padajících se porostech je velké množství Kolektiv autorů semenáčků, které v zástinu přežívají celá de setiletí, rostou velice pomalu a začí - na jí růst rychleji poté, co se mateřský po- rost rozpadne, např. působením kůrov ce. V pra lese na Pramenech Vltavy jsou např. Vyjádření vědců k situaci stromy staré i 400 let a to, že uschnou působením ků rovce, je zcela přirozený vývoj. Nastává stadium rozpadu a obnovy. v NP Šumava Tento prales je pralesem právě proto, že se do něj v minulosti nezasahovalo. Kůrovec i vítr jsou přírodní disturbance (narušení), na které jsou horské smrčiny adaptová - ny, a pro svoji obnovu, pokud se nemají obnovo vat uměle, je potřebují. Přírodní disturbance totiž umožňují vznik dvou základních podmínek pro obnovu smrku: Mezi témata, která v posledních letech přitahují pozornost široké veřejnosti narušení stromového zápoje a dostatek a plní stránky nejrůznějších médií, patří současný stav a zejména budoucnost ležícího mrtvého dřeva. Ležící dřevo je šumavských lesů. Při vyslovení jména Šumava se asi většině z nás vybaví zacho - zdrojem živin a dů ležitým mikrostanoviš - valé lesní porosty. Není divu, vždyť Šumava je součástí nejrozsáhlejšího sou - těm pro semenáčky smrku i dalších dře - visle zalesněného území v celé střední Evropě. Spory, jak šumavské lesy účin ně vin. Jeho význam roste v horských pod - chránit a jak o ně správně pečovat, se táhnou již dlouhá léta. Odbornou i laic - mínkách, kde semenáčky přežívají téměř výhradně na vy výšeninách, jako jsou pa- kou veřejnost nesmiřitelně rozděluje otázka, jak nakládat s porosty napade nými dlé kmeny a paty stojících stromů, kde kůrovcem (zda těžit napadené stromy i v jádrových zónách národního parku, jsou chráněny před dlouho ležícím sně - nebo zda v takových oblastech ponechat les svému přirozenému vývoji). Tento hem a konkurencí by linné vegetace. problém ještě eskaloval v r. 2007, kdy v polovině ledna velkou část Šumavy Vědecké práce zabývající se středo - zasáhl orkán Kyrill, který poškodil desítky km 2 porostů ve všech zónách národ - ev ropskými horskými smrčinami rozpada - ního parku. Tzv. „mrtvý“ les se stal ústředním motivem mnoha diskusí, poli - jícími se vlivem přírodních (i když někdy tickým tématem, byl důvodem vzniku občanských sdružení i petic hlásajících člověkem urychlených) disturbancí po- tvrzu jí dostatečnou schopnost jejich při - záchranu šumavských lesů. V záplavě názorů se však často ztrácejí hlasy těch, rozené obnovy i to, že se vlivem dis tur- kteří se otázkám dynamiky horských lesů věnují dlouhou dobu a kteří svá stano - bancí přirozeně roz padaly a následně viska mohou podpořit výstupy seriózních vědeckých studií. Redakce se proto samovolně obnovovaly i v minulosti. Nic - rozhodla zprostředkovat čtenářům Živy následující text, který autoři předali méně v ČR existuje stále silný tlak prosa - politikům i médiím. zující zásahy proti působení přírodních disturbancí a umělé výsadby proti přiroze - Protože diskuse o Šumavě neopadá, ba me Šumavu aj.), bohužel za podpory ně - né obnově i v nejpřísněji chrá něných úze - spíše naopak, dovolujeme si, jakožto věd - kterých regionálních politi ků, kteří se mích. Závažným následkem lesnických ci zabývající se přímo ekosystémy Šuma - sna ží v Národním parku Šumava prosadit zásahů je zredukování přirozeného zmla - vy, shrnout naše pohledy na celou věc, omezení či zrušení bezzásahových zón. Na zení smrku i jiných dřevin (až o 80 %) především na otázku, zda zasahovat, či základě našich vý sledků můžeme tvrdit, a odstranění dřeva a ostatní biomasy, kte - nezasahovat proti kůrovci v jádrových že by tím došlo ke zničení posledních ré jsou pro obnovující se les důležitým zónách národního parku. Reagujeme tím - zbytků původních horských smrčin a po - zdrojem živin, vyčerpaných předchozím to též na čerstvé publikace o lesích Šuma - pření samé podstaty národního parku. porostem. Kromě toho dojde k porušení vy (Vacek, Podrázský 2008; Vacek a kol. Toto konstatování v ná sledu jících řádcích povrchových půdních horizontů, jež jsou 2009), v nichž se vyskytla řada nepřesností podrobněji zdůvodňujeme. místem vysoké koncentrace živin, jejich a jednostranných interpretací. Jsme rovněž Horský smrkový les má přirozeně tři sta - nej aktivnější přeměny a životním prosto - znepokojeni různými nekompetentními dia vývoje, která se částečně překrývají: rem pro půdní organismy zajišťující tuto aktivitami z poslední doby (petice Za chraň - stadium obnovy, optima a rozpadu. V roz - přeměnu. Porušení povrchových půdních vrstev kromě toho zvyšuje riziko eroze a odnosu půdy, k jejíž obnově jsou třeba tisíciletí. Dalšími prokázanými negativní - mi důsledky jsou i změny vodního a tep - lotního režimu a chemismu půd, které spo - lu s erozí ztěžují rozvoj porostu a zalesnění vůbec. Lesnické zásahy rovněž nenávratně likvidují celou škálu endemických druhů půdní fauny, kterou by chom měli zvláště chránit, protože nemá křídla a nemůže na zničené lokality přiletět. To má dále za následek mnohdy neúspěšné pokusy se zalesňováním takových ploch. Půdní fau - na horských smrčin Šumavy je vysoce re - liktní a unikátní v rámci celé Evropy, mj. obsahuje asi 50 druhů nových pro vědu. Nebezpečí vnitroskeletové eroze po žíru kůrovcem – před nímž výše zmíněné pub -

Spontánní obnova smíšeného lesa na místě smrkové monokultury ve stupni bučin na Šumavě. Popadané uschlé smr - ky mj. vytvářejí vhodnou bariéru vstupu zvěře a tím brání okusu listnáčů a jedle. Masiv Smrčiny na Šumavě 12 let po žíru kůrovcem (říjen 2008). Foto K. Prach živa 2/2009 XVII likace varují – je neopodstatněné. Vnitro - ně nahlížet na smrkový les jen přes do- skeletová eroze je proces, při kterém půd - spělé smrky, jak místy vyznívají výše uve - ní částice propadají dolů mezi kameny dené knihy. Podle současných znalostí a postupně vyplňují mezery mezi nimi. o vlivu přírodních i umělých disturbancí K to muto jevu přirozeně dochází na všech na vývoj smrkových ekosystémů se v pás - kamenitých svazích a ve svém důsledku mu horských smrčin, ať už klimaxových vede k postupnému zazemňování svahu nebo podmáčených, bezzásahový režim a po z volnému hromadění půdy a vytvá - jeví tím nejlepším přístupem pro obnovu ření podmínek pro rozvoj vegetace. Tento stabilního lesa. To platí i pro horské smr - proces probíhá nepřetržitě od počátku činy ovlivněné v minulosti hospodařením, rozvoje půd a vegetace po posledním v nichž působení přírodních disturbancí zalednění . Zvýšené eroze se lze na opak urychluje jejich přeměnu na přirozené obávat po agresivním po rušení půdního porosty, a rovněž i pro kulturní lesy niž - pokryvu, které běžně provází od lesňování ších poloh, kde je dostatečná přirozená a trans port dřeva. obnova např. buku. V horských polohách Umělé výsadby, nehledě na to, jak jsou lze pro zpomalení šíření kůrovce místy nákladné, vedou ke vzniku jednotvárného doporučit pouze nedestruktivní metody, a méně odolného lesa, než jaký vzniká po jako je použití feromonových lapačů, anti - přírodní disturbanci. (To neplatí jen pro atraktantů a výjimečně i přirozených pa- horské smrčiny.) Kácení i pouze skupinek razitů kůrovce. Zásahy v podobě kácení či jednotlivých napadených stromů způ - napadených stromů lze provádět v nižších sobuje změnu podmínek pro stromy ostat - polohách (zhruba pod 1 000 m n. m.), mimo ní, které zůstaly stát – jejich kmeny jsou jádrová území parku. Tam není ne bezpečí osluněny a strom je oslaben. Tím se stává rozvracení porostů větrem tak velké jako Spontánní obnova horské smrčiny citlivějším k napadení kůrovcem. Kácení ve vrcholových partiích a také většinou 12 let po žíru kůrovcem v oblasti Březní - otevírá cestu větru do porostů, což zvláš - nejde o nejcennější porosty. Zásahy v těch - ku na Šumavě (říjen 2008). Foto K. Prach tě v horských podmínkách nezbytně vede to polohách jsou i účinnější proti šíření k jejich následnému rozvracení větrem, kůrovce do hospodářských lesů v nižších Závěry zde uvedené máme podložené přesahujícímu rozsah, na jaký jsou hor - nadmořských výškách. vlastními výzkumy a publikacemi i vý - ské smrčiny přirozeně adaptovány, a tím V souvislosti se zde diskutovaným pro - sled ky dalších studií od nás i ze zahrani - ikvytváření podmínek pro rychlejší šíře - blémem připomínáme, že na celém území čí. Uvítali bychom, kdyby se konečně dalo ní kůrovce. To pak celý proces rozpadu státu je jen 0,83 % rozlohy lesů bezzá - na hlas vědecké obce a nikoli na povrch ní horských smrčin pouze urychluje. sahových a na vlastní Šumavě činí podíl dojmy nebo závěry jednostranných a mís - Při rozhodování o tom, zda a v jakém bezzásahových ploch jen 16 % rozlohy ty účelově orientovaných studií. rozsahu zasahovat proti přírodním dis - lesů národního parku. Bezzásahovost turbancím ve velkoplošných chráněných není žádným experimentem. Experimen - Karel Prach, Jakub Hruška, Magda územích, by se měly využívat především tem, a to z hlediska fungování ekosystému Jonášová, Jiří Kopáček, Josef Rusek, ověřené vědecké poznatky o fungování velmi zhoubným, je naopak kulturní smr - Karel Spitzer, Hana Šantrůč ková, ekosystému jako celku. Nikoli jednostran - čina. Jaroslav Vrba.

Suchopýr úzkolistý byl sice dobrým ko - Petr Horn KOMENTÁŘ K ČLÁNKU lonizátorem obnažené rašeliny, ale nej - lepším kolonizá torem v daném období byl su chopýr pochvatý ( E. vaginatum ). Pravdě - podobnost, že obnaženou ra šelinu osídlil Sukcese na rašeliništi Soumarský most suchopýr pochvatý, byla zhruba dvakrát vyšší než u suchopýru úzkolistého. Dal - šími vý znamnými kolonizátory vytěžené V Živě 2009, 1 mne zaujal článek V. Lan - ných v rám ci mapování vegetace na tom - plo chy byly sítina rozkladitá ( Jun cus effu - ty o zvláštním způsobu růstu suchopýru to rašeliništi, které jsme provedli s M. Bast- sus ), sítina klubkatá ( J. conglomeratus ) úzkolistého ( Eriophorum angusti folium ) lem v r. 2001 a které jsem v r. 2007 aktua - a bezkolenec modrý ( Molinia caerulea ). na odtěženém rašeliništi Soumarský most lizoval, bych rád doplnil několik údajů Naopak ostřice šedavá ( Carex canescens ) (str. 17–18). Na základě výsledků získa - o zdejší sukcesi. významně ustoupila a takřka vymizela. Suchopýr úzkolistý se chová jinak na suchopýr úzkolistý suchopýr pochvatý plochách, které se podařilo za vodnit. Ne - dochází tu k odumírání rostlin ve středu 2001 2001 koláče. Zřejmě se v zaplavených plochách nehromadí stařina tak, aby blokovala růst starých ramet. Mohu potvrdit, že vývoj ve getace na ně - kterých plochách na rašeliništi Soumarský most odpovídá úspěšně revitalizaci. Do - chází k spontánnímu šíření rašeliníku dominantní dominantní a dalších mokřadních rostlin, jako je os tři - příměs N N ce zobánkatá ( C. rostrata ). Podle mého 100 m příměs 100 m vytěžená plocha vytěžená plocha odhadu v blízké budoucnosti do sukcese na rašeliništi významně zasáhnou dřeviny 2007 2007 – bříza pýřitá ( Be tula pubescens ), boro vice lesní ( Pinus sylves tris ) a druhy adaptova - né na přesychající rašelinu (hlavně vřes obecný – Calluna vulgaris ).

