Vysoká Škola Hotelová V Praze 8, Spol. S R. O

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.

Hana Vágnerová

Pivovarnictví v ČR a ve světě - trendy a inovace

Diplomová práce

2013

Pivovarnictví v ČR a ve světě - trendy a inovace

Diplomová práce

Bc. Hana Vágnerová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Dana Johnová Datum odevzdání diplomové práce: 2013-05-07 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2013

Master´s Dissertation

World and Czech Brewing - trends and inovations

Bc. Hana Vágnerová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hospitality and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Dana Johnová Date of Submission: 2013-05-07 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Praha 2013

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

že jsem diplomovou práci na téma Pivovarnictví v ČR a ve světě - trendy a inovace zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

Hana Vágnerová

V Praze dne 7. května 2013

Abstrakt

Vágnerová Hana. Pivovarnictví v ČR a ve světě - trendy a inovace. Diplomová práce. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Praha 2013. 105 stran.

Ve své práci se komplexně zabývám českým i světovým pivovarnictvím. Naleznete zde historii pivovarnictví i jeho současnou podobu. Dozvíte se zde, jak a kde se pivo vyrábí, podle jakých kritérií můžeme piva dělit, jaká piva jsou populární u nás a jaká jinde ve světě, kolik piva se kde vypije a co spotřebu piva může ovlivňovat a mnoho dalších informací.

Hlavním zaměřením mé práce jsou současné trendy a inovace v tomto odvětví. Najdete zde rozbor nabídky významných českých pivovarů a příklady jejich inovací za poslední roky.

Důležitou součástí mé práce je také popis vlastního průzkumu, jeho analýza a závěry. Nechybí zde ani návrhy řešení některých odhalených nedostatků.

Klíčová slova: chmel, inovace, pivo, pivovar, preference, příchuť, spotřeba, technologie, trend, výroba.

Abstract

Vágnerová Hana. World and Czech Brewing - trends and inovations. Master´s Dissertation. The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague 2013. 105 pages.

In my Master´s Dissertation, I comprehensively deal with Czech and World beer brewing. You can find here a history and also a present of World brewing. You can discover how and where a beer is made, how can we categorize beers, which beers are popular in our country and also in other countries, a beer consumption and influences of this consumption, and a lot of interesting information.

Primary targets of my dissertation are trends and inovations of beer brewing. You can find here analysis of main Czech breweries´s assortments including particular examples of their inovations of recent period of time.

Important part of my dissertation is a description, an analysis and also an evaluation of my own research. There are also some suggestions to improve discovered weaknesses.

Keywords: beer, brewery, consumption, flavour, hops, inovation, preferences, production, technology, trend.

Obsah Úvod ...... 9

1 TEORETICKÁ ČÁST ...... 12

1.1 Historie piva u nás a ve světě ...... 12

1.2 Vaření piva ...... 14

1.2.1 Základní suroviny ...... 14

1.2.2 Postup a technologie výroby ...... 16

1.2.3 Homebrewing ...... 18

1.3 Rozdělení piv ...... 18

1.4 Pivní styly ...... 22

1.5 Vlastnosti piva ...... 26

1.6 Základní pravidla při manipulaci s pivem ...... 27

1.7 Pivovary a pivovarské skupiny v ČR ...... 29

1.7.1 Plzeňský Prazdroj ...... 30

1.7.2 Staropramen ...... 31

1.7.3 Heineken ...... 31

1.7.4 Budějovický Budvar...... 32

1.7.5 Další pivovary v ČR ...... 33

1.8 Pivo ve světě ...... 37

1.8.1 Pivní styly ve vybraných zemích světa ...... 37

1.8.2 Světové pivovary a pivní značky ...... 38

2 ANALYTICKÁ ČÁST ...... 45

2.1 Trendy a inovace v pivovarnictví ...... 45

2.1.1 Moderní technologie výroby piva a jejich inovace ...... 45

2.1.2 Produktové inovace...... 47

2.1.3 Neproduktové inovace ...... 50

2.1.4 Inovace významných pivovarů v ČR ...... 54

2.1.5 Propagace a zavádění novinek na trh ...... 56

2.1.6 Pivo v různých odvětvích ...... 57

2.1.7 Trendy na světovém trhu piva ...... 62

2.2 Vývoj spotřeby piva ...... 63

2.2.1 Vlivy na spotřebu piva ...... 63

2.2.2 Spotřeba piva u nás i ve světě ...... 64

2.2.3 Zahraniční pivo na českém trhu ...... 66

2.3 Preference spotřebitelů ...... 68

2.3.1 Vlastní průzkum preferencí ...... 68

2.3.2 Výzkumy a statistické informace ...... 85

2.4 Průběh exkurze v pivovaru ...... 88

3 NÁVRHOVÁ ČÁST ...... 91

Závěr ...... 96

Literatura ...... 98

Přílohy ...... 105

Seznam tabulek a grafů

Graf 1 Pohlaví respondentů Graf 2 Věk respondentů Graf 3 Forma nejčastěji kupovaného piva Tabulka 1 Obsah alkoholu v pivě Tabulka 2 Největší pivovary v ČR Tabulka 3 Nejprodávanější piva ve vybraných zemích světa Tabulka 4 Celosvětově nejprodávanější piva v roce 2011 Tabulka 5 Nejoblíbenější značky piv v ČR Tabulka 6 Nejoblíbenější značky zahraničních piv v ČR Tabulka 7 Preference účastníků výzkumu - ochucená piva Tabulka 8 Preference účastníků výzkumu - netradiční příchutě Tabulka 9 Preference účastníků výzkumu - požadované příchutě Tabulka 10 Zkušenosti s pivními trendy Tabulka 11 Konzumace piva a jeho souvislost s návštěvností pivoték Tabulka 12 Frekvence pití piva a jeho souvislost se zkonzumovaným množstvím Tabulka 13 Souvislost mezi nakupováním piv v plastových obalech a jejich vnímáním Tabulka 14 Souvislost mezi nejčastěji nakupovanou formou piva a kupováním balení po více kusech Tabulka 15 Hodnocení ovocných piv

Úvod

Volba tématu

Téma Pivovarnictví v ČR a ve světě - trendy a inovace jsem si zvolila pro jeho aktuálnost, jelikož toto odvětví prochází v posledních letech velkými změnami a inovacemi v návaznosti na měnící se trh, preference spotřebitelů a technologický pokrok. Výběrem tohoto tématu jsem chtěla proniknout do pro mě zcela neznámého prostředí a prostřednictvím této práce nabídnout nezaujatý pohled na celou problematiku. Pivovarnictví je také nedílnou součástí naší země a určité znalosti z tohoto odvětví by měl mít jistě každý správný Čech.

Cíle

Hlavním cílem této práce je přiblížení současné situace na trhu s pivem, zejména potom oblasti nových trendů a inovací. Práce přináší ucelený pohled na české i světové pivovarnictví, na jejich produktové i neproduktové inovace a na současné trendy tohoto odvětví.

Dalším cílem je analýza spotřebitelů - jejich měnící se preference a faktory, ovlivňující jejich spotřebu piva. Tuto analýzu jsem provedla jak na základě vlastního průzkumu, tak na základě jiných dostupných údajů. Výsledky průzkumů a další zjištěné skutečnosti mi byly podkladem pro Návrhovou část, ve které se zamýšlím nad problémy a nedostatky právě ve spotřebitelské oblasti.

Struktura

Teoretická část mé práce obsahuje stručnou historii piva a pivovarnictví u nás i ve světě, fáze výrobního procesu a používané suroviny, kategorizaci piv podle nejrůznějších hledisek a popis vlastností piva a základních pravidel manipulace. Dále je součástí práce představení vybraných českých i zahraničních pivovarů a rozbor jejich nabídky.

V Analytické části se věnuji zejména novodobým trendům v pivovarnictví a různým typům inovací - od technologií po samotné produkty. Co se týče produktových inovací, zaměřuji se především na české pivovary - na to, jaké nové produkty uvedly tyto pivovary v posledních letech na trh, pro koho jsou tyto novinky určeny, a také jakým způsobem jsou propagovány.

Dále zde podrobně analyzuji vlastní provedený průzkum preferencí spotřebitelů. Uvádím zde také stručné závěry jiných provedených výzkumů z posledních let a statistické údaje týkající se českého i světového pivovarnictví.

Návrhová část navazuje nejen na mou provedený průzkum, ale i na další problematiky, na které jsem při zpracovávání této práce narazila. Pokouším se je zde přiblížit a navrhnout možná řešení.

Použitá literatura

Při vypracovávání své diplomové práce jsem využívala různé zdroje - české i zahraniční. Čerpala jsem jak z tištěné literatury, tak z elektronických zdrojů.

V soupisu použité literatury je uvedeno velké množství použitých internetových zdrojů. U převážné většiny z nich jde o webové stránky pivovarů a pivovarských skupin. Navštívila jsem desítky takovýchto stránek, a to zejména pro rozbor výrobního portfolia jednotlivých pivovarů, který byl nezbytný pro tuto práci. Právě tyto stránky totiž obsahují aktuální a hlavně důvěryhodné informace, jelikož se jedná o oficiální stránky jednotlivých podniků. Pro úplnost uvádím do soupisu literatury všechny tyto internetové adresy, a to i přes jejich vysoký počet.

Hlavní použité zdroje tištěné:  MCFARLAND, B. Nejlepší piva světa (2011),  BASAŘOVÁ G. a kol. České pivo (2011),  Pivopedie - Encyklopedie českého a slovenského piva (2012),  Pivní ročenka 2012,  Časopis Pivo, Bier & Ale (2012).

Hlavní použité zdroje elektronické:  www.czhops.cz (Svaz pěstitelů chmele České republiky),  www.czso.cz (Český statistický úřad),  www.cvvm.soc.cas.cz (Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR).

Kromě těchto uvedených zdrojů jsem využívala také další knihy od českých i zahraničních autorů, odborné časopisy a nejrůznější internetové zdroje, zejména pak zpravodajské portály (idnes.cz, tyden.cz aj.), oficiální stránky českých i zahraničních pivovarů, pivovarských skupin, organizací, svazů, sdružení a výzkumných ústavů, a také webové stránky věnované pivní tématice (pivni.info, pivnirecenze.cz aj.).

1 TEORETICKÁ ČÁST

1.1 Historie piva u nás a ve světě

Historie piva

Za „kolébku“ piva je považována Mezopotámie (dnešní Irák a Írán). Sumerové zde poprvé začali pěstovat ječmen a věnovali se také výrobě kvašených nápojů. První „oficiální“ zmínka o vaření piva pochází z roku 1800 př. n. l. Sumerové uctívali také bohyni pivovarnictví Ninkasi. Pivo vyráběli také staří Egypťané. Vaření piva zde příslušelo ženám, což dokazují dochovaná vyobrazení. Pivo se tu používalo také jako platidlo, například řemeslníkům, kteří stavěli pyramidy. S výrobou piva jsou spojeni také například Babyloňané či staří Řekové a postupně další kmeny a národy po celém světě. Používaly rozlišné suroviny i výrobní postupy.

Výroba piva byla často spojována s náboženstvím. Někde se pilo pivo při náboženských obřadech nebo na počest zemřelých. Uctívali se také ženy, které pivo vařily. V Evropě vařili pivo často samotní mniši, kteří si takto zajišťovali finanční prostředky. Do rukou průmyslníků se zde vaření piva naplno dostalo až na počátku 19. století.

Počátky pivovarnictví u nás

Jedna z nejstarších zpráv o pivu mezi slovanskými kmeny pochází z roku 448 n. l. K výrobě piva používaly ječmen, oves a pšenici. Slovanům se také připisuje první využívání chmele při výrobě piva. Přímo na našem územní se první zmínky o výrobě piva vážou k Břevnovskému klášteru, kde se vařilo víno a pivo. Prvním historickým dokumentem, který souvisí s vařením piva, je listina českého krále Vratislava II. z roku 1085.

Dnes je pivo nedílnou součástí naší země. Je národním nápojem a kromě historických památek také jednou z hlavních atraktivit v ČR pro zahraniční návštěvníky.

Pivní kultura

Pod tímto pojmem je možné si představit různé aspekty, které s pivem souvisejí. Dohromady všechny tyto aspekty utvářejí pivní kulturu dané země či oblasti. Obvykle bývají pivní kultury v různých zemích velice rozdílné. Mezi zmíněné aspekty můžeme zahrnout:  tradici vaření a pití piva,  kvalitu a cenu piva,  způsob vaření a pití piva,  prostředí, v němž je pivo konzumováno,  pivní provozovny a jejich vybavení,  nabídku piv na trhu a další.

Čeští pivaři jsou podle pivního sommeliéra Aleše Dočkala (Pivovarský Dům Praha), stále spíše konzervativní, nevyhledávající pivní novinky ani příchutě, zejména tedy co se týče střední a starší generace pivařů. Dle jeho slov jde o určitý patriotismus, který někdy hraničí až s pivní xenofobií. Řekl to v rozhovoru pro pořad Fenomén1. Zmínil také měnící se preference mladší generace konzumentů piva, kteří stále více v této oblasti experimentují. Těmto změnám v poptávce a jejich vlivům na produkci výrobců piva se budu ve své práci ještě blíže věnovat.

Pivní kulturou se zabýval také průzkum, který provedlo centrum CVVM2 v roce 2009. Tento průzkum se zabýval hodnocením české pivní kultury i jejích jednotlivých aspektů obyvateli České republiky, a také hodnocením pivní kultury dalších vybraných zemí. Zmínila bych například výsledky, které nám říkají, jak vnímají Češi pivní kulturu devíti vybraných zemí z celého světa. Grafické znázornění výsledků je součástí Přílohy 1. Češi zde nejlépe hodnotili svou vlast, následně Německo a Belgii. Téměř na stejné úrovni, pro někoho možná překvapivě, vnímají dotazovaní pivní kulturu na Slovensku jako ve Velké Británii.

1 On-line video pořad, díl věnovaný české pivní kultuře dostupný na internetu (http://alkoholia.cz/magazin/fenomen-ceska-pivni-kultura). Rok 2010. 2 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

1.2 Vaření piva

Pivo je kvašený alkoholický nápoj, který se v různých podobách pije již několik tisíc let a předpokládá se, že je dokonce starší než víno. K výrobě piva se používají různé suroviny, záleží na druhu piva. Také výrobní postupy nejsou u všech piv stejné. V této kapitole si stručně představíme základní používané suroviny k výrobě piva, výrobní postupy a technologie a také domácí vaření piva.

Výroba piva se provádí v pivovarech, minipivovarech nebo si jej mohou milovníci piva uvařit i doma. Právě tito amatérští sládci, kteří si začali pivo vařit sami, stojí za vznikem mnohých dnešních minipivovarů. Rozlišujeme také restaurační pivovary, což jsou obvykle menší pivovary spojené s restaurací. V takovýchto provozovnách se často nabídka piv obměňuje, některé pivní „stálice“ v nabídkách zůstávají. Velká koncentrace restauračních pivovarů je v Praze, nejznámějším je asi Pivovar U Fleků (více viz kapitola 1.7.5).

1.2.1 Základní suroviny

Jsou 4 hlavní suroviny pro výrobu piva: obilný slad, chmel, voda a kvasnice.

Obilný slad

Nejčastější obilninou používanou k výrobě piva je ječmen, ale používá se také pšenice, kukuřice nebo například rýže. Ječmen se dnes pěstuje v mnoha zemích světa, především na severní polokouli mezi 45. a 55. rovnoběžkou. Ze sladařského hlediska dělíme ječmen podle počtu plodných kvítků v klasu. Pro výrobu piva je nejvhodnější dvouřadý ječmen. Z ječmene se připravuje slad, který je zodpovědný za většinu chuti v pivu. Tento proces nazýváme sladování, více viz kapitola 1.2.2. Na výrobu světlého piva se používá světlý slad a tmavé pivo se vyrábí z tmavého sladu.

Chmel

Jedná se o rostlinu s latinským názvem Humulus lupulus. Její český název je odvozen od staroslovanského výrazu „chmelj“, což znamená opilství. Pro výrobu piva se používá samičí květ (šiška) této rostliny. Právě chmel dává pivu svou typickou hořkou chuť a charakteristické aroma. Z velké části se dnes k výrobě piva používá mletý či granulovaný chmel nebo také chmelový extrakt.

Česká republika má dlouhou tradici v pěstování chmele. První záznamy o jeho pěstování na našem území pocházejí z 8. a 9. století našeho letopočtu. Chmel se tu pěstuje ve třech oblastech a to na Žatecku, Úštěcku a Tršicku. Mapa chmelařských oblastí ČR je součástí Přílohy 2. Podle článku z časopisu Pivo, Bier & Ale3 se až tři čtvrtiny českého chmele vyvážejí do zahraničí. Ing. Pavel Šponer, obchodní ředitel společnosti Bohemia Hop, a. s., a prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele v ČR zde také uvádí, že šest nejvýznamnějších pivovarských firem na světě používá do svých značek český chmel. Jako trend v oblasti využití chmele zde zmiňuje čínský trh, kde se poslední dobou zvyšuje poptávka po kvalitních pivech a tedy i po českém chmelu.

Existují různé chmelové odrůdy. Podle Svazu pěstitelů chmele České republiky (www.czhops.cz)4, rozeznáváme 7 českých odrůd - Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Bor, Premiant, Agnus, Harmonie a Rubín. Nejvýznamnější je první zmiňovaný - Žatecký poloraný červeňák, který se používá k výrobě kvalitních značkových piv po celém světě. Pro zajímavost, v knize Nejlepší piva světa5, je tento chmel označován dokonce jako „Rolls-Royce mezi chmely“.

3 Měsíčník Pivo, Bier & Ale, ročník 2, 2012, číslo 5. Str. 38-39. 4 Http://www.czhops.cz/index.php/cs/ceske-odrudy-chmele. 5 MCFARLAND, B., Nejlepší piva světa, Praha : Reader´s Digest, 2011. Str. 13.

Voda

Voda tvoří 85-95 % nápoje. Složení vody významně ovlivňuje kvalitu i specifické vlastnosti piva. Velmi důležitá je tvrdost vody (obsah vápenatých a hořečnatých solí) a jejich zastoupení, které reaguje se sloučeninami extraktu sladu při vaření mladiny. Hlavní typy pivovarských vod:  Plzeňská (měkká, 0,29 mmol/l),  Mnichovská (mírně tvrdá, 2,64 mmol/l),  Dortmundská (velmi tvrdá, 7,50 mmol/l).

Česká piva se vyrábějí převážně z měkké vody (0,7-1,4 mmol/l). Voda se v pivovarnictví používá také k máčení ve sladovnách, k mytí a chlazení.

Kvasnice

Výroba piva spočívá v působení mikroorganismů pivovarských kvasinek. Při výrobě piva se používají kvasnice rodu Saccharomyces. Během kvašení se mění cukr ve sladu na alkohol a oxid uhličitý. Na koci výrobního procesu se z piva zbytky kvasinek odstraňují filtrací. U kvasnicových piv se po filtraci do piva přidávají kvasnice nové.

1.2.2 Postup a technologie výroby

Jak jsem již uvedla, postupy výroby piva a použité technologie nejsou u všech piv stejné, přesto uvádím obecné, základní fáze výrobního procesu. Pro zajímavost jsem do přílohy umístila schéma výroby piva, konkrétně piva Pilsner Urquell, viz Příloha 3.

Výroba sladu - ještě před výrobou samotného piva je třeba z ječmene vyrobit slad. Tento proces se provádí ve sladovnách a spočívá v máčení očištěného a vytříděného ječmene, jeho klíčení a sušení (hvozdění). Mletí neboli šrotování sladu - probíhá ve šrotovníku, kde dochází k drcení obilek a výsledkem je šrot.

Rmutování - probíhá v nádobě zvané „rmutovací pánev“ v níž se šrot smíchává s horkou vodou. Vzniká tak rmut. U spodně kvašených piv (tedy i u nás) se používá tzv. „dekokční rmutování“, při kterém dochází k povařování rmutu. U svrchně kvašených piv se uplatňuje tzv. „infuzní rmutování“ - bez povařování rmutu. Po této fázi se pomocí scezovací nádoby odstraní mláto, které se používá jako krmivo pro dobytek. Scezená tekutina se nazývá sladina. Chmelovar - vaření sladiny a chmele, který je průběžně dávkován. Výsledná mladina se zchladí a odstraní se z ní kaly. Hlavní kvašení - následuje po přidání pivovarských kvasnic. Trvá asi 7-10 dnů. Drtivá většina českých piv se vyrábí spodním kvašením při teplotě 5-10°C. V závěru kvašení se kvasinky usazují u dna kvasných nádob. Svrchní kvašení probíhá při teplotě 15-25°C a kvasinky naopak stoupají a hromadí se u hladiny - tvoří tzv. „deku“. Proces hlavního kvašení probíhá v kvasných nádobách tzv. „spilkách“, které se ale dnes často nahrazují vysokými uzavřenými nádobami tzv. „CK tanky“ (více viz kapitola 2.1.1). Během kvasného procesu se mění cukry na alkohol a oxid uhličitý. Dokvašování - dochází k němu po přečerpání piva do ležáckých sklepů. Probíhá za nízkých teplot a za mírného přetlaku. Doba dokvašování (zrání) se liší podle druhu piva. Obvykle jde asi o tři týdny, ale může to být až několik měsíců. Používá-li pivovar již zmíněné CK tanky, proces dokvašování stejně tak jako hlavní kvašení, probíhá v těchto tancích. Po dokončení fáze dokvašování přicházejí na řadu závěrečné úpravy piva: filtrování, pasterizace, stabilizace a stáčení. Filtrování - při procesu filtrování dochází k odstraňování zbytku kvasinek, aby bylo pivo čiré. Někdy se tato fáze vynechává. Pasterizace - spočívá v zahřátí piva, což způsobí zpomalení nebo úplné zastavení biologických procesů v pivě. Tím dochází k prodloužení trvanlivosti piva. Některá piva neprochází pasterizací. Stabilizace - spočívá v přidání určitých látek (stabilizátorů), které prodlužují dobu trvanlivosti a zabraňují vytvoření zákalu piva. Do piva se může přidávat také regulátor kyselosti (kyselina citronová). Stáčení - pivo se stáčí do různých přepravních obalů. V Příloze 4 naleznete zajímavý graf, který nám ukazuje výstav piva u nás v letech 2008-2010, členěný právě podle obalů.

1.2.3 Homebrewing

Vaření domácího piva je novodobým trendem a tato záliba pivních nadšenců se stává čím dál oblíbenější. Na trhu je jim k dispozici řada příruček a návodů, jak dosáhnout ve vaření piva co nejlepších výsledků. Velmi podrobně popsaný a ilustrovaný postup domácího vaření piva je například v knize s příznačným názvem Pivní Bible6. Pro vaření piva v domácích podmínkách je potřeba speciálního vybavení a samozřejmě také nezbytné suroviny, které lze zakoupit ve specializovaných obchodech. I tento způsob výroby piva vyžaduje dodržování určitých pravidel. Mezi nejzásadnější patří dodržování hygienických zásad, správné dávkování surovin a zajištění optimálních teplot při jednotlivých fázích výroby.

1.3 Rozdělení piv

Pivo můžeme kategorizovat nepřeberným množstvím způsobů a na základě různých kritérií. České legislativa rozlišuje pojmy pivo a nápoj na bázi piva, ten se rozděluje na kvašený sladový nápoj a míchaný nápoj z piva. Kromě pivních druhů rozlišujeme také pivní typy (styly), kterým je věnovaná kapitola 1.4. Následuje základní dělení piv:

Podle barvy:  světlá,  polotmavá,  tmavá.

