4. Charakteristika Regionu Strakonice

JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH

EKONOMICKÁ FAKULTA

Katedra strukturální politiky EU a rozvoje venkova

Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: Obchodní podnikání

Podpora rozvoje venkova prost řednictvím fondu EAFRD v regionu Strakonice

Vedoucí diplomové práce Autor

Ing. Petra Pártlová, Ph.D. Pavlína Krej čová

2011

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Podpora rozvoje venkova prost řednictvím fondu EAFRD v regionu Strakonice vypracovala samostatn ě s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 sb. v plném zn ění souhlasím se zve řejn ěním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejn ě p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly, v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb., zve řejn ěny posudky školitele a oponent ů práce i záznam o pr ůběhu a výsledku obhajoby kvalifika ční práce. Rovn ěž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifika ční práce s databází kvalifika čních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifika čních prací a systémem na odhalování plagiát ů.

V Českých Bud ějovicích 10. 4. 2011 ……………………. Pavlína Krej čová

Pod ěkování

Na tomto míst ě bych ráda pod ěkovala Ing. Pet ře Pártlové, Ph.D. za cenné p řipomínky a rady, kterými p řisp ěla k vypracování této diplomové práce.

Zárove ň velmi d ěkuji manažerce MAS LAG Strakonicko Bc. Ji řin ě Karasové, která mi umožnila zorientovat se v řešené problematice z praktického pohledu a p řisp ěla k vypracování diplomové práce cennými informacemi a zkušenostmi.

Obsah 1. Úvod ...... 5

2. Literární rešerše ...... 7

2.1 Region ...... 7

2.2 Regionální politika ...... 13

2.3 Spole čná zem ědělská politika ...... 18

2.4 Dotace ...... 22

2.4.1 Fond EAFRD ...... 22

2.4.2 Strukturální fondy a Fond soudržnosti ...... 28

2.4.3 Národní dotace ...... 29

3. Cíl a metodika ...... 31

4. Charakteristika regionu Strakonice ...... 33

5. SWOT analýza okresu Strakonice ...... 42

6. Analýza čerpání finan čních podpor z fondu EAFRD v okresu Strakonice ...... 50

6.1 HODNOCENÍ FINAN ČNÍ ALOKACE OSA III ...... 52

6.2 HODNOCENÍ FINAN ČNÍ ALOKACE OSA IV ...... 60

6.3 HODNOCENÍ FINAN ČNÍ ALOKACE MAS LAG Strakonicko ...... 66

6.4 POROVNÁNÍ ŽÁDOSTÍ Z OSY III A OSY IV ...... 69

7. Diskuze a doporu čení ...... 73

8. Záv ěr ...... 75

9. Summary ...... 77

10. Seznam použité literatury ...... 78

11. Seznam graf ů a tabulek, map a schémat

12. Seznam p říloh

1. Úvod Téma „Podpora rozvoje venkova prost řednictvím fondu EAFRD v regionu Strakonice“ jsem si vybrala z důvodu zájmu o dotace z Evropské unie a tento fond poskytuje finan ční prost ředky z EU prost řednictvím Programu rozvoje venkova. V regionu Strakonice jsem se narodila, stále zde žiji a mám v plánu tu žít i v budoucnosti, proto je rozvoj tohoto regionu p ředm ětem i mého zájmu.

Krom ě Hlavního m ěsta Prahy tvo ří Českou republiku podle klasifikace OECD venkovské regiony, které mohou žádat o dotace z Programu rozvoje venkova. Okres Strakonice samoz řejm ě také pat ří mezi venkovské regiony a cílem mé práce je proto popsat a zhodnotit sou časný stav regionu Strakonice z hlediska čerpání finan čních prost ředk ů z fondu EAFRD a na základ ě této analýzy navrhnout nová řešení, která povedou k rozvoji sledovaného území. Ovšem v mé práci nejsou hodnoceny veškeré prost ředky z fondu EAFRD na Strakonicku, zam ěř uji se na osu III, která se zabývá kvalitou života ve venkovských oblastech a diverzifikací hospodá řství venkova a na osu IV s názvem LEADER.

Lidé z venkova odcházejí do m ěst kv ůli nedostate čnému vybavení obcí, a ť už se jedná o obchodní jednotky, kulturní prostory či nedostatek pracovních míst. Tradice, které se dodržovaly zejména na venkov ě, už se také tém ěř vytratily. Nejde jen o tradice, ale jde i o tradi ční ru čně d ělané výrobky, které svou cenou nemohou konkurovat nap ř. čínskému p řílivu podobných, levn ějších, ovšem i převážn ě mén ě kvalitních výrobk ů. Program rozvoje venkova se snaží udržet obyvatele na venkově, zajistit pokra čování tradic a omezit nedostatky venkova, kv ůli kterým ho lidé opoušt ějí.

Trendy sou časnosti venkovu za čali op ět prospívat. Požadavky na kvalitu a zdraví životní styl se stále zvyšují. Lidé si za čínají op ět cenit domácích potravin, kvalitních nejen ru čních českých výrobk ů a čerstvého vzduchu na venkov ě.

Program rozvoje venkova nep řispívá pouze k rozvoji venkovského prostoru ČR, ale funguje na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prost ředí a snížení negativních vliv ů intenzivního zem ědělského hospoda ření. Program také umož ňuje vytvo řit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potraviná řských komoditách. Dále podporuje diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvoje podnikání, vytvá ření nových pracovních míst, snížení nezam ěstnanosti na venkov ě a posílení sounáležitosti obyvatel.

2. Literární rešerše 2.1 REGION Region m ůže být subnárodním celkem, tj. část jednoho státu nebo jednoho národního hospodá řství odd ělená od ostatních oblastí formálními hranicemi a obvykle s nimi spojená ekonomickými bariérami. Region je území s definovanými prvky, v němž existuje specifická funk ční a související infrastruktura a prosazuje se spole čný zájem na rozvoji regionu a na zlepšení blahobytu ob čan ů. (Stejskal, Kovárník, 2009)

Venkov Vymezování venkovského prostoru podle po čtu obyvatel obcí, p řípadn ě podle jejich statutu, a podle hustoty osídlení je pot řebné, krom ě jiného i pro ú čely Programu rozvoje venkova. Vymezení venkovské prostoru je provád ěno na n ěkolika úrovních.

Pro pot řeby ve řejné správy jsou obce hierarchicky uspo řádány do systému územního člen ění. Stejný systém se také používá pro statistické vykazování a mezinárodní srovnání, kde je ozna čován zkratkou NUTS (Nomenklatura územních statistických jednotek). Celé území České republiky na úrovni NUTS 0 a 1 se člení na 8 jednotek NUTS 2, které byly vytvo řeny pro statistické ú čely, dále na 14 kraj ů – NUTS 3, 76 okres ů – LAU 1 a 6 254 obcí – LAU 2. Ozna čení LAU (Místní administrativní jednotka) je zavedeno od 1. ledna 2008 pro územní jednotky regionálního charakteru.

Pojem venkovský region je využíván ve statistikách, obvykle ozna čuje oblast definovanou na základ ě ur čených kritérií. Nejb ěžn ěji používaná metoda v EU hodnotí regiony podle podílu obyvatelstva žijícího ve venkovských obcích, které jsou pro tyto účely vymezeny danou maximální hustotou obyvatel (tj. po čtem obyvatel na 1 km 2). Jako venkovský region se ozna čuje funk ční, administrativní region, který se člení podle stupně „venkovskosti“, vyjád řeného podílem obyvatelstva ve venkovských obcích: - venkovský region – více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích (s hustotou zalidn ění do 150 obyvatel/km 2), - přechodný region – 15 – 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích, - městský region – méně než 15 % obyvatel žije ve venkovských obcích.

V důsledku specifických podmínek a historického vývoje jsou v ČR nejvíce zastoupeny nevyhran ěné regiony, jež p ředstavují široké pásmo p řechodu mezi regiony výrazn ě venkovskými a výrazn ě m ěstskými. Z toho d ůvodu se prost řední kategorie ješt ě dále roz čle ňuje do t ří dalších typ ů. P řevážn ě venkovské (37,5 – 50 % venkovského obyvatelstva), smíšené (25 – 37,5 % venkovského obyvatelstva) a p řevážn ě m ěstské regiony (15 – 25 % venkovského obyvatelstva).

Výhodou tohoto člen ění venkova jsou stru čná, jasná a p řesn ě definovaná kritéria (povinn ě vykazovaná a shromaž ďovaná statistickým ú řadem). Nevýhoda spo čívá ve vysokém stupni zjednodušení, protože za řazení do kategorií vychází z příliš komplexních kritérií, která musí platit pro celou Evropu a nemohou se do nich promítnout specifické regionální odlišnosti. P ři aplikaci na vyšší územní jednotky (kraje) se tak venkovem stává celé naše území (mimo Prahy). (Majerová, et al., 2008)

Politika rozvoje venkova Politika rozvoje venkova by m ěla doprovázet a dopl ňovat politiku podpory trhu a politiku podpory p říjm ů v rámci spole čné zem ědělské politiky, a p řispívat tak k dosahování cíl ů této politiky. Politika rozvoje venkova by také m ěla brát v úvahu obecné cíle politiky hospodá řské a sociální soudržnosti a p řispívat k jejich dosažení p ři za člen ění dalších d ůležitých priorit politiky.

Podpora pro rozvoj venkova z fondu EAFRD má čty ři zásady pomoci: Dopl ňkovost, soudržnost a soulad Tato zásada říká, že EAFRD dopl ňuje celostátní, regionální a místní akce p řispívající k prioritám Spole čenství. Komise a členské státy zajistí, aby pomoc EAFRD a členských stát ů byla v souladu s činnostmi, politikami a prioritami Spole čenství. Tento soulad zajiš ťují strategické směry Spole čenství tj. národní strategický plán, programy pro rozvoj venkova a zpráva Komise, která bude poprvé p ředložena v letošním roce.

Partnerství Pomoc z EAFRD se poskytuje formou úzkých konzultací mezi Komisí a členských státem s orgány a subjekty ur čenými členských státem. Členské státy zapojí všechny vhodné partnery do jednotlivých fází programu s ohledem na lh ůtu stanovenou pro každý rok.

Rovnost mezi muži a ženami a zákaz diskriminace Zajišt ění provád ění programu tak, aby nedocházelo k diskriminaci na základ ě pohlaví, rasového nebo etnického p ůvodu, náboženského vyznání nebo sv ětového názoru, zdravotního postižení, v ěku nebo sexuální orientace.

Subsidiarita Členské státy odpovídají za provád ění program ů pro rozvoj venkova na vhodné územní úrovni podle svého institucionálního uspo řádání. (Na řízení Rady č. 1698/2005)

Princip subsidiarity spo čívá v tom, že kompetence pro rozhodování a utvá ření je t řeba ponechat v co nejv ětší mí ře na menších spole čenstvích. Jen to, co tato spole čenství nemohou dob ře zvládnout, p řechází na nejbližší v ětší rovinu, i když ne hned na centrály. Této subsidiarit ě odpovídá silné vnímání a rozvoj region ů. Subsidiarita a regionální vývoj pat ří k úst ředním princip ům struktury Evropské unie, a to z dobrých důvod ů. Pro d ůležité politické, ekonomické a ekologické záležitosti pot řebujeme velké evropské zast řešení, ale v nep řehledn ě velkých prostorech se lidé cítí bezmocní. Proto se lidé potřebují pod stále se zv ětšujícím zast řešením kulturn ě, politicky a ekonomicky více než kdy jindy cítit doma v přehledných, dob ře utvá řených, „obyvatelných“ prostorech. (Renöckl, 2004)

Obecným cílem politiky rozvoje venkova EU by m ělo zejména být zamezení vysidlování venkovských oblastí, boj proti chudob ě, podpora zam ěstnanosti a rovných příležitostí, zlepšení životních a pracovních podmínek venkovské populace, ochrana životního prost ředí a zvýšení blahobytu.

Problematika rozvoje venkova je sou částí Spole čné zem ědělské politiky a je financována prost řednictvím samostatného finan čního nástroje, kterým je Evropský zem ědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Základním dokumentem, který stanovuje postup p ři realizaci politiky rozvoje venkova Evropské unie v období 2007 – 2013 je Na řízení Rady o podpo ře pro rozvoj venkova z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova č. 1698/2005, které stanovuje obecná pravidla pro podporu poskytovanou Spole čenstvím pro rozvoj venkova prost řednictvím nov ě z řízeného Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova, vymezuje cíle a strategický kontext politiky stanovuje obecná pravidla pro podporu poskytovanou Spole čenstvím na rozvoj venkova a financovanou Evropským zem ědělským fondem pro rozvoj venkova a vymezuje konkrétní pravidla partnerství, programování, kontroly a monitoringu. (P ělucha a kol., 2006)

LFA (Less Favoured Areas) LFA jsou mén ě p říznivé oblasti pro zem ědělství. Cílem jejich podpory je p řisp ět k záruce pokra čujícího využívání zem ědělské p ůdy, zachování venkovské krajiny, zachování a posílení trvale udržitelných systém ů hospoda ření. Horské a podhorské regiony zaujímají podstatnou rozlohu ČR. Svým zp ůsobem jsou jedine čné a specifické a zemědělství hraje v jejich rozvoji relevantní (i když specifickou) roli. Tyto regiony pat ří od ůvodn ěně mezi ohrožené regiony, a to mimo jiné zejména vzhledem k nep říznivým trend ům jejich vysídlování (ekonomické a sociální aspekty), ke klesající roli zem ědělství (snižování ekonomického rozm ěru sektoru), i vzhledem k rostoucí náro čnosti na roli agrárn ě-regionálních politik a opat ření, které si kladou za cíl tyto negativní tendence eliminovat a jejich dopady zmír ňovat.

Jejich rozvoji, který by se m ěl v budoucnosti odvíjet od rozvojového potenciálu regionu, je nutné v ěnovat pozornost. Nejd ůležit ější je zejména lidský potenciál a jeho kvalita. Na tento potenciál se poté váže využití stávajících rozvojových podmínek, i vytvá ření nových rozvojových možností. Vazba je i opa čného sm ěru, protože ekonomický rozvoj p ři nastavení vhodných stimul ů lidský potenciál posiluje. Nezanedbatelná je p řitom role strukturálních podpor.

Člen ění LFA Horská oblast typu H A (obce nebo katastrální území s nadmo řskou výškou nad 600 m. n. m. nebo s výškou 500 až 600 m. n. m. a zárove ň se svažitostí vyšší než 15 o na 50 % území této obce nebo katastrálním území).

Horská oblast typu H B (obce nebo katastrální území nespl ňující kritéria pro oblast typu HA, které však byly za ú čelem zachování celistvosti do této oblasti za řazeny).

Ostatní mén ě p říznivá oblast typu O A (obce nebo katastrální území s výnosností zem ědělské p ůdy nižší než 34 bod ů, které se nacházejí na území kraje, který v pr ůměru splňuje demografická kritéria – hustota obyvatel nižší než 75 obyvatel/km 2 a podíl pracujících v zem ědělství na celkovém po čtu práceschopného obyvatelstva vyšší než 8 %).

Ostatní mén ě p říznivá oblast typu O B (obce nebo katastrální území s výnosností zem ědělské p ůdy nižší než 34 – 38 bod ů, které se nacházejí na území kraje, který v pr ůměru spl ňuje demografická kritéria – hustota obyvatel nižší než 75 obyvatel/km 2 a podíl pracujících v zem ědělství na celkovém po čtu práceschopného obyvatelstva vyšší než 8 %. Tyto obce nebo katastrální území byly za řazeny do ostatních mén ě p říznivých oblastí za ú čelem zachování celistvosti této oblasti).

Specifická oblast typu S (obce a katastrální území s výnosností zem ědělské p ůdy nižší než 34 bod ů nebo výnosností 34 – 38 bod ů a zárove ň se sklonitostí vyšší než 7 o na 50 % zem ědělské p ůdy obce nebo katastrálního území – tyto obce nebo katastrální území nenáleží to kraje, který v pr ůměru spl ňuje demografická kritéria pro ostatní mén ě příznivou oblast).

Specifická oblast typu S X (obce nebo katastrální území, která byla za řazena do LFA v období let 2004 – 2006 a vlivem aktualizace vstupních dat již nespl ňujících kritéria pro vymezení LFA). (Hrabánková, et al., 2009)

Pro programové období 2007 – 2013 se v rámci restrukturalizace ve venkovském prostoru se předpokládá nadále podpora znevýhodn ěných horských a podhorských oblastí za ú čelem zvýšení podílu mimoproduk čních funkcí zem ědělství a podpora investic a inovací pro jeho technickou a technologickou modernizaci. Ve znevýhodn ěných oblastech řada zem ědělských podnik ů pe čuje nebo by m ěla trvale pe čovat o velké p řírodní hodnoty. Z dosavadních analýz vyplývá, že pro rozvojový potenciál jednotlivých venkovských obcí je d ůležité vybavení základními prvky ob čanské a technické infrastruktury, tj. existence mate řské školky, základní školy, zdravotnického za řízení, pošty, dopravní infrastruktury, vodovodu, kanalizace a ve řejné distribu ční sít ě pro zásobování plynem tam, kde je to možné. V takové obci jsou pak spln ěny podmínky pro umíst ění dalších ekonomických činností a pro úsp ěšnost multifunk čnosti v dalším programovém období.

Udržitelný rozvoj venkova ve sledovaných oblastech v souladu s doporu čeními Evropské komise musí brát v úvahu existující vazby mezi obcemi na venkov ě a m ěstskými centry, zejména specifické rysy daného území, trendy regionálních trh ů práce, možnosti využívání telekomunika čních a informa čních technologií, p ředpoklady pro turistiku, která se stává významným zdrojem p říjmu v mnoha oblastech, pokud nejde o pouhé ubytování, ale je k dispozici i infrastruktura sloužící zábav ě a rekreaci.

Strategie ČR pro rozvoj venkova vytvá ří spojení mezi hlavními prioritami EU ohledn ě pracovních míst, r ůstu a udržitelného vývoje a p řevádí je do zásad rozvoje venkova. Všechny t ři klí čové cíle – konkurenceschopnost, pé če o životní prost ředí a krajinu a diverzifikace vázaná na kvalitu života – mohou p řisp ět k realizaci Lisabonské strategie udržitelného r ůstu a zam ěstnanosti a hlavních oblastí, které jsou stanoveny pro další činnost p ři st ředn ědobé kontrole pln ění úkol ů Lisabonské strategie. Strategie ČR pro rozvoj venkova zajiš ťuje vzájemnou spolupráci a dopln ění p ůsobení s jinými nástroji politiky ČR a EU. (Hrabánková, et al., 2007)

2.2 REGIONÁLNÍ POLITIKA Regionální politika (resp. podpora regionálního rozvoje) je v Evrop ě i České republice obecn ě chápána jako disciplína, jejímž úkolem je p řispívat ke snižování rozdíl ů mezi sociáln ě ekonomickou úrovní jednotlivých region ů a k zabezpe čení harmonického a vyváženého rozvoje t ěchto region ů. Svým zam ěř ením plní tato politika vyrovnávací i rozvojovou funkci.

Přístup k této problematice vychází z poznání, že samotné tržní prost ředí mnohdy nestačí k tomu, aby byl zabezpe čen vyvážený a harmonický rozvoj na celém území státu. Chce-li proto stát vytvo řit rovné p říležitosti pro obyvatele všech region ů, musí v ur čité mí ře p řijímat opat ření na státní, regionální nebo i v nadnárodní úrovni (zejména činnost Evropské unie) ke zmírn ění meziregionálních rozdíl ů. (Renöckl, 2004)

V rámci EU fungují dva speciální orgány, které spoluvytvá ří regionální politiku EU. Jejich úkolem je radit ostatním institucím (nap ř. Evropské komisi) v různých otázkách regionální politiky. Prvním z nich je Evropský hospodá řský a sociální výbor (EHSV), který tvo ří spojnici mezi Unií a jejími ob čany. Členy EHSV jsou vybraní zástupci občanské spole čnosti i hospodá řské sféry jednotlivých členských stát ů, kte ří jsou povinni poskytovat odborné znalosti a radit p ři p řijímání nových právních norem a hledat dále také hledají kompromisy mezi zájmy hospodá řských a sociálních skupin. Nejmladší institucí EU je druhý poradní orgán – Výbor region ů, ozna čován jako reprezentant region ů EU. Jelikož sám nem ůže rozhodovat, jeho hlavním úkolem je konzultovat a radit ostatním řídícím a výkonným orgán ům EU tak, aby jejich kroky nevedly k centralizovanému rozhodování o budoucnosti region ů EU. (MMR, 2006)

Regionální politika p ředstavuje soubor intervencí, zam ěř ených podle konkrétní situace státu a jeho region ů a podle o čekávaných vývojových tendencí na podporu opat ření vedoucích k růstu ekonomických aktivit a lepšímu územnímu rozložení v území a k rozvoji infrastruktury. Základní podmínkou je jasné definování priorit a koncentrace prost ředk ů na tyto priority. Jejím významným cílem je konvergence region ů v rámci ur čitého územního celku. (Strategie regionálního rozvoje ČR, 2007 – 2013)

Regionální politika vychází z toho, že restrukturalizace zat ěžuje často regionální rozvoj tak významn ě, že regiony nejsou schopny zvládnout nezbytné strukturální zm ěny vlastními silami. Z pohledu národního hospodá řství má potom v ětší smysl poskytovat regionům, jež jsou velmi výrazn ě zatíženy strukturálními zm ěnami, regionální výpomoc pro tuto restrukturalizaci a pro podporu konkurenceschopných aktivit, než vyplácet ohroženým odv ětvím nebo podnik ům dotace pro jejich zachování. (Wokoun a kol., 2008)

Cíle regionální politiky pro období 2007 – 2013 Pro toto programovací období provedla Evropská komise pom ěrn ě radikální zm ěnu v základním zam ěř ení regionální politiky na zvyšování konkurenceschopnosti a budování hospodá řství založeném na znalostech a inovacích. Pro období 2007 – 2013 jsou ur čeny t ři základní cíle regionální politiky:

Cíl konvergence: Zde je realizována podpora z fond ů ERDF (Evropský fond regionálního rozvoje), ESF (Evropský sociální fond) a KF (Kohezní fond). Z prost ředk ů ERDF a ESF jsou podporovány pouze regiony s HDP na obyvatele nižším než 75 % pr ůměru EU, aby byla urychlena konvergence nejmén ě rozvinutých členských stát ů a region ů zlepšením podmínek pro r ůst a zam ěstnanost. Na tyto prost ředky mají nárok i regiony České republiky s výjimkou hlavního m ěsta Prahy. Z prost ředk ů KF jsou podporovány státy s HDP na obyvatele menším než 90 % EU, oblasti dlouhodob ě znevýhodn ěné, jako jsou periferní oblasti, odlehlé ostrovy apod. Po čítá se s alokací přibližn ě 78,5 % prost ředk ů vy člen ěných na regionální politiku.

Cíl regionální konkurenceschopnosti a zam ěstnanosti: Tento cíl slouží k posílení konkurenceschopnosti a atraktivnosti region ů a jejich zam ěstnanosti, a to p ředvídáním hospodá řských i sociálních zm ěn, v četn ě zm ěn souvisejících s otev řením obchodu, podporou inovací, znalostní ekonomikou, ochranou a zlepšováním životního prost ředí apod. Pod tento cíl pat ří státy a regiony, které nebudou podporovány z cíle 1, pat ří sem i hlavní m ěsto Praha. Podpora je realizována prost řednictvím ERDF a ESF, činí 17,3 % prost ředk ů.

Cíl evropské územní spolupráce: Tento cíl vychází z iniciativy Interreg a je realizován ve form ě p říhrani čních a meziregionálních program ů. Konkrétn ě je zam ěř en na specifické problémy rozd ěleným národními hranicemi. Realizace probíhá z prost ředk ů ERDF a činí cca 4,2 %. (Stejskal, Kovárník, 2009)

Regionální rozvoj Regionální rozvoj je zapot řebí chápat p ředevším z hlediska trvalého zabezpe čování vyváženého rozvoje státu, resp. území jeho region ů a územních obvod ů nov ě z řízených kraj ů a obcí. P ůjde o koordinaci p ůsobnosti orgán ů ve řejné správy a samosprávy, která s využitím princip ů hospodá řské a sociální soudržnosti bude trvale p řispívat k vyrovnávání rozdíl ů mezi regiony podle p ředem stanovených cíl ů a priorit s up řednostn ěním zaostávajících region ů.