Šíření suchopýru úzkolistého ( Eriopho - rum angustifolium ) a pochvatého ( E. va - gi natum ) na rašeliništi Soumarský most. Orig. P. Horn a M. Bastl XVIII živa 2/2009 Redakce

Jiří Drahoš novým předsedou Akademie věd ČR

Novým předsedou Akademie věd ČR jme - v le tech 1989 a 1995 jako hostující profe - noval 13. března 2009 prezident republi - sor na univerzitě v So Paulo v Brazílii. ky Václav Klaus fyzikálního chemika Jiří - V období 1992–95 a 2004–05 byl zástup - ho Drahoše, dosavadního místopředsedu cem ředitele, v letech 1996 až 2003 pak AV ČR. Své funkce se prof. Ing. Jiří Drahoš, ředitelem ústavu ÚCHP AV ČR. Od r. 2005 DrSc., dr. h. c., ujal 25. března 2009 a pře - byl místo předsedou AV ČR za oblast věd vzal tak vedení po prof. RNDr. Václavu Pa - o živé přírodě a chemických věd. če so vi, DrSc., kterému skončilo čtyřleté Hlavním předmětem jeho odborného funkční období. zájmu jsou vícefázové chemické reaktory. Jiří Drahoš se narodil v r. 1949 v Českém Publikoval 65 původních prací v impak - Těšíně. Vystudoval fyzikální chemii na Vy- tovaných mezinárodních časopisech, je soké škole chemicko-technologické v Pra- spoluautorem 10 zahraničních a 9 českých ze, ve stejném oboru získal hodnost CSc. patentů, pronesl řadu zvaných přednášek Foto Archiv SSČ AV ČR, v. v. i. na tehdejším Ústavu teoretických základů na mezinárodních konferencích. Podle chemické techniky (nyní Ústav chemic - SCI (Science Citation Index) je na jeho prá - kých procesů). Na VŠCHT Praha se ha bi li- ce přes 650 citačních ohlasů. V r. 1984 zís - chemicko-inženýrské VŠCHT Praha a Fa - toval v oboru chemické inženýrství (1994), kal cenu ČSAV. kulty strojního inženýrství VUT Brno. obhájil doktorát věd (1999) a v r. 2003 byl Je předsedou sekce Chemické inženýr - Byl opakovaně zvolen do prestižní funk- jmenován profesorem chemického in že nýr - ství a biotechnologie Inženýrské akademie ce prezidenta Evropské federace chemic - ství. V r. 2006 obdržel čestný doktorát Slo - ČR, předsedou České společnosti chemic - kého inženýrství (2006–09), působí rovněž venské technické univerzity v Bratislavě. kého inženýrství, místopředsedou správ ní jako člen exekutivy World Chemical En- Od r. 1973 pracuje v Ústavu chemic - rady VŠCHT Praha a členem předsta ven - gineering Council. V r. 2005 byl zvolen kých procesů AV ČR. V letech 1985–86 stva Svazu chemického průmyslu ČR. Je čestným členem Institution of Chemical působil v rámci stipendia nadace Alexan - též předsedou komise pro udílení hodnos - En gineers UK. Od r. 2002 předsedá pra - dra von Humboldta na univerzitě v Han - ti DSc. v oboru chemické inženýrství, čle - videlnému Mezinárodnímu kongresu che - noveru (Spolková republika Německo), nem vědeckých rad VŠCHT Praha, Fa kulty mického a procesního inženýrství CHISA.

Blahopřání

Čestná medaile Za zásluhy o Akademii věd České republiky byla v letošním roce udělena také Ing. Janu Škodovi ze Střediska spo - lečných činností AV ČR, v. v. i. Blahopřejeme.

Ocenění získali: Vojtěch Kolman za kni - Redakce hu Filosofie čísla, Zuzana Gabajová za pře - klad knihy Richarda Dawkinse Příběh předka a Pavel Růt za výtvarné zpracová - ní knihy Pavla Koh ou ta Katyně. Porota se Ceny nakladatelství Academia navíc rozhodla udělit Cenu poroty Aleně Hadravové za publikaci Kniha dvacatera umění mistra Pavla Žídka. Ve čtvrtek 26. února 2009 proběhlo v pro - Devítičlenná porota, jmenovaná z řad Knihou roku se stala monografie Vojtě - storách Aka demie věd ČR udílení první - předních vědců z pracovišť AV ČR, vybí - cha Kolmana Filosofie čísla. Základy lo - ho ročníku Cen Nakladatelství Academia. ral a vítěze ve třech kategoriích: původní giky a aritmetiky v zrcadle analytické fi lo- Ceny mo hou získat tituly, které vydá Na - vědecká nebo populárně naučná publika - sofie (FILOSOFIA, Praha 2008), která se kladatelství Academia nebo nakladatelství ce, překlad vědecké nebo populárně nauč - vě nuje základům aritmetiky a analýzy z po - jednotlivých ústavů Akademie věd ČR. né publikace a vý tvarné zpracování. hledu moderní logiky a analytické filoso - fie. Klasická témata filosofie matema tiky (číslo, nekonečno, abstrakce, apod.) jsou v ní prezentována jako motivace a klíč k ře- šení problémů filosofie jazyka (vý znam, reference, pravda, existence, apod.). Kniha je i příspěvkem k filosofii a dějinám logiky v tom nejširším slova smyslu. Jsou v ní podrobně diskutovány všechny vý znamné směry filosofie matematiky, tj. platonis - mus, formalismus, intuicionismus, logi - cismus, konstruktivismus, strukturalismus a další, a to nikoli abstraktně, ale na pří - kladech konkrétních výsledků či fenomé - nů moderní logiky a matematiky.

Prof. Václav Pačes (vpravo) s autorem Knihy roku Vojtěchem Kolmanem, před - sedkyní poroty a ředitelkou Ústavu expe - rimentální botaniky AV ČR, v. v. i., Evou Zažímalovou a ředitelem Nakladatelství Academia Jiřím Padevětem (vlevo). Foto L. Svo boda, Archiv SSČ AV ČR, v. v. i. živa 2/2009 XIX autorem: Biologické základy zemědělství Jan Krekule I. Rostlinná výroba (nakl. Univerzita Kar - lova, 1983), Biologické základy rostlinné výroby (SPN, 1987), Rostliny, lidé a trva le udržitelný život člověka na Zemi (Karoli - Pětasedmdesátník Lubomír Nátr num, 1998), Matematické modely ve fy - zio logii výživy rostlin (Karolinum, 1999). V zralém věku pak bilancující mo no gra- Luboše znám alespoň 40 let a jsem rád, že z webových adres. Důležitá pro Nátrovy fický odkaz: Koncentrace CO 2 a rostliny mohu uvést jeho vzácné jubileum. První vědecké přístupy i občanské postoje je (ISV, 2000), Fotosyntetická produkce a vý- představa, která mě spontánně napadá: kombinace dvou zaměstnavatelů, průvod - živa lidstva (ISV, 2002), Rozvoj trvale ne - Člověk na svém místě. Když přednášel, ců jeho kariéry. V letech 1958–76 Výzkum - udržitelný (Karolinum, 2005), Země jako diskutoval, uváděl, zkoušel, organizoval, ný ústav obilnářský v Kroměříži, tehdy skleník. Proč se bát CO 2? (Academia, literárně přispíval. Vzdělání, společenský jedno z vedoucích pracovišť aplikovaného 2006). Co tedy ty tituly vypovídají o auto - takt, sociální inteligence i charizma. Do bře výzkumu, a od r. 1976 dodnes katedra fy - rovi, o čem vypovídá autor? jsou ty vlastnosti namíchány. ziologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK Na jedné straně erudovaný odborník na Nelze obejít to podstatné z curriculum v Praze, již řadu let i vedl. Luboš se pro - základní projevy života rostlin: fotosynté - vitae. Prof. RNDr. Lubomír Nátr, DrSc., se sadil nejen v bibliometrických dostizích, za, minerální vý živa, vodní provoz. Jeho narodil 12. 1. 1934 v Jistebníku ve Slezsku, ale uplatňoval se vždy i v širších aktivi tách původní experimentální příspěvky z těch - v národnostně smíšené oblasti, kde byl vědecké obce. Připomeňme jeho členství to oblastí jsou zakotveny v klasické fyzio - jeho otec zahradníkem. Nedaleko odtud v mnoha re dakčních radách domácích logii rostlin. Na své badatelské cestě se město Bílovec slynoucí gymnáziem s ma- i zahraničních periodik, zastoupení v ko - dostal do obilných lánů (vlastně odtud tematickou specializací. Líheň mozků, misích i radách vědeckých institucí. vyšel), rizikového te rénu, jemuž se sou - kterou prošel i Luboš Nátr. Zdánlivé po - Na formování jeho vědecké i pedago - časní fyziologové sna ží vyhnout, a neska - drobnosti, které byste nenašli ani v jeho gické osobnosti se zásadně podílely zahra - marádil se s huseníčkem rolním, který se úředním CV. Domnívám se, že skrývají niční pobyty, pro dobu i vědní obor nad - stal povinným, emblematickým modelem i významné směrníky dalšího Lubošova obyčej početné a vědecky vydatné. Půl roční rostlinných biologů. Pravděpodobně by se vývoje. Zahradnictví – vztah k přírodě, pobyt na univerzitě v Grenoblu (1967/68). ani nehodil pro modelování architektury gymnázium – logické myšlení a řád věcí, Mitre de Conférence Associé již na po - porostu s ohledem na optimální využití který se dá spočítat, slezské pomezí – ja- čátku kariéry. Tedy nikoli učeň, ale vy - sluneční energie. V těch obilných lánech zyková výbava. Vše se jednou sejde. učující (minerální výživa a vodní provoz). nezabloudil. Vy užil podnětů, které poskyt - Na konci 50. let (1958) jsme se setkali Po slunci jihu Francie následoval skotský ly, a zůstal exaktním vědcem využívajícím s Lu bošem Nátrem jako s absolventem protiklad, téměř roční pobyt na univerzi - v případě potřeby i své matematické eru - stu dia biologie, specializace rostlinná fy- tě v Aberdeenu. Uveďme i kratší stipen - dice jako nástroje k modelování složitých ziologie, na Přírodovědecké fakultě Uni - dijní pobyty na univerzitě v Hamburku procesů. Solitér, jeden z mála, či jediný, verzity J. E. Purkyně (dnes Masarykova a na anglické Rothamsted Experimental kdo je schopen uvažovat a uchopit ten slo - univerzita) v Brně. V r. 1964 pak zahájil Station v Harpendenu, v Mekce anglické - žitý propletenec interakcí základních rost - vědeckou kariéru získáním hodnosti CSc. ho zemědělského výzkumu. Seznámení linných funkcí v hierarchii, která zahrnu je Po habilitaci v r. 1970 byl jmenován do- s la boratořemi určujícími směrníky evrop - buňku, celou rostlinu i porost. Obrysy fy- centem fy ziologie rostlin. Název kandi - ského výzkumu a seznámení laboratoří ziologického modelu kulturní rostliny, do dátské práce Fotosyntetická produktivita s Lubošem, který se do toho směřování něhož dodává jednotlivé kamínky mozai - obilovin a ha bilitačního spisu Metody mě - zapojil. Navíc i nezanedbatelná a v sou - ky molekulární biologie. Na druhé straně ření rychlosti fotosyntézy dobře vymezují časném domácím prostředí zároveň poně - i udržovatel chodníku mezi komunitou přístupy a prostor jeho badatelské čin - kud výjimečná okolnost, že zvládl komu - pěstitelů, šlechtitelů i agronomů a základ - nosti. O 15 let později přichází s vědeckou nikaci v jazycích zemí, které navštívil ním výzkumem. Zanedbali jsme ten chod - hodností doktora věd první bilancování (upozorňuji na jemný rozdíl mezi doro - ník, zarůstá a bude třeba ho v blízké bu- aorok později (1986) i jmenování profe - zumíváním a komunikací, Luboš oprav - doucnosti restaurovat, výživa lidstva není sorem fyziologie rostlin na Univerzitě Kar - du komunikoval a do sud komunikuje). jen slogan. lově v Praze. Suma hodností i titulů, kte ré Není zcela jednoduché vymezit široké Luboš Nátr patří i k těm, kteří vnímají zasazeny do originálního přínosu oboru. vědecké hájemství, v němž se Luboš Nátr specializovanou problematiku v širších Přínos spojený i s mezinárodním ohlasem. pohybuje. Jako oslí můstek můžeme po - systémových kontextech energetických, Stačí se přesvědčit kliknutím na některé užít názvy monografií a skript, jichž je klimatologických i společenských. Pri - mární produkce rostlin a výživa lidstva v 21. stol. zastřešuje ten problém. Demo - grafický růst, rostoucí nároky na ubývají - cí zdroje energie, snižující se dostupnost vody na zavlažování, omezená rozloha ze - mědělské půdy, globální bilance uhlíku a dusíku, klimatická nestabilita, sklení - kový efekt. Opakující se témata jeho knih, jež přečasto věští nedobré konce. Luboš se stává i varující, dodejme erudovanou Kasandrou. Ozývá se často a naléhavě, kli - pový svět nedokáže bohužel posoudit váhu toho hlasu. Kasandra má ovšem i zá sadní problém. Není technokratem a ví, že in - dustrializované, přesné zemědělství ne - musí být všelékem. Problém, jak změnit prio rity lidstva, model bumbrlíčka, který požírá zelenou planetu, není udržitelný, či taková udržitelnost je jen pábením politi - ků. Na odpověď si musíme s Lubošem ješ - tě pár let počkat, chování spo lečnosti se bohužel nedobře modeluje. Uspokojivé precedens chybí. Foto z archivu autora Je na čase přejít z globálních měřítek k filigránu života obce. Luboš Nátr je od XX živa 2/2009 r. 2005 předsedou České společnosti expe - sym patický přesah. Bulletin je i spolko - náři hodnotu, která spočívá v kráse různo - rimentální biologie rostlin (Živa 2008, 4: vým časopisem slovenských kolegů a sám barevně a mnohotvárně rozkvetlé louky, LX) a mnoho let i šéfredaktorem jejího tis - Luboš nositelem nadstandardních vztahů ale i v kráse, umocněné nenahraditelnos tí, kového orgánu – Bulletinu ČSEBR. I on se k nim. Pravidelný host na přednáškách či rostlinné monokultury s neméně nádher - musel vnitřně vypořádat s otázkou, jaký má obhajobách v Bratislavě i Nitře. Váží si ho. ným vlněním osinatých klasů. A v této spolková činnost smysl v době, která nemá Je nositelem diplomu Za rozvoj vědy Slo - dvojjediné kráse zkusme hledat to, co je na nic čas, kdy existuje výrazný převis venské aka de mie polnohospodárských podstatné pro život člověka na planetě nabídky nad poptávkou intelektuálních vied (2002) a Zlaté medaile Prírodovedec - Země.“ činností a všechno zařizuje, jakoby ano - kej fakulty Uni verzity Komenského v Bra - S tou plodinovou kyticí, kterou sis sám nymně, we bová síť. Rozhodl se a vložil do tislavě. A není to jen projev s kapkou uvil i přání a poděkování. Přání, aby ses co těch funkcí nátrovské poslání, s atributy nostalgie přežívané a generačně vázané nejdéle staral o Zemi, předměty své eru - invence i smysluplného řádu. ČSEBR, spí - česko-slovenské blízkosti, ale i nabídka dice i obec, jejímž správcem ses stal. Podě - cí Šípková Růženka, se začala pohybovat, pro budoucnost. kování za to, jak perfektně jsi to do sud a projevila i jistou noblesu vystupování. Na závěr cosi, čím mě osobně Luboš do- dělal. Osobně pak ať si ještě mnohokrát Bulletin se stal jistě dobrou vizitkou bio - jímá. Plodiny jako estetický podnět. Svě - zajdeme na víno, jemuž ač Slezan rozumíš logické obce, její kronikou, připomínkou dectví citátu z knihy Rostliny, lidé a trva - daleko lépe než já. Poněvadž stále koke - historie i zrcadlem současné činnosti. le udržitelný život člověka na Zemi : „Byl tuješ s francouzštinou, tedy Chapeau! na V této souvislosti cítím osobně i jeden bych rád, kdyby tento text připomněl čte - závěr.

