Podpora Rozvoje Cestovního Ruchu Zdravotně Postižených Osob Ve Spojeném Království Velké Británie a Severního Irska

Podpora rozvoje cestovního ruchu zdravotně postižených osob ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne …………………………

......

Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Podpora rozvoje cestovního ruchu zdravotně postižených osob ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska

Bakalářská práce

Autor: Andrea Hanzalová

Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD.

Jihlava 2014

Abstrakt

HANZALOVÁ, Andrea: Podpora rozvoje cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Vysoká škola polytechnické Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 94 stran.

Cílem bakalářské práce je analyzovat systém podpory cestovního ruchu zdravotně postižených osob ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a komparovat jej se systémem sociálního cestovního ruchu v České republice. Práce poukazuje na specifické požadavky zdravotně postižených osob jako návštěvníků v sociálním cestovním ruchu ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Věnuje pozornost programům podpory sociálního cestovního ruchu v zemi. Práce podává návrhy možností podpory sociálního cestovního ruchu využitelné v podmínkách České republiky. Svým obsahem přispívá bakalářská práce k rozšíření teoretických základů o problematice sociálního cestovního ruchu a jeho podpory.

Klíčová slova

Nástroje podpory sociálního cestovního ruchu. Politika sociálního cestovního ruchu. Sociální cestovní ruch. Zdravotně postižené osoby.

Abstract

HANZALOVÁ, Andrea: Support for the development of tourism for disabled people in the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Ivica Linderová, PhD. Grade of qualificiation: Bachelor. Jihlava 2014. 94 pages.

The aim of the bachelor thesis is to analyse the system of tourism support for disabled people in the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland and to compare it with the system of social tourism in the Czech Republic. The thesis points out specific requirements of disabled people in social tourism in the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland. It pays attention to support programs of social tourism in the country. The thesis submits suggestions on the possibility of promoting social tourism usable in the Czech Republic. Its content bachelor's thesis contributes to the expansion of the theoretical foundations of the issue of social tourism and its promotion.

Key words

Disabled people. Instruments of social tourism. Policy of social tourism. Social tourism.

Poděkování

Ráda bych poděkovala paní Ing. Ivici Linderové, PhD., vedoucí bakalářské práce, za oborné vedení, cenné rady a trpělivost. V neposlední řadě patří mé poděkování paní Carrie-Ann Lightley, zaměstnankyni Tourism For All, za její ochotu přiblížit mi problematiku sociálního cestovního ruchu ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska.

Obsah

Seznam tabulek a ilustrací ...... 11 Seznam zkratek ...... 11 Úvod ...... 15 1 Cestovní ruch zdravotně postižených osob ...... 16 1.1 Východiska a specifika cestovního ruchu zdravotně postižených osob ...... 17 1.1.1 Postavení cestovního ruchu zdravotně postižených osob v systému sociálního cestovního ruchu ...... 17 1.1.2 Postavení sociálního cestovního ruchu v systému cestovního ruchu ...... 20 1.1.3 Vývoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob v Evropě ...... 22 1.1.4 Podpora cestovního ruchu zdravotně postižených osob v Evropě ...... 25 1.2 Zdravotně postižená osoba jako návštěvník cestovního ruchu ...... 28 1.2.1 Zdravotní postižení ...... 29 1.2.2 Požadavky zdravotně postižených osob při účasti na cestovním ruchu ...... 32 1.2.3 Motivy zdravotně postižených osob při účasti na cestovním ruchu ...... 33 2 Analýza podpory rozvoje cestovního ruchu zdravotně postižených osob ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska ...... 35 2.1 Cíl a metodika zkoumání ...... 35 2.2 Zdravotně postižené osoby ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska ...... 36 2.3 Spojené království Velké Británie a Severního Irska jako destinace cestovního ruchu zdravotně postižených osob ...... 39 2.3.1 Legislativní nástroje podpory cestovního ruchu zdravotně postižených osob . 41 2.3.2 Programy dopravních společností pro zdravotně postižené osoby ...... 43 2.3.3 Bezbariérové ubytovací zařízení ...... 47 2.3.4 Organizace sociálního cestovního ruchu ...... 50 2.3.5 Vládní a mimovládní programy podpory cestování zdravotně postižených osob ...... 51 2.4 Komparace možností cestování zdravotně postižených osob ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a České republice ...... 58 2.4.1 Nástroje podpory cestování zdravotně postižených osob v České republice ... 58

2.4.2 Komparace nástrojů podpory sociálního cestovního ruchu ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a České republice ...... 66 Závěr ...... 70 Seznam použité literatury ...... 73 Seznam příloh ...... 81 Přílohy ...... 82

Seznam tabulek a ilustrací

Tabulka 1: Významné milníky sociálního cestovního ruchu ...... 24 Tabulka 2: Typy tělesného postižení ...... 30 Tabulka 3: Stupně postižení mentální retardace ...... 31 Tabulka 4: Vybrané vrozené vady u živě narozených dětí absolutně a v přepočtu na 10 tis. živě narozených v České republice v roce 2011 ...... 31 Tabulka 5: Nejčastější motivy účasti na cestovním ruchu ...... 33 Tabulka 6: Srovnání počtů zdravotně postižených osob ...... 36 Tabulka 7: Počty a věková struktura zdravotně postižených osob v České republice ... 37 Tabulka 8: Vývoj zdravotně postižených osob ve Spojeném království (v mil.) ...... 38 Tabulka 9: Vývoj zdravotně postižených osob ve Velké Británii (v mil.) ...... 38 Tabulka 10: Vývoj zdravotně postižených mužů a žen ve Velké Británii (v mil.) ...... 39 Tabulka 11: Přehled výhod a slev Freedom Pass ...... 46 Tabulka 12: Přehled výhod a slev 60 + London ...... 47 Tabulka 13: Slevy v říční dopravě ...... 47 Tabulka 14: Ubytovací zařízení doporučená Tourism For All ...... 49 Tabulka 15: Organizace nabízející cenově zvýhodněné pobyty ...... 55 Tabulka 16: Počet a výše dotací v podprogramu „Cestování dostupné všem“ ...... 62 Tabulka 17: Přehled výhod a slev ZTP, ZTP/P ve vnitrostátní dopravě ...... 62 Tabulka 18: Komparace nástrojů podpory sociálního cestovního ruchu ve Spojeném království a České republice ...... 66

Obrázek 1: Vývoj pojmového chápání cestovního ruchu ...... 18 Obrázek 2: Postavení sociálního cestovního ruchu ...... 21 Obrázek 3: Postavení sociálního cestovního ruchu v systému cestovního ruchu Spojeného království ...... 40 Obrázek 4: Nositelé politiky sociálního cestovního ruchu a jejich spolupráce s podniky cestovního ruchu ve Spojeném království ...... 51 Obrázek 5: Sociální cestovní ruch ve Spojeném království ...... 52

Seznam zkratek

B&B Bed and Breakfast

Nocleh a snídaně

BS British Standard

Britský standard

CA Cestovní agentura

CEMT European Conference of Ministers of Transport

Evropská konference ministrů dopravy

CR Cestovní ruch

ČR Česká republika

ČSÚ Český statistický úřad

DDA Disability Discrimination Act

Zákon proti diskriminaci zdravotně postižených osob

DLR Dockland Light Railway

Docklands lehkokolejka

EA Equality Act

Zákon o rovnosti

EDF European Disability Forum

Evropské fórum zdravotně postižených osob

ENAT European Network for Accessible Tourism

Evropská síť pro přístupný cestovní ruch

EU European Union

Evropská unie

FHA Family Holiday Association

Asociace rodinné dovolené

FICC International Federation of Camping and Caravanning

Mezinárodní federaci kempů, karavanů a obytných automobilů

ILO International Labour Organization

Mezinárodní organizace práce

IQ Intelligence Quotient

Inteligenční kvocient

IYHF International Youth Hostel Federation

Mezinárodní federace mládežnických ubytoven

KCIL Kingston Centre for Independent Living

Kingston centrum pro nezávislý život

KCR VŠE Katedra cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické

MMR ČR Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

NAS National Accessible Scheme

Národní schéma přístupnosti

NHF National Holiday Fund

Národní prázdninový fond

OITS - ISTO International Social Tourism Organization

Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch

OSN Organizace spojených národů

ROP Regionální operační program

TFA Tourism For All

Cestovní ruch pro všechny

TfL Transport for London

Doprava pro Londýn

TP Tělesně postižený

UK United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

UNWTO United Nations World Tourism Organization

Světová organizace cestovního ruchu

WHO World Health Organization

Světové zdravotnické organizace

ZPO Zdravotně postižená osoba - Zdravotně postižené osoby

ZTP Zvlášť tělesně postižený

ZTP/P Zvlášť tělesně postižený s potřebou průvodce

Úvod

Cestovní ruch je jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví národního hospodářství. Má pozitivní vliv na růst zaměstnanosti, životní úrovně obyvatelstva a dopravní infrastrukturu. Účastníci cestovního ruchu si žádají ubytovací a stravovací zařízení, čímž se vytváří nové příležitosti pro podniky v oblasti cestovního ruchu. Cestovní ruch ovlivňuje vývoj lidské osobnosti a v neposlední řadě rozvoj dalších možností cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby [2].

Sociální cestovní ruch představuje druh cestovního ruchu v členění ze sociologického hlediska, který umožňuje účelné využívání volného času všem bez rozdílu. Zahrnuje poskytování služeb osobám, které jsou z jistých důvodů při účasti na cestovním ruchu společností znevýhodněné. Přitom je důležité, aby existoval systém podpory sociálního cestovního ruchu ze strany státu ve formě normativních předpisů. Nejde jen o finanční podporu, ale i o tvorbu vhodného prostředí pro všechny návštěvníky cestovního ruchu, např. bezbariérové prostředí, vhodné volnočasové aktivy apod. Sociální cestovní ruch je ve veřejném zájmu (Linderová, 2011b).

Pro rozvoj sociálního cestovního ruchu je nutné, aby si jednotlivé země, destinace či regiony vytvořily politiku sociálního cestovního ruchu a systém jeho podpory. Jednou ze zemí Evropy s dlouhou tradicí a rozvinutým systémem podpory sociálního cestovního ruchu je Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat systém podpory cestovního ruchu zdravotně postižených osob ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a komparovat jej se systémem sociálního cestovního ruchu v České republice. V teoretické části bakalářské práce se zabýváme vymezením terminologie týkající se cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Analytická část práce rozebírá a hodnotí systém podpory rozvoje cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska (dále jen Spojené království) a komparuje jej se systémem podpory sociálního cestovního ruchu v České republice.

1 Cestovní ruch zdravotně postižených osob

Podle Ministerstva pro místní rozvoj České republiky (MMR ČR) cestovní ruch představuje souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu a současně i aktivit podniků a organizací poskytujících služby pro zajištění pobytu účastníků cestovního ruchu mimo místo trvalého bydliště [71].

Sociální cestovní ruch se také často nazývá cestovním ruchem pro všechny či přístupným cestovním ruchem. Tento druh cestovního ruchu vychází z obecného práva na cestování, podle něhož má každá osoba, bez ohledu na své bydliště, sociální postavení či finanční situaci, právo na volný čas a svobodný způsob jeho využití. Podle Page a Connela (2009) jsou to také osoby, které se neúčastní na cestovním ruchu z důvodu neschopnosti či nedostupnosti. Sociální cestovní ruch umožňuje cestování co největšímu počtu lidí, zejména různým znevýhodněným skupinám, a zároveň tak obohacuje jejich znalosti, podporuje jejich začlenění do společnosti a celkový osobní rozvoj. Sociální cestovní ruch může také výrazně přispět k poznávání cizích kultur, toleranci mezi národy a společenskými vrstvami [63].

Podle dostupných údajů od Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO, United Nations World Tourism Organization) žije na světě 650 milionů zdravotně postižených osob. Stejně jako ostatní, tak i oni mají právo cestovat bez ohledu na své zdravotní postižení, sociální postavení či finanční situaci. To je také zmíněno ve 2. a 7. článku Globálního kodexu cestovního ruchu, který vydala UNWTO v roce 1999 [54].

A proto sociální cestovní ruch zahrnuje celou škálu rozdílných, komerčních a nekomerčních, vládních i soukromých iniciativ, které umožňují cestování takovým skupinám obyvatel, které by jinak tuto možnost neměly (Minnaert a Schapmans, 2009).

Sociální cestovní ruch je podporován jednotlivými organizacemi na mezinárodní, národní i regionální úrovni. Svoji činnost rozvíjí prostřednictvím nástrojů sociálního cestovního ruchu, které jsou reprezentovány především finančními příspěvky, programy podpory rozvoje cestovního ruchu, legislativními nařízeními, webovými informačními portály nebo vyhláškami jednotlivých ministerstev [81].

1.1 Východiska a specifika cestovního ruchu zdravotně postižených osob

Základním principem sociálního cestovního ruchu je solidarita, na které se podílejí orgány státní správy, charitativní a odborové organizace, podnikatelské subjekty a sdružení podniků cestovního ruchu [63]. Sociální cestovní ruch se také často nazývá cestovní ruch pro všechny. Hlavním cílem sociálního cestovního ruchu je zpřístupnit cestovní ruch sociálně slabším skupinám.

1.1.1 Postavení cestovního ruchu zdravotně postižených osob v systému sociálního cestovního ruchu

Pojem sociální cestovní ruch vychází z obecného pojmu cestovní ruch a sociální orientace na sociálně slabší skupiny, jimiž jsou zdravotně postižené osoby, senioři, mládež a rodiny s nízkými příjmy. a) Cestovní ruch v současné době chápeme jako odvětví společenské činnosti. Jeho formování datujeme na přelom 19. a 20. století. Existuje mnoho definic, které nám přibližují význam pojmu cestovní ruch. Mezi nejvýznamnější se řadí definice od Hunzikera a Krapfa, Kaspara, Světové organizace cestovního ruchu a Gúčika.

Hunziker a Krapf (1942) považovali cestovní ruch za soubor jevů a vztahů, vyplývajících z cestování a pobytu osob na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalé usazení nebo výkon výdělečné činnosti (Gúčik, 2010, s. 13).

Kaspar (1975) upřesnil definování cestovního ruchu jako soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro jejichž místo pobytu není ani hlavním místem bydliště, ani místem výkonu výdělečné činnosti (Gúčik, 2010, s. 14).

Podle UNWTO se z hlediska statistiky cestovním ruchem rozumí činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své běžné životní prostředí, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (Linderová, 2013a, s. 12).

17 poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku.

Podle Linderové (2013a, s. 13) se chápání cestovního ruchu vyvíjelo postupně se změnou podstaty samotného jevu a vlivem vnějších činitelů (Obrázek 1). Hunziker a Krapf (1942) chápali cestovní ruch zejména jako pobyt mimo místo trvalého bydliště. Kaspar (1975) obohatil definici cestovního ruchu o aspekt motivace a cestování, a Gúčik (2000) poukázal na význam existence fondu volného času pro rozvoj cestovního ruchu.

