DOCSLIB.ORG

Chorologie Rodů Klokoč (Staphylea) a Brslen (Euonymus) V České Republice

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Chorologie Rodů Klokoč (Staphylea) a Brslen (Euonymus) V České Republice Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky Chorologie rodů klokoč (Staphylea) a brslen (Euonymus) v České republice Bakalářská práce Kateřina Třísková Studijní program: Biologie Studijní obor: Biologie - Geologie a ochrana životního prostředí pro vzdělávání Forma studia: Prezenční Vedoucí práce: RNDr. Radim Jan Vašut, Ph.D. Rok: 2021 © Kateřina Třísková, 2021 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Radima J. Vašuta, Ph.D., a s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. V Olomouci dne: Podpis: Poděkování: Na tomto místě, bych ráda poděkovala především svému vedoucímu bakalářské práce RNDr. Radimovi J. Vašutovi Ph.D., za cenné rady, ochotu, trpělivost a pomoc při zpracování herbářových položek. Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Kateřina Třísková Název práce: Chorologie rodů klokoč (Staphylea) a brslen (Euonymus) v České republice Typ práce: Bakalářská práce Pracoviště: Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Vedoucí práce: RNDr. Radim Jan Vašut, Ph.D. Rok obhajoby práce: 2021 Abstrakt: Tato bakalářská práce je zaměřena na morfologický popis a historický výskyt tří druhů keřů v České republice: brslen evropský (Euonymus europaeus L.), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus Scop.) a u nás vzácně se vyskytující klokoč zpeřený (Staphylea pinnata L.) Hlavním cílem mé práce bylo upřesnit stávající výskyt těchto druhů na našem území pomocí excerpce dat z herbářových položek, které jsem zpracovala ze 7 veřejných herbářových sbírek, ve kterých jsem nalezla celkem 436 údajů. Tyto údaje jsem využila k přípravě soupisu lokalit a mapy rozšíření v ČR pro všechny studované druhy. Stručně se dotýkám možného využití těchto zajímavých druhů ve výuce biologie. Klíčová slova: chorologie, morfologie, E. europaeus, E. verrucosus, S. pinnata. Počet stran: 46 Jazyk: český Bibliographical identification Author: Kateřina Třísková Title: Chorology of genera bladdernut (Staphylea) and spindle (Euonymus) in Czechia Type of thesis: Bacherol Department: Department of Botany, Faculty od Science, Palacký University Supervisor: RNDr. Radim Jan Vašut, Ph.D. Year: 2021 Abstract: This bacherol Thesis focuses on the morphological description and past distribution of three bush species in Czechia: the European spindle (Euonymus europaeus L.), the warted spindel (Euonymus verrucosus Scop.) and rare species European bladdernut (Staphylea pinnata L.). The main goal of my work was describe in detail the distribution of species based on examination of herbarium specimens. I studied voucher specimens from seven pablic herbaria collections, and I have found 436 records for studied species. List of localities and distribution maps were prepared by using these records. I discussed the potential of studied species for use in education of biology. Keyworlds: chorology, morphology, E. europaeus, E. verrucosus, S. pinnata. Number of pages: 46 Language: czech Obsah 1 Úvod ................................................................................................................ 1 2 Cíl práce ......................................................................................................... 3 3 Obecná část .................................................................................................... 4 3.1 Čeleď Jesencovité (Celastraceae) ............................................................................... 4 3.2 Čeleď Klokočovité (Staphyleaceae) ............................................................................ 4 4 Praktická část ................................................................................................ 6 4.1 Metodika práce ............................................................................................................ 6 4.1.1 Excerpce znaků z literatury .............................................................................................. 6 4.1.2 Excerpce herbářových položek ........................................................................................ 6 5 Výsledky ......................................................................................................... 8 5.1 Euonymus europaeus L. .............................................................................................. 9 5.1.1 Morfologie a popis .......................................................................................................... 9 5.1.2 Rozšíření v ČR ................................................................................................................ 10 5.2 Euonymus verrucosus Scop. ...................................................................................... 