Poděkování

Ráda bych tímto poděkovala Ing. Jaroslavu Demelovi, Ph.D. za odborné rady, cenné připomínky a čas strávený konzultacemi a vedení m diplomové práce .

Anotace

Ústředním téma tem předkládané diplomové práce je investiční záměr společnosti Hyundai Mobis, která se v minulém roce rozhodla vybudovat na území České republiky (přesněji v průmyslové zóně Mošnov v Moravskoslezském kraji) nový závod na výrobu světel pro automobilový průmysl. Ohlášení vstupu významného investora do země s sebou váže určitá očekávání, kladná a záporná zároveň, a není vždy jednoduché investici objektivně zhodnotit ještě před její realizací. Cílem práce je na základě analýzy navrhnout jednotlivým stakeholderům konkrétní postoj k investici. K tomu to účelu poslouží především anal ýza nejvýznamnějších faktorů spoje ných s rozhodováním investora o umístění investice, následovaná nastíněním možných dopadů na vybrané makroekonomické ukazatele . Pro kompletní uvedení do souvislostí je úvodní část práce obecně věnována problematice vstupu společnosti na trh , přímým zahraničním investicím a jejich vývoji v České republice.

Klíčová slova

Hyundai Mobis, investice na zelené louce, Jižní Korea, lokalizační faktory výběru země investice, přímé zahraniční investice.

Annotation

The C ircumstanc es of the C hosen South Korean I nvestor’ s E ntry to the Czech Republic

The central theme of this thesis is an investment plan of Hyundai Mobis, which last year decided to build a new plant in the Czech Republic (specifically in the industrial zone Mošnov in the Moravian - Silesian Region) for the production of lights for the automotive industry. Announcing the entry of a major investor in the country , brings some expectations, positive and negative at the same time, and it is not always easy to objectively eva luate investment before its implementation. The aim of this thesis is to suggest the particular attitude of the investment based on analysis for the individual stakeholders . This analysis mainly serves the purpose of the most important factors associated w ith the investor ’ s decision to place the investment, followed by outlining the potential impacts of the selected macroeconomic indicators . For a complete summary of the initial part of this thesis it is generally devoted to the issue of the company ’ s entry to the market, foreign direct investment and their development in the Czech Republic.

Key Words

Foreign direct investment, greenfield investment, Hyunda i Mobis, localization factors of selection the country of the investment, So uth Korea.

Obsah

SEZNAM OBR ÁZKŮ ...... 10

SEZNAM TABULEK ...... 11

SEZNAM ZKRATEK ...... 12

ÚVOD ...... 13

1 INTERNACIONALIZACE P ODNIKU ...... 15

1.1 D ŮVODY INTERNACIONALI ZACE PODNIKU ...... 15 1.2 F ÁZE A PRŮBĚH INTERNACION ALIZACE PODNIKOVÝCH ČINNOSTÍ ...... 17

1.3 F AKTORY OVLIVŇUJÍCÍ V ÝBĚR ZEMĚ A FORMU VS TUPU PODNIKU NA TRH ...... 19 1.3.1 Glob ální rámcové podmínky země ...... 19 1.3.2 Odvětví a konkurence ...... 21 1.3.3 Specifické faktory pro podnik ...... 22

1.4 F ORMY VSTUPU PODNIKU NA MEZINÁRODNÍ TRH ...... 23 1.4.1 Vývoz a dovoz zboží a služeb ...... 24 1.4.2 Kapitál ově nenáročné přítomnosti na zahraničních trzích ...... 25 1.4.3 Kapitálově náročné přítomnosti na zahraničních trzích ...... 27

2 PŘÍMÉ ZAHRANI ČNÍ INVESTICE ...... 28

2.1 K LASIFIKACE PZI ...... 29

2.2 L OKALIZAČNÍ FAKTORY P ŘÍLIVU PZI ...... 33

2.3 D OPADY PZI V CÍLOVÉ ZEMI INVESTIC E ...... 37

2.4 H ODNOCENÍ PŘÍLIVU PZI ...... 39

3 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INV ESTICE V ČESKÉ REPUBLICE ...... 42

3.1 V ÝVOJ PŘÍLIVU PZI DO ČR ...... 42 3.2 V ÝVOJ PŘÍLIVU JIHOKOR EJSKÝCH PZI DO ČR ...... 47

3.3 P ODPORA PŘÍLIVU PZI DO ČR ...... 51 3.3.1 Institucionální podpora přílivu investic do ČR ...... 51 3.3.2 Investiční pobídky ...... 52

4 HYUNDAI MOBIS ...... 60

4.1 V IZE , MISE A STRATEGIE SPO LEČNOSTI ...... 61

4.2 P O RTFOLIO ČINNOSTÍ SPO LEČNOSTI ...... 62 4.3 O BCHODNÍ PARTNEŘI SPO LEČNOSTI ...... 63

4.4 L OKALIZACE A LOKALIZA ČNÍ POLITIKA SPOLEČN OSTI VE SVĚTĚ ...... 65

4.5 V STUP H YUNDAI M OBIS DO ČR ...... 68

8

4.5.1 Charakter plánované investice a harmonogram akce ...... 69 4.5.2 Typ zakládané společnosti ...... 71 4.5.3 Technologie výroby a plánovaná produkce podniku ...... 71

5 ANALÝZA OKO LNOSTÍ VSTUPU HYUNDA I MOBIS DO ČR S POUŽ ITÍM NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH LOK ALIZAČNÍCH FAKTORŮ V STUPU ...... 74

5.1 P ODNIKATELSKÉ PROSTŘE DÍ ČR A INVESTIČNÍ POBÍDKY ...... 75

5.2 P RŮMYSLOVÁ ZÓNA M OŠNOV ...... 80 5.3 G EOGRAFICKÁ POLOHA A INFRASTRUKTURA ...... 82

5.4 K VALITA A DOSTUPNOST PRACOVNÍ SÍLY ...... 83

5.5 O DBĚRATELÉ A KONKUREN CE ...... 85

5.6 V EŘEJNÉ VNÍMÁNÍ INVES TIČNÍHO PROJEKTU ...... 87

5.7 V YHODNOCENÍ OKOLNOSTÍ VSTUPU H YUNDAI M OBIS DO ČR Z HLEDISKA VYBRANÝCH

LOKALIZAČNÍCH FAKTOR Ů ...... 88

6 HODNOCENÍ OKOLNOSTÍ VSTUPU HYUNDAI MOBIS DO ČR Z HLEDISKA MOŽNÝCH DOPADŮ INVEST ICE NA VYBRANÉ OBLAS TI EKONOMIKY ...... 90

6.1 D OPAD INVESTICE NA HDP ČR A M ORAVSKOSLEZSKÉHO KRA JE ...... 90

6.2 D OPAD INVESTICE NA MÍ RU NEZAMĚS TNANOSTI V M ORAVSKOSLEZSKÉM KRAJ I ...... 93

6.3 D OPAD INVESTICE NA PR ŮMĚRNOU MZDU V PRŮMYSLU M ORAVSKOSLEZSKÉHO KRA JE ...... 95

6.4 D OPAD INVESTI CE NA VÝŠI VYBÍRANÝC H DANÍ ...... 96

6.5 D OPAD INVESTICE NA NÁ KLADY EXPORTU HOTOVÝ CH DÍLŮ ...... 101

6.6 O DHAD HODNOTY INVESTI CE PRO ČR, M ORAVSK OSLEZSKÝ KRAJ A OBEC M OŠNOV ...... 102

ZÁVĚR ...... 106

SEZNAM POUŽITÉ LITER ATURY ...... 109

SEZNAM PŘÍLOH ...... 119

9

Seznam obrázků

Obrázek 1: Stopfordův model internacionalizace ...... 17 Obrázek 2: Formy vstupu na mezinárodní trhy ...... 23 Obrázek 3: Součásti přímé zahraniční investice ...... 29 Obrázek 4: Vývoj přílivu PZI do České r epubliky mezi lety 1993 – 2014 ...... 42 Obrázek 5: Vývoj podílu jednotlivých složek PZI ...... 44 Obrázek 6: Stav PZI v ČR k 31. 12. 2014 dle j ednotlivých zemí ...... 45 Obrázek 7: Vývoj jednotlivých složek PZI u jihokorejských PZI (2003 – 2014) ...... 48 Obrázek 8: Investiční projekty zprostředkované agenturou CzechInvest pro korejské investory (1993 – 1. pol. 2014) ...... 49 Obrázek 9: Rozdělení České republiky na regiony pro účely zjištění minimální výše investice dle zákona o i nvestičních pobídkách ...... 54 Obrázek 10: Rozdělení České republiky na regiony pro potřeby přiznání hmotné podpory na pracovní místo a na školení a rekvalifikace dle zákona o investičních pobídkách ...... 56 Obrázek 11: Vývoj počtu projektů podpořených investičními pobídkami v letech 1998 – 2014 ...... 58 Obrázek 12: Divizionální struktur a činností firmy Hyundai Mobis ...... 62 Obrázek 13: Složení skupiny Hyundai Motor Group ...... 64 Obrázek 14: Harmonogram investiční akce Hyu ndai Mobis ...... 70 Obrázek 15: Jednotlivé díly sestavovaných svítidel ...... 72 Obrázek 16: Vyráběná produkce světel pro jeden automobil ...... 73 Obrázek 17: Plánek průmyslové zóny Mošnov ...... 81 Obrázek 18: Okresy ČR v blízkosti průmyslové zóny Mošnov ...... 85 Obrázek 19: Vývoj PZI a HDP Moravskoslezského kraje ...... 91 Obrázek 20: Regresní model závislosti vývoje HDP na PZI v Moravskoslezském kraji ..... 91 Obrázek 21: Vývoj PZI a míry registrované nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji .. 94 Obrázek 22: Vývoj PZI a výše hrubé měsíční mzdy v průmyslu v Moravskoslezském kraji 96

10

Seznam tabulek

Tabulka 1: Fáze internacionalizace podniku podle Pichaniče ...... 18 Tabulka 2: Přehled faktorů ovlivňujících p říliv PZI ...... 34 Tabulka 3: Regionální dopady přílivu PZI ...... 38 Tabulka 4: Teritoriální rozdělení přílivu investic zprostředkovaných agen turou CzechInvest za rok 2013 ...... 4 6 Tabulka 5: Podpořené projekty korejských žadatelů investičních pobídek (1998 – 2014) ... 50 Tabulka 6: Kritéria rozdělení ČR do jednotlivých regionů pro účely zjištění minimální výše investice dle zákona o investičních pobídkách ...... 55 Tabulka 7: Rozdělení České republiky na regiony pro potřeby přiz nání hmotné podpory dle zákona o investičních pobídkách ...... 57 Tabulka 8: Pořadí zemí původu investic podpořených investičními pobídkami dle počtu projektů a výše investice ...... 58 Tabulka 9: Obchodní partneři Hyundai Mobis ...... 65 Tabulka 10: Předpokládaná produkce světel v jednotlivých letech ...... 73 Tabulka 11: Srovnání výše podpory udělené formou investiční pobídky před snížením maximální hranice podpory a po novelizaci zákona o investičních pobídkách ...... 79 Tabulka 1 2: Souhrn nejvýznamnějších lokalizačních faktorů – vyhodnocení ...... 89 Tabulka 13: Souhrnné údaje o stavu PZI a HDP v ČR a Moravskoslezském kraji ...... 90 Tabulka 14: Souhrnné údaje o stavu PZI a míry regi strované nezaměstnanosti v ČR a Moravskoslezském kraji ...... 93 Tabulka 15: Souhrnné údaje o stavu PZI a výši průměrné hrubé měsíční mz dy v průmyslu v ČR a Moravskoslezském kraji ...... 95 Tabulka 16: Výpočet daně z nemovitých věcí ...... 97 Tabulka 17: Výpočet daně z příjmu FO odváděné za zaměstnance ...... 99 Tabulka 18: Výpočet odvodů sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance ...... 100 Tabulka 19: Výpočet ná kladů na export vyrobené produkce ...... 102 Tabulka 20: Souhrn vyčíslených dopadů na vybrané oblasti ekonomiky ...... 103 Tabulka 21: Souhrn př íjmů plynoucích z investice Hyundai Mobis na území ČR ...... 104

11

Seznam zkratek

ČNB Česká národní banka ČR Česká republika ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení ČSÚ Český statistický úřad DPH Daň z přidané hodnoty EU Evro pská unie FDI Foreign D irect I nvestment (přímé zahraniční investice) FO Fyzická osoba HDP Hrubý domácí produkt MO Mezinárodní obchod Mobis Hyundai Mobis Co., Ltd MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSK Moravskoslezský kraj OECD Organisation for Econ omic Co - operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OEM Original Equipment Manufacturer (výrobci originálního vybavení) PO Právnická osoba PZI Přímé zahraniční investice R & D Research and Develop ment (v ýzkum a vývoj) UNCT AD United Nations Conf erence on Trade and D evelopment (Konference OSN o obchodu a rozvoji) VZP Veřejná zdravotní pojišťovna ZPZ Strategická průmyslová zóna

12

Úvod

Přímé zahraniční investice (PZI) jsou nedílnou součástí obchodních vztahů dnešní podoby glob alizovaného světa a jejich nárůst silně souvisí se snahou podniků internacionalizovat své činnosti. Nepřetržitý růst objemu PZI ve světě byl v minulých letech přerušen světovou krizí, v jejímž důsledku došlo k celkovému snížení světového obchodu. Stejný vý voj zasáhl i příliv PZI do České republiky , kde se objemy takto investovaných prostředků dodnes nedokázaly vrátit n a hodn oty dosahované před krizí, jak přibližuje k apitola 3.

V loňském roce bylo zaznamenáno několik zpráv potvrzujících znovuobnovení růstu české ekonomiky a zvýšení zájmu zahraničních investorů o investice v České republice. V této souvislosti se do po předí zájmu stále více prosazuje Jižní Korea , kte rá se v loňském roce stal a nejvýznamnějším mimo unijním investorem v ČR z hlediska objemu inves tovaných prostředků . 1 Jedním z významných investičních projektů ohlášených v loňském roce byl mimo jiné i vstup jihokorejské společnosti Hyundai Mobis do ČR.

Cílem předkládané práce je na základě analýzy okolností vstupu, podpořen é teoretickou rešerší, vy mezit a zhodnotit všechny důležité lokalizační faktory, na základě kterých se Hyundai Mobis rozhodl pro realizaci investice právě v České republice a pomocí nástinu možných dopadů investice na vybrané oblasti ekonomiky zhodnotit výhodnost investice pro jed notlivé stakeholdery, s důrazem kladeným na zjištění výhodnosti realizace investice pro samotného invest ora (společnost Hyundai Mobis) a dále Českou republiku, Moravskoslezský kraj a obec Mošnov , jako míst a směřování investice .

Pro lepší pochopení problem atiky přílivu PZI se ú vodní kapitola této práce věnuje charakteristice internacionalizace podniků, zejména důvodům, které vedou podniky ke snaze internacionalizovat své činnosti a popisu jednotlivých fází tohoto procesu. Dále je pozornost věnována samotném u vstupu podniku na mezinárodní trh, a to nejenom jednotlivým formám vstupu na trh, ale především faktorů m, které výběr země investice a formu vstupu podniku na trh ovlivňují.

1 ČNB. Přímé zahranič ní investice do ČR – příliv za rok 2014 [ online ] . Praha: Česká národní banka, 2015 [vid. 2015 - 03 - 28 ] . Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/

13

Další část práce se již konkrétně zaměřuje na přímé zahraniční invest ice , nebo ť právě přímé zahraniční investice – v tomto případě investice na zelené louce – jsou formou vstupu, kterou Hyundai Mobis zvolil při svém záměru výstavby nové výrobní továrny na území České republiky. Teoretická rešerše lokalizačních faktorů přílivu PZI do Č eské republiky je porovnávána se skutečným vývojem přílivu PZI do ČR, v souvislosti s původem společnosti Hyundai Mobis zejména investic jihokorejských. Pro aplikační část této práce je důležité vymezení všech relevantních faktorů, které s lokalizací inves tic souvisí. V ýznamná část je v tomto ohledu věnována investičním pobídkám, mnohdy kontroverzně chápaného nás troje státní podpory přílivu PZI, kterými je investiční projekt Hyundai Mobis podpořen.

Stěžejní část diplomové práce je věnována samotné společno sti Hyundai Mobis, její základní charakteristice a úmyslu vstoupit na území ČR. Charakterizovány a hodnoceny jsou postupně vybrané faktory, které můžeme z hlediska rozhodování společnosti o vstupu do ČR považovat za významné . Následně se práce pokouší anal yzovat vliv investice na vybrané makroekonomické veličiny a tam, kde jsou k dispozici bližší údaje, i kvantifikovat možný dopad na ně. Výsledkem práce je, s ohledem na předpokládané dopady investice, doporučení postojů k investici jednotlivým stakeholderům .

Metodou využívanou při plnění cíle diplomové práce je výzkum, a to na sebe navazující explorativní výzkum, který široce objasňuje oblast vstupu podniku na zahraniční trh, deskriptivní výzkum, zaměřující se blíže na charakteristiku jednotlivých lokalizač ních faktorů přílivu investic a výzkum kauzální, který zkoumá příčinné vztahy a závislosti jednotlivých faktorů a záměru Hyundai Mobis investovat v ČR. Výzkum je realizován od stolu (tzv. desk research). Vědeckou metodou zkoumání je nejprve analýza, která rozpracovává zkoumaný problém na jednotlivé faktory se záměrem oddělit podstatné faktory od těch méně podstatných. N ásled uje syntéz a , která v závěru spojuje jednotlivé faktory zpět do celku . P omocí deduktivní metody, vycházející z testování obecných tvrzen í na konkrétním případu investice Hyundai Mobis, jsou vyvoz eny závěry o lokalizačních faktorech vstupu Hyundai Mobis do ČR a dopadech s investicí spojených. 2

2 ČICHOVSKÝ, L . Marketingový výzkum . 2. vyd. Praha: Vysoká škol a ekonomie a manage mentu, 2011, s. 122 - 124 . ISBN 978 - 80 - 86730 - 75 - 2.

14

1 Internacionalizace podniku

Internacionalizace a globalizac e jsou často používané pojmy charakte rizující dnešní svět, ačkoliv první známky globalizace jsou datovány již ke konci 19. století. Oba pojmy spolu úzce souvisí, neznamenají však totéž. Internacionalizací rozumíme „…jednoduché rozšíření ekonomické aktivity přes hranice. Je to kvantitativní pr oces, který vede ke geografickému rozšíření ekonomické aktivity.“ 3 Oproti tomu globalizaci chápeme jako kvalitativně odlišný proces, „ který zahrnuje nejen pouhou geografickou integraci přes hranice, ale, a to je významnější, i funkcionální integraci takto m ezinárodně rozptýlených aktivit.“ 4 V důsledku globalizačních tendencí se stávají jed notlivé státy, ekonomiky, ale i kultura a lidé v nich ví ce propojené a na sobě závislé.

Internacionalizace firem souvisí s rozšiřováním mezinárodního obchodu napříč státy a kontinenty. Prudký nárůst mezinárodního obchodu (MO) od šedesátých let 20. století byl v posledních letech narušen finanční krizí, v jejímž důsledku došlo k nejhlubšímu absolutnímu propadu obchodu po roce 1900. 5 Odhady budoucího vývoje však do roku 2050 předpovídají v průměru zpětinásobení objemu MO oproti roku 2012 . 6 T ím bude vytvořen prostor pro vstup další ch fir em usilující ch o p roniknutí na mezinárodní trhy a aktivní zapojení do globalizovaného světa obchodu.

1.1 Důvody internacionalizace podniku

Na i nternacionalizaci je možno pohlížet jako na prostředek růstu podniku , který je v určité fázi existence firmy nezbytný pro je ho další roz voj. Jako hlavní zdroj úspěchu definuje Porter udržitelnou konkurenční výhod u , kterou podnik získá dosažením nižších nák ladů

3 ŽÍDEK, L. Globalizace a světové hospodářství. Politická ekonomie . Praha: VŠE, 2009, roč. 57, č. 5, s. 624 . ISSN 0032 - 3233. Také dostupné z: https://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=polek&pdf=701.pdf 4 Tam též. 5 ŠTĚRBOVÁ, L. aj. Mezinárod ní obchod ve světové krizi 21. s toletí . 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013, s. 71 - 80. ISBN 978 - 80 - 247 - 4694 - 4. 6 Tamtéž, s. 82.

15 oproti konkurenci nebo diferenciací nabízených produktů a služeb. 7 Právě internacionalizací může podnik těchto výhod dosáhnout. Získání konkurenční výhody je však jen obecný cíl, kter ým lze vstup na mezinárodní trh vysvětlit. Konkrétní motivy vstupu p odniku na mezinárodní trhy a cíle, které na daném trhu sleduje , jsou pro každou společnost odlišné a odvíjí se od aktuální situace uvnitř podniku, konkrétních vizí, misí a strategií podniku a závisí na aktuálním vývoji světové ekonomiky.

Obecně se důvody pro přistoupení podniku k internacionalizac i dělí na několik skupin . Ekonomické důvody cílí na snížení nákladů, díky nižším nákladům na pracovní jednotk u či nižším dopravím nákladům v důsledku přiblížení se zákazníkům , dále na zvýšení o bratů díky obsazení nových trhů, růst tržního podílu ve srovnání s konkurencí či zvýšení zisků. Rozšířením aktivit podniku do více zemí se navíc mohou minimalizovat dopady změn úrokových sazeb , m ezd a cen surovin . Naproti tomu neekonomické důvody se zaměřují na budování image firmy vstupem na světově významné trhy či potřebu být v místě aktuálního dění a inovačního pohybu , jak je tomu například v oblasti Silicon Valley. 8

Z hlediska přístupu k internacionalizaci dělíme důvody na defenzivní a ofenzivní . Defenzivní přístup řeší expanzí na zahraniční trhy situ a ci vyvolanou vnějšími činiteli, například konkurenčními tlaky na domácím trhu, nově vytvořenými obchodními bariérami, klesají cí atraktivností domácího trhu či m ěnícími se požadavky zákazníků. Hrozba je řešena ex post . Protip ólem defenzivního přístupu je aktivní vyhledávání trhů a snah a mít náskok před možným vývojem. Důvody pro ofenzivní expanzi spočívají ve vlastnict ví USP 9 či nové technologie, ke které na daném trhu neexistuje konkurence, dále ve snaze o přístup na zcela no vé trhy nebo k omezený m zdrojů m , aktivní m vyhledávání nákladových úspor či využívání investičních pobídek. Důvodem může být i tendence zabezpečit se před možným negativním vývojem dříve než přijde, tedy ex ante . 10

7 KOTLER, P. a K. L. KELLER. Marketing management . 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 94, s. 183. ISBN 978 - 80 - 247 - 1359 - 5. 8 BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marketingový management . 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007, s. 13 . ISBN 978 - 80 - 251 - 1641 - 8. 9 USP neboli Unique Selling Proposition je unikátní produkt nebo vlastnos t, které společnost dělají jedinečnou v porovnání s konkurencí. 10 ŠTRACH, P. Mezinárodní management . 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, s. 34. ISBN 978 - 80 - 247 - 2987 - 9.

16

Dalším hlediskem je konkrétní orientace dů vodů pro expanzi. Důvody orientované na prostředky zdůvodňují expanzi přístupem k cenově výhodné surovině. Důvody zaměřené na produkci zohledňují náklady na výrobu v zahraničí s porovnání s tuzemskem a dů vody související s odbytem cílí na vybudování pozic e v zahraničí, přiblížení se záka zníkovi a umožnění dodávek Just in Time. 11

1.2 Fáze a průběh internacionalizace podnikových činností

Jedním z tradičních modelů internacionalizace je Stopfordův model, publikovaný v sedmdesátých letech dvacátého století. Stop ford popisuje internacionalizaci jako postupný proces přesunu aktivit firem do zahraničí, který začíná nejprve u exportu zboží vyrobeného na domácím trhu prostřednictvím zahraničního partnera. Tím firm a získává důležité informace o zahraničním trhu a přivy ká si novému prostředí. Dalším krokem je spolupráce se zahraniční firmou p rostřednictvím udělené licence – výroba produkce se nově přesouvá na zahraniční trh. Při dostatečných zkušenostech je pro podnik spíše než poskyt ování licence, které je často spojeno s problémem ochrany průmyslových práv , výhodnější založení společn ého podnik u . Posledním krokem je zakládání vlastních dceřiných společností na trhu. 12 Jednotlivé kroky Stopfor dova modelu zobrazuje obrázek 1.

dceřinná společnost joint venture licence

export

Obrázek 1 : Stopfor dů v model internacionalizace Zdroj: Vlastní zpracování podle ŠTRACH, P. Mezinárodní management. s. 39.

11 BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marketingový management . s. 13 . 12 ŠTRACH, P. Mezinárodní management . s. 39.

17

Obdobný pohled na internacionalizaci jako na postupně se vyvíjející proces nabízí Up p sala model autorů Johansona a Vahlneho. Podle nich je internacional izace firemních aktivit podmíněna rostoucími zkušenostmi z mezinárodního podnikání a je uskutečňována ve čtyřech etapách: v první vyváží firmy pouze sporadicky, ve druhé vstupují na zahraniční trhy pomocí vývozních operací, ve třetí podporují export a zřiz ují afilace a ve čtvrté investují do zahraniční výroby. Stupeň zapojení je poté dán zdroji, které je firma ochotna do rozvoje mezinárodních aktivit vložit a mírou angažovanosti na daném trhu. 13

Rozšířený pohled na jednotlivé fáze, kterými firma postup ně pr ochází, podává například Pichanič. Prvotní krok je export přeb ytečné prod ukce do zahraničí, pokud domácí trh neposkytuje firmě d ostatečný prostor k růstu. Jestliže se výrobek v zahrani čí etabluje, zřídí podnik na trhu pobočku pro zlepšení zásobování zákazn íků. Často jsou následně do pobočk y přesouvány některé z operací ( například montáž ) , zejména z důvodu dosahování nižších nákladů oproti nákladům vynakládaných na domácím trhu . Pokud se přesun dílčích operací do zahraniční pobočky osvědčí, jsou následně pře souvány i další operace a dochází k částečné decentralizaci rozhodování. Posledním krokem je vznik pobočky, která se navenek jeví jako zcela autonomní subjekt, disponující vlastní výrobou, logistikou, prodejem a rozhodovacími pravomocemi v těchto oblastech . Formálně však stále podléhá strategickému řízení a směřování mateřské společnosti. 14 Jednotli vé kroky zpřehledňuje tabulka 1.

Tabulka 1 : Fáze internacionalizace podniku po dle Pichaniče

Fáze procesu Charakteristika fáze 1. F áze exp ort produkce do zahraničí 2. F áze zřízení zahraniční pobočky 3. F áze zahraniční pobočky uspokojují jiný trh, než pro který byly primárně zřízeny 4. F áze zahraniční pobočky exportují zboží do původní země 5. F áze firma se stává internacionální

Zdroj: Vlastní zprac ování po dle PICHANIČ, M. Mezin árodní management a globalizace. s. 70 - 71.

13 MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing: strategické trendy a příklady z praxe . 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2015, s. 24. ISBN 978 - 80 - 247 - 5366 - 9. 14 PICHANIČ, M. Mezinárodní management a globalizace. 1. vyd. Pr aha: C. H. Beck, 2004, s. 70 - 71. ISBN 80 - 7179 - 886 - X.

18

Novější pohled na proces internacionalizace přináší například synteti cký model Danielse a Radebaugha , kteří definují více dimenzí, které ovlivňují proces in ternacionalizace . To, v ja ké fázi internacionalizace se konkrétní firma nachází, záleží na jejím přístupu k využívání příležitostí internacionalizace (aktivní či pasivní přístup), způsobu řízení zahraničních operací (interní či externí řízení) , stupněm podobnosti domácího a zahrani čního trhu, počtu zemí, v kterých firma působí a v neposlední řadě na způsobu fungování, kterým mají autoři na mysli jednotlivé fáze Stopfordova modelu. 15

1.3 Faktory ovlivňující výběr země a form u vstupu podniku na trh

Podnik rozšiřující sv é aktivit y mimo p ůvodní zemi působnosti čelí celé řadě otázek spojených zejména s příležitostmi a hrozbami, které z realizace takového kroku vyplývají. Dvě nejdůležitější otázky se týkají výběru zem ě, jako nejvhodnější ho teritoria pro vstup společnosti a formy vstupu na te nto trh. Konečný výběr je ovlivněn mnoha faktory, které musí p odnik při svém rozhodování zvážit. Je proto nezbytné před samotným rozhodováním realizovat mezinárodní průzkum trhu, jehož úkole m je dodat managementu relevantní informace, na základě kterých mo hou manažeři výběr provést a eliminovat tím možnost špatného rozhodnutí. Informace o mezinárodních trzích jsou nejčastěji získávány z různých sekundárních zdrojů (např. statistické úřady, ministerstva, banky, mezinárodní organizace a vědecké instituce ) . Pr imární výzkum mezinárodních trhů je často obtížně realizovatelný, zejména z důvodu vysokých požadavků na finanční a personální zajištění výzkumu .

1.3.1 Globální rámcové podmínky země

Globální rámcové podmínky popisují obecnou situaci národního hospodářství zv olené země. Pozornost je soustředěna především na oblast i ekonomické , politicko - právní, so ciálně - kulturní a geografické.

15 ŠTRACH, P. Mezinárodní management . s. 40 - 41.

19

Ekonomické faktory dávají přehled o velikosti a vývoji trhu dané země. Důležité jsou údaje o HDP a HDP na obyvatele , příjmech jednotliv ých skupin obyvatel , kupní síle obyvatel, míře nezaměstnanosti, inflaci či vývoji úrokových sazeb. S ohledem na budoucnost je potřeba sledovat i demografický vývoj obyvatel stva . 16 Tyto údaje pomáhají nejen při analýze současné situace, ale i v odhadu tržníh o vývoje do budoucna. Sběrem a dlouhodobým monitoringem těchto dat se zabývají instituc e na úrovni jednotlivých zemí i v rámci nadnárodních organizací , jsou tedy relativně snadno dostupn é .

Další významnou oblastí jsou politické podmínky , které popisují po litickou situaci vybrané země. V popředí zájmu jsou informace o politickém systému a rozdělení moci ve s tátě, politických konfliktech, zapojení do mezinárodních uskupení, ale i obchod něpolitická opatření jako tarifní a netarifní obchodní překážky. Právní r ámcové podmínky se poté zabývají právním systémem země, institucemi uplatňování právní moci ve státě , právem domácí a hostující země a právem mezinárodním . 17

Sociálně - kulturní faktory ovlivňují chování obyvatel dané země a slouží k porozumění obchodním par tnerům, budoucím zákazníkům, ale i potenciálním zaměstnancům. K nejdůležitějším aspektům každé země patří úřední jazyk, jazyková vybavenost obyvatel , komunikační zvláštnosti, náboženství, tradice a zvyky, nákupní zvyklosti , dále také věková struktura obyva tel, sociální poměry či vzdělání.

Poslední oblastí jsou geografické podmínky dané země. Poloha země může být strategickou výhodou, kvůli které je investičně zajímavou lokalitou. Důležité je obeznámit se i s infrastrukturou země, hustotou a kvalitou doprav ní sítě. Zřetel je potřeba brát ale i na konkrétní klimatické podmínky a místopis. 18

16 BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marketingový management . s. 22. 17 MACHKOVÁ, H., E. ČERNOHLÁVKOVÁ, A. SATO aj. Mezinárodní obchodní o perace . 5. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 15. ISBN 978 - 80 - 247 - 3237 - 4. 18 BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marketingový management . s. 38 .

20

1.3.2 Odvětví a konkurence

Tato oblast informací se již zaměřuje na konkrétní odvětví podnikání, v e kterém chce být podnik činný. Cílem je analýza stavu odvětví v dané zemi a obeznámení se s možnou konkurencí, dodavateli a odběrateli.

Výzkum odvětví se zaměřuje na jeho velikost, formu trhu, tradici v dané zemi a potenciál do budoucna. Podrobněji je potřeba se zabývat stavem odvětví, stupněm automati zace a technologickým vybav ením a mírou investic v odvětví. Do t éto oblasti patří i informace o formách podnikání na daném trhu a finanční náročnost i vstupu do odvětví, případně o př ekážkách vstupu. 19

Konkurence je dalším důležitým faktorem. Samozřejmě může nastat situace, kdy žádná není (pokud podnik vlastní výlučně nějakou technologii, výrobek či model podnikání, který na trhu není), v dnešním globalizovaném světě je tato situace spíše výjimkou a ve většině případů dochází k rychlému napodobení či využití této konkurenční výhody ji nými podniky. Důležité je reálně zhodnotit možnosti na daném trhu a k tomu slouží informace o celkovém počtu konkurentů a jejich fluktuaci, tržním postavení s jednotlivými podíly, cenách a strategiích, praktikách a možných dohodách. Získat tyto informace n ení vždy snadné, společnosti se je snaží chránit jako svou konkurenční výhodu před ostatním i soutěžícími .

