EVROPSKÝ POLYTECHNICKÝ INSTITUT, s.r.o., Kunovice

SBORNÍK

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“

Část 2 – Informatika

VI. MEZINÁRODNÍ VIRTUÁLNÍ STUDENTSKÁ KONFERENCE

28. b řezna 2012, Kunovice, Česká Republika

Kolektiv autor ů

„P ŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. MEZINÁRODNÍ VIRTUÁLNÍ STUDENTSKÁ KONFERENCE Část 2 - Informatika

Vydavatel, nositel autorských práv, vyrobil: (C) Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2012 Publikace neprošla jazykovou úpravou. Za obsahovou správnost odpovídají auto ři.

ISBN 978-80-7314-283-4

“PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI”

Část 2 - Informatika

VI. MEZINÁRODNÍ VIRTUÁLNÍ STUDENTSKÁ KONFERENCE

Organizována

EVROPSKÝM POLYTECHNICKÝM INSTITUTEM, s.r.o., Kunovice

Předseda programového výboru konference

Honorary professor, Ing. Old řich Kratochvíl, Ph.D., Dr.h.c., MBA

PROGRAMOVÝ VÝBOR KONFERENCE

Prof. Viktor Ivanovi č Grišin, Dr.Sc. Prof. PhDr. Beata Kosová, CSc. Prof. Ing. Tatiana Čorejová, Ph.D. Doc. Ing. Viera Cibáková, CSc Prof. Ruslan Imranovich Khasbulatov, Dr.Sc. Ass. Prof. Mikhail Manylich, Ph.D. Assoc. Prof. Yaroslav Vyklyuk, CSc. Prof. Dr. Irina Stukalova, Dr.Sc. Prof. Ing. Jozef Ben čo, Ph.D., Dr.h.c. Ing. Vladimír Hiadlovský, Ph.D. Prof. Ing. Vladimír Mikula, CSc. Prof. Ing. Imrich Rukovanský, CSc. Doc. Ing. Miroslav Me čár, CSc. Ing. Jind řich Petrucha, Ph.D. Ing. Jan Pracha ř, Ph.D.

Oponentní rada: Doc. Ing. Jozef Strišš, CSc. – Evropský polytechnický institut, s.r.o. Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc. – Evropský polytechnický institut, s.r.o. Prof. Ing. Pavel Ošmera, CSc. – Vysoké u čení technické v Brn ě Prof. Ing. Ivan Hanuliak, CSc. – Žilinská univerzita v Žilině Prof. Ing. Petr Dostál, CSc. – Vysoké u čení technické v Brn ě Ing. Juraj Dubovec, Ph.D. – Žilinská univerzita v Žilin ě Ing. Jozef Habánik, Ph.D. – Tren čanská univerzita Alexandera Dub čeka v Tren čín ě

Obsah

ÚVODNÍ SLOVO TESTOVACÍ SYSTÉM PRO ANGLICKÝ JAZYK S VYUŽITÍM ZVUKOVÝCH INFORMACÍ V PROST ŘEDÍ INTERNETU...... 9

TOMÁŠ BERKA ...... 11 VÝVOJ REALIZÁCIA PRACOVISKA PRE VÝCVIK ŠPECIALISTOV SIÉTI S OPERA ČNÝM SYSTÉMOM NETWARE...... 13

STANISLAV CAPÁK ...... 13 RIZIKA A ZABEZPE ČENÍ ON-LINE TESTOVACÍHO SYSTÉMU ...... 17

MICHAL ČERNÝ ...... 17 PROGRAMOVÉ ŘÍZENÍ JASU PRVK Ů LED ...... 19

JIŘÍ GREBENÍ ČEK ...... 19 VYTVO ŘENÍ GRAFICKÉ DATABÁZE, STRUKTUR PRVK Ů ATOM Ů PERIODICKÉ TABULKY...... 25

SYLVA SUMERAUEROVÁ , JAROSLAV HEJTMÁNEK ...... 25 SÍ ŤOVÉ PROST ŘEDÍ LINUX ...... 29

LIBOR HOL ČÍK ...... 29 TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE S POMOCÍ OPEN PROGRAMU DOTPROJECT ...... 31

ROMAN JAHODA ...... 31 VÝVOJ A REALIZACE PRACOVIŠT Ě PRO M ĚŘ ENÍ NA DIGITÁLNÍCH OBVODECH...... 35

ROMAN KÁŇA ...... 35 PRO ŘÍZENÍ PROCESU ORGANIZACE BAKALÁ ŘSKÝCH PRACÍ ...... 39

RADIM KOLÍSEK ...... 39 POJEM E-LEARNING...... 45

LUKÁŠ KON ČETÍK ...... 45 TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE S POMOCÍ PROGRAMU A TECHNOLOGIE E-GROUPWARE...... 47

JIŘÍ SLOVÁK ...... 47 DÁLKOVÉ M ĚŘENÍ PR ŮTOKU VODY POMOCÍ SYSTÉMU QUIDO...... 51

IGOR VALENTA ...... 51 ZÁKLADNÉ ČASTI A ICH NASTAVENIE PRE ZAVEDENIE CVI ČNÉHO SERVERA DO PREVÁDZKY.. 55

JURAJ ČERVIENKA , DIS ...... 55 MOBILNÍ OPERÁTORI V SLOVENSKEJ REPUBLIKE ...... 61

VLADIMÍR ĎUR ČANSKÝ ...... 61 REALIZÁCIA INTERNETOVÉHO VÝHERNÉHO OBCHODU...... 65

ANDREJ KEKLÁK ...... 65 REDAK ČNÍ SYSTÉMY ...... 69

OND ŘEJ NAVRÁTIL ...... 69 CLOUD COMPUTING...... 73

ROMAN PAVLÍK ...... 73 REALIZOVÁNÍ VÝVOJOVÉHO PRACOVIŠT Ě PRO JEDNO ČIPOVÉ PROCESORY NA PRACOVIŠTI EPI KUNOVICE ...... 77

MARTIN SISKA ...... 77 PARALELNÍ PROCESY, MULTITHREADING A MULTITASKING ...... 81

OND ŘEJ ŠENKY ŘÍK ...... 81

GROUPWAROVÉ SYSTÉMY, GROUPWARE A TÝMOVÁ KOMUNIKACE...... 85

MILAN URBÁNEK ...... 85 PROGRAMOVACÍ JAZYK JAVA...... 89

KLÁRA HOPANOVÁ ...... 89 MODELOVÁNÍ VÝKONNOSTI PARALELNÍCH PO ČÁTA ČŮ V OBLASTECH SÍTÍ SMP...... 93

FRANTIŠEK OHLÍDAL ...... 93 DÁLKOVÉ M ĚŘ ENÍ ELEKTRICKÝCH PARAMETR Ů FOTOREZISTORU POMOCÍ JEDNO ČIPOVÉHO MIKROPO ČÍTA ČE...... 99

JIŘÍ BARTOŠ ...... 99 DÁLKOVÉ M ĚŘ ENÍ PR ŮTOKU KAPALINY...... 103

MARTIN MAJER ...... 103 DÁLKOVÉ M ĚŘ ENÍ NA ČÍTA ČÍCH...... 107

OND ŘEJ OSI ČKA ...... 107 PROJEKT VYUŽITÍ SMS SERVER Ů V INFORMA ČNÍM SYSTÉMU EPI ...... 111

JOSEF TURÁNYI ...... 111 DÁLKOVÉ M ĚŘ ENÍ ZAT ĚŽOVACÍ CHARAKTERISTIKY NAPÁJECÍHO ZDROJE...... 113

LUKÁŠ VALACH ...... 113 SYSTÉM PRO EVIDENCI PRACOVNÍCH ÚKOL Ů...... 117

OND ŘEJ BERNARD ...... 117 ANALÝZA FINANCOVÁNÍ VYBUDOVÁNÍ JEDNOTNÉHO INFORMA ČNÍHO SYSTÉMU OPERA ČNÍCH ST ŘEDISEK IZS P ŘI VYUŽITÍ PROST ŘEDK Ů Z FOND Ů EU ...... 121

ROSTISLAV BERNÁT ...... 121 VÝB ĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY SYSTÉMU ŘÍZENÍ AUTOMATICKÉHO PROVOZU KALOVÉHO HOSPODÁ ŘSTVÍ PRO ČOV ...... 127

SIMONA HOR ŇÁKOVÁ ...... 127 ROZŠÍ ŘENÍ A ZEFEKTIVNĚNÍ SYSTÉMU ATOMATIZACE OVLÁDÁNÍ PLAVEBNÍCH KOMOR NA BA ŤOV Ě KANÁLE ŘECE MORAV Ě ...... 135

ROMAN SOU ČEK ...... 135 GENEROVÁNÍ PDF VÝSTUPŮ V PUBLIKA ČNÍM SYSTÉMU MEDIAWIKI ...... 141

MAREK JANOVSKÝ ...... 141 VYUŽITÍ MODERNÍCH NÁSTROJL PRO VIZUALIZACI DAT...... 145

MARTIN JANOVSKÝ ...... 145 NÁVRH KOMPLEXNÍHO ŘEŠENÍ SÍ ŤOVÉHO SYSTÉMU VE FIRM Ě PHARMIX, S. R. O...... 151

ALEŠ STRNADEL ...... 151 SOFTWARE INTERAKTÍVNEHO ON-LINE SYSTÉMU KOMUNIKÁCIE VYSOKEJ ŠKOLY S UCHÁDZA ČOM NOVEJ GENERÁCIE...... 157

ZUZANA BEDNÁROVÁ ...... 157 SOU ČASNÉ PO ČÍTA ČOVÉ VIRY A OBRANA PROTI NIM...... 161

EDUARD HORÁK ...... 161 POROVNÁNÍ ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOSTI SV ĚTLOCITLIVÝCH ČIP Ů...... 167

OTTO KUBEK ...... 167 FAKTORY VÝB ĚRU CRM V MALÝCH A ST ŘEDNÍCH FIRMÁCH ...... 171

VLASTIMIL NETOPIL ...... 171

VÝVOJ A REALIZÁCIA PRACOVISKA PRE ROZVOJ ZNALOSTÍ A SCHOPNOSTÍ ŠPECIALISTOV V OBLASTI PREDMETU OPERA ČNÉ SYSTÉMY ...... 177

MIROSLAV BREZINA...... 177 SOFTWARE PRE NUMERICKÉ RIEŠENIE INTEGRÁLNEHO A DIFERENCIÁLNEHO PO ČTU ...... 181

JAKUB HÉPAL ...... 181 PŘEHLED MOŽNOSTÍ PUBLIKA ČNÍCH SYSTÉM Ů TYPU WIKI...... 183

LUKÁŠ MACURA ...... 183 NÁVRH INOVACE ZABEZPEČOVACÍHO SYSTÉMU FIRMY SCHNEER SPOL. S R.O...... 187

MARTIN SCHMIDT ...... 187 ANALÝZA VÝROBNÉHO PROCESU V PODNIKU PROTHERM PRODUCTION, S.R.O...... 191

MIROSLAV AMBRÚS ...... 191 MARKETINGOVÁ STRATEGIE A FINAN ČNÍ ANALÝZA REALITNÍ KANCELÁ ŘE EVROPA...... 195

PETR OBDRŽÁLEK ...... 195 OPTIMALIZÁCIA VÝROBNÉHO SYSTÉMU V PODNIKU INA SKALICA...... 197

PETRA PETROVI ČOVÁ ...... 197 NÁVR ŘEŠENÍ PRO IMPLEMENTACI A LAD ĚNÍ CRM SYSTÉMU V NOVÉ FIREMNÍ POBO ČCE...... 201

LUKÁŠ ROUBAL ...... 201 INOVACE VÝROBNÍCH PROCES Ů INTEGRACÍ INFORMA ČNÍCH TECHNOLOGIÍ...... 205

MARTIN VAŠULKA ...... 205 EDI – KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ PRO ELEKTRONICKOU VÝM ĚNU DAT...... 211

JIŘÍ VOPAVA ...... 211 NOVÉ MOŽNOSTI POSKYTOVANIA MULTIMEDIÁLNYCH SLUŽIEB JAKO NÁSTROJ KONKUREN ČNÉHO BOJA...... 215

BC. LADISLAV KOČKOVI Č ...... 215 OPEN-SOURCE RIEŠENIE POBO ČKOVEJ ÚSTREDNE ASTERISK AKO SÚ ČAS Ť PODNIKOVÉHO KOMUNIKA ČNÉHO SYSTÉMU ...... 219

BC. LADISLAV KOČKOVI Č ...... 219 AUTOMATIC IMAGE ANNOTATION USING WORD CORRELATION ...... 227

ELLEN MOLITORISOVÁ ...... 227 MODERNÁ TECHNOLÓGIA POHODLIA V KINOSÁLE ...... 233

RENÉ UHLÁR ...... 233 DOCHÁZKOVÝ SYSTÉM ...... 235

JAN MICHÁLEK ...... 235 VYUŽITÍ DISKRÉTNÍCH SIMULACÍ VE VOJENSTVÍ ...... 237

LUKÁŠ DOLEŽAL ...... 237 JMENNÝ REJST ŘÍK ...... 247

ÚVODNÍ SLOVO

Vážená akademi čtí pracovníci a studenti,

V. ro čník mezinárodní studentské konference je v letošním roce po řádán jako virtuální konference. Tak jako v minulých letech je i v letošním roce ú čast organizována spole čně s našimi studenty a studenty z našich partnerských vysokých škol v zahrani čí (Polsko - Vysoká škola ekonomiky, turismu asociálních v ěd v Kielcích, Ruská Federace – Ruská ekonomická akademie im. Plechanova, Slovensko - Vysoká škola ekonomiky a mmanažmentu verejnej správy v Bratislave).

Vážení akademi čtí pracovníci a studenti,

Konference „P řínos student ů vysokých škol k rozvoji naší spole čnosti“ se koná v období kdy se celá naše civilizace potýká s globální hospodá řskou krizí. Krize byla vyvolána tím, že jsme dopustili, aby etika sociálních vztah ů tak utrp ěla. Je ve Vašem zájmu, abyste hledali řešení a p ředevším abyste se z dané situace pou čili. Bude úkolem p ředevším vás sou časných student ů najít taková řešení, která zmírní dopady krizí na naši spole čnost.

Prvním stupn ěm vašeho zapojení do řešení problému region ů je zpracování bakalá řských prací pro konkrétní podniky. Vaše p řísp ěvky, které budete na této virtuální konferenci prezentovat, mohou za čít vaše zapojení do řešení rozsáhlejších celospole čenských problém ů. Studiem p řísp ěvk ů, které jsou zve řejn ěny v tomto sborníku, m ůžete získat p řehled o sou časném p řístupu absolvent ů vysokých škol k řešení problém ů v oblasti managementu a marketingu, ale i problém ů ekonomické informatiky a po číta čů .

Věř ím, že sborník ze studentské v ědecké konference s názvem “P řínos student ů vysokých škol k rozvoji naši spole čnosti” p řinese inspiraci ve vašem dalším studiu a řešení problému související se sou časným i budoucím stavem naší spole čnosti.

K této činnosti vám p řeji hodn ě zdraví a osobního zdaru.

Ing. Jaroslav Kavka prorektor

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 9

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 10

TESTOVACÍ SYSTÉM PRO ANGLICKÝ JAZYK S VYUŽITÍM ZVUKOVÝCH INFORMACÍ V PROST ŘEDÍ INTERNETU

Tomáš Berka

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice

Abstrakt: Tomáš BERKA Testovací systém pro anglický jazyk s využitím zvukových informací v prost ředí internetu Kunovice 2012. Bakalá řská práce. Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Klí čová slova: jazyk, mp3, software, zvuk, zvukový editor, zvuková nahrávka, testovací systém

Tato práce je zam ěř ena na testovací systém anglického jazyka, který slouží jako u čební pom ůcka student ům, kte ří si pot řebují osvojit své znalosti z cizího jazyka nebo u čitel ům jako podpora p ři výuce. Tento systém se skládá z anglických sloví ček a frází pro jednotlivé p ředm ěty p říslušných obor ů Evropského polytechnického institutu, ke kterým jsou p řiřazeny zvukové nahrávky ve formátu mp3, sloužící pro testování

Teoretická část se zabývá anglickým jazykem, a jeho ozna čením jako nejpoužívan ější jazyk ve všech informa čních a telekomunika čních technologií. Část popisuje moderní prost ředky a vybavení, které nám slouží jako p řeklada če a slovníky pro výuku cizích jazyk ů. Dále je zam ěř ena na výukový software a výukové programy a aplikace, které bývají využívány, pro osobní ú čely s cílem nau čit se cizí jazyk.

Praktická část je popisuje navržení vhodného zvukového editoru, který má být pro práci se zvukovými formáty optimální. Obsahuje jednotlivé programy pro úpravu zvuku a srovnávací tabulku t ěchto produkt ů, dále vysv ětluje pojmy, jako jsou zvuk, akustika, kodeky nebo formát jako nap říklad mp3.

V poslední části je uveden metodický postup práce se zvukovým editorem a realizace napln ění databáze zvukovými nahrávkami s využitím jejich testování v prost ředí systému IS EPI. Výsledkem této části je uvedení systému do rutiny

Obrázek č. 1 Testovací systém IS EPI (Projekt anglického jazyka)

Cílem této bakalá řské práce bylo dopln ění obsahu zvukových nahrávek pro jednotlivá anglická sloví čka pomocí editoru zvukových nahrávek. V teoretické části práce se provedla analýza dosavadních zvukových nahrávek ve spolupráci s vyu čujícími anglického jazyka z kvalitativního hlediska., dále byla část zam ěř ena na moderní technické prost ředky používané pro p řeklad cizích jazyk ů, jazykové programy ur čené pro po číta če, a také výukový software a programy pot řebné k nauce cizích jazyk ů. V praktické části bakalá řské práce byl navržen nejvhodn ější zvukový editor, který byl „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 11

pro další práci se zvukovými formáty optimální. Jako kriteria se použila dostupnost programu, jeho po řizovací cena, oblíbenost a možnost rozši řování v budoucnosti. Dále v této práci bylo zam ěř ení na programy, které se využívají pro ukládání a dopl ňování databáze zvukových nahrávek. Provedl se výb ěr nejvhodn ějšího programu pro práci s nahrávkami a zárove ň došlo ke srovnání t ěchto dostupných produkt ů. Dalším úkolem byla vlastní realizace zvukových nahrávek ve spolupráci s vyu čujícím anglického jazyka a tato činnost byla provedena pomocí uživatelského rozhraní z prost ředí internetu s možností zm ěn již po řízených jednotlivých zvukových nahrávek. V záv ěru práce se rozší řily testy jednotlivých sloví ček o podporu zvuku při testování v testovacím systému EPI, kde rozsah byl ur čen vedoucím práce, poté byl systém testován v jednotlivých internetových prohlíže čích, ve kterých se projevila funk čnost i nefunk čnost tohoto testovacího systému. Nakonec se pro celý systém zpracovala uživatelská p říru čka, která poslouží jednak pro u čitele jako podpora výuky anglického jazyka, a také pro studenty, aby se dokázali se systémem podrobn ě seznámit a byli schopni s využitím zvukových nahrávek, si rozší řit své znalosti z jazyka anglického.

ADRESA: Tomáš Berka Pod Svahy 996 Uherské Hradišt ě 68601, Tel. 608161287, e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 12

VÝVOJ REALIZÁCIA PRACOVISKA PRE VÝCVIK ŠPECIALISTOV SIÉTI S OPERA ČNÝM SYSTÉMOM NOVELL NETWARE

Stanislav Capák

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Abstrakt: Tento článok sa zaoberá riešením budovania špecializovaného laboratória s opera čným systémom Novell NetWare. Prvá čas ť sa zaoberá oboznámením spolo čnosti Novell, Inc.jej históriou a vývojom až po sú časnos ť a jej produktom NetWare. V ďalšej časti nasleduje stru čné oboznámenie s budovaním po číta čových sietí. Posledná čas ť bude obsahova ť analýzu priestorov a popis samotného budovania špecializovaného pracoviska.

Kľúčové slová: Opera čný systém, Novell, NetWare, softvér, sie ť, IT, prepína č, sie ťová karta, internet, server, pracovná stanica, po číta č, FTP

Abstract: This article deals with the solution of building a specialized laboratory with running Novell NetWare. The first part deals with the acquaintance of Novell, Inc.. Its history and development to the present and its NetWare product. In the next section followed by a brief introduction to networks. The last part will contain a description and analysis of areas of specialized construction work itself.

Key words: , Novell, NetWare, software, network, IT, switch, network card, internet, server, workstation, PC, FTP

Spolo čnos ť Novell, Inc sa špecializuje na sie ťové opera čné systémy a softvérové produkty pre internet. Novell vznikol pomocou Eyring Research Institute sídliacom v Provo v štáte . Dennis Faiclough, Drew Major, Dale Neibaur a Kyle Powell ukon čili prácu v Eyring Research Institute a prešli do Novell, kde využili svoje znalosti a skúsenosti k podpore a vývoji projektu Novell. Dennis Fairclough bol nielen zakladate ľom spolo čnosti Novell, ale aj členom pôvodného týmu ktorý sa podie ľal na za čiatkoch Novell Data Systems. Do týmu zloženého z členov ako boli Drew Major, Kyle Powell a Dale neibaur vyvíjajúci SuperSet Software, sa neskôr zapojil tiež , ktorý prišiel do spolo čnosti v roku 1983.

Novell, Inc poskytuje riešenia, ktoré robia pracovné prostredia produktívnejšie, bezpe čnejšie a ovládate ľnejšie. Novell, Inc podporuje tisíce organizácii po celom svete. S produktmi ako sú Novell GroupWise, Novell ZENworks a Novell , môžu podniky dosiahnú ť nové úrovne produktivity a zárove ň minimalizova ť náklady, komplikovanos ť a riziká. Podporuje tisíce organizácií po celom svete prostredníctvom technológií pre spoluprácu, zabezpe čenie koncových zariadení a súborových a sie ťových služieb. Spolo čnos ť Novell, Inc verí, že zákazníci by mali ma ť možnos ť výberu a plnú kontrolu nad svojimi IT systémami.

Takmer 50 percent zamestnancov Novellu pracuje mimo územia USA, vo viac ako 100 pobo čkách po celom svete. Regionálne a vývojové strediská Novellu sa nachádzajú napríklad v indickom Bangalore, v Pekingu, v anglickom Bracknell, v Paríži, Prahe, Sao Paolo, Sydney alebo v Tokiu. Generálnym riadite ľom spolo čnosti Novell je Bob Flynn. Po dokon čení akvizície spolo čnos ťou Attachmate Corporation v roku 2011 za čali spolo čnosti Novell a SUSE operova ť po boku spoločností Attachmate a NetIQ ako dve samostatné jednotky. Centrála spolo čnosti SUSE bola presunutá do nemeckého Norimbergu.

Portfólio produktov Novell zah ŕň a riešenia pre správu e-mailov a plánovanie, tímovú spoluprácu, správu súborov a tla če a zabezpe čenie koncových staníc. V Českej republike sa spolo čnos ť Novell výrazne zapojila do rozvoja e- Governmentu. Je dodávate ľom a správcom centrály Czech POINT a zna čnou mierou tiež podporuje vzdelávanie IT profesionálov na českých školách. Medzi najvä čších zákazníkov Novellu patrí napríklad AUDI, BT, Cathay Pacific, mesto Los Angeles, Credit Suisse, Deutsche Bank AG, Gulfstream Aerospace Corp, HSBC, Lufthansa, dopravný podnik mesta New York, Postbank, PSA Peugeot Citroën, Qualcomm, Siemens, štát Kalifornia, UK National Health Service, Wal-Mart, Wyeth a rad ďalších spolo čností a inštitúcií.

Novell NetWare existuje od roku 1985 kedy bola uvedená jeho prvá verzia 1.2. Využíval chránený režim procesora Intel 80286, vtedajšej novinky. Obsahoval viac úlohové spracovanie, riadenie prístupu k adresárom pomocou systému

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 13

prístupových práv či integrovaný databázový systém Btrieve. O rok neskôr vznikol systém NetWare 2.0, ktorý v ďaka vyššie uvedenej podpore chráneného režimu mohol využíva ť viac než 640 KB pamäti. Umož ňoval pripojenie až štyroch sietí naraz. Postupom času sa vyvíjali novšie a novšie verzie. Rada 5 a 6 systému NetWare dokon čila trend prechodu do prostredia TCP/IP mimo iné i pre súborové a tla čové služby a nezávislos ť na natívnom proprietárnom klientovi NCP, ktorý je možné na ďalej používa ť volite ľne s CIFS a AFP. Siete postavené na systéme NetWare sú ve ľmi otvorené a ich základom je stále adresárová databáza NDS/eDirectory. Na konci prvého desa ťro čia 21. storo čia sa platforma NetWare stále viac približovala Unixu, pre ktorý už existoval port vä čšiny jeho služieb. To súvisí s akvizíciou SuSe Linuxu, ktorú Novell vykonal.

Cie ľom bakalárskej práce je vývoj a realizácia pracoviska pre výcvik špecialistov sietí s opera čným systémom Novell NetWare. Práca je rozdelená do dvoch častí, v prvej časti je popísaná teoretická čas ť kde je možné naštudova ť znalosti o po číta čových sie ťach, ich histórii, ale aj budovaní či ochrane a spravovaní.

Druhá čas ť je praktická čas ť kde sú uvedené postupy pri budovaní špecializovaného pracoviska. Hardvérové a softvérové zariadenie u čebne, ale i postup inštalácie a správa siete je popísaná v tejto časti.

Pri budovaní špecializovaného pracoviska je potrebné ma ť pokro čilé znalosti o budovaní po číta čových sietí. Tieto znalosti je možné nadobudnú ť z mnohých knižných alebo internetových zdrojov. Budovanie u čebne pre výcvik špecialistov je užito čná práca ktorá má prínos pre štúdium a skvalit ňuje výu čbu.

Pre budovanie je potrebné vybra ť si miestnos ť kde je umožnený prístup na internet, poprípade ho tam zavies ť. Zaobstara ť potrebné hardvérové a softvérové vybavenie je samozrejmos ť ako po číta če na ktorých pobeží server a na ktorých budú ma ť študenti a učitelia možnos ť pracova ť, sie ťové káble ktoré umožnia prepojenie medzi jednotlivými pracovnými stanicami a pod.

Budovanie po číta čovej siete je pre profesionála otázkou pár minút avšak pre neskúseného človeka to môže by ť ve ľký problém. Každý po číta č musí ma ť pripojenú sie ťovú kartu. Na prepojenie potrebujeme prenosové prvky, napríklad sie ťový kábel, ktorý zabezpe čí spojenie medzi danými zariadeniami. V prípade že je v sieti viac po číta čov, je potrebné zaobstara ť prepína č (switch), ktorý umož ňuje prepojenie vä čšieho po čtu po číta čov.

Prvým krokom pri inštalácii systému Novell NetWare je zvolenie vhodnej verzie. Dôležité je ma ť k dispozícii stanicu ktorá bude vyhovova ť minimálnym systémovým požiadavkám danej verzie systému. Pri vo ľbe NetWare 6,5 sú požiadavky nasledovné: • Po číta č s procesorom Pentium* 2 alebo AMD* K7 procesor • 512 MB opera čnú pamä ť • Super VGA grafickú kartu • DOS partíciu najmenej 200 MB • 2 GB vo ľného miesta na disku mimo DOS partície • Sie ťovú kartu • CD mechaniku

Samozrejme, vždy je lepšie ma ť výkonnejšie zariadenie ktoré dokáže pracova ť rýchlejšie a spo ľahlivejšie. Minimálne požiadavky zabezpe čia možnos ť fungovania serveru avšak silnejšie zariadenie umožní napríklad aj rýchlejšiu inštaláciu samotného systému.

Priebeh inštalácie sa dá rozdeli ť do nieko ľkých krokov: • Spustenie inštalácie • Vytvorenie diskovej oblasti DOS • Zadanie úvodných parametrov inštalácie • Kopírovanie súborov do diskovej oblasti DOS • Špecifikácia ovláda čov • Vytvorenie diskovej oblasti a logického disku SYS • Kopírovanie prvej časti súborov do diskovej oblasti NetWare • Prechod do režimu grafickej obrazovky • Zadanie ostávajúcich parametrov inštalácie • Kopírovanie druhej časti súborov do diskovej oblasti NetWare

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 14

Po prejdení všetkých krokov a teda správnom nainštalovaní systému vznikne zo zariadenia fungujúci server. Na samotnom serveri bežný užívatelia moc funkcií nevyužijú. K systému NetWare je možné nainštalova ť aj rôzne služby, ktoré poskytuje spolo čnos ť Novell, Inc. Najpoužívanejšie služby sú Novell eDirectory, Novell iFolder, Novell Access Manager, Novell Evolution, Novell Client, Novell GroupWise, Novell Identity Manager, Novell NetMail atď.

Užívatelia sa môžu prostredníctvom Novell Client pripoji ť z pracovných staníc na server. Pre pripojenie sa po číta ča z prostredia mimo u čebne je potrebné spojazdni ť FTP server, teda vzdialený prístup.

LITERATÚRA: [1] Novell, Inc. [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW: http://www.novell.com [2] PŘICHYSTAL, Old řich. Novell NetWare 6 Podrobná p říru čka. [s.l.] : Computer Press, 2002. 540 s. ISBN 807226625X. [3] Chip. [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW: http://www.chip.cz/ [4] Tynet. [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW: http://tynet.sk/

ADRESA: Majerská 179 020 61 Lednické Rovne Tel.: 0904 213 255 e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 15

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 16

RIZIKA A ZABEZPE ČENÍ ON -LINE TESTOVACÍHO SYSTÉMU

Michal Černý

Evropský polytechnický institut, s.r.o.

Abstrakt: Zabezpe čení aplikací je jednou z nejd ůležit ější částí webového projektu. Cílem této práce je uv ědomit uživatele internetu o tom jakým zp ůsobem lze aplikace napadnou a jak se proti takovýmto napadením bránit. V této práci se popisují veškeré možnosti napadení serveru a hlavn ě možnosti napadení webových aplikací v jazyce PHP. Pro budoucí nebo stávající programátory, kte ří nejsou s t ěmito riziky seznámeni by m ěla být bezpe čnost jejich vlastních aplikací prioritou, proto jsem se zam ěř il na základní, ale i pokro čilé druhy napadení. Ve své bakalá řské práci jsem si položil za cíl zanalyzovat sou časné aplikace internetového portálu EPI, s.r.o. a navrhnout taková bezpe čností řešení, aby aplikace nebylo možné napadnou či zneužít ve sv ůj prosp ěch.

Klí čová slova: Internet, Zabezpe čení, Ochrana, Webové aplikace, Napadení, Obrana

V dnešní dob ě m ůže být každý systém napaden na více úrovních. Od strany uživatele až po napadení serveru. Prioritou je zajistit, aby celá aplikace nem ěla jakoukoliv bezpe čnostní chybu. K t ěm nejvíce častým útok ům pat ří ze strany uživatele XSS a CSRF. Pokud úto čník napadá server využívá ve v ětšin ě p řípadu DDOS útok. Naším cílem tedy je upravit aplikace tak aby útoky nebyly možné a aplikace nebyla jakkoliv omezena nebo zneužita. První krokem k tomu aby útoky nebyly možné je provést kompletní analýzu celé aplikace.

Většina útok ů spojených s webovou aplikací souvisí se vstupem ze strany uživatele. Pokud není ošet řen vstup od uživatele aplikace m ůže dojít k poškození aplikace a to v r ůzném rozsahu dle toho jakou část aplikace tento vstup naruší. V nejhorším p řípad ě m ůže webovou aplikaci takto neošet řený vstup poškodit natolik, že nebude použitelná. Dále jde také o nastavení webového serveru na kterém webová aplikace b ěží. Správné nastavení služeb jako PHP nebo správné nastavení serveru m ůže zajistit ochranu p řed ur čitými typy útok ů.

Jeden z nej čast ějších technik napadení serveru zajiš ťujících internetové słu żby je DDOS útok. Toto napadení spo čívá v přehlcení požadavky na server což zap říčiní pád nebo minimální nefunk čnost a nedostupnost serveru. Cílem tohoto útoku je bu ďto znemožnit komunikaci uživatele se serverem, nebo ji alespo ň velmi zpomalit, nebo donutit server k restartu, tudíž komunikace neprobíhá v ůbec a server je tak nedostupný.

DOS (Denial of Service) nebo také DDOS (Distributed Denial of Service) je jedna z nej čast ějších technik napadení serveru zajiš ťujících internetové služby. Toto napadení spo čívá v p řehlcení požadavky na server což zap říčiní pád nebo minimální nefunk čnost a nedostupnost serveru. Cílem tohoto útoku je bu ďto znemožnit komunikaci uživatele se serverem, nebo ji alespo ň velmi zpomalit, nebo donutit server k restartu, tudíž komunikace neprobíhá v ůbec a server je tak nedostupný.

Většina útok ů zp ůsobí p ředevším jazyk PHP kdy úto čníci využívají specifické díry jako nap říklad zaplý register_globals, který zp ůsobuje to, že všechny superglobální prom ěnné z POST, GET, SESSION, COOKIES prom ění na globalní prom ěnné pod daným názvem. Tímto krokem umožní úto čníkovi zven čí vložit vlastní prom ěnnou do aplikace s vlastní hodnotou. Základním nastavením jazyka PHP by tedy m ělo být vypnutí register_gloals a spoléhat se pouze na získání dat ze superglobálních prom ěnných pouze p řes $_POST, $_GET, $_SESSION, $_COOKIE.

Jestiže aplikace na čítá soubory ze serveru a hodnota na čteného souboru se udává pomocí url m ůže uto čník zm ěnit tuto url a na číst libovolný soubor ze serveru. Pokud je ve webové aplikaci nahrávání souboru a není vstup ošet řen, m ůže úto čník nahrát na server vlastní spustitelný subor který m ůže nap říklad číst z databáze nebo smazat kompletní strukturu serveru.

Větší webové projekty se dnes neobejdou bez databáze do které se ukládají veškerá data. Tyto data se vyvolávají z databáze pokud uživatel prost řednictvím svého internetového prohlíže če vyvolává funkce spojené s databází. Potencionální úto čník se s píše zajímá o data uložené v databázi než o samotnou aplikaci a pro nabourání do databáze mu mnohdy sta čí pouze otev řený port.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 17

Pokud tedy aplikace obdrží žádost od uživatele, sestaví se SQL dotaz, který je zpracován na stran ě databázového serveru a uživateli se vrací jeho výsledek, který je dál nap říklad zpracován webovou aplikací. Nej čast ější typek útoku na databáze je SQL injection. Tento typ útoku využívá neošet řený vstup od uživatele. Uto čník tak m ůže modifikovat SQL dotaz a napadnout databázi webové aplikace.

Hlavním problémem SQL injection je d ůvěra vývojá řu a nekontrola vstup ů od uživatel ů. Jedním zp ůsobem je ošet řit všechny vstupní data což, ale m ůže být zdlouhavé a dá se i na n ějaký vstup zapomenout. Druhá možnost je spolehnout se na magic_quotes_gpc a všechny hodnoty uzavírat do apostrof ů.

Testatovací systémy se mohou d ělit na dva typy a to oby čejný test, který má za cíl informatovat nebo pou čit uživatele a testovací systém, který zkouší uživatele a jeho výsledek má vliv na ur čitou v ěc jako nap říklad studium, pracovní pozice atp.

Pokud budeme hovo řit o testu který má ve výsledku vliv m ěl by tedy p ředevším b ěžet pouze na lokální síti aby se tak předešlo útok ům ze strany venkovních neznámých úto čník ů. Pokud by testovací systém b ěžel pouze na lokální síti a byl by napaden bylo by snažší úto čníka odhalit. V p řípad ě, že je pot řeba aby testovací systém b ěžel voln ě na internetu je důležíte p řed spušt ěním testu uživatele identifikovat p řihlašovacím formularem a tento formulá ř ošet řit tak aby úto čník nemohl do testu projít bez p řihlášení nebo p řihlášen jako jiný uživatel.

Dále je t řeba zajistit kompletní analýzu a kontrolu celého testovacího systému. Úto čník m ůže snadno odhalit jak se generují otázky. Pokud test po odopov ědi uživatele vypisuje rovnou zdali odpov ěděl správn ě nebo ne a pokud odpov ěděl špatn ě jaká odpov ěd je správná m ůže úto čník vyvolat zobrazení správné odpov ědi ješt ě p řed tím než sám odpoví. Úto čník m ůže také zm ěnit čas pokud je test časov ě omezen a není časové omezení správn ě ošet řeno. Jestli je možnost psát test na vice pokus ů m ůže úto čník odeslat jeden test pouze zkušebn ě aby odposlechl dotaz na server a ten následn ě zm ěnil ve sv ůj prosp ěch, ale op ět za p ředpokladu, že takováto cesta není správn ě ošet řena. Všechny tyto možnosti musí vývojá ř testovací aplikace brát v z řetel a musí je také po vývoji aplikace řádn ě vyzkoušet, protože pokud by úto čník na chybu v aplikaci p řišel, mohl by si tímto pomoci ve sv ůj prosp ěch

Vývojá ř by m ěl také dbát na to, že úto čník nebude chtít zm ěnit výsledek svého testu, ale bude mít zájem o všechny otázky nebo o výpis všech už ukon čených test ů. Je proto zapot řebí ošet řit vstupy p řes které by bylo možné provést SQL injection. Úto čník by mohl pomocí SQL injection proniknout do databáze test ů a následn ě si vypsat všechny testovací otázky i s opdov ěď mi a ty poté využít bu ďto ve sv ůj prosp ěch nebo ve prsop ěch n ěkoho cizího.

Pokud vývojá ř vytvá ří jakkoukoliv aplikaci a ť už se jedná o testovací nebo o cokoliv jiného je nutné dbát na bezpe čnost a to hlavn ě ze strany zneužití aplikace nebo zneužití uživatelů kte ří aplikaci používají. Mnoho vyvojá řů si totiž v dnešní dob ě myslí, že úto čníci úto čí pouze na velké korporace a velké stránky bohužel opak je pravdou a existuje mnoho za čate čník ů kte ří si práv ě zkouší své dovednosti na r ůzn ě vybraných aplikacích a člov ěk nikdy neví zdali jeho aplikace zrovna není ta na které se m ůže mladý úto čník zau čovat. M ůže se, ale také stát, že na aplikaci nezaúto čí p římo n ějaký úto čník s umyslem, ale m ůže to být b ěžný uživatel, který omylem vyplnil n ějaký formulá ř špatn ě a dostal se tak do chybové hlášky, které sice nerozumí, ale i p řesto mohl tuto aplikaci poškodit.

Bakalá řská práce na toto téma se blíže a hloub ěji zaobírá možnosti napadení a hlavn ě obranou webových aplikací proti úto čník ům.

KONTAKT: Michal Černý Krasická 61 Prost ějov +420 606 558 043 [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 18

PROGRAMOVÉ ŘÍZENÍ JASU PRVK Ů LED

Ji ří Grebení ček

Evropský polytechnický institut, s.r.o.

Abstrakt: Tento článek se zabývá problematikou řízení jasu prvk ů LED diod, zp ůsoby jejich řízení a jednotlivými zapojeními které slouží k řízení a regulaci jasu diod a dále programovým řešením řízení za pomocí stavebnice Arduino s mikroprocesorem ATmega 328 firmy atmel.

Klí čová slova: LED (sv ětlo emitující dioda), řízení,sv ětlo,jas,Arduino,ATmega

Abstract: This article deals with the brightness control LED elements, methods of management and individual involvement to help manage and control the brightness of LEDs and management software solutions using Arduino microprocessor kit 328 Atmel Atmega

Keywords: LED (Light-Emitting Diode),managment,light,brightnes,Arduino,ATmega

LED ( Light-Emitting Diode) dioda emitující sv ětlo.Je to elektronická polovodi čová sou částka obsahující p řechod P-N. Narozdíl od klasických diod LED dioda vyza řuje viditelné sv ětlo, infra p řípadn ě UV zá ření v úzkém spektru barev. Spektra zá ření diody závisí na chemickém složení použitého polovodi če.Led diodu je možné použít pro velkou škálu aplikací..proncip funkce LED diody pochází-li p řechodem diody mezi anodou a katodou elektrický proud v propustném sm ěru, p řechod vyza řuje (emituje) nekoherentní zá ření s úzkým spektrem. M ůže emitovat i jiné druhy zá ření. Tento jev je zp ůsoben tzv. elektroluminiscencí.

Led diod existuje obrovské množství typ ů a provedení: • blikající LED- Jsou konstruk čně stejné jako klasické led ale obsahují navíc klopný obvod, díky kterému tato LED bliká (obvykle s periodou 1s.). Nejb ěžn ěji jsou k dostání v červené, žluté nebo zelené barv ě. • LED se zabudovanými rezistory- nemusíme p řidávat p řed řadné rezistory.výhoda je snadn ější aplikace.mají mnoho využití nap říklad pro indikaci v automobilové technice, kde mají vestav ěný p řed řadný rezistor pro 12 V. • infra červené LED- infra červené LED nedílnou sou částí n ěkterých bezpe čnostních kamerových systém ů nebo se s nimi m ůžeme setkat nap říklad v dálkovém ovládání od televize.Také se používají v IrDA, pro komunikaci elektronických za řízení na malé vzdálenosti. • ultrafialové LED- Tyto LED jsou instalovány v za řízeních pro kontrolu ochranných prvk ů bankovek, nebo jiných dokument ů

Vícebarevné LED - diody obsahují minimáln ě dv ě paraleln ě nebo opa čně polarizované a zapojené diody, kdy každá je jiné barvy (typicky červená a zelená). Tím je umožn ěno zobrazit dv ě r ůzné základní barvy nebo rozsah škály barev namíchaný zm ěnou pom ěru svitu jednotlivých LED diod. Jiné zase obsahují sadu diod rozdílných barev uspo řádaných do skupin zapojených se spole čnou anodou nebo katodou. Zde m ůžeme dosáhnout širší škály r ůzných barev bez toho, že bychom museli m ěnit polaritu napájení (nap ř. často používaná RGB LED - červená, zelená a modrá). LED diody se b ěžn ě vyráb ěji v v pr ůměrech: 1,8mm; 3mm; 5mm; 8mm; 10mm a napájecí nap ětí se zpravidla pohybuje v rozmezí 1.5-3.5V

Zp ůsob ů řízení led existuje mnoho typ ů a řešení: U led diod obecn ě platí pravidlo že čím víc proudu, tím víc sv ětla. Nejjednodušším zp ůsobem nastavení proudu diodou je pomocí p řed řadného odporu ,který zapojíme v sérii s LED diodou.Dále je možné k regulaci jasu LED použít jednoduchý regulátor s tranzistorem nebo pulzn ě ší řkový modulátor PWM kdy LED diodou protékají krátkodobé impulzy proudu.Tyto impulzy se p řivád ějí v daleko vyšší frekvenci, než je lidské oko schopné zachytit, takže LED dioda vypadá jako by po řád svítila.Zm ěnou st řídy pak m ěníme jas.Pokud máme dostate čně velké nap ětí, m ůžeme propojit n ěkolik LED do série pouze s jedním p řed řadným rezistorem.

Příklad sériového zapojení LED diod:na níže uvedeném obrázku se nachází seriové zapojení dvou LED diod (LED 1,2) s p řed řadným rezistorem R1.V sériovém zapojení je na všech prvcích v obvodu stejný proud.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 19

Obrázek č. 1:seriové zapojení LED Zdroj:vlastní

Příklad paralelního zapojení LED diod:na níže uvedeném obrázku se nachází paralelní zapojení dvou LED diod (LED 1,2) s p řed řadnými rezistory R1,R2. V paralelním zapojení je na všech prvcích v obvodu stejné nap ětí.

Obrázek č. 2:paralelní zapojení LED Zdroj:vlastní

Příklady zapojení pro řízení a regulaci LED diod:

REGULACE JASU TRIMREM Toto zapojeni nam umož ňuje regulovat jas svitive diody LED1za pomocí trimru tak že nastavujeme r ůzne polohy trimru RT2 a tim reguluje proud, ktery prochazi LED1.

Schema zapojeni:

Obrázek č. 3:regulace jasu LED trimrem Zdroj:vlastní

REGULACE JASU LED PEVNYMI REZISTORY Toto zapojeni nam umož ňuje regulovat jas svitive diody LED1 pomoci rezistor ů s pevnou hodnotou.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 20

Schema zapojeni:

Obrázek č. 4:regulace LED pevnými rezistory Zdroj:vlastní

REGULACE JASU LED POMOCI TRANZISTORU NPN Tranzistor je zapojen jako zesilova č proudu. Pomoci trimru RT2 regulujeme plynule proud do baze tranzistoru T1 a tim ovládáme kolektorovy proud ,který řídí jas LED1 Schema zapojeni:

Obrázek č. 5:regulace LED transistor NPN Zdroj:vlastní

REGULACE JASU LED POMOCI TRANZISTORU PNP Tranzistor je i v tomto p řipadn ě zapojen jako zesilova č proudu. Pomoci trimru RT2 regulujeme plynule proud do baze tranzistoru T1 a tim kolektorovy proud, který prochazi take LED1. Schema zapojení:

Obrázek č. 6:regulace LED transistor PNP Zdroj:vlastní

BLIKA Č SE DV ĚMA TRANZISTORY Zapojeni astabilniho multivibratoru se dv ěma NPN tranzistory. Schema zapojeni:

Obrázek č. 7:blika č se dv ěma tranzistory Zdroj:vlastní

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 21

BLIKA Č S ČASOVA ČEM 555 Zapojeni blika če s LED řizeneho integrovanym obvodem 555. Rychlost blikani lze měnit pomoci zm ěny RC členu tvo řenym RT2+R3 a C6. Schema zapojeni:

Obrázek č. 8:blika č s časova čem 555 Zdroj:vlastní

STMÍVA Č S LED Bezkontaktni spina č T1 je ovladan bezkontaktnim d ěli čem nap ětim (jeho č časti jefototranzitor), ktery je ovladan zm ěnou osv ětleni. Zapojeni využiva efektu fototranzistou.Pokud na bazi fototranzistoru dopada sv ětlo, tranzistor se otev ře a m ůže jim procházet proud.Toto zapojeni funguje tak, že pokud bude sv ětlo dopadat na fototranzistor T8, tranzistor T1 z ůstane zav řeny a LED4 nebude svitit. Schema zapojeni:

Obrázek č. 9:stmíva č LED Zdroj:vlastní

ŘÍZENÍ LED DIOD POMOCÍ STAVEBNICE ARDUINO Arduino je stavebnice jejíž srdcem je 8bitový mikroprocesor Atmel AVR s použitými čipy ATMega8, ATMega168, ATMega328, ATMega1280 a ATMega2560.Arduino je ur čeno pro kutily, bastlí ře, um ělce a designéry.Je vhodné k vytvá ření nejr ůzn ějších elektronických projekt ů. Software arduina je založen na technologii jednoduchého programovacího jazyku wiring což je ob ěktov ě orientovaný jazyk který je založen na c/c++ syntaxi a vychází také z programovacího jazyku Java. Mikroprocesor Arduina obsahuje zavad ěč (bootloader) díky ktrému je možné bez použití dalších za řízení (programátor ů) jednoduše nahrávat software do flash pam ěti obsažené v mikroprocesoru arduina.

Blikající LED Jedná se o jednoduchý program díky kterému je možné ovládat LED diodu pomocí arduina.dioda se zhasíná a rozsv ěcuje v nastaveném časovém intervalu

Schéma zapojení:na níže uvedeném obrázku se nachází schéma zapojení LED diody s přeřadným rezistorem R1 k desce arduina

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 22

Obrázek č. 10:blikající LED Zdroj:vlastní

Zdrojový kod progamu:

/* int LedPin = 13; //led bude p řipojena na výstupní pin13 void setup() //Tato část prob ěhne po startu } pin mode(ledpin, OUTPUT) } void loop() //tato část kodu se stále opakuje { digitalWrite(13, HIGH); // rosvícení LED delay(1000); // PAUZA 1s digitalWrite(13, LOW); // zhasnutí led delay(1000); // PAUZA 1s }

ŘÍZENÍ LED DIOD Jedná se o jednoduchý program díky kterému je možné ovládat 10 LED diod za pomoci 10ti výstup ů arduina a tla čítka kterými jsou ovládány jednotlivé naprogramované funkce. Schéma zapojení:na níže uvedeném obrázku se nachází schéma zapojení led diod a ovládacího tla čítka T1 do desky Arduino.

Obrázek č.11: řízení LED diod Zdroj:vlastní

KONTAKT: Ji ří Grebení ček Školní 527 68605 Uherské Hradišt ě Tel: +420608000266 [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 23

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 24

VYTVO ŘENÍ GRAFICKÉ DATABÁZE , STRUKTUR PRVK Ů ATOM Ů PERIODICKÉ TABULKY

Sylva Sumerauerová, Jaroslav Hejtmánek

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Abstrakt: Tento článek se zabývá problematikou jak navrhnout struktury prvk ů atom ů pomocí prstencových struktur proton ů a neutron ů. Článek je p ředevším zam ěř en na modelování fraktálních model ů prvk ů v programu Blender. Je zpracován tak, aby v n ěm bylo dále pokra čováno, obsahuje zpracování sudých i lichých prvk ů. Její výsledek by m ěl být vhodný pro publikování za EPI s.r.o. ve v ědeckých časopisech a prezentacích na konferencích evidovaných ve v ědecké databázi Web of science.

Klí čová slova: Po číta čová grafika, bitmapová a vektorová grafika, 2D grafika, 3D grafika, Blender, fraktál, izotop, atom, proton, neutron, viro-prstenco-fraktalové struktury.

Abstract: This article deals with how to design the structure of atoms of elements with annular structures of protons and neutrons. The article is mainly focused on modeling the fractal model elements in the program Blender. It is processed so that it was further continued, contains odd and even number of processing elements. The result should be suitable for publishing the EPI Ltd. in scientific journals and presentations at scientific conferences, registered in the Web of Science.

Key words: Computer graphics, bitmap and vector graphics, 2D graphics, 3D graphics, Blender, fractal, isotope, atom, proton, neutron, faith-ring-fractal structure.

Nový pohled na sv ět tak lze ozna čit fraktální geometrii a teorii chaosu. Fraktální geometrie je sou částí obsáhlé teorie chaosu a slouží jako jeden z d ůležitých nástroj ů popisu dynamických, turbulentních a nelineárních dějů. Teorie chaosu spolu s fraktální geometrií zasahuje prakticky do všech v ědních obor ů. Po čínaje meteorologií, p řes ekonomiku, biologii, medicínu až po astronomii. Zásadním zp ůsobem m ění pohled na p řírodní struktury, dynamiku, turbulenci a nelineární systémy. Jako mnohé z nových teorií odstra ňuje hranice, které odd ělovaly v ědecké disciplíny a stává se tak v ědou uplat ňující se v mnoha r ůzných oborech.

Dá se říci, že teorie chaosu je v ědou o v ěcech b ěžných. Je v ědou o mracích, vodních vírech, stromech, listí, poho ří, sn ěhových vlo čkách, po časí, biorytmech, inflaci, atd.

Teorie chaosu se stala nedílnou sou částí dnešní matematiky a fyziky [1]. S Mend ělejovou tabulkou prvk ů se setkáváme již na základní škole. Kdy zjiš ťujeme, že vše kolem nás má n ějaké složení.

V posledních letech dochází k významným zm ěnám v oblasti fyziky, chemie a p ředevším v oblasti po číta čové grafiky. Kterou se my p ředevším budeme zabývat, a ta nám také umožní 3D znázorn ění prvk ů. Díky ní propojíme všechny t ři zmín ěné oblasti. Proto je toto téma velmi aktuální.

Cílem práce je, znázorn ění struktury prvk ů atom ů pomocí principu viro-prstenco-fraktalové struktury proton ů a neutron ů. Kdy k tvorb ě základních a složit ějších prvk ů použijeme trojrozm ěrné objekty. K tvorb ě a znázorn ění prvk ů použijeme 3D anima ční a modelovací program Blender. Který je voln ě ši řitelný a lze v něm vytvá řet nap ř. obrázky, po číta čové hry i prostorové animace. Od ostatních program ů se na první pohled zdá nep řehledný, a tím i mnoho uživatel ů odradí. Nenechme se, ale odradit: ur čitá složitost má svoje d ůvody. Po bližším seznámení uživatel zjiš ťuje, že program má nekone čné možnosti s využitím r ůzných technik. Mezi další výhody Blenderu pat ří, že je stále ve vývoji. A tím se m ůžeme t ěšit na další neo čekávané možnosti.

Práce je rozd ělena do dvou částí. V úvodní části práce nastudujeme problematiku t ěchto struktur a na základ ě Mend ělejevovy tabulky prvk ů navrhneme grafické struktury, které vytvo říme v 3D grafickém prost ředí. V teoretické části se zabývám vznikem fraktálu, a co to vlastn ě fraktál je a obecnými údaji o grafice. Kde je zmíněno, že fraktální geometrie zasahuje do mnoha oblastí v ědy a p říroda tomu není výjimkou, jak z citátu vyplívá.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 25

V druhé praktické části práce uvedeme základní popisy tvorby složit ějších struktur a zanalyzujeme vhodnost fraktálových struktur pro řešení problému. Práce je z hlediska náro čnosti rozd ělena na sudé a liché prvky, kdy jejich spojení nastane v databázi prvk ů. V které bude jak stru čný popis prvk ů tak i jejich 3D struktura.

Spojení model ů s vírovými strukturami rozši řuje chápání sv ěta o nový pohled na evoluci neživé p řírody s použitím prstencových a fraktálových a vírových podstruktur se samo-organizací.

Budeme se zabývat p řevážn ě strukturami a jejich vazbami, p řípadn ě transformacemi t ěchto struktur na jiné. V popisu těchto struktur p řevažovaly obrázky, nebo ť mají nejvyšší vypovídající schopnost pro vytvo ření strukturální p ředstavy. Snahou bylo vybrat takové struktury, které by mohly vysv ětlit složitost sv ěta, a to pokud možno co nejjednodušeji. Postupn ě byly vybrány t ři základní typy struktur: vírové struktury, prstencové struktury a fraktálové struktury.

Atomové jádro lze sestavit z prstencových proton ů a neutron ů pomocí následujících pravidel: • Proton nelze p římo spojit s protonem, krom ě dvou proton ů se stejnou osou. • K protonu lze p řipojit další proton s jinou osou pomocí neutron ů. • Na jedné ose mohou být pouze dva protony a dva elektrony.

Ukazuje se, že je možné kombinací t ěchto t ří základních struktur vytvo řit libovolnou reálnou strukturu (elektron, proton, neutron, atom, molekulu ale i černou díru). Pomocí t ří výše uvedených pravidel lze sestavovat jednotlivé atomy periodické soustavy prvk ů. Pomocí strukturálních transformací lze vysv ětlit celou řadu jev ů, a to pomocí p ředstav i bez složité matematiky. Samoorganizace je p řirozený d ůsledek evolu čního procesu, kdy velký shluk jednodušších podstruktur (nap ř. vírových podstruktur protonu, neutronu a elektronu) na sebe vzájemn ě neustále p ůsobí, což umož ňuje vznik složit ějších struktur, jako jsou nap ř. atomy a molekuly.

První rozdíl p ředstav mezi klasickou p ředstavou vycházející z koulových struktur a víro prstencových struktur je zobrazen na obr. 1. Nová p ředstava vychází z toho, že rychle rotující koule se zm ěním na rotující prstenec, v jehož dí ře vzniká vírová struktura.

Druhý rozdíl se týká struktury atomu vodíku. Klasická p ředstava vychází z planetárního modelu slune ční soustavy. Nyní se ví, že tento model je nesprávný, nebo ť by obíhající elektron p ři ztrát ě energie se musel neustále p řibližovat k protonu a tedy atom vodíku by musel zaniknout, což se za dobu existence vesmíru nestalo. Nová p ředstava vychází z levita čního modelu, kdy elektrické pole protonu a elektronu prochází jejich st ředovými otvory. Elektrické silo čáry mají tendenci se smrš ťovat podobn ě jako napnutá gumi čka. Elektrická pole protonu a elektronu tedy zp ůsobuje jejich přitahování. Sou časn ě elektron i proton mají kolem sebe magnetická pole, která se odpuzují. Tato pole jsou vytvo řena jejich podstrukturami [4].

V posledních letech dochází k významným zm ěnám v oblasti fyziky, chemie a p ředevším v oblasti Elektron tedy neobíhá kolem protonu, nýbrž levituje v ur čité vzdálenosti d od protonu. Číseln ě je tato vzdálenost shodná s polom ěrem r v Bohrov ě modelu. T řetí rozdíl se týká problematiky vákua. Einstein vakuum zavrhl a gravitaci si vysv ětloval pomocí zak řiveného prostoru. Nová p ředstava naopak vychází z toho že i prostor, ve kterém nejsou základní částice hmoty je vypln ěn jejich fraktálovými podstrukturami s r ůzným stupn ěm organizovanosti. Protože si každý pod pojmem vakua p ředstavuje n ěco jiného byl zaveden pojem gravum, což je prostor plný víro-prstencových podstruktur v r ůzných stavech samo-organizace. Tím by se dal vysv ětlit problém temné hmoty a energie. Hmota a energie jsou postat ě jedna v ěc pouze se liší svou topologií. Hmota má struktury uzav řené do prstenc ů (setrva čník ů), zatím co energie jsou otev řené struktury (nap ř. slune ční zá ření), viz bod 4 vpravo na obr. 1. Je zajímavé, že tvar vírových podstruktur v bod ě 3 na obr. 1 se podobá Einsteinov ě zak řivenému prostoru. Strunová teorie nepoužívá samo- organizaci a vyžaduje další dimenze. T ěchto dalších šest dimenzí lze nahradit prstenco-fraktálovým popisem. Tím se sou časn ě vyhneme problému singularit, nebo ť i ta nejmenší podstruktura není bod ale velmi malý prstenec.

Teorie VFT (vortex-fractal theory) sjednocuje všechny čty ři základní síly fyziky. Je jednoduchá pro pochopení, ale náro čná na p ředstavivost. VTF sou časn ě ukazuje na elegantnost p řírody, tj. jak se m ůže postupnou evolucí vírových struktur (v četn ě prstenc ů) vytvo řit složitý a p řitom nádherný sv ět, který nás obklopuje. Základem pro pochopení p řírody je znalost vírové struktury sv ětla. Hmotu pak m ůžeme chápat jako uv ězn ěnou energii uvnit ř uzav řených vírových struktur. Atomové jádro vytvo řené z vírových prstenc ů (proton ů a neutron ů) tak vytvá ří jednu uzav řenou energetickou strukturu [2, 3].

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 26

Obr. Č.1: Struktura atomu zlata Zdroj:Vlastní

Od práce se o čekávalo, že bude vhodná pro publikování za EPI s.r.o. ve v ědeckých časopisech, prezentacích na konferencích evidovaných ve v ědecké databázi Web of science. Čímž bakalá řská práce splnila v plném rozsahu své očekávání.

LITERATURA: [1] Fraktální geometrie. [online]. [cit. 2012-02-26]. Dostupné z WWW: http://www.ksr.tul.cz/fraktaly/geometrie.html [2] Pavel Ošmera. [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné z WWW: http://pavelosmera.cz/papers/2010-osmera- mendel1.pdf [3] OŠMERA, P. The Vortex-fractal-Ring Structure of Electron , Proceedings of MENDEL2008, Brno, Czech Republic (2008) 115-120 [4] OŠMERA, P. The Vortex-fractal Structure of Hydrogen , Proceedings of MENDEL 2008, Brno, Czech Republic (2008) 78-85

KONTAKT: Sylva Sumerauerová Polní 497 373 12 Borovany Tel.: +420 728 560 694 e-mail: [email protected]

Jaroslav Hejtmánek Panská 686 04 Kunovice Tel.: +420 737 000 309 e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 27

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 28

SÍŤOVÉ PROST ŘEDÍ LINUX

Libor Hol čík

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice

Abstrakt: Tento p řísp ěvek se bude zabývat prací v síti a to konkrétn ě v opera čním systému Linux, respektive v linuxové distribuci Kubuntu.Jako první co je d ůležité pro uvedení do stavu funk čnosti systému je instalace Linuxu a jako další jsou to instalace jednotlivých po číta čových program ů pro správu serveru a jeho částí.Sou částí takového systému je i Evropský Politechnický Institut, na kterém již b ěží linuxový server. Tento server využívá nejnov ějších standard ů bezdrátových sítí. Jedná se oStandard IEEE 802.11n, který zajištuje rychlost až 150Mbps. Bezdrátové sítě však nezajiš ťují tak vysokou p řenosovou rychlost, bezpe čnost a spolehlivost tak, jako kabeláže metalické nebo optické.

Klí čová slova: Po číta čové sít ě, Samba, NFS, FTP, Linux, Kubuntu, WIFI zabezpe čení

Abstract: This paper willdeal with Networking, and specifically in the Linux operating systém or Linux distribution in Kubuntu. As the first of what is important to bringin to the state system's functionality is to install Linux and other such installations are various computer programs to manage server and itsaffiliates. Part of the system is Politechnický European Institute, which is already running a Linux server. This site uses the latest wireless networking standards. This is an IEEE 802.11n, which provides speeds up to 150Mbps. Wireless networks do not provide such a hight ransmission speed, safety and reliability as copper or fiber optic cabling.

Keywords: Computer networks, Samba, NFS, FTP, Linux, Kubuntu, WIFI security

ÚVOD Bezpe čnost bezdrátových sítí je stále vyvíjena tak jako i p řenosové rychlosti, tudíž bude jednou dosáhnuto vysoké bezpe čnosti a p ředevším možnosti p řenosu obrovských datových p řenos ů na velké vzdálenosti. Dalším významným krokem je tak velká mobilita tohoto systému, této mobility je hlavn ě dosáhnuto pomocí tzv. chytrých telefon ů a tablet ů. Tyto telefony a tablety, již dnes za čínají na nízké cenové hladin ě, tudíž je tento zp ůsob pro komunikaci velice levný i p ři dosahovaných velikostech objem ů dat. Pro uživatele, kte ří jsou náro ční na výpo četní výkon a up řednost ňují mobilitu tak je taktéž možnost instalace jednotlivých prvk ů také na za řízení jako jsou tablety. Dalším možným řešením jsou malé netbooky a notebooky, které zaru čují i klávesnici a myš pro lepší ovladatelnost celého systému. Pro uživatele to znamená řadu výhod, mohou si totiž stáhnout nebo vytisknout materiály, které mají i stovky kilometr ů od domova a není k tomu již pot řeba n ějakých velkých za řízení posta čí mobilní telefon nebo tablet. Jestliže se budeme bavit o systému linux tak je nejvíce využívaný program pro serverou část program s názvem Samba. Jedná se o zna čně populární programový balík dostupný v rámci GNU licence, který implementuje serverovou část protokolu CIFS na klientu s Linuxem. P ůvodn ě byl balík vytvo řen Australanem Andrewem Trigellem, který rozpitval protokol SMB a výsledný kód vydal v roce 1992.

Systém CIFS nabízí p ět základních služeb: • Sdílení soubor ů • Sí ťový tisk • Autentizaci a autorizaci • Vyhledávání jmen

Samba neposkytuje pouze soubory na Linuxu pomocí protokolu CIFS, ale m ůže také provád ět všechny základní funkce primárního serveru Windows NT 4.0 domény. Samba podporuje n ěkteré pokro čilé vlastnosti v četn ě p řihlašování do Windows NT domén, p ředávání profil ů uživatel ů Windows a sdílení tiskáren pomocí CIFS. Na rozdíl od systému NFS, který je siln ě provázán s jádrem, Samba nevyžaduje žádné úpravy jádra a b ěží zcela jako uživatelský proces. P řipojí se na porty používané pro p říchozí NBT požadavky a čeká na požadavky od klient ů na p řístup k n ějakému zdroji.

Poté co je požadavek p řijat a autorizován, démon smbd vytvo ří kopii sama sebe a pracuje pod uživatelem daného požadavku. výsledkem je, že jsou zachována všechna p řístupová práva souboru v Linuxu(v četn ě skupinových práv). „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 29

Další významným systémem je NFS ( Network FileStorage ). Systém byl p ůvodn ě vyvinut spole čností Sun Microsystems v roce 1984, v sou časné dob ě má jeho další vývoj na starosti organizace Internet EngineeringTaskForce (IETF). Funguje p ředevším nad transportním protokolem UDP, avšak od verze 3 je možné ho provozovat také nad protokolem TCP.

Network FileSystem umož ňuje sdílení složek a soubor ů na vzdáleném stroji (serveru) na stroj lokální (klient) p řes sí ť. Je to unixový sí ťový filesystém, který podporuje uživatelská práva ve formátu UGO (User Group Other), tedy to, co známe z Linuxu. Na rozdíl od v ětšiny ostatních protokol ů (FTP, SMB, ...) je to bezstavový protokol. Neexistuje nic jako navázané spojení, p řihlašování se apod. Klient pouze pošle na server požadavek, nap ř. ls /, a server mu odpoví.

Další je File Transfer Protocol (FTP) je protokol TCP pro stahování a odesílání soubor ů mezi po číta či. FTP pracuje na modelu klient / server. Serverová část se nazývá FTP deamon Neustále naslouchá FTP žádosti od vzdálených klient ů. Při p řijetí žádosti, spravuje p řihlašovací jméno a nastaví p řipojení. Po dobu trvání sezení provádí n ěkteré p říkazy zasílané klientem FTP.

Přístup na FTP serveru lze řídit dv ěma zp ůsoby: • Anonymní • Ov ěř ený

Další je SSH, je to je zabezpe čený p ředch ůdce programu RSH (Remote Shell) Jedná se o tzv. komunika ční kanál který propojuje dv ě místa v síti.

ZÁV ĚR Využití tohoto programu je následují p řenos soubor ů p ře programy (sftp a scp). Vzdálené spoušt ění p říkaz ů tudíž nikdo nezjistí o jaké programy ani výstupy se jedná. Přesm ěrování port ů a jejich sm ěrace a to v četn ě sm ěrovacího protokolu X11. Vzdálené p řihlášení, lze se bezpe čně p řihlásit ke vzdálenému po číta či.

Komunikace probíhá na dvou úrovních a to na klientské časti a serverové části. V okamžiku kdy klient odešle p říkaz na připojení na server, se mezi t ěmito po číta či vytvo ří šifrovaný tunel a pak zde veškerá komunikace probíhá p řes tento zabezpe čený tunel. Identifikace a autentizace se pak d ěje pomocí hesla. Klient pošle uživateli požadavek a poté jej pošle přes zašifrovaný tunel na server, který jej ov ěř í a pokud dopadne autentizace dob ře povolí p řihlášení. D ůležité je že i samotné heslo je p řenášeno šifrované takže je nikdo nem ůže p řečíst jako nap říklad u RSH.

ADRESA: Libor Hol čík Větrná 421, Uherské Hradišt ě, Tel.: 774905882, e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 30

TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE S POMOCÍ OPEN PROGRAMU DOTPROJECT

Roman Jahoda

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Abstrakt: Tento článek se zabývá problematikou týmové spolupráce pomocí groupware programu dotProject. Článek je p ředevším zam ěř en na projektové řízení a následné aplikace na program dotProject.

Klí čová slova: Spolupráce, projektové řízení, groupware, dotProject, administrator, skupina, server

Abstract: This article deals with teamwork using groupware program dotProject . The article is mainly focused on project management and apply on the program dotProject.

Key words: Collaboration, project management, groupware, dotProject, Administrator, company, server

Spolupráce je proces, který je nezbytný, pokud chceme aby pracovalo více lidí na spole čných cílech. Pomocí projektového řízení m ůžeme spolupráci zefektivnit. Projektové řízení zahrnuje disciplíny jako je organizování, plánování, zabezpe čení a řízení zdroj ů, v ětšinou i s pevn ě daným termínem dokon čení a výškou rozpo čtu.

Hlavním úkolem řízení projekt ů je dosáhnutí všech stanovených cílu a zárove ň dodržení stanovených limit ů, limity mohou být individuální: • Čas • Rozpo čet • Nápl ň projektu

Cílem práce je rozbor možností týmové spolupráce s využitím technologie DotProject a její aplikace do rutiny EPI s.r.o. a zhodnotit p řínos týmové spolupráce. Práce je rozd ělena na 2 části. V úvodní části se řeší teoretické možnosti týmové spolupráce a projektového řízení, seznámení se s možnými alternativami dotProject, technologickými požadavky na server. V praktické části je dotProject nasazen na server a zaveden do provozu. K práci bude p řiložena i videonahrávka, která uživatele seznámí s prácí v dotProject.

Projektové nástroje mohou ješt ě více podpo řit proces spolupráce. Jedním z těchto nástroj ů je dotProject, který umož ňuje online řízení projekt ů. Výhodou oproti standartní týmové spolupráci je integrování všech pot řebných v ěcí pro správnou a flexibilní spolupráci. Tyto metody mají za cíl zejména zvýšit úsp ěšnost tým ů, které se zapojily do spolupráce p ři řešení problém ů. Další výhodou je i podpora internetových telefon ů, takže m ůžeme na cestách být v obraze o tom, co se práv ě řeší, kde se náhle vyskytl problém a tak dále. Stá čí jen znát doménu/ip na které je dotProject zprovozn ěn, pro přihlášení a také zabezpe čení se uživatel musí logovat pod svými p řihlašovacími údaji, které mu vygeneruje administrátor, lze také nastavit konkrétní heslo, pokud to administrátor/vedení umožní. V případ ě ztráty hesla je možné využít formulá ř pro ztrátu hesla , který je k dispozici pod logovací tabulkou.

Administrátor uživatele za řadí do skupin/odd ělení ve kterých spolupracují na jednotlivých projektech, které se k daným skupinám p řiřadí. Každý uživatel je zde zaveden a je mu p řid ělena jeho osobní karta, kde jsou uvedeny osobní informace, v četn ě kontaktních údaj ů a skupiny pod kterou spadá, pracovní za řazení. Dále jsou mu p řid ěleny práva, na jednotlivé moduly, které uživatel bude moci vid ět, či spravovat. Je zde mnoho možností jak upravit personální strukturu firmy podle individuálních pot řeb.

Skupiny se podle továrního nastavení t řídí na: • Klient • Prodejce • Dodavatel • Poradce • Vedení • Interní • Neuplatn ěná skupina

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 31

Pomocí tohoto strukturovaného propojení, lze do systému zavézt i p římo komunikaci s výše jmenovanými skupinami, sdílet jim ur čené soubory a veškerá komunikace je snadn ější, protože lze p římo kontaktovat pot řebné odd ělení, což komunikace výrazn ě zrychluje a také usnad ňuje. V případ ě pot řeby lze výše vypsané skupiny p řejmenovat, podle pot řeb firmy.

Jakmile je struktura firmy vytvo řena, mohou být jednotlivým skupinám p řid ěleny projekty. Projekty jsou rozd ělené podle postupu práce a lze si v systému o nich zjistit: • Datum a čas požadovaného ukon čení/p ředání práce • Rozpo čet • Nápl ň práce • Návaznost na další skupiny

Pro p řehledné zobrazení termínu si m ůže uživatel zobrazit kalendá ř, ve kterém budou zaneseny všechny termíny, které se ho týkají.

Sou částí dotProject je i fórum, kde mezi sebou mohou jednotlivci i celé týmy komunikovat. Vytvo ří se fórum, které se musí vztahovat, k nějakému projektu. Jakmile je fórum založeno, uživatelé do n ěj budou moci vkládat témata, které budou moci ostatní uživatelé komentovat. Využívání fóra se hlavn ě vyplatí, pokud bude řešen n ějaký problém a zeptat se co nejvíce potencionálních rádc ů. Problémy lze také vyv ěsit

Soubory pro sdílení, se mohou nahrát do složek a podsložek, které se vytvo ří a pojmenují podle pot řeby, nap říklad je výhodné pojmenovat složky podle odd ělení, jména a nahrávané soubory p řiřadíme k projektu. Vytvo ření vhodné struktury složek, výrazn ě zlepší p řehled a zkrátí čas pot řebný k nalezení pot řebného souboru.

Pro správné fungování programu musí server mít • Apache – verze 1.3x nebo 2.x • PHP – verze 4.1 nebo vyšší, avšak ve verzi 5.x, se mohou vyskytnout problémy, doporu čuje se nepoužívat verzi 4.3.7 a místo ní použít verzi 4.3.6. Pro správnou funkci Gantových diagram ů je také pot řeba mít GD knihovnu. • MySQL – verze 3.23.x nebo vyšší • XML – Je t řeba mít podporu XML.

Spolupráce je pro člov ěka velmi d ůležitá, avšak ke správné a efektivní spolupráci je pot řeba komunikace na dobré úrovni a to hlavn ě platí u velkých projektových tým ů v ětší tým a jejich úkoly na sob ě navzájem závisí. Další bod je zde i samotné zadávání a rozd ělování úkol ů, jakou formou se zadává, jestli je možné zp ětn ě úkoly dohledat, stanovit datum ukon čení jednotlivých úkol ů a hlavn ě aby m ěl vedoucí týmu p řehled o tom co se práv ě řeší, kdo již své práce odevzdal, kdo čeká na dokon čení projektu, vzniklé problémy a mnoho dalšího. Groupware nástroje nám umož ňují zahrnout všechny výše jmenované starosti do jediného programu a ur čit ě je čeká sv ětlá budoucnost.

Obr. 1 Rozhraní dotProject Zdroj: Printscreen a následný edit obr.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 32

LITERATURA [1] W. Jason Gilmore. Velká kniha PHP 5 a MySQL . Zoner press. 712 s. ISBN 80-86815-20-X [2] Lavin, Peter. PHP objektov ě orientované -- koncepty, techniky a kód. 1. vyd. GRADA. 211 s. ISBN 978-80-247- 2137-8 [3] DotProject [online]. c2005 [cit. 2011-10-13]. The home of dotProject - the Open Source Project Management tool. Dostupné z WWW: . [4] Siteground [online]. c2004 [cit. 2011-10-13]. DotProject. Dostupné z WWW: . [5] Gerner, Jason; Scouarnec, Yann Le; Naramore, Elizabeth; Boronczyk, Timothy. PHP 6, MySQL, Apache. 1. vyd. Computer press. 816 s. EAN: 9788025127674

KONTAKT Roman Jahoda Nesovice 44, 68333 Telefon: 732778211 email: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 33

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 34

VÝVOJ A REALIZACE PRACOVIŠT Ě PRO M ĚŘ ENÍ NA DIGITÁLNÍCH OBVODECH

Roman Ká ňa

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice

Abstrakt: Tento článek se zabývá vývojem a realizací pracovišt ě pro m ěř ení na digitálních obvodech. Základem pracovišt ě je vývojová deska Arduino UNO a integrovaný obvod MH 7400. Na pracovišti číslo jedna, které je umíst ěno na desce plošného spoje, jsou realizovány základní logické funkce, logický sou čin AND, logický sou čet OR a negace NOT. Na pracovišti číslo dv ě je realizován klopný obvod JK a klopný obvod RS a na pracovišti číslo t ři je logická sí ť. Vše je umíst ěno do školního stavebnicového modulu formátu A5.

Klí čová slova: ArduinoUNO, integrovaný obvod MH 7400, logické členy, klopné obvody

Abstract: This article deals with development and implementation of workplace for measurements on digital circuits. The workplace is based on development board Arduino UNO and integrated circuit MH 7400. In the workplace, number one, which is located on the PCB (printed circuit board) are realized the basic logic functions. First function is logical conjunction AND, second function is logical sum OR and last function is logical negation NOT. In the workplace number two, is realized flip-flop JK and flip-flop RS. In the workplace number three is realized logical network. Everything is placed in a school building block module A5.

Key words: ArduinoUNO, integrated circuit MH 7400, logic elements, flip-flops

Základem pracovišt ě je vývojová deska Arduino UNO. Jedná se o Open-source platformu (otev řený zdrojový kód který můžeme bezplatn ě používat, ší řit a upravovat jak pot řebujeme). První Arduino vzniklo v Itálii a to ve firm ě SmartProjects. Firma take vyvinula velice pohodlné vývojové prost ředí (napsáno v jazyku Java a samoz řejm ě k dispozici i se zdrojovými kódy). V roce 2006 získal projekt Arduino významné ocen ění v kategorii digitálních komunit na Prix Ars.

Arduino UNO obsahuje mikroprocesor Atmel ATMega328, 16MHz takt, 32kb flash pam ěť , 2kb SRAM pam ěť a 1kb EEPROM pam ěť .Vývojová deska má 14 vstupních/výstupních pin ů, 6vstupních analogových, napájecí konektor a připojení USB.Díky USB kabelu jej m ůžeme velmi jednoduše p řipojit k po číta či. Desku napájíme USB kabelem, nebo pomocí adapter 12V. Arduino UNO je nástupcem Arduina Dumeliavého pro rok 2011.Rozložení sou částek a popis desky (obr.4).

Dále pak deska plošného spoje obsahuje integrované obvody MH 7400 které obsahují 4x funkci NAND.Za pomoci techto obvodu jsou realizovány všechny funkce na m ěř ícím pracovišti. Pr ůř ez integrovaným obvodem MH 7400 můžeme vid ět zde (obr č.1).

Obr č. 1:Pr ůř ez integrovaným obvodem MH 7400 Zdroj: Vlastní

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 35

Zapojení logického členu OR je realizováno dv ěma inventory vytvo řenými spojením vstup ů hradel typu NAND a jejich výstupy vedou na vstupy t řetího hradla typu NAND. Pro realizaci logického členu AND jsem použil dv ě hradla typu NAND a to tak, že výstup prvního hradla vede na vstup druhého které je zapojeno jako invertor. Pro realizaci logického členu NOT jsem spojil vstupy hradla typu NAND. Schémata zapojení jsou znázorn ěna na Obr č.2 a ov ěř ení funcí je znázorn ěno v tabulce č. 1 pod obrazkem.

Obr č. 2:Zapojení logických člen ů OR, AND, NOT Zdroj:Vlastní

OR AND NOT Funkce:Y=A+B Funkce:Y=A B Funkce:Y= Ā A B Y LED A B Y LED A Y LED 0 0 0 0 0 0 0 1

0 1 1 0 1 0 1 0

1 0 1 1 0 0

1 1 1 1 1 1

Tabulka č. 1: Pravdivostní tabulka OR, AND, NOT Zdroj:Vlastní

K ov ěř ení funk čnosti zapojení jsem použil LED diody které slouží jako indikace výstupního nap ětí.Pokud LED dioda svíti je na výstupu hodnota log 1 a pokud LED dioda nesvití je na výstupu hodnota log 0.

Dále pak jsou realizovány dva klopné obvody, klopný obvod RS a klopný obvod JK. Schémat zapojení klopných obvod ů jsou zobrazeny níže obr č.3.

Klopný obvod RS je jedním z nejzákladn ějších a nejjednodušších BKO. Realizovat jej m ůžeme pomocí dvou dvouvstupových hradel typu NAND. Výstup prvního NANDu vede do jednoho ze vstup ů druhého NANDu, výstupu druhého NANDu vede do jednoho ze vstup ů prvního NANDu. Vstup R se ozna čuje jako RESET. P řivedení hodnoty logická 1 na tento vstup vynuluje hodnotu Q (na výstupu je nastavena hodnota logická nula). Vstup S se ozna čuje jako SET, p řivedení hodnoty logická 1 bude na tento vstup nastavena hodnota Q na logickou 1. Pokud dojde ke stavu kdy je na R a S zárove ň logická 1, mluvíme o zakázaném stavu.To znamená, že tento stav není definován a není p ředem možné ur čit, jaký stav se bude nacházet na výstupu obvodu.Proto aby se tomuto stavu zabránilo se konstruují tzv. RS obvody s prioritou set nebo reset.Pokud by m ělo u normálního obvodu dojít k hazardnímu stavu, obvod se p řepne do priority set (1) a nebo do priority reset (0). Klopný obvod JK vychází s klopného obvodu RS. A z toho d ůvodu musíme i u klopného obvodu JK zamezit možnosti vzniku vstupní kombinace, p ři které nejsou jednozna čně ur čeny stavy výstup ů. J nastavuje hodnotu logická 1 a vstup K nastavuje hodnotu logická 0. Oproti RS se tento klopný obvod vyrábí pouze v synchronní variant ě. Ozna čení tento obvod nese po v ědci jménem Jack Kilby(zkratka JK), ten jej p ředstavil v roce 1958 ve firm ě Texas Instruments.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 36

Obr č. 3:Zapojení klopných obvod ů RS a JK Zdroj:Vlastní

Vstupy na jednotlivé obvody jsou řízeny dv ěma zp ůsoby. První zp ůsob je pomocí dvou polohových tla čítek ON/OFF. Po stisknutí tla čítka je z vývojové desky p řivedeno nap ětí na vstupy integrovaného obvodu. Druhý možnost jak řídit vstupy integrovaných obvod ů je pomocí arduino software p řes sériový port. Každý obvod má naprogramovaný po čet stav ů. Hodnoty vstup ů mohou být log 0 nebo log 1. Za řízení využívá programovací jazyk Wiring. Jedná se o objektov ě orientovaný jazyk, který je založen na C/C++ syntaxi a také vychází z grafické schopnosti programovacího jazyka Java.

Arduino software je voln ě stažitelný jednoduchý a velmi dob ře propracovaný nástroj který slouží pro psaní zdrojového kódu a pro p římé odeslání zdrojového kódu do mikroprocesoru na vývojové desce Arduino. Jeho velikost na disku je cca 232MB.

Obr č. 4:Vývojové prost ředí Arduino software Zdroj:Vlastní

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 37

Obr č. 5:Popis vývojové desky Arduino UNO Zdroj:Vlastní

Obr č. 6: Grafický náhled na m ěř ící pracovišt ě Zdroj:Vlastní

LITERATURA: [1] MALINA, Václav. Digitální technika . 1.vyd. České Bud ějovice: KOPP, 2000, 207 s. ISBN 80-858-2870-7. [2] HÁJEK, Jan. 2x časova č 555 : praktická zapojení se dv ěma časova či. 1.vyd. Praha: BEN - technická literatura, 1998, 111 s. ISBN 80-852-3021-6.

Internetové zdroje: [3] Arduino Uno [online]. [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW:

ADRESA: Roman Káňa Babice 561, telefon:608 746 886, email: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 38

SOFTWARE PRO ŘÍZENÍ PROCESU ORGANIZACE BAKALÁ ŘSKÝCH PRACÍ

Radim Kolísek

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice

Abstract: Výsledkem mé práce je vytvo řit za pomocí jazyka PHP část informa čního systému pro organizaci bakalá řských prací Evropského polytechnického institutu. Navrhnout uživatelsky p řív ětivé grafické prost ředí a moderní grafiku. P ři programování systému plním ur čené požadavky a cíle, které postupem času vyústily v hotový produkt. Stránka prošla testováním a p řipomínkováním na vybraných studentech a zam ěstnancích. Testoval jsem veškeré funkce ze strany student ů i ze strany zam ěstnanc ů. Následn ě jsem opravil všechny chyby a nedostatky a systém se tímto stal funk ční pro ostré nasazení.

Klí čová slova: software, grafika, PHP, databáze, bakalářské práce, portál, tiskové sestavy

Abstract:The result of my work is created using PHP language part of the information system for the organization of bachelor work of the European Polytechnic Institute. Design user-friendly graphical interface and modern graphics. When programming the system has addressed requirements and objectives, which over time resulted in a finished product.This page has undergone testing and commenting on selected students and staff. I tested all the functions from students and from staff. Then I corrected all the mistakes and shortcomings, and this system became operational for deployment.

Key words: software, graphics, PHP, database, thesis, website, print reports

ÚVOD Téma práce se nazývá Software pro řízení procesu organizace bakalá řských prací, který usnad ňuje práci zam ěstnanc ům a student ům Evropského polytechnického institutu (dále EPI). Jedná se o p římo navrhnutou webovou stránku, kterou budou uživatelé používat pro evidenci bakalá řských prací. Cílem práce je vytvo ření uživatelsky p řív ětivého rozhraní speciáln ě navržené pro zam ěstnance a studenty EPI. Systém bude rozd ělen na dv ě části, kde jedna část bude administra ční prost ředí pro zam ěstnance školy a druhá část bude informa ční p řehled student ů. V administra čním prost ředí je d ůležité sjednotit spoustu menších podsystém ů do jednotné podoby, upravit grafickou podobu, navrhnout a realizovat další funkce. Systém bude opat řen uživatelskými vrstvami s právy uživatele. V informa čním p řehledu studenta se bude nacházet časová osa s harmonogramem pro daný ro čník studenta, možnost tisku celého profilu, informace o bakalá řské práci nap ř. název, cíl, osnovu atd. Dále se zde budou nacházet informace o osobách, které jsou s prací n ějak spjati nap ř.: vedoucí, oponent, tutor, garant. U t ěchto osob bude také grafický status, který znázor ňuje, zda byla daná osoba schválena. Zapracován bude systém komunikace mezi studenty a zam ěstnanci. Sou částí systému bude možnost vypsat tiskové sestavy. Do tiskových sestav budou mít p řístup všichni u čitelé a zam ěstnanci školy. Po úsp ěšném naprogramování stránky projde stránka d ůkladným testováním a p řipomínkováním jak ze strany zam ěstnance školy tak i studenty. Dále budou opraveny nalezené chyby a stránka bude p řipravena do ostrého provozu.

Grafický design stránky bude navržen v profesionálním grafickém editoru Adobe Photoshop. Stránka bude naprogramována v programovacím jazyku PHP, který se naprosto hodí pro tuhle problematiku. Databáze bude řešena pomocí databázového systému MySQL. Pro jednodušší práci s portálem využiji technologii jQuery, kterou se dá zna čně zjednodušit n ěkteré postupy.

1. POUŽITÉ TECHNOLOGIE Pro nejlepší požadovaný výsledek je d ůležité se dop ředu zamyslet nad technologiemi, ve kterých budu svou práci vytvá řet. Špatným výb ěrem nap ř. programovacího jazyku by práce mohla skon čit fatálním neúsp ěchem. Zde popsány technologie, které jsem si vybral: • Grafika – pro návrh designu požívám grafický editor Adobe Photoshop. V editoru navrhnu celou podobu stránky do jednoho obrázku. P ři následném kódování s obrázkem neustále pracuji a používám navrženou grafiku. • Textový editor – Pro psaní zdrojových kód ů používám již n ěkolik let program PSpad, který má freeware licenci, tudíž je voln ě stažitelný na oficiálních stránkách zdarma. Program disponuje funkcemi pot řebnými k efektivnímu programování. Tento program šet ří čas a námahu programátora. „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 39

• Struktura webu – Celá šablona je napsána pomocí značkovacího jazyku HTML a nastylovaná pomocí kaskádových styl ů CSS. • Programovací jazyk – Z programovacích jazyk ů je na výb ěr PHP, ASP nebo PERL. Všechno t ři jsou programovací jazyky pro vytvá ření webových stránek nebo aplikací. Po zvážení všech výhod a nevýhod nabízených se jazyk ů jsem vybral jazyk PHP. V tomto jazyku již n ěkolik let programuji a má nejlepší vlastnosti a p řínos pro napsání systému bakalá řských prací.[1] Dalším programovacím jazykem je Javascript s kombinací frameworku jQuery, který usnad ňuje psaní javascriptového kódu. • Databáze – Na školním serveru EPI je nainstalován databázový systém MySQL, který s jazykem PHP tvo ří nejlepší možnou kombinaci pro webové stránky.

2. NÁVRH ZM ĚN V této kapitole se seznámíme s tím, co systém obsahoval doposud a jaké jsou navrhované zm ěny. Ve studentském přehledu byl pouze výpis d ůležitých údaj ů z databáze. Stránka však nem ěla žádný sjednocený grafický design. Nový systém kompletn ě p řed ělává celý p řehled studenta do grafického prost ředí, p řibude časová osa harmonogramu (viz. kapitola 3), po čet procent kompletnosti, informace o bakalá řské práci, tabulku s nahranými soubory a indikaci schválení osob okolo bakalá řských prací. V horní části stránky, kde je naviga ční menu uživatelé naleznou tla čítko pro komunikaci, kam se zapisuje veškerá komunikace mezi studentem a zam ěstnanci školy. Tla čítko je též vybaveno indikací po čtu p řísp ěvk ů v komunikaci. Porovnání stávajícího a nového p řehledu je na obrázku č. 1. Z obrázku jde vid ět, že stránka je rozd ělena do n ěkolika logických celk ů nap ř.: d ůležité informace, soubory, osoby okolo bakalá řských prací atd. Zm ěny je možno vid ět na obrázku č. 1.

Pro administra ční prost ředí bylo navrženo nové grafické prost ředí, které navazuje na stávající grafický design. V systému již byl vytvo řen jakýsi modul tiskových sestav, ale nedosahoval požadovaných vlastností. Nové tiskové sestavy nabízejí jednodušší a p řehledn ější procházení obor ů školy.

Databázová struktura je již vytvo řena a proto bude jen jednoduše poupravena pro pot řeby nového systému. V informa čním p řehledu studenta p řibyla časová osa, pro kterou navrhnu 2 tabulky v databázi. Ostatní tabulky zůstanou nepozm ěněny.

3. REALIZACE Realizování zapo čalo od p řihlašovací obrazovky, která se zobrazí po prvotním na čtení stránky. Uživatel musí nejprve vyplnit své p řihlašovací údaje a po úsp ěšném p řihlášení se dostane do informa čního p řehledu nebo administra čního prost ředí.

3.1 UKÁZKY REALIZACE V INFORMA ČNÍM P ŘEHLEDU A ADMINISTRA ČNÍM PROST ŘEDÍ V téhle kapitole poodhalím dva ukázkové zdrojové kódy a následn ě p římo v kódu je rozeberu a postupn ě okomentuji. • Časová osa – Časová osa harmonogramu slouží k tomu, aby m ěl student bez problém ů online p řehled všech termín ů. Po najetí na danou bu ňku se zobrazí bublina, ve které jsou vypsány d ůležité informace okolo termínu. Pro tuhle funkcionalitu jsem vytvo řil funkci, která zobrazuje dané bu ňky osy. Časová osa je zobrazena na obrázku č. 2.

//$co – zde jsou informace o názvu termínu //$kam – informace, kam se má daná operace uložit //$zodpovida – kdo zodpovídá za dodržení termínu //$date – datum termínu //$posledni – pomocná prom ěnná, ve které je uloženo číslo, která bu ňka na časové ose se má vypsat jako //poslední //$aktualni – aktuální číslo pozice bu ňky function bunka_timeline($co, $kam, $zodpovida, $date, $posledni, $aktualni){

//globální prom ěnné global $i; global $delka; global $pocet;

//nastavení cesty ikonek časové osy

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 40

$array= array("Student" => "images/user_gray.png", "Pedagogický vedoucí" => "images/user_red.png", "Oponent" => "images/user_orange.png", "Garant" => "images/user_green.png", "Student, garant" => "images/user.png", "Akademický pracovník" => "images/user_suit.png");

//pokud bude dnešní datum v ětší než datum z databáze, zobrazí se šedé pozadí if ($date

//rozhodnutí, zda se jedná o poslední datum, následné vykreslení koncového pozadí if(($posledni==$aktualni) and ($date

//echo vypíše požadovaný zdrojový kód se všemi informacemi v požadovaném tvaru echo '

'; // globální prom ěnná, která se po každém cyklu inkrementuje $i++; }

Ve funkci se nachází prom ěnná $array, ve které je uložena cesta k obrázku ikonky, která je zobrazena v bu ňce na časové ose. Následující 2 podmínky nastavují pozadí bu ňky. Dále následuje výpis echo, který vypíše jednu samostatnou bu ňku. V téhle části se také vypisují data pro bublinu po najetí na bu ňku.

• Tiskové sestavy – Tiskové sestavy slouží k jednoduchému tisku požadovaných údaj ů student ů a jejich bakalá řských prací. Následující kód řeší rozd ělování podle rok ů, obor ů a t říd:

//výb ěr z databáze požadované t řídy podl ě prom ěnných $rok, $obor $vysledek = mysql_query(“SELECT ID_tr, Zkratka FROM T_Tridy WHERE vznik=$rok and (id_oboru IN ($obor)) ORDER BY Zkratka“);

//nastavení po čtu sloupců $pocet_sloupcu = 20; $sloupec = 1;

//cyklus pro výpis tabulky while ($trida = mysql_fetch_array($vysledek)) { if ($sloupec==1){ echo ""; } echo "
";

//nastavení sloupc ů if ($sloupec==$pocet_sloupcu){ $sloupec = 1; } else { $sloupec++; „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 41

} }

Po aplikování skriptu mají zam ěstnanci možnost lepšího vyhledávání mezi obory. Následn ě po vybrání t řídy a odeslání formulá ře se zobrazí bílá stránka s tabulkou a vybranými hodnotami. Tisková sestava je zobrazena na obrázku č. 2.

Systém se skládá z další pod stránek, jako je nap říklad editace informací, uploaderu soubor ů, nastavení časové osy, komunikace a dalších.

ZÁV ĚR Při programování systému jsem se snažil držet všech dop ředu ur čených cíl ů, které jsem d ůkladn ě prokonzultoval s mým vedoucím práce. Poda řilo se naprogramovat funk ční systém, který zjednodušuje práci jak student ů, tak i zam ěstnanc ům školy. Pro zpracování tohoto portálu jsem se rozhodl navrhnout grafický design v programu Adobe Photohoshop, protože s tímto programem mám již dlouholeté zkušenosti. Základní HTML je nastylované pomocí externího CSS souboru. Pro programové zpracování jsem zvolil jazyk PHP, ve kterém programuji webové prezentace a webové aplikace již n ěkolik let. Do databáze MySQL jsem navrhl n ěkolik pot řebných tabulek a poupravoval minulou databázovou strukturu. P ři programování stránek jsem se nau čil pracovat se složit ějšími databázovými p říkazy. Celý systém je pln ě funk ční v informa čním systému školy.