24 5.2.1 Morfologie a popis ........................................................................................................ 24 5.2.2 Rozšíření v ČR ................................................................................................................ 25 5.3 Staphylea pinnata L. .................................................................................................. 35 5.3.1 Morfologie a popis ........................................................................................................ 35 5.3.2 Rozšíření v ČR ................................................................................................................ 36 6 Didaktická část ............................................................................................ 42 6.1 Hlavní morfologické znaky, ve kterých se liší E. europaeus a E. verrucosus .......... 42 7 Diskuse ......................................................................................................... 44 8 Závěr ............................................................................................................. 46 9 Seznam použitých zdrojů ........................................................................... 47 9.1 Literární zdroje .......................................................................................................... 47 9.2 Internetové zdroje ...................................................................................................... 49 10 Příloha .............................................................................................................I 1 Úvod Mezi neodmyslitelnou součást naší krajiny patří dřeviny. Jsou přirozenou součástí našich hlavních biotopů od nížin do hor (zejména lužní lesy, doubravy, bučiny nebo horské smrčiny). Kromě toho jsou ale také hojně vysazovány a pěstovány jako okrasné, ovocné nebo užitkové dřeviny. Za dřeviny se považují rostliny, které dřevnatí a jejich vytrvalý stonek nese obnovovací pupeny (zpravidla výš jak 25 cm nad zemí). Řadíme mezi ně stromy, keře a polokeře (polokeře mají dřevnatící jen dolní část prýtu, květonosné vrcholy jsou bylinné), případně liány (Větvička et al. 2005). Stromy jsou charakteristické jedním kmenem, jejíchž větvením se vytváří koruna, keře pak mohou mít více kmenů či kmínků, větvící již od země (Horáček 2007). Tyto rostliny se dožívají vysokého věku – dlouhověké druhy až 500 let- (Horáček 2007), a proto by si měl člověk dobře rozmyslet, kde, jakou dřevinu vysadí. Jejich pozdější přesazení není možné, nebo jde jen velmi stěží. Vhodně vysazené dřeviny pak mohou utvářet živé ploty, rozčleňovat zahradu na jednotlivé prostory, ale i oku lahodící živé kulisy (Bärtels 2011). Jejich estetický význam vedl například ke vzniku okrasných zahrad, barokních zahrad a anglických parků, ve kterých jsou vysazeny jak původní druhy, tak zavlečené. Cizokrajné dřeviny se do Evropy začaly dostávat až kolem 16. století a nejdříve docházelo k dovozu jihoevropských dřevin, poté severoamerických a jako poslední asijských (Horáček 2007). Největšího rozmachu dřevin u nás pak došlo v 19. století, kdy byly zakládány různá arboreta a parky se sbírkovým posláním a vyskytovali se v nich například tyto dřeviny: cedry (Cedrus), jinany (Gingko), šácholány (Magnolia), sakury (Prunus serrulata), zmarliky (Cercis), pěnišníky (Rhododendron) a další (Remešová & Osvald 2004). Ve východních zemích docházelo k introdukci dřevin o několik století dříve, například Japonsko dováželo okrasné dřeviny již kolem 9. století z Číny (Horáček 2007). V české krajině nalezneme více než 300 druhů dřevin. Přesné číslo není snadné stanovit. Úradníček et. al (2009) uvádí 213 taxonů (sečteno podle rejstříku), ale v této práci nalezneme i sporné taxony, tj. neuznávané jako samostatné druhy (jako např. břízy, viz. Vašut et al. 2019, nebo některé jeřáby, viz. Lepší & Lepší 2019), drobné dřevnatící byliny (mateřídoušky, 1 ožanky), ale zároveň zde schází kompletní rod ostružníku (Robus) se více než 130 druhy (viz. např. Danihelka et al. 2012) nebo kříženci. V součtu tak lze odhadovat na počet taxonů ve volné přírodě kolem 400, nejpřesnější přehled poskytuje Klíč ke Květeně ČR (Kaplan 2019). Značná část diverzity dřevin v Česku je nějakým způsobem ohrožená, Úradníček et al. (2009) uvádějí 56,3 % z našich druhů v nějakém stupni ohrožení a 2,3 % vyhynulých. I přes taxonomické nepřesnosti ve vymezení taxonů v jejich publikaci, je počet ohrožených druhů dřevin u nás vysoký, nejpřesnější informaci poskytuje aktuální červený seznam (Grulich 2012). K domácím druhům lze připočíst pěstované druhy, vysazované hlavně kvůli produkci dřeva a ovoce. Podle hlavních dendrologických příruček (Koblížek 200), Horáček (2007) lze odhadnout počet u nás pěstovaných druhů na více než 1000. Moje práce je zaměřena na 3 původní druhy keřů, jmenovitě brslen evropský (Euonymus
Load more

Recommended publications
