ÚZEMNÍ PLÁN

ST ŘELSKÉ HOŠTICE

včetn ě místních částí

NÁVRH

ZÁZNAM O Ú ČINNOSTI

Tento územní plán byl vydán usnesením Zastupitelstva obce St řelské Hoštice č.j. ……………………………………….. ze dne…………………………………… Územní plán nabyl ú činnosti dne ……………………………………………………

Datum vyv ěšení:

Po řizovatel: Městský ú řad Strakonice Odbor rozvoje, odd ělení – ú řad územního plánování:

ÚŘEDNÍ OSOBA PO ŘIZOVATELE: Ing. Helena Ondrášková

Vypracoval: Architektonický ateliér ŠT ĚPÁN Žižkova 12 České Bud ějovice zá ří 2011 paré č. ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Zastupitelstvo obce St řelské Hoštice, p říslušné podle § 6 odst.5 písm. c) zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, za použití ustanovení § 43 odst.4 stavebního zákona, § 171 zákona č.500/2004 Sb., správní řád ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, §13 a p řílohy č.7 vyhlášky č.500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti

vydává ÚZEMNÍ PLÁN ST ŘELSKÉ HOŠTICE formou opat ření obecné povahy, v souladu s § 84 odst. 2, písm. a) zákona č.128/2000 Sb., o obcích, v platném zn ění.

1. Textová část územního plánu obsahuje a) vymezení zastav ěného území 3 b) koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 3 c) urbanistická koncepce, v četn ě vymezení zastavitelných ploch, ploch p řestavby a systému sídelní zelen ě 4 d) koncepce ve řejné infrastruktury v četn ě podmínek pro její umis ťování 6 e) koncepce uspo řádání krajiny v četn ě vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ěny jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opat ření, ochranu p řed povodn ěmi, rekreaci, dobývání nerost ů apod. 10 f) stanovení podmínek pro využití ploch z rozdílným způsobem využití, s ur čením p řevažujícího ú čelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, p řípustné využití, nep řípustné využití, pop ř. podmín ěně p řípustné využití t ěchto ploch, stanovení podmínek prostorového uspo řádání, v četn ě základních podmínek ochrany krajinného rázu, (nap ř. výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemk ů v plochách) 24 g) vymezení ve řejn ě prosp ěšných staveb, ve řejn ě prosp ěšných opat ření, staveb a opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám vyvlastnit 37 h) vymezení dalších ve řejn ě prosp ěšných staveb a ve řejn ě prosp ěšných opat ření, pro které lze uplatnit p ředkupní právo 39 i) Vymezení ploch a koridor ů, ve kterých je prov ěř ení zm ěn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lh ůty pro po řízení územní studie, její schválení po řizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územn ě plánovací činnosti 39 j) údaje o po čtu list ů územního plánu a po čtu výkres ů k němu p řipojené grafické části 39

2. Grafická část územního plánu obsahuje Výkres základního člen ění území m ěř .: 1 : 5 000 Hlavní výkres m ěř .: 1 : 5 000 Koncepce dopravní a technické infrastruktury měř .: 1 … 5 000 Výkres VPS, VPO a asanací m ěř .: 1 : 5 000

Architektonický ateliér Št ěpán 2 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

TEXTOVÁ ČÁST

a) vymezení zastav ěného území Pro obec St řelské Hoštice byl v roce 2000 zpracován územní plán sídelního útvaru, v němž byly vymezeny hranice ploch navržených k zastav ění, které doplnily p ůvodní hranici intravilánu. Zastav ěné území je vymezeno v těchto výkresech: - N1 - výkres základního člen ění území - N2 - hlavní výkres - N3 – koncepce dopravní a technické infrastruktury - O1 - koordina ční výkres - O3 - výkres p ředpokládaných zábor ů ZPF b) koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Cílem územn ě plánovací dokumentace je stanovit rozvoj území ve smyslu stabilizace venkovské obce a jejího správního území. Návrh je komplexn ě zpracován pro celé správní území obce St řelské Hoštice v č. místních částí Kozlov nad Otavou, Sedlo u Horaž ďovic a St řelskohoštická Lhota. Stanoví zastav ěné, zastavitelné a nezastavitelné plochy, ke kterým navrhuje regula ční podmínky. Územní plán St řelské Hoštice je vypracován rovnom ěrn ě pro do řešení všech požadavk ů zastav ěného, zastavitelného a nezastavitelného území dle schváleného zadání ze dne 10.6.2009 pod č. usnesení 25. Výsledkem návrhu územního plánu je zcela konkrétní vymezení ploch a koridor ů se zvláštním z řetelem na dopravní infrastrukturu a ekologii. Návrh územního plánu St řelského Hoštice závazn ě vymezuje p ředevším nové plochy - pro bydlení, smíšené obytné, ob čanského vybavení, rekreace, výroby a skladování, veřejných prostranství, plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury, smíšené nezastav ěného území, vodní a vodohospodá řské. Cílem tohoto návrhu je zabezpe čení trvale udržitelného rozvoje obce za p ředpokladu zachování krajinných hodnot území a odpovídajícího m ěř ítka sídelní struktury – zastavitelných ploch. Z hlediska ochrany přírodních hodnot návrh územního plánu pln ě respektuje evropsky významnou lokalitu Kozlovská strá ň a zachovává jedine čnost celého území především historicky založené úpravy toku řeky Otavy, která rozd ěluje řešené, správní území obce na západní a východní část. Aktivní zóna záplavového území řeky Otavy p římo sousedí nebo vymezuje zastav ěné i zastavitelné plochy obce na obou b řezích toku. Návrh ÚP p řebírá a závazn ě vymezuje prvky ÚSES: nadregionální biokoridor v č. ochranné zóny, regionální a lokální biokoridory a lokální biocentra. Územní plán dále řeší systém sídelní zelen ě v zastav ěném území návrhem ve řejných prostranství – ve řejné zelen ě a ochranné zelen ě i uspo řádání volné krajiny vn ě urbanizovaných území (plochy zem ědělské, lesní, vodní, interak ční prvky podél cestní sít ě a vodních tok ů). Z hlediska ochrany kulturních hodnot stanoví územní plán obce v zastav ěném území i zastavitelných plochách takové podmínky využití, aby charakter obce St řelské Hoštice a místních částí Kozlov nad Otavou, Sedlo u Horaž ďovic a St řelskohoštická Lhota zůstal zachován. Respektuje nemovité kulturní památky a památky regionu lidové kultury, archeologická nalezišt ě i drobné památkov ě nechrán ěné stavby ( kapli čky, kamenné a litinové kříže, boží muka), které je nutné chránit. V případ ě jakýchkoliv úprav a zásah ů do jmenovaných objekt ů nebo jejich okolí a archeologických lokalit je nutno postupovat v souladu se zákonem č. 20/1978 Sb. O státní památkové pé či.

Architektonický ateliér Št ěpán 3 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Z hlediska ochrany civiliza čních hodnot návrh územního plánu zachovává a dobudovává dopravní infrastrukturu obce s prioritou výstavby p řeložky silnice I/22 a jejího napojení na zastav ěné území obce. Dále územní plán navrhuje plochy a koridory technické infrastruktury zejména kompletní vodohospodá řské řešení pro obec St řelské Hoštice a místních částí.

c) urbanistická koncepce, v četn ě vymezení zastavitelných ploch, ploch p řestavby a systému sídelní zelen ě Cílem navržené urbanistické koncepce je funk ční i architektonická stabilita obce St řelské Hoštice v č. místních částí Kozlov nad Otavou, Sedlo u Horaž ďovic a St řelskohoštická Lhota ve vysoce kvalitní krajin ě a to p ředevším formou možných investic do stávající i navrhované zástavby v jednotlivých funk čních plochách obce a jejích místních částí, kde jsou navrženy plochy pro výstavbu rodinných dom ů venkovského charakteru. V návrhu ÚP obce St řelské Hoštice se jedná o zp ůsob využití ploch, navazujících na kompaktní obestav ění stávajícího pr ůjezdu silnice I. t řídy a další člen ění navržených obytných a ve řejných prostor ů podél stávající silnice I/22 oboustrann ě ve sm ěru na Strakonice a Horaž ďovice. Je navržena nová koncepce dopravn ě-inženýrského a vodohospodá řského systému, která odleh čí historickému jádru obce a p ředevším stávajícímu pr ůjezdnímu prostoru sou časné silnice I. t ř.. Navržené vedení silnice I/22 je mimo zastav ěné i zastavitelné území obce – v sousedství, na jeho okraji. Tento dopravn ě-inženýrský a vodohospodá řský návrh zkvalitní celkové prost ředí kompaktního zastav ěného území obce, nezatížené hlukem dopravy, které bude mít výrazn ě obytný klidový charakter. Řešení místních částí Kozlov nad Otavou, Sedlo u Horaž ďovic a St řelskohoštická Lhota se v návrhu ÚP týká vnit řní stability, dopravn ě technické obslužnosti a dostavby sou časn ě zastav ěných ploch a to ve funkci trvalého a p řechodného bydlení. Pro zachování tohoto stavu návrh územního plánu vymezuje zastavitelné plochy v přímém sousedství ke stávající zástavb ě.

Přehled a charakteristika navržených zastavitelných ploch a koridor ů technické a dopravní infrastruktury ozna čení Funk ční využití charakteristika B1 – B15 Plochy bydlení Rodinné domy venkovského charakteru. SV1-SV4 Plochy smíšené obytné Venkovské – bydlení s drobnou výrobou a službami OS1 Plochy ob čanského Tělovýchova a spor – rozší ření sportovního areálu vybavení OS2 Plochy ob čanského Tělovýchova a sport – d ětské h řišt ě vybavení RI1-RI2 Plochy rekreace Individuální rekreace VL1 Plochy výroby a skladování Lehká pr ůmyslová výroba, skladování VD1-VD2 Plochy výroby a skladování Drobná řemeslná výroba VZ1-VZ5 Plochy výroby a skladování Zem ědělská výroba VX1 Plochy výroby a skladování Specifické využití – malá vodní elektrárna VX2 Plochy výroby a skladování Specifické využití – bioplynová stanice PV1 – PV7 Plochy ve řejného Obslužné a p ěší komunikace, parkovišt ě, ve řejná zele ň prostranství v zastav ěném území PV8 Plochy ve řejného Úprava pravého b řehu řeky Otavy v prostoru u jezu prostranství PX1 Plochy ve řejného Specifické využití – ochranná zele ň prostranství

Architektonický ateliér Št ěpán 4 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

DS1 Plochy dopravní Silni ční doprava – p řeložka silnice I/22 infrastruktury DS2 Plochy dopravní Silni ční doprava – p řeložka silnice III/02215 u infrastruktury železni ční stanice St řelské Hoštice DS3-DS5 Plochy dopravní Silni ční doprava – místní a ú čelové komunikace infrastruktury v nezastav ěném území DS6 Plochy dopravní Silni ční doprava – cyklostezka z Kozlova nad Otavou na infrastruktury Sv. Annu DS7 Plochy dopravní Silni ční doprava – podchod pod p řeložkou silnice I/22 infrastruktury DZ1 Plochy dopravní Drážní doprava – zdvojkolejn ění trat ě České Bud ějovice infrastruktury - Plze ň T1 Plochy technické Navržené kanaliza ční řady (splašková kanalizace a infrastruktury výtlak) – St řelské Hoštice T2 Plochy technické Navržené kanaliza ční řady (deš ťová kanalizace) – infrastruktury St řelské Hoštice T3 Plochy technické Navržený hlavní vodovodní řady St řelské Hoštice infrastruktury T4 Plochy technické Čistírna odpadních vod – Sedlo u Horaž ďovic infrastruktury T5 Plochy technické Hlavní kanaliza ční řady (splašková kanalizace) – Sedlo infrastruktura u Horaž ďovic T6 Plochy technické Vodojem (AT stanice), vodovod – Sedlo u Horaž ďovic infrastruktura T7 Plochy technické Čistírna odpadních vod – St řelskohoštická Lhota infrastruktury T8 Plochy technické Navržené kanaliza ční řady (jednotná kanalizace) – infrastruktury St řelskohoštická Lhota T9 Plochy technické Hlavní kanaliza ční řady (splašková kanalizace) – Kozlov infrastruktury nad Otavou T10 Plochy technické Základní technická vybavenost pro navržené plochy B8 infrastruktury a RI1 – Kozlov nad Otavou T11 Plochy technické Základní technická vybavenost pro navrženou plochu B1 infrastruktury – St řelské Hoštice T12 Plochy technické Přeložka el. vedení 22 kV – vzdušné vedení infrastruktury severozápadn ě od St řelských Hoštic T13 Plochy technické Přeložka el. vedení 22 kV – kabelové vedení infrastruktury v severozápadní části St řelských Hoštic T14 Plochy technické Koridor pro venkovní vedení VVN 110 kV infrastruktury NZ1 – NZ5 Plochy zem ědělské Navrácení ploch stávajících silnic I/22 a III/02215 do ZPF po vybudování p řeložek NSa Plochy smíšené Asanace a rekultivace bývalého vojenského cvi čišt ě nezastav ěného území W1-W7 Plochy vodní a Vodní plochy vodohospodá řské Wp1 Plochy vodní a Protipovod ňová opat ření – ochranná hrázka – Kozlov vodohospodá řské nad Otavou Wp2 Plochy vodní a Protipovod ňová opat ření – záchytný pr ůleh jihozápadn ě vodohospodá řské od Kozlova nad Otavou Wp3 Plochy vodní a Protipovod ňová opat ření – plochy pro retenci a retardaci vodohospodá řské odtoku – St řelské Hoštice Wp4 Plochy vodní a Protipovod ňová opat ření – reten ční nádrž se stálou vodní vodohospodá řské hladinou – St řelské Hoštice

Architektonický ateliér Št ěpán 5 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

d) koncepce ve řejné infrastruktury v četn ě podmínek pro její umis ťování

Dopravní infrastruktura Poznámka: níže uvedené požadavky (návrhy) na kategorizaci silni ční sít ě (v četn ě pr ůtahových úsek ů a místních komunikací) odpovídají sou časn ě platnému zn ění norem ČSN 73 6101 a 73 6110. V případ ě revize n ěkteré z citovaných norem v dob ě platnosti předkládaného územního plánu se uvedenými kategoriemi rozumí i kategorie p řípadn ě zm ěněné revizí t ěchto norem, pokud jejich parametry budou obdobné (zejména po čty jízdních pruh ů). Silnice I/22 Předm ětem p ředkládaného dopravního návrhu je p řeložka silnice I/22 v celé délce pr ůtahu územím obce St řelské Hoštice. Zám ěr p řeložky silnice I/22 p ředložen nevariantn ě jako závazný a to jako ve řejn ě prosp ěšná stavba a to v parametrech ší řkové kategorie S 9.5/70. Předm ětem návrhu je koridor ší řky 100m pro homogenizaci a koridor ší řky 200m pro nové úseky p řeložek, který je upraven p ři zastav ěném území obce. Návrh p řeložky je v souladu s návrhem Zásad územního rozvoje jiho českého kraje. V dalším stupni projektové dokumentace p řeložky silnice I/22 bude řešeno konkrétní napojení obce St řelské Hoštice, k řížení silnice I/22 se silnicí III/02215 a podchod pod I/22 pro pěší propojení lokality Na malé hlubo čici s obcí. Ostatní silni ční sí ť Předm ětem p ředkládaného dopravního návrhu je p řeložka silnice III/02215 délky cca 1000 m a silnice III/02216 v délce cca 900 m ve St řelskohoštické Lhot ě v nazna čené poloze související s modernizací železni ční trat ě 190 Plze ň – České Bud ějovice (odstran ění dvou úrov ňových železni čních p řejezd ů). P řeložka navržena v parametrech ší řkové kategorie S 7.5/50. Zám ěr p řeložky silnic III/02215 a III/02216 p ředložen nevariantně jako závazný a to jako ve řejn ě prosp ěšná stavba. P ředm ětem návrhu je koridor ší řky 15 m.

Místní komunikace: Nov ě navrhované místní komunikace v rozsahu uvedeném ve výkresové části (vyplývající z urbanistického návrhu a zp řístup ňující plochy tímto návrhem ur čené k zástavb ě) jsou ve řejn ě prosp ěšnými stavbami. Mají charakter obslužných komunikací funk ční skupiny C. Navrženo je vybudovat zásadn ě s ší řkou vozovky 6.0 m mezi obrubami (nejmén ě však 5.5 m) a dopln ěné alespo ň jednostranným chodníkem (v území se souvislou oboustrannou zástavbou s funkcí bydlení rad ěji s chodníkem oboustranným); v místech jednostranného chodníku na opa čné stran ě komunikace bezpe čnostní odstupový pás ší řky (nejmén ě) 0.50 m. Za ve řejn ě prosp ěšnou stavbu nutno považovat i plošné nároky na výstavbu chodník ů a nápravu rozhledových pom ěrů v křižovatkách podél (sou časných) pr ůtahových úsek ů silnic. Konkrétní rozsah je dán požadavky p říslušných norem ( ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací a ČSN 73 6102 – Projektování k řižovatek na silni čních komunikacích); pro jejich konkretizaci nutno zpracovat podrobnou územní studii.

Architektonický ateliér Št ěpán 6 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Železni ční doprava: Za ve řejn ě prosp ěšnou stavbu (v souladu s ÚPnVÚC Strakonicko – písecko a ZÚR) je zdvojkolejn ění železni ční trat ě České Bud ějovice – Plze ň na celém území pr ůtahu obcí. Pro zám ěr navržen koridor (s výjimkou viz níže) ší řky á 10 m od hranice pozemku dráhy na každou stranu.

Technická infrastruktura

Vodní hospodá řství

Zásobování vodou St řelské Hoštice, Kozlov nad Otavou Systém zásobování pitnou vodou z ůstává zachován. Pro část navrhované zástavby bude nutno zřídit AT stanici ve vodojemu – vytvo ření druhého tlakového pásma – v návrhu ÚP je ve výkresové části vyzna čeno navržené rozhraní t ěchto pásem. Vodovodní sí ť je prodloužena k uvažované zástavbě, a je dle možností zokruhována. U stávající sít ě doporu čujeme rekonstruovat poruchové řady.

Sedlo u Horaž ďovic Stávající systém zásobování pitnou vodou z ůstává zachován. Za p ředpokladu dostate čné vydatnost zdroje je vodovodní sí ť prodloužena k uvažované zástavb ě a u pramenní studny bude z řízena akumulace cca 20 m3 (cca 448 m n.m.). V případ ě napojení uvažované zástavby je nutno provést posílení tlaku – AT stanice u akumulace.

St řelskohoštická Lhota – návrh Stávající systém individuálního zásobení se předpokládá zachovat.

Kanalizace St řelské Hoštice, Kozlov nad Otavou Obec St řelské Hoštice a místní část Kozlov má na území sídla vybudovanou kanalizaci a ČOV. Návrhové plochy v ÚP jsou odkanalizovány z převážné části oddílným systémem – nové deš ťové sb ěrače vyúst ěné do místních vodote čí či do Otavy. D ůvodem je kapacita stávající jednotné sít ě a snaha vy řešit vtok balastních vod do kanaliza ční sít ě – lokalita „Na malé hlubo čici“ – vybudování vodní nádrže s reten čním prostorem s navazující úpravou pod navrhovanou p řeložkou (deš ťové zdrže, p řirozený rozliv v ploše apod.), kde do stávající vodote če budou vyúst ěny deš ťové vody z přilehlých ploch nové i stávající zástavby. Následné převedení vod ze stávajícího rybní čka bude provedeno tak, aby se vody z rybní čka nedostaly do kanaliza ční sít ě – nový splaškový sb ěra č, úpravy stávající kanalizace apod). Splaškové vody budou odvád ěny p řevážn ě splaškovou kanalizací napojenou na stávající kanaliza ční sí ť města (navrhované lokality a dosud neodkanalizované lokality – v případ ě nevhodné konfigurace p řes čerpání odpadních vod). Deš ťové vody doporu čujeme v maximální mí ře zasakovat (st řechy), ostatní odvád ět stávající nebo navrhovanou kanalizací, do nejbližšího recipientu, vodní plochy. S ohledem na stá ří kanalizace a použité trubní materiály, doporu čujeme postupnou rekonstrukci nevyhovující části stávající kanaliza ční sít ě.

Architektonický ateliér Št ěpán 7 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Sedlo u Horaž ďovic, St řelskohoštická Lhota Bude dopln ěna a rozší řena stávající kanalizace v obou sídlech k stávající a uvažované zástavb ě v četn ě odleh čení deš ťových vod. Pro čišt ění odpadních vod jsou navrženy ČOV typu stabiliza ční nádrže pod sídlem - v sestav ě: odleh čovací komora – česle – lapák písku – št ěrbinová nádrž nebo septik – stabiliza ční nádrž – m ěř ení odtoku. P ředpokládaná kapacita ČOV: cca 150 EO u obou sídel. Typ čistírny je volen s ohledem na p ředpokládanou nízkou koncentraci zne čišt ění v přivád ěné odpadní vod ě - vysoké procento balastních vod. Významné je rovn ěž provozní hledisko – jednoduchý a nenáro čný provoz tohoto typu ČOV. Odpady z ČOV budou zaúst ěny do místní vodote če a B řezového potoka. Jako alternativní řešení, než dojde k centrálnímu řešení, bude řešeno čišt ění odpadních vod pomocí domovních ČOV (nap ř. septik + zemní filtr, balené mikro čistírny) v kombinaci s jímkami na vyvážení. Domovní ČOV budou dle místních možností zaúst ěny do kanalizace či vodote čí procházejících okolosídla. Toto řešení bude aktuální zejména v případ ě nedostatku finan čních prost ředk ů na centrální řešení. Deš ťové vody doporu čujeme v maximální mí ře zasakovat (střechy), ostatní odvád ět stávající kanalizací, do nejbližšího recipientu, vodní plochy.

Vodní plochy a toky V řešení územního plánu jsou trasy vodote čí a stávající vodní plochy zachovány beze zm ěn – s výjimkou uvažované revitalizace toku viz popis níže. V návrhu ÚP jsou navrženy vodní plochy pro retenci a retardaci odtoku v řešeném území. Jde o vodní plochy od cca 1 do 4 ha. V inunda čním prostoru B řezového potoka je vymezena plocha pro realizaci prvku ÚSES - lokálního biokoridoru č. 46. V rámci tohoto koridoru je navržena revitalizace B řezového potoka. P ři zpracování projektu prvku ÚSES je nutno vypracovat i podrobné technické řešení revitalizace toku s přihlédnutím na vodohospodá řskou situaci – prodloužení doby odtoku běžných vod z území.. Plochy pot řebné pro tuto revitalizaci mohou zasahovat i mimo vymezenou ší řku prvku ÚSES na p řilehlé zem ědělské pozemky ( plochy zem ědělské ZPF orná, ZPF trvalé travní porosty) viz kapitola f stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití. Těmito výše uvedenými zp ůsoby bude zajišt ěno zlepšení odtokových pom ěrů v řešeném území, v četn ě požadavku na zasakování deš ťových vod v rámci jednotlivých ploch parcel v maximální možné mí ře dle místních podmínek. V rámci protipovod ňové ochrany je vymezena plocha pro z řízení ochranné hráze na pravém břehu Otavy nad mostem v St řelských Hošticích se zavázáním do svahu k místní komunikaci. Dále je západn ě nad Kozlovem navrženo z řízení záchytného pr ůlehu pro p řevedení vod z přívalových srážek z přilehlých polních pozemk ů mimo zastav ěnou část. Terénní pr ůleh- záchytný p říkop je zaúst ěn p řes propustek do Otavy – viz výkresová část. V souvislosti s výstavbou ČOV v Sedle a St řelskohoštické Lhot ě je navrženo vybudování stabiliza čních nádrží ČOV.

Zásobování elektrickou energií, teplem a plynem.

Zásobování el. energií St řelské Hoštice, Kozlov nad Otavou, Sedlo u Horaž ďovic a St řelskohoštická Lhota Zásobování el. energií je provedeno p řípojným rozvodem na paprscích ze základní kmenové linky 22 kV Strakonice-Horaž ďovice. St řelskohoštická Lhota a Sedlo u Horaž ďovic jsou zásobeny samostatnou odbo čkou z této linky, kde na paprsku jsou koncové trafostanice z 22 kV na NN. St řelské Hoštice a Kozlov jsou spole čně zásobovány dv ěma odbo čkami

Architektonický ateliér Št ěpán 8 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011 z kmenové linky, kde zoukruhováním je provedena obsluha t ěchto zastav ěných území šesti trafostanicemi z 22 kV na NN. V návrhu územního plánu je respektován koridor pro výstavbu venkovního vedení 110 kV mezi rozvodnami CZ Strakonice – Horaž ďovice (jižní propoj) dle ÚP VÚC Písecko – Strakonicko. V návrh je řešeno napojení zastavitelných ploch na stávající rozvodnou sí ť. St řelské Hoštice a Kozlov nad Otavou V sou časné dob ě je v obci a místní části Kozlov instalováno 10 trafostanic. S ohledem na to, že z těchto trafostanic jsou provedeny napájecí rozvody NN do stávající zástavby, není možno tyto stanice p řemístit aniž by se musely tyto rozvody v obci provést nov ě. Z tohoto d ůvodu budou trafostanice zachovány a jejich výkon částe čně využit i pro plánovanou zástavbu. Sedlo u Horaž ďovic V obci je instalována jedna trafostanice. Tato trafostanice svojí polohou zajistí nár ůst pot řebného p říkonu v oblasti zástavby. St řelskohoštická Lhota V obci je instalována jedna trafostanice. Tato trafostanice svojí polohou zajistí nár ůst pot řebného p říkonu v oblasti zástavby. Zajišt ění elektrické energie pro zástavbu RD na okraji zastav ěného území bude možné ze stávajícího rozvodu NN.

Využití elektrické energie pro vytáp ění není v obci St řelské Hoštice a místních částí není plošn ě uvažováno, pouze jako dopln ěk k ostatním médiím.

Elektroenergetická koncepce je v souladu s pot řebami obcí, snižuje energetickou náro čnost. Budovaná energetická za řízení nesmí mít nežádoucí vliv na životní prost ředí. Budou dodržena ochranná pásma jednotlivých sítí a dodrženy vzdálenosti vedení dle ČSN 73 6005 o prostorovém uspo řádání sítí technického vybavení.

Zásobování teplem a plynem St řelské Hoštice, Kozlov nad Otavou Obec St řelské Hoštice a místní část Kozlov jsou napojeny na plynovodní sí ť. V návrhu ÚP je st ředotlaká plynovodní sí ť rozvedena k navrhované zástavb ě. S ohledem na vývoj cen plynu lze p ředpokládat u nové zástavby možné napojení na plynovodní sí ť, ale v kombinaci s jiným topným mediem (d řevní hmota, biomasa apod.).

Sedlo, St řelskohoštická Lhota Žádná z osad není napojena na plynovodní sí ť. K zásobení teplem jsou využívány kotelny malého výkonu, p řípadn ě lokální topidla, p řevážn ě na pevná paliva. U t ěchto sídel se plynofikace nep ředpokládá. Pro zásobování teplem budou využity obnovitelné zdroje energie, nap ř. d řevní hmota a biomasa. Dále se uvažuje s využitím tepelných čerpadel a solárních kolektor ů.

Nakládání s odpady Územní plán nenavrhuje plochy a jiný zp ůsob řešení sb ěru a t říd ění komunálního odpadu. Tuhý komunální odpad (TKO) je řešen popelnicovým systémem. Ze sídel tento odpad odváží Technické služby m ěsta Blatná na skládku do Hn ěvkova. V řešeném území se nenacházejí žádné registrované skládky TKO. Nádoby na t říd ěný odpad jsou umíst ěny v centrální části všech sídel.

