehdy ještì tajné, potažmo èeských, jež poèítal znání víceménì pøinuceni dát Besantové nebo rakousko-uherské úøady oficiální do sféry svého misijního pùsobení. Byl sbohem. Zùstali však v kontaktu s vídeò- vznik podobných organizací nepovolova- zároveò jedním z onìch prvních theosofù, ským ústøedím. Pøes veškeré rozpoznání ly. Jedním ze dvou èi tøí èeských èlenù byl kteøí prakticky pìstovali mystiku, a vyko- humbuku kolem theosofie také neopustili Karel Weinfurter, pozdìjší zakladatel mys- nal mnohé pro její zpøístupnìní veøejnosti. jednu z jejích doktrín, a sice uèení o du- tické školy, jehož vzpomínky1 na tuto Podrobnosti o Hartmannovì dobrodružném chovních vùdcích, kteøí prý jedinì mohou událost jsou dnes základním pramenem životì jsou nám dobøe známy nejen díky pøivést èlovìka k vyššímu poznání. Skrze poznání této etapy poèátkù èeské theosofie. pøekladùm nìkolika dìl,2 ale i pro jeho èasté Ecksteina se pak opravdu koneènì dostali Podle nich k založení lóže došlo v kvìtnu návštìvy Prahy a obsáhlou biografii, jež ke svému vùdci, k nìmeckému uèiteli mys- èi èervnu 1891, tedy právì v dobì, kdy umí- vyšla v èeském theosofickém èasopise Lo- tiky Mailänderovi - to už je ale jiný pøíbìh, rá zakladatelka hnutí H. P. Blavatská tus.3 který se theosofie dotýká jen okrajovì. (8. kvìtna). Spolek se tehdy scházel v bytì Tajná pražská theosofická lóže pod ve- jeho tajemníka G. Meyera. dením Gustava Meyera byla už v pøímém Z ilegality na svìtlo svìta Na tomto místì bude vhodné pøipome- kontaktu s vedením celosvìtové organizace Èlenstvo lóže U modré hvìzdy nezùstalo nout nìkolik nìmeckých jmen, jež mìla na a nástupkyní Blavatské Annie Besantovou bez obmìn. Poèet zakládajících èlenù byl vznik èeské theosofie zásadní vliv. Pøednì (1847-1933). Intenzivní studium všech do- podle rùzných pramenù mezi osmi až dva- to byl vídeòský Žid Friedrich Eckstein stupných anglických i nìmeckých materiálù nácti. Pozdìji nìkteøí odcházeli a pøicháze- (1861-1939), celoživotnì zapálený badatel zdejší badatele brzy vyprovokovalo k tomu, li jiní, vídeòským ústøedím už nezasvìcení. v oblasti okultismu, jehož znalosti byly na aby jí napsali o rady, jak dospìt k vyššímu Známé je napøíklad èlenství básníka Julia svìtové úrovni - na cestách s Blavatskou zasvìcení èi jak nabýt duchovní síly, o nichž Zeyera (by to bylo jen èlenství „na dálku“; pøednášel nejen v Evropì, ale i v USA v theosofických spisech èetli. Besantová Zeyer si hlavnì vypùjèoval literaturu) a celé

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

14 DINGIR 1/2008 téma

øady dalších, povìtšinou již ryze èeských nil schùze v kavárnì Union, kde plné dvì Doba kolem theosofického schizmatu badatelù. Ti však po odchodu Meyera pra- hodiny pøednášel o základech theosofie Bedrníèek se stal roku 1906 místopøedse- covali takøíkajíc sami za sebe, tedy už bez a jejích nauk. Ve smyslu svých pozdních dou spolku a v bøeznu 1908 pak jeho pøed- vídeòského vedení. mysticky zamìøených spisù tu pøipomnìl, sedou. S jeho nástupem se výraznì zmìnil Dùležitou postavou mezi tìmito novì že úkolem theosofie je nalézt božskou jiskru kurz spolku. V prvé øadì pøerušil orientaci pøíchozími byl poštovní úøedník Alois Koch v èlovìku a poznat tak Boha. Hartmann byl na Hartmannovo Mezinárodní theosofické (1860-1904). Když už na konci 19. století v roce 1901 dokonce jmenován èestným sbratøení, k èemuž Bedrníèkovi ochotnì rakouské úøady povolovaly veøejné pùso- èlenem spolku, navštìvoval ho pak pravi- kývl Hartmannùv tehdy ještì theosofický bení rùzných spolkù, Koch se stal jedním delnì a mìl tak na podobu èeské theosofie oponent Steiner. Nové vedení se pak orien- ze zakladatelù oficiálního Theosofického nezanedbatelný vliv. tovalo na pùvodní spoleènost vedenou An- spolku v Praze. De iure vlastnì spolek za- nie Besantovou. Theosofický spolek v Pra- ložil právì on, nebo žádost o povolení Další vývoj theosofie v èeských zemích ze po schválení úøadù na valné hromadì podepsal svým jménem. Zakládajících Praha tou dobou už dávno nebyla jediným v øíjnu 1908 pøijal nové stanovy a transfor- èlenù bylo 29 a spolek oficiálnì vznikl místem, kde se u nás v dùsledku pøednášek moval se v Èeskou spoleènost theosofickou 28. záøí 1897.5 O jeho existenci Koch in- a vydávání tiskovin šíøily myšlenky theo- v Praze, sekci Theosofické spoleènosti formoval i ve Vídni, kde byla stejná organi- sofie. Na severu Èech vznikly nezávislé v Adyaru.8 V srpnu téhož roku získala spo- zace povolena již o rok døíve, a také v Lip- skupinky napøíklad v Ústí nad Labem, leènost vlastní prostory ve Vocelovì ulici sku, kde bylo hlavní sídlo nìmecké theo- v Jablonci nad Nisou a v Teplicích, na zá- nad Národním muzeem. Hartmannùv vliv sofie. Protože on i další èlenové vzešli ze padì v Chebu, na Moravì v Brnì a Pøerovì. na novou spoleènost vystøídal vliv Steine- spiritismu, oslovovali se vzájemnì „bratøe“. Vedle pracovitého, ale veøejnì jen zøíd- rùv, který se v Praze v letech 1907-1924 Ještì pøed oficiálním vznikem spolku ka pùsobícího Kocha vyrostla v theosofii velmi angažoval, avšak vedl zdejší theosofy zaèal Koch vydávat revue Lotus, plnící i celá øada dalších osobností. Aktivní byl stále více smìrem ke své anthroposofii. posléze funkci spolkového orgánu. První pøedevším Václav Procházka (z nìmèiny Roku 1909 na mezinárodním kongresu roèník (1897) byl tištìn formou ruèního kra- pøeložil i Bhagavadgítu), který èasto pøed- Theosofické spoleènosti ještì Besantová sopisu se zajímavými obrázky. Od poèátku nášel a jezdil i na Moravu. V Pøerovì a Brnì Steinerovi dìkovala, že pøispìl k vytvoøení existence spol- byl jako organizátor a poklad- èeské sekce její organizace. ku se na strán- ník poèátkem 90. let velice Spory mezi nimi nicménì za- kách objevo- aktivní Otakar Griese, poz- èaly narùstat a projevily se valy zprávy dìjší vydavatel èasopisu Lu- i mezi èeskými theosofy. o jeho èinnos- cifer (stejnì se jmenoval èa- Èást pøednášek byla v té do- ti, které mají sopis Blavatské) a jiných pe- bì vìnována Steinerovu uèe- dnes význam- riodik, na jejichž stranách se ní, èást Besantové. Po zalo- nou dokumen- objevovala øada theosofic- žení Steinerovy Anthroposo- taèní hodnotu. kých témat vèetnì pøekladù fické spoleènosti (1913) èást Zpoèátku se na Blavatské. Významným praž- theosofù svou mateøskou obsahu èaso- ským vydavatelem byl Josef organizaci opustila a ná- pisu i èinnosti Štìtka, který ve svém zpola sledovala Steinera. Zbytkem spolku proje- spiritistickém magazínu Svìt- theosofù to bylo chápáno Alois Koch. Pavla Moudrá. vovala témata, lo pøenechával theosofii velký jako zrada a zvítìzila mezi jimiž se Koch a další zabývali v pùvodní prostor a hojnì pøi tom spolupracoval nimi loajalita vùèi prezidentce. Také u nás lóži U modré hvìzdy. Koch hojnì pøekládal s významnou theosofkou a pøekladatelkou byl pak po vzoru Besantové založen Øád z Hartmannova magazínu Lotusblüten, ob- Pavlou Moudrou (1861-1940). Hvìzdy Východní, jehož úèelem bylo jevovaly se tu ale i výòatky z dìl mystikù Po Kochovì smrti pøevzal pøedsednictví pøipravit se na pøíchod Spasitele, indického a samozøejmì pøeklady Blavatské a Besan- Theosofického spolku v Praze Procházka, chlapce Krišnamurtího. S tím nesouhlasila tové. Pozdìji se zaèalo objevovat také více do vedení byl jako jednatel zvolen též Jan další èást èlenù a Èeskou spoleènost theo- èlánkù o buddhismu a pøeklady východních Bedrníèek (1878-1939), rada Ministerstva sofickou opustila též. uèitelù, napø. Sankaraèaryi èi Vivékánandy, železnic a výrazná postava, která pozvolna Bìhem období první svìtové války spo- který tou dobou získával popularitu po urèovala nový smìr organizace. V té dobì leènost kupodivu neustala v pøednáškách, celém západním svìtì. Podobného obsahu mìl spolek 42 èlenù. Vydávání Lotusu pøe- v roce 1915 bylo však z finanèních dùvodù byly pak i pøednášky na spolkových schù- vzal spolek a ediènì ho vedl Procházka. Od zastaveno vydávání èasopisu. zích, jejichž poèet se brzy ustálil na dvou devátého roèníku (1906) se ale název èa- Po válce organizace nabrala síly, pokra- za mìsíc. Vedle toho se ovšem v užším sopisu zmìnil na Theosofická revue, jeho èovala v poøádání pøednášek a pováleèný kruhu zhruba jednou týdnì konaly tzv. vedením byl povìøen J. Chlumecký a pra- zájem pøivedl nejen množství posluchaèù studijní veèery a stále èastìji pak i veøejné videlnì se v nìm zaèaly objevovat èlánky z øad široké veøejnosti, ale také lektorù, kteøí pøednášky, kam byli zváni i zahranièní hos- Rudolfa Steinera.6 V tìchto letech vydával nebyli pøímo èleny spoleènosti. Mezi pøed- té. spolek vedle své revue i knižnici Lotus, ve nášejícími se tak v této dobì objevila i ta- Již za Kochova vedení navštívil Theo- které vyšly mj. pøeklady spisù Leadbeatera ková jména jako Emanuel Rádl, Alexandr sofický spolek v Praze nìkolikrát Franz a Besantové.7 Batìk èi Otakar Pertold, dále Josef Štìtka, Hartmann. V prosinci 1898 se napø. zúèast- Karel Weinfurter, Jan Šimsa èi Norbert

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

DINGIR 1/2008 15 téma

F. Èapek, zakladatel Nábo- Bezradnost plodí fanatis- mnohé výtky z øad èlenstva, proè nebylo ženské spoleènosti èesko- mus, a tak vedle racionálního na podvodné aktivity prezidentky Besan- slovenských unitáøù. jádra byli v Èeské spoleènosti tové upozornìno døíve, a jeho dùvìryhod- XIV. roèník èasopisu za- theosofické i èlenové, kteøí nost v oèích èlenù poklesla až na dno. Ètyøi èal znovu vycházet po témìø pøijímali každou smyšlenku pìtiny delegátù spoleènosti z celé republiky sedmileté pøestávce roku naznaèující božský pùvod nicménì hlasovaly pro odlouèení, pouze 1922 opìt pod pùvodním ná- theosofických protagonistù ostravské ústøedí chtìlo zùstat vìrno Besan- zvem Lotus. Zahájeny byly a podráždìnì odmítali veške- tové. Prezidentce pak zaslali dopis, v nìmž i schùze spolku vedeného rou jejich kritiku. Patøil mezi vyslovili politování nad tím, že pro známé stále Janem Bedrníèkem, nì i Josef Machálek, který byl události s pøíchodem nového spasitele ruší oznámení o nich tiskly Ná- ochoten tvrdit, že H. P. Bla- kontakty s adyarským ústøedím. rodní listy a Národní politi- F. Hartmann: „Co jest vatská, její duchovní Mistr Co dìlat s nejednotnou a náhle bezpri- ka. Poøádat pøednášky zaèa- Theosofie? Theosofic- M. a H. S. Olcott byli spoje- zorní organizací, jejíž mezinárodní vedení la i brnìnská poboèka. V srp- ká spoleènost a její ni „bratrským poutem“ ve tak trpce zklamalo a když její ústøední myš- úèel“ (Klatovy 1921); nu 1923 zavítal do Prahy in- jedna z dobových bro- všech svých pøedchozích in- lenky byly samotnými protagonisty po- dický viceprezident adyar- žurek urèených k pro- karnacích, sahajících až do šlapány? Pøíznivci Krišnamurtího vytvoøi- pagaci myšlenek theo- ského centra C. Džinaradža- sofie. prehistorických poèátkù the- li Spoleènost pøátel Krishnamurtího a Èeská dása, aby tu pøednášel a se- osofie v Atlantidì. Také inter- spoleènost theosofická se 9. øíjna 1927 známil se s èleny èeské sekce. Jeho veøejná pretace schopností Blavatské byla více než úøednì pøejmenovala na Spoleènost pro pøednáška na téma Záhady života ve svìtle idealizující: „Úžasná sensitivnost a schop- mystická studia. Tímto datem byla u nás theosofie se konala v Mozarteu.9 nost vnímání okultních zjevù byly charak- definitivnì pøerušena kontinuální èinnost teristickým znakem nejútlejšího mládí oficiálnì organizované theosofické spoleè- Rozklad svìtové theosofie Helenèina. Vášnivì milovala pøírodu. Od nosti,13 která se v Èechách udržela zhruba Nadìjné pováleèné nadechnutí theosofie neútlejšího vìku obdaøena byla øídkým od poloviny roku 1891 po dobu tøiceti šesti bylo ale už jen její labutí písní. V Lotusu nadáním, jasným zrakem vnikati do nitra let prakticky bez pøestávky, nebo i za doby z tohoto období mùžeme zprvu nacházet pøírody a vidìti tajemství, která obyèejné- první svìtové války vykazovala èinnost. neustále opakované vyjadøování dùvìry mu lidskému zraku jsou neviditelná. Na n Bibliografická poznámka v Besantovou, které vedení èeské sekce pøíklad na astrální pláni byla Helenka stále Tento èlánek je zkrácenou verzí kapitoly o èeské theosofii napsalo dopis k pøíležitosti 25. výroèí exis- jako doma. Rozmlouvala velmi èasto z knihy „Dìjiny èeské mystiky, èást 3.“, jejíž vydání je pláno- tence theosofie u nás, aby ji ujistilo o své s bytostmi fysickému zøení neviditelnými váno na bøezen letošního roku. Zájemci v ní naleznou detail- ní a dosud málo známá fakta nejen o theosofii èeské, ale vìrnosti. Bylo pak nadšeno její odpovìdí, a divila se, když spolu si hrající kamarádky i o jejích koøenech a zakladatelích svìtových. že „každý èlen si má uchovati úplnou indi- její víly a skøítky, s nimiž se nenucenì bavi- Poznámky 11 viduální svobodu pro své myšlenky a svì- la, nepozorovaly.“ 1 Okultní a spiritualistická revue, roè. I.-II. (1921-1922); domí“. V roce 1925 se koneènì na popud revue Psyche, roè. I., VII.-X. (1924; 1930-33). 2 F. Hartmann: Co jest theosofie? Theosofická spoleènost Ve spoleènosti se nicménì už hledaly brnìnské poboèky celá èeská sekce odlouèi- a její úèel (Höschl, Klatovy 1921), Dobrodružství mezi nejrùznìjší náhražky upadajícího zájmu la od adyarského ústøedí a osamostatnila. bratry Rùžového Køíže (èasopisecky Lotus, Praha 1901; o theosofii. Užší kroužek pražských theo- Došlo k tomu po hlasování, navrženém sa- knižnì J. Štìtka, Smíchov 1901), Symboly Rosikruciánù (Horus, Brno 1992), dále øada èlánkù v revue Lotus. sofù studoval Weinfurterùv „Ohnivý keø“, motným pøedsedou Bedrníèkem; ten pøed- 3 Revue Lotus, roè. II. a III. (Praha 1898-1899). vydaný roku 1923, dále se mezi èleny roz- tím pronesl pøednášku o podivných tvrze- 4 K. Weinfurter: Pamìti okultisty (Vilímek, Praha 1933). 5 Fond Ès. spol. theosofické v SOAP. šíøily knihy Anglièanky Adely Marion ních Besantové a Leadbeatera, která „jsou 6 Revue Lotus vycházela v letech 1897-1905, r. 1906 Curtisové.10 Po smrti Rudolfa Steinera za- takového druhu, že zdravý rozum s nimi zmìnila název na Theosofická revue Lotus, roku 1907- 12 1914 na Theosofická revue, v letech 1922-1924 vycháze- èala upadat i práce Anthroposofické spoleè- nemùže souhlasiti“. Nebylo to rozhodnutí la znovu pod názvem Lotus. nosti, takže nebylo kam se obrátit. snadné, nebo vedení muselo vyslechnout 7 C. W. Leadbeater: Základní nauky theosofické (Knižnice Lotus, sv. I., Praha 1905); A. Besantová: Èlovìk a jeho tìla (Knižnice Lotus, sv. II., Praha 1906), Zrození a vý- voj duše (Knižnice Lotus, sv. III., Praha 1906), Znovu- vtìlení (Reinkarnace) (Knižnice Lotus, sv. IV., Praha 1906), V pøedsíni chrámové (Knižnice Lotus, sv. V., Praha 1907), Odvìká moudrost (Hejda a Tuèek, Praha 1920), Zasvìcení (Èeská spoleènost Theosofická, Pra- ha, 1924), Záhada života ve svìtle theosofie (Viveka, Knihovna spisù theosofických II., Praha, b. d.). 8 Fond Ès. spol. theosofické v SOAP. 9 Spolkové zprávy v revue Lotus, roè. XIV., è. 6, str. 266; pøednáška byla pøeložena J. Bedrníèkem a otištìna v tomto èísle Lotusu na str. 229-236. 10 A. M. Curtisová: Nová mystika, Cesta ticha a Meditace a zdraví (pøel. V. Procházka, vydal B. Koèí, Praha 1929) 11 J. Machálek: U kolébky Theosofické spoleènosti (nákl. vlastním, Praha 1926), str. 26. 12 Spolkové zprávy v revue Lotus. 13 Za oficiální organizaci pokládáme tu, která byla provázá- na se svìtovým ústøedím Theosofické spoleènosti. „Lotus, èasopis theosofický“, resp. „Theosofická revue“, tiskový orgán èeských the- Josef Sanitrák osofù mìnil v jednotlivých obdobích své zamìøení podle vlivu zahranièních pøed- (*1960) je autorem tøídílných Dìjin èeské stavitelù (Hartmann, Steiner, Besantová). Obálky pocházejí z let 1898, 1909 a 1922. mystiky.

