Chorologie Rodů Klokoč (Staphylea) a Brslen (Euonymus) V České Republice

Univerzita Palackého v Olomouci

Přírodovědecká fakulta

Katedra botaniky

Chorologie rodů klokoč (Staphylea) a brslen (Euonymus) v České republice

Bakalářská práce

Kateřina Třísková

Studijní program: Biologie

Studijní obor: Biologie - Geologie a ochrana životního prostředí pro vzdělávání

Forma studia: Prezenční

Vedoucí práce: RNDr. Radim Jan Vašut, Ph.D.

Rok: 2021

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Radima J. Vašuta, Ph.D., a s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

V Olomouci dne: Podpis:

Poděkování:

Na tomto místě, bych ráda poděkovala především svému vedoucímu bakalářské práce RNDr. Radimovi J. Vašutovi Ph.D., za cenné rady, ochotu, trpělivost a pomoc při zpracování herbářových položek.

Bibliografická identifikace

Jméno a příjmení autora: Kateřina Třísková

Název práce: Chorologie rodů klokoč (Staphylea) a brslen (Euonymus) v České republice

Typ práce: Bakalářská práce

Pracoviště: Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Vedoucí práce: RNDr. Radim Jan Vašut, Ph.D.

Rok obhajoby práce: 2021

Abstrakt:

Tato bakalářská práce je zaměřena na morfologický popis a historický výskyt tří druhů keřů v České republice: brslen evropský (Euonymus europaeus L.), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus Scop.) a u nás vzácně se vyskytující klokoč zpeřený (Staphylea pinnata L.) Hlavním cílem mé práce bylo upřesnit stávající výskyt těchto druhů na našem území pomocí excerpce dat z herbářových položek, které jsem zpracovala ze 7 veřejných herbářových sbírek, ve kterých jsem nalezla celkem 436 údajů. Tyto údaje jsem využila k přípravě soupisu lokalit a mapy rozšíření v ČR pro všechny studované druhy. Stručně se dotýkám možného využití těchto zajímavých druhů ve výuce biologie.

Klíčová slova: chorologie, morfologie, E. europaeus, E. verrucosus, S. pinnata.

Počet stran: 46

Jazyk: český

Bibliographical identification

Author: Kateřina Třísková

Title: Chorology of genera bladdernut (Staphylea) and spindle (Euonymus) in Czechia

Type of thesis: Bacherol

Department: Department of Botany, Faculty od Science, Palacký University

Supervisor: RNDr. Radim Jan Vašut, Ph.D.

Year: 2021

Abstract:

This bacherol Thesis focuses on the morphological description and past distribution of three bush species in Czechia: the European spindle (Euonymus europaeus L.), the warted spindel (Euonymus verrucosus Scop.) and rare species European bladdernut (Staphylea pinnata L.). The main goal of my work was describe in detail the distribution of species based on examination of herbarium specimens. I studied voucher specimens from seven pablic herbaria collections, and I have found 436 records for studied species. List of localities and distribution maps were prepared by using these records. I discussed the potential of studied species for use in education of biology.

Keyworlds: chorology, morphology, E. europaeus, E. verrucosus, S. pinnata.

Number of pages: 46

Language: czech

Obsah 1 Úvod ...... 1

2 Cíl práce ...... 3

3 Obecná část ...... 4 3.1 Čeleď Jesencovité (Celastraceae) ...... 4 3.2 Čeleď Klokočovité (Staphyleaceae) ...... 4

4 Praktická část ...... 6 4.1 Metodika práce ...... 6 4.1.1 Excerpce znaků z literatury ...... 6 4.1.2 Excerpce herbářových položek ...... 6

5 Výsledky ...... 8 5.1 Euonymus europaeus L...... 9 5.1.1 Morfologie a popis ...... 9 5.1.2 Rozšíření v ČR ...... 10 5.2 Euonymus verrucosus Scop...... 24 5.2.1 Morfologie a popis ...... 24 5.2.2 Rozšíření v ČR ...... 25 5.3 Staphylea pinnata L...... 35 5.3.1 Morfologie a popis ...... 35 5.3.2 Rozšíření v ČR ...... 36

6 Didaktická část ...... 42 6.1 Hlavní morfologické znaky, ve kterých se liší E. europaeus a E. verrucosus ...... 42

7 Diskuse ...... 44

8 Závěr ...... 46

9 Seznam použitých zdrojů ...... 47 9.1 Literární zdroje ...... 47 9.2 Internetové zdroje ...... 49

10 Příloha ...... I

1 Úvod

Mezi neodmyslitelnou součást naší krajiny patří dřeviny. Jsou přirozenou součástí našich hlavních biotopů od nížin do hor (zejména lužní lesy, doubravy, bučiny nebo horské smrčiny). Kromě toho jsou ale také hojně vysazovány a pěstovány jako okrasné, ovocné nebo užitkové dřeviny.

Za dřeviny se považují rostliny, které dřevnatí a jejich vytrvalý stonek nese obnovovací pupeny (zpravidla výš jak 25 cm nad zemí). Řadíme mezi ně stromy, keře a polokeře (polokeře mají dřevnatící jen dolní část prýtu, květonosné vrcholy jsou bylinné), případně liány (Větvička et al. 2005). Stromy jsou charakteristické jedním kmenem, jejíchž větvením se vytváří koruna, keře pak mohou mít více kmenů či kmínků, větvící již od země (Horáček 2007).

Tyto rostliny se dožívají vysokého věku – dlouhověké druhy až 500 let- (Horáček 2007), a proto by si měl člověk dobře rozmyslet, kde, jakou dřevinu vysadí. Jejich pozdější přesazení není možné, nebo jde jen velmi stěží. Vhodně vysazené dřeviny pak mohou utvářet živé ploty, rozčleňovat zahradu na jednotlivé prostory, ale i oku lahodící živé kulisy (Bärtels 2011). Jejich estetický význam vedl například ke vzniku okrasných zahrad, barokních zahrad a anglických parků, ve kterých jsou vysazeny jak původní druhy, tak zavlečené. Cizokrajné dřeviny se do Evropy začaly dostávat až kolem 16. století a nejdříve docházelo k dovozu jihoevropských dřevin, poté severoamerických a jako poslední asijských (Horáček 2007). Největšího rozmachu dřevin u nás pak došlo v 19. století, kdy byly zakládány různá arboreta a parky se sbírkovým posláním a vyskytovali se v nich například tyto dřeviny: cedry (Cedrus), jinany (Gingko), šácholány (Magnolia), sakury (Prunus serrulata), zmarliky (Cercis), pěnišníky (Rhododendron) a další (Remešová & Osvald 2004). Ve východních zemích docházelo k introdukci dřevin o několik století dříve, například Japonsko dováželo okrasné dřeviny již kolem 9. století z Číny (Horáček 2007).

V české krajině nalezneme více než 300 druhů dřevin. Přesné číslo není snadné stanovit. Úradníček et. al (2009) uvádí 213 taxonů (sečteno podle rejstříku), ale v této práci nalezneme i sporné taxony, tj. neuznávané jako samostatné druhy (jako např. břízy, viz. Vašut et al. 2019, nebo některé jeřáby, viz. Lepší & Lepší 2019), drobné dřevnatící byliny (mateřídoušky,

1 ožanky), ale zároveň zde schází kompletní rod ostružníku (Robus) se více než 130 druhy (viz. např. Danihelka et al. 2012) nebo kříženci. V součtu tak lze odhadovat na počet taxonů ve volné přírodě kolem 400, nejpřesnější přehled poskytuje Klíč ke Květeně ČR (Kaplan 2019). Značná část diverzity dřevin v Česku je nějakým způsobem ohrožená, Úradníček et al. (2009) uvádějí 56,3 % z našich druhů v nějakém stupni ohrožení a 2,3 % vyhynulých. I přes taxonomické nepřesnosti ve vymezení taxonů v jejich publikaci, je počet ohrožených druhů dřevin u nás vysoký, nejpřesnější informaci poskytuje aktuální červený seznam (Grulich 2012). K domácím druhům lze připočíst pěstované druhy, vysazované hlavně kvůli produkci dřeva a ovoce. Podle hlavních dendrologických příruček (Koblížek 200), Horáček (2007) lze odhadnout počet u nás pěstovaných druhů na více než 1000.

Moje práce je zaměřena na 3 původní druhy keřů, jmenovitě brslen evropský (Euonymus europaeus L.), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus Scop.) a klokoč zpeřený (Staphylea pinnata L.) Tyto tři druhy zároveň reprezentují tři odlišné typy rozšíření: velmi široce rozšířený a běžný druh (brslen evropský), geograficky omezený druh s místy hojnějším výskytem (brslen bradavičnatý) a geograficky omezený a vzácný druh (klokoč zpeřený). Rod brslen náleží do čeledi (Celastraceae), rod klokoč do čeledi klokočovité (Staphylaceae).

2 Cíl práce

Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit informace o historickém výskytu tří druhů keřovitých dřevin: brslenu evropského, brslenu bradavičnatého a klokoče zpeřeného. S využitím veřejných herbářových sbírek rekonstruovat rozšíření těchto druhů v České republice a přispět tak detailními informacemi do celorepublikové databáze o rozšíření cévnatých rostlin ČR, v rámci projektu PLADIAS (Wild et al. 2019, Chytrý et al. 2021). Kromě vědecké části bylo mým cílem připravit excerpcí literatury charakteristiky studovaných druhů a vysvětlit hlavní rozdíly mezi rostlinami pro didaktické účely.

3 Obecná část

3.1 Čeleď Jesencovité (Celastraceae)

Jsou to opadavé stromy, keře nebo liány, listy mají vstřícné nebo střídavé, přeslenité, jednoduché. Květy jsou uspořádány jednotlivě nebo ve vidlanovitých či hroznovitých květenstvích (Skalická 1997a). Květy mají pravidelné, bisexuální nebo polygamní až unisexuální (Christenhusz et al. 2017). Kalich je čtyř až pětičetný, kališní lístky jsou volné nebo na bázi srostlé, často vytrvávající na plodech. Koruna je jako kalich čtyř až pětičetná, korunní lístky jsou pak volné, někdy chybějí (Skalická 1997a). Tyčinky jsou volné nebo částečně srůstají, uložené vně, na nebo uvnitř disku v počtu čtyř až pěti (Christenhusz et al. 2017). Prašníky podélně pukají, pylová zrna jsou hrubě síťovaná. Gyneceum je synkarpní, sestávající z dvou až pěti plodolistů. Semeník je svrchní, nacházející se na vrcholu disku (valu) nebo je do něj částečně ponořený. Čnělka jedna, blizna je krátká a hlavatá nebo laločnatá. Vajíčka jsou přímá a zpravidla se nacházející po dvou v každém pouzdru (Skalická 1997a). Plodem je nejčastěji pukající tobolka, dále pak bobule nebo peckovice, někdy okřídlené (Christenhusz et al. 2017). Semena mají kožovité osemení a zpravidla jsou obklopeny úplně nebo jen částečně nápadně zbarveným míškem (Skalická 1997a).

Čeleď Celastraceae zahrnuje ve světě zhruba 100 rodů s 1300 druhy (Christenhusz et al. 2017), v naší květeně je domácí pouze rod brslen se 2 původními druhy (Kubát & Štech 2019). Náleží do řádu Celastrales v rámci tzv. COM větve vyšších dvouděložných (Rosopsida) (Chase et al. 2016).

3.2 Čeleď Klokočovité (Staphyleaceae)

Jsou to keře nebo stromy s opadavými listy, ty jsou vstřícně nebo střídavě postavené, lichozpeřené, s více jařmy nebo jsou pouze tříčetné. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, kalich je pětičetný s volnými lístky, které na bázi srůstají. Koruna je pětičetná, volnolupenná. Tyčinky 5, vetknutých na okraji miskovitého, žláznatého disku. Pylová zrna mají síťovanou vnitřní strukturu a jsou trikolpátní. Semeník je svrchní, dvou až třípouzdrý, někdy čtyřpouzdrý, kdy se v každém pouzdru nacházejí dvě a více vajíček vyrůstajících nad sebou. Čnělky 1-3, volné nebo srostlé. Vajíčka jsou dvouobalná, vystoupavá a antropická, placentace

4 je pak axilární. Plodem je nafouklá tobolka, složená ze dvou až tří pouzder. Semena mají tvrdé osemení s velkým hilem, zárodek je velký, přímý a ponořený do endospermu.

Čeleď Staphylaceae zahrnuje 5 rodů se 40-60 druhy, z nichž 3 se nacházejí v mírném pásu severní polokoule a 2 v tropech Starého a Nového světa, v Africe a Austrálii zcela chybějí (Skalická 1997b).

4 Praktická část

4.1 Metodika práce

4.1.1 Excerpce znaků z literatury

K morfologickým popisům druhů Euonymus europaeus, Euonymus verrucosus a Staphylea pinnata byla použita následující literatura: Dřeviny od A do Z (Bärtels 2011), Základy biologie, botaniky a dendrologie (Fér & Rohon 1994), Okrasné dřeviny (Böhm & Vaněk 1981), Stromové a keřové dřeviny lesů a volné krajiny České republiky (Pikula 2003), Stromy a keře (Větvička et al. 2005), Květena České republiky 5 (Skalická 1997a, 1997b), Okrasné dřeviny pro zahrady a parky (Hurych 2003), Metodický postup pro sběr, zpracování, skladování předosevní přípravu a hodnocení kvality semen brslenu evropského (Bezděčková et al. 2009), Včelařské dřeviny (Haragsim 2004), Encyklopedie listnatých stromů a keřů (Horáček 2007), Teplomilná květena jižní Moravy (Štolfa et al. 1996), Všechno o listnatých keřích (Remešová & Osvald 2004), Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků (Koblížek 2000), Zahradnický slovník naučný 5. R-Ž (Atanasová et al. 2001).

4.1.2 Excerpce herbářových položek

Excerpci dat herbářových položek jsem prováděla ze sedmi veřejných sbírek České republiky (BRNU, CB, MMI, MZ, OL, VM, ZMT – zkratky herbářových sbírek podle Hradílek et al. 1992). Údaje z dostupných herbářových položek byly přepsány do tabulek v programu MS Excel, chybějící údaje (jednalo se převážně o zeměpisné souřadnice) jsem dohledávala pomocí dostupných informací uvedených na jednotlivých položkách a za pomocí internetové mapové aplikace [http://mapy.cz/] jsem výsledné koordináty doplnila do tabulky. Data byla následně zrevidována školitelem RNDr. Radimem J. Vašutem Ph.D. a vložena do databáze PLADIAS (Wild et al. 2019), ze které byly vygenerovány mapy rozšíření. Identifikace fytochorionů a čtverců síťového mapování bylo provedeno s využitím webové aplikace PLADIAS [http://pladias.cz], které vychází z fytogeografického členění ČR (Skalický 1988) a fytokartografických syntéz ČR (Slavík 1986 a další).

U položek s chybějícími údaji o autorovi byla doplněna zkratka s.coll. [sine collector], kde nebylo uvedeno datum, byla doplněna zkratka s.d. [sine dato]. Vyřazeny byly herbářové položky s nečitelnými schedami, položky pocházející ze zahraničí a položky s neurčitou geografickou informací.

