JOYCE CAROL OATES 16. 6. 1938

Americká prozai čka, básní řka, dramati čka a kriti čka Joyce Carol Oatesová se narodila 16. června 1938 v dělnické rodin ě v Lockportu, ve stát ě New York. Její matka Carolina (rozená Bush) byla ženou v domácnosti, otec Frederic James Oates pracoval jako nástroja ř a konstruktér. Joyce byla nejstarší ze t ří d ětí – její bratr Fred junior se narodil v roce 1943 a sestra Lynn Ann v roce 1956 (je postižena autismem). Oatesová byla vychovávána jako katoli čka, nyní je ale ateistkou. D ětství prožila na rodinné farm ě svých prarodi čů nedaleko Erijského jezera blízko kanadských hranic (kraj Erie získal důležité místo v její románové i povídkové tvorb ě, kde ho nazývá „Eden County“). Velký vliv na ni měla babi čka z otcovy strany, Blanche Woodside, která byla vášnivou čtená řkou. Práv ě ona p řivedla Joyce k literatu ře (v ěnovala jí knihu Alenka v říši div ů od Lewise Carrolla, jež na ni hluboce zap ůsobila). Když ve svých čtrnácti letech dostala Joyce od babi čky psací stroj, za čala se v ěnovat psaní. Již v patnácti letech napsala sv ůj první román, vydavatelé ho však odmítli publikovat s tím, že je příliš depresivní. J. C. Oatesová chodila do stejné jednot řídky jako její matka. Poté navšt ěvovala v ětší p řím ěstské školy a následn ě studovala na st řední škole Williamsville South High School, kde pracovala pro školní noviny. Maturitní zkoušku složila v roce 1956. Díky tomu, že získala stipendium, za čala studovat angli čtinu na Syrakuské univerzit ě, kde absolvovala s vyznamenáním roku 1960. Následovalo postgraduální studium na univerzit ě ve Wisconsinu, které ukon čila v roce 1961 a získala magisterský titul. Oatesová byla v rodin ě první a jedinou absolventkou vysoké školy. Během studia na wisconsinské univerzit ě se seznámila s Raymondem Josephem Smithem, za kterého se v roce 1961 provdala (Smith se stal profesorem literatury a pozd ěji také redaktorem a vydavatelem). Následujícího roku spole čně odešli do Detroitu, kde oba až do roku 1967 u čili na univerzit ě. Oatesová se v té dob ě v ěnovala i psaní. Po čátkem 60. let za čala publikovat desítky povídek. Jelikož si již od d ětství shromaž ďovala fiktivní p říb ěhy, v nichž se odrážely její úvahy o sv ětě, nešlo o běžné „první pokusy“, ale o hotové, formáln ě i myšlenkov ě dotažené práce. Její povídky se objevily již ve všech populárních i akademických časopisech. Vyskytují se v řad ě význa čných antologií a tém ěř každoro čně bývají sou částí výb ěru nejlepších povídek roku. První kniha povídek J. C. Oatesové vyšla roku 1963 pod názvem (U severní brány ). Autorka v ní popisuje drsný venkovský život a tématicky čerpá ze svého d ětství. V roce 1964 vydala Oatesová svou románovou prvotinu With Shuddering Fall (Surový pád ). Mezi špi čkové americké spisovatele, jako jsou John Updike, William Styron či Joseph Heller, ji vynesl její druhý román Zahrada pozemských slastí (1967). V něm na osudech trojice hrdin ů sleduje život amerického venkova ve t řicátých až šedesátých letech. Stejn ě úsp ěšný byl i její t řetí román, nazvaný Lidé na 1 úrovni (1968), který vypráví tragický p říb ěh osam ělého chlapce a zárove ň kritizuje americké měšťáctví a snobství. Rodi