Jihoćeská univerzita v Ćeských Budjovicích

Filozofická fakulta

Historický ústav

Strakonické gymnázium v letech 1920 – 1948

Diplomová práce

Eva Zuzáková

Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Miroslav Novotný, CSc.

ĆESKÉ BUDJOVICE 2008

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn s použitím archivních materiál a titul uvedených v závrećném seznamu literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona ć. 111/1998 Sb. v plném znní souhlasím se zveejnním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob elektronickou cestou ve veejn pístupné ćásti databáze STAG provozované Jihoćeskou univerzitou v Ćeských Budjovicích na jejích internetových stránkách.

V Ćeských Budjovicích, 2. prosince 2008

Za cenné rady a trplivost dkuji doc. PhDr. Miroslavu Novotnému, CSc.

Strakonické gymnázium v letech 1920 – 1948

ANOTACE

Diplomová práce zkoumá gymnázium ve Strakonicích v letech 1920 – 1948 a snaží se tak pispt k djinám školství na jihu Ćech. Práce vznikla na základ studia odborné literatury a pramen uložených v Státním okresním archivu ve Strakonicích. První ćást práce je zamena na obecnou problematiku vývoje základního a stedního školství v daném období, pićemž draz je kladen na školství v jižních Ćechách a v strakonickém okrese. Druhá a hlavní ćást práce se soustedí na vznik mstského reálného gymnázia v roce 1920, jeho pemnu na státní školu a jeho vývoj do roku 1948. Pozornost je vnována také vztahu školy a msta, organizaci školního roku ći financování gymnázia. Analýza školy je zamena pedevším na studenty. Sledován je nejen jejich poćet, náboženské vyznání ći prospch, ale pedevším teritoriální pvod, na jehož základ je urćena dostupnost a význam školy pro obyvatelstvo této oblasti. V neposlední ad je zkoumán sociální pvod student z hlediska zamstnání rodić. Závrećná ćást práce obsahuje také údaje o ućitelském sboru .

Grammar School in Strakonice during the years 1920-1948

ANNOTATION

This diploma work is aimed at the Grammar School in Strakonice during the years 1920-1948 and tries to contribute to the history of education in the Southern Bohemia. The work is based on the study of expert literature and other sources from the National County Archive in Strakonice. The first part of this diploma work is concerned about the common issues of the primary and secondary education development in stated period, whereas the main aim is put on the education in the Southern Bohemia and the district of Strakonice. The second and main part of the work is focused on the origin of the City Grammar School in Strakonice in 1920, its transformation into state school and its development till 1948. Other topics are the relationship of the school and the city of Strakonice, the schedule of the school year or the school finances. The analysis of the school targets mainly students. It is concerned not only about their numbers, but also about their religion, grades and above all about their place of origin on which basis is measured the accessibility and signification of the Grammar School for the local inhabitants. At last but not at the least this work explores the social background of students with focus on their parents jobs. Final part contains also information about Grammar School teachers.

OBSAH

ÚVOD ...... 8 Téma, zamení a metody zpracování...... 8 Hodnocení literatury a pramen ...... 10 1 ŠKOLSTVÍ V ĆESKÝCH ZEMÍCH OD TEREZIÁNSKÝCH REFOREM DO ROKU 1948...... 14 1.1 Vývoj základního a stedního školství v letech 1773-1918...... 14 1.2 Promny ćeského školství v letech 1918-1948...... 22 2 STRAKONICE ...... 27 3 VÝVOJ ŠKOLSTVÍ V OKRESE STRAKONICE ...... 32 3.1 Vývoj školství do vzniku Ćeskoslovenska ...... 32 3.2 Vývoj školství v letech 1918-1948...... 36 4 STRAKONICKÉ GYMNÁZIUM V LETECH 1920-1948 ...... 39 4.1 Založení gymnázia v roce 1920 ...... 39 4.2 Správa školy, školní budovy a proces postátnní...... 42 4.3 Školní rok, školní a mimoškolní aktivity...... 46 4.4 Strakonické gymnázium za druhé svtové války ...... 51 4.5 Podpora a financování školy...... 53 5 STUDENTI STRAKONICKÉHO GYMNÁZIA V LETECH 1920-1948 ...... 55 5.1 Prameny a zpsob jejich zpracování ...... 55 5.2 Poćet student ...... 57 5.3 Velikost školy v porovnání se stedními školami v okolí v letech 1923-1939...... 60 5.4 Skladba student podle pohlaví ...... 61 5.5 Náboženské vyznání a mateská eć student...... 63 5.6 Klasifikace a prospch student v letech 1920-1930 ...... 65 5.7 Teritoriální pvod student...... 67 5.7.1 Dojíždní student v letech 1920-1939 ...... 70 5.8 Sociální pvod student z hlediska zamstnání rodić ...... 71 5.8.1 Smrt rodiće ...... 75 5.9 Placení školného a státní stipendia v letech 1920-1939 ...... 76 6 UĆITELÉ NA STRAKONICKÉM GYMNÁZIU...... 78 ZÁVR ...... 84 SEZNAM PRAMEN A LITERATURY...... 88

SEZNAM PÍLOH...... 93

ÚVOD

Téma, zam
ení a metody zpracování

„Dnešní vzd
lání se musí pizpsobit potebám ćlov
ka 21. století – poteb
zvládat informaćní explozi, orientovat se ve sv
t
techniky, úćastnit se aktivn
života ve svobodné spolećnosti… atd. Proto se hlavním cílem vzd
lávání stává rozvoj t
ch životních dovedností, které jsou pro dnešní sv
t klíćové - nap. um
t se ućit, komunikovat, um
t ešit problémy, um
t spolupracovat s ostatními, vést za své jednání a chování odpov
dnost atd. … Zpístupn
ní vzd
lávání je pak teba vnímat nejen z hlediska srovnatelných možností pro žáky s rznými zdravotními a sociálními podmínkami, ale i z hlediska uplatn
ní postup, jak žáky vtáhnout do aktivní úćasti na vzd
lávání. Základem musí být píznivé prostedí pro vzd
lávání a motivace k ućení jako celoživotní nezbytnosti.“1 Mže se zdát, že v soućasné dob probíhající reforma školství je výjimećným krokem, který dnešní školy udlaly. Ve skutećnosti je však reforma dalším stupnm ve vývoji školství a navazuje na nepeberné množství zmn, které v minulosti ve školství probhly. Tak jako dnes, i v minulosti mlo vzdlávání pedevším odpovídat požadavkm, které na spolećnost doba kladla. Sledovat tento proces zmn a reforem vždy bylo úkolem historik zabývajících se djinami školství a vzdlanosti. Ani dnes toto bádání nekonćí a naopak se dostává do stále nových a neprozkoumaných oblastí. Jednou z nich jsou také djiny regionálního školství. ada nových prací se zabývá djinami jednotlivých škol, jejich psobením ve svém okolí, konkrétními žáky a ućiteli, školní každodenností. Podobné cíle si klade i tato práce zabývající se strakonickým reálným gymnáziem v letech 1920-1948. Djiny této školy doposud nebyly podrobnji zpracovány a pedložená diplomová práce se tak snaží pispt k vyplnní jednoho bílého místa v historii Strakonicka. První léta po skonćení první svtové války pedstavovala na celém území Ćeskoslovenska školskou budovatelskou horećku. Byla založena celá ada škol všech stup  a zejména zbudování stední školy mlo pro každou oblast veliký význam. Také msto Strakonice se od konce války snažilo o založení vlastního gymnázia. Toto úsilí bylo v roce 1920 korunováno úspchem, kdy ministerstvo školství povolilo ve Strakonicích zídit mstské reálné gymnázium. O ti roky pozdji pevzal správu školy stát a takto ústav fungoval i za druhé svtové války. Veliký pedl ve vývoji školy znamenal rok 1948, kdy zaćalo být

1 http://www.msmt.cz/skolskareforma/dotazy ze dne 1. 12. 2008.

8 osmileté gymnázium postupn pem ováno na ćtyleté. Tímto mezníkem také konćí sledované období diplomové práce. Práce chce pispt k objasnní významu školy pro msto a pilehlý region a k jejímu zaćlenní do sít stedních škol v jižních Ćechách. Proto se v úvodní ćásti vnuje piblížení celkového vývoje školství v ćeských zemích, pedevším pak stedních škol, od tereziánských reforem až do poloviny 20. století. Další ćást práce sleduje promny školství ve Strakonicích a v jejich okolí v tomto období a neopomíjí ani vlastní historii msta. Následující kapitoly práce pak podrobnji popisují okolnosti vzniku strakonického gymnázia a jeho vývoj („velké djiny“) od roku 1920 do roku 1948, odpovídající pozornosti se dostalo mj. nastínní vzájemnému vztahu msta a gymnázia, organizaci školního roku ći mimoškolním aktivitám. Každá instituce a tedy i škola však ožívá teprve konkrétními lidmi, v tomto pípad studenty a profesory gymnázia. Proto jedním z hlavních cíl práce musí být jejich analýza. Studium pramen (zejména kronik, hlavních katalog a výroćních zpráv gymnázia) umož uje sledovat nejen institucionální vývoj školy, ale rovnž nabízí nezbytné podklady pro analýzu a následnou bližší charakteristiku složení ućitelského sboru gymnázia a zejména jeho student. V prvé ad byl tak v práci sledován celkový poćet student (souhrnn i v jednotlivých letech), pomr dívek a chlapc, jejich náboženské vyznání, mateská eć, prospch a úspšnost studia, studijní kariéra každého žáka a v neposlední ad i sociální zaazení a teritoriální pvod gymnazist (tj. spádová oblast gymnázia). Do urćité míry obdobné zamení výzkumu lze uplatnit i v pípad ućitelského sboru. Z dostupných záznam se tedy práce pokusí stanovit celkový poćet ućitel psobících na škole v letech 1920-1948, jejich odborné zamení, velikost úvazku a délku jejich psobení na gymnáziu. Zjištné údaje následn prezentuje též formou píslušných tabulek a graf a komentá k nim. Nejdležitjší a nejrozsáhlejší pílohu však pedstavuje databáze všech student gymnázia v letech 1920- 1948 zpracovaná v programu Microsoft Office Access na piloženém CD. Pi vytváení databáze student a ućitel školy a zpracovávání zjištných údaj byly použity vedle prosopografie, rovnž metody historické statistiky a historické demografie a v neposlední ad zde nalezla uplatnní i komparativní metoda. Protože se práce zabývá také vztahem školy k danému regionu, její sociální funkcí a školní každodenností, je zde možno nalézt i hlediska mikrohistorická.

9 Hodnocení literatury a pramen

Prostudovanou literaturu lze rozdlit podle dvou hledisek. Za prvé dle témat, ke kterým se vztahují, za druhé podle doby svého vzniku. Obecn lze íci, že použitá literatura se zabývala temi základními okruhy – vývojem školství v ćeských zemích, vývojem sít škol na Strakonicku a djinami samotného msta Strakonice a jeho okolí. Rozdlení podle doby vydání vytvoilo také ti základní skupiny – první tvoí práce vydané v první polovin dvacátého století, v druhé je literatura pocházející z druhé poloviny dvacátého století do roku 1989, poslední skupinu pedstavují práce, které vyšly po roce 1989. Literatura pojednávající o obecném vývoji školství a vzdlanosti vycházela ve všech tech ćasových úsecích. Nejstarší jsou práce Jana Šafránka Školy ćeské2, které byly vydány v letech 1913-1918 a zabývají se tak pouze školstvím do první svtové války. Faktograficky velmi pínosné a vícemén spolehlivé Šafránkovy práce jsou však siln poplatné dobovému národnostnímu akcentu, což symbolicky odráží již samotný název knihy. Z prací pocházejících z první poloviny dvacátého století byla využita také práce Otakara Kádnera Školství v Republice Ćeskoslovenské, která tvoí soućást desátého dílu Ćeskoslovenské vlastivdy3. Tato práce je velice bohatá z faktografického hlediska a popisuje vývoj školství a v rozporu se svým názvem popisuje vývoj školství také ped vznikem republiky. Z literatury vycházejících v dob komunistického režimu jsou i dnes pínosné práce Zdenky Veselé (Ćeská stední škola od národního obrození do druhé sv
tové války a Vývoj ćeského školství)4. Autorka podává ucelený pehled djin školství na našem území do roku 1948. Velkou pozornost vnuje jak realizovaným školským reformám, tak i pouhým návrhm reforem v dob první republiky. Na druhou stranu nkterou problematiku píliš zjednodušuje, zejména její pohled na školství z hlediska národnostní situace ći tídního hlediska (v prvním pípad) je dnes již pekonán a je poplatný dob svého vzniku. Ve stejném období jako práce Zdenky Veselé vznikla kniha Ćeská škola v dob
nacistického útlaku5 od Františka Bosáka, která podává kvalitní informace o školství za druhé svtové války. Po roce 1989 zaćala vznikat celá ada prací, která zpracovává nejen djiny školství, ale zasazuje je do celkového djinného kontextu a zkoumá jej z rzných perspektiv. Jako soućást

2 Jan ŠAFRÁNEK, Školy ćeské. Obraz jejich vývoje a osud. II. svazek, r. 1848-1913, Praha 1918. 3 Otakar KÁDNER, Školství v Republice Ćeskoslovenské, in: Václav Ddina - Otakar Kádner (edd.), Ćeskoslovenská vlastivda X. Osvta, Praha 1931, s. 2-220. 4 Zdenka VESELÁ, Ćeská stední škola od národního obrození do druhé svtové války, Praha 1972; TÁŽ, Vývoj ćeského školství, Praha 1998. 5 František BOSÁK, Ćeská škola v dob
nacistického útlaku, Ćeské Budjovice 1969.

10 kulturního života je školství podáno v pracích Zde ka Kárníka a Jiího Doležala. V knize prvního autora - Ćeské zem
v ée první republiky, díl tetí6 - jsou popsány školské události dvacátých a ticátých let, v knize druhého autora - Ćeská kultura za Protektorátu. Školství, písemnictví, kinematografie7 - jsou souhrnn zachyceny promny ćeského školství z let 1939-1945. Práce Františka Morkese (Historický pehled maturitní zkoušky a analýza jejich funkcí a Kapitoly o školství a jeho pedstavitelích)8 jsou pojaty z jiného úhlu. Strućn, pehledn a faktograficky spolehliv sledují vývoj maturitní zkoušky, resp. vývoj ministerstva školství v dob od poloviny 19. století až do soućasnosti. Druhá práce je rovnž doplnna medailónky jednotlivých pedstavitel této nejvyšší školské instituce v Rakousku-Uhersku, resp. Ćeskoslovensku a Ćeské republice. K nejdležitjším a nejpehlednjším pracím k pochopení kontinuity školství v ćeských zemích a zejména na jihu Ćech patila kniha Miroslava Novotného D
jiny vyššího školství a vzd
lanosti na jihu Ćech.9 Regionálnímu školství se vnovaly nkteré práce už v dob První republiky. Strakonickým školstvím se zabýval Jan Dyk v Popisu politického okresu strakonického. Díl druhý, Školství, doprava, správa, úryvky z d
jin.10 Tato kniha se vnuje pedevším obecnému školství a je zamena nejvíce na vývoj škol do konce devatenáctého století. Druhým autorem z této doby je Rudolf Gustav Šimek, který v knize Strakonice - propagace a adresá11 z roku 1933 pibližuje stav škol ve své dob. Jedná se o práci, která svým zamením mla vyzdvihovat pozitivní stránky každé školy, proto obsahuje veliké množství faktografického materiálu. V dob komunismu vznikla kniha Jana Zde ka Cvrćka Strakonice - m
sto, lidé, osudy12, která chronologicky zachycuje djiny msta od nejstarších dob a mimo jiné popisuje dležité události ve strakonickém školství. Kniha však v nkterých kapitolách siln odráží dobu svého zpracování, jedná se zejména o ćásti vztahující se ke konci devatenáctého století a ke století dvacátému. Spíše propagaćní charakter má kniha Strakonice13, která vznikla v roce 2007 u píležitosti 640. výroćí udlení mstských práv.

6 Zdenk KÁRNÍK, Ćeské zem
v ée první republiky (1918-1938). Díl tetí, O pežití a o život, Praha 2003. 7 Jií DOLEŽAL, Ćeská kultura za Protektorátu. Školství, písemnictví, kinematografie, Praha 1996. 8 František MORKES, Historický pehled postavení maturitní zkoušky a analýza jejích funkcí, Praha 2003; TÝŽ, Kapitoly o školství, o ministerstvu a jeho pedstavitelích. Období let 1848-2000, Praha 2002. 9 Miroslav NOVOTNÝ a kol., D
jiny vyššího školství a vzd
lanosti na jihu Ćech. Od stedov
kých poćátk do soućasnosti, Ćeské Budjovice 2006. 10 Jan DYK, Popis politického okresu strakonického. Díl druhý, Školství,doprava, správa, úryvky z d
jin, Strakonice 1925. 11 Rudolf Gustav ŠIMEK, Strakonice - propagace a adresá, Strakonice 1933. 12 Jan Zdenk CVRĆEK, Strakonice - m
sto, lidé, osudy, Strakonice 1989. 13 Strakonice, Strakonice 2007.

11 Nejcennjší práce k vlastním djinám gymnázia pedstavovaly ti almanachy, které vyšly k dvacátému pátému, padesátému a sedmdesátému pátému výroćí školy.14 Opt se však jednalo o práce, které mly pipomenout pedevším ty lepší roky a události ve vývoji strakonického ústavu. Pi urćování teritoriálního pvodu student posloužil Retrospektivní lexikon obcí Ćeskoslovenské socialistické republiky 1850-197015. Z té knihy a z práce Vladimíra Srba 1000 let obyvatelstva ćeských zemích16 byly pevzaty obecné demografické a topografické údaje. Prameny, ze kterých bylo ćerpáno pro zpracování djin strakonického gymnázia, se nachází v Státním okresním archivu ve Strakonicích. Jedná se o dva fondy - Státní reálné gymnasium v Strakonicích a Archív m
sta Strakonic 1367-1947. Pro nejdležitjší ćást práce o vlastním vývoji školy a jeho studentech byl využit pedevším první uvedený fond, který se sice nedochoval zcela v úplnosti, ale je velmi dobe zpracovaný.17 Údaje jsou zaznamenány ćesky, pouze v dob druhé svtové války jsou nkteré dvojjazyćné – ćeské a nmecké, nkteré pouze nmecky. Nejobsáhlejší soućást fondu pedstavují hlavní katalogy, které jsou kompletn zachovány.18 Jsou v nich uvedeny nezbytné údaje o každém studentovi, který na gymnáziu studoval ve sledovaných letech, tj. pedevším: jméno a píjmení studenta ći studentky, datum a místo narození, náboženské vyznání, mateská eć, bydlišt, jméno a povolání otce nebo matky. Dále je zde poznamenáno zda gymnazista platil ći neplatil školné, poćet zameškaných hodin, jsou zde uvedeny i známky z jednotlivých pedmt a celkový prospch každého žáka i žákyn. Krom záznam v hlavních katalozích byly využity kroniky strakonického ústavu z let 1928-1940 a 1940-1949.19 Jedná se pedevším o zaznamenání mimoádných událostí - rzných slavností, projev, školních exkurzí, výlet apod. V kronice nechybí ani zápisy o úćasti ućitel a student gymnázia na spolećenských akcích ve mst.

14 Dvacet p
t let státního reálného gymnasia v Strakonicích 1920 -1945, Strakonice 1946; Miroslav TREYBAL, 50 let gymnasia v Strakonicích 1920-1970. Jubilejní almanach, Strakonice 1970; Sedmdesát p
t let gymnázia v Strakonicích 1920-1995, Strakonice 1995. 15 Retrospektivní lexikon obcí ĆSSR 1850 – 1970, Praha 1978. 16 Vladimír SRB, 1000 let obyvatelstva ćeských zemí, Praha 2004. 17 Zpracování provedla Jitka Hurská. 18 SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 7-25, sign. II/7-II/25, Hlavní katalog 1920- 1945; SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 43-47, sign. II/43-II/47, Hlavní katalog 1945- 1948. 19 SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 1, sign. II/1, Kronika 1926-1940 a SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 2, sign. II/2, Kronika 1940-1949.

12 Jako velmi cenné se pi bádání ukázaly také výroćní zprávy školy z let 1920-193920 vycházející pravideln od vzniku gymnázia až do školního roku 1938/1939. Velmi pehledn jsou v nich zaznamenány nejdležitjší události týkající se školy, objevují se v nich informace o zmnách v ućitelském sboru, dále pibližují vztah školy a msta, nebo informují o sponzorech ći podprném spolku. A pedevším - každá výroćní zpráva obsahuje seznam student seazený podle roćník a tíd, dále dílćí statistické údaje o studentech pro daný rok. Nevýhodou tohoto pramene je jeho omezené ćasové rozmezí, nebo jich vyšlo pouze devatenáct, po obsazení zem nacistickým Nmeckem, tj. od školního roku 1939/1940, již vydávány nebyly. Krom výše uvedených materiál byla z fondu gymnázia využity též rzná oznámení pro profesory a žáky, protokoly o poradách ućitelského sboru a další listinný materiál.21 Pro celkové psobení gymnázia v hostitelském mst a vymezení vztahu školy a msta byl dležitý rovnž fond vztahující se k mstským záležitostem, tj. Archív m
sta Strakonic 1367-1947. V nm se nachází prameny ke školství ve mst v jednotlivých ćasových etapách. Informace k strakonickému gymnáziu obsahují celkem ćtyi kartony. Podrobn je v nich zaznamenán pedevším proces postátnní školy, dále také adaptace budovy pro poteby školy a technické záležitosti týkající si správy ústavu v jednotlivých letech.

20 SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 108, sign. V.C/1, Výroćní zprávy I-XIX 1920- 1939. 21 SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 73, sign. II/73, Oznámení pro profesory, oznámení pro žáky 1921-1927; SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 84, sign. III B/1, kart. 1, Protokoly o poradách sboru 1920-1928.

13 1 ŠKOLSTVÍ V ĆESKÝCH ZEMÍCH OD TEREZIÁNSKÝCH REFOREM DO ROKU 1948

1.1 Vývoj základního a stedního školství v letech 1773-1918

Školský systém se na území Ćech zaćal rozvíjet v 9. století s píchodem kes anství. Vznikaly školy pi farách, klášterech, ve mstech. Vzdlávací soustava, tak jak ji známe dnes, se však zaćala pln rozvíjet až v 18. století, kdy už na školství ćástećn dohlížel stát. Stát zavedl povinnou školní docházku a urćil pevný školský ád. Tyto školské reformy souvisely s celkovou hospodáskou a spolećenskou situací v habsburské monarchii. V ćím dál více oblastech poteboval stát alespo gramotné obyvatelstvo. Významným pedlem ve vývoji školství se stal rok 1773, kdy byl zrušen jezuitský ád. Rok nato následovala školská reforma, podle níž byly v každé zemi zizovány školské komise, které mly zakládat a ídit školy. Základní školy byly rozdlené do tí stup : triviální školy pro dti ve vku 6 až 12 let, v nichž se vyućovalo ćtení, psaní, poćítání a nezbytné náboženství; tyto školy byly zakládány na venkov a v malých mstech. Druhý typ elementární školy pedstavovaly školy hlavní, kde se krom pedmt výše zmínných vyućovalo i djepis, zempis a základy latiny, tyto školy vnikaly v každém kraji, pozdji i školním okrese. Tetím stupnm byly školy normální, které mly rozšíenou osnovu hlavních škol. Díky státu došlo k omezení vlivu církve a k vtšímu zesvtštní škol.22 Už na konci 18. století školu skutećn navštvovalo 60-70% školou povinných dtí. Toto ćíslo nadále rostlo nejen u chlapc, ale také u dívek.23 Stední školství pedstavovaly gymnázia, která byla až do závru 18. století spravována pedevším církevními ády. V habsburské monarchii se jednalo v prvé ad o jezuity, pozdji i piaristy, svá gymnázia mli též benediktini ći augustiniáni. Jezuitské školy se dlily na ti nižší tídy gramatické a na dv vyšší tídy humanitní. Pro zaćátećníky sloužily pípravné tídy. Hlavním vyućovacím jazykem byla latina a cílem výuky bylo, aby žáci osvojili latinu jako živý jazyk.24 I nad gymnázii zaćal stát v prbhu 18. století ćástećn pebírat kontrolu, státnímu dozoru chtl podrobit i obsah výuky. Po stránce obsahové se stát snažil stední školu ovlivnit už v roce 1764 gymnazijní reformou. Z naízení Marie Terezie byla sestavena nová ućební

22 Stále byl však vliv církve dost patrný, projevovalo se to jednak zamením výuky, tak i podízenému postavení ućitel vći církevním hodnostám. Dalším velikým nedostatkem reforem bylo i zcela nedostatećné hmotné zabezpećení ućitel. Z. VESELÁ, Ćeská stední škola, s. 7. 23 M. NOVOTNÝ a kol., D
jiny vyššího školství, s. 63-64; Z. VESELÁ, Ćeská stední škola, s. 6; V. SRB, 1000 let obyvatelstva, s. 109-110. 24 M. NOVOTNÝ, D
jiny vyššího školství, s. 46-47.

14 osnovu pro gymnázia, podle níž mly být do vyućování zaazeny nové pedmty, pírodopis a fyzika.25 V nižších roćnících mla být vyućovací ećí nmćina. Protože však gymnázia byla z pevážné ćásti na státu finanćn nezávislá, odmítla zmnu osnov akceptovat a reforma se neuskutećnila. Teprve zrušení jezuitského ádu a školská reforma gymnázií z roku 1775 znamenala uskutećnné zmny ve vyšším školství. Ne vždy byly tyto zmny pro vývoj škol píznivé. Nov byl stanoven pomr obecných a stedních škol. Pro pijetí na stední školu bylo požadováno dovršení deseti let a píslušné vdomosti prokázané pijímací zkouškou. Stát zaćal stední školy pebírat do své správy, stávající poćet škol však považoval za zbytećn vysoký a jejich vydržování za nákladné. Zestátnní škol tak bylo doprovázeno jejich hromadným rušením. Po tchto úpravách zstaly v Ćechách a na Morav necelé dv desítky gymnázií. Krom toho došlo ješt k omezení roćník, z šesti na pt. Každý roćník ml tídního ućitele, který krom náboženství zabezpećoval celou výuku. Vstup státu do sféry vyššího školství znamenal i jeho germanizaci a pouze chlapec, který dosáhl vku deseti let a ovládal nmćinu, mohl být na gymnázium pijat. Nmecky se zaćalo vyućovat v prvních dvou tídách, ve vyšších roćnících stále zstávala latina a po roce 1779 byla nmćina zavedena ve všech tídách. Vedle latiny a nmćiny se žáci ućili ecky, více se vnovali matematice a jako samostatné pedmty byl zaveden djepis, zempis a pírodopis.26 Zrušení ady škol se ćasem zaćalo projevovat nedostatkem knžského dorostu i svtských stedoškolských ućitel. Proto bylo v roce 1802 církevním ádm opt povoleno zakládat gymnázia pi klášterech a kostelech. Tímto krokem však byla snaha po zesvtštní škol znovu znaćn zbrzdna. Na zaćátku 19. století se nkteí odborníci snažili prosadit na gymnáziu systém odborných ućitel namísto dosavadních ućitel tídních, což se jim na ćas podailo. Navíc byla gymnázia v nkterých mstech opt rozšíena na šestitídní. Tento systém fungoval 13 let, poté byl pod tlakem odprc opt zrušen, zejména se pešlo zpt na tídní ućitele, šestitídní gymnázia však byla zavedena celoplošn. 27 Pro ćeské vyšší školství pedstavoval první pokus o prosazení ćeského jazyka jazykový dekret z roku 1816. Podle nj mli v místech ćeských vyućovat ućitelé, kteí ovládají ćeštinu a dti, které pocházely z ćeského prostedí, se mly cvićit v pekládání a psaní ćeských písemností.28 Tento jazykový dekret však nebyl dsledn uplat ován, pozdji

25 Do té doby byly hlavními pedmty stále latina a náboženství, krom nich v omezené míe nmćina, ećtina, djepis, zempis a matematika. Z. VESELÁ, Ćeská stední škola, s. 9. 26 M. NOVOTNÝ, D
jiny vyššího školství, s. 67-68. 27 TAMTÉŽ, s. 6-9. 28 Dekret mimo to obsahoval naízení, aby se na poćátku každého roku posluchaćm filozofických a právnických fakult sdlovalo, že pi obsazování úad v ćeských zemích se dá pednost uchazeći, který ovládá i ćeský jazyk,

15 byl dokonce ćástećn omezen. V roce 1816 bylo na ćeských gymnáziích celkem 7 592 žák v šestadvaceti školách v Ćechách, devíti na Morav a tech školách na území ćeského Slezska.29 Po napoleonských válkách školství celkov stagnovalo. Konzervativní vláda nemla zájem o zmny v jakékoliv oblasti, tím mén ve vzdlání. Vláda dokonce udlala krok zpt, když v roce 1819 upravila gymnaziální osnovy. „Nebezpećné“ pírodní vdy byly ze stedních škol zcela vyloućeny, odborné ućení zrušeno a obnoven systém tídních ućitel. Výuka latiny byla z devíti hodin týdn rozšíena dokonce až na jedenáct hodin týdn. Spolećnost se však v prbhu dalších let ćím dál více mnila, a tak sílily i tlaky na zmnu ve školství, které pestalo vyhovovat požadavkm kladeným na absolventy. Byla kritizována píprava ućitel, systém tídních ućitel, požadovala se vtší úloha mateského jazyka ve škole, lepší postavení pírodovdných pedmt, djepisu apod. Mnící se spolećnost požadovala také nový typ škol, které by pipravovaly na vyšší školy technické. Tak byly založeny ve ticátých letech první reálky, které ovšem až do roku 1849 byly soućástí obecného školství. Sílící kritika celého školství si v roce 1838 vynutila rozhodnutí, aby editelé gymnázií podávali návrhy na reformu. Pišla ada návrh, mezi nimiž se objevila i myšlenka budoucího osmitídního gymnázia o dvou stupních s vtší úlohou pírodních vd. Císaským rozhodnutím byly nakonec všechny návrhy zamítnuty a na zmnu se ćekalo až do roku 1848.30 Teprve v návaznosti na politické události tohoto roku se mnilo i školství. Návrh na školskou reformu pedevším žádal vytvoit soustavu školního vzdlávání, která by na sebe vzájemn navazovala. Hlavním ćlánkem takového systému bylo obecné školství. Bylo nutné zakládat nové školy, rozšíit ućivo, postarat se o vyšší vzdlání ućitel apod. V ćervenci 1848 byl vydán Nástin základních zásad pro veejné vyućování v Rakousku. Školství bylo podle nj rozdleno na nižší ćili národní školy31, školy stední a školy vysoké32. Stední školy se skládaly z nkolika typ, patila sem gymnázia, mš anské a reálné školy a školy odborné (nap. prmyslové, emeslnické). Mš anské a reálné školy pedstavovaly ćlánek mezi národní školou a vysokou školou technickou, gymnázia pechod na univerzitu. Osmiletá gymnázia se zaćala dlit na nižší a vyšší, každé po ćtyech roćnících.

jestliže ostatní znalosti uchazeć budou stejné. Doplnní dekretu v prosinci 1816 dále ukládalo, že lékai a ranhojići v ćeských nebo národnostn smíšených krajích musí ćeštinu ovládat. TAMTÉŽ, s. 11-12. 29 V. SRB, 1000 let obyvatelstva, s. 114-115. 30 Z. VESELÁ, Ćeská stední škola, 12-14. 31 V tchto školách se ućilo náboženství, ćtení, psaní, poćítání, mateská eć, vlastivda, pírodopis, lidopis, praktické dovednosti, zpv a tlocvik. Z. VESELÁ, Vývoj, s. 21. 32 Školy vysoké pedstavovaly univerzity a technické školy.