Za základní faktory rozvoje region ů lze považovat: Přírodní faktory tj. dostupné surovinové bohatství, kvalitu p ůd, vodních zdroj ů, stav přírody, klimatu apod.,

Lidské, sociální a demografické faktory – po čet a struktura obyvatel (v ěková, vzd ělanostní, p říjmová apod.),

Ekonomické faktory – především ekonomický potenciál, který nespo čívá pouze v absolutní hodnot ě vytvo řeného HDP/obyvatele, p řidané hodnot ě vytvo řené v jednotlivých odv ětvích apod., ale v dislokaci tohoto potenciálu ve smyslu prostorového rozmíst ění výrob a služeb a v jejich technických parametrech, ve struktu ře podnik ů apod. – v síti dopravní infrastruktury, v odv ětvové struktu ře, ve velikostní struktu ře podnik ů apod., dále ve vlastnických vztazích, v úrovni vstřebávání výsledk ů výzkumu a vývoje.

K rozvojovému potenciálu region ů pat ří kulturn ě historické faktory, mezi které lze zařadit kulturní d ědictví, tradice, kulturnost obyvatel a jejich estetické cít ění s kulturn ě historickým vývojem svého regionu.

Významným faktorem pro r ůst úrovn ě region ů je vzd ělanost a kvalifikace jejich ob čanů, protože se ve svém d ůsledku promítá do zlepšených ekonomických kategorií, jako je produktivita práce p ři uplatn ění a zvládnutí moderních prost ředk ů, výnosnost kapitálu apod. To vše vytvá ří soubor faktor ů a vztah ů ovliv ňujících sociáln ě- ekonomickou úroveň regionu a konkurenceschopnost jeho výrob a aktivit. P ůsobnost těchto faktor ů bude však ú činná za p ředpokladu dostate čných disponibilních zdroj ů, které budou mít regiony k dispozici.

Ve venkovských regionech na cca 80 % území ČR existují p ředpoklady pro zajišt ění dalšího rozvoje, ale je t řeba vytipovat disponibilní zdroje a stanovit efektivní sm ěry jejich užití. Pro sociální a ekonomický rozvoj jsou jedním z nejd ůležit ějších opat ření investice do obnovy vesnic, jejich infrastruktury a do rozvoje služeb. S tímto zám ěrem je spojena zejména mobilizace veškerého dostupného kapitálu k diverzifikaci hospodá řských činností s cílem zabezpe čení nových zdroj ů p říjm ů obyvatel, stability osídlení a celkové zvýšení konkurenceschopnosti venkovských region ů. (Renöckl, 2004)

Faktory identifikující regionální rozvoj, jsou v odborné literatu ře vymezovány jako „tvrdé“ a „m ěkké“. Mezi tvrdé faktory regionálního rozvoje je možné za řadit nap ř. dostupnost a cenu ploch, dostupnost kapitálu a dob ře vzd ělaných pracovních sil atd. Většinou jsou to faktory statisticky sledované a dostupné nap ř. v databázích Českého statistického ú řadu, Ministerstva práce a sociálních v ěcí, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj apod. Měkkými faktory regionálního rozvoje lze nazvat takové, jako jsou nap ř. image regionu, kvalita vzd ělávací a volno časové infrastruktury aj. Jedná se o dynamické faktory citlivé na zp ůsob zjiš ťování i jejich následné vyhodnocování.

Důvodem je odlišné vnímání t ěchto faktor ů; jejich získání je podmín ěno lokálním došet řením. Lze je chápat jako faktory popisující kvalitu místa a auto ři této stat ě se přiklánějí k názoru, že práv ě m ěkké faktory jsou jednou z hlavních p říčin dynamiky regionálního rozvoje, která je často historicky podmín ěná. (Rydvalová, 2010)

Regionálním rozvojem je chápáno vyšší využívání a zvyšování potenciálu daného systematicky vymezeného prostoru (území) vznikající v důsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a využití p řírodních zdroj ů. Toto zvýšení a vyšší využití se projevuje v lepší konkurenceschopnosti soukromého sektoru, životní úrovni obyvatel a stavu životního prost ředí apod. Potenciál regionu lze hodnotit pomocí ukazatel ů hrubého domácího produktu na obyvatele, míry nezaměstnanosti, pr ůměrné mzdy, vzd ělanostní struktury, kvality a dostupnosti infrastruktury apod. (Wokoun a kol., 2008)

Ministerstvo pro místní rozvoj definuje regionální rozvoj jako r ůst socioekonomického a environmentálního potenciálu a konkurenceschopnosti region ů vedoucí ke zvyšování životní úrovn ě a kvality života jejich obyvatel. V tomto ohledu jde o dynamický a vyvážený rozvoj regionální struktury p říslušného územního celku a jeho částí (region ů, mikroregion ů) a odstran ění, pop ř. zmír ňování regionálních disparit.

Strategie regionálního rozvoje ČR 2007 – 2013 Strategie regionálního rozvoje je základním dokumentem regionální politiky ČR na úrovni státu a obsahuje následující části: analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku silných a slabých stránek v rozvoji jednotlivých krajů a okres ů, strategické cíle regionálního rozvoje v ČR, vymezení státem podporovaných region ů, doporu čení dotčeným úst ředním správním ú řad ům a kraj ům pro zam ěř ení rozvoje odv ětví spadajících do jejich p ůsobnosti. (Wokoun a kol., 2008)

Strategie regionálního rozvoje usiluje o propojení odv ětvových hledisek s územními aspekty vyváženého regionálního rozvoje a územní soudržnosti. Formuluje souhrnn ě cíle, problémové okruhy a priority, které bude t řeba zabezpe čovat p ři zajiš ťování politiky regionálního rozvoje v ČR. V horizontu roku 2013 chce být Česká republika aktivní, ekonomicky výkonnou a konkurenceschopnou zemí, dosahující jako celek standard ů Evropské unie ve všech základních kritériích a zemí, jejíž zp ůsob a kvalita života odpovídá naší historické tradici a postavení v Evrop ě. (Wokoun a kol. 2008)

2.3 SPOLE ČNÁ ZEM ĚDĚLSKÁ POLITIKA Spole čná zem ědělská politika (SZP) je nejstarší politikou Evropského spole čenství. Její za čátky spadají do roku 1962 a po celou dobu byla nejdůležit ější politikou Spole čenství. Je z řejmé, že zem ědělství je a p řes všechny snahy o reformu Spole čné zem ědělské politiky i v blízké budoucnosti z ůstane klí čovým a nejnákladn ějším odv ětvím evropské integrace. Zem ědělská politika je také oblastí, kde Evropská unie vyvíjí nejv ětší legislativní aktivitu, o čemž vypovídá fakt, že z celkového po čtu 80 tisíc stránek komunitárního práva jich p řibližn ě polovina p řipadá na Spole čnou zem ědělskou politiku. (www.businessinfo.cz)

Spole čná zem ědělská politika v Evropské unii vznikla v dob ě, kdy v Evrop ě po druhé sv ětové válce nebyl dostatek potravin, a m ěla za cíl takto zdevastované Evrop ě zajistit potravinovou sob ěsta čnost. Po dlouhou dobu nejmén ě 40 let byla Spole čná zem ědělská politika EU velmi úsp ěšná. To vedlo k tomu, že ve státech Evropské unie byl v osmdesátých letech nadbytek potravin a v rámci spole čné zem ědělské politiky musely být hledány mechanismy, jak nadbytek produkce omezovat a p řípadn ě také likvidovat. Posledn ě byly zavedeny další nástroje, jako nap říklad kvóty, interven ční ceny, exportní dotace, celní opat ření a další, které nadbytek potravin pomáhaly omezovat a uplatnit v zahrani ční konkurenci p ředevším na t řetích trzích.

V českém zem ědělství ve vztahu k evropským problém ům jde o zvyšování konkurenceschopnosti zem ědělských a potraviná řských výrobk ů v ůč i t řetím zemím na základ ě vyšší kvality, bezpe čnosti, pestrosti a p řidané hodnoty výrobk ů, o zachování zem ědělské kulturní krajiny, o snížení tlaku zem ědělství na snižování biologické rozmanitosti, o hlubší propojení zem ědělství s rozvojem venkova a o nepotraviná řské užití zem ědělské produkce zejména jako obnovitelných zdroj ů energie. (Hrabánková, 2008)

Spole čná zem ědělská politika je jedinou spole čnou politikou EU, je velkého rozsahu, stojí hodn ě pen ěz a navíc je p řísn ě regulována, řízena i kontrolována centrálními orgány EU, a tím p ůsobí negativn ě na volném globálním trhu. (Papež, 2005)

Ve snaze snížit náklady na Spole čnou zem ědělskou politiku byly zavedeny rozpo čtové stropy na kontrolu výdaj ů, a to jak v rámci jednoho roku, tak i v období n ěkolika let. Plánované limity pro tržní opat ření v rámci SZP a p římé podpory v letech 2007–2013 již žádné reálné navýšení nedovolují a budou se v pr ůběhu daného období každým rokem snižovat, zárove ň s postupným zvyšováním p římých plateb vyplácených ve 12 nových členských státech na úrove ň p římých podpor vyplácených v p ůvodních 15 členských státech. Náklady na SZP byly do roku 2013 reáln ě zmraženy. Výdaje budou p řísně kontrolovány, nap říklad pomocí zavedeného mechanismu na kontrolu rozpo čtové disciplíny, který zajistí, že nebudou p řekra čovány výdajové stropy. (www.businessinfo.cz)

Podstata a principy SZP K financování SZP až do roku 2007 sloužil Evropský zem ědělský garan ční a orienta ční fond (EAGGF), ze kterého byly vypláceny zem ědělc ům dotace na výrobu i subvence pro vývoz, p řípadn ě též interven ční platby pro nákup p řebyte čných výp ěstk ů na sklad. Na p řelomu 70. a 80. let od čerpával až 70 % evropského rozpo čtu. V 90. letech došlo k finan čnímu posílení orienta ční části fondu EAGGF (na úrok garancí), za čaly být financovány programy rozvoje venkova a nezem ědělského využívání p ůdy, podpory před časného odchodu farmá řů , kte ří se chystají za čít se zem ědělským podnikáním, ekologické zem ědělství, modernizace výroby, pé če o krajinu apod.

V oblasti podpory zem ědělské produkce vznikly zásady systému tzv. p římých plateb, které m ěly pomoci jednotné platby na obd ělávaný hektar (SAPS) a pozd ěji jednotné platby na farmu (SPS) vyst řídat systém dosavadní podpory svázané s vyprodukovaným množstvím.

Regulace byla uvoln ěna u řady komodit. V přísné podob ě ale p řetrvala u tzv. citlivých odv ětví: cukr, víno, ovoce a zelenina. Její poz ůstatky z ůstávají nap říklad i u obilovin, u mléka a mlé čných produkt ů, vajec či masa projevují se existencí interven čních cen, množstevních kvót, prémií na chov, vývozních subvencí či skute čností, že pravidla poskytování státní pomoci musí být v souladu s legislativou EU.

Novou regulaci p řináší legislativa motivovaná údajn ě ochranou spot řebitele (požadavky na dodržování veterinárních a fytosanitárních p ředpis ů, p řísné p ředpisy pro transport zví řat, pokusy p řesn ě ur čovat kvalitativní charakteristiky zboží, které m ůže být v EU uvád ěno na trh, p ředpisy upravující balení a ozna čování produkt ů atd.). Novinkou posledních let je i speciální podpora p ěstování a produkce n ěkterých komodit z ekologických d ůvod ů (nap říklad výroba biopaliva z olejnin, obilovin a pícnin).

SZP po východním rozší ření ČR vstoupila do EU jako stát, v němž zem ědělský sektor zam ěstnává mén ě než 4 % pracovní síly. V devadesátých letech navíc procházel významnou restrukturalizací, nejen odv ětvovou, ale i z hlediska vlastnické struktury. V této specifické oblasti problém ů je dodnes řada nevy řešených bod ů.

Vstup do EU znamenal pro ČR v zem ědělské oblasti n ěkolik novinek: Musela se postupn ě p řizp ůsobit systému tržní regulace panující v EU. To zp ůsobuje některé zm ěny v komoditní skladb ě českého zem ědělství, jak se b ěhem dosavadního členství ČR v EU již sta čilo potvrdit. Musela se p řizp ůsobit vývoji evropské legislativy, která nevzniká ve vakuu – působí na ni sv ětový proces liberalizace obchodu se zem ědělskými výrobky v rámci WTO. Musela p řijmout deformovaná pravidla financování zem ědělství pro nové členské státy, která jim p řiznávají až do roku 2013 pouze část p římých plateb, jež získávají státy EU 15.

Financování SZP Agenda 2000, která byla v platnosti v letech 2000 – 2006, byla finan ční perspektiva, podle které se řídila rozpo čtová politika EU v oblasti zem ědělství v základních bodech. Výdaje na zem ědělství podle ní pravideln ě pokrývaly p řibližn ě 45 % rozpo čtu EU. Finan ční rámec pro období 2000 – 2006 vy čle ňoval ve výdajových závazcích 745 522 mil. Euro. Finan ční rámec pro období 2007 – 2013 vy čle ňuje ve výdajových závazcích celkem 864 316 mil. Euro.

Pro období 2007 – 2013 byl z řízen nový Evropský zem ědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), který doplnil a p řevzal část stávajícího financování z orienta ční a garan ční části EAGGF. V sou časnosti tedy slouží k financování SZP dva odd ělené fondy: AEGGF pro tzv. I. pilí ř SZP (platby spojené s podporou zem ědělské produkce) a EAFRD pro tzv. II. pilí ř SZP (podpora neproduk ční dimenze evropského zem ědělství a ekologických aktivit, sociální rozm ěr a rozvoj venkova v četn ě oblastí nesouvisejících bezprost ředn ě se zem ědělstvím). V pozadí z řízení nového fondu je p řitom i snaha motivovat zem ědělce v nových členských zemích k ukon čení či diverzifikaci produkce a k využívání p ůdy či krajiny jiným zp ůsobem. (Fajmon, 2007)

Významným faktem ve fungování SZP jsou tzv. spole čné organizace trhu. Jsou to v podstat ě soubory regula čních opat ření, které se vztahují na odlišné sektory zem ědělské výroby. Jejich ú čelem je podporovat trhy dané zem ědělské komodity prost řednictvím r ůzných mechanism ů, které se mohou lišit výrobek od výrobku. Ke komplexním nástrojům regulace zem ědělského trhu pat ří zejména p římé platby, interven ční opat ření (nákup, prodej, podpora soukromého skladování), kvótní systémy, vývozní a dovozní licence, vývozní subvence a strukturální prost ředky. (Binek, 2009)

Spole čná zem ědělská politika se v následujícím období má zam ěř ovat p ředevším na zvyšování kvality potravin, zajišt ění bezpe čnosti potravin, zajišt ění dobrých životních podmínek venkovské spole čnosti, zajišt ění zachování zdravého životního prost ředí pro další generace, zajišt ění lepšího zdraví a lepších životních podmínek zví řat, a to vše s co nejnižšími náklady. (www.businessinfo.cz)

V rámci spole čné zem ědělské politiky se v EU uplat ňují t ři zásady: spole čný trh pro zem ědělské produkty p ři spole čných cenách, zvýhodn ění produkce ze zemí Unie na úkor vn ější konkurence a finan ční solidarita, které se týká financování ze spole čného fondu, do n ěhož všichni p řispívají. (www.szif.cz)

2.4 DOTACE 2.4.1 Fond EAFRD Podle na řízení Rady (ES) 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování spole čné zem ědělské politiky prob ěhlo rozd ělení dosavadního Zem ědělského orienta čního a záru čního fondu na dva: Evropský zem ědělský záru ční fond – financování tržních a dalších opat ření a Evropský zem ědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) – financování program ů rozvoje venkova. (www.euroskop.cz)

EAFRD je finan ční nástroj na podporu rozvoje venkova, který spadá do spole čné zem ědělské politiky EU. Prost ředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zem ědělství a lesnictví, zlepšení životního prost ředí a krajiny nebo kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodá řství venkova. V ČR jsou z n ěj hrazeny projekty p ředložené do tzv. Programu rozvoje venkova ČR, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo zem ědělství ČR a zprost ředkujícím subjektem Státní zem ědělský interven ční fond. (www.euroskop.cz)

Fond EAFRD je ur čen k financování operací ve venkovských oblastech. Členské státy EU si samy definují, které oblasti jsou venkovské, p řičemž se fond na m ěstské oblasti nevztahuje. Ministerstvo zem ědělství se tedy muselo rozhodnout o vymezování venkovských oblastí pro p ůsobnost EAFRD i pro sjednocení statistických šet ření v rámci ČR a ve vztahu k definicím v Evrop ě (EUROSTAT, EU) a ve sv ětě (OECD). (P ělucha, 2006)

ČR p řijala pro období 2007 – 2013 vymezení venkovských oblastí dle OECD s modifikacemi dle charakteru jednotlivých os, priorit, resp. i opatření. Pro dotace opatření osy III je omezení místa realizace projekt ů na území obce do 2000 obyvatel. V případ ě osy IV. se jedná o vymezení subregionálního venkovského území, tj. venkovské území s 10 000 až 100 000 obyvateli, na celém území České republiky, mimo území hl. m ěsta Prahy, a m ěst s více než 25 000 obyvateli (v od ůvodn ěných případech je možné ud ělit výjimku). (P ělucha, 2006)

V ČR slouží EAFRD venkovským region ům, což je celá ČR krom ě regionu Praha. Tyto venkovské regiony jsou sou časn ě všechny evropskými regiony spadajícími do Cíle Konvergence. Region Praha, spadající do Cíle Regionální konkurenceschopnost a zam ěstnanost, je podporován pouze v rámci Agroenvironmentálních opat ření, osa II. Celkem bylo v rámci EAFRD vy člen ěno na období 2007-2013 2815,6 mil. €. (Analýza opera čních program ů pro pot řeby m ěst a obcí, 2007)

V historii Strukturálních fond ů je Evropský zem ědělský fond pro rozvoj venkova fondem nejmladším. Vznikl Na řízením Rady (ES) č. 1698/2005 z 20. zá ří 2005 o podpoře rozvoje venkovského prostoru prost řednictvím EAFRD. Svou činnost zahájil fond 1. 1. 2007. Jeho založení vyplývá ze situace, kdy je z řejmé, že zvláštní pozornost musí být v ěnována tzv. „druhému pilí ři“ Spole čné zem ědělské politiky – rozvoji venkova, kdy strategie rozvoje venkova se musí opírat o vlastní finan ční prost ředky a rámcový plán, aby byla tato nejen zabezpe čena, ale aby byla i koherentní a transparentní.

Na řízení Rady stanovuje jednak všeobecná pravidla pro poskytování finan čních podpor a dále cíle politiky rozvoje venkova, ve kterých se EAFRD podílí na jejich financování. Podpora pro rozvoj venkova p řispívá k dosažení následujících cíl ů: 1. Zlepšování konkurenceschopnosti zem ědělství a lesnictví podporou restrukturalizace, rozvoje a inovací 2. Zlepšování životního prost ředí a krajiny podporou hospoda ření s půdou 3. Zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a povzbuzení diverzifikace hospodá řské činnosti. (Hrabánková, 2007)

Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013 Existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR p řispívá k dosažení cíl ů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prost ředí a snížení negativních vliv ů intenzivního zem ědělského hospoda ření. Program dále umož ňuje vytvo řit podmínky pro konkurenceschopnost

České republiky v základních potraviná řských komoditách. Program také podporuje rozši řování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvá řet nová pracovní místa, snížit míru nezam ěstnanosti na venkov ě a posílit sounáležitost obyvatel na venkov ě.

Program rozvoje venkova ČR je programovým dokumentem pro čerpání prost ředk ů z EAFRD na období 2007-2013 a skládá se ze čty ř os, p řičemž se tato práce bude zabývat osami 3 a 4: Osa 1 – Zlepšení konkurenceschopnosti zem ědělství a lesnictví Osa 2 – Zlepšování životního prost ředí a krajiny Osa 3 – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodá řství venkova Osa 4 – LEADER.

Význam úlohy osy III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodá řství venkova Mezi hlavní priority osy III pat ří tvorba pracovních příležitostí, podpora využívání obnovitelných zdroj ů energie, zlepšení podmínek kvality života ve venkovských oblastech, v četn ě vzd ělávání a informování hospodá řských subjekt ů a v neposlední řad ě ochrana kulturních památek

Tato osa řeší dlouhodobé negativní trendy snižování populace ve venkovských obcích, které jsou částe čně spojeny s obecnými demografickými trendy vývoje a částe čně se ztrátou pracovních p říležitostí v zem ědělství, jež je d ůsledkem zvyšování efektivnosti a celkové konkurenceschopnosti. Venkovské obce nedokážou zcela uspokojit základní pot řeby svých obyvatel (zejména nabídku práce, bydlení, vybavení, infrastruktura), ale i další pot řeby (spole čenské a kulturní). V důsledku toho dochází k migraci zejména mladých lidí do atraktivn ějších částí zem ě. Populace venkova tak stárne a podmínky ekonomického r ůstu na venkov ě se dále zhoršují. (P ělucha, 2006)

Priorita III.1 – Tvorba pracovních p říležitostí Opat ření III.1.1 Diverzifikace činností nezem ědělské povahy (22,9 % z osy) Opat ření III.1.2 Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje (15,6 % z osy) Opat ření III.1.3 Podpora cestovního ruchu (12,3 % z osy) Priorita III.2 Podmínky r ůstu a kvalita života na venkov ě Opat ření III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic (38,4 % z osy) Opat ření III.2.2 Ochrana a rozvoj d ědictví venkova (8,9 % z osy) Priorita III.3 týkající se vzd ělávání a informování hospodá řských subjekt ů p ůsobících v oblastech, na n ěž se vztahuje osa 3 Opat ření III.3.1 Vzd ělávání a informace (2 % z osy)

Význam úlohy osy IV – LEADER Metoda LEADER je rozvíjena prost řednictvím místních ak čních skupin (MAS), což jsou uskupení aktér ů z ekonomické, ve řejné i neziskové sféry. V České republice byla v letech 2003 – 2006 vytvo řena sí ť zhruba 40 funk čních MAS, které již zpracovali své rozvojové strategie, přičemž desítky dalších MAS se postupn ě ustavují a vytvá ření své rozvojové zám ěry. MAS rozvíjí své aktivity ve venkovském prostoru, který je vymezen nejen geografickými, ale také ekonomickými a kulturními charakteristikami, umož ňujících realizovat spole čnou rozvojovou strategii. (P ělucha, 2006)

Motivem tohoto p řístupu je skute čnost, že práv ě na lokální úrovni lze nejlépe iniciovat a využít rozvojový potenciál. Protože krom ě Prahy mají všechny regiony ČR na úrovni NUTS II statut (podle definování EU) venkovských region ů, pat ří Osa 4 v podstat ě svých opat ření k opat řením rozvoje venkova.

V rámci podpory ze strukturálních fond ů je podporován i vznik specifických „institucí“ pod titulem „Místní ak ční skupiny“. Výsledkem jejich aktivity je pak p ředkládání a realizace místních rozvojových strategií. Tyto rozvojové strategie nejsou orientovány pouze na individuální aspekty regionálních iniciativ (rozvoj jednotlivých odv ětví – firem nebo individuálních investi čních aktivit), ale preferován je p řístup, kdy dochází k jejich propojení, resp. návaznosti. Smyslem není totiž aktivita ku prosp ěchu díl čích

přístup ů, ale zde zejména by m ěl být preferován princip koncentrace, tj. preference t ěch aktivit, které jsou prosp ěšné regionu (subregionu) ve více sm ěrech. Nelze jasn ě vymezit, čeho se musí aktivity týkat. Tak, jak existují specifické podmínky na úrovni jednotlivých region ů, tak jsou i specifické jednotlivé rozvojové projekty. Pro využívání finan čních prost ředk ů z EAFRD je stanoven maximální p řísp ěvek pro každou z os v rámci prahu pružnosti. (Hrabánková, 2007)

Hlavním cílem metody LEADER je pomoci p ředstavitel ům venkovských oblastí, aby se zamýšleli nad dlouhodobým potenciálem svých oblastí, a sou časn ě podporovat zavád ění integrovaných, vysoce kvalitních a originálních strategií pro trvale udržitelný rozvoj, zkoušení nových zp ůsob ů podpory p řírodního a kulturního d ědictví, upev ňování ekonomického prost ředí, tvorbu pracovních míst a zejména zlepšení organiza čních schopností komunit (obce, obyvatelé).