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

16 DINGIR 1/2008 téma

Rudolf Steiner v pražské theosofické spoleènosti RUDOLFRUDOLF STEINERSTEINER AA PRAŽSKÁPRAŽSKÁ THEOSOFIETHEOSOFIE

TomᚠZdražil

Pìstování theosofie mìlo v Èechách organizaènì rùznou podobu. Zaèátky sahají do roku 1891, kdy v Praze neoficiálnì vznikla theosofická lóže. Byla èesko-nìmecká a její práci vedl pozdìji slavný nìmecký spisovatel Gustav Meyrink. Po jejím nìkolikaletém trvání byl v Praze založen roku 1897 oficiální Theosofický spolek, který se o jedenáct let pozdìji pøemìnil na Èeskou spoleènost theosofickou (viz pøíspìvek J. Sanitráka). Zmìna znamenala zesílení orientace na pùvodní svìtovou Theosofickou spoleènost se sídlem v indickém Adyaru a pøedevším na její nìmeckou sekci, kterou vedl Rudolf Steiner (1861-1925), zakladatel anthroposofie. Tato výrazná osobnost Theosofické spoleè- køesanský základ nenacházel porozumìní Dalším dùležitým tématem byl význam nosti patøí k nejvšestrannìjším myslitelùm u vedení spoleènosti, které bylo povìtšinì køesanství v dìjinách lidstva. Toto téma dvacátého století, o èemž svìdèí jeho roz- silnì hinduisticky založené. Od ostatních je tøeba vidìt v kontextu tehdejších ideo- sáhlé dílo v podobì nìkolika desítek spisù vùdèích osobností theosofického hnutí se vých sporù v rámci Theosofické spoleènos- a nìkolika tisícù pøednášek k nejrùznìjším lišil rovnìž dùrazem na filosoficko-gnoseo- ti, v jejichž dùsledku hrozilo, že se tato spo- teoretickým i praktickým tématùm, ale také logický základ duchovnìvìdeckého výzku- leènost stane nástrojem prosazování úzce jeho umìlecká práce a podnìty pro prak- mu, na praktickou hodnotu theosofie a její zamìøených náboženských pøedstav, pøí- tické obory, napø. pedagogiku, lékaøství, far- aplikaci v èinnostech reálného života. Také pravy pùsobení nového Krista-Spasitele. macii, zemìdìlství a v neposlední øadì témata pøednášek Rudolfa Steinera v Praze Steiner se proti tìmto snahám i ve svých i architekturu.1 charakterizují jeho pojetí theosofie, které pražských pøednáškách „Buddha a Kristus“ Pøièinìním svého pøedsedy Jana Bedr- se pozdìji zaèala nazývat anthroposofická (14. 12. 1909), „O vývoji vyšších svìtù níèka se èeští theosofové roku 1908 pøipo- duchovní vìda nebo zkrátka anthroposofie. a mystériu na Golgatì” (19. 11. 1908) èi jili k pùvodní adyarské Theosofické spoleè- Hned první pøednesené téma v únoru „Ètyøi evangelia se zvláštním zøetelem nosti vedené od r. 1907 A. Besantovou. 1907 je zamìøeno na praktickou aplikaci k Lukášovu evangeliu“ (15. 12. 1909) Nejbližším pevným opìrným bodem moh- duchovní vìdy v pedagogice, pozdìji vehementnì stavìl. la být pro èeské theosofy nìmecká sekce z tìchto podnìtù vzniklo úspìšné a po celém Posledním významným tématem pøed- Theosofické spoleènosti v èele s Rudolfem svìtì rozšíøené hnutí tzv. waldorfské peda- nášek byla konfrontace theosofie se sou- Steinerem. gogiky. Dále mìl v roce 1911 Steiner v Pra- dobou filozofií. Steiner sám patøil ke znal- On mìl také jistì spolu se svými praž- ze kurs tzv. okultní fyziologie, kde položil cùm teorie poznání a pøírodovìdy, chápal skými spolupracovníky nejvìtší zásluhu na také první základy tzv. anthroposoficky theosofii jako rozvinutí pøírodovìdných zvýšení pøitažlivosti theosofie v Praze. rozšíøeného lékaøství, dnes rovnìž metod do oblasti ducha, jako zpùsob roz- Steiner zde mìl v Theosofické spoleènosti uznávaného alternativního zpùsobu léèby. šíøení stanovených hranic poznání, jako do vypuknutí 1. svìtové války šestnáct Zøejmá je snaha o doplnìní vìdeckých øešení nìkterých zdánlivì neøešitelných pøednášek a jeden monotematický cyklus a praktických odvìtví ze strany theosofie, filosofických problémù. Pøednášky tím byly osmi pøednášek. Jeho veøejné pøednášky o jakési „uzemnìní“ theosofie. Vzpomínky zamìøeny na filosoficky vzdìlané pražské byly pokaždé událostí nejen pro Theoso- Alexandra Strakosche, Steinerova vídeò- theosofy a jejich zdejších pøátele. Známý fickou spoleènost, ale i pro èást pražské ského esoterního žáka a pozdìjšího wal- pražský nìmecký spisovatel Max Brod intelektuální elity. Návštìvnost jeho pøed- dorfského uèitele, ilustrují obraz fyziologic- vtiskl své zážitky ze Steinerových praž- nášek byla na tehdejší pomìry vždy vyso- kých pøednášek, které se konaly mezi Staro- ských pøednášek do povídky „Vyšší svìty“. ká, pøesahovala i pìt set posluchaèù. mìstským námìstím a Židovským mìstem Jeho dojem z pøednášek byl silný, pùsobivì Rudolf Steiner od poèátku svého pùso- v domì obchodního spolku „Merkur“ v Mi- líèí jejich atmosféru: „Sál je hustì zaplnìn. bení v Theosofické spoleènosti v roce 1902 kulášské ulici (dnes Paøížské ul. 9): „Tyto Mnoho cizincù pøijelo do Prahy jen a jen razil svébytný styl práce, který se v nìkte- pøednášky nebyly nìèím zvláštním pouze proto, aby ho slyšeli. Jako nìkde na pláži rých momentech od tradièní theosofie zá- kvùli svému obsahu. Bylo to také poprvé, na mezinárodním koupališti, jenom s vìtší sadnì odlišoval. Steiner vycházel z pøírodo- kdy mohl Rudolf Steiner probrat pøed vel- morální kázní, hemží se to tu Francouzka- vìdné metody poznání a striktnì odmítal kým publikem tak podrobnì jeden vìdecký mi, Anglièany, ještì vzdálenìjšími. Objevují orientální stezky, tlumící vìdomé myslivé obor. Mezi lékaøi tohoto mìsta totiž byl se... muži s bílými vousy, jiní, pod jejichž duševní síly. Centrální a jedineènou událost zájem o výsledky jeho výzkumù, a tak se krásnì vyklenutou, lesklou èelní schránkou v jeho pojetí dìjin lidstva pøedstavovala konaly vedle pøednášek ještì zvláštní ho- sedí brýle jako zbroj, mnoho žen v reform- postava Ježíše Krista. Pøestože bylo Steine- vory s lékaøi.“ 2 ních šatech, se stužkami namalovanými pøes rovo pojetí theosofie nadkonfesijní, její ramena, bílé vlasy vytoèené v miniaturních

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

DINGIR 1/2008 17 téma

copáncích do jediného kopeèku...“ Popisuje Spor theosofie a anthroposofie sahá ke koøenùm také Steinera: „Stojí nyní u pultu, dlouhá èerná èára, dokonce i výstøih kabátu je cele vyplnìn èernou kravatou, jenom oba nízké SPORSPOR trojúhelníèky tvrdého límce vyènívají bíle Høímá, nepovoluje, doširoka rozpíná ruce, dlanì otoèeny k nám I námitky pøednáší se stejným pathosem jako to, co se mu líbí, OO METMETODUODU a je v tom opravdu nìco jímavého a velkého, jak bez omrzelosti zaèíná pro obecenstvo Jan Sušer se základními prvky svého uèení, jehož nej- zazší komplikace jsou pro nìho pøeci nìèím Mezi nejèastìji jmenované nástupce Theosofické spoleènosti tak bìžným Pùsobí na mne dojmem muže, patøila a dodnes patøí anthroposofie Rudolfa Steinera. V reli- který žije beze zbytku pro svùj ideál...“ 3 gionistických pøíruèkách bývá dokonce uvádìna v tìsném zá- 1 Pøednášek se úèastnil i známý Franz vìsu za Theosofickou spoleèností. Spor mezi theosofií a Stei- 2 Kafka, který si u Steinera vyžádal i soukro- nerovým pojetím byl však od poèátku natolik radikální, že se mou audienci a zapsal si mimo jiné do nabízí otázka, do jaké míry spolu vùbec kdy tyto dva proudy - 3 deníku: „26. bøezna. Theosofické pøednášky vyjma historických a formálních souvislostí - mìly co do èinìní. Dr. Rudolfa Steinera, Berlín. Rétorický do- Filosofie jako východisko Steiner v Theosofické spoleènosti jem: pøíjemné probírání námitek protivníkù, Nejprve je tøeba si uvìdomit, že Rudolf Po zveøejnìní výsledkù jeho filosofického posluchaè žasne nad jejich silou, poslucha- Steiner navazuje první kontakty s Theoso- bádání nadchází Steinerovi období hoøkého èe zaène trápit starost, úplné ponoøení do fickou spoleèností již jako názorovì velmi zklamání, které velice tìžce nese.6 Akade- tìchto námitek, jako by jinak nic neexistova- vyzrálý muž - má za sebou rozsáhlou filoso- mická obec na jeho dílo nijak zvl᚝ nerea- lo, posluchaè nyní považuje jejich vyvrá- fickou a literárnì-vìdeckou práci a v dobì guje a Steinerùv sen pøednášet filosofii se cení za naprosto nemožné a je úplnì spoko- prvního seznámení s theosofií je mu již bez- rozplývá jako pára nad hrncem. jen s povrchním popisem možností obra- mála 40 let. Známá je jeho editorská práce Roku 1895 publikuje studii Friedrich ny “ 4 na pøírodovìdeckých spisech J. W. Goetha. Nietzsche, bojovník proti své dobì. Ta vzbu- Anthroposofie, jak se Steinerem zalo- Steiner sám pùvodnì studoval zejména pøí- dí v Theosofické spoleènosti znaèný zájem žený proud theosofie zaèal nazývat, se uka- rodní vìdy a matematiku, ale jeho hlavním o jeho osobu a následnì theosofové Steine- zoval svým duchovním zamìøením od tra- zájmem byla filosofie, v rámci níž se spe- ra pozvou, aby jim o Nietzschem sám pøed- dièní theosofie natolik odlišný, že nebyl ani cializoval na otázky gnoseologické, pøi- nášel. Steiner pøijímá - nejprve ovšem s jis- organizaènì sluèitelný s Theosofickou spo- èemž se stále opíral o metodologii pøírod- tým odporem: „Vždy literaturu, která vy- leèností. Rudolf Steiner v roce 1912 ještì ních vìd. Ve své disertaèní práci Pravda cházela z ’Theosofické spoleènosti‘, jsem v rámci Èeské spoleènosti theosofické pøed- a vìda - vydané roku 1892 tiskem - se za- znal jen velmi málo. ( ) To, co jsem z této nášel, stále silnìji se ale orientoval na nì- bývá soudobým kantiánským základem pøí- literatury znal, mi bylo svou metodou i po- mecké i èeské pøíznivce anthroposofie. rodních vìd; oznaèuje ho za zkreslující dáním vìtšinou velmi nesympatické. Nikde V letech 1912-1913 se tento anthroposo- a nedokonalý, a hledá nová východiska jsem nenacházel možnost, abych mohl svý- fický proud v rámci Theosofické spoleènos- v návaznosti na Fichta, Schellinga a Hege- mi vývody na nìco navázat.“7 ti i vnìjškovì osamostatnil poté, co jeho no- la, kterým ovšem vyèítá nedostatek exakt- Následují pøednášky o dalších filoso- sitelé založili Anthroposofickou spoleènost ní pøírodovìdné metody. Nahlédneme-li do fech a Rudolf Steiner si postupnì uvìdomu- a z Theosofické spoleènosti vystoupili jeho souborného díla, zjistíme, že až do prv- je, že tato podivná spoleènost je toho èasu (v Praze) nebo byli z Theosofické spoleè- ních kontaktù s Theosofickou spoleèností jediným okruhem lidí, kteøí mu jsou ochot- nosti vylouèeni (v Nìmecku). Nìkteré se Steiner skuteènì tématùm náboženským ni naslouchat. Proto pøijme i první nabíd- zvláštì výrazné a významné osobnosti èi mystickým nevìnuje. Od poèátku jsou ku, aby pøednášel na téma mystické. Zde pražské theosofické scény a bližší okolnosti jeho ústøedním tématem procesy a meze vì- ovšem mùžeme pozorovat, že již od poèát- vzniku anthroposofické spoleènosti budou deckého poznání. I pozdìji sám charakte- ku Steiner s obecnou poptávkou tak trochu tématem èlánku, chystaného pro pøíští èís- rizuje svou anthroposofii takto: „Anthro- nespolupracuje: jeho první pøednáškové lo. posofií rozumím vìdecký výzkum duchov- cykly o mystice8 se zabývají více než mys- n ního svìta, který prohlédá jednostrannosti tickými tématy (pro tehdejší theosofii typic- Poznámky èirého poznání pøírody stejnì jako jedno- kými) spíše otázkami „metody“ mystiky 1 LINDENBERG, Ch.: Rudolf Steiner. Opherus. Semily, 1998. strannosti obvyklé mystiky a který pøedtím, a vztahem mystického a vìdeckého pozná- 2 STRAKOSCH, A.: Lebenswege mit Rudolf Steiner, než se pokusí proniknout do nadsmyslové- ní. Dornach, 1994, 71-72. 3 BROD, M.: Vyšší svìty (úryvek), in: Rudolf Steiner. ho svìta, rozvíjí v poznávající duši síly, kte- Zde mùžeme spatøovat základní intenci Katalog NG..., Praha, 1994, str. 41-43. ré bìžné vìdomí ani bìžná vìda nepoužívá Steinerova vztahu k theosofii a - snad to tak 4 KAFKA, F.: Tagebücher, Frankfurt, 1980, S. 40n. ( )“.4 Svùj komplexní náhled na tuto prob- mùžeme øíci, - první pøíèinu budoucích kon- lematiku vèetnì aplikací do oblasti etiky fliktù: Steiner primárnì nepøijímá theo- TomᚠZdražil Dr. (*1973) vyuèuje pedagogiku, psy- a mravního vìdomí èlovìka rozpracoval sofický ideový systém za svùj.9 Namísto chologii a antropologii na Svobodné vysoké škole ve Stuttgartu (SRN), vìnuje se waldorfské pedagogice, an- v jedné ze svých hlavních knih, ve Filoso- toho na nìj jakoby zevnì aplikuje svou throposofii a historii anthroposofického hnutí. fii svobody.5 vlastní filosofickou metodologii a v rámci

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

18 DINGIR 1/2008 téma

své esoterické a okultistické souèasníky Tuto skuteènost bychom mohli vysvìtlit podrobuje i dosti nevybíravé kritice: „( ) právì výše ukázanou nezávislostí Steinero- èlovìk je myšlenkovou bytostí. Svou stez- va myšlenkového svìta a hlavnì meto- ku poznání mùže nalézt jen tehdy, když dièností, již lze aplikovat nejen na mystiku, vyjde z myšlení. ( ) Kdo by se chtìl v zá- ale i na jiné obory lidské èinnosti (jak se jmu vyššího poznání obracet na jiné síly o to Steiner sám za života pokoušel). v èlovìku a odmítat myšlenkovou práci, ne- V tomto duchu se anthroposofie chopi- bere v úvahu, že myšlení je právì nejvyšší li i nìkteøí souèasní myslitelé. Jako pøíklad schopností, kterou má èlovìk ve smys- mùžeme uvést Georga Kühlewinda (1924- lovém svìtì. ( ) V tomto zdravém chápání 2006), Massimo Scaligera (1906-1980) èi bychom mìli spatøovat mnohem lepší rusko-arménského filosofa, profesora Ka- východisko k vlastnímu poznání duchov- rena A. Swassjana (*1948), který anthro- ního svìta než v pochybném mystickém posofii pojímá spíše jako jakýsi impuls než pohroužení ( ). Tento dùraz musí být o to striktnì jako duchovní nauku. Ve svém po- naléhavìjší, že mnozí lidé, kteøí se chtìjí jednání o anthroposofii16 kromì jiného píše: stát zøícími, tuto vážnou, odøíkavou myš- „Aèkoli jádrem anthroposofické duchovní lenkovou práci podceòují. Øíkají, že myš- vìdy je myšlenková sebekontemplace, není lení jim nijak nepomùže; záleží jen na po- jí nic vzdálenìjší než samoúèelné teoreti- Karen Swassjan. Foto: http://de.wikipedia.org/wiki citu, citu a podobnì. Proti tomu musíme øíci, zování. Anthroposofie není doktrináøská, že nikdo se nemùže stát ve vyšším smyslu nýbrž impulzivní, ovšem impulzivní vždy jejích zákonitostí jej rozvíjí. Sám k tomu zøícím, kdo se pøedtím nepohroužil do myš- vìdomì, což znamená, že se v ní prolínají pøi pohledu nazpìt poznamenává: „Nikdo lenkové práce“.13 Vidíme tedy velmi do- jindy zcela nesluèitelné póly vìdomí a in- nemìl pochybnosti, že budu v Theosofické bøe, že hlavním trnem v oku je Steinerovi stinktu coby uvìdomìní instinktu.“ A tato spoleènosti pøedkládat pouze výsledky své- na soudobém mysticismu metodologická sebereflexivní impulsivnost mùže v bu- ho vlastního badatelského zøení.“10 nedùslednost.14 Pozorný ètenáø si navíc doucnu nadále propast mezi theosofií a an- všimne, že se Steinerovo dílo pozvolna throposofií ještì prohlubovat. Ve pøi s theosofy vyvíjí, což lze urèit zejména na termi- n Poznámky Historie Steinerova odchodu z Theosofické nologii: jestliže na poèátku si ještì vypùjèu- 1 Viz napø. VOJT͊EK, Zdenìk: Encyklopedie nábožen- spoleènosti je všeobecnì známa: „Odešel je z obecnì rozšíøených theosofických po- ských smìrù v Èeské republice, Portál, Praha 2004. z ní na základì dvou pøíèin: roku 1912 vy- jmù (odvozených zejména z indické èi ti- 2 Vezmìme zde v úvahu etymologický pùvod slova radikální, sahající k latinskému radix = koøen. Spor mezi louèil obzvláštì problematického èlena, ale betské terminologie), èím dál tím více má theosofií a anthroposofií totiž skuteènì sahá až k samým Annie Besantová - vedoucí spoleènosti - tendenci zavádìt termíny pùvodnì nìmec- koøenùm obou ideových systémù. 3 Zde se tìmito souvislostmi pøíliš zabývat nebudeme, jeho rozhodnutí zrušila. ( ) Fakt, že Be- ké, popøípadì køesanské. nebo vìtší poèet informací k historii i formální stránce santová prohlásila Krišnamúrtiho za Svì- Pojem „anthroposofie“ není rovnìž anthroposofického hnutí pøinesl již Dingir 2/2000. tového Uèitele, byl poslední kapkou, a tak nìèím, co by pøinesl až finální rozchod 4 STEINER, Rudolf: Philosophie und Anthroposofie, Phi- losophisch-Anthroposophischer Verlag, Dornach 1929. roku 1913 Steiner odešel a založil vlastní s theosofií. Toto oznaèení se zaèíná použí- 5 STEINER, Rudolf (èesky): Filosofie svobody, Baltazar, Anthroposofickou spoleènost, do níž ho vat pro Steinerovu variantu theosofie vel- Praha 1991. 6 Viz LINDENBERG, Christoph: Rudolf Steiner. Eine následovalo velké množství nìmeckých mi brzy a paralelnì s Theosofickou spoleè- Biographie, Band 1: 1861-1910, Freies Geistesleben, theosofù.“11 ností zaèínají vznikat i anthroposofické Stuttgart 1997, s. 237. 15 7 STEINER, Rudolf: Má cesta životem, Michael, Svatý Tyto události byly ale skuteènì jen onou studijní kroužky - jeden takový byl v Praze Kopeèek u Olomouce 2000, s. 278. pøísloveènou poslední kapkou. Jak jsme po- již roku 1912, tedy ještì pøedtím, než Stei- 8 které pozdìji shrnuje ve svých knihách Mystika na znamenali výše, Steinerùv rozchod s Theo- ner Theosofickou spoleènost definitivnì úsvitu novodobého duchovního života a Køesanství jako mystická skuteènost a mystéria starovìku. sofickou spoleèností má koøeny mnohem opustil. 9 „Neupsal jsem se žádné sektáøské dogmatice; zùstal jsem hlubší a je otázkou, byl-li kdy jeho vztah èlovìkem, který mluvil o tom, o èem vìøil, že to mùže Souèasné reflexe anthroposofie vyslovit zcela podle svého vlastního prožívání duchov- k této organizaci natolik pevný, abychom ního svìta.“, STEINER, Rudolf: Má cesta životem, o rozchodu vùbec mohli hovoøit na jiné než Pokud dnes pøijdeme do styku s nìkterou s. 279. 10 STEINER, Rudolf: Má cesta životem, s. 279. administrativní bázi. K otevøenìjším názo- formou souèasné theosofie, resp. s organi- 11 BARRETT, David V.: The New Believers, Cassel & Co., rovým støetùm dochází totiž již od Stei- zací, koøenící v Theosofické spoleènosti, Londýn 2001, s. 196. nerova zvolení generálním sekretáøem nì- budeme patrnì svìdky nìèeho velmi podob- 12 „Teprve až byla založena sekce a já jsem byl tímto kro- kem ocejchován jako ’theosof‘, zaèaly být mé vývody 12 mecké sekce. Navíc - jak jsme vidìli - ného, jako bychom navštívili pùvodní Spo- odmítány“, STEINER, Rudolf: Má cesta životem, s. 281. Steiner svou práci od poèátku (tedy i v rám- leènost. 13 STEINER, Rudolf: Theosofie, Baltazar, Praha 1992, s. 97-98. ci Theosofické spoleènosti) považoval vý- Anthroposofie naproti tomu netìží 14 Zde Steiner v podstatì nastavuje zrcadlo i souèasnému hradnì za své osobní poznání, na theosofii pøedevším z pøednášek na mystická téma- módnímu „pop-esoterismu“, který si z jeho díla - para- doxnì - rovnìž rád pùjèuje. v podstatì nezávislé. ta, ale rozvinula mnoho nadstavbových èin- 15 Viz Beiträge zur Rudolf Steiner Gesamtausgabe, Nr. 109, Tuto nezávislost mùžeme pozorovat už ností; mezi nejznámìjší patøí waldorfské Rudolf Steiner-Nachlaßverwaltung, Dornach 1992. v jeho prvních theosofických pracích a ze- školství, biodynamické zemìdìlství èi an- 16 SWASSJAN, Karen: Was ist Anthroposophie?, Verlag am Goetheanum, Dornach 2001. jména v základních textech: Theosofie throposofická medicína. Celkovì anthro- Jan Sušer (*1984) studuje religionistiku a teologii na a Tajná vìda v nástinu, které publikuje již posofie inklinuje spíše k angažovanosti Husitské teologické fakultì UK v Praze. Zabývá se mor- v dobách svého èlenství ve Spoleènosti. Zde smìrem ven než k mystickému uzavírání se. monismem.