16 Pemna školství se uskuteć ovala pomalu. Teprve v záí 1849 došlo k vydání Nástinu organizace gymnázií a reálek v Rakousku, který dopl oval pedchozí naízení a stal se základem novodobého stedního školství v Rakousku. Z tohoto dokumentu vycházelo ješt ćeskoslovenské školství v dob první republiky. Byla posílena úloha státu a vymezena výuka náboženství, ćímž gymnázia ztratila svj pvodní církevní ráz, který byl zeslabován už od tereziánských reforem. Tžišt výuky už nespoćívalo na klasických jazycích, pedevším na latin, ale zaćaly se uplat ovat také tzv. reálie (nap. pírodopis, fyzika). Na gymnáziích se krom náboženství nebo latiny vyućoval poprvé mateský jazyk a literatura, djepis, zempis, matematika, pírodopis, zpv, kreslení, tlocvik. Nov bylo studium ukonćeno jednotnou státní zkouškou - maturitou. Tím byla zajištna srovnatelná úrove uchazeć o vysokoškolské studium. Maturitní zkouška se skládala ze všech vyućovacích pedmt.33 Realizací Nástinu ztratila gymnázia své výlućné postavení jediné stední školy, Nástin poprvé zorganizoval reálku jako šestitídní stední školu.34 Také reálky byly organizované ve dvou stupních. Cíl reálek shrnul Nástin takto: „Mají za úćel vedle obecného vzd
lání, kterého dosahují bez užití klasických ećí a literatur, poskytnout jednak stední stupe pípravy pro emeslná povolání, jednak pípravu na ústavy technické“.35 Vlivem politické situace v padesátých letech 19. století došlo k doćasnému zastavení reforem, v nkterých smrech se školství dokonce vrátilo ped rok 1848. Došlo nap. k optovné germanizaci škol ći k obnovení církevního dohledu nad školami. Teprve po pádu neoabsolutismu v šedesátých. letech se opt objevily diskuze týkající se reforem školství. Až v roce 1866 byl vydán Zákon o rovnoprávnosti jazykové na školách, který zavádl ćeštinu jako rovnoprávný vyućující jazyk vedle nmćiny. Objevily se rovnž snahy o realizaci jednotné stední školy, kdy se pedpokládalo, že reálky a gymnázia budou mít spolećný ćtyletý základ a teprve na vyšším stupni se bude výuka lišit. K tomuto ešení se sice nepistoupilo, ale praktickým vyústním tchto snah bylo vytvoení reálného gymnázia. První reálné gymnázium vzniklo v roce 1862 v Táboe. Studenti mli spolećný základ v prvním a druhém roćníku, ve tetím roćníku probhlo rozvtvení na gymnaziální a reálnou vtev. Až do sedmého roćníku mli žáci obou vtví nkteré spolećné pedmty. Ve druhé polovin 19. století rychle rostl poćet gymnázií,

33 F. MORKES, Kapitoly, 2002, s. 11; Z. VESELÁ, Ćeská stední škola, s. 18-21, J. ŠAFRÁNEK, Školy ćeské, s. 25-28. 34 Pozdji se reálky rozšíily na sedmitídní, v Ćechách od roku 1874, na Morav od roku 1869. Tato úprava vznikla na základ zákona z roku 1869. Ten dále zdraz oval všeobecn vzdlávací úćel reálek se zvláštním zetelem na matematicko-pírodovdné pedmty. Nov byla zavedena maturitní zkouška. Po tchto úpravách se zaćaly reálky rychle rozvíjet, zejména v ćeských zemích. V roce 1872 už poćet student reálek v Ćechách pevyšoval poćet student gymnázií. Z. VESELÁ, Ćeská stední škola, s. 32-33. 35 TAMTÉŽ, s. 20

17 vtšinou se jednalo práv o reálná gymnázia, kde se na rozdíl od tradićních gymnázií kladl menší draz na výuku klasických jazyk a literatur a vtší zamení bylo na technické pedmty. Zpoćátku byla reálná gymnázia pouze trpna a stát jejich vnik nijak nepodporoval. Od poloviny 19. století se poćet žák na gymnáziích na našem území razantn zvyšoval, v osmdesátých letech se jednalo o 17 000 student, v roce 1910 už o 22 000 student.36 K vtším zásahm do školství došlo na konci šedesátých let. V roce 1868 byl vydán zákon, který zásadním zpsobem omezil církevní vliv na všech stupních škol. Stanovil, že nejvyšší dohled nad vyućováním vćetn náboženství má stát. Církev ídí pouze vyućování náboženství, do ostatních pedmt nesmí zasahovat. Veejné školy mohou navštvovat všichni obćané bez ohledu na náboženské vyznání, to samé platí i pro ućitele.37 V roce 1869 vyšel další zákon o obecném školství, který stanovil povinnou školní docházku na osm let, od 6 do 14 let vku dítte. Škola národní se rozdlovala na dva stupn, školu obecnou a mš anskou. Z obecné školy mohl jít žák do mš anské školy nebo na nižší stupe stední školy. Mš anské školy mly pipravovat pro praktický život a pevzaly pvodní úlohu nižší reálky. V roce 1870 následoval další významný zákon, který se týkal ućitel. Ješt v této dob vyućovala ada církevních ućitel, kteí nebyli státem nijak proškoleni. Novým zákonem bylo upraveno služné stedoškolských profesor, všichni mli být státn pezkoušeni. Nkteré církevní ády nebyly schopny na svých školách zajistit dostatek takových profesor z finanćních dvod, a tak byla více jak polovina tchto škol pevzata státem, zemí nebo obcemi. Jelikož nadále rostla obliba reálných gymnázií, pestal stát tento typ školy pouze ignorovat a zaćal ho sám upravovat. Ministerstvo vydalo v roce 1871 pro Moravu a v roce 1872 pro Ćechy osnovu pro ćtytídní reálná gymnázia. Reálná gymnázia se od gymnázií odlišovala tím, že ve všech tídách nižšího stupn bylo zavedeno jako povinný pedmt kreslení, ve 3. a 4. tíd bylo vyućování dlené na vtev s francouzštinou a vtev s ećtinou. Reálné gymnázium mohlo vznikat samostatn, v praxi však bývalo spojováno s vyšším gymnáziem, nkdy i s vyšší reálkou. Školské úady zaujímaly i nadále k reálným gymnáziím negativní postoj.38 Stejný byl i jejich pohled na myšlenku jednotné stední školy, o které se opt vedly diskuze. Tím, že by byl vytvoen spolećný ćtyletý základ pro gymnázia i reálky,

36 V. SRB, 1000 let, s. 114-115; Z. VESELÁ, Ćeská stední škola, s. 22-29. 37 Z. VESELÁ, Ćeská stední škola, s. 22-31 38 Úady mly výhrady pedevším k dlenému vyućování ve 3. a 4. tíd. Proto nkterá reálná gymnázia od dlení odstupovala a mnila se tak opt na gymnázia a povinným kreslením. TAMTÉŽ, s. 33.

18 by umož oval rozhodnutí o budoucím studijním zamení žáka odsunout až na ćtrnáctý rok jeho vku.39 Stát neml píliš zájem podporovat ćeské školství, proto státních stedních škol vznikalo velice málo. K zizování stedních škol tak pistupovaly samy obce na vlastní náklady. Ministerstvo po prozkoumání hmotných podmínek zizování škol obcím povolovalo a udlovalo jim právo veejnosti, tzn. že vysvdćení z tchto škol mlo stejnou váhu jako ze školy státní. Až teprve v osmdesátých letech došlo ke kvantitativnímu rozvoji ćeských státních stedních škol. Byly zakládané nové a staré byly pebírány do státní správy, ćímž se obce zbavovaly vysokých finanćních náklad. V nkterých pípadech však stát gymnázia zavíral, nepovolil založení nových apod.40 Pes kvantitativní rozvoj ćeských stedních škol nedohnaly po celou dobu existence Rakouska-Uherska školství nmecké. Pesto, že ćeské školy mly ćeský vyućovací jazyk, byly osnovy vytváeny ve Vídni se zetelem na nmecké školy. Nejvtší závislost se projevovala v djepisu, který byl založen na djinách nmecké íše. První pokusy o založení vyšší dívćí školy, která by rozšiovala vzdlání poskytované dívkám na obecné škole, se u nás objevily na zaćátku šedesátých let 19. století. V Písku byla založena roku 1860 první vyšší dívćí škola, o ti roky pozdji vznikla také v Praze. Cílem tchto škol nebyla píprava na vysokoškolské studium, ale pouze rozšíení vzdlání z obecných škol. Teprve v roce 1890 vnikla první dívćí stední škola v Praze. První byla nejen v ćeských zemích, ale v Rakousku vbec. Jednalo se o soukromé dívćí gymnázium spolku Minerva. Škola nezískala právo veejnosti a její absolventky musely maturitu skládat na jiném gymnáziu. Zpoćátku bylo gymnázium šestileté, ćasem byla zavedena normální osnova osmiletého gymnázia a škola získala právo veejnosti. Vyšší dívćí školy tak byly obdobou chlapeckých škol nebo se vyvíjely jako školy speciální. Samostatné vyšší dívćí školství se zaćalo budovat teprve v roce 1900, kdy byl vydán Prozatímní organizaćní statut šestitídních dívćích lyceí. Tím vznikl nový typ stední školy. Lycea poskytovala uzavené všeobecné vzdlání vyššího stupn na základ moderních jazyk a literatur a zárove pipravovala pro samostatné povolání. Do lyceí byly pijímány minimáln desetileté dívky na základ pijímací zkoušky a byly zavedeny maturity. Stát sám lycea nezizoval, zizovateli byly pedevším spolky a obce.41

39 TAMTÉŽ, s. 33-35. 40 Srov. TAMTÉŽ, s. 37-40. 41 TAMTÉŽ, s. 40-41. První ćeské dívćí lyceum v Ćechách bylo založeno v Ćeských Budjovicích v roce 1903 dámským spolkem Ludmila. Blíže k tomu Miroslav VALENZ, Spolkové dívćí reálné gymnázium Jany Zátkové v

19 Velké zmny pinesla tzv. Marchetova naízení z roku 1908, na jejichž podklad byla upravena a poprvé státem uznána reálná gymnázia. Vznikly dva nové typy škol, reálná gymnázia typu A a reformní reálná gymnázia typu B, zatímco osmitídní gymnázia a sedmitídní reálky zstaly zachovány s pozmnnými osnovami. Osmiletá reálná gymnázia byla zízena bez ećtiny, s latinou, jedním moderním jazykem a s rozšíenou výukou pírodovdných pedmt. V ostatních pedmtech byla osnova ćasto shodná s gymnázii. Novinkou se stalo tzv. reformní reálné gymnázium. Nižší stupe tohoto gymnázia byl totožný se ćtymi nižšími tídami reálek. Z výuky vyšších tíd byla oproti reálkám vypuštna chemie a deskriptivní geometrie, ubralo se hodin kreslení a naopak se pidala filozofická propedeutika a více hodin latiny. K rozšíení tohoto typu škol v habsburské monarchii nedošlo, více byly zakládané až v prvních letech samostatného Ćeskoslovenska. 42 Úpravami z let 1908-1909 se zmnila celá stedoškolská soustava, vznikly nové typy škol a vhodnji byly upraveny osnovy na starých školách. Reálná gymnázia byla velmi populární a zpsobila, že poćet jejich student do první svtové války stále rostl a vytlaćoval tradićní gymnázia a reálky. Už v tomto období poćet žák reálných gymnázií a reálek pi celkovém zvyšování poćtu student rostl rychleji než poćet žák klasických gymnázií. Ve školním roce 1917/1918 bylo v ćeských zemích s ćeským vyućujícím jazykem 38 klasických gymnázií, 35 reálných gymnázií a 43 reálek.43 S tím, jak se stedoškolský systém rozšioval, bylo nutné ešit také oprávnní jejich absolvent k vysokoškolskému studiu. V roce 1909 bylo vydáno naízení, podle nhož se maturitní vysvdćení ze všech typ stedních škol pokládala za rovnocenná.44 Na rozdíl od dívjší maturity byl rozsah zkoušek omezen na vybrané pedmty. Desetiletý vývoj dívćích lyceí od jejich zavedení ukázal v roce 1910, že zamení tchto škol pevážn na pípravu pro praktická povolání nevyhovuje znaćné ćásti absolventek, které mly zájem pokraćovat ve studiu na vysokých školách. Sílily snahy upravit výuku tak, aby byla jejich absolventkám umožnna vysokoškolská studia. V roce 1912 byla sice vydána nová ućební osnova, ale požadavek všeobecného vzdlání neuspokojila. Poćet tíd zstal

Ćeských Bud
jovicích, diplomová práce, Historický ústav Jihoćeské univerzity, Ćeské Budjovice 2005 a též M. NOVOTNÝ a kol., D
jiny vyššího školství, s. 123. 42 Srov. Z.VESELÁ, Ćeská stední škola, s. 43-44. 43 TAMTÉŽ, s. 50. 44 Gymnazijní maturitní vysvdćení oprav ovala ke studiu na všech univerzitních fakultách. V platnosti dále zstal zákon z roku 1872, že absolventi gymnázia mohou studovat na technice, pokud prokáží znalosti a dostatećnou zrućnost v kreslení a deskriptivní geometrii. Absolventi reálného gymnázia a reformního reálného gymnázia mohli studovat na všech univerzitních fakultách, avšak pokud studovali filozofii, klasickou filologii, djepis apod. museli si doplnit zkoušku z ećtiny. Maturita na reálce oprav ovala ke studiu všech obor na vysoké škole technické. Pokud chtli jejich absolventi studovat na univerzit, museli opt složit dopl ující zkoušky. TAMTÉŽ, s. 46-47.

20 nezmnn, byla však zavedena dvojstup ovitost výuky jako na ostatních stedních školách. Nov se objevila možnost pipojovat k lyceím po ćtvrté tíd jako vyšší oddlení reformované reálné gymnázium. Tímto smrem se vývoj lyceí skutećn ve velké míe ubíral. Ve školním roce 1911/1912 bylo v Ćechách devt ćeských lyceí.45 První svtová válka znamenala pro školství tžký zásah. Mnoho školních budov bylo zabíráno pro poteby armády, výuka byla ešena zavádním smn, školní rok byl rznými zpsoby zkracován. Od školy se pedevším požadovalo, aby pispívala k rakouskému válećnému úsilí a aby byla prosazovaná „loajáln dynastická“ výchova dtí.46

45 TAMTÉŽ, s. 49-50. K dívćímu školství souhrnn Marie BAHENSKÁ, Poćátky emancipace žen v Ćechách. Dívćí vzd
lávání a ženské spolky v Praze v 19. století, Praha 2005. 46 Z. VESELÁ, Vývoj, s. 69-70.

21 1.2 Prom
ny ćeského školství v letech 1918-1948

Po první svtové válce docházelo ke zmnám v mnoha sférách veejného života. Mezi n patilo i školství. Ćeské školství se mnilo jak organizaćn, tak obsahov. Základní struktura a osnovy však zstaly zachovány z doby Rakouska-Uherska. Na všech stupních školské soustavy byl zvyšován poćet škol, zejména se jednalo o snahu vyrovnat stav ve všech ćástech republiky. Pedevším stední školy byly ve velké míe zakládány na Slovensku, kde byla sí stedních škol naprosto nedostaćující a v národnostn smíšeném území, nebo tam ćeské stední školy vtšinou chybly. Stejn tak bylo zizováno velké množství obecných a mš anských škol s ćeským a slovenským vyućovacím jazykem. Stále totiž petrvávala diskriminace škol ćeských ve srovnání s nmeckými z doby monarchie.47 Soućasn s rozvojem nižších a stedních škol vznikalo mnoho nových vysokých škol. V prvních letech po válce byla nap. zízena univerzita v Bratislav a dv univerzity v Brn.48 Došlo též ke sjednocení celé školské správy. Ćeskoslovenská republika zahrnovala Slovensko a Podkarpatskou Rus, kde bylo školství v minulosti ízeno odlišnými zákony, v republice existovaly rzné školské systémy. Správa školství byla sjednocena zákonem z 9. dubna 1920. Tento zákon zárove stanovil, že správa veškerého školství náleží státu a ten ji vykonává prostednictvím Ministerstva školství a národní osvty. Kompetence ministerstva školství byly znaćn široké. Nov byla ešena otázka vztahu církve a školy, nebo církev do školství stále siln zasahovala, ale s posilováním úlohy státu docházelo k znaćnému omezení jejího vlivu. Už v listopadu 1918 byl vydán ministerský výnos, podle kterého nejsou náboženské úkony soućástí výuky a úćast nebo neúćast na nich nemá vliv ani na známku z mrav ani z náboženství. Zárove byla zrušena povinnost ućitel mít pi náboženských úkonech nad žáky dozor.49 Vliv státu nad školstvím vzrstal i postát ováním ady starých škol. Nestátní stední školy, a to byly zemské, mstské, spolkové nebo církevní, tvoily více jak 29% všech

47 V prvních letech Ćeskoslovenska se nepomr mezi ćeskými a nmeckými školami vyrovnal. Na nkterých místech byly nmecké školy dokonce redukovány. Docházelo k tomu vtšinou na ryze ćeském území. Aby byla zajištna rovnoprávnost obćan ćeské i nmecké národnosti, bylo v roce 1923 rozhodnuto, aby se na nmeckých školách celostátn vyućoval ćeskoslovenský jazyk a na ćeských stedních školách nmćina. J. DOLEŽAL, Ćeská kultura, s. 36. 48 Z. VESELÁ, Vývoj, s. 72-76. 49 F. MORKES, Kapitoly, s. 29-31.

22 stedních škol. Za prvních deset let existence Ćeskoslovenska stát pevzal celkem ticet stedních škol.50 Pekonání diskriminace ćeského školství neprobíhalo jen zakládáním nových škol, ale mnilo se i obsahové zamení. To mlo vyešit zavedení nových osnov, které by nahradily stávající, zatím jen upravené, pvodn rakouské osnovy. Ćeské školy v dob Rakouska- Uherska mly sice ćeský vyućovací jazyk, ale vzdlávací obsah byl zamením rakouský. To se projevovalo pedevším pi hodinách djepisu a zempisu, kdy bylo vyućováno pouze z pohledu monarchie a k oslav habsburského rodu a katolicismu. Jedním z prvních a nejzásadnjších opatení, která ešila problematiku obecného školství v novém stát, bylo vydání tzv. malého školského zákona 13. ćervence 1922, který mnil obsahovou stránku národních škol mj. též zavedením nových pedmt. Navíc byla tímto zákonem ustálena povinná školní docházka na osm let bez možnosti jakýchkoliv úlev51 a ve tídách se ml poćet žák snižovat z osmdesáti na šedesát. Tímto zákonem v podstat skonćily vtší úpravy obecného školství za první republiky. Ve ticátých letech sice vznikaly návrhy na reformu, k rozhodnému kroku se ale do druhé svtové války nedosplo. Také dívćí školství se teprve zaćalo zrovnopráv ovat s chlapeckým. Do této doby bylo dívćí studium realizováno zcela oddlen, na chlapeckých školách mohly dívky studovat pouze jako privatistky. Od roku 1918 byly dívky pijímány jako ádné žákyn stedních škol, stále však pro n byly preferovány oddlené dívćí školy.52 V roce 1919 probhla dílćí stedoškolská reforma, která se týkala všech typ stedních škol. Byly provedeny zmny v osnovách, rozšíila se pírodovdná výuka, omezila se výuka náboženství. Také za první republiky se objevovaly požadavky na jednotnou nižší stední školu a celkové sblížení jednotlivých typ stedních škol.53 Ve dvacátých letech probíhaly intenzivní diskuze o koncepćní stedoškolské reform. Existovaly rzné návrhy úprav, pi ministerstvu vzniklo dokonce zvláštní oddlení, které mlo pipravit rámcový návrh zákona pro reformu stední školy.54 Tyto snahy však zapadly a bylo upuštno od koncepce vytvoit samostatný zákon pro stední školy. Všechny úpravy byly dlány pouze podzákonnými normami, tedy opateními, která mže ministr ućinit v rámci vlastní pravomoci.55

50 Z. VESELÁ, Ćeská stední škola,s. 56. 51 Do té doby byla povinná školní docházka na Slovensku jako dívjší soućásti Uher pouze šestiletá. F. MORKES, Kapitoly, s. 35. 52 VESELÁ, Z., Vývoj, s. 72 - 87. 53 TAMTÉŽ, s. 88. 54 TAMTÉŽ, s. 94. 55 F. MORKES, Kapitoly, s. 36.

23 Po úpravách v roce 1919 se gymnázia a reálná gymnázia lišila prakticky jen tím, že osmadvacet hodin ećtiny na gymnáziu od tetího roćníku bylo na reálném gymnáziu rozdleno na tiadvacet hodin francouzštiny a pt hodin deskriptivní geometrie. Na ad míst docházelo k pemn gymnázií v reálná gymnázia.56 V období let 1921/1922 až 1938/1939 se poćet reálných gymnázií zvýšil o jednu tetinu, z 84 na 111 škol, poćet student se více jak zdvojnásobil, z 25 000 na 63 000. Za stejné období ubylo dvaaticet klasických gymnázií, z jednapadesáti, student však zstalo stále relativn hodn - v uvedeném období jich ubylo pouze 1 500.57 Soućasn se ve veliké míe rozvíjelo reformní reálné gymnázium. Ped válkou psobily na našem území školy tohoto typu pouze dv, ve školním roce 1925/1926 dosáhl jejich poćet maxima, celkem se jednalo o sedmaćtyicet škol.58 K velkému rozvoji reformních reálných gymnázií pispla pedevším dobová poválećná mentalita, kdy bylo preferováno praktićtjší zamení stední školy. Naopak docházelo k úpadku reálek, které petrvaly jako sedmileté ústavy bez maturity a nemohly tak být azeny na stejnou úrove s ostatními stedními školami, zatímco dívćí lycea vymizela úpln.59 V letech první republiky se intenzivn rozvíjelo pedevším odborné školství. Byly budovány stední prmyslové školy rzných odborných zamení, stední zemdlské školy a obchodní akademie. Všechny tyto školy byly zakonćeny maturitou. Vedle nich existovaly i stední školy bez maturity, nap. obchodní školy. Nástavbu základního školství tvoily živnostenské a pokraćovací školy. Druhá poválećná úprava stedoškolských osnov probhla v roce 1927, jednalo se o tzv. malou stedoškolskou reformu. Na gymnáziích a reálných gymnáziích byly nkteré pedmty posunuty tak, že došlo k sjednocení výuky na nižším stupni tchto škol. Drobné úpravy byly provedeny i na reálce. Celá reforma však velkou zmnu nepinesla.60 V roce 1933 byly vypracovány návrhy na zmny stedního školství a od školního roku 1933/1934 už mly školy ućit podle nových osnov. Byl zaveden spolećný jednotný základ všech typ gymnázií v prvních dvou letech studia. K profilaci jednotlivých typ docházelo až ve vyšších roćnících. Žáci prvních dvou roćník ćeských škol mli pouze mateský jazyk a nmćinu, latin se vyućovalo až od tetího roćníku. Poprvé bylo upuštno od pevného ućebního plánu a studenti si mohli ćástećn rozhodovat o zamení svého studia. Ve školním

56 Z. VESELÁ, Ćeská stední škola, s. 59. 57 M. NOVOTNÝ a kol., D
jiny vyššího školství, s. 129. 58 Poćtu škol se dotkla velká hospodáská krize na zaćátku 30. let. Na nkterých místech docházelo k rušení stedních škol, pedevším tch, které byly v zemské správ. Z. VESELÁ, Vývoj, s.104. 59 Z. VESELÁ, Ćeská stední škola, s. 59; J. DOLEŽAL, Ćeská kultura, s. 37. 60 Z. VESELÁ, Vývoj, s. 98-102.

24 roce 1934/1935 byl pipraven také nový školní ád doplnný pokyny pro ućitele, pro rodiće a radami žákm.61 Za první republiky tvoili profesorské sbory gymnázií a stedních škol absolventi vysokých škol, ućitelé na ostatních školách byli vtšinou vzdláni pouze v ućitelských ústavech zakonćených maturitní zkouškou. Po dokonćení vysokoškolských studií musel budoucí gymnaziální profesor ješt složit zkoušku ućitelské zpsobilosti a teprve poté se mohl ucházet v konkurzu o volná místa. Jmenování nového ućitele píslušelo pímo ministru školství, v pípad editele školy dokonce prezidentovi republiky.62 Odtržením rozsáhlých pohranićních území po Mnichovu v roce 1938 byla výrazn ovlivnna podoba školství v tzv. druhé republice. Z pohranićí picházelo mnoho ćeských rodin a k jejich ubytování ćasto sloužily práv školy, kde musela být perušena výuka. Za protektorátu se okupanti snažili v podstat o likvidaci ćeské inteligence a ćeské vzdlanosti. Velmi silná byla snaha o germanizaci celého území protektorátu a o likvidaci celého ćeského školství. Už 16. bezna 1939 byli rozhodnutím protektorátní vlády propuštni z veejných služeb, tedy i ze škol, všichni židovští zamstnanci a do škol zaćínali být dosazováni nmećtí ućitelé a editelé. Od 1. záí 1939 byla omezena školní docházka židovským dtem, o rok pozdji již tito žáci byli ze školy vyloućeni úpln.63 Na vysoké školy byli dosazeni nmećtí komisai. Po protinacistických demonstracích v listopadu 1939 byly vysoké školy úpln uzaveny.64 V roce 1940 byly upraveny ućební plány všech škol, nmćina se stala hlavním výukovým pedmtem a zabírala až jednu ptinu výuky. V rámci nových ućebních plán byla zrušena výuka djepisu, z ćeského jazyka byla vyćlenna ćeská literatura, v zempisu se mla probírat jen Velkonmecká íše a protektorát. Ptitídní obecná škola byla zkrácena na ćtyi roky, mš anská škola byla po nmeckém vzoru zmnna na tzv. školu hlavní, byla rozšíena také na ćtyi roky a byl na ní omezen poćet žák, tím se stala školou výbrovou. Postupn byly zrušeny jednotídky s mén než dvaceti žáky, rušeny byly nkteré ćeské stední školy.65 Pro všechny ćeské školy byl vydán numerus clausus pro pijímání nových žák a naopak byla vyvíjena snaha, aby ćeští rodiće dávali své dti do nmeckých škol. Od školního roku 1941/1942 byla zmnna organizaćní struktura ćeských stedních škol podle vzoru

61 F. MORKES, Historický pehled, s. 27; TÝŽ, Kapitoly, s. 46. 62 Z. KÁRNÍK, Ćeské zem
, s. 255; M. NOVOTNÝ a kol., D
jiny vyššího školství, s. 129. 63 F. MORKES, Kapitoly, 47-50; M. NOVOTNÝ a kol., D
jiny vyššího školství, s. 131. 64 Z. VESELÁ, Vývoj, s. 126. 65 Ve školním roce 1938/1939 existovalo na protektorátním území 159 stedních škol s více jak 95 000 žáky, ve školním roce 1943/1944 se poćet škol snížil na 118, poćet student na 42 000. J. DOLEŽAL, Ćeská kultura, s. 53-54.

