MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů Vývoj a současný stav úpolových systémů v okrese Prostějov Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Vypracoval: PhDr. Mgr. Michal Vít, Ph.D. Luděk Kolář Speciální edukace bezpečnostních složek Brno, 2012 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Fakulty sportovních studií a zpřístupněna ke studijním účelům. V Rozstání dne 16. dubna 2012 ………………………………. Podpis Poděkování: Děkuji panu PhDr. Mgr. Michalu Vítovi, Ph.D. za odborné vedení a vstřícné konzultace při zpracování této bakalářské práce. OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................... 5 1. METODIKA ...................................................................................................... 7 1. 1 Cíl práce ....................................................................................................... 7 1. 2 Úkoly práce .................................................................................................. 7 1. 3 Metodika práce ............................................................................................. 7 2. VÝSLEDKY ...................................................................................................... 8 2. 1 Okres Prostějov a jeho demografické údaje ................................................. 8 2. 2 Úpolové systémy v okrese Prostějov ......................................................... 11 2. 2. 1 Aikidó ................................................................................................. 12 2. 2. 2 Box ..................................................................................................... 16 2. 2. 3 Džúdó ................................................................................................. 24 2. 2. 4 Historický šerm .................................................................................. 29 2. 2. 5 Ji-Jitsu ................................................................................................ 33 2. 2. 6 Karate ................................................................................................. 37 2. 2. 7 Sambo ................................................................................................. 43 2. 2. 8 Sebeobrana ......................................................................................... 47 2. 2. 9 Zápas .................................................................................................. 54 3. DISKUSE ......................................................................................................... 61 ZÁVĚR ................................................................................................................. 64 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................... 70 PŘÍLOHY RESUMÉ Úvod Téma vývoje a současného stavu úpolových systémů v okrese Prostějov jsem si pro svoji práci zvolil z několika důvodů. Sekundárním důvodem je můj kladný vztah k úpolovým systémům obecně, který jsem si vytvářel díky jejich atraktivnosti již od dětství. Toto zalíbení podporující můj kladný vztah k úpolům jsem prohloubil studiem na Střední odborné škole ochrany osob a majetku v Brně, kde jsem si v rámci povinné speciální tělesné výchovy osvojil dovednosti z vybraných technik zápasu, karate a džúdó. V současné době se věnuji přípravě na výcvik vojenského bojového systému Musado Military Combat System v rámci svého profesního sebezdokonalování v armádě České republiky. Primárním důvodem výběru daného tématu je ten, že svou výslednou prací chci přispět k postoupení dlouhodobého záměru Katedry gymnastiky a úpolů Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity o vytvoření úpolové mapy České republiky (dále jen ČR). Tento záměr je opodstatněný, protože i v dnešní době umožňující získávání lehce dostupných informací se setkáváme s nemožností získání základních informací o oddílech úpolových systémů provozovaných na území ČR. Pravděpodobně u velkého počtu oddílů působících na území ČR chybí rozsáhlé statistické údaje (např. počet jejich členů, rozdělení podle pohlaví, věkové rozvrstvení a jiná důležitá fakta), která by poukazovala jak na druhy provozovaných úpolových systémů v daných okresech ČR, tak i na zájem jejich obyvatel. Některé oddíly jsou registrované a mají své webové stránky, ze kterých je možné získat některé základní informace. Najdou se však takové, které registrované nejsou a nemají své webové stránky. Tyto oddíly jsou velmi stěží dohledatelné a o jejich existenci se dozvíme pouze z doslechu. Takové stěžující okolnosti považuji za důležitý nedostatek, se kterým zbytečně přicházejí zcela určitě oddíly i o několik případných