MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra historie

Památky průmyslové revoluce ve výuce dějepisu ZŠ: Zbrojovka

Diplomová práce

zpracovala: Bc. Kateřina Dalecká vedoucí práce: PhDr. Kamil Štěpánek, CSc. Brno 2013

- 2 -

Čestné prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila pouze prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby byla práce uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty (i v elektronické podobě) a byla zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne………………… …………………… Kateřina Dalecká

- 3 -

Na tomto místě bych ráda poděkovala panu PhDr. Kamilu Štěpánkovi, CSc. za jeho mimořádnou vstřícnost, cenné připomínky a za čas strávený odborným vedením, který mi věnoval při sestavování diplomové práce. Rovněţ bych chtěla poděkovat panu Miloslavu Staňkovi za podnětný rozhovor a pracovníkům Technického muzea v Brně, paní Mgr. Sylvii Zouharové Dykové a panu Bc. Romanu Řezníčkovi, za poskytnuté hmotné i písemné materiály.

- 4 -

Obsah:

Úvod……………………………………………………………………………...….s. 5

I. TEORETICKÁ VÝCHODISKA………………………………………………....s. 10 1. Pojem průmyslová revoluce a její fáze s ohledem na Zbrojovku Brno…..….…...... s. 10 2. Historie a současnost podnikového komplexu………………..…...……….……....s. 12 2.1 Osobnost ing. Karla Stallera………………………………………………...... s. 22 2.2 Současný stav komplexu bývalé Zbrojovky……………………………………....s. 26 3. Didaktický experiment…………………………………………………...... …...s. 28 4. Projekt v pedagogice……..……………………………………………………..…..s. 30

II. PRAKTICKÁ APLIKACE…………………………………………….…….…...s. 32 1. Didaktický experiment (sonda) v terénu II. stupně základní školy ………………..s. 32 1.1 Návrh projektu a jeho didaktické aspekty ……………………………………...... s. 33 2. Příprava pedagogického experimentu…………………………………..……….….s. 50 2.1 Motivační prvek projektu - rozhovor s pamětníkem………………………..….…s. 54 2.2 Konstrukce didaktického nestandardizovaného testu…….……………….……....s. 55 3. Průběh experimentu – ověřovací výzkum…………………………….………..…..s. 61 3.1 Skupina A – experimentální……………………………………………….…...... s. 62 3.2 Skupina B – kontrolní……………………………………………………..…...... s. 63 4. Analýza a zpracování údajů o jednotlivých skupinách………………………...... s. 64 4.1 Grafy………………………………………………………………...….…….….s. 84 4.2 Tabulky ……………………………………………..………………….…...…...s. 86 5. Interpretace výsledků experimentu………………………………………………...s. 89

Závěr………………………………………………………………………………….s. 94 Seznam pramenů a literatury………………………………………………….… ...s. 97 Resumé………………………………………………………………………..…...... s. 102 Summary………………………………………………………………………..…...s. 103 Seznam příloh…………………………………………………………….…...... …..s. 104

- 5 -

Úvod

Tato práce je věnována jiţ neexistujícímu podniku (1918 – 2006) a jeho vyuţití při edukaci dětí a mládeţe. Nejprve si dovolím připomenout nejdůleţitější momenty a přelomové okamţiky tohoto rozsáhlého koncernu.1 Zbrojovka Brno vznikla v roce 1918. Ve 20. letech byla akcionizována (převedena částečně do soukromého vlastnictví). Zmíněné období, aţ do druhé světové války, znamená největší rozvoj podniku. Obchoduje se i se zahraničím. V období okupace se Brněnsko stalo pro německou armádu strategickým územím, neboť význam tak velkého zbrojního koncernu byl dosti značný. Německo se rozhodlo brněnské Zbrojovky vyuţít. V té době se tu vyráběly zbraně pro Wehrmacht pod vedením generálního ředitele ing. Karla Stallera. V roce 1944, při bombardování, byla továrna poškozena. Po válce došlo k zestátnění podniku. Poté se Zbrojovka vedle sportovních a loveckých zbraní zaměřuje na motory Zetor. Podniku se opět daří. 80. léta byla ve znamení nových komunikačních a výpočetních technologií. Podnik se tehdy značně transformoval, na úkor výroby a opravy zbraní. V 90. letech se rušily všechny neperspektivní obory. Od roku 1992 se stává Zbrojovka Brno akciovou společností. O dalších deset let později však zkrachovala a v roce 2006 byli propuštěni poslední zaměstnanci. Umístění komplexu Zbrojovky je mírně neobvyklé, jelikoţ od počátku 20. století stával vedle chrámu. 2

1 viz kapitola I/2 Historie a současnost podnikového komplexu, s. 12 – 22.

2 Jedná se o známou dominantu Zábrdovic – chrám Panny Marie Čenstochovské, jenž vznikl v 17. století při premonstrátském klášteře. Až těsně před zrušením kláštera v roce 1783 byl chrám dokončen a vyzdoben. Klášter byl na tomto místě zbudován již počátkem 13. století moravským šlechticem Lvem z Klobouk a měl svého času obrovský význam pro celý brněnský kraj. (TENORA, J.: Zábrdovice, vzpomínka na klášter. Průvodce kostelem. Spolek pro stavbu katolického chrámu v Židenicích – Juliánově, Brno 1935. s. 3-4. ŽAMPACH, F. M.: Architektonické dílo Giovanni Santiniho: Žďár – Rajhrad – Zábrdovice. Brno 1944. s. 15.)

- 6 -

Vzhledem k tomu, ţe část mé rodiny pochází z Husovic, které přímo sousedí se Zábrdovicemi, kde brněnská Zbrojovka byla u řeky Svitavy po více neţ 80 let v provozu, jsem na její problematice do značné míry osobně zainteresována. Vţdyť i můj pradědeček, původním povoláním kovář, chodil ve 30. letech pravidelně pěšky po tzv. „nivě“ (tedy kolem zmíněné řeky Svitavy), aby kaţdý pracovní den vstoupil do bran zbrojního podniku. Jak jsem se díky zkoumání tématu brněnské Zbrojovky dozvěděla, byla právě ve 30. letech 20. století dosti proslulá. Ba dokonce i ve světě. To mne velmi překvapilo, protoţe dnes jsou na jejím místě jen ruiny staré továrny, které smutně vyhlíţejí do okolí. A mnozí mladí lidé, podle mého názoru, dnes ani netuší, co se za zdmi areálu vůbec kdy odehrávalo. Ve své diplomové práci jsem se tedy rozhodla zabývat zašlou slávou Zbrojovky Brno, a to nejen z historického pohledu, ale v prvé řadě z pohledu didakticko-dějepisného, vzhledem k mé budoucí učitelské profesi. Mám na mysli přesněji to, jakým způsobem dnešnímu ţactvu předat informace a zajímavosti o zmíněném světoznámém podniku. Aby ţáci vstřebali co nejvíce za nepříliš velký časový úsek. Jako prioritní cíl své práce si mimo jiné kladu zjištění, zda mnou navrhovaný způsob podání a implementace fenoménu Zbrojovky Brno jsou vhodné pro dějepisnou výuku v posledních ročnících základní školy na Brněnsku. Nejdůleţitější otázku představuje fakt, jestli se v tomto případě markantně projeví rozdíly mezi klasickým frontálním a interaktivním vyučováním s více metodickými prvky. Rovněţ chci zjistit, zda je moţné toto téma probírat s ţáky jiţ v 8. ročníku ZŠ. V neposlední řadě bych tímto projektem chtěla prohloubit a zkvalitnit historické myšlení ţáků. Na následujících stranách budu popisovat především svůj didaktický experiment na základních školách v okolí bývalého podniku Zbrojovka Brno. V podobě zde předkládané se jedná o pilotní sondu, která můţe být do budoucna více rozšiřována. Původní záměr předpokládal projekt na základních školách v Zábrdovicích, Husovicích a Ţidenicích. Nakonec jsem z organizačních důvodů prezentovala dané téma pouze na ZŠ Merhautova v Brně - Černých Polích a na ZŠ Gajdošova v Brně - Ţidenicích. Tuto lokalitu jsem vybrala z důvodu, ţe většina ţáků uvedených škol nedaleko Zbrojovky bydlí. Podle mého předpokladu by je tedy mohl zajímat i osud dříve velmi významného podniku, jehoţ zdi mají téměř nadosah. Moţná se, stejně jako já kdysi, ptali také svých rodičů, co ţe je to za továrnu u řeky Svitavy vedle zábrdovického kostela. A kdo tam dnes pracuje? Co se tam vyrábí? Chtěla jsem si na sebe vzít úkol zodpovědět jim tyto otázky, protoţe s historií a ţivotem jejich obce přímo souvisejí. Můţeme zde hovořit taktéţ o jakémsi

- 7 -

„geniu loci“3, jenţ potřebuje být v současnosti znovu objeven, aby tak mohl působit na nové generace. Z těchto důvodů jsem na zmíněných školách provedla tzv. didaktický experiment, respektive sondu, která spočívá v porovnání dvou skupin ţáků základních škol na bázi mnou odprezentovaných informací o brněnské Zbrojovce. Přičemţ délka vyučovací hodiny zůstala stejná – 45 minut. Tradičně pracuji s rozdíly výsledků skupiny experimentální a kontrolní ve stejně koncipovaném didaktickém nestandardizovaném testu. Hypotéza je zaloţena na předpokladu lepšího učebního výsledku skupiny experimentální, díky zvoleným vyučovacím metodám. Má práce je dělena do dvou velkých celků – Teoretická východiska a Praktická aplikace. Oba dva mají několik kapitol. (Z teoretické části vycházel také návrh projektu o Zbrojovce Brno na základních školách.) Co se obsahu týče, v první kapitole teoretického oddílu pojednávám nejprve o historickém pozadí tématu Zbrojovky Brno – o průmyslové revoluci a jejích fázích, abych mohla daný zbrojní koncern po této stránce charakterizovat. Dále se zabývám samotnou historií podniku a současností komplexu jeho budov. V podkapitole Osobnost ing. Karla Stallera píšu o kontroverznosti a hrdinství bývalého generálního ředitele Zbrojovky, který ji vedl v době nacistické okupace. Část o současném stavu Zbrojovky vystihuje nynější zchátralost objektu. Třetí a čtvrtá kapitola prvního oddílu představuje pedagogicko-teoretický úvod o didaktickém experimentu a projektu v pedagogice. Na úvod v první kapitole praktického celku popisuji svůj původní záměr učinit pilotní sondu na základních školách a zdůrazňuji hypotézu svého výzkumu. Dále se na tomto místě zabývám i návrhem projektu (respektive konkrétní formou prezentace tématu) a rozepisuji časový harmonogram do experimentální výuky. Další kapitola zaznamenává přípravu pilotního výzkumu. Zde popisuji motivační prvek projektu, rozhovor s pamětníkem, který ve Zbrojovce pracoval téměř padesát let. Dozvěděla jsem se od něj mnoho hodnotných informací z doby komunismu, ale i po revoluci. (Tuto část by bylo moţné zařadit také pod teoretický oddíl, avšak jedná se o jeden z nosných prvků mého didaktického experimentu. Proto jej zařazuji právě do přípravné fáze.) Do příprav patří i konstrukce didaktického nestandardizovaného testu, který jsem pouţila pro svůj výzkum.

3 „duch místa“ (lat.)

- 8 -

Průběh experimentu – ověřovací výzkum je název další kapitoly. Uvádím tu přesné počty jednotlivých ţáků podle skupiny zařazení a pohlaví. Tento parametr jsem zohledňovala hned vedle typu skupiny. V podkapitolách Skupina A (experimentální) a Skupina B (kontrolní) popisuji průběh praktické části svého výzkumu, se všemi jeho problémy, podobnostmi i odlišnostmi. Dále následuje Analýza a zpracování údajů o jednotlivých skupinách, jejíţ součástí jsou Grafy a Tabulky. Kapitola Interpretace výsledků experimentu hodnotí produkty celé práce a snaţí se potvrdit, anebo vyvrátit mou původně stanovenou hypotézu. Metodou této diplomové práce je didaktický experiment ve formě pilotní sondy. Účelově a doplňkově je v práci vyuţita orální historie, jelikoţ důleţitou součástí návrhu projektu byl mimo jiné i původní rozhovor s pamětníkem. Vyučovací metodou v experimentální skupině byla vedle audionahrávky rozhovoru také PC prezentace s bohatým obrazovým materiálem, ukázka hmotného pramenu (granátu) a skupinová práce s textem. Kontrast tomu tvořila klasická narativně frontální výuka v kontrolní skupině. Z historicko-badatelského hlediska se ve své práci budu opírat o prameny a literaturu uvedené v závěrečném seznamu a o dokumenty nalezené v Moravském zemském archivu. Heuristika pramenů a literatury nebyla bez obtíţí. Tématu Zbrojovky Brno se komplexně věnoval v 60. a 70. letech pouze Otakar Franěk ve svých Dějinách koncernu brněnské Zbrojovky, které mají tři díly. Jsou to odborně historické publikace sice kvalitní, ale v jistých ohledech poplatné době. Dle mého názoru bychom také dnes s odstupem mohli vidět mnoho věcí z dějin zmíněného podniku zcela z jiného hlediska. Je škoda, ţe v současnosti neexistuje ţádná podobná kniha o Zbrojovce, která by se vyrovnala Fraňkově obsahové kvalitě. Mimo díla tohoto autora jsem pracovala taktéţ s materiály k přednáškám pro Celoţivotní vzdělávání paní Mgr. Sylvie Zouharové Dykové, historičky Technického muzea v Brně, která se dlouhodobě zabývá automobily značky Z. Zapůjčila mi několik odborných publikací k tématu vozidel vyráběných svého času ve Zbrojovce Brno. Teoretický úvod o průmyslové revoluci a její fáze vystihuji na základě děl Purše, Paulinyiho, Kuczynského a Webera. Podkapitolu o Osobnosti ing. Karla Stallera jsem zpracovala především podle knihy Martina Krčála - Karel Staller: Ţivot s dvojí tváří, kde vykresluje dopodrobna odbojovou činnost, ale i poválečné osudy tohoto kontroverzního muţe. Stallerův ţivot mi byl přiblíţen

- 9 -

rovněţ díky historickým dokumentům MZA, Vzpomínkovému medailonku od J. Charváta, článku Velká Bíteš nezapomněla na slavného rodáka a zpravodaji téhoţ města. Do seznamu literatury, ze které jsem čerpala, byly zařazeny i takové knihy, které pojednávají o Brněnsku v nějaké souvislosti se Zbrojovkou a zbrojním průmyslem vůbec. Brno a okolí bylo ovlivněno daným podnikem jak pozitivně (dávalo lidu práci a proslavilo kraj ve světě), tak negativně (např. V době druhé světové války se ocitl ve větším nebezpečí bombardování. Ve Zbrojovce se sledovala politická činnost zaměstnanců, apod.). Historická odborná publikace Brněnští puškaři 1650 – 1900 popisuje dějiny puškařského a paţbařského řemesla na Brněnsku ještě před vznikem zmíněného zbrojního závodu. Uvádím i literaturu zabývající se architektonickou hodnotou některých objektů v těsné blízkosti areálu bývalé Zbrojovky. Čerpala jsem také z publikací, jeţ se věnují jiným československým Zbrojovkám, které však mnohdy úzce spolupracovaly právě se Zbrojovkou Brno. Zdeněk Kárník je autorem Malých dějin československých a třísvazkových Českých zemí v éře První republiky. Na jejich podkladě jsem se snaţila nastínit historické pozadí vzniku a období největšího rozkvětu Zbrojovky Brno. Tato léta, ale i roky okupace, komunistického a porevolučního období jsem zachytila také s pomocí díla docenta Františka Čapky – Dějiny zemí Koruny české v datech a Dějiny Moravy v datech. Pracovala jsem rovněţ s Vojenskými dějinami Československa a dalšími odbornými publikacemi, pojednávajícími o Brně a bývalé Zbrojovce. Poslední roky provozu podniku a jeho úpadek jsem zachytila díky rozhovoru s pamětníkem a mnoha článkům z časopisu Zbrojovák. Současností komplexu se zabývají jiţ jen elektronické články a Ţidenický zpravodaj. Obrazový materiál jsem čerpala převáţně z Moravského zemského archivu, kde jsem pracovala s fondy H 864 a K 433. Jsou zde uloţeny staré dokumenty a fotografie ze Zbrojovky Brno před rokem 1945 a po tomto datu. Jejich organizační stav však není prozatím v tak dobrém stavu, jak by měl být. Zaměstnanec MZA pan Mgr. Bc. Lubomír Antl na novém přečíslování dlouhodobě pracuje. Bylo nutné si u něj jednotlivá folia objednávat elektronicky. Z pedagogicko - didaktického hlediska byl mým průvodcem především Stanislav Julínek a dále pak autoři Chráska, Michalička, Novák, Gracová, Labischová, Dvořáková, Kratochvílová a jiní.

- 10 -

I. TEORETICKÁ VÝCHODISKA

I / 1. Pojem průmyslová revoluce a její fáze s ohledem na Zbrojovku Brno

Průmyslová revoluce je „proces ekonomických, sociálních a politických přeměn spojený s přechodem od manufakturní výroby k hromadné tovární výrobě. Průmyslová revoluce byla umoţněna technickým pokrokem (vynález parního stroje apod.). Začala na konci 18. století v Anglii, později se rozšířila do dalších zemí. Proběhla nejprve v textilním průmyslu a ostatních odvětvích lehkého průmyslu. Následoval rozmach strojírenství a těţkého průmyslu. Průmyslová revoluce vyvolala řadu návazných procesů, např. urbanizaci, změny v demografické struktuře, ovlivnila kulturu apod. Hlavním společensko-ekonomickým důsledkem průmyslové revoluce bylo definitivní vítězství kapitalistického typu hospodářství nad hospodářstvím feudálním.“ 4 V českých zemích došlo k průmyslové revoluci o něco později neţ na Západě, proto se náš průmysl musel vypořádávat se značnou konkurencí – převáţně anglickou tovární výrobou.5 Historici hovoří o několika fázích průmyslové revoluce. Jedni o třech, jiní o více. Mnozí dokonce nehodlají více etap průmyslové revoluce akceptovat a pojmenovávají tak pouze industrializačně-kapitalistické tendence přelomu 18. a 19. století, kdy byly zavedeny nové pohonné stroje a začala se pouţívat převáţně parní energie. Podle Purše se „za dovršení průmyslové revoluce povaţuje doba, kdy v hlavních odvětvích průmyslu převládla výroba strojová.“ 6 Avšak dle Jürgena Kuczynského proběhla ve Velké Británii první fáze jiţ v 17. století, druhá na přelomu 18. a 19. století. Třetí průmyslová - elektrotechnická revoluce se datuje ke konci 19. století, jenţ samozřejmě přesahuje i dále do 20. století. A poslední, čtvrtou fází, se označuje vědeckotechnická revoluce s elektronickým řízením strojů.7 Názory na uvedené rozdělení se různí. Právě toto pojetí pokládám však za nejvíce výstiţné. Z něj budu také vycházet ve své práci, ve které píši o bývalém světoznámém strojírensko- zbrojním brněnském koncernu.

4 Všeobecná encyklopedie Diderot v osmi svazcích. VI. díl. Praha 1999. s. 276. 5 PURŠ, J.: Průmyslová revoluce v českých zemích. Praha 1960. s. 9. 6 Tamtéž, s. 11. 7 KUCZYNSKI, J.: Vier Revolutionen der Produktivkräfte. Berlin 1975. s. 98, 117.

- 11 -

Zbrojovka Brno byla bezesporu památkou třetí fáze průmyslové revoluce. (Přičemţ třetí etapa průmyslové revoluce v českých zemích začala někdy na přelomu 70. a 80. let 19. století.8)9 Dějiny daného zbrojního podniku však tuto třetí fázi přesahují, neboť v 80. letech se Zbrojovka začala přizpůsobovat nové moderní době. Na úkor výroby a opravy loveckých a sportovních zbraní, coţ se stalo její doménou, přetransformovala svou produkci částečně i na výpočetní a komunikační technologii.10 Tento počin se sice příliš nezdařil, přesto díky němu můţeme Zbrojovku Brno zařadit také do čtvrté etapy průmyslové revoluce.

8 PURŠ, J.: Průmyslová revoluce v českých zemích. Praha 1960. s. 5. 9 V těchto letech se začal na Brněnsku rozvíjet zejména textilní průmysl. Až později tu vznikal i průmysl kovozpracující a strojní. (pozn. autora) 10 viz kapitola I/2 Historie a současnost podnikového komplexu, s. 20, 21.

- 12 -

I / 2. Historie a současnost podnikového komplexu

Význam a světová proslulost této značky byla v mnohých dobách často protkána vnitřními komplikacemi podniku a někdy i dílčími neúspěchy na trhu. Podívejme se proto na historii tohoto, ve své době slavného, koncernu podrobněji. Na úvod je vhodné dle mého názoru taktéţ poznamenat, ţe výroba zbraní má v Brně prastarou tradici. Můţeme ji dobře sledovat z písemných pramenů (konkrétně z knih měšťanů) jiţ ze 17. století, těsně po třicetileté válce. Puškaři a paţbaři , do značné míry ve své době umělečtí řemeslníci, spadali v Brně do cechu, jenţ se sdruţoval společně se zámečníky a hodináři.11 V tomto městě působily mezi lety 1650 – 1900 dva rody, v nichţ se toto krásné řemeslo dědilo z generace na generaci. Byli to Schnepfové a Muckové.12 Puškařské a paţbařské řemeslo se postupem času přetransformovalo do celého zbrojního průmyslového odvětví. Právě v Brně můţeme velmi dobře sledovat vývoj této produkce. Od výroby starých forem pušek aţ po ty nové s mírně pozměněným účelem – lovecké a především sportovní zbraně. Pokud se chceme ponořit do historie samotného koncernu Zbrojovky Brno, bude nutné se podívat na místo jejího pozdějšího působiště jiţ v době první světové války. „Na Nové ulici č. 22 v Brně existovaly nejprve dílny polního kanonového pluku č. 5, asi od počátku roku 1916 pak „Werkstätte des Feldartillerieregimentes No 4“ (dílny na opravu děl polního dělostřeleckého pluku č. 4) – později „K.u.k. Artilleriewerkstätte in Brünn“ a poté ještě „K.u.k. Waffenhauptfabrik-Filiale in Brünn“ (neboli filiálka hlavní zbrojovky)… Výrobní program zahrnoval náhradní součásti děl, jako krycí pancéřové štíty, zpětné brzdy, podvozky, zaměřovače pro minomety, součásti náměrového a odměrového řízení pro děla, ale také součásti k podvozkům, kola aj.“ 13 V polovině války bylo jasné, ţe je nutné více zásobovat frontu zbrojním materiálem, ačkoliv rakouskou frontu v té době zásobovaly Škodovy závody v Plzni, ale pouze těţkými stroji – především děly. Proto „byly v roce 1916 vypracovány plány na výstavbu dělostřeleckých dílen (Waffenwerke) v Brně – Zábrdovicích jako pobočka vídeňského státního arzenálu… Dílny byly urychleně budovány během roku 1917 a v roce 1918 doplněny ještě pilou na řezání kulatiny… Vedle oprav a zbraňových součástek dodávaly Zábrdovice

11 VANĚK, J.: Brněnští puškaři 1650 – 1900: historie jednoho řemesla. Muzeum města Brna, Brno 1993. s. 5. 12 Tamtéž, s. 19, 21. 13 FRANĚK, O.: Dějiny koncernu brněnské Zbrojovky. I. díl. Brno 1969. s. 11.