25 nmeckého školství. Základním typem se stalo smíšené reálné gymnázium, kam mohly být dívky pijímány pouze v pomru jedna ku tem, dále existovala gymnázia urćená pouze pro chlapce.66 Podle naízení mohlo být do prvních roćník pijato maximáln ćtyicet student. Díky tehdejšímu ministru školství Janu Kaprasovi bylo ćeské stední školství na zaćátku války ćástećn ochránno. S jeho nástupcem Emanuelem Moravcem, který s nacisty ochotn spolupracoval, se situace zásadn zmnila. V této dob byly výrazn posíleny ministrovy pravomoci, byly zrušeny okresní a místní školní výbory a jejich povinnosti pevzali starostové obcí. Pi maturitních zkouškách bylo zrušeno hlasování ćlen komise a o známce rozhodoval pedseda nebo pítomný nmecký inspektor. Pro všechny stedoškolské profesory a pracovníky ministerstva byla zavedena povinná zkouška z nmćiny. Ućitelé nmćiny byli výrazn zvýhod ováni, každou odućenou hodinu mli zapoćítávanou jako dvouhodinu. Od školního roku 1943/1944 byl pozmnn klasifikaćní ád, byla zavedena šestistup ová stupnice známek a s vyznamenáním mohl být klasifikován v každé tíd pouze jeden žák. Tajný pokyn navíc stanovil, aby nejmén 20% student bylo u maturit neúspšných, to mlo dokládat nižší studijní schopnosti ćeských žák. Snahu nacist o likvidaci ćeského školství názorn ukazují poćty žák na gymnáziích. Ve školním roce 1938/1939 bylo na gymnáziích ješt více než 100 000 žák, ve školním roce 1944/1945 jejich poćet klesl na necelých 41 000.V tomto školním roce se už tém vbec nevyućovalo v maturitních roćnících, protože studenti tchto tíd byli pidleni k pomocným a polovojenským složkám.67 Po skonćení války se usilovalo o co nejrychlejší odstranní nmeckých zásah a normální obnovení výuky. Na podzim 1945 se vyućovalo na všech stupních škol podle pedválećných osnov. Nkteré školy byly obnoveny, nmecké naopak zrušeny, což byl dsledek odsunu Nmc. Ješt ped rokem 1948 bylo nov zavedeno vysokoškolské vzdlání pro ućitele národních škol a byly založeny pedagogické fakulty.68

66 Reformní reálná gymnázia byla od školního roku 1941/1942 úpln zrušena a reálky byly pemnny na reálná gymnázia. Z. VESELÁ, Vývoj, s. 127; J. DOLEŽAL, Ćeská kultura, s. 54. 67 F. MORKES, Kapitoly, s. 47-50. J. DOLEŽAL, Ćeská kultura , s. 51-52; M. NOVOTNÝ a kol., D
jiny vyššího školství, s. 131. 68 M. NOVOTNÝ a kol., D
jiny vyššího školství, s. 132.

26 2 STRAKONICE

Na území dnešních Strakonic jsou lidská sídlišt doložena již v pedhistorickém období. Vlastní osada Strakonice však vznikla až po založení stejnojmenného hradu panským rodem Bavor, kteí s jeho budováním zaćali na pelomu 12. a 13. století. Ve 14. století pešel hrad do rukou maltézských rytí, kteí ve Strakonicích zstali až do 20. století. Hrad byl založen na soutoku ek Otavy a Voly ky a v jeho okolí na bezích obou ek vznikaly rozptýlené poddanské osady. Nkteré z nich ćasem zanikly, jiné se rozšiovaly a navzájem spojovaly. Mnohé z nich jsou dodnes patrné v oznaćení ćástí Strakonic. Na bezích Voly ky leží Žabokrty a Bezdkov, který byl v 19. století povýšen na msto a pejmenován na Nové Strakonice. V severní ćásti Bezdkova se rozkládala Ohrada, kde byla pozdji soustedna židovská komunita od 15. století i s vlastní synagogou. Jihovýchodn od Bezdkova se nacházely osady Lom a Ptákovice, které jsou dnes soućástí Strakonic. I když je toto nesourodé osídlení už ve 14. století považováno za msto, zstaly osady oddleny v podstat po celý stedovk. Hlavní rozvoj však probíhal na druhé stran eky Otavy, okolo dnešního Velkého a Palackého námstí, kde se budovala mstská zástavba. Až do konce 18. století zstaly Strakonice malomstem zemdlského charakteru. Poćet obyvatel na konci 18. století byl asi 1 700. Teprve v prbhu 19. století zaćalo msto procházet mnoha zmnami, které mu vtiskly jeho dnešní podobu. Strakonice se zaćaly prmyslov i stavebn rozvíjet. Z provinćního mstećka se bhem této doby stalo prmyslové, správní a obchodní stedisko pilehlého regionu.69 V roce 1854 mly Strakonice 3 215 obyvatel, v roce 1904 už 5 499 obyvatel a 352 dom70. Z celkového poćtu obyvatel Strakonic bylo v roce 1904 pouze šestnáct nmecké národnosti.71 Národnostn obdobný ráz ml i celý tehdejší strakonický okres, kde vtšinu obyvatelstva tvoili Ćeši. Pouze ve vtších mstech – vedle Strakonic se jednalo o Horaž ovice a Volyni - byla nepatrn zastoupena národnost nmecká.72 Ve mst se na konci 19. století nacházel okresní úad, cejchovní úad, okresní ćetnické velitelství atd. Na okraji msta byla vystavna nová budova okresní nemocnice, ve mst se nacházela lékárna, banka, spoitelna ći prosperující pivovar.

69 Strakonice, s. 24-25. 70 Uvedená ćísla udávají poćty obyvatel a dom pouze ve mst Strakonice. Ćísla neobsahují poćty obyvatel Bezdkova, resp. Nových Strakonic od roku 1869. Nicmén historický vývoj tchto dvou obcí je znaćn provázaný, nebo se v roce 1921 se spojily v jedno msto. 71 Karel KUNCIPÁL, Archív m
sta Strakonic 1367-1947, inventá k fondu uloženém v SOkA Strakonice, Strakonice 1990, s. 4. 72 Retrospektivní lexikon, s. 328-334.

27 Pvodn malé textilní dílny se bhem 19. století rozšiovaly a rychle se rozvíjel textilní prmysl ve mst. Na konci století zde psobily ćtyi továrny na výrobu fez a továrna na výrobu rukavićek. Dále zde byly menší závody na výrobu obuvi, mýdla, svíćek, lihových nápoj apod. Výše uvedené továrny na výrobu fez se v roce 1899 sloućily v jednu Akciovou spolećnost rakouských továren na fezy, která mla hlavní sídlo ve Vídni. K rozvoji prmyslu ve mst nemalou mrou pispla železnice. V roce 1893 se Strakonice staly dopravní kižovatkou, na které se protínal hlavní dopravní tah Ćeské Budjovice – Plze 73 s železnićní trasou Beznice – Vimperk.74 Krom prmyslu se ve druhé polovin 19. století zaćal ve Strakonicích rozvíjet i obchod a služby. V roce 1863 došlo k založení prvního penžního ústavu ve mst, jednalo se o Obćanskou záložnu. V roce 1933 už v okrese existovalo celkem tiadvacet penžních ústav. 75 Od roku 1918 byly Strakonice rovnž sídlem okresní správy politické. Politický okres strakonický se skládal ze tí soudních okres: Strakonice, Horaž ovice a Volyn. Pod jeho správu patilo 183 obcí a 234 samostatn hospodaících celk.76 Za okupace byly ke strakonickému politickému okresu pipojeny ješt další oblasti. Jednalo se o Blatensko až k Beznici a zbývající ćást Vimperska a Prachaticka (pohranićní oblasti tchto okres na základ Mnichovské dohody pipadly Nmecku).77

73 Trasa Ćeské Budjovice-Plze vznikla už roku 1869. 74 Simona KOTLÁROVÁ – Rudolf ULĆ, CD - virtuální procházka starými Strakonicemi, in: Simona KOTLÁROVÁ (ed.), Obecní kronika Strakonic 1916-1946, Strakonice 2005. 75 Ottv slovník naućný nové doby, svazek I, díl 6., Praha 1940, s. 408. 76 R. G. ŠIMEK, Strakonice, s. 15. 77 Jana SLEPIĆKOVÁ, D
jiny školství v regionu Strakonice, diplomová práce, Pedagogická fakulta Západoćeské univerzity, Plze 2003, s. 9.

28 Strakonicko mlo i za první republiky pevážn zemdlský charakter.78 Pes rozvíjející se prmysl a obchod byla stále pevážná ćást obyvatelstva zamstnána v zemdlství. Díky pozemkové reform získali drobní zemdlci 1 400 ha pdy (jednalo se celkem o 1 157 zemdlc).79 Po skonćení první svtové války bylo sídlo firmy na výrobu fez peneseno do Strakonic, zárove byla továrna pejmenována na Akciovou spolećnost továren na fezy. Výroba byla postupn rozšíena o další sortiment: pokrývky, vlnné látky, barety, pletené zboží, autosukna atd. V roce 1937 bylo v továrn zamstnáno 3 700 lidí. V roce 1919 byl ve mst založen další významný podnik - Jihoćeská zbrojovka (pozdji pejmenovaná na Ćeskou zbrojovku), která se už bhem první poloviny 20. století stala velkým strojírenským podnikem. Zpoćátku se závod soustedil na zbrojní výrobu, koncem dvacátých let se zaćala vyrábt kola, pozdji ješt motorky a obrábcí stroje. Dalším významným strakonickým prmyslovým podnikem byly Pošumavské závody pro impregnaci deva založené roku 1920 a v roce 1928 zde byla ustavena spolećnost OTTAVIA, která se soustedila na výrobu pánských ponožek.80 Krom velkých závod petrvaly i domácí dílny, které zstávaly

78 Rozvrstvení obyvatelstva podle povolání v roce 1933. Zprávy státního úadu statistického republiky Ćeskoslovenské, roć. 14, 1933, s. 246-247. Citováno dle: Kateina VOLDICHOVÁ, Národní obec fašistická v politickém okrese Strakonice v období hospodáské krize (1930-1934), diplomová práce, Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyn, Ústí nad Labem 200, s. 12.

Odvtví SO Strakonice SO Horaž ovice SO Volyn Celkem

Zemdlství 13 620 10 670 11 144 35 434

Stavebnictví 1 825 873 2 581 5 279

Odvní prmysl 2 416 329 561 3 306

Penžnictví a obchod 1 325 790 854 2 969

Potravináství 790 541 540 1 871

Zpracování kov 998 374 341 1 713

Textilní prmysl 1 389 148 103 1 640

Devaský prmysl 759 376 457 1 592

Strojírenství 839 116 148 1 103

79 V rostlinné výrob dominovaly obiloviny, následovaly pícniny a pozdní brambory. Živoćišná výroba se orientovala na chov vep, skotu a koní. R. G. ŠIMEK, Strakonice, s. 37-38. 80 Strakonice, s. 24-26; K. KUNCIPÁL, Archív m
sta Strakonic, s. 7; S. KOTLÁROVÁ – R. ULĆ, CD-virtuální procházka starými Strakonicemi.

29 dležitým dopl kem prmyslu. Domácí závody se orientovaly pouze na prmysl textilní, odvní a devaský.81 Hospodáský pokles se výrazn projevil už na konci dvacátých let v dsledku tuhé zimy v roce 1929 a následné neúrody, chipkové a tyfové epidemie a v neposlední ad i velké letní vtrné smršt spojené s krupobitím, která na Strakonicku postihla dv tetiny obcí a na Voly sku dokonce všechny obce. Hospodáská krize ticátých let dolehla tžce i na strakonické firmy, docházelo k obćasným dlnickým bouím a nkdy i stávkám. Nejdelší stávka textilních dlník probhla v roce 1933 a aćkoli trvala nkolik týdn, nepodailo se zabránit propuštní více jak poloviny pracovník fezáren.82 Zatímco v první polovin 19. století poćet obyvatel okresu i msta rostl, od osmdesátých let 19. století docházelo k stagnaci až poklesu obyvatelstva. V rozmezí let 1880- 1930 ubylo v politickém okrese pes 8 000 obyvatel (jejich poćet klesl z 89 727 na 81 597).83 Klesající poćet obyvatelstva se netýkal pouze Strakonicka, ale potýkal se s ním celý jih Ćech. Pevážn venkovské obyvatelstvo jižních Ćech se zaćalo pesouvat do mst nebo odcházelo za hranice zem.84 Úbytek obyvatelstva souvisel i pomalým rozvojem celého jihoćeského prmyslu. Pímo ve Strakonicích stagnace petrvala až do dvacátých let 20. století, ale v dalších dvou desetiletích je možno sledovat zvyšování poćtu obyvatelstva. Zatímco v roce 1921 mly Strakonice pes 7 000 obyvatel, v roce 1930 zde žilo už tém 10 000 obyvatel. Zvyšoval se i poćet dom, v roce 1921 jich bylo ve mst 607, v roce 1930 už 902. 85 Podle výsledk sćítání obyvatelstva v roce 1930 se vtšina obyvatel strakonického politického okresu pihlásila k ímsko-katolickému náboženství (88%), za ním následovala Církev ćeskoslovenská (4,3%), dále relativn málo poćetná skupina evangelík (2,4%) a Ćeskobratrská církev evangelická (2,3%). Za bezvrce se prohlásilo pouze 1,8% obyvatel.86 V roce 1933 pod správu strakonického politického okresu spadaly i školské záležitosti a instituce sociální péće, nap. chorobinec, sirotćinec a okresní školka ve Strakonicích, dále též dv okresní nemocnice (ve Strakonicích a ve Volyni).87 Vedle okresního úadu byly Strakonice za první republiky též sídlem dalších úad, nap. okresního soudu, berní správy,

81 Nejmenší poćet domácích podnik najdeme ve strakonickém soudním okrese (4), kde je vytlaćily velké závody. Naopak nejvíce se jich nacházelo v soudním okrese Volyn (17). Blíže R. G. ŠIMEK, Strakonice, s. 235. 82 J. Z. CVRĆEK, Strakonice, s. 357-359. 83 Retrospektivní lexikon, s. 40. 84 Vlastislav HÄUFLER, Ekonomická geografie Ćeskoslovenska, Praha 1984, s.87. 85 Retrospektivní lexikon, s. 298-299. 86 R. G. ŠIMEK, Strakonice, s. 203. 87 TAMTÉŽ, s. 15.

30 berního úadu, katastrálního mićského úadu, ćetnické stanice, okresního ćetnického velitelství a pátrací stanice aj. Strakonice žily samozejm také kulturním a pedevším spolkovým životem. Okresní osvtový sbor poádal každý msíc literární većírky, díky nmu pijíždli do msta pední jihoćeští politici a spisovatelé. Pispl k rozvoji ochotnického divadla, spravoval muzejní sbírky, u jejichž poćátk stál okresní školní inspektor Jan Dyk. Muzeum vzniklo v roce 1920 a bylo umístno v ćásti strakonického hradu. Obćané msta mohli využívat pomrn rozsáhlou mstskou knihovnu a nkolik knihoven menších. Ve mst dále psobil pvecko- hudební spolek Zvon. Sportovní vyžití zajiš ovala tlovýchovná jednota Sokol založená ve Strakonicích již v roce 1868. Na konci dvacátých let se ustavily její poboćky a pozdji i samostatné sokolské jednoty v okolních obcích. Dále ve Strakonicích existovaly rzné sportovní kluby. Charitativní ćinnosti se vnoval Spolek ćsl. Ćerveného kíže a Podprná jednota Karel Havlíćek Borovský. V roce 1896 byl ve Strakonicích oteven Spolkový dm, který ml do roku 1926 nejvtší sál ve mst, kde se konaly veškeré vtší oslavy a kde se také nacházel mstský biograf. V roce 1926 byl postaven nový sál v hostinci U Bílého vlka, kde v roce 1927 vznikl druhý biograf.88

88 S. KOTLÁROVÁ – R. ULĆ, CD - virtuální procházka starými Strakonicemi.

31 3 VÝVOJ ŠKOLSTVÍ V OKRESE STRAKONICE

3.1 Vývoj školství do vzniku Ćeskoslovenska

První zmínka o škole ve Strakonicích se nachází v listin z 5. listopadu 1318. Vilém Strakonický zde potvrzuje privilegia maltézského ádu „na dvorec proti škole ped hradem a mlýnem i tutéž školu s vesnicí ećenou Bezd
kov na druhém behu íćky Volyky a kostel v Lomu se správou duchovní“. Zda byla tato škola vskutku zízena ádem Maltézských rytí, nebo byla-li zde již ped r. 1225, kdy Bavor vnoval ćást hradu s nkolika osadami maltézskému ádu, nebylo urćeno.89 Druhá zmínka o strakonické škole pochází z roku 1373, kdy pražský arcibiskup podával papeži zprávu o ádu sv. Jana Jeruzalémského ve Strakonicích a v Praze. Na pelomu 16. a 17. století zde byly již dv mstské školy: ádová katolická škola a utrakvistická škola, která byla vedená knzem podobojí. Ve 13. a 14. století mly i jiné obce a mstećka v okolí Strakonic vlastní školy. Existence školy ve Volyni se pedpokládá už v dob Karla IV., zatímco v Horaž ovicích byla škola pravdpodobn založena již ve 13. století, kdy Bavor I. vnoval johanitm kostel a „p
t m
stiš domovních“. V tchto tech uvedených obcích byly patrn v 16. a 17. století mstské latinské školy, jejichž ućitelé byli na svá místa dosazováni rektorem pražské akademie. 90 Za vlády Marie Terezie byly zakládány i v menších osadách školy triviální pi každém farním kostele a v horských osadách vznikaly školy pokoutní, z nichž mnohé byly pozdji pemnny na školy filiální. Seznam škol z doby Josefa II. uvádí, že v roce 1787 bylo v Práche ském kraji celkem 100 škol s 15 618 dtmi, z nichž však navštvovalo školu jen ćtyicet procent, tj. 6 857. V následujících desetiletích vzrostl poćet škol na 177, poćet dtí se neuvádí.91 Roku 1770 byla ve Strakonicích nákladem obce zízena škola u kostela svaté Markéty, která byla v roce 1776 guberniem v Praze pemnna na nmeckou trojtídní školu. Jejím editelem byl Jan Hrubý, ćlen maltézského ádu. Velká povode v únoru 1784 však školu poškodila natolik, že musela být uzavena. Rok poté byl koupen dm od mš ana Josefa

89 Jan DYK, Popis politického okresu, s. 4. 90 TAMTÉŽ, s. 5. 91 TAMTÉŽ, s. 9.

32 Vodićky pro vystavní nové školní budovy. Roku 1786 se stávající trojtídní nmecká škola zmnila na školu hlavní a vyućování v ní probíhalo až do roku 1848 nmecky.92 Vyšší vzdlání Strakonice nenabízely a teprve zrušení jezuitského ádu pineslo mstu možnost získat vlastní stední školu. Vláda totiž mla zájem na peložení jezuitského klatovského gymnázia do Strakonic, tento zámr se však neuskutećnil a školu získal Písek (K tomu více a podrobnji v podkapitole 4. 1.).93 Od roku 1815 byla pi strakonické hlavní škole zízena preparanda – tehdejší ućitelský ústav, který poskytoval vzdlání k vykonávání ućitelského povolání. I žáci této hlavní školy mohli pozdji nastoupit do preparandy. Od roku 1815 do roku 1847 bylo na preparand 181 posluchać. Jednalo se o tí až šesti msíćní pípravný kurz.94 V této hlavní škole bylo také zízeno vyućování ženským rućním pracím pro dívky, které obstarávala industriální ućitelka. Školu spravovali maltézští eholníci, kteí zde teprve od zaćátku roku 1848 vyućovali ćesky, o rok pozdji byla preparanda pi škole zrušena.95 Velmi významný pro strakonické školství byl rok 1867. Do této doby sloužila pro Strakonice, Bezdkov a pilehlé obce spolećná hlavní škola a práv Bezdkov získal v roce 1867 vlastní trojtídní školu, ke které byly pićlenny i okolní obce. Ve Strakonicích byla roku 1867 vystavna nová školní budova na námstí a msto mohlo samostatn volit editele a ućitelský sbor, soućasn odstoupili ádoví knží - ućitelé a škola se tím odpoutala z pravomoci maltézského ádu. Od roku 1868 pak nastoupil do školy první svtský ućitel – Jan Kukla.96 Po vydání nových školských zákon v letech 1869-1870 se stala dosavadní ćtytídní hlavní škola obecnou školou o pti tídách.97 Od roku 1877 byla tato obecná škola rozdlena na dv ptitídky - chlapeckou a dívćí - pod spolećnou správou.98 Roku 1867 byla ve mst zízena dvoutídní pokraćovací škola, která mla poskytovat odborné vzdlání budoucím dlníkm. V souladu s novými školskými zákony však tato škola

92 Strakonicko – vlastiv
dný a národopisný sborník šumavského podhí, roć. 2, ć. 1, 1936, s. 44-47. 93 J. Z. CVRĆEK, Strakonice, s. 222. 94 Ućitelské ústavy byly vtšinou zizovány pi normálních školách, první normální školy v ćeských zemích vznikly v Praze a Brn. Vtšina vyućovaní probíhala na hlavních školách v nmćin (v mateském jazyce se vyućovalo pouze v první a zćásti v druhé tíd). V normálních školách výuka probíhala pouze v nmćin. V preparand se budoucí ućitel pipravoval jak po stránce teoretické - seznamoval se s pedagogikou a didaktikou, tak po stránce praktické - hospitoval u zkušených ućitel. M. NOVOTNÝ a kol., D
jiny vyššího školství, s. 64; Jana BRĆÁKOVÁ, Ćeský ućitelský ústav v Ćeských Bud
jovicích v letech 1905-1920, diplomová práce, Historický ústav Jihoćeské univerzity, Ćeské Budjovice 2005, s. 20. 95 J. SLEPIĆKOVÁ, D
jiny školství, s. 16; R. G. ŠIMEK, Strakonice, s. 17. 96 J. Z. CVRĆEK, Strakonice, s. 283-284. 97 Ve školním roce 1870/1871 za editelování Jana Kukly na škole psobilo pt ućitel a jeden podućitel a navštvovalo ji 1 020 dtí (z toho 699 denní vyućování a 330 nedlní opakovací hodiny). 98 Ivana HAVELCOVÁ, Obraz veejného života ve Strakonicích v 19. století, diplomová práce, Pedagogická fakulta Jihoćeské univerzity, Ćeské Budjovice 1994, s. 50.

33 byla o ćtyi roky pozdji pemnna na mš anskou školu chlapeckou a dívćí. V letech 1887- 1888 byla pro ni vystavna nová budova na míst bývalých kasáren.99 Pro obecnou školu zízenou v Bezdkov100 byla rovnž v roce 1867 dostavna nová budova. Zpoćátku byla škola pouze trojtídní, s pibývajícími žáky byla rozšiována o ćtvrtou a v roce 1883 o pátou tídu. V Strakonicích existovala také soukromá dvoutídní škola nmecko-židovská. Židovská obec ji založila v roce 1858 a vyućování v ní probíhalo až do roku 1909.101 Krom tchto škol existovaly ve Strakonicích v druhé polovin 19. století i školy odborné. Jak bylo uvedeno výše, v roce 1867 byla založena pokraćovací škola pro uć ovský dorost, která však byla pemnna na chlapeckou mš anskou školu. V roce 1883 vydalo ministerstvo naízení o pokraćovacích prmyslových školách pro ućn. Ihned po tomto naízení vznikly tyto školy i ve Strakonicích, Volyni a Horaž ovicích. Na venkov byly v devadesátých letech zizovány pokraćovací hospodáské kurzy pro zemdlskou mládež. Návštva tchto kurz však byla dobrovolná a výuka probíhala pouze po dobu sedmi msíc, celkem 7-8 hodin týdn.102 V roce 1893 bylo schváleno zízení odborné školy pro ženská povolání. Jednalo se o jednoroćní pokraćovací kurz pro dívky, které ukonćily mš anskou školu. Patila k nejstarším školám tohoto druhu v Ćechách, ale nemohla po nkolik let získat státní podporu, protože byla pouze dopl kem obecného školství. Strakonice se ji proto v roce 1897 rozhodly zmnit na samostatnou dívćí prmyslovou školu. V roce 1908 se škola nazývala Ženská prmyslová škola, byla už dvoutídní a spadala pod ministerstvo veejných prací. V roce 1916 k ní byla pićlenna dvoutídní živnostenská pokraćovací škola.103 Vtší význam pro strakonické školství ml rok 1895, kdy ve mst vznikly ti nové školy. Po výše uvedených ne píliš zdailých pokusech byla již natrvalo založena živnostenská škola. Dále byla z dvodu neustálého rozšiování prmyslové výroby založena Státní odborná škola pro prmysl stávkaský a pletaský. Úćelem této školy bylo poskytovat odborné teoretické a praktické vzdlání pro výchovu dlník, dílovedoucích a stávka.104 Jednalo se o dvouletou školu, která byla rozdlena na denní školu, na većerní a nedlní kurzy. Se založením školy stát souhlasil pod podmínkou, že msto poskytne pro školu místnosti, svtlo,

99 Strakonice, s. 50. 100 Roku 1869 byl Bezdkov prohlášen za msto s názvem Nové Strakonice. J. DYK, Popis politického okresu, s. 28. 101 R. G. ŠIMEK, Strakonice, s. 17. 102 J. DYK, Popis politického okresu, s. 24. 103 R. G. ŠIMEK, Strakonice, s. 102. 104 S. KOTLÁROVÁ- R. ULĆ, CD – virtuální procházka starými Strakonicemi; J.DYK, Popis politického okresu, s. 25.

34 otop a školníka. Ve stejném roce byla zízena také odborná hospodáská škola. V jistém smyslu nahradila pokraćovací hospodáské kurzy. Byla urćena venkovské mládeži, která ukonćila obecnou školu a mla jí poskytnout vzdlání v zemdlské oblasti. Škola byla dvoutídní. Vyućovalo se však jen dvakrát pt zimních msíc (od listopadu do dubna).105 Ve Volyni vznikla v roce 1882 živnostenská škola, kterou nejdíve vydržovala obec a v roce 1903 byla pevzata do zemské správy. V roce 1924 byla pemnna na Zemskou školu prmyslovou a byla na ní zízeny dv oddlení, první pro zedníky a tesae, druhé pro truhláe a soustružníky.106

105 V letech 1895-1918 navštvovalo školu 640 žák. R. G. ŠIMEK, Strakonice, s. 29-30; J. DYK, Popis politického okresu, s.25- 26 106 R. G. ŠIMEK, Strakonice, s.34.

35 3.2 Vývoj školství v letech 1918-1948

V dob samostatného Ćeskoslovenska zstala velká ćást škol v strakonickém politickém okrese zachována z doby ped první svtovou válkou a ada nových byla založena. Msto Strakonice se soustedilo pedevším na budování stedního o odborného školství, ale i obecným školám se snažilo nabídnout lepší podmínky. Školní budova obecné školy chlapecké a dívćí ve Strakonicích na námstí byla stará šedesát let a pestala vyhovovat potebám školy. Proto byla v roce 1931 otevena nová budova, do níž se škola pesthovala a zaćala se nazývat Obecné školy Masarykovy. V dob protektorátu zde bylo, stejn jako v jiných školách, ubytováno nmecké vojsko. Proto byla škola bhem války zavena a žáci museli docházet do jiných škol. Vyućování nebylo obnoveno ani po osvobození, protože v budov pobývala americká posádka a teprve v roce 1946 se do školy opt vrátili žáci.107 Mš anská škola ve Strakonicích zaznamenala po první svtové válce nárst poćtu žák, proto byla v roce 1922 administrativn rozdlena na školu chlapeckou a dívćí. Každá škola mla vlastní editelství a ućitelský sbor, ale psobily stále ve stejné budov. S vtším poćtem žák bylo nutné zizovat poboćné tídy. V roce 1933 mla chlapecká škola ti tídy a ti poboćky, mš anská škola dívćí ti tídy a dv poboćky.108 V roce 1933 ve strakonickém školním okrese existovalo osmdesát obecných škol109. Ve Strakonicích, Horaž ovicích a Volyni se obecné školy dlily na dívćí a chlapecké, v ostatních obcích byly smíšené. V roce 1933 navštvovalo obecné školy celkem 8 247 dtí a na jednu tídu pipadalo prmrn ćtyicet žák. V ućitelském sboru pevládali muži (70%). Okres ml dále sedm státních mš anských škol a jednu soukromou mš anskou školu dívćí v Horaž ovicích. Ve Strakonicích, Volyni a Horaž ovicích byly po jedné chlapecká a dívćí mš anská škola, ve Volenicích byla tato škola smíšená. Po celou dobu existence první republiky se okres potýkal s nedostatećným poćtem tchto škol. Prmrný poćet žák v jedné tíd ćinil 48, ovšem na nkterých školách byly tídy i o 74 žácích. Zatímco od roku 1918 bylo postaveno patnáct škol obecných, poćet mš anských škol se zvýšil pouze o jednu školní budovu.110

107 R. G. ŠIMEK, Strakonice, s. 17; S. KOTLÁROVÁ - ULĆ, R., CD - virtuální procházka starými Strakonicemi. 108 J. Z. CVRĆEK, Strakonice, s. 347; R. G. ŠIMEK, Strakonice, s. 18. 109 Devatenáct jednotídních, devtadvacet dvojtídních, patnáct trojtídních, šest trojtídních a jedenáct ptitídních. 110 R. G. ŠIMEK, Strakonice, s. 25-27.