Získaná data jsou prezentována jako seznam lokalit podle fytochorionů (Skalický 1988) a formou map síťové mapování (Slavík 1986). Data jsem připravila také formou tabulky v MS Excel podle požadavků databáze PLADIAS, která je přiložena pouze jako elektronická příloha.

5 Výsledky

Celkem bylo revidováno 436 položek, nejvíce jich pocházelo z veřejné sbírky BRNU, nejméně pak z OL (viz. tabulka č. 1).

Tabulka č. 1: Výčet revidovaných položek v jednotlivých herbářích.

Herbář E. europaeus E. verrucosus S. pinnata Celkem BRNU 182 166 0 348 CB 22 2 14 38 MMI 0 0 8 8 MZ 0 0 14 14 OL 0 0 7 7 VM 0 0 8 8 ZMT 0 0 13 13 Celkem 204 168 64 436

5.1 Euonymus europaeus L.

5.1.1 Morfologie a popis

Je keř nebo malý opadavý strom dorůstající 2 až 8 metrů a za rok může vyrůst až 20 cm do výšky a 10 cm do šířky. Jeho větve jsou zelené, oblé a v mládí často čtyřhranné s podélnými korkovými lištami. Listy jsou podlouhle vejčité, 4-8 cm veliké, po obvodu drobně pilovité, se sytě zelenou barvou, která na podzim přechází do odstínů žlutooranžové až šarlatové barvy. Květy kvetou v květnu až červnu, rostou ve vidlanech, po třech až devíti, jsou žlutobílé, čtyřčetné a oboupohlavné, vzácněji jednopohlavné. Plodem je čtyřpouzdrá tobolka, která má růžovou až nafialovělou barvu, v níž jsou světle hnědá semena krytá v arillu, neboli v oranžovém míšku. Po dozrání tobolky semena visí na dlouhém poutku.

Kůra větví a semena jsou jedovatá, proto není příliš využíván v parkovnictví a zahrádkářství. I přes to, je nedílnou součástí v krajinářských úpravách a velmi často roste jako podrost pod vyššími dřevinami, ve volně rostoucích živých plotech nebo i na skalnatých svazích (Böhm & Vaněk 1981). Vyhovují mu vlhčí půdy, které jsou humózní a slabě až zásaditě kyselé. Má rád přímé oslunění, ale dobře roste i v polostínu a je odolný vůči mrazu (Bezděčková et al. 2009).

Obrázek č. 1: Euonymus europaeus: A) habitus, B) list (obrázky byly převzaty z portálu české flóry [http://flora.upol.cz/], autoři: Radim J. Vašut, Martin Duchoslav).

5.1.2 Rozšíření v ČR

Druh je původní v Evropě a západní Asii. (Böhm & Vaněk 1981, Skalická 1997a). Z revidovaných položek bylo zjištěno, že brslen evropský se po celém území České republiky vyskytuje roztroušeně a vyhýbá se chladným oblastem hor, jako jsou Krkonoše, Jeseníky, Beskydy, Šumava, Český les, Krušné hory a Lužické hory.

Obrázek č. 2: Mapa rozšíření druhu Euonymus europaeus v České republice (rozšíření podle herbářových dokladů). Černé body představují mnou excerpované herbářové doklady, žluté body představují nerevidované floristické údaje z databáze PLADIAS (které poskytl R. J. Vašut pro srovnání celkového charakteru rozšíření druhu v ČR).

Seznam revidovaných lokalit výskytu druhu E. europaeus v ČR:

ČESKÉ TERMOFYTIKUM

Fytochorion 8. Český kras

Tetín u Berouna: Koda pr. Beroun; 260 m n. m. (Podpěra J. 1902-10-00 BRNU).

Mořinka: Český kras, Karlické údolí, Hrádek-šípkové údolí; 300 m n. m. (Blažková 1960-05- 22 CB).

Fytochorion 13c. Rožďalovická pahorkatina: Bakovská kotlina

Lítkovice u Kněžmostu: Ml. Boleslav: Borek; 240 m n. m. (Podpěra J. 1905-03-05 BRNU).

Fytochorion 14a. Cidlinská pánev: Bydžovská pánev

Mlékosrby: Kraj lesa k Mlékosrbům u N. Bydžova.; 240 m n. m. (Podpěra J. 1903-06-00 BRNU). –Mlékosrby: Mlékosrby u N. Bydžova; 240 m n. m. (Podpěra J. 1909-06-00 BRNU).

PANONSKÉ TERMOFYTIKUM

Fytochorion 16. Znojemsko-brněnská pahorkatina

Mokrá Hora: Flora moravica, distr. Brno. Křovinatý břeh Ponávky u želez. mostu asi 800 m JV od Brna-Řečkovic; 250 m n. m. (Klementová R. 1995-05-17 BRNU). – Kníničky: Flora moravica, distr. Brno. Křoviny na kamenitém svahu na levém břehu svratky u hráze Brněnské přehrady asi 0,5 km S od okraje Brna-Bystrce; 230 m n. m. (Hladíková M. 1995-05-24 BRNU). – Brno-Žabovřesky: Flora Moravica okr. Brno-Pisárky, Brno-Žabovřesky, Wilsonův les, les pod budovou Biskupského gymnázia; 300 m n. m. (Skalka F. 1993-05-15 BRNU). – Brno-Obřany: Moravia centr. - merid., distr. Brno: in silva caedua (Querceto-Car- pinetum) convallis Ve Žlebech dictae prope suburbium Brno-Obřany.; 250 m n. m. (Šeda Z. 1963-05-30 BRNU). – Biskoupky na Moravě: Flora moravica distr. Ivančice, obec Biskoupky. Křovina u polní cesty z obce Biskoupky na Biskoupský kopec; 325 m n. m. (Sedlářová D. 1983-05-17 BRNU). – Pisárky: Schreibwald bei Brünn [Pisárky u Brna]; 325 m n. m. (Czermak F. 1963-06-00 BRNU). – Pisárky: Schreibewald bei Brünn, Mähren [Pisárky u Brna]; 325 m n. m. (Thenius 1912-06-06 BRNU). – Moravany u Brna: Flora Moraviae: Moravany u Brna. Keřnaté meze, velmi hojné bujné keře bohatě plodné.; 250 m n.

11 m. (Hrabětová A. 1952-10-19 BRNU). – Moravany u Brna: Flora Moraviae: Moravany u Brna. Hojně na křovinaté mezi s C.sauguinea, Ligustrum vulgare, Ulmus carpii folia, Rosa sp.; 250m n. m. (Hrabětová A. 1952-10-19 BRNU). – Nebovidy u Brna: Flora moravica: distr. Brno, Ostopovice, břehový porost rybníka 600 m J od Podskalního mlýny.; 300 m n. m. (Kučerová E. 2000-07-14 BRNU). – Moravský Krumlov: Flora Moraviae: Mor. Krumlov. Stráně u Floriánka.; 300 m n. m. (Hrabětová A. 1952-07-28 BRNU). – Moravský Krumlov: Mor Krumlov pr Brno: Slatina; 250 m n. m. (Podpěra J. 1922-05-25 BRNU). – Alexovice: Flora moravica: distr. Ivančice. Břeh Jihlavy v Ivančicích-Alexovicích.; 210 m n. m. (Hetešová Z. 1985-07-18 BRNU). – Vedrovice: Flora Moravica: Krumlovsko. Na keřnatých stráňkách u Vedrovic (slepence) + Rosa, C.sauguin, Crataegus, Cerylus avll., Prunus frutic.; 250m n. m. (Hrabětová A. 1952-09-19 BRNU). – Únanov: Flora moravica, distr. Znojmo: Únanov údolí potoka Únanovský 2 km VJV od obce, křoviny; 300 m n. m. (Bezunková K. 1994-09-06 BRNU). – Znojmo-Hradiště: Pöltenberg: Hradiště sv. Hypolita; 290 m n. m. (Oborny A. 1871-05-00 BRNU). – Znojmo-Hradiště: Mähren, Znaim, Thajatal [Morava: Znojmo, údolí Dyje]; 225 m n. m. (Oborny A. 1954-05-22 BRNU). – Znojmo-město: Znaim; 350 m n. m. (Oborny A. 1874-06-00 BRNU).

Fytochorion 17b. Mikulovská pahorkatina: Pavlovské kopce

Dolní Věstonice: Flora Moraviae. Supra Dolní Věstonice, ad marg. agri.; 200 m n. m. (Hrabětová A. 1952-05-03 BRNU). – Dolní Věstonice: Flora Moraviae. Dolní Věstonice. Tor margiues agrorum fregueue.; 200 m n. m. (Hrabětová A. 1952-05-03 BRNU). – Dolní Věstonice: Flora moravica: Pavlovské kopce. Inter frutices marginis luci supra D. Věstonice.; 275 m n. m. (Hrabětová A. 1952-09-30 BRNU). – Dolní Věstonice: Flora moravica: Pavlovské kopce. Inter frutices marginales supra D. Věstonice.; 275 m n. m. (Hrabětová A. 1952-09-30 BRNU). – Dolní Věstonice: Flora moravica: Pavlovské kopce. In silvae pr. Dolní Věstonice.; 275 m n. m. (Hrabětová A. 1952-09-30 BRNU). – Horní Věstonice: Flora moravica: Pavl. kopce. Inter frutices supra H. Věstonice.; 300 m n. m. (Hrabětová A. 1952- 09-30 BRNU). – Horní Věstonice: Flora moravica: Pavl. Kopce. In rupilus caleareis supra H. Věstonice.; 300 m n. m. (Hrabětová A. 1952-09-30 BRNU). – Pavlov u Dolních Věstonic: Flora moravica: Pavlovské kopce: Secundum viam inter vinetos declivi septentrionali collis Děvín supra pag. Dol. Věstonice.; 550 m n. m. (Hrabětová A. 1964-07-14 BRNU). – Mikulov na Moravě: Flora Moravica. Sv. Kopec u Mikulova; 363 m n. m. (Podpěra J. 1924-09-07 BRNU). – Mikulov na Moravě: Les a reservoary pro městský vodovod; 300 m n. m. (Fröhlich A. 1957-05-00 BRNU).

Fytochorion 18a. Jihomoravský úval: Dyjsko-svratecký úval

Brněnské Ivanovice: Nennowitz bei Brünn, Mähren [Brněnské Ivanovice, Morava]; 200bm n. m. (Thenius 1913-10-15 BRNU). – Mušov: Flora moravica: distr. Břeclav, Ivaň, Horní luh- u kanálu při asfaltové cestě.; 185 m n. m. (Čumíčková P. 1993-09-16 BRNU). – Pouzdřany: Flora Moravica. Pouzdřanská step u Brna; 300 m n. m. (Podpěra J. 1923-07-05 BRNU). – Pouzdřany: Flora moravica. Pouzdřany: tol marginem silvae paludosae sub piscinam „Pouzdřanský rybník“ copiose; 170 m n. m. (Hrabětová A. 1978-06-28 BRNU). – Lednice na Moravě: Flora moravica: Inter Břeclava et Lednice. Ad marg. agr. supra Ch. N. Ves (+Ligustrum vulg, Crataegus ox. Prunus spin.); 170 m n. m. (Hrabětová A. 1952-04-27 BRNU). – Lednice na Moravě: Flora moravica: Inter Břeclava et Lednice. Ad marg. agr. supra Ch. N. Ves (+Ligustrum vulg, Crataegus ox. Prunus spin.); 170 m n. m. (Hrabětová A. 1952-04-21 BRNU). – Ladná: Flora moravica: (austr) Lednice. Inter Lednice et Ladná in silon.; 160 m n. m. (Hrabětová A. 1953-09-30 BRNU). – Charvátská Nová Ves: Flora moravica, distr. Břeclav Hlohovec: chrám Tři Grácie 2 km V od obce, les; 180 m n. m. (Čomová L. 1994-10-01 BRNU). – Valtice: Valčice u Lohnice; 200 m n. m. (Podpěra J. 1921-10-00 BRNU).

Fytochorion 18b. Jihomoravský úval: Dolnomoravský úval

Hodonín: Flora moravica: Moravia merid. - orient., distr. Hodonín: v dubovém lese severně Hodonína, lesní oddělení 138 f; 200 m n. m. (Ivanová A. 1972-05-27 BRNU). – Hodonín: Flora JV Moravy distr. Hodonín lužní les u Moravy západně od Strážnice v křovinatém patře; 165 m n. m. (Hálková J. 1982-09-10 BRNU).

Fytochorion 20a. Jihomoravská pahorkatina: Bučovická pahorkatina

Brankovice: Flora MORAVICA distr. Vyškov, Brankovice, stráňka za JZD; 250 m n. m. (Hůblová M. 1983-05-19 BRNU).

Fytochorion 20b. Jihomoravská pahorkatina: Hustopečská pahorkatina

Černovice: Czernowitz b. Brünn // Černovice u Brna; 200 m n. m. (Czižek I. 1871-06-17 BRNU). – Velatice: Flora moravica: Velatice okr. Brno-vekov akátový hájek u chráněné lokality; 250 m n. m. (Vlašicová K. 1968-05-06 BRNU). – Blučina: Seelowitz, Mähren [Židlochovice, Morava] Vejhon (Hausberg), grosige Lässlahnen; 350 m n. m. (Thenius 1942- 09-23 BRNU). – Blučina: Flora moravica: distr. Židlochovice háj u Blučiny.; 275 m n. m.

(Lukášková M. 1968-05-09 BRNU). – Blučina: Flora Moraviae: Výhon supra Židlochovice. Ad padem collis inter Nosislav et Židlochovice; 355 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-01 BRNU). – Nosislav: Flora Moraviae: Inter Židlochovice et Nosislav. Inter frutices ad marg. agri.; 200 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-01 BRNU). – Židlochovice: Flora Moraviae: In silva ad cacum. collis Výhon suprra Židlochovice; 350 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-01 BRNU). – Jestřabice: FLORA MORAVICA: distr. KYJOV: JESTŘABICE, stráně 200 m jižně kóty „kamenný stůl“ 1,4 km J obce; 339 m n. m. (Tyl J. 1987-09-14 BRNU). – Strachotín: Flora Moraviae: australis: In silva paludosa sec viam inter pag. Strachotín et Dol. Věstonice.; 175 m n. m. (Hrabětová A. 1964-07-14 BRNU). – Hustopeče u Brna: Flora moravica: Hustopečská pahorkatin, kóta Vinohrady; 280 m n. m. (Sedláček J. 1977-07-15 BRNU). – Hustopeče u Brna: Flora moravica: Hustopečská pahorkatin, JZ svah kóty Vinohrady; 280 m n. m. (Sedláček J. 1978-06-04 BRNU). – Horní Bojanovice: Flora moravica: distr. Hustopeče. In fructicois inter Podvorov et. H. Bojanovice.; 250 m n. m. (Hrabětová A. 1953-09-30 BRNU). – Kurdějov: Flora moravica: distr. Hustopeče. In luco stepposo supra Kurdějov.; 250 m n. m. (Hrabětová A. 1953-00-00 BRNU). – Kurdějov: Flora moravica: pr. Hutopeče, inter agros - vers. Kurdějov.; 250 m n. m. (Hrabětová A. 1953-09-30 BRNU). – Kurdějov: Flora moravica: Hustopeče. Boky hlub. vývozu vlevo od cesty ke Kurdějovu.; 250 m n. m. (Hrabětová A. 1953-07-27 BRNU). – Nikolčice: Flora moravica, distr. Hustopeče u Brna. Les Štukyně 2 Nikolčice; 300 m n. m. (Černá H. 1995-05-29 BRNU). – Brumovice: Flora moravica: Silesia. Opavsko, údolí Čížiny u Brumovic; 200 m n. m. (Vicherek J. 1956-07-20 BRNU). – Klobouky u Brna: Flora moravica: Kloboluky. In luco „Háje“ dicto supra oppidum.; 275 m n. m. (Hrabětová A. 1952-05-08 BRNU). – Klobouky u Brna: Flora moravica: Klobouky na okraji háje v Přestavlkách.; 250 m n. m. (Podpěra J. 1939-07-30 BRNU). – Čejč: Flora Moraviae: Čejč. V akátovém lese nad Čejčí; 190 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-00 BRNU). – Bzenec: Flora Moraviae: Bzenec. Blízko zříceniny Kostelíčka. Stromovitý. Hojně s E. verrucosa. Hrubozrnná půda s kamením.; 225 m n. m. (Hrabětová A. 1953-05-15 BRNU). – Dolní Bojanovice: Flora Moraviae: Mutěnice-ad marg. silvae inter Mutěnice et Podvorov.; 250 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-29 BRNU).