Obrázek 1: Vývoj pojmového chápání cestovního ruchu

Hunziker, Krapf (1942): pobyt

St. Callen (1975): cestování + motivace + pobyt

UNWTO (1991): cestování + pobyt

Gúčik (2000): cestování + motivace + pobyt + volný čas

Zdroj: Linderová, 2013a, s. 13. b) Sociální cestovní ruch se v současné době rozšiřuje a stává se hlavním tématem mnoha odvětví z cestovního ruchu. Podstatou sociálního cestovního ruchu je zapojit finančně, sociálně či zdravotně postižené osoby do cestování. Sociální cestovní ruch napomáhá k posilování a podpoře podmínek rovnosti, spravedlnosti, demokracie a blahobytu. Sociální cestovní ruch rovněž přináší mnoho definic, mezi nejvýznamnější se řadí definice od Minnaerta, Maitlanda a Millera (2007), Pageho a Connela (2009), Světové organizace cestovního ruchu a Mezinárodní organizace sociálního cestovního ruchu.

Minnaert, Maitland a Miller (2007) vnímali sociální cestovní ruch z morálního hlediska a definovali ho jako cestovní ruch se zvýšenou morální hodnotou, který se zaměřuje buďto na užitek hostujícího subjektu nebo návštěvníka při turistické směně.

Page a Connel (2009) definovali sociální cestovní ruch jako pobyt, kterého se účastní lidé, kteří by normálně tuto příležitost neměli, a to buď z ekonomických důvodů nebo z důvodu neschopnosti či nedostupnosti.

UNWTO ve svém dokumentu „Globální etický kodex cestovního ruchu“ definuje sociální cestovní ruch jako právo každého člověka na cestování a odpočinek. V této souvislosti se hovoří i o skupině lidí, kteří jsou buďto finančně, zdravotně či sociálně znevýhodnění [54].

Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch (OITS - ISTO, the International Social Tourism Organization) definuje sociální cestovní ruch podle Jolina z Québecké univerzity v Montrealu jako programy, události a aktivity, které jsou umožněné všem skupinám obyvatelstva, a zvláště mládeži, rodinám s dětmi, seniorům a osobám s nízkými příjmy a osobám se zdravotním postižením [59].

Podle Linderové (2011a) chápeme sociální cestovní ruch jako druh cestovního ruchu, který umožňuje využívání volného času na rekreační, kulturně a zdravotně preventivní aktivity všem bez rozdílu. Zahrnuje poskytování služeb osobám, které jsou z určitých důvodů při účasti na cestovním ruchu společností znevýhodněné. Sociální cestovní ruch má sociálně znevýhodněným skupinám obyvatelstva umožnit přístup k přírodnímu a kulturně-historickému dědictví, má podporovat vzdělávání zaměstnanců podniků cestovního ruchu z hlediska poskytování služeb sociálního cestovního ruchu, umožnit rozvoj materiálně-technických předpokladů, tj. podporovat tvorbu a budování zařízení sociálního cestovního ruchu při respektování podmínek trvale udržitelného rozvoje. c) Cestovní ruch zdravotně postižených osob můžeme definovat jako jeden z druhů sociálního cestovního ruchu. Cestovní ruch zdravotně postižených osob je zakotven v několika dokumentech, např. v Rezoluci Evropského parlamentu z roku 2002, v Globálním etickém kodexu cestovního ruchu, v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením Organizace spojených národů (OSN) či v Ústavě České republiky (Linderová, 2013b).

Cestovní ruch zdravotně postižených osob označujeme jako pojem „bezbariérový cestovní ruch pro všechny“. Podle Leidnera (2006, In. Linderová, 2013b) tímto označením nerozumíme vytváření podmínek pro zdravotně postihnuté osoby,

19 ale chápeme ho jako jejich úplnou integraci a uspokojování speciálních potřeb těchto osob při účasti na cestovním ruchu.

Sociální cestovní ruch zdravotně postižených se odlišuje od jiných druhů cestovního ruchu svým cílem. Základním cílem sociálního cestovního ruchu zdravotně postižených osob je zvýšení dostupnosti cestovního ruchu pro všechny skupiny, pro které je obyčejný cestovní ruch obtížný.

1.1.2 Postavení sociálního cestovního ruchu v systému cestovního ruchu

Cestovní ruch je otevřený a dynamicky se vyvíjející systém. Přitom má dva podsystémy, a to návštěvníka cestovního ruchu, tedy subjekt cestovního ruchu, který vystupuje jako spotřebitel statků a služeb typických pro cestovní ruch a cílové místo, podniky a organizace cestovního ruchu, tedy objekt cestovního ruchu, který představuje poskytovatele služeb cestovního ruchu (Gúčik, 2010, s. 39).

Druh cestovního ruchu je označení pro rozlišné příčiny a jejich důsledky související s cestováním a pobytem na cizím místě. Druhy cestovního ruchu umožňují blíže určit podstatu cestovního ruchu z hlediska potřeb a cílů jeho návštěvníků. To dovoluje lépe připravit produkt a nabídnout ho na trhu pro cílovou skupinu návštěvníků cestovního ruchu (Linderová, 2013, s. 36). Druhy cestovního ruchu rozdělujeme na několik hledisek (Obrázek 2). Sociální cestovní ruch tak představuje druh cestovního ruchu podle „sociologického“ hlediska.

Forma cestovního ruchu vyjadřuje účel nebo motiv cestování a přechodného pobytu návštěvníků v cílovém místě. K formám cestovního ruchu (Obrázek 2) patří rekreační, sportovní, dobrodružný, kulturní, lázeňský/zdravotní a obchodní cestovní ruch. Formy cestovního ruchu je možné identifikovat na základě otázky „Proč návštěvníci cestují?“. Formy cestovního ruchu nevystupují v praxi v čisté podobě, ale ve vzájemné kombinaci, přičemž jedna bývá dominantní (Linderová, 2013a, s. 34).

Pro skupiny zdravotně postižených osob je nevyhnutelné nabízet aktivity cestovního ruchu po zohlednění jejich specifických potřeb a požadavků. Nositelem nabídky pro zdravotně znevýhodněné osoby jsou především organizace zdravotně postižených, které pořádají různé sportovní, kulturní a společenské akce, organizují kurzy rehabilitace a rekreace ve vlastních nebo pronajatých zařízeních. I přes to, že organizování účasti zdravotně znevýhodněných osob na cestovním ruchu je 20 technicky, organizačně, sociálně i ekonomicky náročnější, je nevyhnutelné vytvářet pro ně stejné možnosti jako pro zdravou populaci (Gúčik, 2010, s. 79).

K nejčastějším formám cestovního ruchu zdravotně postižených osob patří poznávací cestovní ruch, okružní plavby lodí, rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích, zdravotní a lázeňský cestovní ruch, a to za účelem preventivní nebo regenerační lázeňské léčby, kulturní cestovní ruch, směrující především do hlavních měst Evropské Unie (EU), náboženský cestovní ruch za účelem návštěv poutních míst, okružní plavby a nákupní cestovní ruch do okolních zemí (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 38). Organizování sociálního cestovního ruchu může být individuální nebo skupinové, záleží na přání a možnostech návštěvníka cestovního ruchu.

Obrázek 2: Postavení sociálního cestovního ruchu

CESTOVNÍ RUCH

SUBJEKT OBJEKT

DRUHY a FORMY

Podle hlediska Cestovní ruch

geografického použitého kulturně/poznávací rekreační dopravního počtu účastníků prostředku lázeňský/zdravotní sportovní

věku účastníků dynamiky gastronomický dobrodružný

obchodní/kongresový délky účasti sociologického

převažujícího způsobu SOCIÁLNÍ místa pobytu financování CESTOVNÍ RUCH

ročního období dopadu na životní cestovní ruch cestovní ruchu způsobu prostředí ZPO seniorů a mládeže organizování

cestovní ruch rodin s nízkými příjmy

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

O sociálním cestovním ruchu rozhoduje sociální politika státu. Právě stát určuje podmínky, např. pro nemocenské pojištění, invalidní důchody, přídavky na děti, podporu v nezaměstnanosti apod. Na financování sociálního zabezpečení se podílí stát, občané, podnikatelé a různé veřejné instituce (Gúčik, 2001, s. 105).

1.1.3 Vývoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob v Evropě

Novodobý cestovní ruch vznikl v 19. století, v té době byl přístupný pouze vyšším společenským vrstvám, protože právní pracovní předpisy nezahrnovaly dovolenou pro zaměstnance, kteří pracovali i v neděli. Z tohoto důvodu, byly možnosti pro většinu populace velice omezené [59].

Základy sociálního cestovního ruchu položila v roce 1936 Mezinárodní organizace práce (ILO, the International Labour Organization) úmluvou o placené dovolené (Úmluva č. 52). Podstata této úmluvy byla zmíněna ve Všeobecné deklaraci lidských práv (OSN) v roce 1948, kde se uvádí, že každý má právo na odpočinek a na zotavení, zejména také na rozumné vymezení pracovních hodin a na pravidelnou placenou dovolenou. Můžeme tedy říci, že sociální cestovní ruch byl vyvolán z etického požadavku [59].

Nicméně, někteří historici se domnívají, že sociální cestovní ruch vznikl o několik desetiletí dříve, s rozvojem rekreačních táborů pro znevýhodněné děti a vytvářením mládežnických ubytoven na počátku 20. století. Myšlenka tábořišť a B&B (Bed and breakfast, Nocleh a snídaně) se také objevila na konci 19. století. V té době většina turistických infrastruktur patřila do soukromého sektoru, a to buď organizacím, které chtěly zlepšit přístup k cestovnímu ruchu pro větší objem populace, nebo ziskovým společnostem [59].

Teprve po 2. světové válce zaznamenal cestovní ruch v Evropě rozkvět, jelikož se v některých zemích zrodila sociální politika. Bylo vytvořeno mnoho asociací pod záštitou odborů, hnutí rodin aj., které měly společný cíl, a to rozvinout a rozšířit sociální cestovní ruch. Na vrcholu těchto asociací, které často působily na národní úrovni, byly vytvořeny federace na národní nebo mezinárodní úrovni, které sdružovaly organizace usilující o stejný cíl. Jednalo se např. o Mezinárodní federaci kempů, karavanů a obytných automobilů (FICC, the International Federation of Camping and

Caravanning) a Mezinárodní federaci mládežnických ubytoven (IYHF, the International Youth Hostel Federation) [59].

V roce 1953 byla založena na Evropské konferenci ministrů dopravy mezivládní organizace Evropská konference ministrů dopravy (CEMT, the European Conference of Ministers of Transport), která měla pracovní skupinu „Doprava a osoby se sníženou mobilitou“, skupina se později přejmenovala na „Přístupnost a začlenění“. V roce 1999 uskutečnila Evropská konference ministrů průzkum ve svých členských zemích, kde bylo zjištěno, že ve většině z 27 respondentů (s výjimkou tří) již existuje nějaká forma podpory a je rovněž zakotvená v zákoně. Jedná se o organizaci, která se orientuje na celospolečenské vnímání osob se sníženou schopnost pohybu a orientace. V 90. letech 20. století došlo k nepatrnému zlepšení situace [66]. Jde o to přijmout skutečnost, že osoby se zdravotním postižením mají právo přepravovat se jednodušeji, a to bez vynaložení svých veškerých sil. Zejména je důležitá změna v myšlení lidí, dopravců a zaměstnanců v dopravě, je nezbytné školit personál, aby byl pochopen a přijat fakt, že osoby se zdravotním postižením nechtějí něco navíc [70].

Organizace spojených národů již od svého vzniku usilovala o zlepšení postavení postižených osob a o zkvalitnění jejich života. V průběhu prvních let po svém vzniku se OSN angažovala při tvorbě blahobytu a práv všech lidí, včetně osob se zdravotním postižením. V roce 1976 Valné shromáždění vyhlásilo rok 1981 za první Mezinárodní rok osob se zdravotním postižením (the International Year of Disabled Persons), jehož nejvýznamnějším výsledkem bylo přijetí Světového akčního programu na podporu postižených osob (the World Programme of Action Concerning Disabled Persons) v roce 1982. Valné shromáždění tak mohlo vyhlásit období 1983 - 1992 za Dekádu OSN věnovanou otázkám postižených osob, čímž byl určen časový rámec, během něhož měly vlády zavést a uplatit aktivity doporučované Světovým akčním programem na podporu postižených osob. Mezinárodní den osob se zdravotním postižením si připomínáme každý rok 3. prosince, oslava tohoto dne by měla přispívat k plnění závazků mezinárodního společenství a ke zvyšování míry integrace osob se zdravotním postižením do společnosti [35].

Významné pro zdravotně postižené osoby bylo přijetí Evropské úmluvy o právech zdravotně postižených osob. Úmluva byla přijata v New Yorku dne 13. prosince 2006 a jménem České republiky byla úmluva podepsána dne 30. března 2007. Ke dni

16. května 2010 podepsalo úmluvu celkem 148 států. V Evropě byla ratifikovaná dne 23. prosince 2010 a podepsalo ji 26 států, z toho 17 států EU [21].

Úmluva doplnila po svém přijetí stávajících sedm základních lidskoprávních úmluv OSN. Tato úmluva nezavádí žádná nová specifická práva, je založena na principu rovnoprávnosti, zaručuje osobám se zdravotním postižením plné uplatnění všech lidských práv a podporuje jejich aktivní zapojení do života společnosti [21].

Úmluva ukládá členským státům povinnosti ve vztahu k občanským, politickým, hospodářským, sociálním a kulturním právům. I když nevytváří žádná nová práva pro zdravotně postižené osoby, aplikuje existující práva dle jejich potřeb. Jedná se např. o právo na rovnost před zákonem, právo na život, přístupnost prostředí, informací aj., svobodu a osobní bezpečnost, vzdělávání, svobodu pohybu, respektování soukromí, zdraví, zaměstnávání atd. Úmluva se řídí následujícími základními principy [21]:

- respektování lidské důstojnosti a nezávislosti - nediskriminace - plné zapojení do společnosti - respektování odlišnosti - rovnost příležitostí - přístupnost - rovnoprávnost mužů a žen - respektování rozvíjejících se schopností dětí a jejich práva na zachování identity.

