Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury
Bc. Anna Růžičková (FAV, magisterské prezenční studium)
První roky distribuce 70mm filmů v Československu
Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Jaromír Blažejovský, Ph.D.
Brno
2021
Prohlášení o samostatnosti:
Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených zdrojů.
V Brně dne: ………………………. Anna Růžičková: ………………………………………
Děkuji PhDr. Jaromíru Blažejovskému, Ph. D., za vedení této práce a za jeho cenné rady, připomínky a vstřícnost. Také Pavlu Tomeškovi za jeho obohacující komentáře. Dále děkuji své mámě, Dominikovi a celé rodině za podporu a trpělivost.
Obsah
1. Úvod ...... 5 1.1. Metodologický úvod ...... 5 1.1.1. Terminologie ...... 6 1.2. Historický úvod ...... 7 2. Revoluční TODD-AO ...... 9 2.1. Cinerama jako inspirace pro Todd-AO ...... 9 2.2. Počátky Todd-AO ...... 10 2.3. Technické parametry systému Todd-AO ...... 11 2.3.1 Jednoobrazový systém ...... 12 2.3.2. Formát ...... 12 2.3.3. Kamera ...... 12 2.3.4. Přijímací optika ...... 13 2.3.5. Projektor ...... 14 2.3.6. Projekční objektiv ...... 15 2.3.7. Hluboce zakřivené plátno...... 15 2.3.8. Optická korekce negativu...... 17 2.3.9. Zvukový systém ...... 17 2.4. Oklahoma! jako první film Todd-AO ...... 17 2.5. Instalace systému Todd-AO a jeho uvádění ...... 18 2.6. Prestiž systému ...... 19 2.7. „Roadshow” představení ...... 20 2.8. Filmy širokoúhlého systému Todd-AO ...... 21 2.8.1. Todd-AO filmy v Československu ...... 22 3. Úspěch a pád systému Todd-AO ...... 23 3.1. Další 65/70mm systémy ...... 24 3.1.1. M-G-M Camera 65, Ultra Panavision 70, Super Panavision 70, Panavision System 65 ...... 24 3.1.2. Super Technirama 70 ...... 26 3.1.3. Superpanorama 70 ...... 26 3.1.4. Sovscope 70, DEFA 70 ...... 26 3.1.5. 35mm „sedmdesátkové zvětšeniny“ ...... 27 3.2. Konec 70mm produkce? ...... 28 3.2.1. Odkaz Todd-AO ...... 28
4. Československá kinematografie a její technické zázemí po roce 1945...... 30 4.1. Širokoúhlé formáty v ČSSR ...... 32 4.2. Nástup 70mm formátu ...... 32 4.3. Prostory pro 70mm kina ...... 33 4.4. Promítací stroje ...... 34 4.4.1 Bauer U 2 ...... 35 4.1.2 Favorit 70 ...... 37 4.1.3 Pyrcon UP 700 ...... 38 4.1.4. UM 70/35 ...... 39 5. Filmová distribuce a rekonstrukce programů 70mm kin...... 41 5.1. Praha ...... 43 5.1.1. Kino v PKOJF ...... 43 5.1.2. Kino Alfa ...... 44 5.2. Středočeský kraj ...... 46 5.2.1. Kino Sevastopol v Kladně ...... 46 5.3. Jihočeský kraj ...... 47 5.3.1. Letní 70mm kino v Háječku v Českých Budějovicích ...... 47 5.3.2. Letní 70mm kino v Písku ...... 48 5.4. Západočeský kraj ...... 49 5.4.1. Letní 70mm kino v Karlových Varech ...... 49 5.4.2. Kino Eden v Plzni ...... 52 5.5. Severočeský kraj ...... 54 5.5.1. Letní 70mm kino v Ústí nad Labem ...... 54 5.5.2 Letní 70mm kino v Liberci ...... 56 5.5.3. Letní 70mm kino v Chomutově ...... 57 5.5.4. Kino Sněžník v Děčíně ...... 58 5.5.5. Kino Máj v Litoměřicích ...... 60 5.5.6. Kino Radnice 70 v Jablonci nad Nisou ...... 61 5.6. Východočeský kraj ...... 62 5.6.1. Kino Jas v Pardubicích ...... 63 5.6.2. Kino Svět v Jaroměři...... 64 5.6.3. Kino 70 v Dobrušce ...... 65 5.6.4 Letní 70mm kino v Chrudimi...... 68 5.6.5. 70mm kino v Jilemnici ...... 68 5.7. Jihomoravský kraj ...... 69
5.7.1. Kina v Brně ...... 69 5.7.2. Letní 70mm kino v Boskovicích ...... 73 5.7.3. Velké kino v Gottwaldově ...... 75 5.7.4. Kino Vysočina 70 v Jihlavě ...... 77 5.7.5. 70 Kino v Blansku ...... 79 5.7.6. Letní 70mm kino v Kroměříži ...... 81 5.7.7. Kino Metro v Prostějově ...... 82 5.8. Severomoravský kraj ...... 83 5.8.1. Kina v Ostravě ...... 83 5.8.2. Kino Osvobození 70 v Novém Bohumíně ...... 87 5.8.3. Kino Centrum v Havířově ...... 88 5.8.4. Letní 70mm kino v Karviné ...... 90 5.8.5. Kino Slovan ve Frýdku-Místku ...... 91 5.8.6. Letní 70mm kino Nadsklepí v Lipníku nad Bečvou ...... 92 5.8.7. Kino Mír v Krnově ...... 94 5.8.8. Letní 70mm kino ve Valašském Meziříčí ...... 95 5.8.9. Kino Oko 70 v Šumperku ...... 95 6. Oběh 70mm kopií ...... 97 6.1. 70mm filmy v českých kinech ...... 99 7. Závěr ...... 114 8. English summary ...... 116 9. Zdroje ...... 118 10. Obrázkové přílohy ...... 133 11. Přílohy ...... 138
1. Úvod
Tato magisterská diplomová práce se zabývá 70mm formátem, který byl v 50. letech minulého století opět přiveden k životu širokoúhlým systémem Todd-AO. Tento systém byl specifický ve svém způsobu uvádění a v technice, která byla pro tento systém speciálně vyrobena. Práce objasňuje hlavní kontext vzniku tohoto systému a jeho technické parametry a postupuje dále k jeho odkazu, kterým byla řada systémů pro 70mm filmový pás. Filmy natáčeny tímto systémem byly opravdovými velkofilmy promítanými na veliká plátna za doprovodu šestistopého magnetického zvuku, díky kterému se diváci cítili daleko více zúčastněni děje na plátně než kdy dříve.
Hlavní výzkumná část této práce si klade za cíl přiblížit domácí zázemí a období příchodu 70mm filmů do Československa a předně v českých zemí. Pro domácí kinematografii byly tyto velkofilmy doposud ojedinělé a po technické stránce na ně zatím nebyla připravena. Období 50. a 60. let je však obdobím, ve kterém docházelo nejen k institucionálním změnám kinematografie, ale kdy byl také kladen velký důraz na stav kin, jakožto na kvalitní vzdělávací kulturní stánky a kdy se kina potýkala v důsledku špatného stavu s klesající návštěvností. Snahy byly také ubírány směrem k osamostatnění se od dovozu filmové techniky a získání soběstačnosti v tomto oboru.
Práce je založena na výzkumu dostupných archivních pramenů a je zařazena do období od roku 1964, kdy se v českých zemí adaptovalo první kino na 70mm promítání, až do roku 1970, kdy bylo kin již kolem čtyřiceti. Největší boom výstavby či rekonstrukce původních sálů byl v letech 1968 až 1970, kdy těchto kin vznikalo nejvíce. Práce se pak dále zabývá distribucí a programovou skladbou 70mm filmů těchto kin. V konečné fázi pak na konkrétních příkladech zaznamenává oběh filmových kopií daných filmů a jejich počet na našem území.
Pod názvem této diplomové práce se tak skrývá celé spektrum propletených kulturních, sociálních, ekonomických, technický a ideologických faktorů, se kterými je nutné pracovat a chápat je jako jeden velký komplexní celek.
1.1. Metodologický úvod
„Kino je závislé na strojích. Avšak většinou na tento základní technický fakt, obklopeni tmou v kině a sledujíce před námi na plátně odvíjející se filmový příběh, zapomínáme. Přítomnost techniky si uvědomíme, až když praskne žárovka u promítacího stroje, rozostří se obraz nebo ztiší zvuk.“1
Tato magisterská práce zkoumá první léta uvádění 70mm filmů v českých krajích v letech 1964 až 1970. Samotný termín „70mm film“ je již konkrétním technickým termínem, který vymezil následné zaměření první části textu. Diplomová práce se odvíjí od dějin filmové a kinematografické techniky, které v tomto případě nejsou dokumentovány pouze jako soupis technických parametrů a vlastností konkrétních strojů, přístrojů a artefaktů, ale je na ně nahlíženo přes řadu dalších ovlivňujících faktorů. Důležitý informačním zdrojem byla publikace Widescreen Cinema Johna Beltona z roku 1992, která se stala důležitou pro filmovou teorii a vědu, neboť přináší nové poznatky, redefinice a východiska, která jsou relevantní ke
1 Přel. AR. ALLEN, Robert C. – GOMERY, Douglas. Film History: Theory and Practice. Boston: McGraw- Hill, 1985, s. 109.
5 konceptu „nové filmové historie“. V návaznosti na tento koncept přetransformovává teoretický pohled na historii americké kinematografie 50. let, úzce spjatou s kinematografickou technikou, konkrétně tedy se širokoúhlými systémy, v důsledku změn sociálního života v Americe. Belton v této publikaci mapuje celou propletenou a souvztažnou síť ideologických, technických, ekonomických, sociálních a kulturních vlivů a také vztahů mezi nimi, které formovaly technické dějiny kinematografie a konkrétně 70mm filmového pásu, který se v 50. letech standardizoval. Pokouší se také vyvracet domněnku, že nástup televize, jako nové platformy zábavy 40. let, nebyl hlavním důvodem odlákání diváků z kinosálů.
Technické dějiny kinematografie lze zkoumat pomocí tří fází technických změn určitého produktu nebo systému v rámci jeho ekonomického a industriálního kontextu. V první fázi hovoříme o tzv. „development of invention“, tedy o úvodní fázi představení nového produktu. V druhé fázi se jedná o „innovation“, v tomto případě tedy může nastat inovace již zavedeného produktu, ovšem jen pokud jsou do úvahy brány jiné podobné produkty, a i přes to se očekává zvýšený profit této inovace. Inovátor nemusí být v tomto případě původní společnost, která produkt vytvořila. Třetí fází je tzv. „diffusion“, v tomto okamžiku dochází k rozšíření tohoto produktu.2
Hlavním zkoumaným produktem se v této diplomové práci stal širokoúhlý systém Todd-AO, který používal 70mm pás a jehož přínosem vznikaly další systémy zaměřující se na produkci a uvádění 70mm filmů. Následně se pak tato promítací technika rozšiřovala do dalších zemí, které si techniku 70mm promítání osvojovaly a inovovaly. V tomto bodě se pro práci stala důležitá technická a filmová periodika a publikace jako např. Filmovým objektivem nebo Premietame film z roku 1965 od Andreje Majera. Práce dále zkoumá zavádění tohoto formátu na naše území, nejen po jeho technické stránce, ale zahrnuje do hry i socio-kulturní, ekonomické a další vlivy, v rámci konceptu „nové filmové historie“.
Druhá část této diplomové práce v rámci archivního bádání zkoumá konkrétní případy 70mm kin na našem území a jejich 70mm program do konce roku 1970, v tomto bodě mi byl inspirací výzkum a soupiska těchto kin na našem území (viz příloha), které sestavil Pavel Tomešek, vedoucí kina Mír v Krnově, který se tématu 70mm promítání věnuje dodnes. V poslední části výzkum sklouzává do konceptu „nové historie kinematografie“ a věnuje se strategii filmové distribuce 70mm filmů a podmínkám jejich oběhu a používání.3
1.1.1. Terminologie
Termín formát podle Enticknapa označuje škálu parametrů, které jsou tímto slovem označovány. Pro tuto práci jsou však důležité významy dva. Zaprvé je to šířka filmového pásu, tedy 16 mm, 35 mm nebo 70 mm. Zadruhé termín označuje poměr výšky a šířky obrazu, tzv. aspect ratio.4
Konkrétní případ používání slovního spojení „širokoúhlý formát“, v rámci druhého významu tohoto termínu, vyznačuje poměr stran obrazu větší než u „klasického“ formátu, tedy větší než
2 ALLEN, Robert C. – GOMERY, Douglas. Film History: Theory and Practice. Boston: McGraw-Hill, 1985, s. 114-115. 3 ČESÁLKOVÁ, Lucie – SKOPAL, Pavel (eds.). Filmové Brno. Dějiny lokální filmové kultury. Národní filmový archiv, 2016, s. 7. 4 ENTICKNAP, Leo. Moving Image Technology. From Zoetrope to Digital. London: Wallflower Press, 2005, s. 47.
6
1:1,37. V případě slovního spojení „širokoúhlé systémy“ jsou označovány ty systémy, které tento širokoúhlý formát používaly. Cinerama jako první z těchto systému, byl založena na principu spojení tří obrazů vedle sebe promítaných na panoramaticky zakřivenou projekční plochu. Systém CinemaScope používal 35 mm filmového pásu, avšak s anamorfotickou předsádkou, která byla umístěna jak na objektivu přijímací kamery, tak i na projekčních přístrojích. Anamorfotický optický systém snímaný obraz „stlačil“ neboli komprimoval, a při promítání na veliké plátno opět roztáhnul. Poměr stran po „roztažení“ tohoto obrazu byl 1:2,55.5
Širokoúhlý systém Todd-AO, dále označován jen jako sytém Todd-AO používal 70mm filmový pás s poměrem stran obrazu 1:2,2. V české terminologii se tento systém označuje také jako panoramatický. Práce také popisuje další systémy používající 70 mm pás, ty budu označovat jejich oficiálním názvem. Ve výzkumné části zaměřující se na domácí prostředí, používám označení 70mm versus širokoúhlý jako označení pro systém CinemaScope. Na našem území budu dále rozlišovat kina širokoúhlá a kina 70mm.
1.2. Historický úvod
Pro tuto diplomovou práci jsou předně určující 50. léta 20. století ve Spojených státech amerických, které následně vyústily v éru širokoúhlých formátů, která ovlivnila vnímání filmové techniky a filmového uvádění po celém světě. Tato éra ale nevznikla v důsledku zavedení nové techniky do filmového průmyslu, konkrétně nového širokoúhlého promítání a techniky s ním spojené, ale byla podmíněna řadou ovlivňujících faktorů, ze kterých vyšla tato technika až jako výsledný produkt. Je však ale nutné zdůraznit, že 70mm formát, který je předmětem výzkumu této práce, nebyl poprvé vynalezen v 50. letech minulého století, ale svůj vznik datuje již od počátku historie filmu, kdy se kinematografie začala etablovat jako nový druh média a zábavy.
S filmovým pásem širokým 70 mm, konkrétně od George Eastmana, se pracovalo již na konci 80. let 19. století. V té době byl však po ekonomické stránce neefektivní a po jeho „přeříznutí“ napůl, získal W.K.L. Dickson, asistent Thomase Edisona, vyhovující rozměr, který se ustálil jako standard. Byl to 35mm formát.6
S dalším 70mm filmovým pásem pod názvem Grandeur přišlo v roce 1929 studio Fox a byla pro něj speciálně vyrobena kamera od společnosti Mitchell Camera Company. Avšak existence tohoto širokoúhlého systému byla krátká a datuje se pouze v rozmezí let 1929 a 1930.7
Ve 30. letech také probíhal pokus o standardizaci širokoúhlého formátu a většina filmových společností začala tyto velké formáty používat. Studio Fox nainstalovalo v některých svých kinech speciální projektory, taktéž od firmy Mitchell Camera Company, které tento formát promítaly. 70 mm začala používat také společnost M-G-M. Další společnosti jako Warners Bros nebo United Artists používaly 65mm filmový pás s kamerami opět od Mitchell Camera Company upravenými na tento formát.8 Pokusy se zaváděním širokoúhlých formátů však tehdy nevyšly, neboť je předběhla další technická inovace, v té době pro publikum daleko přitažlivější
5 BREJCHA, Bohumil. Širokoúhlý film a stereofonní záznam ve zvuku ve světové kinematografii. Praha: Československý státní film, 1956, s. 41. 6 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 47. 7 ENTICKNAP, Leo. Moving Image Technology. From Zoetrope to Digital. London: Wallflower Press, 2005, s. 35. 8 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 47.
7
– zvukový film.
70mm formátu se tedy již dvakrát nepodařilo uspět. Proč se mu to nakonec v 50. letech podařilo? Roli hrála především americká společnost. Ta si po druhé světové válce prošla razantními sociálními, kulturními a ekonomickými změnami. Rozšířila se týdenní pracovní doba ze 40 h na 48 h, což přineslo jiné finanční ohodnocení a Američané tak začali utrácet za nová auta a domy, stejně tak jako se stěhovat z center velkých měst na předměstí, kde se vozili ve svých nových autech, vychovávali novou generaci a vyplňovali svůj volný čas nejrůznějšími koníčky, ze kterých se však nenápadně vytrácelo chození do kina.9 Dalším problémem byly také zvyšující se nároky mladých Američanů toužících po nové formě filmové kultury. Již nechtěli být pouhými pasivními diváky, ale chtěli takový druh filmové zábavy, na které se mohou aktivněji podílet a u které se budou cítit zúčastněni.10
Filmový průmysl tedy musel na tuto skutečnost nějak reagovat a vyjít těmto požadavků vstříc. Zrodila se tak Cinerama – širokoúhlý systém používající 35mm formát, který při projekci promítal tři obrazy vedle sebe na obří plátno. Cinerama také sloužila jako základní inspirační kámen pro další širokoúhlé systémy jakými byly CinemaScope od společnosti Fox, opět používající 35mm filmový pás, ale s anamorfotickou předsádkou nebo Todd-AO, který adaptoval 70mm filmový pás. Následující kapitoly budou věnovány právě posledně zmíněnému systému, který byl důležitý nejen v rámci technických změn a inovací, kterými rozšířil filmový průmysl, ale také díky narušení klasické tradice uvádění filmů.
9 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 71-74. 10 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 76.
8
2. Revoluční TODD-AO
I když byl 35mm formát díky standardizaci ustálen a používán jako hlavní a dominantní kinematografický formát, nebyl jediným formátem, který se pokoušel dostat na výsluní a stát se standardem. Druhým formátem v pořadí, kterému se to podařilo, byl 70mm formát. Už toto samotné označení, tedy 70mm, představovalo v širší divácké obci punc té nejvyšší možné kvality v kinematografickém uvádění, neboť tento formát sliboval velkolepou podívanou.11 Standardizace tohoto formátu patří do období 50. let a do takzvané revoluce širokoúhlých pláten, která v těchto letech probíhala.
Důležitou osobou, která znovuobjevila tento formát a zařadila ho mezi širokoúhlé velikány, jako byly Cinerama nebo CinemaScope, byl Michael Todd. Ten spolu s firmou American Optical vyzdvihl a zdokonalil 70mm formát, který následně nesl jméno Todd-AO.12
Systém Todd-AO, stejně tak jako systém Cinerama, nebyl produktem žádné filmové společnosti. Třeba na rozdíl od systému CinemaScope, který vytvořilo studio Twentieth Century-Fox.13 Todd-AO vznikl na základě poptávky po novém druhu speciální atrakce v podobě tzv. „roadshow“ filmového představení, kterou Cinerama doposud také plnila. Nejenže ho spolu s Cineramou pojil tento ojedinělý vznik mimo hlavní filmový průmysl a stejný způsob uvádění, ale Cinerama byla pro Todd-AO, stejně tak jako i pro další širokoúhlé systémy základním inspiračním zdrojem. Ostatně i Mike Todd, než přišel s vlastním širokoúhlým systémem, pracoval pro Cineramu.14
V následujících kapitolách se pokusím přiblížit nejen technické vlastnosti tohoto širokoúhlého systému, ale také ekonomické, kulturní, sociální a ideologické vlivy, které stály za vznikem tohoto formátu a které ho díky svým propleteným vazbám formovaly a vytvořily z něho nový kinematografický fenomén, který přispěl ke vzniku technicky kvalitních filmů a nového způsobu diváctví a uvádění.
2.1. Cinerama jako inspirace pro Todd-AO
Mike Todd byl hlavně „showman“, který rád bavil své publikum. Mezi jeho počiny patřila například produkce megalomanské show A Night in Venice, otevření si nočního klubu, kde show začínala po šesté hodině, aby se rodiče stihli vrátit včas domů uložit své děti, nebo jazzová adaptace operety The Hot Mikado.15
Poprvé měl Mike Todd možnost spatřit širokoúhlý systém Cinerama na soukromé ukázce Freda Wallera na Long Islandu v prosinci roku 1950. Todd byl systémem okamžitě okouzlen a obdivoval jeho schopnost podmanit si své publikum.16 Následně s Lowellem Thomasem založili produkční společnost jménem Thomas – Toldd, která si zajistila práva na natáčení prvního filmu širokoúhlého systému Cinerama. Režisérem tohoto filmu se měl stát Robert Flaherty, ten však ještě před začátkem natáčení zemřel a jeho role se tak ujímá, spolu s dalšími režiséry, i Mike Todd. Počáteční, dosud na velkém plátně nevídaná, sekvence na horské dráze,
11 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 158. 12 Tamtéž. 13 Tamtéž, s. 113. 14 Tamtéž, s. 162. 15 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 163. 16 Tamtéž.
9 která vtáhne, ale paradoxně i „vytáhne“ diváky ze svých sedadel, byla první vlaštovkou nového druhu zábavy, kterou měla Cinerama plnit. Byla novým druhem filmové zábavy, která přinesla daleko větší zúčastněnost při sledování filmů a vyslyšela tak poptávku Američanů 50. let, kteří již nechtěli plnit úlohu pasivních diváků, ale chtěli být více zúčastněni, zaznamenává Belton ve své knize Widescreen Cinema. Kromě oblíbené sekvence jízdy na horské dráze, Todd natočil záběry z helikoptéry nad Niagarskými vodopády a několik záběrů rozličných evropských památek.17
Kvůli technickým nedostatkům tohoto širokoúhlého systému se ale Todd Thomasovi a i k celému kolegiu režisérů Cineramy odcizil. Todd si stěžoval u Freda Wallera, vynálezce a vývojáře Cineramy, a dalších režisérů, například ohledně optického zkreslení horizontálních linií v bočních panelech, jelikož Cinerama promítala na plátno tři spojené obrazy dohromady.18
Tyto nedostatky a další technické problémy, kterými Cinerama trpěla, přispěly k tomu, že Todd ztratil počáteční nadšení a zálibu k tomuto systému. Při tvorbě prvního filmu Cineramy – This is Cinerama, Belton píše, že „Todd zjistil, že větší množství jeho záběrů se nedalo použít z důvodů optického zkreslení bočních panelů, které zkosily horizontální linie, a také kvůli viditelnosti spojovacích linií obrazů, které nebyly kameramany při vytváření celkové kompozice adekvátně maskované.“ Po Toddově upomenutí na tuto skutečnost však kolegium režiséru ani Waller v tu dobu ještě nepodnikli účinné kroky k odstranění těchto příčin.19
Todd nebyl jediný, kdo upozorňoval na tyto problémy, také neustálá kritika ze stran novinářů volala po divácké pozornosti k těmto problémům. Paradoxně si toho však unešené publikum nevšímalo. Namísto toho byli diváci nadšení z ohromujících sekvencí, jako byla kupříkladu jízda na horské dráze, či přelety helikoptérou po nejrůznějších amerických a evropských památkách, a zkreslení obrazu, viditelnosti spojovacích linii nebo rozdílných teplot barev panelů si nevšímali. Tyto neshody mezi představenstvem Cineramy a Toddem vedly k jeho nahrazení. Todd záhy prodává svůj podíl na Cineramě a v hlavě se mu rodí nápad na vlastní širokoúhlý systém.20
2.2. Počátky Todd-AO
Todd tedy začíná s vývojem vlastního širokoúhlého systému, který bude na rozdíl od třípásové Cineramy jednopásový. Docílit toho chce pomocí značného obnosu peněz, také tím, že si najme ta největší esa napříč technickými obory, ale především díky své vizi dokonalého širokoúhlého systému. Tím nejdůležitějším esem byl pro Todda Brian O´Brien, který byl tehdejším profesorem optiky na Univerzitě v Rochesteru a ředitelem Ústavu optiky, ale který zároveň neměl žádné zkušenosti s prací pro filmový průmysl. Jak Belton popisuje, „Todd kontaktoval O´Briana v říjnu roku 1952, popsal mu všechny přednosti, ale i nedostatky Cineramy, a požádal ho o navrhnutí širokoúhlého systému podobného Cineramě, kde vše bude vycházet z jednoho místa.“ O´Brien rozpoznal v Toddově vizi nového širokoúhlého systému, který se nejenže vyrovná Cineramě, ale má šanci být i lepším, velký potenciál, a tehdy už jako víceprezident výzkumu u firmy American Optical mu na jeho nabídku kývnul.21
17 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 103. 18 Tamtéž, s. 107. 19 Přel. AR. Tamtéž, s. 164. 20 Tamtéž, s. 165. 21 Tamtéž, s. 165-166.
10
V březnu roku 1953 Mike Todd spolu s Joe Schenckem, George Skourasem a dalšími založili společnost Magna Theatre Corporation, pod kterou měla spadat produkce, distribuce a uvádění nového, 65/70mm širokoúhlého systému.22
Mike Todd si však předsevzal nejen to, že Todd-AO bude na rozdíl od Cineramy jednopásový a bude technicky daleko dokonalejší, ale že bude uvádět jen ty nejprestižnější tituly, které bude adaptovat z řad literárních či divadelních skvostů. Tedy nejen že Todd zajistí pro své publikum kvalitní velkolepou technickou podívanou, ale také kvalitní obsah na plátně promítaný. A tak když díky producentovi Arthuru Hornblowovi, Jr, který také patřil do Magna Theatre Corporation, získala tato společnost dva přední autory muzikálů z Broadwaye Richarda Rodgerse a Oscara Hammersteina II, Todd se nespokojil pouze s tím, že má tyto dva skvělé autory, kteří mu navíc slíbili napsat pro Todd-AO první autorský film, on chtěl a požadoval něco vskutku jiného. A to něco byl muzikálový klenot z pera těchto dvou autorů s názvem Oklahoma! z roku 1953. Mělo to však jeden háček, Rodgers a Hammersteine nechtěli svolit k poskytnutí práv na jejich muzikál, dokud nebude systém Todd-AO připraven k názorné ukázce toho, co doopravdy umí.23
Poté, co bylo zafinancování tohoto projektu kompletní, O´Brien povolal několik desítek výzkumných specialistů a inženýrů z firmy American Optical, aby pracovali na vývoji Todd- AO systému, který zahrnoval nejen vylepšení kamer, projekčních čoček, nebo optické tiskárny, ale také nového druhu lentikulárního plátna, které speciálně navrhnul O´Brien. Firma American Optical také měla za úkol vyvinout takový projekční systém, který by mohl být nainstalován v jakékoliv existující promítací kabině a který by také zabránil zkreslení obrazu vyvolaného projekcí z extrémního projekčního úhlu na zakřivené plátno, jak popisuje Belton.24
Do projektu konstrukce nového projekčního systému se zapojily i další firmy. Nizozemská firma Philips, která úzce spolupracovala s Americal Optical, se podílela na vývoji víceúčelového projektoru a na vybavení projekčních kabin. Na vývoji a výrobě záznamového nahrávacího zařízení pro šestistopový magnetický stereo zvuk se podílela firma Westrex. Firma Ampex zase navrhla speciální ekvalizér, který zajistil kompatibilitu šestistopového magnetického stereo zvuku se všemi doposud existujícími zvukovými systémy v kinech a promítacích sálech. A Mitchell Camera Company vyrobila pro systém Todd-AO speciální kameru, která dokázala promítat 30 snímku za sekundu oproti standardním kamerám, které zvládly jen 24 snímků.25
2.3. Technické parametry systému Todd-AO
Výše zmíněné firmy v čele s American Optical pomohly Miku Toddovi v naplnění jeho snu a vize vytvořit takový širokoúhlý systém, který si podmaní davy lidí, ale který bude zároveň technicky dokonalejší a propracovanější než Cinerama. Paradoxně však nebýt nedokonalostí a chyb, které širokoúhlý systém Cinerama měl, Todd-AO by pravděpodobně nenabyl takové podoby, do které se nakonec zrodil.
22 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 165-166. 23 Tamtéž, s. 166. 24 Tamtéž, s. 166-167. 25 Tamtéž, s. 167.
11
2.3.1 Jednoobrazový systém
Původní Toddova představa nového a dokonalejšího širokoúhlého promítání, než to, které zprostředkovávala Cinerama, se po malých, ale jistých a sebevědomých krocích začaly měnit ve skutečnost. Hlavním požadavkem bylo, aby Todd-AO byl schopen promítat pouze z jednoho pásu, na rozdíl od Cineramy, která promítala obrazy tři, které se na plátně spojily do velkého celku, ale které však kvůli tomu při promítání trpěly nejrůznějšími nedokonalostmi, například v podobě zkreslení či viditelnosti spojů obrazu. Proto bylo pro Todda tak důležité, aby jeho širokoúhlý systém promítal pouze jeden obraz z jednoho promítacího přístroje.
Bohumil Brejcha v publikaci Širokoúhlý film a stereofonní záznam zvuku ve světové kinematografii charakterizuje Todd-AO jako „systém, který dává pomocí jedné kamery a jednoho objektivu obraz, který je možno promítat z jednoho projektoru na projekční plochu až třicet metrů širokou a patnáct metrů vysokou, při dobré kvalitě obrazu.“ Projekce pouhého jednoho obrazu z jednoho projektoru je významnou a klíčovou výhodou systému Todd-AO nad systémem Cinerama.26
2.3.2. Formát
Todd u svého systému spoléhal na formát 65/70mm, který měl nejen vyřešit ony zmíněné problémy, se kterými se potýkala Cinerama, ale zajistit také potřebnou kvalitu obrazu. Neboť kvalita byla pro Todda velmi důležitá. Todd-AO používá 65mm filmový pás při snímání obrazu, tedy jako negativ pro filmování, a 70 mm při kopii obrazu pro promítání, v tomto případě pak 5 mm navíc nese záznam šestistopového magnetického zvuku. Na rozdíl tedy od Cineramy, která používala klasický standardní formát 35 mm, ale ve třech pásech vedle sebe, Todd-AO používá skoro třiapůlkrát větší plochu negativu pouze jednoho pásu, což mu zaručovalo perfektní ostrost obrazu, která byla také umocněna rychlostí 30 snímků za sekundu, nastavitelných jak v kameře, tak i v projektoru. Následně byl pak obraz promítán na hluboce zakřivené plátno o rozměrech 52 x 26 stop27.28
Každé okénko o rozměrech 48,59 x 22 mm bylo perforováno pěti dírkami na každé straně. Diagonála jednoho obrazového okénka byla 53 mm a obrazové pole mělo poměr stran 1:2,2. Jak už bylo výše řečeno, zvuk byl uložen na 70mm kopii filmového pásu a bylo na něm uloženo šest zvukových stop, tedy tři a tři na každé straně. Brejcha dále popisuje rozvržení zvukových stop: „dvě stopy jsou naneseny na každé straně pásu mezi vodící hranou a děrováním, zbývající stopy každá po jedné straně mezi děrováním a obrazovým okénkem.“ Tyto stopy jsou také řádně očíslovány čísly 1 až 6, kdy jednička patří první stopě zleva od vodící hrany.29
2.3.3. Kamera
Širokoúhlý systém Todd-AO si žádal nadstandardní kameru, která bude splňovat nadstandardní požadavky na natáčení filmů, které nebudou kvalitní jen svým příběhem, ale které budou také
26 BREJCHA, Bohumil. Širokoúhlý film a stereofonní záznam ve zvuku ve světové kinematografii. Praha: Československý státní film, 1956, s. 78. 27 V přepočtu je to skoro 16 metrů na šířku a skoro 8 metrů na výšku.
12 plnit díky dalším technickým položkám, jako například promyšlené optice, velkému formátu, hluboce zakřivenému plátnu či následné optické korekci obrazu, úlohu dokonalých optických a obrazových skvostů. Tato kamera však musela splňovat i další požadavky, neb se chtěl Mike Todd za každou cenu vymanit z okovů nedokonalé Cineramy, jejíž kamera byla pouze statická. Todd-AO kamera musela být mobilní, flexibilní, snadno ovladatelná a zvládat to, co běžná 35mm kamera. Na tuto poptávku byla společností Mitchell Camera Company zkonstruována kamera, která zvládala frekvenci 30 snímků za sekundu, a do níž se mohl vložit 65mm široký filmový pás. Velikostně však byla jen o něco málo větší než 35mm kamery. To kvůli tomu, aby splňovala požadavky na onu zmíněnou mobilitu a flexibilitu. Do zásobníku kamery se vešlo bezmála 300 metrů filmu.30
Rychlost třicet snímků za sekundu měla také svůj význam. Důvod, proč zvolili tvůrci systému Todd-AO tuto vyšší rychlost, oproti standardní rychlosti 24 snímků za sekundu, byl čistě z technických a estetických důvodů. Ukázalo se, že promítaný obraz s 24 snímky za sekundu je na velkém plátně nedokonalý. Na obou krajních stranách se objevoval tzv. „flicker” efekt, který se projevoval jako třepotání nebo mihotání obrazu právě na oněch bočních stranách. Jak popisuje Bohumil Brejcha, „[L]idské oko je velmi citlivé na třepotání a mihotání obrazu, které se děje na obou postranních hranicích zorného pole oka, daleko citlivější než na mihotání ve středu obrazu.“ Problém nastával i ve chvíli, kdy byla intenzita světelného kuželu z projektoru silnější, o to víc bylo pak třepotání patrnější. Tvůrci systému byli tedy postaveni před dvě možné varianty, a to mít obraz tmavší bez do očí bijícího třepotání po okrajích projekční plochy, nebo mít obraz jasný, ale s viditelným třepotáním. Nakonec však přišli s jiným řešením, ač hospodářsky neefektivním. Nejenže vyšší rychlost ovlivnila stavbu projektoru, který měl přehrávat nejen filmy systému Todd-AO, ale i ostatních systému, zároveň se také zkrátila doba možného záznamu oněch 300 metrů filmového pásu na pouhých sedm minut, ze standardních deseti. Naopak výhodou se mohl zdát plynulejší pohyb zaznamenaných vozů a povozů na projekční ploše.31
2.3.4. Přijímací optika
Firma American Optical v čele s Brianem O´Brienem zkonstruovala pro systém Todd-AO speciální objektiv tzv. „bug-eye”. Tento objektiv zabíral úhel 128 stupňů a přiblížil se tak svým možným úhlem pohledu objektivu pro systém Cinerama, který měl 146 stupňů. „Bug-eye” objektiv byl permanentně namontován na první typ Todd-AO kamery. Nebyl to však jediný objektiv, který firma American Optical vynalezla. V rukávu měla ještě další tři objektivy, které byly určené pro druhý typ Todd-AO kamery, na které se mohly libovolně střídat. Tyto objektivy svíraly úhly 64, 48 a 37 stupňů.32
Tyto objektivy byly v kinematografické technice novinkou, neboť se nerozlišovaly podle ohniskové vzdálenosti, ale podle úhlů, které zabírají. Jak Brejcha uvádí, je to předně kvůli tomu, že „[o]hniskové vzdálenosti neříkají u nových objektivů nic o šířce zorného pole, které objektiv stačí zabrat. Kalibrování objektivů v úhlech pomáhá architektovi, kameramanovi i režisérovi při vypracovávání snímacích plánů, návrzích dekorací, vyhledávání exteriérů, určování základních záběrů atd.“33
30 BREJCHA, Bohumil. Širokoúhlý film a stereofonní záznam ve zvuku ve světové kinematografii. Praha: Československý státní film, 1956, s. 80. 31 Tamtéž, s. 90. 32 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 168. 33 BREJCHA, Bohumil. Širokoúhlý film a stereofonní záznam ve zvuku ve světové kinematografii. Praha: Československý státní film, 1956, s. 80.
13
Každý z objektivů také sloužil pro natáčení záběrů odpovídajících daným úhlům. Objektiv s úhlem 128 stupňů měl ohniskovou vzdálenost 22 mm a světelnost č. 2. Používal se pouze pro natáčení celků. Objektiv s úhlem 64 stupňů, ohniskovou vzdáleností 44 mm a světelností 2,2 sloužil k natáčení celků a polocelků. Čtyřiceti osmi stupňový objektiv s ohniskovou vzdáleností 58 mm a světelností 2,8 byl určen k natáčení polocelků a polodetailů. Poslední, třiceti sedmi stupňový objektiv, s ohniskovou vzdáleností 76 mm a světelností 2, byl užíván pro polodetaily a detaily.34
Dále Brejcha zmiňuje negativa těchto širokoúhlých objektivů s vysokou světelností, které byly zároveň i velmi tvrdé a měly malou hloubku ostrosti. Například to, že tyto objektivy odhalovaly vady pleti, nedokonalé maskování a prozrazovaly hercovo stáří.35 Pozitiva však jistě převyšovala ona zmíněná negativa, tyto čtyři Todd-AO objektivy umožňovaly jak kameramanovi, tak i režisérovi využití poměrně všech možných výrazových prostředků, dostupných v běžné 35mm produkci.36
2.3.5. Projektor
Projektor pro širokoúhlý systém Todd-AO byl také originálním kouskem, na jehož sestavení se podílela holandská firma Philips a byl sestrojen tak, aby zvládnul přehrávat jak filmy 70mm, tak i 35mm, a dokonce i filmy 3-D a filmy od konkurenčního systému CinemaScope. Stejně tak byl schopen zvládnout projekci jak filmů s dvaceti čtyřmi snímky za sekundu, tak i se třiceti snímky za sekundu.37
Aby mohl projektor promítat jak filmy systému Todd-AO, tedy s frekvencí 30 snímků za sekundu, ale i filmy se standardní rychlostí 24 snímků za sekundu, měl tento Todd-AO projektor dva motory a každý z nich byl určen pro danou rychlost. Tvůrci projektoru samozřejmě nepočítali jen se zařízením pro reprodukci šestistopého magnetického záznamu zvuku, či čtyřstopého magnetického záznamu, ale přidali také kromě těchto zařízení pro reprodukci záznamů i fotocelu pro jednostopý obyčejný světelný záznam nebo jednostopý světelný záznam systému Perspecta Sound. Brejcha popisuje umístění těchto tří reprodukčních zvukových zařízení, které najdeme uvnitř projektové hlavy, následovně „Magnetická reprodukční hlava pro šestistopý magnetický záznam zvuku je umístěna nad projekčním objektivem, fotocela pod projekčním objektivem. Zvuková reprodukční zařízení jsou na projektoru umístěna tak, že přechod od jednoho zvukového systému na druhý se provádí jen správným založením filmového pásu do příslušné reprodukční hlavy.“38
Projektor byl samozřejmě ochlazován vodou a samotná okenička projektoru byla originálním kouskem. Nejenže bylo v její masivní konstrukci umístěno chladící zařízení, které chránilo filmový pás před žárem vysokointensivní projekční lampy, jak Brejcha uvádí, ale byla rovněž přizpůsobena pro projekci velkého obrazového okénka a byla speciálně prohnutá, aby v ní filmový pás běžel zakřiveně. Toto zakřivení se dělo záměrně ze dvou důvodů. Za prvé je zakřivené, protože „velké obrazové okénko je mimořádně velkou plochou vystaveno žáru projekční lampy a má tendenci se žárem nepravidelně prohýbat; aby tomu bylo zabráněno, je
34 BREJCHA, Bohumil. Širokoúhlý film a stereofonní záznam ve zvuku ve světové kinematografii. Praha: Československý státní film, 1956 s. 80. 35 Tamtéž. 36 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 171. 37 Tamtéž, s. 173. 38 BREJCHA, Bohumil. Širokoúhlý film a stereofonní záznam ve zvuku ve světové kinematografii. Praha: Československý státní film, 1956, s. 84.
14 obrazové okénko v okeničce vyklenuto a tím zpevněno“, a zadruhé toto „vyklenutí obrazového okénka odpovídá poměru zakřivení projekční plochy. Je propočteno tak, aby pomáhalo opticky korigovat obraz, promítnutý na silně zakřivenou projekční plochu.“39
2.3.6. Projekční objektiv
Projekční objektiv systému Todd-AO byl stejně jako ostatní jednotlivé technické prvky z celého systému speciálně zkonstruovaný pro dané potřeby a měl několik vlastností, které ho dělaly opravdu ojedinělým. Je samozřejmostí, že byl tento projekční objektiv širokoúhlý, neboť promítal obraz na plátno snímaný primárně ze širokoúhlých objektivů, například z tzv. objektivu „bug-eye”, který zabírá úhel 128 stupňů. Aby bylo dosaženo perfektního přenosu obrazu z projektoru na plátno, v tomto konkrétním případě obrazu ze 128° objektivu, bylo by nejideálnější promítat zhruba z poloviny sálu ve stejné vzdálenosti jako při příjmu obrazu, a také projekčním objektivem stejných vlastností jako měl tento 128° objektiv, aby bylo zajištěno nezkreslení obrazu, uvádí Brejcha. Promítací kabinu však doprostřed sálu mezi diváky přesunout nejde, proto musel být zkonstruován takový projekční objektiv, který bude promítat z větší vzdálenosti, tedy z konce sálu, a který také zajistí, aby zůstal obraz nezkreslený.40
Byl tedy zkonstruován projekční objektiv, jehož některé optické elementy měly tzv. asférické, čili nekulové, jak uvádí Brejcha, plochy. Tyto asférické plochy umožňovaly, aby byl obraz i na okrajích širokého obrazového okénka ostrý. Bylo to důležité z toho důvodu, že positiv obrazu snímaný systémem Todd-AO byl při kopírování záměrně zkreslen v přesném poměru k zakřivení projekční plochy. Při promítání tohoto opticky upraveného negativu na hluboce zakřivenou projekční plochu docházelo k nezkreslení a obraz byl ostrý bez vad. Další vlastností projekčního objektivu systému Todd-AO byla jeho možnost výměny ohniskové vzdálenosti, díky které se tak mohl přizpůsobit různým formátům obrazového okénka a formátům projekční plochy (např. 1:2, 1:2,55). Této možnosti měnitelnosti ohniskové vzdálenosti bylo docíleno přidáním dalšího optického celku k základnímu optickému systému objektivu.41
2.3.7. Hluboce zakřivené plátno
První zakřivené plátno představila již Cinerama, ale stejně tak jako samotná Cinerama, i její zakřivené plátno mělo své nedostatky, například světlo, které se odráželo z jednoho okraje na druhý okraj, smývalo promítaný obraz. Systém Todd-AO přišel s vlastním hluboce zakřiveným plátnem, tzv. lentikulárním plátnem.
Nejenom Brejcha ve své publikaci z roku 1956, ale i Belton uvádějí, proč bylo potřebné, aby byla pro systém Todd-AO speciálně vyvinuta jeho vlastní projekční plocha. Běžná projekční plocha, myšleno tedy jako rovná plocha vyskytující se v běžných kinech, či mírně zakřivená, tzv. panoramatická plocha, se potýkala nejen s problémem odrážejícího se světla, ale také se zkreslením obrazu. Tudíž divák, který seděl například při běžné projekci v blízkosti plátna, viděl aktéry na plátně nepřirozeně protáhle, a čím víc seděl divák ke kraji, tím se mu zdál obraz užší. U panoramatické promítací plochy by byli v nevýhodě zase ti diváci, kteří by seděli po stranách sálu, protože z těchto úhlů by bylo zkreslení obrazu až za hranici únosnosti. Hluboce zakřivená plocha, podle Brejchy, řešila tento problém do jisté míry, a to v ten moment, pokud
39 BREJCHA, Bohumil. Širokoúhlý film a stereofonní záznam ve zvuku ve světové kinematografii. Praha: Československý státní film, 1956, s. 83-84. 40 Tamtéž, s. 85. 41 Tamtéž, s. 85.
15 byla dodržena přiměřená vzdálenost první řady od projekční plochy a malý úhel projekce. V tomto případě silně zakřivená projekční plocha představovala přijatelnou plochu, která nezkreslovala obraz, a byla výhodnější než plocha mírně zakřivená nebo vůbec rovná.42
Avšak ani tato hluboce zakřivená plocha nebyla dokonalá, i na ní se projevovalo nechtěné zkreslení obrazu. O´Brien spolu s kolektivem vědeckých pracovníků pracovali jak s mírně zakřiveným plátnem, tak i s hluboce zakřiveným plátnem a hledali jejich výhody a nevýhody. Hluboce zakřivení plátno vyšlo v těchto testech jako to lepší i z toho důvodu, že nebylo nutné omezovat kapacitu kina vyřazením bočních sedadel. O výsledku rozhodl i tzv. pseudoplastický efekt, o němž se Brejcha zmiňuje následovně „[i] když hluboce zakřivená projekční plocha nedává o nic plastičtější efekt než plocha mírně zakřivená nebo úplně rovná, účinek obrazu na hluboko zakřivené ploše, která obklopuje diváka a zabírá celé jeho zorné pole, je plastičtější (v divákově psychologii) než na projekční ploše, která je plochá nebo jen mírně zakřivená, protože nevyplňuje celé zorné pole divákova oka. Jestliže tedy panoramatická projekční plocha dává pseudoplastický efekt, hluboce zakřivená projekční plocha systému Todd-AO dává tento pseudoplastický efekt v intensivnější míře a je s ním autory systému počítáno.“43
Dalším úkolem však bylo také zabránit nežádoucímu osvětlení projekční plochy, které bylo způsobeno odrazem světla z jedné zakřivené části na část protější, jak Brejcha popisuje. K tomu mělo posloužit speciálně navrhnuté plátno, tzv. lentikulární plátno. V publikaci Widescreen Cinema John Belton uvádí, že bylo toto plátno vyrobeno z „plastem potažené látky s hliníkovým povrchem vyraženým do formací malinkých lentikulárních, tedy zvětšovacích čoček“.44 Což byl povrch, který zabraňoval odrážení světla.45
Bohumil Brejcha zase ve své publikaci Širokoúhlý film a stereofonní záznam zvuku ve světové kinematografii popisuje projekční plochu Todd-AO jako plochu, která je poskládaná z pásů širokých dva metry, které jsou spojené průhlednými proužky, která je také metalizovaná a jejíž povrch je opatřen plastickým vzorem.46
Hluboce zakřivená projekční plocha systému Todd-AO navíc vyžaduje, aby měl plastický vzorek jiný sklon odrazné plošky na stranách projekční plochy než ve středu, na rozdíl od běžné projekční plochy, či mírně zakřivené projekční plochy, u které je sklon pořád stejný, jak Brejcha uvádí. Plastický vzorek a jeho odlišný sklon po stranách a ve středu projekční plochy či plátna dovoluje onu potřebnou manipulaci se světlem. Firma American Optical pro tyto účely zkonstruovala speciální stroje, které jak Brejcha vysvětluje „[v]ytlačí na pruhu projekční plochy, vyrobené ze speciální hmoty (Tonex vinyl) potřebné konkávní plošky s patřičně skloněnou plochou pro odraz světla. …[p]ři instalaci musí být dodrženo přesné zakřivení projekční plochy, aby požadovaný efekt – správně usměrněné světlo – byl dosažen.“47
42 BREJCHA, Bohumil. Širokoúhlý film a stereofonní záznam ve zvuku ve světové kinematografii. Praha: Československý státní film, 1956, s. 82. 43 Tamtéž, s. 83. 44 Přel. AR z originálu: „A plastic-coated fabric with aluminium surface embossed in a formation of lenticles, or tiny lenses.”. BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 170. 45 Tamtéž. 46 BREJCHA, Bohumil. Širokoúhlý film a stereofonní záznam ve zvuku ve světové kinematografii. Praha: Československý státní film, 1956, s. 83. 47 Tamtéž, s. 84.