- 13 -

také ve velkém počtu přívěsné vozíky pro dopravu dělostřelecké munice, muniční vozy s veškerým příslušenstvím a s náhradními součástkami.“ 14 Mimo jiné odtud pocházely i velké vozy pro armádní účely. „K 1. listopadu 1918 Vrchní vojenské velení v Brně a všechny vojenské oddíly na Moravě a ve Slezsku byly předány pod velení Národního výboru. Krátce nato bylo vytvořeno zemské vojenské velitelství. Správní komise pro moravské místodrţitelství vydala vyhlášku o převzetí všech ústředních orgánů na Moravě.“ 15 Počátky samotného českého podniku Zbrojovka Brno sahají do roku 1918, kdy po první světové válce bylo velmi nutné, aby byl nově vzniklý stát - Československá republika - plně nezávislý na výrobě zbraní. A to převáţně z důvodu vlastní bezpečnosti. „Bezpečnost a existence československého státu (zvlášť při politicky a strategicky exponované poloze) byly značně závislé na mezinárodním vývoji a na mocenských vztazích v tehdejší Evropě. Báze ochrany versailleským mocenským systémem se brzy začala postupně hroutit. Československo bylo úměrně s tím ohroţováno ze strany mocensky expanzivního Německa (a také revizí zaujatého Maďarska). Slabou útěchou bylo budování obranného štítu Malé dohody proti změnám na poválečné mapě střední Evropy. Zahraničněpolitická aktivita československé politické reprezentace byla značně závislá na vnitřním vývoji státu a na jeho hospodářských moţnostech.“ 16 Bylo tedy nutné preventivně zbrojit. Zbraně ovšem nebylo moţné neustále jen dováţet. Nedovolovala to ani politická situace po válce. Proto mimo jiné brněnská Zbrojovka zaznamenala tak velký růst, jako jeden z poválečných továrních podniků s ryze českou správou. Zbrojovka v Brně byla zezačátku dosti podceňována, protoţe se jednalo o uměle vytvořený státní podnik jen o „560 zaměstnancích (údaj z roku 1919). Navíc hromadná velkovýroba zbraní se bez tradice opravdu těţko rodila.“ 17 Naštěstí nové zbrojovce zezačátku hodně pomohli zkušení rakouští dělníci, i kdyţ mnoho zkušených pracovníků tento podnik opustilo a našlo si výhodnější zaměstnání. „Počátkem listopadu 1918 ji (bývalou pobočku Vídeňského arzenálu) pro Československý stát přebírá jménem Národního výboru v Brně, řídícího orgánu revoluce,

14 Tamtéž, s. 12. 15 ČAPKA, F.: Dějiny Moravy v datech. Brno 2001. s. 177. 16 ČAPKA, F.: Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha 2010. s. 615. 17 FRANĚK, O.: Dějiny koncernu brněnské Zbrojovky. I. díl. Brno 1969. s. 6.

- 14 -

tehdejší rektor České vysoké školy technické, prof. Karel Ryska (1868 – 1939)18.“ 19 Ten byl později vystřídán ing. Klementem Růţičkou. Zprvu brněnská Zbrojovka opravovala především zbraně navrátivších československých vojáků, kteří domů do nové republiky přicházeli z front ještě během počátku 20. let. Opravovali se také zbraně bývalých nepřátel, kteří byli nuceni po válce zredukovat svůj vojenský arzenál na minimum, a později poskytnuty pro účely nové československé armády. Brněnským zbrojním technikům se dokonce podařilo vyvinout novou technologii, která zaručovala naprostou strojní vyměnitelnost veškerých součástek u palných zbraní, coţ do té doby nebylo moţné. Avšak tato jistá nesourodost zbraní nové československé armády mohla v budoucnu přinášet problémy. Proto bylo nutné vyvinout co nejrychleji nové zbraně. Zbrojovce téţ bylo povoleno přijímat částečně i soukromé objednávky, coţ napomohlo k růstu podniku, protoţe pokud by byl odkázán pouze na státní zakázky, stal by se brzy naprosto nevýdělečným. Zbrojovka začala obchodovat i se zahraničními trhy. I přesto se však zezačátku často nedostávaly peníze ani na výplaty zaměstnanců, protoţe ministerstvo národní obrany, pod jehoţ správou se podnik nacházel, mělo dlouhé prodlevy v proplácení faktur za odebraný zbrojní materiál. Ministerstvo národní obrany taktéţ „obtíţně určovalo druh a sloţení kupovaného materiálu, jeho kvalitu i termíny dodání.“ Jednalo se o zbrojní materiál, který byl jiţ často opotřebován, nebo pocházel z levných materiálů válečné výroby. A přesto jeho nákup provázely veliké problémy. Tyto špatné zkušenosti se staly proto kolem roku 1920 podnětem k tomu, aby československá vojenská správa přeměnila strukturu domácího zbrojního průmyslu.20 Mimo jiné měla Zbrojovka problémy se svou organizací. Po překvapivém úspěšném startu tohoto brněnského podniku se začala řešit otázka, zda Zbrojovka zůstane nadále státním podnikem, anebo přejde dílem do soukromé sféry, popřípadě se stane akciovou společností. Počátkem dvacátých let došlo nakonec k jistému kompromisu. Brněnská Zbrojovka se stala z části podnikem soukromým – byla akcionizována. „Dvacet procent získal v té době

18 FRANĚK, O.: Dějiny České vysoké školy technické v Brně. I. díl (do roku 1945). Vysoké učení technické, Brno 1969. s. 134. 19 FRANĚK, O.: Dějiny koncernu brněnské Zbrojovky. I. díl. Brno 1969. s. 13. 20 PROCHÁZKA, Z. a kol.: Vojenské dějiny ČSR. III. díl (1918 – 1939). Praha 1987. s. 91.

- 15 -

nejmocnější soukromokapitalistický zbrojní koncern Škodových závodů v Plzni, ze tří čtvrtin zůstala ve státních rukách.“ 21 Škodovy závody totiţ začaly v roce 1924 jednat s ministerstvem národní obrany, aby si zajistily účast i na výrobě ručních zbraní, kromě své monopolní výroby děl. Jednání Škodovky a ministerstva skončila pozitivně a jejich výsledkem byl zisk jiţ zmíněných dvaceti procent akcií nově vznikající brněnské Zbrojovky.22 Tento „akcionizovaný“ stav mladému podniku prospěl. „Zbrojovka zaměstnávala v době konjunktury23 přes 10 000 dělníků a záhy vynikla dokonalou organizací výroby, moderním strojním zařízením, kvalitou svých techniků, z nichţ většina byli odchovanci České techniky, širokou škálou zbrojní a mírové výroby (např. výrobou automobilů, psacích strojů, jízdních kol, vah, aj.) a rozsáhlým obchodním spojením s téměř celým světem. Spolupráce České techniky se Zbrojovkou by mohla slouţit jako příklad dobrého styku školy s průmyslem. Řada profesorů školy se účastnila na výrobních úkolech Zbrojovky (prof. Elger, Ryska, Koţoušek atd.), řada absolventů techniky a její asistenti se podíleli na budování tohoto největšího českého strojírenského závodu v Brně (ing. Sosnar, ing. Staller, z mladších ing. Farlík, ing. Němec atd.). Mnohému z absolventů techniky dal bohatě dotovaný fond Zbrojovky (300 000 Kč ročně) moţnost doplnit si svá studia na zahraničních působištích.“24 „Koncem 30. let zde byl rozsáhlý a dravý koncern, který předstihl i ty nejsmělejší představy svých zakladatelů. Počet původních 560 zaměstnanců se zvýšil na více neţ 25 000, tedy téměř padesátkrát… Výše odbytu rovněţ předstihla výši odbytu prvních let.“ 25 Zpočátku se bohuţel vyskytly i nepříjemnosti v podobě velkého nabírání a následného propouštění zaměstnanců, neshody s ministerstvem financí, nebo nešťastný nákup zastaralých strojů a zbraní ze zahraničí, které nebylo moţno jakkoli opravit. Pokud se však opět vrátím k výrobě zbraní v tomto podniku, „počátky sériové výroby ve Zbrojovce nejsou spojeny s výrobou pušek, ale ručních granátů. Jiţ od roku 1919 se ve Zbrojovce vyráběly soupravy mechanických součástek dvou druhů granátů – defensivní a ofensivní typ – vzor Janeček… Zbrojovka dostala velkou objednávku 400 000 těchto granátů od ministerstva národní obrany v červnu 1919 v době bojů s Maďarskou rudou armádou na

21 FRANĚK, O.: Dějiny koncernu brněnské Zbrojovky. I. díl. Brno 1969. s. 20. 22 JÍŠA, V. – VANĚK, A.: Škodovy závody 1918 – 1938. Praha 1962. s. 209. 23 hospodářského rozkvětu státu (pozn. autora) 24 FRANĚK, O.: Dějiny České vysoké školy technické v Brně. I. díl (do roku 1945). Vysoké učení technické, Brno 1969. s. 135 – 136. 25 FRANĚK, O.: Dějiny koncernu brněnské Zbrojovky. I. díl. Brno 1969. s. 7.

- 16 -

Slovensku a zařídila se na sériovou výrobu opravdu dobře. Počáteční týdenní výroba byla 10 000 kusů a tento výkon stále stoupal… Výroba granátů ve Zbrojovce by si však vyţádala nových investic, a proto ředitelství raději od této výroby, zpočátku pro ni velmi důleţité, upustilo. Vyčistilo si tak svůj výrobní program. Potřebovalo svou výrobní kapacitu k váţnějším úkolům. Nejprve se v brněnské Zbrojovce opravovaly pušky (a také kulomety) nejrůznějších druhů.“ 26 Na začátku 20. let bylo stále ještě nutné doplnit mnoho zbraní do nové československé armády. Byly potřeba především pušky, pistole a kulomety. Nákup zbraní z Německa a Rakouska jiţ nebyl moţný, ačkoliv se tyto státy musely většiny svých zbrojních zásob zbavit. Jejich zbraně byly rozprodány především státům Dohody a Československo získalo po válce jen zlomek. Později se zde naskytla moţnost získání zbraní z Nizozemí. Avšak celková sloţitost nákupů jen podpořila myšlenku vlastní velké zbrojovky, která by uspokojila potřeby československé armády – především pro obranu státu. Mimo výrobu granátů se tu opravovaly zezačátku staré pušky typu Mannlicher. Poté začala Zbrojovka spolupracovat i se značkou . Mauserovky se nakonec staly armádními puškami. Navíc se zřídila nová hala na výrobu pistolí tzv. nicklovek v Nové ulici. Z důvodu zatíţení Zbrojovky výrobou pušek vz. Mauser, byla výroba nicklovek předána do Strakonic, do tamní zbrojovky. Ministerstvo financí však dělalo brněnské Zbrojovce problémy se zakázkou mauserovek, které bylo údajně potřeba důkladně vyzkoušet, aţ poté se mohly vyrábět další kusy. Spory s ministerstvy tohoto typu provázely podnik dlouhodobě a značně komplikovaly provoz firmy.27 Avšak díky soukromým, i zahraničním zakázkám se Zbrojovka Brno stala ve své době opravdu velmi úspěšným podnikem, do něhoţ by to zezačátku nikdo neřekl. V letech 1924–1925 byla postavena nová továrna. V podniku se kromě pušek a kulometů vyráběly i dalekohledy, buzoly, vojenské periskopy, stativy, náboje, dýky a bodla. Také se

26 Tamtéž, s. 36 – 37. 27 ministry financí 1918 – 1938 postupně: Alois Rašín, Cyril Horáček, Kuneš Sonntág, Karel Engliš, Vladimír Hanačík, Augustin Novák, Alois Rašín, Bohdan Bečka, Karel Engliš, Bohumil Vlasák, Karel Engliš, Karel Trapl, Josef Kalfus ministry národní obrany 1918 – 1938 postupně: Václav Klofáč, Ivan Markovič, gen. Otakar Husák, František Udržal, Jiří Stříbrný, gen. Jan Syrový, František Udržal, Karel Viškovský, Bohumír Bradáč, František Machník, arm. gen. Jan Syrový (ČAPKA, F.: Dějiny zemí Koruny české v datech. Vlády československé republiky. 14. 11. 1918 – 4. 10. 1938. Praha 2010. s. 943 – 950.)

- 17 -

zde produkovaly podvozky osobních automobilů, o kterých píši níţe, letecké motory na těţká paliva, ale i jízdní kola, nebo osobní a automatické váhy Fermos, či různé druhy vrtáků, důlní zařízení apod. Je nutné zmínit i frézovací stroje, nářezové stroje, lisy na ovoce, děrovačky, soustruhy a raketomety. V 30. letech vyráběla Zbrojovka rovněţ licenční psací stroje Remington28 a traktory Škoda. Jak píše Sirovátka, „Zbrojovka rozvinula také výrobní program na výrobu známých a ve své době velmi oblíbených automobilů Z, lidových vozidel moderní konstrukce, vyráběných v letech 1924 – 1936.“29 (Ještě v roce 1923 byla Zbrojovka svědkem zrodu prototypu osobního automobilu Omega, díky ing. Břetislavu Novotnému.) 30 Automobil značky Disk31, první s dvoudobým motorem v Evropě, se bohuţel příliš nepovedl. (Byl předveden v únoru 1924.)32 Naopak vůz Z4/18, neboli tzv. „osmnáctka“, se stal lidovým automobilem. (Původně tento osobní automobil nesl označení Z 26, protoţe „první vozy tohoto typu začala Zbrojovka sériově vyrábět v roce 1926.“ Aţ později se přejmenoval na Z 18.)33 Jeho výroba se velmi zdařila a motor se dal dobře i podomácku opravit. Řemeslníci pouţívali toto vozidlo často s valníky. Vůz Z18 vyvinul ing. Mackrle v roce 1925 a v mnohém předběhl svou dobu. „Osmnáctky“ byly v mnohém rychlejší a výkonnější neţ jiné vozy 20. let, na příklad ve srovnání s automobilem Praga Piccolo 3/10 HP. 34 Velmi populární byl téţ automobil vzoru Z4 (dříve vedený jako vůz ZA 32),35 který přišel do výroby v roce 1933. Následovaly rovněţ další vylepšené verze. Toto vozidlo se pyšnilo dvoudobým motorem, coţ byl na svou dobu průkopnický počin techniků Zbrojovky Brno. Primát tkvěl především v náhonu na přední kola. Ve své době se mu říkalo „silná čtyřka“. O tento motor měla před druhou světovou válkou zájem i Francie. Z obchodu však kvůli

28 MZA, H 864, Prozatímní inventární seznam I., Fondové oddělení Čs. Zbrojovky a.s. Brno 1916 – 1945, s. 468 – 512. 29 SIROVÁTKA, O. a kol.: Město pod Špilberkem. O lidové kultuře, tradicích a životě lidí v Brně a okolí. Ústav pro etnologii a folkloristiku Brno AVČR, Brno 1993. s. 39. 30 POPELKA, J.: Automobil „Z“. Československá Zbrojovka a.s. Brno. Brno 1988. s. 5. 31 Jeho replika, jako jediný známý zachovalý exemplář, je uložena v Technickém muzeu v Brně. 32 In: Zbrojovák, 22. ledna 1992, Z historie Zbrojovky, Počátky zbrojní výroby 33 Tamtéž 34 POPELKA, J.: Automobil „Z“. Československá Zbrojovka a.s. Brno. Brno 1988. s. 10. 35 Tamtéž, s. 21 – 22.

- 18 -

válečným událostem sešlo.36 Dále podnikoví konstruktéři pracovali také na automobilech typu Z5 a Z6. Na tomto místě bych ráda zmínila, kolik generálních ředitelů tohoto koncernu se do druhé světové války vystřídalo ve funkci. Jiţ jsem popsala nástup do úřadu ing. Klementa Růţičky, jenţ přebral funkci z rukou prof. Rysky. Růţička dopomohl Zbrojovce se rozvinout v jejích začátcích. Kdyţ viděl, ţe se výroba dostatečně rozjela, dobrovolně podnik roku 1929 opustil a stal se tentokrát generálním ředitelem v ČKD, protoţe miloval výzvy. Po něm následovali v rychlém sledu ing. Vincenc Vrba a ing. Beneš. Vrba byl v úřadu nahrazen, protoţe vedení tak obrovského závodu nezvládal. Raději se věnoval svým koníčkům. Beneš po necelém roce ve funkci umírá na mozkovou mrtvici. Čtvrtým generálním ředitelem se stal Stanislav Míhal. Byl velmi oblíbený. (Uţ proto, ţe zajistil, aby Zbrojovka sponzorovala fotbalový klub SK Ţidenice, dnešní FC Zbrojovku Brno.) Tohoto muţe ohroţoval na jeho pozici dr. Eduard Outrata, manţel jeho neteře, tenistky Emmy Čepkové.37 V roce 1936 se Outrata postu dočkal. Přidaly se k tomu zřejmě i interní politické důvody. „Léta 1939 – 1945 znamenala v novodobých českých dějinách jedno z nejdramatičtějších období. Po dobu šesti let německé okupace se ocitl český národ pod nadvládou tvrdé německé nacistické diktatury … České hospodářství bylo zapojováno do systému nacistické „řízené“ válečné ekonomiky.“ 38 Vedoucí zbraňové výroby Jaromír Mach uvádí: „Co se týče celkově protektorátu, na ten nerad vzpomínám, protoţe to bylo pro nás pro všechny peklo. Příchodem Němců, okupací Zbrojovky vyvstalo mnoho bývalých Čechů, o kterých jsme nevěděli, ţe jsou to Němci. Tito začali rozpřádat po závodě své sítě, začali udávat. Začalo u nás řádit gestapo, nějaký gestapák Horák, …Tak si také počínal i major Matouschek, …konečně dr. Wolf…, měl u sebe říšského Němce dr. Kubína a dr. Pilweina. Ti všichni měli jeden cíl – aby se co nejvíce vyrábělo a aby ten, kdo neuposlechl a byl nepohodlný, se dostal do Kouniček.“ 39 V období okupace naší republiky se stal generálním ředitelem ing. Karel Staller. Jeho funkce v podniku měla klíčové postavení, protoţe na první pohled kolaborant byl naopak

36 KRČÁL, M.: Karel Staller – život s dvojí tváří. Činnost generálního ředitelství Zbrojovky Brno za okupace. Praha 2012. s. 43. 37 MZK, K 433, k. 250, inv. č. 26 – Vzpomínky Jaroslava Kubíka, 15. 1. 1969; tamtéž, k. 251, inv. č. 48 – Nezdar jedné československé akce, ing. F. Sikyta, březen 1942. 38 ČAPKA, F.: Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha 2010. s. 617 – 618. 39 MZK, K 433, k. 250, inv. č. 34 – Přepis vzpomínek Jaromíra Macha, 22. 1. 1971.

- 19 -

důleţitým členem tajného odboje proti nacistickému reţimu. Ze své pozice byl schopen za války podávat zprávy na Západ. Díky tomu, ţe Zbrojovka obchodovala se zbraněmi, mohl vyvézt mimo jiné i konstrukční plány. Zachránil také mnoho svých kolegů. Po válce byl však komunistickým reţimem označen za kolaboranta a musel emigrovat do USA. Za druhé světové války vyráběla Zbrojovka Brno zbraně pro Wehrmacht a Waffen-SS. (Především kulomety MG 34 a samopaly ZK 403.) Tím pádem bylo celé Brněnsko ve větším nebezpečí, co se útoků nepřátel týče. Na druhou stranu koncern Zbrojovka Brno dával na začátku druhé světové války práci 30 000 zaměstnanců. Koncem války uţ to bylo dokonce 58 600 zaměstnanců.40 Zbrojovka byla za druhé světové války obrovským koncernem, který měl mnoho továrních budov doslova po celém Protektorátu. Přesto o ní můţeme hovořit jako o důleţitém zaměstnavatelském elementu na trhu práce právě na Brněnsku během doby nacistické okupace. V roce 1944 byla při bombardování Brna továrna Zbrojovky váţně poškozena. Po válce byla opět v plném provozu. Co se týče struktury podniku, „během války bylo na Zbrojovku napojeno postupně asi 60 tzv. mozaikových firem, jejichţ montáţním centrem byl závod v Praze – Vršovicích… Centrální ředitelství se začátkem roku 1939 přestěhovalo z Brna do Prahy. Základním závodem koncernu Zbrojovky však zůstal i v období fašistické okupace závod v Brně – Zábrdovicích.“41 Mimo zmíněné závody byly na Zbrojovku napojeny provozovny: Janka Radotín, Křiţník Praha, Janáčkova Ransko, UMA Praha apod. Během války byl ve výstavbě i závod v Kuřimi a Zbrojovka tou dobou zakoupila i další budovu v Brně na Cejlu pro tajné pokusy s novými zbraněmi, vyvíjenými zbrojními konstruktéry. Zbrojovka také vlastnila podniky v Pováţské Bystrici a ve Vsetíně. Získala i podíl na vedení firem Explosia (na výbušné látky), Synthesia (na chemické látky), nebo továrnu v Rokycanech. Tento koncern investoval taktéţ do zahraničí, na příklad do Rumunska a do Jugoslávie. Na Slovensku vlastnila Zbrojovka mimo zmíněných závodů v Pováţské Bystrici také závody v Dubnici, ţelezárny v Podbrezové. Na Slovensku získala akciový podíl společnosti Sandrik Dolné Hamry. Ještě před válkou ve 30. letech se součástí Zbrojovky stala i Optikotechna v Přerově a Pal Magneton v Kroměříţi. Do roku 1945 Zbrojovka vyváţela své produkty do Afghánistánu, Itálie, Venezuely, Jugoslávie, Argentiny, Bulharska, Equadoru, Guatemaly, Brazílie, Bolívie, Mexika,

40 In: Zbrojovák, 9. února 1992, Z historie Zbrojovky, Výstavba koncernu za okupace 41 Tamtéž

- 20 -

Kostariky, Jemenu, Sýrie, USA, Kolumbie, Uruguaye, Peru, Salvadoru, Habeše, Chile, Španělska, na Slovensko, do Litvy, Lotyšska, Holandska, Řecka, Portugalska, SSSR, Norska, Siamu, Japonska, Hondurasu, Nicaragui, Dánska, Iráku, Estonska, Číny, Turecka, Švédska, Polska, Švýcarska, Indie, Maďarska, nebo na Kubu.42 V druhé polovině 40. let se společnost přeorientovala více na mírovou výrobu. Vyráběla motory, zbraně a traktory. V listopadu 1945 byl vyroben prototyp traktoru Zetor Z-25. Pojmenování Zetor se udrţelo dodnes. Vzniklo ze slabik „Zet“ (první písmeno Zbrojovky) a „or“ (konec slova traktor). Znamená tedy doslova „traktor Zbrojovky Brno“. Po roce 1948 byl podnik zestátněn. Mezi lety 1954 a 1968 se Zbrojovka Brno jmenovala „Závody Jana Švermy“ 43- název poplatný reţimu. V komunistickém období se zde vyráběly především výše zmíněné traktory Zetor, lovecké a sportovní zbraně, přesné nářadí a měřidla, kancelářské a jiné stroje. Světový věhlas podniku stále stoupal. V roce 1970 Zbrojovka, národní podnik, jak se v té době jmenovala, vstoupila do vlny tzv. „komplexní socialistické racionalizace“.44 Ta byla vyhlášena vládou ČSR. Jednalo se údajně o jeden z nejlepších způsobů, jak zvýšit kvalitu a efektivitu československé ekonomiky. Tudíţ podle vlády naší země bylo nutné co nejrychleji a nejkvalitněji zvýšit produktivitu práce, aniţ by stoupal počet zaměstnanců. K tomu měla napomoci i nastupující vědeckotechnická revoluce. V 80. letech se společnost přeorientovává hlavně na komunikační a výpočetní technologie, na úkor výroby a opravy zbraní. Vyráběla se zejména kancelářská technika (jako psací stroje značky Consul různých typů, kalkulační stroje NISA, stroje na děrné štítky, dálnopisy T 100, diskové paměti do počítačů). Rovněţ produkce zaznamenávala dieslové motory a motory do traktorů Zetor (ty se poté montovaly do karosérií traktorů v ZKL Líšeň). Dále speciální nářadí, především lisovací, lovecké a sportovní zbraně. V té době měl podnik

42 MZA, H 864, Prozatímní inventární seznam I., Fondové oddělení Čs. Zbrojovky a.s. Brno 1916 – 1945, s. 357 – 388. 43 Zbrojovka Brno měnila své názvy relativně často: 1919 Československá státní Zbrojovka, 1923 Čs. závody na výrobu zbraní v Brně, 1924 Československá zbrojovka, akciová společnost v Brně, 1939 Reichswerke Hermann Göring, AG., 1946 Zbrojovka Brno, národní podnik, 1954 Závody Jana Švermy, národní podnik, Brno, 1968 Zbrojovka, národní podnik, Brno, 1981 Zbrojovka Brno, koncernový podnik, 1988 Československá Zbrojovka a.s. Brno (POPELKA, J.: Automobil „Z“. Československá Zbrojovka a.s. Brno. Brno 1988. s. 3.) 1992 Zbrojovka Brno, a.s. (pozn. autora) 44 Na pomoc komplexní socialistické racionalizaci. Zbrojovka Brno n.p., Technické služby podniku. Brno 1970. s. 4.