V případě analýzy dodavatelů je kladen důraz na údaje o počtu a velikosti jednotlivých firem, koncentraci a tržní síl e , nabíd ce a kvalit ě nabízených surovin. Tyto údaje jsou zvlášť důležité pro podniky plánující přímé zahraniční investice v dané zemi, neboť se bez služeb lokálních dodavatelů ve většině případů neobejdou. 20

V neposlední řadě je potřeba obeznámit se s odběrateli , ať už j imi jsou koneční spotřebitelé či další podniky ve výrobním procesu. Stejně jako u ostatních skupin je

19 BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marketingový management . s. 39. 20 Ta mtéž, s. 40.

21 potřeba zjistit počet potenciálních odběratelů, jejich vyjednávací schopnosti, cenovou citlivost, zvyklosti daného trhu, chování a preference.

1.3.3 Specifické faktory pro pod nik

Poslední skupinou faktorů jsou skutečnosti vycházející z vnitřního prostoru samotného podniku , na rozdíl od předchozích dvou skupin, globálních rámcových podmínek a podmínek odvětví, které se považují za faktory vnější.

Jednotlivé podniky se od sebe navzájem do značné míry liší, stejně tak se liší vize, mise, cíle a strategie , které tyto podniky sledují. Je třeba správné pochopení výše zmíněných charakteristik, od kterých manažeři odvozují konkrétní cíle expanzí na daný trh . Velkou roli hraje i kultur a a styl podnikání, neboť rozdíly mezi jednotlivými pojetími řízení mohou být v zemích s odlišnou tradicí vedení podniků těžko aplikovatelné a je potřeba je přizpůsobit místním podmínkám.

Specifickým faktorem pro podnik, poutající m snad n ejvětší pozornost , je finanční síla podniku, protože každá expanze na zahraniční trhy je spojena s nemalými počáteční mi investicemi v závislosti na zvolené formě vstupu. Finanční síla podniku je mimo jiné určena vlastním kapitálem , výš í finančního přebytku a rezerv, možnos tmi financování a vztahy s bankami a jinými finančními institucemi. 21

Důležitým aspektem je i samotný výrobek či služba , které jsou předmětem expanze do zahraničí, jej ich kvalita, výjimečnost, známost a v neposlední řad ě i zahraniční poptávka po jejich pro dukci. Všechny tyto faktory v porovnání s konkurencí naznačují, zda je exportovaný produkt konkurenceschopný a snahy o expanzi na daný trh oprávněné.

21 SYNEK, M . Podniková ekonomika . 4. vyd. Praha : C.H. Beck, 2006 , s. 123 - 124 . ISBN 80 - 7179 - 892 - 4.

22

1.4 Formy vstupu podniku na mezinárodní trh

Forma vstupu určuje způsob, jakým bude podnik vybraný trh zprac ovávat. Zákla dní dělení těchto forem podle Berndta 22 je na vstupy s výrobou v tuzemsku a s výrobou v zahraničí. Podrobnější členění znázorňuje obrázek 2 . Výčet jednotlivých forem není vyčerpávající, neboť ani cílem práce není detailní rozbor všech forem, al e zaměř it se na jednu konkrétní – přímé zahraniční investice, které budou podrobněji charakterizovány v kapitole 2.

Formy vstupu na mezinárodní trh

výroba v výroba v tuzemsku zahraničí

bez přímých s přímými nepřímý vývoz přímý vývoz investic investicemi

bez přímých s přímými invstic investicemi licence pobočka exportér franchising joint venture exportní aliance mezinárodní výrobní reprezentační konečný výrobní dceřinná kancelář spotřebitel kooperace společnost filiálka zprostředko - vatelé obchodní společnost

Obrázek 2 : Formy vstupu na mezinárodní trhy Zdroj: Vlastní zpracování podle BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SA NDER . Mezin árodní marketingový management. s. 136.

Machková oproti tomu zjednodušuje klasifikaci do tří nejdůležitějších skupin: klasický vývoz a dovoz zboží a služeb, formy nenáročné na kapitálové investice a formy náročné na kapitálové investice . 23 Toto dělení bude nadále respektováno.

22 BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marketingový management . s. 136. 23 MACHKOVÁ, H., E. ČERNOHLÁVKOVÁ, A. SATO aj. Mezinárodní obchodní operace . s. 15.

23

1.4.1 Vývoz a dovoz zboží a služeb

Klasický vývoz a dovoz zboží je většinou prvním krokem firem při snaze o zapojení se do mezinárodního obchodu. Výroba v případě vývozů zůstává v domácí zemi a výrobky se na zahraniční trhy dostávají většinou pomocí smluvních vztahů s třetími stranami . Ale i v případě „nejjednodušší“ formy je potřeba brát ohled na možná úskalí a klást dostatečný důraz na odpovídající smluvní zajištění obchodních vztahů.

Nepřímý vývoz

Nepřímý vývoz je považ ován za nejjednodušší formu vstupu na cizí trhy. F irma nemusí mít bohaté zkušenosti se zahrani čním obchodem a svou produkci dodává na zahraniční trhy pomocí různých prostředníků . Výhodami této formy vstupu jsou pro firmu nižší náklady, menší požadavky na k apitál a vlastní personál, rychlý vstup, zpřístupnění vzdálených a neznámých trhů, eliminace rizik a jejich přenesení na prostředníka. Za nevýhody lze označit ztrátu kontaktu s konečnými zákazníky či malou kontrolu nad prostředníky a cenami výrobků v zahra ničí. 24

Přímý vývoz

I v případě zpracování trhu formou přímého vývozu je možné využít služeb různých subjektů. Jedná se o zprostředkovatele, o bchodní zástupc e , komisionář e či mandatář e . U z ejména finančně náročných obchodů je navíc často bezpečnější tran sakci realizovat přímo, bez pomoci zprostředkovatelů. V případě dlouhodobějších obchodů je možné zřídit n a trhu vlastní reprezentační kancelář , exportní oddělení či zahraniční obchodní společnost . Mezi specifika přímého vývozu patří přímý kontakt se zahran ičním zákazníkem a vyšší kontrola v místě realizace obchodů, na druhé straně i vyšší míra rizika na straně podniku

24 MACHKOVÁ, H., E. ČERNOHLÁVKOVÁ, A. SATO aj. Mezinárodní obchodní operace . s. 15 - 22.

24 spojená s většími finanční náro ky, požadavky na znalosti trhu a specializované pracovníky. 25

1.4.2 Kapitálově nenáročné přítomnosti na zahraničníc h trzích

V mezinárodním prostředí mohou nastat i situace, kdy je klasický vývoz méně výhodný než výroba v zahraničí. Může jít o různá obchodně - politická opatření, která výrazně navyšují koneč nou cenu výrobků či velkou vzdálenost trhů vzhledem k dodacím lh ůtám a transportním nákladům. V takovém případě se firmě vyplatí vyrábět přímo na zahraničním trhu, ačkoliv s amotná přítomnost firmy na daném území není podmínkou.

Licence

Licence je druh právního vzt ahu mezi poskytovatelem licence, který dává svolení s využitím práv k nehmotným statkům a jejím nabyvatelem, který za dohodnutou cenu tyto práva získá. Licence je oboustranně výhodný obchod, poskytovatel nemusí disponovat volným kapitálem na realizaci vlastní výroby v zahraniční zemi a příjemce získává nové, již ověřené poznatky, bez nutnosti vlastního výzkumu a vývoje. Poskytování licencí s sebou zároveň váže i riziko zapříčiněné možným únikem citlivých informací mimo subjekty licenčního vztahu. Je proto potřeba dobře si rozmyslet, do jaké země a jakému obch odnímu partnerovi bude licence poskytnuta. 26

Fran šízing

V případě fran šízingu j de o smluvní vztah mezi dvěma partnery – franšizérem a franšízantem. Franšizér poskytuje práva na využívání svého modelu podnikání, značky a know - how. Franšízant vystupuje pod značkou franširéza a odvádí smluvené poplatky,

25 MACHKOVÁ, H., E. ČERNOHLÁVKOVÁ, A. SATO aj. Mezinárodní obchodní operace . s. 23. 26 ŠTRACH, P. Mezinárodní management . s. 36 - 37.

25 zůstává však majitelem svého podniku. Vztah mezi stranami je tedy těsnější než v případě licencí a i rozsah přenesených prvků je větší . Kvalita je proto ze strany franšizéra důsledně kontrolov ána, neboť mají všechny jednotky identický design a není možné rozeznat franšizéra od franšízantů. Ztráta reputace franšízanta t ak logicky znamená ztrátu reputace celého konceptu. Fran šízing se dnes uplatňuje v různých oborech podnikání, nejčastěji však v oblastech stravo vání a prodeje. 27

Smlouv y o řízení

Smlouv a o řízení neboli management contract ing je zvláštní m typ em vztah u , kdy je předmětem smlouvy poskytnutí řídících znalostí včetně samotných manažerů. Jedná se o přenos koncepce osvědčeného řízení do zahraničí za ur čitou úplatu. Tato forma vztahu bývá často využívána v počátcích fungování nových podniků postavených na klíč, k zabezpečení úspěšného rozvoje subjektu či v případě krizového řízení nefungujících firem . Po určité době může být vedení podniku před áno domácí m manaže rům, kteří od externě dosazeného vedení přebírají styl řízení a jejich znalosti. 28

Mezinárodní výrobní kooperace

Poslední významnou formou podnikání j sou mezinárodní výrobní kooperace. Jedná se o spolupráci dvou či více firem na výrobním programu , kde se využívá rozdílů mezi výrobními náklady v jednotlivých zemích , v dostupnosti výrobních zdrojů, obchodně - - politick ých překážk ách , možnost ech financování, ale i rozdílný ch znalost í a zkušenost í jednotlivých firem. Díky spolupráci je možné dosáhnout snížení ceny díky nižším nákladům a zvýš ení konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu. 29

27 MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing: strategické trendy a příklady z praxe . s. 77 28 STRNAD, P. a A. KRAUSOVÁ. Mezinárodní marketing . 2. vyd. Liberec: Technická un iverzita v Liberci, 2011, s. 48 - 49. ISBN 978 - 80 - 7372 - 716 - 1. 29 MACHKOVÁ, H., E. ČERNOHLÁVKOVÁ, A. SATO aj . Mez inárodní obchodní operace . s. 31.

26

1.4.3 Kapitálově náročné přítomnosti na zahraničních trzích

Kapitálově náročné vstupy se řadí na pomy slný vrchol možných forem vstupu na zahraniční trhy. Ze všech výše zmí něných možností jsou nejvíce náročné na kapitál, znalosti a zkušenosti pracovníků a nesou s sebou největší míru rizika a finanční ztráty v případě nezdaru. Proto jsou realizovány především velkými zahraničními společnostmi, které disponují potřebn ou zásobo u kapitálu a zkušenostmi . Základní mi formami kapitálových přítomností na zahraničních trzích jsou portfoliové investice (nákup akcií či jiných cenných papírů) a přímé zahraniční investice, kterým bude podrobněji věnována kapitola 2.

27

2 Přímé zahraniční inve stice

Přímá zahraniční investice je Českou národní bankou (ČNB) definována jako investice, která „ … odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku. “ 30 Z této definice stanovené OECD vychází Č eská národní banka při vytváření statistik PZI.

Legislativně jsou v České republice přímé zahraniční investice (PZI) vymezeny de vizovým zákon em č. 219/1995 Sb. jako „ … takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce n ebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku … “ 31

Podnikem se v případě přímých investic rozumí podnik zapsaný či nezapsaný v obchodním rejstříku, rozhodující je minimálně 10% podíl zahraničního investora na akc i ích nebo hlasovacích právech v daném subjektu . Dle velikosti podílu vlastněné ho zahraničním investorem dělíme subjekty na přidružené společnosti (10 – 50% podíl), dceřiné společnost i (více než 50% podíl) a pobočky (100% vlastněné podniky a kanceláře, pozemky a stavby, mobilní zařízení používané v ekonomice alespoň 1 rok). 32

30 ČNB. Přímé zahraniční investice za rok 2012 [ online ] . Praha: Česká národní banka, 2014 [vid. 2014 - 11 - 08] . Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_ bilance_stat/ publikace_pb/ pzi/PZI_2012_CZ.pdf 31 Česko. Zákon č. 219. ze dne 26. dubna 1995 devizový zákon. In: Sbírka zákonů České republiky . 1995, částka 60, s. 3338. ISSN 1211 - 1244. Dostupné také z: http://www.cnb.cz/cs/legislativa/ zakony/download/devizovy_zakon.pdf 32 ČNB. Přímé zahraniční investice za rok 2012 [ online ] . [vid. 2014 - 11 - 08] . Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni _ bilance_stat/publikace_pb/pzi/PZ I_2012_CZ.pdf

28

Za součá st přímé investice je považován nejen základní kapitál , ale i reinvestovaný zisk ( podíl zahraničního in vestora na hospodářském výsledku, který nebyl rozdělen formou dividend ) a ostatní kapitál ( přijaté a poskytnuté úvěry mezi přímými investory a jejich afilovanými podniky ve skupině, které jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích ). 33

Přímá Základní kapitál Reinvestovaný zisk Ostatní kapitál zahraniční investice

Obráz ek 3 : S oučásti přímé zahraniční investice Zdro j: Vlastní zpracování podle ČNB. Přímé z ahraniční investice za rok 2012 [ online ] . [vid. 2014 - 11 - 08]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/ plat ebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/PZI_2012_CZ.pdf

Přímé zahraniční investice jsou ve statistikách ČNB podrobněji členěny z hlediska teritoriální ho (podle zemí bezprostředního investora) a odvětvového (dle klasifikace ekonomických činností NACE).

2.1 Klasif ikace PZI

Před rozděleným přímých zahraničních investi c do jednotlivých skupin je důležité upřesnit terminologii jejich značení. Devizový zákon rozlišuje z hlediska směru pohybu investic přímé zahraniční investice v tuzemsku (PZI) a přímé tuzemské investi ce v zahraničí (PIZ) . Anglická terminologie oproti tomu používá pouze jedno označení pro obě skupiny – foreign direct investment (FDI) . Dle směru pohybu potom název upřesňuje na inward FDI (pro investice směřující do země) a outward FDI (pro investice směř ující ze země). 34 Protože vstup Huyndai Mobis do České republiky je přímou zahraniční investicí v tuzemsku, bude zkratka PZI chápána dle pojetí devizového zákona.

33 ČNB. Přímé zahraniční investice za rok 2012 [ online ] . [vid. 2014 - 11 - 08] . Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/PZ I_2012_CZ.pdf 34 ŠTĚRBOVÁ, L. aj. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. s toletí . s. 170 - 171.

29

Přímé zahraniční investice lze dě lit dle několika základních hledisek. Prvním je míra kontroly zahraničního vlastníka nad podnikem. Rozlišujeme podniky s menšinovým zahraničním podílem, kde se podíl zahraničního investora na vlastním jmění či hlasovacích právech pohybuje většinou mezi 10 a 50 % a podnik y pod zahraniční kontrolou s kontrolním vlastn ický m podíl em investora . 35

Z hlediska specializace mateřské firmy lze rozlišovat investice vertikální a horizontální. O vertikální investice se snaží především p roduktově specializované firmy, které působí globálně, ale většinu produkčního řetězce integruj í ve svém vlastnictví. Je tomu z důvodu vlastnictví jedinečné technologie či výrobku, kde hrozba z napodobení či úniku know - how při spolupráci se subdoda vateli představuje pro firmu značné riziko a raději obstará celý výrobní řetězec sama. V jednotlivých p obočkách tedy existují rozdílné fáze produkčního řetězce. V případě horizontálních investic se jedná o firm y procesně specializovan é , které opět působí globálně, specializují se však pouze na dílčí část produkčního řetězce, ve kterém sp atřují svou konkuren ční výhodu. Mezi jednotlivými pobočkami vznikají silné vazby a jsou v nich podobné fáze produkčního řetězce. 36

Na základě motiv u vstupu zahraničního investora do země lze rozlišit investice vy hledávající trhy, faktory nebo aktiva . Trhy vyhledávající invest ice cílí na zvýšení podílu na zahraničním trhu a snížení nákladů spojených s jeho zásobováním. Jedná se především o dopravní náklady a jiné obchodně - politické tarifní překážky. Tyto investice nahrazují dovoz a mohou vytlačovat domácí produkci. Faktory vyhl edávající investice jsou vývozně orientované a zaměřují se na optimalizaci výrobního procesu s cílem snížení výrobních nákladů v podobě levnější pracovní síly či přístupu k přírodním zdrojům. Nakonec aktiva vyhledávající investice cílí na ovl ádnutí specifi ckých aktiv, například patentů či obchodních značek. 37 Zároveň platí, že j ednotlivé motivy vstupu se navzájem nevylučují, konkrétní investice tedy na jednom trhu může sledovat všechny tři motivy současně.

35 SRHOLEC, M. Přímé zahraniční investice v České republice. Teorie a praxe v mezinárodním srovnání. 1. vyd. Praha: Linde, 2004, s. 12 - 13. ISBN 80 - 86131 - 52 - 1. 36 Tamtéž, s. 12, s. 18. 37 Tamtéž, s. 12 - 13.

30

Posledním zde zmíněným hlediskem je způso b vstupu z ahraničního investora, d le kterého rozlišujeme investice do nových subjektů (investice na zelené a hnědé louce ) a investice do stávajících podniků (fú ze, akvizice, privatizace).

I nvestice na zelené louce (greenfield investment)

Investice na zelené louce jsou jednou z nejnáročnějších forem vstupu, které znamenají výstavbu zcela nového závodu v hostitelské zemi. T a s sebou váže v ysoké nároky na přípravu celého projektu a velké finanční náklady spojené s realizací výs tavby . Velkou výhodu lze spatřovat v mož nosti postavit budovy včetně potřebné infrastruktury p řesně p odle požadavků investora , za předpokladu spl nění všech nor em a povolení úřadů dané země . Tento typ vstupu volí zejména silné nadnárodní společnosti, které mají širokou finanční základnu, dostateč né zkušenosti a svůj budoucí rozvoj plánují strategicky s víceletým předstihem. Investice na zelené louce zároveň podporují i vlády jednotlivých států , které se finanční participací na výstav b ě nových objektů snaží přilákat investory a podpořit šíření nejn ovějších technologií na své území.

I nvestice na hnědé louce (brownfield investment)

Podobný charakter jako předchozí způsob vstupu mají i investice na hnědé louce . V tomto případě však zájemce investuj e do již postavených objektů , které nejsou toho času využívány. Pod pojmem brownfield si l ze představit nemovitost (například pozemek, objekt či areál), která je nedostatečně využívána , případně vykazuje zanedbaný stav a nelze ji začít používat bez potřebné regenerace. Tyto objekty vznikají nejčastěji ja ko pozůstatek průmyslové nebo vojenské činnosti. S obnovou brownfieldů samozřejmě souvisí i značný objem finančních prostředků potřebných k jejich regeneraci. Jedním z cílů států je vedle podpory výstavby nových areálů zároveň i snaha o na vr á cení takto nev yužívaných a často chátrajících objektů zpět do života. 38

38 Brownfieldy. In: Czechinvest [ online ]. Praha: Czechinvest, © 1994 – 2014 [ vid. 2014 - 11 - 09 ]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/brownfieldy

31

Fú ze, akvizice , privatizace

Společnou charakteristikou této skupiny vs tupů zahraničního investora do země je investice do již existujícího právního subjektu. Akvizic e znamená převzetí fungující ho podniku nebo jeho části. Může se jednat o strategický krok s cílem posílení tržní pozice firmy (tzv. přátelské převzetí) či nepřátelské převzetí zacílené na likvidaci konkurence. Fúz e lze chápat jako spojení dvou či více společností, přičemž může nabývat formy sloučení (slučovaná společnost zaniká a její aktiva a pasiva přecházejí na společnost, se kterou se slučuje) či splynutí, kde dochází k zániku splývajících společností a vzniku nového právního subjektu. Privatizace je specifický termín označující prodej s tátního podniku či státní majetkov é účasti soukromému investorovi . 39 Tyto formy investic využívají možnosti získat časem a trhem ověřené společnosti s již vytvořenými dodavatelsko - odběratelskými vztahy, portfoliem zákazníků a potřebnými znalostmi a zkušenos tmi v dané oblasti. Tím investorům šetří čas i peníze nutné na budování a získávání tržní pozice.

Společný podnik ( joint v enture )

Společný podnik je form o u strategické aliance, kter á vzniká jako dohoda mezi minimálně dvěma právně a hospodářsky samostatn ými podniky o společné výrobě či poskytování služeb na základ ě společného vlastnictví a řízení. 40 V případě mezinárodní joint venture musí mít minimálně jeden smluvní partner sídlo v zahraničí nebo alespoň převládající část obchodních aktivit v zahraničí us kutečňovat . 41 Rozdělení rizik a zisků závisí na poměru vkladů jednotlivých investorů, jejichž výše je stanovena smluvně. 42 Výhody joint v enture společností tkví ve společném sdílení prostředků, know - how a rizik, zvláště pokud podnik není dostatečně silný na to, aby v zahraničí založil kteroukoli formu vlastního podniku z cela sám. Nevýhody jsou spojeny s nutnost í shody na společném řízení a vedení podniku.

39 MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing: strategické trendy a příklady z praxe . s. 85. 40 ŠTRACH, P. Mezinárodní management . s. 37. 41 BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marketingový m anagement . s. 142 - 143 . 42 V tomto případě s e jedná o po dniky založen é na kapitálových investicích (equity joint ventures). Existují i čistě smluvní společné podniky bez kapitálových vkladů (contractual joint ventures), které ale de facto nemají charakte r společných podniků. (MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing. s. 86.)

32

Strategické aliance

Strategické aliance jsou velmi podobné společným p odnikům, liší se však motivem jej ich vytvoření. Partnery jsou především velké, kapitálově silné firmy, často z vyspělých ekonomik, které se společně podílí nejen na výrobě, ale i výzkumu a vývoji a spolupracují i v dalších oblas tech. Některými autory je za strategickou alianci považována též spolupráce v oblasti licencí či franšízing .

2.2 Lokaliza ční faktory přílivu PZI

Lokalizační faktory p ředstavují nejdůležitější determinanty, které ovlivňují rozhodování investorů o umístění jejich investic. Obecně jsou to všechny faktory ovlivňující výbě r země a formu vstupu podniku na trh, blíže popsané v kapitole 1 . Při hledání nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících konkrétně PZI bude vycházeno z článku Deichmanna , 43 který v úvodní části předkládá přehled jednotlivých determinant podle prací zkoumající ch příliv PZI do USA, Čí ny, Polska, Bulharska a Evropy obecně . Přehled informací o jednotlivých studiích včetně faktorů, které autoři ve svých pracích identifikovali jako významné při ovlivňování investorů o lokalizaci svých investic , uvádí tabulka 2.

43 DEICHMANN, J. I. Foreign Direct Investment in the Czech Republic: The Role of Origin Effects and Government Promotion Abroad. Comparative Economic Studies . New Brunswick: Palgrave Macmill an, 2010, vol. 52, iss. 2, p. 249 - 272. ISSN: 0888 - 7233. Také dostupné komerčně z: http://proquest.umi.com

33

Tabulka 2 : Přehled faktorů ovlivňujících příliv PZI

Rok Země Determinanty přílivu FDI do země Autor studie vydání výzkumu Pozitivní závislost Negativní závi s lost O´hUallancháin 1992 USA Místní znalosti Geografická vz dálenost a Reid Grosse a 1996 USA Export Importy Trevino GDP Geografická vzdálenost Rizika země Kulturní odlišnost Směnný kurz Brenton et. al. 1998 Centrální Obchod Geografická vzdálenost Evropa Obyvatelstvo Head et. al 1999 USA Efekt aglomerace Kanceláře na p odporu přílivu investic v zahraničí Zhao a Zhu 2000 Čína Kulturní podobnost Deichmann 2004 Polsko GNP Vzdálenost Obchod Členství v EU Migrace Bitzenis 2004 Bulharsko Kulturní podobnost Geografická vzdálenost Historické vazby

Zdroj: Vlastní zpracování podle DEICHMANN, J. I. Foreign Direct Investment in the Czech Republic: The Role of Origin Effects and Go vernment Promotion Abroad. p . 255.

Srholec shrnuje obecné charakteristiky lok alizace PZI ve světě do následujících bodů:

. Hlavním zdrojem a i příjemc em PZI jsou nejvyspělejší země světa. I nvestic e jsou horizontální, trhy či aktiva vyhledávající . Převažujícím typem jsou fúze a akvizice. . Ostatní PZI směřují do zemí se střední technologickou vybaveností (např. jihovýchodní Asie a tranzitivní ekonomiky ) . I nvestice jsou spíše faktory vyhledávající, vertikální a převažují na zelené louce. . Příliv PZI do nejméně vyspělých zemí je v porovnání s předchozími dvěma skupinami zanedbatelný.

34

. Za významné faktory lokalizace považuje Srholec cenu a kvalitu pracovní síly, úroveň infrastruktury a efekt aglomerace . Snahu o obcházení překá žek obchodu a snížení transportních nákladů nepovažuje za hlavní faktor y přílivu FDI do země . 44

Lokalizační faktory přílivu PZI do ČR

Podle Deichmanna 45 vykazuje příliv PZI do ČR určitou mí ru závislosti na všech jím definovaných faktorech, kterými jsou GDP a GNI země investora (tedy velikost trhu a jeho síla) , výše PZI plynoucí z investující země do ČR, velikost změn směnného kurzu koruny vůči měně investora, exporty a importy mezi zeměmi , č lenství zemí v EU, kulturní blízkost zemí, lidské zdroje v oblasti výzkumu a vývoje, vzdálenost mezi hlavním městem země investora a Prahou, existence pobočky CzechInvest v zemi investora a index vnímání korupce investující země .

Největší závislostí se vy značuj í proměnné týkající se realizovaných obchodů ČR a země investora – tedy výše exportů a importů mezi zeměmi a výše uskutečněných PZI investující země v ČR . Pozitivní závi slost přílivu PZI do ČR na těchto faktorech souvisí s tzv. efektem aglomerace , kt erý značí shlukování podniků v určitém teritoriu. Tento efekt má pozitivní vliv na rozhodování investora o lokalizaci investice v případě, že v teritoriu již firmy z totožné z emě původu působí . P ravděpodobnost vstupu investora do dané země se tímto zvyšuje . 46 Nově vytvořené PZI se tak stávají rostoucí funkcí již existujících PZI a ty jsou současně i ukazatelem přílivu budoucích investic. Posilovat efekt aglomerace se pomocí investičních pobídek snaží i vlády jednotlivých ekonomik , které mají za cíl nalákat p rvotní soubor fire m z určité země a pomocí efektu aglomerace zvýšit pravděpodobnost pozdějšího vstupu firem ze stejné země původu. 47

44 SRHOLEC, M. Přímé zahraniční investice v České republice. Teorie a praxe v mezinárodním srovnání. s. 39. 45 DEICHMANN, J. I. Foreign Direct Investmen t in the Czech Republic: The Role of Origin Effects and Government Promotion Abroad. Comparative Economic Studies . p. 260. 46 KINOSHITA, Y. a N. F. CAMPOS . Why Does FDI Go Where it Goes? New Evidence from the Transition Economies. William Davidson Institute Working Paper No. 573 , 2003. ISSN 1211 - 3298 . Také dostupné komerčně z: https://scholar.google.cz/ 47 MATTHIEU C., T. MAYER and J. - L. MUCCHIELLI. How do firms agglomerate? A study of FDI in france. Regio nal Science and Urban Economics. Elsevier, 2004, iss. 34, p. 27 - 54. ISSN : 0166 - 0462 . Také dostupné komerčně z: https://scholar.google.cz/

35

S efektem aglomerace souvisí strategie „follow - the - leader“ , která je významná především pro kulturně vzdálené asijské země j ako Japonsko či Kore u a Severní Ameriku , a zároveň t ypická pro investice s velkým objemem vynakládaných prostředků . Investoři z těchto zemí často uplatňují strategii následování – a to jak v případě příchodu firem poskytujících pomocný servis a doplňkové s lužby lídrovi, nebo naopak konkurenčních firem snažících se napodobit úspěch soupeře. Dokonce může dojít k dohodě konkurentů a jejich vstupu na trh současně. Toto chování je důsl edkem snah o minimalizaci rizik a vyrovnání konkurenčních sil na zahraničním t rhu. 48 Výše zmíněné země se navíc vyznačují další charakteristikou – tendencí vstupovat do země ve skupinách ( „travel in packs“ ).

Druhou nejvyšší míru závislosti vykazuje faktor vzájemného obchodu mezi zeměmi. Jak víme z teoretické rešerše průběhu internac ionalizace, export je jednou z jejích fází a může být předzvěstí PZI, jako pokročilejší fáze internacionalizace. Silná závislost přílivu PZI na velikosti vzájemného obchodu na druhou stranu ovšem popírá tvrzení, že by se tyto dvě fáze navzájem vylučovaly a nemohly působit současně. 49

Zajímavé zjištění přichází ohledně dalšího faktoru – geografické vzdálenosti, na které jsou PZI podle Deichmanna 50 , oproti většině teoretických publikací , závislé pozitivně . Tento fakt vysvětluje autor t vrzením , že význ amnými in vestory v ČR jsou státy velmi vzdálené od j ejích hranic (USA, Japonsko, Korea a další). Tato charakteristika platí zejména při pohledu na země původu investic v ČR podpořených investičními pobídkami (viz tabulka 8 na stránce 58 ). Podle teritoriálního členě ní původu všech investic v ČR jsou v popředí spíše evropské státy. Nelze tedy jednoznačně říci, zda jsou PZI na geografické vzdálenosti závislé pozitivně či negativně (záleží na konkrétní zemi investora), je však evidentní, že ta je faktorem ovliv ňující je jich příliv.

48 L IEBERMAN , M. B., and S. A SABA . Why do firms imitate each other? Academy of Management Review , 2006, vol. 31, iss. 2, p . 3 66 - 385 . ISSN 0363 - 7425. Také dostupné komerčně z : https://scholar.google.cz/ 49 DEICHMANN, J. I. Foreign Direct Investment in the Czech Republic: The Role of Origin Effects and Government Promotion Abroad. Comparative Economic Studies . p. 266. 50 Tamtéž, p. 267.

36

Deichmannův m odel 51 dokazuje i mírnou závislost přílivu PZI na existenci zastoupení ČR v zahraničí pros třednictvím poboček CzechInvest . Jejich cílem je šířit povědomí o České republice ve vzdálených státech, nenajdeme je tudíž v zemích soused ících s ČR , které jsou zároveň jejími největšími investory. Důležitost a gentury CzechInvest spočívá mimo jiné i ve s chopnosti včas rozpoznat potenciál budoucích investorských zemí, které momentálně nemusí mít velký podíl na celkovém objemu PZI v České repu blice. Tímto způsobem CzechInvest rozpoznal potenciál asijských zemí jako budoucích investorů a v roce 2009 přidal ke stávajícím čtyřem evropským jazykům také dvě další jazykové verze svých webových strán ek – japonštin u a korejštin u . 52

Souvislost přílivu P ZI do ČR s globalizací zmiňuje OECD v analýze České republiky (OECD Economic Surveys) pro rok 2008. Za hlavní faktory přílivu PZI do země označuje výhodnou geografickou polohu, díky které je Česká republika pro neč lenské země možnou branou do EU a zároveň branou pro pohyby m ezi západní a východní Evropou. Tento faktor podpořil i okamžik začlenění ČR do Schengenského prostoru, od kterého mohou být české hranice překračovány bez kontrol. Druhým významným faktorem jsou nízké mzdové náklady na jednotku práce, p odpořené znalostmi (zejména úrovní středoškolského vzdělání), schopnostmi domluvit se cizími jazyky a silnými dovednostmi v informačních a komunikačních technologiích. Jako další faktory uvádí OECD stabilní makroekonomický rámec (zejména stabilní inflaci a opatrnou fiskální politiku) a význam Prahy, jako globálního centra lákající zahraniční investory. 53

2.3 Dopady PZI v cílové zemi investice

Příliv přímých zahraničních investic s sebou přináší řadu efektů působících na ekonomiku cílové země investic. Tyto ef ekty l ze roz dělit na poz itivní a negativní, krátkodobé a

51 DEICHMANN, J. I. Foreign Direct Investmen t in the Czech Republic: The Role of Origin Effects and Government Promotion Abroad. Comparative Economic Studies . p. 271. 52 SIEBERT, M. Světová banka ocenila CzechInvest. In: E15.cz . Mladá fronta a.s., © 2015. 2009 - 08 - 13 [ vid. 2015 - 01 - 30 ] . Dostupné z: ht tp://euro.e15.cz/profit/svetova - banka - ocenila - czechinvest - 894998 53 OECD. Globalization and the Czech economy: how should policy respond? OECD Economic Surveys: Czech Republic , 2008. ISBN 978 - 92 - 64 - 04295 - 7. Také dostupné komerčně z: http:// search.ebscohost. com

37 dlouhodobé či makroekonomické a mikroekonomické. Dalším důležitým hlediskem je šíře působení efektů s dělením na dopady n árodní, regionální a podnikové. Výčet nejpodstatnějších dopadů na regionáln í úrovni, které jsou v práci důležité z hlediska zkoumání dopadů na Moravskoslezský kraj, uvádí tabulka 3 .