16
2.3.8. Optická korekce negativu
Jestliže se tedy podařilo vyřešit odraz světla, na řadu přišlo vyřešení dalšího problému, a to zkreslení obrazu, které vzniká projekcí obrazu na hluboce zakřivenou projekční plochu. Bohumil Brejcha popisuje čtyři možné druhy zkreslení obrazu, které mohou nastat, když je obraz promítán z jednoho projekčního okénka, a uvádí, že ideální případ zkreslení pro Todd- AO nastává „je-li projektor (osa projekce) umístěn kolmo na střed projekční plochy a obraz je opticky korigován a v okeničce vyklenut“, je to ta možnost, kdy je obraz nejméně zkreslen, a i s touto vadou si firma American Optical dokázala poradit. Brejcha dále popisuje, co se při tomto zkreslení děje „[V]yklenuté obrazové okénko, jehož vyklenutí je v přesném poměru k zakřivení projekční plochy, napravuje z části distorsi a neostrost, jež by jinak vznikla na obou stranách projekční plochy. Optická korekce negativu obrazu na kopii upraví obraz pro hluboce zakřivenou projekční plochu do správných vztahů, obraz je nezkreslený, perspektivně správný.“48 Jak už tento popis napovídá, firma American Optical přišla s řešením, jak se úplně vyhnout zkreslení a vytěžit z toho perfektní a ostrý obraz.
Firma American Optical vynalezla pro systém Todd-AO speciální proces tisku (kopírování) a speciální kopírku, která prováděla optickou korekci obrazu, při které byl samotný obraz zkreslen. Tento kopírovací proces s optickou korekcí měl zabránit zkreslení širokoúhlého filmu při jeho projekci z vysokých úhlů na hluboce zakřivenou projekční plochu, jak se zmiňuje Belton.49
2.3.9. Zvukový systém
Zvukový systém širokoúhlého systému Todd-AO měl šest magnetických stereo stop. Jak popisuje Brejcha, pět stop bylo umístěno za projekční plochou a šestá stopa měla své místo v hledišti. „Pět zvukových kanálů je určeno pro pět stop magnetického záznamu, které jsou spojeny prostřednictvím magnetické reprodukční hlavy, předzesilovačů a zesilovačů, každá s jednou z pěti reproduktorových kombinací za projekční plochou. Šestý kanál a šestá stopa je určena pro efektové reproduktory v hledišti.“50
2.4. Oklahoma! jako první film Todd-AO
Jak si lze všimnout z popisu každé technické položky, ať už kamery a její příjímací optiky, projektoru, hluboce zakřiveného plátna nebo speciálního procesu tisku, širokoúhlý systém Todd-AO byl nejen technicky komplikovaný a složitý obrazový systém, ale zároveň i komplexní a dokonalý systém, který byl ve své době unikátní díky své kvalitě obrazu.
Teď se však vraťme ještě do doby, kdy už byli muzikáloví producenti a autoři z Broadwaye Richard Rodgers a Oscar Hammerstein II členy Toddovy Magna Theatre Corporation, ale stále nebyli přesvědčeni o slibovaných vlastnostech širokoúhlého systému Todd-AO, který byl tou dobou v počátcích. Rodgers a Hammerstein požadovali ukázku toho, co systém umí, aby se rozhodli o prodeji práv k jejich muzikálu Oklahoma!, po kterém tak toužil Mike Todd jako po
48 BREJCHA, Bohumil. Širokoúhlý film a stereofonní záznam ve zvuku ve světové kinematografii. Praha: Československý státní film, 1956, s. 86. 49 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 171. 50 BREJCHA, Bohumil. Širokoúhlý film a stereofonní záznam ve zvuku ve světové kinematografii. Praha: Československý státní film, 1956, s. 89.
17 prvním filmu systému Todd-AO.
Zatímco ještě probíhaly práce na výrobě kamery, projektoru a celkového technického vybavení systému Todd-AO, Magna zakoupila starou 65mm kameru od společnosti Paramount z roku 1930, vybavila ji O´Brianovými širokoúhlými čočkami a pustila se do natáčení demonstrativní ukázky toho, čeho všeho bude budoucí systém Todd-AO schopný. V polovině června roku 1953 byly záběry natočené touto kamerou seskupeny do krátkého ukázkového filmu a připraveny k soukromé demonstraci. Ta se odehrála v srpnu v Regent Theatre v Buffalu ve státě New York. Byl to opět Arthur Hornblow, kterému byla svěřena produkce tohoto filmu, a kterému Rodgers v celém Hollywoodu nejvíce důvěřoval. Ukázkový film obsahoval sekvence připomínající scény z This is Cinerama, které pracovaly na efektu zúčastněnosti diváka (scény z horské dráhy, z Benátek nebo býčích zápasů), obsahoval však ale také jednu důležitou scénu, která rozhodla o osudu prvního filmu systému Todd-AO. Byla to scéna zobrazující piknik přímo z muzikálu Oklahoma!, kterou režíroval Fred Zinnemann. Ta přesvědčila Rodgerse a Hammersteina, že systém Todd-AO je schopný zachytit intimní okamžiky, tolik potřebné k naraci a estetice tohoto muzikálu. Rodgers a Hammerstein následně prodali Magně Oklahomu! za 1 020 000 dolarů, 40 % profitu z tržby a zavázali se k poskytnutí jejich veškeré produkce z následujících pěti let. Na oplátku dostali veškerou uměleckou kontrolu nad celým projektem, kterou měla zaštiťovat jejich společnost Rodgers and Hammerstein Pictures, Inc. S Oklahomou! jako prvním filmem širokoúhlého systému Todd-AO byl prodej tohoto systému do vybraných kin napříč celou zemí zajištěn.51
Premiéra filmu Oklahoma! se uskutečnila 10. října 1955 v Rivoli Theatre v New Yorku. Tato projekce však měla ještě několik nedokonalostí, se kterými bylo nutno se vypořádat. Zaprvé byla Oklahoma! natáčena jak 70mm systémem Todd-AO s frekvencí třiceti snímků za sekundu, tak také ve standardní 35mm CinemaScope verzi s frekvencí dvaceti čtyř snímků za sekundu, a to předně z důvodů možnosti uvádění. Systém bylo stále ještě nutné vyladit, a toto opatření zajišťovalo Magně uvedení snímku v ostatních kinech nevybavených systémem Todd-AO. Zadruhé ještě nebyl pořádně doladěný zvukový systém, a tak se musela Oklahoma! při své premiéře spolehnout ještě na dvojitý systém, podobný zvukovému systému Cineramy. Zvuk (šest magnetických stop záznamů) byl tedy v tomto případě umístěný na samostatném 35mm filmovém pásu, který běžel synchronně s obrazem.52
Komerční úspěch Oklahomy! však byl obrovský a zajistil tak širokoúhlému systému Todd-AO uznání filmového průmyslu a také jeho budoucího ustálení jako nového 65/70mm standardu. Nutno ale podotknout, že osvojení si tohoto formátu mezi producenty a vlastníky kin zůstalo na velmi nízkých číslech.53
2.5. Instalace systému Todd-AO a jeho uvádění
Magna v čele s Toddem však museli čelit také dalším problémům. I když díky speciálnímu procesu kopírování, při kterém docházelo ke korekci obrazu při promítání z různých úhlů, bylo kinům umožněno minimalizovat náklady spojené s přestavbou na systém Todd-AO, jelikož si mohli ponechat původní promítací kabinky, náklady byly i přes to vysoké. Instalace systému Todd-AO stála kolem 40 tisíc dolarů, zatímco přestavba na systém CinemaScope kolem 25 tisíc dolarů. Výhodou pro majitele kin měl být i celý výhodný balíček všestranného systému tzv.
51 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 174. 52 Tamtéž, s. 169. 53 Tamtéž, s. 160.
18
„all-purpose” systém, který byl kompatibilní se všemi doposud existujícími formáty s výjimkou Cineramy. Nejenom cena, ale také dostupné prostory pro instalaci tohoto systému se ukázaly jako výzva. Ukázalo se totiž, že začátkem roku 1956, kdy byl tento „all-purpose” systém na trhu již dostupný, většina klíčových a předních kin již přešla na systém CinemaScope. Výsledkem toho bylo, že většina instalací systému Todd-AO proběhla v pronajatých kinech nebo kinech, která vlastnila společnost United Artists Circuit pod vedením Georga Skourase.54
Výhodou systému Todd-AO byla i jeho pověst vysoce exkluzivního produktu, na rozdíl od systému CinemaScope, který plnil úlohu běžné komerční produkce. Po dobu šestnácti leté existence bylo natočeno Todd-AO systémem patnáct filmů. Stejně jako Cinerama i Todd-AO měl plnit funkci specializované formy zábavy dostupné jen ve vybraných sálech.
Při distribuci prvního snímku systému Todd-AO Oklahoma! musel však Todd snížit svá očekávání. Spolu se Skourasem plánovali uvedení tohoto snímku ve vybraných kinech ve třiceti předních městech v zemi. Tato promítání měla být za prémiové ceny na bázi tzv. „roadshow” a měla v těchto kinech setrvat poměrně delší čas. Nakonec, jak Belton uvádí, „Magma navrhla pronajmutí těchto prvních třiceti kin, čímž se snížily distribuční a prodejní náklady, ale naopak vzrostl podíl z příjmů kin.“55
Magna také odhadovala, že bude během následujících dvou let schopna nainstalovat Todd-AO systém do dvou tisíc kin ze šestnácti tisíc po celé zemi. Ani tento odhad se nezdařil. V roce 1957 bylo pouze šedesát funkčních kin s tímto systémem. Předně kvůli tomu, že byly v oběhu pouze dva filmy Toddova systému, a také kvůli tomu, že většina vyhlédnutých kin již běžela systémem CinemaScope. Tato kina váhala přistoupit ke změně na Todd-AO, dokud si jejich majitelé nebudou jisti divácké oblíbenosti systému či dokud nebude tento širokoúhlý formát standardizován. A většina z nich si také uvědomovala, že Todd-AO filmy budou dostupné i ve 35mm verzi.56
Systém Todd-AO si stejně jako Cinerama snažil najít a vytvořit si svůj tzv. superokruh pro své filmy a jejich uvádění, tedy zajistit si několik velkých předních kin, které si mohou dovolit zaplatit danou částku za přestavbu svého kina do systému Todd-AO. Předně však Toddovo partnerství se společností United Artists Theatre Circuit zajistilo systému potřebný okruh uvádění Todd-AO filmů, a i když jen v hrstce kin, profity z uvádění byly přímo nadstandardní.57
2.6. Prestiž systému
Nízký počet vlastníků kin, kteří si nainstalovali systém Todd-AO a následně uváděli 70mm filmy, paradoxně nebyl pro Todda neúspěchem, ba naopak cílenou taktikou. Jelikož stála produkce 70mm filmů skoro třikrát více než běžných 35mm filmů, Mike Todd s obezřetností a zacílením na nejvyšší možnou kvalitu volil pro své filmy předlohy těch děl, jejichž adaptace by mu zaručila prestiž a ekonomicky výnosnou nejen produkci, ale již počáteční předprodej. Také musel brát zřetel na své rivaly v podobě systémů CinemaScope a VistaVision, které měly již svou distribuční síť zajištěnou. I díky nim zvolil taktiku zaměřenou na uvádění prestižních adaptací, v co možno nejvíce prestižních sálech s prestižní technikou.
54 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 171, 173. 55 Přel. AR. Tamtéž, s. 174-175. 56 Tamtéž, s. 175. 57 Tamtéž, s. 175.
19
Mike Todd se svým systémem nechtěl plnit funkci komerce, dokonce ignoroval „mass market”, tedy hlavní komerční trh pro široké masy, a zaměřil se na užší tzv. „class market”, tedy na třídní trh. Vybral si pro svoji produkci kina nejvyšší úrovně, která mu zaručovala elitní diváky, kteří nebudou mít problém si za nadstandardní a exkluzivní „roadshow” představení ve stylu broadwayských produkcí připlatit.58
Systém Todd-AO byl nakonec instalovaný jen v několika stovkách kin po celém světě, a na svém kontě měl jen patnáct celovečerních filmů, na rozdíl třeba od systému CinemaScope, který jich měl kolem šesti set. Avšak těchto patnáct filmů bylo velmi úspěšných a dohromady vyhrálo dvacet tři Oscarů.59
2.7. „Roadshow” představení
Po vzoru systému Cineramy a jeho modu uvádění, Todd-AO také spoléhal na tzv. „roadshow” představení. Jednalo se o takový styl uvádění, který měl obsahovat určité charakteristické rysy a vzory podobné návštěvě divadla a divadelnímu představení. Možnost předprodeje lístků, rezervace sedadel, nebo dvě až tři představení denně, byly hlavní změny od běžného filmového promítání a běžné návštěvy kina, stejně tak jako volba uváděných titulů.60
Todd se také snažil promovat svůj systém jako systém „senzačních vlastností“, tolik podobný divadelnímu představení. Dokonce tato filmová představení nazýval „shows”, čímž se chtěl oddělit od zbytku hollywoodské produkce. Jak Belton ve své publikaci uvádí, Todd dokonce prohlašoval: „Nemám zájem natáčet filmy…Filmy jsou cosi, co můžete vidět ve svém nejbližším kině a jíst při jejich sledování popcorn.“ Aby lidem dokázal toto své tvrzení a poukázal na rozdíly mezi obyčejnými „movies” a svými „shows”, zakázal při projekcích Todd-AO filmů jíst popcorn. Dokonce si tuto podmínku zákazu prodeje popcornu v kinech konvertovaných na Todd-AO systém vynutil i ve smlouvách s vlastníky kin.61
U úspěšně zadaptovaného muzikálu Oklahoma! adaptace divadelních her nekončí. Širokoúhlý systém Todd-AO čerpal z divadla také další náměty pro své nadcházející filmy. A jelikož broadwayští producenti a autoři Richard Rodgers a Oscar Hammerstein II přislíbili Toddovi možnost zadaptovat po Oklahomě! i jejich další divadelní hry, repertoár filmů z pera těchto autorů se rozrostl o další kusy v podobě filmů South Pacific (1958) a Za zvuků hudby (1965). I v pořadí druhý Todd-AO film zapadá do této linie divadelních adaptací, i když nejde o původní divadelní hru. Film Cesta kolem světa za 80 dní z roku 1956 je adaptací slavné knihy Julese Verna, kterou ve 40. letech Mike Todd a Orson Welles převedli do broadwayského muzikálu. Kromě děl Rodgerse a Hammersteina, Todd-AO producenti adaptovali i díla jiných broadwayských autorů, jako byl například George Gershwin a jeho Porgy a Bess (1959) nebo Can-Can (1960) Cola Porterse. Adaptování muzikálů a divadelních her z Broadwaye se stalo trendem, který zaručoval systému Todd-AO vysokorozpočtové širokoúhlé spektákly.62
58 Přel. AR. BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 162. 59 Tamtéž. 60 Tamtéž, s. 176. 61 Tamtéž. 62 Tamtéž, s. 178.
20
2.8. Filmy širokoúhlého systému Todd-AO
Prvním filmem tohoto systému se tedy stala Oklahoma! z roku 1955.63 Film získal Cenu akademie za muzikálovou hudbu a mix zvuku.64
Druhý film Cesta kolem světa za 80 dní z roku 1956, který nenápadně připomíná cestopis systému Cinerama, se může pyšnit celkem pěti Oscary, a to za nejlepší film (Mike Todd), adaptovaný scénář, barevnou kameru, střih a hudbu.65
Následovaly filmy South Pacific z roku 1958, který obdržel Oscara za mix zvuku,66 Porgy a Bess (1959) s jednou výhrou za muzikálovou hudbu, a Can-Can (1960) v čele s Frankem Sinatrou a Shirley MacLainovou. The Alamo z roku 1960 je prvním filmem vybočujícím z řady divadelních adaptací. Jedná se o western v režii Johna Wayna. Film získal Oscara za mix zvuku.67
V roce 1963 přišla do kin epická Kleopatra s Elizabeth Taylorovou v hlavní roli. Ta byla specifická hned v několika ohledech. Natáčet se začalo v systému CinemaScope, poté se přešlo na třípásovou Cineramu, až nakonec projekt skončil u systému Todd-AO. Materiál natočený z prvních dvou systémů byl zlikvidován.68 Bezmála čtyři roky trvalo, než mohla Kleopatra uskutečnit 12. června svoji premiéru, její produkce vyšla na rekordních 40 milionů dolarů.69 Z udílení Cen akademie si odnesla sošku za nejlepší barevnou kameru, vizuální efekty, kostýmy a výpravu.70
V pořadí osmý film byl natočen roku 1965 a nesl název Za zvuků hudby. Opět se s ním vracíme k tradici adaptací muzikálových divadelních her, tentokrát to však byla sázka na jistotu a film byl velmi úspěšný. Do 70. let držel rekord nejvýnosnějšího filmu71 a byl oceněn Cenami akademie v kategoriích hlavní film, režie, střih, adaptovaná hudba a mix zvuku.72
Film Báječní muži na létajících strojích z roku 1965 opět nejsou muzikálem, ale komedií.73 V roce 1965 byl do kin ještě uveden historický film Ve službách papeže, poté následuje dvouletá odmlka, po které přichází film Pan doktor a jeho zvířátka a v následujícím roce, film Star!. Oba filmy jsou však končí jako propadáky.74
Zachránit tento systém se pokouší ještě film Hello Dolly! z roku 1969 v režii Gena Kellyho s Barbrou Streisandovou, který navrací ztracený lesk Todd-AO muzikálům a oné Toddově vizi exkluzivní filmové „show”. Tento film získává celkem tři Ceny akademie za muzikálovou hudbu, mix zvuku a výpravu.75
63 BIER, Brigitte – HÜNERMANN, Christoph. Kronika filmu. Praha: Fortuna Print, 1995, s. 279 64
21
Je však již zřejmé, že systému Todd-AO odbily jeho hodiny slávy, neboť filmy jako Krakatoa, East of Java (1969), jenž byl pouze částečně natočen v systému Todd-AO, a který se nakonec promítal v systému Cinerama, která již tehdy promítala z jednoho pásu.76 nebo film Letiště z roku 1970, který vynesl Helen Hayesové Cenu akademie za vedlejší herecký výkon,77 či film Poslední údolí (1971), už jsou pouhými dovětky zlatého věku Todd-AO, které vybočily z Toddovy původní vize prestižních divadelních adaptací.
Kromě těchto zmíněných celovečerních filmů vznikaly také krátké filmy, footage filmy nebo filmy dokumentární. Za zmínku stojí např. krátký film s názvem The Thrill of Todd-AO z roku 1955 v režii Mike Todda. V něm chtěl autor ukázat na onen aspekt možné divácké zúčastněnosti, na kterém byla stavěna jak Cinerama, tak i Todd-AO. Nebo film The Miracle of Todd-AO (1956), který měl opět demonstrovat vše, co tento širokoúhlý systém a jeho jednotlivé technické prvky dokážou.
2.8.1. Todd-AO filmy v Československu
Do distribuce v Československu byly z dílny tohoto širokoúhlého systému zakoupeny následující filmy, které získaly i český distribuční název. Mezi tyto filmy patřila Kleopatra (1963), dále Báječní muži na létajících strojích (1965), Ve službách papeže (1965), Hello Dolly! (1969) a Letiště (1970.)78 V tomto výčtu uvádím pouze filmy vyrobené do roku 1970, které spadají do období mého výzkumu. Snímek Cesta kolem světa za 80 dní (1956) běžel v naší distribuci jako 35mm film. Film Poslední údolí (1971) byl k vidění jen v televizi.
76 HAUERSLEV, Thomas. Todd-AO Feature Films, Shorts and Tests. in70mm. Pub. 11.2002. Akt. 11.2019 [cit. 20.11.2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/todd_ao/checklist/film_list/index.htm 77
22
3. Úspěch a pád systému Todd-AO
Úspěchy tohoto systému na poli filmového průmyslu jsou nemalé. Kromě již zmiňovaných technických inovací a vynálezů, které zaručily komplexnost celého systému Todd-AO, a také Toddova nového přístupu nejen k diváctví, ale k celému způsobu uvádění prestižních filmů, včetně specifického výběru předně divadelních muzikálových skvostů, se Todd-AO může pochlubit i tím, že byl tzv. „roadshow“ systémem číslo jedna.
Po senzačním úspěchu filmu Oklahoma! si vedení společnosti Fox uvědomilo, že by bylo také příhodné mít svůj vlastní širokoúhlý systém, který by plnil onu funkci „roadshow” představení. Přišli proto na trh se systémem CinemaScope 55, který měl soupeřit se systémem Todd-AO. Tento širokoúhlý systém měl být zaveden ve vybraných prvotřídních kinech a jeho formát měl být snadno redukovatelný opět na 35mm formát s vizuální kvalitou formátu CinemaScope, pro následné uvádění v ostatních kinech. Nakonec však musela společnost opustit od těchto snah o nový širokoúhlý systém, neboť první filmy tohoto systému, a to Carousel a Král a já z roku 1956, nezaznamenaly výrazné tržby. A byť film Král a já vydělal více peněz než Carousel a navíc oba filmy pocházely z osvědčeného dua muzikálových autorů Richarda Rodgerse a Oscara Hammersteina, systém CinemaScope 55 se nesetkal se zájmem diváků, kteří nerozeznali tento nový širokoúhlý systém od běžného systému CinemaScope.79
S druhým Todd-AO filmem a jeho rekordním profitem už společnost Twentieth Century-Fox smýšlela jinak. CinemaScope taktéž ztratil svou novost a diváky do kin už nelákalo pouhé vědění toho, že daný film bude promítán v tomto systému. V roce 1958 Fox investuje 600 tisíc dolarů do systému Todd-AO a zajišťuje si práva na výrobu filmů v tomto systému.80
Po tragickém leteckém neštěstí v březnu roku 1958 za sebou Mike Todd nezanechává jen manželku Elizabeth Taylorovou s roční dcerkou, ale také svůj uskutečněný sen v podobě technicky dokonalého jednopásového širokoúhlého systému Todd-AO. Po této tragické události začíná Darryl Zanuck vyjednávat s Magna Theatre Corporation o převzetí systému Todd-AO pod křídla společnosti Twentieth Century-Fox. To se povede především díky lidem z vedení Magna Theatre Corporation, kteří měli v minulosti co dočinění buď se samotným Zanuckem, v tomto případě to byl například Joe Schenck, který byl jeho partnerem ještě ve společnosti Twentieth Century Films, která se později spojila s Foxem a vznikla Twentieth Century Fox, nebo měli úzké vazby na tuto společnost, to byl kupříkladu George Skouras. Ještě téhož roku Twentieth Century Fox kupuje 51% podíl systému Todd-AO a začíná s produkcí „roadshow” filmů. South Pacific je tedy v pořadí třetím filmem systému Todd-AO, ale prvním v produkci Twentieth Century-Fox.81
Následující kapitoly budou patřit dalším 65/70mm systémům, které by nevznikly nebýt systému Todd-AO a pod jejichž produkci také spadají filmy, kterými se budu nadále ve své práci zabývat a které jsou předmětem mého zkoumání v závislosti na jejich distribuci a oběhu v druhé polovině 60. let na území Čech, Moravy a Slezska.
79 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 153-154. 80 Tamtéž, s. 178. 81 Tamtéž, s. 155.
23
3.1. Další 65/70mm systémy
Dalším výrazným úspěchem systému Todd-AO, ne-li hlavním, je zasetí pomyslného semínka na poli celosvětového filmového průmyslu, v podobě následných inovací dalších širokoúhlých systémů včetně jejich vylepšení na 65/70mm formát. Systém Todd-AO tak podnítil éru technicky dokonalých komplexních systému, které změnily způsob diváctví a staly se okázalou a prestižní atrakcí, lehce přirovnatelnou k noblesní návštěvě divadla.
3.1.1. M-G-M Camera 65, Ultra Panavision 70, Super Panavision 70, Panavision System 65
V roce 1957 představila společnost Metro-Goldwyn-Mayer nový širokoúhlý anamorfotický systém nazvaný M-G-M Camera 65, který stejně jako systém Todd-AO použil šestistopý magnetický stereo zvukový systém, 65mm negativ, 70mm pozitiv pro projekci a kamery Mitchell. Ty však byly doplněné o čočky společnosti Panavision s anamorfotickou předsádku stlačující obraz, který byl pak po projekci na plátno zvětšen.82
Společnost Panavision v čele se svým zakladatelem Robertem Gottschalkem, který byl zároveň i výborným kamerovým technikem, zaznamenala na konci 50. let velký rozmach. Nejprve podnikali v oblasti anamorfotické projekční optiky, načež začali spolupracovat s filmovou společností Metro-Goldwyn-Mayer i na anamorfotické snímací technice.83
Rozdíly mezi systémy Ultra Panavision 70, Super Panavision 70 a Panavision System 65 společnosti Panavision jsou minimální. U systému M-G-M Camera 65 bylo díky anamorfotické předsádce docíleno koeficientu stlačení 1:1.33, v následném zvětšení na projekční plochu v poměru stran 1:2.94. Systém Ultra Panavision je stejnou verzí M-G-M Camera 65, kterou nahrazuje v jejím fungování s rozdílným koeficientu 1:1.25, a v poměru stran 1:2.76 při zvětšení na projekční plochu.84 Systém Super Panavision má sférické čočky, na rozdíl od systému Ultra Panavision, který používá válcovité čočky typické pro anamorfotickou optiku. Díky těmto sférickým čočkám je takřka identický k systému Todd-AO. Některé filmy natočené systémem Ultra Panavision 70 byly ve vybraných kinech prezentovány systémem Cinerama, který upustil od svého třípásového procesu.85
Prvním filmem, který vznikl v syntéze společnosti Metro-Goldwyn-Mayer a Panavision, byl v roce 1957 film Raintree County, který byl však ještě distribuován pouze ve formátu 35mm z anamorfotické kopie redukované z 65mm negativu. Důvodem tohoto distribučního tahu může být i fakt, že film Raintree County nebyl v očích společnosti M-G-M dostatečně prestižním a nedosahoval takových kvalit jako například starší film se stejnou tématikou války Severu proti Jihu Gone with the Wind (1939). Proto se společnost rozhodla upustit od jeho uvedení ve 70mm formátu z finančních důvodů. Investice do projektoru by se v tomto případě nemusela vyplatit.86
82 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s.178. 83 HART, Martin. Solving The Mysteries of MGM Camera 65 and Ultra Panavision 70. Widescreen museum. Revidováno 8.1997, 12.1977, 9.2002. [cit. 21. 11. 2020]. Dostupné z: http://www.widescreenmuseum.com/widescreen/c65story.htm 84 Tamtéž. 85 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 178. 86 HART, Martin. Solving The Mysteries of MGM Camera 65 and Ultra Panavision 70. Widescreen museum. Revidováno 8.1997, 12.1977, 9.2002. [cit. 21. 11. 2020]. Dostupné z: http://www.widescreenmuseum.com/widescreen/c65story.htm
24
To stejné se však nedá tvrdit o filmovém spektáklu Ben-Hur z roku 1959, který byl výhradně natočen a uváděn systémem M-G-M Camera 65 a postaral se studiu o vynikající tržby.87
Natáčení v systému Ultra Panavision bylo výjimečné, a proto vzniklo jen pár filmů. O to víc však šlo o výrazné filmy, které se zapsaly do filmové historie. Vzpoura na Bounty z roku 1962 s Marlonem Brandem v hlavní roli, To je ale bláznivý svět z roku 1963, prezentovaný Cineramou, Pád říše římské s premiérou v Londýně roku 1964, The Greatest Story Ever Told z roku 1965, prezentovaný Cineramou, The Hallelujah Trail z roku 1965, prezentovaný Cineramou, Bitva v Ardenách s premiérou v roce 1965, prezentovaný Cineramou, a film Khartoum s londýnskou premiérou v roce 1966, opět uváděný systémem Cinerama. Po bezmála padesáti letech zažívá tento systém díky Quentinu Tarantinovi renesanci v podobě filmu Osm hrozných (2015).88
Seznam filmů systému Super Panavision 70 je o poznání větší a jeho kariéra i s „upgradovanou“ verzí je dostupná i dnes. Jmenovitě alespoň pár filmů – The Big Fisherman (1959), Exodus (1960), West Side Story (1961), Lawrence of Arabia (1962), My Fair Lady (1964), Podzim Cheyennů (1964), Lord Jim (1965), Grand Prix (1966), 2001: Vesmírná odysea (1968), MacKennovo zlato (1969), Brainstorm (1980). Začátkem 90. let dvacátého století společnost Panavision zdokonalila a vylepšila své kamery a optiku, což vyústilo v nový systém Panavision System 65, který je zodpovědný za filmy Navždy a daleko (1992), Hamlet (1996), nebo třeba Vražda v Orient expressu (2017).89
Za zmínku stojí jistě také to, že kamery se speciálními čočkami společnosti Panavision, ať už od systému Ultra Panavision 70, Super Panavision 70, či Panavision System 65, sloužily pro natáčení určitých sekvencí a scén i dalších filmů, zde nejmenovaných. Jedním příkladem za všechny může být film z roku 1962 How the West Was Won, který na určité scény využíval systém Ultra Panavision 70. V pozdějších letech se na tyto kamery předně natáčely speciální efekty, a to například k filmům Blízká setkání třetího druhu z roku 1977 (Super Panavision 70) nebo Temný rytíř povstal z roku 2012 (Panavision System 65).
Z produkce těchto systémů se do československé distribuce dostaly následující filmy. Dodávám, že uvádím pouze filmy s datem výroby do roku 1970. Do Československa byly zakoupeny a s českými distribučními názvy se v kinech objevily filmy systému Ultra Panavision 70– Vzpoura na Bounty (1962), To je ale bláznivý svět (1963), Pád říše římské (1964) a Bitva v Ardenách (1965).90
West Side Story (1961), My Fair Lady (1964), Podzim Cheyennů (1964), Lord Jim (1965), Grand Prix (1966), 2001: Vesmírná Odysea (1968), a MacKennovo zlato (1969) byly zase filmy systému Super Panavision 70, zakoupené do československé distribuce.91
87 HART, Martin. Solving The Mysteries of MGM Camera 65 and Ultra Panavision 70. Widescreen museum. Revidováno 8.1997, 12.1977, 9.2002. [cit. 21. 11. 2020]. Dostupné z: http://www.widescreenmuseum.com/widescreen/c65story.htm 88 Motion pictures photographed in Ultra Panavision 70. in70mm. Pub. 2. 6. 1999. Akt. 7. 1. 2021 [cit. 20. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/library/process/ultra_panavision_70/index.htm 89 Motion pictures photographed in Super Panavision 70 & Panavision System 65. in70mm. Pub. 2. 6. 1999. Akt. 7. 3. 2021 [cit. 20. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/library/process/super_panavision_70/index.htm 90 TOMEŠEK, Pavel a kolektiv. Brožura kina Mír 70. Krnov, 2008. 91 TOMEŠEK, Pavel a kolektiv. Brožura kina Mír 70. Krnov, 2008.
25
70mm film Ben-Hur systému M-G-M Camera 65 do československé distribuce zakoupen nebyl.92
3.1.2. Super Technirama 70
Systém Super Technirama 70 bylo označení pro 70mm verze filmů systému Technirama, jenž byl víceméně alternativou systému CinemaScope, ale používal horizontální film. Tyto 70mm filmy však nebyly natáčeny na 65mm negativní pás, nýbrž na 35mm pás, který se poté zvětšil do této podoby.93
Filmy tohoto systému, které se v Československu objevily s datem výroby do roku 1970, Spartakus (1960) a Cid (1961). Zajímavý je svým procesem výroby film Černý trikot (1960) 35mm systému Technirama, který se také u nás uváděl. Tento film byl konvertován skrze systém ARC-120, ve kterém dochází ke stlačení širokoúhlého obrazu a následnému rozdělení tohoto obrazu na dva dílky, které jsou umístěny vedle sebe v okénku 35mm filmového pásu (viz obrázek č. 2). Díky speciálnímu projektoru se dvěma čočkami se obraz spojí a promítne se na hluboce zakřivené plátno.94
3.1.3. Superpanorama 70
Tento systém byl západoevropskou alternativou systému Todd-AO, Super Panavision 70 anebo Panavision System 65. Filmy tohoto systému se natáčely sférickou optikou na 65mm filmový pás, který byl perforován pěti dírkami, a který měl obrazové pole s poměrem stran 1:2,2. Systém byl oblíben např. v Západním Německu.95
Mezi filmy zakoupené do československé distribuce s datem výroby do roku 1970 patří Létající Clipper (1962), Černý tulipán ve francouzsko-španělsko-italské koprodukci (1964), Old Shatterhand (1964) v koprodukci Západního Německa, Jugoslávie, Itálie a Francie.96
3.1.4. Sovscope 70, DEFA 70
Tyto systémy jsou opět obdobou výše zmiňovaných systémů až na jednu výjimku. Jako negativ pro filmování se používal filmový pás široký 70 mm, nikoliv 65 mm, jak bylo u předchozích systémů zvykem.97 Sovscope 70 byl širokoúhlý systém Sovětského svazu a systém DEFA 70 se používal ve Východním Německu.
Hejtman Florián (1968), jenž byl zároveň prvním celovečerním filmem tohoto systému98 a film
92 TOMEŠEK, Pavel a kolektiv. Brožura kina Mír 70. Krnov, 2008. 93 LOBBAN, Grant. The Technirama Story. Historical Background. in70mm. Pub. 6. 2000. Akt. 7. 1. 2021 [cit. 20. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/newsletter/2000/61/technirama/index.htm 94 ARC-120 Gives Wider Vistas. in70mm. Pub. 11. 2001. Akt. 7. 1. 2021 [cit. 20. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/newsletter/2001/66/arc_120/index.htm 95 APPELT, Christian. Dream Journey: The M.C.S. – 70 Process and European Cinema of the 1960s. in70mm. Pub. 4. 1. 2009. Akt. 7. 1. 2021 [cit. 20. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/news/2009/mcs_70/english/index.htm 96 TOMEŠEK, Pavel a kolektiv. Brožura kina Mír 70. Krnov, 2008. 97 SILYANOV, Dmitry. Sovscope 70 – 70mm Films in USSR. Pub. 2. 7. 2010. Akt. 7. 1. 2021 [cit. 21. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/news/2010/sovscope/index.htm 98 VONAU, Ingolf – HAUERSLEV, Thomas. Defa. in70mm. Pub. 11. 2002. Akt. 7. 1. 2021 [cit. 20. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/library/process/defa_70/index.htm
26
Ikaros (1970), byly filmy systému DEFA 70 s datem výroby do roku 1970, které byly zakoupeny do naší distribuce.99
V československé distribuci a pod českým názvem se objevily následující filmy systému Sovscope 70 s datem výroby do roku 1970 – Dvorní zpěvačka (1963), Optimistická tragédie (1963),100 Metelice (1964), Vojna a mír – I. díl Andrej Bolkonskij (1965), Vojna a mír – II. díl Nataša Rostovová (1965), Výstřel Aurory (1965), Vojna i mír – III. díl Borodino (1966) francouzsko-sovětský koprodukční film Třetí mládí (1966), Bela (1966), Vojna a mír – IV. díl Pierre Bezuchov (1967), Labutí jezero (1967),101 Osvobození I – Ohnivá duha (1967), Anna Karenina (1967), Železný proud (1967), Osvobození II – Průlom (1968), Docela malá povídka (1969), Balerína (1969),102 Šarivari (1969),103 Čajkovskij (1969), Vítězný závod (1970), Čermenův slib (1970), Ljubov Jarová (1970), Osvobození III – Směr hlavního úderu (1970),104 Útěk I, II (1970).105
3.1.5. 35mm „sedmdesátkové zvětšeniny“
Jedním z problémů, které provázely uvádění 70mm filmů, byl jejich omezený počet. Kina, která byla již převedena do uvádění 70mm filmů, byla nucena promítat běžné a snadněji dostupné 35mm filmy, které se při projekci na veliké plátno musely zvětšit do požadovaných rozměrů plátna. Kvalita těchto zvětšených filmů byla opravdu tristní. V roce 1963 představil Robert Gottschalk, v návaznosti na tento problém, optický systém, který umožňoval zvětšení 35mm filmového pásu na 70mm, za účelem zachování té nejvyšší možné kvality obrazu a možnosti „roadshow” uvádění těchto zvětšených 35mm filmů.106
Paradoxně však tento Gottschalkův zvětšovací optický systém neblaze přispěl k zániku 70mm produkce, neboť dovoloval natáčení ekonomicky výhodnějších 35mm filmů, které mohly být „nafouknuty“ do 70mm rozměrů. Tato technologie také umožňovala učinit zásadní rozhodnutí o tom, jestli bude film uváděn v 35 mm nebo v 70 mm až v postprodukční fázi, záleželo tedy na distributorech, jaké rozhodnutí učiní. Díky této technologii bylo tedy možné zvětšit jakýkoliv 35mm film do 70mm „roadshow” filmu a vyhnout se tak skoro třikrát větším výdajům za 70mm produkci filmů. Od zavedení této technologie bylo 65/70mm systémy natočeno kolem třiceti 70mm filmů, zvětšovací technologií bylo následně zvětšeno do podoby 70mm filmů zhruba dvě stě třicet 35mm filmů.107
Mezi filmy, které byly touto technikou zvětšeny, patří například i britský film Becket z roku 1963, který byl také zakoupen do československé distribuce a promítal se v našich kinech jako
99 TOMEŠEK, Pavel a kolektiv. Brožura kina Mír 70. Krnov, 2008. 100 Tento film byl také promítal v třípásovém systému Kinopanorama, což byla sovětská obdoba systému Cinerama. DORANGE, Alain. Kinopanorama around the World. in70mm. Pub. 16. 1. 2002. Akt. 7. 1. 2021 [cit. 21. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/news/2015/kinopanorama/index.htm 101 Labutí jezero patří do tzv. kategorie film-balet. V tehdejším Sovětském svazu bylo častým zvykem natáčet baletní či operní představení, a následně je uvádět v kinech jako 70mm film. SILYANOV, Dmitry. Sovscope 70 – 70mm Films in USSR. Pub. 2. 7. 2010. Akt. 7. 1. 2021 [cit. 21. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/news/2010/sovscope/index.htm 102 Opět se jedná o tzv. film-balet. Film zachycuje životní příběh baleríny Maji Plisecké. Tamtéž. 103 Šarivari je film-koncert z cirkusového prostředí.
27
70mm film.108
Do naší distribuce pak byly dále zakoupeny „zvětšeniny“ následujících filmů opět s datem výroby do roku 1970 – Velké závody (1965), Daleko od hlučícího davu (1967), Král Artuš a jeho družina (1967), Oliver (1968), Funny Girl (1968), Divotvorný hrnec (1968), Lev v zimě (1969), Simon Bolívar (1969), Tisíc dnů s Annou (1969), Alfréd Veliký (1969), Sbohem, pane profesore (1969), Zajati vesmírem (1969), Cromwell (1970) a film Tora! Tora! Tora! (1970).109
3.2. Konec 70mm produkce?
70mm produkce se kromě již zmíněných problémů musela také vypořádat s novými způsoby uvádění, které se objevily v průběhu 60. let minulého století. V roce 1963 se začínají objevovat první multiplexy, které hrály zásadní roli v odsunutí a následném zániku 70mm produkce. „Multiplexing“ znamenal pro vlastníky kin velikou výhodu, neboť se jednalo o komplexy menších sálů, které dovolovaly souběžné promítání vícero filmů. Tyto multiplexy a jejich menší sály s menšími plátny se spíše spoléhaly na uvádění 35mm filmů, i když se ještě našly sály, ve kterých bylo možné si zajít na zvětšený 35mm film. Jednalo se však už jen o náhražky originální 70mm produkce, o kterou zhruba od poloviny 70. let minulého století vlastníci kin nejevili valný zájem.110
3.2.1. Odkaz Todd-AO
Systém Todd-AO byl velmi komplexním systémem, který převyšoval standardní produkci. Se svými jednotlivými technickými prvky změnil tradici filmového uvádění, která se táhla již od 50. let minulého století. Ačkoliv hluboce zakřivené plátno, nebo speciální „bug-eye” objektivy již nejsou v současné filmové výrobě a uvádění takřka dostupné, šestistopý magnetický stereo zvuk, který byl systémem Todd-AO představen v roce 1955, a ještě v 90. letech zajišťoval divákům exkluzivní filmovou podívanou.111
V 90. letech minulého století proběhly ještě malé záchvěvy a pokusy a znovuobnovení 65/70mm produkce. Hlavně díky nové kameře Arriflex 765, což je velmi tichá, 65mm studiová kamera. Na tento popud vyvíjela společnost Panavision taktéž svoji kameru, která vyústila v systém Panavision System 65. Tyto kamery používaly pro natáčení speciálních efektů.112
Ze společnosti Todd-AO se v 90. letech stala půjčovna kamer a zvuková laboratoř, která funguje do dnešních dní.113 Enormní vliv na filmový průmysl a filmovou techniku se však nezapře, a byť sen Mike Todda o prestižním uvádění klasických divadelních děl trval jen pár let, je o to víc důležité, že se uskutečnil.
Belton také ve své knize Widescreen Cinema uvádí náhlý nárůst projekčních ploch k uvádění 70mm filmů ke konci 80. let. Ze tří set pláten v roce 1982 na devět set pláten v roce 1988. Podle Beltona se jedná o komplexní fenomén, který je určen několika faktory, a to předně znovuobjevením popularity těchto projekcí jako speciálních událostí, kterými byly v dobách
108 TOMEŠEK, Pavel a kolektiv. Brožura kina Mír 70. Krnov, 2008. 109 TOMEŠEK, Pavel a kolektiv. Brožura kina Mír 70. Krnov, 2008. 110 BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992, s. 180. 111 Tamtéž. 112 Tamtéž. 113
28 svého prvopočátku. I když se už zvětšené 70mm filmy nedají nazývat „show”, tak jak je sám nazval Mike Todd, ale pouhé „filmy”, proces jejich uvádění je přece jenom daleko zajímavější než sledování běžného filmu na malém plátně, či sledování filmu v televizi.
29
4. Československá kinematografie a její technické zázemí po roce 1945
Milníkem pro československou kinematografii se stává rok 1945, který přinesl nejen konec druhé světové války, ale také nové uspořádání národní kinematografie, která byla od tohoto roku zestátněna, ostatně jako následně celé hospodářství. Jak uvádí Anna Batistová ve svém textu s názvem „Cesta k soběstačnosti“ s podtitulem „Vývoj technického zázemí domácí sítě kin po roce 1945“ ve sborníku Naplánovaná kinematografie v edici Pavla Skopala, domácí kinematografie si prošla řadou změn. Zpočátku to byly změny především společenského rázu, které však ke konci 60. let vyvrcholily ve změny technické.114
Jelikož bylo v poválečném Československu dbáno na to, aby kinematografie zvýšila úroveň pracujícího lidu i v rámci umělecké recepce, bylo již v roce 1945 zřízeno Československé ústředí pro kinofikaci, které mělo mít pod kontrolou organizaci technického zázemí kinematografie, a přispět tak k zvýšení oné požadované úrovně. Toto ústředí mělo na starost centrální nákupy, normalizaci, vydávání směrnic a technické plánování pro celý obor. Na podzim roku 1946 však bylo toto ústředí pro kinofikaci změněno na technickou správu Československé filmové společnosti, ve zkratce Čefis. Tato společnost se měla kromě zmíněných problémů v kinofikaci podílet také na dlouhodobém plánování sítě nových kin. Při reorganizaci Československého státního filmu (ČSF) v roce 1948 byl úsek, který obstarávala technická správa, opět změněn na plánování a výzkum a technická správa jako taková přešla pod správu sítě kin, uvádí Batistová.115
Časy zmítané válkou se podepsaly nejen na technickém vybavení kin, ale také na nedostatku domácí produkce, proto bylo nutné zacílit i na toto odvětví, nejen kvůli tomu, aby přestala být československá kinematografie závislá na zahraničním dovozu, ale aby se sama stala filmovým vývozcem. Cílem Filmového technického průmyslu, který byl budován v letech 1948 až 1950, bylo výrazně zlepšit jak technické zázemí v kinech, tak i techniku v oblasti natáčení. Do tohoto průmyslu byly začleňovány dříve soukromé podniky, které měly na starost výrobu strojového kinematografického vybavení, ale také podniky mimo obor, např. výroba pláten. Další změna proběhla roku 1951, kdy bylo celé technické zázemí ČSF sloučeno pod názvem Technika a výzkum, k němuž byl přidružen i Filmový technický sbor (FITES), který plnil funkci poradního orgánu generálního ředitele a který přímo podléhal ministerstvu informací. Součástí celku Technika a výzkum byly také Technická správa, Úsek staveb (Filmoprojekt), Filmový technický průmysl, Filmové laboratoře a Výzkumný ústav filmové techniky. Mezi novými úkoly, které měla tato oddělení plnit, bylo například také dohlížet v rámci kinofikace na likvidaci nedostatků z dřívější doby a vytvářet rovnoměrnější síť kin.116
Konec 50. let však přinesl změnu v podobě obrácení zájmu a místo centralizace probíhal její opak. V rámci decentralizace docházelo k rozpouštění některých činností souvisejících s chodem kinematografie pod jiná ministerstva. Bylo to však také období zvýšené mezinárodní spolupráce a také většího soustředění na modernizaci zařízení kin, přípravy na zavádění širokoúhlého formátu se stereofonní reprodukcí zvuku, na barevný film, nebo také na přechod k bezpečnému nehořlavému filmu. Především však bylo potřeba zajistit novou síť kin, která by zajištovala potřebné příjmy, které by šly na výrobu nových filmů, a tak by se zajistil soběstačný
114 BATISTOVÁ, Anna. Cesta k soběstačnosti. Vývoj technického zázemí domácí sítě kin po roce 1945. In: Pavel Skopal (ed.). Naplánovaná kinematografie. Praha: Academia, 2012, s. 427–467, s. 428. 115 Tamtéž, s. 431. 116 Tamtéž, s. 432-433.