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

DINGIR 1/2008 19 téma

Theosofická spoleènost má neèekanì rozlièné pokraèovatele vytváøejí spolu s buddhy, bódhisattvy, arch- andìly a dalšími bytostmi nebeskou hie- rarchii, která je projevením èistého neosob- DÌDICOVÉDÌDICOVÉ ního Bytí a která pùsobí božskými svìtel- nými paprsky na všechny živé tvory. Velké bílé bratrstvo je tvoøeno nanebevzatými mistry s nejèistší, bílou aurou, kteøí mají H.H. PP.. BLABLAVAVATSKÉTSKÉ rùzná poslání i kompetence - Mistru Ježí- šovi je èasto pøiøazována èistá oddanost, Zdenìk Vojtíšek Mistru El Morijovi dùvìra, mistru Saint Germainovi svoboda apod. Poèet ani druh Produktivní a inspirativní období existence Theosofické spo- pùsobení nanebevzatých mistrù ale není leènosti nebylo dlouhé: od jejího založení roku 1875 trvalo pevnì stanoven. Jejich sídlo bývá kladeno 1 nejdéle do zaèátku 30. let. Vliv Theosofické spoleènosti bìhem do Tibetu a ztotožòováno s legendárním tohoto prvního pùlstoletí její existence byl obrovský a z oblasti buddhistickým královstvím Šambhala,4 náboženství se pøelil i do svìta umìní a politiky. Theosofická popø. s dalšími mytologickými lokalitami spoleènost se stala jakousi èoèkou, v níž se spojilo a koncentro- s názvy Šangri-la nebo Agharta (Agharti). valo nìkolik nosných západních myšlenkových paprskù a z níž Diktátem nanebevzatého mistra Kuthumi- se toto ideové „svìtlo“ rozprostøelo do neèekané šíøky duchov- ho údajnì vznikla i díla H. P. Blavatské. ního života spoleènosti, a to nejen na Západì. Doslova stovky Na pøelomu 19. a 20. století se rychle náboženských skupin po celém svìtì tak pøenesly dìdictví rozvíjela psychologie a zájem o mimoøád- Theosofické spoleènosti až do 21. století. Ukázat rozmanitost né výkony lidské psychiky. Ve Velké Britá- tìchto dìdicù je cílem následujícího èlánku. nii byla roku 1882 se zámìrem zkoumat zá- Jako hlavní paprsky - pokud mùžeme použít ka se vùèi ní nepøátelsky vyhranily), nìkteré hadné (paranormální) jevy založena vlivná výše uvedenou metaforu - rozeznáváme tøi: alternativní náboženské skupiny, navazující Spoleènost pro psychický výzkum. V pro- pøedevším to je myšlenka duchovní evolu- na skryté, esoterní vìdìní (a mezi nimi pøe- støedí rozvoje psychologie byl obnoven okultní fenomény ce, na druhém místì myšlenka jednoty lid- devším právì Theosofická spoleènost), se zájem i o tzv. a jejich stva a jeho náboženství a nakonec myšlen- myšlenky evoluce pevnì uchopily a v nábo- popis v esoterické tradici. Mezi spoleèen- ka objevování a rozvíjení dosud skrytých ženském smyslu je transformovaly. K tomu stvími, která rozvíjela tradici tajných nauk, možností èlovìka. Všechny tyto myšlenky jim pomohla pøedevším nauka o pøevtì- byla i Theosofická spoleènost, jejíž idea byly na pøelomu 19. a 20. století velmi živé lování, tehdy exotická a atraktivní. Pøevtì- vznikla po setkání H. P. Blavatské a Hen- a všechny nesou rysy optimismu a progre- lování bylo novì pochopeno jako nástroj ryho S. Olcotta - a to není náhoda - na kon- sivního milenialismu. výchovy jednotlivého èlovìka i lidstva, ferenci amerických spiritistù roku 1874.5 a tím i jako hybatel duchovní evoluce. Mimoøádné duchovní zážitky a bìžnì ne- Nejménì tøi nosné ideje Vzdìlanìjší vrstvy západní spoleènosti dostupné schopnosti, získané jóginskými Progresivní milenialismus, tedy pøesvìd- byly v dobì vzniku Theosofické spoleènosti a meditaèními technikami, mají provázet èení, že lidská spoleènost se pod božím již nejménì sto let silnì konfrontovány cestu sebezlepšování jednotlivcù. Díky nim pùsobením a díky vlastnímu aktivnímu s rozmanitostí duchovního života na svìtì se celé lidstvo mùže - podle Theosofické pøièinìní stále pøibližuje nastolení vìèné a s odrazem této rozmanitosti v novì se roz- spoleènosti - posunout na vyšší duchovní blažené øíše, je v køesanství pøítomen po víjejících humanitních vìdách a v umìní. úroveò, a dosáhnout tak vìèného bratrství celou jeho historii a spojen s nadìjí na druhý Alternativní náboženské myšlení s koøeny a blaženosti. Ti, kteøí s nanebevzatými mis- pøíchod Krista. Týkal se vždy spíše duchov- v esoterismu (a uprostøed nìho opìt velmi try vìdomì spolupracují, se tak stávají pøed- ních a intelektuálních elit, zatímco v lido- výraznì i produkce Theosofické spoleènos- vojem lidstva na cestì k lepší budoucnosti. vých vrstvách byl silnìjší milenialismus ti), nabídlo i duchovní zpracování této roz- Do nového vìku katastrofický, který naopak vnímá stále se manitosti v ideji hluboké jednoty a spolu- zhoršující situaci spoleènosti a spíše pasivnì práce všech náboženských tradic. Jako nos- Dìdictví optimistického progresivního oèekává blažené nebeské království, až pøi ná se ukázala myšlenka, že duchovní evo- milenialismu poèátkù Theosofické spoleè- druhém pøíchodu Krista vyvrcholí bída luce lidstva se dìje pod pøímým pùsobením, nosti se - podle našeho názoru - nejlépe a utrpení.2 Od renesance se optimistický s pomocí a za zájmu spoleèenství pokroèi- podaøilo uchovat v duchovním proudu, na progresivní milenialismus odpoutával od lých duchovních bytostí, které zakládaly jehož zaèátku stála theosofka Alice Bailey- køesanského základu a idea pokroku se a rozvíjely rùzné duchovní tradice podle ová a který se na konci 20. století mimoøád- v 19. století stala hlavní myšlenkou nejen svého poslání a podle situace, v níž pùso- nì rozkošatìl v hnutí Nového vìku. nìkterých liberálních církví, ale i sekulari- bily. Podobnì jako myšlenka duchovní evo- Alice Baileyová (1880-1949) se stala po zovaných bohatších a vzdìlanìjších vrstev luce mìla pøinést smíøení mezi nábožen- W. Q. Judgeovi, zakladateli americké ne- spoleènosti.3 Myšlenka spoleèenského stvím a pøírodní vìdou, mìla skrytá moud- závislé Theosofické spoleènosti, a Rudol- nanebevzatých mistrù pokroku byla v polovinì 19. století nepøí- rost spojit duchovní fu Steinerovi, zakladateli Anthroposofické mo posílena i Darwinovou evoluèní teorií. tradice Západu a Východu. spoleènosti, další významnou osobností, Zatímco dominantní køesanské církve byly Tito zakladatelé náboženských tradic která se s Theosofickou spoleèností rozeš- z evoluèní teorie spíše rozpaèité (a nezøíd- a dnes již nanebevzatí mistøi (mahátmové) la. Stejnì jako Steiner opustila Theosofic-

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

20 DINGIR 1/2008 téma

kou spoleènost v dobì, kdy ji leyová pro hnutí Nového vìku a sebezlepšování jedince.)14 Ro- vedla Annie Besantová.6 Besan- zásadní význam také populariza- ku 1982 Creme vysvìtlil neús- tová orientovala theosofy jednak cí astrologického konceptu nad- pìch svého proroctví tím, že na indické duchovní dìdictví cházejícího vìku Vodnáøe.11 Maitréja žije anonymnì (kvùli (což byla pøíèina rozchodu se V prostøedí hnutí Nového vìku je nepøipravenosti lidstva) mezi in- Steinerem), jednak smìrem ke dodnes patrnì nejpopulárnìjším dickými obyvateli londýnské spoleèenské (hlavnì politické textem Baileyové Velká invoka- èásti East End.15 Od té doby ho- a vzdìlávací) práci. Sama se an- ce, modlitba, vyjadøující pøání voøil o tom, že Maitréja se zje- gažovala v Indickém národním pøíchodu nového vìku. vuje na rùzných místech svìta; kongresu a stala se roku 1917 Baileyová inspirovala øadu nejvíce popularity z tìchto údaj- jeho prezidentkou. Intelektuálka osobností. Mezi nimi byl i Ben- ných zjevení získala událost Besantová o sobì neprohlašova- jamin Creme (*1922), skotský v Keni roku 1988. la, že má mimoøádné duchovní Rudolf Steiner. malíø, ovlivnìný posledním vý- schopnosti, a nekomunikovala znamnìjším dílem Baileyové Velké bílé bratrstvo s duchovními Mistry. Oproti ní Znovuzjevení Krista (1948) a ide- Podobnì jako Baileyová se od byla osobnost Amerièanky Bai- ou, že se tato mesiášská postava Theosofické spoleènosti odštìpi- leyové ladìna více mysticky. zjeví do roku 2000. Creme byl la i skupina, vedená manželi Re- Tvrdila, že od roku 1919 jí pøe- podle svých vyjádøení roku 1959 richovými. Nikolaj Konstanti- dával poselství èlen Velkého bí- osloven Maitréjou, jedním z na- noviè Rerich (1874-1947), vý- lého bratrstva, nanebevzatý tibet- nebevzatých mistrù a oèekáva- znamný malíø, a jeho manželka ský mistr Djwhal Khul (Džual ným buddhou budoucího vìku Helena (1879-1955), spisovatel- Kul).7 Roku 1922, brzy po pub- (ztotožòovaným s Kristem pøi ka, odešli roku 1920 z politicky likaci první z 19 knih, které jeho druhém pøíchodu). Od po- nestabilního Ruska do Spojených vznikly na základì komunikace èátku 70. let ho Maitréja pøipra- státù. O theosofii se zajímali už s tímto mistrem, se Baileyová voval na zvìstování brzkého v Rusku a Helena Rerichová ve spolu s manželem od Theosofic- zániku svìta, pokud lidstvo ne- Spojených státech pøeložila zá- ké spoleènosti oddìlili. Podle bude lépe odrážet božskou lásku kladní spis Blavatské, Tajnou Baileyové dospìlo lidstvo ve 20. Annie Besantová. pøedevším tím, že zaène více nauku,16 do ruštiny. Sama zaèa- letech tak daleko, že je možné sdílet pøírodní zdroje, vzdìlání èi la pøijímat poselství od nanebe- oèekávat projevení moci a lásky lékaøskou péèi.12 Jako výsledek vzatého mistra El Moriji (stejnì Velkého bílého bratrstva v brz- šíøení této zvìsti v mnoha zemích jako pøedtím Blavatská) a oba kém pøíchodu mesiášské kris- svìta vzniklo nìkolik spoleèen- manželé vytvoøili kolem sebe již tovské postavy. Této události ství. Nejznámìjší je pùvodnì roku 1920 skupinku theosofù. mohou napomáhat meditaèní britské Mezinárodní sdílení Nikolaj Rerich pod vedením Vel- „skupiny svìtla“, které mohou (Share International)13 a americ- kého bílého bratrstva rozvíjel vy- zvláštì v urèitých èasech (napø. ké Centrum Tara. Creme od 70. dáváním knih a zakládáním in- pøi úplòku) a na urèitých místech let vydává a rediguje pøijímat mocnou energii nebeské vlivný èasopis Share Velká Invokace hierarchie. Arkánská škola, kte- International. Od ro- Nech z bodu Svìtla v Mysli Boží rou Baileyová spolu s manželem ku 1977 ohlašoval 8 proudí Svìtlo v Mysl lidí. roku 1923 založila, byla sice po pøíchod Krista na 21. Kéž Svìtlo sestoupí na Zem! její smrti oslabena vznikem øady èervna 1982 a i když nezávislých „skupin svìtla“,9 ale se toto proroctví ne- Alice Baileyová. Nech z bodu Lásky v Srdci Božím myšlenka, že tyto skupiny („os- naplnilo tak, jak bylo proudí Láska v srdce lidí. trùvky“) pøedjímají a urychlují oèekáváno, podaøilo Kéž se Kristus vrátí na Zem! pøíchod „nového vìku“, se díky se Cremeovi silnì Ze støedu, v nìmž je Vùle Boží známa, tìmto novým organizaèním jed- ovlivnit 70. a 80. kéž úèel malé lidské vùle vede notkám spíše rozšíøila. Za vý- léta, tedy poèátek ten úèel, který Mistøi znají znamnou „skupinu svìtla“ byla a vrcholné období a jemuž slouží. v 70. letech považována komu- hnutí Nového vìku. nita u skotského Findhornu,10 (Od zaèátku 90. let je Ze støedu, jejž lidské plémì zveme, a to hlavnì díky Davidu Spang- v hnutí Nového vìku nech plán Lásky a Svìtla vzejde lerovi (*1945), americkému spi- patrný odklon od a zapeèetí bránu, sovateli, který v komunitì žil idejí progresivního za níž sídlí Zlo. v letech 1970-1973 a zpopulari- milenialismu a pøe- Kéž Svìtlo, Láska a Síla zoval ji. Spangler se stal hlavním sun zájmu od záleži- obnoví tento plán na Zemi! mluvèím idejí Nového vìku tostí svìta a lidstva Alice A. Baileyová, v 70. letech. Vedle tìchto medi- k individuálnímu du- pøeložila Lily Sekotová. taèních „skupin svìtla“ mìla Bai- Benjamin Creme. chovnímu pokroku

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

DINGIR 1/2008 21 téma

stitucí myšlenku, že umìní Jeho prostøednictvím mistr pevnì zachytily, pøeèkaly protináboženské se mùže stát sjednocující si- El Morija sdìluje, že lidstvo pùsobení komunistických vlád a projevily lou lidstva. Helena Reri- se nachází v epoše ohnì se brzy po uvolnìní duchovního života. chová sepisovala poselství (v sanskrtu „oheò“) a že se Roku 1990 vznikla v Kijevì skupina Velké mistra El Moriji, známé má pøipravit na pøíchod bud- bíle bratrstvo pod vedením Jurije Krivo- jako „živá etika“, do knihy dhy Maitréji. Agni jóga tedy nogova a Mariny Cvigunové. Považovali Listy ze zahrady Moriji. sdílí progresivní milenialis- se za reprezentanty šambhalského bratrst- První svazek vyšel roku mus Blavatské i Bailyové. va, povìøené misí Ježíše Krista, aby zùstali 1924 a téhož roku se ne- Agni jóga nikdy nedo- na zemi tøi a pùl roku, byli pronásledováni formální skupina Rericho- sáhla masového rozšíøení,18 a zemøeli jako muèedníci pro lidské høíchy. vých zmìnila v samostatné ale myšlenky Rerichových Po splnìní tohoto božského programu, hnutí, zvané Agni jóga.17 Nikolaj Rerich. se v Rusku a na Ukrajinì zvaného yusmalos, mìli vykonat soud nad TIBET Poselství pro Èeskoslovensko (výòatek) pøijaté telepaticky z Tibetu r. 1977

Opìt k vám promlouvám z onoho veleb- budou vládnout a duchovní hodnoty budou Pøejte však hladovìjícím nasycení ného klidu tam, odkud jsem již døíve pro- zdobit hlavy vašich hodnostáøù. a tìm, kdo hynou z nedostatku práce, mlouval k vám v osudových chvílích této V šíøi pøíèin se vynoøil Višòùv (Kristùv) pøinášejte pomoc. planety. Jak jsem již pøedešle øekl, vᚠná- vìk a spìje ke své realizaci. Procesem Vašemu úkolu žehnají ti, kdo bdí - vaši rod je pùvodem z pøedkù slunného orien- proèišování a provìøování se pøipraví vᚠbratøi z Himalájí. tu, ze zemì, která leží pod støechou svìta. národ do pøíští éry - éry slovanské. --- Proto znám dobøe vᚠnárod i jeho poslání, Tímto oèistným procesem prochází Pozn.: jedná se o poselství z duchovní Bílé jelikož pouta utkaná pøedivem vìkù stále v souèasné dobì i vᚠnejvìtší bratr východ- Lože (Agartha) v Tibetu; zprávy o jednot- trvají. ní, který se v nejbližších letech pøetvoøí livých státech v promìnách na fyzické Vrame se ještì jednou do minulosti v nejèistší demokracii svìta. Buïte silní pláni vynechány. národa a sledujme nit dìjin, jejich událos- a klidní, souèasnì však opatrní i pøed nej- --- ti, které nás pouèily o tom, že jste vyvole- lepšími pøáteli, nebo lidská slabost není K pøedešlému textu Analysa struktur duše ni k velikému úkolu v dìjinách svìta. Vᚠvzácností, Idea, za kterou šli vaši velikáni podávám ještì kvantitativní pøehled v sou- malý nárùdek v moøi nepøátel procházel a kterou hlásal i jeden z nejvìtších synù vaší èasnosti: vždy kritickými údobími svého vývoje vlasti (pozn.: TGM), spìje ke svému usku- Nyní je stav duší: a procházel i utrpením, a to proto, aby uzrál teènìní. Je to idea èistého lidství, osobní I. skup. duchovní ...... 20% pro svùj pøíští vedoucí úkol v kultuøe du- i duchovní svobody, osvobození ženy a mu- II. skup. vìøící ...... 51% cha. Již nìkolikrát byl na pokraji záhuby, že. Jen tato idea zaruèí chod vašich národù III. skup. ateisté ...... 29% byl by znièen, avšak jinak bylo psáno smìrem vpøed a vzhùru, ve spolupráci v knize osudu a nesmìl zahynout, protože a soužití, pak teprve pochopíte pravý vý- Nyní je v stávajícím lidstvu 66,6% má své pøedurèení. Nezahyne, protože má znam slova Bratrství. temných sil. Nezapomeòte, že temné síly jméno Praha, pocházející z indického Jste národem, který je nejbohatší na du- se mohou projevit u lidí všech tøí skupin. „Pragaja Deve“, znamená „Setkání Bohù“, chovní hodnoty v celé Evropì, a proto mu- Nemusí být všichni duchovní lidé dobrý- a tak se Praha má stát støediskem obrod- síte rùst, protože oèi celého svìta budou mi, nemusí ani nejsou dobrými všichni ného hnutí svìtových dìjin ve smyslu du- upøeny k vaší zemi jako k duchovnímu srd- vìøící (i démoni vìøí v Boha), ale zase na- chovního vývoje. ci. To je zákon! opak ne všichni ateisté musí být zlými. A tak první válka zrodila vaši samo- Buïte klidní! Na hodinách svìta se ru- Dobrý ateista (mravní a neškodící dru- statnost, druhá oèistila vaši zemi od zrád- èièka blíží k hodinì dvanácté a ve vzduchu hým) mùže dosáhnout vyšší duchovní stu- ných cizáckých živlù. Dnešní doba, kte- se rýsuje katastrofa. Tato planeta však ne- peò posmrtný nežli vìøící èlovìk, který je rou prožíváte, má sloužit k rozpoznání smí být znièena, jelikož její zánik by ochro- zlý, disharmonický a vyvíjí vnitøní negace. kladù a záporù svìtového názoru i vlaste- mil celou sluneèní soustavu. Nebude však --- neckých kvalit a souèasnì ke krystalizaci ušetøeno její duševnì choré lidstvo, které Až uslyšíte rùzné zprávy ze svìta, buïte ryzích charakterù ve vašem národì. usiluje o její znièení atomovou zbraní. vždy klidní a vyrovnaní. Ale otevøete oèi a pozornì se dívejte. A tak se zemìkoule otøese jako kùò, který Vše, co pøichází a pøijde, pøijímejte tak, Zachovejte naprostý klid a dùvìru v pøíští ze své srsti smetá hejna ovádù... jak to pøijde, a snažte se vše øadit do sou- dny! A postihne tuto planetu jakákoliv Vliv mnohých zcela zanikne, protože vislostí s vývojovým procesem nutným pøírodní katastrofa, zùstaòte tam, pøesnì pùvodní uèení Ježíše Krista bylo zneèištìno. pro rùst duší. tam na tom místì, kam vás vaše karma po- Nový zákon bratrství a demokracie se za- POKOJ S VÁMI! stavila. Neutíkejte nikam! Vaše karma ví skví v plné èistotì a jasu. lépe než vy, kde jste v bezpeèí! Civilizace Zachovejte k celému svìtu lásku! se žene nezadržitelnì vpøed a nastane Pøejte však lidem klid a mír, o kteréžto TomᚠPfeiffer, doba, kdy žádná prestiž té èi oné strany, té statky jsou zatím lidé ochuzeni. vydavatel neuveden, patrnì samizdat. èi oné velmoci, ale láska a úcta k èlovìku (text nebyl v redakci Dingiru upraven)