- 21 -

více neţ 10 tisíc zaměstnanců. Zbrojovka Brno měla dokonce svoje vlastní učiliště, kde si vychovávala své budoucí zaměstnance podle momentální potřeby podniku. Na zahraničním trhu měla Zbrojovka velmi dobré jméno. Vyváţela traktory do celého světa, také kancelářskou techniku, psací stroje a dálnopisy (především do SSSR). Po nástupu počítačů se výroba dálnopisů pomalu rušila. Lovecké a sportovní zbraně byly stále špičkou na celém světě. Sociální politika Zbrojovky byla na dobré úrovni. Podnik dával perspektivním zaměstnancům byty a různé bezúročné půjčky. V 90. letech začíná klesat počet zaměstnanců - postupně aţ na pouhých 2,5 tisíc zaměstnanců v roce 1992 (z původních 11 tisíc45). Zrušily se totiţ neperspektivní výpočetní obory. Zůstala výroba zbraní a nářadí.46 Podnik se začal zaměřovat spíše na strojírenskou výrobu a přesnou mechaniku. Část zaměstnanců přešla do dceřiných firem. Zbrojovka se v 90. letech snaţila sniţovat náklady, kde mohla. Od roku 1990 se totiţ v Československu začaly uplatňovat prvky trţního mechanismu. Bylo třeba naučit se hospodařit v nově nastalých společensko-politických podmínkách. Zbrojovka se začala připravovat na privatizaci.47 K 1. květnu 1992 vzniká ze Zbrojovky Brno akciová společnost, za vedení generálního ředitele ing. Josefa Buriana. Stala se tak nástupnicí předešlého státního podniku Zbrojovka Brno.48 Od roku 2003 začala firma krachovat a dostala se do konkurzního řízení. Především kvůli podvodnému jednání skupiny kolem soudce Berky.49 V červnu 2006 byla ve Zbrojovce výroba zbraní ukončena a k 31. 8. 2006 byli propuštěni poslední zaměstnanci. V roce 2006 společnost Brno Rifles vydraţila některé strojní vybavení Zbrojovky Brno. Nezakoupila však stroje na výrobu hlavní a paţeb. Tato firma získala rovněţ průmyslová práva na výrobu tehdy nejlepších zbraní bývalé Zbrojovky Brno - kozlice BO řady 800 a kulovnice Brno Effect.

45 údaj z roku 1988/89 – In: Zbrojovák, 11. prosince 1992, Krátké ohlédnutí na konci roku 46 podle rozhovoru s panem M. Staňkem (*1942), 1956 – 2002 zaměstnanec Zbrojovky Brno Podle pana Staňka „do roku 1989 podnik prosperoval. Dostal několik státních vyznamenání a řádů. Zaměstnanci byli spokojeni, dostávali celkem slušně zaplaceno a existovaly různé odměny. Podnik si považoval mladých a šikovných lidí.“ 47 In: Zbrojovák, 11. prosince 1992, Krátké ohlédnutí na konci roku 48 In: Zbrojovák, 2. září 1992, Zbrojovka jako akciová společnost 49 podle výpovědi pamětníka, pana M. Staňka

- 22 -

Česká zbrojovka Uherský Brod50 zajišťuje pro uvedenou firmu vše související s obchodem. Areál Zbrojovky Brno byl v roce 2007 za více neţ 700 milionů korun vydraţen slovenskou investiční firmou J&T. Dalším majitelem se stala také společnost CPI Group.

I / 2.1. Osobnost ing. Karla Stallera

Tato podkapitola je věnována biografii „obyčejného hrdiny“, inţenýru Karlu Stallerovi, který se stal generálním ředitelem brněnské Zbrojovky v době nacistické okupace naší vlasti. Jednalo se o velmi silnou osobnost v dějinách brněnské obce. Bohuţel v současnosti trochu upadl v zapomnění. Chtěla bych proto jeho ţivot a skutky znovu připomenout.51 Karel Staller nebyl ţádný románový hrdina. Jednalo se o obyčejného člověka s mimořádnými organizačními schopnostmi a výborného technika. Sám kdysi velmi přemýšlel o tom, zda nesepsat své vzpomínky, aby všem osvětlil, jak to přesně tenkrát ve Zbrojovce bylo. A také aby vykreslil svou tíţivou situaci během okupace, ale i po ní.: „Dá-li mi Bůh zdraví, napíšu jednou kníţku: ‚O čem vím?'“52 Nakonec si to během dvou let bohuţel rozmyslel. Zřejmě ze zdravotních důvodů, anebo kvůli politické atmosféře v Československu. Snad ani nechtěl vyjadřovat své subjektivní názory na lidi z minulosti.: „Kde kdo píše svoje osobní paměti! Já slibuji Zbrojovce i Vám, ţe ţádné psát nebudu. Musil bych být někdy přílišným moralistou a útočný!“53 Jsme tedy odkázáni pouze na historické materiály a archivní dokumenty, spojené především se Zbrojovkou Brno. Také se můţeme obrátit na práci historiků, kteří si se Stallerem korespondovali, či s ním přímo učinili rozhovor během jeho návštěv v Brně v 70. letech.

50 Česká zbrojovka v Uherském Brodě působí na trhu od roku 1936. Původně vznikla jen jako pobočka hlavního závodu ve Strakonicích pro výrobu kulometů. Dnes má již téměř 80letou tradici. Stala se postupem času jednou z největších producentů sportovních a loveckých zbraní na světě. Dodává zbraně armádě i policii. (Lovecké a sportovní zbraně: Česká zbrojovka 1936 – 2006. Uherský Brod 2006. Česká zbrojovka: historie výroby zbraní v Uherském Brodě. Uherský Brod 2006.) 51 Během svého projektu na základních školách v okolí Zbrojovky Brno jsem o Karlu Stallerovi taktéž hovořila. Je podle mého názoru dobré, pokud mají dnešní žáci příklad v takové osobnosti. (pozn. autora) 52 MZA, H 864, karton 41, inv. č. 9 – Dopis Karla Stallera podnikovému řediteli, 26. 1. 1969. 53 Tamtéž – Dopis Karla Stallera Otakaru Fraňkovi, 11.10. 1970.

- 23 -

Ing. Karel Staller pocházel ze starého pivovarnického rodu z Dalešic. Stallerové se však přestěhovali v 19. století do Velké Bíteše, která měla prastarou várečnou tradici. Tam se také Karel Staller narodil. Měl tři bratry a dvě sestry. Z toho dva bratři (Jan a Ludvík) se dali po vzoru rodu na pivovarnickou dráhu.54 Karel se narodil 11. března 1896 jako nejstarší syn Karla Stallera st. a Amálie, rozené Pfeiferové. Nejprve absolvoval v místě svého bydliště obecnou školu s vynikajícími výsledky. Díky tomu byl přijat i na vyšší reálnou školu ve Velkém Meziříčí. Po maturitě v roce 1914 se rozhodl odejít studovat do Brna Vysokou školu technickou., obor strojní inţenýrství a elektroinţenýrství. „Hravě zvládal náročné studium, třebaţe se musel sám ţivit, neboť otec zemřel jiţ v roce 1915.“ 55 Za první světové války byl odveden na frontu a vrátil se zpátky jako nadporučík v záloze. Staller byl také velmi jazykově vybavený. Ovládal skvěle němčinu, francouzštinu a domluvil se i anglicky a rusky. Zřejmě v roce 1923 se oţenil s Vlastou, rozenou Uhlířovou (* 19. 11. 1903). Ta pocházela z Nového Bohumína. Měli spolu dva syny – Karla a Jiřího. Studia na Vysoké škole technické v Brně absolvoval s vyznamenáním a za pár let (1923, ještě před sňatkem s Vlastou Uhlířovou) se jiţ ucházel o místo ve Zbrojovce Brno – také díky vedoucímu tamních dílen, Františku Jílkovi, kterého znal z první světové války.56 Pro zajímavost uvádím i Stallerovu velmi zdvořilou ţádost o přijetí do Zbrojovky: „Prosím o přijetí do sluţeb Vašich závodů. Jsem absolvent české vysoké školy technické v Brně, 27 roků stár, svoboden, konstrukteur v oddělení všeobecného strojnictví Českomoravské továrny na stroje v Praze, záloţní poručík československého pěšího pluku číslo 10. Před nastoupením svého nynějšího místa byl jsem asistentem na technice v Brně. O místo ucházím se proto, ţe chci se pro Vaše odvětví výroby specialisovati. Na Vaše přání dostavím se kdykoliv k osobnímu jednání do Vašich závodů.“ 57 Staller se ve Zbrojovce velmi rychle vyšvihnul do vyšší pracovní pozice, především díky své píli a nadání. Jiţ roku 1929 se stal technickým ředitelem celého podniku.

54 KRČÁL, M.: Karel Staller – život s dvojí tváří. Činnost generálního ředitelství Zbrojovky Brno za okupace. Praha 2012. s. 22 – 23. 55 MZA, H 864, karton 41, inv. č. 9, ing. Karel Staller, Rodák Karel Staller – zkratka života významné osobnosti, s. 81. 56KRČÁL, M.: Karel Staller – život s dvojí tváří. Činnost generálního ředitelství Zbrojovky Brno za okupace. Praha 2012. s. 23 – 25. 57 MZA, H 864, karton 41, inv. č. 9 – Žádost o přijetí do Zbrojovky, 24. 4. 1923.

- 24 -

Díky své pozici byl v obchodním kontaktu s celou Evropou. „Podle ţádostí Zbrojovky na Policejní ředitelství v Brně o vystavení pasu víme o sluţebních cestách do Turecka (říjen 1925), Rakouska, Jugoslávie, Německa, Maďarska, Řecka, Švýcarska, Francie nebo Bulharska (první polovina roku 1926).“ 58 Staller se také podílel na konstrukci slavného kulometu BREN. Ve 30. letech se stal vrchním ředitelem celé Zbrojovky. V této vysoké funkci působil i po celou druhou světovou válku, kdy se Zbrojovka dostala do područí Němců. Generální ředitelství podniku se v srpnu 1938 přesunulo z Brna do Prahy. Byla projevena ţádost, aby Zbrojovka zaměstnávala pouze brněnské občany, tomu však nemohlo být vyhověno. Jednání o přesunu ředitelství tenkrát vedl pátý generální ředitel Eduard Outrata a jeho náměstek, Karel Staller. 59 Ještě před březnovou okupací v roce 1939 se Němci začali zajímat i o brněnskou Zbrojovku. Po obsazení naší republiky německou armádou bylo moţné pozorovat změnu chování u mnohých československých občanů. Projevily se jejich skutečné charaktery. Kolaboranti se nacházeli ve všech sférách společnosti. Druhým protipólem byla odbojová činnost. Ti, kteří tento tlak z obou stran nezvládli a měli příleţitost, rozhodli se emigrovat. Tyto poslední dva aspekty se nevyhnuly ani historii brněnské Zbrojovky. Události se vyvinuly velmi rychle. Jiţ v květnu 1939 se ze sluţební cesty do Británie nevrátil dosavadní generální ředitel Zbrojovky ing. Eduard Outrata. Velmi otálel s návratem. Aţ v červenci vyšlo najevo, ţe opravdu emigroval. Bylo od té chvíle více neţ jasné, ţe od nynějška budou vedoucí pozice ve Zbrojovce nacisty bedlivě střeţeny. Pokud by se napříště ukázalo, ţe někdo hodlá utéci, bude i s rodinou internován v koncentračním táboře. Staller jako jeho zástupce byl dosazen místo Outraty „do čela podniku, i kdyţ formálně funkci ředitelů zastávali dosazení Němci. V tak důleţitém podniku to jinak ani nebylo moţné.“ 60 Osud ho tedy trochu nedobrovolně zavál v nepříhodnou dobu do nejvyšších pater zbrojní technické výroby a dostal ho do svízelné situace. Uprchnout jiţ nemohl, kolaborovat nehodlal. Musel však zůstat na oko loyální k novému reţimu, jinak by byl odsouzen k smrti i s rodinou. Rozhodl se tedy pomoci svojí vlasti, jak jen ze své vysoké funkce nejlépe dovedl. Díky němu mohli být spojenci perfektně a spolehlivě informováni o stavu válečné výroby v Protektorátu

58 KRČÁL, M.: Karel Staller – život s dvojí tváří. Činnost generálního ředitelství Zbrojovky Brno za okupace. Praha 2012. s. 26. 59 FRANĚK, O.: Dějiny koncernu brněnské Zbrojovky. I. díl. Brno 1969. s. 268 – 269. 60 MZA, H 864, karton 41, inv. č. 9, ing. Karel Staller, Rodák Karel Staller – zkratka života významné osobnosti, s. 81.

- 25 -

Čechy a Morava. Staller se mohl setkávat s čelnými československými politiky, i vojenskými a zpravodajskými představiteli. Např. s generály Sergejem Ingrem, Aloisem Eliášem, Vojtěchem Luţou, plukovníky Heliodorem Píkou, nebo s Františkem Moravcem. Tímto způsobem bylo moţné spolupracovat také se zahraničními kontakty a tím pádem i s československou zpravodajskou sluţbou v Londýně. 61 Díky kontaktům s Němci, především ing. Albertem Göringem, bratrem říšského ministra letectví, získal Staller mnoho strategických údajů, „na příklad o započetí německé ofenzivy na západní frontě v květnu 1940, coţ se přes Stallera dostalo k britské rozvědce… Pro své kontakty pouţíval Staller krycí šifry ‚Čtvrtník‘, ‚Javor‘, ‚Javorský‘ a nakonec ‚Mapský‘.“ 62 Karel Staller se významně podílel na organizaci ilegálních přechodů československých důstojníků do Polska, zajišťoval kurýrní činnost mezi odbojáři za hranice a umoţnil díky zisku šifrovacích klíčů radiové spojení domácích odbojářů s Londýnem. Také se snaţil co nejvíce peněz Zbrojovky, z jejich zahraničních kont, převést na nově vznikající exilové vedení. Zřejmě je na místě se zeptat, jak je moţné, ţe Stallerovi všechna odbojová činnost za války vycházela a nikdy nebyl usvědčen. „Prvořadou zásadou bylo odmítnout jakékoliv organizační odbojové začlenění. To bylo většinou prvním krokem k odhalení a problémům… Dále moţná sehrála roli i paradoxní situace, ţe největší spojence našel v generálním řediteli dr. Wilhelmu Vossovi a obchodním reprezentantovi Zbrojovky Brno ing. Albertu Göringovi.“63 Gestapo sice mělo jisté podezření a indicie, ale ţádné hmatatelné stopy k Stallerově zadrţení. Staller ani jeho spolupracovníci nesměli udělat chybu. V odboji působil i jeho syn, Karel Staller ml. I přes prokázané zásluhy v odbojové činnosti, byl ing. Karel Staller po válce obviněn z kolaborace a ze Zbrojovky byl propuštěn. Po komunistickém převratu byl přinucen k emigraci. S manţelkou a dvěma syny přešel hranice Československa a Rakouska 24. 12. 1949. V Rakousku ţil Karel Staller se ţenou aţ do roku 1951, kdy se přestěhovali do New Yorku v USA. Zde Staller pracoval u firmy Wright Air Force Base a pro vojenské letecké

61 KRČÁL, M.: Karel Staller – život s dvojí tváří. Činnost generálního ředitelství Zbrojovky Brno za okupace. Praha 2012. s. 56 - 59. 62 MZA, H 864, karton 41, inv. č. 9, ing. Karel Staller, Rodák Karel Staller – zkratka života významné osobnosti, s. 82. 63 KRČÁL, M.: Karel Staller – život s dvojí tváří. Činnost generálního ředitelství Zbrojovky Brno za okupace. Praha 2012. s. 210.

- 26 -

zpravodajství. Stal se také členem Svazu československých důstojníků v exilu. Jeho ţena Vlasta se však s emigrací nikdy nesmířila. Nebyla tak silnou a přizpůsobivou osobností jako manţel. Oni, ani jejich děti neměli v zahraničí „na růţích ustláno“. Stallerovi zřejmě koncem 60. let zvaţovali i návrat zpět do vlasti, kdyţ se v Československu na chvíli uvolnila politická situace. Osud jim však nepřál. Nastala doba normalizace. Karel Staller ale zůstal se svou rodnou zemí i přes to všechno v kontaktu. Aţ do roku 1973 udrţoval korespondenci a také byl dvakrát na návštěvě v Brně – v létě 1970 a 1973. Počátkem 70. let se oba manţelé přestěhovali do Velké Británie. Karel Staller zemřel v roce 1975, manţelka Vlasta ho přeţila o čtyři roky. 64 „Svého času vydala Zbrojovka Brno obsáhlý materiál, kterým vzdala poctu a satisfakci ing. Karlu Stallerovi. V závěru se píše: Byli jsme pro správnou očistu od nečestných, nespolehlivých a neschopných lidí v našem závodě, ale jsme také pro rehabilitaci nesprávně nařčeného Čecha, neboť jest to nejen naší mravní povinností, ale je to ctí a zájmem celého podniku Zbrojovky.“ 65

I / 2.2. Současný stav komplexu bývalé Zbrojovky

Komplex bývalé Zbrojovky vlastní od roku 2007 dva investoři, firmy J&T (J&T Real Estate) a CPI Group (Czech Property Investments). Zaplatili za něj přes 700 milionů korun. Prozatím se však s areálem příliš mnoho neděje. Majitelé vyčkávají, aţ bude ekonomicky výhodné započít realizaci jiţ mnoho let připravovaného urbanistického projektu. 66 V současné době je komplex Zbrojovky z velké části opuštěn. Některé prostory jsou pronajímány soukromým firmám a z estetického hlediska je objekt občas vyuţíván k fotografickým účelům. Investoři tímto způsobem na nemovitosti vydělávají.

64 Tamtéž, s. 242 – 260. 65 MZA, H 864, karton 41, inv. č. 9, ing. Karel Staller, Rodák Karel Staller – zkratka života významné osobnosti, s. 84 - 85.

66 idnes Brno *online+. Byty i kanceláře ve Zbrojovce vyrostou, až bude trh v kondici. Dostupné z http://brno.idnes.cz/byty-i-kancelare-ve-zbrojovce-vyrostou-az-bude-trh-v-kondici-plx-/brno- zpravy.aspx?c=A110119_1517472_brno-zpravy_dmk, aktualizace článku: 22. 1. 2011, 15:45, [cit. 5. 4. 2013]

- 27 -

V dnešní době se hovoří o moţné částečné demolici dříve tak slavného a významného komplexu. Na jeho místě má být v budoucnu vybudována nová obytná čtvrť a celých zhruba 22 hektarů „brownfields“67 má být revitalizováno. Údajně se zde vytvoří především byty pro střední třídu a kanceláře, ale také obchody, sportoviště a parky. Má tak vzniknout celý soběstačný komplex, jakési „město ve městě“, které se jednou snad stane významným urbanistickým počinem pro Brno. Na podzim 2008 vydal dokonce stavební úřad povolení ke zbourání všech budov areálu bývalé Zbrojovky Brno. Občanské sdruţení „Ţidenice pro občany“ se však proti tomu vzbouřilo a neustále o to vede spory s dnešními majiteli bývalé Zbrojovky, ale i s Městskou částí Ţidenice a se zástupci města Brna. Toto sdruţení je proti zbourání architektonicky a památkově hodnotných budov, které by měly zašlou slávu místa navěky připomínat. Jedná se především o budovu zámečku z 18. století, kterou projektoval barokní architekt František Antonín Grimm. „Zatím počítáme s tím, ţe zachováme tovární halu Beranka“68, uvedl taktéţ architekt Miloš Schneider z architektonické kanceláře K4. Předpokládá se, ţe bude zachována i bývalá správní budova při vstupu do objektu, která pochází z doby první republiky. Tyto objekty by snad mohly být do budoucna zakomponovány do projektu revitalizovaného zábrdovického nábřeţí.

67 anglické označení pro „zanedbané nemovitosti“, většinou staré tovární budovy a bývalé průmyslové zóny (pozn. autora) 68 idnes Brno [online]. Ať Zbrojovka dál stojí, říká sdružení občanů Židenic. Dostupné z http://brno.idnes.cz/at- zbrojovka-dal-stoji-rika-sdruzeni-obcanu-zidenic-fhl-/brno-zpravy.aspx?c=A090529_1198052_brno_krc, aktualizace článku: 29. 5. 2009, 11:01, [cit. 12. 10. 2013, 20:12]

- 28 -

I / 3. Didaktický experiment

Podle Stanislava Julínka je „pedagogický experiment jedna z hlavních metod pedagogického výzkumu. Jedná se o proces, ve kterém můţeme sledovat čtyři základní etapy: přípravu, prezentaci, zpracování a vyhodnocení dosaţených výsledků a jejich interpretaci.“ 69 Přičemţ nejdůleţitější je především etapa přípravná, díky níţ můţeme celý výzkum zpracovat. Je nutné si nejprve správně a pokud moţno co nejpřesněji formulovat výzkumný problém, definovat cíle a úkoly projektu. V této fázi si musí výzkumník taktéţ formulovat hypotézu (jako svůj předpoklad výsledku). Nejnutnější je však celá organizace a časový harmonogram didaktického experimentu, konkrétní promyšlení obsahu projektu, formulování zkušebního testu a promyšlení jeho vyhodnocení. Rovněţ je nezbytné v uvedené přípravné fázi promyslet celou strukturu experimentu, a to včetně jeho dílčích úkolů. Mimo jiné je třeba dobře zváţit, ve kterém ročníku budeme náš výzkum provádět, aby byl dosaţen pozitivní výsledek (potvrzení hypotézy) a bylo moţné s daty námi pořízenými později dále pracovat a vyuţít je popřípadě pro další dějepisnou výuku. Do fáze přípravné je důleţité zařadit i tzv. „pedagogický test“, který je „všeobecně pokládán za základní metodu objektivního zjišťování výsledků vzdělávacího (případně i výchovného) procesu.“ 70 Chráska hovoří o didaktickém testu také jako o „nástroji systematického zjišťování (měření) výsledků výuky“. 71 Tvorba pedagogického, nebo také didaktického testu patří pod disciplínu pedagogické diagnostiky. Tento obor se zabývá objektivním zjišťováním a hodnocením výsledků, dosaţených v edukativně-vzdělávacím procesu. Setkáváme se s testy nestandardizovanými, které se dále dělí na testy volných odpovědí a objektivní informační testy. Tyto jsou vytvářeny takovým způsobem, aby ţák mohl odpovědět naprosto jednoznačně a tak aby odpověď bylo moţno jednoduše a jednoznačně zhodnotit. Opakem nestandardizovaných jsou testy standardizované, které sestavují ve spolupráci různí pedagogičtí odborníci. 72 Ve fázi prezentace výzkumník provádí tzv. „experimentálně řízenou výuku“. Toto vyučování se odehrává většinou ve dvou skupinách ţáků, kteří jsou na stejné (nebo alespoň

69 JULÍNEK, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu. Pedagogická fakulta MU, Brno 2008. s. 68. 70 MICHALIČKA, M. – NOVÁK, Z.: Metody pedagogické diagnostiky. Studijní materiál PÚ JAK, Praha 1968. s. 23. 71 CHRÁSKA, M.: Metody pedagogické diagnostiky. Olomouc 1988. s. 21. 72 MICHALIČKA, M. – NOVÁK, Z.: Metody pedagogické diagnostiky. Studijní materiál PÚ JAK, Praha 1968. s. 23 – 28.

- 29 -

podobné) věkové, vědomostní či sociální úrovni – tedy nejlépe děti z dvou paralelních tříd. Přičemţ jedna skupina je pro výzkumníka experimentální. Zde můţe uplatňovat své nové metody. Druhá skupina je pouze kontrolní. Zde se odehraje klasická výuka bez zbytečných zpestřovacích metod. Na závěr této fáze se dosaţené vědomosti ţáků obou skupin, v závislosti na našem počínání během experimentální výuky, zhodnotí v didaktickém testu, který je třeba promyšleně sestavit jiţ v první fázi. (Jedná se o nestandardizovaný didaktický test.) Třetí etapou je zpracování a vyhodnocení dosaţených výsledků didaktického experimentu. Data z didaktického (nebo téţ pedagogického) experimentu jsou nyní kriticky zpracována, zanalyzována a statisticky vyhodnocena. Je tedy také potřeba z těchto informací vytvořit názorné grafy a tabulky, které by později umoţnily (nejen nám samotným) rychlou orientaci v problému a další didaktickou práci s danou problematikou, aby se tak mohla rozvíjet dějepisná výuka. Při tvorbě vyhodnocovacích tabulek, které vycházejí z našich informačních nestandardizovaných testů, musíme dávat zřetel na kaţdou otázku, popřípadě okruh otázek zvlášť a adekvátně kaţdý úsek didaktického testu obodovat. Ze sumárních výsledků pak můţeme vypočítat procentuální zastoupení správných odpovědí, kdy samozřejmě zohledníme i celkový počet otázek. Bodování testů bychom však měli mít stanoveno a promyšleno jiţ v přípravné fázi didaktického experimentu. Poslední výzkumníkovou fází musí být interpretace dosaţených výsledků. Tím se myslí zobecnění a vyvození závěrů naší práce. Jednoduše řečeno, měli bychom sami kriticky zhodnotit, co jsme naším didaktickým experimentem dokázali a k čemu by mohl v pedagogickém výchovně – vzdělávacím procesu slouţit v budoucnu. Anebo jak by se dal popřípadě tento experiment rozšířit a dále na něm vědecky pracovat. 73

73 JULÍNEK, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu. Pedagogická fakulta MU, Brno 2008. s. 68 – 74.

- 30 -

I / 4. Projekt v pedagogice

„Slovo projekt se pouţívá v různém kontextu i významu. Často se s ním setkáváme ve spojení stavební projekt… Má však mnoho společného i s pedagogikou, školou a výukou dětí – plánování, organizování, logický a promyšlený postup řešení a především výsledný konkrétní uţitečný produkt.“ 74 V současnosti se na základních školách rozšiřuje metoda tzv. projektového vyučování. Tento typ výuky napomáhá ţákům se realizovat a podporuje je ve spolupráci s ostatními. (Díky němu se mohou vytvářet i meziročníkové vazby.) V týmu se tak ţáci snaţí systematickou a logickou cestou dobrat k cíli. Společně se řeší daný úkol, který většinou zasahuje do více oborů. Ţáci po něčem pátrají a něco nového objevují. Společně vytváří výsledný produkt. To je však velmi časově a organizačně náročné, proto se dnes „hovoří zejména o projektových dnech nebo projektovém týdnu.“ 75 Vrátíme-li se ale k původně předeslanému významu slova projekt (jako promyšlenému postupu řešení s nějakým výsledným prvkem), mohou se jím zabývat nejen ţáci na základní škole v projektovém vyučování. Prakticky kdokoliv má příleţitost se věnovat projektu v původním smyslu slova. Projekt někdy vnímáme i jako pokus. V této rovině „je zaloţen na samostatném provedení pokusu nebo několika pokusů, které slouţí k osvojení nového poznatku nebo k samostatné aplikaci osvojeného poznatku.“ 76 Takový způsob úvahy a práce bývá často pojímán i „jako komplexní úkol koncentrovaný kolem určité ideje, který obsahuje více problémů. Má svůj cíl i uspokojivé zakončení.“ 77 Je důleţité zmínit, ţe daná osoba (původce či navrhovatel) přebírá odpovědnost za realizaci projektu. V závěru vznikne konkrétní produkt, doprovázen novou zkušeností.