Osa IV v Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 prochází nap říč všemi ostatními osami a projekty realizované v jejím rámci budou vycházet z opat ření ostatních os. Priorita I - Implementace místní rozvojové strategie (91,3 % z osy) Opat ření IV.1.1 Místní akční skupina (max. 18,3 % z osy) Opat ření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie (min. 73 % z osy) Priorita II - Realizace projekt ů spolupráce (8,7 % z osy) (P ělucha, 2006)

MAS a jejich činnost na venkov ě K vytvo ření Iniciativy LEADER p řisp ěly také zkušenosti EU, které prokázaly, že venkovské oblasti mohou skute čně výrazn ě p řisp ět ke svému vlastnímu rozvoji a své trvalé udržitelnosti, pokud jsou k tomu zplnomocn ěny a motivovány. Používaná zkratka LEADER znamená Liaison Entre Actions pour le Développement de l´Économie Rurale – Propojení akcí pro rozvoj ekonomiky venkova.

Metodou LEADER (p řístup zdola-nahoru) pracují LAG (Local Action Groups). V České republice se používá název MAS (Místní ak ční skupiny). Vymezení složení MAS, jejich p ůsobnosti v území a možnost získat dotaci se řídí sm ěrnicemi EU a pravidly pro poskytování dotace MAS stanovenými na národní úrovni. MAS je vždy složena z více subjekt ů, které p ředstavují kone čně p říjemce finan ční podpory, které MAS získá – fyzické osoby, právnické osoby, obce, mikroregiony, podnikatelé, nestátní neziskové organizace (jen v případ ě, že p ůsobí v území, pro které je strategie připravena) – nap ř. r ůzná ob čanská sdružení, nadace, atd.

Základní kritéria pro vznik MAS: - Homogenní oblast s po čtem obyvatel od 10 tisíc do 100 tisíc, s hustotou 120 obyvatel/km 2, v četn ě malých m ěst do 25 000 obyvatel. - Musí mít právní subjektivitu, I ČO. - Členové MAS musí v daném území bydlet nebo být pro toto území příslušní. - MAS musí být založena z vyrovnaného po čtu zástupc ů za sociální, kulturní a ekonomickou oblast. - Na rozhodovací úrovni musí být minimáln ě 50 % zástupc ů soukromého sektoru a maximáln ě 50 % ve řejného sektoru. - Členové MAS musí prokázat, že jsou schopni navrhnout a implementovat strategii rozvoje. - Vytvo ření kvalitní integrované strategie rozvoje pilotního charakteru. (Majerová, 2008)

Státní zem ědělský interven ční fond (SZIF) Státní zem ědělský interven ční fond je akreditovanou platební agenturou - zprost ředkovatelem finan ční podpory z Evropské unie a národních zdroj ů. Dotace z EU jsou v rámci spole čné zem ědělské politiky poskytovány v nyn ějším programovacím období (2007 – 2013) z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a z Evropského rybá řského fondu (EFF). (www.szif.cz)

2.4.2 Strukturální fondy a Fond soudržnosti Fondy EU p ředstavují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodá řské a sociální soudržnosti. Práv ě jejich prost řednictvím se rozd ělují finan ční prost ředky ur čené ke snižování ekonomických a sociálních rozdíl ů mezi členskými státy a jejich regiony. Evropská unie disponuje t řemi hlavními fondy, kterými jsou Fond soudržnosti (FS) a dva strukturální fondy, kterými jsou Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). (www.strukturalni-fondy.cz)

Evropský fond regionálního rozvoje Hlavním úkolem fondu je snižování rozdíl ů mezi úrovn ěmi rozvoje jednotlivých regionů, jejich životní úrovní a rozsahem zaostávání nejproblemati čtějších region ů. Fond byl založen v roce 1975, aby finan čně podpo řil programy nejvíce znevýhodn ěných region ů. Objemem prost ředk ů jde o nejv ětší a nejvýznamn ější strukturální fond. (Stejskal, Kovárník, 2009)

Tento fond financuje p ředevším investi ční projekty. Nejvíce pen ěz plyne do zlepšení infrastruktury nap ř. výstavba silnic a železnic, regenerace brownfields a další. V regionech sm ěř uje podpora více na projekty rozvoje obcí, m ěst, zlepšení infrastruktury a zvýšení cestovního ruchu. (www. euroskop.cz)

Evropský sociální fond Tento fond byl založen v roce 1960 jako hlavní nástroj sociální politiky a zam ěstnanosti Evropské unie. Podporuje opat ření pro prevenci a boj s nezam ěstnaností, rozvoj lidských zdroj ů, rovné p říležitosti pro muže a ženy, hospodá řskou a sociální soudržnost. Tyto dlouhodobé strategické programy napomáhají zaostávajícím region ům aktualizovat a modernizovat dovednosti pracovní síly a p ěstovat podnikatelské aktivity. (Stejskal, Kovárník, 2009)

ESF financuje zejména neinvesti ční projekty. V rámci posilování hospodářské a sociální soudržnosti podporuje zvýšení zam ěstnanosti a po čtu pracovních p říležitostí. Finan ční

prost ředky z ESF jsou vkládány do lidských zdroj ů nap ř. vzd ělávání zam ěstnanc ů, zavád ění moderních metod vzd ělávání a další. (www.euroskop.cz)

Fond soudržnosti (Kohezní fond) Fond soudržnosti je na rozdíl od strukturálních fond ů ur čený na podporu rozvoje chudších stát ů, ale ne region ů. Byl z řízen v roce 1993 Maastrichtskou smlouvou. Fond spolufinancuje velké infrastrukturní projekty v oblasti ochrany životního prost ředí a transevropských dopravních sítí, dále má p řispívat k posunu podporovaných stát ů k rozpo čtové stabilit ě, aniž by se omezovali rozsáhlé investice, které jsou v uvedených oblastech nutné. Řídícím orgánem tohoto fondu je Ministerstvo pro místní rozvoj a zprost ředkujícími orgány jsou Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy. (www.euroskop.cz)

2.4.3 Národní dotace Výhradn ě z národních zdroj ů podporuje Česká republika prost řednictvím řady cílených program ů celou řadu pot řebných aktivit. T ěmito dota čními programy p řispívá stát k udržování výrobního potenciálu zem ědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru.

V sou časnosti dochází, v návaznosti na p ředchozí roky, ke stabilizaci spektra podp ůrných program ů. Velký d ůraz se klade na prvky agroenvironmentálního charakteru (nap ř. biologická a fyzikální ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin, budování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách), ale také na programy na podporu ozdravování polních a speciálních plodin (podpora prostorových a technických izolát ů množitelského materiálu) nebo na programy zam ěř ené proti rozšiřování nebezpe čných nákaz hospodá řských zví řat (nap ř. Nákazový fond). V neposlední řad ě jsou to ale také programy, jejichž výsledky a zisk nelze p římo kvantifikovat, a p řesto je jejich existence v rámci Národních dotací pro jednotlivé komodity nezbytná. Mezi takové aktivity lze jednozna čně za řadit nap říklad podporu včela řství anebo udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodá řských zví řat. (http://eagri.cz)

Podpora obnovy venkova Před vstupem ČR do Evropské unie byl u nás na rozvoj venkova cílen ě zam ěř en pouze jediný program, a to Program obnovy venkova (POV). Tento program již od r. 1991 vyhlašovalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Program obnovy venkova byl založen na obdobném principu, jako iniciativa LEADER a snažil se svými opat řeními (vyhlašovanými dota čními tituly) podnítit ke spole čné práci všechny subjekty na venkov ě. POV funguje v rámci vyhlašovaných národních program ů do sou časné doby s upraveným názvem – Podpora obnovy venkova.

Postatou fungování tohoto programu je vzájemná spolupráce všech složek venkovské spole čnosti – tj. ob čan ů, zájmových spolk ů a sdružení atd. Finan ční prost ředky ve form ě dotací jsou MMR rozd ělovány dle žádostí subjekt ů podle jednotlivých vypsaných dota čních titul ů (každý rok se vyhlašované dota ční tituly p řizp ůsobují aktuálním pot řebám). Obce nebo svazky obcí, které o dotace požádají, musí p ři podání žádosti vždy doložit, že disponují svými vlastními finan čními zdroji, protože p řísp ěvek (dotace) není nikdy ve výši 100 % pot řebných prost ředk ů, ale pohybuje se v rozmezí 30 – 70 % náklad ů. (Majerová, 2008)

Cílem programu je podpo řit obnovu a rozvoj venkova v souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 11. listopadu 1998 č. 730. Program obnovy venkova předpokládá, že se na obnov ě obce v souladu s místními tradicemi budou podílet obyvatelé venkova, ob čanské spolky a sdružení. Správcem tohoto programu je Ministerstvo pro místní rozvoj. Do programu obnovy venkova se mohou zapojit obce do 3 000 obyvatel nebo obce, které v předešlém roce získaly ocen ění v krajském kole sout ěže Vesnice roku. Tyto obce jsou rozd ěleny do p ěti dota čních titul ů. Každý dota ční titul má jinou výši dotace a u každého dota čního titulu je stanoveno, jaké aktivity obce jsou tímto programem podporovány. Konkrétn ě se jedná o následující aktivity: podpora vít ězů sout ěže Vesnice roku, podpora zapojení d ětí a mládeže do komunitního života v obci, podpora spolupráce obcí na obnov ě a rozvoji venkova, podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci a podpora zapojení romské komunity do života obce a spole čnosti. (www.mmr.cz)

3. Cíl a metodika Hlavním cílem této diplomové práce je popsání a zhodnocení sou časného stavu regionu Strakonice z hlediska čerpání finan čních prost ředk ů z fondu EAFRD a na základ ě této analýzy navrhnout nová řešení, která povedou k rozvoji sledovaného území.

Pro tuto diplomovou práci byly stanoveny t ři hypotézy. První hypotéza se zabývá využitím možností v rámci čerpání z fondu EAFRD na Strakonicku – výsledkem bude vyvrácení či potvrzení maximálního využití finan čních prost ředk ů z fondu EAFRD ve sledované oblasti. Druhá hypotéza, kterou by výsledky mé práce m ěly potvrdit či vyvrátit, se týká projekt ů s využitím metody LEADER – MAS LAG Strakonicko, o. s. měla nejvyšší po čet schválených projekt ů z místních ak čních skupin p ůsobících v okresu Strakonice. Poslední hypotéza, která byla stanovena pro tuto práci, je otázkou přístupu a možností žadatel ů k Programu rozvoje venkova – bude potvrzeno nebo vyvráceno, že přístup MAS je pro žadatele jednodušší a pro rozvoj venkova efektivn ější než p řístup RO SZIF v ČB.

První polovina analytické části, která se týká provedení analýzy regionu Strakonice, obsahuje charakteristiku regionu Strakonice, p řičemž pro tuto diplomovou práci je region Strakonice zkoumán na úrovni NUTS 4 tj. okres, a SWOT analýzu daného regionu s využitím Fullerova trojúhelníku. Charakteristika regionu byla provedena za použití statistických ro čenek Jiho českého kraje z let 2008 až 2010. Pro analýzu regionu byly krom ě popisu použity dvourozm ěrné grafy a tabulky. Pro SWOT analýzu byly využity údaje ze Strategického plánu LEADER pro roky 2007 - 2013 Místní ak ční skupiny LAG Strakonicko, o. s.

SWOT analýza slouží k základní identifikaci sou časného stavu okresu Strakonice. Tvo ří základní rámec vedoucí ke konkrétnímu systematizovanému zkoumání vnit řních předností a slabin, vn ějších p říležitostí a ohrožení i k vyslovení základních strategických alternativ, o kterých m ůže Strakonicko uvažovat. (Horáková, 2003)

Provedení SWOT analýzy bylo zahájeno definováním silných, slabých stránek okresu a jeho p říležitostí a hrozeb. Následuje párové srovnání t ěchto kritérií v tzv. Fullerov ě trojúhelníku. Pomocí metody párového srovnání jsou kritéria se řazena podle d ůležitosti pro rozvoj venkova v regionu. Posledním krokem SWOT analýzy je navržení strategických alternativ pro sledovanou oblast.

Poté následuje provedení analýzy čerpání finan čních podpor z fondu EAFRD pro vybrané území. Sou částí této analýzy je vytvo ření p řehledu schválených projekt ů financovaných z fondu EAFRD na Strakonicku, které spadají pod osu III a IV Programu rozvoje venkova. Analýza je zakon čena podrobn ějším hodnocením MAS LAG Strakonicko, o. s. Posledním bodem praktické části je porovnání možností čerpání z osy III a z osy IV.

4. Charakteristika regionu Strakonice Okres Strakonice je sou částí Jiho českého kraje, který je zobrazen na map ě č. 1, a je vyzna čen zelenou barvou. Jiho český kraj má rozlohu 10 057 km 2, p řičemž okres Strakonice z této plochy zaujímá 10,3 %, tj. 1 032 km 2, je nejmenším okresem Jiho českého kraje. Na severu sousedí se St ředo českým krajem, na západ ě s Plze ňským krajem a na jihu a východ ě s jiho českými okresy Prachatice, České Bud ějovice a Písek. Ve sledované oblasti žije 70 906 obyvatel, tím se řadí na čtvrté místo v kraji a hustota obyvatel na km 2 je 69 obyvatel. Skládá se ze 112 obcí, které jsou rozd ěleny do t ří správních obvodů obcí s rozší řenou p ůsobností: Strakonice, Blatná, Vod ňany.

Mapa č. 1: Jiho český kraj

Zdroj: Český statistický ú řad

Okres se také člení do čty ř mikroregion ů: Blatensko, Vod ňansko, Voly ňsko a Strakonicko. Každý mikroregion má svá specifika. Nejvýrazn ějším krajinotvorným prvkem Strakonicka je řeka Otava, proslulost m ěsta výrobou fez ů a motocykl ů připomíná muzejní expozice, ale tradice dudáckých festival ů, na které se sjížd ějí hudebníci a národopisné soubory z různých zemí Evropy, platí dodnes. Voly ňsko je

specifické kopci a lesy, které prostupuje řeka Voly ňka, také se zde nachází celá řada staveb lidové architektury nap ř. venkovský barokní zámek v Česticích, renesan ční tvrz v Dobrši nebo vodní hamr v Malenicích. Vod ňansko je krajinou rybník ů a les ů, stále se zde udržují zvyky p ři výlovech rybník ů v režii jediné st řední rybá řské školy v České republice. Posledním mikroregionem je Blatensko s půvabnou krajinou a oblastí rybník ů s nejv ětším rybníkem v okrese, který se jmenuje Labu ť.

Socioekonomická charakteristika V 56 obcích do 200 obyvatel žije 5 951 lidí, 38 obcí od 200 do 499 obyvatel obývá 11 676 lidí, v 9 obcích od 500 do 999 obyvatel bydlí 6 861 lidí, 6 obcí, které spadají do kategorie 1000 až 4 999 obyvatel, má 9 464 lidí, ve 2 obcích od 5 000 do 19 999 obyvatel žije 13 873 lidí a pouze 1 obec nad 20 000 obyvatel má 23 081 lidí. Pr ůměrný věk obyvatel v okresu Strakonice je 40,9 let. V roce 2009 se p řist ěhovalo 1 032 lidí a vyst ěhovalo se 1 184 obyvatel. V grafu č. 1 je zobrazen vývoj p řist ěhovalých a vyst ěhovalých obyvatel za roky 2007 - 2009. Ve zkoumané oblasti žije 2 413 cizinc ů, kde 1 080 jsou Ukrajinci, 326 Slováci, 241 Vietnamci, 386 N ěmci a 37 Rakušané (v uvedených po čtech cizinc ů nejsou zahrnuti cizinci s platným azylem v České republice).

Graf č. 1: Vývoj p řist ěhovalých a vyst ěhovalých osob na Strakonicku v letech 2007 - 2009

1800

1600 1553 1601 1400 1260 1200 1184 1032 1000 965 800 přistělovalí

Počet osob 600 vystěhovalí 400 200 0 2007 2008 2009 Roky

Zdroj: Statistické ro čenky Jiho českého kraje 2008 – 2010

Na území okresu Strakonice provozuje svou činnost 31 mate řských škol, které mají 96 t říd s 2 243 d ětmi a 158 u čiteli, základních škol je 27 s 299 t řídami, které denn ě navšt ěvuje 5 404 d ětí a 411 u čitel ů. St ředních škol je na Strakonicku 13 a vyšší odborné školy 3.

Ekonomicky aktivních obyvatel podle s čítání lidu v roce 2001 bylo 31 571, tj. 44,5 %. V roce 2009 byla míra registrované nezam ěstnanosti 8,46 %, tedy 3 416 lidí, z nichž 1 642 jsou ženy, 160 absolventi škol a mladiství, 552 ob čané se zdravotním postižením, 3 351 dosažitelní uchaze či o zam ěstnání a 283 částe čně nezam ěstnaní. Volný po čet pracovních míst je 306, což pokrývá pouze 8,96 % nezam ěstnaných osob. Vývoj uchaze čů o zam ěstnání v porovnání s volnými pracovními místy v letech 2007 až 2009 je zobrazen v grafu č. 2.

Graf č. 2: Vývoj nezam ěstnaných a volných pracovních míst na Strakonicku v letech 2007 – 2009

4000

3500 3416 3000 2500 2342 2148 2000 uchazeči o zaměstnání

Počet osob 1500 1219 volná pracovní místa 1000 1036 500 306 0 2007 2008 2009 Roky

Zdroj: Statistické ro čenky Jiho českého kraje 2008 – 2010

Nejv ětší skupina nezam ěstnaných podle v ěku je v kategorii mezi 25 a 34, kde je 829 nezam ěstnaných osob, další v po řadí je kategorie 45 – 54 let, ve které je 776 nezam ěstnaných, mezi 35 – 44 lety je 729 nezam ěstnaných, do 24 let je 627 lidí bez práce a v poslední kategorii mezi 55 – 64 lety je 455 nezam ěstnaných. V případ ě nezam ěstnanosti člen ěné podle vzd ělání, je nejvyšší nezam ěstnanost mezi obyvateli

s výu čním listem, kterých je 1 599, další nejpo četn ější kategorií jsou lidé se základním vzd ěláním nebo bez vzd ělání, kde je 693 lidí, s úplným st ředním odborným vzd ěláním s maturitou je 593 nezam ěstnaných, vyu čených s maturitou bez práce je 197 a vysokoškolské vzd ělání má 142 nezam ěstnaných. Nejnižší po čet nezam ěstnaných je mezi obyvateli se st řední školou bez maturity, kterých je 88, dále s úplným st ředním všeobecným vzd ěláním s maturitou, kde je 71 osob a nejmén ě nezam ěstnaných je mezi osobami s vyšším vzd ěláním, tj. 33 osob.

Zem ědělství, životní prost ředí Zem ědělská p ůda pokrývá 66 758 hektar ů ve sledovaném okresu, tj. 64,7 %. Z této plochy zaujímá orná p ůda 46 230 hektar ů, zahrady a ovocné sady 2 506 hektar ů a trvalé travní porosty pokrývají 18 023 hektar ů. 36 444 hektar ů nezem ědělské p ůdy se skládá z lesních pozemk ů na 23 277 hektarech, vodních ploch na 3 928 hektarech, zastavené plochy na 1476 hektarech a ostatních ploch, které zaujímají 7 762 hektar ů.

Nadmo řská výška okresu je v severní polovin ě mezi 400 – 600 metry, výjime čně p řes 600 metr ů a v jižní polovin ě mezi 500 – 700 metry. Pr ůměrná ro ční teplota se pohybuje mezi 6 až 7,5 °C. Ro ční pr ůměr vodních srážek je v rozp ětí 550 – 650 mm/m 2. Podnebí je vnitrozemské, chladn ější a vlh čí v místech v ětších vodních ploch.

Investice a neinvesti ční náklady na ochranu životního prost ředí v roce 2009 podle sídla investora činily na Strakonicku 105 404 tis. K č. Z této částky bylo na nakládání s odpadními vodami vynaloženo 52 445 tis. K č a na nakládání s odpady 45 729 tis. K č. Při m ěř ení emise základních zne čiš ťujících látek do ovzduší v roce 2008 byly zjišt ěny následující výsledky: tuhé emise celkem 24,6 t (0,0 t/km 2), oxid si řičitý celkem 1470,8 t (1,8 t/km 2), oxidy dusíku celkem 476,3 t (0,5 t/km 2) a oxid uhelnatý celkem 150 t (1,2 t/km 2).

Podnikatelská sféra Ekonomických subjekt ů má Strakonický okres celkem 15 696. Z toho je 3 210 právnických osob a 12 486 soukromých podnikatel ů: živnost má 11 184

a zem ědělských podnikatel ů je 552. Vývoj právnických a fyzických osob je zobrazen v grafu č. 3. Podniky podle po čtu zam ěstnanc ů jsou rozd ěleny do následujících kategorií: 5 441 podnik ů je bez zam ěstnanc ů, 1 – 49 zam ěstnanc ů má 1418 podnik ů, 50 – 249 zam ěstnanc ů má 88 podnik ů, 250 – 499 zam ěstnanc ů má 5 podnik ů, 500 – 999 zam ěstnanc ů mají 2 podniky a 8 741 podnik ů není uvedeno.

Graf č. 3: Vývoj právnických a fyzických osob na Strakonicku v letech 2007 – 2009

14000 ů 12672 12912 12486 12000

10000

8000 Právnické osoby 6000 Fyzické osoby

4000 2937 3210

et ekonomických subjekt et 2000 č 1031 Po 0 2007 2008 2009 Roky

Zdroj: Statistické ro čenky Jiho českého kraje 2008 – 2010

Na sledovaném území se nachází 625 zem ědělských podnik ů, které jsou následn ě rozděleny podle rozlohy zem ědělské p ůdy: 25 podnik ů nemá žádnou zem ědělskou půdu, do kategorie 0 – 4,99 hektar ů pat ří 231 podnik ů, 5 – 9,99 hektar ů vlastní 87 podnik ů, 10 – 49,99 hektar ů má 177 podnik ů, v rozmezí 50 – 99,99 hektar ů podniká 39 podnik ů, 100 – 499,99 hektar ů vlastní 35 podnik ů a 500 a více hektar ů obhospoda řuje 31 podniků. V následujícím grafu č. 4 je zobrazen vývoj po čtu zem ědělských podnik ů podle zemědělské p ůdy v hektarech v letech 2007 – 2009.

Graf č. 4: Vývoj po čtu zem ědělských podnik ů podle zem ědělské p ůdy v hektarech na Strakonicku v letech 2007 – 2009 ry ry

ě 500 a více

100 - 499,99

50 - 99,99 2009

dy v hektarech v dy 10 - 49,99 2008 ů 2007 5 - 9,99 lské p lské ě lské podniky podle vým podle podniky lské d

ě 0 - 5 ě d ě

zem 0 Zem 0 50 100 150 200 250 300 Po čet zem ědělských podnik ů

Zdroj: Statistické ro čenky Jiho českého kraje 2008 – 2010

Cestovní ruch Hromadná ubytovací za řízení cestovního ruchu podle kategorií se d ělí na maximáln ě tříhv ězdi čkové hotely, kterých je na Strakonicku 8, mají 164 pokoj ů s 356 l ůžky, penziony, p řičemž ve 13 penzionech se nachází 115 pokoj ů s 345 l ůžky, kempy, kde 11 kempů zajiš ťuje 71 pokoj ů s 270 l ůžky, chatové osady a turistické ubytovny, kterých je 9 s 240 pokoji a 961 l ůžky, ostatních 15 ubytovacích za řízení s 502 pokoji a 1485 lůžky není specifikováno.

Návšt ěvnost ve výše specifikovaných ubytovacích za řízeních byla v roce 2009 následující: hotely 7 286 host ů (z toho 2 067 nerezident ů), penziony 5 786 host ů (z toho 481 nerezident ů), kempy 8 994 host ů (z toho 161 nerezident ů), chatové osady a turistické ubytovny 7 435 host ů (z toho 21 nerezident ů) a ostatní 8 061 host ů (z toho 122 nerezident ů).

Dopravní obslužnost Na území okresu je pom ěrn ě hustá silni ční sí ť. Z hlavních silnic je nejd ůležit ější sm ěr České Bud ějovice – Plze ň a Strážný – Vimperk – Praha. Hlavní železni ční tratí je tra ť České Velenice – Plze ň. Trat ě regionálního významu jsou 2: Volary – Číčenice a Číčenice – Týn nad Vltavou.

