DOCSLIB.ORG

Salve2 06.Pdf

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Salve2 06.Pdf / 1 SALVE / / / Obsah Editorial Editorial / Vážení čtenáři, Jean Daujat druhé číslo revue Salve jsme v tomto roce zasvětili velké postavě muže, který na II. Maritainovo poslání / vatikánském koncilu přednesl poselství církve světu. Je to poprvé, kdy se náš časo- Philippe Chenaux pis zaměřuje na jedinou osobnost. Možná si kladete otázku, zda jsme se rozhodli Maritain na úsvitu třetího tisíciletí / pěstovat kult osobností a opustili tématické okruhy. Nikoliv! Za naším rozhodnu- tím stojí určitá bolestná zkušenost. Období totality postupně vymazalo z paměti Miroslav Novák kontinuitu a uvrhlo nejenom církev, ale celou naši kulturní společnost do izolace. Myšlení Jacquesa Maritaina v bývalém Československu / Postupně vyhasínalo vědomí kulturně-náboženského spojení mezi jednotlivými centry intelektuálního a duchovního života. Z knihoven mizela teologická, nábo- Klára Jelínková ženská i filozofická nemarxistická literatura. Uvěznění velké části autorů zastavilo Umění ve filozofii Jacquesa Maritaina / i přirozený proud předávání vědomostí. Hermetické uzavření státní hranice spolu Rozlišovat, ale neoddělovat s ideologickými pouty umrtvilo vnější kontakty s okolním světem. Spoušť, která Rozhovor s Karlem Šprunkem / byla takto napáchána, je nedozírná. Louis Aragon ji nazval „Biafrou ducha“. Pro studium díla Jacquesa Maritaina nepomohl ani pramének kontaktů přes bývalou Maritain a pravda / NDR. Vždyť v samotné německé jazykové oblasti, jak píše Peter Nickl v Úvodu ži- vota a díla J. Maritaina,1 zůstává tajemstvím mlčení či upozadění Maritainova díla Jacques Maritain ve filozofické literatuře. Výmluvným svědectvím o tomto postřehu jsou i Malé ději- O časném poslání křesťana / ny filozofie Hanse Joachima Störiga. Jednostrannost této učebnice prohlubuje dis- 2 Jacques Maritain kontinuitu filozofického a teologického myšlení v našem prostředí. Existovat spolu s lidem / Francouzský či maritainovský vliv v období první republiky byl však mnohem výraznější a musíme dodat, že byl opravdu tvůrčí. Mezi nejvýraznější stoupence Jacques Maritain o antisemitismu / Maritainova myšlení patřil otec Metoděj Habáň OP. Zůstává pro mě hádankou, zda se Dr. Habáň seznámil s Maritainem přímo osobním studiem, či prostřednic- Jacques Maritain tvím svých francouzských spolubratří, jako byl otec Sertillange, Garrigou-Lag- Problém politického sjednocení světa / range, Humbert Clerissac, kteří ho přivedli ke studiu Henry Bergsona a tím ne- Jacques Maritain přímo k francouzské poezii. Karel Floss o něm napsal: „Také pro naše tomisty byl Přirozená mystická zkušenost a prázdnota / Maritain svrchovaným vzorem, a tak ani M. Habáň není bez něho myslitelný. Vý- razem této filiace je, mimo jiné, dedikace českého překladu Maritainovy knížky Jacques Maritain v datech / Umění a scholastika v roce 1933 právě Metoději Habáňovi. Překladatelem byl Vác- lav Renč – a již tím se naznačovalo pouto mezi světem teologie a světem filozofie Legenda k obrazovému doprovodu / a umění, pouto, které, jak uvidíme dále, bylo pro Maritaina a pak i Habáně ne- Recenze / jen typické, ale přímo konstitutivní. Jestliže měl Habáň v české kultuře alespoň o něco větší ohlas než jeho předchůdci, bylo to mimo jiné a snad především pro- English Summary / to, že mu nechyběla maritainovská vstřícnost vůči modernímu umění.