Jan Krekule RECENZE

Oľga Erdelská a kolektiv: Atlas liečivých rastlín

Zkuste se podívat do příslušné poličky (součást vyobrazení), včetně jejich výs ky - kteréhokoli většího knihkupectví a zjistí - tu a případně pěstová ní, ivmalém ter - te, že fytoterapeutická, bylinkářská lite - mi nologickém slovníku k botanické části. ra tura je poměrně hojně zastoupena. Ne - Text je podán v přiměřených vzájemných dosahuje četnosti té houbařské, která je proporcích, s maximální hutností a dosta - usazena na tradičním postu trvalého čte - tečným nahlédnutím do tajů bylinkářské nářského zájmu, ale i ona se těší opět na - kuchyně, kdy se dozvíme nejen, jak se růstající poptávce laické i odborné. Ta má dělá nálev, odvar či tinktura, ale i podrob - své zázemí v pokračující honbě farma - ně, kdy je dobré co pít, čím inhalovat a kvů- ceutického průmyslu za sekundárními li čemu čím mastit. me tabolity rostlin a na druhé straně i v do- Těžištěm knihy je pak fotografická ilus - bově pěstovaném zájmu ve řejnosti o při - trace umístěná vždy na pravé stránce a jí rozené produkty. Vše pak v zastřešení pří - odpovídající morfologický popis a zá- rodní i klasické medicíny, která využívá kladní údaje o sběru rostlin a přípravě dro - přímé terapeutické působení přírodních gy, nezbytné pro fytoterapeutické využití, látek a oceňuje jejich úlohu v ochraně zdra - na levé. Vlastní obrázek léčivé rostliny ví, zvyšování imunity či prevenci. Lé ká - zaujímá jen část stránky, přičemž na zbý - ren ský přehled nabízených položek je vajícím prostoru jsou ilustrace charak - v tom to ohledu přesvědčující. te ristických orgánů daného druhu: listy, Slovenští kolegové se pochlubili svým hlíz y, květy i části květů, květenství, plo - recentním dílem. Nepřináší převratné po - dy, někdy, na bílém pozadí, znovu celá znatky či pohledy a nevybočuje ze stan - rostlina. Čtenář-bylinkář jistě ocení, že dardního rozvrhu tohoto žánru. Svou pře - v „po dobiznách“ rostlin převládá přístup hledností a ušlechtilostí mě ale zaujalo pars pro toto, většinou tedy nikoli celá natolik, že jsem se rozhodl napsat pár re - rostlina či skupinový záběr, ale především cenzních řádků. charakteristický výřez. Nejčastěji části Hlavní editorkou je významná sloven - stonku s květy či květenstvím, které jedno - ská rostlinná cytoložka Oľga Erdelská. značně vypovídají o systematické přísluš - V hromadném názvu kolektiv se pak ukrý - nosti. Vznikly tak velmi výrazné, estetic ky vá její manžel, rostlinný fyziolog Karol působivé a didakticky názorné „portréty“ Erdelský, lékař Mojmír Kvačala, fotograf jednotlivých druhů. Obrazovou část pro - Dionýz Dugas (podílel se i na fotografické vázejí piktogramy představující část rost - Souplodí, květ a plod petržele zahradní ilustraci knihy Bábkiny bylinky z r. 1995, liny, jež je předmětem sběru, i literární (Petroselinum crispum ) na ilustraci přeložené do češtiny jako Babiččiny by - zkratka o době kvetení a době sběru jedno - Z. Komárové linky, Ottovo nakladatelství, Praha 2002) tlivých orgánů. a ilustrátorka Zlata Komárová. Dle své Celkem je takto představeno 114 druhů, výročí jeho úmrtí (16. 2. 1908). Připomín - eru dice zpracovávají jednotlivá témata. v latinském abecedním pořádku od Achil - ka této polyhistorické osobnosti, která K. Erdelský uvádí hlavní skupiny účin - lea millefolium až po Vitis vinifera . Kro mě krom ě jiného odkázala Slovensku herbář ných látek léčivých rostlin, M. Kvačala již uváděného slovníčku botanické termi - o 72 000 položkách a položila zá klad vý- popisuje jejich sběr a další zpracování, nologie je dílo doplněno i věcnými rejs tří - zkumu jeho flóry, by měla rezonovat sušení i uskladnění. Dále zpracování účin - ky, seznamem uváděných rostlin i ne du - iunás. Stejně považuji za žádoucí, aby - ných látek na přímé použití a napsal i roz - hů, s nimiž se ve fytoterapii potýkají. To vše chom se do zvídali, co se děje na knižním sáhlou kapitolu uvádějící fytoterapii při na 215 číslovaných stranách. Rozměrem trhu našich nejbližších sousedů. onemocnění jednotlivých orgánů. Autor - i rozsahem kniha únosná i do terénu. ský podíl O. Erdelské je obsažen v ka pi - Patří k povinnostem recenzenta obje - tolách o významu, zásadách a užívání vovat problematická místa. Neobjevil jsem. Nakladatelství Príroda, s. r. o. rostlinných léčiv, v morfologických charak - Kniha je sympaticky věnována obrozenec - Bra ti sla va 2008, 215 str. teristikách jednotlivých léčivých rost lin kému knězi Andrejovi Kmeťovi, ke stému Cena 12,60 (379 Sk). živa 2/2009 XXI František Kotlaba