Tabulka 1: Významné milníky sociálního cestovního ruchu

Datum Organizace Charakteristika 1936 Mezinárodní organizace práce Úmluva č. 52 o placené dovolené 1948 Organizace spojených národů Všeobecná deklarace lidských práv Mezinárodní federaci kempů, po 2. světové karavanů a obytných automobilů, Rozvinutí a rozšíření sociálního cestovního válce Mezinárodní federace ruchu mládežnických ubytoven Evropská konference ministrů 1953 Pracovní skupina „Přístupnost a začlenění“ dopravy 3. prosinec Mezinárodní rok (den) osob se zdravotním Organizace spojených národů 1981 postižením Světový akční program na podporu 1982 Organizace spojených národů postižených osob 13. prosinec Evropská úmluva o právech zdravotně Organizace spojených národů 2006 postižených osob Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

1.1.4 Podpora cestovního ruchu zdravotně postižených osob v Evropě

Dle kolektivu autorů KCR VŠE (2008) by měla podpora rozvoje cestovního ruchu pro všechny vycházet z kritérií, která určují obecné pojetí cestovního ruchu pro všechny. Prvním kritériem je zvýšení dostupnosti cestovního ruchu pro všechny skupiny, pro které je účast na cestovním ruchu obtížná, nebo pro jednu konkrétní skupinu. Druhým kritériem je otevření trhu cestovního ruchu širokému spektru skupin a sektoru uživatelů. Třetím kritériem je definování skupiny, na kterou je činnost zaměřena, např. sociální kategorie, věková kategorie, nediskriminace na základě rasy, kultury, sociální a finanční situace nebo zdravotního stavu. Čtvrtým kritériem je začlenění do cestovního ruchu iniciativy a cíle, které jsou humanistické, vzdělávací, kulturní a týkají se rozvoje člověka obecně. Pátým kritériem je zajištění transparentnosti hospodářské stránky činnosti se zisky omezenými na úroveň potřebnou ke splnění sociálních cílů. Šestým kritériem je vytváření produktů cestovního ruchu, které budou přidávat nepeněžitou hodnotu. Sedmým kritériem je integrace cestovního ruchu do místního prostředí trvale udržitelným způsobem. A posledním, osmým kritériem je řízení lidských zdrojů, aby bylo podpořeno uspokojení z práce a začlenění. To znamená zaměřit se na kvalitu zaměstnanosti zaměstnanců organizací cestovního ruchu [71].

Rovněž existuje mnoho možných forem podpory rozvoje cestovního ruchu pro všechny. První formou podpory je shromažďování, třídění a šíření informací a zkušeností z oblasti cestovního ruchu pro využití v oblasti cestovního ruchu pro všechny. Druhou formou jsou finanční podpory na vládní, regionální nebo místní úrovni pro různé skupiny, např. mládež, seniory, zdravotně postižené osoby, finančně a sociálně znevýhodněné osoby apod. Do třetí formy se řadí finanční podpory ze strany zaměstnavatelů, kterými finančně přispívají na zpřístupnění dovolené pro své zaměstnance. Čtvrtou formou je spolupráce veřejného a soukromého sektoru při tvorbě a rozvoji rentabilních programů sociálního cestovního ruchu včetně možné mezinárodní spolupráce Pátou formou jsou podpory ze strany organizací hájících zájmy a práva pracujících, zejména odborů. Do šesté formy se řadí podpory ze strany specializovaných sdružení, charitativních organizací atd. Do sedmé formy se řadí podpory ze strany samotných podnikatelů v cestovním ruchu [71].

Každý šestý člověk v EU má nějaké zdravotní postižení, které může být lehkého nebo těžkého stupně. To je přibližně 80 mil. osob, které se často nemohou plné zapojit

25 do společnosti a ekonomiky kvůli překážkám v prostředí a v postojích okolí. Míra chudoby je v jejich případě o 70% vyšší oproti průměru zdravé populace, což je částečně způsobeno omezeným přístupem k zaměstnání. Více než třetina osob nad 75 let má nějaký druh postižení, které je do určité míry omezuje, a více než 20% se musí vyrovnávat se závažným omezením. Jelikož navíc populace EU stárne, bude počet těchto osob nadále vzrůstat. EU a její členské státy mají silný mandát na zlepšení sociální a ekonomické situace osob se zdravotním postižením.

Podpora cestovního ruchu zdravotně postižených osob v Evropě je uskutečňována prostřednictvím nejvyšších orgánů organizací. Na evropské úrovni se mezi nejvýznamnější organizace, zabývající se sociálním cestovním ruchem, řadí OITS - ISTO, EDF, Holidays for all, ENAT či Calypso. a) Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch (OITS - ISTO, the International Social Tourism Organization) je nezisková organizace cestovního ruchu (dříve BITS) s celosvětovou působností, která zahrnuje více než 165 členských zařízení z téměř 35 zemí. Společnost byla založena 7. června 1963 se zaměřením na podporu rozvoje sociálního cestovního ruchu v mezinárodním rámci (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 26).

Posláním OITS - ISTO je především koordinace aktivit cestovního ruchu jeho členů a poskytování informací o všech záležitostech týkajících se kulturních aspektů sociálního cestovního ruchu. Jako mezinárodní nezisková organizace usiluje o zpřístupnění cestovního ruchu všem, pro které z různých důvodů není účast na cestovním ruchu dostupná nebo je obtížná, a to nejčastěji z důvodu nevyhovující ekonomické situace, zdravotního stavu, osobní nebo rodinné izolace, či geografických obtíží. Jde především o rodiny s dětmi, mládež, seniory a zdravotně postižené osoby. Současně klade důraz na rozvoj férového a trvale udržitelného cestovního ruchu, který zaručí přínos pro hostitelskou destinaci a její obyvatele, a bude respektovat národní a kulturní dědictví destinace (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 26).

V současnosti existují tři pracovní komise, a to cestovní ruch mládeže, cestovní ruch zdravotně a tělesně postižené a odpovědné cestování. Odpovědné cestování udává nepsaná pravidla, jak by se měl návštěvník chovat k navštívenému místu a jeho obyvatelům, chránit životní prostředí a respektovat kulturní a přírodní hodnoty [81].

26 b) Evropské fórum zdravotně postižených osob (EDF, the European Disability Forum) [17] je nezávislá nevládní organizace, která zastupuje zájmy 80 mil. Evropanů se zdravotním postižením. Fórum bylo založeno organizacemi zdravotně postižených osob na základě poznání, že je třeba vytvořit v rámci EU opravdu reprezentativní poradní orgán se širokým mandátem a aktivním přístupem k problematice zdravotního postižení. EDF je registrováno dle belgického práva jako mezinárodní nezisková organizace. Její stanovy byly podepsány 6. května 1996 a 1. ledna 1997 začala pracovat.

Evropské fórum zdravotně postižených osob má v současné době 87 členských organizací. Jsou mezi nimi evropské nevládní organizace, které působí v oblasti zdravotního postižení, a národní rady zdravotně postižených osob ze všech členských zemí EU a zemí patřících k Evropské ekonomické oblasti (the European Economic Area).

Všechny návrhy, aktivity, iniciativy a programy EU ovlivňují přímo nebo nepřímo životy zdravotně postižených občanů unie. Cílem EDF je v souladu s principy zákazu diskriminace zajistit dodržování lidských práv zdravotně postižených osob ve všech institucích, mezinárodních organizacích a agenturách EU. Jedním z hlavních úkolů EDF je vytvoření politického prostředí, ve kterém by bylo zdravotní postižení vnímáno v přímé souvislosti s rovnými příležitostmi, znamená to opustit představy o zdravotně postižených osobách jako pasívních příjemcích péče a přijmout model nezávislého způsobu života, rozšíření a posílení jejich pravomocí a rovnoprávnosti. c) Evropská síť pro přístupný cestovní ruch (ENAT, the European Network for Accessible Tourism) je nezisková organizace, která byla založena v roce 2006 a dne 8. května 2008 byla zapsána kanceláří obchodního soudu v Bruselu [18].

Tato organizace byla založena jako projektově orientovaná iniciativa devíti sponzorských organizací v šesti členských státech EU. Generální ředitelství pro zaměstnanost a sociální věci (Evropská komise) poskytlo finanční podporu sítě v prvních dvou letech provozu (2006 - 2007) [81].

Organizace ENAT si klade za cíl, aby evropské turistické destinace, produkty a služby byly přístupné všem cestujícím a podporuje bezbariérové cestování po celém světě. Usiluje o dosažení tohoto cíle tím, aby se aktéři sektoru podělili o své zkušenosti, navzájem se školili a hlavně spolupracovali. Podporuje širší povědomí a chápání

27 potřeby pro přístupnost ve všech oblastech cestovního ruchu v celé Evropě. Podporuje vývoj a šíření osvědčených politik a postupů. Pracuje na rozvíjení vědomostí a znalostí o problematice v přístupnosti do evropského cestovního pole. Poskytuje platformu pro ty, kteří podporují přístupnost v oblasti cestovního ruchu, a reprezentativní hlas k evropské a národních institucí a organizací, jejichž činnost má přímý vliv na odvětví cestovního ruchu [81]. d) CALYPSO vzniklo na základě iniciativy Evropské komise. Pro přijetí projektu pro rozvoj sociálního cestovního ruchu v Evropě hlasoval Evropský parlament v prosinci 2008. Tento projekt byl spuštěn pro roky 2009 - 2011 s rozpočtem 3,5 mil. eur [9].

Hlavním důvodem schválení projektu bylo především to, že mnoho občanů bylo doposud vyloučeno z cestovního ruchu, a projekt Calypso má za úkol tuto nerovnost eliminovat zajištěním všeobecného přístupu k cestovnímu ruchu a samotnému cestování. Iniciativa Calypso pomáhá realizovat dovolené znevýhodněným lidem a podporuje nárůst cestovního ruchu mimo sezonu [81].

Calypso se zaměřuje na čtyři cílové skupiny (zdravotně postižené osoby, rodiny s nízkými příjmy, mládež a senioři), které si cestování nemohou dovolit nebo je odrazují nároky spojené s organizací cesty [8].

Mezi hlavní cíle programu Calypso patří podpora mimosezónního cestovního ruchu, zejména v regionech, kde je cestovní ruch dobře vyvinutý, ale vysoce sezónní. Podporuje stálost zvýšené zaměstnanosti v odvětví cestovního ruchu. Podporuje povzbuzení ekonomické aktivity a ekonomického růstu v Evropě a zlepšení výkonu ekonomik prostřednictvím rozvoje sociálního cestovního ruchu. V neposlední řadě také podporuje propagaci malých a nově vznikajících destinací v Evropě [8].

1.2 Zdravotně postižená osoba jako návštěvník cestovního ruchu

Zdravotně postižené osoby mají stejné motivy k cestování jako lidé bez omezení, jimiž jsou poznávání, odpočinek, vzdělání, společenský kontakt, nevšední zážitky, změna prostředí atd. Omezení se odráží ve specifických potřebách týkajících se služeb nebo prostředí. Z toho důvodu bývají označování také jako zákazníci se specifickými požadavky či speciálními potřebami. Bezbariérové prostředí je pro řadu z nich nutností,

28 pro ostatní vítaným ulehčením a pohodlím. V současné dobře se preference zdravotně postižených osob neustále mění, mají zájem objevovat svět a navštěvovat i vzdálenější destinace.

1.2.1 Zdravotní postižení

Zdraví je podle Světové zdravotnické organizace (WHO, the World Health Organization) stav fyzické, psychické, sociální a estetické pohody [12]. Ovšem pojem postižení je náročnější, protože je na něj nahlíženo z několika různých pohledů. Jelikož si každý z nás může představit něco jiného, pojem zdravotně postižený může vzbuzovat představu člověka na invalidním vozíku, s naslouchátkem nebo se slepeckou holí. Jedná se ovšem o různorodou skupinu osob s rozdílnými problémy, potřebami a zájmy. Zdravotně postižené osoby nejsou většinou „nemocné“, a tedy je není potřeba léčit.

Stejně jako existuje mnoho pohledů na pojem zdravotního postižení, tak existuje rovněž mnoho definic. Pokusíme se zde nastínit několik nejpoužívanějších definic.

Definice od Hartla a Hartlové (2000, s. 442) tvrdí, že se jedná o dlouhodobý nebo trvalý stav, který nelze léčbou zcela odstranit, lze však nepříznivý dopad zdravotního postižení zmírnit soustavou promyšlených opatření.

Definice od Matouška (2008, s. 255) říká, že zdravotní postižení je postižení člověka, které nepříznivě ovlivňuje kvalitu jeho života, zejména schopnost navazovat a udržovat vztahy s lidmi a schopnost pracovat.

Pro účely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách České republiky, se zdravotním postižením rozumí tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby [11].

Často dochází k tomu, že se v literatuře zaměňuje pojem postižení s handicapem. Termínů k objasnění rozdílu existuje celá řada. Konstatujeme, že není možné postavit oba dva pojmy na stejnou úroveň, i když někomu mohu znít totožně. Podle Matouška (2008, s. 67) rozdíl spočívá v tom, že handicap je nepříznivá sociální situace člověka vyplývající z poruchy nebo omezené schopnosti. Proto handicap nemusí být trvalého charakteru, kdežto postižení ve většině případů bývá nenávratné.

Pro českou legislativu je dále pak významným termínem dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Dle § 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách České republiky

29 to je takový stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok, a který omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost [11].

Také se užívá pojem osoba zdravotně znevýhodněná, který užívá Česká unie pro podporované zaměstnávání. Podle ní je to fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Od 1. ledna 2012 se kategorie osoba zdravotně znevýhodněná zrušila. Od tohoto dne již nelze o zdravotním znevýhodnění osoby rozhodnout a ani dříve vydaná rozhodnutí prodloužit. Platí pouze rozhodnutí vydaná na základě žádosti podané do 31. prosince 2011. Ke dni 1. ledna 2015 zanikne status osoba zdravotně znevýhodněná úplně [48].

Podle Matouška (2008) dělíme zdravotní postižení na dva druhy, a to tělesné postižení (Tabulka 2) a mentální postižení (Tabulka 3). U všech druhů postižení je možná jejich kombinace, mezi nejznámější kombinované postižení se považuje tzv. hluchoněmost.

Tělesné postižení je vrozené nebo získané, dělíme je na postižení pohybového aparátu, zrakově postižení, sluchové postižení a postižení řeči [80].

Tabulka 2: Typy tělesného postižení

Typ tělesného postižení Příklady postižení částečné či úplné ochrnutí končetin, amputace, deformace, Postižení pohybové aparátu obrny, vadné držení těla, chybějící končetiny a svalová dystrofie nevidomost, slabozrakost, poruchy binokulárního vidění, zbytky Zrakové postižení zraku Sluchové postižení hluchota, nedoslýchavost koktavost, breptavost, vady výslovnosti (dyslalie, patlavost), Postižení řeči rozštěpové vady (palatolalie), omezená nebo deformovaná hybnost artikulačních orgánů (dysartrie) Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Mentální postižení (mentální retardace) je vrozené a trvalé postižení, které se dělí na čtyři základní stupně (lehká, středně těžká, těžká a hluboká mentální retardace), osoby s mentálním postižením se do těchto stupňů rozdělují podle velikosti svého IQ. Poté existují ještě dvě označení mentálního postižení (jiná a neurčitá), jelikož zde není možné zařadit mentální postižení do konkrétního stupně mentální retardace [50].

