Vývoj a Současný Stav Úpolových Systémů V Okrese Prostějov

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů

Vývoj a současný stav úpolových systémů v okrese Prostějov

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Vypracoval: PhDr. Mgr. Michal Vít, Ph.D. Luděk Kolář Speciální edukace bezpečnostních složek

Brno, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Fakulty sportovních studií a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Rozstání dne 16. dubna 2012 ………………………………. Podpis

Poděkování: Děkuji panu PhDr. Mgr. Michalu Vítovi, Ph.D. za odborné vedení a vstřícné konzultace při zpracování této bakalářské práce.

OBSAH

ÚVOD ...... 5

1. METODIKA ...... 7

1. 1 Cíl práce ...... 7

1. 2 Úkoly práce ...... 7

1. 3 Metodika práce ...... 7

2. VÝSLEDKY ...... 8

2. 1 Okres Prostějov a jeho demografické údaje ...... 8

2. 2 Úpolové systémy v okrese Prostějov ...... 11

2. 2. 1 Aikidó ...... 12

2. 2. 2 Box ...... 16

2. 2. 3 Džúdó ...... 24

2. 2. 4 Historický šerm ...... 29

2. 2. 5 Ji-Jitsu ...... 33

2. 2. 6 Karate ...... 37

2. 2. 7 Sambo ...... 43

2. 2. 8 Sebeobrana ...... 47

2. 2. 9 Zápas ...... 54

3. DISKUSE ...... 61

ZÁVĚR ...... 64

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 70

PŘÍLOHY

RESUMÉ

Úvod

Téma vývoje a současného stavu úpolových systémů v okrese Prostějov jsem si pro svoji práci zvolil z několika důvodů. Sekundárním důvodem je můj kladný vztah k úpolovým systémům obecně, který jsem si vytvářel díky jejich atraktivnosti již od dětství. Toto zalíbení podporující můj kladný vztah k úpolům jsem prohloubil studiem na Střední odborné škole ochrany osob a majetku v Brně, kde jsem si v rámci povinné speciální tělesné výchovy osvojil dovednosti z vybraných technik zápasu, karate a džúdó. V současné době se věnuji přípravě na výcvik vojenského bojového systému Musado Military Combat System v rámci svého profesního sebezdokonalování v armádě České republiky. Primárním důvodem výběru daného tématu je ten, že svou výslednou prací chci přispět k postoupení dlouhodobého záměru Katedry gymnastiky a úpolů Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity o vytvoření úpolové mapy České republiky (dále jen ČR). Tento záměr je opodstatněný, protože i v dnešní době umožňující získávání lehce dostupných informací se setkáváme s nemožností získání základních informací o oddílech úpolových systémů provozovaných na území ČR. Pravděpodobně u velkého počtu oddílů působících na území ČR chybí rozsáhlé statistické údaje (např. počet jejich členů, rozdělení podle pohlaví, věkové rozvrstvení a jiná důležitá fakta), která by poukazovala jak na druhy provozovaných úpolových systémů v daných okresech ČR, tak i na zájem jejich obyvatel. Některé oddíly jsou registrované a mají své webové stránky, ze kterých je možné získat některé základní informace. Najdou se však takové, které registrované nejsou a nemají své webové stránky. Tyto oddíly jsou velmi stěží dohledatelné a o jejich existenci se dozvíme pouze z doslechu. Takové stěžující okolnosti považuji za důležitý nedostatek, se kterým zbytečně přicházejí zcela určitě oddíly i o několik případných zájemců. Do budoucna je zapotřebí se těchto nedostatků zbavit a reálným východiskem je právě vytvoření úpolové mapy ČR. Cílem této práce je vyhledat všechny úpolové systémy působící v okrese Prostějov a získat relevantní aktuální informace o jejich oddílech. Práce se skládá ze dvou částí. V první části se zaměřím na charakteristiku okresu Prostějov s jeho demografickými údaji, uvedu počty registrovaných i neregistrovaných úpolových

5 systémů a jejich cvičenců působících v daném okrese. V uvedené části bude kladen důraz na prezentaci jednotlivých oddílů ze získaných informací od jejich zástupců, na základě předem zkonstruovaných otázek z dotazníkového šetření (příloha 2). Dále do přehledných tabulek a grafů zaznamenám získaná data pomocí ověřeného výzkumného nástroje – dotazníku (příloha 1). Ve druhé části práce se pokusím odpovědět na otázky, které vzejdou ze statistických výsledků oddílů. V závěru provedu srovnání získaných dat s již zpracovanými daty z okresů Blansko (Horák, 2011), Třebíč (Kobylarz, 2010) a Znojmo (Höfer, 2011).

1. Metodika

1. 1 Cíl práce

Cílem práce je získat a zpracovat aktuální data všech zmapovaných úpolových systémů v okrese Prostějov, která budou porovnána s již získanými údaji z okresů Blansko, Třebíč a Znojmo.

1. 2 Úkoly práce

1) Rešerše informačních zdrojů 2) Analýza informačních zdrojů 3) Volba výzkumného nástroje 4) Administrace výzkumného nástroje 5) Sběr a vyhodnocování dat 6) Analýza a interpretace dat 7) Komparace dat se stavem dosavadních poznatků

1. 3 Metodika práce

V metodě sběru dat byly využity dva výzkumné nástroje. Prvním z nich byl ověřený dotazník k dějinám úpolových sportů, jehož autory jsou Zdenko Reguli a Michal Vít (příloha 1). Za druhý nástroj výzkumu jsem zvolil interview, které bylo založeno na dotazníku k jednotlivým úpolovým systémům (příloha 2). Telefonicky i osobně byli kontaktováni vedoucí oddílů, kterým byl vysvětlen cíl této práce, a případné dotazy z jejich strany jim byly zodpovězeny. Při osobním kontaktu byly vyplněny připravené dotazníky a v případě časového vytížení byla domluvena soukromá schůzka. Získaná data byla následně analyzována prostřednictvím základních analytických metod (zejména poměrová a srovnávací analýza s využitím vědeckého softwaru Microsoft Excel).

2. Výsledky

2. 1 Okres Prostějov a jeho demografické údaje

Správní vývoj okresu Prostějov započal od roku 1850, jež se rozprostírá na jihozápadě Olomouckého kraje v samotném středu Moravy. Hranice okresu se protínají se šesti okresy ČR, z čehož čtyři patří do jiných krajů než Olomouckého. Na jižní straně má společnou hranici s okresem Kroměříž (Zlínský kraj) a Vyškov (Jihomoravský kraj), na západě má společnou hranici s okresem Blansko (Jihomoravský kraj) a Svitavy (Pardubický kraj), na východě sousedí s okresem Přerov a na severu s okresem Olomouc (oba Olomoucký kraj). Okres Prostějov s celkovou rozlohou 770 km2 je zařazen jako čtvrtý největší mezi pěti okresy Olomouckého kraje. Svojí rozlohou se podílí na celkové ploše Olomouckého kraje 14,6%. Zemědělská půda regionu činní 70,3%, orná půda 61,8%, lesní pozemky 19,5% a nezemědělská půda 29,7%. K 26. 03. 2011 bylo evidováno 109 665 obyvatel, z toho 53 422 mužů a 56 243 žen. Prostějovský okres je tvořen 97 obcemi a 158 částmi obcí. Statut města náleží 5 obcím – Konice, Kostelec na Hané, Němčice nad Hanou, Plumlov, Prostějov. Statut městyse náleží 6 obcím – Drahany, Brodek u Prostějova, Kralice na Hané, Nezamyslice, Protivanov a Tištín. Od roku 2003, kdy zanikly okresní úřady, se samosprávné kraje dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty má okres Prostějov pouze dvě a to Prostějov a Konice. Ty se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, kterými jsou Konice, Němčice nad Hanou a Prostějov. Město Prostějov je svojí rozlohou 3 904 ha největším v okrese, zároveň i nejlidnatějším s více než 45 tisící obyvateli (Český statistický úřad, 2012). Území okresu lze rozdělit na západní a východní část. Západní část je kopcovitá, značně zalesněná a horopisně náleží k Drahanské a Zábřežské vrchovině. Tato část je celoročně vyhledávaným cílem mnoha turistů, díky hornaté krajině je vhodná pro turistiku pěší i cyklistickou. Západní zalesněná polovina území sousedí s vojenským výcvikovým prostorem Březina, který spadá již do okresu Vyškov. Východní část území je hospodářským centrem okresu a je tvořena úrodnou rovinou Hané, zaujímající střed Hornomoravského úvalu.

Nejvyšším bodem okresu a rovněž také nejvyšším vrcholem Drahanské vrchoviny jsou mezi obcemi Ludmírov a Ponikev se svými 734 nadmořskými metry Skalky. Naopak nejnižším výškovým bodem je oblast Opleta u Ivaně s nadmořskou výškou 198 metrů nad mořem. Vodních toků je na okrese málo a většina z nich pramení na Drahanské vrchovině. Největší povodí má řeka Valová (458 km2), tvořena menšími říčkami, protékajícími městem Prostějov, Romží a Hloučelou. Vodní tok dlouhý 53 km protéká celým okresem od pramene na severozápadu k jihovýchodu, kde se vlévá do řeky Moravy (Kvapil, 1995). Prostějovsko je významnou oblastí z hlediska cestovního ruchu. Je zde možné navštívit velké množství hradů, zámků, chrámů, kostelů, muzeí a galerií. Samotné historické jádro města Prostějov je vyhlášenou památkovou zónou. Architektonickou dominantou Prostějova je radnice s 66 metry vysokou věží, dále Národní dům a rodný dům Jiřího Wolkera. V okolí okresního města se nachází plumlovský zámek s přehradou využívanou k rybolovu a k rekreačním účelům především pro obyvatele blízkého okolí, ale také pro turisty (Český statistický úřad, 2012). V současné době je přehrada vypuštěna z důvodů její celkové rekonstrukce, jelikož v posledních letech došlo k rapidnímu přemnožení sinic, což znemožnilo veškerou účelnou rekreaci jak obyvatel z blízkého okolí, tak i turistů, a celkově došlo v této oblasti k razantnímu poklesu cestovního ruchu. Po získání finančních prostředků k realizaci projektu revitalizace a rekultivace vodního díla začaly na podzim roku 2009 stavební práce v podobě odbahnění sedimentů na dně nádrže a rekonstrukce celé hráze. Realizovaný projekt odbahnění sedimentů vodního dna je prvním uskutečněným v ČR a má být dokončen v polovině roku 2013 (CESKENOVINY, 2012). V okrese se nachází obec Skalky (8 km od Prostějova) s významnými lázněmi využívající místní minerální prameny. Chemické složení alkalicko – sirnatých vod nemůžou nabídnout žádné jiné české lázně. O ojedinělosti těchto lázní vypovídá i fakt, že stejné unikátní minerální prameny se nachází pouze v Rakousku a Itálii. Sportovně ladění obyvatelé i návštěvníci regionu mají široké spektrum využití. V zimním období je vytvořeno nespočet kvalitních běžeckých stop křižujících poměrnou část Drahanské vrchoviny, čehož hojně využívají nadšenci běžeckého lyžování. Rodiny s malými dětmi mohou navštívit dva menší lyžařské areály nedaleko města Konice a

9 městyse Protivanov. Letní období je obdobím cykloturistů, pěších turistů i in-line bruslařů. Cykloturisté využívají velké množství cyklostezek, mezi oblíbené a známé patří mezinárodní Jantarová stezka procházející Prostějovem. Další oblíbenou a turistickými značkami značenou trasou je naučná stezka Velký Kosíř, končící na vrcholu stejnojmenného názvu. Velký Kosíř, který se rozprostírá v přírodním parku, je se svými 442 metry nadmořské výšky nejvyšším vrcholem území Hané (Český statistický úřad, 2012). Důležitou dopravní tepnou okresu je rychlostní silnice R 46, která odbočuje z dálnice D1 u Vyškova a vede přes Prostějov do Olomouce. Tato dopravní tepna je součástí transevropského koridoru větve B. Tato větev je na území ČR tvořena dálnicí D1 v úseku Brno – Vyškov – Hulín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Bělotín – Ostrava – Polsko. Další využívanou dopravní tepnou okresu, která rovněž prochází městem Prostějov a napojuje jej na ostatní železniční koridory, je jednokolejná elektrizovaná trať označena číslem 301 vedoucí přes Olomouc – Prostějov – Nezamyslice (MESTOPV, 2011). Souhrn vybraných statických údajů obsahuje tabulka 1.

Tab. 1: Vybrané statistické údaje okresu Prostějov, předběžné údaje k 26. 3. 2011 (Český statistický úřad, 2012)

Území Celkem Rozloha v km2 770 Počet obcí 97 Počet částí obcí 158 Počet měst 5

Obyvatelstvo Celkem Muži Ženy Počet obyvatel 109 665 53 422 56 243 0-14 let 16 088 8 171 7 917 15-64 let 75 229 37 891 37 338 65 a více let 18 348 7 360 10 988 Míra nezaměstnanosti v % k 30. 09. 2011 8,89 6,92 11,39

2. 2 Úpolové systémy v okrese Prostějov

Účelový sběr dat pro vypracování této práce byl prostřednictvím dotazníků zahájen 5. 9. 2011 a ukončen 5. 3. 2012. V této kapitole naleznete obecnou charakteristiku zmapovaných úpolových systémů a jejich zastupujících oddílů působících v okrese Prostějov. Charakteristika jednotlivých oddílů byla zpracována na základě sesbíraných dat z dotazníků vypracovaných k jednotlivým úpolovým systémům (příloha 2). Dále se kapitola věnuje sesbíraným datům z ověřeného dotazníku k dějinám úpolových sportů (příloha 1), které byly zaznamenány do přehledných tabulek. Tento dotazník posloužil i ke grafickému vyobrazení počtu členů, počty mužů a žen v oddílech a jejich věkové rozvrstvení. Zjištěné úpolové systémy jsou obsaženy v seznamu tabulky 2, v grafu 1 je graficky znázorněno vzájemné porovnání jejich členských základen.

Tab. 2: Tabulka zjištěných úpolových systémů a počtu jejich členů, z toho mužů a žen v okrese Prostějov působících na přelomu roku 2011/2012

Obyvatelstvo Celkem Muži Ženy Aikidó 9 9 0 Box 101 95 6 Džúdó 41 33 8 Historický šerm 20 15 5 Ji-Jitsu 21 16 5 Karate 75 53 22 Sambo 40 40 0 Sebeobrana 87 73 14 Zápas 97 95 2 Souhrnný počet členských základen 491 429 62

Rozdělení cvičenců úpolových systémů v okrese Prostějov Aikidó 2%

Zápas Box 20% 21%

Džúdó Sebeobrana 8% 18% Historický Sambo Karate šerm 8% 15% 4% Ji-Jitsu 4%

Graf 1: Rozdělení cvičenců úpolových systémů v okrese Prostějov

2. 2. 1 Aikidó

Aikidó je úpolový sport a bojové umění, které je charakteristické svoji nesoutěžní a komplexně rozvíjející funkcí, původem z Japonska. Pro svoji jedinečnost vypovídá i fakt, že jde o úpolový sport, který byl zařazen na Světových hrách (Duisburg v roce 2005) a ve kterém probíhají pouze ukázky (Reguli, 2005). Jak uvádí Westbrook a Ratti (2005) „Je nazýváno jedním z nejjemnějších a nejkultivovanějších bojových umění a na svých nejvyšších úrovních pak účinnou disciplínou rozvoje, sjednocování a využívání všech lidských sil – fyzických i mentálních“ (str. 17). Název aikidó je složen ze tří japonských slabik: ai (harmonie), ki (životní energie), dó (cesta). Jedná se o druh japonského budó (bojové umění), jehož zakladatelem je mistr Morihei Uešiba samurajského původu. Mistr Morihei Uešiba se již od mládí věnoval několika budžucu (válečná bojová umění), ze kterých převzal nejpraktičtější obrané pohyby propojené s centrálním myšlením, jednáním a mentální energií v jednotný celek nazvaný

12 aikidó (Westbrook a Ratti, 2005). V souhrnu jde o kombinaci více než 200 bojových umění, kterými se od mládí mistr aktivně věnoval. Byly to převážně Jagjú kendžucu, Hózóin sódžucu a Daitó rjú džúdžucu. Jako výchozí bod pro vznik a rozvoj vlastního systému si zvolil starobylý systém boje aiki-džúdžucu, do něhož vložil i své nabyté poznatky z čínského bojového umění wu-šu. (Draeger a Smith, 1995). Uešiba prostřednictvím vlastních technik zdůrazňoval jejich výchovný proces a duchovní rozvoj na celoživotní charakter tohoto bojového umění. Narůstající osobitostí systému dosáhlo v roce 1942 oficiálního uznání v podobě přijetí názvu bojového umění aikidó na japonském ministerstvu školství (Reguli, 2003). Znalci bojových umění často aikidó přirovnávají k elegantní formě umění, ačkoli málokdo z méně znalých světa bojových umění jej dokáže rozlišit od různých druhů „sebeobrany“. Podle úrovně osobního rozvoje lidí může mít aikidó více významů. A to buď jako účinné umění sebeobrany pro kterýkoliv druh útoku, nebo na vyšších úrovních jako neustále se rozvíjející metoda pro harmonické spojování lidské mysli a těla. Pro aikidó je specifické jeho zpětné působení, při kterém jsou veškeré jeho pohyby a akce založeny na typických reakcích na všechny druhy agrese či útoku (Westbrook a Ratti, 2005).