Architektonický ateliér Št ěpán 9 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Nebezpe čný odpad a odpad velkého objemu z domácností lze ukládat na základ ě smluvního vztahu na sb ěrný dv ůr m ěsta Horaž ďovic.

Ob čanské vybavení Návrhem územního plánu se nem ění stávající koncepce ob čanské vybavenosti. Její rozsah je dopln ěn o plochy pot řebné pro tělovýchovu a sport a d ětské h řišt ě.

Ve řejná prostranství Jsou plochy p řístupné každému bez omezení sloužící obecnému užívání bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. V zastav ěném území obce St řelské Hoštice, Kozlov nad Otavou, Sedlo u Horaž ďovic a Střelskohoštická Lhota jsou v grafické části vyzna čeny stávající i navrhované prostory ve řejných prostranství, které zahrnují obslužné a p ěší komunikace, plochy pro dopravu v klidu, plochy ve řejné a ochranné zelen ě. e) koncepce uspo řádání krajiny v četn ě vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ěny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opat ření, ochranu p řed povodn ěmi, rekreaci, dobývání nerost ů a podobn ě

Koncepce uspo řádání krajiny Územní plán pln ě respektuje stávající uspo řádání krajiny. Uspo řádání zastav ěného území obce St řelské Hoštice a jejích místních částí má p řevažující kompaktní charakter zástavby. Územní plán svým návrhem dále rozši řuje zástavbu prakticky po celém obvodu obce a návrh řeší tak, aby tento charakter z ůstal zachován. Pro novou zástavbu jsou využity proluky v zastav ěném území sídel a pozemky t ěsn ě navazující na zastav ěná území obce.

Územní systém ekologické stability Plocha území je cca 2084 ha a zahrnuje katastrální území Kozlov nad Otavou, Sedlo u Horaž ďovic, St řelské Hoštice, St řelskohoštická Lhota.

Systém biocenter a biokoridor ů Pro biocentra a biokoridory je uvedena v tabulkové p říloze charakteristika stanovišt ě. Prostorové parametry, jako jedno z rozhodujících kritérií vymezování LÚSES, jsou výsledkem sou časné úrovn ě poznání p řírodních zákonitostí, a nelze je chápat absolutn ě. V řešeném území jsou prvky všech úrovní – lokální až nadregionální. Část území podél Otavy je sou částí ochranné zóny nadregionálního biokoridoru. Znamená to, že všechny plochy o stupni ekologické stability 3 a více v této ochranné zón ě jsou sou částí nadregionálního bio- koridoru. Nadregionální biokoridor je vždy složený a tvo ří jej osa a ochranná zóna. Ob ě části jsou jeho neoddělitelnou sou částí a po celé ploše koridoru se podporuje tzv. koridorový efekt. Ší ře osy NRBK je stejná jako u regionálního koridoru příslušného typu. Ší ře ochranné zóny je maximáln ě 2 km. Pro vymezování nadregionálního ÚSES platí všech 5 základních kritérií, tj. kritérium rozmanitosti potenciálních p řírodních ekosystém ů, jejich prostorových vztah ů, dodržení nezbytných prostorových parametr ů, zohledn ění aktuálního stavu krajiny a spole čenských limit ů a zám ěrů, p řičemž žádné z nich není možné opomenout. Nadregionální biokoridor zajiš ťuje minimáln ě migra ční trasy bioty. Sou částí nadregionálního biokoridoru se stávají skladebné prvky ÚSES lokálního a regionálního, významné krajinné prvky, zvlášt ě chrán ěná území, kostra ekologické stability a všechny p řírodní i p řírod ě blízké ekosystémy, které jsou lokalizovány v ochranné zón ě biokoridoru. Jejich zahuš ťováním a d ůslednou

Architektonický ateliér Št ěpán 10 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011 ochranou podporujeme tzv. koridorový efekt. P ři trasování nadregionálních biokoridor ů byly využity významné historické migra ční trasy bioty a zárove ň byla zohledn ěna nezbytnost propojování nadregionálních biocenter vyplývající z teorie ÚSES. Nadregionální ÚSES je sou částí národní ekologické sít ě České republiky, je nespornou dálkovou migra ční trasou organism ů p řecházející p řes území České republiky. Tyto trasy propojují v ětšinou dv ě a více podprovincií, nebo jde o koridory podél tok ů s významnou splavovací funkcí a s vysokou biodiverzitou. Severn ě od St řelských Hoštic prochází levým b řehem Otavy regionální bio- koridor, p ři severních hranicích území sem zasahuje velmi malou částí regionální biocentrum.

Biocentra Druhová skladba bioty se bude blížit p řirozené skladb ě odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, u antropicky podmín ěných ekosystém ů též trvalým antropickým podmínkám. Veškeré vedlejší funkce musejí být tomuto cíli pod řízeny. Nepovoluje se zde umis ťování staveb, pobytová rekreace, intenzívní hospodaření a nep řípustné jsou i veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu.

Biokoridory Posláním biokoridor ů je umožnit migraci všech organism ů mezi biocentra, trvalou existenci nelze p ředpokládat. Z t ěchto d ůvod ů se zde p řipouští širší možnosti hospodá řského využití, nevadí ani soub ěžné vedení biokoridor ů s účelovými komunikacemi, rekrea čními trasami a podobn ě. V nezbytných p řípadech je podmín ěně p řípustné povolování liniových staveb, konkrétn ě p říčné k řížení s biokoridorem, vodohospodá řská za řízení, čistírny odpadních vod a podobn ě. Nepovoluje se zde op ět: umis ťování staveb, pobytová rekreace, in- tenzívní hospoda ření a rovn ěž nep řípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu.

Navržené (nefunk ční) prvky Jejich realizace je vázána na spln ění výše zmín ěných zákonných podmínek. Do doby jejich spln ění je zaru čeno právo na stávající využití území. Nelze však p řipustiti takové zm ěny v jejich sou časném využití, které budoucí realizaci ÚSES výrazn ě ztíží nebo dokonce znemožní. Realizace je podmín ěna řešením vlastnických vztah ů v projektu ÚSES, komplexních pozemkových úpravách nebo lesních hospodá řských plánech. Pokud nedojde k dohod ě s vlastníky (jejichž práva na stávající využití jsou chráněna), je jejich omezení možné pouze za t ěchto podmínek: omezení se d ěje ve ve řejném zájmu, omezení se d ěje na základ ě zákona, omezení je výslovn ě uvedeno, omezení je provedeno jen v nezbytném rozsahu, neprokáže-li se, že požadovaného ú čelu nelze dosáhnout jinak, za omezení je poskytnuta náhrada podle procesních pravidel stanovených stavebním zákonem. V p řípad ě ÚSES se poskytuje náhradní pozemek. Proto musejí být regulativy omezeny na zachování stávajících podmínek (využití) = vylu čují se činnosti a zm ěny využití území snižující ekologickou stabilitu lokality. Regulativy jsou vyjád řeny v grafické části územního plánu prost řednictvím vy- mezení jednotlivých prvk ů ÚSES, který byl zpracován oprávn ěnou osobou za dodržení me- todických pokyn ů platných pro jeho konstrukci. Zm ěnu této závazné části ÚPD schvaluje orgán, který schválil p ůvodní územn ě plánovací dokumentaci. P řírodov ědná část (soubor opat ření pro zachování funk čnosti prvku ÚSES, návrh managementu a podobn ě) je uveden jednak v tabulkových p řílohách týkajících se konkrétních prvk ů, jednak v obecné sumarizující podob ě v textové části územního systému ekologické stability.

Architektonický ateliér Št ěpán 11 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Tabulky prvk ů ÚSES 1 = LBC vložené do osy NBK– Kozlovská Strá ň (sou část nadregionálního Plocha: č biokoridoru) - funk ní 5,02 ha Charakteristika: Kontaktní biocentrum spole čenstev mokrých řad a omezených řad na vápenci tvo ří niva Otavy a p řilehlá vysoká slunná strá ň na jejím okraji. Návrh opat ření: Návrh opat ření: Asanovat založenou SM kulturu, naopak BO porost je jako na stanovišti pravd ěpodobn ě p řirozený možno ve stávajícím rozsahu ponechat. Výsadbu dřevin dále nerozši řovat. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charakter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpořit p řirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přim ěřené mí ře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom ů.

2 = RBK– Kozlovská Strá ň (sou část nadregionálního biokoridoru) - Plocha: č č ě č č č áste n funk ní, nefunk ní ást = navržená 2.40 ha Charakteristika: Biokoridor tvo ří v S části strán ě ve svahu nad nivou Otavy a sm ěrem k J pozemky polí ve svazích okraje vrchoviny Z od Kozlova. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

3 = osa NBK– Otava pod Horaž ďovicemi- funk ční Plocha: 9,46 ha Charakteristika: Biokoridor tvo ří tok Otavy s p řilehlým pásem b řehových porost ů a nivních luk v úseku pod Horaž ďovicemi. Návrh opat ření: V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charak- ter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích dřevin.

4 = LBC vložené do osy NBK– Nad Kozlovem (sou část nadregionálního Plocha: č biokoridoru) - funk ní 22,62 ha Charakteristika: Biocentrum tvo ří niva Otavy s hlavním tokem, slepým ramenem a pozemky luk severn ě od Kozlova nad Otavou Návrh opat ření: Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez d řevinných nálet ů.

5 = osa NBK– Otava u St řelských Hoštic – funk ční Plocha: 9,26 ha Charakteristika: Biokoridor tvo ří niva Otavy u St řelských Hoštic - tok a náhon s p řilehlým pásem b řehových porost ů a okolní nivní louky Návrh opat ření: V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charak- ter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích dřevin.

Architektonický ateliér Št ěpán 12 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

6 = LBC vložené do osy NBK– Za Kostelem (sou část nadregionálního Plocha: č biokoridoru) - funk ní 4.21 ha Charakteristika: Biocentrum tvo ří lužní porosty podél toku Otavy, náhonu a ve vyšším svahu nad náhonem na okraji St řelských Hoštic Návrh opat ření: V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charak- ter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přim ěřené mí ře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom ů.

7 = osa NBK– Otava pod St řelskými Hošicemi - funk ční Plocha: 4,64 ha Charakteristika: Biokoridor tvo ří niva Otavy pod St řelskými Hošticemi - tok s p řilehlým pásem b řehových porost ů a okolní nivní louky. Návrh opat ření: V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charak- ter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přim ěřené mí ře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom ů..

8 = LBC vložené do osy NBK– Pod Kozlovem (sou část nadregionálního Plocha: č biokoridoru) - funk ní 9,57 ha Charakteristika: Biocentrum tvo ří místy pe řejnatý tok Otavy s bohatým doprovodným pásem břehových porost ů a p řilehlé nivní louky. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

9 = osa NBK– Otava nad Horním Po říčí - funk ční Plocha: 3,58 ha Charakteristika: Biokoridor tvo ří niva Otavy u Horního Po říčí, resp. tok s p řilehlým pásem břehových porost ů a okolní nivní louky a dále pás lesních porost ů ve svahu nad tokem Návrh opat ření: V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charak- ter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích dřevin.

10 = LBC vložené do osy NBK– Na tabulkách (sou část nadregionálního Plocha: biokoridoru) - funk ční 1,43 ha

Charakteristika: Kontaktní biocentrum spole čenstev mokrých a normálních řad tvo ří údolní zá řez toku Dvorského potoka s luhem i mezofilními lesy ve svazích a úsek otavské nivy v ústí potoka. Návrh opat ření: V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charak- ter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích dřevin.

Architektonický ateliér Št ěpán 13 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

11 = osa NBK– Lipovka - funk ční Plocha: 2,89 ha Charakteristika: Biokoridor tvo ří okrajový pás lesního porostu ve svazích na okraji vrchoviny SSV od Kladrub. Návrh opat ření: V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charak- ter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích dřevin.

12 = LBK– Na Tabulkách (sou část nadregionálního biokoridoru) – Plocha: č č ě č č č áste n funk ní, nefunk ní ást (navržená) 2,97 ha

Charakteristika: Biokoridor sleduje okraje lesních remíz ů s propojením po orné p ůdě a přechází hráz Kozlovského rybníka v pahorkatin ě JV od Kozlova. Návrh opat ření: Na základ ě projektu zahrnujícího posouzení stability hráze provést postupnou dosadbu porostu vhodnými dlouhov ěkými d řevinami (DB, LP, JV, JS, JL). Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

13 = LBC– Radobi čky (sou část nadregionálního biokoridoru) - funk ční Plocha: 2,70 ha Charakteristika: Biocentrum tvo ří skupiny zelen ě zar ůstající kamenitá lada mezi pozemky polí při plochém temeni vyvýšeniny v pahorkatin ě jižn ě od Kozlova. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG. Použita by měla být sadba odrostk ů výše nejmén ě 1 m, s dostate čně velkým ko řenovým systémem. Po- sta čující jsou prostoko řenné sazenice, mohou být ale i balové. možno sušit p řirozeným zp ůsobem na míst ě (mimo ruderální partie).

14 = LBK – Dlouhé hory (sou část nadregionálního biokoridoru) – Plocha: č nefunk ní (navržený) 0,53 ha Charakteristika: Biokoridor sleduje protáhlý balvanitý h řeben a dále lokalitu travnaté meze s krátkým propojením po orné v pahorkatin ě SZ od Kladrub. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG

15 = LBK– Ve řechovský potok (sou část nadregionálního biokoridoru) - Plocha: č funk ní 8,05 ha Charakteristika: Biokoridor tvo ří užší niva přirozeného toku Ve řechovského potoka nad ústím do Otavy s lužními porosty a mokrými loukami v m ělkém zá řezu ve dn ě pozvolného údolí pahorkatiny. Návrh opat ření: Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez d řevinných nálet ů.

Architektonický ateliér Št ěpán 14 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

16 = LBC– Na Ve řechovském potoce - funk ční Plocha: 3,09 ha Charakteristika: Biocentrum tvo ří niva Ve řechovského potoka ve výrazn ějším, nehlubokém terénním zá řezu. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG. Použita by měla být sadba odrostk ů výše nejmén ě 1 m, s dostate čně velkým ko řenovým systémem. Po- sta čující jsou prostoko řenné sazenice, mohou být ale i balové.

17 = LBK – Nad potokem - funk ční Plocha: 0,26 ha Charakteristika: Velmi malá část biokoridoru na hran ě poto ční deprese s ladní travinobylinnou i d řevinnou vegetací. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

18 = LBK – Na viš ňové - částe čně funk ční, nefunk ční část (navržená) Plocha: 5,90 ha Charakteristika: Biokoridor tvo ří širší bažinatá údolnice podél drobného toku pod rybníkem Opáleným zarostlá pestrou bylinnou a k řovinnou vegetací. Návrh opat ření: Porosty lužních k řovin ponechat p řirozené sukcesi. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

19 = RBK – Nad Otavou (sou část nadregionálního biokoridoru) - funk ční Plocha: 1,42 ha Charakteristika: Funk ční část regionálního biokoridoru, která je sou částí nadregionálního biokoridoru. Ladní vegetace blízko Otavy a okraj lesního porostu. Návrh opat ření: Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit par- tie bez d řevinných nálet ů.

20 = RBK – Na hranicích – nefuk ční (navržená) Plocha: 0,76 ha Charakteristika: Nefunk ční část regionálního biokoridoru p řes zem ědělské pozemky – tato část již není sou částí nadregionálního biokoridoru. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

21 = RBC – Kacle - funk ční Plocha: 0,40 ha

Architektonický ateliér Št ěpán 15 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Charakteristika: Regionální biocentrum zasahující malou okrajovou částí do území okresu. Do území zasahuje pouze úzký pás na okraji lokality xerotermních trávník ů a lad kolem vápencové vyvýšeniny Na Hrádku. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

22 = RBK – Na Hradcích – nefunk ční (navržená) Plocha: 1,74 ha Charakteristika: Biokoridor prochází v krátkém úseku ve V části kulturním lesním porostem, v Z části pás pozemku louky v pahorkatin ě SV od Horaž ďovic. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

23 = LBC vložené do RBK – Na Hradcích - funk ční Plocha: 3,67 ha Charakteristika: Biocentrum tvo ří kulturní p řevážn ě smrkoborové lesní porosty na okraji lesního komplexu v ploché pahorkatin ě S od St řelských Hoštic. Návrh opat ření: V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charak- ter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích dřevin.

24 = RBK – Na Drahách - funk ční Plocha: 6,30 ha Charakteristika: Biokoridor prochází kulturními lesními porosty p ři okraji komplexu Zádušního lesa v ploché pahorkatin ě SZ od St řelských Hoštic. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

25 = LBC vložené do RBK – Za Dominkou - funk ční Plocha: 3,76 ha Charakteristika: Biocentrum tvo ří starší lesní porost v mírn ě zvln ěném terénu pahorkatiny SZ od St řelských Hoštic. Návrh opat ření: V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charak- ter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích dřevin

26 = RBK – Skalnice – nefunk ční (navržená) Plocha: 2,77 ha

Architektonický ateliér Št ěpán 16 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Charakteristika: Trasa biokoridoru je vedena pozemky orné p ůdy, ve st řední části kosená kulturní louka v ploché pahorkatin ě SZ od St řelských Hoštic. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

27 = LBC vložené do RBK – Na Raj čuru - funk ční Plocha: 4,14 ha Charakteristika: Biocentrum tvo ří dva lesní remízy odd ělené pozemkem orné p ůdy p ři temeni ploché vyvýšeniny severn ě od St řelských Hoštic. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

28 = RBK – Na Raj čů ru – nefunk ční (navržený) Plocha: 2,01 ha Charakteristika: Trasa biokoridoru je vedena pozemky orné p ůdy podél polních cest v ploché pahorkatin ě S od St řelských Hoštic. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

29 = LBC vložené do RBK – V Dehetníku - funk ční Plocha: 2,97 ha Charakteristika: Biocentrum tvo ří lesní remíz p ři temeni ploché vyvýšeniny v ploché pahorkatin ě SV od St řelských Hoštic. Návrh opat ření: V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charak- ter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích dřevin.

30 = RBK – Na Novém – nefunk ční (navržený) Plocha: 3,17 ha Charakteristika: Trasa biokoridoru je vedena pozemky orné p ůdy, ve st řední části kosená kulturní až polokulturní louka v ploché pahorkatin ě SV od St řelských Hoštic. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG

31 = LBC vložené do RBK – Na Novém – funk ční Plocha: 0,48 ha Charakteristika: Část navrženého biocentra v trase RBK na orné p ůdě ve svahu vyvýšeniny S od osady Zadní Hoštice. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

Architektonický ateliér Št ěpán 17 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

32 = LBK – U Chaloupky - funk ční Plocha: 2,08 ha Charakteristika: Trasa biokoridoru prochází p řevážn ě smrkoborovými lesními porosty v komplexu Zádušního lesa v ploché pahorkatin ě S od St řelských Hoštic. Návrh opat ření: V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charak- ter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích dřevin.

33 = LBC – U Chaloupky - funk ční Plocha: 4,07 ha Charakteristika: Biocentrum tvo ří jehli čnaté i listnaté skupiny v lesním komplexu v mírn ě zvln ěné pahorkatin ě S od St řelských Hoštic. Návrh opat ření: V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charak- ter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích dřevin.

34 = LBK – Zádušní les částe čně funk ční, nefunk ční část (navržená) Plocha: 3,77 ha Charakteristika: Trasa biokoridoru prochází kulturními p řevážn ě smrkoborovými lesními porosty v komplexu Zádušního lesa v ploché pahorkatin ě S od St řelských Hoštic. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

35 = LBK – Lavi čky - funk ční Plocha: 1,44 ha Charakteristika: Trasa biokoridoru prochází kulturními p řevážn ě smrkoborovými lesními porosty v komplexu Zádušního lesa v ploché pahorkatin ě S od St řelských Hoštic. Návrh opat ření: V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charak- ter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích dřevin..

36 = LBC – Na Skalách -funk ční Plocha: 5,30 ha Charakteristika: Kontaktní biocentrum spole čenstev mokrých a normálních řad tvo ří lesní porost na svazích vyvýšeniny v pahorkatin ě JZ od Me čichova a p řilehlý úsek nivy Brložského potoka. Návrh opat ření: V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p řirozený charakter porost ů dle SLT. Stávající listná če udržovat do vysokého v ěku p řevážn ě jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat řeními podpo řit p řirozenou obnovu žádoucích dřevin.

Architektonický ateliér Št ěpán 18 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

37 = LBK – Kališt ě - částe čně funk ční, nefunk ční část (navržená) Plocha: 3,99 ha Charakteristika: Biokoridor sleduje okraje p řevážn ě BO remíz ů, drobné lokality slunných lad a suchých polokulturních luk a travnatých mezí v pahorkatin ě S od St řelskohoštické Lhoty. Návrh opat ření: V úseku pozemk ů lad obnova p řirozených pestrých subxerotermních spole čenstev obnovou jednose čného hospoda ření.

38 = LBC – V Struhách – nefunk ční (navržená) Plocha: 4,76 ha Charakteristika: Biocentrum tvo ří partie travnatých a k řovinatých lad vše svahu a p ři temeni plochého h řebene v pahorkatin ě SZ od obce Sedlo. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

39 = LBK – K řížný vrch - částe čně funk ční, nefunkční část (navržená) Plocha: 2,54 ha Charakteristika: Biokoridor sleduje okrajové i vnit řní partie p řevážn ě BO remíz ů p ři balvanitých temenech vyvýšenin pahorkatiny S od obce Sedlo. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

40 = LBC – K řížný vrch –nefunk ční (navržená) Plocha: 3,46 ha Charakteristika: LBC na orné p ůdě severn ě od Sedla. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

41 = LBK – K řížný vrch - částe čně funk ční, nefunk ční část (navržená) Plocha: 2,99 ha Charakteristika: Biokoridor sleduje okrajové i vnit řní partie p řevážn ě BO remíz ů p ři balvanitých temenech vyvýšenin pahorkatiny S od obce Sedlo. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

42 = LBC – U Drastavníka - funk ční Plocha: 0,98 ha Charakteristika: Biocentrum tvo ří t ři drobné rybníky v ploché údolnici mezi pozemky kulturních luk i polí v pahorkatin ě SZ od Mnichova. Návrh opat ření: Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

Architektonický ateliér Št ěpán 19 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

43 = LBK – Jarošov – nefunk ční (navržený) Plocha: 1,85 ha Charakteristika: Trasa LBK sleduje upravený drobný p řítok B řezového potoka v ploché údolnici pahorkatiny SZZ od Mnichova. Návrh opat ření: Revitalizace vodote če. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

44 = LBK – B řezový potok pod St řelskohoštickou Lhotou – nefunk ční Plocha: (navržený) 1,77 ha Charakteristika: Biokoridor tvo ří tok B řezového potoka v širší niv ě plochého údolí p řevážn ě mezi pozemky polí v pahorkatin ě SZ od St řelskohoštické Lhoty. Návrh opat ření: Revitalizace vodote če. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

45 = LBC – Za Potokem - funk ční Plocha: 3,71 ha Charakteristika: Biocentrum tvo ří dv ě vodní plochy a lokality mokrých luk na okraji místní části St řelskohoštická Lhota v niv ě B řezového potoka . Návrh opat ření: Vodní nádrže využívat extenzivním zp ůsobem. Zvolit druhov ě vhodné a po četn ě p řim ěř ené rybí osádky tak, aby chov nebyl zdrojem eutrofizace vod a ni čení bylinných břehových porost ů. Provád ět ob časné letn ění nádrže.

46 = LBK – B řezový potok nad St řel.Lhotou – nefunk ční (navržený) Plocha: 9,12 ha Charakteristika: Biokoridor tvo ří tok B řezového potoka v širší travnaté niv ě plochého údolí v pahorkatin ě SZ od St řelskohoštické Lhoty. Návrh opat ření: Revitalizace vodote če. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup ůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG.

Interak ční prvky Krom ě biocenter a biokoridor ů jsou základními skladebnými částmi ÚSES na lokální úrovni i interak ční prvky, což jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová spole čenstva, vytvá řející existen ční podmínky rostlinám a živo čich ům a významn ě ovliv ňující fungování ekosystém ů kulturní krajiny. V místním územním systému ekologické stability zprost ředkovávají interak ční prvky p říznivé p ůsobení biocenter a bioko- ridor ů na okolní, ekologicky mén ě stabilní krajinu. Interak ční prvky jsou sou částí ekologické niky r ůzných druh ů organism ů, které jsou zapojeny do potravních řetězc ů i okolních, ekolo- gicky mén ě stabilních spole čenstev. Slouží jim jako potravní základna, místo úkrytu a rozmnožování. P řispívají ke vzniku bohatší a rozmanit ější sít ě potravních vazeb v krajin ě a tím podmi ňují vznik regula čních mechanism ů, zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny. V řešeném území jsou vymezeny následující interak ční prvky:

Architektonický ateliér Št ěpán 20 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Interak ční prvky stávající Ozna čení Název Charakteristika A U Chaloupky Lesní porost p řirozeného charakteru v ploché zamok řené údolnici na okraji rozsáhlejšího komplexu. Vysoký r ůznov ěký porost s p řev. DB, v nejvlh čích spodních partiích OL, dále místy vtroušen JS, JV, KL, BK, JR, SM. V podrostu se objevuje STH, BC, OSK, MAL, místy i JL, JS, SM, BK, (LP, BR). B U trati Stinný r ůznov ěký BK porost ve svahu na okraji lesního komplexu. Sporadické nevyvinuté bylinné patro. Ve spodní části svahu skupina se SM a DBC. C U trati Lesní skupina ve vlhké ploché úžlabin ě na okraji lesního komlexu. V porostu je zastoupen JS, JV, BR, DB, SM, BO, LP, OL, KL, v podrostu JR, MAL, KL, DB, JS, BH, travnaté bylinné patro. D Pustý rybník Vodní plocha s úzkým pásem b řehových porost ů, místy vyšší OL, TR, VRK, BR. B řehy místy v úzkém pásu zarostlé Typha lat. Podél p řítoku široký pás vysokých TPC, podrost BC. E Za dominkou Travnaté balvanité výchozy mezi pozemky polí. Ojedin ěle k řoviny RZ, TRN, BH, BC a BO, degra- dující spole čenstva subxerotermních trávník ů a lem ů. Menší skupina DB, místy s JR, BR, ke ře TRN, RZ, BH. F V Dehetníku Lokalita slunných kamenitých lad p ři temeni oblé vyvýšeniny, degradovaná spole čenstva slunných lem ů, ojed. ke ře RZ, BH. V okolí orná p ůda. G V Dehetníku Lesní remíz s kulturním, p řevážn ě borovým porostem, jen v malé mí ře, čast ěji p ři okraji remízu vtroušeny listná če, zejména DB a BR, ojedin ěle i další druhy. H Slatina Větší vodní plocha v ploché široké údolnici mezi pozemky polí. Po S stran ě úzké, jinde širší litorální pásmo s vegetací charakteru rákosiny s dominancí Glyceria max. a Typha lat., sm ěrem k poli ruderalizace. Ch – L V trávní čkách Několik lokalit travnatých lad podél oblého protáhlého h řebene a v jeho S svahu s výchozy geolo- gického podloží. Místy sukcese k řovin RZ, TRN, BC, HH, BH i mladé BO. M + R Ve řechovský Přirozený tok ve výrazn ějším, nehlubokém terénním potok zá řezu, úzká niva s lužním porostem s p řevl. OL a VRK, místy zastoupen TPC, JS, ojedin ěle DB, KL, křoviny BC, VRX i OLS. Bylinná vegetace charakteru spole čenstev svazu Phalar., resp. p řevaha

Architektonický ateliér Št ěpán 21 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Interak ční prvky stávající Ozna čení Název Charakteristika druhov ě chudých porost ů Phalaris, místy i partie se zastoupoením b ěžných druh ů luh ů podsvazu Aln.gl.- inc. N U Novotných hory Pás zelen ě v ploché údolnici a podél polní cesty ve zvln ěném terénu na okraji pahorkatiny. Porost vysokých TPC, ojed. VRK, BR, DB, OL, podrost BC, místy i RZ, KRO, TRN, HH, nitrofilní bylinná vegetace. O Radobi čky Travnatá, balvanitá, druhov ě chudá lada s degradovanými spole čenstvy suchých trávník ů. Ojed. ke ře TRN, RZ, BC. P – Q Kozlovský Rybník v ploché sníženin ě mírn ě zvln ěné pahorkatiny. rybník Podél b řeh ů místy hustý pás porostu mladších BR, JIV, VR, OS, k řovin LIS, TRN, BC, RZ, HH. S Skalnice Rozsáhlá travnatá a k řovinatá lada bývalého vojenského cvi čišt ě v členitém terénu mírného svahu nad tokem Otavy. T Lipovka Úzká niva Dvorského potoka ve svazích na okraji pahorkatiny. Kolem p řirozené vodote če lužní porosty s vyššími OL, místy s DB, BR, VRK, v niv ě drobného ob časného p řítoku Otavy. V podrostu OSK, STH, KRO, OL, BH. V bylinném pat ře p řevládá ost řice třesticovitá, spol. podsvazu Aln. gl. – inc. U Na klínu Skalní výchoz tvo řící vyvýšeninu mezi pozemky polí. Místy řídce porostlý mladšími BO, porůznu i BR, OS, JIV, ojed. DB, místy ke ře RZ, JAM, BC. Pestrá bylinná vegetace spol. svazu Koel. - Phleion a Hyp. - Scler. V Z části místy ruderální partie a drobná skládka. V Lipno Vodní plocha ve dn ě ploché široké sníženiny, podél břeh ů pás litorální vegetace charakterem rákosiny s převahou Phalaris a Typha lat., ostr ůvky spole čenstev ost řic. V údolnicích podél p řítok ů i okolních b řeh ů pás extenzivních polop řirozených luk, v mokrých částech s extenzivním využitím se spole čenstvy podsvazu Calthenion. W Za vrchem Lokalita slunných kamenitých lad p ři temeni oblé vyvýšeniny, degradovaná spole čenstva slunných lem ů, ojed. ke ře RZ, BH. V okolí orná p ůda. X VLibinách Vlhká až mokrá úžlabina zarostlá nepravideln ě kosenou, ve vlh čích částech nekosenou p řirozenou lu ční vegetací spole čenstev podsvazu Calthenion a Filipendulenion, místy porosty ostr ůvky ost řic svazu Caric.grac. a porosty Phragmites.

