MASRYKOVA UNIVERZITA
Fakulta sportovních studií
Katedra společenských věd ve sportu
Marketing japonské fotbalové ligy
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Vypracoval: Mgr. Oldřich Racek Miroslav Rezner MCR
Brno, 2011
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu použité literatury.
V Brně dne 1. 5. 2011 ………………….. podpis
Poděkování Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Oldřichu Rackovi za odborné vedení, konzultace i kritiku při jejím vytváření. ÚVOD ...... 6
1. LITERÁRNÍ PŘEHLED ...... 7
1.1. Management ...... 7 1.1.1. Sportovní management ...... 8
1.2. Marketing ...... 9 1.2.1. Marketing ve sportu ...... 10 1.2.2. Marketing ve sportu z pohledu ekonomie ...... 11 1.2.3. Formy marketingu ve sportu ...... 12 1.2.4. Marketingový mix ...... 13 1.2.5. Marketingová komunikace ...... 13
1.3. Reklama ...... 15 1.3.1. Sportovní reklama ...... 16 1.3.2. Druhy sportovní reklamy ...... 17
1.4. Sponzoring ...... 19 1.4.1. Sportovní sponzoring ...... 20 1.4.2. Druhy sponzoringu ...... 21
1.5. Merchandising ...... 22
2. CÍL PRÁCE A ÚKOLY ...... 23
3. METODIKA PRÁCE ...... 23
4. VÝSLEDKY ...... 24
4.1. Historie a vývoj ...... 24
4.2. Kluby ...... 27 4.2.1. Regionální rozložení ...... 27 4.2.2. Nejúspěšnější kluby ...... 28 4.2.3. Stadiony ...... 29
4.3. Organizace ...... 30 4.3.1. J. League a společnost ...... 31 4.3.1.1. Akademie J. League ...... 31 4.3.1.2. Sportovní komplex J. Village ...... 32 4.3.1.3. Program pro zdravotně postižené ...... 33 4.3.1.4. Program stoletá vize J. League ...... 34 4.3.1.5. Program jedenáct miliónů ...... 35 4.3.1.6. Centrum kariérní podpory ...... 35 4.3.1.7. Semináře ...... 36 4.3.2. Obchodní aktivity ...... 37 4.3.2.1. J. League Media Promotion ...... 40 4.3.2.2. J. League Foto ...... 40 4.3.2.3. J. League Enterprice ...... 40 4.3.2.4. Televizní práva ...... 42 4.3.2.5. Reklama a sponzoring ...... 42
5. DISKUZE ...... 45
6. ZÁVĚR ...... 46
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 47
SEZNAM ZKRATEK
RESUMÉ ÚVOD V posledních letech je fotbal nejoblíbenějším a nejsledovanějším kolektivním sportem na celém světě. V mnoha státech na všech kontinentech se tento sport stal národní záležitostí. Podle odhadů fotbal sleduje nebo hraje přes tři miliardy lidí po celé planetě a je tak právoplatně na prvním místě. První zmínky o podobě tohoto sportu jsou právě na Asijském kontinentu v Číně datované již tři tisíce let před naším letopočtem. Vyhledat však typického předchůdce je velmi těžké vzhledem k množství identických sportů na celém světě. Za nynější podobu se však zasloužila velkou měrou Anglie v devatenáctém století, která tomuto sportu dala podobu, jakou známe i dnes. Z této země se velmi rychle rozšířil po Evropě i do celého světa. V této bakalářské práci se budeme věnovat Japonské profesionální fotbalové soutěži J. League, která je jedna z největších v Asii. Fotbalové soutěže lze porovnávat mnoha aspekty a z různých hledisek. Jedním z nejčastějších hodnocení je úspěšnost na mezinárodních soutěžích a utkáních. V této práci se ale budeme snažit ji představit z hlediska marketingu a managementu. Představíme si, jaké projekty tato organizace pořádá na podporu zvýšení povědomí ohledně fotbalu, pro své zviditelnění a čím přispívá například společnosti. Nahlédneme do programů pro mládež, hráče a uvedeme, jakým způsobem zlepšila J. League tělesnou výchovu ve školství. Nahlédneme i do obchodních aktivit, protože peníze jsou v dnešním sportu velmi důležité. Zaměříme se především na obstarávání finančních prostředků pro správný chod J. League. Budeme se věnovat i vývoji a historii, představíme si také kluby, které tuto soutěž hrají a ukážeme si jejich regionální rozložení.
6
1. LITERÁRNÍ PŘEHLED V této části se budu věnovat obeznámení se základními pojmy, které podrobně rozeberu v následujících podkapitolách.
1.1. Management Anglickému pojmu „management“ odpovídá v češtině pojem „řízení“ a to zejména řízení podnikové ve smyslu uceleného řízení všech podnikových činností (např. prodej, vědeckovýzkumná, výrobní, vývojová, finanční a další činnost). Tím se tento pojem výrazně odlišuje od užšího pojmu „řízení dílčích procesů“, zejména výrobních, technologických aj. Anglická literatura používá v tomto smyslu termín „control“ [6].
Ve světové literatuře najdeme mnoho slovních vysvětlení a definic pojmu „management“, které se snaží co nejpřesněji a nejvýstižněji vymezit obsahovou náplň. V USA použití slova „management“ se nehodí pro instituce, které nespadají do sféry podnikání. V nich se nehovoří o managementu nebo manažerech, ale univerzity nebo vládní instituce či nemocnice mají obvykle své správce [4].
Pro přiblížení názorové pestrosti pojmu „management“, uvádíme možné rozdělení do skupin a to na definice zdůrazňující: vedení lidí, specifické funkce vykonávané vedoucími pracovníky, předmět studia a jeho účel [2].
Cíle a úkoly management mají na starosti manažeři. Na nich závisí především prosperita a efektivní fungování celé organizace, kvalita produkce a schopnost dosahovat stanovené cíle. Aby tyto funkce mohl manažer plnit, musí ovládat komplex důležitých rolí či úkolů [6].
7
1.1.1. Sportovní management Pojem sportovní management nebo management sportu si můžeme vysvětlit jako způsob uceleného řízení tělovýchovných a sportovních svazů, spolků, klubů, tělovýchovných jednot, družstev, které upřednostňují podnikatelsky orientované chování. Dále jde zcela bezvýhradně přímo o způsob řízení v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží či provozování placených tělovýchovných a sportovních služeb [6]. Za vznik uvedených pojmů se zasloužila sama tělovýchovná a sportovní praxe, především cílenou snahou po efektivním využívání velkých finančních částek, které ve sportu kolují, uplatňováním komerčních zájmů v oblasti sportu, cílevědomým chováním v prostředí sportovní konkurence, řešením specifických problémů vedení sportovní mládeže a zabezpečováním sportovní administrativy [2]. V americké a západoevropské literatuře se používá pojem „Sportmanagement“. U překladů citátu ze zahraniční literatury může být uplatněn pojem sportovní management, popřípadě management sportu. Česká odborná literatura zabývající se tímto tématem používá nejčastěji pojem management tělesné výchovy a sportu [2].
Pojem „Sportmanagement“ můžeme rozdělit na dvě části: 1. Sport. 2. Management a komerce.
Součástí sportu z hlediska sportovního managementu je oblast diváctví, která se zaměřuje na konzumování zábavy a oblasti zdatnosti, mající ve středu svého zájmu aktivní účast ve formě diváctví na sportovních a tělovýchovných aktivitách [2].
8
Komponenty – management a sport mají významný dopad na samotný předmět zkoumání, kterými jsou: Základní manažerské činnosti a funkce v oblasti TVS, které jsou předmětem zkoumání obecného managementu, specifické manažerské činnosti, vlastní pouze v oblasti TVS, organizace a instituce v oblasti TVS, které prezentují ucelený okruh manažerských činností v jejich „podnikovém“ klimatu, lidé v různých řídících pozicích oblasti TVS [2]. Způsob řízení jednotlivých organizačních celků v TVS se nutně odvíjí od typických činností manažerů, kteří ho realizují [2].
1.2. Marketing Pojem marketing je v současnosti hojně užívaným termínem, často bývá ale jeho význam nesprávně vymezen. Marketing není pouze průzkumem trhu nebo jen propagace. Tyto součásti marketingu, jeho techniky, jsou často příčinou zkreslení a nesprávné interpretace pojmu. Marketing ve volném překladu znamená „práci s trhem, činnost na trhu “. Úspěšný marketing začíná zajištěním potřeb a požadavků zákazníka, poté je na řadě samotné navržení projektů, které by tyto potřeby uspokojily. Konečným výsledkem je dobře fungující trh, efektivnější tím, že zákazník je lépe uspokojen a firma dosahuje vyšších zisků [5].
Pojetí marketingu: 1. Koncepční teorie marketingu – klade důraz na podnikatelské aktivity, určuje dlouhodobé strategické cíle podniku, od kterých se pak odvíjejí způsoby řízení a hlavní zásady jednání podniku[5]. 2. Funkční pojetí marketingu – vymezuje marketing jako souhrn metod a nástrojů rozhodujících v oblasti výroby, cen, distribuce a propagace. Všechny nástroje v jednotném komplexu slouží souhrnným cílům podniku, tvoří jeho marketingové řízení [5].