30 koloběh národní kinematografie.117
Od začátku roku 1957 byla síť kin převedena ze správy ČSF do rukou místních samosprávných orgánů, nejprve na krajské filmové podniky a od dubna pak do pravomoci národních výborů. Avšak investiční politika zůstala centralizovaná a problematika techniky stále nebyla vyřešena. V tomto případě zasáhl FITES a vytyčil body, které by zajistily další technický rozvoj kin a filmového promítání. Tento krok měl předně pozitivní vliv na 35mm širokoúhlý anamorfický formát, jemuž se kina postupně začala přizpůsobovat a v roce 1960 jich bylo již dvě stě dvacet pět.118
Nová síť kin, ale také nové technické zařízení se stalo prioritou domácí kinematografie. Jednalo se především o strojní vybavení, které souviselo se zaváděním širokoúhlého promítání. Úkolem ČSF bylo odstranit staré a nevyhovující technické zařízení kin, které bylo za války značně poškozené, a vybavit je zařízením novým. Nejlépe však z domácí výroby, neboť dovoz byl finančně neúnosný. Problémem však bylo, že tato domácí výroba byla nedostatečná. Zpočátku se jednalo o malé soukromé dodavatelské podniky, se kterými ČSF spolupracoval. Od roku 1948 však byly tyto podniky začleňovány do větších, státem vlastněných celků. Například firma Bratři Bradáčové, která byla v letech 1945 až 1948 hlavním dodavatelem promítacích strojů do kin, byla pohlcena přerovským národním podnikem Meopta.119
Ostatně přerovská Meopta, která se od počátku 50. let stala monopolním dodavatelem techniky do kin, také reprezentuje spolupráci mezi průmyslem a ČSF [Batistová, Skopal (ed.) 2012: 449]. Domácí promítací technika, včetně promítacích strojů značky Meopta, však zápolila s několika problémy. Velkým problémem byla nedostatečná optika, kterou trpěly nejen lampové skříně a jejich zrcadla, ale také promítací objektivy, které nezajišťovaly dostatečně kvalitní osvětlení promítacího plátna. Tento problém se především ukázal při promítání barevných filmů ve velkých prostorných kinech. Ostatně promítání barevných filmů upozornilo na další problém, a to na projekční plochy s příliš nízkým jasem. Promítání barevných filmů na zastaralých zahraničních strojích na tyto projekční plochy mohlo mít fatální následky.120
Předním strojem firmy Meopta se měl stát promítací stroj Meopton III, ten však ale v průběhu let od roku 1950 procházel řadou úprav a testování, jež jsou stejně tak charakteristické pro celé období a snahy o zavádění širokoúhlého formátu do kin. V tomto období šlo předně o testování připravenosti celého systému zestátněné domácí kinematografie spolu s dodavatelskými podniky. Byla také přestavována první kina, která měla budit dojem reprezentativních sálů s možností promítání nového formátu. Zajímavostí se však může jevit to, že i když bylo v roce 1956 cílem domácí kinematografie přeorientování se na magnetický záznam zvuku, který k promítání širokoúhlého formátu patřil, jak ve výrobě, tak i v reprodukci v kinech, ne všechna kina byla k tomuto zvuku uzpůsobena. Pouze padesát dva z celkových dvě stě sedmdesáti kin, které měly začátkem roku 1961 možnost promítání širokoúhlého formátu, bylo vybaveno reprodukcí magnetického záznamu zvuku.121
117 BATISTOVÁ, Anna. Cesta k soběstačnosti. Vývoj technického zázemí domácí sítě kin po roce 1945. In: Pavel Skopal (ed.). Naplánovaná kinematografie. Praha: Academia, 2012, s. 427–467, s. 433-434. 118 Tamtéž, s. 440. 119 Tamtéž, s. 442, 444, 446. 120 Tamtéž, s. 450. 121 Tamtéž, s. 452.
31
4.1. Širokoúhlé formáty v ČSSR
Revoluce širokoúhlých pláten se nevyhnula ani Československu, a i když přišla o pár let později než ve Spojených státech, byla u nás stejně tak důležitá jako v Americe. Ono zdržení přineslo řadu výhod i nevýhod. Bylo nutné zareagovat na tento trend co možná nejrychleji, ale díky časové prodlevě bylo na základě již vyzkoušených praktik snazší zvolit ten nejlepší možný formát pro širokoúhlé uvádění u nás. Tímto formátem se stal od roku 1955 systém CinemaScope.122 Problémem však stále zůstávalo nedostatečné množství promítacích strojů schopných širokoúhlého promítání, ale i techniku pro natáčení širokoúhlých filmů. Proto se ČFS uchýlil k dovozu strojů z Německé demokratické republiky a Německé spolkové republiky. První širokoúhlé projekce se Československo dočkalo na MFF v Karlových Varech a první kino které bylo adaptováno na širokoúhlý formát, bylo pražské kino Alfa, které začalo s pravidelnou širokoúhlou projekcí od podzimu roku 1956.123
Na přelomu let 1958 a 1959 se výroba tuzemských promítacích strojů ustálila a zdokonalila, a proto bylo tedy opuštěno od nákupu zahraničních strojů ku prospěchu československých dodavatelů. Byly to promítací stroje Meopton IIIA, Meopton IV a FTP 1. Cílem další let bylo získání nezávislosti od zahraničních dodavatelů a naopak i možnost vyvážet naše přístroje. Tyto cíle byly splněny i díky zvýšeným finančním prostředkům, které byly investovány do nového vybavení, a také ustálenému stavu tuzemských podniků a jejich připravenosti reagovat na vyvíjející se požadavky kinematografie.124
4.2. Nástup 70mm formátu
Nová vyhovující kina a nová promítací a zvuková technika patřily mezi hlavní body v cestě za lepší národní kinematografií. Neboť bez toho nemohlo Československo držet krok se světem a s nejmodernější technikou a způsobem uvádění v té době nejpopulárnějších širokoúhlých filmů, kterým vévodil 70mm formát, slibující ten nejkvalitnější možný zážitek na poli kinematografického uvádění.
Tyto kroky měly také sloužit jako protiúder proti zvyšujícímu se poklesu návštěvnosti, který byl v 60. letech jakousi pomyslnou paralelou, a možná také vlastně i důsledkem špatného stavu kin a omezené distribuci filmů, upřednostňující hlavně filmy sovětské a filmy z lidově demokratických zemí. Roku 1963 bylo např. do Československa dovezeno 33 sovětských filmů a z USA jen 5, v dalším roce 38 sovětských filmů a amerických 9, v roce 1965 se počet sovětských filmů ustálil na čísle 31, filmů z USA bylo 8.125
Nemalý podíl na poklesu návštěvnosti měla také televize, jež se pomalu stávala součástí takřka každé rodiny, na což reagoval filmový a televizní průmysl produkcí televizních filmů, kterých bylo např. v roce 1964 sto deset.126 Nová 70mm kina se měla stát záchranou návštěvnosti.
Roku 1957 došlo v tehdejším Československém státním filmu k řadě organizačních změn.
122 BATISTOVÁ, Anna. Cesta k soběstačnosti. Vývoj technického zázemí domácí sítě kin po roce 1945. In: Pavel Skopal (ed.). Naplánovaná kinematografie. Praha: Academia, 2012, s. 427–467, s. 455. 123 Tamtéž, s. 456-457. 124 Tamtéž s. 457, 461. 125 HAVELKA, Jiří. Čs. filmové hospodářství IX. Hraný a animovaný film 1963-1965. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966, s. 18-19. 126 Tamtéž, s. 19.
32
Vládní usnesení již z roku 1956 vytyčilo novou strukturu, a to zřízením krajských filmových správ a přenesením provozu kin od 1. dubna 1957 na městské a místní národní výbory. Další reorganizace se pak týkala zrušení Československého státního filmu, které nahradilo zřízení hlavní správy Československého filmu, které fungovalo pod ministerstvem školství a kultury, a pod které spadaly jednotlivé, ač samostatné podniky jako Filmové studio Barrandov, Krátký film, Ústřední půjčovna filmů, Čs. filmexport, Filmové laboratoře a Filmový průmysl.127
Stavbu nových kin určených pro promítání kin měl tedy na starosti národní výbor daného města, nad kterým držel ruku krajský filmový podnik. Příklad takové spolupráce lze najít např. na stavbě 70mm letního kina v Boskovicích (viz níže v textu). V tomto případě bylo Krajským filmovým podnikem v Brně městu doporučeno postavit ne kino širokoúhlé, jak bylo podle původního plánu zamýšleno, ale kino 70mm.
Problém však nastával při financování těchto nových kin nebo rekonstrukcí kin stávajících. Městské národní výbory proto byly nuceny si půjčovat úvěry od Státní spořitelny. Tyto půjčky byly velmi běžné. Například roku 1966 poskytla Státní spořitelna zhruba tisíc úvěrů národním výborům ve výši 100 miliónu korun. Tyto peníze šly především na rozvoj služeb, místní výrobu a obecně prospěšné akce. Podle přehledů z hlavní správy státních spořitelen, byl roku 1966 nejvíce aktivní Jihomoravský kraj, jehož městské národní výbory se nejvíce rozhodovaly pro krytí svých rozpočtových výdajů právě úvěrem. Třeba Jihlava si vypůjčila dva milióny na stavbu 70mm kina.128
4.3. Prostory pro 70mm kina
Aby mohla kina promítat 70mm filmy, musela nejdříve podstoupit přestavbu celých prostor, jelikož tento formát vyžadoval nadstandardních a specifických úprav. Jak uvádí Zbyšek Stýblo ve své publikaci Prostory pro filmovou projekci, prostory pro 70mm filmy byly vzhledem k náročné a drahé technologii, kterou si kina musela obstarat, přestavovány či stavěny pro větší množství diváků a byly prostorově velkorysejší. Kinosály pro 70mm projekci se u nás začaly budovat v 60. letech minulého století. Tato 70mm kina vznikala v těchto letech předně v okresním městě, a pak i v dalších městech, a to úpravou již zavedených kin, která vyhovovala podmínkám pro přestavbu. Vznikaly však také i zcela nové objekty, z nichž některé byly zajímavé svou realizací. Byla to například kina v Prostějově a Přerově, která současně sloužila i jako kryt civilní obrany.129
Stavební podmínky promítacího sálu těchto kin se také podřizovaly zásadám o panoramatickém promítání, píše ve své knize Premietame film Andrej Majer. Pro promítání 70mm filmu se hodila taková kina, která měla možnost umístit dostatečně velkou promítací plochu v porovnání s délkou hlediště, v tomto případě tedy platilo, že poměr šířky obrazu k délce hlediště měl ležet mezi hodnotami 1:1,5 až 1:2. Například hlediště s obrazem širokým 12 metrů a pozorovací vzdáleností 20 metrů bylo vyhovující, hlediště s obrazem širokým 15 metrů a pozorovací vzdáleností 35 metrů a více bylo nevyhovující. Velký důraz byl také kladen na to, aby divákovo zorné pole bylo v co největší míře pokryté obrazem, tudíž byl obraz umístěny tak, aby divák neviděl jeho spodní okraj, tedy jeho spodní masku. Tím se vyvolal dojem osobní bezprostřední
127 HAVELKA, Jiří. Čs. filmové hospodářství IX. Hraný a animovaný film 1963-1965. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966, s. 7. 128 (ČTK). Úvěry národním výborům. Rudé právo. 31. 12. 1966. roč. 47, č. 360, s. 2. [Národní digitální knihovna] 129 STÝBLO, Zbyšek. Prostory pro filmovou projekci. Česká technika – nakladatelství ČVUT, 2014, s. 30.
33
účasti děje s diváky před sebou. Pocit divácké zúčastněnosti k danému ději filmu posiluje také zakřivení promítací plochy.130 Stýblo také uvádí, že zakrývání spodní hrany plátna hlavami diváku sedících v předchozích řadách mělo za výsledek větší vtažení diváka do obrazu, a tudíž bylo chápáno jako pozitivum.131
Roku 1964 vyšel doplněk normy ČSN 73 5251, který předepisoval technické parametry pro zřizování kin s možností promítání 70mm filmů. Konkrétně se jednalo o normu s názvem „Předpisy pro projektování investiční výstavby – kina“ a doplňkem k této normě byla také 70mm kina. Jelikož cílem nových technologií promítání bylo předvádět filmy tak, aby si divák co nejméně uvědomoval, že sleduje dvojrozměrný obraz, tento doplněk stanovil technické požadavky týkající se podmínek pro pozorování promítaných filmů odpovídající co nejvíce podmínkám v běžném denním životě, dále se také věnoval určitému stupni pohodlí a také požadoval bezpečné a hygienické prostředí. Konkrétně se jednalo například o nejvhodnější výškové umístění promítací plochy, velikost promítací plochy a rozmístění sedadel, dobrou viditelnost promítaného obrazu, vzájemnou vzdálenost řad sedadel, šířku únikových komunikací a východů, šířku schodiště nebo výšku jednotlivých schodišťových stupňů, uvádí měsíčník Filmovým objektivem.132
Také bylo nutné dbát na dostatečný prostor za plátnem pro umístění šesti reprokombinací, v promítací kabině na prostor pro umístění velkých promítacích strojů, na změnu elektroinstalace pro šestikanálový zesilovač či na přidání ovládacího pultu do středu hlediště, ze kterého kontroluje promítač kontrolu obrazu a zvuku a zajišťuje tak kvalitní projekci obrazu.133
Z pultu bylo také možné ovládat světla v hledišti a bezpečností světlo, signalizaci jak pro návštěvníky, tak i pro promítací kabinu, opony, volbu programu zesilovače, spuštění promítacích přístrojů, které dále fungovaly automaticky, regulaci hlasitosti, zaostření obrazu, vyrovnání obrazu nebo třeba kontrolu síťového napětí. Podle Majera se také tím, že byl promítač přítomen v sále spolu s diváky, zvýšila jeho morální zodpovědnost za kvalitu projekce.134
4.4. Promítací stroje
Snahy vymanit se z okovů zahraniční kinotechniky a stát se nejen svým vlastním dodavatelem, ale i vývozcem, zajistil Československu národní podnik Meopta Přerov, který přišel na začátku šedesátých let s takřka vrcholným dílem své doby. S univerzálním promítacím strojem UM 70/35, který se stal oblíbeným nejen u nás, ale i ve světě.
Kina na území českých zemí ve většině případů disponovala právě tímto přerovským strojem UM 70/35. Výjimky tvořila kina v čele s kinem Jadran v Brně, které používalo dva stroje značky Bauer U-2, letní kino v Boskovicích se dvěma stroji KP 30 B, kino Alfa v Praze či kino Jas v Pardubicích se stroji Favorit 70, které přijalo také letní kino v Českých Budějovicích a Velké kino v Gottwaldově. Letní kino v Ústní nad Labem, letní kino v Liberci, kino
130 STÝBLO, Zbyšek. Prostory pro filmovou projekci. Česká technika – nakladatelství ČVUT, 2014, s. 219. 131 Tamtéž, s. 116. 132 nd. Nová technologie promítání a technické normy. Filmovým objektivem. 09. 1966. roč. 6, č. 9, str. 176, 177. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 133 MAJER, Andrej. Premietame film. Bratislava: Obzor, 1965, s. 221. 134 Tamtéž, s. 222.
34
Sevastopol v Kladně, letní kino v Karlových Varech nebo kino Osvobození v Novém Bohumíně používala promítací stroj značky Pyrcon UP 700. V každé promítací kabině byly alespoň dva stroje, ale např. v kině Slovan ve Frýdku-Místku a v kině v Dobrušce měli promítací stroje tři.135
V následujících podkapitolách se zaměřuji na u nás nejpopulárnější stroje Bauer U 2, Favorit 70, Pyrcon UP 700 a UM 70/35, a uvádím jejich zjednodušený popis. Pro obsluhu těchto strojů museli být promítači samozřejmě řádně vyškoleni a kvalifikováni. Tohoto vzdělání se jim dostávalo v Technickém učilišti v Klánovicích, které spadalo pod Kinotechniku Praha.136 Každý, kdo se chtěl stát promítačem, musel absolvovat základní třítýdenní kurz promítače završený závěrečnou zkouškou. S nástupem širokoúhlých formátů si pak promítači museli rozšířit své vzdělání ve dvoutýdenním kurzu nazvaném Nové technologie. Pokud chtěli promítat 70mm filmy, opět si museli rozšířit své vzdělání a po úspěšném zvládnutí zkoušek se z promítače stal Mistr nových technologií. Také pro vedoucí kin byly připravovány kurzy se závěrečnou zkouškou.137
4.4.1 Bauer U 2
Zprávy z tisku, rozhlasu, ale i televize ohledně promítání 70mm filmů v kině Dukla v Bratislavě a v kině Jadran v Brně na konci roku 1964 vzbudily velký ohlas nejen u běžného obecenstva, ale zejména také u promítačů a vlastníků kin, hlásal měsíčník pro filmové amatéry a promítače Filmovým objektivem, který v lednu a únoru roku 1965 vydává články o technickém vybavení a zázemí kina Jadran.138
Kino Jadran bylo vybaveno dvěma universálními promítacími stroji značky Bauer U 2 s obloukovými lampami Bauer HI 170. Tyto promítací stroje jsou uzpůsobeny k možnosti změny obrazového kmitočtu z 24 snímku za sekundu na 30 snímků a naopak. Mají také výměnné zakřivené filmové dráhy pro 70mm a 35mm film. Stroje tedy dokáží promítat jak běžný širokoúhlý film, tak i 70mm, což je pro kinaře jistou výhodou. Jsou vybaveny přírubovým hnacím motorem s odsávacím chladícím ventilátorem, kuželovou otáčivou závěrkou, objímky pro objektivy od průměru 101,06 mm, výměnnými maskami pro všechny obrazové formáty 35mm, výměnnými transportními válečky pro 70mm a 35mm film, výměnnými strhovači pro 70mm a 35mm film, bubny na 1300 m filmu, váhově závislou dolní navíjecí frikci s vlastním motorkem, vmontovaným optickým budičem zvuku a magnetickým budičem zvuku Klangfilm Stereodyn T s náhonem ze stroje, a dalšími technicky odbornými prvky.139
Na výšku mají tyto promítací stroje 2,2 metrů, na délku 1,6 metru a na šířku 0,79 metru. Váží kolem 400 kg (viz obrázek č. 3). Promítání 70mm se děje při zatížení obloukových lamp 65 V/135 A, uvádí měsíčník Filmovým objektivem.140
135 TOMEŠEK, Pavel a kolektiv. Brožura kina Mír 70. Krnov, 2008. 136 RŮŽIČKOVÁ, Anna. Technologie jako konkurenční výhoda. Případová studie kina Panorama v Kyjově. Brno, 2018. Bakalářská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí práce Miroslav Vlček. s. 60. 137 Telefonický rozhovor s vedoucím kina Mír v Krnově Pavlem Tomeškem vedla autorka dne 20. 4. 2021. 138 KALOVSKÝ, Alfred. Kino Jadran v Brně. Filmovým objektivem. 01. 1965. roč. 5, č. 1, s. 20. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně] 139 Tamtéž.] 140 KALOVSKÝ, Alfred. Kino Jadran v Brně. Filmovým objektivem. 02. 1965. roč. 5, č. 2, s. 35. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně].
35
K promítání 70mm filmů sloužily speciální objektivy, které vyrobil n. p. Meopta Přerov o ohniskové vzdálenosti 70 mm. Pro 35mm filmy formátů 1:2.55 a 1:2.35 se používaly objektivy Row Visionar o ohniskové vzdálenosti 77 mm ve spojení s válcovými anamorfoty Row Rectimascop II. Pro formát 1:1.37 se používal objektiv s ohniskovou vzdáleností 65 mm, pro 1:1.66 s ohniskovou vzdáleností 55 mm a pro formát 1.1.85 objektiv s ohniskovou vzdáleností 50 mm. Promítací stroje byly také doplněné dálkovým zaostřováním, jelikož měly tyto objektivy krátké ohniskové vzdálenosti a udržování dobré ostrosti obrazu bylo náročné a zaostřování z promítací kabiny obtížné.141
Usměrňovače pro obloukové lampy byly se svou váhou 400 kg, výškou 185 cm, hloubkou 45 cm a šířkou 75 cm umístěny v přízemí pod promítací kabinou, aby nedošlo k nebezpečí z vyzařování rušivých magnetických polí při náhodné demontáži krytu.142
Promítací plocha je zakřivená. Rozměr obrazu pro 70mm film s obrazovým formátem 1:2.1 je 6,75 metrů x 14,30 metrů, což je zhruba 95 m² plochy. Pro 35mm film s formátem 1:2.55 má promítaný obraz rozměr 5 metrů x 12,75 metrů, tedy 65 m². U 70mm filmu je výška dolního okraje obrazu nad úrovní podlahy v první řadě sedadel jeden metr, u 35mm filmu to je 1,55 metru.143
Zvukové reprodukční zařízení značky Klangfilm Stereodyn bylo vyvinuto firmou Siemens- Halske v NSR roku 1959. Toto zařízení se skládalo ze dvou magnetických budičů zvuku, skříně s předzesilovači, dvou skříní s koncovými zesilovači, sálového regulátoru hlasitosti, pěti kombinací reproduktorů pro 1. až 5. kanál a z dvanácti efektových reproduktorů v hledišti pro 6. kanál. Magnetické budiče zvuku typu Klangfilm Stereodyn T, které byly uzpůsobeny ke snímání čtyřstopého magnetického záznamu zvuku z 35mm filmu a šestistopého záznamu zvuku ze 70mm filmu, měly dvě snímací hlavy, nahoře čtyřstopou a dole šestistopou. Důležitý byl také ozubený váleček poháněný mechanismem hlavy stroje, který se nacházel v budiči a který táhnul film z horního bubnu. Tento váleček bylo možno vyměňovat v závislosti na tom, jaký film byl zrovna promítán.144
Šestikanálový regulátor hlasitosti byl umístěn na stojánku před prostředním sedadlem v osmé řadě, kde bylo zároveň i řídící stanoviště zvuku a obrazu. Z tohoto bodu se také ovládá dálkové zaostřování objektivů, kterého ze vzdálené promítací kabiny nebylo možné dosáhnout. Na dálkovém zaostřování obrazu i regulaci hlasitosti závisí kvalita představení, proto byla tato práce vždy svěřena promítači s náležitou kvalifikací.145
Pět kusů reproduktorů značky Klangfilm Eurodyn bylo umístěno za promítací plochou. Při promítání 70mm filmu bylo v činnosti všech pět, při promítání 35mm filmu jen tři prostřední. Efektových reproduktorů bylo v únoru roku 1965 zatím dvanáct, ale uvažovalo se o jejich doplnění, informoval autor článku A. Kalovský. Těchto dvanáct reproduktorů bylo umístěno na zadní stěně a také na zadních polovinách obou bočních stěn hlediště.146
Kinu Jadran bylo dodáno i ostatní příslušenství náležící k promítání 70mm filmů. Velká
141 KALOVSKÝ, Alfred. Kino Jadran v Brně. Filmovým objektivem. 01. 1965. roč. 5, č. 1, s. 20. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně] 142 Tamtéž. 143 Tamtéž. 144 Tamtéž. 145 KALOVSKÝ, Alfred. Kino Jadran v Brně. Filmovým objektivem. 02. 1965. roč. 5, č. 2, s. 35. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně] 146 Tamtéž.
36 promítací okénka pro 70mm film, ruční převíječ pro cívky na 70mm i 35mm film, cívky na 70mm i 35mm film a lepička na 70mm film patřily mezi toto vybavení. Doprava 70mm filmu byla oproti 35mm filmu velmi náročná. Cívka 70mm filmu se dopravovala ve speciální dopravní bedně a v závislosti na délce filmu se pak jednalo o zhruba šest až dvanáct beden (dílů), které dohromady mohly vážit mezi 150 až 350 kg. Celé toto technické zařízení měli na starosti minimálně tři promítači, dva se věnovali strojům v promítací kabině a třetí dohlížel uprostřed sálu na regulaci zvuku a obrazu. Pro tuto práci museli být promítači řádně proškoleni a kvalifikováni. Promítači také pečovali o velmi drahé kopie 70mm filmů.147
4.1.2 Favorit 70
Promítací stroj Favorit 70 vznikl spoluprací dvou kinotechnických závodů. Byly to italská firma Prevost z Milána a firmy Zeiss-Ikon ze západoněmeckého města Kiel, které se spojily a vyrobily tento společný produkt. Při výrobě tohoto stroje dbaly firmy hlavně na jeho dobrý výkon, vysokou provozní spolehlivost, jednoduchou obsluhu a možnost jeho přizpůsobení různým velikostem kin. V rámci těchto vlastností upustily od zbytečných nároků na moderní vzhled, který by výrobu stroje zkomplikoval a zdražily.148
Tento promítací stroj byl konstruován jak pro filmy 35 mm, tak samozřejmě i pro 70mm filmy. Jeho dvě vyměnitelné okeničky se mohly posunováním přizpůsobit různým stranovým poměrům obrazu. Favorit 70 měl také dvě zvukové soustavy, a to magnetický a optický systém. Magnetický systém, který se skládal ze dvou hlav, jedné pro čtyřkanálový 35mm záznam, a druhý pro šestikanálový 70mm záznam, byl umístěný v horní části. Druhý optický systém pro 35mm filmy byl umístěny pod magnetickým.149
Stroj měl také autosynchronní elektromotor s možností volby kmitočtu 24 nebo 30 obrázků za sekundu. Ozubené transportní válečky byly kombinované pro obě šíře filmu, tudíž se nemusely vyměňovat oproti strhovači, který měl za úkol posunoval pás a který kombinovaný nebyl, tudíž se vyměňovat musel.150
Pro promítání 70mm filmů se používal objektiv o průměru 101,6 mm, pro 35mm filmy byly k dispozici tři objektivy, jež byly umístěné na otáčivé objímce, kterou bylo možno odmontovat, v případě promítání 70mm filmů. Tyto promítací stroje se používaly ve všech možných typech kin, ke každému typu byl ovšem uzpůsobený světelný zdroj. Pro letní kina a velká kina do přibližně 2500 sedadel byla určena vysokointenzivní oblouková lampa Prevost Unisol. Pro kina do velikosti 1200 sedadel se používala menší vysokointenzivní lampa Zeiss-Ikon Xenosol III, a pro nejmenší kina do 500 sedadel pak xenonové výbojky 1600 W v lampě Zeiss-Ikon Xenosol I.151
Bubny na film pohltily 1600 metrů 35mm filmu a 1300 metrů 70mm filmu. Výška stroje Favorit 70 je 2,30 metrů, délka 1,70 metru, šířka včetně otevřeného bubnu je 0,88 metru (viz obrázek
147 KALOVSKÝ, Alfred. Kino Jadran v Brně. Filmovým objektivem. 02. 1965. roč. 5, č. 2, s. 35. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně]. 148 aKa. Univerzální promítací stroj Favorit 70. Filmovým objektivem. 12. 1964. roč. 4, č. 12, s. 240. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně] 149 Univerzální promítací stroj Favorit 70. Filmovým objektivem. 10. 1961. roč. 1, č. 10, s. 16. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně] 150 aKa. Univerzální promítací stroj Favorit 70. Filmovým objektivem. 12. 1964. roč. 4, č. 12, s. 240. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně] 151 Tamtéž.
37
č. 4). Váha tohoto stroje bez lampy je 210 kg, přičemž váha lampy se pohybuje mezi 60 až 90 kg.152
4.1.3 Pyrcon UP 700
Tento univerzální promítací stroj z NDR na 35mm i 70mm film pocházel z dílny drážďanského podniku VEB Kamera und Kinowerke. Hlava tohoto stroje se vyznačuje jednoduchým a účelným uspořádáním částí k transportu filmu, díky tomu je umožněno snadné zakládání 35mm i 70mm filmového pásu. Film se podle druhu filmu a zvukového záznamu zakládal do stroje několika možnými způsoby. Důležitou roli v tomto bodě hrála filmová dráha, které konstruktéři věnovali značnou pozornost, neboť na ní závisela nejen kvalita promítaného obrazu, ale také i šetření kopie. Podle druhu filmu se tedy ve filmové dráze vyměnily přítlačné pásky, vodítko filmu a objektiv. Tato filmová dráha byla také zakřivená, aby se dosáhlo dokonale vyrovnané polohy jak 70mm tak i 35mm filmu a nedocházelo tak k neostrosti obrazu. Na promítaný obrázek byl pouštěn zvlhčený vzduch, bylo to kvůli šetření filmu, ale i ochraně proti zahřívání. Skříň obloukové lampy obsahovala předepsaná protipožární ochranná zařízení. V levé části filmové dráhy se nacházely přítlačné pásky, které byly snadno vyměnitelné a které měly za úkol přilnout k filmovému pásu a zajistit vyrovnaný a stabilní obraz. Do otvoru v této části se také zasouvaly masky různých obrazových formátů. Pravá část této dráhy byla vybavena výměnným zakřiveným vodítkem pro 35mm nebo 70mm film.153
Optický budič zvuku byl samostatnou a snadno vyměnitelnou jednotkou, stejně tak jako i magnetický budič zvuku, který měl dvě snímací hlavy. Horní pro šestistopý zvukový záznam a dolní pro čtyřstopý.154
Bubny měly kapacitu 1200 metrů filmu a byly vybaveny odvíjejícími i navíjejícími frikcemi, které měly za úkol zaručit samočinné řízení tahu filmu a zabránit poškození filmu vzájemným třením jednotlivých závitů. Nasazování velkých cívek se 70mm pásem bylo obsluze tohoto stroje usnadněno díky dvěma opěrným čepům, které se nacházely na dolním obvodu bubnů a na jejichž šikmo seříznuté plošky se cívka postavila a následně pohodlně navedla na osu bubnu.155
Promítací stroj Pyrcon UP 700 vážil zhruba 300 kg, na výšku měří 2,28 metrů, na délku 1,5 metru a 0,65 metru na šířku (viz obrázek č. 5). Vzduchové chlazení probíhalo skrze kompresor se zvlhčovací nádobou. Spotřeba chladící vody byla zhruba 200 litrů za hodinu. Největší výhodou tohoto stroje bylo automatické promítání, které fungovalo ve spojení s automatem Pyrcomat, díky tomuto spojení byly zajištěny opakující se spínací a vypínací pochody. Mezi manuální práce, které musel promítač obstarávat, tedy patřilo jen založení filmu a nasazení uhlíků do obloukových lamp. Nejenže se díky této automatizaci výrazně ulehčila práce promítače, který se mohl pečlivěji starat a sledovat kvalitu obrazu a zvuku během představení, ale automat navíc prováděl potřebné úkony daleko přesněji a kvalitněji. Pyrcomat řídil a zapínal osvětlení v hledišti, hudbu při začátku představení, opony, masku obrazu, promítání
152 aKa. Univerzální promítací stroj Favorit 70. Filmovým objektivem. 12. 1964. roč. 4, č. 12, s. 240. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně]. 153 aKa. Pyrcon UP 700. Filmovým objektivem. 12. 1961. roč. 1, č. 12, s. 14. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně] 154 aKa. Pyrcon UP 700. Filmovým objektivem. 12. 1961. roč. 1, č. 12, s. 15. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně] 155 Tamtéž.
38 diapozitivů, gong, také přepínal zesilovače na různé druhy provozu a vypínal celý stroj.156
4.1.4. UM 70/35
Tento univerzální promítací přístroj byl dalším strojem v řadě, který vyrobil přerovský národní podnik Meopta. UM 70/35 navazoval na stroje Meopton I, II, III, IIIA, IV a IVS, avšak byly na něj kladeny daleko náročnější požadavky. Byl určen pro střední a velká kina a musel zvládnout celodenní provoz, jak poloautomatický, tak i provoz dálkově ovladatelný. Konstruktéři se také snažili usnadnit obsluhu tohoto stroje tak, aby se promítači mohli soustředit pouze na kvalitu obrazu a nesledovat např. konce jednotlivých dílů nebo prolínací značky. Konstrukce celého stroje byla plně uzavřená, až na části, které bylo nutné při provozu korigovat, ty byly umístěné ve vnější části stroje a byly snadno přístupné. Tyto části se navíc daly také dálkově ovládat, a to jak z ovládacího panelu stroje, tak i z ovládacího stolku umístěného v hledišti.157
Jak už název tohoto stroje napovídá, stejně jako i výše zmíněné zahraniční univerzální promítací stroje, i UM 70/35 byl schopen promítat nejen všechny 35mm filmy, ale hlavně 70mm filmy se šestistopým záznamem zvuku. Přechod mezi zvolenými druhy promítání mohl být díky konstrukci stroje téměř okamžitý.158
Ač stroj na oko působí jako jeden celek, je tvořen ze čtyř částí: stojanu, hlavy stroje, bubnu horní cívky a obloukové lampy.159 Ve stojanu se nacházel buben dolní cívky, schopný pojmout až 1800 metrů filmu, dále např. samostatný elektromotor se spojkou pro náhon dolní cívky, jejíž kroutící moment a celkový tah byl závislý na množství a váze navinutého filmu. Také zde byla výkyvná páka spojená se spínačem, který při přetržení nebo při proběhnutí konce filmu vypnul celý stroj včetně obloukové lampy. Tato páka také vykonávala volbu dalšího stroje. Pokud byly v promítací kabině stroje dva, přičemž v tom druhém nebyl film, nemohl tento stroj samočinně navázat na stroj první. Pokud byly v kabině tři stroje a více, naběhl do provozu ten stroj, ve kterém byl založený film. V zadní části stojanu bylo umístěno elektrické vybavení, napájení a ovládací zdroje pro chod celého stroje a další.160
Hlava stroje se v tomto případě lišila od dosavadní koncepce strojů Meopty tím, že celý pohonný mechanismus byl umístěný na samostatném panelu. V přední části hlavy stroje byl transportní mechanismus, budiče zvuku a filmová branka s držákem objektivu.161 Vodící válečky, umístěné ve vrchní části, byly univerzální, tedy pro 70mm i 35mm film. Filmová dráha se skládala ze dvou částí, z první pevné a univerzální, která byla přímo uchycena na panelu a při přechodu z jedné šířky filmu na druhou se nemusela vyměňovat. Vyměňovaly se na ní pouze ocelové pásy, tzv. přítlačné pásy, které pružně přitlačily pás k filmové dráze. Druhá odsuvná část tvořila spolu s držákem objektivu jeden celek. Do obou částí se přiváděl tlakový vlhčený vzduch z kompresoru.162
156 aKa. Pyrcon UP 700. Filmovým objektivem. 12. 1961. roč. 1, č. 12, s. 15. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně] 157 HENDRYCH, Jiří. Univerzální promítací stroj UM 70/35. Filmovým objektivem. 05. 1963, roč. 3, č. 5, s. 94. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně] 158 Tamtéž. 159 MAJER, Andrej. Premietame film. Bratislava: Obzor, 1965, s. 209. 160 HENDRYCH, Jiří. Univerzální promítací stroj UM 70/35. Filmovým objektivem. 05. 1963, roč. 3, č. 5, s. 94. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně]. 161 MAJER, Andrej. Premietame film. Bratislava: Obzor, 1965, s. 211. 162 HENDRYCH, Jiří. Univerzální promítací stroj UM 70/35. Filmovým objektivem. 05. 1963, roč. 3, č. 5, s. 95. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně].
39
Držák objektivu byl pro objektiv s maximální šířkou 101,6 mm,163 všechny objektivy byly zároveň prefokusované, takže se v rámci výměny formátu nemusely již zaostřovat.164
Na levé straně ovládacího panelu se nacházela dvojice tlačítek pro správné výškové nastavení obrazu, další dvojice pro zaostřování objektivu. Také zde bylo tlačítko, kterým se vypínala oblouková lampa a tlačítko s označením AUT. Po stisknutí tohoto tlačítka začalo samočinné promítání, tedy start stroje, start obloukové lampy, prolínání a ukončení, ovšem jen v případě, když byl film opatřen impulsovými značkami.165 Tlačítko AUT mohl promítač stisknout i z ovládacího pultu v hledišti.166
Stroj UM 70/35 vážil 700 kg, na délku měřil 1,52 metru. na šířku 0,79 metru a na výšku 2,29 metrů (viz obrázek č. 6).167
163 MAJER, Andrej. Premietame film. Bratislava: Obzor, 1965, s. 212. 164 HENDRYCH, Jiří. Univerzální promítací stroj UM 70/35. Filmovým objektivem. 05. 1963, roč. 3, č. 5, s. 95. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně]. 165 MAJER, Andrej. Premietame film. Bratislava: Obzor, 1965, s. 214. 166 Tamtéž, s. 96. 167 MAJER, Andrej. Premietame film. Bratislava: Obzor, 1965, s. 216.
40
5. Filmová distribuce a rekonstrukce programů 70mm kin
Obecným problémem filmové dramaturgie a distribuce bylo v 60. letech uspokojit každého diváka jako jednotlivce, neboť divácká obec byla velmi různorodá a již neplatilo to, že divák chodí do kina, ale to, že divák chodí na konkrétní film. To, že si divák pečlivě vybíral, na co do kina půjde, vyžadovalo změnu ve filmové dramaturgii a distribuci. Muselo být tedy vyhověno jak divákovi, který touží po umělecky náročnějších filmech, ale i divákovi, který chce vidět komerční film. Otázkou tedy bylo, jak zajistit jednotlivci jeho nárok na požadovaný film v co nejkratší době. Kina zároveň také nemohla hrát nic jiného – vyjma starších filmů samozřejmě – než to, co bylo vyrobeno nebo dovezeno pod dozorem Čs. státního filmu, a to navíc v takovém pořadí, v jakém laboratoře zhotovily kopie těchto nových filmů. Např. na dvě kopie premiérového filmu čekalo v jednom kraji obvykle kolem šedesáti premiérových kin, uvedl v rozhovoru pro deník Nová svoboda ředitel Krajského podniku pro film, koncerty a estrády v Ostravě Vojtěch Kramář.168
Zároveň však kina musela fungovat i po ekonomické stránce, což znamenalo v praxi to, že musela hrát především takové filmy, u kterých byla zaručena vysoká návštěvnost a tím pádem i vysoké tržby. Pak tu byly samozřejmě také i kulturně politické aspekty, kterým bylo nutné dostát. V odpovědi na všechny dosud poukázané problémy začaly v druhé polovině 60. let vznikat specializovaná kina či v specializované projekce v běžných kinech, v rámci druhého distribučního okruhu, ve kterých se hrály náročnější divácké kousky. Celkově však boj o přízeň diváka byl ožehavým tématem tehdejší filmové dramaturgie a distribuce, a na pomoc měly přispěchat také zahraniční 70mm velkofilmy, kterým se na přelomu druhé poloviny 60. let začala do Československa otvírat brána a které byly pro tehdejší československé diváky doposud nevídané.169
Roku 1966 bylo v českých zemí pouze sedm 70mm kin, z toho čtyři stálá s celoročním provozem a tři letní. Pražské prozatímní kino v PKOJF však bylo v provizorním a nevyhovujícím stavu, a tak první dva roky zavádění 70mm projekce zastupoval brněnský Jadran, ostravský Vesmír, kladenský Sevastopol, pardubický Jas a pak letní kina v Boskovicích a Karlových Varech. V plánu byla samozřejmě výstavba či rekonstrukce dalších kin, ale v porovnání s běžnou úrovní v řadě jiných zemí, počítáno i s kiny na Slovensku – ta byla pouze dvě v tom roce – jsme v tomto ohledu zaostávali.170
Tato kina měla na začátku roku 1967 k dispozici celkem třináct 70mm filmů171 – čtyři americké, a to Kleopatra, Báječní muži na létajících strojích, Spartakus a To je ale bláznivý svět. Pět filmů dodal Sovětský svaz – Optimistická tragédie, Dvorní zpěvačka, první dva díly Vojny a míru a Výstřel Aurory. Dva z Německé spolkové republiky – Létající Clipper a Old Shatterhand. Také snímek Becket z Velké Británie a Černý trikot z Francie.
Dovoz těchto filmových kopií zajišťoval Čs. filmexport, který byl založen 1. ledna 1957. Za deset let své činnosti zajistil do domácí distribuce 1425 filmů, z toho 880 ze socialistických zemí a 545 z kapitalistických zemí. Podílel se na vývozu československých filmů do zahraničí
168 KRBÍLEK, Jaroslav. Rozhovor o filmové dramaturgii a distribuci. Zápas o diváka. Nová svoboda. 4. 2. 1967. roč. 23, č. 31, s. 3. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci] 169 Tamtéž. 170 My a sedmdesátka. Rudé právo. 2. 3. 1967. roč. 47, č. 61, s. 5. [Národní digitální knihovna] 171 Tamtéž.
41 a zajišťoval kvalitní reputaci československé kinematografie.172 Od roku 1962 byl Čs. filmexport velmi aktivní a vyvezl více než dovezl. V roce 1967 ale přišel obrat a aktivní bilance nebyla docílena, pravděpodobně z důvodů určité stagnace tvorby, vyslovil svou domněnku v rozhovoru pro Rudé právo ředitel Čs. filmexportu Jaroslav Kučera, ale také uvedl fakt, že se náklady na dovoz neustále zvyšovaly. Rostl počet 70mm filmů, což znamenalo, že se finanční prostředky vyčerpaly rychleji a také na méně filmů.173
Filmová kopie také podléhala smlouvě půjčovní či smlouvě o promítání filmového díla. Smlouvu půjčovní poskytoval výrobce filmu filmové půjčovně a dával právo a svolení k využití filmového díla ve stanovené době výhradně pro tuto půjčovnu. Této smlouvě se také říká monopolní a filmové dílo tedy mělo monopol pro určitou územní oblast v daném časovém úseku. Toto např. dokládá reklama na snímek Kleopatra v periodiku Naše Pravda, která informuje o konci monopolu tohoto filmu (viz obrázek č. 7). Smlouva o promítání filmového díla dávala právo kinematografickému podniku veřejně předvádět dílo v určitém místě a v určité době.174
Práva na dané filmové kopie se však mohla dále o pět let prodlužovat. Pro ČSSR byl vždy zakoupen určitý počet kopií filmu, které po určitou dobu obíhaly v síti 70mm kin. Byly to kopie originální a nové, bez předešlého použití nebo také již použité a tudíž levnější, stále však v dobrém stavu. Většinou se zakoupily kopie tři, jedna šla na Slovensko, druhá šla napoprvé například do kina Alfa v Praze a třetí do oběhu do českých zemí, uvedl v rozhovoru s autorkou Pavel Tomešek. Tyto kopie se následně měly vystřídat ve všech 70mm kinech. Kopie byly v originálním jazyce a bylo nutné je opatřit titulky. Podle dialogové listiny, která byla automaticky přibalena k filmu, byly vytvořeny české či slovenské titulky, které následně prošly úpravou dramaturga do finální podoby. Ve Filmové laboratoři v Bratislavě se pak titulky razily do filmového pásu. Dabing byl výjimečný a ve zkoumaném období se objevil pouze jeden dabovaný film. Tím byl západoněmecký snímek Létající Clipper, který byl nadabovaný nejspíše z toho důvodu, že šlo předně o vizuální dokument a titulky by zde byly pouze rušivým elementem. Česky se podle originálu nadabovala zvuková stopa a poté se opět poslala nazpět do Německé spolkové republiky, kde v Mnichově připravili originální kopii s českým dabingem.175
Následující kapitoly obsahují hlavní výzkumnou část, ve které se na základě dobových periodik či jiných možných archivních a orálních pramenů pokouším najít všechna kina, která do konce roku 1970 disponovala technikou pro promítání 70mm filmů na území českých zemí. V další fázi pak rekonstruuji jejich 70mm programovou skladbu, na jejímž základě je vystavěna další část, která zkoumá oběh 70mm kopií na našem území.
Podle Jiřího Havelky by mělo být na území českých zemí s koncem roku 1970 dvacet pět 70mm stálých kin a patnáct letních kin adaptovaných na 70mm film.176
172 Fakta o filmexportu. Rudé právo. 16. 3. 1967. roč. 47, č. 75, s. 5. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 173 FIALA, M. Náš film a svět. Rozhovor s ředitelem Čs. filmexportu J. Kučerou. Rudé právo. 10. 12. 1967. roč. 48, č. 340, s. 4. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 174 KNAP, Karel. Smluvní vztahy v právu autorském. Praha: Orbis, 1967. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ca63ae20-181c-11e6-ae73-005056827e51, s. 250. 175 Telefonický rozhovor s vedoucím kina Mír v Krnově Pavlem Tomeškem vedla autorka dne 20. 4. 2021. 176 HAVELKA, Jiří. Filmová kronika 1970. Praha: Český filmový ústav, 1971. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nfa/uuid/uuid:2c5007a0-673a-11de-ba6d-000d606f5dc6, s. 6.
42
5.1. Praha
Do konce roku 1970 bylo v Praze pouze jedno kino, ve kterém mohli diváci zhlédnout 70mm filmy. Snahy o pražské 70mm kino tu však byly již dříve, avšak se nesetkaly s úspěchem, a tak kino v Parku oddechu a kultury Julia Fučíka ukončilo svou provizorní činnost již po dvou letech.