Obrázek 2 - Srovnání starého a nového systému bakalá řských prací

Obrázek 3 - Časová osa v informa čním p řehledu studenta

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 42

Obrázek 4 - Výb ěr tiskových sestav

LITERATURA [1] BRÁZA, J. PHP 5: za čínáme programovat. Praha : Grada Publishing, 2005. 456 s. ISBN 80-2512-940-3. [2] VRÁNA, J. 1001 tip ů a trik ů pro PHP. Brno : Computer Press, 2010. 244 s. ISBN 80-2471-146-X. [3] HOLZSCHLAG, E. HTML a CSS. Praha : Grada Publishing, 2006. 263 s. ISBN 80-2471-454-X.Zastoupení [4] DUBOIS, P. MySQL. Boston : Addison-Wesley, 2009. 1197 s. ISBN 0672329387. [5] Tutorials.cz [online]. 2010 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z WWW: < http://www.tutoriarts.cz/2-photoshop-cs5- prvni-spusteni-popis-chovani-porovnani-verzi-1152>.

ADRESA: Radim Kolísek Boršická 689, Hluk 776 639061 [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 43

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 44

POJEM E-LEARNING

Lukáš Kon četík

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Abstrakt: Tento článek se zabývá pojmem e-lerning, snaží se vysv ětlit co to vlastn ě e-learning je a zabývá se jeho využitím v dnešní praxi. Dalším cílem je seznámení s programem Hot Potatoes, ve kterém se dají vytvo řit r ůzné interaktivní cvi čení podle r ůzných požadavk ů s možným využitím v praxi.

Klí čová slova: E-learning, po číta č, internet, intranet, technologie, program, obor, parametr

Abstract: This article discusses the concept of e-lerning, trying to explain what it is e-learning and discusses its use in practice today. Another aim is to introduce the program Hot Potatoes, which can create different interactive exercises according to different requirements with potential application in practice.

Key words: E-learning, computer, internet, intranet, technology, program, field, parameter

V dnešní dob ě, kdy po číta če ovládají sv ět, nacházejí se ve všech firmách a domácnostech a prakticky každý s nimi již přišel do styku jsem se já zabýval problematikou v oblasti architektury po číta čů . Dnes již každý umí napsat mail, pustit si film či jakkoliv jinak ovládat po číta č na uživatelské úrovni. Problém nastává tehdy, když se má vy řešit n ěco co už je složit ější.

Dnes je zajímavý a také moderní pojem e-learning, který se stává populárn ějším víc a víc. Pojem e-learning už nezná každý i když s ním mohl přijít do styku, ale nev ěděl o tom. Ovšem nemálo lidí m ůže ohromit jeho rozsáhlost, která zasahuje prakticky do všech obor ů. Dokáže také šet řit čas i peníze a p řináší pro mnoho lidí doposud nepoznané možnosti vývoje jejich osobnosti. Pojem e-learning není tak snadné definovat ale dalo by se říci že je to elektronické učení prost řednictvím internetu a intranetu.

V širším slova smyslu by se dal definovat jako aplikace nových multimediálních technologií do vzd ělávání za ú čelem zvýšení jeho kvality. E-learning m ůžeme také chápat jako formu vzd ělávání za použití nejnov ějších technologií, jehož realizace je za pomoci po číta čových sítí.

E-learning je využívání informa čních a po číta čových technologií k vytvo ření u čení. [1, s. 1]

Definicí e-learningu je mnoho, ale všechny mají v sob ě obsaženy d ůležité parametry jako to že je chápán jako multimediální podpora vzd ělávacího procesu za použití informa čních technologií, které se realizují za pomoci po číta čových sítí.

E v e-learningu je zkratka pro elektronický, a tak všechny formy u čení, které zahrnují elektronické komponenty by se měly považovat za e-lerning v nejširším slova smyslu. [2, s. 5]

Mezi nejznám ější a nejrozší řen ější standardy v oblasti elektronického vzd ělávání se za řadily 4 organizace s jejich návrhy, které si získaly širokou podporu: • Institute of Electrical and Electronics Engineers, Inc. (IEEE). • IMS Global Learning Consortium Inc. (IMS). • Aviation Industry CBT Committee (AICC). • The Sharable Content Object Regerence (SCORM).

IEEE je nezisková asociace, které se prost řednictvím svých člen ů stala d ůležitou autoritou v r ůzných technických oblastech mezi jinými i v elektronickém vzd ělávání.[3, s. 1]

Existuje mnoho program ů, ve kterých se dá pracovat. Já jsem zvolil program Hot Potatoes, ve kterém se dají d ělat r ůzné varianty testu od k řižovek až po klasické testy s odpov ěď mi a, b, c, d. Také p ři práci s tímto softwarem nemusí znát uživatel jazyk PHP či HTML, jelikož pokud chce testy uploadnout n ěkam na stránky, program mu sám vytvo ří HTML „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 45

kód. Dále software disponuje obrovským množstvím funkcí na úpravu test ů a skoro vše je zdarma. Já osobn ě tento program doporu čuji z výše zmín ěných d ůvod ů a p řehlednost.

LITERATURA: [1] HORTON, W.K. E-learning by design, San Francisco: Pfeiffer, 2006. 596 s. ISBN 13 978-0-7879-8425-0 [2] WEIPPL, E.R. Security in e-lerning. Vienna: Springer, 2005. 185 s. ISBN 10 0-187-24341-0 [3] HORVÁTH, R., MIŠÚT, M. Využití e-learningových standard ů v implementaci elektronického vzd ělávání. 2006.

ADRESA: Lukáš Kon četík Kopánky 1731, Staré M ěsto, 686 03, [email protected], +420 733 523 668

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 46

TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE S POMOCÍ PROGRAMU A TECHNOLOGIE E-GROUPWARE

Ji ří Slovák

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Abstrakt: Tento článek se zabývá problematikou týmové spolupráce z pohledu po číta čových technologii, a to je hlavn ě jakým zp ůsobem m ůžou po číta čové technologie pomáhat a hlavn ě usnadnit práci malým, ale i velkým tým ům pop řípad ě firmám. Tyto sofistikované nástroje dokážou pomoci v jejich komunikaci, plánování projekt ů, ukládání informací, ale hlavn ě evidenci provedené práce to znamená, kdo a jak velkým dílem se podílel na jakémkoli jejich projektu. Toto vedení usnad ňuje následné ohodnocení pracovník ů. Protože v dnešní dob ě je d ůležité práci zefektiv ňovat, a toto práv ě tento software dokáže, i proto si m ůžeme povšimnout, že jsou stále více pro tyto týmy nasazovány. Dále je zde pro p říklad popsán vybraný software, pro p říkladnou ukázku, jak m ůže tento software fungovat a na základ ě tohoto popisu si lze ud ělat představu, jestli je tento software použitelný a dokáže pomoci, anebo se vše dá efektivn ě řešit i bez takových program ů.

Klí čová slova: Týmová spolupráce, groupware, po číta čové sít ě, software, hardware, inovativní technologie, Computer-Supported Cooperative Work

Asi jen málo z nás z řejm ě bude pochybovat o tom, že člov ěk je tvor sdílný a spole čenský, že nežije na sv ětě sám, a že většinu z mých zkušeností asi 70 % svých aktivit provádí ve spolupráci s ostatními lidmi. Člov ěk m ěl ur čit ě i hodn ě času na to, aby získal zkušenosti, nau čil žít a hlavn ě pracovat v různých za n ějakým ú čelem vzniklých kolektivech, a hlavn ě dokázal si vytvo řit dobré postupy, techniky a návyky pro řízení menších i v ětších skupin, nebo jen ú čast v nich. Pozd ěji až se na pultech obchod ů za čali prodávat po číta če, které se stali z velké části pom ůckou pro jednotlivce, hlavn ě kv ůli tomu že lidem zvládli hodn ě velkým zp ůsobem vypomáhat v ur čitých činnostech, a z velké části zefektivnit práci. I to že po číta če uleh čili a zefektivnili práci jednotlivc ů ve velké mí ře zap říčinilo, že se lidé pokoušeli o za člen ění po číta čů do týmové spolupráce. První pokusy lidí o použití, byli charakteristické svou mechani čností, ale nebyly ve velké mí ře úsp ěšné a nerozší řili se moc. Hlavní p říčinou nebylo jen to, že nebrali v potaz procesy a vztahy, kterými se lidský kolektiv řídí a funguje. V té dob ě bylo z velké části p říčinou nedostate čné vybavení a výkonnost výpo četní techniky. Možnosti ješt ě p řece nebyly na takové úrovni, na jaké jsou dnes. Situace se ve velké mí ře zm ěnila po tom, když se ve výpo četní technice za čali propojovat samotné pracovní stanice a masové nasazování po číta čových sítí se stalo rutinou. V tento moment se totiž stalo to, co do této chvíle bylo úpln ě nemožné dokonce i nemyslitelné. Týmová spolupráce lidí, kte ří se nemusí v ůbec být na jednom a tom samém míst ě, a dokonce i těch, kte ří se týmové spolupráci nem ůžou v ěnovat ve stejnou dobu. Dokonce k tomu m ůže lidem sta čit i takový jednoduchý komunika ční nástroj, jako je elektronická pošta. K dispozici lidé ale můžou mít i mnohem sofistikovan ější prost ředky, jako jsou živé videokonference, které dokážou více lidi propojit v jednu chvíli, na jedno virtuální místo, jako by byli spolu v jedné místnosti, hlavn ě p ři tom nemusí ztrácet cenný čas cestováním. Jsou k dispozici i takové prost ředky, které dokážou ješt ě víc, než jen pouhou konverzaci na dálku, doprovázenou přenosem živého obrazu. Tyto prost ředky dokáží koordinovat týmovou spolupráci, kdy více lidí pracuje na jednom spole čném díle, nap říklad nad spole čným dokumentem, programem, galerii apod., a to vše zase bez toho, aby lidé museli být spolu v jedné místnosti, dokonce i m ěst ě, či stát ě, kontinent ě. Díky tomu m ůže nap říklad více lidí ve stejnou chvíli psát ur čitý dokument a všichni ve stejnou chvíli vidí na svém po číta či postupn ě vznikající text, a to, co do n ěj kterýkoli z nich zanese, okamžit ě vidí i ten druhý. Pro tento popsaný druh spolupráce práce se dokonce našlo i trefné ozna čení WYSIWIS, což je zkratka pro „What You See Is What I See“ v překladu „To, co vidíš ty, vidím i já“. Díky všem dnešním možnostem po číta čových komunikací se ztrácí rozdíly v prostoru i čase a díky tomu také m ůžou vznikat i takové skupiny lidí, které se z nějakého d ůvodu nemohou, nebo jen nechtějí scházet v jednu chvíli na jednom míst ě, ale p řitom m ůžou úsp ěšně pracovat na spole čné práci. Tyto prost ředky, které lidem dokážou umožnit vzájemnou komunikaci, ani zhola nejsou jedinými prost ředky, které k efektivnímu fungování m ůžou lidé pot řebovat. Nap říklad pouhé plánování, už pro menší skupiny lidí, m ůže být po řádným o říškem. V tuto chvíli m ůže ve velké mí ře pomoci takový nástroj, který dokáže pomoci v plánování díky propojeným databázím s informacemi o všech spolupracujících lidech a najít t řeba jenom nejbližší možný termín sch ůzky, vyhovující všem, apod. Nebo také nástroj, který může pomoci p ři sestavování plánu projektu, který se zkládá z více rozd ělených částí a každou z částí má za úkol jiná skupina lidí, a vše pom ůže vhodn ě skloubit tak, aby se vše povedlo bez v ětších komunika čních problém ů. Již n ějakou dobu Vznikají i v ědecké disciplíny, které se zabývají fungováním pracovních skupin a jejich problematikou, které jsou podporovány výpo četní technikou. V roce 1984 vznik výstižný název pro toto odv ětví: „Computer-Supported „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 47

Cooperative Work“, v p řekladu "Počíta čem podporovaná spolupráce". Tento název se drží hlavn ě v oblasti v ědeckého zkoumání této problematiky. Pro nástroje, které jsou používané na podporu týmové spolupráce, se vžil termín „groupware“. Pod termín groupware teda m ůžeme zahrnout všechny, které jsou vytvo řeny na podporu týmové spolupráce. • Komunikace: • e-mail, • wiki (sdílení nápad ů), • systém pro správu dokumentù, • fax.

• Real-time komunikace: • VoIP/telefon, • chat, • videokonference, • datakonference (sdílená tabule), • EMS (Electronic meeting systems).

• Koordinace: • Adresá ře, • kalendá ře, • plánování projekt ů, • podpora d ělení práce na men¹í realizovatelné úseky, • kontrola pln ění plán ů (nap ř. milníky), • evidence využití zdroj ů.

EGroupWare je open source groupware software vytvo řený práv ě pro týmovou spolupráci, Jeho primární funkcí je správa kontakt ů, událostí, projekt ů a úkol ů. Používá se bu ď p řes jeho nativní webové rozhraní, což je p řístup nezávislí na platform ě p řes internetový prohlíže č nap ř. Google Chrome. Což je velkou výhodou že se k tomuto programu da připojit odkudkoli. Pro p řipojení se dají použít také podporované klienty např: Outlook. Dále je podporováno připojení p řes mobilní telefon, PDA. V sou časné dob ě je p řeložen do 35 sv ětových jazyk ů. Technologie jako taková nepot řebuje standartní systém, ale je nainstalován webovém serveru podporujícím apache, mysql a další.

Původní projekt se nazýval Webdistro. V roce 2000 za čal vývoj na projektu PHPgroupware, který byl založen na projektu Webdistro. V roce 2003 se osamostatni a začal se vyvíjet samotný projekt EGroupWare. EGroupWare je velmi výrazný projekt a p řed čil všechny své p ředch ůdce.

Obrázek 5 P říklad propojení groupware Zdroj: vlastní „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 48

LITERATURA: [1] WILSON, P. Computer Supported Cooperative Work: An Introduction . 1st Edition Oxford, UK: Intellect Books, 1991. 132 s. ISBN 0792314468. [2] PLAMÍNEK, J.; FIŠER, R. Řízení podle kompetencí . Praha: Grada, 2005. 180 s. ISBN 80-247-1074-9. [3] POSPIŠ, M. Groupware ako základ pre CRM – porovnanie ponuky na trhu Brno , 2008. 50 s. [4] HAYES, N. Psychologie týmové práce . Praha: Portál, 2005. 189 s. ISBN 80-7178-983-6.

ADRESA: Ji ří Slovák Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 49

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 50

DÁLKOVÉ M ĚŘ ENÍ PR ŮTOKU VODY POMOCÍ SYSTÉMU QUIDO

Igor Valenta

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Abstrakt: Měř ení spot řebovaného množství vody, tepla a dalších energetických médií v bytech je nejmén ě tří až čty ř desetiletí v pop ředí zájmu technik ů i ekonom ů v celém vysp ělém sv ětě. S malým zpožd ěním je tomu tak i v naší zemi. Okruh problém ů do zna čné míry kopíruje p ředchozí vývoj v pr ůmyslové sfé ře, kde od šedesátých let bylo investováno obrovské množství prost ředk ů do vývoje a aplikací technických prost ředk ů, zam ěř ených zejména na centralizaci nam ěř ených dat a jejich vyhodnocení. Zásadní odlišností problematiky m ěř ení v bytech ve srovnání s obdobným m ěř ením v pr ůmyslu je požadavek velmi nízkých náklad ů. Celkové objemy m ěř eného množství oproti pr ůmyslovým datovým tok ům jsou totiž velmi malé.

Klí čová slova: Měř ení, pr ůtokom ěr, voda, dálkové m ěř ení, modul,Quido

ÚVOD Bakalá řská práce se d ělí na dv ě části teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou popsány vhodné druhy a typy dálkového m ěř ení vody a jejich výhod a nevýhody. Dále analýza a výb ěr dálkového m ěř ení pro tuto práci, výhody tohoto m ěř ení z praxe . Jako další kapitola práce je v ěnována systému se kterým se dálkové m ěř ení provádí a popisu jaké možnosti tento systém nabízí i s jiným p řipojením než dálkovým. Bod další je v ěnován charakteristice jednotlivých komponent ů a díl ů pot řebné k měř ení. K měř ení je zapot řebí modul Quido, dále pr ůtokom ěr vybavený impulsním sníma čem potom také čerpadlem a nádobu s kapalinou, v této práci je zam ěř eno na vodu tak je ta nádoba napln ěna vodou. S využitím dálkového m ěř ení ve výuce v dob ě technologického a technického sv ěta a ovládání, monitorování různých fyzikálních veli čin je v každodenním život ě, jako m ěř ení teploty, monitorování deš ťových srážek, snímání rychlosti na úsecích vozovky.

ZP ŮSOB M ĚŘ ENÍ KAPALINY Pr ůtokom ěr je technické za řízení, které dokáže s velkou p řesností ur čit objem pr ůtoku kapaliny nebo plynu. Pr ůtokom ěry jsou b ěžnou sou částí lidského života a naleznout je lze v každé domácnosti: slouží k měř ení spot řeby kapalin a plyn ů. Pr ůtokom ěr se montuje p římo do potrubního rozvodu, nebo vn ě potrubí. Princip ů m ěř ení pr ůtoku kapalin či plyn ů, pop ř. sypkých látek, je mnoho druh ů. Jak název napovídá, jde o sníma če m ěř ení pr ůtoku, které využívají elektromagnetického pole generovaného elektromagnetem. Konkrétn ě jde o bezdotykové pr ůtokom ěry elektricky vodivých kapalin, které se chovají a lze je považovat za vodi če el. proudu. Výhodou t ěchto zajímavých pr ůtokom ěrů je fakt, že neobsahují žádné pohyblivé mechanické části, které by se mohly opot řebovat či porouchat, měř ení teoreticky neovliv ňuje složení ani tlak, teplota či hustota kapaliny, ba dokonce ani pr ůř ez potrubí, kterým snímaná kapalina protéká.

VHODNÉ TYPY PR ŮTOKOM ĚRŮ Typ ů pr ůtokom ěrů je celá řada. V této práci je uvedeno jen n ěkolik druh ů a ty nejb ěžn ější a nejvíce používané. Pr ůtokom ěry m ůžeme rozd ělit podle r ůzných kritérií to znamená jak jsou provád ěné jednotlivé m ěř ení. M ěř ení m ůžeme provád ět jak mechanicky tak i pomocí radiových vln dále také pomocí magnetického pole.

ULTRAZVUKOVÝ PR ŮTOKOMĚRY Ultrazvukový pr ůtokom ěr (neinvazivní Doppler ův pr ůtokom ěr) je objemový pr ůtokom ěr, který vyžaduje v kapalin ě obsah pevných částic nebo bublinek. Ultrazvukové pr ůtokom ěry jsou ideální pro aplikace na odpadních vodách nebo velmi zne čišt ěných tekutinách. Ultrazvukové pr ůtokom ěry nebudou pracovat na destilované nebo pitné vod ě. Na takových čistých vodách se vyžaduje aerace (obsah bublinek nutný pro m ěř ení pr ůtoku). Ultrazvukové pr ůtokom ěry jsou také ideální pro aplikace, kde se vyžaduje nízká tlaková ztráta, chemická odolnost a malá údržba p ři provozu systému.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 51

PR ŮŘ EZOVÉ PR ŮTOKOM ĚRY Umíst ěním škrtícího členu do potrubí dojde k tlakové diferenci mezi místy p řed tímto škrtícím členem a za ním. Tato diference je úm ěrná rychlosti proud ění daného média. Tento princip je založen na Bernoulliho rovnici a jde o velmi často využívanou metodu. [1]

TURBÍNOVÉ A LOPATKOVÉ SENZORY PR ŮTOK Ů Jde o jednu z nejstarších metod m ěř ení pr ůtoku. Tekutina protékající pr ůtokom ěrem uvádí do rota čního pohybu lopatkový rotor. Lopatkové pr ůtokom ěry se skládají z rotoru se zak řivenými plochými lopatkami, každému oto čení lopatky odpovídá jisté objemové množství. Lopatkové pr ůtokom ěry mají lopatky orientované kolmo na sm ěr proud ění, turbínové pr ůtokom ěry mají lopatkový rotor umíst ěný v ose proud ění. Lopatkové a turbínové pr ůtokom ěry mají p ři velmi malých pr ůtocích pásmo necitlivosti, ve kterém nemají na svém výstupu žádný m ěronosný signál. Výstupem pr ůtokom ěrů jsou impulzy a m ěronosnou veli činou je frekvence nebo po čet t ěchto impuls ů. Každému oto čení lopatkového kola u lopatkového pr ůtokom ěru odpovídá daný objem kapaliny. Jde tedy o objemovou metodu m ěř ení.

INDUK ČNÍ PR ŮTOKOM ĚRY Vznik nap ětí na elektrodách p ři pohybu vodivé tekutiny v magnetickém poli je základem činnosti induk čního pr ůtokom ěru, jelikož se vznik nap ětí na elektrodách p ři proud ění vysv ětluje Faradayovým induk čním zákonem. Ve skute čnosti je vznik nap ětí důsledkem Lorentzova zákona. Ozna čení lépe vyzna čující podstatu pr ůtokom ěru je elektromagnetický pr ůtokom ěr.[2]

NEJVHODN ĚJŠÍ METODA PRO DÁLKOVÉ M ĚŘ ENÍ PRŮTOKU VODY Po porovnání výše popsaných metod je nejvhodn ější pro dálkové m ěř ení pr ůtoku lopatková metoda. V domácnostech se tato metoda používá nejvíce. M ěř í se s ní pr ůtoky jak teplé tak studené vody. Tyto pr ůtokom ěry (vodom ěry) jsou umíst ěny ve vodom ěrových šachtách pop řípad ě sklepeních, tím nem ůže dojít ke zm ěně viskozity. Pitná voda je bez mechanických a chemických ne čistot - nedochází ke zmenšení pr ůtoku nebo jiné poruše na tomto za řízení. Další výhoda je také v po řizovací cen ě tohoto pr ůtokom ěru, kde v porovnání s jinými metodami je nižší. Také výrobní cena a celková výroba je pr ůtokom ěru je levn ější. Tyto pr ůtokom ěry jsou zcela mechanické a impulsní snímání lze jednoduchou vým ěnnou st řelky požadovaného pr ůtoku na odpo čtovém ciferníku a horního plastového ví čka do kterého se lehce zasune tento sníma č.

MOŽNOSTI VYUŽITÍ DÁLKOVÉHO M ĚŘ ENÍ VE VÝUCE Tradi ční zp ůsoby vzd ělávání v u čebnách a laborato řích jsou postupn ě modifikovány, inovovány a nahrazovány novými formami, využívajícími moderní technologie. Jde nejen o -multimediální, atraktivn ější a tím efektivn ější programy, prezentované na r ůzných webových stránkách, ale i on-line výuku po Internetu, formou samostudia, nebo za ú časti lektora ve virtuálních laborato řích [3].

ARCHITEKTURA KLIENT SERVER Architektura klient- server je soust řed ění všeho (data, služby, údaje o uživateli …) do jednoho bodu v síti. Ten d ůkladn ě zabezpe čit a dosud nabízet služby všem sí ťovým stanicím. Po číta č, kam údaje soust řeďujeme, nazýváme server (sluha). Protože musí obsluhovat mnoho požadavk ů v krátkém čase, je zde ukládáno mnoho dat, je nutné, aby to byl po číta č kvalitní a rychlý. Navíc na n ěm musí být nahrán speciální program- sí ťový opera ční systém, který bude organizovat ukládání dat, a p řid ělovat p řístupová práva k složkám a soubor ům, vést evidenci o tom, kdo ser m ůže k serveru p řihlásit a co bude moci na serveru d ělat.

NÁVRH DALŠÍHO POKRA ČOVÁNÍ V ŘEŠENÍ ÚLOH Po m ěř ení pr ůtoku se nabízí i spousta jiných zapojení. V úlohách se m ůže řešit oh řev potrubí pomocí topných kabel ů, kde se teplota potrubí m ěř í teplom ěrem a poté se v případ ě pot řeby zapne oh řev, další řešení úlohy m ůže být udržení teploty v daném míst ě pomocí termoelektrického jevu ( Peltier ův jev). M ěř ení vlhkosti v daném míst ě s vyhodnocením a opat řením proti zni čením materiálních v ěcí v knihovnách, monitorování pohybu osob v objektu a upozorn ění systémem na tuto skute čnost.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 52

REALIZACE DÁLKOVÉHO MĚŘ ENÍ V LABORATO ŘI Při zapojení obvodu a systému dle schématu a návrhu zapojení v předešlých kapitolách se m ůže p řistoupit k vlastní realizaci dálkového m ěř ení a odpo čtu z pr ůtokom ěru. Použity vodi če k této realizaci byly CYA 0,75mm2 opat řené na koncích lisovacími dutinkami. Po p řipojení základního systému do sít ě prost řednictvím sí ťové zásuvky s převodníkem 230V/5V stejnosm ěrných a p řipojení zásuvky s ethernetem také do této základní desky systému se rozsvítí žlutá a zelená dioda, která signalizuje chod. Na ethernetové zásuvce bliká také žlutá a zelená dioda, žlutá znamená p řenášení dat a zelená, že je vše v po řádku. Na výstupních svorkách relé č. 1 je p řipojena ovládaná zásuvka. P řívod do této zásuvky je ze sít ě, ovládaná je jen fáze, která napájí ponorné čerpadlo pro čerpání vody do ob ěhu p řes pr ůtokom ěr. Celý obvod je realizován opletenou hadicí ur čenou pro studenou vodu. Po p řihlášení po číta če na ethernetovou sí ť a zadání IP kódu do vyhledávajícího řádku, spojí se po číta č se základní deskou (modemem) a komunikují spolu. Tento systém umož ňuje zapínat i výstupní relé také dílkov ě. Na po číta či tedy zapneme výstupní relé č. 1 a pono řené čerpadlo za čne čerpat vodu do ob ěhu. Po vizuální kontrole jestli jsou všechny spoje dob ře ut ěsn ěny a nedochází k úniku vody se musí také to čit st řelka v pr ůtokom ěru a tím je také vid ět, že pr ůtokom ěr je v po řádku. Impulsní sníma č p ři otá čení dané st řelky za čne po čítat impulsy( otá čení kolikrát se st řelka oto čí) p ři každém oto čení se na základní desce rozsvítí kontrolní červená dioda daného analogového vstupu v našem případ ě je to vstup č. 1, analogových vstup ů je zde v celkovém po čtu 4. Červená dioda signalizuje zapo čtení impulsu. Tyto impulsy se p řenášejí p řes webové rozhraní do po číta če, který je p řihlášen k tomuto za řízení a má nainstalován program pro toto odpo čítávání objemu vody.

ZÁV ĚR: V sou časné dob ě ve spole čnosti a vysp ělými technickými a technologickými za řízeními je v pop ředí m ěř ení a odpo čítávání m ěř ících hodnot on-line (v reálném čase). Metod pro m ěř ení r ůzných fyzikálních hodnot je mnoho. V mé práci se m ěř ila prote čená voda skrz pr ůtokom ěr a dále se tato hodnota zapisovala v reálném čase na po číta č pomocí systému Quido. P ři m ěř ení se zjistilo, že odchylka pr ůtokom ěru se vlezla do tolerance udávaná výrobcem. Modulový systém se p ři propojení dálkov ě s internetovou sítí, pr ůtom ěrem a poté s po číta čem lze ovládat (zapínat, vypínat) a odpo čítávat hodnoty. Celý systém není náro čný na zapojení a není také náro čný na ovládání. Po seznámenim s tímto systémem lze uživatel v krátké dob ě m ěř it hodnoty i ovládat r ůzné elektrické obvody na dálku.

LITERATURA: [1] Ripka P., Ďaďo S., Kreidl M., Novák J. : Senzory a p řevodníky. Vydavatelství CVUT, Praha. 2005 ISBN 80- 01-03 123-3. [2] Ďaďo S., Bej ček L., Platil A., M ěř ení pr ůtoku a výšky hladiny. BEN, Praha 2006, ISBN 80-7300-156-X. [3] BAREŠOVÁ A.: E-learing ve vzd ělávání dosp ělích. Praha : Nakladatelství Vox, K- Centrum, 2003. 174 s. ISBN 80-86324-27-3.

ADRESA: Igor Valenta Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice tel.: 572 549 018, fax: 572 548 788

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 53

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 54

ZÁKLADNÉ ČASTI A ICH NASTAVENIE PRE ZAVEDENIE CVI ČNÉHO SERVERA DO PREVÁDZKY

Juraj Červienka, DiS

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice

Abstrakt: E-mail, teda elektronická pošta, je spôsob dnešnej komunikácie medzi ľudmi a preto systémy, na ktorých e-mail pracuje, musia by ť dokonale ošetrené mysliac na všetko, čo sa tejto témy týka. V zostavení cvi čného servera je však rola e-mailového servera dostato čne rozsiahla najmä v samotnej konfigurácií a bola by pod ľa môjho názoru posta čujúcim odvetvím. Avšak pre úplnos ť a vysvetlenie aj iných IT oblastí žiakom je potrebné cvi čný server rozšíri ť o ďalšie služby. Na mysli mám bežiace služby, ktoré sú dnes základom pre rozbehnutie alebo udržiavanie zostavenej siete. Týmito službami sú v roli e-mail servera SMTP, POP, IMAP, ďalej v roli webového servera HTTP a samozrejme netreba zabudnú ť na prenášanie dát na server alebo z neho, čo je úlohou FTP služby .

Kľúčové slová: prenosový agent, direktíva, konfigura čný súbor, doru čovací agent, spúš ťače obmedzení, mapy obmedzení, spam, externý antispamový filter, http server, webmail, jazyk PHP, databáza MySQL, prostredie phpMyAdmin, po číta čová sie ť, Nagios

ÚVOD Ako je zrejmé už z názvu, zameriavame sa na viacú čelový cvi čný server pre dôkladnejšie pochopenie niektorých predmetov vyu čovaných na škole. Hlavnou sú čas ťou pri zostavení nášho cvi čného servera je e-mail server a všetko, čo túto tému dop ĺň a. Najdôležitejšími stavebnými čas ťami e-mail servera je výber samotnej hlavy celého systému a tou je program Postfix zastávajúci rolu MTA (message transport agent). Tento program je jadrom, na ktoré sa ďalšie potrebné časti, jednoducho povedané, pripájajú. Ďalším doplnkom pre podporu nami zvoleného MTA je program Dovecot. Dovecot slúži na výber alebo prístup k ložisku správ pomocou známych protokolov POP3, IMAP. V dnešnej dobe predstavuje rozposielanie nevyžiadanej pošty tzv. spamu častý problém. Tomuto podstatnému problému je potrebné sa venova ť zavedením rôznych obmedzení a filtrov priamo do Postfixu a samozrejme externými filtrovacími mechanizmami skonfigurovanými s ním tak, aby správy boli do fronty pre príjem vrátené bez ich poškodenia. Podstatnou sú čas ťou, ktorá bude e-mailový server dop ĺna ť, je inštalácia a následná konfigurácia webového servera. Webový server by slúžil žiakom pre testovanie vlastných navrhnutých stránok a webových aplikácií, ako jedna z pomôcok pre vyu čovanie predmetu INT (internetové technológie). Netreba však zabudnú ť na znalos ť databázových systémov, ktoré sú na pracovnom trhu a všade tam, kde je zostavená po číta čová sie ť neoddelite ľnou sú čas ťou. V spojení s naším cvi čným serverom je možné jednoduchšie vyu čovanie predmetu DAS (databázové systémy). Samotný opera čný systém je ve ľmi dobrým pomocníkom pri vyu čovaní predmetu OPS (opera čné systémy), pretože tento systém nie je tak využívaný pre používate ľské ú čely. Žiaci by mohli samostatne testova ť jednotlivé príkazy či inštaláciu programov, čím by lepšie pochopili preberanú tému. V mojom príspevku by som jednotlivé časti cvi čného servera stru čne popísal a ďalej poukázal na to, akým spôsobom by sa dal takto navrhnutý server doplni ť pre pokra čovate ľov, správcov.

PRENOSOVÝ AGENT POSTFIX Pre celkové riešenie môjho mailservera som si vybral Postfix ako základnú hlavu celého systému. Tento MTA (message transport agent) je zrealizovaný na opera čnom systéme Linux s distribúciou CentOS. Postfix prenosový agent má za úlohu pomocou protokolu SMTP prenies ť správu od MUA (message user agent) na vzdialený server. Tu však samozrejme jeho práca nekon čí. Okrem tejto jednej činnosti plní Postfix úlohu preberania správ od vzdialených e-mail serverov a odosielaním správ týmto serverom. Samozrejme dokáže tiež doru čova ť správy lokálnym používate ľom. Postfix je zložený z mnohých programov, ktoré komunikujú s užívate ľskými procesmi. Najdôležitejšiu úlohu v ňom vykonávajú démoni (programy), ktoré riadi hlavný démon. Toto usporiadanie zaprí čiňuje, že Postfix je vysoko bezpe čným, pretože každý tento program beží s najnižšou možnou prioritou potrebnou k samotnej činnosti.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 55

Hlavný konfigura čný súbor Postfixu má názov main.cf. Presné miesto, kde sa tento súbor po inštalácií nachádza, je etc/postfix/main.cf. V tomto súbore môže správca systému nastavova ť viacero potrebných, ale aj doplnkových nastavení, ktoré je možné modifikova ť pod ľa potreby. Hlavný konfigura čný súbor s nastavením Postfixu obsahuje množstvo direktív, z ktorých najdôležitejšie sú prednastavené autorom balí čka. Jednotlivé direktívy su ľahko čitate ľné pre správcu systému. Písanie direktív: direktíva má tvar "parameter = hodnota" ak je hodnotou zoznam, položky sa odde ľujú čiarkou alebo medzerou riadky za čínajúce medzerami znamenajú, že sú pokra čovaním predchádzajúceho riadku. Takto môžeme preh ľadne zapísa ť dlhé riadky, typicky s viacerými položkami zoznamu. hodnoty niektorých direktív môžu obsahova ť referenciu na iné premenné pomocou $premenná - v takom prípade sa namiesto $premenná použije jej hodnota hodnotou premennej môže by ť meno súboru (absolútna cesta) v tvare "parameter = /cesta/k/suboru", v ktorom sa nachádzajú požadované údaje (na každom riadku jeden). Tento parameter môžeme použi ť napríklad vtedy, ak chceme niektoré údaje pre Postfix generova ť napríklad pomocou iných programov. hodnotou premennej môže by ť databáza (absolútna cesta) v tvare "parameter = typdb:/cesta/k/databaze", v ktorej sa nachádzajú požadované údaje (na každom riadku k ľúč a hodnota oddelené medzerami alebo tabulátormi, ak sa nájde kľúč, vráti sa hodnota). Typ databázy je naj častejšie "hash" alebo "dbm". Táto databáza je uchovaná v textovej aj binárnej forme, Postfix používa binárnu formu. hodnotou premennej môže by ť súbor s regulárnymi výrazmi (absolútna cesta) v tvare "parameter = typrv:/cesta/k/suboru", v ktorom sa nachádzajú požadované údaje (na každom riadku výraz a výsledok oddelené medzerami alebo tabulátormi, ak sa nájde k ľúč, vráti sa výsledok). Postfix podporuje typy "regexp" a "pcre" (Perl compatible regular expressions - Perlovské regulárne výrazy). Pre "pcre" je nutné nainštalova ť aj balí ček "postfix- pcre"[1].

PRVOTNÉ NASTAVENIA POSTFIXU V MAIN.CF V Postfixe je možné nastavi ť množstvo užito čných konfigurácií, ktoré nám u ľah čia prácu, ale taktiež nastavenie nevyhnutné pre samotný beh e-mail servera. Je potrebné, aby mal každý správca, ktorý sa s e-mail serverom dostane do kontaktu a bude musie ť vykonáva ť potrebné konfigurácie, základné poznatky o jeho nastavení. Základné konfigura čné nastavenia vysvetlíme nasledovne:

Nastavenie nevyhnutné pre ozna čenie mena servera, štandardne sa používa systémové meno. Po zadaní príkazu hostname do príkazového riadka sa vypíše meno nastavené pre systém. V Postfixe v konfigura čnom súbore main.cf odkomentujeme riadok odobraním komentárového znamienka # z riadku, kde sa nachádza nasledovné. Za znamienko rovnosti doplníme úplné meno servera. Takto budeme postupova ť aj pri ďalších nastaveniach. myhostname = meno_servera.example.com mydomain = example.com (toto nastavenie ur čuje doménové meno servera) myorigin = $myhostname (nastaví meno servera pri odosielaní správ z tohto servera, ak sa v adrese odosielate ľa nevyplnila doména – vždy musí by ť odosielate ľova adresa úplná) inet_interfaces = all (zoznam adries sie ťových rozhraní, pre ktoré sa prijíma pošta – štandardne na všetkých) mydestination = $mydomain, $myhostname, www.$mydomain , ftp.$mydomain (nastavenie parametru mydestination ur čuje, aby Postfix prijímal všetku poštu adresovanú na example.com. Ak chceme, aby ďalej Postfix prijímal poštu adresovanú pre systém, jeho meno sme nastavili parametrom myhostname a jednoducho ho pridáme do mydestination ) Hodnoty parametrov sa štandardne oddelujú čiarkami. ( ďalej môžeme zoznam rozšíri ť o hodnoty www.$mydomain a ftp.$mydomain ) [2]. append_at_myorigin = yes (nastavenie tohto bodu je potrebné pri nahradení adresy používate ľ adresou používate ľ@$mydomain , na tieto adresy je možné spätne odpoveda ť) append_dot_mydomain = yes (pri tomto nastavení je možné, aby Postfix nahradil neúplnú adresu používate ľ@meno_servera adresou používate ľ@meno_servera.$mydomain , ďalej je potom možné na takéto adresy spätne odpoveda ť najmä pri odosielaní z vnútornej siete do internetu. masquerade_domains = $mydomain (zoznam domén, z ktorých má by ť odstránená subdoménová čas ť pri odosielaní správ)

Po vykonaní konfigurácií je nutné spusti ť e-mailový systém Postfix. Zadaním príkazu service postfix start zavedieme program Postfix do prevádzky. Pri každej vykonanej zmene v konfigurácií je nutné ho reštartova ť alebo reloadnu ť konfiguráciu.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 56

DORU ČOVACÍ AGENT DOVECOT Program Dovecot je primárnym riešením bezpe čného agenta pre výber alebo prácu so správami v schránkach pomocou protokolov POP3, IMAP a je založený na platforme Linux/ systémov. Program sa pýši svojou rýchlos ťou a jednoduchým konfigurovaním s využitím malého miesta v pamäti. Dovecot štandardne podporuje všetky typy úložísk e- mailových správ, ktorými sú napríklad Mbox, Maildir. Program som si vybral z viacerých alternativ práve pre jeho rýchlos ť a jednoduché konfigurovanie. Takisto ako Postfix má Dovecot vlastný konfigura čný súbor uložený v /etc/dovecot.conf alebo /etc/dovecot/dovecot.conf. V našom prípade platí prvá možnos ť, štandardne po inštalácií programu. Samozrejme konfigurácia je podobná programu Postfix, preto už iba stru čne spomeniem najdôležitejšie nastavenia, ktoré je potrebné pre funk čnos ť uskuto čni ť.

ZÁKLADNÉ NASTAVENIA DOVECOTU V DOVECOT.CONF Práca v každom konfigura čnom súbore by mala by ť pre správcu čo najjednoduchšou a preto výber editora pre prácu a samotné modifikovanie každého konfigura čného súbora nechávam na jednotlivca. Ja osobne preferujem editor NANO, avšak je množstvo iných editorov (VI, JOE) priamo doinštalovate ľných do systému. Prejdime teda k samotnému nastaveniu základných parametrov slúžiacich k funk čnosti Dovecotu. Konfigura čný súbor otvoríme zadaním príkazu nano /etc/dovecot.conf a nastavíme najdôležitejšie parametre k samotnej funk čnosti. protocols = pop3 pop3s imap imaps (týmto parametrom si definujeme, aké typy protokolov bude program využíva ť) mail_location = maildir:~/Maildir (teraz nastavíme formát poštovej schránky, ktorý budeme používa ť)

Po tomto nastavení konfigura čního súbora /etc/dovecot.conf môžeme samotného démona Dovecotu spusti ť. Spustenie uskuto čníme príkazom podobným ako u postfixu service dovecot (re)start. Po každej vykonanej zmene v konfigurácií Dovecotu je potrebné ho reštartova ť, aby sa zmeny prejavili. Teraz môžme otestova ť funk čnost Dovecotu a to komunikáciou so serverom cez klienta telnet.

Obrázok 1 - Nadviazanie spojenia pomocou telnetu Zdroj: [4]

OBMEDZENIA V POSTFIXE Niekedy je potrebné nastavi ť poštový systém tak, aby prijímal a odmietal ur čité správy v závislosti na komunikácií medzi klientom a serverom. V Postfixe je preto možné nastavi ť obmedzenie slúžiace pre odosielate ľa správy a samozrejme aj pre príjemcu. Základné obmedzenia pre komunikáciu medzi klientom a serverom sa uplat ňujú práve v komunika čnej časti SMTP rozhovoru. Tento rozhovor za čína, akonáhle sa klient predstaví systému. Ďalej následuje predstavenie sa poštovému systému menom, ur čením adresy odosielate ľa a príjemcu. Teraz už nasleduje dátová čas ť prenášanej správy a ukon čenie, kedy server odpovie pozdravom Bye. Parametre v súbore main.cf, ktoré spúš ťajú jednotlivé obedzenia, majú názov spúš ťače obmedzení. Spúš ťače obmezení sú ako prázdne krabice potrebné pre naplnenie ur čitým druhom obmedzenia. Zoznam spúš ťačov:

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 57

smtpd_client_restrictions (spúš ťač obmedzenia vz ťahujúci sa k IP adrese klienta) smtpd_helo_restrictions (spúš ťač obmedzenia vz ťahujúci sa k parametru HELO/EHLO a k IP klienta) smtpd_sender_restrictions (spúš ťač k obmedzeniu obálky vz ťahujúci sa k param. HELO/EHLO a ku klientovi) smtpd_recipient_restrictions (spúš ťač vz ťahujúci sa na príjemcu a ku všetkým spomínaným parametrom HELO/E..., implicitne sa vz ťahuje k Postfixu v main.cf k jeho parametru mynetworks) smtpd_data_restrictions (spúš ťač, ktorým sa vyhladávajú klienti posielajúci obsah e-mailu, skôr než systém Postfix odpovie na príkaz DATA) smtpd_etrn_restrictions (špeciálny spúš ťač k obmedzeniu klientov, ktorý chcú zahlti ť frontu správ) 4 typy obmezení Všeobecné obmedzenia Prepínate ľné obmedzenia Nastavite ľné obmedzenia - mapy, ktoré fungujú ako filtre (v mape sú jednozna čne oddelené k ľúče mapy - filter a hodnota v mape – to, čo sa bude v prípade zhody vykonáva ť) Prídavné UCE parametry [2]

MAPY OBMEDZENÍ Každý spúš ťač, teda krok v komunikácií medzi klientom a serverom, spúš ťa niektoré z typov obmedzení. Tieto obmedzenia sa dop ĺň ajú do hlavného konfigura čného súbora samotného Postfixu main.cf. Ako som už spomenul v nastavite ľných obmedzeniach, sú to mapy. Tieto obmedzenia v mape obsahujú ur čité akcie: OK, PERMIT, REJECT, DUNO. Týmto sa ur čuje, čo Postfix urobí s klientom (odosie ľate ľom, príjemcom). Zbavenie sa časti spamu pomocou obmedzenia Protispamová ochrana je ve ľmi dôležitou sú čas ťou e-mailového servera pre zabránenie spracovávania nevyžiadanej pošty tzv. SPAMU. Uplatnením potrebného obmedzenia dokážeme tomuto problému aspo ň z časti zabráni ť. V prvom rade je potrebné bráni ť sa prevenciou, mysliac na všetky zbrane použité spamermi. Jedným z nástrojov je aj skuto čnos ť existencie softwaru, ktorý sa snaží falšova ť pôvod správy predstavením sa serveru serverovým menom. Je ve ľmi potrebné takéto obmedzenie uvies ť za obmedzením permit mynetworks v spúš ťači obmedzení smtpd_recipient_restrictions. Obmedzenie môže ma ť názov check_helo_access + vytvorená mapa mien systému a IP adries systému v hranatých zátvorkách. Presmerovanie neznámych domén do svojich vlastných je ďalšou úvahou nad použitím obmedzenia. Odmietanie správ z takýchto domén môžeme uskuto čni ť mapovým súborom /etc/postfix/bogus_mx, kde tento súbor obsahuje IP adresy ako menný server a typ odmietnutia danou odpove ďou ku každej IP adrese. Odmietnutie správy s prázdnym odosielate ľom viacerým príjemcom je ďalším príkladom zneužitia prenosového agenta Postfix na nekalé úmysly spamerov. Takéto obmedzenie zavedieme spúš ťačom obmedzení smtpd_recipient_restrictions a pridáme vo ľbu reject_multi_recipient_bounce. Názorný príklad takéhoto obmedzenia: • smtpd_recipient_restrictions= • reject_multi_recipient_bounce Odmietanie klientov z čiernych listín uskuto čníme nasledovným zadaním za spúš ťač: smtpd_recipient_restrictions= reject_rbl_client relays.ordb.org Dôležitejšie kontroly samotného obsahu spravy prenecháme samotným filtrom. K dokonalejšej kontrole obsahu správy sú potrebné externé filtrovacie mechanizmy.

SPAMASSASSIN SA Už z názvu je jasné, že ide o program na zneškodnenie SPAMU. Program Spamassassin je externý antispamový filter, ktorý je na našom serveri implementovaný v spojení s Postfixom. Takéto filtre majú za úlohu kontrolovať obsah správy a na základe tohoto obsahu sa uskuto ční potrebná akcia. Spamassassin používa k ozna čovaniu e-mailov techniku priradenia bodov. Každá podozrivá hlavi čka alebo podozrivý obsah správy zvyšujú Spamassassinu bodové skóre. Teda inak povedané, SpamAssassin podrobí e-mail nieko ľkým testom a pod ľa ich výsledku mu pridelí body. Ak získa e-mail viac bodov ako je nastavená hranica v konfigura čnom súbore, ozna čí ho ako SPAM - doplní pred predmet správy text "*****SPAM*****". S takto ozna čenou správou program už ďalšie akcie nevykonáva. Teda programom ozna čené správy za SPAM sa nevymazávajú, len sú doplnené o hlavi čku "X-Spam-Status". Na základe tejto hlavi čky môžeme sami rozhodnú ť o tom, či správu zmažeme alebo si ju ponecháme. Hlavný konfigura čný súbor programu sa implicitne po inštalácií nachádza v /etc/mail/spamassassin/local.cf. V našom prípade spolu s postfixom použijeme content_filter, ktorý potrebuje k funk čnosti dva procesy smtpd. Prvý prijíma správy nespracované filtrom a pomocou content_filter ich prenechává externej filtrovacej aplikácii, akou je v našom prípade SA. Druhý smtpd kontroluje spojenie z externej aplikácie, aby mohol správu vráti ť do postfixovej fronty pre ďalšie spracovanie.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 58

WEB SERVER APACHE Webový server Apache komunikuje pomocou protokolu HTTP, ako každý iný webový server. Preto sa mu aj často hovorí HTTP server. Ako som už spomenul, je nieko ľko druhov webových serverov zvy čajne navrhnutých pre ú čely konkrétnej firmy, organizácie. Náš webový server bude slúži ť, ako som v úvode spomínal, pre študentami navrhnuté web (HTML) stránky a PHP skripty a pre ich reálne testovanie a následné odstra ňovanie chýb. Apache som si vybral pre jeho prevládajúce kladné vlastnosti, ktorými sú: • vo ľná dostupnos ť • jednoduchá a rýchla inštalácia, konfigurácia • bezpe čnos ť • pridanie potrebných modulov

Pre úplnú funkciu e-mail servera je takýto HTTP Apache server potrebný pre skuto čnos ť, že k poštovým schránkam je možné pristupova ť pomocou webmailu. Týmto webmailovým riešením mám na mysli balík Squirrelmail napísaný programátormi v jazyku PHP s podporou protokolov IMAP a SMTP. Ďalším využitím je nástroj phpMyAdmin navrhnutý taktiež v jazyku PHP slúžiaci k administrácií databáz MySQL.

ZÁKLADY KONFIGURÁCIE WEB SERVERA Súborová štruktúra web servera je rozdelená do štyroch základných skupín: 1. binárne súbory, skripty a moduly; 2. konfigura čné súbory; 3. systémové protokoly; 4. webové dokumenty Binárne súbory – sú rozložené v adresári /usr a jeho podadresároch. Príklad týchto adresárov je: /usr/sbin/httpd, /usr/sbin/apac-hectl, /usr/bin/htpasswd, /usr/sbin/ro-ta-te-logs, /etc/httpd/mo-du-les. Konfigura čné súbory – sú umiestnené v dvoch základných adresároch /etc/httpd/conf, /etc/httpd/conf.d. Hlavný konfigura čný súbor Apache sa nachádza v /etc/httpd/conf/httpd.conf. Obsahuje direktívy, ktorými nastavujeme vlastnosti servera. Ďalšie konfigura čné súbory a cesty k nim sú nasledovné: /etc/httpd/conf/ma-gic, /etc/httpd/conf.d, /etc/httpd/conf/passwd. Systémové protokoly - Systémové protokoly, takzvané logovacie súbory, sa zapisujú do adresára /var/log/httpd. Webové súbory a hlavné webové stránky, skripty a používate ľské chybové hlásenia sú implicitne uložené v adresári /var/www. Následne spomenieme najpoužívanejšie podadresáre - /var/www/cgi-bin, /var/www/error, /var/www/icons, /var/www/manual, /var/www/html a súbor htaccess, ktorý je ve ľmi dôležitý pre obsahujúce konfigura čné direktívy, platné pre všetky súbory v danej stromovej štruktúre. Nastavuje ur čité bezpe čnostné opatrenia. [3]

DATABÁZA MYSQL Databáza je súhrn informácií pracujúcich spolo čne s inými informáciami, ktoré sa navzájom dop ĺň ajú. Všetky tieto informácie pracujú vo forme ur čitých tabuliek, medzi ktorými sú vytvorené vz ťahy. Samotné zavedenie databázy MySQL nie je až tak zložité a rozsiahle, ako bolo implementovanie predchádzajúcich častí do celkového riešenia nášho cvi čného servera. Táto inštalácia vyžaduje najmä ur čitú základnú skúsenos ť s databázami. Pre skuto čnos ť, že cvi čný server plní ve ľké množstvo úloh, som sa rozhodol implementova ť do ňho pre jednoduché konfigurovanie nástroj s webovou nadstavbou zvaný phpMyAdmin.

PROSTREDIE PHPMYADMIN PhpMyAdmin je softwarový nástroj napísaný v programovacom jazyku PHP, ktorý ako vidíme, je potrebný na našom webovom serveri pre ve ľké využitie rôznych zjednodušení samotnej správy. Pri základnej inštalácii programu je konfigura čný súbor nastavený tak, aby bolo možné pristupova ť iba z pozície localhost kvôli bezpe čnosti. Ak by bol však záujem pristupova ť k stránkam phpMyAdmin z viacerých pozícií hos ťov, je potrebné vykona ť nastavenia editovaním konfigura čného súboru phpMyAdmin.conf v našom ob ľúbenom editore, ja použijem NANO # nano /etc/httpd/conf.d/phpMyAdmin.conf . K úspešnému pripojeniu k databáze MySQL je potreba vykona ť potrebné úpravy ďalšieho konfigura čného súboru a tým je config.inc.php. Cesta k súboru je: /etc/phpMyAdmin/config.inc.php.

ZÁVER Cvi čný server, ktorý je popísaný v teoretickej časti v predošlých kapitolách, nie je samozrejme kone čnou fázou celkovej implementácie takto prakticky nastaveného, skonfigurovaného riešenia pre podporu výu čby predmetov s IT zameraním na škole. Je ve ľa možností, ktoré som do danej témy nezahrnul, pretože každá kapitola, či už spomenutá v práci alebo len v myšlienkach skúsenejších správcov serverov, zah ŕň a v sebe kopu ďalších užito čných tém, návodov a rád pre kvalitnejšiu výu čbu samotných predmetov na škole. Samozrejme netreba zabudnú ť na to, že takéto vylepšenie a „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 59

doplnenie nekon čí iba samotnou kvalitnejšou a roziahlejšou výu čbou daných predmetov, ale taktiež aj praktickým využitím pri riešení problémov a predchádzaniu problémov v školskej po číta čovej sieti. Možno, že práve teraz niektorým napadlo, čo mám na mysli aspo ň z časti, pretože naším ďalším dopl ňujúcim cie ľom pre cvi čný server je, ako už bolo spomenuté v predchádzajúcej vete, po číta čová školská sie ť, jej sledovanie a prevádzka. Takéto riešenie môže by ť pre správcu zo za čiatku problematickejšie, ale výsledky sú zaru čené, ako pre administrátora servera, tak aj pre samotného klienta vo využívaní služieb bez obmedzenia. Nesmieme samozrejme zabudnú ť ani na študenta a jeho lepšie pochopenie vyu čovaných predmetov, ktoré sú v priamom kontakte. Takouto implementáciou máme na mysli program, ktorý ve ľmi ú čelne monitoruje po číta čovú sie ť, zárove ň všetky služby bežiace v sieti a administrátorom dáva v časne vedie ť pred možným v budúcnosti sa vyskytujúcim problémom, čo môže ma ť v kone čnom dôsledku následky u samotného klienta, ktorý danú službu v po číta čovej sieti práve využíva. Takýmto prostriedkom k vycíteniu a analyzovaniu skorého štádia problému je program Nagios.

LITERATÚRA: [1] Služby mailového servera [online]. 2002-2007 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z www: < http://deja- vix.sk/sysadmin/postfix.html > [2] HILDERBRANDT, R., KOETTLER, P. 2006. POSTFIX – Provozujeme poštovní server v Linuxu. Brno: Computer Press, a.s., 2006, 431 s. ISBN 80-251-1020-6. [3] Konfiguracia http servera Apache [online]. c -2009 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z www: < http://www.itnews.sk/tituly/infoware/2007-09-03/c140608-konfiguracia-http-servera-apache >. [4] VIRTUAL Server Fedora vlastný návrh servera [nadviazané spojenia pomocou klienta telnet cez port 110]. Spojenie s vlastným skušobným e-mail serverom.FEDORA 10 c2008.

ADRESA: Juraj Červienka, DiS Jozefa Kubinu 2753/6 90101 Malacky tel.: 0904558XXX e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 60

MOBILNÍ OPERÁTORI V SLOVENSKEJ REPUBLIKE

Vladimír Ďur čanský

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice

Abstrakt: Mobilný operátori či chceme alebo nie sú sú čas ťou života každého z nás je len na nás ktorého si vyberieme. Dokáza ť vymyslie ť kvalitné produkty ,tarify a zlepšova ť ponuku mobilných telefónov s prijate ľnou cenou a efektívna komunikácia so zákazníkmi môže by ť v sú časnom konkuren čnom boji ve ľkou výhodou. Ob ľúbenos ť mobilnej komunikácie medzi obyvate ľstvom na Slovensku má rastúcu tendenciu. Na konci roka 2006 bol prvýkrát po čet aktívnych SIM kariet vyšší ako štatistický po čet obyvate ľov SR. Na slovenskom trhu v sú časnosti pôsobia tri spolo čnosti: Orange Slovensko,a.s., Telekom Slovensko, a.s. a Telefónica O2 Slovakia s.r.o..

Kľúčové slová: Operátor, mobil, O2, Telekom , Orange, Sim, paušál

ÚVOD: Telefonovanie sa dnes stalo bežnou sú čas ťou života. Niekedy až takou, že mu nekriticky dávame prednos ť pred rozhovorom. Všetko sa to za čalo v roku 1991 ke ď na trh prišiel EuroTel a ľuďom ponúkal prvý prenosný telefón. Od tohto roku sa po čet ľudí vlastniaci mobilný telefón zvä čšuje v pomerne ve ľmi krátkom období. Ľudí si najprv na Slovenku rozdelili dve spolo čnosti, Globtel a.s. terajší Orange Slovensko, a.s. a EuroTel Bratislava a.s., dnešný Slovak Telekom, neskôr sa pridala spolo čnos ť Telefónica O2. Tieto spolo čnosti ukazujú smer budúceho smerovania Slovenského mobilného sveta. Za čas, čo pôsobia na slovenskom trhu, nám predstavili postupne služby ako SMS, posielanie obrázkov a melódií cez sms, WAP, EMS, GPRS, HSCDS, MMS ,mobilný internet a mnoho ďalších.

MOBILNÍ OPERÁTORI NA SLOVENSKOM TRHU Časy, ke ď mali mobilní operátori nárasty po čtu zákazníkov v nieko ľkých desiatkach percent, sú už zrejme za nami. O boome mobilnej komunikácie môžeme hovori ť v rokoch 2001 až 2003. V tomto období pribudlo v sieti Orangeu takmer 1,5 milióna používate ľov a v sieti Slovak Telekom zhruba 1,1 milióna. Treba si však uvedomi ť, že ide len o po čet aktívnych SIM kariet, za ktorými nemusia by ť reálni používatelia. Na Slovensku teda pôsobia traja hlavný mobilní operátori: • Orange Slovakia a.s. • Slovak Telekom • Telefónica O2

ORANGE SLOVENSKO, A.S. Orange Slovensko je najvä čším telekomunika čným operátorom na Slovensku. Ako integrovaný telekomunika čný operátor poskytuje služby na báze multi - play prostredníctvom svojej mobilnej a pevnej siete. K 31.12. 2009 mal 2,94 milióna aktívnych zákazníkov mobilnej siete, ktorej signálom pokrýva 99,6% populácie a vyše 90% územia SR a ďalších viac ako 37 500 zákazníkov FiberNetu, FiberTV a FiberTelu v pevnej optickej sieti.

SLOVAK TELEKOM, A. S. Spolo čnos ť Slovak Telekom je najvä čší a najstarší slovenský multimediálny operátor , ktorí nahradil doterajšie zna čky T-Com a T-Mobile. Spolo čnos ť týmto krokom zav ŕšila proces integrácie, ktorý sa za čal v lete 2010. K 30. septembru 2009 spolo čnos ť T-Mobile Slovensko poskytovala svoje služby takmer 2,197 miliónom zákazníkom.

TELEFÓNICA O2 SLOVAKIA S.R.O. Spolo čnos ť Telefónica O2 Slovakia je tretím najvýznamnejším mobilným operátorom na Slovensku. K 31. decembru 2011 dosiahol po čet aktívnych zákazníkov O2 na Slovensku 1,164 mil. Na základe hodnotenia nezávislej agentúry dosiahla spolo čnos ť najvyššiu úrove ň spokojnosti zákazníkov, ke ď Index zákazníckej spokojnosti O2 (CSI) dosiahol hodnotu 81,1. Vrátane Slovenskej republiky O2 poskytuje služby pre 196 miliónov užívate ľov v 23 krajinách sveta.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 61

TRH MOBILNÝCH OPERÁTOROV V SLOVENSKEJ REPUBLIKE Ob ľúbenos ť mobilnej komunikácie medzi obyvate ľstvom na Slovensku má rastúcu tendenciu. Penetrácia mobilných služieb na Slovensku dosiahla ku koncu minulého roka 116 %. V medziro čnom porovnaní tak vzrástla o 6 percentuál- nych bodov. K poslednému vla ňajšiemu d ňu evidovali všetci traja slovenskí mobilní operátori Orange, Telekom a O2 spolu viac ako 6,3 mil. aktívnych SIM kariet, čo oproti porovnate ľnému obdobiu minulého roka predstavuje čistý nárast ich po čtu o 305-tisíc. Orange k 31. decembru minulého roka evidoval dovedna 2,94 mil., Telekom 2,197 mil. a O2 viac ako 1,164 mil. aktív- nych SIM kariet predplatených aj fakturovaných služieb. V medziro čnom porovnaní stúpol po čet aktívnych klientov O2 o 284-tisíc. Vzrástol aj po čet aktívnych zákazníkov Orangeu, a to o 70-tisíc. Úbytok po čtu SIM kariet oproti predchá- dzajúcemu roku, naopak, zaznamenal Telekom, ke ď klesol o 49-tisíc. V celkovom po čte SIM kariet sú zahrnuté aj údaje od predajcov mobilných služieb, ktorí využívajú siete niektorého z operátorov. Ide o projekty Nay mobile, Swan mobi- le, Tesco mobile, Mphone a FunFón. [1]

Graf č:1 porovnanie zákazníkov na slovenskom trhu

Údaj o penetrácii mobilných služieb je vypo čítaný na základe porovnate ľnej metodiky, pod ľa ktorej sa za aktívneho zá- kazníka považujú zákazníci predplatených služieb, ktorí na svojej SIM karte za posledné tri mesiace uskuto čnili najme- nej jednu aktívnu operáciu, spolu so zákazníkmi využívajúcimi paušálne služby. Základom na výpo čet penetrácie je po- čet obyvate ľov SR na úrovni 5,44 milióna. Údaje operátorov pritom zahŕň ajú celkový po čet klientov vrátane SIM kariet používaných v technologických zariade- niach, na prevádzku GSM brán, služby mobilného internetu, telemetriu, SIM karty na prevádzku služieb cestného mýta, lokaliza čné služby dopravcov, alarmy, kamerové monitorovacie systémy a ďalšie, preto ich nemožno uvies ť ako celko- vý po čet fyzických klientov mobilných operátorov.

Skupina Slovak Telekom dosiahla za fiškálny rok 2011 celkové konsolidované výnosy vo výške 897,4 mil. €, medziro čne klesli o 4 % predovšetkým v dôsledku regula čných opatrení a nižších cien služieb. Výnosy z mobilnej siete boli vo výške 470 mil. €, o 5,9 % menej než v roku 2010. Prevádzkový zisk pred zdanením, úrokmi, odpismi a amortizáciou predstavoval 388,7 mil. €, o 14 mil. menej, než v predchádzajúcom období a vo ľné pe ňažné toky z prevádzky boli vo výške 259,1 mil. €. Priemerný mesa čný výnos na zákazníka (ARPU) v mobilnej sieti predstavoval 15 €, ide o medziro čný pokles o 5,1 %. K 31. decembru 2011 využívalo služby mobilnej siete celkovo 2,326 milióna zákazníkov. Podiel zmluvných zákazníkov stúpal a ku koncu roka 2011 dosiahol 62 %. [2]

Výnosy telekomunika čného operátora Orange Slovensko dosiahli v minulom roku pod ľa štandardov skupiny France Telecom 737 miliónov eur. Za miernym medziro čným poklesom výnosov o dve percentá stojí pokra čujúca regulácia v oblasti roamingu, ako aj všeobecný pokles cien na trhu telekomunika čných služieb. Podiel výnosov z dátových služieb na celkových výnosoch za mobilné služby vzrástol na 21,8 percenta, pri čom objem dátovej prevádzky

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 62

zákazníkov Orangeu sa medziro čne zvýšil o 48 percent. Celkovo až 1 240 000 zákazníkov Orangeu Slovensko sa v minulom roku rozhodlo podpísa ť, alebo opätovne pred ĺži ť zmluvu na paušál, predplatenú službu alebo mobilný internet. Celkový po čet zákazníkov spolo čnosti vzrástol medziro čne o 2,3 percenta na takmer 2,94 milióna aktívnych používate ľov mobilných služieb. Ďalších 51 000 zákazníkov využívalo služby digitálnej televízie a internetu cez optickú sie ť. Po čet zákazníkov využívajúcich ú častnícke programy sa medziro čne zvýšil o 4,6 percenta. Podiel klientov využívajúcich fakturované služby na celkovej zákazníckej báze tak vzrástol na 74,5 percenta.

Spolo čnos ť Telefónica Slovakia má za sebou úspešný rok 2011, kedy dosiahla výnosy vo výške 157,4 mil. €, čo oproti predchádzajúcemu roku predstavuje nárast o 40,9 %. Zákaznícka báza vzrástla k 31. decembru 2011 o 32,2 % na vyše 1,164 miliónov. Výnosy za posledný kvartál roku 2011 predstavovali 44,2 mil. €, v medziro čnom porovnaní narástli o viac než 34,8 %. Zárove ň dosiahla kladný prevádzkový zisk pred odpismi a amortizáciou (OIBDA). Ten oproti rovnakému obdobiu v roku 2010 zrástol viac než pä ťnásobne.

Priemerný mesa čný výnos na zákazníka (ARPU) predplatených služieb dosiahol v roku 2011 výšku 8,5 €, pri zákazníkoch platiacich na základe faktúry predstavoval 17,4 €. ARPU na priemerného zákazníka O2 vychádza 12,3 €. Od za čiatku roka 2011 zaznamenalo O2 čistý nárast zákazníckej bázy o 283 735 zákazníkov. Za týmto číslom stál 48,9 % medziro čný nárast zákazníkov fakturovaných služieb na 498 000, zatia ľ čo po čet zákazníkov predplatených služieb vzrástol medziro čne o 22 % na 666 100. Od 1. januára 2011 do 31. decembra 2011 si do O2 preniesli zákazníci 141 970 telefónnych čísiel. Po čet prenesených čísel zo siete O2 ku konkurencii bol za minulý rok 6032. [2]

ZÁVER Spolo čnosti Orange Slovensko, a.s., Slovak Telekom, a.s. a Telefónica O2 Slovakia, s.r.o. sú spolo čnosti, ktoré sa podie ľajú na trhu mobilnej komunikácie. Slovenský trh mobilnej komunikácie je ve ľmi dynamický. Ak ho porovnáme so situáciou v okolitých krajinách, berúc do úvahy, že na Slovensku za čali operátori ponúka ť svoje služby o nie čo neskôr, rozdiely nie sú ve ľmi výrazné. Trend vývoja uvedeného trhu má stále rastúcu tendenciu a je predpoklad ďalšieho rastu rovnako ako je tomu aj v ostatných vyspelých krajinách sveta.

LITERATÚRA: [1] Juraj Procházka[online] 2011. [cit. 04.08.2011], výsledky operátorov http://www.mobil.sk/clanok11380- Mobilni_operatori_aktualne_TMobile_minul_mytnu_municiu_O2_je_za_vodou.htm [2] Lenka Ivan číková [online] 2011. [cit 23.2.2012], telekom hospodársky výsledok za rok 2011·http://www.fony.sk/clanky/5886-telekom-hospodarske-vysledky-za-rok-2011

ADRESA: Vladimír Ďur čanský Bohú ňová 21 811 04 Bratislava tel.: 0940822888 email: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 63

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 64

REALIZÁCIA INTERNETOVÉHO VÝHERNÉHO OBCHODU

Andrej Keklák

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice

Abstrakt: Cie ľom tejto bakalárskej práce bolo navrhnú ť a vytvori ť internetový výherný obchod, umož ňujúci jednoducho a rýchlo zapoji ť sa do hry, pod ľa požiadaviek firmy SendWIN s.r.o. V úvode sa práca zaoberá internetovými obchodmi a ich problematiku. Na konci úvodu popisuje výhody a nevýhody nakupovania produktov cez internet. V ďalšej časti popisuje programovacie jazyky a prostredia ktoré treba vedie ť na zrealizovanie internetového obchodu. V praktickej časti popisuje postup ako jednotlivý vývoj postupoval a vysvet ľuje ako jednotlivé funkcie fungujú. V poslednej kapitole je kompletne popísaná štruktúra databázy. Internetový výherný obchod bol nakoniec vytvorený pod ľa požiadaviek a po dôkladnom vytestovaní bol predaný firme SendWin s.r.o.

Klí čová slova: e-shop, internetový výherný obchod, internetový hrací obchod, nakupovanie cez internet, HTML, JavaScript, PHP, AJAX, MySQL

ÚVOD V poslednom desa ťro čí zaznamenávame nesmierne prudký rozvoj v oblasti informa čných technológií. Tento pokrok sa premieta aj na sie ť Internet, ktorá za krátky čas po tom, ako sa stala prístupnou pre širokú verejnos ť, rozrástla zo siete, ktorá slúžila iba úzkemu okruhu ľudí, na celosvetovú po číta čovú sie ť, ktorého služby využíva už viac miliónov používate ľov v rozdielnych kútoch sveta. Internet je dnes najvä čším a najvšeobecnejším zdrojom informácií, ktoré poskytuje používate ľom cez svoje služby. Množstvo obchodovania cez elektronickú cestu podstatne narástlo, odkedy sa rozšíril internet. Touto cestou sa uskuto čň uje ve ľké množstvo obchodovania, pri čom sa využívajú inovácie pomocou elektronických prevodov pe ňažných prostriedkov na ú čtoch. Moderné elektronické obchodovanie oby čajne využíva World Wide Web (WWW). E-commerce je nakupovanie vecí pomocou internetu, ale ve ľa ľudí nie je presved čených o jeho spo ľahlivosti, pretože existuje ve ľa neserióznych predajcov. Výhodou internetového obchodu sú spravidla nižšie náklady než v prípade kamenných obchodov, a tým aj nižšie ceny. Nevýhodou sú problémy spojené s bezpe čnos ťou nákupu a najmä osobných údajov. Spravidla platí, že u známych internetových obchodov je bezpe čnos ť vysoká. V tejto práci sa budem venova ť návrhu a tvorbe internetového hracieho obchodu umož ňujúceho jednoducho a rýchlo zapoji ť sa do hry o neoby čajné ceny. Pri návrhu architektúry systému budeme sledova ť jeho použite ľnos ť v rámci firmy Sendwin s.r.o. Na záver úvodu si povedzme nie čo o štruktúre tejto práce. Samotnú dokumentáciu by sme mohli rozdeli ť do dvoch častí. V prvej časti (Analýza sú časného stavu) sa zaoberáme teóriou k danej problémovej oblasti a existujúcimi riešeniami. Ďalšia čas ť dokumentácie (Opis postupu riešenia) je venovaná popisu jednotlivých etáp vývoja stránky.

POPIS PROJEKTU Na vytvorenie stránky je použitý jazyk PHP, databázový systém MySQL, JavaScript, jQuery knižnica JavaScript-u, AJAX, kód HTML a súbor kaskádového štýlu CSS. Jadrom celej stránky sú skripty, ktoré spracovávajú rôzne dáta ako napr : • dáta získané od registrovaného užívate ľa • dáta získané od neregistrovaného užívate ľa • dáta získané z databáz • dáta napevno uložené v skriptoch • náhodne vygenerované žreby • dáta získané z vyh ľadáva ču na stránke

Dáta z ich činnosti sa potom uchovávajú v databázach , alebo užívate ľských reláciách (SESSIONS). Katalóg produktov si môže pozera ť každý užívate ľ, aj ten čo nie je prihlásený. Ke ď sa neprihlásený užívate ľ pokúsí zakúpi ť žreb k nejakému produktu, bude vyzvaný aby sa prihlásil. Po zaregistrovaný sa môže prihlási ť a zakúpi ť žreb k produktu. Stav zakúpených žrebov si môže užívate ľ pozrie ť vo svojom profile, ako aj zmeni ť svoje údaje a zmeni ť heslo. Užívate ľ

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 65

potom musí čaka ť pokia ľ sa nepredajú všetky žreby daného produktu, potom bude nasledova ť žrebovanie, ktoré bude najbližšiu sobotu o 19.00. Všetky dôležité nastavenia sú prístupne v hornej líšte. Tá obsahuje polia na zobrazenie registrácie, prihlásenia do systému elektrického výherného obchodu, pridanie stránky do ob ľúbených, žrebovania o ceny, kontakt a metódy platby Údaje o užívate ľovi sa pri registrácií zapíšu do databázy (tabu ľka užívatelia), ktoré sa potom používajú pri prihlásení do systému, na identifikácii na stránke a vytvorení objednávky. V prípade, že je užívate ľ prihlásený, zmení sa obsah lišty, ktorá bude po prihlásení obsahova ť tla čitko na odhlásenie, vlastný profil a stav kreditu. Pod lištou je logo stránky, reklamný banner zobrazujúci najpredávanejšie žreby a vyh ľadáva č na informácie o stránke. V bannery sa menia produkty, aby upútali a po kliknutí na produkt v bannery sa otvoria informácie o produkte(názov, popis, cena produktu, po čet predaných/celkovo žrebov, cena žrebu a tla čítko na zakúpenie žrebu). Pod bannerom behá text s oznámením najnovších správ. Nasleduje menu produktov, po kliknutí sa otvoria príslušne produkty, ktoré sa potom môžu selektova ť pomocou filtra. Na ľavej časti stránky sa nachádza menu na informácie o stránke, ako napr : o nás, obchodné podmienky, často kladené otázky atd. V pravej časti sa zobrazujú loga partnerov stránky. Na sledovanie návštevnosti som použil Google Analytics , lebo služba Google Analytics je riešenie služby analýzy pre webové stránky pre podniky, ktoré vám poskytuje podrobné preh ľady o návštevnosti vašej webovej stránky a o efektivite vášho marketingu. Výkonné, flexibilné a jednoducho použite ľné funkcie vám teraz umož ňujú zobrazi ť a analyzova ť údaje o návštevnosti úplne novým spôsobom. So službou Google Analytics ste lepšie pripravení na písanie lepšie zacielených reklám, posilnenie svojich marketingových iniciatív a vytváranie webových stránok s vyššími hodnotami konverzie.

ÚVOD DO PROBLEMATIKY ELEKTRONICKÉHO OBCHODOVANIA Vznik elektronického obchodu výrazne zníži vstupné prekážky obchodu v rôznych výrobkoch. On-line predajcovia sú schopní predáva ť svoje produkty výhodne a efektívne. V roku 2007 bolo zrealizovaných v USA 256 miliárd on-line transakcií, o 18 percent viac než v predchádzajúcom roku. Tento predpoklad je zo správy ,,State of Retailing On-line 2007“, pripravila National Retail Federation (NRF) a Shop.org. Existuje 67 firiem z rebrí čka Fortune 1000 (zoznam 1000 najvä čších spolo čností v USA), príjmy z elektronického obchodovania v hodnote viac než 10 miliónov dolárov. Medzi pä ť hlavných online predajcov vrátane Amazon, Staples, Office Depot, Dell a Hewlett Packard. Z toho vyplýva, že najlepšie kategórie on-line predávaných výrobkov sú knihy, hudba, kancelárske potreby, po číta če a ďalšie elektronické zariadenia. [1]

SOFTWARE K TVORBE STRÁNKY Na vytvorenie stránky budem potrebova ť pár dôležitých programov, najprv si do po číta ča nainštalujem softvér, s ktorým som neskôr pracoval a potreboval ho. Každú inštaláciu priblížim v ďalších podkapitolách, ale pre zhrnutie vymenujem programy s ktorými som pracoval. Boli to: Wamp server, PSPad editor a adobe photoshop cs3.

REGISTRÁCIA Na registráciu slúži skript form.php. Tento skript čaká kým užívate ľ nevyplní všetky údaje a nepotvrdí. Na overenie správnosti údajov ich prv skontroluje JavaScript s jQuery knižnicou a potom PHP skript. JavaScript kontroluje údaje v tom čase, ke ď ich užívate ľ práve píše a hne ď reaguje. PHP skript je ve ľmi dôležitý, lebo môže sa sta ť, že užívate ľ nemá aktívny JavaScript. Dôležitá kontrola je opísanie kódu z obrázku. Je to ochrana proti robotom. Ke ď všetky údaje prejdú cez overenie, prechádzajú cez ošetrenie, aby nikto nehekol databázu. Odstránia sa rôzne znaky, hlavne úvodzovky a apostrofy. Po ošetrení sa skontroluje údaje či nie sú duplicitne, Ak áno bude na obrazovku vypísané chybové hlásenie, iná č budú úspešne zapísane do databázy.

AUTORIZÁCIA Po zaregistrovaní sa pošle autoriza čný e-mail na kontaktný e-mail, na to slúži skript autorizacny.php. Skript na vygenerovanie autorizácie sa volá activation.php. Autorizácia je vygenerovaný kód, konkrétne PHP zistí aktuálny čas a zašifruje ho.

Potom sa zapíše do st ĺpca ‚autorizacia‘ tabu ľky ‚profil‘. Užívate ľovi príde na kontaktný e-mail, ktorý zadal pri registrácii odkaz na aktivovanie profilu. Ke ď na odkaz klikne prepíše sa v databáze autoriza čný kód na číslo ‚1‘ .

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 66

Užívate ľovi sa vypíše na stránke, že sa úspešné autorizoval a môže sa prihlási ť. Ke ď sa užívate ľ neautorizuje, profil bude automatický vymazaný po ur čitom čase, ktorý ur čí administrátor stránky.

$activation1 = mysql_query("UPDATE profil SET autorizacia = '1' WHERE autorizacia = '$activation' ");

PRIHLÁSENIE Registrovaný užívate ľ sa môže prihlási ť na hornej lište po kliknutí na prihlásenie, sa mu vysunie okno s prihlásením. Užívate ľ musí zada ť správny nick s príslušným heslom. Na to slúži skript nadhlava.php. Skript pod ľa nicku zisti, či sa nick nachádza v databáze , ke ď áno vytiahne z databázy príslušné heslo a skontroluje ho. Kontroluje aj autorizáciu, či v st ĺpci ‚autorizácia‘ sa nachádza ‚1‘. Ke ď všetko prebehne v poriadku užívate ľ bude prihlásený, vytvorí sa $_SESSION s jeho nickom, pod ľa ktorého stránka bude pozna ť užívate ľa. Ke ď užívate ľ zadá zlé heslo, alebo nick ktorý neexistuje, alebo autorizácia nebude 1, vyhodí sa chybová hlásenie.

DETAILY PRODUKTOV A ZAKÚPENIE PRODUKTU Po kliknutí na malé okno s produktom aké je v bannery, štatistikách a vo filtri sa zobrazí detailnejší popis produktu s vä čším náh ľadom. Nachádza sa tu cena produktu, po čet predaných/celkovo žrebov, cena žrebu a polí čko kúpi ť žreb. Ke ď na to polí čko klikne prihlásený užívate ľ, tak sa mu zobrazí kontrolná otázka s troma možnosťami. Táto kontrola je proti spamu a proti robotom. Ke ď tam klikne neprihlásený užívate ľ, bude vyzvaný aby sa prihlásil. Po zakúpení žrebu sa do tabu ľky ‚zreby‘ zapíše id profilu, kto zakúpil žreb, id produktu k čomu patrí žreb, vygenerovaný kód a čas kedy bol zakúpený žreb. O vygenerovanie žrebovacieho kódu sa stará skript zreby.php.

VÝPIS PRODUKTOV S FILTROM Na toto slúži viac skriptov menu.php, vyhladavac.php, filterengine.php, strankovanie.php a oknomale.php. Medzi sebou komunikujú pomocou metódy $_GET. Toto je 'superglobálna', alebo automaticky globálna, premenná. To jednoducho znamená, že je dostupná vo všetkých oblastiach po celom skripte. skript menu.php je hlavné menu, kde si užívate ľ vyberie aký druh produktu chce (elektronika, auta, domy, služby, iné). Potom sa zobrazia produkty z daného druhu a filter. skript vyhladavac.php zobrazuje lištu s filtrom. Užívate ľ si môže lepšie konkretizova ť aký produkt chce pod ľa typu, zna čky a ešte si môže produkty zoradi ť pod ľa názvu, žrebov, ceny. Tu si môže nastavi ť ko ľko produktov chce zobrazi ť na jednu stranu. skript filterengine.php filtruje zadané kritéria, vo filtri pomocou tabu ľky ‚produkty‘. strankovanie.php je skript na stránkovanie produktov, môže si užívate ľ preklikáva ť stránky s produktmi. oknomale.php je skript ktorý zobrazí malé okno s produktom.

ADMINISTRA ČNÉ ROZHRANIE Pre zjednodušenie práce so stránkou som vytvoril administra čné rozhranie. Spravil som ho tak, aby prístup k nemu bol na meno a heslo. Po prihlásení sa dal upravova ť text v obsahu. Meno a heslo je zadané v zdrojov kóde, preto pre prípadnú zmenu ho budem meni ť ja a nie prevádzkovate ľ stránky. Na zobrazenie prihlasovacieho okna je potrebné napísa ť do vyh ľadáva ču http://sendwin.sk/admin/ a to z dôvodu aby každý nevedel, že moja stránka obsahuje administra čné rozhranie. Na základe tohto zložitejšieho prístupu k príhlaseniu má administra čný modul vlastný index, v ktorom sa nachádza meno, heslo a prepojenie na rozšírený vzh ľad. Fungovanie administra čného modulu je na princípe $_SESSION['user_register']. Ke ď zadáme správne meno a heslo, session sa nastaví na „ANO“ a vzh ľad stránky sa zmení. Do stredného po ľa, kde je obsah stránky pribudne textové pole na upravovanie obsahu a v menu pribudne tla čítko „odhlási ť sa“. Na profesionálne upravovanie textov som stiahol vo ľne dostupný JavaScript

ODHLÁSENIE Ke ď už užívate ľ nechce by ť na stránke a chce odís ť, klikne na ‚odhlási ť sa‘. Potom sa vymaže $_SESSION s jeho nickom a užívate ľ je odhlásený. Odkaz s ‚odhlasi ť sa‘ zmení sa na ‚prihlásenie‘. Keby užívate ľ odišiel zo stránky a neodhlásil sa, tak po zatvorení prehliada ča sa automaticky vymaže $_SESSION s jeho nickom a stane sa odhlásením. O odhlásenie sa stará skript odhlasenie.php.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 67

ZÁVER Elektronické obchodovanie sa pomaly ale isto stáva sú čas ťou nášho každodenného života. Virtuálne obchody používame na nákup elektroniky, softwaru, hudby a množstva ďalších produktov. Preto som chcel spravi ť trochu netradi čný elektronický obchod, ktorý bude zábavný a atraktívny. Dúfam, že tento elektronický obchod bude ma ť ve ľký úspech v internetovom odvetví, v ďaka svojej odlišnosti od klasických elektronických obchodov. Myslím, že sa mi celkom podarilo spravi ť odlišný elektronický obchod od tých klasických. Časom sa ukáže, aký to bude ma ť ohlas.

LITERATURA: [1] E-commerce. [online]. 2009. [cit. 2011-11-22]. Dostupné na WWW:

ADRESA: Andrej Keklák Dopravná 33 831 06 Bratislava tel.: +421 904 449 728 e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 68

REDAK ČNÍ SYSTÉMY

Ond řej Navrátil

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Abstrakt: V devadesátých letech se s rozvojem internetu za číná rozši řovat i jeho nejznám ější služba WWW, neboli systém webových stránek. Webové stránky se z po čátku programovaly jen pomocí html, pozd ěji se k tomuto jazyku p řidali php, java a další. S rozvojem internetu se stal velice výhodný obchod s tvorbou web ů. V této dob ě vznikají nástroje pro tvorbu web ů v četn ě tzv. CMS (content management systém – systém pro správu obsahu). U nás se spíše setkáme s názvem redak ční systém. Redak ční systémy jsou velice oblíbené. Díky t ěmto systém ům jsme schopni vytvo řit kvalitní web ve velmi krátkém čase bez nutnosti znalosti html a dalších programovacích jazyk ů.

Klí čová slova: redak ční systémy, joomla, drupal, wordpress, webové prezentace, html, php, mysql

ÚVOD Redak ční systém m ůžeme nazvat také jako systém pro správu obsahu (CMS). Systém pro správu obsahu je po číta čový program, b ěžící zcela na webovém serveru prost řednictvím tzv. technologie serverového skriptování. Existuje celá řada těchto technologií, mezi nejpoužívan ější pat ří otev řený PHP a platforma .NET od spole čnosti Microsoft. Uživatel přichází se systémem pro správu obsahu do styku prostřednictvím webových stránek, které systém produkuje. Webové stránky mohou obsahovat samotný obsah webového časopisu, ale také ovládací a komunika ční rozhraní pro jeho editory a autory. [1, s. 86-87] Redak čních systém ů je n ěkolik typ ů nap ř. podnikový redak ční systém, redak ční systém pro správu dokumentu atd.

REDAK ČNÍ SYSTÉMY PRO TVORBU WEBOVÝCH PREZENTACÍ Jedná se o webovou aplikaci pro vytvá ření a správu obsahu v HTML. Jejich použití je vhodné pro rozsáhle weby, kde je hodn ě webového materiálu, který m ůže editovat a p řidávat i více uživatel ů najednou. Výhodou je, že k tomu uživatel nepot řebuje žádné znalosti HTML problematiky. Editace text ů a dokument ů je jednoduchá díky WYSIWYG editoru.

obr 1: WYSIWYG editor Zdroj: Vlastní

Editovat stránky m ůžeme ve dvou r ůzných uživatelských prost ředích. Tím prvním je administrátorské prost ředí, které běží na pozadí webu a p řístup do tohoto prost ředí má jen správce webu. Jako správce webu m ůžeme m ěnit šablonu, přidávat uživatele a p řid ělovat jim práva, mazat články, vytvá řet ankety, nahrávat r ůzná rozší ření a d ělat mnoho dalších úprav celého webu. Druhým typem je uživatelské prost ředí, které b ěží na stránkách webu. Uživatel, který se p řihlásí svým uživatelským jménem, m ůže na webu d ělat vše, co mu administrátor webu dovolí v jeho právech. „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 69

Redak ční systém si m ůžeme p ředstavit jako dv ě vrstvy. Na jedné vrstv ě jsou data (obsah webu) a na druhé vrstv ě je grafický vzhled. Díky této skute čnosti m ůžeme zm ěnit vzhled celé webové prezentace b ěhem pár minut a nezáleží na tom, jestli web má 10 nebo 100 stránek. Grafický vzhled nám zajiš ťuje šablona, která je naprogramovaná pomocí PHP a HTML. Šablona m ůže také obsahovat JavaScript, flashové prvky, obrázky, atd. Sou částí instala čního balí čku redak čního systému je i základní šablona se vzhledem. Pokud nejsme spokojeni se vzhledem p řed instalované šablony, tak m ůžeme šablonu upravit sami, nebo vytvo řit úpln ě novou. K vytvo ření nové šablony jsou zapot řebí jisté zkušenosti s programováním, nebo program pro tvorbu šablon jako je t řeba Artisterr, který se využívá pro tvorbu šablon pro redak ční systém Joomla. T řetí a nejjednodušší možností je stáhnout šablonu, na internetu. Vývojem šablon se zabývá celá řada spole čností. N ěkteré šablony jsou ke stažení zdarma, ale jsou omezeny licencí (nekomer ční využití, odkaz na spole čnost atd.) Zpravidla nejsou tyto šablony tak propracované, jako ty za peníze. Ceny za lepší šablony se pohybují okolo jednoho tisíce korun českých.

Základní redak ční systém si m ůžeme upravit a zdokonalit podle toho, k čemu bude web sloužit díky tzv. modul ům. Modul ů existují tisíce, ale pro p ředstavu vypíši jen pár základních modul ů, se kterými jsem se setkal. • E-mail • Hotelová rezervace • Novinky • Navigace • Kalendá ř • Přihlášeni a registrace • Ankety • E-shop • Diskuzní fórum

NEPLACENÉ REDAK ČNÍ SYSTÉMY Neplacené redak ční systémy jsou voln ě dostupné na internetu jako Open source. To znamená, že uživatel m ůže tyto redak ční systémy nejen voln ě stahovat a používat, ale že i zdrojový kód je volně dostupný a uživatel m ůže kód libovoln ě upravovat. Díky této skute čnosti se na tyto systémy zam ěř ili i vývojá ři webových aplikací a vznikají další a další rozší ření pro redak ční systémy (moduly, pluginy), které jsou bu ď zdarma, nebo za peníze. Open source redak čních systém ů je celá řada. Vybral jsem t ři redak ční systémy, které jsou podle m ě u nás nejpopulárn ější.

• Joomla! - celý systém je naprogramovaný v jazyce PHP a pracuje s databází MySQL. Od roku 2001 byl vyvíjen pod názvem Mambo. Pod názvem Joomla je dostupný od roku 2005 ve verzi 1.0. Joomla je velmi populární díky své jednoduchosti a profesionalit ě.

• Drupal - stejn ě jako Joomla je založený na PHP a pracuje s databází MySQL a PostgreSQL. Kvalitu toho redak čního systému dokazuje i to, že jej používá ú řad prezidenta Spojených státu na adrese: http://www.whitehouse.gov/

• Wordpress - i tento nejmladší nejpopulárn ější systém je založený na PHP a pracuje s databází MySQL. Má širokou uživatelskou komunitu díky svoji jednoduchosti a p řehlednosti. Uživatelé ho využívají hlavn ě pro tzv. blogování.

PLACENÉ REDAK ČNÍ SYSTÉMY Placené redak ční systémy jsou nabízeny na internetu dv ěma zp ůsoby. První zp ůsob je takový, že zaplatíme za licenci, stáhneme si redak ční systém, sami si jej nainstalujeme a vytvo říme web. Ceny se pohybují od stovek až po desetitisíce korun českých. V ětšinou za tuto cenu dostaneme základní redak ční systém. R ůzná rozší ření a moduly si musíme přikoupit.

Druhým zp ůsobem nabízení placených redak čních systém ů je takový, že uživatel kupuje redak ční systém jako službu. Ta to služba m ůže obsahovat: z řízení webhostingu, pronájem domény, vytvo ření webové prezentace, pravidelné aktualizace a zálohování systému. Za tuto službu zaplatíme jednorázový z řizovací poplatek a dále platíme m ěsí ční paušální poplatek, řádov ě stokoruny.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 70

ANALÝZA SOFTWAROVÝCH NÁROK Ů JEDNOTLIVÝCH REDAK ČNÍCH SYSTÉM Ů Jak již bylo řečeno, redak ční systémy fungují na technologii serverového skriptování. Redak ční systémy Joomla, Drupal a WordPress jsou naprogramovány v jazyce PHP. P říkazy PHP jsou provád ěny na stran ě serveru a k návšt ěvníkovi webu jsou odeslány jen výsledky, které uživatel vidí ve svém webovém prohlíže či (viz. obr2). Z této skute čnosti vyplívá, že softwarové nároky jsou spíše kladeny na servery webhosting ů a jejich databáze.

výsledek Klient příkaz WWW Server

MySQL databáze

obr 2: Schéma serverového skriptování Zdroj: Vlastní

Při výb ěru hostingu na kterém chceme nainstalovat redak ční systém, jsou d ůležité tyto informace: Verze PHP a MySQL, velikost místa na disku pro prezentaci, velikost místa pro databázi, editace .htaccess, modul mod_rewrite a opera ční systém hostingu. Požadavky záleží na jednotlivých redak čních systémech a jejich verzích.

TECHNICKÉ POŽADAVKY JEDNOTLIVÝCH REDAK ČNÍCH SYSTÉM Ů Joomla Joomla 1.7.x a 1.6.x Joomla 1.5.x Doporu čené Minimum Doporu čené Minimum PHP 5.3+ 5.2.4+ 5.2+ 4.3.10 MySQL 5.0.4+ 5.0.4+ 4.1.x+ 3.23 Web server Apache 2.x+ 2.x+ 2.x+ 1.3 Web server Microsoft IIS 7 7 7 6 Tabulka 2: Technické požadavky redak čního systému Joomla Zdroj: [2]

Drupal Drupal 7 Drupal 6 Drupal 5 Místo na disku 15MB 15MB 15MB PHP 5.2.5 4.4.0 4.4.0 MySQL 5.0.15 4.1 3.23.17 Web server Apache Web server Microsoft IIS 7 PostgreSQL 8.3 7.1 - Tabulka 2: Technické požadavky redak čního systému Drupal Zdroj: [3]

Wordpress Wordpress 3.2.x Wordpress 3.1.x PHP 5.2.4 4.3 MySQL 5.0. 4.1.2 Tabulka 3: Technické požadavky redak čního systému Wordpress Zdroj: [4]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 71

ZÁV ĚR V sou časné dob ě jsou redak ční systémy nejpoužívan ější pro tvorbu web ů a pomalu vytla čují klasické html stránky. Tento fakt je zp ůsoben skute čností, že i bezplatný redak ční systém je velice kvalitní a jednoduchý pro tvorbu webu. Další výhodou redak čních systém ů je dostupnost velikého množství grafických šablon. Také z ekonomického hlediska je velice výhodné použít redak ční systém, protože vytvo řit web pomoci redak čního systému zabere daleko mén ě času, než vše programovat tzv. od nuly.

LITERATURA: [1] BEDNÁ Ř, V. Internetová publicistika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-3452-1. [2] Technické požadavky redak čního systému Joomla [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: . [3] Technické požadavky redak čního systému Drupal [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: . [4] Technické požadavky redak čního systému Wordpress [online]. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z WWW: .

ADRESA: Navrátil Ond řej, Dis. Sebranice 223 679 31 e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 72

CLOUD COMPUTING

Roman Pavlík

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice

Abstrakt: Cloud computing je technologie, která používá Internet jako p řenosovou cestu pro přístup k centrálnímu vzdálenému serveru, který udržuje data a aplikace stejným zp ůsobem jako v případ ě umíst ění ve vlastní síti. Cloud computing umož ňuje uživatel ům využívat aplikace bez nutnosti jejich instalace a přistupovat k osobním soubor ům na jakémkoliv po číta či s p řístupem na internet. Tato technologie umož ňuje mnohem efektivn ější využití centralizovaných výpo četních prost ředk ů.

Klí čová slova: cloud computing, virtualizace, software as a service, platform as a service, infrastructure as a service

ÚVOD Cloud computing je dodávka prost ředk ů výpo četní techniky jako služby p řes sí ť, typicky se jedná o Internet. Tento systém nabízí podobnost s dodávkou elektrické energie, plynu nebo vody. Cloud computing poskytuje efektivn ější využití výpo četních zdroj ů, z řídka je výpo četní výkon serveru využit naplno, nebo rovnom ěrn ě. Cloud computing využívá této skute čnosti tak že p řerozd ělí zát ěž rovnom ěrn ě mezi všechny servery, které jsou d cloudu p řipojeny. Každý server m ůže být rozd ělen do modul ů, které fungují jako samostatné jednotky, a mohou být použity k pln ění úkol ů pro r ůzné uživatele sou časn ě. Tento postup je znám jako virtualizace server ů. Virtualizace tedy p ředstavuje nástroj jak vytvo řit cloudové prost ředí.