Podle obsahu alkoholu:  alkoholická,  nealkoholická,  se sníženým obsahem alkoholu.

6 KUNATH, B., Pivní Bible - Jak si uvařit skvělé pivo doma, Praha : Mladá fronta, 2012.

Podle obsahu původního extraktu:  stolní,  výčepní,  ležáky,  speciální,  portery.

Podle způsobu kvašení:  spodně kvašená,  svrchně kvašená,  spontánně kvašená.

Podle závěrečné úpravy piva:  filtrovaná,  nefiltrovaná,  pasterizovaná,  nepasterizovaná.

Ostatní dělení:  archivní,  ochucená,  pro diabetiky,  bezlepková,  kvasnicová,  kroužkovaná,  kukuřičná,  pšeničná aj.

Některé druhy piv jsou blíže popsány v průběhu práce, zejména v kapitole o vaření piva, jelikož většina kritérií, podle kterých se piva rozdělují, souvisejí s výrobními procesy. Některé druhy si představíme teď.

Spodně, svrchně a spontánně kvašená piva

V České republice se vaří piva téměř výhradně spodním kvašením. Obecně se označují všechna spodně kvašená piva výrazem „ležák“, ale není to zcela přesné. Správně jde o spodně kvašená piva, která po procesu kvašení „leží“ v ležáckých tancích. Spontánně kvašená piva se dnes vyrábějí převážně v Belgii, i když v dávné historii to byl jediný způsob kvašení a vyráběla se tak všechna piva. Dochází k němu pomocí divokých kvasinek, které jsou přirozeně obsažené v ovzduší a v používaných sudech, nikoli tedy přidáním pivovarských kvasnic, jako u ostatních dvou způsobů kvašení. Svrchním kvašením se vyrábějí piva typu Ale nebo například pšeničná piva.

Piva bez filtrace a pasterizace

Převážná většina piv na našem trhu prochází těmito závěrečnými úpravami, ale popularita nefiltrovaných a nepasterizovaných piv v poslední době roste. Více o těchto fázích výrobního procesu viz kapitola 1.2.2.

Archivní piva

Specifickou skupinu piv tvoří archivní piva určená k delšímu zrání ve sklepech. Obvykle mají tyto piva větší obsah alkoholu i chmele. Skladují se chráněná před světlem a teplem. Kniha Nejlepší piva světa7 doporučuje následující archivní piva:  Anchor - Christmas Ale (USA),  Brooklyn Brewery - Black Chocolate Stout (USA),  Cantillon - Gueuze (Belgie),  Carnegie - Porter (Švédsko),  Coopers - Extra Strong Vintage Ale (Austrálie),  Fuller´s - Brewer´s Reserve (Velká Británie),  Harviestoun - Ola DubH (Velká Británie),  O´Hanlon´s - Thomas Hardy´s Ale (Velká Británie),  Sierra Nevada - Celebration Ale (USA).

7 MCFARLAND, B., Nejlepší piva světa, Praha : Reader´s Digest, 2011. Str. 31.

Ochucená piva

Ochucená piva jsou trendem posledních let. Existuje velké množství příchutí, nejčastěji jde o ovoce, byliny či koření. Více viz kapitola 2.1.2 - Volba příchutě.

Piva pro diabetiky

Často se označují jako piva se sníženým obsahem cukru. U těchto piv se snižují nejen sacharidy, ale také bílkoviny. Klasické pivo (0,5l) obsahuje kolem 13 gramů sacharidů, pivo se sníženým obsahem cukru přibližně 3 gramy. Velký podíl na trhu těchto piv má pivovar Staropramen, který označuje své pivo se sníženým obsahem cukru jako Staropramen „Déčko“.

Bezlepková piva

Jsou určená osobám s nemocí celiakie (nesnášenlivost lepku) a lidem dodržujícím bezlepkovou dietu. U nás vyrábí toto pivo například Žatecký pivovar. Jedná se o 11 stupňový ležák s názvem „Celia“. Obvyklými surovinami k výrobě bezlepkového piva je kukuřice, rýže, pohanka nebo proso, ale toto pivo je vyrobené z klasického ječného sladu, ale za pomocí speciální varné technologie. Více o této technologii viz kapitola 2.1.1.

Kvasnicová a kroužkovaná piva

Kvasnicová piva jsou piva se zvýšeným obsahem kvasinek. Obvykle procházejí procesem filtrace a poté jsou do piva přidány kvasnice nové. Některé pivovary milně svá piva označují jako kvasnicová, přestože se ve skutečnosti (dle legislativy) jedná o piva nefiltrovaná. Výroba kroužkovaných piv je podobná, jen se do přefiltrovaného piva místo nových kvasnic přidávají tzv. „kroužky“, což je rozkvašená, obvykle jednodenní mladina s kvasnicemi.

Pšeničná a kukuřičná piva

U pšeničných a kukuřičných piv se k výrobě používá kukuřičný nebo pšeničný slad. Jak již bylo řečeno, kukuřice neobsahuje lepek, a proto jsou kukuřičná piva často označovaná jako bezlepková. Takové pivo u nás vaří například pivovar Zámek Zábřeh v Ostravě. Pšeničná piva se vyrábějí nejčastěji svrchním kvašením. Populární jsou zejména v Německu a také v Belgii. U nás má zkušenosti s produkcí těchto piv například Náchodský pivovar. Vyrábí také pšeničné ochucené pivo s názvem Chipper. Aby mohlo být pivo označeno jako pšeničné, musí obsahovat určitý minimální objem extraktu pšeničného sladu.

1.4 Pivní styly

V této kapitole jsou představeny vybrané pivní styly z celého světa. Každá z pivních oblastí je proslavená určitým pivním stylem, proto je u každého z nich uvedena oblast či země, pro kterou je daný styl typický. Seřazené jsou podle způsobu kvašení. Existují 3 způsoby - svrchní, spodní a spontánní kvašení. Více o jednotlivých způsobech kvašení piva viz kapitola 1.2.2.

Mezi svrchně kvašená piva patří piva následujících stylů: Ale, Porter, Stout, Kölsch, Trapistická piva, Bieres de Garde a další.

Ale - svrchně kvašená piva široké škály barev a síly. Často mají výrazný ovocný akcent. Jsou tradičním pivem ve Velké Británii. Správná teplota podávání těchto piv je okolo 13°C. Existuje mnoho druhů piv tohoto typu, například:  Bitter - nejpopulárnější pivo typu Ale v Británii. Má silnější chmelový charakter, což ho od ostatních piv tohoto typu odlišuje. Obvykle má kolem 4 % alkoholu, některé až 4,7 %.  India Pale Ale (IPA) - původně pivo, které pili angličtí kolonizátoři Indie. Má mnoho variant barev i síly.  Pale Ale - pivo s vysokou stupňovitostí a měděnou barvou.  Light Ale - pivo s nízkou stupňovitostí.  Brown Ale - tmavé pivo. Méně silné tmavé pivo se označuje „Mild“ a populární bylo v Anglii v 50. letech. 22

 Old Ale - silné pivo typu Ale. Původně označení pro polotmavá piva typu Ale, která jeden rok (i déle) zrála v dubových sudech. Právě delší doba zrání způsobovala větší sílu tohoto piva.  Cream Ale - jemné pivo vyráběné v USA.  Scotch Ale - skotské pivo se silnou sladovou chutí.  Golden (Blonde) Ale - britské světlé pivo typu Ale, ale pozměněné pro milovníky ležáků.  Barley Wine (Ječné víno) - pivo typu Ale, které na rozdíl od ostatních stárnutím získává na kvalitě.  Alt - německé pivo typu Ale.

Piva tohoto typu se u nás vyrábějí pouze v menší míře a zpravidla v menších pivovarech. Příkladem může být minipivovar Zvíkov, který vaří pivo typu Pale Ale, nazvaný: Pale Ale Zvíkov.

Porter - tmavé až černé pivo vyráběné svrchním kvašením. Obsahuje střední až vyšší podíl chmelu. Charakterizuje jej také vyzrálost, nasládlost a ostřejší hořkost.

Stout - podobné pivo jako Porter, ale liší se množstvím chmelu, obsahuje speciální slad a další přísady. U nás vyrábí pivo Stout například Náchodský pivovar (Stout Primátor) nebo pivovar ve Velkém Meziřící (Harrach Stout). Rozlišujeme:  Dry Stout - díky přidanému praženému ječmenu má pivo kávovou příchuť. Vyrábí se v Irsku. Asi nejznámější Stout v Irsku vyrábí pivovar Guinness.  Sweet Stout - je sladší a vyzrálejší než Dry Stout. Také obsahuje méně alkoholu. Při výrobě piva se do něj přidává laktóza, čokoládový slad a někdy také oves.  Imperial Stout - původně anglické pivo určené pro ruský trh, které muselo být přizpůsobeno pro dlouhou přepravu do Ruska a cestou dokvašovalo. Jedná se o těžké vyzrálé pivo s vysokým procentem alkoholu.

Kölsch - lehké pivo s ovocnou chutí, vyrábí se v oblasti německého města Kolín nad Rýnem.

Trapistické pivo - takto označeno smí být pouze sedm piv vařených v mužských klášterech, které se až na jednu výjimku nacházejí v Belgii (sedmý v Holandsku). Podle vzoru piv tradičně vyráběných v belgických opatstvích se dnes vyrábí také silné pivo s označením Abbey.

Bière de Garde - pivo ze severní Francie. Má jemnou, silně ovocnou chuť. Prochází dlouhým zráním ve sklepech. Lahve se často zavírají korkovou zátkou.

Vlámské hnědé (Oud Bruin nebo také Flanders Brown) - nakyslé, kořeněné pivo s měděnou až hnědou barvou a osvěžující chutí. Obdobou tohoto typu piva je Vlámské červené.

Mezi spodně kvašená piva patří piva následujících stylů: Pilsner, Bock, Dortmunder, Vídeňský ležák, Munich Dunkel, Märzen, Rauchbier a mnoho dalších.

Pilsner - světlý ležák, poprvé uvařený v roce 1842 v Plzni. Dnes se pod tímto názvem (někdy také Pilsener nebo Pils) vaří v mnoha zemích a je nejrozšířenějším pivem po celém světě. Často je označován jako „král všech ležáků“. Pivo tohoto typu produkuje většina pivovarů u nás.

Bock - patří mezi spodně kvašená piva. Jedná se o silná piva s původem v Německu. Vyrábí se v mnoha variantách, například:  DoppelBock - silnější pivo typu Bock. Obsahuje 7-13 % alkoholu. Mezi tato piva patří také Eisbock (ledové pivo), které je jedním z nejsilnějších piv na světě. Svůj název, a také zmíněnou sílu, získalo pivo při procesu mražení, kterým při své výrobě prochází.  Helles Bock - světlé a více chmelené pivo.  Maibock - silné světlé pivo, většinou sezónní (zpravidla na jaře).  Weizenbock - pivo typu Bock, ale s obsahem pšeničného sladu a vyráběné svrchním kvašením, na rozdíl od ostatních „Bocků“. Bývá tmavší než většina německých pšeničných piv a obsahuje větší procento alkoholu.

U nás se se vyrábějí například následující piva v pivním stylu Bock: Svatopavelský Konrád (16°) z pivovaru ve Vratislaviccíh, Žatec Strong (18°) nebo Mamut Mastodont (15°) z Mikulova.

Dortmunder - ležák vyráběný v německém městě Dortmund a v jeho okolí. K výrobě se používá zdejší tvrdá voda. Toto pivo je o něco sladší a méně chmelové než německá varianta piva plzeňského typu German Pilsner, které se vaří po celém Německu. Nejslavnějším pivem typu Dortmunder je Dortmunder Export.

Vídeňský ležák (Vienna) - ležák s oříškově sladkou chutí a kouřovým aroma. Více než v původním „rodišti“ se dnes vyrábí v USA, Střední Americe a Skandinávii.

Munich Dunkel - tmavé pivo, které vaří mnichovské pivovary.

Märzen (Oktoberfestbier, březňák) - ležák, často spojovaný s pivními festivaly, zejména s říjnovým Oktoberfestem.

Rauchbier (kouřové pivo) - pivo s intenzivním aroma kouře. Tento druh piva je spojený především s německým městem Bamberg, ale vyrábí se také ve Velké Británii a v USA. Často se podává jako digestiv.

Následují spontánně kvašená piva. Tento způsob kvašení je rozšířený zejména v Belgii. Hlavním představitelem spontánně kvašených piv je Lambic a jeho varianty.

Lambic - belgické pivo vyráběné spontánním kvašením (pomocí divokých kvasinek). Při výrobě se používá ječmen, pšenice a sušený chmel. Pivo je světlé, lehce zakalené a má specifickou chuť i vůni. Mladé varianty zrají asi 6-12 měsíců a vyznačují se trpkostí, tabákovou chutí a octovou nakyslostí. Starší, alespoň 2 roky zrající piva Lambic, se svou chutí často přibližují některým druhům vín. Varianty piva Lambic:  Geuze - perlivé pivo, které vzniká „řezáním“ víše zmíněných mladých a starých variant piva Lambic. 25

 Framboise - Lambic s příchutí malin a silným ovocným aroma.  Kriek - Lambic s příchutí třešní.  Faro - pivo typu Lambic s přídavkem cukru nebo karamelu (nebo obojího).

1.5 Vlastnosti piva

Stupňovitost piva - značí nám koncentraci extraktu původní mladiny. Zjednodušeně jde o koncentraci určitých látek rozpuštěných v mladině, které se (jejich část) během kvašení přemění na alkohol a oxid uhličitý. V nejvyšší míře se vyrábějí piva 10°, 11° a 12°. V menší míře i s vyšší nebo nižší stupňovitostí. Jak jsem již uvedla, se stupňovitostí piva úzce souvisí také množství alkoholu v pivu.

Obsah alkoholu - v běžných pivech odpovídá obsah alkoholu přibližně třetině hodnoty extraktu původní mladiny. V desetistupňových pivech jsou tedy přibližně 3 % alkoholu. Přibližný obsah alkoholu v několika základních druzích piva je uveden v následující Tabulce 1.

Tabulka 1 - Obsah alkoholu v pivě

Druh piva Obsah alkoholu

10° 3 % 12° 4 % nealkoholické do 0,5 % se sníženým obsahem alkoholu 0,5-1,2 % Zdroj: vlastní zpracování.

Obsah alkoholu v pivě může být ale mnohem vyšší. Existují také piva, která obsahují více alkoholu než například whisky nebo vodka. Nejsilnější pivo na světě i u nás je blíže popsané v kapitole 2.1.2 - „Nej“ piva. Nealkoholické pivo obsahuje do půl procenta alkoholu. Tomuto pivu se také někdy říká „PITO“. Označení vzniklo spojením první a poslední slabiky slova „pivo“ a „auto“. Již desítky let vaří pivovar Samson pivo, které přímo nese název Pito. Podnik také vlastní ochrannou známku s tímto názvem. Nejprodávanějším nealkoholickým pivem na našem trhu je Birell, který vaří pivovar Radegast. Více o tomto pivu naleznete v kapitole 1.7.1.

V článku věnovanému nealkoholickým pivům v časopise Pivo, Bier & Ale8 se dočteme, že výroba nealkoholických piv u nás v roce 2011 vzrostla a poprvé překonala hranici půl milionu hektolitrů. Tento článek se věnuje zejména provedené degustaci devíti vybraných nealkoholických piv tuzemských pivovarů několika degustátory. Přesto, že jde jistě subjektivní hodnocení, pro zajímavost jistě mohu uvést, že nejlépe hodnocená zde byla piva Lobkowicz Premium Nealko a již zmíněný Birell.

Barva piva - jak již bylo řečeno v kapitole 1.3, rozlišujeme 3 základní druhy piv podle barvy: světlé, polotmavé a tmavé. Na trhu ovšem nalezneme v menší míře také další barvy piv, výjimkou není ani český trh piva. Příklady netradičních barev piv na českém trhu viz kapitola 2.1.2 - Barva piva.

1.6 Základní pravidla při manipulaci s pivem

Manipulace s pivem má svá určitá pravidla. Při jejich dodržování se nám pivo nezkazí a maximálně si můžeme vychutnat jeho chuť. Řeč je o pravidlech skladování, způsobu čepování či nalévání piva a teplotě jeho podávání. Zmíněna bude také související degustace piva a pivní sklo.

Skladování piva - správné skladovací podmínky pro pivo spočívají ve třech základních předpokladech, kterými jsou: sucho, tma a nižší teplota. Ideálním místem pro uskladnění piva je sklep. Některá piva přímo vyžadují být určitý čas uskladněna, aby mohla řádně dozrát. Na rozdíl od vína, necháváme piva v lahvích zrát ve vzpřímené poloze.

Čepování piva - s trochou nadsázky by se dalo říct, že čepování piva je samostatnou vědeckou disciplínou. Pro správné načepování piva je třeba zručnosti a hlavně praxe. Špatně načepované pivo může mít negativní vliv na chuť piva a ovlivňuje také jeho pěnivost.

8 Měsíčník Pivo, Bier & Ale, ročník 2, 2012, číslo 5. Str. 22-24.

Existuje více způsobů čepování piva, ale obvykle se pod úhlem 45 stupňů načepuje část piva (zhruba stejný poměr piva a pěny) a nechá se chvíli stranou, dokud pěna neopadne a nezhoustne. Poté se pivo nadvakrát či natřikrát dočepuje. K odstranění nadbytečné pěny se také někdy používá speciální nůž. Další příklady způsobů čepování piva blíže představil mistr výčepní, Lukáš Svoboda, pro pořad Peklo na talíři9:  „nadvakrát“ či „natřikrát - pěna „dochází“ pomalu, chuť pěny je spíše hořká,  „hladinka“ - čepování na jeden „zátah“, pěna zde rychle „dochází“, je sladší,  „mlíko“ - čepuje se najednou, po skle sklenice a slabším proudem piva; pouze pěna, oblíbené u žen, sladší chuť, krémovost, málo oxidu uhličitého,  „šnyt“ - malé pivo (0,3l) ve velkém půllitru, přibližně na dva prsty piva a na tři prsty pěny,  „čochtan“ - pivo téměř bez pěny, silné, plné oxidu uhličitého.

Nalévání piva - stejně jako čepování piva, tak také nalévání piva z lahve má svá pravidla, která nám pomáhají nalít pivo do sklenice optimálním způsobem tak, aby bylo možné si pivo maximálně vychutnat. Zde je třeba hlavně klidného a opatrného zacházení. Zpravidla držíme sklenici v šikmé poloze a při nalévání jí postupně vracíme do svislé polohy. Pomalý a stejnoměrný proud by měl dopadat zhruba do poloviny vzdálenosti mezi dnem a okrajem sklenice.

Teplota podávání piva - tento faktor má výrazný vliv na chuť piva. Obecně platí, že čím slabší je pivo, tím nižší by měla být jeho teplota při podávání. Obvykle by se však správná teplota měla pohybovat v rozmezí 4-8°C. Některé druhy piv však vyžadují vyšší teplotu, například britská piva se správně podávají při teplotě 10- 14°C. Většina výrobců udává optimální teplotu na etiketě konkrétního piva.

Pivní sklenice - některá piva se doporučují podávat v určitých typech sklenic. Správně zvolená sklenice dopomůže k tomu, aby vyniklo aroma, vzhled i chuť piva. Dnes již existuje široká nabídka pivních sklenic různých tvarů a různého objemu.

9 Speciální díl (4/2013) o čepování piva, ke zhlédnutí na internetu. Http:// www.stream.cz/peklonataliri/804442-peklo-na-taliri-cepovani-piva-pro-pokrocile.

Pro některá piva se hodí vysoké štíhlé sklenice, pro některá zase sklenice se stopkou. Speciální sklo se vyrábí například pro pšeničná piva, bittery, trapistická piva, lehká nebo naopak silná piva a další. Co se týče materiálu, nemusí se vždy jednat o sklo. V minulosti, ale ještě i dnes se můžeme setkat i s jinými materiály pivní nádoby, jako je keramika, kamenina, porcelán, stříbro, cín, měď a další.

Ochutnávání piva - pivo hodnotíme na základě jeho vzhledu, vůně (aroma) a samozřejmě chuti. Jak již bylo řečeno, k maximálnímu vychutnání piva nám dopomůže také správně zvolená sklenice, vhodné vychlazení piva i způsob načepování či nalití piva. Negativní vliv na chuť či pěnivost piva může mít také špatně umytá sklenice či pozůstatek mycího prostředku. S hodnocením piva nám může pomoci užitečný nástroj, kterým je kruhové schéma obsahující celou škálu možných chutí a vůní v pivu, tzv. „Kolo pivních chutí a vůní“. Jak takové „kolo“ vypadá, můžete najít v Příloze 5.

1.7 Pivovary a pivovarské skupiny v ČR

V této kapitole jsou blíže představeny největší pivovary a pivovarské skupiny v České republice a následně vybrané menší pivovary. Z následující přehledné tabulky lze vyčíst pořadí čtyř největších pivovarů a pivovarských skupin v ČR, jejich roční výstav a také jejich vlastníky. Údaje jsou z roku 2011.

Tabulka 2 - Největší pivovary v ČR

Roční výstav Pořadí Pivovar Majitel (v tis. hl.) 1. Plzeňský Prazdroj 7642 SABMiller 2. Staropramen 3022 Molson Coors Brewing Company 3. Heineken ČR 2380 Heineken N.V. 4. Budějovický Budvar 1319 Česká republika Zdroj: výsledky průzkumu časopisu Forbes dostupné na webovém portálu (www.aktuálně.cz)10.

10 Http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2012/07/03/forbes-zebricek- nejvetsich-ceskych-pivovaru/#2.

1.7.1 Plzeňský Prazdroj

Plzeňský Prazdroj byl založen v roce 1842. Dnes je významným výrobcem a exportérem českého piva, které vaří ve čtyřech pivovarech:  Plzeňský Prazdroj, Plzeň,  Gambrinus, Plzeň,  Radegast, Nošovice,  Velké Popovice, střední Čechy.

Plzeňský Prazdroj vyváží pivo do více než padesáti zemí po celém světě. Vaří se zde především tradiční česká piva Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. Dále také pivo Primus a Klasik, nealkoholické pivo Birell, a další. Následuje podrobnější popis některých značek tohoto pivovaru.

Pilsner Urquell - světlý spodně kvašený ležák s 4,4 % alkoholu. Vyrábí se již od roku 1842. Je zakladatelem kategorie piv plzeňského typu (Pilsner), který je dnes rozšířen po celém světě. Jedná se o jedno z nejoblíbenějších piv u nás.

Gambrinus - nejprodávanější pivo v ČR, oblíbené je zejména v Čechách. Vyrábí se v různých variantách, a to: Gambrinus Originál 10°, 11° Excelent, Premium a Gambrinus se sníženým obsahem cukru. Nedávno zařadil Gambrinus do svého portfolia ovocná piva (více viz kapitola 2.1.4) a nejnověji také nefiltrované a nepasterizované pivo.

Radegast - oblíbené pivo zejména na Moravě. Varianty: Original (světlé výčepní pivo) a Premium (světlý ležák). Radegast také již několikrát na trh uvedl limitované nabídky piv, nejnovějším je Radegast temně hořký (více viz kapitola 2.1.4).

Velkopopovický Kozel - pivo s dlouholetou tradicí. Vaří se již od roku 1874, dnes se prodává v několika variantách: Velkopopovický Kozel Světlý, 11° Medium, Premium a Černý. Návštěvu Velkopopovického pivovaru popisuji v kapitole 2.4.

