MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická Fakulta Katedra Geografie

MASARYKOVA UNIVERZITA

Pedagogická fakulta

Katedra geografie

Vývoj, transformace a současný stav strojírenského průmyslu ve městě Brně (The development, transformation and the current state of the engineering industry in Brno)

Diplomová práce

Brno 2013 Autor: Ondřej Pajtl Vedoucí diplomové práce: RNDr. Hana Svobodová, Ph.D.

Abstrakt Diplomová práce se zabývá vývojem čtyř historicky nejvýznamnějších brněnských strojírenských podniků od jejich vzniku aţ po současnost. Dokumentace První brněnské strojírny, Královopolské strojírny, Zbrojovky Brno a Zetoru Brno zahrnuje stručný historický přehled vývoje do konce předrevolučního období, analýzu porevoluční transformace během devadesátých let a podrobnější hodnocení vlastního hospodaření firem v novém tisíciletí. Práce uvádí souvislosti mezi vývojem podniků a města Brna. Z vybraných kapitol práce byl vytvořen učební materiál vyuţitelný ve výuce na základní škole. Vytvořené pracovní listy umoţňují ţákům seznámit se s problematikou a zdokonalit se v práci s informačními zdroji.

Klíčová slova strojírenský, průmysl, vývoj, město, hospodářství, Brno

Abstract Diploma thesis deals with the development of four historically significant Brno engineering companies from their inception to the present day. Documentation of První brněnská strojírna, Královopolská strojírna, Zbrojovka Brno and Zetor Brno includes a brief historical overview of their development by the end of the pre-revolutionary period, the analysis of post- revolutionary transformations during the nineties and detailed assessment of their own economy in the new millennium. The paper presents a connection between the development of companies and the city of Brno. The selected chapters of the thesis were to develop teaching materials usable in teaching at the elementary school. Created worksheets allow pupils to become familiar with the issues and improve their use of information sources.

Keywords engineering, industry, development, city, economy, Brno

Čestné prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a pouţil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně, dne 19. dubna 2013 ……………………………… Ondřej Pajtl

Poděkování

Rád bych poděkoval vedoucí diplomové práce RNDr. Haně Svobodové, Ph.D., za odborné vedení, pomoc a spolupráci při vypracování diplomové práce.

Obsah:

Úvod ...... 8

1 Teoretická východiska práce ...... 9

1.1 Cíle práce ...... 9

1.2 Metody zpracování práce ...... 10

2 Historický vývoj průmyslu v etapách ...... 11

3 Charakteristika města Brna ...... 16

3.1 Poloha a povrch ...... 16

3.2 Obecná charakteristika ...... 17

3.3 Doprava ...... 17

4 Vývoj průmyslu a strojírenství ve městě Brně ...... 19

5 Vývoj jednotlivých strojírenských podniků ...... 29

5.1 První brněnská strojírna ...... 29

5.1.1 První brněnská strojírna za Rakouska-Uherska ...... 29

5.1.2 První brněnská strojírna po roce 1918 ...... 29

5.1.3 První brněnská strojírna po roce 1945 ...... 30

5.1.4 První brněnská strojírna po roce 1989 ...... 31

5.1.5 Majetková struktura společnosti PBS DIZ a. s. a PBS v letech 2000 - 2011 ..... 32

5.1.6 Významné projekty realizované společností PBS a. s. v letech 2002 - 2011 .... 34

5.1.6.1 Iranshahr ...... 37

5.1.6.2 BMKW Wicker a Pforzheim ...... 37

5.1.6.3 Elektrárna Opatovice ...... 37

5.1.7 Ekonomický vývoj společnosti PBS DIZ a PBS v letech 2000 - 2011 ...... 38

5.1.8 Charakteristika společnosti První brněnské strojírna a. s. v roce 2011 ...... 44

5.2 Královopolská strojírna ...... 45

5.2.1 Královopolská za Rakouska-Uherska ...... 45

5.2.2 Královopolská po roce 1918 ...... 46

5.2.3 Královopolská po roce 1945 ...... 47

5.2.4 Královopolská po roce 1989 ...... 48

5.2.5 Majetková struktura společnosti Královopolská, a. s. v letech 2004 - 2011 ...... 54

5.2.6 Významné projekty společnosti Královopolská, a. s. v letech 2004 – 2011 ...... 55

5.2.6.1 Ţelezniční most W5 poblíţ dálnice A1 Westautobahn, Rakousko ...... 55

5.2.6.2 Mostový licí jeřáb, Slovensko ...... 57

5.2.7 Ekonomický vývoj společnosti Královopolská, a. s. v letech 2004 – 2011 ...... 57

5.2.8 Charakteristika společnosti Královopolská, a. s. v roce 2011 ...... 64

5.3 Zbrojovka Brno ...... 66

5.3.1 Zbrojovka Brno po roce 1918 ...... 66

5.3.2 Zbrojovka Brno po roce 1945 ...... 67

5.3.3 Zbrojovka Brno po roce 1989 ...... 68

5.3.4 Zbrojovka Brno, s. r. o...... 69

5.3.5 Majetková struktura společnosti Zbrojovka Brno, s. r. o...... 70

5.3.6 Ekonomický vývoj společnosti Zbrojovka Brno, s. r. o. v letech 2009 - 2011 .. 71

5.3.7 Charakteristika společnosti Zbrojovka Brno, s. r. o. v roce 2011 ...... 72

5.4 Zetor Brno ...... 73

5.4.1 Původní továrna na letecké motory ...... 73

5.4.2 Vznik Zetoru Brno po roce 1945 ...... 74

5.4.3 Zetor Brno po roce 1989 ...... 75

5.4.4 Majetková struktura společnosti Zetor, a. s. v letech 2003 - 2011 ...... 77

5.4.5 Ekonomický vývoj společnosti Zetor, a. s. v letech 2003 – 2012 ...... 80

5.4.6 Charakteristika společnosti Zetor Tractors a. s. v roce 2011 ...... 92

6 Srovnání vývoje jednotlivých strojírenských podniků ...... 94

6.1 Vývoj podniků do roku 1989 ...... 94

6.2 Srovnání vývoje podniků po roce 1989 ...... 97

6.3 Srovnání vývoje podniků v letech 2003 - 2011 ...... 100

7 Závěr ...... 108

Seznam pouţité literatury ...... 111

Seznam internetových zdrojů ...... 112

Seznam pouţitých dokumentů a ostatních zdrojů ...... 113

Seznam zkratek ...... 115

Seznam obrázků ...... 116

Seznam tabulek ...... 116

Seznam grafů ...... 116

Seznam příloh ...... 117

Úvod

Strojírenský průmysl má v Brně výraznou tradici. Od svého vzniku, který v Brně sahá aţ na počátek 19. století, zaznamenává strojírenství postupně silný rozvoj a rostoucí význam jak z hlediska výroby tak i zaměstnanosti. Období průmyslové revoluce je neoddiskutovatelně spjato se strojírenskou výrobou, která se stala hnací a postupem času i vedoucí silou hospodářství Brna i Československa. Po roce 1989 došlo ke změnám hospodářského prostředí, které měly zásadní dopad na vývoj jednotlivých strojírenských podniků a obecně i průmyslu v celém Československu. Zodpovězení otázek vývoje brněnských strojírenských podniků v období transformace ekonomiky, hospodaření v průběhu nového tisíciletí a jejich aktuální stav, to jsou hlavní otázky, kterými se zabývá následující text diplomové práce.

1 Teoretická východiska práce 1.1 Cíle práce

Hlavním cílem práce je zachytit vývoj čtyř historicky nejvýznamnějších brněnských strojírenských podniků od počátku jejich existence po současnost. Kritérium pro výběr podniků je zaměstnanost v brněnském strojírenství k roku 1987. Tento cíl bude naplňován na třech časových úrovních historického vývoje. První částí je historický popis vývoje jednotlivých podniků od jejich vzniku do roku 1989. Druhá úroveň zahrnuje průběh transformace jednotlivých podniků v devadesátých letech 20. století. Třetí úroveň se pak podrobněji zaměřuje na hospodaření jednotlivých podniků v posledním období od počátku nového tisíciletí. Základními parametry pro hodnocení hospodaření jednotlivých podniků v novém tisíciletí je vývoj jejich makroekonomických ukazatelů v jednotlivých letech – změny v majetkové struktuře, výše trţeb, zisků a zaměstnanosti. Po zhodnocení vývoje jednotlivých podniků bude následovat jejich vzájemné srovnávání z hlediska zaměstnanosti, celkového významu a změn ve výrobním sortimentu.

Druhým cílem je zařadit vývoj těchto strojírenských podniků do kontextu vývoje města Brna. Jde o hodnocení toho, jak se strojírenské podniky podílely na rozvoji města a jak naopak město přispělo k jejich rozvoji. Jelikoţ jsou tyto podniky neoddělitelnou součástí Brna, tento cíl také uvede historickou provázanost s ostatními obory hospodářství ve městě Brně, kterou lze v rámci vývoje podniků nalézt.

Třetím cílem je vytvoření sady modelových příprav - pracovních listů vyuţitelných ve výuce zeměpisu na základní škole. Obsahově modelové přípravy budou souviset s textem práce. Cílem je vytvoření příprav pro výuku zeměpisu ve třídě i v terénu. Jedna příprava bude vázána přímo na text diplomové práce a bude slouţit jako zdroj informací a učební text. Další přípravy budou zahrnovat tvorbu mapy a grafu práci s informačními zdroji.

1.2 Metody zpracování práce

Základním kamenem diplomové práce byl sběr dat. Obecnější informace o městě Brně a mapové podklady ke kapitole Charakteristika Brna, byly získány zejména z internetových stránek Českého statistického úřadu a stránek CzechInvestu. Kapitoly „Historický vývoj průmyslu v etapách“ a „Historický vývoj průmyslu a strojírenství ve městě Brně“ byly zpracovány zejména díky informacím nasbíraným z literatury. Stěţejní v tomto směru byla publikace Kučy (2000), která popisuje komplexní rámec vývoje města Brna v jednotlivých etapách historie. Přínosnými publikacemi poskytujícími data o vývoji průmyslu a strojírenství poskytly také knihy Horské (2002), Jakubce (2006), Musila (1967), Růţičky (1928), Kopačky (1996), Brady (1994) a celé řady dalších autorů.

Kritériem pro výběr čtyř podniků jsou hodnoty zaměstnanosti v roce 1987, zachycené v tabulce 1, v kapitole Vývoj průmyslu ve městě Brně. Údaje o jednotlivých strojírenských firmách byly získávány z celé řady zdrojů. Základní informace poskytují oficiální internetové stránky firem. Detailnější informace jsou potom dostupné zejména z výročních zpráv podniků z jednotlivých let a z článků zpravodajských internetových serverů, které byly ověřeny u jednotlivých podniků. Nezbytné doplňující informace pro kompletaci textu poskytla celá řada materiálů získaných přímo od jednotlivých firem. Tyto specifické zdroje informací jsou z hlediska citací v práci označeny názvem firmy v závorce po vzoru (PBS).

Informace o vývoji průmyslu, strojírenství i jednotlivých firem, jsou v práci zaznamenány v časové chronologii od počátečních etap aţ po současnost. Pro kapitolu Srovnání vývoje jednotlivých strojírenských podniků do roku 1989 byly zvoleny klíčová kritéria zaměstnanost a změny ve výrobním sortimentu. Následné srovnávání vývoje podniků v průběhu devadesátých let je spíše zaměřeno na průběh procesu transformace a privatizace podniků. Pro srovnávání vývoje podniků od roku 2003 do současnosti pak byly zvoleny stěţejní kritéria změny v majetkové struktuře, zaměstnanosti trţeb a zisků v jednotlivých letech tohoto období. Vývoj ekonomických ukazatelů podniků je pro přehlednost znázorněn i graficky. Mapy areálů jednotlivých podniků v prostoru Brna byly zpracovány pomocí digitalizovaných satelitních snímků poskytovaných internetovým mapovým serverem Google Maps. Mapový podklad rozmístění brownfields v Brně je dostupný z oficiálních stránek města Brna.

2 Historický vývoj průmyslu v etapách

Počátky strojírenské výroby byly vázány na rozvoj textilního průmyslu. Přelom 18. a 19. století je charakteristický výrazným rozvojem manufakturní textilní výroby. Za první stroje vyuţívané v továrnách se dají povaţovat spřádací stroj a tkalcovský stav na strojní pohon vyvinuté v Anglii v druhé polovině 18. století. Pohon textilních strojů vyţadoval vodu, která se tedy stala nejpodstatnější podmínkou lokalizace původních továren. S odstupem začínal být vyuţíván k pohonu textilních strojů stroj parní. Zavedení těchto dvou typů strojů tedy podnítilo rozvoj hutnictví, strojírenství a těţby uhlí a ţelezné rudy. Zesílení vazeb mezi těmito obory umoţnil rozvoj ţelezniční dopravy (Horská, 2002).

Mechanizace textilní výroby ve střední Evropě a tedy i v oblasti Brna byla základem první průmyslové revoluce datované od dvacátých do osmdesátých let 19. století. Ke konci tohoto období však jiţ dochází ke strukturálním změnám v průmyslové výrobě. Dominující textilní průmysl začíná vytlačovat výroba strojírenského a potravinářského průmyslu - zejména cukrovarů (Jakubec, 2006).

Centra rozvoje průmyslové revoluce nebyla všude v rámci Rakouska-Uherska stejná. V polovině 19. století tyto rozvojové oblasti zahrnovaly České země, Štýrsko a Dolní Rakousko. Tyto tři regiony dohromady tvořily necelou pětinu obyvatelstva monarchie, produkovaly téměř třetinu její celkové průmyslové produkce, přičemţ sklářství a výroba vlny a sukna dokonce dosahovala tří čtvrtin celkové výroby v monarchii. Zavádění nových technologií ještě více zesílilo hospodářský rozvoj významných regionů. V průběhu průmyslové revoluce postupně klesal význam dřeva, vodní a taţné síly zvířat, které byly doménou alpských zemí před revolucí. Postupně se vymezují v rámci Rakouska nové hospodářské oblasti. Výhody českých zemí vůči zemím alpským spočívaly v dostupnosti uhelných loţisek a dřívějším a četnějším zavádění parních strojů do výroby (Jakubec, 2006).

Dalším podnětem rozvoje průmyslové výroby byla výstavba ţeleznic. Vůbec první ţelezniční trať v Rakousku-Uhersku vznikla spojením Vídně a Brna. V širším kontextu se jednalo o úsek Severní Ferdinandovy dráhy, která vedla z Vídně do solných dolů v Haliči. Dlouho před zbudováním celého projektu této dráhy, však vznikla nejprve v roce 1839 právě ţelezniční spojka Vídeň – Břeclav - Brno, coţ symbolizuje význam tehdejšího prostoru Brna pro

Rakousko-Uhersko. Tento úsek ţeleznice akceleroval další průmyslový rozvoj Brna. Nové dopravní spojení umoţnilo navýšit objemy, sníţit náklady a zrychlit přepravu základních surovin uhlí a ţeleza. Samotné budování ţeleznic a výroba lokomotiv znamenaly další impulz pro rozvoj strojírenství a hutnictví především ve Vídni (Gawrecki, 1987). Pozdější napojení trati na ostravské uhelné doly a propojení ţeleznice s hnědouhelnými doly přes vystavěnou trať Olomouc – Praha – Ústí nad Labem umoţňovalo intenzivnější vyuţití uhlí v širším prostoru českých zemí (Horská, 2002).

Změny spjaté s průmyslovou revolucí vyvolaly i změny v podobě jednotlivých měst. V Brně docházelo ke koncentraci továren do průmyslových čtvrtí, podobně jako u velkoměst v západní Evropě (Horská, 2002). Jelikoţ vodní páru coby zdroj energie nebylo moţné přepravovat na větší vzdálenosti, vznikaly tovární komplexy poháněné parními stroji ve společném prostoru, aby mohly tuto energii páry vyuţívat (Musil, 1967).

Druhá fáze průmyslové revoluce bývá vymezována v období od osmdesátých let 19. století po druhou světovou válku. V této době vznikají nové vynálezy, které se postupně uplatňovaly i v průmyslu. Dopad na průmysl měla třeba tzv. thomasace díky které se zefektivnilo vyuţití rud fosforu, čímţ byl zvýšen význam ţelezáren. Dalším vynálezem byly strojní zařízení pro cukrovary, které stimulovaly rozmach strojírenství. V tomto období byl nejvýznamnějším brněnským strojírenským podnikem První brněnská strojírna, jejíţ kapitál, podobně jako ostatních velkých podniků byl v německém vlastnictví. V českých rukou byly v Brně spíš menší nově rozvíjející se obory průmyslu jako elektrotechnika, elektrické osvětlení a výroba telefonních a telegrafních zařízení. Zásadním přínosem pro průmysl byl v tomto směru vynález elektromotoru a výstavba veřejných elektráren (Horská, 2002). Základním materiálem vyuţívaným v průmyslu se v tomto období stala ocel namísto dříve vyuţívané litiny (Jakubec, 2006).

Typickým znakem pro tuto dobu je v kontextu rozvoje průmyslu také urbanizace a růst měst. Lidé se stěhují z venkova za novými nabídkami práce v městských továrnách. Příčina spočívá v neustálém rozvoji průmyslové výroby ve městech a počátku mechanizace zemědělství venkova, které zajistilo jeho vyšší produktivitu. Pro rozvíjející se průmysl byly nadále klíčové suroviny ţelezné rudy a uhlí. Brno mělo v tomto směru výhodné dopravní napojení zajišťující dostupnost těchto surovin, takţe migrace nových pracovních sil se uplatnila právě do stávající průmyslové oblasti. Aglomerace Brna i ostatních velkých měst Prahy, Plzně a Ostravy tak

v této době díky industrializaci velmi rychle rostly. Společně s růstem Brna se podobně jako u dalších evropských měst, výrazně měnil i jeho celkový obraz. Inspirací pro přestavbu Brna se stala Vídeň (Horská, 2002). Městská a meziměstská doprava ještě v této době nebyla příliš rozvinuta, proto bylo nutné klást důraz na zajištění ubytování novým zaměstnancům do prostoru co nejblíţe průmyslovým podnikům. V této souvislosti se budují velké nájemní domy, charakteristické i pro další průmyslová města. Zavádění elektřiny do výroby a rozmach automobilové dopravy v období ke konci druhé fáze průmyslové revoluce způsobilo decentralizaci bydlení a výroby a v některých městech i suburbanizaci (Musil, 1967).

Po první světové válce docházelo k centralizaci českých strojírenských podniků. Vznikl koncern ČKD a do Škodových strojíren je zařazen elektrotechnický závod Bartelmus, Donát a spol. v Brně. Zdrojem inspirace pro takovýto způsob organizace podniků bylo formování moderních koncernů podobného typu v Německu (Horská, 2002).

Velká část závodů textilního průmyslu z původního Rakouska-Uherska, se po jeho rozpadu nacházela na území nově vzniklého Československa. Statistiky Mezinárodní bavlnářské federace dokladují, ţe Československu patřila osmá příčka mezi zeměmi světa podle počtu vřeten. Obdobná situace byla v oboru bavlnářství, kdy se na území Československa nacházelo 80 % výroby bývalého Rakouska-Uherska. Ve lnářství odpovídala republiková produkce pátému místu na světě. V roce 1910 bylo v rámci Českých zemí v textilkách a oděvnictví zaměstnáno 1 200 000 lidí. Pro zachování odpovídající výroby bylo nezbytné exportovat na trhy bývalého Rakouska-Uherska, stejně jako do ostatních zemí. Tento aspekt, stejně jako narušování dodávek bavlny zapříčinil úpadek tohoto odvětví během dvacátých let 20. století. Lepší situaci zaznamenalo vlnařství, v němţ bylo Československo surovinově soběstačné (Růţička, 1928).

Během dvacátých let se výrazně rozvíjelo národní hospodářství Československa. Klíčovými odvětvími jsou mechanika a elektrotechnika. Vedle rozvoje stávajících průmyslových regionů zasahuje industrializace i nové oblasti. Ke změnám dochází také na úrovni funkční struktury měst. Další proces urbanizace je v největších městech spjatý s rozvojem sektoru sluţeb (Horská, 2002). Rozmach hospodářství byl zpomalen hospodářskou krizí konce dvacátých let a tuto etapu druhé fáze průmyslové revoluce uzavírá počátek druhé světové války. Negativní

jevy války v podobě bombardování industriálních zón velkoměst zasáhlo Československo aţ k jejímu konci v rámci osvobozovacích bojů (Škvařil, 1969).

Po druhé světové válce v průběhu socialismu byla v rámci centrálně řízené ekonomiky tendence soustředit průmysl a bytovou zástavbu do nově industrializovaných měst středních velikostí do 100 tisíc obyvatel. Jiţ vybudovaná velká města na druhou stranu takovou podporu nedostávala a výsledkem je zpomalení jejich rozvoje v tomto období. V tomto ohledu nemalou úlohu také sehrály investice do upřednostňovaného rozvoje Bratislavy, jakoţto hlavního města Slovenska právě na úkor Brna. Celá tato situace byla z pohledu Brna jako velkého města novým jevem, protoţe koncentrace obyvatelstva do menších a středních měst v rámci urbanizace za Rakouska-Uherska a první Československé republiky takovýmto způsobem neprobíhala (Horská, 2002).

Industrializace a růst měst střední velikosti byl jev, který byl součástí širší politické koncepce smazávání sociálně-ekonomických rozdílů mezi regiony. Ve městech byla tato koncepce uskutečňovaná koncentrací menších průmyslových podniků do větších závodů. Výsledkem byl jednak růst velikosti průmyslových závodů v malých a středních městech a v důsledku také strukturální změny v zaměstnanosti ve prospěch sekundéru, které se projevily plošně ve všech oblastech Československa (Horská, 2002).

V průběhu osmdesátých let se těţký průmysl, nosný obor ekonomiky dostává do krize. Odvětví těţby uhlí, výroby oceli a chemického průmyslu se potýkají s poklesem zaměstnanosti, obzvlášť v severočeském a severomoravském regionu. Tento faktor se stal jedním z impulzů transformace odvětvové struktury průmyslu Československa po revoluci v roce 1989.

Komplexní změny po roce 1989 se dotkly i vývoje měst ve smyslu návratu jejich prostorových vztahů do předsocialistické podoby. Osídlení měst je opět určované trţními mechanismy. Jde o návaznost na dlouhodobé linie vývoje osídlení, které v našem prostředí nastavil kapitalismus po roce 1850. Do vývoje osídlení zejména velkých měst také začaly promlouvat procesy začleňování do ekonomicko-politických struktur Evropské unie a širší globalizační trendy. Podstatným faktorem, který se váţe na procesy urbanizace postsocialistických měst, je restrukturalizace průmyslu spjatá s příchodem trţního ekonomického prostředí.

Společným jmenovatelem transformace ekonomik postsocialistických měst je posílení sektoru sluţeb na úkor sekundárního sektoru. Díky deindustrializaci vznikaly problematické průmyslové oblasti tzv. brownfields. Sílicí terciérní sektor se naproti tomu obvykle formoval v městských centrech, nebo ve vnitřních částech města. Pro devadesátá léta je typická suburbanizace, kdy se obzvlášť bydlení z centrálních částí měst přesouvá do okrajových oblastí města, nebo za jeho hranice (Horská, 2002).

Československo bylo po čtyřiceti letech socialismu přeindustrializované, naddimenzovaný průmysl uměle udrţoval zaměstnanost. O to byl pozdější proces deindustrializace u nás silnější, jelikoţ byl doprovázen také sniţováním přezaměstnanosti. Proces deindustrializace jako součást změn struktury hospodářství v dlouhodobém vývoji je však patrný ve všech vyspělých zemích dnešního světa. Jde o přirozenou dílčí etapu hospodářského vývoje směřující k postindustriální společnosti. Tato etapa zahrnuje pokles podílu průmyslu v sektorové struktuře, pokles počtu zaměstnanců v průmyslu a jejich přesun do terciéru. Tento proces však není doprovázen poklesem významu průmyslu z hlediska produkce (Kopačka, 1996).

Transformace průmyslu v Československu zahrnovala procesy privatizace, liberalizaci zahraničního obchodu, umoţnění zahraničních investic a zavedení trţních principů v rámci hospodářské soutěţe. Podstatná součást transformace byla také novelizace zákona o podnicích se zahraniční účastí, jeţ zpřístupnila moţnost absolutní majetkové účasti zahraničních investorů na tuzemských podnicích. Stát vlastnil před transformací většinu majetku podniků a druţstev na rozdíl od soukromého sektoru, který hrál zanedbatelnou úlohu. Průmysl byl ve vlastnictví státu reprezentovaným druţstevními a státními podniky dokonce absolutně. Proto se tzv. malá privatizace, která se vázala na drobné podnikání, sekundárního sektoru prakticky nedotkla. Průmyslových podniků se týkala tzv. velká privatizace, která zprostředkovala prodej nebo draţbu jejich majetku soukromým subjektům a také kuponová privatizace. Před privatizací mnohdy docházelo k vnitřnímu rozčlenění majetku podniku. (Brada, 1994).

3 Charakteristika města Brna 3.1 Poloha a povrch

Město Brno je územně zahrnuto v okrese Brno - město (viz Obrázek 1). Okres Brno - město se nachází v centrální části Jihomoravského kraje a po obvodu jeho administrativních hranic se nachází okres Brno - venkov. Severně od okresu Brno - venkov se nachází okres Blansko, východně okres Vyškov, jihozápadně okres Znojmo, jiţně okres Břeclav a jihovýchodně okres Hodonín.

Obrázek 1: Administrativní členění Jihomoravského kraje.

Zdroj dat: ČSÚ

Město Brno je ze tří směrů obklopeno zalesněnými kopci, na jihu přechází do otevírající se rozsáhlé jihomoravské níţiny. Severozápadním směrem je ohraničeno výběţky Drahanské a Českomoravské vrchoviny a severovýchodně se nachází Moravský kras. Celková plocha Brna činí 230 m2 a město se nachází v nadmořské výšce 190 – 420 m (ČSÚ). Městem protékají řeky Svratka a Svitava (viz mapa Přírodní hodnoty města v Příloze 1). Regulace a narovnání

říčních koryt ve městě umoţnilo rozvoj řemesel a posléze i textilních manufaktur podél řek a dalo základy pro pozdější vznik průmyslových zón (Kuča, 2000).

3.2 Obecná charakteristika

Okres Brno - město tvoří statutární město Brno, jedná se o druhé největší město ČR, současně je centrem Moravy, jedné z historických Zemí Koruny české. Na území Brna ţije téměř třetina obyvatel celého Jihomoravského kraje.

Výhodná poloha Brna umoţnila městu stát se v průběhu staletí důleţitou křiţovatkou obchodních cest. Od konce 18. století dochází k intenzivnímu rozvoji průmyslu a obchodu. Je zde soustředěn nejprve textilní průmysl, který v tomto období zaměstnává okolo 10 000 lidí. S růstem průmyslu rostou i brněnská předměstí a Brno postupně ztrácí podobu pevnosti. Některé hradby jsou zbourány a od roku 1850 je k městu připojeno 32 okolních obcí, coţ znamenalo nárůst obyvatel tehdejšího Brna na 46 000. Je zaváděno plynové osvětlení, pouliční dráha a v roce 1839 do Brna přijíţdí první vlak. Jsou zakládány školy všech stupňů, nejprve německé, poté i české. Od 19. století vzrůstá význam strojírenství a od 20. století se začal rozvíjet i dřevařský, nábytkářský, papírenský, potravinářský a chemický průmysl. Město se v období vzniku Československa stalo nejen centrem průmyslu, obchodu, školství a kultury, ale i přirozeným administrativním centrem Jiţní Moravy.

Brno patří mezi nejstarší průmyslová střediska střední Evropy. Je také tradičním obchodním a společenským centrem Jihomoravského kraje a také centrem veletrţní a kongresové turistiky. Nejvýznamnější akce se konají v areálu brněnského výstaviště, kde akciová společnost Veletrhy Brno kaţdoročně pořádá tematický zaměřené veletrhy a výstavy, pravidelně s mezinárodní účasti (ČSÚ, 2012).

3.3 Doprava

Historicky bylo Brno díky své poloze dopravně vázáno na Vídeň. Mezi těmito městy byla vybudována první ţelezniční trať Rakouska-Uherska, jeţ byla součástí Severní Ferdinandovy dráhy. Provoz tohoto úseku byl zahájen v roce 1839 a rozvoj dopravy na této trati umoţnil výrazný rozmach průmyslové výroby v Brně (Gawriecki, 1987). Později došlo k vybudování

ţelezniční dráhy z Brna do České Třebové, táhnoucí se z Brna severním směrem údolím řeky Svitavy. Tato trať se stala jedním ze základních faktorů rozvoje posvitavské průmyslové aglomerace ve městech Adamov a Blansko (Hofmann, 2012).

Obrázek 2 znázorňuje dopravní infrastrukturu Jihomoravského kraje a vzdálenosti dalších měst od administrativních hranic Jihomoravského kraje. V dnešní době i nadále poloha Brna předurčuje jeho území k značné intenzitě dopravy. Město se nachází na křiţovatce dálnic D1 (Praha - Brno) a D2 (Brno – Bratislava), jeţ jsou součástí transevropské dálniční sítě. Brno je také důleţitým ţelezničním uzlem, jelikoţ leţí na mezinárodní ţelezniční trase, která vede z Balkánu přes Budapešť, Vídeň, Brno, Prahu, Berlín do Skandinávie. V městské části Brno – Tuřany se nachází mezinárodní civilní letiště splňující poţadavky na celoroční provoz všech typů letadel (ČSÚ, 2012) a (CzechInvest, 2012).

Obrázek 2: Dopravní infrastruktura Jihomoravského kraje.

Zdroj dat: CzechInvest, 2012; upraveno.

4 Vývoj průmyslu a strojírenství ve městě Brně

Počátky rozvoje strojírenského průmyslu ve městě Brně byly podmíněny rozmachem textilní výroby a cukrovarnictví spojené s mechanizací v první polovině 19. století. Umístění původní strojírenské výroby na počátku 19. století je vázané na přítomnost textilních manufaktur. Textilní manufaktury vznikaly v prostoru předměstí Brna podél řek při řemeslnických osadách, ve kterých se vykonávala řemesla spojená s obvykle zemědělskou výrobou. Aby se mohly řemesla rozvíjet, potřebovaly dostatek vody pro mlýny, koţeluţny apod. Z tohoto důvodu byly po zaloţení města vytvořeny náhony řek Svitavy a Svratky, které zajišťovaly lepší vyuţitelnost vody pro řemesla. Koryto řeky Svitavy bylo regulováno a tok byl narovnán. To umoţnilo vznik jedné z nejvýznamnějších lokalit koncentrace řemeslné a manufakturní výroby podél řeky Svitavy, na východ od hradebního okruhu historického jádra města Brna. Tato oblast se později rozvinula v posvitavskou průmyslovou zónu. Textilky vznikaly i mimo tuto oblast, byly však vţdy spjaté s řekami, náhony řek, nebo potoky (Kuča, 2000).

Při těchto textilních manufakturách vznikaly první strojírenské podniky, které zde měly funkci dílen. Technologickou novinkou strojírenství, která posunula vývoj textilek novým směrem, bylo zhotovení prvního přádacího stroje. V Brně byl první takovýto stroj vyroben na základě podkladů hraběte Huga Salma dovezených z Anglie jiţ v roce 1802 (Fürst, 1935). K mechanizaci výroby ve vlnařství však docházelo aţ po roce 1820. Dokladem můţe být brněnská Soxhletova strojní přádelna, která do poloviny 19. století stala největší přádelnou na mykanou přízi v Rakousku. S mechanizací textilního průmyslu vzrůstá počet pracovníků zaměstnaných v oboru i továren poháněných parním strojem. V roce 1841 pracuje v textilním průmyslu v Brně jiţ přes 8 000 pracovníků a v roce 1844 je 33 brněnských textilních továren poháněno parním strojem. Vzhledem k vzniklé potřebě textilek a také cukrovarů vyuţívat nové technologické moţnosti ve výrobě pomocí strojů a díky společnému zásobení oblastí parou, byly přirozeně nové strojírenské závody a dílny i nadále budovány do blízkého okolí těchto výrobních zařízení (Kuča, 2000).

V roce 1836 se do oblasti podél řeky Svitavy, na Olomouckou ulici přesouvá strojírna J. A. Luze vyrábějící stroje pro textilní průmysl. Mezi další významné strojírny této lokality patřily strojírny Bracegirdlea na Malé Křenové, Brand Lhullier na Olomoucké a Friedricha Wanniecka na Trnité. Všechny tyto podniky jsou v německém vlastnictví. Strojírna J. A. Luze

se postupně sloučila se strojírnou Bracegirdlea za vzniku První brněnské strojírny v roce 1872 (umístění v prostoru města Brna viz mapa v Příloze 2). Sortiment výroby PBS po sloučení uţ od roku 1874 nezahrnuje zařízení pro textilní průmysl. Počátkem dvacátého století se PBS ještě sloučila se strojírnou Friedrich Wanniecka. V období přelomu 19. a 20. století se jednalo o nejvýznamnější brněnskou strojírnu a jednu z nejvýznamnějších strojíren Rakouska- Uherska.

Výrazný vliv na rozmach průmyslové výroby v Brně měla výstavba ţelezniční tratě císaře Ferdinanda Vídeň – Brno, dostavěná v roce 1839. V období 1843 – 1849 pokračovalo budování ţelezniční dráhy na Českou Třebovou procházející podél koryta řeky Svitavy vznikající posvitavskou průmyslovou zónou. Později v roce 1885 byla uvedena do provozu odbočka této dráhy směrem na Tišnov, procházející Královým Polem. V roce 1905 bylo vybudováno ţelezniční spojení Brna s Líšní.

V roce 1853 byl v Králově Poli, na dnešní Křiţíkově ulici zaloţen cukrovar, který však později v roce 1884 zanikl. V budovách tohoto cukrovaru odkoupených v roce 1889, zahájila roku 1890 výrobu Brno-Královopolská továrna na stroje Lederer a Porges (umístění v prostoru města Brna viz mapa v Příloze 2). Budovy cukrovaru byly shledány pro rozvoj strojírenské výroby jako vhodný objekt vzhledem k zachovalosti staveb. Hlavním důvodem výběru objektu však byla jeho přístupnost k vybudovanému ţelezničnímu spoji Tišnov - Brno, který v roce 1885 zahájil provoz. Nový strojírenský podnik byl spjat s ţeleznicí také výrobou – původní sortiment zahrnoval ţelezniční nákladní vozy. Vagóny Královopolská vyráběla jednu dobu pro Rakouskou společnost státní ţelezniční dráhy. Později byl areál Královopolské továrny výrazně rozšiřován. V lokalitě poblíţ areálu Královopolské vznikaly v období ke konci 19. století ještě další strojírenské subjekty. Byla to např. továrna na kovové zboţí F. Ohnheisera, od roku 1893 továrna na výrobu hasičských vozů firmy Hrček a Neugebauer a také továrna na elektromotory A Kreslíka. V roce 1890 pracovalo v brněnském strojírenství dohromady celkem 3 294 pracovníků. Pro účely výroby bylo v Brně v této době vyuţíváno dohromady celkem 836 parních strojů.

Rozvoj brněnského strojírenství a obecněji průmyslu byl také podporován těţbou černého uhlí v rosicko-oslavanské pánvi, které bylo dováţeno na Rosické nádraţí na Trnitou ulici. Na konci 19. století začínají brněnské továrny vyuţívat elektrickou energii pro pohon strojů a osvětlení. V roce 1887 byla zaloţena v této souvislosti na Čechýňské ulici elektrotechnická

společnost Bartelmus, Donát a spol., poté vznikly Moravská elektrotechnická společnost Meas a Elektromotor Svět.

Technologický pokrok města Brna v období konce 19. Století ještě určovalo kupříkladu vybudování pouličních drah s vlečkami k továrnám v roce 1885. Po těchto drahách byli tramvajemi převáţeni také dělníci a vozilo se tudy nákladními vozy do továren uhlí a ostatní materiály. V polovině 19. století byla vystavěna na Radlase plynárna, která napájela svítiplynem vybudované veřejné městské osvětlení. Nedaleko plynárny byla na konci osmdesátých let postavena Městská elektrárna. Později bylo Brno napojeno na Oslavanskou elektrárnu a výroba elektřiny v Městské elektrárně byla ukončena (Kuča, 2000).

Roku 1850 byly rozšířeny administrativní hranice Brna, takţe se nově součástí města stávají předměstí s posvitavskou průmyslovou zónou a průmyslová oblast v Králově Poli. V Tomto období docházelo k výrazným přírůstkům obyvatel města Brna. Pro dělníky se budují pavlačové domy, které se stávají typickým prvkem továrních čtvrtí brněnských předměstí. Z pohledu města byla snaha architektonicky zástavbu vylepšovat. Byl například postaven secesní kostel Neposkvrněného početí panny Marie a škola, stavěly se také reprezentativní nájemní domy. Pro jejich výraznější prostorové uplatnění však vzhledem k neustálému rozšiřování průmyslových areálů, nezbývalo příliš moţností (Suchomelová, 1961).

Po roce 1918 se nadále rapidně vyvíjel brněnský textilní průmysl. Po rozpadu Rakouska- Uherska se na území Brna nacházela s 51 továrnami téměř třetina československého vlnařství. Do roku 1928 se počet lidí zaměstnaných v textilkách zdvojnásobil na celkem 18 000 osob. Z tohoto pohledu se dařilo nadále exportovat na trhy zemí bývalého Rakouska-Uherska a další trhy v Evropě i mimo ni.

Ve strojírenství nastal po drobné stagnaci prudký růst po roce 1923. Hlavním představitelem se stává brněnská Zbrojovka (umístění v prostoru města Brna viz mapa v Příloze 2), podnik vzniklý z rakouských dělostřeleckých závodů. Původní budovy rakouských závodů při břehu řeky Svitavy v Zábrdovicích byly vystavěny jiţ v roce 1870. Areál Zbrojovky se v průběhu dvacátých let značně rozšířil a modernizoval, navyšovala se také výroba a zaměstnanost. S 5 000 zaměstnanci se Zbrojovka stala koncem dvacátých let vůbec největším průmyslovým podnikem v Brně. Široké výrobní portfolio zahrnovalo střelné zbraně ale i například psací

stroje a automobily. Dalším velkým strojírenským podnikem v Brně byla nadále i PBS, vyrábějící parní kotle a turbíny. Tato společnost zaměstnávala 2 000 lidí (Kuča, 2000).

Rozvíjely se i další podniky například společnosti Ignác Storek, ocelárna, slévárna měkkých litin a ţeleza, vyrábějící také Kaplanovy vodní turbíny (Suchomelová, 1961). Významnou firmou byly například také ţelezárny bratří Urxů (Cibulka, 2005). Zajímavá je také situace kolem Královopolské. V průběhu dvacátých let navyšovala tato strojírna počty zaměstnanců aţ téměř na 2 000 lidí. Poté však během třicátých let propouští značný počet lidí v důsledku hospodářské krize. V roce 1936 jich bylo v Královopolské zaměstnaných jiţ pouze 600. V Brně za první republiky i nadále fungovaly tří elektrotechnické podniky. Meas, Svět a Bartelmus Donát a spol., který byl začleněn do koncernu závodů Škoda. V roce 1930 jiţ strojírenství v Brně zaměstnávalo celkem 22 000 zaměstnanců a převáţilo nad do té doby dominantním textilním průmyslem, jehoţ podíl na brněnské zaměstnanosti se začal sniţovat. V textilkách pracovalo v roce 1930 jiţ 15 000 lidí.