Tabulka 3 : Regionální dopady přílivu PZI

Regionální dopady přílivu PZI

Pozitivní efekty Negativní efekty

 tvorba nových p racovních míst  růst závislosti na zahraničním kapitálu  rozvoj lidských zdrojů  přetahování pracovní ch si l z domácích  zvýšení mzdové úrovně a růst reálných podniků příjmů  vytlačování domácích firem, které nejsou  zvýšení odvodů do veřejných rozpočtů schopny konkurovat  zvýšení exportů  vznik tzv. duální ekonomiky  rozšíření dodavatelských možností domácích firem a jejich zapojení do globálního produkčního řetězce  nepřímý technologic ký transfer

Zdroj: Vlastní zpracování podle ŠIMANOVÁ, J. Investiční pobídky, nadn á rodní firmy a regionální rozvoj. s. 63 - 64.

Na souvislost jednotlivých efekt ů j e možné se zaměřit i podrobněji. Vstup investora do regionu přináší růst produkce. Zejména v případě investic na zelené louce dochází díky tomu k tvorbě nových pracovních míst, k teré jsou při nedostatku pracovní síly v daném regionu doplňovány prostřednictvím migrace z okolních regionů a zemí . Ta podle Šimanové způsobuje růst spotřebních výdajů i cen v regionu . Zahraniční podniky svým zaměstnancům většinou nabízí vyšší mzdovou úro veň, která v regionu způsobí růst zaměstnanosti, má však za následek i negativní přelévání kvalifikovanější pracovní síly z domácích podniků. Stát na zvýšené produkci a vyšší mzdové úrovni profituje v podobě vyššího daňového základu jak u firmy samotné, ta k i v případě odvodů za jednotlivé zaměstnanc e. 54

54 ŠIMANOVÁ, J. Investiční pobídky, nadnárodní firmy a regionální rozvoj . 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2011, s. 70 - 74. ISBN 978 - 80 - 7372 - 803 - 8.

38

Pro ekonomiku jako celek je v elmi důležitý i charakter zapojení PZI do regionu. Znalosti a kno w - how bývají často přenášeny z mateřské firmy na jednotlivé pobočky v h ostitelských zemích (tzv. přímý technolog ický transfer ) . V případě otevřeného přístupu investora ke spolupráci na úrovni dodavatelsko - odběratelských vztahů dochází poté k tzv. nepřímému technologickému transferu. Ten je charakterizován růstem produktivity práce domácích firem a zkvalitnění m dodav atelské sítě, z e kterého v konečném důsledku profitují i samotné zahraniční podniky . K přenosu informací může docházet přes trh práce nebo při samotné kooperaci firem. Podporovat přesun technologií a know - how směrem k domácím podnikům se snaží i stát , jedn ím z nástrojů je udělování investičních pobídek vázaných mimo jiné na spolupráci s místními dodavateli a rozvoji technologických center. V praxi se však zahraniční firmy často brání nepřímému transferu a poté může dojít k vzniku tzv. duální ekonomik y , kdy v zemi n a jedné straně působí zahraniční firmy disponující vyspělými technologiemi a n aproti nim stojí technologicky málo rozvinuté domácí firm y, které s vou produkci umisťují pouze na domácím trhu a díky omezeným vztahům se zahraničními společnostmi nemají možnost přenosu znalostí a začlenění se do globálního řetězce. Tento stav ekonomiky je charakteristický především pro méně technologicky vyspělé země. 55

Existence a intenzita dopadů pak závisí na formě a velikost i investice, její m umístění, charakter u eko nomiky cílové země investice, stav u národního hospodářství či fází vývoje světového hospodářství.

2.4 Hodnocení přílivu PZI

V hodnocení přílivu PZI a jejich potenciálních dopadů se ekonomové rozcházejí . Neo - liberálové obhajují příliv PZI jako zdroj, který p odporuje hospodářskou efektivnost , ekonomický růst a umožňuje nejvyšší možné zhodnocení kapitálu přes hranice státu. Dále PZI přičítají přenos technologick ého transfer u , šíření moderních stylů řízení, povzbuz ení domácí ho trh u skrz zvýšenou konkurenci a roz voj pra covní síly formou tréninku zaměstnanců. Daně z příjmu právnických osob generované v rámci vzniku nových

55 ŠIMANOVÁ, J. Investiční pobídky, nadnárodní firmy a regionální rozvoj . s. 70 - 74.

39 subjektů mohou být navíc použity k rozvoji domácího prostředí, podpo ře vzdělávání či budování infrastruktury. Příliv PZI do země často povzbudí i domácí investice. Obecně jsou tyto pozitivní efekty spojovány především s investicemi na zelené louce. Z těchto důvodů neo - liberální ekonomové doporučují, aby se země otevřely, nechaly působit „ volnou ruku trhu “ a soustředily se na „ lákání “ PZI . 56

Jiní ek onomové mají ale pochyby, zda zmíněné pozitivní efekty působí vždy a v každé zemi. K nim patří i keynesiánci, kteří zdůrazňují, že dopady PZI se můžou lišit nejen napříč zeměmi, ale i uvnitř jedné země v rozdílném čase vlivem změny podmínek. Díky nepřesným informacím může docházet k přílivu špatného typu investic a ani zájmy investora nemusí být vždy v souladu se zájmy cílové země investice. Vstup zahraničního investora může způsobit vytlačení místních podniků, které již nedokáží konkurovat a v konečném důs ledku způsobit ztrátu pracovních míst místo jejich vytváření. U velmi chudých, rozvojových zemí se lze setkat i s případy, kdy vlády nesprávně vyhodnotí dopad y PZI na svou zemi a podporou těchto investic přicházejí o finance, které by mohly investovat do v zdělávání či infrastruktury. 57

Posledním zde zmíněný m přístup em j e pohled „depende n cy school“. Ta poukazuje, že příliv PZI z bohatých do chudých zemí , postrádajících kapitál a techn o lo gie, ale disponujících přírodním bohatstvím a levnou pracovní silou, při spívá spíše ke zvyšování nerovností mezi těmito zeměmi. V dlouhodobém měřítku lze identifikovat i pozitivní dopady investic, které se ale často nepřenášejí z center na periferie zemí. Další problém souvisí se současným přenosem zdrojů a kontroly v zemi . 58

Zkoumání vlivu PZI na jednotliv é makroekonomické ukazatele země investic e se provádí na základě nejrůznějších statistických metod. Vzájemnou závislost proměnných l z e zkoumat například pomocí regresní analýzy, která určí nevhodnější model popisující závi slý vztah a korelační analýzy, která blíže specifikuje sílu a směr této závislosti. 59

56 ŽILI NSKÉ, A. N egative and positive effects of foreign direct investment . Economics & Management , 2010 , iss. 15, p . 332 - 336 . ISSN 1822 - 6515 . Také dostupné komerčně z: http://proquest.umi.com 57 Tamtéž, s. 333. 58 Tamtéž, s. 334. 59 MÁČE, M. Účetnictví a finanční ř ízení . 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013, s. 423 - 424. ISBN 978 - 80 - 247 - 4574 - 9

40

Speciální pozornost je v tomto ohledu věnována investicím podpořeným pobídkami fina ncovanými z národních rozpočtů. Možným úskalím zkoumání je ovšem vzájemná závislost příl ivu in vestic a hospodářské výkonnosti ekonomiky země . 60

Jeden z přístupů k výpočtu konkrétní hodnoty přínosu investice v dané ekon omice je pomocí multiplikátoru investic, v jehož důsledku dojde k několikanásobnému zvýšení národního důch odu, a to díky přesu nu přírůstku důchodu z investičního sektoru do spotřeby. 61 Obecně se hodnota multiplikátoru investic pohybuje v rozmezí 1,7 až 2,2, přičemž nejvyšších hodnot dosahují investice stavební, s nimiž jsou investice na zelené louce, jako jedna z forem PZI, spjaty . N a investici lze hledět i skrze její přínos spojený s výrobní činností subjektu. Výroba podniku v jednom odvětví totiž ovlivňuje i podniky v navaz ujících a příbuzných odvětvích. T ento vztah může být kvantifikov án pomocí multiplikátoru produkce, samostatně pro domácí produkci, nebo se započítáním vstupů získaných z dovozu . Výsledky dopadů vypočítané na základě multiplikátorů musí být však brá n s jistou rezervou, neboť představují spíše maximální možnou míru dopadu dané investice v ekonomice, realita bývá často daleko nižší. 62

Z hlediska podniku představují i nvestice jednorázový výdaj ( tím i odložení spotřeby), který bude přinášet příjmy až v delším časovém horizontu, je tak logicky spjat s vyšší mírou nejistoty a rizika. Efektivnost investic je určena jejich vý nosností, rizikovostí a dobou potřebnou k jejich splacení, přičemž ideální investice je maximálně výnosná a současně málo riziková a rychle splatitelná. Při hodnocení efektivnosti je důležité správné určení kapitálových výdajů na investici a současně odhad u budoucích peněžních příjmů investice a rizika s ní spojené. Bez těchto údajů prakticky nelze využít žádnou z metod h odnocení efektivnosti investic z aložených na výpočtu hodnot y investic e v budoucnu. 63

60 JURAJDA, S. Nerozluštěné hádanky investičních pobídek [ online ] . [ vid. 2015 - 01 - 08 ] Dostupné z: http://home.cerge - ei.cz/jurajda/Hodnocen%ED%20vlivu%20investicnich%20pobidek.pd f 61 HOLMAN, R . Dějiny ekonomického myšlení . 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2005, s. 365. ISBN 80 - 7179 - 380 - 9. 62 Analýza ekonomického dopadu investice společnosti Holzindustrie Schweighofer na město Vodňany [online]. CASSIA, s.r.o. a RERA, a.s., 2014. [vid. 2015 - 02 - 10]. Dostupné z: http://www.rozhodneteodrevarich.cz/uploads/Anal%C3%BDza%20ekonomick%C3%A9ho%20dopadu%20i nvestice%20na%20m%C4%9Bsto%20Vod%C5%88any__2014 - 05 - 05_02 - 05 - 35.pdf 63 SYNEK, M. Manažerská ekonomika . 5. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 283, s. 292. ISBN 978 - 80 - 247 - 3494 - 1.

41

3 Přímé zahraniční investice v České republice

Po rozpadu minulého režimu prošla Česká republika mnoha politickými a ekonomickými reformami. Obdobné procesy provázely vývoj i ostatních postkomunistických zemí střední a východní Evropy. Česká republika byla až donedávna považována za „tahouna“ 64 mezi tranzitivními ekonomikami ve smyslu přílivu PZI a potenciálu do budoucna, avšak v důsledku světové hospodářské krize a následného vývoje začíná toto postavení pomalu ztrácet a do zájmu investorů se stále více dostávají země jako Rumunsko či Maďarsko.

Následující kapitola předkládá stručný přehled vývoje přílivu PZI do České republiky spolu s nejvýznamnějšími milníky tohoto procesu. S peciáln í pozornost je dále věnována korejským investicím směřujícím do ČR. Současně je rozebírána i úloh a státu při motivování investorů.

3.1 Vývoj přílivu PZI do ČR

Cel kový objem PZI v České republice k 31. 12. 2014 přesáhl 2,7 bilionu Kč . Objemy investic v jednotliv ých letech znázorňuje obrázek 4.

300 000

250 000 PZI (v mil. Kč) 200 000

150 000

100 000

50 000

0 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 9 9 9 9 9 9 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 9 9 9 9 9 9 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 Obrázek 4 : Vývoj přílivu PZI do České republiky mezi lety 1993 – 201 4

Zdroj: Vlastní zpracování po dle dat ČNB

64 Termín „frontrunner“ pro označení České republiky byl použit organizací UNCTAD ve Světové investiční zprávě z roku 2007.

42

Příliv PZI do České republiky byl z počátku spíše pozvolný. Do roku 1997 dosáhly PZI kumulované výše 192 miliard Kč. Velký nárůst přílivu byl zaznamenán v roce 1998 v souvislosti několika důležitých změn. V ekonomice došlo k privatizaci státníc h podílů podniků , do země vst o up ily velké obchodní řetězce a v neposlední řadě byl schválen systém investičních pobídek. Nakolik příliv PZI ovlivňují právě investiční pobídky je otázkou mnoha odborných diskuzí a dodnes mezi odborníky nepanuje na toto téma shoda. Dále dochází ke změně metodiky ČNB při výpočtu PZI, nově je součástí investice kromě základní ho kapitál u i reinvestovaný zisk a ostatní kapitál. Jen v roce 1997 dosáhly investice téměř 120 miliard Kč, což je více než 60 % celkového objemu d osaženého za předchozích 5 let.

Následující roky jsou při lákání PZI do České republiky úspěšné. Dochází k privatizacím velkých společností – ČSOB (1999), vstup Erste Bank do České spořitelny (2000), investice do společnosti Transgas (2002), prodej podílů Českého Telecomu a Unipetrolu (2005). Výrazný propad v přílivu PZI v roce 2003 je způsoben zpětným odkupem akcií E urotelu zahraničním investorem. 65 Zatímco v 90. letech dominují především privatizace, akvizice a fúze, po roce 2000 dochází více k realizacím investic na zelené louce (částečně podpořených investičními pobídkami) a zároveň k navyšování základního kapitálu společností se zahraniční účastí.

Zajímavé je srovnání vývoje jednotlivých slož ek PZI, které nastiňuje obrázek 5. Ačkoliv v počátcích přílivu PZI tvo řil nejvýznamnější část investice základní kapitál, postupem času začal toto postavení přebírat reinvestovaný zisk. Agentura CzechInvest například v 1. polovině roku 2014 pomohla zprostředkovat celkem 116 investičních záměrů, z toho pouze 14 bylo nových pr ojektů, ostatní případy tvořily expanze firem či reinvestice kapitálu.

65 WOKOUN, R., aj. Přímé zahraniční investice a regionální rozvoj . 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010, s. 29 - 31. ISBN 978 - 80 - 245 - 1736 - 0.

43

300 000,00

250 000,00

200 000,00

150 000,00

100 000,00

50 000,00

0,00 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 -50 000,00 Základní kapitál v mil. CZK Reinvestovaný zisk v mil. CZK Ostatní kapitál v mil. CZK Celkem v mil. CZK -100 000,00 Obrázek 5 : Vývoj podílu jednotlivých složek PZI Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ČNB

Důležitý zlom v přílivu PZI představuje rok 2007 spojený s finanční a ekonomickou krizí ve Spojených státech amerických. Její důsledky jsou vidět ve snížení objemu přílivu PZI v roce 2008 a především o rok později, kdy se důsledky krize ve státech střední a jihovýchodní Evropy projevily nejvýrazněji. Ačkoliv jsou PZI dlou hodobějšího charakteru a byly krizí ovlivněny méně než portfoliové investice, došlo k jejich snížení podle organizace UNCTAD zejména díky snížené schopnost i firem investovat (v důsledku snížení zisků jako interního zdroje financování a zvýšením nákladů na externí zdroje financování), negativní predikci vývoje ekonomiky a zvýšené míře vnímání rizika. Ve světle těchto skutečností se firmy odkláněly od záměru internacionaliz ovat sv é činnosti vstupem na zahraniční trh y , který se v období krize jevil jako riziko vý , a spíše hledaly úspory uvnitř podniku a investice odložily na lepší časy. 66

Odvětvová struktura přílivu PZI do ČR je v posledních letech poměrně stabilní. Největší podíl zahraničního kapitálu ( 28 %) je investován v oblasti finančních a pojišťovacích či nností , druhé místo s 9,7 % zaujímá maloobchod, velkoobchod a opravy motorových vozidel, 9, 6 % podíl drží výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) , př ívěsů a návěsů a poslední významnou položkou jsou činnosti v oblasti nemovitostí s e 7,7 %. Cel kově na

66 GAJDUŠKOVÁ, K. Dopad světové ekonomické krize na přímé zahraniční investice v zemích střední a jihovýchodní Evropy . 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010, s. 10. Faculty of International Relations Working papers, vol. IV, 20/201 0. ISBN 978 - 80 - 245 - 1734 - 6.

44 se ktor služeb připadá 57,2 % investovaného zahraničního kapitálu, na oblast zpra covatelského průmyslu připadá 32,5 % investic (data aktuální k 31. 12. 2014 ).

Dle teritoriálního členění PZI je největším investorem v ČR N izozemí , ze kterého pochází čtvrtina i nvestovaného kapitálu , a dále Německo a Rakousko , jejichž investice tvoří další čtvrtinu z celkového množství PZI . Přehled nejvýznamnějších investorů s jednotlivými podíly k poslednímu dni prosince 2014 znázorňuje obrázek 6. Mezi země dosahující jednoproce ntního podílu počítáme dále Švédsko (1,2 %), Japonsko (1,1 %) a Itálii ( 0 ,9 %).

Slovensko Španělsko Velká Korejská Polsko Ostatní 3% 2% Británie republika 2% 6% 2% Kypr 3% Nizozemí USA 5% 25% 3% Belgie 4% Švýcarsko 5%

Francie 6% Rakousko Lucembursko 13% 7% Německo 14% Obrázek 6 : Stav PZI v ČR k 31. 12. 2014 dle jednotlivých zemí Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ČNB

Ačkoliv teritoriální původ přílivu investic je z hlediska jejich kumulované výše od roku 1993 stabilní, jinak je tomu při pohledu na nejvýznamnější investory v posledních l etech. Například agentura CzechInvest za rok 2013 zprostředkovala celkem 108 projektů dosahujících téměř 48 miliard Kč. Mimo pro jekty českých subjektů se nejvíce na těchto investicích podílelo Německo s 23 projekty, které tvořily 18% podíl, následované Spojenými státy americkými a Rakouskem (obě země téměř 13 %). Detailnější po hled předkládá tabulka 4.

45

Tabulka 4 : Teritoriální rozdělení přílivu investic zprostředkovaných agenturou CzechInvest za rok 2013

Investor Počet Hodnota investice v Podíl projektů mil. Kč investic Německo 23 8 637,80 18,0 % Česká republika 20 7 327,78 15,3 % USA 10 6 177,79 12,9 % Rakousko 6 6 159,10 12,8 % Dánsko 5 5 056,10 10,5 % Japonsko 7 2 747,68 5,7 % Švýcarsko 7 2 330,73 4,9 % Velká Británie a 5 1 767,89 3,7 % Severní Irsko Indie 2 1 460,39 3,1 % Nizozemí 5 1 415,38 3,0 % Korejská republika 2 1 302,13 2,7 % Ostatní z emě 16 3 566,61 7,4 % Celkem 108 47 949,38 100 % Zdroj: Vla stní zpracování podle dat CzechInvest

Data z veřejněná za minulý rok potvrzují obdobný trend – na přílivu téměř 123 miliard Kč se z 66 % podílelo Německo, následované Kyprem ( 27 % ) a Lucemburskem ( 26 % ). Důležitými investory se ukázaly též Francie (19 %), Polsko a Belgie (obě 10 %) a Korejská republika s téměř 5 %. Naopak Nizozemí s e zápornou hodnotou - 75 miliard Kč se řadí na opačný konec tabulky. V posledních letech se tedy významnými investory kromě tradiční ch partnerů stávají země, které z hlediska kumulované výše PZI v ČR zaujímají pouze několikaprocentní podíly.

V posledních letech se navíc projevuje další trend – od roku 2012 směřuje více než polovina celosvětového objemu PZI do rozvíjející ch se ekonomik, atraktivita střední a východní Evropy naopak klesá. 67 Tento fakt potvrzuje i skutečnost, že objem PZI směřující do ČR se do roku 2014 nedokázal vrátit na hodnoty dosahované před krizí. Česká republika v průzkumu atraktivnosti umístila jako d ruhá nejatraktivnější investiční lokalita v regionu střední a východní Evropy za rok 2014. Svého umístění dosáhla s 11 %, na první

67 V důsledku krize klesá přitažlivost střední a východní Evropy pro zahraniční investice. In: Businessinfo.cz [ online ] . CzechTrade, © 1997 - 2005. 2014 - 12 - 11 [vid. 2015 - 02 - 21]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/ cs/clanky/v - du sledku - krize - klesa - pritazlivost - stredni - a - vychodni - evropy - pro - zahranicni - investice 59224.html

46

Polsko ztrácí 20 %. Na své atraktivitě však Česká republika meziročně ztrácí a je do stihována zeměmi jakými jsou Rumunsk o , Ma ďarsk o , Ukrajin a či Tureck o . 68

3.2 Vývoj přílivu jiho korejských PZI do ČR

Jižní Korea, úředně Korejská republika, patří v současné době k ekonomicky nejrychleji rostoucím státům světa. Spolupráce obou zemí začala po navázání di plomatických vztahů v roce 1990 . V roce 2010 obě země oslavily dvacetileté výročí navázání česko - korejských vztahů. Jak potvrzují nejnovější data o vývoji společného obchodu, zejména oblast přílivu PZI, je Česká republika velmi atraktivním trhem pro lokalizaci jihokorejských investic. Z a hlavní faktory přílivu jsou uváděny vhodná lokalita, rozvinutá infrastruktura, kvalifik ovaná a vzdělaná pracovní síla , nižší životní náklady a korektní přístup obchodních partnerů. Zárove ň hraje paradoxně roli i velká vzdálenost Jižní Koreje od Evropy a fakt, že dovážené výrobky nejsou tak konkurenceschopné jako ty, co se v Evropě přímo vyrobí. 69

Pro dlouhodobě úspěšnou spolupráci s Jižní Koreou je důležitý i osobní kontakt a diplomacie. Proto byl v únoru tohoto roku premiér ČR Bohuslav Sobotka navštívit prezidentku Jižní Koreje, naváza l zde důležité vazby a prohlédn ul si tamější společnosti, které jsou v ČR významnými investory. Zároveň byla podepsána i dohoda o strategickém partnerství mezi oběma zeměmi a započata jednání o možných jihokorejských investi cích v oblasti dopravy či jaderného průmyslu České republiky . 70

Úspěšné partnerství obou zemí potvrzují i data o p říliv u jiho korejsk ých investic do Č R. P rávě ji ho korejské investice se v posledních letech stávají jed ním z tahounů přílivu PZI do ČR, za rok 2014 se Korea umístila na prvním místě z mimoevropských států investujících

68 EY . European attractiveness survey 2014. An extract on emerging markets: Playing catch - up . ERNST & YOUNG , 2014. Také dostupné z: http://www.businessinfo.cz/app/c ontent/files/dokumenty/EYs - 2014 - European - attractiveness - survey - extract - on - emerging - markets - Playing - catch - up_LR.PDF 69 Korea: blízký partner z druhého konce světa. In: Czechinvest. [ online ] . CzechInvest, © 1994 - 2015. 2013 - 09 - 30 [vid. 2015 - 02 - 28]. Dostupné z : http://www.czechinvest.org/korea - blizky - partner - z - druheho - konce - sveta 70 SVOBODA, J. Sobotka v Soulu dohodl strategické partnerství ČR s Jižní Koreou. In: Novinky.cz [ online ] . Seznam.cz, a.s., © 2015. 2015 - 02 - 26 [vid. 2015 - 02 - 28]. Dostupné z: http://www.n ovinky.cz/zahranicni/svet/ 362701 - sobotka - v - soulu - dohodl - strategicke - partnerstvi - cr - s - jizni - koreou.html

47 v ČR . Chápání Koreje jako strategického investičního partnera potvrzuje i nedávné otevření sedmého zahraničního zastoupení ČR v hlavním městě Korejské republiky Soulu. 71

Při podrob ném zkoumání přílivu jihokorejských PZI do ČR ne lze opomenout fakt, že Jižní Korea leží na a sijském kontinentě, více než 8 tisíci kilometry vzdáleném České republice. Proto v počátcích přílivu PZI do ČR jihokorejské investice nefigurují . První významný imp uls pro překonání této vzdálenosti byl vstup ČR do EU (rok 2004) . Česká republika se tímto krokem stala pro jihokorejské společnosti potenciální branou při vstupu na unijní trh.

10 000,0 8 000,0 6 000,0 4 000,0 2 000,0 0,0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 -2 000,0

-4 000,0 Ostatní kapitál v mil. CZK -6 000,0 Reinvestovaný zisk v mil. CZK Základní kapitál v mil. CZK -8 000,0 Obrázek 7 : Vývoj jednotlivých složek PZI u jihoko rejských PZI (2003 – 2014) Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ČNB

Vývoj přílivu PZI směřujících z Jižní K oreje do ČR předkládá obrázek 7. Prvním významným datem v přílivu jihokorejských investic je rok 200 5 , kdy do Moravskoslezského kraje přichází společno st Sung Woo H itech s investicí dosahující téměř 2,5 miliardy Kč . V ýzn amným rokem je i rok 2006 – a gentura CzechInvest pomáhá zprostředkovat v stup 10 jihokorejský ch investorů (např. Plakor , Hyundai Mobis či známá Hyundai Motor ) . V souvislosti s těmito inves ticemi registrujeme tzv. efekt sněhové koule – na jednu investici se nabalují další a v tomto důsledku roste jejich příliv rychleji . 72

71 CzechInvest otevřel zahraniční zastoupení v Koreji. In: CzechInvest. [ online ] . CzechInvest, © 1994 - 2015. 2015 - 02 - 25 [vid. 2015 - 02 - 27]. Dostupné z: htt p://www.czechinvest.org/czechinvest - otevrel - zahranicni - zastoupeni - v - koreji 72 Korea: blízký partner z druhého konce světa. In: Czechinvest [ online ] . [vid. 2015 - 02 - 28]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/korea - blizky - partner - z - druheho - konce - sveta

48

Pozitivní trend vstupů jihokorejských investorů trv al až do začátku roku 2008, kdy byl přerušen hospodářskou krizí. Dynami ka vývoje se obnov ila v roce 2011 . Strategický významnou akcí z hlediska budoucích investic se dnes jeví odkup podílu v ČSA firmou Korean Air. N ejvětší mediální zájem vzbuzují investiční záměry jihokorejských firem zveřejněné v loňském roce. V červnu oznám ila vstup do ČR firma Nexen Tire, která plánuje v průběhu 7 let investovat částku okolo 23 miliard Kč, v červenci pak další investici o velikosti 4 miliard Kč oznámila společnost Hyundai Mobis.

Agentura CzechInvest od roku 1993 do první poloviny loňského roku zprostředkovala pro k orejské investory celkem 25 projektů . Rozložení těchto projekt ů v čase znázorňuje obrázek 8 . Zatímco do roku 2008 měla většina těchto investic charakter nového investičního projektu, po roce 2011 převládají expanze již etablovanýc h firem. Trend obrací rok 2014. Většina investičních záměrů putovala do Moravskoslezského kraje ( 76 % projektů ). Po dvou projektech má kraj Ústecký, po jednom kraj Olomou cký, Plzeňský, Středočeský a hlavní město Praha. Téměř 90% projektů směřovalo do výrob ních činností, 2 projekty do strategických služeb a pouze 1 projekt znamenal výstavbu technolog ického centr a . Podrobná tabulka včetně všech údajů, ke kterým dali investoři souhlas se zveřejněním, je k práci přiložena jako příloha A.

Nový investiční projekt Expanze

11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1993 - 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1 pol. 2004 2014

Obrázek 8 : Investiční projekty zprostředkované a genturou CzechInvest pro k orejské investory (1993 – 1. pol. 2014) Zdroj: Vlastní zpracování podle dat CzechInvest

4 9

Zajímavé je v tomto kontextu i srovnání s jihokorejskými projekty pod pořenými investiční mi pobídkami. 73 Od roku 1998, kdy začal zákon o investičních pobídkách platit, podpořila Česká republika tímto způsobem do konce roku 2014 celkem 12 nových investičních projektů korejských žadatelů. V 11 případech se jednalo o projekty směřující do výroby d opravních prostředků, v jednom případě investice směřovala do sektoru gumárenského a plastikářského. Všechny podpořené projekty se uskutečnily v Moravskoslezském kraji. Souhrnné informace o těchto projektech předkládá tabulka 5, detailní přehled nabízí pří loha B.

Tabulka 5 : Podpořené projekty korejských žadate lů investičních pobídek (1998 – 2014)

Počet projektů 12 Investice v mil. Kč 44 197,15 Strop veřejné podpory v mil. Kč 8 108,68 Počet nově vytvořených pracovních míst 7 494 Druh přislíbené investiční pobídky: Sleva na dani z příjmu právnických osob 12 x Hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst 11 x Hmotná podpora na školení a rekvalifikaci 11 x Převod pozemku za zvýhodněnou cenu 2 x Hmot ná podpora na kapitálovou investici pro strategické investiční 0 x akce

Zdroj: Vlastní zpra cování podle dat CzechInvest

K 31. 12. 2014 evidovala ČNB PZI (tj. základní kapitál včetně reinvestovaných zisků a ostatního kapitálu) směřující z Korejské republi ky v souhrnné výši přesahující 46 miliard Kč. Od roku 2012 zvýšila Korea svůj podíl na celkovém množství investovaných PZI v České republice z 1,19 % na 1, 65 % (tj. nárůst skoro o 40 %) a v loňském roce se stala dokonce nejvýznamnějším mimo unijním investor em v ČR. Aktuální zprávy naznačují, že příliv PZI z této země by měl v příštích letech ještě narůstat. Přehled všech původem jihokorejských firem působících na území České republiky (data aktuální k bře znu 2014) je součástí příloh.

73 V tom to případě se jedná se o všechny investice, u kterých byla za zemi původu žadatele označena Korejská republika. V případě expanzí již vzniklých českých subjektů je za zemi původu žadatele považuje Česká republika a tyto investiční projekty v tabulce nefigur ují.

50

3.3 Podpora přílivu PZI do Č R

Podpora přílivu PZI je na státní úrovni v kompetenci M inist e rstva průmyslu a obchodu (MPO). Konkrétní aktivity v klíčových oblastech MPO deleguje na speciální agentury, v případě podpory podnikání a inv estic se jedná o A genturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest . Další z nást rojů státní podpory přílivu investic je udělování investičních pobídek.

3.3.1 Institucionální podpora přílivu investic do ČR

Klíčovou organizací v oblasti institucionální podpory je Agentura pro pod poru podnikání a investic CzechInvest . Založena byla roku 199 2 s cílem zlepšovat podnikatelské prostředí v ČR a zvyšovat konkurenceschopnost české ekonomiky . CzechInvest provozuje celkem 13 regionálních kanceláří v krajských městech České republiky a mimo republiku jej reprezen tuje celkem 7 zahraničních zastoupení v klíčových oblastech světa (Velká Británie, východní a západní pobřeží USA, Německo, Japonsko, Čína a od února tohoto roku nově i Korejská republika).

CzechI n vest se zaměřuje na podporu investic směřujících do klíčových sektorů ekonomiky ( automobilový a l etecký průmysl, strojírenství, elektrotechnika, IT, nanotechnologie a další ). Podpora v oblast i lidsk ých zdroj ů a zaměstnanost i , podnikání a inovac ích a výzkum u a vývoj i probíhá prostřednictvím čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a stá tního rozpočtu ČR. Zájemcům, ať zahraničním či domácím subjektům, poskytuje a gentura bezplatné poradenství v oblasti podpory podni kání, zavádí dotační programy, zprostředkovává státní investiční podporu, spravuje databázi podnikatelských nemovitostí a česk ých dodavatelských firem a poskytuje služby následné péče těm investorům, kteří již v České republice působí. Agentura provozuje též bezplatnou informační linku, na které mohou zájemci zí skat všechny potřebné informace . 74

74 CZECHINVEST. Výroční zpráva 2013 [ online ] . Praha: Czechinvest, 2014. [ vid. 2015 - 02 - 14 ] . Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/vyrocni - zprava - czechinvest - 2013 - 4360.pdf

51

V lákání investorů hraje agentura významnou roli. Jen za 1. pololetí loňského roku zprostředkoval CzechInvest rekordní počet investic – ce lkem 116 projektů za 76 mil . Kč (pro srovnání – za celý rok 2013 to bylo c elkem 108 projektů za 48 mil . Kč). 75 I proto je její existence považována za významný lokaliz ační faktor přílivu PZI do ČR .

3.3.2 Investiční pobídky

Zájem investorů o Českou republiku byl na začát ku 90. let minulého století spíše opatrný a pozvolný . V roce 1998 proto přistoupila česká vláda k vytvoření programu, který měl za cíl z ahraniční investory utvrdit v přesvědčení, že Česká republika zájem o zahraniční investice má a je ochotna jejich příliv aktivně podpořit.