9
Marketingové cíle: 1. Maximalizace spotřeby – marketingový systém má podněcovat maximální spotřebu, která bude vycházet z maximalizace produkce a přinese maximální zaměstnanost. 2. Maximalizace spotřebitelského uspokojení – důležitější prvek než samotná spotřeba, avšak měření spotřebitelského uspokojení je velmi obtížné. 3. Maximalizace výběru – maximalizace produkce by měla přinést i maximální možnost spotřebitelského výběru – objevení produktu, který uspokojí představy spotřebitele. 4. Maximalizace kvality života – tímto je myšlena kvalita a kvantita produkce, dosažitelnost produktů a jejich přijatelná cena, kvalita životního prostředí a kvalita kulturního života [5].
1.2.1. Marketing ve sportu Sportovní organizace se velmi výrazně zabývají obchodem ve sportu. Je to z důvodu, že tento obchod jim přináší finanční zdroje pro provozování sportovních aktivit. V oblasti sportu provozují obchodní společnosti komerční činnost se sportovními produkty jako svoji hlavní aktivitu, občanská sdružení v oblasti sportu mají obchodní činnost pouze jako doplňkovou. Do oblasti sportu tak proniká obchodní soutěžení o získání zákazníka či s jinou obchodní společností [2]. Vzhledem k této situaci se marketing začíná v oblasti sportu výrazně uplatňovat. Obchodní společnosti a občanská sdružení si začínají uvědomovat, že jejich zákazníci mohou velmi přispět k rozvoji jejich sportovní organizace či obchodní organizaci ve sportu [2]. Projevuje se nutnost analyzovat a identifikovat své konkurenty, vyvíjet cenové strategie. Zároveň se obchod ve sportu musí zabývat pravidelnou informovaností zákazníků prostřednictvím propagačních strategií a definovat, jak se sportovní produkt k zákazníkovi dostane [2]. Sportovní marketing v současnosti má dva hlavní směry: marketing sportovních produktů a služeb, které jsou mířeny přímo ke spotřebiteli, marketing jako sportovní reklama [5].
10
1.2.2. Marketing ve sportu z pohledu ekonomie Ekonomie využívá pojem produkt. Produktem se rozumí výrobky, služby, ale i myšlenky, které jsou určeny pro trh. Produkty mají různé vlastnosti, které je třeba zkoumat z hlediska co nejefektivnějšího uplatnění na trhu. Pojem produkt není příliš vhodný pro oblast sportu a tělesné výchovy. Tělesná výchova a sport dávají trhu celou řadu produktů, z nichž nejobvyklejší je materiální zboží a z nemateriální oblast tělovýchovných služeb [3]. Tyto produkty (výkony) tělesné výchovy a sportu můžeme rozdělit následovně: základní produkty TVS - nabídka tělesných cvičení - nabídka sportovních akcí - nabídka turistických akcí produkty vázané na osobnost - sportovní výkony vázané na osobnost sportovce - výkony trenérů - reklamní vystoupení sportovců myšlenkové produkty TVS - myšlenky iniciující tělovýchovnou a sportovní oblast - sportovní informace šířené médii - hodnoty zážitků v TVS produkty v oblasti podmínek a vedlejší produkty - tělovýchovná a sportovní zařízení - společenské akce - pojištění cvičenců a sportovců - doprava na soutěže - vstupenky apod. klasické materiální produkty v TVS - tělovýchovné a sportovní nářadí - tělovýchovné a sportovní načiní - sportovní oblečení [3].
11
Hlavní rozdíly marketingu v TVS a jiným oblastmi ovlivňují především tyto faktory: specifika tržní situace, které jsou nabídky TVS vystaveny, vlastnosti tělovýchovných a sportovních produktů, produkční místa v TVS [8].
1.2.3. Formy marketingu ve sportu V tělesné výchově a sportu se zatím marketingové koncepce posuzují velmi vzácně. Přesto již celá řada impulsů z praxe si vynucuje zpracovávat dílčí marketingové koncepty, které mají obvykle dvojí povahu [2]. Marketing jako sponzorování - V tomto pojetí se snaží tělovýchovné a sportovní organizace systémově zpracovávat nabídku výkonů činnosti pro sponzory podle hierarchické úrovně, vytvořit cenovou hladinu těchto nabídek, promýšlet prostředí tělovýchovných a sportovních akcí, ve kterých se nabídky budou prezentovat, určit základní komunikační kanály, kterými bude sponzorování prezentováno. Zabezpečit je obsahově a legislativně sponzorskými smlouvami [2].
Marketing jako sportovní reklama - Tělovýchovné a sportovní organizace v tomto ohledu připravují všechny kroky své komunikační politiky a to zvlášť s ohledem k běžnému fungování sportovních oddílů a zvlášť z pozice významných tělovýchovných a sportovních akcí. Někdy jsou za rámec sportovní reklamy a zabývají se širším pojetím vztahů a komunikace s veřejností [2].
12
1.2.4. Marketingový mix Tvoří jej systém nástrojů vycházejících z prodejní politiky, které jsou vzájemně závislé a mohou se navzájem doplňovat a ovlivňovat. Tyto marketingové nástroje podnik nepoužívá jako souhrn jednotlivých opatření, ale jako sladěný celek, který má zajistit optimální výsledek na trhu (Durdová, 2004).
Marketingové nástroje rozděleny do čtyř základních skupin: 1. Produkt – rozumíme, jak výrobky průmyslové a spotřební, tak i služby. Výrobek by měl mít vlastnosti, aby uspokojil všechna přání zákazníka. Rozhodnutí o fyzickém vzhledu produktu jako – fyzický vzhled, styl, značka, obal, název, úroveň kvality, tak i o délce setrvání na trhu, možných inovacích, dodacích lhůtách [5]. 2. Cena – měla by být stanovena tak, aby zajistila požadovaný zisk podniku a zároveň byla co nejpřijatelnější pro zákazníka. Vývoj ceny závisí na místě, četnosti nákupu, loajality zákazníků atd. Cenová politika slouží především jako nástroj konkurence [5]. 3. Distribuce – zahrnuje vše ohledně dopravy a výběru prodejního místa. Distribuční cesty zahrnují velkoobchod, maloobchod, různé zprostředkovatele, skladování zásob, dopravu [5]. 4. Marketingová komunikace – souvisí se všemi aktivitami ohledně informování zákazníků, motivací ke koupi a budování důvěry a dobrých vztahů s veřejností [5].
1.2.5. Marketingová komunikace Obsahuje všechny formy a typy komunikace, kterými se snaží firma ovlivnit znalosti, postoje a chování zákazníka ve vztahu k produktům, které nabízí. Hlavním cílem je zde informovat, přesvědčovat a ovlivňovat kupní a spotřební chování zákazníků podle Durdové (2004).
13
Základní prvky marketingového (propagačního) mixu: Reklama Podpora prodeje Publicita Osobní prodej
V moderním pojetí marketingu je tento mix rozšířen o další nástroje: Přímý marketing Sponzoring
Reklama Je to jakákoli placená forma neosobní prezentace zboží, myšlenek, služeb prostřednictvím médií. Jejím cílem je informovat a přesvědčit. Hlavní funkce reklamy podle Durdové (2004):
Informativní – první impuls zákazníkovi o existenci produktu, reklama je mířena na rozum zákazníka - racionální reklama. Ovlivňovací – reklama má získat zákazníka, aby se rozhodl pro určitý produkt výrobce. Jedná se o získání zákazníka pro zboží, které nabízí více firem. Zaměřeno na emoce zákazníka - emocionální reklama. Upomínací – zákazník má produkt v podvědomí, ale reklama má upozornit že je stále na trhu.
Podpora prodeje Jde o formu neosobní komunikace, která obsahuje prostředky k dočasnému zvýšení prodeje. Má zdůraznit produkt, pomoci zákazníkovi se rozhodnout, zvýhodnit nabídku. Podpora prodeje zahrnuje propagaci na prodejním místě, obchodní výstavy a veletrhy, motivace a školení obchodníků. Stále více firem vkládá do podpory prodeje více finančních prostředků než na samotnou reklamu [5].
14
Publicita Nebo také Public relations znamená plánovité a trvale vynakládané úsilí za účelem získání a udržení dobré pověsti podniku na veřejnosti. Veřejností jsou chápany všechny skupiny fyzických i právnických skupin, které se o podnik zajímají [5].
Osobní prodej Proces ovlivňování zákazníka prostřednictvím osobního kontaktu. Využívá psychologické aspekty verbální a nonverbální komunikace. Při tomto osobním prodeji získáváme okamžité informace v oblasti prodejních možností, informovanosti, konkurenci a vlastní regulace prodeje [5].
Přímý marketing Umožňuje velmi přesné zaměření na konkrétní skupinu, na určitý marketingový problém s okamžitou zpětnou vazbou. Patří sem například prospekty, katalogy, telemarketing, telefonní seznamy [5].
Sponzoring Slouží jako dodatečný prostředek k získání finančních zdrojů, darů, produktů a služeb osobám a organizacím ve sportovní, sociální a kulturní oblasti za účelem splnění jejich marketingových cílů. Současný sponzoring je založen na principu služby a protislužby [5].
1.3. Reklama Je jakákoli placená, nepřímá forma a propagace zboží, služeb či myšlenek zprostředkovaná většinou reklamními odborníky. Firmy ji používají k přesvědčování či ovlivňování potencionálních zákazníků a je šířena prostřednictvím masových komunikačních prostředků. Propaguje určitý konkrétní produkt a cílí i k posílení pozitivního image firmy [10]. Funkcí reklamy je především informovat, přesvědčovat a udržovat v paměti daný produkt. Základní charakteristiky reklamy lze vyjádřit i ve shrnutí
15 jejího významu. Ten spočívá v získávání nových zákazníků, znovuzískání starých zákazníků, zvýšení realizované poptávky současnými zákazníky, získání zákazníků konkurence, posílení věrnosti u těch, kteří zatím žádné pevné preference výrobků či značek nemají. Reklama je navíc zdrojem příjmů masových médií. Některá tato média, zejména komerční televize a rádia, jsou totiž na reklamě z hlediska příjmů existenčně závislé [10].