Vzpomínky na botanika profesora Josefa Dostála

Univerzitní profesor RNDr. Josef Dostál niků např. M. Hostička, J. Chrtek, A. Chrt - byl jednou z nejvýznamnějších osobností ková, B. Křísa, Z. Neuhäuslová, V. Skalic ký, naší botaniky v druhé polovině 20. stol. A. Skalická, B. Slavík, Z. Slavíková, J. So- Pracoval v různých oborech botaniky, a to ják, V. Spudilová, Z. Svobodová, J. Toman, ve floristice, morfologii, taxonomii a no - P. Tomšovic, V. Zelený a další. Josef Dostál menklatuře cévnatých rostlin, ale i ve fyto - byl velmi oblíbený hlavně mezi mladými geografii a geobotanice; byl také dobrým lidmi, neboť byl vtipný, přátelský, nefor - znalcem mediteránní flóry, zejména chrp mální a dovedl zajímavě a živě přednášet, (Centaurea ). K jeho velkým a nejdůleži - takže jeho univerzitní přednášky byly vždy tějším publikacím patří proslulá Květena doslova nabity – ze jména v letech po 2. svě - ČSR (1948–1950, ve spolupráci s dalšími tové válce – spoustou posluchačů a po - botaniky), Klíč k úplné květeně ČSR (1954 sluchaček. V Botanickém ústavu pracoval a 1959), zpracování druhově bohatého často i po večerech a nezřídka až do noci rodu Centaurea (kromě několika jiných – i tehdy za ním mohl kdokoli přijít se svý - malých rodů) v díle Flora Euro paea (4: mi problémy a nikdy nebyl odmít nut. 254–301, 1976), Se znam cévnatých rost - Josef Dostál měl osobní charizma, jímž Prof. RNDr. J. Dostál, Praha 12. 9. 1977. lin květeny československé (1982), dvou - lidi doslova přitahoval – dovedl studenty Foto F. Kotlaba dílná velkoformátová Nová květena ČSSR i spolupracovníky zainteresovat do důle - (1989) a rovněž dvoudílný Veľký kľuč na ur - ži tých a perspektivních botanických úko - také zabýval. Doc. Dostál mi tenkrát řekl čovanie vyšších rastlín (v překladu M. Čer - lů, jejichž řešení většinou přinášelo do bré asi toto: podívejte se, na fanerogamy je venky) z r. 1991 a 1992. Za pozornost sto jí výsledky. spousta zájemců, kdežto na kryptogamy i obsáhlý (přes 500 stran), velmi po drobný Poznal jsem tehdejšího docenta Dos tála má prof. Cejp velmi málo lidí; když znáte morfologický slovník (Morfologické ter - před více než půl stoletím po svém pří cho - jak kytky, tak houby, bylo by lepší, abyste míny), zabírající téměř celý 1. svazek Fló - du do Prahy na studia (podzim r. 1947). se věnoval mykologii... A tak jsem se po ry Slovenska (1966) – nejdůkladnější spis Přednášel v Botanickém ústavu Přírodo - celý produktivní věk skutečně profesně z tohoto oboru u nás (upravený J. Fu tá - vědecké fakulty UK v Benátské ulici č. 2. zabýval převážně mykologií; protože však kem) s odpovídajícími latinskými termíny. Měl jsem v indexu postupně zapsány stará láska nerezaví, botanice jsem se ne - Do Živy napsal J. Dostál zajímavý článek všechn y jeho přednášky – nejen popu lární zpronevěřil a příležitostně jsem se jí na - Zvířata v botanickém ná zvosloví (Živa Československou květenu, ale také Morfo - dále věnoval a dodnes věnuji (zejména 1964, 1: 11–12) a tři fundo vané do pro vod - logii rostlin, Morfologii a základ fylo gene - floris tice na Soběslavsku v jižních Če- né články k barevným ta bulím pcháčů, tic kého systému a Geobotaniku; absolvo - chách). svazenky vratičolisté a hrsti za hradních val jsem také jeho geobotanická praktika V souvislosti se vzpomínkami na prof. okrasných rostlin od E. Hoffmannové a ex kurze. Dostálovy botanické exkurze, J. Dostála ještě poznamenávám, že v 60. až (Živa 1963, 3: 85–86, 6: 195–196; 1964, 4: ať už jednodenní do okolí Prahy nebo 80. letech 20. stol. jsem nejen s ním, ale 137–138). víceden ní do vzdálených oblastí včetně isjinými přírodovědci (např. Z. Černo hor- Josef Dostál se narodil v Praze před 106 Slovenska, byly vždy velmi hojně na vště - ským, S. Hejným, I. Klášterským, F. Mla - lety (20. 12. 1903) a zemřel před 10 lety vová ny a o umístění na ně byl leckdy boj. dým, F. Němejcem, A. Pilátem, V. Skalic - rovněž v Pra ze ve věku 95 let (11. 5. 1999). Oceňovali jsme také, že na exkurzích po kým aj.) při různých příležitostech (oslavy Ma turoval r. 1922 na reálce v Praze-Hole - ve čeři hrával na klavír a my jsme si s ním narozenin apod.) natáčel jejich vzpomín - šovicích, studium Přírodovědecké fakul - za zpívali (pak ale do noci zakládal rost- ky na magnetofonové pásky; ty byly po - ty UK završil doktorátem přírodních věd liny). zději přetočeny na kazety a jsou uloženy r. 1928. V Botanickém ústavu PřF UK se Jak známo, nikdo není dokonalý a ani v knihovně Botanického ústavu AV ČR, stal asistentem prof. F. A. Nováka, jako J. Dostál nebyl bez chyb (věda též není bez - v. v. i., v Průhonicích, kde jsou zájemcům docent se habilitoval r. 1946 a r. 1955 byl konfliktní), takže byl přirozeně za své omy - k dispozici. jmenován profesorem. V r. 1963 přešel na ly oprávněně kritizován – např. I. Kláš ter - Profesor Dostál se stal během posled - Palackého univerzitu do Olomouce, kde ským (Preslia 1958, 30: 219–223) a ze jména ních desetiletí 20. stol. legendární posta - působil až do r. 1970, kdy odešel do pen - J. Holubem (Preslia 1959, 31: 432–446). Ve vou naší botaniky a zdrojem zajímavých ze, vrátil se do Prahy a spolupracoval mj. vzpomínkách se člověku ovšem vybavují informací o práci a životě celé plejády na - s Botanickou zahradou hl. města Prahy. obvykle jen pozitivní vlastnosti lidí. šich známých botaniků i jiných přírodo - Ještě ve věku 85 let se také zúčastnil fyzic - Někdo se snad může zeptat, proč na bo - vědců. Byl dlouho neobyčejně vitální, ky náročného třítýdenního autokarového tanika vzpomíná právě mykolog. To má v celkově výborné fyzické kondici (ještě botanického zájezdu do Turecka, který dal hned dva důvody. Jednak první článek, po devadesátce řídil auto!). Proto jsme zabrat i mnohem mladším účastníkům. který tehdejší dr. J. Dostál publikoval, se všichni oprávněně předpokládali, že se V Živě psal o J. Dostálovi S. Hejný (Živa netýkal rostliny, ale překvapivě houby: jis tě dožije sta let (prý mu to kdysi před - 1984, 3: 101) a vícekrát L. Hrouda (Živa pojednává totiž (literárně) o příznacích pověděla kartářka) – to se nám bohužel 1993, 4: 188; 1998, 2: XXIX a 1999, 5: LXVI); a průběhu otravy muchomůrkou hlíznatou ne splnilo. z mnoha uveřejněných člán ků v jiných (Mykologia 1924, 1: 110–111), což jej teh - Profesor Dostál zůstává v našich vzpo - časopisech uveďme alespoň příspěvky dy zajímalo po chemické stránce. Jednak mínkách stále živý nejen jako velký bo - J. Chrtka sen. (Preslia 1963, 35: 337–345; já sám jsem začínal botanikou a první dva tanik, který byl publikačně neobyčejně 1974, 46: 186–187; 1984, 56: 93–94), vzpo - roky jsem se jí značně věnoval. Navštěvo - produktivní (popsal množství nových ta- mínky V. Zeleného (Preslia 1993, 65: val jsem přednášky nejen doc. Dostála, ale xonů rostlin a udělal dlouhou řadu no - 359–361) a ne krolog od L. Hroudy (Preslia také prof. K. Cejpa, prof. F. A. Nováka a do vých přeřazení), ale také jako obdivuhod - 1999, 71: 369–371). února 1948 (než byl nucen emigrovat) ně vstřícný, příjemný a zábavný člověk. Za více než půl století své pedagogické i prof. V. Krajiny. Uprostřed studií (přelom Ne od dis kutovatelně patří do pomyslné činnosti prof. Dostál vychoval nebo znač - let 1949/50) jsem se měl specializovat. galerie našich předních botaniků a příro - ně ovlivnil několik generací našich bo - Tehdy jsem zašel za doc. Dostálem s tím, dovědců. taniků. K jeho početným posluchačům že nevím, zda se mám věnovat cévnatým a/nebo žákům patřili z významných bota - rostlinám, anebo houbám, jimiž jsem se XXII živa 2/2009 je na velkém snímku o stránku dál. Místy Topí Pigula RECENZE nejsou zcela správně přepisy názvů z pů - vodních jazyků (např. z ukrajinštiny) a ne všechny uvedené webové adresy vás odkáž í na podrobné stránky národních Miloš Anděra: Národní parky Evropy parků – např. v případě řeckých NP vás stránky zavedou na řecky psanou jedno - stránkovou informaci, která je kratší než pasáže obsažené v knize. Jiné adresy vůbec Jednotlivé státy si svou přírodu chrání ikonická Sněžka vyfocená ze Studniční nejsou věnovány danému národnímu par - systémem chráněných území, přičemž hory. Autor těchto řádků si je vědom, jak ku. Škoda, že se u některých parků nepo - nejvyšší stupeň ochrany mezi těmi velko - těžké je fotografování zvířat, nicméně je dařila sehnat příslušná loga v tiskové kva - plošnými mají národní parky. Jakmile se škoda, že u některých národních parků litě. Dala by se zmínit ještě další drobná území vyhlásí za národní park, je to pro fotografie zahrnují pouze krajiny (např. přehlédnutí, ale šlo by skutečně o hledá - biologa i turistu známka zachovalosti pří - Slowiňsky národní park a Velkopolský NP ní drobností za každou cenu, a to si tato rodních systémů (např. skandinávské NP) v Polsku, NP Derlap v Srbsku, NP Skoliv - publikace ani její autor nezaslouží. či rozumné symbiózy přírody a lidské čin - ské Beskydy, Vyžnický NP a národní pří - Tatry či Plitvice bude znát i nepoučený no sti (NP Velké Británie). Jednotlivé rodní park Huculština na Ukrajině aj.). laik, ale geograficky zařadit třeba NP Ala - evropské země mají ve vyhlašování ná- Fotografování rostlin je sice lehčí dis cip- nija (Rusko), NP Kemeri (Lotyšsko), NP rodních parků rozdílnou politiku, což do - línou, ale ani ty nejsou v některých par cích Timanfaya (Španělsko), NP Lovčen (Černá kládá i jejich počet. Zatímco Švýcarsko je obrazově zastoupeny (míněno konkrét ní Hora) nebo třeba NP Schiermonnikoog zastoupeno jediným, Nizozemsko jich vy - druh, nikoli ekosystém či společenstvo). (Nizozemsko), to už bude výrazně nároč - hlásilo rovnou 20. Národní parky Ev ropy Grafiku velmi vhodně doplňují ilustrace nější úkol. Z rozsahu knihy a počtu národ - jsou první českou ucelenou publikací na Jana Hoška (živočichové) a Antonína Bie- ních parků je zřejmé, že nelze věnovat toto téma. li cha (rostliny), takže se v kresbě lze se- jedno t livým parkům více než několik málo Podle pracovníků nakladatelství Slovart známit např. s orebicí hor skou ( Alectoris stránek. Publikace Ná rodní parky Evropy trvala příprava knihy čtyři roky a podíle - grae ca ), moudivláčkem lužním ( Remiz pen - je monumentálním dílem nejen pro svou ly se na ní desítky spolupracovníků. Na du linus ) či sasankou věncovou ( Anemone váhu skoro 4 kg. Nejde o oddychovou čet - téměř tisícovce stran shrnuje publikace coronaria ). bu, ale informa cemi nabitou encyklopedii, 387 evropských národních parků. Každý Bylo by s podivem, kdyby se v přírodo - ke které se člověk vrací, vyhledává v ní, z nich je vyznačen na mapce dané země, vědné encyklopedii takového rozsahu ne - ověřuje a třeba podle ní i plánuje možný takže se čtenář rychle zorientuje. Pod vloudila nějaká přehlédnutí a chyby. Mezi cíl svých cest. Běžnou frází v recenzích mapou jsou stručně uvedeny rok vyhlá - ty závažnější lze považovat nezařazení bývá věta, že by „publikace neměla chybět še ní, vý měra, sídlo Správy NP, webové prvního národního parku Belgie – Hoge v knihovně“ té či oné skupiny čtenářů. strán ky a sídla informačních středisek. Kempen, chybějí taktéž národní parky Dán - Nelze se tomuto klišé vyhnout, protože Jedno tlivé parky jsou představeny na vel - ska, včetně grónského North-east Green - autor těchto řádků považuje knihu za zda - mi hrubé orientační mapě území a jsou land National Park, který geograficky sice řilou a pro milovníka evropské přírody uspořádány podle hlavních regionů (se- náleží k americkému kon tinentu, nicmé - velmi užitečnou. Je přesvědčen, že by verní, zá padní, střední a východní Evro - ně politicky je pořád evrop ský. Zároveň jde v knihovně přírodovědců opravdu chybět pa, Balkán a Středozemí) a dále podle stá - o největší světový národní park. Parky za- neměla. tů. K vyhledávání slouží rejstřík na konci kládané v době, kdy byla kniha ve fázi fi - Při baťovské doporučené ceně 1 999 Kč knih y, kde jsou parky seřazeny jak abe - nálních úprav, se do ní pochopitelně ne- nejde o publikaci zrovna lacinou. Ale po - cedně, tak pod le jednotlivých států. dostaly, např. dánský NP Thy vyhlášený kud porovnáme, co se za peníze získá, tak Obrazová část je pojata velkoryse, vý- v r. 2008. většina čtenářů dojde k přesvědčení, že jimkou nejsou celostránkové a dvoustrán - Popisek na str. 30 tvrdí, že „mráz barev - množství informací, kvalita fotografií a ze - kové fotografie, přičemž jejich kvalitu lze ně změní i zelené polštáře mechů raše- jména soubornost rozhodně za ty peníze jenom pochválit. Celkem kniha obsahuje liníků“. Zbarvení ale nezávisí ani tak na stojí. přes 1 450 fotografií. Zařazeny jsou sním - teplotách, jako na vlhkosti a slunečním Pozn. redakce: Kniha Národní parky Ev- ky vzácných druhů flóry i fauny (např. záření. Navíc jsou některé druhy rašeliní - ropy byla nominována pro výroční kniž - lilie Jankeova – Lilium jankae z bulhar - ků červeně zbarvené, což třeba svým jmé - ní ceny Magnesia Litera 2009 v kategorii ského NP Rila, vychuchol povolžský – nem dokládá rašeliník červený ( Sphag - Litera za naučnou literaturu. Desmana mos chata z ruského NP Ugra) num rubellum ). Na dvoustraně 90–91 není i celkové záběry charakteristických partií „symbol kraje Brána Laponska“. Tento daného území. V NP České Švýcarsko tak charakteristický, snadno zapamatovatelný Slovart, Praha 2008, 944 str. nechybí Pravčická brána a v Krkonoších geomorfologický tvar ledovcového údolí Cena 1 999 Kč

živa 2/2009 XXIII proč naši předkové, kteří se ve větvích Jiří Gaisler RECENZE pohybovali brachiací (pomocí hrudních končetin), přešli po sestupu na zem k bi - pední chůzi. Příčinu vidí v tom, že kotní - ková chůze (knuckle walking), při níž se Milan Klíma: Záhady lidského těla šimpanzi a gorily opírají o hřbetní strany prstů na rukách, je anatomicky zcela ne - přirozená. Rod Homo se adaptoval jinak – úlohu lokomoce převzaly pouze nohy. Klímova kniha má podtitul Člověk – tvor ČSAV v Brně, po emigraci do Spolkové re- O tom, jaké to mělo fantastické dů sledky nedokonalý, a nedokonalost anatomie na - publiky Ně mecko se stal prof esorem hu- pro další vývoj ruky, která byla šikovná už šeho těla je jedním z témat, kterým autor mánní anatomie na Univerzitě J. W. Goe tha u vývojově starších primátů, teď ale dosta - ve své knize věnuje pozornost. Především ve Frankfurtu nad Mohanem. Kromě ana - la nové možnosti, pojednává kapitola Ci t - je však posuzovaná kniha ne všedním tomie člověka, kterou přednášel a v jejímž livý nástroj i krutá zbraň. „Co je platná del - zpracováním zdánlivě banálního tématu rámci vedl pitvy a publikoval původní prá - fínům jejich inteligence, když nemají lidské tělo, a to po stránce obsahové i for - ce i kapitoly v učebnicích, se zabýval hlav - ruku! Nemohou stavět katedrály ani vyrá - mální. ně anatomií a embryologií kytovců. Jeho bět atomové zbraně“, píše Klíma. Jeho M. Klíma je původně ornitolog a odbor - vynikající realistické ilustrace provázejí pozornosti samozřejmě neunikl ani lidský ník na srovnávací morfologii. Vystudoval vědecké i populární články v časopisech mozek. V kapitole Nejdokonalejší hmota Univerzitu Karlovu v Praze a více než 10 let a anatomické atlasy. Kromě toho maluje v naší galaxii? na jedné straně hodnotí pracoval v Ústavu pro výzkum obratlovců často rozměrná plátna, sice na motivy ana - „skoro bezohlednou“ expan zi nové kůry tomie a histologie člověka, ale přetvořená (neokortexu) mozku savců, primátů a zvláš - podobně, jako když s realitou pracují sur - tě člověka, na druhé straně upozorňuje na realističtí malíři. Své obrazy pak vystavuje omezení lidského mozku. Zamýšlí se nad po celém světě pod označením fantastická obrazem ruky v mozku a nad tím, jak mo- anatomie. V r. 1997 se usku tečnila velká zek pracuje. Sk utečnost, že v chování člo - výstava Klímových obrazů v Národním mu - věka, na rozdíl od všech ostatních žijících zeu v Praze. savců a dalších živočichů, dominuje ro - Realistické ilustrace, fotografie i repro - zum, zdaleka neznamená, že se naše jed - dukce obrazů z řady fantastické anatomie nání vyvaruje omylů a chyb. Ne náhodou provázejí také recenzovanou knihu. V prv - se poslední kapitola knihy jmenuje Proč ní kapitole (Jsme korunou všeho stvoření?) nemáme v mozku zabudovanou mo rálku. podává autor mnoho příkladů funkčních Obsah této kapitoly ale už nepro zradím. slabin různých lidských orgánů nebo je - Klímovu knihu vřele do poručuji všem, kte - jich částí, které jsou důsledkem předcho - ří se chtějí poučit o topografické a funkční zího vývoje, resp. zakotvení příslušných anatomii lidského těla, jeho přednostech konstrukcí v genetickém kódu. Tak třeba a slabinách, o vývoji našich předků a o hlu - naše potíže s meziobratlovými ploténka - bokém zakotvení tělesné stavby člověka mi, ale i s kyčelním, kolenním a hlezen - v savčí a ještě vzdálenější minulosti. Odmě - ním kloubem souvisejí se zatížením těla nou bude také potěšení z estetické stránky při pohybu po pánevních končetinách, knihy. také srdce a některé jiné vnitřní orgány trpí svislou polohou těla, u čtvernožců Euromedia Group, k. s. – Ikar, Praha neobvyklou. Úchvatná je kapitola Jak jsme 2008, 160 str. (16 str. příloh). se vzpřímili, v níž Klíma rozvíjí hypotézu, Doporučená cena 269 Kč