Obrázek č. 1: Oblak (cloud) v sí ťových diagramech znázor ňuje internet Zdroj: Vlastní

Charakteristiky cloud computingu • flexibilita a škálovatelnost - schopnost rozložit výpo četní zdroje, • služba na vyžádání - uživatel si může službu sám z řídit, konfigurovat a používat, • měř itelnost - tak jako p ři dodávce elekt řiny, • platí se pouze za spot řebované množství prost ředk ů, • aktuálnost - všechen softwar je automaticky aktualizován, • přístup p řes internet - uživatelé se mohou p řipojit kdekoliv kde je p řipojení k Internetu. • Výhody cloud computingu • rychlé nasazení - platforma která je kdykoliv p řipravena k použití, „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 73

• vysoká flexibilita - zdroje mají virtuální charakter, potenciál cloudu není limitován výkonností a kapacitou prost ředk ů, • náklady - eliminace náklad ů na správu a údržbu vlastních prost ředk ů, • pružnost - schopnost p řizp ůsobit se požadavk ům, • spot řeba energie - nár ůst efektivity a úspory v oblasti spot řeby elektrické energie, • sdílení zdroj ů - sdílení hardwarových prost ředk ů umož ňuje lépe rozložit výkon mezi uživatele.

Obrázek č. 2: U cloud computingu hostují aplikace jiné společnosti Zdroj: Vlastní

Nevýhody cloud computingu • závislost na poskytovateli - spole čnost využívající cloud ztrácí možnost rozhodovat, který software a kterou verzi používat, • obecn ě špatná reputace cloud computingu - cloud computing je relativn ě nový pojem v IT a je stále v rané fázi, • migra ční náklady - pro uživatele p řesun do cloudu znamená p řeprogramování firemního softwaru, přeškolení zam ěstnanc ů a zm ěna pravidel ve firm ě, • mén ě funkcí a horší stabilita – SaaS řešení často poskytuje mén ě funkcí ve srovnání s desktopovým, software online funguje n ěkdy pomaleji nebo v ůbec v p řípad ě, že padne internetové p řipojení, • odlišný právní řád poskytovatele a klienta - spole čnosti sídlící v USA nebo poskytující služby z USA jsou povinné podstoupit data klienta vlád ě, což se m ůže nap říklad vylu čovat s povinností ochrany osobních údaj ů u nás, • vyžaduje p řipojení k internetu.

MODELY SLUŽEB CLOUDU Nejzákladn ější rozd ělení služeb cloud computingu je podle zp ůsobu jejich poskytování. Pokud jde o interní IT organizaci, která služby cloudu poskytuje více vlastním organiza čních složkám nebo partnerským firmám, pak se jedná o privátní cloud. V p řípad ě, že službu poskytuje externí poskytovatel mluvíme o ve řejném cloudu.

MODELY CLOUD COMPUTINGU Ve řejný cloud - základní model cloud computingu, kdy poskytovatel, poskytuje výpo četní služby široké ve řejnosti.

Privátní cloud - cloud je vytvo řený ve velké spole čnosti, poskytovaná infrastruktura je vytvo řena na virtuálních strojích ve vlastním datovém centru. Na rozdíl od ve řejného cloudu p ři privátním cloudu je celá infrastruktura pod kontrolou firmy nebo organizace.

Hybridní cloud - kombinace ve řejného a privátního cloud computingu. Navenek vystupují jako jeden cloud.

Vládní cloud – vytvo řený jen pro státní zájmy, cloud je pouze privátní, z d ůvodu bezpe čnosti dat.

Komunitní cloud - jde o model, kdy je cloud infrastruktura sdílená mezi skupinou lidí, kte ří ho využívají.

Typy služeb • software jako služba (Software as a Service - SaaS ), • platforma jako služba (Platform as a Service - PaaS ), • infrastruktura jako služba (Infrastructure as a Service - IaaS ), • desktopy jako služba (Desktop as a Service - DaaS ).

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 74

Obrázek č. 3: Zobrazení distribu čního modelu Zdroj: Vlastní

SOFTWARE JAKO SLUŽBA Do skupiny SaaS (Software as a Service) spadají služby poskytované pro podnikové zákazníky pomocí aplikací na sdílené infrastruktu ře poskytovatele. Služby SaaS jsou dostupné prost řednictvím běžného webového prohlíže če na různých typech koncových za řízení bez nároku na speciální opera ční systém. Koncový uživatel nemá žádnou kontrolu či možnost správy infrastruktury (sí ť, servery, opera ční systém, úložišti dat, často ani nad vlastnostmi aplikace). Tento systém znamená poskytování aplikací formou služby. Uživatelé platí pouze za používání aplikací a ne za samostatnou licenci dané aplikace. Uživatel se nemusí starat o aktualizace, nemá problémy s instalací. Příklad softwaru jako služba: Google Apps, eyeOS nebo jeden z nejúsp ěšn ějších systém ů CRM (Customer Relationship Management) spole čnosti Salesforce.com, poskytovaný jako on-line služba, ale i nástroje WebEx Unified Collaboration spole čnosti Cisco nebo i e-mail a balí čky kancelá řských služeb poskytovaných firmou Google.

PLATFORMA JAKO SLUŽBA PaaS (Platform as a Service) p ředstavuje službu, ve form ě zp řístupn ěno virtuální vývojá řské prost ředí (nap ř. Java, Python,. Net a pod.) Umož ňující vyvíjet vlastní aplikace uživatelem. Uživatel p řitom nemá kontrolu a správu nad infrastrukturou (sí ť, servery, opera ční systém, úložišti dat). Má však kontrolu nad aplikacemi a částe čně i prost ředím hostujícím vyvíjené aplikace. Protože všechno se poskytuje p řes internet tento model se ozna čuje jako cloudware. Jako dobrý p říklad PaaS m ůže posloužit vývojové prost ředí spole čnosti Apple na vyvíjení aplikací pro iPhone nebo Google a jejich Apps-Engine, Force.com spole čnosti Salesforce.com, p řípadn ě cloudové platformu od Microsoftu Windows Azure.

INFRASTRUKTURA JAKO SLUŽBA IaaS (Infrastructure as a Service) p ředstavuje službu pronájmu virtuálních výpo četních, sí ťových zdroj ů a úložného prostoru, na kterých si koncový uživatel m ůže implementovat a provozovat libovolný opera ční systém a aplikace. IaaS nabízí nejvyšší úrove ň kontroly ze všech t ří model ů služeb cloud computingu. Uživatel sice nemá bezprost řední kontrolu nad za řízeními infrastruktury, má však plnou správu nad opera čními systémy a aplikacemi a částe čně i nad některými sí ťovými komponenty (jako jsou firewally, load balancing za řízení). Typickým p říkladem takové služby může být poskytování infrastruktury pro business continuity (podnik) a disaster recovery ( řešení pro zálohu a obnovu dat) nebo jednoduchý pronájem virtuálních výpo četních zdroj ů s jistým výkonem CPU, objemem pam ěti, diskovou kapacitou a dokonce is opera čním systémem. P řestože základním principem takové služby musí být její "elasti čnost", tj. schopnost poskytnout více zdroj ů na požádání, koncový uživatel pot řebuje p řesn ě znát nároky a požadavky svých aplikací. Dimenzování je proto výlu čně v odpov ědnosti koncového uživatele. Jeden z prvních a zárove ň nejvýznamn ějších poskytovatel ů IaaS je pravd ěpodobn ě spole čnost Amazon s jejími službami Elastic Computing Cloud (E2C). Dalšími p říklady mohou být poskytovatelé AT & T, Savvas, Terremark, Rackspace a pod.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 75

ZÁV ĚR Při seznamování se s problematikou cloud computingu zjistíme, jak je toto téma rozší řené. Na internetu nalezneme v češtin ě velké množství článk ů, ale stále je to málo oproti zájmu velkých zahraničních firem či univerzit, také obsahov ě jsou tyto zahrani ční články mnohem relevantn ější. Na internetových stránkách www.amazon.com nalezneme velké množství literatury od profesor ů a dalších autor ů pojednávajících o tématech jako je cloud computing či JavaFX. Cloud computing jist ě nabízí spoustu výhod, a ť už pro vývojá ře softwaru, jejichž produkty pak budou dostupn ější pro širokou ve řejnost, nebo pro poskytovatele a vývojá ře webových aplikací či web hostingu. Cloud computing si jist ě najde své místo ve sv ětě IT a jen čas ukáže, jestli se rozší ří ve své plné podob ě, nebo jestli bude masov ě využívána jen n ějaká jeho část. Cloud computing jist ě čeká ješt ě dlouhá cesta ve svém vývoji, aby se pln ě rozší řil mezi lidi a do firem. „Nejv ětší odpor v ůč i ve řejnému cloud computingu je obecn ě tvo řen faktem, že musíme d ůvěř ovat n ěkomu cizímu, kdo má zajistit, že nedojde ke ztrát ě dat. Proto je podle otce Internetu Vintona Cerfa nutná existence standard ů, aby lidé mohli bezstarostn ě využívat možnosti cloud computingu.

LITERATURA [1] Anthony T. Velte, Toby J. Velte, Rober Elsenpeter. Cloud Computing, Praktický pr ůvodce. Brno: CPress, 2011. 344s. ISBN 9788025133330. [2] Barrie Sosinsky. Cloud Computing Bible. GB: Wiley, 2011. 528s. ISBN 9780470903568. [3] Gautam Shroff. Enterprise Cloud Computing. GB: CAMBRIDGE UNIVERSITY PRESS, 2010. 308s. ISBN 9780521137355. [4] Michael Miller. Cloud Computing. GB: Pearson Que, 2008. 312s. ISBN 9780789738035. [5] John Wiley And Sons. Cloud Computing with the Windows Azure Platform. GB: Ltd, 2009. 360s. ISBN 9780470506387. [6] Michael H. Hugos, Derek Hulitzky. Business in the Cloud: What Every Business Needs to Know About Cloud Computing. GB: Wiley, 2010. 205s. ISBN 0470616237.

ADRESA Roman Pavlík Bo řetice 357 691 08 Bo řetice tel.: 776 075 351 e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 76

REALIZOVÁNÍ VÝVOJOVÉHO PRACOVIŠT Ě PRO JEDNO ČIPOVÉ PROCESORY NA PRACOVIŠTI EPI KUNOVICE

Martin Siska

Evropský polytechnický institute, s.r.o., Kunovice

Abstrakt: Jednočipové mikroprocesory vznikly integrací nejd ůležit ějších periférií do jednoho pouzdra. Jejich vznik tedy podmi ňuje rozvoj technologie s vyšším stupn ěm integrace na čipu. Vlastní mikroprocesor byl takto vybaven programovatelnou kódovou pam ětí, datovou pam ětí, n ěkterými speciálními vnit řními perifériemi ( číta če a časova če), obvody komunika čních rozhraní, A/D p řevodníky. Takto vybavený mikroprocesor lze použít s minimem dopl ňků jako programovatelný jedno čipový mikropo číta č. Jedno čipové mikroprocesory umož ňují snadné p řipojení externích periferií tím, že mají vyvedenou adresovou a datovou sb ěrnici a částe čně i řídicí (jen n ěkteré signály). Naproti tomu jedno čipové mikro řadi če sb ěrnice vyvedeny nemají. Je zajímavé, že základní struktura jedno čipového mikroprocesoru se od dob svého vzniku nijak pronikav ě nem ěnila. Výrobci se snažili mikropo číta če vybavovat pouze integrací n ěkterých speciálních periferií. Použitím vysp ělejších technologií se činnost mikroprocesor ů zrychlovala, ale jádro a instruk ční soubor z ůstal s málo výjimkami prakticky stejný.

Klí čová slova: Vývojový kit, jedno čipový mikroprocesor, SMD, programování, napájecí zdroj, USB

ÚVOD Bakalá řská práce popisuje konstrukci vývojového prost ředí pro jedno čipové mikroprocesory pro pracovišt ě EPI Kunovice. Zvolil jsem si tuto problematiku z toho důvodu, že jsem se za čal o programování mikroprocesor ů obecn ě zajímat. Můj výb ěr rodiny procesor ů padl na Atmel AT89S51 a AT89S52. D ůvodem výb ěru t ěchto typ ů procesor ů, bylo publikování praktického návodu na konstrukci vývojového kitu a p řídavných modul ů v literatu ře ze které je čerpáno p ři vypracovávání bakalá řské práce. Dalším d ůvodem je absence takovéhoto za řízení pro mikroprocesory AT89S51 a AT89S52 ve školní laborato ři. Pracovišt ě se skládá z několika blok ů, které tvo ří celek pracovišt ě pro mikroprocesory – vývojový kit, p řídavné moduly, napájecí zdroj a osobní po číta č nebo notebook s pot řebným softwarem.

VÝVOJOVÝ KIT Vývojový kit je za řízení které nám zajistí naprogramování mikroprocesoru námi zvoleným programem. Druhá jeho hlavní funkce je že nám dovolí otestovat a odladit funkci programu pomocí p řídavných modul ů (p řípravk ů). Při návrhu byla stanovena podmínka ovládání p řes USB sb ěrnici, protože ta zárove ň zajistí napájení vývojového kitu. Jádrem se stal konvertor sb ěrnice USB-RS232 typu FT232BM a mikrokontrolér AT89C2051. Schéma zapojení vývojového kitu je na obr. 1.1. Za řízení komunikuje s po číta čem p řes rozhraní USB a není nutné externí napájení z napájecího zdroje. Pouze pokud odebíraný proud p řesahuje 0,5A je nutné p řipojit externí napájecí zdroj. Vývojový kit je nenáro čný na konstrukci. Mikroprocesory AT89S51 a AT89S52 disponují čty řmi porty P0 – P3 ke kterým se p řes konektory MLW10G p řipojují p řídavné moduly. Je postaven na jednostranné desce s plošnými spoji a jeho rozm ěry jsou zvolené tak aby se dal umístnit do krabi čky U-KP05. Sou částky jsou použité jak b ěžné vývodové tak i sou částky pro povrchovou montáž (SMD). Vývojový kit neobsahuje žádné nastavovací prvky, takže oživení prob ěhlo pouze pomocí multimetru. Ovládací program je navržen jako jednoduchá aplikace pro Windows, která si neklade nijak extrémní nároky na hardware po číta če. Je vybaven malým po čtem ovládacích tla čítek, takže práce s ním je jednoduchá a rychlá. Provozuji jej pod Windows XP Professional, pravd ěpodobn ě by m ěl ale fungovat I pod jinými verzemi.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 77

Obrázek č. 1: Schéma zapojení vývojového kitu Zdroj: [1]

PŘÍDAVNÉ MODULY Přídavné moduly jsou vyrobené formou dalších desek s plošnými spoji a osazenými sou částkami. Moduly se p řipojují přes plochý deseti žílový kabel zakon čený konektorem PFL10 do jednoho ze čty ř port ů vývojového kitu. Slouží k odlad ění program ů a rychlému zobrazení toho jak se chová lad ěný program a tak m ůžeme programy ladit k dokonalosti.

Přídavné moduly jsou: • osmice LED • 7segmentovka • Piezom ěni č • Přípravek dynamicky řízený displej • spína če a LED • maticová klávesnice • přímo řízený LCD

ZÁV ĚR Stavebnici vývojového kitu v četn ě p řídavných modul ů považuji za kvalitní pracovišt ě pro programování obvod ů AT89S51 a AT89S52 výrobce ATMEL. Mezi výhody pat ří: malé rozm ěry a váha, relativn ě nízké po řizovací náklady vzhledem k užitné hodnot ě za řízení, p řipojení p řes USB sb ěrnici, univerzálnost – vývojový kit slu čuje vývojovou desku a programátor, rychlost programování zhruba 100 B/s, poskytuje možnost napájet p řipojené p řípravky z po číta če p římo přes USB sb ěrnici, až do odb ěru 500 mA, pokud je pot řeba zajistit vyšší napájecí proud, m ůžeme p řipojit externí zdroj nap ětí 9V, velké množství p řídavných modul ů které se p řipojují p řes porty P0-P3, programy lze do mikrokontroléru vkládat bu ď ve formátu HEX, nebo BIN. Mezi nevýhody pat ří: Nutnost naprogramování mikrokontroléru AT89C2051 jako pomocného obvodu a to že je ur čen pouze pro obvody AT89S51 a AT89S52.

LITERATURA: [1] MATOUŠEK , David. Vývojový kit USB51KIT : Praha : BEN - technická literatura, 2005. 24 s. ISBN 80-7300- 162-4.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 78

ADRESA: Martin Siska, DiS Želatovice 50 751 16 Želatovice tel.: 728774114 e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 79

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 80

PARALELNÍ PROCESY , MULTITHREADING A MULTITASKING

Ond řej Šenky řík

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice

Abstrakt: Cílem tohoto p řísp ěvku je p řiblížit ve řejnosti problematiku paralelních výpo čtů, více-jádrových procesor ů a zpracovávání úloh dv ěma a více výpo četními jednotkami sou časn ě. Klade si za cíl poukázat na základní rozd ělení a jejich výhody a nevýhody. Zárove ň také slouží jako obecný úvod do této problematiky.

Klí čová slova: Paralelní procesy, procesor, multitasking, multithreading, Amdal ův zákon, Gustaffson ův zákon

Paralelní zpracování nepat ří mezi aktuální novinky. Opera ční systémy zpracovávají simulované a skute čné paralelní operace nejmén ě t řicet let a návrhá ři hardwaru se museli potýkat s problémy paralelismu už od dob von Neumana. Rané papírové návrhy tišt ěných spoj ů brali v úvahu r ůzné prvky paralelismu. Tyto návrhy byly ale z větší části zamítnuty hlavn ě z důvodu nespolehlivosti vyráb ěných sou částek – a to i p řesto, že v této dob ě se používal systém návrhu spolehlivého po číta če z nespolehlivých prvk ů, kdy šlo o ztrojnásobení výpo četních jednotek. Tento systém nap říklad využívaly nap říklad první lety do vesmíru a pozd ěji projekt Apollo. Nedostatek zkušeností se stavbou po číta čového systému také nahrával pro p řijetí nejjednoduššího návrhu a tím se stalo, že se paralelní zpracování odsunulo do pozadí. Zvyšování výpo četního výkonu podle Moorova zákona říká, že výkonnost mikroprocesor ů se zdvojnásobuje p řibližn ě každých 18 m ěsíc ů. To je možné zejména zvyšováním hustoty integrace sou částek a využitím elektronické technologie umož ňující zvýšit rychlost operací. Tyto možnosti ale v sou časné dob ě narážejí na své fyzikální meze, zp ůsobené tepelnými ztrátami a kone čnou rychlostí ší ření elektrického signálu, který se rovná tém ěř rychlosti sv ětla. Mezi další zp ůsoby zvyšování výpo četního výkonu tedy pat ří možnost paralelního zpracování dat na všech úrovních výpo četního systému. Výkonnost systém ů lze zvýšit v každé vývojové etap ě použitím paralelního zpracování s několika procesory současn ě, namísto b ěžného jednoho mikroprocesoru. Pot řeba zvyšování výkonu bude vždy nutná z několika d ůvod ů, nap ř. řešení složitých problém ů v ětších rozm ěrů, nutnost řešit problémy podrobn ěji a p řesn ěji, zkracovat dobu pot řebnou k výpo čtu atd. Paralelní systém lze definovat jako množinu procesor ů, které spole čně komunikují a spolupracují na ur čitém úkolu, čímž se zkracuje čas pot řebný na jeho vy řešení. Paralelní výpo čet n ějaké úlohy, který probíhá podle ur čitého programu je rozd ělen na prvky. Ty jsou ozna čovány jako procesy, dále pak také úkoly a vlákna. Procesy spolupracují na dosažení požadovaného cíle výpo čtu. Spolupráce proces ů se ozna čuje jako interakce. Základní rozd ělení paralelních po číta čů je na systémy se sdílenou pam ětí a s distribuovanou pam ětí. U systém ů se sdílenou pam ětí procesory sdílí stejný adresový prostor a pro uživatele není d ůležité, kde jsou data uložena. U systému s distribuovanou pam ětí má každý procesor svou vlastní pam ěť , procesory jsou propojeny n ějakým typem sít ě a vym ěň ují si data mezi sebou. Pro uživatele je toto složit ější, protože si musí být v ědom toho, kde se data nacházejí a přesunovat je podle pot řeby. Procesory, které sdílejí pam ěť , spolu komunikují tak, že jeden procesor zapíše data a ostatní je čtou, tento zp ůsob vyžaduje synchronizaci. U distribuovaných pam ětí spolu procesy komunikují zasíláním zpráv a synchronizují se p ři komunikaci dat nebo komunikaci řídících signál ů.

ZÁKLADNÍ TYPY PARALELNÍCH PO ČÍTA ČŮ : Po číta čové sít ě Tvo ří se spojením n ěkolika po číta čů pomocí komunika čních linek. Jsou rozlehlé a tvo ří spole čně r ůznorodou skupinu. Klasické po číta čové sít ě spolu obecn ě nespolupracují na řešení jedné konkrétní aplikace, lze je ale programov ě přizp ůsobit pro využití ke spolupráci na jedné úloze.

Paralelní po číta če Tvo ří se spojením n ěkolika výpo četních jednotek do jednoho funk čního celku. Tyto prvky nacházejí na jednom míst ě (nap ř. n ěkolik samostatných procesor ů na jedné základní desce, nebo n ěkolik procesor ů na jednom čipu). Opera ční systém multiprocesorového po číta če musí poskytovat základní služby umož ňující využití paralelních operací.

Podle klasifikace Michaela J. Flynna z roku 1966, se paralelní systémy d ělí následovn ě: • SISD (Single Instruction, Single Data)

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 81

Architektura, kde procesor má jedno jádro a jedno vlákno. Ve v ětšin ě p řípad ů se jedná o typ po číta če von Neuman, kdy jeden program zpracovává jeden proud dat

• SIMD (Single Instruction, Multiple data) Po číta če s touto architekturou jsou ur čeny p ředevším pro v ědecké aplikace a technické výpo čty kde instrukce výpo čtu zůstává stále stejná, ale je pot řeba po čítat s velkým množstvím dat. Instrukce typu SIMD byly a stále jsou využívány v některých procesorech typu RISC (Reduced Instruction Set Computer) ze kterých poté vznikly dnes znám ější technologie MMX (Intel), 3DNow (AMD), SSE,SSE2 a SSE4 (p ůvodn ě navržená spole čností Intel, pozd ěji ji použila i firma AMD pro své procesory Athlon XP). V běžné praxi se s touto architekturou setkáváme výhradn ě u zmín ěných sad instrukcí v moderních procesorech.

• MIMD (Multiple Instruction, Multiple Data) Jedná se o množinu procesor ů, která pracuje asynchronn ě a nezávisle na sob ě. Ve stejnou dobu m ůže n ěkolik rozdílných procesor ů zpracovávat r ůzné instrukce s různými daty. Po číta če s MIMD mohou být bu ď se sdílenou pam ětí, nebo s distribuovanou. V případ ě sdílené pam ěti se jedná o sb ěrnicovou topologii, nebo hierarchii. Distribuovaná pam ěť může být obecn ě hyper-kostka (Grid Network), nebo m řížka. Architektura typu MIMD se využívá nap říklad ve více- jádrových procesorech.

• MISD (Multiple Instruction, Single Data) Několik procesor ů zpracovává rozdílné instrukce se stejnými daty. V komer ční sfé ře neexistuje využití této technologie, používá se nap říklad v řídícím systému raketoplánu, kde zajiš ťuje redundantnost.

Mezi komer čně používané paralelní systémy pat ří: • Vektorové po číta če • Vektorový po číta č obsahuje množinu aritmetických jednotek (pipeline), které pro zvýšení výkonu p řekrývají různé části aritmetických operací na prvcích vektoru. • Vektor p ředstavuje proud dat, v = ( , , , … ), kde n je po čet prvk ů. Aritmetické operace se provád ějí pomocí vektor ů. V po číta čovém programu reprezentuje vektor jednorozm ěrné pole. Tyto systémy se používají zejména pro náro čné numerické výpo čty. Nejúsp ěšn ější skupinou vektorových po číta čů je typ Cray.

MULTIPROCESOROVÉ PO ČÍTA ČE Tvo ří se spojením n ěkolika procesor ů do jednoho celku. Využívají se v řad ě komer čních a pr ůmyslových aplikací jako nap říklad řídící systémy a databázové servery. Multiprocesorové po číta če mohou být se sdílenou nebo distribuovanou pam ětí.

Opera ční systém multiprocesorového a vektorového po číta če musí umož ňovat, na základ ě p říkaz ů, zavedení programového kódu do pam ěti (sdílené či distribuované). Také musí umož ňovat poskytnutí prost ředk ů pro paralelizaci několika úloh.

AMDAHL ŮV ZÁKON S problematikou paralelizace úzce souvisí Amdahl ův zákon, poprvé zformulovaný v roce 1967 po číta čovým architektem Genem Amdahlem. Amdahl si p ři studiu výkonnosti paralelizace všiml, že tímto způsobem lze dosáhnout pouze relativn ě velmi omezeného zrychlení. Obecný tvar Amdahlova zákona o zrychlení < kde f je sekven ční část a N po čet procesor ů, říká, že s rostoucím po čtem procesor ů se zrychlení zvyšuje, ale pouze do meze kterou ohrani čuje sekven ční část programu. Sekven ční část je úsek programu, který nelze paralelizovat (inicializace programu, vstupní a výstupní operace, na čítání dat apod.). Z uvedeného vzorce vychází, že zrychlení nem ůže být nikdy vyšší než . Je tedy z řejmé, že pokud budeme řešit problém, kde podíl sekven ční části bude 10 %, maximální dosažené zrychlení bude 10. V tomto p řípad ě už nezáleží na po čtu procesor ů, které se ú častní výpo čtu. Když Amdahl publikoval sv ůj zákon, zasko čil tím v ětšinu výrobc ů paralelních systém ů, kte ří nyní váhali, zdali má smysl vytvá řet systémy s několika stovkami procesor ů. Řešení p řišlo o 21 let pozd ěji, když v roce 1988 p řišel John Gustafson s novým pohledem na v ěc.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 82

GUSTAFSON ŮV ZÁKON Problém Amdahlova zákona byl v tom, že s rostoucím po čtem procesor ů se nem ěnila velikost problému. Řešená úloha zůstávala stále konstantní i v případ ě že se po čet procesor ů zdvojnásobil. Gustafson p řišel s novým řešením, kdy místo konstantního rozsahu úlohy budeme považovat za konstantní dobu b ěhu. Jinými slovy, s rostoucím po čtem procesor ů se nem ění rychlost zpracování, ale zvyšuje se rozsah úlohy a zp řes ňují se požadované výpo čty. Zrychlení v obecném tvaru podle Gustafsonova zákona Gustafson ův zákon je ve výsledku jinak podaný Amdahl ův zákon. Ukazuje, že stavba po číta čových systém ů se stovkami a tisící procesor ů má smysl, nebo ť s rostoucí velikostí problému často neroste doba vykonávání jeho sekven ční části. Tato část z ůstává p řibližn ě stále stejná pro r ůzn ě velké problémy stejného druhu. Tím se snižuje pom ěr mezi sekven ční částí a částí, kterou lze paralelizovat.

MULTITHREADING Ozna čuje schopnost programu sám sebe v ětvit. V ětšina moderních procesor ů používá kombinaci kdy na jednom fyzickém čipu je n ěkolik jader a vláken. Nap říklad procesor se dv ěma jádry (nap ř. Intel core i3) podporuje dv ě vlákna na jedno jádro., což činní čty ři vlákna pro celý procesor. Všechna vlákna jedné aplikace sdílejí systémové zdroje.

MULTITASKING Multitasking je zdánlivý nebo skute čný b ěh více proces ů v opera čním systému. Zdánlivý b ěh nastává nap říklad p ři použití procesoru s jedním jádrem a jedním vláknem. Pokud v takovémto systému spustíme dv ě úlohy sou časn ě, bude se uživateli zdát, že b ěží soub ěžn ě. Ve skute čnosti jde o zdánlivý b ěh, kdy procesor musí velmi rychle p řepínat mezi jednotlivými procesy a vyvolávat tím dojem že uživatel s více úlohami sou časn ě. Opera ční systémy dnešní doby jsou víceúlohové, sem pat ří nap říklad Microsoft Windows, Linux, Unix, Mac OS X. Typickým p říkladem jednoúlohového opera čního systému je DOS (Disk Operating System), který podporuje vykonávání pouze jedné úlohy v daném čase.

ADRESA: Ond řej Šenky řík U Cukrovaru 14a, Olomouc, Tel. 723198049, e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 83

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 84

GROUPWAROVÉ SYSTÉMY , GROUPWARE A TÝMOVÁ KOMUNIKACE

Milan Urbánek

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice

Abstrakt: Cílem tohoto p řísp ěvku je p řiblížit ve řejnosti problematiku groupwaru a týmové spolupráce, groupwarových systém ů. Jeden ze st ěžejních úkol ů je poukázat na výhody týmové spolupráce. Toto téma bude také úvodem do groupwaru.

Klí čová slova: Groupware, Cha , IBM Lotus , Novell Groupwise , Microsoft Exchange, Active Directory

Groupware je po číta čový software, který slouží ke spolupráci lidi podílejících se na spole čném projektu, díle. Výhodou těchto systému je, že lidé mohou spole čně komunikovat, diskutovat o práv ě vytvá řeném díle a to na dlouhé vzdálenosti. Díky tomu je snadn ější rozd ělování úkol ů, úspora času, řízení termín ů. Mohou tak sdílet r ůzné dokumenty pat ří zde i elektronická pošta, r ůzná fóra, chaty, sdílené disky pro ukládání soubor ů. Tyto soubory mohou být nezbytné pro práci. Dík t ěmto systém ům m ůžeme organizovat svoji spolupráci a tím snížit délku pracovního úkolu na minimum. Toto jsou základy kooperace tzn. Spolupráce, sou činnost, spolup ůsobení lidí, kte ří jsou zainteresováni na efektivním výsledném produktu svých spole čných aktiv.

Vývoj týmové spolupráce ušel dlouhou cestu a to od prototypu komunikace mezi dv ěma po číta či po první hry. Tyto hry byly ur čené pro jednoho hrá če, ovšem postupn ě se vyvinuly v multiplayer. Dalším krokem od her byly elektronické nást ěnky do kterých bylo možno se p řihlašovat p řes vytvo řený ú čet. V devadesátých letech se o tyto systémy za čala zajímat armáda, která tak vyvinula COMPASS. A koncem devadesátých let vznikl pro ve řejnost chat, který ovšem v té dob ě mohlo využívat jen omezený po čet uživatel ů.

Základní typy týmové komunikace: • Hromadný email Příkladem je odesílání a p řijímání zpráv více p říjemc ů. Takhle lze získat jednoduchý nástroj komunikace pro malou skupinu osob. Tento zp ůsob však není vhodný pro komunikaci s velkou skupinou lidí.

• Instant Messaging Často využíván lidmi s každodenním p řístupem k internetu. Tyto programy bývají často zdarma a požívají se jak v práci při komunikaci s kolegy tak i v domácnostech p ři komunikaci s přáteli. Výhodou je, že si uživatel vytvo ří seznam kontaktu a snadno vidí, kdo je zrovna u po číta če nebo ne. Oproti emailu nemusí čekat na odpov ěď . P říklad ICQ, Messenger, Skype.

• Telefonování po internetu Tzv. VOIP jedná se o obdobu klasického volání s tou výhodou, že m ůžete použít i video hovor. M ůžete komunikovat nejen po internetu, ale po zakoupení kreditu m ůžete volat i na mobilní telefon, nebo na n ěj posílat i SMS zprávy. Volaní po internetu je zdarma. M ůžete vytvo řit i videokonferenci vice uživatel ů, jedin ě co m ůže znep říjemnit takovou konverzaci je pomalejší rychlost internetu.

• CHAT Před pár lety velmi oblíbená komunikace, dnes už v úpadku. Podstatou je hromadná a plynulá komunikace na internetu. Není pot řeba nic instalovat, sta čí se jen registrovat. Uživatelé vytvá řejí diskusní místnosti do kterých vstupuji a mohou navšt ěvovat i jiné místnosti. Nevýhodou m ůže být omezení psaného projevu na ur čitou délku. Mezi nejznám ější pat ří XCHAT.

• Diskusní fórum Před pár lety velmi oblíbená komunikace, dnes už v úpadku. Podstatou je hromadná a plynulá komunikace na internetu. Není pot řeba nic instalovat, sta čí se jen registrovat. Uživatelé vytvářejí diskusní místnosti do kterých vstupuji a mohou navšt ěvovat i jiné místnosti. Nevýhodou m ůže být omezení psaného projevu na ur čitou délku. Mezi nejznám ější pat ří XCHAT.

Použití groupware: „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 85

V dnešní dob ě používájí groupware r ůzné skupiny lidí. Jedna z nicha, která se nechce registrovat, nejedná se tedy o podnikové aktivity. A druhá, která se bez problému registruje a pracuje po celém sv ětě.

Rozd ělení skupiny lidi na: • Pracovní týmy a skupiny pracující na jednom nebo více propojených projekt ů • Skupiny pracující dálkov ě • Týmy ve virtuálních organizacích • Studenti kte ří pracují na školních projektech • Různé kluby a týmy pracující v zájmové činnosti

Instant messaging zrychluje komunikaci a umož ňuje snadnou spolupráci mezi více lidmi. Na rozdíl od e-mailu nebo telefonu druhá strana ví, zda je ú častník k dispozici či nikoliv. V ětšina IM systém ů umož ňuje nastavit away message, tedy zprávu podle které lze zjistit, zda je uživatel p řítomen p římo u svého po číta če. Na druhou stranu uživatele nikdo nenutí, aby na zprávy odpovídali ihned. Tímto zp ůsobem se IM komunikace stává mén ě vyrušující než t řeba telefon a to je částe čný d ůvod, pro č je tento zp ůsob komunikace stále více oblíben v obchodním prostředí. Instant messaging je ideální pro rychlou vým ěnu internetových adres, kus ů zdrojového kódu a dalších v ěcí, které se nap ř. v telefonní komunikaci špatn ě p řenášejí.

Varianty groupwareových řešení: • IBM Lotus IBM Lotus Notes/Domino je softwarový produkt spole čnosti IBM, který se orientuje do oblasti groupware. Marketingová barva, neboli takzvaný brand, je žlutá. Spíše než výsledný produkt, by se IBM Lotus Notes/Domino dal ozna čit jako platforma pro vývoj groupware aplikací. Server IBM Lotus Domino.

• Microsoft Outlook je e-mailový a groupwarový klient od spole čnosti Microsoft, který je standardn ě sou částí Microsoft Office. Obsahuje klienta elektronické pošty, vedení kontakt ů, organizaci času, úkol ů, poznámek a deník. Produkt je k dispozici i jako samostatná aplikace a často je nasazován ve spolupráci s Microsoft Exchange pro firmy vyžadující sdílení pošty a organizaci sch ůzek. Microsoft Exchange Server je softwarový produkt spole čnosti Microsoft, který slouží pro vým ěnu e-mailových zpráv a sdílení zdroj ů. Tvo ří jeden ze základ ů portfolia Microsoftu v oblasti nabídky firemních systém ů. Mezi jeho hlavní vlastnosti pat ří p říjem a odesílání poštovních zpráv, správa kalendá ře a kontakt ů, sdílení ve řejných složek, možnost p řístupu do poštovních schránek p řes webové rozhraní, p řístup k systému pomocí mobilních za řízení a vlastnost datového úložišt ě.

• Novell Groupwise Novell GroupWise je nejbezpe čnější a nejspolehliv ější platforma pro komunikaci a týmovou spolupráci na trhu. Řešení Novell GroupWise pracuje v r ůzných opera čních systémech, obsahuje integrovaný e-mail, instant messaging, adresá ř kontaktů, osobní i sdílené kalendá ře, funkce pro skupinové plánování, sdílení dokument ů i správu úkol ů. Díky podpo ře internetových standard ů a protokol ů lze všechny funkce a výhody GroupWise využít také ve spojení s p řenosnými za řízeními, poštovním klientem Microsoft Outlook a dalšími e-mailovými řešeními. Nejnov ější verze Novell GroupWise má pro firmy a organizace jasný p řínos v podob ě vysoké flexibility, nižších náklad ů na provoz a správu a především zvýšené produktivity uživatel ů. Novell GroupWise je pln ě lokalizován do češtiny. Všechny tyto systémy komunikují se serverem a jeho nejb ěžnejší verzí microsoft windows 2003. Pomocí nastavení domén v Active Directory.

VNIT ŘNÍ STRUKTURA ADRESÁ ŘOVÉ SLUŽBY Služba Active Directory má mnoho sou částí a je založena na mnoha technologiích. Její data jsou zp řístupn ěna uživatel ům a po číta čů m prost řednictvím úložišt ě dat a globálních katalog ů. P řestože v ětšina úkol ů služby Active Directory ovliv ňuje úložišt ě dat, jsou globální katalogy stejn ě d ůležité, nebo ť se využívají p ři p řihlašování a p ři hledání informací. Pokud není globální katalog k dispozici, nemohou se b ěžní doménoví uživatelé p řihlásit. Jediným zp ůsobem, jak toto chování zm ěnit, je ukládat členství v univerzálních skupinách do místní mezipaměti. Toto řešení má své výhody i nevýhody – viz dále. K dat ům služby Active Directory se p řistupuje pomocí protokol ů pro p řístup k adresá řové struktu ře a její data se distribuují pomocí replikací. Protokoly pro p řístup k adresá řové služb ě umož ňují klientským po číta čů m komunikovat s řadi či domény. Replikace zajiš ťuje distribuci aktualizovaných dat na řadi če domény. P řestože je replikace adresá řových informací vždy typu multimaster, n ěkteré zm ěny dat mohou provád ět pouze individuální řadi če domény nazývané Opera ční servery. Na replikace typu multimaster má také vliv nová vlastnost systému Windows Server 2003 nazvaná Oddíl adresá ře aplikace (application directory partition). Správci velkých sítí ( členové

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 86

skupiny Enterprise Admins) mohou v lese domén vytvářet oddíly adresá ře aplikací. Jedná se o logické struktury, pomocí kterých se řídí replikace dat v lese. Je nap ř. možné vytvo řit oddíl, který bude p řesn ě ur čovat replikaci dat služby DNS v domén ě. Ostatním systém ům v domén ě se tak zabrání v její replikaci.

ADRESA: Milan Urbánek Generála Svobody 573, Moravský Beroun, tel. 605437403, email: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 87

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 88

PROGRAMOVACÍ JAZYK JAVA

Klára Hopanová

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Krom ěř íž

Abstrakt: T ěžišt ěm byl vývoj programovacího jazyka Java od prvotní myšlenky stvo ření nového jazyka, až do dnešní moderní doby a zkoumání jeho základních vlastností. Z tohoto zkoumání jsem vyvodila jeho výhody a nevýhody hlavn ě oproti jazyku C a C++

Klí čová slova: Java, platforma, applet, C++

ÚVOD Programovací jazyk Java bývá ozna čován jako jazyk "3GL", neboli t řetí generace, což ozna čuje vysokou úrove ň tohoto jazyka. Tento jazyk není ur čen pro specifickou oblast, jako nap říklad WWW stránky, ale je známý svou univerzálností. Díky této univerzálnosti m ůžeme v Jav ě tvo řit jednoduché i složité aplikace, webové aplikace, nebo server-klientské aplikace. Tento jazyk je objektov ě orientovaný, což znamená, že výpo čty jsou provád ěny pomocí metod volání, čili zasílají zprávy objekt ům.

HISTORIE JAZYKA JAVA V dnešní dob ě bereme tuto technologii za samoz řejmost každodenního života, m ůžeme být díky aplikacím propojeni kdekoliv a kdykoliv s pomocí mobilních telefon ů, či osobních po číta čů . Vra ťme se však úpln ě na za čátek do 90. let, kdy viceprezident spole čnosti Sun Microsystems dal podm ět pro vytvo ření nového jazyka, díky kterému by bylo zapisování jazyka stru čné a efektivní. Na tento podm ět vznikla malá skupina vývojá řů se jménem Green Team v čele s Jamesem Goslingem. Tato skupina se zam ěř ila na vytvoření systému pro spot řební elektroniku, čili domácí spot řebi če. Jelikož spot řební elektronika v té dob ě m ěla omezenou pam ěť a pomalé procesory, jejich cílem bylo vytvo ření spot řební elektroniky, která by se dala ovládat a programovat dálkovým ovládáním. Vrcholem této myšlenky bylo, že by r ůzné domácí spot řebi če komunikovali mezi sebou.

JAZYK OAK Green Team používali na programování jazyk C++ a Pascal, ale tyto jazyky nebyli vhodné, tak vznikl nový jazyk se jménem Oak, jehož p ředch ůdcem byl C++. Domácí spot řebi če m ěli r ůzné procesory, podle požadovaného výkonu, tak byl Oak navržen jako nezávislý na konkrétním hardwaru. Jeho pam ěť ové požadavky v základu obsahovaly 40kB, náro čnější m ěli 175kB, které už m ěli podporu více vláken.

STAR 7 Po ro čním výzkumu Green Team p ředstavil Star 7, který propojoval dálkové ovládání s PDA. Toto za řízení m ělo dotykový display a podporovalo práci s aplikacemi v Oak jazyce. Bohužel o toto za řízení nebyl zájem, tak se nikdy hromadn ě nevyráb ělo. Tuto novou technologii se snažili využít pro výrobu set-top box ů, ale Green Teamu se nepoda řila snaha o uzav ření smlouvy s výrobcem herních konzoly 3DO.

INTERNET A APPLETY Kv ůli neúsp ěch ům ve využití nové technologie se do této situace p řidal Bill Joy, jejich výsledkem bylo využití Oak na Internetu. Díky stále nar ůstající popularit ě internetu se využil Oak k oživení webových stránek. Krátký kód, který se promítl na stran ě klienta prost řednictvím web prohlíže če byl pojmenován applet. Applety se spoušt ěli v sandboxu kvuli ochran ě. Sandbox je jakási pomyslná bariéra, mezi appletem a systémem, která zabra ňuje vstupu do systému a provád ět v n ěm činnosti, které by mohli být i nebezpe čné. Prvním prohlíže čen, který byl celý napsaný v Oak jazyce byl Web Runner, který sloužil k spoušt ění applet ů. Netscape Navigator byl prvním komer čním prohlíže čem, který m ěl podporu applet ů. Postupem času byla podpora applet ů do webových prohlíže čů dod ělána p římo, nebo pomocí zásuvných modul ů.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 89

JAVA Jelikož se roku 1995 zjistilo, že už existuje programovací jazyk, který se jmenuje Oak, za čal se pro tento jazyk používat název Java, ve Web Runner se uchytil název HotJava. Roku 1995 se poprvé Java p ředstavila na konferenci SunWorld. Tento jazyk byl licencován mnoha spole čnostem, jako byly nap říklad Novell, IBM, Microsoft a mnoho dalších. V roce 1996 byl interpretován Java Developement Kit, v kterém bylo všechno pro tvorbu applet ů.

ODLIŠNOST JAVA OPROTI C++ Snadné nau čení a používání Java, tento cíl vedl k odstran ění konstrukcí, které se nepoužívaly, pop řípad ě kv ůli nim vznikalo mnoho t ěžce odhalitelných chyb. Mezi dalším odlišnostem patří odstran ění vícenásobné d ědi čnosti, silná typová kontrola, nemožnost používat ukazatele, nebo použití p říkazu goto, neexistence globálních prom ěnných a funkcí. Textové řet ězce jsou uloženy v ISO 10646, což je kódování Unicode. Java Virtual Machine se stará o pam ěť , o její p řid ělení ji žádají aplikace a její uvol ňování probíhá díky garbage collectoru, čili GC. Pomocí této funkce se vyhneme častému problému memory leaks, což znamená, že aplikace nesprávn ě uvol ňuje alokovanou pam ěť .

JAVASCRIPT NENÍ JAVA Za zmínku spojí i JavaScript, jelikož se často vyskytuje v p řirovnání s jazykem Java , což je ale ve skute čnosti skriptovací jazyk, který má zastoupení v prohlíže či, v dnešní dob ě používaný v aplikacích a webových stránkách. Tento skriptovací jazyk nepracuje s instancemi t říd, ale s objektovým modelem dokument ů, který je závisí na prohlíže či. S Javou má spole čný akorát tak název a základní jazykové konstrukce.

JAVA ME, SE, EE Druhá verze jazyka Java byla pod názvem J2SE a byla ur čena pro stolní po číta če, díky které se hodn ě rozší řilo využití uplatn ění Javy. Java se uplatnila i u firemních server ů s verzí J2EE, kde došlo k vývoji aplikací s kterými mohl komunikovat uživatel pomocí webového prohlíže če. V roce 1998 vznikla Java Community Process, která se zabývala rozši řováním a řízením vývoje Java, díky tomuto kroku nenechal Sun Microsystems Javu standartizovat. Do svého vlastního rozši řování se pustila i spole čnost Microsoft, ale tyto jejich rozší ření nebyly kompatibilní s verzí od Sun Microsystems a vedly k soudním spor ům a tím odejmutí licence Microsoftu, od té doby p řestal Microsoft dávat do svých opera čních systém ů verzi Java VM. Kv ůli t ěmto spor ům se po pár letech omezilo používání applet ů a Java aplikací ve stolních po číta čích, kv ůli stále nar ůstající oblib ě webového prohlíže če Internet Exploreru, který vlastní spole čnost Microsoft. Ale na serverech si verze J2EE dokázala udržet svou pozici. V poslední verzi J2ME je jazyk ur čen do mobilních telefon ů, čímž se vlastn ě naplnila prvotní myšlenka, pro kterou byl tento jazyk navržen. V dnešní dob ě má Java široké využití, ale s p ůvodním výzkumem už nemá moc spole čného, takže p ůvodní myšlenka na vytvo ření chytrých domácích spot řebi čů neusp ěla. Místo toho máme nejen nový programovací jazyk, ale celou platformu.

ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI JAZYKA JAVA Jednoduchost - bývá ozna čován jako zjednodušené C a C++ a byla p řidána mnoho užite čných rozší ření. Nezávislý na architektu ře - Ke spušt ění vytvo řené aplikace sta čí mít na platform ě nainstalován virtuální stroj, což znamená, že aplikace b ěží na jakémkoliv opera čním systému, nebo architektu ře. Objektov ě orientovaný - Přenositelný - P řenášené v rámci jedné platformy, avšak mezi více platformami už za řízení nemusí podporovat všechny dostupné funkce. nap říklad když p řeneseme aplikaci ze složit ější na jednodušší platformu. Distribuovaný - Podporuje aplikace v síti, což znamená, že m ůžeme pracovat se vzdálenými soubory, či vytvá řet servery, klientské aplikace. Vysoce výkonný - S více procesy - Umož ňuje vícevláknové aplikace. Robustní - Díky tomu, že používá silnou typovou kontrolu, což znamená, že použité prom ěnné musí mít definovaný sv ůj datový typ, je vhodný pro psaní vysoce spolehlivého softwaru. Dynamický - Do knihovny lze p řidávat nové funkce a t řídy. Zabezpe čený - Chrání po číta č zapojený v síti p řed napadením nebezpe čným kódem.

V Jav ě se zdrojový kód ukládá do textového souboru s p říponou .java, tyto textové soubory zkompiluje kompilátor javac do soubor ů .class. V tomto souboru m ůžeme nalézt bajtový kód, což je jazyk virtuálního stroje Java, který nese ozna čení JVM, tento nástroj je vytvo řen pro mnoho opera čních systém ů.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 90

PLATFORMA JAVA A JEJÍ MOŽNOSTI Pojem platforma je ozna čení pro softwarové, nebo hardwarové prost ředí, v kterém m ůžeme spoušt ět programy. Java platforma má odlišnost od jiných platforem v tom, že se jedná o softwarovou platformu, která pracuje nad hardwarov ě závislými platformami. Tato platforma obsahuje dva komponenty. Prvním je Virtuální stroj jazyka Java, čili JVM, který tvo ří základ platformy Java a druhý aplika ční programové rozhraní Java, neboli API, které obsahuje mnoho hotových softwarových komponent, které se rozd ělují do knihoven, souvisejícími s t řídami a rozhraním. Pro knihovny se používá také ozna čení balí čky, nebo packages. Jelikož pokroky v technologiích kompilátor ů a Java Virtual Machine jdou stále kup ředu, výkon program ů se p řibližuje výkonu nativního kódu a se zachováním p řenositelnosti, jelikož v n ěkterých případech jsou programy pomalejší, než nativní kód.

Jazyk Java nabízí výkonnou softwarovou platformu, jejichž funkce jsou: • API (Application Programming Interface) - API je velmi rozsáhlé. Tento interface obstarává klí čové funkce Javy. Jeho obsahem je mnoho t říd, které m ůžeme použít na naše aplikace. • Vývojové nástroje - Tyto nástroje nám zajistí funkce, které pot řebujeme, jako spoušt ění, kompilaci, dokumentaci, sledování, či lad ění našich aplikací. • Integra ční knihovny - Tyto knihovny nám umož ňují p řístup k databázím a pracovat se vzdálenými objekty. Těchto knihoven je velké množství, jako API, Java RMI, Java RMI-IIOP Technology a další. • Sada nástroj ů uživatelského rozhraní - Toto uživatelské rozhraní slouží k vytvá ření GUI, což je grafické uživatelské rozhraní. Používá se k ní sada nástroj ů Java 2D a Swing.

VÝHODY A NEVÝHODY JAVA Díky tomuto programovacímu jazyku m ůžeme tvo řit lepší a leh čí programy, než v jiných jazycích. Java nám poskytuje tyto p řínosy: • Mén ě psaní kódu - Ze statistik program ů vychází, že programy v C++, jsou až čty řikrát v ětší, než když píšeme program v Java jazyku. • Tvorba lepšího kódu - Umož ňuje opakovan ě použít už vytvo řené a odzkoušené kódy, čímž se m ůžeme vyhnout, nebo omezit mnoho chyb. • Rychlé zapracování - Pokud již známe jazyk C nebo C++, bude pro nás nau čení Java jazyku snadn ější • Rychlý vývoj program ů - Naše programy vyžadují mén ě řádk ů a tím se i zkrátí čas vývoje, oproti nap říklad C++ • Kdekoliv spustitelný kód - Aplikaci m ůžeme spustit na jakékoliv platform ě, jelikož Java aplikaci zkompiluje do bajtového kódu, která není závislá na platform ě. • Odstran ění závislosti na platform ě - P řenosnost aplikací zachováme tím, že nebudeme používat knihovny k jiných jazyk ů. • Snadn ější distribuce - K této distribuci napomáhá software Java Web Start, který automaticky instaluje nejnov ější aktualizace a díky n ěmu m ůže uživatel spustit naši aplikaci jednoduše jedním kliknutím myši. • Každá mince má dv ě strany a jako Java má mnoho výhod oproti jiným programovacím jazyk ům, tak se najde i pár nevýhod: • Pomalé spoušt ění - V d řív ějších dobách tato nevýhoda pat řila mezi ty nejv ětší, kv ůli nutnosti kompilace programu p řed jeho spušt ěním, na rozdíl od C, nebo C++, kde se provád ěla statická kompilace jen jednou a posléze se programy už jen spoušt ěli.

V dnešní dob ě toto zpomalení už není tak znatelné, díky lepší správ ě pam ěti a hlavn ě výkonností moderních za řízeních. „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 91

Nevýhodou byla i v ětší spot řeba pam ěti, jelikož programy pot řebují mít v po číta či nainstalované celé své prost ředí, čímž se zvyšují nároky na procesor. Tento problém je v dnešní dob ě také už vy řešen výkonem koncových za řízení, ale i zjednodušením.

ADRESA: Klára Hopanová Nová 399 Kvasice 768 21, Tel. 608040590, e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 92

MODELOVÁNÍ VÝKONNOSTI PARALELNÍCH PO ČÁTA ČŮ V OBLASTECH SÍTÍ SMP

František Ohlídal

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Krom ěř íž

ABSTRAKT: František OHLÍDAL Modelování výkonnosti paralelních po číta čů v oblastech sítí SMP. Bakalá řská práce se zam ěř uje na sou časnou problematiku v paralelní architektu ře, složenou z procesor ů, které spolu komunikují a spolupracují, což vede za následek zrychlení výpo čtů proces ů či problematických úloh, které by se na jedné stanici po čítali velmi dlouhou dobu. V praktické části práce je popsán výb ěr vhodných programových komponent pro realizaci a následn ě je popsána praktická realizace, která je zasazena do podmínek pro reálný provoz. Práce se v ěnuje i problematice programování paralelních aplikací a jejich provozování na OS Linux. Sou částí práce je i návod na vytvo ření funk čního clusteru. Kunovice, 2012. Bakalá řská práce. Evropský polytechnický institut, s.r.o.

Klí čová slova: Cray, Parallel computer, Symmetric multiprocessing, CPU, Linux, Cluster, Linpack, SIMD, Multiple Instruction Multiple Stream, HPC, OpenMP, Gflops

ABSTRACT: Frantisek OHLIDAL Performance modeling of parallel in networks SMP. This thesis focuses on current issues in a parallel architecture consisting of processors that communicate and cooperate, resulting in faster calculations result in problematic processes or tasks that could be counted on one station very long time. The practical part describes the selection of appropriate software components for implementation and then practical implementation is described, which is set in real traffic conditions. The work deals with issues and programming of parallel applications and their use on Linux. The work also includes instructions for creating a functional cluster. Kunovice, the 2012th Thesis. The Polytechnic Institute, Ltd.

Keywords: Cray, Parallel Computer, Symmetric multiprocessing, CPU Linux cluster, Linpack, SIMD, Multiple Instruction Multiple Stream HPC OpenMP, GFLOPS

VÝVOJ PARALELNÍHO ZPRACOVÁNÍ DAT První superpo číta če se za čaly objevovat v 70. letech minulého století, kde velkého uznání dostával jejich zakladatel Seymour Cray. Po vystudování Minnesotské univerzity nastoupil do zatím rok staré firmy ERA (Engineering Research Associates, pozd ěji Cray Research), která se zabývala číslicovými obvody. Byla sponzorována Námo řnictvem spojených státu ve snaze stát se obranyschopn ějším než ostatní. Projekt se týkal kódování a dekódování zpráv. Cray vytvo řil práv ě zde sv ůj první vektorový superpo číta č Cray-1 pro v ědecké výpo čty. V roce 1972 m ěl výkon 133 MFlops a stál p řibližn ě 9 milion ů dolar ů. Jeho stroje dominovali v ědě až do osudného dne 22. zá ří 1996 kdy podlehl zran ěním autonehody. Ovšem už tehdy byla jeho spole čnost vytla čována dnešními giganty, jako jsou SGI, HP, IBM či Intel. V roce 1983 byl postaven ješt ě jeden superpo číta č, který stojí za povšimnutí od již dnes neexistující firmy TMC (Thinking Machines Corporation). Unikátní superpo číta č postavili studenti Massachusettské univerzity a jeho výkon byl v té dob ě 5600 MFlops (5.6 GFlops). Zajimavé také je, že v ědci si až v dob ě realizace uv ědomovali možnosti a výpo čty, ke kterým jejich stroje mohli sloužit. Od roku 1993 vznikla webová stránka Top500 kde najdete žebříček 500- ti dnešních superpo číta čů . Stránky se aktualizují dvakrát do roku a m ůžete zde vid ět vývoj a historií výkonu od roku 1993 po sou čanost. Vývojem roste výkon raketovou rychlostí, pokud se do žeb říčku zadíváme, m ůžeme si všimnout, že lo ňský superpo číta č obsazující první p říčku je letos nap ř. na p říčce 250 té. V sou časnosti nejvíce výkonu, který je 10,5 PFLOPS (10,5 biliard matematických výpo čtů s reálnými čísly za sekundu) pobral Japonský superpo číta č se jménem „K“, sloužící k výzkumu sv ětového významu. Jeho obrovská spot řeba činí neuv ěř itelných 12,7MW. Jako benchmark (testovací software výkonnosti) je použit velice oblíbený Linpack, který svou jednoduchostí a p řesným m ěř ením získal své zastánce i ve sv ětě mobilních telefon ů.

VYUŽITÍ PARALELNÍCH PO ČÍTA ČŮ Paralelní po číta če jsou schopny řešit vysoce náro čné procesy, jako jsou nap ř. p ředpov ěď po časí, modelování p ůdy či simulaci toku vody. Za zajímavost lze také uvést český superpo číta č „Amálka“, který má na starosti vesmírné výpo čty nap ř. slune ční erupce, výpo čet trojrozm ěrného obrazu magnetického pole planety Merkur, návrh základen na M ěsíci

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 93

nebo pozorování družic. Tím p řispívá nejen českým v ědc ům, ale také do Evropské kosmické agentury a Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku, zkr. NASA. “Amálka“ má v sou časnosti úctyhodný výkon p řes 6 TFlops.

PARALELNÍ ÚLOHA Základním cílem pro který jsou výpo četní clustery stav ěny, je zkrácení doby provád ění výpo čtu. Toho je dosaženo pomocí rozd ělení úlohy na n ěkolik nezávislých celk ů, které jsou zpracovány jednotlivými výpo četními jednotkami. Jednotlivé části jsou pak na výpo četních jednotkách vykonávány sekven čně. Z toho vyplývá, že v ětší množství výpo četních jednotek než paralelních vláken v programu nep řináší žádný užitek. Doba b ěhu úlohy je pak teoreticky nep římo úm ěrná po čtu uzl ů. V praxi je zvyšování výkonu omezeno prodlevami p ři p řenosu dat a zpráv mezi jednotlivými částmi clusteru a tím, jak lze úlohu rozd ělit. Pro zvýšení výpo četního výkonu po číta če bývá p řistoupeno k možnosti instalovat do po číta če více výpo četních jednotek (obvykle mikroprocesor ů). Možnost osazení více mikroprocesor ů je doménou zejména pro výkonné pracovní stanice a servery. Pro použití v osobních po číta čích a p řenosných po číta čích byly vyvinuty technologie integrování více mikroprocesor ů do jednoho pouzdra, nebo rovnou na jeden kus k řemíkového substrátu. Jde o takzvané vícejádrové mikroprocesory. Ob ě výpo četní jádra takového procesoru komunikují s periferiemi za pomoci spole čné sb ěrnice. Tento přístup umožnil ve srovnání s víceprocesorovými systémy poskytnout stejný výpo četní výkon p ři mnohem nižších nákladech. Snížení náklad ů bylo dosaženo tím, že složitost základní desky pro vícejádrový procesor je prakticky stejná jako pro jednojádrový procesor. Pro výstavbu víceprocesorových systém ů jsou obvykle dostupné základní desky pro 2 procesory, výjime čně pro 4 nebo až 8 procesor ů. P ři výstavb ě systém ů s vyšším množstvím procesor ů jsou využity specializované systémy, jejichž cena je velmi vysoká, a velmi rychle zastarávají. Levn ější alternativou je zvyšovat výkon pomocí spojování běžných osobních po číta čů a server ů do clusteru. Aby bylo takového systému možné efektivn ě využít, je nutná jeho podpora v opera čním systému a spoušt ěné aplikaci. U víceprocesorových po číta čů existuje n ěkolik architektur, které definují zp ůsob spolupráce výpo četních jednotek. Mezi architektury využívající sdílenou pam ěť pat ří systém SMP (Symmetric MultiProcessing) a NUMA (Non-Uniform Memory Access).

ARCHITEKTURA SMP A NUMA SMP, jinak také symetrický multiprocesing, je architektura u které je dva a více mikroprocesor ů p řipojena ke spole čné sb ěrnici, pomocí níž komunikují s pam ětí a periferiemi, které spolu navzájem sdílí, jak je nazna čeno na obrázku ( Obr. 1). Jedná se o architekturu, která byla vyvinuta zejména pro menší po číta če, které jsou osazeny obvykle mén ě než 8 procesory.

(Obr. 1 Architektura SMP)

Vzhledem k tomu, že všechny procesory pam ěť sdílí, je nutné zpracovávat požadavky o p řístup. Požadavky o p řístup do pam ěti a k periferiím jsou řazeny do FIFO (First In First Out) fronty a u SMP dochází ke zpožd ění p římo úm ěrnému po čtu použitých procesor ů. SMP je tedy využíváno pro maximáln ě 8 procesor ů. Modifikováním architektury SMP vzniká architektura NUMA. Hlavní úprava spo čívá v p řipojení pam ěti p římo k procesoru jak je nazna čeno na obrázku (Obr. 2).

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 94

(Obr.2 Architektura NUMA)

Tato modifikace poskytuje procesoru mnohem vyšší rychlost p řístupu do pam ěti, která je k n ěmu p řipojena p římo. Samoz řejmostí je, že m ůže p řistoupit i do pam ěti, která je k systému p řipojena prost řednictvím jiného procesoru, ale v takovém p řípad ě je p řenos dat a odezva výrazn ě pomalejší ve srovnání s p řístupem pam ěti p řipojené p římo.

SMP nebo NUMA využívají po číta če nebo servery jsou osazené více procesory (pop řípad ě vícejádrovými procesory) nebo n ěkterými clustery. Fungují tak, že opera ční systém se stará o migraci proces ů, nebo jejich vláken mezi procesory a také sdílení pam ěti (nebo jejích stránek). Spušt ěné programy pak jsou p řesouvány bu ď mezi procesory v rámci jednoho po číta če, nebo rovnou mezi jednotlivými po číta či v p řípad ě clusteru. Výhodou je, že spoušt ěné programy mají k dispozici veškerou dostupnou pam ěť všech po číta čů .

VOLBA ARCHITEKTURY Na rozhodnutí, jaký typ p řístupu bude zvolen má vliv typ aplikace, která bude na clusteru provozována. V p řípad ě, že aplikace je vyvíjena provozovatelem clusteru, nebo provozovatel má p řístup ke zdrojovým kód ům, je možné p řistoupit k řešení MPP. Jedná se o sadu nástroj ů, která pom ůže s rozd ělením aplikace na díl čí celky. Pokud nastane situace, kdy se jedná obecn ě o aplikace do nichž není možné provád ět zásahy, nebo o spoustu r ůzných menších aplikací, je vhodn ější využít SMP p řípadn ě NUMA, protože tady řeší rozložení zát ěže práv ě opera ční systém. Zjednodušen ě řečeno technika MPP je integrována do provozované aplikace a technika SMP a NUMA vyžaduje podporu opera čního systému.

LINUX Linux je jádro po číta čových opera čních systém ů vyvíjené pod licencí GNU/GPL. Jeho vývoj za čal v roce 1991 jako experiment finského studenta Linuse Torvaldse, později se do vývoje zapojilo v ětší množství nadšenc ů. V sou časné dob ě vývojem do jádra p řispívají velké spole čnosti jako RedHat Inc. Systém rovn ěž získává podporu na serverech od velkých spole čností jako IBM, Hewlett-Packard a Novell. Původní vývoj byl zam ěř en na 32 bitové procesory 386 a kompatibilní. V pr ůběhu času byla za řazena podpora v ětšiny 32 a 64 bitových architektur. Je tedy možné jeho nasazení v široké škále za řízení od mobilních telefon ů až po superpo číta če. Protože Linux je pouze jádro opera čního systému, je pro jeho použití jádro sdružit do distribuce s dalšími nástroji, knihovnami a programy. V ětšina použitelných nástroj ů (bash, emacs, gcc, glib) byla vytvo řena v rámci projektu GNU krátce p řed vytvo řením jádra Linux. V distribucích bývá mimo aplikace uve řejn ěné pod licencí GNU/GPL jádro Linux a nástroje z projektu GNU, proto distribuce bývají obvykle ozna čovány jako GNU/Linux nap říklad: Debian GNU/Linux. Pro výstavbu clusteru byl vybrán Linux z d ůvodu nízké ceny a licence p řipoušt ějící provád ět v systému zm ěny. Dalším důvodem je dostupnost kvalitních projekt ů umož ňujících výstavbu clusteru a aplikací, které by bylo možné provozovat.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 95

LINPACK Klasickým benchmarkem pro výkonné po číta če je soubor úloh lineární algebry z balík ů LINPACK nebo LAPACK napsané ve Fortranu. Používají se už od roku 1979, kdy byl p ředstaven Jackem Dongarrem. Testuje výpo četní část zam ěř enou na práci s desetinou čárkou. Velkou výhodu je, že jejich výsledky jsou široce používány a jsou k dispozici u každého superpo číta če, je tedy nejlepší volbou pro porovnání všech platforem. Je taky velmi jednoduchý, takže ho může pustit kdokoli. M ěř ení dává op ět číselný výsledek, jehož jednotkou je již zmín ěný MFLOPS. Výpo čty se provádí nad maticemi o r ůzných velikostech, dle p ředpokládaného výkonu.

OPENMOSIX PROJEKT PRO OS LINUX Jedná se o komplexní sadu clusterovacích nástroj ů pro OS Linux vycházející z projektu Mosix, které umož ňují vytvá řet high performance cluster. Tento projekt rozkládá zát ěž na principu migrace jednotlivých proces ů (v okamžiku, kdy proces volá funkci fork()) mezi uzly clusteru, a cluster se pak navenek tvá ří jako homogenní SMP stroj. Takovýto přístup si vyžádal mimo jiné úpravy plánova če jádra Linux. OpenMosix poskytuje nejen upravené jádro Linux, respektive jeho zdrojové kódy, ale i sadu nástroj ů pro správu a sledování provozu clusteru. Tento produkt je vhodný pro paralelní aplikace nebo aplikace pracující s velkým objemem dat. Nespornou výhodou je dostupnost širokého množství více či mén ě specializovaných liveCD distribucí využívajících OpenMosix, které umož ňují zájemci vystav ět cluster rychle a bez dlouhého zkoumání problematiky. Nevýhodou je oficiáln ě ukon čený vývoj stabilní v ětve a stagnující vývoj varianty s podporou 64 bitových procesor ů a Linuxu verze 2.6. Níže je uvedený obrázek z testovacího prost ředí OpenMosix s 12 ti po číta či zapojené do jedné sb ěrnice pomocí Ethernetu s přid ělenými IP adresy (Obr.3).

(Obr.3 Zobrazení m ěř ení paralen ě zapojených po číta čů p řes OpenMosix)

LITERATURA [1] Fortier P., Howard M., Computer system performance evaluation and prediction, 544 p., 2003, Digital Press [2] Foster I., Kesselman C., The Grid 2, - Blueprint for a New Computing Infrastructure, Morgan Kaufmann, 748 pp., 2003, USA [3] Kumar V., Grama A., Gupta A., Karypis G., Introduction to parallel computing, 636 pp., Addison Wesley, 2003, Netherlands [4] Kumar A., Manjunath D., Kuri J., Communication Networking - An Analytical Approach, 960 pp., 2004, MKP, USA [5] Hanuliak M., Hanuliak I., To the correction of analytical models for computer based communication systems, Kybernetes, West Yorkshire, United Kingdom, Vol. 35, No. 9, pp. 1492-1504, 2006 [6] Hanuliak J., Hanuliak I., To performance evaluation of DPA, Kybernetes, UK, Vol. 34., No. 9/10, pp. 1633- 1650, 2005

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 96

[7] Hanuliak P., Hanuliak I., Performance evaluation of IPA, Kybernetes, UK, Vol. 36., (in print) [8] Heuring Vincent P., Jordan Harry I., Computer System Design and Architecture, New Jersey: Pearson Prentice Hall, 2004 [9] Liu M. L., Distributed Computing: Principles and Applications, 448 pp., 2004, Addison-Wesley Publishers [10] Mertens S., Schinner A., Cluster Computing, Springer Verlag, 300 pp.,2002 [11] Sodan A. C., First G., Application on a multithreaded architecture, Parallel computing, Vol. 28, pp. 3-33, 2002 [12] Stallings W., Computer Organisation and Architecture ? Designing for Performance, Prentice Hall, 815 pp., 2003 [13] Varša P., Hanuliak P., To parallel implementation of Jacobi iteration, Communications, University of Zilina, 2003 [14] Baboš Š., Modelovanie paralelných algoritmov kolóniami mravcov ? PhD. práca, Žilinská univerzita, FRI, 118 strán, 2007, Žilina [15] Hanuliak J., Modelovanie a predikcia výkonnosti DPA ? PhD práca, Žilinská univerzita, FRI, 109 strán, 2006 [16] Hanuliak M., Modelovanie a optimalizácia výkonnosti dátových prenosových sietí, PhD práca, Žilinská univerzita, FRI, 116 strán, 2008, Žilina [17] Články v karentovaných časopisoch a to najmä: Performance evaluation, Parallel computing, Distributed computing, Complexity, IEEE Transactions on communications [18] P. Tvrdík: Paralelní systémy a algoritmy, skripta ČVUT, Praha 2000 [19] J.H. Reif: Synthesis of Parallel Algorithms, Morgan Kaufmann, USA, ISBN 1-5586-135-X [20] Ježek K., Mat ějovic P., Racek S.: Paralelní architektury a programy, skripta Z ČU, možno zakoupit v univerzitní prodejn ě, podstatné části skript jsou k dispozici ve form ě postscriptových soubor ů na www nebo serverech spravovaných KIV (bude up řesn ěno). [21] Dvo řák, V.: Architektura a programování paralelních systém ů. Skriptum FIT VUT v Brn ě, 2004, 170 s., ISBN 80-214-2608-X. [22] Dvo řák, V.: Parallel systems architecture and programming. Aktualizovaná opora v anglickém jazyce, FIT VUT v Brn ě, 2008. [23] K. Ježek et al.: Paralelní architektury a programy. Z ČU Plze ň, 1997.

KONTAKT František Ohlídal Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 97

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 98

DÁLKOVÉ M ĚŘ ENÍ ELEKTRICKÝCH PARAMETR Ů FOTOREZISTORU POMOCÍ JEDNO ČIPOVÉHO MIKROPOČÍTA ČE

Ji ří Bartoš

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Hodonín

Abstrakt: Cílem práce je vypracování systému pro dálkové m ěř ení, m ěř ícího pracovišt ě, s použitím Arduina. V práci je popsána komunikace mikrokontroléru s ethernet shieldem, který má za úkol posílat nam ěř ená data Arduinem na server. Na serveru bude vytvo řena databáze s php stránkou, na které se budou nam ěř ené hodnoty uložené v databázi zobrazovat. Funk ční bude i zp ětná vazba pro nastavování měř ícího pracovišt ě. Simulátor Arduino je v této práci podrobn ě rozebrán. Shromážd ěné informace jsou využity v praktické části práce, která obsahuje schéma zapojení, grafické schéma a ovládací program pro komunikaci.

Klí čové slova: Arduino, ethernet shield, fotorezistor, opera ční zesilova č, d ěli č nap ětí, mikrokontrolér, programování, PWM, A/D p řevodník, USB

REALIZACE DÁLKOVÉHO PRACOVIŠT Ě Realizace je řešena pomocí jedno čipového mikrokontroléru (mikropo čítače), který se jmenuje Arduino. Skládá se čipu od firmy Atmel, který vyrábí programovatelné čipy. Spolu s obvodovými sou částkami a dopl ňky tvo ří vývojovou platformu pro všestranné použití. A ť už jde o pouhé sv ětelné nebo grafické projekty, nebo o složit ější systémy, je tahle platforma vhodná pro kohokoliv, kdo se nebojí experimentovat v elektronice. V tomto p řípad ě se řeší dálkové m ěř ení. Celý projekt spo čívá v tom, že si uživatel (dále jen m ěř itel) sedne doma, nebo kdekoliv, kde má p řístup na internet a možnost tisku. Na ťuká webovou stránku EPI s.r.o., kde jsou umíst ěné další a podobná m ěř ení. Vstoupí do úlohy, kde má možnost si nejprve stáhnout m ěř ící protokol. Zde najde vše pot řebné, v četn ě schémat, jejich popisu, zadání úlohy a co a jak řešit.

Co se vlastn ě bude m ěř it? Elektrické parametry fotorezistoru. Tato sou částka má jen jednu vlastnost a to že je m ění odpor sou částky v závislosti na jejím osvícení (množství sv ětla dopadajícího na fotocitlivou vrstvu sou částky). Pro její výpo čet bude zapot řebí zm ěř it nap ětí, které se na sou částce ztrácí a poté procházející proud. Bylo vytvo řeno n ěkolik variant, ale vždy se našel n ějaký zádrhel, nebo chybi čka. Tohle je ale už finální verze m ěř ícího pracovišt ě.

Pro realizaci se využilo dvou existujících schémat. Jedno schéma je d ěli č nap ětí. D ěli č nap ětí d ělí v ur čitém pom ěru vstupní nap ětí U1 a nap ětí na Rz. D ělící pom ěr je dán ur čitou velikostí rezistor ů R1 a R2. V tomto p řípad ě je R2 fotorezistor, takže d ělící pom ěr se bude d ělit v závislosti osv ětlení tohoto fotorezistoru. Tento d ěli č nap ětí se použije ve druhém schématu pro m ěř ení nap ětí na R2, tudíž na fotorezistoru.

Sch. č. 1: D ěli č nap ětí Zdroj: vlastní

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 99

Druhé schéma nám bude m ěř it procházející proud d ěli čem. Schéma se skládá ze dvou aktivních sou částek (OZ1 a T1) a několika pasivních sou částek. Jedná se zde o rozdílový zesilova č, který nám na výstup z OZ dává rozdílové nap ětí. Výše zmín ěný d ěli č nap ětí je zde zastoupen rezistory Rs a Rz. O Rs se dá říct, že zde má funkci bo čníku. Rz je náš fotorezistor.

Sch. č. 2: Schéma m ěř iče proudu Zdroj: [1, s. 5]

Vout je výstupní nap ětí, které se podle níže uvedeného vzorce využije pro výpo čet procházejícího proudu fotorezistorem Rz.

Vzorec č.1: Výpo čet proudu Zdroj: [1, s. 5]

R2 a R1 jsou zvoleny tak, aby se dob ře po čítalo a aby m ěř ení bylo p řesné. Jenže došlo se na problém, že nem ěnný Rs nem ůže nabývat jen jedné pevné velikosti odporu. Fotorezistor (Rz) má velikost odporu od 145ohm ů až po více jak 1Mohm. Tím pádem Vout m ěno nep řesné hodnoty a m ěř ení tak bylo k ni čemu. P řišlo se na to, že se použije p řepínání rozsah ů. Velikost odporu Rs se bude m ěnit v závislosti na velikosti nap ětí Vout a to v ur čitém rozsahu.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 100

Sch. č. 3: Finální schéma m ěř ení Zdroj: [1, s. 5] Popis výše ukázaného schématu je následující. Napájení OZ bylo dáno na spole čnou v ětev s celým za řízením pro jednotné napájení. Kondenzátory C1 a C2 nám chrání OZ p řed rušením. Rs1 až Rs4 jsou ve velikostech 1ohmu až po 1Kohm (desetinásobek p ředchozího). Jednotlivé rozsahy (1-4) se budou st řídat v závislosti na velikosti nap ětí na výstupu Vout1. Dále zmín ěný rozsah bude také použit. Po p řesáhnutí rozsahu, a ť už ze spodu, nebo shora, se budou jednotlivé rozsahy p řepínat, dokud nebude m ěř ení nap ětí na Vout1 op ět v mezích.

Vout2 nám m ěř í nap ětí na Rz, na fotorezistoru. Ob ě m ěř ící hodnoty nap ětí z Vout1 a Vut2 se zpracují v Arduinu a budou se posílat na server, vytvo řený pro m ěř ící pracovišt ě, a následn ě php stránka bude hodnoty p řepo čítávat na nap ětí a proud. Výsledné hodnoty poté zobrazí na monitor.

POUŽITÝ ZDROJ: [1] LINEAR TECHNOLOGY. Application note 105 : Current Sense Circuit Collection . 2005. Dostupné z: http://cds.linear.com/docs/Application%20Note/an105.pdf

ADRESA: Ji ří Bartoš Masarykova 43, 691 51 Lanžhot, tel.: 732 240 675

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 101

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 102

DÁLKOVÉ M ĚŘ ENÍ PR ŮTOKU KAPALINY

Martin Majer

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Hodonín

Abstrakt: V této práci je popsán projekt který slouží pro dálkové m ěř ení kapaliny pomocí platformy Arduino UNO

Klí čová slova:Laborato ř , Arduino UNO, Pr ůtokom ěr, ArduinoComm, m ěř ení,kompletní schéma

Ve školních laborato řích na Evropském polytechnickém institutu v kampusu Hodonín vzniká moderní laborato ř pro vzdálený p řístup k jednotlivým m ěř ením. V ětší část student ů akademického roku 2011/2012 oboru elektronické po číta če si vybrala za úkol pro svoji bakalá řskou práci m ěř ení ur čitého jevu který byl zadán profesory Evropského polytechnického institutu s.r.o.

Pro m ěř ení byla vybrána jednotná platforma Arduino UNO která je velice vhodná jako u čení a demonstrativní pom ůcka pro jakékoliv aplikace.

Obr. 1: Arduino UNO Zdroj: http://arduino.cc/en/uploads/Main/ArduinoUno_R3_Front.jpg

Má bakalá řská práce se zabývá dálkovým m ěř ením pr ůtoku kapaliny.Podstat ě se jedná o programovatelný pr ůtokom ěr který je ovládaný pomocí platformy Arduino UNO a řízení p řes sériovou linku USB. Pro p řesnost m ěř ení kapaliny byl vybrán pr ůtokom ěr FCH mini který je svými rozm ěry a cenou velice vhodný pro další využití do praxe.Jako zajímavost bych uvedl že pr ůtokom ěr je využívám v léka řství jako m ěř ič pr ůtoku nejr ůzn ějších látek ale i krve.Proto je Pr ůtokom ěr velice p řesný.

Obr. 2: Pr ůtokom ěr Zdroj: http://www.conrad.cz/prutokomer-fch-mini-pp-biotech-0-015-0-8-l-min.k155374#

Pro spojení platformy Arduino UNO s Pc byl napsán v jazyce C program kterému mu jsem dal název ArduinoComm. Program má jednoduché a intuitivní prost ředí které je vhodné jak pro laickou ve řejnost tak i pro studenty Evropského polytechnického institutu s.r.o. Jeho základní funkce je nastavení požadované množství kapaliny kterou chceme na čerpat.Dále jsou zde informa ční ukazatele které znázor ňují jestli je čerpadlo zaplé a protéká kapalina a další ukazatel je pro koncový stav na čerpaného množství.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 103

Obr. 3: Program v jazyce C Zdroj: vlastní

Jako každý správný projekt tak i tento se neobešel bez kompletního schématu elektronických sou částek.Schéma bylo nakreslené v programu Eagle.Program Eagle je velice nadpr ůměrný program pro kreslení a navrhování elektronických schémat.

Obr. 4: Schéma elektronické části Zdroj: vlastní

Praktická část práce byla náro čnější v ohledech na zjišt ění nejvhodn ějších a nejefektivn ějších sou částek tak aby m ěř ení kapaliny odpovídala bezpe čnostním opat řením z d ůvodu že m ěř ení bude obsluhovat i laická ve řejnost která nemusí být pou čena o zásadách bezpe čnosti.Už z důvodu že se pracuji s kapalinou a elektrických proudem.V práci je proto použito bezpe čné nap ětí a to 12V.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 104

Obr. 5: Kompletní za řízení pro m ěř ení pr ůtoku kapaliny Zdroj: vlastní

ADRESA: Martin Majer Dukelských hrdin ů 27, 690 00 B řeclav, Tel.: +420775930539, e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 105

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 106

DÁLKOVÉ M ĚŘ ENÍ NA ČÍTAČÍCH

Ond řej Osi čka

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Hodonín

Abstrakt: Referát je zam ěř en na popis projektu dálkových laborato ří a zp ůsobu, jak tyto laborato ře fungují a co je jejich sou částí.

Klí čová slova: laborato ř, Arduino, dálkové, číta č, Java, Applet, LED

Dálkové m ěř ení na číta čích je zadání mé bakalá řské práce v oboru Elektronické po číta če. Škola se rozhodla vytvo řit laborato ře pro dálkové m ěř ení a tato práce je jednou z mnoha, které se budou v t ěchto laborato řích m ěř it. Celé m ěř ení je založeno na faktu, že musí být provád ěno na dálku, za pomoci po číta če a p řipojení k internetu. Podmínky zadané pro takovouto práci jsou, že musí být viditelné, p řesn ě a jasn ě dané a vysv ětlené co se m ěř í. Pro m ěř ení a ovládání celého zapojení, je ur čena open-source vývojová platforma, která se jmenuje Arduino. Je to elektornický obvod, osazený programovatelným mikrokontrolérem. Je p řipojeno k po číta či p řes USB kabel a p řes n ěj také napájen. Dá se také napéjet extern ě pomocí transformátoru, ale to je pot řeba jen když napájí obvod, který má velký odb ěr a samotné USB na to nesta čí.

schéma. č.1: Arduino a jeho sou části zdroj: [1]

Jak je již z názvu patrné jedná se zde o číta če a vymyslet jak tuto práci realizovat zabralo celkem dost času, protože je pot řeba, aby byla vid ět jasn ě práce číta čů a aby realizace nebyla p říliš složitá a nákladná. Po otestování n ěkolika zapojení jsem se nakonec rozhodl pro stávající. Zapojení dvou číta čů s ozna čením 74193 jako posuvný registr vznikl číta č schopný čítat od 0 do 255. Signál z jednoho číta če do druhého jde p řes 6 invertor ů, protože bylo zapot řebí docílit ur čitého zpožd ění, protože nastavili-li jsme v ětší frekvenci čítání signály se navzájem p ředbíhaly. Na každém výstupu číta če je za řazena LED dioda. Na t ěchto osmi diodách je fyzicky viditelná práce číta čů a sledovatelná na web kame ře.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 107

obr. č.1: Testovací zapojení zdroj: [vlastní pomocí fotoaparátu]

Na obrázku jsou vid ět LED diody, které zobrazují kde se práv ě nachází signál. Jelikož je celé zapojení vzájem ě velmi hust ě propojeno je tam tolik propojovacích drátk ů. Následné schéma zapojení zobrazuje celý obvod. Signál vedený z arduina na první číta č je po čítán a po dosáhnutí maxima se číta č vynuluje, ale ješt ě p řed tím pošle signál do dalšího číta če. Toto se vykonává do té doby než druhý číta č dosáhne maxima a poté se vynuluje a celý proces se provádí znovu. Stav číta če je znázor ňován pomocí LED diod a také výsledek vypisuje program se kterým pracuje arduino. 8 výstup ů z číta čů je p řivedeno na Arduino, které je čte a pomocí již zmín ěného programu po čítá a vypisuje stav na obrazovku.

schéma č.2: Schéma zapojení zdroj: [vlastní vytvo řeno v programu Eagle]

Software je se stejnojmeným názvem psán ve speciálním Arduino jazyku Arduino Programmable Language, který je založen na jazyce Wiring a ten pochází z jazyku C. Tento jazyk je zna čně zjednodušený a i člov ěk co není zru čný programátor je schopen se s ním nau čit rychle pracovat. Vývojové prost ředí, ve kterém se Arduino programuje, je založen na projektu Processing a to je nástroj pro vizualizaci, animaci a řízení hardware z prost ředí PC. Pro propojení pracovišt ě s internetovými technologiemi bylo nutné vymyslet jakým zp ůsobem se to bude dat realizovat. Webové stránky pro ovládání za řízení má za úkol jiný student vytvo řit pro všechny dálkové m ěř ení. Software pro řízení arduina a ovládání za řízení jsme vytvo řili a je pln ě funk ční. Célá funkce za řízení spo čívá v tom, že uživatel který chce měř it m ůže být doma, nebo kdekoliv jinde na po číta čim který je p řipojen k internetu. Ten si doma ve svém prohlíže či otev ře webové stránky dálkových laborato ří které b ěží na školním serveru. Server za čne spolupracovat s Arduinem

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 108

posílat mu p říkazy pro ovládání programu a celé zapojení za čne pracovat. Na webové kame ře by m ělo být viditelné jak za řízení pracuje pozorováním LED diod. Dále je na stránkách zobrazováno na kterém výstupu je zrovna signál. Ovládání za řízení je vymyšleno tak, aby uživatel názorn ě vid ěl jakým zp ůsobem číta če fungují. Programové řešení umož ňuje zasílat jednotlivé signály nebo i p řesn ě daný po čet impuls ů a má mnoho dalších funkcí.

obr. č.2: Obrazovka dálkového p řístupu zdroj: [vlastní ud ělán screenshot]

Pro ovládání Arduina p řes protokol TCP/IP byl vytvo řen Java Applet. Tento applet se bude zobrazovat uživateli, který si bude chtít toto dálkové m ěř ení vyzkoušet a je navrhnut tak aby jasn ě vid ěl, které výstupy jsou aktivní a to tak že se jakoby rozsvítí červen ě jak je vid ět na obrázku ( černé kole čka). Dále je zde okno, kde je možné pomocí webové kamery sledovat práci číta čů na LED diodách. Obrazovka obsahuje tla čítka pro ovládání tla čítko s názvem (Ud ělej jeden impuls) ud ělá to, že arduino vyšle jeden impuls rozsvítí se jedna dioda a číta č napo čítá do jedné. Dále je zde (Zm ěň log. stav na hodinovém vstupu) což zm ění stav z 0 na 1 a naopak. Tla čítko (Ud ělej impulsy), které je dopln ěno o okno kde je možné zadat kolik impuls ů má ud ělat, tento po čet impuls ů po stla čení ud ělá. Tla čítko (Nastav frekvenci) nastaví frekvenci čítání, kterou uživatel zadává do okna a to v milisekundách. Nakonec jsou tu tla čítka (resetuj a zastav číta če), u t ěch je to jasné resetuj číta če vynuluje a zastav zastaví d ělání impuls ů. Výhodou je, že veškerou práci číta čů je možné sledovat a to jak ve skute čnosti na web kame ře tak i na animaci, které je se za řízením p řími propojena. Celé zapojení je umíst ěno v k tomu ur čené laborato ři na EPI Hodonín. Arduino je propojeno s po číta čem, který je napojen na server. Ke všem projekt ům se p řistupuje p řes webové stránky, kde si zvolíme úlohu kterou si chceme vyzkoušet. Poté se p řes server dané m ěř ení spustí a uživatel si m ůže za čít m ěř it a pozorovat funkci zapojení p řes web kameru.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 109

ZDROJE: [1] Open softwear: Open Softwear 2nd Edition. [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://softwear.cc/

ADRESA: Ond řej Osi čka Břeclavaská 203, 691 01 Moravský Žižkov, Tel.: +420776740073, e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 110

PROJEKT VYUŽITÍ SMS SERVER Ů V INFORMA ČNÍM SYSTÉMU EPI

Josef Turányi

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Hodonín

ABSTRAKT: Cílem bakalá řské práce je sestavit informa ční systém, který je možný dát do provozu. První řad ě je d ůležité pochopit, jak tento systém funguje nebo jeho hrubá část. Dalším krokem je vytvo řit PHP skriptu a phpmyadmin vytvo řit databáze které komunikují s php skriptem. Proto, aby se nemusela řešit licence se rozhodlo to ud ělat na Linuxu. Díky jeho volné licenci. Instalace a nastavení Kalkuna ení až tak lehké s toho d ůvodu že se vy vyjí a pot řebuje se vylepšovat a aktualizovat konfigurace jak je gammurc s gammu-smsd. Nejd ůležit ější řad ě je vyzkoušet minicom a podívat se do zdrojového kódu jeho konfigurace což je smstools. Vytvo řit skripta v PHP a získat SQL kódy ze škole jak mají vytvo řené.

Klí čová slova: mobilní p řístroj, mobilní opera ční systém, OZEKI software, Kalkun, Ubuntu ,Gammu ,Daemon , SMS server, SMS správa, mobilní technologie, QR kód, PHP, MySQL

Lidi znají SMSky a znají jejich smysl použití v dnešní dob ě se rozši řují možnosti využití SMSek. Jedním s využití je i má Bakalá řská práce, která se snaží o využití SMSek a to ve sm ěru informování pomocí SMS zpráv. Informovat by mn ělo ohledn ě rozvrhu, indexu. Dalším zp ůsobem využití by mn ěla být možnosti omluvy absence a úkoly. D ůležité je zmínit o poskytovatelích služby SMS a mobilních technologie abychom lepé pochopili jak to funguje.

Poskytovateli služeb v České republice je Vodafone, T-Mobile a O2. Ty to stanice znají v ětšina lidí v různých věkových kategoriích. Hlavn ě díky mobil ům je tento SMS koví systém tak oblíbený. V dnešní dob ě se d ělá velké množství r ůzných druh ů mobil ů. Od dotykových až pro seniory.

Mobil, je technolog, která umož ňuje komunikovat mezi lidmi bez toho, aby museli být drátem p řipojení n ějaké centrále. Dnešní dob ě se používají pro připojení rádiové vlny a pakety. Které se používají pro p řenos dat z internetu. Na to se využívá funkce u mobil ů WAP. Které se používají ve starších modelech dnešní dob ě mobily mají možnost se p řipojit k internetu pomocí Wi-Fi sít ě a libovoln ě surfovat po internetu. Proto v dnešní dob ě vyr ůstají internetové kavárny nebo už to má člov ěk možnost p řipojení i v restauraci i dokonce v autobusu je možnost p řipojení na Wi-Fi sí ť. Dnešní dob ě mobil má každý od malých školák ů co jim je 6 let až po seniory kterým je 70-80 let.

Pro v ětšinu senior ů je WAP a Wi-Fi neznámí pojem v ětšina starých spoluob čan ů je ráda že u mí napsat SMS ku a zavolat kam pot řebují. Proto se pro seniory ud ělal mobil, který ovládá pouze tyto dv ě funkce a to je vše.

JAK TO FUNGUJE? Pošlete SMS ku do sít ě ta jej zpracuje a pošle odesílateli zní to lehce ale není níže popisuji co je zapot řebí aby to fungovalo. Pak zpracuje ur čité typy požadavk ů, které jsou zpracované v PHP jazyce. A požadavky které mám vytvo řit v této práci jsou rozvrh, omluva absence, úkoly a elektronický index. Bude pot řebovat zjistit kde má být v jaké u čebn ě jestli náhodou není zm ěna tak napíše SMS ku v ur čitém tvaru, který přečte systém vytvo řený v PHP jazyce a výsledek vyhodnotí a obratem pošle sp ět studentovi. Zjednoduší se mu v tom, že nemusí se dívat na rozvrh bude ho mít v SMS zpráv ě v mobilu a m ůže rovnou jít do u čebny. Tento systém nebude jen využívat studenti ale také profeso ři. Budou pot řebovat zjistit, kde jsou p řesn ě tak napíšou a dostanou obratem odpov ěď . Hlavní výhoda je že to má uleh čit dostupnost aktuálních informací.

Hlavním ú čelem toho je uleh čit dostupnost aktuálních informací pro studenty a učitele. Pro studenty je to hlavn ě rozvrh hodin a index. Pro profesory vidím výhodu v tom, že pomocí SMSky zjistí kde mají být už v konkrétní u čebn ě.

Při práci z SMS serverem lze se hodn ě nau čit jak o p řístrojích, tak i o softwaru a ur čit ě to má význam do budoucnosti. Jaká koly firma či malí podnik bude chtít být informovaný a to jeden z účinných prost ředk ů jak jej docílit. Nejen to pokud lze jej do p ře pochopit aj vytvo řit m ůže sloužit jak prost ředek k ovládaní ur čitých za řízení nap říklad: otevírání

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 111

dve ří pro domácnost napíšeš do SMSky v kolik dojedeš dom a on tu ur čitou dobu otev ře bránu, p ři pr ůmyslu bylo by složit ější, pokud bych se mn ělo popisovat v čem by to mohlo mít využití.

ADRESA: Josef Turányi Sokolská 1013/25 691 51 Lanžhot Telefon/Mobil: +420608338381 E-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 112

DÁLKOVÉ M ĚŘ ENÍ ZAT ĚŽOVACÍ CHARAKTERISTIKY NAPÁJECÍHO ZDROJE

Lukáš Valach

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Hodonín

Abstrakt: V tomto p řísp ěvku bude popsán projekt laborato ře dálkového m ěř ení a m ěř ící p řípravek pro měř ení zat ěžovací charakteristiky napájecího zdroje, který bude sou částí této laborato ře.

Klí čová slova: Laborato ř, dálkové m ěř ení, zat ěžovací charakteristika, java, elektronika, m ěř ení

Na Evropském polytechnickém institutu se p řipravuje laborato ř dálkového m ěř ení. Cílem tohoto projektu je vybudovat laborato ř, dostupnou p řes internet. V této laborato ři bude umíst ěna řada m ěř ících p řípravk ů, na nichž si studenti z pohodlí svého domova budou moci prakticky ov ěř it své teoretické znalosti.

Laborato ř p řipravují studenti, kte ří mají jako bakalá řské práce realizaci jednotlivých m ěř ících za řízení, ale také webového portálu, který bude jednotlivá m ěř ení v laborato ři zp řístup ňovat. Laborato ř by m ěla být dostupná nejen student ům na EPI, ale i ve řejnosti.