Tabulka 3: Stupně postižení mentální retardace

Stupně postižení mentální IQ Příklady postižení retardace Lehká mentální retardace 69 - 50 debilita Středně těžká mentální retardace 49 - 35 imbecilita Těžká mentální retardace 34 - 20 idioimbecilita Hluboká mentální retardace 19 - 0 idiocie

Označení Popis Příklady postižení Užívá se v případě, že je velmi obtížně Jiná případně až nemožné určit stupeň autismus retardace. Používáme tehdy, když není retardace Neurčená zcela zjevná, a proto také nelze začlenit slabomyslnost do žádné z výše uvedených skupin. Zdroj: Bezbariérová knihovna, 2014, [50].

Podle Matouška (2008) ještě dělíme zdravotní postižení podle vzniku na dvě kategorie, a to na vrozené (Tabulka 4) a získané.

Do kategorie vrozených postižení spadají lehčí i těžší postižení, se kterými se novorozenec již narodil, popř. brzy získal [80]. Pro tyto osoby je jednodušší se vyrovnat s postižením a začlenit se do běžného života, pokud jim to typ postižení umožňuje.

Tabulka 4: Vybrané vrozené vady u živě narozených dětí absolutně a v přepočtu na 10 tis. živě narozených v České republice v roce 2011

Nově hlášené vrozené vady Kód dg. Druh vady absolutně na 10 tis. živě narozených (MKN-10) celkem chlapci dívky celkem chlapci dívky Vrozené vady srdeční Q20-Q26 2 572 1 310 1 262 236,7 234,8 238,6 Nesestouplé varle Q53 373 373 - 34,3 66,9 x Hypospadie Q54 374 374 - 34,4 67,0 x Vrozené obstrukční defekty ledvinové Q62 297 201 96 27,3 36,0 18,2 pánvičky a vrozené vady močovodu Vrozené deformity Q65 93 21 72 8,6 3,8 13,6 kyčle Vrozené deformity Q66 447 250 197 41,1 44,8 37,3 nohou Downův syndrom Q90 53 28 25 4,9 5,0 4,7 Ostatní 2 431 1 459 972 223,7 261,5 183,8 Celkem 6 640 4 016 2 624 611,0 719,9 496,2 Živě narozené s VV 4 794 2 933 1 861 441,1 525,7 351,9 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2013, [79].

Do kategorie získaných postižení spadají lehčí i těžší postižení, které si osoba způsobila během svého života, např. úrazem nebo různými chorobami [80]. Tyto osoby se do běžného života začleňují mnohem hůře než osoby, které se se svým postižením již narodily. U těchto osob je klíčové vyrovnání se s postižení a adaptace na něj, v opačném případě může docházet k různým psychickým onemocněním.

1.2.2 Požadavky zdravotně postižených osob při účasti na cestovním ruchu

Podle Linderové a Vetrákové (2009) mají zdravotně postižené osoby stejný nárok na vhodné architektonické řešení ubytovacích a stravovacích zařízení, ale též na bezbariérově upravené dopravní prostředky a přístupové komunikace jako ostatní účastníci cestovního ruchu.

Zdravotně postižené osoby mají své specifické požadavky, které jsou mnohdy náročnější než požadavky osob bez zdravotního postižení. Tyto požadavky reagují na jejich potřeby, jelikož jejich schopnosti pohybovat se, vidět, slyšet, vnímat (komunikovat) nebo ochutnávat jsou trvale nebo dočasně omezené [3]. a) Ekonomická požadavky. Při rozhodování požadují zdravotně postižené osoby možnost výběru z různých cenových úrovní. Avšak požadují stejné sazby pro všechny za standardní služby bez příplatku za zpřístupnění, např. osoby se zdravotním postižením preferují vyšší třídu v ubytovacích zařízeních, jsou ochotny si za vyšší standard připlatit, ale očekávají splnění všech svých požadavků [3]. b) Informační/komunikační požadavky. Požadují spolehlivé informace o přístupnosti šířené v přístupných formátech různými komunikačními kanály. Spoléhají na jednotné standardy pro posuzování přístupnosti a specializované průvodce [3]. c) Požadavky na personál a pomůcky. Velice důležitým požadavkem pro osoby se zdravotním postižením je vstřícný přístup personálu, schopnost vyhovět specifickým potřebám a nabídnout odpovídající služby, např. osoba trpící ztrátou zraku potřebuje jídelní lístek, buďto v Braillově písmu, nebo potřebuje jídelní lístek předčítat od obsluhy restaurace. Proto by podniky měly školit svůj personál tak, aby si při setkání se zdravotně postiženou osobou počínal nadmíru profesionálně, více viz Příloha 1.

32 d) Fyzické požadavky. Zdravotní požadavky nejsou pouze psychické bariéry, které blokují kvalitu služeb poskytovaných v cestovním ruchu zdravotně postiženým návštěvníkům. Mohou to být bariéry fyzické. Proto osoby se zdravotním postižením mají své požadavky, např. v oblasti zlepšení přístupného prostředí v dopravě a dopravní infrastruktuře. V pozemní dopravě existují požadavky na poskytnutí nízkopodlažních autobusů s výsuvnou rampou, přístupové rampy, výtahy v metru, označení velkými písmeny či Braillovým písmem, světelné signalizace a nápisy. V letecké dopravě jsou požadavky na poskytnutí bezplatné asistence, a to od vstupu na letiště až po nástup do letadla. Další služby musí být zajištěny na palubě letadla, jde se např. o bezplatnou pomoc s invalidními vozíky či převážením slepeckých psů.

Zdravotně postižené osoby mají i své požadavky v oblasti zlepšení přístupného prostředí budov, infrastruktury a (technického) vybavení bez architektonických překážek, které musí být navržené dle zásad univerzálního designu.

Při orientaci na zdravotně postižené návštěvníky je potřeba respektovat jejich specifické nároky na vybavenost ubytovacích zařízení, ale i jiných zařízení cestovního ruchu. Jde zejména o požadavky na bezbariérové prostředí (Příloha 1) [74].

1.2.3 Motivy zdravotně postižených osob při účasti na cestovním ruchu

Motivace zdravotně postižených osob pro účast na sociálním cestovním ruchu je nejdůležitějším faktorem, často je mnohem silnější než u osob bez zdravotního postižení. K motivům cestování patří zejména aktivity, které si nemohou dovolit provozovat v místě svého trvalého bydliště nebo i v zemi, ve které žijí.

Dle studie Eurostatu z roku 2013 se mezi základní motivy při účasti na cestovním ruchu řadí odpočinek, dobrodružství, poznání a kultura, zdravotní, náboženské, společenské, sociální a nákupní motivy (Tabulka 5) [20]. Ovšem aby se jejich motivy pro účast na cestovním ruchu mohly uskutečnit, musí být splněné jejich požadavky.

Tabulka 5: Nejčastější motivy účasti na cestovním ruchu

Motiv Charakteristika Odpočinek odpočinek v přírodě, aktivní odpočinek, wellness pobyty Dobrodružství plavba lodí, vyhlídkové lety, let balónem Poznání a kultura návštěva historických památek Zdravotní motivy rehabilitace, lázeňská léčba, vykonání lékařského zákroku

Tabulka 5: Pokračování

Náboženské motivy náboženská víra, návštěva poutních míst Společenské motivy integrace do společenského, kulturního a veřejného života Sociální motivy učení novým sociálním dovednostem Nákupní motivy různé typy slev Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Bergier, Bergier a Kubińska (2010, In. Linderová, 2013b) tvrdili, že podle průzkumu se až 66% zdravotně postižených osob zúčastňuje domácího cestovního ruchu. Nejčastějším motivem cestování je přitom lázeňský pobyt nebo návštěva rodiny a přátel. Z aktivit během pobytu upřednostňují zdravotně postižené osoby poznávací autobusové fakultativní výlety, náboženské poutě, cykloturistiku, plachtění a jiné sportovní aktivity. Účast na sportovních aktivitách závisí od stupně zdravotního postižení. Osoby s těžkým stupněm zdravotního postižení dávají přednost plavbám, divadelním představením, koncertům a jiným kulturním akcím přímo v areálu ubytovacího zařízení, možnosti půjčení knih a časopisů a odpočinku na terase.

2 Analýza podpory rozvoje cestovního ruchu zdravotně postižených osob ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska

Ve Spojeném království není sociální cestovní ruch neznámým pojmem. V zemi je chápaný jako důležitý faktor regionálního rozvoje, tvorby pracovních příležitostí a trvale udržitelného rozvoje (Cole, 2009, In. Linderová, 2011b).

Z účasti na cestovním ruchu je však kvůli nedostatku finančních prostředků vyloučeno kolem 7 mil. obyvatel z celkového počtu 61,4 mil. Přitom přibližně 1,5 mil. rodin si nemůže dovolit ani jednodenní výlet. Více než 11 mil. osob trpí zdravotním postižením. Přitom jen 2% ubytovacích zařízení v zemi jsou bezbariérová a nejméně 100 z 10 tis. nově vybudovaných hotelových pokojů odpovídá požadavků bezbariérovosti (Linderová, 2011b).

2.1 Cíl a metodika zkoumání

Na cíl práce navazují výzkumné otázky:

a) Jaké nástroje podpory cestování zdravotně postižených osob využívá Spojené království Velké Británie a Severního Irska? b) Jak funguje systém podpory sociálního cestovního ruchu?

Při zpracování práce jsme využili sekundární zdroje dat. Zkoumali jsme především knižní a časopiseckou odbornou literaturu, odborné příspěvky publikované online a legislativní dokumenty Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (Zákon proti diskriminaci zdravotně postižených osob, Zákon o rovnosti, Regulace proti diskriminaci zdravotně postižených osob v dopravě, Stavební regulace, Část M. - Zpřístupnění a užívání staveb, Britský standard 8300, Strategie cestovního ruchu 2012, Dlouhodobá strategie cestovního ruchu 2013 - 2020, Národní schéma přístupnosti) a České republiky (Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice 2014 - 2020, Národní program podpory cestovního ruchu 2010 - 2015,

Cestování dostupné všem, Vládní výbor zdravotně postižených osob, Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, Zákon o sociálních službách, Vyhláška o všeobecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové využívání staveb, Metodika certifikování bezbariérových staveb).

2.2 Zdravotně postižené osoby ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska

Tyto osoby musí den co den překonávat mnoho bariér a překážek při uspokojování svých základních potřeb. Přibližně 700 mil. osob po celém světě se potýká s nějakým zdravotním postižením či handicapem, které jim neumožnuje plnohodnotné zapojení do většinové společnosti. Počty zdravotně postižených osob se rok od roku mění. Nejen ve Spojeném království, ale i v celé Evropě a světě v posledních letech počty osob se zdravotním postižením stále narůstají.

Z posledních realizovaných výzkumů v Evropě (2010), České republice (2008) a Spojeném království (2012) je zřejmý výrazný podíl zdravotně postižených osob na celkovém počtu populace (Tabulka 6).

Tabulka 6: Srovnání počtů zdravotně postižených osob

Evropa Česká republika Spojené království Lokalita 2010 2006 2012 Počet obyvatel 739 mil. 10,3 mil. 61,4 mil. Počet ZPO 80 mil. 1,02 mil. 11,9 mil. Počet ZPO v % 10,82% 9,90% 19,38% Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

V roce 2010 dle výzkumu EDF žilo v Evropě přes 80 mil. zdravotně postižených osob, což je 10,82% z celkové populace Evropy. To znamená, že jeden ze šesti Evropanů má rodinného příslušníka se zdravotním postižením. V Evropě je více zdravotně postižených žen než mužů, což je částečně dáno i věkovým složením, jelikož se ženy v Evropě dožívají vyššího věku [17].

V České republice žije přes 10,5 mil. obyvatel, k 30. prosinci 2013 dle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) činil přesný počet obyvatel 10 512 419 [41]. V řadě evropských zemí se otázkou počtu a spokojenosti zdravotně postižených osob zabývají již několik let. V České republice však historicky první výzkum „Výběrového šetření zdravotně postižených osob“ proběhl až v roce 2007, ve kterém byl vyčíslen počet

36 zdravotně postižených osob na 1 015 548, což představovalo 9,90% z tehdejšího celkového počtu obyvatel [58].

Tabulka 7: Počty a věková struktura zdravotně postižených osob v České republice

Populace ČR Občané se zdravotním (stav k 31. 12. 2006) postižením v ČR Počet obyvatel ČR 10 287 189 1 015 548 Pohlaví muži 5 026 184 490 427 ženy 5 261 005 525 121 Věkové složení obyvatel 0 - 14 let 1 479 514 46 208 15 - 29 let 2 175 672 60 621 30 - 44 let 2 312 929 101 331 45 - 59 let 2 195 646 245 743 60 - 74 let 1 462 586 283 274 75 let a více 660 842 276 744

Zdroj: Výběrové šetření zdravotně postižených osob, 2007, [58].

K 1. lednu 2014 žilo ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska dle Eurostatu 63 896 071 obyvatel [20]. Výzkum Ministerstva práce a důchodů značí vývoj počtu zdravotně postižených osob od roku 2002 do roku 2012. V letech 2011 - 2012 činil počet zdravotně postižených osob 11,9 mil. z tehdejšího celkového počtu obyvatel. Dle Eurostatu je v současné době Spojené království zemí s druhým nejvyšším počtem zdravotně postižených osob v Evropě [20].

Ve Spojeném království se přesné statistiky o počtu zdravotně postižených osob vedou odděleně pro Velkou Británii (Anglie, Skotsko, Wales) a Severní Irsko.

Tabulka 8: Vývoj zdravotně postižených osob ve Spojeném království (v mil.)

02/ 03/ 04/ 05/ 06/ 07/ 08/ 09/ 10/ 11/ Oblast 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 Anglie Severovýchod 0,6 0,6 0,5 0,5 0,5 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 Severozápad 1,3 1,3 1,4 1,4 1,4 1,4 1,5 1,5 1,5 1,5 a Merseyside Yorks a Humberside 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,1 Východní Midlands 0,8 0,7 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,9 Západní Midlands 0,9 0,9 0,9 1,0 1,1 1,0 1,0 1,1 1,1 1,1 Východ 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 1,0 1,0 1,0 1,1 Londýn 1,1 1,0 0,9 1,1 1,0 1,0 1,1 1,0 1,1 1,2 Jihovýchod 1,2 1,2 1,2 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,5 Jihozápad 0,9 0,8 0,9 1,0 0,9 0,9 0,9 1,0 1,0 1,0 Wales 0,7 0,7 0,7 0,7 0,6 0,7 0,6 0,7 0,7 0,6 Skotsko 0,9 1,0 0,9 1,0 1,0 1,0 1,0 0,9 1,0 1,0

Velká Británie 10,4 10,1 10,1 10,8 10,4 10,6 10,9 11,0 11,2 11,6 Severní Irsko 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3

Spojené království 10,7 10,4 10,4 11,2 10,7 10,9 11,2 11,3 11,5 11,9 Zdroj: Ministerstvo práce a důchodu Spojeného království, 2011/12 [49].