Fytochorion 21a. Haná: Hanácká pahorkatina

Hněvotín: MORAVIA. Pod lipkami u Olomouce; 276 m n. m. (Podpěra J. 1904-07-00 BRNU). – Grygov: Olomouc: les u Grygova; 200 m n. m. (s. coll. 1970-06-00 BRNU). – Seloutky: Křoviny u Seloutek; 325 m n. m. (Spitzner V. 1884-08-31 BRNU). – Určice: Flora moravica: Distr. Prostějov, V kozencích u Určic; 250 m n. m. (Jančík J. 1978-06-10 BRNU).

– Dědice u Vyškova: Vyškov: Dědice.; 255 m n. m. (Čouka F. 1912-06-04 BRNU). – Hlubočany: Flora moravica. Vyškov: Terešovský háj; 300 m n. m. (Čouka F. 1910-05-23 BRNU). – Malenovice u Zlína: Flora moravica: distr: Gottwaldov. Malenovice, pravý břeh potůčku u hřbitova, asi 100 m od staré malenovské silnice.; 200 m n. m. (Cholková V. 1977- 08-09 BRNU).

Fytochorion 21b. Haná: Hornomoravský úval

Příkazy: Křoviny u Příkaz u Olomouce; 225 m n. m. (Spitzner V. 1888-08-29 BRNU). – Černovír: Moravia. Černovír pr. Olomouc.; 215 m n. m. (Čouka F. 1904-05-25 BRNU). – Olomouc-město: Olomouc; 215 m n. m. (Čouka F. 1905-03-17 BRNU). – Kojetín: Flora moravica: Kojetín na Hané. In nemore humido prope oppidium Kojetín; 200 m n. m. (Reitmayerová L. 1964-05-24 BRNU). – Kojetín: Flora moravica: Kojetín na Hané: Inter fruticec ad marginem nemoris (lužní háj); 200 m n. m. (Reitmayerová L. 1963-08-07 BRNU). – Kojetín: Flora moravica: Haná: Inter frutices ad marginem nemoris humidi prope oppidum Kojetín na Hané; 200 m n. m. (Reitmayerová L. 1964-05-24 BRNU). – Bílany: Květena Kroměřížska. Lužní doubrava Zámeček východ. Od Kroměříže: keřnaté okraje lesní, zarůstající mýtiny, místy roztroušen; 190 m n. m. (Žurková E. s. d. BRNU).

ČESKOMORAVSKÉ MEZOFYTIKUM

Fytochotion 28a. Tepelské vrchy: Kynšperská vrchovina

Úšovice: Čechy, okr. VLAŠIM. Oušovice-náves u obci. Asi 440 m.; 600 m n. m. (Zelený V. 1959-09-01 CB).

Fytochorion 31a. Plzeňská pahorkatina: Plzeňská pahorkatina vlastní

Doudlevce: Plzeň: Stráň v Českém údolí.; 325 m n. m. (Maloch F. 1916-10-00 BRNU). – Doudlevce: Plzeň: V křoví podle cesty luční na Révové; 325 m n. m. (Maloch F. 1907-05-25 BRNU). – Litice u Plzně: Plzeň: Skalnatý břeh Radbuzy u Litic.; 330 m n. m. (Maloch F. 1926-06-08 BRNU). – Litice u Plzně: Plzeň: Keřnatá stráň nad Radbuzou u Litic.; 325 m n. m. (Maloch F. 1926-10-06 BRNU). – Koterov: Plzeň: Keřnatá stráň v Závrtku u Koterova; 340 m n. m. (Maloch F. 1898-05-22 BRNU). – Šťáhlavy: Rokycany: Keřnatý úklon levý břeh Úslavy pod Kozlem; 400 m n. m. (Maloch F. 1918-10-22 BRNU).

Fytochorium 32. Křivoklátsko

Přísednice: Zbiroh: Kraj lesnaté stráně podle Zbirožského potoka pod Ostrovecou myslivnou; 365 m n. m. (Maloch F. 1908-09-01 BRNU).

Fytochotion 36a. Horažďovická pahorkatina: Blatensko

Závišín u Bělčic: Bohemia australis, distr. Blatná: ad ripam rivuli Závišínský potok ad meridiem versus a pogo Závišín.; 475 m n. m. (Deyl M. 1971-05-31 BRNU).

Fytochotion 36b. Horažďovická pahorkatina: Horažďovicko

Miřenice: Plánice: V křoví dle cesty mezi Vojtěšínem a Měřenicemi [Otěšínem a Miřenicemi, dnes Nalžovské Hory]; 475 m n. m. (Maloch F. 1926-10-06 BRNU). – Miřenice: Plánice: V křoví dle cesty mezi Vojtěšínem a Měřenicemi [Otěšínem a Miřenicemi, dnes Nalžovské Hory]; 475 m n. m. (Maloch F. 1926-10-06 BRNU). – Velký Bor u Horažďovic: Flora čechoslovaca, Horažďovice-stráň pod velkomlýnem; 458 m n. m. (Vaněček J. 1961-05-21 CB). – Zářečí u Horažďovic: Flora čechoslovaca, Horažďovice-stráně pod Novým Dvorem; 434 m n. m. (Vaněček J. 1967-08-18 CB).

Fytochorion 37a. Šumavsko-novohradské podhůří: Horní Pootaví

Dolejší Krušec: Flora čechoslovaca, Sušicko-Dolní Krušec-park; 630 m n. m. (Vaněček J. 1966-07-21 CB).

Fytochorion 37b. Šumavsko-novohradské podhůří: Sušicko-horažďovické vápence

Svaté Pole u Horažďovic: Flora čechoslovaca, Horažďovicko-Svate Pole les SV osady; 500 m n. m. (Vaněček J. 1961-05-21 CB). – Čepice: Sušicko-Čepičná; 671 m n. m. (Vaněček J. 1964-08-16 CB). – Sušice nad Otavou: Sušice-brtná; 485 m n. m. (Vaněček J. 1960-07-12 CB).

Fytochorion 37I. Šumavsko-novohradské podhůří: Chvalšinské Předšumaví

Zlatá Koruna: Zlatá Koruna, jz od obce levý břeh Vltavy nad jezem, travnatý jižní svah; 450 m n. m. (Blažková 1960-09-29 CB). – Rájov: Zlatá Koruna: na L břehu Vltavy.; 500 m n. m. (Rivola 1963-08-20 CB).

Fytochorion 39. Třeboňská pánev

Štiptoň: Gratzen: Schlucht beim Schafhaubl; 500 m n. m. (Jahn J. 1889-07-00 CB).

Fytochorion 41. Střední Povltaví

Žibřidovice: Českomoravská vysočina, Ladečsko. Polní mez na levém břehu Želivky již. od Zahrádky.; 400 m n. m. (Čábera 1955-06-12 CB). – Ledeč nad Sázavou: Českomoravská vysočina, Ledečsko. Křoviny u Zahrádky; 358 m n. m. (Čábera 1949-06-24 CB). – Horní Ostrovec: Písek: Vráž-údolí Jesenického potoka mezi rybníkem Landou a ústím do Lomnice.; 400 m n. m. (Rivola 1967-07-05 CB). – Zvíkovské Podhradí: Zátop. oblast Orlické přehrady, pravý břeh Otavy záp. od Zvikovského podhradí, na balvanité suti.; 400 m n. m. (Blažková 1958-08-23 CB). – Zvíkovské Podhradí: Povltaví, západ. obl. Orlické přehrady, záp. Od Zvíkov. Podhradí mezi balvany-u pobřežní stezky; 400 m n. m. (Blažková 1958-08- 28 CB). – Dědovice: Zátop. oblast Orlické přehrady Otava, levý břeh, již. od Dědovic, skalky již. expozice.; 400 m n. m. (Blažková 1960-09-01 CB). – Bechyně: Bechyně, vých. od města, 0,5 km od mostu proti proudu, kraj lesa nad levým břehem Lužnice; 400 m n. m. (Blažková 1959-06-03 CB). – Hodonice u Bechyně: Bechyně, JZ od města, JV od Hvožďan, křoviny na kraji leza-na pravém břehu Lužnice; 400 m n. m. (Blažková 1959-05-20 CB). – Všemyslice: Povltaví, západ. oblast Orlické přehrady, Kořínsko-pravý břeh pod Kořenskou skálou-kraj suťového lesa; 400 m n. m. (Blažková 1959-09-19 CB).

Fytochorion 42b. Votická pahorkatina: Táborsko-vlašimská pahorkatina

Dolní Hořice: Flora bohemica: distr. Tábor: Pacova hora SV od Chýnova: okraj lea JV od Chýnovské jeskyně; 587 m n. m. (Židová J. 1973-08-25 BRNU). – Nové Dvory u Pořína: Flora bohemica: distr.Tábor: Josafatské údolí: na keřnaté stráni S od údolí; 550 m n. m. (Židová J. 1973-09-13 BRNU).

Fytochorion 62. Litomyšlská pánev

Horní Sloupnice: In fructicosis ad Sloupnice pagum // křoviny u obce Sloupnice; 375 m n. m. (Fleischer B. 1898-05-21 BRNU). Nedošín: Chlumek u Tržku blíže Litomyšle. Plazí se po zemi v houští.; 325 m n. m. (Fleischer B. 1881-08-00 BRNU).

Fytochorion 65. Kutnohorská pahorkatina

Libická Lhotka: Přibyslav: kraje lesní u Borova, Chotěboř, u Libice; 440 m n. m. (Vitoušek J. 1884-05-00 BRNU).

Fytochorion 66. Hornosázavská pahorkatina

Světlá nad Sázavou: Českomoravská vysočina, Ladečsko. Jako podrost v zámeckém parku ve Světlé n.Sáz.; 390 m n. m. (Čábera 1960-06-05 CB). – Ronov nad Sázavou: Přibyslav: Eliášova skála na levém břehu řeky Sázavy u Olešenka; 475 m n. m. (Vitoušek J. 1902-09-12 BRNU).

Fytochorion 67. Českomoravská vrchovina

Paseky u Proseče: FLORA BOHEMICA: Paseky (12 km SZ Poličky) - skupina stromů vedle silnice; 610 m n. m. (Mikule V. 1994-09-23 BRNU). – Proseč u Skutče: FLORA BOHEMICA: Proseč (13 km SZ Poličky), u silnice 0,5 km JJV obce; 580 m n. m. (Mikule V. 1994-07-29 BRNU). – Veliká: Flora oppidi Weliká; 420 m n. m. (Béňa M. 1916-05-10 BRNU). – Nové Město na Moravě: Flora moravica: Moravia occident., distr. Nové Město na Moravě: in declivi Svárov dict. prope pagum Nová Ves u Nového Města na Moravě (verisimiliter culta!); 657 m n. m. (Smejkal M. 1978-07-22 BRNU). – Dalečín: Flora Moravea: pag. Bystřice n.P. prope Dalečín. Inter frutices.; 485 m n. m. (Uher A. 1952-08-00 BRNU). – Štěpánov nad Svratkou: Flora moravica: distr. Blansko: Černá Hora, křoviny na tělese nedostavěné dálnice; 1,5 km ZSZ od obce; 450 m n. m. (Kalová H. 1999-05-27 BRNU). – Hodonín u Kunštátu: Flora moravica. Distr. Bystřice nad Pernštejnem, Hodonín: asi 200 m S od obce; 500 m n. m. (Podhorská J. 1984-08-29 BRNU). – Louka: Flora moravica. Českomoravská vrchovina, distr. Bystřicenad Pernšt. při silnice z obce Hodonín do obce Olešnice, asi 1 km S od obce Hodonín, okraj lesa; 500 m n. m. (Dvořák F. 1985-05-28 BRNU). – Synalov: Flora Moraviae: Synalov u Lomnice, okr. Tišnov.; 550 m n. m. (Pospíšilová 1952-10-00 BRNU). – Velké Meziříčí: Flora moravica: Velké Meziříčí křovinatý remízek v políčku ca 0,5 km JV od křižovatky Vel.Mez.-Baliny-Uhřínov; 500 m n. m. (Sittová E. 1995-07-24 BRNU). – Březské: Flora Moravica: distr. Tišnov. Levý břeh potoka Halda západně od železniční stanice Níhov.; 450 m n. m. (Horňanský J. 1981-09-27 BRNU). – Radouňka: Flora Jižní Čechy, U křoví u Nového dvora u Jindž. Hradce.; 480 m n. m. (Hrobař F. 1966-07-18 CB). – Plavsko: FLORA BOHEMICA: distr. Třeboň. Stráž nad

Nežárkou: stráň na pravém břehu řeky Nežárky 200 m S od zámku.; 435 m n. m. (Ernestová J. 2000-07-17 BRNU).