Dodávky veškeré elektrické energie do Brna zajišťovala aţ do roku 1930 elektrárna v Oslavanech. Poté, co je v roce 1930 vystavěna teplárna v blízkosti továrních komplexů posvitavské průmyslové zóny se situace mění a část elektrické energie vedle tepla dodává i tento nový objekt. Nová teplárna byla v Brně výhodně postavena, protoţe zajišťovala dodávky průmyslové páry odebírajícímu komplexu továren a byla také relativně blízko městského centra, kam rozváděla topnou páru (Fürst, 1935).

Pozice Brna v období první republiky se po osamostatnění Československa posiluje. Zatímco za Rakouska-Uherska bylo město často povaţováno za pouhé dělnické předměstí Vídně, nyní začíná plnit důleţitou úlohu spojky mezi Čechy a Slovenskem. Stává se navíc správním střediskem Moravy. V roce 1918 byla uskutečněna další fáze připojování obcí z aglomerace Brna a jejich začlenění do tzv. Velkého Brna (Cibulka, 2005).

V této době byl rozvíjen brněnský průmyslový potenciál, coţ se projevilo prudkým růstem obyvatel v dvacátých a třicátých letech. Během období let 1921 - 1938 počet obyvatel Brna vzrostl z 221 tisíc na celkových 306 tisíc. Růst průmyslové výroby a následné stěhování lidí do Brna za prací vyvolalo nutnost další výstavby. Budují se rodinné domky a byty, prostorově vyplňující volné plochy v návaznosti na pavlačové domy přimykající se k průmyslovým zónám. Nejsouvisleji takto vznikla výstavba v Ţidenicích a Juliánově, kde nové domy

vyplnily prostor mezi vlárskou ţeleznicí, řekou Svitavou a Bílou Horou. Je vybudována čtvrť Nové Černovice. Svoji úlohu však také nadále plní nouzové kolonie, kde jsou ubytovány tisíce dělníků. V kontrastu pak stojí nové úřednické vilové čtvrti, které symbolizují novou úlohu Brna jako správního centra Československa (Kuča, 2000).

Během druhé světové války Němci modifikovali výrobu většiny významných strojírenských podniků na válečnou, čímţ se zvýšil podíl těţkého průmyslu v Brně. Brněnské závody byly často doplňovány výrobou z německých zbrojovek. Změny zaznamenal například areál Storkových, závodů, který byl rozšířen o dvě haly. Zcela nově Němci vybudovali továrnu na letecké motory v Líšni, v jejímţ areálu později vznikl Zetor (umístění v prostoru města Brna viz mapa v Příloze 2). Továrna byla výhodné umístěna pod Stránskou skálu, kudy jiţ vedla existující ţelezniční dráha Líšeň – Brno, na niţ byla napojena. Konec války je spojen s bombardováním strategických cílů, případě Brna se jednalo o průmyslové zóny. Tímto způsobem byly silně poškozeny areály všech významných průmyslových podniků – továrna na letecké motory v Líšni byla úplně zničena. Těţké materiální ztráty zaznamenaly prakticky všechny průmyslové podniky v Brně (Kuča, 2000).

První roky po válce se tak nesly ve znamení obnovy a nezbytné rekonstrukce průmyslových zón města Brna, aby mohl znovu začít proces výroby. Také proto byl nejprve kladen velký důraz na rozvoj těţkého průmyslu a všeobecné strojírenské výroby. Hlavním podnikem tohoto typu po válce byla Královopolská, která se během totality stala mimo jiné i největším československým výrobcem strojírenského zařízení pro chemický a potravinářský průmysl. Královopolská byla svým významem doplňována strojírnami z posvitavské průmyslové zóny.

Jednu z hlavních rolí hrála nadále Zbrojovka Brno, spadající pod Závody Jana Švermy. Pod tento podnik byly zařazeny nově i Závody kuličkových loţisek, coţ byla rekonstruovaná továrna na letecké motory v Líšni. Provoz továrny Zbrojovky v posvitavské průmyslové zóně se zaměřoval na tradiční výrobu zbraní, z civilní výroby pak pokračovala např. výroba psacích strojů a zcela nově byla zahájena výroba traktorů. Nejprve byla jejich výroba soustředěna kompletně ve Zbrojovce. Od ledna roku 1950 se ZKL Líšeň od Zbrojovky osamostatnila. Později, během sedmdesátých let se název líšeňského závodu ještě změnil na výstiţnější Zetor, podle názvu vyráběných traktorů. Od padesátých let se výroba zemědělských strojů postupně přesouvá právě do líšeňského areálu. V továrně Zbrojovky byla výroba traktorů postupně utlumována. Ukončena byla definitivně koncem šedesátých let. V Husovickém

provozu Zbrojovky, nacházejícího se na protějším západním břehu Svitavy však probíhala nadále výroba naftových motorů pro traktory.

Svou roli hrála nadále i PBS, která byla po roce 1945 nejprve spojena do společných závodů s Královopolskou. Od padesátých let se opět osamostatnila. PBS se v této době orientovala na těţké strojírenství, vyráběla hlavně turbíny, kotle a další zařízení pro elektrárny. Významnou čtyřku strojírenských podniků doplňovaly ještě Šmeralovy závody, coţ byl nástupnický podnik Storkových závodů zaměřený na výrobu kovacích lisů. Významným podnikem byla i Chirana a Elektrotechnické závody Julia Fučíka – bývalý podnik Bartelmus, Donát a spol. (Kuča, 2000). V oboru elektrotechniky byly ještě vytvořeny Moravské Elektrotechnické Závody (MEZ), které pokrývaly výrobu elektromotorů. Do závodů MEZ, spadal brněnský Elektromotor Svět, ale i další elektrotechnické podniky Československa (Kuča, 2000).

Ve čtyřiceti letech poválečného období dosáhlo brněnské strojírenství z hlediska celkového objemu produkce i zaměstnanosti zdaleka největšího rozmachu v historii oboru. Postupně se stalo vedoucím odvětvím celého průmyslu a brněnské podniky dosahovaly významu na regionální i celostátní úrovni. Tento stav dokumentuje tabulka největších podniků zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců v regionu NUTS 2 Jihovýchod k roku 1987, kdy se na prvních pěti místech umístila právě čtyřka největších brněnských strojírenských podniků.

Z tabulky je také patrné, ţe velké zastoupení mělo strojírenství i v přirozené návaznosti na posvitavskou průmyslovou zónu v oblasti na sever od Brna v údolí řeky Svitavy kudy se táhla ţelezniční trať do České Třebové. Vznikla tu posvitavská průmyslová aglomerace, která se zformovala v jiţní části okresu Blansko. Významnými podniky tohoto regionu byly například Adamovské strojírny zabývající se zbrojní výrobou, závody Metra Blansko specializované na výrobu měřících přístrojů a ČKD Blansko orientované na výrobu vodních strojů, obráběcích strojů a strojírenské metalurgie. Strojírenství bylo formováno do velkých závodů také ve městech na Vysočině. Ve Ţďáru nad Sázavou figurovaly závody Ţďárských strojíren a sléváren (ŢĎAS) a v Jihlavě bylo strojírenství reprezentované závodem Motorpal zabývajícím se výrobou vstřikovacích zařízení pro vznětové motory. Největší podniky krajů Vysočina a Jiţní Morava ještě doplňovaly vedle strojírenských také podniky textilního, dřevozpracujícího a sklářského průmyslu.

Co se týče dalších průmyslových oborů, tak před válkou silný textilní průmysl postupně ztrácel na významu. Pouze dva podniky dosahovaly na průmyslovém poli vyššího postavení. Těmito závody byla Vlněna vyrábějící vlněnou přízi a Mosilana, zaměřená na výrobu vlněných textilií. Mezi další rozvíjející se obory brněnského průmyslu patřilo například papírenství reprezentované Brněnskými papírnami a potravinářství, kam se řadily podniky jako Jihomoravský masný průmysl, Lacrum, apod. (Kuča, 2000).

Tabulka 1: TOP 15 firem zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců v regionu NUTS 2 Jihovýchod v roce 1987. Počet Odvětví Pořadí Název firmy Místo zaměstnanců průmyslu 1. Zbrojovka Brno Brno, Vyškov 10 984 strojírenský První brněnská Brno, Velká Bíteš, Třebíč, Mikulov, 10 016 strojírenský 2. strojírna Oslavany Zetor Brno Brno, Havlíčkův Brod 9 962 strojírenský 3. (ZKL) Závody Gustava Třebíč, Znojmo, Hrušovany u Brna, 8 659 koţedělný 4. Klimenta Ţeravice, Bystřice nad Pernštejnem Královopolská Brno, Moravské Budějovice 7 493 strojírenský 5. strojírna Adamovské Adamov, Blansko 5 852 strojírenský 6. strojírny 7. Ţďas Ţďár nad Sázavou 5 560 strojírenský Jihlava, Telč, V. Meziříčí, Jemnice, Motorpal 5 348 strojírenský 8. Znojmo, Havl. Brod, Batelov 9. TOS Kuřím Kuřim, Znojmo 5 121 strojírenský 10. Metra Blansko Blansko 4 488 strojírenský 11. ČKD Blansko Blansko, Letovice 4 218 strojírenský Boskovice, Brno, Bystřice n. P., Třešť, Kras Brno Náměšť nad Oslavou, Třebíč, Měřín, 3 604 oděvní 12. Okříšky Jihomoravské Jihlava, Břeclav, Rájec-Jestřebí, Nové dřevařské Město n. M., Brno, Okříšky, Znojmo, 3 582 dřevozpracující 13. závody Rosice, Bučovice, Uherčice Jihlava, Pelhřimov, Brno, Tišnov, Modeta Jihlava Herálec, Nová Ves u Světlé, Hořepník, 3 468 textilní 14. Horní Cerekev Bohemia Světlá nad Sázavou, Dobronín, Jihlava, 3 452 sklářský 15. Poděbrady Kněţice, Úsobí Zdroj dat: CRR MU: Průmysl 1987. CRR MU, Brno. [databáze]

V oblasti zásobení energií dochází v Brně k dalším vývojovým posunům. Jihomoravské plynárny Brno přešly v sedmdesátých letech na zemní plyn, který nahradil dosud pouţívaný svítiplyn. Posléze došlo k demolici jiţ nepotřebných plynojemů. Změny zaznamenalo i

brněnské teplárenství. Jako ústřední teplárna je vybudována teplárna na Špitálce, na kterou jsou potrubím připojeny další nově vybudované teplárny. Stejně jako v plynárenství i v oblasti teplárenství dochází ke změně ve vyuţívání paliv. Nadále jiţ není vyuţíváno uhlí, teplárny začaly také vyuţívat zemního plynu, coţ se pozitivně promítlo do kvality ţivotního prostředí a čistoty vzduchu v Brně (Teplárny Brno, 2007).

Velice specifickým způsobem byla řešena otázka územního plánování a vyuţívání ploch pro průmysl a bytovou zástavbu v Brně během socialistické éry. Poţadavky, které si nárokovala rozvíjející se výroba průmyslových podniků, byly naplňovány rozšiřováním plochy a koncentrací zástavby do stávajících průmyslových areálů ve městě, aniţ by byl jakýmkoliv způsobem brán ohled na problém se zátěţí okolí areálů. K zastaralým stavbám v průmyslových zónách byly přistavěny nové a výsledkem byly ještě mohutnější průmyslové areály uprostřed města, které v důsledku přinášely komplikace v dopravě, nepřispívaly ke kvalitě ţivotního prostředí a byly neestetické. Vznikaly a rozšiřovaly se také některé průmyslové zóny, například zóna v severní části Králova Pole a průmyslová zóna na Vídeňské. Za účelem zajištění bydlení pro zaměstnance v průmyslu v tomto období byla postavena v několika vlnách celá řada sídlišť. Pro období socialistické industrializace byla charakteristická zejména výstavba sídlišť panelových domů budovaná v 70. a 80. letech. Takovýmto způsobem vznikla vysokokapacitní bytová sídliště v Líšni, na Vinohradech, Bohunicích apod. (Kuča, 2000). Během období komunismu probíhal tedy s industrializací opět proces urbanizace a populace Brna zaznamenávala další prudký nárůst. Počet obyvatel Brna se od roku 1950, kdy zde ţilo 284 tisíc lidí, soustavně navyšoval. Během čtyřiceti let populace Brna vzrostla o více neţ třetinu, v roce 1991 činil počet obyvatel Brna jiţ 391 tisíc (ČSÚ, 2011).

Navzdory zdánlivě pozitivním hodnotám, kterých průmyslové podniky v období komunismu dosahovaly v oblastech zaměstnanosti a výroby, je nutné podotknout, ţe tyto atributy se neodvíjely od poptávky trhu a byly v podstatě udrţovány na vysokých hodnotách umělým způsobem. Na této skutečnosti se podílela především centrální politika řízení výroby, kdy bylo předem určeno zboţí, které bude daný podnik vyrábět a jeho objem, aniţ by toto rozhodnutí bylo významněji podloţené reálnou poptávkou. Absence konkurenčního prostředí trţní ekonomiky podniky také nemotivovala k vývoji nových a lepších výrobků. Výsledkem byly zastaralé provozy továren, nízká produktivita práce a nekvalitní výrobky. Tyto znaky československého průmyslu se plně projevily aţ po pádu komunistického reţimu

během devadesátých let, kdy byly naše podniky vystaveny přímému souboji se západními firmami. Z hlediska konkurenceschopnosti neměly Československé podniky prakticky ţádnou šanci. Zcela zásadním problémem tuzemských průmyslových firem v tomto období byla zejména naprostá zanedbanost v oblasti obchodu a marketingu (Kopačka, 1996).

Z hlediska vývoje průmyslu v kontextu města Brna po revoluci v roce 1989 je zřejmé, ţe v průběhu devadesátých let došlo k výrazné změně struktury zaměstnanosti. Celkově významně klesl podíl zaměstnaných v sekundéru a naopak dochází k nárůstu počtu lidí zaměstnaných v terciéru. Vzhledem k tomu, ţe se celkový počet zaměstnanců v následujících letech po revoluci výrazně nezměnil, lze usuzovat, ţe se zaměstnanost z průmyslu přelila do sektoru sluţeb. Podle detailnějších údajů, které poskytnu v dalších kapitolách textu v rámci analýzy ekonomického vývoje vybraných strojírenských podniků je doloţen výrazný pokles zaměstnanosti u všech zkoumaných strojírenských firem.

Tabulka 2: Podíl zaměstnaných v jednotlivých sektorech NH v okrese Brno – město v jednotlivých letech.

Brno - město 1989 1999 2011 Podíl zaměstnaných v sekundéru (%) 48,9 28,7 26,8 Podíl zaměstnaných v terciéru (%) 48,1 70,72 72,6 Počet zaměstnaných celkem (abs.) 249 453 234 771 - Zdroj dat: Situační analýza JMK, 2006; Průzkum zaměstnanosti JMK 2010; vlastní výpočty

Zeštíhlení podniků v průmyslu z hlediska zaměstnanosti bylo doprovázeno také opouštěním výrobních prostor v souladu s rušením neefektivních provozů a sniţováním nákladů průmyslových podniků. Kapacity těchto prostor jiţ v nových podmínkách trţního prostředí s ohledem na porevoluční kondici průmyslových podniků ani nemohly být naplňovány. Podniky se snaţily tyto prostory prodávat nebo alespoň pronajímat. To se však často nedařilo, protoţe mnohdy bývaly areály jiţ velmi zastaralé, navíc si obvykle nesly určitou ekologickou zátěţ, jejíţ sanace by byla finančně nákladná. Proto v centrálních částech města Brna postupně docházelo ke vzniku nevyuţívaných opuštěných a chátrajících ploch. Tyto plochy se nazývají brownfields (Drkošová, 2005).

Z mapy v Příloze 3, která znázorňuje výskyt brownfields ve vybraném prostoru města Brna v roce 2009 je patrné, ţe se tento problém dotýká například areálů Královopolské, Zbrojovky, Zetoru, ale i dalších areálů kdysi plošně rozsáhlých průmyslových podniků jako bývalých

škrobáren, bývalé Mosilany a Vlněny na Trnité a bývalé textilní továrny v Obřanech. Typické brownfields však můţou zahrnovat i areály neprůmyslového původu (nádraţí, kasárny, bývalé učiliště, fotbalový stadion apod.).

Do dvaceti let po roce 1991 počet obyvatel Brna mírně poklesl (podle ČSÚ 385 tisíc v roce 2011). Vznik vnitřních periferií v Brně jako výsledek úpadku průmyslových areálů a jejich okolí byl jedním z faktorů, který vedl část obyvatelstva centrálních částí města k vystěhovávání se na nebo za administrativní hranice Brna. Tento jev tzv. suburbanizace se stal typickým trendem většiny postindustriálních měst a z tohoto hlediska tedy pro Brno nastala zcela nová etapa vývoje (Koutský, 2011).

Po orientačním přehledu vývoje průmyslu ve městě Brně, se v následujících kapitolách budu zabývat čtyřmi historicky nejvýznamnějšími brněnskými strojírenskými podniky podle pořadí v Tabulce 1. Po stručném přehledu dějin bude důraz kladen zejména na průběh privatizace a ekonomický vývoj strojíren v době od počátku nového tisíciletí aţ do současnosti.

5 Vývoj jednotlivých strojírenských podniků 5.1 První brněnská strojírna 5.1.1 První brněnská strojírna za Rakouska-Uherska

Strojírna J. A. Luze, původního předchůdce První brněnské strojírny, byla vybudována ve Šlapanicích v roce 1814 při nedaleké přádelně. V roce 1836 dochází k přesunu této strojírny k břehu řeky Svitavy na Olomouckou ulici v Brně. V této oblasti podél řeky Svitavy byla v této době jiţ lokalizována celá řada průmyslových podniků a pro strojírnu bylo tedy ekonomicky výhodnější přesunout výrobu právě sem, i také proto, ţe zásobování parou mělo pro zdejší továrny společný zdroj. V roce 1872 dochází ke sloučení strojírny J. A. Luze s nedalekou strojírnou Bracegirdla na Malé Křenové ulici za vzniku První brněnské strojírenské společnosti (Kuča, 2000).

V roce 1873 udeřila celosvětová krize a její důsledky se nevyhnuly ani nově vzniklé strojírenské společnosti. Provoz původní Bracegirdleovy továrny byl úplně zrušen a její výroba byla přesunuta na ulici Olomoucká, kde muselo dojít k následnému výraznému rozšiřování výrobního areálu. Dochází také k redukci ve výrobním sortimentu společnosti – výroba strojů pro textilní průmysl byla zcela zastavena (Steiner, 1974).

Rok 1902 je pro První brněnskou strojírenskou společnost významný, jelikoţ je uskutečněno spojení se strojírnou Friedricha Wanniecka nacházející se na ulici Trnitá. První brněnská strojírenská byla v tomto období počátku 20. století povaţována za jednu z nejvýznamnějších strojíren Rakouska-Uherska, před první světovou válkou zaměstnává téměř 1500 zaměstnanců (Kuča, 2000).

5.1.2 První brněnská strojírna po roce 1918

Po osamostatnění Československa v roce 1918, dochází zejména ve 20. letech 20. století k výraznému republikovému nárůstu postavení strojírenství v kontextu výroby i zaměstnanosti. Tento trend potvrzuje i První brněnská strojírenská, která se nejprve stává akciovou společnosti a poté obdobně jako v předcházejícím historickém období, se slučuje s dalším strojírnami, nyní se společnostmi Brand a Lhullier. Se svými jiţ dvěma tisíci zaměstnanci potvrzuje vlastní rostoucí význam. V letech 1929 aţ 1930 je výroba ve

Vaňkovce, na ulici Trnitá zrušena a tamější sortiment je nově vyráběn v provoze na ulici Olomoucká (Kuča, 2000). Areál společnosti tak zde musí být opět rozšířen o novou halu zasahující aţ k ulici Táborská (Nováček, 1999). Tehdejší výroba podniku je zaměřena zejména na vysokotlaké parní kotle a turbíny a stroje pro cukrovarnický a keramický průmysl. Tehdejší PBS zaměstnávalo 2000 lidí. V průběhu druhé světové války mělo na podnik negativní vliv stejně jako na průmyslové podniky v okolí americké i sovětské bombardování. Prakticky celá průmyslová zóna v Brně podél řeky Svitavy se tak potýkala s výraznými materiálními ztrátami (Kuča, 2000). Samotný areál První brněnské strojírenské byl téměř zničen (PBS).

Obrázek 3: Logo První brněnské strojírny.

Zdroj: PBS

5.1.3 První brněnská strojírna po roce 1945

Po druhé světové válce se zásadně mění podnikatelské prostředí v Československu, velká část soukromých podniků je znárodněna. Ke znárodnění První brněnské společnosti došlo 27. 12. 1945 na základě vyhlášky ministra průmyslu. Je rozhodnuto, ţe společnost bude začleněna pod národní podnik První brněnská a Královopolská strojírna. V roce 1950 se Královopolská strojírna odděluje a nově vzniklá společnost nese název První brněnská strojírna, závody Klementa Gottwalda, n. p. (PBS).

Řízení podniku je nyní v rukou závodních výborů, do nichţ byli volení zástupci zaměstnanců. Poté byla v roce 1945 v rámci celozávodní schůze zaměstnanců zvolena na základě prezidentských dekretů tříčlenná národní správa (Suchomelová, 1961).

V souvislosti s obnovou válkou poškozeného hospodářství dochází k masivnímu rozvoji strojírenské výroby jakoţto hlavního prostředku obnovy továrních komplexů. Strojírenství, zejména těţké, se prakticky stává vedoucím odvětvím zpracovatelského průmyslu.

Zaměstnanost ve strojírenských podnicích postupně dosahuje nejvyšších hodnot v historii. V roce 1960 je v PBS zaměstnáno celkem 7 421 lidí (PBS). V roce 1987 pracovalo v brněnském strojírenském podniku jiţ jen 6 355 lidí. Vedle brněnské výroby byla v totiţ v průběhu těchto téměř třiceti let zaloţena řada pobočných závodů PBS v Tlmačích, Velké Bíteši a Třebíči, později i v Mikulově a Oslavanech. Dohromady měla PBS v roce 1987 v součtu všech výrobních závodů přes 10 tisíc zaměstnanců (Průmysl 1987, 1987). Sortiment výroby První brněnské strojírny však v podstatě zůstává zachován a orientuje se zejména na výrobu průmyslových turbín a parních kotlů. Za úspěchy podniku v období před rokem 1989 lze povaţovat první spalovací turbínu zkonstruovanou a vyrobenou v roce 1960 a konstrukci uhelného kotle o výkonu 1 600 t/hod pro elektrárnu Mělník v roce 1980 (PBS).

5.1.4 První brněnská strojírna po roce 1989

Po roce 1989 dochází opět k výrazným hospodářským změnám na celorepublikové úrovni. Dochází k rozpadu centrálně řízených ekonomik východního bloku a jejich přeměně na ekonomiky trţní. Jedním ze základních procesů transformace bylo prodání státního majetku do soukromých rukou formou privatizace státních subjektů. Prvním krokem byla přeměna PBS v roce 1990 na akciovou společnost. Většinový podíl akcií První brněnské strojírny nejprve v roce 1993 kupuje světově významná švédsko-švýcarská energetická společnost Asea Brown Boveri (ABB) a vzniká tak společný podnik ABB První brněnská strojírna. Do tohoto nového podniku byl vloţen celý areál na Olomoucké a spolu s ním i hlavní podnikatelské obory – výstavba elektráren, výroba kotlů a výroba turbín. V roce 1997 ABB dokupuje i zbylých 33 % akcií od PBS a podnik je přejmenován na ABB Energetické systémy (Klos, 2007).

Další vývoj společnosti ABB Energetické systémy je jiţ zcela oddělený a bez účasti PBS. Roku 1999 se spojila ABB s francouzským Alstomem a vznikl tak subjekt ABB Alstom Power. Poté, co v roce 2000 prodává ABB své akciové zastoupení francouzské společnosti Alstom, se název opět mění, vzniká Alstom Power. V roce 2003 prodává Alstom Power kompletní oddělení energetického strojírenství včetně segmentu parních turbín vyráběných v Brně německé firmě Siemens. Produkce energetických kotlů, kotelen a elektrárenských zařízení zůstala nadále v rukou Alstomu (Klos, 2007). Ten se však v roce 2006 opět zbavuje další divize, tentokrát se jedná o Průmyslové kotle a elektrárny, které prodává rakouskému

podniku Austrian Energy and Environment (AEE). Pod Alstom tedy spadají jiţ jen zbylé divize Příslušenství kotlů, Power service a Modernizace kotlů (Alstom, 2006).

První brněnské strojírně po prodeji svého podílu společnosti ABB v roce 1997 zůstalo to, co dosud ještě neprodala. Toto vlastnictví zahrnovalo zbylé konstrukční a obchodní skupiny, pobočné závody a celou řadu dalšího majetku jako např. učiliště, hotel, rekreační střediska atd. V roce 1999 vlastní akciové podíly První brněnské strojírny několik společností. Ze 48 % je vlastníkem společnost Apollo Prima a. s., se sídlem v Brně na ulici Hlinky 110. Dalším výrazným akcionářem je Fond národního majetku ČR, který vlastní nadále 38 % akcií, ostatní minoritní akcionáři tvoří dohromady zbylých 14 % akcií PBS. V tomto roce je rozhodnuto o přejmenování PBS na První brněnskou strojírnu Brno DIZ, a. s. a přesunu z areálu na Olomoucké na novou adresu Hlinky 110, v Brně. V roce 1999 brněnská PBS DIZ a. s., bez zahrnutí pobočných závodů zaměstnává celkem pouze 40 pracovníků a z hlediska celkových výrobních a obchodních aktivit se potýká se stagnací (PBS).

Toto kritické období však PBS DIZ dokázala přeţít. S ohledem na to, ţe byla tato společnost od tohoto období nadále nositelem tradičního jména, rozhodl jsem se, ţe se podrobněji zaměřím na její další vývoj a hospodaření aţ do současnosti. Součástí této podrobnější analýzy je vývoj majetkové struktury společnosti, významných projektů, jeţ se účastnila a hodnocení vývoje ekonomických ukazatelů zaměstnanosti, trţeb a zisků podle hospodaření společnosti v jednotlivých letech.

5.1.5 Majetková struktura společnosti PBS DIZ a. s. a PBS v letech 2000 - 2011

V roce 2000 společnost PBS DIZ prodává akcie PBS Velká Bíteš v celkové hodnotě 106 mil. Kč a akcie PBS Třebíč v hodnotě 145 mil. Kč, čímţ se zbavuje výrazného majetkového podílu v těchto podnicích. Celkové vlastnictví PBS DIZ v těchto společnostech činí po provedených transakcích jiţ pouze 5 % v PBS Třebíč a 15 % v PBS Velká Bíteš.

V roce 2001 odkupuje firma ImAGe 1, a. s. 97,5 % akcií společnosti PBS DIZ a. s. a stává se tak majoritním vlastníkem.

V roce 2002 se vlastnická struktura společnosti PBS DIZ opět výrazně mění. 61,6 % získává firma Ikag Aktiengesellschaft, se sídlem v Lichtenštejnsku. Firmě ImAGe 1, a. s. zůstává 21,4 % podíl na základním kapitálu PBS DIZ. Dalším akcionářem je ještě nově společnost imAGe alpha, a. s. vlastnící 14,6 % PBS DIZ. Společnost PBS DIZ v tomto roce získává zcela nový akciový podíl ve dvou zahraničních společnostech. Ve společnosti Walter a. s. jde o 0,4 % akciového podílu a ve společnosti Technoexport a. s. se jedná o 0,2 % majetku. PBS DIZ prodává část vlastněných bytů a pozemky na ulici Trnitá a v Líšni.

V roce 2003 se společnost PBS DIZ zbavuje další velké části svého majetku. Prodává definitivně své podíly v PBS Třebíč a PBS Velká Bíteš. Budova Ţabovřeská ve vlastnictví PBS DIZ na ulici Ţabovřeská, která slouţí k pronájmu nebytových prostor pro potřeby kanceláří, dílen, skladů, byla prodána v únoru roku 2003. Významný je také v tomto roce prodej bytů v Brně a Mikulově a prodej pozemků v Brně – Ţidenicích.

K 31. 12. 2004 není struktura společnosti a tím i osoby s podílem výše vkladu rovným nebo větším 5 % základního kapitálu známa s ohledem na to, ţe 97,5 % akcií je vydáno jako akcie listinné na majitele. Tato situace pokračuje aţ do roku 2006. V roce 2005 byl uskutečněn prodej podnikatelského centra Hlinky 118 včetně pozemků v rámci restrukturalizace sniţování stavu movitého majetku. V roce 2004 aţ 2006 PBS DIZ prodává další byty v Třebíči, Brně a Mikulově.

11. 9. 2007 přechází společnost PBS DIZ do vlastnictví Segfield Investments Limited, se sídlem na Kypru. Akciový podíl této společnosti činí nově 97,5 % základního kapitálu PBS DIZ. V tomto roce dochází k dalšímu prodeji bytů společnosti PBS DIZ. 30. 1. 2008 kupuje firma Segfield Investments Limited zbývající 2,5 % dosud nevlastněných akcií základního kapitálu PBS DIZ a stává se tak ze 100 % vlastníkem společnosti. Akcie Technoexport a. s. vlastněné společností PBS DIZ byly prodány společnosti Chemoprojekt, vlastnické právo akcií společnosti Walter a. s. přešlo na hlavního akcionáře, který protiplnění vyplatil.

Dne 8. 9. 2009 přechází PBS ze 100 % do vlastnictví Energetického a průmyslového holdingu, a. s. Nový vlastník EPH, jehoţ akcie jsou rozděleny mezi čtyři společnosti sídlící na Kypru, vlastní celou řadu dalších průmyslových společností například Plzeňská energetika, Czech Wind Holding, Dalkia Česká republika atd. Proto si od vlastnictví PBS slibuje rozvoj synergických efektů v rámci spolupráce s těmito ostatními společnostmi. PBS prodává

pozemky ve Šlapanicích, zůstávají jí pozemky v Černovicích, Líšní a Oslavanech. V roce 2010 nedochází u majetkové struktury společnosti PBS k ţádným změnám. Akciový vlastník PBS, Energetický a průmyslový holding a. s. se v roce 2011 majetkově štěpí a vznikají tak nástupnické holdingy EP Energy, a. s. a EP Industries, a. s., který přebírá 100 % akcií společnosti První brněnská strojírna a. s. EP Industries se sídlem v Brně, je nadále součástí EPH, jehoţ majitelé sídlí na Kypru. Pod EP Industries spadá vedle PBS mimo jiné celá řada dalších průmyslových a energetických společností, například výrobce autobusů SOR Libchavy, Elektrárny Opatovice, Elektrizace ţeleznic Praha a VČE – montáţe (Výroční zprávy PBS DIZ a PBS 2000 – 2011).

Tabulka 3: Majetková struktura společnosti První brněnská strojírna, a. s. v roce 2011. První brněnská strojírna, a. s. Základní kapitál (mil. Kč) 30,1 Akcionář EP Industries a. s. Vlastnický podíl (%) 100 Zdroj dat: První brněnská strojírna a. s.

Základní kapitál společnosti PBS činí v roce 2001 30,1 mil. Kč a jejím jediným vlastníkem se 100 % akciovým podílem je společnost EP Industries. Společnost PBS jiţ nemá majetkové účasti v jiných subjektech.

5.1.6 Významné projekty realizované společností PBS a. s. v letech 2002 - 2011

Sortiment výroby se od zásadních změn v české ekonomice v devadesátých letech změnil. Poklesla spotřeba elektrické energie, zejména v průmyslu, kdy celá řada podniků omezovala výrobu, nebo zanikla. Tím tradiční trh průmyslových a městských tepláren téměř přestal existovat. Proto se PBS DIZ přeorientovala od roku 2002 na základě vyšší poptávky na obor kotlů na spalování obnovitelných zdrojů, zejména biomasy. Výzkum a vývoj kotlů probíhá od roku 2002 aţ do současnosti ve spolupráci PBS s Energetickým ústavem fakulty strojního inţenýrství VUT Brno. Pro projekty z let 2004 - 2011 byla postupně získána podpora z fondů Ministerstva průmyslu a Obchodu ČR. Od roku 2002 byly vyvíjeny kotle na biomasu (dřevní štěpku), které se podařilo uplatnit i na náročném německém trhu. V roce 2004 bylo přijato rozhodnutí rozšířit program výzkumu a vývoje kotlů o kotle na spalování fytomasy – slámy

vzniklé jako vedlejší produkt při pěstování obilovin, nebo slámy z energeticky rychle rostoucích plodin. Projekt byl zahájen v březnu 2005 a probíhal aţ do roku 2009. V roce 2006 bylo rozhodnuto o rozšíření nabídky kotlů na spalování z obnovitelných zdrojů o kotel umoţňující spalovat biologický odpad z výroby z bioetanolu – tzv. lihovarské výpalky. Tento projekt byl úspěšně ukončen v průběhu roku 2010. Od roku 2008 probíhá výzkumu a vývoj kotle na spalování tříděného komunálního odpadu. Ten byl ukončen v prosinci 2010. Téhoţ roku se PBS rozhodla o rozšíření nabídky kotlů o kotle na spalování řepkových výlisků. Byl zahájen výzkum a vývoj, který pokračoval i v roce 2011. Takto se postupně podařilo vyvinout technologie na ekologické spalování výlisků vznikajících při výrobě olejů, odpadu (výpalků) z výroby bioetanolu a také na spalování tříděného městského odpadu. Vedle orientace na obnovitelné zdroje se činnost PBS také orientuje na klasická paliva – uhlí, olej, plyn, která budou mít i nadále v palivovém spektru svoje místo.

Významné projekty PBS v letech 2002 – 2011 jsou uvedeny v tabulce 4. Z hlediska přínosu projektů realizovaných společností PBS DIZ, resp. PBS v posledních deseti letech, měly nejzásadnější význam projekty dodávek tepelné elektrárně Iranshahr v Íránu. Projekty vlastního navrţení konstrukce a montáţe parních kotlů a turbín pod dohledem společnosti PBS zde probíhaly jiţ od roku 1992. V průběhu let 2002 aţ 2006 zde bylo uskutečněno firmou PBS DIZ celkem 5 projektů. Aţ do roku 2006 tvořily tyto projekty kaţdoročně přes 10 % celkového obratu společnosti PBS DIZ. Spolupráce s íránskou stranou však nebyla zcela bezproblémová. V roce 2006 firma VIM Co., Teherán uplatňuje u PBS Brno, DIZ finanční nároky z období 1992 – 1994, za dosud neuhrazené platby za montáţní práce vykonané pro PBS. Soudní spory se v následujících letech podařilo PBS DIZ vyřešit avšak za cenu značných finančních ztrát. V roce 2007 další jednání se společností Iran Power Development Company (IPDC) o supervizi bloků 3 a 4 elektrárny Iranshahr pokračovaly, ale smlouva nebyla uzavřena, jelikoţ si IPDC kladla podmínky nepřijatelné pro PBS. Od tohoto období se uţ PBS na dalších projektech týkajících se elektrárny Iranshahr nepodílela.

Tabulka 4: Významné zakázky a projekty společnosti PBS DIZ v letech 2002 – 2011.

Rok Projekt Zákazník Supervize tepelné elektrárny Iranshahr, Ministry of Energy of the Government of Islamic Republic of 2002 blok 3 a 4 Iran, Iran Power Development Company (IPDC) 2002 Kogenerace Ţiar IDO HP Bratislava 2002 Dodávka spalínového kotle 60t/h VIPAP VIDEM Krško, d. d., Slovinsko 2002 Kotel na spalování biomasy 55t/h BMKW Wicker SRN Náhradní díly pro bloky 1 a 2 elektrárny Ministry of Energy of the Government of Islamic Republic of 2003 Iranshahr Iran, Iran Power Development Company (IPDC) 2003 Kotel na spalování kontaminované biomasy Pforzheim SRN Náhradní díly pro bloky 3 a 4 elektrárny Ministry of Energy of the Government of Islamic Republic of 2003 Iranshahr Iran, Iran Power Development Company (IPDC) Generální oprava turbíny TG 64 o výkonu 2004 3 MW cukrovar Al Ghab, Sýrie Náhradní díly pro kotel a regenerační 2004 ohřívák vzduchu ŠEX Khulna Bangladéš Horkovodní kotle o výkonu 3x45 MW a 2004 1x35 MW Elektrárna Opatovice Výzkum a vývoj kotle na spalování 2004 kontaminované biomasy Výzkum a vývoj kotle na spalování 2005 fytomasy Ministry of Energy of the Government of Islamic Republic of 2005 Supervize Elektrárny Iranshahr Iran, Iran Power Development Company (IPDC) Generální oprava turbíny TG3 o výkonu 3 2005 MW Al Ghab, Sýrie 2005 Kotel na spalování kontaminované biomasy Pforzheim, SRN Supervize a dodávka zařízení elektrárně Ministry of Energy of the Government of Islamic Republic of 2006 Iranshahr Iran, Iran Power Development Company (IPDC) Výzkum a vývoj kotle na spalování 2006 fytomasy 2006 Generální oprava turbíny TG 2 Al Ghab Sýrie Projekt rekonstrukce kotlů v elektrárně Tenza, a. s. Brno 2006 Otrokovice Projekt rekonstrukce strojovny v teplárně 2006 Lovosice ESB Brno, a. s Výzkum a vývoj kotle na spalování odpadů 2007 z bioetanolu 2007 Náhradní díly pro rafinerii HRC Homs, Sýrie Příslušenství strojovny a kotelny Kovohuty 2008 Krompachy ILD Kladno 2008 Úprava kotlů v Teplárně Malešice SES Bohemia Inţenýring Výzkum a vývoj kotle na spalování 2008 tříděného komunálního odpadu Kotelna s kotlem na spalování biomasy Dalkia ČR, a. s. 2009 35t/hod Výzkum a vývoj kotle na spalování 2010 řepkových výlisků 2010 Projekt kotelny na spalování slámy BFS Energo, a. s. Projekt Domoradice kotelny s kotlem na 2011 spalování biomasy Carthamus, a. s. Zdroj dat: První brněnská strojírna a. s.

5.1.6.1 Iranshahr

Jedná se o klasickou kondenzační parní elektrárnu 4x64 MW se vzduchovým chlazením, na spalování topného oleje. Hlavní zařízení, tj. kotle a turbíny, jsou původní PBS provenience a po úspěšném spuštění provozu bloku 1 a 2 byly od roku 2003 spuštěny i bloky 3 a 4. Unikátní je technické řešení z hlediska odolnosti proti zemětřesení – elektrárna je dimenzovaná na 9. stupeň Richterovy škály. Tepelná elektrárna je plně v provozu od roku 2004. Projekty PBS DIZ z let 2002 - 2006 zahrnovaly zejména dodávky zařízení, zahájení provozu a dohled nad provozem spuštěných bloků 3 a 4 a dodávky veškerých náhradních dílů pro bloky elektrárny č. 1-4.