Vývoj zdravotně postižených osob ve Velké Británii (Tabulka 9) značí, že v letech 2011 - 2012 žilo 5,7 mil. zdravotně postižených osob v produktivním, 5,1 mil. zdravotně postižených osob ve státním důchodovém věku a 0,8 mil. dětí se zdravotním postižením do 16 let.

Tabulka 9: Vývoj zdravotně postižených osob ve Velké Británii (v mil.)

Dospělí Rok v produktivním Důchodci ** Dospělí Děti Celkem věku * 02/03 5,0 4,7 9,7 0,7 10,4 03/04 4,9 4,6 9,5 0,7 10,1 04/05 4,8 4,6 9,5 0,7 10,1 05/06 5,2 4,9 10,1 0,7 10,8 06/02 4,9 4,9 9,8 0,7 10,4 07/08 4,8 5,0 9,8 0,8 10,6 08/09 5,0 5,1 10,1 0,7 10,9 09/10 5,1 5,1 10,2 0,8 11,0 10/11 5,3 5,2 10,4 0,8 11,2 11/12 5,7 5,1 10,8 0,8 11,6 Zdroj: Ministerstvo práce a důchodu Spojeného království, 2011/12 [49].

* Dospělí v produktivním věku: muži 16 - 64 let, ženy 16 - 59 let

** Důchodci: muži 65 let a více, ženy 60 let a více

Z následující tabulky je zřejmé, že počty zdravotně postižených mužů a žen vzrůstají. Od roku 2002 do roku 2012 se počet zdravotně postižených osob ve Velké Británii zvýšil zhruba o 500 tis. mužů a 800 tis. žen.

Tabulka 10: Vývoj zdravotně postižených mužů a žen ve Velké Británii (v mil.)

02/03 03/04 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 Muži 4,9 4,8 4,9 5,2 4,9 5,0 5,1 5,1 5,3 5,4 Ženy 5,5 5,3 5,3 5,7 5,5 5,6 5,8 5,8 5,9 6,3 ∑ 10,4 10,1 10,1 10,8 10,4 10,6 10,9 11,0 11,2 11,6 Zdroj: Ministerstvo práce a důchodu Spojeného království, 2011/12 [49].

2.3 Spojené království Velké Británie a Severního Irska jako destinace cestovního ruchu zdravotně postižených osob

Velikost s významem cestovního ruchu v celkové ekonomice Spojeného království je často podceňována, v posledních letech je právě cestovní ruch páté nebo šesté největší odvětví ekonomiky. Cestovní ruch je považován za nejrychleji rozvíjející se odvětví. Předpokládá se, že cestovní ruch bude jedním z nejvýkonnějších sektorů v zemi s nadprůměrným růstem 3,5% hrubé přidané hodnoty ročně do roku 2020 (Příloha 2) [85].

Podle VisitBritain příjmy z cestovního ruchu byly v roce 2013 v hodnotě kolem 126,9 mld. liber, což odpovídá zhruba 9% hrubého domácího produktu Spojeného království. Cestovní ruch tak poskytuje 3,1 mil. pracovních míst, což je 9,6% z celkového počtu všech pracovních míst v zemi [55].

Spojené království se skládá ze 4 států, a to Anglie, Severního Irska, Skotska a Walesu. Tourism For All rozděluje Spojené království na dalších osm základních regionů cestovního ruchu, jimiž jsou Centrální Anglie, Jihovýchodní Anglie, Jihozápadní Anglie, Východní Anglie, Severní Anglie, Severní Irsko, Skotsko a Wales [52].

Velká Británie má základní informační webový portál VisitBritain vytvořený Britskou centrálou cestovního ruchu, je to jakási obdoba českého CzechTourism. Tento portál slouží k propagaci a poskytuje uživatelům detailní informace o Spojeném království, destinacích, zajímavých místech a atrakcích, dopravě, ubytovacích a stravovacích zařízeních, speciálních nabídkách a dává uživatelům cestovatelské tipy. Dále se tento portál dělí na další tři portály, které poskytují rozsáhlejší informace o Anglii (VisitEngland), Skotsku (VisitScotland) a Walesu (VisitWales). Na portálech jsou

39 rovněž informace pro přístupný cestovní ruch, např. informace o bezbariérových lokalitách, atrakcích a ubytováních zařízeních.

Portál VisitBritain poskytuje uživatelům základní informace o Severním Irsku, ovšem Severní Irsko je separovaný stát Spojeného království, který od Velké Británie dělí moře Severního kanálu. Severní Irsko má vlastní kancelář cestovního ruchu, která je odpovědná za propagaci a marketing cestovního ruchu. Severoirská kancelář cestovního ruchu (Northern Ireland Tourist Board) tak dále směřuje uživatele na portál Discover Northern Ireland, který poskytuje obdobné informace jako portály „Visit“.

Obrázek 3: Postavení sociálního cestovního ruchu v systému cestovního ruchu Spojeného království

Návštěvníci Informační Poskytování portály služeb

- VisitBritain - VisitEngland Organizace Ubytovací Lázně Pohostinské - VisitWales podporující zařízení zařízení - VisitScotland cestování sociálně - Northern Ireland znevýhodněných Tourist Board osob

Dopravci Bezbariérové Klasické ubytovací ubytování zařízení

Sociální cestovní ruch Cestovní kanceláře

Tok informací Součást sociálního Tok služeb a finančních cestovního ruchu prostředků

Zdroj: Linderová, 2011b.

Na podporu cestovního ruchu zdravotně postižených osob a dalších znevýhodněných skupin obyvatel existuje ve Spojeném království mnoho poradenských organizací. Nevýznamnější organizací je Tourism For All, která poskytuje bezplatné poradenství a odkazuje na další organizace, např. Disabled Holiday Directory nebo Holiday Truths, poskytující informace o sociálním cestovním ruchu v různých dovolenkových destinacích Spojeného království, zejména v oblasti ubytovacích zařízení.

2.3.1 Legislativní nástroje podpory cestovního ruchu zdravotně postižených osob

Politika cestovního ruchu představuje veškerá rozhodnutí vlády, které se rozhodne učinit anebo neučinit v oblasti cestovního ruchu. Rozumíme tím cílené, programové ovlivňování vývoje cestovního ruchu prostřednictvím zainteresovaných subjektů a pomocí specifických nástrojů. Vychází z možností rozvoje cestovního ruchu v zemi a jeho rozvoj chápe jako politickou úlohu s výrazným ekonomickým, ekologickým a sociálním vlivem na životní úroveň obyvatelstva a na kvalitu jeho života. Smyslem politiky sociálního cestovního ruchu je vytváření podmínek pro účast na cestovním ruchu pro vybrané skupiny obyvatelstva (Linderová, 2011a).

Cestovní ruch je ve Spojeném království v kompetenci Ministerstva podnikání, obchodu a investic (the Department of Enterprise, Trade and Investment) a Ministerstva kultury, medií a sportu (the Department of Culture, Media and Sport), sociální otázky jsou v působnosti Ministerstva práce a důchodů (the Department for Work and Pensions). a) Zákon proti diskriminaci zdravotně postižených osob (DDA, the Disability Discrimination Act) z roku 1995 stanovuje, že za osobu se zdravotním postižením je považována osoba, která má fyzické nebo mentální postižení, které má závažné negativní a dlouhodobé následky na její schopnost vykonávat běžné každodenní aktivity. Ve Spojeném království se zároveň bere ohled i na osoby, které měly zdravotní postižení v minulosti, nebo i pokud negativní následky postižení již zaniknou, ale je možné předpokládat, že se opět mohou objevit. Z výše uvedeného je patrné, že Spojené království přijalo definici zdravotního postižení dokonce tak širokou, že pokrývá i postižení, kterými osoba trpěla v minulosti a které určité osobě teprve hrozí (Víšková, 2007).

Tento zákon byl výrazně rozšířen, včetně nařízení proti diskriminaci zdravotně postižených (the Disability Discrimination (Northern Ireland) Order, 2005) platný v Severním Irsku. Zákon dává osobám se zdravotním postižením práva v oblastech zaměstnání, vzdělání, přístupu ke zboží, zařízení a službám, dopravy, nákupu a pronájmu pozemků a nemovitostí s možností úpravy potřebám zdravotně postižených osob a v neposlední řadě v oblasti funkce veřejných orgánů (vydávání licencí) [39].

DDA obsahuje ve své 5. části Regulaci proti diskriminaci zdravotně postižených osob v dopravě (the Disability Discrimination Transport Regulations, 2000). Regulace má za úkol přimět všechny poskytovatele dopravy ke změně svých politik, postupu a praktik pro zajišťování přepravy zdravotně postižených osob. Ukládá jim povinnost nejen upravit cenovou politiku a přístup ke zdravotně postiženým osobám, ale hlavně povinnost přizpůsobit své dopravní prostředky možnostem zdravotně postižených osob. Rozsah povinností závisí na druhu použitého vozidla (vlak, metro, autobus, taxislužba, půjčovna vozidel) [15]. b) Zákon o rovnosti (EA, the Equality Act) [19] byl přijat 1. října 2010 s výjimkou Severního Irska. Tento zákon nahradil řadu antidiskriminačních právních předpisů, např. zákony chránicí před diskriminací na základě náboženského vyznání nebo víry z roku 1976, sexuální orientace věku z roku 1975, včetně DDA z roku 1995. c) Strategie cestovního ruchu 2012. Strategii zpracovalo Ministerstvo kultury, médií a sportu Spojeného království. Cílem strategie je zlepšit kvalitu života všech obyvatel země prostřednictvím kulturních a sportovních aktivit, a podporovat cestovní ruch jako nositele aktivit.

Strategie je rozdělená do osmi částí, které se zabývají přínosem olympijských a paralympijských her jako jedné ze součástí cestovního ruchu, obchodními návštěvami a událostmi, zvyšováním kvality ubytovacích zařízení, udržitelným přístupem k cestovnímu ruchu, zlepšením nástrojů cestovního ruchu apod. O sociálním cestovním ruchu se hovoří v části 4 - Vítání světa (Welcoming the world). Hlavními body této části jsou: zabezpečit si návrat návštěvníka do země; zlepšit podmínky na letištích, v přístavech, ve vlacích a trajektech; motivovat provozovatele ubytovacích zařízení a dopravních zařízení; zlepšit přístup k zákazníkovi, zabezpečit nabídku služeb pro osoby se zdravotním postižení, překonat jazykové bariéry, zlepšovat kvalitu ubytovacích služeb tak, aby byly přístupné zdravotně postiženým návštěvníkům. Ke klíčovým iniciativám patří zabezpečení školení v oblasti bezbariérovosti, respektování Kodexu úpravy bezbariérových pokojů v praxi (the Code of practice for room accessibility), zpracování online formulářů na kontrolu bezbariérovosti celkového místa, poskytování lepších informací o bezbariérovosti a spolupráci s organizacemi zdravotně postižených a regionálními sdruženími za účelem propagace přístupnosti a výměny zkušeností z praxe (Linderová, 2011b).

42 d) Dlouhodobá strategie cestovního ruchu 2013 - 2020 [16] byla zahájena v dubnu 2013 Ministerstvem kultury, médií a sportu Spojeného království. Tato strategie vznikla na základě úspěšných letních olympijských a paralympijských her 2012 v Londýně, které daly možnost Spojenému království se světu připomenout a získat tak možnost zvýšení počtu turistů. Proto si klade za cíl přilákat do roku 2020 40 mil. zahraničních turistů.

Strategie je rozdělná do pěti částí, skládá se z částí Zlepšení naší image (Improve our image), Práce na klíčových trzích cestovního ruchu (Work with the travel trade in key markets), Zlepšení rozsahu nabízeného produktů (Improve the range of product on offer), Zjednodušení dostupnosti (Make it easier to get here), Spolupráce (Working in partnership).

Největší důraz je kladen na poslední část Spolupráce s organizacemi napříč veřejným a soukromým sektorem, a dodat tím vysoký potenciál hospodářského růstu cestovního ruchu v průběhu tohoto desetiletí. Část Spolupráce se dělí do dalších tří odvětví, a to:

- Partnerství v celé řadě organizací s cílem sladit priority a zdroje (Partnership across a range of organisations in order to align priorities and resources), - Rozšíření škály organizací zapojených do propagace cestovního ruchu (Extending the range of organisations involved in tourism promotion), - Zařazení cestovního ruchu do strategií ostatních (Embedding tourism in the strategies of others).

2.3.2 Programy dopravních společností pro zdravotně postižené osoby

K samotnému cestování patří i doprava zahrnující veškeré způsoby přepravy. Ve Spojeném království je samozřejmostí u všech dopravců nabídnout zdravotně postiženým osobám, co největší komfort cestování a cenově zvýhodněné cestování. a) Autobusová doprava [4]. Ve Spojeném království národní vnitrostátní autobusovou dopravu zabezpečuje National Express. Autobusové linky jsou privatizované a tisíce autobusových linek po celé zemi jsou provozovány velkým počtem společností. Cestování autobusem je zpravidla mnohem levnější než cestování vlakem.

National Express nabízí program pro zdravotně postižené osoby jménem „Disabled coach card“, kde zdravotně postižené osoby zaplatí roční poplatek 10 liber, a poté mohou cestovat po celé zemi se slevou 1/3 jízdného a budou usazeni v přední části autobusu v přizpůsobených sedačkách či prostoru. b) Železniční doprava [61]. Stejně jako v autobusové dopravě, tak i v železniční dopravě ve Spojeném království zabezpečuje hlavní část národní dopravce National Rail. Toto vymezení je podstatné, protože dopravci v rámci služby National Rail uplatňují jednotný systém jízdného a umožňují přestup mezi vlaky jednotlivých společností. Železniční doprava nabízí zdravotně postiženým osobám největší komfort pozemní přepravy, co se týče míst, toalet, přístupnosti vlaků a nádraží, bohužel se ale jedná po letecké dopravě o nejdražší způsob přepravy ve Spojeném království.

National Rail nabízí zdravotně postiženým osobám program jménem „Disabled Persons Railcard“, kde si osoba zaplatí roční poplatek 20 liber nebo 54 liber na tři roky, a poté může cestovat po zemi se slevou 1/3 z ceny jízdného pro držitele a jednoho dospělého spolucestujícího. c) Městská autobusová doprava [37]. Ve Spojeném království mohou zdravotně postižené osoby využívat programu the Concessionary Bus Travel Scheme (Schéma zlevněného cestování autobusem). Průkaz je vydáván zdravotně postiženým osobám a seniorům Ministerstvem dopravy Spojeného království.

Do programu se mohou přihlásit pouze senioři od 60 let a zdravotně postižené osoby, které spadají alespoň do jedné ze sedmi kategorií osob se zdravotním postižením, stanovené dle Zákona o dopravě z roku 2000.

