DOCSLIB.ORG

Bohemia Centralis 14

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Bohemia Centralis 14 BOHEMIA CENTRALIS 14 1 2 BOHEMIA CENTRALIS 14 STŘEDISKO STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE A OCHRANY PŘÍRODY STŘEDOČESKÉHOKRAJE PRAHA 1985 Vydalo Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, ve Státním zemědělském nakladatelství Praha 3 Redakční rada Milan Rivola /výkonný redaktor/ Petr Čepek Jan Jeník Vojen Ložek Pavel Pecina Eduard Průša Vladimír Skalický František Skřivánek Josef Tlapák © Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1985 4 Obsah - Inhalt - Contents Svoboda P. 7 Spojení českého křídového moře s bavorským během cenomanu a turonu Die Verknupfung des tschechischen Kreidemeeres mit dem bayerischen Ausläufer des Cenomans und Turons Svoboda P. 25 Svrchní cenoman v Plaňanech u Kolína Der obere Zönoman in Plaňany bei Kolín Zelenka P. 33 Křídové lokality Dřínov a čečelice /návrh nových chráněných území/ Die Kreidelokalitäten Dřínov und Čečelice /Vorschlag neuer geschützter Gebiete/ Husák Š. - Rydlo J. 41 Materiály k vodní a mokřadní vegetaci středního Polabí a Kokořínska Contribution to the Aquatic and Marsh Vegetation of the Middle Labe River Lawland and the Kokořínsko Landscape Reserve /Bohemia/ Kolbek J. - Petříček V. 109 Flóra a vegetace širšího okolí Čertovy a Kněžské skály na Křivoklátsku Flora und Vegetation der weiteren Umgebung von Felsen Čertova und Kněžská skála im Landschaftsschutzgebiet Křivoklátsko Mladý F. - Kolbek J. 161 Skupiny druhů pro ochranářskou a chorologickou indikaci v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a ve zbývající části okresu Rakovník Die Artengruppen der chorologischen Indikatoren für Naturschutz und Landschaftspflege im Landschaftsschutzgebiet Křivoklátsko und im benachbarten Teil des Kreises Rakovník 5 Skalický V. 181 Poznámky k historii průzkumu rostlin Českého krasu Bemerkungen zur Geschichte der Pflanzenforschung des Böhmischen Karstes Šmaha J. 189 Některé výsledky průzkumu arachnofauny Státní přírodní rezervace Týřov Einige Ergebnisse der Arachnofaunaforschung im Staatlichen Schutzgebiet Týřov Ložek V. 225 Malakofauna splachových uloženin v Čertově strouze u Malé Chuchle a její význam pro postglaciální historii okolní krajiny Weichtierfauna der Abspulsedimente im Tale Čertova strouha bei Malá Chuchle und ihre Bedeutung für die nacheiszeitliche Landschafts-Geschichte Kovanda J. 243 Významné životní jubileum RNDr. Vojena Ložka, DrSc. RNDr. Vojen Ložek, DrSc. - bedeutungsvolle Lebensjubiläum Krátká sdělení 275 Kurze Mitteillungen Redakční uzávěrka 28.2.1984 6 Bohemia centralis, Praha, 14: 7 - 23. 1985 Spojení českého křídového moře s bavorským během cenomanu a turonu Die Verknüpfung des tschechischen Kreidemeeres mit dem bayerischen Ausläufer des Cenomans und Turons Pavel SVOBODA ÚVOD Svrchnokřídové marinní sedimenty v Čechách a v Bavorsku jsou vyvinuty v podobných faciích a mají podobný paleontologický obsah. Dosud nebyla zodpovězena otázka, zda české křídové moře bylo spojeno přímým průlivem s bavorským křídovým mořem nebo zda u sedimentů v Bavorsku jde pouze o podobný vývoj na okraji českého masívu. Starší badatelé se snažili nalézt odpověz v geomorfologii krajiny, ve vývoji okrajových částí české křídy a v tektonice. Závěry, ke kterým tito badatelé docházeli, byly pochopitelně odlišné. Jedna část předpokládala, že celé Čechy byly pokryty mořem, druhá část pak tvrdila, že rozsah křídového moře nebyl o mnoho větší než rozsah zachovaných sedimentů. Cílem této práce je souhrn nejdůležitějších názorů na výše uvedenou otázku a novějších poznatků o stratigrafii české a bavorské křídy v porovnání s paleogeografickým rozšířením křídové fauny v Evropě. K stratigrafickému rozdělení cenomanu a turonu byly použity zóny ze západní Evropy. Vůdčí zkamenělina spodní části svrchního cenomanu amonit Eucalycoceras pentagonum (JUKES-BROWNE) nebyla ještě v Čechách nalezena. Vůdčí zkamenělina svrchní části svrchního cenomanu amonit Sciponoceras gracile (SHUMARD) má celosvětové rozšíření, v Čechách však bývá nalézána velmi vzácně. Pro tuto zónu v Čechách by bylo vhodnější používat označení zóna Metoiccceras geslinianum. 