5.1.6.2 BMKW Wicker a Pforzheim

Dalším zajímavým a významným projektem byla dodávka kotlů na spalování kontaminovaného dřevního odpadu pro elektrárnu Wicker v Německu. Celý projekt byl realizován v letech 2002 - 2003. Na základě pozitivních referencí pak společnost vyhrála výběrové řízení a ještě v roce 2003 podepsala smlouvu na dodávku obdobného kotle na spalování kontaminované biomasy (dřevní štěpky) pro elektrárnu Pforzheim v Německu. Zakázka byla kompletována zejména dodávkami z ČR (např. kompletní tlaková část kotle, veškeré potrubní rozvody atd.), další subdodávky byly z Německa (např. dodávka i montáţ ocelové konstrukce, hořáky atd.). Montáţ kotle na základě vlastního projektu PBS DIZ byla provedena dalšími firmami pod dohledem PBS DIZ v elektrárně Pforzheim v letech 2003 - 2005. Oba projekty doprovázela celá řada komplikací plynoucích zejména z dosavadní nezkušenosti firmy pracovat v novém prostředí německého trhu. Přesto jsou s odstupem času společností povaţovány za významné, protoţe jednak poskytly cennou zkušenost a přes zmíněné obtíţe se zakázky podařilo nakonec úspěšně dokončit.

5.1.6.3 Elektrárna Opatovice

Jedna z nejvýznamnějších zakázek společnosti v ČR byl projekt dodávky horkovodních kotlů pro Elektrárnu Opatovice. Zakázka zahrnovala instalaci dvou horkovodních kotelen se třemi horkovodními kotli o výkonu 45 MWt v Hradci Králové a horkovodní kotelnu v Chrudimi s horkovodním kotlem o výkonu 35 MWt. Kontrakt byl podepsán v březnu roku 2004 a do

provozu se zařízení uvedlo od listopadu téhoţ roku. Horkovodní kotle byly projektovány na spalování plynu a lehkého topného oleje. Síťová voda po ohřevu je oběhovými čerpadly napojena na stávající horkovodní síť zajišťující vytápění Pardubic, Hradce Králové a Chrudimi (PBS).

5.1.7 Ekonomický vývoj společnosti PBS DIZ a PBS v letech 2000 - 2011

Tabulka 5: Vývoj ekonomických ukazatelů zaměstnanosti, trţeb a zisků společnosti PBS. První brněnská strojírna, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zaměstnanci 52 67 69 76 56 29 22 26 33 39 41 46 Trţby (miliony Kč) 53,1 1 431 279 393 251 32 42 8 91 178 139 244 Zisk (miliony Kč) 16,4 19,5 23 5 -212 -70 1,4 -15 3,4 4,2 10,4 7,7 Zdroj dat: První brněnská strojírna, a. s.

V roce 2000 se podařilo společnosti prolomit stagnaci předchozích let. V průběhu roku PBS DIZ nabrala celkem 12 nových pracovníků. Na pozitivním obratu ve směřování společnosti se podepsaly významné zakázky v tomto roce. Jednalo se o domácí dodávku spalinových kotlů pro Teplárnu Kyjov a zahraniční kompletní dodávku strojovny včetně technologického zařízení, montáţe a její uvedení do provozu pro společnost ZEC Katowice v Polsku. Obě zakázky se zásadně podílely na výši zisků, činících 16,4 milionu Kč, kterých PBS v tomto roce dosáhla.

V roce 2001 dochází k výrazné restrukturalizaci společnosti. Zcela zásadně ovlivnilo výraznou výši trţeb PBS DIZ v tomto roce výkon organizační sloţky v Íránu (IPDC), který zahrnoval dodávky a supervizí pro zdejší tepelnou elektrárnu Iranshahr. Objem zakázek vyvolal potřebu zaměstnat více lidí, PBS DIZ jich přijímá dalších 15. Vedle toho byly vysoké trţby naplněny pronájmem bytů, administrativního centra Hlinky 118, areálu Ţabovřeská a pozemku Metall.

Roku 2002 společnost dokončuje výraznou restrukturalizaci a dostává se konečně do běţného chodu. Obchodní aktivity se rozšiřovaly a směřovaly do tradičních oblastí působení – Írán, Slovinsko, Latinská Amerika a Německo, kde je realizován projekt Wicker. Významné realizované projekty tohoto roku byly dodávky spalinových kotlů pro ZSNP Ţiar nad Hronom (SR) a pro VIPAP Videm Krško (Slovinsko), supervize a najetí bloků elektrárny Iranshahr a

zahájení výroby pro výstavbu elektrárny na spalování biomasy BMKW Wicker. Celkové trţby firmy byly však výrazně niţší, neţ v roce 2001. Celkový objem činil pouze 279 mil. Kč. Tato suma byla výsledkem jiţ výrazně niţších objemů dodávek pro elektrárnu Iranshahr. Zisk byl tento rok navýšen vůči roku 2001 na 23 mil. Kč, čehoţ bylo dosaţeno hlavně díky prodeji bytů a pozemků na ulici Trnitá a v Líšni.

V roce 2003 se společnosti opět daří, coţ se projevuje nárůstem hodnoty trţeb a relativně dobrého hospodářského výsledku, který činil 5 mil Kč. Z hlediska trţeb byly nejpodstatnější a objemově srovnatelné projekty (kaţdý cca 100 mil. Kč) dodávek elektrárnám Wicker a Pforzheim a dodávek a supervize elektrárny Iranshahr. Objem produkce si vyţádal navýšení počtu zaměstnanců v tomto roce aţ na 76. Společnost v tomto roce také prodává řadu bytů v Mikulově a Brně a pozemek firmy v Brně-Ţidenicích.

Rok 2004 je pro společnost dosud nejhorší v novodobé historii, v tomto roce je vykázána ztráta ve výši 212 mil. Kč. Musela být vytvořena masivní účetní rezerva na předpokládané ztráty pro rok 2005, zejména kvůli očekávané ztrátě projektů Wicker a Pforzheim. Projekty doslova kolabují díky špatné organizaci a koordinaci jednotlivých kroků celého řetězce dodavatelských firem a firem zajišťující montáţní práce pro PBS DIZ. Přesto je hlavním cílem První brněnské strojírny řádně dokončit obě tyto německé zakázky. Firma je těmito okolnostmi nucena k vlastní výrazné restrukturalizaci. Prodává další majetek, byty i pozemky. Jedná se také o prodeji administrativního centra společnosti, na ulici Hlinky 118. Vedle toho je nucena propustit během roku 20 zaměstnanců.

V roce 2005 Společnost dokončuje restrukturalizaci zahájenou v předešlém období a procesy sniţování nákladů. Je prodáno administrativní centrum společnosti na ulici Hlinky 118. Reţijní náklady pro rok 2006 jsou na úrovni cca 30 % nákladů roku 2004. Během roku bylo propuštěno 27 zaměstnanců. Trţby společnosti se v důsledku omezení činnosti sníţily z 250 mil. Kč v roce 2004 na 32 mil. Kč. Přesto pokračoval výkon supervize projektu Iranshahr a byly dokončeny projekty Záloţní zdroje pro Elektrárnu Opatovice a Pforzheim. Pozornost je také soustředěna na realizaci projektů výzkumu a vývoje v oblasti nové technologie spalování různých druhů biomasy. Pro tyto projekty byla získána podpora z fondů MPO. Společnost se snaţí získat nové zakázky pro další období, jedná o další dodávce zařízení pro Elektrárnu Iranshahr a o zakázce na generální opravu druhé turbíny pro cukrovar Al Ghab v Sýrii.

Po úsporných opatřeních souvisejících s restrukturalizací v předchozích dvou letech se společnost v roce 2006 soustředí na vlastní stabilizaci a obnovu objemu trţeb. Setrvačností předchozího vývoje se ještě sniţuje zaměstnanecký stav v tomto roce na pouhých 22 pracovníků. V rámci obnovy zakázek patří jednání s IPDC o přejímce bloků 3 a 4 na elektrárně Iranshahr spolu s ujednaním dodávek zařízení pro tento subjekt. Dokončen byl projekt opravy turbíny pro cukrovar Al Ghab v Sýrii. Byly dořešeny všechny pohledávky a závazky týkající se projektu Wicker. Byl sníţen objem závazků týkajících se projektu Pforzheim, pohledávky jsou vymáhány soudní cestou. Úspěšně byla ukončena realizace výzkumu a vývoje na řešení nové technologie pro spalování biomasy. Zahájeny byly práce na novém projektu – spalování fytomasy. Oba projekty byly podpořeny z fondů MPO. Společnost řeší celou řadu soudních sporů. V souvislosti s projektem Pforzheim ţaluje firmu Metz Anglagentechnik GmbH, Berlin o vrácení neoprávněně čerpané bankovní záruky a za nezaplacení neuhrazených faktur. V případu projektu Wicker ţaluje společnost Bresson a. s., Plzeň za pozdní dodávku komponentů pro projekt. Vedle toho PBS DIZ vymáhá dluţné nájemné za pronájem nebytových prostor dříve vlastněných společností – objekt na ulici Ţabovřeské v Brně a na ulici Hlinky 118 v Brně. Na druhou stranu je na PBS DIZ podána ţaloba firmou Hutní montáţe Ostrava a. s. kvůli nezaplacení částky za více práce vykonané v projektech Wicker a Pforzheim. Týchţ projektů se týká ţaloba angaţované německé společnost OKI Isoliertechnik GmbH, Pforzheim která vyţaduje od PBS DIZ zaplacení neuhrazené částky smluvní ceny. V neposlední řadě íránská společnost VIM Co., Teherán uplatňuje u PBS DIZ finanční nároky z let 1992 – 1994, kdy tato firma zajišťovala montáţní práce pro PBS, včetně úroků vyčísluje nároky na 7,5 mil. USD.

Společnost v roce 2007 pokračuje v obnově své činnosti. Jednání s IPDC o přejímce bloků 3 a 4 elektrárny Iranshahr pokračovalo, ale smlouva nebyla uzavřena, jelikoţ si IPDC kladla podmínky nepřijatelné pro PBS DIZ. V tomto roce byl relativně nízký objem trţeb. Byly realizovány pouze dodávky náhradních dílů pro rafinerii Homs v Sýrii a další menší inţenýrské práce. Pokračoval projekt výzkumu a vývoje kotle na spalování fytomasy a byl zahájen nový projekt výzkumu a vývoje kotle na spalování zbytků z výroby bioetanolu. Oba projekty byly podporované z fondů MPO. Negativní hospodářský výsledek byl ovlivněn zejména kurzovními ztrátami, souvisejícími s posílením kurzu koruny vůči americkému dolaru a euru. Dalším negativním aspektem ovlivňujícím trţby i hospodářský výsledek v tomto roce byly pokračující soudní spory PBS DIZ, které značně limitovaly realizaci a rozvoj výroby.

Zaměření společnosti v roce 2008 je na získávání nových zakázek a zvýšení vlastního inţenýrského potenciálu. Úspěšně byly realizovány nové významné zakázky pro Kovohuty Krompachy na Slovensku a teplárnu Praha Malešice. Společnost vyhrála výběrové řízení a podepsala smlouvu s Dalkia a. s. na dodávku kotelny s kotlem na spalování biomasy o výkonu 35t/h a započala její realizaci. Byla podepsána smlouva na dodávku kotle na odpadní teplo pro rafinerii Burgas v Bulharsku. Pokračovaly práce na projektu výzkumu a vývoje – spalování biologického odpadu z výroby bioetanolu s podporou z fondu MPO. Poptávka německého zákazníka na dodávku 3 kotlů na spalování tříděného odpadu o parametrech 85 t/h pro lokalitu Genthin, byla impulzem pro zahájení výzkumu a vývoje tohoto nového typu zařízeni. Také pro tento projekt byla získána podpora z fondů MPO. Společnost PBS DIZ z větší části vyřešila soudní spory a tak se mohla zaměřit plnými silami na vyjednávání a realizaci nových zakázek, coţ se pozitivně projevilo na výši trţeb, zisku i zaměstnanosti v tomto roce. Výraznou měrou se na pozitivním obratu ve směřování společnosti podílel nový majitel Segfield Investments Limited, který uhradil všechny dluhy společnosti PBS DIZ a investoval do jejího rozvoje.

Dne 23. 6. 2009 bylo rozhodnuto o přejmenování společnosti na První brněnskou strojírnu a. s. V roce 2009 společnost pokračuje v úspěšné stabilizaci na trhu a navyšuje hodnoty zaměstnanosti, zisku a trţeb. PBS se stává ze 100 % majetkem Energetického a průmyslového holdingu a. s. Hlavní náplní roku byla realizace zakázky na kompletní dodávku kotelny s kotlem na spalování biomasy (čisté dřevní štěpky) o výkonu 35 t/h pro teplárnu společnosti Dalkia ČR, a. s. v Krnově. PBS se vedle této zakázky zaměřila na rozpracování nových nabídek pro různé projekty v ČR i zahraničí.

Roku 2010 zaznamenává PBS niţší objem trţeb neţ v roce předchozím, přesto se počet zaměstnanců mírně navýšil. Zcela výrazně se navyšuje zisk a to o více neţ o 100 % ve srovnání s rokem 2009. Do výše zisku se ještě v tomto roce promítlo dokončení projektu pro firmu Dalkia ČR. Zakázka byla dokončena v průběhu roku a spolupráce a součinnost obou firem byla pozitivně ovlivněna faktem, ţe obě spadají pod holding EPH. Vedle toho úspěšně pokračovala realizace projektu Ţarnovica na Slovensku – montáţ parního kotle na spalování dřevní štěpky o výkonu 40 t/h. Byl získán nový projekt v Kutné Hoře – dodávka kotle na spalování slámy o výkonu 33 t/h. V tomto roce byl úspěšně ukončen projekt výzkumu a vývoje kotlů na energetické vyuţití biologického odpadu z výroby bioetanolu. K 31. 12. 2010

byly ukončeny inţenýrské práce k projektu výzkumu a vývoje kotle na spalování tříděného komunálního odpadu. Oba projekty byly podporovány z fondů MPO ČR.

Také v roce 2011 PBS prosperovala, navýšila trţby o více neţ 100 mil. Kč oproti předchozímu roku a nabrala dalších 5 lidí. Rozšíření aktivit společnosti bylo podpořeno faktem, ţe se v červenci přestěhovala do areálu Alstom Power na Olomoucké ulici v Brně, kde našla výhodnější podmínky pro vlastní činnost. Pokračuje realizace dodávek v rámci projektů Ţarnovica a Kutná Hora, vedle toho byla zahájena realizace projektu Domoradice – významné zakázky na výstavbu kotle o výkonu 40t/h na spalování biomasy pro teplárnu Domoradice v Českém Krumlově. Provoz této teplárny je kogenerační, coţ znamená, ţe parní turbogenerátor o výkonu 9 MW vyrábí současně elektrickou energii i teplo pro byty ve městě. PBS navazuje na výsledky projektů výzkumu a vývoje realizovaných za podpory z fondů MPO z předchozích let. Společnost rozpracovala vlastní technické řešení kotle na spalování různých druhů slámy a jedno z nich realizovala (Výroční zprávy PBS DIZ a PBS 2000 – 2011).

Z grafu 1 je na první pohled patrné, ţe celková zaměstnanost společnosti, se pohybovala v první a počátkem druhé dekády nového tisíciletí v rozmezí od 22 do 76 zaměstnanců, coţ je pouhý zlomek dřívější zaměstnanosti. Dávno pryč je období konce devadesátých let dvacátého století, kdy firma zaměstnávala tisíce lidí. Tato skutečnost souvisí s odloučením od výrobního komplexu minulosti a aktuální uţší výrobně-inţenýrskou specializaci, kdy se podnik na projektech podílí pouze dílčími konstruktérskými a návrhovými činnostmi a výrobní činnosti jednotlivých komponentů, stejně jako samotnou montáţní činnost nechává dalším firmám.

V grafu lze dále vyčíst růst zaměstnanosti v letech 2000 – 2003, coţ bylo způsobeno rostoucí zakázkovou aktivitou společnosti v tomto období po uskutečněné restrukturalizaci. Kritickým obdobím společnosti bylo z hlediska zaměstnanosti období let 2005 – 2007, kdy docházelo k omezování zakázek v důsledku komplikací s německými a íránským projektem a naléhavé potřebě sniţovat náklady. K pozitivní změně v zaměstnanosti dochází v období 2008 - 2011, kdy podnik dořešil velkou část soudních sporů, získal silného investora a mohl se opět začít soustředit na realizaci vlastní činnosti.

Graf 1: Počet zaměstnanců společnosti První brněnská strojírna a. s. v jednotlivých letech.

Počet zaměstnanců společnosti První brněnská strojírna, a. s. v jednotlivých letech 80

30 Počet zaměstnanců

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zdroj dat: První brněnská strojírna, a. s.

Graf 2 představuje vývoj trţeb a zisků společnosti PBS v období let 2000 – 2011. Doslova atypicky působí výše trţeb podniku z roku 2001 ve srovnání s ostatními lety. V tomto roce byly realizovány objemově výrazné dodávky pro tepelnou elektrárnu Iranshahr, coţ potvrzuje historický význam této zakázky pro firmu. Následující roky 2002 a 2003 sice uţ trţby společnosti nebyly tak masivní, ale ziskovost společnosti byla stále na srovnatelné úrovni. Zahájení německých projektů a další dodávky pro Iranshahr měly pozitivní dopad na trţby i zisky v těchto letech. Ztrátové období let 2004 – 2005 se projevilo i v grafu 2, coţ jenom ilustruje závaţnost obtíţí, se kterými se společnost musela v této době potýkat.

Léta 2006 a 2007 jsou v grafu trţeb a zisků vyjádřeny nevýrazně. Útlum výrobně-obchodní činnosti souvisel s tehdejší nezbytnou restrukturalizací společnosti. Následné období let 2008 – 2011 graficky znázorněné kolísavým postupným růstem trţeb i zisků vyjadřuje mírné zlepšování celkové kondice společnosti. Ta je jiţ v rukou silného holdingu EPH, který dokázal efektivněji zapojit PBS do projektů, zejména součinností s dalšími společnostmi v holdingu.

Graf 2: Trţby a zisky společnosti První brněnská strojírna a. s. v jednotlivých letech.

Tržby a zisky společnosti První brněnská strojírna, a. s. v jednotlivých letech

1600 1400 1200 1000

800

600 mil. Kč mil. 400 200 0 -200 -400 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zisk 16.4 19.5 23 5 -212 -70 1.4 -15 3.4 4.2 10.4 7.7 Tržby 53.1 1,431 279 393 251 32 42 8 91 178 139 244

Zdroj dat: První brněnská strojírna, a. s.

Oba grafy zaměstnanosti a výše trţeb i zisků mají společné úspěšné období společnosti z let 2000 – 2003 a 2008 – 2011. Se zaměstnaností koreluje spíše výše trţeb, neţ zisků pokud nezahrneme z hlediska trţeb extrémní rok 2001. Na výrazný propad v ziskovosti pak v reakci padají trţby i zaměstnanost společnosti s určitým zpoţděním.

5.1.8 Charakteristika společnosti První brněnské strojírna a. s. v roce 2011

PBS v období posledních deseti let funguje jako inţenýrsko-dodavatelská organizace, která jiţ nemá nic společného s původními dnes oddělenými provozy společností Alstom Power a Siemens a nadále neplánuje vlastní výrobní kapacity obnovovat. Společnosti v Třebíči a Velké Bíteši, jeţ nesou stejný název, se opírají o vzájemnou smlouvu o pouţívání značky, jejímţ majitelem je PBS Brno, jinak na brněnský provoz jiţ nejsou majetkově vázané. Činnost PBS Brno posledních let spočívá v navrţení různých druhů kotlů vlastními inţenýrskými kapacitami, provedení všech výpočtů, zpracování výrobní dokumentace a její předloţení ke schválení autorizované instituci, tzv. jmenovanému místu. Výroba jednotlivých komponentů

kotle podle zpracované výrobní dokumentace je pak zadávána českým i zahraničním výrobcům. Tyto komponenty jsou pak pod přímým vedením PBS montovány na staveništi a doplněny případně o další zařízení (úpravna vody, elektročást, řídicí systém atd.) Poté dochází k uvedení celého komplexu do provozu, prokázání garantovaných parametrů a předání zákazníkovi (PBS).

V Příloze 5 je znázorněna původní plocha areálu První brněnské strojírny ještě před rokem 1989. Společnost tento areál v devadesátých letech opustila a přesunula se do areálu na ulici Hlinky nedaleko brněnského výstaviště. V roce 2010 se ale opět vrací do svého původního areálu na Olomouckou ulici v Brně, protoţe zde našla vhodnější podmínky pro vlastní činnost (PBS).

5.2 Královopolská strojírna 5.2.1 Královopolská za Rakouska-Uherska

Podnik je zaloţen Filipem Porgesem a jeho bratrancem Augustem Lederem dne 26. 9. 1889, potom co se jim podařilo získat povolení upravit bývalý Bauerův cukrovar v Králově Poli na továrnu se zaměřením na kovodělnou a strojírenskou výrobu. Cukrovar se nacházel na pozemcích o celkové rozloze 3,4 ha. Ve prospěch vzniku strojírenského podniku v této oblasti hovořila vyuţitelnost budov cukrovaru v areálu pro výrobu a přístup k nedávno vzniklému ţelezničnímu spojení z Tišnova do Brna. Výhodné také bylo, ţe od roku 1889 byla v provozu tramvajová trať Pisárky – Kartouzy propojující předměstí Králova Pole s Brnem, coţ zajišťovalo dopravní dostupnost pracovních sil z Brna (Kuča, 2000). Pod názvem Brünn – Königsfelder Maschinen Fabrik Lederer & Porges, je společnost zapsána do obchodního rejstříku. Výrobní sortiment byl od počátku nastaven tak, aby byl vyuţit potenciál odbytu průmyslových podniků v rozvíjející se průmyslové zóně v Brně. Ze začátku je podnik orientován na výrobu vagonů, vzduchových kompresorů, parních kotlů a nádrţí. Počátkem devadesátých let 19. století je výroba doplněna o stroje pro dřevozpracující a petrolejářský průmysl a v mostárně se zavádí se výroba ţebříků, schodů, mostů a jeřábů.

V roce 1898 získává společnost první ocenění za vlastní činnost v rámci hospodářské výstavy ve Vídni. Nedlouho po této události je v továrně podniku postavena toho času největší nádrţ na petrolej a v segmentu strojů pro dřevozpracující průmysl je zkonstruována první rámová pila. Zaměstnanost podniku se pohybovala v prvním desetiletí existence v rozmezí 300 aţ 400

pracovníků. Velká část výrobní činnosti probíhala ještě na volné nezastavěné ploše areálu mimo nevelkých prostor samotné továrny.

V následujícím období počátku nového století se společnosti příliš nedaří vyrábět a prodávat některé výrobky, přesto se celkové trţby drţí na úrovni předchozího období a to hlavně díky zakázce pro Rakouskou společnost státní dráhy na výrobu 380 vagonů. V rámci lepší koordinace činností, se společnost, v souvislosti s naplňovanou zakázkou, v roce 1903 slučuje s vídeňskou společností Továrna na vagony, akciová společnost v Simmeringu. S touto událostí se mění i výrobní portfolio Královopolské. Je zahájena výroba plynových generátorů, stavba motorů a v roce 1905 konstrukce silničních parních válců.

Od splynutí s rakouskou společností do první světové války se zaměstnanost podniku pohybovala v rozmezí 1 000 – 1 200 lidí. Během války o značnou část těchto zaměstnanců přichází, řada dělníků i úředníků je odvedena. Navzdory této nepříznivé situaci se roku 1917 společnosti podařilo vyvinout a vyrobit první vagón s vytápěným kotlem a cisternový vůz na převoz kyselin. Koncem roku 1917 slaví Královopolská jubileum, podařilo se jí vyrobit a prodat vagón s pořadovým číslem 10 000.

Obrázek 4: Logo Královopolské

Zdroj: Královopolská

5.2.2 Královopolská po roce 1918

Chvíli po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa došlo k dalšímu milníku společnosti, byl vyroben nový typ motoru, tzv. Hindlmotor. Ve dvacátých letech podnik rozkvétá, daří se oblasti výroby jeřábů a v roce 1928 poskytuje mostárna první svařovanou konstrukci pro brněnské výstaviště.

Po smrti jednoho ze zakladatelů strojírenské továrny v Králově Poli, inţenýra Porgese, se tehdejší akcionáři rozhodli o ustanovení podniku Královopolská jako samostatné společnosti se sídlem v Brně. Dne 12. 10. 1927 je společnost Královopolská továrna na stroje a vagony, a. s., Brno-Královo Pole zapsána do obchodního rejstříku.

Během ve 30. let i Královopolská pociťuje důsledky hospodářské krize, zaměstnanost klesá na 600 pracovníků. V roce 1936 zemřel August Lederer, druhý spoluzakladatel společnosti. Během druhé světové války byl podnik zařazen pod akciovou společnost Reichswerke Hermann Göring, Berlín. Zaměření podniku se však mění jen minimálně. Koncem války je areál Královopolské bombardován a téměř zničen.

5.2.3 Královopolská po roce 1945

Po válce je Královopolská dne 27. 10 1945 znárodněna a v lednu roku 1946 vzniká společný podnik s PBS pod názvem První brněnská a Královopolská. Poválečné období je charakteristické strmým vzestupem výroby a uţ před rokem 1950 závod patří mezi nejdůleţitější podniky československého průmyslu. Rokem 1950 se Královopolská osamostatňuje a vymezuje svůj výrobní program do několika základních oborů – výroba aparátů a zařízení pro chemický a petrochemický průmysl, vodohospodářské účely a jaderná energetika. Společnost se dále zabývá výrobou jeřábů, ocelových konstrukcí a metalurgických výrobků současně s dodávkami ucelených investičních celků. Významné zakázky tohoto období byly například dodávka velkých krakovacích zařízení do Sovětského svazu, překliţárna pro Írán a most pro Egypt. V roce 1960 zaměstnává Královopolská strojírna celkem 7 506 lidí.

Do roku 1966 let vstupuje Královopolská pod označením 11 VHJ Chepos jako perspektivní závod podloţený úspěchy v plnění plánu předešlého období. V období šedesátých let podnik získává celou řadu mezinárodních ocenění za své výrobky. V roce 1966 na strojírenském veletrhu v Lipsku vyhrává zlatou medaili pro společnost její fluidní reaktor. Roku 1967 byla podepsána smlouva na dodání naftových zařízení pro rafinérii Homs v Sýrii a Barah v Iráku s celkovou kapacitou 3 miliony tun ropy ročně. Koncem 60. let je zaloţen pobočný závod Královopolské v Moravských Budějovicích.

Od počátku 70. let aţ do konce let 80., se Královopolská strojírna podle dosahovaných výsledků řadí mezi nejvýznamnější podniky Československa. V tomto období získala celou řadu medailí na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Poslední medaile byla obdrţena v roce 1989 za fermentor s řízeným procesem míchání FS – 70 (Královopolská). Královopolská patřila mezi největší zaměstnavatele v Brně, v roce 1987 bylo v brněnském provozu zaměstnáno celkem 6 557 lidí a dohromady s pobočným závodem v Moravských Budějovicích téměř 7 500 lidí (Průmysl 1987, 1987).

5.2.4 Královopolská po roce 1989

Proces privatizace státního podniku Královopolská strojírna Brno, s. p. byl zahájen v roce 1991. Podnik se nacházel v komplikovaném ekonomickém stavu kvůli zadluţení a vysokému podílu majetku, který byl dále podnikatelsky nevyuţitelný. Příčina zadluţenosti vyplývala ze zrušení tehdejších plánovaných dodávek pro Sovětský svaz a Irák. Proto bylo resortní komisí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) navrţeno hledat cestu oddluţení podniku vstupem zahraničního kapitálu. Hledání zahraničního partnera však nebylo úspěšné. V roce 1992 se podnik nachází ve stavu platební neschopnosti v hodnotě základního jmění, coţ mělo zásadně negativní vliv na samotný provoz podniku. Společnost tím pádem téměř nevyrábí a neprodává, čímţ není schopna hradit nejen provozní náklady, ale ani dluhy, coţ má vliv na další růst zadluţení podniku. To vedle špatné kvality výrobků dále vrhalo stín na podnik z pohledu případných investorů nebo obchodních partnerů. Nepomohlo ani v tom roce vyhlášené embargo Československa na dodávky do Iráku, vzhledem k tomu ţe Královopolská zrovna podle plánu vyráběla, aby realizovala zakázku pro partnera právě v tomto státě. Královopolská a její vedení, nezvládalo přechod do nové reality trţního prostředí. Mezi hlavní příčiny patřilo mimo jiné nejasné cíle formulace cílů společnosti a jejich naplňování, nevhodný sortiment výrobků, sloţitá finanční struktura, neúčinná obchodní činnost pro zajištění nových zakázek apod. Nezkušenost se také projevila uzavíráním pro podnik nevýhodných smluv s partnery ze západních zemí, které Královopolské přinesly další ztráty.

Společnost se pokusila situaci změnit, zvolila nové vedení společnosti, které mělo vyvést podnik z krize. Nový management provedl analýzu stavu podniku a předloţil projekt rekonstrukce pro zajištění dlouhodobého rozvoje. Celý projekt byl rozvrţen do tří etap: konsolidace, transformace a etapa dynamického rozvoje podniku. Poslední etapu mělo

umoţnit partnerství s novým vlastníkem znalým podniku i oboru. Tím měla být Kenap, společnost zaloţena devíti tehdejšími představiteli vrcholového managementu Královopolské za účelem privatizace většinového podílu Královopolské. Po uzavření výběrového řízení se měl Kenap přeměnit na akciovou společnost. Ve prospěch Kenapu ve věci obstát u výběrového řízení hovořily i provozní výsledky nového vedení podniku Královopolská z let 1993 a 1994.

1. 5. 1992 je Fondem národního majetku zaloţena společnost Královopolská a. s. Privatizace měla probíhat na základě návrhu Královopolské prodejem 31% akcií v rámci první vlny kupónové privatizace, 65 % akcií mělo zůstat ve vlastnictví Fondu národního majetku České republiky (FNM ČR) – ty byly určené pro případného zahraničního partnera a 3% akcií bylo určeno pro Restituční investiční fond.

Zahraničního partnera se do 18 měsíců nepodařilo najít, a proto bylo privatizační rozhodnutí pozměněno: 24 % základního jmění Královopolské uplatnit v rámci prvního kola kupónové privatizace (KP), 20,7 % v rámci druhého kola KP, 51 % pro přímý prodej akcií a zbytek základního jmění tj. 4,3 % byly určeny pro Restituční privatizační fond, nadační investiční fond a dočasně pro FNM ČR. Ze dvou vln kupónových privatizací nabyly akcie Královopolské a. s. zejména: První Privatizační IF, a. s. se 7,17 % akcií, 1. S. Expandia a. s. s 6,79 %, Moravskoslezský IPF a. s. s 2,48 % akcií a řada drobných akcionářů.

Královopolská se s novým vedením měnila, v roce 1994 byla jiţ spíše výrobně-inţenýrsko- obchodní podnik, neţ ryze výrobní jako v letech minulých. Společnost směřovala své působení hlavně do velkých dodávek v chemickém a petrochemickém průmyslu velkých investičních celků na klíč. V tomto roce se podnik umístil na 67. místě v rámci ţebříčku Czech Top 100, měl stále 3 665 pracovníků, investice ve výši cca 96 milionů Kč. Vedení podniku však muselo řešit dluhové zatíţení z minulých období. Masivní zadluţení ve výši cca 4 miliardy Kč (krátkodobé, dlouhodobé závazky a nesplacené bankovní úvěry) byly ve srovnání s pohledávkami v celkové výši 815 mil. Kč nepoměrně vyšší, navíc se společnost potýkala s nemoţností získat část pohledávek. Naproti tomu se výrazně zlepšila schopnost podniku získávat nové zakázky. V tomto roce např. společnost uzavřela smlouvy v hodnotě téměř 10 miliard Kč. Společnost se aktivně účastnila výběrových řízení a snaţila se získávat kontrakty na velké investiční celky, ale i menší dodávky doma i v zahraničí.

Výběrové řízení na přímý prodej 51 % akcií Královopolské bylo vyhlášeno koncem roku 1994 a jeho výsledky byly známy počátkem roku 1995. Kenap s. r. o. výběrové řízení vyhrál a v rámci usnesení a jeho pozdějšího upravení mu také byl určen zvláštní splátkový reţim. 10 % kupní ceny akcií zaplatil Kenap před podpisem smlouvy, 10 % měl zaplatit do 90 dnů od 12. 3. 1996 tj. data jejího podpisu. Zbytek kupní ceny měl být kaţdoročně splácen po 20 % podílech aţ do roku 2000.

Počátkem roku 1996 měla Královopolská dohodnuté zakázky na dva roky dopředu. Podnik v srpnu zahajuje majetkovou restrukturalizaci. Rozdělením společnosti na 16 samostatných dceřiných subjektů, vzniká holding Královopolská. Sloučením strategických divizí Jeřáby a Chemie vznikla Královopolská strojírna Brno, a. s. Vedení mělo v úmyslu vytvořit kapitálovým propojením s některými společnostmi silné strojírenské uskupení. Základními kameny mělo být získání akcií společností Kovofiniš Ledeč nad Sázavou a Chepos Brno. Vyvstaly však potíţe s kapitálovým zajištěním. Podnik přes dobrou výrobně-obchodní činnost (v roce 1995 se umístil na 40. místě v Czech Top 100 a mezi strojírenskými podniky byl na 8. místě z hlediska trţeb), nedokázal získat vzhledem k zadluţení úvěry. To způsobilo zrušení plánů na odkup akcií obou zmíněných společností. Současně s tím začalo hledání silného finančního partnera a posílení dceřiné strategické společnosti Královopolská RIA (Realizace Investičních Akcí) a. s.

V roce 1997 vyvstává pro společnost další nepříjemnost. Vlastník Kenap nesplácí první dohodnutou 20 % splátku k 28. 2. 1997 a po několika dohodnutých odsunech se FNM ČR nedočkává peněz ani v říjnu téhoţ roku. Proto je Kenap zařazen do komise neplatičů. FNM ČR dále řeší mimořádnou situaci a uzavírá s Kenapem dohodu o okamţitém navrácení všech akcií Královopolské zpět do rukou FNM ČR. Součástí dohody je také vrácení zálohy ve výši 20 % kupní ceny zpátky společnosti Kenap. Vrácení této částky na účet vlastníka Královopolské se však stalo předmětem vyšetřování policie. Tehdejší předseda FNM ČR Roman Češka byl stíhán za pokus o zneuţití pravomoci veřejného činitele a za podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Stíhání však bylo zastaveno s ohledem na to, ţe k naplnění tohoto kroku smlouvy nakonec nedošlo, FNM ČR od tohoto bodu smlouvy odstoupil. Dalším důvodem k zastavení stíhání byl fakt, ţe podepsanou smlouvu sestavoval FNM ČR jako celek a došlo tedy k sérii selhání na jednotlivých úrovních státní instituce.

Kenap tak v rámci smlouvy s FNM ČR zaplatil dvě splátky a celkem 20 % dohodnuté kupní ceny za 51 % podíl akcií. Tyto platby byly díky smlouvám mezi Kenapem a Královopolskou hrazené z prostředků Královopolské a. s. Třetí splátku tedy Kenap nedokázal uhradit a v prosinci 1997 odstupuje od smlouvy. Bylo to vůbec poprvé, kdy byl privatizovaný majetek navrácen státu a případ největšího odstoupení od smlouvy v historii FNM ČR. Proces zahrnoval majetkové navrácení akcií dceřiných společnosti zpět do vlastnictví Královopolské, ale celkově v poměrně niţších nominálních hodnotách, neţ byla celková hodnota jmění před jeho rozdělením. Nejen v těchto ohledech byla Královopolská poškozena. Kenap si nadále zachoval 11 % podíl v Královopolské, jelikoţ mezitím odkoupil pomocí prostředků Královopolské podíly Expandie a. s., Moravskoslezského IPF a. s. a drobných akcionářů.

V únoru 1998 valná hromada Královopolské a. s. potvrdila smlouvu mezi FNM ČR a společností Kenap o navrácení 51 % podílu do rukou státu a zvolila nové vedení společnosti se zastoupením z FNM ČR. Co se týče ekonomického stavu podniku, tak ačkoliv Královopolská vykazovala zisky z provozu výrobní a obchodní činnosti, celkově byla ve ztrátě téměř 2,5 miliardy Kč, jelikoţ musela tvořit vysoké rezervy. Zhoršený celkový stav se promítl i v ţebříčku Czech Top 100 pro rok 1998, kdy z hlediska produkce byla Královopolská aţ na 98. místě. Hlavními příčinami špatného stavu Královopolské byly dlouhodobě nevyřešené závazky (dědictví po předchůdci Královopolska s. p. ještě z období 1990 - 1992, kdy byly závazky vůči Konsolidační bance Praha a Komerční Bance dohromady cca 850 mil. Kčs.) a neúspěšné hospodaření bývalého majitele Kenap.

Představenstvo společnosti bylo kvůli špatné finanční kondici nuceno podat návrh na finanční restrukturalizaci podniku. Její podstatou bylo převzetí závazků Královopolské ve výši 2 miliardy Kč od Konsolidační banky (KOB) za 1 milion Kč s tím, ţe na účet banky převede 99 % výnosů z prodeje ozdraveného podniku. Odkoupený závazek by byl poté FNM ČR přesunut do základního jmění Královopolské jako nepeněţitý vklad. To by umoţnilo uvolnit vytvořenou rezervu do výnosů společnosti. Poté by FNM ČR vyhlásil nový prodej akcií ozdraveného podniku. Vedle tohoto opatření mělo být započato soudní vyrovnání s ostatními věřiteli.

Jiţ v únoru 1997 podala KOB ke Krajskému soudu ţalobu proti Královopolské a FNM ČR ve věci uvedeného sporu na zaplacení 1,59 miliardy Kč s příslušenstvím. Vzhledem k dlouhé době soudních řízení a k potřebě restrukturalizovat podnik co nejdřív byl podán KOB návrh

vedením společnosti na stáhnutí ţaloby a předání sporu rozhodčímu soudu při České a agrární komoře. Ten by konečné rozhodnutí vydal do šesti týdnů od zahájení řízení. Na to KOB přistoupila a v červnu 1999 podává ţádost na staţení ţaloby od Krajského soudu.

Rozhodčí řízení bylo však ještě nakonec kvůli připomínkám FNM ČR odloţeno. Konečné rozhodnutí padlo aţ v prosinci 1999 s výsledkem, ţe pohledávka KOB patří Královopolské.

Rozhodnutí, ač ne zcela příznivé uvolnilo prostor dalším krokům pro ozdravení společnosti. Následně mimořádná valná hromada rozhodla o uhrazení části kumulované ztráty ve výši 4,2 miliardy Kč a navýšení základního jmění společnosti nepeněţitým vkladem dluhu na 2,3 miliardy Kč. Společnost následně intenzivně hledá investora, aby udrţela chod provozu a pro potřeby soudních vyrovnání. Mezitím se společnost má v plánu udrţovat při ţivotě prodejem nepotřebného majetku a podílů v dceřiných společnostech, klíčové činnosti se udrţovaly pouze v Královopolské strojírně. Na základě těchto plánů byla počátkem roku 2000 vypsána soutěţ na prodej akcií společnosti Královopolská – RIA, Slévárna, Kovárna a Nářadí a nástroje.