Podle Westbrooka a Rattiho (2005) jsou pro realizaci všech technik a pohybů zásadní čtyři základní principy:

1. Princip centralizace - soustředění celé své osobnosti do vlastního bodu centrálního těžiště, v japonském názvosloví obecně známé jako hara 2. Princip prodloužení – jeden z nejdůležitějších principů aikidó, ki jako soustředěná proudící energie účinného prodlužování a oživování prováděných technik kontrolující útok 3. Princip řízené kontroly – kontrolované řízení potenciálního útoku, které nikdy nesměřuje přímo proti síle protivníka a odvrátí ji plynule do neškodné oblasti 4. Princip kruhovosti – kruhovost je začleněna do mnoha bojových umění, je charakteristická pro veškeré sebeobranné strategie aikidó,

jde o využití dynamické setrvačnosti útočníka při jeho útoku, její řízení a přemožení za použití kruhovosti (horizontální, vertikální, diagonální)

Citujeme Weinmanna (2010), jehož definici jsme použili: „Cílem aikidó není zničení soupeře nebo pouhé vítězství, nýbrž účelné využití přirozených maxim, principu středu a rozměru“ (str. 77). Tato definice značí, že pokud dojde k útoku, tak dobře připravený jedince aikidó vítězí prostřednictvím míru (Weinmann, 2010). Při nácviku technických prostředků v aikidó jsou rozdělené role toriho (obránce přijímající útok a provádí techniku obrany) a ukeho (útočník provádějící techniku útoku a přijímá techniku obrany). Tyto role si partneři v zájmu společného učení navzájem vyměňují. Výchozím a základním přirozeným postojem v aikidó pro obě role se nazývá hanmi. Pro ukeho jsou typické předem domluvené útoky na toriho, a to jak úchopy za zápěstí či za oděv, tak obloukovými a přímými údery. Tori pro odevzdání techniky využívá technických prostředků nage waza (techniky hodů), katame waza (techniky znehybnění), atemi waza (techniky úderů) a nage katame waza (techniky hodů s následným znehybněním). Jak je uvedeno výše, aikidó se vyvinulo z budžucu, tedy z válečného umění využívající zbraně. Proto se i v současné době cvičí za použití zbraní jako je hlavně bokken (dřevěný meč), džó (dřevěná tyč) a tantó (dřevěný nůž), (Reguli, 2005). Technické stupně vyspělosti v aikidó se vyznačují dvojím typem, a to: Kjú (6 stupňů jdoucí sestupně), Dan (10 stupňů jdoucí vzestupně), (CS.WIKIPEDIA, 2012).

2. 2. 1. 1 Aikidó klub Prostějov

Oddíl aikidó vznikl v okresním městě Prostějov již v průběhu roku 1996 s právní formou sportovního klubu. Řadí se tedy mezi dříve vzniklé úpolové oddíly působící v okrese Prostějov. Na jeho existenci má největší zásluhu bývalý vedoucí David Bátěk, který se s pár zájemci o aikidó domluvil o možnosti realizace pravidelného cvičení. Po nalezení vhodných prostor ke cvičení se postupně o toto

14 bojové umění zvýšil zájem obyvatel prostějovského okresu a došlo k výraznému rozšíření svých členů (cca 50). Současným vedoucím oddílu je zkušený Ondřej Kašuba, který působil již od jeho počátku jako mladý žák, ale po odchodu učitele Davida Báťka nastoupil na jeho místo a vede oddíl po správné harmonické cestě. Hlavním cílem vedoucího je poskytnout smysl cvičení rozvíjející duševní i fyzickou sílu, dále zejména komplexní vyrovnanost jedince. Jak pro každý jiný oddíl aikidó, tak i pro ten prostějovský je pomocí jeho cvičení zaměřeno na komplexní seberozvoj, zájmové činnosti a v nevynucených konfliktních situací jako nenásilná sebeobrana. Tréninky probíhají jednou týdně společně pro začátečníky a pokročilé ve vhodných prostorách tělocvičny náležící pod příspěvkovou organizaci Dům dětí a mládeže (dále jen DDM). Tréninky jsou směřované podle stylu školy aikikai, konkrétně je celková stavba smyslu jejich cvičení soustředěna podle senseie Seischiro Endo. Tímto faktem se oddíl vzdává veškerého výcviku za pomocí zbraní (jo, bokken, tantó, ken atd.). Náborová činnost je řešena prostřednictvím mediálního tisku, vlastních webových stránek a občasnými letáky. Členové oddílů se nezúčastňují ryze samostatného oddílového soustředění, nýbrž velmi naučných seminářů již zmiňovaného senseie Seischiro Endo. Webové stránky jsou přehledné, kvalitně zpracované poskytující veškeré potřebné informace týkající se oddílu a jsou pravidelně aktualizované.

Název oddílu Aikidó klub Prostějov Datum záznamu 16. 2. 2012 Právní forma oddílu Jiné - sportovní klub Obec / část obce Prostějov Vztah k cvičebním prostorám Pronájem Úpolový systém Aikidó Stručná charakteristika úpolového Nesoutěžní a komplexně rozvíjející systému úpolový sport pocházející z Japonska Sebeobrana, zájmová činnost, komplexní Zaměření oddílu seberozvoj Ženy 18 let a starší 0 Dospělí Muži 18 let a starší 9 Dívky od 15 do 17 let 0 Počet členů oddílu Mládež Chlapci od 15 do 17 let 0 Dívky do 14 let 0 Děti Chlapci do 14 let 0 Datum založení oddílu 1996

Příslušnost k domácí (národní) -- organizaci Příslušnost k jiné (zahraniční, -- nadnárodní) organizaci Jména zahraničních učitelů -- Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) Kašuba Ondřej oddílu, jeho kvalifikace

Pomocní trenéři oddílu, jejich Martin Mnich kvalifikace

Vápenice 9, Adresa oddílu Prostějov 796 01 Www stránky oddílu www.mysticbike.cz/aikido Zaznamenal Kolář Luděk

Věkové rozdělení cvičenců aikidó v okrese Prostějov 9 9 8 7 6 muži/chlapci 5 ženy/dívky 4 3 2 1 0 0 0 0 0 0 do 14 let 15 - 17 let 18 let a starší

Graf 2: Věkové rozdělení cvičenců aikidó v okrese Prostějov

2. 2. 2 Box

Box je soutěžní úpolový sport, vycházející ze starých způsobu pěstního souboje (podobný boxu). Prvopočátky jeho existence jsou datovány již před pěti

16 až sedmi tisíci lety, kdy byly nalezeny různé hmatatelné odkazy v podobách zobrazujících pěstní souboje dvou postav (Weinmann, 2010). Box je v současné době tradičním olympijským sportem, který na sebe váže tuto olympijskou tradici již z dob antického Řecka. Svojí popularitou si pěstní souboje v této době vybojovaly pevné místo v programu olympijských her. Nejprve byla v roce 776 př. n. l. zařazena do jejího programu ukázka boje pěstmi a roku 688 př. n. l. byl zařazen mezi ostatní soutěžní sporty nesoucí název pygmé. Tato soutěžní disciplína byla svým charakterem tréninku (využívali kožené pytle a dokonce i ochranu rukou) a charakterem samotného zápasení (nejdříve bez ochrany rukou a později oplétání řemeny) blízká současnému boxu. Kolébkou současného moderního boxu je Anglie, kde jeho základy položil koncem 17. století mistr šermu James Figg založením Školy ušlechtilého způsobu sebeobrany. Stal se tak prvním propagátorem tzv. šermu pěstí, který nebyl ohraničen striktními pravidly. Frekventovaná a vážná zranění v souboji si žádala preventivního opatření (Miňovský, 2006). A tak roku 1733 Jack Broughton vytvořil nejen první pravidla boxu, ale také tréninkové ochranné rukavice nazvané „mufflers“ (předchůdce současných boxerských rukavic). Moderní pravidla boxu vypracoval až roku 1866 markýz de Queensbury a staly se zároveň ve větší míře pevnou strukturou dosud platných pravidel. Zajisté proběhly větší změny důsledkem soustavné modernizace oblasti zápasu, jako jsou např. ring, výstroj, způsob posuzování situací atd. Box nabíral na celosvětové popularitě především v období 18. století, což mělo za následek jeho prvotní zařazení do programu novodobých olympijských her v roce 1904 konané v Saint Louis. Tato skutečnost poukázala na předvídavý nadhled již starořecké kultury na pěstní souboje jako olympijskou soutěžní disciplínu budoucnosti. Pohybová struktura soutěžících v ringu je dána technickými prostředky založenými na útoku (údery) a obraně (obranné techniky). Údery se provádějí pohybem přední či zadní paže a jsou rozdělené podle své dráhy na: přímý (direkt), boční úder (hák) a zvedák. Obranné techniky jsou prováděny: krytím, srážením, úhybem, snížením těžiště a únikem (Reguli, 2005). Vítězství boxera dané hmotnostní kategorie, ve čtvercově ohraničeném a vymezeném prostoru (ring), se dosahuje získáním vyššího bodového skóre za

17 platné údery přední části rukavice. Dále v případě nemožnosti soupeře pokračovat v boji (zranění, únava atd.), nebo v případě jeho pádu a nemožnosti pokračovat po odpočítání rozhodčího v čase 10 sekund (knockout).

Box je rozdělen na amatérský a profesionální, přitom každý z nich má společná pravidla z hlediska platných technických prostředků a společnou zastřešující mezinárodní asociaci boxu AIBA (Association Internationale de Boxe). Rozdílnost spočívá ve vnitřních organizačních pravidlech souboje.

Amatérský box  přednostně dbá na život a zdraví soutěžících  mimo standardních ochranných pomůcek používají navíc helmu a tílko  amatérští boxeři startují v národních i mezinárodních soutěžích za své oddíly  boxuje se až na čtyři kola po dvou minutách  přestávky mezi koly po dobu jedné minuty

Profesionální box  používají pouze standardní ochranné pomůcky (boxerské rukavice, chránič chrupu, boxerská obuv, boxerské trenýrky)  boxuje se až dvanáct kol po třech minutách  přestávky mezi koly po dobu jedné minuty (Miňovský, 2006)

2. 2. 2. 1 Historie oddílu boxu DTJ Prostějov

Box v Prostějově má dlouholetou tradici, kdy jeho prvopočátky jsou datovány od roku 1936 příchodem hodonínského trenéra Králíčka pod hlavičkou Dělnické tělovýchovné jednoty (dále jen DTJ). Veškerá boxerská činnost byla ukončena s příchodem 2. světové války. Na povrch a do soutěžní historie zařadil oddíl boxu až v poválečném roku 1948 Vladislav Spurný, který jej založil pod

18 hlavičkou SK Rolný Prostějov. Stal se tak jeho dlouholetým předsedou a oddíl pod jeho vedením dosahoval největších úspěchů té doby. Roku 1950 byl oddíl nucen ukončit svoji činnost zapříčiněnou znárodněním a za pět let byl opětovně navrácen pod hlavičku TJ OP Prostějov. V této době oddíl boxoval ve 2. lize, z níž se roku 1960 probojoval do 1. ligy především zásluhou příchodu osmi opor (vojáků) z Dukly Kroměříž. Rohovníci se s příchodem několika let stali opakovaně mistry republiky, ale jejich bilance byla od začátku 70. let značně nevyrovnaná, což mělo za následek i sestup do nižší soutěže. Z důvodu nezájmu TJ OP Prostějov dále podporovat tento soutěžní úpolový systém v Prostějově, došlo roku 1981 k zániku oddílu. V Prostějově zůstalo pod vedením Karla Malého pouze Tréninkové středisko mládeže, jehož činnost dobře dotoval Český boxerský svaz. I přesto se v negativním slova smyslu Prostějov dočkal naprostému zániku boxu, když bylo Tréninkové středisko mládeže převedeno do Brna. Současně působící oddíl boxu DTJ Prostějov vznikl roku 2002 zásluhou Radoslava Křížka a Zdeňka Micky. Již v první sezóně se probojovali prostějovští boxeři do nejvyšší české soutěže, extraligy. Zejména od této doby se stal box v Prostějově celorepublikovým sportovním pojmem, který i díky vynikajícímu zázemí a podpory stále dosahuje nejlepších vrcholových výsledků v republikové extralize i mezinárodní interlize (Tab. 3). Roku 2005 byl navíc založen v BC DTJ Prostějov oddíl juniorů, který je veden vynikajícím kvalifikovaným trenérem, Karlem Menyházem.

Tab. 3: Tabulka vybraných soutěžních úspěchů oddílu BC DTJ Prostějov

Rok Výsledky - Muži 2007 Extraliga - 2. místo 2008 Extraliga - Mistr ČR 2009 Extraliga - 2. místo 2010 Extraliga - Mistr ČR 2011 Interliga - 2. místo

2. 2. 2. 2 BC DTJ Prostějov

Boxing Club DTJ Prostějov je rozdělen podle cílových skupin na kategorii juniorů a seniorů, zaujímající jednotné zázemí tělocvičny přímo v Prostějově. Jsou tedy skutečnosti, které mají obě skupiny společné i rozdílné. Společnou složkou borců oddílu je jejich zaměření charakterizující aktivní provozování boxu. Oddíl boxu je zaměřen pro své členy jako druh zájmové činnosti a komplexního rozvoje. Dále jako prevence v možných sebeobranných situacích, ale hlavně jako výkonnostní a vrcholový soutěžní sport. Obě kategorie členů oddílu trénují v komfortně zařízených prostorách tělocvičny DTJ, které jsou určené výhradně jen pro box. K dispozici mají řadu tréninkových aparátů a především svůj vlastní boxerský ring. Webové stránky jsou nově zrekonstruované, přehledné, kvalitně zpracované, poskytující veškeré potřebné informace týkající se oddílu a jsou pravidelně aktualizované. U rozdílných skutečností je žádoucí charakterizovat každou skupinu borců zvlášť. Kategorii juniorů si vzal pod patronát nynější náměstek hejtmana Olomouckého kraje a bývalý místostarosta města Prostějov Mgr. Alois Mačák, MBA. Jak bylo již uvedeno výše, trenérskou funkci vykonává od počátku vzniku oddílu juniorů nespočetně zkušený bývalý boxer Karel Menyház. Jeho cílem je dosáhnout co největší základny, dále vychovat své členy díky vyžití v činnosti boxu s výsledným antistresujícím účinkem a připravit je k dosahování nejlepších výsledků. Vychoval tak řadu borců, kteří dosáhli významných vrcholových výsledků. Můžeme zmínit Pavla Vitáska, jako reprezentanta ČR, a Patrika Gábora, jako kvalifikanta na Mistroství Evropy roku 2010. Celkově se členové oddílu v oblastních soutěžích umisťují na předních místech. Tréninky pro členy juniorské kategorie probíhají dvakrát týdně. Náborová činnost oddílu probíhá prostřednictvím náborových reklam a vlastních úspěchů, které jsou zveřejňovaný v mediálním tisku, dále pomocí vlastních webových stránek a letáků. Několikrát do roka se zúčastňují soustředění, které pořádají jak oddíly z celého regionu, tak i DTJ Prostějov. Kategorie seniorů je vedena kvalifikovaným trenérem a bývalou oporou oddílu DTJ Pavlem Dudou. Jeho cílem je dosahování jenom nejlepších výsledků v republikové i případné mezinárodní soutěži. Jak je již uvedeno výše, borci

20 oddílu mužů dosáhli od počátku svého novodobého působení výtečných výsledků a umisťování na prvních příčkách se stalo tradicí (Tab. 3). Extraligový celek DTJ je složen z vytříbených členů žijících na různých místech republiky, proto jsou tréninky jedenkrát týdně v prostějovské tělocvičně DTJ přizpůsobeny spíše na organizaci před soutěží. Náborová činnost je prováděna pomocí vlastních webových stránek a výborných výsledků prezentovaných v mediálním tisku. Mimo boxu jako úpolového systému nabízí vedení DTJ Prostějov pro širokou veřejnost dvakrát týdně i aerobní pohybovou aktivitu fitboxing.

Název oddílu BC DTJ Prostějov Datum záznamu 7. 2. 2012 Právní forma oddílu Nevládní – tělovýchovná jednota Obec / část obce Prostějov Vztah k cvičebním prostorám Vlastní Úpolový systém Box Stručná charakteristika úpolového Soutěžní pěstní zápas v ringu, vymezený systému přesnými pravidly Výkonnostní a vrcholový soutěžní sport, Zaměření oddílu sebeobrana, zájmová činnost, komplexní seberozvoj Ženy 18 let a starší 0 Dospělí Muži 18 let a starší 20 Dívky od 15 do 17 let 1 Počet členů oddílu Mládež Chlapci od 15 do 17 let 15 Dívky do 14 let 0 Děti Chlapci do 14 let 5 Datum založení oddílu 2002 Příslušnost k domácí (národní) Česká boxerská asociace organizaci Příslušnost k jiné (zahraniční, -- nadnárodní) organizaci Jména zahraničních učitelů -- Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) Duda Pavel, II. třída trenér boxu oddílu, jeho kvalifikace Menyház Karel, II. třída trenér boxu

Pomocní trenéři oddílu, jejich -- kvalifikace

Krasická 6 Adresa oddílu Prostějov 796 01 Www stránky oddílu www.boxprostejov.cz Zaznamenal Kolář Luděk

2. 2. 2. 3 Sport klub Prostějov

Sport klub Prostějov patří mezi nejmladší úpolové oddíly, které vznikly v okrese Prostějov. Oddíl byl zaregistrován ke konci roku 2008 jako občanské sdružení, které působí přímo v okresním městě Prostějov. Za vznikem stála skupina příznivců boxu, u nichž se zvýšil zájem provozovat tento sport na závodní úrovni. Tato realizace byla možná pouze v případě registrace na občanské sdružení. Vedoucím oddílu a zkušeným koordinátorem veškerého tréninkového a závodního dění je Jaroslav Coufal. Sport klub Prostějov není svojí povahou pouze oddílem boxu s početnou členskou základnou, ale také je sportovním centrem pro širokou veřejnost. Zájemci aktivního pohybu se zde mohou vedle boxu zúčastnit různých sportovních aktivit (zumba, fitboxing, bodyform). Hlavním cílem oddílu boxu je výchova mládeže, sdružování zájemců o sportovní aktivity a také dosahování kvalitních výkonů v soutěži. Cvičení v oddílu je prvotně zaměřeno pro své cvičence jako určitá forma komplexního seberozvoje a zájmové činnosti. Samozřejmostí je zvyšování jejich celkové výkonnosti a příprava na možné sebeobranné situace. Cvičenci nastupují v relativně stabilních počtech (cca 10) k soubojům oblastní soutěže boxu, kde v příslušných váhových a věkových kategorií vybojovali již několik medailí. Soutěžní úroveň v boxu a provozování boxu jako takového vyžaduje vysoké nároky na tělesnou kondici a technickou náročnost. Proto probíhají tréninky denně rozdělené podle výkonnosti na začátečníky a závodníky, dále na kondiční a pohybovou přípravu s využitím tréninkových aparátů. Prostory celého sportovního centra, tedy přirozeně i oddílu boxu, jsou velmi vhodné a k začátku roku 2012 nově zrekonstruované. Náborový účel, tedy získání nových zájemců, vykonává jak vizuální reklama na frekventovaném místě provozovny oddílu, tak prostřednictvím letáků a mediálního tisku. Každoročně se boxeři zúčastňují soustředění především v jihomoravské metropoli Brno (pořádající jiný oddíl), jež jsou zaměřená na zvyšování tělesné kondice. Webové stránky jsou přehledné, kvalitně zpracované, poskytující veškeré potřebné informace týkající se oddílu a jsou pravidelně aktualizované.

