TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE

2006 PAVEL KRPÁLEK TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 2 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

______TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI ____ FAKULTA PEDAGOGICKÁ

Katedra: sociálních studií a speciální pedagogiky

Bakalá řský studijní program: Sociální pé če

Studijní obor: Sociální pracovník

Kód oboru: 7502R022

Název bakalá řské práce: SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE Social Aspects of Unemployment and Labour Market

Autor: Podpis autora:______Pavel Krpálek Kovansko 14 289 31 Bobnice

Vedoucí práce: Mgr. Kv ětuše Sluková

Po čet: stran obrázk ů tabulek graf ů zdroj ů příloh 92 2 49 6 24 28 + 1 CD

CD obsahuje celé zn ění bakalá řské práce.

V Kovansku dne: 28.4.2006

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 3 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 4 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Prohlášení o p ůvodnosti práce:

Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci vypracoval samostatn ě s použitím veškeré uvedené literatury a na základ ě konzultací s vedoucím bakalá řské práce.

V Kovansku dne 28.4.2006

Pavel Krpálek ------vlastnoru ční podpis

Prohlášení o využití výsledk ů BP:

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalá řskou práci se pln ě vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 (školní dílo). Beru na v ědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) má právo na uzav ření licen ční smlouvy o užití mé bakalá řské práce, a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím této práce (prodej, zap ůjčení, kopírování, apod.). Jsem si v ědom toho, že: užít své bakalá řské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat p řim ěř ený p řísp ěvek na úhradu náklad ů, vynaložených univerzitou na vytvo ření díla (až do skute čné výše). Bakalá řská práce je majetkem školy, s bakalá řskou prací nelze bez svolení školy disponovat. Beru na v ědomí, že po p ěti letech si mohu bakalá řskou práci vyžádat v Univerzitní knihovn ě Technické univerzity v Liberci, kde bude uložena.

Autor: Podpis: Pavel Krpálek ------

Adresa: Datum: Kovansko V Lipách 14 28. 4. 2006 289 31 Bobnice

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 5 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Pod ěkování

U p říležitosti ukon čení této bakalá řské práce d ěkuji všem, kte ří mi pomáhali s její realizací. Rodin ě d ěkuji za trp ělivost a pochopení. M ůj velký dík však pat ří mé manželce za velkou psychickou podporu b ěhem celého období studia a za její oporu ve slabších chvílích mého pozdního studia. Cht ěl bych pod ěkovat i panu řediteli ÚP v Nymburku Mgr. Ji římu Ježkovi, jehož nenásilným, ale ú činným p řičin ěním jsem tato studia absolvoval. P ředevším bych si dovolil touto cestou vyslovit pod ěkování vedoucí mé bakalá řské práce paní Mgr. Kv ětuši Slukové za odborné a metodické vedení a za velkou trp ělivost p ři poskytování cenných a konstruktivních rad.

Autor práce

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 6 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Název bakalá řské práce: Sociální aspekty nezam ěstnanosti a trh práce Anglický název: Social Aspects of Unemployment and Labour Market

Jméno a p říjmení studenta: Pavel Krpálek Akademický rok odevzdání bakalá řské práce: 2005/2006 Vedoucí práce: Mgr. Kv ětuše Sluková

Resumé Bakalá řská práce se zabývala problematikou sociálních aspekt ů nezam ěstnanosti, jejich vliv ů na psychiku nezam ěstnaného ob čana, definicí i zákonitostmi trhu práce. Vzhledem k celkové stabilizaci vzestupu míry nezam ěstnanosti v posledních letech byla práce zam ěř ena na analýzu problémového mikroregionu okresu Nymburk. Byla rozd ělena na n ěkolik základních částí. První se zabývala teorií trhu práce a základními mikroekonomickými pojmy, které zásadn ě souvisejí s fungováním trhu práce. Část další byla zam ěř ena na základní pojmy týkající se nezam ěstnanosti, jejího vlivu na psychiku uchaze če a vztahy uchaze če ke spole čnosti. Poslední teoretickou částí byly sou časné vývojové trendy a strategie. Praktickou část tvo řily sou časné p řístupy řešení nezam ěstnanosti, regionální charakteristika a srovnávací analýza problémového mikroregionu v rámci okresu Nymburk . Následovala analýza problémové oblasti a možnosti dalšího vývoje. Práce byla zakon čena zhodnocením a prognózou očekávaného vývoje pro okres Nymburk.

Klí čová slova Trh práce, nezam ěstnanost, aktivní politika zam ěstnanosti, zam ěstnanost, sociální vlivy, spole čenský problém, kvalifikace, pracovní síla, uchaze č o zam ěstnání.

Summary The Bachelor work dealt with problematics of social aspects of unemployment, their influence on unemployed citizen`s psyche, and definitons and legalities of labour market. Considering total stabilization of upswing of rate of unemployment in last several years, this work was focused on analysis of problematic microregion of Nymburk coutry. The work was divided into several fundamental parts. First part of work dealt with labour market theory and basis microeconomical terms which are essentially related to functioning of labour market. The next part was focused on basic terms regarding unemployment, its influence on applicant` s psyche and on relations to the society. The last theoretical part were

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 7 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI current development trends and strategies. The practical part consisted of current approaches to solving of unemployment, regional characteristics and comparative analysis of problematic microregion of Nymburk country. This was followed by prognosis and possibilities of other development. The work was concluded by evaluation and prognosis for Nymburk country.

Key words Labour market, unemployment, active employment policy, employment, social influences, social problem, qualification, workforce, applicant for a job.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 8 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Obsah 1 ÚVOD...... 11 1.1 Cíl práce ...... 11

2 TEORETICKÁ ČÁST...... 12 2.1 Teorie trhu práce ...... 12 2.1.1 Trh práce dokonalá konkurence ...... 13 2.1.1.1 Poptávka po práci ...... 13 2.1.1.2 Nabídka práce ...... 13 2.1.1.3 Rovnováha na trhu práce ...... 12 2.1.2 Nedobrovolná nezam ěstnanost ...... 14 2.1.3 Dobrovolná nezam ěstnanost ...... 14 2.1.4 Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence ...... 15 2.2 Teorie nezam ěstnanosti...... 16 2.2.1 Definice nezam ěstnanosti ...... 16 2.2.1.1 Problematika nezam ěstnanosti ...... 17 2.2.2 M ěř ení nezam ěstnanosti (výpo čet MN) ...... 18 2.2.3 Druhy nezam ěstnanosti a p říčiny jejich vzniku ...... 19 2.2.3.1 Frik ční nezam ěstnanost ...... 20 2.2.3.2 Sezónní nezam ěstnanost ...... 20 2.2.3.3 Nezasloužená nezam ěstnanost ...... 20 2.2.3.4 Strukturální nezam ěstnanost ...... 21 2.2.3.5 Cyklická (konjunkturální) nezam ěstnanost ...... 22 2.2.3.6 Dlouhodobá nezam ěstnanost ...... 22 2.2.3.7 Krátkodobá nezam ěstnanost ...... 23 2.3 Nezam ěstnanost a její sociální dopad na jedince...... 23 2.3.1 P říčiny ztráty zam ěstnání a její psychologické d ůsledky ...... 24 2.3.2 Stará chudoba ...... 26 2.3.3 Nová chudoba ...... 27 2.3.4 Feminizace chudoby ...... 27 2.3.5 Vlivy na psychiku, konflikty, frustrace a stres ...... 27 2.4 Vývojové trendy a národní strategie zam ěstnanosti ...... 28 2.5 Aktivní p řístupy v řešení nezam ěstnanosti ...... 29 2.5.1 Postoj státu k problematice nezam ěstnanosti ...... 29 2.5.2 Aktivní politika zam ěstnanosti ...... 30 2.5.2.1 Cíle aktivní politiky zam ěstnanosti ...... 30 2.5.2.2 Nástroje aktivní politiky zam ěstnanosti ...... 34

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 9 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

2.5.3 Národní ak ční plán zam ěstnanosti ...... 37 2.5.4 Národní ak ční plán sociálního za čle ňování ČR...... 39 2.5.5 Projekty ESF, Phare 2003, EQUAL, aj...... 40 2.5.5.1 ESF ...... 40 2.5.5.2 PHARE 2003 RLZ ...... 41 2.5.5.3 Iniciativa spole čenství EQUAL ...... 42 2.5.6 Nové trhy práce z pohledu EU ...... 43 3 PRAKTICKÁ ČÁST……………………………………………………...….46 3.1 Cíl praktické části ………………………………………………………..46 3.2 Metodika...... 46 3.3 Region Nymburk...... 46 3.3.1 Popis výb ěrového vzorku (celková charakteristika okresu)...... 46 3.3.2 Stanovení p ředpoklad ů……………………………………………………… .52 3.3.3 Vývoj nezam ěstnanosti v letech 1995 – 2000 ...... 53 3.3.4 Analýza situace na trhu práce v roce 2005 ...... 54 3.3.4.1 Zam ěstnanost a volná pracovní místa ...... 54 3.3.4.2 Nezam ěstnanost ...... 58 3.3.4.3 Poradenství ...... 73 3.3.4.4 Aktivní politika zam ěstnanosti ...... 74 3.3.5 Stru čná analýza problémových skupin a oblastí (mikroregion Milovice) ...78 3.3.6 Shrnutí výsledk ů praktické části ...... 82 3.3.7 Vyhodnocení p ředpoklad ů……………………………………………… ...... 84 4 ZÁV ĚR ...... …….. .85 4.1 Navrhovaná opat ření…………………………………………………… 87 5 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 88 6 P ŘÍLOHY...... 90 7 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK……………….……………………….91

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 10 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

1 ÚVOD Nezam ěstnanost je téma stále aktuální a lze říci, že v sou časnosti se stala jedním z nezávažn ějších spole čenských problém ů. Otázka nezam ěstnanosti se týká nejen ekonomiky státu na stran ě jedné (nezam ěstnanost p ředstavuje pro spole čnost ztrátu jednoho z nejcenn ějších ekonomických zdroj ů), ale i lidí, kte ří mohou tento jev sami pocítit na stran ě druhé. Je pr ůvodním jevem všech politických, hospodá řských a ekonomických zm ěn v každé zemi a v každé dob ě. Jelikož práce pat ří mezi podstatné lidské pot řeby, má ztráta zam ěstnání negativní vliv na člov ěka. Nezam ěstnaní žijí čast ěji v konfliktních situacích a neuspo řádaných rodinných pom ěrech. Nezam ěstnanost znamená p ředevším snížení životní úrovn ě, n ěkdy i chudobu. Tito lidé ztrácejí sebed ůvěru, smysl života. Stydí se za své postavení, bortí se jejich životní stereotypy, struktura prožívání času. Nezam ěstnanost je ovliv ňována řadou podmínek a faktor ů, které je třeba poznat a um ět je zp ětn ě použít pro ovlivn ění jejího vývoje.

1.1 Cíl práce

Cílem této práce je získání uceleného popisu, souvislostí, zákonitostí i vlastního fungování trhu práce a nezam ěstnanosti a dalších vliv ů na spole čnost, region nebo jedince samého.Cíl bude napln ěn výb ěrem fakt ů o nezam ěstnanosti v okrese Nymburk (makroregionu), jejich analýzou, pop řípad ě analýzou mikroregionu (Milovice) a dopadem na postavení jedince, sociální skupinu a spole čnost. Bude analyzována činnost Ú řadu práce v Nymburku a především aktivity vedoucí ke snižování nezam ěstnanosti. Cílem je i prokázat souvislost mezi ekonomickou zaostalostí regionu a nezam ěstnaností, poukázat na lidské zdroje jako na nový faktor a p ředpoklad úsp ěšného rozvoje trhu práce, potažmo i spole čnosti samé, a na nové trendy v oblasti zam ěstnanosti. Tato práce je člen ěna do n ěkolika částí. V odborně teoretických kapitolách se vychází především z kvalitativní analýzy literatury. V první z nich se zabýváme teorií trhu práce a základní mikroekonomickou terminologií, která souvisí s vlastním fungováním trhu práce. V další části je analyzována základní terminologie, která se týká nezam ěstnanosti i možných vývojových trend ů v této oblasti. V poslední části je věnována pozornost problematice p řístup ů k nezam ěstnanosti ze strany státu a v záv ěru praktické části je analyzován i samotný okres Nymburk, nap ř. vývoj nezam ěstnanosti v časové řad ě let 1995 – 2000. Následuje podrobná analýza tohoto okresu za rok 2005, na kterou navazuje situace v mikroregionu Milovicko .

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 11 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

2 TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Teorie trhu práce

Trh práce je sou částí výrobních faktor ů, kam dále řadíme trh p ůdy a trh kapitálu. Na následujícím schématu je znázorn ěn tok výrobních faktor ů, výrobk ů služeb neboli tzv. Samuelsonova triáda, která má podobu uzav řeného kruhu.

Obrázek č.1: Tok výrobních faktor ů, výrobk ů a služeb

TRHY

VÝROBK Ů POPTÁVKA NABÍDKA A SLUŽEB

PEN ĚŽNÍ HLASY VÝROBNÍ NÁKLADY CO DOMÁCNOSTI JAK FIRMY PRO KOHO VLASTNICTVÍ VF PLATY, RENTY, ATD.

TRHY NABÍDKA POPTÁVKA VÝROBNÍCH

FAKTOR Ů (VF)

Trh práce zajiš ťuje produkci a distribuci práce formou sm ěny mezi domácnostmi, které práci nabízejí, aby mohly uspokojit své pot řeby a jsou výhradními vlastníky práce a firmami, které práci poptávají za ú čelem opakování výroby s cílem maximalizace zisku. Specifickým subjektem je stát, resp. vláda ( Macáková a kol., 1996). Trh práce je sice podobný trhu zboží, ale v mnoha ohledech se od n ěho liší. Jelikož práci vykonávají lidé a je s nimi neodd ěliteln ě spojena, není práce jako jiné zboží. Lidé nejsou stejní jako ostatní výrobní faktory, protože mají svá práva, v ůli a myšlení. Cenou práce je mzdová sazba (mzda), která je výsledkem interakce nabídky a poptávky na trhu práce. Z hlediska mzdové sazby nás zajímá p ředevším mzda reálná, tzn. suma peněz, které zam ěstnanec obdrží. Reálná mzda vyjad řuje koup ěschopnost nominální mzdy.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 12 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

2.1.1 Trh práce dokonalá konkurence

Pokud budeme vycházet z předpokladu existence dokonalé konkurence, znamená to, že se jedná o takový trh, kde: • dělníci jsou mobilní – nic tak nebrání, aby p řecházeli z jedné práce do druhé, • je velký po čet nabízejících a poptávajících a není síla, která by ovliv ňovala mzdové sazby (odbory).

2.1.1.1 Poptávka po práci

Je ur čena množstvím práce, které firma najímá p ři r ůzných úrovních ceny práce (r ůzných mzdových sazbách). Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, p ři němž se vyrovná mezní p říjem z produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdou (Macáková a kol., 1996).

2.1.1.2 Nabídka práce

Nabídka práce je determinována r ůznými faktory. Jde p ředevším o obyvatelstvo (po čet ekonomicky aktivního obyvatelstva) a zp ůsob, jímž obyvatelstvo tráví sv ůj čas. Nabídka pracovních sil na trhu práce je pom ěrn ě stabilní a nemá takovou pružnost jako nabídka jiného zboží. P říčinou je to, že člov ěk jako nositel pracovní síly vstupuje na trh práce, aby získal zdroje pro uspokojování svých pot řeb. Problémem člov ěka je tedy jeho závislost na prost ředcích, které v tržním systému může získat jen vstupem do pracovního pom ěru nebo sebezam ěstnáním, přičemž p ředpokládáme, že jediným zdrojem p říjmu je pro něj jeho pracovní činnost. Řešení tohoto problému je neodkladné, člov ěk nem ůže odložit svoji pot řebu, která je v rámci životního standardu zna čně konstantní. Každý pracovník se musí rozhodnout, jak dlouho a kolik hodin má každý den pracovat. Alternativou času stráveného prací je čas volný, který lze „aktivn ě využít“ ve sv ůj prosp ěch. Cílem spot řebitele je pak maximalizace užitku.

2.1.1.3 Rovnováha na trhu práce

Rovnováha na trhu práce vzniká p ři tzv. rovnovážné mzdové sazb ě, p ři které je poptávající se strana ochotna zam ěstnat takové množství ekonomicky aktivního obyvatelstva, které chce být p ři této mzdové sazb ě zam ěstnáno.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 13 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

P ři nižší mzdové sazb ě poptávka p řevyšuje nabídku a tento nedostatek povede ke zvyšování mzdy. Rovnováha op ět nastane, až se mzdová sazba zvýší na rovnovážnou úrove ň nebo se zm ění nabídka či poptávka po práci. P ři vyšší mzd ě je nabízené množství práce vyšší než poptávané. Vzniká nedobrovolná nezam ěstnanost. Takto, pokud nebereme v úvahu rozdíly v kvalifikaci, funguje tržní mechanismus na trhu práce v podmínkách dokonalé konkurence (Macáková a kol., 1996).

2.1.2 Nedobrovolná nezam ěstnanost

Nedobrovolná nezam ěstnanost je podmín ěna p ředpokladem nepružnosti nominálních mzdových sazeb sm ěrem dol ů. Mzdy se ve skute čnosti nep řizp ůsobují, aby vy čistily trh práce, ale mají tendenci reagovat na ekonomické šoky zpomalen ě, a proto vzniká nesoulad mezi po čtem volných pracovních míst a celkovou nabídkou práce. Cena práce je na úrovni, která se vyzna čuje p říliš vysokou mzdovou sazbou. D ůsledkem je p říliš mnoho kvalifikovaných pracovník ů, kte ří jsou „ochotni“ p ři takovéto mzd ě pracovat, oproti nižší pot řebě firem, které je cht ějí (jsou schopny) na práci najmout. Vysoká nedobrovolná nezam ěstnanost je pro spole čnost nep říznivým jevem a p ři překro čení ur čité míry se stává dokonce nebezpe čnou – m ůže vést i k sociálním nepokoj ům, stávkám, demonstracím, aj. (Macáková a kol., 1996).

2.1.3 Dobrovolná nezam ěstnanost

Dobrovolná nezam ěstnanost vzniká v ekonomice s dokonale pružnými mzdami, protože trh práce, který se vyzna čuje dokonalou pružností mezd, nem ůže vytvá řet menší nabídku než je poptávka. Ceny a mzdy stoupají nebo klesají tak dlouho, dokud se trhy nevy čistí. Firmy ochotn ě najímají všechny kvalifikované síly, které si p řejí pracovat za daných mzdových podmínek. Dobrovolná nezam ěstnanost je považována za ekonomicky efektivní, nebo ť existence ur čité výše nezam ěstnanosti m ůže napomáhat maximalizaci čistého ekonomického blahobytu nebo HDP (hrubý domácí produkt) zem ě. Rozd ělení nezam ěstnanosti na dobrovolnou a nedobrovolnou vychází z mikroekonomických základ ů teorie nezam ěstnanosti. Za řazení jednotlivých typ ů nezam ěstnanosti do t ěchto dvou skupin je čist ě teoretické. Za dobrovolnou nezam ěstnanost lze jednozna čně považovat část nezam ěstnanosti frik ční – lidé hledají lépe

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 14 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI placenou práci. Pokud však považujeme informa ční bariéry a čas pot řebný k hledání práce za nevýznamný, potom veškerou frik ční nezam ěstnanost ozna čujeme jako dobrovolnou. Rovn ěž jednozna čné za řazení strukturální nezam ěstnanosti z hlediska dobrovolnosti a nedobrovolnosti kolísá ( nap ř. vysoce kvalifikovaný pracovník uplatnitelný při velkém množství mén ě náro čných volných pracovních míst a naopak).

2.1.4 Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence

Trhy práce nejsou dokonale konkuren ční trhy – existuje na nich velké množství znak ů nedokonalé konkurence:
mzdová strnulost
mzdové tarify firem
existence odbor ů
monopson Dalšími ovliv ňujícími faktory je i heterogennost trhu práce, jeho omezená mobilita, zásahy státu, aj.

mzdová strnulost - znamená, že mzdy mají tendenci reagovat na ekonomické šoky pomalu a postupn ě mzdové tarify firem – velké firmy mají tendenci vytvá řet interní klasifika ční systémy jako prost ředky organizování a placení svých zam ěstnanc ů, které z ůstávají relativn ě stabilní i p ři zm ěnách na trhu práce existence odbor ů - odbory jsou považovány za tzv. vyrovnávací sílu na trhu práce a na druhé stran ě jsou ozna čovány za monopol na stran ě nabídky práce monopson – firma, která je jediným zam ěstnavatelem v ur čité oblasti práce nebo ur čité kvalifikace a díky t ěmto výhodám zaujme na trhu práce dominantní postavení (Macáková a kol., 1996).

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 15 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

2.2 Teorie nezam ěstnanosti

2.2.1 Definice nezam ěstnanosti

Obecn ě vzato platí, že ne každý, kdo pracuje, je zam ěstnaný a na druhé stran ě také ne každý, kdo nepracuje, je nezam ěstnaný . Být nezam ěstnaný neznamená být mimo trh práce, ale neschopnost se na n ěm prosadit a z ůstávat tedy v konkrétním okamžiku na stran ě nerealizované nabídky (Mareš, 1996). Podle zákona č. 435/2004 o zam ěstnanosti se v ČR považuje za nezam ěstnaného osoba, která chce a m ůže pracovat a o práci se uchází. Uchaze č o zam ěstnání je ob čan, který • není v pracovn ěprávním nebo v podobném vztahu, nevykonává samostatn ě výd ěle čnou činnost • požádal písemn ě o zprost ředkování vhodného zam ěstnání u p říslušného ú řadu práce v jehož obvodu se z vážných d ůvod ů zdržuje (MPSV, 2004) Tato definice, plynoucí ze zákona, je však p říčinou zkreslení úrovn ě registrované nezam ěstnanosti, protože zahrnuje osoby, které mohou, ale necht ějí ve skute čnosti pracovat, osoby, které práci nehledají, protože ji již našly, ale nástup je stanoven na pozd ější dobu, dále pak osoby, které nemohou do zam ěstnání v krátké dob ě nastoupit, nebo rekvalifikující se pracovníky. Nezahrnuje však osoby, které nepracují, protože nemohou najít pracovní místo a nejsou registrovány ú řady práce (dále jen ÚP) nebo soukromou (zprost ředkovatelny práce) organizací, dále osoby, které musejí pracovat na zkrácenou pracovní dobu. Provád ěné analýzy trhu práce mohou být z těchto d ůvod ů zkreslené. Podle mezinárodního ú řadu práce (ILO) v Ženev ě musí člov ěk, kterého považujeme za nezam ěstnaného, spl ňovat tyto t ři podmínky: • být schopen práce ( v ěkem, zdravotním stavem, ale i osobní situací) • chtít zam ěstnání • být p řes tuto snahu v daný okamžik bez zam ěstnání

První podmínka eliminuje ty, kdo nemají zam ěstnání, ale ani o n ě nejsou schopni sout ěžit (osoby t ělesn ě nebo mentáln ě postižené, či jinak handicapované) a jsou pln ě závislí na podpo ře okolí ( často jsou zabezpe čeni dávkami sociálního státu). Druhá podmínka eliminuje ty, kte ří volí alternativní životní strategii (jsou zabezpe čeni jinými finan čními zdroji jako jsou nap ř. zisk, renta, stipendia)

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 16 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

2.2.1.1 Problematika nezam ěstnanosti

O nezam ěstnanosti se v ětšinou ve řejnost dovídá ze statistických p řehledů, které bilancují situaci na trhu práce. D řív ější režim m ěl tém ěř absolutní kontrolu nad pracovními silami, od rozhodování o kvalifika ční struktu ře k detailním mzdovým tarif ům a pravidl ům odm ěň ování. Právo na práci bylo fakticky pracovní povinností. D ůsledkem byl nedostatek zájmu o kvalitní vzd ělání a nete čnost k výsledk ům vlastní práce (ve valné v ětšin ě populace). D ůležitá byla nikoli práce, ale zam ěstnání, nikoliv využití pracovních sil, ale napl ňování personálních plán ů. Nabídka levné pracovní síly podporovala technologickou zaostalost výroby. Využití skute čných pracovních schopností aktivní populace bylo malé a stále se snižovalo. Administrativní kontrola kvalifika čních p ředpoklad ů jen skrývala skute čné plýtvání lidským kapitálem. Všechny reformy mzdového systému vedly k platové novelizaci. Pracovní výkon nutn ě klesal, nebo ť klesal rozdíl mezi schopnostmi a odm ěnou. Mezi p říčiny vzniku nezam ěstnanosti pat ří: um ělá p řezam ěstnanost, nízká úrove ň kvalifikace a neefektivní využití pracovních sil; to se v případ ě zavedení tržních podmínek na trhu práce nevyhnuteln ě obrací v nezam ěstnanost. V sou časnosti se míra nezam ěstnanosti (dále MN) v naší republice pohybuje n ěkde okolo 9%, což je v porovnání se zem ěmi se stabilní tržní ekonomikou zhruba na stejné úrovni jako MN mezi 8 – 15%. Snížil se po čet stálých a slušn ě placených p říležitostí pro mén ě vzd ělané osoby, narostlo množství nestálých pracovních míst ve form ě sezónního nebo jen částe čného úvazku ve službách nebo v zem ědělství , kde je však pracovník mén ě placen. Vzd ělání a kvalifikace zvyšují v zemích s tržní ekonomikou šance na trhu práce a jsou klí čem k získání vyššího materiálního standardu. Úsp ěch na trhu práce vyžaduje ur čité dispozice. Nejedná se jen o znalosti, dovednosti, ale též schopnosti, adaptibilitu, mobilitu, flexibilitu a kreativitu. Minulý systém byl založen na životním povolání, proto lidé nejsou zvyklí m ěnit zam ěstnání. Nezam ěstnanost je sou částí tržní ekonomiky. Až dosud byly neúsp ěšné prakticky všechny pokusy dlouhodob ě, či dokonce natrvalo nezam ěstnanost eliminovat. Selhávala p ředevším expanzivní makroekonomická politika státu, která se nakonec vždy po krátkodob ě nižší mí ře nezam ěstnanosti op ět zvýšila. U dlouhodobého pohledu jsou úsp ěšn ější ty státní zásahy, které vylepšují strukturu práce. Už proto, že podporu dostávají pouze ti, kdo práci opravdu hledají, nebo proto, že jsou pro n ě organizovány rekvalifika ční kurzy.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 17 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

P řesto se závažným problémem stává r ůst podílu nezam ěstnaných nad šest m ěsíc ů doby evidence. Obtížná situace nastává p ředevším u skupiny nezam ěstnaných déle než jeden rok. Krom ě evidovaných uchaze čů se vytvá ří i skupina lidí, kte ří po delší dob ě své nezam ěstnanosti rezignují a jsou pro nespolupráci s úřadem práce z evidence vy řazováni. Šance na zprost ředkování zam ěstnání totiž s délkou nezam ěstnanosti klesá. Roli hraje ztráta vlastní sebed ůvěry i pochybnosti zam ěstnavatel ů o kvalifikaci doty čného jedince. Nejd ůležit ější úlohou státu je nep řipustit vytla čení dlouhodob ě nezam ěstnaných na samý okraj spole čnosti. Nejde tady ovšem jen o povinnost státu, ale p ředevším o vlastní zájem nezam ěstnaných, jejichž zp ětné za člen ění do spole čnosti je velice obtížné. Proto je t řeba provád ět podrobnou analýzu nezam ěstnanosti matematicko-statistickou metodou.