7 Z širšího okolí Bodenwöhru v Bavorsku dodnes neexistuje souhrnný seznam zkamenělin z jednotlivých vrstev a podle dr. V. Kleina z ÚÚG (ústní sdělení 1983) zde zdánlivé litologické ekvivalenty vrstev od Regensburgu nemusí být stejně staré. Značná část jižní hranice rozšíření české křídy leží ve Středočeském kraji. Zde se také nachází velká část chráněných lokalit, tzv. příbojové facie s bohatou faunou tethydního typu. Cílem této práce je i přispět k vyhledávání vhodných typů na chráněná naleziště a přírodní rezervace s odůvodněním jejich ochrany. Cílem ochrany by ovšem neměly být jen výchozy sedimentů svrchního cenomanu a spodního turonu, ale i sladkovodního cenomanu, středního turonu /například výchozy na Dřínovském vrchu/, svrchního turonu a koniaku. Na zdánlivě dobře prozkoumaných lokalitách by tak byla i v budoucnu zachována možnost nových paleontologických a paleogeografických objevů. NÁZORY NA SPOJENÍ ČESKÉ A BAVORSKÉ KŘÍDY Souhrn starších názorů na rozšíření české křídy uvádí DANEŠ (1913). Podle DANEŠE byla většina Čech zatopena mořem, které postupovalo po ploše dokonale zarovnané denudací, ze které vyčnívaly pouze kamýky tvrdých hornin. Materiál sedimentů pochází podle DANEŠE ze zbytků permských a karbonských sedimentů, které tvořily břehy cenomanského moře a jezer. Sedimenty v místech případného spojení českého a bavorského moře byly odstraněny denudací v terciéru. Zbytky sedimentů v Čechách i v Bavorsku na obou stranách tohoto spojení nemají příbřežní ráz. SCHLOSSER (1924) vysvětluje podobnost fauny v Čechách, Sasku a Bavorsku tak, že bavorské Alpy tvořily jižní břeh česko-saského křídového moře. č. ZAHÁLKA (1925) naopak popírá možnost spojení české křídy s bavorskou. Pokouší se dokázat, že Šumava a Český les existovaly jako pohoří již v juře a tvořily břeh moře. V křídě nadále pokračoval zdvih těchto pohoří. ZAHÁLKA dále tvrdí, že jeho pásmo Id v západočeské křídě neobsahuje mořskou faunu a glaukonit. Jižní okraj křídy z Rakovnicka do okolí Prahy ukazuje podle ZAHÁLKY ukončení u mořského břehu a jako důkaz ZAHÁLKA uvádí spongility svého pásma III. DACQUE (1939) tvrdí, že "Regensburger Kreide" souvisela na jihovýchodě s českou křídou a nemá souvislost s alpskou křídou. DORN (1958) uvádí, že bavorská křídová zátoka je výběžkem helvetika a vzácně jsou ve vrtech nalézány přechodní vrstvy. Předpokládá přímé spojení bavorské křídy s křídou českou s tím, že se zbytky sedimentů spojení již nemusí nalézt. 8 HERM (1979) popírá možnost spojení bavorské křídy s českou a faciální po- dobnost vysvětluje tím, že jde o sedimenty uložené na okraji českého masívu v podobných podmínkách. Podobný názor zastával i Č. ZAHÁLKA (1925). Novější práce o paleogeografii České křídy se možností spojení české a bavorské křídy vůbec nezabývají (VALEČKA 1979, KLEIN et al. 1979). STRATIGRAFIE ČESKÉ KŘÍDY NA JIŽNÍ HRANICI JEJÍHO ROZŠÍŘENÍ SVRCHNÍ CENOMAN V území od měcholupského příkopu až k Řevničovu je spodní část marinního svrchního cenomanu vyvinuta jako jemnozrnné až hrubozrnné pískovce (VACHTL 1950, SOUKUP 1954). Pískovce obsahují jen chudou faunu, a to Protocardia hillana /SOW./ a Cucullaea sp. Nadložní šedé prachovité jíly a vápnité jíly zařazoval SOUKUP (1954) již do spodního turonu k zóně Actinocamax plenus. V lomu v Pecinově a v materiálu z výstavby dolu Slaný jsem zjistil, že se tyto velmi prachovité jíly až jílovité prachovce vyskytují ve dvou vrstvách. Spodní tmavší vrstva obsahuje amonity Calycoceras naviculare /MANTELL/ a Metoicoceras geslinianum /ďORB./, ježovky Micraster sp. a hojnou faunu mlžů a plžů. Svrchní světlejší prachovce hojněji obsahují jen pyritizované filamenty řas. Faunu obsahují