Tvrze, Hrady a Zámky V Bývalém Okrese Mělník Z Hlediska Přístupu Pro Handicapované Občany

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Mělník z hlediska přístupu pro handicapované občany

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

......

Podpis

Poděkování

Mnohokrát děkuji akademickému malíři panu Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení bakalářské práce, ochotu, vstřícnost a cenné rady. Dále děkuji všem lidem, kteří mi poskytli informace o objektech na Mělnicku, které jsem navštívila a samozřejmě také děkuji své rodině, která se mnou absolvovala všechny mé cesty, které vedly ke zpracování této práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Mělník z hlediska přístupu pro handicapované občany

Bakalářská práce

Autor: Petra Syřínková

Vedoucí práce: Akad. mal. Vladimír Netolička

Jihlava 2019

Abstrakt

SYŘÍNKOVÁ, Petra: Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Mělník z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce akad. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2018. 115 stran.

Teoretická část této bakalářské práce se zabývá sociálním cestovním ruchem, zdravotně handicapovanými, jednotlivými druhy postižení, průkazy osob se zdravotním postižením, bezbariérovostí, tvrzemi, hrady, zámky a oblastí bývalého okresu Mělník. Praktická část obsahuje seznam tvrzí, hradů a zámků bývalého okresu Mělník a dělí je na veřejnosti přístupné a nepřístupné. Dále se praktická část zabývá popisem a hodnocením památek z hlediska přístupu pro jednotlivé druhy postižení.

Klíčová slova

Mělnicko. Sociální cestovní ruch. Zdravotně handicapovaní. Zdravotní postižení. Tvrze, hrady a zámky.

Abstract

SYŘÍNKOVÁ, Petra: Strongholds, castles and chateaus of the former district of Mělník in terms of access for people with handicap. Bechelor´s thesis. College of Polytechnicts Jihlava. Department of Travel and Tourism. Thesis supervisor: Ak. mal. Vladimír Netolička. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2018. 115 pages.

The theoretical part of this thesis deals with social tourism, health disability, cards of disabled people, fortresses, castles, chateaus and the area of the former district of Mělník. the practical part contains list of fortresses, castles and chateaus of the former district of Mělník and devides them into accessible and inacessible ones. The practical part also deals with description and evaluation sights with regart to access of particular handicaps.

Key words

Mělnicko. Social tourism. Healthwise handicapped people. Health disabilities. Fortresses, castles and chateaus.

Obsah Abstrakt ...... 7 Seznam obrázků ...... 11 Seznam map ...... 13 Seznam tabulek ...... 14 Seznam použitých zkratek ...... 15 Úvod ...... 16 TEORETICKÁ ČÁST ...... 18 1 Sociální cestovní ruch ...... 18 1.1 Cílové skupiny sociálního cestovního ruchu ...... 19 2 Zdravotně handicapovaní ...... 20 2.1 Osoby s tělesným postižením ...... 21 2.1.1 Chronické onemocnění ...... 21 2.1.2 Tělesné postižení ...... 21 2.2 Osoby s mentálním postižením ...... 22 2.3 Osoby s duševním postižením ...... 22 2.4 Osoby se smyslovým postižením ...... 23 2.4.1 Osoby se zrakovým postižením ...... 23 2.4.2 Osoby se sluchovým postižením ...... 24 2.5 Osoby s kombinovaným postižením ...... 26 3 Specifikace průkazů osob se zdravotním postižením ...... 27 3.1 Průkaz s označením TP ...... 27 3.2 Průkaz s označením ZTP ...... 28 3.3 Průkaz s označením ZTP/P ...... 28 4 Bezbariérovost ...... 30 5 Tvrze, hrady a zámky ...... 32 5.1 Tvrz ...... 32 5.2 Hrad ...... 32 5.3 Zámek ...... 33 6 Charakteristika bývalého okresu Mělník ...... 34 Praktická část ...... 37 7 Metodika výzkumu ...... 37 8 Seznam tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Mělník ...... 38 8.1 Přístupné tvrze, hrady a zámky ...... 38 8.2 Nepřístupné tvrze, hrady a zámky ...... 38

9 Přístupné tvrze, hrady a zámky Mělnicka ...... 40 9.1 Hrádek Harasov ...... 40 9.2 Hrad Hrádek, archeologické stopy ...... 44 9.3 Hrad Kokořín ...... 46 9.4 Zámek Liblice ...... 52 9.5 Zámek Mělník ...... 58 9.6 Zámek Nelahozeves ...... 64 9.7 Tvrz Starý zámek, zřícenina a archeologické stopy ...... 70 9.8 Zámek Veltrusy ...... 75 10 Nepřístupné tvrze, hrady a zámky Mělnicka ...... 82 10.1 Zámek Bosyně ...... 82 10.2 Zámek Byšice ...... 83 10.3 Zámek Dolní Beřkovice ...... 83 10.4 Zámek Hořín ...... 84 10.5 Zámek Chlumín ...... 85 10.6 Zámek Chvatěruby ...... 85 10.7 Zámek Kokořín ...... 86 10.8 Tvrz v Kostelci nad Labem ...... 87 10.9 Zámek Liběchov ...... 87 10.10 Zámek Lobeč ...... 88 10.11 Zámek Neuberk ...... 88 10.12 Zámek Obříství...... 89 10.13 Zámek Řepín ...... 90 10.14 Zámeček Slavín ...... 91 10.15 Zámek Stránka ...... 92 10.16 Zámek Vidim ...... 94 11 Přístupnost z hlediska jednotlivých druhů postižení ...... 95 11.1 Osoby s tělesným postižením ...... 95 11.2 Osoby se zrakovým postižením ...... 97 11.3 Osoby se sluchovým postižením ...... 99 11.4 Osoby s mentálním postižením ...... 100 12 Shrnutí ...... 101 13 Závěr ...... 102 14 Uplatnění bakalářské práce v praxi ...... 104 15 Diskuze ...... 106 16 Seznam použité literatury ...... 108

16.1 Tištěné zdroje ...... 108 16.2 Elektronické zdroje ...... 108

Seznam obrázků

Obrázek 1: Parkoviště u Harasova ...... 41 Obrázek 2: Cesta k hrádku Harasov ...... 41 Obrázek 3: Schody vedoucí do skalního bytu ...... 42 Obrázek 4: Skalní byt u Harasova ...... 42 Obrázek 5: Cesta okolo skal u Harasova ...... 43 Obrázek 6: Cesta k hradu Hrádek ...... 45 Obrázek 7: Terénní náznaky hradu Hrádek ...... 45 Obrázek 8: Cesta k hradu Kokořín ...... 47 Obrázek 9: Schody vedoucí do hradu Kokořín ...... 48 Obrázek 10: Vstup do hradu Kokořín ...... 48 Obrázek 11: Most ke vstupu hradu Kokořín ...... 49 Obrázek 12: Práh při vstupu do hradu Kokořín ...... 49 Obrázek 13: Nádvoří hradu Kokořín ...... 50 Obrázek 14: Schody vedoucí k pokladně a ochozu hradu Kokořín ...... 51 Obrázek 15: Ochoz hradu Kokořín ...... 51 Obrázek 16: Parkoviště u zámku Liblice ...... 53 Obrázek 17: Parkovací místa pro handicapované na parkovišti u zámku Liblice ...... 53 Obrázek 18: Hlavní vchod zámku Liblice ...... 54 Obrázek 19: Schodiště na zámku Liblice ...... 55 Obrázek 20: Výtah na zámku Liblice ...... 55 Obrázek 21: Prohlídka na zámku Liblice ...... 56 Obrázek 22: Vstup a pohled do zámeckého parku v Liblicích ...... 56 Obrázek 23: Bezbariérová toaleta na zámku Liblice ...... 57 Obrázek 24: Ulice vedoucí k mělnickému zámku ...... 59 Obrázek 25: Vstup na nádvoří mělnického zámku ...... 60 Obrázek 26: Nádvoří zámku Mělník ...... 60 Obrázek 27: Vstup do pokladny na zámku Mělník ...... 61 Obrázek 28: Schody na prohlídku zámku Mělník ...... 61 Obrázek 29: Chodba na zámku Mělník ...... 62 Obrázek 30: Dřevěné schody na konci prohlídky zámku Mělník ...... 62 Obrázek 31: Vstup do zámku Mělník ...... 63 Obrázek 32: Chodba u toalet na zámku Mělník ...... 63

Obrázek 33: Bezbariérový vjezd na toaletu v Mělníce ...... 63 Obrázek 34: Bezbariérová toaleta na zámku Mělník ...... 64 Obrázek 35: Parkoviště pod zámkem v Nelahozevsi ...... 65 Obrázek 36: Přístupová cesta k zámku v Nelahozevsi ...... 66 Obrázek 37: Parkoviště u zámku v Nelahozevsi ...... 66 Obrázek 38: Povrch mostu vedoucí k zámku v Nelahozevsi ...... 67 Obrázek 39: Vstup do budovy a k pokladně zámku v Nelahozevsi ...... 68 Obrázek 40: Schodiště na zámku v Nelahozevsi vedoucí k toaletám ...... 68 Obrázek 41: Toalety na zámku v Nelahozevsi ...... 69 Obrázek 42: Polní cesta ke Starému zámku ...... 70 Obrázek 43: Lesní cesta ke Starému zámku ...... 71 Obrázek 44: Tvrz Starý zámek u Vidimi ...... 71 Obrázek 45: Turistické značení Starého zámku ...... 72 Obrázek 46: Cesta ke Starému zámku ve Vidimi ...... 72 Obrázek 47: Tvrz Starý zámek ...... 73 Obrázek 48: Starý zámek ...... 73 Obrázek 49: Schody vedoucí na místo bývalé tvrze u Vidimi ...... 74 Obrázek 50: Parkoviště pro návštvníky zámku Veltrusy ...... 76 Obrázek 51: Cesta parkem k zámku Veltrusy ...... 76 Obrázek 52: Parkoviště zámku Veltrusy pro handicapované návštěvníky ...... 77 Obrázek 53: Cesta od parkoviště pro handicapované návštěvníky k zámku Veltrusy .... 77 Obrázek 54: Vstup do pokladny na zámku Veltrusy ...... 78 Obrázek 55: Schody na prohlídku zámku Veltrusy ...... 78 Obrázek 56: Chodba na prohlídce zámku Veltrusy ...... 79 Obrázek 57: Dveře na prohlídce zámku Veltrusy ...... 79 Obrázek 58: Schody na prohlídce ve Veltrusích ...... 79 Obrázek 59: Vchod na toalety z nádvoří zámku Veltrusy ...... 80 Obrázek 60: Umyvadla na toaletách ve Veltrusích ...... 80 Obrázek 61: Bezbariérová dámská toaleta na zámku ve Veltrusích ...... 81 Obrázek 62: Brána zámku Bosyně ...... 82 Obrázek 63: Zámek Bosyně ...... 82 Obrázek 64: Zámek Byšice ...... 83 Obrázek 65: Zámek Dolní Beřkovice ...... 84 Obrázek 66: Nepřístupný zámek Hořín ...... 84

Obrázek 67: Zámek Hořín ...... 85 Obrázek 68: Zámek Chlumín ...... 85 Obrázek 69: Chvatěruby ...... 86 Obrázek 70: Zámek Chvatěruby ...... 86 Obrázek 71: Zámek Kokořín ...... 87 Obrázek 72: Tvrz v Kostelci nad Labem ...... 87 Obrázek 73: Zámek Liběchov ...... 88 Obrázek 74: Zámek Lobeč ...... 88 Obrázek 75: Zámek Neuberk ...... 89 Obrázek 76: Zámek Obříství ...... 89 Obrázek 77: Kostel a zvonice u zámku v Obříství ...... 90 Obrázek 78: Brána zámku Řepín ...... 90 Obrázek 79: Areál zámku Řepín ...... 91 Obrázek 80: Brána zámečku Slavín v Tupadlech ...... 91 Obrázek 81: Zámeček Slavín ...... 92 Obrázek 82: Pohled na zámeček Slavín z Tupadel ...... 92 Obrázek 83: Část zámku Stránka ...... 93 Obrázek 84: Zámek Stránka ...... 93 Obrázek 85: Pohled do dvora zámku Stránka ...... 93 Obrázek 86: Zámek Vidim ...... 94

Seznam map Mapa 1: Okres Mělník na mapě České republiky (www.wikipedia.org) ...... 34 Mapa 2: Okres Mělník (www.czso.cz) ...... 35 Mapa 3: Přístupnost osobám s tělesným postižením ...... 95 Mapa 4: Přístupnost osobám se zrakovým postižením ...... 97 Mapa 5: Přístupnost osobám se sluchovým postižením ...... 99 Mapa 6: Přístupnost osobám s mentálním postižením...... 100

Seznam tabulek Tabulka 1: Hodnocení přístupnosti hrádku Harasov ...... 43 Tabulka 2: Hodnocení přístupnosti hradu Hrádek ...... 46 Tabulka 3: Hodnocení přístupnosti hradu Kokořín ...... 52 Tabulka 4: Hodnocení přístupnosti zámku Liblice ...... 57 Tabulka 5: Hodnocení přístupnosti zámku Mělník ...... 64 Tabulka 6: Hodnocení přístupnosti zámku Nelahozeves ...... 69 Tabulka 7: Hodnocení přístupnosti tvrze Starý zámek ve Vidimi ...... 74 Tabulka 8: Hodnocení přístupnosti zámku Veltrusy ...... 81

Pokud není uvedeno jinak, obrázky, mapy a tabulky jsou prací autora.