Přes provedené kroky a zahájení řešení finanční restrukturalizace přichází v únoru roku 2000 pro Královopolskou nečekaná rána. Na základě návrhu soukromého podnikatele Jana Pivce a společnosti Sušický holding z konce srpna 1999, vyhlašuje Krajský soud v Brně na společnost Královopolská konkurz. Hodnota pohledávky Jana Pivce přitom činila 1,5 milionu korun. Konkurz je vyhlášen navzdory faktu, ţe Královopolská jiţ od června 1999 spory řešila, v té době podala návrh na soudní vyrovnání s věřiteli v celkové hodnotě přes 4 miliardy Kč. Ačkoliv podle správce konkurzní podstaty měla být zachována výroba Královopolské, konkurz jako takový znamenal ohroţení budoucnosti mateřské strojírny i dceřiných firem na ni majetkově vázaných. Poškození pověsti holdingu vyhlášeným konkurzem, mělo za následek ztíţení pozic ve výběrových řízeních na zakázky, jichţ se účastnily jednotlivé podniky. Konkurz také znamenal zastavení výběrových řízení na prodej podílů dceřiných firem Královopolské.

Zadluţená Královopolská Nářadí a stroje tak přišla o moţnost získat strategického investora a sama vzhledem k neřešitelnosti ekonomické situace podala návrh na vlastní konkurz. Dcery s ručením omezením v absolutním vlastnictví mateřské Královopolské - Slévárna a Kovárna se zase dostaly na hranici konkurzu vzhledem k ustanovení obchodního zákoníku, který

ukládá dnem konkurzu zánik vlastnického podílu dluţníka ve společnostech s ručením omezením. Správce konkurzní podstaty však na tomto kroku netrval a umoţnil pokračovat výběrovým řízením směrovaných k prodeji těchto dceřiných společností. Zájemci o majetkovou účast se poté podíleli na řízení společností do doby, kdy bylo moţné akcie odkoupit. Jediná dceřiná společnost prodaná v tomto období byla Královopolská RIA a. s., ta však jiţ v té době neměla majetkové vazby na mateřskou strojírnu.

Samotná mateřská Královopolská strojírna, do které byly směřovány strategické činnosti související s restrukturalizací a která se měla po jejím dokončení stát očistěnou nástupnickou organizací holdingu připravenou na příchod strategického investora, byla konkurzem výrazně poškozena. Dne 13. 5. 2001, bylo konkurzní rozhodnutí zrušeno a byl podán návrh na povolení vyrovnání společnosti. Během půl roku trvání konkurzu přišla firma o zakázky v hodnotě téměř 350 milionů Kč a byla nucena propustit 400 z původních 1100 zaměstnanců. Přes tyto kroky se stále pohybovala ve ztrátách.

V roce 2002 probíhala další fáze restrukturalizace Královopolské, jednalo se o procesy změn v základním kapitálu společnosti. Rokem 2003 bylo prakticky ukončeno soudní vyrovnání akciové společnosti Královopolská. Společnost dokončila komplexní proces likvidace ztrát z minulých let sníţením základního kapitálu a ostatních fondů. Tyto finanční operace vytvořily za účetní rok 2003 celkový hospodářský výsledek 2 167 mil. Kč. Královopolská se sloučila s dceřinou společností Královopolská strojírna Brno, a. s. Tím vznikl výrobní subjekt s dostatečnou majetkovou vybaveností, schopný podnikat v oblasti dodávek pro investiční celky. Tento potenciál měl být následně rozvinut novým vlastníkem společnosti, jelikoţ výše uvedené procesy vytvořily vhodné předpoklady pro prodej majoritního podílu akciové společnosti Královopolská. Privatizace je zahájena v první polovině roku 2003 a samotný proces řízení se protáhl téměř na rok. Z tohoto důvodu a v důsledku negativních mediálních informací zaznamenala Královopolská pokles získaných výrobních zakázek během tohoto období. Zákazníci vyčkávali, nebo přecházeli ke konkurenci. Ztráty výrobní a obchodní činnosti v roce 2003 dosáhly výše -196 mil. Kč. To způsobovalo ekonomické problémy, které nebylo moţné z důvodu neukončené privatizace řešit finančními půjčkami od bank atd. Společnosti se přesto podařilo udrţet platební morálku v únosné míře (Královopolská).

5.2.5 Majetková struktura společnosti Královopolská, a. s. v letech 2004 - 2011

V roce 2004 končí déle neţ rok trvající privatizační proces Královopolské. Struktura vlastníků společnosti Královopolská před vstupem soukromého investora je následující: Česká konsolidační agentura (ČKA) 67 % akcií, Kras a. s. 32,6 % akcií, FNM ČR 0,20 % akcií a ostatní 0,19 % akcií základního kapitálu Královopolské. Dne 29. 6. 2004 zakoupila 99, 86 % akcií z rukou státu a ostatních vlastníků společnost Brass s. r. o. Majetková účast Královopolské a. s. v jiných společnostech v tomto roce činí: 100 % akcií základního kapitálu společnosti Královopolská Nářadí a stroje a. s., která je v konkurzu, 72,46 % společnosti Kenap Královopolská Group s. r. o a 51 % společnosti Královopolská Italia, SRI se sídlem v Miláně. Dne 6. 4. 2005 odkoupila Královopolská 12,23 % obchodního podílu na společnosti Kenap Královopolská Group s. r. o. Dále je v tomto roce zaloţena dceřiná společnost Královopolské na Slovensku – Královopolská Slovensko, se sídlem v Bratislavě. V roce 2008 dochází k drobné změně ve struktuře akcionářů Královopolské. Majitel 99,866 % akcií, společnost Brass s. r. o., kupuje zbývající akcie od společnosti Kenap a dalších subjektů, čímţ se dnem 8. 12. 2008 stává 100 % vlastníkem Královopolské a. s.

V roce 2010, se majitel Královopolské a. s. společnost Brass s. r. o. slučuje s nově vzniklou firmou Královopolská Holding s. r. o. se sídlem v Brně, která je nástupnickou společností. Majetek zaniklé Brass, včetně Královopolské a. s., tak přechází do vlastnictví Královopolského holdingu. V roce 2011 dochází k fúzi mateřské společnosti Královopolská Holding s. r. o. s dceřinou Královopolskou a. s., která je nástupnickou společností a přešlo na ní jmění zanikajícího holdingu v plném rozsahu. Takovýmto způsobem získala Královopolská 50 % akcií společnosti AB Komponenty s. r. o. Vlastníkem 90 % akcií Královopolské je nyní Miroslav Jucha, který byl ovládající osobou zaniklých společností Brass a Královopolská holding. Mimo to, ţe je většinovým vlastníkem Královopolské, je zároveň předsedou jejího představenstva. Královopolská Steel s. r. o., která je sesterskou společností zaniklé společnosti Brass, vlastní zbylých 10 % akcií Královopolské. Dne 24. 8. 2011 Královopolská odkoupila 100 % podíl společnosti Královopolská Kovárna s. r. o (Výroční zprávy Královopolské 2003 – 2011).

Tabulka 6: Majetková struktura společnosti Královopolská, a. s. v roce 2011.

Královopolská a. s. Základní kapitál (mil. Kč) 311,1 Akcionář Ing. Miroslav Jucha Královopolská Steel s. r. o., ČR Vlastnický podíl (%) 90 10 Majetkové účasti společnosti Královopolská a. s. Dceřiná společnost Sídlo Podíl na ZK (%) Královopolská Kovárna, s. r. o. Křiţíkova 68, Brno 100 AB Komponenty, s. r. o. Vídeňská 101/119, Brno 50 Královopolská Slovensko Praţská 5, Bratislava SK 100 Královopolská Italia Itálie 51 Zdroj dat: Královopolská, a. s.

5.2.6 Významné projekty společnosti Královopolská, a. s. v letech 2004 – 2011

V Tabulce 7 je seznam vybraných projektů, které měly pro společnost Královopolská a. s. v letech 2004 - 2011 velký význam. Je však potřeba dodat, ţe se jedná pouze o zlomek velkých projektů Královopolské realizovaných v tomto období. Společnost jich kaţdoročně uskuteční 15 - 25. Moje snaha spočívala ve výběru co moţná těch nejvýznamnějších. Pro přehlednost jsou ke kaţdému roku ve stanoveném období vybrány 4 významné projekty. Z výčtu je patrné, ţe projekty zahrnují stěţejní obory Královopolské a to jak výrobu jeřábů a mostů, tak zařízení pro petrochemický a chemický průmysl. Menší díl projektů nachází uplatnění na půdě ČR, zato větší část zakázek je směřovaná do zahraničí. Z hlediska exportních trhů je těţiště zakázek oboru chemie a petrochemie v Rusku, postsovětských republikách a Iráku. Projekty dodávek mostů a jeřábů však nachází také uplatnění na náročných trzích EU, zejména v Německu a Rakousku. Pro zajímavost uvedu podrobnější informace o třech projektech, které dle mého názoru vykreslují charakteristické produkty Královopolské.

5.2.6.1 Ţelezniční most W5 poblíţ dálnice A1 Westautobahn, Rakousko

Jedná se o ţelezniční jednokolejový ocelový most s pěší lávkou o celkové hmotnosti 308 t.

Tento projekt, realizovala Královopolská pro partnera v Rakousku, společnost Habau Hoch

und Tiefbaugessellschaft v únoru roku 2008. Most má 53,2 metru na délku, 11,5 metru na šířku a 5,8 metru na výšku.

Tabulka 7: Vybrané významné projekty společnosti Královopolská a. s. v letech 2004 – 2011.

Rok Zákazník Projekt; hmotnost / nosnost konstrukcí Místo 2004 Chemopetrol Litvínov Trubkový systém ohřívače tepla; 76 t ČR 2004 NKM NOELL Kočky jeřábů pro atomovou elektrárnu, 7 ks Taiwan 2004 LAVIMONT Brno Reaktor R 101, R 102; 458 t Turkmenistán 2004 VSB Most. j. meziskladu jader. Paliva; 130 t / 10 t x 25,7 m JE Dukovany, ČR

2005 ALSTOM Vysokotlaké výměníky: HPH-1, HPH-2; 40t ČR 2005 Královopolská RIA Vzdušníky, 12 ks; 16,2 t JE Dukovany, ČR 2005 NKM NOELL Jeřábové kočky - 150 t / 15 t - 2ks; Sázecí jeřáb - 250 t Německo 2005 AMRO INDUSTRIEANLAGE OK silničního mostu 229 t; OK pěší lávky - Graz 163t Rakousko 2006 AB MAZEIKIU NAFTA Kolona K-102; 47,68 t Litva 2006 SMS DEMAG Primární chladič koksárenského plynu, 3 ks; 450 t Německo Licí jeřáb 130 t / 30 t +12,5 t-18,74m + rekonstrukce 2006 VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY Ostrava, ČR 3ks Starý Oskol, 2006 OSKMET Licí jeřáb; 250 t Rusko 2007 Habau Hoch und Tiefbaugessellschaft Ţelezniční most Tulln; 230 t Tulln, Rakousko Pottendorfer, 2007 Habau Hoch und Tiefbaugessellschaft Most Pottendorfer; 97 t Rakousko 2007 ALSTOM Trubkové svazky VTO1,2 2ks; 18,4 t ČR 2007 ABB Lummus Global Výměníky; 7,5 t Bulharsko Reaktor R5203 - 51,3 t; Výměník Alfa Laval Packinox 2007 UNIS Brno Basra, Irák - 22 t 2007 TECHNOEXPORT Praha Výměníky; 53,7 t Daura, Irák 2008 TECHNOEXPORT Praha Vyrovnávací nádrţ; 9,7 t Daura, Irák 2008 ZVU Engineering, a.s./ Mazeikiu Nafta Výměník, 4 ks; 110 t Litva 2008 TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY, a.s. Licí jeřáb; 270 t /63 t - 18,5 m Třinec, ČR 2008 Habau Hoch-und Tiefbaugessellschaft Ţelezniční most; 308 t Rakousko Thermal Engineering International JE Jaslovské 2009 Separátory, 2 ks; 160 t (USA)MS Bohunice, SR 2009 OAO Uralchimmaš Trubkový systém konvekce; 7,2 t Uzbekistán Daura, Basrah, 2009 TECHNOEXPORT Praha Výměníky, nádrţ; 21,5 t Irák 2010 SIEMENS Kondenzátor 4076 m2; 107 t Turecko 2010 FLASH STEEL Ostrava Výměník VTO, 1 ks; 17,6 t Kuba Sázecí jeřáb - 260 t / 63 t 2 ks; Licí jeřáb - 260 t /63t 2 Starý Oskol, 2010 ZAO ks Rusko 2011 ZAO Mostový sázecí jeřáb 260 t/63 t x 30,5 m – 2 ks Kaluga, Rusko 2011 Slovakia Steel Mills, a. s. Mostový licí jeřáb 130 t /40 t x 21 m Slovensko 2011 South Rafinery Company ND pece 501B - Steam Superheater; 9,4 t Baiji, Irák Novomoskovskaya 2011 SIEMENS Kondenzátor 4838 m2; 113,5 t , Rusko Zdroj dat: Královopolská, a. s.

5.2.6.2 Mostový licí jeřáb, Slovensko

Jeřáb je určen k manipulaci se sázecí pánví a k obsluze provozu ocelárny ve Stráţském. Jeřáb je zprovozněn v hale, ve které se vnitřní rozsah teplot pohybuje v rozmezí -15 aţ +60 stupňů Celsia. Je ovládán z klimatizované kabiny na boku jeřábu. Hmotnost jeřábu činí 159 tun. Královopolská dokončila tuto dodávku společnosti Slovakia Steel Mills a. s. během roku 2011 (Královopolská).

5.2.7 Ekonomický vývoj společnosti Královopolská, a. s. v letech 2004 – 2011

Tabulka 8: Vývoj ekonomických ukazatelů zaměstnanosti, trţeb a zisků společnosti Královopolská, a. s.

Královopolská, a.s. 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zaměstnanci 759 575 653 672 567 512 516 499 520 Trţby (miliony Kč) 347 340 423 510 612 658 788 591 784 Zisk (miliony Kč) 2166 (-196 za běţnou činnost) 0,8 24 29 34 10,1 70 35,4 26,5 Zdroj dat: Královopolská, a. s.

Počátkem roku 2004 byly úspěšně vyřešeny vzájemné pohledávky a závazky mezi společnostmi Královopolská, FNM ČR a Kenap a vrcholil proces výběrového řízení na prodej majoritního podílu společnosti. Společnost je nyní připravena k úspěšnému průběhu privatizace, má dostatečný základní kapitál a dosáhla kladného hospodářského výsledku za předchozí rok 2003. Dne 9. 6. Rozhodla Vláda ČR na svém zasedání, ţe novým majitelem Královopolské a. s. se stane společnost Brass s. r. o. Veřejné výběrové privatizační řízení bylo naplněno dne 29. 6. 2004 uzavřením smlouvy o prodeji a koupi akcií, uzavřené mezi Brass, s. r. o., ČKA, Kras a. s. a FNM ČR. Tato smlouva stanovila prodej 99,86 % akcií základního kapitálu Královopolské za cenu 36,6 mil. Kč společnosti Brass, s. r. o. Téměř ihned po privatizaci společnost obnovuje činnost, vyvíjí snahu získávat nové zakázky a zahajuje programy inovací procesních a výrobních technologií. Podařilo se také realizovat několik dodávek. Tato skutečnost se projevila do zatím stále relativně nízkých ekonomických výsledků. Trţby ve výši 340 mil. Kč a hospodářský výsledek, který činil 0,8 mil. Kč, jsou v kontextu celého roku projevem sníţené výrobně-obchodní činnosti, která byla výrazněji

uskutečňovaná převáţně aţ po ukončení privatizace a po příchodu nového investora. Mezi významné tuzemské zakázky lze zařadit dodávky trubkových systému ohřívače tepla pro Chemopetrol Litvínov a mostového jeřábu pro mezisklad jaderného paliva JE Dukovany. Zahraniční projekty zahrnovaly například dodávky sedmi kusů koček jeřábů pro německou společnost NKM Noell GmbH, určených pro atomovou elektrárnu na Taiwanu. Dodány byly také dva reaktory, které přes společnost Lavimont směřovaly do Turkmenistánu.

V roce 2005 se Královopolská věnuje především komplexní restrukturalizaci započaté s příchodem nového vlastníka, společností Brass. Během roku byla sníţena dluhová zátěţ o 42,5 mil. Kč, coţ je 55 % celkového objemu. Společnost se stabilizuje a dluhy jiţ nejsou dále prohlubovány. Další procesy restrukturalizace zahrnují sniţování reţijních nákladů, rozšiřování výrobních kapacit, modernizaci výrobních technologií a rozvoj zaměstnanosti. Vzhledem k nárůstu trţeb v tomto období, bylo nezbytné navýšit počet pracovníků o 78 lidí. Tyto nové pozice přináší posílení celého spektra vnitřní zaměstnanecké struktury společnosti, především však v oblasti obchodní, řízení kvality a technické. V oblasti výrobně-obchodní činnosti realizovala společnost celou řadu významných dodávek především v oboru jeřáby. Pro společnost Amro Industrielanlage vyrobila a dodala ocelové konstrukce silničního mostu a pěší lávky určené pro město Graz v Rakousku. Pro německou společnost NKM Noell GmbH dodala sázecí jeřáb o hmotnosti 250 tun a jeřábové kočky. Z oboru chemie vynikaly dodávky firmám v tuzemsku pro vyuţití v ČR. Jednalo se o dodávky vysokotlakých výměníků pro Alstom Power Brno a 12 kusů vzdušníků firmě Královopolská RIA určených pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Královopolská v tomto roce uzavřela na doporučení ministerstva ţivotního prostředí ekologickou smlouvu s FNM ČR k náhradám škod a sanacím staveb, půdy a podzemních vod, které jsou poznamenány stoletou existencí strojírenské výroby v Králově poli. Výše garance byla určena výpočtem FNM ČR, a to aţ na částku 320 mil. Kč.

Rok 2006 byl ve všech ohledech pro Královopolskou pozitivní. Oproti roku 2005 byly trţby o 20 % vyšší, hospodářský výsledek o 21 % vyšší a bylo přijato 19 zaměstnanců. Nově vytvořená kvóta dvaceti pracovních míst pro dělnické profese byla tedy téměř naplněna. Opatření bylo nezbytné vzhledem ke zvyšujícímu se objemu výroby. Dařilo se naplňovat nasmlouvané zakázky a podepisovat nové. Oborově se dařilo spíše výrobě jeřábů – vedle řady dalších, byl dodán licí jeřáb pro společnost Oskmet pro lokalitu Starý Oskol v Rusku a licí jeřáb pro Vítkovice Heavy Machinery do Ostravy. Dále byly dodány tři kusy zvedacích

zařízení chladičů koksárenského plynu pro společnost SMS Demag v Německu. V oblasti zařízení pro petrochemii byla významná dodávka kolony (stojatá válcová nádoba o vnitřním průměru 1 800 mm a tloušťce stěny 45 mm) pro společnost AB Maţeikiu Nafta, která zařizuje dodávky pro litevskou ropnou rafinerii Maţeikiu. Oproti roku 2004, vzrostla pořizovací hodnota investic Královopolské jedenáctinásobně. V tomto směru společnost začala investovat do oblasti informačních systémů – pro standardizaci veškerých procesů ve výrobě. Byla obnovena výrobní zařízení vypalovny, coţ zahrnovalo zakoupení oboustranného tryskáče plechů, uvedení do provozu nového pálícího stroje ESAB a modernizaci stávajících vypalovacích strojů. Také byla zakoupena zařízení do oblasti svařování a tepelného zpracování svářenců. Průběţně probíhá obnova technického vybavení dílen. Dne 12. 12. 2006 společnost získala dotaci pro grantové schéma „Adaptabilita a podpora konkurenceschopnosti podniků a organizací“ na vzdělávací projekt zaměstnanců a zaměstnavatele „Královopolská, a. s. – konkurenceschopný zaměstnavatel“. Projekt zahrnuje vzdělávání zaměstnanců v oblasti strojírenství, informačních technologií a cizích jazyků. Tento projekt je finančně podporován Evropským sociálním fondem (ESF) EU a rozpočtem ČR.

V roce 2007 se společnosti dařilo, dokázala opět navýšit obrat i zisky vůči minulým obdobím. Přesto dochází k výraznému sníţení zaměstnaneckého stavu, zejména kvůli novým restrukturalizačním opatřením vedeným ke sniţování nákladů a větší efektivitě výroby. Zakázky v tomto roce vyplňovaly oba základní segmenty výroby společnosti. Byly realizovány dodávky výměníků a reaktorů pro rafinerie Daura a Basra v Iráku, dále dodávky výměníků a nádrţí pro společnost ABB Lummus Global, podílející se na výstavbě rafinerie v Bulharsku. Neméně významné byly dodávky reaktorů pro rafinerii Novopolock v Bělorusku. Z tuzemských akcí v oboru chemie a petrochemie měla vysoký význam dodávka výměníků (trubkové svazky) pro společnost Alstom Power Brno. V oboru konstrukcí mostů vynikaly zakázky do Rakouska pro firmu Habau Hoch und Tiefbaugessellschaft – ţelezniční most v Tullnu o celkové hmotnosti 230 tun a most v Pottendorferu. Společnost pokračuje v realizaci projektu „Královopolská, a. s. – konkurenceschopný zaměstnavatel“, schváleného v předchozím roce a podporovaného z rozpočtu ESF a rozpočtu ČR.

Společnost navazuje na nezbytná restrukturalizační opatření spjata se sniţováním nákladů, zefektivňováním výroby a modernizací provozu. Proto Královopolská propouštěla nepotřebné zaměstnance i v roce 2008. Zisky společnosti ve výši 10 mil. Kč byly také niţší oproti roku 2007, coţ bylo způsobené hlavně výší investic firmy v tomto roce. Přesto v oblasti výroby a

obchodu Královopolská dokázala navyšovat trţby. Na základě pozitivních referencí projektů z minulých let, se společnosti podařilo realizovat vyšší objem dodávek, čímţ pokračovala v upevňování pozic na stávajících exportních trzích. Zakázky byly úspěšné naplňovány zejména pro zahraniční partnery do Ruska, Iráku zemí bývalého Sovětského svazu a EU. V oboru chemie a petrochemie byly v tomto roce důleţité například dodávky vyrovnávací nádrţe v rámci investiční výstavby rafinerií v Daura, Basra v Iráku a čtyř kusů výměníků pro ropnou rafinerii Maţeikiai v Litvě, jedinou svého druhu v pobaltských státech. V sortimentu jeřábů se jednalo o dodávky licích jeřábů pro Třinecké Ţelezárny a čtyř mostových jeřábů pro inspekční a rovnací linku na úpravu tyčí pro Oskolský Elektrometalurgický Kombinát (OEMK), Starý Oskol v Rusku. Neméně významná byla dodávka ţelezničního ocelového mostu o hmotnosti 308 tun pro Habau Hoch-und Tiefbaugessellschaft do Rakouska. Významné investice zahrnovaly výstavbu lakovny a investice do výrobních prostředků, plášťů budov a výrobních prostor. V oblasti řízení lidských zdrojů byl realizován projekt pro zaměstnance „Královopolská, a. s. – konkurenceschopný zaměstnavatel“. Do projektu, zahrnujícího školení a seznámení se s novými trendy v oblasti strojírenské výroby, bylo zapojeno 186 zaměstnanců. Tato investice byla částečně hrazena z Evropského sociálního fondu EU a Státního rozpočtu ČR.

Navzdory hospodářské krizi se v roce 2009 podařilo společnosti dosáhnout úspěšných výsledků. Hlavním faktorem bylo získání vysokého objemu zakázek ještě v předkrizovém období a jejich následnou realizací v roce 2009. To mělo vliv na výraznou výši trţeb a zvyšující se zaměstnanost v tomto roce. Ke zcela nečekanému zisku společnosti ve výši 69,5 mil. Kč paradoxně přispěla hospodářská recese. Zásadní vliv měly dva faktory - výše nasmlouvaných zakázek z předkrizového období za vysoké předkrizové ceny a cenový propad nákladů, zejména materiálu při realizaci zakázek. Dosaţená výše zisku přispěla ke stabilizaci celé společnosti a sníţení dluhové zátěţe z minulosti. Společnost také zmírnila negativní dopady krize restrukturalizačními opatřeními zaměřenými na sniţování nákladů a optimalizací procesů včetně úpravy fondu pracovní doby. V oblasti zakázek byla významná výroba prototypů separátorů pro jadernou elektrárnu Jaslovské Bohunice, která si vyţádala nové technologické postupy při výrobě. Významná byla dále dodávka trubkového systému pecí a kotlů pro OAO Uralchimaš v Uzbekistánu a dodávky výměníků tepla a nádrţe v rámci investiční výstavby rafinerií pro Petroleum Refinery Daura, Basrah v Iráku. V divizi jeřábů byla významná dodávka čtyř mostových jeřábů do nově budované ocelárny ve Stráţskem na Slovensku pro společnost Slovakia Steel Mills. V oblasti investic byl v tomto roce vybudován

nový provoz nástrojárny, vybavené moderními výrobními technologiemi a zprovozněna nová lakovna velkorozměrových výrobků.

Vzhledem k celosvětové krizi, byl rok 2010 z hlediska realizovaných zakázek nastaven na niţší plánované hodnoty oproti dosaţeným výsledkům roku 2009. Proto byly celkové trţby, zisky i zaměstnanost v Královopolské tento rok niţší. Přesto se podařilo zakázkovou činnost naplnit v naplánované míře. Jedny ze zásadních obchodních případů směřovaly do Starého Oskolu v Ruské federaci. Jednalo se o výrobu a dodávku dvou sázecích a dvou licích jeřábů pro ruskou společnost ZAO. V oboru chemie byly významné dodávky kondenzátorů pro firmy Siemens Industrial Turbomachinery a Flash Steel Ostrava. Královopolská v tomto roce investuje prostředky do vybudování tzv. čistého provozu v objektu chemie – zde bude soustředěna výroba související s jaderným programem. Dále byl zakoupen spektrometr pro vyhodnocení chemického sloţení materiálů a pětiosé CNC obráběcí centrum. V říjnu 2010 byla společnosti schválena dotace od Evropského sociálního fondu v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na zavedení vzdělávání zaměstnanců ve společnosti. Projekt „Královopolská, a. s. – vzdělání, investice do budoucnosti“ je tedy financován Evropským sociálním fondem a také Státním rozpočtem ČR.

V roce 2011 pokračuje společnost ve vzestupném trendu z hlediska růstu trţeb i zaměstnanosti. Firma se snaţí zvyšovat zakázkovou činnost a zlepšovat průběh její realizace hlavně z hlediska zefektivnění dílčích procesů výroby a účinnějšího meziútvarového propojení. V tomto roce byly v oboru jeřáby a mosty dokončeny dva významné projekty. Prvním byl mostový lící jeřáb pro společnost SSM, a. s., Slovensko. Druhým zcela zásadním projektem byla konstrukce mostového sázecího jeřábu do Kalugy v Rusku. V oblasti dodávek pro petrochemický a chemický průmysl byly zajímavé dodávky kondenzátoru pro firmu Siemens, směřující do Ruska. Neméně významná byla realizovaná dodávka náhradních dílů k pecím pro společnost South Refinery Company v Iráku. Jeřáb bude slouţit k manipulaci s kovovým šrotem v provozu zdejší ocelárny. Královopolská uvedla v tomto roce do provozu nový typ moderního a víceúčelového obráběcího centra. Výrobní program byl dále rozšířen o provoz kovárny, jejíţ akcie Královopolská získala. V plánu zůstává realizace projektu směřující k úspoře paliv a energií, se záměrem získání dotací z evropských fondů (Výroční zprávy Královopolské 2003 – 2011).

Stejně jako u ostatních strojírenských podniků, i u společnosti Královopolská a. s. je patrný úbytek v počtu zaměstnanců po roce 1989. V této době zaměstnával podnik téměř 7 500 lidí, koncem minulého tisíciletí to bylo jiţ jen cca 1 100 pracovníků a další úbytky následovaly i po privatizaci společnosti a příchodu nového investora společnosti Brass v roce 2004. Prakticky jediný významnější meziroční nárůst v zaměstnanosti lze v grafu 3 zpozorovat během roku 2006. Společnost v té době rozvíjela svoji výrobní činnost a cíleně vytvořila nová pracovní místa, která také naplnila. Později si však vedení společnosti uvědomilo, ţe s nárůstem zaměstnaneckého stavu klesla produktivita práce a i přes vyšší objem zakázek by se díky zavedeným inovacím a modernizaci výrobních technologií dařilo zakázky naplňovat i s menším počtem pracujících. V rámci co moţná nejvyššího zefektivnění výroby, tak společnost během let 2007 a 2008 propouští celkem 160 zaměstnanců. Nejaktuálnější období společnosti v letech 2009 – 2011 je charakteristické ustálením celkového počtu pracovníků, kdy společnost zřejmě dosáhla optimálního počtu lidí. Zaměstnanost se v tomto období pohybuje kolem celkového počtu 500 lidí. Historicky nejméně lidí bylo ve firmě v roce 2010, kdy vůbec poprvé klesl celkový počet zaměstnaných pod hranici 500.

Pokud jde o celkové trţby a zisky společnosti v jednotlivých letech, tak je z grafu 4 jednoznačně patrný postupný nárůst produkce společnosti po její privatizaci v roce 2004. Trţby soustavně rostly v letech 2004 aţ 2009, coţ dokazuje úspěšnou stabilizaci společnosti po příchodu nového investora. V roce 2010 jiţ byly trţby niţší. Tento fakt souvisel s vnějším ekonomickým prostředím recese, které společnost negativně ovlivnilo. Přes další stagnaci světové ekonomiky i v roce 2011, Královopolská dokázala trţby opět navýšit. Tím společnost ukázala, ţe světová hospodářská recese nemusí mít na poptávku po jejích výrobcích vliv.

Ziskovost společnosti kopíruje trend růstu trţeb, ale jen v období 2004 aţ 2007 a v roce 2009. V roce 2008 společnost investovala značné prostředky do modernizace zařízení, čímţ byl výsledný zisk sníţen. Paradoxně nejvyšších zisků společnost dosáhla v období první vlny hospodářské krize v roce 2009, který byl rekordní i z hlediska trţeb. Královopolská dokázala realizovat veškeré nasmlouvané zakázky za předkrizové ceny a vyrábět jiţ za sníţené ceny vstupů. Důsledkům krize projevujícím se sníţenou poptávkou se však jiţ v následujícím roce 2010 nešlo vyhnout, a proto byly vedle trţeb niţší i celkové zisky. V roce 2011 dochází k dalšímu poklesu ziskovosti a to i navzdory jiţ vyšším trţbám. Ačkoliv objem zakázek rostl, nasmlouvané ceny projektů a nákladů výroby jiţ byly pro společnost méně výhodné neţ v předchozích letech.

Graf 3: Počet zaměstnanců společnosti Královopolská, a. s. v jednotlivých letech.

Počet zaměstnanců společnosti Královopolská, a. s. v jednotlivých letech

800

700

600

500

400 Počet 300 zaměstnanců

200

100

0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zdroj dat: Královopolská, a. s.

Graf 4: Trţby a zisky společnosti Královopolská, a. s. v jednotlivých letech.

Tržby a zisky společnosti Královopolská, a. s. v jednotlivých letech

1000

800

600

400 mil. Kč mil. 200

-200 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zisk -196 0.8 24 29 34 10.1 70 35.4 26.5 Tržby 347 340 423 510 611.8 658 788 591 784

Zdroj dat: Královopolská, a. s.

Souvislost výše trţeb a zaměstnanosti není u Královopolské zcela patrná. Zatímco trţby aţ na drobné výkyvy téměř soustavně od roku 2003 rostly, zaměstnanost naopak ve sledovaném

období, kromě roku 2006, téměř soustavně klesala. Produktivita práce zaměstnanců tedy prakticky po celé sledované období rostla. Stabilizovaný počet zaměstnanců během posledních čtyř let vývoje Královopolské značí, ţe současný stav na realizaci zakázek stále stačí. K této skutečnosti přispěla modernizace zařízení a technologií Královopolské, která díky automatizaci procesů sníţila nároky na obsluhu zařízení lidským personálem.

5.2.8 Charakteristika společnosti Královopolská, a. s. v roce 2011

Společnost si vymezila základní vizi – stát se plně srovnatelným obchodním partnerem pro přední světové investory, a to na základě stability, kvality a spolehlivosti výrobků. Hlavním cílem je být spolehlivým dodavatelem zařízení zejména do velkých investičních celků. Současná struktura společnosti je vymezena dvěma výrobními technologiemi a doplňkovými obory. Hlavními výrobky jsou zařízení pro petrochemický a chemický průmysl (tepelné výměníky, uskladňovací nádrţe, nádoby – tlakové, beztlakové, s míchacím zařízením, reaktory). Druhá základní výrobní technologie zahrnuje výrobu jeřábů (mostové do nosnosti 540 t, poloportálové do nosnosti 300 t, speciální metalurgické, přístavní, kontejnerové) a ocelových konstrukcí (technologické, mosty ţelezniční a silniční). Obě základní výrobní aktivity jsou podporovány Obrobnou, Nářaďovnou a střediskem Povrchová úprava. Dalšími obory jsou provádění destruktivních zkoušek a chemických analýz materiálu v mechanických laboratořích. Společnost také obchoduje s elektřinou a plynem. Podnikatelskou tradici má Svářečská škola, provádějící svářečské kurzy v celé škále metod svařování ţelezných a neţelezných kovů včetně svařování plastů. Společnost sídlí a realizuje výrobní činnost v areálu na Křiţíkově ulici v Brně. V roce 2011 podnik zaměstnával celkem 520 lidí (Královopolská).

Dle rozmístění stávajícího areálu Královopolské (Příloha 6) je areál prakticky celou plochou zařazen do kategorie brownfields (plocha 1501 „Královopolská a. s.“ v mapě brownfields v Příloze 3) a to i přesto, ţe společnost většinu této plochy o rozloze 38 ha nadále vyuţívá k výrobě. Lokalita je ekologicky zatíţena, zejména kvůli tradiční výrobě zařízení pro chemický a petrochemický průmysl. Konkrétní postiţení pozemku spočívá v kontaminaci zemin a sníţené kvality podzemních vod. Od roku 2009 probíhal projekt sanace, který zahrnoval vyjmutí podzemních nádrţí a pravidelný monitoring kvality podzemní vody (Seznam lokalit brownfields, 2009).

Ještě během akciové parcelace Královopolské v devadesátých letech byla z mateřské strojírny prodána část pozemků, které se nacházejí na východ od současného areálu. Celá plocha areálu Královopolské strojírny činí po prodeji pozemků stále výměru 38 ha, z toho je zastavěná plocha cca 50 %. Během privatizace strojírny v roce 2004 investor Brass podepsal smlouvu se státem, ţe nemůţe prodávat pozemky areálu strojírny aţ do roku 2009. Od srpna roku 2009 však tento závazek pro hlavního akcionáře vypršel a majitel jiţ mohl s nemovitostmi vynakládat podle vlastního uváţení. V této souvislosti Královopolská začala nabízet k pronájmu části skladových ploch a některé jiţ pronajímala (Královopolská). V roce 2009 se začala, o dílčí plochu areálu Královopolské o výměře 9 ha situované v jiţní části areálu, zajímat akciová společnost Centre for Science and Technology. Vize této společnosti spočívala ve vybudování vědecko-technického parku zahrnujícího moderní kanceláře, laboratoře a řemeslné dílny nového moderního strojírenského učiliště (Brno křísí strojařinu, první krok začne v Královopolské, 2009).

Samotná Královopolská, ačkoliv chtěla původně celý areál pro výrobní činnost zachovat, byla tomuto návrhu nakloněna. O projektu však od té doby nejsou další informace, takţe z něj nejspíš technologická společnost ustoupila.

Od té doby byly vypracovány po domluvě Královopolské a případných investorů i další revitalizační projekty pro části rozsáhlého objektu strojírny. Plánovalo se vybudování postindustriálního centra, komerčního centra, vzniku parku a jeho napojení na systém městské zeleně apod. Všechny projekty ale zůstaly nenaplněny z důvodů komplikací s jejich případnou realizací v areálu. Obtíţe plochy Královopolské spočívají v její celkové rozsáhlosti, zastavěnosti a v nevhodném umístění na okraji zastavěného území Brna. Vůbec největší problém ale plyne z toho, ţe areál je ze západní, jiţní i severní části obehnán bariérou dopravního tělesa. Jakékoliv napojení např. na okolní obytnou zástavbu by tedy bylo závislé na vybudování pěších lávek a podchodů. Proto se není příliš čemu divit, ţe zatím veškeré snahy o regeneraci objektu a jeho další funkční vyuţití v rámci územního plánu města zůstávají aţ do dnešních dní prakticky beze změn (Královopolská) a (Lorková, 2012).

5.3 Zbrojovka Brno

5.3.1 Zbrojovka Brno po roce 1918

Předchůdcem Zbrojovky Brno jsou původní rakousko-uherské dělostřelecké závody. Z nich se po osamostatnění Československa v roce 1918 vymezuje nový státní podnik československé zbrojovky, ze kterého se poté stává akciová společnost. Zbrojovka Brno, se nejprve zabývala opravami vagónů a vojenských pušek, výrobou součástek pro tehdejší telegrafní a telefonní zařízení a výrobou pomůcek pro ţelezniční opravny a nářadí. Segment pušek nejprve zahrnoval montáţe rakouských Mannlicher a německých Mauser, později nahrazených výrobou pušek vlastního vzoru 24 (Zbrojovka Brno).

Počátkem dvacátých let provází českou ekonomiku a strojírenství stagnace, která však odeznívá s rokem 1923. Od následujícího roku nastupuje mohutný hospodářský růst a s ním i rozvoj strojírenské výroby (Kuča, 2000). Zbrojovka zahajuje v letech 1924 - 1925 výstavbu budov strojírny a nářaďovny pro plánované navýšení výroby pušek a její rozšíření o další ruční zbraně všech ráţí a výrobu kulometů (Zbrojovka Brno). V tomto období dochází k výraznému rozvoji automobilismu, coţ se přeneslo i do portfolia civilní výroby Zbrojovky, která jej doplňuje o automobily značky „Z“. Automobily této značky byly Zbrojovkou vyráběny v letech 1924 - 1936 v nové samostatné továrně v areálu a významem vyvaţovaly rozsáhlou zbrojní výrobu firmy. Počtem vyrobených kusů automobilů ročně v tehdejším Československu se „Zetka“ pravidelně umísťovaly na čtvrtém místě v pořadí automobilek. Celkově jich za 12 let bylo vyrobeno 8 000 kusů. V druhé polovině třicátých let vyvstaly nové hrozby a potřeba Československa vyzbrojit armádu vedla k ukončení automobilové a omezení civilní výroby ve Zbrojovce (Pochop, 1967). Nevojenská výroba přelomu dvacátých a třicátých let ještě zahrnovala vedle automobilů také jízdní kola, průmyslové váhy, nářezové a obráběcí stroje, psací stroje, letecké motory a další speciální strojařské nářadí (Zbrojovka Brno). V novém výrobním areálu Zbrojovky pracovalo ke konci dvacátých let dohromady přes 5 tisíc lidí, a co do zaměstnanosti se jednalo o největší brněnský průmyslový podnik (Kuča, 2000). V třicátých letech narůstá význam Zbrojovky v celorepublikovém a dokonce i evropském měřítku. Zbrojovka získala majetkovou účast v podnicích obdobného zaměření v Československu, ale dalších státech jako v Rumunsku a Jugoslávii. Do počátku druhé světové války měla Zbrojovka pod vedením přes 70 výrobních závodů. Po okupaci Německem byla Zbrojovka zneuţita k výrobě zbraní pro armády Wehrmachtu a Waffen - SS.