no mimic = napodobující, napodobený, Radoslav Obrtel předstíraný, hraný, falešný a ve funkci podstatného jména napodobitel, imitátor, parodista, napodobenina. S příponou -ry vznikne slovo mimicry. Podle Webste rova Mimikry lexikonu má mimicry dva významy: 1 – činnost nebo schopnost toho, kdo napo - dobuje; také případ napodobování nebo věc, která něco napodobuje; 2 – povrchní Dovolte mi stručnou poznámku k termí - čísle, a to rodu ženského. Mimikry se po - podobnost, kterou někteří živočichové nu mimikry. Pozoruji, že se toto slovo stá - tom skloňuje asi jako magistry. Jiní se opět vykazují s jinými živočichy nebo s přírod - le častěji objevuje v textech i ústech nejen mohou domnívat, že mimikry se svým tva - ními předměty, mezi nimiž žijí, čímž do- přírodovědců, ale i publicistů, rozhlaso - rem podobá jiným českým podstatným sahují ukrytí, ochrany apo d. vých a televizních moderátorů, politiků jménům v množném čísle, např. cvikry, V češtině bychom tedy namísto ošidné - i lidu obecného. fiakry, případně též blinkry, tedy že je to ho mimikry nejspíše vystačili se slovem Do češtiny bylo přejato z angličtiny (ale neživé podstatné jméno rodu mužského napodobování, napodobení či předstírání. pochází z řečtiny), a to dosti necitlivě v množném čísle. Zcela úmyslně pone - Považoval jsem za vhodné učinit tuto a bez znalostí jeho etymologie a často chávám stranou otázku, jak by asi v těch - poznámku proto, abych těm, kdož ve své i skutečného významu. Ve shodě s českým to případech u slova mimikry chápaného práci potřebují užívat slovo mimikry, ob - pravopisem bylo anglické „c“ nahrazeno jako plurál vypadalo hypotetické jednotné jasnil skutečnost, že v češtině jde o pod - českým „k“ – a problém byl na světě. Ten číslo. statné jméno rodu středního v jednotném spočívá v tom, že v češtině mají podstat - Z uvedeného vyplývá, že problémová je čísle a že je nesklonné. V zoologii a ekolo - ná jména nejen rody (mužský, ženský anglická koncovka -ry. Ta není v angličti - gii pak mluvíme o Batesově či batesovském a střední), ale také odlišné tvary v jedno - ně nikterak neobvyklá (např. chemistry = mimikry, studujeme případ Müllerova či tném a množném čísle a skloňování do chemie, poetry = básnictví, idolatry = ido - müllerovského mimikry atd. Ale to už je sedmi pádů. latrie, tj. modlářství aj.). Koncovka -ry jiné téma. Při pohledu na výraz mimikry se neod - zpravidla naznačuje nějakou činnost. bytně vnucuje jeho nápadná po dobnost Angličtina má základní slovo mimic. s českým jikry. Svádí to k domněnce, že Použito jako sloveso „to mimic“ znamená mimikry je podstatné jméno v množném napodobovat, imito vat, jako přídavné jmé - XXIV živa 2/2009 ACADEMIA, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. Vodičkova 40, 110 00 Praha 1, tel. 221 411 471, fax 224 941 982 e–mail: [email protected], http://www.academia.cz, objednávky: 296 780 510, e–mail: expedice@acade mia.cz

Gaia vrací úder Motýli a housenky střední (Proč se Země brání a jak ještě Evropy. můžeme zachránit lidstvo) Noční motýli II. Můrovití James Lovelock Jan Macek a kolektiv Edice Galileo Edice Atlasy a Průvodce

Britský profesor James Lovelock Svazek pojednávající o čeledi mů- se v 70. letech 20. stol. proslavil rovitých navazuje na 1. díl vyda - svou teorií, podle níž geosféra, at - ný v r. 2007. Jde o identifikační mosféra a biosféra na Zemi tvoří atlas dospělců a housenek a zahr - provázaný systém, na který mů - nuje všechny druhy vyskytující se žeme po hlížet jako na jediný živý nebo zjištěné ve střední Evropě, organismus. Tento organismus po- se zvláštním zřetelem k fauně ČR. jmenoval Gaia po řecké bohyni, Popisné diagnózy k jednotlivým stvořitelce Zemi. Kniha přináší druhům doplňují mapy rozšíření pro pracovanou teorii propojení a ba revné tabule s fotografiemi geosféry, atmosféry a biosféry ob - dospělých jedinců jak v preparo - sa hující mimo jiné i katastrofické vané, tak přirozené poloze a také vize dalšího možného vývoje planety. fotografie jejich nedospělých stadií – housenek. 196 str. – váz. s přeb. – cena 225 Kč 490 str. – váz. – cena 550 Kč

Život mezi beznadějí a úspěchem Ďáblův doktor. Paracelsus Josef Koutecký a svět renesanční magie a vědy Edice Paměť Philip Ball Edice Galileo Jen málokomu se podařilo založit a institucionalizovat ve vlastní Theophrastus Bombastus von Ho - zemi nový, do té doby neexistují - henheim (1493–1541), známý jako cí obor. Prof. Josefu Kouteckému Paracelsus, žil a působil na hrani - se to v tehdejším Československu ci mezi středověkem a moderní podařilo. Kniha je jednak jeho dobou. Byl současníkem Luthero - profesní biografií, jednak zázna - vým a nepřítelem tradičního lé- mem o historii české dětské on- kařství, postrachem univerzit („na kologie. Prožít téměř půlstoletí všech německých školách se ne lze mezi dětmi se zhoubnými nádo - naučit více než na trhu ve Frank - ry, zpočátku vesměs umírajícími, furtu“), vojenským ranhojičem a al - a mezi jejich nešťastnými rodiči chymistou. Mýty o něm – počína - vyža dovalo nejen odvahu a od - je léčením ze záhrobí až po jeho bornost, ale také mimořádnou faustovský obchod s ďáblem s cí- vyrovnanost psychickou a emocionální. lem nabýt ztracené mládí – přetrvaly déle než jeho skutečný pří běh. 504 str. – váz. – cena 375 Kč 448 str. – váz. s přeb. – cena 465 Kč

Architektura ve věku rozdělené Jan Amos Komenský. Odkaz reprezentace (Problém kultuře vzdělávání tvořivosti ve stínu produkce) Svatava Chocholová, Dalibor Veselý Mar kéta Pánková a Martin Edice Umění Steiner Edice Historie Kniha významného teoretika mo - derní architektury, profesora uni - Kniha obsahuje příspěvky z kon - verzity v Cambridge, tematicky ference ko nané v r. 2007 v Praze založená na pomezí historie archi - u příležitosti výročí vydání spisu tektury a filozofie, je mnohovrs - Opera didactica magna a zaměře - tevným výkladem o lidské kultuře né na vztah Komenského díla ke ohrožené rozkladem celistvosti vzdělávání, a to v ši rokém histo - světa a o hledání cest, jak napo - rickém záběru – od doby, v níž moci její obnově. Komenský žil, až do současnosti. 348 str. – váz. s přeb. – cena 355 Kč 928 str. – váz. s přeb. – cena 555 Kč

Objednávky přijímá poštou nebo e–mailem: Knihkupectví Academia: ACADEMIA, sklad – expedice Václavské nám. 34, Praha 1, tel. 224 223 511 Rozvojová 135, 165 02 Praha 6–Suchdol Národní tř. 7, Praha 1, tel. 224 240 547 tel./fax: 220 390 510(11), e–mail: [email protected] Na Florenci 3, Praha 1, tel. 224 814 621 Čtenáři ze SR si mohou knihy zakoupit nebo objednat Nám. Svobody 13, Brno, tel. 542 217 954–6 na adrese: Knihkupectvo AF, s.r.o., Kozia 120, 811 03 Bratislava Zámecká 2, Ostrava, tel.: 596 114 580

živa 2/2009 XXV Zveme vás na výstavu ilustrací Jana Dungela Kontaktní údaje pro předplatitele květen 2009 v Praze SEND Předplatné, s.r.o. Galerie a literární kavárna P. O. Box 141, knihkupectví Academia 140 21 Praha 4 Václavské nám. 34, Praha 1 (po–pá 9–20, so 9.30–19, ne 9.30–18) tel.: 225 985 225 fax: 225 341 425 červen 2009 v Brně sms: 605 202 115 e– mail: [email protected] Galerie a literární kavárna www.send.cz knihkupectví Academia nám. Svobody 13, Brno (po–ne 9–19) Mimořádné číslo Živy stále v prodeji

Úhly pohledu – Spiny Perspectives 2009

Botanická zahrada hl. m. Prahy pořádá mezinárodní konferenci Úhly pohledu – Spiny Perspectives 2009, akci v rámci českého předsednictví v Radě EU pod patronací Minis - terstva životního prostředí ČR. Konference se bude konat v prostorách České zeměděl - ské univerzity Praha ve dnech 17.–19. června 2009. Pracovními jazyky budou čeština a angličtina (se simultánním tlumočením). Cílem tohoto projektu je zlepšovat účinkování naší země na poli ochrany kaktusů a jiných sukulentů a nastartovat debatu mezi institucemi, odborníky a amatérskými sbě - rateli. Sběratelská tradice, silné pěstitelské zázemí i aktivity našich občanů prozrazují, že čeští sběratelé představují v rámci regulace ochrany přírody poměrně významnou skupinu v dobrém i ve zlém slova smyslu. Pozitivně tuto skupinu ovlivňovat i před - stavit její potenciál, odstraňovat vzájemné předsudky a neinformovanost, seznámit se s pohledy a zkušenostmi ze zahraničí – věříme, že tím vším může přispět konference Úhly pohledu – Spiny Perspectives. Bližší informace a program konference naleznete na http://www.spiny-perspectives.eu.

Inzerce: Koupím: L. Čelakovský – Prodromus květeny české, i jednotlivě; aj. starší české botaniky. Jan M. Ječmínek, Riegrova 399, 280 02 Kolín II.

Objednávejte prostřednictvím formuláře na http://ziva.avcr.cz. Akademie věd České republiky V prodeji v knihkupectvích Academia. připravila pro veřejnost přednášky Kalendář biologa 12. květen 2009 od 14 hod. Jan Palach 1969 19.–22. květen 2009: Konference World Mgr. Petr Blažek, Ph.D., Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. Biodiversity and European Taxonomy. Přednáška z cyklu pro středoškolské studenty – Nebojte se vědy Pořádá Botanický ústav AV ČR, v. v. i., a Ministerstvo životního prostředí ČR. 13. květen 2009 od 17 hod. Průhonice u Prahy. Více na www.epbrs.org. Pražský hrad očima archeologů 21.–29. květen 2009: Výstava masožravých Mgr. Jana Maříková-Kubková, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. rostlin. Botanická zahrada Přírodově decké Přednáška z cyklu Akademická Praha, který společně pořádají AV ČR a UK v Praze fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 12.–14. červen 2009: Entomologické dny 9. červen 2009 od 14 hod. České společnosti entomologické. CHKO Bakterie – dominantní forma života na Zemi Je seníky. Více na www.ento spol.wz.cz/ac - Mgr. Libor Krásný, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i. ti vi ties.php. Přednáška z cyklu pro středoškolské studenty – Nebojte se vědy