Seznam použitých zkratek akad. mal. – akademický malíř

BITS – Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch dB – decibel

IQ – Inteligenční kvocient kol. – kolektiv

MHz – megahertz

Sb. – sbírka

UNWTO – Světová organizace cestovního ruchu

WTO – Světová obchodní organizace

Úvod

Cílem této bakalářské práce je zmapování tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Mělník z hlediska přístupu pro handicapované občany. Toto téma, vypsané panem akademickým malířem Vladimírem Netoličkou, mne zaujalo pro svou praktičnost, využitelnost a pestrost. Toto téma jsem si vybrala také proto, že ráda objevuji nová místa, zvláště pak hrady a zámky, čehož je důkazem i to, že provázím na zámku Kačina. Okres Mělník jsem si vybrala právě i kvůli Kačině, protože jsem se již dlouho chtěla podívat na zámek Veltrusy, který je s ní spjat. Problematika handicapovaných osob se mne dotýká, neboť mám kamarádku na invalidním vozíčku a často přemýšlím, jak to má těžké. Myslím si, že handicapovaní lidé mají nedostatek informací o přístupnosti památkových objektů a naopak i samotné objekty potřebují informace a nové nápady, jak návštěvníkům s jednotlivými druhy postižení umožnit a zpříjemnit návštěvu památky. Myslím si, že toto téma je velmi potřebné, a proto jsem se chtěla zapojit do tohoto mapování České republiky, které probíhá na naší škole.

Protože hlavní náplní této práce jsou tvrze, hrady a zámky, nejprve prostřednictvím památkového katalogu na portálu integrovaného informačního systému památkové péče sestavím seznam všech tvrzí, hradů a zámků na Mělnicku, které jsou alespoň zříceninou. V práci nebudou zahrnuty objekty označené jako hradiště nebo archeologické stopy. Práce bude rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou.

V teoretické části nejprve vysvětlím co je sociální cestovní ruch, kde také uvedu jeho cílové skupiny, kam patří i zdravotně handicapovaní lidé, a proto v další kapitole definuji zdravotně handicapovaného člověka, zdravotní postižení a jejich druhy. Dále se v této části práce budu zabývat průkazy osob se zdravotním postižením, bezbariérovostí a vysvětlím, co přesně je tvrz, hrad a zámek, protože právě tyto památkové objekty jsou hlavní náplní této práce. V závěru teoretické části bakalářské práce ještě charakteristikuji oblast bývalého mělnického okresu. Veškeré informace budu čerpat z odborné literatury, popřípadě z internetových zdrojů.

V praktické části jako první popíši metodiku mého výzkumu, kde uvedu, jakým způsobem práci provedu a jak budu postupovat. Dále zde vytvořím podle Památkového katalogu na portálu Národního památkového ústavu kompletní seznam tvrzí, hradů a zámků, které se v bývalém okrese Mělník nacházejí a před osobní návštěvou je

16 rozdělím na veřejnosti přístupné a nepřístupné. Po vytvoření tohoto seznamu začnu s návštěvou jednotlivých památek, kde budu získávat informace a pořizovat fotografie pro lepší představu přístupu. Při terénním výzkumu se zaměřím na možnost parkování, přístupovou cestu k objektu, pohyb po památce a toalety. Po osobní návštěvě zpracuji tyto informace do mé bakalářské práce, kde také u každé veřejnosti přístupné památky vypracuji tabulku s hodnocením těchto kritérií a vše doplním fotodokumentací pořízenou při mých osobních návštěvách a slovním popisem. V těchto tabulkách budu objekty hodnotit známkami od 1 do 5, jako ve škole. Na konci této části vytvořím mapy pro jednotlivé druhy postižení s vyznačenými objekty dle přístupnosti pro dané postižení. Stupně přístupnosti jednotlivých památek u mapek vysvětlím.

Věřím, že výzkum této práce bude přínosný pro handicapované osoby a pomůže jim při výběru návštěvy těchto památek. Stejně tak doufám, že tato práce motivuje i pracovníky v těchto památkových objektech a povede ke zlepšení přístupnosti těchto objektů.

TEORETICKÁ ČÁST

1 Sociální cestovní ruch

Sociální cestovní ruch je druh cestovního ruchu, typologizovaný podle způsobu hrazení nákladů - část nebo celé náklady na cestování pro sociálně znevýhodněné osoby nebo pro osoby v rámci motivačních programů hradí instituce, stát, zaměstnavatel, nadace a podobně (Zelenka, Pásková, 2012, str. 532).

Sociální cestovní ruch je také definován jako cestovní ruch pro všechny. Koncept cestovního ruchu pro všechny vznikl ve Velké Británii, kde byla v roce 1989 prezentována zpráva pod tímto názvem, která byla vypracována za účelem oslovení subjektů cestovního ruchu, aby je povzbudila k vytvoření kvalitní nabídky, která bude brát v úvahu potřeby potenciálních klientů včetně těch se speciálními potřebami v souvislosti s jejich stavem.

Filozofie cestovního ruchu pro všechny splňuje podmínky kvalitního cestovního ruchu, kde kvalita znamená, že destinace vzala v úvahu všechna očekávání účastníků cestovního ruchu se speciálními potřebami a nabízí jim komfort, atraktivity a bezpečnost v souladu s právem na účast na cestovním ruchu, která je obecným právem každého člověka. Toto právo je zakotveno v Globálním kodexu cestovního ruchu vydaném Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO) v roce 1999 a schváleném OSN v roce 2001. V Článku 7 Právo na účast na cestovním ruchu se v dokumentu uvádí, že možnost přímého osobního přístupu k objevování a udržování zdrojů planety představuje právo, jež je v rovné míře dostupné všem obyvatelům světa.

Důležitou roli v uplatňování principů cestovního ruchu pro všechny sehrává Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch (BITS), která byla založena 7. června 1963 s cílem prosazovat rozvoj sociálního cestovního ruchu na mezinárodní úrovni. BITS jako mezinárodní nezisková organizace mimo jiné usiluje o zpřístupnění cestovního ruchu lidem, pro které z různých důvodů není účast na cestovním ruchu dostupná nebo je obtížná, a to nejčastěji z důvodu nevyhovující ekonomické situace, zdravotního stavu, osobní nebo rodinné izolace, či geografických obtíží. Jsou to především rodiny s dětmi, mládež, senioři a zdravotně postižené osoby. (1)

1.1 Cílové skupiny sociálního cestovního ruchu

Cílové skupiny účastníků sociálního cestovního ruchu, neboli cestovního ruchu pro všechny, Ministerstvo pro místní rozvoj definuje jako čtyři základní:

 mládež  rodiny s nízkými příjmy  senioři  zdravotně handicapovaní

Součet obyvatel těchto skupin tvoří podstatnou část všech účastníků cestovního ruchu, z čehož plyne, že sociální cestovní ruch má velký význam a měla by se mu věnovat zvýšená pozornost. Kvůli zaměření bakalářské práce na zdravotně handicapované občany se dále budu zabývat jen poslední z výše jmenovaných skupin.

2 Zdravotně handicapovaní

Slovo „handicap“ se podle slovníku Petit Robert objevuje v Anglii kolem roku 1827 a pochází z prostředí dostihového sportu, kdy označuje los, kterým se určuje, které z lehčích, starších či trénovanějších koní ponesou větší zátěž, respektive poklušou delší distanci, aby byly podmínky pro všechny stejné a závod spravedlivý. Mnohem později začal tento termín přeneseně i u lidí označovat „zátěž“ nějakého onemocnění, tělesné vady, postižení. Hovoří se tedy vlastně o znevýhodnění určitých osob oproti jiným osobám – většinou bez vlastního zavinění. (Vágnerová, Hadj-Moussová, Štech, 2001, str. 230)

UNWTO definuje zdravotně handicapovaného člověka jako člověka, kterého fyzická nebo mentální integrita je částečně nebo úplně redukována, a to od narození nebo na základě postupujícího věku, nemoci nebo nehody do té míry, že jeho samostatnost, schopnost navštěvovat školu nebo pracovat je narušena. (1)

Zdravotní postižení je postižení člověka, které nepříznivě ovlivňuje kvalitu jeho života, zejména schopnost navazovat a udržovat vztahy s lidmi a pracovat. (Novosad, 2011, str. 90, citováno podle: Matoušek, 2008)

Zdravotní postižení se považuje za dlouhodobý nebo trvalý stav, jenž je charakteristický orgánovou či funkční poruchou, kterou již nelze veškerou léčebnou péčí zcela odstranit nebo alespoň významně zmírnit. Takový stav znamená postižení některé či více oblastí obvyklého fungování člověka, přináší výraznou redukci jeho reálných možností i životních šancí, omezuje jeho práceschopnost a negativně tak zasahuje do mnoha stránek kvality života postiženého. (Michalík a kol., 2011, str. 186)

Definice pro účely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, se zdravotním postižením rozumí tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. (2)

Zákon č. 108/2006 Sb., Zákon o sociálních službách, tedy rozlišuje tyto druhy postižení:

 Tělesné postižení  Mentální postižení  Duševní postižení

 Smyslové postižení  Kombinované postižení (2)

2.1 Osoby s tělesným postižením

Tělesně postižené osoby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ty, co trpí chronickým onemocněním a tělesným postižením. (Michalík a kol., 2011, str. 186)

2.1.1 Chronické onemocnění

Chronické, obvykle nikdy zcela vyléčitelné onemocnění, respektive dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je takové poškození nebo oslabení fyziologických funkcí lidského organismu, které vyžaduje stanovenou životosprávu a životní styl i dodržování určitých léčebných opatření. Chronické onemocnění také významně snižuje kvalitu života nemocného i jeho blízkých, omezuje výkonnost člověka nebo jeho odolnost vůči zátěži a námaze a vede k nechtěnému utlumení fyzických aktivit. Následně může také vést k omezení pohybu, popřípadě až k degenerativním změnám na nosném a motorickém aparátu člověka. Někdy se tato skupina onemocnění označuje jako interní postižení a je zdůrazňován fakt, že takové onemocnění - postižení většinou není na první pohled zřejmé, a tak člověka tolik nestigmatizuje. (Michalík a kol., 2011, str. 186)

Do skupiny chronických onemocnění patří například kardiovaskulární onemocnění, onemocnění plic a dýchacích cest, poruchy imunity, poruchy metabolických procesů, kožní a nádorová onemocnění nebo epilepsie. (Michalík a kol., 2011, str. 190-195)

Ve svých důsledcích řada chorob přechází do formy tělesného postižení. (Michalík a kol., 2011, str. 197)

2.1.2 Tělesné postižení

Tělesné, respektive lokomoční nebo pohybové postižení je omezení hybnosti, až znemožnění pohybu a dysfunkce motorické koordinace v příčinné souvislosti s poškozením, vývojovou vadou či funkční poruchou nosného a hybného aparátu,

21 centrální nebo periferní poruchou inervace nebo amputací či deformací části motorického systému. Takové vady či dysfunkce jsou zpravidla patrné na první pohled a mají charakter trvalého snížení funkční výkonnosti i ztráty schopnosti v některé nebo více oblastech lokomoce. Společným rysem takto postižených lidí je primární redukce obvyklých pohybových aktivit a v některých případech částečná i úplná imobilita, což má zásadní vliv na kvalitu života, přístup k životu a soběstačnost. (Michalík a kol., 2011, str. 186-187)

2.2 Osoby s mentálním postižením

Mentální postižení se vymezuje jako střešní pojem pro všechny jedince, kteří mají IQ nižší než 85. Bližší pojem mentálního postižení je mentální retardace, který je volně přeložen jako zpoždění duševního vývoje.

Mentální retardace se definuje jako vývojová duševní porucha se sníženou inteligencí, demonstrující se především snížením poznávacích, řečových, pohybových a sociálních schopností. (Michalík a kol., 2011, str. 115)

Mentální retardaci lze podle hloubky postižení rozdělit na čtyři stupně. Kritériem pro členění je výše IQ, naměřeného psychologickými testy, přičemž hranice mentální retardace jako duševní poruchy je 70 bodů IQ. Rozlišujeme tyto čtyři stupně mentální retardace:

 F70. Lehká mentální retardace (50 – 69 IQ)  F71. Středně těžká mentální retardace (35 – 49 IQ)  F72. Těžká mentální retardace (20 – 34 IQ)  F73. Hluboká mentální retardace (pod 20 IQ) (Michalík a kol., 2011, str. 116)

2.3 Osoby s duševním postižením

Kromě mentální retardace existuje mnoho jiných duševních poruch, které psychiatři a kliničtí psychologové člení do následujících skupin:

 F00-09 Organické duševní poruchy (např. Alzheimerova demence, demence u Parkinsonovy choroby, alkoholová demence, epileptická demence, progresivní paralýza)  F10-19 Duševní poruchy vyvolané psychotropními látkami (poruchy způsobené zneužitím drog atd.)  F20-29 Schizofrenie, schizofrenní poruchy s bludy  F30-39 Afektivní poruchy (manická či depresivní fáze, bipolární porucha)  F40-49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy (fobické úzkostnéé poruchy, panická porucha, posttraumatická stresová porucha, disociační poruchy atd.)  F50-59 Behaviorální poruchy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory (anorexie, bulimie, sexuální dysfunkce, psychosomatické poruchy atd.)  F60-69 Poruchy chování a osobnosti u dospělých (sexuální deviace, poruchy osobnosti atd.)  F80-89 Poruchy psychického vývoje a (F90-99) poruchy chování a emocí u dětí (specifické vývojové poruchy řečí a jazyka a specifické vývojové poruchy školních dovedností jako dyslexie nebo dysgrafie, pervazivní vývojové poruchy jako autismus, hyperkinetické poruchy atd.) (Michalík a kol., 2011, str. 156 – 157)

2.4 Osoby se smyslovým postižením

Do této kategorie patří lidé se ztrátou nebo omezením zraku a sluchu. (1)

2.4.1 Osoby se zrakovým postižením

Zrakem přijímáme více než 80 % informací o okolním světě. Při zrakovém postižení dochází k různé míře informačního deficitu. Hovoříme-li o zrakovém postižení, vždy jde o postižení funkce zraku, které již nelze korigovat do normálního vidění. (Michalík a kol., 2011, str. 275, 278)