“ Čteme-li SALVE / / EDITORIAL / Maritainovu knihu Integrální humanismus, chápeme i politické a společenské po- POZNÁMKY: stoje těžko zařaditelného otce Metoděje Habáně, kterého si pražský okruh Osm- 1/ Peter Nickl: Jacques Maritain, Eine Einführung in Leben und Werk. Paderborn–München– ašedesátníků v závěru jeho života šablonovitě zařadil do okruhu pokoncilních Wien–Zürich 1992. konzervativců. V Habáňově životě a díle je vůbec tolik analogií se zjevem Jacque- 2/ Miroslav Novák: „Myšlení Jacquesa Maritaina v bývalém Československu“. Salve 2/2006. sa Maritaina, že hlubší interpretace Habáňových prací a snah je bez podrobnější- 3/ Karel Floss: „Metoděj Habáň (1899–1984) a tomismus“. IN: Metoděj Habáň a český tomismus. ho poznání francouzského filozofa nemyslitelná…3 Olomouc 2003, s. 8. Tak jako je Maritain obklopen kruhem literátů francouzského Renouveau ca- 4/ H. Pavlincová: Filozofická revue 1929–1948, bibliografie časopisu olomouckých dominikánů. tholique, tak si nelze představit Dr. Habáně bez celého okruhu literátů a básníků: 5/ heslo „Maritain“. IN: Universum, všeobecná encyklopedie, 5. díl / Ko-Ma. Praha, Odeon 2000, Čepa, Durycha, Zahradníčka, Renče, Demla, Bochořáka a dalších umělců. Aka- s. 663. demické týdny, často i s účastí představitelů sekulárního umění a vědy, nám do- kreslují Maritainovské ovzduší spolupracovníků Krystalu, Filozofické revue,4 jako i revue Na hlubinu. Vedle Krystalu byly dalšími středisky studia Maritainova díla Stará Říše na Moravě a brněnský okruh s Dominikem Peckou. Soubor maritai- novských textů našeho Salve jakoby v průřezu seznamuje čtenáře s významem a dílem Jacquesa Maritaina a jeho recepcí v českém prostředí. Respektive v čes- koslovenském prostředí, neboť jeho známá studie Traja reformátori vyšla ve Spol- ku sv. Vojtecha v Trnavě, který narozdíl od Prahy v mnohem větší šíři seznamoval čtenáře s náboženskou i krásnou literaturou románských zemí. Překladatelé a někteří autoři uveřejněných článků jsou jistou nadějí obnovené- ho zájmu nynější mladé generace, ale připomínají také i zásluhu Společnosti Jac- quesa Maritaina v České republice reprezentované PhDr. Karlem Šprunkem, které- mu děkuji za uspořádání tohoto maritainovského Salve. Zábleskem naděje může být i heslo v encyklopedii Universum o „předním zástupci novotomismu a křesťan- ského humanismu“ s uvedením díla a českých překladů Jacquesa Maritaina.5 Papež II. vatikánského koncilu, nejvýraznější intelektuál na stolci sv. Petra ve 20. století Pavel VI. v Maitainovi viděl jednoho z velkých moderních filozofů schopného oslovit kulturní svět. Dokonce se zabýval otázkou jmenovat jej kar- dinálem laikem, což ale nebylo po dekretu Jana XXIII. prakticky možné. Jac- ques Maritain byl filozof širokého rozhledu a zasahoval nejen do oblasti čisté filozofie, ale i politologie a rovněž teologie s přihlédnutím k praktickému živo- tu církve. On, filozof intuice, byl také člověkem modlitby. Nemohli bychom ho- vořit o Evropské unii, kdyby nebylo jeho vlivu na „otce zakladatele“ Roberta Schumanna, De Gasperiho a Konrada Adenauera. V období vypjatého politic- kého zápasu a předvolebního boje nám nabízí druhé číslo letošního Salve mož- nost hlubšího zamyšlení a reflexe: „Quo vadis, Česká republiko, quo vadis, Ev- ropská unie?