Fytochorion 68. Moravské podhůří Vysočiny

Štěpánov nad Svratkou: Flora MORAVICA, ŠTĚPÁNOV N.S. - na skále v JZ okraji obce; 400 m n. m. (Bělíková V. 1999-07-02 BRNU). – Helenín: Flora moravica: distr. Jihlava: na křovinatém svahu pod tratí proti Helenínu.; 475 m n. m. (Zlámalík J. 1972-09-13 BRNU). – Helenín: Flora moravica: distr. Jihlava: ad rupes ripam sinistram fluminis Jihlava ad pontem in pag. Helenín.; 475 m n. m. (Smejkal M. 1968-08-10 BRNU). – Helenín: Flora moravica: Jihlava: v křoví na skalce nad levým břehem řeky Jihlavy naproti továrně v Heleníně.; 475 m n. m. (Smejkal M. 1957-07-09 BRNU). – Chlébské: Flora MORAVICA, Chlébské (2,5km SV Nedvědice): okraj lesa u silnice asi 1 km JZJ od obce.; 510 m n. m. (Štrymplová K. 1993- 05-14 BRNU). – Doubravník: Flora moravica: distr. Tišnov. In couv. Fl. Svratka pr. Doubravník.; 305 m n. m. (Hrabětová A. 1953-08-18 BRNU). – Lomnice u Tišnova: Fl.MORAVICA: Lednice u biologické stanice.; 375 m n. m. (Zapletálek J. 1930-05-25 BRNU). – Podolí u Borače: Flora Moraviae: Borač při Svratce, okr. Tišnov; 280 m n. m. (Kadlec 1952-10-00 BRNU). – Podolí u Borače: Flora Moraviae: Podolí u Tišnova; 380 m n. m. (Havlíčková 1952-10-00 BRNU). – Lomnice u Tišnova: Flora moravica: Lomnice pr. Tišnov. In convalle in „Obora“. In locis sab humidis; 375 m n. m. (Hrabětová A. 1951-08-25 BRNU). – Lomnice u Tišnova: Flora Moraviae: Lomnice pr. Tišnov. In convalle in Obora, In locis sab humidis ad rip. rivulae.; 375 m n. m. (Hrabětová A. 1951-08-25 BRNU). – Borač: Flora moravica: distr. Tišnov. In decl. Orient. supra fl. Svratka pr. Borač.; 275 m n. m. (Hrabětová A. 1953-08-13 BRNU). – Lomnička u Tišnova: Flora Moraviae: Lomnička u Tišnova; 300 m n. m. (Čermáková 1952-10-00 BRNU). – Šerkovice: Flora Moraviae: Šerkovice u Lomnice, okr. Tišnov; 450 m n. m. (Ondráček 1952-10-00 BRNU). – Šerkovice: Flora moravica: distr. Tišnov. Sub silon Hamry dist. supra pag Šerkovice N.; 375 m n. m. (Hrabětová A. 1964-06-24 BRNU). – Předklášteří: Flora Moraviae: Tišnov; silnice k Závisti; 355 m n. m. (s. coll. 1952-10-00 BRNU). – Žernůvka: Flora Moraviae: Žerůvka, okr. Tišnov.; 375 m n. m. (Dvořáčková 1952-10-00 BRNU). – Březina u Tišnova: Flora Moraviae: Tišnov, Březina.; 250 m n. m. (Kowalová 1952-10-00 BRNU). – Lubě: Flora Moraviae: png. Tišnov. In decliv. supra rivium Lubě pr. Malhostovice; 400 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-00 BRNU). – Lipůvka: Flora Moraviae: Ad margines silvae pr. Lipůvka; 475 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-00 BRNU). – Adamov: Adamsthal [Josefovské údolí, Adamov]; 275 m n. m. (Theimer C. 1866-05-19 BRNU). – Olomučany: Flora

Moraviae: okr. Blansko. U Olomoučan v široké travnaté zmole.; 400 m n. m. (Hrabětová A. 1952-09-00 BRNU). – Bransouze: Flora moravica: distr. Třebíč: vápencový ostrůvek na levém břehu řeky Jihlavy asi 200 m SZ od Číchova; 450 m n. m. (Chlupová J. 1974-06-01 BRNU). – Podklášteří: Ve stráni pod zámkem v Třebíči.; 400 m n. m. (s. coll. 1907-05-00 BRNU). – Třebíč: Lísčí u Třebíče; 400 m n. m. (PiCBauer R. 1900-00-00 BRNU). – Třebíč: Flora moravica: Lísčí u Třebíče; 400 m n. m. (Suza J. 1931-08-00 BRNU). – Maršov u Veverské Bítýšky: Flora moravica: distr. Brno venkov 9 km Z od Veverské Bítýšky pravý břeh Bílého potoka 500 m Z od místa zv. Šmelcovna; 320 m n. m. (Ženíšková H. 1994-09-06 BRNU). – Veverská Bítýška: Flora Moraviae: Vev. Bítyška; 255 m n. m. (Lachmanová 1952-10-00 BRNU). – Veverská Bítýška: Flora moravica: Veverská Bítýška; 250 m n. m. (Širjaev G. 1924-09-01 BRNU). – Veverská Bítýška: Flora moravica: Veverská Bítýška; 250 m n. m. (Širjaev G. 1924-09-01 BRNU). – Rosice u Brna: Flora MORAVICA: Moravské podhůří Vrchoviny, okres Brno-venkov: při silnici v Mariánském údolí ca 200 m od rybníka směrem k Okrouhlíku; 330 m n. m. (Křivánková H. 1978-06-04 BRNU). – Říčky u Brna: Flora Moravica: Říčky u Brna; 450 m n. m. (Bič 1948-06-17 BRNU). – Bílovice nad Svitavou: Flora moravica: okr. Brno. Bílovice nad Svitavou: lem lesa 250 m SV od obce; 300 m n. m. (Krulová J. 2002-09-28 BRNU). – Štěpánovice u Jaroměřic nad Rokytnou: Flora moravica: distr. Třebíč: Štěpánovice: na mezi proti Pánkově cihelně pod obcí; 450 m n. m. (Palík J. 1973-08-09 BRNU). – Lukovany: Flora moravica: Distr. Zastávka u Brna, 3,5 km JZ, u rybníka na hor. toku Balinky u obce Lukovany; 430 m n. m. (Schusterová Z. 1978-10-08 BRNU). – Popůvky u Brna: Flora moravica: distr. Brno, Popůvky, břehový porost Horního popůveckého rybníka.; 300 m n. m. (Kučerová E. 2000-05-07 BRNU). – Ivančice: Flora Moravica: Moravské podhůří Česko-moravské vrchoviny, okres Brno-venkov. Neslovice, les Na starých horách asi 200 m JZ od křižovatky Neslovice-Ivančice-Padochov.; 370 m n. m. (Foralová A. 1978-06-22 BRNU). – Pulkov: Flora moravica: Jaroměřice, v křoví u Pulkovu na serp.; 400 m n. m. (Podpěra J. 1950-06-16 BRNU). – Moravské Bránice: Flora moravica: Ivančice: Inter fritices sec. Vicum luter motutam slation fearoviae Mor. Bránice vercus.; 315 m n. m. (Hrabětová A. 1964-07-12 BRNU). – Vysočany u Znojma: Flora moravica: Dolní Želetavka. Okraj lesa u Mácova mlýna; 400 m n. m. (Hrabětová A. 1964-08-19 BRNU). – Plaveč: Flora moravica distr. Znojmo: v křovinách u řeky Jevišovky asi 0,5 km SZ od obce Plaveč.; 235 m n. m. (Pokorná D. 1971-07-20 BRNU). – Podhradí nad Dyjí: Flora moravica: Podyjí. Inter frutices ad ripam fluminis pr. Frenštejn; 400 m n. m. (Hrabětová A. 1953-07-01 BRNU).

Fytochorion 69a. Železné hory: Železnohorské podhůří

Hněvětice: Flora bohemica. Distr. Chrudim, Lhota, břehy Krounky; 340 m n. m. (Javorský J. 1984-05-17 BRNU).

Fytochorion 70. Moravský kras

Suchdol v Moravském krasu: Flora moravica: Moravský kras. U vchodu do Kateřínské jeskyně.; 375 m n. m. (Zachoval F. 1983-08-24 BRNU). – Ochoz u Brna: Flora Moravica: Brno: Ochoz, v postranním údolí Říčky v Nové louce; 350 m n. m. (Podpěra J. 1934-07-15 BRNU).

Fytochorion 71a. Drahanská vrchovina: Bouzovská pahorkatina

Doubravice nad Moravou: Sv. Josef u Moravičan.; 250 m n. m. (Otruba J. 1927-05-00 BRNU).

Fytochorion 71b. Drahanská vrchovina: Drahanská plošina

Malé Hradisko: Flora Moravica: Drahanská vrchovina. Distr. Boskovice: Malé Hradisko, křovinaté lemy a fragmenty habřin na Skřivánkově.; 550 m n. m. (Zouharová D. 1982-08-03 BRNU).

Fytochorion 71c. Drahanská vrchovina: Drahanské podhůří

Ludéřov: Flora moravica: Distr: Olomouc, obec Střížov, 2 km J od Náměště na Hané, mez u cesty na Z okraji obce; 270 m n. m. (Dosedělová M. 1979-07-06 BRNU). – Náměšť na Hané: Flora moravica: Distr: Prostějov, obec Laškov, 5 km JZ od Náměště na Hané, listnatá stráňka u cesty do Terezského údolí, 800 m V od obce; 360 m n. m. (Dosedělová M. 1979-05- 27 BRNU). – Ruprechtov: Flora Moravica, Distr. Vyškov: polní cesta vstupující do klidové oblasti Rakovecké údolí.; 450 m n. m. (Schovancová J. 1983-06-08 BRNU). – Líšeň: Flora moravica: Distr. Brno, Brno-Líšeň, Staré zámky, okraj pole; 325 m n. m. (Dvořák F. 1980-09- 00 BRNU). – Líšeň: U Líšně-Rička in silvis [Říčka u Líšně]; 280 m n. m. (Širjaev G. 1924- 05-29 BRNU). – Líšeň: Líšeň u Brna, v úvodí Říčky.; 300 m n. m. (Švestka F. 1924-08-20 BRNU).

Fytochorion 74a. Slezská pahorkatina: Vidnavsko-osoblažská pahorkatina

Žulová: Flora moravica: Rychlebské hory. Žulová-okraj lesa u nádraží.; 375 m n. m. (Unar J. 1983-11-05 BRNU).

Fytochorion 74b. Slezská pahorkatina: Opavská pahorkatina

Brumovice u Opavy: Flora moravo-siles. KRNOV: In convalle rivi Čižina supra Brumovice; 310 m n. m. (Hrabětová A. 1959-09-11 BRNU). – Kozmice: Flora Moravica; distr. Hlučín v křovinách na obecní skále v Kozmicích; 270 m n. m. (Gebauerová B. 1981-05-21 BRNU).

Fytochorion 75. Jesenické podhůří

Rýmařov: Olmütz, Schanzen; 600 m n. m. (Laus H. 1905-00-00 BRNU). – Slezská Harta: Flora moravica: kor. Harta, v údolí potoka od bílč. mlýna k Bílčicím; 440 m n. m. (Slavoňovský F. 1953-08-12 BRNU).

KARPATSKÉ MEZOFYTIKUM

Fytochorion 76a. Moravská brána: Moravská brána vlastní

Veselíčko u Lipníka nad Bečvou: Flora moravica: Pobečví- „Pod střechnicí“ Veselíčko; 270 m n. m. (Bocan J. 1929-07-09 BRNU). – Kojetín u Starého Jičína: Flora Moravica: Vrch „Svinec“ u Nového Jičína; 546 m n. m. (Vicherek J. 1956-08-24 BRNU). – Štramberk: Štramberk: Sv. stráň Kotouče; 475 m n. m. (Otruba J. 1929-08-00 BRNU). – Chvalčova Lhota: Flora Moravica, Hostýnské vrchy: Břeh potoka Bystřička ve Chvalčově; 350 m n. m. (Duroňová I. 1996-05-25 BRNU).

Fytochorion 76b. Moravská brána: Tršická pahorkatina

Svrčov: M. Weisskirchen: Svrčov; 300 m n. m. (Petrak M. 1913-05-00 BRNU). – Svrčov: Mähr-Weisskirchen. Svrčov.; 325 m n. m. (Petrak M. 1913-05-00 BRNU).

Fytochorion 78. Bílé Karpaty lesní

Biskupice u Luhačovic: Flora moravica. Distr. Luhačovice, obec Biskupice, podél železniční trati; 250 m n. m. (Kesslerová V. 1982-05-30 BRNU). – Záhorovice: Česká republika, distr. Uherské hradiště: Šumice, okraj lesa 1,9 km SV obce; 340 m n. m. (Novotný P. 1997-07-09 BRNU).

Fytochorion 79. Zlínské vrchy

Vizovice: Flora moravica: Distr. Vizovice, Vizovické vrchy, břeh potoka 1 km SSZ od Lutoniny; 360 m n. m. (Darebníková J. 1976-08-30 BRNU).

Fytochorion 80a. Střední Pobečví: Vsetínská kotlina

Zubří: Flora MORAVICA: ZUERÍ AD ROŽNOV in silvaticis l.d. Háje; 350 m n. m. (Krist V. 1928-06-15 BRNU). – Bystřička: Flora moravica, distr. Vsetín. Křoviny pod Klenovem, u cesty 200 m od autokempu.; 350 m n. m. (Konvička M. 1998-06-26 BRNU). – Vsetín: Morvia Or. distr. et. p. Vsetín, Vesnik, vesnice; 350 m n. m. (Říčan G. 1921-10-25 BRNU).

Fytochorion 81. Hostýnské vrchy

Přílepy u Holešova: Flora moravica. Distr. Gottwaldov, Hostýnské vrchy. U lesa nad údolím říčky Mojeny východně od obce Přílepy; 325 m n. m. (Hrubcová E. 1982-06-01 BRNU).

Fytochorion 84a. Podbeskydská pahorkatina: Beskydské podhůří

Vendryně: Flora silesiaca: Bystřice nad olší/okr. Frýdek-Místek/, na okraji olšiny na pravém břehu Olše, poblíž silničního mostu na Karpentnou a Záolší, roztroušeně; 320 m n. m. (Kudělová J. 1995-06-01 BRNU).

ČESKÉ OREOFYTIKUM

Fytochorion 97. Hrubý Jeseník

Seč u Jeseníka: Flora moravica: Hrubý Jeseník. Při značkované ceste na Rejvíz na okraji obce Detřichov.; 480 m n. m. (Unar J. 1989-05-24 BRNU).

5.2 Euonymus verrucosus Scop.

5.2.1 Morfologie a popis

Je opadavý keř dorůstající 1 až 5 metrů. Jeho větve jsou oblé, v mládí zelené, později hnědnou a jsou hustě pokryty tmavými bradavičkami, starší větve jsou pak šedavě hnědé. Listy má vstřícné, krátce řapíkaté, vejčité, zašpičatělé a po obvodu pilovité. Květy kvetou v květnu až červnu, rostou v úžlabních vidlanech, po jednom až sedmi, jsou nahnědlé, červeně tečkované, čtyřčetné a oboupohlavné, vzácněji jednopohlavné. Plodem je čtyřpouzdrá tobolka, která má růžově červenou barvu, v níž jsou černá, vejcovitá semena částečně krytá červeným míškem.

Obrázek č. 3: Euonymus verrucosus: A) habitus, B) list (obrázky převzaty z portálové stránky: [http://pladias.cz/] a [http://databaze.dendrologie.cz/], autoři: Petr Horáček, Pavel Veselý).

5.2.2 Rozšíření v ČR

Vyskytuje se v Malé Asii, Kavkazu, jižní Evropě a u nás na Moravě (Skalická 1997a, Horáček 2007). Z mapy lze vyčíst jeho výrazný teplomilný charakter, roste pouze v panonské oblasti jižní Moravy. Roste v listnatých lesích, křovinatých svazích, vzácněji na rovinatém povrchu. Vyhovují mu humózní a hlinité půdy, často roste na vápencích, ale i granodioritech. (Skalická 1997a).

Z mých dat vyplývá, že těžištěm výskytu je Znojemsko (nejvíce sběru je z okolí Vranovské přehrady a Znojma), Třebíčsko, Moravský kras, Chřiby, Pálava, Bílé Karpaty. Výrazný exklávní výskyt je u Zábřehu na Moravě, na vápencovém kopci a Vitošov (454 m), který představuje významný ostrov teplomilné květeny na severu střední Moravy.

Obrázek č. 4: Mapa rozšíření druhu Euonymus verrucosus v České republice (rozšíření podle herbářových dokladů). Černé body představují mnou excerpované herbářové doklady, žlutý bod představuje nerevidovaný floristický údaj.