Prvním krokem k vytvoření systému pobídek bylo přijetí usnesení vlády Č R č. 298 z roku 1998 k návrhu investičních po bídek pro investory v České republice. Tím byla nastavena základní pravidla pro žadatele investičních pobídek – například minimální hranice investice „na zelené louce“ ve velikosti 25 mil. USD, která byla ještě téhož roku snížena na hranici 10 mil. USD. 76 V rcholem těchto snah bylo schválení zákona 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), který od nabytí účinnosti 1. května 2000 upravuje právní rámec udělování a čerpání investičních pobídek. Zákon byl několikrát novelizován, nejvýznamnější změny přinesl rok 2007, kdy došlo ke zkrácení doby pro čerpání slevy na dani z příjmu právnických osob z deseti na pět let a rok 2012, kdy byla doba pro čerpání slevy prodloužena zpět a celý systém rozšířen o možnost získání pobídek v případě investic do technologických center a center strategických služeb. 77 V minulém roce došlo k e změnám zákona v důsledku rozhodnutí Evropské komise, která od července výrazně sníž ila hranici veřejné podpory ze 40 % na 25 % . Na tento kr ok reagovala vláda ČR vytvořením novel y , která přináší novin ky a změn y vedoucí ke znovu zat raktivnění systému investičních pobídek a posílení

75 CzechInvest zprostředkoval historicky nejvíce projektů za první polo letí. In: BusinessInfo.cz [ online ] . CzechTrade, © 1997 - 2005. 2014 - 09 - 11 [ vid. 2015 - 02 - 17 ] . Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/ clanky/czechinvest - zprostredkoval - historicky - nejvice - projektu - za - prvni - pololeti - 55746.html 76 Obecné informace o systému in vestičních pobídek v ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu [ online ]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, © 2005 [vid. 2015 - 02 - 20]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument879.html 77 Tamtéž.

52 konku renceschopnosti ČR . Novela v únoru úspěšně prošla schvalovacím procesem v Poslanecké sněmovně, a pokud ji sch válí i Senát, měl a by začít platit od května tohoto roku. 78

Zákon 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách)

Zákon č. 72/2000 Sb. upravuje „… všeobecné podmínky pro poskytování investiční pobídky, pos tup při poskytování investiční pobídky a výkon státní správy s tím související za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na území České republiky.“ 79 O podporu formou investiční pobídky může žádat česká i zahraniční PO nebo podnika jící FO , příjemcem pobíd ky může být pouze právnická osoba se sídlem na území ČR .

Mezi podporované oblasti patří:

. Průmysl – zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu . Technologická centra – vybudování nebo rozšíření výzkumného a vý vojového centra . Centra strategických služeb – zahájení nebo rozšíření činnosti centra sdílených služeb, centra pro tvorbu software, high - tech opravárenského centra a podle novely nově i datového centra a centra zákaznické podpory („call centra“) 80

Mezi vše obecné podmínky opravňující investora žádat o investiční pobídku se řadí zákaz zahájení prací na projektu před podáním záměru CzechInvest u, splnění podmín ek pro přidělení pobídky do tří let od vydání roz hodnutí o příslibu investičních pobídek a

78 Investiční pobídky se rozšíří, vzniknou i speciální zóny. In: Aktuálně. cz [ online ]. Economia, a.s., © 1999 - 2015. 2015 - 02 - 11 [vid. 2015 - 02 - 20]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/investicni - pobidky - se - rozsiri - vzniknou - i - specialni - zony/r~c6929ccab1de11e49f60002590604f2e/ 79 Česko. Zákon č. 72. ze dne 24. února 2000 o investičních pobídkách a změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách). In: Sbírka zákonů České republiky . 2000, částka 24, s. 1320. ISSN 1211 - 1244. Dostupn é také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000 - 72 80 . Investiční pobídky…Vaše brána k pro speritě [ online ]. Praha: Czechinvest, 2014 [vid. 2015 - 02 - 20]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/ipo - brozura - obalka - cz - cervenec - 2014 - final - 3297.pdf

53 zachování p odpořen ého majet ku a pracovní ch míst nejméně po dobu 5 let. Specifické podmínky jsou definované pro každou podporovanou oblast zvlášť. U zpracovatelského průmyslu je nutné dodržet hranici minimální investice 50 mil. Kč v případě regionů A, I a II (z toho m inimálně 25 mil. Kč do nového strojního zařízení) a 100 mi l. Kč u regionů III (z toho min. 50 mil. Kč do nového strojního zařízení). Novela zároveň ruší podmínku financování nejméně poloviny minimální hranice investiční akce z vlastních zdrojů, naopak přid ává podmínku vytvoření a obsazení min . 20 nových pracovních míst. Aby mohla být investice označena za strategickou akci, je nutno investovat minimálně 500 mil. Kč (z toho nejméně 250 mil. Kč do nového strojního zařízení) a současně vytvořit 500 nových prac ovních míst. 81 Rozdělení České republiky na jednotlivé regiony pro účely zjištění minimální hranice investice předkládá obrázek 9 .

Obrázek 9 : Rozdělení České republiky na regiony pro účely zjištění minimální výše investice dle z ákona o investičních pobídkách Zdroj. POSPÍŠIL, P. Atraktivnější investiční pobídky od roku 2015 [ online ]. [vid. 2015 - 02 - 20 ].

Výše zobrazené rozdělení ČR na jednotlivé regiony je výsledkem jedné ze změn, které přináší novela zákona. Ta rozšiřuje kritéria členění regionů ČR a n ově zavádí zvýhodněné průmyslové zóny (ZPZ) , jako ty z již existujících průmyslových zón, které nejsou zcela

81 POSPÍŠIL, P. Atraktivnější investiční pobídky od roku 2015 [ online ]. Ostrava: Czechinvest, 2014 - 08 - 10 [vid. 2015 - 02 - 20]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/investicni - pobidky - nove

54 obsazeny (Ostrava - Mošnov, Dukla - Havířov, Horní Tošanovice, Most - Joseph a Holešov) . Pro ně jsou připraveny nové investiční pob ídky – osvobození od daně z nemovitých věcí pro nové podniky po dobu 5 let a hmotná podpora 300 tis. Kč na jedno vytvořené pracovní místo . 82 Změny zachycuje tabulka 6 .

Tabulka 6 : Kritéria rozdělení ČR do jednotlivých regionů pro ú čely zjištění minimální výše investice dle zákona o investičních pobídkách Označení regionu Kritérium třídění Původní název regionu Region A míra nezaměstnanosti 50% nad průměrem ČR nebyl definován Region I Zvýhodněné Průmyslové Zóny (ZPZ) nebyl definová n Region II státem podporované regiony (strukturálně postižené Region I regiony) Region III ostatní regiony Region II

Zdro j: Vlastní zpracování podle dat CzechInvest

Veřejná podpora je realizována prostřednictvím jednotlivých forem investičních pobídek . Její výši určuj e r egionální mapa intenz ity veřejné podpory pro období 2014 – 2020 . Maximální výše veřejné podpory ve všech regionech kromě Prahy je 25 % uznatelných nákladů, v případě investic v hlavním městě nelze poskytnout vůbec. U středních podniků se přípustná míra podpory zvyšuje o 10 %, u malých podniků o 20 %. Jako uznatelné náklady slouž í hodnota dlouhodobého majetku (např. strojní zařízení, pozemky, stavby nebo dlouhodobý nehmotný majetek) nebo dvouleté mzdové náklady vynaložené na nová pracovní m ísta. V případě investic do zpracovatelského průmyslu je uznatelným nákladem pouze hodnota dlouhodobého majetku. 83

Veřejná p odpora je realizována prostřednictvím těchto forem investičních pobídek :

 Sleva na dani z příjmu PO po dobu 10 zdaňovacích období  Os vobození od daně z nemovitých věcí na 5 let pro nové podniky ve ZPZ  Převod území za zvýhodněnou cenu

82 POSPÍŠIL, P. Atraktivnější investiční pobídky od roku 2015 [ online ]. [vid. 2015 - 02 - 20]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/investicni - pobidky - nove 83 Investič ní pobídky…Vaše brána k prosperitě [ online ]. [vid. 2015 - 02 - 20]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/ipo - brozura - obalka - cz - cervenec - 2014 - final - 3297.pdf

55

 Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo a h motná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců v regionech s více než 25 % nezaměstnaností nad průměrem ČR  Hmotná podpora na pořízení majetku u strategické investiční akce zvýšená z 5 % na 10 % uzn atelných nákladů (max. 1,5 mld. Kč u výrobního projektu a 0,5 m ld. Kč u technologického centra). V případě současné investice do obou oblastí je podpora 12,5 % opr oti původním 7 % . 84

Všechny formy podpory kromě hmotné podpory na školení a rekvalifikace zaměstnanců jsou poskytovány do 25% hranice veřejné podpory, podpora na školení a rekvalifika ce je hrazena nad tuto hranici. Novela zároveň rozšiřuje počet regionů, k teré na tuto podporu dosáhnou, snížením minimální hranice nutn é pro jejich dosažení z 50 % na polovičních 25 % nezaměstnanosti nad průměrem ČR. R ozdělení ČR na jednotlivé regiony z hlediska možnosti dosažení této podpory ukazuje obrázek 10 , kritéria členěn í tabulka 7 . 85

Obrázek 10 : Rozdělení České republiky na regiony pro potřeby přiznání hmotné podpory na pracovní místo a na školení a rekvalifikace dle zákona o investičních pobídkách Zdroj: POSPÍŠIL, P. Atraktivnější investiční pobídky od roku 2015 [ online ]. [vid. 2015 - 02 - 20].

84 POSPÍŠIL, P. Atraktivnější investiční pobídky od roku 2015 [ online ]. [vid. 2015 - 02 - 20]. D ostupné z: http://www.czechinvest.org/investicni - pobidky - nove 85 Regiony jsou vyhodnocovány každé pololetí v závislosti na průměrné míře nezaměstnanosti.

56

Tabulka 7 : Rozdělení České republiky na regiony pro potřeby přiznání hmotné podpory dle zákona o investičních pobídkách

Označení regionu Kritérium třídění Hmotná podpora na Hmotná podpora na jedno n ové pracovní školení nových místo zaměstnanců 86 Region I z výhodněné p růmyslové 300 tis. Kč 25 % z óny (ZPZ) Region A míra nezaměstnanosti 50 % 200 tis. Kč 50 % (původně 25 %) nad průměrem ČR Region B míra nezaměstnanosti 25 % 100 tis. Kč 25 % nad průměrem ČR

Zdroj: Vlastní zpracování podle dat CzechInvest

Postup při žádosti o udělení investiční pobídky se liší v závislosti na tom, zda je žadatel zároveň i příjemcem pobíd ky . Pokud jsou dvěma různými subjekty , proces od předložení návrhu po vydání R ozhodnutí o příslibu investičních pobídek trvá přibližně 6 měsíců. Pokud je žadatel současně i příjemcem, je proces jednodušší a trvá zhruba poloviční dobu.

Vývoj udělených investičních pobídek

Od zahájení udělování investičních pobídek v roce 1998 byla do konce roku 2014 tato forma podpory udělena celkem 924 projektům. Jejich počet v jednotlivých letech znázorňuje obrázek 1 1 . Nejvíc e investičních pobídek (celkem 149 případ ů ) bylo uděleno shodně v letech 2006 a v loňském roce. Rok 2009 a zejména rok 2010 se vyznačují velmi nízkým zájmem o investiční pobídky v důsledku dopadů hospodářské krize. Srovnání pořadí investujících zemí z hlediska počtu projektů a výše investic předkládá tabulka 8. V tomto ohledu je zajímavé například umístění Jižní Korej e, která se počtem podpořených projektů řadí na 14. místo tabulky, ovšem výší investovaných prostředků je pátá v pořadí.

86 Hmotná podpora na rekvalifikace se zvyšuje u středních (0 10 %) a malých podniků (o 20 %).

57

160 140 120 100 80 60 40 20 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Obrázek 11 : Vývoj počtu projektů podpořených investi čními pobídkami v letech 1998 – 2014 87 Zdroj: Vlastní z pr acování podle dat CzechInvest

Tabulka 8 : Pořadí zemí původu investic podpořených i n vestičními pobídkami dle počtu projektů a výše investice

Pořadí Země původu Počet projektů Země původu Výše investice v mil. země CZK 1 Česká rep ublika 404 Česká republika 227 935,62 2 Německo 163 Německo 146 800,91 3 Nizozemí 57 Nizozemí 74 631,11 4 Japonsko 50 Japonsko 63 282,23 5 USA 30 Korea 44 197,15 6 Rakousko 25 Japonsko, Francie 23 500,00 7 Itálie 23 USA 18 932,62 8 Francie 23 Franc ie 15 885,07 9 Španělsko 20 Rakousko 15 249,43 10 Švýcarsko 20 Itálie 12 142,09 11 Velká Británie 19 Švýcarsko 11 677,86 12 Belgie 15 Mexiko 11 361,00 13 Lucembursko 12 Belgie 11 219,13 14 Korea 12 Velká Británie 9 928,65 15 Švédsko 10 Lucembursko 8 666,80 16 - 32 Ostatní 41 Ostatní 41 993,26 Celkem 924 Celkem 737 402,931

Zdroj: Vlastní zpracování podle dat CzechInvest

87 Příslušnos t projektů k jednotlivým rokům je vztažena k vydání rozhodnutí o udělení investiční pobídky (nikoliv k podání záměru investorem)

58

Nejvíce takto podpořených projektů směřovalo do kraje Ústeckého (148), Moravskoslezského (127) a Středočeského (117). Výše investic přesáhla 100 milionů Kč v každém z těchto krajů. Zbývající investice byly realizovány v ostatních krajích ČR, případně v rámci více krajů současně. Více než třetina podpořených projektů v hodnotě přesahující 316 milionů Kč byla realizována v oblasti výroby dopravních prostředků, 14 % v oboru strojírenství a 8,5 % v gumárenském a plastikářském průmyslu.

Zda jsou investiční pobídky vhodným nástrojem k lákání zahraničních investorů se vedou spory snad od počátku jejich zavedení . Například studie společnost i D e loi t te uvádí, že jedna koruna poskytnutá na investiční pobídky se do státního rozpočtu vrátí více než 8,5násobně ve formě daní z příjmu PO a odvodů za zaměstnance. Studie zkoumá projekty podpořené mezi lety 1998 a 2008, přičemž poskytnutá podpora v tomto období činila 30 miliard korun, příjmy od takto podpořených společností 260 miliard korun. 88 Oproti tomu studie vypracovaná v roce 2007 Národohospodářskou fakultou VŠE považuje investiční pobídky za nástroj deformující trh , neboť většina z takto podpořených projektů směřuje do regionů s nejvyšším HDP na obyvatele a nižší mírou nezaměstnanosti. Autoři zároveň zpochybňují studie poradenských společností prokazují cí blahodárný vliv investičních pobídek. Jako hlavní důvod uvádí nesprávné zahrnutí veškerých daňov ých nákladů nutných pro poskytování investičních pobídek a v závěru konstatují, že fiskální výnosy nepřevyšují fiskální náklady. 89

Souhrnné údaje k 31. 12. 2014 uvádí, že za dobu existence systému investičních pobídek bylo podpořeno celkem 924 projektů, kt eré deklarovaly investice v souhrnné výši 737,4 miliard Kč a vytvoření bezmála 167 tisíc nových pracovních míst. Sleva na dani z příjmu PO byla poskytnuta 99 % projektů m , přibližně 30 % záměrů čerpalo hmotnou podporu na vytvořen í pracovní ho míst a (264 proje ktů ) a stejná část i hmotnou podporu na školení a rekvalifikaci (281 projektů ). Pouze 14 projektů dostalo stavební pozemky za zvýhodněnou cenu, kapit álovou podporu nečerpal žádný z nich . Strop veřejné podpory činil k posledním u dni roku 2014 222 miliard Kč (data zveřejňovaná od roku 2000).

88 DELOITTE. Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest. Deloitte, 2010. Dostupné také z: http://www.czechinvest.org/data/files/analyza - dopadu - pobidek - na - cr - 2050 - cz.pdf 89 SCHWARZ J, aj. Analýza investičních pobídek v České republice. Praha: VŠE, 2007. Dostupné také z: http://download.mpo.cz/get/32013/35445/38886 5/priloha001.pdf

59

4 Hyundai Mobis

Hyundai Mobis je jihokorejská společnost zabývající se výrobou a distribucí originálních dílů pro automobilový průmysl. Během bezmála čtyřicetileté historie Mobis rozšířil své aktivity téměř na všechny kont inenty světa s výjimkou Antarktidy a stal se globálním hráčem v tomto oboru. Jihokorejský výrobce autodílů číslo jedna je zároveň na 6. místě podle žebříčku Top 100 Global OEM Parts Supplier 90 za rok 2013, zveřejňovaném každoročně v červnu . Na rozdíl od svý ch konkurentů na deseti nejvyšších místech však dosahuje téměř trojnásobného procentuálního růstu trž eb (16 % oproti průměru 6,2 % u konkurentů) a v příštích letech lze očekávat další možný posun žebříčkem vzhůru. 91

Historie Hyundai Mobis sahá do července 197 7, kdy byla založena předchůdkyně Hyundai Precision Industry. Původní firma se zabývala výrobou kontejnerů a již během pár let od svého založení se stala jedním z největších producentů kontejnerů na světě. V průběhu 90. let minulého století se společnos t přeorientovala na automobilový průmysl a ve známost vstoupila například výrobou aut značek Hyundai Galloper a Santamo . Na konci 90. let se vlivem finanční krize začala specializovat pouze na výrobu auto dílů a tuto transformaci zpečetila přeměnou názvu na Hyundai Mobis (zkratka pro Mobile a Systems). 92

Od října 1999, kdy Hyundai Mobis ještě pod původním názvem vyrobil první moduly podvozků pro Hyundai Motor, dodával a společnost moduly a různé díly do většiny modelů aut značek Hyundai a Kia. Vývoj v této ob lasti je podpořen zejména existencí vlastních R & D center a vzájemnou spoluprací s lídry této oblasti . V současnosti je pozornost společnosti směřována do výroby pokročilých elektronických technologií a také do vývoje částí pro hybridní modely vozů . 93

90 Termín OEM (Original Equipment Manufacturer) označuje výrobce originálního vybavení, v automobilovém průmyslu jsou tito výrobci též označovaní jako subdodavatelé. 91 Hyundai Mobis, car parts supplier, ranks 6th in world. In: Yonhap News A gency [online]. Younhap News Agency, © 2015. 2014 - 06 - 18 [vid. 2015 - 03 - 01]. Dostupné z: http://english.yonhapnews.co.kr/business/2014/ 06/18/81/0503000000AEN20140618003700320F.html 92 Company History. In: MOBIS Alabama: Driving Science [online]. [vid. 2015 - 0 3 - 01]. Dostupné z: http://mobisalabama.com/about - us/company - history/ 93 Overview: A Message from CEO. In: HYUNDAI MOBIS [online]. HYUNDAI MOBIS, © 2003 - 2013 [vid. 2015 - 03 - 02]. Dostupné z: https://en.mobis.co.kr/Introduction/Summary/CeoMessage

60

4.1 Vize, mise a strategie společnosti

Vize společnosti jsou zpracovávány a formulovány pro období jednotlivých dekád. Aktuální vize je vztažená k roku 2020 (MOBIS Vision 2020) a vidí Hyundai Mobis jako světovou top 5 ve smyslu celoživotního partnera v oblasti auto mobilů i mimo ni . Jinými slovy Mobis do roku 2020 usiluje o pozici globální pětky mezi výrobci OEM dílů.

Hyundai Mobis se s polečně s Hyundai Motor a Kia Motors považuje za klíčový byznys skupiny Hyundai Motor Group a j ako takový mezi své hlavní mise řadí podporu posílení celosvětové konkurenceschopnosti tě chto dvou automobilových značek pomocí získ ávání konkurenční ch výhod v kvalitě, technologiích a cenách, dále maximalizaci zisku expanz í na globální trhy, usilování o udržitelný růst a v neposlední řadě i usměrňování budoucnosti ve výrobě automobilových dílů vývoje m nových technologií. Mezi střednědobé cíle Mobis řadí přeměnu současné orientace na moduly na zaměření se n a elektroniku, v dlouhodobém měřítku pak usilování o technologicky or ientovanou společno st a zvyšování výkon u značky. Strategickým záměrem je dosažení 20% podílu prodeje v oblasti OEM . 94

Hlavní strategií Hyundai Mobis je dosažení silné globální konkurenční výhody, založené na kvalitě vyráběných produktů a hodnotě pro zákazníka. P rioritou je v ytvoření konkurenceschopného produkt u , s důrazem na dlouhodob é strategie a inovace . P odstatné je i myšlení orientované na zákazníka – nejvyšší kvalita, uspokojení a servis. Cílem značky je p odle výkonnéh o ředitele společnosti poskytování bezpečí a štěstí v šem svým zákazníkům.

Hyundai Mobis jako součást Hyundai Motor Group je zároveň podřízen společné filosofi i ř ízení, kter á spojuje minulost, přítomnost a budoucnost celé skupiny. Jednotlivými prvky systému jsou filosofie řízení, klíčové hodnoty a vize. Mezi z ákladní hodnoty skupiny patří neomezená zodpovědnost ke všem stakeholderům, realizace potenciálu se zaměstnanci, dodavateli i nejrůznějšími skupinami a zlepšování lidského života pomocí výroby toho nejkvalitnějšího zboží a služeb . Klíčové hodnoty skupiny jsou rozděleny do 5 oblastí – zaměření se na zákazníka, výzvy, komunikace a spolupráce , lidé a globální orientace .

94 Overview: Vi sion & Management Philosophy . In: HYUNDAI MOBIS [online]. HYUNDAI MOBIS, © 2003 - 2013 [vid. 2015 - 03 - 02]. Dostupné z: https://en.mobis.co.kr/Introduction/Summary/Vision

61

4.2 Portfolio činností společnosti

Klíčovým byznysem společnosti je výroba modulů a dílů pro automobilový průmysl. Nejvýznamnější činnosti zohl edňuje divizionální struktura znázorněná na obrázku 1 2 .

Hyndai Mobis

Budoucnost Automobilové Zámořské Výzkum a Moduly automotive After - sales Kvalita Nákup díly OEM vývoj průmyslu

Obrázek 12 : Divizionální struktura činností firmy Hyundai Mobis Zdroj: Vlastní zpracování podle Business: Module Division. In: HYUNDAI MOBIS [online]. [ vid . 2015 - 03 - 02]. Do stupné z: http://en.mobis.co.kr/ Introduction/Service/Module

Z historického vývoje společnosti je nejdůležitější divize modulů, protože právě jejich výrobou Mobis po změně výrobního zaměření začínal a stál v popř edí této revoluce 21. století automobilového průmyslu. Spole čnost vyrábí tři klíčové moduly aut – podvozek , moduly kokpitu (tj. přední desky automobilu) a FE moduly (přední maska auta) . Další velkou oblast výroby zaujímají automobilové díly, kam patří spousta dílčích částí automobilu. K nejznámějším patří bezpečnostní systémy (např. airbagy), osvětlení (přední a za dní světlomety), brzdné systémy, systémy řízení, nárazníky, asistenční systémy, palubní jednotky, multimediální systémy, navigace, baterie do hybridních vozů a další. 95

Při výrobě jednotlivý ch dílů klade společnost velký důraz na participaci již p ři vývoji samotných automobilů. T a je umožněn a především díky úzké spolupráci uvnitř skupiny Hyundai Motor Group a také existencí vlastních R&D center čítajících na 1800 inženýrů, i samostatné divize se zaměřením na budoucnost automobilového průmyslu. Mobis vnímá zásadní roli výzkumu a vývoje jako nástroje, který mu umožní dosažení pozice globální pětky v oboru . Díky této spolupráci dochází ve výsledku ke zvýšení konkurenceschopnosti

95 Business: Core Automotive Parts Division. In: HYUNDAI MOBIS [online]. HYUNDAI MOBIS, © 2003 - 2013 [vid. 2015 - 03 - 02]. Dostupné z: https://en.mobis.co.kr/Introduction/Service/Parts

62 jednotlivých mode lů aut prostřednictvím snížení celkové váhy a počtu potřebných autodílů. Výsledkem je snadnější montáž, efektivnější řízení zásob a snížení nákladů. 96

Vyrobené komponenty společnost dodává systém em JIS (Just In Sequence). Tento princip zásobování vznikl v automobilovém průmyslu jako důsledek potřeby snížit nadbytečné zásoby , obdobně jako systém Just in Time. V případě sekvenčního dodávání navíc záleží na pořadí, v jakém se jednotlivé části montují. V praxi je systém realizován na základě plán ů výroby jednot livých vozidel s jejich přesným pořadím a požadavky na moduly . Dodavatel podle plánu moduly vyr ábí a dodá vá na montážní linku v pořadí, v jakém se následně montují. S ystém je závislý na vzájemné komunikaci partnerů a podporován nejmodernějšími IT technolog iemi. 97 P řístup je zohledňován i při výstavbě nových továren Mobis, které jsou často v teritoriální blízkosti výrobních záv odů automobilek Hyundai a Kia. V České republice je fungování systému Just in Sequence podpořeno existencí tunelu mezi výrobním závode m Mobis Automotive Czech a Hyundai Motor Manufacturing Czech, který vyrobené moduly přímo vyveze na montážní linku automobilového výrobce.

4.3 Obchodní partneři společnosti

Pro Hyundai Mobis, jako součást skupiny Hyundai Motor Group, jsou největšími odběrat eli vyr áběných dílů pochopitelně dvě klíčové firmy celé skupiny – automobilky Hyundai Motor a Kia Motors. Jen do těchto dvou společností Mobis dodal na 1,75 milionu dílů pro 180 různých modelů aut (údaj platný k roku 2013). 98 Velikost celé skupiny a jednotl ivé činnosti, kterými se zabývá, znázorňuje obrázek 1 3 .

96 Business: Module Division. In: HYUNDAI MOBIS [online]. HYUNDAI MOBIS, © 2003 - 2013 [vid. 2015 - 03 - 02]. [vid. 2015 - 03 - 02]. Dostupné z: http://en.mobis.co.kr/Introduct ion/Service/Module 97 Just - in - Sequence aneb na rudé auto rudá zrcátka. 2007. In: AIMagazine [online]. Aimtec, © 2014. 2007 - 12 - 14 [vid. 2015 - 03 - 04]. Dostupné z: http://www.aimagazine.cz/cs/tema/600 - just - in - sequence - aneb - na - rude - auto - ruda - zrcatka 98 Tamtéž.

63

• Hyundai Steel • Hyundai Motor Ocel • Hyundai Hysco Company Automobily • Hyundai BNGSTEEL • Kia Motors • Hyundai Engineering Corporation & Construction • Hyundai Engineering • Hyundai Engineering Konstrukce & Steel Industries • Hyundai Architects & Engineers Associates • Hyundai City Corporation

• Hyundai MOBIS • Hyundai WIA • Hyundai MSEAT • Hyundai KEFiCO • Hyundai AUTRON Díly • Hyundai MNSOFT • Hyundai GLOVIS • Hyundai POWERTECH • Hyundai Rotem • Hyundai DYMOS • INNOCEAN WORLDWIDE • Hyundai IHL • Hyundai Capital • Hyundai PARTECS • Hyundai Farm Land • Hyundai Card Ostatní & Development • Hyundai Commercial • Hyundai AutoEver Finance • HMC Investment • Hyundai NGV Securities • Haevichi Hotel & • Hyundai Life Resort

Obrázek 13 : Složení skupiny Hyundai Motor Group Zdroj: Vlastní zpracování podle Affiliates. In: HYUNDAI MOTOR GROUP [online]. HYUNDAI MOTOR GROUP, © 2015 [vid . 2015 - 03 - 05]. Dostupné z: http://www.hyundaimotorgroup.com/ Affiliates/Index.hub

Kromě Hyundai Motor Group se Mobis snaží rozšiřovat okruh svých zákazníků i o podniky ne spadající pod tuto skupinu. První velký mezinárodní kontrakt byl sjednán v roce 2006 a jednalo se o dodávky podvozkových modulů pro automobilového výrobce Chrysler. Od té doby Mobis sjednal několik významných obchodů s předními výrobci a utomobilů v USA, Číně a Evropě, týkajících se výroby světel a dodávek pokročilých asistenčních částí vozu. 99 Přehled ob cho dních partnerů podává tabulka 9 .

99 Company Brochure [ online ] . HYUNDAI MOBIS, 2013 [ vid. 2015 - 03 - 27 ] . Dostupné z: https://en.mobis.co.kr/Content/file/2013_ MOBIS_Eng_0515.pdf

64

Tabulka 9 : Obchodní partneři Hyundai Mobis

Země/Teritorium Obchodní partneři Jižní Korea Hyundai Motor Company, Kia Motors Company, Volvo Korea, Ssangyong Motors, GM Korea & Renault Samsung Motors Severní Amerika GM & Chrysler Čína FAW, SAIC, Geely, Hawtai & ZOTYE Evropa Mercedes - Benz, BMW, Audi, Opel & Volkswagen Japonsko Mitsubishi, Subaru & Fuso

Zdroj: Vlastní zpracování podle Company Brochure [ online ] . [ vid. 2015 - 03 - 27 ] . Dostupné z: ht tps://en.mobis.co.kr/Content/file/2013_MOBIS_Eng_0515.pdf

4.4 Loka lizace a lokalizační politika společnosti ve světě

Společnost Hyundai Mobis v současné době působí na pěti světových kontinentech v 19 různých zemích světa. Nejvíce je koncentrována v Jižní K oreji, v jejímž hlavním městě Soulu má zároveň své sídlo. Dále zde nalezneme R & D centrum a 11 výrobních továren. 100 Celosvětové působení značky Mobis chápe jako mo žnost reprezentace Jižní Koreje, prostřednictvím nabídky konkurenceschopných techn ologií, kvali ty a cen, zároveň jako výzvu z pohledu logistického zajištění dodávek v rámci skupiny Hyundai Motor Group. 101

Své zámořské obchody Mobis sjednává a řídí prostřednictvím globáln ích obchodních kanceláři v Severní Americe, Evropě , Čín ě , Japonsku a Indii . Zásob ování náhradními díly je organizováno distribučními centry v Číně, Americe, Evropě, Austrálii, Rusku a Spojených arabských emirátech a realizováno regionální mi poboč kami v Belgii, Německu, Velké Británii, Švédsku, Španělsku, Itálii , v USA , Egypt ě a Malajsi i. Výroba modulů a autodílů je soustředěna nejvíce v Číně ( 6 továren), dále v USA (4 továrny ) a po jedné

100 Business sites: Domestic business sites. In: HYUNDAI MOBIS [online]. HYUNDAI MOBIS, © 2003 - 2013 [vid. 2015 - 03 - 02]. Dostupné z: https://en.mobis.co.kr/Intro duction/Business/Domestic 101 Company Brochure [ online ] . [ vid. 2015 - 03 - 27 ] . Dostupné z: https://en.mobis.co.kr/Content/file/2013 _ MOBIS_Eng_0515.pdf

65 továrně v Indii , Slovensku, České republice, Rusku, Brazílii a Turecku. Výzkumná centra provozuje v Německu, USA , Číně a Indii . 102

Investiční politika H yundai Mobis je do značné míry ovlivněna politikou nastavenou pro celou skupinu Hyundai Motor Group. Výroba společnosti je závislá na poptávce po automobilech značek Hyundai a Kia a proto často vidíme uplatňování strategií „follow the leader“ a „trav el in pack “ v pří padě expanzí na zahraniční trhy, kdy Mobis následuje teritoriální rozšíření výroby Hyundai Motor či Kia Motors.

