MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra historie Památky průmyslové revoluce ve výuce dějepisu ZŠ: Zbrojovka Brno Diplomová práce zpracovala: Bc. Kateřina Dalecká vedoucí práce: PhDr. Kamil Štěpánek, CSc. Brno 2013 - 2 - Čestné prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila pouze prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby byla práce uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty (i v elektronické podobě) a byla zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne………………… …………………… Kateřina Dalecká - 3 - Na tomto místě bych ráda poděkovala panu PhDr. Kamilu Štěpánkovi, CSc. za jeho mimořádnou vstřícnost, cenné připomínky a za čas strávený odborným vedením, který mi věnoval při sestavování diplomové práce. Rovněţ bych chtěla poděkovat panu Miloslavu Staňkovi za podnětný rozhovor a pracovníkům Technického muzea v Brně, paní Mgr. Sylvii Zouharové Dykové a panu Bc. Romanu Řezníčkovi, za poskytnuté hmotné i písemné materiály. - 4 - Obsah: Úvod……………………………………………………………………………...….s. 5 I. TEORETICKÁ VÝCHODISKA………………………………………………....s. 10 1. Pojem průmyslová revoluce a její fáze s ohledem na Zbrojovku Brno…..….…......s. 10 2. Historie a současnost podnikového komplexu………………..…...……….……....s. 12 2.1 Osobnost ing. Karla Stallera………………………………………………............s. 22 2.2 Současný stav komplexu bývalé Zbrojovky……………………………………....s. 26 3. Didaktický experiment…………………………………………………............…...s. 28 4. Projekt v pedagogice……..……………………………………………………..…..s. 30 II. PRAKTICKÁ APLIKACE…………………………………………….…….…...s. 32 1. Didaktický experiment (sonda) v terénu II. stupně základní školy ………………..s. 32 1.1 Návrh projektu a jeho didaktické aspekty ……………………………………......s. 33 2. Příprava pedagogického experimentu…………………………………..……….….s. 50 2.1 Motivační prvek projektu - rozhovor s pamětníkem………………………..….…s. 54 2.2 Konstrukce didaktického nestandardizovaného testu…….……………….……....s. 55 3. Průběh experimentu – ověřovací výzkum…………………………….………..…..s. 61 3.1 Skupina A – experimentální……………………………………………….…......s. 62 3.2 Skupina B – kontrolní……………………………………………………..…......s. 63 4. Analýza a zpracování údajů o jednotlivých skupinách………………………........s. 64 4.1 Grafy………………………………………………………………...….…….….s. 84 4.2 Tabulky ……………………………………………..………………….…...…...s. 86 5. Interpretace výsledků experimentu………………………………………………...s. 89 Závěr………………………………………………………………………………….s. 94 Seznam pramenů a literatury………………………………………………….… ...s. 97 Resumé………………………………………………………………………..…......s. 102 Summary………………………………………………………………………..…...s. 103 Seznam příloh…………………………………………………………….…......…..s. 104 - 5 - Úvod Tato práce je věnována jiţ neexistujícímu podniku Zbrojovka Brno (1918 – 2006) a jeho vyuţití při edukaci dětí a mládeţe. Nejprve si dovolím připomenout nejdůleţitější momenty a přelomové okamţiky tohoto rozsáhlého koncernu.1 Zbrojovka Brno vznikla v roce 1918. Ve 20. letech byla akcionizována (převedena částečně do soukromého vlastnictví). Zmíněné období, aţ do druhé světové války, znamená největší rozvoj podniku. Obchoduje se i se zahraničím. V období okupace se Brněnsko stalo pro německou armádu strategickým územím, neboť význam tak velkého zbrojního koncernu byl dosti značný. Německo se rozhodlo brněnské Zbrojovky vyuţít. V té době se tu vyráběly zbraně pro Wehrmacht pod vedením generálního ředitele ing. Karla Stallera. V roce 1944, při bombardování, byla továrna poškozena. Po válce došlo k zestátnění podniku. Poté se Zbrojovka vedle sportovních a loveckých zbraní zaměřuje na motory Zetor. Podniku se opět daří. 80. léta byla ve znamení nových komunikačních a výpočetních technologií. Podnik se tehdy značně transformoval, na úkor výroby a opravy zbraní. V 90. letech se rušily všechny neperspektivní obory. Od roku 1992 se stává Zbrojovka Brno akciovou společností. O dalších deset let později však zkrachovala a v roce 2006 byli propuštěni poslední zaměstnanci. Umístění komplexu Zbrojovky je mírně neobvyklé, jelikoţ od počátku 20. století stával vedle chrámu. 2 1 viz kapitola I/2 Historie a současnost podnikového komplexu, s. 12 – 22. 