Název oddílu Sport klub Prostějov Datum záznamu 1. 2. 2012 Právní forma oddílu Nevládní – občanské sdružení Obec / část obce Prostějov Vztah k cvičebním prostorám Pronájem Úpolový systém Box Stručná charakteristika úpolového Soutěžní pěstní zápas v ringu, vymezený systému přesnými pravidly Výkonnostní soutěžní sport, sebeobrana, Zaměření oddílu zájmová činnost, komplexní seberozvoj Ženy 18 let a starší 5 Dospělí Muži 18 let a starší 30 Dívky od 15 do 17 let 0 Počet členů oddílu Mládež Chlapci od 15 do 17 let 20 Dívky do 14 let 0 Děti Chlapci do 14 let 5 Datum založení oddílu ke konci roku 2008 Příslušnost k domácí (národní) Česká boxerská asociace organizaci Příslušnost k jiné (zahraniční, -- nadnárodní) organizaci Jména zahraničních učitelů -- Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) Coufal Jaroslav, III. třída trenér boxu oddílu, jeho kvalifikace Luňák Petr, III. třída trenér boxu Pomocní trenéři oddílu, jejich Ing. Jurda Pavel, IV. třída trenér boxu kvalifikace Jarničková Lucie, IV. třída trenér boxu Západní 3/81 Adresa oddílu Prostějov 796 01 Www stránky oddílu www.skpv.cz Zaznamenal Kolář Luděk

Věkové rozdělení cvičenců boxu v okrese Prostějov 50 50 45 40 35 35 muži/chlapci 30 ženy/dívky 25 20 15 10 10 5 5 1 0 0 do 14 let 15 - 17 let 18 let a starší

Graf 3: Věkové rozdělení cvičenců box v okrese Prostějov

2. 2. 3 Džúdó

Džúdó je soutěžní úpolový sport vytvořený ze starých válečných umění, původem z Japonska. Doslovným překladem dvou japonských znaků džú a dó je „jemná cesta“. Dnešní džúdó je rozšířeno především svým soutěžním charakterem, který plní jak sebeobrannou, tak i tělovýchovnou funkci (Reguli, 2005). O vzniku džúdó se zasloužil profesor Džigoro Kanó (1859 – 1938). Mistr Kanó se od mládí věnoval studiu několika druhů škol džúdžucu (rozkvět od konce 17. až do poloviny 19. století), jejichž přepracované techniky se staly základem vzniku nového japonského systému džúdó. Ten vytvořil ke konci 19. století, tedy v konečném období izolace Japonska od západních kultur, což bylo jedním z důvodů nového pohledu na válečné bojové umění sloužící výhradně na rychlé a efektivní zneškodnění ozbrojeného nepřítele. Důvodem bylo také, že džúdžucu bylo svoji hrubostí, nadřazeností a častým zneužíváním technik odsuzováno, což

24 jen umocnilo fázi jeho postupného zapomnění. Tato skutečnost iniciovala Džigora Kana, který byl přesvědčen o nespočetných kvalitách výcviku válečných bojových umění. Tyto vytříbené kvality využil do svého moderního pojetí džúdžucu a tak pravděpodobně roku 1882 (uvádí se i rok 1884) vytvořil vlastní školu Kódókan džúdó, soustřeďující se v neposlední řadě i na výchovné a kulturní aspekty (Fojtík, 2001). Džúdó svojí sebeobrannou stránkou a harmonickým rozvojem osobnosti jako celku, rozšířilo svoji popularitu nejdříve v celém Japonsku, kde plnilo také úlohu povinného předmětu na školách. Postupně se rozšiřovalo jako umění sebeobrany do jiných zemí celého světa, nejdříve tomu bylo u států evropského kontinentu (Weinmann, 2010). Z japonského systému džúdó se tak vytvořil oblíbený mezinárodní sport, který byl v roce 1964 zařazen v mužské kategorii a v roce 1992 v ženské kategorii do programu olympijských her. Globální rozvoj a popularita orientovala džúdó výrazným způsobem na soutěžní pojetí. V soutěžním zápase tak proti sobě nastupují dva soupeři v tači-waza (základní postoj) ve stejné hmotnostní kategorii, kteří se podle přesně vymezených pravidel v soutěžním čase snaží jeden druhého přemoci dovolenými technikami v konečné poloze ne-waza (boj na zemi). Vítězství může jeden ze soupeřů dosáhnout na body, a to hozením soupeře na zem a následným držením soupeře nejméně 10 sekund. Celkového vítězství lze dosáhnout stejným postupem s výjimkou držení soupeře 25 sekund, nebo vzdáním se soupeře po nasazení páky na loket či škrcení (Reguli, 2005). Podle Weinmanna (2010) je džúdó založeno na principu seirjoku zenjó (nejlepší využití energie) a principu džita kjóei (vzájemný prospěch). Dané principy vnesl Džigoro Kanó do technických prostředků džudó, jež jsou nositeli původních cílů džúdó. Jde o složky: renšindó (tělesná výchova, fyzický rozvoj), šušinhó (mravní výchova, psychický rozvoj) a šoubuhó (branná výchova, sebeobrana). Nácvik technických prostředků v džúdó se realizuje pomocí randori (cvičný zápas), nebo také prostřednictvím osmi předepsaných sestav cvičení kata.

Základní oficiální sestavy kata školy Kódókan džúdó:

1. Nage no Kata – soubor technik hodů 2. Katame no Kata – soubor technik znehybnění

3. Kime no Kata – soubor technik klasické sebeobrany 4. Kódókan gošin džucu no Kata – soubor technik moderní sebeobrany 5. Džú no Kata – soubor přizpůsobivých a uvolněných pohybů 6. Icucu no Kata – soubor pěti principů pohybu člověka 7. Košiki no Kata – soubor starých technik džúdó 8. Seirjokú zenjó kokumin taiku – soubor maximálně účinného fyzického cvičení

Jak již bylo uvedeno výše, džúdó je úpolovým sportem uznaným Mezinárodním olympijským výborem (IOC), tudíž jej můžeme pravidelně shlédnout v programu letních olympijských her. Pravidelné mistrovství světa i Evropy jsou zaštiťovány federací IJF (Inetrantional judo federation). V Evropě je džúdó zaštiťováno organizací EJF (European judo federation), (Reguli, 2005). Technické stupně vyspělosti se v džúdó rozlišují barevným typem pásů, jež se vyznačují dvojím typem: žákovské Kjú (6 stupňů jdoucí sestupně), mistrovský Dan (10 stupňů jdoucí vzestupně), (CS.WIKIPEDIA, 2012).

2. 2. 3. 1 TJ Sokol I. Prostějov

Prvopočáteční existence oddílu džúdó v Prostějově je datována již od 50. let 20. století. Pevné jádro džudistů z oddílu TJ Sokol I. Prostějov pochází z bývalého džudistického oddílu SK Junior Prostějov. Oddíl ukončil svoji činnost pod tímto názvem z důvodu nedostatku časového prostoru ke cvičení ze strany provozovatele příspěvkové organizace DDM. Daný problém byl vyřešen přechodem do městské sokolovny v Prostějově, náležící organizační jednotce Sokol I. Prostějov, a oddíl džúdó se tak stal jejím pevným článkem spadajícím pod občanské sdružení České obce sokolské. Nynější forma oddílu vznikla v roce 2004 v čele se zkušeným trenérem a rozhodčím džúdó PaedDr. Zdeňkem Ludvíkem, který již svoji činnost ukončil. Oddíl je aktuálně veden Mgr. Alešem Nadýmáčkem, který si klade za cíl vychovat nejen dobré a úspěšné sportovce, ale i vyrovnané, sebejisté a ohleduplné lidi. Jelikož v dnešní době je džúdó v první

řadě bojovým sportem, tak i zaměřením tohoto oddílu je podání sportovního výkonu, a v neposlední řadě zvyšování tělesné kondice i síly a úspěchu v soutěži. Dále je zaměřen pro své členy jako zájmová činnost, prostředek komplexního seberozvoje a sebeobrany. Oddíl disponuje kvalitními džudisty jak v řadách pokročilejších, tak i v řadách zkušenějších začátečníků, kteří se pravidelně účastní na závodech a dosahují úctyhodných výsledků. Tréninky probíhají třikrát týdně rozdělené na začátečníky a pokročilé ve vhodných prostorách sokolovny patřící Tělocvičné organizační jednotě Sokol I. Prostějov. Oddíl zajišťuje pro případné zájemce i členy kvalitní tréninky vedené kvalifikovanými trenéry, zaměřené nejen na techniky džúdó, ale hlavně na zlepšení pohybových schopností, dovedností a zvyšování fyzické výdrže. Náborová činnost na získání nových cvičenců probíhá soustavně po celý rok prostřednictvím letáků, vlastních webových stránek a také je zde snaha o nábor vlastní aktivní prezentací oddílu pro studenty základních škol především ve městě Prostějov. Přestože se jedná o kvalitní oddíl s monopolním postavením výuky džúdó v okrese Prostějov, potýká se s menšími finančními problémy, které doplňuje úpadek zájmu nových cvičenců o dlouhodobější provozování džúdó a to výhradně z řad mládeže ve věku od 15 do 17 let. Každoročně se oddíl v rámci džúdó zúčastňuje letních táborů v obci Karolín (pořádající oddíl džúdó BeF Home Blansko o. s.), kde je také možnost získání vyššího stupně technické vyspělosti. Webové stránky jsou přehledné, kvalitně zpracované s veškerými potřebnými informacemi pro možné uchazeče. Stránky jsou pravidelně aktualizovány a slouží jako plnohodnotný prostředek k získávání aktuálních informací oddílu.

Název oddílu TJ Sokol I. Prostějov Datum záznamu 7. 9. 2011 Právní forma oddílu Nevládní – tělovýchovná jednota Obec / část obce Prostějov Vztah k cvičebním prostorám Vlastní Úpolový systém Džúdó Soutěžní olympijský sport původem z Stručná charakteristika úpolového Japonska, při kterém jde o překonání systému soupeře fyzickou, psychickou a taktickou převahou Výkonnostní a vrcholový soutěžní sport, Zaměření oddílu sebeobrana, zájmová činnost, komplexní

seberozvoj Ženy 18 let a starší 3 Dospělí Muži 18 let a starší 12 Dívky od 15 do 17 let 2 Počet členů oddílu Mládež Chlapci od 15 do 17 let 1 Dívky do 14 let 3 Děti Chlapci do 14 let 20 Datum založení oddílu 1. 9. 2004 Příslušnost k domácí (národní) Česká obec sokolská (ČOS) organizaci Český svaz judo (ČSJ) Příslušnost k jiné (zahraniční, International Judo Federation (IJF) nadnárodní) organizaci Jména zahraničních učitelů -- Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) Bc. Salaj Jan, I. dan džúdó, III. třída oddílu, jeho kvalifikace trenér džúdó Bc. Žváčková Michaela, II. kyu džúdó, Pomocní trenéři oddílu, jejich III. třída trenér džúdó kvalifikace Vlachová Blanka, II. kyu džúdó, III. třída trenér džúdó, III. třída rozhodčí Adresa oddílu Skálovo nám. 1, Prostějov 796 01 Www stránky oddílu www.judoprostejov.webnode.cz Zaznamenal Kolář Luděk

Věkové rozdělení cvičenců džúdó v okrese Prostějov 20 20 18 16 14 12 muži/chlapci 12 ženy/dívky 10 8 6 4 3 3 2 2 1 0 do 14 let 15 - 17 let 18 let a starší

Graf 4: Věkové rozdělení cvičenců džúdó v okrese Prostějov

2. 2. 4 Historický šerm

Za pravděpodobné lze považovat, že počátky šermířských dovedností za pomocí jednoduchých zbraní vznikaly již v dobách pravěku. Pro tento zlom bylo rozhodující zjištění tehdejších bojovníků, že útok prováděný na zvíře či člověka je výrazně efektivnější s předmětem v ruce, než samotnou rukou (úder). Rozvojem boje jednoduchými zbraněmi docházelo ke zdokonalování účinnosti a praktičnosti zbraní i samotného výcviku s nimi (Reguli, 2005). Vývoj šermu procházel přes všechna historická období vzniku a rozvoje lidstva. V období starověku nabyla hlavní významnosti doba starého římského císařství, kdy římští šermíři (gladiátoři) bojovali proti sobě s různými zbraněmi na život a na smrt, a to vše před zraky diváků ve velkých amfiteátrech. Pro gladiátory se nebezpečný boj o jejich holý život s cílem zneškodnit protivníka stal zdrojem obživy. Šermířské dovednosti byly také součástí vojenského výcviku římské armády a jejich dosažená technická úroveň určovala míru bojeschopnosti. Středověk byl zpočátku z důvodů pádu římského císařství ve znamení úpadku šermu. Na výsluní se dostal až začátkem 10. století, kdy se v něm téměř v celé Evropě konaly turnaje. Největšího středověkého rozvoje šermu nastal při křížových výpravách, kde se setkávaly rytíři z nejrůznějších zemí a mohli si tak předávat vlastní zkušenosti (nové zbraně, odění, techniky použití zbraní atd.). Nejvyššího stupně vývoje dospěli šermířské dovednosti v období novověku, a to hlavně v 16. a 17. století. Vystřídalo se ovládání středověkých zbraní za účelem vítězství na turnajích či ve válečném boji a vzniklo nové pojetí šermu plné šlechetné elegance s vytříbenými technikami. V několika zemích Evropy začaly vznikat ucelené šermířské systémy, z kterých se vyvinuly různé styly šermířských škol. Mezi nejznámější evropské školy šermu patří německá, francouzská, italská a španělská (Plch, 1989). Německá škola byla založena ve 14. století mistrem Lichtenauerem. Dále byla systematicky rozvíjena jeho vlastními žáky, zejména jím byl Hans Talhoffer, Joachim Meyer a Paulus Hector Maier. Jedním z charakteristických znaků německé školy je rozložení vlastního útoku nad útokem soupeře, tedy vedení vlastního útoku s vykrytím možného soupeřova útoku. Z výběru zbraní je zde vedle dlouhého meče zvýšená soustředěnost na tesáky, tyčové zbraně. Ze způsobu

29 vedení boje na boj za využití kombinace pěstního štítku a meče, boj na koni a boj ve zbroji i beze zbroje. Pro francouzskou školu je typické odlehčování zbraní, kdy zejména populárním se stal lehký kordík. Způsob vedení boje tak lehkou zbraní se stal závislý na jemné práci zápěstím a rychlosti. Za privilegovanou techniku zasáhnutí soupeře je bodnutím. Výuka probíhá především ve skupině za využití bezpečných ochranných pomůcek a bezpečnější náhrady zbraně – fleret. Prvním známým mistrem italské školy je Fiore dei Libery. Způsob vedení boje je založený na obraně, kdy se využívá výpadů a školených kroků. Upřednostňovanou zbraní je jednoručný kord či rapír s předností zásahu soupeře bodnutím. Základem vedení boje v italské škole je „stesso tempo“, což značí nečekaný útok do soupeřova útoku. Vlastní útok může být umocněn řadou technik volnou paží, nebo pomocí levoruční dýky, pláště atd. U založení španělské školy stál v 15. století mistr Jerónimo Sánchez de Carranza. Hlavní a jedinou zbraní se stal španělský rapír, jehož charakteristický zvoncový koš chránil svým tvarem ruku i tělo. Podstatou vedení boje bylo získání výhody pohybem v kruhu, což většinou zaručovalo bezpečné útočení na soupeře (ŠKOLAŠERMU, 2012).

2. 2. 4. 1 Skupina historického šermu Aqua Fortis

Skupina historického šermu Aqua Fortis z Němčic nad Hanou je nejmladším úpolovým systémem působícím v okrese Prostějov. Její založení předcházelo trénování menšiny současných členů v nedalekém šermířském spolku v Kojetíně, pod vedením Víta Bartáka. Tehdejší spolek se prezentoval na několika veřejně kulturních akcích a zejména na historicky nejvýznamnějších akcích na území Moravy (rekonstrukce dobytí Kroměříže Švédy z roku 1638). Popularizací šermířského umění si získal zájem obyvatel z blízkého okolí a došlo tím k razantnímu navýšení svých členů (až 32). Jelikož byla většina členů spolku z Němčic nad Hanou, rozhodli se pro založení nového občanského sdružení skupiny historického šermu pod názvem Aqua Fortis. Pro potřebu financování

30 pronájmu tréninkové tělocvičny v obci Vrchoslavice, došlo k zavedení členských příspěvků. Tento důvod společně s odchodem vedoucího Víta Bartáka, byl rozhodujícím pro odchod několika členů. Nyní se členská základna ustálila na stabilních počtech (až 20). Současným předsedou historické skupiny šermu je Jakub Kluvanec a trenérskou roli vykonává Karel Beneš. Výcvik je pro své členy zaměřen jako zájmová činnost s komplexním rozvojem především pro výchovu mládeže a v neposlední řadě je zaměřen na poznání historických řemesel. Za cíl si vedoucí klade rozvinutí fyzické a psychické schopnosti svých členů, posílení jejich ukázněnosti s šermířskou etikou a hlavně umožnit prezentaci jejich umění na veřejnosti. Šermíři z Němčic nad Hanou cvičí převážně podle německé školy a zabývají se rekonstrukcemi historických událostí z období ranné renesance (roku 1500 – 1550), okrajově obdobím 30-ti leté války (roku 1618 – 1648). Jejich scénické vystoupení dbá na choreografickou správnost šermířů a jiných členů za použití různých zbraní, které skupina sama vlastní (jednoruční meče, tesáky, dýky, kordy, hole, hákovnice, dělo). Tréninky probíhají dvakrát týdně ve vhodných prostorách tělocvičny sousedních Vrchoslavic. Náborová činnost je řešena jak vlastní prezentací na veřejně kulturních akcích, tak prostřednictvím vlastních webových stránek a mediálního tisku. Webové stránky jsou přehledné, velmi kvalitně zpracované poskytující veškeré potřebné informace týkající se oddílu a jsou pravidelně aktualizované.