Konec války spjatý s bombardováním strategických cílů sovětskou a americkou armádou způsobil téměř kompletní zničení celého areálu Zbrojovky (Zbrojovka Brno).

Obrázek 5: Logo Zbrojovky Brno

Zdroj: Zbrojovka Brno

5.3.2 Zbrojovka Brno po roce 1945

Po druhé světové válce byly objekty továren v areálu přebudovány a výroba podniku obnovena. Zbrojovka byla nově zahrnuta pod Závody Jana Švermy. Součástí těchto závodů byl areál Zbrojovky v posvitavské zóně a Závody kuličkových loţisek (ZKL) v Líšni. ZKL vzniklo přeměnou původní továrny na letecké motory, která zde byla vybudovaná Němci za druhé světové války. Zaměření závodů zahrnovalo vedle zbrojního sortimentu sportovních a loveckých zbraní, také 30 mm kanóny. Zbrojovka ovšem jiţ ustupovala od předválečné výroby kulometů. Těţištěm civilní výroby se vedle psacích strojů, dálnopisů a motocyklových motorů stávají zejména zemědělské traktory. Výroba většiny sortimentu byla soustředěna do zábrdovického areálu Zbrojovky. Traktory pak byly vyráběny v odděleném provozu Zbrojovky, na protějším břehu Svitavy v Husovicích a později i v bývalé továrně na letecké motory v Líšni (Kuča, 2000). Pojmenování traktorů vzniklo slovním spojením počátečního „Zet“, vyjadřujícího hláskované charakteristické první písmeno Zbrojovky vyuţívané v logu společnosti s příponou „-or“, ze slova traktor. První Zetory byly vyrobeny jiţ koncem roku 1945. Jejích výroba se v dalších letech plně přesunula do areálu v Líšni a v Husovickém provozu Zbrojovky byly vyráběny jiţ jen dieselové motory pro traktory. V roce 1960 je Zbrojovka největším brněnským průmyslovým podnikem, zaměstnává rekordních 12 647 lidí (Zbrojovka Brno).

Později byl zaloţen pobočný závod Zbrojovky ve Vyškově. V 70. letech se stávající areál Zbrojovky podél Svitavy rozšiřuje a modernizuje, je postaven nový objekt nářaďovny. S tím

byla postupně pozměňována i výrobní orientace podniku. Během osmdesátých lech se jiţ vyráběla spíše kancelářská, sdělovací a výpočetní technika, dieselové motory pro traktory Zetor, speciální a komunální nářadí. Klasické výroby a opravy zbraní byly vytlačeny a nebyly jiţ prvořadé (Zbrojovka Brno). V roce 1987 zaměstnávala Zbrojovka Brno v brněnském provozu 9 415 lidí a dohromady se svým pobočným závodem ve Vyškově celkem 10 984 lidí, coţ znamenalo určitý pokles, ale zachovávala si i nadále prvenství v počtu pracovníků nejen mezi brněnskými ale i mezi Jihomoravskými průmyslovými podniky (Průmysl 1987, 1987).

5.3.3 Zbrojovka Brno po roce 1989

Po roce 1989 se v souvislosti s rozsáhlými změnami v českém průmyslu i ekonomice mění i situace na úrovni jednotlivých zbrojařských podniků. Cely sektor zbrojního průmyslu byl výrazně negativně ovlivněn rozhodnutími na politické úrovni, které se nesly v duchu sniţování výdajů na zbrojení, zejména do oblastí tehdejšího Sovětského svazu a členských zemí uskupení RVHP. Jelikoţ byly tyto země hlavním odbytištěm exportu nejen Zbrojovky Brno, měla tato opatření zcela zásadní dopad na úroveň výroby a odbyt zbrojních firem. Situace byla o to tíţivější, ţe podniky čelily nové realitě trţní ekonomiky, kde konkurenceschopnost určuje úspěšnost podniků. Rozsáhlé a zastaralé výrobní komplexy Zbrojovky, jeţ produkovaly zbraně jaksi automaticky v pravidelných dodávkách pro východní blok, tak vzhledem k novému ustanovení neměly moc šancí přeţít. Nízká konkurenceschopnost nezbrojních výrobků zase značně uzavírala moţnosti se prosadit na nových trzích (Brada, 1994).

V roce 1992 se ze Zbrojovky Brno, po absolvování dvou kol kupónové privatizace, stává akciová společnost. Podnik je v soukromých rukou a v rámci restrukturalizace dochází k rušení nehospodárných a zastaralých segmentů podniku a propouštění zaměstnanců. Výroba sportovních a loveckých pušek však zůstala zachována, ještě v roce 1999 jich zde bylo vyrobeno téměř 20 000 ks. Naprostá většina pušek se prodala v zahraničí. Oblast výroby zbraní, která byla dále omezená, musela být kompenzována výrobou ostatních strojírenských výrobků. Proto se společnost zaměřovala také na výrobu obráběcích strojů, linek, nástrojů a nářadí. V roce 1999 se Zbrojovka Brno dostává do vlastnictví skupiny českých podnikatelů, kteří nevidí ve společnosti další perspektivu, a proto ruší většinu výroby, prodávají majetek a zařízení a vlastní areál podniku pouţívají téměř výhradně k pronájmu ostatním společnostem. Tento úpadek provozu společnosti lze dokumentovat na zaměstnanosti Zbrojovky počátku

nového tisíciletí. Celý podnik v roce 2002 zaměstnával pouhých deset lidí. Následující rok se Zbrojovka dostává do konkurzu (Vizitka zkrachovalého podniku Zbrojovka Brno, 2007).

V této době však stále brněnská firma vlastní technologické postupy a konstrukční zařízení pro výrobu pušek a toho chce vyuţít společnost Česká zbrojovka Uherský Brod a. s. (ČZUB). Jelikoţ se právě ČZUB v devadesátých letech vzdala vlastní výroby brokových, kulových a kulobrokových kozlic a je si vědoma faktu, ţe Zbrojovka vlastní perspektivní konstrukce pušek tohoto typu, rozhodla se, ţe se sekci pušek Zbrojovky časem pokusí odkoupit (Zbrojovka Brno).

Na jaře roku 2004 je proto v Brně zaloţena společnost Brno Rifles, s. r. o. Tu ještě v listopadu roku 2004 přebírá Eximat a. s., tehdejší majoritní akcionář ČZUB. Brno Rifles se tak stává její sesterskou společností. Samotná Zbrojovka Brno definitivně končí s výrobou v červnu roku 2006 a koncem srpna jsou propuštění její poslední zaměstnanci (Zbrojovka Brno).

Ačkoliv nemá společnost Brno Rifles z historického hlediska s původní Zbrojovkou a. s. nic společného, zaměřil jsem se na další vývoj právě této společnosti jednak z důvodu následného převzetí technologických postupů a konstrukcí na výrobu pušek původní Zbrojovky a. s. a také proto, ţe Brno Rifles později získala autorská práva k pouţívání znaku a jména Zbrojovky a přejmenovala se na Zbrojovku Brno s. r. o.

5.3.4 Zbrojovka Brno, s. r. o.

Ještě v září roku 2006, hned po ukončení činnosti Zbrojovky Brno a. s., společnost Brno Rifles nakupuje v rámci veřejné draţby majetku obráběcí centra a část dalšího strojového vybavení Zbrojovky. Je tak získáno veškeré potřebné vybavení k zahájení výroby. Stroje na výrobu hlavní a paţeb se Brno Rifles rozhodla od Zbrojovky neodkoupit s tím, ţe bude výhodnější nakupovat tyto hotové komponenty přímo od ČZUB, která stroje na jejich výrobu jiţ vlastní. Následovalo odkoupení průmyslových práv na nejperspektivnější pušky portfolia Zbrojovky, kozlice BO řady 800 a kulovnice Brno Effect. Ještě do poloviny října roku 2006 je zaměstnáno 29 lidí, z nichţ většina jsou bývalí zaměstnanci Zbrojovky Brno. 15. ledna 2007 je ve staronovém prostředí Zbrojovky vyrobena první dodávka kozlic, které podle smluvních

vztahů odkupuje ČZUB, zajišťující pro Brno Rifles veškerou obchodní činnost (Zbrojovka Brno).

Areál brněnské Zbrojovky o rozloze přes 22 hektarů byl v lednu roku 2008 vydraţen. Kupuje jej slovenský holding J & T za rekordních 707 miliónů Kč. Smlouva o prodlouţení činnosti Brno Rifles v pronajatých prostorách je novým vlastníkem potvrzena a výroba zde od té doby pokračovala. Od roku 2009 však hledala společnost nové odpovídající prostory, které by nahradily původní montáţní a výrobní haly, jelikoţ se jejich stav kaţdoročně zhoršoval a společnost musela vynakládat vysoké částky na reţijní náklady (Zbrojovka Brno).

Jiţ na podzim roku 2009 nakonec dochází k přesunu výroby Brno Rifles s. r. o. z bývalého areálu Zbrojovky v Zábrdovicích do nedalekého objektu tehdejšího učňovského střediska. Subjekt zde na areálu o rozloze 830 m2 výrobní plochy postupně pokračuje ve vlastní činnosti. Nejprve došlo k renovaci nových výrobních prostor a zázemí, poté byla provedena nová instalace elektrické sítě a zajištěno nezbytné zabezpečení objektu. Pro vlastní výrobu byl sníţen počet strojů. Nové výrobní prostory zvolené společností byly přínosem, coţ se projevilo zkvalitněním výroby a zvýšením produkce zbraní (Zbrojovka Brno pokračuje, Brno Rifles nekončí, 2010).

23. 6. 2010 se majiteli společnosti Brno Rifles s. r. o., ČZUB, podařilo získat ochranné známky a znak zaniklé Zbrojovky Brno a. s. Nedlouho poté dochází také k přejmenování společnosti Brno Rifles s. r. o. na Zbrojovku Brno, s. r. o. Přesto zůstala současně značka Brno Rifles zachována, jelikoţ se zbraně pod tímto označením jiţ dostaly do povědomí myslivců a lovců u nás i ve světě (Zbrojovka Brno pokračuje, Brno Rifles nekončí, 2010).

5.3.5 Majetková struktura společnosti Zbrojovka Brno, s. r. o.

Od listopadu 2004 do 31. 8. 2008 je se 100 % podílem na základním kapitálu Brno Rifles jediným majitelem společnost Eximat a. s. se sídlem v Praze. Dne 1. 9. Zanikla společnost Eximat a. s. v důsledku sloučení s nástupnickou společností Česká zbrojovka a. s., se sídlem v Uherském Brodě, která se od té doby podílí 100 % na základním kapitálu společnosti Brno Rifles (Zbrojovka Brno).

Tabulka 9: Majetková struktura společnosti Zbrojovka Brno s. r. o. v roce 2011.

Zbrojovka Brno, s. r. o. Základní kapitál (mil. Kč) 12,1 Akcionář Česká zbrojovka Uherský Brod a. s. Vlastnický podíl (%) 100 Zdroj dat: Zbrojovka Brno, s. r. o.

5.3.6 Ekonomický vývoj společnosti Zbrojovka Brno, s. r. o. v letech 2009 - 2011

Tabulka 10: Vývoj ekonomických ukazatelů zaměstnanosti, trţeb a zisků společnosti Zbrojovka Brno, s. r. o.

Zbrojovka Brno, s. r. o. 2009 2010 2011 Zaměstnanci 16 11 12 Trţby (miliony Kč) 18,5 15 12, 4 Zisk (miliony Kč) 1,6 0,7 1,4 Zdroj dat: Zbrojovka Brno, s. r. o.

10. 11. 2009 jsou uvedeny do výroby a prodeje společností Brno Rifles dva nové typy pušek Brno Competition. Podnik zaměstnává v roce 2009 celkem 16 lidí, obrat společnosti dosahuje 18,5 milionu Kč, zisky tvoří 1,6 milion Kč.

V roce 2010 se počet zaměstnanců sníţil vůči roku 2009 zejména v důsledku změn prostor působení společnosti a jejího stěhování do nového areálu. Zbrojovka byla v tomto roce vytíţená rekonstrukcí výrobního prostoru v novém areálu, investovala zde do elektroinstalace apod., takţe vlastní výrobní činnost a zakázky byly omezeny. Také proto byl celkový obrat i zisky společnosti niţší, neţ v předcházejícím roce 2009. Společnost měla na konci roku 2011 celkem 12 zaměstnanců. Navyšuje tak stav vůči předchozímu období o jednoho zaměstnance. Rekonstrukce areálu byla dokončena, společnost se zaměřila na dokončení zakázek a to se projevilo pozitivně také na výši zisků. Dařilo se zejména oboru kulových kozlic Brno Stopper určených pro lov nebezpečné zvěře, vyuţívané zejména v Africe. Úspěšně se daří ale prodávat i ostatní zbraně, hlavně do Ruska, kam ČZUB své dceřiné společnosti směřuje téměř 50 % výroby loveckých pušek (Zbrojovka Brno).

Současná Zbrojovka Brno s. r. o. se pomalu začíná zavádět na poli loveckých pušek. Úspěch se však musí připsat silné mateřské společností ČZUB, která má zásadní podíl na obnově

výroby zbraní v Brně. Stávající výrobní činnost brněnského podniku je však stále minimální a to nejen ve srovnání s původní Zbrojovkou, ale právě i se současnou mateřskou ČZUB. Jenom pro zajímavost lze uvést, ţe ČZUB měla v roce 2011 přes 1 200 stálých zaměstnanců a kaţdoročně jejich stav navyšuje. Trţby byly v témţ roce přes 2 miliardy Kč, zisky přes 200 milionů Kč. Velkou část trţeb i zisků ČZUB tvoří její druhá dceřiná společnost, divize působící v USA, která v roce 2011 dosáhla rekordních trţeb ve výši 29 milionů dolarů (Výroční zpráva České zbrojovky Uherský Brod 2011).

5.3.7 Charakteristika společnosti Zbrojovka Brno, s. r. o. v roce 2011

V současné době, se společnost Zbrojovka Brno s. r. o. zabývá výrobou kulobrokových a brokových kozlic typu BO 803 a zlamovacích kulovnic Brno Effect, vycházejících přímo z původních konstrukcí Zbrojovky Brno. Dále společnost vyrábí zcela nové typy pušek - kulové kozlice Brno Stopper určené k lovu nebezpečné zvěře a pušky Brno Competition určené pro střelecké disciplíny Trap, Doubletrap a Skeet (Zbrojovka Brno). Většina částí kulovnic a brokovnic se vyrábí v Uherském Brodě. V Brně se pak sestavují hlavňové svazky a vyrábí komponenty k hlavňovým svazkům. Dále zde probíhá montáţ a nastřelení a zakázková činnost (Zbrojovka Brno pokračuje, Brno Rifles nekončí, 2010). Vedle výroby nových pušek Zbrojovka Brno, s. r. o. nabízí zákazníkům renovaci starších zbraní z výroby bývalé Zbrojovky a moţnost sestavit zbraň přímo podle specifických poţadavků. Většina vyrobených pušek je vyváţená do zahraničí. Tento proces probíhá prostřednictvím ČZÚB, která zajišťuje nadále veškerou obchodní činnost nové Zbrojovky. Administrativní sídlo společnosti je nadále stejné, nachází se v Brně-Zábrdovicích na Lazaretní ulici v areálu bývalé Zbrojovky. Vlastní výroba byla přesunuta a probíhá v nedalekém areálu bývalého učiliště Zbrojovky (Zbrojovka Brno).

Původní areál Zbrojovky před rokem 1989 je znázorněn v Příloze 7. Po konkurzu Zbrojovky a. s., koupila celý její pozemek areálu slovenská investiční společnost J & T v roce 2007. Areál je v celé své ploše zařazen do kategorie brownfields (plocha 3401 „Bývalá Zbrojovka“ v mapě brownfields v Příloze 3). Jednou z komplikací areálu je fakt, ţe většina jeho plochy o velikosti 22 ha je zastavěna chátrajícími budovami, které nebyly po dlouhou dobu udrţovány. Další obtíţe pozemku spočívají v kontaminaci zemin a podzemní vody těţkými kovy jako důsledek dlouholeté zbrojní výroby (Zbrojovka Brno) a (Seznam lokalit brownfields, 2009).

Plány slovenského investora s dobře situovaným pozemkem nedaleko centra Brna ještě v roce 2009 zahrnovaly vystavit na této ploše byty, obchody a kanceláře v hodnotě 10 miliard Kč. Výstavbě by nejdřív musela předcházet demolice stávajících budov a vypořádání se s ekologickou zátěţí areálu. V této souvislosti byla provedena projektová dokumentace a urbanistická studie, kterou společnost předloţila a čekala na schválení nového územního plánu magistrátem Brna (Skupina J & T získala Zbrojovku Brno, 2009). Z původní představy nakonec majitel pozemku po roce 2009 dočasně ustoupil a soustředil se jen na pronájem budov, kontrolu jejich stavu, opravy a jejich případné bourání v tomto rozsáhlém areálu. Hlavní plánovaný projekt byl odloţen, protoţe stávající ekonomické podmínky nebyly od roku 2010 příznivé. Výstavba čtyř stovek bytů a kanceláří v objektu by si vyţádala investice ve výši několika miliard korun. S ohledem na všeobecný pokles poptávky po nových prostorách, který souvisí s ekonomickou stagnací posledních let, investor J & T vyčkává, aţ se situace na trhu vylepší. Poté plánuje zahájit realizaci projektu (Byty i kanceláře ve Zbrojovce vyrostou, až bude trh v kondici, 2011).

5.4 Zetor Brno 5.4.1 Původní továrna na letecké motory

Počátkem roku 1941 v průběhu druhé světové války se Němci rozhodli, ţe zaloţí v katastru Líšně odštěpenecký závod společnosti Junkers na výrobu leteckých motorů – Flugmotorenwerke Ostmark Wien, Zweigwerk Brünn (FOB). Jako nejvhodnější místo pro výstavbu továrny byl vybrán pozemek pod Stránskou skálou u trati Boudně. Toto místo bylo vybráno velmi pečlivě. Důleţitou roli sehrálo to, ţe pozemek byl relativně blízko Brnu a přimykal se k ţelezniční trati napojené na hlavní tahy. Během roku 1941 se započala výstavba, nejdříve byla vybudovaná infrastruktura – trafostanice, vlečka, vodovod apod. Poté bylo vystavěno pět hlavních továrních budov, pár přiléhajících menších budov a jedna správní budova. Výroba v továrně začala koncem roku 1941. Během roku 1942 bylo v k továrně přiléhajících pracovních táborech ubytováno téměř 700 lidí. V této souvislosti byla vybudována poblíţ Juliánova menší čtvrť vystavěna z dřevěných a cihlových domů. Provoz továrny vyráběl motory aţ do poloviny roku 1944, kdy musela být výroba po masivním bombardování ukončena. Nezbylo téměř nic, všechny stroje a většina budov byla během náletů zničena (Segeďová, 2010).

Obrázek 6: Logo Zetoru Brno a vznik názvu.

Zdroj: Zetor Tractors

5.4.2 Vznik Zetoru Brno po roce 1945

V prostoru, kde se nacházel závod na letecké motory, byla po druhé světové válce postavena nová továrna. Původní provoz byl koncem války srovnán se zemí a zbyly z něj jen trosky. Pro zaloţení závodu na témţ místě ale hovořila jiţ vybudovaná infrastruktura, odkoupené pozemky a i přítomný stavební materiál, který se dal do určité míry vyuţít. Lokalizace v daném prostoru byla výhodná také vzhledem k nedaleké vzdálenosti města Brna. Krátce po ukončení války byla tedy továrna rekonstruována a pod novým názvem Závody kuličkových loţisek, Brno byla zařazena do koncernu brněnské Zbrojovky. Sortiment továrny zahrnoval výrobu textilních strojů a později valivých loţisek. Ve Zbrojovce byla v době po válce v rámci částečné transformace zbrojní výroby na mírovou zahájena výroba traktorů. První vyrobený traktor typ Z 25, vyjel z továrny Zbrojovky v Husovicích dne 15. 3. 1946. Tohoto dvouválcového traktoru se vyrobilo do konce roku 1947 ve Zbrojovce přes 3 500 kusů a v únoru roku 1949 byl vyroben desetitisící kus. Celkově se traktoru typu Z 25 vyrobilo přes 40 tisíc. Výroba modelu Z 25 končí s příchodem nového typu Zetor Super 50, jenţ se začal vyrábět v roce 1955. Vzhledem k zaměření Zbrojovky na mnohé další obory, byla výroba traktorů ve zdejším provozu postupně utlumována. Koncem čtyřicátých let je rozhodnuto o přesunu těţiště výroby traktorů z Husovic do provozu v Líšni. Po převedení výroby traktorů Zetor 25 začala sice Zbrojovka v polovině padesátých let vyrábět výkonnější traktory Zetor 35 Super a Zetor 50 Super (v kolovém i pásovém provedení), ale jejich výroba byla v závěru šedesátých let ukončena. Aţ do roku 1975 pak pokračovaly dodávky některých komponentů traktorů Zetor 50 Super ze Zbrojovky pro traktorovou montovnu v Barmě. Ve Zbrojovce poté byla v rámci traktorové výroby jiţ jen ponechána výroba motorů značky Zetor.

Většina výroby traktorů se tedy se tedy postupně přesouvá do Líšně. Během roku 1957 dosáhl provoz v Líšni jubilea, byl zde vyroben traktor s pořadovým číslem 100 000. V roce 1960 zaměstnává ZKL Líšeň celkem 8 517 lidí. Koncem padesátých a v průběhu šedesátých let líšeňská továrna pravidelně vyráběla tisíce traktorů a neustále se rozšiřovala. Vedle toho byl zaloţen pobočný závod ZKL v Havlíčkově Brodě. Samotná obec tehdejší Líšně, ke které závod spadal, měla v období šedesátých let méně obyvatel, neţ líšeňská továrna ZKL. Většina zaměstnanců do líšeňského závodu tedy dojíţděla, nejčastěji z Brna. Kvůli této skutečnosti proto byla v pozdějším období zahájena výstavba nového sídliště v Líšni, které prioritně slouţilo právě zaměstnancům továrny národního podniku. Během sedmdesátých let, díky typizaci a unifikaci výrobků vznikl v té době přelomový a dnes jiţ legendární model traktoru 8 011 Crystal, který aţ do konce osmdesátých let zůstal nosným sortimentem výroby. Ke strukturální změně v organizaci podniku došlo v průběhu sedmdesátých let, kdy byla ze závodů ZKL vyčleněna výroba traktorů, jejíţ provoz přebírá podle vyráběných traktorů i vlastní název. Vzniká tak národní podnik Zetor Brno (Zetor Brno). V roce 1987 brněnský Zetor zaměstnával 8 705 lidí a s pobočným závodem v Havlíčkově Brodě celkem 9 962 pracovníků (Průmysl 1987, 1987). Během socialismu byla k Zetoru vystavěna také učňovská škola. Zajímavostí je to, ţe výuka nejprve probíhala v dřevěných domcích, které byly postaveny v době, kdy se v prostoru areálu Zetoru ještě nacházela továrna na letecké motory (Zetor Brno).

5.4.3 Zetor Brno po roce 1989

Počátkem devadesátých let měl Zetor, výrobně zaměřen na zemědělskou techniku v rámci Československa podobnou výchozí pozici, jako ostatní tuzemští výrobci motorových vozidel. Velká většina dodávek měla směřovat v návaznosti na 80. léta do tradičních oblastí postsocialistických zemí, Sovětského svazu a na Blízký východ. Posledně jmenovaná oblast však na počátku devadesátých let byla zasaţena válkou. V jejím kontextu bylo na Irák, tradiční teritorium odběru brněnských traktorů, vyhlášené embargo. Tato událost měla přímý dopad na výrobu Zetoru a znamenala první citelnou ztrátu pro společnost. Bohuţel však nebyla jedinou. Protekcionistický postoj okolních zemí Československa vůči vlastním výrobcům zaměřených na obdobný sortiment značně znevýhodnil dříve jisté postavení Zetoru na těchto trzích. Tyto faktory měly dopad na velkou ztrátovost a růst zadluţení společnosti v tomto období. Celkovou nestabilní situaci navíc postupně prohlubovalo neúspěšné hledání

soukromého majoritního investora v rámci probíhající transformace a privatizace Zetoru a některé chybné kroky vedení v průběhu uzavírání kontraktů. Dne 1. 5. 1992 vzniká akciová společnost Brno Diesel, která zahrnuje privatizovaný majetek divize motorů státního podniku Zbrojovka Brno. Do společnosti Brno Diesel byla k 1. 7. 1993 v rámci schválení dodatku privatizačního projektu vloţena část majetku státního podniku Zetor. Současně s touto událostí se mění název společnosti Brno Diesel, a. s. na Zetor, a. s. Podnik je stále v drţení FNM ČR.

Od roku 1993 probíhalo jednání s potenciálním strategickým partnerem, společností John Deere & Co. Součástí jednání bylo přistoupení Zetoru na marketingový kontrakt mezi společnostmi. S odstupem času vyplulo na povrch, ţe je smlouva pro Zetor značně nevýhodná. Nevýhody plynoucí ze smlouvy spočívaly v zablokování určitých trhů pro Zetor a nemoţnost uzavírat smlouvy o spolupráci s dalšími firmami. Také z tohoto důvodu se Zetor dostal během roku 1994 na pokraj bankrotu. Koncem roku 1994 kupuje Konsolidační banka Praha, s. p. 69,6 % majetku akciové společnosti Zetor od FNM ČR získaného v procesu privatizace Zetor, s. p. formou navýšení základního kapitálu Zetoru, a. s., který byl uskutečněn vkladem části majetku, jeho delimitací majetku Zetor, s. p. Po této proceduře KOB navýšila svůj podíl jiţ na 79,4 % akcií Zetoru. V prosinci roku 1996 byl rozhodnutím valné hromady přijat program stabilizace vlastního kapitálu společnosti Zetor. Dochází k navýšení vlastnického podílu KOB na 97 % akcií Zetoru.

V roce 1997 byla mezi Konsolidační bankou a společností Motokov International a. s., uzavřena kupní smlouva s opcí do konce roku 2000 na odkup akciového podílu Zetoru. Akciový podíl měl být odkoupen postupně ve třech fázích. Naplnily se však pouze dvě fáze prodeje v letech 1998 a 1999, které v součtu znamenaly výsledný podíl 47,8 % akcií Zetoru pro Motokov International. Navzdory opční smlouvě, ke koupi zbylého, ze smlouvy vyplývajícího podílu firmou Motokov International nedošlo. Další událostí roku 1997 bylo cílené sníţení základního kapitálu Zetoru o více neţ 4 miliardy Kč, aby společnost mohla uhradit ztráty. Současně proběhlo zvýšení základního jmění o 3,67 miliardy Kč, které bylo uhrazeno ze Státního rozpočtu ČR. Jelikoţ ale vláda rozhodla o finanční intervenci se zpoţděním, rozpočtová injekce dokázala uhradit kumulovanou ztrátu Zetoru jen do začátku roku 1996. Tento rok je však pro společnost znovu ztrátový, během účetního období vykazuje Zetor negativní hospodářský výsledek ve výši 1,5 miliardy Kč. Záchranou společnosti měla být vypracovaná strategie firmy z roku 1997, na jejímţ základě měl být realizován prodej 17

000 kusů traktorů ročně a postupné plánované navyšování zisků aţ k hranici 200 milionu Kč v roce 1999. Líbivou vizi se však nepodařilo naplnit ani zdaleka, v následujících letech naopak dochází k prohlubování zadluţení o další miliardy korun. Situace byla pro Zetor na konci devadesátých let víc neţ komplikovaná. Výše dluhu a neschopnost jej splácet se promítá také do provozu společnosti, která má potíţe s financováním výroby. Proto bylo vládou ČR v roce 2000 schváleno usnesení, ve kterém odsouhlasila opatření vedoucí k revitalizaci Zetoru a hledání strategického partnera. Následně byla majoritním akcionářem KOB, Revitalizační agenturou, a. s. a managementem Zetoru, uskutečněna opatření k zajištění vládního usnesení. Toto opatření zahrnovalo sníţení základního kapitálu Zetoru ze 4,1 miliard Kč na 2,4 miliardy Kč za účelem úhrady ztrát z minulých období a převod 47 % akcií z firmy Motokov International do společnosti Revitalizační traktor, s. r. o., dceřiné společnosti KOB.

Poté proběhla pod vedením Revitalizační agentury finanční restrukturalizace Zetoru zahrnující soudní vyrovnání. Jejím cílem bylo zejména stabilizovat Zetor a připravit jej na příchod strategického investora. Činnost Revitalizační agentury byla ukončena v únoru roku 2001 a otevřený proces revitalizace a restrukturalizace Zetoru přebírá společnost Odien Restructuring Services, s. r. o. Ta však smlouvu o zajištění výběru strategického investora v listopadu roku 2001 vypovídá. Proces vstupu strategického investora byl pak dokončen aţ ČKA, která předloţila návrh vládě ČR. Na základě usnesení vlády ČR z dubna roku 2002 je schválen prodej majetkového podílu Zetoru ve vlastnictví ČKA slovenské společnosti HTC Holding a. s. Dne 29. 6. 2002 došlo k podpisu smlouvy mezi společnostmi HTC Holding, ČKA a Revitalizační traktor, s. r. o. o odkupu akcií v hodnotě 310 milionů Kč společností HTC Holding, která tímto krokem získává 98 % vlastnického podílu na základním kapitálu společnosti Zetor, a. s. Samotná provozní činnost Zetoru byla v této době uskutečňována prostřednictvím společnosti Revitalizační traktor, s. r. o. a do příchodu nového investora s podporou prostředků ČKA (Zetor Brno).

5.4.4 Majetková struktura společnosti Zetor, a. s. v letech 2003 - 2011

V roce 2003 vlastní 98 % akcií Zetoru společnost HTC Holding a. s., sídlící v Bratislavě. Majetková účast Zetoru a. s. v této době zahrnuje vlastnictví dceřiných společností, dříve ovládaných firmou Motokov International a. s. U všech těchto dcer má Zetor a. s. 100 % majetkový podíl. Jedná se o společnosti: Energzet, a. s., Brno, Narzet, s. r. o., Brno, Zetor

Sluţby, s. r. o., Brno, Zetor P. D. C., a. s., Brno, Vývojový ústav traktorů, a. s., Brno, Slévárna Zetor, a. s., Brno, Zetor Havlíčkův Brod, a. s., Brno, Zetor Deutschland GmbH, Německo, Zetor UK Ltd., Velká Británie, Zetor Tractors Ireland Ltd., Irsko. Přidruţeným podnikem je Zetor Polska, s. r. o., Polsko. Dále bylo HTC Holdingem rozhodnuto o zachování společnosti Revitalizační Traktor s. r. o. v souvislosti se zajištěním provozního financování a jejím zařazením v rámci organizační struktury na úroveň sestry společnosti Zetor a. s.

V roce 2004 došlo k převedení obchodního úseku Zetor a. s. kompletně do kompetence sesterské Revitalizační Traktor s. r. o., která je v souvislosti s touto akcí také přejmenovaná na Zetor Trade, s. r. o. Dále v tomto roce vznikla prodejní dceřiná společnost Zetoru na tradičním francouzském trhu Zetor France Sarl, Francie a v závěru roku vznikla dcera HTC Holdingu Zetor North America Inc., která bude zajišťovat prodej traktorů v USA a Kanadě. V dubnu vznikla z mateřské společnosti Zetor a. s., dceřina společnost Zetor Kovárna, s. r. o., která bude řešením na ztrátovost Zetoru při výrobě výkovků.

V roce 2005 dochází ke změnám v organizační struktuře Zetoru za účelem maximalizace zisku. Struktura je nově členěna na tří základní sloţky. Sekce Manufacturing zahrnuje výrobní společnosti Zetor, Zetor Kovárna a Zetor Havlíčkův Brod. Druhá sloţka Sales and Marketing obsahuje obchodně a marketingově orientované firmy Zetor Trade, Zetor P. D. C., a afilace (dcery v Německu, Velké Británii, Irsku, Francii, Polsku a v Severní Americe). Poslední sekce Research and Development zahrnuje vývoj a výzkum Zetoru v podobě Vývojového ústavu traktorů, a. s. V roce 2006 dochází k dalším změnám v organizační struktuře podniku. Vzniká dceřiná společnost Zetor Tractors a. s., kam je převedena veškerá výroba Zetoru a. s. Dále je posílen základní kapitál společnost Zetor Trade, která je zvolena jako stěţejní společnost pro oblast prodeje a marketingu skupiny Zetor. Proto do ní byly vloţeny veškeré akciové podíly Zetoru a. s. a HTC Holdingu ve společnostech Zetor PDC, Zetor Deutschland, Zetor UK, Zetor Ireland, Zetor France a Zetor Polska a Zetor North America. Zetor Trade je také nově majetkově vloţena ze 49,84 % do Zetoru a. s. Zbytek jejího základního kapitálu zůstává v rukou HTC Holdingu.

V červnu roku 2007 dochází k zamítnutí návrhu na konkurz majetku dceřiné společnosti Zetoru Narzet, s. r. o. a společnost počátkem roku 2008 zaniká. Koncem roku 2007 byla rovněţ ukončena likvidace dceřiné společnosti Zetor Sluţby, s. r. o. Dále dochází k přesunu 50,7 % akcií z hlavní výrobní společnosti Zetor Tractors do vlastnictví majitele skupiny Zetor,

Holdingu HTC. Společnost Zetor a. s. tak zůstává v Zetoru Tractors zastoupena akciovým podílem ve výši 49,3 %.

V roce 2008 vlastník HTC Holding kupuje zbývající 2 % akcií Zetoru od minoritních akcionářů a stává se tak jediným vlastníkem společnosti Zetor a. s. V tomto roce probíhá další fáze organizační restrukturalizace. Ze Zetoru a. s. jsou přesunuty do vlastnictví HTC Holdingu akciové podíly ve společnostech Zetor Tractors, Zetor Trade a Vývojový ústav traktorů. Do Zetoru Tractors je převeden akciový podíl Zetoru Havlíčkův Brod. Další majetkové účasti Zetoru a. s. v jiných společnostech jsou prodány. Jediným majetkem Zetoru a. s. tedy zůstává jiţ pouze 100 % podíl na majetku Slévárny Zetor, a. s., která je v konkurzu. V roce 2009 je převeden majetkový podíl Vývojového ústavu traktorů a. s. ze společnosti HTC Holding do Zetoru Tractors, a. s. Společnosti byly sloučeny formou fúze s jediným nástupcem Zetor Tractors a. s. V roce 2010 pokračuje v rámci úsporných opatření v důsledku krize proces koncentrace majetku do výrobní společnosti Zetor Tractors. Do této společnosti jsou z HTC Holdingu převedeny majetkové podíly Zetor Trade a Zetor PDC, které v procesu fúze zanikají. Jedinou nástupnickou firmou je Zetor Tractors, která tímto krokem získala také 100 % majetkového podílu v dceřiných společnostech zajišťujících Zetoru obchod v Německu, Polsku, USA, Francii, Velké Británii a Irsku.

Tabulka 11: Majetková struktura společnosti Zetor Tractors, a. s. v roce 2011.

Zetor Tractors a. s. Základní kapitál (mil. Kč) 789,5 Akcionář HTC Holding a. s., Slovensko Vlastnický podíl (%) 100 Majetkové učasti společnosti Zetor Tractors a. s. Dceřiná společnost Sídlo Podíl na ZK (%) Zetor Kovárna, s. r. o. Brno, Trnkova 111, ČR 100 Zetor Havlíčkův Brod, a. s. Brno, Trnkova 111, ČR 100 Zetor Deutschland GmbH Furth am Wald, Německo 100 Zetor Tractors Ireland Limited Clane, CO Kildare, Irsko 100 Zetor UK Limited West Midlands, Velká Británie 100 Zetor France Duttlenheim, Francie 100 Zetor Polska, Sp. Z o. o. Kalisz, Polsko 100 Zetor North America Harrisburg, USA 100 Zdroj dat: Zetor, a. s. a Zetor Tractors, a. s.

Veškeré činnosti výroby, vývoje a obchodu Zetoru jsou od roku 2010 zakomponovány do společnosti Zetor Tractors. Činnost původní společnosti Zetor a. s. je minimalizována na organizaci správy, prodeje a pronájmu nevyuţívaných prostor Zetoru (Výroční zprávy Zetor a. s. a Zetor Tractors a. s. 2003 – 2011).

5.4.5 Ekonomický vývoj společnosti Zetor, a. s. v letech 2003 – 2012

Tabulka 12: Vývoj ekonomických ukazatelů zaměstnanosti, trţeb a zisků společnosti Zetor.

Zetor Tractors, a. s. 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zaměstnanci 1177 946 1011 1068 1091 1008 880 747 839 856 Trţby (miliony Kč) 2590 3010 3466 3900 5600 4840 2800 2980 3054 4400 Zisk (miliony Kč) 13 57 126 201 239 -298 -275 81 143 284 Zdroj dat: Zetor, a. s. a Zetor Tractors, a. s.

V roce 2003 pokračovala realizace výroby a odbytu provozním financováním přes společnost Revitalizační Traktor s. r. o., coţ umoţňovalo financování výroby prostřednictvím poskytnutého úvěru od ČKA. Společnost si vytyčila jako jeden z hlavních cílů přechod financování z podpory ČKA do komerčních bank, coţ bylo podmíněné celkovou změnou hospodaření společnosti po předchozím období provozních ztrát. První dílčí krok k naplnění tohoto cíle byl v roce 2003 splněn, společnost vykázala kladný hospodářský výsledek ve výši 13,2 milionu Kč. V průběhu roku pokračuje proces revitalizace Zetoru, dne 1. 7. 2003 nastupuje do čela nové vedení společnosti. V rámci sniţování nákladů dochází v souvislosti s organizačními změnami k poklesu stavu zaměstnanců z 1 317 v roce 2002 na 1 177 na konci roku 2003. Součástí provozní restrukturalizace společnosti je také plánované zmenšení celkové výrobní základny areálu z rozlohy 1,1 km2 na 0,25 km2 výrobní plochy. V souladu s tímto plánem je připravena urbanistická studie, která vymezí přebytečný a nepotřebný majetek společnosti. Restrukturalizace se uplatňuje také na úrovni sniţování reţijních nákladů, sniţování cen materiálových vstupů, energií, odpisů, vyššího vyuţití strojů a výrobních ploch, zlepšení logistického a materiálového řetězce, zlepšení organizace a řízení uplatněním metody 5S (uspořádání, čistota, pořádek, disciplína, organizace).