Tento zákon dělí zdravotní postižení do sedmi kategorií, jimiž jsou slepota nebo slabozrakost, hluchota nebo silná vada sluchu, němota, ztráta končetiny, mentální postižení a nesvéprávnost, osoba s problémy po úraze nebo trpící zdravotním postižením, které činí chůzi obtížnou. Poslední kritérium je určené pro osoby, kterým byla zamítnuta žádost o prodloužení řízení motorového vozidla z důvodu špatné fyzické kondice, která nebyla zapříčiněna užíváním alkoholu, drog apod.

Ve Spojeném království je tento program decentralizovaný mezi Anglií, Severním Irskem, Skotskem a Walesem, tyto země si vedou svůj vlastní program the Concessionary Bus Travel Scheme. Např. zdravotně postižené osoby a senioři žijící

44 v Anglii mají nárok na „English Concessionary Pass“, který je opravňuje využívat slevu 50% na cestování před ranní špičkou (do 9:30), cestovat zdarma po ranní špičce během pracovních dnů (od 9.30 do 23:00) a kdykoliv o víkendech a svátcích. Ovšem tyto výhody mohou využívat pouze v Anglii. d) Londýnská doprava (TfL, Transport for London) [36]. Specifickou část dopravy tvoří městská hromadná doprava v hlavním městě Spojeného království. Londýn se v posledních letech stává nejpřístupnějším městem pro zdravotně postižené osoby na světě. TfL je vládní orgán odpovědný za dopravní systém v Londýně. Jeho úkolem je provádět dopravní strategii a řídit dopravní služby po celém městě a blízkém okolí.

Londýnská doprava se skládá z několika typů dopravy, jimiž jsou metro, Londýnský okruh, DLR (Docklands Light Railway), vlaky, autobusy, tramvaje, říční doprava, Emirates Air lanovka. TfL nabízí zdravotně postiženým osobám a seniorům slevy na dopravu, asistenční služby v podobě asistovaného cestování, podpůrné cestovní karty, přístupného průvodce a audio průvodce na stanicích.

Asistovaná doprava (Assisted travel) je určena pro seniory a zdravotně postižené osoby, pro které veřejná doprava není vždy dostupná. Asistovaná doprava se skládá ze tří služeb, jimiž jsou Dial-a-Ride, Taxicard a Capital Call. Tyto služby jsou určené vždy jen pro seniory nebo zdravotně postižené osoby s trvalým bydlištěm v Londýně a jejich využívání je limitováno na určitý typ a počet cest do roka.

Podpůrná cestovní karta (Travel support card) je navržena tak, aby bylo snazší získat potřebnou pomoc od personálu v dopravním prostředku, pokud nastane nějaký problém na cestách. Je to určené zejména pro děti a osoby se skrytou vadou nebo mentálním postižením. K dispozici je uvnitř karty prázdný prostor určený pro zapsání údajů o osobě, cestě a typu pomoci, kterou osoba může potřebovat.

Cestování městskou hromadnou dopravou je možné po zakoupení platné jízdenky, která může mít podobu jednorázové jízdenky, Travel card (Cestovní karta) nebo Oyster Card. Nejvyužívanější formou jízdenky je Oyster Card, funguje jako čipová elektronická peněženka, která se přikládá ke žlutému logu na turniketech. Majitel karty si objednává služby podle svých potřeb u automatu, trafice nebo i přes internet, jako např. denní, týdenní, měsíční či roční jízdné. Oyster card je převážně určená obyvatelům Londýna a také jim poskytuje slevové programy určené pro mládež, seniory, veterány,

45 nezaměstnané a pro zdravotně postižené osoby. Pro bakalářskou práci jsou nejdůležitější nabízené výhody a slevy londýnským obyvatelům ve formě programu „Freedom Pass“ pro zdravotně postižené osoby a „60 + London“ pro seniory.

Program Freedom Pass [24] je určen osobám, spadajícím do věkového kritéria - dosažení 60. roku života před 6. dubnem 2010, anebo osobám spadajícím do seznamu některého ze zdravotních postižení, jimiž jsou slepota nebo slabozrakost, hluchota nebo silná vada sluchu, němota, ztráta končetiny, mentální postižení, nesvéprávnost nebo osoba s problémy po úraze nebo trpící zdravotním postižením, které činní chůzi obtížnou.

Níže (Tabulka 11) je uvedený přehled výhod a slev Freedom Pass, který je platný pro rok 2014.

Tabulka 11: Přehled výhod a slev Freedom Pass

Druh dopravy Výhoda Autobus, metro, tramvaj, DLR Cestování zdarma kdykoliv. a Londýnský okruh Cestování zdarma od 9:30 ve všední dny, kdykoliv o víkendech a svátcích vybranými dopravci National Rail National Rail servis v Londýně v Londýně, včetně služeb Dartforda Swanley. A cestování se slevou 50% před 9:30. Cestování se slevou 50% na jízdné od 9:30 ve všední dny, Říční doprava kdykoliv zdarma o víkendech a svátcích. Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Program 60 + London [62] byl založen na základě změny ve vydávání průkazu Freedom Pass osobám narozeným po 6. dubnu 2010. Program 60 + London je určen osobám, které dosáhly 60. roku života po 6. dubnu 2010. Tyto osoby (senioři) mají nárok pouze na výhody a slevy, které přináší program 60 + London.

Zde může nastat problém pro seniory, kterým se jejich zdravotní postižení projevilo až v pozdějším věku. Pakliže zdravotní postižení spadá do jednoho z kritérii Freedom Pass, tak je vhodné zažádat o přeřazení do programu Freedom Pass a v ten okamžik nárok na výhody a slevy programu 60 + London zaniká.

Níže (Tabulka 12 a 13) je uvedený přehled výhod a slev 60 + London, který je platný pro rok 2014. Je více než značné, že je pro seniory trpící zdravotním postižením výhodnější využívat programu Freedom Pass (Tabulka 11).

Tabulka 12: Přehled výhod a slev 60 + London

Druh dopravy Výhoda

Autobus Cestování zdarma kdykoliv autobusy se symbolem . Metro, tramvaj, DLR Cestování zdarma kdykoliv. a Londýnský okruh Cestování zdarma od 9:30 ve všední dny, kdykoliv o víkendech a svátcích vybranými dopravci National Rail National Rail servis v Londýně v Londýně, včetně služeb Dartford a Swanley. A cestování se slevou 50% před 9:30. Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Program 60 + London nabízí svým držitelům ještě 50% slevu na Emirates Air lanovku a rovněž 50% slevu na říční dopravu, ale pouze na vybrané trasy (Tabulka 13).

Tabulka 13: Slevy v říční dopravě

Lodní dopravci Trasy City Cruises Westminster - Greenwich Crown River Cruises Westminster - St Katherine's Thames Clippers Bankside - Millbank Embankment and the London Eye - The O2 and Thames Clippers Woolwich Arsenal Thames River Services Westminster - Greenwich - Thames Barrier WPSA Westminster - Hampton Court Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

2.3.3 Bezbariérové ubytovací zařízení

Podle Pywella (2006, In. Linderová, 2011b) je ve Spojeném království mnoho ubytovacích zařízení, které tvrdí, že jsou bezbariérové, ale neuvědomují si, že zdravotně postižené osoby potřebující více než rampu a bezbariérové zařízení osobní hygieny v hotelové hale. Proto v současnosti existuje několik zákonů, které upravují pravidla a povinnosti pro výstavbu nových i stávajících ubytovacích zařízení. a) Zákon rozvoje cestovního ruchu (the Development of Tourism Act) [13] z roku 1969 byl přijat britskou vládou na podporu rozvoje cestovního ruchu a zřízení Britské centrály cestovního ruchu a kanceláře cestovního ruchu pro Anglii, Skotsko a Wales, které jsou odpovědné za propagaci a marketing cestovního ruchu ve Velké Británii.

Rovněž poskytují finanční prostředky na výstavbu nových hotelů nebo pro rekonstrukci a vylepšení starších hotelů. Dle tohoto zákona musí být pak hotely registrovány do NAS. Díky tomu mají pak návštěvníci přístup k informacím o přístupnosti hotelů.

Obecně platí, že zákon se snaží udělat Spojené království turisticky příjemnou destinací a podporovat tak cestovní ruch. V dnešní době je Britská centrála cestovního ruchu známá jako informační webový portál VisitBritain. b) Stavební regulace (the Buildings Regulations) [7] jsou zákonné nástroje, které se snaží zajistit dodržení právních předpisů pro většinu stavebních prací. Stavební předpisy, které platí v Anglii a Walesu, jsou stanoveny ve Stavebním zákoně (the Buildings Act) z roku 1984. Zatímco ty zákony, které platí Skotsku, jsou stanoveny ve Stavebním zákonu Skotska (the Buildings (Scotland) Act) z roku 2003.

Oba tyto zákony se dočkaly novelizace k 1. lednu 2005, která obsahuje 14 částí. Pro zdravotně postižené osoby je nejvýznamnější Část M. - Přístup a užívání staveb.

Část M. - Přístup a užívání staveb (Aprroved Document M. - Access to and use of Buildings) pojednává o nutnosti poskytnutí snadného přístupu ve všech budovách, společně s požadavky na zařízení pro osoby se zdravotním postižením.

Nicméně, Část M. není napsána jako prostředek k zajištění dodržování těchto zákonných povinnosti. Tato část existuje z důvodu, aby se už během tvorby návrhu budovy nevytvářely žádné fyzické překážky. c) Britský standard 8300 (BS, the British Standard 8300) se zabývá navrhováním staveb v souladu s potřebami zdravotně postižených osob. Britský standard má podobu pokynů a doporučení. Pokyny v této normě se vztahují na širokou škálu druhů zdravotních postižení a osob se zdravotním postižením využívající zastavěného prostředí, jimiž mohou být obyvatelé, návštěvníci, diváci, zákazníci, zaměstnanci nebo účastníci sportovních akcí, představení a konferencí [6].

BS 8300 pro navrhování budov a jejich přístupu pro potřeby osob se zdravotním postižením byla zveřejněna dne 27. února 2009. Doporučuje se využívat ve větších budovách a komplexech jako jsou např. dopravní budovy (nádraží, letiště), zdravotní zařízení (nemocnice), vzdělávací zařízení, sportovní a rekreační zařízení, hotely, kulturní střediska (muzea, koncertní sály), stadiony, nákupní centra aj. [6].

Důležitým úkolem při výběru dovolené je rozhodování o ubytování. Osoby se zdravotním postižením májí speciální požadavky a potřeby, v současné době mnoho ubytovacích zařízení ve Spojeném království má přístupné pokoje, jelikož jim tuto povinnost ukládá zákon DDA, EA a stavební zákony. Nicméně, jen malé procento 48 z nich bylo nezávisle zkontrolováno a mohou potvrdit svou přístupnou úroveň v rámci NAS. d) Národní schéma přístupnosti (NAS, the National Accessible Scheme) je dobrovolný systém, do kterého se mohou přihlásit všichni poskytovatelé služeb cestovního ruchu. Ve Spojeném království se do tohoto systému snaží zapojit co nejvíce poskytovatelů služeb (ubytovací a stravovací zařízení, turistické atrakce), poskytovatelé služeb jsou poté kontrolováni agenturou jednající jménem VisitBritain. Cílem celého systému je pomoct poskytovatelům služeb ve zpřístupnění svých produktů pro zdravotně postižené nebo starší návštěvníky, a umožnit jim vyšší a příjemnější účast na cestovním ruchu [55].

Zařízení poskytovatelů služeb v cestovním ruchu přihlášené v programu NAS, které jsou dostupné pro jednotlivé skupiny zdravotně postižených osob, jsou označené jednotlivými piktogramy (Příloha 3), které se liší podle stupně a druhu postižení. Jedná se o tělesně postižené, slabozraké či nevidomé a neslyšící osoby. e) Informační webové portály zabývající se ubytováním pro zdravotně postižené osoby. Tyto portály nabízí přehled přístupných ubytovacích zařízení cestovního ruchu ve Spojeném království. Jako velmi přehledné portály označujeme Tourism For All, OpenBritain, Holiday Truths a Disabled Holiday Directory.

Tourism For All [52] je nezávislá národní charita Spojeného království. Na svém webovém portálu odkazuje na organizace zajišťující ubytování zdravotně postiženým osobám (např. v kempech, chatách, chalupách aj.), která jsou svým vybavením přístupná návštěvníkům se zdravotním postižením.

Tabulka 14: Ubytovací zařízení doporučená Tourism For All

Lokalita Název zařízení Popis Město Region Stát Tamworth Staffordshire Anglie Drayton Manor Hotel Hotel Londýn Londýn Anglie Four Seasons Hotel London Luxusní hotel Canary Wharf Axminster Devon Anglie Goodlands Holiday Bungalow Bungalov Grimsby Lincolnshire Anglie Marris Barn Chalupa Pennington Hampshire Anglie Our Bench Cottages Chalupa a Lymington Westward Living at Bideford Devon Anglie Luxusní chalupy Duckhaven Stud Limavady Londonderry Severní Irsko The Views Chata Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 [52]. 49

OpenBritain (Otevřená Británie) [42] je informační webový portál nezávislé národní charitativní organizace Tourism For All. Portál obsahuje užitečné informace pro osoby se zdravotním postižením. Je možné zde nalézt informace ohledně přístupných destinací, ubytovacích a stravovacích zařízení, pamětihodností, turistických atrakcí, parků aj. Jsou zde rovněž dostupné i užitečné informace ohledně NAS, cestovního pojištění, cestování autobusem, vlakem či automobilem.

Holiday Truths (Dovolená pravdy) [27] existuje od roku 2000 a je to největší zcela nezávislá organizace ve Spojeném království na bázi cestovního fóra. Tato organizace byla původně založena jako řešení kvůli nedostatku informačních webových portálů o destinacích či okružních plavbách, které jsou vhodné pro zdravotně postižené osoby a seniory. Je to nestranný portál, kde si uživatelé mohou vyhledat potřebné informace o dané destinaci či okružní plavbě, kterou si přejí navštívit. Nebo zde uživatelé mohou psát své recenze, které zaměstnanci organizace prověří a do 24 hodin vyvěsí.

Disabled Holiday Directory [14] je specialista na cestovní kanceláře, se sídlem v Mossley poblíž Manchesteru od roku 2001. Tento portál poskytuje velký výběr dovolených nejen po celém Spojeném království pro zdravotně postižené osoby, ale i ve světě. Je zde uvedený přehled informací o ubytovacích zařízeních, okružních plavbách, zájezdech City Break, zlevněných letenkách aj.