  • Natural and Human-Induced Dynamics in Plant–Animal Mutualistic Networks
    Natural and human-induced dynamics in plant–animal mutualistic networks Dissertation von Jörg Albrecht Philipps-Universität Marburg April 2014 Natural and human-induced dynamics in plant–animal mutualistic networks Dissertation zur Erlangung des Doktorgrades der Naturwissenschaften (Dr. rer. nat.) dem Fachbereich Biologie der Philipps-Universität Marburg vorgelegt von Jörg Albrecht aus Suhl Marburg an der Lahn, April 2014 Vom Fachbereich Biologie der Philipps-Universität Marburg als Dissertation am 15. April 2014 angenommen. Erstgutachterin: Junior-Prof. Dr. Nina Farwig Zweitgutachter: Prof. Dr. Roland Brandl Tag der mündlichen Prüfung am 24. Juni 2014 TABLE OF CONTENTS TABLE OF CONTENTS Chapter 1 — General introduction 1 Species interactions form the backbone of ecological communities ....................................................................... 3 Pollination and seed dispersal mutualisms are key ecological interactions............................................................. 4 Interaction networks describe community-wide patterns of interspecific interactions ............................................ 4 Frugivore-mediated competition and facilitation in plant communities .................................................................. 5 Consumer-resource dynamics and functional redundancy in plant–frugivore networks......................................... 5 Ecological perturbation of coupled mutualistic networks ....................................................................................... 6 Aims of the thesis
    [Show full text]
  • Pladias Database of the Czech Flora and Vegetation
    Preslia 93: 1–87, 2021 1 Pladias Database of the Czech Flora and Vegetation Pladias – databáze české flóry a vegetace Milan Chytrý1, Jiří Danihelka1,2, Zdeněk Kaplan2,3, Jan Wild2, Dana Holubová1, Petr Novotný4, Marcela Řezníčková1, Martin Rohn5,PavelDřevojan1, Vít Grulich1, Jitka Klimešová3,6,JanLepš7, Zdeňka Lososová1,JanPergl2, Jiří Sádlo2, Petr Šmarda1, Petra Štěpánková1, Lubomír Tichý1, Irena Axmanová1, Alena Bartušková6,Petr Blažek7, Jindřich Chrtek Jr.2, Felícia M. Fischer1,Wen-YongGuo2,8, Tomáš Herben2,3, Zdeněk Janovský2,3, Marie Konečná7, Ingolf Kühn9, Lenka Moravcová2, Petr Petřík2, Simon Pierce10, Karel Prach7, Helena Prokešová1,11, Milan Štech7, Jakub Těšitel1, Tamara Těšitelová12, Martin Večeřa1, David Zelený13 & Petr Pyšek2,14 1Department of Botany and Zoology, Faculty of Science, Masaryk University, Kotlář- ská 2, 611 37 Brno, Czech Republic, e-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], grulich@ sci.muni.cz; [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], tesitel@ sci.muni.cz, [email protected]; 2Institute of Botany of the Czech Academy of Sci- ences, 252 43 Průhonice, Czech Republic, e-mail: [email protected], jan.wild@ ibot.cas.cz, [email protected], [email protected], [email protected], herben@ site.cas.cz, [email protected], [email protected], [email protected]; 3Depart- ment of Botany, Faculty of Science, Charles University, Benátská
    [Show full text]
  • Preliminary Study Viewing the Flora of the Upper Mureş Hydrographic
    Kun Annamária Preliminary study viewing the fl ora of the Upper Mureş hydrographic basin Kun Annamária RO-540361 Târgu Mureş, str. Măgurei 7/14, Romania, [email protected] Abstract Th e Mureş is one of the most important rivers in the Tisa catchments area. Th e studied area’s surface is about 42 000 hectares and it lies on altitudes between 400-1470 m above sea level. Th is paper presents the taxons found until this moment in the area, comprising a list of taxons of 670 positions. Th e taxons are listed describing their life form, fl oristic element, ecological indexes and protection status. Th e analysis of the fl oristic elements shows that the area’s fl ora is char- acterized by the predominance of the Eurasian element. Th e Carpathian, Dacic, Balcanic and endemic species are about 3,15 %. Th e analysis of life forms shows a high percentage of hemicryptophytes, a fact, which is closely connected to the large surfaces of grasslands and the presence of the grass- layer in diff erent other habitats. Analyzing the ecological indexes, we can see that most of the species belong to the mesophytic (U3-3,5), micromesothermic (T3-3,5) and weaker acid-neutrophiluos (R4-4,5) categories. Key words: Mureş hydrographic basin, species-list. Introduction Th e Mureş River, with its 768 km length is the largest waterway in the Tisa catchment area. Its 30 000 km2 hydrographic area makes it one of the most important rivers of the Carpathian Basin. Its spring is to be found in the Hăşmaşu Mare Mountains, from where, through the Gheorgheni-basin, it gets between the volcanic mountains 63 Biologia | Acta Scientiarum Transylvanica, 15/1, 2007 (Harghita, Gurghiu, Călimani).