10. červen 2009 od 17 hod. Mistrovská díla řeckého umění v době helénismu Desky ke svázání Živy PhDr. Ladislav Stančo, Ph.D., Ústav pro klasickou archeologii FF UK Přednáška z cyklu Akademická Praha, který společně pořádají AV ČR a UK v Praze Desky lze objednávat na tel. 220 390 510 nebo na academia_mar [email protected]. Bližší informace: Odbor mediální komunikace AV ČR, http://press.avcr.cz Desky se zasílají na dobírku, cena je 50 Kč Přednášky se konají v budově AV ČR, Národní 3, Praha 1 + poštovné a balné. Ve volném prodeji jsou v knihkupectvích Academia. XXVI živa 2/2009 ide álního partnera, tak mohou díky nám Jan Robovský KOMENTÁŘ K ČLÁNKU vzít zavděk méně atraktivním protějškem (příslušník jiného poddruhu či blízkého druhu) a křížení i tak může být úspěšné. Proto se řada zoologů přiklání k tzv. fylo - Křížit, či nekřížit ásámské a nepálské genetickému konceptu druhu, který vyža - duje nějakou unikátní vlastnost taxonu nosorožce indické? (může to být morfologická či gene tická odlišnost, ale třeba také specifický typ chování apod.), a tu jsme schopni oprav - du hmatatelně a navíc relativně snadno Když vyšla v r. 2002 studie naznačující, že o své poznatky podělili v Živě (2008, 5: podchytit (podrobněji viz J. Zrzavý, Ves - potomci křížení mezi ásámskou a nepál - 232–233) a v ročence Zoo Ostrava, za což mír 2007, 9: 568–571). skou populací nosorožce indického mají jim patří velký dík. Pro tuto diskusi jen Proto se domnívám, že nosorožec indic - vyšší úmrtnost než potomci čistě ásám - krátce zopakuji, že za odlišnou úmrtností ký musí být, tak jako už některé jiné druhy ských zvířat (Zschokke a Baur 2002), byl podle nich nestojí případná genetická ne - nosorožců, podroben detailnímu moleku - jsem přesvědčen, že do systematické mo- kompatibilita zvířat obou populací, ale lárně-fylogenetickému studiu. Ideální by zaiky tohoto druhu zapadl jeden hezký zkušenosti matky (tj. jestli byla zkušená, bylo porovnat informativní úseky mito - kamínek. V r. 1993 totiž zjistil odborník na nebo prvorodička). Jejich závěry mají vel - chondriální i jaderné DNA a vysoce varia- systematiku savců Colin Groves, že se obě ký potenciál směřovat strategii chovu (ve bilní úseky nekódující DNA (mikrosateli - zmíněné populace výrazně liší lebečními své podstatě jde o ideální příklad zoolo - ty) a pokusit se o následný odhad časové znaky. Sám byl tímto výsledkem zaskočen, gické studie mající praktickou využitel - stránky případného oddělení obou popu - ale poprvé tak bylo na základě moderních nost pro studovaná zvířata) a kromě jiné - lací. Takový typ výzkumu v kombinaci metod vyjádřeno podezření, že nosorožec ho navrhují křížit jedince z obou populací. s morfologickými daty a fosilními nálezy indický ( Rhinoceros unicornis ) v sobě za - Přes logiku jejich závěrů se však na tomto z posledních let naznačuje, že řada vyme - hrnuje více forem, v tomto případě patr - místě musím přiznat, že pokud bych byl zených poddruhů nosorožců má rozhodně ně dva poddruhy – nepálský a ásámský. koordinátorem chovu nosorožců indic - své opodstatnění a že některé dřívější pod - Do té doby byl nosorožec indický vlastně kých, tak bych na toto křížení nepřistou - druhy si možná zaslouží být povýšeny na výjimečný, protože u všech ostatních žijí - pil, alespoň pro tento okamžik. svébytné druhy (např. Groves 1992, Fer - cích druhů nosorožců zoologové rozlišo va- Proč? Jsem totiž přesvědčen o tom, že nando a kol. 2006). li vždy několik poddruhů (nosorožec tupo - stále nevíme, zda obě populace nejsou Podíváme-li se na historický výskyt no - nosý – dva poddruhy, nosorožec dvou rohý dlouhodobě izolované, a tedy evolučně sorožce indického (Amin a kol. 2006), pak – patrně 7, nosorožec jávský – tři a noso - unikátní poddruhy, popř. dokonce druhy. bychom jeho rozdělení na ásámskou a ne - rožec sumaterský také tři). O faktu, že nám Čtenář může namítnout, že autoři ve svém pálskou populaci mohli považovat pouze tato zvířata mizí před očima, mohou svěd - článku zmiňo vali, že se obě populace mo - za důsledek rozdrobení jedné pů vodní čit čísla vymřelých poddruhů: již jsme při - hou s úspěchem plodně křížit a pokud se souvislé populace vlivem člověka. Pří - šli po jedné formě od jávského a sumater - tak děje, nemůže být o svébytných druzích padné užití molekulárně-fylogenetických ského a rovnou o dvě formy no sorožce řeč. Jenže tento předpoklad vychází z defi - metod by tento předpoklad mohlo jedno - dvourohého. Aby toho nebylo málo, viet - nice tzv. biologického druhu, založené na značně potvrdit, či vyvrátit. Kdyby za namská forma nosorožce jávského, etiop - velice nepraktickém požadavku nekříže - vznikem obou populací opravdu stáli lidé, ský poddruh nosorožce dvourohého a se - ní případných druhů. U valné většiny zví - pak by se ukázalo, že morfologické rozdí - ver ní forma nosorožce tupono sého jsou na řat však nemáme představu, jestli se mezi ly u nosorožců vznikly zřejmě nečekaně samé hranici vymření, pokud se tak již sebou kříží, či nikoli a děje-li se tak např. rychle, patrně vlivem genetického driftu nestalo (např. Živa 2000, 5: 230–232; 5: v zoologických zahradách, pak to nutně v malých zbytkových mikropopulacích. LXXIII; 2002, 3: 133–135; 2004, 1: VII; nemusí nic vypovídat o přirozeném stavu. Pokud je mi známo, shromážděný mate - 2006, 2: XXVIII). V přírodních podmínkách se k sobě dané riál pro taková hodnocení mají až tři růz - Jan Pluháček a jeho spolupracovníci formy nemusí vůbec dostat kvůli geogra - né vědecké týmy a musíme tedy doufat, že však ne byli tak nekritičtí jako já a závěry fickým překážkám (zřejmým, či ne zcela své výsledky co nejdříve zveřejní. Teprve autorů studie z r. 2002 přehodnotili. Své očividným), popř. si sobě navzájem prostě pak můžeme s jistotou konstatovat, zda výsledky publikovali v časopise Biological nepřipadají dostatečně „sexy“. Po kud obě populace nosorožce indického lze, či Conservation (2007) a s českými čtenáři se zví řata nenajdou v umělých podmínkách nelze v lidské péči bezstarostně křížit mezi sebou. Na závěr bych rád zmínil, že jsem si vě- dom, že ochrana některých taxonů bude čím dál více kompromisem, po kud tu či onu formu ještě chceme nějakou dobu uchovat (např. přikřížením blízké formy – to bude patrně případ tygrů čínských a časem možná levhartů mandžuských, kteří bez takové „pomoci“ brzy vymřou kvůli neúnosné zátěži plynoucí z příbu - zenské plemenitby). Nicméně bychom k ta - kovým kompromisům měli přistupovat opravdu v krajní nouzi (na druhou stranu však ne moc pozdě) a na základě co nej- ucelenějších znalostí o taxonomii a biolo - gii dotyčných zvířat.

1 Samice nosorožce indického ( Rhino - ceros unicornis ) v Zoo Dvůr Králové nad Labem (léto 2007) 2 Přední část kostry nosorožce indické - 1 2 ho (Přírodovědné muzeum v Paříži). Snímky J. Robovského živa 2/2009 XXVII před mětem ochrana přírodních procesů. Kolektiv autorů FORUM Zde by neměla být odstraňována dřevní hmota a nepřípustné je umělé zalesňová - ní. Zvláště se to týká horských smrčin, jejichž dynamiku zčásti určují přirozené Prohlášení České botanické společnosti velkoplošné disturbance. k biologickým a ekologickým aspektům 8. Hospodaření jako prostředek ochrany biodiverzity hospodaření v českých lesích V nížinných lesích jsou klíčovými fakto - ry k zachování biologických hodnot dosta - tečná dostupnost světla v podrostu a pra - V následujících 10 bodech jsou shrnuty ponechávání mrtvého dřeva. Za nezbytné videlné odstraňování biomasy. V současné závěry, které vyplynuly z konference Čes - považujeme znovuzavedení tradičních době v České republice vymírá velký počet ké botanické společnosti Diverzita, dyna - avsoučasné době zákonem zakázaných druhů lesní fauny a flóry, z nichž mnohé mika a management lesní vegetace, jež se nebo jinak ome zovaných způsobů hospo - jsou chráněny mezinárodními úmluvami. konala 29.–30. listopadu 2008 v Praze. daření, zejména jako les nízký nebo střed - Mimo negativní vliv monokultur je hlav ním Představují odborný pohled botaniků, les - ní, zvláště pokud to má opodstatnění pro faktorem postupné stárnutí, zapo jo vání níků, ekologů a dalších expertů sdruže - ochranu biodiverzity. horního stromového patra a hromadě ní ných v České botanické společnosti na bio - živin. Řešením je aplikace nebo simulace logické a ekologické aspekty lesa. Cí lem 4. Hospodaření ve zvláště chráněných tradičních způsobů hospodaření – ze - prohlášení je podpořit ty snahy o změnu územích jména výmladkových lesů, lesní pastvy současného hospodaření v lesích, jež mají Ekonomicky založené hospodaření je ve a odstraňování opadu a stařiny. Lesy cen - oporu v moderním biologickém vý zkumu zvláště chráněných územích (dále ZCHÚ) né z hlediska biodiverzity je třeba větši - a směřují k ochraně biodiverzity a přírod - nevhodné a velmi často ohrožuje zacho - nou rozvolnit, nikoli podporovat zapoje - ních procesů v lesích. Důraz přitom kla - vání předmětů ochrany. Zavedené hospo - né kmenoviny. deme na lesy cenné z hlediska ochrany dářské postupy jako holoseče s umělou přírody. V žádném případě nechceme obnovou a celoplošná příprava půdy mají 9. Vliv velkých býložravců zpo chybňovat funkci hospodářských lesů v chráněných územích jednoznačně ne - Velcí býložravci ovlivňovali les od prehis- a potřebu produkce dřeva. Rovněž si ne - žádoucí efekt. Dva klíčové režimy v ZCHÚ torie do současnosti. V minulosti to byli děláme nárok na úplnost a některé aspek - jsou bezzásahovost a tradiční management zubr nebo pratur, běžná byla lesní pastva. ty zde nemusí být plnohodnotně zastou - (způsoby hospodaření obvyklé před za- Dnes jsou bezprecedentně hojní jelenovi - peny. Smyslem prohlášení je deklarovat, vedením moderního lesnictví). Ve velko - tí kopytníci. Redukce jejich nad měrných které biologické a ekologické hodnoty lesů plošných ZCHÚ včetně národních parků stavů musí respektovat cíl, kterého chce - považujeme za klíčové, a poukázat na způ - by oba přístupy měly být aplikovány sou - me dosáhnout v daném území. Pro zajiš - soby hospodaření, jež vedou k jejich za- běžně, s hlavním rozlišením na nížinné tění přirozené obnovy lesních dřevin je chování. Podpora takových způsobů patří a horské podmínky. zpravidla nezbytná redukce součas ných k prvořadým úkolům moderní lesnické po - stavů velkých býložravců. Ve ZCHÚ nížin litiky i ekologicky orientovaného praktic - 5. Historická kontinuita lesa s mozaikou cenných nelesních biotopů kého hospodaření v lesích České republi ky. Historická kontinuita lesních porostů, a lesů však může vliv býlo žravců omezit tedy nepřetržitost jejich vývoje jako lesa, posun k biologicky chudým stinným le - 1. Odlišnost mezi lesy nížin a horských nikoli jiného typu krajinného pokryvu, sům. Neměl by ovšem být de s truk tivní oblastí významně ovlivňuje jejich biologické a eko - z jiných hledisek. Druhové složení českých lesů, jejich vývoj logické vlastnosti. Dlouhodobá kontinuita v čase i žádoucí cílový stav z hlediska porostů má pozitivní vliv na druhovou 10. Les a bezlesí ochrany přírody se velmi liší podle pří - roz manitost a výskyt typicky lesních dru - Plocha lesů by se neměla rozšiřovat na rodních podmínek. Významný je přede - hů. Velkoplošné pasečné hospodaření úkor biologicky cenného bezlesí (louky, vším rozdíl mezi nížinnými a horskými může ohrozit populace citlivých lesních meze), které je klíčové pro přežívání mno - lesy. Nížinné lesy jsou cenné hlavně svou druhů, pokud na pasece nepřežijí a nemo - hých organismů. Nejen louky a pastviny biologickou diverzitou, která z velké části hou vzhledem k pomalé šiřitelnosti volně nižších poloh, ale i bezlesí nad horní hra - závisí na zachování nebo obnově tradič - migrovat napříč velkými plochami bez nicí lesa v Krkonoších, na Králickém Sněž - ních typů hospodaření. Naopak biologic - lesa. níku a v Hrubém Jeseníku, ať už vzniklé ká hodnota horských lesů spočívá často přirozeně nebo spoluformované vlivem spíše v procesech přírodní dynamiky, kte - 6. Bezzásahovost minulého lidského hospodaření, by nemě - ré zde probíhají bez vlivu člověka. Příliš - Základním nástrojem ochrany přírodních lo být neuváženě zalesňováno bez před - ná zobecnění nerespektující tyto rozdíly, procesů a na ně vázané biodiverzity (bez - chozího zhodnocení vlivu zalesnění na ať už se týkají výsledků vědeckých studií obratlí, houby) je ponechání lesů samo - diverzitu rostlin i živočichů. Rovněž umě - nebo doporučených postupů hospoda ření volnému vývoji, tj. bezzásahovost. Tento lé zalesňování lomů, výsypek a dalších v lesích, mohou mít nežádoucí důsledky. způsob nakládání s lesem se zvláště hodí míst narušených těžbou v rámci tzv. re- v horských oblastech, jejichž druhová roz - kultivací vede zpravidla k ničení cenných 2. Dlouhodobý vliv člověka manitost se utvářela v podmínkách obec - biotopů a populací ohrožených druhů Moderní studie zdůrazňují silný vliv člo - ně méně ovlivněných činností člověka. rostlin a živočichů. Pokládáme za vhod - věka na vývoj lesů ve střední Evropě už V nížinných lesích obhospodařovaných né ponechat tato území samovolnému vý- v prehistorické době. Rekonstrukce dru - po tisíciletí je nutné z ochranářského hle - voji a uměle je nezalesňovat. hového složení, stanovištních vazeb a dy - diska kombinovat jistou míru bezzásaho - namiky prehistorických lesů na území vosti s prioritním aktivním hospodařením České republiky se stále zpřesňuje a lze cíleným na zachování biodiverzity. Za Hlavní výbor České botanické říci, že lidský vliv byl po tisíciletí důleži - společnosti: Lubomír Hrouda, předseda tý a zvláště v nížinných lesích mnohdy 7. Velkoplošné disturbance Autoři textu: Radim Hédl, Jan Roleček, určující. Velkoplošné rozpady lesních porostů po Karel Boublík, Jan Douda vnějším narušení (disturbanci) způsobe - 3. Možnost volby hospodářských režimů ném nejčastěji větrem, ohněm nebo pře - Hospodařícím subjektům je třeba umožnit množením hmyzu jsou přirozenou sou - rozmanitější způsoby hospodaření v lese. částí vývoje lesních ekosystémů. Měly Žádoucí je podpora postupného převodu by se nechat volně působit především ve strukturně jednoduchých monokultur na zvláště chráněných územích ponechaných strukturně diferencované porosty, včetně samovolnému vývoji, tedy tam, kde je XXVIII živa 2/2009 Tak jako každý rok i letos skupina 60 Andrej Funk hodnotitelů posuzovala studentské pre - zentace, z nichž nakonec vy brala tři nej - lepší přednášky a čtyři postery (plakáto vá sdělení) – M. Hrušková-Martišová: Jak Zoologické dny 2009 opět v Brně zís kat kontrolu nad reprodukcí: námluvy u solifugy Galeodes caspius (Solifugae : Galeodidae ); M. Knitlová: Historie rodu Apodemus (Mammalia , Ro dentia ) v nej - Konference Zoologické dny organizovaná účastníků, z toho více než polovinu tvoři - mladším kvartéru střední Evropy; P. Po - Českou zoologickou společností, Českou li studenti. V 15 přednáškových blocích kluda: Biotopové preference střevlíka arachnologickou společností a Ústavem (ve třech paralelních konferenčních míst - Carabus hungaricus na Pouzdřanské stepi; biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., od nostech) zaznělo 104 přednášek, z toho B. Zemanová: Neutrální a adaptivní ge ne- r. 1969 tradičně v Brně zahájila v r. 2008 pět plenárních (např. J. Gaisler: Zamyšle - tická variabilita ve slovenských pop ula - po korespondenčním referendu účastníků ní nad savci nebo L. Kratochvíl: Evoluce cích kamzíka horského; D. Říhová: Degra - novou tradici, a to cyklické střídání mís - a fylogeneze způsobů determinace pohla - dace ulit terestrických měkkýšů – velká ta konání mezi Brnem a jinými univerzit - ví u obratlovců. Jsou pohlavní chromozo - neznámá (viz obr.); V. Slezák: Vliv zem - ními městy. V r. 2008 tak hostily české my evoluční pastí?). Během čtvrtečního ních pastí na abundance epigeonu: je zem - i slovenské zoology České Budějovice odpoledne mohli účastníci zhlédnout 176 ní past užitečná pomůcka nebo nástroj (Živa 2008, 2: XXVII), v letošním roce plakátových sdělení. Přednáškové sekce hromadného ničení?; M. Kouba: Teleme - opět Brno a v r. 2010 se konference usku - zahrnovaly široké spektrum oborů a témat trie sýce rousného ( Aegolius funereus ) teční v Praze. od arachnologie, přes hydrobiologii, mala - v Krušných a Jizerských horách. Zoologické dny 2009 proběhly 12.–13. kologii, entomologii, ornitologii, mamma - Abstrakty přednášek a posterů z letoš - února na Přírodovědecké fakultě Masary - liologii, po etologii, fylogeografii či ochra - ní konference byly publikovány ve sbor - kovy univerzity za přítomnosti cca 450 nu fauny. níku o rozsahu 252 stran. Rekordně velký zájem o konferenci vedl k přeplněným přednáškovým místnostem a k tomu, že přednáškový program byl příliš nabitý. Organizátoři proto přislíbili, že v příštích letech budou hledat jiné prostorové mož - nosti, aby se udržela vysoká vědecká i spo - lečenská úroveň to hoto největšího setká - ní zoologů z České a Slovenské republiky. Již nyní se mohou zájemci připravovat na příští ročník, který se bude konat 11.–12. února 2010 v prosto rách České zeměděl - ské univerzity v Pra ze.