V této laborato ři bude celá řada m ěř ících p řípravk ů, budou zam ěř eny nap říklad na tyto témata: • Měř ení zat ěžovací charakteristiky napájecího zdroje • Měř ení elektrických parametr ů na fotorezistoru • Měř ení elektrických parametr ů na fotodiod ě • Měř ení elektrických parametr ů na fotorezistoru • Měř ení na číta čích • Měř ení na A/D p řevodnících • Měř ení elektromagnetické indukce • Vizualizace jev ů a ú čink ů elektromagnetického pole • Měř ení na pasivních elektrických sou částkách • Měř ení na motorku s permanentním magnetem • Zát ěžový test procesor ů • Alternátory a dynama • Test odesílání údaj ů z portu • Motorek s cizím buzením • A další

Jednotlivá m ěř ení bude moci student ovládat v reálném čase p řes webové rozhraní, budou mu poskytnuta nam ěř ená data a také bude moci sledovat m ěř ící p řípravek skrze webovou kameru.

Cílem mé bakalá řské práce bylo vytvo řit systém pro m ěř ení zat ěžovací charakteristiky napájecího zdroje. M ěř ící přípravek se skládá z měř eného zdroje – dvanácti voltového sí ťového adaptéru, potenciometru, krokového motorku a vývojové platformy Arduino.

Měř ený zdroj je p řipojen na potenciometr, který realizuje jeho prom ěnlivou zát ěž. Tímto potenciometrem otá čí krokový motorek. O řízení motorku a m ěř ení nap ětí a proudu pro sestavení zat ěžovací charakteristiky se stará Arduino.

Arduino UNO je vývojová platforma založená na mikrokontroléru ATmega328, který lze naprogramovat p řes po číta č. Arduino je vybaveno n ěkolika digitálními vstupn ě výstupními piny a n ěkolika analogovými piny pro m ěř ení nap ětí. Je taky schopné komunikovat s po číta čem pomocí sériového portu.

Měř ící p řípravek obsahuje obvod, který umož ňuje arduinu ovládat motorek, m ěř it nap ětí na zdroji a proud z něj tekoucí. Protože je Arduino schopné m ěř it nap ětí jen do 5V, bylo nutné p řipravit obvod, který zvýší jeho m ěř ící rozsah a také umožní m ěř ení proudu nep římou m ěř ící metodou, Arduino tedy provádí výpo čet proudu z nam ěř eného nap ětí na bo čníku.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 113

Komunikace mezi m ěř ícím za řízením (Arduinem) a studentem zajiš ťují aplikace vyvinuté specieln ě pro tento projekt. Arduino je p řipojeno k serveru, po číta či umíst ěnému v laborato ři. Na tomto po číta či b ěží serverová aplikace napsaná v jazyku java. Tento program komunikuje s arduinem a vy čkává na p řipojení klienta. Okno serveru m ůžete vid ět na následujícím obrázku.

Obr. 1: Okno serverové aplikace Zdroj: vlastní

Klientskou aplikací je java applet, který b ěží na po číta či studenta. Tento applet se p řipojí p řes internet protokolem TCP/IP k serveru a komunikuje tak s měř ícím za řízením. Applet studentovi nabízí pohled skrze webkameru, ovládání zát ěže m ěř eného zdroje, vykresluje graf zat ěžovací charakteristiky a také graf pr ůběhu nap ětí v čase. Dále aplikace zobrazuje aktuální nam ěř ené hodnoty a také si pamatuje jejich minimální a maximální hodnoty. Na následujícím obrázku je okno aplikace, tak, jak ho ve svém webovém prohlíže či uvidí p řipojený student.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 114

Obr. 2: Okno klientské aplikace Zdroj: vlastní

Server spravuje frontu student ů a m ěř it tak m ůže vždy jen jeden student, zatím co ostatní čekají ve front ě. Každý má na práci vymezený ur čitý čas tak, aby se k měř ení postupn ě dostal každý.

Software je snadno modifikovatelný a m ůže tak být v budoucnu jednoduše využit k realizaci jiné m ěř ící úlohy. Tato a další úlohy budou v budoucnu rozši řovány a zdokonalovány studenty polytechnického institutu. Doufám, že tento systém bude pro studenty zajímavou cestou jak pochopit základní principy elektroniky.

ADRESA: Lukáš Valach Hlavní 57, 696 21 Prušánky, tel.: 605040273, e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 115

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 116

SYSTÉM PRO EVIDENCI PRACOVNÍCH ÚKOL Ů

Ond řej Bernard

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Hodonín

Abstrakt: Cílem bakalá řské práce je vytvo řit systém, který eviduje pracovní úkoly organizace. Systém je vytvo řen dle pot řeb vysoké školy Evropský polytechnický institut s.r.o. Kunovice. Každá organizace, která chce efektivn ě a v čas plnit své závazky pot řebuje evidovat úkoly, které mají vést k úsp ěšnému výsledku. A ť je to t řeba ve výrobním podniku produkce n ějakého výrobku, nebo v podniku zabývajícím se administrativní činností výstup v podob ě dokumentu či zajišt ění n ějakého úkonu. Ve všech p řípadech je třeba p řesn ě v ědět, v jakém stavu se ur čitý proces nachází a jestli se plní termíny stanovené na za čátku projektu. Takováto evidence a hlavn ě kontrola pr ůběhů činností v podniku, má zásadní význam na zkvalitn ění a zefektivn ění práce. Vedoucí dostává nástroj jak rychle kontrolovat úkoly pod řízených a na základ ě kvality pln ění úkol ů pod řízenými má vodítko k jejich p řípadnému odm ěň ování.

Klí čová slova: evidence, úkoly, kontrola, hlídání, řízení, databáze, PHP, portál, intranet

ÚVOD Vedení projekt ů za pomoci systému pro projektové řízení je dnes velmi d ůležitou sou částí řízení. Pomocí takovýchto aplikací lze naplánovat projekt do nejv ětších podrobností. Dá se s nimi plánovat projekt nejen časov ě, ale lze naplánovat i kdy má projekt za čít, nebo kdy bude ukon čen. Existuje celá řada systém ů pro plánování projekt ů. Jsou to systémy pro plánování velmi rozsáhlých projekt ů, až po voln ě ší řené systémy s jednoduchou evidencí p řijatých a uložených úkol ů. St ěžejní v těchto systémech je jejich p řehlednost a p řesná evidence. Nem ůže se stát, že n ějaký úkol, který vedoucí zadá svému pod řízenému, z ůstane nespln ěný dlouho po termínu. K takovému p řípadu p ři p řehledné evidenci nem ůže dojít. Používat po číta čový software k řízení projekt ů není totéž jako efektivn ě řídit projekt. Nicmén ě s pomocí tohoto softwaru m ůže dobrý manažer projektu odvést lepší práci. Naopak ze špatného manažera projektu se nestane dobrý manažer, když po n ěm budete chtít, aby používal software k řízení projekt ů. [1, s. 314] Systém pro evidenci pracovních úkol ů pro Evropský polytechnický institut s.r.o. je zpracován podle pot řeb této vysoké školy a tím zapadá do celého systému řízení, který je už zab ěhnutý. Jeho p řínosem je p ředevším zefektivnit kontrolu dodržování zadaných úkol ů a p řehledn ě vést evidenci nespln ěných s kontrolou termín ů pln ění. Výstupy ze systému umož ňují vedoucím velmi rychle zjistit stav úkol ů, které uložily.

NÁVRH SYSTÉMU Zadavatel požadoval, aby mohl vést úkoly organizace a rychle a p řehledn ě k nim p řistupovat. Dále byl požadavek kontroly nad pln ěnými termíny provedení úkol ů. Termíny pln ění hlídá i automatická kontrola, kdy se zasílají emailem zprávy o blížícím se termínu spln ění a ješt ě o nedodržení termínu spln ění. Další požadavek byl na vedení zápis ů z porad. Z porad r ůzných ústav ů vysoké školy, nebo jeho vedení, jsou jako výstup úkoly. Proto je vytvo řen i modul pro po řizování takových zápis ů. Zde se p řehledn ě evidují úkoly vzešlé z porady i s výsledky spln ění, nebo nespln ění jednotlivých pracovník ů. Další požadavek byla možnost evidence pošty. Z p říchozí pošty vzejde úkol a ten je pot řeba vy řešit. Vedoucí pošty proto takový úkol po řídí a zadá ho p říslušnému pracovníku k vy řešení. Další funk čností je archivace. U každého po řízeného úkolu se zadává doba archivace v letech. Po vypršení této doby je úkol p řipravený k archivaci a administrátor m ůže tyto záznamy p řesunout do archivu.

Před vlastním praktickým řešením systému byla provedena analýza, která ur čila zp ůsob vytvo ření systému. Jako platforma byla zvolena webová aplikace. Nejen proto, že je dále snadno rozši řitelná a lze jí dob ře integrovat do informa čního systému vysoké školy, ale p ředevším pro dostupnost této aplikace. Webové rozhraní p řináší všechny tyto výhody. Pro vytvo ření aplikace je tedy použitý jazyk PHP, který zajistí vnit řní funk čnost a komunikaci s databází, HTML (HyperText Markup Language) a CSS (Cascading Style Sheets), pomocí kterého se vytvo ří uživatelské rozhraní. Dále byly použity funkce z knihovny jQuery, které systém obohacují o lepší funk čnost a vylepšují uživatelské rozhraní. Jde o knihovnu javascriptových t říd, která umož ňuje velice efektivn ě použít nap říklad asynchronní komunikaci pomocí AJAXu, nebo validaci zadávaných dat do formulá řů . Webová aplikace má také tu výhodu, že se spravuje pouze ze serveru, odkud je aplikace dostupná. U desktopových aplikací, které b ěží na lokálním po číta či a pouze komunikují se serverem (p řenos dat z databáze), se musí udržovat navíc klientská část aplikace. Klientskou část

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 117

v případ ě řešeného systému zastává internetový prohlíže č. Ten je již sou částí každého b ěžného opera čního systému, pokud není, lze ho velmi snadno doinstalovat.

PRAKTICKÉ ŘEŠENÍ Celý systém je řešený s důrazem na jednoduchost a p římo čarost. Toto je základní požadavek na systém, který má přinést hlavn ě p řehlednost a rychlost p ři vyhledání i vkládání pot řebných dat. Proto byl navržen jednoduchý vzhled, který p řipomíná potišt ěný papír.

Každý zadávaný úkol obsahuje n ěkolik druh ů informací. Eviduje se, kdy byl úkol zadán, jaké má úkol za řazení a přesn ější druh, dále název úkolu, kdo úkol zadal a na který p ředchozí úkol navazuje. Další údaje jsou podrobný popis úkolu, termín spln ění úkolu a kdo dostal úkol k vy řešení. Jeden úkol m ůže řešit více osob. Ke každému zadanému úkolu lze p řipojit p řílohu ve form ě dokumentu. Nap říklad lze s úkolem vložit dokument ve formátu DOC, a cílem úkolu m ůže být dopracování tohoto dokumentu. Řešitel, který obdrží, úkol musí úkol splnit a po jeho spln ění toto potvrdí v detailu úkolu. P ři tomto potvrzení m ůže p řiložit p řílohu, když je cílem úkolu nap říklad vypracování dokumentu. Pokud je p ři zadání jakéhokoliv úkolu zvolena volba odeslat email, obdrží řešitel úkolu zprávu pomocí emailu se zn ěním zadání úkolu, termínem spln ění i p ůvodcem úkolu. Je tedy upozorn ěn na zadaný úkol a m ůže p řistoupit k jeho řešení.

Hlavní sou části systému • přímé zadání úkolu • přehled obdržených úkol ů • přehled zadaných úkol ů • zápisy z porad • přehled porad • úkoly z porad • zápis p říchozí pošty • přehled p říchozí pošty • správa uživatel ů • číselníky • automatické hlídání termín ů pln ění • administrace

Přímé zadání úkolu umož ňuje zadat jakýkoliv druh úkolu jednotlivci, nebo skupin ě řešitel ů. Pomocí tohoto univerzálního vstupu, lze zadávat jak úkoly, které je t řeba jednorázov ě vy řešit, tak nap říklad dopl ňovat poštu, nebo zápis z porady. Tento zp ůsob zadání slouží i pro zadávání úkol ů pro samotného zadavatele. P římé zadávání tedy lze použít i jako osobní úkolový systém. Přehled obdržených úkol ů slouží pro informaci p řihlášenému uživateli, jaké úkoly obdržel a má je vykonat. Je zde vytvo řen jednoduchý kalendá ř, na kterém je p římo vid ět kolik úkol ů má termín spln ění v daný den. Pokud se u n ějakého úkolu kriticky blíží termín spln ění, je úkol ozna čený červen ě. Zelen ě ozna čené úkoly mají pouze blížící se termín spln ění a bíle podbarvené úkoly čekají na spln ění bez nutnosti p řednostního vy řízení. V tomto p řehledu lze po zaškrtnutí polí čka Spln ěné zobrazit již d říve spln ěné úkoly. Po zaškrtnutí této volby se zobrazí p řehled spln ěných úkol ů. Zde je logika obarvování jiná a řídí se dodržením termínu spln ění. Pokud byl úkol spln ěn ve stanoveném termínu, je obarven zelen ě, pokud termín nebyl dodržen, má barvu červenou. Přehled zadaných úkol ů má stejné funkce jako p řehled obdržených úkol ů, pouze s tím rozdílem, že se zde zobrazují úkoly, které zadal práv ě p řihlášený uživatel. Pokud uživatel nemá práva zadávat úkoly ostatním, slouží tento modul jako osobní úkolový systém. Zde má potom uživatel možnost vést p řehledn ě vlastní evidenci úkol ů a využít systém sledování termín ů spln ění. Zápisy z porad je modul, který p ři pr ůběhu porady umož ňuje vytvo řit zápis z porady a zárove ň rozd ělit úkoly, které z porady vyplývají. Úkoly, které z takto po řízeného zápisu vzniknou, jsou ihned p řid ěleny do p řehled ů cílových řešitel ů a ti na nich m ůžou za čít pracovat. Pro každý zápis z porady lze vytvo řit tiskovou sestavu ve form ě, která je už standartní z období p řed zavedením této aplikace a pro uživatele, kte ří se b ěžn ě dostávají do styku s tímto zápisem je p řehledný a známý. Modul p řehled porad slouží práv ě pro prohlížení zápis ů z prob ěhlých porad a lze z něho zjistit, které úkoly jsou spln ěné a které dosud ne. Lze zde i jednoduše úkoly upravit či opravit. Úkoly, které vzešly z porad, se dají kontrolovat v dalším modulu úkoly z porad. Zde jsou úkoly zobrazeny podle toho, zda byly nebo nebyly spln ěny, podle data zadání a podle jednotlivých pracovník ů. Lze op ět snadno zkontrolovat dodržení spln ění jednotlivých úkol ů. Dalším funk čním celkem je p říchozí pošta. Vedoucí pošty slouží tento modul pro jednotné p ředávání úkol ů, který vycházejí z příchozí pošty. Je zde zahrnuto zadávání úkol ů v četn ě vložení dokumentu se všemi funk čnostmi, jak jsou

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 118

popsány v předchozích modulech. V přehledu pošty lze zase zjistit nap říklad množství obdržené pošty a její druhy i stav řešení úkol ů z ní vycházející. Celý systém musí mít také správu uživatel ů, aby byl zajišt ěn i kontrolován p řístup do aplikace. Zde je jak p řehled uživatel ů, tak i jejich správa. P ři zadání nového uživatele se nastaví p řihlašovací údaje, iniciály, email a za řazení do skupin. Skupiny u uživatele ur čují, do kterých úkol ů m ůže být za řazen. Každý uživatel musí pat řit nejmén ě do jedné skupiny, nebo do více skupin. U uživatel ů lze i vytvo řit p řehled zatíženosti jednotlivých pracovník ů s informací o včasnosti pln ění úkol ů. Nedílnou sou částí každého systému, který pracuje s různými tabulkami a dopl ňujícími informacemi jsou i číselníky. Slouží pro jednotné ozna čování ur čitých vlastností a jejích p řípadnou hromadnou zm ěnu či úpravu. Číselníky jsou vedeny dva a týkají se forem a druh ů úkol ů. Forma úkolu je vlastní za řazení úkolu. Je to informace jestli se jedná o poštu, nebo p římé zadání úkolu, či jde o zápis z porady s ur čením, o jakou poradu jde. Tento číselník je tvo řen stromovou strukturou, kde jsou hlavní skupiny s možností zadat další možné podskupiny až do t řetí úrovn ě. Administrace a systém hlídání termín ů jsou spolu úzce spjaty. Administrátor má krom ě p řístupu do všech modul ů navíc k dispozici nástroje pro archivaci dat. P ři zadání každého úkolu je nutné vyplnit archivaci – po čet let, které se má úkol udržovat dostupný v systému. Archivace má za úkol především udržovat v systému pouze aktuální záznamy, nebo záznamy, které nep řekro čily stanovenou dobu archivace. Je to nutné pro udržení výkonnosti aplikace a pro udržení volné kapacity na disku pro nahrávané dokumenty. Tento systém má další potenciál rozší ření jako systém pro vedení úkol ů student ů. Zde by podobn ě jako je zápis z porady bylo možné vytvo řit zápis z výuky a tímto zápisem ihned vkládat student ům úkoly. Toto rozší ření aplikace by neslo zna čné rozší ření databáze o tabulky s informací o za řazení student ů do t říd a p ředm ětů a sou časn ě by se museli zavést tabulky pro p řiřazení vyu čujících do p ředm ětů. Tímto rozší řením by vznikl komplexn ější systém pro vedení úkol ů vysoké školy na všech úrovních. K systému je také dodán manuál s popisem použití a možností systému pro uživatele i p říru čka programátora.

ZÁV ĚR Systém pro evidenci pracovních úkol ů je pro organizaci, jakou je Evropský polytechnický institut s.r.o. velmi d ůležitou sou částí informa čního systému. P řináší centralizaci vedení úkol ů organizace a tím pádem její zp řehledn ění. Nabízí sou časn ě i komfortní správu úkol ů uživatel ům, kterým jsou zadány. Tím je eliminována možnost, že n ějaký úkol „zapadne“, nebo bude p řehlédnut. Navíc pomocí hlídání termín ů pln ění a upozor ňování pomocí email ů je toto ješt ě jednou pojišt ěno. P řínosem je tento systém i pro vedoucí, kte ří získávají rychle p řehled o pln ění úkol ů svých pod řízených, zárove ň jim umož ňuje tvo řit hodnocení podle jejich pracovní morálky. Systém je p řipraven k rozši řování o další moduly, nebo funkce podle požadavk ů, které vyplynou z budoucích požadavk ů organizace.

LITERATURA: [1] ROSENAU, Milton D. Řízení projekt ů : p říprava a plánování, zahájení, výb ěr lidí a jejich řízení, kontrola a zm ěny, vyhodnocení a ukon čení. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 344 s. ISBN 80-7226-218-1.

ADRESA: Ond řej Bernard Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice tel.: 572 549 018, fax: 572 548 788 e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 119

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 120

ANALÝZA FINANCOVÁNÍ VYBUDOVÁNÍ JEDNOTNÉHO INFORMA ČNÍHO SYSTÉMU OPERA ČNÍCH ST ŘEDISEK IZS P ŘI VYUŽITÍ PROST ŘEDK Ů Z FOND Ů EU

Rostislav Bernát

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice

Abstrakt: „Analýza financování vybudování jednotného informa čního systému opera čních st ředisek IZS p ři využití prost ředk ů z fond ů EU“ popisuje zp ůsob financování projektu z prost ředk ů ze strukturálních fond ů EU. Teoretický základ se zabývá teorií ve řejných financí, strukturálních fond ů Evropské unie včetn ě jejich rozd ělení, cíl ů a opera čních program ů. Sou částí teoretické části je také charakteristika Integrovaného záchranného systému. Praktická část je zam ěř ena na charakteristiku opera čních st ředisek základních složek IZS, jejich strukturu a odhaluje nejslabší místa fungování t ěchto st ředisek. Dále pak se práce zabývá analýzou sou časného financování základních složek IZS a poté již specifikuje projekt Vybudování jednotného informa čního systému opera čních st ředisek IZS, který bude spolufinancován z prost ředk ů strukturálních fond ů EU a díky kterému dojde k výraznému zlepšení jak samotného fungování jednotlivých složek, tak vzájemné spolupráce. Rozd ěluje projekt, ukazuje jeho pot řebnost, cíle, fáze a specifikuje jeho řešení. Další část praktického řešení je zam ěř ena na charakteristiku financování celkového projektu a specifikaci financování Krajského standardizovaného projektu HZS JmK. V záv ěru práce vyhodnocuje přínosy projektu v četn ě m ěř itelných p řínos ů, zabývá se udržitelností projektu a dopady nerealizace. Ze získaných poznatk ů poté vycházejí návrhy a doporu čení, které jsou ur čeny pro vedení KOPIS HZS JmK.

Klí čová slova: Integrovaný záchranný systém, Hasi čský záchranný sbor, Opera ční st řediska, Evropská unie, Strukturální fond, Integrovaný opera ční program, Financování

ÚVOD Analyzovat financování vybudování jednotného informa čního systému opera čních st ředisek IZS při využití prost ředk ů EU, je zadání od vedení KOPIS HZS JmK. Tento projekt je realizován zejména proto, že se nabízí jedine čná p říležitost pro získání nemalých finan čních prost ředk ů ze strukturálních fond ů EU, díky kterým dojde k modernizaci a sjednocení informa čních systém ů základních složek IZS. Realizace projektu bude mít vliv na snížení reak ční doby, která se přízniv ě projeví na rychlosti vyslání sil a prost ředk ů k místu mimo řádné události a dojde tím k lepší ochran ě život ů, zdraví a majetku obyvatelstva a životního prost ředí v ČR Projekt je neziskovou záležitostí a p řínosy projektu jsou zejména v socioekonomické rovin ě. Životnost projektu musí být podle podmínek EU minimáln ě po dobu 5 let po ukon čení realiza ční fáze projektu. Cílem práce je provést analýzu financování vybudování jednotného informa čního systému opera čních st ředisek IZS p ři využití prost ředk ů z fond ů EU, zpracovat teoretický základ ve řejné ekonomie, strukturálních fond ů EU a IZS. Dále pak charakterizovat opera ční st řediska, problematiku sou časného financování jednotlivých složek IZS, strukturu projektu, o čekávané provozní náklady, dopady nerealizace projekt a vyhodnotit přínosy projektu.

VE ŘEJNÁ EKONOMIE Ve řejnou ekonomii m ůžeme ozna čit jako v ědu o neziskovém sektoru, která se zabývá tou částí národního hospodá řství, na kterou nep ůsobí zákonitosti trhu a mí neziskovou povahu.

Neziskový sektor je charakteristický tím, že základním cílem subjekt ů tohoto sektoru není produkce zisku, ale p římá produkce užitku. Prost ředky na sv ůj provoz a rozvoj zpravidla získávají zcela či z podstatné části z ve řejných rozpo čtů (státních, územních, municipálních) anebo prost řednictvím jiných p řerozd ělovacích nástroj ů od konkrétních fyzických či právnických osob (nada ční fondy, sponzorské p řísp ěvky apod.). Poskytují–li tyto subjekty statky za určitou cenu, nemá tato cena charakter tržní ceny, ale je to forma ur čitého podílu kupujícího na nákladech. V neziskovém sektoru neplatí zákony trhu, tento sektor funguje na základě zákonitostí, které zkoumá ve řejná ekonomie. [1, s. 27-28]

Nedílnou sou částí ve řejné ekonomie jsou ve řejné finance, které jsou jedním z nástroj ů realizace ve řejné politiky a jsou založeny zejména na principech nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 121

STRUKTURÁLNÍ FONDY Přestože je Evropská unie jednou z nejlépe prosperujících sv ětových oblastí, vyskytují se mezi jejími regiony výrazné rozdíly v úrovni prosperity.

V EU proto byla vytvo řena tzv. Regionální politika (nazývána také politika koheze), která má za úkol odstranit tyto rozdíly. Tato politika se řídí principem programování, kdy projekty k financování nejsou vybírány nahodile, ale podle toho, zda pomáhají odstra ňovat problémy identifikované ve strategických dokumentech. Každá členská zem ě si dojednává s Evropskou komisí opera ční programy (dále jen „OP“), které jsou zprost ředkujícím mezistupn ěm mezi t řemi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními p říjemci finan ční podpory v členských státech a regionech. Jsou to strategické dokumenty p ředstavujících pr ůnik priorit politiky hospodá řské a sociální soudržnosti EU a individuálních zájm ů členských stát ů. [2]

V České republice lze v sou časné dob ě využít 26 opera čních program ů, které jsou rozd ěleny mezi t ři cíle politiky hospodá řské a sociální soudržnosti: a) Cíl 1. – konvergence b) Cíl 2. – regionální konkurenceschopnost a zam ěstnanost c) Cíl 3. – evropská územní spolupráce [2]

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM Každý den se stane mnoho dopravních nehod, požár ů a jiných mimo řádných událostí, p ři kterých se p ři odstra ňování následk ů t ěchto událostí setkávají zejména Hasi čský záchranný sbor ČR (HZS ČR), Policie ČR (P ČR) a Zdravotnická záchranná služba (ZZS). Se zvyšujícím se po čtem t ěchto událostí byla čím dál více cítit pot řeba tyto složky n ějakým zp ůsobem řídit, aby bylo dosaženo co nejefektivn ější a nejrychlejší pomoci. Proto v d ůsledku této pot řeby vznikl pojem Integrovaný záchranný systém (dále jen „IZS“), který řeší postup jednotlivých složek p ři p říprav ě na mimořádné události a p ři provád ění záchranných prací a likvida čních prací. Pojem Integrovaný záchranný systém vznikl v roce 2000 Zákonem č. 239/2000 Sb., ale základy tohoto systému byly položeny již v roce 1993 schválením jeho 13 zásad.

Za mimo řádnou událost lze podle Zákona č. 239/2000 Sb., považovat jakékoliv škodlivé p ůsobení sil a jev ů vyvolaných činností člov ěka, p řírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prost ředí a vyžadují provedení záchranných a likvida čních prací.

IZS se d ělí na základní a ostatní složky. Základní složky IZS tvo ří Hasi čský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany za řazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky.

Hlavním koordinátorem a páte ří integrovaného záchranného systému je HZS ČR. To znamená, že pokud zasahuje více složek IZS, je velitelem zásahu v míst ě události většinou p říslušník HZS ČR, který řídí sou činnost složek a koordinuje záchranné a likvida ční práce.

CHARAKTERISTIKA OPERA ČNÍCH ST ŘEDISEK Opera ční st řediska jsou pracovišt ě, na kterých je zajišt ěn nep řetržitý provoz. Tato pracovišt ě jsou z řízena za ú čelem příjmu tís ňového volání a zajišt ění odpovídající reakce na vzniklou událost. Jako tís ňové volání lze ozna čit službu, která je dostupná nep řetržit ě a je poskytována pro záchranu zdraví nebo majetku. Opera ční st řediska jednotlivých základních složek IZS si mezi sebou vym ěň ují informace o p řijatých událostech, p ři kterých je pot řeba vzájemné spolupráce.

Opera ční st řediska HZS ČR a P ČR mají stejnou úrov ňovou strukturu, kdy je vždy jedno nad řízené opera ční st ředisko provád ějící dohled a zajiš ťující koordinaci v případ ě událostí v ětšího rozsahu a poté 14 krajských opera čních st ředisek zajiš ťujících p říjem tís ňového volání, sb ěr a zpracovávání informací, vysílání a řízení pot řebných sil a prost ředk ů k zásah ům podle typu událostí. Struktura opera čních st ředisek u ZZS je mírn ě odlišná v tom, že ZZS nemá nad řízené opera ční st ředisko.

Opera ční st řediska HZS ČR disponují v celé republice stejným softwarovým vybavením a proto je vysílání sil a prost ředk ů velmi rychlé. Bohužel v sou časné dob ě neexistuje mezikrajské propojení, které by usnadnilo a zrychlilo vým ěnu informací v případ ě zásahu v sousedním kraji. Velkou výhodou oproti opera čním st ředisk ům ZZS a P ČR je propracovaný systém tís ňového volání kdy jsou tís ňové hovory v případ ě obsazení operátora p řesm ěrovány na nejbližšího volného operátora jak v kraji, tak v rámci celé ČR. To umož ňuje vysokou dostupnost služby v případ ě mimo řádné události v ětšího rozsahu a také odeslání informací o mimo řádné události na opera ční st řediska ZZS a P ČR.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 122

Opera ční st řediska P ČR mají jednotný systém pro vysílání sil a prost ředk ů, avšak tís ňové volání je odbavováno pouze v rámci kraje, a proto v případ ě výskytu více událostí najednou dochází k prodlení. Informace o pot řeb ě spolupráce jsou schopny na ostatní opera ční st řediska p ředávat pouze telefonicky.

Opera ční st řediska ZZS bohužel nedisponují stejným softwarovým vybavením, což je zap říčin ěno tím, že jejich zřizovateli jsou kraje a díky tomu kolik prost ředk ů jsou kraje ochotny investovat, se odvíjí systém vybavení. Tís ňová linka je řešena stejn ě jako u P ČR. PROBLEMATIKA SOU ČASNÉHO FINANCOVÁNÍ HZS ČR i P ČR jsou ú četními jednotkami, jejichž p říjmy a výdaje jsou sou částí státního rozpo čtu a jsou zahrnuty do rozpo čtové kapitoly 314. Ministerstvo vnitra (dále jen „MV“). Tyto p říjmy a výdaje jsou stanoveny v zákon ě a m ůžou být pouze takové, které souvisí s jejich činností. Čerpání t ěchto finan čních prost ředk ů musí probíhat v souladu s v ěcným pln ěním, pouze do výše závazných ukazatel ů stanovených MV a ekonomicky musí souviset s daným rokem.

Plánované výdaje státního rozpo čtu na HZS ČR a P ČR jsou uvedeny v tabulce č. 1. V této tabulce lze vid ět, že se v roce 2011 a 2012 zm ěnila výše dotací ze státního rozpo čtu u obou složek oproti minulým let ům. Tento pokles je zap říčin ěn ekonomickými opat řeními vlády, a proto ob ě složky nyní hledají veškeré možné zp ůsoby úspor.

Příjmy ze státního rozpo čtu jsou hlavními p říjmy HZS ČR i P ČR. Tyto složky však mají možnosti p říjmu i z mimorozpo čtových zdroj ů. K t ěmto zdroj ům pat ří prost ředky z fond ů, prost ředky z fond ů EU a dary od fyzických a právnických osob.

Složka IZS 2008 2009 2010 2011 2012 PČR 35 100 513 34 715 676 34 565 605 28 606 551 27 801 052 HZS 8 104 739 8 140 551 8 376 421 6 857 953 6 696 678 Tabulka č. 1: Plánované výdaje státního rozpo čtu na HZS a P ČR, v tis. K č Zdroj: [3], zpracování vlastní

Zřizovateli ZZS jsou kraje, a proto jejich hlavní p říjmy tvo ří dotace z krajských rozpo čtů a zbývající p říjmy tvo ří výnosy za vlastní výkony a ostatní výnosy. Mezi p říjmy za vlastní výkon a ostatní výkon pat ří zejména p říjmy ze systému všeobecného zdravotního pojišt ění a velmi nízkou položkou p říjm ů jsou p říjmy za zdravotní asistence, kurzy první pomoci, pronájem movitého a nemovitého majetku, apod.

V tabulce č. 2 uvádím tabulku dotací na provoz ZZS JmK z rozpočtu Jihomoravského kraje. V této tabulce lze vid ět, že na rozdíl od P ČR a HZS C Ř nenastal pokles a v roce 2012 dokonce dotace vzrostly.

Složka IZS 2008 2009 2010 2011 2012 ZZS JmK 247 785 248 655 248 642 248 919 291 882 Tabulka č. 2: Dotace na provoz ZZS JmK z krajského rozpo čtu, v tis. K č Zdroj: [4], zpracování vlastní

Přestože, finan ční prost ředky u ZZS se v sou časné dob ě jeví stabiln ější je stejn ě jako u HZS ČR a P ČR rozpo čet velmi napjatý, a proto pokud by cht ěla ZZS sama na vlastní náklady odstranit slabá místa v opera čním řízení bylo by to velmi nákladné a v sou časné době z prost ředk ů kraje pravd ěpodobn ě nerealizovatelné.

STRUKTURA PROJEKTU Vstupem do EU získala ČR možnost čerpat nemalé prost ředky prost řednictvím strukturálních fond ů EU. Proto se složky IZS dohodly na vzájemné spolupráci a vzniknul projekt Jednotná úrove ň informa čních systém ů opera čního řízení a modernizace technologií pro p říjem tís ňového volání základních složek IZS“ (dále jen „IS IZS“).

Cílem tohoto projektu je vybudování jednotného technologického systému umož ňující vzájemnou vým ěnu dat mezi jednotlivými opera čními st ředisky základních složek IZS a tím zvýšení jejich vzájemné interoperability. Sou části projektu je modernizace tís ňových linek a zlepšení p říjmu tís ňových hovor ů za pomoci vzájemné propojenosti jednotlivých tís ňových linek, čímž dojde ke zkrácení doby odezvy na mimo řádnou událost u jednotlivých složek IZS.

Projekt se skládá ze st řechového projektu NIS IZS, který vytvá ří jednotné prost ředí a zajistí provázanost všech složek IZS. Tento st řechový projekt bude zajiš ťovat integra ční platformu, geografický informa ční systém (GIS), řízení vým ěny dat základních složek IZS a Národní systém p říjmu tís ňového volání (NSPTV). Na st řechový projekt budou navazovat

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 123

krajské standardizované projekty (dále jen „KSP“), které k zajišt ění plné interoperability budou muset spl ňovat ur čité standardy.

Realizace projektu je zam ěř ena na dosažení následujících cíl ů: • Nezvýšit provozní náklady IZS, • Zlepšit poskytování pomoci ob čan ům p ři MU, • Zvýšit ú činnost opera čního řízení, • Zvýšit ú činnost tís ňového volání, • Zvýšit p řesnost lokalizace MU, • Zrychlit zahájení činnosti všech nezbytných základních složek IZS, • Zkrátit čas p řepravy SaP na místo MU, • Zajistit využití ITS MV všemi složkami IZS, • Zajistit jednotnou technologii pro p říjem tís ňového volání, • Zajistit jednotný GIS, • Zajistit všestranný tok opera čních dat, • Vytvo řit podmínky pro nasazení naviga čních systém ů, • Zajistit sdílení vizualizace opera ční situace. [6]

Projekt se d ělí do t ří fází, které na sebe časov ě navazují a jsou od sebe odlišné formou aktivit, které se v jednotlivých fázích realizují. • přípravná fáze – v této fázi dochází ke specifikaci projektu a nejr ůzn ějším analýzám • realiza ční fáze - v této fázi projektu jsou dokon čeny p řípravné fáze a zahajuje se realizace projektu • provozní fáze - plynn ě navazuje na realizační fázi a podle pravidel IOP musí být životnost této fáze 5 let od ukon čení projektu. Projekt IS IZS je nastaven tak aby jeho životnost byla 10 let za podmínek pravidelné inovace.

FINANCOVÁNÍ PROJEKTU Z celkových 45 projekt ů bude 42 projekt ů spolufinancováno ze SF EU. T ři projekty, kterými jsou opera ční st řediska HZS ČR, P ČR a ZZS na území Hl. m. Prahy jsou za řazeny do nezp ůsobilých výdaj ů protože, Praha jako region ekonomicky p řevyšuje stanovená kritéria a proto nespl ňuje nároky pro poskytnutí dotace.

FINANCOVÁNÍ PROJEKTU KSP HZS JMK Práce je zpracovávána pro KOPIS HZS JmK a proto je zam ěř ena na KSP HZS JmK. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny plánované stavy majetku a zdroje jeho krytí.

Položka dlouhodobého majetku v tis. K č Dlouhodobý hmotný majetek 24 881 Dlouhodobý nehmotný majetek 20 741 Majetek celkem 45 622 Použití zdroj ů SF EU (Kofinan ční podíl SF EU) 36 937 Rozpo čet kapitoly správce programu (Kofinan ční podíl žadatele) 6 518 Nezp ůsobilé výdaje 2 167 Zdroje celkem 45 622 Tabulka č. 3: Plánované stavy majetku a zdroje jeho krytí Zdroj: [6], zpracování vlastní

PLÁN PR ŮBĚHU CASH-FLOW V níže uvedené tabulce je uveden plán pr ůběhu cash-flow v provozní fázi projektu. V této fázi budou veškeré výdaje hrazeny z vlastních zdroj ů žadatele. V pr ůběhu projektu nebudou vznikat žádné p říjmy, ale pouze náklady spojené s obnovou po řízeného majetku vybavení. Pro pot řeby projektu byly náklady provozní fáze p ředkládaného projektu kalkulovány pouze jako vy číslení o čekávaných náklad ů spojených se správou a obnovou po řízeného dlouhodobého majetku. V nákladech v jednotlivých letech provozní fáze nejsou kalkulovány mzdové náklady ani jiné (ostatní)

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 124

provozní výdaje, nebo ť se neo čekává žádné navýšení náklad ů vyvolané samotným provozem výstup ů p ředkládaného projektu.

Položky v tis. K č 2014 2015 2016 2017 2018 Opravy a udržování 0 0 0 0 0 HM 1 577 2 839 1 577 6 935 2 839 NHM 1 580 1 580 1 580 1 580 1 580 Výdaje celkem 3 157 4 419 3 157 8 515 4 419 Vlastní zdroje žadatele 3 157 4 419 3 157 8 515 4 419 Zdroje celkem 3 157 4 419 3 157 8 515 4 419 CF projektu 0 0 0 0 0 Tabulka č. 4: Plán pr ůběhu CF v provozní fázi projektu. Zdroj: [6], zpracování vlastní

VYHODNOCENÍ P ŘÍNOS Ů PROJEKTU Realizací projektu dojde k významnému dopadu na efektivitu p říjmu tís ňových volání a následnou reakci ze strany základních složek integrovaného záchranného systému. Zásadním p řínosem projektu je zkrácení doby reakce, která se přízniv ě projeví na rychlosti vyslání sil a prost ředk ů k místu mimo řádné události. Projekt tak p řisp ěje k lepší ochran ě život ů, zdraví a majetku obyvatelstva a životního prost ředí v ČR. Systém bude dostupný nep řetržit ě na úrovni 99,99 % spolehlivosti.

Realizace projektu bude p řínosem pro: • Ob čany na území ČR, • Stát, • složky IZS, • kraje, m ěsta, právnické osoby.

DOPADY NEREALIZACE PROJEKTU V p řípad ě nerealizace projektu by z ůstal zachován sou časný stav. P řesto by však jednotlivé složky IZS by musely samostatn ě a na vlastní náklady vyvíjet SW aplikace, kterými v sou časné dob ě nedisponují, ale v souladu s požadavky EU je budou muset v nejbližších letech muset provozovat. Tento vývoj však bude daleko nákladn ější než spole čné řešení, které se v sou časné dob ě nabízí.

NÁVRHY • Návrh na spolufinancování z prost ředk ů pojiš ťoven Díky realizaci projektu dojde ke zvýšení uchrán ěných hodnot p ři požárech, což ušet ří životy a majetek ob čan ů, fyzických a právnických osob a státu. Dle mého názoru, nejen tyto subjekty budou z realizace projektu profitovat. Většina subjekt ů má tento majetek práv ě na následky požár ů pojišt ěn a díky v časnému zásahu budou uchrán ěny hodnoty, které nebudou muset pojiš ťovny proplácet. Díky tomu dojde u t ěchto pojiš ťoven ke snížení objemu vyplácených prost ředk ů v rámci pojistných událostí, bez toho, aniž by musely investovat jakékoliv vlastní prost ředky do prevence nebo jiných opat ření.

HZS ČR používá k hodnocení efektivity zásah ů jediný ukazatel a tím je výše uchrán ěných hodnot p ři požárech. Uchrán ěné hodnoty v poslední 5 letech u HZS JmK jsou uvedeny v tabulce č. 7

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 Uchrán ěná hodnota v tis. K č 2 005 164 782 738 739 944 551 826 1 073 348 Tabulka č. 5: Uchrán ěné hodnoty p ři požárech HZS JmK Zdroj: [7], zpracování vlastní

Z tabulky vychází, že uchrán ěná hodnota za posledních 5 let byla celkem 5 153 020 000 K č a pr ůměrná uchrán ěná hodnota činí 1 030 604 000,- K č. Realizací projektu by m ělo dojít k nár ůstu uchrán ěných hodnot v JmK p řibližn ě o 9 mil. Kč (výpo čet vychází z dokumentu „Závislost následk ů požár ů na čase dojezdu jednotek PO“, který byl „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 125

podkladovým materiálem k Usnesení vlády č. 646 z roku 1994 k plošnému rozmíst ění sil a prost ředk ů jednotek PO). Pr ůměrné náklady KPS HZS JmK v provozní fázi jsou 4 733 000,- K č (po čítáno z tabulky č. 4). Proto navrhuji, výši přísp ěvku od pojiš ťoven ve výši 8 % z rozdílu nov ě uchrán ěných hodnot což by p řineslo 5 520 00,- K č, které by pokryly náklady na provozní fázi projektu, a zajistily tím rezervní prost ředky pro p řípadná neo čekávaná rizika. • návrh na vypracování metodiky pro vy číslení škod na životním prost ředí, • návrh na sjednocení výbavy výjezdových vozidel, • návrh na zavedení jednotného SW, • návrh na zapojení se HZS JmK do OP p řeshrani ční spolupráce, • návrh na zpracování Balance scorecard projektu.

ZÁV ĚR V sou časné dob ě probíhá realiza ční fáze projektu VYBUDOVÁNÍ JEDNOTNÉHO INFORMA ČNÍHO SYSTÉMU OPERA ČNÍCH ST ŘEDISEK IZS. Jedná se o projekt, který v rámci společné spolupráce složek IZS nemá obdoby, a proto je velmi náro čný na realizaci. Projekt bude mít veliký vliv na p říjem tís ňového volání a následnou reakci ze strany složek IZS. Práce je zam ěř ena na KSP HZS JmK. Celkové zp ůsobilé nákladu projektu KSP HZS JmK činí 45 622 000,- K č, z nichž 85 % bude hrazeno ze strukturálních fond ů prost řednictvím Integrovaného opera čního programu a 15 % bude spolufinancováno z prost ředk ů Ministerstva vnitra ČR. Financování v provozní fázi již p ůjde na vrub HZS JmK a p řestože je projekt nastaven tak aby z ůstaly náklady stejné jako p řed realizací projektu, pat ří mezi návrhy i návrh na spolufinancování z prost ředk ů pojiš ťoven. Vzhledem k tomu, že rok 2012 je z pohledu financování projektu klí čový, doporu čuji dbát na dodržení finan čního plánu a p ři nákupu technologií dbát na postup dle vyhlášené metodiky pro výb ěr dodavatele tak aby nebylo ohroženo čerpání dota čních prost ředk ů.

LITERATURA [1] TET ŘEVOVÁ, L. Veřejná ekonomie I. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2005, 110 s. ISBN 80-7194-473-455- 761-02. [2] Fondy Evropské unie [online]. 2011 [cit. 2011-10-27]. Regionální politika EU. Dostupné z WWW: . [3] Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2008 [cit. 2012-1-28]. Rozpo čet MV ČR: . [4] Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje [online]. 2011 [cit. 2012-1-28]. Výro ční zprávy . [5] Informace o projektu IS IZS [online]. 2010 [cit. 2011-12-15]. Struktura programu . [6] Interní zdroje HZS JmK ČR – reportingové materiály operativních porad [7] Hasi čský záchranný sbor Jihomoravského kraje [online]. 2011 [cit. 2011-11-28]. Statistické ro čenky: < http://www.firebrno.cz/statisticka-rocenka>.

ADRESA: Rostislav Bernát Hřbitovní 35 690 03 B řeclav tel.: 608 861 162 e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 126

VÝB ĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY SYSTÉMU ŘÍZENÍ AUTOMATICKÉHO PROVOZU KALOVÉHO HOSPODÁ ŘSTVÍ PRO ČOV

Simona Hor ňáková

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Abstrakt: Výb ěr optimální varianty informa čního systému pro automatický provoz čistírny odpadních vod a kalového hospodá řství spojené v souvislosti s ekonomickým využitím v budoucnosti je zám ěrem tohoto přísp ěvku pro bakalá řskou práci. Výstavba ČOV pro malé obce s nevyužití finan čních prost ředk ů z EU a státní podpory není z hlediska velké finan ční zát ěže pro malé obce možné. Zp ůsob jak finan ční podporu získat na výstavbu čistící stanice odpadních vod prost řednictvím jiných organizací a dotací EU a státní podpor lze pouze za dodržení podmínek. Využití varianty, jako je DSO – dobrovolný svazek obcím k výstavb ě ČOV je velkým p řínosem nejenom pro malé obce, ale i ze strany dotací EU a statní podpory v České republice. Srovnání variant zp ůsob ů ekonomického financování vychází z lokálního prostředí, kde se ČOV nachází. Samotná analýza automatického provozu ČOV je d ůležitým faktorem v existenci celé ČOV a návrh na zm ěnu v kalového hospodá řství ČOV Veli čka v budoucnu je p řínosem této bakalá řské práce.

Klí čová slova: ČOV – čisticí stanice odpadních vod, Evropská unie, DSO – dobrovolný svazek obcí, AS Ř – automatizovaný systém řízení, kalové hospodá řství, ekologie, PRVKMJ - plán rozvoje vodovod ů a kanalizace Jihomoravského kraje, VaK – vodovody a kanalizace.

ÚVOD Protože výstavba ČOV je zna čně obtížná z hlediska financování u n ěkterých malých obcí, zam ěř ím se na tento problém. Tém ěř veškeré malé obce se setkávají s touto otázkou a hledají nejvhodn ější cestu, jak tyto prost ředky získat, a v neposlední řad ě, kde. Sdružením obcí v jeden kooperující celek, tam, kde to geografické podmínky umož ňují, je vybudování čistících stanic za úplné, nebo částe čné podpory státu, Evropské unie a Ministerstvo životního prost ředí, je jediné možné řešení.

Možnost p řipojení n ěkterých malých obcí v odloučených lokalitách na kanaliza čního řádu v některých lokalitách není možný, tak jako je tomu u n ěkterých u již existujících systém ů likvidace, nebo na komunální odpadní kanalizaci vod jak je jiný než je tomu u v ětších m ěst a aglomerací v satelitních m ěstských částí či obcí. Nejenom vybudování kanalizace a ČOV je velkým zásahem do rozpo čtů pro jednotlivé obce, ale s touto realizací jsou spojeny i další nutné úpravy. P ředn ě rekonstrukce sou časné kanalizace, pokud již existuje nebo vybudování nové v ur čitých oblastech, úprava, nebo zcela vybudování nové komunikace, která musí odpovídat všem stanoveným p ředpis ům v závislosti na příslušné technické i legislativní normy platné v současnosti České republice. V České republice je již n ěkolik takových ČOV vybudováno a provozováno, ale po dobu jejich provozu se ukázalo, že jsou zde n ěkteré nedostatky. Návrh na jejich změnu, bude snad vodítkem p ři p říprav ě, projektu a budování dalších nových ČOV.

Automatický systém řízení u ČOV naskýtá zna čné výhody, které jsou spojeny s principem úpravy odpadních vod. S návazností na kalovou koncovku ČOV, což je zpracování odpadního kalu, tak aby to bylo zpracování z pohledu ekonomiky vyhovující je další náplní tohoto p řísp ěvku.

Zp ůsoby financování p ři výstavb ě čistící stanice vod s následnou koncovkou kalového hospodá řství je pro malé obce klí čovou otázkou už v samotném záv ěru. Kde a jak vzít dotaci, pro n ěkteré malé obce závisí n ěkdy i na samotné existenci. Zp ůsob možnosti využití spolku DSO – dobrovolný svazek obcí je možnou variantou toho problému.

Návrhem na zm ěnu kalové koncovky pro ČOV Veli čka na základ ě finan čních údaj ů poskytnuty od nejenom ČOV Veli čka, ale i jiné ČOV jako je ČOV Velká na Veli čkou, ČOV Kyjov, ČOV Hovorany , Šardice a Svatobo řice – Mist řín jsou nezbytnými informacemi k vyhodnocení finan ční analýzy. Následné zhodnocení a vyhodnocení jednotlivých variant uvedu v záv ěru formou tabulky pro ČOV sou častnou . Uvedu možné výhody a nevýhody varianty A pro sou časnou ČOV Veli čka a možné výhody a nevýhody pro ČOV Veli čka navrženu na zm ěnu. Vyžití kalu z čistící stanice odpadních vod nabízí v dnešní dob ě n ěkolik možností, ale ne všechny jsou vhodné pro ČOV Veli čka. V záv ěru uvedu možnost, využití odpadního kalu z ekonomického hlediska,

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 127

která m ůže ovlivnit finan ční situaci obcí, které se výstavbou kanalizace a ČOV již začaly zabývat, jak už jako provozovatel a uživatel ČOV, tak jen jako uživatel ČOV. Uvedu n ěkolik možností, likvidace kal ů, které stojí za zmínku, nejenom z pohledu ekonomického, ale i ekologického.

HLAVNÍ P ŘÍNOS ČOV Hlavním d ůvodem výstavby kanalizací a spole čné čistírny odpadních vod pro zmi ňovanou (zájmovou) oblast je především zajišt ění a zabezpe čení čišt ění odpadních komunálních vod, tak aby byly dodrženy požadavky sou časné legislativy na kvalitu a čistotu vod, které jsou vypoušt ěny do vod povrchových. Kvalita vypušt ěné odpadní vody z ČOV do vod povrchových musí odpovídat na řízení vlády ČR č. 61/2003 Sb. a taktéž Rady ES pro čišt ění odpadních vod č. 91/271EHS pro řeku Veli čku. [1, s. 6]

Zám ěrem vybudování kanalizace a ČOV je především ve zlepšení kvality a čistoty povrchové vody v řece Veli čce, která se vlévá do řeky Moravy, protékající významnými prameništi pitné vody, kterou Vodovody a kanalizace a.s. Hodonín zásobují obyvatelstvo v okrese Hodonín (Veselsko, Kyjovsko, Hodonínsko) a celkového zlepšení kvality životního prost ředí v zájmovém území, tím že bude zlepšena zejména ochrana živo čich ů vázaných na vodní prost ředí.[1, s. 3]

Orgánem pro povolení stavby ČOV je M ěstský ú řad Veselí nad Moravou, Odbor životního prost ředí, realizace stavby ČOV a kanalizace pro DSO Veli čka, který vydal vodoprávní povolení pod č.: ŽPSÚ/285302008 ze dne 16. 9. 2008. Orgánem pro povolení stavby ČOV je M ěstský ú řad Veselí nad Moravou, Odbor životního prost ředí, realizace stavby ČOV a kanalizace pro DSO Veli čka, který vydal vodoprávní povolení pod č.: ŽPSÚ/285302008 ze dne 16. 9. 2008. [1, s. 26 - 29]

V níže uvedené tabulce zobrazím látky a jejich veličiny požadovaného množství, které musí ČOV Veli čka dodržet, p ři vypoušt ění odpadní vody z čistící stanice zp ět do řeky Veli čky. Tyto veli činy jsou p ředem stanoveny a odpovídají legislativ ě tohoto státu, které vydalo MŽP. Čistící proces bude spl ňovat požadovanou ú činnost čišt ění ve smyslu Na řízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách p řípustného zne čišt ění povrchových vod a odpadních vod a rovn ěž bude spl ňovat požadavky EU uvedené ve Sm ěrnici 91/271/EEC. [1, s. 7]

Tok řeky Veli čky v profilu Hroznová Lhota Látky obsažené ve vod ě pr ůměr jednotka

Q355 0,013 m³/s BSK5 2,60 mg/l CHSK 10,30 mg/l N celekem 4,37 mg/l Nerozpustné látky 17,30 mg/l Tabulka č. 1: Výchozí parametry čistírny Zdroj: [ 1], vlastní grafické zpracování

PODMÍNKY VÝSTAVBY ČOV Základní podmínkou celé této výstavby, bylo vy řešit majetkovou podstatu investora stavby. To znamenalo požádat Vodovody a kanalizace a.s. Hodonín o navrácení kanalizací v jednotlivých obcích a majtko-právn ě je p řevést do spole čenství „DSO Veli čka“, nebo ť jedin ě takový právní subjekt mohl být žadatelem a p říjemcem p říslušné dotace z fond ů Evropské unie. Po celou dobu výstavby bude vodohospodá řské dílo spravovat a provozovat pracovník, kterému je ud ělena licence Jihomoravského kraje v Brn ě a zárove ň i odborem životního prost ředí. Pro informaci uvádím, že celkové náklady na stavbu kanalizace a ČOV p ředstavují částku 281,4 mil. K č (dotace z EU je 80 % dále 15 % finan ční spoluú čast DSO Veli čka a zbylých 5 % prost ředk ů je z MF ČR). [1, s. 5 - 30]

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVB Ě A INVESTOROVI Název stavby: Hroznová Lhota, Kn ěždub, Kozojídky, Tasov, Žeraviny – kanalizace a ČOV Místo stavby: Hroznová Lhota, Kn ěždub, Kozojídky, Tasov, Žeraviny Okres: Hodonín Kraj: Jihomoravský Stát: Česká republika

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 128

Investor: Dobrovolný svazek obcí ČOV Veli čka Celkový náklady: 281 416 446,- mil. K č Zhotovitel: MSO Servis spol. s.r.o., Za humny 20, Kyjov, I Č: 49971379

Projekt navazuje na územní plány obcí a je v souladu s „Plánem rozvoje vodovod ů a kanalizací Jihomoravského kraje PRVKMJ“.[1, s. 3]

REALIZACE STAVBY ČOV A KANALIZACE PRO „DSO VELI ČKA“ Na základ ě uzav řené smlouvy mezi investorem stavby a jejím zhotovitelem byla stavba i p řes neuzav ření smlouvy o jejím p ředfinancováním s MF ČR zahájena v měsíci kv ětnu 2010. D ůvodem vyla nutnost realizace kanalizace v obci Tasov, která podmi ňovala realizaci stavby pr ůtahu silnice v četn ě kruhového objezdu v obci.

Tato silni ční stavba byla p řipravena k výstavb ě v roce 2011. Výstavba kanalizace, spo čívající v rekonstrukcích některých kanaliza čních stok nebo ve výstavb ě nových kanaliza čních stok pak pokra čovala v obcích Hroznová Lhota a Žeraviny až do vy čerpání finan čních prost ředk ů investora stavby, což nastalo v měsíci únoru 2011.

Dne 9. 2. 2011 byl sepsán protokol o pozastavení práce na akci ČOV a kanalizace pro „DSO Veli čka“. Do poloviny února 2011 bylo provedeno zakonzervování stavby. K datu 16. 2. 2011 činila prostav ěnou 24,4 mil. K č, což představovalo 10,77 % náklad ů na celou stavbu z vysout ěžené ceny stavby.Vy čišt ěné odpadní vody budou z ČOV obsahovat tyto pr ůměrné veli činy a tím mohou být následn ě vypušt ěny do řeky Veli čky.[1, s. 8 - 9]

AUTOMATIZOVANÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ (AS Ř) A DÁLKOVÝ P ŘENOS DAT Cílem je p ředevším minimalizovat obsluhu manuálního lidského působení. Zajistit automatické řízení celého nebo alespo ň tém ěř celého principu čišt ění. Veškerý pr ůběh řízení se promítá do technologického řízení čistírny ovládané po číta čem se speciáln ě vybaveným za řízením pro automatické řízení. Podmínky pro provoz jsou získávány ze zabudovaných čidel v jednotlivých částech čistírny. Základní úrove ň řízení bude založena na programovatelném logickém automatu (PLC). Je zvolena koncepce řízeného systému s jednou procesorovou jednotkou pro celou ČOV. [2, s. 147] Dispe čerský po číta č bude komunikovat s PLC pro sb ěrnici ETHERNET. Systém řízení bude navazovat na provozní rozvod silnoproudu a m ěř ení a regulaci. P ředávacím místem, mezi PLC a jednotlivými technologiemi, budou svorkovnice v rozvad ěč i (ozna čený jako ED1). Kabeláž vedoucí do jednotlivých rozvad ěčů technologie je sou částí dodávky p říslušné technologie. Vazební relé (výstupy/vstupu PLC) jsou sou částí dodávky provozního rozvodu silnoproudu a budou umíst ěny v rozvad ěč i RM1. [3, 158 - 163] Komunika ční systémy z hlediska funkce lze rozd ělit na dva druhy: Systém ON-LINE – jedná se o spojení mezi centrem a lokálním systémem AS ŔTP dv ěma nebo n ěkolika lokálními systémy, kde je spojení trvalé a p řenos dat je zajišt ěn adresnou komunikací prost ředky na bázi GSM, GPRS apod. Systém OFF – LINE – toto spojení funguje po nezbytnou dobu, pak se komunika ční kanál mezi takovéto systémy pat ří nap ř. klasický telefonní modem, GSM modemové p řenosy, p řenos pomocí SMS zpráv apod. [2, s. 149 - 151]

Formy dálkového řízení u provoz ů ČOV je d ůležité na r ůzných lokálních řídících systémech. Podstatou tohoto řízení je dispe čerský systém provozované technologické soustavy zalotžit tak, aby na standartních a otev řených subsystémech byly jednotlivé dále části definovaného telemetrického systému s rozhraním navazující na jednotlivé vrstvy nap ř.: • dispe čerské centrum – po číta č, vizuální software v četn ě nástroj ů pro archivaci a následnou analýzu historických dat • komunika ční systém – jedná se o soubor za řízení umož ňující vzájemné propojení r ůzných za řízení řídících systém ů • lokální systémy AS ŔTP – tyto stanice jsou pod řízené PLC automaty, sníma če neelektrické veli činy apod. zajiš ťující autonomní ovládání a řízení spolu souvisejících technologií.[4, s. 158 - 163]

PROVOZOVATEL A UŽIVATEL ČOV V případ ě malé kapacity EO u ČOV m ůže nastat p řípad, že čistící stanice nebude mít trvalou obsluhu, která je vybavena měř ícím a monitorovacím za řízením pro p řenos dálkovým ovládáním z centrálního dispe činku, či stanoveného pracovišt ě, tak tento provoz zabezpe čuje pohotovostní služba. Čistírna odpadních vod může fungovat jako samostatný ekonomický subjekt s vlastní právní identitou. Ve v ětšin ě případ ů jsou ČOV však provozovány jako organiza ční jednotky vodárenských spole čností. Náklady a výnosy související s provozem čistíren odpadních vod jsou v druhovém člen ění odlišné p ři provozování r ůzných „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 129

technologických typ ů a také velikostí čistíren. Velmi d ůležitou složkou skute čností pro hodnocení ekonomiky provozu ČOV je forma organizace vodárenských spole čností. V ětšinou jsou ozna čovány jako smíšené, což znamená, že je majetek provozní a infrastruktura jsou v jednom celku. Zdrojem pro obnovu a modernizaci a rozvoj infrastruktury majetku jsou v nich odpisy tohoto majetku. Majetek infrastruktury je ve vlastnictví jiných právních subjekt ů. P ředevším obcí nebo jejich zájmových sdružení, svazk ů a v některých p řípadech právnických osob ve form ě akciových spole čností nebo s.r.o. Základem provozování ČOV je ve vztahu mezi vlastníkem a provozovatelem infrastrukturního majetku provozní smlouva. Tato provozní smlouva zajiš ťuje a specifikuje rozsah provozování, práva a povinnosti vlastníka a provozovatele, financování provozu a rozvoje ČOV, zp ůsob stanovení ceny a plateb nájemného a další podmínky spolupráce. [2, s. 172 - 175]

VZNIK DSO Pro mnoho malých obcí je zcela nemožné vybudování ČOV bez finan ční dotace. V n ěkterých p řípadech i p řes finan ční podporu je to nedosta čující. EU podporuje spolek DSO, což je „dobrovolný spolek obcí“. Jedná o to, že více obcí vytvo ří jeden spolek, tím dojde k finan ční podpo ře jednotlivých malých obcí. Obce se tak sdruží do spolku se zám ěrem spole čného cíle. V tomto p řípad ě ČOV. Tato možnost se nabízí jenom obcím, kde to však okolní terén dovoluje. Jestliže se obce budou nacházet v hornaté oblasti, nebo velmi odlou čených lokalitách, je tato varianta nevhodná. EU tuto variantu, tam kde je to možné schvaluje, nebo ť spole čných slu čováním obcí dochází k šet ření finan čních prost ředk ů a tím dochází k poskytnutí finan ční dotace na jiné stejn ě d ůležité okolnosti. nap ř. úprava bývalých kalových polí.

FINAN ČNÍ ANALÝZA DOSAVADNÍ STAVBY ČOV VELI ČKA Jednotlivým obcím byly p řiřazeny finan ční částky na vybudování nutné kanalizace a čerpacích stanic. N ěkteré obce tyto finan ční prost ředky již využily, jiné ne. Tyto náklady se týkaly těchto za řízení: gravita ční kanalizace a výtlak, čerpací stanice, odleh čovací komora a deš ťová zdrž . Ceny nejsou uvád ěny s DPH. DPH by jinak činilo 20 %.

Přehled použitých financí za období od 05/2010 do 02/2011 Obec cena k dispozici % využití cena požita zůstatek Žeraviny 22 794 078,17 26,29 5 992 829,50 16 801 248,67 Hr. Lhota 41 775 741,32 16,46 6 876 288,37 34 899 457,95 Tasov 11 959 720,22 83,38 9 971 838,03 1 987 882,19 Kozojídky 25 721 942,42 0 0,00 25 721 942,42 Kn ěždub 36 109 112,00 0 0,00 36 109 112,00 Tabulka č. 2: Celkový p řehled náklad ů za období 02/2011 Zdroj: [5], vlastní grafické zpracování

KALOVÁ KONCOVKA Kalová koncovka je d ůležitou sou částí každé ČOV pro ČOV Veli čka je navržena mobilní odst ředivka. Tyto odst ředivka zabezpe čuje pronajimateli jisté výhody a nevýhody. Pro zlepšení ČOV Veli čka v oblasti kalové koncovky vzhledem ekonomického posouzení do budoucnosti jsem navrhla variantu B, která obsahuje tyto následující parametry.

Základní údaje o ČOV Veli čka pro 3 600 EO. Základní údaje o ČOV Veli čka veli činy Produkce kalu 173 kg/den Produkce kalu chemického 61 kg/den

Celková produkce kalu 234 kg/den Předpokládaná koncentrace kalu 30 kg/m³

Tabulka č. 3: Základní údaje o ČOV Veli čka pro 3 600 EO. Zdroj: [1], vlastní grafické zpracování

Návrh mého řešení. Investi ční náklady na navrhovanou zm ěnu Při kapacit ě kalojem ů pro zdržení kalu 55 dní, je užitný objem kalojem ů 431 m³. P ředstavuje: „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 130

náklady (stavebního a technologické) v částce: 4 550 000,-Kč stavební náklady na stání odst ředivky: 100 000,-Kč celkem: 4 650 000,-Kč

Od ůvodn ění: Kapacita kalojem ů na 55 dní (je t řeba zvýšit) je podle zkušeností z provoz ů ČOV zcela nedostate čná pro provoz mobilních odst ředivek, zejména pro zimní období. (mráz). Kapacita kalojem ů se proto navrhuje na 100 dní zdržení kalu, což znamená zvýšení investi čních náklad ů (stavebních a technologických) na částku: • Při užitném objemu 780m³ a obestav ěném prostoru 1 250m³ 9 430 000,-Kč • Stavební náklady na stání odst ředivky 100 000,-Kč • Náklady celkem 9 530 000,-Kč

Náklady na mobilní odst ředivku od Vak Hodonín,a.s.: • Při provozu 33 dní (v roce) 560 000,-Kč

Náklady na mobilní odst ředivku od VaK Uherské Hradišt ě • Při provozu 59 dní (v roce) 745 000,-Kč

Odst ředivka má menší kapacitu a není žádná garance ceny do budoucna. Cenu odst ředivky jsem obdržela od Vak Hodonín,a.s. P řevzato z analogických 1m³ obestav ěného prostoru.

SROVNÁNÍ VARIANTY A S MOBILNÍ ODST ŘEDIVKOU VARIANTOU B VLASTNÍ NÁVRH Varianta A výhody • nižší po řizovací cena • rychlejší výstavba • provoz ČOV zajiš ťuje pronajimatel

Varianta B výhody • kvalitn ější do řešení kalového hospodá řství • jistota v budoucnosti • samostatnost provozu • trvale zajišt ění odvod ňování kalu, stabilita kalu • nižší provozní náklady • pružná reakce obsluhy na výkony provozu ČOV • možnost p říjmu a zpracování kalu z jiných zdroj ů • zlepšení ekonomické bilance provozu ČOV • samostatnost provozu • jistota v budoucnosti • kvalitn ější do řešení kalového hospodá řství

Nevýhody A • nejistota existence firmy • na zpracování kalu • nestálost ceny za zpracování kalu • zvyšování ceny za p řepravu • odkalování je závislé na vytíženosti odst ředivky • vyšší náklady na likvidaci kalu • pronajímatel a provozovatel se bude obtížn ě • přizp ůsobovat k pot řebám a požadavk ům • Provozování ČOV Veli čka

Nevýhody B • větší po čet zam ěstnanc ů pro zajišt ění provozu • vyšší náklady netechnologickou část kal. hosp. • vyšší nároky na obsluhu p ři provozu z hlediska • zajišt ění automatického za řízení, servis atd.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 131

Odpady, které p ři čišt ění odpadních vod vznikají, je nutno zpracovat tak, aby životní prost ředí nezne čiš ťovaly a pokud to jejich chemické rozbory dovolí, budeme je využívat ke zpracování na komposty a dále je využívat jako dobrá organická hnojiva. Tento zp ůsob jejich kone čné likvidace m ůže být i finan čním p řínosem pro provozovatele ČOV.

JINÉ MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH KAL Ů. V následující kapitole uvedu n ěkolik p říklad ů na zpracování odpadních kal ů. Blíže popíši jejich výhody a nevýhody a jejich dostupnost pro sou časn ě realizovatelnou ČOV Veli čka. Jednu z níže uvedené varianty finan čně zhodnotím. Spalování kal ů je jeden ze zp ůsob ů, jak naložit s odpadním kalem z ČOV. Podmínkou je p ředevším, aby hodnoty odpadního kalu odpovídaly požadovaným normám a tím mohlo dojít k dalšímu zp ůsobu zpracování a využití. Jestliže normy jsou dodrženy, spalováním m ůžeme využit pro výrobu granulí na topení, výrobu tepla, které se používá pro oh řev vody, vytáp ění velkých budov nebo skleník ů. Tato možnost je pro místní ČOV také jedním možnou variantou, jak s odpadním kalem naložit, ale musíme vzít v úvahu, že doprava v dnešní dob ě není levná a vzhledem na vzdálenost a p ředpokládaného množství vyprodukovaného kalu této ČOV je nevhodnou možností v této dob ě. Nejbližší spalovny Prost ějov, Brno. Pro velké ČOV je velmi výhodnou metodou využití kalového odpadu pro výrobu bioplynu. Jedná se o ČOV o EO více než 20 000 a tím se tato metoda pro ČOV Veli čka vylu čuje. Principem procesu, byla sedimentace – usazovaní t ěžších, nerozpustných sou částí a ť už kapalné nebo plynné sm ěsi. Pohybem dispergovaných částic pomocí disperzní soustavy vyvolaným p ůsobením silového pole, což je klesání částic – suspenze ke dnu a radiálním pohybem p ři p ůsobení odst ředivé síly, kde je d ůležitá hustota částice a disperzního prost ředí, velikost a var částic, viskozita disperzního prost ředí atd. Získáváme tím čirou kapalinu nad sedimentem. Sou časné využití velký ploch – kalových polí se m ění. Podstatou je využití v jiný prosp ěch nap ř. rekrea ční zón ě pro obyvatelstvo – víceú čelová h řišt ě, in-line dráhy, výsadb ě lesopark ů, a jiné. Jejich úprava však není levná záležitost a obce, m ěstys nebo m ěsta žádají Životní prost ředí o finan ční dotaci.

ZÁV ĚR Hlavním cílem bylo navrhnout optimální varianty informa čního systému pro automatický provoz čistírny odpadních a kalového hospodá řství pro ČOV Veli čka. P ředložním jednotlivých variant návrh ů, jak vylepšit kalovou koncovku a jejich následné automatické řízení s využitím z ekonomického hlediska pro budoucnost je náplní této bakalá řské práce. Co všechno tyto varianty nabízejí a jaké jsou jejich podmínky pro z řízení, nebo p řípadnou realizaci v četn ě finan čních náklad ů jsou zde pat řičně zmín ěny. Výstavba kanalizace a ČOV v obcích Hroznová Lhota, Kn ěždub, Kozojídky, Tasov a Žeraviny její odkanalizování a zpracování odpadních vod je v rámci projektu a v souladu s Plánem rozvoje pro vodovody a kanalizace Jihomoravského kraje – PRVKMJ. Pozitivní vliv každé stavby ČOV a kanalizace na životní prost ředí je z řejmé a proto je nezbytné poukázat na pozitivní p řínos vybudování ČOV Veli čka pro životní prost ředí v oblasti čistoty vod. Řeka Veli čka je sou částí CHKO – chrán ěně krajinné oblasti Bílé Karpaty a zárove ň se vlévá do řeky Moravy. Zajišt ění vypoušt ění odpadní vody dle odpovídajících norem do řeky Moravy se zlepší úrove ň životního prost ředí. Vybudováním kanaliza ční sít ě a ČOV bude zajišt ěna likvidace odpadních vod v souladu s požadavky sou časné legislativy. Dojde ke zlepšení kvality vody v řece Veli čce, do které jsou dnes odpadní vody p řes místní vodote če částe čně vypoušt ěny. Spole čná komunální ČOV Veli čka bude spl ňovat sm ěrnici Rady ES pro snížení zne čišt ění m ěstských (obecních) odpadních vod 91/271/EHS a Na řízení vlády č. 61/2003. Základem je minimalizovat obsluhu lidské činnosti, což je velmi d ůležité v oblasti čističek odpadních vod. Od samého za čátku je nutné vhodné volby technologie a následného servisu p ři provozu. Tímto zaru číme kvalitu čišt ěné odpadní vody a vypoušt ěné vody zp ět do p řírodní rezervace. Proto se dobré se vždy obracet na firmy s dlouholetou praxí a osv ědčenými technologickým vybavením. Zefektivn ění kalové koncovky je podstatou jak obcím zlepšit jejich finan ční rozpo čet. V případ ě pozitivních výsledk ů rozbor ů kal ů, mohou tyto odpady využít dál, nap říklad k výrob ě kompost ů. Nová čisti čka odpadních vod pro svazek „DSO Veli čka“ bude velkým p řínosem pro všechny ob čany sdružených obcí, ale i pro všechny ostatní, protože se tím zlepší kvalita čistoty řeky Veli čky a následn ě budou lépe chrán ěna prameništ ě pitné vody v povodí řeky Moravy, kam řeka Veli čka ústí. Možnosti další využití odpadních kal ů a jejich následné další zpracování je v sou časné dob ě velmi častou otázkou. Ne všechny nabízející se možnosti jsou vhodnou variantou u ČOV s malou kapacitou EO. Zhodnocení n ěkterých variant pro ČOV Veli čka je p řínosem této problematiky.

LITERATURA: [1] PPÖYRY 2007, Výpis ze souhrnné technické zprávy pro dobrovolný svazek obcí ČOV Veli čka, 2007, Copyright@PPöyry Environment a.s., 3A06314.52,03/2007.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 132

[2] PYTL, V. Příru čka provozovatel čistírny odpadních vod, První vydání Praha: SOVAK 2004, ISBN 80-239- 2528-8. [3] ČESKÝ NORMALIZA ČNÍ INSTITUT, ,Automatizace vodních elektráren – Pokyn pro řízení pomocí po číta če, Praha: 2005-03-01. 72 s. T řídící znak 08 5500, ČSN EN 62270. [4] TABEBBAYN ABDREW S, Computer Networks, four education, Upper Saddle River, New Jersey 07458,2003 Pearson Education, Inc. Publishing as Prentice Hall PTR, ISBN 0-13-038488-7. [5] Obecní zpravodaj [online]. 2011 [cit. 2011-02-21]. Dostupné z WWW: http://www.obecvelka.cz/volebni- [6] Zpravodaj-2002/d-2558

ADRESA: Simona Hor ňáková Hroznová Lhota 425 696 63 tel.: 736 770891 e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 133

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 134

ROZŠÍ ŘENÍ A ZEFEKTIVN ĚNÍ SYSTÉMU ATOMATIZACE OVLÁDÁNÍ PLAVEBNÍCH KOMOR NA BA ŤOV Ě KANÁLE ŘECE MORAV Ě

Roman Sou ček

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice

Abstrakt: Účelem mého projektu je zefektivn ění dálkového ovládání plavebních komor na Ba ťov ě kanále a přilehlých úsecích řeky Moravy. Zmíním se i o po čátcích rozvoje plavební cesty, provozním využití lodní dopravy a v neposlední řad ě zhodnotím ekonomické souvislosti s provozem plavební cesty. V další části je rozebrána analýza ovládání plavebních komor. Bude zde podrobn ě analyzován návrh dálkového ovládání jednotlivých plavebních komor s modelovým řešením. Záv ěrem zhodnotím jednotlivé p řínosy a možné související zápory spojené s realizací tohoto projektu a s tím související ekonomické aspekty v podob ě přínos ů plynoucích z využití a realizace dálkového ovládání, v četn ě efektivity řízení z centrálních pracoviš ť.

Klí čová slova: BK - Ba ťů v kanál, PK - Plavební komora ,WIFI p řipojení, optický kabel, rejda, dalby

ÚVOD Cílem mé bakalá řské práce je zefektivn ění dálkového ovládání plavebních komor na Ba ťov ě kanále a p řilehlých úsecích řeky Moravy v přibližné celkové délce 51,8 km. Tato práce je nástrojem ke zlepšení celkového chodu plavební cesty a to p ředevším jak z ekonomické stránky v ěci, tak i po technické stránce tj. bude umožn ěna rychlejší p řeprava v ětšího po čtu návšt ěvník ů Ba ťova kanálu. Nejv ětší ekonomická výhoda spo čívá a úspo ře finan čních prost ředk ů na mzdu pracovníků. Z původních 11 osob vykonávají funkci obsluhy plavební komory, bude tento po čet lidí snížen na dv ě osoby.

Mnou p ředložená bakalá řská práce se sestává z několika částí z nich první část je literární rešerše, kde se za bývám teoretickým základem, který je nezbytnou sou částí na realizaci mého projektu bakalá řské práce WIFI neboli bezdrátového p řipojení. V této části je pojednáváno o WIFI p řipojení jako takovém dále, jsou zde rozebrány nejr ůzn ější modely a typy za řízení, zp ůsoby bezdrátového p řipojení a to s přihlédnutím na vhodnost, ú čelnost a možnost p řipojení, které p řipadají v úvahu v souvislosti s mým řešeným projektem a to jak z hlediska bezpe čnosti p řenosu signálu tak i zajišt ění rychlého p řenosu dat. Dále je nezbytné historické ohlédnutí do doby výstavby samotného Ba ťova kanálu a je nutné p řipomenout jeho p ůvodní využití jako plavební cesty pro p řepravu lignitu do firmy Ba ťa v Otrokovicích. Je nezbytné podotknou, že na celkové délce ba ťova kanálu se dnes nachází n ěkolik historicky významných technických památek za zmínku stojí p řekladišt ě lignitu v Otrokovicích a výklopník v Sudom ěř icích. V dalším, tématickém okruhu práce je popis plavební cesty s analýzou ovládání komor. Jádrem celého projektu na návrh modelového řešení a analýza různých variant, které vedou k celkovému zefektivn ění systému proplavování lodi. Na záv ěr jsou srovnány p ředložené návrhy a je zde ekonomické zhodnocení celého projektu.

Specifikace plánovaných oprav jednotlivých PK v časových etapách a) etapa – práce provád ěné na vodní cest ě Otrokovice – Rohatec v období let 1988 – 1995 úsek Strážnice – Spytihn ěv km 7,520 – 44.123. b) etapa – práce provád ěné v roce 1996 – 1997 úsek Veselí nad Moravou – Spytihn ěv km 17,051 – 44,123. c) etapa – práce uvažované provád ět v roce 1998 – 1999 v úseku Uherský Ostroh – Strážnice km 22,419 – 10,406. d) etapa – práce uvažované provád ět v roce 2000 a dále v úseku Petrov – Rohatec v km 5,768 – 0,900. e) etapa – práce investi čního charakteru týkajících se propojení stávající plavební cesty Otrokovice – Rohatec na řeku Moravu km 0,900 – 0,000 a do Hodonína a modernizace plavebních komor. [1, s. 8-9]

PROINVESTOVANÉ CELKOVÉ FINAN ČNÍ NÁKLADY I. ETAPY V roce 1989 byla projek čně dokon čena tzv. I. etapa zprovozn ění – tj. úsek od jezu Spytihn ěv po jez v Nedakonicích. Práce byly provedeny v tomto rozsahu: • vy čist ění horního úseku kanálu v délce 3,2 km od jezu Spytihn ěv po plavební komoru Babice od 5.600 m3 nánosu s vysvahováním b řeh ů, osetím a uložením nános ů.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 135

• vy čist ění st ředního dílu kanálu od plavební komory Babice po plavební komoru Hušt ěnovice od 5.900 m3 nánosu s vysvahováním b řeh ů, zpevn ěním rejd, osetím svah ů a uložení nános ů. • vy čist ění spodního dílu kanálu od plavební komory Hušt ěnovice po plavební komoru Staré M ěsto (ústí do řeky Moravy) v délce 1,3 km. od 21 300 m3 nánosu v četn ě svahování b řeh ů, osetí svah ů a p řevoz a uložení nános ů. • pro čišt ění vtoku plavebního kanálu nad plavební komorou Spytihn ěv o objemu cca 8.000 m3 s úpravou b řeh ů rejdy. • úprava spodní stavby hospodá řského mostu pod plavební komorou Babice jako náhrada za stávající most, nepr ůjezdný pro plavidla. • vy čist ění plavebních komor Hušt ěnovice, Kunovský Les a Staré M ěsto od nános ů. • vybavení plavebních komor, úprava rejd, vybudování výhyben a osazení dalbami. • opravy technologie plavebních komor Spytihn ěv, Babice, Hušt ěnovice, Staré M ěsto a Kunovský les. • odstran ění cca 3 000 m3 nánosu na výustní části plavebního kanálu do řeky Moravy ve Starém M ěst ě. • pro čist ění vtoku do plavební komory Nedakonice v objemu 3 000 m3, oprava poškozených beton ů komory a technologie.

Správce toku se snažil o splavn ění p ředm ětného úseku kanálu k 30. červnu 1990. Na splavn ění se m ěly finan čně a technicky podílet další subjekty jako p říklad firma Ekotrans Moravia a.s. Protože ty však nedostály svým závazk ům, bylo další op ětné splavňování zastaveno. [4, s. 5-6]

Akce rok realizace finan ční náklady zemní práce m3 Dodavatel Strážnice I.-III. Etapa 1988 - 1991 1601000 15000 Cizí Vnorovy – Veselí 1993 1031000 16000 Cizí Nedakonice 1989 932000 3400 PM Kunovský Les 1990 206000 400 PM Spytihn ěv 1990 616000 8000 PM Spytihn ěv – Babice 1989 1144000 5600 PM Staré M ěsto 1990 194000 3000 PM Hušt ěnovice - St. M ěsto 1990 815000 21300 Cizí Babice – Hušt ěnovice 1989 1252000 5900 PM PK Staré M ěsto 1989 - 1990 206000 300 PM PK Hušt ěnovice 1989 48000 200 PM Vystrojení PK 1991 697000 Cizí Záme čnické výrobky 1990 - 1991 589000 Cizí Oprava na PK 1991 802000 PM Celkem 10133000 79100 Tabulka č. 1: P řehled úsek ů a prací v četn ě náklad ů I. etapy Zdroj: [1, s. 10], vlastní grafické zpracování

PROINVESTOVANÉ CELKOVÉ FINAN ČNÍ NÁKLADY II. ETAPY Druhá etapa prací sledujících splavn ění kanálu nastala v roce 1996 a pokra čovala až do roku 1997 po nabytí ú činnosti zákona o vnitrostátní plavb ě 114/95 Sb. Zhoršená finan ční situace Povodí Moravy, a.s. neumožnila hradit práce související s plavbou z vlastních prost ředk ů. Proto byly veškeré opravy hrazeny ze státní dotace. . Práce byly provedeny v tomto rozsahu: • zprovozn ění plavební komory Veselí nad Moravou a vy čist ění kanálového úseku pod uvedenou plavební komorou v délce cca 1.000 m. Z vlastních prost ředk ů a.s. bylo provedeno vy čišt ění vtokové části kanálu ve Veselí n.M. • provedeno zprovozn ění PK Nedakonice, vystrojení PK Kunovský Les a Veselí n.M., odt ěžení nános ů z plavebního kanálu v úseku Staré M ěsto – Hušt ěnovice a protikorozní úprava PK Staré M ěsto – Spytihn ěv. [1, s. 11]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 136

rok realizace fin. náklady zemní práce opravy pr.náklady odpisy

1996 2 100 000 2 050 000 40 000 10 000 12 000 1997 3 060 000 3 060 000 2 000 celkem 5 160 000 5 110 000 40 000 10 000 14 000

Tabulka č. 2: P řehled úsek ů a prací v četn ě náklad ů II. etapy Zdroj: [1, s. 13], vlastní grafické zpracování

PROINVESTOVANÉ CELKOVÉ FINAN ČNÍ NÁKLADY III. ETAPY Tato etapa zajistila splavn ění celého úseku od Otrokovic ( B ělovského jezu) po Petrov. Její podmínkou bylo zajišt ění finan ční prost ředk ů ze statní dotace. V rámci této etapy došlo v roce k opravám PK Uherský Ostroh, PK Vnorovy I a II., PK Kunovský Les. Provozní náklady zahrnovaly i nejnutn ější práce vynaložené s údržbou a úpravou vodní cesty. Práce byly provedeny v tomto rozsahu: • realizace PK Uh. Ostroh, provedení oprav PK Vnorovy I a II. • modernizace PK Kunovský Les. • čist ění stokových a výtokových částí plavebního kanálu. [1, s. 14-16]

rok realizace fin. náklady zemní práce m3 opravy investi ční prov. náklady odpisy 1998 opravy 11 490 000 10 540 000 910 000 40 000 29 700 investice 600 000 600 000 1999 opravy 9 445 000 8 250 000 1 180 000 15 000 30 000 investice 3 072 000 3 000 000 72 000 celkem 24 607 000 18 790 000 3 600 000 2 090 000 127 000 59 700 Tabulka č. 3: P řehled úsek ů a prací v četn ě náklad ů III. etapy. Zdroj: [1, s. 18], vlastní grafické zpracování

PROINVESTOVANÉ CELKOVÉ FINAN ČNÍ NÁKLADY IV. ETAPY Realizací této etapy bylo splavn ění celého úseku vodní cesty Otrokovice – Rohatec. Jednalo se o nejnáro čnější úsek jak z hlediska objemu prací, tak finan čních náklad ů. Trasa vede korytem toku Rad ějovka, kde od doby ukon čení plavby v 60 letech nebyly provád ěny žádné práce související s plavbou. Práce byly provedeny v tomto rozsahu: • realizace zprovozn ění celé vodní cesty Otrokovice – Rohatec • odt ěžení nánosu cca 40. 000 m3 • opravy stavidel, díl čího opevn ění aj. [1, s. 18]

rok fin. zem. práce Akce opravy investice pr. náklady odpisy realizace náklady m3

PK Petrov 2 000 1 760 000 1 750 000 10 000 1 000 Petrov - Rohatec 8 000 000 8 000 000 40 000 rekonst. objekt ů 6 000 000 6 000 000 provozní 2 000 000 2 000 000 náklady Celkem 17 760 000 9 750 000 6 000 000 2 000 000 10 000 41 000 Tabulka č. 4: P řehled úsek ů a prací v četn ě náklad ů IV. etapy. Zdroj: [1, s. 19], vlastní grafické zpracování

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 137

PROINVESTOVANÉ CELKOVÉ FINAN ČNÍ NÁKLADY V. ETAPY V roce 2006 byl dokon čen ředitelstvím vodních cest ČR projekt automatizace ovládání plavebních komor na Ba ťov ě kanálu v jehož rámci bylo umožn ěno automatické řízení provozu p ři proplavování plavidel na 11-ti plavebních komorách. V případ ě dvou plavebních komor ve Strážnici toto není nutné, nebo ť komory slouží pouze jako protipovod ňová ochrana. Automatizace všech doposud používaných plavebních komor činila cca 22 000 000 K č. [1, s. 20]

NÁVŠT ĚVNOST NA BA ŤOV Ě KANÁLE Expanzní nar ůst návšt ěvník ů v letech 1996 - 2007 je vid ět na grafu č.1. Rapidní úbytek návšt ěvnosti Ba ťova kanálu v roce 1997 byl zp ůsoben letními povodn ěmi

Graf č. 1: Návšt ěvnost na Ba ťov ě kanálu v letech 1996 - 2011 Zdroj: vlastní grafické zpracování

NÁVRH PROJEKTU DÁLKOVÉHO OVLÁDÁNÍ PLAVEBNÍCH KOMOR Bezdrátové sít ě a s nimi spojený vrcholný nástup bezdrátov ě komunikace zaznamenaly velkou oblibu a proto tato technologie nahradila stávající pevné telefonní p řipojení. Mobilní (digitální) sít ě jako (GSM, CDMA, GPRS, EDGE, WCDMA) se staly nedílnou sou částí života každého z nás. Vizí do budoucna je vznik 4G technologie sítí. Tento technologický rozmach dal postupn ě vzniknout bezdrátovým sítím jako jsou WLAN (Wirelles Local Area Network) s jejich dnes již nejpoužívan ějším typem Wi-Fi (IEEE 802.11b). [2, s. 9] Využití bezdrátové technologie je zvlášt ě vhodné pro do časné pracovní prostory, oblasti s obtížným p řístupem ke kabel ům, tovární a skladové prostory apod. Podvýbor IEEE 802.11 zahájil svoji práci na funk čních požadavcích, specifikaci požadované ší ře pásma a protokolu řízení p řístupu k bezdrátovému p řenosovému prost ředku v roce 1990 v pásmu 2,4 GHz. [3, s. 117]

RŮZNÉ VARIANTY DÁLKOVÉHO OVLÁDÁNÍ Navrhuji nová řešení s popsáním stávajícího stavu. Nulová varianta propojení p ře GSM modem. Varianta A propojení přes WIFI za řízení. Varianta B propojení p řes optický kabel. Celkov ě všechny varianty ekonomicky zhodnotím, posoudím nejefektivn ější a nejoptimáln ější využití v praxi.

ZÁV ĚR Účelem mého projektu je zefektivn ění dálkového ovládání plavebních komor na Ba ťov ě kanále a p řilehlých úsecích řeky Moravy. Zmi ňuji se zde o po čátcích rozvoje plavební cesty, provozním využití lodní dopravy a v neposlední řad ě je zhodnocení ekonomických souvislostí s provozem plavební cesty.

V další část práce je v ěnována popisu vodní cesty se zam ěř ením na Ba ťů v kanál. Dále je provedena analýza ovládání plavebních komor. Jsou zde podrobn ě rozebrány návrhy dálkového ovládání jednotlivých plavebních komor

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 138

s modelovým řešením. Na záv ěr jsem zhodnotil jednotlivé p řínosy a možné související zápory spojené s realizací tohoto projektu a s tím související ekonomické aspekty v podob ě p řínos ů plynoucích z využití a realizace dálkového ovládání, včetn ě efektivity řízení z centrálních pracoviš ť.

LITERATURA: [1] ONDR ŮŠEK, F. Studie zprovozn ění plavební cesty Otrokovice – Rohatec. Uherské Hradišt ě, 1997. 3 s. Studie zprovozn ění plavební cesty Otrokovice - Rohatec. Povodí Moravy, a.s., Brno. [2] PUŽMANOVÁ, R. Bezpe čnost bezdrátové komunikace. Brno : Vydalo nakladatelství CP Books, a.s., 2005. ISBN 80-251-0791-4. [3] BRANDON, J. C. Bezdrátové sít ě Cisco. Brno : Vydalo nakladatelství Computer Press, a.s., 2011. ISBN 978- 80-251-2884-8. [4] ONDR ŮŠEK, F. Studie dalšího rozvoje plavební cesty Otrokovice – Rohatec. Uherské Hradišt ě, 1997. 3 s. Studie dalšího rozvoje plavební cesty Otrokovice - Rohatec. Povodí Moravy, a.s., Brno.

ADRESA: Roman Sou ček Masarykova 268 768 05 Kory čany tel.: 725 079 427 e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 139

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 140

GENEROVÁNÍ PDF VÝSTUP Ů V PUBLIKA ČNÍM SYSTÉMU MEDIAWIKI

Marek Janovský

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Krom ěř íž

Abstrakt:Tento p řísp ěvek se zabývá publika čním systémem MediaWiki, jeho vlastnostmi a charakteristikou. Dále popisuje, jak probíhá v tomto systému vkládání textu pomocí MediaWiki syntaxe, jaká existují jádra nebo jaké rozši řující knihovny m ůžeme použít pro tento systém. V tomto p řísp ěvku je i tabulka, která uvádí seznam deseti nejv ětších wiki web ů. Dále popisuje rozši řující knihovnu extension:collection, která slouží pro generování výstup ů v PDF formátu z publika čního systému Mediawiki.

Klí čová slova: MediaWiki, wiki systém, stránky, html, jádro, syntaxe, rozši řující knihovny, výstupy.

Abstract: This post deals with the MediaWiki publishing system, its properties and characteristics. It also describes how this system is in text using MediaWiki syntax as exist or which kernel extension library can be used for this system. This paper is a table that lists the ten largest wiki sites. It also describes growing library extension: collection, which is used to generate output in PDF format from publishing system Mediawiki.

Key words: MediaWiki, the wiki system, pages, html, core, syntax, expanding library, outputs.

MediaWiki je svobodným softwarem s otev řeným zdrojovým kódem a je tvo řena pomocí takzvan ě Wiki balí čků, což jsou p ředem p řipravené a zabalené instala ční části po číta čového programu. Je napsaný v jazyce PHP a p ůvodn ě byl vyvinut pro pot řeby Wikipedie. Dnes tento software však využívá spousta dalších neziskových projekt ů.

Vlastnosti: • Jednoduchá tvorba a úprava www stránek • Příkazy a povely jsou pln ě lokalizované • Lze stáhnout zásuvné moduly a rozší ření, které dovolují množství nových akcí • Sou částí distribuce je vyhledávací jádro • Dovoluje obrovské množství nastavení od vzhledu až po uživatelská práva • Automatické člen ění dokument ů podle kategorií, t říd ění atd. • Automatické formátování dokument ů (obsah, člen ění atd.) • Dokáže importovat z běžných kancelá řských balík ů • PDF výstup a p řevedení do holého textu

WIKI SYSTÉM Wiki je chápána jako ozna čení web ů, které umož ňují tvorbu a editaci libovolného po čtu vzájemn ě propojených webových stránek prost řednictvím webového prohlíže če s použitím zjednodušeného zna čkovacího jazyku nebo textového editoru WYSIWYG (akronym what you see is what you get). Celý Wiki web je tvo řen mnoha stranami, které se nazývají wiki stránky. Všechny tyto Wiki weby obvykle b ěží na Wiki-softwaru a jsou často využívány pro vzájemnou spolupráci více uživatel ů. Proto se často používají v komunitních webech nebo ve firemních intranetech.

CHARAKTERISTIKA WIKI WEB Ů Hlavním znakem wiki technologie je snadnost se kterou lze vytvá řet a aktualizovat stránky. Tyto stránky v ětšinou nejsou kontrolovány a v ětšina z těchto wiki systém ů jsou p řístupné i ze strany ve řejnosti, navíc nevyžadují uživatelskou registraci. Dalším znakem je, že mnohé úpravy lze provést v reálném čase a to znamená, že jsou tém ěř ihned k vid ění on-line. Tohle ale m ůže vést k zneužívání systému. Proto soukromé wiki servery vyžadují autentizaci uživatele k úprav ě stránek a n ěkdy i k pouhému prohlížení. Wiki je v podstat ě databáze pro vytvá ření, prohlížení a prohledávání informací.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 141

PRINCIPY WIKI SYSTÉM Ů: Všichni uživatelé mohou na Wiki webu editovat nebo vytvá řet jakékoliv stránky, použitím pouze prostého webového prohlíže če bez dalších dopl ňků. Wiki pomáhá podporovat propojenost témat, které spolu n ějak souvisí tím, že mezi nimi vytvo ří takzvan ě odkaz na stránku. Tento odkaz je bu ď modrý a to znamená, že stránka již existuje, zatím co červený znamená, že stránka ješt ě nebyla vytvo řena. Wiki se snaží zapojit všechny návšt ěvníky stránek do procesu tvorby a spolupráce, aby se stále zlepšovala kvalita témat.

Stránky a jejich úpravy Obvykle ve wiki systémech probíhá prezentování stránek pomocí následujícího zp ůsobu: Uživatel píše a upravuje stránky v takzvaném Wikitextu, což je zjednodušený zna čkovací jazyk. V tomto wikitextu je pak stránka uložena. Při požadavku na zobrazení této stránky systém zkonvertuje tento wikitext na HTML kód a ten se zobrazí na webovém prohlíže či standardním zp ůsobem.

Důvodem tohoto zp ůsobu prezentování stránek bylo to, že HTML má spoustu vno řených tag ů a tak je p říliš komplikovaný pro rychlou editaci a odvádí pozornost od obsahu stránek. Sice uživatelé pak nemohou využívat žádné funkce, které HTML poskytuje jako nap říklad JavaScript a CSS styly, ale to je spíš výhodou, protože tím je zajišt ěna jednotnost vzhledu.

Podle použitého wiki enginu se liší i formátovací instrukce. Jednoduché instrukce umož ňují pouze základní formátování textu, ale ty nejsložit ější mají podporu pro tabulky, obrázky, vzorce nebo dokonce i ankety a hry.