V souvislosti se zaměřením investiční politiky se p rvní expanz e výroby Hyundai Mobis mimo Jižní Koreu uskuteč nila v roce 2002 do Čín y . V současné době je Čína s šesti výrobními továrnam i druhou nejintenzivněji zastoupenou zemí Hyundai Mobis hned po Jižní Koreji. Tato teritoriální diverzifikace výroby souvisí s nedostatečnou poptávkou domácí země po automobilech, se kterými je výroba čá stí vozu úzce spjata . Čína jako nejlidnatější stát světa nabízí velký potenciál v růstu celkové poptávky, je od Jižní Koreje poměrně blízko vzdálená a disponuje nízkými n áklady na výrobu . Kromě Číny je dalším rozvíjející m se trhem , kde Mobis půso bí, Rusko. Přítomnost výroby na tomto trhu by mohla být pro Mobis i výhodou – a to při uvalení embarga na dovoz vyr áběné produkce ze západních zemí. 103 Kromě Číny a Ruska má Hyundai Mobis továrny rovněž na území Indie, Brazílie, Turecka a nově plánuje výstavbu továrny v Mexiku, která souvisí s odbytištěm vozů Hyundai na tomto trhu a oznámením o výstavbě mexické továrny na jejich výrobu . Hyundai Mobis v případě rozvíjejícíc h se trhů včas rozpoznal jejich roli v e směřování automobilového průmyslu. Tyto trhy dnes dominují v poptávce po n ových automobilech. Tento fakt potvrzují i poslední predikce společností Hyundai a Kia, které očekávají nejslabší růst prodej e od roku 2002, který bude tažen především prodeji v Číně a na dalších rozvíjejících se trzích. 104

102 Business sites: Overseas business sites. In: HYUNDAI MOBIS [online ]. HYUNDAI MOBIS, © 2003 - 2013 [vid. 2015 - 03 - 02]. Dostupné z: https://en.mobis.co.kr/Introduction/Business/Overseas 103 Putin asi zakáže dovoz aut ze Západu, píše ruský deník. Vydělaly by na tom asijské firmy. In: Hospodářské noviny [online]. Economia, a.s., © 1996 - 2015. 2014 - 08 - 18 [vid. 2015 - 03 - 05]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1 - 62658380 - putin - asi - zakaze - dovoz - aut - ze - zapadu - pise - rusky - denik - vydelaly - by - na - tom - asijske - firmy 104 Hyundai a Kia čekají letos nejslabší růst prodeje za posledních 12 let. In: Hospodářské noviny [online]. Economia, a.s., © 1996 - 2015. 2015 - 01 - 02 [vid. 2015 - 03 - 06]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1 - 63324360 - hyundai - a - kia - cekaji - letos - nejslabsi - rust - prodeje - za - poslednich - 12 - let

66

Kromě rozvíjející ch se trhů se investiční politika zaměř uje na tzv. rozvinuté trhy. První vzdálenější expanzí výroby bylo území USA , kde v současné době provozuje Mobis čtyři výrobní továrny. Dalším klíčovým trhem je trh evropský. První továrna vybudovaná v Evropě byla v s ousedním Slovensku, která souvisí s tamější existencí závodu Kia na výrobu vozidel. Stejný případ představuje továrna na výrobu modulů v Nošovicích, která je spjatá výrobní m zá vod em Hyundai v České republice. Tyto továrny budou nově rozšířeny o závod na vý robu světlometů, který Mobis plánuje postavit opět v České republice.

Další důležitou oblastí investic je věda a výzkum. V Hyundai Mobis neustále rostou výdaje na výzkum a vývoj ve vlastních R & D centrech a společnost spatřuje s v o u budoucnost ve vývoji pok ročilejších technologií. V tomto ohledu Mobis těží z velikosti celé skupiny, kdy narůstá počet vyrobených aut, které jsou zároveň častěji složeny z modulů a částí, na jejichž vývoji se Hyundai Mobis sám podílel a na které díky tomu uplatňuje vyšší marže.

Expanze Hyundai Mobis v zahraničí mají obecně charakter investic na zelené louce. Využití výhod plynoucích z tohoto typu investic demonstruje například již zmíněné propojení českých továren Hyundai Mobis a Hyundai Motor tunelem, který je využíván v logisti ckých procesech a navrací investice vynaložené do výstavby továrny prostřednictvím zkrácení dodacích lhůt, snížení nutnosti vázat finanční prostředky v zásobách a u možnění pružnějších reakcí na změny poptávaného sortimentu.

Z hlediska charakteru zakládané společnosti se může jednat o dceřiné společnosti , stoprocentně vlastněné Hyundai Mobis, jak je tomu například u Mobis Automotive Czech, či j oint v enture podniky spoluvlastněné s dalšími partnery. Například v roce 2005 byly Číně dva závody zcela v rukou Hy undai Mobis, ve třech dalších tvořil Mobis j oint v enture v podílu 40 %, 60 % a 81 %. Jedním z možných vysvětlení je cíl udržet více zisků ve vlastních rukou a sdílet méně rizik s partnery společných podniků , což odpovídá vysoké finanční základně a stabilit ě Hyundai Mob is i celé skupiny Hyundai Motor Group. 105

105 Hyundai a Kia čekají letos nejslabší růst prodej e za posledních 12 let. In: Hospodářské noviny [online]. [vid. 2015 - 03 - 06]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1 - 63324360 - hyundai - a - kia - cekaji - letos - nejslabsi - rust - prodeje - za - poslednich - 12 - let

67

Nakolik je politika Hyundai Mobis úspěšná může napovědět například studie Global Auto Scenarios 2022 zpracovaná finanční skupinou Morgan Stanley. Studie vytvořená v roce 2012 zkoumá vliv rizikových fak torů na budoucí podobu automobilového odvětví. Šedesát vybraných top společností působících na tomto trhu bylo hodnoceno podle očekávaného vývoj e ve čtyřech oblast e ch – technologie (duševní vlastnictví a strojírenské schopnosti), geografická stopa, strateg ická pozice a finanční síla. V tomto srovnání se Mobis umístil na 4. místě, jen tři desetiny od místa druhého . Hyundai Motor na 6. místě a Kia Motors na 10. místě . Vysoké postavení Hyundai Mobis odpovídá používání vyspělých technologií, geografickému rozš í ření po celém světě a strategické mu zaměření společnosti. Vysoké postavení všech tří klíčových společností Hyundai Motor Group zároveň potvrzuje provázanost celé skupiny. Ve čtyřech nastolených scénářích možného vývoje Mobis nejvíce vyniká ve scénáři „ Poku d n emůžete porazit rozvíjející se trhy , p řipoj te se k nim“, kde se mezi všemi společnostmi umístila jako druhá nejlepší. Studie zároveň jmenuje klíčové atributy úspěšných firem, které musí využívat vyspělé technologie šetrné k životnímu prostředí a zároveň musí být aktivní jak na rozvinutých trzích, tak i na těch rozvíjejících se. 106

4.5 Vstup Hyundai Mobis do ČR

První zprávy o možném vstupu Hyundai Mobis do České republiky se začaly objevovat v červnu loňského roku. Na konci téhož měsíce byl ostravským zastup itelstvem, jako majitelem průmyslové zóny Mošnov, schválen návrh na uzavření investiční smlouvy se společností Hyundai Mobis. Návrh obsahuje klauzuli o souhlasu se zveřejněním smlouvy, která se týká i informací o samotném projektu. Aby mohla být smlouva zv eřejněna, je zapotřebí souhlas všech pěti stran – města Ostravy, investora (tj. Hyundai Mobis), Moravskoslezského kraje, CzechInvestu a České republiky. Do této doby k souhlasu stran a zveřejnění smlouvy nedošlo, níže předkládaná fakta jsou čerpán a předevš ím z materiálů souvisejících s projednáváním projektu na zastupitelstvu Moravskoslezského kraje a dále

106 CHOE, E . Hyundai Mobis . [online]. DEUTSCHE BANK , 2005 - 02 - 14 [vid. 2015 - 03 - 08] . Dostupné z: http://wenku.baidu.com/view/a2ca25116edb6f1aff001ffe.html

68 z dokumentace AZ GEO, s.r.o., která vyhotovila zprávu o vlivu projektu na životní prostředí.

Základní informací je zaměření výroby na produkci světlomet ů, od prvopočátku výroby po finální montáž, jejichž pro dukce by měla začít v roce 2017. S počátkem výstavby se počítá na léto 2015, přičemž továrna by měla být hotova za 9 až 10 měsíců. Investor deklaroval vytvoření minimálně 900 nových pracovních míst. 107 N ávrh investiční smlouvy byl schválen vládou ČR 24. července 2014 a o pět dní později smlouva o investici slavnostně podepsána premiérem ČR Bohuslavem Sobotkou a prezidentem Hyundai Mobis Čong Mjong - čchulem. Celková výše investice byla deklarována na 4 mili a rdy Kč . Stát investici podpoří investičními pobídkami v maximální výši 433 milionů Kč. 108

Svou výší je investice třetí nejvýznamnější korejskou investicí vůbec a zároveň druhou nejvyšší investicí v posledních pěti letech. 109 Zprávy po podepsání smlouvy navíc naznačují, že by mohlo dojít k výstavbě více hal, než původní projekt předpokládal, zaměstnání většího počtu lidí a v konečném důsledku navýšení celkové investované částky.

4.5.1 Charakter plánované investice a harmonogram akce

Doposud je teritorium České re publiky zpracováváno formou exportu světel z výrobních závodů Hyundai Mobis umístěných v Jižní Koreji. V případě rozšíření výroby na české území volí společnost formu kapitálové náročné investice – přímé zahraniční investice. Zvoleným typem PZI je realizac e projektu na zelené louce (tzv. greenfield investment). Tento typ investice je velmi nákladný a zároveň náročný na přípravu celého projektu, která je realizována ze sídla Hyundai Mobis v Soulu. Již při samotném podávání návrhu na

107 Hyundai Mobis postaví ve střední Evropě závod na světlomety, pravděpodobně v Česku. In: Autofox [online]. Autofox, © 2015. 2014 - 06 - 27 [vid . 2015 - 03 - 10]. Dostupné z: https://www.autofox.cz/index.php ?idx=52149 108 Podepsáno, Hyundai Mobis může investovat v Česku. In: ČT24 [online]. Česká televize, © 1996 - 2015. 2014 - 07 - 29 [vid . 2015 - 03 - 10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/281602 - podepsano - hyundai - mo bis - muze - investovat - v - cesku/ 109 Česká republika podepsala smlouvu s korejskou společností Hyundai Mobis, která přinese 900 pracovních míst. In: CzechInvest [o nline]. CzechInvest, © 1994 - 2015. 2014 - 07 - 30 [vid. 2015 - 03 - 10]. Dostupné z: http://www.czechinvest. org/ceska - republika - podepsala - smlouvu - s - korejskou - spolecnosti - hyundai - mobis - ktera - prinese - 900 - pracovnich - mist

69 uzavření investiční smlou vy je nutné v harmonogramu realizac e investiční akce brát ohled na různá specifika procesů v dané zemi. V případě výstavby nové továrny na výrobu světlometů je například nejdelší část projektu (14 měsíců) věnována vyřizování a získávání povolení úřadů. Spo lu s 6 měsíci věnovanými výběru pozemku tvoří tato přípravná fáze více než polovinu harmonogramu celé akce. Na výstavbu továrny a instalaci techno logií počítá plán s 12 měsíci, další dva jsou věnovány kolaudaci. Zkušební provoz počítá se zahájením téměř po 3 letech (bez dvou měsíců) od započetí projektu, ostrý provoz poté přesně po 3 a čtvrt roce. Nyní se stále nacházíme ve stádiu vyřizování povolení úřadů. 110 Harmonogram akce předkládá obrázek 1 4 .

Obrázek 14 : Harmonogram investič ní akce Hyundai Mobis Zdroj: Investiční projekt - zavedení nové výroby světelných systémů pro osobní automobily v České republice . [vid . 2015 - 03 - 10] . Dostu pné z: http://verejna - sprava.krmoravskoslezsky.cz/ zastupitelstvo_cerven_get.html?id=303

Z odhadovan é investice v rozsahu 4 000 mil. Kč bud e část ve výši 2 625,73 mil. Kč investovaná do majetku, považována za uznatelné náklady. Z toho 1 121 mil. Kč bude použito na výstavbu výrobní haly s administrativním zázemím a zbytek na pořízení strojů pro výrobu, př edevším vstřikovací linky včetně forem, stroje pro povrchovou úpravu výlisků a montážní linky v hodnotě 1 504,73 mil. Financování projektu bude realizováno prostřednictvím vkladu mateřské společnosti Hyundai Mobis do nově vzniklého subjektu, a to částkou 3 00 mil. Kč do základního kapitálu a 954,73 mil. Kč do ostatních kapitálových

110 Investiční projekt - zavedení nové výroby světelných systémů pro osobní automobily v České republice . 2014. [vid. 2015 - 03 - 10] Dostupné z: http:/ /verejna - sprava.krmoravskoslezsky.cz/zastupitelstvo_Cerven _get.html?id=303

70 fondů. Zbývající část investice ve výši 1 371 mil. Kč bude financována prostřednictvím bankovních úvěrů od společnosti Citi bank. 111

4.5.2 Typ zakládané společnosti

Systém managementu je stejně jako ostatní náležitosti připravován mateřskou společností Hyundai Mobis v Soulu. Ještě v srpnu loňského roku zástupce Hyundai Mobis Ivan Leixner nevěděl, zdali bude nový závod spadat pod již existující společnost Mobis Automotive Czech či bude v ytvořena společnost nová . 112 Dne 30. ledna 2015 byl u Krajskéh o soudu v Ostravě zaregistrován nový právnický s ubjekt , Mobis Automotive System Czech, s.r.o., jako dceřiná společnost stoprocentně vlastněná jihokorejskou Hyundai Mobis Co., Ltd. Základní kapitál společnosti tvoří 27,5 mil. Kč. Sídlo nově vzniklé společnosti je totožné jako u Mobis Automotive Czech – Hyundai 171/2, 739 51 Nošovice . Tento fakt je možné vysvětlit zatím neexistující m zázemí m nové továrny a řízení příprav z této společnosti. Do budouc na je velmi pravděpodobné, že někteří členové vrcholového vedení Mobis Automotive Czech mohou být delegováni do vedení nového závodu, jako lidé se zkušenostmi a znalostmi řízení společnosti spadající pod zámořskou strukturu Hyundai Mobis. Nabízí se rovněž možnost vytvoření vedoucí manažerské pozice, která by dohlížela na oba české závody a koordinovala jejich činnosti.

4.5.3 T echnologie výroby a plánovaná produkce podniku

Předmětem investiční akce společnosti Hyundai Mobis je zavedení nové výroby světelných sy stémů pro osobní automobily. Finálním výrobkem budou různé druhy předních a zadních světlometů pro automobily, z nichž některé části budou v továrně přímo vyráběny a zbylé

111 Investiční projekt - zavedení nové výroby světelných systémů pro osobní automobily v České republice . [vid. 2015 - 03 - 10] Dostupné z: http://verejna - sprava.krmoravskoslezsky.cz/zas tupitelstvo_cerven_get.html ?id=303 112 Hyundai Mobis zvažuje zaměstnat v novém závodě v Česku ví ce lidí. Autofox [online]. Autofox, © 2015. 2014 - 08 - 20 [vid. 2015 - 03 - 12 ]. Dostupné z: http://www.autofox.cz/index.php?idx=53562

71 outsourcovány (např. xenonové a LED žárovky) . 113 Výroba bude začínat u plastových část í čočky, reflektoru a krytu, které z nahřátých surovin vyrobí vstřikovací stroj vtlačením do formy, kterou je potřeba následně zchladit vodou. Hotový výlisek bude vyňat z formy a zkontrolován. U některých částí se plochy navíc počítá s pokrytím vrstvy kovo vě lesklého hliníku s cílem vytvořit reflexní povrch. Následovat bude montáž jednotlivých dílů na montážních linkách spolu s komponenty, které byly dodány subdodavateli. Dle požadavků zákazníků je plánována produkce halogenových, xenonových i LED svítidel. Jednotlivé díly nutné pro sestavení svítidel překládá obrázek 1 5 . 114

Obrázek 15 : Jednotlivé díly sestavovaných svítidel

Zdroj: ŠTANCL, L. Mobis Lamp Shop CZ: Dokumentace . Dostupné z: http://portal.cenia.cz/ eiasea/download/RUlBX 09WOTE1MF9kb2t1bWVudGFjZURPQ18xNTQ5MzIyODU5NDkwNjE 5MDI2LnBkZg/OV9150_dokumentace.pdf

Maximální výrobní kapacita továrny je projektována na produkci svítidel pro 1 milion vozidel za rok. V kusech výrobků to znamená 2 miliony čelních světlometů a další dva miliony zadních skupinových svítilen, které se skládají z hlavního a pomocného svítidla. Pro jeden automobil bude tedy potřeba vyrobit dva čelní světlomety (pravý a levý), dvě hlavní zadní svítidla (1. typ – vnější pravý a levý) a dvě pomocná zadní svítidl a (2. typ –

113 Investiční projekt - zavedení n ové výroby světelných systémů pro osobní automobily v České republice . [vid. 2015 - 03 - 12] Dostupné z: http://verejna - sprava.krmoravskoslezsky.cz/zastupitelstvo_cerven_get.html ?id=303 114 Tamtéž.

72 vnitřní pravý a levý). 115 Lepší představu o vyráběné produkci pro jede n automobil předkládá obrázek 1 6 , předpokl á daný objem výroby pak tabulka 10 .

Obrázek 16 : Vyráběná produkce světel pro jeden automobil Zdroj: ŠTANCL, L. Mobis Lamp Shop CZ: Dokumentace . Dostupné z: http://portal.cenia.cz/ eiasea/download/RUlBX09WOTE1MF9kb2t1bWVudGFjZURPQ18xNTQ5MzIyODU5NDkwNjE 5MDI2LnBkZg/OV9150_dokumentace.pdf

Tabulka 10 : Předpokládaná produkce světel v jednot livých letech

Produkce Maximální v kusech 2017 2018 2019 2020 kapacita automobilů/rok výroby Přední 150 469 491 264 762 553 899 870 1 000 000 světlomety Zadní svítilny 2 809 392 824 762 553 899 870 1 000 000

Zdroj: ŠTANCL, L. Mobis Lamp Shop CZ: Dokume ntace . Dostupné z: http://portal.cenia.cz/ eiasea/download/RUlBX09WOTE1MF9kb2t1bWVudGFjZURPQ18xNTQ5MzIyODU5NDkwNjE 5MDI2LnBkZg/OV9150_dokumentace.pdf

115 ŠTANCL, L. Mobis Lamp Shop CZ: Dokumentace . Ost rava: AZ GEO, s.r.o. , 2015 - 01 - 04. Dostupné z: http://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX09WOTE1MF9kb2t1bWVudGFjZURPQ18xNTQ5MzIyODU 5NDkwNjE5MDI2LnBkZg/OV9150_dokumentace.pdf

73

5 Analýza okolností vstupu Hyundai Mobis do ČR s použití m nejvýznamnějších lokalizačních faktorů vstupu

Ná sledující kapitola popisuje deset nejvýznamnějších lokalizačních faktorů vstupu Hyundai Mobis do ČR, vybraných na základě teoretické rešerše a získ aných znalostí o firmě samotné, kterými jsou:

 podnikatelské prostředí ČR  podpora formou investičních pobídek  zázemí (tj. průmyslová zóna Mošnov)  geografická poloha investiční lokality  členství země v EU  infrastruktura  odběratelé  dostupnost pracovní síly  kvalita pracovní síly  veřejné vnímání projektu.

Hodnocení těchto faktorů z hlediska požadavků investora a mo žností České republiky, Moravskoslezského kraje a obce Mošnov na jejich splnění přispěje k analýze okolností vstupu investora do ČR a naznačí možné dopady na jednotlivé oblasti s investicí spojených. Na konci kapitoly bude vytvořený souhrn seřazen a vyhodn ocen dle zjištěné významnosti jednotlivých faktorů.

74

5.1 Podnikatelské prostředí ČR a investiční pobídky

Z pohledu investora je vždy důležitý stav podnikatelského prostřední dané země. Česká republika je v tomto směru srovnávána zejména se státy střední a východní Evropy. Hyundai Mobis při rozhodování o umístění investice vybíral ze tří navzájem sousedících zemí v rámci Evropy – kromě České republiky dále zvažoval umístění investice v Polsku a na Slovensku.

Pokud výše zmíněné ekonomiky srovnáme například p odle studie Skupiny Světové banky za rok 2015 , která zkoumá statistická data vybraných 11 ukazatelů, nejlépe si ve vzájemném porovnání vede Polsko, které se umístilo na 32. místě ze 189 zkoumaných ekonomik, dále Slovensko na 37. místě a nejhůře ze všech tř í zemí právě Česká republika, která obsadila na 44. pozici. V procentuálním srovnání výsledků, které země dosáhly oproti nejlepší zemi (73,6 % pro Polsko, 71,8 % pro Slovensko a 71,0 % pro ČR) , jsou rozdíly zanedbatelné . Co hovoří ve prospěch České republi ky , je meziroční posun žebříčkem o 3 místa vzhůru, zatímco Polsko i Slovensko meziročně o dvě příčky klesly. 116

Nejlépe si ČR vede v oblasti řešení úpadků či získávání úvěru. Čím více se však přibližují kategorie specifické pro podnikání, postavení země v r ámci zkoumaných států klesá. Nejhůře si ČR vede ve složitosti zahájení podnikání ( 110. m ísto) , v oblasti placení daní je 119 . a nejhorších výsledků dosahuje v délce a složitosti jednání o stavebním povolení (139 . místo ) a získání elektrického připojení (12 3 . místo ). Slovensko i Polsko si shodně v obla sti podnikání vedou o desítky míst lépe. 117

Horší umístění ve výše zmíněných oblastech odpovídá nedostatkům, které jsou České republice často vytýkány. Složitost státního aparátu, byrokracie, zdlouhav ost procesů a netransparentnost – zejména v oblasti veřejných zakázek a častá korupce, která jejich udílení doprovází. P o d le indexu vnímá ní korupce je Česká republika na 25. místě ze všech 31 evropských zemí, následovaná Slovenskem. Polsko si vede o něco lépe, obsadi lo

116 Doing Business: Measuring Business Regulations - World Bank Group [online]. THE WORLD BANK, © 2015 [vid . 2015 - 0 3 - 23 ]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/ 117 Tamtéž.

75

18. místo. 118 V tomto ohledu je nezbytné upozornit na fakt, že prv ní vstup Hyundai Mobis do ČR stejnou formou investice se odehrál již v roce 2006. Investor tedy prostředí dobře zná a jak dokazuje plán investiční akce, je seznámen i se zdlouhavostí postup ů nutných při zahájení podnikání a výstavby – z harmonogramu činností právě výbě r pozemku a obstarání povolení úřadů zabírá celých 20 měsíců, tedy déle než s amotná výstavba továrny.

V čem ČR naopak vyniká , je prostředí demokratické země, podpořené členstv ím ve významných organizacích (EU, OSN, NATO a další ). I v období krize se země snažila rozumně hospodařit a enormně nezvyšovat schodky státního rozpočtu a celkové zadlužení země, jako vlády jižních č lenů EU. Jistou výhod u může z hlediska vývoje v eurozóně představovat existence vlastní měnové jednotky, jejíž hodnota je na druhou stranu v poslední době ovlivňována intervencemi ČNB. V loňském roce země zaznamenala meziroční nárůst HDP a toto obnovení ekonomiky může být důležitým signálem pro potenciální inve story. Příliv PZI totiž do značné míry vypovídá o atraktivitě daného území a důvěře v jeho vývoj do budoucna a příchod významného investora, kterým Hyundai Mobis bezesporu je, atrakt ivitu země i důvěru v ní ještě zvýší . Dále má pozitivní vliv na image země , ale i kraje či samotné obce, kam investice směřuje.

Podmínky přidělení podpory formou investičních pobídek

Aby mohla být investiční akce Hyundai Mobis podpořena investičními pobídkami, musí projekt splňovat podmínky dané zá konem o investičních pobídká ch. O podporu formou investiční pobídky žádala mateřská sp olečnost Hyundai Mobis, příjemcem může být jen právnická osoba se sídlem v ČR – tuto podmínku Mobis splnil založením dceřiné společnosti s ručením omezeným Mobis Automotive System Czech v lednu toho to roku.

Dle zákona je j ednou z podporovaných oblastí právě průmysl. Investiční projekt počítá se zavedením výroby ve zpracovatelském průmyslu, dle klasifikace ekonomických činností se

118 Výsledky Indexu vnímání korupce (CPI) 2014 v 31 evropských zemích. In: Transparency International [online ]. Transparency International – Česká republika, o.p.s. , © 2015. [vid . 20 15 - 0 3 - 28 ]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/wp - content/uploads/CPI - 2014 - EVROPA.pdf

76 jedná o CZ - NACE 27.40: Výroba elek trických osvětlovacích zařízení. 119 In vestice Hyundai Mobis je v tomto případě považována za strategickou investiční akci, neboť počítá s investicí 2 625,73 mil. Kč, z toho 1 504,73 mil. Kč na pořízení nov ého strojního vybavení (podmínkou je minimální investice 500 mil. Kč, z toho 250 mil. Kč do nového strojního vybavení) . Podmínka vytvoření minimálně 500 nových pracovních míst je v případě projektu splněna téměř na 200 % (plán je vytvořit minimálně 935 nových míst) . Zároveň platí, že výše zmíněné podmínky musí být splněny do tří let od data ud ělení investičních pobídek – tato lhůta začala běžet v červenci 2014 a mezní termín je červenec 2017, na kdy Mobis plánuje zahájit ostrou výrobu s prvními 500 zaměstnanci. Firma se rovněž zavazuje k zachování podpořeného majetku a pracovních míst po celou dobu čerpání veřejné podpory, nejméně však po dobu 5 let. S tímto projekt počítá, navíc plánuje pro druhou fázi výroby od roku 2020 dokonce navyšování počtu zaměstnanců.

Přislíbené investiční pobídky

V tomto směru můžeme odhalit prv ní dílčí neúspěch Hyu ndai Mobis. V důsledku nových pravidel Evropské kom ise pro regionální podporu jsou všechna rozhodnutí o podpoře investic v ČR schválená 1. července 2014 a dé le p odpořena maximální možnou mírou veřejné podpory ve výši 25 % (dříve 40 % ) . Jako reakce na toto snížení začne v letošním roce platit novela zákona, která by měla pokles podpory vykompenzovat zavedením některých novinek. 120 Mobis se svou investicí tudíž přišel přesně v období, které je z uvedených tří pro firmu nejméně výhodné. Maximální možná výše podp ory pro Hyundai Mobis je tedy 25 % z celkových uznatelných nákladů, které společnost vyčíslila na 2 625,73 mil. Kč . V ýpočtem se dojde k částce 656 mil. Kč, která je ovšem vyšší než skutečně přislíbená částka 502 mil. Kč.

119 Investiční projekt - zavedení nové výroby světelných systémů pro osobní automobily v České republice . [vid. 2015 - 03 - 24 ] Dostu pné z: http://verejna - sprava.kr - moravsko slezsky.cz/zastupitelstvo_cerven _get.html?id=303 120 Investiční pobídky se rozšíří, vzniknou i speciální zóny. In: Aktuálně.cz [ online ]. [vid. 2015 - 02 - 20]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/investicni - pobidky - se - rozsiri - vzniknou - i - specialni - zo ny/r~c6929ccab1de11e49f60002590604f2e/

77

Přislíbené investiční pobídky nab ývají několika forem:

 H motná podpora na pořízení dlouhodobého hmotn ého a nehmotného majetku může být udělena pouze v případě strategické investiční akce. Podpora u výrobního projektu činí až 5 % uznatelných nákladů, maximálně však 1,5 mld. Kč. Deklarovaná výše podpory 131 mil. Kč přesně odpovídá těmto podmínkám. 121  P řevod pozemku o výměře 180 tisíc m 2 za zvýhodněnou cenu 1Kč/m 2 , který je ve vlastnictví města Ostravy. Za investiční pobídku se považuje rozdíl mezi kupní a tržní cenou pozemku, která činí 69 mil . Kč.  Sleva na dani z příjmů právnických osob ve výši až 302 mil. Kč, kterou bude mít firma možnost uplatnit po dobu deseti po sobě následujících zdaňovacích období . První období, za které lze s levu na dani uplatnit, je to , ve kterém společnost splní z ákon né podmínky, nejdéle však období , ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. 122

Na investiční pobídk u ve form ě hmotné podpory na vytvořené pracovní místo a podpory na školení a rekvalifikaci zaměstnanců, které jsou posky tován y nad rámec předchozích forem , Hyundai Mobis v době žádosti nedosáhl. Hmotná podpora je poskytována pouze investicím v regionech s více než 50% nezaměstnaností nad rámec průměrné nezaměstnanosti ČR, která v prvním pololetí 2014 činila 8,1 %. Okres Nov ý Jičín, kam pr ůmyslová zóna Mošnov patří, se 7,8 % řadí dokonce pod průměr nezaměstnanosti ČR. Ale již blízké regiony (Ostrava - město: 11,7 %, Karviná: 12,7 % či Bruntál: 14,1 %) tuto hranici těsně míjí či dokonce překračují. 123 Nad rámec této podpory je ovš em připravena spolupráce a po dpora s Úřadem práce ČR, jehož k rajskou pobočku v Ostravě firma kontaktovala. Úřad je připraven poskytnout poradenské služby, vytipovat nejvhodnější uchazeče a zrealizovat výběrová řízení, v případě potřeby zajistit i rekvalifi kační kurzy. 124

121 Česká vláda uzavřela inves tiční smlouvu s Hyundai Mobis. In: Autofox [online]. Autofox, © 2015. 2014 - 07 - 29 [vid. 2015 - 03 - 18 ]. Dostupné z: http://www.autofox.cz/index.php?idx=52974 122 Tamtéž. 123 Setřídění okresů podle p růměrného PNO v 1.pol. 2014, PNO a počtu uchazečů na 1 VPM k 30. červnu 2014. In: Integrovaný portál MPSV [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014 [vid . 2015 - 0 3 - 30 ]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2014p1/11.pd f 124 BERÁNKOVÁ, K . ÚP ČR je připraven pomoci při výběru zaměstnanců pro firmu HYUNDAI MOBIS. In: Integrovaný portál MPSV [online]. Praha: MPSV, 2014 - 07 - 29 [vid . 2015 - 0 3 - 30 ]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2014/07/2014_07_29_tz_zamestnanci_ pro_hyundai_mobis.pdf

78

Na tomto místě je vhodné přiblížit změny související s novel o u zákona o investičních pobídkách, které hmotnou podporu na vytvořené pracovní místo a na školení a rekvalifikaci zaměstnanců rozšiřuje i pro regiony s 25% nezaměstnaností nad průmě rem ČR a nejvyšší částky dokonce poskytuje ZVZ (zvýhodněným průmyslovým zónám), kam bude průmyslová zóna Mošnov patřit. Zároveň pro tyto zóny zavádí novou pobídku ve formě osvobození od daně z nemovitých věcí pro nové podniky po dobu 5 let. Tabulka shrnují cí podporu, na kterou by mohl Hyundai Mobis dosáhnout před snížením maximální možné hranice (Varianta 2) a také po novele (Varianta 3) , v porovnání s pobídkami, které Hyundai Mobis dostal přislíbené (Va rianta 1), znázorňuje tabulka 11.

Tabulka 11 : Srov n ání výše podpory udělené formou investiční pobídky před snížením maximální hranice podpory a po novelizaci zákona o investičních pobídkách

Forma podpory Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3 Maximální výše 656 mil. Kč (25 %) 1050 mil. Kč (40 %) 656 mil. Kč (25 %) poskytnuté podpory Převod území za 69 mil. Kč 69 mil. Kč 69 mil. Kč zvýhodněnou cenu Podpora na pořízení 131 mil. Kč (5 %, max. 131 mil. Kč (5 %, max. 262 mil. K č (10 %, max. majetku (strategická 1,5 mld. Kč) 1,5 mld. Kč) 1,5 mld. Kč) investiční akce) Osvobození od daně z nebylo definováno nebylo definováno 4,58 mil Kč (916 tis. nemovitých věcí na 5 Kč/rok) odhadovaný let ve ZPZ pro nové výpočet podniky sleva na dani z příjmů 302 mil. Kč 850 mil. Kč 320 mil. Kč na 10 let Po dpora na vytvořené nedosáhl nedosáhl 280,5 mil. Kč (300 tisíc pracovní místo a na na 1 prac. Místo) + 25 % školení a rekvalifikace nákladů na školení a zaměstnanců rekvalifikaci (firma neuvádí) Podpora celkem 656 mil. Kč 1050 mil. Kč 936,5 mil. Kč + 25 % nákladů na školení a rekvalifikaci

Zdroj: Vlastní zpracování

79

Ze srovnání lze vyčíst , že Mobis získal nejnižší podporu ze tří možných variant. Je otázkou, zda je nevyšší podpora spojená s druhou variantou, či by vyšší částky dosáhl v případě vstupu za nov elizovaných podmínek, kde kvůli nedostatečným podkladům nelze vyčíslit výši 25% podpory ve formě nákladů na školení a rekvalifikaci zaměstnanců. Tato varianta však nabízí podporu ve všech dostupných oblastec h, je tedy více diverzifikovaná. Odložením záměru u již rozplánované akci by Mobis mohl tratit více, než v důsledku sníže ní podpory, ke kterému v minulém roce došlo. Z tohoto hlediska se za nejvýhodnější jeví dřívější vstup, který by v případě Hyundai Mobis stačilo uspíšit o měsíc. Jedná se ovšem o skute čnost, na kterou se již v rozplánova ném harmonogramu špatně reaguje.