Hloubka (stupeň) zrakového postižení se pohybuje v rozmezí:

 Lehká a střední slabozrakost (medicínsky: lehká a střední slabozrakost)  Zbytky zraku (medicínsky: těžká slabozrakost, praktická slepota)  Totální slepota (medicínsky: úplná slepota, bez světlocitu) (Michalík a kol., 2011, str. 276)

Při poruše zrakového vnímání je snížena či chybí schopnost vizuálního rozpoznávání tvarů, lokalizace objektů v prostoru, rozlišení objektů, vnímání vzdálenosti, pohybu, kontrastu a selekce informací. (Michalík a kol., 2011, str. 278)

Oslabení, ztrátu či nevyvinutí zraku může způsobovat řada příčin – od nemocí, úrazů, genetických vlivů až po důsledky civilizační a ekologické zátěže atd. Zrakové postižení může vzniknout již v prenatálním období vývoje dítěte, během porodu nebo krátce po něm a v průběhu celého životního cyklu člověka. (Michalík a kol., 2011, str. 279)

U lidí s těžkým postižením zraku je pro kompenzaci zrakového deficitu zvláště důležitá schopnost představivosti. Nejedná se přitom jen o běžné představy předmětů a činností, ale také o předjímání, předvídání a tvůrčí představy. Pokud je zrakové vnímání narušeno od útlého dětství, zpravidla nastávají komplikace v dalším vývoji poznávacích procesů, neboť lze jen obtížně vnímat svět v jeho celistvosti a členitost. (Michalík a kol., 2011, str. 278-279)

2.4.2 Osoby se sluchovým postižením

Sluch je distanční smysl, který má zásadní význam v procesu psychického vývoje člověka. Lze zjednodušeně říci, že lidská existence je založena na vnímání zvuků – jak z hlediska orientace člověka v prostředí, tak z hlediska procesu jeho socializace. (Michalík a kol., 2011, str. 353)

Vady sluchu se dělí podle mohutnosti ztráty takto:

 Ohluchlost  Hluchota  Zbytky sluchu  Nedoslýchavost – nedoslýchavost se dále ještě podle závažnosti ztráty sluchu dělí na velmi těžkou nedoslýchavost, těžkou nedoslýchavost, střední nedoslýchavost a lehkou nedoslýchavost (Michalík a kol., 2011, str. 362-364)

Sluchové vady lze také klasifikovat dle ztráty v dB a frekvence v oblastech 500, 1000 a 2000 MHz, jak je stanovila WHO revizí z roku 2001, v níž se uvádí tato klasifikace:

Ztráta:  0 – 25 dB: normální sluch  26 – 40 dB: lehká nedoslýchavost  31 – 60 dB: dítě – středně těžká nedoslýchavost  41 – 60 dB: dospělý – středně těžká nedoslýchavost  61 – 80 dB: těžká nedoslýchavost  81 a více dB: velmi závažné postižení sluchu (Michalík a kol., 2011, str. 364)

Pro lepší představivost ztráty sluchu u sluchových vad zde uvádím příklady různých zvuků v dB:

 10 dB – šeptaná řeč  20 dB – tikot hodin  30 dB – psaní tužkou  50 dB – úroveň konverzační řeči (40 – 60 dB)  70 dB – bouchnutí dveřmi  80 dB – zvonění telefonu  100 dB – řetězová pila  110 dB – rockový koncert  130 dB – motorová sbíječka  140 dB – motory startujícího letadla ve vzdálenosti cca 200 m (Michalík a kol., 2011, str. 360)

Za neslyšícího člověka lze považovat toho nositele sluchové vady, jemuž ani největší zesílení zvuků neposkytuje žádné sluchové vjemy. (Michalík a kol., 2011, str. 364)

2.5 Osoby s kombinovaným postižením

Kombinované postižení lze charakterizovat jako kombinaci dvou a více druhů postižení u jednoho jedince. Jde o kombinace různých druhů, forem a stupňů postižení, proto je obtížné jej přesně klasifikovat. Setkat se můžeme i s jiným označeními, jako například kombinované vady, vícenásobné postižení, multihandicap nebo hluboké postižení. (3)

V odborné literatuře se užívá Vaškova klasifikace (Vašek, 2003):

 Mentální postižení v kombinaci s jiným  Duální smyslové postižení – nejčastěji hluchoslepota  Poruchy chování v kombinaci s jiným postižením (3)

Frekventovaným rozdělením kombinovaného postižení je rozdělení na:

 Syndromální  Nesyndromální

Syndrom je výraz pro současný výskyt několika typických příznaků určitého onemocnění. Mezi častěji se vyskytující se syndromy patří například Downův syndrom, Apert syndrom, Prader-Willi syndrom, Angelmanův syndrom a další. (3)

3 Specifikace průkazů osob se zdravotním postižením

Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí uvádí, že nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. (4)

Průkazy zdravotně postižených osob zahrnuje Zákon o zdravotně postižených, Zákon č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením – HLAVA V – PRŮKAZ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM. (5)

3.1 Průkaz s označením TP

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „TP“ má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra.

Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru. (4)

Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na:

 Vyhrazené místo k sedění ve veřejných prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky  Přednost při osobním pojednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání. Za projednávání záležitostí se nepovažuje nákup ani obstarávání placených služeb, ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních (4)

3.2 Průkaz s označením ZTP

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivostí a orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. (4)

Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže. (4)

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má oproti průkazu TP nárok ještě na:

 Bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob  Slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třída osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy (4)

3.3 Průkaz s označením ZTP/P

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. (4)

Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru. (4)

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má oproti průkazu ZTP nárok na:

 Bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě  Bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce (4)

4 Bezbariérovost

Přístupnost prostředí a architektonické bariéry se stávají stále více diskutovanou oblastí. Přístupné prostředí není potřebou je zdravotně postiženými osobami, ale více či méně se vztahuje ke každému z nás. Pohybovat se bez bariér potřebují nejen vozíčkáři, ale i lidé s dočasně omezenou hybností, rodiče s kočárky a malými dětmi nebo senioři. (6)

V České republice existuje Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, která stanovuje obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osoby doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let. (7)

Podle § 2 odstavce 3 této vyhlášky, který se týká staveb, které jsou kulturními památkami, se ustanovení této vyhlášky použijí s ohledem na zájmy státní památkové péče. (7)

Bezbariérovost se značí jednotnými symboly dle typu postižení: (7)

 Symbol zařízení nebo prostoru pro osoby na vozíku

 Symbol zařízení nebo prostoru pro osoby se zrakovým postižením

 Symbol zařízení nebo prostoru pro osoby se sluchovým postižením

V České repulice také existuje Metodika kategorizace přístupnosti objektů, kterou vytvořila Pražská organizace vozíčkářů za spolupráce institucí a organizací z celé České republiky, jejichž cílem bylo ujasnění kritérií pro kategorizaci míry přístupnosti a pravidel profesionálního mapování. Jejich dalším cílem bylo, aby informace o

30 bezbariérovosti a bariérovosti vycházely z jednotného základu ve všech krajích České republice. Tato metodika byla vydána za podpory Ministerstva pro místní rozvoj a rozděluje objekty na přístupné, částečně přístupné a obtížně přístupné či nepřístupné dle jednotlivých limitů, které má každá z těchto kategorií nastavené. Tato metodika je vhodná pro hodnocení novostaveb, nikoli pro historické budovy, zříceniny a terénní náznaky hradů, kterými se tato práce zabývá. (6)

5 Tvrze, hrady a zámky

Tvrze, hrady a zámky byly odjakživa historickou ozdobou naší země a neustále se těší velkým zájmem návštěvníků. Tyto stavby nejsou jen cíle jednodenních výletů či poznávacích zájezdů, ale také významnými doklady našeho historického vývoje. (Brych, Rendek, 2006, str. 8)

5.1 Tvrz

Tvrz je menší opevněné sídlo, zpravidla stavěné nižší šlechtou, které většinou mělo přímou vazbu na vesnici a významný podíl hospodářské funkce. Tvrze se stavěly od druhé poloviny 13. století, kdy mají zpravidla charakter opevněných obytných věží, do počátku 17. století, kdy se již jedná o neopevněné správní a rezidenční objekty při dvoře, které se dosud nevyvinuly v zámky. Tvrz sloužila jako sídlo pána, chráněné skladiště zásob i útočiště v době nájezdů cizích vojsk. Zpravidla měla ale jen velmi malou vojenskou posádku, často sestávající jen z rodiny velmože, případně z čeledi. Tvrze se stavěly většinou na krajích vesnic, z místně dostupných materiálů. Jejich velikost se řídila finančními možnostmi stavitele. Základním určujícím faktorem pro podobu stavby byl i okolní terén. Rozlišují se tři základní typy tvrzí dle stavební podoby:

 Tvrz věžová – masivní obytná věž obehnaná ze všech stran hradbou  Tvrz s obvodovou zástavbou – nádvoří obehnané masivní kamennou hradbou, k jejímž vnitřním stěnám byly „přilepeny“ obytné i hospodářské objekty  Tvrze rozsáhlejšího charakteru – mohutnější komplexy, sestávaly z více objektů s pevnými hradbami (8) (9)

5.2 Hrad

Hrad je středověký opevněný objekt chráněný hradbami, obranými věžemi a případně i vodním příkopem, nejčastěji vystavěný na vyvýšeném místě, který sloužil jako opěrný bod a často i sídlo šlechtice. V českých zemích se hrady stavěly zpravidla od 13. do konce 15. století, kdy vlivem rychle se rozvíjející vojenské techniky a rostoucích nároků

šlechty na komfortní bydlení došlo k separaci obytné a vojenské funkce a středověký hrad byl nahrazen zámky a pevnostmi. (Zelenka, Pásková, 2012, str. 210) (9)

5.3 Zámek

Zámek je velké šlechtické sídlo, které se jako výrazně pohodlnější a prostornější vyvinulo z hradu. U tohoto sídla zcela převažuje reprezentační a obytná složka, obranná komponenta (až na výjimky) mizí nebo je potlačena na minimum. Obytná složka je však na vysoké úrovni a součástí zámeckého areálu bývají rozsáhlé zahrady a parky. (Zelenka, Pásková, 2012, str. 639) (9)

6 Charakteristika bývalého okresu Mělník

Území okresu Mělník leží v severní části středních Čech a je téměř souměrně rozloženo kolem soutoku Vltavy a Labe. Rozloha okresu je 701 km2 a tedy druhým nejmenším okresem ve Středočeském kraji. S počtem obyvatel 106,5 tisíc se ale Mělnicko řadí mezi 6 okresů kraje, které vykazují více než sto tisíc obyvatel. Hustota zalidnění je 151,9 obyvatel na km2, což je čtvrtá nejvyšší v kraji. Okres Mělník na jihu sousedí s okresy Praha-východ a Praha-západ, na západě s Kladenskem, na východě s Mladoboleslavskem, na severu s okresem Česká Lípa a na severozápadě s okresem Litoměřice. (10)

Mapa 1: Okres Mělník na mapě České republiky Zdroj: (www.wikipedia.org)

Okres Mělník se od reformy veřejné správy z ledna 2003 člení na 3 správní obvody obcí s rozšířenou působností, a to na Mělník, Kralupy nad Vltavou a Neratovice. V současné době náleží okresu Mělník 69 obcí, z toho 7 obcí má statut města a 1 obec je městysem. Městy byly stanoveny obce Mělník, Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Kostelec nad Labem, Veltrusy, Mšeno a Liběchov. Jediný městys v tomto okresu jsou Všetaty.

Mapa 2: Okres Mělník Zdroj: (www.czso.cz)

Povrch území je převážně rovinatý, pouze v severní části převládají výše položené lesní oblasti chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Nejvýše položeným místem je Vrátenská hora u Mšena s nadmořskou výškou 508 metrů. Nejnižším místem tohoto okresu je koryto řeky Labe u obce Horní Počaply, kde je nadmořská výška 153 metrů a je to současně i nejnižší bod celého Středočeského kraje. (10)

Díky vhodné poloze v povodí velkých řek v nížinné oblasti a úrodnosti půdy bylo území okresu Mělník až do poloviny minulého století především zemědělskou oblastí. Po druhé světové válce byly vybudovány mohutné základny chemického průmyslu a původní zemědělský charakter okresu se změnil. Vedle chemického průmyslu se důležitými odvětvími stalo i odvětví energetické a potravinářské. Dodnes Mělnicko patří k zemědělským produkčním oblastem středních Čech a vedle tradičních

35 zemědělských odvětví zde má velký význam i ovocnářství a zelinářství. Mělnicko je také jedinou oblastí středních Čech, kde se ve větší míře pěstuje vinná réva. (10)

Územím Mělnického okresu prochází dálnice D8 a silnice I. třídy I/9 propojující okres s Prahou a severními Čechami. Okresem Mělník také vede silnice I/16, která spojuje Středočeský kraj s východními Čechami. Celostátní význam má železniční trať 090, která je součástí I. tranzitního koridoru propojující sever Čech přes Prahu s jižní Moravou a vedoucí dále do zahraničí. Přes území okresu také procházejí celostátně významné tratě 070 a 072. (10)

Kvalita životního prostředí patří v okrese Mělník k nejvíce postiženým oblastem ve středních Čechách. Hlavní příčinou je chemický průmysl a výroba energie. Za posledních deset let se ale situace značně zlepšila. Relativně dobré životní prostředí je v lesnaté chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, která se rozkládá v severní části okresu a zasahuje i do okolních okresů. Jádrem oblasti je mělnické území, které je dokladem počátečního stadia rozpadu kvádrových pískovců. Jde o lesní krajinu dosud málo narušenou lidskou činností s roubenými, hrázděnými a kombinovanými lidovými stavbami a skalními obydlími. Oblast je i botanicky zajímavá a to výskytem vlhkomilných horských a podhorských rostlin na níže položených místech a suchomilnými a teplomilnými rostlinami na horních slunných plošinách. Tato krajina je významnou rekreační oblastí. Národními přírodními památkami jsou zde Polabská černava a Holý vrch. (10)