ODKAZY A VYTVÁ ŘENÍ STRÁNEK Wiki obsahuje nelineární naviga ční struktury. V ětšinou každá stránka obsahuje odkazy na jiné stránky. Tyto odkazy jsou tvo řeny takzvaným formátem odkaz ů (link pattern). P ůvodn ě byla používána jako link pattern metoda CamelCase. Sice tato metoda vytvá řela odkazy snadno, ale m ěnila vytvo řené odkazy do tvar ů odlišných od standardního pravopisu. Kv ůli tomu bylo hledáno jiné řešení. Nakonec byly zavedeny takzvan ě volné odkazy (free links). Existuje i speciální link pattern nazvaný InterWiki, který dokáže mezi jinými wiki komunitami upravit jinak použité znaky v odkazech. Vytváření stránek lze jednoduše p řidáním odkazu na p říbuznou stránku, avšak pokud tato stránka neexistuje, je odkaz obvykle nefunk ční a otev ře se edita ční okno. Zde m ůže uživatel napsat text stránky. Wiki poskytují nástroje pro kontrolu platnosti posledních zm ěn obsahu. K tomu slouží takzvan ě Stránka posledních zm ěn (recent changes page). Tato stránka zobrazuje ur čitý po čet zm ěn provedených na stránce.

JÁDRO WIKI SYSTÉM Ů Pro správu obsahu wiki systém ů existuje spousta implementací, které pomáhají mnoha programátor ům. Mezi nejoblíben ější wiki systémy pat ří UseModWiki, TWiki, MoinMoin, MediaWiki a PmWiki. Jádra wiki systému mohou být vytvo řené v r ůzných programovacích jazycích: • CeePlusPlus (C++) • BorlandDelphi • JavaLanguage (Java) • JavaScript • PerlLanguage • PhpLanguage (PHP) • PythonLanguage

V této tabulce je uveden seznam 10 nejv ětších wiki web ů. po řadí Wiki Celkem stránek Obrázk ů Administrátor ů Uživatel ů 1. en.wikipedia 25377568 826334 1524 15608896 2. en.wiktionary 2906765 15 95 536297 3. fr.wiktionary 2228018 29 23 56807 4. lyrics.wikia 2175421 68508 24 3433036 5. de.wikipedia 3685678 175134 294 1316375

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 142

6. websitewiki.wikia 1352993 2179 1 3434186 7. zh.wiktionary 1317728 194 8 19941 8. fr.wikipedia 4722164 44660 194 1155440 9. Sajun Wiki 1408452 510 8 972 10. BVIO 1400982 430 7 1313 Tabulka č. 1: Nejv ětší wiki weby Zdroj: Meatball Wiki - BiggestWiki Tato tabulka znázor ňuje, kolik stránek, obrázk ů a registrovaných uživatel ů je na jednotlivých wiki systémech.

ROZŠI ŘUJÍCÍ KNIHOVNA EXTENSION:COLLECTION Tato knihovna slouží jako rozší ření pro systém Mediawiki a dovoluje vytvá řet wikiknihy. Umož ňuje shromaž ďovat wiki stránky, které uživatel vybere a vytvo řit z nich výstup v různých formátech. Pomocí serveru pediapress potom dokáže vytisknout knihu. Tuto knihovnu m ůžeme r ůzné konfigurovat a tím upravovat výsledný vzhled wikiknihy.

Pro vytvá ření Wiki knih jsou pot řeba tyto knihovny a rozší ření: • mwlib - Python knihovna pro rozložení MediaWiki článk ů • mwlib.rl - Python knihovna pro psaní dokument ů PDF • kolekce rozší ření pro MediaWiki - shromaž ďuje články a vytvá ří výstupy v různých formátech • mwlib.zim - Python knihovna pro psaní Zim soubor ů • kolekce rozší ření pro MediaWiki dovolují uživatel ům shromaž ďovat jejich vybrané stránky a generovat z nich výstupy v PDF, ODF a XML formátu

Kolekce dovoluje: • upravovat a vytvá řet strukturu dokumentu pomocí kapitol • dokument uchovávat, na čítat na platformách a dále sdílení • kolekce jsou poskytnuty ve formátu PDF (Extension: PDF Writer) • exportovány jako text dokumentu ODF (Extension: OpenDocument Export) • exportovány jako DocBook XML (Extension: XML Bridge) • exportovány jako soubor ZIM (Extension: Collection openZIM)

Typy výstup ů, které kolekce dovoluje PDF výstup V tomto výstupu m ůžete: • Zadat název a podtituly pro sbírku • vytvo řit kapitoly • uspo řádat články a kapitoly ve sbírce • Odstranit články a kapitoly ze své sbírky • Se řadit sbírky

ODF výstup Toto rozší ření umož ňuje export jednotlivých stránek do formátu OpenDocument Text Tento formát se hodn ě využívá ve školách, když chcete použít sadu wiki článk ů. Což hodn ě uleh čí práci pedagog ům.

DOCBOOK XML Wiki syntaxe není vhodná pro textové transformace na jiné formáty. Proto by bylo dobré implementovat podporu pro meziproduktový formát, který je založený na XML kódu. Ten umož ňuje používat standardní XML parsování a transformaci knihoven ve zdrojovém obsahu. Zatímco MediaWiki jako rodný parser využívá k exportu formát XHTML, přechod z Wiki syntaxe do XHTML je však ztrátový jednak jsou ztraceny informace o použitých šablonách tak i parametry pro rozší ření a obrázky. Tím pádem je nemožné provést n ěkteré konverze, protože pot řebné informace pro p řevod nejsou k dispozici. Je proto plánováno vytvo řit software, který p řevede MediaWiki články do reprezentace založené na XHTML kódu. A ten se dob ře hodí k získání dalších formát ů, jako jsou PDF a ODF. Přechod na formát XHTML, který zachovává sémantické informace, znamená obrovské využití pro programátory. Také dlouhodobý p řechod na XML umožní wiki články lépe uchovávat.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 143

ZIM SOUBOR Projekt openZIM má tyto vlastnosti: • Zim souborový formát slouží pro efektivní otevírání a ukládání Wiki obsahu standardizovaných souborových formát ů v offline módu. • Zim formát se skládá z implementací zimlib, zimwriter a zimreader.

LITERATURA: [1] MediaWiki [online] Dostupné z WWW: . [2] MeatballWiki [online] Biggest Wiki Dostupné z WWW: .

ADRESA: Marek Janovský Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 144

VYUŽITÍ MODERNÍCH NÁSTROJL PRO VIZUALIZACI DAT

Martin Janovský

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Krom ěř íž

Abstrakt: Ten to p řísp ěvek se zabývá vizualizací dat pomocí aplikace Google chart API. V přísp ěvku je uvedeno, pro č je vizualizace vhodná pro prezentaci dat. Principy navrhovaní graf ů a jejich maximalizace kvality. V přísp ěvku jsou uvedeny moderní nástroje pro tvorbu graf ů.

Abstract: This paper deals with the visualization of data using the Google Chart API. The paper indicates why visualization is suitable for data presentation. Principles of designing graphs and maximize their quality. The paper presents a modern tool for creating graphs.

Klí čová slova: Vizualizace, graf, toolkity, Google chart API, Graf statický, Graf dynamický, software.

Keywords: Visualization, graph, toolkits, Google Chart API, Graph static, dynamic graph, software.

VIZUÁLNÍ REPREZENTACE DAT Prezentace dat nám v okamžiku sd ělí celou škálu detail ů o obsahu. Ve v ětšin ě dokument ů jsou informace zakódovány v textu. Z pravidla platí, že n ěco pochopit jen na základ ě popisu v textu anebo slovním popisem je pro nás t ěžší. Je to dáno tím, že pro lidský mozek je daleko jednodušší informaci zpracovat vizuáln ě nap říklad práv ě v grafu než t řeba jen holý text. Vizuální obrazy poskytují daleko víc informací, které člov ěk vnímá (velikost, barva, tvar, a vzdálenosti objekt ů atd.). Pokud tedy chceme člov ěku p ředat velké množství informací a aby je následn ě dob ře zpracoval tak vizualizace je nejlepším řešením.

V dnešní moderní spole čnosti se produkuje nep řeberné množství dat, tyto data se musí n ějakým zp ůsobem vyhodnotit. Po čítá se, že do budoucna bude dat p řibývat a proto se budou muset hledat nové efektivn ější metody, jak co nejlépe data zpracovat. Většina dat je ve form ě textové. (dokumenty webové stránky, databáze atd.) Lidé, kte ří pracují s daty, pot řebují data zpracovávat a analyzovat v grafické podob ě. Díky vizualizaci se daleko lépe a srozumiteln ě pom ůžou odhalit vztahy a vzorce ukryté v informaci dat.

Proto lze vizualiza ční nástroje využít pro snadné zkoumání dat. M ůžeme zde uplatnit r ůzné metody a zp ůsoby vytvá ření graf ů to nám umožní zvýrazn ění r ůzných vlastností zkoumaných dat a pom ůže nám to odhalit skryté relace a vzory a to nám umožní analyzovat velké množství dat v co nejkratším čase. Rozhodnout se m ůžeme na základ ě velké datové množiny, jelikož grafická prezentace nám množinu dat naservíruje v daleko p řehledn ějším a snáz pochopitelném spektru. Vizuální prezentace dat je mnohem snazší cesta, která nám sd ěluje informace v kratším čase než je tomu u textové formy. Nebo ť čas, který mozek pot řebuje na vst řebání obrazu je zlomkem toho, co by člověk musel popsat slovy. Co žádný z nás nemá je čas proto zabývat se procházením textu nebo nep řeberného množství dat je velice zdlouhavé a plýtvá našim časem, který by mohl byt efektivn ě využit jinde, ale pokud zaneseme vybrané vlastnosti dat do grafu a to lze rychle docílit tím, že zjistíme dané extrémy a tím snížíme pot řebný čas pro zpracovaní. Pokud půjdeme stejnou cestou p ři analýze textu trvalo by nám to podstatn ě déle a čas, který máme navíc m ůžeme uplatnit p ři hledaní vztah ů ve zkoumaných datech. To má za následek, že pro práci s daty pot řebujeme mén ě lidí a nastíní nám to zcela jiný pohled na množinu dat a umožní nám to vid ět jiné řešení problému.

PRINCIPY NAVRHOVANÍ GRAF Ů Při vytvá ření graf ů musíme myslet nad n ěkterými základními principy, abychom vytvo řili ú čelov ě informativní graf a dostate čně srozumitelný.

Mezi základní principy pat ří: 1. Mackinlayovy principy 2. Gestalt principy

• Mackinlyovy principy Kritérium o expresivit ě – říká, že množina fakt ů je vyjád řitelných pomocí vizuálního jazyka, jestliže tento jazyk dokáže vyjád řit práv ě všechny fakta dané datové množin ě. Pro nás to znamená to že „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 145

se musíme zamyslet nad daným grafem zda graf který jsme vytvo řily plní tu funkci, kterou jsme zamýšleli. • Efektivita grafu: je, že jedna vizualizace grafu je efektivn ější než ta druhá a pokud jsou informace první vizualizace lépe srozumitelné, než druhá vizualizace, potom nám vizualizace splyne v jednu. • Gestalt principy Jedná se o vizuální charakteristiku, která má za následek, že nám pomáhá snížit čas k pochopení grafu a nalézt vn ěm vztahy vzorce. • Uzav ření princip: lidský mozek má schopnost doplnit tvary do jejich podoby to znamená, že tvary nemusíme pln ě ohrani čit, ale mozek to u činí za nás. • Princip blízkosti: to znamená, že objekty které se nachází v blízkosti, jsou vnímány jako celek. I když objekty, které se nachází vzájemné blízkosti, tak člov ěk rozpozná jednotlivé shluky a dokáže je rozd ělit. • Princip spojitosti: pokud jsou prvky zarovnány, vnímáme je jako celek. P ři tvorb ě tabulkových dat není pot řeba použití m řížky, sta čí je jen zarovnat po vizuální stránce. To bude mít stejný efekt, jako kdyby tam m řížka byla. • Princip ozna čení: je dobrý zp ůsob jak zviditelnit vybrané prvky ve vizualizaci v kombinaci s barevným pozadím a pozdí. Propojení: propojení graf ů se provádí čarou nebo šipkou by se nazna čil propojení. Nap ř. spojnicový graf • Princip podobnosti: pokud se objekty navzájem n ěč ím podobají (barva, tvar, velikost uspo řádání atd.) jsou vnímány, jako celek m ůžeme toho využít, pokud budeme prezentovat nap ř. n ějakou totožnou vlastnost dat, kterou mužem promítnout i do dalších graf ů.

MAXIMALIZACE KVALITY GRAF Ů Zlepšení graf ů spo čívá i v tom že omezíme nedatový inkoust. To znamená, že pom ěr inkoustu a dat definujeme jako množství, které budeme pot řebovat pro zobrazení dat v grafu. Tohle množství inkoustu pod ělíme a získáme celkov ě použité množství inkoustu pro vytvo ření grafu.

Aby byl graf, co nejvíce p řehledný nem ěly bychom to p řehán ět s vizuálními atributy v grafu, jako jsou zbyte čné linie a velké množství 3D sloupc ů. Dále je dobré se držet p ři práci s grafem nepoužívat více jak p ět vizuálních atribut ů tedy p ět druh ů barev a tvar ů v jednom grafu. Pokud použijeme více vizuálních atribut ů, graf by se stal nep řehledným to je dáno naší krátkodobou pam ětí, nebo ť nedokáže uchovat více jak osm atribut ům jednou v jednom obraze. Pokud se nám v grafu vyskytne n ějaká výjimka, musíme ji n ějak vyzdvihnout na pop ředí. Nejlépe se k tomu hodí červená barva, kterou zvýrazníme místa na, která chceme upozornit a sou časn ě si dáváme pozor, aby náš graf nebyl vizuáln ě p řetížen a naše zvýrazn ění plnilo sv ůj ú čel.

Popisu grafu a jeho dat nem ůžeme vynechat, aby bylo v grafu patrné, o jaká data se jedná. Pozor si musíme dát na p říliš dlouhé popisy dat v grafu. Grafy, které popisují extrémy v datech. Je d ůležité znázornit p říčiny t ěchto extrém ů, proto použijeme dodate čné grafy nebo je aplikujeme p římo do stávajícího grafu. Barvy v grafu slouží spíše než s estetického hlediska tak aby upoutaly uživatele. P ři použití barev v grafu bychom m ěli myslet i na barvoslepé uživatele.

PŘEHLED NÁSTROJ Ů PRO VIZUALIZACI DAT Nej čast ější p řístup k vizualizaci je importování dat do softwaru na zpracování graf ů, kde zadáme požadovaný graf a poté doladíme vizuální parametry, které jsou pot řebné k tvorb ě kone čného grafu. V moderních softwarech na tvorbu graf ů lze mapovat desítky či více typ ů graf ů jako jsou kolá čové sloupcové a další. Vizualiza ční systémy jsou nástroje ur čené k explicitním ú čel ům vizualizace dat, využívající abstrakce a matematických model ů. Tyto nástroje také b ěžn ě podporují správu dat, rozvržení algoritm ů, interakce a animace.

SPOT ŘEBITELSKÝ SOFTWARE Zdaleka nejpoužívan ější nástroj pro vizualizaci jsou integrované ve spot řebitelském software, často tabulkových aplikacích jako je nap říklad Microsoft Excel a nebo Google Spreadsheets. I když funkce se liší, tak základní zastoupení v těchto aplikacích je jednotná. Výhodou je snadná práce s grafy ale má i svoje nevýhody jedná se totiž o uzav řený systém, který si uživatel nem ůže m ěnit podle sebe.

PROGRAMOVACÍ TOOLKITY Jsou oblíbené pro prezentaci živých dat a umož ňující interakci s uživatelem. Jedná se o Google Chart Api, JFreeChart a QtiPlot, SciDAVis, LabPlot,Gnuplot. Tyto sady nástroj ů nabízejí, jednoduchou práci s grafy dále si m ůžeme grafy samy naprogramovat a umístit na web.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 146

APLIKACE GOOGLE CHART API GRAF STATICKÝ Graf ovládáme pomocí URL argument ů v b ěžné webové adrese. Díky tomu jej m ůžete snadno vložit do webové stránky, blogu i do nejr ůzn ějších diskuzí, které podporují vkládání obrázk ů nebo webových odkaz ů. Uvedu názorný p říklad na jednoduchém p říkladu a popíšu princip funkce grafu. Zde je URL adresa obrázku grafu. https://chart.googleapis.com/chart?chs=250x100&chd=t:50,30,40&cht=p3&chtt=dochazka&chl=student1|student2|stud ent3

Graf č. 1: Popis grafu vytvo řený pomocí URL (rok2011). Zdroj: vlastní

Parametry grafu v URL řádku: • cht=p3 – nám ur čuje typ grafu v tomhle p řípad ě je to kolá čový typ a trojka za „p“ nám udává, že má byt kolá čový graf zobrazen v 3D. Pokud bychom za „p“ vynechaly „3“ potom bude kolá čový graf pouze 2D. • chd=t: 20,30,40 – příkazem „t“ nám udává, hodnoty, které jsou následn ě zobrazeny v grafu. • uchs=250x100 – nám udává velikost grafu v pixelech. chl=Student1|Student2|Student3 – je legenda a první hodnota v „chd=t“ pat ří k studentovi1 atd. • htt=dochazka- je p říkaz který nám umož ňuje napsat název grafu.

V URL řádku i po vygenerování m ůžeme stále m ěnit hodnoty a další parametry nebo parametry p řidávat. Dále v URL řádku ned ěláme mezery, pokud chceme ud ělat mezeru, je t řeba v nadpise zvolit znaménko + a jednotlivé p říkazy odd ělit &. Mezi nejpoužívan ější grafy pat ří sloupcové, kolá čové linkové.

GRAF DYNAMICKÝ Abychom mohly, za čít pracovat s dynamickými grafy musíme nechat na číst knihovny. Pro tvorbu graf ů pot řebujeme t ři knihovny. • The Google JSAPI API • The Google Visualization library • The library for the chart itself

Tyto knihovny na čítáme pomocí dvou skript ů. Zde je ukázka v zdrojovém kódu. První scriptem se na čtou knihovny JSAPI a druhý skriptem se na čte druhá knihovna Googl Visualition a graf knihovny. První řádek druhého skriptu by m ěl zavolat google.load (). Tato funkce má následující syntaxi: google.load ('visualization','1.0',{'packages':[]});

VLOŽENÍ DAT Abychom mohli vytvo řit v ůbec n ějaký graf, pot řebujeme data, které by graf mohl zobrazovat. Proto Google nástroje grafu vyžadují údaje, které budou obsaženy ve t říd ě JavaScript a budou volat google.visualization.DataTable. Nebo ť tato t řída je definována v knihovn ě Google Visualization. // Create the data table. var data = new google.visualization.DataTable(); data.addColumn('string', 'Topping'); data.addColumn('number', 'Slices'); data.addRows([ ['Student1', 3], ['Student2', 1], ['Student3', 1], ['Student4', 1], ['Student5', 2] ]);

Datová tabulka je dvojrozm ěrná s řádky a sloupci. Kde každý sloupec má sv ůj datový typ a volitelné ID a štítek.

type: string type: number label: student label: po čet hodin Student1 37.5 Student2 12,5 Student3 12,5 Student4 12,5 Student5 22 Tabulka č.1:datová tabulka (rok2011). Zdroj: vlastní

Data v tabulce musí být uspo řádány v takové form ě, aby graf splnil naši p ředstavu zobrazení dat. Nap říklad v kolá čovém nebo sloupcovém typu se nám správn ě zobrazovali řezy nebo sloupce s daty.

VYKRESLENÍ GRAFU Posledním krokem jak vytvo řit graf je vytvo řit instanci t řídy grafu. A potom zavoláme draw(). Každý typ grafu je založen na jiné t říd ě v knihovn ě. Nap říklad kolá čový graf na google.visualization.PieChart třídy a sloupcový graf google.visualization.BarChart třídy Oba zmín ěné grafy jsou zahrnuty v balí čku „corechart“ Pokud bychom cht ěli nap říklad zobrazit geomap tak musíme volat geomap balí ček. var chart = new google.visualization.PieChart(document.getElementById('chart_div')); chart.draw(data, options);

Každý graf podporuje volání draw(), která má dv ě hodnoty dataTable nebo dataView. Po zavolání metody draw() bude graf zobrazen na stránce, pokud provedeme jakoukoliv zm ěnu v grafu, musíme stránku aktualizovat. Draw () metoda je asynchronní. To znamená, že se vrátí hned po zavolaní, ale m ůže se stát, že se nezobrazí graf ihned. V mnoha p řípadech je to v po řádku, nebo ť graf bude zobrazen, až na konec kdy budou na čteny tabulky s daty.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 148

Graf č. 2: graf dynamický (rok2011). Zdroj: vlastní

LITERATURA [1] B. B. Bederson, J. Grosjean, and J. Meyer. Toolkit design for interactive structured graphics. IEEE Trans. on Software Engineering, 30(8):535–546, 2004. [2] P. J. Moran and C. Henze. Large field visualization with demand-driven calculation. In VIS ’99: Proc. Visualization ’99, pages 27–33, 1999. [3] D. A. Norman. The Psychology of Everyday Things. Basic Books, New York, NY, 1988.

ADRESA: Martin Janovský Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 149

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 150

NÁVRH KOMPLEXNÍHO ŘEŠENÍ SÍ ŤOVÉHO SYSTÉMU VE FIRM Ě PHARMIX , S . R . O .

Aleš Strnadel

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Krom ěř íž

Abstrakt: Tento p řísp ěvek popisuje část návrhu sí ťové architektury ve firm ě PHARMIX, s.r.o. Analyzuje sou časný stav jednotlivých pracoviš ť pro navržení řešení jejich zasí ťování. Dále se také zam ěř uje především na stav a restrukturalizaci serverovny.

Klí čová slova: server, serverovna, kabeláž, RACK, Wi-fi. SSD, IS Helios, RAID

NÁVRH SÍ ŤOVÉ ARCHITEKTURY Správné řešení implementace nového zasí ťování firmy vychází z ur čení vhodných produkt ů. Ur čení správného řešení je jedna ze zásadních p ředpoklad ů návrhu p říslušných komponent ů, protože v sou časné dob ě je mnoho druh ů produkt ů na trhu informa čních a komunika čních technologií. Proto je nutno podrobn ě analyzovat stávající stav a podrobn ě se zabývat jednotlivými pracovišti, které budou v záv ěru p ředstavovat komplexní zasí ťovaný celek.

ANALÝZA MÍSTA V sou časné dob ě jsou ve firm ě všechny pracovní stanice zapojeny do firemní sít ě, ale vzhledem k velkému objemu a nedosta čující rychlosti zpracovávaných dat je nutnost zavedení nového komplexního zasí ťování firmy. Pro tento proces je nutná analýza jednotlivých pracoviš ť a jejich vybavenosti.

MONITORING SOU ČASNÉHO STAVU KABELÁŽE VE FIRM Ě PHARMIX, S.R.O. Stávající kabeláž byla projektována na kapacitu cca 20 p řipojených počíta čů v hlavní administrativní budov ě. Sou časná situace je velmi riziková, jelikož na stávající sí ť je p řipojeno: • 40 po číta čů (35 v administrativní budov ě a 5 na výrobní hale) • pr ůmyslové čte čky čárových kód ů pro informa ční systém • kamerový systém se 7 kamerami (veškerý signál monitoringu k po číta či jde po stávající kabeláži) • 1 webová kamera - komunikace probíhá po stávající kabeláži • telefonní úst ředna - veškeré rozvody telefon ů jsou zapojeny do stávající kabeláže • 2 pr ůmyslov ě řízené stroje - karusel a vodní paprsek

Uvedené zapojení vyžaduje neustálé prodlužování a opravování kabeláže a tím se sí ť dostane do takového stavu, který už neodpovídá funk ční 100 Mb kabeláži. Dochází k velmi podstatnému zpomalení pr ůchodu dat sítí a p říliš často dochází na síti ke kolizím, které často vyústí k úplnému zkolabování sít ě, které se musí problematicky řešit. Tímto trpí hlavn ě funk čnost centrálního informa čního systému, kdy server není schopen v požadované dob ě obsloužit všechny požadavky uživatel ů.

ANALÝZA STAVU KABELÁŽE V JEDNOTLIVÝCH ÚSECÍCH FIRMY PHARMIX, S.R.O. Kancelá řské prostory firmy PHARMIX, s.r.o. jsou rozd ěleny na dv ě patra. Vzhledem k tomu že firma se nachází v zátopové oblasti řeky Moravy, je nutné, aby byla serverovna a velká část techniky v prvním pat ře budovy, kde se po zkušenostech z povodní v roce 1997 voda nedostane. Ovšem i ve spodním pat ře jsou úseky, ve kterých se nachází výpo četní technika zapojená do firemní sít ě. V přízemí firmy se nachází úsek kontroly, mistr ů, jídelny, p řípravy – vodní paprsek, skladu, rozvodny tepla a vzduchu, meziskladu, výdejny, údržby a nástrojárny. P řičemž kabeláž je nutné propojit všemi zmi ňovanými úseky, z důvod ů možnosti budoucího umíst ění po číta čů a zapojení do firemní sít ě.

I. patro Úsek „P říprava – vodní paprsek“ – v tomto úseku probíhá plánování technologického zpracování materiálu na technologicky velmi vysp ělý stroj – řezací centrum vodní paprsek. Tento stroj je nenahraditelný p ři p řesném řezu do tlouš ťky cca 180 milimetr ů. Lze s ním řezat prakticky jakýkoliv tvar v ploše. Lze s ním řezat i velmi detailní kontury. Nejv ětší možný rozm ěr materiálu k opracování je 2 000 x 6 000 milimetr ů. Umož ňuje řezání celé škály materiál ů a to

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 151

od ocele s extrémní tvrdostí p řes slitiny kovu, sklolaminát, kámen, sklo, kompozity až po měkké p ěnové materiály a grafit. Úsek „P říprava – vodní paprsek“ je vybaven čty řmi stolními po číta či a jedním notebookem – jedná se o jednu kancelá ř v přízemní části administrativní budovy. Zde je také zavedena pr ůmyslová čte čka, která je p řes po číta čovou sí ť propojena s firemním systémem IS Helios. T ěchto čte ček je ve firm ě rozmíst ěno více a byly zde zavedeny z d ůvodu zlepšení skladové organizace výrobk ů, materiál ů a nedokon čené výroby. Pr ůmyslová čte čka používá pro čtení čárové kódy EAN, které se tisknou na každý doklad k výrobku, či materiálu. Firma PHARMIX, s.r.o. používá čte čky Motorola MC 3190. Mobilní datový terminál Motorola MC3190-Z nabízí sníma č čárového kódu, a díky integrované čte čce RFID i výjime čný výkon a možnost čtení RFID tag ů. Stává se tak nejmenším a nejleh čím mobilním terminálem s RFID čte čkou v ru čním provedení na sou časném trhu s mobilními terminály. Samoz řejmostí je jednoduchá použitelnost v maloobchodním, velkoobchodním nebo pr ůmyslovém odv ětví.

Úsek „Mist ři“ a „Kontrola“ – v těchto dvou úsecích se nachází celkem čty ři stolní po číta če a vede tudy i optický kabel, který prochází dále do výrobní haly a pokra čuje k již zmi ňovanému úseku „P říprava – vodní paprsek“ a také k pracovišti CNC karuselu. Jedná se o svislý soustruh VLC 1600 ATC + C, který je ur čen k soustružení obrobk ů v malých a st ředních sériích. Umož ňuje soustružení kužel ů, závit ů, obecných ploch, osové vrtání, práce pomocným vřetenem atd. Obráb ěné obrobky nesmí být z ho řlavých materiál ů. Stroj má p řed sebou umíst ěn ovládací panel se zabudovaným řídícím systémem SINUMERIK 840 D. Tento panel je výškov ě p řednastavitelný. Optický kabel, který vede k tomuto stroji je zapojen do vysp ělého HUBu, na který je napojena standardní metalika a ta zajiš ťuje propojení stroje s firemní sítí.

Úsek „Výdejna materiálu“ se nachází ve spodní části budovy a disponuje jedním po číta čem pro evidenci vydaných a p řijatých nástroj ů. Výpo četní technika umož ňuje zabezpe čení řádného vedení skladu, veškerou evidenci skladových položek – v tomto úseku se jedná p ředevším o evidenci spojovacího materiálu. Celá skladová agenda spojovacího materiálu je propojena s IS Helios a je vedena na modulu „Ob ěh zboží“. II. patro Úsek „Technologická p říprava výroby“ (TPV) se nachází v prvním pat ře budovy. Je vybaven devíti stolními po číta či, jedním p řenosným po číta čem a velkoformátovou tiskárnou, která má i sv ůj záložní zdroj. Tyto po číta če jsou výpo četn ě i graficky velmi vysp ělé, protože musí umož ňovat rychlé a p řesné programování v programech typu CAD, které mohou být hardwarov ě velmi náro čné.

Úsek „Ekonomický a personální“ se nachází vedle úseku TPV, kde jsou t ři stolní po číta če sloužící k účetním, personálním a manažerským operacím, které jsou sou částí IS Helios – tj. moduly Ú četnictví, Pokladna, Ob ěh zboží, Majetek, Mzdy, Banka a Helios Controlling. IS Helios je ERP systém, který práv ě takové informace poskytuje. Je ur čen pro velké a st ředn ě velké spole čnosti, které hledají ucelený podnikový informa ční systém, jenž se snadno p řizp ůsobí konkrétním pot řebám firmy. IS Helios krom ě standardního jádra ERP systému, jehož sou částí je nap ř. také CRM, workflow či Business Intelligence, obsahuje i specializované moduly tvo řící tzv. oborová řešení. Sta čí si tak zvolit n ěkterou z připravených oborových verzí bez nutnosti vývoje nákladného softwaru na zakázku. Komplexní IS Helios pomáhá orientovat se ve sv ětě firemních informací. ERP systém je maximáln ě p řizp ůsobivý všem pot řebám firmy. Umož ňuje plánování výroby, ale i evidenci zam ěstnanc ů či cokoli dalšího.

Úsek „Obchodní“ využívá dva stolní po číta če a dva p řenosné po číta če. Je zde umíst ěna i barevná tiskárna, která slouží především k prezentaci firmy p ři obchodních jednáních, barevném tisku obchodních smluv a prospekt ů.

Úsek „Sekretariát“ disponuje jedním stolním po číta čem. V prostorách sekretariátu je umíst ěna multifunk ční tiskárna, která umož ňuje využití scanneru, faxu, černobílé kopírování s možností tisku velikosti papíru A3.

Úsek „Serverovna“ je vybavena klimatizací, která je nezbytná pro vytvo ření optimálních podmínek pro chod serveru. V této místnosti se nachází i čty ři stolní po číta če, které slouží zejména k zálohování dat firmy. Ostatní budovy Úsek „Brusírna“ – ze serverovny je pom ěrn ě nevhodn ě „vzduchem“ natažený optický kabel, který je krytý ohebnou PVC trubkou, tzv. husím krkem. Zde se po čítá s bezdrátovým Wi-fi p řenosem dat do vzdáleného pracovišt ě firmy PHARMIX, s.r.o., konkrétn ě do brusírny. Tento p řenos by byl možný pomocí: • vysíla če a p říjma če na pásmu 2,4 GHz a 5 GHz • vysíla če a p říjma če na vyšším, licencovaném pásmu • Wi-fi radiového pásma

Wi-fi jako takový není zcela nový standard. Je založen na principu rozprost řeného spektra, který si roku 1942 nechali patentovat Geogre Antheil a Hedy Lamarr.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 152

Ke každé bezdrátové síti musí mít provozovatel pat řičnou licenci pro vysílání v ur čité frekvenci. Této frekvenci se říká licencované pásmo. Frekvencí není nekone čné množství, proto tyto pásma jsou zpoplatn ěna vysokou částkou. Majitelé licencí si svá pásma chrání, aby v nich nikdo jiný nevysílal. Protože rádiové vysílaní mají i n ěkteré p řístroje v domácnosti (nap ř. mikrovlná trouba), vzniklo bezlicen ční pásmo ISM (2,4 GHz), které bylo vyhrazené pro pr ůmyslové, v ědecké a léka řské ú čely. Pozd ěji se však o toto pásmo za čali zajímat i výrobci bezdrátových sítí. Zpo čátku každý m ěl vlastní technologie, ale časem bylo zjišt ěno, že mít jednotný standard je výhodn ější. V roce 1997 publikoval mezinárodní standardiza ční institut IEEE specifikaci standardu bezdrátové sít ě pracující v pásmu ISM pod číslem 802.11. V roce 1999 se tento standard rozší řil o 2 kvalitn ější specifikace a to 802.11a 802.11b. Dnes asi nejpoužívan ější revize p řišla v roce 2003 pod ozna čením 802.11g. Rychlost byla zvýšena na 54 Mb/s v pásmu 2,4 GHz. Nejnov ější standard 802.11n vznikl v roce 2008. Podporuje MIMO za řízení (Multiple Input, Multiple Output – mnohonásobný vstup i výstup). Používá více vysíla čů a p řijíma čů , aby se zlepšil signál. V důsledku pot řeby zabezpe čení kompatibility vznikla Wifi aliance. Tato aliance testuje za řízení pracující ve standardu 802.11. Subjekty, které vyhovují kritériím, prop ůjčí logo, které ujiš ťuje kupujícího, že za řízení je schopno komunikovat s ostatními wifi za řízeními s tímto logem. Jelikož Wi-Fi sít ě s jednotným standardem mají mnoho výhod, rychle se rozší řily a zlevnily. Od roku 2005 se mezi bezlicen ční pásma p řidalo také 5 GHz pásmo.

Propojení mezi pracovišti - Vysíla če a p říjma če na vyšším, licencovaném pásmu. U licencovaného pásma máme velikou výhodu v garanci nerušeného volného pásma a tím také kvalitn ější bezdrátový přenos. Ve velké mí ře se používá pro licencované pásmo vlnového rozsahu 3.5 GHz. Pomocí multiplexu se rozd ěluje pásmo na n ěkolik dalších kanál ů, takže je možné prozovat n ěkolik datových tok ů sou časn ě a také rychleji a na v ětší vzdálenosti. Vznikají nám zde řádov ě n ěkolikanásobn ě v ětší náklady na vysíla če i p říjma č a také licence na dané pásmo je velmi nákladná.

V budoucnu je nutno provést instalaci optických kabel ů pod podlažní plochou, tím se zajistí jeho delší životnost a vyšší odolnost proti poškození. Toto kabelové řešení bylo zvoleno p ředevším z důvodu odlou čení pracovišt ě brusírny od hlavní budovy firmy a u klasického metalického kabelu se neustále vyskytuje chybovost v přenosu. V úseku brusírny se také nachází pr ůmyslová čte čka pro systém IS Helios, aby bylo možné sledovat stav zakázek a jejich rozpracovanost.

SERVEROVNA Serverovna je ozna čení pro specializovanou technologickou místnost, ve které je umíst ěna po číta čová technika serverového typu, ur čena k nep řetržitému provozu s kvalitním a rychlým p řipojením do sít ě Internet a zálohovaným napájením. P ři nov ě navržené konfuguraci ve firm ě PHARMIX, s.r.o. se p řihlíží k tomu, aby byly spln ěny nejnáro čnější požadavky na nejmodern ější datové služby.

PARAMETRY SERVEROVNY V druhé části prvního patra se nachází „Serverovna“. Toto ozna čení je ur čeno pro specializované prostory, ve kterých jsou umíst ěny po číta čové techniky serverového typu, které jsou ur čeny k nep řetržitému provozu. Je to místo, které má server ům a dalším technologickým za řízením zajistit bezproblémový a stabilní provoz bez vlivu z okolí. Z hlediska významu a užití t ěchto prostor je nutné ale také rozlišovat malé, st řední a velké serverovny. Malé a st řední serverovny mívají z řízeny jednotlivé instituce, firmy či státní organizace bu ďto ve svých vlastních prostorách, nebo využívají prostory pronajaté. Velké serverovny bývají, až na výjimky, v majetku velkých telekomunika čních či technologických firem.

Mezi standardní parametry kvalitní serverovny pat ří p ředevším: • Kvalitní a zálohovaná elektrická napájecí sí ť. Systém pro záložní elektrické napájení dob ře odolné proti výpadku napájení z ve řejné elektrorozvodné sít ě. Zálohování napájení bývá u v ětších serveroven realizováno pomocí dieselových agregát ů (motorgenerátory) spojených se záložními alternátory, které slouží k zásobování po číta čů elektrickou energií p ři dlouhodobém výpadku napájení z rozvodné sít ě. Dále jsou b ěžn ě používána za řízení UPS, která poskytují okamžité zásobování elektrickou energií (ze statických baterií) v dob ě mezi za čátkem výpadku sítě a nastartováním záložních zdroj ů napájení. • Klimatizace. Slouží k odvodu technologického tepla, které ve velké mí ře produkují veškerá technická za řízení umíst ěná v serverovn ě (pop řípad ě i lidé nacházející se z pracovních d ůvod ů uvnit ř v serverovn ě). V p řípad ě poruchy klimatizace dochází v serverovn ě k brzkému p řeh řátí všech za řízení b ěhem pom ěrn ě krátké doby, jedná se zpravidla o jednotky minut. • Redundantní a rychlé p řipojení do po číta čové sít ě zejména k sítím, z nichž je vytvo řena sí ť Internet nebo „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 153

firemní Intranet. Za redundantní sí ť je považována taková po číta čová sí ť, která je odolná proti poruše n ěkteré ze svých částí. P ři výpadku jedné části sít ě by m ěla s co nejmenšími následky veškerý provoz sít ě p řevzít její zbylá část. • Zabezpe čení a ostraha objektu. Je nutné zajistit, aby se do objektu nedostaly neoprávn ěné osoby a nemohly zp ůsobit žádné škody (primární ochrana za řízení proti jakémukoliv fyzickému poškození za řízení, ztrát ě dat, odcizení dat, zneužití uložených údaj ů v pam ětech po číta čů , zhroucení sít ě apod.). Proto bývá v objektech s velkými serverovnami z řízena stálá fyzická ostraha, resp. vrátnice, dále bývá používán kamerový systém, systém elektronického uzamykání dve ří, systém detekce pohybu osob, požární a kou řová signalizace, nerozbitná skla v oknech a další speciální mechanické a elektronické zábrany znemož ňující pr ůnik cizích osob do objektu.

SERVER Server je v informatice obecné ozna čení pro po číta č, který poskytuje n ějaké služby nebo po číta čový program, který tyto služby realizuje. V unixových systémech je ozna čován jako démon (anglicky daemon), v Microsoft Windows pak jako služba (anglicky service). Servery ve firmách mohou být sk říňové servery, pro které se používají nej čast ěji big-tower sk řín ě, které jsou vzhledov ě stejné jako u kancelá řských PC, ale jsou vyšší, z důvod ů zapojení více disk ů a také lepším chladícím vlastnostem. Další možností je zakládání do speciálních sk říní z důvodu úspory místa a lepší možnosti kabeláže. Takové sk říni se říká „rack“ a bývá zde často zapojen i switch, telefonní úst ředna, HUBy, a jiné. Rack m ůže být vybaven i control panelem, který slouží k ovládání a diagnostice serveru, tzn., nepot řebujeme mít server napojený na externí PC nebo externí monitor. Server ve firm ě PHARMIX, s.r.o je d ůležitý nejen jako hlavní úložišt ě dat, ale také jako výpo četní po číta č náro čný na výkon procesoru. Na serveru jako takovém jsou jak data spole čnosti a zálohy, tak programy, které fungují jako klient- server, tudíž tento po číta č má úlohu serveru a klientské po číta če jsou jednotlivé po číta če ve firm ě. Proto server p řestává zvládat plynule sou časn ě kopírování data a řízení proces ů program ů náro čných na výpo četní operace. K této činnosti je důležitý p ředevším vícejádrový rychlý procesor a velká fyzická pam ěť RAM. Kv ůli nep řetržitému zálohování na firemní server, p ředevším atest ů na materiál, certifikát ů ISO a ASME, které se vyhotovují ke každému výrobku zvláš ť a jejich kopie se uchovávají na pevném disku, je nezbytn ě nutné v dohledné dob ě rozší řit i diskové pole serveru.

Sou časná konfigurace serveru: • Intel Core 2 Duo – Dvoujádrový procesor, každé jádro b ěží na taktu 2.4Ghz, dále 2x2GB RAM • pam ěť – v sou časnosti server disponuje pouhými 2x 2GB RAM • HDD 2x 500GB zapojených v technologii RAID 1. • Grafická karta v případ ě server ů nehraje roli, protože se její výpo četní výkon krom ě zobrazení plochy nevyužívá. Proto naprosto sta čí integrovaná grafická karta na základní desce, pokud základní deska toto řešení nenabízí, posta čí jakákoliv low-endová grafická karta.

Navrhuji proto celkový upgrade serveru, který by m ěl plnit tyto požadavky: • procesor – alespo ň 4 jádrový, s podporu HyperThreadingu (vytvo ří 8 virtuálních jáder) • pam ěť – ideálních je 16GB RAM, tzn. 2x8GB • HDD – alespo ň 2TB v RAID, resp. 2x 2TB, pop řípadn ě 4x 1TB. Dále bude pot řeba SSD (Solid State disk) 120GB na systémový disk, který nebude PC tolik vyt ěžovat a zrychlí chod systému. • 64 bitový opera ční systém – v důsledku navýšení RAM více jak 4GB je nutné použít 64 bitový opera ční systém. 32 bitový nepodporuje více jak 4GB RAM.

TECHNICKÉ POJMY PEVNÝCH DISK Ů RAID - RAID (anglicky Redundant Array of Inexpensive/Independent Disks – vícenásobné diskové pole laciných/nezávislých disk ů) je v informatice metoda zabezpe čení dat proti selhání pevného disku. Zabezpe čení je realizováno specifickým ukládáním dat na více nezávislých disk ů, kdy jsou uložená data zachována i p ři selhání některého z nich. Úrove ň zabezpe čení se liší podle zvoleného typu RAID, který je ozna čovaný čísly (nej čast ěji RAID 0, RAID 1, RAID 5 či nov ěji RAID 6). RAID je často používán na serverech, avšak je nutné si uv ědomit, že RAID nenahrazuje zálohování dat. Serveru ve firm ě Pharmix, s.r.o. se týká technologie RAID. Nejjednodušší, ale pom ěrn ě efektivní ochrana dat. Provádí se zrcadlení (mirroring) obsahu disk ů. Obsah se sou časn ě zaznamenává na dva disky. V p řípad ě výpadku jednoho disku se pracuje s kopií, která je ihned k dispozici. Podobná technika m ůže být uplatn ěna o úrove ň výše, kdy jsou použity dva samostatné řadi če. Tato technika se nazývá duplexing a je odolná i proti výpadku řadi če. Teoreticky se m ůže výrazn ě

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 154

zvýšit rychlost čtení a o n ěco snížit odezva, avšak záleží na konkrétním řadi či (softwarové v ětšinou možnost čtení z obou disk ů nevyužijí v ůbec). Zato zápis m ůže být pomalejší, protože se ukládají stejná data na dva disky. Technika výrazn ě zvyšuje bezpe čnost dat proti ztrát ě zp ůsobené poruchou hardware. Nevýhodou je pot řeba dvojnásobné diskové kapacity.

SOLID STATE DISK Solid-state drive (zkratka SSD) je v informa čních technologiích typ datového média, které na rozdíl od klasických pevných disk ů neobsahuje pohyblivé mechanické části a má mnohem nižší spot řebu elektrické energie (p říkon). SSD disk emuluje rozhraní používané pro pevné disky (typicky SATA), aby je mohl snadno nahradit. Pro uložení dat je nej čast ěji použita nevolatilní flash pam ěť . SSD disk, který používá volatilní pam ěť typu SRAM nebo DRAM, je n ěkdy nazýván RAM-drive.

LITERATURA: [1] HORÁK, Jaroslav a Milan KERŠLÁGER. Po číta čové sít ě pro za čínající správce . 3., aktualiz. vyd. Brno : Computer Press, 2006, 211 s. ISBN 80-251-0892-9. [2] DEAN, Tamara. Network guide to networks . 5th ed. Boston, Mass. : Course Technology Cengage Learning, c2010, 887 s. ISBN 14-239-0245-9.

ADRESA: Aleš Strnadel Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 155

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 156

SOFTWARE INTERAKTÍVNEHO ON -LINE SYSTÉMU KOMUNIKÁCIE VYSOKEJ ŠKOLY S UCHÁDZA ČOM NOVEJ GENERÁCIE

Zuzana Bednárová

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Krom ěř íž

Abstrakt: Príspevok sa bude zaobera ť podaním realizácie a dôležitosti vytvorenia softwaru interaktívneho on-line systému komunikácie vysokej školy s uchádzačom novej generácie. Riešenie podávania informácií o možnosti graduovaného a celoživotného štúdia bude predstavova ť informa čný modul, ktorý zaistí on-line prijímacie riadenie uchádza ča o štúdium. Software zabezpe čí konektivitu študijného oddelenia s uchádza čom, poskytne rozborové tabu ľky a výstupné zostavy pod ľa požiadaviek zadávate ľa.. Automatizácia software bude sledova ť kompletizáciu dokumentácie, pri čom zabezpe čí cyklické upozor ňovanie splnenia požiadaviek v ur čených časových intervaloch. Uvedie systém do rutiny a odstráni komunika čné nedostatky prostredníctvom informa čných technológií.

Kľúčové slová: informa čné technológie, on-line komunikácia, informa čný modul, databázové systémy, prijímacie riadenie, proces.

ÚVOD V úvode svojej bakalárskej práce pojednávam o význame inovácie procesu prijímacieho riadenia prostredníctvom využitia moderných informa čných technológií, podloženom analýzou reálnych komplikácií, ktorých frekvencia problematickosti mnohokrát postihuje negatívnym dopadom uchádza čov o štúdium a pracovníkov študijného oddelenia. Komparácia sú časného stavu s prestížnymi univerzitami Slovenska, Nemecka a Ve ľkej Británie zahr ňuje sú čas ť práce pre porovnanie a skvalitnenie súčasného systému. Zameranie nasledujúcej časti spo číva v analýze a popise riešenia informa čného modulu systému pre graduované a celoživotné vzdelávanie, v praxi realizované využitím kombinácie jednotlivých programovacích jazykov z oblasti informa čných technológií. Virtuálna konektivita študijného oddelenia s uchádza čom o štúdium spo číva v navrhnutí rozborových tabuliek a výstupných zostáv pod ľa požiadaviek zadávate ľa, kompletizácie dokumentácie pre uzavretie prijímacieho konania. Pojednávanie nasledujúcej problematiky odstra ňuje komplikácie v komunikácii študijného oddelenia s uchádza čom o štúdium aplikovaním nových funkcionálnych štruktúr v rozhodovacom module a databázovej agendy študijného oddelenia. Uvedenie doporu čenej inovácie software na webové stránky EPI Kunovice do rutiny je doplnené hodnotením zo strany užívate ľa, ktorá analyticky zhodnocuje efektivitu navrhnutého modelu, poprípade odporú ča štrukturálne i komunika čné vylepšenia. Cie ľ bakalárskej práce je orientovaný na vytvorenie softwaru interaktívneho on-line systému pre komunikáciu vysokej školy s uchádza čom o štúdium pre zefektívnenie celkového procesu.

MODERNÉ INFORMA ČNÉ TECHNOLÓGIE Modernizácia spolo čnosti so sebou prináša zmeny, ktoré ovplyv ňujú vedomostnú štruktúru spolo čnosti. Pre zefektívnenie prijímacieho konania na vysoké školy je potrebné akceptova ť zmeny v štruktúre, obsahu a tézach prijímacieho konania. Vzh ľadom na rapídny rozvoj informa čno-komunika čných technológií a ich prienik do spolo čenských sfér vzniká aktuálna potreba inovácie systému prijímacieho konania. Informa čné interaktívne systémy sa v doterajšej praxi osved čili ako jedny z najdokonalejších z množstva zastúpených systémov. Prostredníctvom interaktívneho on-line systému novej generácie uchádza č o štúdium komunikuje nelimitovanými časovými alebo priestorovými bariérami s nadnárodnou a celosvetovou platnos ťou.

Efektivita implementácie systému do administratívy • dynamické a komfortné užívate ľské rozhranie • 24 hodinová dostupnos ť po čas 7 dní v týždni • dáta dostupné vždy a všade pomocou internetového prehliada ča • administratívna preh ľadnos ť a hierarchia prostredníctvom implementovanej databázy • štatistické informácie úspešnosti jednotlivých uchádza čov • on-line sledovanie stavu prihlášky • štatistiky a reporty činnosti uchádza čov „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 157

• možnos ť úpravy a využitia údajov uchádza čov z predchádzajúcich rokov INFORMA ČNÝ MODUL Sú čas ťou on-line systému prijímacích skúšok na vysokú školu je vytvorenie informa čného modulu, ktorý zabezpe čí podávanie informácií o činnosti vzdelávacieho inštitútu, prihlásenie na štúdium prostredníctvom on-line prihlášky a odoslaní úradných dokumentov, ktoré je uchádza č povinný skompletizova ť. Informa čný modul sústre ďuje maximum informácií o technologických, ekonomických a informa čných zameraniach a vysvet ľuje teoretickú i praktickú podstatu znalostí. Študentom sú na črtnuté sféry pracovných príležitostí s vysokou mierou uplatnenia.

KOMPOZI ČNÁ ŠTRUKTÚRA INFORMA ČNÉHO MODULU Prioritným cie ľom je predstavenie pôvodu a zamerania inštitúcie širokej skupine návštevníkov. Obsahová stránka sa zameriava na priblíženie historických udalostí a procesov akreditácie v súvislosti s vývojom zákonov spolo čnosti v Českej republike. Charakterizuje prvé a zárove ň centrálne pracovisko Kunovice, ale aj detašované pracoviská v Hodoníne a Krom ěř íži. Informuje uchádza čov o štúdium v podobe dôkladných a preh ľadne zoskupených odpovedí na najbežnejšie otázky, ktoré tvoria prioritu myšlienkového procesu uchádza čov pri hodnotiacom výbere perspektívnej vzdelávacej inštitúcie. Explikuje prístupové metódy štúdia, hodnotiace pozitíva a zobrazuje prístupové eventuality k študijným materiálom v knižnej, elektronickej alebo technologickej forme. Uchádza ča oboznámi s výhodami štúdia ako sú on-line prijímacie konanie, napojenie na prax, interkulturálne prostredie, u čiaca sa organizácia, uplatnenie absolventov, možnosti súbežného štúdia, tvorivos ť, cudzie jazyky, kultúra, tímová výchova a výchova leadera, možnos ť štúdia cez víkendy, možnos ť dochádzania na detašované pracoviská v ďaka dobre lokalizácii, výborná dostupnos ť pracovísk. Dizajnová a dátová preh ľadnos ť modelu zaru čuje jednoduchú orientáciu v požadovaných informáciách študijných predmetov. V prípade nejasností model poskytuje kontaktné údaje na pracovníkov študijného oddelenia a akademického vedenia. Administratívna podpora je zobrazená v paneli HORKEJ LINKY, nachádzajúceho sa ved ľa každého študijného programu.

TECHNICKÁ ŠTRUKTÚRA INFORMA ČNÉHO MODELU Obsahová stránka explikuje technické aspekty po číta čovej infraštruktúry a softwarového vybavenia. Využíva elementy z oblasti projektového manažmentu, výpo čtovej techniky i informa čných technológií. Tvorba a modifikácia kódovacej štruktúry prebieha v špecializovaných editoroch, zodpovedajúcich vysokému stup ňu náro čnosti informa čného modelu EPI. Profesionalitu a funk čnú preh ľadnos ť prvého miesta dosiahol v umiestnenom rebrí čku hodnôt vo ľne šírite ľný webový editor PSPad, podporujúci funkcie zvýraz ňovania syntaxe, kontroly pravopisu, úpravu konfigura čných alebo šifrovaných súborov. Najhlavnejšou sú čas ťou vo sférach informa čných technológií je zna čkovací jazyk hypertextu, spôsob logickej štruktúry nelineárneho textu, doplnený o hypertextové odkazy - hyperlinky, ktorý zárove ň zabezpe čuje publikáciu, údržbu a vyh ľadávanie informácií. Umož ňuje dokonale opísa ť textovú štruktúru a formátovanie textu pomocou, html princípov zna čenia, podporuje vylepšenie textu interaktívnymi prvkami, či možnos ťami vloženia obrázkov alebo iných objektov. Grafiku textovej štruktúry ur čuje jazyk XHTML / Extensible Hyper Text Markup Language / a profesionálnej grafickej úprave sa venujú aj Kaskádové štýly CSS / Cascading style sheet /, ktoré plnia úlohu jednoduchého mechanizmu. Z oblasti po číta čovej grafiky realizáciu grafického prostredia i úpravu priestorových informácii vhodne modifikoval on- line editor Sumopaint. Multimediálne rozhranie obsahovo bohatých súborov na prehliadanie videa podporuje multiplatformové aplika čné prostredie softwaru Adobe Flash Player zaru čením vysoko kvalitného prenosu dynamickým streamovaním HTTP. Korešpondencia s požiadavkami modernej sú časnosti - grafická inovácia vytvára základný obraz o profesionalite školy. Zmenu dizajnu vnímajú ústretovo študenti všetkých vekových kategórií.

ON-LINE PRIJÍMACIE KONANIE On-line systém sa osved čil vo všetkých oblastiach komunikácie. Možnos ť operatívneho prenosu informácií využíva čoraz viac ľudí v praktických úlohách každodenného života. Využitie je aj v osobnej komunikácii formou e-mailov - vzh ľadom na jej pružnos ť a okamžitú spätnú väzbu overenia informácií. Aplikácia tohto systému do procesu výberového konania zabezpe čí možnos ť spracovania údajov neobmedzeného po čtu uchádza čov sú časne a poskytne okamžitú spätnú väzbu v podobe vyhodnotenia elektronickej prihlášky. Realizácia prihlášky elektronickou formou v podobe formulárov predstavuje komplexnú, preh ľadnú a dôslednú evidenciu uchádza čov o štúdium. Zadávanie údajov je spracované preh ľadným spôsobom, doplneným o on-line podporu v prípade nejasností. Závažnou požiadavkou prijímacieho konania je prísne časové ohrani čenie, dôslednos ť, presnos ť a validita rešpektovaná uchádza čom. Preverovanie informácií má závere čnú- vyhodnocovaciu fázu, v ktorej on-line systém zabezpe čí elektronickou formou spätnú väzbu a uchádza č získa informáciu o svojej úspešnosti. On-line systém vytvorí elektronický certifikát ako verifikáciu úspešnosti uchádza ča. Umiestnenie prihlášky na webovej stránke

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 158

je rozdelené pod ľa typov študijných odborov pre uchádza čov s ukon čeným stredoškolským vzdelaním a absolventov bakalárskych, inžinierskych alebo magisterských štúdií.

DATABÁZOVÁ ON-LINE AGENDA ŚTUDIJNÉHO ODDELENIA Databázové spracovanie on-line agendy študentov umož ňuje úschovu dát a poskytuje preh ľadný hierarchický systém percentuálneho vyjadrenia konkrétnych uchádzačov o štúdium. Špecializuje sa na skuto čné potreby vzdelávacieho inštitútu, automatizáciu a centralizáciu systémových funkcií pre riadenie mnohopo četných skupín uchádza čov. Široké spektrum médií a multimediálnych prvkov ponúka široké možnosti využitia a je ich možné aplikova ť na tvorbu požadovaného obsahu. Poskytuje riešenie mnohých problémov svojou dobrou prístupnos ťou a prístupná forma databázovej štruktúry zaru čí vedeniu vysokej školy a uchádza čom dodanie potrebných dokumentov v reálnom čase. Aplikáciou tohto systému sa odstránia časové a priestorové bariéry, vznikne usporiadaná a ľahko dostupná dokumentácia. Integrita dátovej štruktúry deklaratívneho programovacieho jazyka SQL / Structured Query Language / zabezpe čí logické prenosy dát . Súvz ťažnos ťou hypertextových výrazov, programovacieho jazyka php a príkazových štruktúr SQL dostane finálne prevedenie formu webového modulu. Obsahom databázy sú informácie o uchádza čoch a preh ľad o aktuálnych dátumoch, respektíve platbách. Systém poskytuje uloženie dokumentov potrebných pre zaradenie do prijímacieho konania a upozornenie uchádza čov i študijné oddelenie v podobe časovo ohrani čených cyklov na presný termín dodania dokumentov. Dôležitou sú čas ťou je uchovanie a spracovanie informácií o úspešnosti a neúspešnosti uchádza čov na prijímacích skúškach v danom odbore. Spracované údaje vytvoria základ štatistiky pre interné potreby vysokej školy, poprípade obnovy zaradenia uchádza ča do prijímacieho konania.

RIEŠENIE KOMUNIKA ČNÉHO PROBLÉMU V mnohých prípadoch zaznamenali pracovníci študijného oddelenia nedorozumenia týkajúce sa podania pravdivých údajov na otázky uvedené v on-line prihláške zo strany uchádza čov, z dôvodu nejasností právne daných a nemenných požiadaviek. Pre odstránenie neinformovanosti a zjednodušenia procesu skompletizovania prihlášky sú jednotlivé kroky uchádza ča usmernené tak, aby bol zadávate ľ navedený na správny postup prostredníctvom znakového ozna čenia problematických požiadaviek s následným vysvetlením. Generovaný certifikát on-line prihlášky zabezpe čuje stopercentné informovanie o priebehu nasledujúcich krokov. Automatizácia emailovej komunikácie prostredníctvom agendy so strany študijného oddelenia zabezpe čuje cyklické upozor ňovanie uchádza ča o jednotlivých krokoch, poprípade zmenách. Úplne odstránenie nejasností uchádza ča o štúdium zabezpe čuje možnos ť prihlásenia sa pod vlastným identifika čným číslom na webovej stránke informa čného modulu, ktorá ponúka výpis informácií o priebehu prijímacieho konania a preh ľad stavu procesu jednotlivého uchádza ča. Sú čas ťou úspešnosti komunika čného procesu a funkcionality každého softwarového projektu je jeho prezentácia na profesionálnom webhostingu vysokej úrovne. Finálna verzia informa čného modelu je záujemcom o štúdium sprostredkovaná neobmedzene, prostredníctvom webového rozhrania – internetovej služby, ktorá zaznamenáva prenos textového a obrazového obsahu Internetu.

ZÁVER Sú časnos ť vyžaduje rýchly a operatívny prenos informácií, ktorých dôležitú úlohu predstavujú informa čne - komunika čné technológie. Obsah práce je zameraný na vytvorenie softwaru pre zjednodušenú a pohotovú orientáciu vo vysokej kvantite informácií, významovosti spracovania informa čného modulu a on-line prihlášky. V bakalárskej práci som za zamerala na praktické využitie informa čných technológií v administratívnom spracovaní dát, konkrétne pre reálne potreby študijného oddelenia. Databázové systémy zjednodušia orientáciu v administratívnych materiáloch mnohonásobného po čtu uchádza čov o vysokoškolské štúdium. Priorita softwaru spo číva predovšetkým v zabezpe čeniu dátového obsahu proti poškodeniu a operatívnom prístupe k informáciám. V práci ďalej pojednávam o význame možnosti spracovania a kontrole evidencie osobných údajov neobmedzeného po čtu jednotlivcov. Elektronické spracovanie by malo by ť prínosom, pretože umož ňuje nahradi ť časovo náro čnú prácu jednotlivcov a predovšetkým rýchlu komunikáciu a priamy vstup do programu.

LITERATÚRA [1] SAK, Petr. Člov ěk a vzd ělání v informa ční spole čnosti. Praha : Portál, s.r.o., 2007. 296 s. ISBN 978-80-7367- 230-0. [2] LEISS, Oliver a Jasnim SCHMIDT. PHP v praxi : pro za čáte čníky a mírn ě pokro čilé . Praha: Grada Publishing,a.s., 24. 05. 2010. ISBN 978-80-247-3060-8.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 159

[3] PANKRÁC, Miroslav. PHP a MySQL : bez p ředchozích znalostí . Brno: Computer Press,a.s., 2007. ISBN 978– 80-251–1758-3. [4] LACKO, Luboslav. PHP5 a MySQL5 : Hotová řešení . Brno: Computer Press,a.s., 2007. ISBN 978–80-251-1695- 1. [5] Maslowski, Mark. Nau čte se Mysql za 21 dní, Computer Press,a.s., 2001, ISBN 80-7226-448-6. [6] VONDRÁK,CSC., Ing.Ivo. Úvod do softwarového inženýrství : verze 1.1 [online]. VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2002, 2002 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://vondrak.cs.vsb.cz/download/Uvod_do_softwaroveho_inzenyrstvi.pdf. Skriptum. VŠB – Technická univerzita Ostrava. [7] JANOVÁ Č, Dušan. Aplikace metodiky softwarového inženýrství v projektu webové databáze [online]. Kunovice, 2009 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: http://edice.vos.cz/files/swf/2155_bp_JANOV.html. Bakalárska práca. Evropský Polytechnický Institut, s.r.o. [8] OBHLÍDAL, Petr. Analýza a návrh informa čního systému [online]. Masarykova univerzita, 2008, 2008 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/143362/fi_b/bc_hotovo.pdf. Bakalárska práca. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. PhDr. Josef Prokeš, Ph.D.

KONTAKT: Zuzana Bednárová Evropský polytechnický institut, s.r.o. Hanácké nám ěstí 625 767 70 Krom ěř íž

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 160

SOU ČASNÉ PO ČÍTA ČOVÉ VIRY A OBRANA PROTI NIM

Eduard Horák

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Krom ěř íž

Abstrakt: Cílem p řísp ěvku je zanalyzovat téma po číta čové bezpe čnosti, vysv ětlit základní pojmy, stru čně nahlédnout do historie malware a vývoje po číta čové bezpe čnosti, popsat jednotlivé druhy malware, jako jsou po číta čové viry, spyware, adware, rootkity, spyware, hoax, phishing a pharming a u každého z nich vysv ětlit, v čem spo čívá jeho nebezpe čnost a jak se lze proti jednotlivým druh ům malware ú činn ě chránit. Zabezpe čení po číta če je nejd ůležit ějším druhem ochrany proti jednotlivým, druh ům malware. Mezi základní sou části zabezpe čení pat ří antivir, antispyware a firewall. Antivir poskytuje ochranu po číta če v reálném čase svým antivirovým štítem a slouží zárove ň jako základní detek ční softwarový nástroj. Antispyware má podobnou funkci jako antivir ovšem se zam ěř ením na jiný druh malware, na spyware a adware. Firewall potom slouží jako pomyslná ze ď, postavená mezi po číta č a okolní sv ět, filtrující oboustrannou komunikaci a sledující útoky zven čí. Bezpe čnostní produkty jsou dostupné jak ve free verzích, tak ve verzích placených, či jako speciální bezpe čnostní balí čky.

Klí čová slova: po číta čová bezpe čnost, malware, vir, spyware, firewall, trojský k ůň , hoax, phishing, pharming, password stealing viry, keylogger, dialer, boot viry, MBR, rootkit, antivir, bezpe čnostní balí ček

Abstact:The aim of the article is to analyse the topic of computer security, explain the basic concepts, a describe the history of malware and the development of computer security, describe the different types of malware, such as computer viruses, spyware, adware, rootkits, spyware, phishing and pharming hoax, and for each of them to explain what is the its hazards and how can against each type of malware effectively protect. Computer security is the most important form of protection against the individual types of malware. Basic security components include antivirus, antispyware and firewall. Antivirus provides protection for your computer in real time your antivirus shield and also serves as a basic detection software tool. Antispyware has a similar function as the antivirus but with the focus on a different kind of malware, spyware and adware. The Firewall then serves as the imaginary wall, built between your computer and the outside world, filters the information communication and monitoring the attacks from the outside. Security products are available in both the free versions, as well as in versions of paid, or as a special security packages.

Key words: computer security, malware, virus, spyware, firewall, trojan horse, hoax, phishing, pharming, password stealing viruses, keyloggers, dialer, MBR, boot viruses, rootkit, antivirus, security package

HISTORIE PO ČÍTA ČOVÝCH VIR Ů První po číta čové viry se za čaly objevovat po čátkem osmdesátých let. Za první vlaštovku lze považovat vir, který v roce 1982 napsal Rich Skretena, tehdy student deváté t řídy v Pittsburgu, který jako pomstu svému u čiteli napsal program, kterým mu infikoval po číta č. Program fungoval tak, že se p ři každém padesátém spušt ění po číta če zobrazila Skretenova báse ň po stisknutí tla čítka reset. Opravdový pr ůlom ale nastal až s pokusy Dr. Fredericka Cohena. Napsal vir, který poprvé zkoušel na svém po číta či VAX 11/750 pod Unixem 10. 9. 1983. Nad po číta čem asi po p ůl hodin ě ztratil kontrolu. V roce 1984 vydal slavný článek: „Computer Viruses: Theory and Experiments“. [2] Poprvé také použil výraz virus. [1, s. 37-39] V roce 1985 spat řil sv ětlo sv ěta po číta čový vir, trojský k ůň , EGABTR, který sliboval na tehdejších adaptérech CGA vylepšenou grafiku (nádherných 16 barev). Jediné, co ale dovedl, bylo smazat veškerá data z pevného disku a vypsat posměšnou zprávu: „Arch! Arch! Gotcha!“. Viry se též maskovaly za po číta čové hry, jako t řeba NUKLEA, která ovšem rovn ěž mazala pevný disk. Rok 1986 pat řil prvnímu zdokonalenému viru Brain, který napsali pákistánští brat ři Basid a Amjads Farooq. Jde v podstat ě o první propracovaný stealth boot virus, který se spustil spolu s disketou vloženou v po číta či. Známý po číta čový vir Cascade v roce 1987 zp ůsoboval ono známé hroucení písmen na monitoru. O rok pozd ěji to byl vyhlášený vir Jerusalem. Následoval vir, pojmenovaný po svém „otci“ Robertu T. Morrisovi: „Morris ův červ“. Tato „hav ěť “ napadla na tehdejší dobu neuv ěř itelných 6000 po číta čů a na 36 hodin vy řadila z provozu

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 161

tehdejší sí ť. Červ napadl i po číta če, pracující na jaderném výzkumu pro NASA a zp ůsobil škody téměř za 100 milion ů dolar ů. Dochází k masivnímu ší ření po číta čových vir ů a v roce 1988 vzniká i první antivirový program McAfee VirusScan. To s sebou pochopiteln ě neslo i tvorbu falešných, na první pohled neškodných program ů. Ve 20 tisících kopiích se t řeba ší řil „AIDS Information Diskette Version 2.0“, který ni čil data na disku a ješt ě se dožadoval zaplacení desítek dolar ů na účet v Panam ě. Mezi lety 1990 až 1994 se objevovalo mnoho polymorfních (každá další kopie viru se liší od té p ředchozí) i stealth virů, které maskovaly své působení a existenci v po číta či a antivirové spole čnosti musely na tyto hrozby reagovat důmysln ější a propracovan ější obranou. Jedním z nich byl i vir pocházející ze Slovenska One.Half.3544.A, který se stal slavný daleko za slovenskými hranicemi. Vir zp ůsoboval mimo jiné i kódování částí harddisku dle svého vloženého klí če. V roce 1995 vznikly Windows95 a Microsoft prohlašoval, že éra po číta čových vir ů skon čila. Toto tvrzení se ukázalo jako nepravdivé. Skute čnost se ukázala velmi brzy. Už za čátkem toku 1996 vznikl vir Win95/Boza, který p ředznamenal budoucí rozší ření vir ů i na Windows95. Následovaly první makroviry, ší řené pomocí MS Word a MS Excel. Další významný zástupce byl v roce 1998 po číta čový vir Win95/CIH, který se stal známý pod názvem „Černobyl“. Bylo tomu tak proto, že se každého 26. dubna (den černobylské katastrofy), pokusil p řemazat pam ěť Flash BIOS i některá data z disku. S nástupem nového tisíciletí a masivním rozší řením internetu se čím dál více prosazují viry rozesílané prost řednictvím elektronické pošty a pomocí samotného p řipojení k internetu. Asi nejznám ější z nich byl vir Win32/Stration, p řezdívaný též Warezov/Stration podle toho, že se dal snadno „získat“ na fórech (v ětšinou z Ruska), které se zabývaly stahováním nelegálního softwaru. Ten ni čil po číta če po celém sv ětě mezi léty 2006 až 2008. K jeho masivnímu ší ření napomohl rozmach instant messaging , p ředevším ICQ. Proto je také Win32/Stration ob čas nazýván ICQ virem. Nakažený po číta č vykazoval známky zna čného zpomalení, zp ůsoboval ukon čení n ěkterých aplikací (antivir, firewall) a nefungovaly automatické aktualizace Windows. Rovn ěž spustil rozesílání spamu s odkazem na infikovanou www stránku či soubor všem lidem v contact listu ICQ. Řešením bylo smazat veškeré infikované soubory a klí če, či v ětve v registrech z po číta če. Pozd ěji, když už bylo soubor ů n ěkolik desítek, se za čal používat skript, který obsahoval veškeré známé soubory a jejich poz ůstatky v registrech a nakonec vznikl i samostatný program Stration Remover, který vykonal veškerou práci za uživatele napadeného po číta če. Na přelomu roku 2006/2007 byl nejrozší řen ějším virem v ůbec [3]. Jeho sláva však již pominula. Mezi následovníky pat řil v roce 2007 až 2008 Win32/Adware.Virtumonde, který byl kombinací spyware a klasického po číta čového viru. Vedle necht ěně zobrazujících se pop-up oken mazal n ěkteré soubory, destabilizoval systém a zpomaloval po číta č. S p říchodem vým ěnných médií, hlavn ě USB flash disk ů, mp3 p řehráva čů , ale i externích harddisk ů se rozmohla po číta čová nákaza INF/Autorun. Tento rozší řený vir využívá pam ěť ová média (USB flash disky, mp3 p řehráva če), na kterých spustí sv ůj kód se zasunutím USB klí če do po číta če, který má spušt ěné automatické otevírání a p řehrávání soubor ů.

MALWARE Existuje mnoho rozli čných názv ů pro po číta čové šk ůdce. N ěkdo všem druh ům říká zjednodušen ě „viry“ , hovorov ě se mluví o „hav ěti“ a já jsem se rozhodl používat ucelen ější a podle m ě p řesn ější název – MALWARE. Pojem malware vznikl slou čením dvou anglických termín ů „malicious“ (škodlivý, zlomyslný) a „software“ . Podle názvu je tedy i jasné, o co autor ům t ěchto „softwar ů“ jde.

VIRY Jako virus je v po číta čové terminologii ozna čuje druh malware, který je schopen, v ětšinou bez v ědomí a jakéhokoliv vědomého zásahu uživatele, vlastního množení, maskování a ší ření v nakaženém po číta či. Je také schopen stahování dalších škodlivých program ů do po číta če a kopií sebe sama, aby byl „výsledek“ co možná nejni čiv ější. Dr. Frederick Cohen definuje vir takto: „Virus je program, který je schopen infekce dalších program ů a je schopen jejich modifikací zajistit, aby obsahovaly potenciáln ě se vyvíjející kopii jeho samotného“. [1, s. 38] Srovnání s biologickými viry je zcela na míst ě. Proto se také procesu ovládnutí po číta če říká infiltrace a napadené soubory se ozna čují jako hostitelé . Hostitel může být v sou časné dob ě v podstat ě libovolný soubor, umíst ěný kdekoliv na disku, ale i p řenosném a jiném médiu zapojeném do po číta če. Vir ů existuje nes četné množství, a nes četn ě druh ů. Celým kybernetickým sv ětem se ší ří milióny typ ů r ůzn ě ú činných, mnohdy na sob ě závislých, mutujících škodlivých kód ů, které denn ě napadají desítky milion ů po číta čů po celém sv ětě. N ěkteré typy vir ů jsou již na ústupu, n ěkteré naopak dobývají virtuální sv ět, jiné se objevují ve vlnách a jiných variantách neustále. Mezi nejznám ější druhy vir ů pat ří: trojské kon ě, password-stealing (PSW) viry, keyloggery, dialery, downloadery, makro viry, stealth viry, boot viry, MBR viry, souborové viry, aj.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 162

SPYWARE Spyware je program, který odesílá z napadeného po číta če data pomocí internetu bez v ědomí jeho uživatele. M ůže jít nap říklad o p řehled nainstalovaných program ů, navštívené www stránky či jiná statistická data. Tato činnost bývá někdy provozována i výrobci, ve snaze zjistit pot řeby či zájmy uživatele a následn ě spustit masivní cílenou reklamu. Mnohdy jde ale i o činnost nejen za hranicí etických, ale i zákonných norem, kdy výrobci a rozesilatelé spywaru m ůžou zcizit a zneužít t řeba čísla kreditních karet, hesla, p řihlášení do internetových obchod ů, otevírané dokumenty, IP adresu daného po číta če a jiné podvodné aktivity. Tyto údaje jsou dále zpracovávány a v ětšinou využívány k poškození uživatele. P říznaky napadení spywarem m ůžou být nap říklad zm ěna domovské stránky internetu, výrazné zpomalení po číta če, neznámé ikony na ploše a mizení t ěch p ůvodních, p ři prohlížení internetových stránek obt ěžování reklamou a jiné. Zvláštní podskupinu spyware tvo ří takzvaný adware.

ADWARE Adware je neodmysliteln ě spojen s nežádoucí reklamou, vyskakováním tzv. pop-up oken v prohlíže či, instalováním různých banner ů a dopl ňků internetových prohlíže čů a neustálým obt ěžováním ze strany úto čníka. Mnohdy sta čí nainstalovat n ěkterou free nebo share verzi programu, s kterým se nev ědomky do po číta če nainstaluje i reklamní software, vyžadující koupi placeného produktu. Nezanedbatelnou část tvo ří podvodné antiviry a antispywary, které naoko skenují po číta č, najdou nezm ěrné množství nákazy a za úplatu nabízejí její odstran ění. Po číta č nevy čistí, ale jsou schopny smazat naprosto legitimní soubory, či do po číta če naopak vtáhnout soubory škodlivé, jako viry, další spyware apod. Velmi známým byl ve své dob ě Adware s názvem Wareout, který m ěnil nastavení DNS server ů daného po číta če na ukrajinské servery a odtud stahoval do po číta če další viry. Lékem bylo p řenastavit celé p řipojení k internetu a vymazat stáhnutý malware. Tuto vlastnost mají i n ěkteré dnešní viry nazvané DNSChangery, které p řesm ěrovávají po číta č na jiný server.

ROOTKIT Rootkit je zvláštní a vysoce nebezpe čná forma po číta čového malware, která s sebou nese n ějaký program nebo technologii, která se pokouší zamaskovat jeho p řítomnost v po číta či. M ůžou v sob ě nést viry, spyware a další malware. Tím, že se dovedou maskovat jak ve spušt ěných procesech, tak službách, či souborech, jsou velice t ěžce odhalitelné a postižený nemusí dlouho ani tušit, že je n ěco v nepo řádku. S detekcí rootkit ů mívají problém i renomované bezpe čnostní programy. P ři podez ření na rootkit je proto t řeba použít n ěkterý ze speciálních program ů či utilit. Mnoho spole čností, zabývajících se tvorbou antivirových produktů má i speciální rootkit detektor. Nap říklad: AVG Anti-Rootkit, Panda Anti-Rootkit, MacAfee Rootkit Detective, Trend Micro Rootkit Booster a jiné.

SPAM Spam je nej čast ěji neobjednané a nevyžádané reklamní sd ělení, které je zasláno pomocí internetové sít ě a má obt ěžující charakter. Spam nej čast ěji p řichází prost řednictvím e-mailu a je znám pod jménem nevyžádaná pošta. Mimo obt ěžujících reklamních sd ělení m ůže spam obsahovat i odkaz na soubor, či internetovou stránku, kde je možné „získat“ některý z jiných, nebezpe čnějších druh ů malware. V ětšina e-mailových klient ů již ochranou proti spamu disponuje. Existuje také mnoho speciálních program ů, které jsou ur čeny p římo na boj se spamem. Mezi nejznám ější pat ří: Spamihilator, SPAMfighter či SpamBayes. Od 7. zá ří 2004 je spam rovn ěž upraven legislativn ě.1

HOAX Hoax je vlastn ě poplašná zpráva, která uživatele varuje p řed fiktivní hrozbou, či obsahuje n ějaké smyšlené doporu čení nebo prosbu o pomoc, kde se fakta neshodují se skute čností. Hoaxy m ůžeme d ělit do n ěkolika kategorií: 3. Smyšlená varování p řed viry a útoky na po číta če 4. Neaktuální prosby o pomoc 5. Prosby o pomoc – vymyšlené 6. Ostatní varování a fámy 7. Urban legends – m ěstské legendy 8. Fámy o mobilních telefonech 9. Snadné zisky 10. Hoaxové petice a výzvy 11. Sociální sít ě, chat, kominikace [4]

1 Zákon o n ěkterých službách informa ční spole čnosti ( č. 480/2004 Sb.) „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 163

PHISHING Phishing p ředstavuje novou, avšak vysoce nebezpe čnou hrozbu. Jde o zprávu, zasílanou v ětšinou prost řednictvím elektronické pošty, která se na první pohled tvá ří, jako od legitimní organizace a jejímž úkolem je získat a následn ě zneužít příjemcova citlivá data ( čísla a hesla k účtům, PIN a číslo ke kreditním a platebním kartám a jiné). Zpráva m ůže vypadat jako informace od banky či p řihlašovací formulá ř pro elektronické bankovnictví, do které se „jen“ vypíší některé údaje a odešlou zp ět bance. Zprávy jsou ale snadno identifikovatelné, mnohdy podle použití internetového překlada če k jejich p řeložení do češtiny. Po potvrzení odkazu pod e-mailem se m ůžete dostat třeba k formulá ři, kde je jasn ě vid ět, jaká citlivá data jsou po vás požadována. Server zpravidla bývá umíst ěn v zahrani čí a citlivé údaje uživatele jsou odeslány místo do České spo řitelny úto čníkovi.

PHARMING Nebezpe čnost pharmingu tkví v tom, že je uživatel ův po číta č p řesm ěrován na jiný DNS server, takže pokud klient napíše i správnou internetovou stránku t řeba internetového bankovnictví, je p řesm ěrován na stránky jiné, identicky vypadající, které jsou ovšem na jiném serveru, který pat ří úto čníkovi. Napadený uživatel zpravidla vyplní své přihlašovací údaje a jiná osobní data. Data jsou dále zneužívána a úto čník p řevezme nadvládu nad konty (provád ění finan čních transakcí), p řihlášeními do internetových obchod ů, aukcí apod. Tyto podvodné stránky velmi profesionáln ě napodobují stránky originální.

ZABEZPE ČENÍ PO ČÍTA ČE Nejú činn ější zbraní proti po číta čovému malware je v první řad ě prevence a zdravý rozum. Za čnu u toho druhého. Každému uživateli by m ělo být jasné, že žádný antivir a jiný software ho před hrozbou napadení neuchrání. Je proto nutné dodržovat n ěkolik zásad, které univerzáln ě platí u každého po číta če a pro každého uživatele: Automatické aktualizace Windows. Slouží ale mimo aktualizací sou částí Windows hlavn ě k vylepšení eliminaci slabých míst systému využívaných úto čníky, které by mohly zp ůsobit v ětší zranitelnost systému. Zapnutí nástroje automatických aktualizací tento problém vy řeší. • Aktualizovaný a funk ční antivir. • Aktualizovaný a funk ční antispyware. • Aktualizovaný a funk ční firewall.

Mít nainstalovaný pouze 1 antivir, 1 antispyware a 1 firewall, pop řípad ě bezpe čnostní balí ček, obsahující komplexní ochranu. Více bezpe čnostních program ů stejného druhu nainstalovaných na jednom po číta či m ůže zp ůsobovat kolize mezi sebou, celkové zpomalení po číta če, falešné detekce a v neposlední řad ě i kolaps celého systému. Nenavšt ěvovat podez řelé internetové stránky (erotická tématika, warez) a nestahovat soubory z neov ěř ených zdroj ů. A ť už jde o stránky s lechtivou tématikou, reklamní stránky nabízející ur čitý produkt, warez fóra zabývající se ší řením nelegálního softwéru aj. Neotevírat nevyžádané soubory a odkazy. Mnohdy se tyto zprávy generují automaticky na nakažených po číta čích a nekontrolovateln ě rozesílají spam uživatel ům, uvedeným v kontaktech daného e-mailového klienta.

ANTIVIR Antivir je považován za nejd ůležit ější sou část zabezpe čení po číta če. Jedná se o program, který chrání po číta č p řed virovou nákazou. V sou časné dob ě má každý antivir tyto základní funkce: Ochrana po číta če v reálném čase. Zpravidla jde o antivirový štít, který filtruje veškeré soubory, které jsou do po číta če stahovány, které jsou spušt ěny a u kterých dochází ke zm ěnám. Antivirový štít se zapíná spolu se startem po číta če a bývá aktivní až do vypnutí po číta če. O tom, zda je štít zapnut informuje ikona v pravém dolním rohu obrazovky v tzv. tray oblasti. Štít lze kdykoliv deaktivovat v ětšinou nabídkou po kliknutí na ikonu pravým tla čítkem myši. Zde lze také otev řít širší nabídku a nastavení antiviru.

• Scanner. Tato funkce antiviru umož ňuje spustit prohledávání po číta če na zjišt ění potenciální virové nákazy. Scanování po číta če m ůžeme spustit kdykoliv, nebo v nastavení antiviru zvolit čas a datum zahájení scanu. Rostislav Kocman a Jakub Lohniský ve své knize doporu čují: „Jednou za čas (stačí jednou až dvakrát za měsíc) prohledejte celý po číta č, zda neobsahuje žádný virus. Pokud vše funguje v po řádku, tak žádný nenajdete (nanejvýš ve smazané pošt ě), ale m ěli byste tuto kontrolu d ělat pro jistotu.“ [5, s. 18]

Aktualizace databáze. Každý antivir je t řeba aktualizovat bu ď ru čně (stáhnout aktuální virovou databázi), nebo nastavit automatické aktualizace. V ětšinou si antivir sám hlídá p řípadné aktualizace a sám si obnoví svou „virovou banku“. Automatický update zajiš ťuje nejefektivn ější fungování programu. „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 164

Pokro čilá nastavení antiviru. Po otev ření samotného antivirového programu se uživateli nabídne menu, kde m ůžeme antivir nadále nastavovat a ladit citlivost antiviru, či povolovat výjimky. Každý antivir je pochopiteln ě jiný a nabízí jiné možnosti. V ětšinou lze ale nastavit datum a čas virové kontroly, zp ůsob nakládání s nakaženými soubory, aktualizace antiviru, tzv. práh citlivosti antiviru, čas, po který antivir ponechá soubory v karantén ě apod.

Antivirových produkt ů je celá řada. Asi nejzákladnější d ělení je na produkty placené a produkty zdarma. N ěkteré antiviry jsou jakousi kombinací. V neplacené verzi mají spušt ěné jen nejzákladn ější funkce, v placené potom všechny. Typickým p říkladem je produkt avast!, který má v nejzákladn ější, zdarma poskytované verzi, pouze antivir, kdežto v placené ješt ě antispyware, firewall, ochranu internetového bankovnictví a antispamový filtr. Jiné antiviry jsou poskytovány v tzv. shareware verzi, což znamená, že lze produkt po n ějakou, pevn ě danou, dobu používat zdarma. Po uplynutí této lh ůty si bu ď produkt musíme koupit, nebo jej odinstalovat. Do této kategorie spadá nap říklad produkt NOD32. Mezi nejznám ější antivirové produkty pat ří: NOD32 ,avast!, Avira, Kaspersky, Norton, AVG aj.

ANTISPYWARE U antispywar ů platí v ětšinou to samé, jako o antivirech. V sou časné dob ě bývají hojn ě sou částí samotných antivir ů či speciálních bezpe čnostních balí čků. V sou časné dob ě, kdy je prolínání malware takové, že n ěkdy lze st ěží ur čit, zda se jedná o vir, spyware nebo rootkit, existuje již poměrn ě málo speciálních program ů čist ě na odstra ňování spywaru. Mezi nejznám ější produkty pat ří: Ad-Aware, Superantispyware , Spybot Search & Destroy, Spyware Terminator.

FIREWALL Firewall je další velmi d ůležitou sou částí zabezpe čení po číta če. Jak již název napovídá, jedná se o jakousi virtuální ze ď či bod, která hlídá a zkoumá probíhající komunikaci mezi dv ěmi sít ěmi, které mezi sebou odd ěluje. Základní d ělení firewall ů je na hardwarové nebo softwarové. Hardwarové. Jde vlastn ě o p řídavné za řízení, které není p římo sou částí po číta če, které filtruje komunikaci mezi po číta čem a internetem. V ětšinou se jedná o routery (Zyxel, Asus, Astaro, atd.). Nevýhodou je relativn ě malá možnost nastavení, složit ější ovládání a upgrade. Softwarové. Jak už název napovídá, jedná se program, který je nainstalovaný p římo na uživatelském po číta či. Výhodou jsou široké možnosti nastavení od citlivosti firewallu až po povolení jednotlivých spojení a IP adres. Firewally m ůžeme d ělit do následujících skupin: Paketové filtry. Bývají často sou částí router ů. Vynikají vysokou rychlostí, ale nízkou úrovní zabezpe čení. Kontrolují pouze zdrojovou a cílovou adresu a port. Rovn ěž nejsou schopny upozornit na potenciální nebezpe čí. Aplika ční brány. Jsou podstatn ě bezpe čnější, ale výrazn ě zpomalují chod po číta če. Jsou schopny zpracovat mnohem menší po čet p řipojení než paketové filtry.

• SMLI Gateways. Představují jakési spojení p ředchozích řešení. Ochranu poskytují na nižší softwarové úrovni. Navíc si ukládají informace o již povolených spojeních, což zvyšuje jejich rychlost p ři následném rozhodování.

Personální firewally ur čené pro jednotlivé PC stanice obsahují řadu nastavení a úrovní zabezpe čení. V ětšina firewall ů obsahuje i jakousi databázi nebezpe čných a podez řelých IP adres, ke kterým bu ď zakazuje, nebo nedoporu čuje připojení. Firewall informuje uživatele o každém spojení mezi jeho po číta čem a sítí. Existuje celá řada personálních firewall ů, které se taktéž d ělí na placené a neplacené. Mezi neplacené firewally pat ří: Zone Alarm, Kerio Personal Firewall, Comodo Firewall. K placeným pat ří nap ř.: Outpost Firewall, Online Armor Firewall aj.

BEZPE ČNOSTNÍ BALÍ ČKY Bezpe čnostní balí čky tvo ří pom ěrn ě novou, avšak velmi komplexní ochranu po číta če. Zpravidla se jedná o produkty placené, avšak výhodné. Nejv ětší výhodou bezpe čnostních balí čků je to, že je k dispozici kompletní zabezpe čení po číta če v jednom nainstalovaném programu, takže nedochází k potenciálním nedorozum ěním a kolizím mezi jednotlivými programy. Bezpe čnostní balí ček se aktualizuje jako celek. Na trhu je mnoho spole čností, které tyto balí čky nabízejí. Jednou z nich je spole čnost Symantec, která nabízí takových balí čků hned n ěkolik: Norton Internet Security (NIS), Norton 360, Symantec Endpoint Protection (SEP). Mezi další produkty pat ří nap říklad Eset Smart Security od firmy ESET, Kaspersky Internet Security, placené verze n ěkterých antivir ů (avast!, AVG, Avira, Comodo).

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 165

JEDNORÁZOVÉ SCANNERY Pokud si uživatel není jistý, že jeho antivir zachytává veškerý malware, který proudí do našeho po číta če, m ůžeme využít tzv. jednorázové scannery. Jde o programy či utility, které nedisponují rezidentním štítem a nechrání tedy po číta č v reálném čase. Jednorázové scannery bývají vhodným dopl ňkem klasického zabezpe čení po číta če. Doporu čuji provést kontrolu jednou za čas i pomocí jiného softwaru, který m ůže mít trochu rozdílnou virovou databázi od používaného antiviru. Svou funkci plní dob ře také p ři náhlém zavirování po číta če na tzv. „první zásah“.

ZÁV ĚR Článek byl v ěnován problematice po číta čové bezpe čnosti. Jak je to téma aktuální, o tom se p řesv ědčuje každý uživatel po číta če. Zárove ň každý uživatel osobního po číta če by m ěl mít o problematice po číta čové bezpe čnosti pov ědomí a ovládat alespo ň základní teoretické a praktické dovednosti k řešení t ěch nejb ěžn ějších problém ů a dodržování pravidel pro bezpe čnou práci s osobním po číta čem. K pochopení celého komplexního problému po číta čové bezpe čnosti je t řeba hlubšího studia a zájmu o danou problematiku. Jde o obor velmi zajímavý a hlavn ě neustále se rozvíjející. Vždy ť každým dnem vznikají milióny nových škodlivých kód ů, které jsou rozesílány a poškozují díky globální internetové síti po číta če ve všech koutech sv ěta. Proto je zapot řebí každého mozku, který se v tomto v ěč ném boji postaví na stranu běžných uživatel ů i poškozovaných firem či jiných subjekt ů a svým dílem p řisp ěje k eliminaci malware.

LITERATURA: [1] SZOR, P. Po číta čové viry . 1. české. Praha : ZONER Press, 2006. 608 s. ISBN 80-86815-04-8. [2] COHEN, F. Computer Viruses - Theory and Experiments . [online]. 2011. [cit. 2011-10-29]. Dostupné z: http://all.net/books/virus/index.html [3] Swizzor je stále tu a Stration se ší ří smrteln ě rychle . [online]. 8. Listopad, 2006. [cit. 2011-10-29]. Dostupné z: http://www.eset.cz/cz/o-nas/pro-novinare/tiskove-zpravy/article/top10_102006/ [4] Hoax.cz. DŽUBÁK, J. [online]. 2000-2011. [cit. 2011-10-29]. Dostupné z: http://www.hoax.cz/cze/ [5] KOCMAN, R.; LOHNISKÝ, J. Jak se bránit vir ům, spamu a spyware . Vyd. 1. Praha : Computer press, 2005. 152 s. ISBN 80-2510-793-0.

ADRESA: Eduard Horák Spá čilova 3074, 767 01 Krom ěř íž, [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 166

POROVNÁNÍ ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOSTI SV ĚTLOCITLIVÝCH ČIP Ů

Otto Kubek

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Krom ěř íž

Abstrakt: Cílem této bakalá řské práce je otestovat, popsat a následn ě porovnat jednotlivé druhy sv ětlocitlivých čip ů. Vysv ětlit princip záznamu obrazu do digitální podoby, p ředstavit a popsat jednotlivé druhy sníma čů , jejich dokonalejší verze a princip vylepšení. Nedílnou sou částí práce, je také náhled do historie, kolébky snímacích čip ů. Část práce je v ěnována teoretickým princip ům záznamu obrazu, jeho na čtení, záznamu barev, velikosti čipu, v četn ě popisu funkcí filtr ů sníma če.Popisuji prvky CCD a CMOS, jejich výhody, vlastnosti a využitelnost v jednotlivých oborech lidské činnosti. Práce obsahuje popis obou hlavních proud ů, jejich vylepšení a novinky.

V praktické části práce, testuji a porovnávám jednotlivé druhy fotoaparát ů, které nesou r ůzné druhy sníma čů . Poukazuji zde na aspekty ovliv ňující rozlišení obrazu a konfrontuji skute čné rozlišovací schopnosti, s udávanou rozlišovací schopností čipu.

Klí čová slova: záznam obrazu, fotoefekt, pixel, interpolace, sníma č, bu ňka sníma če (fotodioda), na čtení obrazu, CCD, CMOS, velikost čipu, SNR signál/šum, lines per high (po čet čar na výšku obrazu), soustava čip a optika, zobrazení.

OV ĚŘ ENÍ ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOSTI Jednotlivý výrobci digitální fototechniky, uvád ějí ve specifikacích p řístrojů, fantastická data o rozlišovacích schopnostech čipu, kterým je p řístroj vybaven. V posledním desetiletí se rozb ěhl obrovský hon za megapixely (Mpx). Avšak číslo s jednotkou Mpx, jímž se pyšní snad každý fotoaparát, vypovídá velice málo o tom, jaké má p řístroj vlastnosti. Toto číslo ozna čuje po čet citlivých bun ěk ve sníma či, kterým je p řístroj vybaven.

Naopak by bylo vhodné v b ěžných specifikacích fototechniky, uvád ět d ůležit ější data, jako je typ sníma če, který p řístroj využívá, jeho velikost, či zp ůsob záznamu barev. Nemalou roli v záznamu obrazu do digitální podoby, hraje optika. Abychom mohli otestovat rozlišovací schopnosti sníma če, musí dopadající sv ětlo na jeho plochu, usm ěrnit optika, v tomto p řípad ě objektiv. V testu rozlišovacích schopností se bude tedy jednat o test celé soustavy (sníma č a optika). Tímto získáme skute čnou rozlišovací schopnost p řístroje, kterou bude možno porovnat s rozlišovací schopností čipu.

lph = lines per height (po čet čar na výšku obrazu)

Rozlišovací schopnost soustavy, je dána minimální vzdáleností dvou bod ů, které jsme schopni ješt ě od sebe rozlišit. Jako jednotka rozlišení, se používá lph (lines per height – po čet linek na výšku obrazu).

POSTUP M ĚŘ ENÍ Snímky testovacích obrazc ů, jsou základním stavebním prvkem pro získání údaj ů, o rozlišovacích schopnostech sníma čů a optiky (soustavy). Test rozlišovací schopnosti je proveden na testovacím obrazci DCU3 od firmy Danes Picta, která se na výrobu testchart ů specializuje.