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

22 DINGIR 1/2008 téma

tou èástí lidstva, která neuposlechla výzvu v meditaci a opakování po- pulárního fenoménu, tzv. k pokání a zùstala høíšná. Zároveò mìla zitivních výrokù. Spojení channelingu, tedy napojení povstat nová lidská rasa pod stejným jmé- komunikace s nanebevza- myšlenek èlovìka na du- nem yusmalos. Krivonogov vystupoval tými mistry a pozitivního chovní entity, od nichž jsou jako ztìlesnìní postavy Jana Køtitele s in- myšlení zpùsobilo znaènou takto získávány informace, dickým duchovním titulem svámí pod jmé- popularitu novì vzniklého sloužící k osobnímu du- nem Yuoann Swami, Cvigunová jako Kris- hnutí Já jsem.21 Neoslabila chovnímu rùstu.27 tus a zároveò Maria s indickým uctivým ji ani náhlá Ballardova smrt titulem a oznaèením pro bohyni déví jako (navzdory oèekávání, že Univerzální bratrství Mari Devi. Jak již bylo øeèeno, jejich uèení smrt mùže být duchovními Theosofická myšlenka uni- a poslání bylo proto nazváno yusmalos, což prostøedky pøekonána) ani verzálního bratrství a no- je akronym, složený ze jmen Yuoann Swa- následné dlouholeté a médii vého spoleèenského poøád- mi, Mari Devi a z oznaèení Krista slovem ostøe sledované spory jeho Elizabeth C. Prophetová. ku na základì moudrosti, Logos.19 manželky, v nichž èelila po- dosud skryté, ale pøítomné Hnutí pøitáhlo tisíce pøedevším mladých dezøením z finanèní zpronevìry. ve všech duchovních tradicích lidstva, má lidí a vzbudilo na Ukrajinì i v Rusku vel- Mezi skupinami, které na hnutí Já jsem pøímého dìdice ve spoleèenství Nová kou pozornost. Média pøinášela zprávy manželù Ballardových navázaly, jsou pa- Akropolis. Založil ho roku 1957 argentin- i o hrozících sebevraždách mladých násle- trnì nejvýznamnìjší dvì: Církev všeobec- ský profesor dìjin umìní a filosofie Jorge dovníkù Krivonogova a Cvigunové, ale ná a vítìzná,22 pùvodnì vlivná spoleènost, Angel Livraga Rizzi (1930-1991) a v 70. není jasné, zda se tyto hrozby naplnily. na niž byl mnoho let upøen kritický zájem letech se rozšíøilo i v západní Evropì. Cíle V ohlášený den smrti vùdcù a zaèátku médií, ale která se v souèasnosti kvùli tìžké promìny jednotlivého èlovìka podle „akro- apokalyptických událostí, 24. øíjna 1993, se nemoci vedoucí osobnosti Elizabeth Claire politánského ideálu“ i promìny celého lid- v Kijevì shromáždilo nìkolik tisíc lidí. Kri- Prophetové (*1939) ocitla témìø na pokra- stva chce toto spoleèenství dosáhnout pros- vonogov, Cvigunová a dalších asi osm set ji zániku, a Most ke svobodì, spoleèenství, tøednictvím srovnávacího studia nábožen- lidí bylo zadrženo policií pro údajné vy- založené další vlivnou zprostøedkovatelkou ství a filosofie, což mu umožòuje vystupo- volávání nepokojù a poškozování majetku. poselství od nanebevzatých mistrù Geraldi- vat na veøejnosti jako kulturní asociace. Není vylouèené, že oba duchovní vùdci se nou Innocentovou (U1961). Uèení Mostu Studium, které Nová Akropolis nabízí, skuteènì pokusili uspíšit pøedpovídané ke svobodì zpoèátku rozvíjela zakladatel- ovšem nenavazuje na odbornou diskusi, apokalyptické události. Cvigunová byla ka náboženské komunity u obce Kuroslepy nýbrž je podøízeno vizím Blavatské a Liv- odsouzena ke ètyøem letùm vìzení a Krivo- Ladislava Kujalová (Matka Lá),23 v posled- ragy. U nás se bytové semináøe v duchu nogov k sedmi. Bìhem výkonu trestu došlo ní dobì se ale komunita ve svém duchov- Nové Akropolis konaly údajnì již od roku mezi obìma vùdci k rozkolu. Cvigunová ním životì neomezuje jen na tento zdroj.24 1985, plnì se pøednášková èinnost spo- spolu s Vitalijem Kovalèukem (který v hnu- Zajímavé poselství nanebevzatých mis- leèenství rozvinula v 90. letech a dnes je tí vystupuje jako apoštol Jan Petr II.) ob- trù šíøil u nás v dobì vlády komunistické do ní zapojeno více než sto stálých zájem- vinili z neúspìchu proroctví Krivonogova strany léèitel (biotronik) a stoupenec nauky cù.28 (oznaèili ho za inkarnaci Jidáše) a po návra- Josefa Zezulky TomᚠPfeiffer25 (viz ráme- • tu z vìzení roku 1998 hnutí obnovili.20 èek na protìjší stranì). Návaznost tohoto Theosofická spoleènost je dnes okrajové, V dobì vrcholného pùso- poselství na ideu nanebev- nepøíliš známé náboženské spoleèenství. bení Rerichových vystoupi- zatých mistrù je zøetelná, S jeho dìdictvím se ale mùžeme na cestì la další manželská dvojice ale pravdìpodobnì není za souèasnou spiritualitou setkat velmi èas- s velkým vlivem, tentokrát pøímá do té míry, jako to- to, a to i na našem území, jemuž se z histo- spíše na západní svìt. Ame- mu bylo u výše zmínì- rických dùvodù první vlna pokraèovatelù rièané Guy W. Ballard (1878- ných spoleèenství. S po- H. P. Blavatské a jejích spolupracovníkù 1939) a jeho manželka Edna dobnì nepøímým, ale ve vyhnula. Kvùli této mezeøe možná rozumí- (1886-1971) byli již dlou- svém dùsledku obrov- me významu dìdictví Theosofické spoleè- holetými theosofickými stu- ským vlivem Theosofické nosti ménì, než by si zasloužilo. denty a èinovníky, když se spoleènosti se mùžeme n roku 1930 Ballardovi dosta- setkat v ufologických ná- Poznámky lo mimoøádného nábožen- boženských skupinách. 1 Poèet èlenù dosáhl vrcholu pravdìpodobnì roku 1930: ského zážitku pøi jeho cestì Jorge Livraga. Spojení mezi nanebevza- asi 50 tisíc ve 40 zemích svìta. - ALBANESE, Catheri- za nanebevzatými mistry. tými mistry a mimozem- ne L., America Religion and Religions, Wadsworth Pub- lishing Company 1999, str. 268. - Po roce 1930 ztrácela Setkal se s ním údajnì jeden z nich, mistr šany provedl George King (1919-1997), Theosofická spoleènost význam, pravdìpodobnì pøede- Saint Germain, a svìøil mu svá poselství. zakladatel Aetheriovy spoleènosti,26 a od vším kvùli tomu, že nadìje vkládané do Džiddu Krišna- murtího se roku 1929 ukázaly jako klamné, a kvùli Od roku 1932 Ballardovi tato poselství pub- doby jejího vzniku roku 1954 se v nábožen- smrti Besantové roku 1933. likovali a získali znaèný ohlas. Jejich ské ufologii toto spojení stalo obecnì pøijí- 2 Více viz VOJT͊EK, Z., Nadcházející vìk blaženosti, jádrem je pøesvìdèení o tom, že Stvoøitel maným pøedpokladem. K theosofickému Dingir 2006, 9 (4), str. 124-126. (který se podle Bible pøedstavil jako „Já pøesvìdèení o existenci nanebevzatých mis- jsem“) je pøítomen v každém èlovìku a kaž- trù a o možnosti komunikace s nimi vedou ð Dokonèení poznámek dý si jeho pøítomnost a moc mùže uvìdomit také pokusy nalézt koøeny souèasného po- na další stranì dole v rámeèku.

Tento èlánek prošel recenzním øízením.

DINGIR 1/2008 23 info - servis

Pravoslavní níku chápou jako nepøípustný kompromis biskupové se svìtem. „Vìøím v Boha, nikoliv v sym- vyslovili bol,“ pronesl pøi prvním jednání soudu, znepokojení které se konalo 14. ledna, J. Gingerich. Mìl na mysli to, že dbá o bezpeènost své rodi- nad vzrùstající ny pøi jízdì po silnici, ale svou dùvìru vložil christianofóbií nikolv do znaèky na autì, ale v Boha. Advo- v Evropì kát obvinìných Robin Irwin poukázal na to, že spor pøekraèuje silnièní zákon do ob- Biskup Hilarion z Rakouska, který zastu- lasti práva na náboženskou svobudu, jak ji puje ruskou pravoslavnou církev u evrop- zaruèuje první dodatek americké ústavy. ských institucí v Bruselu, upozornil prezi- Ve druhém stáni o mìsíc pozdìji rozhodl denta Evropské komise Joseho Manuela soud ve prospìch obžaloby. Irvin se však Barrosa na vzrùstající poèet zloèinù namí- odvolal a není vylouèené, že se celý spor øených proti køedsanùm v Evropì. dostane až k Nejvyššímu soudu USA. „Èasto slýcháme o antisemitismu a is- lamofóbii, ale málo se hovoøí o christiano- Britští vìdci: fóbii, která v mnohých evropských zemích Náboženští lidé nabývá na síle,“ øekl biskup Hilarion pøi set- kání Barrosa s reprezentanty pravoslavných jsou šastnìjší církví pøi Evropské unii v lednu. Pozor na neosvìtlené koèáry amišù! Jako pøíklady christianofóbie biskup Foto: Marek Èejka. Profesor ekonomie Andrew Clark z War- Hilarion zmínil odstraòování køesanských wickské univerzity a jeho kolegynì Orsolya symbolù z veøejného prostoru, oèeròování volala tøi pøíslušníky komunity amišù, Ja- Lelkesová pøedstavili v rámci prestižní køesanství a odmítání uznat køesanský coba Gingericha, Leviho Zooka a Emanuela Royal Economic Society v bøeznu závìry odkaz Evropy, perzekuce lidí, kteøí otevøenì Yodera kvùli tomu, že na svých koòmi po- svého výzkumu zamìøeného na vztah mezi vyjadøují své køesanské pøesvìdèení a kteøí hánìných koèárech nemají svìtla a trojúhel- religiozitou a pocity štìstí. Ty ukazují na se rozhodli žít podle køesanských morál- níkový symbol pro pomalá vozidla. Muži to, že mezi tìmito faktory je úzký vztah. ních norem. se však zaèali hájit tím, že tak èiní z nábo- Podle studie, která vychází z analýzy dat ženských dùvodù, jelikož jejich víra jim od tisícù respondentù z rùzných èástí Ev- zakazuje vlastnictví „pøíliš svìtských“ pøed- ropy, náboženští lidé vykazují vìtší míru Spor amišù mìtù. „životního uspokojení“ než lidé, kteøí nežijí s policií Spor se nakonec dostal až k soudu. Zde nábožensky. Èím více èlovìk praktikuje své kvùli svìtlùm na jedné stranì argumentoval právník kraj- náboženství - modlí se a chodí na bohosluž- ského úøadu Scott Robbins tím, že zde ne- by - tím více považuje svùj život za šastný. na bryèkách jde o náboženství, nýbrž o bezpeènost pro- Clark však pøipouští, že výsledky mo- vozu, která si vyžaduje aby vozidla byla hou být ovlivnìny i jinými faktory, napø. Zajímavý spor vyvstal na západì americ- øádnì oznaèena. Na stranì druhé se hají stabilním rodinným zázemím, které je s ná- kého státu Kentucky, kde si policie pøed- amišové tím, že používání svìtel a trojúhel- boženskou výchovou spojené.

ð Dokonèení z pøedcházejích stran. 3 WESSINGER, Catherine, Annie Besant and Progres- land klub je také vydavatelem èeských pøekladù knih U nás je uèení Já jsem prezentováno na adresách http:/ sive Messianism (1847-1933), Edwin Mellen Press Benjamina Cremea Transmise (2004) a Uèení odvìké /www.jajsem.eu; http://www.reiki-centrum.cz/stezka. 1988, str. 27-34. moudrosti (2004). php a http://www.reiki-jajsem.cz/ojajsem.php. 4 O západním pojetí šambhalského mýtu pojednává BÌL- 14 MELTON, J. Gordon, New Age, in: LANDES, Richard 22 Více o církvi: PARTRIDGE, C. (ed.), Encyklopedie ... KA, Luboš, Buddhistická eschatologie. Šambhalský A. (ed.), Encyclopedia of Millennialism and Millennial str. 333-334. mýtus, Masarykova univerzita 2004, str. 88-101. Movements, Routledge 2000, str. 285-286. 23 Více o komunitì viz GROMBIØÍKOVÁ, Ludmila, 5 ALBANESE, C. L., America Religion ... str. 266-267. 15 BARRETT, David, The New Believers, Cassell 2001, Most ke svobodì. Rozhovor s Magdou Hauserovou, 6 Více: WESSINGER, C., Annie Besant ... str. 324-330. str. 349. Dingir 1 (2), 1998, str. 18-21, dostupný na adrese http: 7 LEWIS, James R., Peculiar Prophets. A Bibliographi- 16 Název spisu (Secret Doctrine) je pøekládán také Tajné //www.dingir.cz/dingir/1998_2/index. html. cal Dictionary of New Religions, Paragon House 1999, uèení. 24 Na základì rozhovoru autora s bývalým pøíslušníkem str. 22-23. 17 Na uèení agni jógy u nás navazuje Vjaèeslav Kozin. Jeho komunity Most ke svobodì 6. záøí 2007. 8 Více o Arkánské škole: PARTRIDGE, Christopher prezentace je dostupná na adrese http://www.agni.cz. 25 Více o Zezulkovi a Pfeifferovi: BEZDÌK, Robert, Pøi- (ed.), Encyklopedie nových náboženství, Knižní klub 18 Melton udává 500 èlenù roku 1997. - MELTON, J. G., našeè a jeho žák, Dingir 8 (2), 2005, str. 44-46. 2006, str. 329. Encyclopedia ... str. 778. 26 LEWIS, James R., Legitimating Suicide. Heaven’s 9 MELTON, J. Gordon, Encyclopedia of American Reli- 19 Z letáku hnutí, nazvaného Yusmalos, nedatováno, leták Gate and New Age ideology, in: PARTRIDGE, Chris- gions, Gale, 6th edition 1999, str. 160. je dostupný v archivu Spoleènosti pro studium sekt topher (ed.), UFO Religions, Routledge 2003, str. 109. 10 Více o findhornské komunitì: PARTRIDGE, C. (ed.), a nových náboženských smìrù. - Více k Aetheriovì spoleènosti viz PARTRIDGE, C. Encyklopedie ... str. 335-336. 20 Více na internetové prezentaci Univerzity Stetson, do- (ed.), Encyklopedie ... str. 386-387. 11 WESSINGER, C., Annie Besant ... str. 328. stupné na adrese http://www.stetson.edu/~psteeves/rel- 27 Oblíbenou duchovní entitou je napø. Ramtha, zmiòo- 12 LEWIS, J. R., Peculiar Prophets... str. 59-60. news/9808b.html. vaný v recenzi zde na str. 27. 13 Více o nadací Sdílení: PARTRIDGE, C. (ed.), Encyklo- 21 Melton uvádí, že roku 1997 bylo ve Spojených státech 28 Více o Nové Akropoli: VOJT͊EK, Z., Encyklopedie pedie ... str. 345. V Èeské republice prezentuje Mezi- více než 350 svatyò a center hnutí Já jsem. - MELTON, ... str. 238-241. - Kriticky o Nové Akropoli z pozice národní sdílení Ekoland klub v Tøinci na adrese http:// J. G., Encyclopedia ... str. 775. - Více o hnutí Já jsem: odpadlíka: FOØTL, Josef, Kultura, nebo kult?, Dingir www.sweb.cz/ekoland.klub/share/3_share.htm. - Eco- PARTRIDGE, C. (ed.), Encyklopedie ... str. 330-332. 5 (2), 2002, str. 27-29.

24 DINGIR 1/2008 info - servis

Z výsledkù výzkumu vyplývá, že ná- Podobná shromáždìní se konala pøed Council, organizace sdružující britské hin- boženští lidé ménì trpí psychickými prob- scientologickými støedisky i na jiných duisty. Mluvèí sikhské komunity Indarjit lémy, když ztratí zamìstnání. Jsou však pak místech Velké Británie, ale i v USA èi Aus- Singh øekl: „Každý rok se mì lidé ptají: také ménì houževnatí pøi hledání zamìst- trálii. Stalo se tak v den narozenin Lisy ‘Vadí vám slavení Vánoc?’ Je to absurdní nání nového. Studie se totiž primárnì za- McPhersonové, americké scientoložky, otázka. Jako vždy já a má rodina budeme mìøila na hledání pøíèin rozdílu ve vyplá- která zemøela v prosinci 1995 kvùli odmít- posílat vánoèní pohlednice našim køesan- cení podpory v nezamìstnanosti v rùzných nutí standardní lékaøské péèe a v souvis- ským pøátelùm a dalším.“ Podobnì se vy- zemích Evropy. Pozornost badatelù upoutal losti s léèebnými metodami této organizace. jádøil i mluvèí Muslim Council of Britain, právì faktor religiozity a zjistili, že nábo- organizace sdružující britské muslimy, Ib- ženští lidé se podobnì lépe vyrovnávají Pøedstavitelé rahim Mogra: „Tvrdit, že slavení Vánoc i s jinými nároènými situacemi. Nábožen- mimokøesanských a vánoèní výzdoba uráží muslimy, je ne- ství podle nich hraje roli jakéhosi „pojiš- smysl. Proè nemùžeme mít v Británii více tìní“ proti osobním neštìstím. náboženství betlémù?“ ve Velké Británii podpoøili oslavu Høbitovy Maskovaní køesanských podle vyznání? demonstranti svátkù protestovali Deník Le Figaro dne 18. února upozornil, proti scientologii V Británii žijící hinduisté, sikhové a mus- že Francie øeší další problém vyplývající limové vydali pøed loòskými vánoèními z jejího pojetí oddìlení státu a náboženství. 10. února se asi dvì stovky maskovaných svátky spoleènì s Equality and Human Mìsta a obce si nevìdí rady s narùstajícími demonstrantù shromáždilo kolem sciento- Rights Commission, organizací zabývající požadavky muslimských rodin ohlednì po- logického chrámu na Queen Victoria Street se dohledem nad dodržováním lidských høbívání. Pro komunální politiku je to znaè- v Londýnì, aby vyslovili svùj nesouhlas práv, prohlášení, v nìmž Brity povzbuzují nì citlivé téma. Muslimové pohøbívají do s praktikami této náboženské organizace. k tomu, aby si užívali Vánoc bez obav, že zemì natrvalo a tváøí k Mekkce. Demonstranti, kteøí vystoupili jako Ano- by tím jakkoliv uráželi nekøesany. „Je na V minulosti byla vìtšina imigrantù nymové, tak chtìli upozornit na „trhliny èase zastavit bláznìní kolem Vánoc,“ øekl z Maghrebu pohøbívána v zemi jejich pù- v základech“ organizace a „bojovat za svo- pøedseda zmínìné organizace Trevor Phil- vodu. Islám doporuèuje, aby zemøelí byli bodu poznání a informací“. Po asi dvou- lips v souvislosti s tendencemi tlumit sla- pohøbíváni do islámské zemì. Ale èasy se hodinovém pokojném shromáždìní se vení narození Krista z obav, že by mohlo mìní. „Dìti druhé a tøetí generace chtìjí mít Anonymové vydali ke scientologickému v multikulturní Británii urážet menšiny. své rodièe uloženy nablízku a ne nìkde náborovému støedisku. Phillips s ohledem na zprávy z médií v Kotìhùlkách,“ vysvìtluje Mohamed Be- o vyøazování tradièních chari, jeden z pøedstavitelù francouzských pøedstavení betlém- muslimù. „Rodiny zapustily ve Francii ko- ských scén z programu øeny,“ tvrdí Dalil Boubakeur, pøedstavený svátkù, které se místo paøížské mešity, a odhaduje, že 60 % osob „Vánoce“ (anglické o- alžírského pùvodu chce dnes být pochováno znaèení Christmas od- ve Francii. kazuje ke Kristu) zaèí- Pokud jsou høbitovy veøejnými sekulár- nají nazývat „Zimní ními plochami podle zákona z roku 1887, svátky“ (Winterval, což starosta mùže vytvoøit stále silnìji požado- zlí jazykové do èeštiny vaná pohøební místa podle vyznání zemøe- pøekládají jako „zim- lých. Pokyn z roku 1991 stanoví, že tato nice“), hovoøí o tom, že místa od sebe nesmí být oddìlena zdmi tato situace mùže jen a náboženské symboly se smìjí nacházet pøiživit sociální napìtí pouze na pomnících a hrobkách. Nìkteøí v multikulturní zemi. starostové mají k vytváøení konfesních Proto spojil síly s pøed- pohøebiš rezevovaný postoj, ale vìtšina staviteli minoritních ná- vykazuje dobrou vùli. Nicménì narážejí na boženství a spoleènì vy- problémy s pùdním fondem. Aby se ne- dali pøímoèaré posel- dostatek pohøebiš vyøešil, navrhuje fran- ství: „Nechte Vánoce na couzský Senát povolení soukromých kon- pokoji!“ fesních høbitovù. Muslimské organizace „Hinduisté také slaví tomu ale nejsou naklonìny, protože by to V pátek 14. bøezna zemøel Mohamed Ali (Pøemysl) Šilhavý Vánoce. Je to velký svá- zvedlo poplatky za správu a údržbu. (1917-2008), èeský muslim, který se stal vùdèí postavou tek pro každého, kdo ži- n muslimù u nás v období vlády komunistické strany. Pohøben byl v nedìli 16. bøezna na tøebíèském høbitovì, na nìmž je v Británii,“ prohlásil pøed èasem získal zvláštní místo pro hroby muslimù. Anil Bhanot, generální Zprávy vybral a pøeložil Miloš Mrázek Foto: Zdenìk Vojtíšek. tajemník UK Hindu (poslední zprávu pøeložil Bedøich Jeøábek).