1.3.1. Sportovní reklama Tento pojem je vztahován k reklamě se sportovními motivy, která je prezentuje s využitím obecných komunikačních médií (reklama na plakátech sportovního utkání, pravidelné rozhlasové vysílání při zápasech sportovních družstev atd.) [2]. Jedná se o reklamu, která využívá specifických médií komunikace v oblasti sportu. Patří sem např. dresy a výstroj sportovců, sportovní nářadí a náčiní, startovní čísla, mantinely (reklamní pásy), výsledkové tabule a ukazatele (ve formě transparentů nebo video tabulí) [2]. Termínem sportovní reklama označujeme tři typy reklamního sdělení: 1. Reklama umísťovaná na sportovním nářadí, náčiní nebo ve sportovním prostředí. 2. Reklama obecná, využívající pro propagaci osobnost sportovce. 3. Reklama na sportovní zboží klasického charakteru [7].
Na sportovní reklamu nelze nahlížet stejně jako na reklamu prostřednictvím klasických reklamních médií (televize, tisk, rozhlas atd.) v různých oblastech našeho života. V případě sportovní reklamy se jedná o takové její druhy, které především nabízejí rozličná a velmi variabilní reklamně psychologická působení a přístupy. Dále je možné říct, že sportovní reklama zasahuje okruh diváků nepřímo, ale převážně prostřednictvím televizních přenosů sportovních akcí [2]. Sportovní reklamu lze posuzovat i jako prostředek a opatření spojení s realizací rozvoje a podpory určitého sportu a jeho disciplín. Sportovní reklama je
16 spjata se sportovním děním, které tvoří její pozadí. Je vnímána sportovními diváky vedle hlavního bodu zájmu. Je dokázáno, že konzument reklamy, který dává přednost určitému sportovnímu odvětví, reklamu v něm nebo při něm prezentovanou pozitivně vnímá [2]. Reklama se stává v životě jednotlivých subjektů naší spolkové tělesné výchovy a sportu stále důležitějším faktorem jejich ekonomické činnosti. Je to z toho důvodu, že příjmy z reklam jsou v současné době velmi významnou a nepostradatelnou položkou všech příjmů tělovýchovných a sportovních organizacích [2].
1.3.2. Druhy sportovní reklamy Reklama na dresech a sportovních oděvech. - Hlavní funkce je zde seznámení potencionálního zákazníka s produktem, firmou, její akcí, příp. produkt či akci aktualizuje. - Znázorněním je text nebo motiv na dresu nebo sportovním oděvu. - Prezentace při každém vystoupení na veřejnosti (násobeno při televizních přenosech či záznamech). - Chtěný efekt je závislý na velikosti této reklamy na zmíněných dresech a sportovních oděvech (loga, textu, atd.), každá sportovní federace má však svá omezení ohledně této velikosti. Dále také na rychlosti průběhu pohybu a frekvenci v televizním přenosu [2].
Reklama na startovních číslech. - Hlavní funkce je totožná jako u reklamy na dresech a sportovních oděvech. - Znázorněním je také text nebo motiv, který však spadá pod rozhodovací pravomoc pořadatele akce. - Prezentace u všech akcí, kde jsou nezbytná startovací čísla. - Chtěný efekt je závislý na velikosti samotné reklamy na startovacím čísle (je dáno pravidly), také na rychlosti průběhu pohybu a frekvenci v televizním přenosu [2].
17
Reklama na mantinelu - Hlavní funkce je totožná jako u reklamy na dresech a sportovních oděvech. - Znázorněný je zde také text, motiv na mantinelech či reklamních pásech (možnost videopásů s pohyblivou reklamou). - Prezentace na různých sportovních akcích a televizních přenosech z nich pořizovaných. - Chtěný efekt je závislý opět na velikosti reklamy na mantinelu či reklamním pásu (dohoda s klubem – větší cena u míst s častější frekvencí výskytu v televizním vysílání) a také na intenzitě vybavování v mysli potencionálního zákazníka (dvě porovnatelné značky – zákazník si vybavuje známější) [2]. Reklama na sportovním náčiní a nářadí - Hlavní funkce je seznámení potencionálního zákazníka se sportovní značkou, produktem či firmou, popř. značku či produkt aktualizuje. - Znázornění je zde text, motiv na sportovním nářadí či náčiní. - Prezentace je dána formou sportovní akce a účastí televize. - Chtěný efekt je závislý na typu nářadí, náčiní, četností televizních záběrů a velikostí nápisu. Zahrnuje většinou reklamu výrobce nebo také produktů jiných sportovních odvětví [2]. Reklama na výsledkových tabulích a ukazatelích. - Funkce je shodná jako u předchozího druhu reklamy. - Znázornění je zde text na výsledkových tabulích a ukazatelích. - Prezentace je při všech sportovních akcích, kde se používají tabule nebo ukazatele, v přenosech a záznamech televize. - Chtěný efekt je zde především pro zavedené značky a produkty, případně pro dostatečně známé a populární firmy [2].
18
1.4. Sponzoring Je jedním ze současných trendů v oblasti marketingové komunikace, je to přesun prostředků firem z klasické reklamy na jiné, méně tradiční, komunikační nástroje. V současnosti se nadnárodní společnosti stále více uchylují ke sponzoringu, který se stává velmi populárním komunikačním nástrojem [7]. V našem případě je sponzoring vkládání finančních prostředků do určitých oblastí s cílem podpořit dobrou věc a také svoji značku, tím následně zvýšit odbyt. Dnes je na trhu velká nabídka produktů a služeb ve srovnatelné kvalitě. Zákazník se tedy musí rozhodnout. Z racionálního hlediska se rozhoduje, kdo mu dá za jeho peníze více. Oproti tomu z emocionálního hlediska přemýšlí, co ví o výrobci, jak se mu líbí společnost, jak se firma prezentuje na venek. V konečném rozhodnutí právě známost firmy jako sponzora hraje velkou roli. Například pomocí televizních přenosů mohou diváci – potencionální zákazníci – na celém světě sledovat různá loga společností, která jsou na dresech sportovců a různých reklamních plochách na sportovištích. Právě média se zasloužila o růst investic ohledně sponzoringu do oblasti sportu ze strany obchodních firem [7]. V minulosti byli hlavní příjmy pro sportovní kluby, oddíly a jednotlivce řízeny prostřednictvím systému rozdělování státních příspěvků. Dnes se musí starat o finance především sami, dotace stále existují, ale současný trend nutí manažery klubů získávat finance navíc od obchodních společností [7].
V souvislosti se sponzorskou činností musíme rozdělit formy podpor na: Mecenášství - opakovaná podpora sportu, kultury, vědy i ostatních oblastí bez očekávání protislužeb. Dárcovství - jednorázová podpora, kde dárce má pouze radost a potěšení z toho, že sportovec, umělec či vědec dále může vykonávat svoji činnost. Sponzorství - druh marketingové komunikační aktivity, kdy sponzor očekává za službu protislužbu [7].
19
1.4.1. Sportovní sponzoring V současnosti lze sportovní sponzoring chápat jako specifický prostředek k zajištění dodatečných finančních zdrojů pro tělovýchovné, sportovní a turistické akce, spolky a kluby. Samozřejmě i jednotliví sportovci se snaží získat finanční prostředky pro svou sportovní činnost [2]. Sportovní sponzoring spadá pod marketing, liší se však od klasického marketingu. Většinou totiž stojí mimo klasické reklamní prostory v médiích. Jeho principem je využití atmosféry určité sportovní akce a hlavně využití emocí diváků a fanoušků. Hlavním faktem je ztotožňování diváků s úspěchem sportovců a u této příležitosti chtějí sponzoři být [2]. U nás není sportovní marketing zatím plně rozvinut jako například u ostatních světových zemích. Tam je sportovní marketing nedílnou součástí marketingového mixu od kterého se očekává plnění konkrétních cílů (zvyšování obratu, zvyšování podílu na trhu nebo řízení vztahů s veřejností) [2].
Podle podílu sponzora na celkovém objemu příspěvku rozlišujeme tyto typy sponzoringu: - Exkluzivní sponzor - spojen s titulem „oficiální sponzor“ – za vysokou cenu přejímá sponzor veškeré protivýkony. - Hlavní sponzor, vedlejší sponzor - hlavní sponzor přejímá nejdražší a nejatraktivnější protivýkony, vedlejší sponzory si rozdělují méně atraktivnější reklamní možnosti. - Kooperační sponzor - Protivýkony jsou rozděleny na větší počet různých sponzorů, přičemž se dá využít rozličné doby platnosti sponzorských smluv [6].
20
1.4.2. Druhy sponzoringu Sponzorování jednotlivých sportovců - Nejvíce rozšířena ve vrcholovém sportu. - Sportovci jsou zárukou kvality výrobků a služeb sponzora. - Sponzorská smlouva se liší od smlouvy pracovní. - Smlouva pracovní - sportovec je placen za svoje výkony (profesionál). - Smlouva sponzorská – sportovec je placen za právo smět provádět reklamu jeho prostřednictvím. - Sportovní výkon může být považován jako obchodní základ smlouvy (např. trvalé snížení výkonu – právo na předčasné vypovězení smlouvy) a měřítko pro vyplácení finanční odměny. - Propagační smlouva – sportovec se zavazuje nosit výhradně produkty společnosti, se kterou je smlouva uzavřena [11].