Seznam revidovaných lokalit výskytu druhu E. verrucosus v ČR:

ČESKÉ TERMOFYTIKUM

15c. Východní Polabí: Pardubické Polabí

Pardubice: Pardubické městské sady; 220 m n. m. (s. coll. 1887-00-00 BRNU).

PANONSKÉ TERMOFYTIKUM

Fytochorion 16. Znojemsko-brněnská pahorkatina

Tišnov: Flora Moravica: Ad pedem austr. montis Květnica supra Tišnov. Inter frutices, solo calc. [Na jižních chodnících kopce Květnica nad Tišnovem, v křovinách, vápenec]; 470 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-03 BRNU). – Tišnov: Flora Moravica: Ivančice, ad pedem collis Réna supra fl. Rokytná [Ivančice, u úpatí kopce Réna, nad ř. Rokytná]; 325 m n. m. (Hrabětová A. 1952-07-27 BRNU). – Čebín: Tišnov. Čebínka: pinetum silvestrix na severním svahu. Podklad: perm. Červ. Jalovina. S. M.: ca 350 m S Lonicera xylosteum, Conus sanguinea, Euonymus verr. Typ. I přechody v květech. Pouze 1 keř. Pl. Kor. Žlutozelené.; 429 m n. m. (Vězda A. 1946-05-05 BRNU). – Čebín: Flora moravica: Moravia centr, distr. Kuřim: Čebín: smíšený les na severním svahu Čebínky 1,3 km SV od obce S. m. 380 m; 350 m n. m. (Kratochvílová K. 1999-04-09 BRNU). – Čebín: Flora moravica: Kuřim: in fruticom vitis Čebínka.; 429 m n. m. (Krist V. 1934-05-06 BRNU). – Tišnov: Flora moravica: okr. Tišnov, kat. Lomnice, Šibeniční horka, záp. Exp. S. M. 450 m; 325 m n. m. (Hrabětová A. 1952-07-27 BRNU). – Tišnov: Flora Moraviae: Tišnov. In luco Klucanina pr. „Somatorium“; 415 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-00 BRNU). – Malhostovice: Flora moravica: Kuřím u Brna: na okraji lesním vrchu Zlobice u Kuříma.; 375 m n. m. (Jedlička J. 1946-05-05 BRNU). – Kuřim: Flora Moraviae: Kuřim; 300 m n. m. (Dufková 1952-10-00 BRNU). – Mokrá Hora: U cesty kol. lesa od 2. mlýnov K. Mokré Hoře.; 275 m n. m. (Veselý F. 1913-05-28 BRNU). – Jundrov: Flora moravica: Jurdova - okr. Brno-město, okraj lesa pod vrchem Holedná v chatové osadě „Údolí oddechu“; 275 m n. m. (Chadímová H. 1968-05-17 BRNU). – Jundrov: Flora moravica: Brno: Brno: ad viam in margine silvae mixtae supra suburbium Jundrov; 350 m n. m. (Hrabětová A. 1977-07-25 BRNU). – Královo Pole: Brno-Královo Pole; 250 m n. m. (Tkany 1833-06-19 BRNU). – Obřany: Moravia centr. -merid, distr. Brno: in silva caedua (Querceto-Car-pinnetum) convallis Ve Žlebech dietae prope suburbium Brno- Obřany, cca 260 m s. m.; 225 m n. m. (Šeda Z. 1963-05-30 BRNU). – Obřany: Moravia centr. -merid, distr. Brno: in silva caedua (Querceto-Car-pinetum) convallis Ve Žlabech dietae

26 prope suburbium Brno-Obřany, cca 260 m s. m.; 250 m n. m. (Šeda Z. 1963-05-30 BRNU). – Řečkovice: Flora moravica, distr. Brno. Okraj listnatého lesa ve V výběžku Zamilovaného hájku asi 1,5 km JV od Brna-Řečkovic; 250 m n. m. (Klementová R. 1995-05-10 BRNU). – Bosonohy: Flora moravica: distr. Brno, Bosonožský hájek.; 325 m n. m. (Kučerová E. 1995- 05-30 BRNU). – Kounické Předměstí: Flora Moraviae: Ivančice in colle Nová hora Sv. Jakub. In locis lapidosis; 325 m n. m. (Hrabětová A. 1952-05-01 BRNU). – Pisárky: Schreibwald b. Brünn [Pisárky u Brna]; 225 m n. m. (Czižek I. 1904-05-28 BRNU). – Pisárky: Flora Moravica: in declivibus montis inter cos vicum Jundrov et. Pisárky; 350 m n. m. (Teichman V. 1928-05-19 BRNU). – Město Brno: Brünn; 275 m n. m. (Kumposcht s. d. BRNU). – Staré Brno: Gelber Berg bei Brünn, Mähren [Žlutý kopec u Brna]; 275 m n. m. (Thenius 1912-05-16 BRNU). – Moravany u Brna: Flora Moraviae, Obrava, okres Brno. Okraj trnovníkovéo lesa, stepní stráň, písčitá půda.; 275 m n. m. (Hrabětová A. 1952-10-19 BRNU). – Střelice u Brna: FLORA moravica: distr. Brno Lesní cesta 0,5 km SZ od Anenského mlýna S. m. 250 m; 250 m n. m. (Hyclová M. 1985-05-30 BRNU). – Jamolice: Flora moravica: Templštýn ad fl. Jihlavka, in rup. Granuliticis; 325 m n. m. (Suza J. 1930-05- 20 BRNU). – Moravský Krumlov: Kromau in Mähren [Mährisch Kromau = Moravský Krumlov]; 285 m n. m. (Zimmermann H. 1913-05-00 BRNU). – Rokytná: Flora moravica: Krumlov. In aed. Fruticosis conv. fl. Rokytná pr. Rokytná (exp. orient.); 250 m n. m. (Hrabětová A. 1953-05-02 BRNU). – Rokytná: Flora moravica: Krumlov. In rupib. conglomerat. supra fl. Rokytná pr. Rokytná. (exp. occid.); 250 m n. m. (Hrabětová A. 1953- 05-02 BRNU). – Rokytná: Flora moravica: Krumlov. In decliv. conglomer. fruticosis couval lis fl. Rokytná pr. Rokytná; 265 m n. m. (Hrabětová A. 1953-05-02 BRNU). – Moravský Krumlov: Mor. Krumlov: pod Sv. Floriánkem; 300 m n. m. (Podpěra J. 1923-09-29 BRNU). – Moravský Krumlov: Mor. Krumlov: pod Sv. Floriánkem; 300 m n. m. (Podpěra J. 1923- 09-29 BRNU). – Němčice u Ivančic: FLORA moravica: distr. Ivančice, Listnatý les u Rokytné asi 1,5 km JV od Ivančic-Němčic S. m. ca 220 m; 250 m n. m. (Hetešová Z. 1985- 06-08 BRNU). – Němčice u Ivančic: Flora moravica: In collibus substepposis pr. Ivančice; 250 m n. m. (Hrabětová A. 1951-06-00 BRNU). – Němčice u Ivančic: Flora moravica: In collibus substepposis pr. Ivančice; 250 m n. m. (Hrabětová A. s. d. BRNU). – Moravské Bránice: Flora Moraviae: Ivančice. Mezi Ivančicemi a Bránicemi blízko žel. tratě; 250 m n. m. (Hrabětová A. 1952-02-00 BRNU). – Moravský Krumlov: Flora Moraviae: Krumlovsko. In apice collis Leskoun.; 348 m n. m. (Hrabětová A. 1952-09-18 BRNU). – Oblekovice: Pelzberg b. Znaim [Načeratický kopec u Znojma]; 290 m n. m. (Oborny A. 1971-08-06 BRNU).

Fytochorion 17b. Mikulovská pahorkatina: Pavlovské kopce

Horní Věstonice: Flora moravica: Paol. Kopce. Okraje lesa nad H. Věstonicemi; 250 m n. m. (Hrabětová A. 1952-09-30 BRNU). – Klentnice: Moravia australis, distr. Mikulov, colles Pavlovské vrchy: in declivi sub loco „Soutěska“ prope pogum Klentnice.; 400 m n. m. (Deylová B. et Šourková M. 1971-05-20 BRNU). – Mikulov na Moravě: Mikulov-vrch Turold.; 385 m n. m. (s. coll. 1965-05-31 CB).

Fytochorion 17c. Mikulovská pahorkatina: Milovicko-valtická pahorkatina

Mikulov na Moravě: Pollauer Berge; 250 m n. m. (Czižek I. 1880-05-17 BRNU).

Fytochorion 18a. Jihomoravský úval: Dyjsko-svratecký úval

Žabovřesky: Flora moravica okr. Brno-Pisárky, Brno-Žabovřesky, Wilsonův les, les nad ul. Brátovou.; 250 m n. m. (Skalka F. 1993-05-15 BRNU). – Pouzdřany: Flora moravica: In collibus step. fcosis; 200 m n. m. (Jedlička J. 1951-06-26 BRNU). – Pouzdřany: Flora moravica: Povodí dol. Želetavky. Okraj lesa u D. Dešova (exp. J.); 400 m n. m. (Hrabětová A. 1954-08-19 BRNU). – Pouzdřany: Flora moravica: In colle steposo Pouzdřany.; 200 m n. m. (Hrabětová A. 1951-06-23 BRNU). – Pouzdřany: Flora moravica: In colle stepposo pr. Pouzdřany.; 200 m n. m. (Hrabětová A. 1951-05-23 BRNU). – Charvátská Nová Ves: Fl.MORAVICA: Lednice: v chrám Apolla.; 170 m n. m. (Zapletálek J. 1930-05-12 BRNU).

Fytochorion 18b. Jihomoravský úval: Dolnomoravský úval

Bzenec: Flora Moraviae: Bzenec. Na keřnatých bocích hlubokých vývozů ve vinohradech. Hluboká kamenitá půda. Místy souvislý porost; 210 m n. m. (Hrabětová A. 1953-05-15 BRNU).

Fytochorion 19. Bílé Karpaty stepní

Petrov u Hodonína: Střážnice: Stará hory pr. Rozsseháč.; 250 m n. m. (Čouka F. 1905-08-15 BRNU). – Tvarožná Lhota: Flora Moraviae: Bílé Karpaty, In luco steposo versus cacum. Šumiárnik (supra Tvarožná Lhota).; 300 m n. m. (Hrabětová A. 1953-05-16 BRNU). – Malá Vrbka: Flora Moraviae: Bílé Karpaty. V habřině nad Malou Vrbkou svahy Viskunu).; 300 m n. m. (Hrabětová A. 1953-05-16 BRNU).

Fytochorion 20a. Jihomoravská pahorkatina: Bučovická pahorkatina

Dražovice: Vyškov: Dražovský hájek; 350 m n. m. (Čouka F. 1912-05-28 BRNU). – Dražovice: Vyškov: hájek Dražovský; 350 m n. m. (Čouka F. 1912-05-28 BRNU). – Dražovice: Vyškov: Dražovský hájek; 350 m n. m. (Čouka F. 1912-05-28 BRNU). – Letonice: Moravia: in fruticosis Letonický hájek prope oppid. Slavkov; 387 m n. m. (Krist V. 1933-05-06 BRNU). – Nevojice: Flora moravica: Nevojice distr. Bučovice Ad marginem silvae supra pagum Nevojice; 310 m n. m. (Hrabětová A. 1973-05-19 BRNU).

Fytochorion 20b. Jihomoravská pahorkatina: Hustopečská pahorkatina

Maloměřice: Flora moravica: Brno: In luco stepposo Hády, solo calcar.; 300 m n. m. (Hrabětová A. 1955-05-22 BRNU). – Tvarožná: Flora moravica: Santon u Tvarožné-Na SZ svahu Santonu.; 250 m n. m. (Doubek M. 1966-06-25 BRNU). – Velatice: Flora moravica: Velatice okr. Brno-venkov lesostep na západní straně u chráněné lokality; 295 m n. m. (Vlašicová K. 1968-05-06 BRNU). – Dražovice: Vyškov: les u Dražovic; 275 m n. m. (Laus H. 1929-08-00 BRNU). – Blučina: Morava-Židlochovice. Blučina: křoviště na trav. stráni „Nové hory“; 300 m n. m. (Staněk S. 1920-05-01 BRNU). – Blučina: Flora Moraviae: Židlochovice, Výhon. Okraj lesa; 355 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-00 BRNU). – Židlochovice: Flora Moraviae: Výhon supra Židlochovice. In silva supra via.; 355 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-01 BRNU). – Židlochovice: Flora Moraviae: Výhon supra Židlochovice. Inter frutices ad marg. agri.; 355 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-01 BRNU). – Židlochovice: Flora Moraviae: td. marg. luci stepposi ad Výhon supra Židlochovice. Expos. Austro-acied; 355 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-01 BRNU). – Lovčice u Kyjova: Ždánice: lesní okraj s. z. Nechvalína; 250 m n. m. (Čouka F. 1917-07-07 BRNU). – Sobůlky: FLORA moravica: distr. Hodonín: Sobůlky, Teplomilná doubravka západně obce S. m. cca 320 m; 319 m n. m. (Ondráček J. 1972-05-13 BRNU). – Hustopeče u Brna: Flora moravica, distr. Hustopeče u Brna. Přední kout.; 250 m n. m. (Černá H. 1996-05-19 BRNU). – Boleradice: Flora moravica: Hustopeče in querceto supra Boleradice; 325 m n. m. (Hrabětová A. 1953-07- 19 BRNU). – Horní Bojanovice: Hustopeče. Lesni cesta v doubravě nad H. Bojanovicemi; 300 m n. m. (Hrabětová A. 1954-05-00 BRNU). – Klobouky u Brna: Flora Moravicae: Klobouky-in querceto supra Martinice; 275 m n. m. (Hrabětová A. 1953-00-00 BRNU). – Kurdějov: Flora Moraviae: Hustopeče. Supra Kurdějov.; 250 m n. m. (Hrabětová A. 1953- 07-00 BRNU). – Kurdějov: Flora moravia: Hustopeče. Nad Kurdějovem na okraji lesa.; 300 m n. m. (Hrabětová A. 1953-07-27 BRNU). – Hustopeče u Brna: Mähren, Auspitz [Morava,

Hustopeče]; 225 m n. m. (s. coll. s. d. BRNU). – Velké Pavlovice: Flora Moravica: Velké Pavlovice, in fastigicis fruticosus sub luce versus Němčičky; 275 m n. m. (Hrabětová A. 1954-08-03 BRNU). – Klobouky u Brna: Flora Moravica: Klobouky. Inter fritic. In silva „Přestavlky“ dicta inter Klobouky et Diváky.; 250 m n. m. (Hrabětová A. 1952-05-08 BRNU). – Klobouky u Brna: Flora moravica: Pr. Klobouky in silou Ochůzky.; 300 m n. m. (Hrabětová A. 1953-06-00 BRNU). – Klobouky u Brna: Flora moravica: Klobouky. In luco „Háje“ disto supra oppidum.; 250 m n. m. (Hrabětová A. 1952-05-08 BRNU). – Kobylí na Moravě: Kobylí na Moravě-lácary; 250 m n. m. (Reitmayer J. 1966-05-02 BRNU). – Čejč: Flora Moraviae: Čejč. V borovém lese mezi Čejčí a Špidlákem; 200 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-00 BRNU). – Starý Poddvorov: Flora moravica: Inter Dol. Bojanovice et. N. Poddvorov ad marg. silone.; 200 m n. m. (Hrabětová A. 1953-06-00 BRNU). – Dolní Bojanovice: Flora moravica: distr. Hodonín: V lese Prostř. Kopansko pod silnicí ze H. Poddvorova do Bojanovic.; 250 m n. m. (Hrabětová A. 1953-06-00 BRNU). – Mutěnice: Flora Moraviae: Okraj lesa mezi Mutěnicemi a Poddvorovany; 225 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-00 BRNU).