2.2.2 Měř ení nezam ěstnanosti (výpo čet MN)

Nejvýstižn ějším zp ůsobem, jak vyjád řit nezam ěstnanost je pomocí míry nezam ěstnanosti.

Konstrukce ukazatele nezam ěstnanosti :

Míra nezam ěstnanosti ke konci sledovaného m ěsíce [% ] =

dosažitelní uchaze či o zam ěstnání evidovaní na ÚP „zam ěstnaní z VŠPS“ + po čet pracujících cizinc ů s ŽO + dosažitelní evidovaní na ÚP

Čitatel: přesná evidence registrovaných – dosažitelných, neumíst ěných uchaze čů o zam ěstná- ní, ob čan ů ČR a ob čan ů EU, vedená ú řady práce podle bydlišt ě uchaze če ke konci sledovaného m ěsíce. Jmenovatel: po čet zam ěstnaných v národním hospodá řství s jediným nebo hlavním zam ěstnáním podle výsledk ů výb ěrových šet ření pracovních sil – VŠPS ( klouzavý průměr posledních čty ř čtvrtletí) + po čet pracujících cizinc ů ze t řetích zemí s platným povolením k zam ěstnáním, zam ěstnaných ob čan ů EU registrovaných ÚP ( klouzavý pr ůměr posledních 12-ti m ěsíc ů) a cizinc ů s platným živnostenským oprávn ěním (ŽO) - klouzavý pr ůměr za poslední 2 pololetí + p řesná evidence registrovaných – dosažitelných, neumíst ěných uchaze čů o zam ěstnání, ob čan ů ČR a ob čan ů EU vedená ÚP podle bydlišt ě uchaze če.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 18 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

V souvislosti se zm ěnami na trhu práce vyvolanými vstupem ČR do EU a v souvislosti se snahou p řiblížit míru registrované nezam ěstnanosti mezinárodn ě srovnatelné obecné mí ře nezam ěstnanosti, která je vykazována ČSÚ, toto řešení zachovává vypovídací schopnost předm ětného ukazatele p ři využití údaje o zam ěstnanosti, který je od r. 1997 zjiš ťován a oficiáln ě publikován v šet řeních ČSÚ (s respektováním metodiky doporu čované OECD, EUROSTATem a ILO)( Ing. Špiroch, 2004).

Rozd ělení podle kriterií uplat ňovaných v ČR:

o nezam ěstnaní jsou ti, kte ří nemají placené zam ěstnání nebo sebezam ěstnání, práci aktivn ě hledají a jsou ochotni b ěhem ur čité doby nastoupit do pracovního pom ěru o zam ěstnaní je obyvatelstvo, které má placené zam ěstnání nebo sebezam ěstnání (v četn ě osob do časn ě v práci nep řítomných, ale s formální vazbou k zam ěstnání, jako nap ř. osoby ve stavu nemocných nebo na mate řské dovolené) (Helísek, 1998). o ekonomicky aktivní obyvatelstvo vytvá ří dohromady zam ěstnaní a nezam ěstnaní o ekonomicky neaktivní obyvatelstvo je tvo řeno skupinou lidí, kte ří nespl ňují podmínky předchozích dvou skupin (nap ř. studenti, penzisté, d ěti, ženy v domácnosti, invalidé)

Za jeden z nejd ůležit ějších ukazatel ů je považována p řirozená míra nezam ěstnanosti, která představuje úrove ň, p ři níž jsou r ůzné a diferencované trhy práce v zemi v pr ůměru v rovnováze, tzn., že tlaky na mzdy a ceny jsou zhruba v rovnovážném stavu. Přirozená míra není nutn ě optimální mírou nezam ěstnanosti. Optimální úrovn ě by se dosáhlo tam, kde by byl maximalizován čistý ekonomický blahobyt.

2.2.3 Druhy nezam ěstnanosti a p říčiny jejich vzniku

Abychom dokázali formulovat ú činné nástroje politiky trhu práce, musíme nejprve p řesn ě odlišit jednotlivé druhy nezam ěstnanosti a definovat p říčiny jejich vzniku.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 19 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

2.2.3.1 Frik ční nezam ěstnanost

Bývá rovn ěž ozna čována jako nezam ěstnanost t řecí, vyhledávací nebo jako „normální“. Vzniká v důsledku p řirozené fluktuace mezi oblastmi a pracovními místy nebo v pr ůběhu jednotlivých stadií životního cyklu (nap ř. mate řská dovolená, d říve i výkon vojenské služby). Znamená to, že se zam ěstnaná osoba vzdá svého pracovního místa a stává se nezam ěstnanou, ale pouze po dobu, která je pot řebná k vyhledání nového pracovního místa. Délka frik ční nezam ěstnanosti bývá obvykle 6 – 12 týdn ů, a proto ji lze ozna čit za krátkodobou. Nezam ěstnaného p říliš psychicky ani materiáln ě nezatíží a naopak bývá n ěkdy vnímána jako vítané volno, které m ůže využít k uspo řádání si osobních v ěcí. Tento typ nezam ěstnanosti je p řirozený, provází b ěžné st řídání zam ěstnání a je fakticky ze spole čnosti neodstranitelný. • nezam ěstnaní, kte ří byli propušt ěni z pracovního pom ěru • dobrovoln ě opustili minulé zam ěstnání a hledají lépe placené • pracovní síly nov ě vstupující na trh práce – absolventi škol

2.2.3.2 Sezónní nezam ěstnanost

Je krátkodobá a je zp ůsobena bu ď charakterem práce v odv ětvích, kde je produkce závislá na po časí ( stavebnictví, povrchová t ěžba, lesnictví, zem ědělství, apod.), a v důsledku toho i v navazujících zpracovatelských odv ětvích (cukrovarnický, konzervárenský pr ůmysl), nebo výkyvy ve spot řeb ě dané institucionálními p říčinami (váno ční a velikono ční svátky), nebo st řídáním ro čních období (d ůsledky pro obuvnický a konfek ční pr ůmysl).

2.2.3.3 Nezasloužená nezam ěstnanost

Hovo ří se o nezam ěstnanosti z pohledu konfliktu vnímání nezam ěstnanosti jako problému spole čenského a individuálního. V každé moderní spole čnosti bude vždy existovat ur čitá míra „dobrovolné“ nezam ěstnanosti (neodstranitelné minimum v rozmezí 2-4 %). To však vytvá ří ve spole čnosti názor, že si nezam ěstnaní zavinili sv ůj problém sami svojí pohodlností, lajdáctvím, provin ěním, apod. Rozsáhlejší nezam ěstnanost, postihující ur čité obory či regiony, je ale primárn ě problémem spole čenským a teprve následn ě individuálním.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 20 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

2.2.3.4 Strukturální nezam ěstnanost

Strukturální nezam ěstnanost souvisí se zm ěnami v ekonomických strukturách spole čnosti. Objevuje se tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle. Nesoulad může vzniknout proto, že se poptávka po ur čitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje a nabídka se ani v jednom p řípad ě nep řizp ůsobuje dostate čně rychle. To je pak charakterizováno vysokým po čtem volných pracovních míst i vysokým po čtem nezam ěstnaných. P říčinami tohoto druhu nezam ěstnanosti jsou p ředevším rychlé zm ěny spojené s technickým pokrokem (zavád ění moderní techniky, automatizace, apod.) technologií, aj. V důsledku toho na stran ě jedné sektory vznikají a rozvíjejí se, na stran ě druhé zase vlivem tržního hospodá řství některé z nich zanikají. V ČR je nap říklad v jednotlivých regionech strukturální nezam ěstnanost závislá na produkci velkých podnik ů (chemický a strojírenský pr ůmysl, t ěžba surovin, apod.). Je-li podnik v rámci zm ěny ekonomické struktury státu zrušen, zam ěstnanci jsou propušt ěni a nezam ěstnanost v tomto regionu skokov ě vzroste. Na rozdíl od frik ční nezam ěstnanosti je strukturální doprovázena r ůstem délky trvání a také r ůstem času neobsaditelnosti pracovních míst. Protože mladí lidé jsou na trhu práce flexibiln ější než ostatní, postihuje tento druh nezam ěstnanosti p ředevším vdané ženy, rodi če s více d ětmi, starší osoby, osoby s nízkou kvalifikací a osoby zdravotn ě postižené. Existence strukturální nezam ěstnanosti je z řejm ě hlavní p říčinou regionálních rozdíl ů v mí ře nezam ěstnanosti. Zejména z hlediska hodnocení sociálních dopad ů nezam ěstnanosti a také p ři jejich eventuální regulaci je proto t řeba analyzovat krom ě celkových národohospodá řských ukazatel ů též údaje regionální (míra nezam ěstnanosti, struktura uchaze čů u zam ěstnání, struktura volných míst). Nap ř. p ři pr ůměrné mí ře nezam ěstnanosti ( nezam ěstnaní uchaze či o zam ěstnání evidovaní na ú řadech práce) v ČR koncem r. 1996 ve výši 3,5% dosáhla tato míra v Praze pouze 0,4%, zatímco v problémových okresech (p řevážn ě útlum t ěžby uhlí) Most 9,4%, Louny 8,2% a Karviná 7,8% ( ČSÚ, 1996).

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 21 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

2.2.3.5 Cyklická (konjunkturální) nezam ěstnanost

Na rozdíl od strukturální nezam ěstnanosti, kdy je pokles poptávky citelný pouze u některých odv ětví, postihuje cyklická nezam ěstnanost více či mén ě všechna odv ětví. Tato nezam ěstnanost je vyvolána nebo odstran ěna pr ůběhem hospodá řského cyklu (konjunktura, stagnace, recese, deprese). Vzniká a roste v období recese, kdy je makroekonomická poptávka po zboží a službách p ři daných mzdových sazbách a p ři dané produktivit ě práce nedosta čující pro zam ěstnanost lidí, kte ří jsou schopni a ochotni pracovat. V porovnání se sezónní nezam ěstnaností, která postihuje ur čité profese, se strukturální nezam ěstnaností, která postihuje pouze ur čité skupiny se specifickými znaky, nemá cyklická nezam ěstnanost oblastní charakter a je dlouhodobá. P řináší tak vysoké spole čenské náklady a negativní sociální dopady. Zatímco vysoká úrove ň frik ční nezam ěstnanosti se m ůže objevit i tehdy, je-li celkový trh práce v rovnováze (je-li vysoká fluktuace nebo velká oblastní nevyváženost) je cyklická nezam ěstnanost projevem poruchy na trhu práce a nedostate čné agregátní poptávky. Jednozna čná diagnóza jednotlivých druh ů nezam ěstnanosti není možná. Problém spo čívá v těžké identifikaci cyklické a strukturální nezam ěstnanosti, protože cyklická nezam ěstnanost ovliv ňuje úrove ň nezam ěstnanosti strukturální. V období recese se „smíchávají“ oba druhy nezam ěstnanosti p řinejmenším z toho d ůvodu, že strukturální zm ěny v ětší intenzity probíhají práv ě v konjunkturálních cyklech, b ěhem kterých je nap ř. nadm ěrn ě vysoká nezam ěstnanost žen, starších osob, mladých lidí, a to vytvá ří dojem strukturální nezam ěstnanosti. V období vysoké konjunktury jsou naopak mobilizovány rezervy pracovních sil, a tedy v tomto období je i malá strukturální nezam ěstnanost ( Knoll, 1993).

2.2.3.6 Dlouhodobá nezam ěstnanost

Může být definována jako skute čnost, že jednotlivec je po jisté období, které p řesahuje ur čitou časovou hranici, nep řetržit ě nezam ěstnaný. Podle definice EU je tato doba delší než jeden rok, v ČR a USA je tato doba delší než p ůl roku. Dlouhodobá nezam ěstnanost vede nejen ke ztrát ě kvalifikace, pracovních návyk ů, odborných zkušeností, ale i ke ztrát ě vlastní sebed ůvěry. Délka doby nezam ěstnanosti hraje kritickou úlohu p ři hledání práce, nebo ť s délkou evidence klesá i šance na nalezení místa a zam ěstnavatelé také ztrácejí o dlouhodob ě nezam ěstnané zájem. Lze konstatovat, že se jedná

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 22 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI o ur čitou formu diskriminace uplat ňovanou k nezam ěstnaným jako ke skupin ě, bez ohledu na osobní charakteristiky a schopnosti. Jedná se p ředevším o etnické minority, migranty, delikventy a ženy ucházející se o netradi ční zam ěstnání (kratší úvazky, úpravy pracovní doby). Dlouhodobá nezam ěstnanost se vyzna čuje zvláš ť tíživými sociálními problémy. Pat ří sem psychické zatížení, ztráta fyzického zdraví, rozpady rodin, destrukce etických hodnot. Závažnost dlouhodobé nezam ěstnanosti vyplývá také z toho, že zdroje, které má nezam ěstnaný k dispozici, se již po n ěkolika m ěsících vy čerpají. Z pohledu druhového t říd ění sem pat ří nezam ěstnanost strukturální a cyklická.

2.2.3.7 Krátkodobá nezam ěstnanost

Je charakterizována rychlým p řesunem pracovník ů z jedné práce do druhé (nap ř. nezam ěstnanost frik ční).

2.3 Nezam ěstnanost a její sociální dopad na jedince

Nezam ěstnanost nemá dopad jen na celkovou ekonomiku, ale ovlivňuje také životy jednotlivých lidí. Vede ke snižování disponibilních prost ředk ů domácností, z čehož vzniká mnoho problém ů mezi lidmi. Ekonomické obtíže ovliv ňují emoce a rodinný život t ěchto lidí. V extrémních p řípadech m ůže docházet i k nepokoj ům mezi lidmi, rozpad ům domácností i vlastních život ů. V naprosté v ětšin ě p řípad ů s sebou nezam ěstnanost p řináší snížení životní úrovn ě a hrozbu chudoby (OECD, MPSV ČR, 2001). Po ztrát ě zam ěstnání, které má dlouhodob ější ráz, dochází po ur čité dob ě ke zm ěnám, které zt ěžují návrat do zam ěstnání a zp ůsobují úpadek lidského kapitálu. Nezam ěstnaní ztrácejí svoje zkušenosti, schopnosti a praktické i teoretické znalosti, které získávali a udržovali kontinuální prací. Po po čáte čním šoku zp ůsobeném násilnou zm ěnou života, pak nezam ěstnaní často mobilizují své síly a snaží se svou situaci zm ěnit. Pokud ovšem nenajdou řešení, postupn ě rezignují, upadají do apatie. D ůsledkem nezam ěstnanosti je postupný úpadek, ztráta sebed ůvěry a spole čenského statusu, ztráta smyslu každodenní činnosti, konflikty v běžném sociálním styku, zhoršení duševního a t ělesného zdraví. Zdá se, že osoby s dostate čnými úsporami, s intenzivní morální a emocionální podporou svých nejbližších a osoby s vyšším vzd ěláním z ůstávají dlouhodob ě relativn ě nedot čeni nezam ěstnaností. Velice špatné jsou

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 23 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI dopady nezam ěstnanosti u starších jedinc ů, kte ří mají menší šance na znovuzískání pracovních p říležitostí a u nejmladších osob. Délku trvání nezam ěstnanosti prodlužují krátkodobá nepružnost trhu práce (na stran ě nezam ěstnaných nedostatek informací o možnostech uplatn ění na trhu práce), rozdíl mezi strukturou poptávky a nabídky práce, na stran ě nezam ěstnaných absence dovedností a vědomostí, které jsou pro nabízená místa požadovány, neochota k profesní či prostorové mobilit ě a p řekážky, které se této mobilit ě staví do cesty. Dlouhodobá nezam ěstnanost má nep říznivé d ůsledky pro spole čnost i pro nezam ěstnané jedince. K sociálním následk ům dlouhodobé nezam ěstnanosti pro jedince pat ří zejména snížení životní úrovn ě, r ůst nap ětí v jeho rodin ě a v ostatních interpersonálních vztazích, deprese, ztráta motivace a pocit bezmocnosti. Přistupují k nim i další nutné finan ční výdaje pro spole čnost (nároky na státní rozpo čet, nár ůst sociáln ě patologických jev ů, nestabilita, aj.). Proto se dlouhodobá nezam ěstnanost ocitá v centru pozornosti spole čnosti.

2.3.1 P říčiny ztráty zam ěstnání a její psychologické d ůsledky

Mají-li se analyzovat psychologické d ůsledky nezam ěstnanosti, je t řeba se na n ě podívat ze třech úhl ů pohledu. Z prvního pohledu jsou všichni nezam ěstnaní ve skute čnosti v jedné rovin ě, jsou vylou čeni z pracovní činnosti. Z druhého pohledu jsou jen n ěkte ří nezam ěstnaní ve stejné rovin ě, a ti ostatní se od nich odlišují. Nap ř. krátkodobá nezam ěstnanost nezanechává psychologické d ůsledky, avšak dlouhodobá nezam ěstnanost naruší duševní rovnováhu, snižuje rodinnou soudržnost a čím déle trvá, tím je menší šance op ět práci najít. Z pohledu t řetího je každý nezam ěstnaný jedine čný. Člov ěku, který je nezam ěstnaný, neposta čuje jen vyplácení podpory v nezam ěstnanosti. Stav, ve kterém se nachází, je pro n ěho stavem stresovým, hrani ční situací. V odborném terminologii je stres popisován jako silná frustrace, která vzniká tehdy, p ůsobí-li na člov ěka nadm ěrn ě silný podn ět dlouhou dobu nebo ocitne-li se v nesnesitelné situaci, jíž se nem ůže vyhnout, a setrvává-li v ní. V této situaci mohou ve v ětší mí ře působit negativní vlivy jako zvýšená podrážd ěnost, alkoholismus, kriminalita a mnohé další faktory, které budou mít tím v ětší vliv, čím déle bude nezam ěstnanost trvat. Jako psychologický moment v přetrvávající nezam ěstnanosti vystupuje

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 24 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

ta skute čnost, že čím déle bude nezam ěstnanost p řetrvávat, tím více se bude ztrácet d ůvěra v nalezení zam ěstnání. Hledání práce bude mén ě systematické, mén ě pravidelné a mén ě intenzivní. Aby se t ěmto situacím p ředešlo, je pot řebné co nejd říve za čít s rekvalifikací, přeškolováním a zvyšováním kvalifikace. V sou časné dob ě je pracovní trh u nás omezený a je t řeba vycházet z toho, že nezam ěstnaní mají problémy zejména ve své osobní sfé ře. Mnozí z nich nejsou bez pomoci schopni najít si trvalou práci. V ětšina nezam ěstnaných získá trvalou práci jedin ě tehdy, jestliže zm ění sv ůj postoj a své chování. Mnoho nezam ěstnaných považuje své negativní postoje, neadekvátní zp ůsob jednání a nep říznivé životní okolnosti za n ěco nezm ěnitelného. Dávají si všechno líbit, protože se proti vliv ům vn ějšího sv ěta sami nepostaví. Bez odporu akceptují cizí programování a programování prost ředí. Nezam ěstnaní postrádající jistotu, mají zábrany svobodn ě mluvit. Ukázalo se, že často ne říkají nic, i když by m ěli co říci. Mají problémy s komunikací, což často vede k pocitu bezmocnosti a silným zábranám, které negativn ě ovliv ňují jejich ucházení se o místo, zejména první kontakt (p řijímací pohovor). Nezam ěstnaní se nedovedou dob ře prodat jako pracovní síla. Když jde o hledání či p řijetí nové práce, vyvstane často pro nezam ěstnaného problém, že se doty čný jedinec musí v mnoha ohledech p řizp ůsobit. Vliv nezam ěstnanosti lze zkoumat z několika pohled ů. Harisson ův model ukazuje vliv na duševní stabilitu nezam ěstnaného v závislosti na čase a má následující fáze šok – optimismus- pesimismus – fatalismus. Do jednotlivých fází se klienti dostávají velmi individuáln ě, po r ůzných obdobích. Nemusí prožít všechna období, protože to závisí na jejich celkové situaci, na tom, jak rychle najdou zam ěstnání apod. 1. fáze – šok : jedná se o po čáte ční reakci člov ěka, odmítá zpravidla skute čnost, že se stává nezam ěstnaným 2. fáze – optimismus : lze charakterizovat jako období usilovného hledání nového zam ěstnání, víru v budoucnost. Zpravidla období 3 m ěsíc ů. 3. fáze – pesimismus : dochází k poklesu aktivity v hledání zam ěstnání, nastupují pocity mén ěcennosti, snížení sebeúcty. Období do 6 m ěsíc ů. 4. fáze – fatalismus : ztráta jakéhokoliv zájmu o zam ěstnání, projevuje se nár ůstem apatie vůč i spole čnosti, odmítáním základních lidských a ob čanských hodnot. Nezam ěstnanost je zát ěžová, krizová životní situace, se kterou se r ůzní jednotlivci vyrovnávají velmi rozmanit ě. Adaptace závisí na celkové osobní a životní situaci jednotlivce

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 25 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

a na jeho osobnosti. V životní situaci jsou nejzávažn ějšími faktory celková finan ční situace, míra sociální podpory v rodin ě a širším sociálním okolí, dobré fyzické a psychické zdraví, uplatnitelnost vzd ělání. Z individuálních osobních faktor ů sehrávají nejd ůležit ější úlohu v ěk, pohlaví, odolnost v ůč i zát ěži, pružnost a aktivita člov ěka, motivace k práci a subjektivní význam práce. Anglický profesor Peter Warr vypracoval podrobný model zabývající se následky nezam ěstnanosti, ve kterém polemizuje s předpokladem, že nezam ěstnanost m ůže být ve svých následcích dobrá i špatná. Místo tohoto názoru identifikuje 9 bod ů, které jsou základem zdravého psychického stavu, a ť již u zam ěstnaných nebo u nezam ěstnaných.

Pat ří sem: 1. příležitost k uplatn ění osobního vlivu (v rozhodovacích činnostech) 2. uplatn ění svých schopností (a ť již d říve nabytých nebo nov ě získávaných) 3. vymezení cíl ů a úkol ů (poskytují možnost úsp ěšného sebeuplatn ění) 4. různorodost (okolí, lidé, činnost, apod.) 5. zajišt ěná budoucnost (povolání, finan ční situaci) 6. finan ční zajišt ění (nedostatek finan čních prost ředk ů) 7. osobní bezpe čnost 8. příležitost styk ů s ostatními členy spole čnosti 9. spole čenské postavení (být zam ěstnán je d ůležitým p ředpokladem pro ve řejné i soukromé ocen ění, na nezam ěstnané je často hled ěno jako na poznamenané a jsou p řezírání ostatními lidmi).

2.3.2 Stará chudoba

Stará (demografická, horizontální chudoba) je nezávislá na trhu práce, m ůže být stavem či zp ůsobem trvalé existence, ale také jen krátkodobou životní epizodou (ohrožené sociální kategorie jsou charakterizovány v ěkem, životním a rodinným cyklem a neschopností pracovat).

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 26 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

2.3.3 Nová chudoba

Nová (vertikulární chudoba) je spojena s pozicí jedinc ů i celých sociálních kategorií na trhu práce (nezam ěstnaní, neúplné rodiny, osoby s nízkými výd ělky, osoby permanentn ě znevýhodn ěné na trhu práce). O nové chudob ě se hovo ří proto, že p řed industrializací neexistovala, tak jako neexistoval trh práce v dnešním slova smyslu (Mareš, 1994).

2.3.4 Feminizace chudoby

Feminizace chudoby je proces, v němž ženy nabývají po četní p řevahy mezi chudými. Procento chudých žen se v pom ěru k muž ům zvyšuje, a to nejen v tzv. rozvojových zemích (zemích t řetího sv ěta), ale i v pr ůmyslov ě vysp ělých zemích. Je to zp ůsobováno zpravidla jejich horší pozicí na trhu práce (možnostmi uplatn ění se na n ěm) a r ůznými nep říznivými životními událostmi ( úmrtím partnera, jeho odchodem, rozvodem, dlouhodobou nemocí ženy či jiného člena rodiny, o kterého pe čuje, apod.) V důsledku tohoto procesu se chudoba dotýká významnou m ěrou i d ětí, o které tyto ženy pe čují a které vychovávají (Kaplan, 1997).

2.3.5 Vlivy na psychiku, konflikty, frustrace a stres

Ztráta zam ěstnání s sebou p řináší také zm ěnu statusu, který je obecn ě spojen se skute čností „mít zam ěstnání“ a konkrétn ě s „povahou onoho zam ěstnání“. Člov ěk, který p řijde o práci získává nový status, a to pod řadný status „nezam ěstnaného“. Důsledek ztráty zam ěstnání nenese jenom p římo postižený jedinec, ale také rodina a širší příbuzenstvo. Jedinec ztrácí svoji autoritu, která je odvozena z jeho zam ěstnání a p říjm ů do rodinného rozpo čtu. N ěkdy se stává, že ze strachu ztráty statusu se nezam ěstnaný snaží ztrátu zam ěstnání p řed okolím utajit, a to nejen p řed okolím širším, ale n ěkdy dokonce i p řed vlastní rodinou. Jsou p řípady, kdy muž p řicházel dom ů v pracovním od ěvu a ve stejný čas, jako kdyby šel z práce. Obzvlášt ě pal čivý je tento problém v tradi čně orientovaných rodinách, kdy muž je považován za živitele rodiny. Nezam ěstnanost ovliv ňuje vnit řní pravidla fungování rodiny a domácnosti, zejména na d ělbu rolí. P řítomnost nezam ěstnaného muže v domácnosti m ůže rušit ženinu kontrolu nad domácím prostorem, který byl až dosud její doménou. Muž p řebírá domácí povinnosti, v jejichž konání mu d říve bránilo zaměstnání a ze kterých se vykupoval svým výd ělkem. Nezam ěstnanost m ůže zcela narušit a rozbít vztahy mezi jednotlivými členy rodiny. V souvislosti s nezam ěstnaností n ěkdy dochází v rodin ě i k násilným čin ům. Násilí bývá

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 27 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI konáno na partnerovi i na d ětech. Nelze ovšem jednozna čně říci, že za násilí m ůže jenom nezam ěstnanost. Obvykle se k tomuto faktu p řidávají i jiné faktory (nap ř. nízká úrove ň vzd ělání nebo psychické potíže). Rodina ovšem nemusí být nezam ěstnaností jenom ohrožována, ale pro člov ěka bez práce se m ůže stát úto čišt ěm. Podpora rodiny sehrává v život ě tohoto jedince velmi pozitivní a často nezam ěnitelnou roli.