Sponzorování klubů a týmů - Velké možnosti, které lze sponzorovi nabídnout. - Produkty – vznikají vlastním provozováním sportu – nabídky různých tělovýchovných služeb, sportovních akcí (mistrovské soutěže, soustředění). - Nabídky – nevztahují se přímo ke sportu – ubytovací služby, provoz cestovní kanceláře, opatření na podporu prodeje (autogramiády). - Poskytnutí reklamních ploch pro loga sponzora. - Dobrá image klubu nebo týmu se přenáší i na sponzora. - Na rozdíl od jednotlivce jejich image závisí na kolektivní soudržnosti a ucelenosti, kterou se prezentují na veřejnosti. - Pokud se najdou jednotlivci, kteří převyšují ostatní, hrozí, že image bude tvořena jen těmito dominantními sportovci. - Nevhodné chování vedoucích hráčů se snadno přenese na celý tým a ten tak může přijít o sponzora [11].
Sponzorování sportovních akcí - Na těchto akcích se lze velmi přizpůsobit požadavkům a cílům sponzora - V případě televizního přenosu je široká účinnost.
21
- Velká plejáda reklamních možností, jako jsou programové sešity, vstupenky, reklamy o přestávkách atd. - Zkvalitněním prezentace sponzora titulem hlavní sponzor, se kterým je spjat i název akce. - Možnost vedlejšího sponzoringu poskytnutím požadovaných organizačních prostředků (časomíra, startovní a cílové pásky, upozorňovací tabule a jiné technické pomůcky). - Firmy se také soustředí na zajištění dopravy sportovců na tyto akce [11].
1.5. Merchandising Slovo merchandising pochází z anglického výrazu a má dva smysly. Jednak jako podstatné jméno „the merchandise“ znamená zboží, jako sloveso „to merchandise“ znamená vystavovat zboží [2]. Merchandising tvoří celek všech prodejně aktivních opatření, které provádí výrobce při obchodování. Definice srovnávající merchandising a marketing, popisují merchandising jako podporu prodeje [12]. Podpora odbytu zahrnuje reklamní a upomínkové předměty (zapalovače, klíčenky, kalendáře, zboží pro fanoušky atd.), které nesou značku hlavního produktu. Jsou prodávány za výrobní cenu popřípadě darovány, s cílem propagace a zviditelnění značky [12]. Také je merchandising označován jako plánování, organizace, uskutečnění a kontrola všech směřovaných aktivit, určitých osob nebo skupin na aktuální i potencionální příznivce [12].
22
2. CÍL PRÁCE A ÚKOLY Cílem práce je seznámení s chodem největší Asijské fotbalové ligy – Japonské J. League a to především z marketingového hlediska. Uvedení jednotlivých marketingových činností, představení finančních zdrojů, partnerů a sponzorů, kteří zajišťují správné fungování této soutěže.
Úkoly: - prezentování informací týkajících se marketingu a managementu - nastudování literatury a zdrojů zabývající se těmito fakty týkající se Japonské profesionální fotbalové soutěže - zjištěné informace vhodně zformulovat a představit
3. METODIKA PRÁCE Bakalářská práce je rozdělena na dvě části: část literární a druhou část, ve které jsou zpracovány výsledky. V první části jsme se zabývali především vysvětlením pojmů a seznámením se s terminologií marketingu a managementu. Ve druhé části se budeme zabývat představením nejvyššími Japonskými fotbalovými profesionálními ligami – J. League 1 a J. League 2. A to z hlediska jejích vzniků, organizačních struktur, aktivitami na veřejnosti a především jejich obchodními aktivitami a získáváním finančních zdrojů pro svůj chod.
23
4. VÝSLEDKY V této části využiji pojmy z první části bakalářské práce a budu se věnovat obeznámením s chodem nejvyšších Japonské profesionální fotbalové ligy J. League. Abychom mohli fotbal považovat za produkt, tak musí mít diváky, kteří v tomto případě mají roli zákazníka. Chtějí vidět napínavou hru plnou zajímavých situací s mnoha brankami a v neposlední řadě výhru svého oblíbeného týmu. Na druhé straně je produkt tedy samotný zápas. Kvalitu produktu zajišťují herní výkony jednotlivých hráčů a celých klubů. Aby toho bylo docíleno jsou nutné kvalitní tréninkové procesy a zázemí společně s kvalifikovanými trenéry. Dalším důležitým faktorem je informovanost, propagace a schopnost tento produkt dobře distribuovat.
4.1. Historie a vývoj První zmínka o fotbalu se objevila v úředním záznamu již v roce 1873. Postaral se o ni britský důstojník Archibald Dougles , který společně se svými muži na námořní akademii v Tokijské zátoce tuto hru představil japonským divákům. První utkání proběhlo v roce 1888 mezi týmy Kobe Regata a atletickým klubem Jokohama. Teprve v roce 1921 byla založena japonská fotbalová asociace JFA. Ta měla na starosti jak národní tým tak i všechny fotbalové soutěže v Japonsku. V roce 1929 se stala JFA součásti organizace FIFA, která sdružuje fotbalové soutěže na celém světě. Na olympijských hrách v Berlíně roku 1936 mělo Japonsko svůj národní tým sestaven převážně ze studentů. V roce 1964 Tokio hostilo olympijské hry a Japonský národní tým se dostal mezi nejlepších osm týmů. O rok později vznikla japonská fotbalová liga JSL, která byla tvořena 8 týmy z pěti částí Japonska: tři z Tokia, dva z oblasti Nagoya a jeden z Ósaky, Hirošimy a Kitakyushu. Největším problémem při vzniku JSL bylo geografické rozložení týmů. Všechny fotbalové kluby se totiž nacházely v oblastech, kde působily basebalové kluby. Basebal je dodnes v Japonsku na prvním místě a z tohoto důvodu nebylo snadné přilákat investory a zároveň zvednout popularitu a návštěvnost v JSL. V této době byly všechny týmy hrající tuto soutěž amatérské.
24
Hráči byli obvykle členy společností, které týmy vlastnily jako například Hitachi, Mitsubichi a Toyota. Po olympiádě v roce 1968 v Mexiku, kde japonský národní tým získal bronzovou medaili, se zájem o JSL zvýšil. Průměrná divácká návštěvnost v tomto roce tvořila něco kolem 7 tisíc diváků na zápas. Ovšem tato návštěvnost vydržela jen pár let a poté nastal propad. V roce 1972 vznikl fotbalový klub Jomiuri, který byl podporován právě stejnojmennou společností. Ta vydával celosvětové noviny, vlastnila televizní kanál a sponzorovala nejoblíbenější basebalový tým v Japonsku. Tato skutečnost propojila tyto dva konkurenční sporty. Zájem o JSL začal stoupat jak z divácké návštěvnosti, tak s příchodem nových sponzorů. V osmdesátých letech tvořily návštěvnosti na fotbalových pohárech Toyota a císařském nad 50 tisíc diváků. Zdálo se, že zájem o fotbal v Japonsku roste, avšak návštěvnost ligových utkání zůstávala stále nízká. Největší krok pro zavedení profesionální soutěže udělala JFA na konci 8o let kdy se rozhodla nabídnout profesionální kontrakty. Vznikají první profesionální kluby, které nabízejí nejlepším hráčům profesionální smlouvy. Postupem času roste počet profesionálních hráčů a roste všeobecný zájem o hru. Toto jednání však vede k vytvoření nové profesionální fotbalové ligy. V březnu roku 1988 JSL zasedá ke stanovení výboru ohledně startu profesionální fotbalové ligy v Japonsku . Tak se děje ještě stejného roku v říjnu. Hlavní důvody byly zvýšit zájem o tento sport a zlepšit úroveň Japonského národního týmu. V listopadu roku 1991 byla založena společnost J. League ,která řídila japonský profesionální fotbal. V letech 1991/92 byla JSL rozdělena na dvě nově vytvořené ligy. Jednou z nich byla v Japonsku profesionální fotbalová liga známá jako J. League, první profesionální fotbalová liga v Japonsku. Druhá liga byla japonská fotbalová liga JFL. Oficiální start profesionální soutěže začal dne 15. května 1993 a tvořilo jej deset týmů. Z dvaceti osmi klubů, kteří byli členy JSL, tvořilo první soutěž J.League devět klubů Gamba Osaka, JEF United Ichihara, Nagoya Grampus Eight, Sanfrecce Hiroshima, Urawa Red Diamonds, Verdy Kawasaki, Yokohama Flügels, Yokohama Marinos, Kashima Antlers spolu s nezávislými Shimizu S- Pulse. Druhou soutěž JFL tvořilo zbylých osmnáct klubů. Podmínky pro kluby J. League. Tým musí mít vlastní stadion s kapacitou nejméně 15 000. Některé kluby
25 dostaly výjimku a hrály na národním stadionu v Tokiu. Museli prokázat podporu místní správy a další finanční zdroje. V sezonách 1993/4 byl zaznamenán nárůst přicházejících profesionálních hráčů ze zahraničí. Začali se objevovat první přenosy zápasů na národní televizi. Byla také zaznamenána nejvyšší průměrná návštěvnost kolem dvaceti tisíc diváku na zápas. Na počátku roku 1996 návštěvnost však prudce poklesla. V roce 1997 průměrná návštěvnost byla jen kolem deseti tisíc diváků. Díky vysokým platům pro zahraniční hráče a nízkou návštěvností, začali mít kluby finanční potíže. To vedlo k řešení kdy vedení J. League vyhlásilo program ve které cílem je, aby bylo 100 profesionálních klubů v Japonsku do roku 2092. Liga začala pomáhat klubům pořádat související sportovní a zdravotnické aktivity, získávání sponzorů a budování dobrého jména na veřejnosti. To zapříčinilo, že se kluby mohly spolehnout spíše na regionální podporu a místní správu, než na národní příspěvky. Dalším faktorem bylo rozdělení J. League a JFL v roce 1999 na J.League divizi 1 a J.League divizi 2. Kde J.League divizi 1 tvořilo 16 klubů a J.League divizi 2 deset klubů. JFL se stala třetí nejvyšší fotbalovou soutěží v Japonsku. J. League se chtěla přiblížit evropskému stylu bodování a tak v roce 2002 a 2003 zavedla klasický 3-1-0 bodový systém nejprve v J.League divizi 2 a poté v J.League divizi 1. Do této doby se užíval systém 3 body výhra v normálním hracím čase, 2 body výhra v nastavení, 1 bod remíza v normálním hracím čase, 0 bodů za prohru. V roce 2002 hostilo Japonsko společně s Jížní Koreou mistrovství světa ve fotbale. J. League začíná budovat centra a akademie pro mládež. V roce 2005 je J. League divize 1 rozšířena na 18 klubů a J. League divize 2 na 13 klubů. V roce 2007 hostí Japonsko FIFA Club World Cup. Tento pohár je soutěž mistrů svých domácích soutěží ze všech šesti kontinentů. Na turnaji se objeví i první japonský klub Urawa Red Diamonds a získá třetí místo. Stejný tým v tomto roce poprvé v historii vyhraje AFC Champions League, což je turnaj 32 klubů s předních asijských fotbalových lig. V roce 2010 skončil národní tým v osmifinále na mistrovství světa a v domácích soutěžích zaznamenává rekordní návštěvnost přes 10 milionů diváků.