zájemců. Do budoucna je zapotřebí se těchto nedostatků zbavit a reálným východiskem je právě vytvoření úpolové mapy ČR. Cílem této práce je vyhledat všechny úpolové systémy působící v okrese Prostějov a získat relevantní aktuální informace o jejich oddílech. Práce se skládá ze dvou částí. V první části se zaměřím na charakteristiku okresu Prostějov s jeho demografickými údaji, uvedu počty registrovaných i neregistrovaných úpolových 5 systémů a jejich cvičenců působících v daném okrese. V uvedené části bude kladen důraz na prezentaci jednotlivých oddílů ze získaných informací od jejich zástupců, na základě předem zkonstruovaných otázek z dotazníkového šetření (příloha 2). Dále do přehledných tabulek a grafů zaznamenám získaná data pomocí ověřeného výzkumného nástroje – dotazníku (příloha 1). Ve druhé části práce se pokusím odpovědět na otázky, které vzejdou ze statistických výsledků oddílů. V závěru provedu srovnání získaných dat s již zpracovanými daty z okresů Blansko (Horák, 2011), Třebíč (Kobylarz, 2010) a Znojmo (Höfer, 2011). 6 1. Metodika 1. 1 Cíl práce Cílem práce je získat a zpracovat aktuální data všech zmapovaných úpolových systémů v okrese Prostějov, která budou porovnána s již získanými údaji z okresů Blansko, Třebíč a Znojmo. 1. 2 Úkoly práce 1) Rešerše informačních zdrojů 2) Analýza informačních zdrojů 3) Volba výzkumného nástroje 4) Administrace výzkumného nástroje 5) Sběr a vyhodnocování dat 6) Analýza a interpretace dat 7) Komparace dat se stavem dosavadních poznatků 1. 3 Metodika práce V metodě sběru dat byly využity dva výzkumné nástroje. Prvním z nich byl ověřený dotazník k dějinám úpolových sportů, jehož autory jsou Zdenko Reguli a Michal Vít (příloha 1). Za druhý nástroj výzkumu jsem zvolil interview, které bylo založeno na dotazníku k jednotlivým úpolovým systémům (příloha 2). Telefonicky i osobně byli kontaktováni vedoucí oddílů, kterým byl vysvětlen cíl této práce, a případné dotazy z jejich strany jim byly zodpovězeny. Při osobním kontaktu byly vyplněny připravené dotazníky a v případě časového vytížení byla domluvena soukromá schůzka. Získaná data byla následně analyzována prostřednictvím základních analytických metod (zejména poměrová a srovnávací analýza s využitím vědeckého softwaru Microsoft Excel). 7 2. Výsledky 2. 1 Okres Prostějov a jeho demografické údaje Správní vývoj okresu Prostějov započal od roku 1850, jež se rozprostírá na jihozápadě Olomouckého kraje v samotném středu Moravy. Hranice okresu se protínají se šesti okresy ČR, z čehož čtyři patří do jiných krajů než Olomouckého. Na jižní straně má společnou hranici s okresem Kroměříž (Zlínský kraj) a Vyškov (Jihomoravský kraj), na západě má společnou hranici s okresem Blansko (Jihomoravský kraj) a Svitavy (Pardubický kraj), na východě sousedí s okresem Přerov a na severu s okresem Olomouc (oba Olomoucký kraj). Okres Prostějov s celkovou rozlohou 770 km2 je zařazen jako čtvrtý největší mezi pěti okresy Olomouckého kraje. Svojí rozlohou se podílí na celkové ploše Olomouckého kraje 14,6%. Zemědělská půda regionu činní 70,3%, orná půda 61,8%, lesní pozemky 19,5% a nezemědělská půda 29,7%. K 26. 03. 2011 bylo evidováno 109 665 obyvatel, z toho 53 422 mužů a 56 243 žen. Prostějovský okres je tvořen 97 obcemi a 158 částmi obcí. Statut města náleží 5 obcím – Konice, Kostelec na Hané, Němčice nad Hanou, Plumlov, Prostějov. Statut městyse náleží 6 obcím – Drahany, Brodek u Prostějova, Kralice na Hané, Nezamyslice, Protivanov a Tištín. Od roku 2003, kdy zanikly okresní úřady, se samosprávné kraje dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty má okres Prostějov pouze dvě a to Prostějov a Konice. Ty se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, kterými jsou Konice, Němčice nad Hanou a Prostějov. Město Prostějov je svojí rozlohou 3 904 ha největším v okrese, zároveň i nejlidnatějším s více než 45 tisící obyvateli (Český statistický úřad, 2012). Území okresu lze rozdělit na západní a východní část. Západní část je kopcovitá, značně zalesněná a horopisně náleží k Drahanské a Zábřežské vrchovině. Tato část je celoročně vyhledávaným cílem mnoha turistů, díky hornaté krajině je vhodná pro turistiku pěší i cyklistickou. Západní zalesněná polovina území sousedí s vojenským výcvikovým prostorem Březina, který spadá již do okresu Vyškov. Východní část území je hospodářským centrem okresu a je tvořena úrodnou rovinou Hané, zaujímající střed Hornomoravského úvalu. 8 Nejvyšším bodem okresu a rovněž také nejvyšším vrcholem Drahanské vrchoviny jsou mezi obcemi Ludmírov a Ponikev se svými 734 nadmořskými metry Skalky. Naopak nejnižším výškovým bodem je oblast Opleta u Ivaně s nadmořskou výškou 198 metrů nad mořem.