převážně v glaukonitické bázi. V podloží prachovců se nacházejí stejné pískovce jako severně od Řevničova. Svrchní světle šedé jílovité prachovce s glaukonitickou bází lze ze Slaného sledovat přes Podlešín do severního okolí Kralup, kde přecházejí do silně glaukonitických jílů až glaukonitovců s Rhynchostreon suborbiculatum /LAM./ a Trigonia sulcataria LAM. V jejich nadloží jsou severně od Nelahozevsi tmavě šedé vápnité jíly s Actinocamax plenus /BLAINV./. Mezi Slaným a Kralupy je tedy svrchnocenomanská zóna Sciponoceras gracile vyvinuta ve třech vrstvách. Celkový vývoj této zóny je podobný vývoji, který popsal JEFFERIES (1963), z Velké Británie a Francie. Mezi Jenčem a řekou Vltavou je spodní část marinního svrchního cenomanu opět vyvinuta jako jemnozrnné až hrubozrnné pískovce s chudou faunou (ZÁZVORKA 1932, 1944, B. ZAHÁLKA 1912). Nadloží těchto pískovců tvoří silně glaukonitický jílovitý pískovec s Rhynchostreon suborbiculatum (LAM.) a Protocardia hillana (SOW.). Od Kobylis do okolí Kouřimi je spodní část marinního svrchního cenomanu vyvinuta jako jemnozrnné až hrubozrnné pískovce s ojedinělými nálezy fauny /amoniti/. V jejich nadloží je vrstva glaukonitického jílu přecházejícího na východ do jílovitých 9 glaukonitických pískovců s faunou (FRIČ 1869, VACHTL 1962). Pískovce bez glaukonitu u Molitorova obsahují faunu až v nejvyšších polohách (SOUKUP 1936). Glaukonitické jíly od Proseku označoval FRIČ (1869) jako prosecký ráz korycanských vrstev a nalezl v nich pouze žraločí zuby. Podobný přechod glaukonitických pískovců do jílovitých vrstev se objevuje i severozápadně od Prahy. Jihovýchodně od Velkých Přílep byl v prvním lomu od silnice Velké Přílepy-Černý Vůl nalezen Actinocamax plenus (BLAINV.) v glaukonitických vápnito-jílovitých středozrnných pískovcích uložených v nadloží hrubozrnných vápnitých pískovců s Neithea phaseola (LAM.). Zmíněný Actinocamax
Load more

Recommended publications
  • SYSTEMATICS of the MEGADIVERSE SUPERFAMILY GELECHIOIDEA (INSECTA: LEPIDOPTEA) DISSERTATION Presented in Partial Fulfillment of T
    SYSTEMATICS OF THE MEGADIVERSE SUPERFAMILY GELECHIOIDEA (INSECTA: LEPIDOPTEA) DISSERTATION Presented in Partial Fulfillment of the Requirements for The Degree of Doctor of Philosophy in the Graduate School of The Ohio State University By Sibyl Rae Bucheli, M.S. ***** The Ohio State University 2005 Dissertation Committee: Approved by Dr. John W. Wenzel, Advisor Dr. Daniel Herms Dr. Hans Klompen _________________________________ Dr. Steven C. Passoa Advisor Graduate Program in Entomology ABSTRACT The phylogenetics, systematics, taxonomy, and biology of Gelechioidea (Insecta: Lepidoptera) are investigated. This superfamily is probably the second largest in all of Lepidoptera, and it remains one of the least well known. Taxonomy of Gelechioidea has been unstable historically, and definitions vary at the family and subfamily levels. In Chapters Two and Three, I review the taxonomy of Gelechioidea and characters that have been important, with attention to what characters or terms were used by different authors. I revise the coding of characters that are already in the literature, and provide new data as well. Chapter Four provides the first phylogenetic analysis of Gelechioidea to include molecular data. I combine novel DNA sequence data from Cytochrome oxidase I and II with morphological matrices for exemplar species. The results challenge current concepts of Gelechioidea, suggesting that traditional morphological characters that have united taxa may not be homologous structures and are in need of further investigation. Resolution of this problem will require more detailed analysis and more thorough characterization of certain lineages. To begin this task, I conduct in Chapter Five an in- depth study of morphological evolution, host-plant selection, and geographical distribution of a medium-sized genus Depressaria Haworth (Depressariinae), larvae of ii which generally feed on plants in the families Asteraceae and Apiaceae.