Primus - světlé výčepní pivo se stupňovitostí 10, obsah alkoholu je 4,2 %. K dostání je v různých obalech (ve skle, v plastu i v plechovkách).

Klasik - levnější nízko-stupňové světlé výčepní pivo s příznivou cenou. Prodává se v klasických skleněných lahvích 0,5 litrů a obsahuje 3,8 % alkoholu.

Birell - nejprodávanější nealkoholické pivo v ČR, vaří jej pivovar Radegast. Obsahuje méně než 0,5 % alkoholu. První nealkoholické pivo Birell bylo uvařeno v roce 1992, nová varianta: Birell Polotmavý byla uvedena na trh v roce 2010.

Master - tzv. pivní speciál. Nabízené varianty: Polotmavý (13°), Zlatý (15°) a Tmavý (18°).

1.7.2 Staropramen

Společnost Pivovary Staropramen, s. r. o. je druhým největším výrobcem piva v České republice. Společnost provozuje dva pivovary - smíchovský Staropramen a ostravský Ostravar. Pivovar Staropramen na pražském Smíchově byl založený v roce 1869. Hlavní produkt pivovaru, pivo se značkou Staropramen, se vyváží do 30 zemí světa. Portfoliem podniku jsou značky: Staropramen a Braník, regionální značky Ostravar, Měšťan a Vratislav. Širokou škálu značek doplňuje originální pivní speciál - Velvet. Těm, kteří rádi ochutnají belgické pivní speciály, nabízí značky Stella Artois, Hoegaarden a Leffe. Společnost také (od roku 1998) provozuje vlastní síť značkových restaurací Potrefená husa, které jsou provozované na bázi franchisingu, a to ve třech konceptech - Restaurace, Sport Bar a Beerpoint. Jak mi potvrdil samotný pivovar, těchto provozoven je v současné době již jednatřicet. Převážně je najdeme u nás, ale i na Slovensku.

1.7.3 Heineken

Heineken je třetí největší pivovarnická skupina na světě. Vstoupila na český trh v roce 2003 akvizicí společnosti Starobrno, a. s. Tržní podíl společnosti Heineken Česká republika, a. s. byl v roce 2008 přibližně 12 %. Dnes jsou součástí této společnosti mnohé české pivovary. Heineken Česká republika produkuje následující značky piv: Starobrno, Krušovice, Zlatopramen, Březňák, Hostan, Louny, Dačický, Fríí a několik pivních speciálů, např. čtrnáctistupňové pivo Baron

Trenck. Heineken produkuje také stejnojmennou značku piva. Pivo Heineken je nejrozšířenějším pivem na světě, prodává se ve více než 170 zemích. Jedná se o světlý ležák se stupňovitostí 12 a obsahem alkoholu 5 %.

Starobrno - pivovar nabízí několik variant piv. Světlá piva: Starobrno Tradiční, Medium a Ležák. Dále Starobrno Černé a Starobrno Řezák, což je polotmavé výčepní pivo s karamelovou chutí. Od března roku 2012 vaří tento pivovar nepasterizovaná piva. Místo procesu pasterizace zde začali používat speciální mikrofiltry. Nepasterizovaná piva mají sice kratší dobu trvanlivosti, ale pivo je zdravější, jelikož nedochází ke snižování množství polyfenolů, které mají antioxidační účinky. Pivo, které neprochází procesem pasterizace, si také zachovává svou přirozenou a čerstvou chuť a mezi spotřebiteli je stále žádanější.

Zlatopramen - několik posledních let se Zlatopramen vaří v pivovaru Velké Březno nedaleko Ústí nad Labem, společně se značkou Březňák. Zlatopramen 11° je nejoblíbenějším jedenáctistupňovým pivem u nás. Nabízí se v různých obalech, jako první ze všech piv u nás se začal prodávat také v PET lahvích. Více o plastových obalech viz kapitola 2.1.2 - Materiál obalu.

Krušovice - jedna z nejstarších tradičních pivních značek u nás. Vaří jej Královský Pivovar Krušovice, jehož počátky sahají až do roku 1581. Sortiment: Krušovická 10°, 12°, Černé, Mušketýr a Malvaz.

1.7.4 Budějovický Budvar

Dnes je Budějovický Budvar národním podnikem České Republiky. Předchůdcem podniku byl Český akciový pivovar, který byl založen v roce 1895 a navazoval na historickou tradici vaření piva v Českých Budějovicích, která sahá až do doby založení města ve 13. století. Budějovický Budvar produkuje pivní značku Budweiser Budvar a značku Pardál. Je také výhradním dovozcem světlého ležáku dánské značky Carlsberg pro Českou republiku a od minulého roku také nápoje z jablečného moštu Somersby Apple Cider od stejné dánské značky.

Budweiser Budvar - tato značka nabízí široký sortiment piv: Budweiser Budvar Světlý ležák, Světlé výčepní pivo, Tmavý ležák, Kroužkovaný ležák (nabízený pouze v sudech), Nealkoholické pivo, a speciální pivo Bud Premier Select.

Pardál - sortiment: Pardál Světlé výčepní pivo (3,8 % alkoholu), Pardál Echt Světlý ležák (4,5 % alkoholu). Novinkou letošního roku je ochucené pivo s názvem „Pardálovo Bezové“.

1.7.5 Další pivovary v ČR

V české republice existují desítky větších či menším pivovarů. Jsou rozmístěné po celé republice a neustále vznikají pivovary nové. Podle článku z internetového zpravodajského portálu (www.týden.cz)11 z května roku 2012, bylo u nás k tomuto datu asi 150 minipivovarů. Některé vybrané české pivovary si představíme v této kapitole. Ještě pro zajímavost uvedu informaci získanou z Pivní ročenky 201212, ve které se uvádí, že pivovary u nás produkují stále více druhů značek piv, kterých je dnes již více než 450. Autor také předpokládá pokračování tohoto trendu i v dalších letech.

Existují také nejrůznější pivní mapy a průvodce, které usnadňují orientaci a přehled o pivovarech. Některé nalezneme na internetu, některé si můžeme zakoupit v tištěné podobě. Jak může vypadat taková pivní mapa, naleznete v Příloze 6. Jelikož roste obliba chytrých telefonů a tabletů, vznikají také různé aplikace a digitální průvodce světem piva pro tyto přístroje. Výbornou tištěnou příručkou je například Pivopedie13, která obsahuje seznam a základní informace o fungujících velkých i malých pivovarech v ČR a na Slovensku.

11 Http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/pocet-minipivovaru-v-cesku-roste-uz- jich-je-150_234543.html. 12 Pivní ročenka 2012, Ročník 1, Vydavatelství Baštan. Autor článku Ing. F. Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. Str. 4. 13 Pivopedie - Encyklopedie českého a slovenského piva, Praha : Knižní klub, 2012.

Vybrané české pivovary:

Pivovar Samson - pivovar nacházející se v Českých Budějovicích. Zde se poprvé u nás začalo vařit nealkoholické pivo - Pito. Kromě výčepního piva a ležáků vyrábí pivovar také pivo se sníženým obsahem cukru (Dianello) a různé druhy ochucených piv, ke kterým v nedávné době přibyly i dvě nové, a to černý rybíz a konopno-jablečná příchuť s názvem Špeck. U obou jde o první příchuť svého druhu na českém trhu.

Pivovary Lobkowicz - pivovarnická společnost, pod kterou dnes spadá 7 pivovarů: Černá Hora, Protivín, Vysoký Chlumec, Rychtář Hlinsko, Klášter, Jihlava a Janáček Uherský Brod. Pivovar Černá Hora je jedním z nejstarších pivovarů u nás, jeho počátky se datují až do roku 1298. Pivo Lobkowicz se vaří v pivovaru Protivín.

Rodinný pivovar Bernard - jeho původ sahá až do 16. století. Svůj dnešní název pivovar získal od Stanislava Bernarda, který jej jako zkrachovalý podnik v roce 1991 odkoupil. Dnes pivovar vyrábí různé druhy piv, všechny bez procesu pasterizace. Nechybí ani nealkoholická nebo ovocná piva.

Pivovar Svijany - tradiční český pivovar, který vznikl již v roce 1564. V současné době jsou Svijany nejsilnější regionální značkou na Liberecku a Jablonecku a také jeden z největších nezávislých pivovarů v České republice. Pivovar vaří poměrně široké portfolio piv a také pivních speciálů, jako např. Baron - nepasterizované, patnáctistupňové světlé pivo s obsahem alkoholu 6,5 %. V nabídce nechybí ani nealkoholické pivo (Svijanský Vozka) nebo pivo se sníženým obsahem cukru i alkoholu (Svijany Fitness). Zajímavostí pivovaru jsou Svijanské noviny (tzv. Svijanoviny), které pravidelně informují příznivce Svijanského piva o souvisejících akcích, novinkách, soutěžích či získaných oceněních. Některá vydání jsou dostupná na webových stránkách pivovaru (www.pivovarsvijany.cz) 14.

14 Http://www.pivovarsvijany.cz/index.php/novinky-a-akce/svijanoviny.

Pivovar Nová Paka - nachází se v Královéhradeckém kraji. Založen byl v roce 1872. Vaří se zde různá i velmi netradiční piva, proslulé je například zdejší konopné pivo Hemp Valley Beer.

Pivovar Náchod - založen byl v roce 1872. Vaří zejména pivo značky Primátor, dále také Hron a Chipper - pivo s grepovou příchutí. Ve svém sortimentu má pivovar také svrchně kvašená piva (u nás nepříliš častá) - pšeničné pivo, pivo typu Ale a Stout. Kromě piva vyrábí pivovar také limonády, a to v několika příchutích.

Pivovaru Broumov - jeden z nejstarších pivovarů u nás, založen byl v roce 1348. Nachází se v Královéhradeckém kraji blízko polských hranic. Pivovar vaří velmi širokou škálu piv, zejména ochucených piv. Více viz kapitola 2.1.2 - Volba příchutě.

Další příklady českých pivovarů:  Pivovar Chodovar,  Pivovar Žatec,  Pivovar Regent,  Pivovar Konrad,  Pivovar Ferdinand,  Pivovar Vyškov (pivo Jubiler),  Pivovar Poutník,  Pivovar Litovel,  Pivovar Pikard,  Pivovar Podkováň,  Pivovar Černý orel Kroměříž,  Pivovar Zubr, Přerov,  Pivovar Hanušovice (pivo Holba),  Svatováclavský pivovar, Olomouc,  Pivovarský dvůr Plzeň (pivo Purkmistr),  Pivovarský dvůr Zvíkov (pivo Zlatá labuť),  Pivovar Nymburk (Postřižinské pivo),  Městský pivovar Štramberk,

 Tradiční pivovar v Rakovníku (pivo Bakalář),  Zámecký pivovar Oslavany,  Měšťanský pivovar Strakonice (pivo Dudák),  Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (pivo Rebel),  Pardubický pivovar Pernštejn,  Akciový pivovar Dalešice a další.

Dále následují některé vybrané pražské minipivovary a stručné popsání jejich historie i současné nabídky.

Pivovar U Fleků - je nejstarším trvale fungujícím restauračním pivovarem na světě. Založen byl v roce 1499. Je také národní kulturní památkou a častým cílem všech milovníků piva. Nejproslulejším zdejším pivem je Flekovský tmavý ležák obsahující 4,6 % alkoholu. Kniha Nejlepší piva světa15 dokonce označuje toto pivo za jedno z nejlepších černých piv na světě.

Pivovar U Medvídků - první dodnes fungující pivovar na Starém městě pražském, jehož kořeny sahají až do roku 1466. Dnes patří mezi nejvyhlášenější pražské pivnice. Vaří se zde mimo jiné nejsilnější pivo v ČR (viz kapitola 2.1.2 - „Nej“ piva).

Pivovar a restaurace Pivovarský dům - nabízí poměrně širokou škálu netradičních a ochucených piv a různých pivních stylů, jako je Märzen, Stout nebo Bock. Vaří se zde také pšeničné pivo nebo pivní sekt (tzv. Šamp). Restaurace nabízí tradiční českou kuchyni, ale i speciality připravované za použití piva, včetně desertů. Více o pivu v gastronomickém odvětví naleznete v kapitole 2.1.6.

Další příklady pražských pivovarů:  Pivovar U Bulovky (Richter Brewery),  Klášterní pivovar Strahov,  Sousedský pivovar U Bansethů,  Jihoměstský pivovar Praha a další.

15 MCFARLAND, B., Nejlepší piva světa, Praha : Reader´s Digest, 2011. Str. 142. 36

1.8 Pivo ve světě

1.8.1 Pivní styly ve vybraných zemích světa

Velká Británie - tradičním pivem v Británii je Ale, kterých se dnes vyrábí mnoho druhů (více v kapitole 1.4). Nejpopulárnějším pivem tohoto typu je Bitter, ležáky zde nejsou tak rozšířené. Pivo se tu pije sice vychlazené, ale o něco teplejší než je běžné v ostatních zemích. Přestože ve Velké Británii existuje mnoho pivovarů, nejprodávanějšími značkami jsou zde převážně piva importovaná.

USA - vaří se zde piva jak svrchně tak spodně kvašená. Co se týče svrchně kvašených piv typu Ale, pivovary v USA nejčastěji produkují jemné nasládlé pivo Cream Ale. Pokud si zde objednáte čepované pivo, obvykle dostanete „pintu“ piva, což je o něco méně než půl litru. V USA se každoročně uvaří obrovské množství piva, větším producentem už je jen Čína.

Německo - v této typicky pivařské zemi se vaří různé pivní styly, nejčastěji: Bock, German Pilsner, Dortmunder a další. Zejména na jihu země jsou populární také pšeničná piva označovaná jako „Bílá piva“ neboli „Weizen“ či „Weisse“, jako například: Dunkelweizen, Hefeweizen, Kristallweizen, Weizenbock aj. V Berlíně se vyrábí pšeničné pivo Berliner Weisse, pro které je typická lehká a osvěžující nakyslá chuť a nízký obsah alkoholu. Mnichovská tmavá piva se označují jako „Munich Dunkel“. Německá piva typu Ale se označují jako „Alt“.

Belgie - země s dlouholetou tradicí výroby piva a s velmi vyspělou pivní kulturou. Vaří se zde široká škála piv, zejména pak pšeničná piva, trapistická piva a také spontánně kvašená piva typu Lambic. Tato stará metoda kvašení piva dnes přetrvává již pouze v Belgii. Nejproslulejším belgickým ležákem je světově známá značka Stella Artois.

Itálie - s touto jihoevropskou zemí má asi většina z nás spojený jiný nápoj, ale pivo se zde těší stále větší popularitě. Přesto se sem většina piv dováží - přibližně každé čtvrté zkonzumované pivo v Itálii je importované. Itálie je tak nejvíce závislou zemí EU na dovozu piva. Nejvíce ho dováží z Německa a Belgie.

Z České republiky téměř vůbec, v žebříčku exportérů piva do Itálie se objevujeme až na 16. místě. Zdrojem těchto statistických informací mi byl internetový portál pro podnikání a export (www.businessinfo.cz)16.

1.8.2 Světové pivovary a pivní značky

V úvodu této kapitoly si nejprve představíme čtyři pivovarské společnosti, které patří mezi největší na světě. Dále také konkrétní zahraniční pivní značky.

Anheuser-Busch InBev - belgická společnost, která je v současné době největší pivovarskou skupinou na světě. Spadá pod ni více než 200 pivních značek z téměř 80 zemí světa, například:  Stella Artois, Hoegaarden, Leffe, Jupiler (Belgie),  Beck´s, Löwenbräu, Franziskaner (Německo),  Budweiser (USA),  Bud Light (USA, Canada),  Labatt Blue (Canada),  Skol, Antarctica (Brazílie),  Sedrin (Čína),  Klinskoye, Sibirskaya Korona (Rusko),  Chernigivske (Ukrajina) a další.

SABMiller - jedna z největších pivovarských společností. Vznikla v roce 2002 sloučením jihoafrické a americké společnosti. Do vzniku skupiny Anheuser-Busch InBev (v roce 2008) byla SABMiller světovou pivovarskou jedničkou. Je vlastníkem pivovarů z více než 75 zemí na šesti kontinentech světa. Vlastní také největší pivovar u nás - Plzeňský Prazdroj. Pod společnost spadá více než 200 pivních značek. Následují příklady některých z nich:  Miller (USA),  Carlton, Foster´s, Victoria Bitter (Austrálie),

16 Článek z ledna 2013 (údaje zveřejněné asociací Assobirra v roce 2011). Http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/pivni-potencial-italie-kazde-ctvrte- konzumovane-28338.html.

 Peroni (Itálie),  Grolsch (Nizozemsko),  Dreher (Maďarsko),  Águila (Kolumbie),  Castle (JAR),  Snow (Čína),  Tyskie (Polsko),  Šariš, Topvar (Slovensko) a další.

Molson Coors Brewing Company - severoamerická společnost, do jejíhož portfolia spadá i pražský pivovar Staropramen. Působí zejména ve střední a východní Evropě. Portfolio společnosti:  Blue Moon, Coors Light (USA),  Molson Canadian (Kanada),  Carling (Velká Británie),  Borsodi (Maďarsko),  Bergenbier (Rumunsko),  Jelen (Srbsko),  Ožujsko (Chorvatsko) a další.

Carlsberg Breweries - dánská pivovarská společnost, jedna z největších na světě. Kromě stejnojmenné značky piva patří do portfolia společnosti desítky dalších značek, například:  Tuborg, Somersby Cider, Jacobsen (Dánsko),  Koff, Karhu (Finsko),  Pripps, Falcon (Švédsko),  Holsten (Německo),  Tetley´s (Velká Británie),  Saku (Estonsko),  Švyturys (Litva),  Kronenbourg (Francie) a další.

Následují příklady vybraných světových pivních značek rozdělené podle země původu. Nejde o jejich seznam, ale pouze o příklady těch oblíbených, tradičních, hojně rozšířených či jinak zajímavých pivních značek v dané zemi.

Německo:  Krombacher - jedno z nejprodávanějších německých piv. Pod pivovar spadají také známé nealkoholické nápoje Schweppes a Orangina.  Bitburger - populární pivo plzeňského typu. Stejnojmenný pivovar patří mezi největší v Německu.  Clausthaler - nejprodávanější německé nealkoholické pivo.  Beck´s,  Warsteiner,  Erdinger,  Holsten,  Veltins,  Hasseröder,  Paulaner,  Radeberger,  König Pilsener.

Velká Británie:  Fuller´s - londýnské pivo typu Ale, Bitter nebo Stout. Vyhlášená jsou také archivní piva pivovaru Fuller´s Brewery.  Carling - jedno z nejprodávanějších britských piv.  Harviestoun - značka skotského piva. K dostání je jako Ale i ležák.  Sharp´s.

Irsko:  Guinness - tmavý Stout. Je jednoznačně nejprodávanějším pivem v Irsku.  Murphy´s - varianty Irish Stout nebo Irisch Red.  Beamisch,  Harfa.

Belgie:  Stella Artois - slavné pivo původem z Belgie. Velkou oblibu má také ve Velké Británii, kde patří mezi nejprodávanější piva na trhu. Dostupné je v mnoha dalších zemích světa.  Leffe - belgické klášterní pivo typu Ale.  Jupiler - pivo plzeňského typu.  Hoegaarden - pšeničné pivo.  Cantillon - pivo typu Lambic.  Orval, Westmalle - Trapistická piva.  Duvel.

Nizozemsko:  Heineken - slavné pivo k dostání po celém světě. Pod stejnojmennou společnost spadá i několik pivovarů v České republice.  Grolsch - pivo typu ležák s více než 400letou historií.  Amstel.

Austrálie:  Foster´s - australské pivo, které se v Anglii řadí k nejprodávanějším na trhu.  Victoria Bitter - pivo typu ležák. Je nejprodávanějším pivem v Austrálii.  Carlton - pivo společnosti Carlton & United Breweries. Prodává se v různých variantách (Draught, Cold, Mid, Black aj.).  Hahn,  Coopers,  Toohey,  XXXX.

Kanada:  Labatt Blue - jedno z nejprodávanějších piv v Kanadě.  Molson Canadian - dále ve verzích Dry, Export a „M“.  Coors Light.

USA:  Bud Light - jedno z nejprodávanějších piv v USA.  Budweiser - s touto americkou značkou piv vede český národní podnik Budějovický Budvar dlouholeté soudní spory o vlastnictví ochranných známek.  Miller - například pivo Miller Genuine Draft.  Coors - nejoblíbenější variantou v USA je Lite Coors.  Blue Moon,  Pabst Blue Ribbon.

Mexiko:  Corona Extra - pivo oblíbené po celém světě, které vyrábí pivovar Modelo v Mexiku. K výrobě se mimo jiné používá kukuřice a rýže. Prodává se ve více než 150 zemích.  Tecate,  Dos Equis,  Bohemia.

Itálie:  Peroni Nastro Azzurro - nejoblíbenější pivo italského pivovaru Peroni.  Forst - jeden z největších pivovarů v zemi. Od svého vzniku je dodnes v soukromých rukou.

Dánsko:  Carlsberg - hlavní produkt stejnojmenné pivovarské společnosti  Tuborg - dříve největší konkurent piva Carlsberg na dánském trhu, dnes značka spadá pod stejnou společnost.  Jacobsen.

Finsko:  Lapin Kulta, Karjala - obě značky vaří pivovar Hartwall v Helsinkách (spadá pod Heineken).  Koff, Karhu - značky piva společnosti Sinebrychoff (spadá pod Carlsberg).

Další země:  Švédsko (Pripps, Falcon),  Brazílie (Skol, Antarctica, Brahma),  Francie: (Kronenbourg),  Rusko: (Baltika),  Slovensko: (Corgoň, Kelt, Šariš, Topvar),  Maďarsko: (Borsodi, Dreher, Soproni),  Litva: (Švyturys, Utenos, Kalnapilis),  Estonsko: (Saku, Pärnu),  Lotyšsko: (Aldaris, Cēsu),  Chorvatsko: (Karlovačko, Ožujsko),  Japonsko: (Asahi, Kirin),  Čína: (Snow, Tsingtao, Zhujiang, Ynjing),  Thajsko: (Chang, Singha),  Egypt: (Sakara).

V Tabulce 3 jsou představena některá piva, která patří mezi nejprodávanější piva v dané zemi. Nejedná se o stav k určitému datu, ale obecný výčet nejprodávanějších piv na daných trzích za poslední dobu. Tento výčet také obsahuje piva importovaná (nejedná se tedy vždy o piva vyrobená na daném území). Například Velká Británie - zde existuje velká spousta pivovarů, ale mezi nejprodávanějšími nalezneme většinou piva dovezená ze zahraniční.

Další tabulka (Tabulka 4) nám uvádí žebříček deseti celosvětově nejprodávanějších piv (pro rok 2011). Vyčteme z ní také objem výstavu daného piva a procentuální přírůstek resp. úbytek objemu výstavu piva oproti minulému roku. Do přílohy (Příloha 7) jsem ještě pro zajímavost umístila tabulku vedoucích domácích značek pouze v zemích USA.

Tabulka 3 - Nejprodávanější piva ve vybraných zemích světa

Země Značky piv USA Bud Light, Budweiser, Miller Lite, Lite Coors, Corona Extra Kanada Labatt Blue, Coors Light, Molson Canadian Brazílie Skol, Antarctica Mexiko Corona Extra Německo Krombacher, Bitburger, Warsteiner, Beck´s Belgie Jupiler, Stella Artois Nizozemsko Heineken, Amstel, Grolsch Velká Británie Carling, Foster´s, Stella Artois, Carlsberg Irsko Guiness, Harfa Česká republika Gambrinus, Pilsner Urquell Austrálie Victoria Bitter, Toohey, XXXX Japonsko Asahi, Kirin, Sopporo, Suntory Čína Tsingtao, Zhujiang, Ynjing Zdroj: vlastní zpracování údajů v článku pojednávajícím o nejprodávanějších pivech světa (z roku 2009). Dostupný je na internetu (http://styl.maxizabava.cz/ styl/1211/ nejprodavanejsi-pivo-ve-svete/).