5.2 Průmyslová zóna Mošnov

Konkrétním umístěním plánované investice Hyundai Mobis je průmyslová zóna Mošnov nedaleko Ostravy. Tato lokalita byla společnosti nabízena i v roce 2006 při real izaci první investice v České republice, kterou Hyundai Mobis spolu s dalšími vstoupivšími společnostmi skupiny Hyundai Motor Group realizoval v průmyslové zóně Nošovice. Jako jeden z důvodů nevhodnosti lokality Mobis uváděl nedostatečnou kapacitu energeti ckých zdrojů. 125

Příp rava mošnovské zóny započala v roce 2000 a všechny důležité stavby byly dokončeny v říjnu 2011 za celkové náklady 2,3 miliardy Kč. Investory se kromě státu (téměř 800 mil. Kč) staly i Moravskoslezský kraj, město Ostrava (282 mil. Kč) či firma ČEZ. Svou plochou čítající 200 hektarů se zóna řadí mezi jeden z největších areálů svého druhu v České republice (podr obný plánek předkládá obrázek 17 ). V současné době je investorům nabízena část o velikosti 62 hektarů, zbylá plocha je již zastavěn a závody firem (např. Plakor, Mahle Behr, Cromodora Wheels , HB Reavis) či jako v případě Hyundai Mobis připravena na budoucí výstavbu. 126

125 WOKOUN, R., aj. Přímé zahraniční investice a regionální rozvoj . s. 87. 126 Průmyslová zóna Mošnov. Ostrava [online]. Magistrát města Ostravy, © 2015. [vid . 2015 - 03 - 26]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/podnikatel - investor/projekty - mesta - ostravy/projekty - mesta - ostravy/ prumyslova - zona - mosnov

80

Obrázek 17 : Plánek průmyslové zóny Mošnov

Zdroj: Ostrava – Mošnov. Moravskoslezský kraj [onl ine]. Moravskoslezský kraj , © 2015 [vid . 2015 - 03 - 26]. Dostupné z: http://podnikatel.kr - moravskoslezsky.cz/cz/podnikatel/ostrava --- mosnov - 9855/

Přednost zóny pro investory spočívá v několika aspektech. Celý projekt byl projektován s ohledem na možné požada vky budoucích investorů, vystavěna je infrastruktura odpovídající charakteru využití průmyslovými podnik y s těžkou nákladní dopravou, k dispozici je i dostatečné napojení na zdroje energie s možností navyšování jejich odběru, které bylo jedním z požadavků Hyundai Mobis na lokalitu umístění investice. Zároveň jsou všechny pozemky v zóně ve vlastnictví města Ostravy. Tím je eliminována možnost vzniku sporů při výkupu pozemků, ke kterým došlo například ve výstavbě v Nošovicích a zárov eň vzniku negativních post ojů s tím spojených. Z hlediska realizace výroby je důležité i všestranné dopravní napojení (železniční, silniční i letecké), v nedávné době podpořené výstavbou kolej ového spojení s meziná rodním letištěm Leoše Janáčka v Mošnově, zatím pouze pro osobní dopr avu. V případě pracovní síly je podstatná malá vzdálenost města Ostravy a vysoká nezaměstnanost okolních regionů. 127 K dalšímu zatraktivnění průmyslové zóny Mošnov navíc dojde v tomto roce v důsledku novelizace zákona o investičníc h pobídkách, kdy se stane z vý hodněnou průmyslovou zónou.

127 CZECHINVEST. Strategické prů myslové zóny v České republice: investujte v srdci E vropy. 1. vyd. Praha: CzechInvest, 2011, s. 25 - 33 . ISBN 978 - 80 - 86284 - 86 - 6.

81

5.3 Geografická poloha a infrastruktura

Geografická poloha sehrála klíčovou roli v rozhodování Hyundai Mobis o umístění plánované investice. Je třeba si uvědomit fakt, že hlavním motivem vstupu firmy bylo snížení nákladů dopravov aných dílů do výrobních závodů Hyundai v Nošovicích a Kia v Žilině, které se moment álně exportují z Jižní Koreje. J e logické, že firma zvažovala lokality blízko těmto závodům: Českou republiku, Slovensko a Polsko. Vybrané umístění závodu v průmyslové zóně Mošnov umožňuje oproti dosavadní variantě exportu dílů téměř okamžité spojení s evropskými výrobními továrnami – Hyundai v Nošovicích dělí od zóny cca 30 kilometrová vzdálenost, Kiu v Žilině cca 110 km. Tímto přiblížením dojde k výraznému snížení přepravníc h nákladů, zároveň také ke zkrácení dodacích časů a lepší koordinaci v rámci systému Just in Sequence , jehož fungování blíže objasňuje část kapitoly 4 věnovaná portfoliu činností společnosti. Z tohoto pohledu l ze investici označit za trhy vyhledávající ve smyslu snížení dopravních nákladů a nahra zení dovozu dílů jejich výrobou, současně jako faktory vyhledávající, pokud s e zohlední náklady na pracovní sílu v porovnání s ostatními zeměmi.

S distribucí vyrobené produkce zároveň souvisí kvalita a hustota do pravní infrastruktury. Hlavní nádraží v Ostravě je od průmyslové zóny vzdálené cca 25 kilometrů, odkud může náklad putovat dále do Evropy či na Východ. O polovinu kratší je vzdálenost od dálnice D1 a neméně důležitá je i bezprostřední blízkost mezinárodníh o letiště Leoše Janáčka. Nově bylo na konci loňského roku vybudováno přímé železniční spojení na letiště. V důsledku krize nebylo vybudováno napojení na cargoterminál v Ostravě, výstavba odboček do průmyslové zóny je však stále v plánu. 128 Zároveň byla jedno u z podmínek vstupu Hyundai Mobis do vybrané lokality i existence dvouproudé komunikace vedoucí od závodu. Tuto komunikaci v přibližné délce 1,3 km se město Ostrava zavázalo opravit za odhadované náklady 19 mil. Kč, a to nad rámec investičních pobídek. 129

128 ŠTALMACH, D . Ostravu spojila s leti štěm trať za půl miliardy. Vlaky vyjedou na jaře. In: IDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., © 1999 - 2015. 2014 - 12 - 16 [vid . 2015 - 03 - 27]. Dostupné z: http://ostrava.idnes.cz/letiste - u - ostravy - ma - napojeni - na - zeleznici - vlaky - vyjedou - az - na - jare - 1fw - /ostrava - zpravy.asp x?c=A141216_170129_ostrava - zpravy_jog 129 RADVAN, M. a I. MURAS. Materiál: 13/1 - Informace o připravované investici společnosti HYUNDAI MOBIS Co., Ltd. v Průmyslové zóně Mošnov – závazek kraje k opravě silnice č. III/4809 [ online ] . Moravskoslezský kraj, 201 4 - 06 - 12 [vid. 2015 - 03 - 27]. Dostu pné z: http://verejna - sprava.kr - moravskoslezsky . cz/ cz/samosprava/materialy - pro - verejnost - z - 10 -- zasedani - konaneho - dne - 12 -- cervna - 2014 - 38078/

82

Po kud analýza geografické polohy a infrastruktury nebude zaměř ena pouze na nynější investici, ale šířeji na vstup celé skupiny Hyundai Motor Group do ČR, jistě lze považovat za významný faktor lokalizace vstupu strategickou p olohu České republiky. P rodukce n ošovické továrny Hyundai Motor v současné době míří do 57 zemí, nejvíce však do Německa, Velké Británie a Ruska. 130 Z tohoto hlediska se teritoriální umístění České republiky jeví jako velmi výhodné právě díky postavení ve středu kontinentu, zároveň také jak o brána do EU, jako významného odbytiště produkce skupiny Hyundai Motor Group. Pro Koreu jako nečlenský stát EU je důležité členství ČR v Evropské unii. S trategii výběru s tředoevropských zemí vzhledem k jejich výhodné poloze v rámci kontinentu a členství v EU p otvrzuje i vstup skupiny d o sousední Slovenské republiky.

5.4 Kvalita a dostupnost pracovní síly

Z hlediska výroby je důležitým lokalizačním faktorem i pracovní s íla, kterou daná ze mě disponuje, zejména z pohledu její dostupnosti a kvality. Výroba v zá vodech společností Hyundai Motor Group je postavená na vyspělý ch technologiích a automatizaci, a n a první pohled by se tedy mohlo zdát, že nároky na zaměstnance při obsluze strojů nejsou nijak vysoké. Na druhou stranu je potřeba tyto sofistikované stroje o bsluhovat a řídit , a na to je již zapot řebí k valifikovaná pracovní síla , která disponuje potřebnými znalostmi technologiích a zkušenostmi při zacházení s nimi. Tento předpoklad potvrzuje i budování firemních akademií klíčového managementu v Mobis Automotiv e Czech, na kter é společnost čerpala dotaci v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost v letech 2013 až duben letošního roku . Na firemní akademie naváže letos projekt vybudování firemní podnikové školy. 131

Česká republika disponuje kvalifikova nou a současně levnou a dostupnou pracovní silou, proto je právě tato determinanta považována za jeden ze silných lokalizačních faktorů přílivu PZI do země. Těchto výhod dosahuje oproti průměru EU (a především západním

130 LOUCKÝ, M. Hyundai pět let v Nošovicích. In: Hospodářské noviny [online]. Econom ia, © 1996 - 2015. 2013 - 11 - 20 [vid. 2015 - 03 - 28]. Dostupné z: http://ihned.cz/c1 - 61269250 - hyundai - pet - let - v - nosovicich 131 GAVLOVÁ, Š. Informace o průběhu projektu "Učící se organizace". In: MOBIS Automotive Czech, s.r.o. [online]. MOBIS Automotive Czech s.r.o. , © 2015 . [vid. 2015 - 04 - 05]. Dostupné z: http://www.mobis - auto.cz/projekteu.php

83 státům), z postkomunistických zemí je však jedna z nejdražších. Například průměr hodinových mzdových nákladů na jednoho zaměstnance činil v roce 2014 v EU 24, 6 eur, v ČR 9,4 e ur, Polsk u 8,4 eur a Slovensk u 9,7 eur ( pro srovnání například v Německ u 31,4 eur ). 132 Zároveň země disponuje kvalifikov anou silou – v porovnání podílu obyvatel ve věku 25 - 64 let s nízkým dosaženým vzděláním (předškolní, základní a nižší střední vzdělán í) je s 6,9 % výrazně nad průměrem EU ( 24,2 % obyvatel za rok 2014 ) , pro srovnání např. Německo 13,2 %, Slovensko 8,8 % a P olsko 9,5 %. Pro úplnost podíl obyvatel ve stejné věkové skupině, kteří dosáhli alespoň vyššího středního vzdělání – průměr EU 6 5,8 %, ČR 93,1 %, Německo 86,8 %, Sl ovensko 91,2 % a Polsko 90,5. 133 Z těchto údajů mimo jiné vyplývá, že pracovní síla je vzdělan ější a zároveň třikrát levnější než v sousední m Německu . V porovnání kvalifikace – náklady se výroba v Česku stále vyplácí, a to i oproti východním státům.

Dostupnost pracovní síly je vázána na konkrétní místo realizace investice. Průmyslová zóna Mošnov leží v okrese Nový Jičín, nedaleko hranic s okresy Ostrava - město, Opava a Frýdek - Místek (viz obrázek 18 ). Samotný okres Nový Jičín evidoval k 1. pololetí loňského roku nezaměstnanost ve výši 7,8 % s 7580 uchazeči o zaměstnání, sousedící okres Ostrava - město 11,7% nezaměstnanost s 25 793 uchazeči, Opava 8,9 % s 9844 uchazeči, Frýdek - Místek 7,6 % s 10 321 uchazeči, Karviná 12,7 % s 22 273 uchazeči a Bruntál 14,1 % s 8435 uchazeči. 134 V d obě, kdy začne firma najímat nové zaměstnance, navíc dojde k utlumování těžb y v Dole Paskov , které bude spojeno s přírůstkem volné pracovní síly. 135

132 Databáze Eurostatu [online]. [vid . 2015 - 0 3 - 28 ]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h# 133 Tamtéž. 134 Pohyb počtu uchazečů o zaměstnání v 1. pololetí 2014. In: Integro vaný portál MPSV [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014. [vid . 2015 - 0 3 - 30 ]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz /polit ikazamest/trh_prace/rok2014p1/10 .pdf 135 BERÁNKOVÁ, K . ÚP ČR je připraven pomoci při výběru zaměstnanců pro firmu HYUNDAI MO BIS. In: Integrovaný portál MPSV [online]. [vid . 2015 - 0 3 - 30 ]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/ 2014/07/2014_07_29_tz_zamestnanci_pro_hyundai_mobis.pdf

84

Průmyslová zóna Mošnov

Obrázek 18 : Okresy ČR v blízkosti průmyslové z óny Mošnov

Zdroj: Okresy. In: ČSÚ v Ostravě [online]. Ostrava: Český statistický úřad, © 2015. [vid . 2015 - 0 3 - 29 ]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xt/okresy

Investiční projekt Hyundai Mobis počítá s vytvořením celkem 935 nových pracovních míst pro první dvě fáze projektu. Pro první fázi výroby (2017 až 2020) je kalkulována produkce světel pro 750 000 aut za rok při zaměstnání zhr uba 500 lidí, v druhé fázi (2021 a 2022) dokonce až pro 1 milion automobilů a náborem dalších 400 zaměstnanců. Dalších 600 míst má vzniknout u subdodavatelů. 136 Nejnovější zprávy dokonce hovoří o pře konání původních vizí projektu a naj mutí většího počtu zaměstnanců. 137 Z výše uvedených dat je zřejmé, že počty volných uchazečů na trhu práce v blízkých regionech několikanásobně převyšují počet nově vzniklých míst.

5.5 Odběratelé a konkurence

V souvislosti s odběrateli evidujeme další silný l okalizační faktor výběru ČR jako místa realizace investice Hyundai Mobis . Naprostá většina vyráběné produkce svítidel bude odebírána výrobními závody v rámci sku piny Hyundai Motor Group – závodem na výrobu

136 Česká vláda uzavřela inves tiční smlouvu s Hyundai Mobis. In: Autofox [online]. [vid. 2 015 - 03 - 29 ]. Dostupné z: http://www.autofox.cz/index.php?idx=52974 137 Hyundai Mobis zvažuje zaměstnat v novém závodě v Česku ví ce lidí. In: Autofox [online]. [vid. 2015 - 03 - 12 ]. Dostupné z: http://www.autofox.cz/index.php?idx=53562

85 vozů Hyundai v Nošovicích a výrobní továrnou na vo zy Kia v Žilině na Slovensku. Právě existence výrobní základny v České republice se jeví jako silný faktor přílivu investice. Vytváření výrobní základny souvisí s rokem 2006, kdy vstup do ČR ohlásila firma Hyundai Motor a spolu s ní přišlo do ČR dalších 17 sesterských firem skupiny Hyundai, mezi nejvýznamnějšími právě Hyundai Mobis, Hyundai Hysco či Hyundai Dymos. 138 Přiblížením se dvěma hlavním odběratelům bude celá skupina profitovat z nižších přepravních nákladů spojených s dop ravou hotových výrobků, z kra tších dodacích lhůt a možnosti pružnější reakce na změnu výroby, která je důležitá zejména v automobilovém průmyslu se zavedenými systémy Just in Sequence.

Nynější vstup Hyundai Mobis do ČR potvrzuje několik efektů identifikovaných v teoretické části této práce. Jedná se zejména o efekt aglomerace, podle kterého je vstup firmy pravděpodobnější v případě, kdy v lokalitě již působí společnosti ze stejné země původu. V tomto případě se nejedná pouze o jihokor ejské společnosti obecně, ale i existenci výrobního závodu samotné společnosti Hyundai Mobis a s tím spojenou znalost trhu a dalších specifik s ním spojených. Tento efekt je navíc umocněn strategií „follow the leader“ uplat ňovanou v rámci skupiny Hyundai Motor Group. Za leadery skupiny můžeme považovat aut omobilové vý robce Hyundai Motor a Kia Motors a právě vstup sesterských společností do ste jné země, často do totožných či velmi blízkých lokalit, potvrzuje tuto teorii. Z tohoto hlediska získávají ČR i Slovensko jistou výhodu, neboť Polsko existující výrobn í základnou skupiny Hyundai Motor Group nedisponuje. Na druhou stranu u tohoto vstupu neregistru jeme uplatňování strategie „trav el in pack“, která se projevila při společném vstupu firem v roce 2006.

Dalším možným motivem registrovaným s přesunem výroby s vítidel může být snaha o rozšíření zakázkové výroby těchto komponentů pro automobilové značky, které nespadají do skupiny Hyundai Motor Group. Mobis již dnes dodává světla i jiným automobilovým výrobcům, z Evropy firmám Mercedes - Benz, BMW, Audi a Opel & Vol kswagen. Všichni tito odběratelé jsou německého původu. Vybudováním výrobní základny v ČR dojde k výraznému teritoriálnímu přiblížení obou partnerů a možnosti navázat užší spolupráci, zkrátit dodací lhůty a snížit přepravní náklady. Současně

138 Hyundai Motor Group chce dále expandovat ve výrobě automobilových součástek. In: Autofox [online]. Autofox, © 2015. 2013 - 04 - 16 [vid. 2015 - 03 - 29 ]. Dostupné z: https://www.autofox.cz/index.php?idx=39172

86 přesunem vlast ní výroby do Evropy může dojít k rozšíření okruhu zákazníků důsledkem faktu tvrdícího , že produkce vyráběná na území Evropy je z pohledu vnímání firem více konkurenceschopná než produkce asijská. V tomto přístupu spatřujeme důvod pro internacionalizaci zej ména s ohledem na odbyt produkce a budování postavení na evropském trhu.

Po stránce konkurence se Hyundai Mobis nemusí obávat o své místo díky unikátnímu postavení v rámci skupiny Hyundai Motor Group, jako výlučného dodavatele svítilen do výrobních závodů Hyunda i a Kia. Společnost se nemusí tolik ohlížet na své konkurenty, neboť většina vyrobené produkce bude dodávána na rámci skupiny a zakázková výroba pro odběratele mimo skupinu bude tvořit jen malou část produkce. I přes tuto skutečnost Mobis identifiku je sv é konkurenty na českém trhu ( např. Varroc Lighting systems, Automotive Lighting, Hella Autotechnik či Koito ) . 139 V tomto směru lze spatřit možný motiv firmy ve zlepšování sebe samé skrz koexistenci, možné soupeření ale i spolupráci významných firem v o boru na technologicky i konkurenčně rozvinutém českém automobilovém trhu.

5.6 Veřejné vnímání investičního projektu

Faktor veřejného vnímání nebyl ze strany firmy nikde zmiňován, nicméně vzhledem k předchozím zkušenostem spojených s výstavbou závodů Hyundai Motor Group v Nošovicích, není vhodné podceňovat jeho význam. Ačkoliv byl investiční záměr z roku 2006 podpořen na státní úrovni investičními pobídkami, neshledal se na úrovni dotčených obcí Nošovic a Nižní Lhoty a jejich obyvatel vždy s kladnou reakcí. N egativní postoj k realizaci výstavby na zelené louce byl zapříčiněn především výběrem lokality, která je investorovi i státu často vyčítána – místo využití průmyslových zón v Mošnově a Holešově či výběru brownfieldu se investor rozhodl pro lokalitu, která byla do té doby využívána místními zemědělci k vlastní činnosti. 140 S výkupem pozemků při ceně 150 Kč/m 2

139 Investiční projekt - zavedení nové výroby světelných systémů pro osobní automo bily v České republice . [vid. 2015 - 03 - 12 ] Dostupné z: http://verejna - sprava.kr - moravskoslezsky.cz/zastupitelstvo_cerven_get.html ?id=303 140 Nošovice: příběh automobilky na zelené louce. In: Frank Bold [online]. Frank Bold, © 2005 — 2015 [vid. 2015 - 04 - 05]. Dos tupné z: http://frankbold.org/resime/pripad/nosovice - pribeh - automobilky - na - zelene - louce

87 nesouhlasili někteří majitelé, mimo jiné Z emědělské družstvo Nošovice a několik místních zemědělců. Výkup všech pozemků byl i díky investici kraje, kter ý v šem rodinám v Nošovicích a Nižních Lhotách slíbil 100 000 Kč jako kompenzaci za dočasné snížení pohody bydlení kvůli stavebním prac í m nakonec realizován. 141 Byl však spojen s velkou mediální odezvou, mimo jiné i vznikem filmu Vše pro dobro světa a Nošovic, a negativními emocemi, které firmu zobrazují ve špatném světle, a to ještě před započetím samotné výstavby továrny . Finance vynaložené do obnovení reputace mohou být v pozdější době značné a ani tak nemusí dojít k napravení pošramocené pověsti firmy .

Při znovu výběru České republiky jako lokality vhodné pro výstavbu nového závodu sehrály důležitou roli i výše zmíněné zkušenosti z realizace předchozího projektu , podpořené obdobným průběhem jednání společnosti Amazon o investičním projektu na Moravě, který skončil nezdarem a neuskutečněním investice. Mobis si tentokrát pro svůj vstup zvolil již postavenou průmyslovou zónu, jejíž pozemky jsou zcela ve vlastnictví města Ostravy a její existence je místním i obyvateli akceptována . Lze tedy očekávat, a realita ta ky potvrzuje, že tato investice nezpůsobí stejnou vlnu negativní ch reakcí , jak tomu bylo v případě Nošovic. Vstřícný postoj města Ostravy, Moravskoslezského kraj e i ČR je obdobný jako v případě minulé investice, která bude nyní opět podpořena investičními pobídkami. K pozitivnímu obrazu přispělo i slavnostní podepsání Smlouv y o investici a na to navazující mediální zpráv y o korejských investicích a přínosech z nich plynoucích.

5.7 Vyhodnocení okolností vstupu Hyundai Mobis do ČR z hlediska vybraných lokalizač ních faktorů

Tabulka 12 seřazuje vybrané lokalizační faktory podle zjištěné významnosti a hodnotí tak okolnosti vstupu Hyundai Mobis do Č eské republiky . Většina těchto faktorů je ze strany země investice splňována a z tohoto pohledu se nabízená průmyslová z óna Mošnov jeví jako vhodná lokalita pro realizac i investice Hyundai Mobis v ČR . Tento fakt potvrzuje i konečný výběr investora a podepsání smlouvy o realizaci investice v této lokalitě.

141 Vše pro dobro světa a Nošovic [All for the Good of the World and Nosovice!]. [dokumentární film]. Režie Vít KLUSÁK. Česko, 2010.

88

Tabulka 12 : Souhrn nejvýznamnějších lokal izačních faktorů – vyhodnocení

Faktor Vyžadováno Hyundai Nabízeno Mobis ČR/MSK/obec Mošnov Odběratelé ANO ANO Výhodná geografická poloha ANO ANO Zázemí (tj. průmyslová zóna Mošnov) ANO ANO Infrastruktura ANO ANO Členství v EU NEZJIŠTĚNO ANO Dostupnos t pracovní síly ANO ANO Kvalita pracovní síly ANO ANO Podpora formou investičních pobídek ANO ANO Veřejné mínění NEZJIŠTĚNO ANO Stabilní podnikatelské prostředí NEZJIŠTĚNO NEUTRÁLNÍ

Zdroj: Vlastní zpracování

Za nejvýznamnější lokalizační faktory lze považova t existenci odběratele v zemi investice (Hyu ndai Motor Manufacturing Czech) a strategicky výhodnou geografickou polohu vybrané lokality průmyslové zóny a zázemí v ní nabízené . Z hlediska realizace dodávek je významný faktor infrastruktury, kter ý sp ojuje konečné odběratele s místem výroby v průmyslové zóně. Členství ČR v EU nebylo při nynějším vstupu zmiňováno, nicméně z pohledu vstupu celé skupiny na evropský kontinent hraje taktéž podstatnou roli. Z hlediska výrobní činnosti firmy je důležitá i kva lita a dostupnost pracovní síly. Jediný faktor, který není zemí investice splněn stoprocentně, je stav podnikatelského prostředí, který ovšem není Hyundai Mobis výslovně vyžadován a je kompenzován například podporo u ve formě investičních pobídek a pozitivn ím vnímáním investičního projektu.

Z výše provedeného zkoumání jednotlivých faktorů vstupu vyplývá vhodnost České republiky jako místa investice zejména díky vhodné poloze průmyslové zóny Mošnov vzhledem k budoucím odběratelům produkce, stavu infrastruktu ry potřebné k přepravě světel a dostupnosti a kvalitě pracovní síly. Zejména z těchto důvodů může být Česká republika doporučena firmě Hyundai Mobis jako teritorium vhodné k realizaci investice .

89

6 Hodnocení okolností vstupu Hyundai Mobis do ČR z hlediska m ožných dopadů investice na vybrané oblasti ekonomiky

Zbývající část práce se zaměřuje na vybrané atributy spojené s realizací investice Hyundai Mobis v České republice a hodnotí možn é dopad y investice na ně. Výsledkem bude zjištění výhodnosti investice pr o jednotlivé stakeholdery a z toho vycházející doporučení pro zaujetí konkrétních postojů k investici.

6.1 Dopad investice na HDP ČR a Moravskoslezského kraje

Jeden z přínosů, který je s investicí s ohledem na budoucnost často spojován, je podíl na vývoji c elonárodního a regionálního HDP. Přehled v ývoje HDP i PZI na celostátní i regionál ní úrovni předkládá tabulka 13 .

Tabulka 13 : Souhrnné údaje o stavu PZI a HDP v ČR a Moravskoslezském kraji

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

PZI ČR (mil. Kč) 625 991 818 412 1 032 997 1 310 686 1 370 003 1 497 847 1 777 028

PZI MSK (mil. Kč) 25 112 36 848 39 084 51 199 70 820 82 103 88 830

HDP ČR ( mld. Kč ) 2 149,0 2 269,7 2 448,6 2 567,5 2 688,1 2 929, 0 3 11 6,1

HDP MSK (mil. Kč) 221 246 227 614 245 742 254 431 264 877 303 794 334 202

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

PZI ČR (mil. Kč) 1 900 459 2 112 403 2 222 533 2 278 327 2 395 601 2 436 612 2 592 921

PZI MSK (mil. Kč) 122 820 164 501 162 578 172 668 167 200 173 021 186 622

HDP ČR ( mld. Kč ) 3 352,6 3 662,6 3 848,4 3 759,0 3 790,9 3 823,4 3845,9

HDP MSK (mil. Kč) 350 131 382 825 402 777 378 993 387 858 405 476 408 612

Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ČNB a ČSÚ

90

Bližší pozornost bude věnována údajům o vývoji PZI a HDP v Moravskos lezském kraji. Vzájemn á souvislost růstu HDP a PZI na této úrovni bude ověřena pomocí regresní a korelační analýzy. Vývoj veličin v čase znázorňuje obrázek 19 .

450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 HDP MSK (mil. Kč) 150 000 PZI MSK (mil. Kč) 100 000 50 000 0

Obrázek 19 : Vývoj PZI a HDP Moravskoslezského kraje Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ČNB a ČSÚ

Vzájemnou závislost obou veličin nejlépe vystihuje regresní přímka s indexem determinace 0,9586, který značí, že 95,86 % variability proměnné HDP lze vysvětl it pomocí přímky (viz obrázek 20 ). Celkový test funkce i dílčí para metrů prokazují, že je model vhodný.

Obrázek 20 : Regresní model závislosti vývoje HDP na PZI v Moravskoslezském kraji Zdroj: Vlastní zpracování

91

Hodnota koeficientu korelace činí 0,9807 a značí přímou a velmi silnou lineární záv islost. Významnost je nutné ověřit pomocí testu hypotézy o nulové hodnotě korelačního koeficientu v základním souboru, a to na hladině významnosti 5 %. Na té bylo prokázáno, že hodnota indexu korelace je statisticky významná a lineární závislost lze potvrd it. Je ovšem potřeba mít na paměti fakta zjištěná v teoretické části, a to zejména vzájemnou oboustrannou závislost vývoje hospodářské výkonnosti země a PZI.

Maximální dopad investice na HDP České republiky je odhadn ut na základě multiplikátoru investic. Ten obecně dosahuje hodnoty 1,7 až 2,2, což p ři deklarované výši investice 4 mld. Kč činí efekt na multiplikaci národního HDP v hodnotě 6,8 až 8,8 mld. Kč. Z celkové výše investice bude 1 121 mil. Kč vynaloženo na výstavbu výrobní haly s administrativním z ázemím, lze je tedy považovat za stavební investici . Hodnota multiplikátoru v případě průmyslové výstavby pro výrobu se rovná 2,59 142 a jen tato částka by se měla odrazit v nárůstu HDP ve výši 2 903,39 mil. Kč.

Z hlediska výrobní činnost podniku lze dopady na eko nomiku odhadovat pomocí multiplikátoru produkce. Obor činnosti podniku CZ - NACE 27.40: Výroba elek trických osvětlovacích zařízení obecně spadá pod Ostatní zpracovatelsk ý průmysl , kde hodnota multiplikátoru pro domácí produkci činí 1,5, při započtení d ovozů se zvýší na 2,75 143 , což značí značnou závislost odvětví na dovážené produkci. Lepší vypovídací hodnotu má v tomto případě multiplikátor zohledňující dovoz vstupů, neboť s touto variantou Hyundai Mobis pro svou výrobu počítá. Při zvýšení poptávky po pr odukci svítidel v ČR (zapříčiněné vstupem Hyundai Mobis do Č R) o jednotku lze očekávat 2,75 násobné zvýšení produkce v celé ekonomice. Přesná hodnota nemůže být vzhledem k absenci znalosti cen produkce vypočítána. S odkazem na kapitolu 2, část věnující se d opadům PZI, je však nutno brát vypočítané údaje s rezervou, neboť mohou být vzhledem k realitě značně nadhodnocené.

142 DELOITTE a SVAZ PODNIKATELŮ VE STAV EBNICTVÍ V ČR Udržitelné stavební investice v České republice: Studie. 2012, s . 33 - 36 . Dostupné z: http://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/Documents/ survey/udrzitelne_stavebni_investice.pdf 143 Analýza ekonomického dopadu investice společnosti Holz industrie Schweighofer na město Vodňany [online]. [vid. 2015 - 02 - 10]. Dostupné z: http://www.rozhodneteodrevarich.cz/uploads/Anal%C3%BDza%20 ekonomick%C3%A9ho%20dopadu%20investice%20na%20m%C4%9Bsto%20Vod%C5%88any__2014 - 05 - 05_02 - 05 - 35.pdf

92

6.2 Dopad investice na míru nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji

Dalším sledovanou veličinou je vývoj míry registrované nezaměstnanosti 144 v Moravskoslezském kraji a prokázání její závislosti na vývoji PZI v kraji. Přehled o vývoji těchto veličin na celostátní i regionální úrovni podává tabulka 14.

Tabulka 14 : Souhrnné údaje o stavu PZI a míry registrované nezaměstna nosti v ČR a Moravskoslezském kraji

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Stav PZI ČR (mil. Kč) 625 991 818 412 1 032 997 1 310 686 1 370 003 1 497 847 1 777 028

Stav PZI MSK (mil. Kč) 25 112 36 848 39 084 51 199 70 820 82 103 88 830 Míra registrované 9,4 8,8 8,9 9,8 10,3 9,5 8,9 nezaměstnanosti ČR (%) Míra registrované 14,94 15,13 15,11 15,89 16,84 15,66 14,23 nezaměstnanosti MSK (%)

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Stav PZI ČR (mil. Kč) 1 900 459 2 112 403 2 222 533 2 278 327 2 395 601 2 436 612 2 592 921

Stav PZI MSK (mil. Kč) 122 820 164 501 162 578 172 668 167 200 173 021 186 622 Míra registrované 7,7 6,0 6,0 9,2 9,6 8,6 9,4 nezaměstnanosti ČR (%) Míra registrované 12,58 9,62 8,49 12,14 12,36 11,18 12,34 nezaměstnanosti MSK (%)

Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ČNB a ČSÚ

Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v kontextu vývoje PZI v Moravskoslezském kraji nastiňuje obrázek 21 níže . Z grafického vyjádření je zřejmé, že vývoj nezaměstnanosti zcela nekoresponduje s vývojem PZI a nastáv ají situace, kdy při růstu PZI nezaměstnanost klesá i roste, stejně tak při poklesu PZI. Z tohoto důvodu se nedá předem zcela jistě odhadnout směr závislosti.

144 Míra registrované nezaměstnanosti poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání k ekonomicky aktivním osobám. Od ledna 2013 byl tento ukazatel nahrazen ukazatelem novým (tzv. p odíl nezaměstnaných osob) , který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. (Zdroj: ČSÚ)

93

200 190 180 170 160 150 140 130 120 110 Míra registrované 100 nezaměstnanosti (%) 90 80 PZI (mld. Kč) 70 60 50 40 30 20 10 0 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 Obrázek 21 : Vývoj PZI a míry registrované nezaměstnanosti v Moravskos lezském kraji Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ČNB a ČSÚ

Z provedené regresní analýzy je hodnota koeficientu korelace - 0,8150. Ta značí silnou nepřímou závislost nezaměstnanosti na výši PZI v kraji. Test o nulové hodnotě korelačního koeficientu na 5% hladině významnosti potvrzuje lineární závislost. Nejlépe je závislost opět vystižena přímkou, která dle indexu determinace popisuje 63,63 % variability nezaměstnanosti. Celkový test i dílčí testy parametrů potvrzují vhodnost modelu.