2.4 Vývojové trendy a národní strategie zam ěstnanosti

ČR prošla obdobím, kdy byla tradice podnikání na dlouho p řerušena, sektor soukromého podnikání prakticky neexistoval dokonce i základní orientace lidí v klasickém tržním prost ředí byla nedostate čná. Proto je d ůležité sledovat, nakolik se b ěhem transforma čního období poda řilo tento handicap p řekonat a rozvinout podnikatelský sektor co do po čtu i struktury podnikajících osob a stability jejich postavení. Aby mohlo dojít ke zkvalitn ění podnikatelského prost ředí a v návaznosti na n ě i zlepšení konkurenceschopnosti, musí zárove ň být v ěnována zvýšená pozornost zlepšování p řipravenosti lidí (lidských zdroj ů) pro toto tržní prost ředí. Radikálního zvýšení úrovn ě lidských zdroj ů v ČR za krátkou dobu 3-5 let a s omezenými prost ředky nelze dosáhnout bez strategického p řístupu. Proto byla p řijata „Národní strategie řízení rozvoje lidských zdroj ů“ a byly vyty čeny hlavní sm ěry, doporu čení a funkce. Musí ovšem jít o systém a metody odpovídající povaze RLZ ( rozvoje lidských zdroj ů) v demokratické spole čnosti a v tržní ekonomice, ve které se na RLZ podílí mnoho subjekt ů s různými zájmy a pot řebami. Tyto subjekty jsou v rozhodování o RLZ autonomní a disponují vlastními zdroji (ob čané, jejich rodiny, ale i státní i soukromé orgány, odbory, školství, fyzické i právnické osoby, aj.) ( Burda, 2003). Strategii rozvoje lidských zdroj ů pot řebuje ČR rovn ěž jako základní dokument pro napl ňování politiky EU v oblasti zam ěstnanosti, celoživotního u čení a rozvoje informa ční spole čnosti. Strategie musí být sou částí efektivního využívání prost ředk ů ze strukturálních fond ů, zejména ESF(evropský sociální fond). P řijetí této strategie by se m ělo stát výchozím bodem pro dialog, rozhodování, spolupráci a spole čný postup vlády i ve řejného a soukromého sektoru p ři rozvíjení lidských zdroj ů a Strategie by tak mohla posloužit jako referen ční rámec pro další tvorbu politiky v oblasti RLZ ( Ú řad vlády ČR, 2003).

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 28 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

2.5 Aktivní p řístupy v řešení nezam ěstnanosti

2.5.1 Postoj státu k problematice nezam ěstnanosti

Aktivní politika zam ěstnanosti je jednou ze dvou sou částí státní politiky zam ěstnanosti. Druhou část tvo ří pasivní politika zam ěstnanosti. Státní politika zam ěstnanosti sm ěř uje k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdroj ů pracovních sil a k zabezpe čení práva ob čan ů na zam ěstnání. Tato politika je zabezpe čována Ministerstvem práce a sociálních v ěcí a p říslušnými ú řady práce. Dynamický vývoj ekonomiky vyžaduje pružný pracovní trh. Pokud Česká republika podmínky pracovního trhu nep řizp ůsobí, pak hrozí, že se dostane do dlouhodobých problém ů doprovázených nezam ěstnaností a vysokými sociálními náklady. Česká republika bude proto zvyšovat podíl investic do lidského kapitálu, podporovat dojížd ění a st ěhování za prací a vytvo ří legislativní podmínky pro flexibilní pracovn ě právní vztahy. V sou časnosti brání zvýšení konkurenceschopnosti zam ěstnavatel ů a vytvo ření vhodn ějších podmínek pro zam ěstnávání vzd ělané a kvalifikované pracovní síly mimo jiné i vysoké zákonné nemzdové náklady práce (OECD, 1995). Krokem, který nastaví systém sociálních dávek tak, aby se lidem vyplatilo pracovat, jsou navrhované zm ěny v oblasti životního minima a pomoci v hmotné nouzi, jejichž platnost je od 1.1. 2007. Jejich smyslem je dostate čně a spravedliv ě ochra ňovat ob čany p řed hmotnou nouzí, ale zárove ň je motivovat k aktivnímu hledání zam ěstnání a p řijetí i mén ě placené práce se zvýhodn ěním t ěch, kte ří prokážou snahu zvýšit si p říjem vlastní prací. Nov ě zavedené životní minimum bude jednosložkové. Částky životního minima pot řebné k zajišt ění výživy a ostatních základních osobních pot řeb budou nov ě odstup ňovány podle po řadí osob v domácnosti a u nezaopat řených d ětí ješt ě i podle v ěku. Sou časn ě bude zavedena nová dolní hranice p říjm ů, existen ční minimum, která vyjad řuje náklady minimálního životního standardu umož ňujícího p řežití. Cílem navrhované právní úpravy o pomoci v hmotné nouzi je omezit dlouhodobou závislost na sociálních dávkách, poskytnout lidem poradenskou službu a zabránit tak jejich sociálnímu vylou čení. Nová právní úprava finan čně zvýhodní ty p říjemce dávek, kte ří budou p ři řešení své situace aktivní. Mezi klí čové strukturální problémy trhu práce pat ří, vedle profesní mobility, i nízká územní mobilita zam ěstnanc ů. Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce se v jednotlivých regionech liší. Lidé za prací nedojížd ějí v požadované mí ře a nest ěhují se. V ČR dojíždí za prací p řibližn ě jedna t řetina ekonomicky aktivních obyvatel. Náklady na dopravu do zam ěstnání tvo ří v pr ůměru 10 % rodinného rozpo čtu, p řičemž v případ ě

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 29 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI nízkop říjmových rodin je to relativn ě v ětší část. Náklady na dopravu se tak mohou stát zna čnou bariérou jejich mobility. Motivace zam ěstnanc ů k dojížd ění za prací bude podpo řena jejím zvýhodn ěním, a to formou da ňové úlevy na stran ě zam ěstnavatel ů. Dalším z krok ů pro zvýšení mobility na trhu práce bude uvoln ění v sou časnosti v ČR regulovaného nájemného.

2.5.2 Aktivní politika zam ěstnanosti

Aktivní politiku zam ěstnanosti realizují v ČR p ředevším ú řady práce řízené Správou služeb zam ěstnanosti MPSV ČR. Jako taková podporuje sociální pr ůchodnost ekonomické reformy. Dále se snaží o strukturální zm ěny zam ěstnanosti, sociáln ě-ekonomický rozvoj v regionech, snižuje finan ční náro čnost státního rozpo čtu na pasivní politiku zam ěstnanosti. Hledá nové zp ůsoby a podn ěcuje k hledání nových forem a metod aktivního využívání lidských zdroj ů. Podporuje sledovaný sm ěr hospodá řského rozvoje a umož ňuje zapojení jednotlivých skupin uchaze čů do zam ěstnání.

2.5.2.1 Cíle aktivní politiky zam ěstnanosti

I p řes ekonomický r ůst, stálé zvyšování produktivity a životního standardu v ětšiny obyvatel České republiky z ůstává naléhavým problémem otázka dlouhodobé nezam ěstnanosti spojená se sociálním vylou čením ur čitých skupin lidí. Zam ěstnanost je klí čovým nástrojem k jejich za člen ění do spole čnosti. Úkolem politiky zam ěstnanosti na poli sociální ochrany je usnad ňovat ú čast na zam ěstnanosti prost řednictvím podpory p řístupu ke kvalitnímu zam ěstnání pro všechny muže a ženy schopné pracovat, potírat diskriminaci na trhu práce a předcházet vylu čování lidí ze sv ěta práce (Národní ak ční plán sociálního za čle ňování na léta 2004 – 2006). D ůležitým p ředpokladem sociálního za čle ňování je sou časn ě zajišt ění dostate čně široké a flexibilní nabídky sociálních služeb, které mají rozhodující úlohu p ři prevenci a potírání sociálního vylou čení. P řipravovaná právní úprava v oblasti sociálních služeb zavádí nové principy sociálních služeb s cílem zlepšit dostupnost a zajistit dostate čnou nabídku všech druh ů služeb ve vztahu k jejich poptávce. Projekty zam ěř ené na podporu t ěchto aktivit budou financovány mj. z prost ředk ů Evropského sociálního fondu.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 30 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Ke konci června 2005 bylo na ú řadech práce registrováno 28 623 mladistvých a absolvent ů všech typ ů škol. Na celkové nezam ěstnanosti se podíleli 5,8 %. Za hlavní p říčiny nezam ěstnanosti mladých na trhu práce lze považovat nedostate čné praktické znalosti a zkušenosti a pracovní návyky absolvent ů, nízkou kvalifikaci, nedostate čné jazykové znalosti a neochotu absolvent ů vykonávat Nezaměstnanípodlevěkových ur čitá zam ěstnání. Ú řady práce proto skupin 200 budou nadále realizovat program ř 150 „První p íležitost“, v jehož rámci nabízejí všem uchaze čů m do 25 let a 100

vtis. absolvent ům vysokých škol 50 zpracování individuálních ak čních 0 plán ů. V roce 2005 bylo do programu 2000 2001 2002 2003 2004 za řazeno cca 22 000 osob, v roce 15 až 29 let 30 až 44 let 45 až 59 let 60 a více let 2006 je p ředpoklad cca 25 000 osob. Graf č.1 Absolventi škol a mladí do 25 let budou nadále zapojováni do projekt ů v rámci komunitární iniciativy EQUAL, tj. projekt ů k zabezpe čení rovného p řístupu na trh práce odstra ňováním bariér, které tomu brání, a do projekt ů v programu Leonardo da Vinci, které slouží jak k vým ěně zkušeností, tak i rozší ření a prohloubení jazykové gramotnosti. Informa ční a poradenská st řediska ú řad ů práce budou poskytovat poradenství pro volbu povolání - zejména pro žáky a studenty škol, jejich rodi če a pro širokou ve řejnost budou podávat informace o vývoji na p říslušném trhu práce a o čekávané pot řeb ě kvalifikovaných pracovních sil. Sou časn ě budou nabízet vzd ělávací programy všech st ředních a vysokých škol, popisy jednotlivých povolání, a to jak v písemné tak i v audiovizuální podob ě, a nabízet po číta čové i internetové programy, které umožní zjistit míru souladu mezi p ředstavami a p ředpoklady jednotlivých klient ů, a povedou k výb ěru optimální vzd ělávací dráhy. Ú řady práce budou mimo jiné poskytovat rekvalifikační aktivity, pomocí kterých je řešena nerovnováha mezi kvalifika ční strukturou uchaze čů o zam ěstnání a požadavky na kvalifikaci pracovní síly na trhu práce - pro mladé jsou to zejména kursy praktické rekvalifikace, nespecifické rekvalifikace, dopl ňkové a rozši řující kvalifikace a specifické rekvalifikace.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 31 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Velmi d ůležité je zvyšování profesní mobility a základním nástrojem se stávají rekvalifikace, které řeší nerovnováhu mezi kvalifika ční strukturou uchaze čů o zam ěstnání a požadavky na kvalifikaci pracovní síly na trhu práce. Ú řady práce se zam ěř ují zejména na rekvalifikace odpovídající monitoringu Věkovástrukturaabsolventů rekvalifikacev1.pololetí2005 trhu práce, požadavk ům ě ů 50-59 let do 19 let zam stnavatel , vedoucích ke 9% 4% konkrétnímu pracovnímu uplatn ění 40-49 let 20-29 let 20% 34% uchaze čů , nebo zvyšujících jejich zam ěstnatelnost a profesní mobilitu na

30-39 let trhu práce. Dále zabezpe čují 33% rekvalifikace vytvá řející podmínky pro Graf č.2 zvýšení zam ěstnatelnosti, tzv. dopl ňkové rekvalifikace k dopln ění nebo rozší ření získaného vzd ělání pro konkrétní pracovní místo a zam ěstnanecké rekvalifikace, zejména p ři zm ěnách výrobních postup ů, zavád ění nových technologií a nové organizace práce u rozhodujících zam ěstnavatel ů v regionu, kde dochází k rozhodujícímu období restrukturalizace. P řijetí nového zákona o zam ěstnanosti umožnilo rozší řit rekvalifika ční aktivity i o zájemce o zam ěstnání a nákup služeb poradenských činností. Ú činnost a úloha rekvalifikací a poradenství roste a její význam a rozsah bude nemalou mírou ovliv ňován i programy ESF, kde tyto aktivity tvo ří podstatnou část jejich obsahu. V nejbližších letech se p ředpokládá postupný dvojnásobný nár ůst rekvalifikací a trojnásobný nár ůst poradenských činností jako odpov ěď na spole čenské a ekonomické pot řeby na úkor ostatních nástroj ů aktivní politiky zam ěstnanosti, které mimo jiné budou stále více orientovány jak na skupiny dlouhodob ě nezam ěstnané, tak na skupiny ohrožené nezam ěstnaností nebo dlouhodobou nezam ěstnaností. Sou časn ě komplexními programy zam ěstnanosti zam ěř enými na aktivizaci a motivaci každého jednotlivce individuálním p řístupem se vytvo ří nové podmínky k odstra ňování bariér rovného vstupu na trh práce a tím i pro integraci osob s různými handicapy – zejména zdravotn ě postižených, matek s dětmi, osob po mate řské a rodi čovské dovolené, osob s nízkou nebo žádnou úrovní kvalifikace, osob v ěkov ě starších a osob z odlišného socio-kulturního prost ředí. Na uvedené aktivity vydávají v sou časné dob ě služby zam ěstnanosti cca 20 % finan čních prost ředk ů na aktivní politiku zam ěstnanosti, postupn ě se p ředpokládá navýšení této částky do roku 2008 do výše 30-40 % ( Národní ak ční plán sociálního za čle ňování 2004 – 2006, 2005).

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 32 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Cíle aktivní politiky zam ěstnanosti 1. snižovat p ředpokládanou nezam ěstnanost, zabránit vylu čování ohrožených skupin z trhu práce 2. zmír ňovat kvalifika ční a profesní disproporce na trhu práce, zvyšovat flexibilitu pracovní síly 3. snažit se vracet uchaze če do pracovního procesu nejpozd ěji do 6ti m ěsíc ů 4. stabilizovat a vytvá řet další prac. místa pro problémové skupiny , dát p řednost preventivním opat řením, zabra ňujícím vzniku nezam ěstnanosti (nap ř. rekvalifikace u zam ěstnavatel ů) 5. minimáln ě zachovat podíl uchaze čů o zam ěstnání za řazených do aktivit APZ na úrovni p ředchozího roku 6. optimalizovat zam ěstnávání zahrani čních pracovník ů s pot řebami trhu práce 7. spolupracovat p ři z řizování a rozvoji pr ůmyslových zón, finan čně podporovat vznik pracovních míst p ředevším v malých a st ředních podnicích

APZ řeší pomocí vhodného prost ředku a svého rozpo čtu lepší uplatnitelnost a zam ěstnatelnost pro následné problémové skupiny na trhu práce:

1. mladiství uchaze či a absolventi škol s nevyužitelnou profesní orientací - rekvalifikací absolvent ů a hrazením náklad ů spojených se získáním praxe absolvent ů nap ř. v rámci projekt ů „Absolvent“ kvalifikací mladistvých využitím absolventské praxe event. rekvalifikací - stáží absolvent ů v ROPO (rozpo čtové organizace)

2. dlouhodob ě neumístitelní a obtížn ě umístitelní uchaze či - především z řizováním v ětšího po čtu vhodných VPP (ve řejn ě prosp ěšné práce) - dotací mzdových náklad ů zam ěstnavatel ům - zvyšováním kvalifikace – dokvalifikace

3. ženy po delším p řerušení pracovní aktivit - rekvalifikací v p řípad ě neuplatnitelnosti jejich p ůvodní profese - dotací mzdových náklad ů pracovních míst po dobu nezbytnou k zau čení - dotací pro SV Č (samostatn ě výd ěle čná činnost)

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 33 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

4. uchaze či se zm ěněnou pracovní schopností - především dotací mzdových náklad ů zam ěstnavatel ům - dotací provozu chrán ěných dílen - rozší řením kvalifikace – rekvalifikací - v omezeném rozsahu i z řizováním SÚPM (spole čensky ú čelné místo)u firem s dotací na z řízení

5. uchaze či z mikroregion ů se zvýšenou nezam ěstnaností - zřizováním VPP - dotací nových míst i pro SV Č - dotací mzdových náklad ů zam ěstnavatel ům - rekvalifikací

6. dosud zam ěstnaní, ale ohroženi ztrátou zam ěstnání - rekvalifikací hrazenou zam ěstnavateli

2.5.2.2 Nástroje aktivní politiky zam ěstnanosti

Dlouhodobá nezam ěstnanost se stává závažným problémem vzhledem k jejímu neustálému nár ůstu. Byl proveden rozbor skupin dlouhodob ě nezam ěstnaných, ze kterého vyplývají základní faktory ovliv ňující vznik dlouhodobé nezam ěstnanosti.

Mezi skupiny uchaze čů , kte ří jsou tímto jevem nejvíce ohroženy pat ří: • uchaze či, jejichž profese a kvalifikace neodpovídá poptávce na trhu práce • absolventi všech typ ů škol, kte ří nemají ve svém oboru žádnou praxi • mladiství uchaze či se základním vzd ěláním • osoby se zdravotním postižením nebo se zdravotními problémy • specifické skupiny uchaze čů (poruchy chování a jednání, apod.) • uchaze či s kombinovanými problémy (v ěk, zdravotní problémy, apod.) • uchaze či s nízkou úrovní kvalifikace nebo jen se základním vzd ěláním • uchaze či, kte ří nemají zájem o trvalou práci nebo nemají zájem o práci v ůbec

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 34 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Dosud si málokdo ve spole čnosti uv ědomuje nebezpe čí dlouhodobé a v mnoha rodinách již „dědi čné“ nezam ěstnanosti. Ve skupinách dlouhodob ě nezam ěstnaných je mnohem v ětší riziko asociálního chování a výskytu kriminálních jev ů. Vyr ůstá nekvalitní populace, která bude stále nespokojen ější a bude požadovat stále v ětší finan ční dotace ze strany státu, a to bu ď ve form ě sociálních dávek nebo náklad ů na umis ťování v nápravných za řízeních. Stále se snižuje poptávka po nekvalifikované pracovní síle a lze p ředpokládat, že nesoulad mezi poptávkou a nabídkou bude p ři zvyšující se nezaměstnanosti stále hlubší. Ve sv ětle těchto poznatk ů je t řeba stále více apelovat na vzd ělávací systém, který by m ěl podstatn ě více diferencovat p řístupy ke skupinám žák ů, kte ří nejsou schopni absolvovat náro čnější profesní přípravu. Je nutné, aby profesní p říprava žák ů byla v přímé návaznosti na poptávku na trhu práce. Zvýšená pé če by m ěla být v ěnována nácviku pracovních dovedností a pozitivních sociálních návyk ů u prosp ěchov ě slabších žák ů. Je t řeba p řipomenout, že i p ři zcela optimáln ě fungujícím diferencujícím školském systému bude existovat procento mladistvých, kte ří z tohoto systému p řed časn ě odejdou a ocitnou se v evidenci ÚP. Proto je nutné, aby ÚP ve spolupráci se zam ěstnavateli, m ěsty a obcemi vytvo řily ú činný systém pro pomoc ob čan ům ohroženým dlouhodobou nezam ěstnaností, sociální a osobnostní devastací. Ú řad práce se snaží pomocí nástroj ů aktivní politiky zam ěstnanosti realizovat projekty zam ěř ené práv ě na tyto rizikové skupiny uchaze čů . Hledá nové zp ůsoby jak rychleji a ú čeln ěji pomoci nezam ěstnaným v za řazení do pracovního procesu pokud mají sami zájem a snahu pracovat. Mezi základní nástroje aktivní politiky zam ěstnanosti pat ří:

1) Spole čensky ú čelná pracovní místa (SÚPM) pro uchaze če o zam ěstnání, kterým nelze zajistit jiným zp ůsobem pracovní uplatn ění. Na takovéto místo je po vzájemné dohod ě mezi zam ěstnavatelem a ÚP poskytnut p řísp ěvek, který kompenzuje zvýšené náklady na vytvo ření místa a zvyšuje udržitelnost takovéhoto místa. 2) Ve řejn ě prosp ěšné práce (VPP) jsou časov ě omezené pracovní p říležitosti vytvo řené p ředevším pro obtížn ě umístitelné a dlouhodob ě nezam ěstnané uchaze če o zam ěstnání evidované na ú řadech práce. Tato místa vytvá ří obec nebo zam ěstnavatel na základ ě písemné dohody s příslušným ú řadem práce ke krátkodobému pracovnímu umíst ění uchaze če o zam ěstnání (zákon č. 435/2004 Sb., o zam ěstnanosti). Nejdéle však na dobu dvanácti po sob ě následujících m ěsíc ů ode dne sjednaného nástupu uchaze če do pracovního pom ěru.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 35 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

3) Rekvalifikace je zm ěna dosavadní kvalifikace, získáním nových znalostí a dovedností umož ňujících pracovní uplatn ění ve vhodném zam ěstnání. Ú řady práce organizují rekvalifikace v případech, kdy struktura poptávky na trhu práce neodpovídá struktu ře nabídky a p řípadná rekvalifikace umož ňuje uchaze čů m nové nebo další uplatn ění ve vhodném zam ěstnání. Za rekvalifikaci se nepovažuje studium na st ředních a vysokých školách ani nástavbové formy studia. Rozlišujeme rekvalifikace: - specifické – zm ěna na konkrétní profesi s příslibem zam ěstnání - nespecifické – bez p říslibu konkrétního zam ěstnání je ú častník školen na získání dovedností, které zvýší jeho uplatnitelnost na trhu práce 4) Překlenovací p řísp ěvek je prost ředek APZ, který umož ňuje osob ě zahajující samostatn ě výd ěle čnou činnost p řeklenout finan čně období za čátku podnikání. 5) Přísp ěvek na dopravu zam ěstnanc ů může být poskytnut zam ěstnavateli, pokud zabezpe čuje každodenní dopravu svých zam ěstnanc ů do zam ěstnání v místech, kde není jiná dopravní možnost. 6) Přísp ěvek na zapracování m ůže se poskytnout zam ěstnavateli, který p řijme uchaze če, jemuž ÚP v ěnuje zvýšenou pé či. 7) Příspěvek p ři p řechodu na nový podnikatelský program může být poskytnut, když zam ěstnavatel z tohoto d ůvodu nem ůže zabezpe čit pro své zam ěstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. 8) Pé če o osoby se zdravotním postižením Také osoby se zdravotním postižením (OZP) jsou jednou ze skupin ob čan ů v evidenci ÚP, kterým se v ěnuje zvýšená pé če a ochrana na trhu práce. I pro tyto osoby je v rámci APZ vytvo řeno mnoho nástroj ů, které řeší jejich znevýhodn ění. Ú řad práce m ůže poskytnout osobám se zdravotním postižením:  pracovní rehabilitaci  přísp ěvek na vytvo ření chrán ěného pracovního místa, chrán ěné dílny  přísp ěvek na provoz chrán ěného pracovišt ě nebo dílny  přísp ěvek na podporu zam ěstnávání OZP zam ěstnavateli zam ěstnávajícímu více než 50% OZP z celkového po čtu zam ěstnanc ů  v rámci APZ: poradenské služby, rekvalifikace a fin. p řísp ěvky na vytvo řená prac. místa v rámci VPP a SÚPM

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 36 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

2.5.3 Národní ak ční plán zam ěstnanosti

Modernizaci politiky zam ěstnanosti ozna čila jako prioritu Evropská komise ve svých specifických doporu čeních pro politiku zam ěstnanosti České republiky v roce 2004. ČR tato doporu čení zohlednila v opat řeních Národního ak čního plánu zam ěstnanosti na léta 2004- 2006. Do budoucna se ČR zam ěř í zejména na posílení priorit politiky zam ěstnanosti a služeb zam ěstnanosti, na personální posílení a finan ční krytí a zm ěnu organiza čního uspo řádání služeb zam ěstnanosti. Bude rozvíjet spolupráci na národní a regionální úrovni s dalšími subjekty na trhu práce, podporovat partnerství ve řejného a soukromého sektoru v oblasti zam ěstnanosti. Realizace politiky zam ěstnanosti zabezpe čí, aby t řetina uchaze čů a zájemc ů o zam ěstnání (tj. nejaktivn ější a nejmotivovan ější) mohla získat všechny informace vedoucí k jejich zam ěstnání zabezpe čovaných ú řady práce (volná pracovní místa, možnosti dalšího odborného vzd ělávání, poradenství pro volbu povolání, podpora zam ěstnanosti apod.) prost řednictvím internetu, call-center, informa čních box ů a dalších technických opat ření. Tím dojde ke snížení jejich návšt ěvnosti na ú řadech práce a bude umožn ěno využít omezenou kapacitu ú řad ů práce ve prosp ěch ostatních uchaze čů o zam ěstnání. Ú řady práce se p ři realizaci aktivní politiky zam ěstnanosti zam ěř í na zvýšení zam ěstnatelnosti uchaze čů o zam ěstnání na trhu práce, prost řednictvím poradensko-informa čních služeb a rekvalifikací p ři větším využití program ů a projekt ů financovaných z ESF. Aktivní politika zam ěstnanosti bude posílena z řízením agentur práce (ve smyslu Job Center Plus), které se zam ěř í p ředevším na obtížn ě umístitelné skupiny uchaze čů o zam ěstnání na trhu práce. P ři jejich z řizování budou využity prost ředky z ESF. Ú řady práce se soust ředí na výkon činností státní správy, tj. výplaty hmotného zabezpe čení pro uchaze če o zam ěstnání, dávek státní sociální podpory apod. Zárove ň budou z řízeny krajské ú řady práce, na které budou p řeneseny n ěkteré kompetence jak z Ministerstva práce a sociálních v ěcí, tak zárove ň z okresních ú řad ů práce. Toto řešení zárove ň zachovává jednotnou státní politiku zam ěstnanosti na celém území republiky, garantuje realizaci evropské strategie zam ěstnanosti na národní úrovni, vytvá ří silného a jasn ě vymezeného partnera v ůč i hejtman ům a ú řad ům na úrovni kraje p ři realizaci regionální politiky a politiky zam ěstnanosti (Národní program reforem ČR, 2005). Realita trhu práce ČR tak vyžaduje nové definování cíl ů, prost ředk ů i subjekt ů politiky zam ěstnanosti. Vyžaduje p řesun t ěžišt ě pozornosti a následně i tok ů finan čních prost ředk ů od „pouhého“ zabezpe čení člov ěka v nezam ěstnanosti, které pouze udržuje takovéhoto jedince v pasivním setrvání v této situaci a nemotivuje ho ke zm ěně stavu (pro relativní výhodnost

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 37 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI takového zabezpe čení). Tyto cíle v celé své ší ři jsou komplexn ě řešeny národními plány zam ěstnanosti. Národní ak ční plán zam ěstnanosti (NAPZ) jednozna čně up řednost ňuje tvorbu nových pracovních příležitostí, podporu zam ěstnatelnosti, adaptibility, flexibility pracovní síly p řed spoléháním se na sociální sí ť. Nová politika zam ěstnanosti musí p řekro čit stávající kompeten ční i psychologické vymezení odpov ědnosti za oblast nezam ěstnanosti a zam ěstnanosti pouze na služby zam ěstnanosti (tj. na ú řady práce a MPSV) a musí se stát záležitostí všech resortů, vlády i sociálních partner ů. Předpokladem řešení je programové pojetí politiky zam ěstnanosti, provázané s celkovou ekonomickou, sociální, regionální a vzd ělávací politikou vlády. Metodika doporu čená stát ům EU pro zpracování národních plán ů zam ěstnanosti se opírá o konkrétní sm ěrnice roz člen ěné do čty ř pilí řů . Pro srovnatelnost se státy EU byla tato metodika a struktura uplatn ěna i v našem národním plánu. Návrhy opat ření p řitom pln ě respektují politiku zam ěstnanosti ČR v oblasti v ěcného a legislativního sbližování s EU (Winkler, Žižlavský, 2004).