Tabulka 4 - Celosvětově nejprodávanější piva v roce 2011

Výstav Výstav Změna Pořadí Značka v r. 2011* v r. 2010* výstavu 1. Snow (Čína) 50,8 52,0 -2,3 % 2. Bud Light (USA) 45,4 47,4 -4,2 % 3. Budweiser (USA) 38,7 37,0 +4,6 % 4. Corona Extra (Mexiko) 30,4 27,9 +9,0 % 5. Skol (Brazílie) 29,5 30,2 -2,3 % 6. Heineken (Nizozemsko) 26,0 24,8 +4,8 % 7. Coors Light (USA) 18,2 14,5 +25,5 % 8. Miller Lite (USA) 18,0 18,2 -1,1 % 9. Brahma (Brazílie) 17,4 18,0 -3,3 % 10. Asahi (Japonsko) 12,3 12,0 +2,5 % * Údaje jsou v milionech barelů. Zdroj: vlastní zpracování údajů v článku Amerického zpravodajského portálu The Huffington Post (http:// www.huffingtonpost.com/2012/09/26/worlds-most-popular- beer_n_1914327.html).

2 ANALYTICKÁ ČÁST

2.1 Trendy a inovace v pivovarnictví

2.1.1 Moderní technologie výroby piva a jejich inovace

Modernizace technologie a výrobních postupů vede k efektivnější produkci a zejména k zajištění neměnné kvality piva. Inovace ve výrobě piva bývá často součástí výrobního tajemství pivovarů a přispívá ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti. V této kapitole si představíme některé významné nebo zajímavé moderní technologie využívané v pivovarnictví.

„CK tanky“

Jednou z nejvýznamnějších moderních technologií ve vaření piva jsou tzv. „CK tanky“, které se používají zejména ve velkovýrobě piva. Jedná se o obrovské, až 40 metrů vysoké cylindrokonické tanky, ve kterých dochází k procesu kvašení a dokvašování najednou. Pro pivovary znamenají vyšší produkci piva a časovou úsporu, ale objevují se také názory, že tyto CK tanky negativně ovlivňují chuť a pěnivost piva.

Technologie CK tanků využívá od roku 1993 největší výrobce piva u nás - Plzeňský Prazdroj. Dále také například Budějovický Budvar, kde nahradily CK tanky původní otevřené spilky již v 90. letech. Při výrobě piva používá Budějovický Budvar výhradně dvoufázové kvašení. CK tanky se zde používají pro fázi hlavního kvašení piva. Dle slov výrobně-technického ředitele Budějovického Budvaru Adama Brože, který odpovídal na dotaz týkající se CK tanků (webovému portálu www.pivnirecenze.cz17), přinesly CK tanky lepší možnosti sanitace a lepší mikrobiologickou úroveň celého provozu oproti dřívějším otevřeným nádobám. Jako další výhodu těchto tanků zmiňuje možnost citlivého a výkonného chlazení, které je nezbytné při řízení kvasného procesu.

17 Http://pivnirecenze.cz/9870-vyroba-piva-v-ckt.

Pan Brož se vyjádřil také k vlivu CK tanků na konečný produkt. „Na konečný chuťový profil ani další vlastnosti našeho piva nemá použití CK tanků žádný vliv. Při zavádění této technologie jsme totiž řadu měsíců vyráběli pivo paralelně v testovacích CK tancích i v klasické otevřené spilce. Kvasný proces v CK tancích jsme dokázali upravit tak, aby nevznikaly žádné rozdíly mezi oběma způsoby kvašení.”

HGB technologie

HGB (High Gravity Brewing) je technologie, při které se více stupňovitá piva ředí vodou na konečnou požadovanou stupňovitost. Používají ji zejména velké pivovary. Hlavní výhodou je úspora nákladů. Stejně tak jako užívání CK tanků, tak také HGB technologie má, podle některých jejich odpůrců a zastánců tradičních výrobních postupů, nežádoucí vliv na výslednou chuť piva.

Náhražky nebo úpravy tradičních surovin

Moderní výrobní postupy využívají často místo tradičních surovin jejich náhražky. Místo části sladu se někdy používá glukózový nebo maltózový sirup. Slad může být ve větší či menší míře také nahrazen například rýží, kukuřicí nebo pšenicí. Chmel zase prochází nejrůznějšími moderními úpravami a k výrobě se používá například granulátový chmel nebo chmelové extrakty.

Inovativní technologie vaření bezlepkového piva

Do kapitoly o moderních technologiích jsem zařadila také nové technické řešení výroby bezlepkového piva, které v nedávné době vyvinul Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze. Tento způsob umožňuje vyrábět bezlepkové pivo ze stejných surovin, z jakých se vyrábí běžná česká piva. Zcela unikátní je použití ječného sladu, který lepek obsahuje a k výrobě bezlepkových piv je proto nevhodný - tedy doposud. Nový technický postup to totiž umožňuje.

Podle ředitele tohoto Výzkumného ústavu (www.beerresearch.cz)18, si takto vyrobená bezlepková piva zachovávají všechny chuťové vlastnosti piva českého typu. Tuto novou technologii aplikuje Žatecký pivovar, a to při vaření svého bezlepkového piva „Celia“. (více o bezlepkových pivech viz kapitola 1.3)

2.1.2 Produktové inovace

Ochucená piva

Ochucená, nejčastěji ovocná piva, jsou trendem posledních pár let. Již v minulosti se některé pivovary pokoušely prorazit na trh s ovocnými pivy, ale nesetkalo se to s úspěchem, o taková piva nebyl mezi spotřebiteli zájem. Preference českých pivařů se ale začala měnit a postupně docházelo k růstu poptávky spotřebitelů po různorodosti. Na tuto změnu v preferencích jako první velký pivovar u nás zareagoval Staropramen, který (v roce 2011) uvedl na trh Staropramen Cool Lemon a sklidil tím velký úspěch. Poměrně rychle zareagovaly další velké i malé pivovary a dnes si zákazníci mohou vybrat z široké škály příchutí.

Gambrinus zvolil jako příchuť pro jedno ze svých ovocných piv bezinku v kombinaci s limetkou. Podle marketingové manažerky Plzeňského Prazdroje (www.prazdroj.cz)19, byla zvolena Bezinka pro její popularitu u nás. Dle jejích slov, toto pivo přináší příležitost vychutnat si typicky českého osvěžení.

Oba zmíněné pivovary pokračují i nadále ve vaření ovocných piv a ve svém portfoliu mají dnes několik různých příchutí. Více o inovacích těchto pivovarů naleznete v kapitole 2.1.4.

18 Vyjádření Karla Kosaře, ředitele VÚPS, dostupné na webových stránkách ústavu. Http://www.beerresearch.cz/index.php?option=com_content&view=article &catid=114%3Amedia&id=223%3Anapsali-onas&Itemid=200&lang=cs. 19 Vyjádření Adriany Jahňákové, marketingové manažerky pivovaru Plzeňský Prazdroj, dostupné na webových stránkách pivovaru. Http://www.prazdroj.cz/ cz/media/archiv-tiskovych-zprav/tiskove-zpravy/1084-plzensky-prazdroj-inovuje-a- prinasi-gambrinus-original-10-a-osvezujici-michane-napoje-z-piva. 47

Volba příchutě

Nejčastějšími příchutěmi piva na našem trhu jsou citrusy, a to z důvodu jejich osvěžujících vlastností. Právě pocit osvěžení po vypití ochuceného piva je častým motem při propagování těchto piv. U jiných příchutí je to zejména netradičnost a nabádání k vyzkoušení něčeho nového. Kromě již zmíněných citrusových příchutí (jako je citron, limetka, grapefruit či pomeranč), nalezneme na trhu i další ovocné či jiné příchutě, jako například: třešeň nebo višeň, malina, jahoda, borůvka, brusinka, meruňka, švestka a další. Z neovocných ochucených piv bývá nejčastější zázvorové nebo bylinné pivo. Seženeme ale i velmi netradiční příchutě jako například banán, kokos, čili, čokoláda, konopí, med nebo třeba pepř či jiné koření. Objevují se také piva kombinující chuť ovoce a například skořice nebo čokolády.

Pokud mluvíme o ochucených pivech, nemohu nezmínit jeden český pivovar nabízející jeden z nejširších a nejrozmanitějších sortimentů ochucených piv na českém trhu. Řeč je o východočeském Pivovaru Broumov, který se nachází v městské části Olivětín (odtud pochází název jedné ze značek tohoto pivovaru - Olivětínský Opat). Kromě klasických a ochucených piv, má pivovar také širokou nabídku ochucených kvasnicových nefiltrovaných piv. Nejnovějšími „přírůstky“ v portfoliu tohoto pivovaru je Olivětínský Opat Absinth a Olivětínský Opat Vánoční Ležák s pomerančem a skořicí. Obě tato kvasnicová nefiltrovaná piva byla uvedena na trh koncem loňského roku. Dalšími příklady zajímavých kvasnicových piv značky Olivětínský Opat pivovaru Broumov jsou: Kvasničák s rakytníkem, Kvasničák s javorovým sirupem, Pepper Tmavý Kvasničák, Medový Kvasničák, Čokoláda Kvasničák, nejrůznější kvasnicová piva s ovocnou příchutí (mandarinek, meruněk, třešní, citronů, grapefruitů, brusinek aj.) nebo například piva s příchutí nejrůznějšího koření jako je koriandr, vavřín, bergamot, zázvor aj.

Barva piva

Barvu piva samozřejmě ovlivňují jeho přísady a zvolené příchutě, ale v mnoha případech to není to hlavní, co zákazníky ovlivňuje a láká pivo ochutnat. Někdy je zásadnější „jen“ barva samotného piva a příchuť už není tak podstatná. Týká se to

48 hlavně netradičních barev piv a vzniklé zvědavosti zákazníků toto neobvykle „vyhlížející“ pivo vyzkoušet.

Hned dva druhy netradičně zbarvených piv vaří pivovar Starobrno, i když jen v omezeném množství a jen k určitým příležitostem (více o tom, o jakých příležitostech může být řeč, viz kapitola 2.1.2 - Piva k určitým příležitostem). S prvním netradičně zbarveným pivem přišel pivovar poprvé v roce 2006. Jde o speciální 13° pivo s názvem: „Zelené pivo“, které se tak pouze nejmenuje, ale skutečně má zelenou barvu. Tu pivu propůjčil utajený přídavek bylinného výluhu a likéru. Pivo je pro zákazníky dostupné ve vybraných provozovnách pouze jednou v roce, a to na Zelený čtvrtek. Ten letos připadá na 28. března a společnost Heineken začátkem února ve své tiskové zprávě potvrdila, že jejich „Zelené pivo“ bude k dispozici i letos - již poosmé v řadě. V září 2011 představil tento pivovar další speciální pivo neobvyklé barvy - tentokrát modré. Pivo má název: „Modrá kometa“ a je určené především fanouškům hokejového týmu Kometa Brno. Modrou barvu piva v tomto případě způsobil extrakt z lesních plodů a bylin. Obrázky obou těchto netradičně zbarvených piv jsou součástí Přílohy 8.

„Nej“ piva

Piva, která jsou v něčem „nej“ na světě jsou dalším, dalo by se říct „magnetem“ na zákazníky, zejména tedy na skutečné milovníky piva. Stejně tak je tomu nejen u piva, ale pozornost přitahuje prakticky všechno, co je nejkrásnější, ale i nejošklivější, největší či nejmenší, také nejdražší či nejluxusnější apod. Proto se v některých případech při inovování své produkce pivovary zaměřují tímto směrem - tedy na výrobu piv s přívlastkem „nej“. A jak potvrzují samotné pivovary, o takováto piva je velký zájem.

Příkladem může být „nejsilnější pivo“. Žebříček nejsilnějších piv se neustále mění a pivovary se mezi sebou předhánějí, ale například koncem roku 2012 bylo za nejsilnější pivo na světě považované pivo skotského pivovaru Brewmeister Brewery s názvem Armageddon, které obsahuje 65 % alkoholu. Z hlediska obsahu alkoholu se toto pivo podobá spíše absinthu.

Za nejsilnější pivo (ležák) v česku je považované pivo X-Beer 33, které vaří pražský minipivovar U Medvídků. Obsahuje 12,6 % alkoholu. Obrázky obou těchto piv v lahvové podobě jsou součástí Přílohy 9.

Piva k určitým příležitostem

Některé pivovary vaří speciální piva k různým příležitostem. Obvykle jsou k dostání v limitovaném čase i množství. Mohou se vařit stále, opakovaně k dané události nebo pouze jednorázově a dnes již nemusí být k sehnání. Následují některé vybrané příklady různých příležitostí a událostí, pro které mohou pivovary vařit speciální piva, včetně konkrétních příkladů takovýchto piv:  piva pro sportovní fanoušky - např. pivo Modrá kometa (určená fanouškům hokejového týmu Kometa Brno), pivovar Starobrno,  vánoční piva - např.: Vánoční speciál Pale Ale, pivovar Permon (Sokolov),  velikonoční piva - např.: Velikonoční speciál 14°, pivovar Poutník (Pelhřimov),  piva k jiným svátkům a oslavám - např.: Janův Elixír (pivo nabízené k oslavám letního slunovratu), pivovar Vysoký Chlumec,  piva k příležitosti konání pivních a jiných slavností, festivalů či veletrhů - např.: speciální kvasnicové pivo nabízené pouze ve dnech konání počítačového veletrhu INVEX-DIGITECH v Brně, pivovar Starobrno,  výroční či jubilejní piva - např.: Novopacké pivo Výroční20, pivovar Nová Paka,  piva k mimořádným událostem a další.

2.1.3 Neproduktové inovace

Inovace nemusejí souviset pouze s novými druhy či příchutěmi piva, ale také s mnoha dalšími prvky, které s pivem souvisejí. Inovovat lze výrobní postupy a technologie, materiál, tvar či objem lahve, design etikety, uzávěry apod. Nemusí být nutně inovován hlavní produkt - tedy samotné pivo.

20 Pivo bylo uvařeno k výročí založení pivovaru. Dnes je již součástí stálého sortimentu pivovaru, ale nese jiný název, a to: Podkrkonošský speciál. 50

Můžeme se setkat například s propagací „pouze“ změny tvaru lahve. I touto změnou se snaží pivovary zaujmout nové i současné zákazníky. Následují podrobněji popsané konkrétní příklady takovýchto „neproduktových“ inovací.

Multipack

Multipack je praktické a snadno přenosné balení po více kusech (u lahví či plechovek). Konkrétním příkladem může být balení piva Frisco po šesti lahvích. Jako argument k přesvědčení spotřebitelů ke koupi zde společnost použila, kromě snadné přenosnosti balení a možnosti využití na cestách, také předejití tomu, aby pivo Frisco chybělo v naší lednici. Netradiční multipack nabízí také pivovar Svijany. Jedná se o balení šesti různých druhů svijanského piva a originální sklenice. Obrázek tohoto multipacku naleznete v Příloze 10.

Materiál obalu - plastové lahve

Změna materiálu lahve je dalším příkladem inovace, která se netýká přímo piva, ale v tomto případě jeho obalu. Stáčení piva do plastových lahví je trendem posledních let. První piva v PET lahvích na Českém trhu představila společnost Heineken Česká republika v polovině dubna roku 2009, konkrétně se jednalo Zlatopramen 11°. Dnes do plastových „maxilahví“ plní své pivo i řada dalších pivovarů, zejména velkovýrobců.

Nejvíce oceňovanou vlastností plastových obalů je jejich praktičnost, která spočívá v jejich nerozbitnosti, nízké hmotnosti, možnosti znovu lahev uzavřít a také v tom, že zákazníci již nemusejí vracet skleněné lahve. Dále také plastové lahve zaručují neovlivnitelnost chuti piva tímto obalem - tedy, že bude pivo chutnat stejně dobře jako ze sudu či skleněné lahve. Na druhou stranu dle průzkumu agentury Simply5, vnímají někteří spotřebitelé PET lahve jako "příležitostný obal pro laciné pivo"21. Této problematice jsem se věnovala i ve svém průzkumu preferencí spotřebitelů (viz kapitola 2.3.1), kde stejný názor na piva v plastu mělo 44 % dotazovaných.

21 Http://ekonomika.idnes.cz/dalsi-ceska-piva-miri-do-plastu-primus-a-klasik-fqb- /ekoakcie.aspx?c=A090723_171655_ekoakcie_vem.

Jak již bylo řečeno, praktické plastové láhve jsou novodobým trendem a mezi zákazníky jsou stále žádanější. Zvyšující se poptávku po pivu v PET lahvích potvrzují také významné potravinové řetězce u nás, konkrétně společnost Ahold a Billa. Informuje nás o tom článek v magazínu Retail Info Plus22 z dubna roku 2012.

Další novinkou, která se u nás na trhu objevila v dubnu 2011, je jednorázový plastový sud, tzv.: PETainer. Poprvé v tomto sudu o objemu 20 litrů začala nabízet své pivo náchodský pivovar Primátor, a. s. Pro lepší názornost jsem obrázek tohoto sudu umístila do přílohy (Příloha 11). Jedná se o lehký obal určený k jednorázovému použití. Lze jej připojit k běžně používaným zařízením pro čepování piva. Výhodou PETainerů oproti běžným kovovým sudům je jejich nízká hmotnost, snadnější manipulace, nižší nároky na skladovací prostory a nižší náklady (nejsou zde náklady spojené se zálohami, vracením a čištěním kovových sudů; dále se sníží také náklady na přepravu). Vyrábějí se objemu 15, 20, 30 a 40 litrů.

Tvar a objem lahve

Nový tvar lahve je poměrně častý způsob inovování produktů, výjimkou nejsou ani pivní lahve. Přesvědčit o tom, že nová lahev je o mnoho lepší než ta stará, se podniky snaží nejčastěji argumenty týkající se uchopitelnosti, moderního designu a elegance. Nejběžnějším obalem piva je skleněná lahev o objemu 0,5 litrů, ale dnes již na trhu existuje poměrně široká škála piv různého, menšího či většího objemu. Běžně seženeme piva následujících velikostí:  lahvové pivo: 0,33l, 0,5l,  plechovkové pivo: 0,33l, 0,5l,  pivo v plastu: lahve 1l, 1,5l, 2l,  sudové pivo: 5l, 15l, 30l, 50l.

22 Článek magazínu Retail Info Plus dostupný na webových stránkách společnosti Retail Info, s. r. o. (http://www.retailinfo.cz/magazin/clanky/konzumace-piva- smeruje-do-domacnosti). 52

Sudové pivo je obvykle určeno pivnicím a dalším restauračním provozovnám, ale na trhu jsou dostupné i soudky (o objemu 5 litrů) pro konečné spotřebitele. Ti tyto soudky využívají zejména na svých soukromých akcích s rodinou či s přáteli. Některá, obvykle speciální piva, seženeme také ve skleněných džbánech různých velikostí a tvarů.

Uzávěry a víčka

Inovace se v tomto případě týká designu víčka či způsobu otevírání lahví. Jako příklad uvedu nové uzávěry nápoje Frisco. Přesto, že se prodává ve skleněných lahvích, toto nové víčko je podobné spíše víčkům na plastových lahvích - otevírá se pootočením. Vyzdvihováno je zde zejména pohodlí a nenutnost použití otvíráku.

Čepování piva

Způsob čepování piva také prochází změnami a postupně se vyvíjí a zdokonaluje. Se zajímavým způsobem načepování řezaného piva přišla značka Krušovice. Pomocí speciální lžíce je možné načepovat řezané pivo „dvoubarevně“ - se vzájemně nesmíchanými barevnými vrstvami. Obrázek naleznete v Příloze 12.

Zcela netradiční způsob čepování piva představila před několika lety společnost Plzeňský Prazdroj. Použila k tomu zařízení „TRUfill“, které spočívá v načepování piva dnem speciálního kelímku s ventilem. Tento způsob umožňuje načepovat pivo rychleji, než klasickou pípou. Pro lepší názornost jsem do přílohy (Příloha 13) umístila obrázek tohoto zařízení. Výrobcem zařízení TRUfill je Britská společnost Manitowoc, která doporučuje používání tohoto přístroje zejména na hodně vytížených místech, kde je potřeba vydávat velké množství nápojů během krátké doby, například na stadionech. Na užívání tohoto zařízení v České republice má exkluzivitu Plzeňský Prazdroj. Nevýhodou zařízení je potřeba speciálních kelímků, jejichž výroba je dražší, než výroba klasických kelímků.

Tento problém komentoval (pro webový portál www.idnes.cz)23 Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje. Podle něj pivovar očekává snížení těchto nákladů na výrobu speciálních kelímků tehdy, až bude systém TRUfill hojněji používán a kelímky se začnou vyrábět ve velkém.

2.1.4 Inovace významných pivovarů v ČR

V této kapitole si představíme některé novinky, které v posledních letech uvedly na trh významné pivovary u nás, konkrétně pivovar Plzeňský Prazdroj, Staropramen a Heineken. Závěrem uvádím několik slov k finančnímu hledisku inovování produktů.

Inovace - Plzeňský Prazdroj

Radegast temně hořký - jedná se o polotmavý ležák s vyšší dávkou vybraného chmele, který se vyznačuje výraznou hořkostí. Radegast temně hořký je první polotmavé pivo pivovaru Radegast. Oficiálně uveden do prodeje byl začátkem prosince 2012. Navazuje na úspěšný ležák Radegast Extra Hořký, který pivovar představil v limitované edici již dvakrát, naposledy v lednu roku 2012. Stejně tak je také Radegast Temně hořký pouze sezónní limitovanou nabídkou pivovaru.

Ochucená piva Gambrinus - dnes má pivovar Gambrinus v nabídce již tři ovocné příchutě svých piv - Řízný citron, Limetka & Bezinka a nejnověji (2013) také Šťavnatý Grep. Jedná se o míchané nápoje z piva a ovocné šťávy, které obsahují 2,1 % alkoholu. Nápoje jsou jemně zakalené, což potvrzuje přítomnost ovocné šťávy. Prodávají se v plechovkách či ve skle o objemu 0,5 litru.

Fénix - svrchně kvašené pšeničné pivo, jehož netradiční přísadou je pšeničný slad, pomerančová kůra a koriandr. Obsah alkoholu je 4,7 %, jeho stupňovitost je 11,7. U tohoto piva je vyzdvihována zejména jeho lehčí chuť a svěží aroma.

23 Vyjádření Vladimír Juriny z pivovaru Plzeňský Prazdroj na webovém portálu www.idnes.cz (http://ekonomika.idnes.cz/prazdroj-zrychluje-cepovani-piva-toci- dnem-kelimku-fxh-/ekonomika.aspx?c=A090915_134736_ekonomika_fih).

Představeno bylo začátkem roku 2012 a nabízí se pouze jako čepované pivo. Na letošní rok se plánuje také prodej piva Fénix v lahvích.

Frisco - jemně perlivý alkoholický nápoj, oblíbený zejména mezi ženami. Je vyroben z ječmenného sladu a ochucen přírodními aromaty z ovoce. Obsah alkoholu je 4,5 %. Vyrábí se hned v několika variantách: Frisco Jablko & citon, Frisco Dry (s nižším obsahem cukru), Frisco Brusinka a nejnovější příchuť Frisco Černý rybíz.