DINGIR 1/2008 25 recenze

uèebnice kapituluje základní pøístupy k této otázce, jak se s nimi setkáváme v posledních deseti- sociologie jak se s nimi setkáváme u otcù zakladatelù letích (v souvislosti s evidentním krachem náboženství sociologie jako vìdního oboru (K. Marx, tzv. sekularizaèní teze), zejména se jedná E. Durkheim, M. Weber atd.). o tzv. deprivatizaci náboženství, desekula- Zdenìk Nešpor, Dušan Lužný, Sociolo- V další kapitole se autoøi zamìøují na rizaci nezápadních, ale i západních spoleè- klasická témata, typické problémy a okruhy ností atd. gie náboženství, Portál 2007, 236 stran, otázek, jimiž se sociologie náboženství za- V souvislosti s nejnovìjšími spoleèen- 317,- Kè. bývá, a to zejména v období po druhé svì- skými i globálními trendy autoøi upozoròují Kniha Zdeòka Nešpora a Dušana Lužného tové válce. Zvláštní pozornost autoøi vìnu- také na typické slabé stránky a úskalí socio- Sociologie náboženství (Portál, Praha 2007) jí sociologii farnosti, rùzným teoriím seku- logie náboženství, zejména ve vztahu k je- pøedstavuje srozumitelný úvod do jednoho larizace, a také sociologii specializované na jímu dosud trvajícímu eurocentrismu, resp. z klíèových odvìtví sociologie. Tato publi- problematiku nových náboženských hnutí. k jejímu spojení se západním zpùsobem kace koneènì zaplòuje mezeru v odborné V rámci této kapitoly autoøi upozoròují také myšlení a kladení otázek a k roli evropského literatuøe dostupné v èeském jazyce. Jedná na specifické rysy britské a severoamerické køesanství jakožto modelového vzoru (kte- se o sumarizující pøehledovou uèebnici, sociologie náboženství, a také nìmecké rý je ovšem mimo Evropu nevyhovující). jakou mnozí studenti dlouho vyhlíželi. a francouzské sociologie náboženství tak, Poslední kapitolu vìnují autoøi empiric- V úvodu své práce autoøi vymezují pra- jak se konkrétní spoleèenské a kulturnì ná- kým základùm teoretických modelù a vý- covní pole a základní metodologické pøed- boženské podmínky v jednotlivých zemích kladových rámcù sociologie náboženství, poklady sociologického studia náboženství, promítají do hlavních linií zájmu a výzku- jejíž legitimita se pochopitelnì zakládá na struènì nastiòují problematiku funkciona- mu a také do instituèního a finanèního za- metodicky propracovaném sbìru tvrdých listických a substanciálních výmìrù nábo- jištìní tohoto výzkumu. dat a jejich analýze. Nástin základních ba- ženství a zasazují sociologii náboženství do Následující kapitola je vìnována mož- datelských postupù (kvantitativních vý- kontextu ostatních vìd zabývajících se ná- nostem sociologického zkoumání jevù, kte- zkumù, kvalitativních výzkumù) tak dopl- boženskou skuteèností: vymezují tedy ré neodpovídají tradièním pøedstavám o ná- òuje teoretickou rozpravu o pohled „pøímo vztah sociologie náboženství k náboženské boženství, a pøesto se (pøinejmenším z funk- do dílny“. sociologii, psychologii náboženství a reli- cionalistického hlediska) dá hovoøit o nábo- Práce Nešpora a Lužného je psána vel- gionistice. V úvodní kapitole (jakož i v ná- ženském zpùsobu chování jednotlivcù i ko- mi kultivovaným jazykem a velmi ètivým sledujících oddílech práce) autoøi také lektivù. Tradièní metody vìdy o nábožen- stylem (nanejvýš vhodným pro uèebnici, upozoròují na metodologická úskalí a „po- ství ovšem nemají pro zkoumání tìchto jako je tato), nechybí ani inspirující výzvy kušení“ sociologie náboženství, jako je im- forem implicitního náboženství (resp. „ne- adresované ètenáøi (str. 179). Je také velmi plicitní protináboženský (demystifikaèní) viditelného náboženství“, jak øíká T. Luck- sympatické, že autoøi jsou si vìdomi mezí apriorní postoj èi jiné typy ideologické mann) adekvátní kritéria, senzoria a nástroje svého oboru, zaujímají postoj „pokorné“ zatíženosti sociologických teorií. Úvodní analýzy a interpretace. Pøesto se jedná a vìcné racionality, na rozdíl od nìkterých kapitola ústí ve struèný nástin dìjin discip- o jevy v principu mìøitelné a pro sociologii jiných sociologù nehovoøí o žádné skupinì líny vèetnì jejich hlavních køižovatek a nej- náboženství nanejvýš závažné. pøezíravì a uštìpaènì, napøíklad i o evan- vlivnìjších osobností. V další kapitole se autoøi zamìøují na gelikálech a konzervativních katolících Následující kapitola se vìnuje nábožen- vývojové trendy ve vztahu náboženství hovoøí vìcnì a vlídnì, což nebývá zvykem. ství v kontextu obecné sociální teorie a re- a spoleènosti a také náboženství a politiky, Výjimku v této vìcnosti a velkorysosti pøed- ð Dokonèení èlánku 4 Rejstøík registrovaných církví a náboženských spoleè- fobní výroky napø. na pøednášce 4. kvìtna 2005 a že ností je dostupný on-line na adrese http://wwwcns.mkcr. Nydahl èasto sdílí své chmurné vize budoucnosti a pro „Nové registrace“ ze stran 8 a 9. cz/cns. jejich zažehnání navrhuje populistická a silácká øešení. 5 Znìní zákona je dostupné on-line na adrese http://www. O kontroverzích, vyvolaných Nydahlovými rasistic- mkcr.cz/scripts/detail.php?id=377. kými, sexistickými výroky a výroky proti cizincùm in- Poznámky 6 O historii èeského pravoslaví viz ALEŠ, Pavel, Pravo- formuje heslo „Ole Nydahl“ internetové encyklopedie 1 O tìchto pøípadech referuje VOJT͊EK, Z., Neúspìš- slavná církev u nás, Brno 1993, VOPATRNÝ, Gorazd. (http://en.wikipedia.org/wiki/Ole_Nydahl). né návrhy na registraci náboženských spoleèností po- Pravoslavná církev v Èeskoslovensku v letech 1945 - 15 Více viz PETRÁÒOVÁ, Karin, Božská matka a èisté dle zákona 3/2002 Sb. v letech 2002-2006, in: BUBÍK, 1951, Brno 1998, MAREK, Pavel, Pravoslavní v Èesko- vztahy, Dingir 5 (2), 2002, str. 18-19. T., HOFFMANN, H., (eds.), Náboženství a politika, slovensku v letech 1918-1942: pøíspìvek k dìjinám Pra- 16 Tento odhad uèinili zástupci sahadža jóginù na semi- 1. èást, Univerzita Pardubice 2007, str. 72-79. voslavné církve v èeských zemích a na Slovensku, Brno, náøi Spoleènosti pro studium sekt a nových nábožen- 2 Jednalo se o Arménskou apoštolskou pravoslavnou cír- 2004. ských smìrù dne 8. 3. 2007. kev, která o registraci požádala v únoru 2006, ale ne- 7 Ta však nebyla uznána Konstantinopolským patriarchá- 17 Další kontroverzní body pøináší internetová prezenta- splòovala podmínky stanovené zákonem. tem. Ten autokefalitu udìlil až v roce 1998. ce bývalých sahadža jóginù, dostupná na adrese http:/ 3 Navíc ministerstvo v prosinci 2006 odmítlo žádost 8 Z hlediska státního práva tato registrace není samozøej- /www.sahaja-yoga.org. K dispozici je i èásteèný slo- Ústøedí muslimských obcí o zvláštní práva udìlovaná mì vázána pouze na jedno místo. venský pøeklad této prezentace na adrese http://www. na základì tohoto zákona. Jedním z hlavních argumentù 9 Srov. napø. KORNELJUK, Natalja, V poistkach sogla- sahaja.szm.sk. pro neudìlení zvláštních práv, na která v tomto pøí- sija, Russkoje slovo 3, 2006, s. 22-23. 18 Struènì o pentekostální tradici pojednává téma èaso- padì nebyl právní nárok, bylo to, že Ústøedí je v naší 10 Struènì o tibetském buddhismu pojednává téma èasopisu pisu Dingir 2 (3), 1999. zemi registrováno pøíliš krátkou dobu, než aby bylo Dingir 7 (4), 2004. 19 Na hnutí Víry obecnì i na kontroverzní otázky se sou- možné pùsobení muslimù podle dotyèného zákona po- 11 Psáno též „Karma Dubgji Ling“. støedí téma pøíštího èísla èasopisu Dingir. 12 Více o této náboženské spoleènosti: ZÁLABOVÁ, San- soudit. (Viz rozhodnutí ministra kultury M. Štìpánka Miloš Mrázek 18735/2006 ze dne 21. 12 2006.) Je to ovšem jistý dra, VOJT͊EK, Zdenìk, Tibetský buddhismus v Èeské Mgr. (*1974) pøednáší na Katedøe reli- paradox, nebo možnost výjimeèného udìlení tìchto republice, Dingir 7 (4), 2004, str. 130-132. gionistiky a filosofie Filozofické fakulty Univerzity Par- dubice. práv je „šita na míru“ právì muslimùm. Hlavnì ti na- 13 Autoøi požádali o nahlédnutí do registraèních spisù Zdenìk Vojtíšek plòují ponìkud neurèitou formulaci zákona, protože a odbor církví Ministerstva kultury jejich žádosti laskavì PhDr. , Th. D., (*1963) je odborným „reprezentují významné svìtové náboženství s dlouhou vyhovìl v mezích zákona. asistentem na Husitské teologické fakultì UK a šéf- historickou tradicí“. 14 Posudek uvádí, že v Praze zaznìly Nydahlovy islamo- redaktorem èasopisu Dingir.

26 DINGIR 1/2008 recenze

stavují zmínky o Spoleènosti v esoterické náboženské ko- Ramthova škola osvícení pro studium sekt a nových ná- munitì. Už když jí bylo osm, boženských smìrù (str. 201, zaèala její matka inklinovat ke vznikla roku 1988 v americkém státì 209), jejích pøedstavitelích (str. spiritualitì hnutí Nového vì- Washington díky pùsobení J. Z. Knigh- 210) a o èasopisu Dingir (str. ku. Tento zájem matku èasem tové (*1946), která od roku 1977 pøijí- 215). dovedl do spoleèenství kolem mala poselství od vyspìlé duchovní by- Velmi pøíhodnou pomùc- Janet, kontaktérky s vyspìlou tosti, jež se jí pøedstavila jako Ramtha. kou pro uživatele uèebnice je duchovní bytostí Ramthou, Kromì jiného Ramtha uvedl, že žil na na konci knihy zaøazená ko- a kolem Janetina druha Bru- jakémsi atlantském ostrovì Lemurie mentovaná bibliografie (str. na, autoritativního vùdce vzni- a pak na Atlantidì pøed 35 tis. lety. 203-216), kterou autoøi své kající komunity. Roku 1993, Ramthovo jméno používali na svých dílko opatøili. V této (a v pøed- když bylo Lee tøináct, prosadi- pøednáškách a pak ve své komunitì i July chozí) kapitole autoøi nijak netají pøed la její matka, aby se celá rodina vzdala dosa- Ravellová a Arno Wollensak (v knize vy- ètenáøem svoje vlastní zásluhy o rozvoj vadního zpùsobu života a nadále žila s ko- stupují jako Janet a Bruno), bývalí žáci oboru. Vzhledem k tomu, že tyto zásluhy munitou postupnì v Rakousku, Nìmecku, Bhagvána Radžníše a majitelé obchodu jsou evidentní a veliké, je to jistì pocho- Portugalsku a nakonec na farmì ve støedo- s krystaly v Berlínì. Soudní spor s J. Z. pitelné a dokonce nezbytné: pøehled dùle- americkém Belize. Knightovou o právo používat Ramthovo žitých publikací by byl velmi neúplný, kdy- Vyprávìní Ley velmi zajímavì zachy- jméno ale roku 1997 prohráli a Ramtha by autoøi sami sebe vynechali. Jisté rozpa- cuje dynamiku této malé náboženské sku- byl pak ve skupinì nazýván Maghan. ky pùsobí výrazy jako „kvalitní monografie piny. Ukazuje hlavnì mìlkého a poživaè- D. Lužného“ (následuje srovnání s „nekva- ného Bruna, jehož jedinou silou jsou tech- Ano, tuto knihu je samozøejmì možné litní“ produkcí na stejné téma), nebo „ved- niky psychické manipulace a nebývalá èíst v duchu protisektáøských nálad jako le akademických pracovníkù (D. Lužný...)“ výøeènost, a Janet, hysterickou zprostøed- varovný pøíklad toho, co je uprostøed nábo- - a následuje velmi kritická poznámka na kovatelku duchovních kontaktù. Nestoud- ženských skupin možné a jak daleko mo- adresu konkrétnì jmenovaných „neakade- nost této dvojice, s níž zneužívají pocity hou lidé buï v roli bezohledných vùdcù, mických“ pracovníkù. Myslím, že podob- viny, dobrou vùli a hlavnì duchovní potøe- nebo v roli oslnìných následovníkù dojít. né výroky autoøi nemají zapotøebí (trochu by ostatních lidí v komunitì, je šokující. Ve (Jen je tøeba mít na mysli, že s podobným to bohužel pùsobí dojmem: „vìda, resp. srovnání s tìmito dobøe popsanými posta- typem chování se èlovìk mùže setkat i jin- pravda, objektivita atd. - jsme my“). vami vystupují ostatní pøíslušníci komuni- de.) Ale je možné tento pøíbìh èíst také dale- Závìrem si dovolím vyslovit, vedle slov ty ve vyprávìní jen jako stínové figury. Platí ko optimistiètìji: jako potvrzení existence chvály a uznání, které si knížka rozhodnì to i o Leinì otci, který pro udržení rodiny velkého potenciálu èlovìka k pøirozenému zaslouží, pøátelsky provokativní otázku: obìtoval vlastní vùli, i o její matce, jež se osobnostnímu rùstu a jako ocenìní obyèej- autoøi konstatují, že neuváženým a nekri- ukázala ve své exaltované duchovnosti jako ných Leiných kvalit upøímnosti, odvahy èi tickým pøijímáním sekularizaèní teze vbìh- nesmírnì cynická a prázdná bytost. prosté mravnosti. Tìmito nenápadnými la sociologie náboženství do pasti: s dekla- A to je na vyprávìní Ley snad to nejdì- kvalitami Lea nakonec daleko pøevyšuje rovaným snižováním spoleèenského význa- sivìjší: její naprostá samota po boku odci- spirituální elitáøe, a dokonce nìkterým uka- mu náboženství se snižoval její vlastní spo- zených èlenù vlastní rodiny, opuštìnost, zuje cestu z klece, kterou si sami pøipravi- leèenský význam. Není dnes velkým poku- v níž musela od 13 let snášet brutální sexu- li. Leina pøirozenost se tak nakonec proka- šením pro sociology náboženství co nejvíce ální, emocionální, pracovní a kdovíjaké jiné zuje jako daleko silnìjší než køeèovitá spiri- zdùrazòovat mylnost sekularizaèní teze zneužívání. Navzdory šíleným okolnostem tualita zbytku skupiny. a návrat náboženství, protože tím roste je- si Lea ale zachovala zdravé osobnostní Podle doslovu se zdá, že tímto optimi- jich vlastní spoleèenský význam? n jádro, které postupnì dozrávalo a klubalo stickým poselstvím Leina pøíbìhu byl témìø Pavel Hošek se na svìt hustým pletivem skupinových va- pøekvapen sám Hugo Stamm, pozoruhod- zeb. Nakonec roku 2001 pøemohlo komu- ná novináøská osobnost, která se dlouhá léta nitní vìzení. Z Ley se stala sebevìdomá vìnuje oblasti nových náboženství a je vítìzství mladá žena, schopná ve skuteèném svìtì zvyklá pracovat spíše s temnìjšími dùsled- pøirozenosti pøekonávat omezení (napø. absenci vzdìlá- ky jejich pùsobení. (Èesky vyšla roku 2002 ní), která jí dosavadní zpùsob v nakladatelství Academia Lea Saskia Laasnerová: Sama proti psy- života pøinesl. jeho kniha „Pozor, esoteri- K tomuto sebevìdomí také ka“.) Na Stammùv podnìt chickému teroru. Moje dìtství v sektì. Lite- patøí to, že sice podává na Bru- a díky jeho literární zkušenosti rárnì zpracoval Hugo Stamm. Ikar 2007, na žalobu a píše o svém utrpení kniha Ley Laasnerové vznik- 272 str. knihu, zároveò je ale schopna la. Odvažuji se odhadnout, že V nìmeckém originále vyšla tato kniha zhodnotit události svého mládí se mu podaøilo pomoci na svìt teprve pøed tøemi lety. Je psána formou bez nenávisti a zahoøklosti. lepšímu dílu, než sám zamýš- vzpomínek mladé ženy na její mládí a do- Z knihy naopak prosvítá i urèité lel a èekal. spívání. Lea, švýcarská dívka z dobøe situo- porozumìní, a dokonce ocenì- n vané rodiny architekta, se spolu se svými ní pro to málo, co je na komu- rodièi, bratrem a dvìma bratranci ocitla nitì ocenitelné. Zdenìk Vojtíšek

DINGIR 1/2008 27 události

Kuøimská kauza k jednoduchým životním rovnicím, ve nedaly ani na vteøinu brát vážnì a nestály týraného dítìte kterých se malièkosti pøehlížejí. za odpovìï. Když na dùkaz svých tvrzení a sekta Tøi dny nato poskytla MF Dnes prostor nakonec poslal nìkolik pøíšernì zretušova- religionistovi dr. Štampachovi: Kdykoli se ných fotografií, byl ostøe odmítnut. Tím je dìje nìco nebezpeèného, je nìkterým lidem snad vyjasnìna vìtšina pikantních výstøel- Je to pravda, že fotbalista Vinogradov vy- dopøedu, bez pátrání, bez vyšetøování, bez kù, pøipsaných Hnutí. Zmínìné výstøelky hrál v loterii sto tisíc rublù? obžaloby a obhajoby, a samozøejmì bez „podle policie“ (tehdy mìla policie uvaleno Ano, je to pravda. Jenom se nejmenoval soudu, znám viník. I když státní orgány do- informaèní embargo a ve skuteènosti nepo- Vinogradov, ale Vinickij, nebyl to fotbalis- jdou k jinému závìru nebo nedojdou k žád- skytovala žádné informace) odporují uèení ta, ale soustružník, nebylo to sto tisíc rublù, nému, takto obvinìní se nadále jeví jako po- i životní praxi Hnutí Grálu. ale sto rublù, a ne v loterii, ale v kartách. dezøelí, nedùvìøuje se jim.2 Èást èlenù se pøipravuje na konec svì- A nevyhrál, ale prohrál. Pozdì. Èeský èlovìk už mìl ve svých ta? Nikdo z nás nevìøí na brzký konec svì- Rádio Jerevan emocích po tøi dny jasno. ta. O Hnutí Grálu se v minulosti napsala už V kvìtnu minulého roku se v médiích ob- Hnutí Grálu reagovalo tiskovým prohlá- celá øada odborných tezí, které se odnìkud jevily zprávy o politováníhodném týrání šením,3 tiskovou konferencí 23. 5. v Praze vynoøily, pak je autoøi vzájemnì od sebe sedmiletého Ondøeje Mauera v Kuøimi. Na a dostalo prostor na serveru idnes.cz pro opisovali a dodnes platí za samozøejmou týrání pøišel náhodou soused, který si online konferenci.4 Z otázek na webové pravdu. Nejvyšší autoritou je pro nás kniha k hlídání svého dítìte poøídil kameru s dál- konferenci se ukázalo, kolik negativních až „Poselství Grálu,“5 a ta hovoøí ne o skonèení kovým pøenosem a na obrazovce se mu nenávistných emocí vzbudil zpùsob, jakým svìta, ale o dìji, který se dá nazvat oèistou. objevily zábìry chlapce svázaného na ru- o Hnutí noviny referovaly. Pozdìji vyšlo Ten pøirozeným zpùsobem urychluje ná- kou i nohou. Kauza vzbudila na veøejnosti najevo, že v kauze jsou zapleteni èlenové sledky všeho jednání i myšlení a pøivodí velké pobouøení a zpoèátku vypadala na skupiny Josefa Škrly z Brna, kterou Hnutí buï rozkvìt, nebo katastrofy. A krize osobní selhání chlapcovy matky. vylouèilo ze svých øad pøed jedenácti lety v mezilidských vztazích, problémy ve spo- 19. kvìtna 2007 se v Mladé frontì Dnes (v novináøském jazyce: která vycházela leènosti nebo ekologické a pøírodní kata- objevilo šokující sdìlení, které pøípad po- z Hnutí Grálu). strofy. Koneèným dùsledkem nebude konec sunulo mezi nejsledovanìjší témata mìsíce: Pøípad provázejí dobrodružné zvraty svìta, ale samoèinné oddìlení zrna od plev, Za týráním dìtí je pravdìpodobnì nábožen- a dodnes není vyjasnìn ani uzavøen. Jasné na Zemi zùstane jen to, co má snahu ctít ská sekta, podle policie by mohlo jít o tak- je jen to, že bìda jest mudrcùm, kteøí èer- vùli Stvoøitele a smìøovat k dobrému. My zvané Hnutí Grálu. Lidé zapojení v hnutí pají svou moudrost z novin. Alespoò nám sami se nepovažujeme za výjimku a i my by zavírání nahého Ondøeje s rukama a no- z Hnutí Grálu to tak vychází, podobnì jako sklidíme, co zasejeme. hama slepenýma izolepou nepovažovali za výše zmínìnému soustružníku Vinickému A výchova dìtí? Dítì je radostnì víta- týrání, nýbrž za výchovu. Hnutí se vyznaèu- z Rádia Jerevan. Tak tedy: ným hostem do rodiny, majícím èasto pøí- je tajnùstkáøstvím a jeho èlenové se v minu- Jan Dietrich Dvorský, který nìkdy v ro- buznou povahu s nìkým z rodièù, ale je losti dostali do konfliktu se zákonem pro- ce 1992 založil sektáøskou skupinu tzv. ima- vždycky samostatnou bytostí, duší s vlast- to, že neposílali své dìti do školy. Èást èlenù nuelitù, neposílal dìti do školy, dostal se ním osudem a vlastní cestou. Má se vycho- se pøipravuje na konec svìta. Èlenové Hnutí do konfliktu se zákonem, pobíral od svých vávat podle jeho schopností, ne podle pøání Grálu se už dostali do konfliktu se zákonem. oveèek peníze a možná nìkoho i týral, ni- rodièù, vést k práci a plnìní malých dìtský- Hnutí se dotýká dvanáct let starý skandál kdy nepatøil ke Hnutí Grálu. Jeho tužkou ch povinností oplátkou za lásku a ochranu kolem Jana Dietricha Dvorského, který za- psané korespondenèní lístky, ve kterých nás rodièù. Jistì jsou ve Hnutí i rodièe rozmaz- ložil odnož hnutí pod názvem Imanuelité. pøesvìdèoval, že on je Synem Èlovìka, se lující své dìti, nebo naopak držící je hodnì Imanuelité svému guruovi pod ná- zkrátka, ale o nìèem jako týrání tlakem odevzdávali peníze. Dvor- nemùže být øeè. ského už od roku 1995 hledá In- Skupina Josefa Škrly existova- terpol, neposílal totiž své dìti do la už pøed rokem 1990, ještì za školy. I v tom je podobnost s Klá- totality, jako turistický oddíl mlá- rou Mauerovou, která místo škol- deže. Oddíl vedl pan Škrla velmi ní docházky uèila syna Ondøeje autoritativnì a vychoval jej ve doma.1 skupinu disciplinovaných, tichých Zkušený ètenáø mohl v èlán- až konspirativních mládencù, od- cích objevit kosmetické úhyby daných svému vùdci. Hnutí Grá- „mohlo by jít o “, „ sekty, ja- lu bylo tehdy zakázáno, po jeho kou je napøíklad Hnutí Grálu“, znovuotevøení roku 1990 s námi a závìrem se citoval bývalý mini- pan Škrla udržoval spojení, i když se držel ponìkud stranou; byla to str vnitra František Bublan, že Média pøinesla zprávu, že ve vìku více než 90 let zemøel Hnutí Grálu neøadí mezi nebez- Maháriši Mahéš Jógi, indický jógin a zakladatel západního vždycky taková vyèlenìná jednot- peèné skupiny. nového náboženského hnutí Transcendentální meditace. ka. Zajímavé bylo, že nìkteøí mla- (Rok jeho narození není pøesnì znám.) Na obrázku z Par- Masová média ovšem nepíší tridgeovy Encyklopedie nových náboženství je zachycen dí lidé od nich témìø okamžitì pro právníky a jazykozpytce, ale ve svém nejslavnìjším období, roku 1967 se slavnou odešli, ne proto, že byli religionis- hudební skupinou The Beatles. pro masy, a ráda vychovávají ticky vzdìlaní, ale vycítili v atmo-