V Mělnickém okrese se také nachází řada významných kulturních památek. Hrad Kokořín, který je národní kulturní památkou, patří k nejnavštěvovanějším místům v České republice. Národní kulturní památkou je také barokní zámek Veltrusy s rozsáhlým parkem. Dalšími památkami jsou například zámek v Nelahozevsi, Liblicích nebo Mělníku. Kulturními památkami samozřejmě nejsou jen hrady a zámky, ale především jimi se dále budu zabývat v praktické části této práce. (10)

Praktická část

7 Metodika výzkumu

Cílem mé práce je zmapovat tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Mělník z hlediska přístupu pro handicapované občany. Proto jsem jako první navštívila internetové stránky Národního památkového ústavu, kde jsem si v Památkovém katalogu vyhledala všechny objekty tohoto charakteru, které spadají do okresu Mělník. Do této práce jsem tedy zařadila všechny objekty, u kterých je uvedeno, že jde o tvrz, hrad a zámek nebo alespoň zříceninu. V práci naopak nejsou zahrnuty památky označené jako hradiště nebo archeologické stopy. Po vytvoření seznamu památek, které musím navštívit, jsem začala se samotnou návštěvou jednotlivých objektů. Během terénního výzkumu jsem zjišťovala, kde handicapovaní návštěvníci mohou zaparkovat, jaká cesta k objektu je čeká, jak pohodlně se budou moci pohybovat po objektu včetně toalet a zda například na hradech a zámcích mají něco speciálního pro smyslově postižené návštěvníky. Jako příklad jsem uváděla speciální místnost s haptickou expozicí, kterou máme zahrnutou na prohlídce interiérů zámku Kačiny, kde provázím. Kromě mapování terénu a prostředí objektu jsem se na tyto informace také ptala zaměstnanců navštívených památek, abych měla více a především správné informace. Po celou dobu návštěv těchto památek jsem také pořizovala fotodokumentaci, kterou zahrnu do svojí práce. Po provedení terénního výzkumu jsem začala popisovat jednotlivé objekty a hodnotit jejich přístupnost pro handicapované občany.

Ve své práci všechny památky popíši a ohodnotím pomocí tabulky. Přístupnost těchto objektů budu hodnotit z pohledu tělesně, zrakově, sluchově a mentálně postižených osob. V tabulce vždy objekt ohodnotím známkou jako ve škole od 1 do 5, kdy tedy 1 bude nejlepší a 5 nejhorší známka. V rámci hodnocení budu vycházet z pozorování a porovnávání jednotlivých navštívených památek. Ráda bych ale uvedla, že i když budu vycházet z reálných faktů a informací, které si sama ověřím, mé hodnocení přístupnosti každé památky vychází z mého subjektivního názoru, a proto nemusí plně korespondovat se schopnostmi a požadavky jednotlivých handicapovaných osob. V praktické části této práce také zpracuji mapy přístupnosti památkových objektů pro osoby s jednotlivými druhy postižení.

8 Seznam tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Mělník

Všechny památky, které jsem si vyhledala v Památkovém katalogu a následně také navštívila, je potřeba ještě rozdělit na památky veřejnosti přístupné a nepřístupné. Jako přístupné památky jsem označila ty tvrze, hrady a zámky, které jsou buď volně přístupné nebo je možné si zakoupit vstup či prohlídku daného objektu. Mezi nepřístupné památky jsem zahrnula ty objekty, které jsou veřejnosti nepřístupné. Většinou to jsou budovy v soukromém vlastnictví nebo památky, které slouží jako ubytovací zařízení a podobně.

8.1 Přístupné tvrze, hrady a zámky

 Hrádek Harasov  Hrad Hrádek  Hrad Kokořín  Zámek Liblice  Zámek Mělník  Zámek Nelahozeves  Tvrz Starý zámek, zřícenina a archeologické stopy  Zámek Veltrusy

8.2 Nepřístupné tvrze, hrady a zámky

 Zámek Bosyně  Zámek Byšice  Zámek Dolní Beřkovice  Zámek Hořín  Zámek Chlumín  Zámek Chvatěruby  Zámek Kokořín  Tvrz Kostelec nad Labem  Zámek Liběchov  Zámek Lobeč

 Zámek Neuberk  Zámek Obříství  Zámek Řepín  Zámeček Slavín  Zámek Stránka  Zámek Vidim (11)

9 Přístupné tvrze, hrady a zámky Mělnicka

9.1 Hrádek Harasov

Hrádek Harasov existoval na přelomu 14. a 15. století, přičemž v roce 1420 byl zmiňován jako sídlo Hrzánů z Harasova. V 15. století ale také hrádek pravděpodobně zanikl a z pramenů se vytrácí. Roku 1604 je už zmiňována pouze skála, na které byl hrádek Harasov založen. Dnes jde jen o dobře dochované terénní pozůstatky tohoto středověkého hrádku. (18) (19) (36)

Hrádek Harasov bývá řazen ke skalním hradům, ale dnešní zbytky hradu na skalnaté ostrožně k nim počítat nemůžeme. Harasov byl chráněn třemi příkopy vytesanými ve skále, ale samotný hrádek patří spíše k ostrožným hradům. Na konci ostrohu spadá dolů skála, ve které jsou vysekané prostory. Tyto skalní světničky ale nejspíš s hradem původně nesouvisely, což je i patrné při bližším prozkoumání. Stěnová lokalita je také pozoruhodná svými relikty. (18)

Parkoviště a cesta k památce

Návštěvníkům je k dispozici velké parkoviště s prašnokamenitým povrchem. Vyhrazená místa pro handicapované osoby zde nejsou. Od parkoviště půjdeme okolo rybníku Harasov, až asi po 200 metrech dojdeme ke skále, na které kdysi hrádek stával. Cesta je rovná, písčitá a vhodná i pro tělesně postižené návštěvníky a osoby na vozíku. U skály se cesta rozdvojuje. Já jsem prošla obě cesty, ale levá odbočka je zajímavější. Pokud se tudy vydáme, půjdeme rovinkou, po lehce hrbolaté cestě, nejdříve okolo schodů, vedoucích do skalního bytu a později také okolo dalších skal, kde hrádek Harasov stával. Můžeme zde také na skalách vidět zajímavé symboly.

Obrázek 1: Parkoviště u Harasova

Obrázek 2: Cesta k hrádku Harasov

Obrázek 3: Schody vedoucí do skalního bytu

Obrázek 4: Skalní byt u Harasova

Obrázek 5: Cesta okolo skal u Harasova

Pohyb po památce

Místo, kde hrádek Harasov stával, je možné si prohlédnout z cest, které okolo vedou, avšak samotné místo přístupné není.

Toalety

U tohoto objektu toalety nejsou.

Cesty okolo skal, kde hrádek Harasov stával, považuji přístupné pro všechny druhy postižení. Bývalé místo stavby je těžko přístupné jen sluchově postiženým osobám.

Tabulka 1: Hodnocení přístupnosti hrádku Harasov

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost

Parkování 2 2 2 1 1

Cesta k památce 2 2 2 1 1

Pohyb po památce 5 5 5 4 5

Toalety 5 5 5 5 5

9.2 Hrad Hrádek, archeologické stopy

Hrad Hrádek se nachází na zalesněné vyvýšené poloze na západním okraji Jeviněvsi. Jde o dobře dochované terénní pozůstatky středověkého hrádku z 13. – 15. století, jehož prvním majitelem byl pan Pešek z Válovic. Kolem roku 1330 byl hrad jako sídlo loupeživého rytíře dobyt a pobořen. Později byli majiteli páni Buškovičtí a v 17. století tento majetek odkoupil hrabě pán z Chotků. Na tomto místě byl proveden archeologický výzkum a nálezy nádob, zbraní a dalších předmětů jsou uloženy v Národním muzeu v Praze a v muzeu v Litoměřicích. (12) (37)

Parkování a cesta k památce

Nejlepším místem pro zaparkování vozidla a cestu k hradu, je podle mého názoru, polní cesta, která vede nad lesíkem, kde se hrad nachází. Po projetí obcí Jeviněves ve směru od obce Spomyšl směrem na Černouček, odbočíme za Jeviněvsí vlevo na polní cestu. Doporučuji po ní pokračovat až do míst, kde les končí a začíná malá oplocená chatová osada. V těchto místech je vlevo malá louka, na které doporučuji zaparkovat a vydat se pěšky podél plotu směrem k lesu. V lese se napojíme vlevo na lesní cestu a půjdeme po ní zhruba 200 metrů, až uvidíme šipky, které nás zavedou doprava směrem k terénním pozůstatkům tohoto hradu.

Po celou dobu cesty jde o louku nebo lesní cestu, na které je pohyb vždy ztížený oproti asfaltové cestě a vždy ve vlhkém počasí je potřeba dbát zvýšené opatrnosti proti uklouznutí. Cesta je ale převážně rovná, bez větších hrbolů a převýšení.

Obrázek 6: Cesta k hradu Hrádek

Pohyb po památce

Cesta, která nás dovedla k objektu, pokračuje dále a my po ní procházíme uprostřed vyvýšenin, kde dříve stály budovy hradu. Lesní cesta je i nadále rovná, a tak je možné si z ní památku dobře prohlédnout. Protože hrad stál na kopci, nedoporučuji scházet z této cesty, tam už je svah prudký a není příliš vhodný ani pro zdravé osoby.

Obrázek 7: Terénní náznaky hradu Hrádek

Toalety

U tohoto objektu se nenacházejí žádné toalety.

Hrad Hrádek je podle mého názoru částečně přístupný pro všechny uvedené typy postižení.

Tabulka 2: Hodnocení přístupnosti hradu Hrádek

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost

Parkování 4 4 4 2 3

Cesta k památce 3 3 4 1 2

Pohyb po památce 4 4 4 2 2

Toalety 5 5 5 5 5

9.3 Hrad Kokořín

Hrad Kokořín je gotický hrad, postavený na pískovcových skalách nad Kokořínským dolem, uprostřed lesa, v první třetině 14. století. Chvíli po jeho dokončení ho získal nejvyšší purkrabí Hynek Berka z Dubé. Za husitských válek byl hrad dobyt a pobořen a potom se jeho majitelé poměrně často střídali. Od počátku 16. století se na tomto hradě nežilo a neudržovaný objekt chátral. Na konci třicetileté války patřil hrad k pevnostem, které se nesměly opravovat, aby nesloužily jako opěrné body nepřátelského vojska a hrad se rychle přeměňoval ve zříceninu, která se v 19. století stala zdrojem inspirace českých romantických umělců, jako například Karla Hynka Máchy. Ze zříceniny byl rekonstruován v letech 1911 – 1918. (38)

Parkování a cesta k památce

Parkování přímo u hradu není možné. Nejbližší parkoviště je parkoviště Kokořín – Podhradí, které je od hradu vzdálené asi 300 metrů, ale jde o náročný terén s mnoha schody a proto je vhodné zvolit vzdálenější, ale méně členitou cestu. Od parkoviště

46 vede trasa po asfaltové silnici, místy s plochými dlažebními kostkami. V případě snazší cesty, půjdeme do kopce po silnici asi 500 metrů, než uvidíme vpravo cestu, která nás dovede až k hradu. Cesta je lehce vlnitá a kamenitá, ale není to nic výrazného. V případě, že handicapovanou osobu doprovází více osob, je možné osobu s jedním doprovodem vyložit až u cesty, která vede ze silnice k hradu a tím se cesta zkrátí a zlehčí. Problémem ale je, že když k hradu dojdeme, je pro osobu s handicapem téměř nemožné se do hradu dostat. Z jedné strany totiž do hradu vedou úzké a celkem i příkré schody a pokud bychom se chtěli do hradu dostat z druhé strany, musíme překonat propletené kořeny stromů v kopcovitém terénu a strmý most s protiskluzovými laťkami, který nenavazuje na zem, ale musíme na něj vystoupit. V první polovině mostu není ani zábradlí, kterého bychom se mohli přidržet. Po překonání mostu nás při vstupu na nádvoří hradu ještě čeká práh ve tvaru velkého dřevěného kvádru.

Obrázek 8: Cesta k hradu Kokořín

Obrázek 9: Schody vedoucí do hradu Kokořín

Obrázek 10: Vstup do hradu Kokořín

Obrázek 11: Most ke vstupu hradu Kokořín

Obrázek 12: Práh při vstupu do hradu Kokořín

Pohyb po památce

Pohyb po nádvoří zámku je celkem bezproblémový – část nádvoří je vydlážděna rovnými kameny a část je písčitá. Při vstupu do pokladny musí návštěvník překonat několik celkem vysokých dřevěných a kamenných schodů. Pokud návštěvník chce jít na prohlídkovou trasu hradu, musí po těchto schodech vystoupat, protože prohlídka hradu Kokořín provází návštěvníky po ochozech hradu. Prohlídka také zahrnuje návštěvu starého paláce a vyhlídku z věže, kde na návštěvníky čekají další schody. U schodů do věže není zábradlí. Na pokladně hradu jsem se dozvěděla, že hrad opravdu není přístupný handicapovaným občanům a nemají zde žádnou expozici, či její část pro nevidomé, ani jinak handicapované osoby.

Obrázek 13: Nádvoří hradu Kokořín

Obrázek 14: Schody vedoucí k pokladně a ochozu hradu Kokořín

Obrázek 15: Ochoz hradu Kokořín

Toalety

Toalety jsem na hradě nenalezla.

Hrad Kokořín považuji za přístupný jen osobám se sluchovým postižením a částečně osobám s mentálním a zrakovým postižením.