TESTOVACÍ OBRAZEC Obrazec byl vytvo řen nátiskem z film ů z osvitové jednotky, ty se využívají jako podklady pro tisk. Jedná se o technologii chromalinu, která se používá pro výrobu tiskových matric. Díky této technologii je testovací obrazec naprosto ostrý. Není zkreslen, nedochází k nár ůstu tiskových bod ů a je vylou čen jakýkoliv vliv papíru na kvalitu tisku. Testchart nese rozp ětí rozlišení od 300 lph do 2400 lph, ve st ředu obrazce a ve všech rozích. Z d ůvodu toho, že soustava rozliší zpravidla nejvíce ve st ředu obrazce, naproti tomu sm ěrem k okraj ům, schopnost rozlišení klesá. Pom ěry stran jsou: širokoúhlý (16:9), typicky fotografický (3:2) a dnes již mén ě používaný formát (4:3), celková velikost testovacího obrazce je 400mm x 710mm.

Testchart DCU3 dále obsahuje další užite čné objekty pro testování digitálních soustav: „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 167

• Test hloubky ostrosti • Vyvážení bílé • Stup ňování vyvážení šedé • Barevnou hloubku • Podání barev • 3x členitý obrazec pro citlivost (ISO) a vyvážení barev sRGB

SOUSTAVA ČIP A OPTIKA Z testovacího obrazce se primárn ě zjiš ťuje rozlišovací schopnost lph, tato hodnota vypovídá o tom, kolik detail ů je schopna optika (v tomto p řípad ě objektiv), p řenést na sv ětlocitlivý čip, a zárove ň ukazuje kolik detail ů je schopen sníma č zaznamenat. Mezi jednotlivými prvky soustavy platí p římá úm ěrnost, čím kvalitn ější je optika, tím více detail ů vykreslí. Čím více citlivých bun ěk sníma č obsahuje, tím více detail ů dokáže zaznamenat. Z toho vyplývá, že celá soustava musí být dob ře slad ěná, protože i kvalitní 14 Mpx sníma č nepodá dobré rozlišovací schopnosti, pokud nebude mít p řed sebou kvalitní objektiv. Stejn ě tak precizní sklen ěná optika, využívající pro záznam sníma č o malém po čtu pixel ů, nebude schopna rozlišit detaily.

VŠE ZÁVISÍ NA SV ĚTLE Velice d ůležitým prvkem p ři testu rozlišovací schopnosti, je nasvícení testovacího obrazce. Pravidlem je, že testchart musí být správn ě nasvícen, nejlépe z boku obou staran, pravé i levé. Sv ětla musí být o stejné intenzit ě, plošná, bez odlesk ů od objektivu a se správným zaost řením.

Při tomto testu rozlišovací schopnosti, byly zjišt ěny rozdíly mezi sv ětly halogenovými a mezi nasvícením flashovým (sv ětlo zábleskové). Testovací obrazec nejlépe nasvítily zaclon ěné blesky, o stejné intenzit ě z obou stran. P ři takto nasvíceném testu, byla výsledná rozlišovací schopnost vyšší, než p ři nasvícení sv ětlem halogenovým. P řesto flashová sv ětla nemohla být použita, protože kompaktní digitální fotoaparáty, které byly v testu také, nedisponují funkcí odpalu externích blesk ů.

Za ú čelem zachování stejných podmínek pro všechny fotoaparáty, muselo být použito nasvícení sv ětly trvalými v tomto případ ě halogenovými.

Pracovišt ě praktické části Zdroj:[Vlastní] „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 168

NASTAVENÍ P ŘÍSTROJE Focení testovacího obrazce vyžaduje jistou dávku trp ělivosti, jelikož plocha sníma če musí být rovnob ěžná s plochou obrazce. Zárove ň je nutné, aby osa objektivu byla ve st ředu testchartu a tím pádem kolmá na testovací obrazec. V praxi se využívá stativ s vodováhou a jeho ru ční nastavení do požadovaných os.

Po té, co je fotoaparát správn ě nasm ěrován, se p řepne na plošné zaost řování s využitím všech zaost řovacích bod ů. Podle druhu sv ětla se nastaví vyvážení bílé, provede se korekce EV nahoru o +1+3. To z d ůvodu, že p ři focení testchartu má fotoaparát tendenci, mírn ě podexponovat. Vzdálenost od testovacího obrazce, by m ěla být zvolena tak, aby fotoaparát pojmul celý testovací obrazec. To je nutné kontrolovat také na LCD p řístroje, p řesto bývá výsledná fotografie mírn ě větší, než to co vidíme p ři zobrazení na displeji. Zaclon ění objektivu (pokud to p řístroj umož ňuje) hraje také d ůležitou roli. Fotíme-li bez zaclon ění, kresba detail ů není ideální, nejlepší kresba, tím pádem nejlepší rozlišení, poskytuje objektiv zaclon ěný, o cca 2 clonová čísla od maxima. Fotoaparát je nutné spoušt ět výhradn ě dálkovým ovládáním nebo samospouští, z d ůvodu rizika rozkmitání soustavy pohybem ruky. Výsledné snímky testovacího obrazce, se ukládají v nekomprimovaném formátu RAW, TIFF, v p řípad ě digitálních kompaktních fotoaparát ů ve formátu s nejnižší kompresí. Z d ůvodu zachování co nejvyšší kvality po řízeného snímku.

Při ov ěř ení rozlišovací schopnosti soustav (sníma č + optika), bylo testováno n ěkolik digitálních fotoaparát ů s r ůznými druhy sv ětlocitlivých čip ů. Jednalo se o jakýsi pr ůř ez moderní historií digitální záznamové techniky od roku 1999 do sou časnosti. P ři testech p řístroj ů, je možné vysledovat technologický vývoj posledních deseti let. Tato doba, se stala časem, kdy se fantastická technologie digitálních sníma čů , dostala na trh a stala se tak dostupnou, pro širokou ve řejnost.

Druh sníma če Velikost sníma če Rozlišení Výsledek Olympus x-930 CCD 11mm (½,3“) 12Mpx 1400 lph Olympus fe 3010 CCD 11mm (½,3“) 12Mpx 1400 lph Olympus FE 210 CCD ½,5“ 7,1 Mpx 1100 lph Sony Cyber-shot Super CCD ½,5“ 6,25 Mpx 1100 lph DSC-W50 Konica Minolta CCD ½,5“ 4,2 Mpx 900 lph Dimage Z2 Samsung Digimax CCD 14,1mm (1/1,8“) 4,1 Mpx 800 lph V4 Samsung Digimax CCD (1/2,5“) 4 Mpx nehodnoceno 401 Olympus Camedia CCD (2/3“) 2,5 Mpx 850 lph C-2500L Nikon D5000 CMOS 23.6mm x 15.8mm 12,3 Mpx 1800 lph Parametry sníma čů a jejich rozlišovací schopnost Zdroj:[Vlastní]

Ov ěř ení rozlišovací schopnosti, ukázalo skute čnou schopnost jednotlivých digitálních fotoaparát ů, zobrazovat detaily. Také potvrdilo fakt, že mnoho dalších aspekt ů ovliv ňuje kone čné rozlišení po řízeného snímku. Nejen po čet citlivých bun ěk v čipu, ale také velikost čipu, uspo řádání bun ěk ve sníma či, zp ůsob digitalizace, zp ůsob záznamu barev, to všechno ovliv ňuje skute čnou rozlišovací schopnost. Poukázalo na nemén ě podstatné vn ější vlivy, ovliv ňující skute čné rozlišení, jako je objektiv, nasvícení prost ředí, zpracování dat obrazovým procesorem. Tyto aspekty ovliv ňují skute čnou rozlišovací schopnost p řístroj ů, jež byla konfrontována s rozlišovací schopností čipu, kterým je p řístroj vybaven.

Měř ení také ukázalo, že d ůležitá je p řim ěř ená velikost sv ětlocitlivé bu ňky, tak aby zachytila dostate čné množství foton ů, s co možná nejmenším pom ěrem šumu a odeslala silný signál do zesilova če. V takovém p řípad ě, není nutné signál nadm ěrn ě zesilovat, což p řináší dobrý pom ěr SNR. To je d ůvod, pro č sníma če o v ětší velikosti, dokáží zaznamenat v ětší po čet detail ů, než je tomu u sníma če menšího, by ť má v ětší po čet citlivých bun ěk. Jako tomu bylo u sníma če CCD 4,1 Mpx, velikosti 1/1,8“, 800 lph, naproti tomu sníma č CCD 2,5 Mpx, velikosti 2/3“, 850 lph.

ZDROJE: [1] Měř ení rozlišovací schopnosti optických soustav [online]. [cit. 2011-11-15]. Dostupné z WWW: http://webfyzika.fsv.cvut.cz/PDF/navody/fyzika3/NavodF.pdf . [2] Co najdete na testovacím obrazci? [online]. 2006 [cit. 2011-11-18]. Dostupné z WWW: http://digiarena.e15.cz/co-najdete-na-testovacim-obrazci_3 .

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 169

[3] Deset je víc. Možná [online]. 2006 [cit. 2011-12-04]. Dostupné z WWW: http://www.tomslavicek.com/publikace/digifoto/0608_01_slavicek.pdf [4] Pihan, R. Mistrovství práce s DSLR. 2006 (5. vydání). institut digitální fotografie. ISBN: 80-903210-8-9, EAN: 9788090321083. [5] Neff, O.; B řezina, J.; Podhajský, P. /Vybíráme digitální fotoaparát/. 2003. institut digitální fotografie. ISBN: 80- 903210-0-3.

ADRESA: Otto Kubek Milí čovo nám ěstí 525, Krom ěř íž 767 01, tel.: 603 296 547

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 170

FAKTORY VÝB ĚRU CRM V MALÝCH A ST ŘEDNÍCH FIRMÁCH

Vlastimil Netopil

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Krom ěř íž

Abstrakt: Význam nových zákazník ů pro úsp ěch firem neustále roste. Je proto d ůležité v ěnovat stále více pozornosti v budování kvalitních vztah ů s těmito zákazníky. Sou časný vývoj CRM je ve velké mí ře ovlivn ěn rozvojem výpo četní techniky a zavád ěním komplexních informa čních systém ů do činnosti firmy. Hlavním úkolem bakalá řské práce bylo analyzovat sou časný stav CRM ve firm ě REALITY EDEN s.r.o. a navržení vhodného systému pro implementaci. Výsledkem práce bylo nalezení vhodného systému CRM pro firmu REALITY EDEN s.r.o. a jeho implementace.

Klí čová slova: CRM systém, zákazníci, projekt, management, marketing, swot analýza, informa ční systém, implementace, reality, strategie.

Abstract: The importance of new customers for the success of companies is constantly growing. It is therefore important to pay more attention to building quality relationships with these customers. The current development of CRM is to large extent influenced by the development of computer technology and implementation of complex information systems in to activities of firm. The main task of the Bachelor thesis was to analyze the current state of the CRM in the firm REALITY EDEN Ltd. and designing a system suitable for implementation. The result of the work was to find a suitable CRM system for to the firm REALITY EDEN Ltd. and it is implementation.

Key words: CRM system, customers, project, management, marketing, swot analysis, information system, implementation, reality, strategy.

Customer relationship management je pojem, se kterým se m ůžeme setkat velmi často. Existuje také velké množství jeho definic. CRM - podniková strategie pro výb ěr a řízení zákazník ů s cílem maximalizovat jejich dlouhodobou hodnotu pro spole čnost. CRM vyžaduje zákaznicky orientovanou podnikovou strukturu, procesy a celou podnikovou filozofii. CRM - aktivní řízení vztah ů s jednotlivými zákazníky ve všech kontaktních bodech, s účelem navázání oboustrann ě výhodného dlouhodobého vztahu. CRM - cílená a smysluplná komunikace se zákazníky. Usnad ňuje kontakt, pomáhá získat a t řídit informace a zejména zvýšit efektivitu pé če o zákazníky. [1]

PŘEDSTAVENÍ FIRMY REALITY EDEN S.R.O. Firma REALITY EDEN s.r.o. byla zapsána do obchodního rejst říku dne 24. b řezna 2005. Jejím hlavním oborem činnosti je zajišt ění prodeje a pronájmu nemovitostí.

V rámci zprost ředkování tato firma nabízí: • profesionální právní servis a poradenství spojené s prodejem nemovitostí ZDARMA • zdarma inzerci v regionálním tisku, na internetu a výv ěsních plochách s nabídkou • prezentaci nemovitosti na t ěchto internetových stránkách a dalších stránkách spojených s inzercí nemovitostí • ozna čení nemovitosti ak ční plachtou informující o prodeji • rozsáhlou databázi poptávek klient ů • prohlídky nemovitostí, poradenství • uhrazení poplatk ů spojených s prodejem nemovitosti, v četn ě odhadu • zajišt ění financování úv ěry, hypotéky, spo ření • vedení zájemc ů v databázi RK • působnost po celém regionu Krom ěř íž, Otrokovice, Zlín, Uh. Hradišt ě, P řerov, Prost ějov

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 171

• individuální p řístup ke každému klientovi [2]

SOU ČASNÝ STAV CRM VE FIRM Ě Firma REALITY EDEN s.r.o. v sou časné dob ě používá informa ční systém Rosa Data. Informa ční systém má speciální Modul pro realitní kancelá ře - Realitní kancelá ř. Modul Realitní kancelá ř podporuje jednotlivé procesy v realitní kancelá ři. Modul je možné využívat samostatn ě nebo v kombinaci s dalšími moduly aplikace Rosa Data.

Základní moduly informa čního systému Rosa Data: • Seznam realitních zakázek - seznamu je možno p řidávat reality, otev řít okno reality pro úpravy, tisknout přehledy a nabídky a exportovat na weby. • Nabídky - ukázka nabídky je možné exportovat do soubor ů (PDF, Excel, Obrázek) nebo p římo odeslat jako přílohu emailu. V seznamu je vid ět stav Reality, je možno seskupovat a filtrovat podle r ůzných kritérií. Ve spodní části realit okna je seznam poptávek, které se vztahují k vybrané realit ě. • Detail Reality - základní údaje o realit ě její cen ě a adrese. • Detailní informace k realit ě - v detailu reality je dále možno evidovat i podrobné informace. • Úprava fotografie - p řipojit obrázky s možností jejich editace p římo v programu. Úprava fotografie v programu Rosa Data, exportovat reality na komer ční weby, editovat stav reality, sledovat pr ůběh obchodního p řípadu (smlouvy, poštu, události, dokumenty, doklady, požadavky, jednání), evidovat majitele, zájemce a jejich kontakty. • Podrobná úprava fotografie - obrázky je možno i p římo upravovat nebo uložit z programu do po číta če. Úprava fotografie v programu Rosa Data. Obrázek m ůžete na číst p římo z digitálního fotoaparátu a upravit ho na formát a velikost vhodnou k exportu na Weby, v četn ě vložení vodoznaku a textu. • Úprava fotografie - otá čení, O říznutí, Zm ěna velikosti, Úprava jasu a Kontrastu. Vkládání vodoznaku textu včetn ě jeho formátování. Vkládání vodoznaku obrázku. U vloženého obrázku lze zm ěnit jeho velikost. • Export reality - seznam všech export ů na realitní webové servery se stavem exportu. • Stav reality - zobrazuje aktuální stav i všechny p ředcházející stavy reality, historii realitní zakázky, ke každému p řechodu stavu lze zadat i popis nap ř. z jakého d ůvodu byl pozastaven prodej Reality. • Obchodní p řípad - slouží ke sledování pr ůběhu obchodu, evidujeme zde všechny související záznamy: • Doklady - Faktury,Pokladní doklady, Objednávky, • Smlouvy -Rezerva ční, Kupní, • Poštu - Odeslaná a Došlá pošta • Události - Plánování sch ůzek, rezervace vozidel, zasedacích místností • Dokumenty - Emaily, další podklady typicky ve Word, Excel, PDF, Obrázky, které nebudou exportovány • Požadavky - Žádost o sch ůzku, Klientské zm ěny, Reklamace • Jednání – zápisy z jednání, prohlídek, atd. • Seznam poptávek. Systém umož ňuje zadávat poptávky po realitách a automatické párování k aktivním zakázkám. Ve spodní části seznamu se zobrazují realitní zakázky vyhovující zadání poptávky. V poptávkách lze zadávat libovolné kombinace podmínek. • Export na weby. Program umož ňuje hromadné exporty na nejb ěžn ější weby. Další exporty jsou postupn ě dopracovávány podle požadavk ů zákazník ů. O každém exportu nebo chyb ě exportu je vytvo řen protokol, který je dostupný souhrnn ě, nebo jednotliv ě u typ ů realitních zakázek nebo u jednotlivých zakázek. [3]

SWOT ANALÝZA SOU ČASTNÉHO STAVU SYSTÉMU CRM Pro celkové zhodnocení silných a slabých stránek podniku a vyhodnocení p říležitostí a hrozeb podniku se používá Swot analýza. Swot analýza je jedním ze základních prostředk ů, které mají sloužit ke zhodnocení celkové situace podniku a to jak uvnit ř, tak v jeho okolí. V tomto p řípad ě jsme zam ěř ili p ředevším na analýzu sou časného využívání CRM systému ve spole čnosti.

SWOT analýza silných a slabých stránek Silné stránky Slabé stránky • systém je speciáln ě navržen pro ú čely • systém má celkov ě mén ě atraktivní grafiku a vzhled realitních kancelá ří • nemá vlastní webovou stránku s realitními nabídkami • systém slu čuje činnosti různých systému • celkov ě mén ě elegantní zpracování do jednoho • chybí nástroje efektivní kontroly zam ěstnanc ů

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 172

• umož ňuje exportovat nabídky na weby • chybí modul pro vyhodnocování práce jednotlivých • umož ňuje v dostate čné mí ře zpracovávat maklé řů , pobo ček informace • chybí nástroje pro vypracovávání ekonomických o nabízených nemovitostech statistik a výpo čtů a jejich vyhledávání • umož ňuje v dostate čné mí ře vkládání informací o jednotlivých obchodních případech a zapisování historie komunikace s jednotlivými zákazníky Tabulka č. 1: SWOT analýza silných a slabých stránek Zdroj: [3], vlastní zpracování SWOT analýza p říležitostí a hrozeb

Příležitosti Hrozby

• implementace dokonalejšího systému • zhoršení pozice na trhu v důsledku silné konkurence při CRM zachování sou časného systému • zlepšení vzhledu webových stránek • v případ ě implementace nového systému nedostate čná • zjednodušení práce se systémem pro akceptace ze strany zam ěstnanc ů a opožd ěné za člen ění jednotlivé maklé ře nového systému do života firmy • zlepšení vyhodnocování práce jednotlivých maklé řů • zjednodušení vyhodnocování ekonomických výsledk ů firmy

Tabulka č. 2: SWOT analýza p říležitostí a hrozeb Zdroj: [3], vlastní zpracování

VYHODNOCENÍ ANALÝZY Systém, který v sou časnosti firma používá, nespl ňuje veškeré možnosti, které by sou časný systém CRM pro realitní kancelá ře spl ňovat mohl. Docela dob ře plní roli správy realitních nabídek (založení realitní nabídky, historie komunikace s klientem, export nabídek na realitní portály). Systém ovšem postrádá vlastní webovou stránku s realitními nabídkami, modul pro vyhodnocování práce maklé řů a manažerský modul pro vyhodnocování chodu celé firmy či jednotlivých pobo ček.

SOU ČASTNÝ STAV Podnik používá software s následujícími nedostatky: • systém má celkov ě mén ě atraktivní grafiku a vzhled • horší uživatelské prost ředí • slabší práce s grafikou nabízených objekt ů • slabší možnosti práce s informacemi • nemá vlastní webovou stránku • celkov ě mén ě elegantní zpracování • chybí nástroje efektivní kontroly zam ěstnanc ů • chybí modul pro vyhodnocování práce jednotlivých maklé řů , • chybí modul pro vyhodnocování práce jednotlivých pobo ček • chybí nástroje pro vypracovávání ekonomických statistik a výpo čtů

Co by m ěl spl ňovat nový software • měl by být speciáln ě navržen pro ú čely realitních kancelá ří, aby co nejlépe spl ňoval všechny pot řeby • systém by m ěl slou čit všechny činnosti v rámci jednoho systému a tak p řisp ět k celkové p řehlednosti • měl by v dostate čné mí ře umož ňovat export nabídek na r ůzné servery, které se zabývají realitními nabídkami „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 173

• měl by mít návaznost na vlastní firemní web • měl by umož ňovat dostate čně kvalitní práci s fotografiemi a informacemi o nabízených realitách • měl by mít dostate čně komfortní uživatelské rozhraní • musí mít dostate čnou technickou podporu od dodavatele softwaru s možností aktualizace a vylepšování • měl by být jednoduchý pro implementaci do b ěžného chodu spole čnosti • náklady na jeho po řízení by nem ěly p řesahovat finan ční možnosti spole čnosti

VÝB ĚR VHODNÝCH SYSTÉMŮ CRM Při výb ěru vhodných systém ů CRM, jsem provedl jsem pr ůzkum trhu s CRM systémy. Zajímala m ě jak funk čnost, tak cenová dostupnost. Vzhledem k velikosti firmy by se nem ělo jednat o n ějaký p říliš drahý CRM systém. Tento CRM systém by m ěl být také lehce ovladatelný, aby byla jeho implementace co nejjednodušší a nep řinášela další zvyšování náklad ů. Důraz jsem také kladl na možnosti jak pomocí nového softwaru vylepšit komunikaci uvnit ř firmy.

Hlavní faktory výb ěru CRM • kvalita práce s daty • kvalita práce s dokumenty • vyhodnocování obchodních p řípad ů • přehlednost • podpora práce firmy • snadnost implementace • cena

Z uvedených faktor ů výb ěru jsem došel k záv ěru, že by ve firm ě mohl najít uplatn ění n ěkterý z těchto CRM systém ů ur čených pro realitní kancelá ře: • Reego • REALBrána • Soft-4-Sale

ZHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH SYSTÉM Ů CRM

Výhody a nevýhody vybraných CRM systém ů

Reego REALBrána Soft-4-Sale Výhody: Výhody: Výhody: • snadná obsluha manažerský modul pro údržba a podpora • export na realitní servery řízení kancelá ře vlastní webové modulový systém • práce z domu stránky i z kancelá ře portálový rozcestník Nevýhody: • přizp ůsobení grafiky portálové vyhledávání velké náklady na po řízení č ě ř • požadavk ům firmy modul plánování asu systém není ud lán p ímo č č statistiky realitní innosti pro realitní spole nosti Nevýhody: export na realitní servery vysoká po řizovací cena systém není instalovaný Nevýhody: systém není instalovaný Tabulka č. 2: Výhody a nevýhody vybraných CRM systém ů Zdroj:[4, 5, 6], vlastní zpracování

VYBRANÝ CRM SYSTÉM Po podrobném prozkoumání t ěchto navržených CRM systém ů jsem došel k záv ěru, že firm ě REALITY EDEN s. r. o. by nejvíce vyhovoval CRM systém REALBrána. Tento CRM systém jsem vybral proto, že má mnoho funkcí a možností pro uživatele, které povedou ke zlepšení činnosti firmy.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 174

HLAVNÍ KLADY SYSTÉMU Systém je celkov ě více elegantní oproti stávajícímu řešení. Vyzna čuje se jednak lepší grafikou a potom funkcemi, které stávající systém zcela postrádá. Zvlášt ě manažerský modul m ůže výrazn ě uleh čit prácí manažer ům realitní kancelá ře. Možnost vyhodnocovat pracovitost jednotlivých realitních agent ů a posléze i vyhodnocovat jednotlivé obchodní aktivity se mohou stát velmi účinným nástrojem jak zvýšit efektivitu a celkovou produktivitu práce realitní kancelá ře.

NÁVRH A IMPLEMENTACE VYBRANÉHO SYSTÉMU Obsahem této části je uvedení systému CRM do rutiny firmy. Návrh implementace byl zpracováván ve spolupráci s firmou REALITY EDEN s. r. o.

REALIZA ČNÍ FÁZE Úkolem realiza ční fáze byla implementace CRM systému REALBrána. D ůležité bylo, aby zvolené řešení vycházelo ze záv ěrů provedené analýzy a spl ňovalo požadavky firmy. Požadavky firmy REALITY EDEN s.r.o. byly, aby uvedení CRM systému do rutiny firmy nezabralo více než 30 pracovních dn ů a náklady nesm ěly p řesáhnout 50 000,- K č. CRM systém REALBrána poskytuje velmi kvalitní služby za pom ěrn ě nízké náklady. Také implementace díky tomu, že není pot řeba po řizovat žádné nové softwarové vybavení, bude rychlejší a mén ě nákladná.

Časové hledisko Činnost Čas Analýza sou časného stavu 8 dn ů Analýza technologie 5 dn ů Implementa ční práce 7 dn ů Zkušební provoz 5 dn ů Rezerva 5 dn ů Tabulka č. 3: Časové hledisko Zdroj: vlastní zpracování

Nákladová a analýza Nákladová analýza Po řízení CRM systému 30 000,- K č Mzdové náklady 20 000,- K č Celkem 50 000,- K č Tabulka č. 4: Nákladová analýza Zdroj: vlastní zpracování

RIZIKOVÁ ANALÝZA Tém ěř každá činnost, kterou firma provádí, p řináší ur čitá rizika. Je tomu tak i v našem p řípad ě. V případ ě našeho projektu se však jedná o mén ě nákladné řešení a tak odpadají rizika spojená s financováním projektu. Projekt bude financován z firemních zdroj ů.

Rizika spojená s implementací CRM systému REALBrána: • Možné komplikace s implementací databáze zákazník ů ze sou časného systému CRM, který firma používá. • Zpožd ění implementace systému v důsledku po čáte ční neochoty zam ěstnanc ů nau čit se používat nový systém. • Nedodržení stanovených náklad ů • Nedostate čné zapracování systému do života firmy

CELKOVÉ ZHODNOCENÍ ZVOLENÉHO ŘEŠENÍ Zvolený CRM systém pln ě odpovídá pot řebám firmy REALITY EDEN s.r.o. Jedná se o kvalitní CRM systém s dobrým pom ěrem ceny a užitku, který je ur čen speciáln ě pro pot řeby realitních kancelá ří a spl ňuje tedy jejich specifické požadavky na jednotlivé funkce. P ředevším bych zd ůraznil velmi efektivní sdílení nap říč celou firmou, které tento systém umož ňuje p řes kterýkoliv počíta č p řipojený k internetu, aniž by k tomu pot řeboval n ějaké jiné vybavení.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 175

K tomu, aby byl celý proces implementace úsp ěšný, je st ěžejní, aby byl systém dob ře p řijat každým zam ěstnancem spole čnosti, která ho bude využívat. Tento systém CRM je uživatelsky jednoduchý a má proto velkou šanci, že bude zam ěstnanci p řijat kladn ě.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Slovník pojm ů [on-line]. 2003-2012 [cit. 2011-11-16]. Dostupný z WWW: . [2] realityeden [online]. 2008-2011 [cit. 2011-11-22]. Dostupné z WWW: . [3] Rosa Data Software [online]. 2008-2011 [cit. 2011-12-18]. Dostupné z WWW: < http://www.rosadata.cz>. [4] Software REALBrána 1.6 [online]. 2003-2011 [cit. 2011-12-18]. Dostupné z WWW: . [5] Reego [online]. 2008-2011 [cit. 2011-12-18]. Dostupné z WWW: . [6] mtj [online]. 1995-2011 [cit. 2011-12-18]. Dostupné z WWW: .

ADRESA: Vlastimil Netopil Ovocná 3585, Krom ěř íž 767 01, Tel. 605 704 432, E-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 176

VÝVOJ A REALIZÁCIA PRACOVISKA PRE ROZVOJ ZNALOSTÍ A SCHOPNOSTÍ ŠPECIALISTOV V OBLASTI PREDMETU OPERA ČNÉ SYSTÉMY

Miroslav Brezina

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Hodonín

Abstract: Bakalárska práca sa zaoberá návrhom a riešením implementácie e-learningových technológií na škole Evropský politechnický institut s.r.o.. Konkrétne sa jedná o oblas ť predmetu Opera čné systémy, ktorý budú ma ť študenti k dispozícií po jeho realizácií. Realizácia zah ŕň a u čebný text predmetu aj s grafickým znázornením, samodiagnostické testy pre študentov s okamžitým vyhodnotením z každej ucelenej u čebnej látky, samostatné práce študentov s možnos ťou odovzdania prílohy a taktiež videoprogram, ur čený primárne pre študentov distan čnej formy štúdia. Celý systém j najprv spustený v pilotnej prevádzke a po jej ukon ćení, vyhodnotení pripomienok a ich odstránení je celý systém uvedený do rutinnej prevádzky.

Kľúčové slová: E-learning, opera čné systémy, samostatnos ť, dostupnos ť, konštruktivizmus, efektivita, vzdelávanie, interaktivita

ÚVOD Prvoradou myšlienkou vytvorenia tejto práce bolo vytvorenie výu čbového kurzu z predmetu Opera čné systémy na Európskom polytechnickom institute s.r.o. v Kunoviciach.Ide o jedine čný projekt, ktorý študentom umožní netradi čné a nové sposoby získavania znalostí pri štúdiu predmetu Opera čné systémy.

Ve ľkou výhodou e-learningovej formy štúdia je priamy prístup prihláseného, teda vlastné štúdium daného predmetu bez potreby fyzicky navšt ěvova ť p řednášky a cvi čenia v škole. Tento projekt bezpochyby ocenia študenti cestujúci z va čšej dialky a predovšetkým študenti navštevujúci školu prostredníctvom kombinovanej formy štúdia. Okrem študentov majú k nemu prístup samozrejme aj povolaní u čitelia s pokro čilým prístupom umožnujúcim úpravy a vkladanie výukových skrípt tak, aby u čebný text vždy sp ĺň al požiadavky dnešnej doby.

Teoretická čas ť sa zaoberá všeobecnou problematikou e-learningu, sposobmi jeho dostupnosti a taktiež porovnaním jeho výhod a nevýhod a vplivu na študenta. V ďaľšej časti je zhrnutá teoretická čas ť predmetu Opera čných systémov tak, aby aj pri čo najva čšom skrátení obsahu nebol ukrátený o významné a podstatné skuto ćnosti týkajúce sa tohoto predmetu. Obsah je koncipovaný predovšetkým všeobecne, z va čšej časti nepopisuje žiadny konkrétny opera čný systém. Napriek tomu ide o najrozsiahlejšiu kapitolu.

Praktická čas ť vychádza z teoretických východísk a rozoberá mnohé aspekty a popisuje ich realizáciu a za členenie do výsledného systému. Popisuje problematiku konverzie textu, vkladania textu a grafiky do e-learningového portálu a taktiež sposob za členenia e-learningového portálu do informa čného systému školy. Zahrnuté sú tiež zdrojové kódy a grafické návrhy riešenia. Samostatný celok sa venuje samodiagnostickým testom, ich tvorbe, upravovania, zaradenia do harmonogramu ale aj ich celkovej štruktúre. Sú čas ťou práce je aj pilotná prevádzka projektu, ktorej priebeh a výsledky v podobe primomienok sú spomenuté a najzávažnej śie z nich sú podrobne rozobraté a ošetrené. Ďalej sa tu spomína za členenie to rutinnej prevádzky a návrh pokra čovania tohoto projektu do budúcnosti.

1. DEFINÍCIA E-LEARNINGU Povedané stru čne a ve ľmi jednoducho, e-learning nie je ni č iné, ako efektívne využívanie Informa čných Technológií v procese vzdelávania. Ak sa pozrieme na e-learning touto optikou, asi málokto povie, že nechce IT vo vzdelávaní efektívne používa ť. Zostáva teda otázka efektívnej miery využitia IT vo vzdelávaní v konkrétnej spolo čnosti či jednotlivca, inými slovami, čo ešte je efektívne a čo už nie. Týmto nie je vylú čené, že pre konkrétnu situáciu môže by ť najefektívnejšie IT vôbec nepouži ť. Pri dnešnej technologickej situácií dôjdeme však k tomu záveru ve ľmi zriedka. Hlavne s nástupom technológií Internetu/intranetu, rozvojom telekomunika čného trhu a za sú časných možností a cien pracovných staníc, nachádzame takmer vždy riešenie, ke ď nám IT nejakým spôsobom vzdelávanie zlacní, zrýchli alebo zlepší. O tom, že je možné e-learning ve ľmi efektívne využi ť nielen u spolo čností s dobrou technologickou základ ňou,

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 177

ale aj u spolo čností s horším vybavením a s ľuďmi bez po čiato čných skúseností s po číta čmi, sved čia vybrané prípadové štúdie.[1]

Hoci je e-learning primárne ur čený pre študentov, nemožno poveda ť, že jeho využitie pedagógami je pasívne a menšieho podielu. U čitelia bývajú v tomto systéme zaregistrovaní s vyššou prioritou ako študenti, čo im umožnuje využíva ť e-learning nie iba ako kone čný produkt ur čený pre vzdelávanie sa, ale taktiež im umož ňuje vstup, ktorým možu upravova ť/vklada ť/maza ť skriptá pod ľa požadovaného harmonogramu a zdokonalova ť ich k požadovanému výsledku. Ich v časná aktualizácia je nevyhnutná, ale zárove ň túto povinnos ť e-learning pedagógom výrazne u ľah čuje.

Primárnou úlohou e-learningu je umožni ť študentom vzdeláva ť sa kedyko ľvek a kdeko ľvek, a to aj na miestach, na ktorých by bylo ich vzdelávanie bez využitia tohoto nástroja nemožné alebo obmedzené. E-learning ponúka študentovi možnos ť zapoji ť sa do ňho v čase, ktorý si ur či študent sám, pri čom tempo vzdelávania závisi taktiež len od samotného študenta. V komer čnom sektore može by ť e-learning využitý na zníženie nákladov firiem, usilujúcich sa o vzdelávanie svojich zamestnancov i pre ich zotrvanie v požadovanom trende sú častnej doby.

V oblastiach e-learningového vzdelávania neustále narastá nutnos ť rešpektova ť ur čité štandardy, prostredníctvom ktorých sa zachováva kompatibilita vzdelávacieho obsahu mezdi roznymi softvérovými produktami. Medzi najnámejšie a najuznávanejšie patria: AICC a SCORM.

2. VÝHODY A NEVÝHODY VZDELÁVANIA ZALOŽENÉHO NA E-LEARNINGOVEJ BÁZY Aj napriek snahám elektronizácie, ktorá je prízna čná pre 21. storo čie sa ani e-learningové nástroje nevyhýbajú mnohým negatívam. S vývojom technológii sa však ich negatívny vpliv neustále dostáva na minimum. Nevýhody e-learningu nemožno chápa ť vcelku, ale treba si uvedomi ť, že aplikácia e-learningových technológii na rozne odvetvia prínáša aj rozne nevýhody pod ľa charakteru daného odvetvia(alebo daného predmetu). Pri aplikácii e-learningu je teda nutné zváži ť či nevýhody v danom prípade nep řevažuju nad prínosom jeho aplikácie.

Výhody Nevýhody

Individuálny prístup k študentovy Vysoké za čiato čné náklady Znížené náklady na vzdelávanie Disponovanie požadovanými technológiami Pohodlnos ť Nevýhodný pre slabo motivovaných študentov Va čšia efektivita vzdelávania Nutné po číta ćové znalosti Aktuálnos ť obsahu Nevýhodný pre špecifické predmety Interaktivita Vzdelávanie bez študentského kolektívu Prívetivé užívate ľské prostredie Štúdium pod ľa vlastného tempa dostupnos ť

Obrázok 1: Výhody a nevýhody e-learningu zdroj: [vlastný]

3. ÚLOHY V ELEARNINGOVOM SYSTÉME Hlavnou prioritou tejto práce je prostredníctvom vytváraného systému vytvori ť podmienky, pre najoptimálnejšie vzdelávanie študentov z h ľadiska kvality aj množstva, tak aby študenti zvládli požadovaný obsah naštudova ť v čo najkratšom čase, ale zárove ň neboli množstvom študíjneho obsahu demotivovaní.

Študíjny obsah je rozdelený na samostatné kapitoly, ktorých obsah je koncipovaný tak, aby bol z časového h ľadiska zvládate ľný a zárove ň sa prid ŕžal harmonogramu štúdia daného predmetu. Všetkých kapitol je dohromady deva ť, pri čom zah ŕň ajú obsahovo prednášky aj cvi čenia v škole v takom poradí, v akom sú na škole prezentované. Ďaľšou ve ľkou výhodou tohoto sposobu štúdia je fakt, že študenti sa možu priebežne sami testova ť, ako zvládajú prebranú učebnú látku. Každá kapitola totiž zah ŕň a samodiagnostické testy z jej obsahu, ktorý je kratší ako samodiagnostický test z celého semestru, a teda študent sa može testova ť postupne vždy z kratšej ucelenej u čebnej látky, čo prispeje k lepšiemu zapamataniu požadovaného študíjneho obsahu a va čšej sebeistote študenta.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 178

Samodiagnostický test ponúka vždy otázku s možnos ťou štyroch odpovedí, z ktorých je jedna správna( je možné nastavi ť aj viacero správnych odpovedí, či čiasto čne správnu odpove ď). Každý test sa skladá približne z 20 až 30 otázok, ktoré sa vždy generujú v náhodnom poradí aj v četne odpovedí (je možné nastavi ť aj fixné poradie). Po zaškrtnutí odpovedí na všetký otázky študent klikne na možnos ť „Odosla ť všetko a ukon čiť pokus“. Následne sa zobrazia nasledujúce parametre: Za čiatok testu – s presným časom zahájenia Dokon čenie testu - s presným časom ukon čenia Dĺžka pokusu – čas strávený písaním testu Body – po čet bodov dosiahnutých/maximálnych Známka – úspešnos ť testu v percentách

Na záver kapitoly je k dispozícií aj samostatná práca pre študenta, ktorý si týmto može svoje nadobudnuté znalosti upevni ť aj praktickou formou.

4. HARDWAROVÁ KONFIGURÁCIA Z pravidla bývajú e-learningové systémy menej náro čné na hardvérové vybavenie, va čsinou sú schopné bezproblémovej prevádzky aj pri nasadení staršieho hardvérového vybavenia. Výraznejším zatažením pre hardvér bývajú predovšetkým multimediálne prvy ako audio a video či flash technolgie, ktoré si okrem toho vyžadujú aj vhodné kodeky. E-learningový portál EPI bol vyvíjaný s oh ľadom na nízke hardvérové nároky, pri čom tento vývoj možno ozna čiť ako ve ľmi zdarný. Z hľadiska výkonnosti bol tento portál testovaný na školskom servery s hardvérovou konfiguráciou: Intel Xeon 2.2ghz 4gb pamati RAM 500gb pevný disk Grafická karta - integrovaná

Testovaním bolo zistené že sú časný server, tzv. Grant, ktorý je charakteristický ako Blade server, ve ľmi výrazne prevyšuje požiadavky na prevádzku e-learningového portálu. Z tohto dovodu bude e-learningový portál v prevádzke práve na tomto servery. Servery typu Blade majú veľkú perspektívu a ich nasadenie na škole možno považova ť za dobrú investíciu do budúcnosti.

5. ZA ČLENENIE SYSTÉMU DO IS EPI A ŠPECIALIZOVANÉHO LABORATÓRIA Za členenie do informa čného systému školy je jednoduchým krokom, ktorý študentovy ľahko umožní dosta ť sa na e- learningový portál bez potreby pripájania sa na nieko ľko rozdielnych školských webových stránok a tak bude ma ť študent k dispozícií na informa čnom portály školy rozvrh hodín, elektronické testy, zoznam a zadávanie bakalárskych prác, po novom odkaz na e-learningový portál a podobné elektornické vymoženosti, ktorými škola disponuje.

Obrázok 1: Prihlasovacia obrazovka E-learningového portálu Zdroj: [1]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 179

Študentovi bude posta čova ť jediné kliknutie na daný odkaz, bude presmerovaný na server Grant, ktorého obsahom je tiež E-learnigový portál EPI. Po zadaní prihlasovacích údajov, t.j. mena a hesla bude študentovy umožnené využíva ť výhody e-learningového štúdia. Sposob za členenia elearningového portálu do špecializovaného laboratória spo číva v tom, že v implementovanom študíjnom obsahu sa nachádzajú aj samostatné práce pre študentov, prednostne vhodné práve na prácu v špecializovanom laboratóriu. Sú čas ťou systému je aj import príloh, ktorými býva naj častejšie scan obrazovky. Pod samotnými kapitolami študíjneho textu a samodiagnostickým testom sa nachádza položka „Samostatná práca pre študentov“, v ktorej sa nachádzajú popísané inštrukcie na riešenie konkrétneho problému, zodpovedajúcemu prebranej látke danej kapitoly. Študenti tak budú ma ť všetky časti štúdia, v četne jeho praktickej časti zastrešené pod jedným odkazom.

6. VÝSLEDKY PILOTNEJ PREVÁDZKY Výsledky pilotnej prevádzky dopadli pomerne zdarne, bolo poukázané na nieko ľko drobných chýb. Asi najva čším problémom bolo nezobrazovanie sa kompletného obsahu u čiva pri niektorých kapitolách. Problém bol analyzovaní a prí čina tohoto závažného problému súvysela s nadmerným textovým rozsahom niektorých kapitol. Problém bol riešený jednoduchým sposobom, ktorý si nevyžadoval zásahy priamo do system a to aj z toho dovodu, že ve ľkostný limit textového obsahu ma svoje bezpe čnostné opodstatnenie.

Ke ďže sa takýto problém, by ť vo využite ľnosti e-learningového portáliu študentami ve ľmi závažný, vyskytol iba nieko ľkokrát, tak riešením bolo rozdelenie textu na dva samostatné celky s ozna čením časti. Takéto riešenie študenta nijako neobmedzuje, može mu by ť len nazna čením, že sa jedná o nadpriemerne rozsiahlu kapitolu.

ZÁVER Bakalárska práca sp ĺň a všetky požiadavky a ciele, ktoré boli stanovené pri jej zadávaní. Zadanie poukazovalo na vytvorenie e-learningového pracoviska v četne samodiagnostiky a samostatných prác študenta. Ako konkrétny predment na prevedenie do elektronickej podoby bol zadaný predmet Opera čné systémy. Okrem špecializovaného pracoviska tohoto predmetu je v bakalárskej práci aj popísana teoretická základ ňa tohoto predmetu. Ďaľšou čas ťou e-learningového portálu sú samodiagnostické testy, skladajúcich sa z otázok a výberu správnej odpovedi, ktorých obsah som skoncipoval sám so súhlasom a schválením vedúceho bakalárskej práce Mgr. Dana Slová čka. Ku každej otázke sa vždy ponúkajú štyri odpovede, z ktorej jedna je správna. Vyu čújúci má ale možnos ť zasahova ť do editoru testu, a može si podrobne nastavi ť štruktúru testu. Samodiagnostický test s otázkami nasleduje vždy po každej vybranej kapitole tak, ako sú zosúladené v harmonograme daného predmetu.

Sú čas ťou e-learningového portálu je aj samostatná práca študenta - je vhodná najma do špecializovaného pracoviska. Pre podporu je k dispozícii aj videoprogram vo forme prezentácii, ktoré majú majú študentovi u ľah čiť jeho cestu štúdiom. V závere sa nabáda spomenú ť myšlienku, akým smerom bude tento projekt ďalej pokra čova ť. Návrhom je tak, ako doteraz pokra čova ť v implementácií obsahu Opera čných systémov do e-learningovej podoby, obohacovanie samodiagnostických testov o nové otázky a odpovede, pretože vývoj v IT sfére je rýchly, a aktualizácia je v ňom podstatnejšia ako v ktorejko ľvek inej eduka čnej oblasti. V teoretickej časti by bolo vhodné sa zamera ť na konkrétky opera čný systém, predovšetkým OS Linux, ktorý je v tejto praci vzh ľadom na všeobecnos ť a s miernym zameraním na opera čné systémy typu Windows spomínaný len okrajovo.

ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY 1.Web [1] KONTIS SLOVAKIA S.R.O. Kontis: Čo je to e-learning [online]. 821 02 Bratislava [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.kontis.sk/uvod_coje.asp?menu=elearning&submenu=coje

2. Obrázky\tabulky [2] http://grant.vos.cz/grant/elearning/login/index.php

ADRESA: Miroslav Brezina Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 180

SOFTWARE PRE NUMERICKÉ RIEŠENIE INTEGRÁLNEHO A DIFERENCIÁLNEHO PO ČTU

Jakub Hépal

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Hodonín

ÚVOD V sú časnej dobe existuje ve ľa spôsobov a programovacích jazykov pre tvorbu softwaru a rôznych aplikácií pre matematické alebo numerické operácie. Pri programovaní musí by ť jasne, precízne a zrozumite ľne vyjadrená myšlienka, ktorú manažér, matematik a programátor vyjadruje svojou aplikáciou, pri čom je dôležité, aby jej rozumeli aj užívatelia, pre ktorých je ur čená. Pri programovaní sa môžu vylepšova ť existujúce algoritmy, pri čom pri vkladaní a používaní svojich myšlienok vytvárame nové programy, ktoré neboli doposia ľ vytvorené. Pri využívaní hotových programov je výhodné pre každého užívate ľa, ke ď rozumieme nielen tomu, ako programy pracujú, ale aj tomu čo od aplikácie môžeme o čakáva ť.

ALGORITMUS Je kone čná postupnos ť dobre definovaných inštrukcií na splnenie ur čitej úlohy. Algoritmy môžu by ť zapísané (implementované) vo forme po číta čových programov. Logická chyba v algoritme môže vies ť k zlyhaniu výsledného programu. Pojem algoritmu sa často ilustruje na príklade receptu, hoci algoritmy sú často ove ľa zložitejšie. V algoritmoch sa často nieko ľko krokov viacnásobne opakuje (iterácia), alebo ďalší postup závisí od aktuálneho stavu (vetvenie). Na riešenie tej istej úlohy môže existova ť nieko ľko rôznych algoritmov s rôznymi postupnos ťami inštrukcií. Rôzne algoritmy sa tiež môžu líši ť v množstve času a pamäte potrebných na splnenie úlohy.

PROGRAMOVACÍ JAZYK C++ C++ je bohatý, komplexný a najpoužívanejší programovací jazyk pre po číta če. I ke ď je len málo programátorov, ktorí komplexne zvládnu celý programovací jazyk. Na vytvorenie predkladanej aplikácie potrebujem plne zvládnu ť jeho podstatnú čas ť. C++ je objektovo orientovaný nástupca C. Objektovo orientované, alebo OO, programy predstavujú ďalší krok ďalej za štrukturovaným programovaním. OO programy sú zostavené z objektov, ktoré sú balí čkami dát a funkcií zozbieraných do diskrétnych jednotiek. Je dostupných mnoho knižníc objektov, ktoré robia písanie programov jednoduchým ako skladanie zbierky "stavebných blokov" programu (prinajmenšom teoreticky). Napríklad, existuje mnoho GUI a databázových knižníc, ktoré sú implementované ako zbierky objektov. C++ je predmetom kontroverzie, hlavne v komunite game developmentu. C++ má také črty, ako virtuálne funkcie, ktoré pridávajú extra vrstvu pri rozhodovaní o funk čných volaniach a kritici rýchlo poukazujú na to, že C++ programy môžu by ť vä čšími a pomalšími než ich C náprotivky. Obhájcovia C++ ale poukázali na to, že nakódova ť ekvivalenciu virtuálnej funkcie v C vyžaduje to isté. Je to prebiehajúca debata, o ktorej sa tak ľahko v doh ľadnej dobe nerozhodne.

DEFINÍCIA E-LEARNINGU Realita je však taká, že neexistuje všeobecne prijímaná definícia e-learningu a naviac aj chápanie e-learningu sa v rôznych krajinách výrazne odlišuje. Nie sú to len rozdiely medzi autormi, ale aj v národných projektoch. Ako príklad môže poslúži ť rozdielne vnímanie e-learningu v Spojených štátoch amerických a v Európskej únii. V USA sa tento termín prekrýva s termínom TBT – technology based training. Je to vzdelávanie podporované technológiami. V USA je e-learning chápaný ako široký súbor najmodernejších informa čných a komunika čných technológií, no z poh ľadu európskeho sa tieto technológie, ktoré sa využívajú vo vzdelávaní, ozna čujú aj ako tradi čné. Medzi tieto technológie sa považujú po číta če, virtuálne triedy, multimédia, ale aj rozhlas a televízia. Naopak krajiny Európskej únie vymedzujú pojem e-learning opa čne. Ide tu o vzdelávanie prostredníctvom nových technológií. Európska únia definuje e-learning ako využívanie najmodernejších multimediálnych technológií a internetu s cie ľom zlepši ť kvalitu výu čby, a to uľah čením prístupu ku informa čným zdrojom, službám, výmenou informácií a spoluprácou.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 181

ADRESA: Jakub Hépal Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 182

PŘEHLED MOŽNOSTÍ PUBLIKA ČNÍCH SYSTÉM Ů TYPU WIKI

Lukáš Macura

Evropské polytechnický institut, s.r.o., Hodonín

Abstrakt: Tento článek se zabývá možnostmi publika čních systém ů a jejich zapojení do výuky. T ěchto publika čních systém ů je velké množství a tak je vybrán jen nejpoužívan ější a nerozší řen ější systém MediaWiki. Systém MediaWiki má velké množství funkcí a jejich shrnutí je zde uvedeno. Tyto funkce lze velmi dob ře poté aplikovat na samotnou výuku a ze systému se stává ucelený e-learningový nástroj pro podporu výuky. Tento systém m ůže sloužit i pro podporu spolupráce student ů na projektech, kdy studenti spolupracují na článku v rámci tohoto systému. Díky historii verzí stránek lze efektivn ě sledovat postup v práci studentů.

Klí čová slova: wiki systémy, MediaWiki, rozší ření, článek, nastavení, uživatelská práva, kategorie, výuka

V dnešní dob ě je rychlý p řístup k informacím základ úsp ěchu. A v oblasti vzd ělávání to platí dvojnásob. Každý jist ě zažil, že se rychle pot řeboval dostat k ur čité informaci, ale nem ěl pot řebný materiál ihned u sebe nebo nebyl schopen ho rychle vyhledat v publikaci. Tohle vše řeší publika ční systémy wiki. Nejen že umožní pouze s přístupen k internetu najít si kdykoliv a kdekoliv požadovanou informaci, ale umožní i nabídnou své vlastní v ědomosti ostatním. Navíc díky velkým možnostem rozší ření k tomuto nepot řebují žádné znalosti. Rozši řující nástroje sami dokáží informace vložit do systému wiki z některého z textových editor ů a naopak si každý m ůže informace stáhnout ve form ě pdf knihy. To znamená, že uživatelé si sami mohou vytvo řit databázi pot řebných informací a sdílet ji s ostatními. Systémy wiki ovšem nenabízejí jen tohle, uživatelé mají i možnost pomocí tohoto systému spolupracovat na svých vlastních projektech.

Systémy typu wiki je ozna čení publika čních systém ů, které umož ňují svým uživatel ům voln ě p řidávat, editovat a mazat obsah. P ůvod slova wiki pochází z havajštiny a v překladu znamená rychlý. Tyto systémy jsou vhodné jak pro podporu e-learningu, tak i pro sdílení obsahu, p řípadn ě spolupráci na projektech. O velkém potenciálu t ěchto webu sv ědčí i jejich využívání velkými mezinárodními firmami jako jsou Novell, Intel a Nokia1.

Systémy wiki se řadí mezi tzv. otev řené publika ční systémy. Otev řené publika ční umož ňují i b ěžným uživatel ům přidávat články a informace. Proto jsou tyto systémy v řad ě p řípad ů oblíbeny hlavn ě uživateli tzv. open source projekt ů, kdy se všichni uživatelé mohou podílet na vývoji aplikaci a sdílet s ostatními uživateli svoje nápady a znalosti ohledn ě vyvíjeného softwaru. Typickými p ředstaviteli tohoto systému jsou, jak už bylo zmín ěno, systémy wiki, kterých je velké množství. Namátkou m ůžeme zmínit n ěkteré nejznám ější: • MediaWiki • TikiWiki • DokuWiki • Twiki • DrupalWiki

Stejn ě jako v případ ě uzav řených systém ů i systémy typu wiki jsou v hojné mí ře rozší řeny a používají se na českých vysokých školách. K nejvyda řen ějšímu projektu ur čit ě m ůžeme zmínit portál wikiskripta (http://www.wikiskripta.eu), který se rozb ěhl na 1. léka řské fakult ě Univerzity Karlovy a dnes slouží nejen v ětšin ě českých a slovenských léka řských fakult, ale je uznáván i zahrani čními školami.

Jak už i využití t ěchto systém ů napovídá, v ětšina t ěchto systém ů je postavená na svobodné open source licenci, ovšem existují i komer ční systémy. Namátkou m ůžeme zmínit systémy: • Portili Team Wiki • telepark.wiki

Jaký podíl na trhu zajímají open source a jaký komer čních systémy m ůžeme vid ět na grafu číslo 1. Z grafu je tedy velmi jasn ě patrné, že v ětšina provozovaných systému je open source.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 183

Graf č. 1: Podíl komer čních a open source systém ů wiki Zdroj: WikiMatrix [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW: .

Nejrozší řen ější a nejznám ější systém systém se nazývá MediaWiki. Na tomto systému b ěží nap říklad všem známý projekt Wikipedia nebo výše zmín ěný projekt Wikiskripta (http://www.wikiskripta.eu). Mediawiki je svobodný software, je tedy ší řen pod licencí GNU GPL. Tento systém je napsaný v PHP a jako úložišt ě dat používá databázi MySQL nebo PostgreSQL. O úsp ěšnosti a oblib ě systému sv ědčí i velké množství dopl ňků a více jak 140 jazyk ů do kterých je systém Mediawiki p řeložen. Použití systému Mediawiki je ovšem velmi rozsáhlé. O tom sv ědčí, že ji intern ě používají pro své pot řeby i velký po čet mezinárodních spole čností. Jako p říklad m ůžeme uvést t řeba Intel nebo Novell. Ovšem to není vše, systém Mediawiki využívají i n ěkteré organizace jako Ministerstvo zahrani čních v ěcí Spojených stát ů amerických, Intelligence Community nebo n ěkteré agentury OSN2.

Systém Mediawiki, jak již bylo napsáno výše, vycházel z aplikace Wikipedia, která se objevila v lednu roku 2001 a běžela pod softwarem UseModWiki, který byl napsán v jazyku Perl a veškeré informace m ěl uloženy v textových souborech. Toto řešení ale vykazovalo zna čné omezení a to jak ve funk čnosti, tak i ve výkonu. Proto v polovin ě roku 2001 za čal student a programátor na univerzit ě v Kolín ě nad Rýnem, Magnus Manske, který by nahradil stávající software. Tento software byl již na za čátku roku 2002 naprogramován a spušt ěn. Jako programovací jazyk byl použit PHP a jako uložišt ě byla zvolena databáze MySQL. Tento software byl v červnu 2003 uvoln ěn a nazván MediaWiki. Jako logo byla zvolena kv ětina mezi dvojitými hranatými závorkami, které mají symbolizovat syntaxi, kterou MediaWiki používá pro tvorbu odkaz ů na další wiki stránky1.

Instalace systému Mediawiki je velmi jednoduchá. První co pot řebujeme je mít instala ční balí ček Mediawiki, dále prostor na PHP serveru a kompatibilní databázi s naší verzí systému. Potom sta čí do prohlíže če napsat adresu místa, kde je systém Mediawiki nahrán. Spustí se jednoduchý instala ční proces, který nám pom ůže nainstalovat celý systém. Nejd ůležit ější je zadat správné p řihlašovací údaje k vytvo řené databázi, dále pak login a heslo administrátora. Po úsp ěšné instalaci je pot řeba p řesunout soubor LocalSetting.php do hlavní složky systému. Tento soubor je vlastn ě srdcem celé aplikace a jsou zde veškerá nastavení pot řebná pro správný chod.

Jeden z hlavních rozdíl ů mezi MediaWiki a ostatními wiki enginy bylo použití speciální syntaxe pro tvorbu jednotlivých stránek. Než p řišlo MediaWiki bylo obvyklé tvo řit odkazy a syntaxi stejn ě jako u klasických webových stránek pomocí jednotlivých tag ů. Ovšem s příchodem MediaWiki se tohle zm ěnilo. V rámci zjednodušení byla navržena speciální syntaxe, která m ěla být jednodušší k používání než klasické HTML značky. Protože u n ěkterých stránek m ůže být dost obtížná editace, nabízí nám MediaWiki několik nástroj ů pro usnadn ění práce. Prvním z nich je, že nemusíme vždy editovat celou stránku, ale m ůžeme editovat pouze její část (sekci). Poté tu máme možnost i tzv. malé editace, což zna čí, že na stránce d ěláme pouze malé úpravy, jako jsou úprava gramatiky, pravopisu a interpunkce. Přidávání textu už ale nelze brát jako malou editaci.

Pokud se jedná o navigace (odkazy) na MediaWiki je v ětšina odkaz ů řešena p řes vnit řní odkazy, tzv. wikilinks. MediaWiki obsahuje detekci t ěchto vnit řních stránek, proto v případ ě odkaz ů m ůžeme vid ět vnit řní linky na vytvo řené stránky modrou barvou. Červenou barvou jsou naopak ozna čeny odkazy na stránky, které ješt ě nebyly vytvo řeny. Díky těmto odkaz ům lze okamžit ě spojit související témata jednotlivých článk ů. Samoz řejm ě lze používat i odkazy na vn ější stránky, které jsou umíst ěné mimo systém MediaWiki.

V rámci p řehledné struktury stránek nabízí MediaWiki mnoho funkcí pro vytvo ření strukturovaného obsahu. Jeden z nich jsou jmenný prostor (namespace). Jedním z hlavních funkcí t ěchto prostor ů (stejn ě jako MediWiki) je odd ělit encyklopedický obsah od stránek týkajících se údržby, diskuzí a osobních stránek. Jmenné prostory jsou vlastn ě předpony používané p řed názvem stránky, které slouží jako deskriptory stránek. M ůžeme říct, že odd ělují r ůzné stránky od jiných stránek, které se jmenují stejn ě, ale mají jinou funkci a obsah. Jako p říklad m ůžeme uvézt stránku [[Internet]], která obsahuje veškeré informace o internetovém p řipojení a jeho historii. Ale máme tu i stránku, kde se diskutuje na „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 184

téma internet [[Diskuse: Internet]] a stránku, obsahující profil uživatele se jménem „internet“ [[Uživatel: Internet]]. Jak vidíme, máme 3 stránky se stejným názvem, ale každá má jiný jmenný prostor (Diskuze, Uživatel), který tyto stránky navzájem odd ěluje. Nejjednodušeji si tedy lze jmenný prostor p ředstavit jako složky, které odd ělují stránky s různým typem informací a funkcí. Jmenné prostory mohou p řidávat pouze administráto ři. Ve výchozím nastavení máme k dispozici 16 základních jmenných prostor ů a 2 pseudo jmenné prostory. Tyto pseudo prostory se používají pro generování speciálních stránek a odkaz ů na multimediální soubory. Podle čísla jmenného souboru m ůžeme poznat i druh stránky. Nap říklad klasické stránky mají číslo jmenného souboru sudé, diskuze k těmto stránkám mají číslo jmenného souboru liché.

Další možností jak t řídit stránky je vytvá řet kategorie a podkategorie. Pokud chceme vytvo řit novou kategorii, sta čí přidat na stránku, kde ji chceme vytvo řit kód [[category: název_kategorie]]. P řidáním t ěchto zna ček se vytvá ří stránka ve jmenném prostoru category. Na ní nalezneme v dolní části seznam všech článk ů v dané kategorii rozd ělené podle abecedy. Díky tomu lze snadno najít související články, které spadají do dané kategorie nebo t řeba k dané kategorii i vytvo řit vlastní stránku s popisem.

Systém Mediawiki je oblíbený, hlavn ě díky svojí obrovské variabilit ě, kterou zajiš ťuje velké množství rozší ření, které můžeme využívat, p řípadn ě si i vytvo řit svoje vlastní. Ke dni 26. listopadu 2011 bylo na stránkách MediaWiki k dispozici více než 700 r ůzných rozší ření pro tento publika ční systém. Tyto rozší ření bychom mohli rozd ělit podle různých hledisek. Základní ovšem je k jakému ú čelu se rozší ření používá a jaké funkce umož ňuje: • rozší ření možností formátování textu a obrázk ů • rozší ření možností správy systému • rozší ření možností vstupu do systému z ostatních program ů • rozší ření možností pro vytvá ření výstupu z MediaWiki

Další a jedna z nejd ůležit ějších v ěcí je nastavení práv pro r ůzné skupiny uživatel ů. Správná nastavení t ěchto práv zaru čí ur čitou bezpe čnost a funk čnost stránek. U systému se nenastavují práva jednotlivým uživatel ům, ale skupinám, do kterých tito uživatelé pat ří. Uživatele m ůžeme p řiřadit do skupiny pomocí stránky Special:Userrights. Každý uživatel může být p řiřazen do více než jedné skupiny. Pokud chceme ovšem m ěnit práva pro jednotlivé skupiny musíme to ud ělat v souboru LocalSettings.php. Zde lze také vytvořit novou skupinu uživatel ů tím, že jim nastavíme n ěkteré z práv. Po instalaci máme 6 základních skupin uživatel ů. K dispozici máme více jak 50 r ůzných práv, které bychom mohli rozd ělit do 5 základních kategorií. Základní kategorie tedy jsou: • čtení ( čtení obsahu) • editace (r ůzná míra možnosti editace obsahu) • řízení (nastavení práv, mazání obsahu, blokování uživatel ů) • administrace (importování soubor ů, zamykání a odemykání p řístupu k databázi) • technické nastavení (nastavování funkce MediaWiki)

Pro vytvo ření systému skript a systému pro spolupráci studentů na projektech byl zvolen systém MediaWiki. Systém byl zvolen pro jeho obrovskou variabilitu a možnosti rozši řovaní, a ť již vlastními nebo cizími nástroji. Další jeho nespornou výhodou je podpora velkého množství jazyků, vzhled ů a úprav vlastní stránek. Velmi jednoduchá práce s ním poté zaru čuje rychlou a kvalitní tvorbu textového obsahu i pro nové uživatele. Verze byla zvolena nejnov ější, která byla v dob ě za čátku tvorby bakalá řské práce dostupná, tedy verze MediaWiki 1.17.0. V pr ůběhu tvorby systému byla ovšem vydána nová vylepšená verze MediaWiki 1.18.0, na kterou jsem p ři tvorb ě systému p řešel. Systém byl vytvá řen pod opera čním systémem Linux. Přestože samotnému systému MediaWiki na opera čním systému nezáleží, dopl ňkové funkce Math, která umož ňuje vytvá řet složité matematické vzorce pomoci programu Latex, se musí zkompilovat do spustitelného kódu, který nelze p řenášet mezi jednotlivými platformami. MediaWiki podporuje ukládání dat do souboru nebo databáze. V našem p řípad ě byla zvolena databáze a to jak z funk čního hlediska, tak z důvodu, že n ěkteré z použitých rozší ření vyžadují databázi pro ukládání dat. Jako databáze byla zvolena MySQL.

Články k jednotlivým p ředm ětům byly rozd ěleny v rámci kategorií. Jednomu p ředm ětu je p řid ělena jedna kategorie, která odpovídá svým názvem názvu p ředm ětu. Obsah jednotlivých článk ů odpovídá kapitolám z nejnov ějších skript k danému p ředm ětu. Pro možnost procvi čení je ke každému článku p řidáno pomocí rozší ření Quiz n ěkolik testovacích otázek, aby si student ov ěř il své znalosti z dané článku. Delší články jsou automaticky řazeny na menší podsekce a na za čátku t ěchto delších stránek nám systém vygeneruje obsah s přímými odkazy do jednotlivých sekcí. Krom ě klasickým stránek p ředm ětu je zde i strana nápov ědy. Tato byla navržena jako manuál pro práci a tvo ření článk ů v systému MediaWiki. Naleznou se zde p řehledn ě uspo řádané informace o práci jak s wiki syntaxí, tak i s nejr ůzn ějšími rozší řeními. Po exportu do pdf mohou sloužit i jako externí manuál k používání systému jak pro u čitele, tak pro studenty. Pro tento expert do pdf je využíváno rozší ření s názvem Collection, které umožní vybrané stránky ze systému

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 185

exportovat do pdf, textového dokumentu odt, dokumentu DocBook XML nebo si nechat knihu vytisknout a zaslat spole čností Pediapress (http://pediapress.com). Ovšem samotný systém nenabízí jen prostor pro uložení elektronických materiál ů k předm ětům a vyhledávání v nich. Tento systém lze využít i pro spolupráci student ů na projektech. Když se na tento problém podíváme hloub ěji, zjistíme, že veškeré užite čné funkce, které lze použít pro tuto spolupráci na projektech, systém obsahuje. Z těch nejd ůležit ějších bychom m ěli zmínit nap říklad: • rozd ělení systému na jmenné prostory • možnost podílet se na obsahu v týmové spolupráci • ukládání historie verzí stránek • ukládání jmen a časových údaj ů o zm ěnách

Jak již bylo psáno MediaWiki obsahuje v základu hned n ěkolik jmenných prostor ů. Prakticky se jedná o 7 prostor ů a ke každému tomuto prostoru je asociován prostor obsahující diskuzi. Práv ě tato diskuze nám nabízí možnost jak efektivn ě spolupracovat na projektech. Diskuze automaticky vzniká ke každému vytvo řenému článku. Pokud si tedy vytvo říme projektovou stránku, dostaneme k ní automaticky i využitelnou diskuzi pro komunikaci. Diskuze je v podstat ě nový článek, do kterého m ůžeme psát nebo jej editovat. Pro p řehlednost je dobré s každým novým tématem diskuze vytvo řit novou sekci, kterou je možné vytvo řit pomocí malého tla čítka + vedle možnosti editovat. Pokud odpovídáme nebo zakládáme novou sekci je vhodné za sv ůj p řísp ěvek p řipojit podpis s datem a časem.

Další nezbytnou částí systému pro podporu spolupráce student ů na projektech je historie verzí stránek. U historie verzí stránek si m ůžeme zobrazit historii za jednotlivé m ěsíce, roky nebo celou historii. P ři každé historii se nám zobrazí důležité informace ohledn ě editace. Jsou to: • jméno uživatele, který provedl editaci • datum a čas editace • velikost verze stránky • krátký popis editace (pokud ho uživatel zadal) • zobrazení porovnání dané verze oproti nyn ější • zobrazení porovnání dané verze oproti p ředchozí • ozna čení jestli se jednalo o klasickou nebo malou editaci • možnost vrátit zp ět provedenou editace

Díky této historii verzí získáváme ucelený p řehled o postupu práce na projektu a zapojení jednotlivých student ů do jeho tvorby. Ovšem jak kvalitní je tento systém pro podporu spolupráce na projektech závisí hodn ě na vlastních řešitelích. Pokud studenti nebudou dbát na správné člen ění p řísp ěvk ů v diskuzi a pokud nebudou vypl ňovat shrnutí editace, celá práce na projektu se hodn ě stíží jak jim samotným, tak pedagogickému vedoucímu.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: [1] CHATFIELD, T. The Complete Guide to Wikis: How to Set Up, Use, and Benefit from Wikis for Teachers, Business Professionals and Friends. Washington : Atlantic Publishing, 2007. 288 s. ISBN 798-1-60139-139-8. [2] CHOATE, M. Professional Wikis (Programmer to Programmer) . New York : Wiley Publishing Inc., 2008. 300 s. ISBN 978-0-470-12690-5.

ADRESA: Tomáš Macura Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 186

NÁVRH INOVACE ZABEZPE ČOVACÍHO SYSTÉMU FIRMY SCHNEER SPOL . S R.O.

Martin Schmidt

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Hodonín

Abstrakt: V dnešní dob ě je rozvoj nejr ůzn ějších opat ření proti majetkové kriminalit ě velmi d ůležitý faktor. Řešení tohoto problému jsou opat ření, které by mohly p ůsobit preventivn ě proti páchání této kriminální činnosti, je zabezpe čit a tím ochránit sv ůj majetek jakýmkoli zp ůsobem. V této bakalá řské práci se snažím řešit zabezpe čení podnikatelského objektu pomocí IP kamer, PIR senzor ů a kamerového systému a připojení na pult centralizované ochrany a celkovou analýzou dostupných typ ů systém ů (EPS. EZS a CCTV). V praktické části uplat ňuji poznatky získané v teoretické části, dále pracuji na návrzích a následné realizaci zabezpe čení pro konkrétní objekt firmy.

Klí čová slova: Bezpe čnostní systém, elektronický požární systém (EPS), detektor, projektová dokumentace, elektronické zabezpe čovací systémy (EZS), pult centralizované ochrany (PCO).

CÍL PRÁCE: Navrhn ěte inovace zabezpe čovacího systému firmy. V teoretické části bakalá řské práce shr ňte problematiku v ěnovanou zabezpe čení objektu celé firmy, vypracujte celkový popis stávajícího řešení a funk čnosti zabezpe čení firmy. V popise stávajícího zabezpe čení firmy řešte stávající ochranu a p řipravte nové návrhy firmy na zabezpe čení. Jako další bod Vaší práce prove ďte analýzu trhu, zejména navrhn ěte zabezpe čení kamerovým systémem, prove ďte zohledn ění nabídky trhu s videorekordéry. Dále zpracujte konkrétní nabídky firem a o co nejlepší cenov ě dostupné zabezpe čení. V dalším důležitém bod ě popište hardwarového řešení. V následující části vypracujte podrobný návrh řešení na základ ě předchozích analýz, p řipravte podrobn ě p řínosy Vašeho řešení, které budou obsahovat ekonomickou analýzu. Nech ť Vaše práce obsahuje 3 návrhy co nejlepšího zabezpe čovacího systému, který bude p ředložen k výb ěru firm ě. Vaše návrhy vypracujte pro zabezpe čení pomocí a)po číta čové sít ě, b)analogové CCTV, c)hybridní zabezpe čení (spojení 1 plus 2). V tomto bodu zpracujte i celkovou kalkulaci a zd ůrazn ěte výhody vybraného zabezpe čení, v četn ě zpracování půdorys ů objekt ů a konkrétní umíst ění zabezpe čení. V následující části práce prove ďte podrobný rozpis zavedení do rutinního provozu. Soust řeďte Vaši práci na to, aby návrhy m ěli stoprocentní funk čnost, odolnost. Vypracujte popis základních úloh obsluhy. V záv ěru bakalá řské práce zohledn ěte celý návrh zabezpe čení, stanovte který je z Vašich návrh ů pro danou firmu nejlepší a vyhodno ťte nasazení realizované varianty. V záv ěre čné části práce ur čete výsledek Vaší realizace a celkový p řínos nasazení zabezpe čovacího systému pro firmu.

Práce bude prezentována p řed vedením firmy Schneer s.r.o. a hodnocení bude sou částí práce. Bakalá řskou práci podrobte na test plagiátorství a výsledek p ředložte zkušební komisi pro státní záv ěre čnou zkoušku.

ÚVOD S rozvojem moderního zp ůsobu podnikání nastaly nové nároky na zabezpe čení a hlídání podnikatelského objektu. D říve posta čily oby čejné visací zámky nebo robustné zámky instalované ve dve řích nebo nejlépe jejich kombinace. Toto zabezpe čení m ělo znep říjemnit nevítaný vstup každému zlod ěji. Dnes jsou tyto zp ůsoby zabezpe čení považovány za nezbytnost a jistý elementární základ pro ostrahu každého objektu. Ale projevila se zde doba, která směř uje s vývojem technologie zabezpe čovacích systém ů stále dop ředu a k stále v ětší dokonalosti. Technologie velmi pokro čila a umožnila nástup elektronickým systém ům zabezpe čení. Standardním zabezpe čením je elektronická ochrana oken p ři poškození, rozbití nebo násilnému otev ření. Dále detekce pohybu nežádoucích osob ve st řežených prostorách a r ůzné kamerové systémy umož ňující zasílat nep řetržité informace o objektu. Ruku v ruce s technologickým pokrokem v oblasti zabezpe čení objekt ů však stoupá informovanost zlod ějů. Každá inovace je brzy n ějakým zp ůsobem p řekonána a proto je nemožné vynaleznout, navrhnout dokonalý zabezpe čovací systém.

Cílem mé práce je navrhnout vylepšení stávajícího zabezpe čení podnikatelského objektu. Dále pak vypracovat projekt nového zabezpe čení ve více cenových variantách nabízející možnost pro majitele objektu. Projekt zabezpe čení byl koncipován pro minimalizaci p říležitostí cizího vniknutí a využívání možnosti pultu centrální ochrany.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 187

Celková cenová kalkulace variant zabezpe čení objektu jsou uvedeny v samostatné kapitole. Hodnoceny jsou z hlediska finan ční náro čnosti, efektivity zabezpe čení a v neposlední řad ě obtížnosti a nákladnosti instalace. Všechny vybrané prvky musí spl ňovat platné p ředpisy a na řízení týkající se zabezpečovací techniky. Výrobci zabezpe čovací techniky: Na trhu je mnoho výrobc ů zabezpe čovací technologie. Je d ůležité vybírat alarm, kamerový systém (CCTV) velmi pe čliv ě. Opravdu se vyplatí spoléhat jen na renovované firmy, p ůsobící na trhu s elektronickým zabezpe čení řadu let.

JABLOTRON – česká spole čnost založená v roce 1990. Ve svých po čátcích m ěla firma jen pár zam ěstnanc ů a v ěnovala se zakázkovému vývoji pr ůmyslových aplikací výpo četní techniky. Pro nestabilitu zakázek ve zvoleném odv ětví p řešla firma během prvního roku existence k vývoji a výrob ě vlastních produkt ů elektronického zabezpe čení budov (EZS). Sortiment byl rozši řován importem atraktivních dopl ňků EZS p řizp ůsobených pro český trh. V roce 2007 bylo rozhodnuto o z řízení samostatného logistického centra. Pro kvalitní a efektivní řízení obchodních činností i mimo ČR založil Jablotron, s.r.o. dce řiné spole čnosti Jablotron Taiwan a Jablotron Slovakia s.r.o., jejichž hlavním úkolem je prosazovat výrobky Jablotronu ve svých destinacích. V roce 2005 byly založeny další dce řiné spole čnosti: JabloPCB, s.r.o., která je pro svou matku p ředevším dodavatelem technologických výrobních operací (osazování, pájení a kontrola desek plošných spoj ů elektroniky) a JabloCom, s.r.o., která se specializuje na výzkum a vývoj v oblasti komunika čních prost ředk ů a GSM technologií v četn ě výroby "ob řích mobil ů". V roce 2008 došlo k rozd ělení spole čnosti Jablotron s.r.o. - odšt ěpením vznikla spole čnost JABLOTRON ALARMS a.s

PARADOX – kanadská firma Paradox pat ří mezi nejuznávan ější spole čnosti ve výrob ě alarm ů, které se používají na ochranu objektu. Díky dlouhodobé strategii se tato spole čnost udržuje mezi sv ětovou elitou. Neustále se spole čnost zdokonaluje a p řináší nové poznatky ve vývoji alarm ů. Nap říklad zabezpe čovací systémy Paradox Digiplex pat ří mezi nejžádan ější alarmy používané pro st řední a velké objekty v ČR. Zabezpe čovací systém byl již instalován nap říklad na stovkách bank, vojenských a vládních objektech a dalších mnoha budovách.

SPELZA – V roce 1999 vznikla spolupráce spole čnosti SPELZA, spol. s r.o. a ABBAS, a.s. na vývoji systému Dominus Millennium, který je postaven na dlouhodobých zkušenostech obou firem v oblasti bezpe čnostních systém ů a navazuje na starší typ systému Dominus, jehož historie sahá do roku 1990.

Úst ředny a moduly systému jsou stále rozši řovány o nové vlastnosti a typy. Dominus Millennium je s úsp ěchem nasazován jako integrovaný bezpe čnostní systém EZS a EKV s vazbou na integra ční programové nadstavby. Úst ředny i všechny její moduly jsou navrhovány tak, aby spl ňovaly požadavky na stupe ň zabezpe čení 4 podle ČSN EN 50131 a jako systém kontroly vstupu spl ňuje požadavky na stupe ň identifikace 3 a třídu p řístupu B podle ČSN EN 50133.

HONEYWELL – V České republice je Honeywell zastoupen v n ěkolika lokalitách v Praze, Brn ě, Olomouci a Ostrav ě. Ve výrob ě, vývoji a výzkumu, servisních a obchodních organizacích se v sou časné dob ě sdružuje asi 3000 zam ěstnanc ů. Honeywell Technology Solutions (HTS) v Brn ě je sou částí vývojového centra Honeywell, Inc. poskytující technologická, výrobní a obchodní řešení v souladu s mezinárodními standardy pro kvalitu, inovaci a životnost. HTS se řadí k nejvýznamn ějším vývojovým projekt ům ve st řední Evrop ě a p ůsobí v oblastech: letecká technika, automatizace a řízení, dopravní systémy, IT Services & Solutions.

VISONIC - Spole čnost Visonic vyvinula systém pro zkvalitn ění života senior ů. Systém AMBER, je ur čen k ochran ě zdraví a bezpe čí starších lidí p ři zachování jejich práva na nezávislost, d ůstojnost i na řádnou pé či. Tento systém získal hlavní ocen ění Grand Prix na výstav ě PRAGOALARM 2009.

POUŽITÁ LITERATURA: [1] eGovernment bezpe čně, Vít Lidinský, Petr Budiš, Barbora Procházková, Grada Publishing a.s., 2008. 145 s. [2] Zásady a postupy zavád ění podnikových informa čních systém ů, Karel Richta, Grada Publishing a.s., 2005. 187 s. [3] Aplikace moderních informa čních technologií v řízení firmy, Milena Tvrdíková,Grada Publishing a.s., 2008. 173 s. [4] Biometrie a identita člov ěka, Roman Rak, Zden ěk Říha a kolektiv, Grada Publishing a.s., 2008. 631 s. [5] Vyhodnocení ú činku kamerových systém ů, M. L. Gill, Angela Springs, nstitut pro kriminologii a sociální prevenci, 2007. 141s. [6] Ústavní systém České republiky: základy českého ústavního práva, A, Gerloch, Ji ří H řebejk, Prospektrum, 1999. 519 s.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 188

[7] Podnikání malé a st řední firmy - 2., aktualizované a rozší řené vydání, Jaromír Weber, Grada Publishing a.s., 2008. 311 s. [8] Strategické řízení firemních informací: teorie pro praxi, Miloslav Ke řkovský, Nakladatelství C H Beck, 2003. 187 s. [9] Elektroinstalatér, ČNTL, spol. s r.o. (Ing. Pavel Hromný), Prospektrum, 2009. 231 s. [10] Kamerové bezpe čnostné systémy(Ing. Tomáš Love ček, PhD. / Ing. Peter Nagy, Grada Publishing a.s., 2008. 211 s. [11] Respekt, Svazek 18,Vydání 36?44, Nezávislé tiskové st ředisko, Nezávislé tiskové st ředisko, 2007. [12] Upravujeme digitální video, J. Pecinovský, Grada Publishing a.s., 2006. 114 s.

ZÁV ĚR: První část této práce se zabývá rozborem současného stavu zabezpe čovacího systému. Po d ůkladném rozboru situace bylo dosp ěno k záv ěru, že systém je nedosta čují a to hned z n ěkolika d ůvod ů. Prvním d ůvodem bylo nedostate čné zajišt ění p řízemí, kde byly nalezeny t ři kritická místa umož ňující nepozorované vniknutí do objektu, v hrani čním případ ě i ovládnutí EZS. Druhým d ůvodem byl fakt, že sou časné centrále skon čila veškerá technická podpora a v případ ě závady by ji nebylo možno opravit, nemluv ě o její technické zastaralosti. Velkým problémem se také zdá být chyb ějící GSM komunikátor. Sou časná komunikace centrály s PCO probíhá p řes telefonní linku a televizní kabel, což sebou nese riziko jejich p řerušení. Krom toho je GSM komunikace v dnešní dob ě mnohem levn ější než komunikace po telefonní lince. Poslední d ůvodem je fakt, že stávající PCO prochází inovací a bude pravd ěpodobn ě vym ěněn za nový. To nese riziko ztráty komunikace mezi centrálou a PCO nebo v ětších finan čních náklad ů na jejich kompatibilitu. V p řípad ě, že by majitel objektu cht ěl setrvat u stávajícího řešení, nabízí tato práce řešení v podob ě dopln ění systému GSM komunikátorem a to ve dvou variantách. Toto řešení je však finan čně zna čně náro čné a p ři zohledn ění faktu, že centrála už nemá takovou životnost, se nedá doporu čit. Optimální variantou je nahrazení centrály. I zde tato práce nabízí dv ě řešení. Je to systém Magellan od firmy PARADOX, jenž nabízí možnost dosloužení stávající centrály dopln ěné o komunikátor PCS 300 a jeho pozd ější připojení k novému systému. Lepší variantou se ale jeví použití centrály Oasis od firmy Jablotron. Tato centrála je vybaven ější a má výbornou technickou podporu. Jejím plusem je i fakt, vým ěny stávajícího PCO. Systém Oasis dokáže nativn ě spolupracovat s kandidáty na nový PCO a na rozdíl od systému Magellan jej není nutné dopl ňovat žádným komunika čním rozhraním na stran ě PCO. Zabezpe čení novou centrálou je navrženo v n ěkolika cenových a funk čních hladinách pro oba zmi ňované systémy od nejnutn ějšího zajišt ění kritických míst až po kompletní zabezpe čení domu. Podle preferencí majitele objektu z nich lze vybrat to pravé. Tato řešení lze libovoln ě doplnit volitelnými prvky, zvyšujícími komfort bydlení. Poslední kapitola obsahuje cenové p řehledy všech nabízených možností.

ADRESA: Martin Schmidt Ku čovánská 746, 696 42 Vracov, mob. 774 808 404, email: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 189

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 190

ANALÝZA VÝROBNÉHO PROCESU V PODNIKU PROTHERM PRODUCTION , S .R.O.

Miroslav Ambrús

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Hodonín

Abstrakt: Cie ľom bakalárskej práce je analyzova ť výrobný proces v podniku Protherm production s.r.o. Zdrojom informácií sú aj interné materiály spolo čnosti, ktoré umožnili čo najpresnejšie priblíži ť sú časný stav vo výrobe na montážnych linkách, a nemenej dôležitým zdrojom sú i moje osobné skúsenosti, ktoré som nadobudol po čas štvorro čnej práce v predmetnej spolo čnosti. Práca je rozdelená na teoretickú a praktickú čas ť. V teoretickej časti je charakterizovaná výroba, výrobný proces, produktivita a postavenie človeka vo výrobe. V praktickej časti je predstavená spolo čnos ť Protherm production s.r.o. vrátane jej histórie a výrobného programu. V závere bakalárskej práce sú navrhnuté zlepšenia pre zefektívnenie výrobného procesu na montážnej linke a vy číslený prínos pre firmu.

Kľúčové slová:Výrobný program, výrobný proces, produktivita, SWOT analýza, BCG matica, systém AMS, riadenie práce vo výrobe.

ÚVOD So vstupom Slovenska do Eurozóny vznikol nový konkuren čný priestor, čo vytvára zvýšené nároky na firmy a zabezpe čovanie ich konkurencieschopnosti a stability, odvíjajúcej sa od kvalitnej pracovnej sily ako základnej konkuren čnej výhody. Výroba sa odpútala od okovov plánovanej produkcie a a za čala reagova ť na požiadavky trhu. Táto zmena nútila vedúcich pracovníkov k analýze mimo iné aj výrobných procesov v podniku. Nutnos ť takýchto skúmaní pramenila z charakteru tržného postavenia podniku. Podnik ako tržný subjekt, súperiaci o najväčší tržný podiel svojich výrobkov na trhu, musí produkova ť kvalitné výrobky za čo možno najnižšiu cenu. Tieto protichodné požiadavky je ve ľmi ťažké splni ť a tak sa rozde ľujú spolo čnosti na tie úspešné a neúspešné. A práve z hľadiska kvality je výrobný proces jedným z najdôležitejších článkov v re ťazci podnikových činností. Úspešný výrobný proces v dnešných konkuren čných podmienkach neustále dbá na kvalitu produktu a toho samozrejme docie ľuje riadením výroby. Výroba je k ľúčovou oblas ťou podnikov produkujúcich hmotné statky. Malé a stredné podniky často nemôžu konkurova ť kapitálovou vybavenos ťou ve ľkým podnikom, a preto viac než kde inde, je u nich dôležité h ľada ť konkuren čnú výhodu vo vnútri podniky.

VÝROBA A VÝROBNÝ PROCES Výrobu možno definova ť ako transformáciu výrobných faktorov do ekonomických statkov a služieb, ktoré neskôr prechádzajú spotrebou. Výrobné faktory (tiež výrobné stroje) sú zdroje používané v procese výroby. Najčastejšie sa rozlišujú štyri hlavné skupiny výrobných faktorov: • Prírodné zdroje ( pôda ) • Práca • Kapitál • Informácie [1]

Výrobný proces je realizovaný „výrobným systémom“ – je to transformácia výrobných faktorov na produkty a služby. Výrobný proces je determinovaný : • ur čením výrobku a služby • varietou a množstvom výrobkov a služieb • použitými technológiami, usporiadaním a organizáciou výroby • stabilitou výroby a schopnos ťou reagova ť na dopyt

Pod ľa miery plynulosti výrobného procesu býva rozlišovaná výroba: • plynulá • prerušovaná

Plynulá výroba prebieha z technických či iných dôvodov prakticky nepretržite, t.j. 24 hod. denne, 7 dní v týždni, po celý rok. Výnimkou sú len prerušenia vyvolané nutnými opatreniami výrobného zariadenia.V prípade prerušovanej výroby

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 191

je možno výrobu po ur čitých častiach výrobného procesu preruši ť a pokra čova ť inokedy. Prerušovaná výroba spravidla prebieha len v ur čitých, vopred ur čených časoch, napr. v čase od 8 do 22 hod. [1]

CHARAKTERISTIKA PODNIKU PROTHERM PRODUCTION S.R.O. Protherm production s.r.o., Skalica je stredne ve ľký podnik zaoberajúci sa výrobou vykurovacích zariadení. Po čet zamestnancov je 338. Ro čný obrat 103.128.700 EUR. Vízia podniku: „Chceme byť ziskovým podnikom, ktorý poskytuje svojim vlastníkom primerané výnosy a vykazuje dlhodobý rast a úspech“. Pod ľa môjho názoru je to dos ť jasná vízia. Vízia vedie podnik, dáva zmysel všetkému, čo podnik robí. Zamestnanci však nechápu ako vízia podniku súvisí s ich dennou prácou. Základným cie ľom podniku je zauja ť popredné miesto vo svojom odvetví na slovenskom a na zahrani čnom trhu. Strategické ciele podniku: • popredná pozícia v odvetví na slovenskom trhu • vä čší podiel predaja na zahrani čnom trhu • vyššia kvalita produkcie • Finan čnými cie ľmi podniku sú: • rast tržieb • rast zisku • vä čšia rentabilita nákladov • va čší cash-flow

Splnenie tejto vízie a cie ľov prinesie ekonomickú prosperitu a stabilitu podniku. Patri ť medzi špi čku vo svojom odvetví si vyžaduje ve ľké úsilie v niektorých oblastiach, a to: • náklady výroby • produktivita práce • kvalita výrobkov • služby zákazníkom • ochrana životného prostredia • bezpe čnos ť • marketingový mix

NÁVRH OPATRENÍ PRE ZEFEKTÍVNENIE VÝROBNÉHO PROCESU Podnik Protherm production s.r.o. je stabilným podnikom vo svojom odvetví a z poh ľadu riadenia a plánovania výrobného procesu je jeho strategické riadenie na vysokej úrovni. Jeho prepracovaný systém cie ľov výroby je otvorený integrácii novým cie ľom. Ciele podniku sú vyhodnocované na dennej, týždennej, mesa čnej a ro čnej báze. Spolo čnos ť preveruje svoj systém kvality pomocou interných a externých auditov. Má efektívne fungujúci systém riadenia zásob formou Just In Time, ktorý výrazným spôsobom šetrí náklady. Z technologického h ľadiska je výroba podniku Protherm production s.r.o. na ve ľmi vysokej úrovni, pri čom je kladený dôraz na kvalitu jednotlivých krokov montážneho procesu a nielen na výsledok procesu. Podnik sa riadi mottom: Vytvárame hodnotu pre našich zákazníkov , ktorému je podriadené strategické riadenie spolo čnosti. Medzi silnými stránkami podniku Protherm production s.r.o. je implementácia systému riadenia akosti a to najmä zavedenie systému AMS. Tento systém významným spôsobom prispieva k realizácii hlavného motta spolo čnosti na strane jednej. Na strane druhej, z vnútorného poh ľadu podniku znižuje nákladovos ť a zvyšuje efektivitu výrobného procesu. Podstatou systému AMS je kontrola jednotlivých častí procesu a pokrytie jeho rizík na základe vypracovanej FMEA. Úspešný systém AMS je založený na princípe zdokona ľovania a optimalizácie výrobného procesu. Základom úspešnosti takéhoto systému je stotožnenie sa všetkých zamestnancov podniku s touto stratégiou a hlavne na motivácii pracovníkov sa na tomto systéme aktívne zú čast ňova ť. Hľadanie zdrojov vo vnútri spolo čnosti je dnes ve ľmi dynamicky sa rozvíjajúcim trendom, hlavne v oblastiach výrobných procesov, lebo aj najlepšie technologické vybavenie, bez dobrej kooperácie a s celou radou úzkych miest nemusí vies ť k jeho efektívnemu využitiu.

SYSTÉM AMS Zavedenie systému AMS do výroby bolo pre firmu tým správnym krokom vpred. Tento systém pomohol podniku uľah čiť kontrolu kvality, ktorá prebiehala prevažne až na konci výrobného postupu kedy je zhotovený finálny produkt. Systém AMS nám poskytuje aj dodato čné informácie ako sú: po čet zmontovaných kotlov na pracovníka, parameter kvality YRT pre jednotlivé pracoviská, priemerný montážny čas výrobku a priemerný čas montáže pre jednotlivé pracoviská danej montážnej linky. Pre našu analýzu sme si vybrali montážnu linku WHB3, ktorej výrobný sortiment tvorí elektrokotol pre systémové vykurovanie s ro čným po čtom kusov cca. 50 tisíc.Linka WHB3 vychádza z tradičného

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 192

modelu U-linky a montážnej metódy, kedy operátor vykoná všetky montážne operácie s výnimkou predmontážnych pracovísk a pracovísk výstupnej kontroly. Týmto je zaru čená adresná zodpovednos ť operátora za vyrobený produkt. Všetky údaje zo systému AMS a výstupnej kontroly sú uložené v databáze vyrobených kotlov pre prípadné spätné doh ľadanie. Ďalej sa budeme zaoberať časovou analýzou. Na základe údajov z prvého polroka 2011 sme identifikovali 1 úzke hrdlo. Z priloženého grafu je vidie ť vysoká časová náro čnos ť na montážnom pracovisku M04, kde dochádza k zapájaniu jednotlivých častí hlavného káblového zväzku a vodi čov topných telies k riadiacej doske a k modulu svorkovnice.

Graf č.1 Montážne časy na jednotlivých pracoviskách Zdroj[1]

V ďalšom postupe sme sa sústredili na identifikáciu montážnych operácií s možnos ťou presunu na internú alebo externú predmontáž. Na pracovnom mieste M01 sa nám podarilo ur čiť skupinu pracovných operácií, ktorých výsledkom sú tri rôzne druhy modulov svorkovníc, vhodných pre predmontáž. Čas potrebný pre zmontovanie svorkovníc bol v priemere 100 sekúnd pri celkovej montáži na pracovisku 140 sekúnd. Rozhodli sme sa pre použitie metódy Make or buy, ktorá porovnáva finan čnú náro čnos ť vlastnej výroby s nakupovaním od externého dodávate ľa. Výsledkom bolo rozhodnutie realizova ť nákup vyššie spomenutých modulov od externého dodávate ľa. Týmto sme získali možnos ť nového prerozdelenia pracovných operácií, pri čom firma dosiahla i priame úspory z nakupovaných dielov (vi ď. tabu ľka č.1). AMS priemerný čas na pracovisko

od štartu po koniec testu na stanici 160 140 120 100 80 60 asv sekundách č 40 20 0 BAL M01 M02 M03 M04 M05 M06 P08 P09

Graf č.4 Montážne časy na jednotlivých pracoviskách po úpravách Zdroj[1]

Novou definíciou pracovných operácií pre prvé 4 pracoviská výrobnej linky sa nám podarilo dosiahnu ť rovnomerného pracovného času v trvaní približne 140 sekúnd, čím sme odstránili úzke hrdlo a splnili náš cie ľ (vi ď. Graf č.5). Zvýšením kapacity linky sme pre spolo čnos ť získali menší po čet pracovných dní na tretej zmene, čím sme získali úsporu priamych nákladov vo forme príplatkov za no čnú prácu. V ro čnom vyjadrení dosiahla celková úspora výšku 34000€.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 193

Celková úspora projektu

Úspora na svorkovnicách ( outsourcing) 24 000 €

Úspora na príplatkoch za no čné zmeny 10 000 € Tabu ľka č. 2 Dosiahnuté úspory

ZÁVER Malé a stredné podniky majú v rozvinutých ekonomikách svoju nezastupite ľnú úlohu. Predstavujú protipól ekonomickej a politickej moci monopolov, sú akýmsi stabilizujúcim prvkom ekonomického systému a vytvárajú zdravé konkuren čné prostredie. Sú schopné pružne reagova ť na zmeny a majú schopnos ť vypl ňova ť medzery na trhu. Hlavným cie ľom bakalárskej práce bolo zanalyzova ť výrobný proces vo firme Protherm production s.r.o., nájs ť úzke hrdlo na montážnej linke, vyváži ť normo časy a navrhnú ť opatrenie alebo zlepšenia k zefektívneniu výrobného procesu. Nakoniec sa mám podarilo zvýši ť kapacitu linky čím sme pre spolo čnos ť získali menší po čet pracovných dní na tretej zmene a úsporu priamych nákladov vo forme príplatkov za no čnú prácu. V ro čnom vyjadrení dosiahla celková úspora výšku 34000€.