Fytochorion 21a. Haná: Hanácká pahorkatina

Hlubočany: Vyškov: Hlubočanský háj; 300 m n. m. (Čouka F. 1910-05-23 BRNU). – Hlubočany: Vyškov: okraj háje Hlubočanského; 300 m n. m. (Čouka F. 1905-10-18 BRNU). – Hlubočany: Vyškov: Terešovský hájek; 300 m n. m. (Čouka F. 1910-05-23 BRNU). – Hlubočany: Vyškov: okraj háje Hlubočanského; 300 m n. m. (Čouka F. 1906-05-00 BRNU).

ČESKOMORAVSKÉ MEZOFYTIKUM

Fytochorion 63e. Českomoravské mezihoří: Poličsko

Meziříčko u Letovic: Flora moravica: sepentr. Letovice in decliv. Fruticosis versus Meziříčko supra Křelinka; 400 m n. m. (Hrabětová A. 1954-08-12 BRNU).

Fytochorion 64a. Říčanská plošina: Průhonická plošina

Průhonice: Průhonický park; 320 m n. m. (Čábera 1962-07-06 CB).

Fytochorion 67. Českomoravská vrchovina

Bystřice nad Pernštejnem: FLORA moravica: Distr. Bystřice nad Pernštejnem. Hodonín: asi 800 m S od obce S. m. 450 m; 550 m n. m. (Podhorská J. 1984-05-06 BRNU). – Crhov u

Olešnice: Flora moravica: Kunštát: Olešovice. In declive dect: Pod horkou sub cota 571; 550 m n. m. (Hrabětová A. 1954-08-13 BRNU). – Crhov u Olešnice: Flora moravica: Olešnice, distr. Blansko: In silva „Horka“ apellata inter oppidum Olešnice et vicum Křtěnov.; 550 m n. m. (Hrabětová A. 1969-07-29 BRNU). – Žďárec: Flora Moraviae: Žďárec, okr. Tišnov, sev. od Hvlova v polostinném smíšeném lese na svahu 35.; 400 m n. m. (Stehlíková 1952-10-00 BRNU). – Deblín: Flora Moraviae: Deblín, okr. Tišnov; 500 m n. m. (Konečná 1952-10-00 BRNU). – Nárameč: Flora moravica: distr. Třebíč: Třebíč: na stráni ve 2. Chmelenci vých. Od města S. m. ca 410 m; 450 m n. m. (Palík J. 1973-08-15 BRNU). – Cizkrajov: FLORA MORAVICA, distr. Dačice. Urbanečský vrch, východní okraj jehličnatého lesa S. m. 480 m; 570 m n. m. (Křížek J. 1970-06-25 BRNU). – Budkov: Flora moravica: Supra fl. Rokytná pr. Budkov.; 500 m n. m. (Hrabětová A. 1952-07-25 BRNU). – Moravské Budějovice: Flora moravica, distr. Mor. Budějovice, Chatová oblast Kosová; 500 m n. m. (Hanáková M. 1996- 09-04 BRNU).

Fytochorion 68. Moravské podhůří Vysočiny

Olešnička: Flora moravica: Štěpánov, distr. Žďár: In clivo S-W. supra viam non longe a loco quo Hodonínka influit in Svratka.; 350 m n. m. (Hrabětová A. 1970-06-19 BRNU). – Křížovice: Moravia: Lomnice u Tišnova: Infra pag. Křížovice in latere fossae rivuli ad pedem collis Křiby, ca 500 m S.; 500 m n. m. (Hrabětová A. 1962-08-23 BRNU). – Lomnice u Tišnova: Flora moravica: Tišnovsko. U Lomnice-pod Chrástovkou, mezi křovím; 400 m n. m. (Hrabětová A. 1953-07-05 BRNU). – Lomnice u Tišnova: Flora moravica: Lomnice pr. Tišnov. In locis petrosis fylliticis convallis in Obora niter Lomnice et Šerkovice.; 450 m n. m. (Hrabětová A. 1951-08-25 BRNU). – Doubravice nad Svitavou: Flora moravica (distr. Boskovice): dubový les na levém svahu údolí potoka Nešůrky 2 m VSV od Doubravice nad Svitavou; 450 m n. m. (Karkanová V. 2000-09-02 BRNU). – Chlum nad Jihlavou: Jihlavsko: jihových. Svah v údolí Jihlavy u Bransouz; břidlice křemičito-vápenaté.; 450 m n. m. (Ambrož J. 1928-06-00 BRNU). – Újezd u Tišnova: Flora moravica: distr. Žďár: Úvoz nad Říkonínem, j. exposice; 350 m n. m. (Hrabětová A. 1969-06-01 BRNU). – Brusná: Flora Moravica: pag. Tišnov, pr. Lomnice, in silva supra Brusná, in lapidosis; 425 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-03 BRNU). – Brusná: Flora Moraviae: pag. Tišnov pr. Lomnice. In silva „Jahodná“ supra Řepka.; 520 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-03 BRNU). – Brusná: Flora moravica: Tišnov: in declivo S Querceti Jahodná copiosa; 475 m n. m. (Hrabětová A. 1962-05-25 BRNU). – Dolní Loučky: Flora Moraviae: Dol. Loučky u Tišnova.; 300 m n. m. (Blahová 1952-10-00 BRNU). – Dolní Loučky: Flora Moravia Dol. Loučky u Tišnova.; 300

31 m n. m. (Synková 1952-10-00 BRNU). – Podolí u Borače: Flora Moraviae: Borač u Tišnova; 300 m n. m. (Mertová s. d. BRNU). – Řepka: Flora moravica: Tišnov: in nemore (Querceto) montis Jahodná (in marginibus copisissimum) supra vicum Řepka; 415 m n. m. (Hrabětová A. 1967-05-21 BRNU). – Drásov: Flora Moraviae: Okr. Tišnov. Ve Krajzkové zmoli na okraji lesa za Drásovem; 440 m n. m. (Hrabětová A. 1952-06-00 BRNU). – Lomnice u Tišnova: Flora moravica: Tišnovsko. Na okraji lesa vpravo od silnice z Lomničky k Řepce (Mašovy dubiny); 400 m n. m. (Hrabětová A. 1953-07-05 BRNU). – Řepka: Flora moravica: Tišnovsko. Paní hora-mezi Řepkou a Šerkovicemi. Smíšený les.; 350 m n. m. (Hrabětová A. 1954-08-00 BRNU). – Řepka: Flora moravica: Mez u lesa mezi Šerkovicemi a Řepkou.; 350 m n. m. (Hrabětová A. 1950-05-09 BRNU). – Deblín: Flora moravica: Tišnov: Dol. Loučky. In clivo silvae fraudosae supror frag. Chytálky. W; 350 m n. m. (Hrabětová A. 1977-07-29 BRNU). – Předklášteří: Flora moravica: Tišnov. Tišnov, silnice k závisti.; 300 m n. m. (s. coll. 1952-10-00 BRNU). – Březina u Tišnova: Flora Moraviae: Březina u Tišnova.; 250 m n. m. (Koumalová 1952-10-00 BRNU). – Lelekovice: Flora moraviae, stepní stráňka nad Lelekovicemi. Okr. Brno.; 400 m n. m. (Unar J. 1959-05-15 BRNU). – Lažánky u Blanska: Flora moravica: V údolí Punkvy.; 450 m n. m. (Podpěra J. 1898-06-28 BRNU). – Olomučany: Flora moravica: okr. Blansko. U Olomoučan v houští, vroubiném okraj zmole mezi zahrad. Poli (+babyka, líska) zvětralý žulosyenit; 450 m n. m. (Hrabětová A. 1952-09-00 BRNU). – Olomučany: Flora Moraviae: Olomoučany. Na boku travnaté zmoly. Naplavená půda na xx-křídl.; 450 m n. m. (Hrabětová A. 1952-09-23 BRNU). – Bransouze: Flora moravica: distr. Třebíč: v listnatém lese na levém břehu řeky Jihlavy mezi Bransouzem a Číchovem S. m. ca 430 m; 450 m n. m. (Chlupová J. 1974-05-10 BRNU). – Ptáčov: Ptáčov u Třebíče; 425 m n. m. (PiCBauer R. 1902-00-00 BRNU). – Vladislav: Na pravém břehu Jihlavky za Vladislavou; 400 m n. m. (Suza J. 1923-05-07 BRNU). – Vladislav: Třebíč: in valle fl. Jihlavka pr. Vladislav, in rup. guciranis [Třebíč: v údolí Jihlavy poblíž Vladislavi]; 400 m n. m. (Suza J. 1929-09-00 BRNU). – Tasov: FLORA moravica: distr. Vel. Meziříčí: na mezi u silnice severozápadně od kóty 445 asi 0,5 km západně od obce Tasov S. m. cca 430 m; 425 m n. m. (Skryja J. 1972-06-03 BRNU). – Javůrek: Flora moravica: distr. Brno venkov 5 km Z od Veverské Bítýšky levý břeh Bílého potoka, lesní lem 1 km Z od m zv. Chaloupky; 350 m n. m. (Ženíšková H. 1994-08-21 BRNU). – Maršov u Veverské Bítýšky: Flora moravica: Vev. Bítýška. Na stráni za Šmelcovnou S. M. 350; 325 m n. m. (Vybíralová J. 1929-06-30 BRNU). – Maršov u Veverské Bítýšky: Flora Moraviae: Maršov, okr. Tišnov; 450 m n. m. (Kuchyňka 1952-10-00 BRNU). – Maršov u Veverské Bítýšky: Brno, v údolí Bílého potoka pod Šmelcovnou.; 470 m n. m. (Podpěra J. 1909-06-18 BRNU). – Říčky u

Brna: Flora moravica: Moravské podhůří Vrchoviny, okres Brno-venkov: okraj lesa jižně od výslunné paseky pod hřištěm v obci Říčky.; 450 m n. m. (Křivánková H. 1979-07-19 BRNU). – Lelekovice: Flora moravica-Kuřimsko sz Brna, Jižní okraj PP Březina u Lelekovic při tabuli PP, několik keřů.; 375 m n. m. (Saul J. 1996-07-23 BRNU). – Adamov: Adamsthal bei Brὕnn.; 350 m n. m. (Theimer C. 1963-05-00 BRNU). – Komín: Flora moravica, distr. Brno. Světlý listnatý les v údolí Mnišího potoka v jižní části přírodního parku Baba asi 1 km S od obce Kníničky; 250 m n. m. (Hladíková M. 1995-05-14 BRNU). – Babice nad Svitavou: Flora moravica: Boční údolí k z. svitavského, mezi Bílovicemi a Babicemi; 350 m n. m. (Hrabětová A. 1963-06-28 BRNU). – Babice nad Svitavou: Flora moravica: distr. Brno, Babice nad Svitavou: listnatý les 100 m Z od obce.; 450 m n. m. (Krulová J. 2002-05-18 BRNU). – Klučov: Třebíč, Klučovská hora; 595 m n. m. (Suza J. 1931-08-00 BRNU). – Příbram na Moravě: Flora moravica: Distr. Zastávka u Brna, ca 1,3 km V od obce Vys. Popovice, na soutoku dvou potoků.; 400 m n. m. (Schusterová Z. 1978-09-22 BRNU). – Vysoké Popovice: Flora moravica: Distr. Zastávka u Brna, 0,5 km JV od odbce Vys. Popovice, okraj les. Ostrůvku Čeleška; 425 m n. m. (Schusterová Z. 1978-08-23 BRNU). – Mohelno: Flora moravica: in rupibus pr. Mohelno solo seprentinico; 350 m n. m. (Suza J. 1927-09-00 BRNU). – Rosice u Brna: Flora Moravica: Moravské podhůří Českomoravské vrchoviny, okres Brno-venkov, Rosice, v lese Obora/část Nad skálou/ asi 450 m J od železniční zastávky.; 350 m n. m. (Foralová A. 1979-06-04 BRNU). – Rosice u Brna: Flora moravica: Moravské podhůří Vrchoviny, okr. Brno-venkov: nad soutokem potoků Bílé vody a Bobravy; 325 m n. m. (Křivánková H. 1978-04-30 BRNU). – Ivančice: Flora moravica: Moravské podhůří Českomoravské vrchoviny, okres Brno-venkov. Neslovice, jižní okraj lesa Na Starých horách asi 500 m JZ od křižovatky Neslovice-Ivančice-Padochov; 375 m n. m. (Foralová A. 1978-06-20 BRNU). – Malý Dešov: Flora moravica: Údolí Želetavky, U M. Dešova-ve zmole; 400 m n. m. (Hrabětová A. 1954-08-19 BRNU). – Vysočany u Znojma: Flora moravica: Údolí Želetavky. Ad marg. Silvae; 375 m n. m. (Hrabětová A. 1954-08-20 BRNU). – Zálesí u Bítova: Flora moravica: Znojmo: Ad margine silvae mixtae infra vicum Zálesí; 450 m n. m. (Hrabětová A. 1953-06-01 BRNU). – Bítov: Flora moravica: Podyjí Křovinatá stráň pod Cornštýnem; 400 m n. m. (Hrabětová A. 1953-06-29 BRNU). – Bítov: Flora moravica: Podyjí. Nad Dyjí na skalnatém svahu proti Coruštýnem; 446 m n. m. (Hrabětová A. 1953-06-30 BRNU). – Bítov: Flora moravica: Podyjí supra fl. Prope poutem pr. Bítov. Inter frulicesi; 400 m n. m. (Hrabětová A. 1953-06-30 BRNU). – Bítov: Flora moravica: Podyjí. Cornštýn.; 446 m n. m. (Hrabětová A. 1953-06-30 BRNU). – Bítov: Flora moravica: Podyjí. Supra fl. Želetavka pr. Bítov (nilosis saxosis); 400 m n. m. (Hrabětová A.

1953-07-00 BRNU). – Bítov: Flora moravica: Podyjí. Inter frutices sub ruinam arcis Cornštejn (sub fragneus).; 446 m n. m. (Hrabětová A. 1953-07-02 BRNU). – Lančov: Flora moravica: Podyjí: Okraj smrkového lesa pr. Lančov.; 450 m n. m. (Hrabětová A. 1954-08-27 BRNU). – Štítary na Moravě: Flora moravica: Podyjí: Vranov, Švýcarské údolí-smíšený les; 400 m n. m. (Hrabětová A. s. d. BRNU). – Plaveč: FLORA moravica distr. Znojmo: asi 100 m východně od zříceniny hradu Lapikus v Báboveckém lese SZ od obce Plaveč. S. m. cca 310 m; 275 m n. m. (Pokorná D. 1971-07-28 BRNU). – Vranov nad Dyjí: Flora moravica: Podyjí: In declavo fruticoso pr. Vranov.; 350 m n. m. (Hrabětová A. 1954-08-24 BRNU).