36 V odborném a stedním školství msto navazovalo na stav ped první svtovou válkou. Nadále zde existovala živnostenská škola, která v roce 1925 získala souhlas od obce s rozdlením na všeobecnou živnostenskou školu pokraćovací a odbornou kovodlnickou. K dalšímu rozšíení došlo v ticátých letech, kdy byla otevena tída holićská, zámećnická, stavební a kupecká.111 Ve Strakonicích pokraćovala ve vyućování také Odborná škola pro ženská povolání. Ta byla po roce 1918 podízena Ministerstvu školství a národní osvty, osnovy a organizace byly zreformovány a sjednoceny. Škola se skládala z pti odborných odvtví112 a navštvovalo ji prmrn 120 dívek roćn. Škola byla pozdji prodloužena na ti roky a v roce 1949 byla pemnna na zdravotní školu.113 Ke vzdlání dívek krom toho sloužila i Hospody ská škola založená v íjnu 1923. Byla pod správou Ministerstva zemdlství a zemského úadu. Škola byla urćena pro dívky, které vychodily obecnou nebo mš anskou školu. Její absolvování bylo podmínkou k dalšímu studiu pro budoucí ućitelky hospody ské školy. Mla pipravovat k výdlećné ćinnosti budoucí hospodyn, kuchaky apod. Škola byla jednoroćní a teoretické vzdlání bylo dopl ováno praxí. K tomu úćelu sloužila zaízená kuchyn s pekárnou, prádelnou, žehlírnou ći mlékárnou. Ke škole patil internát, kde byly dívky ubytovány. Za deset let od vzniku školy absolvovalo školu 356 dívek. Hospody ská škola byla v dob druhé svtové války zavena, protože v jejím internátu byla ubytována nmecká vojenská posádka a vyućovací prostory sloužily nmeckým žákm. Studentky musely tedy docházet do školy hospodáské. Po osvobození zde krátkou dobu pobývala vojenská americká posádka.114 Stávkaskou školu, která ve mst existovala od roku 1895, pevzalo se vznikem republiky Ministerstvo školství a národní osvty. Poćet žák se zvyšoval a v jednotlivých letech kolísal, nejvíce žák mla škola ve školním roce 1928/1929, kdy zde bylo ćtyiapadesát ádných student, ti mimoádní a do odborného većerního vzdlávacího kurzu docházelo

111 Škola byla umístna v mš anských školách. Vyućování mohlo probíhat pouze v nedli nebo ve všední dny po skonćení vyućování mš anských škol. Teprve v roce 1931 se podailo najít vhodné prostory, na jejichž úpravu si škola musela pjćit. S. KOTLÁROVÁ - ULĆ, R., CD - virtuální procházka starými Strakonicemi a též J. SLEPIĆKOVÁ, D
jiny školství, s. 33-34. 112 Byly to: Dvouletá škola rodinná, Živnostenská pracovna šat, ptimsíćní škola pro vedení domácnosti, Lidové a speciální kurzy pro šití prádla, šat a vaení a Dvoutídní odborná živnostenská škola pokraćovací pro ućednice živností odvních. 113 J. SLEPIĆKOVÁ, D
jiny školství, s. 32-33. 114 R. G. ŠIMEK, Strakonice, s. 31-33; S. KOTLÁROVÁ - ULĆ, R., CD - virtuální procházka starými Strakonicemi.

37 jednapadesát žák. V roce 1935 byla stávkaská škola ve Strakonicích zrušena a pesthovala se do Brna.115 Ve Strakonicích nadále psobila také hospodáská škola, která podléhala Ministerstvu zemdlství a zemskému úadu.116 Pi škole byla v roce 1929 zízena odborná zemdlská poradna, která ve spolupráci s odborníky udílela zemdlcm odborné rady. Bhem druhé svtové války byla ćinnost školy perušena a po válce již nebyla obnovena.117 Za první republiky se Strakonice doćkaly také své první skutećné stední školy. V roce 1920 zde bylo založeno mstské reálné gymnázium, které bylo v roce 1924 pevzato do státní správy. V prvním roce byla škola umístna provizorn v prostorách zámku, v dalších letech obsazovala postupn budovu bývalé radnice. V té sídlila až do roku 1957, tehdy se však už jednalo o jedenáctiletou stední školu.118 Odborné školství se rozvíjelo v celém strakonickém okrese. Pokraćovací živnostenské školy byly zízeny v Horaž ovicích, Volyni, Vacov, Radomyšli, Štkni a Rábí. Ve Volyni fungovala hospodáská škola a již výše zmi ovaná prmyslová škola. Roku 1922 bylo ve Štkni založeno soukromé ućilišt Anglických panen, které bylo spojeno s internátem. Škola byla urćena pro dívky, které vyšly mš anskou školu. Žákyn se ućily cizím jazykm, ženským rućním pracím, zpvu, he na piano apod.119

115 R. G. ŠIMEK, Strakonice, s. 100-101; S. KOTLÁROVÁ - ULĆ, R., CD - virtuální procházka starými Strakonicemi. 116 Školu navštvovalo v letech 1918-1932 celkem 622 žák. 117 R. G. ŠIMEK, Strakonice, s. 29-30; S. KOTLÁROVÁ - ULĆ, R., CD - virtuální procházka starými Strakonicemi. 118 M. TREYBAL, 50 let gymnasia, s. 14. 119 J. DYK, Popis politického okresu, s. 26.

38 4 STRAKONICKÉ GYMNÁZIUM V LETECH 1920-1948

4.1 Založení gymnázia v roce 1920

Možnost zízení stední školy ve Strakonicích se poprvé objevila v druhé polovin 18. století, v roce 1777, kdy vláda uvažovala o peložení bývalého klatovského jezuitského gymnázia do Strakonic. Gymnázium mlo být ptileté a v prvních tech letech se na nm mlo vyućovat ćesky, poté by se pešlo na nmćinu. Aby si msto zajistilo podporu tohoto plánu, vypravila se deputace dvou strakonických radních 4. srpna 1777 do Písku ke krajskému hejtmanovi. Hejtman Lorenc jim pomoc slíbil, ale potají o všem informoval píseckého purkmistra, který odjel do Prahy a vyjednal penesení klatovského gymnázia do Písku. Rok nato byla klatovská škola peložena do Písku. Jako náhrada ml být další rok pemístn krajský úad z Písku do Strakonic, což se ale neuskutećnilo.120 Podruhé mohly Strakonice získat stední školu až na zaćátku 20. století. V roce 1906 byla v Kašperských Horách zízena nmecká reálka, v návaznosti na to ml vzniknout v Pošumaví také nový ćeský ústav. Rakouská vláda ho chtla umístit do Strakonic. Z národnostních dvod se však samy Strakonice školy vzdaly ve prospch Sušice. Odvodnní znlo, že je ćeské školy více poteba ve mst na národnostní hranici. Toto oficiální stanovisko však neobsahovalo i další možné dvody pro odmítnutí nové školy, a to byly pedevším obavy z finanćních závazk.121 Teprve po vzniku Ćeskoslovenské republiky byly snahy msta úspšné. Do vci se zapojil pednosta politické správy ve Strakonicích Julius Krninský. 122 Ten ihned po svém nástupu do funkce v roce 1919 za spolupráce s dalšími strakonickými ćiniteli sestavil pesný plán hospodáského a kulturního rozvoje okresu. Do programu kulturní práce zaadil na prvním míst zízení stední školy ve mst. Na jeho pokyn pipravil okresní školní inspektor Jan Dyk pesná data, která odvod ovala oprávnnost vzniku školy. V ćervenci 1919 se o této vci jednalo na schzi okresní školní rady i v mstské rad, která poté podala žádost na ministerstvo školství a národní osvty o zízení státního reálného gymnázia ve Strakonicích. V žádosti bylo zdraznno, že msto je pirozeným stediskem pro území s více než 100 000 obyvatel a samotné msto Strakonice se rychlým tempem zvtšuje pedevším díky rozvíjející

120 J. Z. CVRĆEK, Strakonice, s. 222-223. 121 TAMTÉŽ, s. 314-315. 122 Není-li uvedeno jinak, vychází text této kapitoly z práce Dvacet p
t let státního reálného gymnasia.

39 se prmyslové výrob.123 Podle tchto odhad mla škola mít pibližn 260 student (ve školním roce 1927/1928, kdy už mla škola všech osm roćník, ji navštvovalo celkem 263 student, takže odhady byly velice pesné). Dále se pedpokládalo, že se poćet studujících bude ješt zvyšovat, což se v následujících letech také potvrdilo. Škola mla mít i význam pro ćeskou menšinu žijící v pilehlém úseku Pošumaví smrem k Vimperku, pićemž menšinová stední škola v Sušici tím nemla být nijak poškozena. Ministerstvo na žádost dlouho nereagovalo. Zízení nové státní školy pro ministerstvo vždy znamenalo vysoké finanćní náklady a ministr školství Gustav Habrmann se navíc obával, že nový ústav bude konkurencí ćeské stední škole v Prachaticích a Sušici.124 Obecní zastupitelstvo se tedy dne 18. ćervna 1920 rozhodlo, že zídí mstské reálné gymnázium na vlastní náklady. Dne 25. ćervna byla odeslána druhá žádost na ministerstvo, ve které msto žádalo o povolení zídit reálné gymnázium typu B.125 Ihned byl také proveden pedbžný zápis ve školách okresu a v okolních mstech (Blatné, Volyni, Vimperku a Horaž ovicích), pi nmž se pihlásilo 118 dtí, z toho 102 do první tídy a 16 žák do druhé tídy.126 Za zízení školy se v další samostatné zpráv zaslané na ministerstvo pimlouval i pednosta okresní politické správy Krninský. Druhé žádosti Strakonic ministerstvo výnosem ze 30. ćervence 1920 vyhovlo a povolilo otevít první tídu mstského reálného gymnázia typu A od poćátku školního roku 1920/1921. S tímto povolením však ministerstvo urćilo i velmi tvrdé podmínky pro msto. Ve ćtvrtém a pátém bod zakládací listiny stálo, že státní školské správ nevzniknou zízením a provozováním ústavu žádné výlohy nebo finanćní závazky na dalších deset let. Podle tohoto dokumentu by to stav státních financí nezvládl. Pátý bod ješt výslovn dopl oval, že „editele a veškeré síly ućitelské opatí m
sto Strakonice výlućn
na svj náklad“.127 Toto opatení nebylo obvyklé, vtšinu ostatních nov zizovaných stedních škol financoval stát. Splnní tchto finanćních podmínek by pro msto znamenalo obrovské výdaje, které by neumožnily financovat další mstské aktivity a msto by na tyto podmínky skutećn nemohlo pistoupit. Pednosta okresní politické správy Krninský peposlal uvedenou zakládací listinu mstské rad, která ji obdržela teprve 24. srpna 1920. Zmnil však

123 SOkA Strakonice, Archiv m
sta Strakonic, inv. ć. 773, sign. X5, kart. 187, Gymnázium. 124 Tyto obavy nebyly odvodnné, protože vtšina student díve odcházela hlavn na školy do Písku, Ćeských Budjovic nebo do Plzn. 125 SOkA Strakonice, Archiv m
sta Strakonic, inv. ć. 773, sign. X5, kart. 187, Gymnázium. 126 J. Z. CVRĆEK, Strakonice, s. 342. 127 Osmá roćní zpráva státního reálného gymnázia v Strakonicích za školní rok 1927-1928, Strakonice 1928, s.7.

40 její znní. Ćást, v níž se psalo o povinnosti financovat školu po píštích 10 let, nahradil obratem „pro nejbližší dobu“.128 Pestože bylo msto o výnosu ministerstva informováno až na konci srpna, rozhodlo se už od 1. záí otevít první tídu mstského reálného gymnázia typu A. Byl vypsán konkurz na ćasov omezené místo editele. Už 27. srpna byl jednomysln zvolen editelem František Kukrál, profesor státního reálného gymnázia v Pelhimov, který v tu dobu byl u píbuzných v Dolním Poíćí. Mohl se tedy okamžit ujmout své funkce a zaćít s pípravou na školní rok. Na všechny pípravné práce zbývaly jen ćtyi dny. Nov zvolený editel musel dojet do Prahy, kde uvdomil školní úady, zemskou školní radu a ministerstvo školství o svém jmenování a vyžádal si také dovolenou. Tu poteboval, nebo státu nemly s provozem školy vzniknout žádné finanćní náklady a žádný profesor státní stední školy tedy nemohl být dán k dispozici strakonické škole. Profesoru Kukrálovi byla povolena neplacená dovolená. Nový editel získal ješt dalšího ućitele v Písku, suplujícího profesora Dalibora Štpána. Mstská rada pronajala od maltézského ádu dv místnosti v prvním poschodí maltézského zámku. Veliká jídelna sloužila jako ućebna, rohová místnost jako sborovna, editelna a místnost pro všechny sbírky. Chyblo samozejm jakékoliv vybavení. Ćást potebného nábytku zapjćila správa maltézského panství, na nov založeném ústavu došly uplatnní i vyazené lavice ze starostrakonické obecné školy. Krom toho byl v tchto prostorách zízen i byt pro editele školy. Zápis žák probíhal teprve 28. srpna, pihlásilo se osmdesát žák a žáky hlavn z mš anské školy. Pijato bylo devtapadesát žák, z toho dva privatisté. Z celkového poćtu pijatých dtí bylo sedmnáct dívek a dvaaćtyicet chlapc, bhem roku nastoupil další privatista z jiné školy. Jelikož byl o studium veliký zájem, byly pijaty pedevším nejstarší dti. Ty mladší byly pro nedostatek místa odkázány na píští rok. V následujícím roce byla vtšina z nich po pijímacích zkouškách zaazena ihned do druhé tídy. Aby tito žáci, kteí byli nepijati bez vlastní viny, mohli složit další rok pijímací zkoušku, pipravoval je po celý rok zdarma editel Kukrál – vždy v nedli dopoledne ve tíd v budov školy. Teprve 21. dubna 1921 udlil ministr školství škole právo veejnosti, které se vztahovalo už na rok 1920/1921.129

128 Srov. Osmá roćní zpráva, s. 7 a SOkA Strakonice, Archiv m
sta Strakonic, inv. ć. 773, sign. X5, kart. 187, Gymnázium. 129 SOkA Strakonice, Archiv m
sta Strakonic, inv. ć. 773, sign. X5, kart. 187, Gymnázium.

41 4.2 Správa školy, školní budovy a proces postátn
ní

Co se týće správy a provozování školy, existovaly dv sféry: v oblasti vyućování spadala škola pod státní úady. Musela se ídit osnovami a pedpisy platnými pro státní stední školy a podléhala dozoru školních úad (na rozdíl od státních škol však referent ústavu vykonal každý rok inspekci a teprve po ní dával návrh na udlení práva veejnosti). Do této vnitní školské sféry nemohlo msto, jako soukromý zizovatel, zasahovat. editel i profesorský sbor podléhali v tomto smru pouze školním úadm. Naproti tomu v oblasti hospodáské rozhodoval pouze zizovatel, tedy msto.130 Ve Strakonicích bylo k tomuto úćelu zízeno kuratorium mstského reálného gymnázia, které mlo pedsedu, místopedsedu, jednatele, zapisovatele a pokladníka.131 Kuratorium pedkládalo návrh rozpoćtu mstu, pozdji mstu a okresní správní komisi, která se od roku 1921 stala druhým provozovatelem školy. Po schválení rozpoćtu už kuratorium hospodailo samostatn. Dne 9. ledna 1921 byl pijat návrh editele školy, aby se na financování podílelo nejen msto, ale i okresní správní komise ve Strakonicích. Toto rozhodnutí bylo pijato se zptnou úćinností od založení ústavu a bylo opodstatnné, protože do školy docházeli žáci z celého okresu. Na gymnázium se dokonce odhodlal pispívat i sousední horaž ovický okres, ze kterého do Strakonic dojíždlo mnoho žák.132 O této doby se kuratorium skládalo z dvanácti ćlen. Plku výdaj školy krylo msto, proto obsadilo šest pozic, druhou plku financoval okres, který získal zbytek míst.133. Za okresní správní komisi pišel do kuratoria její pedseda Václav Mareš, který však zemel ješt ped postátnním školy v roce 1924. Kuratorium se snažilo, aby byla škola co nejdíve postátnna, zejména aby stát pevzal osobní náklady ućitel. Otázka zestátnní však narážela na problém s umístním školy. Škola by musela být umístna ve vlastní budov a být dobe vybavena. Muselo se tedy rozhodnout, zda se bude stavt nová budova nebo se pro tento úćel adaptuje njaká starší. Stavbu nové budovy pro budoucích pedpokládaných šestnáct tíd by však msto finanćn nezvládlo. Proto bylo rozhodnuto upravit mstskou radnici na Velkém (tehdejším

130 Není-li uvedeno jinak, vychází text této ćásti práce z publikace Dvacet p
t let státního reálného gymnasia. 131 Pedsedou kuratoria byl starosta msta Miroslav Javornický, dále v nm zasedal Emil Cedl (kniha), Jaroslav Hájek (poslanec Národního shromáždní), Josef Hyška (politický revizor), Edmund Janda (editel okresní nemocenské pokladny), Julius Krninský (místodržitelský rada), František Kukrál (editel reálného gymnázia), Václav Mareš (pedseda okresní správní komise), Karel Nový (editel hospodáské školy), Františka Rektoíková (manželka lékárníka) a Stanislav Zima (advokát). 132 Tetí roćní zpráva reálného m
stského reálného gymnasia v Strakonicích za školní rok 1922-23, Strakonice 1923, s. 4. 133SOkA Strakonice, Archiv m
sta Strakonic, inv. ć. 773, sign. X5, kart. 187, Gymnázium.

42 Masarykov) námstí, ve které byly do té doby umístny obecní úadovny, okresní správní komise a okresní soud. Budova tvoí dominantu námstí a byla postavena v roce 1903, ozdobena je barevnými sgrafity podle návrhu Mikoláše Alše.134 Adaptace radnićní budovy probíhala postupn. V roce 1921 bylo upraveno druhé patro, odkud se vysthovala okresní správní komise do vlastní nov upravené budovy. V tomto pate tak vznikly ćtyi ućebny a pt místností pro sbírky. Pechodn se tí místností užívalo jako editelny, sborovny a bytu pro školníka.135 V roce 1922 mla škola už šest tíd, z toho dvodu byla upravena zadní ćást prvního patra na dv ućebny a kabinet. O prázdninách 1927 byly provedeny úpravy dalších prostor, z níž se vysthoval soud, který sídlil v ćásti prvního poschodí a v pízemí, do vlastní nové budovy. Pi píležitosti úpravy a pedání celé budovy k potebám školy byla dokonce 28. srpna 1927 uskutećnna slavnost. Od této doby mla škola k dispozici 10 ućeben, což staćilo až do roku 1929/1930. V tomto roce uvolnilo msto pro poteby školy druhé patro vedlejší budovy, kde byly zízeny ti nové ućebny. Pi úpravách tchto prostor vnikla chodba, které propojovala druhé patro obou budov. Posledního rozšíení se škole dostalo ve školním roce 1938/1939, kdy jí byly pidleny další dv tídy v nov vystavné obecní budov, která stála na dvoe školy. Potebám školy sloužila od roku 1929 také botanická zahrada, která vnikla úpravou obecní zahrady a ve stejném roce zaćala pi škole fungovat meteorologická stanice, kterou vedl ućitel obecné škole ve Strakonicích I. Josef Zoubek.136 Protože náklady na vlastní budovu byly pomrn malé, mohlo být více prostedk investováno do vnitního vybavení školy a do nákupu ućebních pomcek. Tímto msto splnilo dva hlavní požadavky, aby mohla být škola zestátnna, tj. zajištní vyhovující školní budovy a odpovídajícího vnitního zaízení. K urychlení postátnní pispla nejvíce spolećná akce šesti mstských stedních škol. Jednalo se o školy v Ćeském Brod, Ivanćicích, Jaromi, Pívoze, Tiš ov a Strakonicích. Zástupci tchto mst jednali v Praze v kvtnu 1921, Strakonice tam zastupovali starosta msta Dyk a editel Kukrál. Pi této schzce v Obecním dom za pítomnosti zástupc všech šesti

134 Adaptování radnice na budovu stední školy bylo pro msto výhodné hned dvakrát. Jednak poídilo škole vyhovující budovu s malými náklady pouze na úpravy a jednak se tím zbavilo nevýhodného pronájmu radnice soudu na 100 let za velmi malý nájem, který nestaćil ani na udržovací náklady. Navíc pemnou budovy radnice na gymnázium, bylo docíleno toho, že ministerstvo spravedlnosti postavilo pro soud vlastní novou budovu a ministerstvo vnitra novou budovu pro okresní politickou správu, která byla provizorn umístna v budov vedle radnice. Tímto krokem tak msto vyešilo nejen umístní gymnázia, ale získalo zárove nové státní budovy. 135 Protože nebyly adaptaćní práce v budov hotové do zaćátku školního roku, vyućovalo se na poćátku školního roku 1921/1922 ćástećn ješt v zámku, ćástećn v hospodáské škole a pes pl msíce v obecné škole na námstí. Teprve po Vánocích se zaćalo ućit v radnićní budov. 136 Jedenáctá roćní zpráva státního reálného gymnasia v Strakonicích za školní rok 1930-1931, Strakonice 1931, s. 15.

43 mst byl poven strakonický editel Kukrál sestavením memoranda, které bylo urćeno pro ministerstva školství, financí a sociální péće a pro poslanecké kluby politických stran. Na základ tohoto memoranda137 a po jednání zástupc mst s ministrem školství Vavro Šrobárem a s ministrem financí Aloisem Rašínem a interpelaci ve snmovn ministerstvo školství slíbilo, že pro uvedené mstské stední školy uvolní profesory ze státních škol. Jednalo se vždy o editele a jednoho profesora na každou kmenovou tídu. Ministerstvo financí slíbilo, že všech šest mstských škol bude do dvou let postátnno. Na základ tohoto rozhodnutí dostal editel Kukrál dovolenou ze svého dosavadního ústavu v Pelhimov k ízení strakonické školy s platností od školního roku 1920/1921. V následujícím roce pidlilo ministerstvo školství na svj náklad do Strakonic ješt profesory Stanislava Blaschkeho ze státní reálky v Praze XI a Karla Vanćka ze státní reálky v Praze VII, navíc dalo svolení k uvolnní dalších státních profesor, tentokrát však na náklady msta a okresu. Vedle toho poskytlo píspvky na ućební pomcky a vnitní zaízení ve výši 8 000 a 10 000 korun. Ministerstvo podporovalo školu podobn vysokými ćástkami už od jejího vzniku v roce 1920.138 Pislíbený proces postátnní školy se uzavel na základ rozhodnutí ćeskoslovenské vlády dne 19. ćervence 1923, kdy bylo mstské reálné gymnázium ve Strakonicích pevzato do státní správy s platností od 1. záí 1923 a byla sepsána postát ovací smlouva. Tato smlouva však byla podepsána zástupci obce Strakonice a kuratoria mstského reálného gymnázia až 23. ćervna 1924 a zemskou školní radou v Praze, zastupující Ćeskoslovenskou republiku, dne 26. ćervna 1924. 139 Podle dobového mínní získaly Strakonice stední školu velmi lacino. Pokud by msto mlo stavt pro školu novou budovu a zárove financovat její provoz po dobu deseti let, pohybovaly by se náklady podle tehdejších odhad kolem 10 000 000 korun. Skutećné zatížení msta a okresu až do postátnní a dokonćení adaptace školní budovy však ćinilo jen necelý milion korun. Ke snížení náklad také pisplo to, že editelství ústavu se staralo o

137 Msta žádala mj. o novelizaci zákona o stavebním ruchu tak, aby jeho platnost byla rozšíena i na stavby veejných budov a tím i na stavby škol. Tomu nebylo vyhovno, protože by to mohli zneužít Nmci pro stavbu dalších, ćasto pebytećných, nmeckých škol. Tento dvod byl vážný a žadatelé ho sami uznali. Citováno dle Dvacet p
t let státního reálného gymnasia, s.17. 138 Srov. výroćní zprávy školy za léta 1920-1921 (zvl. s. 3), 1921-1922 (s. 4) a 1922-1923 (s. 4). 139 K urychlení postátnní školy pisplo i to, že škola mla svoji vlastní vyhovující budovu. Pokud by tomu tak nebylo, stát by školu spolu s tímto bemenem budoucích výdaj za stavbu nové budovy nepevzal. Soućasn s pevzetím všech závazk školy byla státu bezplatn propjćena budova školy a zdarma pedáno veškeré vnitní vybavení a sbírky. Pokud by bylo gymnázium v budoucnu zrušeno, ml stát povinnost budovu i vnitní zaízení vrátit obci. Soućasn se však msto zavázalo k postavení nové budovy pro poteby gymnázia, pokud by soućasné prostory pestaly v budoucnu vyhovovat. SOkA Strakonice, Archiv m
sta Strakonic, inv. ć. 773, sign. X5, kart. 187, Gymnázium 1917-1925.

44 dary a podpory, které za uvedené ti roky ćinily tém 62 000 korun. Školné bylo odstup ováno podle majetkových pomr student a za uvedenou dobu ćinilo 111 000 korun. Za první ti roky fungování školy však bylo nejvíce ušeteno na tom, že stát pidloval gymnáziu zdarma ućitele pro kmenové tídy. Náklady mohly být ješt více sníženy, kdyby postát ovací smlouva byla podepsaná vćas a ne až tém rok po jejím sepsání. Podle této smlouvy ml totiž stát pevzít vcné náklady na školu již od 1. záí 1923, ale osobní náklady, tzn. platy ućitel, až po podepsání smlouvy, což se stalo v ćervnu 1924. I navzdory tomu, byla strakonická škola postátnna už po tech letech své existence, a to za velmi výhodných podmínek, v mnohém smru výhodnjších než u okolních starších škol.

45 4.3 Školní rok, školní a mimoškolní aktivity

Každý nový školní rok zaćínal zápisem student z minulého roku a zápisem nových student. Do roku 1923 se žáci mohli do prvního roćníku pihlásit ve dvou termínech - na konci ćervna ped prázdninami a na zaćátku záí.140 Od roku 1923 vydalo ministerstvo školství naízení, podle kterého byl zápis do první tídy pouze ped prázdninami. Rodiće dtí pedložili doklad, že dít dovrší vk deseti let do konce kalendáního roku a vysvdćení z obecné nebo mš anské školy. Ihned po zápisu probíhaly dopoledne písemné zkoušky, odpoledne ústní. „Pi pijímací zkoušce se žádá: z jazyka ćeského hbité ćtení a psaní, znalost hlavních pravidel pravopisných i mluvnických a rozbor slovný i v
tný jednoduché v
ty rozvité; z poćt ćtyi základní druhy poćetní s ćísly celými, ešení jednoduchých úloh slovných úsudkem a dkladná znalost násobilky.“141 Zápis místních ći cizích žák do vyšších tíd probíhal do roku 1923 teprve na zaćátku záí, poté byl naízením ministerstva pesunut na konec pedešlého školního roku. Krom toho probíhaly na zaćátku záí opravné a dodatećné zkoušky a dopl ovací zkoušky žák pestupujících z jiného typu stední školy. Výuka byla obvykle zahájena kolem 5. záí. Zaćátek vyućování škola upravovala podle poteb dojíždjících student, kterým se mnil jízdní ád vlak a autobus. Obvykle zaćínala první hodina v 7:40 a konćilo se v 12:20. Ve školním roce 1926/1927 škola zkušebn posunula poćátek vyućování na 8:30, protože mnoho dojíždjících student se do Strakonic dostalo kolem osmé hodiny a díve jim musela být povolena výjimka s pozdjších píchodem. V takto upraveném rozvrhu byl konec vyućování stanoven na 13 hodin.142 V dalším školním roce opt došlo ke zmn - vyućovalo se od 8 hodin do 12:30. Odpolední výuka probíhala pouze v úterý a pátek od 13:40 do 15:30 hodin. Pespolní studenti mohli podle poteby picházet do školy po píjezdu vlak a odpoledne zde zstat ped odjezdem dom. Ve škole se v tuto dobu pipravovali na vyućování a výjimećn se zde také mohli pipravovat místní žáci, kteí nemli vhodné podmínky pro domácí studium. Dohlížel na n sám editel nebo jeho zástupce a o poádek se starala samospráva.

140 Vtšina této kapitoly vychází z výroćních zpráv uložených v SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 108, sign. V.C/1, Výroćní zprávy I-XIX, Strakonice 1920-1939. 141 První výroćní zpráva m
stského reálného gymnasia ve Strakonicích za školní rok 1920-21, Strakonice 1921, s 7. 142 Sedmá roćní zpráva státního reálného gymnasia v Strakonicích za školní rok 1926-1927, Strakonice 1927, s. 5.

46 Vtšina vyućovaných pedmt byla pro studenty povinná a škola se ve výuce musela pidržovat osnov platných pro všechna reálná gymnázia. Na základ výnosu ministerstva školství ze 17. ćervna 1927 byly tyto osnovy od školního roku 1927/1928 nepatrn pozmnny. Nejdležitjší zmna se týkala francouzského jazyka, jehož vyućování bylo posunuto z tercie do kvinty. Celkový poćet hodin francouzštiny bhem studia byl snížen na devatenáct hodin (z pvodních tiadvaceti). Soućasn bylo ubráno hodin latiny na jednaćtyicet (z ptaćtyiceti). Ve školním roce 1931/1932 se latin vyućovalo pouze ticet hodin a žáci s ní zaćínali teprve v tercii. Díky tmto zmnách se snížil celkový poćet týdenních vyućovacích hodin na 27-30 v prim až sext.143

Tabulka ć. 1: Osnova reálného gymnázia ve školním roce 1923/1924144

P
edmt T
ída I. II. III. IV. V. VI. VII. VII. Celkem Náboženství 2 2 2 1 1 - - - 8 Jazyk ćeský 5 4 3 3 3 4 3 4 29 Jazyk latinský 6 6 6 6 6 5 4 6 45 Jazyk francouzský - - 4 4 5 4 3 3 23 Jazyk nmecký 3 4 3 3 3 3 2 2 23 Djepis - 2 2 2 3 3 3 4 19 Zempis 2 2 2 2 2 2 2 * 14 Matematika 4 3 3 3 3 3 3 2 24 Pírodopis 2 2 - ** 2 2 2 2 12 Chemie - - - 2 2 2 - - 6 Fyzika - - 2 2 - - 4 4 12 Deskriptivní geometrie - - - - - 2 2 1 5 Filozofická propedeutika ------2 2 4 Kreslení 3 3 2 2 - - - - 10 Psaní 1 ------1 Tlocvik 2 2 2 2 2 2 2 2 16 Celkem 30 30 31 32 32 32 32 32 251 *spojeno s djepisem ** spojeno s chemií

143 M. TREYBAL, 50 let gymnasia, s. 10. 144 TAMTÉŽ.

47 Tabulka ć. 2: Osnova reálného gymnázia ve školním roce 1931/1932145

P
edmt T
ída I. II. III. IV. V. VI. VII. VII. Celkem Náboženství 2 2 2 1 1 - - - 8 Jazyk ćeskoslovenský 5 5 4 4 3 3 3 4 31 Jazyk latinský - - 6 6 4 4 4 6 30 Jazyk francouzský - - - - 6 6 4 3 19 Jazyk nmecký 4 4 4 4 3 3 2 2* 26 Djepis 1 2 2 2 3 3 3 4 20 Zempis 2 2 2 2 1 2 2 ** 13 Matematika 4 4 3 3 3 3 3 2 25 Pírodopis 3 3 - *** 2 2 2 2 14 Chemie - - - 2 2 2 - - 6 Fyzika - - 3 2 - - 3 4 12 Deskriptivní geometrie ------2 1 3 Filozofická propedeutika ------2 2 4 Kreslení a psaní 4 4 2 2 - - - - 12 Tlocvik 2 2 2 2 2 2 2 2 16 Celkem 27 28 30 30 30 30 32 32 239 * nepovinný ** spojeno s djepisem *** spojeno s chemií

Povinné pedmty dopl ovala ada nepovinných pedmt. Škola jich bhem sledovaného období nabízela celkem dvanáct, v každém roce se však jednalo pouze o nkteré z nich. Žáci si mohli vybrat z anglického, nmeckého a ruského jazyka, zpvu, hudby, kreslení, rýsování, tsnopisu, ženských rućních prací, domácí nauky a praktických cvićení z fyziky ći pírodopisu. Pomrn velká pozornost byla vnována tlocviku a sportu obecn. Po celou dobu studia mli studenti dv hodiny tlocviku týdn, cvićení dívek a chlapc probíhalo oddlen.146 Ve volném ćase byla mimo to provozována ada sport. Studenti strakonického gymnázia vynikali pedevším v lehké atletice a volejbalu a tém každoroćn se úćastnili

145 Jedenáctá roćní zpráva, s. 50. 146 Pouze v roce 1920/1921 tlocvik dívek neprobíhal, protože jejich poćet byl malý a škola ješt nemla dost ućitelských sil. Jako náhrada za tlocvik ve škole byla uvádna hojná návštva tlocvićných jednot ve mst. První výroćní zpráva, s. 3.