26
4.2. Kluby Seznam klubů hrajících sezónu v roce 2009 Albirex Niigata, FC Tokyo, Gamba Osaka, JEF United Chiba, Júbilo Iwata, Kashima Antlers, Kashiwa Reysol, Kawasaki Frontale, Kyoto Sanga FC., Montedio Yamagata, Nagoya Grampus, Oita Trinita, Omiya Ardija, Sanfrecce Hiroshima, Shimizu S-Pulse, Urawa Red Diamonds.
4.2.1. Regionální rozložení V roce 2009 si zahrálo nejvyšší fotbalovou soutěž J. League divizi 1 osmnáct klubů. Byla to sedmnáctá samostatná sezóna J. League a čtyřicátá pátá fotbalová sezóna v Japonsku. Tato sezóna začala 7. března 2009 a skončila 5. prosince 2009 (obr. 1. a 2.).
Kyoto Sanga FC
Vissel Kobe
Obr. 1 Regionální rozložení klubů [13].
27
Urawa Red Diamonds
Yokohama F. Marinos
Obr. 2 Regionální rozložení klubů – okolí Tokia [13].
4.2.2. Nejúspěšnější kluby Jako neúspěšnější klub v historii samostatné J. League je mužstvo Kaschima Antlers založené roku 1947. Název je odvozen od města Kaschima. Tento tým získal, jako první v historii v roce 2000 zlatý tripl, když vyhrál všechny tři hlavní tituly v domácí lize: J. League, J. League ligový pohár a pohár císaře. Tohoto úspěchu mohl dosáhnout již v roce 1997, ale v hlavní soutěži J. League divizi 1 skončil na druhém místě. Na svém kontě má od roku 1993 už sedm titulů ligy a to z let 1996, 1998, 2000, 2001, 2007, 2008, 2009. Druhý nejúspěšnější klub je Jubilo Iwata založený roku 1970 jako firemní tým Yamahy. Sídlí v městě Iwata. Do J. League divize 1 se probojoval v roce 1994, kdy postoupil z druhého místa z JFL. Byl prvním klubem, který vyhrál po vzniku samostatné J. League v roce 1999 pohár asijských mistrů AFC. Získal od roku 1994 v nevyšší japonské fotbalové soutěži celkem tři tituly a to v letech 1997, 1999, 2002. Třetím neúspěšnějším klubem je Yokohama F. Marinos, která byla založena roku 1973 pod jménem Nissan Motors. Klub sídlí ve městě Yokohama a byl jedním z předních klubů při zakládání samostatné J. League v roce 1993. V roce 1999 se z finančních důvodů spojil z klubem Yokohama Flügels tímto spojením vznikl současný název. Za své působení samostatné J. League získal tři tituly a to v letech 1995, 2003, 2004.
28
4.2.3. Stadiony V roce 2009 J. League zahájila projekt „Stadium“. Hlavní myšlenkou tohoto projektu je vybudování určitého komplexu ve stadionu například s nákupním centrem, hotelem, restauracemi, kancelářemi a kongresovým centrem v blízkosti stadionu. Dalšími cíli jsou zvýšení povědomí veřejnosti o fotbal, zajistit nejlepší komfort pro návštěvníky a spolupráce na zlepšení životního prostředí. Následující rok se v projektu objevily požadavky jako například: vysoušeče rukou na toaletách, zajištění teplého jídla, pití a prostory ke konzumaci, ošetřovna pro návštěvníky, informace, informační letáky a další požadavky zvyšující pohodlí návštěvníků. Podmínkou pro přijetí do J. League musí klubový stadión splňovat určité požadavky. Pro přijetí do divize 2 je požadována možnost hostit nejméně 80% domácích zápasů, kapacita stadionu alespoň 10 000 míst a dosavadní návštěvnost nejméně 3 000 diváků. Pro přijetí do divize 1 je stejná podmínka ohledně domácích zápasů, ale kapacita stadionu musí mít 15 000 míst (tab. 1.). . Tabulka 1: Přehled klubů, měst, názvů stadionů a jejich kapacit [14].
Klub město název stadionu kapacita Yokohama F. Marinos Yokohama Nissan Stadium 72 370 Urawa Red Diamonds Saitama Saitama Stadium 63 700 FC Tokio Tokio Ajinomoto Stadium 50 000 Sanfrecce Hiroshima Hiroshima Hiroshima Big Arch 50 000 Nagoya Grampus Nagoya Toyota Stadium 45 000 Albirex Niigata Niigata Big Swan Stadium 42 300 Kashima Antlers Kashima Kashima Soccer Stadium 40 728 Oita Trinita Oita Oita Bank Dome 40 000 Vissel Kobe Kobe Home's Stadium Kobe 30 132 Kawasaki Frontale Kawasaki Todoroki Athletics Stadium 25 000 Kyoto Sanga F.C. Kyoto Nishikyogoku Athletics Stadium 20 588 Gamba Osaka Osaka Kincho Stadium 20 500 Shimizu S-Pulse Shizuoka Nihondaira Sports Stadium 20 339 Monteido Yamagata Yamagata Yamagata Park Stadium 20 315 JEF United Chilba Chilba Fukuda Denshi Arena 18 500 Jubilo Iwata Iwata Yamaha Stadium 16 893 Kashiwa Reysol Kashiwa Hitachi Kashiwa Soccer Stadium 15 900 Omiya Ardija Saitama Omiya Park Soccer Stadium 15 500
29
4.3. Organizace O J. League rozhoduje valná hromada, která je tvořena v čele předsedou, dále pak představenstvem. Představenstvo je tvořeno dvěma výkonnými výbory, z nichž každý má na starosti jednu divizi. Je tvořen opět předsedou, řediteli odpovídajícími v určité oblasti a zástupcem z každého klubu dané soutěže. Mimo výkonné výbory zde můžeme nalézt i výbory specifické jako: disciplinární komise, technická komise, právní komise. Pravomoci daných výborů určuje představenstvo (obr. 3.).
Obr. 3 Schéma JFA [15].
Japonská profesionální fotbalová liga spadá pod Japonský fotbalový svaz - JFA, který patří pod Asijskou fotbalovou konfederaci - AFC a ta náleží do mezinárodní sdružené konfederace fotbalu – FIFA. Podle FIFA má Japonsko milión registrovaných hráčů a dva tisíce klubů. Celkový počet hráčů je odhadem kolem pěti miliónů v celém Japonsku. V nejvyšších fotbalových soutěžích J. League je registrováno 1 092 hráčů a z tohoto počtu má 45 hráčů občanství spadající pod AFC a 69 hráčů je mimo Asijský kontinent.
30
4.3.1. J. League a společnost J. League se především zaměřuje na vývoj fotbalu v celém Japonsku a to jak hledáním a vychováváním mladých talentovaných hráčů, tak i školením nových nebo přeškolováním stálých trenérů, rozhodčích, zaměstnanců a lidí spojených s fungováním J. League. Snaží se tak vybudovat široké zázemí a pozvednout tak hráčskou kvalitu ve fotbalových soutěžích a především zvednout úroveň národního týmu. Vedení prosazuje komplexní rozvoj celého člověka a tak jejich programy zahrnují i vzdělávací aktivity především pro mladé hráče. Náplň těchto programů spočívá především ve službě společnosti. Nalezneme zde například návštěvy nemocnic a sociálních zařízení, zvaní rodičů s dětmi se zdravotním postižením na zápasy J. League, spolupráce s charitou, pořádání tréninků ve školách, spolupráce na kampaních spojenými s životním prostředím a mnoho dalších aktivit týkajících se společnosti nebo také pro zviditelnění a vytváření dobrého jména J. League.