Zetoru se v rámci vlastní provozní činnosti objektivně dařilo, a to i přesto, ţe vnější konkurenční podmínky na traktorovém trhu se v roce 2003 zostřily. Traktoroví producenti racionalizují výrobní strukturu sniţováním nákladů a uzavíráním některých kapacit. Postavení

Zetoru jako relativně malého výrobce vůči nadnárodním koncernům výrobců traktorů tzv. velké čtyřky (společnosti John Deere, Massey-Ferguson, New Holland a Valtra), je obtíţné a pro dosaţení úspěchu je nezbytná neustálá akvizice nových zákazníků, zlepšení komunikace, racionální cenová a inovační strategie. Celková úroveň trţeb Zetoru v roce 2003 se navýšila oproti roku 2002 o 19,8 % a dosáhla výše 2,59 miliardy Kč. Nosný sortiment prodeje Zetoru, v této době tvoří traktorové řady Major a Super a nově i řada Forterra, nabízená ve variantách čtyřválců a šestiválců s přeplňovanými motory o výkonech 83 – 120 hp. Tyto traktory střední výkonové třídy obsazují nejprodávanější segment v Evropě a na vyspělých trzích. Celková úroveň prodeje dosáhla počtu 4 632 prodaných kusů do zahraničí, coţ tvoří 95,5 % celkového podílu. Do ČR bylo prodáno pouze 216 traktorů, coţ značí jistý útlum poptávky v souvislosti s přípravou agrárního sektoru na vstup do EU. Největší exportní teritoria zahrnují Polsko, USA, Velkou Británii, Brazílii, Maďarsko, Řecko a Irsko. Celkově byly dodány v tomto roce traktory do 31 zemí světa.

Realizace výroby a obchodu pokračovala i v roce 2004 obdobně jako v předchozím, prostřednictvím provozního financování přes společnost Revitalizační Traktor s. r. o., přejmenovanou na Zetor Trade, s. r. o. Tento způsob byl podmíněn poskytnutým úvěrem od ČKA. Pokračovalo jednání se syndikátem tří bank o restrukturalizaci úvěru ČKA na komerční financování. Podmínkou pro takovouto změnu ve způsobu financování je zlepšující se stav hospodaření a celkového obrazu společnosti Zetor. Vzrůstající hodnoty zisků i trţeb společnosti poukazují na správný směr, kterým se společnost vydala. Dosahovat úspěchu na světových traktorových trzích je však čím dál těţší, jelikoţ se trh traktorů nadále globalizuje a je rozdělen mezi stále menší počet silných výrobců. Příkladem projevu světové koncentrace výroby traktorů bylo například začlenění výrobce Renault do německého koncernu zemědělské techniky Claas a finského výrobce Valmet do traktorové skupiny AGCO. Zisky Zetoru dosáhly v roce 2004 výše 57 mil. Kč, úroveň trţeb přesáhla 3 miliardy Kč, při nárůstu o více jak 16 % ve srovnání s rokem 2003. Prodej traktorů dosáhl úrovně 5 419 ks, z toho 92 % bylo dodáno na export. Nejdynamičtěji se vyvíjí situace v Polsku, kam bylo dodáno o 467 ks traktorů více ale i v ČR, kde přírůstek činil 306 kusů. Celkem Zetor vyvezl do třiceti teritorií, tradiční země jsou doplněny nově i o Finsko, Zimbabwe, Srbsko a Černou Horu. V tomto směru Zetoru také napomohlo rozšíření distribuční sítě zaloţením dalších dceřiných společností v zahraničí. Nosný sortiment výroby byl doplněn o řadu Proxima, která nahradila traktory řady Super. Tyto řady plní nejpřísnější limity emisí platné v EU a USA. Přesto

zákazníci Zetoru postrádají nabídku traktorů o vyšších výkonech nad 120 hp a speciální provedení traktorů pro vinice, sady, a kompaktní traktory vyuţívané v komunálních sluţbách. V rámci restrukturalizace spojené se sniţováním osobních nákladů a zvyšováním efektivnosti práce probíhá proces dalšího propouštění zaměstnanců, kdy se celkový stav během roku 2004 sníţil z 1 177 zaměstnaných na 946 pracovníků. Restrukturalizace areálu Zetoru v roce 2004 pokračovala, výrobní prostory se zkoncentrovaly do čtyř hlavních hal, čímţ se vytvořil předpoklad na sníţení fixních nákladů. Do těchto prostor byly nově přesunuty montáţní linky rychlostní skříně, montáţe bezpečnostních kabin a hydraulik. Uvolněné nepotřebné objekty a prostory jsou průběţně bourány a volné plochy upravovány tak, aby bylo moţné nový rekonstruovaný areál slavnostně otevřít v květnu roku 2005.

V roce 2005 pokračuje Zetor v úspěšném hospodaření. Zisky narostly na hodnotu 126 mil. Kč a prodej traktorových jednotek a komponentů byl navýšen na číslo 5 755 kusů. Celkové trţby společnost dosáhly sumy 3,466 miliardy Kč, coţ je oproti roku 2004 nárůst o 15 %. Společnosti se díky postupným obchodním úspěchům podařilo uzavřít se syndikátem bank (Citibank, Raiffeisenbank, Česká spořitelna) úvěrovou smlouvu na financování provozních potřeb Zetoru ve výši 885 mil. Kč. Tímto krokem se podařilo osamostatnit hospodaření od firmy Zetor Trade a Zetor a. s. začal fungovat jako klasická výrobní společnost samostatně financující a řídící nákup všech provozních potřeb. V oblasti světového traktorového trhu pokračuje proces globalizace, koncentrace výroby do rukou silných mezinárodních hráčů. Více neţ dvě třetiny světového trhu traktorů ovládá uskupení čtyř značek (Case New Holland, John Deere, Agco zahrnující firmy Massey Ferguson, Fendt a Valtra a koncern Same Deutz- Fahr). Mírný pokles prodeje v Západní Evropě, se snaţili zdejší výrobci traktorů kompenzovat expanzí na trhy nových členských států EU, coţ vyvolávalo výrazný konkurenční tlak na Zetor. Proto hospodaření Zetoru v roce 2005 v daném kontextu vývoje znamená pro společnost velký úspěch. Do zahraničí se prodalo 91 % výrobků, k tradičním teritoriím Polska, USA, Velké Británie, Irska, Maďarska a Beneluxu se přidaly dodávky do Portugalska, Rakouska, Estonska, Rumunska, Albánie, Kolumbie a Egypta. Na prodejních výsledcích má výrazný podíl vlastní prodejní síť dceřiných společností Zetoru v Polsku, USA, Velké Británii, Irsku, Francii a Německu. Z hlediska výrobního sortimentu zůstává těţiště prodeje v řadách traktorů Major, Proxima a Forterra. Nejmodernější Proxima se stala nosným produktem prodeje Zetoru v roce 2005. Inovační úsilí Zetoru směřuje k vývoji traktorů o vyšších výkonech, nad 120 hp, které v tomto období znamenají dynamicky se rozvíjející segment traktorového trhu.

V návaznosti na zvýšení výroby traktorů bylo potřeba navýšit také počet zaměstnanců. Zetor nabral během roku 2005 celkem 65 zaměstnanců a celkový počet se tak vyšplhal na 1011 pracovníků. Dále pokračoval proces restrukturalizace na úrovni změn ve výrobním areálu. Byly přestěhovány montáţe převodovek do hlavní haly 1. Zahájení výroby na nové rekonstruované a zkrácené lince začalo v lednu roku 2005. Koncem roku byla přesunuta lakovací linka Teca mimo nový areál do oddělení Lisovny a svařovny v hale 2. Tím se sníţilo kapacitní zatíţení původních lakovacích linek a uspořilo na logistických nákladech.

Rok 2006 je pro Zetor rokem dalšího růstu výroby a odbytu a rokem velkých organizačních změn. Zisk během účetního období dosáhl hodnoty 201 milionů Kč. Souběţně se ziskem vzrostly i trţby společnosti dosahující 3,9 miliardy Kč a celkový počet vyrobených a prodaných traktorů na 6 392 kusů. Světový traktorový trh pokračuje v trendech nastavených v minulých letech, kdy je většina produkce soustředěna do čtyř nejvýznamnějších koncernů. Zetor jakoţto relativně malá firma tak musí nabízet výrobky obdobné kvality za přijatelnější cenu pro zákazníka, aby mohla uspět. Tato strategie se zatím v roce 2006 společnosti dařila plnit a ve srovnání s předešlým rokem dokázala prodeje navýšit. Stejně jako v minulých letech, více neţ 90 % traktorů směřovalo do zahraničí. Nejvýznamnějším odběratelem je Polsko, kam míří téměř 40 % výroby. Dařilo se prodávat do dalších tradičních zemí jako USA, Velké Británie, Francie atd., zejména díky působení dceřiných společností Zetoru v těchto oblastech zajišťujících obchod. Nosným sortimentem jsou stále traktorové řady Major, Proxima a Forterra. V oblasti vývoje byly dokončeny práce na vývoji řady Forterra s výkony nad 75 kW. Zetor zahájil vývoj nových řad Proxima, Proxima Plus o středních výkonech a řady Maxterra, traktorů o vyšších výkonech do 125 kW, po kterých je vysoká poptávka.

V rámci změn v organizační struktuře byla zaloţena akciová společnost Zetor Tractors a. s., do které byl z mateřské Zetor a. s. převeden veškerý majetek nezbytný pro výrobu traktorů, motorů a náhradních dílů formou nepeněţitého vkladu do základního kapitálu nové společnosti. Hodnota tohoto vkladu zahrnujícího nemovitý majetek, stroje a technologie Zetoru a. s., činila 543,2 milionu Kč. Dále byl do Zetoru Tractors zasazen v rámci koncentrace výroby obchodní podíl Zetoru Kovárny, s. r. o. ve výši 100,2 milionu Kč. Zároveň byli na konci roku 2006 převedení do nové dceřiné společnosti Zetoru a. s. všichni zaměstnanci spojeni s výrobou, jednalo se o 1 068 zaměstnanců. Proces převedení výroby je dokončen dne 27. 12. 2006, kdy bylo prodáno nářadí ze Zetor a. s. do Zetor Tractors.

V Zetoru a. s. tak zůstává pouze majetek, nesouvisející s výrobní činností. V rámci organizačních změn také došlo k přesunu veškerých obchodních činností společností skupiny Zetor v ČR i zahraničí do správy společnosti Zetor Trade zajišťující Zetoru a. s. obchod a marketing.

Celkový počet zaměstnanců výroby Zetoru Tractors koncem roku 2006 představoval 1068 pracovníků. Jde tedy o navýšení o 57 lidí vůči roku 2005. Tato situace souvisí s růstem počtu zakázek a celkového objemu výroby v tomto roce. Restrukturalizace výrobního provozu továrny pokračovala tentokrát částečnou realizací projektu přemístění výroby motorů z areálu bývalé Zbrojovky v Brně-Husovicích do renovovaných výrobních prostor v Brně-Líšni. Koncem roku část výroby motorů převzal provoz Ozubárny a Mechaniky v novém areálu a pokračovaly přípravy na vybudování nové linky montáţe motorů v montáţní hale 1.

Rok 2007 je dosavadním vrcholem v novodobé historii firmy Zetor. Společnost dosáhla provozního zisku ve výši 239 milionů Kč. Trţby byly v tomto období navýšeny na 5,6 miliardy Kč. Poprvé Zetor s celkovým počtem 7 022 kusů překonal sedmitisícovou hranici prodaných traktorů. Došlo k upevňování pozic na stávajících exportních trzích, nejsilněji je prodej realizován v Polsku, kam bylo v tomto roce dodáno přes 3 000 traktorů. Vedle tradičních trhů se Zetoru podařilo zahájit prodej také v Rusku, Bulharsku, Rumunsku, Litvě a Lotyšsku. Nosnými produkty zůstávají zejména typy Proxima a Forterra, výroba typů Major byla ukončena. Byla zahájena sériová výroba traktorů Proxima Plus. Výzkum Zetoru je směřován vzhledem k vysoké poptávce především k vývoji nové typové řady Maxterra. Traktory této řady budou mít šestiválcové motory o výkonech 95 – 125 kW. Zahájení sériové výroby této řady se plánuje na rok 2008.

V roce 2007 je dokončován proces restrukturalizace skupiny Zetor, jejíţ součástí je segmentace činnosti skupiny do celků výzkum a vývoj, výroba a prodej. Zaměření samotné Zetor a. s., je po převedení výroby do Zetor Tractors soustředěno jiţ pouze na správu movitého a nemovitého majetku, o kterém bylo v rámci restrukturalizace rozhodnuto, ţe není vyuţitelný ve výrobním procesu a bude určen k postupnému prodeji. V průběhu roku 2007 takto společnost Zetor a. s. prodala nepotřebné provozovny v Předklášteří, Kabinárnu a nemovitosti lokality Husovice s budovami za celkovou sumu 40 mil. Kč. Celkový počet zaměstnanců ve výrobě Zetoru Tractors se navýšil na 1 091 kmenových zaměstnanců. Vedle toho Zetor vyuţívá sluţby 100 agenturních zaměstnanců z důvodu nedostatku kvalifikované

pracovní síly na trhu práce. Další navýšení celkového počtu zaměstnaných během roku 2007 je opět vyústěním zvýšených nároků na výrobu Zetoru.

Plánem Zetoru v roce 2008 bylo konsolidovat skupinu, rozvíjet výrobu, investovat do výstavby v areálu, vyvíjet nové výrobky a upevnit finanční stabilitu. Společnost však musela fungovat v nestabilním prostředí a tyto plány přehodnotit. Nejprve byla nucena čelit kurzovním fluktuacím a nárůstů cen vstupů oceli, šrotu, barevných kovů a ropy. V druhé polovině roku se pak musela vypořádat s výrazným sníţením poptávky zemědělců po nových traktorech v důsledku ekonomická krize. Došlo k významnému útlumu odbytu a prodeje traktorů ve většině teritorií. Negativní faktory se promítly do hospodaření společnosti. Zetor vykázal ztrátu ve výši 298,3 mil. Kč. Bylo prodáno celkem 6 586 kusů traktorů a trţby se sníţily na 4,84 miliard Kč. Co se týče zaměstnanosti tak lze v souvislosti s vnějšími podmínkami rozdělit rok na dvě období. V prvním období, které vrcholilo v červenci, společnost navyšovala výrobu a nabírala zaměstnance aţ na celkovou hodnotu 1 099 kmenových zaměstnanců. V následujícím období pak došlo k sníţení výroby a Zetor musel zaměstnanost ve výrobě redukovat. Koncem roku jiţ bylo ve společnosti zaměstnáno pouze 1 008 kmenových pracovníků. Společnost musela sniţovat náklady, kde to bylo moţné. V rámci energií se podařilo sníţit náročnost výroby o 12 %. Tato skutečnost byla dosaţena zejména uzavřením výroby v Husovicích. Společnost Zetor v rámci dokončující restrukturalizace opustila zdejší výrobní prostory v areálu Zbrojovky. Areál v Husovicích však nadále spadá do vlastnictví společnosti a je vyuţíván ke skladování materiálu. Veškerá výroba byla nyní soustředěna do nových prostor modernizovaného areálu na Trnkové v Líšni. Vývoj nových traktorových řad pokračoval i přes nepříznivé období. Byl ukončen vývoj traktorů Proxima Power, jehoţ nová převodovka umoţňuje řazení i reverzací traktoru pod zatíţením a tím usnadňuje provoz s nakladači. Dále byla naplánovaná inovace typů Forterra Power M 2011, které budou vyráběny v šestiválcové i čtyřválcové podobě v mnoha výkonnostních kategoriích od 66 aţ po 105 kW. Bylo také nadále vynakládáno úsilí na vývoj nové řady Maxterra se šestiválcovými motory. Ve třetím čtvrtletí se podařilo vyrobit první funkční vzorek a zahájit jeho zkoušky.

Proces organizační restrukturalizace byl v roce 2008 dokončován. Do společnosti Zetor Tractors, jako stěţejnímu představiteli výroby byl převeden majetek Zetoru Havlíčkův Brod, a. s., čímţ se propojila celá výrobní linie a završila restrukturalizace skupiny Zetor. Dále bylo 49 % akcií Zetoru Tractors převedeno ze Zetoru a. s., do vlastnictví majitele HTC Holding.

Stejným způsobem bylo vynaloţeno s akciovým podílem Zetoru a. s. v Zetor Trade a Vývojovém ústavu traktorů a. s., které byly po převedení do holdingu HTC postaveny na úroveň výrobní Zetor Tractors.

Rok 2009 byl poznamenán pokračující hospodářskou krizí, která se projevila dalším celosvětovým sníţením poptávky po zemědělské technice. Zetor v reakci na tento vývoj přistoupil ke zmrazení většiny investic, omezení výdajů a několika vlnám propouštění zaměstnanců. V důsledku krize se sníţila poptávka po produktech a tím i prodeje společnosti, coţ se projevilo i na ukazatelích jejího hospodaření. V roce 2009 Zetor vykázal další ztrátu ve výši 275 milionu Kč. Počet prodaných traktorů se sníţil na 3 753 kusů a trţby za prodej se propadly na 2,8 miliardy Kč. Počet zaměstnanců, se v rámci úspor a v důsledku poklesu výroby také sniţoval, koncem roku v Zetoru Tractors pracovalo jen 880 zaměstnanců. Do tohoto počtu je ovšem zahrnuto 64 zaměstnanců Vývojového ústavu traktorů, kteří se po sloučení původně samostatné společnosti s výrobní sekcí také přičlenili do Zetoru Tractors a. s. Pokles výroby se negativně projevil i do energetické spotřeby na jeden vyrobený traktor, kdy tyto náklady meziročně vzrostly o 36 %. V neposlední řadě byl hospodářský výsledek poznamenán zvyšováním cen vstupů a elektrické energie během roku 2009. V souladu se sniţováním nákladů byly v oblasti vývoje přihlášeny do veřejných soutěţí Ministerstva průmyslu a obchodu Praha celkem čtyři programové projekty. Jednalo se o projekty Vývoj nízkoemisních motorů, Forterra Power – moderní český traktor o výkonu 66 - 95 kW, Sniţování hladiny vibrací a akustických emisí traktorů Zetor a projekt Maxterra – moderní český traktor o výkonu 95 - 125 kW. Za rok 2009 celkové náklady na tyto projekty činily 20,5 milionů Kč, z čehoţ příspěvek MPO ČR byl ve výši 5 milionů Kč. V oblasti organizačních změn, bylo v roce 2009 rozhodnuto skupinou HTC Holding o majetkovém zařazení sesterské společnosti Vývojový ústav traktorů a. s. do Zetoru Tractors a. s. V této souvislosti došlo k převodu veškerých úkolů a činností s výjimkou činností spadajících do působnosti úseku „Archiv – správa dokumentace majetku“, včetně převodu příslušných zaměstnanců. Původní společnost Zetor a. s. je nadále zaměřena pouze na správu svého majetku. Její činnost spočívá v pronájmu a prodeji movitých a nemovitých věcí.

Rok 2010 byl po dvou předchozích letech ztrát pro společnost Zetor opět příznivější. Hospodaření v účetním období přineslo zisk ve výši 80,6 milionu Kč. Trţby v podstatě zůstaly na relativně podobné hodnotě jako v roce 2009, činily 2, 98 miliardy Kč. Pokud jde o počet vyrobených a prodaných kusů, tak se traktorů prodalo o něco méně neţ v roce 2009,

celkem 3 627. Nesrovnatelně lepší hospodářský výsledek, neţ v roce 2009 byl dosaţen hlavně uplatněním úsporných kroků Zetoru. Společnost podstoupila další restrukturalizační operace spočívající ve sníţení fixních nákladů a počtu zaměstnanců. Náklady se podařilo sníţit díky organizační restrukturalizaci, jejíţ součástí byla fúze společností Zetor Tractors, Zetor Trade a Zetor PDC. Sfúzovaná Zetor Tractors v roce 2010 dokázala na fixních nákladech ve srovnání s minulým rokem ušetřit 186,2 milionu Kč, nemalý podíl na tomto faktu mělo také propouštění zaměstnanců. Koncem roku 2009 bylo ve společnosti zaměstnáno 880 lidí. Ke dni 31. 12. 2009 bylo však rozvázáno 59 pracovních poměrů, takţe počátkem roku 2010 bylo v Zetoru Tractors 818 zaměstnanců. Během sezónních měsíců vzrostla výroba a společnost tuto skutečnost řešila krátkodobými smlouvami na dobu určitou. Do počtu zaměstnanců společnosti se promítla fúze se Zetor Trade a Zetor PDC, kdy v říjnu bylo do Zetor Tractors začleněno celkem 62 lidí ze zanikajících společností. V prosinci bylo nutné opět sníţit stavy zaměstnanců vzhledem k výhledu výroby v roce 2011. Na konci roku 2010 tak bylo v Zetoru Tractors zaměstnáno jiţ jen 747 lidí. Dalším úsporným opatřením byly uplatňované aktivity CD/VA (Cost Down, Value Added), jejichţ cílem je dlouhodobé sniţování materiálových nákladů na výrobu traktorů, traktorových komponentů a náhradních dílů. Přínos úspor tímto způsobem společnost vypočítala na 51,83 milionu Kč. V oblasti výzkumu a vývoje pokračovaly práce na čtyřech projektech zahájených jiţ v roce 2009. Tyto projekty byly částečně podporovány z fondů MPO. Celkové náklady Zetoru na projekty vývoje činily 33,8 mil. Kč, z toho 8,1 mil. Kč zahrnoval příspěvek MPO. Jako dílčí produkt vývoje nízkoemisních motorů byl vyvinut a do série zaveden šestnáctiventilový motor Stage 3a o výkonu 95 kW. Ve spolupráci s firmou Motorpal Jihlava byly prováděny zkoušky eletronického vstřikovacího čerpadla a práce na aplikaci vstřikovacího systému Common Rail pro čtyřválcové motory Zetor. U řady Forterra byla provedena modernizace pod označením model 2010. Změny zahrnovaly např. novou výklopnou kapotáţ, nové provedení blatníků s integrovanými světly a novou motorovou spojku. Výkonová řada 66 - 90 kW byla rozšířena o nový typ Forterra 135 s výkonem motoru 95 kW. Dále pokračoval vývoj na typových řadách Forterra Power, Proxima, Proxima Plus a Proxima Power. V neposlední řadě pokračovaly vývojové práce na typové řadě Maxterra. Byl postaven třetí prototyp tohoto šestiválcového traktoru a zahájeny jeho laboratorní a provozní zkoušky. Prototyp nejsilnějšího traktoru byl také vystaven na veletrzích v Norsku a Nizozemsku.

Rok 2011 je jiţ pro Zetor opět úspěšný. Na této skutečnosti se podílely jak vnitřní faktory vycházející z provedené restrukturalizace v minulém roce tak vnější faktory ekonomického

prostředí. Světový trh s traktory byl v tomto roce mnohem stabilnější a společnost zaznamenala oţivení a zvýšení zájmu po traktorech vyšších výkonových tříd. Tento fakt přispěl k nárůstu počtu prodaných traktorů v tomto roce na celkový počet 3 910 kusů. Prodej do zahraničí činil 86 %. Nosný podíl vyrobených traktorů je z řad typů Forterra, Proxima, Proxima Plus a Proxima Power. Celkové trţby dosáhly výše 3,054 miliardy Kč, čímţ předchozí rok mírně překonaly. Společnost dokázala docílit zisku ve výši 143,1 milionu Kč. Tím se z hlediska výsledků Zetor dokázal dostat v podstatě na předkrizové období let 2005 a 2006. Na příznivé výši zisků se podílely tedy mimo vnějších hlavně vnitřní faktory restrukturalizace Zetoru spjaté se sníţením osobních nákladů a růstem produktivity práce v roce 2010. Dalším faktorem úspěchu bylo také to, ţe se společnosti podařilo udrţet nemateriálové náklady na úrovni restrukturalizačního roku 2010.

Pokud jde o zaměstnanost, Zetor vstupoval do roku 2011 se 738 lidmi, poté co k 31. 12. 2010 ukončil pracovní poměr s devíti zaměstnanci. Vzhledem k vývoji poptávky po produktech bylo však nutné navýšit výrobní provozy na adekvátní počet pracovníků. Zetor postupně nabíral v průběhu roku a na jeho konci měl jiţ 839 zaměstnanců. Mimo výrobní sféru společnost posílila zaměstnanecký tým také v oddělení prodeje, výzkumu a vývoje. Stejně jako v předchozích dvou letech, Zetor v oblasti vývoje vyuţívá moţnosti čerpání prostředků z fondů MPO na čtyři své vývojové projekty – Maxterra, Forterra, Sniţování akustických emisí a Nízkoemisní motory. Také díky této podpoře se podařilo zavést do sériové výroby zcela nové typy traktorů Forterra HSX a Antar. Traktor Forterra HSX je těţký traktor o výkonu 95 - 135 hp určený zejména pro evropské trhy. Antar je naopak nízkonákladový kabriolet o výkonu 70-90 hp určený především pro trhy Asie, Afriky a Jiţní Ameriky. V celkovém počtu 70 kusů nového typu Antar, modifikovaného pro náročné prašné podmínky pouští, se Zetoru podařilo dodat v roce 2011 do Iráku v rámci nově podepsaného kontraktu.

Zetor se v tomto roce snaţil vyuţít zlepšení podmínek trhu se zemědělskou technikou, aby stabilizoval vlastní pozici a získal pro další období nová obchodní teritoria. Značný úspěch a příslib do budoucnosti v tomto směru znamenal právě podpis smlouvy Zetoru na dodávky 1 500 strojů do Iráku pro období 2011 – 2013. Zetor těţí z dávných úspěchů svých traktorů v této oblasti. V letech 1970 - 1990 bylo do Iráku dodáno přes 80 tisíc traktorů a v této době zde probíhala dokonce i jejich montáţ. Kromě nového typu Antar zde společnost v roce 2011 testovala i řady Forterra a Proxima. V roce 2012 bylo v plánu na irácký trh dodat nejméně 200 kusů traktorů (Výroční zprávy Zetor a. s. a Zetor Tractors a. s. 2003 – 2011). Podle

nejaktuálnějších informací přímo od společnosti, se Zetoru dařilo i v roce 2012. Během tohoto roku dokázala společnost vyprodukovat zisk ve výši 284 milionu Kč a trţby navýšit na 4,4 miliardy Kč. Celkem bylo prodáno 4 933 traktorů, coţ je proti roku 2011 nárůst o více neţ 1 000 kusů. V důsledku zvýšení zakázkových potřeb společnost nabírala další zaměstnance v průběhu roku aţ na celkový počet 856 lidí. Dařilo se prodávat zejména typy nové výkonnostně nejsilnější a nejdraţší řady Forterra HSX, kterých bylo v tomto roce vyrobeno 405 kusů. Zetor zaznamenal nárůst zájmu o tuto typovou řadu, a proto očekává navyšování jejího prodeje i v následujících letech. Pro uspokojení poptávky po vyšších výkonnostních kategoriích nadále plánuje uvedení typové řady Maxterra do sériové výroby. Do zahraničí bylo vyvezeno celkem 92 % produkce. Kromě tradičních zemí byly významné zakázky realizovány také pro Irák, Srbsko, Alţírsko a třeba i Bulharsko. V plánu na rok 2013 je obnovit výrobu inovované nejlevnější řady traktorů Major a rozšiřovat prodeje typové řady Antar dále do Afriky, Asie. Dalším cílem je zvýšit celkový prodej do USA aţ na 1 000 kusů. Společnost směřuje oblast výzkumu a vývoje do úspornějšího provozu a k niţší spotřebě paliva samotných traktorů, kde vidí velký prostor pro oslovení nových zákazníků. Dřívější výhody značky Zetor, spočívající v kvalitním provedení traktorů za relativně niţší cenu proti konkurenci, v dnešní době s přesouváním těţiště světové výroby traktorů do Asie, jiţ úplně neplatí (Zetor Tractors).

Z grafu 5 popisující vývoj zaměstnanosti Zetoru je patné, ţe společnost po příchodu investora HTC Holding nejdříve prudce sníţila počet zaměstnanců během roku 2003. Tato skutečnost souvisela s potřebou komplexní restrukturalizace, sniţováním nákladů a rušením neperspektivních segmentů a prostor podniku. V letech 2004 – 2007 společnost Zetor navyšovala celkový počet zaměstnanců. V tomto období postupně vzrůstala produkce a celkový odbyt společnosti, takţe vznikla potřeba opět zaměstnat více lidí. Tento proces probíhal v souladu s restrukturalizací společnosti tak, ţe noví zaměstnanci byli doplněni ve strategických oblastech, aby byl umoţněn další rozvoj Zetoru. Plány dalšího rozšiřování výroby a počtu zaměstnanců narušila ekonomická krize, která Zetor zasáhla nejsilněji v letech 2008 - 2009. V důsledku poklesu světového zájmu o zemědělskou techniku byla omezena výroba a podnik musel tuto skutečnost řešit sniţováním počtu zaměstnanců. Během let 2008 a 2009 Zetor vykázal ztrátu, proto se sniţování zaměstnaneckého stavu promítlo ještě do roku 2010, na jehoţ konci celkový počet lidí klesl na nejniţší hodnotu v novodobé historii Zetoru, na 747 zaměstnaných. Toto opatření společně se změnami ve vnitřní organizaci společnosti vedlo ke sníţení nákladů, a jelikoţ se uklidnilo i vnější ekonomické prostředí trhu s traktory,

společnost se opět pomalu mohla začít soustředit na vlastní rozvoj. Ten byl během let 2011 a 2012 naplňován zvyšováním výroby a prodeje, takţe zaměstnanecký stav Zetoru mohl být opět navyšován.

Graf 6 popisuje trţby a zisky Zetoru v jednotlivých letech sledovaného období. Co se týče trţeb společnosti, tak ty po příchodu nového investora od roku 2003 postupně rostly aţ do roku 2007, kdy dosáhly vrcholu. V roce 2007 se také vyrobilo a prodalo nejvíce traktorů ve sledovaném období. Zcela poprvé tak Zetor dodal pro domácí i zahraniční trhy dohromady více neţ 7 tisíc kusů traktorů. V roce 2008 došlo poklesu trţeb, ale ten ještě nebyl tak výrazný vzhledem k tomu, ţe ekonomická krize plně udeřila aţ ve druhé polovině roku. To uţ neplatí o roce 2009, který byl krizí postiţen celý. Traktorový trh byl v důsledku krize v největším útlumu. Pokles trţeb Zetoru na poloviční hodnotu předkrizového roku 2007 jenom symbolizuje, v jakém stavu se nacházela úroveň světové poptávky po traktorech v tomto období. V letech 2010 – 2012 dochází k postupnému oţivení činnosti Zetoru, který se jednak vypořádal s negativními aspekty ekonomické krize prostřednictvím změn ve vlastní vnitřní struktuře a organizaci, ale také díky vnějším faktorům, kdy zájem o traktory ve světě postupně opět začal narůstat.

Zisky společnosti v podstatě kopírovaly v období 2003 aţ 2007 růst trţeb ve smyslu nárůstu hodnoty v jednotlivých letech oproti rokům předcházejícím. Ke ztrátám Zetoru došlo jen v krizovém období let 2008 – 2009. V dalším období 2010 – 2012 dochází k postupnému růstu zisků, které opět téměř kopírují růst trţeb. Výrazné navýšení ziskovosti v roce 2012 má příčinu ve změně struktury prodeje typových řad traktorů, kdy se jiţ v tomto směru výrazněji prosadil prodej nového drahého typu traktoru Forterra HSX.

Vývoj zaměstnanosti společnosti Zetor v letech 2003 - 2012 má obdobný průběh jako vývoj trţeb v tomto období. Tyto dva ukazatele v případě Zetoru spolu vzájemně souvisí a na úrovni podniku se přímo projevila s růstem zakázek a tím i výroby a prodeje potřeba zaměstnávat více lidí. Jediná dvě období, kdy tyto dva ukazatele nejsou v souladu, jsou období roku 2003 a období let 2009 – 2010. Kontrastní rok 2003, kdy zaměstnanost byla ve sledovaném období zdaleka nejvyšší a trţby naopak zdaleka nejniţší značí nízkou produktivitu práce. Nový investor se zasadil o to, aby tento jev společnost optimalizovala v následujících letech prostřednictvím prováděné restrukturalizace.

Graf 5: Počet zaměstnanců společnosti Zetor, a. s. a Zetor Tractors, a. s. v jednotlivých letech.

Počet zaměstnanců společnosti Zetor, a. s. a Zetor Tractors, a. s. v jednotlivých letech

1400

1200

1000

800

Počet 600 zaměstnanců

400

200

0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Zdroj dat: Zetor, a. s. a Zetor Tractors, a. s.

Graf 6: Trţby a zisky společnosti Zetor, a. s. a Zetor Tractors, a. s. v jednotlivých letech.

Tržby a zisky společnosti Zetor, a. s. a Zetor Tractors, a. s. v jednotlivých letech

6000

5000

4000

3000

mil. Kč mil. 2000

1000

-1000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zisk 13 57 126 201 239 -298 -275 81 143 284 Tržby 2590 3010 3466 3900 5600 4840 2800 2980 3054 4400

Zdroj dat: Zetor, a. s. a Zetor Tractors, a. s.

Druhý nesoulad vzniká během roku 2009, kdy trţby Zetoru v důsledku krize prudce klesly, zatímco zaměstnanost sice byla sníţena také, ovšem ne tak radikálním způsobem. Společnost proto úbytek trţeb v roce 2009 musela v rámci potřeby sniţování nákladů kompenzovat ještě v průběhu roku 2010, kdy dochází k dalšímu propouštění zaměstnanců. K této skutečnosti dochází navzdory faktu, ţe se trţby a zisky během roku 2010 jiţ podařilo stabilizovat. Stejně jako u PBS, se i u Zetoru ukázalo, ţe ukazatel zaměstnanosti reaguje na změny v trţbách s určitým zpoţděním.

5.4.6 Charakteristika společnosti Zetor Tractors a. s. v roce 2011

Výrobní, obchodní i vývojová aktivita Zetoru je soustředěna do společnosti Zetor Tractors a. s. Od roku 2008 je jediným akcionářem Zetoru Tractors společnost HTC Holding se sídlem v Bratislavě. Výrobní úsek Zetoru sídlí v renovovaných prostorách areálu v Líšni, na ulici Trnkova. Zetor zde v roce 2011 zaměstnával 839 lidí. Kromě traktorů a náhradních dílů k traktorům se tu vyrábí také dieselové motory, jejichţ výroba sem byla přesunuta po ukončení provozu v areálu bývalé Zbrojovky v Brně Husovicích. Montáţ traktorů probíhá jednak z dílů vyráběných Zetorem, ale také z komponent nakupovaných od dodavatelů. Původem vlastní díly vyrobené v Zetoru zahrnují například převodovky, bloky i hlavy motoru a kabiny. Od dodavatelů se nakupují mimo jiné plastové díly, skla, loţiska převodovek a pneumatiky. Samotná montáţ výroby traktorů je uskutečňována výrobním úsekem a jeho provozy, které realizují výrobu převodových uzlů, kabin, lisovaných dílů, drobných kompletačních prvků, povrchových úprav aţ po samotnou konečnou montáţ traktorů.

Co se týče sortimentu výroby, nabídka typových řad traktorů Zetor seřazených podle výkonnosti a ceny byla v roce 2011 následující: Antar, Proxima, Proxima Plus, Proxima Power, Forterra a Forterra HSX. Nejslabší motory mají traktory řady Antar, jejichţ výkon je vymezen v intervalu 65 - 90 hp. Nejsilnější typy Forterra HSX se nabízí ve výkonnostních variantách motorů od 100 do 140 hp. Nosným sortimentem výroby jsou silnější traktory Forterra, které v roce 2011 představovaly 43 % všech prodaných traktorů Zetor. Traktory řady Proxima se umístily se 34 % podílem prodeje traktorů na druhém místě. Zbylý podíl prodaných traktorů byl tvořen řadami Proxima Plus (11 % prodeje), Proxima Power (11 %) a Antar (1 %). Jelikoţ kaţdoročně kolem 90 % prodeje směřuje za hranice ČR, je pro Zetor klíčové mít úspěch a odbyt na zahraničních trzích. Propagovat značku Zetor v zahraničí je

úkolem dceřiných obchodních společností Zetoru v Polsku, Velké Británii, Severní Americe, Německu, Francii a Irsku. Nejvíce se z tohoto pohledu daří afilaci v Polsku, která kaţdoročně zprostředkuje prodej cca 40 % traktorů Zetor do této země. Zetor kaţdoročně investuje finanční prostředky do výzkumu a vývoje, který probíhá stejně jako výroba, v líšeňském provozu. V roce 2011 Zetor do této oblasti investoval 50,5 milionů Kč. Od roku 2009 Zetor částečně hradí oblast výzkumu a vývoje z prostředků MPO. Tato finanční podpora byla zpřístupněna pro čtyři vývojové projekty Zetoru po jejich přihlášení do veřejných soutěţí vyhlášených MPO. Jedná se o projekty: Vývoj nízkoemisních motorů, Forterra Power – moderní český traktor o výkonu 66-95 kW, Sniţování hladiny vibrací a akustických emisí traktorů Zetor a Maxterra – moderní český traktor o výkonu 95-125 kW (Zetor Tractors).

Areál vyuţívaných prostor Zetoru pro výrobní a přidruţenou vývojovou činnost je znázorněn v mapě rozmístění areálu Zetoru v Příloze 8. Společnosti se podařilo v období od roku 2003 po příchodu strategického investora, Holdingu HTC, zmenšit celkovou plochu pro realizaci výroby a vývoje traktorů z původního rozlehlého areálu.

Haly s pozemky určené pro výrobu dieselových motorů v provozu v Husovicích (Příloha 13) společnost opustila v roce 2006 a od té doby se je intenzivně snaţí prodat. To se však dosud nepodařilo, protoţe zájemci o koupi nebyli ochotni zaplatit 200 milionů Kč, který Zetor za husovický pětihektarový areál poţaduje (Zetor). Ačkoliv nebyly provedeny příslušné zkoušky, předpokládá se, ţe je husovický areál po desítkách let intenzivní činnost také kontaminovaný a nese ekologickou zátěţ (Seznam lokalit brownfields, 2009). Opuštěný areál je v celé ploše městem zařazen do kategorie brownfields (plocha 0902 „Zetor Husovice“ v mapě Přílohy 3).

Další prostor z kategorie brownfields představuje „Uvolňovaná západní část areálu Zetor“ (plocha 1701 v mapě Přílohy 3). Tento areál o celkové rozloze 24 ha přiléhá k západnímu okraji vlastního provozu výroby Zetoru v Líšni. Západní část této lokality je ohraničena silnicí II. třídy, číslo 373 a jiţ náleţí do katastrálního území Brno-Ţidenice. Na pozemcích se nacházely sklady olejů a pohonných hmot a byla zde opakovaně potvrzena kontaminace podzemní vody. V rámci této skutečnosti byla v letech 2006 - 2007 provedena akce „Odstranění kalových polí v retenčních nádrţích“, která znamenala odstranění celkem 708 tun kalů. Od roku 2007 Zetor tuto oblast pravidelně monitoruje a odebírá vzorky kapalin pro zjištění stávajícího stavu kvality podzemní vody.

Třetím areálem ve vlastnictví Zetoru spadajícího do ploch brownfields je „Uvolňovaná východní část areálu Zetor“ (plocha 1702 v mapě Přílohy 3). Jedná se o méně zastavěnou plochu o rozloze 9 ha vymezující jihovýchodní prostor areálu na Trnkové. Stejně jako u husovického areálu se i zde předpokládá kontaminace pozemku, ale analýza ještě nebyla provedena. Nachází se zde chemická laboratoř vyuţívaná Zetorem (Zetor Brno) a (Seznam lokalit brownfields, 2009).

Údrţba všech tří lokalit brownfields stojí společnost kaţdoročně značné prostředky, proto se Zetor snaţí pro tyto méně vyuţívané či nevyuţívané plochy hledat kupce. Blízko prodeji byla jednání o ploše 1701 v západní části areálu Zetoru vedená v roce 2008, ale dohody nakonec nebylo dosaţeno (Zetor Brno).