Inovace - Staropramen

Staropramen Cool Lemon - první ovocné pivo u nás vyráběné ve velkém. Bylo reakcí pivovaru Staropramen na měnící se preference zákazníků a dá se říct, že odstartoval novou éru ovocných piv na našem trhu. Pivo je určené zejména mladým lidem a ženám, ale také všem, kteří rádi ochutnávají nové chutě. Na trhu se objevilo v roce 2011, o rok později přibyla nová příchuť - Cool Grep.

Nový design pivních lahví - v roce 2012 změnil pivovar tvar půllitrových lahví včetně etiket. Nejvýraznější změnou na lahvi je kromě samotného tvaru také velký reliéfní znak pivovaru uprostřed lahve. Staropramen touto inovací reaguje na rostoucí domácí spotřebu piva, která se projevuje nárůstem prodeje lahvových piv oproti pivům čepovaným.

Inovace - Heineken

Pivo do mikrovlnky - další novinka v sekci ochucených piv, kterou na českém trhu představila na začátku listopadu 2012 společnost Heineken. Jedná se o pivo do mikrovlnky - Zlatopramen Radler Zimní, nabízený ve dvou verzích příchutí: hruška se skořicí a višeň s čokoládou. Společnost zde spojila hned dvě inovace, a to nové a atraktivní kombinace příchutí spolu s neobvyklým způsobem konzumace piva - tedy po ohřátí.

Svítící lahev - pivo Haineken se ve vybraných podnicích nabízí ve speciální kovové lahvi o objemu 0,33l nazvané „Star Bottle“, která pod UV světlem září.

Poprvé byla představena na silvestrovské párty na přelomu roku 2011/2012. Obrázek je součástí Přílohy 14.

Finanční hledisko inovování produktů

Důležitou roli při inovování produktů hraje finanční hledisko. Pivovary si musí položit otázku, zda se jim vůbec vyplatí uvést pivní novinky na trh. Zejména pro menší pivovary by mohlo mít každé nesprávné rozhodnutí neblahé následky na existenci celého podniku. Je třeba zohlednit mnoho faktorů.

Nejen u pivovarnictví, ale také u dalších podnikatelských činností, je podstatný například průzkum trhu a zaměření na správné zákazníky (segmentace trhu). Ta správná reakce na změnu na trhu může totiž zajistit dostatečný odbyt pro daný produkt. U větších společností obvykle průzkumy trhu provádějí specializované agentury, menší podnikatelé však na ně nemají dostatečné finance, a tak se obvykle řídí metodou „pokus a omyl“ a volbu svých cílových zákazníků spíše nechávají na zkušenostech a na vlastní intuici.

2.1.5 Propagace a zavádění novinek na trh

Propagace

Pro propagování nových piv podnik zvolí vhodný způsob i formu. Cílem je zaujmout potenciálního spotřebitele a přimět jej k vyzkoušení nového produktu, v našem případě k ochutnání nového druhu či příchutě piva.

U většiny ovocných piv používají pivovary podobnou strategii prezentace. Vyzdvihují u piva zejména jeho osvěžující chuť. Reklama či upoutávka na ovocná piva se snaží ve spotřebitelích pocit osvěžení navodit zpravidla zobrazením ledových kostek, orosené sklenice či lahve a samozřejmě čerstvého šťavnatého ovoce.

Čeští výrobci piva většinou ve svých reklamách vyzdvihují dlouholetou tradici výroby, tradiční postupy i suroviny. V jejich reklamách často vystupuje výčepní, hospodští štamgasti nebo parta přátel, která si na pivu pochutnává. Někteří výrobci zase dávají přednost humorným reklamám. Typickým představitelem originálních a humorných reklamních videí je například australské pivo Hahn.

Otázkou propagace piv jsem se zabývala také ve svém výzkumu preferencí zákazníků. Ve svém dotazníku jsem se respondentů ptala na reklamy a upoutávky na pivo, které je zaujaly. Výsledky byly více než zajímavé, naleznete je v kapitole 2.3.1 - Reklama.

Zavádění novinek na trh

Zavádění nových piv na trh souvisí s inovačními procesy. Pomáhá novinkám dostat se do povědomí zákazníkům. Způsob si zvolí sám pivovar. Závisí na mnoha aspektech, například na druhu piva či na době zavádění na trh. Originální způsob představení nového druhu piva zvolila společnost Plzeňský Prazdroj pro své sezónní pivo Radegast temně hořký (více viz kapitola 2.1.4). V několika vybraných hospodách na Moravě toto pivo poprvé načepovali svým fanouškům hvězdy extraligových týmů z Vítkovic, Třince, Zlína a prvoligové Olomouce. Často bývají také nová piva představena na nejrůznějších pivních slavnostech či festivalech.

2.1.6 Pivo v různých odvětvích

Pivo dnes zasahuje do různých odvětví. Novodobým trendem je spojení piva s odvětvím, jako je gastronomie nebo cestovní ruch. Některá spojení vycházejí z dávné historie a dnes se k nim postupně vracíme. Řeč je například o pivu a medicíně. Léčivé účinky piva nebo surovin k jeho výrobě jsou známy mnoho let. V poslední době začínáme těchto poznatků znovu využívat. Vznikají pivní lázně nebo například pivní kosmetika a těší se stále většímu zájmu spotřebitelů. Kapitola je věnována právě takovýmto novým trendům.

Pivo v gastronomii

Nabídka piva - piva jsou součástí nabídky většiny běžných restaurací. Nabízejí se zpravidla pomocí jídelních a nápojových lístků. Jejich sestavení podléhá určitým pravidlům. Sortiment by měl být seřazen v určitém pořadí. Nabídku piva nalezneme na konci nápojového lístku, zpravidla po nealkoholických nápojích a před nabídkou teplých nápojů. Nejprve čepovaná piva a následně lahvová.

Kombinace piva a jídla - spojování vhodných druhů piva a pokrmů je trendem poslední doby. Zabývá se jím stále více restaurací, například v podobě degustačního menu apod. V některých restauracích se můžeme také setkat s odborníky, kteří nám přímo k našemu vybranému pokrmu doporučí nejvhodnější pivo. Často se můžeme setkat také s doporučeními od samotných výrobců piva. Přímo z pivní etikety se dnes čím dál častěji můžeme dočíst o pokrmech, která se nejlépe hodí k danému druhu piva. I doma si tak milovníci piva mohou dopřát ten správný gurmánský zážitek, který ze správného spojení piva a jídla vzniká.

Zde jsou vypsané některé příklady spojení pivních stylů a pokrmů, které doporučuje kniha Nejlepší piva světa24:  Pilsner, Kölsch a světlé ležáky - uzená masa a ryby, mušle, ostřejší thajská či vietnamská jídla, méně ostrá indická jídla,  Světlý Ale, Bitter - párky, smažené ryby, pizzy, slané masové koláče,  Polotmavé Ale - pokrmy s čili, burgery, steaky, grilovaná žebírka, zapékané masové pokrmy,  India Pale Ale - pečená vepřová či hovězí masa, kořeněné klobásy a pokrmy na kari nebo čili,  Trapistické pivo, klášterní Ale - červené maso, paštiky,  Stout - sýry a dezerty (zejména vanilková zmrzlina, Cheese Cake, Panna Cotta, čokoládové dorty aj.),  Porter - ústřice, grilované maso,  Bière de Garde - zvěřina,

24 MCFARLAND, B., Nejlepší piva světa, Praha : Reader´s Digest, 2011. Str. 244- 246.

 Kouřové pivo - uzená masa a sýry,  Ovocné pivo - sladké a pikantní pokrmy, nikoli ovocné pokrmy,  Pšeničné pivo - saláty, bílé maso, těstoviny,  Ječné víno, Bock - sýry, syté moučníky a smetanové zmrzliny.

Pokrmy z piva - pivo se používá také jako surovina při přípravě pokrmů a není to jen záležitostí posledních let. Existuje nepřeberné množství receptů, při kterých se používá pivo, seženeme také kuchařky, které se vyloženě na tyto pokrmy zaměřují. Nejedná se ale pouze o masová jídla, jak asi většinu z nás napadne, ale již prakticky o veškeré kategorie pokrmů včetně polévek, pomazánek, sladkých desertů atd.

Jako příklad pivní kuchařky uvedu malou příručku s názvem Kozlova pivní kuchařka25, která obsahuje 28 receptů z piva Velkopopovický Kozel. Titulní strana kuchařky a její obsah je součástí Přílohy 15. Všechny tyto recepty včetně desítek dalších, nalezneme také ve virtuální kuchařce na webových stránkách pivovaru. V souvislosti s pokrmy připravovanými s použitím piva bych ráda blíže představila pivní sýry, které se vyrábějí i u nás. Jde obvykle o zrající měkké či polotvrdé sýry s mazovým povrchem, vysokým obsahem tuku a intenzivním aroma. Pivní gurmáni si tyto sýry samozřejmě vychutnávají spolu se sklenicí piva.

Pivo v cestovním ruchu

V souvislosti s cestovním ruchem se začínáme více setkávat s pojmem „pivní turistika“, která může zahrnovat různé aktivity, které ovšem mají jeden společný prvek, a tím je pivo. Můžeme sem zahrnout pivní lázně, slavnosti piva a pivní festivaly, konaná pivní mistrovství, nejrůznější soutěže apod. Za těmito aktivitami lidé cestují a o pivu zde můžeme mluvit jako o nástroji jejich motivace.

Slavnosti piva - konají se k nejrůznějším příležitostem jako je například vítání jara, velikonoční či jiné svátky, významná výročí, oslavy apod.

25 Kozlova pivní kuchařka, elektronická verze - formát PDF, rok vydání 2010.

Akci může doprovázet koncert, ohňostroj, zábavní atrakce a představení, soutěže či tomboly, ochutnávky, prodej suvenýrů apod. Některé pivní slavnosti mohou mít i mezinárodní charakter.

Pivní festivaly - u pivních festivalů či slavností piv bývá obvyklé, že se tyto akce každoročně opakují. Z významných světových pivních festivalů bych zmínila: Oktoberfest v Německu, Great British Beer Festival nebo například Zythos Bier Fest v Belgii. Největší pivní festival u nás, Beerfest Olomouc, se bude letos konat již dvanáctým rokem.

Soutěže a mistrovství - pivní turistika souvisí také s pořádáním nejrůznějších soutěží a mistrovství. Ty se nejčastěji týkají hodnocení chuti piva, čepování či servírování piva nebo soutěží o nejlepšího výčepního či sommeliéra. Mohou být ale také poměrně bizarní, jako například mistrovství v koulení pivních sudů nebo pití piva lžičkou. Často bývají součástí pivních slavností nebo jiných podobných akcí.

Mezi nejprestižnější mezinárodní degustační soutěže patří například World Beer Cup nebo European Beer Star. Pro zajímavost mohu uvést, že druhá zmiňovaná soutěž měla v loňském roce také českého vítěze. V kategorii piv plzeňského typu českého stylu zde vyhrálo pivo Rebel Originál Premium z havlíčkobrodského pivovaru.

Pivní lázně - jde o speciální lázně nabízející procedury, při kterých je využita kombinace minerálních vod a samotného piva včetně surovin, ze kterých se pivo vyrábí. Pivní lázně poskytují různé procedury, jako jsou koupele, zábaly, masáže a pitné kúry.

Rožnovské Pivní Lázně, Rožnov pod Radhoštěm - lázně, které sami sebe označují jako „Nejkrásnější pivní lázně“. Kromě dalších procedur nabízejí koupele v pivu ve viktoriánských měděných vanách v hlubokých pivovarských sklepeních.

Chodovar, Chodová Planá - město Chodová Planá nedaleko Mariánských Lázní je místem pivních lázní, které se prezentují jako první a největší pivní lázně na světě.

Nabízejí různé procedury. Součástí areálu také pivovar, pivní muzeum, hotel a restaurace.

Příklady dalších pivních lázní u nás:  Pivní lázně Štramberk,  Pivní a Vinné lázně na Stodolní (Ostrava),  Pivní lázně Plzeň (pivovar Purkmistr),  Pivní lázně Cheb,  Pivní lázně Harrachov,  Pivní lázně Poděbrady,  Pivní lázně Bahenec (Beskydy),  Pivní lázně Hotel Brans (Jeseníky),  Pivní lázně Tábor,  Pivní lázně Praha.

Poslední 4 zmíněné lázně patří do skupiny Bier Bottich Bad, což je největší a nejstarší evropská síť pivních lázní.

S lázeňstvím také souvisí další téma - pivní kosmetika, kterou bych ve své práci nerada opomenula, přestože jde stále ještě o poměrně neznámou sféru, což potvrzuje i skutečnost, že o ní mnoho lidí nikdy neslyšelo. S touto skutečností jsem se setkala při zpracovávání této práce, kdy jsem se o pivní kosmetiku začala zajímat a mnoho lidí z mého okolí skutečně o existenci pivní kosmetiky vůbec nevědělo. To se týkalo i mě samotné. Proto jsem pivní kosmetiku zahrnula i do jedné z dotazníkových otázek mého průzkumu o preferencích spotřebitelů (viz kapitola 2.3.1). Zajímaly mě zkušenosti ostatních. Ze všech dotázaných (351 osob) již nějaké zkušenosti s pivní kosmetikou mělo něco přes 18 % respondentů.

U nás existuje několik výrobců nabízejících pivní kosmetiku, například firma Saela, s. r. o. nebo společnost Manufaktura. U obou jde o české výrobce kosmetiky, kteří ve svém sortimentu nabízí také poměrně širokou škálu pivní kosmetiky. Mezi nejčastější produkty výrobců pivní kosmetiky patří sprchové gely, mýdla a pěny do koupele, šampóny a jiné vlasové přípravky, krémy a tělová mléka. Vlastní

61 kosmetiku někdy produkují i samotné pivovary, například již zmíněný pivovar Chodovar. Výrobci a prodejci pivní kosmetiky vyzdvihují u piva zejména obsah vitamínu B, stopové prvky a minerály. Dále propagují blahodárné účinky pivní kosmetiky na pokožku, zejména schopnost regenerace pokožky, zvyšování její odolnosti a zvláčňující účinky.

Pivo ve zdravotnictví

Lázeňství úzce souvisí také s medicínou, a jak již bylo řečeno, ani tomuto odvětví se pivo nevyhýbá. Pivo má, kromě již zmíněných účinků na pokožku, také pozitivní účinky na organizmus. Samozřejmě v závislosti na množství zkonzumovaného piva. V přiměřeném množství pozitivně působí zejména na trávicí soustavu, krevní oběh, činnost srdce a další oblasti lidského organismu. Vladimír Horký ve své bakalářské práci26 dokonce uvádí, že většina střídmých konzumentů piva se dožívá vyššího věku, než úplní abstinenti.

Nejproblémovějšími složkami piva je obsažený alkohol a také vysoká energetická hodnota. Milovníci piva, kteří ho vypijí více, než doporučují lékaři a odborníci na výživu (500 ml/den), mívají často problémy s nadváhou. Tuto skutečnost navíc umocňuje fakt, že pivo podporuje chuť k jídlu. Nerozumná konzumace velkého množství piva či jiných alkoholických nápojů může mít za následek i poškození jater.

2.1.7 Trendy na světovém trhu piva

Zde uvádím několik trendů, které v současné době ovlivňují světové pivovarnictví:  Globalizace - proces, který se nevyhýbá ani pivovarskému odvětví. Mnoho pivovarů je dnes součástí nadnárodních společností, včetně několika těch českých.  Klesající tendence spotřeby piva - tento trend je zaznamenáván již několik let, a to zejména v evropských zemích včetně České republiky. V některých státech byla dokonce atakována historická minima ve spotřebě piva.

26 HORKÝ, V. Aktivní látky v pivu a jeho vliv na zdraví člověka. [Bakalářská práce.] 2011, str. 40-41.

Tomuto tématu se blíže věnuji v kapitole 2.2, kde uvádím i možné důvody tohoto poklesu.  Nárůst počtu minipivovarů - tento trend pozorujeme i u nás. Minipivovary zakládají často pivní nadšenci, kteří si do té doby vařili pivo v domácích podmínkách.  Odklon od striktních pivních stylů - dalo by se říci, že lidem je čím dál častěji jedno, co vlastně pijí, ale důraz kladou na chuť. Výsledkem je větší experimentování s pivy a nárůst nabídky pivních mixů a také piv, které se vyrábějí neobvyklou metodou. Někdy ani takováto piva nelze s určitostí zařadit mezi pivní styly (můžeme se setkat s pojmem „hybrid beers“). Stoupá také obliba nápoje, který nazýváme „Cider“. Svými vlastnostmi i výrobním procesem nám připomíná jablečné víno i pivo.  Pivní „extrémy“ - stoupá zájem ochutnat něco velmi netradičního až extrémního. Na trhu se objevují čím dál více neobvyklé pivní příchutě, zajímavé názvy piv i obaly, nebo také piva, která jsou v něčem úplně „nej“ na světě (více viz kapitola 2.1.2 - „Nej“ piva).

2.2 Vývoj spotřeby piva

2.2.1 Vlivy na spotřebu piva

Příklady faktorů, které mohou mít vliv na spotřebu piva:  cena piva,  chuť piva,  kvalita piva,  reklama,  hospodářská krize,  metylalkoholová aféra,  prohibice,  cukrovka a jiné choroby,  alkoholismus a další.

Spotřebu piva mohou ovlivňovat různé faktory, i když to nemusí platit pro každého spotřebitele. Například zvýšení ceny piva může některé konzumenty ovlivnit a způsobit snížení jejich spotřeby piva. Pro jiné faktor ceny nemusí hrát příliš roli a svůj oblíbený nápoj si dopřejí v nezměněném množství i přes jeho zdražení. Zejména pivní „labužníky“ by ale jistě ovlivnil další, asi nejzásadnější faktor, kterým je chuť piva.

Nerada bych také opomenula vliv hospodářské krize, která obecně nutí spotřebitele v této době šetřit a omezovat výdaje na zbytné položky, do kterých může být zahrnováno i pivo. Přestože se nedávná „metylalkoholová aféra“ piva netýkala, mohla mít na spotřebu piva vliv. V té době možná lidé místo obávaného tvrdého alkoholu spíše sáhli po pivu, u kterého strach z jedovatého metylalkoholu nepanoval.

Další faktory souvisejí s dobou, ve které žijeme, zejména co se týče nezdravého životního stylu. Roste u nás počet lidí s cukrovkou, obezitou a dalšími chorobami. Tento fakt spolu s širším povědomím veřejnosti o alkoholismu a zdravotních obtížích způsobených nadměrnou konzumací alkoholu, může mít vliv na spotřebu piva i jiných alkoholických nápojů.

Do průzkumů o spotřebě piva v ČR se započítává také spotřeba turistů na našem území. Odliv turistů se tedy také může ve statistikách projevit poklesem množství spotřebovaného piva.

2.2.2 Spotřeba piva u nás i ve světě

Spotřeba piva u nás byla dle ČSÚ27 nejvyšší v roce 2005, kdy se vypilo 163,5 litrů piva na osobu. Pro porovnání, v roce 1948 to bylo pouze 76,2 litrů. Po roce 2005 ale dochází ke snižování spotřeby, která za 4 následující roky poklesla již téměř o 13 litrů piva na osobu. A podle nejnovějších údajů zkoumajících situaci z posledních let, spotřeba buď stagnuje či dál mírně klesá.

27 Http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/trendy_ve_spotrebe_potravin20110216.

Tento trend se neobjevuje pouze u nás, ale i v dalších Evropských zemích. Grafické znázornění spotřeby piva u nás za období 1948-2006 je součástí Přílohy 16.

Dalším zajímavým údajem, který ČSÚ nabízí, je pořadí zemí EU na základě množství spotřebovaného piva v roce 2008. Na prvním místě se umístila Česká republika, a to i přes již zmíněný klesající tendenci spotřeby piva v naší zemi. Druzí byli Irové, kteří v tomto zkoumaném roce vypili o 20 litrů piva na osobu méně. Na dalších místech skončilo Německo, Austrálie a Rakousko. Jaké bylo pořadí zemí z celého světa v roce 2004, vyčtete z grafu v Příloze 17. Dále je v příloze také zobrazení největších konzumentů piva na mapě (Příloha 18).

Trendy ve spotřebě piva v ČR

Trendem posledních let, jak přiznávají samotní výrobci piva, je odliv zákazníků z hospod za pivem do vlastních domovů - tedy nárůst spotřeby baleného piva na úkor čepovaného piva.

Ve článku zpravodajského serveru (www.idnes.cz)28 to potvrdil například mluvčí společnosti Pivovary Staropramen, Pavel Barvík. Pokud bychom se zamýšleli nad důvody této změny, zřejmě by se mezi nimi objevila i hospodářská krize a s ní spojené šetření spotřebitelů. Jejich logickou volbou je v takovém případě právě levnější balené pivo, oproti tomu čepovanému. Právě cenový rozdíl obou piv zdůvodnil Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven (v tomtéž výše zmíněném článku). "Když si kupujete balené pivo, tak kupujete pivo, zatímco, když si koupíte pivo ze sudu, kupujete službu."

Další trendy ve spotřebě piva jsem již ve své práci zmiňovala, jde o nárůst spotřeby piv v plastových obalech, piv s příchutěmi a také nealkoholických piv.

28 Vyjádření pro Českou tiskovou kancelář, zveřejněné v lednu 2013 zpravodajským serverem www.idnes.cz (http://ekonomika.idnes.cz/spotreba-piva- v-nemecku-klesa-dj8-/eko-zahranicni.aspx?c=A130130_172312_eko-zahranicni_ neh).

Trh piva ve světě

Indie je zemí, kde obyvatelé sice ročně vypijí několikanásobně méně litrů piva než například u nás, ale dochází zde k mimořádně vysokému ročnímu procentuálnímu růstu na trhu s pivem. Další takovou zemí je třeba Írán nebo Kazachstán. Pokud bychom mluvili o zemích s největší produkcí piva, na prvním místě by byla dozajista Čína, následovaná dalšími velkými zeměmi jako je USA nebo Rusko. Zdrojem dat pro tento odstavec mi byly údaje získané společností Euromonitor International29.

Export & import piva

Ne veškeré vyprodukované pivo je však určeno ke spotřebě na domácím trhu, ale vyváží se do jiných, blízkých i vzdálených zemí. Z celkového vyrobeného množství piva u nás v roce 2011, šlo přibližně 17 % na export. Nejvíce exportují naše největší pivovary. Hlavní zemí, kam putuje české pivo, je Německo (30 % exportu). Dále je to Slovensko (20 %), Anglie (7 %), Švédsko (6 %) a další země.

Česká republika pivo nejen exportuje, ale současně také nemalé množství importuje. V tomto případě jde zejména o světově proslulé značky velkých pivovarských společností. Zdrojem těchto statistických informací mi byla Pivní ročenka 201230.

2.2.3 Zahraniční pivo na českém trhu

Postoj Čechů vůči pivům ze zahraničí úzce souvisí s naší pivní kulturou, o které byla řeč na začátku mé práce (viz kapitola 1.1). Dalo by se říct, že čeští pivaři jsou patrioti - tedy upřednostňují české pivo před tím zahraničním.

29 Společnost, která se zabývá průzkumem světových trhů a dalšími analytickými a výzkumnými činnostmi. Data pocházejí z článku o rychle rostoucích světových trzích s pivem, který byl zveřejněn začátkem roku 2013 a je dostupný na internetových stránkách této společnosti (http://blog.euromonitor.com/2013/01/the- worlds-fastest-growing-beer-markets.html). 30 Pivní ročenka 2012, Ročník 1, Vydavatelství Baštan. Autor článku R. Holoubek. Str. 8-9.