Fytochorion 70. Moravský kras

Kanice: Flora Moravicae: pag. Brno. In luco stepposo „Hády“ solo colcareo; 400 m n. m. (Hrabětová A. 1952-05-00 BRNU). – Kanice: Flora moravica: Hády pr. Brno, solo grano- diorit.; 420 m n. m. (Hrabětová A. 1952-09-28 BRNU). – Ochoz u Brna: Brno: Podél cesty v lese u Ochoze v Luhu; 350 m n. m. (Doležal R. 1928-06-00 BRNU).

Fytochorion 71c. Drahanská vrchovina: Drahanské podhůří

Savín: Flora oppidi et distriocti Weliká, Dřínová; 403 m n. m. (Béňa M. 1915-09-2 BRNU). – Pulkava: Lesy u Otaslavic; 350 m n. m. (Spitzner V. 1985-06-00 BRNU). – Líšeň: Flora moravica Moravský kras, Pustý žleb-Staré zámky; 300 m n. m. (Zachoval F. 1983-08-13 BRNU). – Líšeň: Lišeň (u Brna): les Habří u Střelnice.; 325 m n. m. (Švestka F. 1924-10-00 BRNU).

Fytochorion 72. Zábřežsko-uničovský úval

Hrabová u Dubicka: Na vápencích mezi Vitošovem a Hrabovou; 300 m n. m. (Otruba J. 1927-06-00 BRNU).

KARPATSKÉ MEZOFYTIKUM

Fytochorion 78. Bílé Karpaty lesní

Suchov: Moravia: Velká: Háj-Suchov; 450 m n. m. (Podpěra J. 1930-06-17 BRNU). – Radějov u Strážnice: Moravia: Strážnice: Radějov. V něm.; 400 m n. m. (Podpěra J. 1929- 06-19 BRNU).

5.3 Staphylea pinnata L.

5.3.1 Morfologie a popis

Je keř nebo malý opadavý strom dorůstající 2 až 5 metrů. Větve má silné, zelené s bělavě přetrhovanou kůrou, starší jsou leskle hnědé s lysými podlouhlými lenticelami. Listy má vstřícné, dlouze řapíkaté, pilovité, vespod nasivělé, lichozpeřené, lístky mají 2-3 jařma. Kvete v květnu až červnu bělavě růžovými, oboupohlavnými květy, ty jsou pětičetné a vyvíjejí se v latách visutých vidlanů, které mají 5-12 cm. Plody jsou tenkostěnné, kulovité až hruškovité, nafouklé tobolky se třemi pouzdry, obsahující vejčitá semena, která mají hnědou barvu, jsou lesklá a tvrdá.

Roste na vlhčích půdách, často v údolí řek v teplých oblastech (Štolfa et al. 1996), má rád vápnitou půdu, hlinitou a kamenitou s vysokým obsahem živin (Skalická 1997b). Celkově však není příliš náročný, dobře snáší sucho a daří se mu jak na stanovišti s plným osluněním, tak i v polostínu (Hurych 2003).

Obrázek č. 5: Staphylea pinnata: A) habitus, B) květ/květenství, C) borka kmene, D) list, E) plod (obrázky byly převzaty z portálu české flóry [http://flora.upol.cz/], autoři: Jan Ševčík, Radim J. Vašut, Martin Duchoslav, Václav Dvořák).

5.3.2 Rozšíření v ČR

Původem pochází ze střední a jižní Evropy a Malé Asie (Skalická 1997b, Remešová & Osvald 2004).

Mapa z excerpce mých dat jednoznačně znázorňuje, že klokoč zpeřený je výrazně teplomilná rostlina, nachází se výhradně v termofytiku (teplých oblastech) České republiky. Původně se vyskytuje na jižní Moravě, to ukazuje i rozšíření na základě revize herbářových dokladů v prezentované mapě (viz. obrázek č. 6). Hlavní těžiště výskytu je na Znojemsku, v okolí Brna, na Pálavě a v Bílých Karpatech, ojediněle ve Chřibách, a v okolí Nového Jičína. Druh roste také v Čechách, ale původnost těchto výskytů je sporná, může to být ovlivněno tím, že v minulosti byl klokoč zpeřený velmi hojně pěstován kvůli svým semenům, ze kterých se vyráběli klokočové růžence. Za sporný lze rovněž označit výskyt na Svatém kopečku u Olomouce, který lze považovat za nepůvodní. Celkově nízký počet výskytů pak ukazuje, jak moc vzácný tento druh v České republice je.

Obrázek č. 6: Mapa rozšíření druhu Staphylea pinnata v České republice (rozšíření podle herbářových dokladů). Černé body představují mnou excerpované doklady, žluté body představují nerevidované floristické údaje (poskytl R. J. Vašut).

Seznam revidovaných lokalit výskytu druhu S. pinnata v ČR: přirozený výskyt

PANONSKÉ TERMOFYTIKUM

Fytochorion 16. Znojemsko-brněnská pahorkatina

Lhánice: Flora moravica. Údolí Jihlavy, Lhánice, dno údolí pod pravým bokem svahového hřbetu Skály proti Templštejnu), 2 km jv. od obce, 200 m pod ústím potoka. Lípo-javorová habřina na sui při úpatí strmých skal.; 240 m n. m. (Ondráčková S. & Houzarová H. 1991-04- 11 ZMT). – Jamolice: Flora moravica. Jamolice, Údolí Jihlavy, Údolní svah pod Vrabčím kopcem, okraj lesa na dně údolí; 300 m n. m. (Ondráčková S. 1984-09-11 ZMT). – Jamolice: Flora moravica. Pod Templštýjnem při Jihlavce, okres Mor. Krumlov; 250 m n. m. (Jičínský F. 1922-05-25 ZMT). – Lhánice: Bohemia, distr. Třebíč, Dolní Pojihlaví, Lhánice, J od trati Březiny, cca 1,4km JV středu obce, vzácně, na suti nad L břehem řeky Jihlavy.; 250 m n. m. (Řepka R. 1994-05-31 ZMT). – Biskoupky na Moravě: Flora moravica. Údolí jihlavy, Biskoupky, skalnatý údolní svah na západním boku hřbetu zvaného Skály; 330 m n. m. (Ondráčková S. 1983-06-23 ZMT). – Biskoupky na Moravě: Bohemia, distr. Třebíč, Dolní Pooslaví. Senorady, svahy se Z expozicí nad L břehem Jihlavy, v Z části trati V. Skály, cca 2,8 km J-JJV středu obce, granulitové skály a báze suťových svahů; 275 m n. m. (Řepka R. 1994-06-25 ZMT). – Jamolice: Flora moravica. Údolí Jihlavy, Jamolice, svahový hřbet s Templštejnem, křoviny na východním boku; 300 m n. m. (Ondráčková S. 1984-09-11 ZMT). – Jamolice: Při Jihlávce nedaleko Templštýna; 275 m n. m. (Dvořák R. 1912-06-10 ZMT). – Podmolí: Mor.podhůří Vysočiny, Podmolí, okraj suchého dub.lesa podél suché podyjské louky u levého bř. Dyje ca 4.0 km JV obce, ojediněle.; 250 m n. m. (Řepka R. 1992-05-14 MZ). – Znojmo-Hradiště: Znojmo, Mašovice levý břeh Dyje u velké louky, dosti hojně; 250 m n. m. (Krejčí J. 1967-05-20 MZ). – Znojmo-Hradiště: Znojmo, Mašovice levý břeh Dyje u velké louky, dosti hojně; 250 m n. m. (Krejčí J. 1967-05-20 MZ). – Znojmo-Hradiště: Znojmo, Mašovice levý břeh Dyje u velké louky, dosti hojně; 250 m n. m. (Krejčí J. 1967-05- 20 MZ). – Znojmo-Hradiště: Znojmo, Mašovice levý břeh Dyje u velké louky, dosti hojně; 250 m n. m. (Krejčí J. 1967-05-20 MZ). – Znojmo-Hradiště: Mähren, Znaim, Thajatal [Morava: Znojmo, údolí Dyje]; 225 m n. m. (Oborny A. 1909-05-15 MZ). – Suchohrdly u Znojma: Suchohrdly u Znojma, 400 m JJZ od kaple v obci, okraj akátiny pod hrází zazeměného rybníka pod hřbitovem, okraj akátiny u; 260 m n. m. (Bravencová L. 2007-06-19 MZ).

Fytochorion 17b. Mikulovská pahorkatina: Pavlovské kopce

Perná: Flora moravica. Pálavské kopce-v háji pod Kotelnou (Kenelberg) při silnici do Klentic; 335 m n. m. (Jičínský F. 1927-05-18 ZMT). – Klentnice: Mikulov-Sirotčí hrad; 430 m n. m. (s. coll. 1965-06-02 CB). – Klentnice: Česká republika okr. Břeclav: Mikulov, Kočičí kámen, PP severně Mikulova, teplomilný trávník.; 352 m n. m. (Rigasová M. 1996-08-16 MMI). – Klentnice: Mikul. pah.-Pavlov. kopce, distr. Břeclav: Klentnice-les na SV svahu pod Sirotčím hrádem; 375 m n. m. (Vašut Radim J. & Faltýnková Martina 1997-05-09 OL). – Mikulov na Moravě: Nikolsburg: Wald am Südabh. der Pollauer Berge (Mikulov: les na jižním svahu Pavlovských kopců); 350 m n. m. (Laus H. 1930-07-00 MMI).

Fytochorion 17c. Mikulovská pahorkatina: Milovicko-valtická pahorkatina

Mikulov na Moravě: Flora moravica. Pavlovské kopce; 550 m n. m. (Ondráčková S. 1970- 05-24 ZMT). – Mikulov na Moravě: Les u Nového rybníka pod Mušlovem; 190 m n. m. (Zbořil 1964-05-12 MMI).

Fytochorion 19. Bílé Karpaty stepní

Uherský Brod: Les Králov/východní/.; 357 m n. m. (Pazdera A. 1955-05-14 OL).

Fytochorion 20b. Jihomoravská pahorkatina: Hustopečská pahorkatina

Šitbořice: Šitbořice; 250 m n. m. (Lengál T. 1988-05-08 OL). – Šitbořice: Břeclav: Šitbořice lesík 1,5 km JJV obce; 275 m n. m. (Grulich Vít 1982-06-01 MMI). – Pouzdřany: Břeclav. Pouzdřany, Pouzdřanské kopce: PR Kolby, cca 1,2km SSV žel. Stanice v obci, panonská dubohabřina, roztroušeně; 280 m n. m. (Šmarda P. 1997-05-17 ZMT). – Pouzdřany: Pouzdřanská step; 290 m n. m. (Štefan J. 1968-00-00 MMI). – Kurdějov: Wald ob. Gurdau nächst Auspitz; 225 m n. m. (Schierl A. 1899-06-00 ZMT). – Kurdějov: Česká republika, okr. Břeclav: Kurdějov, Lipiny, 400 m západně od kostela, jižní svahy, travnatá step uvnitř dubohabrové lesa.; 300 m n. m. (Rigasová M. 1996-06-25 MMI).

ČESKOMORAVSKÉ MEZOFYTIKUM

Fytochorion 68. Moravské podhůří Vysočiny

Korolupy: distr. Znojmo: Podhradí Podhradské skály proti obci, sutě; 375 m n. m. (Grulich Vít 1985-08-28 MMI). – Černín: Černín, potok-levý přítok Jevišovský - 2 keře; 280 m n. m. (Krejčí J. 1978-08-11 MZ). – Černín: Černín, potok-levý přítok Jevišovský - 2 keře; 280 m n.

38 m. (Krejčí J. 1978-08-11 MZ). – Hluboké Mašůvky: Hlub. Mašůvky, Bábovský les u potoka; 300 m n. m. (Krejčí J. 1976-07-13 MZ). – Hluboké Mašůvky: Hlub. Mašůvky, Bábovský les u potoka; 300 m n. m. (Krejčí J. 1976-07-13 MZ). –Plenkovice: Znojmo, Plenkovice lesík Hájek, velmi spoře; 350 m n. m. (Krejčí J. 1967-05-18 MZ). –Plenkovice: Znojmo, Plenkovice lesík Hájek, velmi spoře; 350 m n. m. (Krejčí J. 1967-05-18 MZ).

Fytochorion 70. Moravský kras

Líšeň: Brno: in valle fluminis Říčka prope pagum Líšeň, ca 250-300 m. Planta fructifera.; 300 m n. m. (Švestka F. 1924-08-00 MZ).

KARPATSKÉ MEZOFYTIKUM

Fytochorion 76a. Moravská brána: Moravská brána vlastní

Petřkovice u Starého Jičína: Petřkovice, in margine silvae mixtae; 400 m n. m. (Ressel O. 1974-05-30 VM). – Petřkovice u Starého Jičína: Petřkovice: in margine silvae mixtae sub monte P. Hůra [Petřkovice: okraj smíšeného lesa pod kopce P. Hůra]; 500 m n. m. (Ressel O. 1974-08-15 VM). – Petřkovice u Starého Jičína: Petřkovice, úpatí Petř. hůry, křov.okraj lesa, již. svah ; 500 m n. m. (Ressel O. 1970-09-27 VM).

Fytochorion 77c. Středomoravské Karpaty: Chřiby

Střílky: distr. Kroměříž: Střílky, ojediněle v lese 0,9 km JV obce (sz úbočí vrchu Hrad); 500 m n. m. (Pluhař V. 1990-08-24 OL).

Fytochorion 78. Bílé Karpaty lesní

Pitín: Bílé Karpaty lesní, Bojkovice, everozápadní část Pitinského vrchu, 2,8 km JV od obce (kraj lesa); 465 m n. m. (Chmelařová R. 1999-05-29 OL). – Horní Němčí: distr. Uherské Hradiště: Horní Němčí les na svahu Lesné 3 km JJV obce; 696 m n. m. (Grulich Vít 1985-07- 26 MMI). – Javorník nad Veličkou: Javorník n/Vel., Nový háj u les. potoka; 500 m n. m. (Ressel O. 1973-08-26 VM). – Javorník nad Veličkou: Javorník n/Vel., Nový háj u les. potůčku; 500 m n. m. (Ressel O. 1973-05-19 VM). – Nová Lhota u Veselí nad Moravou: Javorník n/Vel., Klokočník u potoka; 475 m n. m. (Ressel O. 1973-08-26 VM). – Nová Lhota u Veselí nad Moravou: Javorník n/Vel., Nový háj u les. Potůčků u Megovky; 450 m n. m. (Ressel O. 1973-05-19 VM).

Seznam revidovaných lokalit výskytu druhu S. pinnata v ČR: nepůvodní výskyt

ČESKÉ TERMOFYTIKUM

Fytochorion 4. Lounsko-labské středohoří a. Lounské středohoří

Bílina-Újezd: Bořeň (539 m n.m.), J d Bíliny okr. Teplice; 539 m n. m. (Filipová L. 1999-05- 06 OL).

ČESKOMORAVSKÉ MEZOFYTIKUM

Fytochorion 31a. Plzeňská pahorkatina: Plzeňská pahorkatina vlastní

Skelná Huť: Flora bohemica. Šumava, Nýrsko, Lasnatý kopeček vlevo od silnice mezi Skelnou Hutí a Uhlištěm. (vápencový lom); 510 m n. m. (Houzarová H. 1990-07-12 ZMT).