Délka silnic a dálnic v okresu Strakonice je celkem 806 km, z toho nejsou žádné dálnice, 97 km silnic I. t řídy, 167 km silnic II. t řídy a 543 km silnic III. t řídy. Na Strakonicku se nachází 32 189 osobních aut v četn ě dodávkových, 3 750 nákladních aut, 150 silni čních taha čů , 648 náv ěsů, 104 autobus ů a 9 483 motocykl ů.

Bytová výstavba V roce 2009 byla zahájena výstavba 274 byt ů, z nichž rodinných dom ů bylo 121, bytových dom ů 71, nástaveb, p řístaveb, vestaveb 58, nebytových objekt ů 7 a adaptovaných nebytových prostor 17. Dokon čených byt ů bylo v tomto roce 79, přičemž z toho bylo 74 rodinných dom ů, 3 nástavby, p řístavby, vestavby a 2 adaptované nebytové prostory. V grafu č. 5 je zobrazen vývoj dokon čených staveb v letech 2007 – 2009.

Graf č. 5: Vývoj bytové výstavby na Strakonicku v letech 2007 - 2009

160 151 140 120 112 100 2007 75 79 74

ených staveb 80 63 2008 č 60 2009 40 19 18 10 12 9 20 0 0 3 0 0012 0 1 02 0

et dokon 0 č Po ístavby, objekty ř nebytové nástavby, p nebytové domy s ovatelskou bytového Byty celkem Byty č adaptované bytové domy modernizace rodinné domy pe Bytová výstavba

Zdroj: Statistické ro čenky Jiho českého kraje 2008 – 2010

Zdravotnictví, sociální zabezpe čení Na Strakonicku p ůsobí 236 léka řů , kdy na 1 léka ře vychází 300 obyvatel. Nemocnice je na tento okres 1 a nachází se ve Strakonicích. Ordinací praktického léka ře pro dosp ělé se zde nachází 46 a pro d ěti 26.

Na sledovaném území se nachází 5 domov ů pro seniory s 377 místy, 1 denní stacioná ř, 2 domovy pro osoby se zdravotním postižením, 10 domů s pe čovatelskou službou, které mají 245 míst a 10 dalších za řízení se sociálními službami s 211 místy.

Celkový po čet p říjemc ů d ůchodu na Strakonicku je 19 909, z nichž plné starobní důchody pat ří 10 475 p říjemc ům, prom ěnné starobní d ůchody 9 p říjemc ům, plné invalidní d ůchody 2 444 p říjemc ům, částe čné invalidní 1 757 p říjemc ům, vdovské důchody 4 207 ženám, vdovecké d ůchody 687 muž ům a sirot čí 330 dětem.

Držitel ů pr ůkaz ů zdravotn ě postižených je ve sledované oblasti 4 958, z nichž je t ěžce postižených 995, zvlášt ě t ěžce postižených 3 384 a zvlášt ě t ěžce postižených s nutností pr ůvodce 579.

Místní ak ční skupiny (MAS) v Jiho českém kraji Na území Jihočeského kraje p ůsobí 15 místních ak čních skupin, které zajiš ťují rozvoj venkova metodou LEADER, kterými jsou MAS Sdružení Růže, MAS St řední Povltaví, MAS T řebo ňsko, MAS Blanský les – Netolicko, MAS „Chance in Nature – Local Action Group“, LAG Strakonicko, MAS Rozkv ět zahrady Jižních Čech, MAS Svazku obcí Blatenska, MAS Vltava, MAS Krajina srdce, MAS Lužnice, MAS Brána Písecka, MAS Hlubocko – Lišovsko, MAS Vod ňanská ryba, MAS Pomalší. Na konci roku 2010 skon čila MAS Českokrumlovsko se svou činností.

Většina jiho českých MAS vznikla už v roce 2004 a od té doby realizovaly řadu úsp ěšných projekt ů jak z programu Ministerstva zem ědělství LEADER ČR, tak z evropského LEADERu a jiných program ů. P ři hodnocení Strategických plán ů LEADER místních ak čních skupin pro období 2007 – 2013 bylo v I. výb ěru (48)

vybráno 48 MAS, mezi kterými byla MAS Chance in Nature, o. p. s. z okresu Strakonice, ve II. výb ěru (32) bylo schváleno 32 MAS, kam ze sledovaného okresu pat ří LAG Strakonicko, o. s. a MAS Rozkv ět zahrady jižních Čech, o. s. a ve II. výb ěru (32+) získala podporu MAS Svazku obcí Blatenska, o. p. s. Po řadí výb ěru m ělo také vliv na rozd ělení finan čních prost ředk ů jednotlivým místním ak čním skupinám, tzn., že MAS z II. výb ěru (32+) získaly nižší dotace na sv ůj SPL než MAS z II. výb ěru (32).

Od roku 2004 do roku 2010 získaly MAS pro rozvoj Jiho českého kraje dotace ve výši 366 112 747 K č, p řičemž každý z žadatel ů p řidal ješt ě k přid ěleným prost ředk ům povinn ě sv ůj vlastní podíl v rozmezí od 10 % do 50 % podle typu žadatele. Tím se finan ční prost ředky investované do Jiho českého kraje ješt ě navýšily.

V okresu Strakonice p ůsobí 4 MAS: LAG Strakonicko, MAS Svazku obcí Blatenska, MAS Chance in Nature – Local Action Group, MAS Vod ňanská ryba. Další místní ak ční skupinou, která p ůsobí ve t řech obcích okresu Strakonice, ale pat ří pod okres Prachatice, je MAS Rozkv ět zahrady jižních Čech. Krom ě MAS Vod ňanská ryba všechny místní ak ční skupiny v okresu Strakonice získaly dotace na svůj Strategický plán LEADER 2007 – 2013.

Na území okresu Strakonice existuje 5 svazk ů obcí, které jsou členy MAS nebo s MAS spolupracují, protože nemohou být členem. Svazek m ěst a obcí okresu Strakonice se rozkládá na celém území okresu a zahrnuje t ři správní obvody obcí s rozší řenou působností – Blatná, Strakonice, Vod ňany. Má celkem 101 člen ů a není členem MAS, protože p řesahuje její území, ale spolupracuje s MAS, která pro n ěj zajiš ťuje technické zázemí a konzulta ční činnost. Seznam člen ů jednotlivých svazk ů je uveden v příloze č. 1.

Dalšími svazky jsou: Svazek obcí st ředního Pootaví se 17 členy, Svazek obcí Strakonicka s 9 členy, Svazek obcí dolního Pootaví se 17 členy a Svazek obcí šumavského Podlesí se 14 členy.

5. SWOT analýza okresu Strakonice Prvním krokem SWOT analýzy je definování silných a slabých stránek regionu, jeho příležitostí a hrozeb, které jsou sepsány níže.

Silné stránky 1. Silná identifikace obyvatelstva s územím 2. Zájem o život na venkov ě 3. Velké množství kulturních památek 4. Bohatá kulturní tradice regionu 5. Zako řen ěná tradice v zem ědělské výrob ě 6. Vhodné p řírodní a klimatické podmínky 7. Atraktivní krajina pro rozvoj cestovního ruchu 8. Vhodné podmínky pro agroturistiku a hippoturistiku 9. Hustá silni ční a železni ční sí ť 10. Velké množství rodinných a malých farem

Slabé stránky 11. Nedostate čná kvalita života v obcích regionu 12. Špatný stav místních komunikací a p řístupových cest 13. Nedostatek p říležitostí k celoživotnímu vzd ělávání 14. Vysoké procento obyvatel dojížd ějících za prací a do škol 15. Špatný stavebn ě-technický stav mnohých kulturních památek 16. Chátrající zem ědělské areály typu brownfields 17. Nedostatek pracovních p říležitostí ve venkovských oblastech 18. Nedostate čné využívání velkého potenciálu území pro cestovní ruch 19. Nedostate čná lesní infrastruktura 20. Nízké využívání obnovitelných zdroj ů energie

Příležitosti 21. Možnosti dotací z Programu rozvoje venkova 22. Záchrana kulturních památek a jejich využití v cestovním ruchu 23. Návrat lidí k venkovskému zp ůsobu života 24. Investice do revitalizace brownfields 25. Rozši řování bioprodukce 26. Legislativní podpora malého a st ředního podnikání 27. Zájem o rozvoj nových forem cestovního ruchu (agroturistiky v četn ě hippoturistiky a individuální šetrné turistiky) 28. Investice do rozši řování po čtu ubytovacích kapacit

Ohrožení 29. Politické zm ěny a špatná politická rozhodnutí 30. Absence jednotné koncepce památkové pé če 31. Nadm ěrné rušení škol na venkov ě 32. Ztráta zájmu mladých lidí o život a podnikání na venkov ě 33. Omezující kvóty v rámci Spole čné zem ědělské politiky EU 34. Nezájem spot řebitel ů o bioprodukty (z d ůvodu vyšší ceny) 35. Nedostatek finan čních prost ředk ů na záchranu stávajících kulturních památek 36. Masová turistika poškozující p řírodní lokality či kulturní d ědictví nevhodnými aktivitami

Následující schéma č. 1 zobrazuje Fuller ův trojúhelník, ve kterém byly metodou párového srovnání zhodnoceny silné a slabé stránky regionu Strakonice. Výsledkem tohoto porovnání je tabulka č. 1, ve které je uvedeno po řadí kritérií podle d ůležitosti pro rozvoj venkova v daném regionu.

Schéma č. 1: Párové srovnání silných a slabých stránek 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 11 11 11 11 11 11 11 11 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 12 12 12 12 12 12 12 12 13 14 15 16 17 18 19 20 13 13 13 13 13 13 13 14 15 16 17 18 19 20 14 14 14 14 14 14 15 16 17 18 19 20 15 15 15 15 15 16 17 18 19 20 16 16 16 16 17 18 19 20 17 17 17 18 19 20 18 18 19 20 19 20 Zdroj: vlastní zpracování

Z výsledk ů metody párového srovnání je patrné, že nejd ůležit ějšími faktory pro rozvoj venkova jsou nedostate čná kvalita života v obcích regionu a nedostatek pracovních příležitostí ve venkovských oblastech, tyto dva faktory pat ří mezi nejvýznamn ější slabé stránky regionu Strakonice. S prvními dv ěma faktory bezprost ředn ě souvisí špatný stav

místních komunikací a p řístupových cest, který je v po řadí t řetím kritériem. O následující t ři místa se d ělí dv ě nejvýznamn ější silné stránky okresu Strakonice, kterými jsou hustá silni ční a železni ční sí ť a velké množství rodinných a malých farem a dále jedna ze slabých stránek regionu, tj. chátrající zem ědělské areály typu brownfields.

Tabulka č. 1: Výsledky párového srovnání silných a slabých stránek Relativní četnost (v Číslo Po řadí Četnost %) kritéria 1 1 0,53 13 2 2 1,05 6 3 3 1,58 3 4 4 2,11 14 5 – 7 6 3,16 1 5 – 7 6 3,16 4 5 – 7 6 3,16 8 8 7 3,68 19 9 8 4,21 2 10 10 5,26 7 11 11 5,79 15 12 – 13 12 6,32 5 12 – 13 12 6,32 18 14 – 17 13 6,84 9 14 – 17 13 6,84 10 14 – 17 13 6,84 16 14 – 17 13 6,84 20 18 14 7,37 12 19 – 20 18 9,47 11 19 – 20 18 9,47 17 Celkem 190 100 Zdroj: vlastní zpracování

V po řadí 8. a 9. místo pat ří zako řen ěné tradici v zem ědělské výrob ě a nedostate čnému využívání velkého potenciálu území pro cestovní ruch. Špatný stavebn ě-technický stav mnohých kulturních památek je na 10. míst ě. Na dalších místech se za sebou umístila atraktivní krajina pro rozvoj cestovního ruchu, zájem o život na venkov ě, nedostate čná lesní infrastruktura, silná identifikace obyvatelstva s územím, bohatá kulturní tradice regionu a vhodné podmínky pro agroturistiku a hippoturistiku. Na posledních čty řech

místech je vysoké procento obyvatel dojížd ějících za prací a do škol, velké množství kulturních památek, vhodné p řírodní a klimatické podmínky a nakonec nedostatek příležitostí k celoživotnímu vzd ělávání.

Schéma č. 2 bylo vytvo řeno stejným postupem jako p ředchozí schéma, p řičemž se zde hodnotily p říležitosti a hrozby pro region Strakonice. Tabulka č. 2 uvádí výsledky párového srovnání p říležitostí a hrozeb a po řadí jejich d ůležitosti vzhledem k rozvoji venkova sledované oblasti.

Schéma č. 2: Párové srovnání p říležitostí a hrozeb 21 21 21 21 21 21 21 21 21 21 21 21 21 21 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 24 24 24 24 24 24 24 24 24 24 24 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 27 27 27 27 27 27 27 27 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 28 28 28 28 28 28 28 28 29 30 31 32 33 34 35 36 29 29 29 29 29 29 29 30 31 32 33 34 35 36 30 30 30 30 30 30 31 32 33 34 35 36 31 31 31 31 31 32 33 34 35 36 32 32 32 32 33 34 35 36 33 33 33 34 35 36 34 34 35 36 35 36 Zdroj: vlastní zpracování

Z porovnání p říležitostí a hrozeb vychází jako nejvýznamn ější ohrožení ztráta zájmu mladých lidí o život a podnikání na venkov ě. Je jisté, že bez zájmu lidí o venkov nebude možné venkovské oblasti udržovat ani rozvíjet. Další dv ě místa se týkají politických zm ěn a špatných politických rozhodnutí a nadm ěrného rušení škol na venkov ě. Další v po řadí je významné ohrožení p řírodních lokalit či kulturního d ědictví zp ůsobené nevhodnými aktivitami p ři masové turistice. Následují nejvýznamn ější příležitosti pro okres Strakonice, a to návrat lidí k venkovskému zp ůsobu života, možnosti dotací z Programu rozvoje venkova a zájem o rozvoj nových forem cestovního ruchu. V ětšina faktor ů je vzájemn ě provázána, nap říklad pokud se lidé nebudou chtít vrátit k venkovskému zp ůsobu života, nebudou ani využívat dotace z Programu rozvoje venkova, což platí i naopak. Další v po řadí jsou investice do rozši řování po čtu ubytovacích kapacit a nedostatek finan čních prost ředk ů na záchranu stávajících kulturních památek. O 10. až 12 místo se d ělí záchrana kulturních památek a jejich využití v cestovním ruchu, investice do revitalizace brownfields a legislativní podpora malého a st ředního podnikání.

Tabulka č. 2: Výsledky párového srovnání p říležitostí a hrozeb Relativní četnost (v Číslo Po řadí Četnost %) kritéria 1 1 0,83 30 2 2 1,67 25 2 2 1,67 34 4 5 4,17 33 5 6 5,00 22 5 6 5,00 24 5 6 5,00 26 8 7 5,83 28 8 7 5,83 35 10 8 6,67 21 10 8 6,67 27 12 9 7,50 23 13 12 10,00 36 14 13 10,83 29 14 13 10,83 31 16 15 12,50 32 Celkem 120 100 Zdroj: vlastní zpracování

Na poslední čty ři místa vychází omezující kvóty v rámci Spole čné zem ědělské politiky EU, rozši řování bioprodukce a nezájem spot řebitel ů o bioprodukty (z d ůvodu vyšší ceny) a absence jednotné koncepce památkové pé če.

Při se čtení relativních četností zvláš ť pro silné stránky – 41,58 %, zvláš ť pro slabé stránky – 58,42 %, p říležitosti – 43,34 % a ohrožení – 56,66 % je patrné, že hodnocené slabé stránky a ohrožení mají v sou čtu relativních četností v ětší váhu pro rozvoj venkova sledovaného regionu než silné stránky a p říležitosti. Z tohoto hodnocení vychází následující úvahy o strategických alternativách, o kterých m ůže Strakonicko uvažovat. Za použití SWOT analýzy je možnost výb ěru ze čty ř strategií, které jsou zobrazeny v tabulce č. 3. Na základ ě vah jednotlivých strategií uvedených v tabulce č. 3 byl vybrán postup využití strategií, který je popsán dále.

Tabulka č. 3: Strategie vycházející ze SWOT analýzy VÝB ĚR STRATEGIÍ Silné stránky (S) Slabé stránky (W) Strategie Strategie Maximalizací silných Minimalizací slabých Příležitosti (O) stránek maximalizovat stránek maximalizovat příležitosti příležitosti Váha 84,92 % Váha 101,76 % Strategie Strategie Maximalizací silných Minimalizací slabých Ohrožení (T) stránek minimalizovat stránek minimalizovat hrozby hrozby Váha 98,24 % Váha 115,08 % Zdroj: vlastní zpracování

První v úvahu p řichází strategie WT, která má nejvyšší váhu. Jak je již uvedeno výše, nejvýznamn ějšími slabými stránkami jsou nedostatek pracovních p říležitostí a nedostate čná kvalita života v obcích regionu. Pokud se region zam ěř í na minimalizaci zejména t ěchto nedostatk ů, eliminuje tím dv ě významná ohrožení, mezi které se řadí hlavn ě ztráta zájmu mladých lidí o život a podnikání na venkov ě, a s tím bezprost ředn ě související nadm ěrné rušení škol na venkov ě, které nebude zapot řebí v případ ě dostate čného po čtu obyvatel ve venkovských oblastech. Pokud by minimalizace uvedených dvou nejd ůležitějších slabých stránek vyšla na 100 %, s čímž se m ůže

po čítat pouze teoreticky pro další úvahy, snížila by se váha strategie WT na 72,81 % a bylo by možné se zam ěř it na jinou alternativní strategii, která by v této chvíli byla nejd ůležit ější, a tou je strategie SO.

Tabulka č. 4 uvádí alternativní strategie s vahami zm ěněnými po využití strategie WT. Při SO strategii m ůže okres Strakonice maximalizací silných stránek maximalizovat příležitosti.

Tabulka č. 4: Strategie vycházející ze SWOT analýzy po využití WT strategie VÝB ĚR STRATEGIÍ Silné stránky (S) Slabé stránky (W) Strategie Strategie Maximalizací silných Minimalizací slabých Příležitosti (O) stránek maximalizovat stránek maximalizovat příležitosti příležitosti Váha 84,92 % Váha 82,82 % Strategie Strategie Maximalizací silných Minimalizací slabých Ohrožení (T) stránek minimalizovat stránek minimalizovat hrozby hrozby Váha 74,91 % Váha 72,81 % Zdroj: vlastní zpracování

Z výsledk ů SWOT analýzy je patrné, že by se m ěl sledovaný region zam ěř it zejména na tradici v zem ědělské výrob ě, kterou se podpo ří možnosti dotací z Programu rozvoje venkova a návrat lidí k venkovskému zp ůsobu života, což jsou dv ě nejvýznamn ější příležitosti. Dalšími d ůležitými silnými stránkami jsou hustá silni ční a železni ční sí ť a velké množství rodinných a malých farem, kterými by se mohl zvýšit zájem o rozvoj nových forem cestovního ruchu, pop ř. i investic do rozši řování po čtu ubytovacích kapacit.

6. Analýza čerpání finan čních podpor z fondu EAFRD v okresu Strakonice

Při analýze čerpání finan čních podpor z fondu EAFRD ve sledované oblasti jsem vycházela ze seznamu schválených projekt ů dotovaných z Programu rozvoje venkova, z těchto projekt ů jsem vybrala ty, které se týkají okresu Strakonice. V sou časné dob ě již prob ěhlo 11. kol p říjmu žádostí z PRV, p řičemž poslední kolo v dob ě zpracování této práce nebylo zve řejn ěno, proto se analýza týká 10. kol, tzn. období roku 2007, 2008, 2009 a první poloviny roku 2010. Termíny a osy, kterých se týkala jednotlivá kola, jsou uvedeny v příloze č. 2. Porovnání po čtu projekt ů a schválených dotací v okresu Strakonice s Českou republikou je zobrazeno v tabulce č. 5.

Tabulka č. 5: Porovnání okresu Strakonice s celou ČR podle vyhlášených kol osa III

Po čet projekt ů Schválená dotace Podíl okresu Strakonice Kolo okres celá ČR okres Strakonice celá ČR na celkové alokaci financí Strakonice osa III pro ČR (v %) 1 1 35 2 800 000 K č 515 740 348 K č 0,54% 2 30 989 96 606 241 K č 3 386 673 253 K č 2,85% 3 5 165 6 872 800 K č 630 181 769 K č 1,09% 4 2 121 5 088 425 K č 305 278 786 K č 1,67% 5 8 421 73 553 680 K č 1 832 158 744 K č 4,01% 6 7 484 25 410 433 K č 1 210 913 024 K č 2,10% 7 0 108 0 K č 336 299 571 K č 0,00% 8 7 250 33 074 315 K č 1 192 973 986 K č 2,77% 9 7 402 51 979 470 K č 1 823 229 557 K č 2,85% 10 1 142 5 000 000 Kč 468 795 750 K č 1,07% Celkem 68 3117 300 385 364 K č 11 702 244 788 K č 2,57% Zdroj: vlastní zpracování

V tabulce č. 5 je znázorn ěna alokace finan čních prost ředk ů na jednotlivá kola vyhlášená SZIF pro osu III. Celkový podíl okresu Strakonice na celkové alokaci osy III pro ČR je 2,57 % je velmi pozitivní hodnota, vzhledem k tomu, že ČR má 75 okres ů, které mohou z PRV žádat a teoreticky rovnom ěrný podíl na jeden okres by činil 1,33 %. V případ ě podílu na po čtu projekt ů se okres Strakonice podílí 2,18 %, p řičemž teoretický podíl na okres by op ět činil výrazn ě mén ě tj. 1,35 %.

V příloze č. 3 jsou znázorn ěny všechny projekty vztahující se k okresu Strakonice spadající do osy III a IV Programu rozvoje venkova se řazené podle jednotlivých kol. Projekty z osy byly vybrány, pouze pokud se vztahovaly k opatřením z osy III, ostatní projekty z osy IV nejsou v této práci uvažovány. Je zde uveden název subjektu, který o dotaci žádal, název projektu, obce, kterých se projekt týkal a částka dotace. Následující analýza finan čních podpor z fondu EAFRD v okresu Strakonice se týká pouze kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodá řství venkova, ne celého Programu rozvoje venkova.

Graf č. 6: Vývoj po čtu schválených projekt ů z osy III v letech 2007 - 2010

Zdroj: vlastní zpracování

Vzhledem k tomu, že Jiho český kraj celkem za roky 2007 – 2010 m ěl 669 schválených žádostí v ose III a 679 schválených žádostí v ose IV, tvo ří Strakonické projekty přibližně desetinu t ěchto projekt ů. Jak ukazuje graf č. 6, pro osu III bylo v roce 2007 schváleno 31 projekt ů, v roce 2008 bylo 15 projekt ů, 14 projekt ů v roce 2009 a v posledním sledovaném roce 2010 bylo schváleno 8 projekt ů. Následující graf č. 7 znázor ňuje vývoj schválených dotací na projekty z osy III ve sledovaném období. V hodnocení je v roce 2010 zapo čítaná vždy jen první polovina, protože ve druhé polovin ě bylo vyhlášeno 11. kolo p říjmu žádostí a výsledky v dob ě zpracování této práce nejsou k dispozici.

Graf č. 7: Vývoj schválených dotací na projekty z osy III v letech 2007 - 2010

Zdroj: vlastní zpracování

Opa čný vývoj žádostí se objevil v ose IV. První schválené projekty osy IV, které se týkaly kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodá řství venkova, se objevily v roce 2009, kdy jich bylo 18 a v roce 2010 již 31 schválených žádostí. Jednozna čný trend klesajícího po čtu projekt ů v ose III a rostoucího po čtu v ose IV, vypovídá o zvýšení zájmu o spolupráci p ři rozvoji venkova metodou LEADER. Celkem za sledované období 2007 – 2013 bylo v okrese Strakonice schváleno 68 projekt ů z osy III, na které je vy člen ěna dotace 300 385 364 K č a 49 projekt ů z osy IV, které si vyžádaly dotaci 25 912 453 K č.