    [Show full text]
  • The Biogeography, Evolution, and Function of Leaf-Out Phenology Studied with Experimental, Monitoring, and Phylogenetic Approach
    Dissertation zur Erlangung des Doktorgrades der Naturwissenschaften (Dr. rer. nat.) an der Fakultät für Biologie der Ludwig-Maximilians-Universität München THE BIOGEOGRAPHY, EVOLUTION, AND FUNCTION OF LEAF-OUT PHENOLOGY STUDIED WITH EXPERIMENTAL, MONITORING, AND PHYLOGENETIC APPROACHES Constantin Mario Zohner München, 20. August 2016 ii PREFACE! Statutory declaration Erklärung Diese Dissertation wurde im Sinne von §12 der Promotionsordnung von Prof. Dr. Susanne S. Renner betreut. Ich erkläre hiermit, dass die Dissertation nicht einer anderen Prüfungskommission vorgelegt worden ist und dass ich mich nicht anderweitig einer Doktorprüfung ohne Erfolg unterzogen habe. Eidesstattliche Erklärung Ich versichere hiermit an Eides statt, dass die vorgelegte Dissertation von mir selbstständig und ohne unerlaubte Hilfe angefertigt wurde. Constantin Zohner, 20. August 2016 (Unterschrift) 1. Gutachter: Prof. Dr. Susanne S. Renner 2. Gutachter: Prof. Dr. Hugo Scheer Tag der Abgabe: 25.08.2016 Tag der Disputation: 21.11.2016 iii iv Note In this thesis, I present the results from my doctoral research, carried out in Munich from January 2014 to August 2016 under the guidance of Prof. Dr. Susanne S. Renner. My thesis resulted in four manuscripts, presented in Chapters 2 to 5, of which two have been published (Chapters 2 and 5), one is accepted (Chapter 3), and one is in review (Chapter 4). I also gave the conference talks listed below. I generated all data and conducted all analyses myself except for Chapter 5 for which I contributed the phenological data and conducted some analyses. Writing and discussion involved collaboration with S.S. Renner, with input from J.-C. Svenning (Chapters 3 and 4), and J.D.
    [Show full text]
  • Evolution of Rosmarinic Acid Biosynthesis
    Phytochemistry 70 (2009) 1663–1679 Contents lists available at ScienceDirect Phytochemistry journal homepage: www.elsevier.com/locate/phytochem Review Evolution of rosmarinic acid biosynthesis Maike Petersen *, Yana Abdullah, Johannes Benner, David Eberle, Katja Gehlen, Stephanie Hücherig, Verena Janiak, Kyung Hee Kim, Marion Sander, Corinna Weitzel, Stefan Wolters Institut für Pharmazeutische Biologie, Philipps-Universität Marburg, Deutschhausstr. 17A, D-35037 Marburg, Germany article info abstract Article history: Rosmarinic acid and chlorogenic acid are caffeic acid esters widely found in the plant kingdom and pre- Received 24 February 2009 sumably accumulated as defense compounds. In a survey, more than 240 plant species have been Received in revised form 19 May 2009 screened for the presence of rosmarinic and chlorogenic acids. Several rosmarinic acid-containing species Available online 25 June 2009 have been detected. The rosmarinic acid accumulation in species of the Marantaceae has not been known before. Rosmarinic acid is found in hornworts, in the fern family Blechnaceae and in species of several Keywords: orders of mono- and dicotyledonous angiosperms. The biosyntheses of caffeoylshikimate, chlorogenic Rosmarinic acid acid and rosmarinic acid use 4-coumaroyl-CoA from the general phenylpropanoid pathway as hydroxy- Caffeoylshikimic acid cinnamoyl donor. The hydroxycinnamoyl acceptor substrate comes from the shikimate pathway: shiki- Chlorogenic acid Phenylpropanoid metabolism mic acid, quinic acid and hydroxyphenyllactic acid derived from L-tyrosine. Similar steps are involved Acyltransferase in the biosyntheses of rosmarinic, chlorogenic and caffeoylshikimic acids: the transfer of the 4-coumaroyl CYP98A moiety to an acceptor molecule by a hydroxycinnamoyltransferase from the BAHD acyltransferase family and the meta-hydroxylation of the 4-coumaroyl moiety in the ester by a cytochrome P450 monooxygen- ase from the CYP98A family.