74 TOMKOVÁ, A. – KAŠOVÁ, J. – DVOŘÁKOVÁ, M.: Učíme se v projektech. Praha 2009. s. 7. 75 Tamtéž, s. 9. 76 DVOŘÁKOVÁ, M.: Projektové vyučování v české škole. Vývoj, inspirace, současné problémy. Univerzita Karlova v Praze, Praha 2009. s. 49. 77 KRATOCHVÍLOVÁ, J.: Teorie a praxe projektové výuky. Pedagogická fakulta MU, Brno 2009. s. 35.

- 31 -

Na začátku kaţdého projektu stojí motivace, mapování a třídění. Poté odborník něco řeší, vytváří a popřípadě analyzuje. Nakonec vzniká produkt projektu a je potřeba rovněţ závěrečná reflexe,78 (sebe)hodnocení a případně obhajoba. „Projekt má zaměstnávat srdce, hlavu – myšlení i ruce… je zdůrazněno vzájemné spojení projektu s problémem.“79 „Projekt a problém tvoří nerozlučnou dvojici. Projekt pořádá, hledá, zkouší, provádí skutečné dílo. Problém spíše znamená úvahu, hodnocení, rozhodování.“ 80 Co se týče typologie projektů, rozlišují se obvykle následovně: „1. snaţí se vtělit myšlenku či plán do vnější formy, 2. směřuje k proţitku z estetické zkušenosti, 3. usilující rozřešit problém – intelektuální obtíţ, 4. vedoucí k získání dovednosti.“ 81 Ve své diplomové práci se zabývám taktéţ projektem – respektive problematikou didakticky zajímavého uvedení tématu Zbrojovky Brno do dějepisného vyučování posledních ročníků ZŠ. (Neboť ve školství mnohdy vzniká tato metoda práce spíše jako podnik učitele.) Všechny etapy projektu byly splněny. Z typologického hlediska bych danou problematiku zařadila pod bod 1 („snaţí se vtělit myšlenku či plán do vnější formy“) a 3 („usilující rozřešit intelektuální obtíţ“).

78 TOMKOVÁ, A. – KAŠOVÁ, J. – DVOŘÁKOVÁ, M.: Učíme se v projektech. Praha 2009, s. 15. 79 KRATOCHVÍLOVÁ, J.: Teorie a praxe projektové výuky. Pedagogická fakulta MU, Brno 2009. s. 39. 80 ŽANTA, R.: Projektová metoda, pokus o řešení pracovní školy. Praha 1934. s. 2. 81 KRATOCHVÍLOVÁ, J.: Teorie a praxe projektové výuky. Pedagogická fakulta MU, Brno 2009. s. 45.

- 32 -

II. PRAKTICKÁ APLIKACE

II / 1. Didaktický experiment (sonda) v terénu II. stupně základní školy

Rozhodla jsem se učinit didaktický experiment na základních školách v okolí bývalé Zbrojovky Brno, kterým se budu zabývat v praktické části své diplomové práce. Experiment probíhal konkrétně v brněnských městských čtvrtích Ţidenice a Černá Pole v červnu 2013, a to na ZŠ Merhautova a ZŠ Gajdošova. Předpokladem je zkoumání vţdy dvou skupin ţáků z paralelních tříd – jedna experimentální, druhá kontrolní. Výzkum prezentuji jako pilotní sondu do 200 respondentů (91 zkoumaných jedinců). Tuto sondu je moţné v budoucnu rozšířit a projekt v experimentální skupině rovněţ aktualizovat. Co se týče hypotézy mé stávající práce, předpokládám, ţe vysoce pravděpodobně bude mít mnohem lepší výsledky skupina experimentální (skupina A), neboť velká míra inovace ve vyučování v dobře promyšleném časovém sledu prezentace informací různými interaktivními a multisenzorickými formami jistě napomůţe ţákovi k mnohem většímu zapamatování nových údajů. Hypotézu jsem byla později nucena mírně přepracovat. Došlo k tomu, ţe jsem nenechala svoje experimentální počínání zcela náhodě, ale musela jsem přistoupit k jakémusi zásahu do experimentu, vzhledem k předešlým znalostem o daných skupinách. Třídy s dopředu avizovaným výkonnostním handicapem se staly skupinami experimentálními. Pokud dosáhnou lepších výsledků neţ skupiny kontrolní, původní teze platí. Taktéţ jsem přistoupila k porovnávání 9. a 8. ročníku, kvůli okolnostem, které zapříčinily, ţe na jedné ze základních škol onen školní rok neexistovala paralelní 9. třída. Dále jsem se rozhodla zohledňovat především pohlaví a danou ZŠ.

- 33 -

II / 1.1. Návrh projektu a jeho didaktické aspekty

Návrh projektu představuje praktickou část mé diplomové práce. Chtěla bych zde konkrétněji popsat, co sleduji zavedením daných metod, resp. vyučovacích prostředků, do výuky v experimentálních skupinách. Tento návrh dělím do několika částí, podle průběhu experimentální vyučovací hodiny o Zbrojovce Brno: - PC powerpointová prezentace - text plakátů o historii Zbrojovky Brno - doprovodné fotografie - interview s pamětníkem (orální sloţka) - skupinová práce s historickými články z časopisu Zbrojovák (ročník 1992) 82 - hmotný pramen (granát zapůjčený z depozitáře TMB) 83

Oproti tomu v kontrolních skupinách bude učiněna pouze frontální výuka (narativní formou), doplněná fotografickým obrazovým materiálem. V obou skupinách proběhne vyučovací 45 minutová hodina, obsahující didaktický test (čítající celkem 10 minut z určeného času). V této kapitole se budu dále zabývat pouze experimentální skupinou. Na následujících řádcích popíšu jednotlivé výše zmíněné praktické sloţky didaktického experimentu. 84

82 Tím se snažím rozvíjet mezipředmětové žákovské klíčové kompetence jako je čtenářská gramotnost a schopnost spolupráce díky reprodukci textu ve skupinách.

83 Granáty se totiž v prvních letech provozu brněnské Zbrojovky v podniku vyráběly. Proto jsem se rozhodla využít ve své prezentaci tento názorný předmět. Měl pomoci žákům zapamatovat si danou informaci. Ačkoliv zapůjčený granát pocházel z 60. let minulého století, kdy byl využíván Československou lidovou armádou, posloužil podle mého názoru dobře svému účelu, protože jeho podoba se za několik desetiletí tolik nezměnila. Technické muzeum v Brně bohužel momentálně nevlastní žádné ruční defensivní ani ofensivní granáty vzoru Janeček, které byly ve Zbrojovce dříve konstruovány. Žáky jsem s tímto faktem seznámila. Ruční granát jsem jim na zmíněné novější verzi popsala. Tato zbraň byla samozřejmě nefunkční, protože byl vysypaný střelný prach z jádra. Granát byl však dosti těžký, a proto jsem žáky poučila, aby s ním zacházeli opatrně, pomalu si ho nechali kolovat po třídě a v žádném případě s ním neházeli. Nejvíce je nakonec upoutal šroubovací ventil, který se vyjímal namísto trhacího zařízení. V jedné třídě se mi dokonce stalo, že se granát vrátil otevřený, protože děti byly zvědavé, co se nachází uvnitř. 84 Text na plakáty, články z časopisu Zbrojovák a nahraný 8 minutový rozhovor s pamětníkem poskytuji v příloze této práce.

- 34 -

Powerpointová prezentace (faktografická sloţka, obrazový materiál – 10 minut, včetně představení, motivace a cílů) – Zvýrazněné pojmy jsou v jednotlivých sekvencích PC prezentace obzvláště důleţité pro pochopení učiva a zdárné zvládnutí testu v závěru vyučovací hodiny. Tato elektronická vizuální prezentace je doplněna navíc mým narativním výkladem. Ţákům by tak měl být nabídnut souborný obrázek o dějinách brněnského zbrojního koncernu. Prezentaci jsem rozdělila do osmi sekvencí, které představují postupně šest dílčích témat. Je však věnována především 35 fotografiím, které byly vybrány tak, aby mohli ţáci porovnat na příklad stav komplexu Zbrojovky dříve a v dnešní době. Aby se seznámili se základním chodem podniku a vryly se jim do paměti nejdůleţitější produkty, které Zbrojovka Brno v průběhu téměř devadesáti let vyráběla.

PC prezentace: Zbrojovka Brno - Historie podniku

Zbrojovka Brno Bc. Kateřina Dalecká Historie podniku PdF MU

- 35 -

POČÁTKY PODNIKU

• 1916 - dílny na opravu děl polního dělostřeleckého pluku č. 4, poté dělostřelecké dílny (pobočka vídeňského arzenálu) – muniční vozy, náhradní součásti děl, podvozky • počátky samostatného českého podniku Zbrojovka Brno- 1918 - zhruba 560 zaměstnanců, státní podnik • potřeba čs. nezávislosti výroby zbraní • prof. Karel Ryska, ing. Klement Růžička

• zpočátku opravy starých zbraní (mezi nimi i německé „Mannlicherovky“) • ovšem nesourodost zbraní v armádě  nutnost jednotnosti – „Mauserovky“ (armádní pušky) • od r. 1919 výroba ručních granátů vzoru Janeček • poč. 20.let – akcionizace podniku – 20% Škodovy závody v Plzni, zbytek stát

- 36 -

RŮST PODNIKU • od pol. 20. let do 2. světové války – vzkvétající a rozsáhlý zbrojní koncern • pušky, pistole, kulomety, automobily (Disk, Z- 18), motory, traktory Škoda, psací stroje Remington, dalekohledy, periskopy, stroje apod. • 25 000 zaměstnanců • také soukromé zakázky – přispěly k rozvoji Zbrojovky, obchod se zahraničím

DOBA OKUPACE (1939 – 1945)

• generální ředitel ing. Karel Staller • za druhé světové války vyráběla Zbrojovka Brno zbraně pro Wehrmacht a Waffen-SS • 1944 byla při bombardování Brna továrna vážně poškozena • po osvobození opět fungovala

- 37 -

POVÁLEČNÉ OBDOBÍ

• V druhé polovině 40. let výroba motorů, zbraní a traktorů • listopad 1945 - vyroben prototyp traktoru Zetor Z-25 - pojmenování Zetor, které se udrželo dodnes, pochází ze slov „Zet“ (vyhláskované první písmeno zbrojovky) a „or“ (konec slova traktor) • po roce 1948 podnik zestátněn • 1954 – 1968 „Závody Jana Švermy“

• traktory Zetor, lovecké a sportovní zbraně, přesné nářadí a měřidla, kancelářské a jiné stroje • 70. léta: světový věhlas podniku stále stoupal • 80. léta: komunikační a výpočetní technologie, kancelářská technika, dálnopisy, dieslové motory a také motory do traktorů Zetor, speciální nářadí, lovecké a sportovní zbraně • více než 10 tisíc zaměstnanců • lovecké a sportovní zbraně byly stále špičkou na celém světě • sociální politika

- 38 -

90. LÉTA + KRACH • pouhých 2,5 tisíc zaměstnanců • k 1. květnu 1992 vzniká ze Zbrojovky Brno akciová společnost (za vedení generálního ředitele ing. Josefa Buriana) • od roku 2003 firma v konkurzu – podvodné jednání skupiny kolem soudce Berky • 2006 ve Zbrojovce výroba zbraní ukončena a k 31. 8. 2006 propuštěni poslední zaměstnanci

NOVÍ MAJITELÉ • 2006 - společnost Brno Rifles na veřejné dražbě vydražila obráběcí centra a část dalšího strojového vybavení Zbrojovky Brno • zajištění nákupu průmyslových práv nejperspektivnějších zbraní portfolia bývalé Zbrojovky Brno - kozlice BO řady 800 a kulovnice Brno Effect • Česká zbrojovka Uherský Brod zajišťuje pro Brno Rifles vše související s obchodem • areál za více než 700 milionů korun vydražen slovenskou holdingovou firmou J&T • prostory jsou pronajímány soukromým firmám a z estetického hlediska je objekt tu a tam využíván k fotografickým účelům • má být zřejmě v budoucnu vybudována nová obytná čtvrť a celých zhruba 20 hektarů revitalizováno

- 39 -

konec 19.stol, zelený pás za drahou – prostor pro budoucí Zbrojovku

1930 dnes

- 40 -

nádvoří závodu, 1929 budovy komplexu, 1929

Zbrojovka 1930 Zbrojovka 1930

- 41 -

dílna drážkařů, 1929 frézovna, 1929

pohled od řeky, dnes zchátralé budovy, dnes

- 42 -

letecký pohled, dnes

100. podvozek Z-18, 1927 1000. podvozek Z-18, 1929

- 43 -

Disk Z-18

100. traktor Farmal, 1945 traktor Zetor, 2005

- 44 -

ing. Karel Staller, gen. ředitel ing. Karel Staller, 1971 Zbrojovky 1939 - 1945

dalekohled, 30.léta periskop, 30.léta

- 45 -

počítač Consul dálnopis, děrný štítek

čs. pěchotní puška vz.24 puška s dalekohledem

- 46 -

lehký kulomet těžký kulomet

10 tis. kulomet Z, 1929 bodlo

- 47 -

„Mauserovka“ lovecká kulovnice „Mauser“

moderní kulobroková kozlice

- 48 -

Text na plakáty (textová pomůcka charakteru zprostředkujícího, 2 až 5 minut před testem) – Byl vytvořen jako výtah z dějin podniku Zbrojovka Brno, konkrétněji přímo z předem vypracované kapitoly o její historii a současnosti. (Do značné míry se velmi shoduje s uvedenou PC prezentací.) Byl zvýrazněn a podtrhán takovým způsobem, aby se stal dosti přehledným a dalo se v něm rychle orientovat. Předpokládala jsem, ţe pro ţáky, kteří dávali celou hodinu pozor, nebude tolik těţké zopakovat si tímto způsobem ještě jednou základní faktografii o daném podniku, aby byli schopni zvládnout závěrečný test. Fotografická obrazová podpora projektu – (PC prezentace i plakátů) – Výběr obrazového materiálu byl zaloţen na názornosti zobrazení. Chtěla jsem ţactvu především ukázat vývoj produkce Zbrojovky Brno. Mimo jiné je ve vytvořeném didaktickém projektu moţné nalézt i fotografie komplexu Zbrojovky v době největší slávy a v současnosti. Nebo fotografie významné osobnosti tohoto podniku – ing. Karla Stallera. Audionahrávka rozhovoru s pamětníkem (zvuková výuková pomůcka – 8 až 10 minut) – Poslech 8 minutového rozhovoru, sestříhaného z původních 10 minut. Touto metodou sleduji větší zatraktivnění výukové hodiny o Zbrojovce Brno. (Při úpravě rozhovoru jsem postupovala následovně: Nejprve jsem doslova přepsala původní plnou verzi rozhovoru. Poté jsem vyškrtla pasáţe, které nebyly důleţité, či jinými slovy sdělovaly jiţ řečené. Nakonec jsem rozhovor ve speciálním PC programu sestříhala.) Reprodukce textu z dobových časopisů Zbrojovák (ročník 1992) (textová pomůcka časopiseckého charakteru, skupinová práce s textem – 12 až 15 minut) – Z původních sedmi vybraných článků85 jsem nakonec zvolila pouze první tři. A to z důvodu jejich relativní krátkosti a tematicko-historické jednoznačnosti. Zvolila jsem ročník 1992 titulu tohoto časopisu, neboť jsem chtěla díky němu zaznamenat také dobu postupného ústupu Zbrojovky z hospodářského trhu. Všechny ostatní období jiţ byly díky mým zdrojům dostatečně pokryty. Naplánovala pro svůj projekt v experimentálních třídách skupinovou práci s textem. Kvůli redukci počtu článků jsem se rozhodla vytvořit v kaţdé experimentální hodině celkem tři skupiny, které budou mít za úkol si společně článek přečíst, co moţná nejlépe mu

85 První úspěchy zapsány ve dvacátých letech. In: Zbrojovák, Brno 29. ledna 1992. Počátky zbrojní výroby. In: Zbrojovák, Brno 22. ledna 1992. Výstavba koncernu za okupace. In: Zbrojovák, Brno 9. února 1992. Zveme do prodejny zbraní. In: Zbrojovák, Brno 2. září 1992. Kolik učňů?. In: Zbrojovák, Brno 29. ledna 1992. Zbrojovka jako akciová společnost. In: Zbrojovák, Brno 2. září 1992. Krátké ohlédnutí na konci roku. In: Zbrojovák, Brno 11. prosince 1992.

- 49 -

porozumět a podtrhat nejdůleţitější věty tak, aby mohl po pár minutách jeden zvolený člen skupiny tento článek svými slovy reprodukovat. (Měla jsem pro ţáky připraveno více počtu kopií, abych zajistila jejich komfort při čtení.) Pokud bychom byli v časové tísni, měla jsem připravené základní otázky, které měla kaţdá utvořená skupina po přečtení svého článku zodpovědět. „První úspěchy zapsány ve dvacátých letech“ – Co všechno se v brněnské Zbrojovce v prvních letech vyrábělo? „Počátky zbrojní výroby“ – Jaké automobily a další měrné stroje Zbrojovka ve 20. a 30. letech produkovala? „Výstavba koncernu za okupace“ - Kolik „mozaikových“ firem bylo na Zbrojovku před druhou světovou válkou a během ní postupně napojeno? A jaké to na příklad byly? Touto aktivitou jsem chtěla procvičit a vyzkoušet čtenářskou gramotnost ţáků posledních ročníků ZŠ. Coţ je dovednost, kterou by jiţ měli v tomto věku dobře ovládat. Očekávala jsem však přesto jisté komplikace. Granát (hmotná výuková pomůcka – během 10 minut poslechu rozhovoru) - Byl zvolen jako prvek zajímavosti, něco neobvyklého, co nadchne a proto se dá dobře zapamatovat. Didaktický (pedagogický) kvantitativní test (objektivní metoda zpracování dat - 10 minut – viz kapitola II / 2.2.)

- 50 -

II / 2. Příprava pedagogického experimentu

V přípravné fázi bylo zapotřebí především dobře zpracovat teoretickou část projektu – tedy historii, obrazový materiál a dokumentaci ke komplexu bývalé Zbrojovky Brno, abych mohla následně vytvořit materiály pro prezentační fázi experimentu. Musela jsem si rozvrhnout organizaci, časový harmonogram projektu a zváţit, ve kterých školách a třídách budu tento didaktický experiment provádět. Rozhodla jsem se pro školy v okolí daného objektu, neboť ţáci na těchto školách by mohli mít jistý zájem a větší motivaci dozvědět se něco více o dnes zchátralých budovách dříve tak slavného podniku. V těchto místech Brna je tedy podle mého názoru moţné zastihnout jistý „genius loci“ bývalé Zbrojovky. Didaktický experiment měl být prováděn v posledním ročníku základních škol. 9. ročník byl zvolen proto, ţe tématem mé diplomové práce jsou Památky průmyslové revoluce ve výuce dějepisu ZŠ: Zbrojovka Brno. Zbrojovka v Brně se datuje mezi léta 1918 – 2006. V 9. třídě by podle mého názoru mohli být ţáci dobře seznámeni s problematikou konce první světové války, s první Československou republikou, dějinami druhé světové války a problematikou poúnorovou. Z toho důvodu předpokládám, ţe pro tyto ţáky nebude příliš těţké pochopit historické dění v brněnské Zbrojovce v uvedeném období. Navíc jim na daném základě budu schopna osvětlit i téma třetí (a čtvrté) průmyslové revoluce na pozadí historie podniku. Avšak hned zezačátku mého projektu došlo k jistým organizačním komplikacím, které bylo nutné bezprostředně vyřešit. Jednak jsem dostala zamítavou odpověď ze ZŠ Nám. Republiky v brněnských Husovicích, která je danému objektu zřejmě nejblíţe. Bylo mi sděleno, ţe o můj diplomový projekt o Zbrojovce nemají zájem. Proto jsem se obrátila okamţitě na jiné školy. Naštěstí jsem byla v komunikaci úspěšná se ZŠ Gajdošova v Ţidenicích na Staré osadě. Příslib jsem získala taktéţ od ZŠ Merhautova v Brně – Černých Polích. Druhým problémem, který jsem musela řešit, se staly skupiny, ve kterých se měl projekt Zbrojovky odehrávat. Na ZŠ Merhautova bylo moţné zcela klasicky provést výuku ve dvou 9. třídách. Na ZŠ Gajdošova však nastala jiná situace. Tato škola ve školním roce 2012 / 2013 měla otevřenou pouze jednu 9. třídu. Proto mi jejich učitelka dějepisu nabídla učinit projekt také v 8. třídách, které byly ten rok paralelní.