6.1 HODNOCENÍ FINAN ČNÍ ALOKACE OSA III V následující tabulce č. 6 je znázorn ěn po čet projekt ů a hodnota dotace k jednotlivým opat řením osy III. Z této tabulky je také možné zjistit procento finan čních prost ředk ů, které p řipadá na jednotlivá opat ření: III.1.1. – 25,05 % (údaj z PRV 22,9 %); III.3.1. – 0,81 % (PRV 2 %). III.1.2. – 6,02 % (PRV 15,6 %); III.1.3. – 3,36 % (PRV 12,3 %); III.2.1. – 62,46 % (PRV 38,4 %); III.2.2. – 2,30 % (PRV 8,9 %);

Tabulka č. 6 – Schválené dotace a po čet projekt ů osa III za období 2007 - 2010 OSA III – Kvalita života ve venkovských oblastech Po čet Schválená a diverzifikace hospodá řství venkova projekt ů dotace Celkem 68 300 385 364 Kč Priorita III.1 - Tvorba pracovních p říležitostí 26 103 420 103 K č Opat ření III.1.1 Diverzifikace činností nezem ědělské povahy 11 75 244 481 K č Opat ření III.1.2 Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje 12 18 087 197 K č Opat ření III.1.3 Podpora cestovního ruchu 3 10 088 425 Kč Priorita III.2 - Podmínky r ůstu a kvalita života na venkov ě 37 194 515 551 K č Opat ření III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic 34 187 607 380 Kč Opat ření III.2.2 Ochrana a rozvoj d ědictví venkova 3 6 908 171 K č ě ř Priorita III.3 - Vzd lávání a informování hospodá ských 5 2 449 710 K č subjekt ů p ůsobících v oblastech, na n ěž se vztahuje osa III Opat ření III.3.1 Vzd ělávání a informace 5 2 449 710 K č Zdroj: vlastní zpracování

V letech 2007 – 2010 bylo schváleno 26 projekt ů podporujících tvorbu pracovních příležitostí, na které byla schválena dotace v celkové hodnot ě 103 420 103 K č. Částka 75 244 481 K č pat ří pod opat ření III.1.1 Diverzifikace činností nezem ědělské povahy. O tyto projekty mohou žádat pouze zem ědělští podnikatelé.

Opat ření III.1.1 je rozd ěleno do čty ř následujících zám ěrů: Zám ěr a) diverzifikace činností nezem ědělské povahy V tomto zám ěru bylo p řijato 5 projekt ů, 3 z nich podala CHANA – DW, s. r. o. z Kraselova, která za schválenou dotaci 5 196 920 Kč nakoupila procesor a techniku na výrobu palivového d řeva a zrekonstruovala truhlárnu. Další projekt v částce 968 975 K č podal Zden ěk Filip na obnovu po řezu d řeva ve Shlukov ě mlýn ě ve Strunkovicích nad Voly ňkou. Pátým projektem byla modernizace pily Št ěchovice, o kterou žádal Zden ěk Kadlec, s částkou dotace 4 226 750 K č.

Zám ěr b) výstavba a modernizace bioplynové stanice Projekty s tímto zám ěrem byly dva. O novostavbu bioplynové stanice žádalo Zem ědělské družstvo Novosedly a byla na ni schválena dotace 17 475 036 K č. Druhým

žadatelem byla Zem ědělská spole čnost Slapy, a. s., jejímž projektem byla bioplynová stanice v obci Lom za podpory PRV v částce 14 202 000 K č.

Zám ěr c) výstavba a modernizace kotelen a výtopen na biomasu v četn ě kombinované výroby tepla a elekt řiny Dva projekty v tomto zám ěru byly vytvo řeny podniky AGROKAT spol. s. r. o, který vyžádal dotaci 604 800 K č na výstavbu kotelny pro vytáp ění biomasou (Katovice), a ZEMCHEBA, s. r. o. s dotací 26 970 000 K č na za řízení na kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla v Chel čicích.

Zám ěr d) výstavba a modernizace za řízení na výrobu tvarovaných biopaliv Posledního zám ěru využil AGROKAT spol. s. r. o. se dv ěma projekty, p řičemž dotace na každý projekt byla 2 800 000 K č a týkala se instalace a rozší ření linky na výrobu peletek EKOVER.

O podporu zakládání podnik ů a jejich rozvoje mohou žádat podnikatelské subjekty nejmenší velikosti tj. mikropodniky. Ve sledovaném období bylo schváleno 12 projekt ů od 10 mikropodnik ů s celkovou hodnotou dotace 18 087 197 K č. Opat ření III.1.2 má op ět 4 zám ěry, z nichž byl využit pouze jediný:

Zám ěr a) zakládání a rozvoj mikropodniku O modernizaci a rozší ření výroby nábytku v Kváskovicích žádal podnik TTK s. r. o., schválená dotace na tento projekt činila 2 500 000 K č. Dva projekty podal Roman Sosna z Cehnic na po řízení inovativní technologie na výrobu d řev ěných konstrukcí a rozšíření výroby d řev ěných prvk ů pro stavby, celková částka dotace byla 7 840 000 Kč. Pro Truhlá řství Soukup u Vod ňan byla schválena dotace 2 218 000 K č na dva projekty. Dalším projektem, o který žádal Václav Ebel, bylo zkvalitn ění výroby v ková řské díln ě s částkou dotace 21 332 K č. Projekt na nákup stroj ů k rozvoji topená řské a instalatérské firmy v Bezd ědovicích podal podnik Ekologické vytáp ění, s. r. o. a schválená dotace pro n ěj činila 594 545 K č. Václav Vlk ze St řelských Hoštic žádal o rekonstrukci provozovny kovovýroby a nákup strojního vybavení se schválenou

dotací 985 000 K č. Schválená dotace 896 000 K č byla vy člen ěna na po řízení nového CNC strojního vybavení, o který žádal Radim Seká č z Třebohostic. Podnik DAVAKO, s. r. o. z Katovic žádal o rozší ření a inovaci výrobních technologií za poskytnutí dotace 398 520 K č. Poslední dva projekty se záměrem založení a rozvoje mikropodniku podal Václav T ůma z Chel čic s dotací 1 245 000 K č a podnik Ekopeletky, s. r. o. z Čep řovic s dotací 1 388 800 K č.

Opat ření III.1.3 Podpora cestovního ruchu využily t ři podniky v částce 10 088 425 K č. Příjemcem podpory může být zem ědělský podnikatel, nezem ědělský podnikatel s kratší než dvouletou historií podnikání v oblasti cestovního ruchu, dále nestátní nezisková organizace nebo zájmové sdružení právnických osob. Toto opat ření je rozd ěleno na dva zám ěry, p řičemž ve sledovaném období byl použit pouze zám ěr b) ubytování, sport: Ze t ří projekt ů získal nejvyšší dotaci Dolejš, s. r. o. na stavební úpravy záme čku na ubytovací za řízení ve Št ěchovicích, v částce 5 000 000 K č. Schválenou dotaci 4 088 425 K č na penzion Kraselov využila CHANA – DW, s. r. o. a nejnižší částku dotace 1 000 000 K č získal AGRO-REAL Development & Consulting, s. r. o. na rekonstrukci a nástavbu části bývalého zem ědělského objektu na malokapacitní ubytovací za řízení.

V letech 2007 – 2010 byla na podmínky r ůstu a kvality života na venkov ě schválena dotace v celkové hodnot ě 194 515 551 K č, p řičemž tato suma se skládá z částek 37 projekt ů. Rozd ělení projekt ů do jednotlivých opat ření a podopat ření priority III.2 je popsáno dále.

Žadateli v opat ření III.2.1 mohou být obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, zájmová sdružení právnických osob a církve a jejich organizace. Ze 34 projekt ů v opat ření III.2.1 je 19 projekt ů v podopat ření III.2.1.1 zám ěr a) zlepšení dopravní a technické infrastruktury a vzhledu obcí, o které žádali: Obec Řepice s dotací 1 627 218 K č, Nová Ves 1 856 362 K č, Mnichov se dv ěma projekty v částce 6 570 099 K č, obec Pivkovice celkem dva projekty s celkovou schválenou dotací 3 912 300 K č, Strunkovice nad Voly ňkou 2 562 722 K č, obec

Rad ějovice 2 070 000 K č, obec Bílsko dva projekty v hodnot ě dotace 3 775 680 K č, Hoslovice 2 370 306 K č, Drachkov 2 926 962 K č, Para čov 1 232 345 K č, Novosedly 3 789 367 K č, Myštice 3 340 462 K č, Sko čice 1 174 196 K č a obec Nišovice 4 202 224 Kč. O úpravu obce žádal také Dobrovolný svazek obcí Blanicko-otavského regionu s dotací 999 945 K č a Svazek obcí Dolního Pootaví s žádostí o zdravý rozvoj obcí Svazku Dolního Pootaví se schválenou dotací 6 904 125 K č.

V podopat ření III.2.1.1 zám ěr b), ze kterého mohou žádat pouze obce, bylo schváleno 8 projekt ů. Zám ěr b) vodovody, kanalizace a ČOV pro ve řejnou pot řebu využili: Městys Radomyšl s dotací 4 500 000 K č, obec Mut ěnice 21 828 794 K č, obec Přechovice 288 000 K č, St řelské Hoštice 5 270 550 K č, obec Číčenice 25 710 337 K č, Tcho řovice 26 775 000 K č, Lib ětice 9 179 966 K č a obec Zahor čice 6 209 945 K č.

Posledních 7 projekt ů opat ření III.2.1 bylo podání v podopat ření III.2.1.2 zám ěr a) občanské vybavení a služby, o které žádaly následující obce : Obci Řepice na víceú čelový sál byla schválena dotace 10 737 128 K č, na revitalizaci obce Čep řovice byla schválena částka 2 821 176 K č, dotace 4 636 800 K č byla vy členěna na víceú čelové centrum pro rozvoj lidských zdroj ů – komunitní centrum Truskovice, obec Litochovice získala dotaci 4 051 734 K č na optimalizaci kulturního a ve řejného života, na stavební úpravy a modernizaci p ředškolního za řízení v Číčenicích byla vyčlen ěna dotace 1 797 752 K č, obec Kadov na stavební úpravy a p řístavbu objektu bývalé školy si vyžádala dotaci 4 225 885 K č a obec Lažánky na víceú čelový objekt si žádala o 10 260 000 K č.

V opat ření III.2.2 byly schváleny 3 projekty s částkou dotace 6 908 171 K č, p řičemž všechny t ři byly podány pod zám ěrem b) obnova a zhodnocování kulturního d ědictví venkova: Jednalo se o opravu krovu a st řešního plášt ě hlavní lodi kostela Nanebevzetí P. Marie v obci Jinín s dotací 4 770 916 K č, o rekonstrukci kostela Narození P. Marie v Hošticích s dotací 1 143 784 K č a obnovu návesních kaplí v obci Cehnice a Dunovice se schválenou částkou dotace 993 471 K č.

Poslední priorita z osy III se týká vzd ělávání a informací a žadateli mohou být obce, svazky obcí a neziskové organizace s právní subjektivitou. Uživatel bude fyzická nebo právnická osoba se zájmem zahájení nebo rozší ření podnikání nebo p ůsobení na venkově v rámci osy III. Pod opat ření III.3.1 bylo schváleno ve sledovaném období 5 projekt ů s celkovou hodnotou schválené dotace 2 449 710 K č, které jsou popsány dále.

Na rozvoj LAG Chance in Nature prost řednictvím intenzivního vzd ělávání byla schválena dotace 200 220 K č, na vzd ělávání na podporu rozvoje venkovského mikroregionu Zlatý vrch byla vy člen ěna dotace 466 940 K č, Ob čanské sdružení Ludmila m ělo za sledované období dva schválené projekty s celkovou dotací 1 402 200 K č a posledním schváleným projektem bylo vzd ělávání v regionu MAS Rozkv ět zahrady Jižních Čech s dotací 380 350 K č.

Porovnání po čtu schválených žádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova v ose III v okresu Strakonice a Jihočeském kraji je znázorn ěno v následujícím grafu č. 8.

Graf č. 8: Porovnání po čtu projekt ů okres Strakonice a Jiho český kraj

Zdroj: vlastní zpracování

Jak již bylo zmín ěno výše, okres Strakonice se podílí na schválených projektech Jihočeského kraje desetinou projekt ů, p řesn ěji 10,16 %, což je pozitivní výsledek pro sledovaný okres, vzhledem k tomu, že je v Jiho českém kraji 7 okres ů a okres Strakonice je z nich nejmenší. Podíl okresu Strakonice na schválených projektech jednotlivých priorit osy III v Jiho českém kraji je následující: Priorita III.1 Tvorba pracovních p říležitostí 7,34 % Priorita III.2 Podmínky r ůstu a kvalita života na venkov ě 13,07 % Priorita III.3 Vzd ělávání a informování hospodá řských subjekt ů 15,63 %.

Z grafu 9 je patrné, že nejvíce z osy III žádaly obce, kterých bylo 31, pak podnikatelé, kterých žádalo o dotace 21 a nejmén ě bylo neziskových organizací v po čtu 6. Je nutné up řesnit, že všechny hodnocené projekty v této práci jsou schválené, protože nebylo možné získat informace o po čtu všech zaregistrovaných žádostí v okresu Strakonice. Nejvíce podnikatel ů v opat ření III.1 žádalo na podporu zakládání podnik ů a jejich rozvoje, nejmén ě naopak na podporu cestovního ruchu. V opat ření III.2 žádaly obce převážn ě dotace na obnovu a rozvoj vesnic.

Graf č. 9: Po čet žadatel ů za sledované období podle opat ření osy III

Zdroj: vlastní zpracování

Následuje hodnocení schválených projekt ů podle obcí ve sledovaném okresu. Po čty schválených žádostí v jednotlivých obcích jsou znázorn ěny v tabulce č. 7. Nejvíce projekt ů bylo schváleno v Chel čicích, které z osy III využily Programu rozvoje venkova 5x. Po čty řech projektech bylo schváleno v Katovicích, Cehnicích, Kraselov ě a Truskovicích a t ři schválené projekty byly v obcích Řepice, Skály a Pivkovice. Z ostatních obcí 58 v ůbec nežádalo o dotace z Programu rozvoje venkova, 32 obcí m ělo po jednom projektu a ve 14 obcích bylo schváleno po dvou projektech.

Tabulka č. 7: Po čet projekt ů z osy III podle obcí okresu Strakonice Osa III Osa III Obce po čet Obce po čet dotace dotace projekt ů projekt ů SO ORP Strakonice 61 166 843 426 K č Skály 3 998 293 K č Cehnice 4 9 264 978 K č Slaník 1 431 508 K č Čejetice 1 431 507 K č Strakonice 1 431 508 K č

Čeprovice 2 4 209 976 K č Strunkovice na 2 3 531 697 K č Voly ňkou Čestice (m ěstys) 1 1 000 000 K č St řelské Hoštice 2 6 255 550 K č Drachkov 1 2 926 962 K č Št ěchovice 2 9 226 750 K č Hoslovice 1 2 370 306 K č Št ěke ň 1 431 508 K č Hoštice 1 1 143 784 K č Třebohostice 1 896 000 K č Jinín 2 5 202 424 K č Třešovice 1 431 508 K č Katovice (m ěstys) 4 6 603 320 K č Zahor čice 1 6 209 945 K č Kraselov 4 9 285 345 K č SO ORP Blatná 6 59 397 892 K č Kváskovice 2 2 931 508 K č Bezd ědovice 1 594 545 K č Lib ětice 1 9 179 966 K č Kadov 1 4 225 885 K č Litochovice 1 4 051 734 K č Lažánky 1 10 260 000 K č Malenice 1 200 220 K č Lom 1 14 202 000 K č Milo ňovice 1 431 508 K č Myštice 1 3 340 462 K č Mnichov 2 6 570 099 K č Tcho řovice 1 26 775 000 K č Mut ěnice 1 21 828 794 K č SO ORP Vod ňany 23 74 144 046 K č Neb řehovice 1 431 508 K č Bílsko 2 3 775 680 K č Nišovice 1 4 202 224 K č Budyn ě 1 21 332 K č Nová Ves 1 1 856 362 K č Číčenice 2 27 508 089 K č Novosedly 2 21 264 403 K č Drahonice 2 566 785 K č Osek 1 431 508 K č Chel čice 5 29 042 883 K č Para čov 2 1 663 853 K č Lib ějovice 1 126 783 K č Přechovice 1 288 000 K č Pivkovice 3 4 245 615 K č Přeš ťovice 1 431 508 K č Sko čice 1 1 174 196 K č Rad ějovice 2 2 501 508 K č Truskovice 4 5 464 683 K č Radomyšl 1 4 500 000 K č Vod ňany 2 2 218 000 K č Řepice 3 12 795 854 K č Celkem 300 385 364 K č Zdroj: vlastní zpracování

Při hodnocení finan čních částek dotací podle obcí z tabulky č. 7 vyplývá, že si 5 obcí vyžádalo dotaci p řes 20 mil. K č, a jednalo se o Chel čice s dotací 29 042 883 K č, Číčenice 27 508 089 K č, Tcho řovice 26 775 000 K č a Mut ěnice 21 828 794 K č. Naopak nejnižší částku dotace z obcí, které využily osu III, získala Budyn ě 21 332 K č, Lib ějovice 126 783 K č, Malenice 200 220 K č a P řechovice 288 000 K č. Rozmezí schválených částek dotace se pohybuje mezi 21 332 K č a 29 042 883 K č. Jak již bylo zmín ěno výše, celková částka schválených dotací na osu III činila 300 385 364 K č v letech 2007 – 2010.

6.2 HODNOCENÍ FINAN ČNÍ ALOKACE OSA IV Jak již bylo uvedeno výše, na území okresu Strakonice p ůsobí v sou časné dob ě 5 místních ak čních skupin: LAG Strakonicko, MAS Svazku obcí Blatenska, MAS Chance in Nature – Local Action Group, MAS Vod ňanská ryba a MAS Rozkv ět zahrady jižních Čech. Prost řednictvím t ěchto místních ak čních skupin mohou žadatelé podávat projekty na dotace z Programu rozvoje venkova. Následující tabulka č. 8 ukazuje po čet projekt ů z opat ření IV.1.2 a schválené dotace člen ěné podle místních ak čních skupin.

Tabulka č. 8: Po čet projekt ů a částka dotace z opat ření IV.1.2 podle MAS Opat ření IV.1.2 Po čet projekt ů Schválená dotace LAG Strakonicko 22 17 778 896 K č MAS Svazku obcí Blatenska 19 3 110 445 K č MAS CHANCE IN NATURE - Local Action Group 1 391 813 K č MAS Rozkv ět zahrady jižních Čech 7 4 631 299 K č Celkem 49 25 912 453 K č Zdroj: vlastní zpracování

Z tabulky č. 8 je patrné, že nejvíce projekt ů pro realizaci místní rozvojové strategie bylo podáno prost řednictvím MAS LAG Strakonicko v po čtu 22 projekt ů se schválenými dotacemi v celkové hodnot ě 17 778 896 K č. O t ři projekty mén ě zajistila MAS Svazku obcí Blatenska s částkou dotace 3 110 445 K č. MAS Rozkv ět zahrady jižních Čech podala 7 projekt ů se schválenou dotací 4 631 299 K č. Pouze s jedním projektem

přisp ěla na realizaci místní rozvojové strategie MAS CHANCE IN NATURE v okresu Strakonice s částkou dotace 391 813 K č.

Následující tabulka č. 9 zobrazuje dotace a po čet projekt ů člen ěných podle hlavních opatření osy III, v rámci kterých žadatelé podávají projekty na dotace z osy IV. Nejvíce projekt ů v po čtu 29 bylo podáno na ob čanské vybavení a služby v celkové hodnot ě dotace 17 614 907 K č. Dalším oblíbeným opat řením pro dotace je obnova a rozvoj vesnic s 12 projekty a schválenou dotací 4 798 765 K č. Pouze 4 projekty se týkaly opat ření na podporu zakládání podnik ů a jejich rozvoje s částkou dotace 1 162 287 K č, 3 projekty na ochranu a rozvoj kulturního d ědictví venkova s dotací 2 187 994 K č a jeden projekt na vzd ělávání a informace s dotací 148 500 K č. Jednotlivé projekty jsou popsány dále.

Tabulka č. 9: Po čet projekt ů a částky dotací osy IV podle opat ření osy III Osa IV Vedlejší opat ření Po čet projekt ů Schválená dotace IV.1.2 3120 - Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje 4 1 162 287 K č IV.1.2 3211 - Obnova a rozvoj vesnic 12 4 798 765 Kč IV.1.2 3212 - Ob čanské vybavení a služby 29 17 614 907 K č 3220 - Ochrana a rozvoj kulturního d ědictví IV.1.2 venkova 3 2 187 994 K č IV.1.2 3310 - Vzd ělávání a informace 1 148 500 K č Celkem IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie 49 25 912 453 K č Zdroj: vlastní zpracování

IV.1.2 (3212 – Ob čanské vybavení a služby) Svazek obcí Chel čicko-Lhenického mikroregionu podal 2 projekty s dotací 869 400 K č na po řízení prezenta čního mobiliá ře a multifunk čního stanu, obec Chel čice pomocí dotace 1 784 951 K č zrealizuje projekt vým ěny st řešní krytiny na fa ře v Chel čicích. Obec Novosedly žádala dotaci 1 331 440 K č na modernizaci objektu mate řské školy, na projekt rekonstrukce st řechy víceú čelového za řízení v obci Zvotoky byla schválena dotace 405 379 K č. Pošumavská tržnice ve Volyni získala dotaci 1 702 248 K č. Svazek obcí Dolního Pootaví žádal na vybavení pro po řádání spole čenských akcí v mikroregionu dotaci 447 645 K č. Projekt m ěsta Strakonice má schválenou dotaci 1 472 047 K č na rekonstrukci venkovního areálu Mate řské školy v ulici Stavba řů . Na

pohádkovou proměnu mate řské školy v Katovicích si m ěstys Katovice vyžádal dotaci 318 217 K č. Na zkvalitn ění sportovišt ě v obci Strunkovice nad Voly ňkou byla vy člen ěna dotace 551 070 K č. Obec Lná ře má schválenou dotaci 59 520 K č na Tvrz Lná ře. Ob čanské sdružení mate řské centrum Kap řík Blatná dostalo kladnou odpov ěď na modernizaci Kap říka s dotací 45 000 K č. Obec Myštice žádala dotaci 120 000 K č na nákup díl čího inventá ře do KD v Myšticích. M ěstys Radomyšl podal jeden projekt na dotaci 224 400 K č na zajišt ění spolkové činnosti v Radomyšli. Český svaz chovatel ů Základní organizace Blatná si vyžádal dotaci 204 724 K č na rekonstrukci spole čenských místností chovatelského areálu. Dalším žadatelem byla obec Chobot se schválenou dotací 175 680 K č na nákup a dopln ění p řenosných herních sestav pro d ěti a zázemí sportovního areálu. Obec Lib ějovice podala žádost o rekonstrukci víceú čelové budovy s dotací 549 982 K č. Ob čanské sdružení Dev ětsil Truskovice si vyžádalo dotaci 680 400 K č. O výstavbu víceú čelového h řišt ě v Tažovicích se zažádala obec Volenice, které byla schválena dotace 971 757 K č. Obec Řepice si projektem s částkou dotace 384 748 K č zajiš ťuje zázemí pro sportovní aktivity. Zkvalitn ění pé če o seniorky řádu Congregatio Jesu ve Št ěkni pomocí dotace 1 237 500 K č si vyžádala Česká provincie Congregatio Jesu. Obec Kalenice p řipravila projekt na komunitní a vzd ělávací centrum s částkou dotace 1 746 254 K č. O výstavbu sklad ů a keramické díly v Dom ě klidného stá ří v Sousedovicích žádala Oblastní charita Strakonice, na tento projekt byla schválena dotace 1 216 530 K č. Sboru dobrovolných hasi čů v obci Tcho řovice byla schválena žádost o nákup materiáln ě technického vybavení pro pot řeby Jednotky SDH Tcho řovice s částkou dotace 71 280 K č. Obec Tcho řovice si žádala také sama o úpravu ve řejného prostranství na multifunk ční plochu s dotací 50 400 K č. Projekt obce na nákup požární techniky byl schválen s dotací 139 353 K č. M ěsto Blatná si svým projektem na d ětské h řišt ě Na Vinici vyžádala dotaci 270 000 K č a posledním projektem v tomto opat ření je výroba historických replik taburet ů, jednoho tr ůnu a stolku do chrámu Jména Panny Marie na Lomci, žadatelem tohoto projektu je Římskokatolická farnost Lomec, která se nachází v Lib ějovicích a schválená dotace na projekt je 380 502 K č.