Platí to však u čím dál menšího počtu pivařů. Důvodem může být daleko snadnější dostupnost zahraničních piv na našem trhu. Dnes již také není zcela zjevné, která piva vlastně ještě jsou či nejsou česká. Velké světové společnosti odkupují naše pivovary, mění místa výroby i výrobní postupy, dá se tedy ještě vůbec hovořit o „českých pivech“?

Každopádně, jak již bylo řečeno, Češi preferují „své“ české pivo. To potvrzuje například i studentský průzkum31 provedený začátkem roku 2011. Ze 144 dotazovaných osob zde drtivá většina (137 osob - tedy asi 95 %) potvrdila, že upřednostňuje česká piva před těmi zahraničními.

Nabídka zahraničních piv na českém trhu je rok od roku větší. Velkou zásluhu na tom mají zahraniční vlastníci českých pivovarů, kteří se snaží prosadit svá piva také na našem trhu.

Pokud se rozhodneme ochutnat zahraniční pivo a nespokojíme se s nabídkou v běžných supermarketech, můžeme navštívit specializované prodejny piv tzv. „Pivotéky“. Nejvíce jich najdeme v Praze nebo v Brně.

Některé prodejny se mohou specializovat na piva z určitých oblastí či států, jiné zase prodávají pouze piva česká, obvykle z menších pivovarů. Specializovaná prodejna piv může být také součástí vinotéky, pivovaru, restaurace či baru a jiných provozoven. Často se zde kromě piva prodává i související zboží, například pivní sklenice, suvenýry, suroviny pro domácí výrobu piva nebo potraviny (například pivní sýry, paštiky a jiné delikatesy). Některé prodejny nabízejí stovky různých druhů piv a tímto obrovským výběrem se snaží uspokojit i ty největší pivní gurmány.

Jednu z největších prodejen u nás najdeme v Praze a nese název Pivkupectví. Obchod je spojen s pivnicí Zlý Časy. Pro zajímavost uvádím příklady dalších vybraných specializovaných prodejen piv u nás:

31 Tento průzkum je veřejně přístupný (v archivech výsledků) na internetovém dotazníkovém portálu (www.vyplnto.cz), pomocí kterého jsem prováděla výzkum i já sama. Http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/konzumace-piva-v-cr/.

 Pivní Mozaika (asi 250 značek piv z 26 států), Praha,  Pivovarský klub (přes 200 značek piv), Praha,  Pivní Galerie (asi 240 druhů piv), Praha,  Base Camp - pivní galerie (přes 360 druhů piv), Praha,  Pivotéka U Modrého lva (přes 400 druhů piv), Brno a České Budějovice,  Pivní Lékárna, Brno.

2.3 Preference spotřebitelů

2.3.1 Vlastní průzkum preferencí

Tato kapitola obsahuje mnou provedený průzkum, který se týká spotřebitelských preferencí z pivního odvětví. Pro svůj průzkum jsem zvolila internetové dotazníkové šetření, a to zejména z důvodu větší různorodosti respondentů (než například u osobního dotazování). Internetového průzkumu se mohou zúčastnit respondenti z různých koutů země, různé věkové skupiny apod. Tohoto efektu by bylo pomocí osobního dotazování náročné docílit. Průzkum spočíval ve vytvoření dotazníku a jeho umístění na příslušné internetové stránce. Následně mohli zájemci o účast v průzkumu po určitou stanovenou dobu dotazník vyplňovat. Součástí kapitoly jsou samozřejmě také výsledky průzkumu a jejich analýza.

Popis výzkumu

 výzkumná metoda = dotazníkové šetření  výzkumný vzorek = 351 respondentů  období výzkumu = únor/březen 2013  forma výzkumu = on-line dotazník pomocí služby Vyplňto.cz

Výzkumná metoda - dotazník obsahoval 22 mnou zformulovaných otázek obsahujících jak kategorická, tak kvantitativní data. Tato data se převážně týkala piva, zahraničních i českých pivních značek, pivních příchutí a novinek, obalů, nových trendů atd. - tedy témat, na která se orientuje celá tato diplomová práce.

Otázky jsou koncipovány tak, aby byla zajištěna dostačující reliabilita výzkumu k činění závěrů. Průzkum byl proveden v letošním roce pomocí internetového dotazníkového portálu. Celkem se výzkumu zúčastnilo 351 respondentů.

Výzkumný vzorek - kromě odpovědí na tematické otázky, bylo samozřejmě nejprve potřeba zjistit strukturu respondentů, tedy jejich pohlaví a věk. Bezpochyby kromě těchto dvou kritérií existují další, která mohou mít výrazný vliv na odpovědi, jako například vzdělání, bydliště, náboženství, společenská vrstva, profese respondentů apod. Těmito kritérii jsem se ale ve svém výzkumu nezaobírala. Skladbu účastníků výzkumu můžete vyčíst z následujících grafů.

Graf 1 - Pohlaví respondentů

31% muži ženy 69%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu.

Graf 2 - Věk respondentů

8% 8% 0-18 let

19% 19-25 let 26-35 let

64% 36-50 let 51 a více let

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu.

Z prvního grafu (Pohlaví) je patrné, že se výzkumu zúčastnily převážně ženy. Těch odpovídalo celkem 243, mužů 108. Co se týče věku, respondentům bylo nejvíce mezi 19 a 25 lety. Naopak osob starších 51 let se zúčastnilo pouhé jedno procento. Samozřejmě je třeba při vyhodnocování výzkumu tento fakt zohlednit.

Zhodnocení výzkumu

První tematická otázka byla logická, ptala se respondentů, zda vůbec pivo pijí. Možnost „ne“ označilo 11% účastníků, ostatní zvolili odpověď „ano“ nebo „jen občas“. U těchto výsledků může být ale ohrožena jejich validita, a to zejména faktem, že lidé, kteří pivo nepijí vůbec nebo jen v menší míře, tento dotazník vůbec nevyplňovali v obavě, že k němu nebudou mít co říct. Otázka č. 3 je také předmětem jedné ze zkoumaných závislostí (viz Tabulka 11, str. 82).

Následující dvě otázky se věnovaly frekvenci a množství. Konkrétně šlo o frekvenci pití piva a jeho zkonzumovaného množství. Odpovědět u obou otázek bylo možné zaškrtnutím jedné z nabízených možností. Nejvíce respondentů uvedlo, že konzumuje pivo několikrát do měsíce. Nejčastější uvedené množství vypitého piva bylo 1 až 2. Vzájemné závislosti zkoumá Tabulka 12, kterou naleznete na straně 82.

I zde mohla být částečně ohrožena validita, a to při odpovídání na otázku týkající se množství vypitého piva. Stropní (nejvyšší) nabízená odpověď k zaškrtnutí - více než 4 piva, mohla v účastnících výzkumu vyvolat pocit, že je to již obrovské množství, a proto zde nejsou v nabídce další pokračující možnosti (4-5, 5-6, 6-7 atd.) Mohla zde figurovat také určitá forma studu nebo neochoty uvést pravdu (i přes anonymitu výzkumu), a mohlo tudíž dojít k uvedení nepravdy a zaškrtnutí menšího počtu vypitých piv.

Oblíbené značky - na ně bylo směřováno hned několik otázek. Šlo v nich jak o oblíbenost, tak naopak o neoblíbenost pivních značek. Respondenti mohli vybírat z několika nejznámějších značek. Měli ale také možnost napsat do prázdné kolonky jinou značku, pokud nebyla v seznamu. Otázka směřovala jak na česká tak i na zahraniční piva.

Nejvíce dotazovaných (14 %) označilo za svou nejoblíbenější českou značku piva Pilsner Urquell. Na dalších místech byl Kozel a Gambrinus. Výsledky včetně počtu odpovědí jsou uvedeny v následující tabulce (Tabulka 5). Jsou zde vypsány jen ty značky piva, které získaly minimálně 2 hlasy. Celkový počet hlasů zde neodpovídá počtu respondentů, jelikož někteří uvedli více značek a započítány jsou do těchto výsledků všechny. Dotazovaní měli také možnost zaškrtnout odpověď, že nemají nejoblíbenější značku, a že jim na značce nezáleží, takovou odpověď zvolilo 44 osob. Dále samozřejmě lidé, kteří pivo nepijí, měli k dispozici i tuto odpověď. Zvolilo ji 34 dotazovaných.

Tabulka 5 - Nejoblíbenější značky piv v ČR

Pořadí Značka piva Počet odpovědí

1. Pilsner Urquell 53 2. Kozel 42 3. Gambrinus 35 4. Svijany 33 5. Radegast 24 6. Staropramen 17 7. Budějovický Budvar 10 8. Bernard 9 9. Krušovice 8 10. Černá Hora 6 Zlatopramen 11. 5 Starobrno Ostravar 12. 3 Polička Poutník 13. Únětice 2 Holba Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu.

Naopak nejméně oblíbenou značkou piva u nás, byla dotazovanými zvolena na prvním místě značka Starobrno (13 % dotazovaných), dále Gambrinus a Krušovice. Zajímavý je výskyt značky Gambrinus, jak mezi nejoblíbenějšími značkami, tak mezi těmi nejméně oblíbenými.

U této otázky přibližně 30 % respondentů odpovědělo, že nemají nejméně oblíbenou značku. Převážná většina respondentů, která uvedla, že nemá oblíbenou značku, uvedla také, že nemá ani neoblíbenou značku.

Několikrát se zde také objevili odpovědi, ve kterých účastníci výzkumu vyjádřili negativní názor na piva v plastu, laciná piva nebo piva koupená ve velkých supermarketech.

Oblíbenost mohli respondenti vyjadřovat i zahraničním pivům. Otázka byla nepovinná, tudíž se na ni rozhodlo odpovídat méně dotazovaných (asi jen 31 % tj. 109 osob). Někteří uvedli více značek a do následujících výsledků byly započítány všechny. V Tabulce 6 je uvedeno pořadí a počet hlasů nejoblíbenějších zahraničních pivních značek, které získaly minimálně 2 hlasy. Nejlépe si vedla značka Heineken.

Tabulka 6 - Nejoblíbenější značky zahraničních piv v ČR

Pořadí Značka piva Počet odpovědí

1. Heineken 27 2. Stella Artois 20 3. Hoegaarden 19 4. Guinness 9 5. Corona 4 6. Ožujsko 3 Tuborg Blue Moon 7. 2 Kelt Karlovačko Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu.

Celkem 5 hlasů získala chorvatská piva - Ožujsko a Karlovačko, což jen potvrzuje fakt, že tato země patří mezi oblíbené destinace mnohých Čechů. Mezi odpověďmi se dala najít i velmi zajímavá piva, například:  Desperados - pivo s příchutí tequily, francouzský pivovar Fischer,  Pietra - kaštanové pivo, vaří se na ostrově Korsika,

 Chang - thajské pivo, jedno z nejoblíbenějších v této zemi,  Efes - turecké pivo.

Pivní příchutě jsou oblastí, které jsem se ve svém dotazníku věnovala nejvíce (hned 5 otázek). Na otázku, zda respondenti někdy již ochutnali ochucené pivo, odpovědělo nejvíce osob: „Ano, občas piji ochucená piva“, a to více než 40 % všech účastníků průzkumu. Další častou odpovědí bylo: „Ano, rád ochutnávám nová netradiční piva“, kterou zaškrtlo téměř 17 % respondentů. Všechny možné odpovědi včetně výsledků jsou uvedeny v následující tabulce (Tabulka 7). Pouhých 26 osob (tj. asi 8 %) odpovědělo, že ne, buď z důvodu, že je to neláká, nebo pivo vůbec nepijí. Tři osoby uvedly také odpověď ne, ale s dodatkem, že je to láká.

Zcela nepřekvapivé bylo zjištění, že skoro všichni ti (až na jednu výjimku), kteří pijí pouze ochucená piva, byly ženy do 35 let. Zajímavé je, že někteří z takto odpovídajících respondentů, uvedlo jako svou oblíbenou značku piva takovou značku, která vůbec ochucená piva nevyrábí. Mohlo se jednat o chybu, nebo jen dotazovaní takto vyjadřovali své sympatie pivní značce, aniž by jejich pivo vůbec pili. To se mohlo samozřejmě stát i u ostatních odpovědí a je třeba zde na tento fakt upozornit.

Tabulka 7 - Preference účastníků výzkumu - ochucená piva*

Počet Vyjádření Odpověď odpovědí v %** Ano, občas piji ochucená piva 142 40,5 % Ano, rád ochutnávám nová, netradiční piva 59 16,8 % Ano, jednou a už nikdy víc 54 15,4 % Ano, jednou a chutnalo mi 46 13,1 % Ano, piji pouze ochucená piva 21 6,0 % Ne, neochutnal a neláká mě to 16 4,5 % Ne, nepiji žádné pivo 10 2,9 % Ne, ale láká mě to 3 0,9 % Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu. * Výsledné odpovědi na otázku: „Ochutnali jste někdy ochucená piva?“ ** Výsledky jsou zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

Další otázka se snažila zjistit nejoblíbenější ochucená piva. Nebyla ale položená dostatečně jasně a konkrétně. Respondenti tedy mohli uvést jak značku piva, tak pouze oblíbenou příchuť. Výsledky tedy nejsou příliš použitelné pro činění závěrů, ale jistě mohu zmínit častý výskyt ovocných piv značky Staropramen a Zlatopramen. Také Frisco se v odpovědích objevovalo poměrně často.

Z vypsaných pivních příchutí se zde celkem nepřekvapivě nejvíce objevovaly citrusy. Z ostatních příchutí potom nejvíce malina, třešeň nebo višeň, švestka a další. Z nejzajímavějších zmíněných příchutí piva bych uvedla „yuzu“, což je japonský citrusový plod. Pivo s příchutí Yuzu & Limeta u nás nabízí pivovar Zubr.

„Ochutnal(a) jste někdy nějaké velmi netradiční pivo nebo pivo s netradiční příchutí?“ Takto zněla následující otázka směřovaná na pivní příchutě. Ani tato otázka však není dostatečně specifikovaná a záleží na každém dotazovaném jedinci, jaké pivo již považuje za netradiční. Přesto mohu uvést, že odpověď „ano“ zvolilo něco přes 53 % respondentů. Ti mohli navíc uvést, zda jim chutnalo či nikoliv. Kladně příchuť piva ohodnotilo 61 % z nich.

Lidé, kteří uvedli, že ochutnali velmi netradiční pivo (již zmíněných 53 %), mohli také uvést konkrétně, jaké to bylo. Výsledkem byly desítky vypsaných příchutí a také pivních značek. Následující tabulka (Tabulka 8) uvádí pouze nejčastější zmiňované příchutě. Jen připomenu, že tyto příchutě považují respondenti za velmi netradiční a již je někdy ochutnali. Není zde řešeno, zda jim pivo s touto příchutí chutnalo či nikoliv.

Tabulka 8 - Preference účastníků výzkumu - netradiční příchutě*

Počet Pořadí Odpověď odpovědí

1. kopřivové 8

2. banánové, borůvkové, zelené (bylinné) 6

3. konopné 5

medové, čokoládové, karamelové, 4. 4 malinové, višňové kávové, kouřové, pšeničné, chilli, 5. 3 třešňové, švestkové Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu. * Výsledné odpovědi na otázku, které velmi netradiční příchutě piva respondenti již někdy ochutnali.

Někteří neuváděli do dotazníku příchuť, ale rovnou značku piva, kterou považují za netradiční (výsledné odpovědi nejsou součástí tabulky). Často zmiňovali zejména pivo Zlatopramen Radler Zimní. Kromě různých pivních značek se zde také objevili některé druhy piv (nefiltrované, kvasnicové aj.), pivní styly (Lambic, IPA aj.) nebo zahraniční piva (belgická, americká aj.).

Jelikož jsem měla možnost sama také ochutnat „vítězné“ kopřivové pivo - tedy to, které se v odpovědích vyskytovalo nejčastěji, z výsledků průzkumu jsem se pro zajímavost rozhodla zjistit, kolika z těchto osmi lidem toto kopřivové pivo chutnalo a kolika nikoliv. Pět respondentů odpovědělo, že jim kopřivové pivo chutnalo, dvěma nechutnalo a jeden neodpovídal.

Některé podobné příchutě (jako jsou výsledné příchutě znázorněné v Tabulce 8) se objevovali také pod otázkou, jakou příchuť piva by dotazovaný rád ochutnal či přivítal na trhu. Některé naopak byly zcela jiné a velmi zajímavé, proto jsem i odpovědi na tuto otázku zpracovala do přehledné tabulky (Tabulka 9). Někteří respondenti mohli opět uvést více příchutí. V tabulce jsou uvedeny jen ty příchutě, které se v odpovědích objevily minimálně dvakrát.

Tabulka 9 - Preference účastníků výzkumu - požadované příchutě*

Počet Pořadí Odpověď odpovědí 1. jahodové 14 2. melounové 7 3. čokoládové, malinové, višňové 6 4. karamelové 5 5. kiwi, brusinkové, medové, ořechové 4 6. kolové, mangové, borůvkové, třešňové 3 jablečné, banánové, skořicové, pšeničné, 7. 2 mátové, bylinkové, marihuanové Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu. * Výsledné odpovědi na otázku, jaké příchutě piva by respondenti rádi ochutnali či přivítali na trhu.

Mě osobně velmi zaujal názor například na pivo s příchutí ořechů, aloe vera, máty nebo ananasu. Objevily se zde také na první pohled úsměvné názory, ale například zmrzliny s podobnými příchutěmi se již na trhu objevily, tak proč ne pivo? Řeč je o příchuti steaku, slaniny, uzeného masa či rovnou pokrmu „Vepřo- knedlo-zelo“.

Forma piva, obaly a multipacky - i těchto témat se dotazníkové šetření dotýkalo, a to hned 4 položené otázky. První se týkala formy piva, v jaké jej respondenti nejčastěji kupují. Bylo potřeba vybrat jednu z pěti nabízených možností. Výsledky jsou pro přehlednost zpracované do grafu. Jak je z něho patrné, více než polovina dotazovaných kupuje nejčastěji pivo čepované.

Graf 3 - Forma nejčastěji kupovaného piva

4% 8% 8% v plechovkách

v plastových lahvích 25% ve skleněných lahvích 55% čepované

nekupuji, pivo nepiji

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu.

Další dvě otázky byly zaměřené na plastové (PET) obaly. Ptala jsem se na to, zda respondenti pivo v těchto obalech vůbec kupují, a dále na to, zda považují pivo v plastu za „laciné“. Tato problematika již byla v mé práci zmíněna (v kapitole 2.1.3). Většina dotazovaných pivo v plastu nekupuje, odpověď „ne“ označilo něco přes 62 % respondentů. Za „laciné“ považuje toto pivo méně než polovina všech dotázaných - přibližně 44 %. Závislosti těchto dvou otázek zkoumá Tabulka 13.

Následovala otázka na balení po více kusech. Takovéto multipacky (více viz kapitola 2.1.3) kupuje téměř 41 % všech respondentů (tj. 144 z celkových 351 dotázaných).

Další zkoumanou oblastí byly pivní trendy. Z několika vyjmenovaných pivních trendů posledních let měli respondenti zvolit jednu nebo i více možností, se kterou mají již nějaké zkušenosti. Také bylo možné vepsat vlastní odpověď. Otázka byla nepovinná, odpovědí tudíž bylo méně, než účastníků průzkumu.

Počet respondentů, kteří mají zkušenosti s nabízenými možnostmi, je součástí následující tabulky (Tabulka 10). Lidé, kteří na otázku neodpověděli, buď neměli s danými možnostmi žádné zkušenosti, nebo z nějakého důvodu nechtěli odpovídat. Někteří vepsali vlastní odpověď, a to konkrétně:

 degustace piva,  návštěva pivovaru,  pivní masáž,  soutěž ve válení pivních sudů,  míchání koktejlů z piva,  vlasové pivní zábaly.

Tabulka 10 - Zkušenosti s pivními trendy

Počet Vyjádření Nabízená možnost označení v %* Pivní slavnosti, festivaly 122 34,8 % Pivní kosmetika 64 18,2 % Pivní lázně 21 6,0 % Pivní zmrzlina či sorbet 10 2,9 % Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu. * Z celkového počtu respondentů včetně těch, kteří vůbec na otázku neodpovídali nebo uvedli vlastní odpověď; údaj je zaokrouhlen na jedno desetinné místo.

Respondenti měli možnost se také vyjádřit ke svým zkušenostem a zážitkům souvisejícím s předchozí otázkou, jak byly spokojeni či nespokojeni. Názory na pivní zmrzlinu či sorbet byly různorodé, některé velice pozitivní, některé naopak velice negativní. U kosmetiky převažovala spokojenost či neutralita. Několik lidí vyjádřilo na pivní kosmetiku názor v tom smyslu, že jde o něco zajímavého, vtipného a vhodného například jako dárek.

Pro zajímavost uvedu, že zkušenost s pivní kosmetikou označilo 10 mužů z celkových 108 zúčastněných (tj. asi 9 %). Žen tuto možnost označilo 54 z celkových 243 žen, tedy asi 22%. U pivních lázní převažovaly pozitivní názory.

Pochopitelně nejvíce respondentů se vyjadřovalo k pivním slavnostem a festivalům, jelikož téměř 35 % všech účastníků výzkumu v dotazníku zodpovědělo, že s těmito akcemi mají své zkušenosti. Převážná většina byla spokojena, neutrálně či nespokojeně se vyjádřil jen relativně malý počet jedinců.

Nejvíce spokojených respondentů oceňovalo na slavnostech a festivalech především možnost ochutnat různé druhy piv. Dále také:  pivní novinky,  přijatelnost cen,  doprovodný program (soutěže, kapely, občerstvení),  atmosféru.

Naopak, pokud se lidé k pivním slavnostem a festivalům vyjádřili negativně, bylo to z těchto důvodů:  vysoká cena piv,  nerozmanitost nabídky,  přelidnění a dlouhé fronty,  opilost účastníků,  nepořádek, odpadky a stav toalet.

Poslední dvě otázky dotazníku se týkaly reklam na pivo. Nebyla blíže specifikována forma ani původ této reklamy, dotazovaní tedy mohli zvolit jakoukoli dle svého uvážení. Nejprve mě zajímalo, zda někdy respondenty reklama ovlivnila či je přiměla ke koupi. Něco přes 62 % dotazovaných odpovědělo zamítavě. Dále mohli účastníci výzkumu uvést jakoukoli reklamu na pivo, která je kdy zaujala a napsat proč nebo co konkrétně.

Sešly se desítky odpovědí, některé popisovaly konkrétní obsah nebo děj reklamy, některé obsahovaly jen název značky, další zase oblíbenou či chytlavou větu - tzv. „velký nápad“, který bývá ústřední myšlenkou celé marketingové kampaně.

Objevily se také odpovědi vyjadřující obecně to, co se dotazovaným na pivních reklamách líbí nejvíce, a to konkrétně: vtipnost, nápaditost, originalita a příběh.

Na některých reklamách respondenty zaujaly slavné či významné osobnosti současnosti i minulosti, které v reklamě vystupují - konkrétně byla zmíněna:  reklama s Bedřichem Smetanou (Pilsner Urquell),  reklama s hercem Janem Třískou (Budějovický Budvar),

 reklama s hercem z oblíbeného současného televizního seriálu (Radegast),  reklama na pivo s panem Victorem Cibichem32 (Březňák).