5.1.1. Kino v PKOJF
70mm kino v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze bylo, ale i nebylo součástí sítě 70mm kin v Československu. Toto kino vzniklo v prostorách letního divadla v PKOJF, které bylo vybudované roku 1960 a mělo sloužit jako místo pro estrádní a divadelní představení a také pro promítání systému Polyekran.177 Vzniklo právě v těchto prostorách, které se zdály nejvíce vyhovujícími pro promítání 70mm filmů ze všech možných sálu v Praze. Podle investičního plánu se počítalo se zastřešením celého objektu a přidáním restaurační části v západní části objektu. Tento projekt však v požadovaném termínu nebyl dodržen a stavba byla nakonec upravena pouze provizorně. Ocelová lanová konstrukce se prozatím zakryla plachtou, která však ani zdaleka nebyla ideální. Plachtu následně vystřídala vyztužená plachtová krytina. Roku 1962 byla znovu vypracovaná studie konečné úpravy celého objektu, do dubna roku 1964 však ani tato studie nebyla realizovaná. Cílem tohoto projektu bylo vytvořit prostor, který bude zcela splňovat všechny speciální požadavky pro promítání 70mm filmů včetně hygienického a odpočinkového zázemí pro návštěvníky kina.178
Toto prozatímní kino zahájilo svůj provoz 26. června roku 1966. Prostor tohoto kina byl však opravdu jen provizorní, neboť projekt na renovaci prostoru z roku 1962 se nepodařilo zrealizovat. Jako střecha sloužila stanová plachta napjatá na síti ze silných drátěných lan. Touto plachtou však dovnitř pronikalo hodně denního světla, tudíž se mohlo promítat až po setmění a kino tedy bylo zařazeno jako kino letní. Zimní promítání v tomto případě nebylo možné. Kino bylo vybaveno dvěma promítacími stroji Favorit 70, které však měly nevýhodu v tom, že neměly dálkové zaostření z hlediště, provoz následně ukázal, že k dosažení dobré ostrosti obrazu je toto dálkové ostření nutností. Promítači proto měli dalekohledové brýle, které obraz přiblížily, a oni tak mohli následně upravit ostření z promítací kabiny. Promítací sál byl vybaven velmi skromně, promítací plocha dokonce neměla oponu a celkově sál nevyhovoval požadavkům vzorného kina s veškerými technickými náležitostmi a moderním a komfortním zázemím pro obecenstvo.179
Provoz zahájilo kino anglickým snímkem Becket. Toto provizorní kino hrálo i v následujícím roce, roku 1967 však svou éru 70mm filmu ukončilo. Hlavně z důvodu nového pražského 70mm kina Alfa, které splňovalo všechny náležitosti pro 70mm promítání.180
177 Polyekran byl československý promítací systém, který promítal obrazy na několik prostorově rozmístěných promítacích ploch se zvukovým doprovodem. LEVINSKÝ, Otto – Antonín STRÁNSKÝ. Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. Praha: SNTL, 1974. s. 209. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:7f8aa2c0-3469-11e4-90aa-005056825209 178 FIŠER, Karel. Kino na 70mm film v Praze. Filmovým objektivem. 04. 1964. roč. 4, č. 4, s. 71-72. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 179 aKa. Kino na 70mm film konečně v Praze. Filmovým objektivem. 08. 1965. roč. 5, č. 8, s. 155. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 180 Pražské kino na 70mm film. Lidová demokracie. 25. 6. 1965. roč. 21, č. 174, s. 3. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
43
Zdrojem k rekonstrukci tohoto programu mi byla periodika Rudé právo, Lidová demokracie a Literární noviny.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1965 Becket 26. 6.–25. 10. ve 20 hod 1966 Old Shatterhand 20. 5.–23. 10. ve 20 hod
5.1.2. Kino Alfa
Kino Alfa přerušilo svůj provoz 19. prosince 1966, aby se mohlo znovu otevřít 4. července roku následujícího, jako nové moderní 70mm kino. Kino se mohlo pyšnit 520 místy, novým vylepšeným vzduchotechnickým zařízením, projekčním plátnem o rozměrech 14,5 x 7,25 metrů a moderní výzdobou interiéru, která byla dílem akademického malíře Vladimíra Brehovzského. První 70mm filmy, které zde mohli diváci spatřit, byly filmy sovětské v rámci přehlídky sovětských filmů. Byly to filmy Vojna a mír I. a II. díl, Pohádka o caru Saltánovi, Kateřina Izmajlova, Spící krasavice, Tlouštíci, Metelice a Třetí mládí.181
Program tohoto kina jsem čerpala z periodik Rudé právo, Lidová demokracie a Literární noviny.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1967 Přehlídka sovětských 4. 7.–5. 7. v 10 hod 70mm filmů – Pohádka o caru Saltánovi Přehlídka sovětských 6. 7.–7. 7. v 10 hod 70mm filmů – Tlouštíci Přehlídka sovětských 4. 7.–7. 7. v 15 a 19 hod 70mm filmů – Vojna a mír 1. díl Přehlídka sovětských 4.7. v 19 hod 70mm filmů – Pověst plamenných let Přehlídka sovětských 7. 7.–13. 7. 70mm filmů Spartakus 14. 7.–14. 9. Létající Clipper 15. 9.–19. 10. Vojna a mír – I. díl 20. 10.–26. 10. Andrej Bolkonskij Vojna a mír – II. díl 27. 10.–2. 11. Nataša Rostovová Vojna a mír – III. díl 3. 11.–9. 11. Borodino Vojna a mír – I. díl 10. 11.–16. 11.
181 (ČTK). Před otevřením 70 mm kina v Praze. Rudé právo. 26. 6. 1967. roč. 47, č. 174, s. 1. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
44
Andrej Bolkonskij Vojna a mír – II. díl 17. 11.–23. 11. Nataša Rostovová Vojna a mír – III. díl 24. 11.–30. 11. Borodino Báječní muži na 1. 12.–31. 12. létajících strojích
1968 Báječní muži na 1.1.–25.1. létajících strojích Kleopatra 26. 1.–3. 7. Podzim Cheyennů 4. 7.–21. 8.182 My Fair Lady 5. 9.–25. 12183 Bitva v Ardenách 25. 12.–26. 3. 1969 (kromě 20.3.)
1969 Daleko od hlučícího 20. 3. ve 20 hod (v rámci davu zahájení Týdne anglických filmů) Král Artuš a jeho 27. 3.–7. 5. družina Velké závody 8. 5.–23. 7. My Fair Lady 24. 7.–13. 8. Kleopatra 14. 8.–3. 9. Grand Prix 4. 9.–26. 11. Anna Kareninová 27. 11.–10. 12. To je ale bláznivý 11. 12.–31. 12. svět
1970 To je ale bláznivý 1. 1.–4. 2. svět Divotvorný hrnec 5. 2.–1. 4. Bitva v Ardenách 2. 4.–15. 4. Báječní muži na 16. 4.–9. 5. létajících strojích Balerína 30. 4.–6. 5. ve 20 hod Bela 7. 5.–8. 5. ve 20 hod Osvobození – I. díl 9. 5.–10. 6. Ohnivá duha, Osvobození – II. díl Průlom Ve službách papeže 11. 6.–22. 7. Cid 23. 7.–23. 9. 2001: Vesmírná 24. 9.–21. 10. odysea
182 Vzhledem k událostem byla kina ke konci srpna 1968 nejspíše uzavřená. Další filmový program se v Rudém právu objevil nejdříve 5. září, program v Lidové demokracii ještě později. 183 Vyjma 24. prosince, na Štědrý večer byla kina zavřená.
45
Spartakus 22. 10.–4. 11. Čajkovskij 5. 11.–16. 12. Oliver 17. 12.–31. 12.
5.2. Středočeský kraj
Ve středočeském kraji měla být podle dostupných informací do konce roku 1970 schopna provozu 70mm filmů dvě kina. Kino Sevastopol v Kladně a pravděpodobně kino letní v Benátkách nad Jizerou. Tuto informaci potvrdil i Tomešek,184 podrobnější informace se mi však nedopařilo získat.
5.2.1. Kino Sevastopol v Kladně
Kino Sevastopol v Kladně bylo po Brně a Ostravě třetím 70mm kinem na území českých zemí, avšak prvním kinem na území Čech. Toto kino se podařilo vybudovat v prostorách bývalého Hornického lidového domu. Tyto prostory se staly zároveň i kvalitním kulturním střediskem, ve kterém se dalo pobýt jak před filmem, tak i po něm, informovalo na konci listopadu roku 1966 periodikum Vlasta. Přestavba na tento kulturní stánek, která trvala tři roky, dosáhla výše 1 800 000 miliónu Kčs a velký podíl na této rekonstrukci měli především brigádníci.185
Promítací přístroje dodal kinu podnik Pentacon z Drážďan, aby tak mohlo v červenci roku 1966, konkrétně ve čtvrtek 7. července s filmem Výstřel z Aurory, zahájit svůj provoz.186
Do října roku 1966, tedy zhruba po čtvrt roční existenci, vybralo kladenské kino na vstupném 820 000 Kčs a návštěvnost dosahovala v průměru kolem šedesáti pěti procent, uvedla Vlasta.187
Kino Sevastopol zároveň plnilo úlohu druhého 70mm kina pro Pražany, a stalo se i atrakcí pro celé území Čech.188 Program jsem čerpala z periodik Literární noviny, Kulturní noviny a Kladenský Kovák.189
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1966 Výstřel z Aurory 7. 7. xxx Létající Clipper 30. 9.–3. 11. Vojna a mír – I. díl 4. 11.–24. 11. Andrej Bolkonskij Kleopatra 25. 11.–13. 8. 1967
1967 Černý tulipán 28. 8.–15. 10.
184 Telefonický rozhovor s vedoucím kina Mír v Krnově Pavlem Tomeškem vedla autorka dne 20. 4. 2021. 185 70 milimetrů a 30 kilometrů. Vlasta. 30. 11. 1966. roč. 20, č. 48, s. 5. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 186 (jb). V Hornickém lidovém domě v Kladně. Rudé právo. 8. 7. 1966. roč. 46, č. 186, s. 6. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 187 70 milimetrů a 30 kilometrů. Vlasta. 30. 11. 1966. roč. 20, č. 48, s. 5. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 188 zdroj < http://www.kladnominule.cz/kladenska-kina-kino-elektra> 189 Mezery programu jsou označeny značkou xxx.
46
Becket 16. 10.–2. 11. To je ale bláznivý 3. 11.–7. 12. svět Třetí mládí 8. 12.–14. 12. 15. 12.–15. 2. 1968
1968 Kleopatra 16. 2.–21. 2. Velké závody 22. 2.–10. 4. Létající Clipper 11. 4.–(až 2. 5.) xxx
1969 xxx
1970 xxx Spartakus 4. 9.–11. 9. xxx Cid 23. 10.–12. 11. Třetí mládí 17. 11.–19. 11. Hejtman Florián 20. 11.–3. 12. xxx
5.3. Jihočeský kraj
Tento kraj měl do konce roku 1970 pouze dvě 70mm kina, a to navíc kina letní s omezeným provozem pouze v letních měsících.
5.3.1. Letní 70mm kino v Háječku v Českých Budějovicích
Prvním 70mm kinem Jihočeského kraje se roku 1968 stalo letní kino v Háječku. Kino byl slavnostně otevřeno dne 11. srpna filmem My Fair Lady. V promítací kabině byly instalovány dva promítací přístroje od přerovského národního podniku Meopta, se kterými pracovali tři zkušení promítači během 70mm představení (viz obrázek 8). Zajímavostí je, že v prvním roce provozu nebyl v hledišti nainstalován řídící pult, ten měl být pro promítače v hledišti připraven až následující rok. Hlediště bylo upraveno tak, aby odpovídalo 70mm promítání a bylo připraveno pojmout kolem šestnácti set diváků. Za plátnem o rozměrech 12 x 26 metrů bylo sloupovitě rozmístěno třicet reproduktorů, stejně tak i po stranách celého hlediště. Kromě budějovických betonářů pomáhali při výstavbě hlediště i vojáci a dobrovolníci. Kino ale v dalším roce ještě čekaly úpravy, kromě již zmiňovaného pultu mělo přijít na řadu také zastřešení pěti set míst.190
Roku 1969 začalo kino promítat od 23. června, a první 70mm film se objevil 1. července. V roce 1970 bylo kino v provozu již od května. Program kina jsem čerpala z Kulturního kalendáře města České Budějovice a periodika Jihočeská pravda.
190 KOHOUTEK, Václav. My Fair Lady na filmovém plátně. Sedmdesátka v Háječku. Jihočeská pravda. 12. 8. 1968. roč. 24, č. 191, s. 1. [Digitální knihovna Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích]
47
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1968 My Fair Lady 11. 8.–24. 8. ve 20 hod Becket kolem 14. 9.
1969 Velké závody 1. 7.–13. 7. Báječní muži na 21. 7.–31. 7. létajících strojích Kleopatra 1. 8.–13. 8. My Fair Lady 14. 8.–21. 8. Král Artuš a jeho 9. 9.–18. 9. družina
1970 Král Artuš a jeho 15. 5.–28. 5. družina Spartakus 5. 6.–18. 6. Osvobození – I. díl 19. 6. Ohnivá duha Osvobození – II. díl 20. 6. Průlom Hejtman Florián 25. 6. Divotvorný hrnec 27. 6.–2. 7. My Fair Lady 3. 7.–6. 7. Grand Prix 10. 7.–19. 7. Létající Clipper 20. 7.–23. 7. Král Artuš a jeho 24. 7.–30. 7. družina Daleko od hlučícího 7. 8.–10. 8. davu Labutí jezero 11. 8.–13. 8. Ve službách papeže 18. 8.–27. 8. Bitva v Ardenách 4. 9.–7. 9.
5.3.2. Letní 70mm kino v Písku
Od začátku srpna roku 1969 mohli obyvatelé Písku i ve svém městě zhlédnout 70mm filmy v nově zrekonstruovaném a na tento velký formát adaptovaném letním kině. Písek byl znám pro svou bohatou filmovou tradici, byl častým terčem filmařů, Československý filmový ústav tu pořádal týdenní seminář pro členy federace filmových klubů. Prvním filmem, který diváci letního kina mohli zhlédnout, byl film Báječní muži na létajících strojích.191
Periodikum Jihočeská pravda mi byla zdrojem pro rekonstrukci programu tohoto kina.
191 Písek – město filmu. Jihočeská pravda. 4. 8. 1969. roč. 25, č. 181, s. 2. [Digitální knihovna Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích]
48
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1969 Báječní muži na začátek srpna létajících strojích (pravděpodobně 1. 8.) xxx192 Becket 1. 9.–7. 9. Bitva v Ardenách 8. 9.–14. 9.
1970 Grand Prix 1. 7.–2. 7. xxx193
5.4. Západočeský kraj
Letní kino v Karlových Varech a kino Eden v Plzni byly jedinými 70mm kiny tohoto kraje do konce roku 1970.
5.4.1. Letní 70mm kino v Karlových Varech
Již v květnu roku 1966 byly s předstihem dokončeny pracovníky Stavebního podniku všechny potřebné úpravy starého letního kina na kino nové 70mm s 3500 místy. Zkušební promítání se uskutečnilo pro všechny diváky zdarma dne 31. května, a první film, který pokřtil toto nové letní kino byl západoněmecký film Létající Clipper. Od 1. června pak kino oficiálně zahájilo běžný provoz.194 Další 70mm filmy ovšem přišly pravděpodobně až s Mezinárodním filmovým festivalem, neboť do půli června na programu 70mm film není, a od půli června program letního kina dokonce chybí.
Nové 70mm letní kino se stalo karlovarskou chloubou jubilejního XV. ročníku Mezinárodního filmového festivalu, který se konal od 6. do 19. července 1966.195 Diváci v rámci tohoto festivalu mohli kromě zahajovacího večera a 9. července zhlédnout každý večer v letním kině 70mm film. Tyto filmy a další byly pak uváděny po celé léto. Zájem o ně byl obrovský a divákům nevadilo zaplatit vysoké vstupné, které činilo od 14 Kč do 28 Kčs.196
Roku 1967 dne 2. června měl být po roce opět zahájen provoz kina, avšak kvůli silné vichřici, která poškodila plátno, se zahájení posunulo až na 16. června. Na programu byly hned nasazeny kasovně úspěšné filmy Kleopatra, Old Shatterhand, Vojna a mír a další, stojí v karlovarské kronice.197 Program letního kina se však v periodiku Pravda objevil až na začátku července.
192 Nedohledáno. Program kina v tomto časovém úseku Jihočeská pravda neobsahovala. 193 Nedohledáno. Program píseckého letního kina se již v Jihočeské pravdě dále neobjevoval. Lze také předpokládat, že film Grand Prix mohl být promítán až do 9.7. 194 Státní okresní archiv Karlovy Vary, fond: Městský národní výbor Karlovy Vary, číslo fondu: 196. Zápisy pro léta: 1966-01-01-1966-06-30. In: Porta fontium [online databáze], [cit. 24. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.portafontium.eu/chronicle/soap-kv/00196-mesto-karlovy-vary-1966-1, s. 227. 195 (mfa). Před karlovarským festivalem. Na jubilejní XV. ročník se přihlásilo 26 zemí. Rudé právo, 15. 6. 1966, roč. 46, č. 163, s. 1. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 196 Státní okresní archiv Karlovy Vary, fond: Městský národní výbor Karlovy Vary, číslo fondu: 196. Zápisy pro léta: 1966-01-07-1966-12-31. In: Porta fontium [online databáze], [cit. 24. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.portafontium.eu/chronicle/soap-kv/00196-mesto-karlovy-vary-1966-2, s. 179. 197 Státní okresní archiv Karlovy Vary, fond: Městský národní výbor Karlovy Vary, číslo fondu: 196. Zápisy pro léta: 1967-01-01-1967-06-30. In: Porta fontium [online databáze], [cit. 24. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.portafontium.eu/iipimage/30360198/soap-kv_00196_mesto-karlovy-vary-1967-1, s. 275.
49
V roce 1968 bylo kino dokonce otevřeno ještě za chladného počasí 14. května, hlásí kronika,198 avšak program letního kina přišel v periodiku Pravda až s XVI. Mezinárodním filmovým festivalem, který se v Karových Varech opět po dvou letech konal, a přinesl s sebou tentokrát dva 70mm filmy promítané v letním kině. Tohoto roku přerušila chod kina okupace a 70mm film se už v tom roce na plátně neobjevil.
V roce 1969 a 1970 se program letního kina v Pravdě objevil 22. května. V posledním jmenovaném roce se opět konal po dvou letech 15. až 26. července Mezinárodní filmový festival s pořadovým číslem XVII. V rámci něho byly promítnuty 70mm filmy Osvobození I. a II. díl, Hello Dolly, Čajkovskij a Zajati vesmírem.199
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1966 Létající Clipper 31. 5. XV. MFF – 7. 7. 20 a 30 Kčs Kleopatra XV. MFF – Báječní 8. 7. 12 a 15 Kčs muži na létajících strojích XV. MFF – 10. 7. ve 21 hod 20 a 30 Kčs Spartakus XV. MFF – To je ale 11. 7. ve 21 hod 12 a 15 Kč bláznivý svět XV. MFF – To je ale 12. 7. bláznivý svět XV. MFF – 13. 7. Kleopatra XV. MFF – Báječní 14. 7. muži na létajících strojích XV. MFF – 15. 7. Spartakus XV. MFF – My 16. 7. ve 21 hod a 24 hod Fair200 Lady XV. MFF – Vojna a 17. 7. mír – II. díl Nataša Rostovová Old Shatterhand 1. 8.–5. 8. Kleopatra 6. 8.–14. 8. To je ale bláznivý 15. 8. –21. 8. svět Výstřel Aurory 29. 8. Spartakus 30. 8.–6. 9.
198 Státní okresní archiv Karlovy Vary, fond: Městský národní výbor Karlovy Vary, číslo fondu: 196. Zápisy pro léta: 1968-1969. In: Porta fontium [online databáze], [cit. 24. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.portafontium.eu/chronicle/soap-kv/00196-mesto-karlovy-vary-1968-2, s.174. 199 HOLÝ, Karel. Sovětský film z programu MFF v Karlových Varech. Festival dnes ve znamení „duhy“. Pravda. 15. 7. 1970. roč. 51, č. 165, s. 6. [Národní digitální knihovna] 200 Jednalo se o kopii anglické verze s německými a francouzskými titulky, bez českého překladu. Tato kopie se promítala pouze na tomto festivalu. Do české distribuce přišla My Fair Lady až v roce 1968.
50
Černý trikot 7. 9.–8. 9.
1967 Kleopatra 1. 7.–2. 7. Old Shatterhand 11. 7.–14. 7. Vojna a mír – I. díl 15. 7.–17. 7. Andrej Bolkonskij Vojna a mír – II. díl 21. 7.–23. 7. Nataša Rostovová Báječní muži na 4. 8.–13. 8. létajících strojích
1968 XVI. MFF –Bitva 7. 6. ve 21 hod v Ardenách XVI. MFF – Anna 8. 6. ve 21 hod Kareninová Podzim Cheyennů 17. 6.–23. 6. Létající Clipper 1. 7.–4. 7. Třetí mládí 5. 7.–6. 7. (nebo jen 5. 7.) Anna Kareninová 13. 7.–15. 7. Bitva v Ardenách 19. 7.–27. 7. Kleopatra 28. 7.–1. 8. Velké závody 9. 8.–18. 8. Bela 19. 8.–20. 8.
1969 Grand Prix 4. 7.–10. 7. Daleko od hlučícího 18. 7.–24. 7. davu My Fair Lady 1. 8.–14. 8. Král Artuš a jeho 15. 8.–21. 8. družina Bitva v Ardenách 22. 8.–24. 8.
1970 Cid 22. 5. –28. 5. 2001: Vesmírná 29. 5.-5. 6. ve 20 hod odysea Oliver 19. 6. –23. 6. Hejtman Florián 7. 7. –9. 7. XVII. MFF – 15. 7. Osvobození – I. díl Ohnivá duha a II. díl Průlom XVII. MFF – Hello Dolly XVII. MFF – Zajati vesmírem XVII. MFF – Čajkovskij Divotvorný hrnec 31. 7.–2. 8.
51
Spartakus 7. 8.–10. 8. Ve službách papeže 21. 8.–27. 8.
5.4.2. Kino Eden v Plzni
Od ledna 1966 do května roku 1967 trvalo z nevyhovujícího kina Svět vytvořit moderní 70mm kino Eden, které se stalo plzeňskou kulturní atrakcí, na kterou byly reklamní poutače po celém městě. Jeden slogan dokonce hlásal: „Takový Eden je jen jeden.“201 Kino bylo také v obležení zájezdů, které zprostředkovával Čedok, a které byly pravidelně pořádány na filmová představení v sobotu a neděli.202
Program jsem čerpala z Rudého práva a Pravdy.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1967 Old Shatterhand 27. 5.–13. 7. v 15.15, 17.45, 20.15 hod Báječní muži na 14. 7.–3. 8. v 15.15, 17.45, létajících strojích 20.15 hod Becket 4. 8. –17. 8. v 16 a 19.30 hod Létající Clipper 18. 8.–7. 9. v 16 a 19.30 hod To je ale bláznivý 8. 9.–5. 10. v 16 a 19.30 hod svět Černý trikot 6. 10.–12. 10. v 16 a 19.30 hod Vojna a mír – I. díl 13. 10.–26. 10. v 16 a 19.30 hod Andrej Bolkonskij Černý tulipán 27. 10.–30. 11. v 16 a 19.30 hod (so-ne 28.-29.10, 4., 5., 11., 12., 25., 26.11. i v 10 hod) Vojna a mír – II. díl 1. 12.–7. 12. v 16 a 19.30 hod Nataša Rostovová Vojna a mír – III. díl 8. 12.–14. 12. v 16 a 19.30 hod Borodino My Fair Lady 15. 12.–31. 12. v 16 a 19.30 hod
1968 My Fair Lady 1. 1.–8. 2. v 16 a 19.30 hod Becket 9. 2.–22. 2. v 16 a 19.30 hod Železný proud 23. 2.–25. 2. v 16 a 19.30 hod Velké závody 26. 2.–11. 4. v 16 a 19.30 hod Kleopatra 12. 4.–11. 7. v 15.15 a 19.30 hod Spartakus 12. 7.–1. 8. v 16 a 19.30 hod Bitva v Ardenách 2. 8.-?203 v 16 a 19.30 hod 31. 8.–3. 10. Létající Clipper 4. 10.–24. 10. v 16 a 19.30 hod
201 ELIÁŠ, Jan. Eden je jen jeden. Pravda. 31. 10. 1967. roč. 48, č. 261, s. 5. [Národní digitální knihovna] 202 Čedok. Pravda. 23. 4. 1967. roč. 48, č. 98, s. 2. [Národní digitální knihovna] 203 Vzhledem k událostem byla kina ke konci srpna 1968 uzavřená. Další filmový program se v Pravdě objevil 31. srpna.
52
(plus krátký film Nebe nad Holandskem) Pásmo krátkých 18. 10.–24. 10. 18.10., 21.-24.10. 70mm filmů – v 10 a 11 hod; 19.- Zkrocené moře, 20.10. ve 13.30 a Neděle, Nebe nad 14.30 hod Holandskem Létající Clipper 1.11. –7.11. v 16 a 19.30 hod (plus krátký film Nebe nad Holandskem) Báječní muži na 8. 11.–21. 11. v 18 a 20.30 hod létajících strojích (so, ne a st také v 15.30 – 9., 10., 13., 16., 17., 20.) Grand Prix 29. 11.–30. 12. v 16 a 19.30 hod
1969 Grand Prix 2. 1. v 16 a 19.30 hod My Fair Lady 3. 1.–23. 1. v 16 a 19.30 hod Kleopatra 14. 2.–13. 3. v 15.30 a 19.30 hod Černý tulipán 14. 3.–10. 4. v 18 a 20.30 nebo 20 hod (so, ne a st také v 15.30 – 22., 23., 26., 29., 30.3. a 2., 5., 6., 9.4.) Becket 2. 5.–15. 5. v 16 a 19.30 hod Daleko od hlučícího 30. 5.–10. 7. v 16 a 19.30 hod davu Anna Kareninová 19. 9.–25. 9. v 16 a 19.30 hod Podzim Cheyennů 26. 9.–30.10. v 16 a 19.30 hod Vojna a mír – IV. díl 31. 10.–7. 11. v 16 a 19.30 hod Pierre Bezuchov Král Artuš a jeho 8. 11.–4. 12. v 16 a 19.30 hod družina Cid 5. 12.–30. 12.204 v 15.30 a 19.30 hod
1970 Cid 1. 1.–8. 1. v 15.30 a 19.30 hod Ve službách papeže 9. 1.–29. 1. v 16 a 19.30 hod Grand Prix 13. 2.–26. 2. v 16 a 19.30 hod Bitva v Ardenách 27. 2.–26. 3. v 15.30 a 19.30 hod, od 20.3. jen v 19.30 Létající Clipper 20. 3.–2. 4. v 16 hod, od 27. (plus krátký film také v 19.30 Nebe nad Holandskem) Divotvorný hrnec 3. 4.–7. 5. v 16 a 19.30 hod
204 Kromě 24. prosince.
53
Spartakus 8. 5.–21. 5. v 16 a 19.30 hod (9.5. jen v 16 hod) Spartakus 29. 5.–4. 6. v 16 a 19.30 hod My Fair Lady 5. 6.–25. 6. v 16 a 19.30 hod Oliver 26. 6.–10. 7. v 16 a 19.30 hod Černý tulipán 11. 7.–23. 7. v 18 a 20.30 hod (kromě 19. 7.) Čajkovskij205 19. 7. v 19.30 hod Velké závody 31. 7.–7. 8. v 16 a 19.30 hod Osvobození206 12. 8.–13. 8. v 16 a 19.30 hod To je ale bláznivý 21.8. –10.9. v 16 a 19.30 hod svět (od 4.9. v 18 a 20.30 hod) 2001: Vesmírná 11. 9.–1. 10. v 16 a 19.30 hod odysea (18.9., 25.9-1.10. pouze v 19.30 hod) Třetí mládí 23. 10.–29. 10. v 18 a 20.30 hod Daleko od hlučícího 30. 10.–5. 11. v 16 a 19.30 hod davu Výstřel Aurory 6. 11.–12. 11. v 18 a 20.30 hod Osvobození 4. 12.–17. 12. v 16 a 19.30 hod Zajati vesmírem 25. 12.–31. 12. v 16 a 19.30 hod
5.5. Severočeský kraj
Celkem šest 70mm kin do konce roku 1970 bylo v tomto kraji. Tři stálá a tři letní. Dalším kinem v kraji bylo 70mm ve Varnsdorfu, které se však od začátku potýkalo s problémovou stavbou. Důvody byly různé, úlohu v tom např. hrál i chybějící materiál.207 A tak kino, které mělo být prvním stálým kinem v kraji, tedy ještě před děčínským Sněžníkem, bylo otevřeno až 26. května 1971 filmem Čajkovskij.208 Dalším 70mm kino Kosmos s restaurací i kavárnou v Mostě bylo slavnostně otevřeno 6. září 1971 filmem Osvobození.209
5.5.1. Letní 70mm kino v Ústí nad Labem
Letní kino v Ústí nad Labem bylo zrekonstruované a na 70mm formát adaptované ku příležitosti 18. ročníku Filmového festivalu pracujících, který se konal od 24. června do 2. července 1967.210 Od 3. července začalo promítání 70mm filmů snímkem Old Shatterhand. Zajímavostí je, že v prvním roce provozu tohoto kina se hrály pouze filmy 70mm.
205 Film byl promítaný v rámci přehlídky filmů z MFF Karlových Varů. 206 Zájem o film byl obrovský a vstupenky takřka nešlo sehnat. První promítání bylo určené předně pro obvody, uliční organizace a členy Socialistické svazu mládeže. Večerní představení pak bylo pro zaměstnance Škodovky a dalších plzeňských závodů. Kinu se podařilo zajistit pro ostatní diváky další dvě promítání. (et). Sovětský film Osvobození i dnes v Edenu. Pravda. 12. 8. 1970. roč. 51, č. 189, s. 1. [Národní digitální knihovna] 207 POLÁK, F. Trampoty s kinem. Průboj, 16. 9. 1969. roč. 21, č. 218, s. 2. [Národní digitální knihovna] 208 krb. „Panorama“ pro Varnsdorfské. Průboj, 12. 5. 1971. roč. 21, č. 111, s. 1. [Národní digitální knihovna] 209 Čtyřiačtyřicáté. Průboj, 11.–12. 9. 1971. roč. 21, č. 216, s. 5. [Národní digitální knihovna] 210 (f). Filmový festival pracujících po osmnácté. Rudé právo. 10. 6. 1967. roč. 47, č. 158, s. 2. [Národní digitální knihovna]
54
Úpravy letního kina na 70mm kino se týkaly rozšíření plátna, výměny dřevěné nosné konstrukce za ocelovou s rozměry 27x13,5 metrů a předělání elektroinstalace v kabině. Celková rekonstrukce stála 1,5 miliónů korun.211
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1967 Old Shatterhand 3. 7.–9. 7. Kleopatra 10. 7.–27. 7. Černý tulipán 28. 7.–10. 8. Třetí mládí 11. 8.–14. 8. Černý trikot 15. 8.–17. 8. Báječní muži na 18. 8.–31. 8. létajících strojích Vojna a mír 1. 9.–14. 9. Létající Clipper 15. 9.–28. 9.
1968 Old Shatterhand 13. 5.–16. 5. Bela 17. 5.–19. 5. Černý tulipán 24. 5.–30. 5. Báječní muži na 31. 5.–6. 6. létajících strojích Becket 11. 6.212–17. 6. Létající Clipper 21. 6.–27. 6. Velké závody 9. 7.–20.7. (14. a 18. se nepromítalo) Bitva v Ardenách 21. 7.–25. 7. Vojna a mír III. díl 28. 7.–29. 7. Vojna a mír IV. díl 30. 7. My Fair Lady 10. 8.–22. 8.213
1969 Bitva v Ardenách 16. 5.–19. 5. My Fair Lady 31.5. Velké závody 6. 6.–8. 6. Kleopatra 9. 6.–12. 6. Podzim Cheyennů 11. 7.–17. 7. Grand Prix 18. 7.–24. 7. Král Artuš a jeho 22. 8.–28. 8. družina Černý tulipán 18.9.
1970 Bitva v Ardenách 1. 5.–3. 5. Divotvorný hrnec 22. 5.–28. 5. Cid 29. 5.–7. 6. Osvobození – I. díl 23. 6. Ohnivá duha
211 BURSÍK, J. Kleopatra už v květnu? Průboj, 24. 2. 1967. roč. 19, č. 47, s. 4. [Digitální knihovna FSV UK] 212 Noviny Průboj uvádí, že se film Becket promítá až od 14. 6. Rudé právo uvádí od 11. 6. 213 Další promítání přerušila okupace, program letního kina se už následně v tomto roce v periodiku Průboj neobjevil.
55
Hejtman Florián 28. 6. 2001: Vesmírná 3. 7.–9. 7. odysea Ve službách papeže 17. 7.–23. 7. Oliver 28. 8.–5. 9. Daleko od hlučícího 9. 9.–12. 9. davu Osvobození – I. díl 13. 9.–14. 9. Ohnivá duha, Osvobození – II. díl Průlom Báječní muži na 15. 9.–16. 9. létajících strojích
5.5.2 Letní 70mm kino v Liberci
Stejně jako letní kino v Ústí nad Labem i liberecké kino bylo adaptováno a upraveno na 70mm formát k příležitosti 18. ročníku Filmového festivalu pracujících, který probíhal od 24. června do 2. července 1967.214
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1967 Létající Clipper 30. 6.–9. 7. Černý tulipán 10. 7.–24. 7. Becket 25. 7.–27. 7. Kleopatra 28. 7.–3. 8. Létající Clipper 4. 8.–9. 8. Černý tulipán 10. 8.–14. 8. Old Shatterhand 15. 8.–27. 8. Třetí mládí 28. 8.–31. 8. Černý trikot 1. 9.–3. 9. Vojna a mír 4. 9.–10. 9. Báječní muži na 11. 9.–28. 9. létajících strojích
1968 Vojna a mír 1. 6.–3. 6. Báječní muži na 7. 6.–13. 6. létajících strojích Létající Clipper 14. 6.–20. 6. Bitva v Ardenách 28. 6.–14. 7. My Fair Lady 26. 7.–8. 8. Kleopatra 9. 8.–22. 8.
1969 Bitva v Ardenách 6. 6.–9. 6. Velké závody 10. 6.–15. 6. Podzim Cheyennů 4. 7.–10.7.
214 (f). Filmový festival pracujících po osmnácté. Rudé právo. 10. 6. 1967. roč. 47, č. 158, s. 2. [Národní digitální knihovna]
56
Grand Prix 25. 7.–31. 7. Král Artuš a jeho 29. 8.–4. 9. družina Spartakus 5. 9.–18. 9.
1970 Divotvorný hrnec 31. 5.–14. 6. Grand Prix 15. 6.–19. 6. Osvobození – I. díl 22. 6. Ohnivá duha Hejtman Florián 27. 6. Ve službách papeže 3. 7.–13. 7. 2001: Vesmírná 14. 7.–20. 7. odysea To je ale bláznivý 27. 7.–5. 8. svět Daleko od hlučícího 21. 8.–27. 8. davu Oliver 10. 9.–17. 9.
5.5.3. Letní 70mm kino v Chomutově
Nově upravené letní kino pro promítání 70mm filmů bylo otevřeno v červenci roku 1968. Podle periodika Průboj, ze kterého jsem také čerpala program, uvádí začátek provozu kina od 5. července. Informace uvedené v Kronice města Chomutova se však liší. V ní je zapsáno, že teprve až 15. července byla dokončena úprava letního kina, a první film, který se zde promítal, byl snímek Kleopatra.215
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1968 Létající Clipper 5. 7.–11. 7. Kleopatra 12. 7.–25. 7. Třetí mládí 26. 7.–27. 7. Velké závody 28. 7.–1. 8. Bela 9. 8.–11. 8. Černý trikot 12. 8.–15. 8. Spartakus 16. 8.–22. 8.216
1969 Velké závody 30. 5.–5. 6. My Fair Lady 13. 6.–19. 6. Báječní muži na 4. 7.–10. 7. létajících strojích Grand Prix 11. 7.–17. 7. Podzim Cheyennů 18. 7.–27. 7. Kleopatra 28. 7.–31. 7.
215 Kronika města Chomutov. Rok 1968. s. 22. Dostupné z: https://www.chomutov-mesto.cz/?download=_/ks- zkm/kronika-mesta-chomutova-1968.pdf 216 Další promítání přerušila okupace, program letního kina se už následně v tomto roce v periodiku Průboj neobjevil.
57
Old Shatterhand 1. 8.–2. 8. Bitva v Ardenách 3. 8.–14. 8. Létající Clipper 15. 8.–21. 8. Černý tulipán 26. 9.–27. 8.
1970 Bitva v Ardenách 15. 5.–17. 5. Černý tulipán 20. 5.–21. 5. 2001: Vesmírná 22. 5.–28. 5. odysea Báječní muži na 29. 5.–31. 5. létajících strojích My Fair Lady 5. 6.–7. 6. Hejtman Florián 12. 6. Osvobození – I. díl 18. 6. Ohnivá duha Král Artuš a jeho 22. 6.–28. 6. družina Velké závody 3. 7.–5. 7. Divotvorný hrnec 10. 7.–19. 7. Grand Prix 24. 7.–26. 7. Podzim Cheyennů 31. 7.–2. 8. Ve službách papeže 7. 8.–13. 8. Létající Clipper 14. 8.–16. 8. Oliver 19. 8.–27. 8. Grand Prix 28. 8.–30. 8. Labutí jezero 9. 9. To je ale bláznivý 14. 9.–16. 9. svět
5.5.4. Kino Sněžník v Děčíně
Nové moderní 70mm kino Sněžník bylo vybudováno v prostorách bývalého kina Pohraniční stráž s celkovými náklady 8,5 milionů Kčs. Investorem této nezvykle vysoké částky byl městský národní výbor a na jednotlivých pracích se podíleli i některé zahraniční firmy, informovalo periodikum Průboj. Kino s 535 pohodlnými sedadly disponovalo také bufetem, kuřárnou a oddělenými šatnami pro odpolední a večerní představení. Kino, které přijalo opět svůj původní název Sněžník, zahájilo svou činnost 70mm filmem My Fair Lady.217
Přestavba kina byla vykonána v rámci celoměstského závazku občanů Děčína zkulturnit své město a zlepšit životní a pracovní prostředí. Ona vysoká částka investovaná do přestavby se měla podle propočtů městu vrátit do 6 až 7 let, a to při odhadované získané částce 6 600 Kčs za jedno představení. Tomu měl pomoci i fakt, že bylo kino Sněžník podle odborníků vyhlášeno jako nejhezčí a nejmodernější kino v ČSSR, a možná také úvodní nezvyklá propagace kina, která se jistě musela nejednomu vrýt do paměti. Po dva dny před slavnostním otevřením, které proběhlo 16. května 1969 ve dvě hodiny odpoledne (viz obrázek č. 9), bylo svazarmovskými letci nad středočeským krajem vypuštěno nespočet propagačních letáků kina.218
217 Opět kino Sněžník. Průboj, 27. 3. 1969. roč. 21, č. 73, s. 7. [Národní digitální knihovna] 218 (krb). Nejhezčí kino v ČSSR. Průboj, 16. 5. 1969. roč. 21, č. 113, s. 2. [Národní digitální knihovna]
58
Program tohoto kina jsem čerpala z periodika Průboj, program kina Sněžník se v tomto periodiku objevil až 12. června.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1969 My Fair Lady 16.5. Velké závody 16. 6.–26. 6. Grand Prix 1. 8.–14. 8. Podzim Cheyennů 15. 8.–28. 8. Báječní muži na 5. 9.–18. 9. létajících strojích Bitva v Ardenách 26. 9.–9. 10. To je ale bláznivý 24. 10.–6. 11. svět Bela 7. 11.219 Výstřel Aurory 12. 12. Vojna a mír – I. díl 19. 12.–21. 12. Andrej Bolkonskij Vojna a mír – II. díl 22. 12.–23. 12. Nataša Rostovová
1970 Daleko od hlučícího 9. 1.–15. 1. davu Kleopatra 30. 1.–31. 1. My Fair Lady 1. 2.–5. 2. Král Artuš a jeho 20. 2.–1. 3. družina Létající Clipper 6.3.-15.3. Becket 16. 3.–19. 3. Kleopatra 27. 4.–30. 4. Vojna a mír – III. díl 8. 5.–9. 5. Borodino Vojna a mír – IV. díl 10. 5.–11. 5. Pierre Bezuchov Bitva v Ardenách 12. 5.–14. 5. Velké závody 2. 6.–4. 6. Divotvorný hrnec 19. 6.–28. 6. Létající Clipper 29. 6.–2. 7. Báječní muži na 24. 7.–30. 7. létajících strojích Spartakus 14. 8.–23. 8. Docela malá povídka 5. 10.–8. 10. Báječní muži na 26. 10.–29. 10. létajících strojích Třetí mládí 6. 11.–7. 11. Cid 20. 11.–29. 11. Labutí jezero 4. 12.–6. 12.
219 Film promítaný v rámci II. podzimní části FFP.
59
5.5.5. Kino Máj v Litoměřicích
70mm kino Máj, postavené v rekordním čase za jeden a půl roku, bylo po kinu Sněžník druhým panoramatickým zastřešeným kinem s celoročním provozem ve středočeském kraji. Náklady s touto stavbou spojené v hodnotě téměř 4,5 milionů Kčs220 si městský národní výbor vypůjčil i s příslibem splacení této částky do pěti let. V rámci slavnostního otevření tohoto nového kina, v odpoledních hodinách dne 12. července 1969, bylo za rychlou a vzornou stavbu odměněno třicet pět zaměstnanců Okresního stavebního podniku včetně s ředitelem Josefem Polem, který dostal uznání „Budovatel Litoměřicka“ I. stupně. Prvním 70mm filmem, který se v tomto kině s 505 místy hrál, byl snímek Bitva v Ardenách.221
Program tohoto kina jsem rekonstruovala na základě periodika Průboj, ve kterém se program kina Máj objevil až 31. července.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1969 Bitva v Ardenách 12. 7. Podzim Cheyennů 1. 8.–14. 8. Báječní muži na 15. 8.–4. 9. létajících strojích Kleopatra 5. 9.–11. 9. Becket 12. 9.–18. 9. Spartakus 19. 9.–2. 10. My Fair Lady 3. 10.–16. 10. Velké závody 23. 10.–2. 11. Anna Kareninová 7. 11.–10. 11. Létající Clipper 14. 11.–20. 11. Grand Prix 28. 11.–4. 12. Král Artuš a jeho 24. 12.–25. 12. družina
1970 My Fair Lady 2. 1.–5. 1. Daleko od hlučícího 16. 1.–22. 1. davu Báječní muži na 23. 1.–26. 1. létajících strojích Černý tulipán 6. 2.–9. 2. Bela 10. 2.–12. 2. To je ale bláznivý 27. 2.–5. 3. svět Kleopatra 9. 3.–12. 3. Ve službách papeže 3. 4.–9. 4. 2001: Vesmírná 15. 5.–21. 5. odysea Divotvorný hrnec 29. 6.–5. 7.
220 (čtk). Panoramatické kino v Litoměřicích. Lidová demokracie. 15. 7. 1969. roč. 25, č. 164, s. 5. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 221 (lin). V Litoměřicích otevřeno nové kino. Druhé panoramatické. Uznání budovatelům kulturního stánku. Průboj. 14. 7. 1969. roč. 21, č. 163 s. 2. [Národní digitální knihovna]
60
Létající Clipper 6. 7.–8. 7. Podzim Cheyennů 10. 8.–13. 8. Grand Prix 28. 8.–30. 8. Old Shatterhand 4. 9.–6. 9. Labutí jezero 11. 9.–13. 9. Hejtman Florián 9. 10.–15. 10. Vojna a mír 20.11.-22.11 Osvobození 1. 12.–3. 12. (dvojprogram) I. díl Ohnivá duha a II. díl Průlom Cid 4. 12.–10. 12.
5.5.6. Kino Radnice 70 v Jablonci nad Nisou
Dne 11. září 1970 proběhlo ve 14 hodin slavnostní otevření rekonstruovaného 70mm kina Radnice. Vybraní a pozvaní hosté radou Městského národního výboru měli tu možnost zhlédnout jako první v Jablonci 70mm film Labutí jezero. Téhož dne se pak kino otevřelo pro širokou veřejnost, kterou uvítal stejný film. Kino tak bylo třetím stálým otevřeným 70mm kinem v Severočeském kraji. Přestavba starého nevyhovujícího kina, jehož elektroinstalace byla v havarijním stavu, byla provedena podle projektu Ing. Fišera ze Státního filmu. V rámci úprav se musel strhnout dosavadní balkón a postavit nový s větším sklonem, přestavět podlaha, dát na strop panely dle požadavků tehdejší moderní akustiky a umístit v kině akulit a akuplast. Také plátno bylo kvůli požadovanému zakřivení umístěné o dva metry blíž do hlediště, než bylo původně. Kino bylo vybaveno i moderními, širšími a pohodlnějšími křesly z koženky. Jedno takové křeslo vyšlo zhruba na 600 Kčs. Sedadel bylo v novém kině oproti starému méně, a to 450.222
Úpravy se samozřejmě týkaly také promítací kabiny, která byla přesunuta do prostor bývalého foyeru, protože dřívější kabina byla pro promítání 70mm filmů příliš vysoko, a docházelo by tak ke zkreslení filmů. Nová kabina byla postavena podle opět tehdejších moderních požadavků na zvukotechniku a byla také potažena speciálním materiálem, dovezeným z Itálie, který pohlcoval zvuk. V nové kabině se nacházely dva projektory UM 70/35, dva přístroje Tesla 635, a jeden Meo IV na 35mm filmy. Rozruch vyvolal i řídící pult v hledišti, který měl na starosti krajský kvalifikovaný technik Zavadil.223
Celkem dvacet měsíců trvala renovace nového kina, které bylo doslova vyšperkované do detailů, jelikož se mohlo po estetické stránce pyšnit i svým výtvarným pojetím, a to plastikami ve stylu makroskopických šperků podle návrhů libereckých a jabloneckých výtvarníků. Cena veškerých renovací, včetně vybavení, byla 5 miliónů Kčs a kino počítalo s navrácením této investice do tří let.224
O tom, že kino zažívalo úspěch, svědčí i další článek z periodika Průboj, který informuje čtenáře o velkém zájmu nejen občanů Jablonce o toto kino. V listopadu roku 1970 a nejbližší době se kino připravovalo na zájezdy např. Klubů pracujících z Tanvaldu a Desné, ale také i ze
222 MIKOLÁŠEK, Vl. Třetí severočeská sedmdesátka. Průboj. 22. 9. 1970, roč. 22, č. 223, s. 5. [Národní digitální knihovna] 223 Tamtéž. 224 (zdet). Premiéra sedmdesátky. Průboj. 14. 9. 1970, roč. 22, č. 216, s. 1. [Národní digitální knihovna]
61 sousedního semilského okresu. Kino a jeho pracovníci proto lákali diváky nejen na kvalitní filmový zážitek, ale také na doprovodné programy, jako výstavy v esteticky dokonalém upraveném předsálí. Divákům se také dostalo informací o promítaném filmu a samozřejmostí bylo i občerstvení.225
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1970 Labutí jezero 11. 9. My Fair Lady 12. 9.–21. 9. V 16 a 20 hod 18–20 Kčs Bitva v Ardenách 2. 10.–8. 10. Kleopatra 23. 10.–25. 10. Divotvorný hrnec 30. 10.–6. 11. Vojna a mír – II. díl 9. 11. Nataša Rostovová Vojna a mír – III. díl 10. 11.–12. 11. Borodino, Vojna a mír – IV. díl Pierre Bezuchov Grand Prix 13. 11.–19. 11.