V souvislosti s inves tiční fází projektu lze pomo cí multiplikátoru zaměstnanosti u průmyslové výstavby ve výši 2,49 odhadnout potřebu pracovních sil spojených s výstavbou haly. Na investovanou 1 mld. EUR je v t omto oboru zaměstnáno 8459 osob 145 , což v přepočtu vychází na potřebu 344 osob přímo (854 celkem) spojenou s investiční výstavbou v hodnotě 1 121 mil. Kč. 146 Toto číslo ovšem udává pouze potřebu pracovníků, nikoliv počet nově vzniklých pracovních míst. Při provozní fázi projektu se počítá s najmutím 500 zaměstnanců v první fá zi (2017 - 2020) a dalšími 400 ve 2. f ázi projektu pro roky 2021 a 2022. Tyto údaje již značí počet nově vytvořených pracovních míst. D alších 600 pracovních míst má vzniknout u subdodavatelů .

145 DELOITTE a SVAZ PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ V ČR Udržitelné stavební investice v České republice: Studie. 2012, s . 33 - 36 . Dostupné z: http://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/Documents/ survey/udrzitelne_stavebni_investice.pdf 146 Přepočet byl proveden dle kurzu k 2.4.2015 ve výši 27,57 CZK/EUR

94

6.3 Dopad investice na průměrnou mzdu v průmyslu Moravskoslezského kr aje

Poslední veličinou zkoumanou regresní analýzou bude průměrná měsíční mzda v průmyslu v Moravskoslezské m kraji . Vývoj jednotlivých veličin předkládá tabulka 15 .

Tabulka 15 : Souhrnné údaje o stavu PZI a výši průměrné hrubé měs íční mzdy v průmyslu v ČR a Moravskoslezském kraji

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Stav PZI ČR (mil. Kč) 625 991 818 412 1 032 997 1 310 686 1 370 003 1 497 847 1 777 028

Stav PZI MSK (mil. Kč) 25 112 36 848 39 084 51 199 70 820 82 103 88 830 Prů měrná hrubá měsíční 12 671 13 234 14 153 15 081 15 850 17 021 17 837 mzda v průmyslu v ČR (Kč) Průměrná hrubá měsíční 13 618 14 328 15 383 15 891 16 776 18 061 18 795 mzda v průmyslu v MSK (Kč)

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Stav PZI ČR (mil. K č) 1 900 459 2 112 403 2 222 533 2 278 327 2 395 601 2 436 612 2 592 921

Stav PZI MSK (mil. Kč) 122 820 164 501 162 578 172 668 167 200 173 021 186 622 Průměrná hrubá měsíční 18 977 20 311 22 118 22 625 23 639 24 392 25 132 mzda v průmyslu v ČR (Kč) Prů měrná hrubá měsíční 19 701 21 133 22 927 22 586 23 821 24 772 25 274 mzda v průmyslu v MSK (Kč)

Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ČNB a ČSÚ

O brázek 22 zobrazuje růst průměrné hrubé mzdy v průmyslu v Moravskoslezském kraji a porovnává ho s vývojem PZI v kraji. Ačkoliv PZI rostou i klesají, mzdy v čase neustále rostou.

95

200 000 180 000 160 000 140 000 Průměrná hrubá 120 000 mzda v průmyslu 100 000 MSK (tis. Kč) 80 000 PZI MSK (mil. Kč) 60 000 40 000 20 000 0 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 Obrázek 22 : Vývoj PZI a výše hrubé měsíční mzdy v průmyslu v Moravskoslezském kraji Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ČNB a ČSÚ

Koeficient korelace ve výši 0 ,9788 značí silnou přímou závislost mezi zkoumanými veličinami. Znamená, že s růstem PZI roste i výše průměrných mezd v průmyslu v kraji. Test o nulové hodnotě korelačního koeficientu potvrzuje tuto závislost. Nejlépe závislost průměrné hrubé měsíční mzdy vyjadřuje exponenciální funkce, která popisuje 97,79 % variability proměnné. Celkový test i dílčí testy potvrzují vhodnost zvoleného modelu.

6.4 Dopad investice na výši vybíraných daní

Vstup investora do země a vznik nové společnosti bude mít vliv mimo jiné i na výběr daní. Dle získaných informací lze předběžně odhadnout výši daně z nemovitých věcí a podle průměrné mzdy vyplácené v sesterském závodě Hyundai Mobis v Nošovicích i výši odvodů daně z příjmu fyzických osob za zaměstnance a odvodů sociálního a zdr avotního zabezpečení. V případě ostatních daní není však kvůli absenci bližších dat přesný výpočet realizovatelný.

96

Daň z nemovitých věcí

Při výpočtu daně z nemovitých věcí bude vycházeno z dokumentace společnosti AZ GEO, s.r.o. hodnotící dopad záměru na životní prostředí. Výrobní hala bude budována na pozemku o rozloze 18,8874 hektarů. Většina plochy je v současnosti zemědělsky využívána jako orná půda a před realizací záměru bude nutné požádat o vynětí těchto pozemků ze zemědělského půdního fondu. Zám ěr počítá s výstavbou jednopodlažní výrobní haly s částečným druhým podlažím a s dvoupodlažním administrativním přístavkem o celkových rozměrech cca 170 x 262 m (cca 45 066 m 2 ) a celkové výšce cca 15,6 m, výstavbou nového parkoviště o kapacitě 311 stání pr o osobní automobily a třech stání pro autobusy, vnitřní areálové komunikace a zpevněné plo chy, přípojky inženýrských sítí a retenční nádrže. Celková zastavěná plocha záměru bude čítat na 78 951 m 2 . 147

Tabulka 16 : Výpočet daně z nem ovitých věcí

Klasifikace daně Velikost plochy ( m 2 ) Sazba daně (Kč) Vypočtená daň (Kč) Daň z pozemků Zastavěná plocha a nádvoří 98 742 0,20 19 749 Zpevn ěná plocha pozemku 33 885 5 169 425 užívaná v po d n ikání nebo v souvislosti s ním Daň ze staveb a jedn otek Zdanitelná stavba užívaná 45 066 16,13 148 726 915 v průmyslu a dalších činností dle zákona Celkem 916 089

Zdroj: Vlastní zpracování

Z předběžného výpočtu znázorněného v tabulce 16 obdrží obec Mošnov na dani z nemovit ých vě cí 916 tisíc Kč za rok. Tat o částka je mírně nadhodnocená, neboť výpočet pro zjednodušení počítá s druhým podlažím u všech objektů , přestože bude hala dvoupodlažní jen částečně. Za rok 2014 plynulo formou daní a poplatků do místního

147 ŠTANCL, L . Mobis Lamp Shop CZ: Dokumentace . Dostupné z: http://portal.cenia.cz/eiasea/download/ RUlBX09WOTE1MF9kb2t1bWVudGFjZURPQ18xNTQ5MzIyODU5N DkwNjE5MDI2LnBkZg/OV9150_d okumentace.pdf 148 Základní sazba = 10 Kč, zvýšení sazby o každé nadzemí patro = 0,75 Kč, obecní koeficient = 1,5

97 rozpočtu 11,247 mil. Kč 149 , půjde tedy o významné 8% navýšení této částky, která je zdrojem investic do rozvoje obce. Koeficient obce pro výpočet daně je nyní stanoven ve výši 1,5. Do budoucna lze očekávat další možné zvýšení koeficientu ( dle počtu obyvatel je hodnota koeficientu pro obec Mošnov 1, vyhláško u může být zvýšen a až o jeden stupeň, snížena o 1 až 3 stupně, maximální hodnota je 5) 150 , k čemuž se obce s tímto typem zástavby často uchylují, na druhou stranu může tento krok snížit atraktivitu místa. Zároveň budou novelou zákona o investičních pobídkách takto podpořené podniky ve ZPZ , kam bude zóna v Mošnově také patřit, nově oproštěny od platby této daně po dobu 5 let.

Daň z přidané hodnoty a d aň z příjmu PO

Daň z přidané hodnoty vzhledem k absenci znalosti cen za produkci světel Hyundai Mobis nelze určit. Jistou roli mohou hrát i „ vnitro podnikové “ ceny poskytované v rámci skupiny Hyundai Motor Group. Z prodeje produkce bude firmě vznikat závazek DPH na výstupu. Předpokladem je, že zhruba polovina produkce bude dodávána do sesterského závodu v Nošovic ích a odvod DPH tedy zůstane v rámci ČR. V roce 2014 vyrobil závod Hyundai v Nošovicích 307 450 vozů. 151 Pro jeden automobil budou vyráběny dva čelní světlomety a dvě zadní skupinové svítilny, skládající se z hlavního a pomocného svítidla. Pokud budeme počít at s objemem výroby za rok 2014 (který se ovšem podle předpokladů bude každoročně navyšovat), znamená roční výrobu 614 900 ks čelních světlometů a stejný objem zadních skupinových svítilen. Sazba DPH je 21 %. Ji ž při prodejní ceně 100 Kč za 1 kus světla bu de odvod DPH za rok činit 25,8 mil. Kč, při ceně 1000 Kč za světlo se odvod zvýší na 2 58 mil. Kč. Je tedy zřejmé, že půjde o milionové částky. Druhá polovina produkce bude dodávána na Slovensko závodu Kia v Žilině, kde bude DPH odběratelem dle tamějších sa zeb i odváděno.

149 Rozpočet na rok 2014. In: Mošnov [online]. Obec Mošnov, © 2015 [vid. 2015 - 03 - 29]. Dostupné z: http://www.mosnov.cz/f ile.php?nid=7905&oid=3710267 150 ONDROVÁ, E. Koeficienty ovlivňují výši daně z nemovitostí. In: Finance.cz [online]. Finance media a.s., © 2015. 2013 - 11 - 22. [vid. 2015 - 03 - 29]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/135484 - koeficienty - ovlivnuji - vysi - dane - z - nemovitosti/ 151 VANĚK, P. Hyundai v roce 2015: Tři nové modely a nárůst výroby o deset procent. In: Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. [online]. Hyundai Motor Manufacturing Czech, © 2006 - 2015. 2015 - 01 - 07 [vid. 2015 - 04 - 01]. Dostupné z: http:/ /www.hyundai - motor.cz/?rubrika=media_zprava&id=450

98

Daň z příjmu PO je závislá na hospodaření podniku a nelze před započetím jeho činnosti určit. Zároveň je součástí jedné z poskytnutých forem investiční pobídky – slevy na dani z příjmu po dobu 10 let v maximální výši 302 mil Kč, která ovše m nemusí být v celkové výši vyčerpána . Pokud však bude, je právě částka 302 mil. Kč hodnotou, o kterou stát v rámci poskytnutých investičních pobídek při výběru daně z příjmu PO přijde.

Daň z příjmu FO odváděná za zaměstnance a platby sociální ho a zdravo tního pojištění

Při výpočtu daně z příjmu FO a plateb sociálního a zdravotního pojištění bude vycházeno z průměrné mzdy vyplácené v sesterském závodě Hyundai Mobis v Nošovicích. Průměrná mzda za rok 2013 činila 28 115 Kč . Pro výpočet posloužily údaje z vý roční zprávy Mobis Automotive Czech za rok 2013, která uvádí, že za mzdy 761 pracovníků zaplatila společnost v roce 2013 celkem 256 748 tis. Kč. 152 Podrobnosti o výši mezd jednotlivých pracovníků nejsou k dispozici , proto bylo pro výpočet průměrné mzdy využi to prostého průměr u . Zároveň byl z výpočtu vyloučen jeden řídící pracovník, jehož mzda za rok 2013 činila 5 mil. Kč a zkreslovala by výsledek. Pro srovnání p rům ěrná mzda v průmyslu v Moravskoslezském kraji v roce 2013 činila 25 570 Kč. 153

Tabulka 17 : Výpočet daně z příjmu FO odváděné za zaměstnance

Hrubá Superhrubá Sazba daně Daň Roční daň Sleva na Roční daň měsíční mzda (Kč) z příjmu z příjmu z příjmu poplatníka z příjmu mzda (Kč) FO (%) FO (Kč) FO (Kč) (Kč/rok) FO po odečtení slev (Kč) 28 115 37 674 15 5 651 67 813 24 840 42 973

Zdroj: Vlastní zpracování

Vypočítaná výše daně z příjmu FO odváděná za jednoho zaměstnance činí 42 973 Kč za rok. Do této hodnoty je započítaná pouze sleva na poplatníka, která je automaticky

152 Výroční zpráva za rok 2013 . Mobis Automotive Czech. Dostupné též z: http://portal.justice.cz 153 Tamtéž.

99 přiznávaná každé FO. Z tohoto důvodu je vypočtená daň nadhodnocená, neboť lze předpokládat uplatňování dalších slev (např. na vyživované dítě) ale i odpočty daní (např. úroky z hypotečního úvěru, z příspěvku na životní a penzijní spoření a další), které vzhledem k ab senci bližších informací o budoucích zaměstnanc ích nejsou k dispozici. Při respektování výsledků výpočtu bude hodnota odvedené daně za první období provozu továrny s 500 zaměstnanci přibližně 21,5 mil. Kč, v druhé fázi s dalšími 400 zaměstnanci již 38,7 mi l Kč. za rok.

Při výpočtu odvodů na sociální a zdravotní pojištění bude opět vycházeno z předpokladu hrubé mzdy ve výši 28 115 Kč za zaměstnance na měsíc. Podrobný výpočet předkládá tabulka 18 . Za rok bude celkem za jednoho z aměstnance odvedeno 151 848 Kč , odvody za zaměstnance v první fázi výroby budou činit přibližně 76 mil Kč ročně, ve druhé fázi již 136,7 mil Kč za rok. Pokud je tato hodnota porovnána s odhadovanými náklady na jednoho nezaměstnaného ve výši 150 tis. Kč ročně 154 , je zřejmé, že zaměstnáním jedn é dříve nezaměstnané osoby získá stát přibližně 300 tisíc Kč. Nelze ovšem předpokládat, že všechna nově vytvořená pracovní místa obsadí neza městnaní uchazeči o zaměstnání.

Tabulka 18 : Výpočet odvodů sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance

Platba Veřejné zdravotní Nemocenské Důchodové Státní politika pojištění (% a pojištění (% a pojištění (% a zaměstnanosti (% Kč) Kč) Kč) a Kč) Z aměstnavatel 9 2 530 2,3 647 21,5 6 045 1,2 338 Z aměstnanec 4,5 1 266 0 6,5 1 827 0 Celkem za měsíc 13,5 3 796 2,3 647 28 7 873 1,2 338 Celkem za rok 45 552 7 764 94 476 4 056

Zdroj: Vlastní zpracování podle dat CSSZ a VZP

154 BERÁNKOVÁ, K . ÚP ČR je připraven pomoci při výběru zaměstnanců pro firmu HYUNDAI MOBIS. In: Integr ovaný portál MPSV [online]. [vid . 2015 - 0 3 - 30 ]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/ 2014/07/2014_07_29_tz_zamestnanci_pro_hyundai_mobis.pdf

100

6.5 Dopad investice na náklady exportu hotových dílů

Hlavním motivem vstupu Hyundai Mobis do ČR je úspora nákladů vynaložených na export hotových svítilen z Jižní Koreje do výrobních závodů Hyundai v Nošovicích a Kia v Žilině. V tomto ohledu je nutné si uvědomit existenci celé skupiny Hyundai Motor Group a úlohu jednotlivých firem v ní, které jsou silně propojené z h lediska tvorby finální produkce automobilů . Silné vazby dokazuje právě přesun Hyundai Mobis blíže k výrobním továrnám, ačkoliv za normálních okolností dopravní náklady hradí odběratel a je tedy spíše v jeho zájmu snižovat přepravní vzdálenosti. Dodavatele zajímají přepravní vzdálenosti pouze v případě konkurenčního boje, kdy jej velká vzdálenost a s tím spojené přepravní náklady činí nekonkurenceschopného vzhledem k bližším konkurentním dodav atelům. To ovšem v případě skupiny Hyundai Motor Group neplatí, ne boť se snaží obstarat většinu dodávek pomocí firem v rámci skupiny sama a ani dosavadní velká vzdálenost výrobního závodu svítidel nepřiměla společnost odebírat hotové výrobky od bližších , do skupiny nespadajících, dodavatelů.

Při výpočtu nákladů na odvoz hotové produkce do výrobních závodů bude vycházeno ze zprávy AZ GEO , s.r.o. , která kalkuluje s maximální možným roč ním objemem výroby, tj. 2 mil. k s předních světlometů a 2 mil. ks zadních skupinových svítilen. Ty budou odváženy v nákladních autech s maxi mální možnou vahou 14 tun a kapacitou 250 ks svítilen na jeden vůz. To znamená každoroční objem přepravy 16 000 aut v jednom směru. 155 Geografická vzdálenost Jižní Koreje a ČR činí zhruba 8000 km. Vzdálenost Mošnova a Nošovic je zhruba 30 km, vzdálenost se Ž ilinou cca 110 km. Výrobní závod Hyundai v Nošovicích vyrobil minulý rok celkem 307 450 vozů 156 , závod Kia v Žilině 323 000 tisíc 157 . Pro jednoduchost bude zaveden předpoklad poloviční rozdělení produkce

155 ŠTANCL, Luboš. Mobis Lamp Shop CZ: Dokumentace . Dostupné z: http://portal.cenia.cz/eiasea/download/RU lBX09WOTE1MF9kb2t1bWVudGFjZURPQ18xNTQ5MzIyODU 5NDkwNjE5MDI2LnBkZg/OV9150_dokumentace.pdf 156 VANĚK, P. Hyundai v roce 2015: Tři nové modely a nárůst výroby o deset procent. In: Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. [online]. [vid. 2015 - 04 - 01]. Dostupné z: http://www.hyundai - motor.cz/?rubrika = media_zprava&id=450 157 JOUGLÍČKOVÁ, K. Kia vloni vyrobila v Evropě nejvyšší počet automobilů ve své historii. In: Tiskové fórum Kia [online]. Kia Motors Czech, s.r.o, © 2015, 2015 - 01 - 14. [vid. 2015 - 04 - 01]. Dostupné z: http://www.kia - express.cz/Tiskov%C3%A9informace/2015/TZ_15012015.aspx

101 mezi oba výrobní závody. Výpočet při předpokladu spot řeb y nákladního auta ve výši 30 litrů nafty na 100 km předkládá tabulka 19.

Tabulka 19 : Výpočet nákladů na export vyrobené produkce

Počátek Konec Délka Spotřeba Cena Počet Náklady Náklady Roční trasy trasy trasy (l/100 km) nafty j ízd na na n áklady (km) v roce přepravu přepravu na 2014 1 auta 1 ks světla přepravu (Kč/l ) (Kč) (Kč) (Kč)

Mošnov Hyundai 30 30 36 16 000 648 2,59 5 148 000 Nošovice

Mošnov Kia 110 30 36 16 000 2 376 9,50 19 008 000 Žilina

Jižní ČR 8 000 30 36 32 000 172 800 691,2 1 382 400 Korea 000

Zdroj: Vlastní zpracování

Z výše uvedeného výpočtu lze vidět , že náklady na přepravu do výrobního závodu Hyundai v Nošovicích budou při maximálním objemu výroby činit přibližně 5 mil. Kč, do závodu Kia v Žilině 19 mil. Kč. To je velmi výrazné snížení oproti dovozu z Jižní Koreje přesahující 1 ,3 mld. Kč (ovšem při předpokladu využití stejného typu dopravy i specifikací vozů). Na druhou stranu je však potřeba počítat s náklady na dovoz surovin do ČR. Výše předkládaný výpočet je spíše orientační, v e skutečnosti nejsou k dispozici informaci , zda díly dovážené z Jižní Koreje jezdily ve vozech o s tejné kapacitě , či nebyl využíván jiný typ dopravy. Tím by mohlo dojít ke snížení nákladů a rozdílů mezi oběma variantami.

6.6 Odhad hodnoty investice pro ČR, Moravskoslezský kraj a obec Mošnov

Úkolem předchozích kapitol byl odhad a vyčíslení dopadu investice na vybrané oblasti ekonomiky České republiky, Moravskoslezského kraje a obce Mošnov, které sumarizuje t abulka 20 uvedená níže .

102

Tabulka 20 : Souhrn vyčíslených dopadů na vybrané oblasti ekonomiky

Dopad Odhad dopadu HDP 6,8 – 8,8 mld. Kč v investiční fázi projektu (za stavební investice 2,9 mld. Kč) 2,75 násobné zvýšení hodnoty produkce při výrobní fázi projektu Za městnanost 345 osob přímo (859 celkem) při stavebních pracích 500 v první fázi, 400 v 2. fázi (celkem uváděno až 935 osob) dalších 600 nových míst u subdodavatelů Dopad na odvody daní Daň z nemovitosti 916 089 Kč DPH stovky mil. Kč ročně (až mld. Kč roč ně) při cenách za produkci v rámci tisíce Kč/ks a více Daň z příjmu PO - 302 mil. Kč za 10 let (maximální částka slevy poskytnutá jako investiční pobídka ) Daň z příjmu FO za 21,5 mil. Kč ročně ( při zaměstnání 500 osob) zaměstnance 38,7 mil. Kč ročně ( při zaměstnání 900 osob) Odvody sociálního a 76 mil. Kč ročně ( při zaměstnání 500 osob) zdravotního pojištění za 136,7 mil. Kč ročně ( při zaměstnání 900 osob) zaměstnance

Zdroj: Vlastní zpracování

Investice Hyundai Mobis byla podp o řena investičními pobídka mi v celkové výši 502 mi l . Kč (433 mil. Kč je hodnota pobídky udávaná médii, bez částky 69 mil Kč poskytnut é ve formě slevy na pozemek, kter á se rovněž považuje za formu inv estiční pobídky). Nad rámec této pobídky byla přislíbena oprava silnice v hodnotě 1 9 mil. Kč. Ostatní náklady související s výstavbou průmyslové zóny Mošnov, fungováním agentury CzechInvest či pomoci přislíbené Úřadem práce v Ostravě nebudou do hodnoty nákladů státu s investicí spojených pro jejich obtížné vyčíslení kalkulovány. Celkem j e tedy investice Hyundai Mobis v ČR přímo podpořena částkou 521 mil. Kč. Přehled o příjmech plynoucích z investice předkládá t abulka 22 . Údaje o dani z příjmu FO a odvodech sociálního a zdravotního pojištění jsou z důvodů absence bližších znalostí mírně na dhodnocené, výpočet DPH je bez informace o cenách produkce spíše orientační. Proto je kumulativní souče t vypočítán pro variantu s i bez DPH. Ostatní příjmy jsou z důvodu absence bližších údajů či jejich významnosti z výpočtu vyňaty.

103

Tabulka 21 : Souhrn příjmů plynoucích z investice Hyundai Mobis na území ČR

Rok Příj em 2017 2018 2019 2020 2021 2022 1. Fáze projektu 2. Fáze projektu Počet zaměstnanců 500 500 500 500 900 900 Daň z příjmu FO za zaměstnance 21,5 21,5 21,5 21,5 38,7 38,7 (mil. Kč) Odvody soc iálního a zdravotního 76 76 76 76 136,7 136,7 pojištění za zaměstnance (mil. Kč) Daň z nemovitosti (mil. Kč) 0,916 0,916 0,916 0,916 0,916 0,916 153 278 884 088 1 525 1 799 1 799 1 799 Objem výroby (ks světel) 066 740 740 740 DPH 158 ( mil. Kč) 16 92,8 160,1 189 189 189 Součet bez DPH (mil. Kč) 98,4 98,4 98,4 98,4 176,3 176,3 Kumulativní součet bez DPH 98,4 196,8 295,2 393,6 569,9 746,2 (mil. Kč) Kumulativní součet s DPH (mil. 114,4 305,6 564,1 851,5 1 216,8 1 582,1 Kč)

Zdroj: Vlastn í zpracování

Z výše zobrazených údajů lze vyčíst , že se částka vynaložená přímo na investici (521 mil. Kč) vrátí v průběhu roku 2021 (tj. po pěti letech výrobní činnosti podniku), v případě započítání odvodů DPH již po třech letech výrobní činnosti v roce 2019. Z tabulky je evidentní , že již v druhém roce fungování závodu bude právě výše odvodů DPH činit nejvyšší příjem státu s tím, že částka v důsledku zvyšování produkce bude dále růst. Nicméně bez přesnější znalosti prodejních cen nelze tuto hodnotu blíž e určit. Pro zjednodušení je ve výpočtech počítáno s prodejní hodnotou 1 000 Kč za jeden kus světla. Rozdíl skutečné prodejní ceny a ceny zvolené v této práci se bude odrážet v rozdílu mezi vypočítanou a skutečně odváděnou výší DPH. Pro objasnění významu j ednotlivých příjmů je však tento zjednodušený výpočet postačující.

158 Nadále s e vychází z faktu, že polovina produkce bude dodána do výrobního závodu Hyundai Motor v ČR a druhá polovina do závodu Kia na Slovensku. Výpočet DPH je kalkulován pro cenu 1 000 Kč/ks světla.

104

V souvislosti s udělenými investičními pobídkami firmě Hyundai Mobis se uvádí návratnost státem investovaných prostředků ve tří až čtyřnásobné hodnotě v průběhu následujících deseti let. 159 Z tabulky vyplývá , že po sedmi a půl letech od podepsání investiční smlouvy budou příjmy státu z investice včetně odhadu DPH činit přibližně 1,6 mld. Kč, což odpovídá trojnásobku vynaložené částky. Kromě těchto příjmů se očekává i technologický transfer a transfer moderních postupů řízení, které jsou ovšem oproti výše zmíněným dopadům těžko odhadnutelné a měřitelné zároveň.

159 Česká republika podepsala smlouvu s korejskou společností Hyundai Mobis, která přinese 900 pracovních míst. In: CzechInvest [o nline]. [vid. 2015 - 03 - 10]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/ceska - republika - podepsala - smlouvu - s - korejskou - spo lecnosti - hyundai - mobis - ktera - prinese - 900 - pracovnich - mist

105

Závěr

D iplomová práce se věnuje jednomu z fenoménů dnešní doby – přímým zahraničním investicím, které jsou často vládami jednotlivý ch států vyzdvihovány jako zdroj růstu a pozitivního vlivu na ekonomiku hostitelské země a v tomto smyslu je i příliv PZI podporován státními prostředky směřovanými konkrétním investorům s cílem povzbudit jejich zájem o danou ekonomiku.

Jedna z významných přímých zahraničních investic směřující do České republi ky, oznámená v loňském roce , je i záměr společnosti Hyunda Mobis vstoupit na český trh s výrobou svítidel pro automobilový průmysl prostřednictvím výstavby nov é výrobní haly na zelené louce. Projekt se vzhledem k deklarované výši investice až 4 mld. Kč řadí mezi větší investice realizované v České republice , při pohledu na vývoj přílivu PZI do ČR v minulých letech ovlivněných finanční krizí je dokonce druhou nejvyšší investicí za posledních pět let. 160 V tomto ohledu neunikl investiční záměr společnosti Hyundai Mobis široké pozornosti médií a veřejnosti a často byla v tomto směru zmi ňována výhodnost projektu a jeho pozitivní vliv na ekonomiku České republiky.

Cílem předkládané práce je zhodnotit okolnos ti vstupu tohoto významného investora do ČR a na základě zjištěných skutečností doporučit jednotlivým stakeholderům postoje k investici . Mez i stakeholdery patří i společnost Hyundai Mobis, jako investor projektu , Česká republika jako cílová země přímé zahr aniční investice, M oravskoslezský kraj jako konkrétní samosprávní celek směřování investice a obec Mošnov, jako zvolené místo realizace investice v důsledku existence průmyslové z óny Mošnov.

Hodnocení okolností vstupu investora do ČR bylo prováděno na zák ladě analýzy vybraných lokalizačních faktorů vstupu, které byly zvoleny s ohledem na teoretickou rešerši práce a získané znalosti o společnosti Hyundai Mobis a dále prostřednictvím analýzy dopadu investice na jednotlivé oblasti ekonomiky. Datová základna v yužitá při

160 Česká republika podepsala smlouvu s korejskou společností Hyundai Mobis, která přinese 900 pracovních míst. In: CzechInvest [o nline]. [vid. 2015 - 03 - 10]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/ceska - republika - podepsala - smlouvu - s - korejskou - spolecnosti - hyundai - mobis - ktera - prinese - 900 - pracovnich - mist

106 hodnocení okolností byla čerpána ze sekundárních zdrojů (zejména z informací předkládaných zastupitelstvu Moravskoslezského kraje při příležitosti projednávání záměru společnosti Hyundai Mobis o investici v kraji a ze zprávy společnosti AZ GEO, s.r.o., zkoumající vliv výrobního závodu, který je předmětem investice, na životní prostředí). Nejvíce relevantních údajů o projektu obsahuje i nvestiční smlouva, která byla podepsána mezi společností Hyundai Mobis, Českou republikou, Moravskoslezským kraje m, obcí Mošnov a CzechInvestem , ne ní však z důvodu existence klauzule o souhlasu se zveřejněním smlouvy veřejně přístupná.

Lokalizační faktory byly v práci zkoumány z hlediska požadavků investora a možnost mi České republiky, respektive Moravskoslezského k raje a obce Mošnov na jejich naplnění. Jako nejvýznamnější faktory rozhodující o lokalizace investičního záměru Hyundai Mobis byly vyhodnoceni odběratelé, tj. existující výrobní závody automobilových výrobců Hyundai a Kia, geografická vzdálenost nabízené l okality investice – průmyslové zóny Mošnov – od těchto odběratelů, k valita a hustota infrastruktury potřebná pro přepr avu hotové produkce odběratelům, zázemí nabízené v průmyslové z óně Mošnov a dostupnost a kvalita pracovní síly. Z hlediska porovnání požad avků firmy a nabídky ČR se vybraná lokalita vyznačuje všemi výše zmíněnými charakteristikami a z tohoto důvodu lze záměr investovat v České republice – v průmyslové zóně Mošnov – firmě Hyundai Mobis pro vyhovění všem požadavkům doporučit.

Hodnocení okolno stí vstupu investora do ČR bylo prováděno i na základě zkoumání možný ch dopadů investice na zvolené oblasti ekonomiky. Výpočet dopadů je spíše orientačního charakteru, neboť ne vždy byly k dispozici přesn é údaje umožňující výpočet konkrétních hodnot, a slo uží k porovnání očekávaných příjmů z investice v budoucnosti a výdajů s investicí spojených, vynaložených zejména formou investič ních pobídek. Ze srovnání vyplývá návratnost prostředků poskytnutých formou investiční pobídky v průběhu několika málo let od z ahájení výrobní činnosti podniku, v závislosti na přesnosti odhadovaných příjmů.

Závěrem práce je možné na základě provedeného hodnocení okolností vstupu Hyundai Mobis do ČR vyhodnotit výhodnost investice pro jednotlivé stakeholdery a doporučit jim

107 konkré tní postoj k investici. V případě samotného investora, firmy Hyundai Mobis, je ústředním motivem vstupu do ČR snížení nákladů exportu hotových světel do výrobních závodů Hyundai v České republice a Kia na Slovensku, které jsou momentálně dovážené z Jižní K oreje, ke kterému díky realizace investice v průmyslové zóně Mošnov bezpochyby dojde. Česká republika, resp. Moravskoslezský kraj a obec Mošnov splňují všechna požadovaná kritéria výběru země jako lokality investice a z tohoto důvodu lze investic i společno sti Hyundai Mobis v České republice – v průmyslové zóně Mošnov – doporučit.

Pro Českou republiku, Moravskoslezský kraj a obec Mošnov, jako další ze stakeholderů, je realizace projektu spojená s prostředky ve výši 4 mld. Kč, které budou v ekonomice vynalož eny, v případě multiplikačních efektů dokonce ve znásobené míře. Ve výrobní fázi projektu bude generován příspěvek ke tvorbě HDP a dále bude vytvořeno přes 900 nových pracovních míst, které můžou přispět ke snížení nezaměstnanosti v blízkých okresech, potý kajících se s vysokou mírou nezaměstnanost i . Samotné obci Mošnov bude firma na odvodech daně z nemovitých věcí ročně odvádět téměř 1 mil. Kč a to je pro obec s méně než tisíci obyvateli významná položka. Samozřejmě nelze opomenout negativní efekty, které m ohou být s investicí spojené – např. přelévání kvalifikované pracovní síly či vznik duální ekonomiky v případě bránění technologickému transferu, kter é se však předem dají těžko určit. Vzhledem ke všem skutečnostem lze České republice, Moravskoslezskému kr aji i obci Mošnov doporučit kladný postoj k navrhované investici, avšak s doporučením monitoringu stavu okolí z hlediska tvorby a předcházení negativních dopadů s investicí spojených.

Nakolik bude investice společnosti Hyundai Mobis v České republice, kte rá se nyní nachází v části předrealizace, opravdu výhodná pro jednotlivé stakeholdery včetně samotného investora, však ukáže čas, neboť ani ty nejlepší predikce a výpočty nedokáží přesně odhadnout všechny možné reakce na budoucí vývoj ekonomiky . Dnes se ov šem investice Hyundai Mobis jeví výhodná pro všechny zde popsané stakeholdery a lze jim tedy doporučit zaujetí kladného stanoviska k investici.