IV.1.2 (3211 – Obnova a rozvoj vesnic) V tomto opat ření si obec Nová Ves vyžádala dotaci 923 754 K č na cesty ode vsi ke vsi, obec Pracejovice získala dotaci na rekonstrukci ve řejného osv ětlení 400 592 K č, obci Dřešín byla schválena dotace 514 134 K č na obecní bezdrátový rozhlas, na projekt úpravy ve řejného prostranství p řed ZŠ St řelské Hoštice byla vy člen ěna částka dotace 435 177 K č, o rekonstrukci obecního rozhlasu žádala obec Ch řáš ťovice, které byla schválena dotace 268 425 K č. Obec Velká Turná si p řipravila projekt na výsadbu zelen ě v zastav ěném území obce s nákupem techniky na její údržbu a dotací 141 538 K č. Město Strakonice vytvo řilo odpo činkovou zónu Virt s dotací 669 668 K č. Obci Cehnice byl schválen projekt na instalaci obecního rozhlasu, parkové a terénní úpravy v Cehnicích i Dunovicích s dotací 418 815 K č. M ěstys Čestice podal projekt na částku dotace 567 315 K č, která je vy člen ěna na bezdrátový rozhlas. Obec Kadov také podala projekt na dostavbu bezdrátového rozhlasu s dotací 180 000 K č. Obec Hajany si vyžádala dotaci 99 347 K č na obnovu ve řejného prostranství a m ěsto Blatná získalo dotaci 180 000 K č na dostavbu a vybavení tržišt ě místních produkt ů v Blatné.

IV.1.2 (3120 – Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje) Miroslav Vavruška podal žádost na rozvoj udržitelného podnikání autoservisu ve venkovském regionu Chel čicka s dotací 366 064 K č, Pavel Kareš z Kadova si vyžádal dotaci 280 000 K č na nákup strojního vybavení, o opravu hospodá řské budovy na dílnu pro zpracování paletových p řířez ů s dotací 223 903 K č žádal Miroslav Srb a posledním žadatelem v tomto opat ření byla Klára Jánská se schválenou částkou dotace 292 320 K č na p řístavbu keramické dílny a skladu, vysokoteplotní pec a základní nábytek.

IV.1.2 (3220 – Ochrana a rozvoj kulturního d ědictví venkova) Římskokatolická farnost Kraselov v tomto opat ření žádala o dotaci 1 319 217 K č na rekonstrukci sociálního zázemí poutního místa u sv. Anny, Římskokatolická farnost Čestice podala projekt na rekonstrukci poutních kaplí na vrchu Kalvárie v Česticích s dotací 476 964 K č a obec Čep řovice s projektem na dotaci 391 813 K č žádala o rekonstrukci kaple v památkové zón ě Koje čín.

IV.1.2 (3310 – Vzd ělávání a informace) Projekt na vzd ělávání podal pouze Svazek obcí Blatenska, který tímto cht ěl zajistit vzd ělávání na Blatensku s dotací 148 500 K č.

Graf č. 10: Po čet žadatel ů podle vedlejších opat ření v rámci osy IV

Zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 10 zobrazuje po čet žadatel ů rozd ělený na obce a svazky obcí, neziskové organizace a podnikatele podle jednotlivých opat ření z osy III v rámci osy IV. Nejvíce žádaly obce a svazky obcí, kterých žádalo celkem 35 ze 4 r ůzných opat ření, z nichž 21 obcí žádalo o ob čanské vybavení a služby. O podporu zakládání podniků a jejich rozvoje projevili zájem čty ři podnikatelé a celkem z opat ření IV.1.2 žádalo 10 neziskových organizací, p řevážn ě se jednalo také o ob čanské vybavení a služby.

Krom ě realizace místní rozvojové strategie využívají místní ak ční skupiny také projekty spolupráce. Na území okresu Strakonice byly ve sledovaném období realizovány dva

projekty spolupráce. Prvním byla Venkovská tržnice II, jejíž koordina ční místní ak ční skupinou byla MAS Krajina srdce, která o projekt žádala a partnerskými MAS byly MAS Sdružení R ůže, MAS Jemnicko, o. p. s., Lípa pro venkov o. s., MAS Podlipansko o. p. s. a MAS LAG Strakonicko o. s. Každá MAS m ěla za úkol zajistit ur čité úkoly a proto i finan ční prost ředky byly podle t ěchto úkol ů rozd ěleny. MAS Krajina srdce získala dotaci 782 946 K č, MAS Sdružení R ůže 706 116 K č, MAS Jemnicko o. p. s. 498 166 K č, Lípa pro venkov o. s. 541 908 K č a MAS LAG Strakonicko o. s. dostala 558 066 K č na tento projekt. Realizací Venkovské tržnice II vzniklo v každé partnerské MAS informa ční centrum pro podnikatele a neziskové organizace, které je vybaveno informa čním systémem. Výstupem projektu jsou internetové stránky www.venkovskatrznice.eu, které slouží jako databáze místních podnikatelských a neziskových subjekt ů a umož ňuje p ředávání a vým ěnu informací tematicky sm ěrovaných na rozvoj akcí a podporu aktivit týkajících se lepšího využití a rozvoje lidských, sociálních a hospodá řských zdroj ů na území MAS zapojených do projektu. Dalším výstupem je tišt ěná podoba internetové aplikace na informa čních tabulích, pro obyvatele, kte ří neum ějí nebo nemají možnost využívat internet. Posledním výstupem je tišt ěný katalog, který byl doru čen do v ětšiny domácností na území partnerských MAS. Cílem projektu je zajistit vysokou kvalitu života pro obyvatele regionu a podporovat nezávislost regionu na vn ějších zdrojích.

Druhým projektem spolupráce v okresu Strakonice je Zavedení regionální zna čky Práche ňsko, jehož realizace probíhá od kv ětna 2010 za spolupráce p ěti MAS: koordina ční MAS LAG Strakonicko o. s. a partnerské MAS Svatku obcí Blatenska, o. p. s., MAS St řední Povltaví, o. s., MAS Vod ňanská ryba, o. s. a MAS Brána Písecka, o. s. Tento projekt byl jedinou možností pro MAS Vod ňanská ryba, o. s., která nedostala podporu z PRV na sv ůj SPL LEADER 2007 – 2013, ale jako partnerská MAS může také čerpat dotace z tohoto programu. Dota ční prost ředky byly na daný projekt rozd ěleny následovn ě: MAS LAG Strakonicko, o. s. získala 2 010 100 K č, MAS Svazku obcí Blatenska o. p. s. 518 350 K č, MAS St řední Povltaví, o. s. 524 250 K č, MAS Vod ňanská ryba, o. s. 519 150 K č a MAS Brána Písecka, o. s. dostala

517 050 K č. Cílem projektu je podpora místních výrobc ů, zachování tradi čních řemesel v regionu a také zviditeln ění bývalého historického území Práche ňska.

6.3 HODNOCENÍ FINAN ČNÍ ALOKACE MAS LAG STRAKONICKO Na základ ě získaných informací jsem si vybrala MAS LAG Strakonicko, o. s. pro podrobn ější analýzu čerpání finan čních podpor z Programu rozvoje venkova, které má na rozvoji venkova v okrese Strakonice nejv ětší podíl. Seznam schválených projekt ů MAS LAG Strakonicko je v příloze č. 4.

MAS LAG Strakonicko, o. s. má schválený Strategický plán LEADER na období 2007 – 2013, ve kterém si stanovila 3 priority. Všechny priority jsou rozd ěleny do zám ěrů, se kterými korespondují jednotlivé Fiche. Každá priorita má t ři zám ěry: Priorita č. 1: Podpora plnohodnotného života na venkov ě Zám ěr 1.1.: Vzhled a rozvoj vesnic – návsi, ve řejná prostranství, infrastruktura Zám ěr 1.2.: Služby pro obyvatelstvo venkova Zám ěr 1.3.: Údržba, oprava kulturního a p řírodního d ědictví

Priorita č. 2: Podpora rozvoje zem ědělství a lesnictví Zám ěr 2.1.: Podpora rozvoje a konkurenceschopnosti zem ědělských farem Zám ěr 2.2.: Podpora údržby lesa Zám ěr 2.3.: Podpora spole čenské funkce lesa

Priorita č. 3: Podpora podnikání na venkov ě Zám ěr 3.1.: Podpora mimoproduk čních funkcí zem ědělství – diverzifikace Zám ěr 3.2.: Podpora zakládání a rozvoje firem Zám ěr 3.3.: Podpora agroturistiky, VCR, služby v CR.

Fiche je opat ření stanovené místní ak ční skupinou v souladu se Strategickým plánem LEADER. T ěchto Fichí má LAG Strakonicko 10. Souvislost priorit ze SPL a Fichí je zobrazena v tabulce č. 10. Je zde také uvedeno číslo opat ření, ke kterému se Fiche

vztahuje, tj. návaznost na Program rozvoje venkova. MAS LAG Strakonicko od roku 2007 do roku 2010 vyhlásila 3 výzvy, b ěhem kterých mohli žadatelé podávat své projekty na dotace z osy IV. Administrativní postupy MAS v denním režimu jsou uvedeny v příloze č. 5.

Tabulka č. 10: Fiche MAS LAG Strakonicko Číslo Priorita ze SPL Fiche Název fiche opatření Moderní hospoda ření - budoucnost 2 1 venkova I.1.1.1. 2 2 Na pomoc les ům I.1.2.1. 2 3 Krása a energie lesa II.2.4.2. 2,3 4 Nová šance pro venkov III.1.1. 3 5 Nové firmy - nové p říležitosti III.1.2. 3 6 Strakonickem za zážitky a poznání III.1.3. 3 7 Poznejte a zamilujte si náš venkova III.1.3. 1 8 Vesnice jak malovaná III.2.1.1. 1 9 Venkov místo pro život III.2.1.1. 1 10 Strakonicko jako obrázek III.2.2. Zdroj: vlastní zpracování

První výzva byla vyhlášena 11. 8. 2009 a zam ěř ení podpory této výzvy se týkalo Fichí 1,8,9 a 10. MAS p řijala 27 žádostí, jejichž celková požadovaná částka dotace byla 19 640 536 K č. Následující tabulka č. 11 ukazuje rozd ělení projekt ů z 1. výzvy podle Fichí. Nejv ětší zájem žadatel ů byl o Fichi s názvem Venkov místo pro život, ve které bylo vybráno 7 projekt ů k realizaci. Naopak pouze jediný projekt byl vybrán v rámci Fiche Moderní hospoda ření – budoucnost venkova. Celkem bylo v 1. výzv ě schváleno 14 projekt ů s požadovanou dotací 10 161 487 K č, p řičemž celková alokace na tuto výzvu byla 10 278 639 K č.

Tabulka č. 11: Projekty LAG Strakonicko 1. výzva Zaregistrované projekty Schválené projekty Fiche Po čet Dotace Po čet Dotace 1 2 954 533 K č 1 630 250 K č 8 7 4 171 610 K č 4 1 636 328 K č 9 16 12 718 212 K č 7 6 228 046 K č 10 2 1 796 181 K č 2 1 796 181 K č Celkem 27 19 640 536 K č 14 10 290 805 K č Zdroj: vlastní zpracování

Další výzva byla vyhlášena 29. 3. 2010 pro Fiche 1,2,5,8 a 9. Celková alokace na 2. výzvu byla stanovena na 8 000 000 K č. P řijato bylo 22 žádostí s požadovanou částkou dotace 14 694 373 K č. Tabulka č. 12 zobrazuje projekty z 2. výzvy rozd ělené podle Fichí. Nejvíce projekt ů bylo p řijato i schváleno ve Fichi č. 9. Poprvé byla možnost žádat o dotaci v rámci Fiche Nové firmy – nové p říležitosti, přijat byl pouze jeden projekt a nebyl schválený. Schválených projekt ů pro výzvu 2 bylo 11, p řičemž dotace na tyto projekty činí 7 909 840 K č.

Tabulka č. 12: Projekty LAG Strakonicko 2. výzva Zaregistrované projekty Schválené projekty Fiche Po čet Dotace Po čet Dotace 1 2 527 253 K č 2 527 253 K č 2 1 170 000 K č 1 170 000 K č 5 1 235 200 K č 0 0 K č 8 6 3 320 430 K č 3 1 655 798 K č 9 12 10 441 490 K č 5 5 556 789 K č Celkem 22 14 694 373 K č 11 7 909 840 K č Zdroj: vlastní zpracování

Třetí výzva byla vyhlášena 20. 7. 2010. V rámci této výzvy bylo možné žádat o dotace na projekty z Fiche 2, 8 a 10. Touto výzvou se m ěla do čerpat alokace na rok 2010, která činila 2 903 433 K č. Celkem bylo podáno 12 žádostí s požadovanou dotací 4 856 240 K č. Tabulka č. 13 opět ukazuje p řehled zaregistrovaných a schválených projekt ů v této výzv ě rozd ělených podle Fichí. Stejn ě jako v předchozích výzvách využívá MAS LAG Strakonicko veškeré finan ční prost ředky, které jsou jí k dispozici. Schválených projekt ů z této výzvy bylo 8 s dotací 2 802 791 Kč. Z financí p řipravených na 3. výzvu z ůstalo zatím nevyužito pouze 100 642 K č, které nebyly dosta čující pro další projekty náhradník ů, a p řevádí se do dalšího období.

Tabulka č. 13: Projekty LAG Strakonicko 3. výzva Zaregistrované projekty Schválené projekty Fiche Po čet Dotace Po čet Dotace 2 4 978 929 K č 3 149 750 K č 8 4 1 376 598 K č 2 1 010 928 K č 10 4 2 500 713 K č 3 1 642 113 K č Celkem 12 4 856 240 K č 8 2 802 791 K č Zdroj: vlastní zpracování

Činnost MAS p řináší viditelné výsledky, s nimiž seznamuje ve řejnost nap ř. formou svého zpravodaje HLAS MAS, ze kterého jsem vybrala p řílohu č. 6 s informacemi o realizovaných projektech. Tímto voln ě p řístupným komunika čním nástrojem se MAS také p řibližuje potenciálním zájemc ům o dotace z Programu rozvoje venkova.

6.4 POROVNÁNÍ ŽÁDOSTÍ Z OSY III A OSY IV Při konzultaci s MAS LAG Strakonicko, o. s. a Krajským sdružením NS MAS ČR Jihočeského kraje jsem se dozv ěděla mnoho výhod, které nabízí Program rozvoje venkova, pokud žadatel využije služeb MAS. Z tohoto d ůvodu jsem provedla následující srovnání postup ů p ři výb ěru a realizaci projekt ů z osy III, ze které se žádá na SZIF v Českých Bud ějovicích a z osy IV, kterou má na starosti MAS LAG Strakonicko, o. s.

OSA IV v režii MAS LAG Strakonicko, o. s. MAS LAG Strakonicko využívá spoustu nástroj ů na informování žadatel ů o možnostech Programu rozvoje venkova nap ř. webové stránky www.strakonicko.net, zpravodaj Hlas MAS, který vychází 4x ro čně, MAS také využívá projekt „Venkovský informa ční systém“, který spo čívá v informovanosti ob čan ů Strakonicka pomocí schránek, do nichž se vkládají informa ční materiály pro ve řejnost, naopak i ob čané mohou své p řipomínky a návrhy do t ěchto schránek p řidat a další.

Sekretariát MAS sestaví Fiche do výzvy a nechá ji schválit Programovým výborem. Poté odešle odsouhlasenou sestavu Fichí na RO SZIF ke schválení. Pokud RO SZIF výzvu schválí, vyhlásí MAS dané kolo p říjmu žádostí. V období od vyhlášení výzvy až do jejího ukon čení probíhá vzd ělávání potencionálních žadatel ů, kte ří mohou využít i individuální konzultace v kancelá ři MAS. V srpnu roku 2008 otev řela MAS ve svých prostorách Akademii rozvoje venkova, která slouží jako vzd ělávací centrum pro pot řeby MAS, za člen ěných obcí, neziskových organizací, podnikatelské sféry i pro práci s mládeží. Po p řijetí žádosti provede MAS administrativní kontrolu k dané výzv ě. Projekty, které projdou administrativní kontrolou a jsou bez závad, postupují ke

kontrole p řijatelnosti. P řijatelnost projekt ů posuzuje sekretariát a Programový výbor. Hodnotí se kritéria p řijatelnosti podle Fichí a rozhodnutí probíhá hlasováním na spole čném zasedání Programového výboru a sekretariátu. P řípadné rozpory pak řeší Kontrolní a revizní komise. Následn ě Programový výbor p ředá protokoly o p řijatelnosti a kopie projekt ů k hodnocení Výb ěrové komisi.

Hodnocení je provád ěno na základ ě kontrolní tabulky s přehledem kritérií p řijatelnosti k jednotlivým Fichím, která jsou p řístupná všem. Každý projekt hodnotí samostatn ě t ři členové komise a p ředseda komise podle sou čtu bod ů projekty se řadí. U shodného počtu bod ů rozhoduje datum a čas zaevidování žádosti na MAS. Projekty jsou vybrány podle bodového hodnocení až do vy čerpání alokace dané výzvy, nedo čerpané peníze se nabídnou náhradnímu projektu, p říp. se p řevedou do dalšího kola. Na zasedání VH MAS rozhodne o finan ční podpo ře vybraných projekt ů, sestaví seznam schválených a neschválených projekt ů, které jsou spole čně s hodnocenými projekty odeslány na RO SZIF.

RO SZIF kontroluje došlé projekty a oznámí manažerce MAS výsledek. MAS sd ělí všem žadatel ům výsledek výb ěru projekt ů. Žadatelé vybraných projekt ů jsou RO SZIF vyzváni k převzetí a podpisu Dohody o poskytnutí dotace. P řed zahájením realizace projektu místní ak ční skupina krom ě administrativní kontroly zajiš ťuje i kontrolu na míst ě realizace projektu, zda je sou časná situace popsaná v projektu pravdivá.

Během realizace projekt ů sekretariát MAS poskytuje konzultace pro kone čné p říjemce a po řádá seminá ře. Manažer kontrol spolu s projektovým manažerem provádí pr ůběžné kontroly. Probíhají zde i kontroly ze strany RO SZIF, které jsou mimo pravidla kontrol MAS a uskute čň ují se za její ú časti. Cílem kontrol MAS je p ředcházet možným nedostatk ům v realizaci a administraci projekt ů a zabránit tak p řípadným potížím s realizací či proplacením projekt ů.

OSA III v režii RO SZIF v Českých Bud ějovicích Termíny pro p říjem žádostí o dotaci pro jednotlivá opat ření jsou vyhlašovány Ministrem zem ědělství ČR minimáln ě 4 týdny p ředem, a to formou tiskové informace zve řejn ěné na internetových stránkách Mze a SZIF, v tisku nebo v jiných médiích. Zájemce by m ěl nastudovat programový dokument, kde získá základní informace o opat řeních Programu, podmínek dotace, okruhu možných p říjemc ů, zp ůsobilých výdajích apod. P ři konkrétní p ředstav ě a za řazení projektu do vyhlášených opat ření by m ěl žadatel nastudovat pravidla pro konkrétní opat ření. P ři nejasnostech se m ůže obrátit na Ministerstvo zem ědělství nebo SZIF, kde mu budou poskytnuty dopl ňující informace. Žádost o dotaci p ředkládá a podepisuje žadatel p řed pracovníkem RO SZIF osobn ě nebo prost řednictvím zmocn ěného zástupce.

Před registrací žádosti je provedena p ředb ěžná administrativní kontrola, p ři níž se kontroluje úplnost dokumentace. Následn ě RO SZIF provede úplnou administrativní kontrolu Žádosti o dotaci, která byla zaregistrována.

Žádosti o dotaci jsou hodnoceny z hlediska p řijatelnosti podle kritérií ur čených v pravidlech k jednotlivým opat řením, která jsou p řístupná všem. Po hodnocení jsou přijatelným projekt ů p řid ěleny body podle p ředem stanovených bodovacích kritérií Programu rozvoje venkova a se řazeny podle po čtu získaných bod ů sestupn ě. Podle disponibilních finan čních zdroj ů pro dané opat ření jsou žádosti schváleny či neschváleny k financování. U žádostí, které neprocházejí bodovacím procesem, se po řadí pro financování ur čuje podle dne a času registrace žádosti na RO SZIF. V případ ě, že je projekt schválen ke spolufinancování v rámci PRV, je žadatel písemn ě vyzván k podpisu Dohody.

Kontrola ze strany SZIF m ůže být provád ěna ode dne zaregistrování žádosti o dotaci po celou dobu trvání závazku stanoveného v dohod ě. Ovšem není pravidlem, že SZIF musí a kontroluje místo projektu p řed zahájením jeho realizace, aby se ujistil, že je vše podle informací v žádosti. M ůže být obtížné zajistit kontrolu všech projekt ů v Jiho českém kraji, který má na starosti RO SZIF v Českých Bud ějovicích, ale je výhodné pro SZIF

zjistit, zda už žadatel s realizací projektu, na který žádal dotaci, neza čal p řed jejím schválením. Pro žadatele i ú čel Programu rozvoje venkova je zas výhodné zajistit co nejlepší kontrolu i b ěhem realizace projektu, aby bylo zajišt ěno spln ění podmínek a cíl ů projektu a získat schválenou dotaci.

Musím ale zmínit, i na základ ě vlastní zkušenosti, že na RO SZIF v Českých Bud ějovicích jsou také velmi ochotní pracovníci, kte ří se žadatel ům o dotace snaží pomoci k úsp ěšnému rozvoji venkova za pomoci PRV. Rozdíl oproti p řístupu MAS shledávám zejména v tom, že se žadatelé o dotaci u RO SZIF musí více snažit sami, aby zajistili úsp ěch svého projektu, zatímco MAS je vede tímto Programem od vyhlášení výzvy až po získání dotace a sta čí jim hlavn ě mít zájem o rozvoj venkova.

7. Diskuze a doporu čení Po popsání a zhodnocení sou časného stavu regionu Strakonice z hlediska čerpání finan čních prost ředk ů z Programu rozvoje venkova je možné potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy. Na základ ě této diplomové práce se podle mého názoru potvrdila hypotéza maximálního využití finan čních prost ředk ů z fondu EAFRD ve sledované oblasti. Okres Strakonice v rámci osy III i osy IV využívá alokovaných finan čních prost ředk ů maximáln ě a stále je více žadatel ů a realizovatelných projekt ů na rozvoj venkova než finan čních prost ředk ů na n ě vy člen ěných. Jediné co považuji za skute čnost, která by stála za zamyšlení nad zlepšením je podíl jednotlivých opat ření na osu III, který neodpovídá zám ěrům PRV na období 2007 – 2013. Nejv ětší rozdíly jsou v opat ření III.1.2. Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje, které by se podle výsledk ů mé práce m ělo využívat více, vzhledem k sou časnému podílu 6,02 % z osy III a p řerozd ělení podle PRV 15,6 %. Dalším opat řením, kterému by se m ěla v ěnovat v ětší pozornost je III.1.3 Podpora cestovního ruchu, které do poloviny roku 2010 zaujímá pouze 3,36 %, zatímco v PRV je ur čeno 12,3 %.

Další hypotézu lze také potvrdit, tzn., že MAS LAG Strakonicko, o. s. m ěla za sledované období 2007 – 2010 opravdu nejvyšší po čet schválených projekt ů z místních ak čních skupin p ůsobících v okresu Strakonice.

Nakonec m ělo být potvrzeno či vyvráceno, že přístup MAS je pro žadatele jednodušší a pro rozvoj venkova efektivn ější než p řístup RO SZIF ČB. P ři hodnocení postupu žadatel ů o dotaci pomocí MAS, je možné potvrdit tuto hypotézu také. Vyšší efektivnost projekt ů schválených prost řednictvím MAS LAG Strakonicko se projevuje zejména tím, že MAS p ři hodnocení řeší i jejich vzájemnou návaznost a spole čný efekt na rozvoj venkova. Další efektivn ější p řístup je patrný z kontrol, které MAS provádí nejen p řed zahájením realizace projektu, ale i b ěhem realizace, aby tak p ředešla p řípadnému nespln ění podmínek pro získání dotace, což by mohlo mít pro žadatele nep říjemné důsledky. Je nutno dodat, že efektivita MAS je dána hlavn ě znalostí prost ředí, ve kterém p ůsobí, což je podle mého názoru nejd ůležit ější pro efektivní rozvoj venkova. RO SZIF se jist ě také snaží vybírat projekty tak, aby rozvoj venkova byl co

nejefektivn ější, ovšem vzhledem k rozsáhlé oblasti, kterou má na starosti není možné, aby zajistil tak komplexní pohled na situaci v Jihočeském kraji a sledoval vzájemnou souvislost a efektivitu projekt ů. Proto je mým dalším doporu čením pro efektivn ější rozvoj okresu Strakonice zajišt ění povinných kontrol místa realizace RO SZIF ČB před realizací projektu a b ěhem ní. Druhým návrhem na zajišt ění efektivn ější alokace finan čních prost ředk ů z Programu rozvoje venkova je delegování části zodpov ědnosti při hodnocení projekt ů na místní ak ční skupiny i mimo osu IV, a tím zajistit vzájemné propojení jednotlivých projekt ů, na které se MAS soust řeďují. Případn ě ur čit osoby, které budou tuto činnost zajiš ťovat a nejlépe osoby žijící v dané oblasti míst realizace projekt ů, které budou hodnotit – nejlépe v oblasti obce s rozší řenou p ůsobností, která je pro n ě snadno p řístupná a známá, a proto snadn ěji zjistí, které projekty jsou d ůležit ější a efektivn ější.