    [Show full text]
  • The Flora of Vascular Plants in the Nature Reserve „Pašuliene Forest”
    Acta Biol. Univ. Daugavp. 17 (2) 2017 ISSN 1407 - 8953 THE FLORA OF VASCULAR PLANTS IN THE NATURE RESERVE „PAŠULIENE FOREST” Pēteris Evarts-Bunders, Gunta Evarte-Bundere Evarts-Bunders P., Evarte-Bundere G. 2017. The flora of vascular plants in the nature reserve „Pašuliene Forest”. Acta Biol. Univ. Daugavp., 17 (2): 263 – 276. The nature reserve “Pašulienes mežs” (hereinafter “Pašuliene Forest”) is relatively small (the area is 106 ha), the biggest part of which is occupied by natural woodland habitats. During the research in the natural reserve there were 284 vascular plant species identified including seven being under special protection, which for a relatively small nature reserve may be considered to be a significant floral diversity. In the territory we have identified two woodland habitats of EU importance - 9020* Old mixed broadleaved forests and 9080* Fennoscandinavian decidu- ous swamp forests. The old mixed broadleaved forests occupy the biggest part of the territory. While making a phytogeographical analysis of the local flora it was stated that in general it does not differ from floras of other similar territories as well as from the Latvian flora on the whole. After oceanity-continentality range groups in the territory the most represented spe- cies are those with slight oceanity (120 species, i.e. 43.1%) and sub-oceanity (62, i.e. 22.3%) range, after sectorial range groups the most represented species are those with Eurasian (87, i.e. 31.3%) and circumpolar (62, i.e. 22,3%) range; after zonal range groups the most widely- represented are the species with polyzonal (159, i.e.
    [Show full text]
  • Lesnická Botanika
    Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Učební texty z předmětu Lesnická botanika Ing. Holkup, J. Mgr. Polanská, L., Ph.D. Písek, 2013 Obsah učebních textů UčEBNÍ TEXTY 1. Úvod (Ing. Holkup, J., Mgr. Polanská, L., Ph.D.) .....................................................................................9 2. Systematické třídění organismů (Mgr. Polanská, L., Ph.D.) ................................................................9 2.1. Taxonomie...........................................................................................................................................9 2.2. Viry .....................................................................................................................................................10 2.3. Prokaryota ........................................................................................................................................10 2.4. Eukaryota ..........................................................................................................................................10 2.4.1. Houby a lišejníky ....................................................................................................................11 2.4.2. Rostliny ....................................................................................................................................12 3. Systematické třídění stanovištních roslin (Mgr. Polanská, L., Ph.D.) ..............................................13
    [Show full text]
  • Acta Botanica Universitatis Comenianae
    ACTA BOTANICA UNIVERSITATIS COMENIANAE Volume 51 2016 COMENIUS UNIVERSITY IN BRATISLAVA The journal was edited with the title / Časopis bol vydávaný pod názvom Acta Facultatis rerum naturalium Universitatis Comenianae, Botanica Editor in Chief / Predseda redakčnej rady Karol Mičieta; [email protected] Executive Editor / Výkonný redaktor Soňa Jančovičová, [email protected] Editorial Board / Členovia redakčnej rady Dana Bernátová, Michal Hrabovský, Katarína Mišíková, Jana Ščevková Editor Ship / Adresa redakcie Redakcia Acta Botanica Universitatis Comenianae, Révová 39, SK-811 02 Bratislava 1 Tel. ++421 2 54411541 Fax ++421 2 54415603 Published by / Vydavateľ © Comenius University in Bratislava, 2016 © Univerzita Komenského v Bratislave, 2016 ISBN 978-80-223-4280-3 ISSN 0524-2371 Acta Botanica Universitatis Comenianae Vol. 51, 2016 PROPOSAL OF SLOVAK NAMES FOR PHYLOGENETIC CLASSIFICATION OF LYCOPODIOPHYTES, MONILOPHYTES AND GYMNOSPERMS Michal Hrabovský•, Eva Zahradníková, Karol Mičieta Comenius University in Bratislava, Faculty of Natural Sciences, Department of Botany, Révová 39, 81102 Bratislava, Slovakia Received 16 August 2016; Received in revised form 13 September 2016; Accepted 13 December 2016 Abstract Systematic classification of lycophytes, ferns and gymnosperms has been affected by phylogenetic studies, calling for new equivalents in regional languages. There miss equivalents in Slovak. We propose new Slovak names for type genera, subfamilies, families and orders of latest phylogenetic system. Key words: Slovak names of vascular plant families and orders, phylogenetic classification, ferns, ginkgoes, cycads, conifers and gnetophytes Introduction In the last years, the systematic classification of vascular plants has undergone many changes. Efforts to transform morphological system to a phylogenetic one concern not only Angiosperms, but also the classification of Gymnosperms, Ferns (Monilophytes) and Lycophytes were amended.