“ X fra Dominik Duka OP / 2 Jean Daujat Maritainovo poslání Chceme-li charakterizovat, v čem spočívalo Maritainovo poslání ve 20. století, bude vhodné rozlišit dvě etapy. První etapou je období mezi oběma světovými válkami – bylo to období nadmíru plodné z hlediska náboženského i kulturního. Maritain byl tehdy autoritou pro elitu francouzské intelektuální mládeže, což je potřeba vysvětlit nejdříve. Tato mládež, k níž měl autor tohoto textu to štěstí ná- ležet, prožívala své dětství a dospívání za války v letech 1914–1918 a viděla prou- dy krve a utrpení. To z ní učinilo generaci realistickou a pohrdající ideologiemi. Tento postoj ji disponoval k tomu, aby naslouchala myšlení zcela oddanému sku- tečnosti, jakým je právě myšlení sv. Tomáše. Zdálo se nám, že během katastrofy první světové války se v blátě zákopů a v krvi pěšáků zhroutil svět zrozený z Vel- ké francouzské revoluce roku 1789, svět 19. století a prvních let století 20., svět plný optimistických ideologií, který věřil, že štěstí a dokonalost člověka je defi- nitivně zajištěna nekončícím vývojem triumfující vědy a svobody. Tato mládež, na jejíchž bedrech spočívala po válce budoucnost světa, si proto myslela, že je- jím posláním je vybudovat nový svět, a odtud pramenily její revoluční postoje k tomu, co ještě přetrvávalo (například parlamentarismus a kapitalismus) ze svě- ta před rokem 1914. Mnozí lidé se snažili tento svět vybudovat vytvořením nových ekonomických, sociálních a politických institucí, a to vysvětluje úspěch, jaký měla po válce Acti- on française (Francouzská akce)1 a Jeunesses Patriotes (Vlastenecká mládež), po ro- ce 1930 pak hnutí Ordre nouveau (Nový řád) a Esprit (Duch). To však byly ces- ty natolik bezvýchodné, nakolik tato hnutí neměla žádnou filozofii – instituce totiž mohou být pouze dílem filozofie, která je inspiruje a oživuje, jak lze dob- ře pozorovat v době úpadku křesťanstva, kdy instituce původem křesťanské, ale zkostnatělé už nebyly oživovány křesťanskými ideami, které stály u jejich zrodu. Instituce z 19. a z počátku 20. století byly dílem moderní filozofie, a proto nebylo možné se od nich odvrátit bez podpory jiné filozofie, která by oživovala instituce nové. Jestliže v polovině 20. století nakonec převládl marxismus, pak proto, že to byla filozofie, která si získala mysl lidí. Každá epocha je dílem filozofických a ná- boženských koncepcí, které ji inspirují: křesťanství ve středověku, humanismus v renesanci, Descartes a jansenismus v 18. století a filozofové 18. století – Voltaire, Rousseau, encyklopedisté – v období francouzské revoluce. Materiální prostřed- ky – ať už jde o zlato, anebo zbraně – činí jen to, co jim přikazují myšlenky, kte- SALVE / / JEAN DAUJAT: MARITAINOVO POSLÁNÍ / ré jim vládnou: svět je řízen idejemi. Lidé žijí podle toho, jakou mají představu potřebovala, aby dala smysl a orientaci svému životu a svému jednání. Maritain o smyslu a cíli svého života, to znamená podle svých filozofických a nábožen- byl tím, koho bylo zapotřebí, aby tyto jistoty přinesl ve světle filozofie a teologie ských názorů.