Pilí ř 1 - Podpora zam ěstnatelnosti Tento pilí ř zahrnuje opat ření vedoucí ke zvýšení zam ěstnatelnosti pracovní síly zajišt ěním odpovídající úrovn ě její kvalifikace a flexibility ve vztahu k požadavk ům trhu práce, usnadn ěním p řechodu mládeže ze školy do praxe, odstra ňováním r ůzných bariér spo čívajících v nedostate čném rozvinutí či ztrát ě pracovních návyk ů, zejména mládeže, zdravotn ě handicapovaných osob, dlouhodob ě nezam ěstnaných, či osob vstupujících po delší dob ě na trh práce. Sou částí zvýšení zam ěstnatelnosti je i zvýšení motivace pracovní síly ke vstupu do zam ěstnání a k setrvání v zam ěstnání a zlepšení jejího postavení na trhu práce v ůč i zahrani ční pracovní síle.

Pilí ř 2 - Podpora podnikání Opat ření v tomto pilí ři jsou zam ěř ena na obecné zlepšení podmínek pro podnikání, vyrovnání konkuren čního prost ředí jak na domácím trhu, tak ve srovnání s ostatními státy- uchaze či o členství v EU. Vzhledem k tomu, že situace v České republice se liší od situace v EU, nejsou naše opat ření

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 38 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI zam ěř ená pouze na malé a st řední podniky, ale obsahují rovn ěž opat ření, jejichž cílem je oživení ekonomiky na makroekonomické úrovni, zlepšení podmínek podnikání velkých investor ů, zahrani čních i domácích. Opat ření obsahují p římé pomoci ze státního rozpo čtu i pomoci nep římé, jako jsou snižování da ňové zát ěže, bankovní záruky a státní garance.

Pilí ř 3 - Podpora schopnosti podnik ů a zam ěstnanc ů p řizp ůsobit se zm ěnám Cílem tohoto pilí ře je vytvo ření p ředpoklad ů pro dosažení dynamického a pružného trhu práce v rámci celé národní ekonomiky. Opat ření jsou zam ěř ena na vytvá ření podmínek pro modernizaci organizace práce a forem pracovní doby, na podporu adaptability podnik ů a zam ěstnanc ů. V první etap ě jde p ředevším o vytvo ření legislativního rámce flexibility, v další etap ě p ůjde o uplatn ění možných pružných forem v praxi.

Pilí ř 4 - Podpora rovných p říležitostí všech osob Opat ření v tomto pilí ři jsou zam ěř ena na odstran ění diskriminace v p řístupu k zam ěstnání, na posílení právních a institucionálních nástroj ů a mechanism ů k odstran ění všech forem diskriminace na trhu práce (MPSV, 1999).

2.5.4 Národní ak ční plán sociálního za čle ňování ČR

Národní ak ční plán sociálního za čle ňování vychází ze spole čného memoranda o sociálním za čle ňování, které bylo podepsáno českým ministrem práce a sociálních v ěcí a evropskou komisa řkou pro zam ěstnanost a sociální v ěci v Bruselu dne 18.12.2003. Plán shrnuje nejd ůležit ější problémy, kterým ČR čelí v oblasti chudoby a sociálního vylou čení, a zárove ň zve řej ňuje cíle, úkoly a opat ření vedoucí k jejich odstran ění. Národní ak ční plán je p ředevším národní strategií, jejímž cílem je zajistit problém ům chudoby a sociálního vylou čení náležitou pozornost a p řisp ět k jejich řešení. Politiku sociálního za čle ňování promítá do ostatních relevantních oblastí jako jsou zam ěstnanost, sociální ochrana, zdravotní pé če, vzd ělávání, bydlení, prevence sociáln ě negativních jev ů, aj. Je zpracován všemi členskými státy a je využíván i jako nástroj spole čné vým ěny informací a zkušeností dobré praxe na úrovni EU. Plán vychází ze Spole čných cíl ů boje proti chudob ě a sociálnímu vylou čení EU. Jedná se o tyto globální cíle:
usnad ňovat ú čast na zam ěstnání a p řístup ke všem zdroj ům, práv ům, zboží a službám;

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 39 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

předcházet rizik ům sociálního vylou čení;
pomáhat nejvíce zranitelným;
mobilizovat všechny relevantní aktéry. I když má ČR ve srovnání s ostatními zem ěmi EU nízkou míru ohrožení chudobou (cca 8% populace), pat ří potírání chudoby a sociálního vylou čení mezi její priority. Cílem tohoto plánu tak je vytvo ření komplexní strategie, která bude zahrnovat všechny oblasti, v nichž může docházet k sociálnímu vylou čení a k propadu do chudoby. Zvláštní z řetel je v ěnován těm skupinám obyvatelstva, které jsou vylou čením ohroženy nejvíce. D ůležitou podmínkou úsp ěchu strategie sociálního za čle ňování je její t ěsné provázání s hospodá řskou politikou státu. Sou časná hospodá řská situace je charakterizována hospodá řským růstem a minimální inflací, ale na druhé stran ě také neustále se zvyšujícím deficitem ve řejných financí. Jejich ozdrav ění je proto vnímáno jako hlavní politická priorita (Národní ak ční plán sociálního za čle ňování ČR, 2005).

2.5.5 Projekty ESF, Phare 2003, EQUAL, aj.

2.5.5.1 ESF

Po vstupu do EU musí naše zem ě postupn ě p řijmout principy jednotlivých politik zakotvených ve Smlouv ě o Evropském spole čenství a dalších p ředpisech EU. Politika zam ěstnanosti EU klade d ůraz na nasm ěrování sociálních transfer ů ve prosp ěch opat ření vedoucích ke zvýšení zam ěstnanosti. Cílem je motivovat nezam ěstnané k přijetí zam ěstnání a zabránit vylu čování ohrožených skupin ze spole čnosti. K tvorb ě zam ěstnanosti členských stát ů významn ě p řispívají evropské fondy, p ředevším zdroje z Evropského sociálního fondu (ESF). Evropský sociální fond pat ří k nejvýznamn ějším nástroj ům regionální politiky EU. Čerpání ESF je regionáln ě vymezené. Jde zejména o podporu vzd ělávacích systém ů v hospodá řsky zaostávajících regionech, o podporu jak všeobecného, tak profesního vzd ělávání ve vymezených regionech. ESF je celkov ě ur čen pro podporu odstra ňování dlouhodobé nezam ěstnanosti a za čle ňování mladistvých do ekonomicky aktivního života. Řeší rovnoprávné podmínky na trhu práce pro muže a ženy, národnostní menšiny a problémové skupiny lidí ( www.esfcr.cz).

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 40 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

2.5.5.2 PHARE 2003 RLZ

OP (opera ční program) rozvoj lidských zdroj ů (RLZ) byl p řipraven pod záštitou Ministerstva práce a sociálních v ěcí. V souladu s principy partnerství byly do tohoto procesu zahrnuty rozsáhlé konzultace s relevantními partnery, v četn ě regionálních zástupc ů, ÚP, profesních asociací, odborových svaz ů a relevantních státních orgán ů. Globálním cílem OP RLZ je vysoká a stabilní míra zam ěstnanosti založená na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociáln ě vylou čených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podnik ů p ři respektování princip ů udržitelného rozvoje. OP zahrnuje (následující informace se váže k verzi OP v dob ě programování Phare 2003) celkem

4 priority:

- aktivní politiku trhu práce

- sociální za čle ňování a rovné p říležitosti

- rozvoj celoživotního vzd ělávání

- adaptabilitu a podnikání

V rámci t ěchto priorit bylo specifikováno dvanáct opat ření. Monitorovací výbor OP vybral k pilotní realizaci financované z Phare 2003 opat ření 1.1, 2.1. Cílem programu a priority Phare 2003 RLZ pro období 2003 – 2006 je p řipravit se na implementaci opera čního programu rozvoje lidských zdroj ů (OP RLZ) a zlepšit fungování trhu práce. Obecným cílem Phare 2003 RLZ je poskytnout finan ční podporu jednak pro zlepšení míry zam ěstnanosti v regionech a pro dokon čení a testování p říslušných struktur tak, aby m ěly příslušnou absorp ční a implementa ční kapacitu pro realizaci opat ření OP RLZ na národní a regionální úrovni. Specifickými úkoly Phare 2003 RLZ k napln ění výše zmi ňovaných obecných cíl ů jsou tyto: • vyvinout a otestovat struktury, procedury a nástroje pro implementaci opat ření typu ESF po vstupu do EU na národní a regionální úrovni • vyvinout politiky zam ěstnanosti, vzd ělávání a RLZ podporující zam ěstnatelnost specifických skupin obyvatelstva v ČR

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 41 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Pro Phare 2003 RLZ byla vybrána dv ě opat ření z OP RLZ, schváleného českou vládou v roce 2003, jmenovit ě opat ření 1.1 Posílení aktivní politiky zam ěstnanosti a opat ření 2.1 Integrace skupin obyvatelstva ohrožených sociální vylou čením.

Při p říprav ě projekt ů v rámci tohoto grantového schématu jsou brána do úvahy následující čty ři horizontální témata identifikovaná v OP RLZ:

• rovné p říležitosti • udržitelný rozvoj • informa ční spole čnost • podpora místních iniciativ Horizontální témata jsou ta, která procházejí nap říč všemi politikami a opat řeními OP RLZ (www.nvf.cz/phare2003).

2.5.5.3 Iniciativa spole čenství EQUAL

EQUAL je nová iniciativa, která je sou částí ESF. Podporuje na celém území EU mezinárodní spolupráci p ři vývoji a prosazování nových nástroj ů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce. Poskytuje možnost zkoušet nové p řístupy k řešení problematiky trhu práce, k vytvá ření lepších podmínek pro tvorbu nových pracovních míst a k zajišt ění rovných p říležitostí pro všechny osoby zam ěstnané nebo i práci hledající. Tato iniciativa testuje nové zp ůsoby odstra ňování diskriminace a nerovnosti a koordinuje využívání nových nástroj ů boje proti diskriminaci a sociálnímu vylou čení, které sahají mimo oblast trhu práce. Národní kancelá ř byla v ČR v Národním vzd ělávacím fondu (NVF) ustavena v r. 2001(MPSV, 2004).

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 42 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

2.5.6 Nové trhy práce z pohledu EU

Český trh práce prošel od roku 1990 zásadními zm ěnami. Došlo k poklesu po čtu obyvatel, k nár ůstu obyvatelstva v produktivním v ěku a k poklesu ekonomické aktivity obyvatelstva v postproduktivním v ěku. Trh práce Vývojpodílujednotlivýchsektorůna zaměstnanosti výrazn ě ovliv ňovaly dopady 60 probíhající restrukturalizace 50 ekonomiky projevující se v poklesu 40 po čtu pracovních míst a ve zm ěně 30 požadované struktury kvalifikace. 20 Zejména z těchto p říčin vzrostla od 10 druhé poloviny 90. let míra

0 nezam ěstnanosti. V České republice 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 až na výjimky (nap ř. rok 2002) I. sektor II. sektor III. sektor Vývojmíryzaměstnanostivevěku ě ě 5564mužůaženvČR mírn klesá míra zam stnanosti 60 (15–64 let), v roce 2004 činila

50 64,2 % (u muž ů 72,3 %, u žen

40 56,0 %). K výrazným zm ěnám ř 30 došlo od roku 1990 ve struktu e v v % zam ěstnanosti v jednotlivých 20 Celkem Muži sektorech národní ekonomiky. 10 Ženy Pokra čující strukturální zm ěny 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 v sekundárním sektoru, projevující Zdroj: Eurostat-New Cronos se dalším uvol ňováním pracovních sil, budou vytvá řet tlak na zvýšení

Grafy č.3,4 zam ěstnanosti v terciárním sektoru. Zahrani ční pracovní síla zvyšuje sv ůj podíl na domácím trhu práce. Ekonomicky aktivní cizinci dosáhli v roce 2004 podílu 3,3 % z celkové pracovní síly ČR. Míra nezam ěstnanosti v České republice činila v roce 2004 podle údaj ů Eurostatu 8,3 %, zatímco pr ůměr EU-25 byl 9 %. Pro nov ě vznikající pracovní místa je charakterická výrazná zm ěna požadavk ů na kvalifikaci, dovednosti a výkon pracovní činnosti. Tento faktor je jedním z klí čových d ůvod ů r ůstu míry nezam ěstnanosti v posledních letech. Nezam ěstnanost se koncentruje p ředevším v regionech s vysokým podílem restrukturalizovaných odv ětví (ocelá řství, hornictví, t ěžký pr ůmysl atd.). Zárove ň se i v těchto

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 43 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI regionech nedostává kvalifikovaná pracovní síla. Politika zam ěstnanosti se proto ve v ětší mí ře zam ěř uje na zm ěnu a zvyšování kvalifikace, zlepšování dovedností pracovní síly (nezam ěstnané i zam ěstnané). Mezi klí čové strukturální problémy trhu práce pat ří nízká regionální a profesní mobilita zam ěstnanc ů, nep řehledný systém sociálních dávek s nízkou frekvencí posuzování sociální situace žadatel ů, vysoké da ňové zatížení práce, zejména nízkop říjmových skupin, pot řeba nezbytné reformy systému d ůchodového zabezpe čení a neexistence komplexního systému celoživotního u čení.

Zna čná část poklesu relativního využití práce proti zemím EU vychází z vývoje míry participace . V EU, a zejména v zemích eurozóny, míra participace (podíl pracovní síly na populaci ve v ěku 15 – 64 let) dlouhodob ě roste, a to p řevážn ě vlivem politik zam ěř ených na zpružn ění trhu práce a zahrnutí okrajových skupin do pracovní síly. Vývoj v ČR je opa čný. Vedle pozitivních jev ů, jako je zvýšení podílu mladých lidí, kte ří se ú častní sekundárního a terciárního stupn ě vzd ělávání, se zde projevují i jevy negativní – stále ješt ě p říliš vysoké využívání možností p řed časného odchodu do starobního d ůchodu či závislost n ěkterých skupin obyvatelstva na pobírání sociálních dávek.

Zm ěna tendencí u míry participace, a zejména u míry zam ěstnanosti, je úkolem nastavení politik trhu práce. Podmínkou je rozší ření flexibility trhu práce, rozvoj vzd ělávání a podpora sociálního za čle ňování znevýhodn ěných skupin populace na trhu práce.

Graf č.4 Graf č.5

Míra zam ěstnanosti Míra nezam ěstnanosti podíl zam ěstnaných na populaci podíl nezam ěstnaných na pracovní síle ve v ěku 15 – 64 let

71 12

69 10

67 8 EU-25 65 eurozóna

% % 6 ČR 63 4 EU-25 61 eurozóna ČR 59 2

57 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Zejména v období po roce 1995 se na poklesu relativního využití práce podílel skokový nár ůst nezam ěstnanosti. V pr ůběhu významných strukturálních zm ěn v ekonomice ve druhé

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 44 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI polovin ě devadesátých let se míra nezam ěstnanosti dostala na úrove ň srovnatelnou s pr ůměrem eurozóny i EU 25. Rozdíl v ůč i eurozón ě ve výši 0,6 procentního bodu v roce 2004 lze p řipsat p řízniv ější cyklické pozici české ekonomiky.

Ke snížení strukturální nezam ěstnanosti by m ěla p řisp ět opat ření ve sm ěru zvýšení flexibility trhu práce a zlepšení stimula čního ú činku p římých daní a dávek (Národní program reforem ČR, 2005)

Má-li být trh práce dostupný, musí být dynami čtější. Ale zdravý trh práce musí být rovn ěž schopen reagovat na zm ěny, musí být trhem, na kterém se pracovníci mohou pohybovat a využívat nové pracovní p říležitosti kdekoli a kdykoli se naskytnou. Mobilita ob čan ů EU p řes hranice členských stát ů je v sou časnosti nízká, p ředstavuje asi 1,5 milion ů osob, což je mén ě než 0,4%. To znamená, že není pln ě využíván evropský potenciál pracovních míst v dob ě, kdy n ěkteré studie odhadují, že se nedostatek pracovník ů v oblasti informa čních technologií blíží 1 milionu. Za n ěkolik posledních let se charakter mobility v EU prom ěnil. Obvykle se odehrává mezi městskými centry a je ovlivn ěn zem ěpisným nakupením r ůzných pr ůmyslových odv ětví . Mobilita je zvlášt ě výrazná v rostoucím sektoru vysp ělých technologií. Pokud se však má stát skute čnou p říležitostí pro všechny, m ěli by ob čané mít právo používat své schopnosti všude, kde je jich pot řeba a pro spole čnosti by m ělo být snazší získávat zam ěstnance z širších evropských zdroj ů. První fáze strategie pro vybudování nových evropských trh ů práce se tedy zam ěř uje na řešení nedostatk ů v dovednostech, odstran ění p řekážek mobility a zlepšení informovanosti ( MPSV, 2002).

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 45 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Cíl praktické části Cílem praktické části bakalá řské práce bylo analyzovat celkovou situaci v oblasti nezam ěstnanosti v okrese Nymburk (makroregionu). Pomocí analýzy doklad ů, spisové i statistické dokumentace a vlastních zkušeností je cílem prokázat souvislost mezi nezam ěstnaností, v návaznosti na ni i sociálním dopadem na jedince, spole čností i jejím ekonomickým rozvojem či stagnací (pro toto šet ření použito regionu, makroregionu, mikroregionu). K názornosti celkové situace na vhodném výb ěrovém vzorku byla provedena analýza situace v problematickém mikroregionu bývalého vojenského tábora Milovic. Tento mikroregion je z celého okresu nejvíce ekonomicky zaostalý a dlouhodob ě je zde i nejvyšší nezam ěstnanost.

3.2 Metodika

K dosažení cíle bakalá řské práce byla použita metoda analýzy spisové dokumentace. Informace pro ú čely této bakalá řské práce v oblasti nezam ěstnanosti a jejich vliv ů byly čerpány p řevážn ě z odborné literatury, vlastních zkušeností, pracovních materiál ů ÚP Nymburk a MPSV ČR, z tiskovin a ro čních zpráv Ú řadu práce Nymburk. Tyto údaje jsou dopl ňovány informacemi získanými analýzou dokumentace, z internetových stránek, dopl ňujících materiál ů MPSV ČR a stránek i materiál ů Národního vzd ělávacího fondu. V práci je využito i vlastních zkušeností a znalostí oboru. Metoda analýzou spisové dokumentace byla zvolena jako nejvhodn ější, protože obsáhlost výb ěrového vzorku a dat vztahujících se k němu vzorku nedovoluje v celé ší ři použití metody jiné. Také metoda srovnávání získaných dat byla pro tuto práci nejvhodn ější a nejp řehledn ější. Získané informace jsou rozt říd ěny, chronologicky se řazeny a na jejich základ ě je zpracována bakalá řská práci na výše zadané téma.

3.3 Region Nymburk

3.3.1 Popis výb ěrového vzorku (celková charakteristika okresu )

Po čet spádových obcí 90 Po čet obyvatel 85 408

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 46 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Okres Nymburk se rozkládá ve východní části St ředo českého kraje v Polabské nížin ě. Jeho severním sousedem je Mladoboleslavsko, na západ ě hrani čí s okresem Praha-východ, jižním sousedem je Kolínsko a na východ ě hrani čí s okresem ji čínským a královéhradeckým . Na území okresu se nachází celkem šest m ěst – Nymburk, Pod ěbrady, Lysá nad Labem, Milovice, M ěstec Králové a Sadská.

Povrch Nymburska je málo členitý s charakterem výrazn ě rovinného typu. Nejv ětší část okresu leží v nížin ě pod 200 m nad mo řem a jen na severu území mírn ě stoupá do výšky ke 300 m nad mo řem u Chroustova – 290 m. Nejnižší místo je p ři odtoku Labe z okresu – 173 m n.m.. Ojedin ělé lokality jako Oškobrh 285 m n.m., Chotuc 252 m n.m. a Sadský kopec s 213 m n.m. porušují rovinný ráz krajiny. Svojí rozlohou 876 km2 zaujímá okres 6. místo ve St ředo českém kraji a 8,0 % z jeho rozlohy. K pr ůměrným okres ům kraje pat ří také svou hustotou osídlení 97 obyvatel na km2. K 1. lednu 2004 náleželo do okresu Nymburk 90 obcí, ve kterých žilo 85 408 obyvatel, 41 569 muž ů a 43 839 žen. V šesti m ěstech okresu – Nymburce, Pod ěbradech, Lysé nad Labem, Městci Královém, Sadské a Milovicích žilo 55,2 % všech obyvatel, p řičemž v nejv ětším měst ě Nymburce po čet obyvatel p řesáhl 14 tisíc, okolo 13 tisíc obyvatel má láze ňské m ěsto Pod ěbrady. Pr ůměrný v ěk obyvatel okresu Nymburk 39,9 roku i hodnota indexu stá ří 98,2 jsou hodnoty mén ě p říznivé než hodnoty krajské. Pro p říhodnou polohu a úrodnost p ůdy bylo Nymbursko v minulosti ryze zem ědělskou oblastí. Rozvoj pr ůmyslu nastal až s výstavbou železni ční trat ě Praha – Olomouc. Mohutný rozvoj železni ční dopravy - Nymburk leží na tzv. „severozápadní dráze“ (Havlí čkův Brod – Nymburk - Ústí nad Labem - D ěč ín) - p ůsobil na založení železni čních opraven s celorepublikovým významem. Tradici na okrese má pr ůmysl strojírenský, potraviná řský, gumárenskoosinkový a sklá řský. V sou časné dob ě jsou nejv ětším zam ěstnavatelem na okrese Sklárny BOHEMIA, a.s. známé výrobou olovnatého k řiš ťálu. Sklo se zušlech ťuje lehkým a bohatým brusem. V rámci středo českého regionu má význam polabské zem ědělství, z hlediska intenzity zem ědělské výroby pat ří k p ředním okres ům v kraji. Zem ědělská p ůda zabírá 70 % plochy okresu, která je z více než 92 % půdou ornou. Tradi ční je výroba obilovin, cukrovky, zeleniny a ovoce. Podle výsledk ů SLDB (databáze s čítání lidí) 2001 činil podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém po čtu obyvatel 51,7 % a míra ekonomické aktivity u muž ů (69,8 %) i žen (53,4 %) byla pod pr ůměrem kraje. Nejv ětší po čet ekonomicky aktivních osob

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 47 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI působil v průmyslu. P řipadlo na n ěj 26,3 %, ale tento podíl m ěl v porovnání s p ředchozími lety klesající tendenci. Stejná situace je i v zem ědělství, kde za posledních deset let klesl podíl pracujících dokonce o 11 procentních bod ů, tedy až na 6,6 % z ekonomicky aktivních. Naopak stoupající podíl zam ěstnaných vykazuje stavebnictví a terciální sféra. Relativn ě nejvyšší podíl žen pracuje v odv ětvích jako je školství, kultura, zdravotnictví a sociální činnosti. Podíl žen na celkovém po čtu ekonomicky aktivních osob v t ěchto odv ětvích přesahuje v souhrnu 80 %. V roce 2003 byl okres Nymburk s pr ůměrnou mzdou 15 045,- K č v porovnání s ostatními okresy kraje na p ředposledním míst ě, proti pr ůměrné mzd ě v kraji byla pr ůměrná mzda na okrese Nymburk nižší o 2 020,- K č. K 31. 12. 2003 bylo v rámci okresu Nymburk evidováno 4 071 uchaze čů o zam ěstnání, což představovalo registrovanou míru nezam ěstnanosti 9,1 %. To byla čtvrtá nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji. K 31. 12. 2004 bylo v rámci okresu Nymburk evidováno 4 121 uchaze čů o zam ěstnání, což představovalo registrovanou míru nezam ěstnanosti 9 %. Školství je v okrese zastoupeno sítí základních škol, u čiliš ť a st ředních škol. St řední odborné vzd ělání lze získat v 5 školách, st řední všeobecné vzd ělání na gymnáziu v Nymburce nebo v Pod ěbradech, kde je ješt ě soukromé gymnázium s ekologickým zam ěř ením. Tradici má st řední a vyšší odborná škola v Pod ěbradech, kde lze studovat hotelnictví a turismus. Okres Nymburk nepat ří mezi turisticky nejp řitažliv ější, ale i zde je celá řada zachovalých kulturních a historických památek dokumentujících bohatou minulost okresu. Okres je známý p ředevším svým láze ňským m ěstem Pod ěbrady. Lé čí se zde choroby srdce, zažívacího a pohybového ústrojí. M ěsto má výstavní láze ňskou čtvr ť, nachází se zde zámek, p ůvodn ě to byl hrad postavený ve 13. století, v 16. století byl p řestav ěn a dále upraven v 18. století. P řístupná je pam ětní sí ň krále Ji řího z Poděbrad, který se na hrad ě v roce 1420 narodil. V Nymburce jsou dochované zajímavé městské hradby se šesti baštami pocházejícími ze 14. století. V Lysé nad Labem je barokní zámecká zahrada, barokní farní kostel s plastikami Matyáše Brauna. P řerov nad Labem je známý Polabským muzeem v p řírod ě, Libice nad Cidlinou jako sídlo mocného rodu Slavníkovc ů. Na okrese se nachází šest národních p řírodních památek. Místa s flórou a faunou charakteristickou pro polabské pahorkatinné lesy, Hrabanovská černava vzniklá zazem ňováním slepých ramen a meandr ů Labe, Libický luh s lužními lesy, Slatinná louka u

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 48 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Velenky, Žehu ňská obora (významné biocentrum), Žehu ňský rybník (významné hnízdišt ě a tahová zastávka vodního ptactva).

Obrázek č.2 Nymburk a okolní okresy

Mladá Boleslav Jí čín

Hradec Králové Nymburk

Kolín Prah východ

ZEM ĚDĚLSTVÍ

Velký podíl zam ěstnanosti na Nymburském okrese je stále v zem ědělství, p ředevším při pěstování zeleniny.V tomto odv ětví se stále projevuje velká poptávka zam ěstnavatel ů po pracovní síle. Z důvodu velké konkurence v zemědělské výrob ě se subjekty zabývající se touto činností snaží rozší řit a zkvalit ňovat svou produkci a své služby. Jelikož je tato činnost z velké míry závislá na klimatických podmínkách, projevuje se zde v nejv ětší mí ře sezónní zam ěstnanost. Zam ěstnavatelé v tomto odv ětví uzavírají pracovní pom ěry v ětšinou na dobu ur čitou. Na tuzemském trhu práce je nedostatek pracovní síly, která je ochotna v tomto odv ětví pracovat. Tento nedostatek je zap říčin ěn neatraktivností zem ědělské práce, tzn. pracovní a časovou náro čností za malou mzdu. Z uvedených d ůvod ů se projevuje neochota pracovní síly vykonávat zem ědělskou činnost. V tomto odv ětví je na Nymburském okrese nejvíce zahrani čních pracovník ů.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 49 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

STROJÍRENSTVÍ

Zam ěstnanost ve strojírenském odv ětví se v pr ůběhu roku tak řka nem ěnila. Strojírenství pat ří na okrese Nymburk k rozší řeným činnostem. Na území okresu p ůsobí n ěkolik strojírenských firem, jejichž restrukturalizace v minulých letech výrazn ě ovlivnila trh práce – nezam ěstnanost. Zam ěstnavatelé se v sou časné dob ě potýkají p ředevším s nedostatkem odborných pracovník ů co se tý če kvalifikace, praxe, v neposlední řad ě i schopnosti adaptability k novým pracovním podmínkám..