Architektonický ateliér Št ěpán 22 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Interak ční prvky navržené Ozna čení Název Charakteristika A Na Vlkov ě Vypracovat projekty prvk ů ÚSES, které zohlední veškeré polích biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalit ě. Výsadba autochtonních d řevin podle p říslušné STG. Použita by m ěla být B Roudnice sadba odrostk ů výše nejméně 1 m, s dostate čně velkým ko řeno- C V trávní čkách vým systémem. Posta čující jsou prostoko řenné sazenice, mohou ě D Za dominkou být ale i balové. Nejvhodn jším obdobím pro realizaci výsadeb je podzim nebo časné jaro. Všechny sazenice musejí být vysazeny E St řelské Hoštice do jamek, jejichž objem je dostate čný pro p řirozené rozmíst ění ř ě ř ě ů F Dlouhá hora ko enového systému. Statické zajišt ní je ide ální d ev nými k ly. Proti suchu, konkurenci plevel ů, ohryzu, vytloukání zv ěř í, v ětru a ř G V ho epném slune ční radiaci je t řeba vysazovance chránit. Proti konkuren č- H Nad potokem ním rostlinám a vysychání se používá kryt ko řenové mísy tvo- řený k ůrovým mul čem tlouš ťky dosta čující pro zamezení r ůstu Ch K potoku plevelů (vrstva 100 - 150 mm) nebo mul čovací plachetka z bio- I Na velkém textílie o rozměru 0,65 x 0,65 m. Klade se na povrch ko řenové mísy a upev ňuje vhodným místním materiálem (nap říklad J Zadní Hoštice kameny). Mul čovací materiál se nepřihrnuje až ke kmínku. Proti K St řelskohoštický okusu se kmeny obalují drátěným pletivem nebo jutovým pásem, potok který rovněž poskytuje ú činnou ochranu sazenice p řed nep říz- nivým vlivem slune čního zá ření. D řeviny vyžadují v prvých le- L Na klínu tech po výsadb ě odborný dohled, protože často reagují na M K Lipnu specifické poměry nového stanovišt ě negativn ě – dochází ke ř ů ě N V libinách ke ovému r stu, jednostranným deformacím kosterních v tví, po- stupnému krnění, vícekmennému r ůstu či projev ům hyperplastie, O Na Sedlecku deformacím terminálu a podobným poruchám r ůstu, které dokáže č ě č ě P Za humny odborník v as odhalit a z v tší míry potla it správn zvoleným typem řezu. Tímto zp ůsobem lze p ředejít v ětšímu propadu výsa- ř Q K ížný vrch deb. R Sedlo u Horaž ďovic

Prostupnost krajiny Stávající koncepce systému ú čelových cest v krajin ě v četn ě p ěších cest (turistické stezky) z ůstává zachována. Návrhem je upravena cykloturistická stezka z Kozlova nad Otavou na Sv. Annu a dále do Horaž ďovic.

Protierozní opat ření ÚP St řelské Hoštice nevymezuje žádné plochy pro návrh protierozních opat ření.

Opat ření proti povodním V ÚP St řelské Hoštice jsou navržena opat ření proti povodním viz vodohospodá řská část ÚP. Vyhlášená záplavová území Q 100 řeky Otavy a vyhlášená aktivní zóna jsou územním plánem respektovány.

Architektonický ateliér Št ěpán 23 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Koncepce rekrea čního využívání krajiny Koncepce stávajícího rekrea čního a sportovního využití krajiny (turistika, cykloturistika) se územním plánem St řelské Hoštice nem ění.

Dobývání nerost ů Územní plán nevymezuje žádné plochy pro dobývání nerost ů, ani plochy pro jejich technické zázemí

f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití s ur čením p řevažujícího ú čelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, p řípustné využití, nep řípustné využití, pop řípad ě podmín ěně p řípustné využití t ěchto ploch, stanovení podmínek prostorového uspo řádání, v četn ě základních podmínek ochrany krajinného rázu (nap ř. výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemk ů v plochách) Plochy s rozdílným zp ůsobem využití pokrývají beze zbytku a jednozna čně celé řešené území a jsou v grafické části odlišeny barvou. Navržené zastavitelné plochy jsou odlišeny barvou a kódem. V územním plánu jsou rozlišeny následující plochy s rozdílným zp ůsobem využití Plochy bydlení • rodinné domy venkovského charakteru Plochy smíšené obytné • venkovské – bydlení s drobnou výrobou a službami Plochy ob čanského vybavení • ve řejná infrastruktura, drobná komer ční činnost Plochy ob čanského vybavení • se specifickým využitím – škola v přírod ě Plochy ob čanského vybavení • tělovýchova a sport Plochy rekreace • individuální rekreace Plochy rekreace • samostatné zahrady, zahrádkové osady Plochy výroby a skladování • lehká pr ůmyslová výroba a skladování Plochy výroby a skladování • drobná a řemeslná výroba a skladování Plochy výroby a skladování • zem ědělská výroba Plochy výroby a skladování • specifické využití Plochy ve řejných prostranství • obslužné a p ěší komunikace, parkovišt ě, ve řejná zele ň v zastav ěném území Plochy dopravní infrastruktury • silni ční doprava – silnice I. t řídy

Architektonický ateliér Št ěpán 24 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

• silni ční doprava – silnice III. t řídy • silni ční doprava – místní a ú čelové komunikace v nezastav ěném území • drážní doprava Plochy technické infrastruktury • plochy technické infrastruktury Plochy zem ědělské • ZPF – orná • ZPF - trvalé travní porosty Plochy smíšené nezastav ěného území • pozemky p řirozených p řírod ě blízkých ekosystém ů • asanace a rekultivace bývalého vojenského cvi čišt ě Plochy vodní a vodohospodá řské • vodní plochy a toky • protipovod ňová opat ření • zamok řené pozemky Plochy lesní • plochy lesní

Podmínky využití funkčních ploch řešených územním plánem St řelské Hoštice

• Plochy bydlení – rodinné domy venkovského charakteru Hlavní využití Bydlení v individuálních rodinných domech venkovského charakteru, které zajiš ťují podmínky pro bydlení v kvalitním prost ředí, umož ňují nerušený a bezpe čný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost ve řejných prostranství a ob čanského vybavení. Přípustné využití ,zřizovat a provozovat na tomto území stavby pro bydlení venkovského charakteru ־ které mají odpovídající zázemí užitkové zahrady s možností chovu drobného domácího zví řectva pro vlastní pot řebu možnost výstavby dopl ňkového objektu pro zajišt ění údržby zahrady, pergoly, bazény ־ parkovací stání, odstavná stání a garáže pro pot řeby vyvolané p řípustným a ־ podmín ěně p řípustným využitím území zřizovat a provozovat objekty ob čanského vybavení (malá prodejna) a služeb ־ nevýrobního charakteru (nap ř. krej čí, kade řnictví, oprava obuvi apod.), které svým charakterem nebude narušovat obytnou funkci. Zastav ěná plocha t ěchto objekt ů bude menší než polovina zastav ěné plochy objektu bydlení. v částech obytných ploch B3 zasažených nadlimitním hlukem ze stávající silnice I/22 ־ je uvedené hlavní a p řípustné využití pouze podmín ěně p řípustné a to za níže uvedených podmínek Podmín ěně p řípustné využití v částech ploch B3 p řiléhajících ke stávající silnici I. t řídy je umožn ěna výstavba ־ v souladu s uvedeným funk čním využitím pouze za podmínky, že v územním resp. stavebním řízení bude prokázáno spln ění hygienických limit ů z hlediska hluku z uvedené silnice. Tato podmínka je stanovena do doby realizace p řeložky silnice I/22 zřizovat a provozovat za řízení pro drobnou podnikatelskou činnost ( nevýrobní ־ služby), která svým charakterem nesmí narušovat obytnou funkci nad zákonem

Architektonický ateliér Št ěpán 25 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

stanovené limity, bez negativního vlivu na bydlení, tyto nesmí zhoršovat kvalitu obytného prost ředí a pohodu bydlení Nep řípustné využití ,jsou veškeré činnosti (v četn ě za řízení chovatelských, p ěstitelských), které zat ěžují ־ nebo p řekra čují stupe ň zát ěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a p říslušnými hygienickými normami stavby pro výrobu ־ velkokapacitní stavby ob čanského vybavení ־ velkokapacitní stavby pro dopravu ־ velkokapacitní stavby technického vybavení ־ Stanovení podmínek prostorového uspo řádání v četn ě podmínek ochrany krajinného rázu zastav ěná plocha pozemku do 35% plochy parcely, v četn ě zpevn ěných ploch ־ výškové uspo řádání 2 NP s podkrovím se zast řešením formou sedlové, valbové a ־ polovalbové st řechy s hřebenem v podélné ose stavby, sklony st řech v rozmezí 27-45° provedení staveb v tradi ční hmotové i materiálové skladb ě, tak aby vzhledový ־ charakter obce z ůstal zachován optimální plocha parcely 900 m2 ־

• Plochy smíšené obytné - venkovské – bydlení s drobnou výrobou a službami

Hlavní využití Bydlení s možností výstavby objekt ů pro ob čanské vybavení a podnikatelské aktivity vesnického charakteru s výjimkou umis ťování staveb a za řízení, které snižují kvalitu prost ředí v této ploše. Přípustné využití - objekty, které mohou obsahovat byty a provozovny v souladu s provozováním funkce hlavní - za řízení pro drobnou podnikatelskou činnost, která svým charakterem nesmí narušovat obytnou funkci nad zákonem stanovené limity - zpevn ěné plochy pro p ěší, parkovací stání, odstavná stání a garáže pro pot řeby vyvolané p řípustným využitím území - v ploše SV3 s p ředpokladem zát ěže nadlimitním hlukem je funkce bydlení pouze podmín ěně p řípustné a to za níže uvedených podmínek Podmín ěně p řípustné využití - v ploše SV3 je umožn ěna obytná výstavba pouze za podmínky, že v územním resp. stavebním řízení bude prokázáno, že nebudou p řekro čeny max p řípustné hladiny hluku v chrán ěných vnit řních i venkovních prostorech staveb. Investor bude muset prokázat, že budou dodrženy limity hluku z přeložky silnice I/22 Nep řípustné využití - jsou veškeré činnosti (v četn ě za řízení chovatelských, p ěstitelských), které zat ěžují, nebo p řekra čují stupe ň zát ěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a p říslušnými hygienickými normami - velkokapacitní stavby pro výrobu a skladování - velkokapacitní stavby ob čanského vybavení - velkokapacitní stavby pro dopravu - velkokapacitní stavby technického vybavení

Architektonický ateliér Št ěpán 26 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Stanovení podmínek prostorového uspo řádání v četn ě podmínek ochrany krajinného rázu - objekty smíšené zástavby budou svými proporcemi, celkovým vzhledem shodné nebo architektonicky úm ěrné charakteru p ůvodní okolní zástavby

• Plochy ob čanského vybavení – ve řejná infrastruktura , drobná komer ční činnost Hlavní využití Plochy pro výstavbu objekt ů ob čanského vybavení (ve řejné infrastruktury, malých komer čních za řízení) zajiš ťující p řim ěř ené umíst ění, dostupnost a využívání t ěchto staveb. Přípustné využití zřizovat a provozovat na tomto území objekty ob čanské vybavenosti ve řejné ־ infrastruktury (objekty samosprávy, knihovny, školská za řízení, klubovny, zdravotnická a sociální za řízení apod.) realizace sb ěrného dvora ־ zřizovat objekty pro malá komer ční za řízení (obchody, nevýrobní služby,celoro ční ־ nebo sezónní ubytování v četn ě stravování apod.) parkovací stání, odstavná stání a garáže pro pot řeby vyvolané p řípustným nebo ־ podmín ěně p řípustným využitím území výstavba altán ů, krytého sezení, osazení lavi ček ־ Podmín ěně p řípustné využití byt majitele, správce za podmínky, že budou spln ěny hygienické limity pro hluk ־ obecní byty v objektech ve řejné infrastruktury, že budou spln ěny hygienické limity ־ pro hluk Nep řípustné využití jiné než p řípustné a podmín ěně p řípustné využití ־ jsou veškeré činnosti, které zat ěžují, nebo p řekra čují stupe ň zát ěže, nebo režim ־ stanovený vyhláškou obce a p říslušnými hygienickými normami ־ Stanovení podmínek prostorového uspo řádání v četn ě podmínek ochrany krajinného rázu případné rekonstrukce stávajících objekt ů, které sousedí s ve řejnými prostranstvími ־ budou posuzovány individuáln ě s ohledem na p římé sousedství již existující zástavby

••• Plochy ob čanského vybavení – se specifickým využitím – škola v přírod ě Hlavní využití Víceú čelový areál pro celoro ční pobyt d ětí a mládeže se zabezpe čením všech podmínek pro výuku, ubytování, stravování a volno časové aktivity kulturní i sportovní. Přípustné využití - rekonstrukce, p řístavba stávajících objekt ů, event. výstavba nových objekt ů v sousedství stávajících - trvalá pé če o vysokou a nízkou zele ň v rámci celého areálu se z řetelem na regionální biokoridor a biocentrum Nep řípustné využití jiné než p řípustné využití ־

Architektonický ateliér Št ěpán 27 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

••• Plochy ob čanského vybavení – tělovýchova a sport – d ětské h řišt ě Hlavní využití Plochy pro provozování sportu, sportovn ě rekrea čních aktivit, ve řejné rekreace a volno časové aktivity Přípustné využití - zřizovat jednoú čelová i víceú čelová h řišt ě - zřizovat d ětská h řišt ě - sezón ě užívané otev řené plochy zainvestované pro letní sporty - nadzemní ú čelové stavby pro šatny, umývárny a sportovní ná činí – klubové činnosti - půjčovny jízdních kol, lodí, jízdních pot řeb, saní a zimních skútr ů - zele ň parková, travnaté plochy pro oddech, slun ění - drobná sadovnická a parková architektura - nezbytné technické vybavení - zřizovat jednoú čelová i víceú čelová h řišt ě, p ůjčovny kol a sportovních pot řeb - výstavba objektu pro šatny, umývárny, sklad sportovního ná činí, dílnu pro rychlou opravu a údržbu sportovních pot řeb, objekt pro klubovou činnost, ob čerstvení - výstavba altánk ů, krytého sezení, osazení lavi ček - plocha nezbytn ě nutná pro parkovišt ě osobních automobil ů Podmín ěně p řípustné využití - ob čerstvení - byt správce sportovního areálu Nep řípustné využití - jiná než sportovní činnost a všechny činnosti a funk ční využití, které jsou nebo by mohly být v rozporu s funk čním využitím plochy pop ř. bránily tomuto funk čnímu využití Stanovení podmínek prostorového uspo řádání v četn ě podmínek ochrany krajinného rázu - navržené plochy budou provedeny s ohledem na okolní zastav ěné území nebo na svažitost terénu - budou respektovat terasové uspo řádání a umožní novou výsadbu vzrostlé zelen ě v sousedství ploch pro t ělovýchovu a sport

••• Plochy rekreace – individuální rekreace Hlavní využití Individuální (soukromá rodinná) rekreace v kvalitním prost ředí. Přípustné využití rekonstrukce a dostavba stávajících rekrea čních objekt ů ־ výstavba rekrea čních objekt ů v ploše k tomu navržené ־ ,osazení lavi ček, výstavba krytého sezení, d ětských herních prvk ů, odpadkových koš ů ־ kontejner ů pro odpad výsadba zelen ě, travnaté plochy pro oddech, slun ění ־ nezbytn ě nutné technické a dopravní za řízení ־ Nep řípustné využití jiné než p řípustné využití ־ Stanovení podmínek prostorového uspo řádání včetn ě podmínek ochrany krajinného rázu výstavba nových objekt ů a rekonstrukce stávajících objekt ů budou posuzovány ־ individuáln ě s ohledem na p římé sousedství již existující zástavby

Architektonický ateliér Št ěpán 28 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

při výstavb ě nových objekt ů pro rekreace bude dodržena vzdálenost od okraje ־ pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa min. 25 m.

• Plochy rekreace – samostatné zahrady, zahrádkové kolonie Hlavní využití Individuální rodinná zahrada za ú čelem p ěstování zeleniny, ovoce a kv ětin Přípustné využití možnost oplocení ־ možnost výstavby objektu pro údržbu zahrady ־ možnost výstavby objektu pro rekreaci v zastav ěném území zahrádkových kolonií ־ Nep řípustné využití ,jsou veškeré činnosti (v četn ě za řízení chovatelských, p ěstitelských), které zat ěžují ־ nebo p řekra čují stupe ň zát ěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a p říslušnými hygienickými normami Stanovení podmínek prostorového uspo řádání v četn ě podmínek ochrany krajinného rázu max. zastav ěná plocha objektu do 50m 2 pro objekt údržby v četn ě pergol a teras ־ max. zastav ěná plocha objektu do 60m 2 pro objekt rekreace v četn ě pergol a teras ־ objekt p řízemní ־

• Plochy výroby a skladování – lehká pr ůmyslová výroba, skladování Hlavní využití Lehká pr ůmyslová výroba a skladování, které se z důvod ů negativních vliv ů na okolí neslu čují se za řazením do ploch jiného zp ůsobu využití. Přípustné využití plochy výrobní nebo skladovací ־ parkovací stání, odstavná stání a garáže na vlastním pozemku pro pot řeby ־ vyvolané p řípustným využitím území Podmín ěně p řípustné využití byt majitele firmy, p řípadn ě byt správce, že budou spln ěny hygienické limity pro hluk ־ Nep řípustné využití jsou veškeré činnosti obt ěžující okolí nad zákonem stanovené limity – hluk, prašnost ־ exhalace, nebo p řekra čující režim stanovený vyhláškou obce a p říslušnými hygienickými normami Stanovení podmínek prostorového uspo řádání v četn ě podmínek ochrany krajinného rázu soust řed ěná, p říp. kompaktní zástavba p řízemních ú čelových objekt ů ־ měř ítko hmotového, výškového a architektonického uspo řádání bude odpovídat ־ areál ům a objekt ům v míst ě již realizovaných

• Plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba Hlavní využití Drobná a řemeslná výroba, která se z důvod ů negativních vliv ů na okolí neslu čuje se za řazením do ploch jiného zp ůsobu využití. Přípustné využití plochy výrobní ־

Architektonický ateliér Št ěpán 29 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

parkovací stání, odstavná stání a garáže na vlastním pozemku pro pot řeby ־ vyvolané p řípustným využitím území Podmín ěně p řípustné využití byt majitele firmy, p řípadn ě byt správce, že budou spln ěny hygienické limity pro hluk ־ Nep řípustné využití jsou veškeré činnosti obt ěžující okolí nad zákonem stanovené limity – hluk, prašnost ־ exhalace, nebo p řekra čující režim stanovený vyhláškou obce a p říslušnými hygienickými normami Stanovení podmínek prostorového uspo řádání v četn ě podmínek ochrany krajinného rázu soust řed ěná, p říp. kompaktní zástavba p řízemních ú čelových objekt ů ־ měř ítko hmotového, výškového a architektonického uspo řádání bude odpovídat ־ areál ům a objekt ům v míst ě již realizovaných

• Plochy výroby a skladování – zem ědělská výroba Hlavní využití Plochy zem ědělské se samostatn ě vymezují za ú čelem zajišt ění podmínek pro převažující zem ědělské využití, krom ě velkovýroby. Týká se i samostatn ě podnikajících soukromých zem ědělc ů. Jedná se o plochy stávající zástavby v různých částech zastav ěného území obce a jejích místních částí, mimo jiné i tam, kde setrvává genera ční podoba zem ědělské malovýroby. Přípustné využití zřizovat objekty zem ědělské výroby odpovídající charakterem a objemem ־ okolní zástavb ě zřizovat objekty pro skladové hospodá řství odpovídající charakterem a objemem ־ okolní zástavb ě parkovací a odstavná stání a garáže pro pot řeby vyvolané p řípustným a ־ podmín ěně p řípustným využitím území za řízení pro ekologicky čistou výrobu a služby nezem ědělského charakteru ־ Nep řípustné využití ,jsou veškeré činnosti (v četn ě za řízení chovatelských, p ěstitelských), které zat ěžují ־ nebo p řekra čují stupe ň zát ěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a p říslušnými hygienickými normami a které jsou nebo by mohly být v rozporu s funkcí s hlavní Stanovení podmínek prostorového uspo řádání v četn ě podmínek ochrany krajinného rázu při výstavb ě objekt ů pro do časné ustájení dobytka bude dodržena vzdálenost od okraje ־ pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa min. 25 m. případné umíst ění díl čích novodobých prvk ů pot řebných k zem ědělskému podnikání ־ (nap ř. sila, výškové skladovací objekty apod.) bude posuzováno vždy jednotliv ě s ohledem na soulad s okolním prost ředím. Budoucí p řestavba nesmí vytvá řet nežádoucí dominanty pro okolní krajinu.

• Plochy výroby a skladování – specifické využití Hlavní využití: Zastavitelná plocha se specifickým využitím pro malou vodní elektrárnu (MVE) a bioplynovou stanici. Přípustné využití - za řízení pro ekologicky čistou výrobu - objekt pro malou vodní elektrárnu

Architektonický ateliér Št ěpán 30 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

- plocha pro bioplynovou stanici Podmín ěně p řípustné využití - objekty a za řízení technické vybavenosti související s funkcí MVE a bioplynové stanice - parkovací stání, odstavná stání a garáže na vlastním pozemku pro pot řeby vyvolané přípustným využitím území Nep řípustné využití - jiné než p řípustné využití Stanovení podmínek prostorového uspo řádání v četn ě podmínek ochrany krajinného rázu VX1 - malá vodní elektrárna v prostoru rozdílných hladin na pravém b řehu řeky Otavy pod stávajícím jezem – výroba elektrické energie. - na vymezené ploše pro objekt MVE bude v maximáln ě možné mí ře zachována stávající zele ň (pr ůběh nadregionálního regionu) - při realizaci vodní elektrárny bude zachován p řístup k vodnímu toku pro odb ěr požární vody VX2 – bioplynová stanice - respektovat interak ční prvek F v severní části plochy

• Plochy ve řejných prostranství – obslužné a p ěší komunikace, parkovišt ě, ve řejná zele ň v zastav ěném území Hlavní využití Plochy sloužící k výstavb ě obslužných a p ěších komunikací a k obnov ě a zachování stávající sídelní zelen ě a zakládání zelen ě nové formou zelen ě ve řejné na pozemcích přístupných ve řejnosti Přípustné využití ,obslužné komunikace, p ěšiny, chodníky, parkovišt ě ־ ,technická infrastruktura – základní technická vybavenost ־ .osazovat obecní mobiliá ř, informace, osv ětlení apod ־ osazení drobné architektury (lavi čky, odpadkové koše, výstavba altánu, d ětské herní ־ prvky atd.) umíst ění kontejner ů na separovaný odpad ־ provád ět na t ěchto plochách vegeta ční úpravy, které svým charakterem nenaruší ־ funkci plochy a p ůvodní skladbu d řevin zatravn ění ploch ־ (výsadba okrasné a ochranné zelen ě (domácí okrasné ke ře a stromy, kv ětinové záhony ־ Podmín ěně p řípustné využití Realizace kiosku pro sezónní ob čerstvení o zastav ěné ploše do 25m 2 ־ Nep řípustné využití jiné než p řípustné využití ־

• Plochy dopravní infrastruktury – silni ční doprava – silnice I. a III. t řídy Hlavní využití Plochy dopravní infrastruktury jsou samostatn ě vymezeny v případech, kdy využití pozemk ů dopravních staveb a za řízení, zejména z důvod ů intenzity dopravy a jejích negativních vliv ů, vylu čuje za člen ění takových pozemk ů do ploch jiného zp ůsobu využití a dále tehdy, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajišt ění dopravní přístupnosti, nap ř. ploch výroby, ploch ob čanského vybavení, pro maloobchodní prodej, ploch pro manipulaci a skladování, sídelní zelen ě, vodohospodá řských staveb a koridor ů nad řazených inženýrských sítí.