    [Show full text]
  • Managing for Species: Integrating the Needs of England’S Priority Species Into Habitat Management
    Natural England Research Report NERR024 Managing for species: Integrating the needs of England’s priority species into habitat management. Part 2 Annexes www.naturalengland.org.uk Natural England Research Report NERR024 Managing for species: Integrating the needs of England’s priority species into habitat management. Part 2 Annexes Webb, J.R., Drewitt, A.L. and Measures, G.H. Natural England Published on 15 January 2010 The views in this report are those of the authors and do not necessarily represent those of Natural England. You may reproduce as many individual copies of this report as you like, provided such copies stipulate that copyright remains with Natural England, 1 East Parade, Sheffield, S1 2ET ISSN 1754-1956 © Copyright Natural England 2010 Project details This report results from work undertaken by the Evidence Team, Natural England. A summary of the findings covered by this report, as well as Natural England's views on this research, can be found within Natural England Research Information Note RIN024 – Managing for species: Integrating the needs of England’s priority species into habitat management. This report should be cited as: WEBB, J.R., DREWITT, A.L., & MEASURES, G.H., 2009. Managing for species: Integrating the needs of England’s priority species into habitat management. Part 2 Annexes. Natural England Research Reports, Number 024. Project manager Jon Webb Natural England Northminster House Peterborough PE1 1UA Tel: 0300 0605264 Fax: 0300 0603888 [email protected] Contractor Natural England 1 East Parade Sheffield S1 2ET Managing for species: Integrating the needs of England’s priority species into habitat i management.
    [Show full text]
  • PDF Auf Zobodat.At
    ZOBODAT - www.zobodat.at Zoologisch-Botanische Datenbank/Zoological-Botanical Database Digitale Literatur/Digital Literature Zeitschrift/Journal: Rudolfinum- Jahrbuch des Landesmuseums für Kärnten Jahr/Year: 2012 Band/Volume: 2011 Autor(en)/Author(s): Wieser Christian Artikel/Article: Abteilung für Zoologie. 201-238 © Landesmuseum für Kärnten; download www.landesmuseum.ktn.gv.at/wulfenia; www.biologiezentrum.at Abteilung für Zoologie LEITER: DR. CHRISTIAN WIESER Das Jahr 2011 stand in der Zoologischen Abteilung ganz unter dem Thema „Ratten“: die Vorbereitungen und der Aufbau der Themenausstellung, die Betreuung der Hauptakteure, beginnend mit der Aufzucht der Jungtiere bis zur Präsentation und der Arbeit mit den Tieren im Rahmen von Führungen, Aktionstagen und „Workshops“. Trotzdem ist die wissenschaftliche Tätigkeit und Arbeit in den Sammlungen nicht zu kurz gekommen. Abb. 2: Ein typischer Eulenfalter ist die Farnkrauteule (Callopistria juventina). Aufn. W. Gailberger Landesmuseums Kärnten“ durch das Bundesministerium für Unterricht, Kunst und Kultur wurde ab August der Fokus in der Sammlungsneuaufstellung und Bearbeitung auf die Überfamilie der Noctuoidea gelegt. Diese taxono- mische Einheit umfasst in Europa innerhalb der Schmetterlinge die artenreichste Familie der Noctuidae (Eulenfalter), ebenfalls die Nolidae, Notodontidae, Euteliidae und nach neuesten taxonomischen Erkenntnissen auch die Familie der Erebidae. In die Letztere wurden mittlerweile auch die ehemaligen Familien der Arctiidae (Bärenspinner) und der Lymantriidae (Trägspinner) als Unterfamilien inkludiert. Die Neuaufstellung erfordert die Zusammenführung der Abb. 1: Auch der Schwammspinner (Lymantria dispar) zählt mittlerweile zu den ursprünglichen Sammlung des Landesmuseums mit den Erebidae und somit zu den Eulenfaltern im weiteren Sinne. Aufn. W. Gailberger Sammlungen Wieser, Stangelmaier (soweit bereits ange- kauft), Kau, Haas und diversem bisher nicht zusammenge- stelltem Material.