Jako obecný druh piva, který má často zajímavé reklamy, bylo šesti respondenty vepsáno ochucené (či ovocné) pivo. Pokud respondenti uvedli pouze značku piva, ne konkrétní reklamu, šlo zejména o následující značky (jejich počet ve výsledných odpovědích je uveden v závorce):  Kozel (11),  Staropramen Cool Lemon (11),  Heineken (10),  Pilsner Urquell (5),  Radegast (4),  Budějovický Budvar (3),  Gambrinus (3).

Zde jsou vypsané chytlavé věty či „hlášky“, které respondentům utkvěly v paměti (uvedené jsou zde pouze ty, které byly ve výsledných odpovědích zmíněné vícekrát, počet odpovědí je uveden v závorce):  pivo Radegast - „Život je hořký, bohudík.“ (4),  pivo Krušovice - „Kjušovice. Chutnaj jako tenkját.“ (3),  pivo Staropramen - „Chlapi sobě.“ (2).

Odpovědí, které popisovali konkrétní reklamu na pivo, se sešlo velké množství a často šlo o různorodé reklamy, které se v odpovědích neopakovaly. Je tedy potřeba zmínit, že pro činění závěrů na základě těchto výsledků, byl zkoumán příliš malý výzkumný vzorek (malý počet shodných odpovědí). Výsledky uvádím tedy spíše pro zajímavost.

V odpovědích respondentů převažovaly televizní reklamy nebo reklamní spoty, výjimečně zde byly i jiné formy reklamy.

32) Tvář Victora Cibicha je na etiketě piva Březňák. 80

Poměrně zajímavým faktem, se kterým jsem se při analýze odpovědí setkala, bylo celkem dost popisujících, kteří ani nevěděli, na jakou značku piva je daná reklama, kterou se rozhodli uvést jako zajímavou a blíže ji popsat. Pamatovali si reklamu, její obsah i děj, ale nikoliv samotné pivo. Někteří se dokonce sami přiznali, že dané pivo si nepamatují. Někteří tipovali, ale jak jsem si ověřila, ne vždy správně.

Jak jsem již zmínila, šlo o různorodé reklamy, ale našly se i takové, které se v odpovědích respondentů objevily vícekrát. Následují jejich příklady, seřazené od nejčastějšího výskytu v odpovědích (jejich počet je uveden v závorce):  reklama na pivo Staropramen Cool Lemon33 - letní, osvěžující reklama, ve které se „hasí žízeň“ (5),  reklama na pivo Heineken33 - komická reklama s šatníkem plným oblečení jako maximální blaženost pro ženy a lednicí plnou piva Heineken zase pro muže (5),  reklama na pivo Kozel s podtitulkem „Divnej vrchní“ - tím je myšlený kozel, který v hospodě obsluhuje štamgasty (4).

Analýza závislostí vybraných odpovědí

V této části jsem se zabývala analýzou závislostí mezi vybranými odpověďmi účastníků tohoto výzkumu. Pro přehlednost jsou údaje zpracovány do několika kontingenčních tabulek a následně slovně popsány. Provedla jsem analýzu čtyř následujících závislostí:  konzumace piva a návštěvnost pivoték (Tabulka 11),  frekvence pití piva a jeho zkonzumované množství (Tabulka 12),  kupování piv v plastu a vnímání piva v tomto obalu (Tabulka 13),  forma piva a kupování piva po více kusech (Tabulka 14).

33 Pro lepší představivost, o jakou reklamu jde, jsou v příloze 19 obrázky z těchto reklam.

Tabulka 11 - Konzumace piva a jeho souvislost s návštěvností pivoték

Pijící Pijící pivo Nepijící Celkem pivo jen občas pivo

Navštěvující pivotéky 46 7 2 55

Nenavštěvující pivotéky 153 108 35 296

Celkem 199 115 37 351 Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu.

Z této tabulky lze vyčíst, kolik z dotázaných osob navštěvuje specializované prodejny piv (pivotéky). Zároveň je možné zjistit, kolik z nich sebe označilo jako osobu pijící či nepijící pivo (příp. jen občas). Zmíním například výsledek, který nám říká, že 46 osob z celkových 199, kteří se označili za pijáky piva, navštěvuje pivotéky. Dalším zajímavým výsledkem jsou dva respondenti, kteří navštěvují tyto prodejny, přestože uvedli, že sami pivo nepijí.

Tabulka 12 - Frekvence pití piva a jeho souvislost se zkonzumovaným množstvím

Frekvence pití piva

Skoro Několikrát každý Vůbec Celkem den do do do týdne měsíce roka

0 0 0 2 6 35 43

1-2 4 14 49 50 1 118

2-3 2 22 51 13 0 88

3-4 7 13 21 5 0 46 Množství Množství

Více než 4 9 22 22 3 0 56 zkonzumovanéhopiva Celkem 22 71 145 77 36 351 Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu. * Jde o zkonzumované množství piva tzv. „na posezení“ v množství 0,5l.

Nejvíce respondentů uvedlo, že konzumuje pivo několikrát do měsíce, a jak vyplývá z této tabulky, nejčastěji při tom vypije 2-3 piva. Lidé, kteří pijí pivo pouze několikrát do roka, potom vypijí na posezení obvykle 1 až 2 půllitry. Každodenní pijáci piva oproti tomu více než 4.

Tabulka 13 - Souvislost mezi nakupováním piv v plastových obalech a jejich vnímáním

Vnímající pivo Nevnímající pivo v plastu* jako v plastu* jako Celkem „laciné“ „laciné“

Kupující pivo v plastu* 33 99 132

Nekupující pivo v plastu* 121 98 219

Celkem 154 197 351 Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu. * Ve speciální plastové (PET) lahvi určené pro piva.

Tabulka 13 porovnává dvě skutečnosti a nabízí zajímavý pohled mimo jiné na to, zda lidé, kteří v průzkumu uvedli, že vnímají pivo v plastových obalech jako „laciné“, takové pivo přesto sami kupují.

Z tabulky je patrné, že se průzkumu zúčastnilo 33 takovýchto osob. Zbylí jedinci (121) s tímto názorem pivo v plastu nekupují. Samozřejmě to ještě neznamená, že důvodem je výhradně jejich názor na piva v těchto obalech. Mohou existovat spousty jiných důvodů, například pro někoho, kdo kupuje pivo jen pro svou osobu, mohou PET lahve obsahovat příliš velké množství piva (i více než 1,5l) a lidé tak raději v obchodě sáhnou po běžných půllitrových lahvích či plechovkách apod.

Tabulka 14 - Souvislost mezi nejčastěji nakupovanou formou piva a kupováním balení po více kusech

Kupující pivo Nekupující pivo Celkem v multipacku v multipacku

čepované 76 116 192

ve skleněných lahvích 45 43 88

v plechovkách 12 16 28

v plastových lahvích 9 4 13

nekupuji, pivo nepiji 2 28 30

Nejčastěji kupované pivo kupované Nejčastěji Celkem 144 207 351 Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu.

Zajímavé závěry můžeme vyčíst také z této tabulky (Tabulka 14). Překvapivý je zde výsledek, který nám říká, že nadpoloviční většina z celkových 144 respondentů, kteří kupují piva v baleních po více kusech, stále nejčastěji kupuje pivo čepované. Dále je celkem zajímavé, že příznivci plechovkového piva spíše nekupují balení po více kusech, přestože právě plechovky bývají takto baleny a nabízeny velmi často. Našli se také 2 dotazovaní, kteří přestože pivo vůbec nepijí, kupují piva v multipacku. To nám napovídá, že zřejmě ne všichni dotazovaní nakupují pivo pro svou vlastní spotřebu, a je nutné tento fakt také zohlednit při tvorbě závěrů na základě výsledků z této kontingenční tabulky.

Závěrečné zhodnocení výzkumu

Co se týče počtu zodpovídajících, dalo by se hovořit o relevantnosti výsledků průzkumu. Přesto, jak už jsem v průběhu práce zmiňovala, mohla být validita průzkumu částečně ohrožena několika jinými faktory, a to zejména tím, že průzkum neřešil některé okolnosti (například složení respondentů) nebo nebyla některá otázka položena dostatečně jasně (umožňovala například dotazovaným odpovídat rozlišně). Také s chybami a výskyty nepravdivých odpovědí je třeba při

84 podobných průzkumech počítat. Anonymita respondentům zajišťuje, dalo by se říci „bezproblémovou“ možnost uvádět do dotazníků nepravdu či snahu si odpověďmi „lichotit“ (například ubrat z množství či z frekvence obvykle zkonzumovaného piva v takto položených otázkách). Spěch a shon typický pro dnešní dobu, a také pro mladší věkovou skupinu (která mezi respondenty převažovala) zase může způsobovat nedostatečné věnování se dotazníku, nedočítání delších otázek do konce či nezamýšlení se nad odpověďmi. Vyplňování dotazníků mnoho lidí také nebere s patřičnou vážností či je to vyloženě nebaví a jejich nelibost se tak může na výsledcích průzkumu projevit.

Dotazníkový portál (www.vyplnto.cz), který jsem k uskutečnění svého průzkumu použila, vyloženě nutí zájemce o bezplatné vytvoření dotazníku (na tomto webu) k vyplňování cizích, již vytvořených dotazníků. Teprve po určitém čase vyplňování je jim vůbec umožněno si zde svůj průzkum uskutečnit. Mě samotné to připadalo jako vynikající nápad, zejména proto, že by to mohlo výrazně zvýšit množství respondentů i pro můj vlastní dotazník. Obecně ale „nucení“ někoho dělat něco, co třeba nechce, či na to nemá čas, obvykle ovlivňuje výsledky, a to v negativním smyslu slova.

Výsledky mohly být tedy ovlivněny množstvím aspektů, ale i přes tuto skutečnost má jistě můj průzkum určitou vypovídající schopnost.

Některé výsledky mě samotnou překvapily, jiné jsem očekávala. Daly se také vyčíst zajímavé souvislosti mezi jednotlivými odpověďmi, kterých jsem (v předchozí kapitole) analyzovala hned několik.

2.3.2 Výzkumy a statistické informace

V této části své práce bych ráda uvedla některé zajímavé výsledky nejrůznějších statistik a provedených výzkumů z pivního odvětví. Pokusím se je také zhodnotit a porovnat s výsledky vlastního výzkumu, kterému se věnovala předchozí kapitola. Některé výsledky výzkumů či statistické informace jsem uváděla již v průběhu celé této práce, v této kapitole již nebudou znovu opakovány.

Pivo v české společnosti

Další výzkum, který bych ráda představila, se zabývá postavením piva v české společnosti a pravidelně jej provádí centrum CVVM34. Výsledky výzkumu (z roku 2011) jsou součástí článku v publikaci Pivní ročenka 201235. Podíl konzumace piva je zde uváděn 90 % u mužů a 50-60 % u žen. Z dlouhodobého hlediska mírně klesá množství piva, které u nás vypijí muži, u žen zůstává spotřeba piva dlouhodobě neměnná či velmi mírně roste. Článek také uvádí, že čeští spotřebitelé si v poslední době všímají zlepšení nabídky piv na trhu, kvality piva a také jeho společenské prestiže. Negativně naopak hodnotí růst cen piva.

Cena piva

Dle ČSÚ byla v letech 2006-2011 průměrná spotřebitelská cena piva v ČR 9,81 Kč, v Praze pak 10,15 Kč. Konkrétně se jedná o cenu za světlé výčepní pivo točené či lahvové, vždy 500ml. Přestože pivo zdražuje, jeho cena stoupá pomaleji než u ostatních potravin. Postupné zdražování piva Gambrinus je možné vyčíst z článku zpravodajského portálu www.idnes.cz36. Zatímco za lahvové pivo (10°) jsme v roce 1997 zaplatili 6,7 Kč, za deset let to bylo již 10,3 Kč. Točené pivo stávalo 5,9 Kč, v roce 2007 již 12,2 Kč.

Běžná piva

V běžných supermarketech u nás seženeme česká i zahraniční piva. Sama jsem provedla průzkum nabídky piv několika pražských, středně velkých supermarketů37, při kterých jsem se zaměřovala na ceny, obaly piv a šíři sortimentu českých a zahraničních piv. Následuje stručné shrnutí výsledků.

34 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR. 35 Pivní ročenka 2012, Ročník 1, Vydavatelství Baštan. Zdroj článku Tisková zpráva ČSPS. Str. 42-43. 36 Článek věnující se zdražování piva. Udávané ceny jsou vč. DPH a platí ke konci daného roku. Http://ekonomika.idnes.cz/tocene-pivo-zdrazuje-kvuli-lahvim-d5c- /ekonomika.aspx?c=A080717_195448_ekonomika_abr. 37 Konkrétně šlo o supermarkety Albert, Billa, Penny Market a Lidl. Průzkum jsem uskutečnila během 14 dní v březnu roku 2013.

Cena - cena piv ve skleněných lahvích se v těchto prodejnách pohybovala nejčastěji v rozmezí 8-18 Kč. Nejlevnější pivo (ve skle, 0,5l), na které jsem při svém pátrání narazila, bylo nealkoholické světlé výčepní pivo Bertold za 5,50 Kč. Naopak nejdražším byl bezlepkový ležák Bernard s patentovým uzávěrem za 24,90 Kč. Více než dvacet korun stály také značky Master, Frisco, Stella Artois a Heineken. Mezi nejdražší běžné světlé ležáky českých pivovarů patřily značky Pilsner Urquell a Budějovický Budvar. Musím znovu připomenout, že se jedná o ceny za piva koupená v mnou navštívených běžných pražských prodejnách. Ceny piv se samozřejmě mohou velmi lišit. Závisí to na mnoho faktorech - druh prodejny, druh piva, cenová strategie a slevové akce prodejny, umístění prodejny, doba prodeje (sezónnost, inflace) aj.

Sortiment - zde samozřejmě největší roli hrála velikost prodejny, ale ve většině mnou navštívených supermarketech převažovala česká piva, kterých zde bylo nabízeno přibližně 20-30 různých značek. Ze zahraničních piv se daly běžně sehnat zejména značky Heineken a Stella Artois. V regálech prodejen převažovaly jednoznačně piva ve skleněných lahvích, dále pak plechovková piva a PET lahve.

Recenze a hodnocení piv

Recenzním piv se věnuje mnoho internetových stránek. Za jednu z nejlepších a také nejobsáhlejších považuji stánku www.pivnirecenze.cz, která obsahuje stovky recenzí nejrůznějších piv z celého světa.

Je možné najít nepřeberné množství různých hodnocení piv a sestavených žebříčků oblíbenosti, ale ty jsou vždy do vysoké míry subjektivní a mnohdy se zde ani neuvádí důležité náležitosti výzkumů, například zda žebříčky sestavovali odborníci či laická veřejnost, nebo třeba to, na základě jak velkého počtu hodnotitelů byl daný žebříček sestaven.

Jako příklad bych uvedla hodnocení ochucených piv (dostupných na českém trhu), jelikož tomuto tématu se má práce hlavně věnuje. Ráda bych tímto příkladem poukázala na fakt, který jsem již před chvílí zmínila - tedy rozdílnost v hodnocení

87 piv laiky a odborníky. Hodnocení stejného vzorku ochucených piv se v tomto případě účastnila skupina pivních odborníků a skupina laiků - konkrétně mladých žen (z toho důvodu, že ochucená piva jsou určena převážně jim). Některá piva hodnotily obě skupiny podobně, některá piva naopak chutnala či nechutnala pouze jedné ze skupin. Výsledky jsem zpracovala do přehledné tabulky (Tabulka 15).

Tabulka 15 - Hodnocení ovocných piv

Hodnotící skupina Pořadí Ženy Odborníci 1 Staropramen Cool Grep Samson Radler Grapefruit 2 Samson Radler Grapefruit Chipper Grapefruit Beer, Primátor 3 Staropramen Cool Lemon Staropramen Cool Grep 4 Escape Limetka, Litovel Staropramen Cool Lemon 5 Zlatopramen Radler Citrón Gambinus Řízný citrón 6 Samson Radler Citrón Escape Limetka, Litovel 7 Gambinus Řízný citrón Samson Radler Citrón 8 Chipper Grapefruit Beer, Primátor Zlatopramen Radler Citrón Zdroj: vlastní zpracování výsledků hodnocení ovocných piv. Průzkum byl proveden sdružením pivních znalců nesoucí název První pivní extraliga, a jeho výsledky jsou dostupné na internetových stránkách tohoto sdružení (http://www.prvnipivniextraliga.cz/vlozene-souteze/degustace-radleru-na-ceskem- trhu-ktere-chutnaji-pivarum-a-ktere-divkam-2/).

2.4 Průběh exkurze v pivovaru

Při zpracovávání této práce jsem se dozvěděla hodně o pivu, jeho historii i výrobě. Pro jasnější porozumění a hlavně reálnější pohled na celý průběh výroby českého piva, jsem se rozhodla osobně navštívit pivovar. Ideálním řešením byly exkurze, které dnes provádějí mnohé pivovary u nás. Rozhodla jsem se pro jeden z těch větších českých pivovarů - Velkopopovický pivovar, který se nachází v obci Velké Popovice, asi 15 km od Prahy. Pivo se v tomto historickém pivovaru vaří již od roku 1874. V roce 1999 se stal pivovar součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., jehož vlastníkem je od roku 2002 společnost SABMiller. Velkopopovický Kozel je v současné době nejprodávanějším českým pivem v zahraničí.

Prohlídky bylo možné se zúčastnit pouze o víkendu, a to dvakrát denně ve stanovenou hodinu. Zprvu mě mrzelo, že neuvidím pivovar za běžného provozu, ale i bez toho můžu zpětně zhodnotit exkurzi jako poučnou a velmi zajímavou. I přes svoji spokojenost jsem se ale rozhodla být více kritická a zhodnotit jednotlivé části prohlídky podrobněji.

Kladně hodnotím:  nápad „vydat se po stopách kozla“,  rozvržení prohlídky,  cenu prohlídky,  prostor pro dotazy,  exponáty.

Nápad „vydat se po stopách kozla“ - pivovar láká návštěvníky na exkurzi tímto heslem. Líbilo se mi, že byl tento nápad dotažený do konce. Kozlí stopy na podlaze či na stěně skutečně provázely téměř celou prohlídkovou trasu pivovaru. Exkurze byla navíc zakončena u skutečného živého kozla, maskota pivovaru.

Rozvržení prohlídky - žádná z jednotlivých částí exkurze nebyla příliš dlouhá a nudná. Nechybělo zde představení historie pivovaru, používaných surovin i výrobních postupů. Bylo možné prohlédnout si výstavní i výrobní prostory, sklady, sklepy i závěrečnou stáčírnu piva. Nechyběla ani ochutnávka piva, jak jinak než Velkopopovického Kozla. Prohlídka byla zakončena v místním obchůdku se suvenýry.

Cena prohlídky - cena nebyla nijak závratná (100 Kč), navíc zde bylo možné uplatnit slevu pro studenty i pro další kategorie návštěvníků.

Prostor pro dotazy - na konci každé sekce prohlídky byla účastníkům nabídnuta možnost klást průvodci své dotazy. Ty navíc byly vždy plnohodnotně zodpovězeny (v průběhu exkurze se nestalo, že by průvodce nedokázal na položenou otázku odpověď).

Exponáty - jejich zajímavé a originální prezentování. Také zde byly vystavené předměty s historickou hodnotou a osobní předměty tehdejších majitelů pivovaru. Nechyběly ani popisky v cizím jazyce.

Záporně hodnotím:  nedostatek času na prohlídku exponátů,  nenabídnutí slibovaného druhu piva,  chybějící popis ochutnávaného piva.

Nedostatek času - nebyl zde dostatek času prohlédnout si všechny exponáty a přečíst si jejich popisky. Ty jsou navíc psané velmi malým písmem, což pro určité návštěvníky (slabozraké či seniory) může být problém.

Nenabídnutí slibovaného piva - konkrétně mám na mysli možnost ochutnat místo Velkopopovického Kozla nealkoholické pivo Birell. Webové stránky pivovaru toto při prohlídce pivovaru slibují (pro řidiče). Nikomu z naší prohlídkové skupiny ale nebyla tato možnost nabídnuta.

Popis ochutnávaného piva - u ochutnávání piva mi také chybělo slovní popis toho, co za druh piva vlastně pijeme. Dále také to, jak by mělo dané pivo vlastně chutnat, co bychom měli správně cítit apod.

Návrhy zlepšení

Znovu musím zmínit, že jsem byla celkově s exkurzí ve Velkopopovickém pivovaru velmi spokojená. Přesto jsem se rozhodla vyjmenovat zde několik mých návrhů, které by tomuto pivovaru mohlo pomoci nabízet v této oblasti ještě kvalitnější služby. Tyto návrhy jsou součástí Návrhové části mé práce, viz kapitola 3.

3 NÁVRHOVÁ ČÁST

V této části své práce se zamýšlím nad návrhy řešení několika problematik, na které jsem při zpracovávání této práce narazila. Konkrétně se budu věnovat třem oblastem:  pivovarské exkurze,  dostupnost pivních specialit,  informovanost.

Exkurze v pivovaru

První oblastí, kterou se zde budu zabývat, jsou pivovarské exkurze. Konkrétní prohlídku českého pivovaru jsem nejprve popsala a následně zhodnotila (viz kapitola 2.4). Nyní bych také ráda navrhla několik možností zlepšení či inovování náplně prohlídky (konkrétně této ve Velkopopovickém pivovaru).

Kromě nápravy mnou záporně hodnocených oblastí prohlídky, které jsou vypsané též v kapitole 2.4, bych dále navrhovala dát účastníkům prohlídek něco navíc, a to i za předpokladu vyššího vstupného. Lidé rádi dostávají něco zdarma, přestože si to vlastně obvykle již zaplatili, například právě v ceně vstupného. Na mysli mám například nějaké reklamní předměty, letáčky, pohledy, nálepky - drobnosti s malou hodnotou, ale významnou pro zákazníky. Ti ji vnímají jako bonus a odnášejí si ji s sebou s pocitem, že dostali něco navíc k tomu, co si zaplatili.

S tímto souvisí i další můj návrh. Do pivovaru míří také mnoho turistů hledající zážitky. Právě zážitkový cestovní ruch je velkým hitem posledních let. Lidé se čím dál víc chtějí přímo zapojit do činností, které znají mnohdy jen z televize či z vyprávění. A pivovarnictví je dozajista oblastí, která láka nejednoho „hledače“ zážitků. Jistě je logické, že není prakticky možné návštěvníky zapojovat do výrobního procesu, ale přesto si myslím, že by nebylo vůbec složité je více osobně zapojit a přiblížit je pivovarskému řemeslu.

Uvádím několik konkrétních příkladů možných způsobů přeměny běžné formy pivovarské exkurze na prohlídku spojenou se zážitky a interakcí. Aplikovatelné jsou přímo pro tento konkrétní Velkopopovický pivovar:  Praktické předvedení některých používaných nástrojů (současných či historických), například na měření hustoty piva a dalších nástrojů používaných v laboratoři či přímo při výrobním procesu.  Poskytnutí návštěvníkům prohlídky (při výkladu) možnost hádat či typovat správný údaj, množství, rok apod. Návštěvníci již pouze neposlouchají výklad, ale sami se nad problematikou zamýšlejí. Tento bod by bylo možné spojit s tím předchozím - účastníci prohlídky by mohli například hádat, k čemu se daný nástroj používá.  Před ochutnávkou předvedení správného načepování piva nebo nabídnutí dobrovolníkovi možnost osobně si to vyzkoušet (vždyť který pivař by si rád nevyzkoušel pozici samotného výčepního).  Zřízení koutku, kde se mohou návštěvníci vyfotografovat (turisté milují fotografování). Například u nějakého nápisu či sochy kozla - symbolu pivovaru (těchto soch bylo v areálu hned několik). V průběhu prohlídky zde chyběla nabídka této možnosti a ponechání potřebného času. Možným řešením by mohly být fotoautomaty. U nás nejsou ještě příliš rozšířené, ale v zahraničí jsou celkem populární. Za určitou částku pak automat sám návštěvníky před danou zajímavostí vyfotografuje a obrázek jim okamžitě vytiskne. Zde by bylo třeba samozřejmě zohlednit počáteční investice na pořízení automatu.