če hlavního hrdiny pocházejí z lepších kruh ů a žijí v zajetí spole čenských konvencí. Jejich jediný syn Richard poci ťuje trvalý strach z toho, že jej matka, kterou žárliv ě miluje, opustí. N ěkolik let po mat čin ě smrti pak vypráví o tom, jak p řipravoval její vraždu. Vzpomínky zahrnují období mezi osmým až osmnáctým rokem Richardova života. Dramatický p říb ěh matkovraždy a pozd ěji sebevraždy poukazuje na to, jak mohou trp ět d ěti, jež rodi če zahrnuli vším, krom ě lidského tepla a citu. Období, které autorka strávila se svým manželem v Detroitu, výrazn ě ovlivnilo její další tvorbu. Manželé se v roce 1967 stali sv ědky každodenního násilí, krvavých politických a rasových nepokoj ů. Práv ě tyto události inspirovaly J. C. Oatesovou k napsání mezinárodn ě úsp ěšného románu Oni . Poprvé byl publikován v červnu 1969 a autorka za n ěj získala knižní cenu National Book Award. Naturalistické dílo zachycuje život imigrant ů v USA. Na t řech hlavních postavách autorka ukazuje, jak je obtížné za řadit se do st řední t řídy a žít „americký sen“, t řebaže se k němu každý snaží propracovat jinou cestou. Oatesová zastává názor, že d ějiny existují pouze v osobních perspektivách, což také zmi ňuje v úvodní autorské poznámce: „Toto jsou d ějiny v románové form ě – p řesn ěji řečeno v osobní perspektiv ě, což jsou jediné d ějiny, které existují.“ Román čtená ře výjime čným zp ůsobem utvrzuje v tom, že celospole čenské d ění má pr ůkazný vliv na osudy jedinc ů (v ětšinu hrdin ů ovliv ňuje negativn ě – frustrace, tendence k destrukci, averze apod.). V roce 1968 p řijala Oatesová nabídku p řednášet na univerzit ě ve Windsoru a s manželem se přest ěhovala do kanadského Ontaria. Spole čně pak roku 1974 založili literární časopis The Ontario Review, v n ěmž J. C. Oatesová p ůsobila jako zástupce šéfredaktora. Další st ěhování následovalo v roce 1978, poté co jí univerzita v Princetonu nabídla místo profesorky. Díky iniciativ ě obou manžel ů vzniklo roku 1980 nezávislé vydavatelství Ontario Review Books. Oatesová však nezapomínala ani na literaturu a intenzivn ě se v ěnovala psaní. O románu Zem ě div ů (1971) prohlásila: „Stál m ě nejvíc sil.“ Jeho název je ironickým ozna čením samotné Ameriky – zem ě div ů –, sou časn ě však p ředstavuje záhadný sv ět lidského mozku, v němž probíhají ty nejúžasn ější a nejp řekvapiv ější procesy spojené s vnímáním vlastního nitra. Dílo je p ůsobivou variací na téma násilí a genera čních st řet ů, zasazených do prost ředí st ředních vrstev. Neúsp ěšný otec a podnikatel Willard Harte vyvraždí až na syna Jesse celou svou rodinu. Chlapec je poté adoptován svatouškovským despotou, doktorem Pedersenem. Touha po domov ě a citu se stává vůdčí ideou hlavního hrdiny – Jesse úsp ěšn ě vzdoruje svému prokletí, vystuduje medicínu, ožení se a stane se otcem. Jeho milovaná dcera Shelley však utíká z domova do komunity hippies. Jesse ji pronásleduje a dostihne ji až v Torontu. V původní verzi románu skon čila Shelley ve vodách Ontaria a Jesse nedokázal zabránit její smrti. Autorka ale pozd ěji záv ěr románu p řepsala a p ůvodní konec nahradila gestem otcovské moci nad životem dít ěte. Oatesová ve svém díle pe čliv ě identifikuje