Architektonický ateliér Št ěpán 31 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Přípustné využití - výstavba za řízení související bezprost ředn ě s danou funkcí staveb dopravních, energetických, vodohospodá řských liniové stavby technické infrastruktury ־ Podmín ěně p řípustné využití do doby realizace navržených zám ěrů lze navrženou plochu využívat pro za řízení ־ uvedená v dalších stupních projektové dokumentace jako za řízení do časná Nep řípustné využití veškeré stavby trvalého charakteru nesouvisející s danou funkcí ־ Stanovení podmínek prostorového uspo řádání v četn ě podmínek ochrany krajinného rázu - investor p řeložky I/22 (ve stanoveném koridoru v rámci celého řešeného území) bude v dalších stupních projektové dokumentace navrhovat protihluková opatření ve vztahu ke stávající obytné zástavb ě

Plochy dopravní infrastruktury – silni ční doprava – místní a ú čelové komunikace v nezastav ěném území Hlavní využití Plochy dopravní infrastruktury jsou samostatn ě vymezeny v případech, kdy využití pozemk ů dopravních staveb a za řízení, zejména z důvod ů intenzity dopravy a jejích negativních vliv ů, vylu čuje za člen ění takových pozemk ů do ploch jiného zp ůsobu využití a dále tehdy, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajišt ění dopravní přístupnosti, nap ř. ploch výroby, ploch ob čanského vybavené pro maloobchodní prodej. Přípustné využití výstavba za řízení související bezprost ředn ě s danou funkcí staveb dopravních ־ liniové stavby technické infrastruktury ־ Podmín ěně p řípustné využití do doby realizace navržených zám ěrů lze navrženou plochu využívat pro za řízení ־ uvedená v dalších stupních projektové dokumentace jako za řízení do časná Nep řípustné využití veškeré stavby trvalého charakteru nesouvisející s danou funkcí ־

Plochy dopravní infrastruktury – železni ční doprava Hlavní využití Zajišt ění obsluhy území v železni ční osobní a nákladní doprav ě. Plocha nádraží bude dále spl ňovat funkci p řestupného uzlu mezi jednotlivými mody dopravy (silni ční a železni ční). V případ ě zdvojkolejn ění železni ční trati ČB-Strakonice-Horaž ďovice- Plze ň se týká vymezení železni čního koridoru. Přípustné využití - výstavba za řízení související bezprost ředn ě s danou funkcí železni ční stanice a koridoru Podmín ěně p řípustné využití - do doby realizace navržených zám ěrů lze stávající plochy železni ční stanice využívat pro do časná dopravní za řízení v rámci ploch železni ční stanice bude možné umístit jiná dopravní za řízení ־ s podmínkou, že zlepší p řístupnost stanice

Architektonický ateliér Št ěpán 32 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Nep řípustné využití - veškeré stavby trvalého charakteru nesouvisející s danou funkcí

• Plochy technické infrastruktury Hlavní využití Plochy technické infrastruktury jsou samostatn ě vymezeny v případech, kdy využití pozemk ů pro tuto infrastrukturu vylu čuje jejich za člen ění do ploch jiného zp ůsobu využití a kdy jiné využití t ěchto pozemk ů není možné. V ostatních p řípadech se v plochách jiného zp ůsobu využití vymezují pouze trasy vedení technické infrastruktury. Přípustné využití výstavba za řízení související bezprost ředn ě s danou funkcí staveb energetických a ־ vodohospodá řských v plochách technické infrastruktury ozna čených „p řekryvnou“ funkcí je možné využití ־ ploch v souladu s funk čním typem uvedeným v grafické části v podkresu za podmínky, že neovlivní možnost bezodkladné realizace hlavního využití, pro které je plocha primárn ě ur čena (tj. realizaci technické infrastruktury) Podmín ěně p řípustné využití do doby realizace navržených zám ěrů lze navrženou plochu využívat pro za řízení ־ uvedená v dalších stupních projektové dokumentace jako za řízení do časná Nep řípustné využití veškeré stavby trvalého charakteru nesouvisející s danou funkcí ־

• Plochy zem ědělské – ZPF – orná – ZPF – trvalé travní porosty Hlavní využití Plochy zem ědělské jsou samostatn ě vymezeny za ú čelem zajišt ění podmínek pro převažující zem ědělské využití. ZPF - orná Přípustné využití intenzivní a extenzivní hospoda ření s ornou p ůdou ־ činnosti pro zajišt ění zem ědělského využití, stavby, za řízení a jiná opat ření pro ־ zem ědělství provád ět zm ěnu kultury na trvalý travní porost ־ Podmín ěně p řípustné využití zřizovat sít ě a za řízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu a ־ zásobování p řilehlého území za podmínky, že nebude narušena organizaci ZPF zřizovat vodní plochy a toky za podmínky, že nebude narušena organizaci ZPF ־ zalesn ění bude možné vždy až po dohod ě s příslušnými dot čenými orgány státní ־ správy a po projednání s orgány ochrany ZPF v případech neodporujících zákonu Nep řípustné využití zřizovat a provozovat jakákoliv za řízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako ־ přípustná, nebo podmín ěně p řípustná

ZPF - trvalé travní porosty Přípustné využití intenzivní a extenzivní hospoda ření na trvalých travních porostech ־ zřizování pastvin ־

Architektonický ateliér Št ěpán 33 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

výstavba p říst řešk ů, které slouží k ochran ě zví řat p řed nep řízní po časí p ři sezónním ־ chovu na pastvinách umis ťovat jednoduché stavby zem ědělské výroby ( nap ř. seníky, v čelíny, bažantnice ־ apod.) Podmín ěně p řípustné využití zřizovat sít ě a za řízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu a ־ zásobování p řilehlého území za podmínky, že nebude narušena organizaci ZPF zřizovat vodní plochy a toky za podmínky, že nebude narušena organizaci ZPF ־ zorn ění TTP pokud nedojde k ohrožení území erozí ־ zalesn ění bude možné vždy až po dohod ě s příslušnými dot čenými orgány státní ־ správy a po projednání s orgány ochrany ZPF v případech neodporujících zákonu Nep řípustné využití zřizovat a provozovat jakákoliv za řízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako ־ přípustná, nebo podmín ěně p řípustná Stanovení podmínek prostorového uspo řádání v četn ě podmínek ochrany krajinného rázu pozemky trvalých travních porost ů za řazené do územního systému ekologické stability ־ je možné využívat pouze v souladu s podmínkami uvedenými v kapitole e).

• Plochy smíšené nezastav ěného území – pozemky p řirozených a p řírod ě blízkých ekosystém ů Hlavní využití Pozemky p řirozených a přírod ě blízkých ekosystém ů, založení a údržba prvk ů ÚSES včetn ě interak čních prvk ů a všech p řírodních ploch vyskytujících se ve volné krajin ě, kdy s ohledem na charakter nezastav ěného území není ú čelné jeho člen ění, nap ř. na plochy vodní, vodohospodá řské, zem ědělské a lesní. Přípustné využití ,všechny plochy ostatní ve volné krajin ě – nezastavitelné území, sloužící jako remízy ־ jako ponechané meze mezi jednotlivými ú čelovými pozemky na zem ědělských i zalesn ěných pozemcích realizace prvk ů ÚSES v četn ě interakčních prvk ů ־ do doby realizace prvk ů ÚSES sou časné využití pozemku ־ revitalizace vodote čí ־ Podmín ěně p řípustné využití liniové inženýrské stavby, ú čelové cesty ־ manipula ční plochy pro údržbu krajiny pouze na pozemcích, které nejsou za řazeny do ־ prvk ů ÚSES zřizovat vodní plochy, toky ־ Nep řípustné využití jakékoli zm ěny funk čního využití, které by znemožnily nebo ohrozily územní ־ ochranu ploch, které jsou pot řebné k založení chyb ějících prvk ů ÚSES veškeré stavby mimo podmíne čně p řípustných ־

• Plochy smíšené nezastav ěného území – asanace a rekultivace bývalého vojenského cvi čišt ě Hlavní využití Vymezení bývalého vojenského ženijního cvi čišt ě za ú čelem zajišt ění zvláštních podmínek pro jeho rekultivaci a využití pro extenzivní zem ědělské, pop ř. lesnické využívání a provozování sezonní letní turistické rekreace

Architektonický ateliér Št ěpán 34 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Přípustné využití - provedení rekultivace narušeného terénu, zalesn ění, zatravn ění, osázení místními druhy d řevin zřizování pastvin ־ - výstavba p říst řešk ů, které slouží k ochran ě zví řat p řed nep řízní po časí p ři sezónním chovu na pastvinách - zabezpe čení ploch pro údržbu, pop ř. odstavení či parkování vozidel - možnost lokální dopravní obsluhy, z řízení p ěších chodník ů se št ěrkopískovým povrchem, odpo čivadel, osazení obecního mobiliá ře, d ětských a mládežnických herních prvk ů v přírodním prost ředí Podmín ěně p řípustné využití - možnost sanace skládek v případ ě zjišt ění existence odpad ů Nep řípustné využití - jiné než p řípustné a podmín ěně p řípustné využití

• Plochy vodní a vodohospodá řské – vodní plochy a toky – zamok řené pozemky Hlavní využití Plochy vodní a vodohospodá řské jsou vymezeny za ú čelem zajišt ění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu p řed jejich škodlivými ú činky a suchem, regulaci vodního režimu v území a pln ění dalších ú čel ů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany p řírody a krajiny. Přípustné využití budovat nové vodní plochy ־ revitalizace tok ů ־ stávající zp ůsob využití vodních ploch ponechat ־ zásahy do vodních ploch, tok ů a území s nimi bezprost ředn ě souvisejícího nutné pro ־ stabilizaci vodních pom ěrů v území Podmín ěně p řípustné využití zřizovat sít ě a za řízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování ־ přilehlého území kolmo na vodní toky, p řípadn ě nejkratším možným zp ůsobem p řes, nebo pod vodní hladinou Nep řípustné využití zřizovat a provozovat jakákoliv nová za řízení (zejména stavby), nesouvisející ־ s využitím vodní plochy a to v četn ě rekrea čních staveb a za řízení a dále pak funk ční využití a činnosti, které nejsou uvedeny jako p řípustné, nebo podmín ěně p řípustné Stanovení podmínek prostorového uspo řádání v četn ě podmínek ochrany krajinného rázu zamok řené pozemky a vodní plochy a toky za řazené do územního systému ekologické ־ stability je možné využívat pouze v souladu s podmínkami uvedenými v kapitole e).

• Plochy vodní a vodohospodá řské – protipovod ňová opat ření Hlavní využití Jsou vymezeny za ú čelem zajišt ění podmínek pro nakládání s vodami ochranu p řed jejich škodlivými ú činky a suchem, regulaci vodního režimu v území a plnění dalších účel ů stanovených právními p ředpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany p řírody a krajiny. Zásahy do vodních ploch a s nimi bezprost ředn ě související území a objekt ů budou sledovat p ředevším stabilizaci vodních pom ěrů v území, revitalizaci vodní ploch, obnovu a zkvalitn ění b řehových porost ů, p řirozené za člen ění

Architektonický ateliér Št ěpán 35 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

vodní plochy do krajinného prost ředí, za člen ění plochy do územního systému ekologické stability. Přípustné využití - rybník se stálou hladinou - reten ční nádrž, suchý poldr, hráz suchého poldru, záchytné příkopy, p řelivy do reten ční nádrže, potoky a další vodní plochy - ponechání stávajícího zp ůsobu využití vodních ploch. Podmín ěně p řípustné využití - zřizovat a provozovat na t ěchto územích sít ě a za řízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování p řilehlého území kolmo na vodote če, p řípadn ě nejkratším možným zp ůsobem v tělese hráze rybníka nebo poldru nad vodní plochou, příp. pod její hladinou, za řízení pro chov ryb, a dalších, které p římo souvisí s využitím vodní plochy nebo jejího b řehu. Nep řípustné využití - zřizovat a provozovat na t ěchto územích jakákoliv nová za řízení (zejména stavby) nesouvisející s využitím vodní plochy a to v četn ě rekrea čních staveb a za řízení a dále pak funk ční využití a činnosti, které nejsou uvedeny jako p řípustné nebo podmín ěně přípustné. Stanovení podmínek prostorového uspo řádání v četn ě podmínek ochrany krajinného rázu - vymezením t ěchto ploch a jejich dimenzování zohled ňuje a respektuje zát ěže na plochách ohrožovaných p řívalovými vodami a povodn ěmi.

• Plochy lesní Hlavní využití Plochy lesní jsou samostatn ě vymezeny za ú čelem zajišt ění podmínek využití pozemk ů pro les a jeho stabiliza ční funkci. Přípustné využití využívání pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa v souladu se zákonem o lesích ־ Podmín ěně p řípustné využití zřizovat a provozovat ú čelové stavby a za řízení pro lesní hospodá řství a ochranu ־ přírody místního významu zřizovat sít ě a za řízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu a ־ zásobování p řilehlého území Nep řípustné využití zřizovat a provozovat jakákoliv za řízení (zejména stavby)která nejsou uvedena jako ־ přípustná nebo podmín ěně p řípustná zřizovat a provozovat jakákoliv nová za řízení (zejména stavby), nesouvisející ־ s využitím vodní plochy a to v četn ě rekrea čních staveb a za řízení a dále pak funk ční využití a činnosti, které nejsou uvedeny jako p řípustné nebo podmín ěně p řípustné Stanovení podmínek prostorového uspo řádání v četn ě podmínek ochrany krajinného rázu pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa za řazené do územního systému ekologické ־ stability je možné využívat pouze v souladu s podmínkami uvedenými v kapitole e).

Architektonický ateliér Št ěpán 36 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011 g) vymezení ve řejn ě prosp ěšných staveb, ve řejn ě prosp ěšných opat ření, staveb a opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám vyvlastnit

Ve řejn ě prosp ěšné stavby Ve řejná prostranství ozna čení katastrální území účel PV1 k.ú.St řelské Hoštice Úprava ve řejného prostranství - úprava ploch stávající silnice I/22 v zastav ěném území obce St řelské Hoštice vybudování p řeložky PV2 k.ú.St řelské Hoštice Navržená místní komunikace v severozápadní části obce s napojením na p řeložku I/22 PV3, PV4, PV5, k.ú. St řelské Hoštice Ve řejné prostranství pro vybudování dopravní a PV6 technické infrastruktury a ve řejné zelen ě v plochách B3, B4, B5, B7, SV2, SV3 a VD1 navržených k zástavb ě v obci St řelské Hoštice PV7 k.ú. Kozlov nad Otavou Ve řejné prostranství pro vybudování dopravní infrastruktury pro navrženou plochu VZ4 v místní části Kozlov nad Otavou PV8 k.ú. St řelské Hoštice Úprava pravého b řehu řeky Otavy v prostoru u jezu Dopravní infrastruktura

ozna čení katastrální území účel DS1 k.ú. St řelské Hoštice přeložka silnice I/22 v četn ě k řižovatky se silnicí III/02215 DS2 k.ú. St řelské Hošice, Přeložka silnice III/02215 v lokalit ě Zadní Hoštice St řelskohoštická Lhota DS3 k.ú. St řelské Hoštice Napojení ú čelové cesty na silnici III/02215 v lokalit ě Na malé hlubo čici DS4 k.ú. St řelské Hoštice Navržená místní komunikace pro napojení stávající obytné zástavby v lokalit ě Na malé hlubo čici DS5 k.ú. Kozlov nad Otavou Cyklostezka z Kozlova nad Otavou na Sv. Annu DS6 k.ú. St řelské Hoštice Pěší propojení St řelských Hoštic a lokality Na malé hlubi čici – podchod pod p řeložkou silnice I/22 DZ1 k.ú. St řelské Hoštice, Zdvojkolejn ění trat ě České Bud ějovice - Plze ň St řelskohoštická lhota Technická infrastruktura

ozna čení katastrální území účel T1 k.ú. St řelské Hoštice Navržené kanaliza ční řady (kanalizace splašková a výtlak) v obci St řelské Hoštice T2 k.ú. St řelské Hoštice Navržené kanaliza ční řady (kanalizace deš ťová) v obci St řelské Hoštice T3 k.ú. St řelské Hoštice Navržené vodovodní řady (zokruhování) v obci St řelské Hoštice

T4 k.ú.Sedlo u Horaž ďovic Čistírna odpadních vod v místní části Sedlo u Horaž ďovic T5 k.ú.Sedlo u Horaž ďovic Navržený kanaliza ční řad (splašková kanalizace) v Sedle u Horaž ďovic T6 k.ú. Sedlo u Horaž ďovic Navržený vodojem (AT stanice) a vodovod v Sedle u Horaž ďovic T7 k.ú. St řelskohoštická Lhota Čistírna odpadních vod v místní části St řelskohoštická Lhota T8 k.ú. St řelskohoštická Lhota Navržené kanaliza ční řady ( jednotná kanalizace)

Architektonický ateliér Št ěpán 37 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

v St řelskohoštické Lhot ě T9 k.ú. Kozlov nad Otavou Navržený kanaliza ční řad ( splašková kanalizace) v místní části Kozlov nad Otavou T10 k.ú. Kozlov nad Otavou Základní technická infrastruktura pro navržené plochy B8 a RI1 v místní části Kozlov nad Otavou T11 k.ú. St řelské Hoštice Základní technická infrastruktura pro navrženou plochu B1 v obci St řelské Hoštice T12 k.ú. St řelské Hoštice Přeložka vedení 22kV – vzdušné vedení severozápadn ě od St řelských Hoštic T13 k.ú. St řelské Hoštice Přeložka vedení 22kV – kabelové vedení v severozápadní části zastavitelných ploch v obci St řelské Hoštice T14 k.ú. Kozlov nad Otavou Koridor pro venkovní vedení 110kV – propojení rozvoden CZ Strakonice - Horaž ďovice

Ve řejn ě prosp ěšná opat ření Protipovod ňová opat ření

ozna čení katastrální území účel Wp1 k.ú. Kozlov nad Otavou Navržená ochranná hrázka na jihovýchodním okraji místní části Kozlov nad Otavou Wp2 k.ú. Kozlov nad Otavou Záchytný pr ůleh jihozápadn ě od místní části Kozlov nad Otavou Wp3 k.ú. St řelské Hošice Plocha pro retenci a retardaci odtoku v prostoru mezi zastav ěným územím obce St řelské Hoštice a p řeložkou silnice I/22 Wp4 k.ú. St řelské Hošice Reten ční nádrž se stálou vodní hladinou v lokalit ě Na malé hlubo čici Územní systém ekologické stability

ozna čení katastrální území účel NS1 k.ú. Kozlov nad Otavou Nefunk ční (navržená) část lokálního biokoridoru č. 12 NS2 k.ú. Kozlov nad Otavou Nefunk ční (navržená) část lokálního biokoridoru č. 14 NS3 k.ú. Kozlov nad Otavou Nefunk ční (navržená) část lokálního biokoridoru č. 18 NS4 k.ú. St řelské Hoštice Nefunk ční (navržená) část regionálního biokoridoru č. 20 NS5 k.ú. St řelské Hoštice Nefunk ční (navržená) část regionálního biokoridoru č. 22 NS6 k.ú. St řelské Hoštice Nefunk ční (navržená) část regionálního biokoridoru č. 26 NS7 k.ú. St řelské Hoštice Nefunk ční (navržená) část regionálního biokoridoru č. 28 NS8 k.ú. St řelské Hoštice Nefunk ční (navržená) část regionálního biokoridoru č. 30 NS9 k.ú. St řelské Hoštice Nefunk ční (navržená) část lokálního biokoridoru č. 34 NS10 k.ú. St řelskohoštická Lhota, Nefunk ční (navržená) část lokálního biokoridoru č. 37 Sedlo u Horaž ďovic NS11 k.ú. Sedlo u Horaž ďovic Navržené lokální biocentrum č. 38 NS12 k.ú. Sedlo u Horaž ďovic Nefunk ční (navržená) část lokálního biokoridoru č. 39 NS13 k.ú. Sedlo u Horaž ďovic Navržené lokální biocentrum č. 40 NS14 k.ú. Sedlo u Horaž ďovic Nefunk ční (navržená) část lokálního biokoridoru č. 41 NS15 k.ú. Sedlo u Horaž ďovic, Nefunk ční (navržená) část lokálního biokoridoru č. 43 St řelskohoštická Lhota NS16 k.ú. St řelskohoštická Lhota Nefunk ční (navržená) část lokálního biokoridoru č. 44 NS17 k.ú. Sedlo u Horaž ďovic, Nefunk ční (navržená) část lokálního biokoridoru č. 46 St řelskohoštická Lhota NS18 k.ú.Kozlov nad Otavou Nefunk ční (navržená) část lokálního biokoridoru č. 2

Asanace Územním plánem nejsou navrženy plochy pro asanaci.

Architektonický ateliér Št ěpán 38 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011 h) vymezení dalších ve řejn ě prosp ěšných staveb a ve řejn ě prosp ěšných opat ření, pro které lze uplatnit p ředkupní právo Návrhem ÚP St řelské Hoštice nejsou vymezeny plochy pro ve řejn ě prosp ěšné stavby, pro které lze uplatnit p ředkupní právo.

i) Vymezení ploch a koridor ů, ve kterých je prov ěř ení zm ěn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lh ůty pro po řízení územní studie, její schválení po řizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územn ě plánovací činnosti Lokalita B6 a lokalita SV2 - podmínkou využití t ěchto lokalit je zpracování územní studie. Lh ůta pro po řízení studie – po dobu platnosti ÚP. Územní studie musí p ředcházet vydání prvního územního rozhodnutí, stavebního povolení nebo povolení na ohlášení v dané lokalit ě. Územní studie bude řešit napojení na technickou infrastrukturu, urbanistické řešení území (ší řky a funk ční uspo řádání ve řejných prostranství v četn ě výsadby zelen ě, parcelace pozemk ů, vjezdy na pozemky, stavební čáry, architektonické a objemové řešení objekt ů). V navržené ploše lokality SV2 bude vymezeno ve řejné prostranství o vým ěř e min. 1000m 2, v lokalit ě B6 je vymezení ve řejného prostranství navrženo v rámci plochy PV5, která p římo sousedí s touto lokalitou.

j) údaje o po čtu list ů ÚP a po čtu výkres ů k němu p řipojené grafické části Návrh územního plánu obsahuje: Textová část návrhu obsahuje 39 list ů. Grafická část návrhu 4 výkresy. Výkres základního člen ění m ěř .: 1 : 5 000 ־ Hlavní výkres m ěř .: 1 : 5 000 ־ Výkres dopravní a technické infrastruktury m ěř .: 1 : 5 000 ־ Výkres VPS, VPO a asanací m ěř .: 1 : 5 000 ־

Architektonický ateliér Št ěpán 39 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

OD ŮVODN ĚNÍ

1. Textová část od ůvodn ění územního plánu obsahuje

a) proces po řízení územního plánu 41 b) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ů v území, v četn ě souladu s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem 41 c) údaje o spln ění zadání 42 d) komplexní zd ůvodn ění p řijatého řešení a vybrané varianty , v četn ě vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 42 e) informaci o výsledcích vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí, pop řípad ě zd ůvodn ění, pro č toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno 61 f) Vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území a vyhodnocení pot řeby Vymezení zastavitelných ploch 62 g) vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa. 62 h) Rozhodnutí o námitkách a jejich od ůvodn ění 89 i) Vyhodnocení připomínek 90 j) Úprava dokumentace na základ ě podaných námitek a p řipomínek 91

2. Grafická část od ůvodn ění územního plánu obsahuje Koordina ční výkres m ěř ítko 1 : 5 000 Výkres širších vztah ů m ěř ítko 1 : 50 000 Vyhodnocení ZPF m ěř ítko 1 : 5 000

Architektonický ateliér Št ěpán 40 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

a) Proces po řízení územního plánu

1. O po řízení územního plánu rozhodlo Zastupitelstvo obce St řelské Hoštice dne 28.5.2008.

2. V lednu 2009 byly po řizovateli, kterým je M ěstský ú řad Strakonice, odbor rozvoje, ú řad územního plánování, odevzdány pr ůzkumy a rozbory.

3. Na základ ě pr ůzkum ů a rozbor ů zpracoval po řizovatel návrh zadání územního plánu St řelské Hoštice , ve kterém navrhl požadavky pro zpracování tohoto územního plánu. Návrh zadání byl zpracován podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále stavební zákon) a vyhlášky č.500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti (dále vyhláška). Zadání územního plánu St řelské Hoštice bylo schváleno Zastupitelstvem obce St řelské Hoštice dne 10.6.2009, usnesení č.25.

4. Protože v rámci projednávání návrhu zadání nebyla požadována variantní řešení, bylo upušt ěno od zpracování konceptu a byl vyhotoven návrh územního plánu na základ ě § 47, odst.5 stavebního zákona.

5. Spole čné jednání o návrhu územního plánu s dot čenými orgány, Krajským ú řadem – Jiho český kraj a sousedními obcemi prob ěhlo v souladu s § 50, odst.2 stavebního zákona dne 15.9.2010. Následn ě prob ěhlo posouzení této územn ě plánovací dokumentace Krajským ú řadem – Jiho český kraj podle § 51 stavebního zákona.

6. Ve řejné projednání dle § 52 stavebního zákona prob ěhlo dne 22.6.2011. Oznámení o zahájení řízení o vydání územního plánu St řelské Hoštice podle § 52 stavebního zákona a §§ 171 – 174 správního řádu bylo u čin ěno ve řejnou vyhláškou ze dne 4.5.2011. Tato vyhláška byla vystavena na ú řední desce Obecního ú řadu ve St řelských Hošticích a úřední desce M ěÚ Strakonice.

b) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ů v území, v četn ě souladu s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem Soulad s politikou územního rozvoje (dále jen „PÚR“) Návrh ÚP je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008. Řešené území ÚP není sou částí žádné rozvojové ani specifické oblasti. Řešeným územím ÚP prochází koridor konven ční železni ční dopravy ŽD4 Plze ň – Strakonice – České Bud ějovice – České Velenice – hranice ČR (-Wien), který je územním plánem respektován. Koridor kapacitní silnice S3 Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice ČR (- Passau) se řešeného území nedotýká. Řešené území leží mimo koridory technické infrastruktury. Soulad s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem Zásady územního rozvoje nejsou vydány, je pouze dokon čen a p řevzat návrh.