48 stedoškolských závod a zápas. Na škole byl založen lyžaský kroužek ve školním roce 1929/1930 a o rok pozdji volejbalový kroužek. O zdraví žák se škola starala i jinými zpsoby. Do školy picházeli lékai a kontrolovali zdraví žák. Provádli hromadn rzná oćkování a vedli vzdlávací pednášky. Kontrolován byl dokonce i chrup žák a škola pro n každoroćn objednávala kartáćky na zuby, pasty a mýdlo. Hlavní pestávku trávili žáci mimo ućebnu. Pokud bylo dobré poćasí, vycházeli ven na ćerstvý vzduch. V prvním roce, kdy byla škola umístna v zámku, chodili do zámeckého sadu, v nové budov školy k tomuto úćelu sloužil dvr. Pro žáky byly poádány rzné vycházky a výlety, nkdy spojené s výukou. Škola zárove podnikala rzné exkurze do prmyslových podnik, nap. do sirkárny v Sušici, do sklárny ve Vimperku, do pivovaru v Protivín a do ady dalších. Mnohem ćastjší však byly návštvy strakonických prmyslových podnik a výstav ve mst. Ke školnímu roku patily i tídní výlety, které se konaly na konci školního roku. Cílem výlet bylo ćasto Pootaví nebo Šumava, nkdy však žáci vyjíždli i mimo jižní Ćechy, v roce 1928 vyjeli dokonce i do Brna a do Moravského krasu, o deset let pozdji se tém celá škola zúćastnila stedoškolských her v Praze IV. Na škole probíhaly oslavy národních svátk, které byly spojené s rznými slavnostmi, proslovy a pednáškami. Pravideln si žáci a ućitelé pipomínali napíklad 28. íjen ći narozeniny prezidenta republiky T. G. Masaryka 7. dubna. V letech 1929-1932 poádala škola v dubnu ći kvtnu vlastní akademii v sále sokolovny. V ćervnu 1933 se na Podskalí uskutećnil první studentských majáles, který se opakoval ješt v roce 1936. Tetího majálesu se škola doćkala až po válce, v roce 1947. Studenti se nkolikrát snažili vytvoit vlastní studentský ćasopis, ale pouze Bod varu byl v letech 1931-1933 skutećn vydáván. Z iniciativy školy ći samotných student vnikaly na škole zájmové kroužky. Nejstarší byl kroužek hudební, který vnikl ve školním roce 1923/1924 a fungoval až do zaćátku nmecké okupace. Ve stejném roce byl založen divadelní a recitaćní kroužek, který se pozdji zmnil na kroužek literární a debatní. Divadelní kroužek poádal rzná pedstavení i pro veejnost. Ti roky fungoval konverzaćní kroužek francouzštiny, ve kterém vyućoval jednou týdn plze ský profesor Louis Vavasseur. K výuce cizích jazyk pispívala studia v cizin. Jednalo se zejména o Francii, kam dostali v roce 1925/1926 celá studijní stipendia ti žáci.147 Všichni tam studovali ti roky a

147 Richard Milćic, Václav Vadlejch a Karel Vlháćek.

49 také tam maturovali. editel Kukrál navíc osobn podporoval i krátkodobé pobyty bhem prázdnin a organizoval dokonce hromadné zájezdy.148 První maturitní zkoušky probhly na gymnáziu ve školním roce 1927/1928. Písemná ćást se konala v kvtnu, ústní zkouška v ćervnu 1928. K maturit se pihlásilo v tomto letním období všech ptadvacet žák osmé tídy a úspšn zkoušky splnilo dvacet dva student. Další termíny maturitních zkoušek se konaly vždy na podzim a v zim v únoru, kam se vtšinou pihlašovali studenti, kteí neuspli v letním termínu. Zakonćení školního roku bývalo spojeno se slavností, pi níž byla žákm rozdána vysvdćení a byl proveden zápis pro další rok. V prvních letech se o rozvoj školy, její fungování a zapojení se do života msta zasloužil na prvním míst její editel Kukrál. Ten ml usnadnnou pozici, nebo pi prosazování nových myšlenek mu msto vycházelo vstíc a na rozdíl od státních škol se zmny daly uskutećnit rychleji. Po celou doby svého psobení ve Strakonicích uplat oval zásady, že škola se má podílet na kulturním život msta a že všichni, kteí vystudovali na stedních ći vysokých školách, mají po dokonćení studia splácet, že mohli vystudovat. Každý ml podle schopností a poteby v pednáškách ći kurzech pedávat své znalosti dál. Na základ tchto zásad se škola ihned od založení zaćala podílet na kulturních a vzdlávacích akcích v mst a okolí. Sám editel Kukrál míval roćn až ćtrnáct veejných vzdlávacích pednášek, pomáhal pi organizace ady vzdlávacích i sportovních akcí a byl aktivním ćlenem mnoha organizací, nap. Sokola, Okresního osvtového sboru, Spolku pátel stední školy ve Strakonicích a dalších.149

148 Dvacet p
t let státního reálného gymnasia, s. 20. 149 Srov. výroćní zprávy a též Dvacet p
t let státního reálného gymnasia, s. 19-20.

50 4.4 Strakonické gymnázium za druhé sv
tové války

Válećné dní se promítlo do fungování školy i života jejích student velice brzy. Již ve školním roce 1939/1940 byli ze školy vyloućeni žáci židovského pvodu, od roku 1941 nebyly povoleny poboćky první tídy a byl omezen poćet nov pijímaných student, dívky mohly tvoit pouze ćtvrtinu celkového poćtu žák ve tíd.150 Zrušeny byly opravné zkoušky, jedna známka nedostatećná znamenala vyloućení ze studia. Ze ćtvrtých tíd bylo podle aritmetického prmru prospchu vyazeno ze studia dvacet pt procent žák. Od školního roku 1941/1942 muselo u maturitních zkoušek propadnout dvacet procent žák. Nejvíce hodin výuky muselo být vnováno nmćin (9-11 hodin týdn), nkterým pedmtm se vyućovalo ćástećn nmecky.151 V roce 1940 byla provedena revize žákovské a profesorské knihovny, ada knih byla vyazena a v mnoha dalších byla „závadná“ místa zaćernna. Na poćátku školního roku 1940/1941 zabralo všechny prostory školy nmecké vojsko a vyućování se muselo pesthovat do budovy obecních škol v Strakonicích I. Zde probíhala výuka gymnázia dopoledne, odpoledne je vystídali žáci obecné školy. Školní sbírky byly provizorn pesthovány do strakonického hradu a ućitelé si museli pi vyućování vystaćit tém bez pomcek. V lednu 1942 nmecké vojsko ze Strakonic odešlo a gymnázium se mohlo nasthovat zpt do své budovy. Ješt v témže roce však prostory zabrala nacistická správa, a tak se od zaćátku školního roku 1942/1943 vyućovalo opt v obecné škole. Tato budova už ćástećn sloužila také nmecké škole, která zabrala druhé patro a gymnázium s obecnou školou se musely podlit o zbytek. Tím však sthování gymnázia za války nekonćilo. Na poćátku roku 1945 Nmci zabrali celou budovu a zídili v ní tajné tovární oddlení, kde se pravdpodobn pracovalo na výrob raket.152 Vyućování gymnázia se tedy muselo pesthovat do staré

150 Není-li uvedeno jinak, vychází text této ćásti práce z práce M. TREYBALA, 50 let gymnasia. 151 Výuka praktických pedmt v praxi pak podle Lady Stedové-Va atové, studentky školy v letech 1942-1946 a pozdjší profesorky, vypadal takto: Pan profesor vyvolá žáka k tabuli. Tomu zkoušenému to n
jak nejde, proto se matiká obrátí na jiného žáka v lavici a žádá ho, aby diktoval. Profesor: „Also Novák, diktieren Sie!“ Novák: „Bitte, já to ješt
nemám.“ Profesor: „Aber proć, proć? – Also, was werden wir weiter machen?“ Novák: „ Budeme kürzen“. Profesor: „Jak to? Nebudeme kürzen!“ Novák: „Prosím, taky kürzen.“ Profesor: „Aber was?-(nahlédne do sešitu žáka Nováka) Aber to až potom! Tak rechnen Sie!“ Novák: „Mén
bé zur zweiten, v závorce plus cé kvadrát.“ Citováno dle Sedmdesát p
t let gymnázia, s. 33. 152 J. KOTÁLOVÁ- ULĆ, R., CD - virtuální procházka starými Strakonicemi.

51 budovy obecné školy na Velkém námstí, kde bylo mu vyhrazeno dopoledne pt ućeben. Protože gymnázium mlo v té dob deset tíd, mli žáci výuku pouze každý druhý den.153 Jedenáctou tídu pedstavovala oktáva, ze které ale byli studenti v posledním roce války nasazeni na nucené práce v továrnách. Po válce se gymnázium vrátilo do své pvodní budovy a zpt byly pesthovány i sbírky, které však byly znaćn poškozené, zejména knihovna. Na konec druhé svtové války pipadalo ptadvacáté výroćí školy. Pomry však nedovolovaly poádat jakékoliv oslavy a pipomenutí tohoto výroćí se uskutećnilo až v roce 1946, kdy byl vydán almanach školy, probhla slavnostní akademie a byly pozváni absolventi školy.

153 SOkA Strakonice, Archív m
sta Strakonice 1367-1947, inv. ć. 945, sign. X5, kart. 248, Reálné gymnázium 1941-1942, propjćování školních místností k jiným úćelm.

52 4.5 Podpora a financování školy

Jak bylo uvedeno výše, hlavní bím financování mstského reálného gymnázia pipadlo na samotné msto Strakonice a strakonický politický okres. Od zaćátku podporovalo školu rznými zpsoby i ministerstvo školství, které poté pi postátnní ústavu pevzalo tém všechny finanćní závazky.154 Na financování, a už mstského nebo pozdji státního gymnázia, se samozejm podíleli i rodiće student ve form školného a všichni žáci navíc platili na zaćátku roku píspvek na ućební pomcky a na hry. Nov nastupující studenti nadto hradili ješt pijímací taxu. Poplatky se platily i za dopl ovací zkoušku pi pestupu ze stední školy jiného typu, za zkoušky privatist i maturitní zkoušky. Krom toho se gymnáziu snažily finanćn pomáhat rzné strakonické organizace, jednalo se pedevším o penžní ústavy a prmyslové podniky. Nejvýznamnjším sponzorem byla Akciová spolećnost továren na fezy, která pispívala každý rok nejvyšší ćástkou (jednalo se až o 3 000 korun). Poćetný byl rovnž seznam pispívajících osob, jejichž dti školu navštvovaly.155 Jen za první rok získala škola na darech 30 017 korun, z toho 8 000 pedstavovala podpora od ministerstva školství. Na zaćátku ticátých let se hospodáská krize projevila i v penžních píspvcích. Píspvky od jednotlivc tém vymizely a dokonce i nejvtší sponzor školy, Akciová spolećnost továren na fezy, omezila dávky na tetinu pvodní ćástky. Celkov pisply na školu soukromé osoby,veejné instituce i prmyslové podniky od založení školy do roku 1939 ćástkou 99 321 korun.156 V roce 1924 byl založen Spolek pátel stední školy v Strakonicích, jehož stanovy vypracoval František Kukrál a Stanislav Zima. Cílem spolku bylo umožnit studium nemajetným studentm a bhem své existence se spolek zasloužil pedevším o výrazné rozšíení tzv. bibliotheky pauperum, z které byly nemajetným studentm zapjćovány ućebnice. Dále ml zajiš ovat nemajetným žákm bezplatné léćení a ćástećn jim poskytoval stravu. Spolek tvoili zakládající, skutećní, pispívající a ćestní ćlenové. Zakládající ćlen musel pi svém vstupu zaplatit minimáln sto korun, skutećný ćlen pispíval nejmén deset korun roćn, pispívající ćlen zaplatil roćní píspvek alespo jednu korunu a ćestným ćlenem se mohl stát ćlovk, který se o strakonickou školou významn zasloužil a byl jmenován

154 Mstu zstal napíklad závazek zajiš ovat byt pro editele školy. SOkA Strakonice, Archiv m
sta Strakonic, inv. ć. 773, sign. X5, kart. 187, Gymnázium 1917-1925. 155 Srov. údaje ve výroćních zprávách. 156 Dvacet p
t let státního reálného gymnasia, s. 28.

53 usnesením valné hromady. Správu spolku provádl výbor, který se skládal z pedsedy a deseti ćlen a tí náhradník a byl zvolen valnou hromadou vždy na jeden rok. 157 V roce 1931 založila škola vlastní nadaćní fond Studentské nadání Františka Moravy. Na vkladní knížku Spoitelny msta Strakonice bylo vloženo 10 000 korun. Úroky z této ćástky byly každoroćn udleny absolventu strakonického gymnázia, který pocházel ze Strakonic a studoval medicínu na nkteré ćeskoslovenské univerzit. O udlení této nadace rozhodovalo editelství školy.158

157 Šestá roćní zpráva státního reálného gymnasia v Strakonicích za školní rok 1925-1926, Strakonice 1926, s. 3. 158 Poprvé je udlení tohoto stipendia uvedeno v Jedenácté výroćní zpráv
, s. 34.

54 5 STUDENTI STRAKONICKÉHO GYMNÁZIA V LETECH 1920-1948

5.1 Prameny a zpsob jejich zpracování

Základním pramenem pro zpracování této kapitoly se staly hlavní katalogy žák gymnázia dochované pro celé sledované období, tj. od vzniku školy ve školním roce 1920/1921 až do školního roku 1947/1948.159 Pro doplnní informací byly použity též výroćní zprávy gymnázia vydávané v letech 1920/1921-1938/1939.160 Do hlavního katalogu byli žáci zapisováni podle tíd. V každém záznamu je uvedeno jméno studenta, datum a místo narození, vyznání, mateská eć, bydlišt, jméno a povolání otce. Pokud otec zemel, tak je zaznamenáno i jméno, bydlišt a povolání porućníka. Pokud nad žákem nedohlížel otec (napíklad z pracovních dvod bydlel daleko od svého syna ći dcery), byl urćen odpovdný zástupce, jehož jméno, povolání a adresa jsou v katalogu také uvedeny. Pokud žák pocházel ze vzdálenjší oblasti, tak je uvedena i osoba, u které ve Strakonicích bydlel v daném školním roce.161 Katalog dále obsahuje záznamy o placení školného, zda student dostával njaký druh stipendia, jsou zde zapsány rovnž známky z jednotlivých pedmt i celkový prospch studujících, dále je zaznamenán i zpsob, jakým byl žák na ústav pijat162 a nakonec také poćet zameškaných hodin. U nkterých záznam byly pipsány poznámky, nap. o rozvodu rodić o prospchu z pedchozí školy apod. Systém zápis a také nkteré zaznamenávané údaje se v prbhu let ćástećn mnily. Do roku 1929/1930 byly nejdíve zapisováni chlapci v abecedním poadí, po nich stejným zpsobem dívky, od školního roku 1929/1930 se pohlaví nerozlišovalo. Základní údaje o žácích byly do katalog zapisovány už na zaćátku roku, proto byl žák, který na gymnázium pistoupil teprve v prbhu roku, zapsán až na konci seznamu. Od poloviny ticátých let pestal být uvádn údaj o placení školného a naopak pibyla kolonka „státní píslušnost“. Od školního roku 1937/1938 byly u každého žáka zapisovány známky z obou dvou pololetí. Válećná doba se do katalog promítla už ve školním roce 1938/1939, kdy došlo k pepisování nkterých údaj,

159 SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 7-25, sign. II/7–II/25, Hlavní katalog 1920 – 1945; SOkA Strakonice, Státní reálné gymnázium Strakonice, inv. ć. 43-47, sign. II/43-II/47, Hlavní katalog 1943 – 1948 (dále jen hlavní katalogy). 160 SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 108, sign. V.C/1, Výroćní zprávy I-XIX 1920- 1939 (dále jen výroćní zprávy). 161 Tento údaj není vždy zaznamenán a ve školním roce 1935/1936 úpln mizí. 162 Zpsob pijetí existovalo šest: 1. po pijímací zkoušce, 2. postupem z pedešlé tídy, 3. postupem z pedešlé tídy jiné stední školy, 4. opakováním tídy, 5. opakováním tídy jiné stední školy, 6. dobrovolným opakováním tídy.

55 napíklad státní píslušnost „ćeskoslovenská“ byla nahrazena „ćesko-slovenskou“. Nmecká okupace se však odrazila pedevším v dvoujazyćných záznamech zavedených od roku 1941/1942. Druhým dležitým pramenem pro vytvoení databáze student a zpracování následující kapitoly byly výroćní zprávy školy. V nich jsou uvedeny jmenné seznamy žák podle tíd, které se vtšinou shodují s údaji v hlavních katalozích. Dále obsahují statistické tabulky pro každý rok zvláš , ze kterých byly využity pedevším údaje o dojíždní a ubytování žák v míst školy. Výroćní zprávy vycházely, bohužel, pouze do zaćátku druhé svtové války, proto byly nkteré údaje zpracovány pouze pro období let 1920-1939. Vytvoit celkový seznam všech student, kteí školu navštvovali, nebylo jednoduché. ada žák pistupovala na gymnázium ve vyšších tídách, ada naopak odcházela. Píćinou pomrn vysoké fluktuace byl nejen píchod žák z mš anských škol, ale také pestup z jiné stední školy. Nejćastjším dvodem pro pechod z jedné stední školy na druhou bylo sthování rodić. Ćasto také žák z gymnázia vystoupil, aniž by se pihlásil na jinou školu a nkolik student bhem studia zemelo. Z tchto dvod bylo nutné sledovat žáka po celou dobu jeho studia na gymnáziu. Pokud tedy žák školu navštvoval napíklad osm let, bylo o nm v databázi vytvoeno osm záznam, pestože se jednalo pouze o jednu osobu. Tímto zpsobem zpracování nakonec vznikla databáze o 9 810 záznamech, ze kterých byly vypracovány nkteré statistické údaje týkající se poćtu student ústavu v jednotlivých letech, velikosti tíd, prospchu apod. Na základ takto široké databáze byla urćena studijní kariéra žák a jaký byl prmrný poćet let studia. Pro ostatní statistické výpoćty bylo nutné pracovat pouze s prvním zápisem každého žáka. Tchto záznam bylo celkem 2 260, to znamená, že školu za celé sledované období - alespo po urćitou dobu - navštvoval tento poćet žák. Pouze na základ tchto údaj byl zpracován napíklad sociální a teritoriální pvod student. Pokud bhem studia žáka došlo ke zmn bydlišt nebo zamstnání otce, nebylo k tomu pihlíženo.

56 5.2 Poćet student

V prvním roce své existence mlo mstské reálné gymnázium ve Strakonicích jednu tídu prvního roćníku s 60 studenty. Zájem o studium byl opravdu veliký, všichni uchazeći ani nemohli být uspokojeni a byli pijati až v dalším roce. Tato první tída strakonického gymnázia byla vskutku rozmanitá. Pi pijímání žák byla dána pednost tm nejstarším, proto do stejné tídy chodily dti narozené v letech 1905-1910, tedy s vkových rozdílem až pt let!163 V dalších letech už v rámci jednoho roćníku takto veliké vkové rozdíly zaznamenány nebyly. Do první tídy byly vtšinou pijímány desetileté a jedenáctileté dti. V dalším školním roce byl zaznamenán veliký nárst nastupujících student, v prvním roćníku jich bylo 94. Tento vysoký zájem byl dán pedevším tím, že v pedchozím roce pro nevyhovující prostory nemohla být ćást mladších žák pijata. Nkteí tito studenti šli rovnou po pijímacích zkouškách do druhého roćníku. V školním roce 1921/1922 tak mlo strakonické gymnázium už ćtyi tídy a 157 žák, tedy tém o dv tetiny více než v pedchozím roce. Poćet student se v souvislosti s postupným obsazováním vyšších roćník v dalších letech stále zvtšoval. Teprve ve školním roce 1927/1928 mlo gymnázium všech osm roćník a celkový poćet student byl 264. Zajímavé je, že odhady na poćet student byly pomrn pesné. V žádosti Strakonic na vytvoení vlastní stední školy po první svtové válce se uvádlo, že škola by pi obsazení všech roćník mohla mít kolem 260 student. Další rok došlo k mírnému snížení, ale celkovou tendencí bylo zvyšování poćtu student až do roku 1938/1939, kdy na škole studovalo 620 student v patnácti tídách. Toto vysoké ćíslo však není pouze výsledkem rozvoje školy, ale také dsledkem celospolećenské situace daného roku. Po odtržení pohranićních území došlo ke zrušení nkterých ćeských škol a k hromadnému sthování Ćech do vnitrozemí. Na strakonické gymnázium tak picházeli studenti z Prachatic, Klatov, ale i z Chebu a nejvtší poćet pocházel ze Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny. V dalších dvou letech byla škola rozšíena ješt o další, šestnáctou tídu, poćet žák se však zaćal snižovat, nebo Nmci omezili velikost prvních tíd. Zatímco v roce 1938/1939 bylo ve dvou tídách prvního roćníku ticet devt a ćtyicet ti student, v dalším roce už jejich poćet nesml pekroćit ćtyicet a od školního roku 1941/1942 smla škola otevít pouze jednu první tídu, takže poćet student v prvním roćníku se náhle snížil na polovinu dívjšího stavu. Ve školním roce 1940/1941 muselo z naízení nmecké správy

163 Studenti narození v roce 1905 byli dva, ti studenti se narodili v roce 1906, ćtyi v roce 1907. Nejvíce bylo dtí narozených v letech 1908 a 1909, dvacet jedna a dvacet pt, nejmladší žáci - narození v roce 1910 - byli ćtyi.

57 odejít ze ćtvrtého roćníku dvacet pt procent student. Na strakonickém gymnáziu došlo k tomu, že velikost tohoto roćníku se snížila tém o dv tetiny. V dalších letech se poćet student nadále snižoval a v celkovém poćtu se píliš neodrazil ani píchod žák ze zrušeného vod anského gymnázia (27), ze Sušice ći optovné pijetí student vyloućených bhem války. Student ubývalo bhem války a tento trend pokraćoval až do konce sledovaného období v roce 1947/1948, kdy školu navštvovalo 355 žák. Celkový poćet student, kteí po rzn dlouhou dobu studovali na strakonickém gymnáziu, byl – jak již bylo výše uvedeno - 2 260. Prmrná velikost tíd za celé sledované období byla 35,7 student, pićemž nejvyššího ćísla bylo dosaženo hned první rok školy, kdy na jedinou tídu školy pipadlo šedesát student. Veliké tídy byly i ve školním roce 1924/1925, kdy je v prmru navštvovalo ćtyicet šest žák.164 Naopak nejnižší ćísla byla zaznamenána v posledních dvou letech, kdy do jedné tídy chodilo prmrn necelých dvacet osm student. Prmrnou velikost tíd zpravidla zvyšovaly nižší roćníky, ve vyšších tídách se poćet student snižoval. Pi porovnání ćísel z prvního a osmého roćníku je vidt vysoký rozdíl v prmrném poćtu student na jednu tídu. První tídy mívaly ticet devt žák a osmé pouze necelých dvacet osm. Rozvoj školy se samozejm nejvíce odvíjel od velikosti prvních roćník, do nichž bylo zapsáno ve sledovaném období celkem 1 676 student, tj. každý rok prmrn šedesát dva.165 Toto ćíslo však neodráží poćet nov píchozích student na ústav v daném roce, protože jsou do nj zapoćítáni i studenti opakující tídu a naopak neobsahuje studenty pistupující do vyššího roćníku. V letech 1920-1948 tak do první tídy gymnázia skutećn nastoupilo pouze 1 617 nových žák a každý rok picházelo do všech roćník prmrn necelých jednaosmdesát student. Žáci prvního roćníku pak tvoili prmrn 76 procent nových student. Výjimkou je rok 1945/1946, kdy první tída nebyla otevena vbec a pesto na ústav nastoupilo osmdesát dva student. Bližší údaje uvádí následující tabulka.

164 Ve školním roce 1925/1926 pipadalo na jednu tídu prmrn ćtyicet jeden žák, zatímco republikový prmr reálných gymnázií s ćeskoslovenským vyućovacím jazykem byl ve stejném roce pouze 34 student na tídu. Ve školním roce 1935/1936 byl celostátní prmr naopak tém o jednoho studenta vyšší než na strakonickém gymnáziu (36,5 a 35,8). V. SRB, 1000 let, s. 115. 165 První roćníky byly nejvtší v letech 1933/1934 a 1937/1938, kdy mly devadesát jedna a devadesát pt student, naopak nejmenší ćíslo je z roku 1943/1944, kdy v prvním roćníku studovalo ticet pt žák.

58 Tabulka ć. 4: Studenti a poćet tíd v letech 1920-1948

Poćet Poćet Celkový poćet student 1. student 8. Školní rok student roćníku roćníku Poćet t
íd 1920/21 60 60 - 1 1921/22 157 91 - 4 1922/23 206 61 - 6 1923/24 227 52 - 5 1924/25 230 60 - 5 1925/26 247 46 - 6 1926/27 244 37 - 7 1927/28 264 40 25 8 1928/29 257 43 18 8 1929/30 281 52 28 9 1930/31 292 61 24 10 1931/32 342 90 28 11 1932/33 365 83 25 11 1933/34 403 91 22 12 1934/35 406 85 18 12 1935/36 430 71 14 12 1936/37 475 76 21 13 1937/38 522 95 39 14 1938/39 620 82 39 15 1939/40 558 74 59 16 1940/41 560 74 56 16 1941/42 470 40 54 14 1942/43 388 40 51 12 1943/44 357 35 59 11 1944/45 369 42 47 10 1945/46 366 - 41 12 1946/47 359 45 44 13 1947/48 355 50 38 13 Celkem 9 810 1 676 750

59 5.3 Velikost školy v porovnání se stedními školami v okolí v letech 1923-1939

Posoudit velikost gymnázia lze nejlépe pi porovnání s jinými stedními školami v okolí – v Písku, Prachaticích a Sušici. Pro srovnání byly použity údaje z let 1923/1924, 1928/1929, 1933/1934 a 1938/1939. Pi tomto srovnání je vidt, že strakonická škola prožívala rozvoj. Naopak ćeské školy v Prachaticích a Sušici procházely spíše krizovým obdobím166. U písecké reálky se ve školním roce 1923/1924 vyskytl nebývale vysoký poćet student, v dalších letech se však už ob písecké školy, reálka i gymnázium, vyvíjely podobn jako strakonická škola. Lze tedy konstatovat, že strakonická škola se tšila pomrn velké oblib, ale stále patila jen mezi stedn velké školy.

Tabulka ć. 5: Poćet student vybraných ćeských stedních škol v letech 1923/1924, 1928/1929, 1933/1934 a 1938/1939167

Školní Písek Písek Prachatice Strakonice rok (G) (R) (RRG) Sušice (RG) (RG)* 1923/1924 223 816 366 286 219 1928/1929 237 374 174 149 256 1933/1934 284 387 175 232 402 1938/1939 429 458 229** 320 557

* Poćet z konce školního roku, údaje pevzaty z hlavních katalog. ** Peloženo do Vod an

166 Tuto skutećnost je nutno dát do souvislosti s národnostními problémy v dané oblasti. Prachatické gymnázium po vzniku Protektorátu Ćechy a Morava muselo být dokonce peloženo do Vod an. 167 Z. VESELÁ, Ćeská stední škola, s. 98-105.