LITERATÚRA: [1] KE ŘKOVSKÝ, M. Moderní p řístupy k řízení výroby. 2. vydaní. Praha: C. H. Beck, 2009. 137s. ISBN 978-80- 7400-119-2.

ADRESA: Miroslav Ambrús Protherm production s.r.o. Jurkovi čova 45 909 01 Skalica tel: 034/6966261 email: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 194

MARKETINGOVÁ STRATEGIE A FINAN ČNÍ ANALÝZA REALITNÍ KANCELÁ ŘE EVROPA

Petr Obdržálek

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Hodonín

Abstrakt: V sou časném, rychle se m ěnícím a zárove ň vysoce konkuren čním tržním prost ředí se žádný podnik neobejde bez strategie, bez dlouhodobého strategického plánu. Pod pojmem strategie se rozumí um ění řídit činnost podniku, respektive ur čitého kolektivu lidí takovým zp ůsobem, který umož ňuje plnit hlavní stanovené cíle.

Klí čová slova: marketing, marketingový mix, analýza prost ředí, SWOT analýza, PESTE analýza, finance, informatika

ÚVOD V bakalá řské práci analyzuji činnost realitní kancelá ře. Náplní činnosti realitní kancelá ře je poskytování služeb v oblasti obchodovaní s nemovitostmi. Dále zde analyzuji, jaké marketingové nástroje realitní kancelá ř malého typu používá, zda je to efektivní a jaké má p řitom náklady. Pro zjišt ění t ěchto informací jsem spolupracoval s majiteli realitní kancelá ře a porovnával je s konkurencí. Téma této bakalá řské práce je „Marketingová strategie a finan ční analýza realitní kancelá ře Evropa“, což dává prostor k zjišt ění skute čně používaných marketingových nástroj ů a možností, které mají realitní kancelá ře. Celkov ě jsem tyto možnosti hodnotil a navrhl možné nové řešení. Tato bakalá řská práce je rozd ělena do t ří částí: První část bakalá řská práce se zabývá p ředstavením realitní kancelá ře a teoretickými základy Marketingu obecn ě. Dále definuji Marketingové nástroje obecn ě a v realitních kancelá řích sou časnosti. Následuje analýza obchodu s nemovitostmi za pomocí realitní kancelá ře. Svou činnost zam ěř uji na správnou aplikaci SWOT analýzy realitní spole čnosti a z výsledk ů p ředkládám záv ěry o její konkurenceschopnosti a jak se dokáže vyrovnat se zm ěnami prost ředí, v němž se pohybuje. Druhá část bakalá řské práce se zabývá ekonomickými aspekty činnosti kancelá ře. Analyzuje efektivnost a rozsah náklad ů na po řízení kancelá ře a zabývá se hospodá řskými výsledky její dosavadní činnosti v podmínkách franchisingové sít ě realitní kancelá ře EVROPA. Sou časn ě obsahuje možnou optimalizaci náklad ů a navrhuje nové postupy a řešení vedoucí k žádoucímu hospodá řskému výsledku. Rovn ěž polemizuje s myšlenkou zda franchisingová spolupráce spl ňuje odpovídající o čekávání nebo zda neúm ěrn ě zat ěžuje za čínající realitní kancelá ř neadekvátními poplatky. Třetí část bakalá řské práce vychází z výsledk ů analýzy uvedených v p ředchozích dvou částech. Na základ ě zjišt ěných skute čností navrhuji možná řešení jak v oblasti marketingu, tak i v oblasti úspor provozních náklad ů. Sou časn ě se zamýšlím nad výhodností „franchisingové smlouvy“ z hlediska založení realitní kancelá ř a její další budoucnosti.

CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI ERK HODONÍN S.R.O. Spole čnost ERK Hodonín, s.r.o. je za čínající spole čnost, vedená a vlastn ěná na principu rodinných firem vystupující v rámci franchisingové sít ě pod obchodní zna čkou EVROPA realitní kancelá ř. Kancelá ř se zam ěř uje na obchody s realitami po celé České republice se specializací na region Jižní Moravy. Franchisingová smlouva ji zaru čuje exkluzivní postavení v regionech Uherské Hradišt ě, Hodonín, B řeclav a Znojmo. Realitní spole čnost má sídlo v Lužicích, Lesní ulici 16 avšak kancelá ř sídlí v samém centru m ěsta Hodonína, Národní třída 10. Spole čnost je zam ěř ena na komplexní služby v široké škále nemovitostí od komer čních p řes reziden ční, pozemky až po rekrea ční či vina řské objekty. Sou částí jejích služeb je i nabídka nemovitostí ve stadiu p řípravy nebo realizace výstavby byt ů či rodinných dom ů tzv. developerské projekty. V roce 2009 založili manželé Emília a JUDr. Petr Obdržálkovi spole čnost ERK Hodonín, s.r.o. se základním kapitálem 200.000,- K č. Oba manželé mají stejný obchodní podíl ve výši 50%. Obchodní podíly byly zcela splaceny p ři založení spole čnosti. Spole čnost má dva jednatele – Emílií Obdržálkovou a JUDr. Petra Obdržálka. Oba jednatelé jsou oprávn ěni jednat a podepisovat jménem spole čnosti samostatn ě. Předm ětem podnikání spole čnosti je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Dne 3. 9. 2009 podepisují Smlouvu o franchisingu se spole čností EVROPA realitní kancelá ř s.r.o. za ú čelem p řevzetí fungujícího know – how tak, aby spole čnost na realitním trhu usp ěla rychleji a jednodušeji. „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 195

Dne 15. 6. 2010 zahajuje spole čnost svoji činnost na adrese Hodonín, Národní t řída 10 K 31. 8. 2011 spole čnost zam ěstnává t ři pracovníky a 2 realitní maklé ře prost řednictvím mandátní smlouvy[2]

FINAN ČNÍ ANALÝZA ERK HODONÍN S.R.O. Základem jakéhokoliv podnikání je vytvo ření ekonomické analýzy, která nám ukáže životaschopnost našeho projektu. Reálné nastavení ekonomických parametr ů nás mnohdy zbaví následných starostí a umožní pln ě se v ěnovat poskytování realitních služeb. Tak jako jsou citlivé jiné komodity na prodejnost v jednotlivých ro čních obdobích, tak i z tohoto pohledu prodej realit podlého ur čité sezónnosti. Nejv ětších prodej ů se dosahuje v jarních a podzimních m ěsících. Je to z důvodu toho, že kupující zpravidla p ředpokládá ur čitou úpravu kupované nemovitosti a v neposlední řad ě spoléhá i na kolísání cen stavebních prací. Tržby, které kancelá ř dosáhla v roce 2010 a 2011 jsou stanoveny u prodeje nemovitosti na 5% bez DPH z prodejní ceny nemovitosti. U nájmu jsou tržby tvo řeny zpravidla odm ěnou za zprost ředkování ve výši jednoho měsí čního nájmu pronajímané nemovitosti.

Období Tržby 2010 24 000,- 2011 2 115 780,- Celkem 2 139 780,- Tabulka č. 5: Tržby ERK Hodonín s.r.o. Zdroj: [1]

ZÁV ĚR Z uvedené práce je z řejmé, že zahájení podnikání v realitní činnosti by ť i pod hlavi čkou franchisy vyžadovalo spole čnost se zna čnými finan čními prost ředky nezbytnými pro zahájení činnosti. Zvlášt ě v prvním roce podnikání, kdy tržby byly minimální, bylo nutné spole čnost financovat z vn ějších zdroj ů tj. z úspor zakladatel ů. V druhém roce spole čnost vykázala vyšší p říjmy než výdaje. Podstatou tohoto výsledku bylo odstoupení od doporu čení franchisora, které vedlo k snížení náklad ů na nájem (kancelá ře byly v souladu s franchisingovou smlouvou přest ěhovány na stejn ě „prestižní adresu“ p ři zachování standard ů stanovených pro kancelá ře EVROPA realitní kancelá ř) kde jen samotným p řest ěhování k 15. 7. 2011 došlo k úspo ře na nájemném ve výši tém ěř 30.000,- K č/ m ěsíc. K výraznému snížení došlo u náklad ů na reklamu a to zejména regionální reklamu. Toho bylo dosaženo optimalizací plánu reklamy a zejména uzav řením dlouhodobých smluv s reklamními partnery. Vysoké náklady na reklamu v prvním roce podnikání byly vyvolány pot řebou prezentace a etablování nové realitní kancelá ře na trhu. Nemalou m ěrou na snížení náklad ů se rovn ěž podílela optimalizace náklad ů na internetové služby mobilních operátor ů, kde se za pomocí nových tarif ů poda řily náklady udržet tém ěř na stejné úrovni, p řestože po čet užívaných telefonních linek vzrostl dvojnásobn ě až trojnásobn ě. Záv ěrem je možné konstatovat, že po po čáte čním pomalejším startu, spole čnost p ři dosažení shodných tržeb jako v letošním roce m ůže stabilizovat své postavení na realitním trhu a po p řekonání ekonomické krize m ůže dosáhnout velmi dobrých ekonomických výsledk ů.

LITERATURA: [1] Interní zdroj ERK Hodonín s.r.o. [2] Firemní manuál RK Evropa. Praha: MACEK Michal, 2008. 203 s

ADRESA: Petr Obdržálek Slune čná 24 695 01 Hodonín tel.: 725 803 921 e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 196

OPTIMALIZÁCIA VÝROBNÉHO SYSTÉMU V PODNIKU INA SKALICA

Petra Petrovi čová

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Hodonín

Abstrakt: Práca je zameraná na optimalizáciu výrobného systému v podniku INA SKALICA. Vysvet ľuje pojem výroby a jej členenie. Zaoberá sa etapami výrobného procesu, plánovaním a technickou prípravou výroby. V ďalšej časti sa práca zameriava na históriu a sú časnos ť podniku, taktiež popisuje projekty, ktoré prebiehajú v podniku a analyzuje výrobný systém. Venuje sa optimalizácii nákladov, na základe redukovania plytvania. V poslednej časti sa práca zaoberá návrhom opatrení na optimalizáciu výrobného procesu.

Kľúčové slová: výroba, výrobný proces, výrobný systém, plánovanie, produktivita, analýza, plytvanie, optimalizácia

ÚVOD V dnešnej dobe podniky poci ťujú zvyšujúci tlak na zníženie produk čných nákladov, zvýšenie svojej výkonnosti a zvýšenie produktivity. Hlavnou zbra ňou výrobných podnikov je kvalita. Kvalita vlastnej produkcie a rýchla reakcia na požiadavky zákazníkov si vyžaduje zvýšené úsilie. Na to, aby sa dosiahol tento cie ľ je potrebné využíva ť množstvo nástrojov a metód, zavádzanie novej technológie výroby a úsilie pracovníkov. Intenzívnejšie sa musia optimalizova ť výrobné procesy a systémy využitia strojových, materiálových a ľudských zdrojov. Práca sa zameriava na výrobný systém v podniku INA SKALICA. Cie ľom je poskytnú ť všeobecný poh ľad na procesy, ktoré v podniku prebiehajú a nájs ť vhodnú optimalizáciu výrobného systému. Teoretická čas ť vysvet ľuje pojem výroby, členenie a etapy výrobného procesu, výrobného systému ako aj technologickú prípravu výroby. Ďalšia čas ť sa zameriava na charakteristiku podniku INA SKALICA od histórie po sú časnos ť, popisuje projekty prebiehajúce v podniku a zaoberá sa analýzou dizajnu a toku hodnôt, ktorej úlohou je vytvori ť plynulý tok. V poslednej časti je práca zameraná na optimalizáciu nákladov a na základe vykonanej analýzy navrhuje vhodnú optimalizáciu výrobného systému v podniku INA SKALICA. Rieši usporiadanie pracovísk za ú čelom dosiahnutia úspory pracovných plôch.

VÝROBA A VÝROBNÝ PROCES Teoretická čas ť je zameraná na základné pojmy akými je výroba, výrobný proces, výrobný systém, technologický proces, plánovanie a produktivita. Sú tu popísané jednotlivé druhy výroby. V rámci každého podniku slúži výroba k vytváraniu materiálnych statkov, ktoré zodpovedajú dopytu na trhu. Podnik, ktorý tieto výrobky alebo služby vyrába si uvedomuje, že dnes v rámci konkurencie na svetovom trhu môže uspie ť len cie ľavedomým a neustálym zlepšovaním sa, ako aj h ľadaním nových metód, či postupov a zvyšovaním kvality svojich výrobkov a služieb. Procesy, ktoré sú nevhodne nastavené predražujú výrobky a znižujú zisk firmy. Výroba je hlavným znakom každého podniku, v ktorom sa uskuto čň uje výrobný proces. Každý výrobný proces sa uskuto čň uje vo výrobnom systéme. Výrobným systémom sa rozumie zoskupenie strojov a pracovných síl. Výrobný proces je činnos ť uskuto čň ujúca výrobu. Medzi jednotlivými prvkami systému sa vytvára priestorová štruktúra výrobného systému . Priestorová štruktúra výrobného procesu je optimálne usporiadanie pracoviska. Usporiadanie procesu možno znázorni ť pomocou analytických metód. Pomocou analýzy sa ďalej rieši nové racionálnejšie rozmiestnenie ur čitých bodov vo výrobnom procese tak, aby bol dosiahnutý čo najkratší čas a minimalizovali sa zbyto čné cesty. [3, s.14]

Procesy, ktoré vykazujú znaky neefektívnosti, je potrebné analyzova ť a následne nájs ť a uplatni ť vhodný optimaliza čný spôsob alebo metódu. Systém v podniku musí fungovať tak, aby pri optimálnej spotrebe výrobných vstupov, vo ľbe výrobných postupov a pri optimálnom využití výrobnej kapacity prebiehala transformácia vstupov na výstupy.

Cie ľom optimalizácie výrobného procesu je zvýšenie produktivity, kvality, zníženie nepodarkovosti, plytvania a zníženie prestoju na strojoch. Najvä čší potenciál sa prejavuje v schopnostiach pracovníkov a preto je potrebné pracovníkov motivova ť, aby našli spôsob využitia svojich znalostí a vedomostí na zlepšenie.

Výrobný proces sa skladá z troch základných etáp: a) Predvýrobná etapa – zah ŕň a najmä technickú prípravu výroby a ďalšie činnosti nevýrobných útvarov, akými sú projekcia, konštrukcia, zabezpe čenie materiálov, nástrojov, meradiel. „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 197

b) Výrobná etapa – v tejto etape ide o samostatnú výrobu od za čatia až po odovzdanie do skladu. c) Výrobná etapa sa člení na 3 fázy: • Predzhotovanie – predstavuje prípravu na samostatný výrobný proces, • Zhotovovanie – zaoberá sa výrobou sú čiastky, pomocou výrobných technológií. V tejto fáze dostávajú výrobky kone čnú podobu, • Dohotovovanie – ide o kone čný proces zhotovenia výrobku, pomocou montážnych prác, vzh ľadových a povrchových úprav (konzervovanie). d) Povýrobná (odbytová) etapa – do tejto etapy patrí balenie, skladovanie, expedícia, logistika a prebratie výrobku samotným zákazníkom. [1, s. 242]

Schéma č. 1: Etapy výrobného procesu Zdroj: [4]

Kvalitatívny zvrat v strojárskej výrobe predstavuje využívanie výpo čtovej techniky, ktorá má za následok nový poh ľad na mnohé úlohy a činnosti.

Výrobný systém podporovaný po číta čom umož ňuje: • skráti ť priebežnú dobu vývoja a výroby • zvýši ť časové a výkonové využitie výrobných zariadení • zvýši ť kvalitu vyrábaných sú čiastok • zníži ť náklady na výrobu sú čiastok

Ak chce podnik dosiahnu ť komplexnú optimalizáciu vo výrobe, nemal by zabúdať aj na podporné procesy (skladovanie, doprava, údržba a pod.), pretože aj tu sa môžu nachádza ť rezervy a dôvody neefektívnosti. Výrobný proces je zložitým mechanizmom podsystémov, prvkov, faktorov a väzieb, ktoré je nutné neustále sledovať a analyzova ť. Optimalizácia procesov vždy vychádza z typu a charakteru výroby v podniku. V sú časnosti sa využívajú rôzne moderné prostriedky, prístupy a metódy, v rámci použitia ktorých sa získajú potrebné informácie a následne sa navrhnú možné spôsoby optimalizácie výrobného procesu.

PREDSTAVENIE PODNIKU V tejto časti je predstavený podnik INA SKALICA, jeho organiza čná štruktúra, história a sú časnos ť. INA SKALICA, spol. s r.o. je súkromná spolo čnos ť zaoberajúca sa výrobou ložísk pre bežné i špeciálne uloženie a pre automobilový priemysel. INA SKALICA, spol. s r.o. je sú čas ťou súkromnej nadnárodnej spolo čnosti INA – Holding Schaeffler, ktorá pozostáva z firiem INA, FAG a LUK. Vlastníkmi INA – Holding je rodina Schaeffler, ktorá v roku 1947 založila materskú firmu so sídlom v nemeckom meste čku Herzogenaurach. INA SKALICA, spol. s r.o. vznikla v roku 1994 a patrí k najvä čším strojárskym podnikom na Slovensku. Dnes je INA – Schaeffler známa vo svete svojou vysokou kvalitou vyrábanej produkcie a dobrou spoluprácou so zákazníkmi. Podnik INA SKALICA zaberá celkovú výrobnú plochu 77 400 m2. Výstavba závodu ILS bola rozdelená do piatich etáp. S preskladnením nových produktov je potrebné vybudova ť ďalšie výrobné plochy. Do konca roku 2012 je plánovaná výstavba dvoch nových výrobných hál. Hala V. s výrobnou plochou 3 200 m 2 a hala XI. s výrobnou plochou 400 m 2. Dnes v podniku pracuje cca 4 068 zamestnancov, z toho 620 THP a 3 448 R pracovníkov.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 198

PROJEKT PREBIEHAJÚCI V PODNIKU V podniku prebieha MOVE projekt, ktorého úlohou je vytvori ť preukázate ľne stabilné a flexibilné procesy na báze štandardov, ktoré sa starajú o optimálne využitie všetkých zdrojov. Dôležité je optimálne vykonávanie jednotlivých operácií. Zameraním sa na hodnotový tok možno dosiahnu ť požadovanú produktivitu. Východiskovým bodom pre optimalizáciu hodnoty prúdu je rozpoznanie slabých miest. Jedná sa o nástroj, ktorý umož ňuje systematicky zachyti ť proces re ťazca, jeho zložitos ť a pochopenie. Po celom hodnotovom toku sú skúmané aktivity, ktoré sú potrebné na výrobu výrobku. Za ú čelom zvýšenia efektivity firmy, zníženia nákladov a zvýšenia kvality je potrebné optimalizova ť tok hodnôt.

ANALÝZA VÝROBNÉHO SYSTÉMU Aby sa výrobný systém mohol optimalizova ť, musela sa najprv pomocou Wertstrom analýzy spracova ť analýza dizajnu a toku hodnôt, za ú čelom zmapovania a vylepšenia pracovného procesu. Do výrobného toku boli v členené aj služby. Následne bol zanalyzovaný výrobný informa čný tok pomocou Swimline analýzy.

Schéma č. 2 Znázornenie toku hodnôt Zdroj: [5, s.4]

Na základe Wertstrom analýzy bol vytvorený optimálny výrobný postup. Ide o postup výroby, ktorým sa minimalizujú výrobné a materiálové náklady výrobku. Analyzovaním sa taktiež zistilo, že optimalizácia nákladov sa dá dosiahnu ť redukovaním plytvania a usporiadaním výrobných procesov. Porovnaním jednotlivých druhov výroby sa zistili výhody a nevýhody pracovných postupov sústruženej a roz ťahovanej klietky. Nakoniec na konkrétnom príklade sa vy číslila úspora po optimalizácii nákladov pri optimálnej výrobnej dávke.

NAVRHOVANÉ RIEŠENIE Základným predpokladom úspešnosti podniku je optimalizácia výrobných procesov. Cie ľom práce je návrh optimalizácie výrobného systému pre výrobný segment, ktorý je rozmiestnený v piatich halách s celkovou výrobnou plochou 2 898 m2. Na dosiahnutie optimálneho výrobného systému je potrebný optimálny tok materiálu, čo vedie k optimalizácii výrobných plôch. Na to, aby sa mohol výrobný systém optimalizova ť bola najprv spracovaná analýza dizajnu a toku hodnôt. Analyzovaním boli zistené prí činy, najmä nevhodne usporiadané stroje, ktoré zaberajú ve ľkú čas ť výrobnej plochy, čo má za následok dlhý čas rozpracovanosti a manipulácie. Všetky stroje je potrebné z hľadiska toku materiálu premiestni ť do jednej haly. Stroje sa musia usporiada ť pod ľa výrobných plánov a postupov. Optimalizáciou layoutu sa dosiahne zníženie času rozpracovanosti, znížia sa náklady na chyby, náklady na výrobné plochy a najmä budú znížené výrobné zásoby.

Realizovaním opatrení sa dosiahne úspora výrobnej plochy, čím sa ušetria náklady, či už na prevádzku alebo na výstavbu novej výrobnej plochy a zníži sa tak čas čakania a manipulácie. Navrhovanou optimalizáciou by sa získala výrobná plocha cca 2 280 m 2, čo by predstavovalo úsporu cca 21% a ro čne by sa na nákladoch na prevádzku ušetrilo cca 30 900 €. Vykonanou optimalizáciou budú eliminované aj všetky plytvania, čo môže skráti ť transport medzi jednotlivými operáciami, tým by sa ušetrili náklady a zvýšila by sa produktivita. Investíciou do nových zariadení, by sa znížili závislosti na kooperáciách a tým by sa skrátil pribežný čas výroby.

V rámci optimalizácie výrobného systému by bolo pre podnik vhodným riešením zavedenie takého systémové opatrenie, ktorým by sa zjednodušila práca a tým by sa ušetril čas, ktorý je potrebný na návrh dispozi čného riešenia

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 199

výrobného systému. Ve ľkým prínosom pre podnik by bol softvér visTABLE. Tento softvér zah ŕň a aplikácie, ktoré by okrem zjednodušenia práce dokázali navrhnú ť materiálový tok, personálny tok a hodnotenie layoutu na základe nákladov. ZÁVER Výrobný systém je zoskupením, ktorého činnosti sú umiest ňované do ur čitého priestoru a času. Preto je potrebné výrobné faktory analyzova ť. Úlohou analýzy bolo zisti ť, aký vplyv a podiel majú výrobné faktory na celkový výsledok výrobného systému. Na základe zistených výsledkov odstráni ť tieto nedostatky a zlepši ť pôsobenie výrobných faktorov na prínosy vo výrobe. Pre podnik je dôležité, aby v súvislosti s optimalizáciou výrobných procesov a pomocou systému vhodných kritérií sledoval a meral využívanie výrobných faktorov. Takéto riešenie a optimalizácia všetkých činností vo výrobných procesoch prispieva k efektívnosti výroby a podporuje rast konkurencieschopnosti výrobkov. Práca sa venuje oblastiam optimalizácie výrobného procesu s cie ľom dosiahnuť skrátenie priebežnej doby, redukovania transportu medzi jednotlivými operáciami, znížením rozpracovanosti a znížením výrobných zásob. Návrh obsahuje vhodné riešenie na optimalizáciu, ktoré by bolo pre podnik prínosom.

LITERATÚRA: [1] SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika . 4. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 464 s. ISBN 978-80- 247-1992-4 [2] MAKOVEC, J. a kol. Základy řízení výroby . 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. 98 s. ISBN 80-7079-110-1 [3] KE ŘKOVSKÝ, M. Moderní p řístupy k řízení výroby. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2009. 137 s. ISBN 978-80- 7400-119-2 [4] Fstroj.utc.sk [online]. [cit. 2011-10-10]. Dostupné z WWW: http://fstroj.utc.sk/web/kma/ student/tav/kap1/tav%20texty%20kap14.htm [5] INA SKALICA, spol. s r. o. Move- Akademie Wertstrom V04 . Skalica, 2009. 29 s. Prezentácia. INA SKALICA, spol. s r. o.

ADRESA: Petra Petrovi čová Mokrý Háj 217 908 65 Mokrý Háj, SR tel.: 00421 904 466 646 e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 200

NÁVR ŘEŠENÍ PRO IMPLEMENTACI A LAD ĚNÍ CRM SYSTÉMU V NOVÉ FIREMNÍ POBO ČCE

Lukáš Roubal

Evropský polytechnický institut, s.r.o., Hodonín

Abstrakt: Cílem této práce je navrhnout postup činností, pro úsp ěšné zavedení systému pro řízení vztah ů se zákazníky, na nov ě otevírané pobo čce spole čnosti Kompan. První část obsahuje teoretické poznatky, druhá přehled sou časného stavu, t řetí možnosti nastavení proces ů a čtvrtá shrnutí návrhu.

Klí čová slova: CRM, systém, zákazník implementace, lad ění

VÝZNAM INFORMACÍ PRO PODNIKY V dnešní dob ě nepopirateln ě informa ční a komunika ční prost ředky pomáhají podnik ům s posílením tržních pozic, v hospodá řství díl čích stát ů se významnou m ěrou podílejí na tvorb ě hrubého domácího produktu, také díky jejich nasazení dosahuje sou časná informa ční spole čnost pokroku – vzorovými p říklady pro nás mohou být výsledky dosažené v oblasti výroby, dopravy nebo komunikací. Podniky pružn ě reagují na často se m ěnící požadavky svých zákazník ů, nabízejí jim řešení „šitá na míru“, snaží se předvídat další vývoj trhu. K tomuto ú čelu tedy poslouží, krom ě základního zajišt ění prodeje produkt ů, sb ěr aktualizovaných informací o zákaznících, dodavatelích, partnerech, konkurenci a vlastních zam ěstnancích – informa ční systémy proto musí být p řizp ůsobeny t ěmto vzr ůstajícím pot řebám.

MOŽNOSTI JEJICH SPRÁVY V sou časné dob ě mají spole čnosti možnost posoudit, zda je pro n ě výhodné nakoupit licence program ů, které pob ěží na jejich vlastním hardwarovém vybavení, v uzav řeném firemním prost ředí a zajistí si kompletní správu systému vlastními zam ěstnanci (on-premise) nebo využijí variantu pronájmu aplikaci, ke kterému mohou p řistupovat přes webový prohlíže č, ponechají správu a zabezpe čení na poskytovateli, a poníží tak své provozní náklady (online). Spole čnosti, nabízející své hmotné a nehmotné produkty, můžeme rozd ělit následovn ě: výrobní, obchodní a ty, které poskytují ostatním n ějaké služby. Každá z nich má danou svou sou časnou velikost, organiza ční strukturu, vnit řní postupy, okruh dodavatel ů a odb ěratel ů. Všechny usilují o stejný cíl - pro své p řežití pot řebují obstát mezi konkurenty, vytvo řit zisk a svým budoucím rozvojem cht ějí dosáhnout v ětšího tržního podílu v daném odv ětví. V dnešní dob ě mají šanci ti, kte ří rychle reagují na stále se m ěnící požadavky trhu. Pro dosažení popsaných krok ů p řicházejí na pomoc firmám informa ční systémy, jejichž hlavním úkolem je sjednotit získaná data, zlepšit produktivitu zam ěstnanc ů, rychlost zpracování požadavk ů a dosáhnout celkového navýšení výkonu dané organiza ční jednotky.

VOLBA DATOVÉ STRUKTURY Jednoduchým prost ředkem pro zp řehledn ění dat je tabulka – v řádcích pod sebou bývají zapsané sledované údaje (entity), ve sloupe čcích pak jejich hodnocené vlastnosti (atributy). Pro jednoduché nahlížení m ůžeme využít i umíst ění soubor ů vytvo řených tabulkovými procesory ve sdílených adresá řích na síti. Problém p řichází s pot řebou možnosti úprav mezi uživateli n ěkolika r ůzných stanic - všichni známe okno s varováním, že soubor je práv ě dostupný „jen pro čtení“ a zda si p řejeme být upozorn ění, až uživatel, který tabulku první otev řel (má tedy právo zápisu a uložení zm ěn), svou práci ukon čí a my mohli p řisp ět svými novými poznatky / hodnotami údaj ů. Abychom se vyhnuli omezením b ěžných tabulek, b ěhem dalšího vývoje byly vynalezeny a nasazovány databáze, s možností řízení p řístupu, na základ ě p řid ělovaného ID (identifika čního čísla), jednotlivým požadavk ům uživatel ů (p říchozí úkoly jsou zpracovány systémem First In - First Out).

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 201

VLASTNÍ VÝROBNÍ ČINNOST Z p ředchozích poznatk ů máme pov ědomí o díl čích sou částech informa čních systém ů, možnostech dostupných řešení, uložení dat a nyní se dostáváme k velmi d ůležitému úkolu – vybrat sledované skute čnosti z firemního d ění pro jejich další využití. Na vzorovém p říkladu, smyšlené výrobní spole čnosti, si p řiblížíme pot řebu schra ňovat data v řídícím a informa čním systému, jejich spole čné využití jednotlivými odd ěleními, evidenci elektronických záznam ů a tišt ěných dokument ů v ob ěhu. Pro zajišt ění provozu je t řeba pokrýt vstupy ve form ě lidské práce, dodávek energií, materiálu / polotovar ů / díl čích výrobk ů, hmotného (stroje a za řízení, zásoby...) a nehmotného (budovy, haly, pozemky, licence...) investi čního majetku a kapitálu (vlastní pen ěžní zdroje, p ůjčky...).

ZAJIŠT ĚNÍ DODÁVEK ODBĚRATEL ŮM Dalším rozší řením standardních ERP systém ů je řízení dodavatelských řet ězc ů (SCM – supply chain management). Na dnešních trzích, kde se potkává velké množství výrobk ů s podobnými vlastnostmi a cenami, mají úsp ěch spole čnosti, které mají spolehliv ě pokryté distribu ční cesty ke svým odb ěratel ům. Dodavatelský řet ězec (SC – Supply Chain) je systém tvo řený podnikovými procesy všech organizací, které jsou p římo či nep římo zapojeny do uspokojování požadavk ů zákazníka. Mezi jeho sou části m ůžeme po čítat nejen výrobce a dodavatele, ale také dopravce, velkoobchody a skladové prostory, maloobchody i samotné zákazníky. K d ůležitým činnostem vykonávaným v procesech řet ězce tak pat ří nap ř. výzkum a vývoj, marketingový pr ůzkum trhu, plánování výroby, nákup, controlling nebo řízení servisu pro zákazníky.

ŘÍZENÍ VZTAH Ů SE ZÁKAZNÍKY Nejd ůležit ějším prvkem, ovliv ňujícím sou časnou podnikovou činnost a budoucí cíle, jsou bezesporu odb ěratelé. Každá výrobní, obchodní nebo služby poskytující spole čnost dosahuje obratu na základ ě spln ění p řání a pot řeb svých zákazník ů. Pracovníci obchodních odd ělení uvedených dodavatelských firem si jsou pln ě v ědomi toho, že se spokojenými odb ěrateli p řicházejí další objednávky. Mezi jejich hlavní úkoly pat ří pé če o stávající klientelu, s níž neustále rozvíjí probíhající vztahy, navíc také vyhledávají a zprost ředkovávají nové obchodní p říležitosti. Rozši řující modul CRM (Customer Relationship Management) tvo ří jádro obchodní strategie, která sjednocuje vnitropodnikové postupy, funkce, spole čně s vn ějšími vlivy a podílí se na tvorb ě zisku od cílených zákazník ů. Zmín ěné řízení vztah ů je postavené na vysoce kvalitních datech o zákaznících, která jsou dále zpracována dostupnými prost ředky informa čních technologií.

ANALÝZA FIRMY SE ZAM ĚŘ ENÍM CRM Výrobní podnik, p ři pln ění pot řeb svých odb ěratel ů, postupuje na základ ě vhodn ě zvolených pravidel politiky jakosti, v souladu s dohodnutými obchodními a dodacími podmínkami, zvláš ť nastavených pro každou zakázku. Pro p řiblížení n ěkterých postup ů se nyní seznámíme s organiza ční strukturou spole čnosti [zdrojem jsou vlastní poznámky z jednání s vedoucím bakalá řské práce a firemní webové stránky]: Dánsko Můžeme zde nalézt odd ělení vrcholového managementu, vývoje (nových výrobků, technologií), financí, mezinárodního prodeje (international sales), osobní odd ělení (HR), tým pokrývající řešenína klí č (keys), strategický nákup (strategic source), certifika ční odd ělení pro bezpe čnostní prov ěrky a testy. Česká republika V tuzemsku je zastoupena výroba a logistika, dále konstrukce (Mechanical Engineering – instrukce pro zpracování používaných materiál ů, s ohledem na platné normy po celém sv ětě + revize pro inovaci), nákupní odd ělení (strategické + operativní), kvalita (certifikace + environmentální politika + interní audity pro procesy + díl čí materiály na vstupu + hotové výrobky na výstupu), osobní odd ělení (HR – zam ěstnanci se pravideln ě ú častní oborových vnitropodnikových školení, která mají za úkol prohloubit jejich odborné znalostí a rozší řit poskytovanou podporu zákazník ům), finance. Ostatní sv ět Kompletní p řehled dopl ňuje vlastní a zastupitelská prodejní sí ť (v zemích, kde spole čnost nemá sv ůj prodejní tým), přidružené výroby sesterských spole čností, pro v ětší spádové oblasti sem také m ůžeme zahrnout distribu ční centra.

SOU ČASNÉ NASTAVENÍ SYSTÉMU PRO CRM PROCESY Pro své úsp ěšné p ůsobení na trhu (market) spole čnost Kompan využívá r ůzné podp ůrné prost ředky, s nimiž lze zájemc ům o výrobky navrhnout a poskytnout řešení sestavené na míru. Veškeré sesbírané poznatky k uvedeným skute čnostem uchovává CRM systém SalesLogix, jehož vývojářem je firma Sage.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 202

Podnikové obchodní znalosti vycházejí z ov ěř ených postup ů, se kterými se každodenn ě všichni setkáváme - mezi využívané prost ředky marketingu proto m ůžeme zahrnout: Marketing communication (komunikace) • Tento bod popisuje neustálou vým ěnu informací mezi firmou a možnými zákazníky, vlastními pracovníky, zájmovými skupinami a ve řejností. K ší ření sd ělení jsou využívány r ůzné komunika ční prost ředky, obsahem mohou být nap ř. zprávy o výrobcích nebo firm ě jako takové. Plánování se týká p ředevším zn ění, zp ůsob zve řejn ění, termíny a frekvence vydání zpráv. Marketing strategy (strategie) • Základní myšlenka spo čívá ve zp ůsobu jednání spole čnosti, sm ěř ovanému k zákazník ům a zám ěrn ě cíleném na takové skupiny, kde je t řeba p řednostn ě p ředstavit dostupnou nabídku. V sou činnosti s dalšími částmi marketingu pak odpovídá celkové strategii podniku. Marketing tools (nástroje) • Jedná se o vn ější a vnit řní p ůsobení firmy, p ři plánování strategie jsou využívány takové nástroje, které mají za úkol p řízniv ě ovlivnit rozhodování kupujících a motivaci zam ěstnanc ů. Marketing mix (mix) • Zde m ůžeme nalézt soubor prost ředk ů, díky kterým jsou uspokojovány pot řeby zákazník ů. Často uvád ěné jsou výrobek (product – rozmanitost, vlastnosti, jakost), cena (price – ceníky, slevy, platební podmínky), distribuce (place – doprava, zásoby, pokrytí trhu), propagace (promotion – podpora prodeje, reklama, vnímání spole čnosti ve řejností) = tzv. 4P marketingu. N ěkteré p řehledy uvádí rozší ření na 7P, kde jsou zapo čítány také skupiny lidé (people), prezentace (presentation), postupy či procesy (process).

Slou čením n ěkterých prost ředk ů je možné dosáhnout na prvky pojmenované jako propaga ční mix (promotional mix), kombinace produkt ů firmy se ozna čuje jako výrobkový mix (product mix) a kombinace distribu čních kanál ů jako distribu ční mix (distribution mix). Mezi nejsnáze dostupné informa ční prost ředky o firemní nabídce, poskytující ucelený p řehled zboží a souvisejících služeb, pat ří vlastní webové stránky, s odkazy na r ůzné jazykové verze. V p řípad ě agent ů jsou zde uvedeny kontakty na místní zastoupení v p říslušné zemi. Soub ěžn ě jsou k dispozici také tišt ěné katalogy, jejichž příprava trvá o n ěco déle. Zástupci v daných státech pomáhají s p řekladem zaslaného návrhu pro p říští kalendá řní rok a odešlou jej na centrálu. Zde všechny jazykové varianty shromáždí a objednají jejich tisk, sazbu a balení. Nachystané katalogy jsou doru čeny do výrobního závodu, odkud, ke konci b ěžného roku, spole čně se zbožím, putují do svých destinací, aby pomohly b ěhem následující sezóny oslovit další zájemce.

NÁVRH ŘEŠENÍ Při pln ění firemní vize, nadále posilovat sv ůj tržní podíl, výrobce rozši řuje dosavadní sí ť pobo ček. Na základ ě pr ůzkumu kupní síly, v ur čité atrak ční oblasti, a uvažované velikosti nasazovaného týmu, se pracovníci vrcholového vedení rozhodují nad z řízením samostatné obchodní kancelá ře nebo její kombinace s distribu čním skladem, ve variantách budoucího využití vlastních nebo pronajatých prostor. Přesné vymezení požadavk ů • Na zahajovací porad ě (tzv. kick-off meetingu) se schází zodpov ědní vedoucí odd ělení, bez jejichž podpory by zám ěr nebylo možné uskute čnit. • Vyhotovený zápis ze sch ůzky bude obsahovat podrobný postup, jakým způsobem lze novou pobo čku rozb ěhnout - jasn ě zadané úkoly, se jmenovitou zodpov ědností, v četn ě p řesného rozsahu prací, termín ů spln ění a pr ůběžných porad. Správní orgán tak naplno využije všechny dostupné nástroje z oblasti managementu, kam můžeme po čítat motivaci zú častn ěných, rozhodování, plánování, organizování, řízení, kontrolu, pr ůběžná a záv ěre čná hodnocení.

ZHODNOCENÍ NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ Pro posílení své tržní pozice spole čnost Kompan vyhledává nové odbytové oblasti a rozšiřuje tak svou celosv ětovou prodejní sí ť. Je na zvážení vrcholových pracovník ů, zda p řevezmou již n ěkterou fungující spole čnost nebo za čnou budovat zázemí vlastními silami. Klí čem k úsp ěchu je rychlé zavedení ov ěř ených prodejních postup ů, v četn ě bezproblémového nasazení prost ředk ů výpo četní techniky, doprovodného softwarového vybavení a vyškolení personálu. Navržené řešení p ředstavuje souhrn nezbytných úkon ů pro dosažení uvedeného cíle. Rychlost, s jakou je t řeba vstoupit na nový trh, si ur čí vedení spole čnosti, ta je p římo závislá na velikosti nov ě otevírané pobo čky (s ohledem na cílový po čet pracovník ů a poskytovaných služeb, zda p ůjde jen o prodej nebo také zajišt ění místní logistiky).

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 203

Jedná se o model p ěti etap, kde je, s postupujícím časem, sledována vzr ůstající p řipravenost ukazatel ů hardware (HW - hmotné vybavení), orgware (OW - provozní pravidla) a software (SW - programové vybavení), až do úplného dokon čení projektu.

ADRESA Lukáš Roubal Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 204

INOVACE VÝROBNÍCH PROCES Ů INTEGRACÍ INFORMA ČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Martin Vašulka

Evropský polytechnický institut, s.t.o., Hodonín

Abstrakt:Vytvo řená práce se zam ěř uje na inovaci výrobních proces ů. P řesn ěji integrací informa čních technologií do strojní výroby obalového skla. Mezi tyto informa ční technologie pat ří řídící software výrobních stroj ů a informa ční systém ve výrob ě. Navrhované systémy mají pomoci ke zvýšení efektivity sd ělování a kontroly informací z výroby sm ěrem k řídícímu managementu. Dále pomocí nového softwarového vybavení dosažení snížení množství surovin pot řebných pro výrobu. Tím se sníží náklady na výrobu a produkce emisí škodlivých látek. Pomocí navrhovaných řešení dochází ke zvýšení konkurenceschopnosti spole čnosti na trhu.

Klí čová slova: Informa ční systém, řídicí systém, informa ční technologie, strojní výroba, inova ční software, hardware

Smyslem práce, s názvem Inovace výrobních proces ů integrací informa čních technologií, je pomoci vytvo řit konkuren ční výhody pro spole čnost zabývající se výrobou obalového skla. Tyto konkuren ční výhody jsou zamýšleny pro uplatn ění na domácím trhu, kterým je Česká republika. Inova ční prvky navrhované bakalá řskou prací jsou zamýšleny pro integraci do výrobního procesu spole čnosti a mají pro ni vytvo řit lepší konkuren ční výhody na trhu, se zřetelem na o čekávaný pokles ekonomického r ůstu v České republice pro nastávající hospodá řské období. Bakalá řská práce se v ěnuje problematice inovací v procesech výroby obalového skla, respektive možnostem, které se nabízejí na poli sou časného vývoje výrobních technologií a na n ě navazující informa čních technologií. Sou časn ě s řešením problém ů p ři aplikaci nových technologií, vyvstávají i otázky ohledn ě inovace starších výrobních prost ředk ů, výrobních technologií a informa čního systému jako celku. Tyto zásadní otázky se týkají mimo jiné návratnosti investic, které spole čnosti do inovací investují, technická a technologická náro čnost integrace nových systém ů, pop řípad ě revitalizace starších systém ů takzvaným upgradováním. V tomto ohledu je t řeba po čítat s vnit řní i vn ější politikou spole čnosti, tedy zda je v jejím zájmu provád ět dané inovace popisované bakalá řskou prací. Do této politiky nap říklad pat ří i takzvaná politika jakosti, která se zabývá kvalitou produkovaných výrobk ů. V zásad ě faktory, které ovliv ňují rozhodování pro inovaci výrobní sféry, jsou faktory ekonomického a technického rázu. V sou časnosti je t řeba stále udržovat krok s moderními technologickými a technickými p řístupy, které jsou uplat ňovány ve výrob ě obalového skla. A využít je ve vývoji a produkci stávajících, ale i nových výrobk ů a poskytování služeb zákazník ům. Tak, aby sklá řská spole čnost, která je zavedena na stejném trhu jako konkuren ční spole čnosti zabývající se produkcí stejného sortimentu, získala nad nimi konkuren ční výhodu. Jedná se tedy o udržení konkurence schopnosti výrobního podniku. Teoretická část bakalá řské práce za číná první kapitolou s názvem – Charakteristika sklářské spole čnosti a kon čí kapitolou Internetové zdroje. Následuje praktická část práce, kam patří analytická a návrhová část. Analytická část i návrhová část bakalá řské práce jsou ozna čeny jako hlavní kapitoly. Bakalá řská práce používá jednak teoretické poznatky, které jsou čerpány z odborné literatury zahrani čních i domácích autor ů, ale i d ůležité informace získané z praxe ve spole čnosti vyráb ějící obalové sklo. Dále jsou užity informace praktického charakteru, které jsou publikovány v odborných časopisech, firemních bulletinech a na webových stránkách spole čností zainteresovaných ve výrob ě i vývoji technických a informa čních produkt ů. Tyto informace jsou zpracovány, tak aby vznikl ucelený, p řehledný dokument zam ěř ený na řešení problematiky zvoleného tématu bakalá řské práce. Informa ční téma je dále komplexn ěji rozebráno v podkapitole s názvem: Zdroje informací. Použitím dat z praxe, teoretických východisek a dále pak aplikací PEST analýzy, Porterova modelu, analýzy o čekávání nejd ůležit ějších stakeholders, SWOT analýzy a vnit řní analýzy spole čnosti se bakalá řská práce dostává k samotnému návrhu opat ření pro integraci informa čních technologií. V kone čné fázi návrhové části práce je samotný návrh opat ření podroben diskusi, kde se vyhodnotí uplatnitelnost systém ů v praktickém výrobním provozu. Záv ěr bakalá řské práce shrnuje získané informace z analytické a návrhové části. Jak již bylo uvedeno v úvodu této práce, jsou zde zohledn ěny sou časné moderní technické a technologické trendy ve výrob ě, z kterých vyplývá jejich závislost na progresivn ějších informa čních technologiích. V analytické části práce je podrobn ě popsáno, jakým sm ěrem se ubírá sou časná výroba a pro č je nutné provád ět popisované inovace ve strojové automatizované výrob ě, technickém zázemí, vybavenosti řídícími a informa čními systémy. Navrhovaný informa ční systém je ve strojové výrob ě obalového skla používaný pro získávání informací a p řehledu o produkci výrobk ů. Dále sem pat ří řídící programy pro ovládání a řízení tvarovacích proces ů výrobních stroj ů na obalové sklo. Navrhované „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 205

informa ční technologie, které mají pomoci zefektivnit výrobní procesy, jsou tedy dvojího charakteru: informa ční systém a řídicí systémy. Do návrhové části bakalá řské práce spadá také harmonogram nejd ůležit ějších implementa čních úkol ů, ten v sob ě seskupuje jednotlivé po sob ě jdoucích fáze návrhu. Mezi tyto fáze náleží zajištění realizace návrhu, implementace systém ů a postup p ři zaškolování s řídicím systémem. Návrhová část práce je zakon čena diskusí návrhu opat ření. V diskusi návrhu jsou objektivn ě rozebrány možnosti uplatn ění navrhovaných systém ů do praxe výrobního provozu a také je provedeno porovnání výhod/nevýhod navrhovaných řídicích systém ů. V záv ěru bakalá řské práce jsou poznatky získané analyzováním jednotlivých částí projektu, výsledné informace a výstupní data návrhové části stru čně a p řehledn ě shrnuty. Systém iAFIS (Internet-Article-Defect-Informations-System – informa ční systém pro závady výrobk ů s připojením na internetovou sí ť). Má za úkol shromaž ďovat zkušební, po číta čové údaje r ůzných t řídících stroj ů, které jsou instalovány na výrobní lince a znázornit tyto údaje v grafické form ě na monitoru. P řitom jsou údaje, které se týkají výrobní linky jak na teplém konci (HE), tak i na studeném konci (CE) dány k dispozici z po číta če linky (LAFIS).

Nad řazený centrální po číta č (ZAFIS) archivuje údaje všech linek v pravidelných odstupech a ukazuje aktuální stupe ň účinnosti všech linek, které jsou na systém p řipojeny. Pokud zkušební údaje nedisponují pouze kritériem dobrý nebo špatný (nap říklad údaje z kontrolních p řístroj ů nebo ru čně získávané namátkové zkoušky), mohou být p řiřazena kritéria chyb pomocí čty řmístného čísla chyb voln ě zadávaného abecedn ě číslicového textu. Proto je možný rozpis chyb, které se týkají forem. Takto je umožn ěno rychlé reakce za ú čelem odstran ění p říčin závady. Prost řednictvím možnosti připojení vstupních stanic pro laboratorní údaje jsou tyto výsledky okamžit ě k dispozici HE a CE p říslušné linky.

Ukládání dat do pam ěti se provádí na disku RAM po číta če LAFIS v pětiminutovém rastru a na pevný centrálního po číta če ZAFIS v hodinovém rastru – takže maximální ztráta dat činí p ři výpadku proudu na po číta či LAFIS p ět minut. Časné p řiřazení získaných dat se provádí k výrobnímu času stroje IS. Záznam online dat se provádí p řes L-AFIS systémy. Použitím r ůzných rozhraní (sí ť, sériové porty, digitální vstupy) shromáždí všechna data z produkce, kontrolních za řízení a p ředávat tyto výsledky jednou za minutu do databáze. Paraleln ě jednou za minutu jsou zobrazována shromážd ěná data, na čtená z databáze, na všech po číta čích. Data ze systému iAFIS jsou p řístupná po celém sv ětě z Internetové sít ě a pro v ětší flexibilitu jsou všechny aplikace a uživatelské rozhraní iAFIS napsány v programovacím jazyku Java. Systém používá protokoly datových a komunika čních nástroj ů Internetu. Pomocí jazyku JAVA m ůže internetový prohlíže č zobrazit všechny podrobnosti výrobního procesu a statistiku kvality. Platforma systému iAFIS je podporována opera čním systémem Windows, Linux a Solaris.

Systém iAFIS je otev řený systém a sdílí své údaje s jinými aplikacemi, nap říklad s kancelá řským softwarem jakým je Excel, ale také m ůže spolupracovat s podnikovými systémy SAP nebo ERP. Systém iAFIS navazuje myšlenku architektury klient/server, tedy systém rozd ělený do výrobního procesu, po řízení dat a seskupení úkol ů na stran ě serveru a následné vyt říd ění dat a jejich prezentaci na stran ě klienta. Prezentace údaj ů mohou být provedeny na jakémkoli standardním PC. Komunikace mezi klientem a serverem je založena na protokolu TCP/IP sít ě Internet. Pro pot řeby komunikace musí být zapojena místní ethernetová sí ť, která se následn ě váže na internetovou sí ť. K zajišt ění bezpe čnosti údaj ů, musí být odpovídajícím zp ůsobem nakonfigurována místní Firewall. Prost řednictvím Internetu systém iAFIS vytvo ří na síti virtuální továrnu.

Při pohledu na realizování integrace systému iAFIS do stávající výroby je t řeba si uv ědomit, že projekt je realizován za běžného provozu organizace, což p ředpokládá slad ění jeho cíl ů s cíli organizace, od nichž by m ěly být odvozeny priority řešení, principy koordinace podnikových činností v návaznosti na projekt a vymezení časových a lidských kapacit. V návrhu řešení jsou užity dva řídicí systémy tvarování IS stroj ů. Návrh se explicitn ě zam ěř uje na řešení sou části t ěchto dvou systém ů, kterým je software PPC. Navrhovanými systémy jsou FlexIS se softwarem PPC od spole čnosti Emhart Glass a systém Simotion s PPC od spole čnosti Siemens. V diskusi návrhu jsou porovnány výhody a nevýhody užití softwaru PPC, respektive srovnání rozdíl ů PPC od Emhart Glass a Siemens. Porovnávány jsou výstupní informace, které jsou k dispozici a řešení integrace PPC do řídicího systému. Systém FlexIS je pln ě integrovaný, elektronický systém ur čený pro ovládání, sb ěr a ukládání dat na výrobních linkách sklen ěného zboží vybavených stroji na tvarování obal ů spole čnosti Emhart Glass (IS, AIS, NIS, BIS), jakož i na dalším za řízení, je-li použito, souvisejícím s provozem tvarovacího stroje. Systém byl vyvinut speciáln ě pro rozši řující se požadavky v oblasti nárok ů na řízení, kontrolu a pr ůběh formovacích proces ů moderních sklá řských stroj ů. P ředchozí systémy řízení a č spolehlivé v otázce pracovních proces ů stroje, byly nahrazeny pro v ětší kompatibilitu systému FlexIS k nabízenému sortimentu výrobních stroj ů Emhart Glass. To znamená sjednocení ovládacích prvk ů stroj ů a jejich řízení. Ve výrobním procesu znamená výhodu sjednocení řídicího systému pro použité výrobní linky a tím zjednodušení operativních úkol ů pro výrobní personál. Systém FlexIS nabízí ovládací prvky pro servomechanismy a speciální funkce

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 206

(nap ř. mazací cyklus ur čený pro mazání forem) – lze naprogramovat více funkcí pro jeden ovládací prvek na ovládacím panelu stanice stroje IS. Pod speciální funkce spadají též nejnov ější prvky řízení tvarování. FlexIS obsahuje i diagnostiku jednotlivých částí systémového vybavení a lze jej aktualizovat p ři instalaci nového hardwarového nebo programového vybavení. Samoz řejmostí je p řipojení internetové sít ě a dálkového řízení pomocí ethernetového zapojení. Systém FlexIS je vybaven databází jazyk ů pro nastavení ovládání. To usnad ňuje personálu ve výrob ě obsluhu s tímto systémem. Stejn ě tak manipulaci se systémem usnad ňuje grafické znázorn ění výrobního IS stroje ve výchozí obrazovce zobrazené na obrázku.

Plunger Process Control neboli řízení lisovacího procesu je určeno pro monitorování lisovacího procesu a řízení hmotnosti kapky stroj ů IS. Systém je založen na sníma čích, které m ěř í plný zdvih plunžrového pístu (razníku), aniž by byly spojeny kabeláží s mechanismem lisování. Proto nedochází k poškození kabel ů p ři výměně válc ů lisovacího mechanismu. Díky vysoké p řesnosti m ěř ení je množné řídit hmotnost s přesností lepší než 1 gram u širokohrdlých výrobk ů s razníkem o pr ůměru 80 mm. Poloha razníku je m ěř ena b ěhem celého zdvihu s vnit řním rozlišením cca 0,003 mm. Signály sníma čů jsou zpracovávány digitáln ě, proto m ěř ení neovliv ňuje žádný hluk nebo poruchy. Systém je navržen modulárn ě a lze ho p řizp ůsobit jakékoli konfiguraci IS stroje.

Systém PPC je možno využít pro všechny rozm ěry (rozte če výrobk ů v jednotlivých sekcích) IS stroj ů Emhart Glass. Integrované prvky PPC v mechanismu lisování dovolují rychlou p řem ěnu na stroji AIS z provedení rozm ěru 4 ¼ TG na 6 ¼ DG za mén ě než 6 hodin. P ři vým ěně se nemusí m ěnit adaptéry PPC, základní deska ani žádná kabeláž. To je možné díky unikátnímu p řijíma či signál ů z řídící jednotky.

Systém PPC Advanced má ve vizuálním zobrazení na monitoru PC řídící lisovací k řivku pro vybraný časový interval rozd ělenou do 101 bod ů a až 50 bod ů m ůže být vybráno jako řídící body. P řír ůstek mezi body (15 ms) m ůže uživatel nebo technolog nastavit, délka času lisování se nastaví automaticky (1500 ms). Dv ě svislé čáry omezují interval, ve kterém m ůže obsluha stroje d ělat zm ěny (p řír ůstek nebo úbytek tlaku se reguluje tla čítky na displeji panelu v bo čnicích stroje IS). Ob ě musí být v řídících bodech. Nastavení adresy ventilu pro komunikaci prost řednictvím sériové linky mezi ventilem a řídícím PC se provádí pro první start stiskem tla čítek displeje v bo čnicích. P ři vým ěně ventilu se nastaví, automaticky nahráním parametr ů z pam ěti odpovídajícího displeje. Kontrolní panel s displeji m ůže být dodán bu ď jako samostatný rozvad ěč namontovaný na levé, pravé, nebo obou bo čnicích, nebo jako kontrolní panel, který se po demontáži analogických potenciometr ů a displej ů z bo čnic stroje nahradí digitálními.

Fyzické zapojení systému PPC Advanced (Siemens) do řízení IS stroje je obdobné jako u systému PPC (Emhart). Systém PPC Advanced je však t řeba rozší řit o prvky řízení a kontroly hmotnosti kapky pro v ětší efektivitu ve výrobním procesu.

Systémy PPC jsou za člen ěny do návrhu řešení, protože sou časným trendem je produkovat leh čené obalové sklo. Výroba leh čeného obalového skla vychází z požadavk ů zákazník ů. Má ovšem výhody i pro výrobce, p ředevším snížení hmotnosti skloviny pot řebné na produkci výrobku a tím pádem zmenšení výrobních náklad ů. Leh čené obalové sklo je vyráb ěno technologií UHLF, ta vyžaduje pro kvalitní produkci p řesné řízení a kontrolu výrobního procesu, které je docíleno použitím řídicích systém ů PPC. Systémy dále poskytují možnost rychlejší p řem ěny sortimentu výroby IS stroje díky jejich specifickým vlastnostem. PPC Lze také p řipojit na informa ční systém (který používá výrobní závod) a zpracovávat tak data na dálku.

Realizace návrhu musí být řízena podle d ůkladn ě promyšleného, projednaného a schváleného plánu. Plánování v prvé řad ě musí obsahovat rozd ělení každé akce na logické menší celky hierarchickým zp ůsobem. Z plánu musí vyplynout konkrétní termíny dokon čení jednotlivých operací.

Organiza ční zajišt ění: • Přid ělení řídících a provád ěcích rolí uživatel ů v jednotlivých sekcích výroby. • Vytvo ření vhodných pracovních podmínek pro dodavatele systému. • Organiza ční zajišt ění školení uživatel ů (manuály, technické vybavení školících prostor, p řid ělení hesel, harmonogram nekolidující s ostatními povinnostmi pracovník ů).

Personální zajišt ění: • Ustanovení osob odpov ědných za jednotlivé komponenty návrhu opat ření. • Uvoln ění klí čových uživatel ů na realizaci návrhu. • Personální zajišt ění technických záležitostí (správa systému, sítí, databáze). • Motivace pracovník ů výroby. „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 207

• Odstran ění neznalosti klí čových uživatel ů (vedoucích pracovník ů, strojník ů a d ělník ů ve výrob ě).

Finan ční zajišt ění: • Nákup komponent iAFIS a PPC. • Nákup hardwarové infrastruktury (server, pracovní stanice). • Licence na iAFIS a PPC. • Služeb poskytovaných dodavateli systém ů. • Provozních náklad ů.

Technické zajišt ění: • Správa systém ů • Správa po číta čových sítí • Správa aplikací • Pravidelné zálohování dat • Rozvoj systém ů • Integrace do výrobních prostor • Vytvoření seznamu rizik implementace: • Seznam rizik implementace návrhu je t řeba sestavit na jeho za čátku a dále periodicky aktualizovat.

Vytvo ření komunika čního plánu: S ohledem k rozsahu implementa čního procesu je komunika ční plán nástrojem pro zkvalitn ění toku informací mezi účastníky procesu. V komunika čním plánu by m ělo být obsaženo, jaké informace se p ředávají, jak často, kdo je vytvá ří, kdo musí danou informaci obdržet, p řípadn ě jak a v jakých lh ůtách na ni reagovat.

Při porovnání užitných výstupních informací a řešení fyzické integrace navrhovaných systém ů PPC, které nabízí výrobce Siemens a Emhart Glass, je t řeba zmínit, že systém PPC Advanced (Siemens) nabízí možnost regulace řídicích tlak ů EP ventil ů lisování p římo na kontrolním panelu integrovaném na stroji IS. Řídicí tlaky jsou zobrazeny také v uživatelském PC, stejn ě jako lisovací k řivka a události tvarovacího procesu s historií. Nevýhodou PPC Advanced je pot řeba dalších hardwarových a softwarových komponent pro kontrolu a regulaci hmotnosti kapky. Systém také neobsahuje HEWR , který má systém od spole čnosti Emhart Glass.

Systém PPC (Emhart Glass) poskytuje kontrolu lisovacího procesu, zm ěny řídicích tlak ů EP ventil ů se provádí v systému FlexIS, ke kterému je PPC p řipojen. PPC dále poskytuje kontrolní informace a regulaci hmotnosti kapky. PPC podporuje HEWR pro automatické vy řazení vadného výrobku p ři zjišt ění špatné funkce mechanismu lisování. Nevýhody systému PPC (Emhart Glass) jsou: Nejsou zobrazeny reálné řídicí tlaky EP ventil ů (tento nedostatek je odstran ěn instalací kontrolního softwaru FPS do systému FlexIS), není výstupní informace o poloze koncového bodu plunžru pro regulaci v mechanismu dávkova če, nev ědomost obsluhy stroje o zapnutí funkce HEWR (ze které stanice je výrobek vy řazován). Poslední dv ě nevýhody má odstranit nová verze systému PPC, která má integrovánu digitální sv ětelnou tabuli. Na této tabuli jsou již zobrazovány informace o koncovém bod ě plunžru a nastavení HEWR. Nevýhodou tohoto řešení jsou vysoké finan ční náklady na jeho pořízení.

I p řes n ěkteré své nevýhody se jeví jako nejlepší volba pro řízení hmotnosti a kontrolu lisovacího procesu systém PPC od spole čnosti Emhart Glass, protože systém je stále zdokonalován a komplexn ě obsahuje všechny pot řebné kontrolní a řídicí prvky. Pro integraci na stroj IS je také možno použít systém FlexIS s PPC a doplnit jej o digitální ovládací/kontrolní panely EP ventil ů, které nahrazují analogové v bo čnicích IS stroje.

Pokud jde o informa ční sytém iAFIS, p ři jeho integraci je třeba brát na v ědomí obrovské množství dat, které je t řeba zálohovat p řed samotnou implementací nového informa čního systému do praxe výroby. Samotná integrace vyžaduje důkladné na časování a plánování technického provedení tak, aby nebyl ohrožen ani významn ě omezen provoz sklá řské výroby. Realizování integrace systému iAFIS do prost ředí výroby je podmín ěno zvýšenými požadavky na informa ční systém výroby jako takový. A systém iAFIS tyto požadavky spl ňuje výborn ě.

Práce s názvem Inovace výrobních proces ů integrací informa čních technologií si kladla za cíl vytvo řit návrh reáln ě uplatnitelných opat ření, na základ ě prostudování odborných materiál ů, užití odborných znalostí z praxe a provedení vnit řních a vn ějších analýz spole čnosti pro integraci inova čních prvk ů do strojní výroby obalového skla. První fází práce byla teoretická část, v které jsme seznámeni s danou problematikou, její historií, sou časným stavem, charakteristikou spole čnosti a jsou zde také popsány zdroje informací. Následuje d ůkladné analyzování a získání výstupných informací, které obsahuje SWOT analýza. Pro SWOT analýzu jsou použity výstupy z vn ějších analýz a

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 208

vnit řní analýzy, ale v samotné SWOT bakalá řské práce jsou aplikovány pouze ty faktory, které je schopna návrhová část řešit. Po získání výstupních informací ze SWOT se bakalá řská práce posunula k samotné návrhové části, zde je uplatn ěn návrh opat ření na použití informa čních technologií ve strojní výrob ě obalového skla, díky kterému bylo dosaženo eliminace hrozeb a minimalizace slabých stránek spole čnosti p ři využití p říležitostí a silných stránek.

Mezi navrhované prvky integrace informa čních technologií pat ří použití informa čního systému iAFIS pro zlepšení a rozší ření komunika čních tok ů v prostorech výroby, dále zlepšení komunika čních tok ů sm ěrem k managementu, ale především realizace požadavku zákazník ů na p řehled o trasování objednaných výrobk ů. Informa ční systém iAFIS využívá výhod, které nabízí linková výroba a t ěží také s flexibilního p řístupu spole čnosti k uspokojování pot řeb zákazník ů. Integrací systému iAFIS do výroby obalového skla je dosaženo navýšení efektivity produkce.

Druhým navrhovaným systémem pro integraci do výroby je PPC. Tento řídicí Systém je užit pro kontrolu pr ůběhu lisovacího procesu a regulaci hmotnosti kapky skloviny nutné k výrob ě obalového skla. Systém je navrhován k integraci, protože se stále zv ětšuje podíl výroby UHLF a ta si žádá pro kvalitní produkci p řesné řízení tvarovacích proces ů. Tento faktor, který vychází ze SWOT dokáže systém PPC pozitivn ě ovlivnit, stejn ě jako fakt, že pln ě využívá technologii pro výrobu UHLF. Systém PPC je integrován jako rozší ření systému FlexIS, který je ur čen pro řízení tvarování obalového skla na IS strojích. PPC dále nabízí zvýšení požadované rychlosti a flexibility p ři nasazení a záb ěhu výrobku na ur čené výrobní lince. Následn ě zlepšuje pracovní podmínky zam ěstnanc ů ve výrob ě na IS stroji, díky zvýšení p řehlednosti operací řízení tvarování a archivací dat. Systém PPC stejn ě jako iAFIS zvyšuje produk ční efektivitu, ale hlavn ě snižuje finan ční náklady na suroviny a energii pot řebnou pro výrobu obalového skla.

V části návrhu - Ekonomické faktory je vypo čítána prostá doba návratnosti investic, které je nutno vy členit na realizaci návrhu opat ření. Doba návratnosti investic byla vypo čítána na jeden rok, což je velmi p říznivý časový horizont. Tento časový horizont poskytuje vysokou možnost uplatn ění navrhovaných opat ření, stejn ě jako zvýšení efektivity produkce, kterého je dosaženo integrací informa čního systému iAFIS a řídicího systému PPC, který je propojen se systémem FlexIS.

Do návrhové části je za řazen také harmonogram nejd ůležit ějších implementa čních úkol ů. Harmonogram zahrnuje popis zajišt ění realizace návrhu, kde jsou popsány jednotlivé významné realiza ční části, které musí být zajišt ěny pro kvalitní a bezproblémovou realizaci integrace navrhovaných systém ů do výroby. Další sou částí harmonogramu je popis samotné implementace systém ů do výroby. V poslední části harmonogramu je popsán postup p ři zaškolování se systémem PPC. Tento postup je vytvo řen jako pracovní osnova ur čená k pomoci p ři vytvá ření školícího kurzu.

V diskusi návrhu je porovnání systém ů PPC od výrobc ů Siemens a Emhart Glass. Jako nejlepší volba pro integraci do výroby byl zvolen systém PPC od Emhart Glass. Tento systém byl zvolen pro jeho vysokou flexibilitu a míru poskytovaných výstupních informací. V návrhu opat ření je zpracována také možnost za člen ění digitálních kontrolních/ovládacích panel ů do komplexního uspo řádání systému FlexIS a PPC. Diskuse návrhu dále zd ůvod ňuje integraci informa čního systému iAFIS do výrobních prostor. Systém iAFIS je detailn ě popsán se všemi jeho parametry v návrhu opat ření.

ADRESA: Martin Vašulka Kollárova 284, Kyjov, Tel. 732 353 700, e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 209

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 210

EDI – KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ PRO ELEKTRONICKOU VÝM ĚNU DAT

Ji ří Vopava

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Hodonín

Abstrakt:Tento přísp ěvek objas ňuje problematiku standardu EDI - elektronické vým ěny dat v širším pojetí, pojednává o výhodách proprietálních formát ů, obecné mezinárodní norm ě EDI UN/EDIFACT a oborové podmnožin ě pro oblast obchodu EANCOM. S oblastí p ředstavující technologie elektronické vým ěny dat se lze stále čast ěji setkat i v menších firmách. Lze to p řisuzovat tlaku zejména velkých odb ěratelských spole čností, pro n ěž je problematika elektronického p řenosu strukturovaných dat a jejich následné automatizované zpracování zásadním bodem v otázce náklad ů na administrativu a proto je elektronická vým ěna dat mnohdy podmínkou uskute čnění dodávky. S postupujícím vývojem informa čních technologií je pak častým jevem zpracování doklad ů na úrovni jednotlivých položek zboží, dále využití moderních identifikátor ů zboží na bázi standardu EAN a kompletní logistiky. Takto komplexní data p ředstavují velký objem a jejich manuální zpracování je náro čné na využití lidských zdroj ů. Obchodující se tak ocitají v prakticky nep řetržitém procesu transakcí, p ředstavující p řenos a zpracování tisíc ů dokument ů. Ve snaze optimalizovat nejen náklady, ale také rychlost a p řesnost zpracování hledají spole čnosti nová řešení, vycházející zpravidla ze strukturovaných formát ů a EDI standardu, spl ňující veškeré požadavky, v četn ě těch legislativních.

Klí čová slova:EDI, UN/EDIFACT, EANCOM, elektronická výměna dat, proprietání formát

ÚVOD Dnešní, stále se vyost řující konkuren ční prost ředí v celosv ětovém hospodá řství se u jednotlivých firem promítá do snahy o snížení náklad ů a zvýšení efektivity ve všech procesech. Jednou z forem, jak toho dosáhnout, je zavedení standard ů a automatizace proces ů. Pokra čující vývoj výpo četní techniky a Internetu umož ňuje zavád ění stále sofistikovan ějších systém ů. Ve znamení posledních let pak docházelo p ředevším k rozvoji vnitropodnikových informa čních systém ů, pro které se postupem času ustálil souhrnný název ERP (Enterprise Resource Planning). V procesech ERP systém ů je generováno velké množství transakcí, jsou zpracovávány tisíce dokument ů o ješt ě v ětším po čtu položek. Část t ěchto dokument ů , zpravidla t ěch obchodních jsou pak p ředm ětem vým ěny mezi organizacemi. S rozvojem e-business a nejr ůzn ějších metod v rámci dodavatelského řízení vznikl p řed n ěkolika lety požadavek na standardizaci i v oblasti elektronické vým ěny dat. Výsledkem je mezinárodní norma EDI (Electronic Data Interchange), která definuje strukturu dat podle p ředem dohodnutých a respektovaných standard ů.

CO JE TO EDI? EDI (Electronic Data Interchange) lze charakterizovat jako elektronickou vým ěnu strukturovaných standardních dat, pop řípad ě zpráv mezi dv ěma aplikacemi (nej čast ěji informa čními systémy) dvou nezávislých subjekt ů. V systémech EDI spolu p římo komunikují po číta čové aplikace nebo informa ční systémy obchodních partner ů a mohou si tak automatizovan ě nebo s minimem lidských zásah ů p ředávat dokumenty dvacet čty ři hodin denn ě. Hlavním cílem t ěchto systém ů je postupné nahrazování papírových dokument ů elektronickými, které mají nakonec stejnou právní váhu jako dokumenty klasické. Jsou však daleko bezpe čnější a jejich p ředávání je efektivn ější a levn ější. EDI se prosazuje především tam, kde se pravideln ě p ředávají standardní doklady. [1, s.44]

Formát EDI je založen na tom, že informace jsou posílány pomocí textových řet ězc ů - v terminologii EDI jsou nazývány datové elementy. Každý z nich reprezentuje jedine čnou informaci, jako jsou nap říklad údaje o druhu zboží, jeho typovém ozna čení, cen ě, množství atd. Tyto údaje jsou od sebe vzájemn ě odd ělovány speciálními znaky a tvo ří tzv. datové segmenty, které p ředstavují strukturovaná data. Datové elementy pak tvo ří jednotlivé zprávy, jejichž formát je, stejn ě jako u datových element ů, dán jednozna čnými syntaktickými pravidly. Jedná se tedy o jazyk, který je spole čný a závazný pro všechny takto propojené aplikace. Komunikace a p řenos takových zpráv je rozd ělena do několika krok ů. Nejd říve jsou data vyexportována z interního zdroje (typicky informa ční systém) do EDI formátu, dále jsou konvertována a šifrována do formátu standardních zpráv (dle daného standardu), ty jsou pak p řijaty prost řednictvím systému EDI poskytovatelem, který provede jejich logickou kontrolu a p ředání dat protistran ě, kde prob ěhne import do informa čního systému partnera.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 211

Již p ři svém vzniku p řed mnoha lety bylo EDI zamýšleno pouze jako komunika ční prost ředek mezi obchodními partnery, a to p ředevším velkými firmami. EDI je považováno za jeden z nejstarších zp ůsob ů elektronického obchodování. Dnes je podmnožinou spadající do elektronického obchodování, známého pod pojmem e-commerce. B ěhem postupného vývoje EDI se objevila celá řada standard ů, reflektujících pot řeby jednotlivých odv ětví a národní normy. Jedná se o standardy jako je SWIFT (odv ětví bankovnictví), ODETTE (odv ětví automobilového pr ůmyslu), dále národní normy ANSI X.12 (americká národní norma), SEDAS (n ěmecká národní norma). Tyto standardy však mezi sebou nejsou kompatibilní. Řešení p řináší Organizace spojených národ ů (OSN), pod jejíž záštitou vnikl unifikovaný formát pod názvem UN/EDIFACT, zkratka anglického názvu United Nations/ Electronic Data Interchange For Administration, Commerce, and Transport. UN/EDIFACT jako obecná mezinárodní norma pro EDI postupn ě zast řešuje všechny stávající standardy a národní normy a stává se tak multioborovou normou pod níž spadají uživatelsky orientované podmnožiny (subsety) pro jednotlivá odv ětví (SWIFT, ODETTE a další). Sou časn ě vznikla nová aplika ční norma – subset EANCOM (EAN + Communication) zam ěř ená pro oblast obchodu, zejména se spot řebním zbožím. O rozvoj a dodržování norem t ěchto odpovídá partnerská GS1, jako nejvýznamn ější mezinárodní organizace pro tvorbu globálních standard ů a jejich implementací v oblasti logistiky a dodavatelsko-odběratelských řet ězc ů, jak na mezinárodní, tak lokální úrovni.

STANDARD UN/EDIFACT Standard UN/EDIFACT jako univerzální formát definuje sadu p řibližn ě 200 r ůzných druh ů zpráv, jejichž charakter odráží v praxi nej čast ěji používané typy dokument ů v různých oblastech (nap ř. faktury, objednávky, dodací list, ceníky, katalogy, JCD, apod.). Pravidla tohoto standardu definují řadu mezinárodně uznávaných norem a pokyn ů pro elektronickou vým ěnu strukturovaných dat, zejména informací týkající se obchodu se zbožím a službami mezi nezávislými po číta čovými informa čními systémy [1]. Syntaxe zpráv je koncipována tak, aby bylo umožn ěno jejich zpracování za plného využití výpo četní techniky, tedy bez nutnosti zásahu lidského činitele. Po čet zpráv definovaných standardem EDIFACT se neustále rozši řuje s tím, jak se objevují nové požadavky ve všech oblastech, které UN/EDIFACT pokrývá. Od svého vydání prošla norma ISO 9735 několika úpravami, které se ustálily ve verzi syntax 3. V roce 1998 vznikla nová norma EDIFACT syntax 4, zavád ějící nové možnosti v podob ě rozší ření souboru služebních znak ů (poznámky o závislosti a služební znak umož ňující vícenásobné opakování samostatných nebo složených datových prvk ů), p ředevším však podporu zabezpe čeného ov ěř ování a potvrzení zpráv prost řednictvím elektronické podpisu.

Struktura zprávy je tvo řena 3 základními sekcemi: • Sekce hlavi čky zprávy (Heading section) • Sekce položek (Detail section) • Sekce shrnutí údaj ů (Summary section)

Service String Advice UNA Conditional +----- Interchange Header UNB Mandatory | +--- Functional Group Header UNG Conditional | | +- Message Header UNH Mandatory | | | User Data Segments As required | | +- Message Trailer UNT Mandatory | +--- Functional Group Trailer UNE Conditional +----- Interchange Trailer UNZ Mandatory obr. 1.1: ISO9735 EDI – struktura dokumentu Zdroj: [4]

EDI A OBOROVÁ PODMNOŽINA EANCOM Standard EANCOM tvo ří podmnožinu (subset) normy UN/EDIFACT se zam ěř ením p ředevším pro oblast obchodu, zejména se spot řebním zbožím. Základním cílem standardu EANCOM je sjednocení p ředávaných dat mezi r ůznými obchodními partnery na mezinárodní úrovni a vytvo ření jednotného a srozumitelného komunika čního jazyka. Podstatou standardu EANCOM je sjednocení dvou technologií EDI + EAN. Pro identifikaci zboží, služeb a komunikujících organizací využívá principu čárových kódů, p řesn ěji EAN kódu dle normy EAN-UCC (European Erticle Number – Uniform Code Council). Vzhledem k faktu, že je EANCOM stále čast ěji spojován s nástroji e-business obecn ě, prosazuje se postupn ě i zde jednotná forma komunikace prost řednictvím XML (eXtensible Markup Language) nebo nov ějšího a oborov ě zam ěř eného ebXML jazyka (electronic business eXtensible Markup Language) [2, s. 44]. Jde však pouze o formu zpráv, obsah nadále vychází z ustálených oborových norem UN/EDIFACT.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 212

Postupem času standard EANCOM p ředstavuje nejrozší řen ější systém pro elektronickou vým ěnu dat v oblasti obchodu se spot řebním zboží a to p ředevším díky t ěmto klí čovým vlastnostem: • Využívá celosv ětov ě rozší řeného a b ěžn ě využívaného systému EAN kód ů pro identifikaci zboží, služeb i jednotlivých obchodních subjekt ů. • Jednozna čná a p řesná identifikace výrobk ů, v četn ě logistiky výrazn ě optimalizuje velikost transak čních zpráv, usnad ňuje tak zpracování a minimalizuje náklady na p řenos. • Systém EAN kódu umož ňuje využití EANCOM v tém ěř jakékoli oblasti podnikání. • EANCOM je využíván celosv ětov ě. Mezinárodní sí ť organizací GS1, které spravují EAN pokrývá již více než 80 zemí celého sv ěta. Na národní úrovni organizace GS1 vznikají na základn ě požadavk ů uživatel ů tzv. implementa ční p říru čky pro jednotlivé zprávy využívané národním prost ředí, které p ředstavují doporu čený a obecn ě platný vzor formátu pro dané oblasti, vyhovující praxi. V České republice jsou vydávány organizací GS1 Czech Republic v úzké spolupráci tuzemských poskytovatel ů EDI služeb (Editel , CCV,…). • Mezi organizací GS1 a zástupci z r ůzných odv ětví probíhá komunikace, vedoucí k postupnému vývoji oblasti EDI. Sou částí je také strategická podpora, údržba a rozvoj prost řednictvím úzké spolupráce GS1 a spole čností, využívající EDI komer čně. Spole čně vytvá ří projektové týmy s cílem analyzovat konkrétní otázky a rozvoj elektronické vým ěny dat na bázi EANCOM v podnikání.

Schéma. 1: toky zpráv mezi obchodními partnery v EANCOM Zdroj: [5]

Pod vedením GS1 Czech Republic vznikly v prost ředí českého trhu implementa ční p říru čky pro nejb ěžn ější typy zpráv v oblasti obchodu. Jejich seznam se neustále rozši řuje, nové typy zpráv reflektují trendy a požadavky dodavatelsko- odb ěratelských vztah ů. Z hlediska toku informací mezi obchodními partnery lze ve standardu EANCOM zprávy rozd ělit do čty ř základních skupin, p řičemž první t ři se zakládají na mezinárodních standardech, čtvrtá standardizaci nepodléhá. - Matri ční data – p ředstavují informace týkající se obchodních a logistických parametr ů kmenových dat, nej čast ěji zboží a služeb (katalogy, ceníky, číselníky produkt ů), které jsou p ředm ětem obchodních transakcí. • Obchodní, p řepravní a logistické transakce – obsahují typy zpráv, které jsou obvyklé pro b ěžný obchodní cyklus po čínaje objednávkou, kon če úhradou faktury. • Hlášení a plánování – zprávy nesoucí informace o plánovaných a zamýšlených aktivitách obchodního partnera. • Mezi nejrozší řen ější typy zpráv pat ří: • ORDERS (Objednávka - Purchase Order): Zprávu zasílá zákazník dodavateli, aby objednal zboží nebo služby v požadovaném množství spolu s p řípadnou specifikací místa a termínu dodání. • INVOIC (Faktura - Invoice): Zprávu zasílá dodavatel odb ěrateli jako výzvuk zaplacení za zboží či služby. Stejná zpráva m ůže plnit i funkci proforma-faktury, zálohové faktury, dluhopisu nebo dobropisu. Prodávající m ůže fakturovat jednu nebo více transakcí (podle jedné nebo více objednávek). Faktura m ůže obsahovat údaje o platebních podmínkách, podrobnosti o doprav ě a další dopl ňující informace pro celní nebo statistické ú čely u zahrani čních zásilek. • DESADV (Dodací list - Despatch Advice): Zpráva specifikuje podrobnosti o dodávaném zboží podle podmínek dohodnutých mezi kupujícím a dodavatelem. Zpráva by m ěla být vždy zasílána p řed fyzickou dodávkou zboží, aby umožnila p říjemci získat p řesné informace o dodávaném zboží (jeho množství, způsobu balení apod.) a tím mu umožnila v časnou p řípravu na fyzickou p řejímku zboží. „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 213

ZPRACOVÁNÍ A DISTRIBUCE EDI ZPRÁV Stejn ě jako EDI samotné, se stále vyvíjejí i zp ůsoby EDI komunikace, tedy samotných mechanizm ů pro vým ěnu zpráv. Práv ě p řenosy dat byly d říve technologicky náro čné a EDI tak bylo p ředur čeno pro n ěkolik málo firem se silným ICT zázemím. Postupem času však dochází, v souvislosti s dostupností Internetu a ICT technologií obecn ě, k výraznému snižování cen a EDI je i z tohoto pohledu dostupné i pro malé spole čnosti.

Z pohledu zp ůsobu zpracování a distribuce zpráv lze EDI řešení za řadit do t ří kategorií. • Vým ěna zpráv mezi koncovými subjekty • Vým ěna zpráv prost řednictvím VAN operátora • Zpracování a vým ěna zpráv prost řednictvím poskytovatele EDI služeb [3]

Jednotlivá řešení se liší p ředevším stupn ěm náro čnosti na implementaci pro zapojené obchodní strany a náklady na provoz. Z hlediska funk čnosti se dnes rozdíly stírají. Pro správné pochopení zp ůsob ů komunikace je nutno připomenout, že EDI p řenosy slouží ur čitým zp ůsobem k propojení informa čních systém ů, jejímž pr ůnikem jsou data, která jsou p ředm ětem vým ěny. Informa ční systémy mohou pracovat na r ůzných softwarových i hardwarových platformách. EDI v tomto p řípad ě p ředstavuje ur čitý interface kompatibility postavený na základu standardu pro vým ěnu zpráv.

ZÁV ĚR Nadcházející ekonomická recese a sílící konkurence nutí firmy k hledání nových p říležitostí na trhu, ale také k optimalizacím v oblasti náklad ů na provoz. Jednou z možností, jak upevnit své postavení na trhu je zavedení a efektivní využití informa čních technologií, zejména v oblasti ERP a s tím související práce s daty. Z těchto dat lze získat velmi užite čné informace, pot řebné pro rozvoj firmy, zisk konkuren ční výhody a optimalizaci vnit řních proces ů. Podmínkou jsou však dostate čně podrobná a validní data, jejichž zpracování je druhou stranu v závislosti na objemu nákladné a náro čné. Řešením je elektronická vým ěna dat obchodních a jiných dokument ů. S dostupností Internetu a prost ředk ů informa čních a komunika čních technologií obecn ě, p řestává být elektronická vým ěna dat doménou pouze velkých spole čností. Výraznou optimalizaci zejména velkých objem ů dokument ů p ředstavuje elektronická vým ěna dat ve strukturovaném formátu, která umož ňuje zavedení automatiza čních proces ů p ři distribuci a zpracování. Nadstavbou s přidanou hodnotou je pak EDI řešení, které s sebou p řináší jednotný, mezinárodn ě uznávaný standard elektronické vým ěny nejb ěžn ějších obchodních dat a jejich konsolidaci. EDI standard již není p ředur čen pouze pro velké firmy, implementace moderních řešení s využitím EDI poskytovatel ů se obejde tém ěř bez jakýchkoli vstupních náklad ů.

LITERATURA: [1] Samo B. Kušnierik, EDI a EDIFACT v hospodárskom živote , Bratislava: ELITA, 1998, 210 s., ISBN: 8085323001. [2] Irena Mlýnková, Martin Ne časký, Jaroslav Pokorný, Karel Richta, Kamil Toman, Vojt ěch Toman, XML technologie - Principy a aplikace v praxi , Praha: Grada, 2008, 272 s., ISBN: 978-80-247-2725-7 [3] REICHEL, D., Jak na elektronickou vým ěnu d at. CCV Informa ční systémy [online]. 2009, 19 s.[cit. 5.10.2011], dostupné na WWW: http://data.businessworld.cz/file/elektronicka-vymena-dat.pdf

OBRÁZKY: [4] SLEBRICH, S. EDI Overview: A practical guide to EDI and the TrueCommerce solution. TrueCommerce [online]. 2006, 8 s., [cit. 10.10.2011], dostupné na WWW: http://www.slideshare.net/TrueCommerce/true- commerce-edi-white-paper [5] Stylus Studio, UN/CEFACT Revision 2004B Message List , dostupné z WWW: http://www.stylusstudio.com/edifact/D04B/messages.htm

ADRESA: Ji ří Voprava Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice tel.: 518 389 295, e-mail: e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 214

NOVÉ MOŽNOSTI POSKYTOVANIA MULTIMEDIÁLNYCH SLUŽIEB JAKO NÁSTROJ KONKUREN ČNÉHO BOJA

Bc. Ladislav Ko čkovi č

Fakulta elektrotechniky a informatiky, Slovenskej technickej univerzity v Bratislave

Abstrakt: Vývoj digitálnej televízie napreduje už nieko ľko rokov – od digitálnej pozemnej alebo satelitnej televízie, cez širokú škálu pevných a mobilných sietí, až k televízii založenej na využívaní protokolu IP (IPTV). Telekomunika ční poskytovatelia sa chopili myšlienky poskytova ť IPTV služby prostredníctvom svojich privátnych sietí, nako ľko týmto spôsobom môžu rozšíri ť svoje portfólio služieb, zvýši ť atraktivitu medzi zákazníkmi, a tak v ďaka novým službám dosiahnu ť konkuren čnú výhodu. Televízia založená na protokole IP poskytuje užívate ľom osobnejšie a interaktívnejšie zážitky. Dopyt zákazníkov po IPTV službách neustále stúpa. Zvyšujú sa i nároky zákazníkov na poskytovanie nových služieb. Trh smeruje ku kombinácii IPTV služieb s komunika čnými službami (služby dostupnosti, služby odosielania správ, konverza čné služby), čím poskytuje zákazníkom nové multimediálne možnosti. Vhodným riešením pre implementáciu nových kombinovaných služieb i pre zjednodušenie ich návrhu môže by ť nasadenie IP multimediálnej technológie – IP Multimedia Subsystem (IMS). IMS by sa tak mohla sta ť jadrom infraštruktúry multimediálnych služieb.

Kľúčové slová: televízia využívajúca protokol IP, IPTV služby, broadcastová relácia, streamingová relácia

ÚVOD IPTV služby už boli nasadené mnohými poskytovate ľmi po celom svete. Poskytovatelia služieb majú tendenciu zaobali ť ich ako „Triple Play“ prípadne „Quadruple Play“ riešenia, ktoré zah ŕň ajú okrem IPTV aj telefóniu a internet, a v prípade „Quadruple Play“ i mobilné služby. Z poh ľadu poskytovate ľa služby IPTV zah ŕň a získavanie, spracovanie, a bezpe čné poskytovanie videa prostredníctvom sie ťovej infraštruktúry založenej na internetovom protokole – IP. V sú časnosti poskytované IPTV služby sú iba „zdedené“ z dostupnej pozemnej, káblovej či satelitnej televízie, pri čom ich poskytovatelia rozšírili o vlastnosti umož ňujúce napríklad video na vyžiadanie (Video on Demand – VoD), personalizované nahrávane videa (Personal Video Recorder – PVR) a živé televízne vysielanie so špecifickými funkciami (pozastavenie, zrýchlenie, spomalenie a i.). S príchodom „Quadruple Play“ musia poskytovatelia zabezpe čova ť nové potreby, ako napríklad prístupovo nezávislé riešenia, integráciu do prostredia poskytujúceho široké spektrum rôznych služieb, alebo dostupnos ť nových služieb.

ROZDIELY MEDZI IPTV A INTERNETOVOU TELEVÍZIOU Užívatelia si často zamie ňajú pojmy IPTV a internetová TV. Hoci sú obe prostredia založené na rovnakej technológii, ich prístup k doru čovaniu videa sa líši v nasledujúcich bodoch: • Rozli čné platformy – internetová TV využíva verejnú internetovú sie ť pre doru čovanie videa ku koncovým užívate ľom. Na rozdiel od internetovej TV, IPTV používa pri doru čovaní videa ku koncovým užívate ľom zabezpe čené vyhradené privátne siete. Tieto privátne siete sú prevádzkované poskytovate ľom služby IPTV. • Geografický dosah – internetová TV je dostupná užívate ľom internetu v ktorejko ľvek časti sveta. IPTV je dostupná v ohrani čenej geografickej oblasti, teda v sieti, ktorú vlastní a spravuje telekomunika čný operátor – poskytovate ľ služby IPTV. • Vlastníctvo sie ťovej infraštruktúry – ako už bolo uvedené vyššie, internetová TV je poskytovaná prostredníctvom verejnej internetovej siete, z čoho vyplýva, že mediálny obsah je smerovaný naprie č rôznymi sie ťami, čo môže spôsobova ť nežiaduce oneskorenie, prípadne stratu niektorých častí odosielaných dát. V prípade IPTV sa mediálny obsah doru čuje prostredníctvom vyhradenej privátnej siete, čo umož ňuje poskytovate ľovi tejto služby zabezpe čiť požadovanú kvalitu. • Prístupový mechanizmus – koncovému užívate ľovi IPTV služby zabezpe čuje dekódovanie doru čovaného videového obsahu digital set-top box. Prístup k internetovej televízii umož ňuje osobný po číta č. [3]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 215

CHARAKTERISTIKA IPTV ZALOŽENEJ NA IMS IPTV riešenie založené na IMS zjednodušuje návrh a implementáciu kombinovaných služieb. IPTV založená na IMS prináša i ďalšie výhody vyplývajúce zo spolo čnej infraštruktúry, v ďaka ktorým môžu poskytovatelia multimediálnych služieb získa ť konkuren čnú výhodu: • Nízke požiadavky na šírku pásma – namiesto doru čenia všetkých kanálov každému koncovému zákazníkovi, umož ňuje doru čenie iba aktuálne vyžiadaného kanála, čo umož ňuje poskytovate ľom zachova ť nízku šírku poskytovaného pásma. [3] • Spolo čné identifika čné a autentifika čné mechanizmy – umož ňujú pride ľova ť rôzne profily služieb rozli čným užívate ľom, ktorí budú zdie ľať tie isté IMS / IPTV predplatené služby. Tieto identifikátory umož ňujú spravovanie zoznamov predplatených kanálov, ktoré spájajú rozli čných užívate ľov v rámci jednej skupiny. [2] • Spolo čné riadenie zdrojov – IMS u ľah čuje IPTV aplika čným serverom kontrolu transportu za ú čelom rezervovania transportných zdrojov. [1] • Multiprístupové riešenia – Systém IMS je navrhnutý ako prístupovo nezávislý. Umož ňuje používate ľom prístup k IPTV službám bez oh ľadu na to, aký prístup využívajú na pripojenie. IMS umož ňuje i roaming v oblasti služieb. V prípade prechodu od jedného poskytovate ľa k inému zabezpe čuje nepretržitý prístup k IPTV službám. [1] • Spolo čný mechanizmus spoplat ňovania – IPTV služby môžu využíva ť mechanizmy spoplat ňovania, ktoré je možné aplikova ť i na ďalšie typy multimediálnych služieb. [1] • IPTV založená na IMS prináša i ďalšie výhody, ako napríklad personalizácia služieb a prispôsobenie médií, poskytovanie konvergovaných aplikácií, ktoré integrujú hlas, dáta, video a mobilné služby do flexibilného „Quadruple Play“ konceptu. [1]

REALIZÁCIA IPTV ZALOŽENEJ NA IMS IPTV založená na IMS umož ňuje podporu rôznych koncových zariadení, prispôsobenie parametrov kvality služby, či personalizáciu samotných IPTV služieb na základe identifikácie užívate ľa. Implementácia IPTV služieb založených na IMS umož ňuje vysokú úrove ň efektivity a flexibility služieb poskytovaných IMS užívate ľom. Predstavme si typický príklad využitia IPTV založenej na IMS: IMS užívate ľ sa autentifikuje na webovom portáli s využitím zabezpe čeného https pripojenia. Multimediálne služby obsiahnuté v IPTV službách dostupných užívate ľom v závislosti od ich požiadaviek, sú zobrazené v grafickom webovom rozhraní prispôsobenom užívate ľským preferenciám a možnostiam užívate ľského zariadenia. Prihlásený užívate ľ môže vyh ľadáva ť špecifické služby médií, modifikova ť svoje záujmové skupiny a i. [2] Implementovaná sie ťová architektúra obsahuje flexibilné aplika čné servery a zabezpe čuje doru čovanie multimediálnych služieb pre konkrétnych IMS užívate ľov, ako je znázornené i na obrázku č. 1. [2]

Obr. č. 1: Sie ťová architektúra doru čovania multimediálnych služieb založená na IMS Zdroj: [2]

Aplika čný server (AS) s funkciou vyh ľadania a výberu služby (Service Discovery & Selection - SD&S) sa využíva pre poskytovanie servisných informácií IMS užívate ľom. Spolupracuje s ve ľkým po čtom serverov pre kontrolu mediálnych služieb. Aplika čný server komunikuje i s databázou, v ktorej sú uložené jednotlivé užívate ľské profily (Home

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 216

Subscriber Server – HSS), a to za ú čelom získania týchto profilov, vrátane ich preferencií a požadovaných služieb. Využitie uvedených informácií umož ňuje personalizáciu požadovaných služieb. [2] Súbor krokov, ktoré je nutné vykona ť pre doru čenie vyžiadaného multimediálneho obsahu, ktorý je znázornený na obrázku č. 1, je dôkladne popísaný obrázkom č. 2.