TEXTIL A OD ĚVNICTVÍ

Toto odv ětví pr ůmyslu pat ří spolu se strojírenstvím a zem ědělstvím k nejrozší řen ějším na okrese Nymburk. Vysokou poptávku zam ěstnavatel ů po ši čkách a švadlenách se neda ří ÚP uspokojovat. D ůvody, pro č se tato místa neda ří obsazovat, jsou stejné jako v zem ědělství (nízká mzda a pracovní náro čnost).

OBCHOD - SLUŽBY

V obchodní činnosti je na nymburském okrese nejv ětší fluktuace pracovní síly. Tato situace je zp ůsobena velkou konkurencí v tomto odv ětví. V sou časné dob ě se stále ješt ě projevuje vliv vzniku velkých provozoven na malé podnikatelské subjekty. Malé provozovny nejsou ve v ětšin ě p řípad ů schopny konkurovat spole čnostem, které jsou p řevážn ě ovládány zahrani čním kapitálem.

DŘEVOZPRACUJÍCÍ PR ŮMYSL

Truhlá řská výroba pat ří na nymburském okrese mezi nezanedbatelnou činnost. Hlavním problémem z hlediska zam ěstnanosti v této činnosti je nedostatek kvalifikované pracovní síly.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 50 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č. 1 – 3 Charakteristika okresu Nymburk

Po čet částí obcí Vým ěra v km 2 Po čet obyvatel

Po čet Hustota Název okresu, kraje Po čet obcí katastr ů pr ůměr na pr ůměr na pr ůměr na pr ůměr na obyv./km 2 celkem celkem celkem obec obec obec část obce

Nymburk 90 143 162 1,8 876 9,7 86 219 958 532 98 St ředo český kraj 1 146 2 062 2 783 2,4 11 015 9,6 1 144 071 998 411 104 Č eská republika 6 248 13 029 15 078 2,4 78 868 12,6 10 220 577 1 636 678 130 2 Po čet Po čet Po čet částí obcí Vým ěra v km Po čet obyvatel Název správního obvodu obce obcí katastr ů Number of parts mun. Area in km 2 Population Hustota s rozší řenou p ůsobností Number Number pr ůměr pr ůměr pr ůměr pr ůměr obyv./km 2 Name of administrative district of of celkem na obec celkem na obec celkem na obec na část obce Population of municipality with extended munici- cadastral Total Municipal. Total Municipal. Total Municipal. Average/ 2 powers (SO ORP) density/km palities territ. average average average mun. part Lysá nad Labem 9 11 17 1,9 121 13,5 17 881 1 987 1 052 148 Nymburk 39 63 70 1,8 355 9,1 36 636 939 523 103 Pod ěbrady 35 60 66 1,9 349 10,0 28 724 821 435 82

Obec s rozší řenou Kód Města Obce nad 2 000 obyvatel Obce nad 3 000 obyvatel Obce nad 5 000 obyvatel Všechny obce působností (správní obvod) ORP Towns Municipalities over 2000 Municipalities over 3000 Municipalities over 5000 All municipalities obyvatelstvo obce obyvatelstvo obce obyvatelstvo obce obyvatelstvo obce obce Administrative districts of Code of obyvatelstvo population munici- population munici- population munici- population munici- munici- municipalities with extended powers ORP population celkem/ total v % palities celkem/ total v % palities celkem/ total v % palities celkem/ total v % palities palities Lysá nad Labem 2113 14 284 80 2 14 284 80 2 14 284 80 2 14 284 80 2 17 881 9 Nymburk 2118 17 443 48 2 17 443 48 2 17 443 48 2 14 351 39 1 36 636 39 Pod ěbrady 2119 16 072 56 2 16 072 56 2 13 194 46 1 13 194 46 1 28 724 35 Česká republika 7 174 756 70 527 7 530 901 74 636 7 029 963 69 431 6 408 639 63 268 10 220 577 6 248

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 51 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č. 4 – 6 Charakteristika okresu Nymburk

OKRES od 200 od 500 od 1 000 od 2 000 od 5 000 od 10 000 Celkem Města do 199 nad 20 000 do 499 do 999 do 1 999 do 4 999 do 9 999 do 19 999 po čet obcí 1838 22 6 2 2 2 0 90 6 Nymburk po čet obyvatel 2 494 12 740 15 005 8 181 5 970 14 284 27 545 0 86 219 47 799 po čet obyvatel v % 2,89 14,78 17,40 9,49 6,92 16,57 31,95 0,00 100 55

Stav na po čátku obobí St řední stav Stav ke konci období Po čet obyvatel 1 January 2005 Mid-period population 30 September 2005 Oblast, kraj, okres celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Area, region, district Total Males Females Total Males Females Total Males Females

Česká republika 10220577 4980913 5239664 10229867 4988296 5241571 10246522 4999234 5247288 St řední Čechy 1144071 559921 584150 1148596 562584 586012 1154193 565697 588496 Nymburk 86219 41918 44301 86424 42028 44396 86932 42296 44636

Stav na po čátku obobí St řední stav Stav ke konci období Po čet obyvatel 1 January 2004 Mid-period population 30 December 2004 Oblast, kraj, okres celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Area, region, district Total Males Females Total Males Females Total Males Females Česká republika 10211455 4974740 5236715 10206923 4971730 5235193 10220577 4980913 5239664 St ředo český kraj 1135795 556017 579778 1137748 556520 581228 1144071 559921 584150 Nymburk 85408 41569 43839 85669 41659 44010 86219 41918 44301

3.3.2 Stanovení p ředpoklad ů Předpoklad č. 1 Lze p ředpokládat souvislost mezi nejvyšší mírou nezam ěstnanosti (v p řípad ě této práce mikroregionu) a jeho pr ůmyslovou (ekonomickou) zaostalostí.

Předpoklad č. 2 Lze p ředpokládat meziro ční nár ůst míry nezam ěstnanosti se zvyšujícím se po čtem obyvatel regionu.

Předpoklad č. 3 Lze p ředpokládat zvyšující se míru nezam ěstnanosti v období podzim – zima v návaznosti na sezónnost zam ěstnání.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 52 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

3.3.3 Vývoj nezam ěstnanosti v letech 1995 – 2000

V roce 1995 došlo v okrese Nymburk ke snížení pr ůměrné míry nezam ěstnanosti na 3,7% oproti roku 1994, kdy tato hodnota činila 4,3%. V ětšina mikroregion ů dosahovala míry nezam ěstnanosti v rozmezí od 2 – 4%. Nejv ětší míru nezam ěstnanosti tak m ěly Milovice a stejn ě tak i zem ědělské oblasti regionu M ěstce Králové. Problémem zem ědělských oblastí bylo stálé p řevýšení nabídky pracovní síly nad poptávkou. D ůvodem byla p řevaha nekvalifikované pracovní síly. Zcela specifickým problémem nymburského okresu byla oblast Milovic a okolí, kde po odchodu sovětských vojsk bylo t řeba řešit privatizaci celého území. V 1. polovin ě roku 1996 se situace podstatn ě nezm ěnila a celková stabilita se projevila mírným snížením nezam ěstnanosti i p řes výkyvy, které se celkem pravideln ě opakují každý rok. Dokonce i v problémové oblasti Milovic, kde míra nezam ěstnanosti byla vždy nejv ětší v okrese, se tato zna čně snížila. Nezp ůsobil to jen absolutní úbytek uchaze čů o zam ěstnání, ale i pokra čující p říliv obyvatelstva do této oblasti, která má pom ěrn ě dobré spojení na Prahu a vznikají zde nové ubytovací možnosti. Ve 2. polovin ě roku se nezam ěstnanost nakonec ustálila na 4,0%. V roce 1997 došlo v pr ůmyslové výrob ě (po ur čitém oživení v minulých letech) k rušení některých podnik ů ( ČKD, Cukrovar Nymburk, ZOM Nymburk, aj.). Nep říliš p říznivá byla i situace ve stavebnictví, které nedosahovalo republikové úrovn ě. V případ ě zem ědělské p ůdy došlo v tomto roce k jejímu významnému úbytku. Nejen tyto faktory, ale i celostátní trend zvyšování nezam ěstnanosti se v roce 1997 projevil na samotné nezam ěstnanosti v okrese Nymburk. Míra nezam ěstnanosti 5,8% za řadila okres Nymburk na páté místo z 12 okres ů St ředo českého kraje a na 35. místo ze 77 okres ů České republiky (pr ům. míra ČR byla 5,2%). V roce 1998 pokra čoval v pr ůmyslové i stavební výrob ě útlum, který zapo čal již v roce předchozím. Projevil se snižováním po čtu zam ěstnanc ů v podnicích, které m ěly na zam ěstnanosti okresu rozhodující podíl a rušením výroby v některých menších podnicích. I v zem ědělské výrob ě došlo k úbytku pracovních p říležitostí. To souviselo nejen s redukcí ploch cukrové řepy, redukcí živo čišné výroby, ale i s intenzifikací celé zem ědělské výroby. Zam ěstnanost v okrese prudce klesla. K 31.12.1998 bylo na Ú řadu práce v Nymburce evidováno 3 298 uchaze čů o zam ěstnání. Míra nezam ěstnanosti 8,4% tak byla tém ěř o 1% vyšší než republikový pr ůměr. Také v roce 1999 se situace ne trhu práce v nymburském okrese vyvíjela v neprosp ěch volné pracovní síly. Volných pracovních míst trvale ubývá a nezam ěstnanost roste.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 53 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Prost ředky, které jsou vynakládány na aktivní politiku zam ěstnanosti, plní sv ůj ú čel a přispívají k vytvá ření nových pracovních míst. Zásadním zp ůsobem ovlivnit nep říznivý vývoj na trhu práce však nemohou, protože p říčiny tohoto vývoje vyplývají z celkové ekonomické situace v ČR. Míra nezam ěstnanosti činí 9,7%. Za poslední t ři roky stoupl po čet evidovaných nezam ěstnaných tém ěř o 2 500 osob. Stoupající trend nezam ěstnanosti pokra čoval ješt ě v lednu roku 2000 a k 31.1.2000 dosáhl počet registrovaných uchaze čů o zam ěstnání historického maxima 4 213 osob (viz. grafy v příloze č. 25). To p ředstavovalo míru nezam ěstnanosti 10%. Z této hodnoty pak v pr ůběhu prvního pololetí po čet registrovaných uchaze čů postupn ě klesal až na hodnoty 3 738 a 3 740 v měsících kv ětnu a červnu. Za čalo i mírn ě p řibývat volných míst. Ve druhé polovin ě roku po čet nezam ěstnaných st řídav ě stoupal a klesal, aby se na konci roku dostal na úrove ň jarních měsíc ů (3 742 evidovaných uchaze čů k 31.12.2000) (viz. tabulka č. 7).

Tabulka č. 7 Vývoj nezam ěstnanosti okresu Nymburk v letech 1995 - 2000

Uchaze či Z toho celkem ženy ob čané se ZPS absolventi 1995 1485 942 188 193 1996 1625 996 244 237 1997 2242 1372 316 380 1998 3298 1806 344 651 1999 4103 2237 642 427 2000 3742 2019 442 518

3.3.4 Analýza situace na trhu práce v roce 2005

3.3.4.1 Zam ěstnanost a volná pracovní místa

B ěhem roku 2005 bylo na ÚP nahlášeno celkem 3 145 volných míst. Nejv ětší po čet míst byl nahlášen v listopadu (879). Nejmén ě míst bylo nahlášeno v prosinci (97). Nejvíce míst bylo obsazeno v únoru (167), nejmén ě pak v prosinci (24). Zrušeno bylo nejvíce míst v prosinci (523) a nejmén ě v dubnu (88) (viz. tabulka č.8). Celkov ě nejvíce volných míst na konci m ěsíce zaznamenal ÚP v lednu (1054). Nejmén ě pracovních p říležitostí bylo v zá ří (333).

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 54 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Po čty pracovních p říležitostí hlášených na ÚP v Nymburku jsou znateln ě ovliv ňovány sezónností (p řípravou na sezónu). Nymburský okres je p řevážn ě orientován na zem ědělství, což se ve velké mí ře projevuje na trhu s pracovními místy. Ze strany zam ěstnavatel ů se dá konstatovat, že nejv ětší zájem mají o d ělnické profese. Ve vztahu na vzd ělání pak p řevládá požadavek na vyu čené uchaze če, nebo p ři pomocných d ělnických pracích není požadováno žádné vzd ělání (viz. tabulka č. 9, graf v p říloze č.6). Vývoj nabídky volných míst v roce 2005 je znázorněn v tabulkách č. 8, 9 a grafu v příloze č.6. Z grafu je patrno, že volných míst je nejvíce pro osoby se základním vzd ěláním (pomocné profese a práce v zem ědělství) a pro osoby se st ředním odborným vzd ěláním - vyu čené (kovoobráb ěč i, truhlá ři, aj.).To do zna čné míry ovliv ňují sami zam ěstnavatelé, kteří se na tato míst snaží získat levnou zahrani ční pracovní sílu.

Tabulka č. 8 Pracovní místa

obsazená VM na konci hlášená VM zrušená místa místa měsíce 2 0 0 4 LEDEN 323 74 229 884 ÚNOR 214 52 102 957 BŘEZEN 321 96 85 1164 DUBEN 166 127 89 1027 KV ĚTEN 155 51 395 638 ČERVEN 148 108 70 615 ČERVENEC 295 51 194 614 SRPEN 166 45 97 640 ZÁ ŘÍ 154 56 84 652 ŘÍJEN 171 19 138 634 LISTOPAD 331 48 99 818 PROSINEC 175 29 94 854 2 0 0 5 LEDEN 338 36 102 1054 ÚNOR 273 167 124 1051 BŘEZEN 301 160 120 982 DUBEN 141 154 88 870 KVĚTEN 187 132 361 564 ČERVEN 198 108 90 568 ČERVENEC 257 65 214 543 SRPEN 196 67 174 501 ZÁ ŘÍ 185 92 259 333 ŘÍJEN 393 48 148 529 LISTOPAD 579 50 250 808 PROSINEC 97 24 523 360

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 55 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č. 9 Volná pracovní místa u zam ěstnavatel ů podle požadavku na vzd ělání

ě ů Volná pracovní místa u zam stnavatel Celkem Požadavek na vzd ělání míst (A) bez vzd ělání 44 ě (B) neúplné základní vzd lání 0 (C) základní vzd ělání + praktická škola 128 (D) nižší st řední vzd ělání 0 (E) nižší st řední odborné vzd ělání 0 (H) st řední odborné vzd ělání (vyu čen) 104 (J) st řední nebo st řední odborné vzd ělání bez maturity a bez vyu čení 6 (K) ÚSV vzd ělání 1 (L) ÚSO vzd ělání (vyu čení s maturitou) 0 (M) ÚSO vzd ělání s maturitou (bez vyu čení) 73 (N) vyšší odborné vzd ělání 0 (R) bakalá řské vzd ělání 0 ě (T) vysokoškolské vzd lání 5 (V) doktorské vzd ělání (v ědecká výchova) 0 vzd ělání nezadáno 0 Viz. p říloha č. 6 Graf

Struktura nabídky volných pracovních míst k 31.12.2005 (tabulky č. 10 a 11) je vid ět v grafu v příloze č.7. Nejvíce volných míst je pro kvalifikované d ělníky v zem ědělství, lesnictví a v příbuzných oborech. Prakticky žádná volná místa nejsou pro kategorii uchaze čů se st ředoškolským, úplným st ředním a úplným st ředním s maturitou ( bez vyu čení). Zatímco ke konci roku 2004 p řipadalo na jedno pracovní místo 4,82 uchaze čů , k 31.12.2005 to bylo již 10,92 uchaze čů . Tento vývoj je dán zvyšující se poptávkou po pracovní síle do zem ědělství, kde je práce koncentrována v jednom mikroregionu a je fyzicky, časov ě a tím i dopravn ě náro čná. Tím se také do zna čné míry stává zna čně neatraktivní pro pracovní síly ČR a ty pak jsou nahrazovány silou ze zahrani čí.

Tabulka č. 10 Struktura volných míst Celkem Struktura volných míst míst tř. 1 KZAM 8 tř. 2 KZAM 23 tř. 3 KZAM 41 tř. 4 KZAM 39 tř. 5 KZAM 40 ř t . 6 KZAM 118 tř. 7 KZAM 16 tř. 8 KZAM 39 tř. 9 KZAM 36 tř. 0 KZAM 0 BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 56 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č. 11 Struktura volných míst -klí č

Klí č KZAM (klasifikace zam ěstnání) tř. 1 KZAM ZÁKONODÁRCI, VEDOUCÍ A ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI tř. 2 KZAM VĚDE ČTÍ A ODBORNÍ DUŠEVNÍ PRACOVNÍCI tř. 3 KZAM TECHNI ČTÍ, ZDRAVOTNI ČTÍ, PEDAGOGI ČTÍ PRACOVNÍCI A PRACOVNÍCI V PŘÍBUZNÝCH OBORECH tř. 4 KZAM NIŽŠÍ ADMINISTRATIVNÍ PRACOVNÍCI (Ú ŘEDNÍCI) tř. 5 KZAM PROVOZNÍ PRACOVNÍCI VE SLUŽBÁCH A OBCHOD Ě tř. 6 KZAM KVALIFIKOVANÍ D ĚLNÍCI V ZEM ĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A V P ŘÍBUZNÝCH OBORECH tř. 7 KZAM ŘEMESLNÍCI A KVALIFIKOVANÍ VÝROBCI, ZPRACOVATELÉ, OPRAVÁ ŘI tř. 8 KZAM OBSLUHA STROJ Ů A ZA ŘÍZENÍ tř. 9 KZAM POMOCNÍ A NEKVALIFIKOVANÍ PRACOVNÍCI tř. 0 KZAM PŘÍSLUŠNÍCI ARMÁDY Viz. p říloha č. 7 Graf Tabulka č. 12 Uchaze či a volná místa

31.12.2004 31.12.2005 volná uchaz./ volná uchaz./ uchaze či uchaze či místa 1 místo místa 1 místo bez vzd ělání a neúplné 23 267 0,09 28 44 0,64 základní základní vzd ělání 1104 413 2,67 1042 128 8,14 nižší st řední vzd ělání 0 0 0 2 0 0 nižší st řední odborné 68 16 4,25 71 0 0 st řední odborné 1826 80 22,83 1771 104 17,03 s výu č.listem st ř. nebo st ř.odb. bez mat. 54 6 9 51 6 8,5 i výu č. listu ÚSV 156 0 0 141 1 141 ÚSO s vyu čením i maturitou 175 18 9,72 119 0 0 ÚSO s maturitou 564 39 14,46 553 73 7,58 (bez vyu čení) vyšší odborné vzd ělání 26 0 0 28 0 0 bakalá řské vzd ělání 16 2 8 18 0 0 vysokoškolské 106 14 7,57 115 5 23 doktorské 1 0 0 3 0 0 celkem 4119 855 4,82 3942 361 10,92

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 57 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

3.3.4.2 Nezam ěstnanost

K 31. 12. 2005 evidoval ú řad práce celkem 3944 osob, což je o 175 osob více než ke konci předchozího m ěsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 je celkový po čet uchaze čů o zam ěstnání nižší o 177 (PROSINEC 2004 = 4121 uchaze čů ). Z celkového po čtu uchaze čů o zam ěstnání je 3729 dosažitelných uchaze čů o zam ěstnání, což je o 224 osob více než ke konci p ředchozího m ěsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 je po čet dosažitelných uchaze čů nižší o 145 osob (PROSINEC 2004 = 3874 dosažitelných uchaze čů ) (viz. tabulky č.7 a 9). V pr ůběhu prosince bylo na ú řadech práce nov ě zaevidováno 490 osob. Je to o 37 nov ě evidovaných uchaze čů více než v p ředchozím m ěsíci a o 26 mén ě než v prosinci 2004. Z evidence na ú řadech práce v prosinci odešlo celkem 316 uchaze čů (ukon čená evidence, vy řazení uchaze či). Je to o 133 uchaze čů mén ě než v p ředchozím m ěsíci a pouze o jednoho uchaze če více než v prosinci 2004. Ke konci prosince registrovaly ú řady práce 2135 žen (2006 dosažitelných), což tvo ří 54,1 % z celkového po čtu nezam ěstnaných, a 657 osob se zdravotním postižením, z toho 356 žen (633 dosažitelných celkem, z toho 341 žen), což tvo ří 16,7 % z celkového po čtu nezam ěstnaných. K 31. 12. 2005 bylo registrováno 261 absolvent ů škol všech stup ňů vzd ělání a mladistvých z toho 122 žen (250 dosažitelných z toho 116 žen). Absolvent ů bylo 220 z tohoto 104 žen (211 dosažitelných z toho 98 žen) a mladiství (mladší 18 let) = 41 z toho 18 žen (39 dosažitelných z toho 18 žen). Na celkové nezam ěstnanosti se tak podílejí 6,6 % (listopad 2005 – 7,2 %, prosinec 2004 – 7,6 %). Míra registrované nezam ěstnanosti činila k 31. 12. 2005 8,7 % (listopad 2005 – 8,1 %, prosinec 2004 – 9 %). Nejnižší míra nezam ěstnanosti byla v obci Senice (3,4 %). Míru nezam ěstnanosti vyšší než okresní pr ůměr vykázalo 43 obcí, nejvyšší byla v obci Chot ěšice (21 %). Úřady práce evidovaly k 31. 12. 2005 celkem 360 volných pracovních míst. Je to o 448 míst mén ě než v p ředchozím m ěsíci a o 494 míst mén ě než v prosinci 2004. Tyto velké výkyvy jsou zap říčin ěny místy pro cizince. Za m ěsíc prosinec bylo na ú řadech práce nov ě nahlášeno nebo uvoln ěno 97 pracovních míst a 547 volných pracovních míst bylo nov ě obsazeno nebo zrušeno. Na jedno volné pracovní místo v sou časné dob ě p řipadá v pr ůměru 11 uchaze čů .

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 58 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

K uvád ěnému datu evidovaly ÚP 41 volných pracovních míst pro osoby se ZP, na jedno volné pracovní místo p řipadalo 16 osob se zdravotním postižením. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 190, na jedno volné místo p řipadalo tém ěř 1,4 uchaze čů - absolvent ů a mladistvých. DOSAŽITELNÍ : Jedná se o uchaze če o zam ěstnání, kte ří mohou bezprost ředn ě nastoupit do zam ěstnání p ři nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezam ěstnaní, kte ří nemají žádnou objektivní p řekážku pro p řijetí zam ěstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchaze či o zam ěstnání ve vazb ě, ve výkonu trestu, uchaze či v pracovní neschopnosti, uchaze či, kte ří jsou za řazeni na rekvalifika ční kurz,y, nebo uchaze či, kte ří vykonávají krátkodobé zam ěstnání, a dále uchaze či, kte ří pobírají pen ěžitou pomoc v mate řství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpe čení po dobu mate řské dovolené.