4.3.1.1. Akademie J. League Projekt akademie J. League začal v roce 2001 na podporu japonského fotbalu. Hlavním cílem bylo připravit profesionální hráče do budoucnosti, podporování místního sportovního dění, vytvoření vztahů s místními školami, zlepšení vybavení, zajištění kvalifikovaných instruktorů a získání podpory regionů. Tento program odstartovat v roce 2002 a byly do něj zapojeny kluby J. League. Vybudovala se centra, která slouží pro vzdělávání a poradenství budoucích hráčů, nabízí sportovní aktivity pro širokou veřejnost a spolupracují s městy. Zároveň slouží k vyzkoušení nových tréninkových metod. V prvním roce bylo zprovozněno sedm takových center a do roku 2008 mělo již tyto centra 33 klubů. Jsou zde zastoupeny všechny věkové kategorie již od předškolních dětí. V roce 2009 se stal součástí tohoto programu projekt na podporu úspěšnosti hráčů v jiných zemích.
31
4.3.1.2. Sportovní komplex J. Village Sportovní areál J. Village se začal budovat už v roce 1997 v prefektuře Fukushima. V současné době se rozkládá na pozemcích o rozloze 490 000 m2. Hlavními akcionáři jsou J. League , Japonský fotbalový svaz a prefektura Fukushima. Kapitál této společnosti tvoří asi 1 919 miliónů korun českých. Nalezneme zde stadion pro pět tisíc lidí, celkem deset travnatých hřišť, dvě hřiště s umělou trávou a atletickou tratí, futsalové hřiště s umělou trávou, vzdělávací zařízení, kongresové centrum, ubytování, restaurace a fotbalové muzeum. J. Village navštěvují nejen týmy z Japonska ale i profesionální kluby z celého světa. Jsou zde i výcvikové tábory v jiných sportech. Nalezneme zde plaveckou školu, tenisové kurty a posilovnu. Fotbalová škola J. Village SC, která vznikla v roce 2003, se zabývá výchovou mládeže a to především na základní škole. Je možné se ale přihlásit i v pozdějším věku. Každý rok pořádá nábor do věkových kategorií, podle nichž se cena odlišuje. Pro nejmladší činí měsíční poplatek asi 640 korun českých plus na začátku roku je poplatek na komunikaci a náklady asi 1 300 korun českých. Za rok v této škole činí poplatky skoro 9 000 českých korun v nejnižší věkové kategorii.
Travnaté hřiště se stadionem se pronajímá na hodinu od 2 000 korun českých na hodinu (obr. 4.).
Obr. 4. Travnaté hřiště [16].
32
Hřiště s umělým povrchem se pronajímá od 1 300 korun českých na hodinu (obr. 5.).
Obr. 5. Hřiště s umělým povrchem [17].
4.3.1.3. Program pro zdravotně postižené J. League společně se svým oficiálním sponzorem Canon v roce 2003 odstartoval program s názvem „Užij si program J. League“., který byl určený především pro zdravotně postižené. Záměrem bylo přivést na stadiony a velké sportovní akce právě zdravotně postižené, kteří se běžně na takové akce nedostanou. Tento program sociální podpory pro děti spočíval v exkurzi na stadion i do jeho útrob s následným zhlédnutím zápasu. Program se lišil avšak ne nijak zásadně. Součástí byla například diskuze se zaměstnanci a ukázka vybavení hráčů. Většinou následovalo seznámení s maskoty, trenéry a hráči přímo na hracím trávníku. Děti mohli s hráči komunikovat, fotografovat se, hrát různé hry a nechat si je podepisovat. Jindy se děti dostaly na hrací trávník přímo při rozcvičce těsně před zápasem a mohli si tak prohlédnout diváckou kulisu. Další program s názvem „Užij si fotbalový seminář J. League“, jehož náplní je seznámení dětí s fotbalem pomocí zábavy. Tomu se tak uskutečňovalo v tréninkových centrech, kam mohli děti přijít. Zde se jim věnovali trenéři mládeže a snažili se je naučit základy fotbalové techniky, mohli se setkat i s profesionálními hráči, kteří na seminář přišli nebo využít například klubovou
33 jídelnu a dát si oběd. Na závěr tohoto semináře děti obdrželi dárky, talismany a autogramy od hráčů. Tyto programy jsou organizovány aspoň jednou ročně. Poslední dva „Užij si fotbalový seminář J. League“ byli v červnu 2009 a 2010 v prefektuře Kanagawa a program „Užij si program J. League“ v říjnu roku 2008 v Tokiu.
4.3.1.4. Program stoletá vize J. League Tento program začal v roce 1996 a klade si za cíl do roku 2093 vybudovat sto sportovních center v různých městech. Centra by měla nabízet sportovní a vzdělávací programy všem lidem bez ohledu na věk. Přitom nejsou zaměřena pouze na fotbal, ale nabízejí široké spektrum sportovních aktivit. Součástí tohoto programu se stala i podpora travnatých hřišť do škol v těchto městech, která se začali budovat přímo v jejich prostorách a na jejich pozemcích. Při budování přispívala svojí pomocí široká veřejnost a zapojili se i děti. V současné době je po celém Japonsku více než 1 900 travnatých hřišť, postupný rozvoj si můžete prohlédnout v tabulce. Tyto hřiště mohou sloužit k výuce i jako veřejné sportoviště. J. League se snaží o neustálé rozšiřování travnatých ploch ve školách v celém Japonsku. Spoluprácí se školstvím se tato společnost velmi dobře zviditelňuje a vytváří si dobré jméno. Z druhého pohledu umožňuje studentům trávit hodiny tělesné výchovy mimo uzavřené budovy a tím prospívá jejich zdraví. Na hřištích mohou také trávit volné chvíle během školního dne a uvolnit se nebo načerpat energii před dalším vyučováním (tab. 2.).
Tabulka 2: Travnaté plochy ve školách [18].
školy s školy s venkovními travnatým rok počet škol pozemky hřištěm 2009 35 889 35 431 1 746
2008 36 236 35 831 1 506 2007 36 570 36 121 1 492 2006 36 863 36 192 1 347
34
4.3.1.5. Program jedenáct miliónů Tento projekt odstartovala J. League v roce 2007 a hlavním záměrem bylo do roku 2010 na stadiony přivést jedenáct milionů diváků. Naučit kluby jak jednat s veřejností, zlepšit jejich marketing, spolupráci s městy, tak aby vedla k úspěšnosti programu. Počítaly se návštěvy obou nejvyšších soutěží, domácích pohárů a asijské ligy mistrů. Vše tomu nasvědčovalo až do roku 2009, kdy se každým rokem celková hranice návštěvnosti zvyšovala. V minulém roce se ovšem celková návštěvnost propadla pod hranici devíti milionů a tento projekt se stal neúspěšným (obr. 6.).
12,000,000
10,000,000
9,130,030 9,619,689
8,645,762
8,590,510
8,539,178 8,363,963
8,000,000 7,405,048
6,797,035
6,353,970 5,946,972
6,000,000
4,456,135 4,153,704
návštěvnost 4,000,000
2,000,000
0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok
Obr. 6. Celková návštěvnost od roku 1999 [19].
4.3.1.6. Centrum kariérní podpory Toto středisko spolupracuje s japonskou profesionální fotbalovou asociací JPFA. Pomáhá například hráčům po skončení profesionální kariéry začlenit se do běžného života, nalézt zaměstnání, vybrat vhodný klub pro hráče bez smlouvy a zprostředkovává vzdělání. V posledních letech se zaměřuje také na mladé hráče a především na první roky jejich profesionální kariéry. Hledají ideální vhodné vzdělávací programy pro tyto hráče a zvyšují jejich povědomí o profesionální kariéře.
35
4.3.1.7. Semináře J. League každoročně pořádá semináře zaměřené pro manažery klubů, rozhodčí a trenéry. Důvodem je zlepšit kvalitu vedení jednotlivých klubů v J. League a tím i její marketing a managament. Pro zájemce o trenérské licence pořádá společně s japonským fotbalovým svazem sedmdesátidenní seminář, kde musí absolvovat všechny jeho části, splnit závěrečnou zkoušku a prokázat praxi s trénováním. Vydávají licence pro rozhodčí a jejich asistenty po celý rok a pořádají jejich proškolování. Pro manažery klubů pořádají semináře, kde mají možnost diskutovat s velmi zkušenými manažery, učit se manažerské taktiky, setkají se s případnými riziky, zlepšování know-haw a marketingu klubu.
36
4.3.2. Obchodní aktivity Kluby hrající J. League mají povinnost od roku 1999 poskytovat jednou ročně zpracované finanční informace ohledně ročního obratu, průměrného zisku, nákladů a souvisejících aktivity ohledně managementu. Kluby uváděly většinou horní nebo spodní hranice místo celkových částek. To se změnilo v roce 2005 a od finančního roku 2006 musí všechny kluby poskytovat kompletní údaje ohledně svého chodu a podnikatelských aktivit. Je to především z toho důvodu, že kluby a samotná J. League má velkou podporu široké veřejnosti, především od firem, společností, ale také regionů a měst, kde působí. Všichni se tak mohou dostat k těmto informacím a to jen přispívá k nárůstu důvěry ze strany společnosti. Všechny obchodní aktivity soutěže spadají pod tři hlavní organizace J. League Media Promotion, J. League Foto a J. League Enterprice. Tyto hlavní společnosti sídlí ve výškové budově v Tokiu společně s japonským fotbalovým svazem, východoasijskou fotbalovou federací a kompletním vedením J. League. Každá z těchto organizací má ještě další pobočky a přidružené společnosti, které navzájem spolupracují na podpoře marketingu a managementu J. League (obr. 8.).