5.6. Východočeský kraj
Východočeský kraj měl do roku 1970 celkem pět kin uzpůsobených na promítání 70mm filmů. Z toho dokonce čtyři stálá s prvenstvím pardubického kino Jas, po něm následovalo jaroměřské kino Svět, dobrušské Kino 70, jilemnické 70mm kino a podstatnou položkou bylo i letní kino v Chrudimi. Hradec Králové, jakožto sídlo kraje, za těmito městy kupodivu zaostával, a i když byla realizace 70mm kina odsouhlasena a projektový úkol na přestavbu kina Jas226 již vypracován v roce 1968,227 toto kino nakonec otevřelo své brány jako 70mm kino až v roce 1971.228
Další 70mm kino tohoto kraje bylo vybudováno ve městě Hořice. Kino bylo postaveno v rámci Akce Z v letech 1969 až 1971 za 6 miliónů Kč. Slavnostní zahájení proběhlo dne 5. ledna 1972 s filmem Osvobození.229 Celá stavba byla z oceli a betonu a měla perfektní vnitřní vybavení, včetně akusticky obložených stěnách, ve kterých bylo zabudováno šestnáct reproduktorů, pět přímo u plátna.230
V rámci Akce Z bylo ke konci roku 1972 vybudováno další kino v okrese, a to v Novém Městě
225 (is). Zájem o sedmdesátku. Průboj. 14.–15. 11. 1970, roč. 22, č. 269, s. 2. [Národní digitální knihovna] 226 Kinem Jas se ve své diplomové práci ČELISTI NEBUDOU. Možnosti programování kin v 70. letech na příkladu královéhradeckého kina Jas zabývá Gabriela Duchoňová. 227 Čtvrté 70mm kino v kraji. Pochodeň. 28.11.1968. roč. 57, č. 301, s. 1. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci] 228 (od našich zpravodajů a ČTK). Činy ve prospěch našeho národního hospodářství. Hlas kandidátům – práci republice. Rudé právo. 29.11.1971. roč. 52, č. 282, s. 5. [Národní digitální knihovna] 229 (sn). Hořičtí mají „sedmdesátku“. Pochodeň. 29.12.1971. roč. 60, č. 307, s. 1. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci] 230 (bb). Hořická sedmdesátka. Pochodeň. 27.1.1972. roč. 61, č. 22, s. 5. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
62 nad Metují.231 Také Turnov mohl svým občanům nabídnout od roku 1973 70mm filmy v nově upraveném letním amfiteátru. Stal se tak druhým městem v semilském okrese, hned po Jilemnici, kde dostali diváci možnost sledovat tyto technicky kvalitní filmy.232
5.6.1. Kino Jas v Pardubicích
Poslední film starého kina Jas se promítal 13. ledna roku 1966. Poté nastala rekonstrukce a adaptace na kino nové s nejmodernější 70mm technikou. Přestavba trvala skoro deset měsíců, a to až do 5. listopadu, kdy bylo kino slavnostně otevřeno. V té době bylo v celé republice celkem šest kin s možností promítání 70mm filmů a ve východočeském kraji si kino Jas vydobylo své prvenství. Jak uvádí periodikum Pochodeň, kino mělo v plánu hrát dvakrát denně a daný film tak dlouho, jak o něj bude zájem. Kino s kapacitou 340 míst a velikostí plátna 5,2 x 11 metrů zahájilo provoz filmem Vojna a mír – I. díl Andrej Bolkonskij. Předprodej vstupenek na 70 mm filmy byl možný v pardubické Kulturní službě. Správa kin také počítala s dopoledními a odpoledními mimořádnými představeními pro hromadné zájezdy. 70mm kino Jas vzniklo díky úvěru od Státní spořitelny, který si Městský národní výbor v Pardubicích obstaral.233
Zdrojem k rekonstrukci programu kina Jas mi bylo periodikum Pochodeň a Literární noviny.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1966 Vojna a mír – I. díl 5. 11.–1. 12. Andrej Bolkonskij Old Shatterhand 2. 12.–2. 2. 1967
1967 Báječní muži na 3. 2.–16. 3. létajících strojích Černý tulipán 17. 3.–4. 5. Létající Clipper 5. 5. (odpoledne) Vojna a mír – II. díl 5. 5.–25. 5. Nataša Rostovová Létající Clipper 26. 5.–28. 6. To je ale bláznivý 29. 6.–31. 8. svět Becket 1. 9.–23. 9. Old Shatterhand 24. 9.–12. 10. (odpoledne) Spartakus 24. 9.–2. 11. (večer) Báječní muži na 13. 10.–2. 11. (odpoledne) létajících strojích Kleopatra 3. 11.–18. 1. 1968 (odpo i večer)
1968 Třetí mládí 19. 1.–6. 2. (odpo i večer)
231 (jst). V Novém Městě n. Metují. Pochodeň. 16.10.1972. roč. 61, č. 244, s. 3. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci] 232 (har). Turnov se chystá na festival. Pochodeň. 20.3.1973. roč. 62, č. 67, s. 5. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci] 233 Kino Jas zahajuje. Pochodeň. 4.11.1966. roč. 55, č. 265, str. 2. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
63
Bitva v Ardenách 7. 2.–31. 3. Černý tulipán 1. 4.–12. 4. Becket 13. 4.–21. 4. Bela 22. 4.–29. 4. My Fair Lady 30. 4.–4. 7. Černý trikot 5. 7.–11. 7. Kleopatra 12. 7.–4. 8. Létající Clipper 5. 8.-?234 Velké závody ?9. 9.–31. 9. Černý tulipán 1. 11.–3. 11. Bitva v Ardenách 12. 11.–5. 12. večer My Fair Lady 6. 12.–9. 1. 1969 odpo nebo večer (kromě 6. 1.)
1969 Podzim Cheyennů 10. 1.–21. 2.235 Báječní muži na 11. 4.–3. 5. v 17 hod létajících strojích Grand Prix 4. 5.–3. 7. Vojna a mír – III. díl 17. 10.–23. 10. Borodino a IV. díl Pierre Bezuchov Ve službách papeže 24. 10.–20. 11. Anna Kareninová 21. 11.–27. 11. My Fair Lady 28. 11.–(30. 12. večer stále na programu)
1979 xxx236
5.6.2. Kino Svět v Jaroměři
Za jeden a půl milionu bylo v Jaroměři v rekordním čase vybudováno nové 70mm kino, druhé kino tohoto typu ve Východočeském kraji. Kino bylo slavnostně otevřeno představiteli města dne 16. listopadu 1968 filmem My Fair Lady. Periodikum Pochodeň informovalo o tom, že adaptace budovy a vybudování moderního a požadavky splňujícího interiéru bylo jen první etapou celé akce. Součástí budovy měla být také restaurace s kavárnou a vinárnou, jejíž otevření bylo naplánováno na 1. března 1969 a která měla mít velký význam hlavně pro zájezdové návštěvníky. Ostatně na zájezdy a mimoměstské návštěvníky byl kladen velký důraz, neboť Jaroměř jako malé město s jedenácti tisíci obyvateli nemohlo reálně splnit naplnění finančních aspektů a vrácení požadované investice do tří až pěti let, jak bylo zamýšleno. Pro kino Svět se tak stala důležitá i dobrá propagace, zaměstnancům kina se např. podařilo vyjednat spolupráci Čedoku Náchod, další dobrovolníci také navazovali kontakty s velkými závody a JZD.237
Program tohoto kina se v periodiku Pochodeň nachází jednou za týden. Data promítání jsou proto pouze orientační a můžou se vždy o pár dnů lišit.
234 Přesný konec promítání filmu Létající Clipper nedohledán. 235 Nebo také 22. či 23. 2. 236 Program nedohledán. 237 (sš). My fair lady v Jaroměři. Pochodeň. 26. 11. 1968. roč. 57, č. 299, str. 1. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
64
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1968 My Fair Lady 16. 11.–5. 12. Černý tulipán 25. 12.–7. 1. 1969
1969 Becket 10. 1.–16. 1.238 Kleopatra zhruba od 27. 1. V 15.30 a 19.30 hod Velké závody 7. 2.–20. 2.239 Létající Clipper 14. 3.–21. 3. Grand Prix 4. 4.– (25. stále na 27. 4. v neděli ve 13 programu), 27. a 28. hod, a v pondělí 28. 4.240 4. v 17 hod Černý trikot 16. 5.–22. 5. Báječní muži na 6. 6.–20. 6. létajících strojích My Fair Lady 25.7.– (1.8. je, 8. 8. už není) Spartakus 15. 8.– (22. 8. je, 29. 8. už není) Král Artuš a jeho 12. 9.– (19. 9. již družina není) Ve službách papeže 10. 10.– (17. 10. je, 24. 10. už není) Bitva v Ardenách 14. 11.– (21. 11. je, 28. 11. není)
1970 xxx241
5.6.3. Kino 70 v Dobrušce
Snahy města Dobrušky mít vlastní kino se vyvíjely již od začátku 60. let. Chyběly však potřebné finance na stavbu nového kina, které městský rozpočet ani dotace nenabízely. Řešení, jak kino postavit se však nakonec našlo, a to v podobě Akce Z. Tyto akce byly za dob komunistického režimu velmi populární, neboť bylo v jejich rámci možné postavit či vybudovat vesměs cokoliv bez bohatých státních dotací. Pracovní sílou byli obyvatelé daného města, kteří brigádničili zcela zdarma a odvedli největší díl práce. Výdaje pak šly pouze na materiál a práce vysoce odborné. Účast na Akcích Z byla vždy vysoká, a to i v tomto konkrétním případě stavby kina v Dobrušce, protože si lidé stavěli své vlastní kino pro sebe.242
Stavba započala roku 1967, ale ještě před jejím zahájením bylo rozhodnuto vybudovat 70mm kino, nikoliv jen širokoúhlé jak bylo původně zamýšleno. Budova kina byla postavena v prostorách bývalého zahradnictví rodiny Dubských, které se nacházelo blízko centra. Celkem bylo na stavbě, která trvala necelé dva roky, odpracováno 73 tisíc bezplatných hodin. Velkou pomocí byli i dobrušští důchodci, kteří měli na svém kontě podstatnou část těchto brigádnických hodin. Náklady na stavbu se vyšplhaly na 2,5 milionu korun, z toho si muselo
238 17. 1. už je na programu jiný film. 239 21. 2. už je na programu jiný film. 240 V tyto dny přidává kino pro velký zájem další projekce. 241 Program nedohledán. 242 Historie dobrušského kina, písemný text ve vlastnictví Pavla Štěpána poskytnutý autorce.
65 město 1 milion vypůjčit u Státní spořitelny a zavázat se o splatnost tohoto dluhu do roku 1973. Půjčka však nakonec byla díky velkému zájmu diváku splacena dříve.243
Kino slavnostně otevřelo dne 6. března 1969 celostátní premiérou filmu Pražské noci. Dalšího dne byl na programu již 70mm film Král Artuš a jeho družina. Většina představení byla vyprodaná a i další 70mm filmy přinesly Dobrušce potřebný profit. Zajímavostí je i odměna pro město v hodnotě 200 000 Kčs, kterou obdrželo za rychlé a úspěšné dokončení stavby i s čestným uznáním I. stupně od vlády ČSSR.244 Kino disponovalo plátnem o velikosti 14 x 7 metrů, občerstvením v budově kina, vlastním parkovištěm a samozřejmě nejdokonalejším technickým vybavením.245
Informace o kině v Dobrušce mi poskytnul vedoucí kina Pavel Štěpán stejně tak i programy prvního roku existence kina. Program roku 1970 jsem čerpala z Kulturního kalendáře Dobrušky, který je k nalezení na stránkách města Dobruška.
Kino mělo také i představení pro důchodce, kterým byl vyhrazen vždy čas promítání v daný den. Na rok 1971 byly např. připravovány filmy Zajati vesmírem nebo Čajkovskij.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1969 Král Artuš a jeho 7. 3.–20. 3. v 16 a 20 hod družina Létající Clipper 4. 4.–13. 4. 4.,9.,10. ve 20 hod, (plus krátký film 5.,6.,7. v 17 a 20 Nebe nad hod, 12.,13. jen Holandskem) v 17 hod (8.4. se film nehrál) Kleopatra 9. 5.–18. 5. v 15.30 a 19.30 hod 20, 24 a 28 Kčs (13.,14. jen v 19.30, 16. se film nehrál) Černý trikot 6. 6.–8. 6. 6., 7. ve 20 hod, 8. v 17 a 20 hod Old Shatterhand 20. 6.–26. 6. v 17 a 20 hod (23. se nehrálo, 24., 25. jen ve 20 hod) Báječní muži na 18. 7.–31. 7. v 17 a 20 hod (21. létajících strojích se nehrálo, 18., 22., 23., 25.,29., 30. jen ve 20 hod) Bitva v Ardenách 22. 8.–29. 8. v 16 a 20 hod (22. jen v 16 hod) Velké závody 19. 9.–28. 9. v 16 a 20.30 hod 10, 12 a 14 Kčs (22. se nehrálo) Ve službách papeže 10. 10.–19. 10. v 17 a 20 hod (13. 10, 14 a 16 Kčs se nehrálo)
243 Tamtéž. 244 Historie dobrušského kina, písemný text ve vlastnictví Pavla Štěpána poskytnutý autorce. 245 Informace získané z dubnového programu kina.
66
Černý tulipán 31. 10.–6. 11. v 17 a 20 hod (3. se 10, 12 a 14 Kčs nehrálo) My Fair Lady 21. 11.–30. 11. v 16.30 a 20 hod 16, 18 a 20 Kčs (24. se nehrálo) Grand Prix 25. 12.–4. 1. 1970 v 16 a 20 hod (29. 14, 18 a 20 Kčs se nehrálo)
1970 Podzim Cheyennů 23. 1.–1. 2. v 16 a 20 hod (26. 10, 12 a 14 Kčs se nehrálo, 27., 30. jen ve 20 hod) Becket 20. 2.–26. 2. v 16 a 20 hod (23. 10, 12 a 14 Kčs se nehrálo, 24. jen ve 20 hod) To je ale bláznivý 13.3.-22.3. v 16 a 20 hod (16. 10, 12 a 14 Kčs246 svět se nehrálo) Anna Kareninová 10.4.-12.4. v 16 a 20 hod (10. 10, 14 a 16 Kčs jen ve 20 hod) Cid 1. 5.–3. 5. v 16 a 20 hod 18, 22 a 24 Kčs Daleko od hlučícího 22. 5.–28. 5. v 16 a 20 hod (25. 10, 14 a 16 Kčs davu se nehrálo) Létající Clipper247 19. 6.–25. 6. v 17 a 20 hod (22. 8, 10 a 12 Kčs se nehrálo, 23. jen ve 20 hod) My Fair Lady 3. 7.–9. 7. v 16 a 20 hod (6. se 16, 18 a 20 Kčs nehrálo) Spartakus 24. 7.–2. 8. v 16 a 20 hod (27. 20, 24 a 28 Kčs se nehrálo, 24., 28., 31. jen ve 20 hod) Divotvorný hrnec 21. 8.–30. 8. Hejtman Florián 25. 9.–1. 10. v 17 a 20 hod (28. 8, 10 a 12 Kčs se nehrálo) Bitva v Ardenách 9. 10.–15. 10. v 16 a 20 hod (12. 16, 18 a 20 Kčs se nehrálo, 13. jen ve 20 hod) Osvobození I. díl 16. 10.–29. 10. v 8 a ve 13 hod 10, 14 a 16 Kčs Ohnivá duha a II. díl (16., 17. i v 19 hod, Průlom248 18., 24. a 25. jen v 14.30 a 19 hod) Bela 3. 11.–5. 11. v 17 a 20 hod (3. 8, 10 a 12 Kčs jen ve 20 hod) Oliver 20. 11.–26. 11. v 16 a 20 hod (23. 14, 18 a 20 Kčs se nehrálo)
246 Vstupenky na film si bylo možné zakoupit zhruba deset dnů před promítáním v předprodeji. Např. u tohoto filmu byl předprodej zahájen 3. března. 247 Film byl uváděn v českém znění. 248 Film byl promítán ku příležitosti oslav Velké říjnové socialistické revoluce a 25. výročí osvobození ČSSR. Byly promítání první dvě části Ohnivá duha a Průlom, promítání trvalo kolem čtyř hodin s přestávkou mezi díly. Představení, která začínala v 8 a 13 hodin, pravděpodobně pro školy, byla hned vyprodaná. Vstupenky na představení začínající v 14.30 a 19 hod si bylo možné zakoupit v předprodeji od 6. října na pokladně kina.
67
2001: Vesmírná 25. 12.–30. 12. v 16 a 20 hod 14, 18 a 20 Kčs odysea
5.6.4 Letní 70mm kino v Chrudimi
Také Chrudim se mohla od června roku 1969 pochlubit zadaptovaným letním kinem na 70mm formát se šestistopým stereofonním magnetickým záznamem. Promítací zařízení kinu dodala Meopta Přerov a celotranzistorové šestikanálové zvukové zařízení Tesla pocházelo z Velkého Meziříčí. Promítací plátno o rozměrech 22 x 10 metrů bylo největším plátnem ve Východočeském kraji, a přineslo divákům kvalitní a ostrý obraz. Zahajovací večer se měl konat 14. června s filmem Bitva v Ardenách, nakonec ale díky pracovnímu předstihu bylo kino zahájeno již 7. června s filmem Becket.249
Program tohoto kina jsem čerpala z periodika Pochodeň, kde se program chrudimského kina objevoval jednou za týden. Data promítání jsou proto pouze orientační.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1969 Becket 7.6. Bitva v Ardenách kolem 13. 6. xxx250 xxx Kleopatra kolem 25. 7. Černý tulipán kolem 8. 8. Báječní muži na kolem 22. 8. létajících strojích Velké závody kolem 29. 8. Král Artuš a jeho kolem 5. 9. družina
1970 xxx251
5.6.5. 70mm kino v Jilemnici
Toto nové 70mm kino bylo velkým přínosem nejen pro samotnou Jilemnici, ale také pro celou krkonošskou oblast. Stavba budovy, která byla vybudovaná jako přístavba ke kulturnímu domu, však byla zdlouhavá. Práce začaly již v roce 1968, ale kvůli nedostatku odborných sil se dokončení stále protahovalo. V červnu roku 1969 se situace s příchodem zedníků z tamních továren zlepšila, dovezena byla také i nová aparatura.252 V listopadu měla již přístavba střechu a také se začalo se stavbou bufetu.253
Kino ale nakonec zahájilo svůj provoz až ke konci roku 1970 filmem Hejtman Florián, který
249 (jd). Největší plátno v kraji. Sedmdesátka pro Chrudim. Pochodeň. 21. 5. 1969. roč. 58, č. 117, s. 2. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci] 250 Program nedohledán. 251 Program nedohledán. 252 (mol). Také v Jilemnici budou mít panoramatické kino. Pochodeň. 6. 6. 1969. roč. 58, č. 131, str. 5. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci] 253 (mol). Přístavba panoramatického 70mm kina. Pochodeň. 4. 11. 1969. roč. 58, č. 259, str. 5. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
68 byl na programu až do konce roku a začátku roku následujícího. V roce 1971 chystalo kino promítat další 70mm filmy jako např. 2001: Vesmírná odysea, Grand Prix či film Kleopatra.254
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1970 Hejtman Florián 25. 12.–30. 12. V 17 a 20 hod (27. 8, 10 a 11 Kčs jen v 18 hod)
5.7. Jihomoravský kraj
Pět 70mm kin stálých a tři kina letní. Taková byla statistika Jihomoravského kraje do konce roku 1970. Statistiku však zamíchalo další kino, a to kyjovské kino Panorama, jehož přestavba byla sice dokončena ke konci roku 1970 a slavnostní zahájení se uskutečnilo 20. listopadu s filmem Vojna a mír, svůj stálý provoz však zahájilo až od 1. ledna roku 1971.255 Díky městu Brnu a jeho kinu Jadran a následně i Letnímu kinu Stadión se navíc tento kraj stal prvním, ve kterém byla dvě 70mm kina v jednom městě.
5.7.1. Kina v Brně
Kino Jadran
Ke konci srpna roku 1964 se v deníku Rovnost objevuje první zmínka o kinu Jadran, jako o kinu s možností promítání 70mm filmů. Tato zpráva je podána s náznakem určitého entuziasmu, neboť se má jednat o první kino na území českých zemí tohoto druhu. Pisatel informuje o tomto prvním kině pro promítání 70mm filmů jako o velkém překvapení pro filmové diváky. Dále uvádí, proč bylo právě brněnské královopolské kino vybráno pro rekonstrukci a úpravu na panoramatické 70mm kino. Bylo to předně ze dvou důvodů, tím prvním byl Druhý mezinárodní filmový veletrh, který se měl konat v Brně, a pro něhož se hledaly nové vyhovující prostory. Druhým důvodem byla velká rozloha kina, která přesně odpovídala požadavkům pro přestavbu na 70mm kino. Na přestavbě kina Jadran se také podílel patronátní závod Jadranu, kterým byla Královopolská strojírna. Nové 70mm kino Jadran se tedy zařadilo mezi zhruba sto padesát kin po celém světě disponujících systémem pro promítání 70mm filmů, informovala tehdy Rovnost.256
Dne 17. října jsou v deníku Rovnost doplněny technické údaje o novém 70mm kině. Diváci se mohli těšit na parabolicky zakřivené plátno s rozměry 7 x 15.35 metrů a na zvuk reprodukovatelný ze šesti magnetických stop stereofonního systému.257
Druhý filmový veletrh neboli Filmfórum byl důležitým mezníkem na poli filmového obchodu
254 ERBEN, Jiří. Jilemnice kino 70 – zahájení. In: Wikipedia. Vytvořeno: 26. 1. 2014. [vid. 2. 3. 2021]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kino_70_Jilemnice#/media/Soubor:Jilemnice_Kino70_- _zah%C3%A1jen%C3%AD.JPG 255 RŮŽIČKOVÁ, Anna. Technologie jako konkurenční výhoda. Případová studie kina Panorama v Kyjově. Brno, 2018. Bakalářská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí práce Miroslav Vlček. s. 36. 256 (J.K.). První kino pro sedmdesátimilimetrové filmy. Rovnost. 29. 8. 1964. roč. 79, č. 207, s. 3. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 257 (jur). První v Československu. Rovnost. 17. 10. 1964. roč. 79, č. 249, s. 1. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
69 a distribuce. Na brněnském výstavišti se 2.– 4. listopadu roku 1964 sešli zástupci z filmové branže zhruba ze třiceti zemí, kteří zde nejen nakupovali filmy, uzavírali smlouvy o koprodukcích, domlouvali výrobu nových filmů, sjednávali si práva na filmovou hudbu, ale mohli zde také nakoupit televizní filmy, filmové přístroje, techniku či další filmové materiály. K dispozici jim bylo sedm promítacích síní na Výstavišti Brno a také nové 70mm kino Jadran.258
Kino Jadran bylo dárkem právě k těmto mezinárodním filmovým přehlídkám, které se v Brně konaly od roku 1963. Druhé 70mm kino v Československu – první bylo v Bratislavě – bylo tedy symbolickým darem k druhému ročníku Filmfóra nejen pro Brňany. Dne 3. listopadu 1964 se v Jadranu konala přehlídka ukázek 70mm filmů různých produkcí.259 Promítaly se ukázky z filmů Optimistická tragédie, Old Shatterhand a Kleopatra. Zastoupena byla tedy jak produkce západní, tak i východní a této ukázky se zúčastnili představitelé veřejného i politického života v Brně. Podle deníku Rovnost by měla veřejnost zhlédnout první 70mm filmy od 15. listopadu.260
70mm kino Jadran bylo vybaveno universálními projekčními přístroji (viz obrázek č. 10), které se ovládaly jak z promítací kabiny, tak i z hlediště. Promítat se mohly nejen 70mm filmy, ale i běžné širokoúhlé filmy. Diváci byli lákání na dokonalý obraz a kvalitnější zvuk.261
Program kina Jadran je rekonstruován na základě periodik Rovnost a Literární noviny.
Začátkem listopadu roku 1964 informovala Rovnost, že 70mm promítání v kině Jadran by mělo začít od 15. listopadu. Od 20. listopadu 1964 ale běžel nikoli 70mm, ale jen širokoúhlý film Mandrin, který byl na programu až do 17. prosince. Od 18. prosince pak Mandrina vystřídal snímek Starci na chmelu, který se hrál do 23. prosince. Pak následovala Velká země, opět širokoúhlý film, který byl na programu od 25. prosince 1964 do 11. března 1965. Scaramouche byl posledním filmem před 70mm filmy. Promítal se od 12. března do 29. dubna 1965.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1965 Optimistická 30. 4.–10. 5. tragédie Létající Clipper262 11. 5.–21. 10.263 Dvorní zpěvačka 19. 11.–2. 12. Černý trikot 3. 12.–16. 12. 17. 12. 1965–19. 1. ve 20.30 hod, od 1966 21.12. ve 20 hod Létající Clipper 17. 12. 1965–19. 1. odpo, od 21.12. 1966 v 15 a 18 hod
258 (Ag). Vítáme v Brně účastníky II. Filmfóra. Zahájení mezinárodního filmového veletrhu. Rovnost. 03. 11. 1964. roč. 79, č. 263, s. 1. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 259 (rt). Druhé kino v republice. Rovnost. 03. 11. 1964. roč. 79, č. 263, s. 1. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 260 jm. Včera večer v Brně. Rovnost. 04. 11. 1964. roč. 79, č. 264, s. 3. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 261 Kino Jadran je v naší republice druhým biografem. Rovnost. 27. 11. 1964. roč. 79, č. 284, s. 1. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 262 Zároveň s tímto filmem byl od 10. 9.– 30. 9. promítán první krátký čs. panoramatický film III. CS (CS = celostátní spartakiáda). 263 Promítání 70mm filmů bylo kvůli Filmfóru a přípravám na něj pozastaveno.
70
1966 Létající Clipper 20. 1.–27. 1. Old Shatterhand 28. 1.–21. 7. To je ale bláznivý 22. 7.–28. 7. svět Becket 29. 7.–3. 11. Létající Clipper 30. 9.–3. 11. v 15.30 hod Old Shatterhand 18. 11.–5. 12. v 15.30 hod Becket 18. 11.–5. 12. V 18 a 20.30 hod Old Shatterhand 6. 12.–15. 12. Létající Clipper 16. 12.–22. 12. Vojna a mír – I. díl 23. 12.–28. 1. 1967 Andrej Bolkonskij
1967 Vojna a mír – II. díl 29. 1.–2. 3. Nataša Rostovová To je ale bláznivý 3. 3.–4. 5. svět Černý tulipán 5. 5.–1. 6. Kleopatra 2. 6.–4. 4. 1968
1968 My Fair Lady 5. 4.–8. 8. Báječní muži na 9. 8.–3. 10. létajících strojích Bitva v Ardenách 4. 10.–12. 12 Star!264 1.11.–4. 11. ve 22 hod Divotvorný hrnec 5. 11.–7. 11. ve 22 hod Dr. Doolittle265 8. 11.–14. 11 ve 22 hod Kleopatra 13. 12.–19. 12. Černý tulipán 20. 12.–23. 12. Grand Prix 27. 12.–27. 3. 1969
1969 Spartakus 28. 3.–12.6. Král Artuš a jeho 13. 6.–17. 7. družina Anna Kareninová 18. 7.–24. 7. Velké závody 25. 7.–9.10. Daleko od hlučícího 10. 10.–23.10. davu Vojna a mír III. díl 24. 10.–7.11. Borodino a IV. díl Pierre Bezuchov MacKennovo zlato 8. 11.–13. 11. Daleko od hlučícího 21.11.–27.11. davu Ve službách papeže 28. 11.–15. 1 .1970
264 Tento film a dva následující byly uvedeny v rámci Filmfóra. 265 Později v naší distribuci uváděn pod názvem Pan doktor a jeho zvířátka.
71
1970 My Fair Lady 16.1.–27.3. Divotvorný hrnec 7. 3. v 9 hod Podzim Cheyennů 28. 3. My Fair Lady 31. 3. Podzim Cheyennů 1. 4.–16. 4. Labutí jezero 17. 4.–30. 4. Oliver 1. 5.–21. 5. Bitva v Ardenách 22. 5.–18. 5. 2001: Vesmírná 19. 5.–9. 7. odysea Báječní muži na 10. 7.–16. 7. létajících strojích Černý tulipán 17. 7.–23. 7. Grand Prix 24. 7.–30. 7. Bela 31. 7.–6. 8. Hejtman Florián 7. 8.–27. 8. Velké závody 28. 8.–3. 9. Cid 4. 9.–29. 10. Osvobození I. díl 30. 10.–20. 11. Ohnivá duha a II. díl Průlom Divotvorný hrnec 21. 11.–17. 12. Pád říše římské 18. 12.–31. 12
Letní 70mm kino Stadión
Díky letnímu kinu, které zahájilo svůj provoz 3. září 1968, se Brno stalo prvním městem v ČSSR, které se mohlo pyšnit dvěma „sedmdesátkami“. Plátno s rozměry 33 x 15 metrů bylo ještě větší než to, které měli v Boskovicích, a Letní kino Stadión se tak stalo kinem s největší projekční plochou v Evropě. Nosná konstrukce tohoto plátna vážila 60 tun a byla dílem Královopolské strojírny. Promítací přístroje dodal národní podnik Meopta Přerov a zvukovou aparaturu dodal národní podnik Tesla. Adaptace tohoto kina na tehdejší Leninově ulici, dnešní Kounicově, stála přes 1 milión Kčs. Přestavba celého areálu kina, včetně úpravy hlediště, si však vyžádala ještě daleko větší sumu.266
Program jsem čerpala z deníku Rovnost a první film, který pokřtil toto kino, byl 70mm film Velké závody.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1968 Velké závody 3. 9.–5. 9. Létající Clipper 6. 9.–9. 9. Kleopatra 10. 9.–12. 9. Spartakus 20. 9.–23. 9. Bitva v Ardenách 27. 9.–3. 10. To je ale bláznivý 11. 10.–12. 10. svět
266 wier. Brno má dvě „sedmdesátky“. Rovnost. 4. 9. 1968. roč. 83, č. 229, s. 4.
72
Báječní muži na 13. 10.–14. 10. létajících strojích Spartakus 15. 10.–16. 10. Podzim Cheyennů 25. 10.–26. 10.
1969 Černý tulipán 9. 5. Létající Clipper 11. 5.–12. 5. Grand Prix 23. 5.–26. 5. Král Artuš a jeho 30. 5.–1. 6. družina Bitva v Ardenách 12. 10.–13. 10.
1970 Cid 5. 5.–10. 5. Velké závody 24. 5.–25. 5. 2001: Vesmírná 9. 6.-11. 6. odysea Osvobození 14.6.-15.6. (dvojprogram) I. díl Ohnivá duha a II. díl Průlom Hejtman Florián 22. 6. Hello Dolly 28. 7. Zajati vesmírem 30. 7.–31. 7. Čajkovskij 3. 9.–4. 9. Pád říše římské 5. 9.–6. 9. My Fair Lady 9.10.–10. 10. Grand Prix 11. 10. Divotvorný hrnec 16. 10.–17. 10. Osvobození I. díl 30. 10.–5. 11. Ohnivá duha a II. díl Průlom
5.7.2. Letní 70mm kino v Boskovicích
Historie výstavby tohoto kina je velmi zajímavá. Roku 1956 byla zahájena výstavba pódia a hlediště v parku u skleníku podle návrhu Ing. arch. Baláka z Brna, který dbal na co možná největší využití přírodního terénu, který park nabízel. Hlediště bylo umístěno ve stráni a pódium bylo vytvořené z nasypaného materiálu získaného z výkopu vodní nádrže, která byla umístěna před pódiem. Během výkopových prací na této vodní nádrži však bylo rozhodnuto, že by areál mohl sloužit letnímu kinu. Následně se tedy vypracoval nový projekt, jehož součástí již bylo i zohlednění možnosti promítat filmy ve formátu 70 mm. Tato možnost byla Boskovicím přímo doporučena Krajským filmovým podnikem v Brně. Musel se tedy změnit půdorys pódia a hlediště a byla vytvořena obrovská ocelová konstrukce projekční plochy měřící 18 metrů. Vlastní promítací plocha měří 32 metrů na délku a 14 metrů na výšku, což dává dohromady plochu o 448 metrech čtverečních. Od roku 1961, kdy bylo zároveň i zahájeno promítání, bylo letní kino ještě nesčetněkrát upravováno.267
267 KOVAŘÍK, Karel. Vývoj, výstavba a provoz letního kina v Boskovicích. Vlastivědné listy Boskovicka. 12. 1968. roč. 1, č. 4, s. 11. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
73
Prvního 70mm filmu se však toto obří plátno dočkalo až v roce 1966. Až v polovině roku 1966 totiž Krajský filmový podnik získal dva promítací stroje sovětské výroby na 70mm formát a následně je zapůjčil do Boskovic. Deník Rovnost také informuje o tom, že si pro ně netrpěliví Brňané zajeli až na pohraniční stanici do Čierné pri Čopu.268
Od 6. srpna do 5. září roku 1966 měli tedy diváci možnost zhlédnout všechny doposud zakoupené 70mm filmy u nás. Byly to filmy následující – Old Shatterhand, Létající Clipper, Výstřel z Aurory, Dvorní zpěvačka, Černý trikot, To je ale bláznivý svět. Anglický historický snímek Becket byl zvolený jako zahajovací film 70mm letního kina.269
Zajímavou informaci podávají i Vlastivědné listy Boskovicka z prosince roku 1968, které uvádějí, že doposud nejúspěšnějším promítaným 70mm filmem byla Kleopatra, kterou za osm dní zhlédlo 13 795 návštěvníku a na vstupném se vybralo 331 080 Kčs.270
Program tohoto kina čerpám z originálních nalezených programů dochovaných v boskovickém kině, které mi byly poskytnuty Tomášem Marvanem, současným vedoucím kina. Rok 1966 však chybí, stejně tak jako červenec a srpen roku 1967, červenec roku 1968, celý rok 1969, a v roce 1970 chybí červenec, srpen a září. V roce 1967 zahájilo letní kino své promítání 13. května, v roce 1968 17. května a roku 1970 kino hrálo již od 1. května.
Díky článku z Rovnosti, výše v textu citovanému, však víme, že kino bylo zahájeno snímkem Becket, dále pak byly na programu až do 5. září filmy Old Shatterhand, Létající Clipper, Výstřel z Aurory, Dvorní zpěvačka, Černý trikot a To je ale bláznivý svět.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1966 Becket od 6. 8. Old Shatterhand Létající Clipper Výstřel z Aurory Dvorní zpěvačka Černý trikot To je ale bláznivý svět
1967 Becket 17. 5.–20. 5. ve 20.30 hod 12 Kč Spartakus 21. 5.–27. 5. ve 20.30 hod 24 Kč Old Shatterhand 28. 5.–1. 6. ve 20.30 hod 12 Kč Báječní muži na 2. 6.–11. 6. ve 20.30 hod 12 Kč létajících strojích To je ale bláznivý 17. 6.–20. 6. ve 20.30 hod 12 Kč svět271 Vojna a mír – I. díl 23. 6. ve 20.30 hod 12 Kč
268 (ag). První letní kino na 70mm formát. Rovnost. 02. 08. 1966. roč. 81, č. 184, s. 4. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 269 Tamtéž. 270 KOVAŘÍK, Karel. Vývoj, výstavba a provoz letního kina v Boskovicích. Vlastivědné listy Boskovicka. 12. 1968. roč. 1, č. 4, s. 12. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] 271 Uváděný v programu jako Bláznivý svět.
74
Andrej Bolkonskij272 xxx Kleopatra 15. 9.–21. 9. ve 20 hod 24 Kč
1968 Bitva v Ardenách273 24. 5.–3. 6. ve 20.30 hod 18 Kč Vojna a mír – III. díl 7. 6.–9. 6. ve 20.30 hod 8 Kč Borodino Anna Kareninová274 21. 6. v 19.30 hod 14 Kč xxx Velké závody 4. 8.–12. 8. ve 20 hod 16 Kč Třetí mládí 16. 8.–18. 8. ve 20 hod 10 Kč Kleopatra 3. 9.–5. 9. v 19.30 hod 24 Kč
1969 xxx
1970 Ve službách papeže 10. 5.–14. 5. ve 20.30 hod 14 Kč To je ale bláznivý 29. 5.–31. 5. ve 20.30 hod 12 Kč svět Král Artuš a jeho 5. 6.–9. 6. ve 20.30 hod 18 Kč družina xxx
5.7.3. Velké kino v Gottwaldově
Dne 28. dubna 1967 ráno došlo k významné události. Nově adaptované a upravené Velké kino pro 70mm projekci bylo předáno Pozemními stavbami, jakožto akci provádějícím podnikem, Městskému národnímu výboru Gottwaldov, jakožto investorovi a zadavateli celé akce. Byly však potřeba dodělat ještě nezbytné úpravy a dodělávky, aby se mohlo kino dne 6. května otevřít veřejnosti, přičemž celková rekonstrukce trvala pouhé čtyři měsíce. Od rána 5. května si již mohli diváci zakoupit lístek na slavnostní první představení ve Velkém kině. Pro tuto příležitost byl vybrán snímek Létající Clipper. I když kvůli adaptaci přišel sál o několik míst, s počtem kolem tisíc sedadel, bylo i tak Velké kino největším sálem schopným promítat 70mm formát. Kino bylo vybaveno projektory z Německé spolkové republiky a zvukovou aparaturou z Německé demokratické republiky. Adaptace bez technického vybavení přišla na 1,7 miliónů Kčs. Kino také uzavřelo smlouvu s Čedokem, který měl poskytovat své služby i širokému publiku z celé Moravy.275
Program tohoto kina mi poskytlo periodikum Naše pravda, ve kterém se také hojně nacházely poutače na výraznější 70mm filmy, ale i filmy širokoúhlé, v podobě krátké informace o filmu, fotky filmu a dále samozřejmě i organizační údaje (viz obrázek č. 11).
272 Film promítán v rámci Filmového festivalu pracujících. 273 Jednalo se o předpremiéru tohoto filmu v Jihomoravském kraji. 274 Film promítán v rámci Filmového festivalu pracujících. 275 J.K. Nové Velké zahajuje. Naše pravda. 6. 5. 1967. roč. 23, č. 37, s. 2. [Národní digitální knihovna]
75
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1967 Létající Clipper 6. 5. Vojna a mír – I. díl 19. 5.276 Andrej Bolkonskij Vojna i mír – II. díl 20. 5. Nataša Rostovová Báječní muži na 21. 5. létajících strojích Černý tulipán 22. 5. Třetí mládí 23. 5. Becket 24. 5. Kleopatra 25. 5. Kleopatra 26. 5.–28. 5. v 9, 14.30 a 19 hod 20, 24 a 28 Kčs Létající Clipper 2. 6.–8. 6. Old Shatterhand 9. 6.–22. 6. Becket 21. 7.–10. 8. Černý tulipán 25. 8.–14. 9. v 14.30, 17 a 19.30 10, 12 a 14 Kčs hod Černý trikot 15. 9.–21. 9. Vojna a mír – I. díl 22. 9.–28. 9. Andrej Bolkonskij Vojna a mír – II. díl 29. 9.–5. 10. v 14.30, 17 a 19.30 10, 12 a 14 Kčs Nataša Rostovová277 hod Metelice 3. 11.–5. 11. Výstřel Aurory 6. 11.–7. 11. Dvorní zpěvačka 8. 11.–9. 11. Grand Prix278 26. 11.–27. 11. To je ale bláznivý 15. 12.–4. 1. 1968 v 14.30, 17.15 a 20 10, 12 a 14 Kčs svět hod
1968 Becket 19. 1.–25. 1. Báječní muži na 2. 2.–22. 2. létajících strojích Spartakus 23. 2.–14. 3. ve 14.30 a 19 hod My Fair Lady 5. 4.–22. 4. ve 14.30 a 18.30 hod Bela 3. 5.–9. 5. Velké závody 31. 5.–20. 6. v 14.30, 17.15 a 20 hod Kleopatra 13. 9.–31. 10. ve 14.30 a 18.30 hod Bela 3. 11.–9. 11.
1969 Bitva v Ardenách 17. 1.–6. 2. ve 14.30 a 18.30 hod Létající Clipper 28. 2.–6. 3.
276 Filmy od 19. 5. do 25. 5. byly promítány v rámci II. Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež. 277 Film byl uváděn ku příležitosti oslav 50. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. 278 Velké kino uvádělo mimořádné snímky z brněnského Filmfóra. Mezi nimi i Grand Prix.
76
Podzim Cheyennů 17. 3.–3. 4. ve 14.30 a 18.30 hod Černý tulipán 18. 4.–21. 4. Grand Prix 30. 4.–15. 5.279 Král Artuš a jeho 3. 10.–16. 10. ve 14.30 a 18.30 družina hod My Fair Lady 24. 10.–30. 10. ve 14.30 a 18.30 hod Železný proud 7. 11.
1970 Kleopatra 16. 1.–22.1.280 Daleko od hlučícího 30. 1.–12. 2. davu Anna Kareninová 20. 2.–26. 2. Oliver 6. 3.–19. 3. Ve službách papeže 27. 3.–9. 4. Labutí jezero 8. 5.–10. 5. Cid 15. 5.–31. 5. Báječní muži na 1. 6.–4. 6. létajících strojích Hejtman Florián 11. 9.–17. 9. Balerína 3. 11.–5. 11., 17. 11.–19. 11. Osvobození – I. díl 20. 11.–26. 11. Ohnivá duha a II. díl Průlom
5.7.4. Kino Vysočina 70 v Jihlavě
Kino Vysočina 70 bylo nově rekonstruované a na 70mm formát adaptované kino ze starého kina Oko. Do sálu se vešlo celkem 404 diváků, kteří si mohli vychutnat 70mm filmový zážitek na plátně o rozměrech 14 x 7 metrů. Promítací kabina disponovala dvěma promítacími přístroji UM 70/35. Zajímavou informací je i to, že se jihlavští promítači s novou technikou seznamovali přímo v přerovské Meoptě a také v kinu Jadran. Zahájení proběhlo 20. prosince 1967 filmem Becket.281
Program jsem čerpala z přílohy magisterské diplomové práce Jana Trnky.
279 Kino v tomto časovém úseku až do října hrálo pouze širokoúhlé filmy a bylo také od 15. 8. z důvodů závažných technických problémů zavřeno. Opět se zde hrálo od 5. 9. 280 Podle reklamy v periodiku Naše pravda, se mělo jednat o poslední promítání filmu Kleopatra v ČSSR, neboť tomuto filmu měl končit monopol. 281 TRNKA, Jan. Jihlavská kina a filmový klub v kontextu normalizačních let (1968-1989): Proměny strategií uvádění filmů z perspektivy každodennosti [online]. Brno, 2012 [cit. 13. 3. 2021]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/ogr3s/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jaromír Blažejovský. s. 64.