    [Show full text]
  • 1 Kedves Biológus Hallgató!
    Biológiai és Ökológiai Intézet Természettudományi és Technológiai Kar Debreceni Egyetem 4032 Debrecen, Egyetem tér 1 Telefon: 52-512-900 /62056 x Kedves Biológus Hallgató! Köszöntünk a Debreceni Egyetem Természettudományi és Technológiai Karán. Szeretnénk, hogy sikeres és hasznos tagja légy az egyetemi polgárok nagy családjának és ezen belül is a szép hagyományokkal rendelkező biológusoknak. Kívánjuk, hogy nagyfokú érdeklődéssel és az új ismeretek befogadására nyitottan kezd el nálunk tanulmányaidat. Az Európai Felsőoktatási Térség kialakítását célzó – közismert nevén bolognai – folyamat megvalósításaként 2006. szeptemberétől a magyar felsőoktatásban is általánosan bevezetésre került a lineáris képzési rendszer, melynek szakaszai a következők: alap-(vagy BSc-) képzés 6 félév; mester-(vagy MSc-) képzés 4 félév; doktori (vagy PhD) képzés 6 félév. Ennek a nagyarányú átalakulásnak a keretében a Debreceni Egyetem Természettudományi és Technológiai Karán is elindultak az alapképzési szakok, melyek közül ez a kiadvány a Biológia alapszak tantervét és tantárgyi programjait tartalmazza. A könnyebb áttekinthetőség érdekében a tanterveket táblázatokban (tantervi hálók) is összefoglaltuk. Reméljük, hogy ez a füzet („fehér füzet”) segít majd Neked abban, hogy eligazodj az új közegben, és a felvehető tantárgyak széles választékából a legokosabban állítsd össze az órarendedet, hiszen ez meghatározza a következő évekre is a tanulmányaidat. A biológia alapképzést úgy terveztük meg, hogy a széles körű elméleti és gyakorlati ismeretekkel ruházza fel a végzettséget megszerzőket. Kérjük, ne feledd, hogy a tudást nem adják ingyen, azért meg kell dolgozni. Ebben a munkában a biológus és más szakmabeli oktatók, illetve egyéb dolgozók a partnereid lesznek, együttműködésükre mindig számíthatsz. Bízunk benne, hogy ennek az együttes munkának a gyümölcse egy jó elhelyezkedési lehetőségeket biztosító diploma, illetve a mesterképzésbe való továbblépés lesz.