Architektonický ateliér Št ěpán 41 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Pro územní plán je v platnosti územn ě plánovací dokumentace VÚC Písecko – Strakonicko včetn ě schválených zm ěn č. 1 a č. 2. Z této dokumentace vyplývá, že do řešeného území zasahuje koridor p řeložky I/22, který je návrhem územního plánu up řesn ěn v souvislosti se zastav ěným územím obce St řelské Hoštice.. Dále řešeným územím prochází koridor pro výstavbu venkovního vedení 110kV mezi rozvodnami CZ Strakonice a Horaž ďovice (jižní propoj). Do návrhu územního plánu byla p řevzata trasa koridoru ze zpracovávaných Zásad územního rozvoje Jiho českého kraje. Koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Z hlediska širších vztah ů nekoliduje ÚP s územn ě plánovací dokumentací sousedních obcí.

c) údaje o spln ění zadání Na základ ě schváleného zadání byl projektantem zpracován návrh řešení územního plánu St řelské Hoštice. Návrh územního plánu byl zpracován v souladu se schváleným zadáním a jsou do n ěho zapracována dohodnutá stanoviska DO, podn ěty organizací v řešeném území a oprávn ěné námitky vlastník ů pozemk ů v řešeném území. Návrh ÚP je zpracován dle pokyn ů po řizovatele a dle požadavk ů zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Nový stavební zákon), v platném zn ění a jeho provád ěcích vyhlášek. V pr ůběhu zpracování návrhu územního plánu bylo provedeno n ěkolik místních šet ření za účelem vyhodnocení zp ůsobilosti pozemk ů pro standardní výstavbu rodinných dom ů, zástavbu smíšenou obytnou, venkovskou, pro plochy výroby a skladování, ve řejných prostranství, technické a dopravní infrastruktury. Návrhem ÚP je respektováno historické zastav ění obce s výrazným centrálním prostorem, obestav ěným p ůvodní zástavbou, p řevážn ě objekt ů nadmístní i lokální ob čanské vybavenosti, kulturních a sakrálních staveb - nemovitých kulturních památek. Sou částí návrhu je vyhodnocení řešení z hlediska záboru ZPF a PUPFL. ÚP dále řeší využití obytných a ve řejných prostor ů tak, aby vznikla jednotná orientace rozvojových ploch v návaznostech, které jsou dob ře obslužitelné a budou mít výrazný efekt, posilující obytný a klidový charakter obce. ÚP navrhuje v souladu s pozemkovými úpravami obnovu krajinného uspo řádání spole čně s cestní sítí a vytvá ří reálný návrh s dimenzemi všech prvk ů ÚSES v č. doprovodné a ochranné zelen ě. V územním plánu jsou zapracovány požadavky na rozvoj obce: - odstran ění pr ůjezdnosti silnice I. t řídy zastav ěným územím obce - rozší ření železni čního koridoru České Bud ějovice – Plze ň - nové vedení silnice III/17210 bylo prov ěř eno a z ůstává zachováno - místní obslužné komunikace - koridor pro výstavbu venkovního vedení 110 kV mezi rozvodnami CZ Strakonice – Horaž ďovice byl upraven a vymezen - navržení zp ůsobu čišt ění odpadních vod v místních částech St řelskohoštická Lhota a Sedlo

d) komplexní zd ůvodn ění p řijatého řešení a vybrané varianty , v četn ě vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

Centrum obce St řelské Hoštice je tvo řeno nám ěstím podélného tvaru v původní historické kompozi ční ose zámek a kostel Sv. Martina na historické komunikaci nad řekou Otavou. V tomto prostoru vznikla uzav řená bloková zástavba vývojov ě p řem ěněná do dnešní podoby patrových dom ů, objekt ů ob čanské vybavenosti, činžovních dom ů m ěstského charakteru

Architektonický ateliér Št ěpán 42 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011 v tomto jádru obce. Prostor farního areálu kostela a h řbitova je nad p ůvodní zachovalou mlýnskou soustavou a prostor zámku nad řekou je p ři p ůvodním brodu, v sou časnosti přemost ění řeky do místní části Kozlov na jejím pravém břehu. V zázemí centrální části obce je p řevažující soust řed ěná obytná zástavba rodinných dom ů a sice podél jednotlivých komunika čních radiálách. Historickým vývojem z 2. poloviny 20. století jsou založeny výrobní a zem ědělské areály a sice na mlýnském ostrov ě, v sou časnosti výrobna agrochemických produkt ů a jejich distribuce, dále pak na opa čném severovýchodním okraji zastav ěného území obce komplexní areál zem ědělské živo čišné, rostlinné výroby a agrotechnických služeb. Obdobným zp ůsobem byl založen areál zem ědělské živo čišné výroby v sousedství místní části Kozlov na západním okraji sou časné zástavby. V místních částech Kozlov nad Otavou, Sedlo u Horaž ďovic a St řelskohoštická Lhota převažuje p ůvodní historická selská a malozem ědělská zástavba v souvislém kompaktním uspo řádání podél pr ůjezdních ulicovek (pr ůjezd silnic III. t ř.) a okolo ve řejných návesních prostor ů. Zástavba historicky založená z ůstává i po sou časných p řestavbách a modernizacích v původních proporcích a fasádách, tudíž je architektonicky významná ve své kvalit ě. Seznam nemovitých kulturních památek ve správním území obce St řelské Hoštice: St řelské Hoštice: r. č. 28247/3-4382 - areál zámku č.p. 1 (zámek, sýpka, hospodá řská budova, ohradní ze ď, zámecký park) r. č. 14531/3-4172 -areál kostela Sv. Martina (kostel, h řbitov, márnice, kapli čka, k říž) St řelskohoštická Lhota: r. č. 23551/3-4387 - zem ědělská usedlost č.p. 24 (obytná část, brána, špýchar, chlév, kolna, stodola) r. č. 28979/3-5243 - zem ědělská usedlost č.p. 26 ( z toho jen špýchar) Kozlov: r. č. 46368/3-4171 - kapli čka na návsi Sedlo: r. č. 32105/3-4370 - k říž sm ěrem St řelskohoštická Lhota

Na k.ú. St řelské Hoštice se nachází archeologické lokality - mohylová poh řebišt ě: Velký les pod Černým neboli Sklen ěným vrchem, p ři cest ě z Hoštic do Komunína, dále 1500m JJV od železni ční stanice Horaž ďovice – p ředm ěstí (kulturní památka), v Zádušním lese, S od obce, 50m J od železni ční trati, S od obce, 1500m S od kóty 448m Na k.ú. St řelské Hoštice archeologické lokality – tvrzišt ě: lesík na pravém b řehu Otavy JV od obce a levý b řeh Otavy, 1300m JV od mostu p řes řeku v obci. Region lidové kultury: St řelskohoštická Lhota – soubor lidové architektury – skupina p ůvodních kamenných stodol St řelské Hoštice – domy s jednoduchými barokními štíty z 18. Století

Územní plán obce St řelské Hoštice v č. místních částí bude pro sou časnou i budoucí generaci ve svých realizacích p řínosem. Ve zp ůsobu navrženého zastav ění je d ůsledn ě stanovena regulace zástavby na dot čených plochách s ohledem na místní specifikace, týkající se kvality prost ředí v jednotlivých lokalitách. Sou částí zm ěn v území jsou podmínky pro provedení a realizaci návrhu ÚSES, napojení nad řazené dopravn ě inženýrské infrastruktury na místní systém, úprava místní dopravní obsluhy jako celku, komplexní vodohospodá řské řešení, zahrnující záplavové území Q100 řeky Otavy s aktivní zónou záplavového území . Požadavky obce a požadavky ob čan ů jsou ve stávajícím prost ředí zastav ěného a zastavitelného území obce za člen ěny tak, aby výsledné provedení zástavby m ělo celkový pozitivní efekt. Návrh územního plánu v obci St řelské Hoštice respektuje cíle územního plánování dle § 18 odst. 1 zákona 183/2006 Sb. Vytvá ří p ředpoklady k zabezpe čení trvalého souladu všech

Architektonický ateliér Št ěpán 43 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

přírodních, civiliza čních a kulturních hodnot v řešeném území (udržitelný rozvoj území), tzn. že vytvá ří p ředpoklady pro výstavbu, spo čívající ve vyváženém vztahu podmínek pro p říznivé životní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území, který uspokojuje pot řeby sou časné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Navržené řešení slouží dalšímu rozvoji obce St řelské Hoštice, její stabilizaci, především z demografického hlediska a celkové zabezpe čení dopravn ě-inženýrské obsluhy zastav ěného, zastavitelného území, spole čně s obsluhou zem ědělských a lesních pozemk ů a vodních ploch. Návrh zastavitelných ploch ovlivní stávající prost ředí obce a místních částí pozitivn ě. Možnost zástavby na nových pozemcích v přímém kontaktu s prost ředím stávající zástavby v žádném p řípadě nepodmíní p řehnané nároky na dopravn ě-technický systém místního i nadmístního významu a na jeho zainvestování. Návrh nové zástavby pro obec v jednotlivých lokalitách vymezuje p řevažující obytný nízkopodlažní charakter do ucelených obytných ploch vymezených v přímém sousedství ke stávajícímu zastav ěnému území a to jak ve St řelských Hošticích, tak v místních částech Kozlov, St řelskohoštická Lhota a Sedlo u Horaž ďovic. P řitom je sledována neporušitelnost proporcionality stávající zástavby a dosažení cílového souladu mezi starou a novou obytnou zástavbou. Zázemí p ůvodních zem ědělských usedlostí nebude návrhem narušeno. Stávající areály pr ůmyslové a zem ědělské výroby s diferencovanou skladbou objekt ů jsou respektovány, pop ř. navrženy pro další využití. Základní charakteristikou terénního uspo řádání je situace obce na terénním horizontu v poloze krajinné dominanty v údolí a nad ním podél řeky Otavy. Za tím ú čelem je podmínkou regula čního uspo řádání zástavby její výškový horizont a tradi ční zp ůsob zast řešení objekt ů. Totéž je bráno v úvahu v případ ě zástavby pro jiné než obytné ú čely. V této situaci je nezbytné dopln ění budoucích zastav ěných ploch po obvodu obce systémem doprovodné a liniové zelen ě. Uspo řádání zástavby v místních částech Kozlov, St řelskohoštická Lhota a Sedlo u Horaž ďovic má pom ěrn ě rozvoln ěnou situa ční strukturu a je limitováno pr ůjezdností silnice III. t řídy spole čně s místními komunikacemi. Rozvoj t ěchto sídel není uzav řen, je zde trvalý zájem o novou obytnou zástavbu venkovského typu.

Ve řejná infrastruktura

DOPRAVA

Obec St řelské Hoštice leží na západním okraji jiho českého kraje v široké údolní niv ě řeky Otavy. Obcí prochází silnice I. t řídy I/22, na kterou se zde napojuje dvojice silnic III. t řídy. Obcí prochází železni ční tra ť celostátního významu ČD 190 Plze ň – České Bud ějovice, její trasa však leží extrenticky v ůč i vlastní obci, železni ční stanice ve St řelskohoštické Lhot ě vzdáleno cca 2 km. Silni ční sí ť: Silnice I/22 Domažlice - Klatovy - Horaž ďovice - St řelské Hoštice - Strakonice - Vod ňany: (Donedávna byla vedena až do Českých Bud ějovic, tento úsek dnes p řečíslován na I/20); byla za řazena do vybrané silni ční sít ě ČR jako "základní". P ůvodn ě ovšem byla za řazena jako "hlavní", zhruba p řed t řiceti roky si ovšem svoje postavení v silni ční map ě ČR vym ěnila se sousední silnicí I/20 (Vod ňany - Písek - Blatná - Plze ň). Na p řechodu do Plze ňského kraje má přitom silnice I/22 v ětší dopravní význam, než silnice I/20. Tato prom ěna zap říčinila to, že v dřív ějším období se na silnici I/22 (mezi Strakonicemi a Vod ňany) cosi vybudovalo (extravilánové

Architektonický ateliér Št ěpán 44 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

úseky Podsrp - Jinín a Cehnice - Drahonice), poté se však silnice na dlouhou dobu ocitla pon ěkud stranou zájmu kompetentních orgán ů. V úseku západn ě Strakonic od hranice zájmového území m ěsta parametry silnice I/22 spíše horší, než východn ě Strakonic (zvýšený po čet dopravních závad bodového charakteru, pr ůtahy sídly Katovice, St řelské Hoštice, úrov ňový železni ční p řejezd). Její dopravní význam však v tomto úseku vzrostl v letech 1990 – 2005 o 140 % (!) a je vyšší, než východn ě Strakonic. D ůvodem nár ůstu tohoto dopravního významu je z řejm ě p ředevším níže uvedený tangenciální tah silnic I/22 - I/4 - II/139 - I/29 - I/19. V předchozích územních plánech St řelských Hoštic i Katovic navrženy přeložky mimo zastav ěné území, dále se po čítá s úpravou železni čního p řejezdu v Dolním Po říčí (v četn ě p řilehlého úseku v délce cca 1.2 km); uvedené návrhy jsou v souladu se ZÚR. Silnice by měla být upravena do homogenních parametr ů ší řkové kategorie S 9.5/70 (východn ě Katovic S 11.5/70). Na pr ůtahu Strakonicemi se trasa silnice I/22 prakticky vytrácí. Osud jejího vedení m ěstem je pestrý a to i v jeho územních plánech. S rostoucím dopravním významem silnice se vidina její přeložky postupn ě vytrácela. Od velkorysé trasy obchvatu v územním plánu z šedesátých let (z Jinína p řes Zadní Ptákovice až za Virt) a estakády nad železni ční tratí v p ředchozím územním plánu po sou časnou peáž se silnicí I/4 a využití severního dopravního p ůlokruhu v územním plánu aktuálním. Východn ě Strakonic mimo výše uvedené úseky upravené v minulosti p ůvodní trasa s původními parametry (ší řka vozovky cca 6 m, dopravní závady p řevážn ě bodového charakteru). Nevyhovující parametry a nep říznivý vliv na životní prost ředí p ředevším na pr ůtahových úsecích sídly (Lidmovice - Sko čice, Drahonice, Cehnice); uvedené p řeložky jsou navrhovány jak územními plány obcí, tak ZÚR. K p řeložkám vybudovaným v dob ě nedávno minulé nutno zahrnout též napojení na p řeložku silnice I/20 severn ě Vod ňan. Celý úsek by m ěl být postupn ě upraven do homogenních parametr ů ší řkové kategorie S 11.5/70. Na pr ůtahu St řelskými Hošticemi trasa v původní podob ě (a v podstat ě i parametrech) z první poloviny devatenáctého století. Trasa nejenom že vykazuje řadu dopravních závad z hlediska dopravn ě technických parametr ů, ale i (a to zejména) z hlediska vliv ů na život v obci (hluk, emise škodlivin, d ělící ú činek, bezpe čnost silni ční dopravy). Resort dopravy, ÚPnVÚC „písecko – strakonicko“, jakož i ZÚR po čítají s realizací řady přeložek silnice I/22, mezi jiným i ve St řelských Hošticích. Předm ětem p ředkládaného dopravního návrhu je p řeložka silnice I/22 v celé délce pr ůtahu územím obce St řelské Hoštice. Zám ěr p řeložky silnice I/22 p ředložen nevariantn ě jako závazný a to jako ve řejn ě prosp ěšná stavba a to v parametrech ší řkové kategorie S 9.5/70. Návrh p řeložky je v souladu s návrhem Zásad územního rozvoje jiho českého kraje. V dalším stupni projektové dokumentace p řeložky silnice I/22 bude řešeno konkrétní napojení obce St řelské Hoštice, k řížení silnice I/22 se silnicí III/02215 a podchod pod I/22 pro pěší propojení lokality Na malé hlubo čici s obcí. Pro zám ěr výstavby p řeložky silnice I/22 ve St řelských Hošticích (jako sou část úseku hranice kraje – Strakonice v četn ě) po řídilo ŘSD ČR u Pragoprojektu České Bud ějovice (Ing. Nová ček) p řed nedávnem vyhledávací studii. Ta je v předkládaném návrhu akceptována s drobn ější úpravou trasy v míst ě dotyku trasy s lokalitou navrhované výstavby rodinných dom ů v severní části obce. Silni ční sí ť dopl ňuje na území obce trojice silnic III. t řídy • III/02215 St řelské Hoštice – St řelskohoštická Lhota – Sedlo, • III/02216 St řelskohoštická Lhota – k řiž. I/22 u Horního Po říčí,

Architektonický ateliér Št ěpán 45 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

• III/17210 Št ěchovice – Kladruby – Kozlov – St řelské Hoštice Jedná se vesm ěs o silnice místního dopravního významu; jejich trasy jsou považovány v podstat ě za územn ě stabilizované, s výjimkou (rozsahem nemalých) p řeložek silnic III/02215 a III/02216 v prostoru st řelskohoštického nádraží (ve St řelskohoštické Lhot ě) vyvolaných pot řebou odstranit dvojici úrovňových železni čních p řejezd ů (zám ěr p řevzat z nejoptimisti čtější varianty studie p řestavby železni ční trat ě zpracovaný na úrovni studie projek ční kancelá ří SUDOP Praha). Postupn ě by m ěly být upraveny do homogenních parametr ů ší řkové kategorie S 7.5/50. Pr ůtahový úsek silnice I/22 by m ěl být po vybudování p řeložky silnice I/22 p řeřazen do sít ě místních komunikací; výjimkou je centrální úsek (nám ěstí) mezi k řižovatkami s ob ěma silnicemi III. t řídy; ten by m ěl být spolu se stávající silnicí III/02215 v úseku od nám ěstí po budoucí křižovatku s přeložkou silnice I/22 p řeřazen jako pokra čování silnice III/17210. Uli ční sí ť: Uvedené pr ůtahové úseky silnic tvo ří komunika ční kostru m ěsta. Tu dotvá ří a dopl ňuje sí ť místních komunikací. Pr ůtahový úsek silnice I. t řídy má v sou časné dob ě charakter sb ěrné komunikace funk ční skupiny B . Pr ůtahové úseky silnic III. t řídy mají charakter obslužné komunikace funk ční skupiny C. Charakter obslužné komunikace funk ční skupiny C bude mít i stávající pr ůtah silnice I/22 po vybudování p řeložky. Uli ční kostru m ěsta dopl ňují místní komunikace charakteru obslužných komunikací funk ční skupiny C . Výše uvedené pr ůtahové úseky silnic III. t řídy (v četn ě stávajícího pr ůtahu silnice I/22; viz výše) by postupn ě m ěly být upraveny do podoby návrhových prvk ů dle ČSN 73 6110 (leden 2006), tj. ší řky vozovky 6.0, tj. 2 x jízdní pruh ší řky 2.75 m + 2 x vodící proužek 0.25 m; v úsecích s dostate čnými prostorovými dispozicemi v centru obce je vhodné tyto úseky doplnit (nouzovým) zastavovacím pruhem ší řky 2.0 m. Všechny tyto komunikace by m ěly být dopln ěny pokud možno oboustranným chodníkem ší řky 2.0 m (respektive v místech s nižší frekvencí p ěších alespo ň 1.50 m). Ostatní obslužné komunikace by postupn ě m ěly být rovn ěž upraveny do podoby návrhových prvk ů dle ČSN 73 6110 (leden 2006), tj. ší řky vozovky 6.0, nebo alespo ň 5.5 m; v těch místech, kde tomu tak dodnes není, dopln ěny (alespo ň jednostranným) chodníkem v pot řebném rozsahu. V úsecích (místech), kde nebude možno výše uvedené ší řkové parametry dodržet, bude nutno použít kompromisních návrhových prvk ů; p ři nich by však nikdy nem ěly být podmínky pro motorovou dopravu up řednost ňovány p řed pot řebami pro chodce. Konkrétní podobu úpravy, která by p ředstavovala nástroj pro regulaci p řilehlé zástavby (to se týká p ředevším drobných staveb - garáží, zídek, oplocení, p řípojných sk řín ěk inženýrských sítí apod.) by m ěly stanovit podrobné studie, které by bylo žádoucí postupn ě zpracovat. Obdobn ě nutno respektovat územní rezervu pro zabezpe čení rozhledových pom ěrů, pokud by m ěly být zastavovány pozemky uvnit ř sm ěrových oblouk ů. Minimáln ě stejné ší řkové parametry bude nutno navrhovat u nov ě budovaných místních komunikací obslužného charakteru. U obslužných komunikací nižšího dopravního významu (bývalá funk ční t řída C 3) lze v dalších stupních dokumentace navrhnout použití n ěkterých z retarda čních prvk ů; jako dopravn ě zklidn ěné komunikace lze však navrhnout p ředevším koncové úseky t ěchto komunikací a to pouze v t ěch p řípadech, kde je jasn ě z řejmé, že nelze do budoucna (a to ani po časovém horizontu územního plánu) p ředpokládat jejich prodloužení. Návrh t ěchto komunikací musí vycházet z Technických podmínek „TP 103 Navrhování obytných zón“.

Architektonický ateliér Št ěpán 46 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

(Zejména nelze návrhu použít pro úsporu ší řky uli ční čáry - podle uvedených Technických podmínek je minimální ší řka obytné ulice 8 m). Železni ční doprava: Železni ční tra ť Plze ň - Strakonice - České Bud ějovice je celostátní železni ční tratí, její trasa je vedena v tangenciálním sm ěru v ůč i českému vnitrozemí. Tato tra ť byla budována jako kmenová tra ť Dráhy císa ře Františka Josefa I na sklonku šedesátých let devatenáctého století jako jeden z hlavních radiálních tah ů ve sm ěru z Vídn ě pro spojení s českým jihem a českým západem, zejména však ve svém pokra čování s Pruskem. Impulsem ke stavb ě trati byla totiž prohraná rakousko - pruská válka. Tento strategický d ůvod spolu s kapitálem Schwarzenberským a Lannovým, kte ří se na stavb ě trati zásadní m ěrou podíleli, byly p říčinou skv ělých a pom ěrn ě velkorysých parametr ů této trati. Tra ť je mezi |Horaž ďovicemi a Strakonicemi zárove ň sou částí pozoruhodného projektu „Českomoravské transverzální dráhy“ z Domažlic a Klatov na Jihlavu, Brno, Uherské Hradišt ě, Vlárský pr ůsmyk do Tren čianské Teplé. Je pozoruhodné (nicmén ě z hlediska terénního reliéfu p řilehlého území nikoli nelogické), že zatímco hlavní železni ční spojení Českých Bud ějovic a Plzn ě bylo vedeno p řes Strakonice, tak hlavní (p ůvodn ě erární císa řská) silnice mezi ob ěma m ěsty byla vedena p řes Písek a Blatnou. Strakonice za svoji polohu na této železni ční trati nevd ěč í svému významu v devatenáctém století, ale z řejm ě p ředevším řece Otav ě a její niv ě. Tra ť je jednokolejná, elektrifikovaná (25 kV, 50 Hz). V zám ěrech resortu dopravy je celková modernizace a zdvojkolejn ění trat ě České Bud ějovice - Plze ň (ostatn ě zahájené již p řed první sv ětovou válkou, kdy byl krom ě úseku Wien - Gmünd zdvojkolejn ěn i úsek Horaž ďovice - Nepomuk). Za ve řejn ě prosp ěšnou stavbu (v souladu s ÚPnVÚC Strakonicko – písecko a ZÚR) je zdvojkolejn ění železni ční trat ě České Bud ějovice – Plze ň v celé délce. Pro zám ěr navržen koridor ší řky á 10 m od hranice pozemku dráhy na každou stranu. Autobusová doprava: Hlavním dopravním prost ředkem v osobní hromadné doprav ě – dík excentrické poloze nádraží – p ředstavuje autobus. Autobusová doprava je provozována v rozsahu 16 pár ů spoj ů denn ě; 6 pár ů spoj ů jsou spoje dálkové po silnici I/22 (mezi Horaž ďovicemi a Strakonicemi a dále), 5 pár ů spoj ů je vedeno v trase Strakonice – St řelské Hoštice – Sedlo (z toho 1 spoj zajíždí do Kozlova) a 5 pár ů spoj ů je vedeno jako místní po silnici I/22 z/do Horaž ďovic a do/z Horního Po říčí až Strakonic. Poloha zastávek ve všech místních částech obce územn ě stabilizována. Hluk z pozemní dopravy: Na p řiložené tabulce posouzen orienta čně hluk ze silni ční dopravy na p řeložce silnice I/22. Hlukové posouzení vychází ze zákona č. 258/2000 Sb. o ochran ě ve řejného zdraví a o zm ěně některých souvisejících zákon ů (ve zn ění zákona č. 274/2003 Sb.) a na řízení vlády ČR č. 148/2006 platného od 1. června 2006 (dále jen na řízení vlády), které stanovuje hodnoty hygienických limit ů pro hluk ve venkovním i vnit řním prost ředí a "Novely metodiky pro výpo čet hluku ze silni ční dopravy" (RNDr. Liberko, Planeta č. 2/2005). Normovou hodnotou hladiny hluku v chrán ěném venkovním prostoru (pro bydlení a jemu přilehlé území) v denní dob ě je podle na řízení vlády v sousedství hlavních komunikací 60 dB (za předpokladu, že hluk z této komunikace je p řevažujícím zdrojem hluku z dopravy v daném území). „Hlavními komunikacemi“ jsou silnice I. a II. t řídy a sb ěrné komunikace. Pro hluk z ostatních komunikací (silnice III. t řídy a místní komunikace obslužného charakteru) p ředstavuje hygienický limit 55 dB. Pro hluk ze železnice platí hygienický limit 55 dB (v ochranném pásmu dráhy 60 dB).

Architektonický ateliér Št ěpán 47 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Ve vnit řních prostorách obytných budov je nutno dodržet 40 dB (v okolí hlavních komunikací a v ochranném pásmu dráhy 45 dB). Pokud se prokáže, že ve stávající situaci zástavby není technicky možné dodržet normované hodnoty hluku ve venkovním prostoru (tj. 60, respektive 55 dB), je možné pot řebnou ochranu p řed hlukem zajistit isolací objektu na normovou hodnotu hluku ve vnit řním prost ředí (tj. 40, respektive 45 dB). P řitom musí být zachována možnost pot řebného v ětrání. Pro tzv. „starou zát ěž“, tj. pro stav hlu čnosti ve venkovním prostoru p ůsobený hlukem z dopravy historicky vzniklý p řed dnem 1. 1. 2001, m ůže být použit hygienický limit 70 dB (pro okolí hlavních i ostatních silni čních komunikací a dráhy). Tento hygienický limit z ůstává zachován i po rekonstrukci nebo oprav ě komunikace, p ři které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlu čnosti v chrán ěných venkovních prostorech staveb a pro krátkodobé objízdné trasy. Rekonstrukcí nebo opravou komunikace se rozumí položení nového povrchu, vým ěna kolejového svršku, p řípadn ě rozší ření vozovek p ři zachování sm ěrového nebo výškového vedení. Pro no ční období (22 – 6 hod.) platí pro všechny výše uvedené hodnoty korekce – 10 dB (pro hluk ze železnice – 5 dB). Hlukové pom ěry byly posouzeny formou výpo čtu teoretické hodnoty isofon (viz přiložená tabulka). Podkladem pro výpo čet isofon jsou výsledky celostátního s čítání dopravy ŘSD ČR extrapolovány použitím r ůstových koeficient ů k výhledovému období roku 2030 (Hodnoty isofon znázorn ěny v mapové části dokumentace). Výpo čet byl proveden jak pro denní, tak no ční období; z analýzy výsledk ů výpo čtu vyplývá, že v daném p řípad ě je významn ější a tedy rozhodné pro formulaci záv ěrů no ční období. Isofony jsou napo čteny ve výšce 6 m nad úrovní terénu (pohltivý terén). Byly vypo čteny isofony pro L AEQ = 60 dB a 57 dB pro denní období; pro no ční období uvedené hodnoty mínus 10 dB. První hodnota (hygienický limit, tj. 60 dB pro denní období) udává limitní polohu okraje chrán ěného venkovního prostoru (zahrady) od osy p říslušné komunikace, druhá hodnota (47 dB pro no ční období) p ředstavuje hodnotu hygienického limitu sníženou o 3 dB s ohledem na vliv odrazu hluku od vlastního objektu udává limitní polohu okraje vlastního objektu (o výšce nejvýše dvou nadzemních podlaží + p řípadné podkroví se st řešními okny) od osy p říslušné komunikace tak, aby jej pravd ěpodobn ě nebylo nutno protihlukov ě chránit.

Isofona pro L AEQ = 60 dB pro denní období p ředstavuje 29 m od osy p řeložky silnice I/22, isofona pro L AEQ = 47 dB pro no ční období p ředstavuje 73 m od osy p řeložky. Objekty v území vymezeném uvedenými isofonami (respektive stávající objekty zasažené touto isofonou z nov ě navrhovaných silni čních komunikací) nutno v dalších stupních dokumentace posoudit z hlediska hluku z dopravy a p řípadn ě navrhnout použití pasivních protihlukových opat ření.

Výše uvedené posouzení hlukových pom ěrů má pouze informativní charakter (výklad MMR ČR) !