Dostupnost a informovanost

Dále se budu zamýšlet nad otázkou dostupnosti piv cílovým zákazníkům. Na tuto problematiku mě přivedl vlastní provedený průzkum preferencí spotřebitelů, který je součástí analytické části mé práce (viz kapitola 2.3). Jak již bylo uvedeno v průběhu popisu a zhodnocení výzkumu, na dotazník odpovídali většinou mladí lidé a převážně ženy. A faktem je, že současné pivní novinky jsou často cíleny právě na tento segment zákazníků.

Konkrétně problematiku dostupnosti jsem zvolila jak na základě výsledků průzkumu, tak na základě vlastník názorů na tuto věc - jelikož sama spadám do zmíněné cílené kategorie. V odpovědích dotazníkových respondentů se sešlo několik podobných názorů právě na nedostatečnou dostupnost některých piv.

Zejména v souvislosti s položenou otázkou, která se týkala nových piv na trhu, se mnozí respondenti vyjadřovali k tomu, že by rádi ochutnali nějaké pivní speciály nebo zajímavá ochucená piva, ale vadí jím složitá možnost takováto piva vůbec na trhu sehnat.

Myslím, že s dostupností souvisí také problematika informovanosti. Při bližším proniknutí do tématu své závěrečné práce jsem si uvědomila, kolik například příchutí piv na trhu existuje, o kterých jsem předtím nikdy neslyšela. A to i přes skutečnost, že patřím mezi segment spotřebitelů, pro které jsou piva s příchutěmi určena. Věřím, že v tomto nejsem v naší zemi sama, potvrzuje to i moje okolí, přátelé a rodina, se kterými dnes již často o pivní tématice hovořím, jelikož se díky této práci stalo pivo mým koníčkem.

Zjednodušeně by se dalo říci, že lidé, kteří pivo nepijí (případně jen zřídka) a pivní tématikou se příliš nezabývají, nemají často možnost se o pivních novinkách (zejména z malých pivovarů) vůbec dozvědět. Takoví lidé obvykle nenakupují piva ve specializovaných obchodech, kde by takové informace mohli získat, ale v běžných supermarketech, kde je dostupné pouze malé procento takových piv. Znají tedy často pouze pivní novinky a příchutě velkých pivovarnických gigantů.

Dalšími zdroji informací mohou být také odborné časopisy, degustace, ochutnávky či soutěže, pivní bary či restaurační pivovary, pivní festivaly a další. Všechna tato místa, kde by bylo možné dozvědět se více o zajímavých pivech na trhu nebo si je přímo zakoupit, jsou však využívána zejména pivními nadšenci, čímž se dostáváme k jádru problému, který jsem se rozhodla v této části své práce zabývat.

Věřím, že kromě mě samotné je mnoho lidí, kteří jsou (v souvislosti s pivem) přístupní změnám a rádi by vyzkoušeli něco nového, ale je pro ně složité se k takovým produktům vůbec dostat. Potvrzují to jak nejrůznější průzkumy trhu, tak i můj vlastní průzkum preferencí spotřebitelů, podle něhož rádo ochutnává nová a zajímavá piva necelých 17 % odpovídajících.

Řešením mohou být internetové zásilkové obchody, kde je skutečně výběr piv veliký. Ale obecně objednávání potravin konečných spotřebitelů přes internet není příliš obvyklé ani výhodné, zejména s ohledem na cenu za poštovné a balné. Ta nakonec může být i několikanásobně vyšší než požadované položky, které si chce dotyčný objednat.

Dalším možným řešením problematiky dostupnosti mohou být některé slavnosti piva, kam už dnes nechodí jen milovníci piva, ale často i ostatní. Například skupiny přátel, kteří přicházejí na slavnosti hlavně za zábavou, za muzikou apod. Nebo také celé rodiny i s dětmi, ti často navštěvují tyto akce kvůli doprovodným programům, které bývají zpravidla součástí pivních slavností. Zde potom mají tito lidé často možnost některá zajímavá piva ochutnat.

V souvislosti se současným trendem - nárůstem konzumace piva v domácnostech, by si ale jistě tato novinkám přístupná kategorie spotřebitelů ráda pivní speciality dopřávala běžněji - tak jako si běžný pivař dojde po práci do večerky pro dva „lahváče“. Bohužel to ale takhle jednoduché „nová“ skupina pivařů nemá. Specializovaných prodejen piv je jen „pár“ v republice - pokud někdy tito lidé vůbec o existenci pivoték slyšeli.

Tato kategorie spotřebitelů by jistě přivítala následující návrhy:  rozšíření nabídky pivních alternativ a specialit do běžných obchodů,  nabízení těchto piv na místech, kde se tito spotřebitelé zdržují (například kavárny - častá ženská klientela).

V běžných supermarketech po celém našem území se neustále rozšiřuje nabídka exotických surovin typických pro nejrůznější kouty světa. Již poměrně běžně seženeme tropické ovoce, francouzské sýry, italské těstoviny, mexické omáčky apod. Proto si myslím, že není úplně nereálné hovořit o rozšíření také pivní nabídky v takovýchto prodejnách.

Dále jsem zmínila rozšíření nabídky v místech, která navštěvují mladá, v pivech experimentující generace pivařů a také ženy. Jak jsem již v průběhu práce uvedla, právě u žen obliba piva roste, a to rychleji než u mužů. Umím si představit dvě kamarádky, které si jdou do kavárny popovídat o slastech a strastech jejich každodenního života a místo obvyklé kávy si dopřejí nějaké zajímavé pivo, například s příchutí.

Závěr

Zde se pokusím stručně shrnout zvolenou náplň práce, zdůvodnit ji a uvést její hlavní přínosy.

Cíle

Hlavním cílem této práce bylo přiblížení současné situace na trhu s pivem, se zaměřením na oblast nových trendů a inovací. Tento cíl jsem splnila rozborem zmíněné tržní situace, který je součástí analytické části mé práce. Další cíl, který se týkal přiblížení preferencí současných spotřebitelů, jsem splnila vlastní provedenou analýzou, kterou taktéž naleznete v analytické části. Celou související problematiku jsem podle mého názoru dostatečně popsala i zhodnotila.

Náplň

Teoretická část obsahuje obecné základy českého i zahraničního pivovarnictví. Analytická část se zabývá konkrétně současnými trendy a inovacemi v pivním odvětví. Mé vlastní návrhy zlepšení zjištěných nedostatků uvádím v Návrhové části práce.

Přínos

Za hlavní přínos považuji komplexnost mé práce. Zabývám se zde jak českou, tak světovou pivovarskou scénou. Zmiňuji zde rozdílné pivní kultury, výrobní postupy i trendy posledních let. Dále za přínosnou část své práce považuji obsáhlý rozbor současných produktových i neproduktových inovací českých pivovarů, kde nechybí ani konkrétní příklady.

Práce je psaná jednodušším stylem, tak aby textu porozuměl i laik. Jednotlivé kapitoly na sebe tematicky navazují a pro lepší orientaci je zde umístěno několik odkazů na související kapitoly.

Některé údaje a informace uvádím spíše pro zajímavost, nikoliv pro jejich vypovídající schopnost. Práce je tak podle mého názoru pro čtenáře atraktivnější a snadněji čitelná. Ze stejného důvodu uvádím do přílohy poměrně hodně obrázků, ty mohou pomoci čtenářům s představivostí a s pochopením dané problematiky. Součástí přílohy jsou dále zajímavé statické informace zpracované do tabulek a grafů. Zhodnotila jsem je jako méně důležité, proto jsou umístěné zde. Významnější a pro mou práci podstatnější tabulky jsem se kvůli lepší přehlednosti rozhodla umístit přímo do textu práce, a to i přes skutečnost, že do určité míry rozšiřují celkový rozsah práce.

Při psaní této práce jsem se nesetkala s většími problémy v oblasti nedostatku informací. Na trhu je k dispozici poměrně široká škála literatury zabývající se pivní tématikou.

Ani skutečnost, že jsem se zprvu v pivní problematice příliš neorientovala a sama nepatřím mezi velké konzumenty piva, mi nepřekážela v tom, abych pronikla do hloubky daného problému, ba právě naopak. Snaha pochopit mi byla velkým pomocníkem při zpracovávání této práce, ale i nad její rámec.

Kromě velkého množství prostudovaných knih a odborných časopisu, jsem se snažila také do práce aktivně zapojit. Osobně jsem provedla průzkum běžných piv v několika pražských prodejnách, zúčastnila jsem se řízené pivní degustace, ochutnala jsem desítky českých i světových piv, hovořila jsem s několika pivními nadšenci i odborníky, navštívila a prostudovala jsem nabídku řady pivnic a restauračních pivovarů, a také jsem se zúčastnila exkurze po jednom z nejvýznamnějších českých pivovarů.

Často právě tento osobní přístup ke zpracovávání mé práce mi umožnil dozvědět se mnoho zajímavých informací a pivní tématika i zpracovávání této práce se postupně stávalo mým koníčkem. Jsem přesvědčena, že se po dokončení této práce budu o pivní odvětví i nadále zajímat.

Literatura

Tištěné zdroje

[1] BASAŘOVÁ, G. a kol. České pivo, Praha : HBT, 2011. ISBN 978-80-87109-25- 0. [2] BASAŘOVÁ, G. a kol. Pivovarství: teorie a praxe výroby piva, VŠCHT Praha 2010. 904 s., ISBN 978-80.7080-734-7. [3] CIBULKA, J. Domácí vína, piva, likéry a medoviny, Gen, 2003. ISBN 80-866- 8123-8. [4] Food Service, ročník 19, 2009, číslo 5. ISSN 1210-406X. [5] HORKÝ, V. Aktivní látky v pivu a jeho vliv na zdraví člověka. [Bakalářská práce.] 2011. [6] CHLÁDEK, L. a kol. Pivovarnictví, Grada 2007. 184 s., ISBN 80-247-1616-X. [7] JACKSON, M. Pivo, Fortuna Print, 2001. 544 s., ISBN 80-86144-17-8. [8] KEJHA, J. a kol. Plzeňský Prazdroj - Příběh, který nepřestává inspirovat, Plzeň : Nava, 2012. ISBN 978-80-7211-427-6. [9] KENNING, D.; JACKSON, R. Pivo, Slovart 2007. 320 s., ISBN 978-80-7209- 775-3. [10] KUNATH, B. Pivní Bible - Jak si uvařit skvělé pivo doma, Praha : Mladá fronta, 2012. ISBN 978-80-204-2665-9. [11] MCFARLAND, B. Nejlepší piva světa, Praha : Reader´s Digest, 2011. 288 s., ISBN 978-80-7406-129-5. [12] NOVÁKOVÁ, J., RICHTER, F. Pivo jako křen, Radioservis 2009. 236 s., ISBN 978-80-86212-69-2. [13] Pivní ročenka 2012, ročník 1, Baštan 2012. ISBN 978-80-87091-25-8. [14] Pivo a zdraví, Nava, 2009. 126 s., ISBN 80-7211-253-8. [15] Pivo, Bier & Ale, ročník 2, 2012, číslo 5. ISSN 1804-7165. [16] Pivo, Bier & Ale, ročník 2, 2012, číslo 8. ISSN 1804-7165. [17] Pivo, Bier & Ale, ročník 2, 2012, číslo 11. ISSN 1804-7165. [18] Pivopedie - Encyklopedie českého a slovenského piva, Praha : Knižní klub, 2012. 264 s., ISBN 978-80-242-3673-5. [19] SUSA, Z. Velká česká pivní kniha, 2008. 240 s., ISBN 978-80-86057-43-9. [20] THOMPSON, J. Vaříme pivo, Svojtka 2012. ISBN 978-80-256-0931-6.

[21] THIERNEY-JONESE, A. a kol. 1001 piv, které musíte ochutnat, než umřete, Volvox Globator 2011, 960 s., ISBN 978-80-7207-814-1. [22] VAŠÁK, J. Pivo - Příručka pro správného Čecha, Praha : Fragment, 2008. ISBN 978-80-253-0547-8. [23] VEČERKOVÁ, H., KISS J. Abeceda piva, ČT, 2008. 204 s., ISBN 80-85005- 86-7. [24] VEČERNÍČEK, J. Dějiny piva, CPress, 2009. ISBN 978-80-254-2019-4. [25] VERHOEF, B., Kompletní encyklopedie piva, Rebo 2004. 304 s., ISBN 80- 7234-012-3. [26] Všudybyl, 2012, číslo 10. MK ČR E 10797. [27] WEBB T., BEAUMONT S. World Atlas of Beer, Beazley 2012. 256 s., ISBN 978-18-4533-633-2.

Elektronické zdroje - české

Pivovary [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43]

[44] [45] [46] [47] [48] [49] [50] [51]

Ostatní [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62] [63]

100

[64] [65] [66] [67] [68] [69] [70] [71] [72] [73] [74] [75] [76] sabmiller-zvysil-ctvrtletni- produkci-o-tri-pct-diky-mladym-trhum/> [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83] [84] [85] [86] [87] [88]

101

[89] [90] [91] [92] [93] [94] [95] [96] [97]

Elektronické zdroje - zahraniční

[98] [99] [100] [101] [102] [103] [104] [105] [106] [107] [108] [109] [110] [111]

102

Elektronické databáze

[112] DVOŘÁK, O. Jablka nebo Cider. Akademon - server pro technologické inovace, 9/2006. Dostupné na internetu: [113] MASÁR, I. Tendencie v spotrebe a produkcii piva v SR a v Europskej unii, Ekonomika polnohospodarstva, 2005. ISSN 1335-6186. Dostupné na internetu: [114] SAUNDERS, L. What's new in American brew. In Cheers, 2012. M2Media360. ISSN 1051564X, s. 34-37. Dostupné na internetu:

103

Soupis citací

[115] DOČKAL, A. Fenomén - česká pivní kultura. 2010. Dostupné na internetu: [116] ŠPONER, P. Pivo, Bier & Ale, ročník 2, 2012, číslo 5. Str. 38-39. ISSN 1804- 7165. [117] SVOBODA, L. Peklo na talíři. 4/2013. Dostupné na internetu: [118] ŠÁMAL, F. Pivní ročenka 2012, ročník 1, Baštan 2012. Str. 4. ISBN 978-80- 87091-25-8. BROŽ, A. Výroba piva v CKT. 2012. Dostupné na internetu: [119] KOSAŘ, K. Čeští výzkumníci a pivovarníci opět bodují! 1/2011. Dostupné na internetu: [120] JAHŇÁKOVÁ, A. Plzeňský prazdroj inovuje a přináší gambrinus originál 10° a osvěžující míchané nápoje z piva. 4/2012. Dostupné na internetu: [121] JURINA, V. Prazdroj zrychluje čepování piva, točí dnem kelímku. 9/2009. Dostupné na internetu: [122] HORKÝ, V. Aktivní látky v pivu a jeho vliv na zdraví člověka. [Bakalářská práce.] 2011, str. 40-41. [123] VESELÝ, J. Spotřeba piva v Německu klesá. 1/2013. Dostupné na internetu:

104

Přílohy

Příloha 1 Graf 4 - Hodnocení pivní kultury ve vybraných zemích Příloha 2 Mapa chmelařských oblastí v ČR Příloha 3 Schéma výroby piva Pilsner Urquell Příloha 4 Graf 5 - Porovnání tuzemského výstavu v členění podle obalů Příloha 5 Kolo chutí a vůní piva (Beer flavour wheel), verze v angličtině Příloha 6 Mapa pivovarů v ČR Příloha 7 Tabulka 16 - Nejprodávanější domácí značky piva v USA Příloha 8 Obrázky piv s netradiční barvou - Zelené pivo a Modrá Kometa Příloha 9 Obrázky nejsilnějších piv (ve světě a v ČR) Příloha 10 Obrázek multipacku pivovaru Svijany Příloha 11 Obrázek PETaineru piva Primátor Příloha 12 Obrázek řezaného piva Krušovice Příloha 13 Obrázek čepovacího zařízení TRUfill Příloha 14 Obrázek Svítící lahve piva Heineken Příloha 15 Kozlova pivní kuchařka (titulní strana a obsah) Příloha 16 Graf 6 - Spotřeba piva v ČR Příloha 17 Graf 7 - Země s největší spotřebou piva na osobu Příloha 18 Mapa největších konzumentů piva Příloha 19 Obrázky oblíbených reklam účastníků průzkumu

105

Příloha 1

Graf 4 - Hodnocení pivní kultury ve vybraných zemích v roce 2009*

Česká republika 7,4

Německo 7,2

Belgie 6,2

Slovensko 6,0

Velká Británie 5,9

USA 5,1

Chorvatsko 4,6

Itálie 4,4

Japonsko 3,8

0 2 4 6 8 10

* Respondenti vybírali z bodové škály od 0 (nejméně) do 10 (nejvíce); výsledné hodnoty jsou zprůměrované. Zdroj: vlastní zpracování grafu dostupného na webových stránkách Sociologického ústavu AV ČR (http://cvvm.soc.cas.cz/ostatni-ruzne/pivni-kultura-v- ceske-republice-podle-hodnoceni-verejnosti-v-roce-2009).

Příloha 2

Obrázek 1 - Mapa chmelařských oblastí v ČR

Zdroj: Svaz pěstitelů chmele České Republiky (www.czhops.cz).

Příloha 3

Obrázek 2 - Schéma výroby piva Pilsner Urquell

Zdroj: http://www.pilsner-urquell.cz/cz/Jak-se-vari-pivo.html.

Příloha 4

Graf 5 - Porovnání tuzemského výstavu v členění podle obalů v letech 2008, 2009 a 2010

Zdroj: vlastní zpracování grafu dostupného na webových stránkách Českého Svazu Pivovarů a Sladoven (http://www.cspas.cz/pivo.asp?lang=1).

Příloha 5

Obrázek 3 - Kolo chutí a vůní piva (Beer flavour wheel), verze v angličtině

Zdroj: http://www.beerflavorwheel.com/.

Příloha 6

Obrázek 4 - Mapa pivovarů v ČR

Zdroj: http://www.blesk.cz/clanek/infografiky/155059/pivni-mapa.html.

Příloha 7

Tabulka 16 - Nejprodávanější domácí značky piva v USA

Výstav Výstav Změna Značka Společnost v r. 2010* v r. 2011* výstavu Bud Light AB InBev 543,50 538,00 -1,0 % Coors Light Miller Coors 251,30 253,90 1,0 % Budweiser AB InBev 253,00 242,00 -4,3 % Miller Lite Miller Coors 220,00 211,10 -4,0 % Natural Light AB InBev 127,00 117,40 -7,6 % Busch Light AB InBev 94,50 91,30 -3,4 % Busch AB InBev 83,00 81,10 -2,3 % Miller High Lfie Miller Coors 69,50 65,00 -6,5 % Keystone Light Miller Coors 65,50 62,80 -4,1 % Michelob Ultra AB InBev 43,60 43,80 0,5 % Celkem vedoucí domácí značky 1750,90 1706,40 -2,5 % Celkem ostatní 708,90 707,93 -0,1 % Celkem domácí značky 2459,80 2414,33 -1,8 % * Údaje jsou v milionech „cases“, což jsou v překladu bedny. Proto uvádím pomocné přepočty. 1 „case“ = cca 2,25 galonů; 1 galon = cca 3,78 litrů. Zdroj: vlastní zpracování tabulky dostupné v elektronické databázi Ebscohost. Mnou přeloženo do češtiny. Https://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdf viewer?sid=093dac53-9549-42e3-b9c5-6518a611ae61%40sessionmgr114& vid=8&hid=125.

Příloha 8

Obrázek 5 - Zelené pivo pivovaru Starobrno

Zdroj: http://alkoholia.cz/wp-content/uploads/2012/04/Zelen%C3%A9-pivo-2.jpg.

Obrázek 6 - Modrá Kometa, pivo pivovaru Starobrno

Zdroj: http://www.maxiforum.cz/hokej/hc-kometa-brno/96/.

Příloha 9A

Obrázek 7 - Pivo Armageddon, nejsilnější pivo na světě

Zdroj: http://www.punch-et-cocktail.com/bouteille-de-biere-armageddon-de-la- brasserie-brewmeister-33cl-65.html.

Příloha 9B

Obrázek 8 - Pivo X-Beer 33, nejsilnější pivo v ČR

Zdroj: http://www.umedvidku.cz/index.php?option=com_content&view=article&id= 65 &Itemid=74&lang=en.

Příloha 10

Obrázek 9 - Multipack pivovaru Svijany

Zdroj: http://www.vojedlicka.cz/svijany-multipack-6-1-6x0-5l-8702.html#.

Příloha 11

Obrázek 10 - PETainer piva Primátor

Zdroj: http://www.primator.cz/uvod/49-petainer-novinka-na-eskm-trhu.

Příloha 12

Obrázek 11 - Řezané pivo Krušovice

Zdroj: odborný magazín Food Service, ročník 19, 2009, číslo 5. Str. 2.

Příloha 13

Obrázek 12 - Zařízení TRUfill

Zdroj: http://www.gastronomiaycia.com/2010/07/05/dispensador-de-cerveza-trufill/.

Příloha 14

Obrázek 13 - Svítící láhev „Star Bottle“ od společnosti Heineken

Zdroj: http://the-marketeers.com/archives/heineken-luncurkan-botol-aluminium- ultraviolet-pertama-di-indonesia.html/heineken-star-bottle.

Příloha 15A

Obrázek 14 - Kozlova pivní kuchařka (titulní strana)

Zdroj: http://www.kuchtik-petr.estranky.cz/fotoalbum/kozlova-pivni-kucharka/ kozel.html.

Příloha 15B

Obrázek 15 - Kozlova pivní kuchařka (obsah)

Zdroj: http://www.kuchtik-petr.estranky.cz/fotoalbum/kozlova-pivni-kucharka/kozel- 1.html.

Příloha 16

Graf 6 - Spotřeba piva celkem v ČR v letech 1948-2006*

* Údaje jsou v litrech na osobu za rok; barevné body značí nejnižší a nejvyšší hodnoty. Zdroj: vlastní zpracování grafu ČSÚ dostupného na webových stránkách úřadu (http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/tab/9500437FDB).

Příloha 17

Graf 7 - Země s největší spotřebou piva na osobu (údaje k roku 2004)

Zdroj: Http://chartingtheeconomy.com/?p=1287. (Zahraniční webová stránka nabízející nejrůznější ekonomické analýzy.)

Příloha 18

Mapa největších konzumentů piva (litrů na osobu), k roku 2008

Zdroj: Http://www.geog.ucsb.edu/img/news/2009/Map_of_world_by_beer_ consumption.png.

Příloha 19A

Obrázky 16 a 17 - Reklama na Staropramen Cool Lemon

Zdroj: http://www.pivovary-staropramen.cz/cs/tiskove-centrum/tiskove-zpravy-a- zajimavosti/2011/hasici-zizne-zacinaji-osvezovat-staropramen-cool-lemonem/.

Zdroj: http://www.youtube.com/watch?v=iy3U9uj6vAc.

Příloha 19B

Obrázky 18 a 19 - Reklama na Heineken

Zdroj: http://www.publiland.biz/.

Zdroj: http://www.tubepropaganda.com/category/channel/beer-and-alcohol/.