    [Show full text]
  • Titelblatt Der Dissertation
    Analyse von phenolischen Naturstoffen Dissertation zur Erlangung des Doktorgrades der Naturwissenschaften (Dr. rer. nat.) dem Fachbereich Pharmazie der Philipps-Universität Marburg vorgelegt von Yana Ghassan Abdullah aus Damaskus (Syrien) Marburg/Lahn 2010 vom Fachbereich Pharmazie der Philipps-Universität Marburg als Dissertation angenommen am: 10.08.2010 Erstgutachterin: Prof. Dr. M. Petersen Zweitgutachterin: PD Dr. habil. S. Anagnostou Tag der mündlichen Prüfung 11.08.2010 Inhaltsverzeichnis 1. Einleitung 7 1.1. Rosmarinsäure 7 1.1.1. Auftreten der Rosmarinsäure m Pflanzenreich 7 1.1.2. Pharmazeutische Wirkungen 9 1.1.3. Biosynthese der Rosmarinsäure 10 1.2. Chlorogensäure 12 1.2.1. Allgemeine Beschreibung 12 1.2.2. Pharmazeutische Wirkungen 12 1.2.3. Biosynthese der Chlorogensäure 12 1.3. Rutin 13 1.3.1. Allgemeine Beschreibung 13 1.3.2. Pharmazeutische Wirkungen 13 1.3.3. Biosynthese von Rutin 14 1.4. Curcuminoide 15 1.4.1. Allgemeine Beschreibung 15 1.4.2. Pharmazeutische Wirkungen 16 1.5. Gingerole 17 1.5.1. Allgemeine Beschreibung 17 1.5.2. Pharmazeutische Wirkungen 17 1.5.3. Biosynthese der Curcuminoide und Gingerole 18 1.5.4. Zellkulturen 20 1.6. Klassifikation des Pflanzenreichs 20 1.6.1. Farne 20 1.6.1.1. Ordnung Polypodiales 20 1.6.2. Klassifikation der Angiospermen 21 1.6.2.1. Monokotyledonen 23 1.6.2.1.1. Ordnung Alismatales (Froschlöffelartige) 23 1.6.2.1.2. Ordnung Liliales (Lilienartige) 23 1.6.2.1.3. Ordnung Poales (Süßgrasartige) 23 1.6.2.1.4. Ordnung Zingiberales (Ingwerartige) 23 1.6.2.2. Eudikotyledonen 26 1.6.2.2.1.
    [Show full text]
  • Issue Full File
    Biological Diversity and Conservation (BioDiCon) Cilt/Volume 3 Sayý/Number 3 Aralýk / December 2010 Ýçindekiler/Contents ISSN 1308-5301 Print 1 Somaclonal variations through indirect organogenesis in eggplant (Solanum melongena L.) Ely ZAYOVA, Roumiana VASSILEVSKA – IVANOVA, Boris KRAPTCHEV, Daniela STOEVA ISSN 1308-8084 Online 6 A new distribution area of Scorzonera argyria Boiss. (Asteraceae) and contribution of it’s morphological characters Hasan YILDIRIM, Serdar Gökhan ÞENOL 10 Sacred forests of South Travancore of South India Selvamony SUKUMARAN, Solomon JEEVA, Majeti Narasimha Vara PRASAD 15 Ethnobotanical aspects of Kapýdað Peninsula (Turkey) Ýsmet UYSAL, Sinan ONAR, Ersin KARABACAK, Sezgin ÇELÝK 23 Picoa Vittad., a new truffle genus record for Turkey Fahrettin GÜCÝN, Abdullah KAYA, Mustafa Kemal SOYLU, Yusuf UZUN Biological Diversity and Conservation 26 An investigation on determining the effects of different nitrogen and zinc fertilizer doses on plant nutrient composition of Sorghum-Sudangrass Hybrid (Sorghum bicolor X Sorghum sudanense) grown as main crop under Çukurova/Turkey conditions Serap KIZIL, Veyis TANSI, Selahattin CINAR 31 Risk categories and ethnobotanical features of the Lamiaceae taxa growing naturally in Osmaneli (Bilecik/Turkey) and environs Onur KOYUNCU, Ö. Koray YAYLACI, Derviþ ÖZTÜRK, Ýsmühan POTOÐLU ERKARA, Filiz SAVAROÐLU, Özge AKCOÞKUN, Murat ARDIÇ 46 The flora of Anamur Antique City and its surroundings (Mersin/Turkey) CÝLT / VOLUME 3 SAYI / NUMBER 3 ARALIK / DECEMBER 2010 Evren YILDIZTUGAY, Mustafa KÜÇÜKÖDÜK 64 Ecotoxicological effects of alkaline metal salts (NaCl, KNO3), strong acid (H2SO4) and some heavy metals (CuCl2, FeCl3, MgCl2 ve ZnCl2) on the germination of chickpea (Cicer arietinum ) seeds Emel SÖZEN, Melek YILMAZ, Güler ÇOLAK, Ersin YÜCEL 72 Scrophularia gracilis Blakelock (Scrophulariaceae): a new record for the flora of Turkey Ali A.
    [Show full text]