Název oddílu Skupina historického šermu Aqua Fortis Datum záznamu 10. 2. 2012 Právní forma oddílu Nevládní – občanské sdružení Obec / část obce Němčice nad Hanou Vztah k cvičebním prostorám Pronájem Úpolový systém Historický šerm Scénické rekonstrukce historických Stručná charakteristika úpolového bojových umění, na základě soudobých systému manuálů evropské historie Zájmová činnost, komplexní seberozvoj, Zaměření oddílu výchova mládeže, historická řemesla Ženy 18 let a starší 3 Dospělí Muži 18 let a starší 8 Počet členů oddílu Dívky od 15 do 17 let 2 Mládež Chlapci od 15 do 17 let 7 Děti Dívky do 14 let 0

Chlapci do 14 let 0 Datum založení oddílu 18. 12. 2009 Příslušnost k domácí (národní) -- organizaci Příslušnost k jiné (zahraniční, -- nadnárodní) organizaci Jména zahraničních učitelů -- Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) Beneš Karel oddílu, jeho kvalifikace

Pomocní trenéři oddílu, jejich Chytil Lukáš kvalifikace

Havlíčkova 87, Němčice nad Hanou 798 27 (sídlo sdružení) Adresa oddílu Vrchoslavice 110 Němčice nad Hanou 798 27 (tréninková tělocvična) Www stránky oddílu www.aquafortis.cz Zaznamenal Kolář Luděk

Věkové rozdělení cvičenců historického šermu v okrese Prostějov 8 8 7 7

6 muži/chlapci 5 ženy/dívky 4 3 3 2 2

1 0 0 0 do 14 let 15 - 17 let 18 let a starší

Graf 5: Věkové rozdělení cvičenců historického šermu v okrese Prostějov

2. 2. 5 Ji-Jitsu

Je bojové umění založené na obraně a protiútoku beze zbraně, nebo příležitostně se zbraní, směrované proti neozbrojenému či ozbrojenému útočníkovi za využití přírodních a společenských zákonů. Jedná se o systém univerzální sebeobrany, který vznikl na českém území ke konci 20. století. Tato česká škola sebeobrany nesoucí vlastní originální název, vychází převážně z klasického japonského samurajského umění džúdžucu a 15-ti základních principů BUDO. Techniky jsou přizpůsobeny podle reálných podmínek v situací dnešního života, při použití možných prostředků pro sebeobranu (Konečný, 2000) Prvopočátky vývoje českého systému univerzální sebeobrany se připisují Ing. Janu Chaloupkovi, který vedl v Plzni oddíl Jissai–jitsu nesoucí principy současného systému Ji-Jitsu. Československý svaz džúdó, jehož byl oddíl součástí, viděl v dané sebeobranné části svazu větší konkurenci. Tímto faktem nedovolil svaz udělování technických stupňů a zabránil jakémukoliv rozšiřování konkurenceschopného systému. Významným krokem pro současný vývoj Ji-Jitsu bylo založení ke konci roku 1990 samostatného Svazu Ji-Jitsu Moravy. Svaz byl založen českou ikonou bojových umění PhDr. Ing. Aloisem Konečným, který je zakladatelem i vlastní specializované školy sebeobrany v Olomouci nazvané Budo centrum. V roce 1998 se přidal Svaz Ji-Jitsu Čech, který byl založen Petrem Lohrou (JIJITSU, 2006).

Podle Konečného (2000) vychází obecně sebeobranný systém Ji-Jitsu ze dvou principů:

1. Princip racionální 2. Princip ekonomický

Racionálním principem je myšleno racionální řešení sebeobranných situací v rámci respektování trestního zákonu, především v souladu nutné obrany. Není-li možné za využití rozumového, psychologického a taktického řešení odejít z hrozícího konfliktu, nastupuje řešení principu ekonomického. Ekonomickým principem je myšleno účinné a efektivní pohybové řešení sebeobranných situací při dodržení daných etických aspektů sebeobrany a

33 zákonných ustanovení (nutná obrana). Základní systematiku technik Ji-Jitsu tvoří Nage waza (techniky hodů), Atemi waza (údery, kopy, tlaky na vitální místa), Kwansetsu waza (techniky páčení), Žime waza (techniky škrcení), Katame waza (techniky na zemi), Sawaki (techniky techniky vychylování), Aši waza (techniky postojů, chůzí a obratů). Vedle uvedených skupin má důležitou roli také rozdělení na Ma-ai (vzdálenosti), Zbraně (hole, meč, nůž, nahodilé atd.), Transportní techniky (na zemi, v postoji), Dýchání (relaxace, koncentrace), Kuatsu (první pomoc), Masáže (základní techniky), Teorie (didaktika). Základní formy cvičení v Ji-Jitsu se praktikují beze zbraně, nebo se zbraněmi na Kata (stínovaný způsob boje) a Randori (volný boj). Technické stupně vyspělosti v Ji-Jitsu se nazývají Kjú, které jsou rozdělené do šesti stupňů jdoucích sestupně (Konečný, 2000).

2. 2. 5. 1 TJ Sokol Přemyslovice Ji-Jitsu

Oddíl kung-fu a Ji-Jitsu začal neoficiálně působit od roku 1990 a to ve velmi omezených prostorách bývalé základní školy ve vesnici Nová Dědina, která je nedaleko současného místa působiště Přemyslovic. Oficiální vznik oddílu započal v roce 1992 podepsáním dohody o spolupráci s Akademií bojových umění v Ostravě. Samotný vznik oddílu předcházela i činnost jeho zakladatele a současného vedoucího Zdeňka Železňáka, který se od roku 1984 věnoval cvičení karate v Přerově a později v Prostějově. Od roku 1988 se po jeho absolvování seminářů sebeobrany začala vedle výcviku technik karate praktikovat i sebeobrana. Po roce 1989 došlo z důvodů privatizace ke ztrátě prostor ke cvičení, což bylo podmětem ke vzniku oddílu kung-fu a k práci v jiných prostorech s novými lidmi. V roce 1991 získal oddíl současné prostory a vhodný vyčleněný čas v tělocvičně náležící TJ Sokolu Přemyslovice, pod jehož hlavičkou členové oddílu cvičí. Tentýž rok vedoucí oddílu získal navíc instruktora prvního stupně systému Musado Military Combat System, tedy další praktické zkušenosti pro vedení oddílu. Hlavním cílem vedoucího oddílu je vychovat nové instruktory a udržet členskou základnu. Již od počátku bylo v oddílu preferováno cvičení kung-

34 fu, zejména pro univerzálnost, účinnost a bojeschopnost technik. Cvičení bylo později zdokonalováno pomocí spolupráce s oddílem SK Kung-fu Zlín, kam cvičenci z Přemyslovic dojížděli na obohacující semináře. Rozšiřující poznatky získané z těchto seminářů zařazovali do svých tréninků. S přibývajícími roky se zvýšila poptávka především po sebeobraně než po bojovém umění. Tato skutečnost přiměla vedoucího oddílu preferovat spíše méně náročnějšího cvičení sebeobrany, než je tomu právě u kung-fu. Proto od roku 2005 nasměroval oddíl více na cvičení univerzální sebeobrany Ji-Jitsu a to především díky úzké spolupráce se zakladatelem školy univerzální sebeobrany Ji-Jitsu v Olomouci PhDr. Ing. Aloisem Konečným. Tréninky jsou společně organizované pro začátečníky i pokročilé a probíhají dvakrát týdně ve vhodných prostorách moderně zařízené tělocvičny základní školy v Přemyslovicích. Tréninky jsou zaměřeny na práci s různými zbraněmi, jako je např. nůž, tonfa, obušek a jiné předměty použitelné při sebeobraně na ulici, v neposlední řadě také na meditaci, koncentraci a relaxaci. Náborová činnost pro získání nových cvičenců je řešena pomocí letáků, vlastních webových stránek i příležitostně vlastní prezentací na kulturně společenských akcích. Každoročně oddíl pořádá několik seminářů Ji- Jitsu ve svých prostorách tělocvičny v čele s PhDr. Ing. Aloisem Konečným, u kterého se navíc cvičenci oddílu pravidelně účastní výcviku a možnosti získání vyššího stupně technické vyspělosti. Webové stránky jsou přehledné, poskytující základní potřebné informace týkající se oddílu s několika věcnými odkazy na cvičící sebeobranný systém Ji-Jitsu. Hlavní komunikace se svými cvičenci je vedena prostřednictvím sociální komunikační sítě Facebook.

Název oddílu TJ Sokol Přemyslovice Ji-Jitsu Datum záznamu 24. 10. 2011 Právní forma oddílu Nevládní – tělovýchovná jednota Obec / část obce Přemyslovice Vztah k cvičebním prostorám Pronájem Úpolový systém Ji-Jitsu Komplexní systém univerzální české Stručná charakteristika úpolového sebeobrany používající převážně prvky systému japonských bojových umění Zaměření oddílu sebeobrana Ženy 18 let a starší 3 Počet členů oddílu Dospělí Muži 18 let a starší 11

Dívky od 15 do 17 let 2 Mládež Chlapci od 15 do 17 let 5 Dívky do 14 let 0 Děti Chlapci do 14 let 0 Datum založení oddílu 1. 4.1992 Svaz Ji-Jitsu Moravy Příslušnost k domácí (národní) Akademie bojových umění Ostrava organizaci (ABU Ostrava) Slovenský zvaz sebeobrany Příslušnost k jiné (zahraniční, Pszczyňska akademia sztuk walki nadnárodní) organizaci (PASW) Brudny Josef Jasiewicz Jan Jména zahraničních učitelů Syc Zbiegniew Bochm Ryszard Železňák Zdeněk, II. třída cvičitel Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) sebeobrany, I. stupeň instruktor Musado oddílu, jeho kvalifikace Military Combat System Pomocní trenéři oddílu, jejich Korec Pavel, III. kyu Ji-Jitsu kvalifikace Adresa oddílu Přemyslovice 463, 798 51 Www stránky oddílu www.kungfupremyslovice.estranky.cz Zaznamenal Kolář Luděk

Věkové rozdělení cvičenců Ji-Jitsu v okrese Prostějov

12 11

8 muži/chlapci ženy/dívky 6 5

4 3 2 2 0 0 0 do 14 let 15 - 17 let 18 let a starší

Graf 6: Věkové rozdělení cvičenců Ji-jitsu v okrese Prostějov

2. 2. 6 Karate

Karate je úpolový sport a bojové umění založené na obraně a útoku za využití technik úderů a kopů na citlivé body na těle člověka. Jedná se o japonské bojové umění, které je jedinečné svojí popularitou po celém světě, ale také jeho jedinečnost tkví ve svém skutečném původu. Skutečný původ karate pochází nejprve z čínských a poté z okinawských bojových disciplín. Zásadní morální a filozofické pojetí karate se vyvinulo převážně na území Japonska. Oprávněným termínem pro toto bojové umění je přednostně karate-dó, kdy znak dó spojuje karate s morálními a soustavně komplexně rozvíjejícími principy člověka. Název „karate-dó“ je složen ze tří japonských znaků: kara (prázdný), te (ruka) a dó (životní cesta). Kara vyjadřuje použití technik beze zbraně, ale také současně stav nejvyšší mentální soustředěnosti a připravenosti (Fojtík, 2001). Jak již bylo zmíněno výše, prvopočátky karate vychází z čínského bojového umění, které je specifikováno několika názvy. Jedná se o formu čínského kung-fu (označení souhrnu čínských bojových umění), které bylo po rozšíření transformováno na Okinawu a následně propracováno na směr naha-te či šorei-rjú (okinawské karate). Za vznik moderního karate karate-dó se zapříčinil mistr Gičin Funakoši (1896 – 1957), když studoval toto okinawské umění a prohloubil je svými poznatky vlastního naučeného umění šórin-rjú. Tímto spojením Funakoši položil základy pro styl školy Šótókan, který přivezl do Japonska (Weinmann, 2010). Zde byl v roce 1922 pozván k předvedení ukázek karate na japonských univerzitách. Ukázky byly natolik působivé, že mistra Funakošiho požádali, aby vyučoval své umění po univerzitách (dokonce i ve škole džúdó Kódókan), a nakonec založil v roce 1936 školu karate Šótókan (Nakayama, 2002). Přesun karate-dó z Okinawy do Japonska (přizpůsobování japonské mentalitě) i samotný dlouhý základní vývoj karate mělo za příčinu vznik velkého množství škol a stylů. Odklon od tradičního karate a vzniku jednotlivých stylů bylo také umocněno v době po smrti Funakošiho (1957), kdy jeho žáci začali upřednostňovat své vlastní názory. Mezi nejvýznamnější styly karate-dó patří šorei-rjú a šorin-rjú, jelikož jsou považovány za základní předpoklady vzniku a rozvoje dalších celosvětově rozšířených stylů karate-dó. Za známé a rozšířené školy a styly karate je důležité zmínit Šótókan, Šótókan-rjú, Šótókai, JKA (Japan

Karate Association), ITKF (International Traditional Karate Federation), SKI (Shotokan Karate International), Gódžjú-rjú, Gódžúkai, Šitó-rjú, Wado-rjú, Kjókušinkai (Strnad, 2008). Karate má kromě svého všestranného rozvoje člověka i svůj soutěžní charakter. Jde tedy o tradiční karate jako nositele původních hodnot bojového umění orientované na sebeobranu a sportovní karate orientované na soutěž s přesně vymezenými pravidly. Ve sportovním karate se soutěží v disciplíně kumite a kata. Kumite je zaměřeno na zvládnutí sportovního boje, ve kterém dosahuje vítězství jeden ze dvou soutěžících po dosažení stanovených bodů v soutěžním čase pomocí dovolených technik a pravidel. Kata je specificky stínovaný způsob boje jednoho závodníka, nebo družstva proti několika imaginárním soupeřům. Jedná se o ukázku reálných a předepsaných sestav technik karate, jejichž hodnocení spočívá v dílčích kritériích předepsané sestavy (reálnost, načasování, rytmus, rychlost, stabilita technik aj.). Ve své podstatě jde o simulaci úderů, kopů, hodů, pák apod. (Reguli, 2005).

Základní systematika technik karate je rozdělena do čtyř souborů:

1. Dači-waza (techniky postojů) 2. Džoši-waza (techniky paží a rukou)  Uči-waza (techniky seků)  Uke-waza (techniky krytů)  Saši-waza (techniky bodnutí)  Kaši-waza (techniky nohou) o Geri-waza (techniky kopů) o Harai-waza (techniky podmetení) 3. Kawaši-waza (techniky úhybů) 4. Nage-waza (techniky hodů) (CS.WIKIPEDIA, 2012)

2. 2. 6. 1 TJ Prostějov Karate

Oddíl karate v Prostějově má své kořeny již před rokem 1989, ale jeho oficiální začátky jsou datovány k roku 1990. V tomto roce předrevoluční pevné jádro karatistů vedlo svůj oddíl v prostějovském Sokolu Držovice. Poté oddíl procházel několika transformacemi (Gala Prostějov, TJ Pozemstav Prostějov) až došel k současnému názvu TJ Prostějov. Od svého vzniku je oddíl veden zkušeným Jiřím Svatošem, který je významnou osobností oddílu PSK Olymp Praha, kde dříve působil. Jeho hlavním cílem je nasměrování výchovy mládeže k tradičním hodnotám karate. I když je dnešní pojetí karate spíše na sportovní úrovni o podání kvalitního výkonu v soutěži, tak zaměření prostějovského oddílu karate klade důraz na komplexní seberozvoj svých cvičenců pomocí výuky tradičního stylu šótókan a v neposlední řadě na vlastní sebeobranu. Kromě cvičení technik karate jsou tréninky zaměřeny na zdatnost, rychlost, postřeh, orientaci v prostoru a v neposlední řadě zvyšování síly a vytrvalosti cvičenců, mj. je jim i umožněno získání vyššího stupně technické vyspělosti. V současné době tréninky neprobíhají, jelikož se oddíl potýká s problémy nalezení vhodných prostor, a to zejména takových, které by umožňovaly dostatek časového prostoru ke cvičení. V předešlém aktivním období oddílu probíhaly tréninky pouze jedenkrát týdně jednu hodinu, tento čas byl absolutně nereálný k provozování zájmové a komplexně rozvíjející činnosti jako je karate. Z těchto důvodů vedoucí oddílu přistoupil k uvedenému markantnímu kroku a vzal na sebe odpovědnost budoucnosti oddílu s jistotou reálného cílu. Cílem je získat v roce 2012 moderně vybavenou tělocvičnu, která se stane centrálním střediskem karate v Prostějově. Oddíl vystřídal od svého vzniku několik cvičebních prostor a tím přišel také o značnou část svých členů, ale i v momentální situaci si udržuje stabilní počet cvičenců pro jeho budoucí činnost. Nejvyšší vzestup zaznamenal oddíl v roce 1994, kdy dosahoval až 135 registrovaných členů. Tento počet byl s určitostí dosažen i díky víceleté stabilitě vhodných cvičebních prostor. Náborová činnost z výše uvedených důvodů v současné době neprobíhá, ale při běžném chodu oddílu je uskutečněna pomocí letáků. Oddíl má webové stránky, ale bohužel bez jakýchkoliv informací. Základní kontaktní informace lze nalézt na webových

39 stránkách Českého svazu karate. Komunikace se svými cvičenci je vedena prostřednictvím sociální komunikační sítě Facebook.

Název oddílu TJ Prostějov Datum záznamu 28. 9. 2011 Právní forma oddílu Nevládní – tělovýchovná jednota Obec / část obce Prostějov Vztah k cvičebním prostorám -- Úpolový systém Karate Stručná charakteristika úpolového Tradiční japonské bojové umění, systému původem z Okinawy Zájmová činnost, komplexni seberozvoj, Zaměření oddílu sebeobrana Ženy 18 let a starší 3 Dospělí Muži 18 let a starší 8 Dívky od 15 do 17 let 5 Počet členů oddílu Mládež Chlapci od 15 do 17 let 5 Dívky do 14 let 2 Děti Chlapci do 14 let 2 Datum založení oddílu 1990 Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) Příslušnost k domácí (národní) Český svaz karate (ČSKe.) organizaci Severomoravský svaz karate (SmSKe) Příslušnost k jiné (zahraniční, World Karate Association (W. K. A.) nadnárodní) organizaci Jména zahraničních učitelů -- Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) Svatoš Jiří, III. kyu karate, III. třída oddílu, jeho kvalifikace trenér karate Pomocní trenéři oddílu, jejich -- kvalifikace -- Adresa oddílu Anenská 936/17, Prostějov 796 01 http://www.tj-pozemstav.czweb.org (současně bez informací) Www stránky oddílu http://www.czechkarate.cz (pouze kontaktní informace) Zaznamenal Kolář Luděk

2. 2. 6. 2 Zájmový kroužek karate (pod DDM)

Zájmový kroužek karate byl založen v roce 2006 jako volnočasová sportovní aktivita pro veřejnost, která tak nepřísluší žádné národní organizaci

40 zajímající se o karate. Kroužek je realizován pod střediskem volného času DDM Prostějov, který ho zařadil mezi své volnočasové aktivity z důvodu zvýšeného zájmu ze strany obyvatel Prostějova a především rodičů s dětmi. Na to středisko volného času DDM zkontaktovalo a nabídlo místo ve funkci vedoucího kroužku jednomu z nejzkušenějších karatistů, Kamilu Moučkovi. Ten je zároveň vedoucím svého vlastního oddílu karate od roku 1991 v Náměšti na Hané, jež spadá pod okres Olomouc. Zaměření kroužku klade důraz na výchovu mládeže a v menší míře na sebeobranu. Hlavním důvodem uvedeného sebeobranného omezení je, že početnou částí kroužku jsou děti do 14 let, a mohlo by tak lehce docházet ke zneužívání naučených dovedností. Mezi sportovně aktivními návštěvníky této volnočasové aktivity se vyskytují cvičenci, kteří jsou registrovanými členy Českého svazu karate a zúčastňují se tak celorepublikových soutěží. Jedná se převážně o členy „mateřského“ oddílu karate z Náměště na Hané, u nichž je zaměření obohaceno na vrcholový a výkonnostní soutěžní sport. V dřívějších dobách se Kamil Moučka soustředil spíše na „tvrdší“ formu cvičení karate, ale vlivem osobního rodinného prozření je současné pojetí kroužku zacíleno na co největší radostný přínos dětem díky pohybu. Tréninky probíhají dvakrát týdně, rozdělené pro mladší a starší členy ve vhodných prostorách tělocvičny, náležící pod příspěvkovou organizaci DDM. Již od počátku jsou tréninky soustředěny na cvičení podle tradičního stylu šótókan. Náborová činnost probíhá prostřednictvím letáků, jednou ročně vlastní prezentací na veřejné akci nazývané Prostějovský veletrh zábavy a pomocí nabídky určené pro veřejnost prostřednictvím DDM. Kroužek se pravidelně několikrát za rok zúčastňuje soustředění v rekreačním středisku Okluky v blízkosti Prostějova. Ucelené webové stránky kroužek nemá, ale základní informace poskytuje DDM.