60 5.4 Skladba student podle pohlaví

Strakonické gymnázium bylo založeno jako škola smíšená a už do prvního roku byli pijímáni ke studiu chlapci i dívky. Dívky mohly studovat jako veejné žákyn a platily pro n stejné pedpisy jako pro chlapce. Pesto byl poćet dívek již v první roce viditeln nižší, do prvního roćníku jich nastoupilo devatenáct, chlapc ćtyicet jedna. Další roky se rozdíl v poćtu chlapc a dívek ješt zvtšoval a nejvtší pevahy dosáhli chlapci ve školním roce 1928/1929, kdy tvoili osmdesát ćtyi procent všech student na škole. Dívky dosáhly nejvtšího podílu ve školním roce 1947/1948, kdy reprezentovaly ticet devt procent žák. V každém roce za celé sledované období byl studentský korpus ústavu tvoen prmrn ze sedmdesáti procent chlapc a ticeti procent dívek. Tato pevaha chlapc byla pravdpodobn zpsobena tradićním myšlením místního venkovského a malomstského obyvatelstva, které ženské vzdlání všeobecného smru stále ješt pokládalo za zbytećné. Dalším dvodem mže být i existence dvou škol ve mst zamených na dívćí praktické vzdlávání, jimiž byly Odborná škola pro ženská povolání a Hospody ská škola. Z celkových 2 260 žák, kteí prošli strakonickým gymnáziem, bylo 1 524 chlapc (67,4%) a 736 dívek (32,6%), detailní údaje viz opt v následující tabulce. Na škole studovali i privatisté. Jejich poćet byl však velice nízký, do roku 1938/1939 to bylo každý rok prmrn 1,05 studenta na celou školu. V šesti letech na ústavu (tj. ve školním roce 1923/1924, 1925/1926, 1927/1928, 1931/1932, 1934/1935 a 1935/1936) dokonce zde nestudoval žádný privatista a pouze v prvních dvou letech ti. Protože je jejich poćet v porovnání s celkovým poćtem student zanedbatelný, jsou do statistik zahrnuti jako ostatní žáci.

61 Tabulka ć. 6: Poćet chlapc a dívek v letech 1920-1948

Školní Celkový rok Poćet chlapc Poćet dívek poćet 1920/1921 41 19 60 1921/1922 106 51 157 1922/1923 141 65 206 1923/1924 161 66 227 1924/1925 174 56 230 1925/1926 193 54 247 1926/1927 196 48 244 1927/1928 218 46 264 1928/1929 217 40 257 1929/1930 232 49 281 1930/1931 227 65 292 1931/1932 252 90 342 1932/1933 260 105 365 1933/1934 280 123 403 1934/1935 275 131 406 1935/1936 298 132 430 1936/1937 331 144 475 1937/1938 342 180 522 1938/1939 406 214 620 1939/1940 375 183 558 1940/1941 367 193 560 1941/1942 314 156 470 1942/1943 269 119 388 1943/1944 255 102 357 1944/1945 269 100 369 1945/1946 251 115 366 1946/1947 227 132 359 1947/1948 218 137 355 Celkem 6 895 2 915 9 810 Celkem % 70% 30% 100%

62 5.5 Náboženské vyznání a mateská eć student

Dalším záznamem uvádným v hlavních katalozích bylo vždy náboženství žák. Vtšina student se pihlásila k ímskokatolickému vyznání (82,3%), což pibližn odpovídá procentuálnímu zastoupení u celé populace strakonického politického okresu z roku 1933 (88%). Druhou nejsilnjší církví mezi studenty strakonického gymnázia bylo náboženství ćeskoslovenské, které bylo uvedeno u 7,8 % žák, na tetím míst byla Ćeskobratrská církev evangelická (4,1%). Pomrn veliký poćet student se nepihlásil k žádnému náboženství, celkem se jednalo o devadesát žák pedstavující ćtyi procenta všech studujících. Zastoupení tohoto údaje u student bylo více jak dvojnásobné oproti veškerému obyvatelstvu ve strakonickém okrese, kde neuvedlo žádné náboženství pouze 1,8 % osob. Dvod pro vysoké procento student – bezvrc mže spoćívat v smýšlení celé rodiny. Ateistićtí rodiće se nebránili novým myšlenkám, kladli draz na vzdlání a byli mén konzervativní než napíklad katolićtí vící. Malé bylo zastoupení dalších vyznání - evangelické augsburské, pravoslavné, eckokatolické ći starokatolické. Více opt srov. v následující tabulce.

Tabulka ć. 7: Náboženské vyznání student

Náboženství Poćet student Chlapc Dívek ímskokatolické 1 859 1260 599 ćeskoslovenské (ćeskomoravské)168 177 120 57 ćeskobratrské 92 56 36 židovské 27 18 9 evangelické augšpurské 6 4 2 pravoslavné 3 3 0 eckokatolické 1 1 0 starokatolické 1 1 0 bez vyznání 90 58 32 neuvedeno 4 3 1 Celkem 2 260 1 524 736

Strakonické gymnázium bylo založeno jako ústav s ćeskoslovenským vyućovacím jazykem a skutećn na škole studovala naprostá vtšina student, která uvádla

168 Pojem ćeskomoravské vyznání se objevuje v dob druhé svtové války, stále však pedstavuje stejnou církev jako ćeskoslovenské vyznání.

63 ćeskoslovenskou mateskou eć.169 Z celkového poćtu 2 260 student pouze ćtyi pocházeli z nmecky mluvící rodiny (ti dívky a jeden chlapec) a po jednom studentovi byla zastoupena ma arština, chorvatština a ruština (ti chlapci). Za druhé svtové války byla pvodn ćeskoslovenská mateská eć upravena na ćeskou a od školního roku 1941/1942 tento záznam z hlavních katalog úpln zmizel a místo nho byla zapisována národnost žák.170 U nkterých student picházejících ze Slovenska byla v této dob uveden slovenský mateský jazyk (ti dívky a dva chlapci).

169 První dva roky ješt byla uvádna mateská eć ćeská. 170 Ve statistice je s obma údaji zacházeno stejn.

64 5.6 Klasifikace a prosp
ch student v letech 1920-1930

Bhem sledovaného období, tj. dvaceti osmi let se zpsob klasifikace nkolikrát mnil. Do školního roku 1935/1936 byli žáci v jednotlivých pedmtech známkováni ve ćtyech klasifikaćních stupních – velmi dobrý, dobrý, dostatećný a nedostatećný. Ve školním roce 1936/1937 bylo hodnocení rozšíeno na pt stup  – výborný, chvalitebný, dobrý, dostatećný a nedostatećný. Stejn tak se mnil i celkový prospch. Do roku 1936/1937 dostávali žáci hodnocení – výborn zpsobilý, zpsobilý a nezpsobilý. V roce 1937/1938 se zápis zmnil – s vyznamenáním, prospl, nedostatećný a zcela nedostaćující. Další úprava pišla v roce 1942/1943, kdy hodnocení znlo s vyznamenáním, dobrý, prospl, neprospl. Tento zpsob však zstal pouze do konce války a poté se vše vrátilo do stavu ped okupací. Z hlavních katalog byl sledován pouze celkový prospch každého žáka v jednotlivých letech.171 „Výborn zpsobilých“ bylo 17,2% student, pićemž toto ćíslo snižují pedevším válećné roky, kdy byl poćet student, kteí mohli získat toto hodnocení, striktn omezen. Nejvíce bylo student „zpsobilých“, ti pedstavují šedesát devt procent a pomrn vysoký byl i poćet „nezpsobilých“ tvoící 7,3%. Krom toho nebylo z rzných dvod (nap. odchod ze školy, nemoc, smrt) vbec klasifikováno kolem šesti procent student. Lépe se ućily dívky, které mly ve dvaceti šesti procentech výborný celkový prospch, zatímco u chlapc bylo zaznamenáno pouze patnáct procent. Ve škole a ve tídách docházelo k pomrn vysoké fluktuaci student. Mnoho žák vystoupilo a školu nedokonćilo, nkteí z nich jeden rok propadli, další rok absolvovali ten samý roćník a teprve poté školu opustili. Velké množství student také pistupovalo do vyšších roćník z jiné stední školy ći z mš anské školy. Prmrná doba, kterou každý student na škole strávil, byla pouze 4,7 roku a jen 422 žák (18,7%) absolvovalo všechny roćníky strakonického gymnázia a vystudovalo ho za standardní dobu studia, tj. za osm let. Naopak více jak osm let studovalo šedesát devt žák, z toho dva na škole strávili dokonce jedenáct let. Jeden rok ći mén absolvovalo celkem 388 student. Alespo jedenkrát propadlo bhem studia 306 žák (13,6%).172

171 Pi rzných zpsobech klasifikace byly nkteré hodnotící stupn v statistických výpoćtech spojeny. Jako jeden údaj bylo bráno hodnocení nezpsobilý, nedostatećný a zcela nedostaćující. Dohromady byly poćítány i záznamy zpsobilý, prospl a dobrý. 172 V tchto výpoćtech jsou zaznamenáni pouze studenti, jejichž studijní kariéra nepesahuje sledované období, tj. za školní rok 1947/1948. Zapoćteni tedy nebyli žáci 1.-7. roćníku v roce 1947/1948, 1.-6. roćníku v roce 1946/1947 atd.

65 U maturitních zkoušek už byli studenti pomrn úspšní, v letech 1920-1939173 odmaturovalo na první pokus tém devadesát procent uchazeć. Pi porovnání poćtu student prvního roćníku a poćtu maturujících za osm let od doby nástupu na gymnázium bylo zjištno, že prmrn pouze dvaapadesát procent z pvodního poćtu student prvních tíd dosplo k maturit. V tomto údaji však nejsou zohlednni studenti pistupující do vyšších tíd ći opakující roćník.

173 Údaje byly pevzaty z výroćních zpráv.

66 5.7 Teritoriální pvod student

Pi przkumu teritoriálního pvodu žák se stžejními prameny staly opt hlavní katalogy. Záznamy se v pevážné vtšin vztahovaly na bydlišt otce.174 Pouze v pípad, že otec zemel, byl neznámý, bydlel daleko od rodiny ći po rozvodu rodić byla uvedena adresa matky. Ve statistice bylo poćítáno pedevším s tmito dvma údaji. Spíše výjimky tvoí studenti, kteí pišli o oba rodiće (2), u nichž bylo použito bydlišt porućníka. Na konci války, v druhém pololetí školního roku 1944/1945, nastoupili na gymnázium dva studenti, jejichž rodiće byli nezvstní a pouze u jednoho z nich byla uvedena adresa bydlišt. Na základ tchto pramen bylo urćeno celkem 304 rzných lokalit, ze kterých studenti pocházeli. Krom toho nebylo u tiadvaceti student bydlišt vbec uvedeno, nebylo ho možné identifikovat nebo název nebylo možné piadit ke konkrétní obci. Získané informace byly rozdleny podle nkolika hledisek. V prvním pípad byly vytvoeny skupiny lokalit podle vzdálenosti od Strakonic. Nejvtší ćást student dojíždla do školy z nejbližšího okolí, tj. z míst vzdálených do patnácti kilometr od Strakonic (38,5%). Jednalo se o adu obcí v okolí Strakonic, veliký poćet student dojíždl z Volyn, Štkn a Radomyšle. Nejvtší zastoupení jedné lokality mly samozejm domovské Strakonice. Ze zkoumaných 2 260 student pocházelo 746 pímo z msta, což pedstavuje tetinu z celkového poćtu žák gymnázia. Z míst vzdálených 15-30 kilometr od msta pocházelo 23,5% student. Ze vzdálenjších oblastí poćet student prudce klesá, tito žáci tvoili pouze necelá ćtyi procenta z celkového poćtu. Urćité zmny z hlediska teritoriální skladby pinesla léta 1939-1945, tyto údaje však nebyly v následujících výpoćtech zvláš zohlednny. Tyto údaje však obsahuje databáze na piloženém CD.

174 V hlavních katalozích bylo uvedeno také rodišt studenta. Pi statistických výpoćtech však tento údaj nebyl použit. Pokud se rodišt studenta a bydlišt otce lišilo, je vidt, že se pesthovala celá rodina a na výbr školy tak mlo bydlišt jist rozhodující vliv. V nkterých pípadech je však vidt, že žák se narodil ve strakonickém okrese, ale jeho bydlišt se nacházelo až nkolik set kilometr daleko. Pi výbru strakonického gymnázia v takovýchto pípadech hrály pravdpodobn velikou roli osobní a rodinné vazby, které rodina na Strakonicku mla.

67 Tabulka ć. 8: Teritoriální pvod student podle vzdálenosti

Vzdálenost Poćet student Strakonice175 746 do 15 km 871 15-30 km 535 30-60 km 24 60 a více 64 Nezjištno 20 Celkem 2 260

V dalších dvou ćlenních byly lokality rozdleny podle územních celk. V pipojených tabulkách je vidt jak poćet student pocházejících z jednotlivých region, tak i okresy, ze kterých pijíždlo nejvíce studujících. Z pohledu správního ćlenní pocházela absolutn nejvtší ćást student z jižních Ćech (2 001 student, tj. 88,5%). Za nimi následovaly západní Ćechy, odkud dojíždlo do Strakonic 8,7% žák. Poćet žák ze všech zbývajících lokalit nepesáhl ani dv procenta. Z okres v jižních Ćechách zvítzily samozejm Strakonice (78,8% student), na druhém míst se objevil okres ze západních Ćech – Klatovy (7,4%), teprve za nimi následovaly Prachatice (6,2%) a Písek (2,7%). Na základ výše uvedených ćísel lze íct, že škola sloužila pedevším pro obyvatelstvo strakonického okresu. Celé dv tetiny student pocházely pímo z msta nebo z jeho nejbližšího okolí vzdáleného do patnácti kilometr. Potebu školy práv ve Strakonicích dokládá 746 student pocházejících pímo z msta. Mnoho student bydlelo v obcích nacházejících se v bezprostední blízkosti msta a prmrná vzdálenost bydlišt každého žáka od ústavu (i pi zapoćítání lokalit v cizin – Paíže, Záhebu, Sarajeva aj.) byla 13,8 kilometru, bez míst nacházejících se mimo republiku a bez Slovenska necelých dvanáct kilometr. Hlavním faktorem tak pi výbru školy byla jist její dostupnost. Z tohoto dvodu pocházelo pomrn mnoho student z okresu Klatovy a tím i ze západních Ćech. Došlo k tomu proto, že msto leží blízko hranic obou kraj a studenti si školu vybírali pedevším podle její dostupnosti a vzdálenosti od bydlišt, nikoliv podle píslušnosti k danému územnímu celku. Stejn tak se zejm rozhodovali studenti z Prachaticka, kteí mli ćasto lepší spojení do Strakonic než do samotných Prachatic, kde mohli ćeskou stední školu také studovat. Naopak vlakové spojení z píseckého okresu bylo velmi špatné a navíc v Písku

175 U jedenácti student byly jako bydlišt uvedeny Nové Strakonice, které však od roku 1921 byly spojeny se Strakonicemi a ve statistice jsou tedy zahrnuty pod n.

68 existovaly dv kvalitní ćeské stední školy. Proto odtud na strakonický ústav dojíždl malý poćet student, který navíc pocházel z pevážné ćásti z Protivína, kudy vede hlavní vlakové spojení z Ćeských Budjovic do Strakonic. Gymnázium mlo po celé sledované období pouze regionální charakter. Studenty ze vzdálenjších míst nebylo vtšinou cílen vyhledáváno. Dvody pro píchod žák z jiných oblastí mohly být rzné. Nkteí pišli do Strakonic, protože „neuspli“ v pvodní škole, strakonické gymnázium pak sloužilo jako jakási náhrada. V nkterých pípadech se zejm jednalo o návrat do pvodního rodišt, kde rodina stále mla píbuzné ći známé, kteí mohli na dít dohlédnout.

Tabulka ć. 9: Teritoriální pvod student podle region

Lokalita Poćet student jižní Ćechy 2 001 západní Ćechy 197 stední Ćechy 19 severní Ćechy 3 východní Ćechy 3 Morava 4 Slovensko 4 Cizina 8 Nezjištno 21 Celkem 2 260

Tabulka ć. 10: Teritoriální pvod student podle správního ćlen
ní okres

Poćet Okres student Poćet student v % Strakonice 1 780 78,8 Klatovy 167 7,4 Prachatice 140 6,2 Písek 62 2,7 Ćeské Budjovice 13 0,6 Ostatní 79 3,5 Nezjištno 20 0,9 Celkem 2 260 100

69 5.7.1 Dojíždní student v letech 1920-1939176

Pokud žák nebydlel v míst školy, mohl z domova denn dojíždt nebo být ve mst ubytovaný. Vtšina nemístních student každý den dojíždla, což mimo jiné dokládá dobrou dostupnost školy. Nejlépe na tom byli studenti bydlící na vlakové trase od Ćeských Budjovic, od Plzn, od Vimperka a od Blatné. Ti mli zajištný pímý spoj do Strakonic a díky nmu mohli dojíždt každý den i ze vzdálenjších oblastí. Podle jejich píjezdu a odjezdu se upravoval dokonce i rozvrh hodin. Zbytek student bydlel ve mst v podnájmu. Protože gymnázium vlastní internát nemlo, museli si studenti hledat ubytování sami u soukromých osob. Tchto student nebývalo mnoho, v letech 1920-1939 se jednalo roćn v prmru o necelých sedmnáct žák na celou školu. Nejvtší procento žák bydlelo v podnájmu ve školním roce 1920/1921, kdy pedstavovali tém devatenáct procent všech tehdejších student. V následujících letech však jejich poćet ubýval a za celých osmnáct let se jednalo prmrn o 6,8% všech student.

Tabulka ć. 11: Dojížd
ní a ubytování student školy v letech 1920-1939

Bydlící v Bydlící u Rok míst školy Dojíždjící dozorce 1920/1921 28 19 11 1921/1922 59 75 20 1922/1923 75 109 15 1923/1924 84 113 22 1924/1925 83 121 19 1925/1926 89 129 20 1926/1927 95 122 21 1927/1928 93 143 20 1928/1929 90 148 18 1929/1930 96 158 21 1930/1931 106 158 18 1931/1932 120 188 21 1932/1933 120 222 15 1933/1934 126 252 15 1934/1935 130 252 14 1935/1936 129 283 9 1936/1937 141 309 10 1937/1938 168 334 9 1938/1939 194 352 16 Celkem 2 026 3 487 314

176 Údaje byly pevzaty z výroćních zpráv 1920-1939. V nich je stav student zaznamenán k urćitému datu (neobjeví se v nich nap. student, který bhem roku vystoupil) a pouze v statistických ćíslech. Údaje nemusí proto souhlasit s celkovým poćtem student v daném roce, který byl urćen v databázi student.

70 5.8 Sociální pvod student z hlediska zam
stnání rodić

Záznamy k zamstnání rodić byly podobné jako údaje o jejich bydlišti. V naprosté vtšin pípad bylo uvedeno pouze zamstnání otce. U matky se název profese objevil výjimećn, nejćastji se pak jednalo o ženy v domácnosti. U 2 260 student, kteí v letech 1920-1948 školu navštvovali, je uvedeno celkem 564 rzných záznam177. U ćásti otc je uvedena nejen pozice, ale i zamstnavatel, napíklad úedník ĆZ a úedník fezáren. Tyto rozšiující údaje byly v seznamu ponechány. Pokud na ústavu studovali sourozenci, byl jejich otec zapoćítáván za každého zvláš . Pouze malá ćást profesí nebyla vbec identifikována (9), byl zapsán nezaaditelný údaj (nap. invalidní dchodce) nebo údaj o otci ći o zamstnání chybl (15). Pro vtší pehlednost byla zjištná povolání roztídna do 16 odvtví a teprve na základ tohoto tídní byl student zaćlenn do urćité sociální vrstvy. Pomrn veliký poćet zamstnání nemohl být zaazen do konkrétního odvtví, protože se ćasto jednalo o záznam typu – dlník, tovární dlník, správce, tovární dozorce apod.

177 Nkteré záznamy oznaćují stejné profese, pouze rozdíln zapsané (nap. mistr eznický a ezník). Ve statistice se mezi takovými dvma údaji nerozlišuje. Seznam všech profesí je uveden v Píloze ć. 2.

71 Tabulka ć. 12: Poćet otc pracujících v jednotlivých odv
tvích

Odvtví Poćet otc Potravináská 68 Textilní 29 Odvní 56 Kovodlná 95 Devozpracující 36 Stavební 67 Mlynáská 15 Knihaská 8 Služby 117 Obchodní živnosti 157 Lékaská 41 Služební ćinnost 627 Finanćnictví 23 Lesnická 25 Dopravní 223 Zemdlská 462 178 Ostatní 29 179 Rzné 30 180 Nezaazeno 162 181 Celkem 2 270

Z výzkumu vyplynulo, že nejvtší poćet otc student gymnázia pracoval ve státních službách popípad ve službách mstských úad apod.182 Tvoili tém jednu tetinu všech zaznamenaných profesí, a proto byla tato veliká skupina dále rozdlena v doprovodné tabulce podle jednotlivých zastávaných pracovních pozic. V ní je vidt, že nejvíce student pocházelo z rodin ućitel (189). Toto ćíslo je vyšší než pomrné zastoupení dané profese v populaci a ukazuje, že v ućitelských rodinách pikládali vzdlání opravdu veliký význam. Druhou nejvtší skupinu pedstavovali vyšší a nižší úedníci (149) a za nimi pekvapiv následovali

178 Sem byla zahrnuta povolání: elektromontér, elektrotechnik, správce elektrárny, majitel elektrozávodu, hodiná, hrnćí, kamenický mistr, kameník, keramický malí, modelá, papírník, sedlá, síta, správce barevny. 179 Sem byla zaazena povolání: civilní geometr, dirigent filharmonie Ćsl. prmyslové banky, herec, hudebník, kapelník, mić dol, porybný, civilní geometr. 180 Do této skupiny byli zaazeni dlníci, tovární dlníci a dílovedoucí, u kterých nebylo uvedeno konkrétní odvtví. Ze stejného dvodu sem byl zaazen inženýr, kontrolor, nájemce nebo skladník. Do skupiny byly zahrnuty i neidentifikované profese a záznamy u student, u kterých nebyl otec (nebo zamstnání otce) uveden. 181 Vtší soućet profesí než je skutećný poćet student byl zpsoben tím, že nkteí otcové byli piazeni do dvou rzných odvtví, napíklad obchodník a rolník, rolník a hostinský. 182 S touto skupinou se ćástećn pekrývalo dopravní odvtví, vtšinu v dopravní oblasti totiž tvoili zamstnanci státních drah. Pro vtší pehlednost však byli ponecháni ve vlastní skupin.

72 policisté. V dob, kdy dít studovalo na gymnáziu, se už padesát ti otc zamstnaných ve státních službách nacházelo ve výslužb. Následujícím odvtvím, v nmž psobilo nejvíce otc, bylo zemdlství. Celkem se jednalo o 462 osob Tento výsledek dokládá skutećnost, že velká ćást student pocházela z malých obcí v okolí Strakonic, které mly zemdlský charakter. Zárove však ukazuje, že i venkovské a manuáln pracující obyvatelstvo oce ovalo vzdlání a budoucnost svých dtí vidlo jinde než na venkov.

Tabulka ć. 13: Poćty otc pracujících ve státní služb

Pracovní pozice Poćet otc Nižší úedníci 97 Vyšší úedníci 52 editelé 29 Úćetní 6 Inspektoi 21 Správcové 27 Ućitelé 189 Strážníci 127 Ostatní 41 Armáda 38 Celkem 627

Po sećtení všech emeslných odvtví vznikla tetí nejsilnjší skupina (374), kde mla velké zastoupení kovodlná, potravináská a stavební oblast. Vtších ćísel by jist dosáhly textilní a kovodlná odvtví, pokud by do nich byli zaazeni i dlníci, tovární dlníci, tovární dozorci apod. U tchto profesí se v záznamech sice nenacházelo pesné urćení oboru, ale vtšina tchto osob bydlela ve Strakonicích a jejich okolí. Proto se dá pedpokládat, že pracovali v továrnách ve mst, což byly hlavn textilní a kovodlné podniky. Údaje o otcích pracujících na rzných pozicích na železnici sice nemohou být zaazeny do pedchozího tídní (v nm jsou soućástí dopravního odvtví), pesto bylo zajímavé sledovat jejich poćet. Celkem se jednalo o 198 osob, což pedstavuje 8,8 % z celkového poćtu. Takto vysoké ćíslo pravdpodobn souvisí s tím, že Strakonice leží na kižovatce dvou dležitých železnićních tratí a i dojíždjící studenti ćasto pocházeli z míst, kde se nacházejí dležité regionální železnićní stanice.

73 Z celkového pohledu se dá íci, že nejvíce bylo manuáln pracujících otc. Z takovýchto rodin pocházelo 43,4 % žák. Úedníci psobící ve státní i soukromé sfée tvoili 29,4%. Inteligenci zastupovalo 15,6 % otc. Krom zamstnání otce mli nkteí studenti v záznamech uvedeno i zamstnání matky. V takovém pípad se nejćastji objevovalo žena „v domácnosti“. S takovým údajem nebylo dále pracováno, protože pouze popisoval postavení i vtšiny matek, u kterých nebylo uvedeno nic. Pouze u dvaaosmdesáti žen byla informace odlišná. U tém poloviny z nich se jednalo o situaci, kdy byl otec studenta již mrtvý. Ve zbylých pípadech bylo vtšinou uvedeno zamstnání otce i matky, což dokazuje pomalu se rozšiující emancipaci žen, u nkterých rodin však ilustruje spíše špatné finanćní pomry.

Tabulka ć. 14: Poćty pracujících matek

Poćet Poćet matek Zamstnání matek Zamstnání (otec zem
el) dámská krejćová 4 cukráka 1 dlnice 6 dlnice 4 kadenice 1 domkáka 3 lékárnice 1 hostinská 1 obchodnice s potravinami 1 chalupnice 1 praktická lékaka 1 majitelka lékárny 1 rolnice 1 majitelka eznictví 1 služby 1 módní salon 1 služebná 2 obchodnice 1 soukromnice 2 porodní asistentka 1 švadlena 1 posluhovaćka 1 tkalcovka 1 prodej uzenin 1 tovární dlnice 6 rolnice 4 trafikantka 1 soukromnice 5 ućitelka 12 tovární dlnice 2 úednice 5 trafikantka 4 ućitelka 4 Celkem 46 Celkem 36

74 5.8.1 Smrt rodiće

Stávalo se, že do školy nastupoval student, jehož rodić byl již mrtvý. Takovýchto pípad bylo pomrn hodn po vzniku ústavu, kdy na gymnázium nastupovaly dti narozené ješt ped první svtovou válkou a jejichž otec pišel o život pravdpodobn ve válce. Nkdy se na školu pihlásil žák mající už pouze jednoho rodiće, nkdy o nj pišel bhem studia. Celkov bylo úmrtí otce ćastjší než úmrtí matky. Za celé sledované období pišlo o otce 189 žák (8,4 % ze všech student), o matku dvacet devt a dva nemli dokonce ani jednoho rodiće. Na konci druhé svtové války se navíc objevili dva studenti, u kterých byl otec i matka nezvstní.

75 5.9 Placení školného a státní stipendia v letech 1920-1939183

Na mstském a pozdji na státním reálném gymnáziu ve Strakonicích platili žáci školné, které bylo stanoveno za každé pololetí zvláš . Podle finanćní situace rodić bylo urćeno, zda student bude školné platit celé, plku nebo od nj bude osvobozen. V letech 1920-1939 bylo roćn od školného úpln osvobozeno prmrn 194,5 student. Toto ćíslo pedstavuje více jak polovinu všech student v daných letech a ukazuje, z jak movitých - ći spíše nemovitých - rodin nejćastji žáci na školu picházeli. Jednalo se o nižší a stední vrstvy pocházející z pomrn chudého venkovského prostedí ći z menších mst, která si uchovávala také venkovský ráz. Situaci student, pocházejících z tch nejchudších pomr, se snažil ešit i stát. Žák mohl obdržet státní stipendium, podmínkou však byl velmi dobrý prospch i chování. V prvních dvou letech školy nebylo státní stipendium udleno žádnému studentovi, pozdji však zaćali žáci stipendia získávat a nejvtší poćet student obdržel státní podporu ve školním roce 1938/1939, kdy se jednalo o devatenáct pípad. V letech 1920-1939 získalo stipendium každý rok prmrn 9 student.

183 Údaje byly pevzaty z výroćních zpráv z let 1920 – 1939. V nich je stav student zaznamenán k urćitému datu (neobjeví se v nich nap. student, který bhem roku vystoupil) a pouze v statistických ćíslech. Údaje proto nemusí být zcela kompletní.

76 Tabulka ć. 15: Poćty student osvobozených od školného a pobírajících stipendium v letech 1920-1939

Osvobozeni P
iznáno Školní rok od školného stipendium 1920/1921 14 0 1921/1922 26 0 1922/1923 48 3 1923/1924 194 3 1924/1925 205 7 1925/1926 204 8 1926/1927 165 10 1927/1928 166 12 1928/1929 171 8 1929/1930 187 12 1930/1931 186 14 1931/1932 221 10 1932/1933 230 8 1933/1934 245 8 1934/1935 271 neuvedeno 1935/1936 283 neuvedeno 1936/1937 336 14 1937/1938 352 17 1938/39 191 19 Celkem 3 695 153

77 6 UĆITELÉ NA STRAKONICKÉM GYMNÁZIU

Pro zpracování této kapitoly posloužily pedevším výroćní zprávy a almanachy školy, vydané k 25. a 75. výroćí školy.184 Úplné údaje existují pouze do zaćátku války. Do této doby vycházely výroćní zprávy, ve kterých byl uvádn seznam ućitel i zmny v ućitelském sboru, ke kterým došlo. V dalším období byly údaje neúplné, ani na základ školní kroniky185 se nedal urćit napíklad píchod a odchod profesor a tedy ani pesný poćet ućitel na škole. Ućitelský sbor tvoili profesoi, výpomocní ućitelé a vedlejší ućitelé. V letech 1920- 1948 psobilo na gymnáziu celkem 127 ućitel. Pevážnou ćást pedstavovali profesoi (100), ti na škole pracovali na plný úvazek a vtšinou pišli z jiné stední školy. Výpomocných ućitel vyućovalo na škole celkem deset a jednalo se v podstat o externí pracovníky. Byli ustanoveni pouze na jeden školní rok a další rok musel být jejich úvazek potvrzen. Nejdelší psobení výpomocného ućitele na škole bylo ti roky. Vyućovali vtšinou náboženství, tlocvik nebo kreslení. Podobné postavení mli i vedlejší ućitelé. Ti pracovali vtšinou na obecných a mš anských školách a na gymnáziu pomáhali s výukou pouze jednoho pedmtu, nejćastji zpvu. Ve sledovaném období jich na gymnáziu bylo zamstnaných sedmnáct. Prmrná doba, po kterou ućitel na ústavu psobil, je 5,7 let. Prmrný profesor však na škole zstával pibližn sedm let. V prvním školním roce vyućovalo žáky celkem pt ućitel. O rok pozdji již bylo zamstnáno tináct ućitel a i v dalších letech se profesorský sbor v souvislosti s obsazováním vyšších tíd rozrstal. Ve školním roce 1938/1939 na strakonickém gymnáziu psobilo dokonce dvacet sedm vyućujících. V letech 1920-1939 vyućovalo roćn prmrn osmnáct ućitel.186 Po celou dobu trvání školy na ní nepetržit psobil Antonín Voráćek jako ućitel ímskokatolického náboženství, o rok mén profesor Vojtch Blažko (djepis, zempis) a o dva roky mén profesor Vojtch Haas (pírodopis, matematika, fyzika), pozdjší editel ústavu. Profesorský sbor byl zpoćátku tvoen pouze muži, teprve v roce 1928 pišla první profesorka dr. Drahomíra Wittichová, pozdji nastoupila ing. Senta Falberová ći profesorka Marie Šmrhová.187 Za celých dvacet osm let na škole vyućovalo pouze dvacet devt žen, které tak pedstavují dvacet ti procent všech vyućujících.