Tabulka 3: Hodnocení přístupnosti hradu Kokořín

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost

Parkování 4 4 4 2 2

Cesta 5 5 3 2 3 k památce

Pohyb po 5 5 3 1 2 památce

Toalety 5 5 5 5 5

9.4 Zámek Liblice

Zámek Liblice je jednou z nejcelistvějších památek českého vrcholného baroka. Tento zámek je dílo italského architekta Giovanni Battista Alliprandiho a byl postaven v letech 1699 – 1706 na podnět Arnošta Josefa Pachta z Rájova. Další majitelé byli Valdštejnové a Thun-Hohensteinové, kteří byli také posledními šlechtici na tomto zámku, a to až do roku 1945, kdy majetek přešel do vlastnictví státu. Později je do své správy dostala Akademie věd ČR. V roce 2007 byla ukončena rozsáhlá rekonstrukce, která proměnila zámek v moderní konferenční a kulturně poznávací centrum, zámecký hotel s restaurací a relaxačním wellness centrem. (13)

Parkování

Parkoviště se nachází hned vedle hlavní budovy zámky v areálu objektu. Parkoviště má vyhrazená dvě místa pro handicapované osoby.

Obrázek 16: Parkoviště u zámku Liblice

Obrázek 17: Parkovací místa pro handicapované na parkovišti u zámku Liblice

Cesta k památce

Cesta od parkoviště k zámku je po celou dobu bezbariérová, a protože se parkoviště nachází v zámeckém areálu, tak je i velmi krátká a vhodná pro všechny druhy postižení.

Obrázek 18: Hlavní vchod zámku Liblice

Pohyb po památce

Vstupní dveře do zámku jsou v jedné rovině s chodníkem, takže návštěvník nemusí při vstupu do objektu překonávat žádné schody. Pokladna, která je sloučená s recepcí hotelu, se nachází v přízemí objektu hned naproti vstupním dveřím. V přízemí zámku se také nachází restaurace, kde si návštěvníci mohou posedět. Prohlídková trasa zámku se nachází v první patře budovy, ale je zde k dispozici výtah, kterým může handicapovaný návštěvník vyjet nahoru, kde už se může pohodlně pohybovat. U zámku návštěvníci také mohou navštívit zámecký park, do jehož části také vede téměř bezbariérový vstup. Cestička, vedoucí do zahrady, je pohodlná, ale je mírně z kopečka a chybí zde zábradlí, proto bych ji nedoporučovala osobám na vozíčku bez doprovodu. Další část zámeckého parku je přístupná po dvou schodech.

Obrázek 19: Schodiště na zámku Liblice

Obrázek 20: Výtah na zámku Liblice

Obrázek 21: Prohlídka na zámku Liblice

Obrázek 22: Vstup a pohled do zámeckého parku v Liblicích

Toalety

Na zámku jsou samostatné bezbariérové toalety, kde jsem si ale všimla takového detailu, který by mohl zdravotně postiženým osobám působit potíže. Toaleta je totiž částečně zasunuta pod umyvadlo a není k toaletě tedy přístup zpředu. Když jsem vstoupila na toaletu pro handicapované osoby, tak mě zde také velmi překvapil umístěný nákupní vozík, který nejspíše v hotelu používají na převážení čistého prádla.

Obrázek 23: Bezbariérová toaleta na zámku Liblice

Zámek Liblice je přístupný návštěvníkům se všemi druhy zdravotního postižení.

Tabulka 4: Hodnocení přístupnosti zámku Liblice

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost

Parkování 1 1 1 1 1

Cesta k objektu 1 1 1 1 1

Pohyb po objektu 1 1 1 1 1

Toalety 3 3 1 1 1

9.5 Zámek Mělník

Rozlehlý mělnický zámek je situovaný v západní části historického jádra, na vysokém návrší nad soutokem řeky Vltavy a Labe a tvoří tak jednu z hlavních dominant města. Zámek v Mělníku patří k nejvýznamnějším zámeckým stavbám u nás a je důležitý jak z vývojového, tak i z architektonického hlediska. (39)

Původní dřevěný hrad z 9. století byl koncem 10. století nahrazen kamenným sídlem. Ve 13. století byl Mělník prohlášen Karlem IV. za královské věnné město a hrad se stal majetkem českých princezen a královen významných panovníků. Došlo k velké gotické výstavbě a v 16. století byl hrad přestaven na pohodlné renesanční sídlo. Během 17. století se stal vlastníkem rod Černínů, který provedl raně barokní renovaci a dal zámku jeho charakteristickou podobu. Od roku 1753 je zámek majetkem rodu Lobkowiczů. (14)

Parkoviště a cesta k památce

Parkoviště pro návštěvníky u zámku není. Nejbližší možností parkování je náměstí Míru, které je od zámku vzdálené asi 250 m. Náměstí i ulice, která od něj vede k zámku, jsou vydlážděny z dlažebních kostek, které jsou bez větších hrbolů. Cesta od náměstí k zámku nemá tedy úplně hladký povrch, ale terén trasy je rovný a dobře přístupný všem osobám.

Obrázek 24: Ulice vedoucí k mělnickému zámku Pohyb po památce

Vstup do objektu zámku a jeho nádvoří je vyskládáné z větších dlažebních kostek, které by při dešti mohly být mírně kluzké. Nádvoří je ale dobře přístupné. Do pokladny a taktéž i do kavárny zámku jsou bezbariérové vstupy. Bohužel, i když jsou na zámku dva prohlídkové okruhy, oba dva jsou opravdu špatně přístupné tělesně postiženým návštěvníkům. Na zámeckou prohlídku interiérů vede okolo 50 schodů. Na konci prohlídky jsou schody, keré jsou dřevěné a trochu kluzké. Expozice už je potom v rovině s širokými dveřmi, jen do jedné místnosti se musí vstoupit po dvou schodech. Druhý prohlídkový okruh jsou zámecké vinné sklepy, do kterých se také musí vstoupit po schodech.

Obrázek 25: Vstup na nádvoří mělnického zámku

Obrázek 26: Nádvoří zámku Mělník

Obrázek 27: Vstup do pokladny na zámku Mělník

Obrázek 28: Schody na prohlídku zámku Mělník

Obrázek 29: Chodba na zámku Mělník

Obrázek 30: Dřevěné schody na konci prohlídky zámku Mělník

Toalety

Na zámku jsou celkem dvoje toalety. Jedny jsou umístěny u zámecké pokladny a restaurace a druhé u zámecké kavárny. Bezbariérové toalety návštěvník nalezne pouze na toaletách u pokladny a restaurace. Výhodou je umístění vždy jedné bezbariérové toalety na dámských i pánských toaletách. Jako menší nevýhodu, která se ale dá překonat, uvádím mírně zvlněný a hrbolatý terén na nádvoří před vstupem do prostor, kde se právě nacházejí toalety a restaurace.

Obrázek 31: Vstup do zámku Mělník

Obrázek 32: Chodba u toalet na zámku Mělník

Obrázek 33: Bezbariérový vjezd na toaletu v Mělníce

Obrázek 34: Bezbariérová toaleta na zámku Mělník

Zámek považuji za přístupný osobám se všemi druhy postižení. Zámecké expozice jsou kvůli schodům nepřístupné návštěvníkům s tělesným postižením.

Tabulka 5: Hodnocení přístupnosti zámku Mělník

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost

Parkoviště 2 2 2 1 2

Cesta k památce 2 2 2 2 2

Pohyb po památce 4 3 2 1 2

Toalety 1 1 1 1 1

9.6 Zámek Nelahozeves

Zámek v Nelahozevsi představuje mimořádně hodnotný příklad šlechtického sídla. Byl postaven Floriánem Griespekem z Griesbachu v druhé polovině 16. století a stavba je ukázkou renesanční architektury v Čechách s dochovanými cennými stavebními prvky. Areál zámku se rozkládá na skalnaté vyvýšenině, na levém břehu Vltavy. V roce 1623

64 byl kvůli dluhům zámek prodán Polyxeně z Lobkowicz. Na konci 19. století založila Vilemína, dcera Mořice, 9. knížete z Lobkowicz, na zámku pensionát pro svobodné a ovdovělé šlechtičny. Vilemína byla také posledním členem rodu Lobkowiczů, který na zámku v Nelahozevsi žil. V roce 1948 byl zámek zkonfiskován. V rámci restitučního řízení byl zámek v roce 1993 rodině Lobkowiczů navrácen. Zámek za svou dobu prošel jen drobnými úpravami a díky tomu si zachoval svou podobu až do dnešní doby. Na zámku je v současnosti uložena jedna z největších českých sbírek španělského malířství přelomu 16. a 17. století a také největší zámecká knihovna v Čechách. (15) (40) (Středočeský kraj, 2011, str. 288)

Parkoviště a cesta k památce

U zámku Nelahozeves se nacházejí dvě menší parkoviště. První parkoviště je umístěno dole pod zámkem, vlevo od hlavní silnice. Od tohoto parkoviště vede k zámku asfaltová silnice, která je hladká, ale je celkem do kopce. Návštěvník na vozíčku, který má s sebou doprovod by měl tuto cestu zvládnout. Druhé parkoviště se nachází právě na konci této silnice přímo před zámkem, ve stejné výškové úrovni jako památkový objekt. Ani na jednom parkovišti ale nejsou vyhrazena žádná místa pro handicapované osoby. Na nádvoří zámku potom vede cesta vydlážděná lehce vystouplými kameny.

Obrázek 35: Parkoviště pod zámkem v Nelahozevsi

Obrázek 36: Přístupová cesta k zámku v Nelahozevsi

Obrázek 37: Parkoviště u zámku v Nelahozevsi

Obrázek 38: Povrch mostu vedoucí k zámku v Nelahozevsi

Pohyb po památce

Nádvoří zámku je bezbariérové, vydlážděné z malých dlažebních kostiček. Při vstupu do pokladny musí návštěvník překonat jeden schod, který se dá překonat i s vozíčkem. V místnosti, kde je pokladna, se nachází i malá kavárna, kde se mohou návštěvníci posadit. Zámecká expozice se nachází ve druhém patře budovy, proto návštěvu interiérů zámku nedoporučuji návštěvníkům s tělesným postižením, či osobám na invalidním vozíku. V zámecké pokladně mi bylo sděleno, že kvůli nepřístupnosti zámecké expozice handicapovaným návštěvníkům, jsou pro ně někdy pořádané různé besedy nebo jiné akce na nádvoří zámku. U zámku se také nachází zámecký park, do kterého je ale vstup možný jen po kamenných schodech.

Obrázek 39: Vstup do budovy a k pokladně zámku v Nelahozevsi

Toalety

Bezbariérové toalety se na zámku nenacházejí a toalety, které na zámku jsou, jsou špatně přístupné. K toaletám vedou ze vstupní haly zámku dřevěné, kluzké a celkem i prudké schody. Dveře od toalet jsou velmi úzké a celkově i prostor uvnitř je velmi malý.

Obrázek 40: Schodiště na zámku v Nelahozevsi vedoucí k toaletám

Obrázek 41: Toalety na zámku v Nelahozevsi

Nádvoří a pokladnu zámku v Nelahozevsi považuji za přístupnou osobám se všemi druhy postižení. Celkový objekt je přístupný jen osobám se smyslovým a mentálním postižením.

Tabulka 6: Hodnocení přístupnosti zámku Nelahozeves

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost

Parkování 2 2 1 1 1

Cesta k objektu 2 2 1 1 1

Pohyb po 4 4 2 1 2 objektu

Toalety 5 4 3 1 2

9.7 Tvrz Starý zámek, zřícenina a archeologické stopy

Lokalita se nachází v lese mezi Dolní Vidimí a pivovarem, na modré turistické značce. Jde o terénní pozůstatky skalního hrádku ze 14. – 15. století. Přední část dvojdílné dispozice měla spíše obranný a komunikační charakter. Dochovala se v ní okrouhlá do skály vysekaná cisterna. Výše položené jádro se rozkládalo na skalních blocích. Na obvodu jsou patrny stopy dřevěného ohrazení a dřevěnou zástavbu nesla i skalní věž na západní straně. Vevnitř se dochovaly pozůstatky čtyř světniček (41)

Parkoviště a cesta k památce

Ke Starému zámku se jde od silnice, vedoucí z Dolní Vidimi na Nové Osinalice, za poslední chalupou vlevo po polní cestě. V těchto místech se také nachází menší prostor na zaparkování, ale myslím si že je spíše soukromým majetkem, patřící k chalupě, která tam stojí. Polní cesta, kterou se vydáme, je značena modrou turistickou značkou a zhruba po 200 metrech se změní na cestu lesní. Ta už je ale více hrbolatá, kluzká a začínáme stoupat do kopce. Po pár metrech už vidíme značku, která nás nasměruje vlevo do lesa, kde už jsme si jisti, že jsme na správném místě. Ono totiž toto místo není snadné najít, pokud nevíme, kudy jít a jak je to tu značené. Zde už jdeme po úzké a prudké lesní cestičce s občasnými kameny směrem k tvrzi. Tady už cesta není vůbec vhodná pro tělesně a zrakově postižené osoby.

Obrázek 42: Polní cesta ke Starému zámku

Obrázek 43: Lesní cesta ke Starému zámku

Obrázek 44: Tvrz Starý zámek u Vidimi

Obrázek 45: Turistické značení Starého zámku

Obrázek 46: Cesta ke Starému zámku ve Vidimi

Pohyb po památce

Pohyb po památce není vhodný ani pro zdravé osoby. Jde o strmý, skalnatý a kluzký terén. Na místo bývalé tvrze vedou skalnaté, nerovné, prudké a opravdu nebezpečné schody.

Obrázek 47: Tvrz Starý zámek

Obrázek 48: Starý zámek

Obrázek 49: Schody vedoucí na místo bývalé tvrze u Vidimi

Toalety

Toalety u tohoto objektu nejsou.

Tuto atraktivitu považuji za obtížně přístupnou jen osobám se sluchovým a mentálním postižením.