Tabulka č. 13 Nezam ěstnanost

NEZAM ĚSTNANOST k 31.12.2005 Celkem Z toho ženy Uchaze či celkem 3944 2135 z toho: osoby se zdravotním postižením 657 356 - pln ě invalidní 5 3 - částe čně invalidní 534 286 - osoby zdravotn ě znevýhodn ěné 118 67 absolventi VŠ do 30 let 22 11 ženy - t ěhotné, kojící, matky 9m 48 48 osoby pe čující o dít ě do 15 let 594 588 soby pot řebující zvláštní pomoc 9 2

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 59 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č.14 Délka evidované nezam ěstnanosti v letech 2000-2005 na Nymbursku

uchaze či - celkem / z toho ženy Doba evidence uchaze čů v evidenci celkem 2005 2004 2003 do 3 m ěsíc ů 1117 512 1170 523 958 451 3 - 6 m ěsíc ů 703 385 737 390 900 490 6 - 9 m ěsíc ů 399 205 357 192 453 245 9 - 12 m ěsíc ů 273 144 309 183 313 169 12 - 24 m ěsíc ů 564 336 694 399 600 327 více než 24 m ěsíce 888 553 854 531 847 517 uchaze či - celkem / z toho ženy Doba evidence uchaze čů v evidenci celkem 2002 2001 2000 do 3 m ěsíc ů 943 472 971 451 824 384 3 - 6 m ěsíc ů 874 458 812 407 718 371 6 - 9 m ěsíc ů 407 218 411 237 438 259 9 - 12 m ěsíc ů 278 149 333 215 268 150 12 - 24 m ěsíc ů 674 354 497 272 806 416 více než 24 m ěsíce 776 469 751 461 688 439 Viz. p řílohy č. 18,19 Graf

Tabulka č. 15 Vývoj nezam ěstnanosti

Míra Po čet uchaze čů / Dosažitelní / 2005 nezam ěstnanosti z toho žen Z toho žen (%) Leden 4178 2215 3907 / 2032 9,2 Únor 4053 2166 3717 / 1950 8,7 Březen 3903 2084 3610 / 1888 8,5 Duben 3733 2021 3465 / 1846 8 Kv ěten 3657 1993 3379 / 1796 7,8 Červen 3671 2018 3441 / 1853 8 Červenec 3833 2130 3615 / 1973 8,4 Srpen 3924 2198 3717 / 2047 8,6 Zá ří 3879 2160 3637 / 1984 8,5 Říjen 3768 2081 3502 / 1897 8,1 Listopad 3769 2040 3505 / 1866 8,1 Prosinec 3944 2135 3729 / 2006 8,7 Viz. p říloha č. 24 Graf

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 60 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č. 16 Srovnání nezam ěstnanosti Nymburk – Kraj – ČR (p říloha č.24 Graf)

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 61 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č. 17 Vývoj nezam ěstnanosti (%) v letech 2003 – 2005 – okres Nymburk

2004 2005 2003 starý výpo čet nový výpo čet leden 9,2 9,5 - 9,4 únor 8,7 9,5 - 9,2 březen 8,5 9,4 - 8,8 duben 8 9,3 - 8,5 kv ěten 7,8 9,1 - 8,2 červen 8 9,1 - 8,3 červenec 8,4 9,4 8,4 8,7 srpen 8,6 9,4 8,4 8,8 září 8,5 9,5 8,5 9 říjen 8,1 9 8,2 8,8 listopad 8,1 9,2 8,3 8,8 prosinec 8,7 9,7 9 9,1 Viz. p říloha č. 8 Graf – kapitola - Nezam ěstnanost

Tabulka č.18 Podíl žen na celkovém po čtu uchaze čů o zam ěstnání - %

2005 2004 leden 53 53 únor 53,4 52,8 březen 53,4 53,3 duben 54,1 53,5 kv ěten 54,5 54,2 červen 55 54,6 červenec 55,6 55,8 srpen 56 56,1 září 55,7 56 říjen 55,2 56,2 listopad 54,1 55,2 prosinec 54,1 53,8 Viz. p říloha č. 9 Graf

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 62 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č. 19 Nov ě hlášení uchaze či

2005 celkem z toho ženy LEDEN 531 230 ÚNOR 339 162 BŘEZEN 382 160 DUBEN 398 189 KV ĚTEN 415 194 ČERVEN 410 191 ČERVENEC 485 263 SRPEN 491 262 ZÁ ŘÍ 577 286 ŘÍJEN 436 203 LISTOPAD 453 196 PROSINEC 490 228 Viz. p říloha č. 14 Graf – kapitola - Nezam ěstnanost

Tabulka č. 20 Uchaze či s ukon čenou evidencí a uchaze či vy řazení z evidence

2005 celkem z toho ženy LEDEN 490 237 ÚNOR 489 221 BŘEZEN 546 249 DUBEN 574 256 KV ĚTEN 499 226 ČERVEN 396 166 ČERVENEC 326 153 SRPEN 400 194 ZÁ ŘÍ 620 325 ŘÍJEN 547 284 LISTOPAD 449 234 PROSINEC 316 134 Viz. p říloha č. 15 Graf – kapitola - Nezam ěstnanost

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 63 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č.21 Důvody vy řazení uchaze čů

z toho na umíst ěni ř umíst ěni ÚP Vy azeni podle ostatní 2005 APZ jinak § 30, odst. 2 celkem ženy celkem ženy celkem ženy celkem ženy celkem ženy LEDEN 31 18 13 6 291 139 48 15 120 65 ÚNOR 49 19 16 6 290 133 39 10 111 59 BŘEZEN 88 40 34 16 310 139 35 11 113 59 DUBEN 101 47 69 33 298 145 44 12 131 52 KV ĚTEN 56 21 26 9 257 118 44 11 142 76 ČERVEN 42 14 13 2 209 90 41 8 104 54 ČERVENEC 26 15 7 4 160 74 26 8 114 56 SRPEN 22 10 6 5 220 117 50 10 108 57 ZÁ ŘÍ 51 31 13 9 292 158 35 9 242 127 ŘÍJEN 55 33 18 11 280 144 37 13 175 94 LISTOPAD 40 22 15 9 238 124 49 18 122 70 PROSINEC 24 7 6 4 137 65 44 8 111 54

Tabulka č.22 Vzd ělanostní struktura uchaze čů o zam ěstnání (k 31.12.2004 a k 31.12.2005) - srovnání

stav k celkem ženy stupe ň vzd ělání 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzd ělání a neúplné 23 0,56 28 0,71 12 0,54 16 0,75 základní základní vzd ělání 1104 26,8 1042 26,43 628 28,33 597 27,98 nižší st řední vzd ělání 0 0 2 0,05 0 0 2 0,09 nižší st řední odborné 68 1,65 71 1,8 36 1,62 32 1,5 st řední odborné s 1826 44,33 1771 44,93 872 39,33 849 39,78 výu č.listem st ř. nebo st ř.odb. bez mat. i 54 1,31 51 1,29 46 2,07 44 2,06 výu č. listu ÚSV 156 3,79 141 3,58 104 4,69 86 4,03 ÚSO s vyu čením i maturitou 175 4,25 119 3,02 64 2,89 62 2,91 ÚSO s maturitou (bez vyu č.) 564 13,69 553 14,03 378 17,05 360 16,87 vyšší odborné vzd ělání 26 0,63 28 0,71 16 0,72 20 0,94 bakalá řské vzd ělání 16 0,39 18 0,46 10 0,45 12 0,56 vysokoškolské 106 2,57 115 2,92 51 2,3 53 2,48 doktorské 1 0,02 3 0,08 0 0 1 0,05 Celkem 4119 100 3942 100 2217 100 2134 100

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 64 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č.23 Vzd ělanostní struktura k 31.12.2005

Vzd ělanostní struktura Celkem Z toho ženy (A) bez vzd ělání 4 3 ě (B) neúplné základní vzd lání 24 13 (C) základní vzd ělání + praktická škola 1042 597 (D) nižší st řední vzd ělání 2 2 (E) nižší st řední odborné vzd ělání 71 32 (H) st řední odborné vzd ělání (vyu čen) 1771 849 (J) st řední nebo st řední odborné vzd ělání bez maturity a bez vyu čení 51 44 ě (K) ÚSV vzd lání 141 86 (L) ÚSO vzd ělání (vyu čení s maturitou) 119 62 (M) ÚSO vzd ělání s maturitou (bez vyu čení) 553 360 (N) vyšší odborné vzd ělání 28 20 (R) bakalá řské vzd ělání 18 12 (T) vysokoškolské vzd ělání 115 53 ě ě (V) doktorské vzd lání (v decká výchova) 2 1 Viz. p říloha č. 16 Graf - kapitola - Nezam ěstnanost

Tabulka č. 24 Věková struktura uchaze čů o zam ěstnání 2004 –srovnání (k 31.12.2004)

2004 celkem Z toho ženy mladiství 41 20 do 19 let 164 85 20 - 24 let 667 260 25 - 29 let 561 288 30 - 34 let 575 387 35 - 39 let 433 278 40 - 44 let 372 224 45 - 49 let 419 241 50 - 54 let 517 311 55 - 59 let 336 119 60 - 64 let 35 5 65 a více let 1 0

Tabulka č.25 Věková struktura uchaze čů o zam ěstnání 2005 (k 31.12.2005)

2005 Celkem Z toho ženy do 19 let 192 90 z toho mladiství 41 18 20 - 24 let 503 220 25 - 29 let 499 269 30 - 34 let 532 340 35 - 39 let 425 275 40 - 44 let 379 235 45 - 49 let 361 204 50 - 54 let 540 331 55 - 59 let 457 163 60 - 64 let 55 7 65 a více let 1 1 pr ůměrný v ěk 39 39 Viz. p říloha č. 17 Graf – kapitola - Nezam ěstnanost

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 65 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č.26 Výše m ěsí čního nároku n PvN (podporu v nezam ěstnanosti)

Výše m ěsí čního nároku na PvN Celkem Z toho ženy do 1500 K č 13 6 1501 - 2500 K č 236 139 2501 - 3500 K č 304 199 3501 - 4500 K č 211 112 4501 - 5500 K č 181 87 5501 - 6500 K č 131 54 6501 - 7500 K č 74 16 7501 - 8500 K č 52 10 8501 - 9500 K č 41 9 9501 - 10500 K č 21 4 10501 - 11500 K č 31 11 11501 a více K č 0 0 Pr ůměrný m ěsí ční nárok na PvN 4438 3871 Nárok ve výši 2.5 násobku ŽM 28 10 Nárok ve výši 2.8 násobku ŽM 0 0

Tabulka č.27 Doba evidence uchaze čů 2004 – srovnání (k 31.12.2004)

uchaze či Doba evidence uchaze čů v evidenci celkem celkem z toho ženy do 3 m ěsíců 1170 523 3 - 6 m ěsíců 737 390 6 - 9 m ěsíců 357 192 9 - 12 m ěsíců 309 183 12 - 24 m ěsíců 694 399 více než 24 m ěsíce 854 531 Doba evidence uchaze čů s nárokem na PvN do 3 m ěsíců 759 352 3 - 6 m ěsíců 405 231 6 - 9 m ěsíců 52 30 9 - 12 m ěsíců 23 9 12 - 24 m ěsíce 21 14 více než 24 m ěsíce 0 0

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 66 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č.28 Doba evidence uchaze čů 2005 (k 31.12.2005)

uchaze či Doba evidence uchaze čů v evidenci celkem celkem z toho ženy do 3 m ěsíců 1117 512 3 - 6 m ěsíců 703 385 6 - 9 m ěsíců 399 205 9 - 12 m ěsíců 273 144 12 - 24 m ěsíců 564 336 více než 24 m ěsíce 888 553 Doba evidence uchaze čů s nárokem na PvN do 3 m ěsíců 711 342 3 - 6 m ěsíců 418 244 6 - 9 m ěsíců 101 47 9 - 12 m ěsíců 63 14 12 - 24 m ěsíce 2 0 více než 24 m ěsíce 0 0 Viz. p řílohy č. 18,19 Graf – kapitola - Nezam ěstnanost

Tabulka č.29 Uchaze či o zam ěstnání - struktura podle zam ěstnání 2004 (k 31.12.2004)

uchaze či Zam ěstnání uchaze čů celkem z toho ženy tř. 1 KZAM 33 13 tř. 2 KZAM 190 110 tř. 3 KZAM 361 191 tř. 4 KZAM 337 272 tř. 5 KZAM 662 517 tř. 6 KZAM 46 28 tř. 7 KZAM 535 94 tř. 8 KZAM 263 26 tř. 9 KZAM 942 551 tř. 0 KZAM 8 6 tř. KZAM neuvedena 744 410

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 67 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č. 30 Uchaze či o zam ěstnání - struktura podle zam ěstnání 2005 (k 31.12.2005)

uchaze či Zam ěstnání uchaze čů celkem z toho ženy tř. 1 KZAM 31 13 tř. 2 KZAM 154 95 tř. 3 KZAM 375 210 tř. 4 KZAM 348 276 tř. 5 KZAM 669 528 tř. 6 KZAM 62 31 tř. 7 KZAM 547 95 tř. 8 KZAM 299 34 tř. 9 KZAM 973 580 tř. 0 KZAM 4 3 tř. KZAM neuvedena 482 270 Viz. p řílohy č. 16,17 Graf

Tabulka č.31 Pr ůměrná délka evidence (ve dnech)

stav k Délka evidence celkem ženy 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 pr ůměrná délka evidence 500 529 564 596 evidovaných uchaze čů pr ůměrná délka evidence 249 242 252 290 vy řazených uchaze čů Viz. p řílohy č. 18,19 Graf

Tabulka č. 32 Uchaze či v evidenci

Uchaze či v evidenci Celkem Z toho ženy celková délka evidence ve dnech (v tis.) 2085 1273 pr ůměrná délka evidence ve dnech 529 596 Uchaze či s ukon čenou evidencí a vy řazení Uchaze či s ukon čenou evidencí a vy řazení ve čtvrtletí celkem 1285 632 Celková délka evidence ve dnech (v tis.) 311 183 Pr ůměrná délka evidence ve dnech 242 290 Viz. p řílohy č. 18,19 Graf

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 68 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č.33 Absolventi škol a mladiství Vývoj po čtu evidovaných absolvent ů škol a mladistvých podle stupn ě vzd ělání

stav k

celkem ženy 30.9.2004 30.9.2005 30.9.2004 30.9.2005 nižší st řední vzd ělání 0 0 0 0 nižší st řední odborné 17 17 8 6 st řední odborné s výu č.listem 139 106 59 47 st ř. nebo st ř.odb. bez mat.i výu č. listu 0 1 0 0 ÚSV 16 9 9 6 ÚSO s vyu čením i maturitou 75 62 26 36 ÚSO s maturitou (bez vyu čení) 102 75 66 43 vyšší odborné vzd ělání 17 11 13 9 bakalá řské vzd ělání 3 9 2 5 vysokoškolské 23 24 24 9 doktorské 2 0 0 0 celkem 394 314 197 161

Tabulka č.34 Vývoj nezam ěstnanosti uchaze čů o zam ěstnání – absolventi a mladiství/žen

Absolventi a mladiství 2005 celkem / z toho žen Leden 273 / 128 Únor 253 / 126 Březen 252 / 120 Duben 237 / 120 Kv ěten 220 / 102 Červen 201 / 93 Červenec 225 / 104 Srpen 297 / 143 Zá ří 347 / 175 Říjen 302 / 148 Listopad 273 / 133 Prosinec 261 / 122 Viz. p říloha č. 20 Graf – kapitola - Nezam ěstnanost

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 69 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č. 35 Vývoj nezam ěstnanosti uchaze čů o zam ěstnání absolventi/mladiství

2005 Absolventi / mladiství Leden 232 / 42 Únor 213 / 41 Březen 213 / 40 Duben 194 / 45 Kv ěten 168 / 54 Červen 148 / 55 Červenec 175 / 52 Srpen 246 / 52 Zá ří 314 / 33 Říjen 266 / 36 Listopad 231 / 42 Prosinec 220 / 41 Viz p říloha č. 20 Graf – kapitola - Nezam ěstnanost

Tabulka č.36 Osoby se ZP (OZP)

Vývoj po čtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP celkem ženy 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 osoby se ZP 609 657 347 356 podíl na celkovém po čtu uchaze čů 14,8 % 16,7 % 15,6 % 16,7 % z toho: pln ě invalidní - 5 - 3 částe čně invalidní - 534 - 286 os. zdravotn ě znevýhodn ěné - 118 - 67 Viz. p říloha č. 21 Graf – kapitola - Nezam ěstnanost

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 70 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č. 37 Vývoj nezam ěstnanosti uchaze čů o zam ěstnání – osoby se ZP(OZP)

Osoby se ZP 2005 celkem / z toho žen Leden 636 / 357 Únor 629 / 356 Březen 622 / 350 Duben 600 / 346 Kv ěten 599 / 345 Červen 596 / 343 Červenec 609 / 348 Srpen 623 / 354 Zá ří 630 / 353 Říjen 613 / 341 Listopad 620 / 342 Prosinec 657 / 356 Viz. p říloha č. 21 Graf - kapitola - Nezam ěstnanost

Tabulky č. 38 - 39 Vývoj nezam ěstnanosti – M ĚSTO Nymburk – rok 2003 - 2005

2003 2004 č č NYMBURK po et míra po et míra uchaze čů nezam ěstnanosti uchaze čů nezam ěstnanosti celkem ( % ) celkem ( % ) leden 771 10,1 764 9,7 únor 765 9,7 751 9,5 březen 749 9,5 761 9,7 duben 701 8,9 737 9,4 kv ěten 701 8,9 719 9,1 červen 716 9,1 730 9,3 červenec 761 9,7 775 9,9 srpen 775 9,9 782 9,9 září 788 10 767 9,7 říjen 756 9,6 739 9,4 listopad 730 9,3 703 8,9 prosinec 726 9,2 717 9,1

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 71 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

2005 č NYMBURK po et míra uchaze čů nezam ěstnanosti celkem ( % ) leden 747 9,5 únor 717 9,1 březen 697 8,9 duben 691 8,8 kv ěten 673 8,6 červen 691 8,8 červenec 708 9 srpen 719 9,1 září 706 9 říjen 685 8,7 listopad 658 8,4 prosinec 667 8,5

Tabulka č. 40 Nezam ěstnanost – M ĚSTO Nymburk - míra nezam ěstnanosti (%)

NYMBURK 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Leden 10,7 10,4 10 10,1 9,7 9,5 Únor 10,8 10,1 9,7 9,7 9,5 9,1 Březen 10,4 9,9 9,5 9,5 9,7 8,9 Duben 10,1 9,5 9,2 8,9 9,4 8,8 Květen 10,1 8,9 9 8,9 9,1 8,6 Červen 10,2 9,1 9,1 9,1 9,3 8,8 Červenec 11,1 9,6 9,9 9,7 9,9 9 Srpen 11 9,6 9,9 9,9 9,9 9,1 Září 10,9 9,6 9,7 10 9,7 9 Říjen 10,6 9,7 9,7 9,6 9,4 8,7 Listopad 10,3 9,4 9,4 9,3 8,9 8,4 Prosinec 10,1 9,6 9,5 9,2 9,1 8,5

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 72 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

3.3.4.3 Poradenství

Činnost Informa čního a poradenského st řediska pro volbu povolání v roce 2005

Informa ční a poradenské st ředisko zajistilo jak individuální, tak i skupinové poradenství zam ěř ené pro mladistvé i dosp ělé zájemce o další vzd ělávání. Realizovalo program pro žáky základních a zvláštních škol, který je zam ěř en na seznámení se s nabídkou IPS, na získání informací o možnostech dalšího vzd ělávání a na základní poznatky o sv ětě práce. Jeho sou částí bylo i získání informa čních a propaga čních materiál ů těch st ředních škol, o n ěž žáci základních škol projevili zájem. Tento program probíhal ve dvou čty řhodinových blocích. V prvním pololetí se ho zú častnilo 960 žák ů ze 43 osmých t říd a ve druhém pololetí 735 žák ů z 34 devátých t říd. Alespo ň části programu se zú častnily všechny základní školy našeho regionu. Dále v letošním roce prob ěhlo 37 besed (890 student ů) na st ředních školách a u čilištích v rámci spole čensko-vědních p ředm ětů o struktu ře a činnosti ú řadu práce a o možnostech, které se student ům nabízejí po ukon čení studia. V měsíci listopadu uspo řádalo IPS akci „P řehlídka studijních a u čebních obor ů“ ur čenou pro žáky základních a zvláštních škol, jejich rodi če a výchovné poradce. Celkem se zde představili zástupci z 34 st ředních škol, gymnázií a st ředních odborných u čiliš ť nymburského regionu a blízkého okolí, kte ří poskytli informace o otevíraných oborech. Rad poradc ů využili uchaze či i v rámci skupinového programu Job – klub, který je zam ěř en na nácvik dovedností k efektivnímu vyhledávání zam ěstnání u dlouhodob ě nezam ěstnaných. Hlavním úkolem je poskytnout jedinci psychologickou podporu, kontakt s osobami v podobné situaci, využít princip svépomoci, natrénovat speciální dovednosti p ři hledání zam ěstnání ( jak napsat žádost, sestavit životopis, p řipravit se na p řijímací pohovor, hledat v inzerátech apod. ) s cílem najít mu v co nejkratší dob ě práci a umožnit návrat do pracovního procesu. Celkem se tohoto programu ú častnilo 51 osob. Krom ě Job – klub ů prob ěhly i „Motiva ční kurzy“, které jsou dalšími poradenskými skupinovými programy.Ú častnilo se jich 15 uchaze čů o zam ěstnání. Zájem nezam ěstnaných je i o jiné poradenské služby nap ř. o profesní diagnostiku a bilan ční diagnostiku. V rámci profesní diagnostiky je na profesionální úrovni zhodnocen klient ův zájem o profese a obory lidské činnosti, provedena analýza jeho osobnosti a navržena možná profesní orientace. S tímto základem a následnými individuálními rozhovory m ůže

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 73 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI poradce klientovi pom ěrn ě ú činn ě pomoci. Tohoto poradenského procesu se ú častnilo 28 osob. Bilan ční diagnostika je poradenský proces, který s využitím komplexních diagnostických metod sm ěř uje k optimálnímu využití potencionality člov ěka p ři jeho uplatn ění. V rámci poradenských služeb zajiš ťuje odd ělení poradenství od 1.5.2004 i služby EURES prost řednictvím kontaktní osoby pro EURES. EURES je sí ť vytvo řená k usnadn ění volného pohybu pracovník ů v rámci EHP. Slouží ob čan ům, kte ří mají zájem o práci v zahrani čí a zam ěstnavatel ům, kte ří si p řejí získat zahrani ční pracovníky. Informace o možnostech českých pracovník ů v ostatních členských zemí EHP si vyžádali jak nezam ěstnaní registrovaní na ÚP, tak externí zájemci z řad pracujících i student ů.

3.3.4.4 Aktivní politika zam ěstnanosti

Tabulka č. 41 Vynaložené finan ční prost ředky na APZ Výdaje na politiku zam ěstnanosti (v tis. K č)

Výdaje na PZ rok 2004 rok 2005 výdaje na politiku zam ěstnanosti celkem (PZ) 76583 80510 přísp ěvek zam ěst. svíce než 50% osob se ZP 3 920 ochrana zam ěstnanc ů p ři platební neschopnosti zam ěst. 2268 778 z toho na pasivní politiku (PPZ) 59579 62260 na aktivní politiku (APZ) 14733 16552 podíl APZ na PZ v % 19,24 20,56

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 74 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č. 42 Výdaje APZ dle jednotlivých nástroj ů v četn ě závazk ů z minulého období

Nástroj APZ rok 2004 rok 2005

SÚPM z řízená a vyhrazená zam ěstnavateli 1158471 3538981 SÚPM z řízená uchaze či o zam ěstnání - SV Č 178541 SÚPM z řízená uchaze či o zam ěstnání – SV Č se ZP 0 0 zabezpe čení odborné praxe absolvent ů škol, u čiliš ť 2372205 879596 a získání kvalifikace mladistvých 1) VPP 8230333 9370006 chrán ěné dílny a pracovišt ě pro ob čany se ZP 0 0 rekvalifikace 2815733 2388163 překlenovací p řísp ěvek 2) 0 0 přísp ěvek na dopravu zam ěstnanc ů 2) 0 0 přísp ěvek na zapracování 2) 0 0 přísp ěvek p ři p řechodu na nový podnikatelský program 2) 0 0 cílené programy k podpo ře nezam ěstnanosti § 120 2) 0 0 programy tvorby nových pracovních míst 0 0 ostatní (seminá ře, expertízy apod.) 3) 736964 celkem 14576742 17092251 1) uplat ňování tohoto nástroje ukon čeno 30.9.2004 p řijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zam ěstnanosti 2) nástroje uplat ňovány od 1.10.2004 p řijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zam ěstnanosti 3) včetn ě p řevod ů do fond ů OSS

Tabulka č. 43 Nov ě vytvo řená pracovní místa v rámci jednotlivých nástroj ů APZ Po čet vytvo řených pracovních míst v rámci jednotlivých nástroj ů APZ s finan čním přísp ěvkem ú řadu práce

nástroj APZ rok 2004 rok 2005 (celkový po čet nových pracovních míst) SÚPM z řízená a vyhrazená zam ěstnavateli 80 126 z toho SÚPM - absolventská praxe v organiza čních složkách státu 64 - a přísp ěvkových organizacích 1) SÚPM z řízená uchaze či o zam ěstnání - SV Č 1 7 SÚPM z řízená uchaze či o zam ěstnání – SV Č se ZP 0 0 místa pro zabezpe čení odborné praxe absolvent ů škol, u čiliš ť - a získání kvalifikace mladistvých 1) místa v rámci VPP 183 188 místa pro ob čany se ZP v chrán ěných dílnách 0 0 a pracovištích (vytvo ření) celkem 328 321 1) údaj sledován pouze do 30.9.2004, uplat ňování tohoto nástroje ukon čeno p řijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zam ěstnanosti

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 75 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č. 44 Aktivní politika zam ěstnanosti okresu Nymburk

Aktivní politice zam ěstnanosti ( k - 31.12.2005) Po čet Po čet z zoho Ukazatel míst uchaze čů OZP/TZP žen do 25 let nad 50 let Ve řejn ě prosp ěšné práce Od po čátku roku celkem 188 203 59 99 28 49 Vzd ělání uchaze čů bez vzd ělání (A, B) 3 0 2 1 0 základní (C) 72 13 35 12 20 st ředoškolské bez maturity (D, E, H, J) 103 43 49 11 26 st ředoškolské maturitní (K, L, M, N) 15 3 10 3 3 vysokoškolské (R, T, V) 3 0 3 1 0 Spole čensky ú čelná pracovní místa - vyhrazená místa - p řísp ěvek na úhradu mzdových náklad ů Od po čátku roku celkem 126 126 6 76 74 8 Vzd ělání uchaze čů bez vzd ělání (A, B) 0 0 0 0 0 základní (C) 7 0 4 4 1 st ředoškolské bez maturity (D, E, H, J) 48 3 26 20 4 st ředoškolské maturitní (K, L, M, N) 65 3 42 48 1 vysokoškolské (R, T, V) 6 0 4 2 2 Samostatn ě výd ěle čná činnost Od po čátku roku celkem 7 0 0 0 0

SÚPM ÚP v Nymburku p řisp ěl v pr ůběhu roku 2005 na vznik ú čelných pracovních míst částkou 3 717 522,- K č. Tato částka obsahovala 178 541,- K č vynaložených na SV Č jiný ú čelov ě ur čený prost ředek, 3 335 630 bylo vynaloženo na SÚPM – p řísp ěvek na úhradu mzdových náklad ů na vyhrazená místa a dále 173 351,- K č bylo vyplaceno na ABS v ROPO p řísp ěvek na úhradu mzdových náklad ů zam ěstnavateli. U t ěchto míst je p ředpoklad dlouhodobého nebo trvalého zam ěstnání. Tento p ředpoklad je odvozen zejména z charakteru t ěchto míst. Náklady na financování SÚPM z prost ředk ů APZ činily 21,75 % celkové vynaložené částky. VPP Na realizaci VPP vynaložil ÚP během roku 2005 částku 9 370 006,- K č. Z celkových výdaj ů APZ v roce 2005 to činilo 54,82 %. VPP jsou uzavírány ve v ětšin ě p řípad ů s obcemi, městy a sdruženími. Tento nástroj APZ slouží jako p řechodná pracovní p říležitost. Na VPP jsou p řevážn ě zam ěstnáváni uchaze či h ůř e umístitelní, často se jedná o uchaze če a s nižší kvalifikací. Cílem VPP je zachovat u uchaze čů o zam ěstnání evidovaných na ÚP pracovní návyky a p řeklenout dobu p řed získáním trvalého zam ěstnání. Rekvalifikace V roce 2005 bylo do rekvalifika čních kurz ů za řazeno 293 uchaze čů o zam ěstnání. Kurzy trvaly v pr ůměru dva m ěsíce a byla na n ě Ú řadem práce vynaložena finan ční částka

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 76 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

2.388.163,- K č, takže na jednoho poslucha če v rekvalifikaci p řipadá v pr ůměru částka 8.151,- Kč na kurz. Náklady na financování Rekvalifikací z prost ředk ů APZ v roce 2005 činily 13,97 % celkové vynaložené částky. Umístitelnost uchaze čů o zam ěstnání po úsp ěšném absolvování rekvalifika čních kurz ů je 65 %. Uchaze či byli za řazováni do rekvalifika čních kurz ů – kucha řské práce, pe čovatelka, pracovník první linie, zednické práce, skladník - manipulant, základy podnikání, obsluha osobního po číta če, manager vzd ělávání, podvojné ú četnictví, obsluha motorových vozík ů, sva řování, manikúra, vizážistka, masér, vazby a aranžování kv ětin, obchodní zástupce, kosmetické služby. Tabulka č. 45

AKTIVNÍ POLITIKA ZAM ĚSTNANOSTI k 31. prosinci 2005

Ve řejn ě prosp ěšné práce SÚPM u zam ěstnavatele vytvo řená místa po čet umíst. uchaze čů vytvo řená místa po čet umíst. uchaze čů stav na celkem od stav na celkem od stav na celkem od stav na celkem od konci po čátku konci po čátku konci po čátku konci po čátku ě ě ě ě sled. m s. roku sled. m s. roku sled. m s. roku sled. m s. roku Nymburk 38 188 10 205 0 0 0 0 St ředo český kraj 662 1456 471 1501 16 4 11 6 Celkem ČR 6756 15645 5141 16846 4092 1729 3662 3122

Chrán ěné dílny - zřízení Chrán ěná prac. místa - zřízení vytvo řená místa po čet umíst. uchaze čů vytvo řená místa po čet umíst. uchaze čů stav na celkem od stav na celkem od stav na celkem od stav na celkem od konci po čátku konci po čátku konci po čátku konci po čátku sled. měs. roku sled. měs. roku sled. měs. roku sled. měs. roku

Nymburk 0 0 0 0 0 0 0 0 St ředo český kraj 123 13 86 50 15 13 2 1 Celkem ČR 1771 797 1471 1198 430 266 362 320