- 51 -

Nepovaţovala jsem to za problém, ačkoliv se ţáci 8. třídy ještě neseznámili kompletně s dějinami 20. století. Mají o nich však jiţ jisté povědomí. Můj projekt navíc byl sestaven tak, aby k historii podniku Zbrojovky Brno tvořily všeobecné dějiny pouhou kulisu či pozadí. Nebylo tedy zcela nutné, aby ţáci všechna fakta o 20. století ovládali. V neposlední řadě je nutné konstatovat, ţe můj projekt byl učiněn a prezentován aţ na konci školního roku – v červnu 2013. Proto shledávám pro ţactvo, nejen tříd devátých, ale i osmých, toto téma jako přínosné. Ţáci 9. tříd si mohli uvedeným způsobem zajímavě zopakovat, co se dosud o 20. století naučili. Navíc vnímavější jedinci jistě pochopili, ţe naučená fakta jim mohou pomoci nejen k pochopení vývoje daného zbrojního koncernu, ale také k neobvyklému procvičení dějepisného učiva, jeţ je bude provázet ještě i na střední škole. A naopak ţáci 8. tříd se tímto způsobem mohli připravit na budoucí školní rok 2013 / 2014 po všeobecné dějepisné stránce. Šlo také o zpestření zakončení školního roku, které mělo ţáky obohatit o historické informace z místa jejich bydliště. Problému s 8. třídou jsem se rozhodla vyuţít. V praktické části své práce bych se chtěla pokusit zanalyzovat a také porovnat výsledky ţáků 8. a 9. tříd. Poslední komplikací se stal fakt, ţe jedna paralelní třída na kaţdé ze zmíněných základních škol byla vţdy výkonnostně handicapovanější oproti třídě paralelní, jak jsem se dozvěděla od jejich učitelek dějepisu. I s tímto faktorem musí výzkumník počítat, a proto jsem se ho rozhodla akceptovat. Musela jsem si tedy jiţ na počátku dobře rozmyslet, kterou skupinu učiním experimentální a kterou kontrolní. Rozhodla jsem se, ţe experimentální skupina bude vţdy ta dopředu avizovaná méně výkonná třída. Neboť pouze tak je moţné ověřit mou hypotézu, ţe experimentální skupiny dosáhnou vyšší úspěšnosti v didaktickém testu. V první etapě příprav jsem vyhledala veškeré materiály k tématu Zbrojovky, navštívila knihovny a Moravský zemský archiv, kde je dnes celá dokumentace podniku. Dále jsem absolvovala rozhovor s pamětníkem, dlouholetým zaměstnancem a mistrem v nářaďovně brněnské Zbrojovky, jeţ mi osvětlil ze svého osobního pohledu dobu největší slávy koncernu, ale i období jeho krachu (50. léta aţ naprosté ukončení výroby). Díky nahrávce tohoto interview bude podle mne moţné ţákům na základních školách lépe osvětlit danou éru podniku a budu jim moci jako výzkumník zpestřit předkládané informace o Zbrojovce Brno. Bylo také potřeba zajistit články z časopisů, které mají děti v experimentální skupině zkoumat a interpretovat. Rovněţ jsem musela vytvořit texty a shromáţdit fotografický

- 52 -

materiál do PC prezentace a na plakáty. V neposlední řadě bylo nutné obstarat historický hmotný pramen, v tomto případě granát z Technického muzea v Brně od pana Bc. Romana Řezníčka. Mimo jiné jsem zkonstruovala didaktický test a promyslela formy následného vyhodnocování. Zvolila jsem nestandardizovaný, chronologicky posloupný test s moţnými odpověďmi a, b, nebo c – tedy formu kvantitativního testu s uzavřenými odpověďmi. Aby se test lépe a rychleji opravoval. V neposlední řadě bylo nutné si domluvit návštěvy ve vybraných základních školách a promyslet celkovou organizaci. (Jiţ na počátku svého projektu jsem se rozhodla navštívit minimálně dvě školy v okolí brněnských Zábrdovic, abych dosáhla pokud moţno co největšího vzorku respondentů pro svůj didaktický experiment.) Zvaţovala jsem i rozlišení formy podání informací v obou skupinách - ve skupině A (experimentální) a B (kontrolní), první z těchto dvou bude mít podle hypotézy lepší výsledky. Především díky větší kreativitě vyučování a zapojení všech smyslů (viz kapitola II / 1.1). Připravená chronologie těchto dvou odlišných 45 minutových vyučovacích hodin byla následovná: Experimentální skupina A: Během prvních 10 minut je třeba stihnout představení, můj záměr a motivaci. Poté budu líčit historii Zbrojovky na základě PC prezentace. Následujících 8 aţ 10 minut věnuji nahrávce rozhovoru s pamětníkem, během nichţ pošlu po třídě také granát z TMB. Do následujících maximálně 15 minut zařadím práci s textem ve skupinách a prohlíţení plakátů s fotografiemi a stručnou historií podniku. Posledních 10 minut je vyhrazeno pro didaktický test. Kontrolní skupina B: 25 minut v této skupině mohu hovořit o svém cíli, motivaci a podrobně o historii podniku Zbrojovka Brno, avšak pouze frontální formou. Jen s pouţitím tabule pro zápis krátkých hesel v případě neporozumění ze strany ţáků. V průběhu těchto minut jim také pošlu fotografie, pořízené v Moravském zemském archivu. V dalších 10 minutách budou mít děti moţnost podívat se na plakátky, na nichţ se mohou znovu stručně obeznámit s historií Zbrojovky a s popsaným obrazovým materiálem. Posledních 10 minut, podobně jako u předchozí experimentální skupiny, bude vyhrazeno pro didaktický test. Obě dvě skupiny mají tedy jinak zorganizovanou chronologii hodiny pro získání informací o Zbrojovce Brno, ale čas vyhrazený didaktickému testu zůstal zachován stejný.

- 53 -

Ze začátku jsem zvaţovala i 90 minutový blok, ale nakonec jsem ho zavrhla. Bylo by organizačně dosti náročné domluvit dvě hodiny dějepisu v kaţdé ze tříd hned za sebou. Navíc učitel dějepisu by mi jistě ochotně dvě vyučovací hodiny nevěnoval. Snaţila jsem se také uţ dopředu zacílit přípravu svého výkladu na otázky, které budou obě skupiny zodpovídat v didaktickém testu. Byly to: počátky podniku, čím se zezačátku podnik zabýval, „akcionizace“ ve 20. letech, léta největší slávy podniku, výroba do roku 1939 a za druhé světové války v době okupace, komunistické zestátnění podniku, jméno Zbrojovky v letech 1952 – 1968, výroba od 50. let aţ do roku 2006, privatizace 1992, krach podniku a nynější majitelé. Tato fakta musela být bezpodmínečně v průběhu výukové hodiny nějakým způsobem zodpovězena, ať uţ frontálně, anebo za pomoci jiných připravených zdrojů. V následujících podkapitolách popíšu jiţ zmíněný rozhovor s pamětníkem a formu didaktického nestandardizovaného testu.

- 54 -

II / 2.1. Motivační prvek projektu - rozhovor s pamětníkem

Oslovila jsem pana Miloslava Staňka (* 1942), dlouholetého zaměstnance Zbrojovky Brno, aby mi povyprávěl o svém mateřském podniku. Ve svém rozhovoru jsem se rozhodla drţet následujících otázek. Panu Staňkovi jsem však dala seznam otázek dopředu. Proto se nakonec můj rozhovor neodvíjel přesně tak, jak jsem původně předpokládala. I přesto byly ve své podstatě všechny níţe uvedené otázky zodpovězeny. V této kapitole také uvádím shrnutí toho, co jsem se od pana Staňka dozvěděla. (Celý sestříhaný rozhovor86 s pamětníkem a jeho doslovný přepis přikládám v příloze.)

. Pane Staňku, jak dlouho jste pracoval ve Zbrojovce Brno? . Nastoupil jste do tohoto zaměstnání hned po škole? . Čím jste vyučen? / Jakou máte střední školu? . Jakou pozici jste v tomto podniku zastával? Ve kterém pracovním úseku? . V čem konkrétně spočívala Vaše práce? . Co všechno se za Vašich časů ve Zbrojovce vyrábělo? . Jaké úseky v té době Zbrojovka zahrnovala? . Měla tehdy Zbrojovka na našem a zahraničním trhu úspěch? . Kolik měl v té době podnik zhruba zaměstnanců? . Jak se vedení k zaměstnancům chovalo? . Vzpomínáte rád na dobu strávenou v brněnské Zbrojovce? . Jaký je Váš postoj ke krachu podniku? . Co si myslíte o plánovaném bourání některých jeho budov a vybudování nové obytné čtvrti v těchto místech?

Pan Miloslav Staněk působil v brněnské Zbrojovce celkem 46 roků (195687 – 2002). V důchodu zde jiţ zaměstnán nebyl, a to i z důvodu krachu tohoto podniku. Pan Staněk po základní škole nastoupil do odborného učiliště Zbrojovky, kde se vyučil jako soustruţník. Před vojnou (po vyučení) pracoval ve výrobě traktorů Zetor - do roku 1961, kdy nastoupil dvouletou vojenskou sluţbu. Po vojně v roce 1963 se mu podařilo nastoupit jako seřizovač obráběcích strojů. Po asi dvacetileté praxi na různých pracovištích tohoto zbrojního a

86 Původní 10 minutové interview bylo sestříháno na 8 minutovou sekvenci z didaktických důvodů. 87 Pan Staněk v interview původně uvedl rok nástupu do podniku 1954 – to by mu ale v té době bylo pouhých 12 let. Mimo záznam poté údaj opravil na rok 1956, kdy nastoupil do učení Zbrojovky Brno.

- 55 -

strojního podniku se dostal do nářaďovny, kde se uvolnila funkce mistra, na kterou byl doporučen. Měl poté na starosti všechny obráběcí stroje v úseku výroby lisovacího nářadí. Pod jeho vedením působilo asi 35 zaměstnanců. Jak sám říká: „závody mladé šikovné lidi potřebovaly“. Existovalo zde navíc mnoho zaměstnaneckých výhod. Kaţdý mladý perspektivní pracovník s rodinou na příklad dostal od podniku byt. Pan Staněk funkci mistra v nářaďovně zastával aţ do roku 2002, kdy Zbrojovka Brno skončila. Krach mateřského podniku pro něj znamenal velké zklamání, protoţe jméno Zbrojovka Brno mělo zvuk v celém světě. Pokládá to za velkou škodu, ale bohuţel tak dopadly skoro všechny velké podniky v naší republice. Zbrojovka mu dokonce dodnes na posledních mzdách dluţí asi třicet tisíc korun, které zřejmě uţ nikdy neuvidí. Přesto na roky strávené v tomto podniku vzpomíná rád. Co se týče revitalizace více neţ 20 hektarových pozemků bývalé Zbrojovky, domnívá se, ţe bude moţná lepší vybudovat v těchto místech raději obytnou zónu, neţ aby tam stály zchátralé dílny, které uţ nikdo nepotřebuje.88

II / 2.2. Konstrukce didaktického nestandardizovaného testu

Didaktický nestandardizovaný test k tématu Zbrojovka Brno je koncipován pro objektivní kvantitativní zpracování dat. Nyní bych se chtěla věnovat formulaci konkrétních otázek pro ţáky základních škol v okolí brněnské Zbrojovky. Otázky jsou vytvořeny tak, aby obě dvě skupiny, experimentální i kontrolní, byly schopné nalézt správné odpovědi vţdy ze třech nabízených moţností. Kvůli lepší orientaci jsem otázky řadila chronologicky podle historického vývoje podniku Zbrojovky Brno. Na konci kapitoly jsou uvedeny správné odpovědi a tematické oddíly otázek.

88 podle rozhovoru s pamětníkem M. Staňkem

- 56 -

Zbrojovka Brno – test kluk / holka

1) Kdy se datuje počátek podniku Zbrojovka Brno?

a) 1916 b) 1918 c) 1921

2) Čím se zezačátku tento podnik zabýval?

a) výrobou loveckých pušek b) montáţí traktorů c) opravou starších zbraní a výrobou ručních granátů

3) K čemu došlo počátkem dvacátých let v rámci tohoto podniku?

a) Zbrojovka přešla plně do státních rukou b) Zbrojovka se stala soukromým podnikem c) Zbrojovka byla tzv. akcionizována (stala se z části podnikem soukromým)

4) Jak se podniku brněnské Zbrojovky dařilo do druhé světové války a co do druhé světové války vyráběl?

a) podnik krachoval, vyráběly se zde jen levnější automobily Škoda a pušky vzoru Mauser b) od 2. pol. 20. let začala produktivita Zbrojovky stoupat, podniku se dařilo, montovaly se zde pušky typu Mauser a Mannlicher, psací stroje Remington a traktory Škoda c) Zbrojovce se v té době podařilo rozjet výrobu děrných štítků

- 57 -

5) Jak probíhala v tomto podniku okupace a druhá světová válka?

a) Zbrojovka byla zavřena a všichni zaměstnanci propuštěni b) za druhé světové války Zbrojovka vyráběla zbraně pro Wehrmacht a Waffen- SS, v roce 1944 byla továrna při bombardování Brna váţně poškozena c) v roce 1941 v továrně vybuchla bomba, přes 1000 zaměstnanců bylo zatčeno, nacisty mučeno a většina z nich nakonec skončila v koncentračním táboře Osvětim

6) Co udělali s brněnským zbrojním koncernem po roce 1948 komunisté?

a) rozprodali ho hned poté, co byl vyroben prototyp traktoru Zetor Z-25 b) zestátnili ho a rozjeli výrobu nových zbraní typu Mannlicher c) kompletně ho zestátnili

7) Jak se Zbrojovka Brno jmenovala mezi lety 1952 – 1968?

a) Závody Jana Švermy b) Československé socialistické zbrojní závody c) Závody J. V. Stalina

8) Co všechno Zbrojovka vyráběla od 50. let až do roku 2003? (vyber nejbliţší moţnou variantu)

a) traktory Zetor, lovecké a sportovní zbraně, nářadí, měřidla, stroje děrné štítky, výpočetní techniku b) granáty, fotoaparáty Remington, psací stroje Škoda, vojenské ponorky c) traktory Zetor, lodní šrouby, lovecké zbraně, optické kabely

- 58 -

9) Která léta znamenala pro tuto Zbrojovku největší slávu jak doma, tak ve světě?

a) od poloviny 20. let do 2. světové války a 70. léta 20. stol. b) 60. a 90. léta 20. stol. c) od poloviny 30. let do 80. let 19. stol.

10) Co znamenala tzv. „privatizace“ Zbrojovky počátkem 90. let?

a) Zbrojovka přešla plně pod státní správu b) Zbrojovka byla vytunelována c) Zbrojovka se změnila na akciovou společnost

11) Kdy podnik zkrachoval a za jakých okolností?

a) podnik byl rozkraden a také zásluhou soudce Berky skončil v r. 2003 v konkurzu b) podnik byl vytunelován a také zásluhou soudce Perky skončil v r. 1999 v konkurzu c) podnik byl rozkraden a také zásluhou soudce Barky skončil v r. 2000 v konkurzu

12) Kdo je nynějším majitelem bývalého komplexu Zbrojovky Brno a co se s tímto prostorem větším než 20 hektarů v této době zamýšlí?

a) v r. 2001 byla Zbrojovka odkoupena Českým státem a nyní budou staré tovární budovy zbourány, na jejich místě vznikne nově revitalizovaná obytná čtvrť b) v r. 2008 byl podnik vydraţen slovenskou holdingovou společností J&T, nyní se zde uvaţuje o nové obytné čtvrti a celkové revitalizaci plochy bývalého komplexu Zbrojovky c) v r. 2003 byl podnik vydraţen českou reklamní agenturou J&B, nyní se zde zamýšlí vybudovat zábavní park

- 59 -

Správné odpovědi testu:

1. Kdy se datuje počátek podniku Zbrojovka Brno? b) 1918

2. Čím se zezačátku tento podnik zabýval? c) opravou starších zbraní a výrobou ručních granátů

3. K čemu došlo počátkem dvacátých let v rámci tohoto podniku? c) Zbrojovka byla tzv. akcionizována (stala se z části podnikem soukromým)

4. Jak se podniku brněnské Zbrojovky dařilo do druhé světové války a co do druhé světové války vyráběl? b) od 2. pol. 20. let začala produktivita Zbrojovky stoupat, podniku se dařilo, montovaly se zde pušky typu Mauser a Mannlicher, psací stroje Remington a traktory Škoda

5. Jak probíhala v tomto podniku okupace a druhá světová válka? b) za druhé světové války Zbrojovka vyráběla zbraně pro Wehrmacht a Waffen-SS, v roce 1944 byla továrna při bombardování Brna váţně poškozena

6. Co udělali s brněnským zbrojním koncernem po roce 1948 komunisté? c) kompletně ho zestátnili

7. Jak se Zbrojovka Brno jmenovala mezi lety 1952 – 1968? a) Závody Jana Švermy

8. Co všechno Zbrojovka vyráběla od 50. let až do roku 2003? (vyber nejbliţší moţnou variantu) a) traktory Zetor, lovecké a sportovní zbraně, nářadí, měřidla, stroje děrné štítky, výpočetní techniku

- 60 -

9. Která léta znamenala pro tuto Zbrojovku největší slávu jak doma, tak ve světě? a) od poloviny 20. let do 2. světové války a 70. léta 20. stol.

10. Co znamenala tzv. „privatizace“ Zbrojovky počátkem 90. let? c) Zbrojovka se změnila na akciovou společnost

11. Kdy podnik zkrachoval a za jakých okolností? a) podnik byl rozkraden a také zásluhou soudce Berky skončil v r. 2003 v konkurzu

12. Kdo je nynějším majitelem bývalého komplexu Zbrojovky Brno a co se s tímto prostorem větším než 20 hektarů v této době zamýšlí? b) v r. 2008 byl podnik vydraţen slovenskou holdingovou společností J&T, nyní se zde uvaţuje o nové obytné čtvrti a celkové revitalizaci plochy bývalého komplexu Zbrojovky

Tematické řazení daných otázek:

. oddíl A: počátky podniku, první zakázky a výroba, doba největší slávy: otázky 1, 2, 3, 4, 9 . oddíl B: okupace a druhá světová válka: otázka 5 . oddíl C: komunistické období: otázky 6, 7, 8, 9 . oddíl D: porevoluční období, úpadek a krach podniku: otázky 8, 10, 11, 12

- 61 -

II / 3. Průběh experimentu – ověřovací výzkum

Podle původní hypotézy experimentální skupina bude mít lepší výsledky, díky interaktivnímu přístupu během prezentace o Zbrojovce Brno. Komplikaci však nakonec představovala značná rozdílnost skupin, a to na obou školách, ZŠ Merhautova i ZŠ Gajdošova. Proto bylo nutné skupinu s deklarovaným výkonnostním handicapem vţdy pojmout jako experimentální a skupinu s objektivně a dlouhodobě lepšími výsledky zvolit jako kontrolní. Hypotéza však zůstala stejná – skupina experimentální dosáhne vyšší úspěšnosti v didaktickém testu. V této kapitole chci popsat, jak celý výzkum na zmíněných základních školách probíhal. Uvedu odlišnosti dvou zvolených typů skupin. Budu se snaţit vystihnout skupiny co do jejich konkrétního počtu jedinců (muţského i ţenského pohlaví), ale také to, jak na mne vţdy celá skupina působila a jak se mi s ní pracovalo. V neposlední řadě porovnám premisy jejich učitelek dějepisu – co jsem se o dané třídě dozvěděla předem – s tím, jak jsem skupinu nakonec viděla sama osobně. Kapitolu dělím do dvou dílčích částí: Skupina A – experimentální a Skupina B – kontrolní. V kaţdé z nich jsou ještě konkrétní popisy celkem pěti tříd, se kterými jsem pracovala. Tyto byly pro lepší přehlednost zvýrazněny. Chtěla bych ještě podotknout, ţe můj projekt – experiment o Zbrojovce Brno byl realizován během posledních dvou týdnů výuky, v červnu 2013. Rizikový faktor představovalo parné letní počasí. Coţ mohlo pozornost v obou skupinách značně sníţit.

- 62 -

II / 3.1. Skupina A – experimentální

Na ZŠ Merhautova jsem pracovala pouze s paralelními 9. třídami. Daná experimentální skupina, která byla podle pohledu učitelky výkonnostně handicapovaná, tvořila celkem 11 ţáků. Z tohoto celkového počtu bylo 5 dívek a 6 hochů. Jednalo se o dosti málo početnou skupinu, zřejmě v důsledku konce školního roku. Byla hodně nepozorná a pociťovala jsem zde opravdu velký rozdíl s ohledem na její paralelní třídu, jak dopředu avizovala jejich učitelka dějepisu. (Právě v této skupině se mi dokonce nevrátil zapůjčený granát v původním stavu.) Jednalo se o mou vůbec první experimentální skupinu, ale spokojená jsem s jejich pozorností a zaujetím pro práci v hodině nebyla. Musela jsem tyto ţáky hodně napomínat a cítila jsem z jejich strany neochotu. I přes těţkosti jsem všechny naplánované aktivity nakonec stihla podle harmonogramu vyučovací hodiny. Pociťovala jsem však nedostatek času kvůli rozvrţení hodiny. Neměla jsem tolik prostoru na teoretické povídání o historii Zbrojovky během prezentace. Děti se také nestihly podívat na mé připravené plakáty. Byla mi nabídnuta i práce s paralelními 8. třídami ZŠ Gajdošova, neboť 9. třída byla v tomto školním roce 2012 / 2013 pouze jediná. Nabídku jsem přijala. Experimentální skupina v 8. třídě, podle učitelky ta „méně výkonná“, tvořila 18 ţáků. Z toho bylo 10 hochů a 8 dívek. Výuka probíhala za velmi horkého počasí. Podle svých předchozích zkušeností jsem se rozhodla zrychlit průběh výuky. Harmonogram jsem ponechala, jen jsem se více snaţila, aby experimentální hodina získala jistý spád. Nakonec jsem této 8. třídě nestihla více osvětlit souvislosti 20. století (ani ve zkratce), jak jsem původně chtěla. Na ZŠ Gajdošova jsem učinila svůj projekt ještě i ve zmíněné jediné 9. třídě. Jejich učitelce dějepisu jsem tuto hodinu slíbila jako jistý bonus. Pojala jsem výuku také jako experimentální hodinu. Rozhodla jsem se, ţe zde získaný materiál také částečně pouţiju pro svůj výzkum. Ve třídě bylo přítomno celkem 22 ţáků, z toho přesně 11 chlapců a 11 dívek. Daní ţáci se mi zdáli bystří a pozorní. Bylo to moţná určeno i počtem dívek ve třídě, které jak je známo obvykle tolik během výuky nevyrušují. Podle mého názoru interaktivní prezentace pro tuto skupinu mohla představovat pěkné zakončení jak školního roku, tak dějepisného učiva celé základní školy s odkazem na „genius loci“ (duch místa) blízkého továrenského objektu.

- 63 -

II / 3.2. Skupina B – kontrolní

Kontrolní skupina 9. třídy na ZŠ Merhautova byla z pohledu jejich učitelky více aktivní a vykazující dlouhodobě lepší výsledky. Tuto skupinu tvořilo celkem 18 ţáků, a to 10 dívek a 8 chlapců. Jednalo se vůbec o první skupinu, se kterou jsem během svého projektu pracovala. Byla jsem velmi překvapená, ţe jsou to tak pozorní ţáci. Celá skupina na mne opravdu podle původního tvrzení učitelky působila klidným a bystrým dojmem, coţ bylo nad moje očekávání. Kontrolní skupina v 8. třídě na ZŠ Gajdošova, podle jejich učitelky dějepisu pozorná a výkonná, tvořila relativně silnou skupinu 22 ţáků o 13 chlapcích a 9 dívkách. Výuka probíhala však jiţ později odpoledne a aktivita ve třídě se pomalu vytrácela. S touto skupinou jsem nakonec nebyla spokojená tak, jak slibovala učitelka. Ţáci mi přišli nesoustředění a nebyli dostatečně motivovaní. Bylo tomu tak jistě také z důvodu začátku posledního týdne školy a kvůli čtyřicetistupňovému vedru, které venku panovalo. Sehrát svou roli mohlo i to, ţe se jednalo o 8. třídu, která ještě danou problematiku neměla „zaţitou“, co do obsahu dějepisné výuky. Přesto jsem přesvědčena, ţe jsem měla dostatek času osvětlit těmto ţákům všechna podstatná fakta o 20. století, které během daných 45 minut potřebovali.

- 64 -

II / 4. Analýza a zpracování údajů o jednotlivých skupinách

Přistupujeme k praktickému oddílu, který se zabývá konkrétním zpracováním didaktických testů, které byly vyplněny výše zmíněnými respondenty posledních ročníků základních škol v okolí bývalé Zbrojovky Brno. Jak jiţ bylo řečeno, didaktický (neboli také pedagogický) test představuje objektivní metodu zpracování dat, shromáţděných během výuky, oproti na příklad subjektivnímu charakteru zpracování údajů z interview (rozhovoru), či dotazníku. Pro svůj didaktický test jsem zvolila kvantitativní formu, aby se výsledky výzkumu daly lépe, rychleji a jednoznačněji zpracovat a zanalyzovat. Mimo rozlišení dvou základních skupin – experimentální a kontrolní – hodlám taktéţ porovnat dané jedince co do různých jiných elementů, které jejich odpovědi (tedy výkon) mohly ovlivnit. Zaměřím se i na analýzu jednotlivých otázek – které se dětem zodpovídaly lépe a které hůře. Přihlédnu rovněţ v tomto bodě k tematickému uskupení otázek, které jsou řazeny v didaktickém testu téměř bez výjimky chronologicky. Zohledňované faktory mého výzkumu jsou následující:

a) skupina experimentální / kontrolní b) 9. / 8. třída c) pohlaví jedinců d) 100 % / vysoká úspěšnost testů (nad 80 %): jedinec / skupina e) 0 % / nízká úspěšnost testů (pod 20 %): jedinec / skupina f) problematické otázky (který „tematický oddíl“ otázek v didaktickém testu dělal ţákům největší potíţe) - obecně nejméně správných odpovědí g) nejméně problematické otázky (který „tematický oddíl“ v didaktickém testu dělal ţákům nejmenší potíţe) - obecně nejvíce správných odpovědí

Vzhledem k danému počtu respondentů a zapojení 8. tříd do mého projektu, budu mezi sebou porovnávat také paralelní dvě 8. třídy ze ZŠ Gajdošova a stejně tak i paralelní dvě 9. třídy ze ZŠ Merhautova. Porovnávat budu téţ tyto 8. a 9. třídy proti sobě, a to kvůli přehlednosti pouze čtyři, ačkoliv skupin bylo původně celkem pět. Vyuţiju toho, ţe se jedná o třídy ze dvou odlišných ročníků, abych se podle jejich výsledků ujistila, zda má do budoucna smysl uskutečňovat

- 65 -

tento či podobný projekt také v 8. třídách. Zda ţáci neměli příliš velké problémy s pochopením historie Zbrojovky Brno, které by se projevily ve výsledcích jejich testů. Na následujících stranách budu analyzovat výsledky svého didaktického experimentu v 9. a 8. třídách v okolí bývalé Zbrojovky Brno podle výše uvedených faktorů. Mou snahou bude uvádět výsledky přehledně v blocích. V závěru této kapitoly jsou uvedeny shrnující tabulky a grafy. V další kapitole se poté budu věnovat komplexní interpretaci výsledků svého výzkumu. Na tomto místě bych chtěla popsat zkoumané skupiny ţáků, co do jejich počtu.89 Respondentů bylo celkem 91, z toho 43 ţenského a 48 muţského pohlaví. Experimentální skupinu tvořily celkem tři třídy, a to jedna 9. třída ze ZŠ Merhautova o 11 ţácích (5 dívek a 6 chlapců), dále pak dvě třídy ze ZŠ Gajdošova – v 9. neparalelní třídě 22 ţáků (11 chlapců a 11 dívek), v 8. třídě 18 ţáků (10 chlapců, 8 dívek). To znamená, ţe v této skupině bylo celkem 51 respondentů, z toho 27 chlapců a 24 dívek. Kontrolní skupinu tvořily naopak pouze třídy dvě, a to na ZŠ Merhautova 9. třída o 18 ţácích (10 dívek a 8 chlapců) a na ZŠ Gajdošova 8. třída, čítající 22 ţáků (z toho 9 dívek a 13 chlapců). To znamená, ţe v této skupině bylo celkem 40 respondentů, z toho 21 chlapců a 19 dívek. Didaktické nestandardizované testy (kvantitativního charakteru) na téma historie Zbrojovky Brno daných skupin byly analyzovány podle počtu správných odpovědí. Za chybu jsem povaţovala i takový případ, kdy odpověď (volba moţnosti a, b, nebo c) zcela chyběla, anebo bylo zvýrazněno více variant odpovědi neţ jedna. Pokud respondent označil odpověď nepřehledně či nečitelně, byla také hodnocena jako nesprávná. Za správnou odpověď byla povaţována pouze taková varianta, která korespondovala s řešením v kapitole II / 2.2. Bodové hodnocení odpovědí didaktického testu v rámci analýzy aritmetického průměru skupiny či jedince uvádím maximálně s přesností na dvě desetinná místa.