Tabulka 7: Hodnocení přístupnosti tvrze Starý zámek ve Vidimi

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost

Parkoviště 4 4 4 3 3

Cesta k památce 5 5 5 3 3

Pohyb po památce 5 5 5 4 5

Toalety 5 5 5 5 5

9.8 Zámek Veltrusy

Zámek Veltrusy si nechal postavit Václav Antonín Chotek v letech 1706 – 1712. Zámek byl od počátku budován s velkorysou barokní koncepcí jako komplex výškově odstupňovaných budov obklopujících čestný dvůr podle osy sever – jih. Ve své původní podobě patřil veltruský zámek k nejvýznamnějším dílům vrcholného období barokní architektury v Čechách. Postupem času se ukázalo, že areál sídla nepostačuje zvýšeným reprezentačním potřebám, a tak okolo roku 1740 vznikl nový hospodářský dvůr, kam byly odsunuty hospodářské funkce budov obklopujících nádvoří. Po roce 1750 se zvětšila hlavní budova a křídla zámku. O vzhled parku s řadou drobných architektur, pavilonů, mostků a plastik se zasloužil Jan Rudolf Chotek, vnuk zakladatele zámku Václava Antonína Chotka. V roce 1804 Jan Rudolf Chotek nechal zámek klasicistně upravit a boční křídla získala patrovou nástavbu a kuželová střecha válcového jádra hlavní budovy byla nahrazena nynější kupolí. Za posledních majitelů, kterými byli Karel a Livie Chotkovi, obsadila zámek v období druhé světové války německá armáda, kterou v roce 1945 vystřídala armáda Rudá. Do státní správy byl objekt převzat v roce 1947. Zásadní stavební oprava proběhla na přelomu 80. a 90. let 20. století, kdy byly rebarokizovány fasády hlavní budovy a sjednoceny fasády křídel čestného dvora. Areál je ve správě Národního památkového ústavu. V roce 2002 byl celý areál zásadně poškozen povodněmi a od té doby tedy probíhá jeho postupná revitalizace. (16)

Parkoviště a cesta k památce

Pro návštěvníky zámku slouží dvě parkoviště v obci Veltrusy, před vstupem do zámeckého parku, kudy se musí k zámku dojít pěšky. Cesta parkem je rovná, s písčitým povrchem, ale místy vede z kopečka a mohla by být kluzká. Pro handicapované návštěvníky je připraveno parkoviště přiléhající k zámku, kam se dá dojet od autocampingu Obora, kde je ale dopravní značka se zákazem vjezdu. Toto parkoviště je travnaté, ale je blízko vstupu do zámku. Od parkoviště k vstupní bráně areálu vede rovná asfaltová cesta.

Obrázek 50: Parkoviště pro návštvníky zámku Veltrusy

Obrázek 51: Cesta parkem k zámku Veltrusy

Obrázek 52: Parkoviště zámku Veltrusy pro handicapované návštěvníky

Obrázek 53: Cesta od parkoviště pro handicapované návštěvníky k zámku Veltrusy

Pohyb po památce

Parkem zámku a nádvořím vedou široké, rovné a písčité cesty. Pokladna je přístupna bez schodů, jen s prahem. Prohlídky zámku probíhají v prvním patře jednoho zámeckého křídla. Schody do patra jsou točité. Na internetových stránkách zámku a zámeckým průvodcem mi bylo sděleno, že tyto schody se dají překonat pomocí schodolezu, který je ale dostupný jen v případě, že se návštěvník s handicapem na prohlídku zámku objedná. V prostorech, kde prohlídka probíhá jsou široké dveře

77 s nízkými prahy a široká chodba. Během prohlídky návštěvníci ještě překonávají tři schody dolů a tři schody nahoru, ale ty se dají obejít přes jinou místnost. Během letní sezóny mohou handicapovaní návštěvníci zavítat na prohlídku expozice s názvem „Generál Laudon jede skrz Veltrusy“, která se nachází v přízemí zámku. Na zámku Veltrusy není poskytnuto nebo nabídnuto nic speciálního pro osoby se zrakovým nebo sluchovým postižením, ale když jsem se na to paní pokladní a pana průvodce ptala, tak je to velmi zaujalo a přemýšleli, že by něco takového na zámku vytvořili.

Obrázek 54: Vstup do pokladny na zámku Veltrusy

Obrázek 55: Schody na prohlídku zámku Veltrusy

Obrázek 56: Chodba na prohlídce zámku Veltrusy

Obrázek 57: Dveře na prohlídce zámku Veltrusy

Obrázek 58: Schody na prohlídce ve Veltrusích

Toalety

Bezbariérové toalety jsou umístěny na dámských i pánských toaletách. U umyvadel je také dostatek prostoru.

Obrázek 59: Vchod na toalety z nádvoří zámku Veltrusy

Obrázek 60: Umyvadla na toaletách ve Veltrusích

Obrázek 61: Bezbariérová dámská toaleta na zámku ve Veltrusích

Zámek Veltrusy považuji za přístupný návštěvníkům se všemi druhy postižení.

Tabulka 8: Hodnocení přístupnosti zámku Veltrusy

Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost

Parkoviště 1 1 1 1 1

Cesta k památce 1 1 1 1 1

Pohyb po památce 2 2 1 1 1

Toalety 1 1 1 1 1

10 Nepřístupné tvrze, hrady a zámky Mělnicka

10.1 Zámek Bosyně

Barokní zámek Bosyně je zámek přestavěný z tvrze na konci 17. století. Jde o obdélný patrový objekt s valbovou střechou. Součástí areálu je hospodářský dvůr. Zámek je přestavěný a v soukromém vlastnictví. (20) (42)

Obrázek 62: Brána zámku Bosyně

Obrázek 63: Zámek Bosyně

10.2 Zámek Byšice Zámek Byšice je barokní čtyřkřídlý patrový zámek s arkádovým nádvořím, který byl kolem roku 1700 přestavěný z tvrze, který se nachází na jihovýchodní straně obce, na mírně svažitém pozemku pod silnicí. V průběhu 18. století byly zámecké prostory, park a zahrada přepracovány do rokokového stylu. Od druhé poloviny 19. století nebyl zámek trvale obýván, sloužil jen jako letovisko a stále více byl přizpůsobován zemědělským účelům. Od roku 1945 se stav zámku zhoršuje. Nyní je zámek v soukromém vlastnictví a je silně zchátralý. Majitel, který zámek vlastní od roku 2016, se snaží zámek zachránit a začal ho opravovat. (17) (43)

Obrázek 64: Zámek Byšice

10.3 Zámek Dolní Beřkovice

Renesanční zámek Dolní Beřkovice, který nechal vybudovat Zikmund Vilém z Blevic a z Nosovic na místě tvrze, se nachází na západní straně návsi, v rovině na levém břehu Labe. V roce 1853 nechal Josef z Lobkovic přestavět zámek v pseudogotickém stylu, ale v 60. letech 20. století byl zámek renovován do podoby z počátku 17. století. Areál je tvořen čtvercovou budovou zámku, k níž přiléhá hospodářská budova ve tvaru L a protáhlým parkem. V roce 2002 byl zámek značně poškozen při povodních. (21) (44)

Obrázek 65: Zámek Dolní Beřkovice

10.4 Zámek Hořín

Zámek Hořín je lovecký zámeček postavený roku 1696 Heřmanem Jakubem Černínem z Chudenic podle návrhu architekta Alliprandiho. Zámek byl v letech 1713 – 1720 přestavěn na barokní sídlo a později byl dále upravován. Jde o komplex staveb seskupených kolem dvora se zámeckou budovou, která je dvoupatrová, trojkřídlá s mansardovou střechou. Sňatkem přešel do vlastnictví Lobkoviců a patřil jim až do roku 1948. Vnitřní výzdoba zámku představuje jednu z nejčistších ukázek rokoka v Čechách. (22) (45)

Obrázek 66: Nepřístupný zámek Hořín

Obrázek 67: Zámek Hořín

10.5 Zámek Chlumín

Zámek Chlumín byl postaven roku 1559 rodem Kyšperských z Vřesovic přestavbou původní gotické tvrze. Na přelomu 17. a 18. století byl zámek barokně přestavěn a dále byl ještě upravován v průběhu 18. století. Budova zámku je dvoupatrová, podélná a nachází se u silnice naproti kostelu. (23) (46)

Obrázek 68: Zámek Chlumín

10.6 Zámek Chvatěruby

Původní tvrz přestavěli Zajícové z Hazmburka na hrad na přelomu 14. a 15. století. Přestavbu hradu na renesanční zámek nechali vyhotovit Lobkovicové v 16. století, ale nechali jej zpustnout. Roku 1699 začal Karel Voračický z Paběnic zámek barokně upravovat. Přestavba ale nebyla dokončena. Areál se rozkládá na kraji jižní terénní hrany nad pravým břehem Vltavy, v jihozápadní části obce. V současnosti je zámek i se

85 zříceninou hradu v soukromém vlastnictví a pomalu probíhají restaurační práce. (24) (47)

Obrázek 69: Chvatěruby

Obrázek 70: Zámek Chvatěruby

10.7 Zámek Kokořín

Zámek Kokořín byl postaven v polovině 18. století za majitelů panství Sweerts-Šporků. Jedná se o jednopatrovou obdélníkovou barokní budovu, ze které vystupuje krátké západní křídlo s koutovými věžemi, nad kterým stojí vížka krytá cibulovou bání. Zámek je součástí rozsáhlého areálu s provozními budovami, zahradou a parkem. Objekt zámku s hospodářskými stavbami tvoří východní stranu návsi obce Kokořín. Zámek je v soukromém vlastnictví. (25) (48)

Obrázek 71: Zámek Kokořín

10.8 Tvrz v Kostelci nad Labem

Tvrz v Kostelci nad Labem je poprvé zmiňována roku 1359. Od roku 1395 ji měl v držení Aleš Škopek z Dubé, roku 1420 byla dobyta husity a stala se jejich důležitou baštou. Po konci husitských válek byla tvrz opakovaně zastavována a roku 1586 ji císař Rudolf II. vyplatil. Od té doby byla využívána jen hospodářsky. Od roku 1864 je soukromým sídlem. (26)

Obrázek 72: Tvrz v Kostelci nad Labem

10.9 Zámek Liběchov

Zámek Liběchov je původní vodní tvrz ze 14. století, která byla ve druhé polovině 16. století přestavena na renesanční zámek. Zámek byl v letech 1720 – 1731 přestavěn na letní sídlo. Na počátku 19. století také proběhly klasicistní úpravy zámku. Areál zámku tvoří jedinečnou dominantu obce, dokládající historický vývoj lokality. V letech 1967 –

1975 byl zpustlý zámek opraven pro Náprstkova muzea. Roku 2002 byl zámek ale silně postižen povodní a je stále nepřístupný. (27) (49)

Obrázek 73: Zámek Liběchov

10.10 Zámek Lobeč

Barokní zámecký areál postavený po polovině 17. století tvoří cenný komplex budov včetně hospodářského dvora a anglického parku. Zámek Lobeč zaujímá významnou dominantní polohu nad údolím, ve kterém se rozkládá obec, se stejným názvem. Zámek je v soukromém vlastnictví a slouží jako penzion. (28) (50)

Obrázek 74: Zámek Lobeč

10.11 Zámek Neuberk

Zámek Neuberk v Mělníku byl založen Janem Fridrichem Neumannem z Neubergu na počátku 18. století. Tento zámek se nachází nad mělnickým nádražím nedaleko cesty

88 z Mělníka na Chloumek a leží uprostřed sadů a vinic. Objekt je od roku 1921 využíván Vyšší odbornou školou zahradnickou a Střední zahradnickou školou v Mělníku. Zámek slouží jako dívčí internát školy. (29)

Obrázek 75: Zámek Neuberk

10.12 Zámek Obříství

Areál zámku Obříství, který byl postaven na místě tvrze v letech 1824 – 1826, se nachází v severní části obce, na pozemku sahajícím až ke břehu Labe. Zámek Obříství je dvoupatrový trojkřídlý zámek podkovovitého půdorysu obklopující čestný dvůr. Součástí areálu je i gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele, renesanční zvonice a park. Zámek je v soukromém vlastnictví. (51)

Obrázek 76: Zámek Obříství

Obrázek 77: Kostel a zvonice u zámku v Obříství

10.13 Zámek Řepín

Zámek Řepín nechal postavit Jan Valderode z Eckhausenu na místě tvrze kolem roku 1670. Původně byl barokní, ale prošel řadou stavebních úprav. Nyní je zámek v pseudogotickém stylu. Od padesátých let byl v zámku umístěn domov důchodců. V současnosti je v soukromém vlastnictví. (30)

Obrázek 78: Brána zámku Řepín

Obrázek 79: Areál zámku Řepín

10.14 Zámeček Slavín

Zámeček Slavín se nachází nad obcí Tupadly, na místě, kde od roku 1650 stávala tvrz. Zámeček Slavín vystavěl Antonín Veith v letech 1840 – 1873 v maurském slohu. Areál zámečku nebyl dokončený. Centrální stavba s maurským dekorem a věží s cimbuřím byla určena pro 24 soch českých osobností. Sochy ale byly dokončeny jen čtyři a jsou umístěny v Národním muzeu v Praze. Areál je v soukromém vlastnictví. (31) (52)

Obrázek 80: Brána zámečku Slavín v Tupadlech

Obrázek 81: Zámeček Slavín

Obrázek 82: Pohled na zámeček Slavín z Tupadel

10.15 Zámek Stránka

Zámek Stránka je patrový dvoukřídlý zámek s hodinovou věží a přízemními arkádami, který postavili Boeckové ve druhé polovině 17. století. Později zámek patřil augustiniánům a po roce 1945 státnímu statku. Dnes zámek slouží k bytovým a zemědělským účelům. (32) (53)

Obrázek 83: Část zámku Stránka

Obrázek 84: Zámek Stránka

Obrázek 85: Pohled do dvora zámku Stránka

10.16 Zámek Vidim

Zámek Vidim byl pravděpodobně postaven v 17. století. V roce 1635 se stal majetkem generálstrážmistra Johanna B cka a zůstal v jeho rodině až do druhé poloviny 18. století, kdy ho v roce 1763 koupil hrabě František Rudolf Sweerts-Špork. Zámecký areál v Horní Vidimi je hodnotným příkladem většího venkovského panského sídla, které získalo svoji architektonickou podobu převážně na konci 19. století, kdy prošlo rozsáhlou nebarokní přestavbou. V té době byla také zahrada a ohradní zeď zámku doplněny o bohatou sochařskou výzdobu. V dnešní době je v zámku umístěn domov pro seniory. (33) (54)

Obrázek 86: Zámek Vidim

11 Přístupnost z hlediska jednotlivých druhů postižení

V předchozí kapitole jsem hodnotila přístupnost veřejnosti přístupných zámků dle jednotlivých druhů postižení. V této kapitole bych ráda zpřehlednila předchozí informace, a proto jsem vypracovala jednotlivé mapy pro každý druh zdravotního postižení, kde jsou vyznačeny mnou navštívené objekty, které jsou v každé mapě rozděleny na přístupné, částečně přístupné a nepřístupné. Stupně přístupnosti jsou v mapách vždy vyznačeny barevně. Červeně jsou vyznačeny objekty, které jsou danému druhu postižení nepřístupné. Žluté body na mapě znázorňují místa, která jsou danému druhu postižení částečně přístupná, což znamená například to, že mohou daný objekt navštívit, ale jejich expozice je pro dané postižení špatně dostupná, či nedostupná. Místa označená žlutě také označují místa, která jsou danému postižení přístupná, ale obtížněji než k zeleně označeným objektům. Zeleně jsou na mapě vyznačené památky, které osoby s daným druhem postižení mohou bez problému navštívit a je jim přístupna i jejich expozice.