Load more

Recommended publications
  • From Fundamental Particles to Living Beings
    THE HYLOMORPHIC DOCTRINE OF PRESENCE BY POWERS AND ITS RELATIONSHIP WITH CONTEMPORARY SCIENCE François F. Savard Thesis submitted in partial fulfillment of the requirements for a Master of Arts degree in Philosophy Faculty of Philosophy Dominican University College 96 Empress Ave. Ottawa, Canada © François Savard, 2010 Acknowledgements I would like to thank, first of all, my thesis directors, Professors Eduardo Andujar and Jean-François Méthot, for their wisdom and patience throughout this project. I would also like to acknowledge Father Lawrence Dewan and the rest of the teaching staff at Dominican University College, along with the Dominican community, for their fine collegial spirit. Special thanks go to Professor Steven Baldner at Saint Francis Xavier University, and Professor Thomas De Koninck at Université Laval, who provided vital encouragement at critical times in the process. Finally, I am grateful for the fraternal encouragement of fellow graduate students, as well as the support of friends and family, without whom this project would not have come to term. Dedication À la mémoire de mon père, Pierre Savard, MSRC (1936-1998). ii ABSTRACT Aristotle’s hylomorphic doctrine of presence by powers, adopted by Thomas Aquinas, states that the substantial forms of the parts of natural wholes are not present in act, but rather by their powers. Over the past century and a half, scholars have attempted to relate this doctrine to experimental scientific knowledge. Major issues include the relation between philosophy and science, the unity or plurality of substantial form, outdated elemental powers, and questions of translation. Building on the work of Jacques Maritain, William Wallace, Terence Nichols and other Thomists, I propose that the mediated inherence of the powers of the soul, as presented by Thomas Aquinas, provides a satisfactory means of applying the doctrine of presence by powers to the contemporary biological, chemical and physical understanding of the human being.
    [Show full text]
  • Jean Daujat Apostolul Secolului XX – Monseniorul Ghika
    Jean Daujat Apostolul secolului XX – Monseniorul Ghika JEAN DAUJAT APOSTOLUL SECOLULUI XX MONSENIORUL GHIKA Traducere din limba franceză de Mariana Petrişor Editura Arhiepiscopiei Romano-Catolice de Bucureşti 2017 Titlul original: L’Apôtre du XXe siècle – Monseigneur Ghika ©1962, Nouvelles Éditions Latines, Paris NIHIL OBSTAT Paris, 26 octombrie 1956 Jean Gautier, PSS. IMPRIMATUR Paris, 26 octombrie 1956. Pierre Girard Descrierea CIP a Bibliotecii Naţionale a României DAUJAT, JEAN Apostolul secolului XX - Monseniorul Ghika / Jean Daujat ; trad. din lb. franceză de Mariana Petrişor. - Bucureşti : Editura Arhiepiscopiei Romano-Catolice, 2017 ISBN 978-973-1891-96-5 I. Petrişor, Mariana (trad.) 28. Lectură şi note: Luc Verly, Francisca Băltăceanu, Monica Broşteanu Corectură: Iulia Cojocariu, Cristina Şoican, Genoveva Mihuţescu Redactor: Liana Gehl Copertă: Iulia Cojocariu ©2017 Editura Arhiepiscopiei Romano-Catolice de Bucureşti Str. G-ral H.M. Berthelot nr 19, 010164 Bucureşti www.editura-arcb.ro Ilustraţia copertei: Monseniorul Ghika, portret de Sonia Hansen (Auberive, 1930), reprodus pe coperta ediţiei franceze din 1962. Paris, 20 martie 1962 32, Rue Barbey de Jouy (7e) Această prezentare a fizionomiei morale a Monseniorului Ghika, care îşi are izvorul în studierea directă a operelor sale, ne permite să descoperim în el un exemplu de viaţă creştină demn de admiraţie: sentimentul prezenţei lui Dumnezeu îi conferă o viziune de o mare adâncime supranaturală asupra oamenilor şi a evenimentelor; faptul că este convins de dragostea lui Dumnezeu îl face să fie deschis unei atitudini realiste de încredere şi de optimism sănătos; în sfârşit, supunerea în faţa voinţei lui Dumnezeu îl face să fie gata de orice generozitate şi dispus să îndeplinească toate îndatoririle pe care i le încredinţează Domnul.