    [Show full text]
  • Wildlife Review Cover Image: Hedgehog by Keith Kirk
    Dumfries & Galloway Wildlife Review Cover Image: Hedgehog by Keith Kirk. Keith is a former Dumfries & Galloway Council ranger and now helps to run Nocturnal Wildlife Tours based in Castle Douglas. The tours use a specially prepared night tours vehicle, complete with external mounted thermal camera and internal viewing screens. Each participant also has their own state- of-the-art thermal imaging device to use for the duration of the tour. This allows participants to detect animals as small as rabbits at up to 300 metres away or get close enough to see Badgers and Roe Deer going about their nightly routine without them knowing you’re there. For further information visit www.wildlifetours.co.uk email [email protected] or telephone 07483 131791 Contributing photographers p2 Small White butterfly © Ian Findlay, p4 Colvend coast ©Mark Pollitt, p5 Bittersweet © northeastwildlife.co.uk, Wildflower grassland ©Mark Pollitt, p6 Oblong Woodsia planting © National Trust for Scotland, Oblong Woodsia © Chris Miles, p8 Birdwatching © castigatio/Shutterstock, p9 Hedgehog in grass © northeastwildlife.co.uk, Hedgehog in leaves © Mark Bridger/Shutterstock, Hedgehog dropping © northeastwildlife.co.uk, p10 Cetacean watch at Mull of Galloway © DGERC, p11 Common Carder Bee © Bob Fitzsimmons, p12 Black Grouse confrontation © Sergey Uryadnikov/Shutterstock, p13 Black Grouse male ©Sergey Uryadnikov/Shutterstock, Female Black Grouse in flight © northeastwildlife.co.uk, Common Pipistrelle bat © Steven Farhall/ Shutterstock, p14 White Ermine © Mark Pollitt,
    [Show full text]
  • Wide-Ranging Barcoding Aids Discovery of One-Third Increase Of
    OPEN Wide-ranging barcoding aids discovery SUBJECT AREAS: of one-third increase of species richness TAXONOMY SYSTEMATICS in presumably well-investigated moths MOLECULAR EVOLUTION Marko Mutanen1, Lauri Kaila2 & Jukka Tabell3 PHYLOGENETICS 1Biodiversity Unit, Department of Biology, PO Box 3000, University of Oulu, Finland, 2Finnish Museum of Natural History, Zoology 3 Received Unit, PO Box 17, University of Helsinki, Finland, Laaksotie 28, FI-19600 Hartola, Finland. 3 July 2013 Accepted Rapid development of broad regional and international DNA barcode libraries have brought new insights 19 September 2013 into the species diversity of many areas and groups. Many new species, even within well-investigated species groups, have been discovered based initially on differences in DNA barcodes. We barcoded 437 collection Published specimens belonging to 40 pre-identified Palearctic species of the Elachista bifasciella group of moths 9 October 2013 (Lepidoptera, Elachistidae). Although the study group has been a subject of several careful morphological taxonomic examinations, an unexpectedly high number of previously undetected putative species is revealed, resulting in a 34% rise in species number in the study area. The validity of putative new species was subsequently supported with diagnostic morphological traits. We show that DNA barcodes provide a Correspondence and powerful method of detecting potential new species even in taxonomic groups and geographic areas that requests for materials have previously been under considerable morphological taxonomic scrutiny. should be addressed to M.M. (marko. [email protected]) stimates of the number of species on Earth vary from 3 to 100 million, the most recent survey concluding that there are about 8.7 million (61.3 million SE) species based on a quantitative extrapolation of current taxonomic knowledge1.