Název oddílu Kroužek karate (pod DDM) Datum záznamu 5. 3. 2012 Právní forma oddílu Nevládní – DDM Obec / část obce Prostějov Vztah k cvičebním prostorám Vlastní Úpolový systém Karate Stručná charakteristika úpolového Tradiční japonské bojové umění, systému původem z Okinawy Zaměření oddílu Vrcholový a výkonnostní soutěžní sport,

zájmová činnost, komplexní seberozvoj, sebeobrana Ženy 18 let a starší 0 Dospělí Muži 18 let a starší 0 Dívky od 15 do 17 let 2 Počet členů oddílu Mládež Chlapci od 15 do 17 let 8 Dívky do 14 let 10 Děti Chlapci do 14 let 30 Datum založení oddílu 2006 Příslušnost k domácí (národní) -- organizaci Příslušnost k jiné (zahraniční, -- nadnárodní) organizaci Jména zahraničních učitelů -- Moučka Kamil, VI. dan, II. třída trenér Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) karate, rozhodčí karate, zkušební oddílu, jeho kvalifikace komisař karate I. třídy Pomocní trenéři oddílu, jejich Nejedlý Zdeněk, III. třída trenér karate kvalifikace Adresa oddílu Vápenice 9, Prostějov 796 01 www.sportcentrumddm.cz Www stránky oddílu (základní informace kroužku) Zaznamenal Kolář Luděk

Věkové rozdělení cvičenců karate v okrese Prostějov

35 32 30

25 muži/chlapci 20 ženy/dívky

15 13 12

10 7 8

5 3

0 do 14 let 15 - 17 let 18 let a starší

Graf 7: Věkové rozdělení cvičenců karate v okrese Prostějov

2. 2. 7 Sambo

Sambo je soutěžní úpolový sport a tradiční bojový systém, který od 2. světové války používá ruská armáda k boji zblízka. Je bojovým systémem vytvořeným kombinací několika národních stylů ze zemí bývalého Sovětského svazu (dále SSSR) a Asie. Název sambo je složeninou z úvodních písmen tří ruských slov: SAMozaščita (sebeobrana), Bez Oružija (beze zbraně). Jde o druh zápasu volným stylem, který využívá bojové a speciální chvaty (Weinmann, 2010). V dobách SSSR plnilo sambo úlohu branné výchovy, a proto bylo zpracování nejrůznějších pohybových technik navrženo takovým způsobem, aby účelně vyhovovalo všem věkovým kategoriím a vrstvám obyvatelstva SSSR. V současné době se systém ruské sebeobrany zařazuje vedle celosvětově rozšířené úpolové systémy, které jsou známé svojí soutěžní a sebeobrannou funkcí (Náchodský, 1992). Jak je uvedeno výše, sambo se vyvinulo kombinací několika bojových stylů, byly to především: džúdžucu, džúdó a různé druhy zápasů z různých zemí (např. Gruzie, Azerbajdžán, Tádžikistán, Uzbekistán). Spojení uvedených systémů v jeden celek je tak spojováno se třemi ruskými představiteli. Jedním jím byl důstojník sovětské armády Spiridonov, kterého během rusko-japonské války zaujalo džúdžucu natolik, že s ním byl spjat po zbytek svého života. Představitelem džúdó byl pedagog Moskevského institutu tělesné výchovy Oščepkov, který byl velmi talentovaným žákem japonské školy džúdó Kódókan. Důležitým představitelem a hlavní postavou vzniku sambo byl Charampijev, nejlepší žák Oščepkova oddílu džúdó. Ten všechny nabyté poznatky z uvedených systémů obohatil o další bojové specifické techniky převzaté z jiných národních stylů zápasení ze zemí SSSR (JUJUTSU, 2012). Sambo se dočkalo mezinárodního uznání, když se v roce 1973 konalo první mistrovství světa a také v roce 1980, kdy byly předvedeny na olympijských hrách v Moskvě ukázky tohoto sportu (Weinmann, 2010). V soutěžním charakteru tohoto úpolového sportu se zápasí v krátkém kabátku, podobnému v džúdó (kimono) a speciálních krátkých zápasnických trenýrkách. Zápasníci k vítězství, či k poražení protivníka v sebeobranné situaci využívají porazových, pákových a úderových technik v postoji i na zemi. Vítězem

43 v soutěži se stává ten, který donutí soupeře k dotyku oběma rameny mimo vymezený prostor zápasiště, při čemž se mu zdárně v tomto okamžiku podaří samotnému vstát (Náchodský, 1992).

Dnešní sambo je rozděleno do tří směrů: 1. Sportovní sambo 2. Combat sambo 3. Sebeobrana sambo

Sportovní sambo je podobné modernímu džúdó, ale velice se liší specifickými pravidly a strojeností zápasení. Combat sambo je tradičním vojenským a agresivním směrem, který je sestaven z účinných technik boje zblízka, využívaný pro výcvik ruských ozbrojených složek. Sebeobrana sambo je sestavena transformací vojenských technik z boje zblízka do podoby vhodné pro civilní obyvatelstvo (SAMBO.GREGBERRY, 2011).

2. 2. 7. 1 Combat Sambo Prostějov

Oddíl ruského tradičního zápasnického stylu sambo se řadí mezi nejmladší úpolové oddíly vzniklé v okrese Prostějov. Oddíl sambo byl zaregistrován v roce 2009 jako občanské sdružení, které působí v části okresního města Prostějov. Zakladatelem oddílu je jeho současný předseda Milan Ejem, který spolu s hlavním trenérem ruské národnosti Mgr. Valentinem Panfilim jsou pevným realizačním jádrem oddílu. Trenér Mgr. Valentin Panfili je odborníkem ve svém oboru, o čemž vypovídá i skutečnost, že již v deseti letech začal se cvičením sambo v rodném Rusku. Dokonce je bývalým reprezentantem někdejšího sovětského svazu a nedávno ještě i závodníkem prostějovského oddílu Combat Sambo. Hlavní preferencí trenéra je výchova mládeže, zvyšování tělesné kondice, dosahování nejlepších výkonů v soutěži a případně snaha dostat své svěřence do reprezentace ČR. Tento cíl se realizoval, když byli v roce 2011 zápasníci Niki

Ejem a Pavel Večeřa poctěni reprezentací ČR na juniorském Mistrovství Evropy. Filip Kubančík dokonce v roce 2012 reprezentoval ČR na Mistrovství světa. Již od vzniku oddílu je cvičení zaměřeno pro své svěřence jako určitý druh zájmové činnosti a komplexního seberozvoje. Cvičení je také zaměřeno na zvyšování celkové výkonnosti, přípravu na vrcholovou soutěž a sebeobranu jako celek. Zápasníci od začátku svého působení vybojovali několik medailí z Mistrovství ČR, získali také řadu vynikajících umístění na mezinárodních turnajích, kterých se ročně hojně zúčastňují. Z důvodu zvýšených nároků kladených na tělesnou kondici a technickou náročnost probíhají tréninky denně pro všechny věkové kategorie ve vhodných vyčleněných prostorách tělocvičny. Tréninky probíhají především formou sparingu s využitím chráničů rukou a holení, navíc využívají další užitečné tréninkové aparáty (boxovací pytle a lapy). Náborová činnost je řešena vlastními soutěžními úspěchy, které jsou zveřejňovány v mediálním tisku, dále pomocí vlastních webových stránek a také díky využití sociální komunikační sítě Facebook. Každoročně pořádá oddíl pro své svěřence letní i zimní soustředění, které slouží jako prostředek regenerace po náročném přípravném a závodním období. Letní soustředění probíhá v zahraniční, a to v Německu a zimní v obci Ludvíkov v oblasti Jeseníků. Webové stránky jsou přehledné, kvalitně zpracované poskytující veškeré potřebné informace týkající se oddílu a jsou pravidelně aktualizované.

Název oddílu Combat Sambo Prostějov Datum záznamu 3. 2. 2012 Právní forma oddílu Nevládní – občanské sdružení Obec / část obce Prostějov – Domamyslice Vztah k cvičebním prostorám Pronájem Úpolový systém Sambo Stručná charakteristika úpolového Ruský bojový systém založený na systému základě mnoha národních stylů Výkonnostní a vrcholový soutěžní sport, Zaměření oddílu zájmová činnost, komplexní seberozvoj, sebeobrana Ženy 18 let a starší 0 Dospělí Muži 18 let a starší 24 Počet členů oddílu Dívky od 15 do 17 let 0 Mládež Chlapci od 15 do 17 let 8 Děti Dívky do 14 let 0

Chlapci do 14 let 8 Datum založení oddílu 9. 3. 2009 Příslušnost k domácí (národní) Český svaz sambo organizaci Sambo federace ČR Příslušnost k jiné (zahraniční, -- nadnárodní) organizaci Jména zahraničních učitelů viz. hlavní trenér Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) Mgr. Panfili Valentin, II. třída trenér oddílu, jeho kvalifikace sambo Pomocní trenéři oddílu, jejich -- kvalifikace -- Domamyslická 204/126, Adresa oddílu Prostějov 796 04 Www stránky oddílu www.sambo.websnadno.cz Zaznamenal Kolář Luděk

Věkové rozdělení cvičenců sambo v okrese Prostějov

25 24

muži/chlapci 15 ženy/dívky

10 8 8

0 0 0 0 do 14 let 15 - 17 let 18 let a starší

Graf 8: Věkové rozdělení cvičenců sambo v okrese Prostějov

2. 2. 8 Sebeobrana

Již v dávných dobách vznikaly situace, kdy lidé byli nuceni chránit a bránit svůj vlastní život, majetek a sociální zájmy bez většího ohledu na život a zdraví nepřítele. Dnešní pojetí sebeobrany je založeno na efektivní a účelné sebeobraně, za využití souboru znalostí i dovedností z nejrůznějších oborů lidské činnosti (právo, psychologie, biomechanika atd.) ve velmi krátké časové době. Pro úspěšnou sebeobranu je tedy rozhodující rychlé řešení konfliktních situací spojených s fyzickým útokem v mezích zákonných podmínek okolností vylučujících protiprávnost (§28 Krajní nouze, §29 Nutná obrana, §32 Oprávnění použití zbraně), (Náchodský, 1992). Sebeobrana je technický a taktický soubor sestavený z různých úpolových aplikací. Její hlavní rozdělení je řešeno podle cílové skupiny, pro kterou je soubor mnoha úpolových aplikací určen, a to na osobní a profesní sebeobranu (Obr. 1). Osobní sebeobrana je určena pro nejširší oblasti zájemců, pro řešení reálně nebezpečných situací. V ní je obsažena specifická a důležitá cílová skupina, ženy. Ženy a dívky bývají často napadeny silnějším a agresivnějším útočníkem, což klade značně vysoké nároky na jejich limitované fyzické i psychické schopnosti. Nejčastějším důvodem napadení žen ze strany silnějších mužů je sexuální motiv. Proto se výcvik sebeobrany žen soustřeďuje na jednoduché, ale účinné techniky a instrukce k získání výhody v tak často nebezpečných situacích. Profesní sebeobrana je zaměřena pro ty, jejichž každodenní výkon povolání vyžaduje použití úpolových dovedností k vlastní obraně. Zde zařazujeme ozbrojené složky, bezpečnostních složky a jiné státní profese (Reguli, 2005).

SEBEOBRANA

Obr. 1: Rozdělení sebeobrany (Reguli, 2005, str. 16)

2. 2. 8. 1 Škola sebeobrany Budokan

Škola sebeobrany byla zaregistrována v roce 2002 jako občanské sdružení, které působí přímo ve městě Prostějov. Oddíl funguje od jeho vzniku pod Bc. Kamilem Rozehnalem a čtyřmi kvalifikovanými pomocnými trenéry. Hlavním cílem oddílu je komplexní příprava cvičenců po stránce teoretické a praktické. Již od počátku bylo zaměření školy Budokan na trénink sebeobrany, využívající techniky brazilského džúdžucu, kickboxu, džúdó a jiných uvedených níže. Výuka džúdó je hlavně soustředěna na dětskou věkovou kategorii od 7 do 14 let. Tato výuka lpí na kvalitním předávání dovedností, což ukazují i vynikající výsledky v soutěžích, kterých se zúčastňují od roku 2004. Vedle toho je pro registrované členy svazu džúdó a organizace Ju-Jitsu ČR umožněno skládat zkoušky technické vyspělosti. Oddíl pro výuku sebeobrany využívá nabitých poznatků ze seminářů, vlastních poznatků, případně získaných informací z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v rámci studií studijního magisterského oboru ASEBS (Aplikovaná speciální edukace bezpečnostních složek) od hlavního instruktora oddílu. Systém oddílu je zpravidla eklektický, tedy přebírá primárně poznatky z různých systémů v oblasti metodiky i praxe. Jak již bylo řečeno, instruktoři sebeobrany se účastní od roku 2007 seminářů zaměřených na různá bojová umění (Pekiti Tirsia kali, Filipino Combat System kali), z kterých přebírají scénáře boje se zbraní a zahrnují je do vlastní výuky. Přebírají také poznatky z moderních systémů jako Urban Combatives a Krav Maga a do toho zapojují svoje vlastní poznatky ze sportovních úpolů (džúdó, brazilské džúdžucu, box, sambo). Tréninky jak džúdó pro děti, tak i sebeobrany probíhají dvakrát týdně ve vhodných prostorách tělocvičny náležící pod příspěvkovou organizaci DDM. Náborová činnost i komunikace mezi cvičenci probíhá prostřednictvím vlastních webových stránek a také pomocí využití sociální komunikační sítě Facebook. Webové stránky jsou pravidelně aktualizovány, poskytují veškeré potřebné informace týkající se oddílu, také jednotlivých úpolových systémů, které škola sebeobrany cvičí, a jejich národní i mezinárodní internetové odkazy.

Speciální systémy využívané k výcviku sebeobrany ve škole Budokan:

 URBAN COMBATIVES – Systém účinné sebeobrany Urban Combatives vznikl na území Velké Británie, jehož zakladatelem a hlavním instruktorem je Lee Morrison. Urban Combatives v doslovném překladu znamená městský boj, obecně založený na jednoduchých a snadno tak naučitelných technik. Jde tedy o sebeobranný systém řešící předkonfliktní – konfliktní – pokonfliktní množství reálných bojových situací v normálním životě občana. Lee Morrison systém uspořádal jak z východních a západních bojových umění, tak i z praktických zkušeností střetu. Trénink probíhá pod neustálým drilováním a modelací reálného střetu se zbraní i beze zbraně (URBANCOMBATIVES, 2012).

 PEKITI TIRSIA KALI – Filipínské bojové umění upřednostňující cvičení s nožem a proti noži. Při svém vzniku (cca 100 lety) sloužilo především účelně pro ochranu vlastního majetku, života a členů rodiny. V současnosti plní potřebu reálné a univerzální sebeobrany za využití pěti druhů zbraní: 1. Jedna zbraň (tyče a meče různých délek a hmotností), 2. Dvě stejné zbraně (dvě tyče, dva meče), 3. Dlouhá a krátká zbraň (meč a nůž, tyč a nůž), 4. Části těla jako zbraně (ruce, předloktí, loket, rameno, koleno, holeň, chodidlo, 5. Nůž (PEKITI-TIRSIA, 2012).

 FILIPINO COMBAT SYSTEM KALI – Sebeobranný systém nazývaný také jako FCS kali, byl vytvořen ze široké škály filipínských bojových umění. Zakladatelem a zároveň ochráncem těchto filipínských umění se stal Tuhon Ray Dionaldo. FCS kali je nositelem především technik a principů ze systémů Pekiti Tirsia kali, Modern Arnis a Sayoc kali. Vedle účelných základů filipínských bojových umění se hlavně věnuje nejdůležitějším třem směrům: 1. Boj s tyčí, 2. Boj s nožem, 3. Sebeobrana. Výcvik FCS kali se věnuje i speciálním zbraním, jako jsou

např. zahnutý nůž, meč s dlouhou a krátkou čepelí, obušek, pružné zbraně (bič), palice a mnoho jiných (TACTICALCOMBAT, 2007).

 KRAV MAGA – Oficiální izraelské bojové umění obranných sil, které vytvořil ve 30. letech Imi Lichtenfeld. Nejprve sloužilo pouze jako prostředek pro efektivní sebeobranu příslušníků izraelské armády, ale dnes je díky civilnímu přizpůsobení celosvětově rozšířeným systémem intuitivní sebeobrany. Tato sebeobrana vychází ze šesti zásadních principů: 1. Nezranit se (v případě zranění hledat způsob paralyzace útočníka), 2. Zachovat zdrženlivost (ovládat svoje ego a používat i mysl), 3. Reagovat správně (činit správné věci na vhodném místě i čase), 4. Být výkonný (tak aby nebylo nutné protivníka usmrtit). Trénink Krav Maga probíhá v co možná nejrealističtějších podmínkách se zbraní i beze zbraně, kdy je nejdůležitější fyzická a mentální kontrola (Sde-Or a Yanilov, 2003).