11.1 Osoby s tělesným postižením

Mapa 3: Přístupnost osobám s tělesným postižením

Přístupné památky

Jako přístupné objekty jsem označila zámek Veltrusy a Liblice.

Ve Veltrusích je osobám s tělesným postižením přístupna pokladna, toalety, zámecký park a je možné se v případě objednání podívat i do interiérů zámku. V letní sezóně je zde i expozice v přízemí, kam se handicapovaný návštěvník dostane i bez objednání.

Zámek Liblice má pro handicapované návštěvníky velmi pohodlné parkoviště, přístup k zámku, do pokladny a restaurace. Při prohlídce zámku nabízejí svým návštěvníkům možnost využít výtah a je možné se dostat i do zámeckého parku.

Částečně přístupné památky

Mezi částečně přístupné objekty pro tělesně postižené osoby jsem zařadila hrad Hrádek u obce Jeviněves, zámek v Nelahozevsi a Mělníku.

Hrad Hrádek v Jeviněvsi se sice nachází v lese, ale vede k němu celkem rovná lesní cesta, kterou by se, samozřejmě s asistencí, mohl vydat i člověk na vozíku. Tato rovná lesní cesta navíc přímo také prochází areálem bývalého hradu, a tak si ho návštěvník může i prohlédnout. Přímo na terénní pozůstatky hradu se však člověk na vozíku nedostane ani se sníženou pohyblivostí.

Zámek v Nelahozevsi jsem označila jako částečně přístupný proto, že nádvoří zámku je dobře přístupné a do pokladny, kde musí návštěvník překonat jeden nízký schod, se osoba na invalidním vozíčku za doprovodu asistenta také dostane. Návštěvník si tak může dobře prohlédnout zámek alespoň zvenku a z nádvoří. Ovšem zbytek zámku je osobám na vozíku nepřístupný. Prohlídka interiérů se koná ve druhém patře budovy, kam se dá dostat jen po schodech a navíc na zámku v Nelahozevsi návštěvník s tělesným postižením nemůže navštívit toaletu, která je dostupná jen po nebezpečných dřevěných schodech. Samotná toaleta je také velmi malá.

Zámek Mělník je celkem dobře přístupný nebo alespoň lépe, než zámek Nelahozeves, a to tím, že má bezbariérové toalety, a to na dámských i pánských toaletách. Nicméně expozice zámku se nachází také ve druhém patře budovy nebo ve sklepě. Vstup do pokladny je bezbariérový.

Nepřístupné památky

Hrádek Harasov, hrad Kokořín, a zřícenina tvrze Starý zámek ve Vidimi jsou památkové objekty, které jsem označila jako nepřístupné osobám s tělesným postižením.

Terénní pozůstatky hrádku Harasov se nacházejí na skále, na kterou se člověk s tělesným postižením není schopný dostat.

Hrad Kokořín je nepřístupný osobám s tělesným postižením z důvodu mnoha úzkých a strmých schodů při vstupu do objektu hradu. Hrad má i druhý vchod, ale ten také nelze s tělesným handicapem překonat. Jde o mnoho vystouplých kořenů stromů v kopcovitém terénu a prudký most, na který se musí vystoupit pomocí velmi vysokého schodu.

11.2 Osoby se zrakovým postižením

Mapa 4: Přístupnost osobám se zrakovým postižením

Přístupné památky

Mezi přístupné památky osobám se zrakovým postižením řadím zámek Liblice, Mělník, Nelahozeves a zámek Veltrusy.

Částečně přístupné památky

Jako částečně přístupné objekty pro osoby se zrakovým postižením jsem označila hrad Hrádek a hrad Kokořín.

Hrad hrádek se nachází v lese a jde se k němu po rovné cestě, přesto ale tento terén není pro zrakově postižené osoby tolik pohodlný a bezpečný, jako u jiných objektů ve městě. Tento objekt by lidé se zrakovým postižením měli navštěvovat výhradně s doprovodem jiné osoby.

Hrad Kokořín je zrakově postiženým osobám přístupný po schodech, které do hradu vedou. Druhý vstup do hradu je pro zrakově postižené návštěvníky zcela nevhodný. Je zde mnoho kořenů stromů a dalších překážek, které by nevidomý člověk nezvládl ani s asistentem. Terén okolo hradu i samotný hrad je velmi členitý, proto je vhodné ho navštěvovat v doprovodu jiné osoby.

Nepřístupné památky

Pro zrakově postižené osoby jsou nepřístupné dva památkové objekty, a to hrádek Harasov a tvrz Starý zámek u Vidimi. Oba dva objekty se nacházejí v lesnatém, strmém, kluzkém a nepřehledném terénu. Terénní pozůstatky hrádku Harasov se navíc nacházejí na skále, což lokalitu dělá ještě více nebezpečnou.

11.3 Osoby se sluchovým postižením

Mapa 5: Přístupnost osobám se sluchovým postižením

Osobám se sluchovým postižením jsou všechny objekty přístupné, jen hrádek Harasov a tvrz Starý zámek u Vidmi jsem uvedla jako částečně přístupné, protože jsou podle mého názoru velmi špatně přístupné i zdravým osobám.

11.4 Osoby s mentálním postižením

Mapa 6: Přístupnost osobám s mentálním postižením

Přístupné památky

Mezi přístupné památky mentálně postiženým osobám jsem zařadila hrad Hrádek u Jeviněvsi, zámek Liblice, zámek Mělník, Nelahozeves a zámek Veltrusy.

Částečně přístupné památky

Částečně přístupnými památkami tomuto druhu zdravotního postižení jsou hrad Kokořín a tvrz Starý zámek u Vidimi. Cesta i pohyb po hradě Kokořín je náročnější i pro zdravé osoby a je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Tvrz Starý zámek je možné si prohlédnout jen z jedné strany, kam nás dovede turistická značka a není možné se po tvrzi pohybovat.

Nepřístupné památky

Jako nepřístupnou památku osobám s mentálním postižením jsem označila jen hrádek Harasov. Návštěvníci s tímto druhem postižení si mohou prohlédnout skálu, na které hrádek stával, ale bohužel dostat se na tuto skálu do míst, kde památka stávala není možné.

100

12 Shrnutí

V této bakalářské práci jsem se věnovala zjišťování přístupnosti tvrzí, hradů a zámků pro handicapované občany v bývalém okrese Mělník. V rámci výzkumu jsem navštívila celkem 24 objektů, z toho 16 veřejnosti nepřístupných a 8 přístupných. U veřejnosti přístupných památek jsem dále zkoumala jejich přístupnost pro jednotlivé druhy postižení. Během osobních návštěv objektů jsem zjišťovala informace od zaměstnanců památek, místních obyvatel a vlastní prohlídkou. Zaměřila jsem se přitom na možnosti parkování, přístupové cesty, toalety a pohyb po památce. Také jsem zjišťovala, zda nabízí pro některé druhy postižení nějaké zvláštní výhody nebo možnosti, které by návštěvníkům s těmito určitými druhy postižení návštěvu objektu zpříjemnily. Vše jsem zdokumentovala fotografiemi.

Během výzkumu jsem zjistila, že téměř žádná památka není zcela přístupná pro handicapované občany. Největší problém bývá s přístupností prohlídky interiérů, které se většinou nacházejí ve vyšších patrech a jsou přístupné jen po schodech. Celkově nejhůře přístupné jsou však zříceniny, které jsou často velice špatně dostupné i zdravým osobám.

Z provedených návštěv jsem zjistila, že nejsložitější přístup mají osoby s tělesným postižením. U památek, které jsou umístěny v lesnatém prostředí, je přístup nejproblematičtější osobám se zrakovým postižením. Myslím si, že naopak sluchově postižení lidé mají stejný přístup jako zdraví lidé, tudíž jejich přístup je z těchto skupin nejsnazší.

101

13 Závěr

Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat a zhodnotit tvrze, hrady a zámky z hlediska jejich přístupu pro handicapované občany v bývalém okrese Mělník. Výše uvedené památky jsem osobně navštívila v hlavní sezóně roku 2018. Zároveň jsem na těchto památkách pořídila fotografie.

Na začátku jsem si vytvořila seznam všech tvrzí, hradů a zámků dle Památkového katalogu na portále Národního památkového ústavu, vyhledala jejich lokalitu a rozdělila si je na veřejnosti přístupné a nepřístupné, což jsem si potom při navštívení těchto objektů také ověřila. Zároveň jsem si hned v počátku vyhledala odbornou literaturu, kde jsem se seznámila s rozdělením a potřebami handicapovaných občanů a vytvořila si strukturu teoretické části této práce.

V teoretické části jsem popsala a definovala vše od sociálního cestovního ruchu, zdravotně handicapovaných a jednotlivých druhů postižení, průkazů těchto osob, bezbariérovosti, až po tvrze, hrady a zámky. Nakonec jsem v této části charakterizovala oblast bývalého okresu Mělník.

Praktická část této práce popisuje a hodnotí jednotlivé památky tohoto okresu z hlediska jejich přístupu jednotlivým druhům postižení. V této části jsou informace zpřehledněny tabulkami, mapkami a doplněny fotografiemi.

Při svých návštěvách tvrzí, hradů a zámků jsem se zaměřila na parkoviště, přístupovou cestu, pohyb po památce a toalety. Zjistila jsem, že největším problémem je pohyb po památce, zvláště pak pro tělesně postižené osoby. Také jsem zjistila, že na žádném, mnou navštíveném objektu, nemají připravené žádné speciální pomůcky pro nevidomé osoby, které by jim mohly zpříjemnit návštěvu. Během návštěv hradů a zámků jsem se setkala s různým přístupem zaměstnanců. Někteří byli velmi vstřícní a problematika je velmi zaujala a přemýšleli, jak handicapovaným lidem více pomoci a zpříjemnit návštěvu. Na druhou stranu na zámku v Nelahozevsi jsem se setkala se zcela opačným přístupem. Byli nepříjemní a na můj dotaz ohledně přístupnosti k toaletám, kde by návštěvníci nemuseli překonávat strmé dřevěné schodiště, reagovali až výsměšně.

Některé přístupové cesty a objekty jsou špatně dohledatelné. Většinou jde o zříceniny, ale i například zámek Veltrusy. Parkoviště pro handicapované návštěvníky se nachází přímo u zámku, ale navigace ho vždy zavede k cestě, kde je závora a nedá se pokračovat dál. Pokud návštěvník najde správnou cestu, znejistí ho zákaz vjezdu.

102

Myslím si, že tato práce by mohla být užitečná pro handicapované osoby, které rády navštěvují historická místa, dále pro organizace, které pořádají pro handicapované osoby různé výlety a zájezdy, pro informační centra, ale i přímo pro památkové subjekty, které by to mohlo motivovat ke zlepšení přístupnosti a nabídky pro handicapované osoby, samozřejmě s ohledem na historický charakter památek. Zpracování této bakalářské práce bylo velkým přínosem i pro mne, jelikož jsem se při návštěvách těchto objektů více zamyslela nad tím, jak to mají handicapovaní občané obtížné a jaké potřeby vyžadují. Při studiu odborné literatury i samotném terénním výzkumu jsem se dozvěděla mnoho nových informací a také více poznala Českou republiku a myslím si, že mne zpracovávání této bakalářské práce ovlivnilo natolik, že už asi vždy, když navštívím nějaký hrad nebo zámek, budu zkoumat přístupnost a podmínky objektu pro handicapované návštěvníky.

103

14 Uplatnění bakalářské práce v praxi

Problematika přístupnosti historických památek handicapovaným osobám mne velmi zajímá a proto bych ráda, aby tato bakalářská práce byla užitečná i v praxi. Myslím si totiž, že nedostatek informací a strach z neznáma často může handicapovaného člověka od návštěvy historické památky odradit nebo mu ji znepříjemnit. Naopak, když návštěvník bude vědět, co ho při návštěvě objektu čeká, bude si ji moci více užít. Nad zpracováním této práce, které předcházel terénní výzkum, jsem také strávila opravdu dlouhý čas, a tak jsem se rozhodla oslovit různé organizace, které se starají o handicapované osoby nebo cestovní ruch v oblasti bývalého mělnického okresu.