    [Show full text]
  • Guy D'amours Purga Ti0 Merl17vi Entre L'histoire
    GUY D'AMOURS PURGA TI0 MERL17VI Suivi de ENTRE L'HISTOIRE ETLA FTCTION Thèse présentée à la Faculté des études supérieures de l'Université Lavd pour l'obtention du grade de Philosophiae Doctor (Ph. D.) FACULTÉDES LETTRES UNIVERSITÉ LAVAL, SAINTE-FOY 0 Guy D'Amours, 2000 National Library Bibliothèque nationale du Canada Acquisitions and Acquisitions et Bibliographie Services services bibliographiques 395 Wellington Street 395, rue Wellington Ottawa ON KIA ON4 Ottawa ON K1A ON4 Canada Canada The author has granted a non- L'auteur a accordé une licence non exclusive licence allowing the exclusive permettant à la National Library of Canada to Bibliothèque nationale du Canada de reproduce, loan, distribute or sell reproduire, prêter, distribuer ou copies of this thesis in microform, vendre des copies de cette thèse sous paper or electronic formats. la forme de microfiche/nlm, de reproduction sur papier ou sur format électronique. The author retains ownership of the L'auteur conserve la propriété du copyright in this thesis. Neither the droit d'auteur qui protège cette thèse. thesis nor substantial extracts from it Ni la thèse ni des extraits substantiels may be printed or othenvise de celle-ci ne doivent être imprimés reproduced without the author's ou autrement reproduits sans son permission. autorisation. RÉsUMÉ COURT La présente thèse est divisée en deux parties. La première partie est un roman sur le personnage de Merlin écrit dans une perspective historique où l'auteur entend retracer, en la disséquant, la fiawe historique du personnage. Le roman, écrit au «je », est en quelque sorte les confessions d'un homme politique et évêque du TP siècle nommé Dubricius et surnommé Merlin.
    [Show full text]
  • Homme Nouveau 1473
    >Évènement : Les retraites, un vrai et faux problème. P. 3 L’OSSERVATORE ROMANO Abonnez-vous sur www.hommenouveau.fr N° 1473 • Samedi 3 juillet 2010 • LXIVe année - BIMENSUEL • France : 4 € ÉDITORIAL Taybeh, une chrétienté Cet été, ayez en Palestine le réflexe H.N. Au nord de Jérusalem, Taybeh est le dernier village entière- ment chrétien de Terre sainte. Mais un village dynamique ! P. 4 • C’est parti ! Voici donc le temps des vacances et avec lui, celui du repos et des ren- contres… pour parler de L’Homme Nouveau. • Ainsi, permettez-moi de vous inviter à acquérir un véritable réflexe pendant cet été. L’Homme Nouveau a besoin d’être mieux connu et de trou- ver de nouveaux lecteurs. La crise sur laquelle nous avons enquêté pendant plusieurs se- maines, touche tout le monde. La presse également et les titres catholiques ne sont pas épar- gnés. Un journal ne vit pas sans lecteurs. Vous êtes très nombreux à nous dire que vous photocopiez tel article ou que vous lisez le journal chez un membre de la famille ou chez votre voisin. Très bien ! Un journal qui n’est pas lu est, en effet, un journal qui ne sert à rien. Mais pour que vous puis- siez le lire encore demain, il se- rait souhaitable que certains de nos amis prennent conscience que nous n’échappons pas aux réalités économiques. • Pour cet été, le premier ré- flexe à avoir, si vous n’êtes pas abonnés, c’est de le devenir. Si vous l’êtes, c’est d’inviter ceux qui ne le sont pas à vous re- joindre.