 SAMBO – viz str. č. 43

 BRAZILSKÉ DŽÚDŽUCU – Brazilský sebeobranný systém nazývaný také jako BJJ (Brazilian Jiu-Jitsu), byl vytvořen Helio Graciem. BJJ vzniklo transformací japonského bojového umění džúdó na brazilské území počátkem 20. století. V této době japonský učitel džúdó a džúdžucu se přestěhoval do Brazílie, kde učil svému umění čtyři bratry z rodiny Graciů, ti si v roce 1925 otevřeli svoji vlastní bojovou akademii. BJJ je soustředěn na boj na zemi, za využití přízemních technik (úchopy, páčení, škrcení. Dnes je BJJ celosvětově známé především svojí sportovní formou jako soutěžní bojový sport (JIU-JITSU-KICKBOX, 1999).

Název oddílu Škola sebeobrany Budokan Datum záznamu 5. 9. 2011 Právní forma oddílu Nevládní – občanské sdružení Obec / část obce Prostějov Vztah k cvičebním prostorám Pronájem Úpolový systém Džúdó, Sebeobrana Stručná charakteristika úpolového Džúdó - soutěžní olympijský sport, systému původem z Japonska, při kterém jde o

překonání soupeře fyzickou, psychickou a taktickou převahou Sebeobrana – kombinace technik a pohybů z několika úpolových systémů Výkonnostní a vrcholový soutěžní sport (děti od 6 do 14 let) Zaměření oddílu Sebeobrana (ženy, dívky, mládež a dospělí) Ženy 18 let a starší 2 Dospělí Muži 18 let a starší 8 Dívky od 15 do 17 let 8 Mládež Počet členů oddílu Chlapci od 15 do 17 let 10 Dívky do 14 let - džúdó 2 Děti Chlapci do 14 let - 20 džúdó Datum založení oddílu 18. 2. 2002 Příslušnost k domácí (národní) Český svaz judo (ČSJ) organizaci Ju-Jitsu ČR International Judo Federation (IJF) Příslušnost k jiné (zahraniční, World Ju-Jitsu Ko-Budo Organization nadnárodní) organizaci (WJJKO) Lee Morrison (Urban Combatives) Uli Weidle (Pekiti Tirsia kali) Medvec Martin Jména zahraničních učitelů (Filipino Combat System kali) Tamir Gilad (Krav Maga) Všichni prostřednictvím seminářů. Bc. Rozehnal Kamil, I. dan džúdó, I. dan Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) džúdžucu, III. třída trenér džúdó, II. třída oddílu, jeho kvalifikace trenér džúdžucu Znojil Pavel, I. dan džúdó Pomocní trenéři oddílu, jejich Lipovský Gustav, II. kyu džúdžucu kvalifikace Strouhal Miloslav, II. kyu džúdžucu Rozehnal Aleš, II. kyu džúdó Jana Zrzavého 3975, Prostějov 796 01 (sídlo sdružení) Adresa oddílu Vápenice 9, Prostějov 796 01 (tréninková tělocvična) Www stránky oddílu www.budokan.wgz.cz Zaznamenal Kolář Luděk

2. 2. 8. 2 Prostějovský oddíl sebeobrany

Prostějovský oddíl sebeobrany vznikl oficiálně v roce 1998, kdy byl zaregistrovaný jako občanské sdružení. Sebeobranné nasměrování oddílu do současné právní formy předcházelo jeho aktivní činnost v roce 1996. Vedoucím oddílu je od počátku zkušený Bc. Břetislav Spáčil, který své trenérské dovednosti začal uplatňovat již v období studia v Praze, kde vedl oddíl sebeobrany. Po ukončení studia a návratu do Prostějova chtěl v trénování pokračovat a založil tak současný oddíl sebeobrany. Jeho cvičení je zaměřeno pro své cvičence jako druh zájmové činnosti, komplexního seberozvoje a v neposlední řadě jako účinná prevence před možnými konfliktními situacemi. Cílem je dosáhnutí kvalitní výchovy mládeže, aby si osvojila sebeobranné techniky v rámci společenské etiky a zákonných ustanovení. Tréninky probíhají dvakrát týdně ve vhodných prostorách tělocvičny náležící pod příspěvkovou organizaci DDM. Mezi svými cvičenci má oddíl zastoupení ze strany dospělých i mládeže, přesto jsou tréninky pro všechny věkové kategorie jednotné. Náborová činnost není řešena žádnými účelovými prostředky, zájem nových cvičenců je realizován tedy pouze díky doslechu od známých. Cvičenci oddílu se pravidelně zúčastňují seminářů, ze kterých čerpají nabyté znalosti, které aplikují do svého cvičení (Systema, box, Wing Tsun, brazilské džúdžucu). Oddíl nemá žádné webové stránky, jelikož nechce být žádným způsobem medializován.

Speciální systémy využívané k výcviku sebeobrany v oddíle:

 SYSTEMA – Efektivní bojové umění, jež je součástí výcviku ruských ozbrojených speciálních jednotek (SPECNAZ), vzniklo v dobách válek, které Rusko provázelo již od dávných dob. Tento sebeobranný systém je založen na instinktivních reakcích, vlastní síle, specificky vytvořen pro rychlé naučení a je označovaný za praktický, účinný i smrtelný proti jakémukoliv protivníkovi. Techniky byly zkonstruovány pro přežití vojáka v poli, tudíž zahrnují komplexní a nespočetnou variabilitu (Crudelli, 2011).

 WING TSUN – Čínské bojové umění, jehož název lze přeložit jako „věčné jaro“. Toto bojové umění vzniklo před staletími v Číně, za jehož zakladatele je považována žena Yim Wing Chun. Jedním z charakteristických znaků systému Wing Tsun je, že jeho aktér nemusí mít mimořádné fyzické přednosti. Je založeno na principech pohybu: 1. Je-li cesta volná, jdi vpřed! (reaguje na nepřátelské překročení bezpečné vzdálenosti), 2. Není-li cesta volná, nalep se! (pokud je v cestě překážka, spoj se s ní), 3. Je-li soupeř silnější, podvol se! (úhyb protivníkově hrubé síle), 4. Ustupuje-li soupeř, následuj jej! (pokud udělá soupeř chybu a stahuje se, pronásleduj jej). Je plné koordinovaných útoků a současných obran beze zbraně i se zbraní (BOJOVE-SPORTY, 2010).

 BRAZILSKÉ DŽÚDŽUCU – viz str. 50

Název oddílu Prostějovský oddíl sebeobrany Datum záznamu 19. 1. 2012 Právní forma oddílu Nevládní – občanské sdružení Obec / část obce Prostějov Vztah k cvičebním prostorám Pronájem Úpolový systém Sebeobrana Stručná charakteristika úpolového Sebeobrana – kombinace technik a systému pohybů z několika úpolových systémů Sebeobrana, zájmová činnost, Zaměření oddílu komplexní seberozvoj Ženy 18 let a starší 2 Dospělí Muži 18 let a starší 20 Dívky od 15 do 17 let 0 Počet členů oddílu Mládež Chlapci od 15 do 17 let 15 Dívky do 14 let 0 Děti Chlapci do 14 let 0 Datum založení oddílu 1998 Příslušnost k domácí (národní) -- organizaci Příslušnost k jiné (zahraniční, -- nadnárodní) organizaci Jména zahraničních učitelů -- Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) Bc. Spáčil Břetislav, III. třída trenér oddílu, jeho kvalifikace boxu, kurzy sebeobrany

Pomocní trenéři oddílu, jejich -- kvalifikace Edvarda Valenty 23, Prostějov 796 01 (sídlo sdružení) Adresa oddílu Vápenice 9, Prostějov 796 01 (tréninková tělocvična) Www stránky oddílu -- Zaznamenal Kolář Luděk

Věkové rozdělení cvičenců sebeobrany v okrese Prostějov

30 28 25 25 20 20 muži/chlapci ženy/dívky 15

10 8

5 4 2 0 do 14 let 15 - 17 let 18 let a starší

Graf 9: Věkové rozdělení cvičenců sebeobrany v okrese Prostějov

2. 2. 9 Zápas

Různé formy zápasení pro zachování lidského života, jako fyzický projev člověka se snahou nelítostného překonání protivníka, vznikaly v nejstarších dobách lidské společnosti a staly se tradicí zejména několika národů bývalé Mezopotámie i jiných světových národů. Vyšší ideu zápasení nastavila až starořecká kultura, jež v něm spatřovala výchovný a zdravotní aspekt. Tyto aspekty tvořily základ pro další rozvoj palé (starořeckého zápasu), jež byl jednou z vrcholných soutěžních disciplín pentathlónu - pětiboje (běh, skok, hod diskem,

54 hod oštěpem a zápas). V rámci tělesné, duševní harmonie a dokonalosti se tak pětiboj společně se zápasem zařadil roku 708 př. n. l do programu 18. antických olympijských her. Zápas měl své místo i v době římského císařství, kdy ale poztrácel primární řecké filozofické myšlenky výchovy a stal se „pouze“ nástrojem gladiátorských soubojů na život a na smrt v diváckém cirku (koloseu). Poté vlivem historických událostí spojené se stěhováním národů, došlo k celkové stagnaci zápasu řeckého i římského. Postupného vzestupu se dočkal nástupem středověku, kdy se zápasnické umění stalo jedním ze sedmi kritérií rytířských dovedností. Další historický úpadek postihl zápas v období novověku, jehož příčinnou byl rozsáhlý mocenský konflikt - Třicetiletá válka (1618 – 1648). Tato událost negativně poznamenala další vývoj zápasu, což mělo za následek konec veškeré zápasnické úpolové aktivity (Böhm a Zárybnický, 1995). O významný pokrok moderního významu řecko-římského zápasu se zasloužil zakladatel moderních olympijských her Pierre de Coubertin, který jej, od počátku novodobých olympijských her, konaných roku 1896 v Aténách, představil jako olympijský úpolový sport. Touto skutečností chtěl navázat na tradici z dob, kdy palé jako starořecký zápas hověl vysoké popularitě a plnil jednu z úloh tělesných cviků pentathlónu v antických olympijských hrách. I když bylo palé zjevně čistě sportovní, objevovaly se v něm surovější technické prvky. Bylo proto nutné vytvořit společensky přijatelná pravidla řecko-římského zápasu, což bylo úlohou zaštiťující Mezinárodní federace zápasu (Fédération Internationale des Luttes Associées). Zakázanými technikami jsou veškeré pohyby či akce, které by mohly soupeři svojí nebezpečností a hrubostí způsobit intenzivní bolest, se záměrem jeho odstoupení ze střetu. Vítězství zápasníka dané hmotnostní a věkové kategorie, se dosahuje položením soupeře na lopatky (tuš), technickou převahou, vzdáním, zraněním, diskvalifikací soupeře. Dále vítězstvím na body, kterého se dosahuje získáním jednoho až pěti technických bodů, a nuceným rozhodnutím sboru rozhodčích. Zápasí se na kruhově vyznačeném prostoru žíněnky, rozděleným na tři pásma – pasivní, aktivní a střední.

Zápas je rozdělen do čtyř stylů:

1. Volný styl – byl zařazený do olympijských her v roce 1904 a je charakteristický svojí rozmanitostí útoků na celé tělo soupeře (bez použití zakázaných technik) 2. Řecko-římský styl (klasický) – je charakteristický zákazem jakéhokoliv útoku na nohy soupeře a technických akcí za pomoci nohou (svírání, hákování, podrážení) 3. Ženský zápas – byl zařazený do olympijských her v roce 2004 a je téměř totožný jako volný styl (jsou zakázány dvojité podramenní páky) 4. Plážový zápas – je nejmladším, neolympijským vytvořeným stylem zápasu a je zejména charakteristický písečným zápasištěm s pravidly podle volného stylu

V každém střetnutí zápasníků příslušných stylů se snaží jeden přemoci druhého, za využití technických prostředků v postoji či v parteru (vzpor klečmo). V postoji to jsou – strhy, přehozy, zvraty, porazy a hody. V parteru – přetáčení, převraty, zvedy atd. (Reguli, 2005).

2. 2. 9. 1 Historie zápasu v Prostějově

Prostějovský zápas má více než stoletou historii, na jehož počátku byla i legenda českého a světového zápasu Gustav Frištenský. Již od počátku 20. století je zápas důležitou sportovní a reprezentativní ikonou regionu. Prvním založeným oddílem byl ČAK Ctibor Prostějov, jehož vznik se datuje rokem 1903. V průběhu nadcházejících let začala vznikat v okresním městě řada zápasnických oddílů, u nichž docházelo k postupným slučováním a transformacím (AK Prostějov - TAK Haná - SK Rolný Prostějov - VTJ Dukla Prostějov - TJ Jiskra OZJW - TJ OP Prostějov). Oddíly dosahovaly jako celky a jejich jednotliví cvičenci významných výsledků na celostátní i mezinárodní úrovni. Zlomovým okamžikem úpadku dlouholeté kategorie seniorů se stala revoluce v roce 1989, kdy se otevřely cesty k podnikání, a řadě zápasníků pojednou chyběl pro sport čas, což vyústilo v

56 enormní snížení jejich výkonnosti. Touto situací nastala absence prostějovského seniorského zápasu v soutěžích družstev. Seniorští zápasníci startovali, i když jen sporadicky, ještě v českých soutěžích jednotlivců až do roku 1995. V tomto roce nastala stagnace oddílu TJ OP Prostějov s třicetiletou tradicí, a to také z důvodu nevhodných podmínek pro trénování. Stabilizace oddílu nastala o rok později přechodem zápasníků do městské sokolovny, kde se tak stali pevným článkem Tělocvičné jednoty Sokol I. Prostějov, jehož součástí jsou nadále.

2. 2. 9. 2 TJ Sokol I. Prostějov

Oddíl zápasu TJ Sokol I. Prostějov je řízen výkonným výborem, jehož členem je také nynější hlavní trenér a bývalá opora prostějovského zápasu Jindřich Hejčík, který se od roku 1973 aktivně věnuje trenérské činnosti. Hlavním cílem sokolského zápasu je vychovat mladé sportovce, sledovat jejich výkonnost s případným zařazením do reprezentace ČR. Tento cíl se již uskutečnil, když se zápasník Sokolu I. Prostějov Jakub Pospíšil stal součástí české reprezentace v kategorii kadetů. S historickými a soudobými ambicemi doprovázenými vynikajícími úspěchy ve volném i řecko-římském stylu je zaměření oddílu na podání kvalitního výkonu v soutěži s přípravou žákovského potěru ke sportu prostřednictvím gymnastiky i všestranného cvičení. Tréninky probíhají třikrát týdně rozdělené pro všechny kategorie zápasu ve vhodných vyčleněných prostorách sokolovny. Náborová činnost není řešena žádnými účelovými prostředky (letáky, web atd.), nýbrž vlastními výkony odrážejícími se soutěžními úspěchy, které jsou mediálně zveřejňovány. Mladší zápasníci sokolu dosáhli několikrát na titul mistra ČR a získali několik medailí ze soutěží krajských, republikových i mezinárodních. Dvakrát do roka se zúčastňují zahraničních mezinárodních turnajů, kde získali také několik cenných kovů. Zápasnickou chloubou v Prostějově je i to, že od roku 1988 tradičně každý rok pořádají na počest legendárního zápasníka mezinárodní turnaj s názvem Memoriál Gustava Frištenského. Tento turnaj je mezinárodně uznávaným, čemuž odpovídá i účast zápasníků z Maďarska, Chorvatska, Polska, Slovenska a ČR. Oddíl prozatím

57 nemá v provozu funkční webové stránky, ale základní informace lze nalézt na stránkách Svazu zápasu ČR.

Název oddílu TJ Sokol I. Prostějov Datum záznamu 6. 9. 2011 Právní forma oddílu Nevládní – tělovýchovná jednota Obec / část obce Prostějov Vztah k cvičebním prostorám Vlastní Úpolový systém Zápas Stručná charakteristika úpolového Jeden z nejstarších úpolových bojů, systému zařazený do programu olympijských her Výkonnostní a vrcholový soutěžní sport, Zaměření oddílu příprava žákovského potěru ke sportu Ženy 18 let a starší 2 Dospělí Muži 18 let a starší 22 Dívky od 15 do 17 let 0 Počet členů oddílu Mládež Chlapci od 15 do 17 let 20 Dívky do 14 let 0 Děti Chlapci do 14 let 13 1996 – pod hlavičkou TJ Sokol I. Datum založení oddílu Prostějov Příslušnost k domácí (národní) Česká obec sokolská (ČOS) organizaci Svaz zápasu ČR (SZČR) Příslušnost k jiné (zahraniční, -- nadnárodní) organizaci Jména zahraničních učitelů -- Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) Hejčík Jindřich, II. třída trenér zápasu, oddílu, jeho kvalifikace učitel sebeobrany Pomocní trenéři oddílu, jejich Karger Milan, III. třída trenér zápasu kvalifikace Wícha Milan, III. třída trenér zápasu Adresa oddílu Skálovo nám. 1, Prostějov 796 01 www.czech-wrestling.com Www stránky oddílu (pouze kontaktní informace) Zaznamenal Kolář Luděk

2. 2. 9. 3 TJ Sokol Čechovice

Oddíl zápasu TJ Sokol Čechovice byl zaregistrován v roce 2002 jako občanské sdružení, které působí v části okresního města Prostějov. Oddíl je řízen výkonným výborem, jehož členem je hlavní trenér a zakladatel Vojtěch Szilva. Je

58 bývalou dlouholetou oporou zaniklého zápasnického oddílu TJ OP Prostějov, z kterého odešel v době transformace na TJ Sokol I. Prostějov. Hlavním cílem trenéra je vychovat mladé kvalitní sportovce, zvyšovat jejich výkonnost s jejich případným zařazením do reprezentace ČR. Tento cíl se realizoval v případě již bývalého čechovického odchovance Kamila Slezáčka, který se dostal do juniorské reprezentace ČR a nyní působí v oddílu PSK Olymp Praha. S mnoha úspěchy zápasníků ve volném i řecko-římském stylu je zaměření oddílu od počátku na podání kvalitního výkonu v soutěži, také na zvyšování síly a zlepšování obratnosti zejména mládeže prostřednictvím všestranného cvičení a gymnastikou. Zápasníci z Čechovic od začátku svého působení vybojovali několik medailí z Mistrovství ČR v mladších žácích, ve starších žácích, kadetech a juniorech. Závodí v krajských a hlavně republikových soutěží, dále na mezinárodních turnajích, ze kterých získávají medailové umístění. Tréninky probíhají čtyřikrát týdně rozdělené pro všechny věkové kategorie zápasu ve velmi vhodných prostorách sokolovny, kde mají možnost využít k tréninku jak její část s tvrdým povrchem, tak i část pokrytou vlastní žíněnkou. Náborová činnost probíhá prostřednictvím letáků, navíc byl pokus provádět nábor vlastní prezentací oddílu na základních školách převážně v okolí okresního města, od čehož byli nuceni upustit z důvodu náročnosti přemisťování zápasnické žíněnky. Každoročně pořádá oddíl pro své členy letní soustředění v obci Dolní Lomná, nebo v obci Tichá. Webové stránky jsou přehledné, kvalitně zpracované, poskytující veškeré potřebné informace týkající se oddílu a jsou pravidelně aktualizované.