184 Dvacet p
t let státního reálného gymnázia; Sedmdesát p
t let gymnázia. 185 SOkA Strakonice, Státní reálné gymnázium Strakonice, inv. ć. 1, sign. II/1, Kronika 1926-40, SOkA Strakonice, Státní reálné gymnázium Strakonice, inv. Ć. 2, sign. II/2, Kronika 1940-49. 186 Pracováno s údaji z výroćních zpráv. 187 M. TREYBAL, Padesát let, s.10.

78 Krom ućebního úvazku ml profesor na starosti ćasto ješt školní sbírky ći knihovnu. Úkolem stedoškolského ućitele byla nejen všestranná péće o studenty, ale také vzdlání a poućení veejnosti a rozvoj kulturního života. Ućitelé poádali rzné pednášky a byli ćleny rzných organizací. Za druhé svtové války byl z profesor pímo postižen Jan Ddina, který pišel z Tábora, kde pro nj zaćal být pobyt nebezpećný. Už po ćtrnácti dnech pro nho však táborské gestapo pijelo a Ddina byl uvznn až do konce války v Oranienburku, kde se setkal s nkolika bývalými studenty strakonického gymnázia. Dále byl propuštn ze školské služby v kvtnu 1942 profesor Jan Vrzalík bez všech nárok a školník Jan Spálenka jako legioná byl pedćasn penzionován v roce 1941.188

Tabulka ć. 16: Ućitelé psobící na strakonickém gymnáziu v letech 1920-1948

Rok Vyućované Psobení v Jméno narození p
edmty letech Pvod Blaschke Stanislav 1887 Ć, N 1921 - 1923 Praha Blažejová-Zobalová Hedvika 1904 M, Dg 1939 - 1945 Moravské Blažko Vojtch 1889 D, Z 1921 - 1951 Budjovice Brožík Václav 1909 P, Z 1939 - 1945 Ćastová-Pecheová Františka 1910 Tv, Z 1937 - 1938 Dbalý Miroslav 1902 D, Z 1931 - 1934 Rakovník Ddina Jan PhDr. 1906 D, Z 1939 - 1945 Doležal František 1903 P, Z 1937 - 1938 Sušice Falberová Senta Ing. 1900 CH, M, F 1930 - 1934 Písek Fiala Karel 1907 M, F 1945 - 1952 Frieslová-Ehrhardtová Jana 1913 Fr, Tv 1938 Friš Oldich 1903 Ć, L 1927 - 1928 Fuksík Vladimír 1905 M, F 1940 - 1941 Turćanský sv. Haas Vojtch 1887 P, M, F 1922 - 1945 Martin Hauptmannová-Náprstková Adolfina 1906 Tv, Z 1936 - 1937 Žilina Heckl František 1903 CH, M, F 1934 - 1937 Nová Paka Hejný Jaroslav 1918 K, Dg 1945 - 1948 Hoch Miloslav 1915 M, Tv 1942 - 1945 Holý Jaroslav 1902 P, Z 1938 - 1961 Bratislava Hustý Bedich 1904 M, F 1927 - 1929 Most Hyška Alfons 1903 M, F 1927 Chudoba Jaroslav 1904 P, Z, F 1938 - 1941

188 M. TREYBAL, Padesát let, s. 11.

79 Janát Jan 1897 D, Z 1945 - 1948 Jandová Nadžda 1911 Ć, Fr 1944 - 1956 Jan (Jahn) Jaroslav 1908 Ć, N 1933 - 1935 Javorská Josefa 1906 Ć, Fr 1931 - 1932 Plze Ježek Emanuel PhDr. 1899 D, Z 1934 - 1937 Strážnice Jílek Bohumil RNDr. 1905 P, Z 1935 - 1937 Jićín Jindrák František 1901 M, Dg 1945 - 1946 Kamenický Alois 1902 D, Z 1929 - 1930 Trenćín Karel Jan 1914 K, Z 1942 - 1945 Karlík Emil 1878 Ć, N 1930 - 1939 Ústí nad Labem Keyzlarová-Šmrhová Marie 1907 Ć, Fr 1932 - 1939 Sušice Knnická-Houšková Jiina RNDr. 1908 M, T 1934 - 1935 Skalice Kohout Blažej 1911 L, N 1938 - 1981 Konpek Otakar 1888 L,  1934 - 1935 Pelhimov Korbelá Jindich 1912 M, Dg 1939 - 1942 Kotalík Josef 1896 Ć, L 1921 - 1928 Písek Koudelka Ludvík 1886 L, N 1926 - 1928 Pelhimov Krása Jindich 1913 Tv, N 1939 - 1949 Kropáćová-Novotná Milada 1898 Tv, Z 1935 - 1936 Kralupy n.Vltavou Kukrál František 1883 L, , Fr 1920 - 1927 Pelhimov Kunc Jan 1903 Tv, Z 1931 - 1931 Kst Jií 1902 M, F 1931 - 1936 Praha Linke Bohumil 1895 Ć, N 1927 - 1956 Most Lumenda Václav 1891 L, Fr 1935 - 1942 Prachatice Macek Bohuslav 1908 M, Tv, F 1938 - 1961 Makalová Anna 1912 D, Z 1940 Matyk Josef 1903 M, F 1926 - 1927 Pelhimov Nedošínský Jindich 1916 D, Z 1940 Novotná-Štanclová Marie 1906 Ć, N 1931 - 1933 Novotný Vojtch 1882 Ć, N 1928 - 1935 Paukner František 1912 Ć, Ph 1940 - 1941 Pecánek Josef PhDr. 1901 Ć, Fr 1930 - 1931 Mukaćevo Persona Jaroslav 1908 Ć, N 1937 - 1951 Personová-Karasová Jaroslava 1911 Ć, Fr 1938 - 1969 Vysoké Mýto Pilát Vladimír 1903 M, F 1937 - 1938 Prostjov Píro Rudolf 1882 L,  1922 - 1937 Hlućín Podhajský Josef 1891 L, Fr 1932 - 1937 Ćáslav Polívka Václav 1896 K, M 1922 - 1945 Tábor Praibiš Stanislav 1910 Tv, N 1936 - 1939 Písek Procházka František 1907 Ć, Fr 1942 - 1945 Prcha Karel PhDr. 1908 Fr, Tv 1941 Prša František 1918 Tv, Z 1940 Pibyl Tomáš 1891 L, Fr 1944 - 1945 Puchwein Josef 1914 Ć, N 1939 - 1940 Ržićka Jan 1908 M, F 1939 - 1940 Ržićka Jaroslav 1913 M, F 1940 - 1947 Ržićka Rudolf 1909 M, F 1938 - 1939 Klatovy

80 Ryneš Václav 1887 L,  1928 - 1934 Plze Saveljev Jií Dr. 1888 R 1945 - 1949 Serbusová Vnceslava 1910 L, Fr 1939 - 1943 Schnapková-Drápková Ržena 1907 L, N 1937 - 1939 Benešov Siegertová Helena 1917 Tv, A 1939 - 1940 Slavík Josef 1907 M, F 1936 - 1945 Duchcov Spirman Eduard 1905 P, Z 1941 - 1944 Suchý Karel RNDr. 1905 CH, M, F 1937 - 1945 Polićka Svobodová Božena 1910 Ph,N, Fr 1935 - 1937 Svobodová-Šolerová Marie 1910 M, F 1944 Škoda Karel 1906 Ć, L 1936 - 1949 Ćeská Lípa Šlechta Karel 1902 D, Z 1930 - 1931 Šmejkalová-Macková Vlasta 1914 N, Fr, A 1938 - 1981 Šmrhová Marie 1900 D, Z 1929 - 1930 Šoler Josef 1902 M, F 1929 - 1931 Bá ská Bystrica Štpán Dalibor 1894 P, M, F 1920 - 1921 Strakonice Štíbr Václav 1897 M, F 1929 Rokycany Treybal Miroslav 1898 Ć,Fr 1926 - 1958 Jihlava Teštík František 1913 Ć, N 1939 - 1949 Týra Jan 1898 Tv, Z 1926 - 1929 Ćeský Tšín Urban František 1907 Tv, Z 1938 - 1939 Urválková-Koudelková Vlasta 1912 Ć, Fr 1937 - 1938 Vanćek Karel 1880 M, Dg 1921 - 1940 Praha Verb Miloš 1901 Tv, Z 1924 - 1926 Vítovec Josef 1906 D, Z 1939 Vodićka Karel 1907 Ć, Fr 1938 - 1941 Voráćek Antonín 1889 Nb-k, Zp, 1920 - 1948 Strakonice Vraná-Losíková Vlastimila 1904 Ć,Fr 1929 - 1930 Olomouc Vrzalík Jan 1904 D, Z 1937 - 1942 Wittichová Drahomíra PhDr. 1897 L,  1928 - 1932 Košice Zeman Jaromír 1903 Tv, Z 1930 - 1965 Klatovy

81 Tabulka ć. 17: Vedlejší ućitelé psobící na škole v letech 1920 – 1948

Vyućované Jméno p
edmty Doba psobení Povolání Brunner Ota Zp 1931 - 1932 ućitel obecné školy ve Strakonicích II. odborný ućitel mš anské školy ve Dlouhý František R 1923 - 1924 Strakonicích Hadraba Petr Ts 1924 - 1926 editel obecné školy ve Strakonicích industriální ućitelka mš anské školy ve Hermanová Anna Žp 1921 - 1924 Strakonicích odborný ućitel mš anské školy ve Kahuda Josef Rp 1931 - 1932 Strakonicích ućitelka domácích nauk mš anské školy Keyzlarová Vra Žp 1934 - 1937 ve Strakonicích editel soukromé hudební školy ve Klimeš Dominik Zp 1940 - 1942 Strakonicích Kivancová ućitelka domácích nauk pi odborné škole Helena Dn 1937 - 1939 pro ženská povolání ve Strakonicích Lvov, Mikuláš Ing. R 1929 - 1931 úedník Ćeské zbrojovky ve Strakonicích Majer Karel Zp 1929/30, 1937/38 ućitel obecné školy ve Strakonicích Matoušek Josef Zp 1928 - 1931 editel kru veStrakonicích Pelikánová Marie Žp 1930 - 1934 ućitel obecné školy ve Velké Turné Pešková Pavla Žp 1924 - 1925 industriální uć. mš . školy ve Strakonicích Štulc Jaroslav A 1927 - 1928 fará církve ćeskobratrské ve Strakonicích odborný ućitel mš anské školy ve Vydra Jan Zp 1923 - 1927 Strakonicích editel mstské hudební školy ve Vychodil Antonín Zp 1939 - 1942 Strakonicích odborný ućitel mš anské školy ve Zdenk Václav Zp 1920 - 1921 Strakonicích

82 Tabulka ć. 18: Výpomocní ućitelé psobící na škole v letech 1920 – 1948

Vyućované Doba Jméno p
edmty psobení Povolání Báće Ludvík Tv 1921 - 1924 oficiant okresního úadu ve Strakonicích Bílek František Nb-ćsl 1935 - 1936 fará církve ćeskoslovenské v Katovicích Herman Vojtch K 1921 - 1922 odborný ućitel mš anské školy ve Strakonicích Mergl Josef ThDr. Nb-k 1921 - 1923 dkan ve Strakonicích Minaík Josef Nb-ćsl 1941 - 1944 fará církve ćeskoslovenské v Katovicích Pirek Antonín Nb-ćsl 1938 - 1941 fará církve ćeskoslovenské v Katovicích zástupce faráe církve ćeskoslovenské v Roháć Zdenk Nb-ćsl 1936 Katovicích eho Josef Tv, P 1920 - 1922 odborný ućitel mš anské školy ve Strakonicích Tomíšková Božena Tv-dívćí 1921 - 1922 ućitelka obecné školy ve Strakonicích Vokroj Jan K, Kp 1920 - 1922 odborný ućitel mš anské školy ve Strakonicích

Vysv
tlivky:

Ć - ćeština N - nmćina M - matematika Dg - deskriptivní geometrie D - djepis Z - zempis P - pírodopis Tv - tlocvik CH - chemie F - fyzika Fr - francouzština L - latina K - kreslení  - ećtina R - rýsování A - anglićtina Nb - náboženství Kp - krasopis Zp - zpv Žp - ženské rućní práce Ts - tsnopis Ph - filozofická propedeutika Dn - domácí nauky

83 ZÁVR

Pedložená práce se pokusila pispt k djinám školství na jihu Ćech, pedevším pak ve strakonickém okrese v první polovin dvacátého století. Hlavní pozornost byla vnována djinám strakonického gymnázia a jeho zasazení do systému škol v dané lokalit. Hlavním úkolem práce bylo nastínit vývoj školy od jejího vzniku v roce 1920 do roku 1948, popsat její organizaci a fungování bhem školního roku a zaznamenat zmny, které se staly pedevším v souvislosti s druhou svtovou válkou. Nejvtší pozornost byla vnována analýze student a profesor gymnázia. Byl sledován celkový rozvoj školy, který byl posuzován z pohledu poćtu a velikosti tíd a pedevším z hlediska poćtu student. Nebylo zkoumáno pouze množství žák v jednotlivých letech, ale cílem výzkumu bylo pedevším zjistit skutećný poćet osob, které na škole bhem celého sledovaného období studovaly. V návaznosti na tyto údaje byla sledována gymnaziální kariéra každého žáka, tj. délka a prmrná doba studia, dále též celkový prospch, úspšnost u maturit i propadovost a neúspšnost student. U žák byl dále zjiš ován jejich teritoriální a socio-profesní pvod, náboženské vyznání, mateská eć ći pomr chlapc a dívek. Ućitelé gymnázia byli zkoumáni pedevším z hlediska jejich poćtu, zastávaných funkcí ve škole, vyućovaných pedmt a délky jejich psobení na gymnáziu. Strakonické reálné gymnázium bylo založeno po dlouholetém úsilí místních obćan a mstské správy v roce 1920. Jako mnoho dalších škol bylo zbudováno v zaćátcích nového státu a podílelo se na rozšíení sít škol s ćeským vyućovacím jazykem. Do té doby msto vlastní stední školu nemlo a místní dti musely dojíždt do škol v jiných okresech. Strakonice požadovaly založení státní školy, k tomu však ministerstvo školství nedalo souhlas a mstská rada se tedy rozhodla financovat školu sama. V poćátcích se ústav potýkal pedevším s nedostatkem vhodných prostor. První rok byl provizorn umístn v pronajatých místnostech strakonického zámku, další rok pro nj msto uvolnilo ćást budovy radnice. V následujících letech, s rozšiujícím se poćtem tíd, zabírala škola další ćásti budovy a upravovala je pro své poteby. Pro msto však vydržování školy bylo finanćn velmi nákladné, zejména z hlediska placení profesorského sboru. Proto se pedstavitelé msta snažili dosáhnout toho, aby gymnázium pešlo do státní správy. Hlavní podmínka ministerstva školství pro zestátnní gymnázia byla splnna – ústav se nacházel ve vhodné budov, ve které mohl zstat i jako státní škola. Rozhodnutí o zestátnní gymnázia padlo 19. ćervence 1923 a tém o rok pozdji pevzal všechny výdaje školy stát.

84 V prvních letech existence školy se o její rozvoj zasloužil pedevším editel František Kukrál, bývalý profesor pelhimovského gymnázia. Ten ve Strakonicích psobil do školního roku 1926/1927 a v dob jeho editelování se škola mnohonásobn zvtšila jak poćtem tíd a student, tak poćtem ućitelských sil. Gymnázium se zaćlenilo do života msta, profesoi a studenti se úćastnili rzných kulturních, vzdlávacích ći sportovních akci a sami je také poádali. Zájem místního obyvatelstva o školu dokazuje zízení Spolku pátel stední školy ve Strakonicích ći každoroćní finanćní píspvky od továren, penžních ústav i jednotlivc. Podobn jako ada dalších ćeských škol zažívalo strakonické gymnázium za druhé svtové války krušnou dobu. Ústav musel opustit svou budovu a nkolikrát se sthoval do prostor jiných škol ve mst. Výuka byla omezena a musela se pizpsobit ad nmeckých naízení. Nmci vydali píkaz k snižování poćtu student, mnoho stávajících student bylo vyloućeno a do prvních roćník byl pijímán malý poćet dtí. Nejvíce byla výuka omezena na konci války, kdy byl dokonce celý jeden roćník nasazen na nucené práce. Po válce se gymnázium vrátilo do své bývalé budovy a do školy znovu nastoupili vyloućení studenti. Od vzniku školy v roce 1920 do roku 1948 ústav navštvovalo celkem 2 260 žák. Z tohoto celkového poćtu bylo 1 524 chlapc (67,4%) a 736 dívek (32,6%). Na gymnázium každý rok nastupovalo dvaaosmdesát student a ve školním roce 1927/1928, kdy byly již obsazeny všechny roćníky, školu navštvovalo 264 žák. V dalších letech se poćet student nadále zvyšoval a vrcholu dosáhl ve školním roce 1938/1939, kdy na gymnáziu studovalo 620 žák. I když souhrnné údaje ukazují, že se strakonické gymnázium tšilo oblib a že se stále více student rozhodlo studovat práv na nm, tento nárst v závru ticátých let byl zpsoben pedevším píchodem ćeských student z oblastí odstoupených Nmecku na podzim 1938. V dob druhé svtové války pak v dsledku nmeckých protićeských opatení celkem logicky následoval výrazný pokles poćtu student. Studenti všech roćník byli vylućováni, nejvíce byli postiženi žáci ćtvrtého roćníku ve školním roce 1940/1941, kdy jejich poćet poklesl tém o dv tetiny. V posledních válećných letech na škole studovalo každý rok kolem 370 žák a tento stav petrval až do roku 1948. Po druhé svtové válce už byla celospolećenská situace dost odlišná od doby ped válkou a v dsledku nové prokomunistické vlády po roce 1945 strakonické gymnázium, stejn jako všechna ostatní gymnázia v zemi, ztratilo své pvodní velmi výsadní postavení v systému stedních škol. Následná likvidace gymnázií a jejich pemna na jedenáctiletky po sovtském vzoru však pedstavuje další etapu v život strakonické školy, která pesahuje stanovený rámec diplomové práce. Analýza strakonických gymnazist se dále zamila i na zjištní odkud studující pocházeli. Celá jedna tetina žák bydlela pímo ve Strakonicích. Druhá tetina do školy

85 dojíždla z okolních obcí vzdálených maximáln patnáct kilometr. Ve vzdálenosti patnáct až ticet kilometr od msta bydlelo dalších 23,5 % gymnazist. S vtší vzdáleností poćet student prudce klesá a studium žáka z cizího regionu souvisí spíše s osobními vazbami rodiny na Strakonicko než s prestižností školy. Vtšina nemístních žák denn dojíždla a jen 6,8 % student si ve mst muselo najít ubytování. Dostupnost školy byla pro velikou ćást rodin jist rozhodující. Pokud by gymnázium neexistovalo pímo ve Strakonicích, jen nkteí z nich by si mohli (i vzhledem k sociálnímu postavení) dovolit navštvovat gymnázium nebo odbornou stední školu v jiném mst, vzdáleném nkolik desítek kilometr (nap. v Písku, Klatovech, Prachaticích ći Ćeských Budjovicích). Mnoho žák by naopak stední školu vbec neabsolvovalo nebo nastoupilo na nkterou odbornou školu ve Strakonicích. Z hlediska sociálního zaazení student se ukázalo, že nejvíce otc pracovalo ve státních službách (27,5%), pedevším ve školství. Za touto skupinou následovalo zemdlství a poćet student ze zemdlských rodin pouze dokládá celkové hospodáské zamení regionu, kde se stále vtšina obyvatelstva živila zemdlskou ćinností. Velký poćet otc pracoval také v emeslných odvtvích, pedevším v kovodlné, potravináské a stavební oblasti, což souvisí s relativn rozvinutou prmyslovou výrobou pímo ve Strakonicích. Sociální rozvrstvení ukazuje, že nkteré vrstvy pikládaly vzdlání - zejména všeobecnému - vtší význam (ućitelé, úedníci, lékai, lidé žijící ve mst). Poslední soućást analýzy pedstavoval ućitelský sbor. V letech 1920-1948 se na škole vystídalo celkem 127 ućitel (profesor, vedlejších a výpomocných ućitel). Zpoćátku na gymnáziu vyućovali pouze muži, v roce 1928 pišla první žena a za celé sledované období tvoily ženy dvacet devt procent všech ućitel. Ućitel na škole zstával prmrn 5,7 let, pićemž fluktuace byla pochopiteln vtší v pípad vedlejších a výpomocných ućitel, kdežto profesoi zstávali na ústavu prmrn sedm let. Z výše uvedených údaj vyplývá, že strakonické gymnázium pedstavovalo typickou regionální školu stední velikosti. Gymnázium mlo význam pedevším pro místní obyvatelstvo. Žáci již nemuseli za stedoškolským vzdláním dojíždt do jiných škol a díky dostupnosti se poćet místních dtí, které vystudovaly stední školu, zvýšil. Samozejm se zízením gymnázia zvedla také prestiž msta. Ćinnost školy, rozlićné aktivity ućitel i student pochopiteln napomáhaly též rozvoji kulturního a spolećenského života ve mst. Provedené analýzy je možno doplnit ješt dalšími aspekty – mj. dsledným a širším uplatnním genderového hlediska v jednotlivých sledovaných oblastech, dslednjší interpretací zjištných údaj – zejména v pípad zlomového školního roku 1938/1939 a následujících let.

86 Diplomová práce se snažila piblížit djiny prvních dvaceti osmi let existence strakonického reálného gymnázia a jeho význam jak pro msto Strakonice, tak pro celý pilehlý region. Pro celkové zhodnocení dležitosti a postavení školy by však bylo nutné provést srovnání se stejným typem škol v dalších místech. K dokreslení významu školy by jist pisplo i zpracování pozdjšího profesního zamení student (vysokoškolské studium, pracovní uplatnní aj.). To vše jsou námty pro další pípadné pokraćování práce na daném tématu.

87 SEZNAM PRAMEN A LITERATURY

Prameny nevydané

SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 7-25, sign. II/7-II/25, Hlavní katalog 1920-1945.

SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 43-47, sign. II/43-II/47, Hlavní katalog 1945-1948.

SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 1, sign. II/1, Kronika 1928- 1940.

SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 2, sign. II/2, Kronika 1940- 1949.

SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 73, sign. II/73, Oznámení pro profesory, oznámení pro žáky 1921-1927.

SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 84, sign. III B/1, kart. 1, Protokoly o poradách sboru 1920-1928.

KUNCIPÁL, K., Archív msta Strakonic 1367-1947, inventá k fondu uloženém v SOkA Strakonice, Strakonice 1990.

SOkA Strakonice, Archív msta Strakonic 1367-1947, inv. ć. 773, sign. X5, kart. 187, Gymnázium 1917-1925.

SOkA Strakonice, Archív msta Strakonic 1367-1947, inv. ć. 816, sign. X5c, kart. 201, Reálné gymnázium 1926-1930.

SOkA Strakonice, Archív msta Strakonic 1367-1947, inv. ć. 859, sign. X5, kart. 221, Reálné gymnázium 1930-1935.

SOkA Strakonice, Archív msta Strakonic 1367-1947, inv. ć. 909, sign. X5, kart. 238, Reálné gymnázium 1936-1940.

88 SOkA Strakonice, Archív msta Strakonic 1367-1947, inv. ć. 945, sign. X5, kart. 248, Reálné gymnázium 1941-1942, propjćování školních místností k jiným úćelm.

89 Prameny vydané a dobový tisk

Výroćní zprávy Státního reálného gymnasia ve Strakonicích I-XIX, Strakonice 1920-1939.

Dvacet pt let státního reálného gymnasia v Strakonicích 1920-1945, Strakonice 1946.

Kotlárová, S. (ed.), Obecní kronika Strakonic 1916-1946, Strakonice 2005.

Sedmdesát pt let gymnázia v Strakonicích 1920-1995, Strakonice 1995.

Šimek R G., Strakonice - propagace a adresá, Strakonice 1933.

Treybal, M., 50 let gymnasia v Strakonicích 1920-1970. Jubilejní almanach, Strakonice 1970.

Strakonicko, vlastivdný a národopisný sborník šumavského podhí, roć. 2, 1936.

Otavan. Obrázkový msíćník pro národní, kulturní a hospodáské zájmy msta Písku a kraje Práche ského, roć. 7, 1923.

Otavan. Obrázkový msíćník pro národní, kulturní a hospodáské zájmy msta Písku a kraje Práche ského, roć. 11, 1927-1928.

Poutník od Otavy. Zábavný a poućný ćasopis, 1861.

90 Literatura

Bahenská, M., Poćátky emancipace žen v Ćechách. Dívćí vzdlávání a ženské spolky v Praze v 19. století, Praha 2005.

Bosák, F., Ćeská škola v dob nacistického útlaku, Ćeské Budjovice 1969.

Brćáková, J., Ćeský ućitelský ústav v Ćeských Budjovicích v letech 1905-1920, Diplomová práce, Historický ústav Jihoćeské univerzity, Ćeské Budjovice 2005.

Cvrćek J. Z., Strakonice - msto, lidé, osudy, Strakonice 1989.

Doležal, J., Ćeská kultura za Protektorátu. Školství, písemnictví, kinematografie, Praha 1996.

Dyk, J., Popis politického okresu strakonického. Díl druhý, Školství,doprava, správa, úryvky z djin, Strakonice 1925.

Häufler, V., Ekonomická geografie Ćeskoslovenska, Praha 1984.

Kádner, O., Školství v Republice Ćeskoslovenské, in: Václav Ddina - Otakar Kádner (edd.), Ćeskoslovenská vlastivda X. Osvta, Praha 1931, s. 2-220.

Kárník, Z., Ćeské zem v ée první republiky (1918-1938). Díl tetí, O pežití a o život, Praha 2003.

Kotlárová, S. - Ulć, R., CD- virtuální procházka starými Strakonicemi, in: Kotlárová, S. (ed.),Obecní kronika Strakonic 1916-1946, Strakonice 2005. Morkes, F., Historický pehled postavení maturitní zkoušky a analýza jejích funkcí, Praha 2003.

Morkes, F., Kapitoly o školství, o ministerstvu a jeho pedstavitelích. Období let 1848-2000, Praha 2002.

Novotný, M., Djiny vyššího školství a vzdlanosti na jihu Ćech. Od stedovkých poćátk do soućasnosti, Ćeské Budjovice 2006.

Ottv slovník naućný nové doby, svazek I, díl 6., Praha 1940.

91

Retrospektivní lexikon obcí ĆSSR 1850 – 1970, Praha 1978.

Slepićková, J., Djiny školství v regionu Strakonice, diplomová práce, Pedagogická fakulta Západoćeské univerzity, Plze 2003.

Srb, V., 1000 let obyvatelstva ćeských zemí, Praha 2004.

Strakonice, Strakonice 2007.

Šafránek, J., Školy ćeské. Obraz jejich vývoje a osud. II. svazek, r. 1848-1913, Praha 1918.

Valenz, M., Spolkové dívćí reálné gymnázium Jany Zátkové v Ćeských Budjovicích 1903- 1950, diplomová práce, Historický ústav Jihoćeské univerzity, Ćeské Budjovice 2005.

Veselá, Z., Ćeská stední škola od národního obrození do druhé svtové války, Praha 1972.

Veselá, Z., Vývoj ćeského školství, Praha 1998.

Voldichová, K., Národní obec fašistická v politickém okrese Strakonice v období hospodáské krize (1930-1934), diplomová práce, Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyn, Ústí nad Labem 2002.

http://www.msmt.cz/skolskareforma/dotazy ze dne 1. 12. 2008.

92 SEZNAM PÍLOH

Píloha ć. 1.: PEHLED LOKALIT

Píloha ć. 2: PEHLED POVOLÁNÍ OTC ŽÁK

Píloha ć. 3: GRAF – VÝVOJ POĆTU STUDENT V LETECH 1920-1948

Píloha ć. 4: GRAF – SROVNÁNÍ POĆTU CHLAPC A DÍVEK V LETECH 1920-1948

Píloha ć. 5: GRAF – TERITORIÁLNÍ PVOD STUDENT V LETECH 1920-1948 PODLE VZDÁLENOSTI

Píloha ć. 6: DOBOVÁ FOTOGRAFIE STRAKONICKÝCH ŠKOL

Píloha ć. 7: PRVNÍ EDITEL GYMNÁZIA FRANTIŠEK KUKRÁL

93 P
íloha ć. 1: PEHLED LOKALIT

Prameny: SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 7-25, sign. II/7-II/25, Hlavní katalog 1920-1945; SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 43- 47, sign. II/43-II/47, Hlavní katalog 1945-1948. V prvním sloupci je uvedeno místo, odkud student pocházel (pevzato ze záznamu o bydlišti otce nebo matky). Ve druhém sloupci je zapsán poćet student a poslední sloupec upes uje místo bydlišt. Lokality v jižních Ćechách a Klatovy jsou upesnny okresem u zbývajících byl použito regionální ćlenní ći obecné zempisné urćení – nap. Morava. U lokalit nacházejících se mimo území republiky byl uveden pouze stát.