SÚPM - vyhrazená místa SV Č vytvo řená místa po čet umíst ěných uchaze čů po čet umíst. uchaze čů

stav na celkem od ze sl. 11 stav na celkem od ze sl. 14 stav na celkem od č č č konci po átkuabsolventi konci po átkuabsolventi konci po átku sled. měs. rokuv OSS sled. měs. rokuv OSS sled. měs. roku

Nymburk 53 126 0 53 126 0 8 7 St ředo český kraj 864 1679 0 841 1663 2 187 86 Celkem ČR 13065 20287 0 12775 19883 5 4653 2124

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 77 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č. 46 Porovnání výdaj ů na politiku zam ěstnanosti úřad ů práce St ředo českého kraje za rok 2005 (v tis. K č)

Tab.1 – Po řadí okres ů podle podílu APZ na celkových výdajích na PZ Podíl APZ PZ PPZ APZ na PZ v % KH 72387 53276 19431 26,8

KL 152583 113870 38713 25,4

PB 103440 80150 23290 22,5

ME 90541 66949 20052 22,1

RA 43813 34392 9421 21,5

KO 93403 74030 19372 20,7 NB 80510 62260 16552 20,6

BE 52864 42165 10699 20,2

BN 64049 51971 12078 18,9

MB 60442 51487 8956 14,8

PZ 45250 40050 5200 11,5

PY 53278 49531 3747 7,0

kraj 912560 720130 187511 20,5 Viz. příloha č. 22 Graf

3.3.5 Stru čná analýza problémových skupin a oblastí (mikroregion Milovice)

Mezi problémy okresní nezam ěstnanosti lze za řadit: - dlouhodobou nezam ěstnanost - nezam ěstnanost osob ZP - nezam ěstnanost absolvent ů (tyto ukazatele lze sledovat z přílohy č.23 Nezam ěstnanost a č.18,19 Doba evidence uchaze čů ). - zam ěstnanost v zem ědělském odv ětví

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 78 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Uchaze či, kte ří jsou v evidenci delší dobu ztrácejí pracovní návyky a snaha hledat volné místo u t ěchto uchaze čů opadá. Významný podíl na dlouhodobé nezam ěstnanosti má : - zdravotní stav - kvalifikace - flexibilita a další osobnostní p ředpoklady

Nezam ěstnaní absolventi a mladiství mají problém s nedostate čnou praxí. Významným faktorem je i otázka jejich motivace pracovat. Problémy jednotlivých skupin - uchaze čů m ůže pomoci částe čně řešit z řizování míst úřadem práce prost řednictvím APZ. ÚP se dále snaží zajistit informovanost a vést uchaze če k samostatnému hledání zam ěstnání. Novou pomocí pro tak zvané problémové skupiny m ůže být za čle ňování daných uchaze čů do projekt ů v rámci ESF. Problémové oblasti okresu Nymburk z hlediska nezam ěstnanosti lze sledovat v okrajových částech okresu, zejména pak v mikroregionu Milovice. Vysoká nezam ěstnanost v Milovicích je d ůsledkem velkého množství p řist ěhovaných lidí (6 414 obyvatel) do zrekonstruovaných objekt ů po armád ě. V dané oblasti se nenachází žádný podnikatelský subjekt, který by z hlediska zam ěstnanosti mohl znateln ě pomoci řešit tuto záležitost (viz. p řílohy č. 4,5,10,11,28). Milovice jako tém ěř sedmitisícové m ěsto by pot řebovaly mnohem výrazn ější oživení sféry podnikání, a tím i p řínos nových pracovních p říležitostí. Lidé jsou zde nuceni za prací dojížd ět, protože zde není žádný výrazn ější zam ěstnavatel, a i p říliv nových investor ů, kte ří by tato místa p řinesly, dlouhodob ě stagnuje. V každém p řípad ě rozsah služeb i po čet zam ěstnavatelských subjekt ů neodpovídá velikosti tohoto m ěsta. Do problémové oblasti okresu pak pat ří na Nymbursku zem ědělství, p ředevším jeho zeliná řské odv ětví s vysokými nároky na ru ční práci a časovou flexibilitu, kterou dopl ňuje nízká finan ční motivace.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 79 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č. 47 Charakteristika M ĚSTA Milovice z hlediska nezam ěstnanosti

MĚSTO MILOVICE

Po čet uchaze čů 321 Míra nezam ěstnanosti [%] 14 Po čet uchaze čů - žen 201 Podíl žen [%] 63 Po čet uchaze čů v ěku 17 let a méně 5 Podíl v ěku 17 let a méně [%] 2 Po čet uchaze čů - žen v ěku 17 let a méně 1 Podíl žen v ěku 17 let a méně [%] 0 Po čet uchaze čů v ěku 18-24 let 47 Podíl v ěku 18 - 24 let [%] 15 Po čet uchaze čů - žen v ěku 18-24 let 23 Podíl žen v ěku 18 - 24 let [%] 11 Po čet uchaze čů v ěku 50 let a více 46 Podíl v ěku 50 let a více [%] 14 Po čet uchaze čů - žen v ěku 50 a více 24 Podíl žen v ěku 50 let a více [%] 12 Po čet uch. základ. stupn ě vzd ělání 87 Podíl uch. se základ. stupn ěm vzd. [%] 27 Po čet uch. žen zákl. stupn ě vzd ěl. 46 Podíl žen se zákl. stupn ěm vzd. [%] 23 Po čet uchaze čů vyu čených 141 Podíl vyu čených [%] 44 Po čet uchaze čů - ženy vyu čené 92 Podíl žen vyu čených [%] 46 Po čet uchaze čů s maturitou 67 Podíl uchaze čů s maturitou [%] 21 Po čet uchaze čů - ženy s maturitou 47 Podíl žen s maturitou [%] 23 Po čet uchaze čů se ZPS 39 Podíl uchaze čů se ZPS [%] 12 Po čet uchaze čů - ženy se ZPS 29 Podíl žen se ZPS [%] 14 Po čet uchaze čů - evidence nad 6 m. 187 Podíl evidovaných nad 6 m ěs. [%] 58 Po čet uch. žen v evidenci nad 6 m. 126 Podíl žen evidovaných nad 6 m. [%] 63 Po čet uchaze čů - evidence nad 12 m. 137 Podíl evidovaných nad 12 m. [%] 43 Po čet uch. žen v evidenci nad 12 m. 91 Podíl žen evidovaných nad 12 m. [%] 45 Po čet uchaze čů - absolvent ů 13 Podíl absolvent ů [%] 4 Po čet uchaze čů - ženy absolventky 5 Podíl žen absolventek [%] 2 Po čet uchaze čů mladistvých 5 Podíl mladistvých [%] 2 Po čet uchaze čů žen mladistvých 1 Podíl žen mladistvých [%] 0 Po čet uchaze čů - absolvent ů nad 6m. 3 Podíl absolventů evid. nad 6 m. [%] 1 Po čet uchaze čů - ženy absolv. nad 6m. 0 Podíl žen absolv. evid. nad 6 m. [%] 0 Po čet uchaze čů mladistvých nad 6 m. 1 Podíl mladistvých evid. nad 6 m. [%] 0 Po čet uch. žen mladistvých nad 6 m. 0 Podíl žen mladistvých evid. nad 6 m. [%] 0 Po čet hlášených volných míst 0 Po čet uchaze čů na 1 volné místo 0 Po čet nov ě evidovaných uchaze čů 33 Po čet uchaze čů , kte ří odešli z evidence 17

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 80 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Tabulka č. 48 Míra nezam ěstnanosti mikroregionu Milovice v časové řad ě (roky 1999 – 2005)

měsíc/rok míra nezam ěstnanosti (%) 12/1999 12,3 12/2000 9,3 12/2001 10,9 12/2002 12,4 12/2003 13,1 12/2004 13,8 12/2005 13,1 pr ůměr za celé období 12.1

Tabulka č. 49 Míra nezam ěstnanosti M ěsta Milovice za rok 2005 (po jednotlivých m ěsících)

měsíc roku 2005 míra nezam ěstnanosti (v %) leden 13,30 únor 13,21 březen 12,34 duben 11,38 kv ěten 11,49 červen 11,86 červenec 11,77 srpen 13,60 zá ří 12,25 říjen 11,46 listopad 11,55 prosinec 13,43 Celkem (pr ůměr) 12,30

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 81 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

3.3.6 Shrnutí výsledk ů praktické části Cílem praktické části bakalá řské práce byla analýza celkové situace v oblasti nezam ěstnanosti v okrese Nymburk. Pomocí analýzy doklad ů, spisové i statistické dokumentace byly potvrzeny všechny t ři p ředpoklady. Situace v jednotlivých mikroregionech Nymburský okres je roz člen ěn na sedm mikroregion ů. Podrobné člen ění obcí nymburského okresu do mikroregion ů a míra tamní nezam ěstnanosti jsou uvedeny v přílohách č. 2, 4, 5. P řílohou této práce je také mapa okresu, která zachycuje míry nezam ěstnanosti jednotlivých mikroregion ů. Ve této práci je také analyzována situace v oblasti nezam ěstnanosti m ěst okresu Nymburk a města Nymburk samotného. Na Nymbursku jsou dva mikroregiony, kde nezam ěstnanost k 31.12.2005 p řesáhla hranici 10 % - mikroregion Milovice (13,1 %) a M ěstec Králové (11,6 %). Mirkoregion K řinec vykazoval k uvedenému datu míru nezam ěstnanosti rovnající se 9,6 %. Pod okresní mírou nezam ěstnanosti se pohyboval mikroregion Lysá nad Labem, kde m ěla nezam ěstnanost hodnotu 8,5 %, Nymburk 8,4 % a Sadská 8,4 %. Nejnižší nezam ěstnanost zaznamenal ke konci roku 2005 mikroregion Pod ěbrady 7,1 %. Na okrese Nymburk má nejvyšší nezam ěstnanost k 31.12.2005 obec Chot ěšice. Míra tamní nezam ěstnanosti má hodnotu 21 % což tvo ří 26 uchaze čů o zam ěstnání. Obec Chot ěšice spadá do území mikroregionu M ěstec Králové. V meziro čním srovnání je v této obci nezam ěstnanost stéle nejvyšší (k 31.12.2004 byla nezam ěstnanost 25 % což tvo řilo 31 uchaze čů ). Naopak nejnižší nezam ěstnanost na okrese má obec Senice, která má pouze t ři nezam ěstnané, a procentueln ě to p ředstavuje 3,4 %. Tato obec pat ří do mikroregionu Lysá nad Labem. Okresní m ěsto Nymburk m ělo k 31.12.2005 evidováno 667 lidí bez práce. Míra nezam ěstnanosti tak k tomuto datu činila 8,5 %. Turistické a láze ňské m ěsto Pod ěbrady vykazovalo k 31.12.2005 celkem 465 nezam ěstnaných, což p ředstavovalo 6,7 %. V ekonomice mikroregion ů stále p řevažuje zejména zem ědělská výroba. Práv ě na tomto odv ětví se nejvíce projevuje vliv sezónních prací a to p ředevším v okrajových částech okresu. Za stabilní prvky z hlediska zam ěstnanosti okresu lze považovat zam ěstnavatele, zabývající se svou tradi ční činností. Okres Nymburk lze charakterizovat jako zem ědělsko-pr ůmyslový. Situace v mikroregionech s nadpr ůměrnou nezam ěstnaností je zap říčin ěna jednak malou ochotou uchaze čů pracovat v zem ědělství, ale také špatnou dopravní obslužností, p ředevším v souvislosti s požadavky zaměstnavatel ů na odpolední a no ční sm ěny. V minulosti došlo ke snížení po čtu pracovník ů v oblasti pr ůmyslu a naopak se zvýšil stav zam ěstnanc ů v

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 82 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI zem ědělství. Poptávka po pracovnících do zem ědělské oblasti stále p řetrvává a to p ředevším v návaznosti na vysoký podíl ru ční práce p ři p ěstování zeleniny. Zam ěstnanost v mikroregionech ovliv ňují zam ěstnavatelé s p ředm ětem činnosti stavebnictví a zem ědělství, kde se projevuje závislost na klimatických podmínkách. V ětšina zam ěstnavatel ů v této oblasti řeší tuto situaci sjednáváním pracovních pom ěrů se zam ěstnanci na dobu ur čitou. Situace v mikroregionu Milovice Nezam ěstnanost v mikroregionu Milovice byla sledována dlouhodob ě (roky 1999 – 2005), st ředn ědob ě (rok 2005) i krátkodob ě (jednotlivé m ěsíce roku). Bylo zjišt ěno, že je s velkým rozdílem proti údaj ům z dalších mikroregion ů i proti samotnému okresu Nymburk nejvyšší (viz. tabulky č. 7, 15, 16, 17, 39, 40, p řílohy č. 5, 8, 10, 11, 12, graf p řílohy č. 24 a mapka v příloze č. 28). Bylo zjišt ěno, že zatímco nezam ěstnanost okresu Nymburk se celoro čně (rok 2005) pohybovala pod republikovým pr ůměrem (ČR MN 8,96%), tak nezam ěstnanost zkoumaného mikroregionu (Milovice MN 12,3%) (viz. tabulka č. 49) se dlouhodob ě pohybuje nad pr ůměrem makroregionálním ( Nymburk MN 8,38%), ale i celorepublikovým (uvedeno výše). Výzkumem bylo zjišt ěno, že na snižování míry nezam ěstnanosti má vliv nejenom pracovní sezónnost, ale i vhodné použití nástroj ů aktivní politiky zam ěstnanosti, které jsou na základ ě monitoringu příslušného trhu práce vhodn ě a ú čeln ě použity. Dochází tak i ke zmenšení či zpomalení nástupu sociálních problém ů spojených s vlastní nezam ěstnaností. Výzkumem bylo potvrzeno, že míra nezam ěstnanosti m ěla od roku 1999 meziro ční r ůst (viz. tabulka č. 48). Tento byl zap říčin ěn trvalým nár ůstem po čtu obyvatel z důvodu rozsáhlého budování bytového fondu této lokality na stran ě jedné, na stran ě druhé však v oblasti nevznikaly nové pracovní p říležitosti, které by vhodn ě korigovaly velký nár ůst obyvatel. To zp ůsobuje dlouhodobou stagnaci této okrajové části okresu Nymburk. Očekávaný vývoj zam ěstnanosti a nezam ěstnanosti 1. pololetí roku 2006 V 1. pololetí roku 2006 se na nymburském okrese nedá p ředpokládat žádné zlepšení z hlediska zam ěstnanosti. ÚP zaznamenal aktivitu Čínského podnikatelského subjektu, zabývajícího se výrobou elektrotechniky, který chce u m ěsta Nymburk (v jeho pr ůmyslové zón ě) postavit svou montážní halu. Tento zám ěr by se však z hlediska vývoje projevil na trhu práce v případ ě realizace, tedy až v druhém pololetí roku 2006. Od ostatních zam ěstnavatel ů nemá ÚP hlášeny žádné razantní personální zm ěny.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 83 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

P ředpokládáme, že na nezam ěstnanost, a tím i na zvýšenou možnost výskytu sociálních problém ů mají vliv následující pozitivní a negativní faktory. Faktory pozitivní mohou být zárove ň i faktory negativními a naopak. Záleží na strategické poloze mikroregionu (m ěsta, vesnice, oblasti) v rámci makroregionu (okres Nymburk) nebo v rámci celého regionu (pro tento p řípad St ředo český kraj). Faktory, které p řízniv ě ovliv ňují nezam ěstnanost na okrese Nymburk - tradi ční zam ěstnavatelé p ůsobící na okresním trhu práce - výhodná geografická poloha okresu - dobrá dopravní obslužnost do sousedních region ů s nabídkou VM - vstup zahrani čního kapitálu na nymburský trh a sousední trhy práce - nov ě vznikající výrobní a obchodní aktivity - finance APZ - ESF - blízkost hlavního m ěsta Prahy, Mladé Boleslavi a Kolína

Faktory, které nep řízniv ě ovliv ňují nezam ěstnanost na okrese Nymburk - tradi ční zem ědělská výroba s náro čností na čas a velký podíl ru ční práce - nedostatek významných investor ů - nerovnom ěrné rozvržení pr ůmyslu okresu Nymburk - malá kupní síla obyvatel - nízký pr ůměr mzdového ohodnocení makroregionu - výhodná sociální sí ť ČR

3.3.7 Vyhodnocení p ředpoklad ů První p ředpoklad, že mikroregion Milovice má v rámci celého okresu dlouhodob ě nejvyšší nezam ěstnanost (za roky 1999 – 2005 pr ůměr 12,1%), se potvrdil (viz. tabulka č. 48, 49, tabulky p říloh č. 2, 5, 11, mapky p říloh č. 10, 28 a graf p řílohy č. 12) . Zárove ň má tento mikroregion nejmén ě pracovních p říležitostí. Vznik nových pracovních p říležitostí je vázán na ekonomický rozvoj, který je na tomto území velmi neuspokojivý. V této oblasti se v sou časné dob ě nenachází žádný významný investor, oblast není turisticky zajímavá a velký vliv mají i historické vazby na p ůvodní rakousko- uherský vojenský tábor, který byl od roku 1968 až do roku 1991 užíván armádou tehdejšího Sov ětského svazu.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 84 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Neuspokojivá je také dopravní obslužnost této okrajové oblasti okresu Nymburk. Vlakové spojení je nedostate čné a časov ě náro čné a rychlostní komunikace zde doposud nejsou. Doprava do zam ěstnání se tak zna čně komplikuje a pro sociáln ě slabší skupinu obyvatel často i znemož ňuje. Nedostate čná dopravní obslužnost však souvisí i s malým po čtem (nulovým) významných investor ů i s nezájmem investor ů nových. Druhý p ředpoklad o meziro čním nár ůstu nezam ěstnanosti byl potvrzen. Tento p ředpoklad dokumentuje tabulka č. 48. V roce 1999 byla MN 12,3%, potom s mírnými výkyvy stoupala až na hodnotu 13,1% roku 2005. T řetí p ředpoklad zvyšující se nezam ěstnanosti v období mimo pracovní sezónnost byl také potvrzen. Tento dokumentuje tabulka č. 49. V zimních a podzimních m ěsících ro čního období byla MN v rozmezí 11,46 – 13,43%. V měsících ostatních pak MN klesala až na 11,38%.

4 ZÁV ĚR Cílem analýzy bylo vyhodnocení a vzájemné porovnání celkové situace okresu Nymburk s problémovým mikroregionem Milovice. Z výsledk ů vyplývá, že řešení této neuspokojivé situace, vzhledem k dlouhodobosti a rozsáhlosti, není v možnostech místní ani krajské samosprávy. Řešení je pouze v rychlém a komplexním postupu. Rekapitulace d ůležitých údaj ů Okres Nymburk je okresem v St ředo českém kraji. Jeho sídlem je m ěsto Nymburk. Rozloha okresu je 876,03 km², po čet obyvatel je 86 476 osob (hustota zalidn ění je 99 obyvatel na 1 km²). V okrese Nymburk je 90 obcí, z toho 6 m ěst. Ze st ředo českých okres ů sousedí na jihu s okresem Kolín, na jihozápad ě s okresem Praha- východ a na jihozápad ě s okresem Mladá Boleslav. Dále hrani čí s Královéhradeckým krajem a to s okresem Ji čín na severovýchod ě a s okresem Hradec Králové na východ ě.

Struktura povrchu - okres celkovou plochu 876,03 km², z toho: - 69,90 % zem ědělských pozemk ů, kterou z 92,06 % tvo ří orná p ůda (64,35 % rozlohy okresu) - 30,10 % ostatní pozemky, z toho 57,17 % lesy (17,21 % rozlohy okresu) Demografické údaje: 55,22 % obyvatel žije ve m ěstech.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 85 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Školství Druh školy - po čet škol Mate řské školy - 51 Základní školy - 39 Gymnázia - 3 St řední školy pr ůmyslové školy - 5 St řední odborná u čilišt ě - 6 Vyšší odborné školy - 1 Zdravotnictví Léka ři 224 Nemocnice 2 Specializovaná lé čebná za řízení 1 Zubní léka ři 37 Lékárny 16

Po čet nabízených pracovních p říležitostí je odvozen a m ění se podle sezónnosti. Po čet míst může být částe čně zkreslen hlášenými pracovními pozicemi zam ěstnavatel ů, kte ří cht ějí provád ět nábor cizinc ů. Na okrese Nymburk lze ur čit a charakterizovat místa, kde je jednotný trh práce. Tyto oblasti jsou charakteristické svou zem ědělskou činností. Do zem ědělských oblastí se na nymburském okrese řadí zejména mikroregion Lysá nad Labem a Sadská. Zem ědělská výroba je zde zam ěř ena p ředevším na p ěstování zeleniny. Tato činnost je závislá na ro čních a vegeta čních obdobích, je charakterizovaná vysokým podílem ru ční práce a projevuje se zde sezónní zam ěstnanost. V období zem ědělské sezóny se využívá práce sezónních d ělník ů. Této pracovní síly je však na našem trhu práce, z důvod ů pracovních podmínek a nabízených mezd nedostatek, což má stále čast ěji za následek zam ěstnávání cizích státních p říslušník ů. Úřad práce (ÚP) se setkává s požadavky zam ěstnavatel ů (volnými místy), které se však neda ří obsazovat. Pracovní síla schází na okresním trhu práce zejména ve strojírenství, dřevozpracujícím pr ůmyslu, textilní výrob ě a zem ědělství. Nedostatek pracovní síly v odv ětvích, kde je pom ěrn ě velký po čet evidovaných uchaze čů , je zp ůsoben zejména podmínkami, které zam ěstnavatel nabízí (mzda, časová náro čnost a dojížd ění). Z hlediska struktury uchaze čů v evidenci ú řadu práce se dále prohlubují tendence z minulých let. Na nezam ěstnanosti mají stále velký podíl uchaze či, kte ří jsou v evidenci ÚP již delší dobu.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 86 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

1) Absolventi a mladiství - nezam ěstnanost t ěchto lidí je zp ůsobena jednak malým množstvím volných pracovních míst, jednak strukturou vzd ělání (u čební a studijní obory), která neodpovídá poptávce trhu práce. Na druhé stran ě mnozí absolventi žádaných obor ů nemají zájem v oboru své kvalifikace pracovat. 2) Osoby ZP - možnosti uplatn ění t ěchto lidí jsou z důvodu minimálního po čtu vhodných volných pracovních míst a jejich zdravotnímu handicapu zna čně omezené. 3) Cizinci - na trhu práce vykonávají p ředevším takovou činnost, která je fyzicky a časov ě náro čná. Mzda za tuto práci ve v ětšin ě p řípad ů není dostate čně atraktivní, a tím se tak tato práce stává pro uchaze če nepopulární. Cizinci jsou zam ěstnáváni stále ve stejných p ředevším dělnických profesích.

4.1 Navrhovaná opat ření Podobn ě jako v mnoha dalších evropských zemích se i v ČR v uplynulých letech situace na trhu práce m ěnila. Nehled ě ne skute čnost, že transformace na tržní ekonomiku se setkala s ur čitými úsp ěchy, řada problém ů z ůstává, zejména pokud jde o vyváženost, pružnost a správné fungování trhu práce v ůbec. Zlepšení by se však nem ěla týkat jen fungování trhu práce, ale i sociálních cíl ů a rovného postavení na trhu práce, což je nezbytným krokem na cest ě řešení obtížných úkol ů, p řed kterými regionální trhy práce se svojí politikou zam ěstnanosti i politika zam ěstnanosti celé ČR stojí. Jak vyplynulo z výsledk ů analýzy, není problematika nezam ěstnanosti a s ní spojených sociálních aspekt ů jenom záležitostí regionální. Je t řeba, aby se v řešení této ekonomicky, spole čensky, ale i lidsky zna čně neuspokojivé situace spojily všechny zú častn ěné strany a to ať už státní, krajské, nebo regionální a zvolily jasnou a v krátkém časovém horizontu uskute čnitelnou koncepci tohoto mladého, ale zna čně opomíjeného regionu. Nekoncep čnost a odkládání jasného řešení ekonomiky této oblasti bude pak spole čně se zvyšujícím se po čtem obyvatel této lokality jenom zvyšovat sociální problémy, a tím i problémy navazující. Lze p ředpokládat, že se zvyšující se nezam ěstnaností se bude zvyšovat i kriminalita, alkoholismus, rozvodovost a jiné negativní spole čenské jevy. Bude se pak i prohlubovat sociální nejistota a zárove ň tak celkov ě snižovat atraktivita tohoto regionu. V samotném d ůsledku pak spole čnost bude nucena k řešení a bude nucena p řijímat nákladná opat ření, kterým by bylo možno v časným preventivním řešením p ředejít.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 87 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

5 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. BURDA, V. a kol. Lidské zdroje v ČR. MPSV a NVF, 2003. ISBN 80- 86728-06-4 2. CAZES, S., NEŠPOROVÁ, A. Transformace trh ů práce st řední a východní Evropy - pružnost trhu a ochrana pracovníka . Praha: MPSV ČR, 2003. ISBN 80-86552-78-0 3. HELÍSEK, M. Makroekonomie pro bakalá řské studium. Praha: Melandrium, 1998. ISBN 80-901801-5-9 4. KNOLL, O. Druhy nezam ěstnanosti a p říčiny jejich vzniku. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních v ěcí, 1993 5. MACÁKOVÁ, L. a kol. Mikroekonomie. Praha: VŠE, 1991. ISBN 80-85467-01-1 6. MAREŠ, P. Nezam ěstnanost jako sociální problém. 2.vyd. Praha: Slon, 1998. ISBN 80-85850-60-5 7. MPSV. Národní lisabonský program 2005 – 2008 (Národní program reforem ČR). Praha: MPSV ČR, 2005. 8. MPSV. Příru čka dobré praxe. Praha: MPSV ČR, 2004. ISBN 80-86552-91-8 6 9. MPSV. Národní ak ční plán sociálního za čle ňování 2004 – 2006. Praha: MPSV ČR, 2005. ISBN 80-86878-15-5 10. MPSV . Evropská politika zam ěstnanosti a sociální politika . Praha: MPSV ČR, 2003. ISBN 80-86552-57-8 11. OECD, MPSV ČR. Stárnutí a politika zam ěstnanosti ČR. české vyd. Praha: MPSV ČR, 2004. ISBN 80-86552-97-7 12. OECD, MPSV ČR. Opat ření na trhu práce a ve řejné služby zam ěstnanosti. české vyd. Praha: MPSV ČR, 2001. ISBN 80-85529-95-5 13. OECD. Přehled trhu práce v ČR. Praha: OECD, 1995. . 14. Právní p ředpisy o zam ěstnanosti. Praha: MPSV ČR, 2004, ISBN 80-86878-01-5. 15. Pracovní materiály ÚP Nymburk 16. Pracovní materiály MPSV ČR . 17. SAMUELSON, P.A., NORDHAUS, W.D. Ekonomie. Praha: Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0494-X 18. Ú ŘAD VLÁDY ČR, MPSV ČR. Strategie rozvoje lidských zdroj ů pro ČR. Praha: Úřad vlády ČR, 2003. ISBN 80-86734-02-1 19. ÚŘAD PRÁCE V PŘÍBRAMI. Krajský plán zam ěstnanosti na léta 2005 – 2006 . P říbram: ÚP v Příbrami. 2005.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 88 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