130,752,900 Kč, 5%
194,742,900 Kč, 8% vysílání 1,135,395,900 zápasy Kč, 45% příspěvky
ostatní
merchandising 986,299,200 Kč, 40%
47,565,900 Kč, 2%
Obr. 7. Obchodní příjmy za rok 2008 [20].
37
V roce 2008 měla J. League výnosy z podnikání 2,5 miliardy korun českých. V tomto roce bylo v obou nejvyšších soutěžích 33 klubů. V divizi 1 hrálo 18 klubů a v divizi 2 hrálo 15 klubů. Devět klubů z divize 2 mělo výnosy z podnikání menší než 200 miliónů korun českých, jeden klub z divize 1 a pět klubů z divize 2 mělo výnosy z podnikání menší než 400 miliónů, pět klubů z divize 1 a jeden klub z divize 2 mělo výnosy z podnikání menší než 600 miliónů a dvanáct klubů z divize 1 uvedlo výnosy z podnikání větší než 600 miliónů (obr. 9.).
738 738 Kč
736 736 Kč
698 698 Kč 696 696 Kč
760 690 Kč 687 687 Kč
740 670 Kč 657 657 Kč
720 650 Kč
640 640 Kč 630 630 Kč 700 630 Kč 680 J1 660 J2 640 620
částky v milonech v částky 600 580 560 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rok
Obr. 8 Průměrné výnosy z podnikání v J1 a J2 [21].
V tomto roce vyplatilo vedení klubům v J. League divizi 1 tyto částky:
1. místo – klub inkasoval přes 40 miliónů korun českých. 2. místo – klub inkasoval přes 20 miliónů korun českých. 3. místo – klub inkasoval přes 17 miliónů korun českých. 4. místo – klub inkasoval přes 12 miliónů korun českých. 5. místo – klub inkasoval přes 8 miliónů korun českých. 6. místo – klub inkasoval přes 4 miliónů korun českých. 7. místo – klub inkasoval přes 2 miliónů korun českých.
J. League má v současnosti sedm oficiálních sponzorů, můžeme vidět, že sponzorské částky se každým rokem zvyšují a v roce 2009 tvořili něco málo přes jednu miliardu korun českých. Televizní práva společně se sponzoringem tvoří největší
38 příjmy. Přijímací poplatek v divizi 1 je přes 12 miliónů korun českých a členské poplatky přes 8 miliónů korun českých (platí se 1x ročně). V divizi 2 je přijímací poplatek přes 4 milióny korun českých a stejně tak i členský poplatek (tab. 3.).
Tabulka 3: Obchodní příjmy v J. League od roku 2006 [21].
rok 2006 2007 2008 2009 obchodní příjmy 1. přijímací poplatek 12 8 0 4 2. členské poplatky 209 210 219 231 3. příjmy 2 488 2 412 2 465 2 487 sponzorství 927 896 986 1 008 prodej vstupenek 71 44 61 37 vysílací práva 1 139 1 125 1 122 1 108 licence 154 145 123 148 ostatní 197 202 173 186 celkové příjmy 2 709 2 630 2 684 2 722 částky v milionech korun českých
V obchodních výdajích tvoří největší částky dividendy, které jsou kolem 42 miliónů korun českých na klub. Částka na provoz lig se každým rokem zvyšuje z důvodů stále rostoucího počtu klubů v obou nejvyšších soutěžích (tab. 4.).
Tabulka 4: Obchodní výdaje v J. League od roku 2006 [21].
rok 2006 2007 2008 2009 obchodní výdaje 1. provoz 2 255 2 181 2 184 2 556 provoz lig 595 560 621 633
dividendy 1 606 1 534 1 455 1 507 ostatní 53 85 107 425 2. administrativa 369 420 473 143 celkové výdaje 2 624 2 601 2 657 2 699 částky v milionech korun českých
Londýnská společnost Deloitte, která se zabývá auditem, daněmi a daňovým poradenstvím, finančním poradenstvím a podnikatelskými riziky každoročně zveřejňuje žebříček fotbalových nejvyšších soutěží podle jejich financí. Japonská J. League se umístila v nejlepší desítce.
39
4.3.2.1. J. League Media Promotion Má na starosti záznamy všech oficiálních zápasů, které musí být v případě profesionálního sportu zaznamenávány a uchovávány. Záznamy jsou vedeny od roku 1993 a slouží jim k tomu vlastní počítačový systém s databází. Vlastní autorská práva na J. League a na národní fotbalový tým. Kapitál této organizace činí šest a půl milionu korun českých. Má na starosti především nahrávání a ukládaní sezón J. League, nabízení materiálu pro sportovní zpravodajství a televizní vysílání, výroba a prodej DVD, videoher, digitální reklamy a propagaci fotbalu. Dá se říci, že vše co se týká obrazu spojeného s J. League.
4.3.2.2. J. League Foto Založená také roku 1993. Má na starosti pořizování a uchovávání všech statických snímků (fotografií) ohledně všech utkání pořádanými japonskou fotbalovou federací JFA. Vlastní na ně autorská práva a zároveň chrání tyto snímky proti zneužití. Poskytuje je například pro zpravodajství a obchodní využití, marketing, výrobu reklamních předmětů jako jsou kalendáře a plakáty. Nabízí snímky i k vypůjčení, kde cena závisí na formátu fotografie. Například při poškození je minimální pokutová sazba přes deset tisíc korun českých a při ztracení tato suma činí přes šedesát tisíc korun českých.
4.3.2.3. J. League Enterprice Byla založena roku 1993 a má na starosti kompletní merchandising týkající se J. League , klubů ji hrajících a japonského národního týmu. Její kapitál je přes sedm set miliónů korun českých. Vydává také licence nutné pro prodej a nabízení těchto předmětů. Společnosti, které chtějí využít jakýkoli motiv spojený s J. League nebo národním týmem, musí kontaktovat tuto společnost a vyjednat smlouvu.
Předměty týkající se licence ohledně japonského národního fotbalového týmu (tvoří jej například loga nebo motivy japonského národního fotbalového týmu):
40
Potraviny - nudlová polévka - cena 40 Kč (logo a motiv na obalu) Módní doplňky -pantofle - cena 300 Kč, hodinky na ruku značky Citizen - cena 10 000 Kč (loga) Papírnictví- bloky cena - 100 Kč (loga na stránkách) Hračky – plyšový pes - cena 500 Kč (dres reprezentace) CD- fotbalové písně - cena 500 Kč (obal) Vybavení do domácnosti- šálek - cena300 Kč, talíř - cena 500 Kč, dřevěný stůl s designem míče - cena 12 000 Kč (logo) Autodoplňky- nálepky na auto - cena 200 Kč (logo) Doplňky pro psy-obleček - cena 1 000 Kč, cena deky 1 200 Kč (logo)
Předměty týkající se licence ohledně klubů v J. League:
Potraviny – instantní polévky - cena 50 Kč (obal s logem a názvem klubu) Módní doplňky –obal na i-pod - cena 550 Kč (logo a název klubu) Sportovní potřeby-míč - cena 1 000 Kč (logo a název klubu) Papírnictví- bloky – cena 100 Kč (logo a název klubu) Hračky – baterka jako přívěšek - cena 150 Kč ( Vybavení do domácnosti- protiskluzová podložka - cena 200 Kč (logo a název klubu) Autodoplňky- nálepky na auto - cena 400 Kč (logo a název klubu)
Všechny tyto tři společnosti patřící pod J. League mají na starosti marketing a management ve svém odvětví, ale vzájemně spolupracují a propagují se. Fungují také jako ochrana proti jakémukoli zneužití televizního záznamu, fotek, log a jmen klubů, maskotů a všech lidí spojených s J. League.
41
4.3.2.4. Televizní práva Na všechny oficiální zápasy vlastní televizní a rozhlasová práva vedení J. League. Hlavním záměrem je vysílání co největšího počtu zápasů nejlépe v živém přenosu a obě nejvyšší soutěže by měli mít srovnatelný počet odvysílaných zápasů. Od roku 2007 vlastní tato práva na příštích pět let tři televizní společnosti. Za každou sezónu vyinkasuje vedení přes 1 miliardu korun českých, kde společnost NHK – Japonská televizní a rozhlasová korporace – platí 420 miliónů korun českých, TBS – Tokijská televizní a rozhlasová společnost 360 miliónů korun českých a SKY Perfect JSAT Corporation – televizní a rozhlasová korporace zaměřena na satelitní přenos 250 miliónů korun českých. V roce 2009 měla J. League divize 1 celkem 306 zápasů a odvysíláno celostátní televizí živě bylo 8 zápasů, NHK odvysílalo živě či rozhlasem 69 zápasů, regionálními a nezávislými televizními společnostmi 66 zápasů a satelitní vysílání přenášelo všechna utkání. V J. League divizi 2 se odehrálo 459 zápasů a všechna tato utkání přenášelo satelitní vysílání, regionální a nezávislé televizní společnosti odvysílaly 82 zápasů.
4.3.2.5. Reklama a sponzoring Na každém stadionu jsou vyhrazena reklamní místa pro sponzory celé J. League a také pro sponzory daného klubu, která musí splňovat dané podmínky. Umístění je dáno rozměry pět metrů od postranní čáry a velikosti jednotlivých reklam musí splňovat určité požadavky.