    [Show full text]
  • Bugs & Beasties of the Western Rhodopes
    Bugs and Beasties of the Western Rhodopes (a photoguide to some lesser-known species) by Chris Gibson and Judith Poyser [email protected] Yagodina At Honeyguide, we aim to help you experience the full range of wildlife in the places we visit. Generally we start with birds, flowers and butterflies, but we don’t ignore 'other invertebrates'. In the western Rhodopes they are just so abundant and diverse that they are one of the abiding features of the area. While simply experiencing this diversity is sufficient for some, as naturalists many of us want to know more, and in particular to be able to give names to what we see. Therein lies the problem: especially in eastern Europe, there are few books covering the invertebrates in any comprehensive way. Hence this photoguide – while in no way can this be considered an ‘eastern Chinery’, it at least provides a taster of the rich invertebrate fauna you may encounter, based on a couple of Honeyguide holidays we have led in the western Rhodopes during June. We stayed most of the time in a tight area around Yagodina, and almost anything we saw could reasonably be expected to be seen almost anywhere around there in the right habitat. Most of the photos were taken in 2014, with a few additional ones from 2012. While these creatures have found their way into the lists of the holiday reports, relatively few have been accompanied by photos. We have attempted to name the species depicted, using the available books and the vast resources of the internet, but in many cases it has not been possible to be definitive and the identifications should be treated as a ‘best fit’.
    [Show full text]
  • Zwischenbericht Des Forschungsvorhabens Für Das Untersuchungsjahr 2014
    Zwischenbericht des Forschungsvorhabens für das Untersuchungsjahr 2014 B. Koop März 2015 Inhaltsverzeichnis Inhalt Teilprojekt Ökohydrologie und Vegetationskunde: Untersuchungen zu Treibhausgasemissionen der Duvenseebachniederung 3 Teilprojekt Vegetationskunde II: Floristische Diversität der Kulturflächen und Randstreifen - Berichtsjahr 2014 15 Teilprojekt Zoologie II: Sukzession und Artenvielfalt von Käfern 23 Teilprojekt Zoologie III: Die Entwicklung der Brutvogelwelt auf Hof Ritzerau im Jahr 2014 - Ornithologisches Monitoring zu Bestandsentwicklung und Bruterfolg von Brutvögeln in Agrarhabitaten 29 Teilprojekt Zoologie IV: Erfassung der Amphibien unter Einbeziehung der Laich- und Landhabitate – Untersuchungen 2014 59 Teilprojekt Zoologie V: Ergebnisse der Lichtfallenausbeute (nachtaktive Schmetterlinge) und ergänzender Aufsammlungen in 2014 70 Teilprojekt Zoologie V: Einfluss der Waldbeweidung durch Rinder auf die Entwicklung der Schmetterlingszönose 103 Teilprojekt Pflanzenbau: Ökoeffizienz im ökologischen und konventionellen Marktfruchtbau - ausgewählte Ergebnisse 112 Teilprojekt Ökohydrologie und Vegetationskunde Untersuchungen zu Treibhausgasemissionen der Duvenseebachniederung Kirsten Rücker, Joachim Schrautzer, Hui Zhang, Torben Illige, Claudia Bartlick, Andreas Rinker, Thomas Zakel 1 Einleitung ........................................................................................................................................ 3 2 Wasserstände ................................................................................................................................