89 Bližší charakteristiky skupin respondentů je možné nalézt v kapitole II/3 Průběh experimentu – ověřovací výzkum.

- 66 -

a) Zohledněný faktor analýzy: skupina experimentální x skupina kontrolní

skupina A – experimentální (9. i 8 třídy komplexně) počet ţáků celkem: 51 počet tříd: 3 počet chlapců: 27 počet dívek: 24 počet maximálně dosaţitelných bodů: 12 (v celé skupině 612 - dívky: 288, chlapci: 324) počet skutečně dosaţených bodů: 362 (dívky: 176, chlapci: 186) aritmetický průměr (v bodech): 7,09 (dívky: 7,33, chlapci: 6,88) úspěšnost v % (průměrně v celé skupině): 59,15 (dívky: 61,11, chlapci: 57,41) směrodatná průměrná odchylka: 2,25

skupina B – kontrolní (9. i 8 třídy komplexně) počet ţáků celkem: 40 počet tříd: 2 počet chlapců: 21 počet dívek: 19 počet maximálně dosaţitelných bodů: 12 (v celé skupině 480 - dívky: 228, chlapci: 252) počet skutečně dosaţených bodů: 323 (dívky: 155, chlapci: 168) aritmetický průměr (v bodech): 8,08 (dívky: 8,16, chlapci: 8) úspěšnost v % (průměrně v celé skupině): 67,29 (dívky: 67,98, chlapci: 66,66) směrodatná průměrná odchylka: 1,34 výsledek: Z výše uvedených údajů je patrné, ţe kontrolní skupiny měly průměrně o 0,99 bodu (tedy téměř o celý 1 bod) více neţ průměrně skupiny experimentální. To znamená, ţe procentuální úspěšnost v předloţeném didaktickém testu činila mezi těmito skupinami průměrný rozdíl celkem 8,14 %, a to ve prospěch skupin kontrolních. Přičemţ jsem se ze své analýzy také dozvěděla, ţe dívky byly průměrně vţdy o něco lepší neţ chlapci, ať uţ se jednalo o skupiny experimentální nebo skupiny kontrolní. Tento rozdíl se rovnal průměrně 0,45 bodů (resp. 3,7 %) u skupin experimentálních. A průměrně 0,16 bodů (resp. 1,32 %) u skupin kontrolních.

- 67 -

b) Zohledněný faktor analýzy: 9. třída x 8. třída

9. třída, ZŠ Gajdošova - skupina experimentální počet ţáků celkem: 22 počet maximálně dosaţitelných bodů: 12 (v celé skupině 264) počet skutečně dosaţených bodů: 175 aritmetický průměr (v bodech): 7,95 úspěšnost v % (průměrně v celé skupině): 66,29 směrodatná průměrná odchylka: 2,06

9. třída, ZŠ Merhautova - skupina experimentální počet ţáků celkem: 11 počet maximálně dosaţitelných bodů: 12 (v celé skupině 132) počet skutečně dosaţených bodů: 71 aritmetický průměr (v bodech): 6,45 úspěšnost v % (průměrně v celé skupině): 53,79 směrodatná průměrná odchylka: 2,39

9. třída, ZŠ Merhautova - skupina kontrolní počet ţáků celkem: 18 počet maximálně dosaţitelných bodů: 12 (v celé skupině 216) počet skutečně dosaţených bodů: 140 aritmetický průměr (v bodech): 7,77 úspěšnost v % (průměrně v celé skupině): 64,81 směrodatná průměrná odchylka: 1,29

výsledek – porovnání paralelních 9. tříd pouze ZŠ Merhautova (experimentální x kontrolní skupina): Kontrolní skupina v 9. třídě na ZŠ Merhautova měla průměrně o 1,32 bodu lepší výsledky neţ skupina experimentální v 9. třídě na téţe škole. Procentuální průměrná úspěšnost této kontrolní skupiny byla o celých 11,02 % vyšší.

- 68 -

výsledek – 9. třídy komplexně: Ze získaných údajů je však taktéţ patrné, ţe experimentální skupina v 9. třídě na ZŠ Gajdošova dosáhla lepších výsledků neţ experimentální skupina v 9. třídě na ZŠ Merhautova, a to o celých 1,5 bodu (resp. o 12,5 %). I přes toto výrazné zvýšení průměru u experimentálních skupin v 9. třídách (díky ZŠ Gajdošova) však nelze říci, ţe by kontrolní skupina v 9. třídě ztratila náskok. Pokud sečtu výsledky experimentálních skupin obou 9. tříd, jejich aritmetický průměr činí 7,45 bodu a procentuální úspěšnost v testu je u nich celkově pouze 62,12 %. Oproti kontrolní skupině 9. třídy to stále činí relativně velký rozdíl (0,32 bodu a procentuální rozdíl v úspěšnosti 2,69 %), ačkoliv se výsledky sobě jiţ dosti přibliţují.

8. třída, ZŠ Gajdošova - skupina experimentální počet ţáků celkem: 18 počet maximálně dosaţitelných bodů: 12 (v celé skupině 216) počet skutečně dosaţených bodů: 116 aritmetický průměr (v bodech): 6,44 úspěšnost v % (průměrně v celé skupině): 53,7 směrodatná průměrná odchylka: 1,88

8. třída, ZŠ Gajdošova - skupina kontrolní počet ţáků celkem: 22 počet maximálně dosaţitelných bodů: 12 (v celé skupině 264) počet skutečně dosaţených bodů: 183 aritmetický průměr (v bodech): 8,32 úspěšnost v % (průměrně v celé skupině): 69,32 směrodatná průměrná odchylka: 1,38

- 69 -

výsledek – porovnání paralelních 8. tříd na ZŠ Gajdošova (experimentální x kontrolní skupina): Jak je uvedeno výše v přehledných odstavcích, experimentální skupina 8. třídy na ZŠ Gajdošova získala aritmetické bodové hodnocení 6,44 a kontrolní skupina 8. třídy na téţe škole získala průměrně 8,32 bodu na jednoho respondenta. To znamená, ţe kontrolní skupina i zde byla úspěšnější, a to o 1,88 bodu. Pokud porovnám procentuální úspěšnost těchto skupin 8. tříd, získám rozdíl 15,62 % ve prospěch kontrolní skupiny na ZŠ Gajdošova v 8. třídách.

porovnání celkové 8. x 9. třídám (a to pouze čtyři třídy – zároveň je i porovnáním škol): (Experimentální 9. třída ZŠ Merhautova x Experimentální 8. třída ZŠ Gajdošova Kontrolní 9. třída ZŠ Merhautova x Kontrolní 8. třída ZŠ Gajdošova)90:

Experimentální skupina 9. třídy na ZŠ Merhautova získala v didaktickém testu průměrně na jedince 6,45 bodu. A zajistila si tak jen 53,79 % úspěšnost. Experimentální skupina 8. třídy na ZŠ Gajdošova získala průměrně v bodovém hodnocení na ţáka 6,44 bodu. Úspěšnost této skupiny v testu se pohybovala kolem 53,70 %. Je tedy jasné, ţe dané dvě experimentální skupiny mají téměř vyrovnané výsledky. (Jedná se pouze o zanedbatelný rozdíl 0,01 bodu a rozdíl v úspěšnosti o 0,09 % v tomto případě pro ZŠ Merhautova a 9. třídu.) Pokud bych chtěla porovnat naopak kontrolní skupiny, potom 9. třída na ZŠ Merhautova měla aritmetický průměr 7,77 bodu. Úspěšnost této skupiny v didaktickém testu dělá 64,81 %. Kontrolní skupina 8. třídy na ZŠ Gajdošova s průměrným výsledkem 8,32 bodu na jedince a úspěšností 69,32 % však ve výsledku vede. V tomto případě kontrolních skupin se jedná o závěrečný rozdíl 0,55 bodu a rozdíl v úspěšnosti o 4,51 % pro ZŠ Gajdošova a 8. třídu. Tento rozdíl však není také příliš markantní. Pokud tedy musím zhodnotit situaci, mezi 9. a 8. třídami jejich kategorie (tedy buď skupiny experimentální či skupiny kontrolní) nejsou téměř ţádné rozdíly. Nebo téměř zanedbatelné.

90 Dále budu srovnávat pouze tyto zmíněné čtyři třídy.

- 70 -

Kdyţ porovnám uvedené dvě základní školy, v celkových výsledcích má mírnou převahu ZŠ Gajdošova oproti ZŠ Merhautova. (A to díky průměrným výsledkům jejich kontrolní 8. třídy.)

výsledek (porovnání experimentálních a kontrolních skupin): Zhodnotím-li rozdíl mezi zvolenými čtyřmi skupinami, respektive konkrétně mezi experimentálními a kontrolními skupinami, dojdu k následujícím závěrům: Při součtu výsledků obou experimentálních skupin (8. i 9. třídy), dojdeme k aritmetickému průměru 6,44 bodu na jednoho respondenta z těchto experimentálních skupin dohromady. To znamená, ţe úspěšnost těchto skupin činí průměrně zhruba 53,72 %. Kdyţ sečteme hodnoty obou kontrolních skupin dohromady (8. i 9. třídy), aritmetický průměr činí zhruba 8,08 bodu na jedince. To je úspěšnost 67,29 %. Je tedy jasné, ţe i v uţším výběru pouze čtyř základních tříd, experimentálních a kontrolních skupin, zvítězila skupina kontrolní s rozdílem celých 1,64 bodu a 13,57 % úspěšnosti oproti skupinám experimentálním.

- 71 -

c) Zohledněný faktor analýzy: pohlaví jedinců – dívky x chlapci dívky, skupina experimentální, 9. třída (ZŠ Merhautova) počet dívek ve skupině celkem: 5 počet maximálně dosaţitelných bodů: 12 (v celé skupině 60) počet skutečně dosaţených bodů: 29 aritmetický průměr (v bodech): 5,8 úspěšnost v % (průměrně v celé skupině): 48,33 směrodatná průměrná odchylka: 2,24 dívky, skupina experimentální, 8. třída (ZŠ Gajdošova) počet dívek ve skupině celkem: 8 počet maximálně dosaţitelných bodů: 12 (v celé skupině 96) počet skutečně dosaţených bodů: 49 aritmetický průměr (v bodech): 6,13 úspěšnost v % (průměrně v celé skupině): 51,04 směrodatná průměrná odchylka: 2,13 dívky, skupina kontrolní, 9. třída (ZŠ Merhautova) počet dívek ve skupině celkem: 10 počet maximálně dosaţitelných bodů: 12 (v celé skupině 120) počet skutečně dosaţených bodů: 84 aritmetický průměr (v bodech): 8,4 úspěšnost v % (průměrně v celé skupině): 70 směrodatná průměrná odchylka: 1,4 dívky, skupina kontrolní, 8. třída (ZŠ Gajdošova) počet dívek ve skupině celkem: 9 počet maximálně dosaţitelných bodů: 12 (v celé skupině 108) počet skutečně dosaţených bodů: 71 aritmetický průměr (v bodech): 7,88 úspěšnost v % (průměrně v celé skupině): 65,74 směrodatná průměrná odchylka: 1,70

- 72 -

chlapci, skupina experimentální, 9. třída (ZŠ Merhautova) počet chlapců ve skupině celkem: 6 počet maximálně dosaţitelných bodů: 12 (v celé skupině 72) počet skutečně dosaţených bodů: 42 aritmetický průměr (v bodech): 7 úspěšnost v % (průměrně v celé skupině): 58,33 směrodatná průměrná odchylka: 2,66 chlapci, skupina experimentální, 8. třída (ZŠ Gajdošova) počet chlapců ve skupině celkem: 10 počet maximálně dosaţitelných bodů: 12 (v celé skupině 120) počet skutečně dosaţených bodů: 67 aritmetický průměr (v bodech): 6,7 úspěšnost v % (průměrně v celé skupině): 55,83 směrodatná průměrná odchylka: 1,7 chlapci, skupina kontrolní, 9. třída (ZŠ Merhautova) počet chlapců ve skupině celkem: 8 počet maximálně dosaţitelných bodů: 12 (v celé skupině 96) počet skutečně dosaţených bodů: 56 aritmetický průměr (v bodech): 7 úspěšnost v % (průměrně v celé skupině): 58,33 směrodatná průměrná odchylka: 1 chlapci, skupina kontrolní, 8. třída (ZŠ Gajdošova) počet chlapců ve skupině celkem: 13 počet maximálně dosaţitelných bodů: 12 (v celé skupině 156) počet skutečně dosaţených bodů: 112 aritmetický průměr (v bodech): 8,62 úspěšnost v % (průměrně v celé skupině): 71,79 směrodatná průměrná odchylka: 1,09

- 73 -

výsledek (porovnání všech uvedených osmi skupin s ohledem na pohlaví respondentů): Průměrně lepších výsledků dosáhly dívky z kontrolních skupin, oproti dívkám ze skupin experimentálních. V 9. třídách (na ZŠ Merhautova) tento rozdíl činil u dívek celkem 2,6 bodu. V 8. třídách (na ZŠ Gajdošova) byl rozdíl trochu menší - 1,75 bodu. Nejlepších výsledků v této kategorii dosáhly dívky z kontrolní 9. třídy na ZŠ Merhautova. A to s průměrným bodovým hodnocením na skupinu 8,4. Naopak nejhorší výsledek v celé této kategorii měly dívky z jejich paralelní experimentální 9. třídy – s aritmetickým průměrem 5,8 bodu. Rozdíl v úspěšnosti dělá mezi těmito dvěma skupinami dívek, nejlepší a nejhorší, celkem 21,67 % ve prospěch dívek z kontrolní 9. třídy ZŠ Merhautova. U chlapců průměrně lepších výsledků dosáhly taktéţ kontrolní skupiny, ať uţ v 8. nebo 9. třídě. V 9. třídách (na ZŠ Merhautova) rozdíl sice činil 0 bodu, neboť obě dvě skupiny, experimentální i kontrolní, dosáhly průměrně stejného počtu 7 bodů. Avšak rozdíl mezi chlapci dvou paralelních 8. tříd (ze ZŠ Gajdošova) byl markantnější - průměrně 1,92 bodu. Nejlepších výsledků v této kategorii dosáhli chlapci z kontrolní 8. třídy ZŠ Gajdošova, a to s výsledkem 8,62 bodu na jednoho respondenta. Naopak nejhorší výsledek v této chlapecké kategorii je nutno připsat chlapcům z téţe školy (ZŠ Gajdošova), z jejich paralelní experimentální 8. třídy, s aritmetickým průměrem 6,7 bodu. Rozdíl v úspěšnosti těchto dvou chlapeckých skupin, nejlepší a nejhorší, je po součtu 15,96 % pro chlapce z kontrolní 8. třídy ZŠ Gajdošova. Celkově ze všech osmi uvedených skupin měly nejhorší výsledky dívky z experimentální 9. třídy na ZŠ Merhautova (s aritmetickým průměrem pouze 5,8 bodu a procentuální úspěšností jen 48,33 %). Ze všech osmi daných skupin se naopak nejlepšími výsledky mohou pyšnit chlapci z kontrolní 8. třídy na ZŠ Gajdošova (s aritmetickým průměrem 8,62 bodu a procentuální úspěšností 71,79 %).

- 74 -

Porovnání dívky x chlapci a experimentální x kontrolní skupina (bez ohledu na třídu): dívky, experimentální skupiny (8. i 9. třída dohromady) počet dívek: 13 maximum moţných bodů: 156 dosaţených bodů celkem: 78 aritmetický průměr (body): 6 procentuální úspěšnost: 50 % směrodatná průměrná odchylka: 2,15

dívky, kontrolní skupiny (8. i 9. třída dohromady) počet dívek: 19 maximum moţných bodů: 228 dosaţených bodů celkem: 155 aritmetický průměr (body): 8,16 procentuální úspěšnost: 67,98 % směrodatná průměrná odchylka: 1,53

chlapci, experimentální skupiny (8. i 9. třída dohromady) počet chlapců: 16 maximum moţných bodů: 192 dosaţených bodů celkem: 109 aritmetický průměr (body): 6,81 procentuální úspěšnost: 56,77 % směrodatná průměrná odchylka: 2,04

chlapci, kontrolní skupiny (8. i 9. třída dohromady) počet chlapců: 21 maximum moţných bodů: 252 dosaţených bodů celkem: 168 aritmetický průměr (body): 8 procentuální úspěšnost: 66,66 % směrodatná průměrná odchylka: 1,14

- 75 -

výsledek: Vůbec nejhorších výsledků v tomto ohledu dosáhly experimentální skupiny dívek s pouhou 50 % úspěšností, tedy aritmetickým průměrem 6 bodů na jednu respondentku. Nejlepší výsledky, pokud se neohlíţíme na třídy, měly naopak opět dívky z kontrolních skupin. A to s úspěšností 67,98 %. To dělá průměrně 8,16 bodu na jednu respondentku. Je tedy jasné, ţe rozdíl v úspěšnosti těchto dívčích skupin (a zároveň i skupiny nejhorší a nejlepší) činí celkem 17,98 %. Zato mezi chlapeckými experimentálními a kontrolními skupinami tak obrovský rozdíl nebyl. Chlapecké experimentální skupiny dosáhly 56,77 % a ty kontrolní téměř o 10 % více – 66,66 %. (Přesněji tento rozdíl činí 9,89 %.) Čtenář však vidí i na tomto srovnání, ţe experimentální skupiny dopadly obecně hůře neţ skupiny kontrolní. O mnoho procent.

Porovnání dívky x chlapci (bez ohledu na třídu a bez ohledu na rozdílnost experimentální / kontrolní skupiny): (vţdy 4 skupiny dohromady: 9. třída experimentální Merhautova, 8. třída experimentální Gajdošova, 9. třída kontrolní Merhautova, 8. třída kontrolní Gajdošova) dívky počet dívek: 32 maximum moţných bodů: 384 dosaţených bodů celkem: 233 aritmetický průměr (body): 7,28 procentuální úspěšnost: 60,68 % směrodatná průměrná odchylka: 2,06

chlapci počet chlapců: 37 maximum moţných bodů: 444 dosaţených bodů celkem: 277 aritmetický průměr (body): 7,49 procentuální úspěšnost: 62,39 % směrodatná průměrná odchylka: 1,74

- 76 -

výsledek: Pokud obecně sečteme testové hodnoty všech dívek a výsledky všech chlapců do dvou velkých skupin bez ohledu na třídu a rozdílnost experimentální či kontrolní skupiny, získáme překvapující relativně vyrovnané průměrné výsledky. Rozdíl mezi nimi činí pouhých 0,21 bodu, a to je 1,71 % úspěšnosti. Mírně sice převládají správné odpovědi chlapců, avšak rozdíl je tak malý, ţe není třeba ho nějakým způsobem zohledňovat, co se obecného měřítka rozdělení podle pohlaví týče.

d) Zohledněný faktor analýzy: 100 % / vysoká úspěšnost testů (nad 80 %): jedinec / skupina

jedinci se 100 % úspěšností (12 otázek z 12) Jediná respondentka měla správně celý test. Její úspěšnost byla 100 %, protoţe odpověděla na všech 12 otázek správně. Jednalo se o dívku z kontrolní skupiny 9. třídy ze ZŠ Merhautova.

jedinci s vysokou úspěšností - 91,66 % (11 otázek z 12) Plnému počtu bodů se dále přiblíţilo jen málo ţáků z mých respondentů. 11 pozitivně ohodnocených otázek získali následující jedinci: dva chlapci z experimentální 9. třídy na ZŠ Merhautova jeden chlapec z kontrolní 8. třídy na ZŠ Gajdošova jeden chlapec z experimentální 9. třídy na ZŠ Gajdošova.

jedinci s vysokou úspěšností – 83,33 % (10 otázek z 12) Zohledňuji ve své analýze i respondenty s hodnotou počtu správných otázek rovnou 10. Zmíněných výsledků dosáhli tito ţáci: jedna dívka z kontrolní 9. třídy ZŠ Merhautova jedna dívka z experimentální 9. třídy ZŠ Merhautova jeden chlapec a jedna dívka z experimentální 8. třídy ZŠ Gajdošova tři dívky a dva chlapci z kontrolní 8. třídy ZŠ Gajdošova jeden chlapec a pět dívek z experimentální 9. třídy ZŠ Gajdošova

- 77 -

skupina se 100 % úspěšností / skupina s vysokou úspěšností (nad 80 %) Ţádná z uvedených skupin nedosáhla 100 % úspěšnosti, či velmi vysoké nad 80 %: - dívky, skupina experimentální, 9. třída - dívky, skupina experimentální, 8. třída - dívky, skupina kontrolní, 9. třída - dívky, skupina kontrolní, 8. třída - chlapci, skupina experimentální, 9. třída - chlapci, skupina experimentální, 8. třída - chlapci, skupina kontrolní, 9. třída - chlapci, skupina kontrolní, 8. třída

skupina s průměrně nejvyšší dosaženou úspěšností (ze všech uvedených) chlapci, skupina kontrolní, 8. třída (ZŠ Gajdošova) – 71,79 % úspěšnost (Ale ještě vyšší hodnoty získaly dívky z experimentální 9. třídy na ZŠ Gajdošova – s průměrnou úspěšností v didaktickém testu 74,24 %. Tuto třídu jsem však nakonec s ostatními neporovnávala.)

výsledek: Jediná dívka z kontrolní skupiny 9. třídy ze ZŠ Merhautova měla správně celý test. Dále velmi vysokou úspěšnost zaznamenávám u chlapeckých skupin experimentálních 9. tříd (na ZŠ Gajdošova jeden a na ZŠ Merhautova celkem dva). Oproti tomu jeden hoch z kontrolní 8. třídy ZŠ Gajdošova odpověděl taktéţ na 11 otázek z 12 moţných správně, stejně jako ostatní uvedení chlapci. Nad 80 %, tedy s 10 správnými otázkami, se pohybovaly i dívky z 9. tříd (jedna z experimentální a jedna z kontrolní na ZŠ Merhautova, dále pak pět dívek z experimentální skupiny na ZŠ Gajdošova). Z experimentální 9. třídy měl test vyplněný ucházejícně i jeden hoch ze ZŠ Gajdošova. Takovou úspěšnost měli i někteří jedinci z 8. tříd na ZŠ Gajdošova, a to jeden chlapec a jedna dívka z experimentální skupiny. V kontrolní skupině byla úspěšnost o něco vyšší. Správné odpovědi jsou tady zaznamenatelné hlavně u třech dívek a dvou chlapců.