6 Srovnání vývoje jednotlivých strojírenských podniků 6.1 Vývoj podniků do roku 1989

Strojírenství se v Brně začalo formovat v první polovině 19. století a do značné míry se stalo hybatelem průmyslové revoluce. Základem pro umoţnění rozvoje průmyslu v Brně byla blízkost a dopravní propojení s Vídní, ţelezniční napojení na zdroje uhlí v českých zemích a německý kapitál, který v průběhu 19. století ovládal většinu velkých firem. V tomto období vznikl první ze zkoumaných podniků, První brněnská strojírna, tehdejší strojírna J. A. Luze. Svým zaměřením na textilní a parní stroje to byla právě PBS, která postupně stimulovala rozvoj ostatních průmyslových oborů. Vliv této strojírny byl ještě zesílen přesunem na Olomouckou ulici v roce 1836, kde se podél regulovaného toku řeky Svitavy formovala nová průmyslová zóna. Postupně se PBS slučovala i s ostatními strojírnami v okolí a počátkem dvacátého století se stala nejvýznamnější strojírnou v Brně jak z hlediska výroby tak i zaměstnanosti.

Na konci 19. století vzniká druhý z vybraných podniků, Královopolská strojírna. Společnost byla zaloţena bratranci německého původu v budovách bývalého cukrovaru v Králově Poli. Od samotného vzniku této strojírny se výrobní sortiment přizpůsoboval potřebám dalších rozvíjejících se průmyslových podniků v tehdejším Brně. Vyrábí se proto vzduchové kompresory, parní kotle, nádrţe a později i zařízení pro petrolejářský a dřevozpracující průmysl. Vedle toho také mosty, jeřáby a ţelezniční vagóny. Po splynutí s rakouskou

společností zaměřenou na výrobu vagónu počátkem 20. století, byl ještě výrazně zvýšen objem výroby i zaměstnanost Královopolské. Před první světovou válkou byla z hlediska zaměstnanosti nejvýznamnější PBS s 1 500 zaměstnanci, následovaná právě Královopolskou strojírnou, která zaměstnávala aţ 1 200 lidí.

Po osamostatnění Československa v roce 1918 pokračovala druhá fáze průmyslová revoluce a význam strojírenství nadále vzrůstal. V Brně vzniká v historickém sledu třetí ze sledovaných podniků, Zbrojovka Brno. Tento podnik, vzniklý z rakouských závodů a lokalizovaný v posvitavské průmyslové zóně zaznamenává v průběhu 20. let v Brně raketový vzestup a v roce 1930 je jiţ s 5 000 lidmi vůbec největším brněnským průmyslovým podnikem. S rostoucí zaměstnaností je rozšiřován také areál Zbrojovky i výrobní sortiment. Vyrábí se nejen zbraně, ale i nezbrojní výrobky. Zavádění nových technologií do výroby v této průmyslové éře zajistilo rozvoj automobilismu, coţ se přenáší právě i do civilní výroby Zbrojovky, která aţ do roku 1936 vyrábí automobily vlastní značky. V období konce dvacátých a počátku třicátých let klesla PBS v pořadí z hlediska zaměstnanosti s počtem 2000 lidí, na druhé místo právě za Zbrojovku. Její sortiment je také technologicky inovován a rozšiřován. Z původního zaměření na textilní průmysl a cukrovarnictví se těţiště přeneslo k výrobě parních turbín a kotlů a dalších zařízení pro potravinářský a keramický průmysl. Královopolská strojírna je koncem dvacátých let z hlediska zaměstnanosti těsně za PBS a s necelými 2 000 zaměstnanci třetím největším strojírenským podnikem v Brně. Technologicky byl vývoj Královopolské posunut zavedením do výroby nového typu motoru tzv. Hindlmotoru. V průběhu dvacátých let se rozšiřují další klíčové obory výroby jeřábů a mostárna Královopolské poskytuje první konstrukci pro brněnské výstaviště.

V průběhu třicátých let dolehla na strojírenské podniky ekonomická krize, která se projevila sníţením odbytu a následně i objemu výroby a celkové zaměstnanosti jednotlivých podniků. Nejvíce se tato skutečnost dotkla Královopolské, která byla nucena sníţit počet zaměstnanců aţ na pouhých 600 lidí. Sortiment Zbrojovky je od druhé poloviny třicátých let pozměněn v souvislosti s předzvěstí války. Civilní výroba je téměř pozastavena a naopak je navýšena zbrojní výroba, jejímţ velkým odběratelem se stala československá armáda. Začátek druhé světové války definitivně ukončil druhou fázi průmyslové revoluce.

V průběhu druhé světové války byla velká část podniků zneuţita pro zbrojní účely Třetí říše. Týkalo se to také Zbrojovky a Královopolské. Nově Němci zaloţili továrnu na letecké motory

v Líšni. Konec války je spjat s bombardováním průmyslových areálů, coţ mělo za následek zničení továren všech tří vybraných podniků i nového líšeňského závodu.

Po roce 1945 dochází k nástupu komunistického reţimu k moci a změně ve vlastnictví průmyslových podniků. Většina jich je po roce 1947 znárodněna a stává se majetkem státu. Ihned po válce dochází k rekonstrukci průmyslových areálů. Prostředkem pro obnovu průmyslu se stalo těţké strojírenství. V Brně tuto hlavní úlohu po válce převzaly Královopolská strojírna a PBS, které se nejprve spojily do společných závodů. Královopolská vyráběla jeřáby, ocelové konstrukce, metalurgické výrobky a zařízení pro chemický a petrochemický průmysl. PBS zase navázala na předválečnou výrobu průmyslových turbín a parních kotlů. Oba podniky byly počátkem padesátých let opět rozděleny, ale sortiment zůstal i poté podobný. Celkově byla výrazným způsobem navýšena zaměstnanost v obou podnicích, v roce 1960 bylo v Královopolské 7 500 a v PBS 7 400 zaměstnanců. Později byly celkové počty zaměstnanců v těchto dvou brněnských provozech strojírenských závodů do roku 1987 mírně sniţovány. Naproti tomu byla vybudována do pádu komunismu celá řada pobočných závodů PBS a Královopolské v menších městech např. ve Velké Bíteši, v Třebíči a Moravských Budějovicích, které brněnské provozy zaměstnaností doplňovaly.

Po válce byla také velmi rychle obnovena činnost Zbrojovky Brno, která se zaměřila na výrobu loveckých a sportovních zbraní. Civilní výroba doplňovala tu zbrojní hlavně traktory, motory, psacími stroji a dálnopisy. V roce 1960 jiţ Zbrojovka opět byla s více neţ 12 600 zaměstnanci suverénně největším brněnským podnikem. Koncem čtyřicátých let byla znovu vybudována továrna v Líšni a to sice v místech, kde se nacházela původní válečná továrna na letecké motory. Postupně byla do líšeňského provozu pod novým názvem ZKL a později Zetoru v průběhu padesátých a šedesátých let přesunuta ze Zbrojovky veškerá výroba traktorů kromě jejich motorů. V roce 1960 jiţ ZKL Líšeň zaměstnávalo více neţ 8 500 lidí a po Zbrojovce se jednalo o druhý největší podnik města. S přesunem výroby traktorů ze Zbrojovky se rozdíly v zaměstnanosti mezi těmito podniky aţ do roku 1987 postupně zmenšovaly. Byly také zaloţeny pobočné závody Zbrojovky ve Vyškově a Zetoru v Havlíčkově Brodě.

Zakládáním pobočných závodů strojírenských podniků v menších městech byla naplňována základní strategie socialistické industrializace spočívající v nepřirozeném dorovnávání rozdílů úrovně průmyslu mezi jednotlivými regiony Československa. Dalším prvkem této

industrializace bylo rozšiřování stávajících průmyslových areálů jednotlivých strojírenských podniků na původních místech. Starší provozy továren byly zachovány a postupně pouze doplňovány o nové. Takovýmto způsobem vznikly obrovské areály Zetoru, Královopolské, Zbrojovky i První brněnské strojírny prakticky uvnitř města Brna. Společným prvkem všech podniků byl také prakticky automatický odbyt výrobků, které většinou směřovaly na bezedné trhy Sovětského svazu, případně dalších spřízněných zemí. Absence konkurenčního prostředí a jednostranné zaměření na těţký průmysl vedlo také k postupnému technologickému zaostávání za příbuznými souběţně se vyvíjejícími obory v západních státech.

6.2 Srovnání vývoje podniků po roce 1989

Počátkem devadesátých let bylo rozhodnuto, ţe průmyslové podniky, jejichţ majetek patřil státu, budou přeměněny na akciové společnosti a budou nabídnuty v rámci privatizace soukromým subjektům. Osudy jednotlivých podniků byly často velice různé. Zbrojovka Brno byla privatizována v roce 1992 a následně rušila neefektivní segmenty výroby a propouštěla zaměstnance. Výroba zbraní byla v důsledku vládních opatření omezena. Stále však Zbrojovka zachovávala výrobu sportovních a loveckých zbraní a nově sortiment doplnila o obráběcí stroje, linky a nářadí. Navzdory nadějnému směřování se na přelomu století, po většinovém prodeji svých akcií novým investorům dostala do krize. Počátkem roku 1999 ještě vyráběla tisíce sportovních a loveckých pušek ročně. Během tří let však byla výroba naprosto utlumena, v roce 2002 zaměstnává Zbrojovka 10 lidí a o rok později je na podnik vyhlášen konkurz.

Zetor Brno se od počátku devadesátých let potýkal s problémy. Nejprve se společnost zadluţila kvůli ztrátě iráckého trhu a obtíţím s prosazením se na okolních trzích Československa. Zetor Brno byl v roce 1993 přeměněn na akciovou společnost zahrnující majetek líšeňského Zetoru i husovického provozu Zbrojovky. Podnik má ale kvůli zadluţenosti problémy sehnat strategického investora. V roce 1994 se Zetor dostal na pokraj bankrotu, kvůli uzavření nevýhodných kontraktů nekompetentního vedení s americkým výrobcem John Deere & Co. Zetor zůstává nadále majetkem FNM, který v roce 1996 prodává většinu jeho akcií Konsolidační bance. Ta později dokupuje i další akciové podíly Zetoru a následně menšinový podíl prodává společnosti Motokov International. Zetor v období konce devadesátých let byl v obrovské krizi. Dluh byl prakticky kaţdoročně navyšován o miliardu

korun. Zetor byl nadále většinově v majetku státní KOB, která nedokázala provést nezbytné kroky ke zlepšení hospodaření firmy. Část dluhu ve výši necelých 4 miliard Kč byla zaplacena ze Státního rozpočtu ČR, ale ani to ke konsolidaci nestačilo a Zetor se neustále dále zadluţoval. Postupně byla společnost nucena omezit výrobu, protoţe scházely prostředky na její financování. Situace musela být řešena opatřeními na základě usnesení schváleném v roce 2000 Vládou ČR. Prvním krokem usnesení byla finanční restrukturalizace, která spočívala v oddluţení Zetoru z peněz Státního rozpočtu. Dalším krokem bylo nalezení soukromého strategického investora, který by podnik převzal. Oba kroky se podařily, ačkoliv to stát stálo další miliardy Kč. V roce 2002 bylo 98 % akcií očistěného Zetoru prodáno slovenskému HTC Holdingu. Ještě před privatizací, zaměstnával Zetor v roce 2000 celkem 2 427 lidí.

Vývoj Královopolské byl po roce 1989 v některých směrech podobný Zetoru. Královopolská se ihned počátkem devadesátých let, podobně jako Zetor, zadluţila kvůli zrušení dodávek do Sovětského svazu a Iráku. Cesta oddluţení měla být umoţněna příchodem zahraničního investora, kterého se ale, po zaloţení akciové společnosti Královopolská v roce 1992, nepodařilo sehnat. Podnik kvůli zadluţení omezuje další náklady výrobu, coţ ovšem problém neřešilo, protoţe nebylo dluh čím splácet. Královopolská se dostala do stavu platební neschopnosti. Nepříliš dobrou situaci státního podniku ještě prohlubovalo vedení strojírny, které se dopouštělo řady chyb. Prosazování podniku na nových trzích a obchodní činnost byly neúčinné a společnost ani nerušila provozy produkující méně kvalitní výrobky. Stejně jako Zetor, Královopolská uzavírala mnohdy nevýhodné kontrakty, které společnosti přinášely další ztráty. Proto bylo zvoleno nové vedení společnosti, které mělo zlepšit hospodaření Královopolské. To se sice zpočátku dařilo, ale strojírna si z minulosti nesla obrovskou dluhovou zátěţ, která znemoţňovala výraznější rozvoj výroby. V roce 1994 bylo vyhlášeno další výběrové řízení na prodej většinového akciového podílu Královopolské a o rok později jej vyhrála společnost Kenap. Královopolská se pod vedením firmy Kenap segmentuje na menší celky, které doplňují svou činností hlavní strojírnu. Ještě v průběhu roku 1996 měla společnost z hlediska zakázek dobré vyhlídky a velké plány, ale vše bylo zastaveno kvůli zadluţenosti, které způsobilo, ţe Královopolská nedostala potřebné bankovní úvěry. V roce 1997 společnost Kenap neplatí státu při privatizaci nasmlouvané splátky odkoupeného podílu. Situace se následně opakuje i po dohodnutých odkladech termínů a koncem roku 1997 Kenap odstupuje od smlouvy. Většinový podíl Královopolské se tedy navrací zpátky do vlastnictví FNM ČR. Podnik byl po převzetí státem ve ztrátě, která dosahovala výše 2,5 miliardy Kč, a proto byl podán návrh na provedení finanční restrukturalizace strojírny. Základním krokem

bylo soudní vyrovnání s věřiteli, kterého však bylo kvůli komplikacím s vyhlášeným konkurzem na Královopolskou, nakonec dosaţeno aţ v roce 2003. Po finančním ozdravení byl zahájen proces privatizace, který se protáhl téměř na rok. V polovině roku 2004 se konečně podařilo pro Královopolskou získat nového vlastníka. Společnost Brass podepsala kontrakt na odkup více neţ 99 % akcií Královopolské. Před privatizací v roce 2000 zaměstnávala Královopolská jiţ jen 1 100 lidí.

První brněnská strojírna byla privatizována v roce 1993, kdy byl její většinový majetek prodán společnosti ABB. Později, v roce 1997 proběhl prodej i zbytku akcií PBS do rukou ABB se všemi segmenty výroby zahrnujícími výstavbu elektráren, výrobu kotlů a turbín. Z mateřské společnosti se zcela odštěpil jen nevelký inţenýrsko-dodavatelský celek nesoucí tradiční jméno PBS, který se přesunul ze svého původního areálu na Olomoucké, na ulici Hlinky. Hlavním akcionářem PBS byla v té době společnost Apollo Prima, vlastnící 48 % akcií. S dalším vývojem ABB jiţ PBS neměla nic společného. Po roce 1998 PBS zaměstnávala jiţ jen okolo 40 lidí a specializovala se na navrhování různých druhů kotlů, zpracování výrobní dokumentace a její předloţení ke zpracování dalším firmám. Další aktivity této společnosti spočívaly v pronájmu a prodeji zbylého majetku jako pobočných závodů, bytů apod. Areál na Olomoucké byl i po roce 1997 koncernem ABB nadále kompletně vyuţíván. Později byly některé výrobní divize prodány německému Siemensu a také francouzskému Alstomu, resp. AEE, které zde sídlí aţ do současnosti.

V průběhu devadesátých let si všechny čtyři podniky prošly specifickým a ne příliš příznivým vývojem. Společným znakem všech je postupné sniţování počtu zaměstnanců a snad kromě PBS i komplikovaný průběh privatizace. Fatálním způsobem dopadla Zbrojovka Brno, která zkrachovala a její technologie a zařízení na výrobu pušek převzala později zcela jiná společnost vyrábějící v Brně i následně. Ve srovnání s původní Zbrojovkou je tato výroba ovšem ve značně minimalizované podobě. Vývoj Zetoru a Královopolské byl v mnoha ohledech podobný. Oba podniky se masivně zadluţily počátkem devadesátých let kvůli ztrátám vyplývajícím z poklesu dodávek na zavedené trhy. Společným znakem byly také chyby nezkušeného managementu obou podniků v uzavírání kontraktů, které si později svou nevýhodností vyţádaly daň v podobě dalších ztrát. V průběhu devadesátých let byly oba podniky většinou pod státním vedením a ztrátové. Obě firmy byly také na přelomu devadesátých let státem postupně ozdraveny. Strategického soukromého investora získaly aţ po očistění počátkem nového tisíciletí. PBS jako jediná z podniků úspěšně prodala své hlavní

výrobní provozy významné zahraniční firmě jiţ počátkem devadesátých let. Potom se od investora úplně odloučila a opustila areál na Olomoucké ulici. Změna také nastala ve výrobním zaměření, kdy je náplň podniku jiţ mnohem specializovanější, neţ byla činnost původní První brněnské strojírny.

6.3 Srovnání vývoje podniků v letech 2003 - 2011

Co se týče vývoje Zetoru pod novým investorem, slovenský HTC Holding postupně změnil organizační strukturu společnosti pro efektivnější činnost firmy. Byla vytvořena skupina Zetor a hlavní firmou, do které byly vloţeny veškeré činnosti výroby, vývoje a obchodu, se postupně stala společnost Zetor Tractors. Ze strategických důvodů byla rozšířena činnost afilací v zahraničí, které slouţí Zetoru k prosazování prodeje ve vybraných státech. Dalším z bodů nového investora bylo zefektivnit výrobu, zmenšit celkovou plochu pouţívaného areálu, redukovat počet zaměstnanců jen na nezbytnou hodnotu pro realizaci činnosti a vyvíjet výrobky, které naplní poptávku a které budou konkurenceschopné. Zetor nadále vlastnil obrovský areál v Líšni a k tomu ještě provoz v Husovicích, vyrábějící dieselové motory pro traktory. Prvními kroky v plánu investora bylo zmenšit celkovou vyuţívanou plochu a koncentrovat do ní veškerou výrobní a vývojovou činnost. Oba kroky se podařily, Zetor značně zmenšil vyuţívanou plochu a vymezil tak okrajovou východní a západní část líšeňského areálu, které nehodlal vyuţívat a směřoval je k prodeji. To se tedy zatím doposud nepodařilo, ale Zetor hledá i nadále a povaţuje prodej těchto ploch za nezbytný, jelikoţ kaţdoročně vynakládá značné prostředky pro jejich údrţbu a sanaci ekologických zátěţí. Stejným způsobem bylo vynaloţeno s areálem výroby motorů v Husovicích, kdy v roce 2006 Zetor provoz této továrny uzavřel a její činnost přesunul do Líšně. Zetor tak značně zefektivnil výrobní činnost, kdy jiţ nemusel vynakládat prostředky na dopravu mezi oběma provozy. Pokud jde o výrobky společnosti, tak Zetor v průběhu let 2003 – 2011 pozměňoval sortiment svých výrobků v souladu s poţadavky trhů. Většina traktorů nachází uplatnění v zahraničí, největší zemí z hlediska vývozu je dlouhodobě Polsko, daří se ale vyváţet do zemí západní Evropy jako je Velká Británie, Francie a Německo. Od roku 2011 se opět po delší odmlce stává důleţitý i trh v Iráku. Do roku Zetor 2007 ukončil výrobu svého nejlevnějšího traktoru Major a těţiště přesunul k výkonnějším řadám střední kategorie Proxima a Forterra. Jelikoţ však stále nebyla naplněna poptávka po silnějších traktorech, o něţ byl zájem hlavně v západních zemích, vyvinul nejsilnější řadu Forterra HSX a soustavně

100

pracoval na vývoji řady Maxterra. Vývoj některých nových traktorů je od roku 2009 kaţdoročně podporován finančními prostředky MPO ČR. Tato podpora podílově tvoří kaţdoročně cca čtvrtinu nákladů, které Zetor na tyto projekty celkem vynakládá. V tomto směru je podporován především vývoj silných traktorových řad Forterra a Maxterra a společně s tím jsou MPO podporovány i projekty na vývoj sniţování emisí a hluku traktorů. Vývoj Královopolské po příchodu nového investora společnosti Brass se sídlem v Brně směřoval k zefektivnění činností, aby společnost dosáhla co nejlepších výsledků. V případě Královopolské to znamenalo zefektivnit výrobu sníţením nákladů a modernizovat výrobní zařízení. Co se týče výrobní plochy, tak společnosti Brass nebylo po podpisu smlouvy se státem umoţněno prodávat a pronajímat plochy areálu aţ do roku 2009, coţ mělo vliv na to, ţe prakticky celý areál společnost kompletně nadále vyuţívala k činnosti. Do značné míry společnosti investovala do modernizace strojů a výrobních zařízení, coţ vedlo k efektivnějšímu vyuţívání vstupů a pracovních sil. Také v souvislosti se zaváděním a vyuţíváním nových zařízení, Královopolská od roku 2006 zahájila projekty vzdělávání vlastních zaměstnanců v mnoha oblastech. Vedle oblasti obsluhy strojních zařízení, se jednalo například i vzdělávání v informačních technologiích a jazykové vybavenosti zaměstnanců. Oba projekty Královopolská – konkurenceschopný zaměstnavatel a Královopolská – vzdělání, investice do budoucnosti byly do roku 2011 podporovány z Evropského sociálního fondu a prostředků Státního rozpočtu ČR. Stejně tak Královopolská usilovala o získání dotací na projekty úspory paliv a energií z evropských fondů. Výrobním zaměřením Královopolská plynule navázala na tradiční výrobu zařízení pro chemický a petrochemický průmysl, jeřábů a ocelových konstrukcí. Výrobky většinou směřují do zahraničí. Zatímco ocelové konstrukce mostů se často uplatňují i v západních zemích jako Rakousko a Německo, většina exportu oboru chemického a petrochemického průmyslu směřuje hlavně do Iráku, Ruska a států SNS. Akcionáři První brněnské strojírny se po roce 1998 velice často měnili. V letech 2004 – 2006 byly dokonce akcie této společnosti rozdrobeny mezi velkou část akcionářů vlastnící pouze do 5 % akcií PBS a struktura vlastníku nebyla dohledatelná. Během období 1998 – 2006 PBS prodává celou řadu majetků – své podíly v bývalých pobočných závodech ve Velké Bíteši a Třebíči, bytů a celou řadu dalšího movitého i nemovitého majetku. V roce 2007 přešla PBS do majetku společnosti Sefield Investments. Další změna vlastníka přichází v roce 2009, kdy PBS kupuje klíčový investor Energetický a průmyslový holding se sídlem na Kypru.

PBS sídlila v Brně na ulici Hlinky aţ do konce roku 2009. Od roku 2010 se přesunula zpátky do svého původního areálu na Olomouckou ulici v Brně. Činnost PBS nebyla nijak prostorově

101

náročná, coţ souvisí se skutečností, ţe společnost byla zaměřena spíše na návrhy projektů. Vlastní výrobu a realizaci projektů nechávala jiným společnostem, které zařídily potřebné dodávky a výrobu komponent i samotnou montáţ v místě realizace. Původní zaměření PBS se v průběhu let přechodem do nového tisíciletí změnilo. Omezení průmyslové výroby v devadesátých letech a tím i průmyslového teplárenství vedlo společnost k zaměření se na jinou oblast vyšší poptávky, kterou začaly představovat obnovitelné zdroje energie. Původní projekty výroby kotlů pro teplárny a tepelné elektrárny byly tedy v průběhu nového tisíciletí významem vytlačeny projekty na výrobu kotlů na spalování obnovitelných zdrojů, zejména biomasy. Vývoj nových typů kotlů probíhal od roku 2002 aţ do současnosti ve spolupráci s fakultou strojního inţenýrství v Brně. V průběhu let 2004 – 2011 byl vývoj nových typů kotlů také podporován ze zdrojů MPO ČR. Co se týče odbytu, tak se PBS uplatnila v posledních deseti letech zejména v zahraničí. Významnými trhy v tomto období pro PBS byly Irák, Sýrie, Slovensko a dříve i Německo. Vedle toho se společnost uplatňovala i na domácím trhu dodávkami kotlů např. pro teplárny Krnov, Domoradice či Malešice.

Vývoj kolem Zbrojovky Brno, přestoţe podnik zkrachoval v roce 2003, pokračoval dále. Následovala draţba majetku Zbrojovky v roce 2006, přičemţ technologie a zařízení na výrobu pušek odkoupila firma Brno Rifles, dceřiná společnost České zbrojovky Uherský Brod. Celý areál Zbrojovky koupila slovenská společnost J&T. Poté Brno Rifles sháněla zaměstnance bývalé Zbrojovky pro obnovení výroby, coţ se jí podařilo. Nová společnost nejprve pokračovala ve výrobě pušek v areálu Zbrojovky, kde si pronajímala prostory. Dezolátní stav budov však nesplňoval podmínky pro výrobu a tak se Brno Rifles v roce 2009 přesouvá do prostor nedalekého bývalého učiliště. V roce 2010 se této společnosti podařilo získat ochranné známky a logo zaniklé Zbrojovky a. s. a Brno Rifles se přejmenovává na Zbrojovku Brno, s. r. o. V novém objektu pokračuje úspěšně ve výrobě a vývoji sportovních a loveckých pušek. V roce 2011 zde zaměstnával podnik celkem 12 lidí. Sortiment výroby původní Zbrojovky a. s., byl rozšířen o výrobu zcela nových kozlic Brno Stopper určených pro lov divoké zvěře a pušek Brno Competition, určených pro sportovní disciplíny. Společnost tímto novým sortimentem začala vyplňovat prostor, který má z hlediska poptávky i do budoucna velký potenciál. Značná část loveckých pušek směřuje do Ruska a afrických zemí.

Z grafu 7, znázorňujícího trţby jednotlivých společností je zřejmé, ţe z hlediska jejich objemu je Zetor zdaleka největší firmou a ve srovnání s PBS i Královopolskou, jsou jeho trţby kaţdoročně několikanásobně vyšší. Vývoj trţeb Zetoru potom poměrně jasně naznačuje, ţe po

102

příchodu strategického investora v roce 2002, nastalo úspěšné období růstu, kdy společnost trţby postupně navyšovala aţ k vrcholu v roce 2007. Časové řady Zetoru kopírují také trend světové konjunktury a poptávky po traktorech, která právě v předkrizovém roce 2007 dosahovala nejvyšších hodnot. Kritické období let 2008 – 2009 se neslo ve znamení sníţení poptávky po zemědělské technice, takţe Zetoru trţby prudce klesly. Poslední období let 2010 – 2011 naznačuje opět postupné mírné oţivení traktorového trhu. Vývoj trţeb Královopolské je ve sledovaném období v grafu jednoznačně stabilnější, ačkoliv v počátečním období vykazuje podobné meziroční změny jako trţby Zetoru. Strategický investor koupil Královopolskou o rok později, neţ HTC Holding koupil Zetor, takţe vývoj byl i v tomto směru posunutý. Období, kdy se růst trţeb oběma společnostem kryl, bylo období let 2004 – 2007. V letech 2008 - 2009 však Královopolská na rozdíl od Zetoru dokázala trţby i nadále navyšovat. Krize se u společnosti projevila aţ v roce 2010, i kdyţ ne v takovém rozsahu jako u Zetoru. V roce 2011 Královopolská téměř opět dosáhla rekordních trţeb z roku 2009, čímţ prokázala, ţe byla vůči globální recesi podstatně méně citlivá neţ právě Zetor.

Graf 7: Trţby jednotlivých společností v letech 2003 – 2011. Trţby společností v letech 2003 - 2011 6000 5500 5000 4500

4000 3500 3000

miliony Kč miliony 2500 2000 1500 1000 500 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Tržby Zetoru 2590 3010 3466 3900 5600 4840 2800 2980 3054 Tržby Královopolské 347 340 423 510 612 658 788 591 784 Tržby PBS 393 251 32 42 8 91 178 139 244

Zdroj dat: Zetor, Královopolská, PBS

103

Co se týče PBS tak ta je z hlediska objemu trţeb dlouhodobě nejmenším podnikem, coţ je logické vzhledem k tomu, ţe po odštěpení výrobních divizí je jiţ velice úzce specializovaná a výrobu komponent ponechává ostatním společnostem. Poměrně úspěšné období z hlediska trţeb bylo u PBS v roce 2003, kdy se společnosti podařilo naplňovat dodávky pro projekty v Íránu a Německu. Vše se však mění od roku 2004, v němţ se PBS musela potýkat s komplikacemi při realizaci německých projektů. Krize pokračovala aţ do roku 2007, ve kterém se PBS zaměřovala na řešení situace v podobě restrukturalizace a řešení soudních sporů. Z hlediska prodeje si sáhla firma v tomto roce téměř doslova na dno. Období let 2008 - 2011 zase postupně začala společnost obnovovat činnost a dokázala postupně trţby s výjimkou roku 2010 navyšovat. Vzhledem k celkovému vývoji trţeb PBS je zřejmé, ţe globální vývoj ekonomiky a situace na světových trzích neměla na hospodaření PBS aţ tak výrazný vliv. Společnost byla v tomto směru ovlivněna jinými faktory, které souvisely spíše s její úzkou specializací.

Bez ohledu na to, jaké rozdíly existují mezi jednotlivými podniky v zaměstnanosti v posledním období, je z grafu 8 patrné, ţe celkový počet lidí zaměstnaných ve strojírenských podnicích byl výrazně sníţen oproti industriální době před rokem 1989 a období devadesátých let. V grafu zaměstnanosti podniků v letech 2003 - 2011 je aţ zaráţející podobnost mezi křivkami Zetoru a Královopolské. Pod vedením nového investora byl nejprve zahájen proces zefektivňování výroby, který byl uskutečňován rušením přebytečných provozů a také sniţováním zaměstnanosti vázané na neefektivní výroby.

V letech 2004 – 2006 následoval naopak postupný růst zaměstnanosti u obou firem. Počet zaměstnanců, kteří po první vlně propouštění zbyli, jiţ nestačil naplňovat rostoucí výrobu, a proto musel být stav postupně opět navyšován. Od roku 2007 jiţ existují mezi podniky rozdíly. Zatímco Zetor pokračuje v trendu navyšování zaměstnanců v souladu se zvyšujícím se odbytem, Královopolská v letech 2007 – 2008 počet pracovníků navzdory navyšujícím se trţbám, sniţovala. Příčina spočívala v zavedení nových zařízení do výroby, které byly na obsluhu méně náročné. V dalších letech sice trţby opět kolísavě rostly, ale zaměstnanost zůstávala jiţ na prakticky stejných hodnotách. Královopolská tedy po roce 2008 dosáhla optimálního stavu pro realizaci výroby.

104

Graf 8: Zaměstnanost jednotlivých společností v letech 2003 – 2011. Zaměstnanost společností v letech 2003 - 2011 1300 1200 1100

1000 900 800 700 600 500

400 Počet zaměstnanců Počet 300 200 100 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 PBS 76 56 29 22 26 33 39 41 46 Královopolská 759 575 653 672 567 512 516 499 520 Zetor 1177 946 1011 1068 1091 1008 880 747 839

Zdroj dat: Zetor, Královopolská, PBS

Zetor zaměstnanecky rostl ještě během roku 2007. Poté ale udeřila krize a sníţení poptávky a výroby vyvolalo potřebu propouštět a zaměstnanost tak tři roky po sobě klesala. V roce 2011 se jiţ traktorový trh uklidnil a Zetor navyšoval výrobu a opět mohl nabírat zaměstnance. Vývoj PBS byl ve srovnání s Královopolskou i Zetorem zcela odlišný. V roce 2003 ještě bylo pro společnost relativně dobré období, kdy trţby byly na nejvyšších hodnotách a zaměstnanost jako prostředek realizace činnosti tedy také. V letech 2004 – 2005 však došlo v důsledku značných ztrát i k nezbytnosti propouštět v rámci restrukturalizace zaměstnance. Tento trend se projevil ještě v roce 2006, kdy společnost dosáhla rekordního minima ve sledovaném období. V letech 2007 – 2011 se společnost postupně zotavovala a tak mohla opět začít kontinuálně nabírat zaměstnance.

Vývoj zisků jednotlivých společností znázorněných v grafu 9 je ve sledovaném období vzájemně velmi odlišný. Zisky Zetoru mají klasický vzestupný trend ve dvou obdobích 2003 – 2007 a 2010 – 2011, mezi nimiţ je zakomponováno období krize kdy došlo k výrazné ztrátovosti. Příčiny tohoto vývoje jsou vysvětleny v popisu grafu trţeb a zaměstnanosti. Velice zajímavý je vývoj hospodářských výsledků Královopolské. Podobně jako u grafu

105

vývoje trţeb je vývoj zisků od roku 2004 velice stabilní. Ani jednou nedošlo pod vedením společností Brass k tomu, ţe by Královopolská byla ztrátová. A to ani v období krize, v roce 2008, kdy došlo jen k celkovému sníţení ziskovosti. V roce 2009 pak naopak nastala paradoxní situace, kdy Královopolská na nepříznivé situaci na trzích dokonce dokázala vydělat a dosáhla zisku rekordní hodnoty. Vývoj zisků PBS je oproti Zetoru a Královopolské odlišný a ne příliš výrazný. Výjimkou v grafu je výrazné období ztrát v letech 2004 – 2005. Ztrátu pak ještě PBS vykázala i v roce 2007. V letech 2008 – 2011 jiţ postupně docházelo postupnému kolísavému růstu hospodářských výsledků. Příčiny vývoje jsou stejně jako v případě Zetoru vysvětleny v popisu grafu trţeb a zaměstnanosti.

Graf 9: Zisky jednotlivých společností v letech 2003 – 2011. Zisky společností v letech 2003 - 2011 300 250 200 150 100 50 0 -50

miliony Kč miliony -100 -150 -200 -250 -300 -350 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zisky Zetoru 13 57 126 201 239 -298 -275 81 143 Zisky Královopolské -196 0.8 24 29 34 10.1 70 35.4 26.5 Zisky PBS 5 -212 -70 1.4 -15 3.4 4.2 10.4 7.7

Zdroj dat: Zetor, Královopolská, PBS

Do srovnávání vývoje hospodaření firem v posledním období nebyla zařazena Zbrojovka Brno s. r. o. jednak s ohledem na to, ţe data jsou dostupná jen pro období vývoje posledních tří let 2009 – 2011 a také proto, ţe ve srovnání s ostatními podniky je úroveň všech ukazatelů velice nízká. K této skutečnosti je nutné uvést ekonomické hodnoty Zbrojovky v letech 2009 -

106

2011. Trţby Zbrojovky postupně klesaly z 18,5 na 12,4 milionu Kč. Zisky se dostaly z hodnoty 1,6 na 1,4 milionu Kč a zaměstnanost klesla z 16 na 12 lidí.

Z provedených analýz je patrné, ţe k významné stabilizaci činnosti brněnských strojírenských firem došlo po příchodu strategických investorů. V případě Zetoru a Královopolské to bylo jiţ v letech 2003 a 2004. Brno Rifles, která v roce 2006 převzala výrobu pušek původní Zbrojovky, byla jiţ od počátku existence ve vlastnictví silné ČZUB. U PBS příchod velmi silného investora nastal aţ později a to sice aţ v roce 2009, kdy podnik koupil EPH. Pro PBS měla tato skutečnost ještě zesílený význam vzhledem k tomu, ţe se dostala do skupiny energetických a průmyslových firem, které mohly díky společnému vlastníkovi vzájemně lépe koordinovat případnou spolupráci.

To značně omezilo moţnost, ţe by se opakovaly situace z let 2004 a 2005, které málem způsobily bankrot PBS. Lze obecně říct, ţe příchod silných investorů měl pro všechny společnosti značně hospodářsky stabilizující efekt. Druhá věc byla, ţe se do hospodaření posledních let často promítaly i vnější vlivy jako byly výkyvy v poptávce po produktech na globálních trzích. I z tohoto pohledu se společnosti snaţily co nejvíce přizpůsobit situaci, aby dosáhly co nejlepšího hospodaření.

Z hlediska vyuţití prostor areálů pro výrobu je situace jednotlivých podniků různá. Zatímco Zetor výrobu začal koncentrovat do jednoho prostoru a zbytek se snaţil co nejdříve prodat, Královopolská vyuţívala a aţ dosud vyuţívá k výrobě celý svůj rozlehlý areál. PBS není vzhledem k podstatě činností a počtu zaměstnanců z hlediska prostoru příliš náročná, takţe si vystačí se zlomkem původního areálu, který dříve na Olomoucké plně vyuţívala. Působení Zbrojovky s. r. o. se muselo zase změnit kvůli nevyhovujícím podmínkám chátrajícího areálu bývalé Zbrojovky, kde výroba jiţ téměř nebyla realizovatelná. Společným znakem všech firem je to, ţe mají zájem a jsou schopné realizovat svoji činnost v menších prostorech neţ dříve. Kvůli tomu vznikly rozsáhlé nepouţívané, nebo méně pouţívané opuštěné a chátrající plochy areálů Zbrojovky, Zetoru a Královopolské, které dosud nepodstoupili kromě dílčích sanací ekologických zátěţí nějakou významnější funkční přeměnu. V centrálních částech Brna tak i tyto nevzhledné plochy nadále zůstávají a otázka jejich další budoucnosti není zatím, navzdory plánům a proklamacím stávajících majitelů, úplně jasná.

107

Společným znakem všech firem pod silným investorem jsou neustálé inovace a vývoj technologií, které činí výrobky firem konkurenceschopnějšími. Podniky se snaţí vyuţívat pro tyto účely podpory ze zdrojů evropských fondů i Státního rozpočtu ČR. Podobná situace firem je také z hlediska výběru výrobního sortimentu. Podniky si cíleně vybírají výrobní zaměření tak, aby co nejlépe vykryli volný prostor na trhu a uspokojili poptávku ve svém oboru. Většina výrobků společností směřuje do zahraničí. Většinou své uplatnění nacházejí firmy v tradičních historických oblastech, ve kterých měli s výrobky brněnských firem pozitivní zkušenosti jiţ v minulosti. Takovýmito oblastmi jsou např. Rusko, Irák, Írán, státy SNS, Polsko apod. Obecné uplatnění na západních trzích bývá pro podniky obtíţnější. Tento trend začíná narušovat ale například segment výroby mostů Královopolské, který se opakovaně daří uplatňovat na trzích EU v Rakousku a Německu. Podobným způsobem, i kdyţ ne v takovém měřítku se daří Zetoru díky afilacím, díky nimţ se společnosti daří prodávat traktory do západních zemí.

Na závěr kapitoly snad lze konstatovat, ţe brněnské strojírenské podniky se jiţ na základě vývoje v posledních letech zřejmě dostaly z nejhoršího období, kterým si prošly zejména v průběhu devadesátých let. Ukázalo se, ţe zdaleka nejdůleţitější roli hrají v ekonomické stabilizaci podniků strategičtí soukromí investoři.