Název oddílu TJ Sokol Čechovice Datum záznamu 9. 9. 2011 Právní forma oddílu Nevládní – občanské sdružení Obec / část obce Prostějov - Čechovice Vztah k cvičebním prostorám Vlastní Úpolový systém Zápas Stručná charakteristika úpolového Jeden z nejstarších úpolových bojů, systému zařazený do programu olympijských her Výkonnostní a vrcholový soutěžní sport, Zaměření oddílu příprava žákovského potěru ke sportu Ženy 18 let a starší 0 Dospělí Počet členů oddílu Muži 18 let a starší 12 Mládež Dívky od 15 do 17 let 0

Chlapci od 15 do 17 let 15 Dívky do 14 let 0 Děti Chlapci do 14 let 13 Datum založení oddílu 2002 Příslušnost k domácí (národní) Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) organizaci Svaz zápasu ČR (SZČR) Příslušnost k jiné (zahraniční, -- nadnárodní) organizaci Jména zahraničních učitelů -- Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) Szilva Vojtěch, II. třída trenér zápasu oddílu, jeho kvalifikace Pomocní trenéři oddílu, jejich Benda Milan, III. třída trenér zápasu kvalifikace Svoboda Josef, III. třída trenér zápasu Dr. J. Uhra 16, Prostějov 796 01 (sídlo sdružení) Adresa oddílu Čechovická 270/55, Prostějov 796 01 (tréninková tělocvična) Www stránky oddílu www.cechovice.estranky.cz Zaznamenal Kolář Luděk

Věkové rozdělení cvičenců zápasu v okrese Prostějov 35 34 35

30 26 25 muži/chlapci 20 ženy/dívky

5 2 0 0 0 do 14 let 15 - 17 let 18 let a starší

Graf 10: Věkové rozdělení cvičenců zápasu v okrese Prostějov

3. Diskuse

Na základě vyhodnocených výsledků ze sběru dat sledovaných úpolových systémů vzešly některé otázky, na které jsem se pokusil nalézt odpověď.

1) Proč jsme z grafu č. 3 a č. 10 získali výsledek, který potvrzuje majoritní postavení členských základen boxu a zápasu v okrese Prostějov?

Nabízí se hned několik relevantních důvodů dominantního postavení zmiňovaných úpolových systémů v počtu členských základen. Jedním z důvodů je skutečnost, že box i zápas má v Prostějově svoji pevnou tradici již od první poloviny 20. století. Od těchto dob prvotního vývoje až do současnosti dosáhli představitelé výtečných celorepublikových i mezinárodních výsledků. Jde tedy o systémy, které jsou díky svým soutěžním výsledkům široce medializovány a spjaty se sportovní historií Prostějova. Určitou část zájemců tak přiláká samotná prestiž, která se v tomto ohledu týká oddílů BC DTJ Prostějov (box), TJ Sokol I. Prostějov a postupně pronikající TJ Sokol Čechovice (oba zápas). Dalším důvodem je, že všechny oddíly boxu i zápasu v okresním městě Prostějov trénují lidé s mnoholetými zkušenostmi, kteří se snaží kvalitními tréninky, rozvíjejícími pohybové schopnosti a dovednosti, připravovat své svěřence na soutěž. Z tohoto hlediska jsou tréninky rozdělené, aby bylo možné se co nejvíce soustředit na každou věkovou kategorii a výkonnost cvičenců zvlášť. Lokalita oddílů přímo v okresním městě s početnou populací hraje také velkou roli pro získání většího množství případných zájemců. Usnadňuje tak náborovou činnost a dostupnost k místům cvičebních prostor, kdy členům odpadá starost ze složitého dojíždění. Nesmíme zde opomenout, že úpolové systémy jako box a zápas vynikaly svojí oblíbeností již v dobách starověkého Řecka, jako součást antických olympijských her. Systémy postupně rostly na popularitě po celém světě a v poslední době mají neustále zvyšující tendenci v oblíbenosti na území ČR, a to jak ze strany diváků, tak hlavně jejich samotných realizátorů.

2) Proč jsme z grafu č. 2 a č. 8 získali výsledek, který nám potvrzuje celkový nezájem žen o systém aikidó a sambo?

Celosvětově rozšířený úpolový systém sambo je známý svoji agresivní bojovností, technickou a fyzickou náročností. Z tohoto hlediska je koncepce sambo z pohledu méně znalých ze světa úpolových sportů přiřazovaná dominantně mužům. Jedná se o jev nevědomý, jelikož směr sportovního sambo je známý i soutěžním kláním v kategorii žen (jak je tomu např. u zápasu). Jedním z důvodů tak může být nedostatečná znalost a chápání myšlenkové osnovy systému sambo. Dalším důvodem může s určitostí být při zájmu o úpolový systém v okrese Prostějov širší možnost výběru. Respektive jde o výběr méně náročnějšího a pro moderní ženu ze somatického hlediska využitelnějšího systému, než je tomu u sambo (např. karate, sebeobrana). Pokud by se ženy rozhodly shlédnout trénink prostějovského sambo, tak by většinu žen mohl také odradit pohled na dravě a agresivně cvičící muže. Prostějovský oddíl dbá na vysokou fyzickou náročnost a maximální účinnost technik s využitím tvrdých úderů, které jsou pro ženy bolestivé, a celková koncepce oddílu tak působí pro ženy spíše odpudivě. Co se úpolového systému aikidó týče, je velkým překvapením výskytu nezájmu z řad ženské populace v okresu, který má v současnosti o 2% více žen než mužů. Navíc je cvičení aikidó pro ženy jedno z nejoptimálnějších, jelikož zde nerozhodují tělesné dispozice a základem je využití síly protivníka. Jde o vhodný způsob obrany pro ženu a svým nesoutěžním charakterem také cvičením pro vlastní potěšení. Důvodem nezájmu není lokalita oddílu aikidó, protože se nachází přímo v centru okresního města. Náborová činnost rovněž není rozhodujícím důvodem pro nezájem žen, protože probíhá aktivně prostřednictvím mediálního tisku, webových stránek i případnými letáky. Fundovanou odpověď poskytl až vedoucí prostějovského oddílu aikidó, Ondřej Kašuba. Ten je přesvědčen, že za nedostatkem cvičenců obou pohlaví stojí absence vysokých škol v daném městě. Za další důvod uvádí, že často odcházejí lidé se zkreslenými představami o jednoduchosti a především rychlosti dokonalého osvojení aikidó. S ostatními trenéry došel i k názoru, že počet cvičenců se zvyšuje, pokud oddíly pravidelně umožňuje získávání technických stupňů. K těmto oddílům se ten prostějovský

62 neřadí (z vůle vedoucího) a tím přichází o určitý počet případných zájemců, k nimž přirozeně patří i ženy.

3) Proč jsme z grafu č. 2, č. 5 a č. 6 získali výsledek, který potvrzuje nízký počet zájemců o aikidó, historický šerm a Ji-Jitsu?

Z hlediska historického šermu a Ji-Jitsu je odpověď poměrně jednoduchá, jelikož z hlediska lokality oba oddíly působí vzdáleněji od hustě zalidněné oblasti okresního města. Tato skutečnost je stěžujícím faktorem pro možnost oslovení a získání případných zájemců, který by byl ulehčený s bližší lokalitou k většímu městu. Co se týče historického šermu, jde o specifickou úpolovou činnost vyžadující dávku empatie do historických událostí a samozřejmě jistý herecký talent. Dané faktory patří k těm zásadním a limitujícím pro rozhodování případných zájemců. Jak bylo již uvedeno výše, Ji-Jitsu je znevýhodněno lokalitou oddílu a navíc vyšší konkurencí sebeobranných systémů působících na okrese Prostějov. Co se týče aikidó, důvody jsou totožné odpovědi v otázce č. 2.

4) Proč jsme z grafu č. 7 získali výsledek, který potvrzuje eminentní zájem cvičenců věkové kategorie do 14 let o úpolový systém karate?

Zvýšený počet cvičenců karate ve věkové kategorii do 14 let je zásluhou kvalitního vedení současného trenéra, který má z hlediska cvičení s dětmi dlouholeté zkušenosti. Zde je tedy jedním důvodem profesionální potenciál vedoucího kroužku, zaručující tělovýchovný rozvoj a dodávání radosti z pohybu. Důležitou roli zde hraje také to, že zájmový kroužek karate je stanoven pro zájemce ve věku do 18 let a zařazen pod příspěvkovou organizaci DDM. Zde se rodičům výrazně ulehčuje zdlouhavý proces hledání vhodného úpolového sportu pro své děti. Rodičům nabízí DDM veškeré informace a úplný seznam zájmových kroužků na daný rok s výší finanční úplaty.

Závěr

Klíčovým a rozhodujícím faktorem bylo pro vypracování této práce dohledání úpolových systémů působících na okrese Prostějov a sběr dat od jednotlivých vedoucích oddílů (trenérů). Dohledání úpolových systémů a jejich oddílů bylo poměrně snadné, protože většina z nich má vlastní webové stránky a zbývající jsou registrovány pod příslušnými organizacemi (TJ Prostějov Karate, Zájmový kroužek karate, TJ Sokol I. Prostějov - oddíl zápasu, Prostějovský oddíl sebeobrany). Z hlediska sběru dat hodnotím průběh velmi pozitivně, jelikož každý z hlavních představitelů oddílů byl velice ochotný k podání relevantních informací k dosáhnutí cíle této práce. Na základě uvedených faktorů musím konstatovat, že celý průběh práce proběhl bez obtíží a navíc s velmi pozitivními ohlasy ze strany vedoucích (trenérů) oddílů i jiných náhodně seznámených členů. Sběr dat byl zahájen 5. 9. 2011 a ukončen 5. 3. 2012. Prostřednictvím výsledků této práce bylo zjištěno, že na okrese Prostějov působí devět úpolových systémů (Tab. 2), rozdělených ve třinácti oddílech. Po jednom oddílu mají úpolové systémy: aikidó, džúdó, historický šerm, Ji-Jitsu a sambo. Po dvou oddílech má úpolový systém: box, karate, sebeobrana a zápas. Jedenáct oddílů působí přímo v okresním městě Prostějově, jeden oddíl v Němčicích na Hané a jeden v Přemyslovicích. Shromážděním dat bylo zjištěno, že se úpolovým systémům věnuje v okrese Prostějov celkem 491 cvičenců, a to 429 mužů, 62 žen (Tab. 2). Z toho jsou cvičenci po jednotlivých věkových kategoriích rozvrstveni na skupiny do 14 let – celkem 133 cvičenců [116 chlapců, 17 dívek], dále od 15 do 17 let – celkem 151 cvičenců [129 chlapců, 22 dívek] a na cvičence 18 let a starší – celkem 205 cvičenců [182 mužů, 23 žen], (Graf 11). Na prvním místě z hlediska nejvyššího počtu cvičenců úpolových systémů je box s celkovým počtem 101 cvičenců [95 mužů, 6 žen], (Graf 3). Na druhém místě je zápas s 97 cvičenci [95 mužů, 2 ženy], (Graf 10). Třetí místo zaujímá sebeobrana s počtem 87 cvičenců [73 mužů, 14 žen], (Graf 9). Na čtvrtém místě se umístilo karate se 75 cvičenci [53 mužů, 22 žen], (Graf 7). Páté místo je určeno pro džúdó s celkovým počtem 41 cvičenců [33 mužů, 8 žen], (Graf 4). Na šestém místě je sambo s 40 cvičenci [40 mužů, 0 žen],

(Graf 8). Sedmé místo obsadil Ji-Jitsu s 21 cvičenci [16 mužů, 5 žen], (Graf 6). Na osmém místě je historický šerm s 20 cvičenci [15 mužů, 5 žen], (Graf 5). Poslední deváté místo patří aikidó, kterému se věnuje celkem 9 cvičenců [9 mužů, 0 žen], (Graf 2). Z výsledků předložených dat dále vyplynulo, že nejvíce mužů se věnuje boxu a zápasu (oba shodně s 95 muži) a nejméně aikidó (9 mužů). Nejvíce žen se věnuje karate (22 žen) a žádná žena nepraktikuje aikidó či sambo (Tab. 2). Při pohledu na výsledky jednotlivých věkových kategorií vyplývá, že nejvíce cvičenců se ve věku do 14 let věnuje karate, které má zaregistrováno celkem 44 cvičenců [32 chlapců, 12 dívek], (Graf 7), a žádný cvičenec se nehlásí k historickému šermu (Graf 5) či Ji-Jitsu (Graf 6). Pro věkovou kategorii od 15 do 17 let je nejvíce populární box, který provozuje celkem 36 cvičenců [35 chlapců, 1 dívka], (Graf 3) a nejméně oblíbené je umění aikidó [0 chlapců, 0 dívek], (Graf 2). Stejně tak box dominuje s celkovým počtem 53 cvičenců [48 mužů, 5 žen], (Graf 3) u věkové kategorie 18 let a starší, nejmenší zájem v dané kategorii je o aikidó, kde je celkem 9 cvičenců [9 mužů, 0 žen], (Graf 2). Při komparaci celkového počtu cvičenců úpolových systémů v okrese Prostějov k 5. 3. 2012 (celkem 491) k celkovému počtu obyvatel v daném okrese k 26. 3. 2011 (celkem 109 665), činí podíl cvičenců 0,45%. Tento výsledek je z pohledu na grafické znázornění zdánlivě zanedbatelný (Graf 12), (Tab. 4). Počet cvičenců úpolových systémů z řad mužů zde činí 429, oproti celkovému množství 53 422 mužů žijících v okrese Prostějov (Graf 13). Počet cvičenců úpolových systémů z řad žen zde činí 62, oproti celkovému množství 56 243 žen žijících v okrese Prostějov (Graf 14). Při porovnání dosažených výsledků (Graf 12, 13, 14) nelze současně vyvodit závěr o velikosti podílu cvičenců k celkovému počtu obyvatel, protože by se tak stal výsledkem nespolehlivým. Podložené závěry lze odvodit až po vypracování kompletní úpolové mapy ČR, kde budeme moci objektivně srovnat data se všemi okresy. V současné době lze získaná data z okresu Prostějov srovnat s již zpracovanými daty z okresů Blansko (Horák, 2011), Třebíč (Kobylarz, 2010) a Znojmo (Höfer, 2011). Z uvedeného srovnání zjistíme, že v okrese Prostějov je poměr cvičenců úpolových systémů k celkovému počtu obyvatel přibližně totožný, jak ve sledovaném poměru

65 s okresy Třebíč a Znojmo (okres Prostějov - 0,45% cvičenců z celkového počtu obyvatel, okres Třebíč - 0,45% cvičenců z celkového počtu obyvatel, okres Znojmo - 0,43% cvičenců z celkového počtu obyvatel), (Graf 15), (Tab. 4). Okresy, které byly vyjmenovány v předchozí větě, dosahují v procentuálním vyjádření lepších výsledků, než je tomu v okrese Blansko (okres Blansko – 0,24% cvičenců), (Graf 15), (Tab. 4). Ze srovnání dále zjistíme, že poměr cvičenců z řad mužů k celkovému počtu mužů žijících v okrese Prostějov je nepatrně vyšší, než v daném poměru s okresy Blansko, Třebíč a Znojmo (okres Prostějov – 0,8% cvičenců z řad mužů, okres Blansko – 0,34% cvičenců z řad mužů, okres Třebíč – 0,68% cvičenců z řad mužů, okres Znojmo – 0,61% cvičenců z řad mužů), (Graf 15), (Tab. 4). Ze srovnání dále zjistíme, že poměr cvičenců z řad žen k celkovému počtu žen žijících v okrese Prostějov je nepatrně nižší, než v daném poměru s okresy Blansko, Třebíč a Znojmo (okres Prostějov – 0,11% cvičenců z řad žen, okres Blansko – 0,14% cvičenců z řad žen, okres Třebíč – 0,22% cvičenců z řad žen, okres Znojmo – 0,26% cvičenců z řad žen), (Graf 15), (Tab. 4).

Dívky a chlapci do 14 let - 133 (116 chlapců, 17 dívek) Dívky a chlapci od 15 do 17 let - 151 (129 chlapců, 22 dívek) Muži a ženy od 18 let - 205 (182 mužů, 23 žen)

27% 42%

31%

Graf 11: Věkové rozvrstvení cvičenců úpolových systémů v okrese Prostějov

Počet obyvatel v okrese Prostějov k 26. 3. 2011 Počet cvičenců oddílů úpolových systémů k 5. 3. 2012

491

109665

Graf 12: Počet obyvatel okresu Prostějov a počet cvičenců úpolových systémů

Počet mužů v okrese Prostějov k 26. 3. 2011 Muži v oddílech úpolových systémů k 5. 3. 2012

429

53422

Graf 13: Počet mužů v okrese Prostějov a počet mužů v oddílech úpolových systémů

Počet mužů v okrese Prostějov k 26. 3. 2011 Muži v oddílech úpolových systémů k 5. 3. 2012

56243

Graf 14: Počet žen v okrese Prostějov a počet žen v oddílech úpolových systémů

Okres Blansko k 27. 1. 2011 Okres Prostějov k 5. 3. 2012 Okres Třebíč k 20. 1. 2010 Okres Znojmo k 4. 3. 2011

257 (15%) 492 (28%)

491 (28%)

518 (29%)

Graf 15: Počet cvičenců oddílů úpolových systémů v okresech Blansko, Prostějov, Třebíč a Znojmo

Tab. 4: Získané statistické údaje z okresů Prostějov, Blansko, Třebíč a Znojmo

Okres Prostějov Celkem Muži Ženy Počet obyvatel k 26. 3. 2011 109 665 53 422 56 243 Počet cvičenců k 5. 3. 2012 491 429 62 Vzájemný podíl v % 0,45 0,8 0,11

Okres Blansko Celkem Muži Ženy Počet obyvatel k 31. 12. 2009 106 539 52 359 54 180 Počet cvičenců k 27. 1. 2011 257 180 77 Vzájemný podíl v % 0,24 0,34 0,14

Okres Třebíč Celkem Muži Ženy Počet obyvatel k 31. 12. 2008 114 028 56 285 57 743 Počet cvičenců k 20. 1. 2010 518 388 130 Vzájemný podíl v % 0,45 0,68 0,22

Okres Znojmo Celkem Muži Ženy Počet obyvatel k 31. 12. 2009 113 673 55 964 57 709 Počet cvičenců k 4. 3. 2011 492 343 149 Vzájemný podíl v % 0,43 0,61 0,26

Vypracováním této práce byl vytvořen seznam úpolových systémů v okrese Prostějov. Současně byly získány prostřednictvím systematického sběru relevantní data o jednotlivých oddílech. Vytvořený seznam systémů a získaných dat z jednotlivých oddílů bude pomocným podkladem k vytvoření úpolové mapy ČR. Touto prací se připojuji jak k již zpracovaným výsledům z jiných okresů (Blansko, Třebíč a Znojmo), tak zajisté i k těm budoucím. Zmapováním úpolových systémů a jejich oddílů na celém území státu docílíme na jedné straně k jednoduššímu získávání potřebných informací pro širokou veřejnost a případné zájemce. Na druhé straně budeme moci objektivně porovnat sesbírané údaje z okresů ČR a vyvodit tak podložené objektivní závěry. Zjistíme tak kupříkladu, který úpolový systém má na našem území nejhojnějšího či minoritního zastoupení, a také informaci, proč tomu tak je, což může vést jednak k lepší propagaci jednotlivých sportů, jednak k zacílení na určité skupiny.