    [Show full text]
  • Archives D'histoire Contemporaine
    Archives d’histoire contemporaine Archives de Jean de Fabrègues Inventaire réalisé par Mathilde GUILBAUD Sous la direction de Dominique PARCOLLET Mars 2014 Inventaire des archives Jean de Fabrègues par Mathilde Guilbaud, (mars 2014) FAB 1 Archives biographiques 1.1. Parents de Jean d’Azémar de Fabrègues 1.1.1 Raymond d’Azémar, (1875-1944), père de Jean de Fabrègues (photocopies) 1- notes généalogiques sur les parents de Jean de Fabrègues de VAC. 2- une lettre à ses parents, 30/10/1875 3- certificat d’études primaires 1878 Raymond d’Azémar 4- certificat de bonne conduite décerné à Raymond d’Azémar le 12 mai 1890 dans le 5e régiment des Chasseurs 5- livret de famille (mariage en 1890) 6 - décoration accordée à Raymond d’Azémar par le Ministre des colonies le 25 novembre 1913 : chevalier de l’ordre du Cambodge 7/8- décoration accordée à Raymond d’Azémar par le Bey de Tunisie, chevalier de première classe de l’ordre du Nichan Iftikhar, 7 septembre 1912 - décoration accordée à Raymond d’Azémar par le Bey de Tunisie, officier de l’ordre du Nichan Iftikhar, 31 aout 1922, suivent les documents émanant du protectorat français informant de ces propositions aux grades de chevalier (1912) puis officier (1922) de l’ordre du Nichan Iftikhar. 9- discours d’adieu de ses collègues au moment de sa retraite (1930) 10- carte de délégué au Comité exécutif du parti républicain radical et radical socialiste (1934-1935) 11- quittance de loyer concernant Clamart, 15 septembre 1944 12, 12 bis- faire part de décès, 7 octobre 1944, 2 documents 1.1.2 Marie Louise Dufour, 1890-1925, mère de Jean (photocopies) 1- photographie de Marie Louise d’Azémar, née Dufour 2- certificat de baptême de Marie-Louise Dufour, 14 janvier 1866 3- menu du mariage 10 juillet 1890 4/6- carte professionnelle, dame employée des postes et télégraphes, 1902 + cartes diverses 7/8- augmentation de traitement datant du 9 octobre 1908, puis du 16 février 1915 9- faire part de décès de Madame Raymond d’Azémar, née Marie-Louise Dufour, 31 janvier 1925 1.2.
    [Show full text]
  • Download File
    Slaying the Leviathan: Catholicism and the Rebirth of European Conservatism, 1920-1950 James Chappel Submitted in partial fulfillment of the Requirements for the degree of Doctor of Philosophy In the Graduate School of Arts and Sciences COLUMBIA UNIVERSITY 2012 © 2012 James Chappel All rights reserved ABSTRACT Slaying the Leviathan: Catholicism and the Rebirth of European Conservatism, 1920-1950 James Chappel This dissertation argues that Catholic social scientists were the key theorists and designers of the post-1945 Western European order. Between 1920 and 1950, Catholics transformed from reactionary monarchists into Christian Democrats—a transition that has yet to be convincingly explained. The answer, I argue, should be sought at the level of social thought: following a number of anthropologists and political scientists, I suggest that modern governance is related far more closely to social theory, and social science, than it is to political theory, narrowly understood. Catholics lacked a genuine political theory, but they did not lack a sociology—and it is the latter that is required to govern a modern state. Following this insight, my research uncovered the forgotten universe of Catholic social science, showing how it was produced in the interwar years and put into practice after 1945. I trace three figures as exemplars of three different regional traditions: Jacques Maritain (France), Waldemar Gurian (Germany), and Eugen Kogon (Austria). Their stories of exile, incarceration, and furious intellectual production are paradigmatic of Europe’s tragic century. Each of them began on the authoritarian right wing, suffered at the hands of Nazism, and emerged after 1945 as leading lights of the Christian Democratic culture that remade Western Europe.
    [Show full text]