Obr. č. 2: SD&S a vytvorenie IPTV relácie Zdroj: [2]

Požiadavky o daný multimediálny obsah sú spracované aplika čným serverom, pri čom užívate ľské rozhranie zobrazuje užívate ľovi iba dostupné služby na základe jeho užívate ľského profilu získaného z HSS. [2]

IPTV SLUŽBY IPTV služby môžeme rozdeli ť do troch hlavných skupín služieb: • vysielacie služby (Broadcast Services - BC) – živé televízne a rádiové kanály; • obsah na vyžiadanie (Content on Demand – CoD) – služby poskytované na vyžiadanie ú častníka za ú čelom doru čenia požadovaného obsahu (filmy, hudba a i.); • služby personalizovaného nahrávania videa (PVR) – zah ŕň ajú služby umož ňujúce nahrávanie, pozastavenie alebo časový posun živého videa. [2]

BROADCASTOVÁ RELÁCIA Broadcastová relácia predstavuje doru čovanie predplateného „základného balíka“ televíznych alebo rádiových kanálov všetkým ú častníkom v danej sieti. Jedným z hlavných obmedzení pre broadcastové služby je ve ľké oneskorenie prechodu medzi jednotlivými kanálmi. Trick Mode operácie, kam zara ďujeme time-shifting (napr. pozastavenie, časový posun videa) pri VoD a PVR, tiež podliehajú časovým obmedzeniam. [1] Umožnenie prezencie (status) Pri broadcastových službách sa umožnenie prezencie používa na zobrazenie kanálu / programu aktuálne sledovaného užívate ľom. Táto vlastnos ť môže by ť vyžadovaná aplikáciami kombinujúcimi IPTV funkcie s ostatnými IMS službami. Prezencia sa môže využíva ť pri aplikáciách, ktoré umož ňujú komunikáciu prostredníctvom textových správ posielaných internetovou sie ťou v reálnom čase (instant messaging). Užívate ľ má možnos ť vidie ť aktuálny status kontaktov v jeho zozname – teda či a aký kanál / program sleduje daný kontakt. Cie ľom každého poskytovate ľa by malo by ť zabezpe čenie požadovanej kvality poskytovaných služieb. Neustále aktualizovanie statusov by však mohlo vies ť k pre ťaženiu siete. Vhodným nástrojom na zabránenie vzniku takejto situácie by bolo stanovenie minimálneho časového intervalu medzi zverejneniami statusov alebo limitovanie po čtu správ odoslaných do siete. [1]

STREAMINGOVÁ RELÁCIA Inicializácia streamingovej relácie je zložená z troch logických krokov: • založenie dialógu medzi užívate ľským zariadením a IMS: tento krok zah ŕň a procesy nastavenia relácie, kontrolu užívate ľských práv, rozhodnutie o pravidlách spoplat ňovania a výber adekvátnej mediálnej funkcie; • dohoda o kontrolnom kanáli medzi užívate ľským zariadením a mediálnou funkciou: kontrolný kanál je

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 217

nevyhnutný pre podporu Trick Mode operácií; • dohoda o jednom alebo viacerých obsahových kanáloch medzi užívate ľským zariadením a mediálnou funkciou: obsahový kanál je nevyhnutný pre doru čenie požadovaného obsahu. [1]

C. Služby sie ťového PVR (Network-PVR) a sie ťového časového posunu (Network Time Shifting) Network-PVR umož ňuje užívate ľovi zaznamenávanie ur čitého živého obsahu a jeho neskoršie sledovanie. Nahraný obsah je uložený v sieti. Z hľadiska užívate ľa táto služba zah ŕň a dva kroky: • Užívate ľ sa rozhodne zaznamena ť živý obsah. V rámci komunikácie užívate ľského zariadenia a aplika čného servera je nevyhnutné identifikova ť sekvenciu, ktorú chce užívate ľ zaznamena ť. Tento proces môže by ť uskuto čnený prostredníctvom IMS procesov alebo s využitím HTTP. • Užívate ľ pristupuje k zaznamenanému obsahu (VoD), pri čom sa využívajú procesy popísané vyššie pri inicializácii streamingovej relácie. [1] • Network Time Shifting umož ňuje, aby boli Trick Mode operácie podporované pri živom vysielaní. Tento proces sa opiera o predpoklad, že obsah živých programov je priebežne zaznamenávaný v sieti po ur čitú dobu. S cie ľom umožni ť využitie Trick Mode operácií, užívate ľské zariadenie potrebuje zmeni ť broadcastovú reláciu na streamingovú reláciu so serverom, ktorý obsahuje zodpovedajúci nahraný obsah. Návrat spä ť k živému vysielaniu je možný a znamenal by opa čný postup zo streamingovej do broadcastovej relácie. [1]

ZÁVER Cie ľom každej spolo čnosti by malo by ť získanie konkuren čnej výhody na trhu. IPTV založená na IMS podporuje široké spektrum možností, ktoré sú príležitos ťou nielen pre poskytovanie základných služieb, ale i špecifických kombinovaných služieb, ako služby dostupnosti, služby odosielania správ, alebo konverza čné služby. Vo všeobecnosti sa dá poveda ť, že telekomunika ční operátori sú subjektmi jedného z najrýchlejšie sa vyvíjajúcich trhov. Neustále rastúca konkurencia v kombinácii so zvyšujúcimi sa nárokmi zákazníkov sú dôvodom pre podporu výskumu a vývoja v tejto oblasti s cie ľom ponúknu ť na trhu vä čšiu kvantitu i kvalitu služieb. V ďaka týmto atraktívnym novým službám si poskytovatelia môžu udrža ť svojich zákazníkov, získa ť nových klientov, neustále napredova ť vo vývoji, a tak zabezpe čiť konkurencieschopnos ť, stabilitu a rast svojej firmy.

ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY [1] CHATRAS, B. – SADD, M.: Delivering Quadruple Play with IPTV over IMS. [online]. 2008. [cit. 29. február 2012]. Dostupné na internete: . [2] MIKOCZY, E. – SIVCHENKO, D. – RAKOCEVIC V.: IMS based IPTV services – Architecture and Implementation. [online]. 2007. [cit. 1. marec 2012]. Dostupné na internete: [3] . [4] O´DRISCOLL, G.: Next Generation IPTV Services and Technologies. New Jersey: John Wiley & Sons, 2008. 490 s. ISBN 978-0-470-16372-6.

ADRESA: Bc. Ladislav Ko čkovi č Fakulta elektrotechniky a informatiky, Slovenskej technickej univerzity v Bratislave Ilkovi čova 3, Bratislava [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 218

OPEN -SOURCE RIEŠENIE POBO ČKOVEJ ÚSTREDNE ASTERISK AKO SÚ ČAS Ť PODNIKOVÉHO KOMUNIKA ČNÉHO SYSTÉMU

Bc. Ladislav Ko čkovi č

Fakulta elektrotechniky a informatiky, Slovenskej technickej univerzity v Bratislave

Abstrakt: V sú časnosti prebieha rozvoj a šírenie dátových sietí ove ľa rýchlejšie ako rozvoj klasickej telefónnej siete. Hovory prenášané prostredníctvom dátových sietí sú ekonomicky výhodné, pretože spolo čnosti môžu uskuto čň ova ť prenos hlasu cez vlastné dátové siete, nako ľko vä čšina spolo čností nimi disponuje. Neoddelite ľnou sú čas ťou organizácie firiem sa stali pobo čkové ústredne. Zohrávajú významnú úlohu v komunikácii s klientmi a tiež vo výmene informácií s detašovanými pracoviskami. V našej práci sa budeme venova ť open-source softvérovej pobo čkovej ústredni Asterisk, ktorá je ur čená pre malé a stredné podniky. Popíšeme jednotlivé možnosti využitia PABX Asterisk a jej architektúru.

Kľúčové slová: softvérová pobo čková ústred ňa, brána do iných sietí, hlasová schránka, interaktívna hlasová odpove ď

ÚVOD Pobo čkové ústredne sa vä čšinou nachádzajú v priestoroch firiem a pomocou nich môžu zamestnanci uskuto čni ť hovory v rámci organizácie a za splnenia ur čitých podmienok môžu tiež vola ť a prijíma ť hovory z iných sietí. Pripojenie pobo čkovej ústredne k inej sieti sa naj častejšie realizuje prostredníctvom tzv. prístupovej siete. Vždy sa jedná o sie ť, ktorá sa nachádza čo najbližšie k verejnej ústredni. Na Obrázku č. 1 je znázornené bežné pripojenie pobo čkovej ústredne k iným sie ťam. [1]

Obr. č. 1: Spojenie PABX s inými sie ťami

Princíp funk čnosti pobo čkových ústrední je podobný ako pri ve ľkých ústredniach vo verejných sie ťach. Jediným rozdielom sú ich kapacitné možnosti a tiež rozsah služieb ponúkaných ú častníkom a služieb, ktoré sa spájajú s obsluhou a riadením daného zariadenia. [1]

POBO ČKOVÁ ÚSTRED ŇA ASTERISK O vznik Asterisku sa v roku 1999 zaslúžil Mark Spencer. Neskôr sa stal zakladate ľom spolo čnosti Digium, ktorá zabezpe čuje ďalšie inovácie Asterisku. Softvér Asterisk je k dispozícii zdarma, preto hlavným zdrojom príjmov spolo čnosti Digium je technická podpora a predaj hardvéru, ktorý je kompatibilný s Asteriskom. Asterisk je open-source softvérová pobo čková ústred ňa (PABX), čo znamená, že užívatelia majú prístup k zdrojovému kódu tejto ústredne a môžu nainštalova ť prídavné moduly, ktorými doimplementujú ďalšie funkcionality potrebné pre ich firmu. Asterisk umož ňuje okrem IP telefónie tiež digitálnu ISDN a analógovú telefóniu. Je ur čený pre malé a stredné podniky. Rozsahom poskytovaných funkcií sa stáva ve ľkou konkurenciou pre komer čné produkty. Dokáže nahradi ť komunika čné systémy renomovaných výrobcov a ďalšou jeho výhodou je, že je k dispozícii zdarma. Prípadné úpravy a práce na Asterisku sú však spoplatnené. [8] Existujú viaceré distribúcie založené na jadre softvérovej ústredne Asterisk, ktoré sa líšia iba minimálne. Rozdiely medzi jednotlivými distribúciami sú vidite ľné predovšetkým v grafickom užívate ľskom rozhraní (GUI). Najznámejšie distribúcie sú Asterisk, Free PBX, Asterisk NOW, Trixbox a i.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 219

MOŽNOSTI VYUŽITIA PABX ASTERISK Asterisk sa primárne využíva ako softvérová pobo čková ústred ňa pre malé a stredné firmy. K jeho základným funkciám patrí vytváranie klapiek, zväzkov, skupiny užívate ľov, smerovanie hovorov v závislosti od klapiek, skupín, vy ťaženosti liniek, sledovanie vy ťaženosti, monitorovanie stavu systému, podržanie hovoru (hold), presmerovanie, konferencia a i. Nainštalovaním ďalších modulov môžeme získa ť doplnkové funkcie. Asterisk môže by ť použitý ako brána do iných sietí (MediaGateway), interaktívna hlasová odpove ď (Ineractive Voice Response – IVR), hlasová schránka (VoiceMail) a spolu s ďalšími jeho distribúciami umož ňuje tiež funkciu monitorovania obsadenosti liniek, zväzkov a i.

VYUŽITIE PABX ASTERISK AKO BRÁNY DO INÝCH SIETÍ (MEDIAGATEWAY) Softvérovú ústred ňu Asterisk môžeme využi ť ako bránu, ktorá slúži na prispôsobenie dvoch sietí s rozdielnou komunikáciou, napr. VoIP a verejnej telefónnej siete (VTS). Pre realizáciu Asterisku ako brány musíme disponova ť E1 kartou, ktorá slúži na pripojenie Asterisku k VTS a vyžaduje si doinštalovanie Zapata Telephony ovládačov (Zaptel). Asterisk v tomto prípade zabezpe čí preklad kodekov medzi dvoma sie ťami. Široká škála podporovaných kodekov, jednoduchá konfigurácia a pomerne nízka cena hardvéru sú dôvodom častého využitia Asterisku ako brány do iných sietí.

VYUŽITIE PABX ASTERISK AKO HLASOVEJ SCHRÁNKY (VOICEMAIL) Na zanechanie odkazu v prípade neprítomnosti volaného ú častníka alebo v iných špecifických prípadoch slúži, po doinštalovaní prídavného modulu, Asterisk ako hlasová schránka. Na jeho konfiguráciu treba definova ť poštovú schránku (mailbox) a pravidlá, kedy má by ť hovor presmerovaný. Je potrebné tiež definova ť formát a miesto uloženia odkazu. K svojim odkazom má užívate ľ prístup po zadaní mena a hesla, v ďaka čomu schránka nie je prístupná všetkým užívate ľom.

VYUŽITIE PABX ASTERISK AKO INTERAKTÍVNEJ HLASOVEJ ODPOVEDE (IVR) IVR umož ňuje vytvára ť pravidlá na smerovanie hovorov. Je ovládaný s využitím tónovej vo ľby (DTMF) alebo hlasom. [8] Ak nakonfigurujeme čísla ako skupinu, po vyto čení budú zvoni ť všetky čísla patriace k tejto skupine. Ak ich nakonfigurujeme ako rady, môžeme ur čiť, či budú zvoni ť všetky čísla, alebo ich postupne vyzvoníme, kým jeden užívate ľ neodpovie, alebo vyzvoníme náhodné číslo z radu a pod.

ARCHITEKTÚRA Asterisk je v podstate stredovým prvkom medzi telefónnou technológiou na jednej strane a telefónnymi aplikáciami na druhej strane. V architektúre Asterisku rozlišujeme dve základné časti – centrálne jadro a 4 aplika čné rozhrania (API). Centrálne jadro PABX tvoria: • Preklada č kodekov – používa moduly kodekov na kódovanie a dekódovanie rozli čných zvukových formátov, ktoré sa používajú v telefónnom prostredí. • Spúš ťač aplikácií – spúš ťa rôzne aplikácie, ktoré zabezpe čujú služby (hlasová pošta, prehrávanie súborov, výpis adresára a i.) • PABX prepojovacie jadro – transparentne spája prichádzajúce volania na rôznych hardvérových a softvérových rozhraniach. • Scheduler a I/O manažér – ovláda nízkoúrov ňové úlohy a pod ľa stavu za ťaženia zabezpe čuje optimálny výkon. • Zavádza č dynamických modulov. [9]

Pre zavádzané moduly sú definované 4 API, ktoré u ľah čujú oddelenie hardvéru a protokolov. V ďaka tomuto systému jadro nemusí sledova ť, ako sa volajúci pripojí, aké používa kodeky a i. Rozlišujeme: • API preklada č kodekov – zavádza moduly kodekov pre podporu rôznych audio formátov kódovania a dekódovania. • Aplika čné API – zaoberá sa rôznymi úlohami, ktoré musia byť splnené s cie ľom realizácie funkcií. • API súborových formátov – ovláda čítanie a zápis rôznych formátov pre ukladanie dát v súborovom systéme. • Kanálové API – rozlišuje jednotlivé typy prichádzajúcich volaní, teda či sa jedná o VoIP spojenie, ISDN PRI alebo inú technológiu. [9]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 220

Používaním týchto API docielime kompletné oddelenie jadra Asterisku od rôznorodých technológií. Aplikačné API poskytujú flexibilné použitie aplika čných modulov pre vykonávanie každej funkcie. Na nasledujúcom obrázku je znázornená bloková schéma Asterisk architektúry. [9]

Obr. č. 2: Architektúra PABX Asterisk Zdroj: [9]

HARDVÉROVÉ A SOFTVÉROVÉ NÁROKY Softvér Asterisk je primárne ur čený pre opera čné systémy Linux a Unix, avšak je kompatibilný aj s OS MS Windows a MacOS. Asterisk ako softvérová ústred ňa potrebuje na svoju prevádzku hardvér. Pred inštaláciou je potrebné zhodnoti ť požiadavky, ktoré budú na softvér a hardvér kladené, napr. po čet užívate ľov, PCI, miesto na disku potrebné pre hlasové a ďalšie aplikácie a i. Pre optimálne fungovanie PABX Asterisk sa odporú ča procesor Pentium minimálne 500 MHz, ve ľkos ť RAM pamäte 1 GB, sie ťová karta a tiež karta E1 pre prepojenie s VTS. Pobo čková ústred ňa Asterisk podporuje širokú paletu telekomunika čného hardvéru. Dá sa poveda ť, že hardvér použite ľný pre Asterisk môžeme rozdeli ť na Zaptel ovláda če, ktoré sú vyvíjané firmou Digium, prípadne podobné karty od iných výrobcov a na hardvér, ktorý nepoužíva Zaptel knižnice. Takýto hardvér využíva vlastné ovládače. Spolo čnos ť Digium implementovala do projektu Asterisk Zaptel ovláda če a pod týmito ovláda čmi vyvíja vlastný hardvér. [4] Existujú výrobcovia, ktorí podporujú vývoj pod univerzálnymi ovláda čmi pre Linux a ďalšie VoIP projekty. V tejto oblasti je už dlhodobo aktívna kanadská spolo čnos ť Sangoma Technologies. Výrobcovia ponúkajú tiež verzie, ktoré potlá čajú neželané echo po čas hovoru. Najlepšie riešenie hardvérového potla čenia echa ponúka spolo čnos ť Sangoma, ke ďže používa 128ms potla čenie echa pre všetky hovorové kanály, kým Digium používa 64ms potla čenie echa. Po prekro čení 32 hovorových kanálov je to dokonca iba 16ms. [5] Výrobcovia ponúkajú svoje produkty v prevedeniach pre PCI a PCI Express sloty. Zvláš ť pri PCI zbernici pri kartách Digium je nevyhnutné sledova ť, aké napätie zbernice podporujú. Digium totiž vyrába samostatne verzie pre 3,3V a samostatne pre 5V zbernicu. Každá karta spolo čnosti Sangoma, na rozdiel od spolo čnosti Digium, podporuje obe verzie napájania. [5] Spolo čnos ť Xorcom ponúka rozhranie pre Asterisk pod ozna čením Astribank. Astribank je možné ľahko pripoji ť cez USB 2.0 porty na akýko ľvek server Asterisk. Inštalácia Astribank sa dá ozna čiť ako „plug-and-play“. Rozhranie Astribank je automaticky nakonfigurované pre Asterisk PABX, ke ďže ovláda če pre Astribank sú sú čas ťou Asterisku a nie je nutná dodato čná inštalácia. [5]

ZÁKLADNÁ KONFIGURÁCIA SOFTVÉROVEJ ÚSTREDNE ASTERISK Presný spôsob inštalácie Asterisku závisí od zvoleného opera čného systému. Napríklad na linuxovej distribúcii Debian je možné nainštalova ť Asterisk príkazom # apt-get install asterisk Východzia konfigurácia Asterisku je obsiahnutá v adresári /etc/asterisk. [2]

A. ASTERISK.CONF Súbor asterisk.conf informuje Asterisk o tom, ktoré adresáre má používa ť. Základný spôsob asterisk.conf vyzerá nasledovne: [directories] astetcdir => /etc/asterisk astmoddir => /usr/lib/asterisk/modules astvarlibdir => /var/lib/asterisk

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 221

astdatadir => /usr/share/asterisk astrundir => /var/run/asterisk astlogdir => /var/log/asterisk [3]

V adresári astetcdir sa nachádzajú ďalšie konfigura čné súbory Asterisku. Jedným z dôležitých konfigura čných súborov je modules.conf, ktorý ur čuje, aké moduly budú zavedené po spustení Asterisku. Adresár asdtmoddir obsahuje moduly, ktoré môžu by ť zavedené pri štarte v závislosti od obsahu modules.conf. Pomocou parametra astvarlibdir je nastavený adresár, v ktorom je fyzicky uložená databáza obsahujúca systémové informácie (napr. zoznam registrovaných telefónov). V ďaka tejto databáze si Asterisk zachová preh ľad o registrovaných telefónoch i v prípade reštartu. Adresár astdatadir obsahuje pomocné dátové súbory, z ktorých najdôležitejšie sa nachádzajú v podadresári sounds/. Nachádza sa tu zoznam hlášok, ako napríklad „Volané číslo neexistuje“. V adresári astrundir je uložený súbor zabra ňujúci sú časnému spusteniu viacerých Asteriskov. Adresár astlogdir obsahuje logy. [3]

MODULES.CONF Nahrávanie modulov je riadené súborom modules.conf. Existuje ve ľké množstvo modulov a manuálne dopisovanie do súboru modules.conf by bolo nepraktické. Z tohto dôvodu by bolo výhodnejším riešením použi ť vo ľbu autoload=yes a následne vylú čiť moduly, ktoré nechceme použi ť. Túto možnos ť uvádzame v nasledujúcom príklade. [modules] autoload=yes noload => pbx_gtkconsole.so load => res_musiconhold.so

Ďalej by sme si mali uvedomi ť, že záleží na poradí nahrávania modulov, a to kvôli ich vzájomným závislostiam. [3]

SIP.CONF V súbore sip.conf definujeme SIP zväzok. V tomto súbore sú definovaní všetci SIP užívatelia.

SIP ZVÄZOK Za ú čelom spojenia s ostatnými telekomunika čnými sie ťami je potrebné vytvori ť zväzok (trunk). Pre prepojenie s VTS môže by ť využitá niektorá z podporovaných analógových alebo digitálnych kariet. V tomto prípade sa Asterisk stáva bránou do iných sietí. Pokia ľ takúto kartu nemáme k dispozícii, môžeme vytvori ť SIP zväzok na iný server pripojený k VTS, ktorý sa stáva bránou do VTS. Predpokladajme, že naša ústred ňa i brána do VTS má verejnú IP adresu. Ak chceme zabráni ť tomu, aby niekto volal na náš ú čet, t. j. aby vydával svoje zariadenie za našu ústred ňu, je nutné zabezpe čiť hovory. Pre tento ú čel môžeme použi ť zabezpe čenie na báze IP adresy. Na VTS bráne je v konfigurácii nastavená IP adresa našej ústredne a rozsah našich telefónnych čísel. Ak VTS brána obdrží žiados ť o nadviazanie hovoru, v ktorej je odchodzie telefónne číslo z nášho rozsahu, skontroluje, či požiadavka prišla z IP adresy našej ústredne. V praxi sa tento spôsob často využíva za ú čelom základného zabezpe čenia nielen pre spojenie s VTS, ale aj pre spojenie s inými sie ťami. [4] Na nasledujúcom obrázku znázor ňujeme princíp uvedeného spôsobu zabezpe čenia, pri čom naša ústred ňa má IP adresu 9.9.9.1 a brána do iných sietí má adresu 9.9.9.2.

Obr. č. 3: SIP zväzok medzi Asterisk PABX a bránou do iných sietí

Niektoré brány môžu vyžadova ť, aby sa Asterisk registroval podobne ako telefón. Túto registráciu docielime pridaním riadku register => fromuser@fromdomain:secret@host v sekcii [general] v sip.conf. [4]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 222

Pri konfigurácii zväzku je dôležité pamäta ť na to, že zväzok je potrebné nakonfigurova ť vždy obojsmerne. Odchodzí zväzok nakonfigurujeme na Asterisku, pri čom na opa čnej strane je potrebné nakonfigurova ť zväzok smerovaný na Asterisk, čo je nevyhnutné pre obojsmernú dovolate ľnos ť.

DEFINOVANIE SIP UŽÍVATE ĽOV V súbore sip.conf sú definovaní všetci SIP užívatelia. Sekcie [general] a [authentication] obsahujú voľby, ktoré ovplyv ňujú správanie sa celého Asterisku. V sekcii [general] sa jedná o všeobecné nastavenia platné pre všetky telefóny. Port 5060 je štandardizovaný pre všetkých SIP užívate ľov. Asterisk rozlišuje umiestnenie užívate ľov do domén (context). V príklade, ktorý uvádzame nižšie použijeme doménu bratislava. Transkódovanie medzi rôznymi kodekmi má negatívny vplyv na kvalitu hovoru. Z tohto dôvodu povolíme iba jeden kodek, a to G.711 u-law. V tejto sekcii špecifikujeme tiež spôsob prenosu DTMF po kanále. [6] Po sekcii [general] nasledujú záznamy registrujúce jednotlivé telefóny. Parameter type=friend umož ňuje koncové zariadenie použi ť pre odchodzie i príchodzie hovory. Pomocou vo ľby secret nastavíme heslo. userid priradí volajúcemu meno a telefónne číslo, ktoré sa zobrazí na zobrazovacej jednotke volaného ú častníka. Číslo uvedené v zátvorkách < > sa nepoužíva pre smerovanie príchodzích hovorov. Smerovanie sa nastavuje v súbore extensions.conf, kde je uložený volací plán. Naše koncové zariadenia nemajú nastavenú pevnú IP adresu, a preto host=dynamic informuje Asterisk o tom, že má IP adresu koncového zariadenia ur čiť z registrácie. Parameter context=internal ur čuje, ktorá čas ť súboru extensions.conf obslúži hovory pochádzajúce z týchto koncových zariadení. [3] V nasledujúcom príklade uvádzame nastavenie konfigurácie pre dva telefóny.

[general] port = 5060 context = bratislava disallow=all allow=ulaw dtmfmode=auto

[authentication]

[nas_trunk] type=peer host=9.9.9.2 fromdomain=nasadomena.sk canreinvite=no context=incoming [ladislav] type=friend secret=hesloladislav userid=Ladislav Kockovic <520> host=dynamic context=internal

[peter] type=friend secret=heslopeter userid=Peter Petrik <540> host=dynamic context=internal

VOLACÍ PLÁN Volací plán obsahuje konfiguráciu, ktorá ur čuje, ako má Asterisk spracováva ť prichádzajúce a odchádzajúce hovory. Nachádza sa v súbore extensions.conf. Tento súbor je nezávislý od technológií, čo predstavuje jednu zo silných stránok Asterisku. V ďaka tejto vlastnosti je Asterisk využite ľný i ako brána do iných sietí.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 223

EXTENSIONS Vo svete telekomunikácií slovo extension zvy čajne poukazuje na číselný identifikátor stanovený pre linku konkrétneho koncového zariadenia. V Asterisku slovo extension nadobúda širší význam. Definuje sériu krokov (každý krok obsahuje aplikáciu), ktorá bude trva ť po čas celého volania prostredníctvom Asterisku. V rámci každej sekcie môžeme definova ť po čet extensions pod ľa potreby. Ke ď je volané konkrétne extension, bude Asterisk postupova ť pod ľa pokynov definovaných pre dané extension. Extension teda ur čí, čo je potrebné urobi ť pre volanie – ur čí cestu cez volací plán.

Z hľadiska číslovacieho plánu sú extensions rozdelené do troch skupín: • konštantné extensions – po napísaní tvoria číslovací plán; • wildcard extensions – využívajú vzory alebo pravidlá, ktorým môžu zodpoveda ť viaceré pobo čky. • špeciálne extensions – využívame ich pri zvláštnych udalostiach. [7]

Syntax pre extension je slovo exten, za ktorým nasleduje šípka tvorená znakom rovnosti a znakom „vä čší ako“. Kompletné extension sa skladá z troch častí, ktoré sú oddelené čiarkami: • exten => name,priority,application () • name (alebo number) extension – meno (alebo číslo) daného extension, ktoré môže by ť tvorené ľubovo ľnou kombináciou čísel a písmen, pri čom môže obsahova ť i hviezdi čku; • priority – ur čuje poradie spracovania jednotlivých krokov. S príchodom verzie Asterisku 1.2, sa za čala v rámci rovnakej hodnoty name využíva ť priorita n (skratka pre „next“). Zadefinujeme prioritu 1 a ostatné nahradíme písmenom n, ktoré ozna čuje prioritu o 1 vä čšiu, než bola predchádzajúca. • application (alebo command) – každá aplikácia (príkaz) vykonáva konkrétne akcie na aktuálnom kanáli, Niektoré aplikácie, ako napríklad Answer () a Hangup (), nepotrebujú žiadne ďalšie pokyny k výkonu ich úlohy. Iné aplikácie si vyžadujú ďalšie inštrukcie „arguments“, ktoré sú umiestnené v okrúhlych zátvorkách za názvom aplikácie. [7]

Extension môže by ť definované nasledovne: exten => 987,1,Answer()

PRÍKLAD REÁLNEHO VYUŽITIA PABX ASTERISK PABX Asterisk je softvérová ústred ňa primárne ur čená pre malé a stredné podniky. Rozhodli sme sa poskytnú ť komunika čné riešenie pre menšiu firmu. Naša spolo čnos ť – PCfirma – sa zaoberá predajom, inštaláciou a servisom po číta čového hardvéru a softvéru. Predpokladáme, že firma pozostáva z 25 zamestnancov v nasledujúcom zložení: vedenie firmy – 2 (riadite ľ a asistentka); u čtáre ň – 2; obchodné oddelenie – 8; technické oddelenie – 13. Každý zamestnanec našej firmy disponuje hardvérovým alebo softvérovým telefónom. V nasledujúcich častiach nášho článku uvádzame samotný číslovací plán.

ROZSAH TELEFÓNNYCH ČÍSEL KONCOVÝCH ZARIADENÍ Každý zamestnanec bude disponova ť vlastným číslom pod ľa číslovacieho plánu. Zaradíme ich do volacích radov pod ľa patri čného oddelenia. Rozsah telefónnych čísel sme zvolili s koncovým troj číslím 5xx. Troj číslie 555 môžeme využi ť ako číslo infolinky, z dôvodu ľahkej zapamätate ľnosti. Pre vedenie firmy bude číselný rozsah od 500 do 509 a pre učtáre ň od 510 do 519. Rozsah čísel od 520 do 539 sme zvolili pre pracovníkov obchodného oddelenia. Pracovníci technického oddelenia budú disponova ť číslami z rozsahu od 540 do 569. Rozsah je vä čší než po čet pracovníkov z dôvodu, že v budúcnosti pravdepodobne budeme potrebova ť vä čší po čet čísel, nako ľko predpokladáme rozšírenie firmy o ďalších zamestnancov.

Užívate ľ [ladislav] bude reprezentantom skupiny obchodného oddelenia a užívate ľ [peter] bude reprezentova ť skupinu technického oddelenia. Smerovanie čísel 520 a 540 na užívate ľov [ladislav] a [peter] vykonáme nasledujúcimi príkazmi: [internal] exten => 520,1,Dial(SIP/ladislav) exten => 540,1,Dial(SIP/peter)

Pre spojenie s inými telekomunika čnými sie ťami využívame bránu do iných sietí, ku ktorej sa pripájame prostredníctvom SIP zväzku. Pre hovory smerované na bránu sme v sekcii [internal] pridali riadok exten => _XXXXXXXXX,1,Dial(SIP/421${EXTEN}@nas_trunk)

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 224

Z uvedeného vyplýva, že sme použili šablónu, pri čom každý znak X je symbolom pre číslice od 0 po 9. Číslo 421 je medzinárodný kód Slovenskej republiky. Špeciálny symbol ${EXTEN}je premenná, ktorá obsahuje práve volané číslo. Asterisk vždy nahradí ${EXTEN}aktuálne volaným číslom. Pre príchodzie volania zadáme v sekcii [incoming], ktorá sa nachádza v súbore sip.conf nasledovné príkazy: [incoming] exten => 4210268279520,1,Dial(SIP/ladislav) exten => 4210268279540,1,Dial(SIP/peter)

Obdobným spôsobom nakonfigurujeme príchodzie hovory pre všetkých zamestnancov nášho podniku. Pri každej zmene číslovacieho plánu je nutné opätovne na číta ť číslovací plán príkazom dialplan reload, aby sa uskuto čnené zmeny prejavili: astest*CLI> dialplan reload Dialplan reloaded. astest*CLI

INFOLINKA V predchádzajúcej časti sme ur čili, že infolinka našej spolo čnosti sa bude nachádza ť pod číslom 555. Infolinka je vlastne IVR, ktorá našim zákazníkom poskytne odpovede na naj častejšie kladené otázky. Po prijatí hovoru smerovaného na číslo infolinky sa najskôr vykoná kontrola, ktorá zistí, či zákazník volá v pracovných hodinách. Ak nie, prehrá sa hláška „Dobrý de ň, dovolali ste sa do spolo čnosti PCfirma mimo pracovných hodín, po zaznení signálu môžete zanecha ť odkaz.“ a následne dôjde k automatickému presmerovaniu na hlasovú odkazovú schránku našej spolo čnosti. V prípade, že zákazník volá v pracovných hodinách, prehrá sa uvítacia hláška „Dobrý de ň, dovolali ste sa do spolo čnosti PCfirma. Pre spojenie s obchodným oddelením stla čte 1. Pre spojenie s technickým oddelením stla čte 2. Pre naj častejšie kladené otázky stla čte 3.“ Pod ľa tónovej vo ľby je zákazník presmerovaný na obchodné, technické oddelenie alebo sa prehrá hláška s naj častejšie kladenými otázkami, ktorá bude poskytova ť zákazníkom ďalší výber prostredníctvom tónovej vo ľby. Po presmerovaní hovoru na obchodné alebo technické oddelenie dôjde k postupnému vyzvoneniu dostupných užívate ľov patriacich do daného volacieho radu. Ak žiadny z užívate ľov neodpovie do dvoch minút, hovor bude presmerovaný do hlasovej odkazovej schránky príslušného oddelenia. V prípade zanechania odkazu v hlasovej odkazovej schránke infolinky alebo niektorého z oddelení bude zaslaný informa čný mail na zadanú mailovú adresu ([email protected]).

ZÁVER Cie ľom tohto článku bolo oboznámi ť čitate ľa s rôznymi možnos ťami využitia softvérovej pobo čkovej ústredne Asterisk ako sú časti firemného komunika čného systému. Špecifikovali sme architektúru softvérovej ústredne Asterisk a taktiež sme sa venovali požiadavkám, ktoré sú kladené na hardvér a softvér. Zárove ň sme sa venovali i nastaveniu softvérovej ústredne Asterisk, a to predovšetkým vytvoreniu a konfigurácii užívate ľských ú čtov, vytvoreniu SIP zväzku pre spojenie s bránou do iných sietí a tvorbe jednoduchého číslovacieho plánu. Sme presved čení, že Asterisk predstavuje vynikajúce riešenie pre malé a stredné firmy, ktoré majú záujem vytvori ť svoj interný komunika čný systém. Jedná sa o alternatívu vyžadujúcu minimálne náklady na zavedenie, ke ďže Asterisk je šírený ako open-source softvérový produkt. Disponuje rôznymi komunika čnými funkcionalitami, ktoré sú poskytované i bežnými platenými produktmi, a jeho nespornou výhodou je, že si vyžaduje iba minimálne vstupné náklady.

ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY [1] BEZPALEC, Pavel, Ing., Ph.D. P řehled telefonních služeb. In Teorie a praxe IP telefonie - 3. dvoudenní odborný seminá ř [online]. Praha : 2008 [cit. 25. január 2012]. Dostupné na internete: [2] . [3] HRUŠKA, Petr. Konfigurace Asterisku (1) – Za čínáme. [online]. Telegro, 17-3-2009. [cit. 11. február 2012]. Dostupné na internete: [4] . [5] HRUŠKA, Petr. Konfigurace Asterisku (2) – Konfigurační soubory. [online]. Telegro, 17-3-2009. [cit. 13. február 2012]. Dostupné na internete: [6] . [7] HRUŠKA, Petr. Konfigurace Asterisku (4) – Propojení s PSTN. [online]. Telegro, 20-4-2009. [cit. 13. február 2012]. Dostupné na internete: [8] .

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 225

[9] SEMAN, Peter. Asterisk – Hra čka pre kutilov? Už dávno to neplatí. [online]. Root.cz, 5-2-2009. [cit. 29. január 2012]. Dostupné na internete: [10] . [11] VALOUŠEK, Ond řej. Asterisk: VoIP úst ředna – 2 (konfigurace). In openMagazin [online]. 11-12-2006 [cit. 28. február 2012]. Dostupné na internete: . ISSN 1214-1267. [12] VAN MEGGELEN, Jim - SMITH, Jared - MADSEN, Leif: Asterisk : The Future of Telephony. Second Edition. United States of America : O’Reilly Media, Inc., 2007. 574 s. ISBN: 0-596-51048-9. [13] [VOZ ŇÁK, Miroslav, Ing., Ph.D. Telefonní úst ředny Asterisk. In Teorie a praxe IP telefonie – 3. dvoudenní odborný seminá ř [online]. Praha : 2008 [cit. 26. január 2012]. Dostupné na internete: [14] [15] WIJA, Tomáš - ZUKAL, David – VOZ ŇÁK, Miroslav: Asterisk a jeho použítí: Technická zpráva. Praha : Cesnet, 2005. 38 s.

ADRESA: Bc. Ladislav Ko čkovi č Fakulta elektrotechniky a informatiky, Slovenskej technickej univerzity v Bratislave Ilkovi čova 3, Bratislava [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 226

AUTOMATIC IMAGE ANNOTATION USING WO RD CORRELATION

Ellen Molitorisová

University of Žilina

Abstract:With the growing number of available digital image archives the requirements of effective indexing and searching image rises. Automatic image annotation is an effective way for semantic keyword based image retrieval. In this paper a novel multi-label annotation system with incorporated word correlation based on statistical co-occurrence is proposed. The experimental results demonstrate promising results.

Keywords:multi-label fannotation system; word correlation; conditional probability

INTRODUCTION Recently, the number of digital image archives has increased tremendously with the rapid development of digital photography. There is a need of effective and efficient tool to find visual information on demand. A large amount of researches has been carried out on image retrieval. Image semantic annotation is an important technique enabling the semantic keyword based image retrieval, which is considered to be convenient and easy for most ordinary users. Even it is possible to ask users to describe the input images by some words, this kind of annotations tends to be highly subjective [1, 2]. Thus, an automatic image annotation (AIA) which suggests some tags for an image based on its content could help the management of large image . The main idea of AIA techniques is to automatically learn semantic concept models from image samples, and use the concept models to label new images. In a typical image annotation problem, each picture is usually associated witha number of different semantic keywords. This poses so called Multi-Label Classification (MLC) problem, in whicheach image may be associated with more than one class label. Once images are annotated with semantic labels, they can be retrieved by keywords, which is similar to text document retrieval.

RELATED WORK As a way to facilitate automatic image annotation, inter-relation concept has received much research attention. In [3] an inductive algorithm for image annotation by integrating label correlation mining and visual similarity mining into a joint frameworkis proposed. At first, graph model according to image visual features is constructed. A multi-label classifier is then trained by simultaneous uncovering the shared structure common to different labels and the visual graph embedded label prediction matrix for image annotation. Also graph based approach is presented in [4], concretely Bi-relational Graph (BG) model that comprises both the data graph and the label graph as sub-graphs, and connect them by an additional bipartite graph induced from label assignments. Context of a picture from Flickr groups is investigated and proved to improve annotation [5]. Similar approach in [6] combines the annotation of similar images via collaborative approach. Similar images are searched with search engineers and their tags then infer the annotation of target image. Jin et al. [7] use WordNet [8] for annotation refinement. WordNet is an online lexicon where more than 150K words are hierarchically organised. The words in WordNet maintain ‘is a kind of’ or ‘is a part of’ relationships which are used to find similarity between words. ImageNet [9] incorporates the concept ontology such as WordNet for organizing a large number of image concepts and their relevant images. The word semantic correlation measurement based on cosine between vectors representing words is applied in several annotation systems [2, 4]. The main idea is based on capturing labels relations in a co-occurrence matrix. In [10] a framework of using language models to represent the word-to-word relation is proposed.This improves the performance of existing image annotation approaches utilizing probabilistic models. Inspired by ideas from last group of research approaches, in this paper the annotation system with incorporated word correlationis proposed.

PROPOSED MULTI-LABEL ANNOTATION SYSTEM In order to capture semantic relation between image labels a novel multi-label annotation system (MLAS)with word correlation model is proposed. Fig. 1 shows an overview of system. From training images the low-level featuresare extracted, to represent image in learning phase of classifier, when model is learnt. Information about correlation between labels is also obtained from training images. In testing phase classifier assigns probabilities of labels to the test „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 227

image represented with low-level features.The posterior probabilities are adjusted by the word correlation module. So, at the end top labels are selected to describe image.

LOW-LEVEL FEATURES Colour is one of the most important features of images, so Scalable Colour Descriptor (SCD), Colour Layout Descriptor (CLD) [11] and dominant colour feature [12] are extracted as low-level features. Texture and shape is captured by Edge Histogram Descriptor (EHD). They are suitable for describing photographs.

Testing Images Training Images

Low-level features module

Classification module Word correlation module

Multi-label annotation

Figure 1. A block diagram of the proposed automatic image annotation system using word correlation

CLASSIFICATION For classification the multi-class Support Vector Machine (SVM) with probabilistic outputis utilized. It has been shown with high effective enessin high dimensional data classifications,especially when the training data setissmall. SVM offers the state-of-the-art classification performances in many tasks, such as text classification,object recognition an dimage annotation [13]. Since SVM is a binary classifier, “one against one” method is applied. By mapping the multi- class SVM outputs into probabilities we get the posterior probabilities of each image belonging to each category, denoted as

(1)

In other words, the j-th image characterized with xj can be annotated by word wi with probability .

WORD CORRELATION There are mainly two categories of calculatingword correlation: the lexicon-based and statistics-basedmethods.The lexicon-based method utilizes a lexicon suchas WordNet to measure correlation between words. Thestatistics-based methods are data-driven and attempt to findword correlation based on term co-occurrence.The word-to-word correlation contains semantic similarity and semantic concomitance. It strives to find the semantic similarity of keyword with WordNet. However, the semantic similarity of WordNet only reflects the hyponymy hierarchy, i.e. it can easily find the similarity of “plane” and “jet” but omits the correlation of “plane” and “sky”. In the captions of training images, two keywords with semantic similarity or semantic concomitance will frequently occur simultaneously. So, statistical co- occurrence for annotated keywords is an effective way to estimate the word-to-word correlation [6]. In word correlation module frequency of every keyword-pair is counted, so the keyword co-occurrence matrix is gained, where m is the total number of keywords in training set. The normalized conditional probability is denoted:

(2) where is the frequency of co-occurrence for keyword and ; is occurring time of keyword . After testing phase in correlation module correctedposterior probability of keyword from vocabulary to annotate image I is defined as follows:

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 228

(3) where is calculated from “(1)”, posterior probability is obtained from classification module. The keyword has the highest . In several works [14, 15] top five semantic classes with largest posterior probability are taken as automatic annotations. However image could be described with fewer words (e.g. with one dominant object and background). To avoid selecting too many keywords, simple rule based on threshold parameter is applied. To annotate an image I, all probabilities arecomputed and sorted in descending order. Then, top rankedwords within threshold from the first one are selected as tags for the input image. Some example annotations are on Figure 2.

EXPERIMENT The proposed system was systematically evaluated on the MSRCdataset [16], which is a publicly available andwidely used in evaluating image annotation methods. Itcontains 591 images from 23 themes. Around 80% images are associated with more than one label and there are around three labels per image on average. However, some classes have only few positive samples and some are only coarsely associated with one or few labels. Low-level features except dominant colour feature are extracted based on [17]. For SVM, the libSVM library [18] is used and RBF kernel is adopted. Probabilities for the multiple classes are yielded for multi-label prediction.To train 70% of random images are used, the rest is test dataset.

Human Building, sky, Sky, building, Body, face, grass Sky, grass, tree Cow, grass annotation road tree, road

Sky, building, MLAS Building, road Body, face Sky, grass, tree Cow, grass tree, road, grass

Figure 2. Comparison of annotations of our system with human annotations for some test images

Precision, recall and F-measure are adopted for evaluatingannotation effectiveness. For an individual keyword w, theprecision Pw, recall Rw and Fw are defined as:

(4)

(5)

(6) where | wgt | and | wpred | are the numbers of occurrences of keyword in the ground truth and the predicted annotations, respectively. | wc| denotes the correct annotations by system. Recall measures the completeness of the images with annotation w and precision measures the accuracy of the images with annotation w. There is a trade-off between recall and precision such that recall will be increased by increasing | wpred | while precision usually decreases. Proposed MLAS with word correlation module is compared with combining the correlation of keywords (CCK) presented in a collaborative approach for image annotation [6].Table I. shows performance of some frequent keywords.Values are averages from 10 system runs. The average recall, precision and F1 over all the wordsevaluate the overall systems performance (see Table II). Results demonstrate that our approach performs reasonably well in the experiments when compared with the other approach.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 229

TABLE I. Performance of some frequent keywords CCK [6] Proposed MLAS Keywords Precision Recall F-measure Precision Recall F-measure Body 0.6039 0.3144 0.3675 0.7560 0.5108 0.5903 Chair 0.4817 0.1915 0.2690 0.6888 0.2799 0.3760 Face 0.7130 0.7609 0.7295 0.7925 0.7228 0.7466 Grass 0.7725 0.8367 0.8027 0.7721 0.8813 0.8225 Sign 0.5525 0.4675 0.4831 0.6250 0.4367 0.5026 Sky 0.8000 0.7997 0.7970 0.7799 0.8406 0.8077 Tree 0.6488 0.5458 0.5903 0.6418 0.5836 0.6087

TABLE II. Performance of image annotation systems Models CCK [6] Proposed MLAS

Mean per-word Recall 0.5338 0.5588

Mean per-word Precision 0.6674 0.6731

Mean per-word F-measure 0.5929 0.6103

CONCLUSION Automatic image annotation has emerged as an alternative which can enhance image management and retrieval. The aim is to annotate image with concepts of a higher semantic level, which will correspond to keywords which users intuitively use during image retrieval. This paper constitutes a novel approach that involves word-to-word associations from the image. Achieved experimental results have shown that utilizing class correlation information provides good performance in terms of recall and precision rates.For the future work, one will consider other low-level features such as SIFT to provide improved signature for an image.

REFERENCES [1] S. H. AMIRI, M. JamzadLarge-Scale Image Annotation using Prototype-based Models. In Image and Signal Processing and Analysis (ISPA), 2011 7th International Symposium on. Dubrovnik, Croatia: IEEE Computer Society 2011, ISBN978-1-4577-0841-1 p.449 – 454. [2] X. ZHOU, M.WANG, Q. ZHANG, J. ZHANG, B. SHI Automatic Image Annotation By An Iterative Approach: Incorporating Keyword Correlations And Region Matching. In CIVR 2007. Amsterdam, The Netherlands: ACM 2007, ISBN 978-1-59593-733-9 p. 25-32. [3] Y. Yang, F. Wu, F.Nie, H. T. Shen, Y. Zhuang, A. G. HauptmannWeb & Personal Image Annotation by Mining Label Correlation with Relaxed Visual Graph Embedding. In Image Processing, IEEE Transactions on. ISSN 1057-7149, 2012, Vol.21, No.3, p. 1339 – 1351. [4] L. Zhang , J. MaImage annotation by incorporating word correlations into multi-class SVM. In Soft Computing - A Fusion of Foundations, Methodologies and Applications. ISSN 1433-7479, 2011, Vol.15, No.5, p. 917-927. [5] A. Ulges, M. Worring, T. BreuelLearning Visual Contexts for Image Annotation From Flickr Groups. In Multimedia, IEEE Transactions on.ISSN 1520-9210, 2010, Vol.13, No.2, p. 330 - 341. [6] F. Sun, Y. Ge, D. Wang, X. WangA Collaborative Approach for Image Annotation. In Proceedings of the PSIVT '10. Singapore:IEEE Computer Society 2010, ISBN978-0-7695-4285-0 p.192-196. [7] Y. Jin, L. Khan, L. Wang, M. Awad Image annotations by combining multiple evidence and Wordnet.In: Multimedia '05 Proceedings of the 13th annual ACM international conference on Multimedia. Singapore: ACM 2005, ISBN1-59593-044-2 p.706-715. [8] G. A. Miller, Wordnet: a lexical database for English. In Communications of the ACM. E-ISSN 1557-7317, 1995, Vol.38, No.11, p. 39 - 41. [9] J. Deng, W. Dong, R. Socher, L. J. Li, K. Li, L. Fei-Fei, “ImageNet: A large-scale hierarchical image database.” In Computer Vision and Pattern Recognition, 2009. CVPR 2009. IEEE Conference on, Miami, FL: IEEE Computer Society2009, E-ISBN978-1-4244-3991-1p.248 - 255. [10] T. Gong, S. Li, Ch. L. TanA Semantic Similarity Language Model to Improve Automatic Image Annotation. In Tools with Artificial Intelligence (ICTAI), 2010 22nd IEEE International Conference on.Arras: IEEE Computer Society,2010, ISBN978-1-4244-8817-9 p.197 - 203. [11] MANJUNATH, P. SALEMBIER, T. SIKORA Introduction to MPEG-7: Multimedia Content Description Interface. West Suxxes, England: John Wiley & Sons, 2002. „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 230

[12] E. MOLITORISOVÁ Dominant colour feature extraction based on region growing. In Conference Proceedings MMK 2011. Hradec Králové, Česká republika: MAGNANIMITAS, 2011. ISBN 978-80-904877-7-2 p.1772- 1776. [13] D. Zhang, M. M. Islam, G. Lu. A review on automatic image annotation techniques. ISSN 0031-3203, 2012, Vol.42, No.1, p. 346-362. [14] Y. Wang, T. Mei, S. Gong, X.-S. Hua. Combining global, regional and contextual features for automatic image annotation. ISSN 0031-3203, 2010, Vol.42, No.2, p. 259-266. [15] G. Carneiro, A. B. Chan, P. J. Moreno, N. Vasconcelos. Supervised Learning of Semantic Classes for Image Annotation and Retrieval. ISSN 0162-8828, 2010, Vol.29, No.3, p. 394 - 410. [16] MSRC [Online]. Available: http://research.microsoft.com/ [17] S. A. Chatzichristofis, Y. S. Boutalis and M. LuxImg(Rummager): An Interactive Content Based Image Retrieval System. In Similarity Search and Applications, 2009. SISAP '09. Second International Workshop on.Prague, Czech Republic: IEEE Computer Society 2009, ISBN 978-0-7695-3765-8,p.151-153. [18] CHANG C.-C., LIN C.-J. LIBSVM : a library for support vector machines. In ACM Transactions on Intelligent Systems and Technology. ISSN 2157-6904, 2011, Vol.2, No.3, p. 27:1-27:27.

AUTHOR Ellen Molitorisová University of Žilina Faculty of Management Science and Informatics Slovak Republic e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 231

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 232

MODERNÁ TECHNOLÓGIA POHODLIA V KINOSÁLE

René Uhlár

Abstrakt:,, Sen je akomúza raz ju máš a raz ju nemáš, šikovný tú svoju múzu dokáže zrealizova ť.“

Informatika je veda, ktorá prináša nové a nové možnosti, technológie s ktorými sa stretávame na každom rohu. Dovolím si tvrdi ť, že bude ví ťazi ť „jednoduchos ť". Technológie v IT išli dopredu tak rýchlo, že sa často zabúdalo na to najpodstatnejšie: na užívate ľa. Žijeme v prostredí, ktoré v poslednom období prinieslo neuverite ľné množstvo nových technológií. Tieto nové hra čky lákajú nás na hru, v zápale ktorej často zabúdame na ú čelovos ť. Tak vznikajú komplikované zariadenia a programy, ktoré sa ťažko používajú, a čo je horšie, v bežnom živote sú nani č. Často sa vyvinú produkty a až potom sa h ľadá ich praktické uplatnenie.Sú to veci, ktoré sú pre nás neopodstatnené a zárove ň v dnešnej dobe pre nás dôležité. Bez ktorých si nedokážeme predstavi ť svoj život. Sú to všetky veci každodennej potreby či už ide o po číta če, faxy, kopírky, mobilné telefóny, tablety, mikrovlnky a mnoho iných spotrebi čov a inej modernej technológie. Technológie sú veci spestrujúce naše žitie ako aj náš spôsob života, ktorý vedieme. SteveJobs chápal produkty ako vec, ktorá má spôsobi ť u používate ľa zážitok. Nie sú dôležité parametre, ale skúsenos ť používate ľa (a následne aj predajnos ť). Preto Apple nepredáva „len po číta č", ale napríklad aj „domáce hudobné štúdio".Preto sa snažíme ži ť život plnohodnotným spôsobom a preto si zaslúžime aj lepšie možnosti poskytnutia obrazu alebo vniknutia do reality resp. preži ť veci ako by sme boli sami ,,účastníkmi zájazdu“.  moderná technika, kino, seda čky, komfort, pôžitok

,,Prínos študentov vysokých škôl do rozvoja našej spolo čnosti“. Spolo čnos ť či (sociológia) je skupina jednotlivcov definovaná v spolo čenských vedách rôznymi spôsobmi. Či ide o vz ťahy medzi komunitou, štátom, kultúrou alebo ľuďmi. Každý z nás prispievame do rozvoja našej spoločnosti či už v útlom detstve, po čas štúdia, dospelosti alebo starobe. Sme ľudia, ktorí sa u čia každý de ň nie čo nové a nové. Ako aj povedal známy predstavite ľ dejín Lenin ,, U čiť sa, u čiť sa“. Snažíme sa preto prispieva ť do rozvoja, či už ide o rozvoj z hľadiska politického, ekonomického, manažmentu, marketingu, obchodu, životného prostredia, informa čných systémov a mnoho iných. Ja som si vybral kino a prvky čo sú s ním spájané. Každodenné návštevy a žiadne poriadne možnosti preži ť nezabudnute ľný, možno niekedy až extréme výborný zážitok. Mojím cie ľom, resp. príspevkom do rozvoja našej spolo čnosti je vybudovanie multimediálneho 3Dkina, ktoré síce máme, ale neprináša nám zážitok ,,ú častníka zájazdu“. Predovšetkým ide o inovácie, modernizácie technológií, ktoré možno prispejú k vytvoreniu ideálnej predstavy, naplnia človeka pocitom šťastia. Celková moja predstava príspevku študenta do rozvoja našej spolo čnosti je vo vytvorení moderného, plnohodnotného, inteligentného a multifunk čného zariadenia. Ide o zariadenie sedacej súpravy v kinosálach, ktoré prinesú neopísate ľný zážitok už pri prvom stretnutí. Celé sedadlá budú vyrobené zo špeciálnej impregnovanej látky, ktorá sa bude da ť ľahko a rýchlo vy čisti ť. To by bolo jedno z ich výhod, ale hlavnými bodmi ako aj celkovými prvkami sú predovšetkým špecifické prvky. Medzi tieto špecifické prvky, ktoré by nám mali prinies ť neopísate ľný zážitok, patria predovšetkým, ako som už spomínal na za čiatku, celé sedadlo bude potiahnuté impregrovaným materiálom, ktorý bude ľahko udržate ľný. Vnútorná čas ť, resp. v jej tele budú ukryté špeciálne ty čky a teplovzdušné ohrieva če. Ohrieva če budú klientom spôsobova ť stav tepla, chladu a zimomriavok, ty čky ukryté vo vnútornej maske sedadla budú slúži ť na navodenie predstáv ,, ú častníka zájazdu“ niekto by povedal, že spôsobujú masáž. Na zadnej strane masky ,, obalu“ sedadla budú ďalšie fragmenty ,ktoré budú spôsobova ť efekty človeku sediaceho za ním tak ako aj ú častníkovi pred ním. Sedadlá búdu ma ť zabudované na spodnej a vrchnej časti prieduchy ktoré budú vypúš ťať vzduch prípadne rôzne druhy vôní. Všetko bude záleža ť na danej situácií, ktorá sa bude odohráva ť po čas filmového predstavenia. Na spodnej časti nad prieduchmi sa budú nachádza ť tri okrúhle svetlá ,,reflektory“, ktoré vytvoria ur čitú atmosféru. Na čo sa nemôže zabudnú ť a čo je prekvapením pre ,,ú častníkov zájazdu“, resp. ľudí v kine bude na hornom sedadle jeden bod. Tento bod bude špeciálny otvor , ktorý bude vytvárať atmosféru zážitku a tak isto aj osvieženia. To bude predovšetkým záleža ť na danom filme. Otvor umiestnený v strede sedadla v najvyššom bode bude vystrekova ť vodu, čo prinesie v niektorých prípadoch moment prekvapenia a zábavy.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 233

OBRÁZOK

ADRESA: René Uhlár Starhradská č. 12, 851 05, Bratislava, Tel. 0904/452/133, e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 234

DOCHÁZKOVÝ SYSTÉM

Jan Michálek

TEORETICKÝ ÚVOD Docházkový systém Docházkový systém má monitorovat p říchozí a odchozí osoby z budovy. Tento systém bude monitorovat pouze jednu budovu a ne celou školu. Ú čelem tohoto systému je pomoci veliteli katedry v informovanosti o zam ěstnancích.

Oracle Pro moji databázi jsem si vybral program od spole čnosti Oracle. Tento program je pro vytvá ření velkých databází a k programování jsem používal programovací jazyk PL/SQL. Hlavní výhodou tohoto programu je jeho uživatelsky přív ětivé prost ředí a možnost vzdáleného p řístupu k databázi. Díky tomu mohu pracovat z domu bez p římého p řístupu k po číta či s nainstalovanou databází.

ČTE ČKA OTISK Ů PRST Ů Vytvá ření webové aplikace v Oraclu Implementace JSP JSP znamená JavaServerPages. Tato technologie od Oraclu umož ňuje implementaci Javy do internetových stránek. Díky tomu se m ůže dosáhnout dynamických a hlavn ě snadno spravovatelných stránek.

Vložené procedury Vložená procedura je zp ůsob zadávání dat do tabulek v databázi. Do t ěchto procedur se píše jazykem PL/SQL. Mají zde své lokální prom ěnné, které jsou schopny p řijímat hodnoty z internetových stránek a p ředávat mezi jinými procedurami. Pop řípad ě mohou dostávat hodnoty od databáze a zapisovat je na internetové stránky.

Java Javu konkrétn ě používám pro grafické rozhraní stránek. P řesn ěji jsem použil prost ředí JQuery. Ale tuto část nemám stále dokon čenou

PROCES VYTVÁ ŘENÍ ERD Nejprve jsem si utvo řil ERD. To mi pomohlo uv ědomit si, jak bude vypadat databáze v realit ě. Zde jsem utvo řil entity a relace. Entity jsou: Osoby (seznam všech lidí v databázi a jejich základní informace), Událost (zde se zaznamenávají časy, data a zda se jedná o p říchod nebo odchod), Katedra (tato entita tu je do budoucna pokud by se požadovalo rozší ření i do ostatních kateder) a Funkce (zde se ur čuje prohlížecí práva osob)

TVO ŘENÍ V ORACLU Samotné tvo ření v programu Oracle SQL Developer, p řes který jsem byl p řipojen na školní server s databází. Nejprve jsem si utvo řil tabulky dle ERD. Poté následovalo psaní vložených procedur. Nakonec m ě čeká propojení čte čky otisk ů prst ů s databází, k této části jsem se zatím nedostal, protože čte čka nebyla zatím dodána. Tato část bude pravd ěpodobn ě propojena pomocí jazyka C. Výsledky je možné vid ět na internetových stránkách, kam se dá p řihlásit p řes p řihlašovací jméno a heslo. Každá osoba v databázi má své p řihlašovací údaje a je schopná vid ět pouze svojí docházku. Jediný velitel katedry má p řehled o celé kated ře. Nejvyšší práva vlastní „admin“, který m ůže i p řidávat a mazat osoby.

ZÁV ĚR Tvo ření docházkových systém ů není jednoduchá záležitost, ovšem je velmi užite čná pro v ětšinu spole čností ke sledování docházky zam ěstnanc ů. V dnešní dob ě existuje sice spousta firem, které nabízejí jich hotový produkt v četn ě softwaru, ovšem cenov ě daleko výhodn ější je sestavit si sv ůj vlastní produkt, k tomu ale pot řebujete minimáln ě základní znalost programování a databází. „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 235

Odhad dokon čení Ukon čení tohoto projektu se chýlí ke konci. Doufám, že se mi poda ří zkonit do konce tohoto semestru (do konce června).

ADRESA: Jan Michálek Tel. 777 687 143, e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 236

VYUŽITÍ DISKRÉTNÍCH SIMULACÍ VE VOJENSTVÍ

Lukáš Doležal

Abstrakt: Tento dokument pojednává o diskrétních simulacích a jejich možných softwarových řešeních. Dále je zde možné najít informace o sofwaru SIMSCRIPT III, který používá americká armáda a další velké spole čnosti po celém sv ětě a ukázky projekt ů realizovaných pomocí tohoto softwaru.V poslední části je nastín ěno řešení projektu a ukázka zdrojového kódu v SIMSCRIPT III.

Klí čová slova: Diskrétní simulace, Softwarová řešení, SIMSCRIPT III

ÚVOD Diskrétní simulace nám pomáhají dívat se na sv ět jako na systém, který m ění sv ůj stav v jednom okamžiku. V ur čitý okamžik, nap říklad, zákazník p řijde do fronty a v tento moment se po čet zákazník ů ve front ě zvýší o jeden; nebo server dokon čí obsluhu n ějakého procesu a zm ění sv ůj stav ze zaneprázdn ěného na ne činný. Časy kdy se tyto události objeví, se často ur čují pomocí generátoru náhodných čísel. Takovéto modely se nezabývají tím, jak se zákazník dostal do fronty, jak dlouho mu trval nákup, nebo co server dělal b ěhem toho, kdy uvád ěl sv ůj stav jako zaneprázdn ěný. Takovýto pohled na simulace je zvlášt ě vhodný pro mén ě výkonné systémy, u kterých vypušt ění funkcí, které se nijak zvláš ť nepodílí na chovaní daného systému, m ůže razantn ě ušet řit systémové zdroje a pot řebný výpo četní výkon. Avšak ne ve všech p řípadech je možné tento postup uplatnit, n ěkdy je nutné sledovat n ěkteré události nebo procesy, jak se vyvíjí v závislosti na čase. Proto máme k dispozici spojité simula ční jazyky, v originále CSSLs (Continuous-system simulation languages). Tyto jazyky postrádají schopnosti událostního modelovaní. Naopak SIMSCRIPT nabízí funkce kontinuálního modelování, které jsou zahrnuty v jednotlivých modelech.

Z hlediska diskrétních simulací je za čátek a konec ur čitého procesu událostí. Pochopení tohoto rozdílu je nutné k propojení diskrétního a kontinuálního modelu a vytvo ření kombinovaného modelu. P ředpokládejme nap říklad, že běžný diskrétní model má uvnit ř vložený jednoduchý spojitý proces. Tento proces bude spušt ěn v okamžiku, kdy dojde k nějaké konkrétní události v modelu diskrétní simulace (nap ř. spustíme kopírování soubor ů na serveru). Proces kontinuální simulace se spustí a sleduje kopírování soubor ů, p řičemž v reálném čase informuje o pr ůběhu uživatele, dokud nejsou všechny soubory zkopírovány, poté se simulace sama ukon čí. Z hlediska diskrétních simulací by nás v tomto p řípad ě zajímal pouze za čátek a konec kopírování, ale spojitý proces nás v reálném čase informuje o délce kopírování, množství soubor ů, které čekají na zkopírování, atd., ale tyto údaje nejsou přímo nezbytné pro to, aby daný systém mohl fungovat. Je d ůležité, aby velikost kroku spojitého procesu byla řízena tak, aby se správn ě synchronizovala s událostmi (tj. tak, že události se shodují s koncem kontinuálního kroku). SIMSCRIPT využívá metodu s prom ěnlivým kontinuálním krokem a tuto synchronizaci garantuje. Dále je možné, že se v pr ůběhu kopírování v diskrétním modelu vyskytnou n ějaké zm ěny, v takovém p řípad ě se zm ění parametry kontinuálního procesu, v četn ě času dokon čení a rychlosti provedení procesu kopírování. Řízení modelu se neustále p řemis ťuje tam a zp ět mezi diskrétní a kontinuální částí modelu, dokud není kontinuální proces dokon čen.

Typicky se kombinovaném modelu nachází n ěkolik kontinuálních proces ů. Nap ř. v případ ě, který popíši za chvíli, kdy se kovové pruty neustále p řesouvají do pece a zase ven, kontinuální procesy reprezentují proces vyh řívání t ěchto prut ů. Tyto procesy jsou p řechodné a je nutné je neustále vytvá řet a rušit, podle pot řeby. SIMSCRIPT poskytuje jednoduchý zp ůsob jak definovat vznik a zneškodn ění t ěchto proces ů. Takovéto akce bývají ve spojitých jazycích často obtížn ě dosažitelné.

Vytvo ření a zni čení spojitých proces ů znamená, že spojitý model se m ůže opakovan ě zm ěnit zp ůsobem, který není v CSSL b ěžný, ale řízení musí být upraveno tak, aby se zohlednily tyto zm ěny, ale aby vše fungovalo tak jako je tomu v jiných spojitých simulacích. To znamená, že v jednom okamžiku je aktivních n ěkolik spojitých simulací, které jsou zpracovávány spole čně, a soubor souvislých stavových veli čin je považován za trvalý stavový vektor. Jinými slovy, kontinuální procesy nejsou považovány za samostatné subjekty, které mají být sledovány jeden po druhém. Nap říklad v systému se 4 pruty, m ůže být nutné opakovan ě sledovat teplotu prut ů 1, 2 a 3 z důvodu výpo čtu aktuální rychlosti zm ěny teploty 4. prutu atd.

Nep řetržitý proces je popsán jednou nebo více diferenciálními rovnicemi, n ěkdy navíc s algebraickými nebo pomocnými rovnicemi. Jsou definovány akce zahájení a ukon čení události, které jsou ur čené dobou svého vzniku a „PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 237

zániku. Je povoleno n ěkolik kontinuálních proces ů, které mohou být vytvo řeny a ukon čeny v různý časový okamžik. Výsledné množství diferenciálních rovnic je řešeno pomocí numerické integrace řízení, které upravuje stavový vektor v každém časovém kroku a p řizp ůsobuje ší řku integra čního kroku, tak aby chyby byly v toleran čním rozp ětí, a také synchronizuje diskrétní akce zahájení a ukon čení jednotlivých spojitých proces ů.

VÝB ĚR SOFTWARU - ANALÝZA DOSTUPNÝCH NÁSTROJ Ů Při hledání vhodného řešení jsem narazil na n ěkolik program ů, které poskytují řešení pomocí diskrétních simulací, ale ne všechny se dodnes používají, n ěkteré jsou p říliš staré a byly nahrazeny, jiné zase nenašli uplatn ění a na internetu jsou o nich pouze kusé informace, proto zde uvedu n ěkolik řešení s krátkým popisem, jen pro zajímavost. Jako první bych uvedl GPSS (General Purpose Simulation System) jedná se velice starý software, který pat ří mezi první simulátory s řízením pomocí diskrétního času a využíval se zejména v 60. a 70. letech minulého století k simulaci tovární výroby, dnes se již nepoužívá. Další řešení se nazývá GASP (Genometric Analysis Simulation Program), který našel uplatn ění v biomedicín ě, jako simulátor genetických kód ů a vyskytuje se v několika verzích. Dále jsem narazil na 2 řešení založené na konkrétním programovacím jazyce, jedná se o SimPy,který je založený na jazyce Python a byl využíván pro simulaci epidemií, dopravy a sledování vzdušného prostoru, ale v dnešní dob ě je využíván minimáln ě. Druhým jazykem je SimPLE++ který má základy položené v jazyce C++, jeho hlavní p ředností byla tvorba systém ů s ur čitou hierarchií a knihovny ze kterých se dali simulace sestavit, byl využíván pro simulaci výroby, logistiky, ekonomie a výzkumu, ale v dnešní dob ě už tém ěř zanikl.

PLANT SIMULATOR Plant Simulator je řešení od firmy SIEMENS a je to diskrétn ě událostní, simula ční nástroj, pomocí kterého lze vytvá řet digitální modely dopravních a výrobních systém ů, tak aby bylo možné optimalizovat jejich výkon a vlastnosti ješt ě předtím než budou uvedeny do provozu. V tomto programu je možné provád ět experimenty a „what-if“ scéná ře. Rozsáhlé analytické nástroje umož ňují vyhodnocovat r ůzné výrobní scéná ře.

Výhodami tohoto programu jsou: • Objektov ě orientované modely s hieratickou strukturou • Otev řená architektura s několika standardními rozhraními • Knihovny s předp řipravenými objekty • Automatická analýza výsledk ů simulace

Hlavní nevýhoda tohoto softwaru je, že je úzce zam ěř en na logistiku a výrobní procesy, proto se p říliš nehodí pro armádu. Pro zajímavost lze uvést, že Plant Simulátor vznikl z řešení SimPLE++. Po koupení firmy AESOP firmou Tecnomatix Ltd. p řejmenoval SimPLE++ na eM-Plant. Pozd ěji firmu Tecnomatix Ltd. skoupila firma UGS Corp. a software dostal op ět nové jméno Tecnomatix Plant Simulation a v roce 2007 byla firma UGS Corp. koupena firmou Siemens, která si tento software op ět p řizp ůsobila po svém.

ARENA Jedná se o komplexní program, vytvo řený firmou Rockwell Automation, který má své uplatnění v mnoha odv ětvích lidské činnosti. Jako p říklad mohu uvést logistické a výrobní modely, ale dále lze uvést nap ř.: simulaci zdravotní pé če, která zahrnuje pohyb pacient ů, personální obsazení, optimalizované využívání za řízení, řízení p řijímacích proces ů a plánování. Jako další je možné uvést simulaci kontaktního centra, kde Arena pomáhá analyzovat priority hovor ů a možnosti jejich sm ěrování, personální optimalizaci a optimalizaci čekací doby volajících. Další p říklad využití tohoto softwaru je ve vojenství, ochran ě a bezpe čnosti, kde Arena pomáhá s analýzou problému metodou „what-if“, využívá se p ředevším pro procesy nouzového plánování, personálních požadavk ů, opravy za řízení a vybavení, řízení nezbytných dodávek, jako jsou voda a potraviny a další.

SIMIO SOFTWARE Tato firma si dala za úkol vytvo řit jednoduchý a moderní simula ční program, ve kterém se snadno pracuje a využívá nejnov ější poznatky z praxe. Simio se celá řada produkt ů, rozd ělená do r ůzných edic a tvo ří tzv. rodinu produkt ů, které jsou navzájem pln ě kompatibilní. Všechny edice zahrnují stejn ě výkonné 3D objektov ě orientované prost ředí. Toto prost ředí je zahrnuje rozsáhlé knihovny objekt ů, které se jednoduše p řetahují do modelu. Všechny produkty jsou propojené s Google Warehouse, aby bylo možné rychle stáhnout a p řidat jakýkoliv 3D symbol, který se nenachází v programu.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 238

Tento software je možné využít ve všech již výše zmín ěných aplikacích, ale navíc jsou k dispozici simulace letiš ť, přístav ů, nebo hornictví, což zahrnuje návrh manipulace s materiálem v otev řeném dole, projektování dopravních systém ů pro hlubinné doly, nebo hodnocení navrhovaných opera čních zm ěn. Samoz řejm ě je možné tento software využít i ve vojenství, jedna nejmenovaná postgraduální námo řní škola ho použila pro sv ůj model obraných protipirátských strategií ve vzdálených místech, konkrétn ě se řešili velikosti flotil a problémy s jejich zásobováním.

POSES++ Je software, který je zcela zdarma, ale obsahuje hranici 500 modelových prvk ů, pro v ětší projekty je nutné zakoupit licenci. Jeho programové prost ředí je položeno na základech jazyka C++ a nejvíce se využívá v oblasti logistiky, ale je možné ho použít i v oblasti komunika čních systém ů, hardwaru a ov ěř ovacích algoritm ů. Zam ěř en je p ředevším na pomoc v investi čních rozhodnutích, zkrácení vývojových cykl ů a optimalizaci t ěchto systém ů. Ve vojenství nikdy použit nebyl, ale je zajímavé, jak tento program pracuje. Modely je možné tvo řit na n ěkolika stanicích, které jsou spojené se simula čním serverem, který provádí pot řebné výpo čty a výsledky je možné odeslat na úpln ě jinou stanici, takovýto model práce nebyl u žádného z předchozích řešení uveden.

SIMPROCESS Je profesionální řešení firmy CACI, která p ůsobí již 50 let v oboru IT na nejvyšší úrovni a poskytuje služby vládám v oblasti obrany, národní bezpe čnosti, zpravodajství, vnit řní bezpe čnosti, dále pomáhá zlepšit komunikaci a spolupráci, sb ěr dat a jejich analýzu. Tato firma takové vyvinula SIMSCRIPT III, ale o tom pozd ěji. Simprocess je hierarchický modelovací nástroj, který kombinuje proces mapování, simulování diskrétních událostí a Activity Base Costing (jedná se o proces, který stanovuje principy pro m ěř ení náklad ů na výkon proces ů a jejich aktivit) v jediném snadno použitelném rozhraní. Simprocess poskytuje hotový základ pro budování dynamických podnikových proces ů, zatímco nižší jazyk umož ňuje zkušen ějším programátor ům p řidat složit ější logiku. Tento software umož ňuje analýzu pomocí r ůzných „what-if“ scéná řů a umož ňuje v případ ě pot řeby využití Java nebo XML technologií pro spln ění požadovaných cíl ů.

SIMSCRIPT III Než za čnu popisovat program SIMSCRIPT, který jsem se rozhodl použít, je nutné uvést, že ne všechny zde napsané informace se musí shodovat. Je to z důvodu, že existuje n ěkolik edicí toho softwaru a já jsem použil studentskou trial verzi, která je oproti plnému softwaru zna čně omezená, a ochuzená o r ůzné funkce (nap ř.: grafický editor)

ZÁKLADNÍ POPIS SIMSCRIPT III je vývojový, objektov ě orientovaný nástroj s anglickou syntaxí (tzv. English-like), pro tvorbu diskrétních (událostních) simulací, který umožňuje použití jak 2D, tak 3D animované grafiky. Používají ho tisíce firem a mezi ty nejznám ější pat ří FFA, Saudia Aramco, Raytheon, Rolls Royce, americká armáda a letectvo, Boeing, Lockhead Martin atd.

Typické aplikace SIMSCRIPTu zahrnují telekomunikace, sí ťové analýzy, dopravu, výrobu, řízení osob, zdravotní pé či, vojenské operace, vále čné hry a logistické plánování.

Krom ě standardních funkcí pro objektov ě orientované vysokoúrov ňové jazyky, poskytuje časový mechanismus a proces řízení. Funkce jako: T řídy, nebo objekty se soub ěžnými aktivitami, událostmi, procesy a zdroji umož ňujícími sledování reálných fyzikálních proces ů jako simula ční modely. Objekty definované uživatelem mohou být dynamické, tzn. že jejich činnost m ůže být naplánována a ukon čena b ěhem simulace. Tyto komponenty v simula čním modelu p ředstavují prvky z reálného sv ěta. Jejich vlastnosti jsou definovány vlastnostmi objektu, ale jejich metody a procesy definují jejich chování. Procesy mohou b ěžet sou časn ě, mohou se spoušt ět nebo p řerušovat navzájem, nebo se mohou řadit do front v případ ě, že máme omezené zdroje. P ři b ěhu programu probíhají statická m ěř ení, u kterých se m ění hodnota a ta m ůže být automaticky shromaž ďována a zaznamenávána, to se používá zejména p ři m ěnící se délce fronty. B ěhem simulace je možné vytvo řit n ěkolik checkpoint ů, které lze použít k restartu simulace a jejímu op ětovnému spušt ění od libovolného checkpoitu.

Ikony je možné si vytvo řit pomocí editor ikon, nebo je možné vložit JPG obrázek. Uživatel si m ůže vytvo řit realistické geografické mapy, letišt ě, nebo rozložení továrny na pozadí, zatím co objekty jsou zobrazeny v pop ředí. Vstup a výstup modelu lze na číst nebo uložit z databáze. SIMSCRIPT III poskytuje SDBC (SIMSCRIPT Data Base Connectivity), tj. API (Aplication programable interface) pro hlavní databázové systémy které jsou na trhu, jako jsou Microsoft Access, SQL Server, Oracle, IMB DB2 a IBM Informix.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 239

Modely jsou p řenosné mezi mnoha platformami, které umí pracovat s knihovnami napsanými v C/C++, Fortran nebo Java.

SIMSCRIPT III Simulation Studio, je integrované programové vývojové prost ředí, které obsahuje všechny pot řebné nástroje pro tvorbu simula čních model ů s grafikou i bez ní: • SIMSCRIPT III Compiler a Debugger • Grafický editor pro ikony, grafy a textová pole • Textový editor s barevn ě odlišenou syntaxí • SDBC • Statistický balí ček • On-Line programové manuály

VYUŽITÍ SIMSCRIPT VE VOJENSTVÍ A KOMUNIKACI FORCEM Gaming Evaluator FORGE je vále čný herní systém založený na p ůvodním FORCEM systému. FORGE používá základní bojové pohyby a logiku a menu uživatelského rozhraní. Cílem je umožnit komunikovat s modelem v pravidelných intervalech, sledovat aktuální stav "boje" a jednat jako jednotky C2 (Command and Control), kdy velitel zadává jednotkám úkoly, aby zm ěnil rozhodnutí logického modelu.

Tato funkce umož ňuje podrobn ější kontrolu scéná ře a postup modelovou situací, protože model je již omezen p ředem naprogramovanou logiky. Sada p říkaz ů, která dispozici pro herní ovlada če na armádní úrovni zahrnuje: jednotky přiřazení a p řevelením; pozici jednotky pozici (útok, obranu, zpozdit, zrušit) a rozkazy typu (rychlý útok, útok záměrné a aktivní obrany), p řid ělení priority jednotky pro CAS, CSS, atd. V interaktivním režimu je model, simulace do časn ě přerušena a všichni velitelé se mohou vzájemn ě ovliv ňovat zadáním nových rozkaz ů, provád ěním grafických funkcí a žádostí zpráv o stavu.

Multi-Host Distributed Data Processing Network Zpracování distribuované sít ě multi-host je modelováno pro stanovení o čekávané odezvy systému pro nápor uživatel ů s přibližn ě 72 miliony transakcí za den. Jakmile je ur čena doba odezvy, je model použit ke zkoumání zp ůsob ů, jak zlepšit optimalizaci hardwaru/softwaru pro lepší reak ční dobu hostitelského PC. Model je také použit ke studiu, kolik úkol ů v tomto systému budou moci uživatelé dosáhnout v daném časovém období, a to prost řednictvím modelu, za řízení a postup ů, které by mohly pomoci zvýšit propustnost uživatelských stanic a systému.

PLÁNOVANÝ PROJEKT Řešil jsem projekt, který se týká OTS (opera čně taktických systém ů) konkrétn ě jejich komunika čních funkcí, k řešení jsem použil model sdílení výpo četní jednotky která má k sob ě p řipojených n ěkolik terminál ů, které posílají na výpo četní server data která je pot řeba zpracovat.

Představme si, že máme n-jednotek, které nezávisle na sob ě vysílají informace k systému, který se skládá z jedné výpo četní jednotky CPU. Uživatel každého terminálu si provádí n ějakou činnost, která je exponenciální náhodná prom ěnná se st řední hodnotou 25 sekund a poté odešle práci na CPU s ur čitým časem obsluhy práce, který je exponenciální náhodná veli čina s pr ůměrem 0,8 sekundy. P říchozí práce se p řiřadí do jediné fronty, ale jsou obsluhování spíše metodou „round-robin“ než FIFO. To znamená, že CPU p řid ěluje každému provoznímu místu maximální provozní kvantovou délku q= 0,1 sekundy a poté se práce se vrátí do terminálu. Pokud je čas pot řebný na zpracování v ětší než q, CPU využije čas q+T (T=0,015 s) zpracováním práce a práci p řipojí na konec fronty a zbývající doba obsluhy je zmenšena o q. Proces se opakuje, dokud není práce dokon čena a vrácena do terminálu. Pravidlo

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 240

„round-robin“ umož ňuje po číta či zpracování úloh s malým po čtem služeb rychleji než s velkým po čtem služeb, kde musíme čas obsluhy definovat p řed každou úlohou.

Ukázka zdrojového kódu v SIMSCRIPT process TERMINAL

until NUM.JOBS.COMPLETED >= NUM.JOBS.DESIRED do wait exponential.f(MEAN.THINK.TIME,1) seconds create a JOB let JB.TERMINAL(JOB) = TERMINAL activate this JOB now suspend

add 1 to NUM.JOBS.COMPLETED if NUM.JOBS.COMPLETED = NUM.JOBS.DESIRED call REPORT always loop

end

Pro p říklad jsem zde uvedl proces TERMINAL, který jak jsem psal výše zastupuje uživatele, který odesílá s určitým časovým zpožd ěním úlohy ke zpracování na CPU. To, že je to pouze proces znamená, že existuje pouze, když je zavolán a po tom co odvede svou práci, je odebrán ze seznamu událostí. Smy čka look se bude provád ět dokud po čet dokon čených prací (NUM.JOBS.COMPLETED) nebude v ětší nebo rovný po čtu požadovaných prací (NUM.JOBS.DESIRED). P říkaz wait aktivuje (vrací do listu událostí) proces TERMINAL a zárove ň spouští hodiny (TIME.V) a exponenciální čas práce. Jakmile proces TERMINAL zahlásí, že dokončil p říkaz wait, je op ět odebrán z listu událostí. P říkaz create vytvo ří proces JOB, který však neumístí do seznamu událostí, ale místo toho tento proces umístí jako atribut JB.TERMINAL do procesu TERMINAL, který v této chvíli funguje jako globální celo číselná prom ěnná, která obsahuje skladovací místo a odpovídající procesy oznámení. (Tímto atributem říkáme, co by m ěl terminál vrátit po zpracování procesorem.) P říkaz Activate this umístí existující proces do listu událostí a p říkaz now nám ur čuje čas aktivace (v p řípad ě že bychom pot řebovali spustit proces s ur čitým zpožd ěním). P říkaz suspend zastaví provád ění realizace a vrátí proces TERMINAL do výchozího stavu. Ve chvíli kdy CPU dokon čí práci, je kontrola navrácena procesu TERMINAL, který pokra čuje dále a p řipo čte 1 k po čtu dokon čených prací a je-li po čet dokon čených prací shodný s po čtem požadovaných prací, voláme rutinní proces REPORT pro tisk výsledk ů konkrétního b ěhu simulace. Pokud nejsou hodnoty po čtu dokon čených a požadovaných prací shodné a akce se opakuje do spln ění podmínky. V případ ě, že rovnost nastane a provede se rutinní proces REPORT, je proces zni čen.

ZÁV ĚR Vstupní parametry a výsledky simulace jsou uvedeny dole pod tímto odstavcem. První parametr čas práce, má velký vliv na hromad ění nedokon čených úloh ve front ě. Druhy parametr čas obsluhy má nejv ětší vliv ve spojení s po čtem terminál ů na doby odezvy zajímavé však je že s rostoucím po čtem terminál ů doby odezvy klesají. Poslední d ůležitý parametr je po čet úloh, které je t řeba vykonat ve spojení s po čtem terminál ů, protože čím v ětší po čet terminál ů a čím větší po čet úloh tím více se zat ěžuje CPU.

SDILENY POCITACOVÝ MODEL – VSTUPNÍ PARAMETRY ------CAS PRACE JE EXPONENCIALNI SE STREDEM 10 SEKUND

CAS OBSLUHY JE EXPONENCIALNI SE STREDEM 1 SEKUNDA

MNOZSTVI .100 SEKUND

OVERHEAD .015 SEKUND

POCET ULOH KTERE JE TREBA VYKONAT 100

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 241

VYSLEDKY SIMULACE (CASY JSOU V SEKUNDACH) ======

POCET STREDNI MAXIMALNI PRUMERNY VYUZITI TERMINALU CAS ODEZVY CAS ODEZVY POCET VE FRONTE CPU ======50 4,902 18,033 0,004 0,083 55 5,100 17,734 0,004 0,085 60 4,512 16,392 0,004 0,092 65 4,494 15,954 0,004 0,094 70 4,090 13,685 0,008 0,11

ADRESA: Lukáš Doležal Přáslavice 256, Tel.: 776 319 720, e-mail: [email protected]

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 242

VÝB ĚR ERP SYSTÉM Ů V PODNIKU

Jana Záhorovská

Pozlovice 318, Luha čovice, 763 26 [email protected]

Abstrakt: V dnešní dob ě je pot řeba aby každá firma m ěla informa ční systém. Pom ůže v práci zam ěstnanc ům, urychlí komunikaci mezi jednotlivými pracovními úseky. P ři výb ěru informa čního systému jsem si musela uv ědomit co všechno firma vyrábí, nakupuje, prodává, kolik má zam ěstnanc ů, jak se firma za řízená.

Klí čová slova: ERP, systém, podnik, Money S4, ABRA

Úvod V dnešní dob ě je pot řeba aby každá firma m ěla informa ční systém. Pom ůže v práci zam ěstnanc ům, urychlí komunikaci mezi jednotlivými pracovními úseky. P ři výb ěru informa čního systému jsem si musela uv ědomit co všechno firma vyrábí, nakupuje, prodává, kolik má zam ěstnanc ů, jak je firma za řízená. ERP (Enterprise Ressource Planning) tento pojem se za čal prosazovat za čátkem 90.let. P ředevším v nep řetržitém s rozši řováním funkcionality na řízení lidských zdroj ů a financí. Výroba investi čních celk ů řízení projekt ů pokrývá ur čitá místa pr ůmyslových oblastí. ERP informa ční systém je jako ú činný nástroj, který je schopen uspokojit plánování a řízení hlavních interních podnikových proces ů, a to na všech úrovních, od operativní až po strategickou. K těmto vnit řním proces ům pat ří: vnit řní logistika, výroba, ekonomika a personalistika. Nejd ůležit ější vlastnosti ERP systému jsou: - schopnosti zpracovávat data která jsou v podniku - automatizace a sjednocení hlavních pracovních proces ů - sdílení dat a jejich normalizace - Vytvá ření a zp řístup ňování informací

Popis ERP Od ERP systému se o čekává komplexní podpora podniku ve všech úsecích. Do t ěchto kategorií spadají tato řešení: - Výroba – systém pro kompletní řízení výroby v podniku. - Logistika – správa materiálu a výrobk ů od dodavatel ů, uvnit ř podniku tak i p ři cest ě k odb ěrateli. - Obchod – evidence zakázek a veškerých požadavk ů od klient ů, kalkulace cen, faktury, reklamace, - Ekonomika – ú četnictví, mzdy, personalistika, p řiznání a výkazy. Pokrytí podnikových proces ů – nový informa ční systém by m ěl podporovat všechny podnikové procesy, které jsou využívány. Myslíme tím od zadání zakázky, p řes komunikaci se zákazníkem, tvorbu projektu, vytvoření výkres ů, kalkulace, naplánování výroby až po dodání hotového produktu. Další požadavky na informa ční systém je ú četnictví, mzdy, evidence majetku a veškeré moduly, které zajiš ťují kompletní ekonomické odd ělení.

Návrhy řešení Spole čnosti nabízejí svoje informa ční systémy tak aby byly zastoupeny jak pro malé spole čnosti tak velké spole čnosti. Na obrázku je zastoupení r ůzných informa čních systému na našem trhu. Tato ukázka je v segmentu st ředn ě velkých firem. Nejv ětší zastoupení má Helios Orange (33,6%), ABRA (25,5%), Altus Vario (13,4%), ERP t řídy Byznys (5,6%). Další zkoumaný informa ční systém je Money S4 který je taktéž využíván v malých a st ředn ěvelkých firmách.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 243

Obr. Zastoupení informa čních systém ů v segmentu st ředních firem pro rok 2009

Money S4 Money S4 je podnikový informa ční systém pro st ředn ě velké spole čnosti. Je velmi p řizp ůsobivý ERP systém podle požadavk ů spole čnosti, disponuje velkými možnostmi nastavení. Je snadno ovladatelný a p řehledný. Moduly informa čního systému - Účetnictví – Modul ú četnictví je základní sou částí každého systému. Podnikový informa ční systém Money S4 umožní hlavn ě vedení podvojného ú četnictví, evidence DPH, mzdy, interní doklady, pokladna banka. - Fakturace – Je asi jedna z nejd ůležit ějších oblastí. Zahrnuje evidenci faktur vydaných a také p řijatých. - Personalistika a mzdy – seznam všech osob, které pracují v rámci spole čnosti i placení externisté. Jde také o najímané osoby prost řednictvím t řetí strany. Další velmi využívanou sou částí informa čního systému je kniha jízd, která eviduje vozidla a služební jízdy. Umož ňuje vystavování cestovních p říkaz ů. Do t ěchto p říkaz ů jsou zapo čítány cestovní náklady i cestovní náhrady. Vybíráme s dvou verzí Money S4 - Money S4 Office – zahrnuje: ú četnictví, adresá ř, fakturace, personalistika a mzdy,majetek. M ůže také obsahovat rozši řující a doplňkové moduly (ú čto plus, sklady plus, obaly EKO-KOM, prodejna SQL) a mnoho dalších. - Money S4 Premium – obsahuje vše co Monex S4 Office ale také navíc sklady, ceníky a objednávky

ABRA G3 ABRA G3 je systém pro st ředn ě velké podniky. Architektura je řešena třívrstvou technologií klient/server. Tento informa ční systém p řináší evidenci podnikových proces ů i komplexní řešení pro řízení. Informa ční systém nabízí snadno dosažitelná uživatelská a zakázkový p řizp ůsobení všech funkcí. Obsahují i balí čky skript ů, pomocí kterých se mohou vytvá řet nové a modifikovat stávající funkce. Moduly informa čního systému - Řízení firmy – Bussines Intelligence, iGate, docházkový systém, personalistika - Nákup prodej – E-shop, mobilní obchodní systém, nákup, prodej, splátkový prodej - Řízení výroby – dynamické kapacitní plánování, kapacitní plánování, komplementace, výroba - Správa financí – banka, da ňová evidence, kniha jízd, majetek, mzdy, pokladna, schvalování doklad ů - Vztahy se zákazníky – adresá ř, call-centrum, E-maily a interní vzkazy, pošta, servis - Řešení skladu – čárové kódy, polohované sklady, skladové hospodá řství - Projekty – projektová dokumentace, projektové řízení - Nástroje p řizp ůsobení – autoriza ční servis, dokumenty a p řílohy, nástroje p řizp ůsobení, skriptování, webové služby Informa ční systém ABRA nabízí nep řeberné množství modul ů pro řízení firmy. U informa čního systému ABRA máme na výb ěr se 4 druh ů ozna čených písmenem G a číslem (1-4). ABRA G4 je ERP systém pro velké spole čnosti.

Záv ěr Cílem je vybrat objektivn ě informa ční systém, který by byl vhodný pro spole čnost Hydraulika Petráš s. r. o.Informovat co to ERP systém je, funk čnost a také možnosti jak m ůže pomoci a zjednodušit práci ve spole čnosti. Firma má ur čité požadavky na výb ěr informa čního systému. Výhodou u informa čního systému ABRA je že si spole čnost si m ůže sama dotvo řit program dle svých p ředstav. Myslím, že vybraný informa ční systém bude d ůležitý p ředevším pro spole čnost Hydraulika Petráš, která si takto ov ěř í správnost svého rozhodnutí. Dále m ůže tato práce sloužit pro další spole čnosti pro orientaci mezi ERP systémy a napomoci tak v jeho správném výb ěru. Na českém trhu je informa čních systém ů n ěkolik desítek proto by k dobré orientaci mezi ERP systémy byl pot řeba mnohem obsáhlejší výzkum.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 244

Literatura: [1] BASL, J., BLAŽÍ ČEK, R. Podnikové informa ční systémy: podnik v informa ční spole čnosti. 2., výrazn ě p řeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5. [1] SODOMKA, P. Informa ční systémy v podnikové praxi . 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 351 s. ISBN 80- 251-1200-4.

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 245

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 246

JMENNÝ REJST ŘÍK

A M AMBRÚS, M...... 191 MACURA, L...... 183 MAJER, M...... 103 B MICHÁLEK, J...... 235 BATOŠ, J...... 99 MOLITORISOVÁ, E...... 227 BEDNÁROVÁ, Z...... 157 BERKA, T...... 11 N BERNARD, O...... 117 NAVRÁTIL, O...... 69 ВERNÁT, R...... 121 NETOPIL, V...... 171 BREZINA, M...... 177 O C, Č OBDRŽÁLEK, P...... 195 CAPÁK, S...... 13 OHLÍDAL, F...... 93 ČERNÝ, M...... 17 OSIKA, O...... 107 ČERVIENKA, J...... 55 P Ď D, PAVLÍK, R...... 73 DOLEŽAL, L...... 237 PETROVI ČOVÁ, P...... 197 Ď Č UR ANSKÝ, V...... 61

R G ROUBAL, L...... 201 GREBENÍ ČEK, J...... 19

S, Š H SCHMIDT, M...... 187 HEJTMÁNEK, J...... 25 SISKA, M...... 77 HÉPAL, J...... 181 SLOVÁK, J...... 47 HOL ČÍK, L...... 29 SOU ČEK, R...... 135 HOPANOVÁ, K...... 89 STRNADEL, A...... 151 HORÁK, E...... 161 SUMERAUEROVÁ, S...... 25 HOR ŇÁKOVÁ, S...... 127 ŠENKY ŘÍK, O...... 81

J T JAHODA, R...... 31 TURÁNYI, J...... 111 JANOVSKÝ, MAREK...... 141

JANOVSKÝ, MARTIN...... 145 U

UHLÁR, R...... 233 K URBÁNEK, M...... 85 KÁ ŇA, R...... 35

KEKLÁK, A...... 65 V KO ČKOVI Č, L...... 215, 219 VALACH, L...... 113 KOLÍSEK, R...... 39 VALENTA, I...... 51 KON ČETÍK, L...... 45 VAŠULKA, M...... 205 KUBEK, O...... 167 VOPAVA, J...... 211

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 247

„PŘÍNOS STUDENT Ů VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLE ČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012. 248

Název: „P řínos student ů vysokých škol k rozvoji naší spole čnosti“ VI. MEZINÁRODNÍ VIRTUÁLNÍ STUDENTSKÁ KONFERENCE Cast 2 – Informatika

Autor: Kolektiv autor ů

Vydavatel, nositel autorských práv, vyrobil: Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699, 686 04 Kunovice

Náklad: 200 ks Po čet stran: 248 Vydání: první Rok vydání: 2012

ISBN 978-80-7314-283-4