Architektonický ateliér Št ěpán 48 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

HLUK ZE SILNI ČNÍ DOPRAVY ÚP St řelské Hoštice rok 2030

Číslo Č. sil. Úsek komunikace ISOFONA L AEQ (m) akust. tlak Lx Y (dB

Pohltivý terén (dB) vh=6m, d= v 7,5m (dB) 50 52 55 57 60 20m 50m DEN 06 – 22 hod.: 1 I/22 p řeložka St řelské Hoštice 113,3 86,9 58,3 44,5 29,3 62,5 56,1 66,9

NOC 22 – 06 hod.: 45 47 50 52 55 1 I/22 p řeložka St řelské Hoštice 95,6 73,3 49,0 37,3 -24,3 56,3 49,9 60,6

Číslo S TV n Pna S V v povrch F1 F2 F3 X vozidel hod %tv sklon% dovol výpo č výpo č DEN 06 – 22 hod.: 1 8 421 2 039 526 24,2 2,0 90 75 ASF. 43 884 1,15 1,0 50 250 763 141

NOC 22 – 06 hod.: 1 799 281 100 35,2 2,0 90 75 ASF. 10 331 1,15 1,0 11 830 627 205

INTENZITA DOPRAVY – VÝHLED r. 2030 Čís. Ioa Itv Pna Poa-n Pn-n Pns-n Id ID-tv In In-tv I- Ins 24 h Vozidel/24hod %tv % % % voz./16 hod voz. /8hod 1 9 220 6 900 1 790 530 25,2 7,5 10,8 16,4 8 421 2 039 799 281

F1 = nOAd*FvOA*(10)LOA/10 + nNAd*FvNA*(10)LNA/10 FvOA = 3,59*(10)-5*(v)0,8,FvNA = 1,5*(10)-2*(v)0,5 pro v rovno nebo menší 60 km/h FvOA = 2,70*(10)-7*(v)2,FvNA = 2,45*(10)-4*(v)0,5 pro v větší 60 km/h Loa = 74,1dB Lna = 80,2 dB pro rok 2011 a další

X=F1*F2*F3 výpo čtová veli čina Y=10*logX + 40 pomocná veli čina Laeq ve vzdál. 7,5m v dB Lx = Y-U akustický tlak ve výšce 6m, vzdál. 20 a 50m v dB (bez ovlivn ění)

Dle novely metodiky pro výpo čet hluiku 2005: Zákl. hodnota podílu no ční intenzity je u OA 7,0%, NV 11,2% a NS 16,1% z celodenní intenzity ( silnice I. t řídy). Denní podíl intenzity je u OA 93,0%, TV 88,8% a NS 83,9% z intenzity za 24 hodin. Přepo čet intenzit dopravy r. 2005 – r. 2030: silnice I. třídy – Koa = 1,56, Kna = 1,21

Architektonický ateliér Št ěpán 49 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

VODNÍ HOSPODÁ ŘSTVÍ

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU St řelské Hoštice, Kozlov – od ůvodn ění Obec St řelské Hoštice a místní část Kozlov je zásobena vodou z vodovodu, jehož provozovatelem VaK J Č a.s... Na levém b řehu řeky Otavy je postavena úpravna vody, v její t ěsné blízkosti je prameništ ě – vrty, sb ěrná studna. Z úpravny vody je voda čerpána do VDJ o objemu 250 m3 444,95/441,65 m n.m... Z vodojemu je voda vedena gravita čně do spot řebišt ě. Původním zdrojem z roku 1940 je studna č. 1 profilu 3, hluboká 6,3m pod úrovní terénu, nad terén je vytažena 2,7m – vydatnost 1,5 l/s. V roce 1959 byla provedena i vrtaná studna V1, hluboká 13m, která byla napojena v roce 1964 - vydatnost 0,63 l/s. Vrtaná studna SH1 byla provedena asi v roce 1970, hluboká je 9,6 m - vydatnost 0,6 l/s. Ani tyto zdroje pitné vody pro obec nevyhovovaly svou vydatností. Proto byly v roce 1979 provedeny 3 vrty – HV1, HV2 a HV3, s využitelným množstvím Q1 – 1,0 l/s, Q2 – 0,4 l/s a Q3 – 0,5 l/s. Voda z vrt ů se čerpá ponornými čerpadly do sb ěrné studny a úpravny vody. Tyto zdroje mají stanovena ochranná pásma. Surová voda je podávacími čerpadly dopravována do flokula ční nádrže, do potrubí je zaúst ěno dávkování chlornanu sodného a sody za ú čelem p ředchlorace a alkalizace. Odsazená voda z flokula ční nádrže je rozvedena na dva tlakové filtry, upravená voda je zaúst ěna do vodojemu. V sou časné dob ě byla provedena rekonstrukce úpravny. Větší část místní části Kozlov je napojena na vodovod ze St řelských Hoštic, menší část zástavby je zásobena z domovních studní. Vodovodní řad pro Kozlov je p řes řeku Otavu převeden po stávajícím most ě, spole čně s výtla čným potrubím kanalizace. Vodovodní sí ť na území Kozlova je vybudována z lPE trub profilu DN 100. Vodovodní sí ť v obci je v ětvená, použito je trub litinových a polyetylénových. Délka sít ě je 6,9 km. Na vodovodní sí ť jsou napojeny objekty ZD a samostatným řadem areál z úpravny areál bývalých kasáren. Zdrojem požární vody pro obec je vodovod a řeka Otava.

St řelské Hoštice, Kozlov – návrh Systém zásobování pitnou vodou z ůstává zachován. Pro část navrhované zástavby bude nutno zřídit AT stanici ve vodojemu – vytvo ření druhého tlakového pásma – v návrhu ÚP je ve výkresové části vyzna čeno navržené rozhraní t ěchto pásem. Vodovodní sí ť je prodloužena k uvažované zástavb ě, a je dle možností zokruhována. U stávající sít ě doporu čujeme rekonstruovat poruchové řady. Ve výpo čtu pot řeby vody jsou zahrnuty, krom ě domácností a ob čanské vybavenosti, navrhované podnikatelské plochy (odhadem – nebyly blíže specifikovány).

Výpo čet pot řeby vody St řelské Hoštice, Kozlov

spec.pot řeba po čet obyvatel stav 736 obyv. VFD = 100 l/obyv.d po čet obyvatel spec.pot řeba návrh 1042 obyv. VFO = 20 l/obyv.d délka sít ě- odhad 6.6 km ztráty 8 m3/km.d

Architektonický ateliér Št ěpán 50 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

pozn. (odhad)VNF = spec.pot řeba po čet zam ěstnanc ů 100 zam. VFV = 70 l/zam.d

3 Qp = 184.84 m /d = 2.14 l/s 3 Qd = 240.29 m /d = 2.78 l/s 3 Qh = 20.02 m /h = 5.56 l/s

rekreace (sezona cca 700 rekreant ů á 100 l/d)

3 Qp = 70 m /d = 0.81 l/s 3 Qd = 98 m /d = 1.13 l/s 3 Qh = 8.17 m /h = 2.27 l/s

Celkovépot řeby 3 Qp = 254.84 m /d = 2.95 l/s 3 Qd = 338.29 m /d = 3.92 l/s 3 Qh = 28.19 m /h = 7.83 l/s ř č pozn.- p epo tená délka vodovodního potrubí na DN 150

Sedlo – od ůvodn ění Sedlo – místní část obce St řelské Hoštice je zásobena užitkovou vodou z vodovodu, jehož provozovatelem je obec St řelské Hoštice. Prameništ ě vodovodu se nachází východn ě od obce a je tvo řeno dv ěmi kopanými studn ěmi (jedna je akumula ční). Ze studny na kót ě cca 449 m n.m.. je voda gravita čně svedena do spot řebišt ě. Rozvodné řady jsou o profilu DN 2“. Celková délka rozvodných řad ů je 850 m. Zbylá část zástavby je zásobena z domovních studní. Vydatnost prameništ ě a kvalita vody není známa. Rozsah zástavby je v rozmezí 646,0 – 670,0 m n. m. Zem ědělský objekt je zásoben z vlastního zdroje, ze kterého je napojen i jeden objekt. Zdrojem požární vody jsou vodní plochy v intravilánu.

Sedlo – návrh Stávající systém zásobování pitnou vodou z ůstává zachován. Za p ředpokladu dostate čné vydatnost zdroje je vodovodní sí ť prodloužena k uvažované zástavb ě a u pramenní studny bude z řízena akumulace cca 20 m3 (cca 448 m n.m.). V případ ě napojení uvažované zástavby je nutno provést posílení tlaku – AT stanice u akumulace.

Výpo čet pot řeby vody Sedlo

spec.pot řeba po čet obyvatel stav 74 obyv. VFD = 80 l/obyv.d

Architektonický ateliér Št ěpán 51 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

spec.pot řeba po č. obyvatel návrh 110 obyv. VFO = 10 l/obyv.d délka sít ě- odhad ztráty pozn. 0.7 km (odhad)VNF = 8 m3/km.d spec.pot řeba po čet zam ěstnanc ů 0 zam. VFV = 50 l/zam.d

3 Qp = 15.50 m /d = 0.18 l/s 3 Qd = 23.25 m /d = 0.27 l/s 3 Qh = 2.23 m /h = 0.62 l/s ř č pozn.- p epo tená délka vodovodního potrubí na DN 150

St řelskohoštická Lhota – od ůvodn ění St řelskohoštická Lhota – místní část obce St řelské Hoštice nenív sou časnosti zásobena vodou z ve řejného vodovodu. Obyvatelstvo používá k zásobení soukromé studny. Kvalita vody ve studních nebyla zjišt ěna. Zdrojem požární vody jsou vodní plochy v blízkosti sídla.

St řelskohoštická Lhota – návrh Stávající systém individuálního zásobení se p ředpokládá zachovat.

KANALIZACE St řelské Hoštice, Kozlov – od ůvodn ění Obec St řelské Hoštice a místní část Kozlov má na území sídla vybudovanou kanalizaci a ČOV. Provozovatelem kanalizace a ČOV je VaK JČ a.s.. St řelské Hoštice a Kozlov mají vybudovanou smíšenou kanalizaci v délce cca 6,5 km, na kterou je napojena p řevážná část obyvatel . Při výstavb ě kanalizace, která probíhala postupn ě byly použity betonové a plastové trouby DN 80 – 800 mm. Kanaliza ční stoky tvo ří jedno povodí, jehož hlavní sb ěra č je vyúst ěn na mechanicko biologickou čistírnu odpadních vod. Na kanaliza ční síti jsou umíst ěny deš ťové odd ělova če a čerpací stanice splaškových vod. Na území Kozlova je nová splašková kanalizace – striktn ě oddílná. Stávající nesoustavná kanalizace je využita pouze pro odvedení deš ťových vod. ČOV typu HYDROTECH se sestává – z lapáku písku a lapáku tuk ů, selektorových nádrží, nádrží denitrifikace a aktivace, dosazovacích nádrží a provzduš ňované kalové usklad ňovací nádrže. Likvidace kalu: zem ědělství Ostatní objekty: provozní budova, kompresorová stanice, armaturní šachty, m ěrný objekt 3 Kapacita ČOV : Q24 = 325 m /den BSK 5 = 84,5 kg/den EO = 1300 Kanalizace odvádí vody do řeky Otavy .

Architektonický ateliér Št ěpán 52 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

St řelské Hoštice, Kozlov – návrh Návrhové plochy v ÚP jsou odkanalizovány z převážné části oddílným systémem – nové deš ťové sb ěra če vyúst ěné do místních vodote čí či do Otavy. D ůvodem je kapacita stávající jednotné sít ě a snaha vy řešit vtok balastních vod do kanaliza ční sít ě – lokalita „Na malé hlubo čici“ – vybudování vodní nádrže s reten čním prostorem s navazující úpravou pod navrhovanou p řeložkou (deš ťové zdrže, p řirozený rozliv v ploše apod.), kde do stávající vodote če budou vyúst ěny deš ťové vody z přilehlých ploch nové i stávající zástavby. Následné převedení vod ze stávajícího rybní čka bude provedeno tak, aby se vody z rybní čka nedostaly do kanaliza ční sít ě – nový splaškový sb ěra č, úpravy stávající kanalizace apod). Splaškové vody budou odvád ěny p řevážn ě splaškovou kanalizací napojenou na stávající kanaliza ční sí ť města (navrhované lokality a dosud neodkanalizované lokality – v případ ě nevhodné konfigurace p řes čerpání odpadních vod). Deš ťové vody doporu čujeme v maximální mí ře zasakovat (st řechy), ostatní odvád ět stávající nebo navrhovanou kanalizací, do nejbližšího recipientu, vodní plochy. S ohledem na stá ří kanalizace a použité trubní materiály, doporu čujeme postupnou rekonstrukci nevyhovující části stávající kanaliza ční sít ě. Sedlo, St řelskohoštická Lhota – od ůvodn ění Sedlo, St řelskohoštická Lhota – místní části obce St řelské Hoštice mají částe čně vybudované kanalizace jednotného charakteru, p řípadn ě zatrubn ěné vodote če, na které je po p řed čišt ění v septicích napojena p řevážná část obyvatel . Je vybudována p řevážn ě z betonových trub, svým provedením na části úsek ů nevyhovující sou časným normám . Kanalizace jsou zaúst ěny do místních vodote čí a vodních ploch . Odpadní vody od zbytku obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky . Deš ťové odpadní vody osad jsou z části odvád ěny kanalizací, z části systémem p říkop ů, struh a propustk ů.

Sedlo, St řelskohoštická Lhota – návrh Bude dopln ěna a rozší řena stávající kanalizace v obou sídlech k stávající a uvažované zástavb ě v četn ě odleh čení deš ťových vod. Pro čišt ění odpadních vod jsou navrženy ČOV typu stabiliza ční nádrže pod sídlem - v sestav ě: odleh čovací komora – česle – lapák písku – št ěrbinová nádrž nebo septik – stabiliza ční nádrž – m ěř ení odtoku. P ředpokládaná kapacita ČOV: cca 150 EO u obou sídel. Typ čistírny je volen s ohledem na p ředpokládanou nízkou koncentraci zne čišt ění v přivád ěné odpadní vod ě - vysoké procento balastních vod. Významné je rovn ěž provozní hledisko – jednoduchý a nenáro čný provoz tohoto typu ČOV. Odpady z ČOV budou zaúst ěny do místní vodote če a B řezového potoka. Jako alternativní řešení, než dojde k centrálnímu řešení, bude řešeno čišt ění odpadních vod pomocí domovních ČOV (nap ř. septik + zemní filtr, balené mikro čistírny) v kombinaci s jímkami na vyvážení. Domovní ČOV budou dle místních možností zaúst ěny do kanalizace či vodote čí procházejících okolosídla. Toto řešení bude aktuální zejména v případ ě nedostatku finan čních prost ředk ů na centrální řešení. Deš ťové vody doporu čujeme v maximální mí ře zasakovat (st řechy), ostatní odvád ět stávající kanalizací, do nejbližšího recipientu, vodní plochy.

VODNÍ TOKY A PLOCHY od ůvodn ění Hlavním recipientem pro řešené území je řeka Otava č.hp. 1-08-01 se svým p řítokem – Březovým potokem. Řeka Otava má stanovena záplavová území.

Architektonický ateliér Št ěpán 53 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

návrh V řešení územního plánu jsou trasy vodote čí a stávající vodní plochy zachovány beze zm ěn – s výjimkou uvažované revitalizace toku viz popis níže. V návrhu ÚP jsou navrženy vodní plochy pro retenci a retardaci odtoku v řešeném území. Jde o vodní plochy od cca 1 do 4 ha. V inunda čním prostoru B řezového potoka je vymezena plocha pro realizaci prvku ÚSES - lokálního biokoridoru č. 46. V rámci tohoto koridoru je navržena revitalizace B řezového potoka. P ři zpracování projektu prvku ÚSES je nutno vypracovat i podrobné technické řešení revitalizace toku s přihlédnutím na vodohospodá řskou situaci – prodloužení doby odtoku běžných vod z území.. Plochy pot řebné pro tuto revitalizaci mohou zasahovat i mimo vymezenou ší řku prvku ÚSES na p řilehlé zem ědělské pozemky ( plochy zem ědělské ZPF orná, ZPF trvalé travní porosty) viz kapitola f stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití. Těmito výše uvedenými zp ůsoby bude zajišt ěno zlepšení odtokových pom ěrů v řešeném území, v četn ě požadavku na zasakování deš ťových vod v rámci jednotlivých ploch parcel v maximální možné mí ře dle místních podmínek. V souvislosti s výstavbou ČOV v Sedle a St řelskohoštické Lhot ě je navrženo vybudování stabiliza čních nádrží ČOV.

Zd ůvodn ění vodohospodá řského návrhu

Zásobování vodou Na základ ě exaktního výpo čtu spot řeby vody v řešeném zastavitelném území obce St řelské Hoštice je navrženo zásobování vodou pro konkrétní situaci zastav ěných a zastavitelných ploch. Tento výpo čet a návrh odpovídá p říslušným normám vydaných pro spot řebu pitné vody. Čišt ění odpadních vod a kanalizace Pro ur čenou velikost obce a jejích místních částí jsou návrhem územního plánu vymezeny plochy pro výstavbu ČOV.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ A TEPLEM Zásobování el. energií St řelské Hoštice, Kozlov nad Otavou, Sedlo u Horaž ďovic a St řelskohoštická Lhota Zásobování el. energií je provedeno p řípojným rozvodem na paprscích ze základní kmenové linky 22 kV Strakonice-Horaž ďovice. St řelskohoštická Lhota a Sedlo u Horaž ďovic jsou zásobeny samostatnou odbo čkou z této linky, kde na paprsku jsou koncové trafostanice z 22 kV na NN. St řelské Hoštice a Kozlov jsou spole čně zásobovány dv ěma odbo čkami z kmenové linky, kde zoukruhováním je provedena obsluha t ěchto zastav ěných území šesti trafostanicemi z 22 kV na NN. V návrhu územního plánu je respektován koridor pro výstavbu venkovního vedení 110 kV mezi rozvodnami CZ Strakonice – Horaž ďovice (jižní propoj) dle ÚP VÚC Písecko – Strakonicko. V návrh je řešeno napojení zastavitelných ploch na stávající rozvodnou sí ť. St řelské Hoštice a Kozlov nad Otavou V sou časné dob ě je v obci a místní části Kozlov instalováno 10 trafostanic. S ohledem na to, že z těchto trafostanic jsou provedeny napájecí rozvody NN do stávající zástavby, není možno tyto stanice p řemístit aniž by se musely tyto rozvody v obci provést nov ě. Z tohoto d ůvodu budou trafostanice zachovány a jejich výkon částe čně využit i pro plánovanou zástavbu. Sedlo u Horaž ďovic

Architektonický ateliér Št ěpán 54 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

V obci je instalována jedna trafostanice. Tato trafostanice svojí polohou zajistí nár ůst pot řebného p říkonu v oblasti zástavby. St řelskohoštická Lhota V obci je instalována jedna trafostanice. Tato trafostanice svojí polohou zajistí nár ůst pot řebného p říkonu v oblasti zástavby. Zajišt ění elektrické energie pro zástavbu RD na okraji zastav ěného území bude možné ze stávajícího rozvodu NN. Elektroenergetická koncepce je v souladu s pot řebami obcí, snižuje energetickou náro čnost. Budovaná energetická za řízení nesmí mít nežádoucí vliv na životní prost ředí. Budou dodržena ochranná pásma jednotlivých sítí a dodrženy vzdálenosti vedení dle ČSN 73 6005 o prostorovém uspo řádání sítí technického vybavení.

Zásobování teplem Obec St řelské Hoštice a osada Kozlov jsou napojeny na vysokotlakou plynovodní sí ť z řadu VTL Strakonice – Dolní Po říčí, kde je umíst ěna regula ční stanice vysokotlak – st ředotlak, odkud je proveden st ředotlaký rozvod po Dolním a Horním Po říčí a p řes st ředotlakou sí ť v Po říčí jsou napojeny St řelské Hoštice a Kozlov. V kone čném návrhu ÚP je st ředotlaká plynovodní sí ť rozvedena k navrhované zástavb ě. V bilancích plynu je u obou sídel uvažováno s 70% plynofikací u stávající zástavby a 70% u nov ě navržené. P ředpokládá se užití plynu na va ření, p řípravu TUV a topení. S ohledem na vývoj cen plynu lze p ředpokládat u nové zástavby možné napojení na plynovodní sí ť, ale v kombinaci s jiným topným mediem (d řevní hmota, biomasa apod.). Üdaje o po čtech plynofikovaných objekt ů vychází z ÚP a o odb ěru v kategorii velkoodb ěr a maloodb ěr jsou odhadnuty. Bilance plynu - St řelské Hoštice, Kozlov

Bilance pot řeby plynu - hodinová Bilance pot řeby plynu - ro ční

obyvatelstvo obyvatelstvo 542 dom ů (stav+návrh) 542 dom ů (stav+návrh) va ření 30.85 m3/h va ření 56910 m3/r příprava TUV 125.98 m3/h příprava TUV 98644 m3/r topení 464.97 m3/h topení 1409200 m3/r celkem obyv. 621.80 m3/h celkem obyv. 1564754 m3/r

maloodb ěr 500 m3/h maloodb ěr 1200000 m3/r velkoodb ěr 0 m3/h velkoodb ěr 0 m3/r

Celkem 1121.80 m3/h Celkem 2764754 m3/r

Sedlo u Horaž ďovic a St řelskohoštická Lhota Žádná z osad není napojena na plynovodní sí ť. K zásobení teplem jsou využívány kotelny malého výkonu, p řípadn ě lokální topidla, p řevážn ě na pevná paliva. Využití elektrické energie pro vytáp ění není v obcích plošn ě uvažováno, pouze jako dopln ěk k ostatním médiím. Pro zásobování teplem budou využity obnovitelné zdroje energie, nap ř. dřevní hmota a biomasa. Dále se uvažuje s využitím tepelných čerpadel a solárních kolektor ů.

Architektonický ateliér Št ěpán 55 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

POŽADAVKY CIVILNÍ OCHRANY A BEZPE ČNOST Požadavky civilní ochrany obyvatelstva vycházejí ze zákona č. 128/2000Sb. v platném zn ění (o obcích), které stanoví rozsah práv a povinností samosprávných orgán ů. Zákon má návaznost na zákon č. 239/2000 Sb. (o integrovaném záchranném systému, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů). Požadavky ochrany obyvatelstva územním plánování jsou specifikovány ve vyhlášce MV ČR č. 380/2002 Sb. (k p říprav ě a provád ění úkol ů ochrany obyvatelstva) v platném zn ění.

Návrh ploch pro ochranu území p řed pr ůchodem pr ůlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Přirozená povode ň je povode ň zp ůsobená p řírodními jevy. Je to situace, p ři které hrozí zaplavení území. Hlavním recipientem pro řešené území je řeka Otava, kde jsou stanovena záplavová území Q 100. Zvláštní povode ň je povode ň zp ůsobená um ělými vlivy, jsou to situace, jenž mohou nastat p ři stavb ě nebo provozu vodohospodá řských d ěl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu (havárie vzdouvacích vodních d ěl). Řešené území je ohroženo pr ůchodem povod ňové vlny. V rámci protipovod ňové ochrany je vymezena plocha pro z řízení ochranné hráze na provém břehu Otavy nad mostem v St řelských Hošticích se zavázáním do svahu k místní komunikaci. Dále je západn ě nad Kozlovem navrženo z řízení záchytného pr ůlehu pro p řevedení vod z přívalových srážek z přilehlých polních pozemk ů mimo zastav ěnou část. Terénní pr ůleh- záchytný p říkop je zaúst ěn p řes propustek do Otavy – viz výkresová část.

Návrh ploch pro zónu havarijního plánování Nejd ůležit ějším dokumentem havarijního plánování je Havarijní plán kraje (a jeho sou část Analýza rizik možného vzniku mimo řádné události Havarijního plánu kraje). Tento ú čelový dokument p ředstavuje soubor opat ření k provád ění záchranných a likvida čních prací k odvrácení nebo omezení bezprost ředního p ůsobení ohrožení vzniklých mimo řádnou událostí a k odstran ění vzniklých následk ů zp ůsobených mimo řádnou událostí. je základním dokumentem kraje pro řešení mimo řádných situací v případ ě živelných pohrom nebo jiných nebezpe čí, která ohrožují životy, zdraví, zna čné majetkové hodnoty nebo životní prost ředí. Je závazným dokumentem pro všechny obce, správní ú řady, právnické a fyzické osoby nacházející se na území kraje.

Území řešené územním plánem není sou částí zóny havarijního plánování, není ohroženo únikem nebezpe čné látky ani v dosahu potencionální jaderné havárie.

Návrh ploch pro ukrytí obyvatelstva v důsledku mimo řádné události Zp ůsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím se stanovuje plánem ukrytí, který je sou částí Havarijního plánu kraje. Ukrytí v obci se zabezpe čuje podle Plánu ukrytí obce.

Ukrytí obyvatelstva se na území obce zajiš ťuje ve stálých úkrytech postavených pro tyto účely v dob ě míru a v improvizovaných úkrytech budovaných svépomocí obyvatelstva.

Stálé úkryty (SÚ) Jsou ochranné stavby trvalého charakteru, které byli projektovány a postaveny tak, aby poskytovali ú činnou ochranu ukrývaných osob proti ú čink ům st řepin, tlakové vlny, sv ětelného zá ření i pronikavé radiace. Tvo ří je stálé tlakov ě odolné úkryty, stálé tlakov ě

Architektonický ateliér Št ěpán 56 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011 neodolné úkryty(d řív ější název byl stálé protiradia ční úkryty) a ochranné systémy podzemních dopravních staveb. V řešeném území se stálé úkryty nenacházejí a nejsou územním plánem navrhovány.

Improvizované úkryty (IÚ) Improvizované úkryty jsou podzemní nebo i nadzemní prostory ve stavbách ur čené k ukrytí obyvatelstva. Budují se k ochran ě obyvatelstva p řed ú činky sv ětelného a tepelného zá ření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a částe čně proti tlakovým ú čink ům zbraní hromadného ni čení v případ ě krizového stavu v místech, kde nelze k ochran ě obyvatelstva využít stálých úkryt ů. Vhodnými prostory pro z řízení improvizovaných úkryt ů jsou podzemní prostory v budovách nebo prostory částe čně zapušt ěné pod úrovní terénu, nejlépe se vstupem do úkrytu z budovy. je vhodné aby obvodové zdivo IÚ m ělo co nejmenší po čet oken a dve ří s minimálním množstvím prací nutných pro úpravu (všeobecn ě platí: čím siln ější zdivo, tím kvalitn ější je ochrana). Podlahová plocha pro ukrývanou osobu se volí asi 1,5m 2, ochranný sou činitel stavby (udává, kolikrát je úrove ň radiace radioaktivního zá ření v úkrytu menší než úrove ň radiace radioaktivního zá ření ve výšce 1m nad odkrytým terénem) by m ěl být v ětší než 50. Doporu čuje se, aby jeden IÚ nem ěl v ětší kapacitu než 50 ukývaných osob. Výb ěr vhodného prostoru ke z řízení IÚ se provádí v dob ě míru. Budování za číná po vyhlášení vále čného stavu podle zpracovaných do 5 dn ů v těchto etapách: v první etap ě se provádí vyklizení vybraného prostoru, kontrola uzáv ěru plynu, vody, elektrické energie a p říprava k příjmu ukrývaných osob ; v druhé etap ě se provád ějí úpravy v úkrytu zejména p řívodu vzduchu, ut ěsn ění, vnit řní a venkovní úpravy ; ve t řetí etap ě se provád ějí opat ření ke zvýšení ochranných vlastností, zejména zesílení únosnosti stropních konstrukcí podp ěrami, zv ětšení zapušt ění úkryt ů násypy a provedení opat ření k nouzovému opušt ění úkrytu. Přehled o umíst ění a kapacitách improvizovaných úkryt ů na území obce mají obce, které vedou evidenci improvizovaných úkryt ů. Ve stávajících rodinných domech starších (p ůvodních zem ědělských usedlostech) i nov ějších se po čítá s možností z řízení improvizovaných úkryt ů. Úkryty v objektech zam ěstnavatel ů z řízeny nejsou, nejsou zde koncentrovan ě zam ěstnávány větší po čty osob.

Návrh ploch pro evakuaci obyvatelstva a jeho ubytování Evakuací se zabezpe čuje p řemíst ění osob, zví řat, p ředm ětů kulturní hodnoty, technického za řízení, pop řípad ě stroj ů a materiálu k zachování nutné výroby a nebezpe čných látek z míst ohrožených mimo řádnou událostí. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimo řádnou událostí do míst, která zajiš ťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zví řata ustájení a pro v ěci uskladn ění. V řešeném území se nenacházejí objekty vhodné k ubytování evakuovaných osob. V případ ě nutnosti evakuovat obyvatele z řešeného území bude postupováno podle platných p ředpis ů a havarijního plánu kraje.

Návrh ploch pro skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V případ ě nutnosti budou n ěkteré stávající pozemky a objekty do časn ě využívány pro pot řeby civilní ochrany. Materiál civilní ochrany se skladuje (ukládá) pro pln ění úkol ů ochrany obyvatelstva za řízeními civilní ochrany (odborné jednotky), ostatními složkami integrovaného záchranného systému a k individuální vybraných kategorií obyvatelstva (§17 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k příprav ě a provád ění úkol ů ochrany obyvatelstva).