    [Show full text]
  • BULLETIN Aug 2008
    August 2008 Issue no. 50 Bulletin Established 1919 www.iwnhas.org Contents Page(s) Page(s) President`s Address 1 In Praise of Ivy 8-11 Notice Board 2 Note from 1923 Proceedings 11 Country Notes 3-4 General Meetings 12-20 Undercliff Walls Survey 4-5 Section Meetings 20-30 Society Library 5 Membership Secretaries` Notes 31 Andy`s Notes 5-6 Megalith Monuments 6-8 An Unusual Moth 8 President's Address On a recent visit to the Society's Headquarters at Ventnor I was handed a piece of paper outlin- ing the duties of the President. One clause seemed directly written to me - the President was “not ex- pected to be expert in all the fields covered by the various sections." As most of you will know, unlike past Presidents who have been specialists, I am very much an ordinary member with a general interest in natural history and archaeology, but my membership over many years has widened my knowledge and kept up a spirit of inquiry. With this in mind last May I joined the general meeting exploring the ground around the glass- houses of Wight Salads, somewhere completely new to me. It proved to be two hours of continuous in- terest as we wandered by the new lakes created from the water used in the hydroponic growing system. With experts in identifying grasses, mosses, flowers, birds all to hand, and all more than willing to point out, identify and explain when I asked any question. It was a real illustration of teaching and learning in the best way.
    [Show full text]
  • Summary of Cheshire Moths: 2008-2013
    CHESHIRE (VICE COUNTY 58) SUMMARY OF CHESHIRE MOTHS: 2008-2013 Authors: Steve H. Hind and Steve Holmes Date: December 2015 Summary of Cheshire Moths 2008-2013 Introduction With the absence of an annual moth report for six years and following publication of the 2014 report earlier this year, we have attempted to bring together some of the main changes to the counties moth populations since the last county report for 2007. Individual Micro-moth reports were published for 2008 and 2009 in the Journal of the Lancashire & Cheshire Entomological Society, Volumes 133 & 134, for Sessions 2009 & 2010 of the Annual Report & Proceedings but this is the first report to include the counties macro-moths for those years. Unfortunately, the amount of work required to produce a similar type of document to the 2014 report would have taken well over a year or more to complete and as such a more selective approach has been taken; this translates to producing an account for just those species that have either: been reported on very few occasions, or have undergone significant changes, either in terms of distribution or population Summary No fewer than seven new macro-moth and 23 micro-moth species appeared for the first time in Cheshire during the period covered by this publication; an astonishing number brought about by Moth recording continuing to increase during the period, especially of micro-moths. We received a record 8,200 records of micro-moths in 2008, yet this more than doubled to 17,700 in 2013. There are a number of references, particularly within the accounts relating to macro-moths, where mention is made of either: the nth Cheshire record, or only ‘n’ records this century, or only ‘n’ Cheshire records To clarify these comments, they all relate to known, submitted, validated records within the County database.
    [Show full text]
  • Additions, Deletions and Corrections to An
    Bulletin of the Irish Biogeographical Society No. 36 (2012) ADDITIONS, DELETIONS AND CORRECTIONS TO AN ANNOTATED CHECKLIST OF THE IRISH BUTTERFLIES AND MOTHS (LEPIDOPTERA) WITH A CONCISE CHECKLIST OF IRISH SPECIES AND ELACHISTA BIATOMELLA (STAINTON, 1848) NEW TO IRELAND K. G. M. Bond1 and J. P. O’Connor2 1Department of Zoology and Animal Ecology, School of BEES, University College Cork, Distillery Fields, North Mall, Cork, Ireland. e-mail: <[email protected]> 2Emeritus Entomologist, National Museum of Ireland, Kildare Street, Dublin 2, Ireland. Abstract Additions, deletions and corrections are made to the Irish checklist of butterflies and moths (Lepidoptera). Elachista biatomella (Stainton, 1848) is added to the Irish list. The total number of confirmed Irish species of Lepidoptera now stands at 1480. Key words: Lepidoptera, additions, deletions, corrections, Irish list, Elachista biatomella Introduction Bond, Nash and O’Connor (2006) provided a checklist of the Irish Lepidoptera. Since its publication, many new discoveries have been made and are reported here. In addition, several deletions have been made. A concise and updated checklist is provided. The following abbreviations are used in the text: BM(NH) – The Natural History Museum, London; NMINH – National Museum of Ireland, Natural History, Dublin. The total number of confirmed Irish species now stands at 1480, an addition of 68 since Bond et al. (2006). Taxonomic arrangement As a result of recent systematic research, it has been necessary to replace the arrangement familiar to British and Irish Lepidopterists by the Fauna Europaea [FE] system used by Karsholt 60 Bulletin of the Irish Biogeographical Society No. 36 (2012) and Razowski, which is widely used in continental Europe.