28 DINGIR 1/2008 události

sféøe nìco, co je silnì odpuzovalo. Pokud tentní osobou schopnou podle aka- v sobì tyto obranné látky nemìli, byl je- demických pravidel zajistit obnovu jich pozdìjší odchod dost bolestný a vyža- oboru. Vydal za komunistického re- doval od nich velké vzepìtí vlastních sil. žimu první uèebnici, která v dobì pere- V roce 1996 se ve skupinì objevily po- strojky (r. 1986) již smìla mít religio- divné „jasnovidné vzkazy shùry“, pocháze- nistiku v názvu. Byl to Nástin religio- jící z dílny vlastní fantasie a myšlenkového nistiky publikovaný spoleènì s Jiøím okolí. Skupina je zaèala považovat za dùle- Mrázkem v Kalichu teoreticky jako žitìjší než vìdìní a svìtonázorové zákoni- skriptum pro vnitøní potøebu teologic- tosti Poselství Grálu, a tak si vytvoøila ja- ké fakulty. Kniha se však rychle roz- kýsi vlastní druh náboženství. Víme z Po- bìhla po lidech se zájmem o religio- selství, že „jasnovidné“ cesty vedou záko- nistiku. nitì do zkázy, proto jsem jim po nìkolika Tematicky se ovšem náboženství setkáních sdìlil dopisem, že s takovými vìnovala ještì jiná pracovištì. Ta však postoji už do Hnutí Grálu nepatøí. Od té sloužila režimní politice k jeho potla- doby jsem se s nimi nevidìl, nevím, co se èování a sbírala informace potøebné u nich odehrávalo, ani zda a jak dospìli nejen pro polemiku s náboženstvím, 15. ledna zemøel evangelický teolog a reli- k dobrodružství s týráním dìtí a zmìnám ale i pro policejní a administrativní gionista Jan Heller (1925-2008). identity. Uèení Poselství neposkytuje žád- zásahy proti nìmu. Teoretickým záze- nou oporu pro nìco jako zmìnu identity mím této aktivity byl Ústav vìdeckého ate- publikací bylo zøejmé, že se pøesvìdèivì èlovìka, pornografii, ani ne pro submisivní ismu se sídlem v Brnì založený r. 1972. vìnovali a vìnují napø. historickému bádání podøízenost èlovìka jinému. Tedy pro ná- Ústav pak ještì dvakrát upravil název (roku nebo terénnímu výzkumu. Ujasnili jsme si, stroj, bez kterého poøádnou sektu prostì 1983 na Ústav pro výzkum spoleèenského co je dnes samozøejmé, ale tehdy samozøej- dohromady nedáš, dìlej co dìlej. vìdomí a vìdeckého ateismu, r. 1990 na mé nebylo, že totiž jejich (donedávna dekla- n Ústav pro výzkum spoleèenského vìdomí). rovaný) ateismus nesmí být pøekážkou. Artur Zatloukal, Roku 1991, rok a nìkolik mìsícù po same- Pracovníci ústavu hned po zmìnì reži- zemský vedoucí Hnutí Grálu tové revoluci, došlo k reorganizaci. Dosa- mu navázali kontakty s religionisty v za- Poznámky vadní ústav byl formálnì rozpuštìn a novì hranièí a (pod hlavièkou též i novì založené 1 Týrané dítì - je to sekta? MFD, 19. 5. 2007; Dívce moh- zøízený Ústav etiky a religionistiky byl jako Spoleènosti pro studium náboženství) li k útìku pomoci èlenové sekty, MFD, 19. 5. 2007; Policejní úder kvùli uprchlé Annì. MFD, 19. 5. 2007. spoleèné pracovištì Èeskoslovenské aka- uspoøádali konferenci Stav a perspektivy 2 ŠTAMPACH, I., Sekty netýrají dìti, MFD, 22. 5. 2007. demie vìd a Masarykovy univerzity pokra- studia náboženství v Èeskoslovensku (záøí 3 http://www.hnutigralu.cz. èováním dosavadních aktivit s redukova- 1990). Tato jejich pružnost a integrace do 4 http://zpravy.idnes.cz/odpovedi.asp?t=paloucek. 5 ABD-RU-SHIN, Ve svìtle Pravdy. Poselství Grálu, Stif- ným poètem pracovníkù. nových pomìrù, již svou autoritou podpoøil tung Gralsbotschaft Stuttgart. Na pracovní místa v obnoveném ústa- tehdy nejkvalifikovanìjší religionista a zá- vu bylo vypsáno výbìrové øízení, ke které- roveò teolog Jan Heller, vedla k tomu, že Jan Heller mu jsem byl pøizván spoleènì s Janem Hel- religionistika se ustavila jako plnohodnot- lerem. Témìø po celou cestu z Prahy do ný akademický obor a mohla se postupnì pøi obnovì Brna jsme probírali strategii své úèasti ve rozvinout na pracovištích teologických, èeské výbìrové komisi. Bylo nám zøejmé to, nad filosofických a humanitních fakult. Prof. religionistiky èím nìkteøí tehdy ještì váhali, že nový poli- Heller se v téže dobì stal pøedsedou spo- tický systém a v nìm akademická sféra ne- leènosti dnes již pøejmenované na Èeskou Religionistika, tehdy pod názvem srovná- mohou mít žádnou, ani nepøiznanou oficiál- spoleènost pro religionistiku. vací vìda náboženská, se na èeské vìtvi ní ideologii. Z toho nám plynulo, že reli- Metodologickou pluralitu religionistiky, Karlovy univerzity objevila s jistým zpož- gionistice jako vìdì o náboženství nelze vèetnì rùzných pøístupù k filosofické èi teo- dìním vùèi svìtu, až v poèátcích první Èes- závaznì stanovit žádné filosofické zázemí. logické interpretaci náboženství pomáhal koslovenské republiky. Zavøení èeských Nelze, jak jsme si tehdy øekli, vylouèit ani Jan Heller (mimo jiné ve spolupráci s Mi- vysokých škol nacistickými okupanty a lik- marxismus (k nìmuž se však tehdy vnitønì lanem Balabánem) zajišovat také v redak- vidace religionistiky jako buržoazní pavìdy pøiklánìl sotva kdo z pracovníkù rušeného èní radì akademického èasopisu Religio. r. 1948 døíve, než se mohla plnì rozbìh- ústavu), ani rùzné verze nereflektovaného Skupiny, postavy a iniciativy pøítomné nout, to jsou velmi skromné zaèátky oboru pozitivismu èi scientismu. Rozhodli jsme pøi obnovì èeské religionistiky po deseti- u nás. Skuteèným obnovitelem religionis- se odmítnout pracovníky døívìjšího ústavu letích nacistických a komunistických záka- tiky však byl 15. ledna 2008 zesnulý profe- (protože až na vzácné výjimky jen oni se zù, a to v celé jejich šíøi, vèetnì toho, co sor dnešní Evangelické teologické fakulty ucházeli o práci v ústavu novém), za který- reprezentoval prof. Heller a co pøedstavují Jan Heller. mi jsou pouze úèelové publikace sloužící v oboru jeho spolupracovníci a pokraèo- Hlavním zamìøením byl Jan Heller sta- minulému tyranskému režimu, aby si teore- vatelé Milan Balabán a Pavel Hošek, by rozákonní biblista. Pøi režimem povolené ticky ospravedlnil masivní porušování mìly tvoøit inspiraci èi model pro religio- stáži v zahranièí si získal habilitaci v reli- (oficiálnì deklarované) svobody vyznání nistiku u nás dnes. Je tøeba to pøipomenout gionistice a stal se v posledních dvou dese- (a reálného projevu této svobody). Chtìli v situaci, kdy se v èeské a slovenské reli- tiletích minulého režimu jedinou kompe- jsme pøispìt k pøijetí tìch, z jejichž pøehledu gionistice znovu objevují pokusy omezo-

DINGIR 1/2008 29 události

vat interpretaèní diversitu, kdy se nìkterým tovatelù poklesl. V období jejich vrcholné znovu (nebo stále ještì) nenáboženské po- aktivity jich bylo asi 100. stoje jeví jako nepøedpojaté, objektivní Další vlna odchodù z organizace nasta- a neutrální, zatímco osobní náboženské po- la po zklamání z nenaplnìní proroctví, která stoje religionistu v jejich oèích vždy dis- se vztahovala k datu 1975. Tehdy se od kvalifikují. Tolerance k jinak smýšlejícím organizace oddìlili i významnìjší svìdko- u otevøenì teologicky založeného religio- vé. Tyto sbory existovaly ještì roku 1986. nisty Jana Hellera, již touto vzpomínkou Roku 1986 se z Rumunska do Maïar- dosvìdèuji, ba jeho ochota pomoct jim plnì ska pøestìhovalo asi 20 pøíslušníkù skupiny se veøejnì zaøadit, by mohla a mìla být opì- Pravovìrných svìdkù Jehovových (v Ru- tovaná. Kdyby pokusy o novou oficiální munsku jich pùsobí asi 15 tis., silní jsou ideologii, by jen v tomto malém výseku také na Ukrajinì, v Moldavsku a na Sloven- odborné scény, byly úspìšné, byla by to pro sku). V mnoha ohledech jsou pøísnìjší než èeskou religionistiku cesta do pekel. Nì- hlavní proud svìdkù: odmítají rozhlas, tele- kteøí by se na tom neradi podíleli a snad by vizi, tanec èi kino. Organizace svìdkù Je- se zaèali ohlížet po nových možnostech ná- hovových podle nich uèinila mravní kom- Gordon B. Hinckley (1910-2008). rodní a mezinárodní institucionalizace promisy a odpadla. oboru. n Další odchody a odlouèení zažili ma- zemøel Ivan Štampach ïarští svìdkové Jehovovi opìt v 90. letech. stavitel Vyèlenili se pøekladatelé knihy Raymonda mormonských Franze „Krize svìdomí“, zaèaly se objevo- chrámù Disidenti vat kritické èlánky a pozdìji bylo mnoho svìdkù jehovových informací zpøístupnìno na Internetu. Do v Maïarsku roku 2001 se v obcích a mìstech utvoøilo V nedìli 27. 1. 2008 zemøel v 97 letech 15. nìkolik aktivních opozièních skupin okolo prezident Církve Ježíše Krista Svatých po- V Maïarsku se poprvé objevilo uèení Ba- sborù v Budapešti, Nyíregyháze, Kecske- sledních dnù (CJKSPD) Gordon Bitner datelù bible (název pro pozdìjší Svìdky Je- métu nebo Debrecínu. Tímto rokem zaèala Hinckley (*23. 6. 1910). Jeho pùsobení hovovi) v letech 1895-1896. Tehdy tvoøili neformální setkání kritických svìdkù a bý- v èele nejvìtší mormonské denominace Badatelé bible jen jednu skupinu. První vlna valých svìdkù a spoleènì diskutují o na- trvalo témìø 13 let (prezidentem byl zvo- odchodù nastala v roce 1925. Strážná vìž ukách Spoleènosti. Jen v Budapešti existu- len 12. 3. 1995) a bylo významné zejména tehdy vyuèovala, že tento rok bude rokem jí 3 skupiny s poètem více než dvaceti èlenù, dùrazem na stavbu mormonských chrámù zlomovým. Po následném zklamaní se vel- kteøí se pravidelnì scházejí a vedou kritické - staveb, jež hrají ústøední roli v mormonské ká èást sborù vzdala služby. diskuse. Uvažují o uspoøádání prvního sjez- soteriologii. Ze ètyøiceti devíti pøi jeho nás- V období druhé svìtové války se objevi- du bývalých svìdkù. tupu do funkce vzrostl poèet chrámù po la skupina nazývaná po svém vùdci „bár- Roku 1998 vznikl v Budapešti Klub celém svìtì na více než 120. sonyisté“. Existuje i dnes, ale jejich uèení pøátel Badatelù Bible a na poèátku své èin- Gordon B. Hinckley byl osobností ne- se již zcela odlišuje od uèení Strážné vìže nosti vydával mìsíèník Barátok (Pøátelé). jen charismatickou, ale i kontroverzní. Do a má jen nìkolik èlenù. V letech 2004-2006 shromáždil finanèní vyšších struktur CJKSPD vstoupil roku Po druhé svìtové válce se objevila dal- prostøedky pro stipendia urèená k výzku- 1958, kdy se stal tzv. generální autoritou ší skupina, shromáždìná kolem Jozefa Or- mu nauk svìdkù Jehovových. a roku 1961 pak apoštolem - èlenem Kvora gonaie, øadového èlena, který studoval do V Maïarské republice se dostalo do dvanácti apoštolù. Roku 1981 pokraèoval hloubku literaturu Strážné vìže a pochopil kontaktu se Spoleèností Strážná vìž celkem Hinckley až do Prvního pøedsednictva. Již z ní, že správný svìdek Jehovùv musí cho- asi 30 tisíc lidí. Z nich v letech 1965-2000 v té dobì zaznívaly kritické hlasy a Hin- dit dùm od domu. Vedení svìdkù v tota- tuto organizaci asi 4 tisíce opustily. Osm ckley byl obviòován z prohøeškù proti mor- litních státech k této službì ovšem nena- tisíc sice navštìvuje shromáždìní svìdkù, monské morálce, zejména v oblasti sexua- bádalo. Orgonai se pokusil maïarské ve- ale nevyvíjí témìø žádnou aktivitu. lity. Po jeho jmenování prezidentem proto dení pøesvìdèit, ale to se drželo politiky, Pokles aktivity je dobøe patrný na násle- nìkteøí èlenové i církev opustili. která byla ve všech komunistických zemích dujícím srovnání: v souèasné dobì v prù- Bìhem svého pùsobení v èele CJKSPD - nekázat veøejnì dùm od domu. Orgonai mìrném sboru svìdkù Jehovových (který se ale Hinckley snažil dobøe reprezentovat tedy shromáždil do jedné skupiny své stou- má asi 100-120 èlenù) nenavštìvuje pravi- mormonismus také vnì církve - i nemor- pence a prohlásil tuto skupinu za skuteèné delnì shromáždìní asi polovina èlenù a až monští pozorovatelé se shodují, že byl nej- svìdky Jehovovi. Nadále se držel èasopisu dvì tøetiny èlenù se neúèastní povinné ka- výraznìjší hlavou církve v posledních de- Strážná vìž a naøízení celosvìtové organi- zatelské služby. V roce 1993 se pravidelnì setiletích. Snažil se vystupovat v médiích zace. neúèastnilo shromáždìní jen asi 10% ma- a uvádìt principy své víry do povìdomí širší Poèátkem 90. let se stávalo, že se Orgo- ïarských èlenù a zvìstovatelské èinnosti se veøejnosti. „Jsme jen trošku jiní. Nekouøí- naiho zvìstovatelé setkávali u dveøí se svìd- neúèastnilo 18-20% èlenù. me. Nepijeme alkohol. Nìkteré vìci dìláme ky Jehovovými, jimž byl po pádu komunis- n trochu jinak. To ale není hanba. Naopak mu obnoven pøíkaz kázání dùm od domu. Csaba Szmrecsányi, Po smrti Orgonaiho poèet aktivních zvìs- redakèní úprava Petr Velechovský ð Dokonèení v rámeèku vpravo.