2.3.4 Organizace sociálního cestovního ruchu

Cestovní ruch ve Spojeném království je v kompetenci Ministerstva podnikání, obchodu a investic a Ministerstva kultury, medií a sportu, sociální otázky jsou v působnosti Ministerstva práce a důchodů. Existuje zde několik organizací, které se zabývají sociálním cestovním ruchem a cestovním ruchem zdravotně postižených osob. Většinou se jedná o charitativní a dobročinné neziskové organizace, které pracují na národní nebo regionální úrovni (Obrázek 4).

Obrázek 4: Nositelé politiky sociálního cestovního ruchu a jejich spolupráce s podniky cestovního ruchu ve Spojeném království

Ministerstvo médií, Ministerstvo pro Ministerstvo práce design kultury a sportu podnikání, inovací a důchodů a zručnosti

Rodinný fond grantové organizace organizace zabezpečující Další fondy - Family Holiday zvýhodněné pobyty - National Association - UNISON Welfare Holiday Fund - The Children's - Care for the Family - Make a Wish Foundation - MANGO - Kids Out regionální grantové - Deafblind UK organizace

poradenské - Cumbria County Council organizace - Sandwell Metropolitan Council - Tourism For All - Walsall Council - Holiday Truths Podniky poskytující služby

VisitBritain sociálního cestovního ruchu - cestovní kanceláře - ubytovací zařízení

nositelé politiky sociálního CR fondy

podniky CR spolupráce

členské/poradní organizace koordinační činnosti

Zdroj: Linderová, 2011b.

2.3.5 Vládní a mimovládní programy podpory cestování zdravotně postižených osob

Sociální cestovní ruch nebo také „cestovní ruch pro všechny“ zahrnuje cestovní ruch seniorů, mládeže, zdravotně postižených osob a rodin s nízkými příjmy. Ve Spojeném království je součástí sociálního cestovního ruchu pouze cestovní ruch zdravotně postižených osob (cestovní ruch ZPO) a rodin s nízkými příjmy (Rodinný cestovní ruch). Cestovní ruch seniorů a mládeže není podporován státem, možností tohoto cestování se zabývají některé informační portály, např. informační portál VisitBritain,

51 poskytuje informace o cestování seniorů. Pro cestování mládeže vytváří podmínky síť hostelů na území Spojeného království [77].

Obrázek 5: Sociální cestovní ruch ve Spojeném království

Rodinný Sociální cestovní Cestovní ruch cestovní ruch ruch „Cestovní ruch ZPO pro všechny“

Cestování seniorů a mládeže Cestovního ruchu Součást sociálního cestovního ruchu nepodporovaný státem

Zdroj: Linderová, 2011b.

Ve Spojeném království existuje mnoho organizací na národní úrovni pro podporu sociálního cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Organizace můžeme dělit na vládní organizace (Family Fund, Make a Wish, National Holiday Fund) a mimovládní organizace (Family Holidays Association, The National Trust, UNISON Welfare, aj.). a) Family Fund (Rodinný fond) [22] je nevětší charitativní organizací ve Spojeném království. Tato organizace byla založena vládou a je největším poskytovatelem grantů pro rodiny s nízkými příjmy, se zdravotním postižením nebo s vážně nemocnými dětmi a mládeží. Všechny prostředky ve fondu pocházejí od vlády Spojeného království s podporou všech čtyř národních vlád (Anglie, Severního Irska, Skotska, Walesu) a každoročně poskytuje přibližně 29 mil. liber 64 tis. rodinám.

Tento fond poskytuje granty, které často bývají posledním záchranným lanem pro rodiny a pomáhá jim tím zabezpečit péči o zdravotně postižené děti, např. základní položky v domácnosti, speciální pomůcky, náklady na návštěvu nemocnice a dovolené.

Rodinný fond se snaží pomoci co největšímu počtu rodin ve Spojeném království, proto používá vlastní kritéria způsobilosti, aby bylo zajištěno, že budou vybrány opravdu rodiny, které pomoc potřebují. Do Rodinného fondu se mohou přihlásit osoby, které splňují následující kritéria.

1. Osoba žijící v Anglii, Severním Irsku, Skotsku nebo Walesu. 2. Osoba žádající o grant v souvislosti s potřebami zdravotně postiženého či vážně nemocného dítěte nebo mládežníka do 17 let a je jeho rodičem nebo pečovatelem. 3. Osoba, která má nárok na jednu z níže uvedených daňových úlev a výhod (Universal Credit, Child Tax Credit, Working Tax Credit, Income based Jobseeker’s Allowance, Income Support, Incapacity Benefit, Employment Support Allowance, Housing Benefit, Pension Credit), a může poskytnout důkaz. 4. Osoba, která má trvalé bydliště v Spojeném království nebo zde žila po dobu šesti měsíců.

Pokud žadatel o grant splní všechna předchozí kritéria, může vyplnit formulář žádosti o grant online nebo klasickou papírovou formou. Formulář se skládá ze sedmi stran, a to z detailních informací o rodině, údaje o 3. kritériu, kontakt na rodinného sociálního pracovníka, informace o druhu a rozsahu zdravotního postižení dítěte nebo mládežníka, a o účelu využití grantu (Příloha 4).

Do Rodinného fondu je možně se přihlásit jednou za 12 měsíců. Ovšem bere se zřetel na nouzové nebo kritické situace, v těchto případech je Rodinný fond flexibilní k potřebám rodin, a může zvážit tyto včasné žádosti a pomoci splnit alespoň část požadovaných položek.

Rodinný fond neposkytuje grant dětem a mládeži umístěné ve státních pečovatelských ústavech a dětských domovech, pěstounských rodinách nebo adoptovaným dětem žijícím u příbuzných. b) National Holiday Fund (NHF, Národní prázdninový fond) [40] je státní organizace, která byla založena roku 1987. Od začátku, všichni zúčastnění pracovali v organizaci zdarma, jediné výdaje byly vynaloženy na profesionální služby. Organizace nabízí odborné poradenství a zajišťuje dovolenou dětem, které jsou chronicky či nevyléčitelně nemocné nebo jsou dočasně či trvale zdravotně postižené, a to vše bez ohledu na pohlaví, barvu pleti, původ či náboženské přesvědčení.

Tato organizace plánuje dovolené pro skupiny skládající se zhruba z dvanácti dětí, které trvají alespoň po dobu alespoň dvou týdnů. Ke každé skupině jsou připojené vyškolené pečovatelky a lékař, zdravotní sestra a také fyzioterapeut. Prázdniny se organizují pouze v hotelech, které pečlivě prověřili zástupci NHF. Právě díky této organizaci si mohou

53 rodiče, opatrovníci nebo pečovatelé dětí vzít tolik potřebný čas na odpočinek a strávit dovolenou beze strachu, protože jejich děti mají tu nejlepší péči a jsou v dobrých rukou. c) Make a Wish (Něco si přej) [33] je nezisková organizace založená za jediným účelem, a to splnit magické přání dětem a mládeži ve věku 3 až 17 let, které bojují o život nebo se potýkají s nějakým druhem zdravotního postižení. Tato organizace byla založena v červnu 1986 v Camberley. Během své existence bylo splněno více než 8 tis. přání, pro rok 2014 je v plánu splnit přesně 1 tis. přání ve výši 7 mil. liber.

Hlavním cílem je splnění snu dítěte, které je zdravotně postižené nebo vážně nemocné, v tomto případě to je mnohdy poslední šťastná vzpomínka. Nebo vzpomínka, která jim dodává sílu a radost v těžkém životním období. e) Family Holiday Association (FHA, Asociace rodinné dovolené) [23] byla založena v roce 1975 se sídlem v Londýně. Organizace není dotovaná státem, zdroje financování získává z dotací od korporací, darů jednotlivců a ze své vlastní činnosti. Za dobu své existence organizace již pomohla více než 150 tis. rodinám a v roce 2014 plánuje pomoci 9 tis. rodinám ve Spojeném království.

Hlavním cílem organizace je snaha zapojovat do turistických aktivit co největší počet rodin s nízkými příjmy, a zároveň tak pracovat na zlepšování kvality rodinného života.

Pomoc FHA je určena rodinám, které si vlastní dovolenou nemohou dovolit a potýkají se s obtížnými okolnostmi, např. úmrtím blízké osoby, domácím násilím, rozpadem rodiny, chudobou či zdravotním postižením člena rodiny.

FHA má stejně jako Rodinný fond svá vlastní kritéria, které rodina musí splňovat, aby jí byl poskytnut grant na dovolenou.

1. Rodina, která má nízký příjem. 2. Rodina, která nebyla na dovolené poslední čtyři roky. 3. Rodina, která má alespoň jedno dítě ve věku od 3 do 18 let. 4. Rodina, která se odkazuje na pomoc, např. pečovatelky, sociálního pracovníka, bytového družstva, aj.

Dovolené jsou poskytované na území Spojeného království, ale FHA také výjimečně přispěje na zahraniční cesty. Žadatelům je poskytnut grant, který pomáhá pokrýt náklady na ubytování, stravování, dopravu a kapesné. e) The National Trust je organizace založena v roce 1895, která podporuje rozvoj regionálního cestovního ruchu, dále se zabývá zpřístupňováním historických budov a zahrad pro veřejnost po celém státě. Organizace nabízí pobyty na venkově a na pobřeží ve vlastních chatách. Chat je celkem sedm, některé jsou i 100 let staré, přitom jsou plně vybavené. Průměrné roční využívání kapacit chat je 78%. Tímto způsobem přispívá organizace k ochraně kulturního dědictví a zároveň k podpoře cestovního ruchu ve venkovských oblastech (Linderová, 2011b).

Cestovním ruchem sociálně znevýhodněných vrstev obyvatelstva se zabývají také organizace, které zabezpečují cenově zvýhodněné pobyty dětem a mládeži, zdravotně postiženým dětem a mládeži, zdravotně znevýhodněným osobám, rodinám s nízkými příjmy, rodiči s jedním dítětem a seniorům (Tabulka 15).

Tabulka 15: Organizace nabízející cenově zvýhodněné pobyty

Skupiny Organizace Děti a mládež Youth Hostel Association Happy Days Children's Charity, Diabetes UK Support Holiday, Zdravotně postižené děti Kids Out, Country Holiday for Inner City Kids, Children's Country Holiday Fund Scout Holiday Homes Trust, Grooms Holiday, Break offers, Zdravotně znevýhodněné osoby Deadfblind UK Rodiny Mellor Country House Gingerbread, Care forthe Family, Holiday Endeavour for Lone Rodič s jedním dítětem Parents, MANGO, Single Parent Travel Club Senioři Rampage Retired Holiday Project Ltd. Zdroj: Linderová, 2011b. a) UNISON Welfare [53] je druhá největší odborová organizace ve Spojeném království s více než 1,3 mil. členy. Organizace byla založena v roce 1993, kdy se sloučily tři odborové organizace ve veřejném sektoru - Národní a místní úřednická asociace (National and Local Government Officers Association), Národní svaz zaměstnanců veřejné správy (National Union of Public Employees) a Svaz zaměstnanců zdravotnictví (Confederation of Health Service Employees).

UNISON Welfare je jedinečná organizace, která nabízí odborné poradenství a podporu svým členům. Organizace nabízí program Wellbeing breaks (Zdravotní přestávky)

55 svým členům, kteří se např. zotavují po nemoci, jsou dlouhodobě nemocní nebo zdravotně postižení.

Členové musí vyplnit přihlášku, díky které UNISON Welfare zhodnotí jejich finanční situaci a potřebnost Wellbeing breaks. Na tomto programu UNISON Welfare spolupracuje s národní charitativní organizací Family Holiday Association. Tato organizace může členům zajistit pobyt, např. v horské chatě nebo karavanu ve vybraných střediscích Spojeného království. Dovolená je zajištěna bez stravování, ale pro ojedinělé případy je možné poskytnout malý příspěvek na stravu a zábavu. b) Happy Days Children's Charity (Dětská charita šťastné dny) [26] je národní charitativní organizace zaměřená na pomoc dětem a mládeži (od 3 do 17 let) trpícím zdravotním postižením, ztrátou jednoho z rodičů, nebo těm, které byly v minulosti zneužívány, zanedbávány či svědky domácího násilí.

Tato charitativní organizace financuje pomocí grantů dovolené pro děti, mládež a jejich rodiny, pobytové zájezdy pro skupiny dětí a mládeže, a jednodenní výlety pro skupiny po celém Spojeném království. c) Scout Holiday Homes Trust [47] je registrovaná národní charitativní organizace, která byla založena v roce 1969 bývalými skauty, s cílem poskytnout vhodnou a především cenově dostupnou dovolenou v oblíbených prázdninových destinacích ve Spojeném království v jednom z devíti speciálně upravených karavanů nebo chat. Tyto služby poskytují úplným i neúplným rodinám s nízkými příjmy, kde nějaký člen rodiny trpí zdravotním postižením nebo těžkou nemocí.

Poradenskou činností pro cestování zdravotně postižených osob se zabývá organizace TFA, která těmto skupinám poskytuje bezplatné poradenství a odkazuje je na další organizace, např. Disabled Holiday Directory nebo Holiday Truths, poskytující informace o sociálním cestovním ruchu v různých dovolenkových destinacích ve Spojeném království. a) Tourism For All (TFA, Cestovní ruch pro všechny) [52] je nezávislá národní charita postavena na podpoře členů a dárců, spolu s malým grantem. Organizace vznikla v roce 2004, sloučením národní charity Holiday Care a lobbistické skupiny konsorcia Tourism For All. Díky této podpoře mohlo mnoho tisíc osob se zdravotním postižením,

56 jejich rodiny a pečovatelé strávit nějaký čas zábavou a odpočinkem, jako zbytek populace.

TFA využívá poznatky získané v průběhu let od roku 1976 v oblasti poskytování informací pro veřejnost, a to zejména pro seniory a zdravotně postižené osoby. Je to tedy centrum odborných znalostí v oblasti přístupného cestovního ruchu, kterého mohou využít všichni občané Spojeného království, ale také občané jiných států světa.

Organizace si klade tři základní cíle. První cílem je poskytnout návštěvníkům přesné a včasné informace způsobem, který jim umožní správně se rozhodovat. Druhým cílem je stimulovat a podpořit cestovní ruch pro vytvoření prvotřídního zážitku pro všechny. Třetím cílem je spolupráce s tvůrci politiky, kteří se zabývají a ovlivňují cestovní ruch pro všechny.

TFA rovněž zveřejňuje řadu informací o tématech od britských regionálních i zámořských průvodců, specializovaných zařízení aj. Pod organizaci TFA spadá informační webový portál OpenBritain (Otevřená Británie).

TFA sdružuje další členské charitativní organizace, které se snaží o přístupný cestovní ruch a dostupnost služeb a zařízení ve Spojeném království. Mezi ně se řadí organizace, např. Holidays for All, Holidays with Help, Livability holidays, Merton House Hotel, Leonard Cheshire aj.

