JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra strukturální politiky EU a rozvoje venkova Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: Obchodní podnikání Podpora rozvoje venkova prost řednictvím fondu EAFRD v regionu Strakonice Vedoucí diplomové práce Autor Ing. Petra Pártlová, Ph.D. Pavlína Krej čová 2011 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Podpora rozvoje venkova prost řednictvím fondu EAFRD v regionu Strakonice vypracovala samostatn ě s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 sb. v plném zn ění souhlasím se zve řejn ěním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejn ě p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly, v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb., zve řejn ěny posudky školitele a oponent ů práce i záznam o pr ůběhu a výsledku obhajoby kvalifika ční práce. Rovn ěž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifika ční práce s databází kvalifika čních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifika čních prací a systémem na odhalování plagiát ů. V Českých Bud ějovicích 10. 4. 2011 ……………………. Pavlína Krej čová Pod ěkování Na tomto míst ě bych ráda pod ěkovala Ing. Pet ře Pártlové, Ph.D. za cenné p řipomínky a rady, kterými p řisp ěla k vypracování této diplomové práce. Zárove ň velmi d ěkuji manažerce MAS LAG Strakonicko Bc. Ji řin ě Karasové, která mi umožnila zorientovat se v řešené problematice z praktického pohledu a p řisp ěla k vypracování diplomové práce cennými informacemi a zkušenostmi. Obsah 1. Úvod .............................................................................................................................. 5 2. Literární rešerše ............................................................................................................ 7 2.1 Region ..................................................................................................................... 7 2.2 Regionální politika ................................................................................................ 13 2.3 Spole čná zem ědělská politika ............................................................................... 18 2.4 Dotace ................................................................................................................... 22 2.4.1 Fond EAFRD ................................................................................................. 22 2.4.2 Strukturální fondy a Fond soudržnosti ........................................................... 28 2.4.3 Národní dotace ............................................................................................... 29 3. Cíl a metodika ............................................................................................................. 31 4. Charakteristika regionu Strakonice ............................................................................. 33 5. SWOT analýza okresu Strakonice .............................................................................. 42 6. Analýza čerpání finan čních podpor z fondu EAFRD v okresu Strakonice ................ 50 6.1 HODNOCENÍ FINAN ČNÍ ALOKACE OSA III ................................................ 52 6.2 HODNOCENÍ FINAN ČNÍ ALOKACE OSA IV ................................................ 60 6.3 HODNOCENÍ FINAN ČNÍ ALOKACE MAS LAG Strakonicko ....................... 66 6.4 POROVNÁNÍ ŽÁDOSTÍ Z OSY III A OSY IV ................................................. 69 7. Diskuze a doporu čení .................................................................................................. 73 8. Záv ěr ........................................................................................................................... 75 9. Summary ..................................................................................................................... 77 10. Seznam použité literatury ......................................................................................... 