30 DINGIR 1/2008 rejstøík

A. M. Dostálov 1/07, s. 8-11. M. Fárek a V. Dvoøák, Kdo ná- s. 100. á, Jubilejní „Miluj svùj sleduje Prabhupádu? 1/07, s. 24-25. A. Fišer, život“, 4/07, s. 134-135; Setkání se zralou spi- DINGIR 2007 10. roèník M. Ehrenberger Odpadlictví a islám, 3/07, s. 92-95. P. Hošek, ritualitou, 4/07, s. 132-133. , M. Koøínek Typy køesanského kreacionismu, 4/07, s. 122- Younglife, 2/07, s. 65. , Nekrolog V. Mácha 125. A. Kovács, Darwin v Turecku, 4/07, s. 126- Sri Chinmoye, 4/07, s. 134. , Reklama Úvodníky M. Mrázek 128. P. Remeš, Psychologie apostaze, 3/07, na Boha, 2/07, s. 66-67. , Massimo M. Fárek s. 89-91. J. Sanitrák, Uèitel mystiky Karel Wein- Introvigne vzpomíná na Johanese Aagaarda, , Hnutí Hare Kršna z rùzných úhlù T. Novotný Z. Vojtíšek furter, 2/07, s. 47-49. I. Štampach, Èeská mys- 2/07, s. 67. , Spor o dvì písmenka, pohledu, 1/07, s. 1. , Když teorie vy- K. Spal tika 20. století, 2/07, s. 44-46; Diskuse pøedem 1/07, s. 30. , Sjednocení pravoslavných volávají pocit ohrožení, 4/07, s. 109; Mystika - B. Spalová a K. Spal ale co to vlastnì je? 2/07, s. 37; Opustit víru, vylouèena? 4/07, s. 120-121. Masové zmìny církví, 2/07, s. 66. , Hudba náboženské pøíslušnosti, 3/07, s. 86-88. Mystika a víra na dvou letních festivalech, 3/07, s. 102 opustit spoleèenství, 3/07, s. 73. V. Profant ve svobodì, 2/07, s. 57. Tattva-darší dás, Po- -103. , Pilotova smrt, 3/07, s. 101. Èlánky J. Sušer èátky hnutí Haré Kršna u nás, 1/07, s. 14 -15. , Bratøi dostali spoleèný vzor, 3/07, M. TomᚠI. Štampach J. Kozlík a P. Procházková., Gothická sub- , Jsme božské podstaty, 2/07, s. 58- s. 101-102. , Karnapa Thaje Dord- M. Malý 59. K. Tomášová, Cesta mystika, 2/07, s. 54- že v Praze v subjektivním pohledu, 3/07, s. 100 kultura, 3/07, s. 74-76. , Tichá revoluce, K. Vodièková Z. Vojtíšek 56. Trilokátma dás, Oddaní u nás po roce 1989, -101. , Poselství 138 významných 1/07, s. 2-4. , Hledání brány do Z. Vojtíšek Z. Vojtíšek nebes, 4/07, s. 110-114; S vnitøním svìtlem, s. 16-18. , Být odpadlíkem, 3/07, muslimù, 4/07, s. 133. , Historie 2/07, s. 38- 40. s. 80-81. èeských kvakerù, 4/07, s. 135; Novela církevního Rozhovor zákona na Slovensku, 2/07, s. 65; Profesor a sek- Z domova ta, 2/07, s. 67; Rodová škola na Slovensku, M. Fárek 3/07, s. 103. J. Voráèek, Scientologická církev A. Borziè, Mág Josef Veselý, 4/07, s. 114-116. , O dùležitosti gurua (s Kršnovými otevøela v Berlínì novou budovu, 1/07, s. 29 L. Kyša, Naše katolická ultrapravice, 3/07, oddanými mimo ISKCON), 1/07, s. 21-23. P. Hošek -30. È. Zlatník, Esoterická výstava z pohledu s. 78-79. L. Majzlík, Støípky promìn v èeském , Víra pomáhá vidìt širší souvislosti J. Motl (s V. Králem). I. Štampach, Impuls Krista dává skeptika, 1/07, s. 28-29. satanismu, 1/2007, s. 6-7. , Religiozita Z. Voj- Vietnamcù v ÈR, 4/07, s. 116-118. S. Pøibyl, odvahu (s K. Funkem), 2/07, s. 60-61. Esej tíšek, Život v šedé zónì (s M. Malým). Stát k muslimùm: vstøícnì i opatrnì, 2/07, s. 40- J. Bartošek 41. Reportហ, Džinismus v diaspoøe, 4/07, s. 140 -141. M. Dojèár, Medzináboženský dialóg, Zahranièí M. Koøínek, Den na rozezpívané ekofarmì, 2/07, s. 71-72. J. Sušer, Masakr na Horských lukách, 3/07, 1/07, s. 19-21. Práce studentù V. Tutr, s. 76-77. Dnešní zoroastrismus ve støed- Recenze I. Husenicová ním Íránu, 2/07, s. 42-43. Z. Vojtíšek, Mormon , Èo sa stalo v hnutí Nazaret, P. Dvoøáková, for President, 4/07, s. 119; Nevìøící a registrace, Salve otevøelo téma prostituce 1/07, s. 34-35. A. Hudá- 1/07, s. 5-6. (èasopis Salve 2/2007), 4/07, s. 136. Reflexe ková, Dìjiny èeské mystiky (J. Sanitrák, Praha Téma J. Hájek 2007), 2/07, s. 69-70. M. Mrázek, Náboženství , Èeský mystik Karel Makoò, 4/07, R. Bezdìk, Fotograf lidské duše, 2/07, s. 50- jako kolektivní pamì (A. Kvasnièková, Nábo- s. 142-143. 52. Š. Èížková, Mahárši a èeská mystika, 2/07, ženstvo jako kolektívna pamä: prípad Sloven- V rámeècích (výbìr) s. 53-54. P. Dušek, Fenomén Božích vnukù, ska a Èiech, Bratislava 2005), 1/07, s. 32-33. P. Dvoøáková B. Ostøanský, Hidžra (M. Mendel, Praha 2006), Džaja Guredév dás, Indická filosofie, Bhaga- 3/07, s. 82-83. , Cesta k Promì- P. Remeš nìným snùm, 3/07, s. 84-85. J. Klepal, Kršnovy 2/07, s. 70-71. , Záhadný svìt jednoho vadgíta a kreacionismus podle oddaného Krišny, M. Fá- dogmatu (Život je svatý: Svìdkové Jehovovi 4/07, s. 124-125. L. P. Maøíková, Jedno z èes- každodenní intervence, 1/07, s. 11-13. I. Štam- rek, Misionáø a teolog oddanosti ke Kršnovi, a otázka krve, Brno 2006), 2/07, s. 68. kých mystických spoleèenství v dobì temna, pach, Co øíká Daniel A. Helmiak o Homo- 2/07, s. 56. Trilokátma dás, Rozhovor s Nára- sexualitì (D. A. Helmiak, Co vlastnì Bible øíká kritim... 1/07, s. 17; Rozhovor s Varnášramem, vìøím, že je to naše plus,“ øekl Hinckley o homosexualitì? Brno 2007), 4/07, s. 136; Ini- hospodáøem na Kršnovì dvoøe, 1/07, s. 18. v rozhovoru pro Associated Press roku ciaèní román v souèasném šatu, (Š. Bubíková, Z. Vojtíšek, Na otázku vztahu katolické strany 2005. Smaragdové mìsto, Èervený Kostelec 2006), a neonacistù odpovìdìl šéfredaktor èasopisu Te Podle tiskového mluvèího církve se - 4/07, s. 136. K. Vodièková, Zbranì, nebo dia- Deum ... Martin R. Èejka, 3/07, s. 79. log? (Z. Müller, Svaté války a civilizaèní tole- i pøes déle trvající zdravotní potíže - jed- Z. Vojtíšek Rejstøík pøipravil Miloš Mrázek ná o skonání vìkem. V rozhovoru pro rance, Praha 2005), 2/07, s. 68-69. , Hnutí nového vìku v rùzných úhlech pohledu Fox News vzpomnìl na Gordona B. (ed. M. Moravèíková, New Age, Bratislava 2/2008 Hinckleyho americký senátor a mormon 2005), 4/07, s. 137-139; Pochopit myšlení a øeè NA PØ͊TÌ Orrin Hatch: „Jeho život byl èirým svì- teroristù (M. Juergensmeyer, Teror v mysli Boží: Nepravovìrné, nebezpeèné, pøíliš trium- dectvím o službì druhým, pro kterým Globální vzestup náboženského násilí, Brno falistické, jednostrannì zamìøené... Ta- 2007), 3/07, s. 104. P. Hošek, Sociologie nových vždy nabízel svou nepomíjející lásku. kové i další charakteristiky jsou pøisuzo- náboženských hnutí (D. Václavík, Brno 2007), Jeho dùvtip, moudrost a pøíkladné vedení V. Tutr vány stále dùležitìjšímu fenoménu sou- budou postrádat nejen naši vìøící, ale 3/07, s. 105-106. , Náboženství a vìda (ed. T. Bubík, A. Prázný a H. Hoffmann, Pardu- èasného svìtového køesanství, vìøící všech vyznání na celém svìtì.“ bice 2006), 3/07, s. 106-107. hnutí Víry, Podle tradièního mormonského po- dobøe známému i u nás. K prvnímu stupu stanul 4. února v èele církve nej- Události spoleèenství tohoto hnutí, Vodì života starší z apoštolù Thomas S. Monson Slovu života V. Basl, Jeden svìt a náboženské menšiny, (dnes ) postupnì pøibyly (*1927). n R. Bezdìk desítky dalších. O hnutí Víry ve svìtì Jan Sušer 2/07, s. 64. , Tajemství léèivého zvu- ku: Koncertní turné Tomáše Pfeiffera, 3/07, i u nás pojednává téma pøíštího Dingiru.

DINGIR 1/2008 31 reflexe

Gothická subkultura a její religiózní aspekty rozenou barvou kùže je chápána vyzývavì. Ten, kdo nosí èernou barvu, truchlí, dává najevo odstup od „barevného svìta“, pøeje SPÁSASPÁSA si být nepoznán. Je ne-barvou, nebo barvy jsou svìtla - èerná barva pøedstavuje tem- notu. Skuteèná èerná nemá žádné odstíny.6 V ÈERNÉ Tato barva pøedstavuje cosi absolutního, V ÈERNÉ protiklad, krajnost. Kult ošklivé krásy Anna Marie Dostálová S psychologií èerné barvy dobøe ladí i bau- Ráda bych reagovala na èlánek Jana Kozlíka a Pavlíny Procház- delairovský kult „ošklivé krásy“. Gothikùm kové o gothické subkultuøe (Dingir 3/2007, str. 74-75) a pøiblížila je antický ideál kalokagathie bytostnì cizí. ètenáøùm specifika této subkultury tak, jak jsem ji žila a jak Ztotožnili by se daleko více s Poem, které- jsem ji poznala v období adolescence na prahu nového tisíciletí. mu je pøipisován výrok „Není nic krásnìj- Jako všechna soudobá (nejen náboženská) divu, že pøi šíøení gothic subkultury k nám šího než umírající žena.“ Ironické je, že hnutí má i „gothika“ v Èeské republice spe- již hraje zásadní roli právì trh, hájící para- aèkoliv se nejvýše cení ideál køehké bledé cifický charakter, daný celkovou podobou doxnì vždy zájmy vìtšinové spoleènosti. krásky, vìtšina goths trpí menší èi vìtší nad- spoleènosti, která je odlišná od mateøské Tento styl se sem dostává pozvolna váhou, z èásti jistì díky celkovì nezdravé- britské kultury, v níž subkultura vznikla. bìhem 90. let již poznamenán tímto vývo- mu (konzumnímu, pasivnímu) životnímu Nezanedbatelnou roli pøitom hraje trh. jem a koncentruje se v urbanizovaných stylu. Snaha zachytit „kouzlo starých èasù“ Èeský trh dosud nevyhovuje poptávce oblastech. Stejnì jako její pøedchùdkynì se odráží i v módì, jedním z jejích inspi- a chybí zde pùvodní èeští výrobci gothic dekadence je i „gothika“ záležitostí domi- raèních zdrojù je právì viktoriánská móda. módy, šperkù atp. Módní komodity jsou nantnì mìstskou.2 Narozdíl od zahranièí se V této subkultuøe se cení všechno, co je dováženy za nadsazené ceny ze Západu pak jedná èistì o záležitost mladší, dosud nìjakým zpùsobem bizarní, temné, exotické a jsou žádaným zbožím, zajišujícím svým bezdìtné generace.3 nebo prostì šokující. V prostøedí, kde jsem nositelùm jistý status; v daleko menší míøe Dalším významným speficikem èeské se pohybovala, se pravidelnì nìkdo pøichá- se uplatòuje kutilský pøístup typu „vyrob si scény je její všudypøítomné prolnutí s hu- zel pochlubit takovými fetiši, jako byly sám“. Pùvodní hudební tvorba je spíše øíd- debním stylem, který se nezasvìcenému zvíøecí lebky, repliky historických zbraní, kým jevem, daleko více jsou cenìny kape- mùže jevit jako synonymní - gothic metal - sadomasochistické pomùcky, høbitovní ly zahranièní. avšak jak jsme èetli ve výše zmínìném èlán- svíce... Touha šokovat nìkdy pøerùstá meze ku, sami pùvodní goths považují pøejímání spoleèenské pøijatelnosti, což èeskou go- Underground na prodej gothických motivù do metalu za zneužití. thickou subkulturu pøibližuje k satanismu. Proè zaèínám své pojednání u trhu? U go- Gothická subkultura se tak pro malou ve- thic stylu se setkáváme se stejným feno- likost a nízký vìk našeho trhu jen velmi Satanismus a kult síly ménem jako v pøípadì jiných moderních obtížnì oddìluje od metalového under- Se satanismem se pøitom nesetkáme ani (kulturních èi dokonce religiózních) hnutí groundu, satanismu a dalších hnutí, s nimiž tolik v explicitní podobì vyznávání Božího - pùvodní „undergroundový“ a kontrakul- se pøekrývá.4 (Aèkoliv najdeme i jedince protivníka Satana,7 ale spíš v implicitní po- turní náboj slábne a je vytìžován komer- vzhlížející s touhou a s obdivem k pùvodní dobì kultu síly a moci. Svou roli v tom èními zájmy a konzumerismem, ztrácí se britské scénì, kteøí tvrdí, že èeská podoba bohužel hraje i relativnì nižší vzdìlání transcendentní pøesahy, až je nakonec redu- gothic nemá s pùvodní myšlenkou „nic a sociální status pøíznivcù stylu u nás. Tou- kován na pouhou komoditu.1 Není proto spoleèného“ nebo je dokonce „parodií“5 .) ha zastrašovat a být obáván stojí i za vìtši- Prostøedí èeských gothikù proto daleko nou zájmu o okultismus, který je ale podle víc tíhne k hrubozrnému satanismu než mé zkušenosti spíše povrchní. Síla a moc k estetizujícímu pojetí v duchu dekadent- jsou zde chápány daleko více jako kvality ního umìní. Chybí zde stylové gothic pod- duševní, proto k pozitivním rysùm gothické niky, proto se pøíznivci stahují do rocko- kultury øadím její relativní lhostejnost vých (metalových) doupat. k mìøení sil formou fyzickému násilí, na- rozdíl od mnohých hudebnì-politických Èerná hnutí. Protestní a zastrašující funkci má Abychom pochopili gothickou subkulturu, i záliba v okultní symbolice, populární je musíme se nejprve zastavit nad nejviditel- (obrácený) pentagram, køíže apod. nìjším znakem její identity, totiž èernou barvou. Èerná barva se v naší kultuøe ponej- Sociální patologie? víc spojuje se smrtí, silami zla, nocí, tem- Goths se èasto ohrazují proti tvrzení, že celý notou; psychologicky evokuje obraz moci styl je pouhou zástìrkou pro sociálnì pato- (mafiáni, bankéøi), odstupu od emocí a tì- logické jevy jako sebepoškozování, maso- Jedna z mnoha gothických stylizací lesnosti, až umrtvení žádostí (øeholní há- chismus a deprese. Prostøedí goths skuteènì na Internetu. bit), na druhou stranu kontrastovaná s pøi- má jistou „temnou stránku“, která je ale

32 DINGIR 1/2008 reflexe

skrytá hloubìji než za temnými symboly až numinózní povahu, co je ovládáno osu- bì a hudbì nesené gothic stylem. Zprofano- a obleèením. Je ovšem otázkou, nakolik se dovými silami a co pøekraèuje zákonitosti vaný motiv „krásky a zvíøete“, predátora skuteènì jedná o specifikum této subkultu- tohoto svìta a snad i hranice èasu a prosto- a obìti, je ve skuteènosti jen jiným vyjád- ry a nakolik o problematické chování dospí- ru - èasto se v souvislosti s láskou setkáme øením romantické touhy po úplném sply- vajících a mladých dospìlých. V této sub- s metaforou vazeb z minulých životù nebo nutí - jež není možné, právì díky absolu- kultuøe se, nakolik vypovídá moje zkuše- jiné spirituální spøíznìnosti. Ideál roman- tizaci lásky - proto se vášní poblouznìný nost, prakticky nevyskytují drogy. Masivní tické lásky je pøitom smìsicí staromódních utíká k agresivitì, dominanci a perverzi, aby je naopak konzumace alkoholu (srovej ne- (monogamie) a provokativních (dekadent- si ovládnutím zcela pøivlastnil milovanou smrtelný obraz „dekadenta popíjejícího ab- ní stylizace) prvkù; gothici se napøíklad rádi osobu, jejíž duševní blízkost mu stále uniká. sinth“), znepokojivý je pøedevším abuzus oddávají plánování spoleèné - patøiènì ro- alkoholu mladistvých. Sebedestruktivní mantické a dekadentní - svatby, dokonce Archetyp upíra chování je pøedstavováno jako nìco „za- se snaží vzkøísit instituci dnes takøka zapo- Pochopit gothickou duši nám nejvíc pomù- sloužilého“ a popisování leckdy drastických menutou, totiž zásnuby. Co na tom, že vìtši- že omniprezentní archetyp upíra.10 Kdo je zážitkù8 mívá jakousi ritualizovanou podo- nou k tajemné unio mystica nedojde a pár upír, s nímž se tito lidé tak rádi identifiku- bu. se rozejde daleko døív, než staèí své pøed- jí? Pøedevším predátor a bytost mocná. V prostøedí, kde jsem se pohybovala, stavy promìnit ve skuteènost. Jak jsem na- V moderním podání je též chápán jako by- mìla vìtšina lidí pøímou nebo nepøímou znaèila, tento vpravdì romantický postoj ke tost neodolatelná, svùdce. Romanticky chá- zkušenost s pokusem o sebevraždu. Spíše vztahùm má své do znaèné míry opaèné paný upír je sžírán touhou po krvi a na druhé za nevìrohodné považuji relativnì èasté dùsledky, jimiž je relativní køehkost vztahù stranì sebepohrdáním. Je obávaný, ale osa- mýty „o osudové lásce, která zemøela/za- mezi goths. To vše pramení ze zbožšování mìlý. Touží po absolutní intimitì, ale jeho bila se“. (Zmínka vždycky padla v atmosfé- lásky, jejímž dùsledkem je, že nejsou schop- vlastní pøirozenost mu v tom brání - vztah øe numinózní fatálnosti, z níž jsem snadno ni se na realitu svých vztahù støízlivì podí- smrtelníka a nesmrtelného je vždy v po- vyèetla varování „dále se na nic nevyptá- vat. Rozchod nebo rozpad vztahu bývá in- sledku tragický. Nashromáždìné vìdìní je vat.“) Pravdivé nebo stylizované, v duších terpretován v duchu romantického fatalis- jeho mocí a zároveò prokletím - nikdy goths takové mýty zaujímají význaèné mís- mu - stejnì jako láska samotná - jako cosi nemùže být plnì pochopen. Touží po lásce, to - tematika smrti a utrpení by nikdy ne- mimo oblast naší vùle a konání, a to bez ale zároveò vidí její nicotnost. Ti, kdo se dosáhla své maximální výpovìdi, kdyby v ohledu na to, jak nedùstojný konec vztahu identifikují s archetypem upíra, se cítí být ní chybìl motiv romantické lásky. byl.9 Nepodezírejme gothiky proto, že málo na vìèné køižovatce mezi opovrhováním trpí a jejich obírání se bolestí a smrtí je spoleèností a touhou být jí pøijat a uznáván; Kult romantické lásky pouhou stylizací - mnozí z nich jistì zkla- mezi touhou být obávaný a být pochopený. Pro nezúèastnìného pozorovatele mùže být mání z lásky pociují. 11 pøekvapivé, jak velkou vážnost gothici pøi- Terapie tmou kládají vztahùm a romantické lásce. Ro- Spirituální pøesahy Podle mé zkušenosti gothický styl pøedsta- mantická láska je chápána jako nìco, co má Z øeèeného je zøejmé, že nelze celou gothic- vuje pøijatelný12 zpùsob sebevyjádøení je- kou subkulturu vysvìtlit jen dincù, trpících depresemi a jinými duševní- jako jedno z mnoha hudeb- mi útrapami. V tomto smyslu je tøeba zdù- ních hnutí soudobé mládeže. raznit nepochybný terapeutický potenciál Na každém kroku narážíme gothického stylu ve smyslu „projektivní te- na urèité pøesahy. Dokonce rapie“. Poslech hudby s námìty smrti, bo- i takové jevy, jako je sebe- lesti a utrpení, sebestylizace vlastního tìla poškozování, notoricky spo- do podoby již „mrtvého“ nebo potlaèení jované právì s dospívajícími vlastních pohlavních rysù do podoby feti- gothièkami, mùžeme chápat šizovaného androgyna - to vše mùže mít jako projevy podvìdomì pozoruhodný úlevný úèinek. Klub, situova- spirituální. „Obìtí krve“ se ný s notorickou pravidelností v podzemí, èlovìk oèišuje od duševní má symboliku „lùna“, kde jste vždy pøijati, bolesti. Symbolismus krve je kde mùžete slovy gothikù „být tím, kým široký a krev nachází a vždy doopravdy jste, nemuset se pøetvaøovat“. nacházela uplatnìní pøi ma- Cílem tedy vposledku není stylizace ve gických rituálech nejrùznìj- smyslu pøetváøky, nýbrž hledání vlastní šího druhu, pøedstavuje vis identity. Obavy (pøedevším západních fun- vitalis, životní sílu. Též vý- damentalistických) autorù knih pro rodièe znam fyzické bolesti pro na- považuji za notnì zvelièené - stejnì jako vození spirituálních stavù je v pøípadì satanismu pøedstavuje gothic Jsme tak mladí naše životy sotva zaèaly znám od poèátku civilizace. v drtivé vìtšinì pøípadù pouhý soubor sym- ale tak dychtiví být spolu V tomto kontextu je tedy bolù, subkulturu, která sehrává svou roli spolu ve smrti tøeba chápat to, co se jeví zemøela bys dnes v noci z lásky? Zemøela bys? ð Následuj mì, následuj mì ve smrti. jako vyhrocená „sadomaso- Dokonèení Text písnì Join me, HIM (1999). chistickᓠsymbolika v tvor- na stranì 36 dole v rámeèku.

DINGIR 1/2008 33 reflexe

Spor o inteligentní design z pohledu filosofie neutrality státního školství garantované prvním dodatkem ústavy USA a nijak ne- rozhodoval o pravdivosti teorie ID nebo DARDARWINWIN evoluce. Dospìl pøitom k závìru, že pøípad- ná výuka ID by náboženskou neutralitu porušila, a proto ji na škole zakázal. Nešlo tedy o žádné vítìzství darwinismu, nýbrž VERSUSVERSUS IDID konceptu náboženské neutrality státu, což lze v principu uvítat. Jan Horník Problematiètìjší jsou ale samotné dùvo- dy a okolnosti soudního rozhodnutí. Rych- K tématu minulého èísla èasopisu Dingir (4/2007) se vracíme le se totiž ukáže, že i když v tomto kon- úvahou Jan Horníka, redaktora èasopisu pro kritické myšlení krétním pøípadì šlo o celkovì správné roz- Distance. hodnutí (žalovaná strana evidentnì usilova- Pøed tøemi lety probìhl v USA ostøe sle- konkrétnì tzv. teorie „inteligentního desig- la o zavedení biblického výkladu pùvodu dovaný soudní spor, v nìmž šlo o stále nu“ (ID), a zároveò být informováni, že kdo života na Zemi do státní školy, i když se èastìji diskutované téma „evoluce versus bude mít zájem, mùže se o teorii ID do- zaštiovala vìdou), rozsudek padl na zá- stvoøení“. Z prezentace èeských médií by zvìdìt více, podívá-li se ve školní knihovnì kladì celé øady chybných argumentù. Pa- se zdálo, že výsledkem pøe bylo to, že za- do jedné konkrétní knihy. radoxnì se tedy americká justice dopraco- stánci Darwina zase vyhráli nad zastánci Následovala však žaloba, která postup vala ke správnému rozsudku na základì Stvoøitele. To je ovšem velice zkreslený ob- vedení školy napadla s tím, že došlo k poru- omylù. raz o podstatì i výsledku celého pøípadu. šení náboženské neutrality státu, kterou ga- První zásadní chybu soud uèinil, když U soudu totiž pøíliš nešlo o Darwinovu rantuje první dodatek ústavy Spojených mylnì vyhodnotil povahu teorie ID a ozna- evoluèní teorii ani o problém její pravdi- státù. Vedlejším dùsledkem soudního roz- èil ji za náboženskou. Ve skuteènosti se jed- vosti, ale pøedevším o otázku náboženské hodování pak byla i snaha urèit, zda je teo- ná o teorii filosofickou. Chybu konkrétnì neutrality veøejného školství. rie ID vìdecká. Vzhledem k malému pro- zapøíèinil nesprávný pøedpoklad, že každá Proè a jak k soudu došlo? Na jedné storu se zde omezíme jen na krátké a zjed- teorie, jejímž pøedmìtem je Absolutno, je støední škole v Doveru padlo v øíjnu roku nodušené konstatování výsledku soudu.1 náboženská. V dùsledkù nerozpoznání filo- 2004 rozhodnutí upozornit žáky na to, že Pro ilustraci ocitujme malou èást ze závìru sofické povahy teorie ID se pak spor ne- Darwinova teorie je jen teorie, že má stále soudního memoranda: šastnì zredukoval na falešné dilema nábo- své mouchy a že existují i jiné teorie, které „ protože ID není vìda, vyplývá z toho ženství versus vìda, a podle toho i dopadl. vykládají pùvod života. Darwina se tedy nevyhnutelný závìr, že jediným skuteèným Je pøitom tøeba poznamenat, že pravé po- mìli žáci uèit i nadále a vlastnì mìli jen úèinkem politiky ID je podpora náboženství. vahy ID si nebyla vìdoma ani samotná být upozornìni na existenci jiných teorií, [ ] Žalovaní i mnoho vedoucích zastáncù žalovaná strana, nebo se snažila ji pøed- ID vychází ze základního pøed- kládat jako plnohodnotnou vìdeckou teo- pokladu, který je naprosto chyb- rii v dnešním smyslu slova, takže si úèast- ný. Jejich pøedpokladem je, že níci sporu nemají v zásadì co vyèítat. evoluèní teorie je nesluèitelná V souvislosti s otázkou neutrality se s vírou v existenci Boha a ná- sluší ocenit, že soud si správnì povšiml, že boženstvím obecnì. Vìdeètí ex- samotná evoluèní teorie je nábožensky ne- perti žalující strany v tomto pro- utrální, nebo ji lze bezrozpornì zkombino- cesu opakovanì vypovìdìli, že vat jak s existencí Boha, tak s jeho neexis- evoluèní teorie pøedstavuje seri- tencí. To si mnoho lidí stále neuvìdomuje. ózní vìdu, je v drtivé vìtšinì ak- S nesprávným vyhodnocením filoso- ceptována vìdeckou komunitou fické povahy teorie ID pak úzce souvisela a není žádným zpùsobem v roz- i další chyba soudu, která spoèívá v nekritic- poru s existencí božského stvo- kém pøijetí souèasného vymezení vìdy, jež øitele ani ji nepopírá. [ ] Také je svázáno s metodologickým naturalismem nezpochybòujeme, že ID má být a omezuje se na empirii. Toto moderní po- nadále studována, zvažována jetí je totiž neudržitelné, nebo vìdu nelze a diskutována. Jak bylo øeèeno, bezrozpornì definovat jen jako empirickou nᚠdnešní závìr je, že je ne- disciplínu. Každá obecná definice vìdy je ústavní vyuèovat ID jako alter- totiž nutnì filosofická. Definujeme-li tedy nativu k evoluci v hodinách pøí- vìdu dnešním obvyklým zpùsobem, totiž rodovìdy na veøejných ško- jako empiricky omezenou, zavádíme ne- lách.“2 smyslnou definici. Zaprvé je tedy tøeba zdù- Kdyby tedy soud jednak pochopil, že Ilustrace z èasopisu „Religion in the News“, zima raznit, že soud øešil pøedevším teorie ID je filosofická, a zároveò nevy- 2006. otázku zachování náboženské cházel z mylné definice vìdy, mohl roz-