77
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1967 Becket 20. 12.–1. 1. 1968 v 16 a 19.30 hod 10, 12 a 14 Kčs Old Shatterhand 25. 12.–1. 1. 1968 ve 14 hod 10, 12 a 14 Kčs
1968 Becket 2. 1.–18. 1. v 19.30 10, 12 a 14 Kčs Old Shatterhand 2. 1.–1. 2. v 16.30 (od 19.1. 10, 12 a 14 Kčs také v 19.30) Černý tulipán 2. 2.–29. 2. v 16 a 19.30 hod (v 10, 12 a 14 Kčs sobotu a neděli také ve 14 hod) My Fair Lady 1. 3.–28. 3. v 15.30 a 19.30 16, 18 a 20 Kčs Báječní muži na 29. 3.–18. 4. v 16.30 a 19.30 hod 10, 12 a 14 Kčs létajících strojích (v sobotu a neděli také ve 14 hod) Vojna a mír I. díl – 19. 4.–25. 4. v 16.30 a 19.30 hod 10, 12 a 14 Kčs Andrej Bolkonskij (v sobotu a neděli také ve 14 hod) Vojna a mír II. díl – 26. 4.–2. 5. v 16.30 a 19.30 hod 6, 8 a 10 Kčs Nataša Rostovová (v sobotu a neděli také ve 14 hod) Vojna a mír III. díl – 3. 5.–9. 5. v 16.30 a 19.30 hod 6, 8 a 10 Kčs Borodino Létající Clipper 10. 5.–6. 6. v 16.30 a 19.30 hod 8, 10 a 12 Kčs (v sobotu a neděli také ve 14 hod) Spartakus 7. 6.–4. 7. v 16.30 a 19.30 hod 16, 18 a 20 Kčs To je ale bláznivý 6. 9.–3. 10. v 16.30 a 19.30 hod 10, 12 a 14 Kčs svět Velké závody 4. 10.–31. 10. v 16.30 a 19.30 hod 10, 12 a 14 Kčs Kleopatra 3. 11.–31. 12. v 15.30 a 19.30 hod 20, 24 a 28 Kč
1969 Kleopatra 1. 1.–30. 1. v 15.30 a 19.30 hod 20, 24 a 28 Kč Bitva v Ardenách 31. 1.–13. 3. v 15.30 a 19.30 hod Podzim Cheyennů 11. 4.–1. 5. v 16 a 19.30 hod 8, 12 a 14 Kč Grand Prix 1. 6.–30. 6. v 15.30 a 19.30 hod 14, 18 a 20 Kč My Fair Lady 10. 10.–23. 10. v 15.30 a 19.30 hod 16, 18 a 20 Kč Král Artuš a jeho 24. 10.–13. 11. v 15.30 a 19.30 hod 14, 18 a 20 Kč družina Vojna a mír – IV. díl 14. 11.–15. 11. v 16.30 a 19.30 hod 6, 8 a 10 Kč Pierre Bezuchov Bela 16. 11.–18. 11. v 16.30 a 19.30 hod 8, 10 a 12 Kč Třetí mládí 19. 11.–20. 11. v 16.30 a 19.30 hod 8, 10 a 12 Kč Velké závody 21. 11.–27. 11. v 15.30 a 19.30 hod 10, 14 a 16 Kč Daleko od hlučícího 28. 11.–31. 12. v 15.30 a 19.30 hod 10, 14 a 16 Kč davu
1970 Dvorní zpěvačka 20. 2.–21. 2. v 15.30, 17.45 a 20 6, 8 a 10 Kč hod Ve službách papeže 22. 2.–5. 3. v 16 a 19.30 hod 10, 14 a 16 Kčs
78
My Fair Lady 6. 3.–19. 3. v 15.30 a 19.30 hod 16, 18 a 20 Kčs Kleopatra 27. 3.–2. 4. v 15.30 a 19.30 hod 20, 24 a 28 Kčs Spartakus 3. 4.–9. 4. v 15.30 a 19.30 hod 16, 18 a 20 Kčs Bitva v Ardenách 10. 4.–17. 4 v 15.30 a 19.30 hod 16, 18 a 20 Kčs Železný proud282 18. 4.–21. 4. v 15.30, 17.45 a 20 6, 8 a 10 Kčs hod Bitva v Ardenách 22. 4.–30. 4. v 15.30 a 19.30 hod 16, 18 a 20 Kčs Anna Kareninová 1. 5.–7. 5. v 16 a 19.30 hod 10, 14 a 16 Kčs Létající Clipper 8. 5.–21. 5. v 16.30 a 19.30 hod 8, 10 a 12 Kčs Divotvorný hrnec 22. 5.–4. 6. v 16 a 19.30 hod 14, 18 a 20 Kčs Becket 9. 6.–11. 6. v 16.30 a 19.30 hod 10, 12 a 14 Kčs To je ale bláznivý 12. 6.–18. 6. v 16 a 19.30 hod 10, 12 a 14 Kčs svět Hejtman Florián 11. 9.–17. 9. v 15.30 a 19.30 hod 8, 10 a 12 Kčs Oliver 9. 10.–19. 10. v 15.45 a 19.30 hod 14, 18 a 20 Kčs Labutí jezero 20. 10.–22. 10. v 15.30, 17.30 hod 6, 8 a 10 Kčs a 20 hod 2001: Vesmírná 23. 10.–29. 10. v 16 a 19.30 hod 14, 18 a 20 Kčs odysea Balerína 6. 11.–9. 11. v 17.30 a 20 hod 6, 8 a 10 Kčs Metelice 10. 11.–12. 11. v 17.30 a 20 hod 6, 8 a 10 Kčs Osvobození (I. díl 4. 12.–10. 12 v 15.30 a 20 hod 10, 14 a 16 Kčs Ohnivá duha a II. díl Průlom najednou) Cid 25. 12.–31. 12. v 15.30 a 19.30 hod 18, 22 a 24 Kčs
5.7.5. 70 Kino v Blansku
Zajímavým projektem 70mm kina bylo kino v Blansku, které je ukázkovým příkladem snah o nový a kvalitnější druh filmové zábavy. V září roku 1967 informuje Blanenský kulturní zpravodaj o rozsáhlé rekonstrukci městského kina. Toto kino má být předěláno na kino s možností promítání 70mm filmů. Kvůli této rekonstrukci se tehdy veškerá filmová představení odehrála v náhradních prostorách Lidové školy umění.283
Rekonstrukce na 70mm kino je hotová v listopadu následujícího roku, uvádí zpravodaj a dále také informuje o tom, jaké práce probíhaly nejenom uvnitř sálu, ale také v okolí kina, například v podobě nového světelného neonu s nápisem „70 kino Blansko“. Nejdůležitější zpráva se však týká zahájení tohoto kina, které bylo naplánované na sobotu 9. listopadu roku 1968 a mělo být zahájené filmem Černý tulipán.284
Nadstandardní přestavba kina byla pro Blansko nevídanou událostí. V prosinci zpravodaj hlásí další důležité informace a láká diváky na nové kino, které se může zařadit do řady nejkrásnějších v celé republice. Stálá nabídka 70mm filmů je pro diváky dostupná od 1. prosince 1968. Nový funkční interiér byl uzpůsobený pro potřeby diváků a zahrnoval nově
282 Ku příležitosti 100. výročí narození V. I. Lenina. 283 Město a občané. Blanenský kulturní zpravodaj. 09. 1967. roč. 1967, č. 9, s. 3. [Digitální knihovna Moravské zemské knihovny] 284 Nové kino zahajuje. Blanenský kulturní zpravodaj. 11. 1968. roč. 1968, č. 11, s. 2. [Digitální knihovna Moravské zemské knihovny]
79
řešený prostor šaten, snack bar, prostorné hlediště, či pohodlná sedadla.285
Blanenský kulturní zpravodaj obsahuje také program tohoto nově zrekonstruovaného kina.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1968 Černý tulipán 9. 11. Bitva v Ardenách 1. 12.–5. 12. v 16 a 20 hod 16, 18, 20 Kčs Kleopatra 25. 12.–23. 1. v 15 a 19 hod (od 20, 24, 28 Kčs 10.1. pouze v 19 hod) 1969 Becket 7. 2.–20. 2. v 17 a 20 hod (od 10, 12, 14 Kčs 14.2. v 19 hod Černý trikot 7. 3.–13. 3. ve 20 hod (od 11.3. 8, 10, 12 Kčs v 17.30 hod) My Fair Lady 1. 4.–10. 4. v 16 a 20 hod 16, 18, 20 Kčs Báječní muži na 11. 4.–17. 4. v 17 a 20 hod 10, 12, 14 Kčs létajících strojích (13.4. také ve 14 hod) Velké závody 9. 5.–15. 5. v 17 a 20 hod 10, 12, 14 Kčs (11.5. také v 14.30 hod) To je ale bláznivý 13. 6.–26. 6. v 16.30 hod (od 10, 12, 14 Kčs svět 20.6. ve 20 hod) Grand Prix 11. 7.–24. 7. v 16 a 20 hod (od 14, 18, 20 Kčs 18 pouze ve 20 hod) Létající Clipper 29. 8.–7. 9. v 17 a 20 hod 8, 10, 12 Kčs Podzim Cheyennů 12. 9.–18. 9. v 16.30 a 20 hod 8, 12, 14 Kčs Spartakus 17. 10.–30. 10. v 16 a 20 hod 16, 18, 20 Kčs Vojna a mír – I. díl 7. 11.–8. 11. v 16.30 a 20 hod 10, 12, 14 Kčs Andrej Bolkonskij Vojna a mír – II. díl 9. 11.–10. 11. v 17.30 a 20 hod 6, 8, 10 Kč Nataša Rostovová Vojna a mír III. díl 9. 12.–12. 12. v 17.30 12, 14, 16 Kčs Borodino a IV. díl Pierre Bezuchov
1970 Král Artuš a jeho 23. 1.–5. 2. v 16 a 20 hod (od 14, 18, 20 Kčs družina 30.1. pouze ve 20 hod) Labutí jezero 20. 2.–23. 2. v 17.30 a 20 hod 6, 8, 10 Kč Daleko od hlučícího 27. 2.–5. 3. v 16 a 20 hod 10, 14, 16 Kčs davu Železný proud 3. 4.–6. 4. v 17.30 a 20 hod 6, 8, 10 Kč Anna Kareninová 24. 4.–27. 4. v 16.30 a 20 hod 10, 14, 16 Kčs Ve službách papeže 1. 5.–7. 5. v 17 a 20 hod 10, 14, 16 Kčs
285 Slavnostní premiéra…Blanenský kulturní zpravodaj. 12. 1968, roč. 1968, č. 12, s. 7. [Digitální knihovna Moravské zemské knihovny]
80
To je ale bláznivý 5. 6.–11. 6. v 16.30 a 20 hod 10, 12, 14 Kčs svět Divotvorný hrnec 31. 7.–6. 8. v 17 a 20 hod 14, 18, 20 Kčs 2001: Vesmírná 28. 8.–31. 8. v 17 a 20 hod 14, 18, 20 Kčs Odysea Hejtman Florián 2. 10.–6. 10. v 17.30 a 20 hod 8, 10, 12 Kčs Balerína 23. 11. v 17.30 a 20 hod 6, 8, 10 Kčs Osvobození (I. díl 28. 11.–2. 12. v 17 hod (30.11. i 10, 14, 16 Kčs Ohnivá duha a II. díl ve 20 hod, 1.12. Průlom najednou) v 17.30 hod, 2.12. v 15 a 20 hod) My Fair Lady 25. 12.–27. 12. v 16 a 20 hod 16, 18, 20 Kčs
5.7.6. Letní 70mm kino v Kroměříži
K příležitosti XX. ročníku Filmového festivalu pracujících bylo v Kroměříži za dobu několika týdnů upraveno letní kino na kino panoramatické, uzpůsobené k promítání 70mm filmů. Zvětšilo se plátno a rozšířila se promítací kabina. Na zahájení festivalu byl vybrán film Bitva v Ardenách, nakonec však byl promítnut snímek Černý tulipán. V rámci XX. FFP nebyl na velkém plátně k vidění žádný 70mm film.
Program jsem čerpala z týdeníku Kroměřížská jiskra.286
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1969 Černý tulipán 19. 6. Báječní muži na 11. 7.–17. 7. létajících strojích Bitva v Ardenách 25. 7.–31. 7. Becket 8. 8.–14. 8. My Fair Lady 15. 8.–21. 8. Kleopatra 29. 8.–1. 9. Černý tulipán 5. 9.–7. 9. Létající Clipper 8. 9.–11. 9.
1970 Dvorní zpěvačka 1. 5.–3. 5. Vojna a mír – III. díl 8. 5.–9. 5. Borodino Vojna a mír – IV. díl 10. 5.–11. 5. Pierre Bezuchov Ve službách papeže 15. 5.–21. 5. Král Artuš a jeho 29. 5.–2. 6. družina Grand Prix 12. 6.–18. 6. Hejtman Florián287 19. 6.
286 mž. XX. FFP v Kroměříži. Kromeřížská jiskra. 19. 6. 1969. roč. 20, č. 24, s. 3. [Digitální knihovna Vědecká knihovna Olomouc] 287 Filmy Hejtman Florián a dvojprogram Osvobození byly uváděny v rámci velké přehlídky předpremiérových filmů.
81
Osvobození I. díl 25. 6. Ohnivá duha a II. díl Průlom Spartakus 26. 6.–2. 7. Velké závody 3. 7.–7. 7. Podzim Cheyennů 17. 7.–21. 7. Dvorní zpěvačka 22. 7.–23. 7. Divotvorný hrnec 24. 7.–30. 7. 2001: Vesmírná 21. 8.–27. 8. odysea My Fair Lady 28. 8.–29. 8.
5.7.7. Kino Metro v Prostějově
Výstavba nové budovy pro kino Metro byla zahájená v roce 1967 a do konce roku 1968 bylo na tuto stavbu vynaloženo 2 615 000 Kčs. K úplnému dokončení, které bylo naplánované podle smlouvy do konce června roku 1969, zbývalo ještě 2 262 000 Kč. Stavba však byla již v roce 1968 o půl roku prodloužena,288 a jak se předpokládalo, budova v červnu opravdu dokončena nebyla a stavební práce, za které byly zodpovědné Pozemní stavby Gottwaldov, závod Prostějov, se i nadále nechýlily ke konci. Termín byl prodloužen do 30. září 1969 a pak do 31. prosince 1969. Stavba však ani ke konci roku nebyla hotová. Stále bylo potřeba budovu dokončit vevnitř a veškeré vnitřní montážní práce přeorganizovat k novému rozhodnutí udělat z kina Metro 70mm kino.289
Slavnostní otevření tohoto kino proběhlo nakonec až 12. listopadu roku 1970 ku příležitosti oslav 53. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. K této slavné události byly zvoleny první dva díly sovětské válečné epopeje Osvobození. Celkové náklady nakonec vyšplhaly na 7,5 milionů Kč.290
Program kina Metro jsem čerpala z týdeníku Stráž lidu, který vydávaly OV KSČ a ONV v Prostějově. Tento týdeník vycházel každou středu. Prvními filmy, které se zde promítaly, byly filmy sovětské, k příležitosti Měsíce československo-sovětského přátelství.
288 Státní okresní archiv Prostějov, fond: Městský národní výbor Prostějov, NAD: 330, inventární číslo: neinventarizováno, typ kroniky: obecní. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě. ©2021, poslední aktualizace: 2016-06-10. [cit. 2. 3. 2021]. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=586E5B10E4A011E388C4F04DA2339CBD, s.221. 289 Státní okresní archiv Prostějov, fond: Městský národní výbor Prostějov, NAD: 330, inventární číslo: neinventarizováno, typ kroniky: obecní. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě. ©2021, poslední aktualizace: 2016-06-10. [cit. 2. 3. 2021]. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=586E5B10E4A011E388C4F04DA2339CBD, s. 236. 290 Státní okresní archiv Prostějov, fond: Městský národní výbor Prostějov, NAD: 330, inventární číslo: neinventarizováno, typ kroniky: obecní. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě. ©2021, poslední aktualizace: 2016-06-10, [cit. 2. 3. 2021]. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=586E5B10E4A011E388C4F04DA2339CBD, s. 249.
82
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1970 Osvobození I. – 12. 11. Ohnivá duha a Osvobození II. – Průlom Bela 13. 11.–19. 11. Černý tulipán 20. 11.–26. 11. Anna Kareninová 27. 11.–3. 12. Daleko od hlučícího 4. 12.–10. 12. davu Výstřel z Aurory 11. 12.–17. 12. Létající Clipper 18. 12.–23. 12. Old Shatterhand 25. 12.–31. 12.
5.8. Severomoravský kraj
Severomoravský kraj se stal nejproduktivnějším krajem výstavby 70mm kin a na svém kontě měl celkem dvanáct kin, osm kin s celoročním provozem a čtyři kina letní. Z toho čtyři kina byla přímo v Ostravě. Dalším kinem v pořadí bylo např. letní kino v Novém Jičíně, které bylo v provozu od roku 1974291.
5.8.1. Kina v Ostravě
Program těchto kin jsem čerpala z periodika Nová svoboda.292
1.Kino Vesmír
Roku 1964 byla situace ostravských kin na velmi špatné úrovni a Ostrava tak svými nevyhovujícími kinosály neblaze přispívala ke krizi návštěvnosti kin. Oproti roku 1963, kdy byla návštěvnost všech ostravských kin na čísle 3 855 700 milionů diváků, roku 1964 se toto číslo snížilo o 52 200 tisíc293. Například kino Elektra se tísnilo v malých prostorách a kino Družba bylo ve špatném stavu. Jediné kino Vesmír, které bylo ve středu města, odpovídalo požadavkům vhodného kulturního prostředí.294
291 Státní okresní archiv Nový Jičín, fond: Městský národní výbor Nový Jičín, NAD: 669, číslo pomůcky: 813, inventární číslo: 279, typ kroniky: obecní, místní označení: Nový Jičín. Kronika města Nového Jičína. Zápisy pro léta: 1953-1973. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2014-05-21, [cit. 3. 4. 2021]. Dostupné z: https://digi.archives.cz/da/permalink?xid=221998ABE01311E39D91D4BED9A45B4B, s. 265. 292 Problémem však byla online dostupnost tohoto periodika. V online databázi Kramerius Vědecké knihovny v Olomouci chyběly určité výtisky. Konkrétně to byly výtisky měsíce července, srpna, září a do 9. října roku 1968. Výtisky dubna, května a června, října a poloviny listopadu chyběly v roce 1969. A roku 1970 to byly výtisky dubna května a června. V těchto časových mezerách používám značku xxx. 293 Archiv Města Ostravy, fond: Městský národní výbor Ostrava, č. NAD: 158, inv. č. 476. Zápisy pro léta: 1964. In. Digitální badatelna AMO [online databáze], [cit. 3. 3. 2021]. Dostupné z: https://badatelna.ostrava.cz/vademecum/permalink?xid=C0F7729E376711EAB777000C29D8B843, s. 129. 294 Archiv Města Ostravy, fond: Městský národní výbor Ostrava, č. NAD: 158, inv. č. 476. Zápisy pro léta: 1964. In. Digitální badatelna AMO [online databáze], [cit. 3. 3. 2021]. Dostupné z: https://badatelna.ostrava.cz/vademecum/permalink?xid=C0F7729E376711EAB777000C29D8B843, s. 130.
83
Proto bylo právě toto kino zvoleno k adaptování na 70mm formát.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1965 Old Shatterhand 24. 9.–4. 11. (také ve 22.15, nebo 9.30) Optimistická 27. 11.–16. 1. 1966 so-ne i v 10 hod tragédie295 1966 xxx Létající Clipper 12. 4.–26. 6. v 16 a 19 hod Kleopatra kolem 19. 7. To je ale bláznivý 2. 8.–15. 8.296 svět
1967 Vojna a mír – II. díl 1. 1.–19. 1. Nataša Rostovová297 Spartakus 20. 1.–16. 3. Báječní muži na 24. 3.–20. 4. létajících strojích Třetí mládí 5. 5.–11. 5. Černý tulipán 12. 5.–13. 7. Kleopatra 18. 8.–2. 11. Becket 3. 11.–8. 11. Vojna a mír – III. díl od 9. 11. Borodino Bela 17. 11.–23. 11. Černý trikot 15. 12.–23. 12. My Fair Lady 24. 12.–7. 3. 1968
1968 Bitva v Ardenách 12. 4.–11. 5. Velké závody kolem 23. 6. xxx Podzim Cheyennů 10. 10.–17. 10 Anna Kareninová 8. 11.–14. 11.
1969 Grand Prix 11. 1.–20. 2. xxx Král Artuš a jeho 2. 8.–14. 8. družina My Fair Lady 13. 9.–19. 9. Vojna a mír - I. díl 20. 9.–29. 9. Andrej Bolkonskij xxx
295 Uvedeno v rámci Měsíce přátelství. 296 Od tohoto data se program ostravského kina objevil bohužel jen jednou, a to 25. 12. 297 Článek, ve kterém je uvedena premiéra tohoto filmu informuje i o prvním díle Vojny a mír, kterou mělo v minulém roce vidět přes 30 tisíc diváků. Je tedy více než zřejmé, že první díl byl v tomto kině promítán. (js). Druhý díl Vojny a míru na plátno. Nová svoboda. 31. 12. 1966. roč. 22, č. 314, s. 1. [Online databáze Kramerius Vědecké knihovny v Olomouci].
84
Ve službách papeže 5. 12.–18. 12.
1970 xxx Osvobození - I. díl 3. 7.–9. 7. so, ne 15.30 a 19 Ohnivá duha hod Hejtman Florián 14. 8.–20. 8. Osvobození I. díl 6. 11.–12. 11. Ohnivá duha a II. díl Průlom Divotvorný hrnec 20. 11.–26. 11. To je ale bláznivý 25. 12.–31. 12. svět
2. Kino Mír
Rekonstrukce a adaptace kina Mír začala zhruba od poloviny května roku 1968, kdy program tohoto kina z periodika Nová svoboda mizí. Kino v části Vítkovice mělo být čtvrtým kinem schopným 70mm projekce otevřeným do konce roku 1967 v Severomoravském kraji, hned po kině Vesmír, kině Slovan ve Frýdku-Místku a kině Centrum v Havířově.298 Nakonec však bylo do provozu uvedeno až o rok později.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1968 xxx Kleopatra 26. 10.–7. 11. Báječní muži na 28. 12.–2. 1. 1969 létajících strojích
1969 Létající Clipper 28. 1.–6. 2. My Fair Lady 7. 3.–13. 3. xxx Daleko od hlučícího 29. 8.–4. 9. davu xxx Černý tulipán 20. 11.–27. 11. v 15.30 Spartakus 20. 11.–27. 11. Král Artuš a jeho 15. 12.–18. 12. družina
1970 Podzim Cheyennů 6. 3.–12. 3. xxx My Fair Lady 7. 8.–13. 8. Hejtman Florián 16. 10.–22. 10. 2001: Vesmírná 13. 11.–20. 11 odysea Osvobození 24. 11.–26. 11.
298 Devět kin. Nová svoboda. 3. 3. 1967. roč. 23, č. 54, s. 3. [Online databáze Kramerius Vědecké knihovny v Olomouci]
85
(dvojprogram) I. díl Ohnivá duha a II. díl Průlom
3. Letní 70mm kino Amfi v Ostravě-Porubě
Toto letní kino se stalo třetím místem v Ostravě, kde mohli diváci zhlédnout 70mm filmy. Tento amfiteátr měl kapacitu 1200 míst a slavnostní zahájení proběhlo dne 3. srpna roku 1968 filmem Černý tulipán.299
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1968 Černý tulipán 3. 8. xxx
1969 xxx Velké závody 18. 7.–24. 7. Kleopatra 4. 8.–7. 8. Grand Prix 15. 8.–21. 8. Daleko od hlučícího 5. 9.–12. 9. davu
1970 xxx Ve službách papeže 3. 7.300 Král Artuš a jeho 4. 7.–6. 7., 17. 7. družina Cid 25. 7.–27. 7 My Fair Lady 31. 7. –3. 8. Báječní muži na 14. 8.–17. 8. létajících strojích Hejtman Florián 29. 8.–31. 8.
4. Kino Luna
Nově vybudované kino v části Ostrava-Zábřeh bylo čtvrtým 70mm kinem v Ostravě. Výstavba tohoto 70mm filmového stánku stála přes 10 miliónů Kčs a podíleli se na ní např. pracovníci Báňských staveb Ostrava nebo ostravská Dřevovýroba. V sále bylo k dispozici šest set míst. Diváci se mohli zatím občerstvit v bufetu, ale do budoucna byla v tomto prostoru plánovaná i moderní restaurace.301
Kino Luna zahájilo svůj provoz dne 13. září 1970 filmem Bela. Podle informační reklamy v periodiku Nová Svoboda hrálo každý den a pokladna byla otevřená denně od půl třetí
299 ZAJÍC, Josef. Letní kino Amfi v Ostravě-Porubě si připomene 50 let od otevření. Novinky.cz. Pub. 9. 6. 2018, [vid. 3. 4. 2021]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/vase-zpravy/clanek/letni-kino-amfi-v-ostrave-porube-si- pripomene-50-let-od-otevreni-323362 300 Tento film byl pravděpodobně promítán po vícero dnů. 301 (ap). Kino Luna v provozu. Nová svoboda. 14. 9. 1970. roč. 26, č. 217, s. 2. [Online databáze Kramerius Vědecké knihovny v Olomouci]
86
(viz obrázek č. 12).302
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1970 Bela 13. 9. Divotvorný hrnec 24. 9.–1. 10. Osvobození 9. 10.–15. 10. (dvojprogram) I. díl Ohnivá duha a II. díl Průlom Černý tulipán 27. 10.–29. 10. Létající Clipper 20. 11.–24. 11. v 16.30 Cid 4. 12.–10. 12.
5.8.2. Kino Osvobození 70 v Novém Bohumíně
Kino Osvobození bylo adaptováno na 70mm formát po rozhodnutí rady Městského národního výboru dne 9. března 1967, která se tak tímto krokem rozhodla ukončit celkovou modernizaci kina. Město si však na tuto realizaci muselo vypůjčit zhruba 630 000 Kčs od Státní spořitelny v Českém Těšíně, přičemž se zavázalo tuto částku splácet po dobu následujících tří let.303 Následná renovace pak byla uskutečněna v létě a slavností premiéra proběhla 8. září 1967. Jako úplně první 70mm film byl v kině Osvobození promítán Old Shatterhand.304
Také periodikum Nová Svoboda se vyjadřuje k této události a novému kinu pro bezmála pět set diváků a vyzdvihuje severomoravský kraj jako kraj moderní, který má značný náskok v instalaci 70mm techniky. Krátký článek autor zakončuje glosou, že ani v Praze nemají takové moderní kino a Pražáci tak musí jezdit za Kleopatrou až do třicet kilometrů vzdáleného Kladna.305
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1967 Old Shatterhand 8. 9. ve 20 hod 19. 9.–21. 9. Becket 22. 9.–28. 9. Černý tulipán 13. 10.–19. 10. Báječní muži na 10. 11.–15. 11. létajících strojích
302 Kino Luna zahajuje. Nová svoboda. 12. 9. 1970. roč. 26, č. 216, s. 11. [Online databáze Kramerius Vědecké knihovny v Olomouci] 303 Státní okresní archiv Karviná, fond: Městský národní výbor Bohumín, NAD: 171, číslo pomůcky: 162, inventární číslo: 38, pořadové číslo: 183, typ kroniky: obecní, místní označení: Nový Bohumín. Kronika Nový Bohumín 1967. Zápisy pro léta: 1967. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2016-01-26, [cit. 11. 12. 2020]. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=143DE3D316FC11E48712B8CA3A743057, s. 43. 304 Státní okresní archiv Karviná, fond: Městský národní výbor Bohumín, NAD: 171, číslo pomůcky: 162, inventární číslo: 38, pořadové číslo: 183, typ kroniky: obecní, místní označení: Nový Bohumín. Kronika Nový Bohumín 1967. Zápisy pro léta: 1967. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2016-01-26, [cit. 11. 12. 2020]. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=143DE3D316FC11E48712B8CA3A743057, str. 82. 305 (mik). Širší podívaná i v Bohumíně. Nová svoboda. 13. 9. 1967. roč. 23, č. 220, s. 2. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
87
Vojna a mír – I. díl 17. 11.–23. 11. Andrej Bolkonskij Vojna a mír – II. díl 24. 11.–30. 11. Nataša Rostovová Vojna a mír – III. díl 8. 12.–14. 12. Borodino Létající Clipper 29. 12.–4. 1. 1968
1968 To je ale bláznivý 26. 1.–5. 2. svět My Fair Lady 15. 3.–28. 3. Spartakus 19. 4.–30. 4. v 17.30 Vojna a mír 17. 5.–20. 5. xxx Černý Tulipán 8. 11.–12. 11. Anna Kareninová 22. 11.–28. 11. Velké závody 7. 12.–10. 12. Old Shatterhand 30. 12.–31. 12.
1969 Old Shatterhand 1. 1. Létající Clipper 10. 1.–16. 1. Grand Prix 21. 3.–27. 3. xxx Černý Tulipán 11. 7.–14. 7. Daleko od hlučícího 19. 9.–25. 9. davu xxx Král Artuš a jeho 20. 11.–26. 11. družina 1970 Podzim Cheyennů 20. 3.–26. 3. xxx Báječní muži na 28. 7.–30. 7. létajících strojích Grand Prix 18. 8.–20. 8. Dvojprogram 2. 10.–6. 10. Osvobození I. díl Ohnivá duha a II. díl Průlom Divotvorný hrnec 16. 10.–22. 10. Hejtman Florián 6. 11.–9. 11. Černý tulipán 20. 11.–23. 11. Cid 12. 12.–15. 12.
5.8.3. Kino Centrum v Havířově
První slavnostní promítání a zároveň i zahájení provozu kina Centrum proběhlo za velké účasti ve tři hodiny odpoledne dne 25. prosince 1967. Kino Centrum bylo vybaveno dvěma projekčními stroji na promítání 70mm filmu, a také projekčním strojem na 35mm film, který
88 sloužil k promítání týdeníků. Také zde byla nainstalovaná synchronizační aparatura pro plastický zvuk. Divákům bylo k dispozici 536 míst a také bufet. První 70mm film, který se zde promítal a který byl také vybrán pro zahájení, byl film Old Shatterhand.306
Roku 1970 informuje havířovská kronika o zapojení všech promítačů kina Centrum do celostátní soutěže v počtu odehraných 70mm filmů a co nejmenším možném opotřebení kopií. Výsledky však nezmiňuje.307
V periodiku Nová svoboda, ze kterého jsem čerpala informace pro rekonstrukci programu, však ke konci roku 1967 a v lednu roku 1968 chybí program tohoto havířovského kina a objevuje se až na začátku února.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1967 Old Shatterhand 25. 12.
1968 Vojna a mír I. díl 6. 2. –8. 2. Andrej Bolkonskij Černý tulipán 16. 2.–29. 2. Vojna a mír 5. 3.–7. 3. Becket 30. 3.–6. 4. Černý tulipán 7. 4. –8. 4. Spartakus 3. 5.–16. 5. Vojna a mír 31. 5.–6. 6. Kleopatra 14. 6.–27. 6. (po-pá v 18 hod, so-ne 15 a 19.30, po-čt taky v 9 hod dopo) Bela od 28. 6. xxx Velké závody 25. 12.–31. 12.
1969 Černý tulipán 10. 1.–16. 1. v 15.30 Létající Clipper 8. 2.–14. 2., 17. 2.–21. 2. My Fair Lady 14. 3.–27. 3. xxx Daleko od hlučícího 22. 8.–28. 8. davu Grand Prix 16. 9.–25. 9.
306 Státní okresní archiv Karviná, fond: Městský národní výbor Havířov, NAD: 290, inventární číslo: bez inventárního čísla, pořadové číslo: 137, typ kroniky: obecní, místní označení: Havířov. Kronika obce Havířov, okres Karviná, díl II. Zápisy pro léta: 1964-1975. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2016-01-26, [cit. 21. 1. 2021]. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=302C5BE7029911E498F3B8CA3A743057, s. 97. 307 Státní okresní archiv Karviná, fond: Městský národní výbor Havířov, NAD: 290, inventární číslo: bez inventárního čísla, pořadové číslo: 137, typ kroniky: obecní, místní označení: Havířov. Kronika obce Havířov, okres Karviná, díl II. Zápisy pro léta: 1964-1975. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2016-01-26, [cit. 21. 1. 2021]. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=302C5BE7029911E498F3B8CA3A743057, s. 195.
89
xxx Král Artuš a jeho 28. 11.–11. 12. družina Old Shatterhand 24. 12.–2. 1. 1970
1970 Podzim Cheyennů 13. 3.–19. 3. xxx Cid 10. 7.–16. 7. Bitva v Ardenách 17. 7.–21. 7. Hejtman Florián 31. 7.–6. 8. My Fair Lady 14. 8.–20. 8. Divotvorný hrnec 11. 9.–21. 9. Ve službách papeže 30. 10.–5. 11. Osvobození 13. 11.–16. 11. (dvojprogram) I. díl Ohnivá duha a II. díl Průlom
5.8.4. Letní 70mm kino v Karviné
Provoz letního amfiteátru postaveného nákladem 4,7 milionu Kčs v rámci Akce Z, byl zahájen 5. června 1968 filmem Spartakus. Amfiteátr v parku Boženy Němcové nesloužil jenom filmovým projekcím, ale byl hojně využíván pro nejrůznější estrády a divadelní představení, proto byly např. v rámci jeviště vybudované také prostorné kabiny pro účinkující. Areál s 2800 místy byl dílem podniku OKR-Báňské stavby.308
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1968 Spartakus 5. 6. Třetí mládí 6. 6.–7. 6. Anna Kareninová 22. 6. Velké závody od 23. 6. xxx
1969 xxx Grand Prix 9. 8.–14. 8. Král Artuš a jeho 22. 8.–28. 8. družina Kleopatra 1. 9.–3. 9. Daleko od hlučícího 13. 9.–18. 9. davu
1970 xxx Osvobození 1. 7.–2. 7. (dvojprogram) I. díl
308 Amfiteátr v Karviné. Nová svoboda. 6.6.1968. roč. 24, č. 134, s. 2. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
90
Ohnivá duha a II. díl Průlom Cid 17. 7.–23. 7. Hejtman Florián 25. 7.–30. 7. Divotvorný hrnec 25. 8.–27. 8. Báječní muži na 1. 9.–6. 9. létajících strojích
5.8.5. Kino Slovan ve Frýdku-Místku
Z informací, které poskytuje frýdecko-místecká kronika v roce 1966, je patrné, že kina v tomto městě byla na velmi dobré kulturní úrovni a taktéž se těšila zájmu svých diváků, což vykazuje i fakt, že byl Frýdek-Místek jedním z mála měst, kterých se nedotknul pokles návštěvnosti. Nemalý podíl na tom jistě měla samotná skladba programu, která byla velmi pečlivě vybírána tehdejším ředitelem kin Slovan i Vlast Vlastislavem Čejkou.309
Přestavba frýdeckého kina Slovan na kino s možností promítání 70mm filmů začala v březnu roku 1967, a i když bylo skoro po celý rok v provozu pouze místecké kino Vlast, i tak byl překročen původní roční plán v získání potřebných tržeb. Kino Slovan s celkovými náklady přestavby zhruba 3,5 milionů Kčs bylo připraveno k provozu ke konci května roku 1968 a stalo se velmi populární místem zábavy. Dokazují to i čísla tržeb. Roku 1966 kino Slovan vydělalo přes 553 tisíc, po přestavbě na 70mm kino od půli roku 1968 přes 793 tisíc a v roce 1969 už tržby přesahovaly 1 milión Kčs. Frýdek-Místek se tak díky svému 70mm kinu Slovan a širokoúhlému kinu Vlast stal světlou výjimkou v celostátním měřítku poklesu návštěvnosti. Problémem se však jevil výběr filmů, který byl velmi omezený, neboť za něj zodpovídala celostátní dramaturgie, uvádí kronika.310
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1968 Černý tulipán 25. 5.–6. 6. Báječní muži na kolem 30. 6. létajících strojích xxx Kleopatra kolem 10. 10.–17. 10. 23. 10.–24. 10. Bitva v Ardenách 7. 12.–19. 12.
1969 Létající Clipper 17. 1.–30. 1.
309 Státní okresní archiv Frýdek-Místek, fond: Městský národní výbor Frýdek-Místek, NAD: 777, inventární číslo: neinventarizováno, pořadové číslo: 2, typ kroniky: obecní, místní označení: Frýdek-Místek. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2017-03-13, [cit. 4. 3. 2021]. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=36C1B61E4EC84ADDB40749FD5FD7B2A8, s. 251 310 Státní okresní archiv Frýdek-Místek, fond: Městský národní výbor Frýdek-Místek, NAD: 777, inventární číslo: neinventarizováno, pořadové číslo: 2, typ kroniky: obecní, místní označení: Frýdek-Místek. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2017-03-13, [cit. 4. 3. 2021]. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=36C1B61E4EC84ADDB40749FD5FD7B2A8, s.251
91
My Fair Lady 21. 2.–6. 3. Černý trikot od 28. 3. xxx xxx Daleko od hlučícího 15. 8.–21. 8. davu Grand Prix 5. 9.–15. 9. xxx xxx Král Artuš a jeho 24. 12.–2. 1. 1970 družina
1970 Podzim Cheyennů 28. 2.–5. 3. xxx xxx My Fair Lady 17. 7.–20. 7. Grand Prix 14. 8.–17. 8. Divotvorný hrnec 25. 9.–8. 10. 2001: Vesmírná 30. 10.–10. 11. odysea Osvobození 20. 11.–23. 11. (dvojprogram) I. díl Ohnivá duha a II. díl Průlom Cid 25. 12.–31. 12.
5.8.6. Letní 70mm kino Nadsklepí v Lipníku nad Bečvou
Již v roce 1966 byl předsedou Městského národního výboru předložen radě Městského národního výboru návrh, aby měl i Lipník po vzoru ostatních měst své letní kino, které by sloužilo nejen k filmovým projekcím, ale jako lipnický kulturní stánek v letních měsících. Původně mělo být toto letní kino podle návrhu širokoúhlé, nakonec ale bylo rozhodnuto dostavět kino tak, aby mohlo promítat v té době nejmodernější 70mm filmy. V rámci tohoto rozhodnutí bylo však nutné udělat několik stavebních změn. Předně se jednalo o úpravy v promítací kabině, změny konstrukce plátna a výstavby hlediště, které bylo celé z betonu. Celá tato akce byla provedena v rámci Akce Z a byla dokončena přesně podle plánu v dubnu roku 1968.311
Promítací plocha tohoto 70mm letního kina měla rozměry 24 x 12 metrů a projekční vzdálenost byla 50,75 metrů. Promítací plocha byla opatřena přístřeškem a pod ní bylo postaveno jeviště pro další kulturní akce. Hlediště bylo dlouhé 46,30 metrů a široké 25-31 metrů. Promítací kabina měla podle směrnic Československého filmu 10,85 x 3,90 metrů.312
311 Státní okresní archiv Přerov, fond: Městský národní výbor Lipník nad Bečvou, NAD: 1065, číslo pomůcky: 1125, inventární číslo: 5, typ kroniky: obecní, místní označení: Lipník nad Bečvou. Kronika města Lipníka nad Bečvou. Zápisy pro léta: 1966-1968. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2017-11-20, [cit. 5.1.2021] Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=3A1831A0CACD11E78A98DC4A3E7983CD, s. 85. 312 Státní okresní archiv Přerov, fond: Městský národní výbor Lipník nad Bečvou, NAD: 1065, číslo pomůcky: 1125, inventární číslo: 5, typ kroniky: obecní, místní označení: Lipník nad Bečvou. Kronika města Lipníka nad Bečvou. Zápisy pro léta: 1966-1968. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2017-11-20, [cit. 5.1.2021] Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=3A1831A0CACD11E78A98DC4A3E7983CD, s. 86.
92
Celková cena stavby se vyšplhala na 2 680 000 Kčs, skutečný náklad však činil 1 500 000 Kčs a brigádníky byla odpracovaná hodnota díla v ceně 1 180 000 Kčs. Letní kino disponovalo 970 místy a dne 30. dubna 1968 byl promítnut první zkušební 70mm film. Toto pokusné a ukázkové promítání bylo však přerušenou silnou bouří.313
Slavnostní otevření proběhlo 1. května 1968. Kino bylo vybaveno nejmodernější technikou, tedy promítacími stroji UM 70/35 se šestikanálovým stereofonním zvukem, indukční smyčkou pro nedoslýchající a druhým největším promítacím plátem na Moravě hned po Boskovicích.314
Roku 1968 bylo v tomto kině odehráno celkem třicet šest filmů, z toho dvanáct 70mm. Kino navštívilo 43 905 diváků a utržilo se 440 925 Kčs.315
Letní kino v Lipníku nad Bečvou bylo již v roce 1970 považováno za vzorové kino, které se stalo jako jediné 70mm kino v Olomoucké oblasti vyhledávaným místem a po programové stránce bylo zařazeno mezi premiérová kina.316
Program tohoto kina jsem čerpala z periodik Nová svoboda a Nové Přerovsko317.
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1968 Báječní muži na 1. 5.–10. 5. létajících strojích Becket 11. 5.–17. 5. Spartakus 25. 5.–31. 5. Černý tulipán 7. 6.–13. 6 (kromě ve 20.15 hod 8. 6.) Old Shatterhand 14. 6.–20. 6. ve 20.15 hod Vojna a mír – III. díl 21. 6.–24. 6 ve 20.15 hod 14 Kčs, ke stání Borodino a Vojna a 12 Kč mír – IV. díl Pierre Bezuchov Létající Clipper318 19. 7.–29. 7. Bitva v Ardenách 6. 9.–12. 9. v 19.30
313 Státní okresní archiv Přerov, fond: Městský národní výbor Lipník nad Bečvou, NAD: 1065, číslo pomůcky: 1125, inventární číslo: 5, typ kroniky: obecní, místní označení: Lipník nad Bečvou. Kronika města Lipníka nad Bečvou. Zápisy pro léta: 1966-1968. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2017-11-20, [cit. 5.1.2021] Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=3A1831A0CACD11E78A98DC4A3E7983CD, s. 86. 314 SYCHRA, Vladimír. Letní kino v Lipníku zahájilo provoz. Nové Přerovsko. 4.5.1968. roč. 9, č. 18. s. 3. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci] 315 Státní okresní archiv Přerov, fond: Městský národní výbor Lipník nad Bečvou, NAD: 1065, číslo pomůcky: 1125, inventární číslo: 5, typ kroniky: obecní, místní označení: Lipník nad Bečvou. Kronika města Lipníka nad Bečvou. Zápisy pro léta: 1966-1968. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2017-11-20, [cit. 5.1.2021]. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=3A1831A0CACD11E78A98DC4A3E7983CD, s. 110. 316 Státní okresní archiv Přerov, fond: Městský národní výbor Lipník nad Bečvou, NAD: 1065, číslo pomůcky: 1125, inventární číslo: 6, typ kroniky: obecní, místní označení: Lipník nad Bečvou. Kronika města Lipníka nad Bečvou. Zápisy pro léta: 1969-1970. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2017-11-20, [cit. 5.1.2021]. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=DAE418C0CDF611E79CE9DC4A3E7983CD, s. 23. 317 Rok 1969 v online databázi Kramerius Vědecké knihovny v Olomouci chybí. 318 Film byl uváděn s českým dabingem.
93
Bela 13. 9.–16. 9. v 19.30 1969 xxx xxx Daleko od hlučícího 1. 8. –7. 8. davu Grand Prix 22. 8.–28. 8. Král Artuš a jeho 29. 8.–2. 9. družina Becket od 30. 9. xxx xxx
1970 My Fair Lady 1. 5.–7. 5. ve 20.15 hod To je ale bláznivý 8. 5.–14. 5. ve 20.15 hod svět Bela 19. 5.–21. 5. Podzim Cheyennů 29. 5.–4. 6. 2001: Vesmírná 12. 6.–18. 6. odyssea Ve službách papeže 26. 6.–2. 7. Cid 3. 7.–9. 7. Grand Prix 17. 7.–20. 7. Král Artuš a jeho 24. 7.–27. 7. družina My Fair Lady 28. 7.–30. 7. Hejtman Florián 7. 8.–13. 8. Divotvorný hrnec 14. 8.–20. 8. Velké závody 28. 8.–31. 8. Spartakus 18. 9.–21. 9. Báječní muži na 2. 10.–5. 10. létajících strojích Osvobození – I. díl 16. 10.–18. 10. Ohnivá duha a Osvobození – II. díl Průlom
5.8.7. Kino Mír v Krnově
Přestavba ze širokoúhlého kina na 70mm kino probíhala od 29. prosince 1968 od 23.5. 1969. Kino bylo slavnostně zahájeno filmem Báječní muži na létajících strojích.319
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1969 Báječní muži na 23. 5.–29. 5. létajících strojích Bitva v Ardenách 20. 6.–26. 6. Velké závody 25. 7.–31. 7. Vojna a mír – III. díl 29. 8.–1. 9. Borodino
319 Telefonický rozhovor s vedoucím kina Mír v Krnově Pavlem Tomeškem vedla autorka dne 20.4.2021.
94
Vojna a mír – IV. díl 2. 9.–4. 9. Pierre Bezuchov Daleko od hlučícího 26. 9.–2. 10. davu Grand Prix 17. 10.–23. 10. Spartakus 14. 11.–17. 11. Anna Kareninová 12. 12.–18. 12.
1970 My Fair Lady 13. 2.–19. 2. Král Artuš a jeho 3. 4.–9. 4. družina To je ale bláznivý 1. 5.–7. 5. svět Labutí jezero 12. 6.–15. 6. Podzim Cheyennů 3. 7.–9. 7. Hejtman Florián 21. 8.–27. 8. Ve službách papeže 9. 10.–15. 10. Divotvorný hrnec 30. 10.–5. 11. Osvobození – I. díl 17. 11.–19. 11.320 Ohnivá duha a II. díl Průlom 2001: Vesmírná 27. 11.–3. 12. odysea
5.8.8. Letní 70mm kino ve Valašském Meziříčí
Letní kino ve Valašském Meziříčí bylo schopné promítat 70mm filmy od roku 1969. Promítací stroje UM 70/35, kterými kino disponovalo, byly tytéž stroje, které se účastnily Světové výstavy Expo v Montrealu roku 1967. Miloš Demel, který byl promítačem tohoto kina od roku 1972, ale ještě předtím chodil promítat jako mladý praktikant, a který se později stal mistrem nových technologií, vzpomíná např. na filmy Kleopatra, To je ale bláznivý svět, Hello, Dolly! nebo Bitva v Ardenách. Poslední jmenovaný film ho doslova uchvátil po zvukové stránce.321 Na stejný zvukový zážitek u tohoto filmu vzpomíná i promítač kyjovského 70mm kina Panorama Karel Hrbotický.322
5.8.9. Kino Oko 70 v Šumperku
Provoz nově upraveného 70mm kina byl slavnostně zahájen v 18 hodin dne 29. listopadu 1970 v rámci oslav Měsíce československo-sovětského přátelství. Jako hosté této významné kulturně politické události byly přítomny delegace okresních a státních orgánů, delegace sovětské posádky, složek Národní fronty, kulturních zařízení, závodů a škol okresu a samozřejmě také pracovníci závodů, kteří se přímo podíleli na této rekonstrukci. Součástí každého slavnostního zahájení byl i proslov, zde konkrétně od předsedy Městského národního výboru v Šumperku,
320 První dva díly Osvobození byly promítnuty v rámci Měsíce přátelství. 321 Telefonický rozhovor s Milošem Demelou vedla autorka dne 18.4.2021. 322 RŮŽIČKOVÁ, Anna. Technologie jako konkurenční výhoda. Případová studie kina Panorama v Kyjově. Brno, 2018. Bakalářská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí práce Miroslav Vlček. s. 70.
95 který následoval hned po Písni práce. Proslov obsahoval kromě děkování také apel na významné poslání práce s filmem jako důležitým kulturně společenským prostředkem k naplňování cílů stranické a státní kulturní politiky. Kino s 512 místy a promítací plochou o rozměrech 14 x 6 metrů,323 jehož přestavba vyšla na 6 miliónů korun, zahájilo prvními dvěma díly filmu Osvobození. Pro širokou veřejnost se otevřelo následující den stejným filmem.324
Rok Název filmu Datum promítání Čas projekce Vstupné 1970 Osvobození I. díl 29. 11.–30. 11. Ohnivá duha a II. díl Průlom My Fair Lady 1. 12.–10. 12. Báječní muži na 25. 12.–31. 12. létajících strojích
323 Cenný dar občanům Šumperka. Naše slovo. 11. 11. 1970. roč. 12, č. 45, s. 7. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci] 324 ČULÍK, Vladimír. Významná akce v Měsíci přátelství. Kino Oko po generálce opět slouží občanům. Naše slovo. 16. 12. 1970. roč. 12, č. 50, s. 3. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
96
6. Oběh 70mm kopií
Práce promítače nespočívala jen v založení filmového pásu do promítacího stroje a ovládání celého představení. K této náročné práci, na které závisela celá kvalita filmového představení patřilo i šetrné zacházení s danou filmovou kopií. Karel Hrbotický, který byl hlavním promítačem a také mistrem nových technologií v kyjovském 70mm kině Panorama, které bylo slavnostně otevřeno 20. listopadu 1970, ale do stálého provozu uvedeno 1. ledna roku 1971, se díky svým technicky zdatným schopnostem a zkušenostem stal i kontrolorem filmových kopií a kino Panorama se tak díky němu stalo kontrolním kinem. Tato práce mu byla svěřena Ústřední půjčovnou v Praze a týkala se kontroly filmových kopií. S každou filmovou kopií přišel protokol, ve kterém bylo zapsané, od kdy do kdy se daná kopie v daném kině hrála, jaké je na ní poškození a zdali se zvětšilo či nikoli. K protokolu se připojilo razítko kontrolora a film tak mohl být vpuštěn znovu do oběhu. Po určité době se kopie vrátila do Ústřední půjčovny filmů v Praze, kde byla znovu zkontrolována a případně vpuštěna znovu do oběhu.325
Ústřední půjčovna filmů, jakožto vlastník a distributor těchto kopií, dbala na to, aby s těmito cennými 70mm kopiemi, které k nám dovážel Čs. filmexport, bylo manipulované velmi obezřetně, a aby byla tato filmová díla v kinech co nejlépe využita a návštěvníkům předvedena v té nejvyšší možné kvalitě. Proto bylo nutné zajistit těmto kopiím prvotřídní servis, který začínal dovozem a pokračoval skladováním, promítáním, správnou obsluhou a pečlivou údržbou. Vlivem případného poškození, které se mohlo projevit na povrchových plochách filmového pásu, v děrování nebo v rámci samotného zvukového doprovodu, docházelo ke zkracování životnosti kopii, a tím pádem i k nekvalitnímu filmovému představení a diváckému zážitku. Aby se předešlo možnému brzkému poškození, Ústřední půjčovna filmů pověřila brněnský Programový fond filmových kopií, sídlící v tehdejší ulici Koněvova 225, který měl následně na starosti skladování a evidenci 70mm filmových kopií. Ústřední půjčovna filmů zároveň také stanovila podmínky ke správné přepravě a skladování těchto kopií. Podmínky byly následovné: a) Kopie 70mm filmů se měly přepravovat mezi programovým fondem a kinem zásadně autem a za přítomnosti technika. b) Při předávání 70mm kopie se musel vždy sepsat protokol o jejím technickém stavu. Tento protokol byl podepsán oběma stranami. c) Posledního představení dané 70mm kopie se měl účastnit technik nebo promítač následujícího kina, aby na místě ověřil její stav. d) Při odvozu měla být krabice s filmem umístěna na výšku, nikdy nesměla ležet. Každá krabice proto měla být označena značkou „Nepokládat“. Bylo s nimi zakázáno házet a sesouvat je po nakloněných plochách. e) Při převzetí programu bylo nutné překontrolovat úplnost zásilky. Každý díl byl navinutý na samostatné přepravní cívce, která byla umístěná v krabici ze železného nebo ocelového plechu. V kině se opět muselo dbát na to, aby se tyto krabice nepokládaly a nepřevracely.