78 11. Seznam graf ů a tabulek, map a schémat 12. Seznam p říloh 4 1. Úvod Téma „Podpora rozvoje venkova prost řednictvím fondu EAFRD v regionu Strakonice“ jsem si vybrala z důvodu zájmu o dotace z Evropské unie a tento fond poskytuje finan ční prost ředky z EU prost řednictvím Programu rozvoje venkova. V regionu Strakonice jsem se narodila, stále zde žiji a mám v plánu tu žít i v budoucnosti, proto je rozvoj tohoto regionu p ředm ětem i mého zájmu. Krom ě Hlavního m ěsta Prahy tvo ří Českou republiku podle klasifikace OECD venkovské regiony, které mohou žádat o dotace z Programu rozvoje venkova. Okres Strakonice samoz řejm ě také pat ří mezi venkovské regiony a cílem mé práce je proto popsat a zhodnotit sou časný stav regionu Strakonice z hlediska čerpání finan čních prost ředk ů z fondu EAFRD a na základ ě této analýzy navrhnout nová řešení, která povedou k rozvoji sledovaného území. Ovšem v mé práci nejsou hodnoceny veškeré prost ředky z fondu EAFRD na Strakonicku, zam ěř uji se na osu III, která se zabývá kvalitou života ve venkovských oblastech a diverzifikací hospodá řství venkova a na osu IV s názvem LEADER. Lidé z venkova odcházejí do m ěst kv ůli nedostate čnému vybavení obcí, a ť už se jedná o obchodní jednotky, kulturní prostory či nedostatek pracovních míst. Tradice, které se dodržovaly zejména na venkov ě, už se také tém ěř vytratily. Nejde jen o tradice, ale jde i o tradi ční ru čně d ělané výrobky, které svou cenou nemohou konkurovat nap ř. čínskému p řílivu podobných, levn ějších, ovšem i převážn ě mén ě kvalitních výrobk ů. Program rozvoje venkova se snaží udržet obyvatele na venkově, zajistit pokra čování tradic a omezit nedostatky venkova, kv ůli kterým ho lidé opoušt ějí. Trendy sou časnosti venkovu za čali op ět prospívat. Požadavky na kvalitu a zdraví životní styl se stále zvyšují. Lidé si za čínají op ět cenit domácích potravin, kvalitních nejen ru čních českých výrobk ů a čerstvého vzduchu na venkov ě. 5 Program rozvoje venkova nep řispívá pouze k rozvoji venkovského prostoru ČR, ale funguje na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prost ředí a snížení negativních vliv ů intenzivního zem ědělského hospoda ření. Program také umož ňuje vytvo řit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potraviná řských komoditách. Dále podporuje diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvoje podnikání, vytvá ření nových pracovních míst, snížení nezam ěstnanosti na venkov ě a posílení sounáležitosti obyvatel. 6 2. Literární rešerše 2.1 REGION Region m ůže být subnárodním celkem, tj. část jednoho státu nebo jednoho národního hospodá řství odd ělená od ostatních oblastí formálními hranicemi a obvykle s nimi spojená ekonomickými bariérami. Region je území s definovanými prvky, v němž existuje specifická funk ční a související infrastruktura a prosazuje se spole čný zájem na rozvoji regionu a na zlepšení blahobytu ob čan ů. (Stejskal, Kovárník, 2009) Venkov Vymezování venkovského prostoru podle po čtu obyvatel obcí, p řípadn ě podle jejich statutu, a podle hustoty osídlení je pot řebné, krom ě jiného i pro ú čely Programu rozvoje venkova. Vymezení venkovské prostoru je provád ěno na n ěkolika úrovních. Pro pot řeby ve řejné správy jsou obce hierarchicky uspo řádány do systému územního člen ění. Stejný systém se také používá pro statistické vykazování a mezinárodní srovnání, kde je ozna čován zkratkou NUTS (Nomenklatura územních statistických jednotek). Celé území České republiky na úrovni NUTS 0 a 1 se člení na 8 jednotek NUTS 2, které byly vytvo řeny pro statistické ú čely, dále na 14 kraj ů – NUTS 3, 76 okres ů – LAU 1 a 6 254 obcí – LAU 2. Ozna čení LAU (Místní administrativní jednotka) je zavedeno od 1. ledna 2008 pro územní jednotky regionálního charakteru. Pojem venkovský region je využíván ve statistikách, obvykle ozna čuje oblast definovanou na základ ě ur čených kritérií. Nejb ěžn ěji používaná metoda v EU hodnotí regiony podle podílu obyvatelstva žijícího ve venkovských obcích, které jsou pro tyto účely vymezeny danou maximální hustotou obyvatel (tj. po čtem obyvatel na 1 km 2). Jako venkovský region se ozna čuje funk ční, administrativní region, který se člení podle stupně „venkovskosti“, vyjád řeného podílem obyvatelstva ve venkovských obcích: - venkovský region – více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích (s hustotou zalidn ění do 150 obyvatel/km 2), - přechodný region – 15 – 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích, - městský region – méně než 15 % obyvatel žije ve venkovských obcích. 7 V důsledku specifických podmínek a historického vývoje jsou v ČR nejvíce zastoupeny nevyhran ěné regiony, jež p ředstavují široké pásmo p řechodu mezi regiony výrazn ě venkovskými a výrazn ě m ěstskými. Z toho d ůvodu se prost řední kategorie ješt ě dále roz čle ňuje do t ří dalších typ ů. P řevážn ě venkovské (37,5 – 50 % venkovského obyvatelstva), smíšené (25 – 37,5 % venkovského obyvatelstva) a p řevážn ě m ěstské regiony (15 – 25 % venkovského obyvatelstva). Výhodou tohoto člen ění venkova jsou stru čná, jasná a p řesn ě definovaná kritéria (povinn ě vykazovaná a shromaž ďovaná statistickým ú řadem). Nevýhoda spo čívá ve vysokém stupni zjednodušení, protože za řazení do kategorií vychází z příliš komplexních kritérií,