8. Záv ěr Program rozvoje venkova, který se v sou časné dob ě již používá jako synonymum fondu EAFRD, je velmi užite čný nástroj na podporu rozvoje venkova. Cílem mé práce bylo popsání a zhodnocení sou časného stavu regionu Strakonice z hlediska čerpání finan čních prost ředk ů z fondu EAFRD a na základ ě této analýzy navrhnout nová řešení, která povedou k rozvoji sledovaného území. Výsledky mé práce jsou následující.

Charakteristika regionu Strakonice a Strategický plán LEADER 2007 – 2013 MAS LAG Strakonicko, o. s. byl podkladem pro SWOT analýzu. Na základ ě výsledk ů z provedené SWOT analýzy by se m ěl sledovaný region nejprve zam ěř it na minimalizaci slabých stránek a tím minimalizovat hrozby. Nejvýznamn ějšími slabými stránkami jsou nedostatek pracovních p říležitostí a nedostate čná kvalita života v obcích regionu. Po této strategii by m ěl využít své silné stránky zejména tradici v zem ědělské výrob ě, kterou se podpo ří možnosti dotací z Programu rozvoje venkova a návrat lidí k venkovskému zp ůsobu života, což jsou dv ě nejvýznamn ější p říležitosti. Dalšími důležitými silnými stránkami jsou hustá silni ční a železni ční sí ť a velké množství rodinných a malých farem, kterými by se mohl zvýšit zájem o rozvoj nových forem cestovního ruchu, pop ř. i investic do rozši řování po čtu ubytovacích kapacit.

Okres Strakonice využívá Program rozvoje venkova maximáln ě, dokonce se stále zvyšuje po čet zájemc ů s realizovatelnými projekty, na které dotace z PRV už nezbývá. Strakonicko by se nyní m ělo zam ěř it v rámci osy III a IV na podporu v oblasti zakládání podnik ů a jejich rozvoje a podporu cestovního ruchu, která zatím nebyla využívána v požadované mí ře.

Mým návrhem na efektivn ější rozvoj okresu Strakonice je zajišt ění povinných kontrol místa realizace RO SZIF ČB p řed realizací projektu a b ěhem ní. Druhým návrhem na zajišt ění efektivn ější alokace finan čních prost ředk ů z Programu rozvoje venkova je delegování části zodpov ědnosti p ři hodnocení projekt ů na místní ak ční skupiny i mimo osu IV, a tím zajistit vzájemné propojení jednotlivých projekt ů. P řípadn ě ur čit osoby, které budou tuto činnost zajiš ťovat a nejlépe osoby žijící v dané oblasti míst realizace

projekt ů, které budou hodnotit – nejlépe v oblasti obce s rozší řenou p ůsobností, která je pro n ě snadno p řístupná a známá, a proto snadn ěji zjistí, které projekty jsou d ůležit ější a efektivn ější.

9. Summary This thesis deals with the support of rural development through the EAFRD fund in the region of Strakonice. The object of the thesis is to describe and evaluate the current state of the region, which will be determined by drawings from the Rural Development Programme. A new solution will be proposed, which should lead to more efficient development of the region. The thesis includes a literary review, along with an outline of the characteristics of the region. A SWOT analysis was carried out based on these findings. The most important part of the thesis is the analysis of obtaining financial resources from the Rural Development Programme (axis number III and IV).

On the basis of the results of the SWOT analysis, the Strakonice region should minimize weaknesses, thereby minimizing threat. The most significant weaknesses are a marked lack of employment opportunities, and insufficient quality of life in the village. The analysis shows that the region should take advantage of its strengths; among which belongs a tradition of agricultural productivity and a return of the people to a rural way of life. Agricultural production will be supported by a grant from the Rural Development Programme. Other strengths are a well-connected road and railway network and a large number of small, family-run farms. The Rural Development Programme has been extensively utilized in the region of Strakonice. The number of people with interesting and achievable project ideas is rising. The region should focus on business support (foundation and development of business) and support for tourism, which has not been used at the required level.

My proposal for more effective development of the Strakonice region is to ensure obligatory checks of points before and during a project. The second proposal is to ensure a more effective allocation of financial resources from the Rural Development Programme. The delegation of responsibility is a very important measure in evaluating a project by local action groups outside axis IV. It would ensure the projects were interconnected and would select people that would ensure this evaluation. The best solution would be to find people living in the area of the project.

10. Seznam použité literatury Analýza opera čních program ů pro pot řeby m ěst a obcí ČR, Svaz m ěst a obcí, Praha, 2007. Dostupné z WWW:.

BINEK, Jan; SVOBODOVÁ, Hana. Rozvoj venkova a rozvoj region ů: Spole čná zem ědělská politika a regionální politika na jednom h řišti. Regionální studia [online]. 2009, 1, [cit. 2011-02-21]. Dostupný z WWW: .

Businessinfo.cz [online]. 2009 [cit. 2011-01-10]. Spole čná zem ědělská politika Evropské unie. Dostupné z WWW: .

Český statistický ú řad. ČSÚ Jiho český kraj [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Charakteristika okresu Strakonice. Dostupné z WWW: .

Eagri.cz [online]. 2009 - 2010 [cit. 2011-01-17]. Národní dotace. Dostupné z WWW: .

Euroskop.cz [online]. 2005 - 2011 [cit. 2011-01-15]. Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond. Dostupné z WWW: .

Euroskop.cz [online]. 2005 - 2011 [cit. 2011-01-15]. FOND SOUDRŽNOSTI. Dostupné z WWW: .

Euroskop.cz [online]. 2005 - 2011 [cit. 2011-01-15]. Zem ědělství – EAFRD Evropský zem ědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Dostupné z WWW: .

FAJMON, Hynek, et al. Čeští zem ědělci a Spole čná zem ědělská politika Evropské unie . Praha : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006. 127 s.

FAJMON, Hynek, et al. Spole čná zem ědělská politika Evropské unie a český venkov : Informa ční p říru čka europoslance Hynka Fajmona . Praha : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007. 159 s. ISBN 978-80-7325-999-0.

HLAS MAS Zima 2010: Zpravodaj Místní ak ční skupiny LAG Strakonicko, o. s., MAS LAG Strakonicko, Strakonice, 2010. Dostupný z WWW:.

HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing . Praha : Grada Publishing, a. s., 2003. 204 s. ISBN 80-247-0447-1.

HRABÁNKOVÁ, Magdalena, et al. Identifikace sociáln ě-ekonomických podmínek rozvoje horských a podhorských oblastí . Brno : Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 2009. 218 s. ISBN 978-80-7204-581-5.

HRABÁNKOVÁ, Magdalena, et al. Přístupy k harmonizaci evropského modelu zem ědělství na podmínky region ů ČR. České Bud ějovice : Jiho česká univerzita v Českých Bud ějovicích, 2008. 238 s. ISBN 978-80-7394-133-8.

HRABÁNKOVÁ, Magdalena; BOHÁ ČKOVÁ, Ivana. Strukturální podpory v rámci politiky soudržnosti na období 2000 - 2013 : 2. p řepracované vydání . Praha : Ústav zem ědělských a potraviná řských informací, 2007. 50 s. ISBN 978-80-7271-187-1.

HRABÁNKOVÁ, Magdalena; BOHÁ ČKOVÁ, Ivana; ŘEHO Ř, Petr. Rozvoj lidských zdroj ů ve venkovském prostoru ČR. České Bud ějovice : Jiho česká univerzita v Českých Bud ějovicích, Zem ědělská fakulta, 2007. 191 s. ISBN 80-86284-66-2.

CHRŽOVÁ, Jana, et al. Jak na to? Aneb Jak si sáhnout na finan ční prost ředky z Evropské unie ur čené pro venkovské oblasti/regiony . Praha : Český svaz žen, 2007. 54 s.

MAJEROVÁ, V ěra, et al. Český venkova 2008 : Prom ěny venkova . Praha : Česká zem ědělská univerzita v Praze, Provozn ě ekonomická fakulta, 2009. 188 s. ISBN 978- 80-213-1991-0.

MAS CHANCE IN NATURE. CHANCE IN NATURE Local action group [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: .

MAS LAG Strakonicko, o. s. Místní ak ční skupina LAG Strakonicko : Impuls centrum [online]. 2008 - 2011 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: .

MAS Rozkv ět zahrady jižních Čech. Ob čanské sdružení Rozkv ět zahrady jižních Čech místní ak ční skupina [online]. 2007 - 2010 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: .

MAS Svazek obcí Blatenska. Místní ak ční skupina [online]. 2008 - 2011 [cit. 2011-04- 10]. Dostupné z WWW: .

MAS Vod ňanská ryba. Ob čanské sdružení MAS Vod ňanská ryba [online]. 2006 - 2011 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: .

Ministerstvo pro místní rozvoj. Abeceda fond ů Evropské unie 2007 - 2013 . Praha : MMR ČR, Odbor evropských fond ů, 2007. 29 s.

Ministerstvo zem ědělství. EAGRI.cz [online]. 2009 - 2010 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: .

Ministerstvo zem ědělství. LEADER - budoucnost venkova 2009 - Jiho český kraj . Praha : Ministerstvo zem ědělství, 2009. 35 s. ISBN 978-80-7084-879-1.

Na řízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpo ře pro rozvoj venkova z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Dostupný z WWW:< http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2005:277:0001:0040:CS:PDF>.

PAPEŽ, Ji ří. "VENKOV 2020" : šance pro všechny . Praha : CEVRO - Liberáln ě- konzervativní akademie, 2005. 40 s. ISBN 80-86816-10-9.

PĚLUCHA, Martin a kol. Rozvoj venkova v programovacím období 2007 - 2013 v kontextu reforem SZP EU . Praha : IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s., 2006. 162 s. ISBN 80-86684-42-3.

Podpora obnovy venkova: Zásady programu pro poskytování dotací v roce 2009, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2009. Dostupný z WWW:< http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=c7e2ce77-ab13-423a-be90- 01ba1c0a9fec>.

Program rozvoje venkova 2007 – 2013, Ministerstvo zem ědělství, Praha, 2009 – 2010. Dostupný z WWW:.

Realizace programu LEADER ČR v letech 2004-2006. Praha : Ministerstvo zem ědělství, 2006. 44 s. ISBN 80-7084-567-8.

RENÖCKL, Helmut; MACHULA, Tomáš. Region budoucnosti jižní Čechy - st řední Evropa : Dimenze lidsky d ůstojného regionálního rozvoje . České Bud ějovice : Teologická fakulta Jiho české univerzity v Českých Bud ějovicích, 2004. 309 s. ISBN 80-7040-665-8.

RYDVALOVÁ, Petra; ŽIŽKA, Miroslav; HRUŠOVÁ, Barbora. Cesta rozvoje obce . Brno : VÚTS, a. s., 2010. 56 s. ISBN 978-80-87184-14-1.

Statistická ro čenka Jiho českého kraje 2007, Český statistický ú řad, České Bud ějovice, 2008. Dostupný z WWW:< http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/publ/0001-07- 2007>.

Statistická ro čenka Jiho českého kraje 2008, Český statistický ú řad, České Bud ějovice, 2009. Dostupný z WWW:< http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/0001-08>.

Statistická ro čenka Jiho českého kraje 2009, Český statistický ú řad, České Bud ějovice, 2010. Dostupný z WWW:< http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/0001-09>.

Statistická ro čenka Jiho českého kraje 20010, Český statistický ú řad, České Bud ějovice, 2011. Dostupný z WWW:< http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/0001-10->.

Státní zem ědělský interven ční fond. SZIF.cz [online]. 2000 - 2010 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: .

STEJSKAL, Jan; KOVÁRNÍK, Jaroslav. Regionální politika a její nástroje . Praha : Portál, s. r. o., Praha, 2009. 212 s. ISBN 978-80-7367-588-2.

Strategie regionálního rozvoje České republiky 2007 – 2013, MMR, Praha, 2006. Dostupné z WWW:.

Strukturalni-fondy.cz [online]. 2007 [cit. 2011-01-15]. FONDY EVROPSKÉ UNIE. Dostupné z WWW: . ST ŘELEC, Ji ří. Vlastnicesta.cz [online]. 2006 - 2009 [cit. 2011-03-16]. SWOT analýza. Dostupné z WWW: .

SZIF.cz [online]. 2000 - 2010 [cit. 2011-01-10]. Naše činnosti. Dostupné z WWW: .

WOKOUN, René, et al. Regionální rozvoj : východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování . Praha : Linde Praha, a. s., 2008. 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0.

11. Seznam graf ů a tabulek, map a schémat GRAFY Graf č. 1: Vývoj p řist ěhovalých a vyst ěhovalých osob na Strakonicku v letech 2007 – 2009 ...... 34 Graf č. 2: Vývoj nezam ěstnaných a volných pracovních míst na Strakonicku v letech 2007 – 2009 ...... 35 Graf č. 3: Vývoj právnických a fyzických osob na Strakonicku v letech 2007 – 2009 ...... 37 Graf č. 4: Vývoj po čtu zem ědělských podnik ů podle zem ědělské p ůdy v hektarech na Strakonicku v letech 2007 – 2009 ...... 38 Graf č. 5: Vývoj bytové výstavby na Strakonicku v letech 2007 – 2009 ...... 39 Graf č. 6: Vývoj po čtu schválených projekt ů z osy III v letech 2007 – 2010 ...... 51 Graf č. 7: Vývoj schválených dotací na projekty z osy III v letech 2007 – 2010 ...... 52 Graf č. 8: Porovnání po čtu projekt ů okres Strakonice a Jiho český kraj ...... 59 Graf č. 9: Po čet žadatel ů za sledované období podle opat ření osy III ...... 60 Graf č. 10: Po čet žadatel ů podle vedlejších opat ření v rámci osy IV ...... 66

TABULKY Tabulka č. 1: Výsledky párového srovnání silných a slabých stránek ...... 45 Tabulka č. 2: Výsledky párového srovnání p říležitostí a hrozeb ...... 47 Tabulka č. 3: Strategie vycházející ze SWOT analýzy ...... 48 Tabulka č. 4: Strategie vycházející ze SWOT analýzy po využití WT strategie ...... 49 Tabulka č. 5: Porovnání okresu Strakonice s celou ČR podle vyhlášených kol osa III ...... 50 Tabulka č. 6: Schválené dotace a po čet projekt ů osa III za období 2007 – 2010 ...... 55 Tabulka č. 7: Po čet projekt ů z osy III podle obcí okresu Strakonice ...... 61 Tabulka č. 8: Po čet projekt ů a částka dotace z opat ření IV.1.2 podle MAS ...... 62

Tabulka č. 9: Po čet projekt ů a částky dotací osy IV podle opat ření osy III ...... 63 Tabulka č. 10: Fiche MAS LAG Strakonicko ...... 69 Tabulka č. 11: Projekty LAG Strakonicko 1. výzva ...... 69 Tabulka č. 12: Projekty LAG Strakonicko 2. výzva ...... 70 Tabulka č. 13: Projekty LAG Strakonicko 3. výzva ...... 70

MAPY

Mapa č. 1: Jiho český kraj ...... 33

SCHÉMATA Schéma č. 1: Párové srovnání silných a slabých stránek ...... 44 Schéma č. 2: Párové srovnání p říležitostí a hrozeb ...... 46

12. Seznam p říloh Příloha č. 1: Seznam člen ů svazk ů obcí na území okresu Strakonice

Příloha č. 2: Uskute čněná kola p říjmu žádostí v rámci PRV

Příloha č. 3: Projekty osy III a osy IV

Příloha č. 4: Seznam schválených projekt ů MAS LAG Strakonicko

Příloha č. 5: Administrativní postupy MAS v denním režimu

Příloha č. 6: Realizované projekty MAS LAG Strakonicko

Příloha č. 1: Seznam člen ů svazk ů obcí na území okresu Strakonice Svazek m ěst a obcí okresu Strakonice (101 člen ů) Bavorov Chel čice Milejovice Slaník Bělčice Chlum Milo ňovice Sousedovice Bezd ědovice Chobot Mnichov Stožice Bílsko Chráš ťovice Myštice Strakonice Blatná Jinín Němčice Strašice Bratronice Kadov Němětice Strunkovice nad Voly ňkou Březí Kalenice Nihošovice St řelské Hoštice Budyn ě Katovice Nišovice Škvo řetice Buzice Kladruby Nová Ves Št ěchovice Cehnice Kocelovice Novosedly Št ěke ň Čečelovice Krajní čko Osek Tcho řovice Čejetice Krašlovice Para čov Truskovice Čestice Krejnice Pivkovice Třebohostice Číčenice Krty-Hradec Pohorovice Třešovice Doubravice Ku řimany Pracejovice Úlehle Drahonice Lažánky Předmí ř Únice Drážov Lažany Předslavice Uzenice Droužetice Lib ějovice Přechovice Uzeni čky Dřešín Lib ětice Přeš ťovice Vacovice Hajany Lná ře Radomyšl Velká Turná Hájek Lom Radošovice Vod ňany Hlupín Ma čkov Rovná Volenice Horní Po říčí Malenice Řepice Volyn ě Hornosín Me čichov Sedlice Zábo ří Hoslovice Měkynec Sko čice Zvotoky Hoštice

Svazek obcí Svazek obcí Svazek obcí Svazek obcí dolního Pootaví st ředního Pootaví šumavského Podlesí Strakonicka (17 člen ů) (17 člen ů) (14 člen ů) (9 člen ů) Cehnice Droužetice Čestice Drachkov Čejetice Horní Po říčí Drážov Kraselov Jinín Chráš ťovice Dřešín Lib ětice Ku řimany Kalenice Hoslovice Mut ěnice Kváskovice Katovice Němčice Přední Zborovice Milo ňovice Kladruby Němětice Radošovice Neb řehovice Krejnice Nihošovice Sousedovice Osek Krty-Hradec Nišovice Strakonice Para čov Mnichov Nová Ves Strunkovice nad Voly ňkou Přeš ťovice Novosedly Přechovice Radějovice Pracejovice Úlehle Rovná Strašice Vacovice Řepice St řelské Hoštice Volyn ě Skály Št ěchovice Zahor čice Slaník Únice Št ěke ň Volenice Třešovice Zvotoky

Příloha č. 2: Uskute čněná kola p říjmu žádostí v rámci PRV

1. kolo: 9. – 27. 7. 2007 6. kolo: 10. 2. – 9. 3. 2009 I.1.1 Modernizace zem ědělských podnik ů I.1.1 Modernizace zem ědělských podnik ů I.3.2 Zahájení činnosti mladých zem ědělc ů I.3.2 Zahájení činnosti mladých zem ědělc ů III.1.1 Diverzifikace činností nezem ědělské povahy – I.3.4 Využívání poradenských služeb zám ěry b), c), d) II.2.4 Obnova lesního potencionálu po kalamitách III.1.1 Diverzifikace činností nezem ědělské povahy 2. kolo: 5. – 26. 11. 2007 III.1.2 Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje I.1.2 Investice do les ů IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie I.1.3 P řidávání hodnoty zem ědělským a potraviná řským produkt ům 7. kolo: 9. – 29. 6. 2009 I.1.4 Pozemkové úpravy I.1.3 P řidávání hodnoty zem ědělským a I.3.1 Další odborné vzd ělávání a informa ční činnost potraviná řským produkt ům III.1.1 Diverzifikace činností nezem ědělské povahy – I.3.1 Další odborné vzd ělávání a informa ční činnost zám ěr a) I.1.4 Pozemkové úpravy III.1.2 Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje III.1.3 Podpora cestovního ruchu III.1.3 Podpora cestovního ruchu III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, ob čanské vybavení a 8. kolo: 6. - 26. 10. 2009 služby I.1.2 Investice do les ů III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního d ědictví venkova III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, ob čanské vybavení a III.3.1 Vzd ělávání a informace služby IV.1.1 Místní ak ční skupiny III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního d ědictví venkova IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie III.3.1 Vzd ělávání a informace IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie 3. kolo: 26. 2. – 17. 3. 2008 I.1.1 Modernizace zem ědělských podnik ů 9. kolo: 16. 2. – 8. 3. 2010 I.3.2 Zahájení činnosti mladých zem ědělc ů I.1.1 Modernizace zem ědělských podnik ů II.2.4 Obnova lesního potencionálu po kalamitách I.3.2 Zahájení činnosti mladých zem ědělc ů III.1.1 Diverzifikace činností nezem ědělské povahy II.2.4 Obnova lesního potencionálu po kalamitách III.1.2 Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje III.1.1 Diverzifikace činností nezem ědělské povahy III.1.2 Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje 4. kolo: 10. – 30. 6. 2008 IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie I.1.3 P řidávání hodnoty zem ědělským a potraviná řským produkt ům 10.kolo: 14. – 30. 6. 2010 I.3.1 Další odborné vzd ělávání a informa ční činnost I.1.3 P řidávání hodnoty zem ědělským a I.3.4 Využívání poradenských služeb potraviná řským produkt ům III.1.3 Podpora cestovního ruchu I.3.1 Další odborné vzd ělávání a informa ční činnost III.1.3 Podpora cestovního ruchu 5. kolo: 7. – 27. 10. 2008 IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie I.1.2 Investice do les ů IV.2.1 Realizace projekt ů spolupráce I.1.4 Pozemkové úpravy III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, ob čanské vybavení a 11.kolo: 14. – 27. 10. 2010 služby I.1.2 Investice do les ů III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního d ědictví venkova I.1.3 P řidávání hodnoty zem ědělským a III.3.1 Vzd ělávání a informace potraviná řským produkt ům IV.1.1 Místní ak ční skupina I.3.4 Využívání poradenských služeb IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie

Příloha č. 3: Projekty osy III a osy IV

Místo Schválená Kolo Číslo žádosti Název subjektu Název projektu projektu částka v K č

Instalace linky na výrobu peletek 1 07/001/3110d/231/000012 AGROKAT spol. s.r.o. Katovice 2 800 000 EKOVER

Obnova místní komunikace a ve řejného 2 07/002/3211a/231/001449 Obec Bílsko Bílsko 1 530 000 prostranství

Po řízení inovativní technologie na výrobu 2 07/002/3120a/231/000502 Roman Sosna Cehnice 2 800 000 dřev ěných konstrukcí

Ve prosp ěch Otce i Syna aneb obnova 2 07/002/3220b/231/001328 Obec Cehnice návesních kaplí v obci Cehnice a Cehnice 993 471 Dunovice

Cehnice, Čejetice, Jinín, Kváskovice, Milo ňovice, Neb řehovice, Osek, Živá náves, nový vzhled a lepší životní Svazek obcí Dolního Para čov, 2 07/002/3211a/231/001399 podmínky pro všechny - zdravý rozvoj 6 904 125 Pootaví Přeš ťovice, obcí Svazku Dolního Pootaví Rad ějovice, Řepice, Skály, Slaník, Strakonice, Št ěken, Třešovice

2 07/002/3212a/231/000768 Obec Čep řovice Revitalizace obce Čep řovice Čep řovice 2 821 176

Stavební úpravy a modernizace 2 07/002/3212a/231/001494 Obec Číčenice Číčenice 1 797 752 předškolního za řízení Číčenice Dobrovolný svazek obcí Vzd ělávání na podporu rozvoje Drahonice, 2 07/002/3310a/231/000875 466 940 "ZLATÝ VRCH" venkovského mikroregionu Zlatý vrch Skály Oprava místní komunikace Drachkov - 2 07/002/3211a/231/001630 Obec Drachkov Drachkov 2 926 962 Makarov Zkvalitn ění dopravní infrastruktury a 2 07/002/3211a/231/001576 Obec Hoslovice Hoslovice 2 370 306 vzhledu obce Hoslovice Ob čanské sdružení Chel čice, Rozkv ět zahrady Jižních Vzd ělávání v regionu MAS Rozkv ět 2 07/002/3310a/231/001140 Lib ějovice, 380 350 Čech - místní ak ční zahrady Jižních Čech Truskovice skupina Ob čanské sdružení OS LUDMILA - VZD ĚLÁVÁNÍ 2008 - Chel čice, 2 07/002/3310a/231/001219 498 000 Ludmila 2009 Truskovice Modernizace a rozší ření výroby nábytku v 2 07/002/3120a/231/000191 TTK s.r.o. Kváskovice 2 500 000 Kváskovicích Optimalizace kulturního a ve řejného 2 07/002/3212a/231/001130 Obec Litochovice Litochovice 4 051 734 života v obci Litochovice