7 Závěr

Hlavním cílem práce bylo zachytit vývoj čtyř historicky nejvýznamnějších brněnských strojírenských podniků od počátku existence po současnost. V textu práce je zhodnocen vývoj zvolených podniků od jejich vzniku aţ do dnešních dní. Z výsledků je patrné, ţe kaţdý podnik měl v určité etapě historického vývoje Brna svůj zvláštní význam, jenţ se v jejím průběhu vývoje města postupně měnil. Počátky průmyslové revoluce jsou v Brně spojené zejména s První brněnskou strojírnou, která v průběhu devatenáctého a počátkem dvacátého století aţ do první světové války měla v Brně největší vliv co do výroby i zaměstnanosti. PBS tohoto období patřila k nejdůleţitějším podnikům celého Rakouska-Uherska. Po první světové válce vznikla Zbrojovka Brno, která postupně převzala dominantní úlohu brněnského průmyslu. Svůj vliv si zachovala aţ do pádu komunistické éry v roce 1989. V období od počátku první republiky Zbrojovku doplňovaly významem Královopolská i PBS a po druhé světové válce se k nim přidává i Zetor Brno. Právě Zetor od období svého vzniku postupně sílil a čím dál více

108

„ohroţoval“ prominentní postavení Zbrojovky Brno. Po roce 1989 se však situace radikálně změnila u všech sledovaných podniků. V průběhu devadesátých let měla zejména Královopolská a Zetor problémy s privatizací a dlouho se pro ně nedařilo najít strategického investora. Výsledkem byla obrovská dluhová zátěţ, kterou si právě v prvních deseti letech existence v prostředí trţní ekonomiky tyto dva podniky vytvořily. Nakonec se podařilo státu firmy finančně ozdravit a prodat novým majitelům. Ti si v období od roku 2003 respektive 2004 do současnosti počínají zatím více neţ dobře, alespoň ve srovnání s vývojem v první porevoluční dekádě. Co se týče slavné Zbrojovky, tak její aktivita po roce 1989 postupně zcela upadá a její historie končí konkurzem v roce 2003. Jen jediná sloţka výroby bývalého největšího brněnského strojírenského podniku zůstala zachovaná aţ do přítomnosti. Velkou zásluhu na této skutečnosti měla společnost Brno Rifles, později Zbrojovka Brno, s. r. o, které se při draţbě majetku v roce 2006 podařilo získat technologie pro výrobu sportovních a loveckých pušek původní Zbrojovky. Zmíněná Brno Rifles nejdřív pušky vyráběla v původním areálu Zbrojovky, ale postupně se kvůli nevyhovujícím podmínkám přesunula do nedalekého areálu bývalého učiliště, kde vyrábí dodnes. První brněnská strojírna existuje taktéţ aţ do současnosti, i kdyţ v podstatně redukované podobě. V průběhu devadesátých let prodala během privatizace většinu svých výrobních segmentů i areál na Olomoucké. Poté pokračovala v činnosti, ale uţ v zcela jiném areálu v Brně. Zpět na Olomouckou se pak přesunula relativně nedávno, v roce 2010. Z hlediska zaměstnanosti a celkového objemu produkce však jiţ PBS ani nová Zbrojovka s. r. o. nepředstavují nikterak významné podniky. Parametr celorepublikového významu si ale zachoval určitě Zetor a do určité míry i Královopolská strojírna. Bylo ověřeno, ţe naprosto klíčovou úlohu pro úspěšnost průmyslových podniků znamenali a znamenají strategičtí soukromí investoři.

Druhým cílem bylo zařadit vývoj strojírenských podniků do kontextu vývoje města Brna. Obsahově byl tento cíl pro lepší přehlednost a logičnost v textu práce zařazen před samotné charakteristiky a hodnocení jednotlivých strojírenských podniků. Ze zjištěných dat je zřejmé, ţe čtyři vybrané podniky hrály klíčovou úlohu jak pro rozvoj průmyslu v Brně, tak pro rozvoj samotného Brna. Velký podíl na počátečním impulzu, který nastartoval průmyslovou revoluci v Brně, měla PBS. Zaměřením na výrobu textilních a parních strojů determinovala rozvoj textilního a později i dalších odvětví průmyslu. Poté co se v roce 1836 přesunula do formující se posvitavské průmyslové zóny ještě více urychlila rozvoj této výrazné průmyslové lokality v Brně. Určitou protiváhu vůči oblasti podél řeky Svitavy v územním rozmístění průmyslu v Brně začala koncem 19. století vytvářet také Královopolská strojírna v severní části Králova

109

Pole. Zásadní vliv pro rozvoj průmyslových zón měla ţelezniční doprava, která umoţnila intenzivní přesun základních surovin, pracovních sil i výrobků mezi podniky a místy odbytu. Vliv posvitavské průmyslové zóny po první světové válce vznikem Zbrojovky Brno opět významně vzrostl. Zbrojní podnik vyrábí vedle zbraní i automobily, čímţ do určité míry ovlivňoval i první suburbanizační procesy, které v Brně od vzniku průmyslové revoluce byly zaznamenány. Po druhé světové válce nastává na politické úrovni radikální obrat ve směřování hospodářství Československa. Proces rozvoje průmyslové výroby však v této době pokračuje zřetelným, i kdyţ značně specifickým způsobem nadále a v městě Brně vznikají ještě rozsáhlejší areály průmyslových podniků tvořící obrovské průmyslové zóny. Kromě výstavby průmyslových areálů je období průmyslové revoluce i socialistické industrializace nápadně spojené s procesem urbanizace a růstem města Brna. Ve všech těchto etapách, kdy průmysl byl hybnou silou brněnského hospodářství, byla budována v různých podobách bytová zástavba slouţící k ubytování pracovních sil. Ostrá časová hranice, která definitivně znamenala postupný ústup průmyslu do ústraní a předání hlavní role terciérnímu sektoru byla vymezena rokem 1989. Spolu s růstem podílu celkového počtu lidí zaměstnaných v terciéru se mění stav průmyslových podniků i fyzická podoba Brna. Průmyslové areály jsou opouštěny, některé chátrají. Vznikají plochy typu brownfields. V kontrastu se pak rozšiřují plochy vymezené pro obchod a sluţby a některé průmyslové objekty jsou dokonce přeměněny do podoby komerčních center. Výrazným fenoménem se stává proces suburbanizace. Vyšší mobilita obyvatelstva a touha po ţivotě v kvalitním ţivotním prostředí vede část obyvatel k vystěhovávání se z centra města za jeho hranice a počet obyvatel Brna v nejnovější hospodářské etapě stagnuje nebo mírně ubývá.

Třetím cílem práce bylo vytvořit sadu modelových příprav – pracovních listů, souvisejících s tématem diplomové práce. Byly vytvořeny celkem 4 modelové přípravy. První zahrnuje terénní cvičení u areálu Zbrojovky Brno (Příloha 14), kde ţáci budou plnit stanovené úkoly a ověří si na vlastní oči situaci v okolí areálu. Další dvě přípravy se věnují tvorbě grafů (Příloha 16), map (Příloha 17) a práci s informačními zdroji. Čtvrtá příprava (Příloha 19) vyuţívá textu kapitol diplomové práce „Vývoj průmyslu v etapách“ a „Vývoj průmyslu a strojírenství v Brně“. Výsledné kontrolní otázky se vztahují k první vývojové etapě průmyslu. Tímto způsobem byla vytvořena didaktická sloţka práce, která je vyuţitelná univerzálně i při výuce na základní škole. Ţáci by po nastudování textu a správném zodpovězení otázek měli získat základní přehled vzniku a vývoje průmyslu v počátečním období vývoje v podmínkách města. Informace poskytované v práci jsem se snaţil vyuţít tak, aby byly zaměřené prakticky a aby

110

si je ţáci mohly například v konkrétním prostředí města Brna na vlastní oči sami v případě potřeby ověřovat. Všechny přípravy by pak měly vést minimálně k zamyšlení a k vyvolání zájmu ţáků o problematiku vývoje a stavu průmyslu a hospodářství. Specificky jsou v přípravách také uváděny příklady praktického vyuţití tématiky k procvičování tvorby map, grafů a práce s informačními zdroji. Minimálně samotný prvek práce s informačními zdroji patří v dnešní době k základním dovednostem ţáků a vybrané úkoly v přípravách byly pro tento účel přizpůsobeny do aplikovatelné podoby.

Seznam pouţité literatury

BRADA, J. et al.: Průmysl v České republice a Slovenské republice. Český institut aplikované ekonomie, Praha, 1994. 1. vyd., 163 s. CIBULKA, P.: Historie a současnost podnikání na Brněnsku. Městské knihy: Ţehušice, 2005. 1. vyd. FÜRST, F.: Průmysl, obchod, řemesla, živnosti a doprava v Brně. František Fürst: Brno, 1935. 1. vyd., Edice Brno a okolí, sv. 16. GAWRECKI, D.: Průmyslové oblasti českých zemí za kapitalismu (1780-1945) Svazek I. 1780-1918. Slezský ústav ČSAV: Opava, 1987. 1. Vyd., 295 s. HORSKÁ, P. et al.: Zrod velkoměsta. Paseka: Praha, Litomyšl, 2002. 1. Vyd., 352 s. JAKUBEC, I.; JINDRA, Z.: Dějiny hospodářství českých zemí od počátku industrializace do konce habsburské monarchie. Nakladatelství Karolinum: Praha, 2006. 1. Vyd., 471 s. KOPAČKA, L.: Strukturální změny ekonomiky se zvláštním zřetelem k průmyslu. In: HAMPL, M. et al.: Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Demo Art: Praha, 1996. 1. vyd., 395 s. KUČA, K.: Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Baset: Praha, 2000. 1. vyd., 644 s. MUSIL, J.: Sociologie soudobého města. Nakladatelství Svoboda: Praha, 1967. 1. vyd., 320 s. NOVÁČEK, B.: Vývoj první brněnské strojírny 1814-1993. První brněnská strojírna: Brno, 1999. 1. vyd., 330 s. POCHOP, Z.: 30 let motorismu ve Zbrojovce – Závody Jana Švermy n. p. Brno. Automotoklub Svazarmu ZJŠ: Brno, 1967. 1. vyd., 70 s. RŮŢIČKA, K.: Textilní průmysl Československé republiky v době poválečné. Česká národohospodářská společnost, Praha, 1928. 1. vyd., 24 s.

111

STEINER, B.: První brněnská strojírna kdysi a dnes. První brněnská strojírna: Brno, 1974. 1. vyd. 68 s. SUCHOMELOVÁ, J.: Šmeralovy závody Brno, 100 let průkopnické práce a budování. Krajské nakladatelství: Brno, 1961. 1. vyd., 80 s. ŠKVAŘIL, J.: Brno, významné centrum československého průmyslu. Národní výbor města Brna, Brno, 1969. 1. vyd., 364 s.

Seznam internetových zdrojů

ALSTOM CZECH REPUBLIC: Alstom. Alstom.cz, 7. 9. 2006. Dostupný online: http://www.alstom.cz/oldnew12.html. [cit. 20. 2. 2013]. ČESKÁ TELEVIZE: Vizitka zkrachovalého podniku Zbrojovka Brno. ČT 24, 31. 1. 2007. Česká televize: Praha, 2007. Dostupný online: http://www.ct24.cz/zpravy/indexview.php- ?id=201697. [cit. 18. 1. 2013]. ČESKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ PRAHA: J&T zaplatila 707 mil. Kč za Zbrojovku; největší dražba v ČR. Česká tisková kancelář: Praha, 2007. Dostupný online: http://www.finance.cz/zpravy/finance/108797/. [cit. 4. 2. 2013]. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Administrativní členění Jihomoravského kraje. Český statistický úřad, 18. 3. 2013. Dostupný online: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/mapy. [cit. 20. 4. 2013]. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Demografická ročenka okresů, okres Brno – město. Český statistický úřad, 2. 12. 2011. Dostupný online: http://www.czso.cz/csu/2012edicni- plan.nsf/kapitola/4034-12-r_2012-100. [cit. 20. 4. 2013]. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Charakteristika okresu Brno – město. Český statistický úřad, 10. 7. 2012. Dostupný online: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika- okresu-brno-mesto. [cit. 20. 4. 2013]. CZECHINVEST: South Moravia Region, Transport Infrastructure. CzechInvest.cz, 2012. Dostupný online: http://www.czechinvest.org/data/files/south-moravia-h1-2012-3116-en.pdf. [cit. 20. 4. 2013]. IDNES: Brno křísí strojařinu, první krok začne v Královopolské. iDNES.cz, 18. 5. 2009. Dostupný online: http://brno.idnes.cz/brno-krisi-strojarinu-prvni-krok-zacne-v-kralovopolske- p20-/brno-zpravy.aspx?c=A090518_195010_brno_dmk. [cit. 20. 4. 2013].

112

IDNES: Byty i kanceláře ve Zbrojovce vyrostou, až bude trh v kondici. iDNES.cz, 22. 1. 2011. Dostupný online: http://brno.idnes.cz/byty-i-kancelare-ve-zbrojovce-vyrostou-az-bude-trh-v- kondici-plx-/brno-zpravy.aspx?c=A110119_1517472_brno-zpravy_dmk. [cit. 20. 4. 2013]. IHNED: Skupina J & T získala Zbrojovku Brno. IHNED.cz, 8. 6. 2009. Dostupný online: http://byznys.ihned.cz/c1-37378620-skupina-j-t-ziskala-zbrojovku-brno-pojistila-si-tak-jeji- lukrativni-areal. [cit. 20. 4. 2013]. KLOS, R.: Problémy nadnárodního gigantu pocítilo i Brno. MF DNES, 13. 10. 2007, s. 2. Mafra: Praha, 2003. Dostupný online: http://mfdnes.newton.cz/. [cit. 18. 3. 2013]. KRÁLOVOPOLSKÁ: Logo Královopolská, a. s. Oficiální internetové stránky www.kralovopolská.cz. Dostupný online: http://www.kralovopolska.cz/o-spolecno- sti/informace-a-media/ke-stazeni. [cit. 20. 4. 2013]. MYSLIVOST: Zbrojovka Brno pokračuje, Brno Rifles nekončí. Myslivost.cz, 10. 12. 2010. Dostupný online: http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2010/Prosinec--- 2010/Zbrojovka-Brno-pokracuje--Brno-Rifles-nekonci.aspx. [cit. 20. 4. 2013]. PBS: Logo PBS. Oficiální internetové stránky www.pbs.cz. Dostupný online: http://www.pbs.cz/cze/. [cit. 20. 4. 2013]. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO: Seznam lokalit brownfields. Oficiální internetové stránky www.brno.cz, Odbor územního plánování a rozvoje, 27. 7. 2009. Dostupný online: http://www2.brno.cz/index.php?-nav01=6158&nav02=6166. [cit. 20. 4. 2013]. TEPLÁRNY BRNO: Teplárny Brno. Teplarny.cz, 2007. http://www.teplarny.cz/. [cit. 4. 4. 2013]. ZBROJOVKA BRNO: Logo Zbrojovka Brno. Oficiální internetové stránky www.zbrojovka- brno.cz. Dostupný online: http://www.zbrojovka-brno.cz/cz/Default.aspx. [cit. 20. 4. 2013]. ZETOR TRACTORS: Logo Zetoru Brno. Oficiální internetové stránky www.zetor.cz. Dostupný online: http://www.zetor.cz/file/1713/zet-or-grey.jpg. [cit. 20. 4. 2013].

Seznam pouţitých dokumentů a ostatních zdrojů

Centrum pro regionální rozvoj Masarykovy Univerzity: Průmysl 1987. CRR MU: Brno. [databáze]. DRKOŠKOVÁ, M.: Brownfields a jejich opětovné využití ve městě Brně. In: Urbanismus a územní rozvoj. 7. ročník 4/ 2005. Brno: Ústav územního rozvoje, 2005.

113

HOFMANN, E.: Terénní výuka, program a metodické materiály. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 33 s. Interní materiály Královopolské, a. s. Interní materiály PBS, a. s. Interní materiály Zbrojovka Brno, s. r. o. a Brno Rifles, s. r. o. Interní materiály Zetoru Tractors, a. s. a Zetor, a. s. KOUTSKÝ, J.: Staré průmyslové regiony - vývojové tendence, možnost rozvoje. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, 2011. 127s. LORKOVÁ, H.: Diplomní projekt dotvoření vybraných urbánních prostorů – modelový objekt Královopolská strojírna Brno. Brno: Mendelova univerzita, 2012. 13 s. SEGEĎOVÁ, L.: Jeskyně Moravského krasu za druhé světové války Historie firmy Flugmotorenwerke Ostmark, G.m.b.H. Wien, Zweigwerk Brünn a její detašovaná pracoviště. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, 2010. 64 s. Výroční zprávy PBS DIZ, a. s. a PBS, a. s. z let 2000 – 2011. Výroční zpráva České zbrojovky Uherský Brod, a. s. z roku 2011. Výroční zprávy Královopolské, a. s. z let 1998 – 2011. Výroční zprávy Zetor Tractors, a. s. a Zetor, a. s. z let 1999 – 2011.

114

Seznam zkratek ABB – Asea Brown Boveri AEE – Austrian Energy & Environment a. s. – akciová společnost ČKA – Česká konsolidační agentura ČKD – Českomoravská Kolben Daněk CNC – Computerized Numerical Control ČSÚ – Český statistický úřad ČZUB – Česká zbrojovka Uherský Brod EPH – Energetický a průmyslové holding ESF – Evropský sociální fond FNM ČR – Fond národního majetku České republiky GmbH - Gesellschaft mit beschränkter Haftung IF – Investiční fond IPDC – Iran Power Development Company IPF – Investiční privatizační fond JE – Jaderná elektrárna KOB – Konsolidační banka kW – kilo Watt; hp – horse power (koňská síla), MWt – Mega Watt tuna; ha – hektar MEZ – Moravské elektrotechnické závody MPO ČR – Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky n. p. – národní podnik PBS – První brněnská strojírna RIA – Realizace investičních akcí RVHP - Rada vzájemné hospodářské pomoci SNS – Společenství nezávislých států s. p. – státní podnik s. r. o. – společnost s ručením omezeným ÚPmB – Územní Plán města Brna VÚT – Vysoké učení technické VHJ – Výrobní hospodářská jednotka ŢĎAS - Ţďárské strojírny a slévárny ZKL – Závody kuličkových loţisek

115

Seznam obrázků

Obrázek 1: Administrativní členění Jihomoravského kraje...... 16 Obrázek 2: Dopravní infrastruktura Jihomoravského kraje...... 18 Obrázek 3: Logo První brněnské strojírny...... 30 Obrázek 4: Logo Královopolské ...... 46 Obrázek 5: Logo Zbrojovky Brno ...... 67 Obrázek 6: Logo Zetoru Brno a vznik názvu...... 74

Seznam tabulek

Tabulka 1: TOP 15 firem zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců v regionu NUTS 2 Jihovýchod v roce 1987...... 25 Tabulka 2: Podíl zaměstnaných v jednotlivých sektorech NH v okrese Brno – město v jednotlivých letech...... 27 Tabulka 3: Majetková struktura společnosti První brněnská strojírna, a. s. v roce 2011...... 34 Tabulka 4: Významné zakázky a projekty společnosti PBS DIZ v letech 2002 – 2011...... 36 Tabulka 5: Vývoj ekonomických ukazatelů zaměstnanosti, trţeb a zisků společnosti PBS...... 38 Tabulka 6: Majetková struktura společnosti Královopolská, a. s. v roce 2011...... 55 Tabulka 7: Vybrané významné projekty společnosti Královopolská a. s. v letech 2004 – 2011...... 56 Tabulka 8: Vývoj ekonomických ukazatelů zaměstnanosti, trţeb a zisků společnosti Královopolská, a. s...... 57 Tabulka 9: Majetková struktura společnosti Zbrojovka Brno s. r. o. v roce 2011...... 71 Tabulka 10: Vývoj ekonomických ukazatelů zaměstnanosti, trţeb a zisků společnosti Zbrojovka Brno, s. r. o. . 71 Tabulka 11: Majetková struktura společnosti Zetor Tractors, a. s. v roce 2011...... 79 Tabulka 12: Vývoj ekonomických ukazatelů zaměstnanosti, trţeb a zisků společnosti Zetor...... 80

Seznam grafů

Graf 1: Počet zaměstnanců společnosti První brněnská strojírna a. s. v jednotlivých letech...... 43 Graf 2: Trţby a zisky společnosti První brněnská strojírna a. s. v jednotlivých letech...... 44 Graf 3: Počet zaměstnanců společnosti Královopolská, a. s. v jednotlivých letech...... 63 Graf 4: Trţby a zisky společnosti Královopolská, a. s. v jednotlivých letech...... 63 Graf 5: Počet zaměstnanců společnosti Zetor, a. s. a Zetor Tractors, a. s. v jednotlivých letech...... 91 Graf 6: Trţby a zisky společnosti Zetor, a. s. a Zetor Tractors, a. s. v jednotlivých letech...... 91 Graf 7: Trţby jednotlivých společností v letech 2003 – 2011...... 103 Graf 8: Zaměstnanost jednotlivých společností v letech 2003 – 2011...... 105 Graf 9: Zisky jednotlivých společností v letech 2003 – 2011...... 106

116

Seznam příloh

Příloha 1: Přírodní hodnoty města Brna podle zadání ÚPmB. Příloha 2: Areály brněnských strojírenských podniků. Příloha 3: Výskyt lokalit brownfields v prostoru města Brna. Příloha 4: Výskyt lokalit brownfields v prostoru města Brna – seznam lokalit k Příloze 3. Příloha 5: Původní areál strojírenského podniku První brněnská strojírna. Příloha 6: Původní areál strojírenského podniku Královopolská. Příloha 7: Původní areál strojírenského podniku Zbrojovka Brno. Příloha 8: Vyuţívaný areál strojírenského podniku Zetor Brno. Příloha 9: Fotografie areálu První brněnské strojírny pořízená z letu balonem nad Brnem 2011. Příloha 10: Fotografie areálu Královopolská pořízená z letu balonem nad Brnem 2012. Příloha 11: Fotografie původního areálu Zbrojovky pořízená z letu balonem nad Brnem 2011. Příloha 12: Fotografie areálu Zetor Brno pořízená z letu balonem nad Brnem 2011. Příloha 13: Fotografie areálu továrny na výrobu motorů Zetor Husovice pořízená z letu balonem nad Brnem 2012. Příloha 14: Výukový pracovní list č. 1. Příloha 15: Mapa trasy terénního cvičení Pozorování v posvitavské průmyslové zóně při areálu Zbrojovky. Příloha 16: Výukový pracovní list č. 2. Příloha 17: Výukový pracovní list č. 3. Příloha 18: Mapový podklad pro tvorbu mapy lokalit brownfields v Brně. Příloha 19: Výukový pracovní list č. 4.

117

Příloha 1: Přírodní hodnoty města Brna podle zadání ÚPmB.

Zdroj dat: Schválené zadání ÚPmB, Přílohy. [online]. Statutární město Brno: Odbor územního plánování a rozvoje, 2005. Dostupný online: www.brno.cz/fileadmin/user_upload /sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/Pripravovany_uzemni_plan/Prilohy_k_zadani/20.jpg. [cit. 17. 4. 2013].

Příloha 2: Areály brněnských strojírenských podniků.

Zdroj dat: Královopolská, Zetor Brno, Zbrojovka Brno, PBS. Mapový podklad Google Maps. Vlastní zpracování.

Příloha 3: Výskyt lokalit brownfields v prostoru města Brna.

Zdroj dat: Výstava brownfields a Brno [online]. Statutární město Brno: Dostupný online: http://gisdmz1.brno.cz/flex/flexviewer31/index.php?project=gismb_brownfields_public. [cit. 8. 4. 2013]. Příloha 4: Výskyt lokalit brownfields v prostoru města Brna – seznam lokalit k Příloze 3.

Číslo název, katastr 0401 Kasárna, Černá Pole 0901 Bývalá Mosilana, Husovice 0902 Zetor, Husovice 0903 Bývalý pivovar Briess, Husovice 0904 Technomat, Husovice

0905 Areál kovovýroby, Husovice 1501 Královopolská, a. s., Královo Pole 1701 Uvolňovaná západní část areálu Zetor, Líšeň 1702 Uvolňovaná východní část areálu Zetor, Líšeň 1901 Nevhodně vyuţívaný areál při ul. Cachovice, Maloměřice 1902 Areál stavebnin, Maloměřice 1903 Areál Českomoravský cement, a. s., Maloměřice 1904 Areál autovrakoviště, Maloměřice 1906 Areál Vesp s. r. o., Maloměřice 1907 Areál ţelezniční polikliniky, Maloměřice 1911 Seřazovací nádraţí, Maloměřice 2303 Areál TJ Sokol, Obřany 2304 Bývalá textilní továrna v Obřanech, Obřany 3105 Bývalá Vlněna, Trnitá 3112 Bývalé Škrobárny Brno, Trnitá 3401 Bývalá Zbrojovka Brno, Zábrdovice 3405 území mezi ul. Cejl a řekou Svitavou, Zábrdovice 3406 areál bývalé Lakrumky, Ţidenice 3803 Fotbalový stadion Luţánky, Ponava 3805 Bývalý areál ABB EJF Cimburkova, Ponava 3808 Bývalá Jaselská kasárna, Ponava 3809 Tusculum a. s., U Červeného Mlýna, Ponava

Zdroj dat: Seznam lokalit brownfields [online]. Statutární město Brno: Dostupný online: http://gisdmz1.brno.cz/flex/flexviewer31/index.php?project=gismb_brownfields_public. [cit. 8. 4. 2013]. Příloha 5: Původní areál strojírenského podniku První brněnská strojírna.

Zdroj dat: První brněnská strojírna. Mapový podklad Google Maps. Vlastní zpracování.

Příloha 6: Původní areál strojírenského podniku Královopolská.

Zdroj dat: Královopolská. Mapový podklad Google Maps. Vlastní zpracování.

Příloha 7: Původní areál strojírenského podniku Zbrojovka Brno.

Zdroj dat: Zbrojovka Brno. Mapový podklad Google Maps. Vlastní zpracování.

Příloha 8: Vyuţívaný areál strojírenského podniku Zetor Brno.

Zdroj dat: Zetor Brno. Mapový podklad Google Maps. Vlastní zpracování.

Příloha 9: Fotografie areálu První brněnské strojírny pořízená z letu balonem nad Brnem 2011.

Zdroj dat: Let nad Brnem [online]. Fotoalbum Panoramio: Dostupný online: www.panoramio.com/photo/5280274. [Cit. 7. 4. 2013].

Příloha 10: Fotografie areálu Královopolská pořízená z letu balonem nad Brnem 2012.

Zdroj dat: Let nad Brnem [online]. Fotoalbum Geolocation: Dostupný online: http://www.geolocation.ws/v/P/70851236/krlovo-pole-bv-krlovopolsk-strojrna-30/en. [Cit. 7. 4. 2013].

Příloha 11: Fotografie původního areálu Zbrojovky pořízená z letu balonem nad Brnem 2011.

Zdroj dat: Let nad Brnem [online]. Fotoalbum Panoramio: Dostupný online: http://www.panoramio.com/photo/52805177. [Cit. 7. 4. 2013].

Příloha 12: Fotografie areálu Zetor Brno pořízená z letu balonem nad Brnem 2011.

Zdroj dat: Let nad Brnem [online]. Fotoalbum Panoramio: Dostupný online: http://www.panoramio.com/photo/52805196. [Cit. 7. 4. 2013].

Příloha 13: Fotografie areálu továrny na výrobu motorů Zetor Husovice pořízená z letu balonem nad Brnem 2012.

Zdroj dat: Let nad Brnem [online]. Fotoalbum Geolocation: Dostupný online: http://www.geolocation.ws/v/P/70847955/brno-husovice-ul-valchask-silnin-a/en. [Cit. 7. 4. 2013].

Příloha 14: Výukový pracovní list č. 1. Časová náročnost: 90 min Prostředí výuky: výuka v terénu Téma: Místní region a jeho charakteristiky Tematický celek: Česká republika Název aktivity: Pozorování v posvitavské průmyslové zóně při areálu Zbrojovky (trasa cvičení v Příloze 15). RVP – očekávané výstupy: Ţák na přiměřené úrovni hodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, moţnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům. Školní výstupy: Ţák zhodnotí zeměpisnou polohu místního regionu v rámci vyššího územního celku a jeho přírodní, hospodářské a kulturní poměry. Cíle aktivity: Ţák vysvětlí příčiny současného stavu průmyslové zóny města Brna. Ţák navrhne řešení, které povede ke zlepšení stavu vybraného území. Pomůcky: Mapa města Brna, tuţka, papír. Bezpečnost práce: Ţáci dodrţují pokyny učitele. Zadání úkolů: Pozoruj území z vybraného místa a zodpověz následující otázky: 1. Kolik zde pracuje obyvatel? Jaké je jejich věkové, národnostní, vzdělanostní, náboţenské aj. sloţení? 2. Jak vypadá zástavba na trase, kterou jsme procházeli a jak vypadá na pozorovaném místě? Zkus vysvětlit, jaké funkční vyuţití má zástavba území nyní a zda mělo stejnou funkci i v minulosti. Kdy zástavba mohla vznikat a proč? 3. Jakou nabídku pracovních příleţitostí sledované území nabízí? 4. Se kterými sociálními problémy se území potýká? Proč tu je či není vysoká nezaměstnanost či kriminalita? 5. Které firmy zde sídlí, čím se zabývají a jaký mají roční obrat? Jaké firmy (oborově) zde mohly sídlit v minulosti? Proč zde mohly vznikat? 6. Které sluţby jsou obyvatelům nabízeny? Slouţí pouze místním obyvatelům? 7. Jak efektivně je v tomto území řešena doprava (individuální a hromadná)? Postup práce: Ţáci pod vedením učitele prochází vybranou trasu a prohlíţí si okolí. Na vybraném místě u řeky Svitavy se zastaví a zaznačí trasu do přidělené mapy města. Ţáci budou rozdělení do skupinek po 2-3 ţácích podle celkového počtu ţáků. Kaţdé skupince ţáků je přidělena jedna otázka (otázky 1-7), na kterou v rámci spolupráce ţáků formulují jednu společnou odpověď. Ţáci na zvoleném místě provedou pozorování okolí a zodpoví postupně na otázky v zadání úkolů. Po zpracování odpovědí na otázky, kaţdá skupinka ţáků prezentuje svoje odpovědi na otázky před ostatními ţáky. Poté následuje diskuse ţáků a učitele o správnostech odpovědí skupinek. Ţáci na místě písemně zformulují ve svých skupinkách odpověď na poslední závěrečnou otázku a odevzdají svojí odpověď učiteli. Skupinka ţáků s nejlepší odpovědí bude ohodnocena jedničkami. Otázky na závěr: Jak by se dalo pozorované území zatraktivnit? Jak by mohlo vypadat v budoucnosti a jakým způsobem by se toho dalo reálně dosáhnout? Závěr: Ţáci se na vlastní oči seznámili s okolím průmyslové zóny. Na základě zodpovězených otázek a následné diskuse s učitelem získali nové poznatky, které si propojili s praktickým pozorováním území.

Příloha 15: Mapa trasy terénního cvičení Pozorování v posvitavské průmyslové zóně při areálu Zbrojovky.

Zdroj dat: Mapový podklad Google Maps; Vlastní zpracování.

Příloha 16: Výukový pracovní list č. 2. Časová náročnost: 45 min Prostředí výuky: třída Téma: Statistická data a jejich vyjádření Tematický celek: Geografické informace a zdroje dat Název aktivity: Tvorba grafu zaměstnanosti podniku RVP – očekávané výstupy: Ţák organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů.

Školní výstupy: Ţák formuluje, interpretuje a hodnotí v přiměřeném rozsahu geografické informace a zdroje; sestaví graf na základě poskytnutých informaci. Cíle aktivity: Ţák vytvoří graf zaměstnanosti podniku z vybraných výročních zpráv. Ţák průběh změn v zaměstnanosti vysvětlí v doplňujícím komentáři. Pomůcky: Výroční zprávy jednotlivých strojírenských podniků, tuţka, papír, pravítko. Bezpečnost práce: Ţáci dodrţují pokyny učitele. Zadání úkolů: 1. V přidělených výročních zprávách podniků z jednotlivých let vyhledej údaje o zaměstnanosti v daných letech. 2. Údaje zaměstnanosti jednotlivých let si zaznamenej do sešitu. 3. Zjištěné hodnoty vyuţij k tvorbě grafu zaměstnanosti podniku v daném období. Graf narýsuj na papír, který na konci hodiny odevzdáš učiteli. Vytvořený graf nezapomeň doplnit o všechny nezbytné náleţitosti (název, popis osy x a y, legenda – hodnoty křivky, zdroj dat, autor). 4. Ve výročních zprávách vyhledej potřebné údaje, které vysvětlí průběh změn v zaměstnanosti podniku v jednotlivých letech. Graf poté písemně doplň komentářem, kde vysvětlíš, proč v podniku ke změnám v zaměstnanosti docházelo. Postup práce: Kaţdému ţákovi bude přiděleno 5 výročních zpráv strojírenských podniků. Jedná se o výroční zprávy, které souvisle pokrývají pětileté období podniku (př. 2000 – 2004). Ţáci si v jednotlivých zprávách vyhledají zaměstnanost v daném podniku v jednotlivých po sobě jdoucích letech. Po zaznamenání údajů vytvoří na samostatný papír graf zaměstnanosti podniku v daném období. Graf vysvětlí komentářem a na konci hodiny odevzdají učiteli. Otázky na závěr: Zodpovídání otázek a vysvětlování případných nejasností ţáků učitelem probíhá v průběhu celé hodiny. Závěr: Ţáci si díky vyhledávání potřebných informaci procvičili práci s informačními zdroji. Ţáci správně vytvořili a okomentovali graf zaměstnanosti podniku v jednotlivých letech.

Příloha 17: Výukový pracovní list č. 3. Časová náročnost: 45 min Prostředí výuky: učebna informatiky Téma: Hlavní kartografické produkty Tematický celek: Zdroje dat a Kartografie a topografie Název aktivity: Tvorba mapy lokalit brownfields v Brně RVP – očekávané výstupy: Ţák organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů. Ţák pouţívá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii.

Školní výstupy: Ţák interpretuje obsah mapy, samostatně hovoří o obsahu kartografického díla; nakreslí jednoduchý kartografický náčrt. Cíle aktivity: Ţák vyhledá potřebné informace z internetového zdroje dat. Ţák správně vytvoří mapu lokalit brownfields v Brně. Pomůcky: mapový podklad Brna (Příloha 18), pravítko, tuţka, pastelky. Bezpečnost práce: Ţáci dodrţují pokyny učitele. Zadání úkolů: 1. Na oficiálních internetových stránkách města Brna (www.brno.cz) vyhledej mapu lokalit brownfields. 2. Mapu na monitoru počítače si přibliţ tak, aby adekvátně odpovídala okopírovanému mapovému podkladu, který jsi dostal. 3. Vytvoř mapu brownfields v Brně. Ze zobrazených lokalit brownfields na monitoru počítače si vyber 4 areály, které zaneseš do mapového podkladu. Podmínkou je, ţe se všechny areály musí vzájemně odlišovat původní funkci (např. kasárna, průmyslový areál, ţelezniční nádraţí apod.). Pro kaţdý typ lokality brownfields zvol vhodnou barvu pastelky, kterou areál ohraničíš a vybarvíš. 4. Nezapomeň výsledný mapový materiál doplnit o všechny nezbytné náleţitosti (název, legenda, měřítko, mapový rám, autor, zdroj dat a rok). Postup práce: Výuka bude probíhat v učebně informatiky. Kaţdému ţákovi bude přidělen okopírovaný mapový podklad města Brna. Kaţdý ţák si na oficiálních stránkách Brna vyhledá mapu lokalit brownfields. Na základě rozmístění lokalit brownfields v Brně pak vytvoří vlastní mapu typologie brownfields, zanesením jednotlivých areálů do mapového podkladu. Výslednou mapu ţáci odevzdají na konci hodiny učiteli. Otázky na závěr: Zodpovídání otázek a vysvětlování případných nejasností ţáků učitelem probíhá v průběhu celé hodiny. Závěr: Ţáci si procvičili práci s informačními internetovými zdroji dat. Ţáci podle dostupných údajů správným způsobem zhotovili mapu lokalit brownfields v Brně.

Příloha 18: Mapový podklad pro tvorbu mapy lokalit brownfields v Brně.

Zdroj dat: Mapový podklad Mapy.cz. Příloha 19: Výukový pracovní list č. 4. Časová náročnost: 45 min Prostředí výuky: třída Téma: Průmyslová revoluce Tematický celek: Průmysl Název aktivity: Práce s učebním textem diplomové práce kapitoly „Vývoj průmyslu v etapách“ a „Vývoj průmyslu a strojírenství ve městě Brně“ RVP – očekávané výstupy: Ţák hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni hospodářský potenciál místního regionu a České republiky. Školní výstupy: Samostatně geograficky zhodnotí hospodářské poměry místního regionu a České republiky. Cíle aktivity: Ţák vysvětlí souvislosti rozvoje průmyslu v 19. století v českých zemích a v Brně. Ţák vysvětlí dopady průmyslové revoluce na město Brno.

Pomůcky: Sešit, učební text kapitol „Vývoj průmyslu v etapách“ (strany 6 - 7 v textu diplomové práce) a „Vývoj průmyslu a strojírenství ve městě Brně“ (strany 14 – 16 v textu diplomové práce) Bezpečnost práce: Ţáci dodrţují pokyny učitele. Zadání úkolů: 1. Důkladně si pročti přidělené učební texty „Vývoj průmyslu v etapách“ a „Vývoj průmyslu a strojírenství ve městě Brně“ 2. Zodpověz na kontrolní otázky týkající se učebního textu 3. Otázky i odpovědi si přepiš do sešitu. Seznam otázek týkající se vybraného textu: 1) Jaké dva průmyslové obory stály na počátcích první fáze průmyslové revoluce? 2) V kterém státě světa byla průmyslová revoluce odstartována? 3) Jaké změny z hlediska struktury hospodářství průmyslová revoluce přinesla? 4) Časově zařaď počátky průmyslové revoluce. 5) Na jaká místa v krajině byla vázána textilní výroba tohoto období? Proč? 6) Které typy strojů byly pro rozvoj průmyslové výroby v první fázi průmyslové revoluce klíčové? 7) Které energetické zdroje hrály klíčovou úlohu v rozvoji průmyslové výroby? 8) Která města Rakouska-Uherska propojila zcela první ţelezniční trat? Proč? Jak se nazývala celá trať, jejíţ součástí byl právě zmíněný první úsek? Kudy vedla a za jakým účelem byla celá tato trať vybudována? 9) Jakou úlohu hrálo v rámci Rakouska-Uherska v první fázi průmyslové revoluce Brno? 10) Měla průmyslová revoluce na Brno nějaké další dopady? Jakým způsobem se vyvíjela zaměstnanost v Brně? Které oblasti města zaznamenaly největší rozvoj a proč? 11) Proč v městských částech vznikaly v průběhu průmyslové revoluce plošně rozsáhlé průmyslové komplexy? Proč nevznikaly továrny odděleně nebo nebyly izolované? Postup práce: Kaţdý ţák obdrţí učební text z kapitoly „Vývoj průmyslu v etapách“. Jeho úkolem bude text pročíst, zamyslet se a odpovědět na kontrolní otázky týkající se textu. Poté si ţáci odpovědi včetně příslušných otázek přepíšou do sešitu. Otázky na závěr: Diskuse s učitelem na o tématu, zodpovídání případných nejasností. Závěr: Ţák zodpovězením otázek vysvětlil souvislosti rozvoje průmyslu v 19. století v českých zemích a v Brně. Ţák vysvětlil a zdůvodnil svou písemnou odpovědí dopady průmyslové revoluce na město Brno.