Poćet Lokalita student Up
esnní lokality Albrechtice 1 Strakonice Babín 8 Klatovy Bavorov 2 Strakonice Blćice 4 Strakonice Beroun 1 stední Ćechy Bšiny 1 Klatovy Bezddovice 2 Strakonice Blatenka 1 Strakonice Blatná 104 Strakonice Blovice 1 západní Ćechy Bohumilice 6 Prachatice Bohunice 1 Prachatice Bor 1 Písek Boršice 1 Morava Boanovice 2 Prachatice Boubská 2 Prachatice Bratislava 2 Slovensko Bratronice 2 Strakonice Brno 1 Klatovy Bežany 2 Prachatice Bućina 1 Prachatice Budilov 1 Prachatice Bušanovice 1 Prachatice Cehnice 21 Strakonice Cetkovice na Morav 1 Morava Curych 1 Švýcarsko Ćećelovice 1 Strakonice Ćejetice 7 Strakonice Ćekanice 6 Strakonice Ćepovice 2 Strakonice

Ćerntice 2 Strakonice Ćerníkov 1 Strakonice Ćernivsko 1 Strakonice Ćernochov 1 severní Ćechy Ćeská Kubice 1 západní Ćechy Ćeské Budjovice 1 Ćeské Bud
jovice Ćeské Velenice 1 Jindichv Hradec Ćestice 10 Strakonice Ćkyn 39 Prachatice Ćtyi Dvory 1 Ćeské Bud
jovice Dolany 1 Prachatice Dolní Poíćí 4 Strakonice Domanice 2 Strakonice Doubravice 3 Strakonice Drahonice 4 Strakonice Drachkov 1 Strakonice Dražejov 8 Strakonice Dražkovice 1 západní Ćechy Dražovice 1 Klatovy Drhovle 1 Písek Dešín 3 Strakonice Dub u Vod an 2 Strakonice Dunovice 5 Prachatice Frymburk 1 Klatovy Hajany 1 Strakonice Hajská 2 Strakonice Hejná 2 Klatovy Hluboká-Zámostí 1 Ćeské Bud
jovice Hlupín 2 Strakonice Hnvkov 1 Strakonice Holkovice 1 Klatovy Hora Benešova 1 Prachatice Horaž ovice 81 Klatovy Horaž ovická Lhota 1 Klatovy Horní Poíćí 8 Strakonice Horosedly 4 Prachatice Hoepník 1 Pelhimov Hoslovice 1 Strakonice Hoštice 3 Strakonice Hradćany 2 stední Ćechy Hradćany u Ćkyn 1 Prachatice Hradec-Krty 2 Strakonice Hrádek u Sušice 1 Klatovy Hubenov 2 Klatovy Hućice 1 stední Ćechy Husinec 1 Prachatice Chanovice 1 Klatovy Chelćice 2 Strakonice

Chlum 1 Strakonice Chotoviny 1 Tábor Chrást u Plzn 1 západní Ćechy Chráš ovice 5 Strakonice Chust 1 Ukrajina Jáchymov 1 neurćeno konkrétní místo Jedraž 1 Strakonice Jehndlo 1 název nedohledán Jemnice 5 Strakonice Jesenice 1 stední Ćechy Jetišov 5 Strakonice Jinaćovice 1 Morava Jinín 20 Strakonice Jietice 1 Strakonice Kadov 1 Strakonice Kamenná 1 neurćeno konkrétní místo Kapsova Lhota 3 Strakonice Karlov 1 Klatovy Kasejovice 3 západní Ćechy Katovice 54 Strakonice Katovsko 1 Strakonice Kbelnice 1 Strakonice Kdyn 1 západní Ćechy Kladruby 2 Strakonice Klatovy 2 Klatovy Klínovice 4 Strakonice Kojećín 3 Strakonice Kojice 1 Strakonice Koloveć 1 východní Ćechy Komušín 11 západní Ćechy Kotou 1 západní Ćechy Kozlov 13 Strakonice Kraselov 8 Strakonice Krejnice 1 Strakonice Krty 2 Strakonice Kundratice 1 severní Ćechy Kuimany 3 Strakonice Kváskovice 7 Strakonice Kváš ovice 2 Klatovy Lapać 1 Strakonice Láz 2 Strakonice Lázn Blohrad 1 východní Ćechy Lažánky 2 Strakonice Lažany 4 Strakonice Lćovice 8 Prachatice Leskovice 6 Strakonice Lhota pod Kstrým 1 Strakonice Lhota Stelskohoštická 5 Strakonice

Lhota svaté Anny 1 Strakonice Lhota u Horaž ovic 1 Klatovy Lhota u Sedla 1 Jindichv Hradec Libjovice 3 Strakonice Libtice 1 Strakonice Liboć 1 Strakonice Libotyn 1 Prachatice Lidmovice 1 Strakonice Lipovice 2 Prachatice Litochovice 1 Strakonice Lnáe 6 Strakonice Maćice 1 Klatovy Maćkov 2 Strakonice Majetín 1 Morava Makarov 2 Strakonice Malá Turná 3 Strakonice Maleć 1 Klatovy Malenice 18 Strakonice Malý Bor 2 Klatovy Ma ovice 2 Klatovy Mećichov 8 Strakonice Merklín 1 západní Ćechy Michalovce 1 Slovensko Milavće 1 západní Ćechy Milćice 3 Strakonice Milo ovice 6 Strakonice Míreć 1 Strakonice Mietice 2 Prachatice Mladjovice 13 Strakonice Mladotice 1 Strakonice Mnich 2 neurćeno konkrétní místo Mnichov 6 Strakonice Modlešovice 7 Strakonice Mutnice 4 Strakonice Nahoany 1 Strakonice Nahošín 2 Strakonice Nalžovy 2 Klatovy Nebílovy 1 západní Ćechy Nebehovice 7 Strakonice Nmćice 4 Strakonice Nemtice 3 Strakonice Nepomuk 1 západní Ćechy Nespice 2 Prachatice Netonice 3 Strakonice Neuslužice 2 Strakonice Nihošovice 6 Strakonice Nišovice 2 Strakonice Nové Strakonice 11 Strakonice

Novosedly 15 Strakonice Nový Dražejov 1 Strakonice Nový Dvr 1 Klatovy Nový Dvr u Malého Boru 1 Klatovy Nuzín 4 Strakonice Olešník 1 Ćeské Bud
jovice Olšany 3 Klatovy Osek 8 Strakonice Oselce 2 západní Ćechy Pacelice 1 Strakonice Paćejov 8 Klatovy Paraćov 12 Strakonice Paíž 1 Francie Petrovice 1 Strakonice Písek 12 Písek Plze 4 západní Ćechy Podolí 1 Strakonice Podsrp 8 Strakonice Pracejovice 5 Strakonice Praha 13 stední Ćechy Prachatice 1 Prachatice Protivín 39 Písek Peborovice 2 Strakonice Pećín 2 Prachatice Pedenice 2 Prachatice Pední Ptákovice 16 Strakonice Pední Zborovice 1 Strakonice Pedslavice 7 Strakonice Pechovice 6 Strakonice Peš ovice 2 Strakonice Putim 1 Písek Rábí 1 Klatovy Raćí 1 Strakonice Radćice 1 Strakonice Radjovice 1 Strakonice Radešov 1 Strakonice Radtice 1 Tábor Radomyšl 27 Strakonice Radošovice 9 Strakonice Rájec nad Svitavou 1 Morava Ražice 5 Písek Rohanov 1 Prachatice Rohozná 1 Strakonice Rovná 2 Strakonice epice 5 Strakonice Sarajevo 1 Bosna a Hercegovina Sedlice 30 Strakonice Sedlíkovice 2 Strakonice

Sedlišt 1 Strakonice Sedlo 1 Strakonice Skály 1 Písek Skoćice 7 Strakonice Slaník 8 Strakonice Slatina 4 Klatovy Sloućín 1 Strakonice Smoleć 2 Tábor Smrćná 1 Prachatice Sobšice 1 neurćeno konkrétní místo Sousedovice 5 Strakonice Spišská Stará Ves 1 Slovensko Sple 1 Prachatice Stachy 1 Prachatice Strakonice 735 Strakonice Stra ovice 2 Strakonice Strážov 1 Klatovy Strážovice 2 neurćeno konkrétní místo Strunkovice nad Voly kou 13 Strakonice Strunkovice nad Blanicí 1 Prachatice Stela 4 Strakonice Stelské Hoštice 21 Strakonice Stelskohoštická Lhota 1 Strakonice Sudkovice 2 Strakonice Sudom 2 Strakonice Sudslavice 1 Prachatice Sušice 15 Klatovy Sveradice 1 Klatovy Škvoetice 4 Strakonice Šlapanice u Brna 1 Strakonice Štchovice 5 Strakonice Štke 46 Strakonice Štipoklasy 1 Klatovy Tažovice 2 Strakonice Tchonice 1 Klatovy Tchoovice 2 Strakonice Trhové Sviny 4 Ćeské Bud
jovice Tebohostice 3 Strakonice Tebomyslice 1 Klatovy Tešovice 3 Strakonice Týn nad Vltavou 5 Ćeské Bud
jovice Uhice 1 Prachatice Únice 7 Strakonice Vacov 4 Prachatice Velká Turná 5 Strakonice Velké Hydćice 1 Klatovy Velký Bor 10 Klatovy Víde 2 Rakousko

Vimperk 27 Prachatice Virtova Ves 2 Strakonice Vitjovice 2 Prachatice Vlachovo Bezí 1 Prachatice Vlkonice 1 Prachatice Vnarovy 3 Prachatice Vod any 22 Strakonice Volenice 11 Strakonice Volyn 166 Strakonice Vsetín 1 Morava Všechlapy 1 Strakonice Výhe 1 Ćeský Krumlov Vysoké Mýto 1 východní Ćechy Vysoké Tebušice 1 severní Ćechy Výškovice 1 Prachatice Zábhlice 1 neurćeno konkrétní místo Záboí 3 Strakonice Zadní Ptákovice 1 Strakonice Zadní Zborovice 7 Strakonice Zahorćice 2 Strakonice Záhoíćko 2 Prachatice Záheb 2 Chorvatsko Zálesí 2 Strakonice Záećí 2 Písek Záećí u Horaž ovic 1 Klatovy Zdíkov 4 Prachatice Zechovice 3 Strakonice Zorkovice 2 název nedohledán Zvotoky 1 Strakonice Železná Hu 2 západní Ćechy Žihobce 1 Klatovy Žichovice 1 Klatovy Žižkov 1 stední Ćechy Neuvedeno 4

P
íloha ć. 2: PEHLED POVOLÁNÍ OTC ŽÁK

Prameny: SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 7-25, sign. II/7-II/25, Hlavní katalog 1920-1945; SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 43- 47, sign. II/43-II/47, Hlavní katalog 1945-1948. Vedle názvu jednotlivých povolání je uveden poćet otc, kteí dané povolání vykonávali. Všechna povolání pochází z prvního záznamu, který byl o žákovi zaznamenán.

Název povolání Poćet otc adjunkt státních drah 4 advokát 6 advokátní rolicitátor 1 aktuární tajemník 1 architekt profesor 1 architekt stavitel 1 autodopravce 2 autoopravce 1 bankovní ú
edník 5 barví 1 bedná 3 berní tajemník 3 berní úedník 3 berní vykonavatel 3 bookmaker 1 celní tajemník 1 centrální editel továren na fezy 1 cestá 1 cestmistr 1 civilní geometr 1 cukrá 9 ćeskobratrský fará
2 ćetnický dstojník 1 ćetnický porućík 1 ćetnický praporćík 9 ćetnický strážmistr 12 ćetnický štábní strážmistr 23 ćetník 1 ćíšník 1 dlník 30 dlník ĆZ 6 dlník státních drah 4 dlník v továrn na fezy 1 dlník-invalida 1 dentista 2

dílovedoucí 14 dílovedoucí ĆZ 7 dílovedoucí fezáren 4 dílovedoucí košík.školy 1 dipl.sládek 1 dirigent filharmonie Ćsl.prm.banky 1 disponent fezáren 3 disponent spoitelny 1 domka 49 domká a okresní cestá 1 dozorce vz  1 drogista 3 dchodkový asistent 1 dchodkový kontrolor 1 dchodkový revident 3 dchodkový tajemník 2 dchodkový úedník 1 dchodní 1 dchodní velkostatku 1 dstojník ćsl.armády 2 elektromontér 1 elektrotechnik 2 evidenćní kapitán 1 faktor knihtiskárny 1 farmá 1 fasádník 2 finanćní rada 2 fotograf 2 garážmistr státních drah 1 generální konzul 1 herec 1 hodiná 4 hokyná 1 holić 7 hospodá 1 hospodáský správce 13 hospodáský správce v pivovaru 1 hospodáský úedník 1 hostinský 19 hostinský a rolník 2 hoteliér 4 hrnćí 3 hudebník 15 chalupník 28 inspektor 2 inspektor banky Slavie 1 inspektor finanćní stráže 7 inspektor pojiš ovny 1

inspektor státních drah 2 instalatér 1 invalidní dchodce 4 inženýr 7 inženýr a editel továrny 1 inženýr ĆZ 3 inženýr geometr 1 inženýr státních drah 2 jatecký 1 kade
ník 2 kamenický mistr 3 kameník 2 kanceláský asistent 1 kanceláský oficiál 2 kanceláský oficiant 2 kanceláský zízenec 1 kancelista editelství státních drah 1 kapelník 1 kapitán 6 kapitán hospodáské služby 1 keramický malí 1 klempí 2 kniha 2 knihkupec 3 knihtiska 1 koćí 1 kolá 5 kominický mistr 5 komisioná 1 koncipient 1 konstruktér ĆZ 1 kontrolor 1 kontrolor cenového úadu 2 kontrolor ĆZ 1 konzul ĆSR 1 ková 18 kováský mistr 1 krejćí 28 krejćovský mistr 1 krmić 1 kupec 3 legioná
ský porućík 1 lékárník 5 léka 9 lesmistr 3 lesní hajný 4 lesní inženýr 1 lesní kontrolor 1

lesní rada 1 lesní správce 6 lesní tajemník 1 lesní úedník 1 listonoš 5 majitel elektrozávodu 1 majitel pily 2 majitel pohebního ústavu 1 majitel pádelny 2 majitel statku 3 majitel tesaství 1 majitel tkalcovny 1 majitel žehlírny a chemické ćistírny 1 major 4 major ćetnictva 1 major dlostelectva 1 major pchoty 1 malí 3 malí,lakýrník 1 malorolník 4 mechanik 1 mić dol 1 mićský rada 1 mítká 1 mstský dchodní 2 mstský inženýr 1 mstský léka 2 mstský strážník 1 mstský tajemník 2 mstský vodomistr 1 mstský zvroléka 2 místoeditel nemocenské pojiš ovny 1 mléka 1 mlyná 14 mlynáský pomocník 1 modelá 1 nadlesní 3 nadporućík 1 nadstrážník 1 nájemce 1 nájemce dvora 5 nájemce státního statku 1 nájemce velkostatku 2 nákladní pokladník státních drah 1 nástroja 1 natrać 2 notá 5 obchodní cestující 3

obchodní vedoucí 1 obchodní vedoucí firmy Ba a 1 obchodní zástupce 4 obchodník 101 obchodník a statká 1 obchodník s dívím 1 obchodník s kžemi 1 obchodvedoucí 1 obuvník 21 odborný ućitel 40 odborný ućitel emeslnické školy 1 oficiál ? 1 oficiál berního úadu 1 oficiál dchodkové kontroly 1 oficiál okresního úadu 1 oficiál státních drah 9 okresní cestá 2 okresní cestmistr 1 okresní hejtman 2 okresní kontrolor 1 okresní školní inspektor 4 okresní tajemník 1 okresní zvroléka 2 osobní autodopravce 1 papírník 1 peka 12 pila 1 pilniká 2 pleta 2 pletaský mistr 1 plukovník 1 poddstojník 1 podomní obchodník 2 podplukovník 3 podúedník berní správy 1 podúedník státních drah 3 pojezdný ćsl. pošty 1 pokladník 1 pokladník nemocenské pojiš ovny 1 pokladník Pošumavských závod 2 pokladník státních drah 5 pokrývać 2 pokrývaćský mistr 1 policejní inspektor 1 policejní inspektor 1. tídy 1 policejní major 1 policejní strážmistr 1 policejní strážník 5

policista 1 pomocný soudní zízenec 1 pomocný zamstnanec státních drah 2 porućík 2 porućík ćetnictva 1 porućík SNB 1 porybný 3 posunovać 1 poštmistr 4 poštovní asistent 3 poštovní inspektor 1 poštovní kontrolor 2 poštovní podúedník 4 poštovní pomocný zízenec 2 poštovní posel 2 poštovní revident 6 poštovní editel 1 poštovní tajemník 1 poštovní úedník 9 poštovní vrchní kontrol 1 poštovní zízenec 10 praktický léka 7 praporćík ćsl. armády 2 primá nemocnice 2 profesor 20 profesor hospodáské školy 1 profesor prmyslové školy 3 profesor státního reálného gymnázia 1 profesor stávkaské školy 1 profesor zemské hospodáské školy 1 prokurista 2 prokurista ĆZ 2 prokurista fezáren 2 provazník 1 provozní dozorce státních drah 1 prvodćí vlaku 16 pední berní ? 1 pednosta dchodkové kontroly 3 pednosta poštovního úadu 5 pednosta stanice 12 rada nejvyššího správního soudu 1 rada politické správy 3 respicient finanćní stráže 2 restauratér 4 revident 1 revident dchodkové kontroly 1 revírník 2 rolník 291

rolník a hostinský 1 rolník a obchodník 2 rotmistr 2 rybnićní hajný 1
editel 1 editel ćeské zbrojovky 1 editel exportu 1 editel fezové továrny 1 editel gymnázia 4 editel hlavní školy 2 editel hosp. školy 1 editel hospodáské školy 5 editel kru 2 editel mstského úadu 1 editel mš anské školy 4 editel nemocnićní polikliniky 1 editel obecné školy 1 editel okresní hospodáské záložny 1 editel pivovaru 1 editel emeslnické školy 1 editel spoitelny 1 editel školy 1 editel továrny 3 editel uć ovské školy 2 editel velkostatku 1 editel základní školy 2 editel záložny 3 editel zemské nemocenské pojiš ovny 1 editel zemské prmyslové školy 1 etzoková 1 etízká 1 eznický mistr 2 ezník 18 ezník a hostinský 2 ezník a uzená 6 ídící ućitel 64 idić motorových voz 1 idić státních drah 1 sazeć písma 1 sedlá 1 sekretá NOÚZ 1 sekretá velkostatku 1 síta 1 skladník 3 skladník státních drah 7 sládek 3 sladovník 2 sluha "Sokola" 2

soudní kanceláský asistent 1 soudní kancelista 1 soudní podúedník 1 soudní revident 4 soudní sluha 1 soudní úedník 4 soudní zízenec 2 soukromník 1 soukromý technický úedník 1 soukromý úedník 7 soustružník 3 správce 4 správce banky Slavie 1 správce barevny 1 správce cementárny 1 správce ĆZ 1 správce elektrárny JĆE 1 správce hospodáského družstva 4 správce hospodáství 1 správce inspektorátu 1 správce lihovaru 2 správce lomu 1 správce Obćanské záložny 1 správce ODE 1 správce okresního ústavu práce 1 správce pivovaru 3 správce pojiš ovny 1 správce silnic 1 správce skladu 1 správce stanice 1 správce státního reálného gymnázia 2 správce stavebního družstva 1 správce školy 3 správce továrny 1 správce ústavu práce 2 správce velkostatku 1 správce výzkumné stanice 1 správce záložny 2 správce zámku 1 správce zásobního spolku 1 správce závodu 1 stanićní manipulant 1 stanićní pomocník 2 stanićní pomocník státních drah 1 stárek 1 statká 13 státní cestá 4 státní cestmistr 2

státní inspektor 1 státní lesní hajný 1 státní lesní kontrolor 1 státní lesní rada 1 státní nadhajný 1 státní polesný 2 státní zvroléka 2 stavbyvedoucí 1 stavební asistent 5 stavební inženýr 1 stavební rada 2 stavební rada státních drah 1 stavební revident 1 stavební služby 2 stavitel 21 strojvdce 1 strážmistr 4 strážmistr SNB 4 strážník 2 strážník dráhy 2 strojmistr státních drah 1 strojní mechanik 1 strojní zámećník 9 strojnický pomocník 1 strojník 8 strojník státních drah 1 strojvdce 23 šafá
1 šéf dílen ĆZ 2 šéf inženýr ĆZ 1 šéf kalkulace ĆZ 2 školní tajemník 1 školník 5 školník gymnázia 1 šofér 1 šofér ve fezárnách 1 štábní kapitán dlostelectva 1 štábní kapitán pchoty 1 štábní rotmistr 6 štábní rotmistr pomocného zdravotnictví 1 štábní strážmistr 5 štábní strážmistr SNB 1 štukatér 2 tajemník lihovaru 1 tajemník Republikánské strany 1 tajemník sociální demokracie 1 technický rada státních drah 1 technický referent 1

technický úedník 12 technický úedník ministerstva zemdlství v Chustu 1 telefonní dozorce 1 telegrafní dozorce 3 tesa 7 tkadlec 2 tkalcovský upravovać fezáren 1 topić 1 tovární dlník 13 tovární dozorce 2 tovární mistr 4 tovární úedník 2 tovární zámećník 1 tovární zízenec 1 trafikant 10 tra mistr 2 tra mistr státních drah 4 tra ový pomocník 2 tra ový emeslník 1 truhlá 16 truhláský dlník 3 typograf 3 úćetní 3 úćetní adjunkt 1 úćetní hospodáského družstva 1 úćetní okresního úadu 1 úćetní spoitelny 1 úćetní tajemník 1 úćetní záložny 1 ućitel 49 ućitel hudby 1 ućitel náboženství 1 ućitel obecní školy 1 ućitel prmyslové školy 1 ućitel stávkaské školy 1 úpravćí trat státních drah 3 úední katastr 1 úední zízenec 1 úedník 33 úedník berní správy 1 úedník cejchovního úadu 1 úedník ĆZ 5 úedník dchodkové kontroly 1 úedník fezáren 7 úedník finanćní správy 1 úedník hospodáského družstva 2 úedník katastrálního mićského úadu 1

úedník okresní hospodáské záložny 1 úedník okresní nemocenské pojiš ovny 4 úedník ONV 1 úedník pivovaru 3 úedník pojiš ovny 3 úedník soudu 1 úedník správy státních rybník 1 úedník státního statistického úadu 1 úedník státních drah 26 úedník továrny Alby 1 úedník úadu práce 1 úedník záložny 1 úedník Živnobanky 1 úedník živnostenského inspektorátu 1 vápeník 1 vedoucí podniku Ba a 2 vedoucí úedník fezáren 1 vedoucí úedník hospodáské záložny 1 velkoobchodník 2 velkostatká 2 viká 1 vodomistr 1 vojenský ? 1 vojín 1 vrchní adjunkt státních drah 5 vrchní aktuár 1 vrchní aktuární tajemník 2 vrchní berní správce 5 vrchní berní tajemník 8 vrchní ćetmistr 1 vrchní ćetnický strážmistr 43 vrchní ćíšník 1 vrchní dozorce státních drah 2 vrchní dozorce vz  1 vrchní dchodkový tajemník 1 vrchní hospodáský správce 1 vrchní inspektor 1 vrchní inspektor státních drah 1 vrchní kanceláský oficiál 1 vrchní komisa okresního úadu 1 vrchní lesní komisa 2 vrchní mický komisa 2 vrchní oficiál 1 vrchní oficiál státních drah 1 vrchní oficiant u vojenského velitelství 1 vrchní oficist státních drah 1 vrchní poštovní oficiál 2 vrchní poštovní tajemník 1

vrchní poštovní úedník 1 vrchní prvodćí státních drah 1 vrchní rada státních drah 2 vrchní respicient finanćní stráže 2 vrchní revizor státních drah 1 vrchní editel spoitelny 1 vrchní soudní oficiál 4 vrchní soudní oficiant 1 vrchní správce dchodkové kontroly 1 vrchní správce nemocnice 1 vrchní správce velkostatku 1 vrchní stavební rada 1 vrchní strážmistr 2 vrchní strážmistr SNB 5 vrchní strážmistr vládního vojska 1 vrchní tajemník dchodkového úadu 1 vrchní tajemník reálného gymnázia v Strakonicích 1 vrchní technický komisa 2 vrchní úćetní 2 výćepník 1 výhybká státních drah 1 výkonný orgán 1 výpravćí státních drah 2 zahradník 18 zámećnický dlník 1 zámećník 14 zamstnanec ĆZ 3 zamstnanec MNV 1 zamstnanec státních drah 2 zástupce dílovedoucího ĆZ 1 zástupce firmy 1 zástupce pojiš ovny 1 závodní inženýr ĆZ 1 zednický mistr 3 zednický polír 1 zedník 23 zemdlec 10 zemdlský asistent 1 zemdlský inspektor 1 zemdlský rada 2 zemský komisa 2 zemský úedník 1 zízenec berního úadu 1 zízenec fezáren 1 zízenec nemocnice 1 zubní léka 1 zubní technik 4

železnićá 3 železnićní dlník 1 železnićní podúedník 2 železnićní pomocník 1 železnićní úedník 1 železnićní zamstnanec 4 železnićní zízenec 27 neidetifikováno 6 neuvedeno 7 neznámo 2 otec neuveden 4 otec neznámý 1 rodiće nezvstní 2 Celkem 2260

P
íloha ć. 3: GRAF – VÝVOJ POĆTU STUDENT V LETECH 1920-1948

Prameny: SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 7-25, sign. II/7-II/25, Hlavní katalog 1920-1945; SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 43- 47, sign. II/43-II/47, Hlavní katalog 1945-1948; Výroćní zprávy Státního reálného gymnasia ve Strakonicích I-XIX, Strakonice 1920-1939.

Vývoj poćtu student v letech 1920-1948

700

 600

t n 500 e d

u 400 t s

t 300 e

ć 200 o P 100

0

1 3 5 7 9 1 3 5 7 9 1 3 5 7 92 92 92 92 92 93 93 93 93 93 94 94 94 94 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19

Školní rok

P
íloha ć. 4: GRAF – SROVNÁNÍ POĆTU CHLAPC A DÍVEK V LETECH 1920-1948

Prameny: SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 7-25, sign. II/7-II/25, Hlavní katalog 1920-1945; SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 43- 47, sign. II/43-II/47, Hlavní katalog 1945-1948; Výroćní zprávy Státního reálného gymnasia ve Strakonicích I-XIX, Strakonice 1920-1939.

Srovnání poćtu chlapc a dívek v letech 1920-1948

700 h

c 600 í c

í

j 500

u

d 400 Dívky u

t

s 300 Chlapci

t

e 200 ć o 100 P 0

1 3 5 7 9 1 3 5 7 9 1 3 5 7 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 4 4 4 4 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 /1 0 2 4 6 8 0 2 4 6 8 0 2 4 6 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 4 4 4 4 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Školní rok

P
íloha ć. 5: GRAF – TERITORIÁLNÍ PVOD STUDENT V LETECH 1920-1948 PODLE VZDÁLENOSTI

Prameny: SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 7-25, sign. II/7-II/25, Hlavní katalog 1920-1945; SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 43- 47, sign. II/43-II/47, Hlavní katalog 1945-1948; Výroćní zprávy Státního reálného gymnasia ve Strakonicích I-XIX, Strakonice 1920-1939.

Teritoriální pvod student v letech 1920-1948 podle vzdálenosti

Strakonice do 15 km

15-30 km 30-60 km 60 a více Nezjišt
no

P
íloha ć. 6: DOBOVÁ FOTOGRAFIE STRAKONICKÝCH ŠKOL

Kotlárová, S. - Ulć, R., CD- virtuální procházka starými Strakonicemi, in: Kotlárová, S. (ed.), Obecní kronika Strakonic 1916-1946, Strakonice 2005.

Vlevo nahoe: budova radnice, v níž se nacházelo reálné gymnázium. Vpravo nahoe: hospody ská škola. Vlevo dole: hospodáská škola. Vpravo dole: mš anská škola.

P
íloha ć. 7: PRVNÍ EDITEL GYMNÁZIA FRANTIŠEK KUKRÁL

Dvacet pt let státního reálného gymnasia v Strakonicích 1920-1945, Strakonice 1946.

Píloha ć. 8: DATABÁZE STUDENT GYMNÁZIA V LETECH 1920-1948, na piloženém CD

Prameny: SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 7-25, sign. II/7-II/25, Hlavní katalog 1920-1945; SOkA Strakonice, Státní reálné gymnasium Strakonice, inv. ć. 43- 47, sign. II/43-II/47, Hlavní katalog 1945-1948; Výroćní zprávy Státního reálného gymnasia ve Strakonicích I-XIX, Strakonice 1920-1939

Databáze student je uložena v programu Microsoft Office Access. Každý student má vždy tolik záznam, kolik let na gymnáziu studoval. Pouze u prvního roku studia je zaškrtnuta kolonka „záznam první“. Databáze uvádí jméno studenta (pokud se vyskytuje více student stejného jména, jsou tito žáci rozlišeni ćíslem v závorce u jména), jakou tídu v daném roce navštvoval, jeho rodišt a pohlaví.