2 a následn ě analyzuje selhání spole čenstva ve velkom ěstském regionu. Zlo, které vládne v temných koutech „zem ě div ů“, je však podle autorky tragicky dotvá řeno lidmi samými. Rodí se z pocit ů vlastní bezcennosti, sobectví a závisti. První část Zem ě div ů pat ří k tomu nejlepšímu, co J. C. Oatesová napsala. St řední spekulativní pasáže a záv ěre čný díl, kombinující er-formu s vnit řními monology a dopisy Shelley, však nejsou konzistentní. Oatesová ve svém románu zdánliv ě logickým zp ůsobem dotahuje již existující momenty hr ůzy a násilí do extrémních poloh. Z řejmě ale neodhadla míru, takže příb ěh místy p ůsobí jako černá komedie, z níž se vytratilo seriózní jádro. Vzr ůstající zlo činnost a její pasivní p řijímání znepokojuje Oatesovou v románech Do With Me What You Will (Dělej se mnou, co si p řeješ , 1973) a The Assassins (Vrahové , 1975). Zatímco v románové tvorb ě se spisovatelka p říliš neodchylovala od klasické formy, v povídkách ráda experimentovala. Um ěleckého vrcholu proto dosáhla také díky svým povídkám, které publikovala ve sbírkách The Wheel of Love and other Stories (Kolo lásky a jiné povídky , 1970), Marriages and Infidelities (Manželství a nev ěry , 1972) a The Goddess and Other Women (1974). V českém p řekladu vyšel v roce 1988 výbor z několika povídkových sbírek nazvaný Bohyn ě a jiné ženy . Román z univerzitního prost ředí Nesvaté lásky (1979) má v tvorb ě J. C. Oatesové výjime čné místo. Autorka v něm z řejm ě čerpala z vlastních zkušeností vysokoškolské profesorky a poda řilo se jí vytvo řit novodobou tragikomedii mrav ů – barvitou fresku jednoho akademického roku. D ěj románu je prostý i složitý zárove ň. Na univerzitu Woodslee ve stát ě New York p řilétá z Anglie na místo čestného profesora poezie slavný básník Albert St. Dennis. Je o čekáván s velkými nad ějemi a pro ostatní pedagogy na univerzit ě p ředstavuje symbol úsp ěchu. Jeho postava znázor ňuje vysn ěný idol, jenž musí zapadat do konven čního vzorce génia. St. Dennis však není modla, ale pouze člov ěk – starý pán, v ěč ně podroušený, žijící už kdesi na pomezí mezi sv ětem živých a zem řelých. Ostatní pedagogové se ho snaží využít ke svým vlastním zám ěrům. Každý z nich hraje svou roli, schovává se za maskou přátelství a bojuje za své cíle. Ve skute čnosti jde však o projev sobectví, žárlivosti a bezohlednosti. Román je obrazem života americké spole čnosti, zárove ň je jakýmsi varováním i trpkou kritikou. Řadí se mezi význa čná realistická a spole čenskokritická díla americké literatury dvacátého století. V osmdesátých letech nastalo u J. C. Oatesové období oddechové četby. V ěnovala se především rodinným témat ům, která obohatila hororovými prvky. Mezi nejznám ější díla z této doby pat ří nap ř. (1980), Angel of Light (And ěl sv ětla , 1981), A Bloodsmoor Romance (Bloodsmoorský p říb ěh, 1982), Marya: A Life (Život Marye , 1986), (Tohle nezapome ň, 1987) nebo Americké chut ě (1989). V roce 1987 vyšla v Ontario Review esej nazvaná On boxing (O boxu ), která dokazuje, že se autorka trvale zajímá o box, jejž považuje za p říhodnou metaforu moderního života. Není proto divu, že také její próza často obsahuje prvky silné fyzi čnosti a ostrého boje.