325 RŮŽIČKOVÁ, Anna. Technologie jako konkurenční výhoda. Případová studie kina Panorama v Kyjově. Brno, 2018. Bakalářská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí práce Miroslav Vlček. s. 31.
97 f) Jelikož transportní cívky nesplňovaly požadavky promítání, byl film vždy přemotán na provozní cívky, které bylo nutné udržovat v dobrém stavu. g) Prostory, ve kterých se s kopiemi manipulovalo musely být bezprašné, bylo proto potřeba dbát na zvýšenou čistotu těchto míst. Kopie se měly uskladňovat tam, kde teplota nepřekročí 20° C. Atmosféra tohoto prostoru nesměla být ovlivněna chemikáliemi. h) Tyto 70mm kopie obsahovaly také šestistopý magnetický záznam, proto bylo důležité, aby nebyly vystaveny místy s rozptylovými magnetickými poli.326 Místa, kde se s těmito kopiemi pracovalo, musela být nejdříve ověřena technikem, který měřením zjistil intenzitu těchto polí. ch) Cívky s kopiemi se musely skladovat v ochranných trezorech, které bylo potřeba vybavit zvlhčovacím zařízením. V zimních měsících se cívky po vyndání ponechaly uzavřené až do vyrovnání teploty.327
Přepravu 70mm kopií autem dokládá i Karel Hrbotický. Kino Panorama mělo své vlastní auto, kterým si pro filmy jezdilo, na rozdíl od ostatních filmů, které se běžně posílaly po dráze. Pro filmy si například kyjovské kino, od začátku svého 70mm provozu roku 1971 jezdilo do Blanska nebo do Brna.328
Nadstandardní péče musela být věnována také promítacím strojům. Stroje se musely řádně kontrolovat a čistit, především plochy, po který procházela drahá 70mm filmová kopie. Na filmovém pásu se mohly nacházet také tzv. slepky. Ty mohly být zhotoveny v programových fondech, to byly pak zvlášť označeny, nebo promítačem v kině. Počet slepek se vždy zapisoval do protokolu do kolonky „Stav kopie“. A bylo nutné vždy vystřiženou část ponechat a přiložit jako doklad o správnosti provedené akce. V případě záměrného poškození, byla účtována příslušná náhrada za poškození. Slepky se zhotovovaly v lepičce 70mm kopií pomocí adhézní lepící pásky z polyesteru a v místě děrování se protlačily otvory speciálními kleštěmi.329
Speciálně uzpůsobený stůl zespodu podsvícený, byl např. v kyjovském kině Panorama, u kterého pan promítač Hrbotický kontroloval slepky a škrábance, když si přebíral novou filmovou kopii.330
Každé představení muselo být řádně evidované a velmi důkladně se hlídal technický stav každého dílu kopie. Vše muselo být zapsáno nebo nahlášeno tak, jak předepisoval „Půjčovní
326 Rozptylová magnetická pole jsou dvojího typu. Pole střídavá, ta související s průchodem střídavého elektrického proudu, a pole stejnosměrná, která vznikají např. působením stálých magnetů nebo při odchodu stejnosměrného el. proudu. V důsledku škodlivých vlivů těchto polí mohlo dojít k částečnému nebo úplnému poškození záznamu zvuku. FASTER, Vladimír. Manipulace se 70mm filmovými kopiemi. Filmovým objektivem. 08. 1965, roč. 5, č. 8, s. 154. 327 Tamtéž. 328 RŮŽIČKOVÁ, Anna. Technologie jako konkurenční výhoda. Případová studie kina Panorama v Kyjově. Brno, 2018. Bakalářská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí práce Miroslav Vlček. s. 65. 329 FASTER, Vladimír. Manipulace se 70mm filmovými kopiemi. Filmovým objektivem. 08. 1965, roč. 5, č. 8, s. 154. 330 RŮŽIČKOVÁ, Anna. Technologie jako konkurenční výhoda. Případová studie kina Panorama v Kyjově. Brno, 2018. Bakalářská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí práce Miroslav Vlček. s. 66.
98
řád“, a to ještě před představením.331 Pokud se chyba našla v průběhu představení nebo po skončení prvního představení, byla přičítána kinu, které následně muselo poškození zaplatit, uvedl Pavel Tomešek. Podle technického stavu byly 70mm kopie klasifikovány do čtyř kategorií podle počtu představení. Z klasifikace 1 přecházely na klasifikaci 2 ty kopie, které měly za sebou dvě stě představení, z klasifikace 2 na klasifikaci 3 kopie s čtyřmi sty představeními a z klasifikace 3 na klasifikaci 4 se šesti sty představeními. Mohlo se však stát, že i kopie, která měla za sebou osm set představení, mohla být stále v klasifikaci 3 díky výbornému a šetrnému zacházení. V klasifikace 4 již byly špatné kopie, které se vracely do Ústřední půjčovny, kde čekaly na rozhodnutí, jestli se ještě vrátí do oběhu.332
Promítačům byla k dispozici „učebnice“ A, B, C pracovníků kin vydaná v rámci normy ON 19 8015 Technický stav filmové kopie 70, 35 a 16 mm Ústřední půjčovnou filmů v Praze, podle které promítači věděli, co každá klasifikace obnáší a na jaké poškození je potřeba brát u dané klasifikace zřetel. Daná filmová kopie získávala svou klasifikaci na základě klasifikace dílů, které se následně zprůměrovaly. V tomto bodě se opět dostáváme na začátek, kdy musel promítač kopii před promítáním zkontrolovat a ujistit se, že opravdu do dané klasifikace náleží. Pokud zjistil nějaké jiné známky poškození než ty, které uvedená klasifikace obnášela, tuto skutečnost musel nahlásit. 70mm filmové kopie vydržely s dobrým zacházením až dva a půl tisíce představení, 35mm kopie oproti tomu dvakrát tak méně. Obecně platilo čím užší filmový pás, tím menší životnost.333
6.1. 70mm filmy v českých kinech
V roce 1967 přibyly k třinácti v kapitole 5 již zmiňovaným 70mm filmům v naší distribuci další. Třetí a čtvrtý díl Vojny a míru, Metelice, Třetí mládí, Černý tulipán, Grand Prix a My Fair Lady. Roku 1968 se do naší distribuce dostaly snímky Bitva v Ardenách, Velké závody, Podzim Cheyennů, Anna Kareninová, Bela a Železný proud. Rok 1969 byl ve znamení filmů Král Artuš a jeho družina, Ve službách papeže, Daleko od hlučícího davu, MacKennovo zlato a Cid. V roce 1970 bylo filmů poněkud více – Hejtman Florián, Oliver, Hello, Dolly!, Zajati vesmírem, Divotvorný hrnec, 2001: Vesmírná odysea a ze SSSR Balerína, Čajkovskij, Docela malá povídka, Labutí jezero a Osvobození I. – Ohnivá duha a Osvobození II. – Průlom.
Tyto 70mm filmy a jejich oběh v kinech se programoval z Ústřední půjčovny filmů v Praze. Tuto práci měli na starosti programoví referenti, kteří měli na starosti zajistit pro danou filmovou kopii takovou trasu, aby následná cesta mezi kinem A do kina B, byla vzhledem ke zvýšené péči o 70mm kopie, které se převážely autem, co možná nejkratší.334
Na konkrétních dvanácti filmech se snažím demonstrovat schéma oběhu daného filmu a zjistit, kolik bylo na našem území kopií tohoto filmu. Filmy jsem vybírala podle několika kritérií. Zaprvé podle data jeho uvedení do naší distribuce, aby byly pokryty všechny roky od začátku uvádění 70mm filmů u nás. Zadruhé podle zemí produkce, tudíž zahrnout nejenom filmy ze Sovětského svazu a Spojených států, které měly největší zastoupení, ale i ostatních zemí.
331 FASTER, Vladimír. Manipulace se 70mm filmovými kopiemi. Filmovým objektivem. 08. 1965, roč. 5, č. 8, s. 155. 332 Telefonický rozhovor s vedoucím kina Mír v Krnově panem Pavlem Tomeškem vedla autorka dne 20. 4. 2021. 333 Telefonický rozhovor s vedoucím kina Mír v Krnově panem Pavlem Tomeškem vedla autorka dne 20. 4. 2021. 334 Telefonický rozhovor s vedoucím kina Mír v Krnově panem Pavlem Tomeškem vedla autorka dne 20. 4. 2021.
99
A zatřetí vybrat nejenom ty filmy, které byly zařazeny v pomyslné kategorii kasovně nejúspěšnějších, jako např. Kleopatra, a tudíž bylo pravděpodobné, že bylo zakoupeno více kopií, ale i ty filmy, které si nenesly tak velkou reputaci jako zmiňovaný snímek a které byly skromnější, možná až „artové“ v rámci 70mm filmů, jako snímek Daleko od hlučícího davu.
Z dostupných údajů, ze kterých je můj výzkum sestaven, je v následujících tabulkách sestavena osa filmu a jeho filmových kopií v časovém horizontu od jeho uvedení do naší distribuce do konce roku 1970. Musím však zdůraznit, že nejde o tu konkrétní jednu kopii, kterou bych trasovala, ale jde pouze o důkaz daného počtu kopií v závislosti na časových údajích, které se překrývají. Proto tedy konkrétní filmová kopie filmu Old Shatterhand, která byla promítána např. v pražském letní kině v PKOJF, mohla následně odcestovat do brněnského Jadranu, nebo si také mohla počkat až na promítání v kině Jas v Pardubicích. Je však zřejmé, že konkrétní jedna kopie vždy obíhala daná kina v kraji, než se přesunula jinam, což lze vidět na následujících příkladech.
Létající Clipper
Pravděpodobně dvě filmové kopie, druhá kopie mohla být tou, která byla určena pro Slovensko a která byla následně zapůjčena českým kinům. Víme také, že kopie, která byla od v 19. do 29. července 1968 v Letním kině Nadsklepí v Lipníku nad Bečvou a 19. 6. – 25. 6. 1970 v kině v Dobrušce byla nadabovaná česky.
Datum Kino – kopie 1 Kino – kopie 2 11. 5. – 21. 10. 1965 Kino Jadran v Brně 17. 12. 1965 – 27. 1. 1966 Kino Jadran v Brně 12. 4. – 26. 6. 1966 Kino Vesmír v Ostravě 31. 5. 1966 Letní kino v Karlových Varech 30. 9. – 3. 11. 1966 Kino Sevastopol v Kladně 30. 9. – 3. 11. 1966 Kino Jadran v Brně 5. 5. 1967 Kino Jas v Pardubicích 6. 5. 1967 Velké kino v Gottwaldově 26. 5. – 28. 6. 1967 Kino Jas v Pardubicích 2. 6. – 8. 6. 1967 Velké kino v Gottwaldově 30. 6. – 9. 7. 1967 Letní kino v Liberci 4. 8. – 9. 8. 1967 Letní kino v Liberci 18. 8. – 7. 9. 1967 Kino Eden v Plzni 15. 9. – 28. 9. 1967 Letní kino v Ústí nad Labem 15. 9. – 19. 10. 1967 Kino Alfa v Praze 29. 12. 1967 – 4. 1. 1968 Kino Osvobození v Novém Bohumíně 11. 4. – 2. 5. 1968 (2. 5. stálé Kino Sevastopol v Kladně na programu, konec nezjištěn)
10. 5. – 6. 6. 1968 Kino Vysočina v Jihlavě 14. 6. – 20. 6. 1968 Letní kino v Liberci 21. 6. – 27. 6. 1968 Letní kino v Ústí nad Labem
100
1. 7. – 4. 7. 1968 Letní kino v Karlových Varech 5. 7. – 11. 7. 1968 Letní kino v Chomutově 19. 7. – 29. 7. 1968 Letní kino Nadsklepí v Lipníku n. Bečvou od 5. 8. 1968335 Kino Jas v Pardubicích 6. 9. – 9. 9. 1968 Letní kino Stadión v Brně 4. 10. – 24. 10. 1968 Kino Eden v Plzni 1. 11. – 7. 11. 1968 Kino Eden v Plzni 10. 1. – 16. 1. 1969 Kino Osvobození v Novém Bohumíně 17. 1. – 30. 1. 1969 Kino Slovan ve Frýdku Místku 28. 1. – 6. 2. 1969 Kino Mír v Ostravě 8. 2. – 14. 2. 1969 Kino Centrum v Havířově 17. 2. – 21. 2. 1969 Kino Centrum v Havířově 28. 2. – 6. 3. 1969 Velké kino v Gottwaldově kolem 14. 3. a 21. 3. 1969 Kino Svět v Jaroměři 4. 4. – 13. 4. 1969 Kino 70 v Dobrušce 11. 5. – 12. 5. 1969 Letní kino Stadión v Brně od 6. 8. 1966 v průběhu léta Letní kino v Boskovicích (přesné datum nedohledáno) 15. 8. – 21. 8. 1969 Letní kino v Chomutově 29. 8. – 7. 9. 1969 Kino v Blansku 8. 9. – 11. 9. 1969 Kino letní v Kroměříži 14. 11. – 20. 11. 1969 Kino Máj v Litoměřicích 16. 3. – 19. 3. 1970 Kino Sněžník v Děčíně 20. 3. – 2. 4. 1970 Kino Eden v Plzni 8. 5. – 21. 5. 1970 Kino Vysočina v Jihlavě 19. 6. – 25. 6. 1970 Kino 70 v Dobrušce 29. 6. – 2. 7. 1970 Kino Sněžník v Děčíně 6. 7. – 8. 7. 1970 Kino Máj v Litoměřicích 20. 7. – 23. 7. 1970 Letní kino v Českých Budějovicích 14. 8. – 16. 8. 1970 Letní kino v Chomutově 20. 11. – 24. 11. 1970 Kino Luna v Ostravě 18. 12. – 23. 12. 1970 Kino Metro v Prostějově
Old Shatterhand
Dvě kopie v oběhu, druhá mohla být opět kopií určenou pro Slovensko.
Datum Kino – kopie 1 Kino – kopie 2 24. 9. – 4. 11. 1965 Kino Vesmír v Ostravě 28. 1. – 21. 7. 1966 Kino Jadran v Brně 20. 5. – 23. 10. 1966 Letní kino v PKOJF v Praze
335 Přesný konec promítání filmu Létající Clipper nedohledán.
101
1. 8. – 5. 8. 1966 Letní 70mm kino Karlovy Vary od 6. 8. 1966 v průběhu léta Letní kino v Boskovicích (přesné datum nedohledáno) 18. 11. – 15. 12. 1966 Kino Jadran v Brně 2. 12. 1966 – 2. 2. 1967 Kino Jas v Pardubicích 27. 5. – 13. 7. 1967 Kino Eden v Plzni 28. 5. – 1. 6. 1967 Letní kino v Boskovicích 9. 6. – 22. 6. 1967 Velké kino v Gottwaldově 3. 7. – 9. 7. 1967 Letní kino v Ústí nad Labem 15. 8. – 27. 8. 1967 Letní kino v Liberci 8. 9. 1967 Kino Osvobození v Novém Bohumíně 19. 9. – 21. 9. 1967 Kino Osvobození v Novém Bohumíně 24. 9. – 12. 10. 1967 Kino Jas v Pardubicích 24. 12. 1967 Kino Centrum v Havířově 25. 12. 1967 – 1. 2. 1968 Kino Vysočina v Jihlavě 13. 5. – 16. 5. 1968 Letní kino v Ústí nad Labem 14. 6. – 20. 6. 1968 Letní kino Nadsklepí v Lipníku n. Bečvou 30. 12. 1968 – 1. 1. 1969 Kino Osvobození v Novém Bohumíně 20. 6. – 26. 6. 1969 Kino 70 v Dobrušce 1. 8. – 2. 8. 1969 Letní kino v Chomutově 24. 12. 1969 – 2. 1. 1970 Kino Centrum v Havířově 4. 9. – 6. 9. 1970 Kino Máj v Litoměřicích 25. 12. – 31. 12. 1970 Kino Metro v Prostějově
Spartakus
Datum Kino – kopie 1 Kino – kopie 2 10. 7. 1966 Letní kino v Karlových Varech (v rámci XV. MFF) 15. 7. 1966 Letní kino v Karlových Varech (v rámci XV. MFF) 30. 8. – 6. 9. 1966 Letní kino v Karlových Varech 20. 1. – 16. 3. 1967 Kino Vesmír v Ostravě 21. 5. – 27. 5. 1967 Letní kino v Boskovicích 24. 9. – 2. 11. 1967 Kino Jas v Pardubicích 23. 2. – 14. 3. 1968 Velké kino v Gottwaldově 19. 4. – 30. 4. 1968 Kino Osvobození v Novém Bohumíně 3. 5. – 16. 5. 1968 Kino Centrum v Havířově 25. 5. – 31. 5. 1968 Letní kino Nadsklepí v Lipníku nad Bečvou
102
5. 6. 1968 Letní kino v Karviné 7. 6. – 4. 7. 1968 Kino Vysočina v Jihlavě 12. 7. – 1. 8. 1968 Kino Eden v Plzni 16. 8. – 22. 8. 1968 Letní kino v Chomutově 20. 9. – 23. 9. 1968 Letní kino Stadión v Brně 15. 10. – 16. 10. 1968 Letní kino Stadión v Brně 28. 3. – 12. 6. 1969 Kino Jadran v Brně 15. 8. – (22. 8. je, 29. 8. už Kino Svět v Jaroměři není) 1969 5. 9. – 18. 9. 1969 Letní kino v Liberci 19. 9. – 2. 10. 1969 Kino Máj v Litoměřicích 17. 10. – 30. 10. 1969 Kino 70 v Blansku 14. 11. –17. 11. 1969 Kino Mír v Krnově 20. 11. – 27. 11. 1969 Kino Mír v Ostravě 3. 4. – 9. 4. 1970 Kino Vysočina v Jihlavě 8. 5. – 21. 5. 1970 Kino Eden v Plzni 29. 5. – 4. 6. 1970 Kino Eden v Plzni 5. 6. – 18. 6. 1970 Letní kino v Českých Budějovicích 26. 6. – 2. 7. 1970 Letní kino v Kroměříži 24. 7. – 2. 8. 1970 Kino 70 v Dobrušce 7. 8. – 10. 8. 1970 Letní kino v Karlových Varech 14. 8. – 23. 8. 1970 Kino Sněžník v Děčíně 4. 9. – 11. 9. 1970 Kino Sevastopol v Kladně 18. 9. – 21. 9. Letní kino Nadsklepí v Lipníku nad Bečvou 22. 10. – 4. 11. 1970 Kino Alfa v Praze
To je ale bláznivý svět
Datum Kino – kopie 1 Kino – kopie 2 11. 7. – 12. 7. 1966 Letní kino v Karlových Varech (v rámci MFF) 2. 8. – 15. 8. 1966 Kino Vesmír v Ostravě od 6. 8. 1966 v průběhu léta Letní kino v Boskovicích (přesné datum nedohledáno) 15. 8. – 21. 8. 1966 Letní kino v Karlových Varech 3. 3. – 4. 5. 1967 Kino Jadran v Brně 17. 6. – 20. 6. 1967 Letní kino v Boskovicích 29. 6. – 31. 8. 1967 Kino Jas v Pardubicích 8. 9. – 5. 10. 1967 Kino Eden v Plzni 3. 11. – 7. 12. 1967 Kino Sevastopol v Kladně 15. 12. 1967 – 4. 1. 1968 Velké kino v Gottwaldově 26. 1. – 5. 2. 1968 Kino Osvobození v Novém Bohumíně
103
6. 9. – 3. 10. 1968 Kino Vysočina v Jihlavě 11. 10. – 12. 10. 1968 Letní kino Stadión v Brně 13. 6. – 26. 6. 1969 Kino 70 v Blansku 24. 10. – 6. 11. 1969 Kino Sněžník v Děčíně 11. 12. – 4. 2. 1970 Kino Alfa v Praze 27. 2. – 5. 3. 1970 Kino Máj v Litoměřicích 13. 3. – 22. 3. 1970 Kino 70 v Dobrušce 1. 5. – 7. 5. 1970 Kino Mír v Krnově 8. 5. – 14. 5. 1970 Letní kino Nadsklepí v Lipníku n. Bečvou 29. 5. – 31. 5. 1970 Letní kino v Boskovicích 5. 6. – 11. 6. 1970 Kino 70 v Blansku 12. 6. – 18. 6. 1970 Kino Vysočina v Jihlavě 27. 7. – 5. 8. 1970 Letní kino v Liberci 21. 8. – 10. 9. 1970 Kino Eden v Plzni 14. 9. – 16. 9. 1970 Letní kino v Chomutově 25. 12. – 31. 12. 1970 Kino Vesmír v Ostravě
Báječní muži na létajících strojích
Druhá kopie, která se objevuje až roku 1969 mohla být opět vypůjčenou kopií ze Slovenska.
Datum Kino – kopie 1 Kino – kopie 2 8. 7. 1966 Letní kino v Karlových Varech (v rámci MFF) 14. 7. 1966 Letní kino v Karlových Varech (v rámci MFF) 3. 2. – 16. 3. 1967 Kino Jas v Pardubicích 24. 3. – 20. 4. 1967 Kino Vesmír v Ostravě 21. 5. 1967 Velké kino ve Zlíně 2. 6. – 11. 6. 1967 Letní kino v Boskovicích 14. 7. – 3. 8. 1967 Kino Eden v Plzni 4. 8. – 13. 8. 1967 Letní kino v Karlových Varech 18. 8. – 31. 8. 1967 Letní kino v Ústní nad Labem 11. 9. – 28. 9. 1967 Letní kino v Liberci 13. 10. – 2. 11. 1967 Kino Jas v Pardubicích 10. 11. – 15. 11. 1967 Kino Osvobození v Novém Bohumíně 1. 12. – 31. 12. 1967 Kino Alfa v Praze 1. 1. – 25. 1. 1968 Kino Alfa v Praze 2. 2. – 22. 2. 1968 Velké kino v Gottwaldově 29. 3. – 18. 4. 1968 Kino Vysočina v Jihlavě 1. 5. – 10. 5. 1968 Letní kino Nadsklepí Lipníku n. Bečvou 31. 5. – 6. 6. 1968 Letní kino v Ústní nad Labem
104
7. 6. – 13. 6. 1968 Letní kino v Liberci 30. 6. 1968 Kino Slovan ve Frýdku- Místku 9. 8. – 3. 10. 1968 Kino Jadran v Brně 13. 10. – 14. 10. 1968 Letní kino Stadión v Brně 8. 11. – 21. 11. 1968 Kino Eden v Plzni 28. 12. 1968 – 2. 1. 1969 Kino Mír v Ostravě 11. 4. – 3. 5. 1969 Kino Jas v Pardubicích 11. 4. – 17. 4. 1969 Kino 70 v Blansku 23. 5. – 29. 5. 1969 Kino Mír v Krnově kolem 6. 6. a 20. 6. 1969 Kino Svět v Jaroměři
4. 7. – 10. 7. 1969 Letní kino v Chomutově 11. 7. – 17. 7. 1969 Letní kino v Kroměříži 18. 7. – 31. 7. 1969 Kino 70 v Dobrušce 21. 7. – 31. 7. 1969 Letní kino v Českých Budějovicích začátek srpna Letní kino v Písku (pravděpodobně 1. 8.) 1969 15. 8. – 4. 9. 1969 Kino Máj v Litoměřicích kolem 22. 8. 1969 Letní kino v Chrudimi 5. 9. – 18. 9. 1969 Kino Sněžník v Děčíně 23. 1. – 26. 1. 1970 Kino Máj v Litoměřicích 16. 4. – 9. 5. 1970 Kino Alfa v Praze 29. 5. – 31. 5. 1970 Letní kino v Chomutově 1. 6. – 4. 6. 1970 Velké kino v Gottwaldově 10. 7. – 16. 7. 1970 Kino Jadran v Brně 24. 7. – 30. 7. 1970 Kino Sněžník v Děčíně 28. 7. – 30. 7. 1970 Kino Osvobození v Novém Bohumíně 14. 8. – 17. 8. 1970 Letní kino Amfi v Ostravě 1. 9. – 6. 9. 1970 Letní kino v Karviné 15. 9. – 16. 9. 1970 Letní kino v Ústní nad Labem 2. 10. – 5. 10. 1970 Letní kino Nadsklepí v Lipníku n. Bečvou 26. 10. – 29. 10. 1970 Kino Sněžník v Děčíně 25. 12. – 31. 12. 1970 Kino Oko v Šumperku
Kleopatra
V oběhu byly na našem území kopie tři, ta třetí mohla být opět vypůjčenou kopií ze Slovenska. Zajímavostí je i zpráva v novinách obsahují program kin Gottwaldova, která hlásá, že mohou diváci naposledy zhlédnout tento film ve Velkém kině dne 22. 1. 1970. Poté tomuto filmu končí monopol. I přes to však Kleopatra hrála v roce 1970 dále, neboť byla práva na tento film pravděpodobně prodloužena.
105
Datum Kino – kopie 1 Kino – kopie 2/ kopie 3 7. 7. 1966 Letní kino v Karlových Varech (v rámci MFF) 13. 7. 1966 Letní kino v Karlových Varech (v rámci MFF) 19. 7. 1966 Kino Vesmír v Ostravě 6. 8. – 14. 8. 1966 Letní kino v Karlových Varech 25. 11. 1966 – 13. 8. 1967 Kino Sevastopol v Kladně – kopie 3 25. 5. – 28. 5. 1967 Velké kino v Gottwaldově 2. 6. 1967 – 4. 4. 1968 Kino Jadran v Brně 1. 7. – 2. 7. 1967 Letní kino v Karlových Varech 10. 7. – 27. 7. 1967 Letní kino v Ústí nad Labem 28. 7. – 3. 8. 1967 Letní kino v Liberci 18. 8. – 2. 11. 1967 Kino Vesmír v Ostravě 15. 9. – 21. 9. 1967 Letní kino v Boskovicích 3. 11. 1967 – 18. 1. 1968 Kino Jas v Pardubicích 26. 1. – 3. 7. 1968 Kino Alfa v Praze 16. 2. – 21. 2. 1968 Kino Sevastopol v Kladně 12. 4. – 11. 7. 1968 Kino Eden v Plzni 14. 6. – 27. 6. 1968 Kino Centrum v Havířově 12. 7. – 4. 8. 1968 Kino Jas v Pardubicích 12. 7. – 18. 7. 1968 Letní kino v Chomutově 28. 7. – 1. 8. 1968 Letní kino v Karlových Varech 9. 8. – 22. 8. 1968 Letní kino v Liberci 3. 9. – 5. 9. 1968 Letní kino v Boskovicích 10. 9. – 12. 9. 1968 Letní kino Stadión v Brně 13. 9. – 31. 10. 1968 Velké kino v Gottwaldově 10. 10. – 17. 10. 1968 Kino Slovan ve Frýdku- Místku 23. 10. – 24. 10. 1968 Kino Slovan ve Frýdku- Místku 26. 10. – 7. 11. 1968 Kino Mír v Ostravě 3. 11. 1968 – 30. 1. 1969 Kino Vysočina v Jihlavě 13. 12. – 19. 12. 1968 Kino Jadran v Brně 25. 12. 1968 – 23. 1. 1969 Kino 70 v Blansku kolem 27. 1. 1969 (přesný Kino Svět v Jaroměři začátek a konec nezjištěn) 14. 2. – 13. 3. 1969 Kino Eden v Plzni 9. 5. – 18. 5. 1969 Kino 70 v Dobrušce 9. 6. – 12. 6. 1969 Letní kino v Ústí nad Labem kolem 25. 7. 1969 Letní kino v Chrudimi 28. 7. – 31. 7. 1969 Letní kino v Chomutově 1. 8. – 13. 8. 1969 Letní kino v Českých Budějovicích 4. 8. – 7. 8. 1969 Letní kino Amfi v Ostravě
106
14. 8. – 3. 9. 1969 Kino Alfa v Praze 29. 8. – 1. 9. 1969 Letní kino v Kroměříži 1. 9. – 3. 9. 1969 Letní kino v Karviné 5. 9. – 11. 9. 1969 Kino Máj v Litoměřicích 16. 1. – 22. 1. 1970 Velké kino v Gottwaldově 30. 1. – 31. 1. 1970 Kino Sněžník v Děčíně 9. 3. – 12. 3. 1970 Kino Máj v Litoměřicích 27. 3. – 2. 4. 1970 Kino Vysočina v Jihlavě 27. 4. – 30. 4. 1970 Kino Sněžník v Děčíně 23. 10. – 25. 10. 1970 Kino Radnice v Jablonci n. Nisou
Grand Prix
Datum Kino – kopie 1 Kino – kopie 2 26. 11. – 27. 11. 67 Velké kino v Gottwaldově 29. 11. – 30. 12. 1968 Kino Eden v Plzni 27. 12. 1968 – 27. 3. 1969 Kino Jadran v Brně 2. 1. 1969 Kino Eden v Plzni 11. 1. – 20. 2. 1969 Kino Vesmír v Ostravě 21. 3. – 27. 3. 1969 Kino Osvobození v Novém Bohumíně 4. 4. – (25. stále na Kino Svět v Jaroměři programu), 27. a 28. 4. 1969 30. 4. – 15. 5. 1969 Velké kino v Gottwaldově 23. 5. – 26. 5. 1969 Letní kino Stadión v Brně 4. 5. – 3. 7. 1969 Kino Jas v Pardubicích 1. 6. – 30. 6. 1969 kino Vysočina v Jihlavě 4. 7. – 10. 7. 1969 Letní kino v Karlových Varech 11. 7. – 24. 7. 1969 Kino 70 v Blansku 11. 7. – 17. 7. 1969 Letní kino v Chomutově 18. 7. – 24. 7. 1969 Letní kino v Ústí nad Labem 25. 7. – 31. 7. 1969 Letní kino v Liberci 1. 8. – 14. 8. 1969 Kino Sněžník v Děčíně 9. 8. – 14. 8. 1969 Letní kino v Karviné 15. 8. – 21. 8. 1969 Letní kino Amfi v Praze 22. 8. – 28. 8. 1969 Letní kino Nadsklepí v Lipníku n. Bečvou 5. 9. – 15. 9. 1969 Kino Slovan ve Frýdku- Místku 16. 9. – 25. 9. 1969 Kino Centrum v Havířově 4. 9. – 26. 11. 1969 Kino Alfa v Praze 17. 10. – 23. 10. 1969 Kino Mír v Krnově 28. 11. – 4. 12. 1969 Kino Máj v Litoměřicích 25. 12. 1969 – 4. 1. 1970 Kino 70 v Dobrušce 13. 2. – 26. 2. 1970 Kino Eden v Plzni
107
12. 6. – 18. 6. 1970 Letní kino v Kroměříži 15. 6. – 19. 6. 1970 Letní kino v Liberci 1. 7. – 2. 7. 1970 Letní kino v Písku 10. 7. – 19. 7. 1970 Letní kino v Českých Budějovicích 17. 7. – 20. 7. 1970 Letní kino Nadsklepí v Lipníku n. Bečvou 24. 7. – 30. 7. 1970 Kino Jadran v Brně 24. 7. – 26. 7. 1970 Letní kino v Chomutově 14. 8. – 17. 8. 1970 Kino Slovan ve Frýdku- Místku 18. 8. – 20. 9. 1970 Kino Osvobození v Novém Bohumíně 28. 8. – 30. 8. 1970 Kino Máj v Litoměřicích 28. 8. – 30. 8. 1970 Letní kino v Chomutově 11. 10. 1970 Letní kino Stadión v Brně 13. 11. – 19. 11. 1970 Kino Radnice v Jablonec n. Nisou
My Fair Lady
Datum Kino – kopie 1 Kino – kopie 2 15. 12. – 31. 12. 1967 Kino Eden v Plzni 24. 12. 1967– 7. 3. 1968 Kino Vesmír v Ostravě 1. 1. – 8. 2. 1968 Kino Eden v Plzni 1. 3. – 28. 3. 1968 Kino Vysočina v Jihlavě 15. 3. – 28. 3. 1968 Kino Osvobození v Novém Bohumíně 5. 4. – 22. 4. 1968 Velké kino v Gottwaldově 5. 4. – 8. 8. 1968 Kino Jadran v Brně 30. 4. – 4. 7. 1968 Kino Jas v Pardubicích 26. 7. – 8. 8. 1968 Letní kino v Liberci 10. 8. – 22. 8. 1968 Letní kino v Ústí nad Labem 11. 8. – 24. 8. 1968 Letní kino v Českých Budějovicích 5. 9. – 25. 12. 1968 Kino Alfa v Praze 16. 11. – 5. 12. 1968 Kino Svět v Jaroměři 6. 12. 1968 – 9. 1. 1969 Kino Jas v Pardubicích 3. 1. – 23. 1. 1969 Kino Eden v Plzni 21. 2. – 6. 3. 1969 Kino Slovan ve Frýdku- Místku 7. 3. – 13. 3. 1969 Kino Mír v Ostravě 14. 3. – 27. 3. 1969 Kino Centrum v Havířově 1. 4. – 10. 4. 1969 Kino 70 v Blansku 16. 5. 1969 Kino Sněžník v Děčíně 23. 5. – 26. 5. 1969 Letní kino Stadión v Brně 31. 5. 1969 Letní kino v Ústí nad Labem
108
13. 6. – 19. 6. 1969 Letní kino v Chomutově 24. 7. – 13. 8. 1969 Kino Alfa v Praze kolem 25. 7. – 1. 8. 1969 Kino Svět v Jaroměři (přibližný konec) 1. 8. – 14. 8. 1969 Letní kino v Karlových Varech 15. 8. – 21. 8. 1969 Letní kino v Kroměříži 14. 8. – 21. 8. 1969 Letní kino v Českých Budějovicích 13. 9. – 19. 9. 1969 Kino Vesmír v Ostravě 3. 10. – 16. 10. 1969 Kino Máj v Litoměřicích 10. 10. – 23. 10. 1969 Kino Vysočina v Jihlava 24. 10. – 30. 10. 1969 Velké kino v Gottwaldově 21. 11. – 30. 11. 1969 Kino 70 v Dobrušce 28. 11. – 30. 12. 1969 Kino Jas v Pardubicích 2. 1. – 5. 1. 1970 Kino Máj v Litoměřicích 16. 1. – 27. 3. 1970 Kino Jadran v Brně 1. 2. – 5. 2. 1970 Kino Sněžník v Děčíně 13. 2. – 19. 2. 1970 Kino Mír v Krnově 6. 3. – 19. 3. 1970 Kino Vysočina v Jihlava 1. 5. – 7. 5. 1970 Letní kino Nadsklepí v Lipníku n. Bečvou 5. 6. – 7. 6. 1970 Letní kino v Chomutově 5. 6. – 25. 6. 1970 Kino Eden v Plzni 3. 7. – 6. 7. 1970 Letní kino v Českých Budějovicích 3. 7. – 9. 7. 1970 Kino 70 v Dobrušce 17. 7. – 20. 7. 1970 Kino Slovan ve Frýdku- Místku 28. 7. – 30. 7. 1970 Letní kino Nadsklepí v Lipníku n. Bečvou 31. 7. – 3. 8. 1970 Letní kino Amfi v Ostravě 7. 8. – 13. 8. 1970 Kino Mír v Ostravě 14. 8. – 20. 8. 1970 Kino Centrum v Havířově 28. 8. – 29. 8. 1970 Letní kino v Kroměříži 12. 9. – 21. 9. 1970 Kino Radnice v Jablonec 9. 10. – 10. 10. 1970 Letní kino Stadión v Brně 1. 12. – 10. 12. 1970 Kino Oko v Šumperku 25. 12. – 27. 12. 1970 Kino 70 v Blansku
Bitva v Ardenách
Opět musely být kopie tři, jedna kopie pravděpodobně opět zapůjčená ze Slovenska.
Datum Kino – kopie 1 Kino – kopie 2/ kopie 3 7. 2. – 31. 3. 1968 Kino Jas v Pardubicích 12. 4. – 11. 5. 1968 Kino Vesmír v Ostravě
109
24. 5. – 3. 6. 1968 Letní kino v Boskovicích 7. 6. 1968 Letní kino v Karlových Varech (v rámci MFF) 20. 6. – 26. 6. 1968 Kino Mír v Krnově 28. 6. – 14. 7. 1968 Letní kino v Liberci 19. 7. – 27. 7. 1968 Letní kino v Karlových Varech 21. 7. – 25. 7. 1968 Letní kino v Ústí nad Labem 31. 8. – 3. 10. 1968 Kino Eden v Plzeň 6. 9. – 12. 9. 1968 Letní kino Nadsklepí v Lipníku n. Bečvou 27. 9. – 3. 10. 1968 Letní kino Stadión v Brně 4. 10. – 12. 12. 1968 Kino Jadran v Brně – kopie 3 12. 11. – 5. 12. 1968 Kino Jas v Pardubicích 1. 12. – 5. 12. 1968 Kino 70 v Blansku 7. 12. – 19. 12. 1968 Kino Slovan ve Frýdku- Místku 25. 12. 1968 – 26. 3. 1969 Kino Alfa v Praze 17. 1. – 6. 2. 1969 Velké kino v Gottwaldově 6. 6. – 9. 6. 1969 Letní kino v Liberci kolem 13. 6. 1969 Letní kino v Chrudimi 12. 7. 1969 Kino Máj v Litoměřicích 25. 7. – 31. 7. 1969 Letní kino v Kroměříži 3. 8. – 14. 8. 1969 Letní kino v Chomutově 22. 8. – 29. 8. 1969 Kino 70 v Dobrušce 22. 8. – 24. 8. 1969 Letní kino v Karlových Varech 8. 9. – 14. 9. 1969 Letní kino v Písku 26. 9. – 9. 10. 1969 Kino Sněžník v Děčíně 12. 10. – 13. 10. 1969 Letní kino Stadión v Brně 14. 11. – (21. 11. je, 28. 11. Kino Svět v Jaroměři není) 1969 27. 2. – 26. 3. 1970 Kino Eden v Plzni 2. 4. – 15. 4. 1970 Kino Vysočina v Jihlavě 12. 5. – 14. 5. 1970 Kino Sněžník v Děčíně 15. 5. – 17. 5. 1970 Letní kino v Chomutově 17. 7. – 21. 7. 1970 Kino Centrum v Havířově 4. 9. – 7. 9. 1970 Letní kino v Českých Budějovicích 2. 10. – 8. 10. 1970 Kino Radnice v Jablonci nad Nisou
110
Anna Kareninová
Pouze jedna kopie, a to i pokud bychom počítali s nedostupnými údaji ve výzkumu. Stále jsou mezi promítáními velké prodlevy. Stejný příklad je i u následujícího filmu.
Datum Kino – kopie 1 Kino – kopie 2 8. 6. 1968 Letní kino v Karlových Varech (v rámci MFF) 21. 6. 1968 Letní kino v Boskovicích 22. 6. 1968 Letní kino v Karviné 13. 7. – 15. 7. 1968 Letní kino v Karlových Varech 8. 11. – 14. 11. 1968 Kino Vesmír v Ostravě 22. 11. – 28. 11. 1968 Kino Osvobození v Novém Bohumíně 18. 7. – 24. 7. 1969 Kino Jadran v Brně 19. 9. – 25. 9. 1969 Kino Eden v Plzni 7. 11. – 10. 11. 1969 Kino Máj v Litoměřicích 21. 11. – 27. 11. 1969 Kino Jas v Pardubicích 27. 11. – 10. 12. 1969 Kino Alfa v Praze 12. 12. – 18. 12. 1969 Kino Mír v Krnově 20. 2. – 26. 2. 1970 Velké kino v Gottwaldově
Daleko od hlučícího davu
Na příkladu této jedné kopie lze přehledně vidět trasu cesty z kraje do kraje a zároveň i logisticky dobře odvedenou práci programového referenta. Z Prahy kopie míří do Západočeského kraje – Karlovy Vary a Plzeň. Poté se dostává na druhou stranu země do Severomoravského kraje, kde začíná v letním kině v Lipníku nad Bečvou a pokračuje až do Krnova. Poté ji přebírá Jihomoravský kraj, který ji má v držení až do konce roku 1969.
Datum Kino – kopie 1 Kino – kopie 2 20. 3. 1969 Kino Alfa 30. 5. – 10. 7. 1969 Kino Eden v Plzni 18. 7. – 24. 7. 1969 Letní kino v Karlových Varech 1. 8. – 7. 8. 1968 Letní kino Nadsklepí v Lipníku nad Bečvou 15. 8. – 21. 8. 1969 Kino Slovan ve Frýdku- Místku 22. 8. – 28. 8. 1969 Kino Centrum v Havířově 29. 8. – 4. 9. 1969 Kino Mír v Ostravě 5. 9. – 12. 9. 1969 Letní kino Amfi v Ostravě 13. 9. – 18. 9. 1969 Letní kino v Karviné 19. 9. – 25. 9. 1969 Kino Osvobození v Novém Bohumíně 26. 9. – 2. 10. 1969 Kino Mír v Krnově
111
10. 10. – 23. 10. 1969 Kino Jadran v Brně 21. 11. – 27. 11. 1969 Kino Jadran v Brně 28. 11. – 31. 12. 1969 Kino Vysočina v Jihlavě 9. 1. – 15. 1. 1970 Kino Sněžník v Děčíně 16. 1. – 22. 1. 1970 Kino Máj v Litoměřicích 30. 1. – 12. 2. 1970 Velké kino v Gottwaldově 27. 2. – 5. 3. 1970 Kino 70 v Blansku 22. 5. – 28. 5. 1970 Kino 70 v Dobrušce 7. 8. – 10. 8. 1970 Letní kino v Českých Budějovicích 21. 8. – 27. 8. 1970 Letní kino v Liberci 9. 9. – 12. 9. 1970 Letní kino v Ústí nad Labem 30. 10. – 5. 11. 1970 Kino Eden v Plzni 4. 12. – 10. 12. 1970 Kino Metro v Prostějově
Osvobození – dvojprogram I. díl Ohnivý duha a II. díl Průlom
Promítání tohoto filmu vyvolalo podle dostupných informací senzaci a každé představení bylo okamžitě vyprodané, hlavně díky tomu, že šlo především o organizovaná představení pro školy, vojáky nebo patronátní závody. Díky rozhovoru s ředitelem Ústřední půjčovny Vladislavem Maškem víme, že v červenci byla u nás dostupná pouze jedna kopie tohoto filmu. Mašek dále vyzdvihuje kvality filmu a uvádí zajímavá čísla – v Praze zhlédlo tento film 35 000 diváků, v Brně na jediném představení 2500.336
Od října však dochází ke kolizi, tudíž je možné, že se podařilo získat druhou kopii.
Datum Kino – kopie 1 Kino – kopie 2 9. 5. – 10. 6. 1970 Kino Alfa v Praze 14. 6. – 15. 6. 1970 Letní kino Stadión v Brně 25. 6. 1970 Letní kino v Kroměříži 1. 7. – 2. 7. 1970 Letní kino v Karviné 15. 7. 1970 Letní kino v Karlových Varech 12. 8. – 13. 8. 1970 Kino Eden v Plzni 13. 9. – 14. 9. 1970 Letní kino v Ústí nad Labem 2. 10. – 6. 10. 1970 Kino Osvobození v Novém Bohumíně 9. 10. – 15. 10. 1970 Kino Luna v Ostravě 16. 10. – 18. 10. 1970 Letní kino Nadsklepí v Lipníku n. Bečvou 16. 10. – 29. 10. 1970 Kino 70 v Dobrušce 30. 10. – 20. 11. 1970 Kino Jadran v Brně 30. 10. – 5. 11. 1970 Letní kino Stadión v Brně 6. 11. – 12.11. 1970 Kino Vesmír v Ostravě 12. 11. 1970 Kino Metro v Prostějově
336 TRUHLÁŘ, Jan. MFF Festivalové minuty Osvobození. Pravda. 13.7.1970. roč. 51, č. 163, s. 1. [Národní digitální knihovna]
112
13. 11. – 16. 11. 1970 Kino Centrum v Havířově 17. 11. – 19. 11. 1970 Kino Mír v Krnově 20. 11. – 26. 11. 1970 Velké kino v Gottwaldově 20. 11. – 23. 11. 1970 Kino Slovan ve Frýdku- Místku 24. 11. – 26. 11. 1970 Kino Mír v Ostravě 28. 11. – 2. 12. 1970 Kino 70 v Blansku 29. 11. – 30. 11. 1970 Kino Oko v Šumperku 1. 12. – 3. 12. 1970 Kino Máj v Litoměřicích 4. 12. – 10. 12. 1970 Kino Vysočina v Jihlavě 4. 12. – 17. 12. 1970 Kino Eden v Plzni
113
7. Závěr
Příchod 70mm filmu do československé distribuce se datuje do období 60. let, které byly ve znamení institucionálních změn národní kinematografie, která kromě jiného trpěla i neutěšujícím stavem kin a jejich hygienicky, komfortně a technicky neodpovídajícím požadavkům nového a moderního uvádění filmů, které bylo v zahraničí již standardem. Kvůli těmto faktorům klesala návštěvnost a bylo potřeba učinit v tomto bodě zásadní kroky. Publikum té doby bylo také značně diferenciované a lidé již nechodili do kina jakožto do kulturní instituce, ale chodili na konkrétní filmy, které si pečlivě vybírali. Úkolem Československého filmu bylo zachovat si stálou přízeň svých diváků, a zajistit jim odpovídající kulturní vyžití. V rámci tohoto opatření začala vznikat kina náročného diváka s uměleckými filmy, ale byla také stavěna či rekonstruována kina, která měla být schopná promítat v té době nejmodernější a technicky nejdokonalejší filmy, které byly tehdy dostupné.
Širokoúhlý systém Todd-AO, jehož zakladatelem byl Mike Todd, dbal na zcela jiné nároky než na jaké byl filmový průmysl zvyklý. Jeho filmy musely být kvalitní stejně jako technika, která je natáčela a následně promítala na plátno. Celý systém byl technicky promyšlený a komplexní a vyústil v revoluci nového typu uvádění filmů.
Aby mohlo i české publikum vidět tyto filmy, začalo se s výstavbou nových kin či rekonstrukcí kin, které byly vybrány díky svým vnitřním prostorům jako vyhovující pro přestavbu. Starost o tato nová kina byla svěřena městským národním výborům, kterým však mnohdy chyběly finance a to nejen na přestavbu kin. V závislosti na tomto ekonomickém faktu byly velmi oblíbené organizované Akce Z, v rámci níž si sami občané budovali a zvelebovali svá města, samozřejmě zadarmo. Tento fenomén lze pozorovat na příkladu několika měst, jejichž občané si brigádnickou prací vybudovali nová a moderní 70mm kina.
Tato kina pak disponovala nejen moderní technikou, která si žádala kvalifikované pracovníky, ale nabízela svým divákům také moderní zázemí. Restaurace, kavárny, snack bary, nebo chytře řešené šatny byly bonusem k tomu, co diváky čekalo na velikých plátnech v sále. Z informací získanáných výzkumem si lze také všimnout, že 70mm kina nevznikala pouze ve velkých či okresních městěch, ale své místo našla i v městech menších. Příkladem může být 70mm kino v Dobrušce, které vzniklo z iniciativy MěstNV a které si z větší části vybudovali obyvatelé Dobrušky sami. Zajímavostí je, že 70mm kino chybělo například v Olomouci a tak jedinýcm kinem v Olomoucké oblasti bylo Letní kino Nadsklepí v Lipníku nad Bečvou.