- 78 -

Obecně nejvíce úspěšná byla kontrolní skupina chlapců 8. třídy ZŠ Gajdošova. (Avšak ještě více bodů získaly průměrně experimentální dívky 9. třídy ze stejné školy. Ty jsem však do celkového vzájemného porovnávání určených skupin nepočítala.) Závěrem v této analýze faktorové kategorie se dá pouze říci, ţe častěji velmi správně odpovídaly především 9. třídy. A spíše dívky oproti chlapcům. Hlubší rozdíly mezi skupinami kontrolními a experimentálními nebo mezi jednotlivými ročníky nejsou tolik patrné. Výsledky mají v tomto ohledu zcela individuální charakter dle jedinců - respondentů, se kterými výzkumník pracuje.

e) Zohledněný faktor analýzy: 0 % / nízká úspěšnost testů (pod 20 %): jedinec / skupina

jedinci s 0 % úspěšností Nulové úspěšnosti nedosáhl ţádný respondent.

jedinci s nízkou úspěšností – 8,33 % (1 otázka z 12) jeden chlapec z experimentální 9. třídy ZŠ Gajdošova jedna dívka z experimentální 9. třídy ZŠ Merhautova

jedinci s nízkou úspěšností – 16,66 % (2 otázky z 12) jeden chlapec z experimentální 9. třídy ZŠ Gajdošova jedna dívka z experimentální 8. třídy ZŠ Gajdošova

skupina s 0 % / nízkou úspěšností (pod 20 %) Ţádná z uvedených skupin nedosáhla průměrně 0 % úspěšnosti, ani velmi nízké (pod 20 %): - dívky, skupina experimentální, 9. třída - dívky, skupina experimentální, 8. třída - dívky, skupina kontrolní, 9. třída - dívky, skupina kontrolní, 8. třída - chlapci, skupina experimentální, 9. třída - chlapci, skupina experimentální, 8. třída

- 79 -

- chlapci, skupina kontrolní, 9. třída - chlapci, skupina kontrolní, 8. třída

skupina s průměrně nejnižší dosaženou úspěšností (ze všech uvedených) dívky, skupina experimentální, 9. třída (ZŠ Merhautova) – 48,33 %

výsledek: Nestalo se, ţe by nějaký respondent odpověděl na všechny testové otázky zcela špatně. Vyskytly se však ojedinělé případy pouze s jednou nebo dvěma správnými odpověďmi. Vyrovnaně se jednalo o dívky a chlapce. Jednu správnou odpověď získal chlapec z experimentální 9. třídy ZŠ Gajdošova a dívka z experimentální skupiny 9. třídy ZŠ Merhautova. Dvě správné odpovědi nalezneme rovněţ u hocha a dívky, a to u chlapce experimentální 9. třídy ZŠ Gajdošova a jedné slečny z experimentální 8. třídy téţe školy. Obecně lze říci, ţe horší výsledky měly experimentální skupiny. Spíše se jednalo o 9. třídy a spíše o ZŠ Gajdošova, ačkoliv průměrně nejhorší výsledky měla experimentální skupina dívek 9. třídy na ZŠ Merhautova.

f) Zohledněný faktor analýzy: problematické otázky

Experimentální 9. třída, ZŠ Gajdošova Tato skupina měla největší potíţe s otázkou číslo 9, která zněla: „Která léta znamenala pro tuto Zbrojovku největší slávu jak doma, tak ve světě?“ Celkem 16 respondentů z 22 odpovědělo špatně. Přičemţ převaţovala špatná odpověď za b). Správně bylo však za a) - od poloviny 20. let do 2. světové války a 70. léta 20. stol. Další problematickou byla otázka číslo 6: „Co udělali s brněnským zbrojním koncernem po roce 1948 komunisté?“ Správná odpověď byla za c) – kompletně ho zestátnili. Přesto však 10 z 22 respondentů krouţkovalo špatně. Převaţovala odpověď a) či b).

- 80 -

Experimentální 9. třída, ZŠ Merhautova Nejvíce špatných odpovědí zaznamenala v této skupině otázka číslo 6: „Co udělali s brněnským zbrojním koncernem po roce 1948 komunisté?“ Celkem 9 respondentů z 11 na ni odpovědělo jinak, neţ se předpokládalo. Správná varianta byla za c) – kompletně ho zestátnili. Převaţovaly další dvě moţné varianty půl napůl. Častá špatná odpověď převládala taktéţ u otázky číslo 9: „Která léta znamenala pro tuto Zbrojovku největší slávu jak doma, tak ve světě?“ Očekávala jsem zvolení moţnosti za a) - od poloviny 20. let do 2. světové války a 70. léta 20. stol. 8 jedinců z daných 11 však zvolilo buď odpověď c) či b).

Kontrolní 9. třída, ZŠ Merhautova Nejproblematičtější otázkou se stala ta s číslem 6. Přičemţ nejčastěji padala odpověď b), méně častěji a). Celkem 12 lidí z 18 zvolilo na tuto otázku špatnou variantu. 11. otázka: „Kdy podnik zkrachoval a za jakých okolností?“ dělala potíţe 9 z 18 respondentů této skupiny. Správně bylo a) podnik byl rozkraden a také zásluhou soudce Berky skončil v r. 2003 v konkurzu. Nejvíce chybně odpovědivších respondentů volilo moţnost c). Taktéţ otázky 1 a 2 se hojně setkávaly s chybnou odpovědí, a to u 9 z celkových 18 respondentů.

Experimentální 8. třída, ZŠ Gajdošova U 8. třídy v experimentální podobě se velmi těţko zodpovídala otázka číslo 6. Setkala jsem se se 14 špatnými variantami z 18. Nejvíce převládala varianta a), méně častěji za b). Podobné problémy se objevily rovněţ u otázky číslo 1 a 12. Tam vţdy zaznamenávám pouze 7 platných otázek. Ponejvíce za a).

Kontrolní 8. třída, ZŠ Gajdošova Zde opět dopadla nejhůře otázka číslo 6, a to u 17 testů z 22. Nesprávná moţnost za b) převládala. Otázka číslo 2 se umístila v tomto případě na druhém místě. Celkem 13 nevhodných odpovědí zaznamenávám z 22.

- 81 -

výsledek Velké potíţe dělaly 9. třídám především otázky 9 a 6, a to především v experimentálních skupinách. U čísel 1, 2 a 11 byly taktéţ v těchto třídách jisté komplikace, ale ne tolik markantní. Jednalo se spíše o kontrolní skupinu 9. třídy. U obou 8. tříd dělala problémy 6. otázka. Poněkud obtíţnější se ukázaly v 8. třídách i otázky číslo 1, 2 a 12. Komplexně lze říci, ţe 6. otázka, respektive: „Co udělali s brněnským zbrojním koncernem po roce 1948 komunisté?“, byla nejčastěji zodpovídána špatně. Na druhém místě se v tomto ohledu umístila 9. otázka: „Která léta znamenala pro tuto Zbrojovku největší slávu jak doma, tak ve světě?“. U obou ročníků se objevily potíţe při vyplňování správné varianty otázek 1: „Kdy se datuje počátek podniku Zbrojovka Brno?“ a 2: „K čemu došlo počátkem 20. let v rámci tohoto podniku?“. Podle tematického zařazení daných otázek, které znovu uvádím na konci této kapitoly, lze říci, ţe ţáci měli největší problémy pojmout z mé výuky komunistické období - oddíl B (otázky 6 a 9) a oddíl A – především počátky podniku. Slabší se ukázal nakonec i oddíl D – porevoluční období, úpadek a krach podniku (respektive hlavně otázky 11: „Kdy podnik zkrachoval a za jakých okolností?“ a 12: „Kdo je nynějším majitelem bývalého komplexu Zbrojovky Brno a co se s tímto prostorem větším neţ 20 hektarů v této době zamýšlí?“).

Tematické řazení daných otázek: (červeně zvýrazněná čísla problematických otázek)

. oddíl A: počátky podniku, první zakázky a výroba, doba největší slávy: otázky 1, 2, 3, 4, 9 . oddíl B: okupace a druhá světová válka: otázka 5 . oddíl C: komunistické období: otázky 6, 7, 8, 9 . oddíl D: porevoluční období, úpadek a krach podniku: otázky 8, 10, 11, 12

- 82 -

g) Zohledněný faktor analýzy: nejméně problematické otázky

Experimentální 9. třída, ZŠ Gajdošova Nejméně problémů této skupině dělala otázka číslo 2: „Čím se zezačátku tento podnik zabýval?“ Jen 3 lidé z 22 odpověděli špatně. Více úspěšné byly i otázky číslo 5, 8 a 11. Na ně odpovědělo dobře vţdy 17 z 22 respondentů.

Experimentální 9. třída, ZŠ Merhautova Uvedená skupina neměla téměř ţádné potíţe s otázkou 8: „Co všechno Zbrojovka vyráběla od 50. let aţ do roku 2006?“ Zde pouze 2 lidé z 11 zvolili jinou neţ správnou variantu a). Méně problematické byly i otázky číslo 5, 7 a 10. Celkem jen 3 respondenti z 11 na ně odpověděli nevhodně.

Kontrolní 9. třída, ZŠ Merhautova Nejvíce správných odpovědí zaznamenala 7. a 8. otázka. U obou se frekvence špatných voleb pohybovala v hodnotách pouze 2 z 18 respondentů. Jenom 3 chybné odpovědi z 18 se vyskytly u otázky číslo 4.

Experimentální 8. třída, ZŠ Gajdošova Tato skupina dosáhla nejlepších výsledků u otázky číslo 4. Častěji zaznamenávám odpovědi za a). Špatně zvolených odpovědí bylo 5 z 18.

Kontrolní 8. třída, ZŠ Gajdošova Nejlepší výsledek měla u této 8. třídy otázka číslo 1. V tomto případě existuje pouze jediná chybná odpověď z 22 celkových testů. Podobně dobře dopadla také otázka číslo 5 s 2 špatnými odpověďmi. A otázka 3 se 3 chybami.

- 83 -

výsledek: Experimentální 9. třídy neměly téměř ţádné problémy s otázkou číslo 5, v tom se jejich výsledky protínají. A všechny 9. třídy (i experimentální, i kontrolní) většinou správně zvolily vhodnou variantu u otázky číslo 8. V 8. třídách se protínají převáţně správné výsledky v případě 5. testové otázky. Mimo uvedené zaznamenaly značné úspěchy i otázky čísel 3, 4, 7 a 10. Dále opět eviduji otázky přehledně v tematických blocích, které se nesetkaly u respondentů s většími obtíţemi.

Tematické řazení daných otázek: (zeleně zvýrazněná čísla nejméně problematických otázek)

. oddíl A: počátky podniku, první zakázky a výroba, doba největší slávy: otázky 1, 2, 3, 4, 9 . oddíl B: okupace a druhá světová válka: otázka 5 . oddíl C: komunistické období: otázky 6, 7, 8, 9 . oddíl D: porevoluční období, úpadek a krach podniku: otázky 8, 10, 11, 12

- 84 -

II / 4.1. Grafy

1) porovnání průměrné procentuelní úspěšnosti všech skupin (8. x 9. ročník, experimentální x kontrolní skupiny)

legenda: G = ZŠ Gajdošova M = ZŠ Merhautova experimentální skupina kontrolní skupina

100 90 80 70 60 50 40 69,32 30 66,29 64,81 53,79 53,7 20 10 0

9. Exp. G 9. Exp. M 9. Kontr. M 8. Exp. G 8. Kontr. G

- 85 -

2) porovnání průměrné procentuelní úspěšnosti experimentálních a kontrolních skupin, s ohledem na rozdíl pohlaví v daných skupinách

legenda: experimentální skupina dívky kontrolní skupina chlapci

Celková průměrná úspěšnost Celková průměrná úspěšnost

experimentálních skupin kontrolních skupin

59,15% 67,29%

57,41 66,66

61,11 67,98

45 55 65 75 45 55 65 75

- 86 -

II / 4.2. Tabulky

1) Zastoupení otázek v rámci jednotlivých tematických okruhů – (tabulka konstrukce testu) oddíl A: počátky podniku, první zakázky a výroba, doba největší slávy oddíl B: okupace a druhá světová válka oddíl C: komunistické období oddíl D: porevoluční období, úpadek a krach podniku

(Pozn.: některé otázky jsou zastoupeny ve dvou tematických oddílech.)

Otázka: 1 2 3 4 5 6

Oddíl A

Oddíl B

Oddíl C

Oddíl D

Otázka: 7 8 9 10 11 12

Oddíl A

Oddíl B

Oddíl C

Oddíl D

- 87 -

2) Nejvíce problematické otázky (zvýrazněny červeně takto): Problematické otázky (zvýrazněny červeně takto):

Otázka: 1 2 3 4 5 6

Oddíl A

Oddíl B

Oddíl C

Oddíl D

Otázka: 7 8 9 10 11 12

Oddíl A

Oddíl B

Oddíl C

Oddíl D

- 88 -

3) Nejméně problematické otázky (zvýrazněny zeleně takto): Málo problematické otázky (zvýrazněny zeleně takto):

Otázka: 1 2 3 4 5 6

Oddíl A

Oddíl B

Oddíl C

Oddíl D

Otázka: 7 8 9 10 11 12

Oddíl A

Oddíl B

Oddíl C

Oddíl D

- 89 -

II / 5. Interpretace výsledků experimentu

V této kapitole budu komentovat výsledky vzešlé z analýzy didaktického experimentu. Chtěla bych sem zahrnout všechna zjištění o oslovených skupinách ţáků. Nejdůleţitějším výsledkem mé analýzy byl údaj, ţe o hodně lépe dopadly v průměru kontrolní skupiny respondentů. Oproti experimentálním skupinám obecný rozdíl činil 8,14 % úspěšnosti. (Také v uţším výběru pouze čtyř základních tříd, experimentálních a kontrolních skupin, zvítězily skupiny kontrolní s rozdílem 13,57 % úspěšnosti oproti skupinám experimentálním.) Konkrétně v 9. ročníku kontrolní skupina měla úspěšnost o celých 11,02 % vyšší neţ skupina experimentální. Porovnám-li procentuální úspěšnost skupin 8. tříd, získám rozdíl dokonce 15,62 %, rovněţ ve prospěch kontrolní skupiny. (Zřejmě jsou ţáci na v 8. třídě na ZŠ Gajdošova více zvyklí na klasický frontální způsob výuky neţ 9. třídy na ZŠ Merhautova.) Ve srovnání pouze dívčích skupin vedou ty kontrolní téměř o 18 % úspěšnosti oproti experimentálním. Chlapci jsou na tom zrovna tak, avšak rozdíl činí jen 10 %. To znamená, ţe má hypotéza je tímto vyvrácena – falzifikována. Neboť jsem pro její potvrzení potřebovala dokázat, ţe i ţáci s deklarovaným výkonnostním handicapem, zařazeni do experimentální skupiny, dosáhnou lepších výsledků neţ jejich paralelní skupiny kontrolní. Je však dosti moţné, ţe tato čísla jsou zkreslena kvůli stále ještě omezenému počtu respondentů. Svůj projekt jsem pojala jako pilotní sondu a zahrnula jsem do něj 91 ţáků. Hranice pro skutečně vypovídající plnohodnotný výzkum je ale 200 respondentů. Do budoucna předpokládám moţnost dalšího rozšíření této sondy. Aţ poté bude moţné zcela jistě určit, zda zvolené metodické postupy v experimentální skupině opravdu selhávají, či nikoliv. Moţných důvodů, proč se stala v pilotním výzkumu experimentální skupina méně úspěšnou, by mohlo být více. Především jsem si povšimla nedostatku času během PC prezentace, která byla doprovázena mým výkladem. K dispozici bylo pouhých 10 minut (oproti 35 minutám ve skupinách kontrolních). Z toho vyplývá, ţe experimentální ţáci zřejmě nemohli v tak krátkém čase obecně pojmout celou historii Zbrojovky Brno. Kdyţ vezmu v potaz fakt, ţe děti mohly být unavené a nepozorné, na příklad z vedra, které v tu dobu panovalo, je jasné, ţe se k experimentálním ţákům dostaly jistě jen jakési „kusé informace“. Tyto jsem se však snaţila doplnit o pro ně další výukové záţitky, respektive výukové metody. A to konkrétně o rozhovor s pamětníkem a o práci s texty z časopisu Zbrojovák. Zvolené aktivity, včetně hmotného pramenu z depozitáře Technického muzea v Brně – granátu, a

- 90 -

mnou vytvořeného plakátu, měly pomoci ţákům dotvořit pomyslný „obraz o Zbrojovce Brno“, co se jejích dějin týče. Mělo dojít k zajímavému proţitku, díky němuţ se mělo probudit, aktivovat nebo prohloubit historické myšlení respondentů, alespoň v rámci jejich obce. Avšak to nenastalo do takové míry, jak jsem původně předpokládala. Má hypotéza padla na úkor mnoha činnostem a zvoleným různorodým výukovým metodám, které se během jedné 45 minutové hodiny musely stihnout. Výuková látka tak nebyla zřejmě v experimentálních skupinách dostatečně vysvětlena. Do budoucna bych tedy zvolila na tento projekt jistě více vyučovacích hodin. A zamyslela bych se i nad strukturou výuky a metodickou formou. Další moţností, proč má pilotní hypotéza byla falzifikována, by mohl být fakt, ţe zvolené experimentální skupiny (respektive zvolení respondenti) byly aţ příliš málo výkonné, aby konkurovaly svým paralelním kontrolním skupinám. K takové odchylce samozřejmě u výzkumů dojít můţe. Ve větším měřítku - rozsáhlejším didaktickém experimentu s více respondenty, by k takovému problému zřejmě nedošlo. Co se rozdílu mezi 8. a 9. třídami týče, pokud nám jde o vhodnost zařazení daného tématu do 8. tříd, výsledky obou ročníků byly nakonec velmi podobné. Tudíţ jsem zjistila, ţe při mém projektu nehrála velkou roli předešlá znalost historického pozadí 20. století, které ovládá aţ poslední ročník ZŠ. Nutno však říci, ţe při didaktickém testu mohla právě neznalost „velkých dějin“ hrát u 8. tříd jistou roli. Na příklad během rozhodování, kterou zvolit odpověď u otázek z komunistického období. Rozhodovací procesy musely být při tomto testu celkem rychlé, neboť na 12 otázek měli respondenti pouhých 10 minut, a to v obou skupinách stejně, experimentální i kontrolní. Je však pravda, ţe 8. ročník uspěl stejně dobře v nestandardizovaném didaktickém testu jako 9. ročník. (Dokonce průměrně o necelých 5 % kontrolní 8. třída ZŠ Gajdošova předčila kontrolní 9. třídu ZŠ Merhautova. Výsledky obou experimentálních ročníků však byly téměř totoţné.) Právě porovnání dvou škol z okolí bývalého podniku Zbrojovka Brno se stalo dalším hlediskem mého výzkumu - vedle analýzy výsledků skupin experimentálních a kontrolních, 9. a 8. ročníků a analýzy průměrných testových výsledků zástupců určitého pohlaví. V daném ohledu jsem porovnávala 8. ročník na ZŠ Gajdošova a 9. ročník na ZŠ Merhautova. Tím vzniklo, ţe analýza výsledků jednotlivých ročníků se stala i porovnáním obou škol. Nakonec byla úspěšnější o několik procent ZŠ Gajdošova a jejich 8. třídy, oproti konkurenční škole, jak jsem jiţ předeslala výše.

- 91 -

Zhodnotíme-li rozdíly mezi výsledky obou pohlaví, dívky a chlapci měli vţdy průměrně velmi podobné výsledky. Ačkoliv mírnou převahu zaznamenávám u odpovědí dívek, a to především v dílčích srovnáních, jak u experimentálních (o 3,70 %), tak u kontrolních skupin (o 1,32 %). To se týká i dalšího faktoru, který jsem během své analýzy zohledňovala – správnost testu. Překvapivě pouze jeden respondent odpověděl 100 % bez chyb, respektive dívka z kontrolní 9. třídy na ZŠ Merhautova. Někteří se tomu pouze přiblíţili, a to čtyři chlapci nezávisle na školu a skupinové zařazení. Deset správných odpovědí z dvanácti moţných, tedy hranice 80% úspěšnosti, byla poté dosahována velmi individuálně u celkem patnácti respondentů. Chybné odpovědi eviduji povětšinou u experimentálních skupin. Spíše se jednalo o 9. třídy. Průměrně nejhorší výsledky měla experimentální skupina dívek 9. třídy na ZŠ Merhautova. Z odevzdaných testů však špatné výsledky hodnotím jako projev individuality kaţdého odpovídajícího jedince. Ţádný respondent ale nezískal podle úspěšnosti pouze 0 %. Jiným faktorem analýzy byly obecně nejproblematičtější otázky. Na prvním místě se umístila otázka 6: „Co udělali s brněnským zbrojním koncernem po roce 1948 komunisté?“, na druhém otázka číslo 9: „Která léta znamenala pro tuto Zbrojovku největší slávu jak doma, tak ve světě?“. Tyto jsou specielně zvýrazněny i v příslušné tabulce v rámci předešlé kapitoly. Obě zmíněné otázky patří do tematického oddílu C (Komunistické období). Navíc otázka číslo 9 spadá rovněţ i pod tematický okruh A (Počátky podniku, první zakázky a výroba, doba největší slávy). Proč se respondenti potýkali nejvíce zrovna s těmito otázkami? U 8. ročníků sehrála nějakou roli vysoce pravděpodobně i neznalost historie 20. století, protoţe by jinak jistě více ţáků odpovědělo na 6. otázku správně – ţe komunisté zestátňovali. Avšak 9. ročník jiţ tuto látku měl za sebou. Proto se naskýtá jediná moţnost mého neúspěchu u těchto otázek, a to ţe byla problematika málo vysvětlena. Pokud se zaměřím na otázku 9., jednalo se o velmi vysokou obtíţnost. Chtěla jsem prověřit, zda ţáci nejen dobře poslouchali, ale jestli i dobře čtou zadání a moţnosti odpovědí. Protoţe jsem u varianty c) uvedla 19. století, coţ pozorní ţáci mohli okamţitě vyřadit. Poté se uţ měli rozhodnout jen mezi variantami a) a b). Kdo dobře poslouchal ke konci hodiny, jistě mu bylo na první pohled jasné, ţe v 90. letech Zbrojovka zaţívala namísto slávy jiţ úpadek. Tímto způsobem bylo logicky moţno se dopracovat k správné variantě a).

- 92 -

Rovněţ otázky 1: „Kdy se datuje počátek podniku Zbrojovka Brno?“ a 2: „Čím se zezačátku tento podnik zabýval?“ dělaly jisté problémy. Obě patří pod tematický oddíl A. Otázka číslo 1 byla obtíţná v tom, ţe si někteří jistě vybavili, kdyţ jsem začala svůj tematický výklad rokem 1916. Protoţe na místě Zbrojovky stávala v té době budova Vídeňského arzenálu. Zdůraznila jsem ale u tohoto bodu (ve všech skupinách), ţe počátek dějin Zbrojovky Brno se datuje aţ od konce první světové války – rokem 1918. Oproti mému původnímu předpokladu byla pro respondenty i otázka 2 těţko zodpověditelná. Pochopitelné by to bylo u kontrolních skupin, avšak skupinám experimentálním měl pomoci depozit z Technického muzea v Brně (granát), aby zatrhly správnou variantu c). Slabší se ukázal nakonec i oddíl D – Porevoluční období, úpadek a krach podniku (respektive hlavně otázka 11: „Kdy podnik zkrachoval a za jakých okolností?“ a 12: „Kdo je nynějším majitelem bývalého komplexu Zbrojovky Brno a co se s tímto prostorem větším neţ 20 hektarů v této době zamýšlí?“). To přikládám nedostatku času a únavě ţáků na konci prezentace, popřípadě ke konci celé vyučovací hodiny. Posledním hodnoceným faktorem se staly obecně nejméně problematické otázky. Nejlepší výsledky jsem průměrně zaznamenala u otázek číslo 5: „Jak probíhala v tomto podniku okupace a druhá světová válka?“ a 8: „Co všechno Zbrojovka vyráběla od 50. let aţ do roku 2003?“, jenţ jsou specielně vyznačeny i v příslušné tabulce v předešlé kapitole. Otázka 5 patří jako jediná do tematického oddílu B (Okupace a druhá světová válka). Úspěch při této části tkvěl především v pozornosti během mého výkladu, popřípadě během PC – prezentace a výkladu. Jak je patrné, většina respondentů tak učinila. Za prvé jsem v hodině konkrétně tuto větu, respektive pro nás správnou variantu uvedla. A za druhé jsem hovořila i o domnělé kolaboraci generálního ředitele ing. Karla Stallera, coţ znamená, ţe s nacisty spolupracoval. Zmínila jsem ve výkladu i to, ţe Němci brněnskou Zbrojovku potřebovali. Určitě ji nechtěli zrušit. Tím logicky odpadá varianta a). Kdo byl v mé výuce přítomen, jistě mu neuniklo, ţe jsem v souvislosti se Zbrojovkou nehovořila o nějakém hromadném zatýkání zaměstnanců a deportaci do Osvětimi. Tudíţ většina ţactva správně zvolila variantu b). Překvapivě nedělala moc velké obtíţe ani 8. otázka, u níţ jsem si myslela, ţe respondenti znejistí. Opak byl pravdou. Správně byla varianta a). Ostatní dvě byly nevhodné, protoţe se v nich vyskytly pojmy jako „vojenské ponorky“, „lodní šrouby“, „optické kabely“, které Zbrojovka v daném období nevyráběla. Anebo záměrně přehozené značky výrobků:

- 93 -

„fotoaparáty Remington“, „psací stroje Škoda“. Tato otázka patří pod dva tematické oddíly – C (Komunistické období) a D (Porevoluční období, úpadek a krach podniku). K didaktickému testu je nutno ještě dodat, ţe všem mým respondentům mohlo dosti pomoci, ţe dané otázky byly kladeny rámcově chronologicky za sebou. Avšak oproti tomu podmínky měli všechny skupiny ztíţené kvůli velmi horkému počasí.