Architektonický ateliér Št ěpán 57 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Hasi čský záchranný sbor kraje organizuje hospoda ření s materiálem civilní ochrany ze zákona. Ke skladování materiálu civilní ochrany využívá své sklady. Na území obce se nenacházejí sklady materiálu CO Ministerstva vnitra ani Hasi čského záchranného sboru Jiho českého kraje, ani obce a právnických a podnikavých fyzických osob.

Návrh ploch pro vyvezení a uskladn ění nebezpe čných látek mimo sou časn ě zastav ěná území a zastavitelná území obce V řešeném území se nenacházejí ani nep řepravují materiály a látky ohrožující v případ ě havárie bezpe čnost nebo lidské zdraví. Územní plán jejich existenci v návrhovém období nep ředpokládá.

Návrh ploch pro záchranné, likvida ční a obnovovací práce pro odstran ění škodlivých ú čink ů kontaminace, vzniklé p ři mimo řádné události Záchrannými pracemi se rozumí činnost k odvrácení nebo omezení bezprost ředního p ůsobení rizik vzniklých mimo řádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prost ředí. Likvida čními a obnovovacími pracemi pak činnost k odstran ění následk ů zp ůsobených mimo řádnou událostí (i za vále čného stavu). Záchranné, likvida ční a obnovovací práce (dále ZL a OP) k odvrácení a odstran ění škodlivých ú čink ů kontaminace vzniklé p ři mimo řádné situaci provád ějí základní složky integrovaného záchranného systému, a to p ředevším jednotky požární ochrany za řazené do plošného pokrytí kraje, které jsou vybavené technikou a materiálem k pln ění tohoto úkolu. Zjiš ťování a ozna čování nebezpe čných oblastí, detekce plyn ů a nebezpe čných látek, provád ění dekontaminace v prost ředí nebezpe čných látek zajiš ťuje Chemicko-technická služba Hasi čského záchranného sboru ČR. Na provád ění ZL a OP se na vyžádání dále podílejí ostatní složky integrovaného záchranného systému, a to p ředevším vy člen ěné síly a prost ředky ozbrojených sil a za řízení civilní ochrany pro zabezpe čení dekontaminace terénu, osob a od ěvů a v ěcných prost ředk ů. Personál (osoby) a prost ředky základních a ostatních složek jsou za vále čného stavu ozna čeny mezinárodn ě platnými rozpoznávacími znaky civilní ochrany. Aby mohla chemicko-technická služba a za řízení civilní ochrany plnit své úkoly, musí mít k dispozici stavby dot čené požadavky civilní ochrany, jejichž stávající technologické vybavení je po úpravách využitelné k dekontaminaci (dále stavby pro dekontaminaci) a chemické laborato ře. K stavbám pro dekontaminaci pat ří: hygienické propusti stálých úkryt ů, stavby pro dekontaminaci osob, stavby pro dekontaminaci zví řat, stavby pro dekontaminaci od ěvů, stavby pro dekontaminaci v ěcných prost ředk ů a dekontamina ční plochy

Hygienické propusti stálých úkryt ů Byli z řizovány v některých úkrytech pro dekontaminaci osob provád ějících činnost v kontaminovaném prostoru. Mají malou kapacitu. V řešeném území se nenacházejí a nejsou navrhovány.

Stavby pro dekontaminaci osob Zřizují se p řizp ůsobováním za řízení jako jsou lázn ě, bazény, umývárny, sprchy a jiné k dekontaminaci osob. Pro ur čení kapacity je rozhodující po čet sprchových r ůžic. pro osprchování jedné osoby se po čítá doba 4 minut. Navrhují se s čistou a ne čistou částí s jednosm ěrným provozem, aby se osoby po provedené dekontaminaci nesetkávali s osobami kontaminovanými. pro tyto ú čely není vhodné umis ťování sprch v kabinkách (boxech). V obci se vhodné objekty pro tento ú čel nenacházejí.

Architektonický ateliér Št ěpán 58 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Stavby pro dekontaminaci zví řat Stavby pro dekontaminaci hospodá řských zví řat se z řizují zpravidla p řizp ůsobením budov nebo zpevn ěných ploch mimo budovu. Vlastní místo pro dekontaminaci je opat řeno výtoky s hadicemi. Mimo budovu lze k dekontaminaci kon četin z řídit m ělký p říkop. T ělo zví řete se v tomto p řípad ě dekontaminuje post řikem pomocí hadic nebo sprch. To lze uskute čnit na jakékoliv zpevn ěné nepropustné ploše s odvodem kontaminované vody do neutraliza ční jímky napojené na kanalizaci. Stavby se člení na čistou a ne čistou část s důsledným jednosm ěrným provozem. Plochy využitelné pro dekontaminaci zví řat se v řešeném území nenacházejí.

Stavby pro dekontaminaci od ěvů K dekontaminaci v ětšího množství od ěvů, prádla a drobných p ředm ětů budou p řizp ůsobovány dezinfek ční stanice, chemické čistírny, prádelny, dezinfek ční komory zdravotnických za řízení a jiné obdobné, nacházející se na území obce. Vždy se u nich provádí odd ělení čisté a ne čisté části a z řizuje hygienická propust pro personál. V řešeném území se nenacházejí a nejsou navrhovány.

Stavby pro dekontaminaci v ěcných prost ředk ů (vozidel) a dekontamina ční plochy. Z řizují se přizp ůsobením za řízení zejména garáží, umýváren vozidel (my ček), tramvajových, trolejbusových a vlakových vozoven, velkých garáží a pod., napojených na kanalizaci a vodovod. Musí umož ňovat odvád ění kontaminované vody do kanalizace po její neutralizaci (nap ř. v neutraliza ční jímce). Dekontaminace m ůže být provád ěná v jednom nebo více proudech. Provoz je jednosm ěrný. Dekontaminovaná vozidla se nesmí setkat s vozidly kontaminovanými. Pro dekontamina ční plochy v podstat ě posta čí zpevn ěná, nejlépe betonová plocha a odpadem a improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany p říjezd a z druhé odjezd s přívodem vody nebo páry. V řešeném území se nenacházejí a nejsou navrhovány.

Návrh ploch pro ochranu p řed vlivy nebezpe čných látek skladovaných v území V řešeném území se nevyskytují ani nejsou územním plánem navrhovány plochy nebo objekty, kde by byli skladovány a používány nebezpečné látky. Tyto látky nejsou p řes území ani p řepravovány. V řešeném území se nenacházejí žádné další zát ěže nebo rizika ohrožující zdraví nebo životy obyvatel.

Návrh ploch pro nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva vodou Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou p ři zachování jejího nezbytného množství a nezávadných vlastností se bude zajiš ťovat v případ ě, pokud nelze zabezpe čit běžné zásobování obyvatelstva pitnou vodou pro ve řejnou pot řebu. Hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou zajiš ťují provozovatelé vodovod ů. P ři zásobování pitnou vodou je provozovatel oprávn ěn p řerušit nebo omezit dodávky jen v případech stanovených zákonem a sou časn ě je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou. Postup orgán ů kraj ů a obcí k zajišt ění nouzového zásobování obyvatelstva p ři mimo řádných událostech a za krizových stav ů Službou nouzového zásobování vodou je řešen Sm ěrnicí Ministerstva zem ědělství č.j. 416578/2001-6000 ze dne 20.12.2001. Seznam subjekt ů Služby p ředávají orgány krizového řízení územn ě p říslušnému hasi čskému záchrannému sboru kraje, jako podklad pro uzav ření písemných dohod k poskytnutí

Architektonický ateliér Št ěpán 59 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011 plánované pomoci na vyžádání podle §21 zákona č.239/2000Sb. Nouzové zásobování vodou je sou částí krizových a havarijních plán ů podle zvláštních p ředpis ů.

Stanovišt ě pro cisterny pro havarijní zásobování pitnou vodou je: V koordina čním výkresu jsou ozna čeny plochy ve řejných prostranství, ve kterých je možné umístit cisterny s pitnou vodou. Nouzové zásobování elektrickou energií není centráln ě navrhováno.

Požární voda Zdrojem požární vody pro obec St řelské Hoštice a Kozlov jsou řeka Otava, vodní plochy v zem ědělském areálu a rozvody místního vodovodu s hydranty. V místních částech St řelskohoštická Lhota a Sedlo jsou zdrojem požární vody lokální vodní nádrže. Lokality přístupné pro odb ěr požární vody jsou ozna čeny v koordina čním výkresu.

Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů řešení územního plánu ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Návrh územního plánu vytvá ří p ředpoklady k zabezpe čení trvalého souladu všech přírodních, civiliza čních a kulturních hodnot v řešeném území (udržitelný rozvoj území), tzn. že vytvá ří p ředpoklady pro výstavbu, spo čívající ve vyváženém vztahu podmínek pro p říznivé životní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území, který uspokojuje pot řeby sou časné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Na základ ě návrhu územního plánu St řelské Hoštice v č. místních částí se ve správních území obce zlepší podmínky pro hospodá řský rozvoj a realizaci dopravn ě technické infrastruktury. Za podmínek respektování limit ů využití území a dalších podmínek pro hospoda ření v území, v četn ě realizace vymezených prvk ů ÚSES, nebudou p řírodní podmínky navrženým řešeným územního plánu St řelské Hoštice zásadn ě a nevratn ě narušeny.

Podmínky pro p říznivé životní prost ředí Ochrana p řírodního prost ředí je zajišt ěna respektováním evropsky významné lokality – Kozlovská strá ň. a všech významných krajinných prvk ů ( lesy a vodní plochy a toky). V návrhu územního plánu jsou p řesn ě vymezeny a respektovány stávající (funk ční) i navrhované nadregionální, regionální i lokální prvky ÚSES zejména nadregionální biokoridor Albrechtice – Mil čice – Řežabinec vedený po toku řeky Otavy. Z přírodních hodnot je návrhem územního plánu respektována liniová zele ň podél silnic a vodní tok ů i rozptýlená krajinná zele ň – remízky. Stávající liniová zele ň je dopln ěna návrhem nových interak čních prvk ů. Sou částí územního plánu je i vyhodnocení d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond, pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa a vodohospodá řské řešení, včetn ě návrhu rozvoje kanalizace a jejího napojení na jednotlivé centrální čistírny odpadních vod ( ČOV) a ť stávající či navržené. Pro udržení p říznivého životního prost ředí má velký vliv i ochrana ovzduší a s tím související využívání obnovitelných zdroj ů energie. Sou časný stav ovzduší v území je krom ě dálkových přenos ů škodlivin ovlivn ěn emisemi z místních zdroj ů tepla. Obec St řelské Hoštice a Kozlov nad Otavou jsou plynofikované, v místních částech Sedlo a St řelskohoštická Lhota se plynofikace nep ředpokládá, pro zásobování teplem budou využity obnovitelné zdroje energie, nap ř. d řevní hmota a biomasa. Dále se uvažuje s využitím tepelných čerpadel a solárních kolektor ů.

Architektonický ateliér Št ěpán 60 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Podmínky pro hospodá řský rozvoj Řešené území v katastrech St řelské Hoštice a Kozlov má významný sídeln ě ekonomický potenciál spole čně s rekrea čními aktivitami. V tomto území je soust řed ěna intenzivní zastav ěnost jak pro bydlení, tak pro podnikání se zvláštním z řetelem na konfiguraci terénu v údolí Otavy. V principu se jedná o dlouhodobý vývojový proces daný koexistencí výrobn ě obchodního podnikání v soub ěhu dopravních tras a tj. řeka, silnice a železnice. Jednotlivé výrobní podniky zde existují i p ři zm ěněné výrobní nápln ě dodnes. Navíc na severovýchodním okraji obce vznikl velký agrotechnický komplex, jehož p ůsobnost p řesahuje správní území obce. V obci St řelské Hoštice se nachází významné plochy pro pr ůmysl a podnikatelské aktivity výrobního charakteru ( v četn ě zem ědělské výroby), které územní plán dále rozši řuje a tím umož ňuje hospodá řský rozvoj celého regionu. Návrhem ploch pro bydlení a ploch smíšených obytných je dán p ředpoklad i pro demografickou stabilizaci obce. Obec St řelské Hoštice leží na významném dopravním koridoru – v podstat ě soub ěhu silnice I. t řídy Strakonice – Horaž ďovice – Klatovy – Plze ň a železni ční trat ě České Bud ějovice – Plze ň. Nemén ě významnou funkci zde má vodní tok řeky Otavy se sítí stávajících a navrhovaných cykloturistických tras v četn ě významné letní rekreace a velkého významu pro vodácké sporty.

Podmínky pro soudržnost spole čenství obyvatel území Podmínky pro soudržnost spole čenství obyvatel v řešeném území jsou posíleny zejména návrhem nových ploch pro obytnou funkci, ob čanskou vybavenost, sport a rekreaci, ve řejná prostranství a to nejen pro využití volného času trvale žijících obyvatel, ale i pro rozší ření rekrea ční funkce na obou b řezích řeky Otavy. Významné území je bývalé vojenské cvi čišt ě na levém b řehu řeky Otavy, které bude cílen ě sousedit se zastavitelnými plochami obce. Toto území je navrženo k celkové asanaci a rekultivaci, která zabezpe čí postupné využívání pro volno časové aktivity, spole čně se zabezpe čením ploch pro údržbu a pot řebných ploch pro odstavení či parkování vozidel. Cílem je v tomto území z řídit p ěší chodníky, odpo čivadla, d ětské a mládežnické herní prvky v přírodním prost ředí. Návrh konkretizuje zlepšení technické a dopravní infrastruktury v celém zastavitelném území obce i místních částí tak, aby byly vytvo řeny p ředpoklady pro uspokojení požadavk ů všech obyvatel v území obce.

e) Informaci o výsledcích vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí, pop řípad ě zd ůvodn ění, pro č toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Vzhledem k druhu navrhovaných zm ěn v území a k jejich rozsahu není pravd ěpodobné ovlivn ění trvale udržitelného rozvoje území v negativním smyslu. Pozitivní pro trvale udržitelný rozvoj bude stabilizace trvale žijících obyvatel navrhovanou obytnou zástavbou a zástavbou pro výrobu a sklady včetn ě ploch pro ob čanskou vybavenost, technickou a dopravní infrastrukturou a realizaci navrhovaných vodohospodá řských opat ření a návrhu ÚSES. Stanovisko k vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí nebylo v zadání územního plánu požadováno.

Architektonický ateliér Št ěpán 61 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011 f) Vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území a vyhodnocení pot řeby vymezení zastavitelných ploch Návrh územního plánu p řispívá k dosažení obecn ě prosp ěšného souladu ve řejných a soukromých zájm ů na rozvoji území. V zájmu obce je p řisp ět ke zlepšení nabídky stavebních pozemk ů pro bydlení, ob čanskou vybavenost a podnikání v obci. Nov ě navržené zastavitelné plochy navazují smyslupln ě na zastav ěné území obce, jsou navrženy tak, aby dopl ňovaly stávající hranice zastav ěných ploch s prvo řadým využitím proluk a volných ploch v území a aby nenarušovaly souvisle obd ělávané zem ědělské plochy. V předchozím období tj. 2 polovina 20. a za čátek 21 století obec nem ěla možnosti pro zabezpe čení koordinovaného rozvoje základních sídelních funkcí. Bylo to z d ůvodu p řevažující restrukturalizace majetkových a podnikatelských zájm ů a z toho vyplývající nedostatek prost ředk ů pro investice na ve řejn ě prosp ěšné stavby. Nový územní plán tudíž adresn ě specifikuje požadavek zábor ů ploch s rozlišením pro plochy místního a nadmístního významu ( koridory p řeložek dopravní a technické infrastruktury).

g) Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond a na pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa

Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond 1. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu p ůdy náležející do zem ědělského p ůdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultu ře) dot čené p ůdy, údaje o za řazení zem ědělské p ůdy do bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek a t říd ochrany p ůdy dle MP MŽP č.j. OOLP/1067/96, 2. Charakteristika klimatických region ů 3. Charakteristika hlavních p ůdních jednotek 4. Charakteristika t říd ochrany p ůdy dle metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/96 5. Údaje o uskute čněných investicích do p ůdy a o jejich p ředpokládaném porušení, 6. Údaje o areálech a objektech staveb zem ědělské prvovýroby a zemědělských 7. usedlostech a o jejich p ředpokládaném porušení 8. Zd ůvodn ění, pro č je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodn ější z hlediska ochrany zem ědělského p ůdního fondu a ostatních zákonem chrán ěných obecných zájm ů.

1. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu p ůdy náležející do zem ědělského p ůdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultu ře) dot čené p ůdy, údaje o za řazení zem ědělské p ůdy do bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek a t říd ochrany p ůdy dle MP MŽP č.j. OOLP/1067/96, Plochy nov ě navržené územním plánem

St řelské Hoštice lokalita funk ční využití plocha plocha plocha třída Druh BPEJ č. celkem ZPF BPEJ ochrany pozemku B3 Plochy bydlení 1,373 1,373 0,464 5.50.11 III Orná 0,909 5.32.11 IV TTP B4 -„- 0,882 0,882 0,573 5.32.11 IV Orná 0,309 -„- -„- TTP B5 -„- 2,672 2,672 2,114 5.29.11 II TTP 0,558 5.32.44 IV -„-

Architektonický ateliér Št ěpán 62 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

B7 -„- 1,644 1,644 1,134 5.29.11 II Orná 0,510 5.32.14 V -„- SV1 Plochy smíšené obytné 0,365 0,300 0,300 5.29.11 II zahrada - venkovské SV2 -„- 2,931 2,902 1,643 5.29.11 II TTP 1,259 5.32.11 IV orná SV3 -„- 1,574 1,574 0,473 5.29.01 II Orná 1,101 5.32.14 V -„- OS1 Plochy ob čanského 1,552 1,552 0,882 5.32.14 V Orná vybavení – t ělovýchova 0,670 5.32.11 IV -„- a spor RI2 Plochy rekreace- 0,191 - - - - Ostatní individuální plocha VL1 Plochy výroby a 2,195 0,643 0,016 5.50.11 III TTP skladování – lehký 0,268 5.32.11 IV -„- pr ůmysl 0,298 5.32.14 V orná 0,061 -„- -„- TTP VD1 Plochy výroby a 1,725 1,705 0,829 5.29.11 II TTP skladování – drobná a 0,876 5.67.01 V -„- řemeslná výroba VZ1 Plochy výroby a 0,143 0,143 0,143 5.67.01 V TTP skladování – zem ědělská výroba VZ2 Plochy výroby a 0,818 0,818 0,818 5.29.11 II orná skladování – zem ědělská výroba VZ4 Plochy výroby a 0,763 0,763 0,689 5.29.11 II orná skladování – 0,022 5.50.11 III -„- zem ědělská výroba 0,052 5.32.14 V -„- VX1 Plochy výroby a 0,508 - - - - Ostatní skladování – specifické plocha - MVE VX2 Plochy výroby a 2,392 2,119 2,119 5.37.16 V TTP skladování – specifické – bioplynová stanice PV1 Plochy ve řejného 1,226 Přeřazení silnice I/22 do ploch ve řejného prostranství po prostranství vybudování p řeložky PV2 -„- 0,492 -„- PV3 -„- 0,211 0,211 0,085 5.50.11 III TTP 0,126 5.32.11 IV orná PV4 -„- 0,098 0,048 0,048 5.32.11 IV orná PV5 -„- 0,982 0,982 0,056 5.29.11 II Orná 0,679 -„- -„- TTP 0,247 5.32.14 V -„- PV6 -„- 0,559 0,559 0,379 5.32.14 V Orná 0,180 5.29.11 II -„-

PV8 -„- 0,999 0,999 0,529 5.56.00 I Orná 0,470 7.55.00 II -„- NSa Plocha smíšená 27,895 Asanace a rekultivace bývalého vojenského cvi čišt ě nezastav ěného území Celkem 54,190 21,889 21,889

Kozlov nad Otavou lokalita funk ční využití plocha plocha plocha třída Druh BPEJ č. celkem ZPF BPEJ ochrany pozemku B8 Plochy bydlení 0,484 0,484 0,484 5.29.11 II TTP

Architektonický ateliér Št ěpán 63 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

SV4 Plochy smíšené obytné 1,979 1,979 1,979 5.29.11 II TTP - venkovské RI1 Plochy rekreace- 0,541 0,541 0,541 5.29.11 II TTP individuální PV7 plocha ve řejného 0,237 0,237 0,127 5.29.11 II Orná prostranství 0,110 5.50.11 III -„- Celkem 3,241 3,241 3,241

St řelskohoštická Lhota lokalita funk ční využití plocha plocha plocha třída Druh BPEJ č. celkem ZPF BPEJ ochrany pozemku B11 Plochy bydlení 0,395 0,395 0,271 5.29.01 II TTP 0,124 5.58.00 -„- -„- B12 -„- 0,620 0,620 0,145 5.29.01 II Zahrada 0,475 -„- -„- orná VZ5 Plochy výroby a 1,217 1,217 1,139 5,29,01 II orná skladování – 0,078 5.58.00 -„- -„- zem ědělská výroba T7 Plochy technické 0,391 0,318 0,318 5.58.00 II TTP infrastruktury - ČOV Celkem 2,623 2,550 2,550

Sedlo u Horaž ďovic lokalita funk ční využití plocha plocha plocha třída Druh BPEJ č. celkem ZPF BPEJ ochrany pozemku B13 Plochy bydlení 0,950 0,95 0,482 5.67.01 V Orná 0,256 5.32.11 IV -„- 0,212 5.32.14 V -„- B14 -„- 0,823 0,823 0,823 5.32.14 V orná

B15 -„- 0,530 0,442 0,022 5.67.01 V Orná 0,420 5.32.14 -„- -„- T4 Plochy technické 0,353 0,293 0,293 5.67.01 V orná infrastruktury - ČOV T6 Plochy technické 0,079 0,079 0,028 5.29.11 II TTP infrastruktury – 0,051 5.67.01 V -„- vodojem (akumula ční stanice vody) Celkem 2,735 2,587 2,587

Dopravní infrastruktura lokalita funk ční využití plocha plocha plocha třída Druh BPEJ č. celkem ZPF BPEJ ochrany pozemku DS1 Silni ční doprava 49,610 40,481 16,441 5.29.11 II Orná přeložka I/22 0,590 -„- -„- TTP 0,034 5.50.01 III Orná 0,180 5.50.11 -„- TTP 2,824 5.32.11 IV Orná 2,475 5.67.01 V -„- 4,970 -„- -„- TTP 1,161 5.32.14 -„- -„- 11,583 -„- -„- orná 0,223 5.37.16 -„- -„-

Architektonický ateliér Št ěpán 64 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

DS2 Silni ční doprava 1,487 1,020 0,301 5.29.11 II Orná přeložka III/02215 0,140 5.50.11 III TTP 0,332 -„- -„- Orná 0,146 5.53.01 -„- -„- 0,101 5.23.10 IV -„- DS3 Silni ční doprava místní 0,117 0,083 0,083 5.29.11 II orná obslužná komunikace DS4 -„- 0,188 0,147 0,032 5.32.14 V TTP 0,115 -„- -„- orná DS5 Silni ční doprava 0,357 0,119 0,119 5.46.13 IV orná cykloturistická stezka DZ1 Drážní doprava 6,200 2,499 0,444 5.29.11 III TTP zdvojkolejn ění trat ě Č. 0,850 -„- -„- Orná Bud ějovice - Plze ň 0,075 -„- -„- Zahrada 0,423 5.50.11 -„- TTP 0,131 -„- -„- Orná 0,167 5.23.10 IV „ 0,033 5.32.11 -„- „ 0,050 5.37.15 V -„- 0,169 5.67.01 -„- -„- 0,157 -„- -„- TTP Celkem 57,959 44,349 44,349

Plochy vodní a vodohospodá řské lokalita funk ční využití plocha plocha plocha třída Druh BPEJ č. celkem ZPF BPEJ ochrany pozemku W1 Vodní plochy 1,745 1,617 1,038 5.50.11 III Orná 0,579 5.67.01 V -„- W2 -„- 3,639 3,479 0,448 5.29.11 II Orná 0,223 -„- -„- TTP 2,808 5.67.01 V -„- W3 -„- 2,534 2,471 0,604 5.29.01 II Orná 0,841 5.67.01 V -„- 1,026 -„- -„- TTP W4 -„- 2,112 1,890 0,862 5.32.11 IV Orná 0,136 -„- -„- TTP 0,385 5.67.01 V Orná 0,507 -„- -„- TTP W5 -„- 0,916 0,916 0,064 5.32.11 IV TTP 0,852 5.73.11 V -„- W6 -„- 0,295 0,263 0,059 5.32.11 IV TTP 0,204 5.67.01 V -„- W7 -„- 1,477 1,477 0,648 5.67.01 V Orná 0,829 -„- -„- TTP Wp1 Protipovod ňové 0,341 0,197 0,161 5.56.00 I TTP opat ření - hrázka 0,033 7.50.00 II -„- 0,003 -„- -„- zahrada Wp2 Protipovod ňové 0,579 Zm ěna druhu pozemku - zatravn ění opat ření – záchytný pr ůleh Wp3 Protipovod ňové 0,456 Nevznikne požadavek na vyn ětí ze ZPF opat ření – plocha pro retenci a retardaci odtoku Wp4 Protipovod ňové 1,764 0,513 0,513 5.67.01 V TTP opat ření – reten ční nádrž se stálou vodní hladinou

Architektonický ateliér Št ěpán 65 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Celkem 15,858 12,823 12,823

Plochy smíšené nezastav ěného území – prvky ÚSES lokalita funk ční využití plocha plocha plocha třída Druh BPEJ č. celkem ZPF BPEJ ochrany pozemku NS1 Lokální biokoridor 0,835 0,735 0,228 5.29.14 III Orná (LBK) č. 12 0,375 5.37.15 V -„- 0,132 5.32.11 IV -„- NS2 LBK č. 14 0,525 0,268 0,074 5.29.11 II Orná 0,075 5.29.14 III -„- 0,119 7.32.14 V -„- NS3 LBK č. 18 1,709 1,322 0,162 7.29.11 I Orná 0,779 7.68.11 V -„- 0,381 7.67.01 -„- TTP NS4 Regionální biokoridor 0,621 0,621 0,143 5.50.11 III Orná (RBK) č. 20 0,031 5.50.01 -„- -„- 0,344 5.32.11 IV -„- 0,084 5.32.14 V -„ 0,019 5.67.01 -„- -„- NS5 RBK č. 22 1,189 1,189 0,390 5.32.11 IV Orná 0,227 -„- -„- sad 0,062 5.32.14 V orná 0,495 -„- -„- sad 0,015 5.37.16 -„- orná NS6 RBK č. 26 2,763 2,596 0,803 5.32.14 V Orná 1,454 5.67.01 -„- -„- 0,339 5.37.16 -„- -„- NS7 RBK č. 28 1,653 1,630 0,336 5.50.11 III Orná 0,065 5.32.11 IV -„- 0,385 5.32.14 V -„- 0,844 5.37.16 -„- -„- NS8 RBK č. 30 3,074 2,893 0,657 5.50.11 III TTP 0,476 -„- -„- Orná 0,527 5.29.11 II TTP 0,148 -„- -„- Orná 1,085 5.32.11 IV -„- NS9 LBK č. 34 0,582 0,858 0,728 5.52.01 III Orná 0,032 -„- -„- TTP 0,098 5.58.00 II orná NS10 LBK č. 37 1,159 1,159 0,566 5.67.01 V TTP 0,122 5.32.11 IV Orná 0,225 5.32.14 V TTP 0,077 -„- -„- Orná 0,169 5.39.29 -„- TTP NS11 Lokální biocentrum 4,791 1,873 0,195 5.39.29 V TTP (LBC) č. 38 1,678 5.37.16 -„- -„- NS12 LBK č. 39 0,999 0,999 0,272 5.50.11 III TTP 0,649 5.32.14 V -„- 0,037 5.37.15 -„- -„- 0,041 5.73.11 -„- -„- NS13 LBC č. 40 3,459 3,459 1,866 5.32.14 V TTP 1,539 5.39.39 -„- -„- 0,054 5.67.01 -„- -„- NS14 LBK č. 41 0,337 0,303 0,153 5.32.14 V Orná 0,150 5.37.15 -„- -„-