Oslovila jsem například Městský úřad a Informační centrum v Mělníku, Svaz tělesně postižených Mělník, Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky a také například Svaz tělesně postižených v ČR. Bohužel mne velice zklamalo, že odpověď jsem dostala pouze od Informačního centra v Mělníku, které by moji práci rádo prostudovalo a také mi odpověděl pan Karel Holeček ze Svazu tělesně postižených v Mělníku, který mi ale odpověděl jen, že je v pracovní neschopnosti.

Má zpráva zněla takto:

Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Studuji obor cestovní ruch a jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Mělník z hlediska přístupu pro handicapované občany. Celou práci zpracovávám na základě osobních návštěv a fotodokumentace těchto objektů.

Ve své bakalářské práci musím také uvést využitelnost v praxi, a proto se na Vás obracím s dotazem, zda by pro Vás toto téma mohlo být užitečné a zda byste dané téma využili v praxi. Budu ráda, když mi odpovíte.

Předem děkuji, s pozdravem Petra Syřínková

104

Odpověď Informačního centra v Mělníku:

Dobrý den, slečno Syřínková, informace o bezbariérových památkách je pro nás jistě velice užitečná. Byli bychom rádi, kdyby bylo možné výstupy z Vaší práce prostudovat.

S pozdravem

Iva Dítětová

-- Mělnické kulturní centrum, o.p.s. - mekuc Turistické informační centrum Legionářů 51 276 01 Mělník

105

15 Diskuze

Problematikou handicapovaných osob se, podle mého názoru, zabývá čím dál více vysokoškolských prací z různých studijních oborů. Handicapovanými občany v oblasti cestovního ruchu se zabývají například i na Univerzitě v Hradci Králové, ale mapování přístupnosti historických památek probíhá jen na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, alespoň jsem to nikde jinde nenašla. Bylo zde vypracováno již mnoho závěrečných prací, zabývajících se přístupností tvrzí, hradů a zámků z hlediska handicapovaných občanů v některém z bývalých okresů, stejně jako já se tímto tématem zabývám na Mělnicku.

Jak jsem již vícekrát zmiňovala, všechny památky jsem navštívila osobně. Ačkoliv jsem uvedené památky navštěvovala za slunečného i deštivého počasí, nicméně mé hodnocení to nijak neovlivnilo, vždy jsem přemýšlela, jak daný terén vypadá v obou variantách. Během hodnocení přístupnosti jednotlivých objektů jsem se také snažila co nejvíce vcítit do osob s jednotlivými druhy postižení, aby hodnocení bylo co nejpřesnější. Vždy ale také určitě záleží na tom, jak se každý handicapovaný člověk sám cítí. Své hodnocení památkových objektů z hlediska jejich přístupnosti jsem zpracovala do jednotlivých tabulek a zde právě by mohlo dojít k diskuzi, zda i ostatní by viděli hodnocení stejně jako já. Toto hodnocení jsem dále také zpracovala do jednotlivých map dle druhu postižení, kde veřejnosti přístupné objekty dělím na přístupné, částečně přístupné a nepřístupné pro daný druh postižení. U každé veřejnosti přístupné památky i u map je uveden slovní popis a fotografie památky, přístupu a pohybu po památce, takže i když hodnocení uvedené v tabulkách a mapách může být diskutabilní, tak si každý může udělat svoji představu a zhodnotit si, v jaké míře je pro něj daný objekt přístupný či nepřístupný. Ve své práci jsem se snažila památkové objekty hodnotit co nejpečlivěji a nejobjektivněji. Přemýšlela jsem, zda by tato bakalářská práce mohla být využita i v praxi, proto jsem kontaktovala některé organizace zaměřené na handicapované osoby nebo cestovní ruch v oblasti bývalého mělnického okresu. Odpoveď jsem ale dostala jen od Informačního centra v Mělníku, které by tuto práci rádo prostudovalo, ale větší zájem o tuto práci nikdo neprojevil, což mne mrzí. Myslím si, že by tato práce mohla být přínosným zdrojem informací pro handicapované osoby, které chtějí navštěvovat zajímavá místa v oblasti bývalého okresu Mělník.

106

Když teď zpětně přemýšlím, říkám si, že kdybych měla na zpracování této práce více času, bylo by zajímavé, kdybych vždy požádala nějakou handicapovanou osobu z jednotlivých druhů postižení, aby se mnou jednotlivé památky osobně navštívily a ohodnotily přístupnost objektů samy. Zajímavé by také bylo hodnotit osobní přístup pracovníků památkových objektů vůči handicapovaným návštěvníkům, protože to je také velmi důležitý aspekt příjemné návštěvy památky.

107

16 Seznam použité literatury

16.1 Tištěné zdroje

BRYCH, Vladimír a Jan RENDEK. České hrady a zámky. Vydání první. Praha: OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, 2006. 851 s. ISBN 80-7360-406-x.

MICHALÍK, Jan a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Vydání první. Praha: Portál, 2011. 512 s. ISBN 978-80-7367-859-3.

NOVOSAD, Libor. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita. Vydání první. Praha: Portál, 2011. 168 s. ISBN 978-80-7367-873-9.

STŘEDOČESKÝ KRAJ. Města a obce Středočeského kraje: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2011. 694 s. ISBN 978-80-904275-6-3.

VÁGNEROVÁ, Marie, Zuzana HADJ-MOUSSOVÁ a Stanislav ŠTECH. Psychologie handicapu. Dotisk. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-7184-929-4.

ZELENKA, Josef, PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2.

16.2 Elektronické zdroje

(1) Odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu: Cestovní ruch pro všechny [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [cit. 2018-11-13]. ISBN 978-80-7399-407-05. Dostupné z: https://www.mmr.cz/getmedia/4fa1846e-ee0c-40d7-ae2e- a43007314a2e/GetFile14_1.pdf

(2) Zákon č. 108/2006 Sb.: Zákon o sociálních službách. Zákony pro lidi [online]. Zlín: AION CS, 2010, 2017 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: https://zakonyprolidi.cz/cs/2006- 108/zneni20171001?porov=20170815&porovmin=1&text=zdravotn%C3%AD%20posti %C5%BEen%C3%AD&citace=1

108

(3) Charakteristika kombinovaného postižení - Šance Dětem. Informační portál - Šance Dětem [online]. Copyright © Nadace Sirius [cit. 13.11.2018]. Dostupné z: https://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/deti-s- kombinovanym-postizenim/charakteristika-kombinovaneho-postizeni.shtml

(4) Průkaz osoby se zdravotním postižením. Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2018, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/dzp/prukaz

(5) Předpis č. 329/2011 Sb.: Zákon o zdravotně postižených | Zákon č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením - HLAVA V - PRŮKAZ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM. Měšec [online]. Praha: Internet info, 2018, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: https://www.mesec.cz/zakony/zakon-o-zdravotne- postizenych/f4395987/

(6) PRAŽSKÁ ORGANIZACE VOZÍČKÁŘŮ, Metodika kategorizace přístupnosti objektů [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2011, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.caaos.cz/data/caaos/Data/2016/Metodika%20kategorizace%20p%C5%99% C3%ADstupnosti%20objekt%C5%AF.pdf

(7) Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Tzbinfo [online]. Praha: Topinfo, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: https://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/vyhlaska-c-398-2009-sb-o- obecnych-technickych-pozadavcich-zabezpecujicich-bezbarierove-uzivani-staveb

(9) Castles.cz - Vysvětlivky - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska. Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska[online]. Copyright © 2003 [cit. 13.11.2018]. Dostupné z: http://www.castles.cz/explanatory.php?pg=1

(10) Charakteristika okresu Mělník | ČSÚ pro Středočeský kraj. Český statistický úřad | ČSÚ [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xs/charakteristika_okresu_melnik

109

(11) Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/

(12) Hrad Jevín. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=10546

(13) Zámek Liblice - konferenční centrum. Zámek Liblice - ubytování a restaurace v zámeckém barokním hotelu [online]. Dostupné z: http://www.zamek-liblice.cz/zamek- liblice-konferencni-centrum.html

(16) Historie - Veltrusy. [online]. Dostupné z: https://www.zamek-veltrusy.cz/cs/o- zamku/historie

(17) Historie a likvidace | Zamekbysice.cz. Zámek Byšice [online]. Dostupné z: http://www.zamekbysice.cz/historie/

(18) Harasov - skalní lokalita. Toulky po Čechách, Moravě, Slezsku i zahraničí [online]. Copyright © 2007 [cit. 13.11.2018]. Dostupné z: http://www.toulkypocechach.com/lokalita.php?interni_nazev=harasov

(19) Hrad Harasov. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=389

(20) Zámek Bosyně. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=8771

(21) Zámek Dolní Beřkovice. Hrady.cz: Cestujte s přehledem[online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=3576

110

(22) Zámek Hořín. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=2304

(23) Zámek Chlumín. Hrady.cz: Cestujte s přehledem[online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=3518

(24) Zámek Chvatěruby. Hrady.cz: Cestujte s přehledem[online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=163

(25) Zámek Kokořín. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=3816

(26) Tvrz Kostelec nad Labem. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=3252

(27) Zámek Liběchov. Hrady.cz: Cestujte s přehledem[online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=1448

(28) Zámek Lobeč. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=2254

(29) Zámek Neuberk. Hrady.cz: Cestujte s přehledem[online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=3993

(30) Zámek Řepín. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=3474

(31) Zámeček Slavín. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=1099

(32) Zámek Stránka. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=8992

(33) Zámek Vidim. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, 2018 [cit. 2018-11-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=3125

111

(34) Castles.cz - Vysvětlivky - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska. Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska [online]. Copyright © 2003 [cit. 25.11.2018]. Dostupné z: http://www.castles.cz/explanatory.php?pg=11

(35) Castles.cz - Vysvětlivky - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska. Castles.cz - Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska [online]. Copyright © 2003 [cit. 25.11.2018]. Dostupné z: http://www.castles.cz/explanatory.php?pg=12

(36) Hrádek Harasov, archeologické stopy. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25] Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=14532864&sequence=8&mode=fulltext®ion %5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4% 9Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Vysok%C3%A1&order=relevance%3Ades c&action=element&presenter=ElementsResults

(37) Hrad Hrádek, archeologické stopy. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=14533018&sequence=1&mode=fulltext®ion %5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4% 9Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Jevin%C4%9Bves&order=relevance%3Ade sc&action=element&presenter=ElementsResults

(38) Hrad Kokořín. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=2163728&sequence=2&mode=fulltext®ion% 5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4%9 Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Koko%C5%99%C3%ADn&order=relevance %3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

(39) Zámek Mělník. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=2346179&sequence=23&mode=fulltext®ion %5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4% 9Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=M%C4%9Bln%C3%ADk&order=relevance %3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

112

(40) Zámek Nelahozeves. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=2149778&sequence=2&mode=fulltext®ion% 5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4%9 Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Nelahozeves&order=relevance%3Adesc&act ion=element&presenter=ElementsResults

(41) Tvrz Starý zámek, zřícenina a archeologické stopy. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=14557803&sequence=21&mode=fulltext®io n%5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4 %9Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Vidim&order=relevance%3Adesc&action =element&presenter=ElementsResults

(42) Zámek Bosyně. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?legalState=149293&sequence=7&mode=fulltext®ion %5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4% 9Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Vysok%C3%A1&order=relevance%3Ades c&action=legalState&presenter=LegalStatesResults

(43) Zámek Byšice. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=15064391&sequence=4&mode=fulltext®ion %5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4% 9Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=By%C5%A1ice&order=relevance%3Adesc &action=element&presenter=ElementsResults

(44) Zámek Dolní Beřkovice. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=15032194&sequence=4&mode=fulltext®ion %5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4% 9Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Doln%C3%AD+Be%C5%99kovice&order =relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

113

(45) Zámek Hořín. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=15284185&sequence=9&mode=fulltext®ion %5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4% 9Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Ho%C5%99%C3%ADn&order=relevance %3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

(46) Zámek Chlumín. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=2324844&sequence=2&mode=fulltext®ion% 5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4%9 Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Chlum%C3%ADn&order=relevance%3Ades c&action=element&presenter=ElementsResults

(47) Zámek Chvatěruby. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=2344859&sequence=2&mode=fulltext®ion% 5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4%9 Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Chvat%C4%9Bruby&order=relevance%3Ad esc&action=element&presenter=ElementsResults

(48) Zámek Kokořín. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=2297185&sequence=4&mode=fulltext®ion% 5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4%9 Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Koko%C5%99%C3%ADn&order=relevance %3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

(49) Zámek Liběchov. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=2316353&sequence=5&mode=fulltext®ion% 5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4%9 Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Lib%C4%9Bchov&order=relevance%3Ades c&action=element&presenter=ElementsResults

114

(50) Zámek Lobeč. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=2344247&sequence=4&mode=fulltext®ion% 5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4%9 Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Lobe%C4%8D&order=relevance%3Adesc& action=element&presenter=ElementsResults

(51) Zámek Obříství. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=2323900&sequence=3&mode=fulltext®ion% 5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4%9 Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Ob%C5%99%C3%ADstv%C3%AD&order= relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

(52) Zámeček Slavín. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=2277446&sequence=1&mode=fulltext®ion% 5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4%9 Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Tupadly&order=relevance%3Adesc&action= element&presenter=ElementsResults

(53) Zámek Stránka. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=2331860&sequence=2&mode=fulltext®ion% 5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4%9 Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Str%C3%A1nka&order=relevance%3Adesc &action=element&presenter=ElementsResults

(54) Zámek Vidim. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. Praha: PORTA, 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=2328196&sequence=12&mode=fulltext®ion %5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=M%C4% 9Bln%C3%ADk&municipality%5B0%5D=Vidim&order=relevance%3Adesc&action= element&presenter=ElementsResults

115