70mm velkofilmy, které poutaly na zvučné herecké obsazení, byly promítány jako „roadshow“. Diváci byly vpouštěni do sálů již za zvuků předehry k filmu. Snímky jako Kleopatra, Spartakus, Bitva v Ardenách, My Fair Lady a další byly navíc dvojdílné, což znamenalo, že mezi díly byla přestávka, která byla v prvních minutách vyplněná přestávkovou hudbou, která byla součástí filmu.
Filmy jako Kleopatra, Létající Clipper, Bitva v Ardenách, Vojna a mír, Osvobození, ale jistě i další přispěly výrazným způsobem ke zvednutí tržeb a k zvýšení návštěvnosti. Ostatně řada kin měla i smlouvu s cestovní kanceláři Čedok, která jim zajišťovala i přísun diváků z okolních měst a vesnic. Hlavní problém se však ukázal být v omezeném počtu 70mm filmů a v omezeném počtu jejich kopií zakoupených do československé distribuce. Aby se tak na 70mm film specializovaná kina po ekonomické stránce uživila, hrála také i 35mm širokoúhlé filmy, či klasické 35mm. Výjimku snad tvoří kino Jadran, které bylo zároveň prvním v českých zemí, a kino Alfa v Praze, jejichž repertoár se i v roce 1970 skládal pouze ze 70mm filmů.
114
Odpověď na otázku, zdali byl zastaven pokles návštěvnosti je nejednoznačná a není ani předmětem zkoumání této práce. 70mm filmy byly také kopírovány na širokoúhlý formát, klasický formát nebo na 16 mm a byly tak tedy přístupné po určité době od premiéry „sedmdesátky“ v každém kině. Divák se tedy pak mohl rozhodnout, kterou variantu zvolí. Co je však jisté, je to, že i díky 70mm filmu se československý filmový průmysl osamostatnil od dovozu zahraniční techniky a byl s promítacím strojem UM 70/35 od národního podniky Meopta Přerov a od zvukového zařízení národního podniku Tesla soběstačný.
115
8. English summary
The diploma thesis First Years of Distribution of 70mm films in Czechoslovakia is a historical study of widescreen formats, specifically 70mm format, which was reborn during the 1950s in the United States of America into the Todd-AO process by Mike Todd. Together with other widescreen processes, this resulted in so-called revolution of widescreen processes. This revolution was important because of its impact on the film industry and its reshaping the spectator experience.
In the first part of this thesis, the author clarifies the main context of the Todd-AO process creation, its technical aspects and its new attitude to quality and spectatorship. The main source for this part was publication Widescreen Cinema by John Belton, who brings new findings and redefinitions, which are relevant to the concept of „The New Film History“. Following this concept, Belton highlights the technical, economic, cultural, social and aesthetic influences on the technological film history. Second important publication is Širokoúhlý film a stereofonní záznam ve zvuku ve světové kinematografii by Bohumil Brejcha from 1956, which provides technical informations about 70mm film format and it is also an evidence of this format in Czechoslovakia in 1960s.
This historical background is essential for the main part of this thesis which is based on an archival research. Due to 70mm film world-wide boom which the Todd-AO process started and its legacy in filmmaking of that time, this technology is again discussed in this part of the thesis.
After the Second World War, situation in the Czechoslovak cinematography desperately needed to be self-sufficient in the production as well as in the cinematographic technology. Cinemas were in poor state and the standards of hygiene, comfort and technology were still far behind the new and modern cinema presentation that was already adopted abroad.
Due to those factors, attendance was declining and major steps had to be taken at this point. The audience at that time was highly differentiated and people no longer went to the cinema as to the cultural institution but to see specific films, which they carefully chose. The task of the state-owned cinema industry was to maintain the constant favor of its audience, and to provide them with adequate cultural places.
As the author finds out, 70mm wide-film blockbusters (not just those made by Todd-AO process, but other 70mm processes like DEFA 70 from the German Democratic Republic or Sovscope 70 from the Soviet union) were gradually becoming a new attraction for Czechoslovak audiece.
In virtue of this demand, constructions of new modern theatre houses or the reconstructions of existing cinemas began. These cinemas not only had modern technology at their disposal but also offered to its audience modern facilities, including restaurants, cafes or snack bars as a bonus to what awaited the audience on the big screens. First cinema adapted to 70mm film was Jadran cinema in Brno in 1964. Since then over 40 cinemas or open-air cinemas were adapted or build to 70mm film format on the territory of the present-day Czech Republic until 1970, which is the year that delimits this diploma thesis.
The aim of this diploma thesis is to find and reconstruct the schedule of 70mm films of these cinemas adapted to this format between 1964 and 1970 and show on the selected examples its scheduling plan and distribution practices in those years, for example how many copies of those
116 films were bought. Films such as Cleopatra, Those Magnificent Men on their Flying Machines, Spartakus, Flying Clipper, Old Shatterhand or War and Peace by Sergei Bondarchuk, were not only „films“ but „shows“ which had great influence on the social, cultural, economic or technical aspects of the Czechoslovak cinematography.
117
9. Zdroje
Literatura
ALLEN, Robert C. – GOMERY, Douglas. Film History: Theory and Practice. Boston: McGraw-Hill, 1985.
BATISTOVÁ, Anna. Cesta k soběstačnosti. Vývoj technického zázemí domácí sítě kin po roce 1945. In: Pavel Skopal (ed.). Naplánovaná kinematografie. Praha: Academia, 2012, s. 427–467.
BELTON, John. Widescreen Cinema. Cambridge – London: Harvard University Press, 1992.
BIER, Brigitte – HÜNERMANN, Christoph. Kronika filmu. Praha: Fortuna Print, 1995.
BREJCHA, Bohumil. Širokoúhlý film a stereofonní záznam ve zvuku ve světové kinematografii. Praha: Československý státní film, 1956.
ČESÁLKOVÁ, Lucie – SKOPAL, Pavel (eds.). Filmové Brno. Dějiny lokální filmové kultury. Národní filmový archiv, 2016.
ENTICKNAP, Leo. Moving Image Technology. From Zoetrope to Digital. London: Wallflower Press, 2005.
HAVELKA, Jiří. Čs. filmové hospodářství VII. 1958-1962. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964.
HAVELKA, Jiří. Čs. filmové hospodářství IX. Hraný a animovaný film 1963-1965. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966.
HAVELKA, Jiří. Filmová kronika 1970. Praha: Český filmový ústav, 1971. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nfa/uuid/uuid:2c5007a0-673a-11de-ba6d-000d606f5dc6
HAVELKA, Jiří. Filmové Vavříny II. S čísly a událostmi (1965-1969). Praha: Český filmový ústav, 1970. Historie dobrušského kina, písemný text ve vlastnictví Pavla Štěpána poskytnutý autorce.
KNAP, Karel. Smluvní vztahy v právu autorském. Praha: Orbis, 1967. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:ca63ae20-181c-11e6-ae73-005056827e51
KUBÍČEK, Jaromír a Mirko RIEDL. Bibliografie periodik Jihomoravského kraje 1966-1985. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1990. ISBN 80-85048-08-6. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:0ee62a60-37aa-11e3-b62e-005056825209
LEVINSKÝ, Otto – Antonín STRÁNSKÝ. Film a filmová technika. Praha: SNTL, 1974. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:7f8aa2c0-3469-11e4-90aa-005056825209
MAJER, Andrej. Premietame film. Bratislava: Obzor, 1965.
118
STÝBLO, Zbyšek. Prostory pro filmovou projekci. Česká technika – nakladatelství ČVUT, 2014.
TOMEŠEK, Pavel a kolektiv. Brožura kina Mír 70. Krnov, 2008.
Časopisy a periodika
Blanenský kulturní zpravodaj, 1967-1970
Jihočeská pravda: orgán jihočeského krajského výboru KSČ, 1968-1970
Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové, 1965-1971
Literární noviny, 1964-1968
Kladenský Kovák, 1970
Kroměřížská jiskra: týdeník OV KSČ a rady ONV v Kroměříži, 1969-1970
Kulturní kalendář Českých Budějovic, 1968-1970
Kulturní kalendář Dobrušky, 1970
Kulturní noviny, 1968
Naše pravda: list OV KSČ a rady ONV v Gottwaldově, 1967-1970
Naše slovo: týdeník OV KSČ a ONV v Šumperku, 1970
Nová svoboda: deník severomoravského KV KSČ, 1966-1971
Nové Přerovsko: orgán rady okresního národního výboru v Přerově, 1968-1971
Pochodeň: orgán východočeského krajského výboru KSČ, 1966-1974
Pravda: orgán západočeského krajského výboru KSČ, 1966-1970
Průboj: orgán severočeského krajského výboru KSČ, 1967-1972
Rovnost: deník jihomoravského krajského výboru KSČ, 1964-1970
Rudé právo: Ústřední orgán Komunistické strany Československa, 1965-1972
Stráž lidu: týdeník OV KSČ a rady ONV v Prostějově, 1970-1971
Vlasta, 1966
119
Články z dobových periodik
(ag). První letní kino na 70mm formát. Rovnost. 02. 08. 1966. roč. 81, č. 184, s. 4. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
(Ag). Vítáme v Brně účastníky II. Filmfóra. Zahájení mezinárodního filmového veletrhu. Rovnost. 03. 11. 1964. roč. 79, č. 263, s. 1. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
(ap). Kino Luna v provozu. Nová svoboda. 14. 9. 1970. roč. 26, č. 217, s. 2. [Online databáze Kramerius Vědecké knihovny v Olomouci]
(bb). Hořická sedmdesátka. Pochodeň. 27. 1. 1972. roč. 61, č. 22, s. 5. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
(čtk). Panoramatické kino v Litoměřicích. Lidová demokracie. 15. 7. 1969. roč. 25, č. 164, s. 5. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
(ČTK). Před otevřením 70 mm kina v Praze. Rudé právo. 26.6.1967. roč. 47, č. 174, s. 1. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
(ČTK). Úvěry národní výborům. Rudé právo. 31. 12. 1966. roč. 47, č. 360, s. 2. [Národní digitální knihovna]
(et). Sovětský film Osvobození i dnes v Edenu. Pravda. 12. 8. 1970. roč. 51, č. 189, s. 1. [Národní digitální knihovna]
(f). Filmový festival pracujících po osmnácté. Rudé právo. 10. 6. 1967. roč. 47, č. 158, s. 2. [Národní digitální knihovna]
(har). Turnov se chystá na festival. Pochodeň. 20. 3. 1973. roč. 62, č. 67, s. 5. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
(is). Zájem o sedmdesátku. Průboj. 14.–15. 11. 1970, roč. 22, č. 269, s. 2. [Národní digitální knihovna]
(J.K.). První kino pro sedmdesátimilimetrové filmy. Rovnost. 29. 8. 1964. roč. 79, č. 207, s. 3. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
(jb). V Hornickém lidovém domě v Kladně. Rudé právo. 8. 7. 1966. roč. 46, č. 186, s. 6. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
(jd). Největší plátno v kraji. Sedmdesátka pro Chrudim. Pochodeň. 21. 5. 1969. roč. 58, č. 117, s. 2. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
(js). Druhý díl Vojny a míru na plátno. Nová svoboda. 31. 12. 1966. roč. 22, č. 314, s. 1. [Online databáze Kramerius Vědecké knihovny v Olomouci].
(jst). V Novém Městě n. Metují. Pochodeň. 16. 10. 1972. roč. 61, č. 244, s. 3. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
120
(jur). První v Československu. Rovnost. 17. 10. 1964. roč. 79, č. 249, s. 1. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
(krb). Nejhezčí kino v ČSSR. Průboj, 16. 5. 1969. roč. 21, č. 113, s. 2. [Národní digitální knihovna]
(lin). V Litoměřicích otevřeno nové kino. Druhé panoramatické. Uznání budovatelům kulturního stánku. Průboj. 14. 7. 1969. roč. 21, č. 163 s. 2. [Národní digitální knihovna]
(mfa). Před karlovarským festivalem. Na jubilejní XV. ročník se přihlásilo 26 zemí. Rudé právo, 15. 6. 1966, roč. 46, č. 163, s. 1. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
(mik). Širší podívaná i v Bohumíně. Nová svoboda. 13. 9. 1967. roč. 23, č. 220, s. 2. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
(mol). Přístavba panoramatického 70mm kina. Pochodeň. 4. 11. 1969. roč. 58, č. 259, str. 5. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
(mol). Také v Jilemnici budou mít panoramatické kino. Pochodeň. 6. 6. 1969. roč. 58, č. 131, str. 5. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
(od našich zpravodajů a ČTK). Činy ve prospěch našeho národního hospodářství. Hlas kandidátům – práci republice. Rudé právo. 29. 11. 1971. roč. 52, č. 282, s. 5. [Národní digitální knihovna]
(rt). Druhé kino v republice. Rovnost. 03. 11. 1964. roč. 79, č. 263, s. 1. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
(sn). Hořičtí mají „sedmdesátku“. Pochodeň. 29. 12. 1971. roč. 60, č. 307, s. 1. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
(sš). My fair lady v Jaroměři. Pochodeň. 26. 11. 1968. roč. 57, č. 299, str. 1. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
(zdet). Premiéra sedmdesátky. Průboj. 14. 9.1970, roč. 22, č. 216, s. 1. [Národní digitální knihovna]
70 milimetrů a 30 kilometrů. Vlasta. 30. 11. 1966. roč. 20, č. 48, s. 5. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] aKa. Kino na 70mm film konečně v Praze. Filmovým objektivem. 08. 1965. roč. 5, č. 8, s. 155. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] aKa. Pyrcon UP 700. Filmovým objektivem. 12. 1961. roč. 1, č. 12, s. 14-15. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně] aKa. Univerzální promítací stroj Favorit 70. Filmovým objektivem. 12. 1964. roč. 4, č. 12, s. 240. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně]
121
Amfiteátr v Karviné. Nová svoboda. 6. 6. 1968. roč. 24, č. 134, s. 2. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
BURSÍK, J. Kleopatra už v květnu? Průboj, 24. 2. 1967. roč. 19, č. 48, s. 4. [Digitální knihovna FSV UK]
Cenný dar občanům Šumperka. Naše slovo. 11.11.1970. roč. 12, č. 45, s. 7. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
Čedok. Pravda. 23. 4. 1967. roč. 48, č. 98, s. 2. [Národní digitální knihovna]
Čtvrté 70mm kino v kraji. Pochodeň. 28. 11. 1968. roč. 57, č. 301, s. 1. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
Čtyřiačtyřicáté. Průboj, 11.–12. 9. 1971. roč. 21, č. 216, s. 5. [Národní digitální knihovna]
ČULÍK, Vladimír. Významná akce v Měsíci přátelství. Kino Oko po generálce opět slouží občanům. Naše slovo. 16. 12. 1970. roč. 12, č. 50, s. 3. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
Devět kin. Nová svoboda. 3. 3. 1967. roč. 23, č. 54, s. 3. [Online databáze Kramerius Vědecké knihovny v Olomouci]
ELIÁŠ, Jan. Eden je jen jeden. Pravda. 31. 10. 1967. roč. 48, č. 261, s. 5. [Národní digitální knihovna]
Fakta o filmexportu. Rudé právo. 16. 3. 1967. roč. 47, č. 75, s. 5. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
FASTER, Vladimír. Manipulace se 70mm filmovými kopiemi. Filmovým objektivem. 08. 1965, roč. 5, č. 8, s. 154-155.
FIALA, M. Náš film a svět. Rozhovor s ředitelem Čs. filmexportu J. Kučerou. Rudé právo. 10. 12. 1967. roč. 48, č. 340, s. 4. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
FIŠER, Karel. Kino na 70mm film v Praze. Filmovým objektivem. 04. 1964. roč. 4, č. 4, s. 71- 72. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
HENDRYCH, Jiří. Univerzální promítací stroj UM 70/35. Filmovým objektivem. 05. 1963, roč. 3, č. 5, s. 94. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně]
HOLÝ, Karel. Sovětský film z programu MFF v Karlových Varech. Festival dnes ve znamení „duhy“. Pravda. 15. 7. 1970. roč. 51, č. 165, s. 6. [Národní digitální knihovna]
J.K. Nové Velké zahajuje. Naše pravda. 6. 5. 1967. roč. 23, č. 37, s. 2. [Národní digitální knihovna] jm. Včera večer v Brně. Rovnost. 04. 11. 1964. roč. 79, č. 264, s. 3. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
122
KALOVSKÝ, A. Kino Jadran v Brně. Filmovým objektivem. 01. 1965. roč. 5, č. 1, s. 20. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně]
KALOVSKÝ, A. Kino Jadran v Brně. Filmovým objektivem. 02. 1965. roč. 5, č. 2, s. 35. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně].
Kino Jadran je v naší republice druhým biografem. Rovnost. 27. 11. 1964. roč. 79, č. 284, s. 1. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
Kino Jas zahajuje. Pochodeň. 4. 11. 1966. roč. 55, č. 265, str. 2. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
Kino Luna zahajuje. Nová svoboda. 12. 9. 1970. roč. 26, č. 216, s. 11. [Online databáze Kramerius Vědecké knihovny v Olomouci]
KOHOUTEK, Václav. My Fair Lady na filmovém plátně. Sedmdesátka v Háječku. Jihočeská pravda. 12. 8. 1968. roč. 24, č. 191, s. 1. [Digitální knihovna Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích]
KOVAŘÍK, Karel. Vývoj, výstavba a provoz letního kina v Boskovicích. Vlastivědné listy Boskovicka. 12. 1968. roč. 1, č. 4, s. 11-12. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna] krb. „Panorama“ pro Varnsdorfské. Průboj, 12. 5. 1971. roč. 21, č. 111, s. 1. [Národní digitální knihovna]
KRBÍLEK, Jaroslav. Rozhovor o filmové dramaturgii a distribuci. Zápas o diváka. Nová svoboda. 4. 2. 1967. roč. 23, č. 31, s. 3. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
Město a občané. Blanenský kulturní zpravodaj. 09. 1967. roč. 1967, č. 9, s. 3. [Digitální knihovna Moravské zemské knihovny]
MIKOLÁŠEK, Vl. Třetí severočeská sedmdesátka. Průboj. 22. 9. 1970, roč. 22, č. 223, s. 5. [Národní digitální knihovna]
My a sedmdesátka. Rudé právo. 2. 3. 1967. roč. 47, č. 61, s. 5. [Národní digitální knihovna] mž. XX. FFP v Kroměříži. Kromeřížská jiskra. 19. 6. 1969. roč. 20, č. 24, s. 3. [Digitální knihovna Vědecká knihovna Olomouc] nd. Nová technologie promítání a technické normy. Filmovým objektivem. 09. 1966. roč. 6, č. 9, str. 176, 177. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
Nové kino zahajuje. Blanenský kulturní zpravodaj. 11. 1968. roč. 1968, č. 11, s. 2. [Digitální knihovna Moravské zemské knihovny]
Opět kino Sněžník. Průboj, 27. 3. 1969. roč. 21, č. 73, s. 7. [Národní digitální knihovna]
Písek – město filmu. Jihočeská pravda. 4. 8. 1969. roč. 25, č. 181, s. 2. [Digitální knihovna Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích]
123
POLÁK, F. Trampoty s kinem. Průboj, 16. 9. 1969. roč. 21, č. 218, s. 2. [Národní digitální knihovna]
Pražské kino na 70mm film. Lidová demokracie. 25. 6. 1965. roč. 21, č. 174, s. 3. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna]
Slavnostní premiéra…Blanenský kulturní zpravodaj. 12. 1968, roč. 1968, č. 12, s. 7. [Digitální knihovna Moravské zemské knihovny]
SYCHRA, Vladimír. Letní kino v Lipníku zahájilo provoz. Nové Přerovsko. 4. 5. 1968. roč. 9, č. 18. s. 3. [Online databáze Kramerius Vědecká knihovna v Olomouci]
TRUHLÁŘ, Jan. MFF Festivalové minuty Osvobození. Pravda. 13. 7. 1970. roč. 51, č. 163, s. 1. [Národní digitální knihovna]
Univerzální promítací stroj Favorit 70. Filmovým objektivem. 10. 1961. roč. 1, č. 10, s. 16. [Digitální knihovna Moravská zemská knihovna v Brně] wier. Brno má dvě „sedmdesátky“. Rovnost. 4. 9. 1968. roč. 83, č. 229, s. 4.
Školní práce
BATISTOVÁ, Anna. Na širokém plátně klid. Přípravy na zavedení širokoúhlého formátu v české kinematografii (1953-1956) [online]. Brno, 2008 [cit. 16. 11. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/uq3rm/. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří VORÁČ.
RŮŽIČKOVÁ, Anna. Technologie jako konkurenční výhoda. Případová studie kina Panorama v Kyjově. Brno, 2018. Bakalářská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí práce Miroslav Vlček.
TRNKA, Jan. Jihlavská kina a filmový klub v kontextu normalizačních let (1968-1989): Proměny strategií uvádění filmů z perspektivy každodennosti [online]. Brno, 2012 [cit. 13. 3. 2021]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/ogr3s/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jaromír Blažejovský.
Archivní prameny
Archiv Města Ostravy, fond: Městský národní výbor Ostrava, č. NAD: 158, inv. č. 476. Zápisy pro léta: 1964. In. Digitální badatelna AMO [online databáze]. Dostupné z: https://badatelna.ostrava.cz/vademecum/permalink?xid=C0F7729E376711EAB777000C29D 8B843
Státní okresní archiv Frýdek-Místek, fond: Městský národní výbor Frýdek-Místek, NAD: 777, inventární číslo: neinventarizováno, pořadové číslo: 2, typ kroniky: obecní, místní označení: Frýdek-Místek. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2017-03-13. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=36C1B61E4EC84ADDB40749FD5FD7B2A8
124
Státní okresní archiv Karlovy Vary, fond: Městský národní výbor Karlovy Vary, číslo fondu: 196. Zápisy pro léta: 1966-01-01-1966-06-30. In: Porta fontium [online databáze]. Dostupné z: https://www.portafontium.eu/chronicle/soap-kv/00196-mesto-karlovy-vary-1966-1
Státní okresní archiv Karlovy Vary, fond: Městský národní výbor Karlovy Vary, číslo fondu: 196. Zápisy pro léta: 1966-01-07-1966-12-31. In: Porta fontium [online databáze]. Dostupné z: https://www.portafontium.eu/chronicle/soap-kv/00196-mesto-karlovy-vary-1966-2
Státní okresní archiv Karlovy Vary, fond: Městský národní výbor Karlovy Vary, číslo fondu: 196. Zápisy pro léta: 1967-01-01-1967-06-30. In: Porta fontium [online databáze]. Dostupné z: https://www.portafontium.eu/iipimage/30360198/soap-kv_00196_mesto-karlovy-vary- 1967-1
Státní okresní archiv Karlovy Vary, fond: Městský národní výbor Karlovy Vary, číslo fondu: 196. Zápisy pro léta: 1968-1969. In: Porta fontium [online databáze]. Dostupné z: https://www.portafontium.eu/chronicle/soap-kv/00196-mesto-karlovy-vary-1968-2
Státní okresní archiv Karviná, fond: Městský národní výbor Bohumín, NAD: 171, číslo pomůcky: 162, inventární číslo: 38, pořadové číslo: 183, typ kroniky: obecní, místní označení: Nový Bohumín. Kronika Nový Bohumín 1967. Zápisy pro léta: 1967. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2016-01-26. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=143DE3D316FC11E48712B8CA3A743057
Státní okresní archiv Karviná, fond: Městský národní výbor Havířov, NAD: 290, inventární číslo: bez inventárního čísla, pořadové číslo: 137, typ kroniky: obecní, místní označení: Havířov. Kronika obce Havířov, okres Karviná, díl II. Zápisy pro léta: 1964-1975. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2016-01-26. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=302C5BE7029911E498F3B8CA3A743057
Státní okresní archiv Nový Jičín, fond: Městský národní výbor Nový Jičín, NAD: 669, číslo pomůcky: 813, inventární číslo: 279, typ kroniky: obecní, místní označení: Nový Jičín. Kronika města Nového Jičína. Zápisy pro léta: 1953-1973. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2014-05-21. Dostupné z: https://digi.archives.cz/da/permalink?xid=221998ABE01311E39D91D4BED9A45B4B
Státní okresní archiv Prostějov, fond: Městský národní výbor Prostějov, NAD: 330, inventární číslo: neinventarizováno, typ kroniky: obecní. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2016-06- 10. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=586E5B10E4A011E388C4F04DA2339CBD
Státní okresní archiv Přerov, fond: Městský národní výbor Lipník nad Bečvou, NAD: 1065, číslo pomůcky: 1125, inventární číslo: 5, typ kroniky: obecní, místní označení: Lipník nad Bečvou. Kronika města Lipníka nad Bečvou. Zápisy pro léta: 1966-1968. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2017-11-20. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=3A1831A0CACD11E78A98DC4A3E7983CD
125
Státní okresní archiv Přerov, fond: Městský národní výbor Lipník nad Bečvou, NAD: 1065, číslo pomůcky: 1125, inventární číslo: 6, typ kroniky: obecní, místní označení: Lipník nad Bečvou. Kronika města Lipníka nad Bečvou. Zápisy pro léta: 1969-1970. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě – Kroniky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2017-11-20. Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=DAE418C0CDF611E79CE9DC4A3E7983CD
Internetové zdroje
Československá filmová databáze.
Epřehledy.
Filmová databáze. < https://www.fdb.cz/>
Internet Movie Database. < https://www.imdb.com/>
Kladno minulé.
Metric Conversions.
Stránky města Dobruška. < https://www.mestodobruska.cz/mesto/dobrussky- zpravodaj/archiv-dobrusskeho-zpravodaje/>
Todd-AO Studios. < https://toddao.com/>
Wikipedia.
Internetové články
APPELT, Christian. Dream Journey: The M.C.S. – 70 Process and European Cinema of the 1960s. in70mm. Pub. 4.1.2009. Akt. 7.1.2021 [cit. 20. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/news/2009/mcs_70/english/index.htm
ARC-120 Gives Wider Vistas. in70mm. Pub. 11.2001. Akt. 7.1.2021 [cit. 20. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/newsletter/2001/66/arc_120/index.htm
DORANGE, Alain. Kinopanorama around theWorld. in70mm. Pub. 16. 1. 2002. Akt. 7. 1. 2021 [cit. 21. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/news/2015/kinopanorama/index.htm
ERBEN, Jiří. Jilemnice kino 70 – zahájení. In: Wikipedia. Vytvořeno: 26. 1. 2014. [vid. 2. 3. 2021]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kino_70_Jilemnice#/media/Soubor:Jilemnice_Kino70_- _zah%C3%A1jen%C3%AD.JPG
126
HART, Martin. Solving The Mysteries of MGM Camera 65 and Ultra Panavision 70. Widescreen museum. Revidováno 8. 1997, 12. 1977, 9. 2002. [cit. 21. 11. 2020]. Dostupné z: http://www.widescreenmuseum.com/widescreen/c65story.htm
HAURSLEV, Thomas. Todd-AO Feature Films, Shorts and Tests. in70mm. Pub. 11. 2002. Akt. 11. 2019 [cit. 20. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/todd_ao/checklist/film_list/index.htm
Kronika města Chomutov. Rok 1968. s.22. Dostupné z: https://www.chomutov- mesto.cz/?download=_/ks-zkm/kronika-mesta-chomutova-1968.pdf
LOBBAN, Grant. The Technirama Story. Historical Background. in70mm. Pub. 6. 2000. Akt. 7. 1. 2021 [cit. 20. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/newsletter/2000/61/technirama/index.htm
Motion pictures photographed in Super Panavision 70 & Panavision System 65. in70mm. Pub. 2. 6. 1999. Akt. 7. 3. 2021 [cit. 20. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/library/process/super_panavision_70/index.htm
Motion pictures photographed in Ultra Panavision 70. in70mm. Pub. 2.6.1999. Akt. 7. 1. 2021 [cit. 20. 11 .2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/library/process/ultra_panavision_70/index.htm
SILYANOV, Dmitry. Sovscope 70 – 70mm Films in USSR. Pub. 2. 7. 2010. Akt. 7. 1. 2021 [cit. 21. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/news/2010/sovscope/index.htm
VONAU, Ingolf – HAUERSLEV, Thomas. Defa. in70mm. Pub. 11. 2002. Akt. 7. 1. 2021 [cit. 20. 11. 2020]. Dostupné z: https://www.in70mm.com/library/process/defa_70/index.htm
ZAJÍC, Josef. Letní kino Amfi v Ostravě-Porubě si připomene 50 let od otevření. Novinky.cz. Pub. 9. 6. 2018, [vid. 3. 4. 2021]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/vase- zpravy/clanek/letni-kino-amfi-v-ostrave-porube-si-pripomene-50-let-od-otevreni-323362
Další zdroje
Telefonický rozhovor s Milošem Demelou vedla autorka dne 18. 4. 2021
Telefonický rozhovor s Pavlem Tomeškem vedla autorka dne 20. 4. 2021
Citované filmy
2001: Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey; Stanley Kubrick, Velká Británie / USA, 1968)
III. CS (Josef Kořán, ČSSR, 1965)
Alamo (The Alamo; John Wayne, USA, 1960)
127
Alfréd Veliký (Alfred the Great; Clive Donner, Velká Británie, 1969)
Anna Karenina (Anna Karenina; Alexandr Zarchy, Sovětský svaz, 1967)
Báječní muži na létajících strojích (Those Magnificent Men in Their Flying Machines; Ken Annakin, Velká Británie, 1965)
Balerína (Balerina; Sovětský svaz, 1969)
Becket (Peter Glenville, Anglie, 1963)
Bela (Bela; Stanislav Rostockij, Sovětský svaz, 1966)
Ben Hur (Ben – Hur; William Wyler, USA, 1959)
Bitva v Ardenách (Battle of the Bulge; Ken Annakin, USA, 1965)
Blízká setkání třetího druhu (Close Encounters of the Third Kind; Steven Spielberg, USA, 1977)
Brainstorm (Douglas Trumbull, USA,1980)
Carousel (Henry King, USA, 1956)
Cesta kolem světa za 80 dní (Around the World in 80 days; Michael Anderson, USA, 1956)
Cesta spásy (The Hallelujah Trail; John Sturges, USA, 1965)
Cid (El Cid; Anthony Mann, Itálie / USA, 1961)
Cromwell (Cromwell; Ken Hughes, Velká Británie, 1970)
Čajkovskij (Čajkovskij; Igor Talankin, Sovětský svaz, 1969)
Čermenův slib (Čermen; Nikolaj Konstantinovič Sanišvili, Sovětský svaz, 1970)
Černý trikot (1-2-3-4 ou Les collants noirs; Terence Young, Francie / Portugalsko, 1960)
Černý tulipán (La tulipe noire; Christian-Jaque, Francie / Itálie / Španělsko, 1964)
Daleko od hlučícího davu (Far from the Madding Crowd; John Schlesinger, Velká Británie, 1967)
Divotvorný hrnec (Finian´s Rainbow; Francis Ford Coppola, USA, 1968)
Docela malá povídka (Sjužet dlja nebolšogo rasskaza; Sergej Jutkevič, Sovětský svaz / Francie, 1969)
Dvorní zpěvačka (Krepostnaja aktrisa; Roman Tichomirov, Sovětský svaz, 1963)
128
Exodus (Otto Preminger, USA, 1960)
Funny Girl (William Wyler, USA, 1968)
Grand Prix (John Frankenheimer, USA, 1966)
Hamlet (Kenneth Branagh, Velká Británie / USA, 1996)
Hejtman Florián (Hauptmann Florian von der Mühle; Werner W. Wallroth, Východní Německo / Maďarsko, 1968)
Hello Dolly! (Gene Kelly, USA, 1969)
Chartúm (Khartoum; Basil Dearden, Velká Británie, 1966)
Ikaros (Signale – Ein Weltraumabenteuer; Gottfried Kolditz, Východní Německo / Polsko, 1970)
Jak byl dobyt Západ (How the West Was Won; Henry Hathaway, John Ford, George Marshall, Richard Thorpe, USA, 1962)
Jih proti Severu (Gone with the Wind; Victor Fleming, George Cukor, Sam Wood, USA, 1939)
Jižní Pacifik (South Pacific; Joshua Logan, USA, 1958)
Kankán (Can-Can; Walter Lang, USA, 1960)
Kleopatra (Cleopatra; Joseph L. Mankiewicz, Rouben Mamoulian, Darryl F. Zanuck, USA, 1963)
Krakatoa, na východ od Jávy (Krakatoa, East of Java; Bernard L. Kowalski, USA, 1969)
Král a já (The King and I; Walter Lang, USA, 1956)
Král Artuš a jeho družina (Camelot; Joshua Logan, USA, 1967)
Labutí jezero (Lebedinoe ozero, 1967)
Lawrence z Arábie (Lawrence of Arabia; David Lean, Velká Británie, 1962)
Létající Clipper (Flying Clipper – Traumraise unter weissen Segeln; Hermann Leitner, Rudolf Nussgruber, Západní Německo, 1962)
Letiště (Airport; Henry Hathaway, George Seaton, USA, 1970)
Lev v zimě (The Lion in Winter; Anthony Harvey, Velká Británie, 1969)
Ljubov Jarová (Ljubov Jarovaja; Vladimir Fetin, Sovětský svaz, 1970)
129
Lord Jim (Richard Brooks, Velká Británie / USA, 1965)
Mackennovo zlato (McKenna´s Gold; J. Lee Thompson, USA, 1969)
Metelice (Metel; Vladimir Basov, Sovětský svaz, 1964)
My Fair Lady (George Cukor, USA, 1964)
Navždy a daleko (Far and Away; Ron Howard, USA, 1992)
Nebe nad Holandskem (Sky over Holland; John Fernhout, Nizozemsko, 1967)
Neděle (Jan Špáta, ČSSR, 1965)
Největší příběh všech dob (The Greatest Story Ever Told; George Stevens, David Lean, Jean Negulesco, USA 1965)
Old Shatterhand (Hugo Fregonese; Západní Německo / Francie / Itálie / Jugoslávie, 1964)
Oliver (Oliver!; Carol Reed, Velká Británie, 1968)
Optimistická tragédie (Optimisičeskaja tragedija; Samson Samsonov, Sovětský svaz, 1963)
Osm hrozných (The Hateful Eight; Quentin Tarantino, USA, 2015)
Osvobození I – Ohnivá duha (Osvobožděnije 1. – Ognennaja duga, Jurij Ozerov, 1967)
Osvobození II – Průlom (Osvobožděnije 2. – Proryv; Jurij Ozerov, Sovětský svaz, 1968)
Osvobození III – Směr hlavního úderu (Osvobožděnije 3. – Napravlenije glavnogo udara, Jurij Ozerov ,1970)
Pád říše římské (The Fall of the Roman Empire; Anthony Mann, USA, 1964)
Pan doktor a jeho zvířátka (Doctor Dolittle; Richard Fleischer, USA, 1967)
Podzim Cheyennů (Cheyenne Autumn; John Ford, USA, 1964)
Porgy a Bess (Otto Preminger, Rouben Mamoulian, USA, 1959)
Poslední údolí (The Last Valley; James Clavell, Velká Británie / USA, 1971)
Raintree County (Edward Dmytryk, USA, 1957)
Sbohem, pane profesore (Goodbye, Mr. Chips; Herbert Ross, USA, 1969)
Simon Bolívar (Simón Bolívar; Alessandro Blasetti, Španělsko / Venezuela / Itálie, 1969)
Spartakus (Stanley Kubrick, USA, 1960)
130
Star! (Robert Wise, USA, 1968)
Šarivari (Parad-alle; Ilja Gutman,1969)
Temný rytíř povstal (The Dark Knight Rises; Christopher Nolan, USA / Velká Británie, 2012)
The Big Fisherman (Frank Borzage, USA, 1959)
The Miracle of Todd-AO (Capt. Juan C. Hutchinson, USA, 1956)
The Thrill of Todd-AO (Mike Todd, USA, 1955)
This is Cinerama (Merian C.Cooper, Gunther von Fritsch, USA, 1952)
Tisíc dnů s Annou (Anne of the Thousand Days; Charles Jarrott, 1969)
To je ale bláznivý svět (It´s a Mad, Mad, Mad, Mad World, Stanley Kramer, USA, 1963)
Tora! Tora! Tora! (Tora! Tora! Tora!; Kindži Fukasaku, Tošio Masuda, Richard Fleischer, USA / Japonsko, 1970)
Třetí mládí (La Nuit des adieux/ Treťja molodosť; Jean Dréville, Francie / Sovětský svaz, 1965)
Útěk I, II (Beg, Vladimir Nuamov, Alexandr Alov, 1970)
Ve službách papeže (The Agony and the Ecstasy; Carol Reed, USA / Itálie, 1965)
Velké závody (The Great Race; Blake Edwards, USA, 1965)
Vítězný závod (Direktor, Alexej Saltykov, Sovětský svaz,1970)
Vojna a mír – I. díl Andrej Bolkonskij (Vojna i mir I: Andrej Bolkonskij; Sergej Bondarčuk, Sovětský svaz, 1965)
Vojna a mír – II. díl Nataša Rostovová (Vojna i mir II: Natasha Rostova; Sergej Bondarčuk, 1965)
Vojna a mír – IV. díl Pierre Bezuchov (Vojna i mir IV: Pierre Bezukhov; Sergej Bondarčuk, Sovětský svaz, 1967)
Vojna i mír – III. díl Borodino (Vojna i mir III: 1812 god; Sergej Bondarčuk, Sovětský svaz, 1966)
Výstřel Aurory (Zalp Avrory; Jurij Vyšinskij, 1965)
Vzpoura na Bounty (Mutiny on the Bounty; Carol Reed, Lewis Milestone, USA, 1962)
West Side Story (Robert Wise, Jerome Robbins, USA, 1961)
131
Za zvuků hudby (The Sound of Music; Robert Wise, USA, 1965)
Zajati vesmírem (Marooned; John Sturges, USA, 1969)
Zkrocené moře (Deltafase; Bert Haanstra, Nizozemsko, 1961)
Železný proud (Železnyj potok; Jefim Dzigan, 1967)
132
10. Obrázkové přílohy
Obrázek 1: Philips projektor, používaný pro projekci Todd-AO filmů [Belton, 1992: 167]
Obrázek 2: Systém ARC-120 [zdroj: ARC-120 Gives Wider Vistas. in70mm. Pub. 11. 2001. Akt. 7. 1. 2021. Dostupné z: https://www.in70mm.com/newsletter/2001/66/arc_120/index.htm]
133
Obrázek 3 (vlevo): Promítací stroj Bauer U 2 [Filmovým objektivem, 09. 1961, roč. 1, č. 9, s. 16]; Obrázek 4 (vpravo): Promítací stroj Favorit 70 [Filmovým objektivem, 12. 1964, roč. 4, č. 12, s. 241]
Obrázek 5 (vlevo): Promítací stroj Pyrcon UP 700 [Filmovým objektivem, 12. 1961, roč. 1, č. 12, s. 14]; Obrázek 6 (vpravo): Promítací stroj UM 70/35 [Filmovým objektivem, 05. 1963, roč. 3, č. 5, s. 941
134
Obrázek 7: Kleopatra [Naše pravda, 16. 1. 1970, roč. 26, č. 4, s. 5]
Obrázek 8: Při práci v letním kině v Háječku v Českých Budějovicích [Jihočeská pravda, 12. 8. 1968, roč. 24, č. 191, s. 1]
135
Obrázek 9: Slavnostní otevření kina Sněžník v Děčíně [Průboj, 22. 5. 1969, roč. 21, č. 181, s. 2]
Obrázek 10: Při práci v brněnském kině Jadran [Rovnost, 27. 11. 1964, roč. 79, č. 284, s. 1]
136
Obrázek 11: Pozvánka na film Becket [Naše pravda, 21. 7. 1967, roč. 23, č. 58, s. 5]
Obrázek 12: Kino Luna zahajuje [Nová svoboda, 12. 9. 1970, roč. 26, č. 216, s. 11]
137
11. Přílohy
Tabulka č. 1. Seznam 70mm kin na území českých zemí a poté v ČR
Město Název kina Datum zahájení Typ prom. stroje, provozu ks v kabině Benátky nad Jizerou Letní Meopta UM 70/35, 2 Beroun Letní Meopta UM 70/35, 2 Blansko Kino 70 listopad 1968 Meopta UM 70/35, 2 Bohumín (Nový Osvobození září 1967 Pyrcon UP 700, 2 Bohumín) Boskovice Letní srpen 1966 KP 30 B, 2 Brno Jadran srpen 1964 Bauer U 2, 2 Brno Letní – Stadión září 1968 Meopta UM 70/35, 2 Brno Moskva (Scala) Meopta UM 70/35, 2 České Budějovice Letní srpen 1968 Favorit 70, 2 Děčín Sněžník květen 1969 Meopta UM 70/35, 2 Dobruška Kino 70 březen 1969 Meopta UM 70/35, 3 Frýdek-Místek Slovan květen 1968 Meopta UM 70/35, 3 Havířov Centrum prosinec 1967 Meopta UM 70/35, 2 Hořice Panorama leden 1972 Meopta UM 70/35, 2 Hradec Králové Central 1971 Meopta UM 70/35, 2 Chomutov Letní červenec 1968 Meopta UM 70/35, 2 Chrudim Letní červen 1969 Meopta UM 70/35, 2 Jablonec nad Nisou Radnice září 1970 Meopta UM 70/35, 2 Jaroměř Svět listopad 1968 Meopta UM 70/35, 2 Jihlava Vysočina prosinec 1967 Meopta UM 70/35, 2 Jilemnice Panorama 70 prosinec 1970 Meopta UM 70/35, 2 Karlovy Vary Letní květen 1966 Pyrcon UP 700, 2 Karlovy Vary Thermal Meopta UM 70/35, 2 Karviná Letní červen 1968 Meopta UM 70/35, 2 Kladno Sevastopol červenec 1966 Pyrcon UP 700, 2 Kladno Hutník Meopta UM 70/35, 2 Krnov Mír květen 1969 Meopta UM 70/35, 2 Kroměříž Letní červen 1969 Meopta UM 70/35, 2 Kyjov Panorama listopad 1970 Meopta UM 70/35, 2 Liberec Letní červen 1967 Pyrcon UP 700, 2 Lipník nad Bečvou Letní – Nadsklepí květen 1968 Meopta UM 70/35, 2 Litoměřice Máj červenec 1967 Meopta UM 70/35, 2 Most Kosmos září 1971 Neratovice Letní Meopta UM 70/35, 2 Nové město nad Panorama 70 konec roku 1972 Meopta UM 70/35, 2 Metují Nový Jičín Letní léto 1974 Meopta UM 70/35, 2 Ostrava Letní – Amfi srpen 1968 Meopta UM 70/35, 2 Ostrava Vesmír září 1965 Meopta UM 70/35, 2 Ostrava Mír podzim 1968 Meopta UM 70/35, 2 Ostrava Luna září 1970 Meopta UM 70/35, 2
138
Ostrava Vítek Meopta UM 70/35, 2 Pardubice Jas listopad 1966 Favorit 70, 2 Písek Letní srpen 1969 Meopta UM 70/35, 2 Plzeň Eden květen 1967 Meopta UM 70/35, 2 Praha Alfa červenec 1967 Favorit 70, 2 Praha Moskva/Ládví Favorit 70, 2 Praha Palác kultury Kinoton DP 75, 3 Prostějov Metro listopad 1970 Meopta UM 70/35, 2 Přerov Hvězda Meopta UM 70/35, 2 Šumperk Oko listopad 1970 Meopta UM 70/35, 2 Turnov Letní léto 1973 Meopta UM 70/35, 2 Ústí nad Labem Letní červen 1967 Valašské Meziříčí Letní 1969 Meopta UM 70/35, 2 Varnsdorf Panorama květen 1971 Meopta UM 70/35, 2 Zlín (Gottwaldov) Velké kino květen 1967 Favorit 70, 2
Tabulku vypracoval Pavel Tomešek a byla zařazena jako příloha brožury k festivalu kina Mír v Krnově roku 2008. Tabulku jsem doplnila o získané údaje z výzkumu.
139
Tabulka č. 2: 70mm filmy zakoupené do distribuce v ČSSR s datem výroby do roku 1970
Název filmu Země původu Rok výroby Spartakus USA 1960 Černý trikot Francie 1960 West Side Story USA 1961 Cid USA 1961 Létající Clipper NSR 1962 Vzpoura na Bounty USA 1962 Kleopatra USA 1963 Becket Anglie 1963 To je ale bláznivý svět USA 1963 Dvorní zpěvačka SSSR 1963 Černý tulipán Francie/Itálie/Španělsko 1964 Metelice SSSR 1964 Podzim Cheyennů USA 1964 My Fair Lady USA 1964 Old Shatterhand NSR 1964 Pád říše římské USA/Anlie 1964 Lord Jim Anglie 1965 Ve službách papeže USA 1965 Vojna a mír – I. díl Andrej SSSR 1965 Bolkonskij Vojna a mír – II. díl Nataša SSSR 1965 Rostovová Výstřel Aurory SSSR 1965 Báječní muži na létajících USA/Anglie 1965 strojích Třetí mládí SSSR/Francie 1965 Bitva v Ardenách USA 1965 Velké závody USA 1965 Bela SSSR 1966 Vojna a mír – III. díl SSSR 1966 Borodino Grand Prix USA 1966 Vojna a mír - IV. Pierre SSSR 1967 Bezuchov Železný proud SSSR 1967 Labutí jezero SSSR 1967 Daleko od hlučícího davu Anglie 1967 Osvobození I. - Ohnivá duha SSSR 1967 Anna Kareninová SSSR 1967 Král Artuš a jeho družina USA 1967 Divotvorný hrnec USA 1968 Oliver Anglie 1968 2001: Vesmírná odysea Anglie 1968 Osvobození II. – Průlom SSSR 1968 Funny Girl USA 1968 Hejtman Florian NDR/(SSSR) 1968
140
MacKennovo zlato USA 1969 Simon Bolívar Španělsko/Itálie/Venezuela 1969 Lev v zimě Anglie 1969 Docela malá povídka SSSR/Francie 1969 Balerína SSSR 1969 Šarivari SSSR 1969 Zajati vesmírem USA 1969 Hello Dolly! USA 1969 Čajkovskij SSSR 1969 Tisíc dnů s Annou Anglie/USA 1969 Alfréd Veliký Anglie 1969 Sbohem, pane profesore Anglie 1969 Cromwell Anglie 1970 Letiště USA 1970 Vítězný závod SSSR 1970 Ikaros NDR/Polsko 1970 Čermenův slib SSSR 1970 Ljubov Jarová SSSR 1970 Osvobození III. - Směr SSSR 1970 hlavního úderu Útěk I., II. SSSR 1970 Fortunata a Jacinta Španělsko/Itálie 1970 Tora, Tora, Tora!!! USA 1970
Seznam filmů vypracoval Pavel Tomešek a byl zařazen jako příloha brožury k festivalu kina Mír v Krnově roku 2008.
141