3 Devadesátá léta znamenala v tvorb ě Oatesové návrat k závažn ějším témat ům. D ěj románu s rasovým podtextem Nebe nikdy nepadá (1990) je zasazen do padesátých let dvacátého století. Ve stejném období se odehrává i p říb ěh románu Foxfire: Confessions of a Girl Gang (1993), na jehož motivy vznikl v roce 1996 melodramaticky lad ěný snímek režisérky Annette Haywood-Carterové nazvaný Foxfire. P říb ěh studentek, které jsou členkami dív čího gangu, je ve filmové verzi p řenesen do devadesátých let dvacátého století. Hlavní roli nezkrotné a drsné rebelky zde ztvárnila here čka Angelina Jolie. J. C. Oatesová je ve svých dílech trvale fascinována násilím. Podle vlastních slov násilí kolem sebe prost ě cítí, a to jak ve smyslu strachu, tak ve smyslu touhy. Hororovým románem (1995), jenž je zpov ědí bestiálního masového vraha, p řekro čila dosavadní hranice um ělecké únosnosti. Je však nutné p řipustit, že z docela banální zápletky dokázala vytvo řit zajímavý, čtivý a poutavý p říb ěh, za nějž získala v roce 1995 cenu Bram Stoker Award. Úst řední postavou románu je t řicetiletý muž z dobré americké rodiny Quentin P., který dostal v mládí podmín ěný trest za pohlavní zneužití dvanáctiletého chlapce a nyní je pod dohledem doktora i kurátora. Jeho snem je vytvo řit si vlastní zombie, poslušnou, povolnou a pod řízenou bytost. Ke spln ění vlastních cíl ů využívá lidské ob ěti. Nazývá je „materiálem“ a provádí na nich lobotomie (násilím jim p řerušuje nervové spoje v mozku). Příb ěh kon čí v okamžiku, kdy Quentin P. jednoho ze svých zombie „milosrdn ě“ zabije, nicmén ě své představy neopouští a zombie hodlá „vyráb ět“ i nadále. V roce 1996 vyšel román s názvem , zachycující ho řký p říb ěh rodiny Mulvaneyovy. Rodi če čty ř ideálních d ětí spole čně vytvá ří idylický obraz rodinné sounáležitosti. Po znásiln ění dcery Marianny však dochází k postupnému rozvratu celé rodiny a nic není tak dokonalé, jak se p ůvodn ě zdálo. V roce 2002 byl podle románové p ředlohy nato čen film Ponížení . Celková úrove ň literární tvorby J. C. Oatesové je zna čně kolísavá. N ěkteré texty se řadí k absolutní sv ětové špi čce, jiné spadají do oblasti pokleslé literatury. Román Americká balada (1999) nebezpe čně p řipomíná sv ět latinskoamerických telenovel. Poklidný život v malém newyorském m ěst ě naruší p říjezd rodiny se záhadným p řitažlivým mladíkem Johny Reddym. Události vrcholí v okamžiku, kdy je zast řelen movitý milenec jeho sv ůdné matky. Johny se dává na út ěk, takže vše nasv ědčuje tomu, že vraždil on. To, co následuje – honi čka s policií, dopadení a soud –, pak ovlivní nejen Johnyho další život, ale také životy jeho tehdejších spolužák ů ze st řední školy. Krom ě románové tvorby se Oatesová i nadále piln ě v ěnovala psaní povídek, které uve řej ňovala v povídkových souborech. Za zmínku stojí sbírka Heat and Other Stories (1991). Na motivy t ří povídek z této sbírky vznikla v roce 1999 hraná celove černí prvotina dokumentaristky Lisanne Skylerové nazvaná Chci t ě poznat. V roce 1992 vyšel soubor povídek Where is Here? , následovaly sbírky Will You Always Love Me? And Other Stories (1996) a The Collector of Hearts: New Tales of the Grotesque (1998).