OB ČANSKÉ ROZVOJ LAG CHANCE IN NATURE SDRUŽENÍ CHANCE 2 07/002/3310a/231/000399 PROST ŘEDNICTVÍM INTENZIVNÍHO Malenice 200 220 IN NATURE - LOCAL VZD ĚLÁVÁNÍ ACTION GROUP

Místo Schválená Kolo Číslo žádosti Název subjektu Název projektu projektu částka v K č

Oprava místních komunikací v obci 2 07/002/3211a/231/000656 Obec Mnichov Mnichov 2 295 099 Mnichov MUT ĚNICE - ODKANALIZOVÁNÍ 2 07/002/3211b/231/000473 Obec Mut ěnice Mut ěnice 21 828 794 OBCE Zlepšení stavu komunikací v obci Nová 2 07/002/3211a/231/000396 Obec Nová Ves Nová Ves 1 856 362 Ves

2 07/002/3211a/231/000580 Obec Novosedly Opravy místních komunikací Novosedly Novosedly 3 789 367

2 07/002/3211a/231/000420 Obec Para čov Oprava místních komunikací Para čov Para čov 1 232 345

2 07/002/3211a/231/001117 Obec Pivkovice Za lepší Pivkovice 2008 Pivkovice 1 701 900

Vým ěna potrubí ke Svaté Ann ě 2 07/002/3211b/231/000863 Obec P řechovice Přechovice 288 000 (prodloužení vodovodu) Obnova místní komunikace a ve řejného 2 07/002/3211a/231/001434 Obec Rad ějovice Rad ějovice 2 070 000 prostranství obce

Radomyšl - rekonstrukce p řívodního 2 07/002/3211b/231/000410 Městys Radomyšl Radomyšl 4 500 000 vodovodního řádu a p řestrojení vodojemu

2 07/002/3211a/231/000073 Obec Řepice Komunikace v lokalit ě U K říže Řepice 1 627 218

2 07/002/3212a/231/000089 Obec Řepice Víceú čelový sál v Řepici Řepice 10 737 128

Dobrovolný svazek obcí Skály, 2 07/002/3211a/231/000888 Blanicko-otavského UPRAVENÁ OBEC Pivkovice, 999 945 regionu Drahonice Obnova po řezu d řeva ve Shlukov ě mlýn ě Strunkovice 2 07/002/3110a/231/001303 Zden ěk Filip 968 975 ve Strunkovicích nad Voly ňkou nad Voly ňkou Rekonstrukce místních komunikací a Obec Strunkovice nad Strunkovice 2 07/002/3211a/231/001341 prostranství v četn ě parkových úprav v 2 562 722 Voly ňkou nad Voly ňkou obci Strunkovice n/Voly ňkou

Obec St řelské Hoštice - rekonstrukce ÚV St řelské 2 07/002/3211b/231/001636 Obec St řelské Hoštice 5 270 550 a posílení tlaku v obecním vodovodu Hoštice

Víceú čelové centrum pro rozvoj lidských 2 07/002/3212a/231/000934 Obec Truskovice Truskovice 4 636 800 zdroj ů - komunitní centrum Truskovice

3 08/003/3110c/231/000143 AGROKAT spol. s r.o. Výstavba kotelny pro vytáp ění biomasou Katovice 604 800 Rozší ření linky na výrobu peletek 3 08/003/3110d/231/000142 AGROKAT spol. s r.o. Katovice 2 800 000 EKOVER Nákup procesoru na výrobu palivového 3 08/003/3110a/231/000003 CHANA - DW, s.r.o. Kraselov 1 250 000 dřeva 3 08/003/3120a/231/000038 Pavel Soukup Šance pro mladé - Truhlá řství Soukup Vod ňany 1 220 000 TRUHLÁ ŘSTVÍ Soukup - I odpad bude 3 08/003/3120a/231/000116 Ond řej Soukup Vod ňany 998 000 užite čný AGRO-REAL Rekonstrukce a nástavba části bývalého 4 08/004/3130b/231/000372 Development & zem ědělského objektu na malokapacitní Češtice 1 000 000 Consultinq, s.r.o. ubytovací za řízení

4 08/004/3130b/231/000230 CHANA - DW, s.r.o. Penzion Kraselov Kraselov 4 088 425

Místo Schválená Kolo Číslo žádosti Název subjektu Název projektu projektu částka v K č

Rekonstrukce místní komunikace a 5 08/005/3211a/231/001453 Obec Bílsko Bílsko 2 245 680 zlepšení vzhledu obce a p řilehlých osad

Obec Číčenice - vegeta ční ko řenová ČOV 5 08/005/3211b/231/001725 Obec Číčenice Číčenice 25 710 337 a dostavba kanalizace

Římskokatolická farnost Oprava krovu a st řešního plášt ě hlavní lodi 5 08/005/3220b/231/001445 Jinín 4 770 916 Jinín kostela Nanebevzetí P. Marie - Jinín

Stavební úpravy a p řístavba objektu 5 08/005/3212a/231/001211 Obec Kadov Kadov 4 225 885 bývalé školy v Kadov ě Zlepšení dopravní infrastruktury a vzhledu 5 08/005/3211a/231/001889 Obec Mnichov Mnichov 4 275 000 obce Mnichov Zlepšení dopravn ě-technické 5 08/005/3211a/231/000839 Obec Mystice Myštice 3 340 462 infrastruktury a vzhledu obce Myštice

5 08/005/3211a/231/001224 Obec Pivkovice Za lepší Pivkovice 2009 Pivkovice 2 210 400

5 08/005/3211b/231/001957 Obec Tcho řovice Tlaková kanalizace a ČOV Tcho řovice Tcho řovice 26 775 000

Ekologické vytáp ění, Nákup stroj ů k rozvoji topená řské a 6 09/006/3120a/231/000373 Bezd ědovice 594 545 s.r.o. instalatérské firmy Zkvalitn ění výroby v ková řské díln ě 6 09/006/3120a/231/000017 Václav Ebel Budyn ě 21 332

Rozší ření výroby d řev ěných prvk ů pro 6 09/006/3120a/231/000156 Roman Sosna stavby Cehnice 5 040 000

Rozší ření a inovace výrobních technologií 6 09/006/3120a/231/000468 DAVAKO s.r.o. Katovice 398 520 spole čnosti DAVAKO s.r.o. Zem ědělské družstvo Novostavba bioplynové stanice 6 09/006/3110b/231/000486 Novosedly 17 475 036 Novosedly Rekonstrukce provozovny kovovýroby a St řelské 6 09/006/3120a/231/000403 Václav Vlk 985 000 nákup strojního vybavení Hoštice Radim Seká č - po řízení nového CNC č ř 6 09/006/3120a/231/000455 Radim Seká strojního vybavení T ebohostice 896 000 Rekonstrukce kostela Narození P. Marie v Římskokatolická farnost 8 09/008/3220b/231/001614 Hošticích Hoštice 1 143 784 Hoštice (u Volyn ě)

Víceú čelový objekt v obci Lažánky. 8 09/008/3212a/231/001067 Obec Lažánky Lažánky 10 260 000

Výstavba, obnova kanalizace a čistírna 8 09/008/3211b/231/002164 Obec Lib ětice Lib ětice 9 179 966 odpadních vod v obci Lib ětice Ve řejná technická infrastruktura Nišovice 8 09/008/3211a/231/001790 Obec Nišovice - 1. etapa Nišovice 4 202 224 Celková obnova a zvelebení obce Sko čice 8 09/008/3211a/231/001238 Obec Sko čice Sko čice 1 174 196

Ob čanské sdružení OS LUDMILA: VZD ĚLÁVÁNÍ 2010 - Truskovice, 8 09/008/3 310a/231/002246 904 200 LUDMILA 2012 Chel čice Vegeta ční ko řenová čistírna a dostavba 8 09/008/3211b/231/002104 Obec Zahor čice Zahor čice 6 209 945 kanalizace v obci Zahor čice Modernizace a rozší ření výroby pelet - 9 10/009/3120a/231/000361 Ekopeletky s.r.o. Čep řovice 1 388 800 Čep řovice Za řízení na kombinovanou výroby 9 10/009/3110c/231/000547 ZEMCHEBA, s.r.o. Chel čice 26 970 000 elektrické energie a tepla CHEL ČICE

Místo Schválená Kolo Číslo žádosti Název subjektu Název projektu projektu částka v K č

Autodílna Chel čice 9 10/009/3120a/231/000412 VÁCLAV T ŮMA Chel čice 1 245 000

Nákup techniky k výrob ě palivového 9 10/009/3110a/231/000733 CHANA - DW, s.r.o. dřeva Kraselov 501 400

Rekonstrukce truhlárny 9 10/009/3110a/231/000734 CHANA - DW, s.r.o. Kraselov 3 445 520

Zem ědělská spole čnost Bioplynová stanice Lom 9 10/009/3110b/231/000349 Lom 14 202 000 Slapy a.s. Modernizace pily Št ěchovice 9 10/009/3110a/231/000202 Zden ěk Kadlec Št ěchovice 4 226 750

Stavební úpravy záme čku na ubytovací 10 10/010/3130b/231/001093 Dolejš s.r.o. Št ěchovice 5 000 000 za řízení ve Št ěchovicích č.p.1 Schválená dotace celkem za osu III 300 385 364 K č

Hlavní Kolo Název subjektu Název projektu Místo projektu Dotace opat ření Rekonstrukce kaple v památkové zón ě 6 Obec Čep řovice Čep řovice 3222 391 813 K č Koje čín Rozvoj udržitelného podnikání autoservisu 8 Miroslav Vavruška Miroslav Vavruška ve venkovském regionu Chel čice 3120 366 064 K č Chel čicka Chel čice, Mikroregion Chel čicko - MIKROREGION CHEL ČICKO - 8 Truskovice, 3212 329 400 K č Lhenický, svazek obcí LHENICKÝ - PREZENTA ČNÍ MOBILIÁ Ř Lib ějovice

8 Obec Chel čice FARA CHEL ČICE - vým ěna st řešní krytiny Chel čice 3212 1 784 951 K č

8 Obec Nová Ves Cesty ode vsi ke vsi Nová Ves 3211 923 754 K č REKONSTRUKCE VE ŘEJNÉHO 8 Obec Pracejovice Pracejovice 3211 400 592 K č OSV ĚTLENÍ 8 Obec D řešín Obecní bezdrátový rozhlas D řešín Dřešín 3211 514 134 K č Úprava ve řejného prostranství p řed ZŠ 8 Obec St řelské Hoštice St řelské Hoštice 3211 435 177 K č St řelské Hoštice 8 Obec Chráš ťovice Rekonstrukce obecního rozhlasu Chráš ťovice 3211 268 425 K č Římskokatolická farnost Rekonstrukce sociálního zázemí poutního 8 Kraselov 3220 1 319 217 K č Kraselov místa u sv. Anny Římskokatolická farnost Rekonstrukce poutních kaplí na vrchu 8 Čestice 3220 476 964 K č Čestice Kalvárie v Česticích Školka v novém kabát ě - modernizace 8 Obec Novosedly Novosedly 3212 1 331 440 K č objektu mate řské školy Novosedly Rekonstrukce st řechy víceú čelového 8 Obec Zvotoky Zvotoky 3212 405 379 K č za řízení v obci Zvotoky Pošumavská tržnice (tradice, kvalita, 8 Město Volyn ě Volyn ě 3212 1 702 248 K č zru čnost, nápady) Svazek obcí Dolního Vybavení pro po řádání spole čenských akcí v 8 Řepice 3212 447 645 K č Pootaví mikroregionu Rekonstrukce venkovního areálu Mate řské 8 Město Strakonice Strakonice 3212 1 472 047 K č školy Stavba řů Pohádková prom ěna MŠ v Katovicích - 8 Městys Katovice stavební úpravy a nové vybavení t říd a Katovice 3212 318 217 K č prostor

Hlavní Kolo Název subjektu Název projektu Místo projektu Dotace opat ření Obec Strunkovice nad Zkvalitn ění sportovišt ě v obci Strunkovice Strunkovice nad 8 3212 551 070 K č Voly ňkou nad Voly ňkou Voly ňkou Bělčice, Bezd ědovice, Blatná, Bratronice, Březí, Buzice, Čečelovice, Doubravice, Hajany, Hlupín, Hornosín, Chlum, Chobot, Kadov, Kocelovice, Lažánky, Lažany, 9 Svazek obcí Blatenska Vzd ělávání na Blatensku Lná ře, Lom, 3310 148 500 K č Ma čkov, Me čichov, Myštice, P ředmí ř, Radomyšl, Sedlice, Škvo řetice, Tcho řovice, Třebohostice, Uzenice, Uzeni čky, Velká Turná, Zábo ří 9 Obec Lná ře Tvrz Lná ře - historie, tradice, řemesla Lná ře 3212 59 520 K č Ob čanské sdružení mate řské 9 Modernizace Kap říka Blatná 3212 45 000 K č centrum Kap řík Blatná

9 Obec Myštice Nákup díl čího inventá ře do KD v Myšticích Myštice 3212 120 000 K č

Důstojné zázemí pro spolkovou činnost v 9 Městys Radomyšl Radomyšl 3212 224 400 K č Radomyšli Český svaz chovatel ů Rekonstrukce spole čenských místností 9 Základní organizace Blatná Blatná 3212 204 724 K č chovatelského areálu ZO ČSCH Blatná I. I.

nákup-dopln ění p řenosných herních sestav 9 Obec Chobot Chobot 3212 175 680 K č pro d ěti a zázemi sportovního areálu

Sbor dobrovolných hasi čů 9 Vybavení pro SDH Kadov Kadov 3212 204 480 K č Kadov Výsadba zelen ě v zastav ěném území obce 9 Obec Velká Turná Velká Turná, s nákupem techniky na údržbu Velká Turná 3211 141 538 K č zelen ě . Rekonstrukce víceú čelové budovy 10 Obec Lib ějovice Lib ějovice 3212 549 982 K č Lib ějovice čp.26. -Il.etapa Ob čanské sdružení Dev ětsil 10 9SIL PRO TRUSKOVICE Truskovice 3212 680 400 K č Truskovice MIKROREGION CHEL ČICKO - Chel čice, Mikroregion Chel čicko - 10 LHENICKÝ - po řízení multifunk čního stanu Truskovice, 3212 540 000 K č Lhenický, svazek obcí a mobiliá ře Lib ějovice

10 Obec Volenice Výstavba víceú čelového h řišt ě v Tažovicích Volenice 3212 971 757 K č

10 Obec Řepice Zázemí pro sportovní aktivity Řepice 3212 384 748 K č Česká provincie Zkvalitn ění pé če o seniorky řádu 10 Št ěke ň 3212 1 237 500 K č Congregatio Jesu Congregatio Jesu ve Št ěkni

10 Obec Kalenice Komunitní a vzd ělávací centrum Kalenice Kalenice 3212 1 746 254 K č

10 Město Strakonice Odpo činková zóna Virt Strakonice 3211 669 668 K č

Hlavní Kolo Název subjektu Název projektu Místo projektu Dotace opat ření Výstavba sklad ů a keramické dílny v Dom ě 10 Oblastní charita Strakonice Strakonice 3212 1 216 530 K č klidného stá ří v Sousedovicích Obec bezpe čnější - instalace obecního 10 Obec Cehnice rozhlasu,parkové a terénní úpravy v Cehnice 3211 418 815 K č Cehnicích a Dunovicích. Bezdrátový rozhlas - nový zp ůsob 10 Městys Čestice Čestice 3211 567 315 K č komunikace pro M ěstys Čestice Nákup materiáln ě technického vybavení pro Sbor dobrovolných hasi čů 10 pot řeby Jednotky Sboru dobrovolných Tcho řovice 3212 71 280 K č Tcho řovice hasi čů Tcho řovice 10 Obec Hajany Nákup požární techniky Hajany 3212 139 353 K č Úprava ve řejného prostranství na 10 Obec Tcho řovice Tcho řovice 3212 50 400 K č multifunk ční plochu Dostavba bezdrátového rozhlasu v Kadov ě a 10 Obec Kadov Kadov 3211 180 000 Kč jeho částech II. etapa Obnova ve řejného prostranství v obci 10 Obec Hajany Hajany 3211 99 347 K č Hajany 10 Pavel Kareš Nákup strojního vybavení Kadov 3120 280 000 K č Oprava hospodá řské budovy na dílnu pro 10 Miroslav Srb Bělčice 3120 223 903 Kč zpracování paletových p řířez ů. 10 Město Blatná Dětské h řišt ě Na Vinici Blatná 3212 270 000 K č Dostavba a vybavení tržišt ě místních 10 Město Blatná Blatná 3211 180 000 K č produkt ů v Blatné -I. etapa Přístavba keramické dílny a skladu, 10 Klára Jánská Bezd ědovice 3120 292 320 K č vysokoteplotní pec, základní nábytek Výroba historických replik taburet ů, Římskokatolická farnost 10 jednoho tr ůnu a stolku do chrámu Jména Lib ějovice 3212 380 502 K č Lomec Panny Marie na Lomci

Schválená dotace za osu IV celkem 25 912 453 K č

Příloha č. 4: Seznam schválených projekt ů MAS LAG Strakonicko

Kolo Hlavní Výzva Fiche Název subjektu Název projektu Místo projektu Dotace PRV opat ření REKONSTRUKCE VE ŘEJNÉHO 8 1 8 Obec Pracejovice Pracejovice 3211 400 592 K č OSV ĚTLENÍ 8 1 8 Obec D řešín Obecní bezdrátový rozhlas D řešín Dřešín 3211 514 134 K č Obec St řelské Úprava ve řejného prostranství p řed ZŠ 8 1 8 St řelské Hoštice 3211 435 177 K č Hoštice St řelské Hoštice 8 1 8 Obec Chráš ťovice Rekonstrukce obecního rozhlasu Chráš ťovice 3211 268 425 K č Římskokatolická Rekonstrukce sociálního zázemí poutního 8 1 10 Kraselov 3220 1 319 217 K č farnost Kraselov místa u sv. Anny Římskokatolická Rekonstrukce poutních kaplí na vrchu 8 1 10 Čestice 3220 476 964 K č farnost Čestice Kalvárie v Česticích Školka v novém kabát ě - modernizace 8 1 9 Obec Novosedly Novosedly 3212 1 331 440 K č objektu mate řské školy Novosedly Rekonstrukce st řechy víceú čelového 8 1 9 Obec Zvotoky Zvotoky 3212 405 379 K č za řízení v obci Zvotoky Pošumavská tržnice (tradice, kvalita, 8 1 9 Město Volyn ě Volyn ě 3212 1 702 248 K č zru čnost, nápady) Svazek obcí Vybavení pro po řádání spole čenských akcí 8 1 9 Řepice 3212 447 645 K č Dolního Pootaví v mikroregionu Rekonstrukce venkovního areálu Mate řské 8 1 9 Město Strakonice Strakonice 3212 1 472 047 K č školy Stavba řů Pohádková prom ěna MŠ v Katovicích - 8 1 9 Městys Katovice stavební úpravy a nové vybavení t říd a Katovice 3212 318 217 K č prostor Obec Strunkovice Zkvalitn ění sportovišt ě v obci Strunkovice Strunkovice nad 8 1 9 3212 551 070 K č nad Voly ňkou nad Voly ňkou Voly ňkou 8 1 1 EKOCHOV, s. r. o. Oprava skladu biomateriálu 1111 518 932 K č Výstavba víceú čelového h řišt ě v 10 Obec Volenice Volenice 3212 971 757 K č 2 9 Tažovicích 10 2 9 Obec Řepice Zázemí pro sportovní aktivity Řepice 3212 384 748 K č Česká provincie Zkvalitn ění pé če o seniorky řádu 10 Št ěke ň 3212 1 237 500 K č 2 9 Congregatio Jesu Congregatio Jesu ve Št ěkni 10 2 9 Obec Kalenice Komunitní a vzd ělávací centrum Kalenice Kalenice 3212 1 746 254 K č 10 2 8 Město Strakonice Odpo činková zóna Virt Strakonice 3211 669 668 K č Oblastní charita Výstavba sklad ů a keramické dílny v 10 2 9 Strakonice 3212 1 216 530 K č Strakonice Dom ě klidného stá ří v Sousedovicích Obec bezpe čnější - instalace obecního 10 2 8 Obec Cehnice rozhlasu,parkové a terénní úpravy v Cehnice 3211 418 815 K č Cehnicích a Dunovicích. Bezdrátový rozhlas - nový zp ůsob 10 2 8 Městys Čestice Čestice 3211 567 315 K č komunikace pro M ěstys Čestice Optimalizace lesního hospoda ření - Dolejš 10 2 2 Dolejš s. r. o. Št ěchovice 1121 170 000 K č s. r. o. Manipula ční sestava a bezzámrazové 10 2 1 Josef Shluka Volenice 1111 277 957 K č napáje čky pro chov skotu 10 2 1 Náho ří s. r. o. Volné ustájení koní Čestice 1111 249 296 K č ř Zavedení bezdrátového ve ejného rozhlasu Drážov 3211 307 584 K č 11 3 8 Obec Drážov Drážov 11 3 2 Josef Shluka Po řízení mul čovacího stroje - Josef Shluka Volenice 1121 100 000 K č

Stavební obnova místní komunikace v obci Čejetice 3211 703 344 K č 11 3 8 Obec Čejetice Čejetice

Kolo Hlavní Výzva Fiche Název subjektu Název projektu Místo projektu Dotace PRV opat ření č Krušlovský v elín, Čestice 3220 263 204 K č 11 3 10 o. s. Rekonstrukce Krušlovského v čelína Ř ř ímskokatolická Rekonstrukce kostela sv. Má í Magdaleny Řepice 3220 730 800 K č 11 3 10 farnost Št ěke ň v Řepici 11 3 2 Vladislav Uhlík Nákup vybavení pro hsopoda ření v lese Kraselov 1121 24 750 K č ř Konkurenceschopné hospoda ení v lesích Němčice 1121 25 000 K č 11 3 2 Obec N ěmčice obce N ěmčice

Obnova nemovité kulturní památky - Čestice 3220 648 109 K č 11 3 10 Městys Čestice poustevna na Kalvárii v Česticích Celkem schválená dotace 20 874 118 K č

Příloha č. 5: Administrativní postupy MAS rozvržené do denního režimu

Příloha č. 6: Realizované projekty MAS LAG Strakonicko V rámci první výzvy MAS bylo vybráno k realizaci 14 projekt ů. V sou časné dob ě je již zrealizováno (nebo je t ěsn ě p řed ukon čením realizace) 12 projekt ů. Podívejte se na jejich fotografický p řehled: ŽADATEL / NÁZEV PROJEKTU / CELKOVÉ NÁKLADY (v Kč) / DOTACE (v Kč)

Římskokatolická farnost Obec Pracejovice /Rekonstrukce Obec Strunkovice n. Volyňkou / Čestice / Rekonstrukce veřejného osvětlení /534 124 Kč / Zkvalitnění sportoviště v obci poutních kaplí na vrchu 400 592 Kč Strunkovice nad Volyňkou / 736 274 Kč / 551 070 Kč

Obec Střelské Hoštice / Úprava veřejného prostranství před ZŠ Obec Dřešín / Obecní bezdrátový Střelské Hoštice / 615 090 Kč / Městys Katovice / Pohádková rozhlas Dřešín / 676 513 Kč / proměna MŠ v Katovicích 514 134 Kč stavební úpravy a nové vybavení

Obec Chrášťovice / Rekonstrukce obecního rozhlasu / 357 900 Kč Město Strakonice / Rekonstrukce / 268 425 Kč Město Volyně / Pošumavská venkovního areálu Mateřské tržnice (tradice, kvalita, zručnost, školy Stavbařů / 1 834 46 1 Kč / nápady) / 2 250 751 Kč / 1 702

Obec Novosedly / Školka v novém Obec Zvotoky / Rekonstrukce stře chy Svazek obcí Dolního Pootaví / kabátě modernizace objektu víceúčelového zařízení v obci Zvotoky / Vybavení pro pořádání mateř ské školy Novosedly / 1 770 837 900 Kč / 394 960 Kč společenských akcí v mikroregionu / 591 617 Kč / 447 645 Kč