    [Show full text]
  • Die Gracillariinae Und Phyllocnistinae (Lepidoptera: Gracillariidae) Des Bundeslandes Salzburg, Österreich
    ©Österr. Ges. f. Entomofaunistik, Wien, download unter www.zobodat.at Beiträge zur Entomofaunistik 15: 1 –7 Wien, Dezember 2014 Die Gracillariinae und Phyllocnistinae (Lepidoptera: Gracillariidae) des Bundeslandes Salzburg, Österreich Michael KURZ* & Gernot EMBACHER** Abstract The Gracillariinae and Phyllocnistinae (Lepidoptera: Gracillariidae) of the federal state of Salzburg, Austria. – The revision of all specimens housed in the collection “Haus der Natur” and in several private collections, as well as available literature records of the family Gracillari- idae (excluding Lithocolletinae) of the federal territority of Salzburg revealed 33 species, 29 of which belong to Gracillariinae and four to Phyllocnistinae. Four species recorded by EMBACHER & al. (2011b) and also by HUEMER (2013) had to be eliminated from the catalogue because the speci- mens were misidentified or the records could not be verified. Two species are new for the fauna: Caloptilia populetorum (ZELLER, 1839) and Caloptilia fidella (REUTTI, 1853). Key words: Austria, Salzburg, Lepidoptera, Gracillariidae, Gracillariinae, Phyllocnistinae, faunis- tic records, collection “Haus der Natur”. Zusammenfassung Die Revision der in der Sammlung am „Haus der Natur“ und in mehreren Privatsammlungen auf- gefundenen Belege aus der Familie Gracillariidae (ausgenommen Lithocolletinae) und der dazu bekannten Literaturangaben ergab den Nachweis von 33 Arten, von denen 29 den Gracillariinae und 4 den Phyllocnistinae zuzuordnen sind. Vier in EMBACHER & al. (2011b) und auch in HUEMER (2013)
    [Show full text]
  • Nota Lepidopterologica
    ZOBODAT - www.zobodat.at Zoologisch-Botanische Datenbank/Zoological-Botanical Database Digitale Literatur/Digital Literature Zeitschrift/Journal: Nota lepidopterologica Jahr/Year: 1986 Band/Volume: 9 Autor(en)/Author(s): Karsholt Ole, Larsen Knud, Aarvik Leif Artikel/Article: A remarkable disjunction : Scrobipalpa reiprichi Povolny, 1984 discovered in Norway, with remarks on the characteristics of the species (Lepidoptera, Gelechiidae) 191-199 ©Societas Europaea Lepidopterologica; download unter http://www.biodiversitylibrary.org/ und www.zobodat.at Nota lepid. 9 (3-4) : 191-199 ; 31.XII.1986 ISSN 0342-7536 A remarkable disjunction : Scrobipalpa reiprichi Povolny, 1984 discovered in Norway, with remarks on the characteristics of the species (Lepidoptera, Gelechiidae) Ole Karsholt, Knud Larsen, Leif Aarvik Ole Karsholt : Zoological Museum, Universitetsparken 15, DK-2100 Copenhagen, Denmark. Knud Larsen : Rontoftevej 33, DK-2860 £>0borg, Denmark. Leif Aarvik : Nyborgveien 19 A, N-1430 As, Norway. Abstract Scrobipalpa reiprichi Povolny, 1984, recently described from Czechoslovakia, is newly recorded from a site in Norway with similar ecological characteristics to the type-locality. The moth is redescribed, and illustrations are given of the male and female genitalia and habitat. Résumé Scrobipalpa reiprichi Povolny, 1984, décrit récemment de Tchécoslovaquie, a été également découvert en Norvège, dans un endroit qui présente les mêmes caracté- ristiques écologiques que la localité type. Le papillon est redécrit, avec figures des genitalia mâle et femelle et photos du biotope. Zusammenfassung Scrobipalpa reiprichi Povolny, 1984, kürzlich beschrieben aus der Tschekoslowa- kei, ist auch in Norwegen entdeckt worden, und zwar an einem Ort mit ähnlichen ökologischen Merkmalen wie der Typus-Fundort. Die Art wird neu beschrieben, mit Abbildungen der männlichen und weiblichen Genitalien und Photos vom Biotop.
    [Show full text]