Fytochorion 34. Plánický hřeben

Kolinec: Flora čechoslovaca. Klatovsko-Kolínec; 530 m n. m. (Vaněček J. 1962-05-27 CB).

Fytochorion 36b. Horažďovická pahorkatina: Horažďovicko

Nalžovské Hory: Flora čechoslovaca. Horaždovicko-Nalžovské Hory-park; 525 m n. m. (Vaněček J. 1954-07-06 CB). – Horažďovice: Flora čechoslovaca. Horažďovicko-polesí; 430 m n. m. (Vaněček J. 1955-06-16 CB).

Fytochorion 37e. Šumavsko-novohradské podhůří: Volyňské Předšumaví

Hejná: Flora čechoslovaca. Horažďovicko-Hejná, školní zahrada; 470 m n. m. (Vaněček J. 1970-06-20 CB). – Hejná: Flora čechoslovaca. Horažďovicko-Hejná, školní zahrada; 470 m n. m. (Vaněček J. 1980-06-10 CB). – Hejná: Flora čechoslovaca. Horažďovicko-Hejná, školní zahrada; 470 m n. m. (Vaněček J. 1969-06-01 CB). – Hejná: Flora čechoslovaca. Horažďovicko-Hejná, školní zahrada; 470 m n. m. (Vaněček J. 1969-06-01 CB). – Hejná: Flora čechoslovaca. Horažďovicko-školní zahrada; 470 m n. m. (Vaněček J. 1969-06-01 CB). – Hejná: Flora čechoslovaca. Horažďovicko-Hejná, školní zahrada; 470 m n. m. (Vaněček J. 1969-06-01 CB).

Fytochorion 65. Kutnohorská pahorkatina

Kouřim: Kouřim (Bukačov); 250 m n. m. (s. coll. 1895-00-00 CB).

Fytochorion 67. Českomoravská vrchovina

Věž: Českomoravská vysočina. Havlíčko-brodsko. Křovina při zadním vjezdu do zámeckého dvora ve Věži.; 530 m n. m. (Čábera 1960-06-09 CB). – Humpolec: Zahrada p. Halíka v Jiřicích u Humpolce; 530 m n. m. (Čábera 1961-05-05 CB). – Humpolec: Českomoravská vysočina. Bot. Zahrada reál. Gymnasia v Humpolci; 530 m n. m. (Čábera 1949-05-12 CB).

KARPATSKÉ MEZOFYTIKUM

Fytochorion 76a. Moravská brána: Moravská brána vlastní

Lešná: Lešná, okr. Vsetín, park u zámku; 300 m n. m. (Kašparová M. 1998-06-17 VM).

76b. Moravská brána: Tršická pahorkatina:

Olomouc: Svat. Kopeček.; 400 m n. m. (Mrkos O. 1923-05-19 OL).

6 Didaktická část

6.1 Hlavní morfologické znaky, ve kterých se liší E. europaeus a E. verrucosus

Obrázek č. 7: A) E. europaeus: větvičky má zelené, čtyřhranné, často s podélnými korkovými lištami, B) E. verrucosus: větvičky jsou oblé, v mládí zelené s četnými hnědými bradavičkami (obrázky byly převzaty z portálu české flóry [http://flora.upol.cz/], autoři: Alena Jírová, Martin Duchoslav).

Obrázek č. 8: A) E. europaeus: koruna květů je žlutobílá, B) E. verrucosus: koruna květů je nahnědlá, červeně tečkovaná (obrázky byly převzaty portálu české flóry [http://flora.upol.cz/], autoři: Radim J. Vašut, Martin Dančák).

Obrázek č. 9: A) E. europaeus: květní stopky nejsou tenké, B) E. verrucosus: květní stopky jsou nápadně tenké (obrázky byly převzaty z portálu české flóry [http://flora.upol.cz/], autor: Radim J. Vašut).

Obrázek č. 10: A) E. europaeus: semena jsou světle hnědá, B) E. verrucosus: semena jsou černá (obrázky byly převzaty z portálu české flóry [http://flora.upol.cz/], autoři: Radim J. Vašut, Martin Duchoslav).

7 Diskuse

Z pohledu rozšíření jednotlivých druhů je zřejmé, že každý ze studovaných druhů má své specifické nároky na stanoviště, na kterých se vyskytují. U tří studovaných druhů, tj. brslen evropský, brslen bradavičnatý a klokoč zpeřený, se od sebe navzájem se liší, přestože všechny tři druhy mají těžiště svého výskytu především v teplých oblastech ČR. Brslen bradavičnatý a klokoč zpeřený představují významný panonský element v naší květeně, v kontrastu s těmito druhy je brslen evropský v termofytních a mezofytních oblastech téměř všudypřítomný druh, který se vyskytuje roztroušeně po celém území ČR, výjimkou chladných oblasti (jako jsou například Krkonoše, Český les, nebo Beskydy).

Klokoč zpeřený je v České republice poměrně vzácným druhem, jeho původní rozšíření se vztahuje pouze na teplé oblasti Moravy (Skalická 1997b), další výskyty na našem území jsou pravděpodobně sekundární, tudíž nepůvodní. Nyní je považován za ohrožený druh (C3; Grulich 2012), i přes to, že je v České republice často vysazován ve školních zahradách či parcích (Štolfa et al. 1996). V minulosti byl také často pěstován kvůli svým semenům, ze kterých se vyráběly klokočové růžence i bižuterie, dnes se z nich vyrábějí různé korále, náramky i náhrdelníky, také jeho dřevo je velmi ceněno v řezbářství (Větvička et al. 2005). S touto oblibou pravděpodobně souvisí i mnou ujištěný výskyt v jižních Čechách (viz. obrázek č. 6).

V porovnání s Květenou České republiky (Skalická 1997a) se u brslenu bradavičnatého potvrdil jeho historický výskyt na jižní Moravě, s exklávním výskytem u Zábřehu (Vitošově), Hranic a Hlučína. Mým studiem jsem skutečný výskyt na Vitošově u Zábřehu potvrdila, pro výskyt druhu u Hranic a Hlučína jsem potvrzující herbářové doklady nenalezla. Vzhledem k omezením plynoucí z pandemické situace jsem neměla možnost studovat všechny původně plánované herbářové sbírky, proto je možné, že tyto položky se mohou nacházet v dalších herbářových sbírkách, které jsem neměla možnost prostudovat. Obecně ale z dostupných dat je velmi zřetelný charakter rozšíření druhů, mnou získána data v hlavních rysech vystihla původní výskyt druhu a doplnění o další velké herbářové sbírky by vedlo jen ke zpřesnění v dílčích detailech. Skalická (1997b) rovněž uvádí jako nejvyšší zaznamenaný výskyt 560 m n. m v Českomoravské vrchovině, podařilo se mi údaj upřesnit a dosud nejvyšší zaznamenaný výskyt druhu v ČR je 595 m n. m. na Kločovké hoře u Třebíče. Podobné upřesnění jsem zjistila také u obou dalších druhů. V případě brslenu evropského

Skalická (1997a) uvádí nejvyšší výskyt 550 m n.m. taktéž v Českomoravské vrchovině (Útěchovice), ale já zaznamenala vyšší výskyt, a to 671 m n.m. v obci Čepičná na Sušicku. Pro klokoč zpeřený uvádí Skalická (1997b) nejvyšší výskyt na Petřkovické hůrce u Starého Jičína s 600 m n.m., já zaznamenala výskyt v nadmořské výšce 696 m n.m. v Horním Němčí v Bílých Karpatech.

8 Závěr

Tato bakalářská práce se zabývala především excerpcí dat z herbářových položek E. europaeus, E. verrucosus a S. pinnata nacházejících se ve veřejných herbářových sbírkách České republiky a jejich využití pro tvorbu přesného rozšíření druhu v ČR. Díky přehlednému zpracování ve formě map, jsem přispěla k aktualizaci o výskytu těchto druhů na našem území. Dosud nejpřesnější informace o rozšíření druhů v ČR poskytla Květena ČR (Skalická 1997a, 1997b), já jsem poskytla detailní informace o historickém rozšíření s konkrétními údaji z herbářových dokladů. Práce tak přispěla do celostátní databáze o rozšíření cévnatých rostlin v ČR PLADIAS. Ve své práci jsem také vystihla nejdůležitější determinační rozdíly mezi brslenem evropským a brslenem bradavičnatým a vytvořila pracovní listy pro použití ve výuce.

9 Seznam použitých zdrojů

9.1 Literární zdroje

Atanasová H. (2001): Zahradnický slovník naučný 5. R-Ž. pp. 367, - Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha.

Bärtles A. (2011): Dřeviny od A do Z: 1500 stromů a keřů, pp. 113, – Knižní klub, Praha.

Bezděčková L., Řezníčková J. & Procházková Z. (2009): Metodický postup pro sběr, zpracování, skladování, předosevní přípravu a hodnocení kvality semen brslenu evropského: recenzovaná metodika, pp. 7, - Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Strnady.

Böhm Č. & Vaněk V. (1981): Okrasné dřeviny, pp. 146, Praha.

Danihelka J., Chrtek J. jr. & Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia 84: pp. 647–811.

Fér F. & Rohon P. (1994): Základy biologie, botaniky a dendrologie, pp. 116, – ČVUT, Praha.

Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: pp. 631–645.

Haragsim O. (2004): Včelařské dřeviny, pp. 31, – Grada, Praha.

Horáček P. (2007): Encyklopedie listnatých stromů a keřů, pp. 273, - Computer Press, Brno.

Hradílek Z., Lizoň P. & Tlusták V. (1992): Index herbariorum čechoslovacorum. – Práce odboru přírodních věd Vlastivědného muzea v Olomouci, 37: pp. 1–74.

Hurych V. (2003): Okrasné dřeviny pro zahrady a parky, pp. 125, – Květ, Praha.

Chase M. W., Christenhusz M. J. M., Fay M. F, Byng J. W., Judd W. S., Soltis D. E., Mabberley D. J., Sennikov A. N., Soltis P. S. & Stevens P. F. [The Angiosperm Phylogeny Group] (2016): An update of the Angiopserm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. – Botanical Journal of the Linnean Society 181: pp. 1–20.

Christenhusz M. J. M., Fay M. F. & Chase M. W. (2017): Plants of the World. - Royal Botanic Garden, Kew.

Chytrý M., Danihelka J., Kaplan Z., Wild J., Holubová D., Novotný P., Řezníčková M., Rohn M., Dřevojan P., Grulich V., Klimešová J., Lepš J., Lososová Z., Pergl J., Sádlo J., Šmarda P., Štěpánková P., Tichý L., Axmanová I., Bartušková A., Blažek P., Chrtek J. Jr., Fischer F. M., Guo W.-Y., Herben T., Janovský Z., Konečná M., Kühn I., Moravcová L., Petřík P., Pierce S., Prach K., Prokešová H., Štech M., Těšitel J., Těšitelová T., Večeřa M., Zelený D. & Pyšek P. (2021) Pladias Database of the Czech Flora and Vegetation. – Preslia 93: pp. 1–87.

Kaplan Z. [ed.] (2019): Klíč ke Květeně české republiky. – Academia, Praha.

Koblížek J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, pp. 364, – Sursum, Tišnov.

Kubát K. (2019): 105. Staphyleaceae Martinov – klokočovité. In: Kaplan Z. [ed.], Klíč ke květeně České republiky, pp. 611. Academia, Praha.

Kubát K. & Štech M. (2019): 93. Celastraceae R. Br. – jesencovité. - In: Kaplan Z. [ed.], Klíč ke květeně České republiky, pp. 544–545. Academia, Praha.

Lepší M. & Lepší P. (2019): 25. Sorbus L. – jeřáb. – In: Kaplan Z. [ed.], Klíč ke květeně České republiky, pp. 498–510. Academia, Praha.

Pikula, J. (2003): Stromové a keřové dřeviny lesů a volné krajiny České republiky, pp. 175, – CERM, Brno.

Remešová D. & Osvald Z. (2004): Všechno o listnatých keřích, pp. 75, – Slovart, Praha.

Skalická A. (1997a): Euonymus L. - brslen. - In: Slavík B., Chrtek J. jun., Tomšovic, P. (eds), Květena České republiky 5, pp. 432-435, Academia, Praha.

Skalická A. (1997b): Staphylea L. - klokoč. - In: Slavík B., Chrtek J. jun., Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, pp. 149-152, Academia, Praha.

Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena ČSR 1, pp. 103-121, Academia, Praha.

Slavík B. (1986): Fytokartografické syntézy ČSR 1. – BÚ ČSAV, Průhonice.

Štolfa V., Tomeček J. & Chytrá M. (1996): Teplomilná květena jižní Moravy, pp. 66, – SVAN, Brno.

Úradníček L., Maděra P., Tichá S. & Koblížek J. (2009): Dřeviny České republiky. – Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy.

Vašut R. J. (2019): 1. Betula L. – bříza. – In: Kaplan Z. [ed.], Klíč ke květeně České republiky, pp. 536–538. Academia, Praha.

Větvička V., Matoušková V. & Mašek J. (2005): Stromy a keře, pp. 241, – Aventinum, Praha.

Wild J., Kaplan Z., Danihelka J., Petřík P., Chytrý M., Novotný P., Rohn M., Šulc V., Brůna J., Chobot K., Ekrt L., Holubová D., Knollová I., Kocián P., Štech M., Štěpánek J. & Zouhar V. (2019) Plant distribution data for the Czech Republic integrated in the Pladias database. – Preslia 91: pp. 1–24.

9.2 Internetové zdroje

http://databaze.dendrologie.cz/ http://flora.upol.cz/ http://mapy.cz/ http://pladias.cz/

10 Příloha

Pracovní list č. 1

Správně spojte následující obrázky s odpovídajícími pojmy:

Brslen bradavičnatý Nafouklé tobolky

Klokoč zpeřený Korkové lišty

Brslen evropský Černá semena

Pracovní list č. 1 (správné řešení)

Správně spojte následující obrázky s odpovídajícími pojmy:

Brslen bradavičnatý Nafouklé tobolky

Klokoč zpeřený Korkové lišty

Brslen evropský Černá semena

Pracovní list č. 2

Vyřešte tajenku (označena červenými poli).

1. Zavlečený druh ………………..

2. Plody brslenu evropského a brslenu bradavičnatého tvoří ……………….. tobolky.

3. Brslen bradavičnatý má černé ………………..

4. Typickým znakem brslenu evropského jsou ……………….. lišty.

5. Přirozený výskyt klokoče zpeřeného v ČR je pouze na ……………….. Moravě.

6. Klokoč zpeřený patří mezi ……………….. druhy, s označením C3.

7. Latinské rodového jméno brslenu ………………..

Tajenka ………………..

III

Pracovní list č. 2 (správné řešení)

Vyřešte tajenku (označena červenými poli).

1. Zavlečený druh ………………..introdukovaný

2. Plody brslenu evropského a brslenu bradavičnatého tvoří ………………..čtyřpouzdré tobolky.

3. Brslen bradavičnatý má černé …………………semeno

4. Typickým znakem brslenu evropského jsou ………………..korkové lišty.

5. Přirozený výskyt klokoče zpeřeného v ČR je pouze na ………………..jižní Moravě.

6. Klokoč zpeřený patří mezi ………………..ohrožené druhy, s označením C3.

7. Latinské rodového jméno brslenu ………………..Euonymus

Tajenka ………………..DŘEVINY