Různorodost ulit plžů: Velké tmavé ulity patří plamatce lesní ( Arianta ar bus- torum ), druhu přirozených lesů. Sucho - milka obecná ( Xerolenta obvia ) žije na stepích a její bílé zbarvení napomáhá ter - moregulaci. Zuboústka trojzubá ( Isogno - mostoma isognomostomos ) se vyskytuje v úživných lesích a proti predaci se brání výraznými zuby v ústí ulity. Závornatky obecné ( Alinda biplicata ) se protaženým tvarem schránky přizpůsobily životu na svislých površích. Foto D. Říhová

Zásady managementu stanovišť druhů v evrop sky významných lokalitách soustavy Natura 2000

Publikace vydaná v r. 2008 Agenturou ochrany alespoň v jedné z evropsky vý - ochrany pří rody a krajiny ČR ve spolu - znamných lokalit. práci s Mi nisterstvem životního prostředí Celkem je zpracováno 103 taxonů (63 vychází z dlouhodobých zkušeností širo - živočišných a 40 rostlinných druhů). Jed - kého kolektivu pracovníků ochrany příro - notlivé druhové kapitoly jsou rozděleny dy, muzeí, akademických pracovišť i ne - na pět oddílů: Rozšíření, Ekologie a Bio - vládních organizací. Při přípravě byly také logie druhu, Faktory a činnosti, které využity rozsáhlé databáze Agentury ochra - mohou negativně ovlivnit populaci druhu ny přírody a krajiny ČR, k jejichž aktuali - na evropsky významných lokalitách a Ma - zaci přispěl zejména proces pří pravy sou - nagement lokalit. stavy Natura 2000 a monitoring evropsky Publikaci lze zakoupit za 150 Kč v kni - významných druhů pro hod notící zprávy hovně AOPK ČR (Kališnická 4, 130 23 Pra - Evropské komise. Zásady ochranářského ha 3, tel.: 283 069 277, barbora.moliko - managementu stanovišť byly připraveny [email protected]), lze si ji rovněž stáhnout pro všechny druhy, které jsou předmětem z webu http://www.ochranaprirody.cz. živa 2/2009 XXIX Redakce podle podkladů ČSO

Ptákem roku 2009 je skorec vodní

Kampaň Pták roku organizuje Česká spo - skorců ve vodě pod ledem pro pozorova - lečnost ornitologická (ČSO) od r. 1992. tele obzvlášť působivé. Schopnost potápět Současně s vyhlášením Ptáka roku je před - se je mezi pěvci ojedinělá. stavena i stejnojmenná brožura obsahující Mezi hlavními negativními faktory ohro - základní informace o biologii příslušného žující skorce vodního je možno uvést změ - ptačího druhu, příbuzných druzích, které nu či úplnou likvidaci vhodného hnízd - u nás žijí, populačních trendech, ohrožují - ního prostředí (původně si staví hnízda cích faktorech a také praktické rady, jak v dutinách v březích řek, ale vy užívá i mís - vybranému druhu pomoci. ta pod mosty či vhodné budky). Důsled - Skorec vodní ( Cinclus cinclus ) je ná - kem regulace vodních toků, budování pad ným a nezaměnitelným pěvcem. Do- zavlažovacích systémů nebo vodních elek - sahuje přibližně velikosti kosa, má krátký tráren je často výrazné zpomalení rychlos - ocas, kaštanově hnědou hlavu, tmavo - ti proudění nebo až dramatický pokles prů - Skorec vodní ( Cinclus cinclus ) osidluje hnědě zbarvený vrch a rezavohnědý spo - toku vody říčním korytem. Podobný vliv rychle tekoucí čisté vodní toky bohaté na dek těla, na kterém vyniká velká bílá nápr - má i velkoplošné odlesňování na březích kyslík, s kamenitým dnem a přirozenými senka. S oblibou osidluje rychle tekoucí toků. Rovněž rostoucí znečiš tění vody, břehy. Loví larvy vodního hmyzu a jiné čisté vodní toky bohaté na kyslík, s kame - následované snížením potravní nabídky, bezobratlé. Jeho schopnost potápění je nitým dnem a přirozenými břehy, přede - ovlivňuje početnost skorců. Vzorovým pří - mezi pěvci neobvyklá. Foto J. Bohdal vším ve vyšších polohách – v pahorka - kladem je okyselování (acidifikace) toků tinách a na horách. V mimohnízdním způsobené prů myslovými emisemi (v po - vody (poklesu pH) o hodnotu 1,7. Nejlep - období se vyskytuje také na pomaleji době kyselých dešťů) či výsadbami čistě ším způsobem, jak skorcům (a nejenom tekoucích vodách v nížinách. Dobrým jehličnatých lesů podél řek. V kyselé vodě jim) pomoci, je za chovat strukturně pest - poznávacím znakem je chování skorců. stoupá koncen trace hliníku, která negativ - rou krajinu, protkanou rychle tekoucími Přeletují velmi rychle, přímočaře a často ně ovlivňuje druhové složení a početnost a neznečištěnými potoky a řekami. těsně nad vodní hladinou, posedávají na vodních bezobratlých, tedy vhodnou po - Součástí kampaně je také dotazník za - kamenech uprostřed řek a potoků. Přede - travu pro skorce. Snižuje se také dostup - měřený na sledování počtu skorců v ob do - vším se však neúnavně vrhají do tekoucí nost vápníku pro tvorbu skořápek samice - bí hnízdění a na záznamy jejich hnízdění vody a po chvíli vyletují o řádný kus níže mi a pro růst kost í mláďat. Ve Walesu byl v nadmořských výškách pod 300 m. po proudu. Vše bez ohledu na roční ob - zjištěn pokles po četnosti skorců z 9 na dobí – od jara do zimy, kdy jsou přesuny pouhé 1–2 páry při vzestupu kyselosti

ného pásu začínají hnízdit dříve. Dolože - Petr Voříšek ný je i vliv na ně které dálkové migranty, kteří se jen nedostatečně vyrovnávají se stále časnějším nástupem jara na svých hnízdištích. Bylo zaznamenáno i negativ - Změna klimatu již ovlivňuje početnost ptáků ní působení ex trémních výkyvů počasí, které se změně klimatu přisuzují – vlna v Evropě veder v létě 2003 ve Francii měla nepříz - nivý dopad i na ptačí populace. Dosavadní studie zabývající se vlivem změny klimatu na ptáky se však uskuteč - Výsledky práce mezinárodního týmu věd - klimatické modely odhadují, že budou ňovaly pouze v lokálním měřítku, údaje ců ukazují, že vliv změny klimatu lze už přibývat. Nově vyvinutý indikátor změny na větší prostorové škále zatím chyběly. nyní sledovat na změnách početnosti běž - klimatu pak ukazuje, že vliv této změny na Průlom v tomto poznání představuje stu - ných ptačích druhů v Evropě. Podle právě vybrané ptačí druhy se zvyšuje přibližně die publikovaná v meziná rodním vědec - publikované studie, na níž se podílela od poloviny 80. let 20. stol. kém časopise PLoS ONE (An Indicator of i Česká společnost ornitologická, ptačí O působení změn klimatu na ptáky the Impact of Climatic Change on Euro - druhy, které by měly vlivem změny kli - exis tuje množství dokladů. Bylo zjištěno, pean Bird Populations, Gregory a kol. matu ubývat, již ustupují. A naopak v Ev - že některé ptačí druhy posouvají své areá - 2009). Měla za cíl prozkoumat, zda se ro pě roste početnost druhů, u nichž bio - ly rozšíření, nebo že některé druhy mír - početnost ptačích druhů v Ev ropě mění v soula du s předpověďmi bioklimatických Vývoj početnosti ptačích druhů v Ev ro - modelů. Dalším cílem bylo vyvinout in- 110 pě od r. 1980 do současnosti odpovídá dikátor, který by přehledně umožňoval ]