- 94 -

Závěr Na konec své práce bych chtěla zhodnotit, k jakým závěrům jsem se díky didaktickému experimentu a analýze testů 91 respondentů dobrala. V prvé řadě byla falzifikována má hypotéza, ţe experimentální skupiny, s předem určenými speciálními vyučovacími metodickými postupy, dosáhnou lepších výsledků neţ kontrolní paralelní třídy v didaktickém experimentu o Zbrojovce Brno. Oproti původnímu záměru práce prodělala jisté modifikace, kvůli informacím, které jsem se od učitelek respondentů dopředu dozvěděla. Jednalo se o to, ţe jedna z paralelních tříd byla vţdy obecně v hodnocení slabší. Měla dopředu deklarovaný výkonnostní handicap. Z toho důvodu jsem se rozhodla, ţe právě slabší skupiny učiním skupinami experimentálními a hypotéza zůstane stále stejná – experimentální skupiny budou v didaktickém nestandardizovaném testu úspěšnější. Avšak došlo k naprostému opaku. Svou tezi jsem v této práci nepotvrdila. Jedná se o pilotní sondu (odpovídalo 91 ţáků ze dvou základních škol v okolí bývalé Zbrojovky Brno), takţe do budoucna existuje moţnost rozšíření tohoto projektu o více respondentů, jeţ by mohlo daný výsledek vyvrátit. Doporučovala bych ale raději změnit časový harmonogram projektu na školách, protoţe jsem došla k zjištění, ţe pouhých 45 minut vyučovací hodiny na téma Zbrojovka Brno nestačí. Bylo by napříště dobré zvolit časový úsek alespoň dvakrát delší, především do experimentálních skupin. (Otázkou však zůstává, zda úměrně tomu prodlouţit i vyučovací dobu v kontrolních skupinách.) Za vhodné k zařazení do výukového programu povaţuji na příklad nějaké další aktivity na zopakování probrané látky, na coţ v jediné vyučovací hodině nebyl prostor – vedle počítačové prezentace, rozhovoru s pamětníkem, práce s dobovými texty o historii Zbrojovky Brno a ukázky hmotného pramenu (granátu). Prodlouţená doba experimentální výukové hodiny by navíc jistě napomohla i lepšímu pojmutí a upevnění látky. Dané téma je totiţ úzce spjato s cílem regionálního historického vědomí ţáků. Další překáţkou se mi stal i fakt, ţe jsem do projektu byla nucena zařadit mimo 9. rovněţ i 8. třídy ZŠ. A to proto, ţe na ZŠ Gajdošova onen školní rok (2012 / 2013) neexistovala paralelní třída k poslednímu absolventskému ročníku. Rovněţ 8. ročník byl tedy zapojen do mého projektu a bylo mi tak umoţněno zanalyzovat jejich rozdíly. Nakonec jsem zjistila, ţe mezi danými dvěma srovnávanými ročníky nebylo markantních odlišností. Ačkoliv 8. třídy mohla do jisté míry handicapovat neznalost „velkých světových“ a

- 95 -

českých dějin 20. století, jak jsem předpokládala. Analýza odevzdaných didaktických testů však prokázala opak. 8. ročník na ZŠ Gajdošova neměl s vyplňováním o nic větší potíţe neţ 9. ročník na ZŠ Merhautova. (Dokonce jejich výsledky byly mírně lepší neţ u ročníku, pro který byl projekt původně koncipován.) Všechny odpovědi na testové otázky totiţ obsahovala výuková hodina. Nejdůleţitějším faktorem tedy byla pozornost respondentů během vyučování. Proto mohu v tuto chvíli konstatovat, ţe uvedený způsob výukového podání tématu Zbrojovky Brno je vhodný pro oba poslední ročníky ZŠ, a to především na Brněnsku. Protoţe zde sehrává jistou důleţitost místní historická problematika. Výsledky mezi dívkami a chlapci nebyly v celkovém průměrném hodnocení téměř patrné. Pokud se mám vyjádřit k testovým otázkám, nejhůře zodpovídanými se staly čísla 6: „Co udělali s brněnským zbrojním koncernem po roce 1948 komunisté?“ a 9: „Která léta znamenala pro tuto Zbrojovku největší slávu, jak doma tak ve světě?“ – z tematických oddílů A (Počátky podniku) a C (Komunistické období). Obtíţe dělaly i jiné otázky z oddílu A. Došla jsem k závěru, ţe tyto dílčí bloky byly respondentům málo vysvětleny. V budoucím projektu bych se na ně více zaměřila. Nepříliš velký úspěch u posledních otázek z oddílu D (Porevoluční období, úpadek a krach podniku) přikládám časovému tlaku a nepozornosti ţáků na konci mého výkladu. Všechny zmíněné neúspěchy by napříště mohly (u experimentálních skupin) kladně ovlivnit krátké opakovací aktivity, vhodně zařazené napříč celou cca 90 minutovou vyučovací hodinou. Velmi dobré výsledky jsem průměrně zaznamenala u otázek číslo 5: „Jak probíhala v tomto podniku okupace a druhá světová válka?“ a 8: „Co všechno Zbrojovka vyráběla od 50. let aţ do roku 2003?“. Otázka 5 patří jako jediná pod tematický oddíl B (Okupace a druhá světová válka). Otázka 8 spadá pod jiţ zmíněné oddíly C a D. Z předešlého tedy vyplývá, ţe pouze tematický okruh B zaznamenal větší úspěchy. Otazníkem zůstává, zda by tomu tak bylo i v případě, ţe by byl daný oddíl zastoupen ještě dalšími otázkami. Didaktický test bych jiţ ale poté pokládala za dosti dlouhý. Ve své práci jsem věnovala jednu kapitolu také ing. Karlu Stallerovi. Fakta o něm jsem aplikovala i v obou základních skupinách didaktického experimentu. Jeho osobnost mi poslouţila nejen pro vzbuzení zájmu ţáků o historii Brněnska, ale rovněţ měla probudit jejich morální cítění. V neposlední řadě si díky informacím o tomto významném člověku měli respondenti zapamatovat, ţe nacisté Zbrojovku Brno za okupace a druhé světové války neuzavřeli. Naopak se jim takto proslulý, velký zbrojní koncern hodil. A v jeho čele musel

- 96 -

stanout někdo velmi zkušený. Volba padla právě na Stallera, kterému dali Němci plnou důvěru. Naoko byl kolaborantem. Avšak generální ředitel brněnské Zbrojovky se stal významnou spojkou se západním i domácím odbojem. To vše jsem o Karlu Stallerovi během svého projektu zmínila. (Dokonce i jeho poválečné osudy.) Domnívám se, ţe ačkoliv jsem toto téma přímo neověřila v didaktickém testu, přesto bylo skrytě v projektu i výše zmíněné otázce 5 („Jak probíhala v tomto podniku okupace a druhá světová válka?“) obsaţeno. Vysoká úspěšnost dané otázky dosvědčuje, ţe problematiku okupace v souvislosti s obsazením Zbrojovky Brno nacisty respondenti dobře pochopili, i díky údajům o ing. Stallerovi. V průběhu a ve vyhodnocování didaktického experimentu jsem zjistila různé komplikace a nedostatky, coţ mi nabízí zpětnou vazbu. Jistě bych v budoucnu daný projekt poněkud přeformovala, jak po časové stránce, tak po stránce metodické. Stávající výukové prostředky v experimentální skupině je moţné ponechat, avšak bylo by dobré rozšířit didaktické aktivity pro zopakování učiva. Jistě by nebyl špatný také dokument, či audiovizuální nahrávka o bývalé Zbrojovce Brno. Podobné mediální produkty však zatím neexistují. Napříště bych doporučovala spolupráci na příklad s Technickým muzeem v Brně a tento experimentální workshop učinit přímo v expozici věnované brněnské Zbrojovce, kde by ţáci viděli různé dobové technologické exponáty – podvozky, automobily, traktory, vrtáky, optická vojenská zařízení, bodla, zbraně, výpočetní techniku apod. Jsem přesvědčena o tom, ţe projekt bude mít lepší úspěšnost a ohlas, pokud bude poupraven. Rovněţ teprve aţ po dosaţení hranice 200 respondentů se dá hovořit o více vypovídajících výsledcích. Závěrem bych chtěla uvést, ţe ačkoliv jsem falzifikovala svou původní hypotézu, přesto povaţuji svůj projekt jiţ nyní za dosti úspěšný. Minimálně jsem několika desítkám ţáků z okolí bývalé Zbrojovky Brno ukázala její zašlou slávu a zodpověděla jsem otázky, které jim jistě v jejich ţivotě někdy vytanuly na mysl - jako např.: „Co je to za starý tovární objekt u řeky Svitavy?“, „Co se za jeho zdmi ukrývá?“, „Proč ho nezboří a nepostaví zde něco jiného?“ atd. Domnívám se rovněţ, ţe jsem donutila své respondenty alespoň mírně přemýšlet o historii vlastní obce a o zbrojní továrně, která významně zasahovala do ţivota jejich předků. Na místě bývalého komplexu bude, snad jiţ brzy, vybudována nová obytná čtvrť. Historici by však podle mého názoru měli garantovat, aby památka Zbrojovky Brno nebyla na tomto místě nikdy opomíjena. Doufám, ţe jsem k podobnému smýšlení přivedla i 91 ţáků svého didaktického experimentu.

- 97 -

Seznam pramenů a literatury

A. Seznam literatury

 BROFT, M. – PROCHÁZKA, Z. a kol.: Vojenské dějiny Československa. IV. díl (1939 - 1945). Praha 1988.  ČAPKA, F.: Dějiny Moravy v datech. Brno 2001.  ČAPKA, F.: Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha 2010.  Česká zbrojovka: historie výroby zbraní v Uherském Brodě. Uherský Brod 2006.  DVOŘÁKOVÁ, M.: Projektové vyučování v české škole. Vývoj, inspirace, současné problémy. Univerzita Karlova v Praze, Praha 2009.  FILIP, J. - FILIP, V.: Brno. Staré pohlednice. VIII. Moravské náměstí, Ţidenice. Brno 2002.  FILIP, J. - FILIP, V.: Brno. Staré pohlednice. IX. Petrov, Zábrdovice, Juliánov, Kamenný Mlýn, Ostrovačice a Ořechov u Brna. Brno 2002.  FILIP, J.: Brno. Staré pohlednice. XVI. Brno vojenské. I. díl. Brno 2006.  FILIP, J.: Brno. Staré pohlednice. XVII. Brno vojenské. II. díl. Brno 2006.  FRANĚK, O.: Dějiny koncernu brněnské Zbrojovky. I. díl. Brno 1969.  FRANĚK, O.: Dějiny koncernu brněnské Zbrojovky. II. díl. Brno 1970.  FRANĚK, O.: Dějiny koncernu brněnské Zbrojovky. III. díl. Brno 1973.  FRANĚK, O.: Dějiny České vysoké školy technické v Brně. I. díl (do roku 1945). Vysoké učení technické, Brno 1969.  FRANĚK, O. a kol.: Dějiny Vysokého učení technického v Brně. 1945 – 1975. Brno 1975.  GRACOVÁ, B. – LABISCHOVÁ, D.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava 2008.  HOBSTOVÁ, P.: Velká Bíteš nezapomněla na slavného rodáka. In: Události na VUT v Brně, č. 7, Brno 1999.  CHARVÁT, J.: Vzpomínkový medailonek na ing. Karla Stallera (1980). In: NA, f. ÚV SPB – Paměti bojovníků, id. č. 2718.  CHRÁSKA, M.: Metody pedagogické diagnostiky. Olomouc 1988.  CHRÁSKA, M.: Metody pedagogického výzkumu. Praha 2007.  JÍŠA, V. – VANĚK, A.: Škodovy závody 1918 – 1938. Praha 1962.

- 98 -

 JULÍNEK, S.: Úvod do teorie a praxe výuky dějepisu. Brno 1995.  JULÍNEK, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu. Pedagogická fakulta MU, Brno 2008.  KALIVODA, F.: Brno město práce a pokroku: exkurze československým veletrţním městem. Brno 1966.  KÁRNÍK, Z.: České země v éře První republiky (1918 – 1938). I. díl. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918 – 1929). Praha 2000.  KÁRNÍK, Z.: České země v éře První republiky (1918 – 1938). II. díl. Československo a České země v krizi a v ohroţení (1930 – 1935). Praha 2002.  KÁRNÍK, Z.: České země v éře První republiky (1918 – 1938). III. díl. O přeţití a o ţivot (1936 – 1938). Praha 2003.  KÁRNÍK, Z.: Malé Dějiny československé (1867 – 1939). Praha 2008.  Kolik učňů?. In: Zbrojovák, Brno 29. ledna 1992.  Krátké ohlédnutí na konci roku. In: Zbrojovák, Brno 11. prosince 1992.  KRATOCHVÍLOVÁ, J.: Teorie a praxe projektové výuky. Pedagogická fakulta MU, Brno 2009.  KRČÁL, M.: Karel Staller – ţivot s dvojí tváří. Činnost generálního ředitelství Zbrojovky Brno za okupace. Praha 2012.  KRUPIČKOVÁ, Z.: Kde se pivo vaří… In: Zpravodaj města Velká Bíteš. Velká Bíteš, září 2006.  KUBÍČEK, L.: Příspěvek k historii brněnské Zbrojovky za okupace. In: Brno v minulosti a dnes, sv. 8, Brno 1966.  KUCZYNSKI, J.: Vier Revolutionen der Produktivkräfte. Berlin 1975.  Lovecké a sportovní zbraně: Česká zbrojovka 1936 – 2006. Uherský Brod 2006.  MICHALIČKA, M. – NOVÁK, Z.: Metody pedagogické diagnostiky. Studijní materiál PÚ JAK. Praha 1968.  Na pomoc komplexní socialistické racionalizaci. Zbrojovka Brno n.p., Technické sluţby podniku, Brno 1970.  Naše zprávy: závodní časopis zaměstnanců Zbrojovky Brno, n.p. závod Kvasiny: měsíčník pro hospodářství, politiku a kulturu. Zbrojovka Brno, záv. Kvasiny, Kvasiny 1949-1949.  PAULINYI, A.: Průmyslová revoluce. O původu moderní techniky. Praha 2002.

- 99 -

 PAZDERA, D. – SKRAMOUŠSKÝ, J.: Česká zbrojovka. Historie výroby zbraní v Uherském Brodě. Česká zbrojovka, Uherský Brod 2006.  Počátky zbrojní výroby. In: Zbrojovák, Brno 22. ledna 1992.  POPELKA, J.: Automobil „Z“. Československá Zbrojovka a.s. Brno. Brno 1988.  POPELKA, J. – CINCIBUCH, P.: S písmenem „Z“ na chladiči. Praha 1999.  PROCHÁZKA, Z. a kol.: Vojenské dějiny Československa. III. díl (1918 – 1939). Praha 1987.  PROCHÁZKA, Z. – BÍLEK, J. a kol.: Vojenské dějiny Československa. V. díl (1945 - 1955). Praha 1989.  První úspěchy zapsány ve dvacátých letech. In: Zbrojovák, Brno 29. ledna 1992.  PURŠ, J.: Průmyslová revoluce v českých zemích. Praha 1960.  SIROVÁTKA, O. a kol.: Město pod Špilberkem. O lidové kultuře, tradicích a ţivotě lidí v Brně a okolí. Ústav pro etnologii a folkloristiku Brno AVČR, Brno 1993.  TENORA, J.: Zábrdovice, vzpomínka na klášter. Průvodce kostelem. Spolek pro stavbu katolického chrámu v Ţidenicích – Juliánově, Brno 1935.  TOMKOVÁ, A. – KAŠOVÁ, J. – DVOŘÁKOVÁ, M.: Učíme se v projektech. Praha 2009.  VANĚK, J.: Brněnští puškaři 1650 – 1900: historie jednoho řemesla. Muzeum města Brna, Brno 1993.  Všeobecná encyklopedie Diderot v osmi svazcích. VI. díl. Praha 1999.  Výroční zpráva. Zbrojovka Brno. Zbrojovka Brno, Brno 199--, ^^^sv.  Výstavba koncernu za okupace. In: Zbrojovák, Brno 9. února 1992.  Vzorná T. J. Zbrojovka Brno. Ročenka. TJ Zbrojovka Brno. Brno 1983.  WEBER, A.: Drei Phasen der industriellen Revolution. Bayerische Akademie der Wissenschaften: Sitzungsberichte. Philos.- hist. Klasse, München 1957, Heft 10.  Zábrdovický kostel u Brna. Schramova sbírka pohledů na moravská města a kraje – historické budovy. Schramova sbírka vedut. Fotografie – Zábrdovice. Brno 1901 - 1920.  Zbrojovák: časopis spolupracovníků koncernu Československé Zbrojovky. Československá zbrojovka, Brno 1945-1953, 1968-1992, ^^^sv.  Zbrojovka jako akciová společnost. In: Zbrojovák, Brno 2. září 1992.  Zveme do prodejny zbraní. In: Zbrojovák, Brno 2. září 1992.

- 100 -

 ŢAMPACH, F. M.: Architektonické dílo Giovanni Santiniho: Ţďár – Rajhrad – Zábrdovice. Brno 1944.  ŢANTA, R.: Projektová metoda, pokus o řešení pracovní školy. Praha 1934.  Ţidenický zpravodaj pro občany Juliánova, Zábrdovic a Ţidenic. Statutární město Brno, MČ Ţidenice, Brno 1991-.

B. Seznam pramenů

 archiv Zbrojovky Brno: MZK, fond H 864 – Zbrojovka Brno, a. s.; fond K 433 – Zbrojovka Brno, s. p.  rozhovor s pamětníkem Miloslavem Staňkem (* 13. 12. 1942; bytem Opálkova 751/3, Brno 635 00); zaměstnanec a později mistr v nářaďovně brněnské Zbrojovky (1956 – 2002); záznam rozhovoru pořízen 28. února 2013  hmotný pramen: granát zapůjčený z depozitáře TMB

C. Obrazové prameny

 archiv Zbrojovky Brno: MZK, fond H 864 – Zbrojovka Brno, a. s.  google images – automobily and traktory Zbrojovky Brno [online]. Dostupné z https://www.google.com/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&bi w=1024&bih=433&q=images+google&oq=image&gs_l=img.1.2.0l10.7156.71 56.1.8538.1.0.1.0.0.0.0.0..0.0....0...1ac.1.32.img..0.7.1233.IVIiU8phtwU#hl=cs &q=automobily+and+traktory+zbrojovky+brno&tbm=isch, aktualizace webové strany: 2013  google images – výpočetní technika Zbrojovky Brno [online]. Dostupné z https://www.google.com/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&bi w=1024&bih=433&q=images+google&oq=image&gs_l=img.1.2.0l10.7156.71 56.1.8538.1.0.1.0.0.0.0.0..0.0....0...1ac.1.32.img..0.7.1233.IVIiU8phtwU#hl=cs &q=v%C3%BDpo%C4%8Detn%C3%AD+technika+zbrojovky+brno&tbm=is ch, aktualizace webové strany: 2013

- 101 -

D. Elektronické zdroje

 idnes Brno [online]. Ať Zbrojovka dál stojí, říká sdruţení občanů Ţidenic. Dostupné z http://brno.idnes.cz/at-zbrojovka-dal-stoji-rika-sdruzeni-obcanu- zidenic-fhl-/brno-zpravy.aspx?c=A090529_1198052_brno_krc, aktualizace článku: 29. 5. 2009, 11:01  idnes Brno [online]. Byty i kanceláře ve Zbrojovce vyrostou, aţ bude trh v kondici. Dostupné z http://brno.idnes.cz/byty-i-kancelare-ve-zbrojovce- vyrostou-az-bude-trh-v-kondici-plx-/brno- zpravy.aspx?c=A110119_1517472_brno-zpravy_dmk, aktualizace článku: 22. 1. 2011, 15:45  idnes Brno [online]. Nové Zbrojovce dají tvář architekti z Brna. Dostupné z http://brno.idnes.cz/nove-zbrojovce-daji-tvar-architekti-z-brna-fjo-/brno- zpravy.aspx?c=A080423_204749_brno_taj, aktualizace článku: 24. 4. 2008, 5:59  idnes Ekonomika [online]. Zbrojovku Brno vydraţila J&T za rekordních 707 milionů. Dostupné z http://ekonomika.idnes.cz/zbrojovku-brno-vydrazila-j-t-za- rekordnich-707-milionu-p0h- /ekoakcie.aspx?c=A070131_121443_ekoakcie_ven, aktualizace článku: 31. 1. 2007, 14:54  Radio Praha – Zbrojovka Brno definitivně skončila. Areál byl vydraţen za 707 milionů korun [online]. Dostupné z http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/zbrojovka-brno-definitivne-skoncila- areal-byl-vydrazen-za-707-milionu-korun, vydáno: 1. 2. 2007, 15:37, Zdeňka Kuchyňová  Zbrojovka Brno - Multifunkční projekty - Real Estate - J&T GROUP [online]. Dostupné z http://www.jtre.sk/cs/27409.html, aktualizace webové strany: 2009  Ţidenický zpravodaj - Boj za záchranu areálu Zbrojovky [online]. Dostupné z http://www.wt.zidenickyzpravodaj.cz/index.php?a=232, vydáno: 2. 4. 2009, 6:47, autor Ing. Dušan Krátký, správce webových stránek Jiří Motloch

- 102 -

Resumé

Autorka se v této práci zabývá pilotní sondou didaktického experimentu na téma Zbrojovka Brno. Tento podnik je jednou z památek průmyslové revoluce. Výzkum probíhal v červnu 2013 na dvou ZŠ v okolí bývalé Zbrojovky Brno – v 9. a 8. třídách. Dle hypotézy zde existovala snaha dokázat, ţe experimentální skupiny s interaktivními výukovými metodami budou mít lepší výsledky neţ skupiny kontrolní. Na základě nestandardizovaných didaktických (pedagogických) testů, vyplněných 91 respondenty, byla vypracována podrobná analýza, grafy a tabulky. Došlo k falzifikaci původní hypotézy. Práce mimo jiné řeší i vhodnost zařazení, zvoleným experimentálním způsobem prezentovaného, tématu do obou posledních ročníků ZŠ na Brněnsku. Mělo být dosaţeno i zkvalitnění historického vědomí absolventů ZŠ o jejich obci.

- 103 -

Summary

The author of this work deals with the pilot probe didactic experiment on Zbrojovka Brno. This company is one of the monuments of the Industrial Revolution. The research was conducted in June 2013 at two primary schools in the vicinity of the former Zbrojovka Brno - in the 9th and 8th classes. By hypothesis, there existed an effort to show that the experimental groups with interactive teaching methods will have better results than the control groups. Based on the nonstandardized didactic (pedagogical) tests, completed 91 respondents, was worked up a detailed analysis, charts and tables. There was a falsification of the initial hypothesis. This thesis also deals with appropriateness of including the chosen experimental method presented the topic in the last two years of primary school in Brno and vicinity. It should also be achieved through improving the quality of historical consciousness their village by primary school graduates.

- 104 -

Seznam příloh a) přepis rozhovoru s panem M. Staňkem, pamětníkem a dlouholetým zaměstnancem Zbrojovky Brno b) sestříhaná nahrávka rozhovoru s pamětníkem M. Staňkem v mp3 formátu c) text pouţitý na plakátech během prezentace na školách d) fotografie plakátů pouţitých během prezentace tématu e) fotografie granátu zapůjčeného pro účel didaktického experimentu z Technického muzea v Brně f) kopie článků z časopisu Zbrojovák, pouţitých v experimentální skupině