20. WINKLER, J., ŽIŽLAVSKÝ, M. Český trh práce a Evropská strategie zam ěstnanosti. Brno: Masarykova univerzita v Brn ě a Výzkumný ústav práce a sociálních v ěcí MPSV ČR, 2004. ISBN 80-210-3565-XXX 21. http:// www.mpsv.cz 22. http:// portal.mpsv.cz/sz/local/pb info/statistiky/ath kraj 23. http:// portal.mpsv.cz/sz/local/pb info/statistiky/zstp pb 24. http:// www.nvf.cz /phare 2003 24. http:// www.ssz.mpsv.cz

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 89 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

6 P ŘÍLOHY Příloha č. 1: Mapka – charakteristika okresu v rámci celé ČR Příloha č. 2: Tabulka – charakteristika obcí okresu Nymburk Příloha č. 3: Tabulka – charakteristika okresu z pohledu v ěkového složení Příloha č. 4: Tabulka – mikroregiony okresu Nymburk Příloha č. 5: Tabulka – nezam ěstnanost v obcích okresu Nymburk Příloha č. 6: Graf – struktura volných míst podle požadavku na vzd ělání Příloha č. 7: Graf – struktura volných míst (klasifikace KZAM) Příloha č. 8: Graf – vývoj nezam ěstnanosti okr. Nymburk v letech 2003 - 2005 Příloha č. 9: Graf – zastoupení evidovaných – muži/ženy k 31.12.2005 (v %) Příloha č. 10: Mapka nezam ěstnanosti m ěst okresu Nymburk Příloha č. 11: Tabulka – po čet uchaze čů ve m ěstech okresu Nymburk Příloha č. 12: Graf – míra nezam ěstnanosti m ěst okresu Nymburk Příloha č. 13: Mapka a tabulka – nezam ěstnanost m ěsto Nymburk a okolí (k 31.12.2005) Příloha č. 14: Graf – nov ě hlášení uchaze či (celkem/ženy) Příloha č. 15: Graf – uchaze či s ukon čenou evidencí a uchaze či vy řazeni z evidence Příloha č. 16: Graf – vzd ělanostní struktura uchaze čů o zam ěstnání (celkem/ženy) Příloha č. 17: Graf – v ěková struktura uchaze čů o zam ěstnání (celkem/ženy) Příloha č. 18: Graf – doba evidence uchaze čů (celkem/ženy) Příloha č. 19: Graf – doba evidence uchaze čů (celkem/pobírající podporu v nez.) Příloha č. 20: Graf – absolventi a mladiství (celkem/ženy) Příloha č. 21: Graf – osoby se zdravotním postižením (celkem/ženy) Příloha č. 22: Graf – po řadí okres ů St ř. kraje v závislosti na podílu APZ na celkových výdajích na politiku zam ěstnanosti v roce 2005 Příloha č. 23: Graf – nezam ěstnanost za rok 2005 po m ěsících (muži/ženy) Příloha č. 24: Graf – nezam ěstnanost za rok 2005 (srovnání: Nymburk/St ř. kraj/ ČR) Příloha č. 25: Graf – vývoj nezam ěstnanosti okresu Nymburk v letech 1997 - 2000 Příloha č. 26: Graf – vývoj nezam ěstnanosti v okrese Nymburk od roku 1990 Příloha č. 27: Graf – vývoj nezam ěstnanosti v okrese Nymburk v roce 2000 (celkem/absolventi/ženy/ZPS Příloha č. 28: Mapka okresu Nymburk (nezam ěstnanost mikroregion ů k 31.12.2005) Příloha č. 29: CD obsahující celé zn ění bakalá řské práce

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 90 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

7 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK HDP hrubý domácí produkt MPSV ČR Ministerstvo práce a sociálních v ěcí České republiky ÚP úřad práce ILO mezinárodní ú řad práce MN míra nezam ěstnanosti VŠPS klouzavý pr ůměr ekonomicky aktivních obyvatel – šet ření ŽO živnostenské oprávn ění EU Evropská unie OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj ČSÚ Český statistický ú řad OP opera ční program OP RZL Opera ční program rozvoje lidských zdroj ů ESF Evropský sociální fond SÚPM spole čensky ú čelné místo VPP ve řejn ě prosp ěšné práce SV Č samostatn ě výd ěle čná činnost OZP osoba zdravotn ě postižená ZPS/ZP zdravotní postižení (starší výraz) TZP t ěžce zdravotn ě postižený APZ aktivní politika zam ěstnanosti NAPZ Národní ak ční plán zam ěstnanosti SLDB databáze s čítání lidí PvN podpora v nezam ěstnanosti Phare program zam ěstnanosti EU TP trh práce ROPO rozpo čtové organizace NVF Národn ě vzd ělávací fond ZOM Závody oborové mechanizace KZAM klasifikace zam ěstnání ŽM životní minimum ÚSV úplné vzd ělání všeobecné ÚSO úplné vzd ělání odborné

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 91 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

PZ politika zam ěstnanosti PPZ pasivní politika zam ěstnanosti EHP evropský hospodá řský prostor EURES služba zam ěstnanosti Evropské unie NB Nymburk VM volná místa

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 92 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příloha č. 1: Mapka - charakteristika okresu v rámci celé ČR

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 93 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příloha č. 2: Tabulka - charakteristika obcí okresu Nymburk Okres Nymburk - 2005

Po čet obyvatel Ply- Po řadové Po čet Katastr. Zdrav. Po- Kanali- Vodo- Po čet Pošta nofi- číslo OBEC - MĚSTO katas- vým ěra za ř. licie zace vod částí ve v ěku kace obce tr ů v ha celkem 15- 64 let (ano = 1, ne = 0) a b 23 4 5 6 7910111213 1 Běrunice 5 52 673 897 6051 0 0 0 1 1 2 Bobnice 2 2 994 776 555 1 0 0 0 1 1 3 Bříství 1 1 360 305 1950 0 0 0 0 0 4 Budim ěř ice 3 3 802 577 4010 0 0 1 0 0 5 Černíky 1 1 388 91 670 0 0 0 0 0 6 Čilec 1 1 460 212 1450 0 0 0 0 0 7 Čin ěves 1 11 443 478 3400 1 0 0 1 0 8 Dlouhopolsko 1 1 209 229 140 0 0 0 0 0 1 9 Dobšice 1 1 668 180 122 0 0 0 0 0 0 10Dvory 2 1 680 507 3650 0 0 0 0 1 11 Dymokury 3 31 465 784 5351 1 0 1 1 0 12 Ho řany 1 1380 79 49000 000 13 Ho řátev 1 1 717 663 4570 0 0 1 0 0 14 Hrad čany 1 1 382 234 1540 0 0 0 1 0 15 Hradištko 1 11 825 423 2930 0 0 1 0 0 16 Hrubý Jeseník 1 1 649 496 352 0 0 0 0 0 0 17Chleby 2 1 959 361 252* 0 0 0 0 1 18 Cho ťánky 1 1 403 409 313* 0 0 0 0 0 19 Chot ěšice 5 52 251 319 1940 0 0 0 0 0 20 Cho ťovice 1 1 906 179 122 0 0 0 0 0 0 21Chrást 1 1 493 476 3100 0 0 0 0 0 22 Chroustov 2 2 745 207 1520 0 0 0 1 0 23 Jíkev 1 1 919 298 187 1 0 0 0 0 0 24 Ji řice 1 1838 134 960 0 0 0 11 25 Jizbice 2 1 531 288 200 0 0 0 0 0 0 26 Kamenné Zboží 1 1 464 543 387 0 0 0 0 0 0 27 Kn ěžice 3 31 958 492 3201 1 0 0 1 0 28 Kn ěži čky 1 11 187 183 1180 0 0 0 0 1 29Kolaje 1 1 159 88 500 0 0 0 1 0 30 Kostelní Lhota 1 1 866 757 532 0 1 0 0 0 0 31 Kostomlátky 2 2 574 247 176 0 0 0 0 0 1 32 Kostomlaty nad Labem 5 3 1 805 1 674 1 182 1 1 0 1 0 1 33Košík 4 41 469 341 2421 0 0 0 0 0 34 Kounice 1 11 129 951 6691 1 0 1 1 0 35Kouty 1 1 559 247 177* 0 0 0 0 0 36 Kovanice 2 2 808 731 525 * 0 0 0 0 1 37Krchleby 1 1 814 714 5050 1 0 1 0 0 38 Křečkov 1 1 513 333 233* 0 0 0 0 1 39 Křinec 6 62 584 1 354 9591 1 1 1 0 0 40 Libice nad Cidlinou 1 1 996 1 314 908 1 1 0 1 0 0 41 Lou čeň 4 3 1 901 1 097 792 1 1 0 0 1 0 42 Lysá nad Labem 4 2 3 365 8 269 5 677 1 1 1 1 1 1 43Mcely 1 11 340 375 2671 1 0 0 1 0 44 Městec Králové 3 2 1 988 2 878 2 054 1 1 1 1 1 1 45 Mil čice 1 1 651 265 1840 0 0 0 0 0 46 Milovice 4 2 2 832 6 015 4 191 1 1 1 1 1 1 47 Net řebice 1 1 560 207 128 0 0 0 0 0 0 48 Nový Dv ůr 11247 75 55000000 49 Nymburk 2 2 2 053 14 351 10 446 1 1 1 1 1 1 50 Od řepsy 1 1 613 273 1810 0 0 1 0 0 51 Ok řínek 2 2 559 140 900 0 0 1 0 0 52 Opo čnice 1 11 092 404 2841 0 0 0 1 1 53 Opolany 4 41 222 801 5240 0 0 0 0 0 54 Ose ček 1 1489 112 58000 000 55 Osko řínek 1 1 562 538 3841 1 0 1 0 1 56Ostrá 2 11 106 400 2810 1 0 1 1 0 57Pátek 1 1 691 527 371* 0 0 1 0 0 58 Písková Lhota 1 1 643 411 288 * 0 0 0 0 1 59Písty 1 1 174 357 2510 0 0 1 1 1 60 Pňov-Předhradí 3 3 941 535 3591 0 0 0 0 0 61 Pod ěbrady 9 5 3 370 13 194 9 204 1 1 1 1 1 1 62 Podmoky 1 1 847 157 103 0 0 0 0 1 0 63 Přerov nad Labem 1 1 1 065 1 115 828 1 1 0 1 0 1 64 Rož ďalovice 7 6 2 390 1 627 1 021 1 1 0 1 1 1 65 Sadská 1 1 1 641 3 092 2 244 1 1 1 1 1 1 66Sány 1 1 947 461 3381 0 0 0 0 0 67 Seletice 1 11 138 161 1120 0 0 0 1 0 68Semice 1 1 944 929 6741 1 0 1 0 1 69Senice 1 1 447 180 129* 0 0 0 1 1 70 Slove č 3 31 250 518 3460 0 0 0 1 1 71 Sokole č 1 1 628 790 570* 0 0 0 0 0 72 Stará Lysá 2 1 971 466 3261 0 0 0 1 0 73 Starý Vestec 1 1 355 145 109 0 0 0 0 0 0 74Straky 1 1 923 507 3311 0 0 0 1 0 75Stratov 1 1 631 408 2890 0 0 0 1 0 76Tatce 1 1 443 562 407* 0 0 0 0 0 77 Třebestovice 1 1 337 797 574 0 0 0 1 1 1 78 Úmyslovice 2 2 624 300 212 * 0 0 0 0 0 79Velenice 1 1 802 202 1540 0 0 0 1 0 80Velenka 1 1 498 222 1541 0 0 0 0 0 81 Vestec 1 1 744 307 222 0 0 0 0 0 0 82 Vlkov pod Oškobrhem 1 1 142 98 59 0 0 0 0 1 0 83Vrbice 1 1 584 183 1190 0 0 0 1 1 84 Všechlapy 1 1 304 601 426 0 1 0 1 1 1 85 Vyká ň 1 1 616 303 2020 0 0 0 0 0 86 Záhornice 2 11 707 323 2310 0 0 0 0 1 87 Zboží čko 1 1428 175 1160 0 0 0 1 0 88 Zv ěř ínek 1 1 206 231 1641 1 0 1 1 1 89 Žehu ň 1 1 911 430 2981 1 0 0 1 0 90Žitovlice 2 2 658 134 960 0 0 0 0 0 BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 94 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příloha č. 3: Tabulka - charakteristika okresu z pohledu v ěkového složení

ě ě V kové složení obyvatel - k 1.7.2004 V kové složení obyvatel - k 1.7.2003

Věk okres Nymburk Věk okres Nymburk

Celkem 85 669 Celkem 85 004 0 853 0 818 1-4 3 217 1-4 3 094 5-9 3 907 5-9 4 010 10-14 4 976 10-14 5 073 15-19 5 210 15-19 5 155 20-24 5 920 20-24 6 234 25-29 7 862 25-29 7 796 30-34 6 875 30-34 6 294 35-39 5 571 35-39 5 532 40-44 5 123 40-44 5 055 45-49 5 975 45-49 6 193 50-54 6 501 50-54 6 537 55-59 6 385 55-59 6 231 60-64 4 578 60-64 4 259 65-69 3 545 65-69 3 567 70-74 3 507 70-74 3 568 75-79 2 915 75-79 2 930 80-84 1 887 80-84 1 753 85-89 516 85-89 568 90-94 304 90-94 297 95+ 42 95+ 40 0-14 12 953 0-14 12 995 15-64 60 000 15-64 59 286 65+ 12 716 65+ 12 723

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 95 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příloha č.4 : Tabulka - mikroregiony okresu Nymburk

MIKROREGION Obec MIKROREGION Obec

Městec Králové Sadská Běrunice Ho řany č Slove Á Hradištko Kn ěžice K Mil čice DS A Chroustov S Kostelní Lhota Chot ěšice Tatce Čin ěves Třebestovice Dymokury Nymburk VÉ Záhornice Všechlapy ÁLO Velenice Zv ěř ínek KR Vrbice Bobnice TEC Podmoky Budim ěř ice S Ě č Č M Opo nice ilec Kolaje Dvory Dobšice K Ho řátev č UR Hrad any B Chleby Žehu ň M Jizbice NY Cho ťovice Kamenné Zboží Kn ěži čky Kostomlátky Dlouhopolsko Kostomlaty nad Labem Křinec Kovanice Nový Dv ůr Krchleby Mcely Straky Jíkev Písty Lou čeň Pod ěbrady

Košík Cho ťánky INEC Ř Seletice Kouty K Rož ďalovice Křečkov Žitovlice Libice nad Cidlinou Vestec Net řebice Osko řínek Od řepsy Hrubý JeseníkY Ok řínek D Milovice Opolany E Zboží čko BRA Ose ček OVIC Ě L MI Ji řice Pátek POD Lysá nad Labem Písková Lhota Stará Lysá Pňov-P ředhradí Starý Vestec Sány Stratov Senice č EM Semice Sokole Ostrá Úmyslovice LAB D Přerov nad Labem Vlkov pod Oškobrhem NA Bříství Chrást LYSÁ Č erníky Vyká ň Velenka Kounice

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 96 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příloha č.5: Tabulka - nezam ěstnanost v obcích okresu Nymburk

NEZAM ĚSTNANOST V OBCÍCH - OKRES NYMBURK - k 31.12.2005

PO ČET MÍRA PO ČET MÍRA OBEC OBEC UCHAZE ČŮ NEZAM. (%) UCHAZE ČŮ NEZAM. (%) Běrunice 65 15,7 Milovice 308 13,4 Bobnice 44 11,8 Net řebice 9 8,3 Bříství 9 6,7 Nový Dv ůr 3 8,3 Budim ěř ice 14 4,9 Nymburk 667 8,5 Č ř erníky 5 8,6 Od epsy 13 9,2 Čilec 8 8 Ok řínek 5 7,5 Čin ěves 24 10 Opo čnice 19 8,9 Dlouhopolsko 13 13,8 Opolany 29 7,8 Dobšice 8 8,2 Ose ček 3 7,7 Dvory 22 7,4 Osko řínek 18 6,8 Dymokury 50 14,3 Ostrá 23 12 ř Ho any 5 10,6 Pátek 15 5,7 Ho řátev 22 7,4 Písková Lhota 15 6,8 Hrad čany 13 10,8 Písty 21 12,7 Hradištko 22 9,9 Pňov-P ředhradí 22 8,4 Hrubý Jeseník 28 10,6 Pod ěbrady 465 6,7 Chleby 23 14,1 Podmoky 10 11,4 Cho ťánky 27 11,9 Přerov nad Labem 33 6,5 ě ď Chot šice 26 21 Rož alovice 86 11,9 Cho ťovice 7 8,4 Sadská 142 8,6 Chrást 24 10,7 Sány 20 8,8 Chroustov 18 18,4 Seletice 8 9,6 Jíkev 14 9,4 Semice 31 6,1 Ji řice 6 8,1 Senice 3 3,4 Jizbice 9 6,5 Slove č 20 7,8 Kamenné Zboží 25 9,1 Sokole č 42 9,5 Kn ěžice 34 13,8 Stará Lysá 21 8,3 Kn ěži čky 4 4,7 Starý Vestec 7 9,5 Kolaje 5 13,2 Straky 21 8,2 Kostelní Lhota 36 10 Stratov 17 8,9 Kostomlátky 6 5,6 Tatce 16 5,6 Kostomlaty nad Labem 65 7,7 Třebestovice 29 6,7 Košík 21 13,5 Úmyslovice 8 4,7 Kounice 26 5,4 Velenice 9 8,3 Kouty 11 9,2 Velenka 9 7,8 Kovanice 32 8,6 Vestec 22 13,2 Krchleby 23 6,4 Vlkov pod Oškobrhem 4 10,5 Křečkov 11 6,4 Vrbice 10 11,6 Křinec 61 8,6 Všechlapy 29 10,2 Libice nad Cidlinou 51 7,6 Vyká ň 19 12,2 č ň Lou e 49 8,5 Záhornice 23 13,5 Lysá nad Labem 369 9,1 Zboží čko 7 9,2 Mcely 11 5,5 Zv ěř ínek 7 6,7 Městec Králové 168 11 Žehu ň 13 6,7 Mil čice 17 10,2 Žitovlice 6 7,3

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 97 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příloha č. 6: Graf - struktura volných míst podle požadavku na vzd ělání

VM - požadavek na vzd ělání

140 120 100 80 etmíst

č 60 po 40 20 0 ABCDEHJKLMNRTV vzd ělání

Příloha č. 7: Graf - struktura volných míst (klasifikace KZAM)

Struktura VM

120

100

80

60 etmíst č po 40

20

0 tř. 1 tř. 2 tř. 3 tř. 4 tř. 5 tř. 6 tř. 7 tř. 8 tř. 9 tř. 0 KZAM KZAM KZAM KZAM KZAM KZAM KZAM KZAM KZAM KZAM

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 98 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příloha č. 8: Graf - vývoj nezam ěstnanosti okr. Nymburk v letech 2003 – 2005

2005 2004 starý výpo čet 2004 nový výpo čet 2003

10

9,7 9,5 9,5 9,5 9,5 9,4 9,4 9,4 9,4 9,3 9,2 9,2 9,2 9,1 9,1 9,1 9 9 9 9 8,8 8,8 8,8 8,8 8,7 8,7 8,7 8,6 8,5 8,5 8,5 8,5 8,4 8,4 8,3 8,3 8,2 8,2 8,1 8,1 8 8 8 7,8

7,5

7

í n r n n n n c n ř n d c e o e e te e e e á je a e d n z b ě rv n p z ří p n le ú ře u v e e r o si b d k č rv s t o e is r č l p

Příloha č. 9: Graf - zastoupení evidovaných - muži/ženy k 31.12.2005 (v %)

muži; 1809; 46% ženy; 2135; 54%

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 99 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příloha č. 10: Mapka nezam ěstnanosti měst okresu Nymburk

Příloha č. 11: Tabulka - počet uchaze čů ve m ěstech okresu Nymburk

Po čet uchaze čů 369 308 465 667 168 142 k 31.12.2005

Příloha č. 12: Graf - míra nezam ěstnanosti m ěst okresu Nymburk

14,0% 13,4%

12,0% 11,0% 10,0% 9,1% 8,5% 8,1%

stnanosti 8,0% ě 6,7% 6,0%

4,0% míra nezam 2,0%

0,0% Lysá nad Milovice Pod ěbrady Nymburk Městec Sadská Labem Králové

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 100 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příloha č. 13: Mapka a tabulka - nezam ěstnanost M ěsto Nymburk a okolí ( k 31.12.2005)

VŠECHLAPY

BOBNICE DVORY

KAMENNÉ ZBOŽÍ

BUDIM ĚŘ ICE NYMBURK KOSTOMLÁTKY KŘEČKOV

PÍSTY KOVANICE

ZV ĚŘ ÍNEK HO ŘÁTEV

POD ĚBRADY

OBEC PO ČET UCHAZE ČŮ MÍRA NEZAM ĚSTNANOSTI (%) Bobnice 44 11,8 Budim ěř ice 14 4,9 Dvory 22 7,4 Ho řátev 22 7,4 Kamenné Zboží 25 9,1 Kostomlátky 6 5,6 Kovanice 32 8,6 Křečkov 11 6,4 Nymburk 667 8,5 Písty 21 12,7 Pod ěbrady 465 6,7 Všechlapy 29 10,3 Zv ěř ínek 7 6,7

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 101 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příloha č. 14: Graf

NOV Ě HLÁŠENÍ UCHAZE ČI

celkem z toho ženy

600 500

čů 400

300

etuchaze 200 č

po 100

0 N Í E Ř AD TEN ÍJEN P ÚNOR EZEN Ě ZÁ Ř SINEC LEDEN Ř DUBEN ERV SRPEN B KV Č ERVENEC ISTO Č L PRO období

Příloha č. 15: Graf

UCHAZE ČI S UKON ČENOU EVIDENCÍ A UCHAZE ČI VY ŘAZENI Z EVIDENCE

celkem z toho ženy

700 600 čů 500 400 300

etuchaze 200 č

po 100 0 N R N N N N C N Í N D C E O E E E E E E Ř E A E D N Z B T V N P Á ÍJ P IN E Ú E U Ě R E R Z Ř O S L Ř D V E V S T B K R O Č E IS R Č L P období

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 102 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příloha č. 16: Graf

VZD ĚLANOSTNÍ STRUKRURA UCHAZE ČŮ O ZAM ĚSTNÁNÍ

Celkem Z toho ženy

1800 1600 1400

čů 1200 1000 800 etuchaze

č 600

po 400 200 0

A B C D E H J K L M N R T V období

Příloha č. 17: Graf

VĚKOVÁ STRUKRURA UCHAZE ČŮ O ZAM ĚSTNÁNÍ

Celkem Z toho ženy

600 500 čů 400 300

etuchaze 200 č 100 po 0 t í t t t t t t t t t t le tv e e e e e e e e e le is l l l l l l l l l 9 d 4 9 4 9 4 9 4 9 4 e 1 a 2 2 3 3 4 4 5 5 6 íc o l ------v d m 0 5 0 5 0 5 0 5 0 a o 2 2 3 3 4 4 5 5 6 h 5 o 6 t z období

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 103 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příloha č. 18: Graf

DOBA EVIDENCE UCHAZ ČŮ

Celkem Z toho ženy

1200

čů 1000 800 600 400 et uchaze et č 200 po 0 ů ů ů ů ů e íc íc íc íc íc íc s s s s s s ě ě ě ě ě ě m m m m m m 3 6 9 2 4 4 o - - 1 2 2 d 3 6 - - ž 9 2 e 1 n e íc v délka evidence

Příloha č. 19: Graf

DOBA EVIDENCE UCHAZ ČŮ

celkem PvN

1200

čů 1000 800 600 400 et uchaze et č 200 po 0 ů ů ů ů ů e íc íc íc íc íc íc s s s s s s ě ě ě ě ě ě m m m m m m 3 6 9 2 4 4 o - - 1 2 2 d 3 6 - - ž 9 2 e 1 n e íc v délka evidence

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 104 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příloha č. 20: Graf

ABSOLVENTI A MLADISTVÍ

celkem z toho žen

350 300

čů 250 200 150 et uchaze et

č 100

po 50 0 r n n c n ří n c o e n e e en n b te íje ad d Ú ezen ě rve ne Zá Ř p in e ř u e ve Srp s L B D Kv Č r isto o e L Pr Č období

Příloha č. 21: Graf

Osoby se ZP

celkem z toho žen

700 600

čů 500 400 300 et uchaze et

č 200

po 100 0

n r n n n n c n ří n d c o e e e e e á je e e n z b te v p í a n d Ú e u ě r n r Z Ř p i e ř v e ve S to s L B D K Č r is ro e L P Č období

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 105 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příloha č. 22: Graf č.20

Příloha č. 23: Graf (muži/ženy)

NEZAM ĚSTNANOST

4500 4000 3500 3000 čů 2500

et uchaze et 2000 č

po 1500

1000

500 0 Leden Únor Březen Duben Kv ěten Červen Červenec Srpen Zá ří Říjen Listopad Prosinec období

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 106

Příloha č. 24: Graf (srovnání: Nymburk/St ř. kraj/ ČR)

NEZAM ĚSTNANOST 2005 - %

OKRES NYMBURK ST ŘEDO ČESKÝ KRAJ ČR

10 9,8 9,6 9,5 9,4 9,2 9 8,9 8,8 8,9 8,7 8,6 8,6 8,8 8,9 8,5 8,5 8,6 8,5 8,4 8,5 8,4 8,7 8 8 8 7,8 8,1 8,1 stnanosti (%) stnanosti 7,5 ě 7 7 6,8 6,6 6,5 6,2 6,3 6,4 míra nezam 6 6,3 6 6 6,3 6 5,5 5,9 5

n r e o n d n e n le ú z e n n e b te e c ř u ě v e n ří b d v r n e á n k e e rp z e d č rv s íj a c e ř p e č o in st s li ro období p

Příloha č. 25: Graf - vývoj nezam ěstnanosti okresu Nymburk v letech 1997 – 2000

Příloha č. 26: Graf - vývoj nezam ěstnanosti v okrese Nymburk od r. 1990

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příloha č. 27: Graf - vývoj nezam ěstnanosti v okrese Nymburk v roce 2000 (celkem/absolventi/ženy/ZPS)

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE – SOCIÁLNÍ ASPEKTY NEZAM ĚSTNANOSTI A TRH PRÁCE 109 Příloha č. 28: Mapka okresu Nymburk (nezam ěstnanost mikroregion ů k 31.12.2005)

Ě NEZAM STNANOST k 31.12.2005 OKRES OKRES Nymburk : 8,7 % Uchaze či - celkem (UC) : 3 944 NYMBURK Uchaze či - dosažitelní (UD) : 3 729 - mikroregiony - Ř K INEC UC : 327 = 9,6%

UD : 312 = 9,1% MILOVICE

UC : 321 = 13,1%

UD : 306 = 12,5%

NYMBURK LYSÁ NAD LABEM UC : 1038 = 8,4% MĚSTEC KRÁLOVÉ UC : 593 = 8,5% UD : 979 = 8% UC : 539 = 11,6% UD : 556 = 8% UD : 514 = 11,1%

SADSKÁ Ě UC : 267 = 8,4% POD BRADY UD : 248 = 7,8% UC : 753 = 7,1% UD : 711 = 6,7%