4 Rozsáhlý román Blondýnka (2000) je fiktivním životopisem americké filmové hvězdy Marilyn Monroe. Zachycuje osobní pocity i pohnutý osud nevyrovnané a p řecitliv ělé Normy Jeane (pozd ější Marilyn). V roce 2001 byl podle p ředlohy románu nato čen stejnojmenný film. Složitý vztah dvou zcela odlišných jedinc ů, stárnoucího spisovatele a extravagantní dívky, líčí román s názvem Tetované d ěvče (2003). V novele Znásiln ění (2003) řeší J. C. Oatesová p říčinu a následky brutálního znásiln ění matky a její dvanáctileté dcery. P říb ěh se odehrává v okolí Niagarských vodopád ů, ve sv ětě amerického malom ěsta, kde se ob ě hrdinky stávají ter čem sousedských drb ů a chutným soustem pro média i justi ční aparát. Za sv ůj románový po čin Vodopády (2004) získala Oatesová v roce 2005 prestižní francouzskou literární cenu Prix Femina. D ěj p říb ěhu op ět situovala do atraktivního kraje Niagarských vodopád ů. Toto nadpozemsky krásné místo je však zahaleno indiánskými legendami a podle místních obyvatel jsou magické vodopády proklety stovkami mrtvých duší, které se v nich rozhodly ukon čit sv ůj život. Hrdinka románu Ariah p řijíždí do Niagary na svatební cestu, ta však kon čí tragicky. Její manžel spáchá pod tíhou událostí svatební noci sebevraždu skokem do hlubin vodopád ů. Ariah pak hledá v ůli p řežít všechny nástrahy svého dalšího osudu. Autorce se v tomto díle poda řilo zachytit odvrácenou tvá ř Niagarských vodopád ů. Poukazuje na to, že se pozemský ráj m ění v místo, kde jsou obyvatelé pronásledováni tíživými rodinnými historiemi a jejich život ohrožuje aglomerace chemických podnik ů. Místní byrokracie navíc up řednost ňuje pov ěst kraje jako turistického ráje p řed zdravím zdejších obyvatel. Román zobrazuje t řicetiletou historii jednoho kraje a zárove ň lí čí osudy jedné rodiny. V roce 2007 vyšlo nejosobn ější a nejp ůsobiv ější dílo J. C. Oatesové Hroba řova dcera . D ěj tohoto psychologického románu se odehrává v USA v letech 1936–1999 a zachycuje osud Rebeccy Schwartové, dcery židovských uprchlík ů z nacistického N ěmecka. Její otec, bývalý profesor matematiky, se naivn ě domnívá, že se mu v Americe poda ří zapomenout na perzekuci, kterou zažil v Německu. Americká spole čnost však není k běženc ům o moc p řív ětiv ější než ke svým menšinám. Ponižovaný a frustrovaný muž za čne pracovat jako hrobník v malém m ěste čku Milburn. Postupn ě však propadá alkoholu a vše skon čí tragédií, p ři níž zabije svou manželku a spáchá sebevraždu. Osiřelá Rebecca odchází ve t řinácti letech z domova a protlouká se životem. Neustále utíká p řed svou minulostí a vlastní identitou. Záv ěr rodinné ságy, který tvo ří korespondence mezi Rebeccou a její sest řenicí, je mistrovský a má kvalitu Dostojevského rukopisu. Autorka v ěnovala román své babi čce Blanche, která byla skute čnou hroba řovou dcerou a jejíž životní osudy ji inspirovaly. Zárove ň je toto dílo jakousi poctou tzv. ml čící generaci, d ětem druhé sv ětové války, z nichž se mnohé musely „znovu narodit“, aby p řekonaly d ědi čná traumata. Mezi další významná románová díla J. C. Oatesové pat ří Stýskání po mám ě (2005), Black Girl/White Girl (2006), My Sister, My Love (2008), (2009), A Fair Maiden (2010) a (2012). Publikovala také řadu povídek ve sbírkách Faithless: Tales of