108

Seznam použité literatury

Citované tištěné zdroje

BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marke tingový management . 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 360 s . ISBN 978 - 80 - 251 - 1641 - 8.

CZECHINVEST. Strategické prům yslové zóny v České republice: investujte v srdci Evropy. 1 . vyd. Praha: CzechInvest, 2011. 64 s . ISBN 978 - 80 - 86284 - 86 - 6.

ČICHOVSKÝ, L . Ma rketingový výzkum . 2. vyd. Praha: Vysoká ško la ekonomie a managementu, 2011. 320 s . ISBN 978 - 80 - 86730 - 75 - 2.

DEICHMANN, J. I. Foreign Direct Investment in the Czech Republic: The Role of Origin Effects and Government Promotion Abroad. Comparative Economic Studies . New Brunswick: Palgrave Macmillan, 2010, vol. 52, iss. 2, p. 249 - 272. ISSN: 0888 - 7233. Také dostupné komerčně z: http://proquest.umi.com

DELOITTE. Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury Cze chInvest. Deloitte, 2010. 7 s. Dostupné také z: http://www.czechinvest.org/data/files/analyza - dopadu - pobidek - na - cr - 2050 - cz.pdf

DELOITTE a SVAZ PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ V ČR Udržitelné stavební investice v České republice: Studie. 2012. 47 s. Dostupné z : http://www2.deloitte.com/ content/dam/Deloitte/cz/Documents/survey/udrzitelne_stavebni_investice.pdf

EY . European attractiveness survey 2014. An extract on emerging markets: Playing catch - up . ERNST & YOUNG , 2014. 26 s. Také dostupné z: http://www.busine ssinfo.cz/app/ content/files/dokumenty/EYs - 2014 - European - attractiveness - survey - extract - on - emerging markets - Playing - catch - up_LR.PDF

GAJDUŠKOVÁ, K. Dopad světové ekonomické krize na přímé zahraniční investice v zemích střední a jihovýchodní Evropy . 1. vyd . Praha: Oeconomica, 2010. 26 s . Faculty of International Relations Working papers, vol. IV, 20/2010. ISBN 978 - 80 - 245 - 1734 - 6.

109

HOLMAN, R . Dějiny ekonomického myšlení . 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 539 s. ISBN 80 - 7179 - 380 - 9.

K INOSHITA , Y. a N. F. CAMPOS . Why Does FDI Go Where it Goes? New Evidence from the Transition Economies. William Davidson Institute Working Paper No. 573 , 2003. ISSN 1211 - 3298 . Také dostupné komerčně z: https://scholar.google.cz/

KOTLER, P. a K. L. KELLER. Marketing management . 1. vyd . P raha: Grada Publishing, 2007. 788 s . ISBN 978 - 80 - 247 - 1359 - 5.

L IEBERMAN , M. B., and S. A SABA . Why do firms imitate each other? Academy of Management Review , 2006, vol. 31, iss. 2, p . 3 66 - 385 . ISSN 0363 - 7425. Také dostupné komerčně z: https://scholar.goo gle.cz/

MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing: strategické trendy a příklady z praxe . 4. vyd. Prah a: Grada Publishin g, 2015. 194 s . ISBN 978 - 80 - 247 - 5366 - 9.

MACHKOVÁ, H., E. ČERNOHLÁVKOVÁ, A. SATO aj. Mezinárodní obchodní operace . 5. vyd. Prah a: Grada Publis hing, 2010. 240 s . ISBN 978 - 80 - 247 - 3237 - 4.

M ATTHIEU C., T. MAYER and J. - L. M UCCHIELLI . How do firms agglomerate? A study of FDI in france. Regio nal Science and Urban Economics. Elsevier, 2004, iss. 34, p. 27 - 54. ISSN : 0166 - 0462 . Také dostupné komerčně z: https://scholar.google.cz/

MÁČE, M. Účetnictví a finanční řízení . 1. vyd . Praha: Grada Publishing, 2013. 551 s . ISBN 978 - 80 - 247 - 4574 - 9

OECD. Globalization and the Czech economy: how should policy respond? OECD Economic Surveys: Czech Republic , 2008 , p. 8 1 - 107 . ISBN 978 - 92 - 64 - 04295 - 7. Také dostupné komerčně z: http:// search.ebscohost.com

PICHANIČ, M. Mezinárodní management a globalizace. 1. vyd. Prah a: C. H. Beck, 2004. 176 s . ISBN 80 - 7179 - 886 - X.

SCHWARZ J, aj. Analýza investičních pobídek v České republ ice. Praha: VŠE, 2007. 80 s. Dostupné také z: http://download.mpo.cz/get/32013/35445/388865/priloha001.pdf

110

SRHOLEC, M. Přímé zahraniční investice v České republice. Teorie a praxe v mezinárodním srovnání. 1. v yd. Praha: Linde, 2004. 171 s . ISBN 80 - 86131 - 5 2 - 1.

STRNAD, P. a A. KRAUSOVÁ. Mezinárodní marketing . 2. vyd. Liberec: Technická un iv erzita v Liberci, 2011. 129 s . ISBN 978 - 80 - 7372 - 716 - 1.

SYNEK, M . Podniková ekonomika . 4. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006 . 475 s . ISBN 80 - 7179 - 892 - 4.

ŠIMANOVÁ, J. Investiční pobídky, nadnárodní firmy a regionální rozvoj . 1. vyd. Liberec: Techn ická univerzita v Liberci, 2011. 137 s . ISBN 978 - 80 - 7372 - 803 - 8.

ŠTANCL, L. Mobis Lamp Shop CZ: Dokumentace . Ostrava: AZ GEO, s.r.o. , 2015 - 01 - 04. Dostupné z: http://portal.cenia.cz/eiase a/download/RUlBX09WOTE1MF9kb2t1bWVud GFjZURPQ18xNTQ5MzIyODU5NDkwNjE5MDI2LnBkZg/OV9150_dokumentace.pdf

ŠTĚRBOVÁ, L. aj. Mezinárod ní obchod ve světové krizi 21. s toletí . 1. vyd . Praha: Grada Publishing, 2013. 364 s. ISBN 978 - 80 - 247 - 4694 - 4.

ŠTRACH, P. Mezin árodní management . 1. vyd. Prah a: Grada Publishing, 2009. 167 s . ISBN 978 - 80 - 247 - 2987 - 9.

WOKOUN, R., aj. Přímé zahraniční investice a regionální rozvoj . 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010. 203 s . ISBN 978 - 80 - 245 - 1736 - 0.

ŽILINSKÉ, A. Negative and positive ef fects of foreign direct investment . Economics & Management , 2010 , iss. 15, p. 332 - 336. ISSN 1822 - 6515. Také dostupné komerčně z: http://proquest.umi.com

ŽÍDEK, L. Globalizace a světové hospodářství. Politická ekonomie . Praha: VŠE, 2009, roč. 57, č. 5, s. 62 2 - 643 . ISSN 0032 - 3233. Také dostupné z: https://www.vse.cz/polek/ download.php?jnl=polek&pdf=701.pdf

111

Citované internetové zdroje

Affiliates. In: HYUNDAI MOTOR GROUP [online]. HYUNDAI MOTOR GROUP, © 2015 [vid. 2015 - 03 - 05]. Dostupné z: http://www.hyu ndaimotorgroup.com/Affiliates/ Index.hub

Analýza ekonomického dopadu investice společnosti Holzindustrie Schweighofer na město Vodňany [online]. CASSIA, s.r.o. a RERA, a.s., 2014. [vid. 2015 - 02 - 10]. Dostupné z: http://www.rozhodneteodrevarich.cz/uploads/A nal%C3%BDza%20ekonomick%C3%A9h o%20dopadu%20investice%20na%20m%C4%9Bsto%20Vod%C5%88any__2014 - 05 - 05_02 - 05 - 35.pdf

BERÁNKOVÁ, K. ÚP ČR je připraven pomoci při výběru zaměstnanců pro firmu HYUNDAI MOBIS. In: Integrovaný portál MPSV [online]. Praha: MPSV, 2014 - 07 - 29 [vid. 2015 - 03 - 30]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2014/07/2014_07_29_ tz_zamestnanci_pro_hyundai_mobis.pdf

Brownfieldy. In: Czechinvest [online]. Praha: Czechinvest, © 1994 – 2014 [vid. 2014 - 11 - 09] . Dostupné z: http://www.czechinvest .org/brownfieldy

Business: Core Automotive Parts Division. In: HYUNDAI MOBIS [online]. HYUNDAI MOBIS, © 2003 - 2013 [vid. 2015 - 03 - 02]. Dostupné z: https://en.mobis.co.kr/Introduction/ Service/Parts

Business: Module Division. In: HYUNDAI MOBIS [online]. HYU NDAI MOBIS, © 2003 - 2013 [cit. 2015 - 03 - 02]. Dostupné z: http://en.mobis.co.kr/Introduction/Service/ Module

Business sites: Domestic business sites. In: HYUNDAI MOBIS [online]. HYUNDAI MOBIS, © 2003 - 2013 [vid. 2015 - 03 - 02]. Dostupné z: https://en.mobis.co.kr /Introduction/ Business/Domestic

Business sites: Overseas business sites. In: HYUNDAI MOBIS [online]. HYUNDAI MOBIS, © 2003 - 2013 [vid. 2015 - 03 - 02]. Dostupné z: https://en.mobis.co.kr/Introduction/ Business/Overseas

112

Company Brochure . HYUNDAI MOBIS, 2013. Dostupné z: https://en.mobis.co.kr/ Content/file/2013_MOBIS_Eng_0515.pdf

Company History. In: MOBIS Alabama: Driving Science [online]. [ vid . 2015 - 03 - 01]. Dostupné z: http://mobisalabama.com/about - us/company - history/

CzechInvest [online]. Praha: CzechInve st, © 1994 - 2015. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/

CZECHINVEST. Výroční zpráva 2013 [online]. Praha: Czechinvest, 2014. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/vyrocni - zprava - czechinvest - 2013 - 4360.pdf

CzechInvest otevřel zahraniční zastou pení v Koreji. In: CzechInvest. [online]. CzechInvest, © 1994 - 2015. 2015 - 02 - 25 [vid. 2015 - 02 - 27]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/ czechinvest - otevrel - zahranicni - zastoupeni - v - koreji

CzechInvest zprostředkoval historicky nejvíce projektů za první po loletí. In: BusinessInfo.cz Oficiální portál pro podnikání a export [online]. CzechTrade, © 1997 - 2005. 2014 - 09 - 11 [vid. 2015 - 02 - 17]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/ cs/clanky/czechinvest - zprostredkoval - historicky - nejvice - projektu - za - prvni - pololeti - 55746.html

Česká národní banka [ online ] . Praha: Česká národní banka, © 2003 - 2015. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/index.html

Česká republika podepsala smlouvu s korejskou společností Hyundai Mobis, která přinese 900 pracovních míst. In: CzechInvest [onl ine]. CzechInvest, © 1994 - 2015. 2014 - 07 - 30 [vid. 2015 - 03 - 10]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/ceska - republika - podepsala - smlouvu - s - korejskou - spolecnosti - hyundai - mobis - ktera - prinese - 900 - pracovnich - mist

Česká vláda uzavřela investiční smlouvu s Hyundai Mobis. In: Autofox [online]. Autofox, © 2015. 2014 - 07 - 29 [vid. 2015 - 03 - 18]. Dostupné z: http://www.autofox.cz/ index.php?idx=52974

Česko. Zákon č. 219. ze dne 26. dubna 1995 devizový zákon. In: Sbírka zákonů České republiky . 1995, částka 60, s. 3338. ISS N 1211 - 1244. Dostupné také z: http://www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/devizovy_zakon.pdf

113

Česko. Zákon č. 72. ze dne 24. února 2000 o investičních pobídkách a změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách). In: Sbírka zákonů České republik y . 2000, částka 24, s. 1320. ISSN 1211 - 1244. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000 - 72

Český statistický úřad [ online ] . Praha: Český statistický úřad, © 2015. Dostupné z: https://www.czso.cz/

ČNB. Přímé zahraniční investice za rok 2012 [ onl ine ] . Praha: Česká národní banka, 2014 [vid. 2014 - 11 - 08]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/ statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/PZI_2012_CZ.pdf

Databáze Eurostatu [online]. [vid. 2015 - 03 - 28]. Dostupné z: htt p://apl.czso.cz/ pll/eutab/html.h#

Doing Business: Measuring Business Regulations - World Bank Group [online]. THE WORLD BANK, ©2015 [vid. 2015 - 03 - 23]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/

GAVLOVÁ, Š. Informace o průběhu projektu "Učící se organizac e". In: MOBIS Automotive Czech, s.r.o. [online]. MOBIS Automotive Czech s.r.o., © 2015. [vid. 2015 - 04 - 05]. Dostupné z: http://www.mobis - auto.cz/projekteu.php

Hyundai a Kia čekají letos nejslabší růst prodeje za posledních 12 let. In: Hospodářské noviny [o nline]. Economia, a.s., © 1996 - 2015. 2015 - 01 - 02 [vid. 2015 - 03 - 06]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1 - 63324360 - hyundai - a - kia - cekaji - letos - nejslabsi - rust - prodeje - za - poslednich - 12 - let

Hyundai Mobis, car parts supplier, ranks 6th in world. In: Yonhap News Agency [online]. Younhap News Agency, © 2015. 2014 - 06 - 18 [cit. 2015 - 03 - 01]. Dostupné z: http://english. yonhapnews.co.kr/business/2014/06/18/81/0503000000AEN20140618003700320F.html

Hyundai Mobis postaví ve střední Evropě závod na světlomety, pravděpodobn ě v Česku. In: Autofox [online]. Autofox, © 2015. 2014 - 06 - 27 [vid. 2015 - 03 - 10]. Dostupné z: https://www.autofox.cz/index.php?idx=52149

Hyundai Mobis zvažuje zaměstnat v novém závodě v Česku více lidí. Autofox [online]. Autofox, © 2015. 2014 - 08 - 20 [vid. 20 15 - 03 - 12]. Dostupné z: http://www.autofox.cz/ index.php?idx=53562

114

Hyundai Motor Group chce dále expandovat ve výrobě automobilových součástek. In: Autofox [online]. Autofox, © 2015. 2013 - 04 - 16 [vid. 2015 - 03 - 29]. Dostupné z: https://www.autofox.cz/index.php ?idx=39172

CHOE, E. Hyundai Mobis [online]. DEUTSCHE BANK, 2005 - 02 - 14 [vid. 2015 - 03 - 08] . Dostupné z: http://wenku.baidu.com/view/a2ca25116edb6f1aff001ffe.html

Investiční pobídky se rozšíří, vzniknou i speciální zóny. In: Aktuálně.cz [online]. Economia, a .s., © 1999 - 2015. 2015 - 02 - 11 [vid. 2015 - 02 - 20]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/investicni - pobidky - se - rozsiri - vzniknou - i - specialni - zony/r~c6929ccab1de11e49f60002590604f2e/

Investiční pobídky…Vaše brána k prosperitě [on line]. Praha: Czechin vest, 2014 [vid. 2015 - 02 - 20]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/ipo - brozura - obalka - cz - cervenec - 2014 - final - 3297.pdf

Investiční projekt - zavedení nové výroby světelných systémů pro osobní automobily v České republice . 2014. [vid. 2015 - 03 - 10 ] Dostupné z: http://verejna - sprava.kr - moravskoslezsky.cz/zastupitelstvo_cerven_get.html?id=303

JURAJDA, S. Nerozluštěné hádanky investičních pobídek [online]. [vid. 2015 - 01 - 08] Dostupné z: http://home.cerge - ei.cz/jurajda/Hodnocen%ED%20vlivu %20investicni ch%20pobidek.pdf

Just - in - Sequence aneb na rudé auto rudá zrcátka. 2007. In: AIMagazine [online]. Aimtec, © 2014. 2007 - 12 - 14 [vid. 2015 - 03 - 04]. Dostupné z: http://www.aimagazine.cz/cs/tema/ 600 - just - in - sequence - aneb - na - rude - auto - ruda - zrcatka

JOUGLÍČKOVÁ, K. Kia vloni vyrobila v Evropě nejvyšší počet automobilů ve své historii. In: Tiskové fórum Kia [online]. Kia Motors Cz ech, s.r.o, © 2015, 2015 - 01 - 14. [vid. 2015 - 04 - 01]. Dostupné z: http://www.kia - express.cz/Tiskov%C3%A9informace/ 2015/TZ_15012015.aspx

K orea: blízký partner z druhého konce světa. In: Czechinvest. [online]. CzechInvest, © 1994 - 2015. 2013 - 09 - 30 [vid. 2015 - 02 - 28]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/ korea - blizky - partner - z - druheho - konce - sveta

115

LOUCKÝ, M. Hyundai pět let v Nošovicích. In: Hospodářské noviny [online]. Economia, © 1996 - 2015. 2013 - 11 - 20 [vid. 2015 - 03 - 28]. Dostupné z: http://ihned.cz/c1 - 61269250 - hyundai - pet - let - v - nosovicich

Nošovice: příběh automobilky na zelené louce. In: Frank Bold [online]. Frank Bold, © 2005 - 2015 [vid. 201 5 - 04 - 05]. Dostupné z: http://frankbold.org/resime/pripad/nosovice - pribeh - automobilky - na - zelene - louce

Obecné informace o systému investičních pobídek v ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, © 2005 [vid. 2015 - 02 - 20]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument879.html

Okresy. In: ČSÚ v Ostravě [online]. Ostrava: Český statistický úřad, © 2015. [vid . 2015 - 03 - 29]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xt/okresy

ONDROVÁ, E. Koeficienty ovlivňují výši daně z nemovitostí. In: F inance.cz [ online]. Finance media a.s., © 2015. 2013 - 11 - 22. [vid. 2015 - 03 - 29]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/135484 - koeficienty - ovlivnuji - vysi - dane - z - nemovitosti/

Ostrava – Mošnov. Moravskoslezský kraj [online]. Moravskoslezský kraj, © 2015. [vid. 2015 - 03 - 26]. Dostupné z: http://podnikatel.kr - moravskoslezsky.cz/cz/podnikatel/ostrava --- mosnov - 9855/

Overview: A Message from CEO. In: HYUNDAI MOBIS [online]. HYUNDAI MOBIS, © 2003 - 2013 [vid. 2015 - 03 - 02]. Dostupné z: https://en.mobis.co.kr/I ntroduction/Summary/ CeoMessage

Overview: Vision & Management Philosophy. In: HYUNDAI MOBIS [online]. HYUNDAI MOBIS, © 2003 - 2013 . [vid. 2015 - 03 - 02]. Dostupné z: https://en.mobis.co.kr/Introduction/ Summary/Vision

Podepsáno, Hyundai Mobis může investovat v Česku. In: ČT24 [online]. Česká televize, © 1996 - 2015. 2014 - 07 - 29 [vid. 2015 - 03 - 10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ ct24/ekonomika/281602 - podepsano - hyundai - mobis - muze - investovat - v - cesku/

116

Pohyb počtu uchazečů o zaměstnání v 1. pololetí 2014. In : Integrovaný portál MPSV [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014. [vid. 2015 - 03 - 30]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2014p1/10.pdf

POSPÍŠIL, P. Atraktivnější investiční pobídky od roku 2015 [online]. Ostrava : Czechinvest, 2014 - 08 - 10 [vid. 2015 - 02 - 20]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/ investicni - pobidky - nove

Průmyslová zóna Mošnov. Ostrava [online]. Magistrát města Ostravy , © 2015. [vid. 2015 - 03 - 26]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/podnikatel - inve stor/projekty - mesta - ostravy/projekty - mesta - ostravy/prumyslova - zona - mosnov

PŘEHLED KOREJSKÝCH FIREM NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY [ online ] . Česko - Korejská společnost, 27.04.2014 [ vid. 12.02.2015 ] . Dostupné z: http://cks - korea.cz/wp - content/uploads/2014/03/Korej skeFirmy.pdf

Putin asi zakáže dovoz aut ze Západu, píše ruský deník. Vydělaly by na tom asijské firmy. In: Hospodářské noviny [online]. Economia, a.s., © 1996 - 2015. 2014 - 08 - 18 [vid. 2015 - 03 - 05]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1 - 62658380 - putin - asi - zak aze - dovoz - aut - ze - zapadu - pise - rusky - denik - vydelaly - by - na - tom - asijske - firmy

RADVAN, M. a I. MURAS. Materiál: 13/1 - Informace o připravované investici společnosti HYUNDAI MOBIS Co., Ltd. v Průmyslové zóně Mošnov – závazek kraje k opravě silnice č. III/4809 [ online ] . Moravskoslezský kraj, 2014 - 06 - 12 [vid. 2015 - 03 - 27]. Dostupné z: http://verejna - sprava.kr - moravskoslezsky.cz/ cz/samosprava/materialy - pro - verejnost - z - 10 -- zasedani - konaneho - dne - 12 -- cervna - 2014 - 38078/

Rozpočet na rok 2014. In: Mošnov [online]. Obec Mošnov, © 2015 [vid. 2015 - 03 - 29]. Dostupné z: http://www.mosnov.cz/file.php?nid=7905&oid=3710267

Setřídění okresů podle průměrného PNO v 1.pol. 2014, PNO a počtu uchazečů na 1 VPM k 30. červnu 2014. In: Integrovaný portál MPSV [online]. Ministerstvo prác e a sociálních věcí, 2014 [vid. 2015 - 03 - 30]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/ trh_prace/rok2014p1/11.pdf

SVOBODA, J. Sobotka v Soulu dohodl strategické partnerství ČR s Jižní Koreou. In: Novinky.cz [online]. Seznam.cz, a.s., © 2015. 2 015 - 02 - 26 [vid. 2015 - 02 - 28]. Dostupné z:

117 http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/362701 - sobotka - v - soulu - dohodl - strategicke - partnerstvi - cr - s - jizni - koreou.html

ŠTALMACH, D. Ostravu spojila s letištěm trať za půl miliardy. Vlaky vyjedou na jaře. In: IDNES.cz [ online]. MAFRA, a.s., © 1999 - 2015. 2014 - 12 - 16 [vid. 2015 - 03 - 27]. Dostupné z: http://ostrava.idnes.cz/letiste - u - ostravy - ma - napojeni - na - zeleznici - vlaky - vyjedou - az - na - jare - 1fw - /ostrava - zpravy.aspx?c=A141216_170129_ostrava - zpravy_jog

V důsledku krize klesá př itažlivost střední a východní Evropy pro zahraniční investice. In: Businessinfo.cz [online]. CzechTrade, © 1997 - 2005. 2014 - 12 - 11 [vid. 2015 - 02 - 21]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/v - dusledku - krize - klesa - pritazlivost - stredni - a - vychodni - evro py - pro - zahranicni - investice - 59224.html

VANĚK, P. Hyundai v roce 2015: Tři nové modely a nárůst výroby o deset procent. In: Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. [online]. Hyundai Motor Manufacturing Czech, © 2006 - 2015. 2015 - 01 - 07 [vid. 2015 - 04 - 01]. Do stupné z: http://www.hyundai - motor.cz/?rubrika=media_zprava&id=450

Výroční zpráva za rok 2013 . Mobis Automotive Czech. Dostupné též z: http://portal.justice.cz

Výsledky Indexu vnímání korupce (CPI) 2014 v 31 evropských zemích. In: Transparency Internatio nal [online ]. Transparency International – Česká republika, o.p.s. , © 2015. [vid . 2015 - 0 3 - 28 ]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/wp - content/uploads/CPI - 2014 - EVROPA.pdf

Ostatní zdroje

Vše pro dobro světa a Nošovic [All for the Good of the World and Nosovice!]. [dokumentární film]. Režie Vít KLUSÁK. Česko, 2010.

118

Seznam příloh

Příloha A: Investiční projekty jihokorejských inve storů zprostředkované agenturou CzechInvest (1993 – 1. pol. 2014) …………………………………………… …… … … . 120 Příloha B: Investiční projekty p o dpořené investičními pobídkami ze zem ě žadatele Jižní Koreje ……………………………………………………………………………… . 122

Příloha C: Původem jihokorejské společnosti působící na území ČR ……………….124

119

Příloha A : Investiční projekty jihokorejských investorů zprostředkované agenturou CzechInvest (1993 – 1. pol. 2014)

Investice Česká právnická Typ Typ Pracovní Jméno investora Sektor (mil. Rok Měsíc Kraj Místo osoba investice činnosti místa CZK) SUNGWOO HITECH Ostrava - SUNG WOO HITECH NIP MFG výroba dopravních prostředků 2 500,00 1 041 2005 srpen Moravskoslezský s.r.o. Hrabová

ARRK PLAKOR CZECH s.r.o. NIP MFG výroba dopravních prostředků 1 768,89 504 2006 červenec Moravskoslezský Mošnov

Český n.s. n.s. NIP MFG výroba dopravních prostředků n.s. n.s. 2006 říjen Moravskoslezský Těšín n.s. n.s. NIP MFG výroba dopravních prostředků n.s. n.s. 2006 prosinec Moravskoslezský Třinec Dymos Czech Republic, Frýdek - DYMOS NIP MFG výroba dopravních prostředků 846,83 422 2006 srpen Moravskoslezský s.r.o. Místek n.s. n.s. NIP SC výroba dopravních p rostředků n.s. n.s. 2006 listopad Moravskoslezský Nošovice Frýdek - n.s. n.s. NIP MFG výroba dopravních prostředků n.s. n.s. 2006 listopad Moravskoslezský Místek Mobis Automotive Frýdek - Hyundai Mobis NIP MFG výroba dopravních prostředků 1493,81 840 2006 prosinec Moravskoslezský Czech, s.r.o. Místek Hyundai Motor Hyundai Motor Company Manufacturing Czech NIP MFG výroba dopravních prostředků 34 428,90 3 514 2006 březen Moravskoslezský Nošovice s.r.o. KOS WIRE EUROPE KOS WIRE NIP MFG ostatní 625,00 90 2006 říjen Ústecký Lovosice s.r.o. n.s. n.s. NIP MFG výroba dopravních prostředků n.s. n.s. 2006 listopad Moravskoslezský Karviná Ostrava - n.s. n.s. NIP MFG výroba dopravních prostředků n.s. n.s. 2007 listopad Moravskoslezský Hrabová Český n.s. n.s. NIP MFG výroba d opravních prostředků n.s. n.s. 2007 únor Moravskoslezský Těšín n.s. n.s. EXP MFG výroba dopravních prostředků n.s. n.s. 2007 prosinec Moravskoslezský Ostrava Frýdek - Hanwha L&C Hanwha L&C Czech NIP MFG výroba dopravních prostředků 409,0 2 35 2008 leden Moravskoslezský Místek - Corporation s.r.o. Chlebovice

120

AutoEver Systems Hyundai Motor Group EXP SC výroba dopravních prostředků 12,93 162 2008 únor Hl. m. Praha Praha Europe GmbH DAS Czech Republic DAS CORPORATION NIP MFG výroba dopravních pro středků 65,00 60 2011 květen Olomoucký Hranice s.r.o. Staré n.s. n.s. NIP MFG gumárenský a plastikářský n.s. n.s. 2011 říjen Moravskoslezský Město u Karviné n.s. n.s. EXP MFG gumárenský a plastikářský n.s. n.s. 2012 červen Moravskoslezský Český n.s. n.s. EXP TC vý roba dopravních prostředků n.s. n.s. 2012 listopad Moravskoslezský Těšín Doosan Škoda Power Doosan Škoda Power EXP MFG strojírenský 860,13 56 2013 září Plzeňský Plzeň s.r.o. s.r.o. n.s. n.s. EXP MFG výroba dopravních prostředků n.s. n.s. 2013 říje n Středočeský n.s. n.s. EXP MFG výroba dopravních prostředků n.s. n.s. 2014 březen Moravskoslezský NEXEN TIRE 2014 Nexen Tire CORPORATION NIP MFG gumárenský a plastikářský 22 764,34 1 384 červen Ústecký n.s. n.s. EXP MFG gumárenský a plastikářský n.s. n.s. 2014 březen Moravskoslezský

Zdroj: Vlastní zpracování podle dat CzechInvest

Vysvětlivky: NIP: Nový investiční projekt EXP: Expanze SC: Strategické služby TC: Technologické centrum MFG: Výrobní činnost n.s.: Investor nedal so uhlas s uveřejněním informace

121

Příloha B: Investiční projekty podpořené investičními pobídkami ze země žadatele Jižní Koreje

Získané investiční Nově Rozhodnutí pobídky Strop Druh vytvoře Míra Podání MSP Investice veřejné Společnost Sektor investiční ná veřejné Kraj záměru (Ano x mil. CZK podpory akce pracovn po dpory - rok Ne) T J R L S (mil. Kč) Měsíc Rok í místa

výroba SUNGWOO HITECH dopravních výroba 2 357,89 1 041 T J R 50,0% 959,04 Moravskoslezský 2005 listopad 2006 N e s.r.o. prostředků výroba PLAKOR CZECH s.r.o. dopravních výroba 1 768,89 504 T J R 50,0% 787,22 Moravskoslezský 2006 prosinec 2006 Ne prostředků výroba Matador - Dongwon CZ, dopravních výroba 454,20 196 T J R 40,0% 167,30 Moravskoslezský 2006 s rpen 2007 Ne s.r.o. prostředků výroba SEJONG Czech s.r.o. dopravních výroba 524,60 270 T J R 40,0% 197,37 Moravskoslezský 2006 listopad 2007 Ne prostředků výroba Hyundai Motor dopravních výroba 34 428,90 3 514 T J R L 15,0% 4 8 92,94 Moravskoslezský 2006 leden 2008 Ne Manufacturing Czech s.r.o. prostředků výroba PHA Czech s.r.o. dopravních výroba 304,12 200 T J R 40,0% 121,65 Moravskoslezský 2007 leden 2008 Ne prostředků výroba DONGHEE Czech s.r.o. dopravních výroba 803,96 238 T J R 40,0% 303,5 4 Moravskoslezský 2006 duben 2008 Ne prostředků výroba Dymos Czech Republic dopravních výroba 846,83 422 T J R 15,0% 117,47 Moravskoslezský 2006 červen 2008 Ne s.r.o. prostředků

122

výroba HYSCO CZECH s.r.o. dopravních výroba 566,89 70 T J R 15,0% 81,93 Moravskoslezský 2006 červen 2008 Ne prostředků výroba Mobis Automotive Czech dopravních výroba 1 493,31 840 T J R 15,0% 223,49 Moravskoslezský 2006 červen 2008 Ne s.r.o. prostředků výroba Hanwha L&C Czech, s.r.o. dopravních výroba 409,02 99 T L 40,0% 160,32 Moravskoslezský 2008 únor 2009 Ne prostředků gumárenský a GS Caltex Czech, s.r.o. výroba 238,54 100 T J R 40,0% 95,41 Moravskoslezský 2011 květen 2012 Ne plastikářský

Zdroj: Vlastní zpracování podle dat CzechInvest

Vysvětlivky: T: s le va na dani z příjmu právnické osoby J: h motná podpora na tvorbu nových pracovních míst R: hmotná podpora na školení a rekvalifikaci L: převod pozemku za zvýhodněnou cenu S: hmotná podpora na kapitálovou investici pro strategické investiční akce

123

Příl oha C: Původem jihokorejské společnosti působící na území ČR

Název firmy Oblast působnosti Název firmy Oblast působnosti CHB Logistic Logistika Hyundai Motor Výroba automobilů Manufacturing Czech Daebo Logistika KIA Motors Výroba automobilů Daewoo Elektronika KIMEX International Import / Export DAS Výroba autosedadel Korea Exchange Bank Bankovnictví Donghee Czech Strojírenství Korean Air Letecká doprava Dongwon Czech Výroba automobilových KOS Wire Europe Výroba nerezových komponent drátů D oosan Heavy Těžký průmysl LG Electronics Elektronika Industries & Construction DSC Výroba autosedadlových Mobis Automotive Czech Výroba rámů automobilových modulů Glovis Logistika Noroo Bee Chemical Chemický průmysl (nátěry, barviva) GS Caltex P etrochemie Pac - tra Logistic Logistika Hanjin Shipping Logistika PHA Czech Výroba automobilových zámků Hanwha Výroba plastových Plakor Výroba autodílů automobilových nárazníků Hiteco Výroba autodílů POSCO Ocelářský průmysl Hyundai Amco Strojírenství Pyeonghwa Motors Výroba automobilů Hyundai Dymos Výroba autosedadel Samsung Electronics Elektronika Hyundai Hysco Výroba karoserií Sejong Czech Výroba výfukových systémů Hyundai Motor Czech Zprostředkování prodeje Sungwoo Hitech Výroba aut odílů automobilů

Zdroj: Vlastní zpracování podle Česko - Korejské společnosti, PŘEHLED KOREJSKÝCH FIREM NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY [ online ] . 27.04.2014 [ vid. 12.02.2015 ] . Dostupné z: http://cks - korea.cz/wp - content/uploads/2014/03/KorejskeFirmy.pdf

124