2 Jedná se o známou dominantu Zábrdovic – chrám Panny Marie Čenstochovské, jenž vznikl v 17. století při premonstrátském klášteře. Až těsně před zrušením kláštera v roce 1783 byl chrám dokončen a vyzdoben. Klášter byl na tomto místě zbudován již počátkem 13. století moravským šlechticem Lvem z Klobouk a měl svého času obrovský význam pro celý brněnský kraj. (TENORA, J.: Zábrdovice, vzpomínka na klášter. Průvodce kostelem. Spolek pro stavbu katolického chrámu v Židenicích – Juliánově, Brno 1935. s. 3-4. ŽAMPACH, F. M.: Architektonické dílo Giovanni Santiniho: Žďár – Rajhrad – Zábrdovice. Brno 1944. s. 15.) - 6 - Vzhledem k tomu, ţe část mé rodiny pochází z Husovic, které přímo sousedí se Zábrdovicemi, kde brněnská Zbrojovka byla u řeky Svitavy po více neţ 80 let v provozu, jsem na její problematice do značné míry osobně zainteresována. Vţdyť i můj pradědeček, původním povoláním kovář, chodil ve 30. letech pravidelně pěšky po tzv. „nivě“ (tedy kolem zmíněné řeky Svitavy), aby kaţdý pracovní den vstoupil do bran zbrojního podniku. Jak jsem se díky zkoumání tématu brněnské Zbrojovky dozvěděla, byla právě ve 30. letech 20. století dosti proslulá. Ba dokonce i ve světě. To mne velmi překvapilo, protoţe dnes jsou na jejím místě jen ruiny staré továrny, které smutně vyhlíţejí do okolí. A mnozí mladí lidé, podle mého názoru, dnes ani netuší, co se za zdmi areálu vůbec kdy odehrávalo. Ve své diplomové práci jsem se tedy rozhodla zabývat zašlou slávou Zbrojovky Brno, a to nejen z historického pohledu, ale v prvé řadě z pohledu didakticko-dějepisného, vzhledem k mé budoucí učitelské profesi. Mám na mysli přesněji to, jakým způsobem dnešnímu ţactvu předat informace a zajímavosti o zmíněném světoznámém podniku. Aby ţáci vstřebali co nejvíce za nepříliš velký časový úsek. Jako prioritní cíl své práce si mimo jiné kladu zjištění, zda mnou navrhovaný způsob podání a implementace fenoménu Zbrojovky Brno jsou vhodné pro dějepisnou výuku v posledních ročnících základní školy na Brněnsku. Nejdůleţitější otázku představuje fakt, jestli se v tomto případě markantně projeví rozdíly mezi klasickým frontálním a interaktivním vyučováním s více metodickými prvky. Rovněţ chci zjistit, zda je moţné toto téma probírat s ţáky jiţ v 8. ročníku ZŠ. V neposlední řadě bych tímto projektem chtěla prohloubit a zkvalitnit historické myšlení ţáků. Na následujících stranách budu popisovat především svůj didaktický experiment na základních školách v okolí bývalého podniku Zbrojovka Brno. V podobě zde předkládané se jedná o pilotní sondu, která můţe být do budoucna více rozšiřována. Původní záměr předpokládal projekt na základních školách v Zábrdovicích, Husovicích a Ţidenicích. Nakonec jsem z organizačních důvodů prezentovala dané téma pouze na ZŠ Merhautova v Brně - Černých Polích a na ZŠ Gajdošova v Brně - Ţidenicích. Tuto lokalitu jsem vybrala z důvodu, ţe většina ţáků uvedených škol nedaleko Zbrojovky bydlí. Podle mého předpokladu by je tedy mohl zajímat i osud dříve velmi významného podniku, jehoţ zdi mají téměř nadosah. Moţná se, stejně jako já kdysi, ptali také svých rodičů, co ţe je to za továrnu u řeky Svitavy vedle zábrdovického kostela. A kdo tam dnes pracuje? Co se tam vyrábí? Chtěla jsem si na sebe vzít úkol zodpovědět jim tyto otázky, protoţe s historií a ţivotem jejich obce přímo souvisejí. Můţeme zde hovořit taktéţ o jakémsi - 7 - „geniu loci“3, jenţ potřebuje být v současnosti znovu objeven, aby tak mohl působit na nové generace. Z těchto důvodů jsem na zmíněných školách provedla tzv. didaktický experiment, respektive sondu, která spočívá v porovnání dvou skupin ţáků základních škol na bázi mnou odprezentovaných informací o brněnské Zbrojovce. Přičemţ délka vyučovací hodiny zůstala stejná – 45 minut. Tradičně pracuji s rozdíly výsledků skupiny experimentální a kontrolní ve stejně koncipovaném didaktickém nestandardizovaném testu. Hypotéza je zaloţena na předpokladu lepšího učebního výsledku skupiny experimentální, díky zvoleným vyučovacím metodám. Má práce je dělena do dvou velkých celků – Teoretická východiska a Praktická aplikace. Oba dva mají několik kapitol. (Z teoretické části vycházel také návrh projektu o Zbrojovce Brno na základních školách.) Co se obsahu týče, v první kapitole teoretického oddílu pojednávám nejprve o historickém pozadí tématu Zbrojovky Brno – o průmyslové revoluci a jejích fázích, abych mohla daný zbrojní koncern po této stránce charakterizovat. Dále se zabývám samotnou historií podniku a současností komplexu jeho budov. V podkapitole Osobnost ing. Karla Stallera píšu o kontroverznosti a hrdinství bývalého generálního ředitele Zbrojovky, který ji vedl v době nacistické okupace. Část o současném stavu Zbrojovky vystihuje nynější zchátralost objektu. Třetí a čtvrtá kapitola prvního oddílu představuje pedagogicko-teoretický úvod o didaktickém experimentu a projektu v pedagogice. Na úvod v první kapitole praktického celku popisuji svůj původní záměr učinit pilotní sondu na základních školách a zdůrazňuji hypotézu svého výzkumu. Dále se na tomto místě zabývám i návrhem projektu (respektive konkrétní formou prezentace tématu) a rozepisuji časový harmonogram do experimentální výuky. Další kapitola zaznamenává přípravu pilotního výzkumu. Zde popisuji motivační prvek projektu, rozhovor s pamětníkem, který ve Zbrojovce pracoval téměř padesát let. Dozvěděla jsem se od něj mnoho hodnotných informací z doby komunismu, ale i po revoluci. (Tuto část by bylo moţné zařadit také pod teoretický oddíl, avšak jedná se o jeden