34 DINGIR 1/2008 práce studentù

sudek klidnì dopadnou jinak. Staèilo by, Novopohanství na finské náboženské scénì aby se žalované stranì podaøilo prokázat, že teorie ID má racionální, respektive filo- sofickou povahu a je pøimìøenì zdùvod- NOVNOVOPOHANÉOPOHANÉ nìná. A koneènì mùžeme ještì konstatovat, že soud adekvátnì nereagoval na pøedlože- né námitky proti vìdecké hodnotì evoluèní VE FINSKUVE FINSKU teorie, pøestože pro evoluci dosud neexis- tuje jediný seriózní vìdecký dùkaz, který Marianna Gorroòová, Anna Marie Dostálová by splòoval souèasná kritéria metodolo- gického naturalismu. I když se tedy v pøí- O podobì souèasného finského novopohanství, jak jej mìla padì evoluce ve skuteènosti nejedná o víc možnost poznat pøi svém semestrálním pobytu, referuje Marian- než hypotézu, jejíž vìdecká vìrohodnost na Gorroòová. Na èlánku spolupracovala A. M. Dostálová. není o nic vìtší než v pøípadì teorie ID, do- Mùj semestr strávený ve Finsku, spojený rùzných semináøù, magazínu Seita, setkání stateèné široká shoda na nedokázaném dog- s hledáním a zkoumáním moderních fin- èi rozlièných exkurzí do pøírody a na his- matu dokázala uspokojit. ských „pohanù“, byl dobrodružný. Po dvou torická místa. Wiccani, magici, druidové Vezmeme-li pak prùbìh soudního pro- mìsících vyptávání se a shánìní kontaktù a další pøíznivci novopohanství se zde set- cesu jako urèitou vizitku stavu filosofické jsem zjistila, že mnoho z tìch, kteøí se za- kávají, aby rozvíjeli své praxe a nauky vzdìlanosti souèasné západní intelektuální bývají raným støedovìkem a pøedkøesan- a pronikali do povìdomí veøejnosti. elity, pak musíme konstatovat: nic moc. skou érou, tak èiní spíše kvùli øemeslùm, Druhá skupina Taivaannaula s hlavním n která provozují, než že by se považovali za sídlem v Helsinkách vznikla pøed více než vyznavaèe starého náboženství. rokem a je specifiètìjší. Svým èlenùm i ve- øejnosti prezentuje víru ve staré pøedkøes- Poznámky Prameny finského novopohanství 1 Zájemce o argumentaci a podrobnìjší rozbor celého pøí- anské náboženství Finù a èerpá z uvede- padu odkazuji na svùj text, který na pokraèovaní vy- Popravdì, není se èemu divit. Pomineme- ných pramenù. Skupina poøádá setkání cházel v èasopise Distance 8 (4), 2005; 9 (1), 2006; -li rùzné soudní výroky, dopisy papežovi a slaví tradièní rituály jako konec roku a 9 (2), 2006, dostupné také z URL: http://www.distance.cz. a další dokumenty, je nejstarším pramenem (Kekri) èi zimní slunovrat (Talvennapa). 2 Viz text rozsudku uveøejnìný na stránkách U. S. Dis- soupis jmen pohanských bohù, vytvoøený Kromì internetových stránek2 mohou zá- trict Court for the Middle District of Pennsylvania, do- 3 stupné z URL: http://www.pamd.uscourts.gov/kitzmill- švédským biskupem Mikaelem Agricolou jemci navštívit diskusní forum, též v ang- er/kitzmiller_342.pdf, str. 133-4, 136 a 137. v 16. století. Tento uèenec je zmínil v pøed- lickém jazyce. Každý z èlenù vidí božstva mluvách ke svým køesanským dílùm. Další jiným zpùsobem a také je na nìm, jak se památky se objevují až v 19. století v ob- rozhodne své pohanství praktikovat, tudíž dobí romantismu, kdy Finsko mìlo status zde nejsou žádné doktríny. Respekt k bo- pouhého velkovévodství ruského a usilova- hùm, duchùm a pøedkùm patøí k hlavním lo o obnovu svého jazyka. Rùzní sbìratelé myšlenkám skupiny a také hrdost na vlast- cestovali po zemi a zaznamenávali místní ní finskou hudbu, básnictví èi národní pøíbìhy, víry a praktiky zejména ve venkov- kuchyni.

Jan Horník ském prostøedí. Jeden z nich, mladý Elias Poslední „skupina“, se kterou jsem pøi- (* 1975) je nezávislý publicista. Lonröt, sestavil ze své sbírky dvì verze dnes šla do kontaktu, je internetový server Pa- již národního eposu Kalevala kkanaverkko, sdružující „pohany“ rùzného a další dílo Kantelentar. Fi- zamìøení, nejde tedy o specificky zamìøe- nové také èerpají ze 42 knih nou skupinu praktikujících. Server spravu- písní, v nichž se též zachova- je nìkolik lidí, kteøí v létì poøádají kempy. ly staré zvyky a obyèeje. Cílem je vzájemné seznámení se a navázání kontaktù a udržování „pohanského povì- Novopohanská uskupení domí“ na území Finska. V souèasném Finsku, jehož populace se koncentruje ze- Srovnání se situací v ÈR jména ve velkých mìstech Když jsem se ptala finských novopohanù, (Helsinky, Turku, Tampere), proè jsou jejich organizace tak mladé, øekli jsem nalezla tøi pomìrnì mla- mi, že zemì jako taková ožívá až nyní. dé novopohanské skupiny. V 90. letech se Finové pøestali bát mocného První z nich, Lehto-ry (za- Sovìtského svazu, který jim vzal velkou ložené roku 1998),1 sdružuje èást Karélie, a zaèali se vnitønì znovu osa- pohany praktikující „zemská mostatòovat. Finští pohané, stejnì jako je- novopohanská náboženství“ jich druhové v jiných neanglofonních ze- Skupina Korpiklaani („Lesní klan“) spojuje tradièní fin- a také se snaží o nich informo- mích, zdatnì ovládají angliètinu, jež je skou lidovou hudbu a motivy s image novopohanù. vat veøejnost prostøednictvím v celosvìtovém mìøítku hlavním komuni-

DINGIR 1/2008 35 práce studentù

kaèním jazykem novopohanského hnutí. sku je možné shlédnout na Internetu5 . však pøibližnì 2%; aèkoliv církevní pohøby Jako jinde je i ve Finsku pohanské obro- Z projektu Výzkumné sítì pro studium a svatby jsou standardem. zení spjato se skanzeny a folklorem. nových náboženských hnutí (USVA) a In- Tradièní severská tolerance vytváøí pro Novopohanské skupiny ve Finsku s 5,2 stitutu pro výzkum církví je patrná obrovská rozvoj a dialog náboženství celkovì pøízni- miliony obyvatel jsou v porovnání s èes- náboženská diverzita souèasného Finska. vé klima. Nový zákon o svobodì vyznání kými sice o nìco mladší (Rodná víra, 1998; V kategorii „pùvodních náboženství a po- zvýšil nezávislost náboženských spoleènos- Heathen Hearts, 1997), avšak poèetnìjší hanských tradic“ nacházíme devìt registro- tí a uplatnil na nì široce zákon o svobodì a lépe organizované. Zcela odlišná úloha vaných náboženských spoleèností, mezi sdružování. Nejmenší poèet pro registraci náboženství ve spoleènosti zajišuje, že zde nimiž figuruje vedle zmiòovaných také ša- náboženské spoleènosti je pouze 20 èlenù. funguje živý dialog a družení se mezi jed- manská Tensegrita Carlose Castanedy Už tato skuteènost napovídá, že se hnutí ve notlivými denominacemi, jež spolupracují (1999),6 Pakkanatieto (2004),7 Finské ša- Finsku vydá velmi odlišným smìrem než v na vydávání dvou èasopisù,4 na pravidel- manské centrum (1994, reg. 2000),8 finští Èesku, aèkoliv v 90. letech mìlo dosti po- ných kempech a ve všepohanském inter- rekonstrukcionalisté Kansanuskon (2002),9 dobné výchozí podmínky. netovém fóru, èastá je vícenásobná pøísluš- øád Mystická Kalevala (2006)10 a alexan- n 11 nost ke spolkùm - taková situace je v Èesku drijsko-gardneriánská Wicca (2001). Poznámky podle vyjádøení èeských novopohanù jen Novopohanství má èasto lokální povahu, 1 http://www.lehto-ry.org/english.html tìžko pøedstavitelná. a je proto charakteristické, že nìkteøí jeho 2 http://taivaannaula.org/english.php 3 http://www.hiitola-foorumi.net Ve Finsku také na rozdíl od Èeské re- finští pøíznivci vnímají neogermánský 4 Seita, Vox Paganorum publiky pùsobí wiccanská uskupení s ini- proud (který je v severní Evropì v rámci 5 http://www.uskonnot.fi/english/byreligion 6 http://www.greenwarrior.com ciaèní linií. Wicca se do severní Evropy do- novopohanství dominantní) jako kulturní 7 http://www.pakana.info/Pyry.html stala již v 70. letech ze Spojeného království import. 8 http://www.shamaaniseura.fi a vzkvétá v sousedním Švédsku a Norsku. Ve vládní Zprávì o svobodì vyznání 9 http://www.morfeus.org/kansanuskovat 10 http://www.wakkakilta.eu V Èeské republice jsou známi pouze dva z roku 2003 se doèítáme, že pøes 80% oby- 11 http://www.wicca.fi zasvìcení. Navíc praktikují v rakouském vatel je èleny jedné ze dvou státních církví Marianna Gorroòová (*1984) studuje religionistiku na covenu (skupinì pohanù). (luteránské evangelické èi ortodoxní), asi HTF UK; zajímá se o archaická náboženství a jejich 1% zaujímají církve letnièní. Okolo 10% moderní obrodu. Religiozita ve Finsku populace se nehlásí k žádné náboženské Seznam dalších pohanských i tradièních organizaci. Luterská církev odhaduje, že náboženských organizací v souèasném Fin- pravidelných návštìvníkù bohoslužeb jsou DINGIR religionistický èasopis ð Dokonèení o souèasné náboženské scénì èlánku ze stran 32 a 33. 11. roèník Èíslo 1/2008 vychází 31. bøezna 2008. v emancipaèním procesu jako model pùvodní myšlenku“. Zdá se tedy, že jistá nezkrotná víra v jedineènost a autenticitu vlastního protestu je obìma Vydává DINGIR, s. r. o., sebeidentifikace mladého èlovìka; soubor hnutím spoleèná. Nebo všichni jmenovaní, spolu s no- Èernokostelecká 36, 100 00 Praha 10 symbolù, který je sám o sobì neškodný, vopohany, poukazují nevìdomky na romantický ideál „návratu k prapùvodnímu“? [email protected] nevìøíme-li pøedem v jejich „satanskou“, 6 Aèkoliv mezi goths kolují èetné vtipy na téma „odstínù http://www.dingir.cz „temnou“ èi „zlou“ moc. èerné“; napøíklad èerná nová, èerná sepraná... Šéfredaktor: n 7 Aèkoliv hledáte-li satanistu, s 90% pravdìpodobností Poznámky jej poznáte právì podle èerného obleèení tìžko roz- PhDr. Zdenìk Vojtíšek, Th. D. lišitelného od gothic módy. 1 Podobný vývoj potkal od 90. let valnou èást novopo- 8 Nabízí se srovnání s rituály uvedení do dospìlosti, Redakèní rada: hanského èarodìjnictví (Wicca). O podobách tohoto provázené mnohdy „brutálními“ zkouškami. Jejich Doc. Pavel Hošek, Th. D. konfliktu zájmù referuje WALDRON, D., Witchcraft upadlou obdobu jistì najdeme ve všech subkulturách. for Sale! Commodity vs. Community in the Neopagan Andrea Hudáková, 9 Jaké bylo mé pøekvapení, když jsem se po rozchodu Movement, in: Nova Religio, vol. 9, iss. 1, Chappaqua: Martin Koøínek, Jiøí Koubek, (jím iniciovaném) s prvním pøítelem dozvìdìla, že mou 2005. Dostupné v databázi EBSCO, Mìstská knihov- nástupkyni moøí srdceryvnými litaniemi o tom, jak už Mgr. Mgr. Miloš Mrázek, na v Praze. nikdy nenajde nikoho takového jako já, nepøíznivý MUDr. Mgr. Prokop Remeš, 2 Je to právì anonymní prostøedí velkomìsta, které osud nás rozdìlil, byla to osudová láska... umožòuje i jinak málo sebevìdomým jedincùm vy- Ing. Mgr. Vojtìch Tutr 10 Nejen v rámci gothické subkultury skuteènì nalezneme jadøovat svým stylem znaèný odpor. Svou roli pøitom jedince, kteøí se za upíry považují. Jejich výpovìdi re- Doc. ThDr. Ivan O. Štampach. hraje i „síla stáda“. S gothickým stylem se - pøes znaèný produkuje KONSTANTINOS, Upíøi žijí, Volvox Glo- Grafický návrh: Richard Bobùrka globalizaèní vliv Internetu - stále relativnì ménì èasto bator: 1996 setkáme na malomìstech a vesnicích, kde jsou komo- Tisk: VS ÈR, Praha 4 11 Pro zajímavost uveïme, že skuteènì existuje alternativ- dity hùøe dostupné, a kde jsou nošení „satanských“ ní terapeutická metoda zvaná dunkelterapie, spoèíva- symbolù a „funebrácký“ vzhled stále schopny vyvolat Cena: 49,- Kè jící ve využití úplné tmy a s ní spojené senzorické de- znaèný konflikt s místní komunitou. privace. Jejím otcem je Holger Kalweit, známý kromì Objednávky a urgence: 3 U èeských gothikù by jistì vzbudila údiv napø. nabíd- jiného i svými esoterními knihami o keltském a ger- ka nìmeckého obchodu s gothic módou, zahrnující SEND - pøedplatné mánském náboženství. i obleèení pro nejmenší. P. O. Box 141, 140 21 Praha 4 12 Mnohdy nejspíše jediný pøijatelný, jako v pøípadech 4 Posledním výkøikem, který by se jistì dal chápat i jako dysfunkèní rodiny, zkušenosti sexuálního zneužívání tel: 225 985 225 výhonek gothického stylu, je v souèasnosti styl emo apod. e-mail: [email protected] (z angl. emotional, citový), sdílející s gothic øadu rysù - dùraz na citovost, individualitu, dramatiènost... http://www.send.cz Anna Marie Dostálová (*1987) studuje religionistiku 5 Tyto názory jsou zajímavé v kontextu typických vý- na FF UK a psychosociální studia na HTF. Zabývá se rokù jednotlivých satanistù, kteøí nezøídka prohlašují, Registrace: fenoménem novopohanství a oblastí alternativní spiri- že „žádného opravdového satanistu neznají“ nebo že MK ÈR 7943 z 30. 3. 1998. tuality a psychoterapie. La Vey „zneužil, zkomercionalizoval a nepochopil ISSN: 1212-1371

36 DINGIR 1/2008 DÍLO MISTRÙ „D ílo Mistrù na jejich vlastních úrovních je pro nás tìžko pochopitelné, i když je nám jasné, že jejich aktivita je ne- zmìrná. Poèet adeptù ve fyzických tìlech je malý, a pøesto je v jejich rukou osud všech evolucí svìta. Ohlednì lidstva se mùže zdát, že rozdìlují svìt do farností, ale tyto farnosti jsou svìtadíly, a o každý z nich se stará jeden adept. Theo- sofická spoleènost svojí podstatou vypadá, že vznikla z popu- du Pøedstavenstva, takže ti, kteøí se nìjak podílejí na jejích aktivitách, nepracují pouze pro nìjaký omezený úsek, èi jedno náboženství, nýbrž pro lidstvo jako celek nebo pro tu èást lidstva, kterou Mistøi vedou. Existuje oddìlení, které se vìnu- je ovlivòování dùležitých lidí správným smìrem - vedou krále a státníky mírovou cestou, uèitele a kazatele k liberálnìjším myšlenkám, pozdvihují umìlecké pøedstavy tak, aby celý svìt byl trochu lepší a šastnìjší. Ale dílo tìchto oddìlení bývá povìtšinou svìøováno je- jich žákùm, Mistøi se zabývají spíše osobnostmi v jejich náhodných tìlech, vìnují se vysílání duchovní síly k nim - a tak v nich vyvolávají to nejšlechetnìjší a nejlepší v nich a napomáhají rùstu tìchto žákù. Dost lidí si je tohoto pomocného vlivu vìdomo, ale roz- hodnì nedokáží vystopovat jejich zdroj. Náhodné tìlo prù- mìrného èlovìka si nièeho z vnìjšku není vìdomé. To je Nanebevzatý Mistr St. Germain. podobné jako s kuøetem v podobì vejce - to také neví, odkud se bere teplo stimulující jeho rùst. Jakmile èlovìk dosáhne urèitého stadia, kdy je schopen prolomit slupku nevìdo- mosti a zaène být schopen reagovat na vyšší podnìty, celý proces nabere jinou formu a je velmi urychlen. Dokonce i skupiny zvíøecích duší na nižší mentální úrovni jsou ovlivnìny tímto duchovním svìtlem, stejnì jako sluneèní jas ozaøuje vše, co je v jeho dosahu. Pøi vydávání této síly Mistøi využívají možností zvláštních pøíležitostí a míst, kde existuje nìjaký silný mag- netismus. Tam, kde žil a zemøel nìjaký svatý muž, nebo kde jeho pozùstatky vytvoøily vhodnou atmosféru, tam Mistøi takovýchto podmínek využívají a jejich duchovní síla proudí kanály, které byly pøedtím pøipraveny. Sejde- -li se nìkde velká spousta poutníkù ve snaze pøijmout cosi shùry, Mistøi opìt využívají výhody vysílání duchovní síly kanály, jimiž byli lidé nauèeni pøijímat požehnání a pomoc. A právì díky tomu lidstvo ve svém vývoji dospìlo až do souèasné výše. Poøád sice sídlíme ve ètvrtém kruhu, které svou podstatou náleží touze a vášni, ale pøesto se už zabýváme rozvojem intelektu, což je specifickým rysem kruhu pátého. Za to vdìèíme stimulaènímu impulsu, který nám poskytli Páni Plamenù z Venuše a také dílu adeptù, kteøí tento vliv pro nás uchovali a neustále se obìtují v zájmu našeho pokroku. Ti, kteøí aspoò trochu pochopili jejich dílo nebo dokonce mìli tu možnost Mistry pøi práci vidìt, ani na okamžik nepomýšlejí na to, že by je od jejich díla vyrušili nìjakou osobní žádostí. Sama dùležitost díla a jeho rozlehlost už pøedem vyluèují možnost, že by se mohli zabývat jednotlivci. V pøípadech, kdy k tomu muselo dojít, to vždycky vykonali žáci èi elementární bytosti nebo pøírodní duchové. Potom je tedy samozøejmou povinností každého žáka tuto práci na nižší úrovni vykonat, prostì proto, že Mistøi se nemohou odvracet od díla pro celý svìt, aby pomáhali jednotlivcùm. ...“ Charles Webster Leadbeater, „Vnitøní život. Úvod do theosofie I.“, Nakladatelství CAD Press, Bratislava 2008, str. 24-25. Kresba: Ulrike Hinrichs v publikaci „Léèivé karty archandìlù a Mistrù“, Fontána 2007.

DINGIR 1/2008 39