5 Transgression (2001), Wild Nights! (2008), Sourland: Stories (2010), The Corn Maiden and Other Nightmares (2011), Black Dahlia &White Rose (2012) aj. Manželství J. C. Oatesové bylo bezd ětné, s R. J. Smithem ji však spojovalo mnoho spole čných zájm ů, oba nadevše milovali literaturu. Láska k manželovi byla pro Oatesovou vždy na prvním míst ě a up řednost ňovala ji i p řed svým psaním. V únoru 2008 však Raymond Smith ne čekan ě podlehl komplikovanému zápalu plic. Autorce se zhroutil celý sv ět. Svému tém ěř padesátiletému soužití s manželem v ěnovala knihu vzpomínek A Widow’s Story , která vyšla v roce 2011. N ěkolik m ěsíc ů po smrti milovaného manžela se stalo n ěco ne čekaného – spisovatelka potkala svou druhou životní lásku, Charlese Grosse, za n ěhož se v b řeznu 2009 provdala. O p ět m ěsíc ů pozd ěji se p řest ěhovali do nového domova, pár kilometr ů od centra m ěsta Princeton. Autorka již n ěkolik desetiletí vydává pravideln ě romány, povídky, básn ě, eseje, divadelní hry a literárn ě kritické články. N ěkolik knih, v ětšinou detektivních román ů, uve řejnila také pod pseudonymy Rosamond Smith a Lauren Kelly. Ve své bohaté literární tvorb ě nezapomn ěla ani na d ěti a mládež, kterým v ěnovala knihy Come Meet Muffin! (1998), Big Mouth & Ugly Girl (2002), Where Is Little Reynard? (2003), (2003) nebo Naughty Chérie! (2008). Mezi její básnické sbírky pat ří Anonymous Sins & Other Poems (1969), Angel Fire (1973), Invisible Woman: New and Selected Poems (1982), Tenderness (1996) aj. Za hranicemi USA je J. C. Oatesová známá spíše jako prozai čka, ale ani její divadelní tvorba není zanedbatelná. Napsala hru Miracle Play (1974) a další dramata publikovala ve sbírkách Three Plays (1980), In Darkest America (1991) aj. V roce 1994 byla její hra The Perfectionalist dokonce nominována na cenu nejlepší sou časné americké hry. J. C. Oatesová je nositelkou řady literárních cen. Dvakrát se do čkala nominací na Nobelovu cenu. Novela (1992), romány What I Lived For (1994) a Blondýnka (2000) byly nominovány na Pulitzerovu cenu. V roce 2007 vyšla v nakladatelství Harper Collins kniha o život ě Joyce Carol Oatesové nazvaná The Journal Of 1973–1982 . Editorsky se na ní podílel Greg Johnson, který se o první dámu sou časné americké literatury dlouhodob ě zajímá. Spisovatelka Joyce Carol Oatesová pat ří k nejtalentovan ějším a nejvýrazn ějším um ělc ům moderní americké literatury. Literární plodnost a lehkost, s jakou píše, však n ěkdy vzbuzuje více podez ření než obdivu. Mnozí kritici jí vy čítají, že kvantita jejího díla často zasti ňuje kvalitu. Oatesová o svém psaní řekla: „Vše, co píši, se dotýká tajemství lidských emocí. … Zajímá m ě jediné, a to morální a sociální problémy mé generace.“ Základním tématem její tvorby je existence člov ěka uprost řed „víru bytí“, strhávajícího tak snadno do nebytí. Zam ěř uje se na duchovní, sexuální a intelektuální úpadek moderní americké spole čnosti. Život svých postav lí čí v těsné souvislosti s hospodá řským a spole čenským vývojem USA a na podklad ě individuálních osud ů pak vytvá ří jakési dějiny v románové form ě. Americká literatura má spoustu kroniká řů své doby, mezi nejspolehliv ější z nich právem pat ří spisovatelka J. C. Oatesová. (Zpracovala: Lenka Štolfová) 6