% předpokladům očekávané změny jejich měřit následky změny klimatu na ptačí [

i t 100 areálu hnízdního rozšíření vlivem změ - populace. Aktivně se na ní podíleli i od - s

o ny klimatu. Šedá křivka představuje borníci z České společnosti ornitologické n t

e 90 druhy, u nichž se očekává zvětšování (www.bird life.cz). č o

p areálů, černá druhy, u nichž se očekává Ornitologové použili pro své analýzy

n 80 zmen šování areálů. Ze 122 analyzova - dva nezávislé zdroje dat: modely poten - ě

m ných ptačích druhů (v Evropě hnízdí ciálních změn areálů rozšíření ptačích z

x 70 526 druhů) by se u 30 druhů měly areá - druhů v Evropě, které byly publikovány e

d ly rozšíření zvětšit, avšak u zbývajících v podobě tzv. Klimatického atlasu hnízd - n i 60 92 druhů se před pokládá zmenšení ního rozšíření ptáků v Evropě (Huntley 1980 1985 1990 1995 2000 2005 jejich areálu. Podle České společnosti a kol. 2007. A Climatic Atlas of European ornitologické Breeding Birds. Lynx Edicions, Barcelo - XXX živa 2/2009 na), a informace o změnách po četnosti modely předpovídají rozšiřování areálů, Potvrzuje se tedy, že změna klimatu běžných ptačích druhů v Evropě získané budou přibývat, zatímco druhy, jejichž bude mít následky pro živou přírodu. Je v rámci programu Pan-European Common areály se budou zmenšovat, by měly ubý - tře ba jim porozumět, připravit se na ně Bird Monitoring Scheme (http://www. vat. Studie v PLoS ONE tento předpoklad a negativní dopady minimalizovat. Z hle - ebcc.info/pecbm.html). potvrzuje – početnost druhů, jejichž are - diska evropských ptáků je třeba co nejví - Klimatický atlas obsahuje výsledky mo - á ly by se měly vlivem změny klimatu ce omezovat vliv faktorů, které již dnes delů, které kombinují poznatky o součas - zmenšovat, již dnes klesá, a druhy, jejichž oslabují ptačí populace (např. intenzifi - ném rozšíření ptačích druhů a soudobých areály se mají roz šiřovat, přibývají. Není kace zemědělství) a naopak posílit aktiv - klimatických podmínkách se scénáři změ - bez zajímavosti, že k po dobným závěrům, ní ochranářská opatření (např. evropskou ny klimatu a odhadují, kde budou pro jed - tj. že vliv klimatických změn lze zazna - soustavu chráněných území Natura 2000). notlivé ptačí druhy v Evropě vhodné kli - menat již dnes na změnách početnosti Výsledky jsou založeny na datech sbí - matické podmínky na konci 21. stol. Lze ptačích druhů, došla před nedávnem raných amatérskými ornitology po celé tedy odhadnout, které druhy by měly vli - i jiná studie, kterou publikovali čeští orni - Ev ro pě v rámci monitoringu pták ů. Práce vem změny klimatu své areály rozšiřovat tologové v mezinárodním časopise Ani - tak opakovaně potvrzuje, že amatérští or - aukterých druhů se budou zmenšovat mal Conservation a která se týká avifau - nitologové a organizace, v nichž se sdru - rozlohy území, na nichž se vyskytují. ny ČR (Reif a kol. 2008: The impact of žují, hrají velmi významnou roli pro po - Pokud se změna klimatu projevuje climate change on long-term population chopení změn v přírodě kolem nás. u pta čích populací již dnes, lze předpo - trends of birds in a central European kládat, že druhy, u nichž bioklimatické country).

Radoslav Obrtel Tolstého 12 616 00 Brno e: [email protected] Topí Pigula Kontaktní adresy autorů Peškova 515 403 31 Ústí nad Labem Jan Douda Mladen Kaděra e: [email protected] Katedra ekologie FŽP ČZU Kupkova 2 Karel Prach Kamýcká 1176 690 02 Břeclav Katedra botaniky PřF JU 165 21 Praha 6 – Suchdol e: [email protected] a Botanický ústav AV ČR, v. v. i. e: [email protected] Branišovská 31 Oldřich Kopecký 370 05 České Budějovice Libor Ekrt Katedra ekologie FŽP ČZU e: [email protected] Katedra botaniky PřF JU Kamýcká 1176 Branišovská 31 165 21 Praha 6 – Suchdol Jan Robovský 370 05 České Budějovice e: [email protected] Katedra zoologie PřF JU e: [email protected] Branišovská 31 František Kotlaba Andrej Funk 370 05 České Budějovice Botanický ústav AV ČR, v. v. i. Redakce časopisu Živa e: [email protected] Vodičkova 40 Květnové nám. 1 252 43 Průhonice Vlastimil Růžička 110 00 Praha 1 Entomologický ústav BC AV ČR, v. v. i. e: [email protected] Jan Krekule Branišovská 31 Jiří Gaisler Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. 370 01 České Budějovice Ústav botaniky a zoologie PřF MU Na Karlovce 1a e: [email protected] Kotlářská 2 160 00 Praha 6 Milan Řezáč 611 37 Brno e: [email protected] Oddělení entomologie VÚRV, v. v. i. e: [email protected] George O. Krizek Krnovská 507 Petr Horn 2111 Bancroft Place. NW 161 06 Praha 6 Fráni Šrámka 59 20008–4019 Washington, D.C. e: [email protected] 370 01 České Budějovice USA Helena Štorchová e: [email protected] Adam Lacina Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. Michal Horsák Ústav botaniky a zoologie PřF MU Rozvojová 263 Ústav botaniky a zoologie PřF MU Kotlářská 2 165 02 Praha 6 Kotlářská 2 611 37 Brno e: [email protected] 611 37 Brno e: [email protected] Petr Voříšek e: [email protected] Česká společnost ornitologická Radek K. Lučan Na Bělidle 34 Lubomír Hrouda Katedra zoologie PřF JU 150 00 Praha 5 Katedra botaniky PřF UK Branišovská 31 e: [email protected] Benátská 2 370 05 České Budějovice 128 01 Praha 2 e: [email protected] Václav Zelený e: [email protected] Katedra botaniky a fyziologie rostlin Jiří Moravec Jakub Hruška FAPPZ ČZU Oddělení zoologie Národního muzea Česká geologická služba Kamýcká 129 Václavské nám. 68 Klárov 3 165 21 Praha 6 – Suchdol 118 21 Praha 1 115 79 Praha 1 e: [email protected] e: [email protected] e: [email protected] Milan Chytrý Miroslav Oborník Ústav botaniky a zoologie PřF MU Parazitologický ústav BC AV ČR, v. v. i. Kotlářská 2 Branišovská 31 611 37 Brno 370 05 České Budějovice e: [email protected] e: [email protected]

živa 2/2009 XXXI pre sent, it is endangered and is gradually Triangle Spider ( Hyptiotes paradoxus ) has becoming extinct in the whole area of its been declared European Spider of the Year. natural distribution. Pilwort has been re - It occurs almost throughout the Paleartic dis covered in the Czech Republic after al- region, particularly in spruce forests. The most 70 years. The new locality was found author describes the characteristic appea - Summary at the base of Javořice hill in the Bohemi an- rance of the species and its bionomics. -Moravian Highlands in 2007. General in- Kaděra M.: On the Ecology formation is presented on habitat, ecolo - of a Noc tur nal Longhorn Beetle Oborník M.: Endosymbiosis gical preferences and distribution area. Using long-term data from an oak wood as an Evolution Accelerator Zelený V.: Prop Roots of Palm Trees in South Moravia, the author presents less Photosynthetic organelles in the eukaryo - Numerous morphological adaptations to well-known details of the bionomics of tic cells were developed through endo sym - site conditions can be found in the Areca - a long-horn beetle, Trichoferus pallidus . biosis – the process during which a phot o - ceae family. With regard to its roots, among Spe cial attention is paid to its nocturnal ac- synthetic bacterium or an eukaryotic alga the most spectacular are prop roots. They tivities, timing and behaviour when laying was swallowed by a non-photosynthetic are developed mostly in waterlogged sites eggs. eukaryote. As a result of this phenomenon, to support the stem. The development of Krizek G. O.: The Appalachian Tiger phototropism spread among eukaryotes of prop roots and their anatomical and mor - Swallowtail – A New Species for the dif ferent kingdoms. However, many of the - phological structure described in the arti - Eastern United States? se organisms lost photosynthesis during cle are demonstrated in the South-Ameri can This contribution deals with taxonomic later evolution. Apart from gaining pho - palms of the genus Socratea and Iriartea . questions and differences in appearance, toautotrophy, endosymbiosis has serious Prach K. et al.: Restoration Ecology of distribution and bionomics in North Ame - con sequences for the mosaic composition Disturbed Localities II. Localities Dis- rican tiger swallowtail butterflies, which of the eukaryotic genome and for its acqu - turbed Due to Raw Material Extraction have only recently been separated from the i sition of new characteristics and abilities. The article deals mainly with the restora - Eastern Tiger Swallowtail ( Papilio glau - Štorchová H.: Red Goosefoot – tion of ecosystems situated in spoil heaps cus ), namely the Canadian Tiger Swallow - A Revived Model for Study of Flowering from coal mining, in quarries, disused tail ( P. canadensis ) and the Appalachian The study of the genetic basis of flowering gravel-sand pits and extracted peatland. Tiger Swallowtail ( P. ap palachiensis ). plays an important role in our understan - A small-sca le excava tion can enrich the Moravec J.: On Red Sea Turtles ding of the life strategy of both wild and landscape if it does not cause damage to Five sea turtle species occur in the Red Sea, cultivated plants. The right timing of flo - a rare locality. Even greater excavations among them the Hawksbill Turtle ( Eret- wering is decisive for species survival. and dumps do not necessa rily have a ne - mochelys imbricata ) and the Green Turtle The article deals with the search for the gative effect on the environment. Such lo - (Chelonia mydas ) live and reproduce most genes responsible for the induction of flo - cali ties can be used for conservation of frequently. The author presents some re- wering in red goosefoot – a little studied numerous plant and animal species dis - markable issues surrounding the bionomics species from the genetic standpoint. appearing from the surrounding intensive- of both these marine turtles in the Red Sea Douda J.: Vegetation Variability and the ly utilized land scape. Nevertheless, such along the Egyptian shore, particularly with Origin of Present Alluvial Forests localities need to be left to spontaneous regard to their feeding ecology. In the Czech Republic alluvial forests can succession or ma naged only to a small de - Lučan R. K.: The Alcathoe Bat in the be found in the floodplains of water cour - gree, without technical reclamation. Czech Republic or a New Mammalian ses from the lowlands up to the mountains Lacina A., Horsák M.: Is the Land Snail Species Can Even Be Discovered in the (up to 1 000 m asl). Floodplain forests in- Pseudofusulus varians Doing Well? Heart of Europe clude various vegetation types, such as From the Czech Republic’s Red Book Only in 2001 was the Alcathoe Bat ( Myo - alluvial forests with majestic oaks, stre am of Molluscs tis alcathoe ) described as a new species in floodplain forests and alder forests in Pseudofusulus varians is an air-breathing Europe. It was distinguished as a separate, spring areas, riparian willow forests and land snail with Eastern-Alpine and Wes - cryptic species from the Whiskered Bat also wetland alder forests growing along tern-Carpathian distribution range. It ex - (M. mystacinus ) complex. Moreover, fur - river branches and in the vicinity of ponds. clusively inhabits virgin-like forest growths ther studies revealed that the group con - The flooding regime, the underground wa- in the submontane and montane zones and sisting of the Alca thoe Bat, Whiskered Bat ter level and the historical management it requires fallen dead wood. A re cent sur - and Brandt’s Bat ( M. brandtii ), includes an determine the variability and species vey has confirmed the terrestrial pulmona - unrelated, but very similar species. In 2005, com position of alluvial forests. te gastropod’s occurrence at only five sites the Alcathoe Bat was also recorded in the Chytrý M., Pyšek P.: Where are Invasive in the Krušné hory Mts. (North Bohemia). Czech Republic and its ecology is current - Alien Plants Spreading? Růžička V., Zacharda M.: Screes and ly being studied: it seems to be quite diffe - 2. Level of Inva sion and Invasibility Rock Walls – Habitats Important for rent in comparison with similar species. of Plant Communities Biodiversity Kopecký O., Zelená-Kopecká M.: The Knowledge on the level of invasion in dif - The long-time cooling of the basal part Cockscomb Basin – a Jaguar Sanctuary ferent communities and biotopes has been along with the winter heating of the cen tral in Belize very scarce until recently and not sup por - and upper parts of the scree are the most The Cockscomb Basin Wildlife Sanctuary ted by representative data comparing specific microclimatic phenomena of the in Belize focuses on Jaguar ( Panthera onca ) a higher number of communities. As late phonolite scree slope on Mt. Klíč, North conservation. However, some other remar - as at the end of the 1990s, an important Bohemia. Generally, the seepage of cold air kable neotropical wild animal species and source of data allowing for the evaluation from the permanently frozen (or under - plants from some tropical forest vegeta tion of plant communities’ level of invasion cooled) core can cause the formation of zones can be met there. was discovered, namely great databases a very narrow strip or spots of a relict arc - Hruška J., Kopáček J.: Acid Rain Effects of phytosociological relevés collected in tic microclimate at the lower margin of the on Forest and Water Ecosystems I. some countries, especially in Europe. The scree slope. Such scree slopes can host geo - Emissions of Acidifying Substances article answers to such questions as which graphically isolated populations of nor - Since 1960s Central Europe has been known communities are invaded at the highest thern species and/or mountain invertebra - as the area where industrial plant chim - and which at the lowest level and which te species. On the other hand, sun-exposed neys released the highest amount of sul - differences exist in invasion level by ar - rocks create one of the warmest habitats phur dioxide in the world and where acid cheo phytes and neophytes. within the landscape and can harbour iso - rain destroyed or killed extensive forest Ekrt L., Ekrtová E., Košnar J.: Pilwort – lated populations of thermophilous spe - growths. The authors explain the effects of A Rare European Endemic Species cies at higher altitudes and latitudes. acid rain and the present situation now Again Forms Part of our Flora Řezáč M.: The Triangle Spider – that sulphur dioxide emission levels have Pilwort ( Pilularia globulifera – Marsilea - the Eu ro pean Spider of the Year 2009 significantly declined, but considerable ceae , Pteridophyta ) is a European endemic Based on the opinion of arachnologists wi - amounts of acidifying emissions of nitro - species with subatlantic distribution. At thin European Union member states, the gen substances are still in the environ ment. XXXII živa 2/2009