Reklamní plochy pro sponzory celé J. League: - billboard o velikosti 900 mm x 6 000 mm - banner o velikosti 1200 mm x 7500 mm - rotující billboard o velikosti 880 mm x 6000 mm - světelná reklama na ploše 910 mm x 99 200 mm (nesmí zasahovat do diváků a hrací plochy)
42
Reklamní plochy pro sponzory klubu: - billboard nebo banner o velikosti 900 mm x 4500 mm (obr. 9.)
Obr. 9 Reklamní bannery [22].
Částky za reklamu na dresech: - hrudník - 6 miliónů korun českých - záda - 2 milióny korun českých - rukáv i trenýrky – 1 milión korun českých (obr. 10.)
Obr. 10 Místa reklamních ploch na dresech [22].
Oficiální sponzoři J. League
Všichni oficiální sponzoři mohou užívat dvě formy spojení: 1. (název společnosti) je oficiálním sponzorem J. League 2. (název společnosti) podporuje J. League
Hlavní oficiální sponzoři: CALBEE,Inc. (potravinářský průmysl) CANON INC./ Canon Marketing Japan Inc. (výrobce optických přístrojů a kancelářských zařízení)
43
Konami Digital Entertainment Co., Ltd. (video herní průmysl, zábavní průmysl, zdraví a fitness) AIDEM Inc. (mediální průmysl) Coca-Cola (Japan) Company,Limited (potravinářský průmysl) Tokyo Electron Limited (polovodičový průmysl) McDonald's Company (Japan), Ltd. (restaurační průmysl)
Oficiální dodavatel vybavení:
Adidas (výroba a prodej sportovní zboží a vybavení) Molten Corporation (gumárenský průmysl)
Jednotní dodavatelé:
ASICS, PUMA, Nike, Adidas, Mizuno, Hummel, Kappa, Mitre, SVOLME, ennerre, YONEX, CW-X, Umbro.
44
5. DISKUZE V první fázi mé bakalářské práce jsem se věnoval vysvětlení terminologie a pojmů potřebných k pochopení výzkumné části. S touto částí jsem neměl výraznější problémy vzhledem k množství publikací vydaných na téma marketing nebo management. Ve druhé části jsem čerpal především z internetových pramenů, jelikož literatura zabývající se marketingem Japonské fotbalové ligy nejspíše není ani vydána. Při tomto hledání jsem narazil na mnoho nových i zajímavých informací a poznatků nejen ohledně daného tématu, ale také o sportovním dění v celém Japonsku. Po dokončení mé práce jsem usoudil, že japonský trh a především požadavky diváků se od toho evropského liší. V posledních letech se sice vedení J. League snaží přiblížit právě evropskému modelu vedení klubů a zlepšit svoji kvalitu, ale pořád zůstává specifický. Japonský fanoušek je náročnější než evropský z hlediska zájmu o aktivity klubu nebo celé organizace pro společnost či region, ve kterém se nachází. Dále chce být dobře informovaný o tom co jeho oblíbený klub dělá s penězi, které získá. Tato organizace se dle mého názoru velmi dobře stará o výchovu mládeže a připrav budoucích profesionálních hráčů. Snaží se maximálně spolupracovat s kluby a tak zvedat kvalitu této soutěže. Dále organizuje mnoho projektů pro informovanost a vzbuzení zájmu u široké veřejnosti, které se jim vyplácí v podobě zvyšování návštěv na stadionech. Na zápasy chodí i celé rodiny a tráví tak dobrovolně svůj volný čas. Budují moderní sportovní centra ve městech a tím zvyšují kvalitu života všech věkových kategorií. Do budoucna má Japonská profesionální fotbalová soutěž obrovskou perspektivu týkající se proniknutí na světovou scénu. Vzhledem k jejich rostoucí a hráčské základně a zlepšujícímu se marketingu je schopna stát se jednou z nejkvalitnějších profesionálních fotbalových lig na světě. Její zápasy se mohou dostat na obrazovky prestižních sportovních programů svoji atraktivností stejně jako například anglická Premier League nebo španělská Primera División.
45
6. ZÁVĚR V bakalářské práci jsme se pokusili přiblížit organizaci J. League, která má na starosti dvě nejvyšší profesionální fotbalové soutěže v Japonsku. V první části jsme představili tyto soutěže z hlediska historie a vývoje klubů i samotné organizace. Také jsme nahlédli do její organizační struktury. Největší pozornost je věnována programům, které J. League zaštituje a samozřejmě obchodním aktivitám. Projekty pořádané především pro zvýšení zájmu o fotbal a vybudování dobré image organizace na veřejnosti jsou podrobněji představeny a rozvedeny. Seznámili jsme se i s projekty na výchovu mládeže a budoucích profesionálních hráčů, programů týkajících se podpory společnosti a jedinců s hendikepem. Práce také umožňuje nahlédnout do způsobu získávání finančních zdrojů na chod J. League. Nalezneme zde finanční částky, se kterými tato společnost i kluby v této soutěži manipulují. Můžeme si prohlédnout částky a jednotlivé položky, které tvoří největší část příjmů i výdajů. Jsou zde představeny i společnosti zabývající se především marketingem, ale i managementem, nejvýznamnější sponzoři a také významní dodavatelé. Práce představuje tuto organizaci jako dobře fungující celek s mnoha projekty prospěšnými pro společnost. Pomůže nahlédnout lidem, kteří se o tento sport zajímají, do aktivit souvisejících s fungováním fotbalové ligy. Přiblíží obstarávání finančních prostředků a společnosti spolupracující pro dobrý chod této organizace. Svým jednáním a přístupem může nabídnout mnoho nových poznatků na zlepšení kvality a zvýšení zájmu o tento sport také pro méně vyspělé fotbalové soutěže, které je mohou použít ve svůj prospěch.
46
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULEŘ, O.: Management. 1.vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2006, 724 str. ISBN 80-251-0396-X [2] ČÁSLAVOVÁ, E.: Management sportu. 1. vyd. Praha: East West Publishing Company, 2000, 172 s. ISBN 80-7219-010-5. [3] ČÁSLAVOVÁ, E.: Management v tělesné výchově a sportu (vybrané kapitoly). Dotisk 2.vyd. Praha, 2004, 51s. ISBN 80-246-0050-1. [4] DRUCKER, P. F.: Výzvy managementu pro 21. století, 1 vyd. Praha: Management Press, 2001, 188 s. ISBN 80-7261-021-X [5] DURDOVÁ, I.: Sociálně-ekonomické aspekty sportu. 1.vyd. Ostrava: Repronist, 2004, 92 str. ISBN 80-7329-075-8. [6] DURDOVÁ, I.: Sportovní management. 1.vyd. Ostrava: Technická univerzita Ostrava, 2002, 121 str. ISBN 80-248-0130-2. [7] DVOŘÁKOVÁ, Š.: Sportovní marketing. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, 72 s. ISBN 80-210-3901-9. [8] FREYER, W.: Handbuch des Sportmarketing. 2. vyd. Wiesbaden: Verlag Forkel, 1991, 450 s. ISBN 3-7719-6420-2.
[9]KOTLER, P., ARMSTRONG, G.: Marketing. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006, 855 str., ISBN 80-247-0513-3. [10] SEKOT, A., CHARVÁT M.: Základy marketingu. 1.vyd. Brno: Padio, 2002, 130 str. ISBN 80-7315-019-0
Internetové prameny: [11] Is.muni.cz [online]. 2007 [cit. 2011-04-30]. Sponzoring. Dostupné z WWW:
47
[15] J-league.or.jp [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. ORGANISATION. Dostupné z WWW:
48
SEZNAM ZKRATEK Zkratka TVS- tělesná výchova a sport Zkratka J. League (Japan league) – Japonská liga
FIFA (Fédération Internationale de Football Association) – mezinárodní sdružená konfederace fotbalu EAFF (East Asian Football Federation) - východoasijská fotbalová konfederace JFA (Japan Football Association) – Japonská fotbalová asociace JFL (Japan Football League) – Japonská fotbalová liga AFC (Asian Football Confederation) – Asijská fotbalová konfederace CD (Compact disc) – kompaktní disk NHK (Nippon Hōsō Kyōkai) – Japonská televizní korporace TBS (Tokio Broadcasting System) – Tokijský vysílací systém
49
RESUMÉ Tato bakalářská práce je zaměřena na představení marketingu profesionální fotbalové ligy v Japonsku. Nejdříve jsme se věnovali představením samotné soutěže, její historie a seznámením se s kluby hrající tuto soutěž. Poté jsme se zaměřili na projekty podporující mládež, zvýšení zájmu o fotbal a jeho prezentování ve společnosti. Dále jsou uvedeny informace o získávání finančních prostředků na chod této soutěže a společnosti pověřené propagací. Nalezneme zde i konkrétní částky inkasované například za televizní práva, sponzoring, ale i ostatní výnosy a výdaje spojené s chodem soutěže. Na závěr jsou představeni i sponzoři a dodavatelé. Práce umožňuje nahlédnutí na jednotlivé projekty, programy a aktivity, které přispívají k dobře fungující organizaci.
RESUMÉ This bachelor work focussed on marketing professional football league in Japan. First it is focussed on the contest performance its history and identification with the clubs playing there matches. Then it is focsed on projects supporting young people, increasing interest in football and its presentationin the society. Below there is an information on obtaining financial funds for operating this contest and the company responsible for publicity. Here can be foun a specific example of the amount accepted from the television rights, sponzoring and other revenue and expenses associated with running the contest. There sponsors and suppliers introduced at the end. The work provides consultation on individual projects, programms and activities that contribute to well working organization.
50