Seznam použité literatury

Monografie

BŐHM, Arnošt a ZÁRYBNICKÝ, Miloš. Sto zápasnických let, Praha: Svaz zápasu České republiky, 1995, 171 s. CRUDELLI, Chris. Cesta bojovníka: bojová umění a bojové techniky z celého světa. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, z anglického originálu The Way of the Warrior. Martrial Arts and Fighting Skills from Around The World, vydalo nakladatelství Dorling Kindersley Limited, 2008. 360 s. ISBN 978-80-204-2248-4. DRAEGER, Donn F. a Robert W. SMITH. Asijská bojová umění: [historie, techniky a zbraně]. 1. vyd. Bratislava: CAD Press, 1995, z anglického originálu Comprehensive Asian Fighting Arts, vydalo Kodansha International Ltd., Tokyo 1980. 219 s. ISBN 80-853-4940-X. FOJTÍK, Ivan. BUDÓ: Moderní japonská bojová umění, 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 2001, 191 s. ISBN 80-206-0578-9. HORÁK, J. Bakalářská práce: Vývoj a současný stav úpolových systémů v okrese Blansko. Brno: Masarykova univerzita, 2011. HŐFER, D. Bakalářská práce: Vývoj a současný stav úpolových systémů v okrese Znojmo. Brno: Masarykova univerzita, 2011. KOBYLARZ, M. Bakalářská práce: Vývoj a současný stav úpolových systémů v okrese Třebíč. Brno: Masarykova univerzita, 2010. KONEČNÝ, Alois. Slovník sebeobrany Ji-Jitsu. Olomouc: Votobia, 2000, 85 s. ISBN 80-7198-446-9. KVAPIL, Miloš. Turistické zajímavosti okresu Prostějov. 1. vyd. Prostějov: Aquarel, 1995, 84 s. ISBN 80-900-7104-X. MIŇOVSKÝ, Filip. Box: vybavení, technika úderů, trénink, psychologická příprav. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 107 s. ISBN 80-247-0803-5. NAKAYAMA, Masatoshi. Dynamické karate. 2. vyd. Praha: Naše vojsko, 2002, z anglického originálu Dynamic Karate, vydalo nakladatelství Kodansha International Ltd., Tokyo 1986. 302 s. ISBN 80-206-0614-9.

NÁCHODSKÝ, Zdeněk. Učebnice sebeobrany pro každého, 1. vyd. Praha: FUTURA, 1992, ISBN 80-85523-01-09. PLCH, Pavel. Scénický boj: šerm kordem. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství Praha 1989, ISBN 17-001-89. REGULI, Zdenko. Aikidó: Průvodce pro žáky i učitele. 1. vyd. Bratislava: CAD Press, 2003, 210 s. ISBN 979-80-88969-08-1. REGULI, Zdenko. Úpolové sporty: distanční studijní text. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, 133 s. ISBN 80-210-3700-8. SDE-OR, Imi a Eyal YANILOV. Krav maga: umění čelit ozbrojenému útočníkovi: moderní, jednoduchý, avšak razantní a efektivní izraelský systém sebeobrany a praktického bojového nácviku, prověřený ve střetnutích. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 2003, z anglického originálu Krav maga: How to defend yourself against armád assault, vydalo nakladatelství Dekel Publishing House, Tel Aviv 2001. 246 s. ISBN 80- 206-0689-0 STRNAD, Karel. Karate: cesta k prvnímu danu : Shotokan ryu : techniky, sestavy, zápas, příprava na zkoušky. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 189 s. ISBN 978-802-4719-320. WEINMANN, Wolfgang. Lexikon bojových sportů: od aikida k zenu. Ilustrace Kerstin Körber, Hasso Hinke. Praha: Naše vojsko, 2010, 157 s. ISBN 9788020611383. WESTBROOK, Adele a Oscar RATTI. Aikidó a dynamická sféra. Překlad Lenka Adamcová. Praha: Fighters publications, 2005, 371 s. ISBN 80- 903-0798-1.

Internetové zdroje

BOJOVE-SPORTY [online]. 2010, 05. 01. 2010 [cit. 2012-03-17]. O Wing Tsun. Dostupné z WWW: . CESKENOVINY [online]. 2012, 06. 04. 2011 [cit. 2012-01-13]. Plumlovská přehrada - rekonstrukce. Dostupné z WWW: . CS.WIKIPEDIA [online]. 2011 [cit. 2012-02-18]. Techniky karate. Dostupné z WWW: . CS.WIKIPEDIA [online]. 2012 [cit. 2012-02-18]. Technické stupně vyspělosti v aikidó. Dostupné z WWW: . CS.WIKIPEDIA [online]. 2012 [cit. 2012-02-18]. Technické stupně vyspělosti v džúdó. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Judo> . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD – OLOMOUCKÝ KRAJ [online]. 2012 [cit. 2012-01-13]. Charakteristika okresu Prostějov. Dostupné z WWW: . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD – OLOMOUCKÝ KRAJ [online]. 2012 [cit. 2012-01-13]. Statistické údaje okresu Prostějov. Dostupné z WWW: .

JIJITSU [online]. 2006 [cit. 2012-03-04]. Historie Ji-Jitsu. Dostupné z WWW: . JIU-JITSU-KICKBOX [online]. 1999 [cit. 2012-03-17]. O brazilském džúdžucu. Dostupné z WWW: . JUJUTSU [online]. 2012 [cit. 2012-03-08]. Historie sambo. Dostupné z WWW: . MESTOPV [online]. 2009 [cit. 2012-01-13]. Profil města Prostějova - doprava. Dostupné z WWW: . PEKITI-TIRSIA [online]. 2012, 06. 09. 2011 [cit. 2012-03-17]. O Pekiti Tirsia kali. Dostupné z WWW: . SAMBO.GREGBERRY [online]. 2011 [cit. 2012-03-01]. Rozdělení sambo. Dostupné z WWW: . SKOLASERMU [online]. 2004 [cit. 2012-03-01]. Historické školy šermu. Dostupné z WWW: . . . . TACTICALCOMBAT [online]. 2007 [cit. 2012-03-17]. O Filipino Combat System kali. Dostupné z WWW: . URBANCOMBATIVES [online]. 2012 [cit. 2012-03-17]. O Urban Combatives. Dostupné z WWW: .

Přílohy

Seznam příloh

Příloha č. 1: Dotazník předkládaný vedoucím oddílů úpolových systémů k vyplnění Příloha č. 2: Dotazníkové šetření k jednotlivým úpolovým systémům Příloha č. 3: CD (dotazníky)

Příloha č. 1: Dotazník předkládaný vedoucím oddílů úpolových systémů k vyplnění (autoři: doc. PhDr. Bc. Zdenko Reguli Ph.D. a PhDr. Mgr. Michal Vít, Ph.D.)

Záznamový arch k dějinám úpolových sportů

Datum záznamu ……………………………

Název oddílu ………………………………………………………………………………

Právní forma oddílu

 Nevládní  Soukromá  Jiné ……………………………………

Obec / část obce ………………………………………………………………………………

Vztah k cvičebním prostorám

 Vlastní  Pronájem  Veřejné

Úpolový systém (-y) ………………………………………………………………………………

Stručná charakteristika úpolového systému ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………

Zaměření oddílu

 výkonnostní a vrcholový soutěžní sport  sebeobrana  zájmová činnost, komplexní seberozvoj  jiné ……………………………………………………………………… ………………………………………………

Počet členů oddílu

 Dospělí o Ženy 18 let a starší …………… o Muži 18 let a starší ……………  Mládež o Dívky od 15 do 17 let …………… o Chlapci od 15 do 17 let ……………  Děti o Dívky do 14 let …………… o Chlapci do 14 let ……………

Datum založení oddílu ………………………………

Příslušnost k domácí (národní) organizaci ………………………………………………………………………………

Příslušnost k jiné (zahraniční, nadnárodní) organizaci

……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………

Jména zahraničních učitelů

……………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………

Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) oddílu, jeho kvalifikace

………………………………………………………………………………………

Pomocní trenéři oddílu, jejich kvalifikace

……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………

Adresa oddílu

……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………… www oddílu

………………………………………………………………………………………

Zaznamenal

………………………………………………………………………………………

Příloha č. 2: Dotazníkové šetření k jednotlivým úpolovým systémům

Aikidó

1. Jak vznikl oddíl aikidó? 2. Kdo je vedoucím oddílu? 3. Jaký je hlavní cíl oddílu? 4. Jaký je obsah výuky, na co se zaměřuje? 5. Jaké je rozdělení členů oddílu? 6. Jak často probíhají tréninky? 7. Jaké jsou prostory, kde se cvičí? (vhodné, nevhodné, dostačující) 8. Probíhá výcvik se zbraní i beze zbraně? 9. Jak probíhá náborová činnost? 10. Jaký je zájem o cvičení aikidó? 11. Účastní se cvičenci oddílu seminářů? 12. Probíhají nějaké tábory, soustředění? Kde? 13. Je možnost získání technických stupňů? 14. Potýká se oddíl s nějakými problémy?

Box

1. Historie boxu v Prostějově (DTJ)? Jak vznikl oddíl boxu? 2. Kdo je vedoucím oddílu? 3. Jaký je hlavní cíl oddílu? 4. Jaká je orientace oddílu, na co se zaměřuje? 5. Jaké je rozdělení členů oddílu? 6. Úspěchy cvičenců oddílu? 7. Jak často probíhají tréninky? 8. Jaké jsou prostory, kde se cvičí? (vhodné, nevhodné, dostačující) 9. Jak probíhá náborová činnost? 10. Jaký je zájem o cvičení boxu? 11. Jaké soutěže se borci zúčastňují? 12. Probíhají nějaké tábory, soustředění? Kde? 13. Potýká se oddíl s nějakými problémy?

Džúdó

1. Jak vznikl oddíl džúdó? 2. Kdo je vedoucím oddílu? 3. Jaký je hlavní cíl oddílu? 4. Jaká je orientace oddílu, na co se zaměřuje? 5. Jaké je rozdělení členů oddílu? 6. Jak často probíhají tréninky? 7. Jaké jsou prostory, kde se cvičí? (vhodné, nevhodné, dostačující) 8. Jak probíhá náborová činnost? 9. Jaký je zájem o cvičení džúdó? 10. Probíhají nějaké tábory, soustředění? Kde? 11. Je možnost získání technických stupňů? 12. Potýká se oddíl s nějakými problémy?

Historický šerm

1. Jak vznikla skupina historického šermu? 2. Kdo je vedoucím skupiny historického šermu? 3. Jaký je hlavní cíl skupiny šermu? 4. Jaká je orientace oddílu, na co se zaměřuje? 5. Z jaké historie čerpáte? 6. Jaké jsou prostory, kde se cvičí? (vhodné, nevhodné, dostačující) 7. Z kterých šermířských škol vycházíte ve výcviku? 8. Jak často probíhají tréninky? 9. Jak jsou členové skupiny historického šermu rozděleni? 10. Jaké zbraně používáte? 11. Jak probíhá náborová činnost nových členů? 12. Jaký je zájem o cvičení historického šermu? 13. Probíhají nějaké tábory, soustředění? Kde? 14. Potýká se oddíl s nějakými problémy? 15. Znáte jinou skupinu historického šermu působící v okr. Prostějov?

Ji-Jitsu

1. Jak vznikl oddíl Ji-Jitsu? 2. Kdo je vedoucím oddílu? 3. Jaký je hlavní cíl oddílu? 4. Jaká je orientace oddílu, na co se zaměřuje? 5. Jaké jsou prostory, kde se cvičí? (vhodné, nevhodné, dostačující) 6. Jaké je rozdělení členů oddílu? 7. Jak často probíhají tréninky? 8. Jak probíhá náborová činnost? 9. Jaký je zájem o cvičení Ji-Jitsu? 10. Účastní se cvičenci oddílu soutěží? 11. Probíhají nějaké soustředění? Kde? 12. Je možnost získání technických stupňů? 13. Potýká se oddíl s nějakými problémy?

Karate

1. Jak vznikl oddíl karate? 2. Kdo je vedoucím oddílu? 3. Jaký je hlavní cíl oddílu? 4. Jaká je orientace oddílu, na co se zaměřuje? 5. Jaké jsou prostory, kde se cvičí? (vhodné, nevhodné, dostačující) 6. Jaké je rozdělení členů oddílu? 7. Jak často probíhají tréninky? 8. Jak probíhá náborová činnost? 9. Jaký je zájem o cvičení karate? 10. Účastní se cvičenci oddílu soutěží? 11. Probíhají nějaké soustředění? Kde? 12. Je možnost získání technických stupňů? 13. Potýká se oddíl s nějakými problémy?

Sambo

1. Jak vznikl oddíl sambo? 2. Kdo je vedoucím oddílu? 3. Jaký je hlavní cíl oddílu? 4. Jaká je orientace oddílu, na co se zaměřuje? 5. Jaké jsou prostory, kde se cvičí? (vhodné, nevhodné, dostačující) 6. Jaké je rozdělení členů oddílu? 7. Jak často probíhají tréninky? 8. Úspěchy cvičenců oddílu? 9. Jak probíhá náborová činnost? 10. Jaký je zájem o cvičení sambo? 11. Účastní se cvičenci oddílu soutěží? 12. Probíhají nějaké soustředění? Kde? 13. Potýká se oddíl s nějakými problémy?

Sebeobrana

1. Jak vznikl oddíl sebeobrany? 2. Kdo je vedoucím oddílu? 3. Jaký je hlavní cíl oddílu? 4. Jaká je orientace oddílu, na co se zaměřuje? 5. Jaké jsou prostory, kde se cvičí? (vhodné, nevhodné, dostačující) 6. Jaké je rozdělení členů oddílu? 7. Jak často probíhají tréninky? 8. Jak probíhá náborová činnost? 9. Jaký je zájem o cvičení sebeobrany? 10. Účastní se cvičenci oddílu soutěží? 11. Úspěchy cvičenců oddílu? 12. Probíhají nějaké tábory, soustředění? Kde? 13. Potýká se oddíl s nějakými problémy?

Zápas

1. Historie zápasu v Prostějově? Jak vznikl oddíl zápasu? 2. Kdo je vedoucím oddílu? 3. Jaký je hlavní cíl oddílu? 4. Jaká je orientace oddílu, na co se zaměřuje? 5. Jaké jsou prostory, kde se cvičí? (vhodné, nevhodné, dostačující) 6. Jak často probíhají tréninky? 7. Jaké je rozdělení členů oddílu? 8. Jak probíhá náborová činnost? 9. Jaký je zájem o cvičení zápasu? 10. Účastní se cvičenci oddílu soutěží? 11. Úspěchy cvičenců oddílu? 12. Probíhají nějaké tábory, soustředění? Kde? 13. Potýká se oddíl s nějakými problémy?

Příloha č. 3: CD (obsahuje vyplněné výzkumné nástroje – dotazníky)

Resumé

1. Téma práce: Vývoj a současný stav úpolových systémů v okrese Prostějov 2. Cíl práce: Cílem práce je získání, zpracování, analýza a porovnaní aktuálních dat všech zmapovaných úpolových systémů v okrese Prostějov s již získanými údaji z okresů Blansko, Třebíč a Znojmo. 3. Metody práce: Studium relevantní literatury, konzultace s vedoucími oddílů, sběr dat prostřednictvím výzkumných nástrojů – dotazníků a statistické zpracování výsledků ve vědeckém softwaru Microsoft Excel. 4. Výsledky práce: Smyslem této práce bylo vytvoření seznamu úpolových systémů působících v okrese Prostějov včetně jejich historie a charakteristiky. Seznam obsahuje relevantní údaje o jednotlivých oddílech a jejich členské základně, dále podle poměrové analýzy, dávající do poměru počet cvičenců úpolových systémů k celkovému počtu obyvatel, podává obraz o zájmu obyvatel o jednotlivé úpolové systémy napříč okresy Prostějov, Blansko, Třebíč a Znojmo. 5. Přínos práce: Shromáždění a analýza dat z okresu Prostějov vhodně doplňuje již publikovaná data z okresů Blansko, Třebíč a Znojmo. Tím tato práce přispívá ke splnění dlouhodobého záměru Katedry gymnastiky a úpolů Masarykovy univerzity, jehož cílem je vytvoření úpolové mapy ČR.

Summary

1. Topic of the thesis: Evolution and current state of combatives systems in Prostějov district. 2. Goals of the thesis: The main goal of this thesis is to search, gather, process and compare actual data on all combative systems analyzed in Prostějov district with information already obtained from districts Blansko, Třebíč and Znojmo. 3. Methods used in the thesis: The study of relevant literature, personal consulting with the leaders of sports clubs, collection of information by

data gathering questionnaires and statistical processing of results by Microsoft office excel software. 4. Results of the thesis: The main outcomes of the thesis are in particular as follows:  creation of the list of combative systems acting in Prostějov district,  analysis of the development and history of combative systems and relevant sports clubs including membership,  analyzis of the interest in the particular combative systems and the ratio of the gymnasts to the population. 5. Benefits of the thesis: Data gathering and processing from Prostějov district supplemented the data already obtained from districts Blansko, Třebíč and Znojmo. This way it is contributed to the long-term intention of the Department of Gymnastics and Combatives of the Masaryk university concerning creation of the combative map of the Czech republic.