Architektonický ateliér Št ěpán 66 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

NS15 LBK č. 43 1,851 1,624 0,607 5.58.00 II Orná 0,577 -„- -„- TTP 0,150 5.67.01 V Orná 0,154 -„- -„- TTP 0,075 5.68.11 -„- -„- 0,061 5.46.12 IV orná NS16 LBK č. 44 1,966 1,966 0,438 5.58.00 II TTP 1,368 -„- -„- Orná 0,160 5.29.11 -„- -„- NS17 LBK č. 46 6,683 6,683 6,683 5.58.00 II TTP NS18 RBK č. 2 1,810 1,772 0,473 5.29.11 II Orná 0,205 5.29.14 III -„- 0,606 -„- -„- TTP 0,434 7.32.14 V Orná 0,054 7.37.16 -„- -„-

Celkem 36,006 31,950 31,950

Vyhodnocení p ředpokládaného záboru zem ědělské p ůdy dle funk čního využití navržených ploch funk ční využití ploch navržené plochy plochy ZPF celkem celkem (ha) (ha) Plochy bydlení 10,373 10,285 Plochy smíšené obytné - venkovské 6,849 6,755 Plochy ob čanského vybavení – 1,552 1,552 tělovýchova, sport Plochy rekreace – individuální 0,732 0,541 Plochy výroby a skladování – lehký 3,920 2,348 pr ůmysl, drobná a řemeslná výroba Plochy výroby a skladování – zem ědělská 2,941 2,941 výroba Plochy výroby a skladování – specifidcké – 0,508 - MVE Plochy výroby a skladování – bioplynová 2,392 2,119 stanice Plochy ve řejného prostranství 4,804 3,036 Plochy technické infrastruktury 0,823 0,690 Plochy dopravní infrastruktury 57,959 44,349 Plochy vodní a vodohospodá řské – vodní 12,718 12,113 plochy Plochy vodní a vodohospodá řské – 3,14 0,710 protipovod ňová opat ření Plochy smíšené nezastav ěného území – 27,895 - asanace a rekultivace bývalého vojenského cvi čišt ě Plochy smíšené nezastav ěného území – 36,006 31,950 prvky ÚSES Celkem 172,612 119,389

Architektonický ateliér Št ěpán 67 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Pom ěr zastoupení p ůd podle t řídy ochrany Druh Třída ochrany zem ědělské p ůdy Plochy ZPF pozemku I II III IV V celkem Orná 0,691 26,444 5,349 9,237 28,838 70,559 TTP 0,161 18,081 2,855 2,303 24,185 47,585 Zahrada (sad) - 0,448 0,075 0,227 0,495 1,245 Celkem 0,852 44,973 8,279 11,767 53,518 119,389

Plochy ZPF p řevzaté do návrhu územního plánu z předchozího schváleného ÚPnSÚ St řelské Hoštice v četn ě místní části Kozlov nad Otavou, pro které byl ud ělen souhlas s odn ětím ZPF lokalita funk ční využití plocha plocha plocha třída Druh BPEJ č. celkem ZPF BPEJ ochrany pozemku St řelské Hoštice B1 Plochy bydlení 0,596 0,403 0,375 5.67.01 V TTP 0,028 -„- -„- zahrada B2 -„- 0,317 - - - - Ostatní plocha B3 -„- 0,892 0,892 0,632 5,32,11 IV Orná (část) 0,260 -„- -„- zahrada B5 -„- 1,108 1,108 1,108 5.29.11 II orná (část) B6 -„- 2,373 1,961 0,081 5.29.11 II Orná 1,880 5.32.44 IV orná SV2 Plochy smíšené obytné 0,662 0,662 0,662 5.32.11 IV orná (část - venkovské SV2 -„- SV3 -„- VZ2 Plochy výroby a 0,337 0,337 0,337 5.29.11 II orná (část) skladování – zem ědělská výroba Kozlov nad Otavou B9 Plochy bydlení 0,390 0,390 0,390 5.50.11 III zahrada B10 -„- 0,377 0,377 0,241 5.29.11 II Zahrada 0,078 -„- -„- Orná 0,035 5.37.16 V Zahrada 0,023 -„- -„- orná VZ3 Plochy výroby a 0,824 0,794 0,501 5.50.11 III TTP skladování – 0,293 5.29.11 II -„- zem ědělská výroba Celkem 7,876 6,924 6,924

2. Charakteristika klimatického regionu

St řelské Hoštice leží v mírn ě teplé oblasti na p řechodu okrsk ů MT5 a MT7. Klima je charakterizováno normáln ě dlouhým až krátkým, mírným až mírn ě chladným a mírn ě suchým až suchým létem. P řechodná období jsou normální s mírným jarem i podzimem. Zima je normáln ě dlouhá, mírná, suchá až mírn ě suchá s normálním až krátkým trváním sn ěhové pokrývky.

3. Charakteristika hlavních p ůdních jednotek 23 Regozem ě arenické a kambizem ě arenické, v obou p řípadech i slab ě oglejené na

Architektonický ateliér Št ěpán 68 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

zahlin ěných píscích a št ěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jíl ů, slín ů, flyše i tercierních jíl ů, vodní režim je zna čně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubcenepropustnévrstyamocnostipřekryvu 29 Kambizem ě modální eubazické až mezobazické v četn ě slab ě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, pop řípad ě žulách, st ředn ě t ěžké až st ředn ě t ěžké leh čí, bez skeletu až st ředn ě skeletovité, s p řevažujícími dobrými vláhovými pom ěry 32 Kambizem ě modální eubazické až mezobazické na hrubých zv ětralinách, propustných, mineráln ě chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, mén ě ortorulách, st ředn ě t ěžké leh čí s vyšším obsahem grusu, vláhov ě p řízniv ější ve vlh čím klimatu 37 Kambizem ě litické, kambizem ě modální, kambizem ě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorni čí od 30 cm siln ě skeletovité nebo s pevnou horninou, slab ě až st ředn ě skeletovité, v ornici st ředn ě t ěžké leh čí až lehké, p řevážn ě výsušné, závislé na srážkách 39 Litozem ě modální na substrátech bez rozlišení, s m ělkým drnovým horizontem s výchozy pevných hornin, zpravidla 10 až 15 cm mocným, s nep říznivými vláhovými pom ěry 46 Hn ědozem ě luvické oglejené, luvizem ě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, st ředn ě t ěžké, ve spodině t ěžší, bez skeletu až st ředn ě skeletovité, se sklonem k do časnému zamok ření 50 Kambizem ě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), st ředn ě t ěžké leh čí až st ředn ě t ěžké, slab ě až st ředn ě skeletovité, se sklonem k do časnému zamok ření 53 Pseudogleje pelické planické, kambizem ě oglejené na t ěžších sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnok řídové a tercierní uloženiny), st ředn ě t ěžké až t ěžké, pouze ojedin ěle st ředn ě skeletovité, málo vodopropustné, periodicky zamok řené 55 Fluvizem ě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla pís čité, výsušné 56 Fluvizem ě modální eubazické až mezobazické, fluvizem ě kambické, koluvizem ě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, st ředn ě t ěžké leh čí až st ředn ě t ěžké, zpravidla bez 58 Fluvizem ě glejové na nivních uloženinách, popřípad ě s podložím teras, st ředn ě t ěžké nebo st ředn ě t ěžké leh čí, pouze slab ě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové pom ěry po odvodn ění p říznivé 67 Gleje modální na r ůzných substrátech často vrstevnat ě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celk ů, st ředn ě t ěžké až t ěžké, p ři vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, t ěžko odvodnitelné 68 Gleje modální i modální zrašelin ělé, gleje histické, černice glejové zrašelin ělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních tok ů, p ůdy úzkých depresí v četn ě svah ů, obtížn ě vymezitelné, st ředn ě t ěžké až velmi t ěžké, nep říznivý vodní režim 73 Kambizem ě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamok řené s výskytem svahových prameniš ť, st ředn ě t ěžké až velmi t ěžké, až st ředn ě skeletovité

4. Charakteristika t říd ochrany p ůdy dle metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/96

I.t řída ochrany zem ědělské p ůdy - za řazeny jsou bonitn ě nejcenn ější p ůdy v jednotlivých klimatických regionech, p řevážn ě v plochách rovinných nebo jen mírn ě sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjime čně, a to p řevážn ě na zám ěry související s obnovou ekologické stability krajiny, p řípadn ě pro liniové stavby zásadního významu.

Architektonický ateliér Št ěpán 69 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

II.t řída ochrany zem ědělské p ůdy - situovány jsou zem ědělské p ůdy, které mají v rámci jed- notlivých klimatických region ů nadpr ůměrnou produk ční schopnost. Ve vztahu k ochran ě ZPF jde o p ůdy vysoce chrán ěné, jen podmín ěně odnímatelné a s ohledem na územní plánování jen podmíněně zastavitelné. III.t řída ochrany zem ědělské p ůdy - slou čeny jsou p ůdy v jednotlivých klimatických regio- nech s pr ůměrnou produk ční schopností a st ředním stupn ěm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro p řípadné zastav ění. IV.t řída ochrany zem ědělské p ůdy - sdruženy jsou p ůdy s p řevážn ě podpr ůměrnou pro- duk ční schopností v rámci klimatického regionu, jen s omezenou ochranou, v rámci územního plánování využitelné pro výstavbu. V.t řída ochrany zem ědělské p ůdy - zahrnuty jsou zbývající p ůdy, zejména s velmi nízkou produk ční schopností v četn ě p ůd m ělkých, svažitých, zmok řených, št ěrkovitých až kamenitých a erozn ě ohrožených. V ětšinou jde o p ůdy pro zem ědělské ú čely postradatelné. U t ěchto p ůd lze p ředpokládat efektivn ější nezem ědělské využití. Jde v ětšinou o p ůdy s nižším zájmem ochrany p ůdy s výjimkou ochranných pásem a chrán ěných území a dalších zájm ů ochrany životního prost ředí.

5. Údaje o uskute čněných investicích do p ůdy a o jejich p ředpokládaném porušení Navržené plochy DS1, DS2, VD1, VL2, VX3, W1, W3, W4, Wp3, Wp4 a T4 a zasahují do meliorovaných pozemk ů. Před schválením jednotlivých zám ěrů v těchto lokalitách je pot řebné v rámci navazujících projekt ů vypracovat řešení bezkolizní úpravy meliora čních systém ů.

6. Údaje o areálech a objektech staveb zem ědělské prvovýroby a zem ědělských usedlostech a o jejich p ředpokládaném porušení Areály a objekty zem ědělské prvovýroby a zem ědělské usedlosti, které se nachází ve správním území obce St řelské Hoštice nejsou návrhem územního plánu porušeny. Pro areály ve St řelských Hošticích jsou územním plánem navrženy nové rozvojové plochy, které bezprost ředn ě navazují na stávající zem ědělskou výrobu. V místní části Kozlov nad Otavou je přesn ě vymezena plocha pro zem ědělskou výrobu, do které jsou zahrnuty i objekty bývalé dr ůbežárny.

7. Zd ůvodn ění, pro č je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodn ější z hlediska ochrany zemědělského p ůdního fondu a ostatních zákonem chrán ěných obecných zájm ů Nejv ětší podíly záboru ZPF tvo ří plochy navržené pro obnovu krajinného rázu tj. plochy smíšené nezastav ěného území (realizaci prvk ů ÚSES) a navržené vodní plochy (cca 37%) a plochy dopravní infrastruktury nadmístního významu - koridor p řeložky I/22 a zdvojkolejn ění železni ční trat ě České Bud ějovice – Plze ň (cca 38% zábor ů). Pozemky ur čené pro zástavbu v celém správním území obce St řelské Hoštice jsou ve v ětšin ě případ ů v přímém sousedství zastav ěného území obce a jejích místních částí. Jejich postupný zábor je nutný pro stabilizaci a etapový rozvoj sídel, p ředevším s ohledem na genera ční obnovu p řestárlého obytného fondu v celém řešeném území a dále pak s ohledem na zájem o výstavbu v obci.. Navržené řešení p ředstavuje p řijatelný rozvoj obce. Z hlediska ochrany ZPF je předložený záměr akceptovatelný Realizace zastav ěných ploch v obci St řelské Hoštice bude řešena postupn ě s ohledem na dostupnost podmi ňujících investic. P ři zpracování územn ě plánovací dokumentace obce St řelské Hoštice vycházel zpracovatel územního plánu ze zásad a podmínek kvantitativní i kvalitativní ochrany zem ědělského p ůdního fondu, formulovaných závaznými právními

Architektonický ateliér Št ěpán 70 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011 předpisy. Jednotlivé zám ěry ve v ětšin ě p řípad ů navazují na sou časn ě zastav ěné území obce a nenarušují organizaci ZPF.

Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení územn ě plánovací dokumentace na pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa

Pozemky, kterých se týká odn ětí z pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa, se nacházejí severozápadn ě a jihozápadn ě od St řelských Hoštic v lokalitách ozna čených jako DS1 a W8:

Další jsou v trase železni čního koridoru (lokalita DZ1):

Architektonický ateliér Št ěpán 71 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Železni ční koridor se skládá celkem ze 4 lokalit:

Lokalita 1: Lokalita 2:

Lokalita 3: Lokalita 4:

K lesním porost ům je možné uvést pouze následující díl čí údaje:

Lokalita Zabíraná Parcelníčíslo Způsobochrany Druhpozemku vúzemnímplánu plocham 2 pozemku podleKN DS1(severníčást) 4019 601/5 PUkPFL Lesnípozemek 484/2 DS1(jižníčást) 6817 PUkPFL Lesnípozemek 484/13 W8 2194 642/11 PUkPFL Lesnípozemek 1227/1,1227/2,1228/1, PUkPFL Lesní pozemek DZ1(lokalita1) 17631 1228/2,818/3,1133/3 DZ1(lokalita2) 1867 1114,1116,121/1,121/3 PUkPFL Lesní pozemek

Architektonický ateliér Št ěpán 72 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Lokalita Zabíraná Parcelníčíslo Způsobochrany Druhpozemku vúzemnímplánu plocham 2 pozemku podleKN DZ1(lokalita3) 2658 108/2,109/4 PUkPFL Lesní pozemek DZ1(lokalita4) 64 995 PUkPFL Lesní pozemek Celkem 26905 PukPFL Lesnípozemek

DS1 (severní část):

Dopravní stavba zasahuje do parcelních čísel 601/5 a 622/6 celkem 2873m 2 )

Hospodá řský soubor pro lesní porost je stanoven jako 23, tj. hospodá řství kyselých stanoviš ť nižších poloh :

Architektonický ateliér Št ěpán 73 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Lesní oblast = 10 – St ředo česká pahorkatina. LVS – 2. = Bukodubový:

Lesní typ = 2K7 – Kyselá buková doubrava ( Fageto - Quercetum acidophilum ):

Architektonický ateliér Št ěpán 74 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

DS1 (jižní část):

Dopravní stavba zasahuje do parcelních čísel 484/2 a 484/13 (v rámci lesního porostu 806 K 8) celkem 6817 m 2:

Architektonický ateliér Št ěpán 75 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Hospodá řský soubor pro lesní porost je stanoven jako 31, tj. hospodá řství vysýchavých a sušších acerózních a bázických stanoviš ť st ředních poloh :

Lesní oblast = 10 – St ředo česká pahorkatina. LVS – 2. = Bukodubový:

Architektonický ateliér Št ěpán 76 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Lesní typ = 3C2 – Vysýchavá dubová bu čina lipnicová ochuzená na h řbetech a příkrých svazích ( Querceto - Fagetum subxerothermicum ):

Architektonický ateliér Št ěpán 77 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

W8:

Poznámka: dostupné lesnické podklady se v detailním zákresu liší od skute čné situace a neodpovídají ani parcelní situaci podle KN.

Zám ěr zahrnuje celé parcelní číslo 642/11 – celkem 2194 m 2:

Hospodá řský soubor pro lesní porost je stanoven jako 47, tj. hospodá řství oglejených stanoviš ť st ředních poloh :

Architektonický ateliér Št ěpán 78 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Lesní oblast = 10 – St ředo česká pahorkatina. LVS – 2. = Bukodubový:

Lesní typ = 3P1 – Kyselá jedlová doubrava s bikou chlupatou na mírn ě zvln ěných plošinách ( Abieto - Quercetum variohumidum acidophilum ):

Architektonický ateliér Št ěpán 79 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

DZ1 (Lokalita 1):

Koridor dopravní stavby zasahuje do parcelních čísel 1227/1 (2863 m 2), 1227/2 (2655 m 2), 1228/1

Architektonický ateliér Št ěpán 80 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

(5415 m 2), 1228/2 (4807 m 2), 818/3 (689 m 2) a 1133/3 (1202 m 2) v rámci lesního porostu 807 A, B, D, E a 808 A, B, D, E (celkem 17631 m 2):

Hospodá řské soubory pro lesní porost jsou stanoveny jako 29 ( hospodá řství olšových stanoviš ť na podmá čených p ůdách ), 43 ( hospodá řství kyselých stanoviš ť st ředních poloh ) a 47 ( hospodá řství oglejených stanoviš ť st ředních poloh ):

Architektonický ateliér Št ěpán 81 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Lesní oblast = 10 – St ředo česká pahorkatina. LVS – 3. = Dubobukový:

Lesní typy = 1G2 – vrbová olšina mok řadní na slatinných sníženinách ( Saliceto – Alnetum ), 3K3 – kyselá dubová bu čina biková na mírných svazích ( Querceto – Fagetum acidophilum ), 3O6 – sv ěží jedlová doubrava š ťavelová na plošinách a v plochých úžlabinách (Abieti-Querceto – Fagetum variohumidum trophicum ):

Architektonický ateliér Št ěpán 82 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

DZ1 (Lokalita 2):

Koridor dopravní stavby zasahuje do parcelních čísel 1114, 1116 a 121/1 (celkem 925 m 2), 121/3 (942 m2) – celkem 1867 m 2.

Hospodá řský soubor pro lesní porost je 23 ( hospodá řství kyselých stanoviš ť nižších poloh ):

Lesní oblast = 10 – St ředo česká pahorkatina. LVS – 2. = Bukodubový:

Architektonický ateliér Št ěpán 83 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Lesní typ = 2K3 – kyselá buková doubrava biková na mírných slunných svazích (Fageto – Quercetum acidophilum ):

Architektonický ateliér Št ěpán 84 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

DZ1 (Lokalita 3):

Koridor dopravní stavby zasahuje do parcelních čísel 108/2 (959 m 2), 109/4 (1699 m2) – celkem 2658 m 2.

Hospodá řský soubor pro lesní porost je 23 ( hospodá řství kyselých stanoviš ť nižších poloh ):

Lesní oblast = 10 – St ředo česká pahorkatina. LVS – 2. = Bukodubový:

Architektonický ateliér Št ěpán 85 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Lesní typ = 2K3 – kyselá buková doubrava biková na mírných slunných svazích (Fageto – Quercetum acidophilum ):

Architektonický ateliér Št ěpán 86 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

DZ1 (Lokalita 4):

Koridor dopravní stavby zasahuje parcelní číslo 995 – 64 m 2, lesní porost 807 J:

Hospodá řský soubor pro lesní porost je 23 ( hospodá řství kyselých stanoviš ť nižších poloh ):

Architektonický ateliér Št ěpán 87 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Lesní oblast = 10 – St ředo česká pahorkatina. LVS – 2. = Bukodubový:

Lesní typ = 2K3 – kyselá buková doubrava biková na mírných slunných svazích (Fageto – Quercetum acidophilum ):

Architektonický ateliér Št ěpán 88 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011

Do ochranného pásma lesa zasahuje pouze 1 plocha navržená v místní části Kozlov nad Otavou – plocha rekreace RI1. V případ ě výstavby objekt ů (v četn ě oplocení) v ochranném pásmu lesa je nutné podat žádost o ud ělení výjimky z OP lesa p říslušnému orgánu státní správy les ů

h) Rozhodnutí o námitkách a jejich od ůvodn ění

Paní Marie Krafussová, St řelské Hoštice 166 Námitka: Pozemek p. č. 148/1 v k.ú. St řelské Hoštice za řadit do územního plánu jako pozemek na vy- užití pro bytovou výstavbu. Část výše uvedeného pozemku byla územním plánem za řazena do ploch pro bydlení, část pozemku do ploch ob čanského vybavení, t ělovýchova a sport – d ětské h řišt ě. Rozhodnutí o námitce: Námitce se vyhovuje. Od ůvodn ění rozhodnutí o námitce: Hřišt ě se za čalo stav ět na jiném míst ě, a proto zastupitelstvo obce souhlasilo s tím, aby se celý pozemek p. č.148/1 zahrnul do ploch pro bytovou výstavbu.

Pošumaví a.s. St řelské Hoštzice 387 15 Námitka: Pozemek za areálem Pošumaví a.s., za seníkem, k.ú. St řelské Hoštice - zm ěna využití z územ- ní rezervy VZ-R na VZ –2 – zem ědělská výroba (výroba a skladování). Pozemek v areálu dr ůbežáren nad stavidly - zm ěna využití z orné p ůdy na plochy pro zem ě- dělskou výrobu a skladování VZ – 1. K tomuto ú čelu toto území v sou časné dob ě slouží. Rozhodnutí o námitce: Námitce se vyhovuje. Od ůvodn ění rozhodnutí o námitce: Pozemky se nalézají v bezprost řední blízkosti fungujících areál ů. Obec má zájem rozvoj podnikání ve svém správním území.

Pan Ji ří Slaví ček, Kozlov 35, 387 15 St řelské Hoštice Námitka č.1: Za řazení pozemk ů č.396/2, 365/2, 365/3, 245/33, 387/1 k.ú. Kozlov nad Otavou do „ochranné zóny nadnárodního biokoridoru“ (OZNB). Dále nesouhlasím s plánovanou stavbou koridoru pro venkovní vedení VVN 110kV. Stavbou dojde k znehodnocení pozemku a jeho využití bude zna čně omezeno. Rozhodnutí o námitce: Námitce se nevyhovuje. Od ůvodn ění rozhodnutí o námitce: - Posláním biokoridor ů je umožnit migraci všech organism ů mezi biocentry. P řipouští se zde širší možnosti hospodá řského využití. V nezbytných p řípadech je podmín ěně p řípustné povolování liniových staveb, konkrétn ě p říčné k řížení s biokoridorem, vodohospodá řská zařízení, čistírny odpadních vod a podobn ě. Nepovoluje se zde op ět: umis ťování staveb, pobytová rekreace, intenzivní hospoda ření a rovn ěž nep řípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu. - Koridor pro výstavbu venkovního vedení 110 kV mezi rozvodnami CZ Strakonice – Horaž ďovice (jižní propoj) byl p řevzat z nad řazené územn ě plánovací dokumentace (územní plán velkého územního celku Písecko – Strakonicko), která je závazná pro po řizování a

Architektonický ateliér Št ěpán 89 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011 vydávání územních plánů a obec je povinna uvést do souladu územní plán s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem.

Námitka č.2: Nesouhlasím s plánovanou stavbou koridoru pro venkovní vedení VVN 110kV zasahující do pozemk ů 1056/127, 1039/2, 1039/3, 1056/141 k.ú. Kozlov nad Otavou. Stavbou dojde k znehodnocení pozemku a jeho využití bude zna čně omezeno. Dalšími d ůvody pro č odmítám tuto zm ěnu je plánované oplocení pozemk ů 1039/2 a 1056/7. V poslední řad ě bude stavbou trvale poškozena okolní krajina obce Kozlov. Rozhodnutí o námitce: Námitce se nevyhovuje. Od ůvodn ění rozhodnutí o námitce: Koridor pro výstavbu venkovního vedení 110 kV mezi rozvodnami CZ Strakonice – Horaž ďovice (jižní propoj) byl p řevzat z nad řazené územn ě plánovací dokumentace (územní plán velkého územního celku Písecko – Strakonicko), která je závazná pro po řizování a vydávání územních plán ů a obec je povinna uvést do souladu územní plán s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem.

Námitka č.3: Nesouhlasím s plánovaným protipovod ňovým opat řením vedoucím p řes pozemek č.1053 k.ú.Kozlov nad Otavou. Jedná se o ornou p ůdu. Poslední problém s deš ťovou vodou nastal před n ěkolika lety, kdy byla pole osázena brambory. To zp ůsobilo nahromad ění deš ťové vody a následnému protržení brázd. Záleží pouze na druhu plodin p ěstovaných na pozemcích. Aktuáln ě se provádí rekonstrukce cesty v četn ě kanalizace vedoucí z hranice pozemku p. č.1056/23 „sm ěrem do obce“. P ůvodní nekvalitní kanaliza ční systém byl jedním ze zdroj ů pro č deš ťová voda stékala do obce. Nyní by m ěl být tento problém vy řešen. Kombinací nové kanalizace a dodržováním ur čitých pravidel hospoda ření m ůže být problém vy řešen a není pot řeba dalších investic a omezení. Rozhodnutí o námitce: Námitce se nevyhovuje. Od ůvodn ění rozhodnutí o námitce: Nová kanalizace pom ůže p ři přívalových deštích, ale p ři velkých p řívalových deštích, které se vyskytují čast ěji a čast ěji, je nebezpe čí, že kanalizace p říval nezvládne a dojde k op ětovnému zaplavení dom ů. A protože obec nerozhoduje a ani nemá možnost rozhodovat nebo ovliv ňovat, jaký druh plodin bude na pozemcích p ěstován, hrozba záplav z ůstává.

i) Vyhodnocení p řipomínek

Pan Ji ří Slaví ček, Kozlov 35, 387 15 St řelské Hoštice 1. Za řazení pozemku p. č.562 k.ú. Kozlov nad Otavou do „ochranné zóny nadnárodního biokoridoru (OZNB). Pozemek vedený jako orná p ůda byl v letošním roce na základ ě platného rozhodnutí zalesn ěn a nyní probíhá p řevod druhu pozemku na hospodá řský les. Po za řazení pozemku od OZNB o čekávám ur čitá omezení.

- Posláním biokoridor ů je umožnit migraci všech organism ů mezi biocentry. P řipouští se zde širší možnosti hospodá řského využití. V nezbytných p řípadech je podmín ěně p řípustné povolování liniových staveb, konkrétn ě p říčné k řížení s biokoridorem, vodohospodá řská za řízení, čistírny odpadních vod a podobn ě. Nepovoluje se zde op ět: umis ťování staveb,

Architektonický ateliér Št ěpán 90 ÚP St řelské Hoštice zá ří 2011 pobytová rekreace, intenzivní hospoda ření a rovn ěž nep řípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu. Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru nebude mít žádný vliv a nebudou z ní plynout žádná opat ření, která by zamezovala provád ět b ěžnou pé či v hospodá řském lese, který je nyní na parcele č.562 k.ú. Kozlov nad Otavou.

2. Co znamená červená p řerušovaná čásra ozna čená B - - - - B? - Červená p řerušovaná čára ozna čuje navržené interak ční prvky. Velké písmeno je ozna čení prvku. B je ozna čení interak čního prvku s navrženým názvem „Roudnice“.

j) Úprava dokumentace na základ ě uplatn ěných námitek a p řipomínek

Na základ ě námitek došlo k drobným úpravám územního plánu, které si nevyžádaly nové projednání územního plánu.

Pou čení o odvolání: Proti územnímu plánu St řelské Hoštice vydanému formou opat ření obecné povahy nelze podat opravný prost ředek (§ 173, odst. 2 zákona č.500/2004 Sb., správní řád).

Zden ěk Pivni čka Luboš Krupka Místostarosta obce Starosta obce

Architektonický ateliér Št ěpán 91