Ve Spojeném království působí také regionální grantové organizace, které poskytují granty znevýhodněným osobám z určité oblasti, např. Kingston Centre for Independent Living. Cumbria County Council, Sandwell Metropolitan Council či Walsall Council. a) Kingston Centre for Independent Living (KCIL, Kingston centrum pro nezávislý život) [29] je regionální grantová organizace se sídlem v londýnské části Kingston upon Thames, který byla založena před více než čtyřiceti lety. Tato organizace pracuje se zdravotně postiženými osobami bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, sexuální orientaci či náboženské vyznání. Pomáhá zdravotně postiženým osobám při začleňování do společnosti a poskytuje bezplatné poradenství a granty, např. na studium nebo dovolenou.

2.4 Komparace možností cestování zdravotně postižených osob ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a České republice

Každá vyspělá společnost by měla přistupovat ke všem vrstvám obyvatelstva stejně a usilovat o vytváření vhodných podmínek pro všechny. Zdravotně postižené osoby představují na trhu cestovního ruchu specifickou skupinu osob, které mají své specifické potřeby závislé na zdravotním stavu a fyzických možnostech. Jelikož mají všichni obyvatelé stejné právo cestovat, tak by se pozornost rozvoje cestovního ruchu měla zaměřit právě i na sociální cestovní ruch.

2.4.1 Nástroje podpory cestování zdravotně postižených osob v České republice

Aby se sociální cestovní ruch mohl v zemi rozvíjet, tak pro něj musí existovat vhodné podmínky. Za vhodné podmínky se přitom považuje vymezení politiky sociálního cestovního ruchu na národní úrovni, existence vzájemné spolupráce mezi nositeli politiky sociálního cestovního ruchu, stanovení cílů, vymezení nástrojů podpory sociálního cestovního ruchu a existence materiálně-technických podmínek pro rozvoj sociálního cestovního ruchu (Linderová, 2011a).

Nástroje podpory cestování zdravotně postižených osob v České republice je možné rozdělit do několika kategorií nástrojů, a to na právní, ekonomické, technické a sociálně-komunikační nástroje. a) Právní nástroje. Za jeden ze základních nástrojů pro cestovní ruch se považuje Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 - 2020, která představuje základní strategický střednědobý dokument v oblasti cestovního ruchu pro nadcházející období. Jejím hlavním cílem je zvyšovat konkurenceschopnost celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, udržení jeho ekonomické výkonnosti i jeho pozitivních dopadů na socio-kulturní a environmentální rozvoj České republiky [32].

Výsledkem aplikace nové strategie bude vytvoření chybějícího systému řízení cestovního ruchu včetně jeho dlouhodobého financování. Mezi nejdůležitější návrhy Koncepce patří srozumitelnější vymezení postavení MMR ČR, agentury CzechTourism

58 a dalších subjektů, např. kraje. Za pomoci připravovaného zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu chce MMR ČR podpořit a stabilizovat regionální spolupráci mezi veřejným, privátním a neziskovým sektorem na principech destinačního managementu. Fungující organizace destinačního managementu by měly být informačním a marketingovým základem pro kvalitní prezentaci České republiky v zahraničí a podporovat marketing českých destinací v rámci domácího cestovního ruchu [32].

Národní program podpory cestovního ruchu 2010 - 2015 je jedním z nástrojů implementace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 - 2013, která byla schválena usnesením vlády č. 1239 ze dne 7. listopadu 2007, a Prováděcího dokumentu ke koncepci, který byl následně schválen usnesením vlády č. 913 ze dne 23. července 2008 [38].

Hlavním cílem Národního programu podpory cestovního ruchu je vytvořit nástroj, který efektivním způsobem přispěje k podpoře sociálního cestovního ruchu. Program byl schválen v roce 2010 a do praxe uveden v roce 2011 na období 2010 – 2013, nyní se prodloužil do roku 2015 [38].

Podprogram „Cestování dostupné všem“ Národního programu podpory cestovního ruchu je zaměřený na tvorbu nových produktů domácího cestovního ruchu, včetně marketingové podpory nově vytvořených produktů a také na vytvoření podmínek pro realizaci nových produktů domácího cestovního ruchu ve vztahu k cestovnímu ruchu pro všechny maximálně do 20% z celkových způsobilých výdajů projektu. Podpora je poskytována formou dotace, která může dosáhnout maximální výše 50% celkových způsobilých výdajů akce. Jedná se o systémovou dotaci ze státního rozpočtu poskytovanou podnikatelským subjektům na vymezené aktivity podporující sociální cestovní ruch s maximální výší celkových výdajů 5 mil. Kč [38].

Osobám se zdravotním postižením se poskytují speciální dávky, které jim umožňují zlepšit kvalitu života. Podmínky, za kterých se tyto dávky poskytují, jsou od roku 2012 upraveny v zákoně č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje nároky na příspěvek na péči, mobilitu, zvláštní pomůcky a mimořádné výhody pro držitele průkazu osob se zdravotním postižením [46].

Průkazy osob se zdravotním postižením jsou vydávané osobám starším jednoho roku, kterým byl dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, přiznán příspěvek na péči, a osobám, kterým byl přiznán příspěvek na mobilitu nebo příspěvek na zvláštní pomůcku, vydává krajská pobočka Úřadu práce kartu sociálních systémů, která současně v zákonem stanovených případech slouží jako průkaz osoby s těžkým zdravotním postižením (TP), průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením (ZTP) nebo průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením s potřebou průvodce (ZTP/P) [44].

Průkaz TP náleží osobám, které jsou považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). Tento průkaz zaručuje nárok na vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích a nárok na přednost při osobním projednávání věci. Nemají nárok na bezplatnou či zlevněnou dopravu. Za osobní projednávání věci se v tomto případě nepovažuje nákup v obchodě, obstarávání placených služeb ani ošetření nebo vyšetření u lékaře [45].

Průkaz ZTP náleží osobám, které jsou považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), a osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty. Držitelé těchto průkazů mají stejné výhody jako držitelé průkazu TP a dále mají nárok na bezplatnou přepravu ve městské hromadné dopravě a slevu ve vnitrostátní (autobusové a železniční) dopravě [45].

Průkaz ZTP/P náleží osobám, které jsou považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) a osobám, u kterých bylo pro účely příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, s výjimkou osob s úplnou nebo praktickou hluchotou starších 18 let. Výhody tohoto průkazu zahrnují výhody průkazu TP a ZTP, dále průkaz ZTP/P poskytuje nárok na bezplatnou přepravu ve městské hromadné dopravě a slevu ve vnitrostátní (autobusové a železniční) dopravě pro sebe i svého průvodce [45]. b) Technické nástroje. Vládní výbor pro zdravotně postižené občany je stálým koordinačním, iniciativním a poradním orgánem Vlády ČR pro problematiku podpory zdravotně postižených občanů. Vládní výbor pro zdravotně postižené občany byl zřízen

60 usnesením Vlády ČR ze dne 8. května 1991 č. 151. Výbor se zabývá problémy, které nemůže samostatně vyřešit jeden resort. Jeho cílem je pomáhat při vytváření rovnoprávných příležitostí pro zdravotně postižené občany ve všech oblastech života společnosti, např. odstraňování bariér v budovách státních a veřejných institucí, odstraňování bariér v dopravě aj. Prostřednictvím svých zástupců ve výboru se na jeho činnosti podílejí samotné osoby se zdravotním postižením [56].

V České republice se bezbariérovým prostředím zabývá vyhláška č. 398/2009 Sb. o všeobecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové využívání staveb vydaná MMR ČR 5. listopadu 2009. Vyhláška vychází z § 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním pořádku. Stanovuje všeobecné technické požadavky na stavby a jejich části. Mimo jiné stanovuje i požadavky na stavby pro poskytování služeb a stavby ubytovacích zařízení pro cestovní ruch s celoročním nebo sezónním provozem pro více než 20 osob. Tyto požadavky se týkají zejména bezbariérového přístupu do příslušných budov, požadavku na počet parkovacích míst, počtu bezbariérových pokojů, vodící linie, manipulace vzdálenosti vozíku, bezbariérového řešení výtahů, sklonů podlahy, označení schodiště, plošných parametrů pokojů v ubytovacích zařízeních, koupelnách apod. (Linderová, 2012).

Metodika certifikování bezbariérových staveb v České republice slouží k zajištění bezbariérové přístupnosti a uplatnění požadavků vyhlášky při zpracování projektové dokumentace, povolování staveb či vydání kolaudačního souhlasu. Také je důležitý metodický postup, jak konkrétní stavbu zhodnotit z hlediska zajištění podmínek bezbariérového užívání v celém svém rozsahu. Tento postup musí vycházet z faktu správného zhodnocení omezujících faktorů užívání staveb jednotlivých skupin zdravotně postižených osob [34].

Základem metodického přístupu zajištění bezbariérového užívání staveb je stanovení jednotlivých principů a podmínek přístupnosti a užívání staveb pro osoby s tělesným, zrakovým a sluchovým postižením [34]. c) Ekonomické nástroje. Podprogram „Cestování dostupné všem“ spadá do rámce dotačního programu Národního programu podpory cestovního ruchu, který byl schválen v roce 2010 a je realizován od roku 2011. Jedná se o systémovou dotaci ze státního rozpočtu poskytovanou podnikatelským subjektům na vymezené aktivity podporující sociální cestovní ruch s maximální výší celkových výdajů 5 mil. Kč. Mezi podporované

61 aktivity patří např. budování turistických odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a vozíčkáře, zajišťování ekologických forem dopravy, zpřístupnění atraktivit pro zdravotně postižené turisty a zajištění jejich lepší orientace po atraktivitách [38].

Níže (Tabulka 16) jsou uvedené výše přidělených dotací od vzniku podprogramu „Cestování dostupné všem“.

Tabulka 16: Počet a výše dotací v podprogramu „Cestování dostupné všem“

Rok Počet žádostí Přiděleno v mil. Kč 2011 48 68,7 2012 35 48,4 2013 údaj k dispozici v polovině roku 2014 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014, [38].

K cestovnímu ruchu patří cestování jakýmkoliv způsobem dopravy. Pro zdravotně postižené osoby představuje veřejná doprava mnohdy jediný způsob přepravy, např. k lékaři či do práce. Stát si je této skutečnosti vědom, proto nařídil všem dopravcům v České republice udělovat finanční úlevy zdravotně postiženým osobám.

Dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb. mají všichni dopravci ve vnitrostátní autobusové dopravě [57] a železniční dopravě [60] povinnost dodržovat výměru cen jízdného podle Ministerstva financí ČR. Vyhláška ukládá povinnost poskytovat slevu minimálně 75% ze základního (obyčejného) jízdného stanoveného dopravcem všem držitelům platného průkazu ZTP nebo ZTP/P. Městská hromadná doprava je v celé zemi zdarma pro všechny držitele platného průkazu ZTP nebo ZTP/P.

Tabulka 17: Přehled výhod a slev ZTP, ZTP/P ve vnitrostátní dopravě

Doprava Sleva Vnitrostátní autobusová doprava 75% ze základního jízdného 75% ze základního jízdného nebo zpáteční Železniční doprava – České dráhy, a.s. jízdenky Městská hromadná doprava zdarma Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Pokud zdravotně postižená osoba dostala ke svému průkazu označení automobilu pro invalidy „O1“, na kterém je vyznačený znak vozíčkáře s číslem a hologramem, tak smí beztrestně používat jakékoliv parkovací místo označené pro invalidy

62 bez přidělené státní poznávací značky. Zajímavostí je, že tento systém označování automobilů zdravotně postižených osob platí v celé EU.

V České republice existují organizace, které se zabývají cestovním ruchem zdravotně postižených osob. Tyto organizace poskytují finančně dotované pobyty nebo na ně přispívají významnou částkou. Jedná se zejména o nadace a občanská příspěvková sdružení, např. Pomozte dětem, Svaz tělesné postižených, Kolečka na cestách, Klub Plamínek, Sluneční paprsek, Dobromysl aj.

Pomozte dětem [43] je dlouhodobý sbírkový projekt, který společně organizují Nadace rozvoje občanské společnosti a Česká televize. Projekt je založen na principu solidarity a dárcovství, a probíhá kontinuálně již od roku 1998.

Hlavním cílem projektu je umožnit přímou a účinnou pomoc ohroženým a znevýhodněným dětem do 18 let v celé České republice. Každoročně je Nadací rozvoje občanské společnosti vyhlašováno veřejné výběrové řízení na nadační příspěvky ze sbírky. Peníze jsou distribuovány do všech regionů České republiky podle klasifikace ROP. Při posuzování přihlášených projektů je kladen důraz především na zvyšování kvality života dětí, vytváření rovných příležitostí pro všechny děti a různé skupiny populace, podporu práv dětí na život v rodině nebo v náhradním rodinném prostředí.

Tento projekt pravidelně finančně dotuje ze své sbírky od 8. ročníku tábory, odlehčovací pobyty, rehabilitační pobyty nebo intenzivní kompenzačně a kondičně rehabilitační pobyty pro děti a mládež se zdravotním postižením.

Svaz tělesně postižených v České republice [51] je nestátní neziskovou organizací s celostátní působností, jejímž základním cílem je všestranně podporovat a hájit specifické potřeby a zájmy svých členů a dalších tělesně postižených občanů bez ohledu na rozsah jejich postižení.

Svaz tělesně postižených nabízí podpůrné programy pro zdravotně postižené osoby, které jsou financované Ministerstvem zdravotnictví ČR, např. Rehabilitačně výchovné pobyty pro občany pohybující se pomocí vozíku, Rehabilitačně výchovné pobyty pro občany postižené na horních a dolních končetinách, Ozdravné pobyty pro tělesně postižené děti a mládež.

Svaz tělesně postižených realizuje dvakrát ročně projekt „Rekondiční pobyt pro osoby se zdravotním postižením“, který je spolufinancován z prostředků Hlavního města Prahy. V rámci projektu se uskutečňují dva týdenní pobyty pro pražské občany se zdravotním postižením.

Kolečka na cestách [31] byla založena v březnu 2009 paní Kadečkovou. Cílem tohoto občanského příspěvkového sdružení je poskytnout možnost lidem po úrazu míchy vyplnit dostatečně volný čas. Pokud tito lidé nemají ke svému životu asistenta, tak většinou jejich rodina už nemá sílu nebo finance na to s nimi někam cestovat. Toto sdružení pořádá volnočasové, vzdělávací a kulturní aktivity pro lidi po úrazu míchy, které se konají v České republice ve Strakonicích a na Jižní Moravě, ale i v zahraničí (Itálie, Řecko či Turecko).

Pro účast na pobytu je nutné, aby každý vozíčkář měl svého asistenta. Snahou je financovat veškeré náklady právě na asistenta, aby vozíčkář nemusel platit dvojí náklady a měl tak možnost si dovolenou dovolit. Ovšem příspěvek na asistenta se řídí dle výše získaných darů a dotací.

Klub Plamínek [30] vznikl v roce 2006 z iniciativy maminek, které pečují o zdravotně postižené děti. Plamínek sdružuje rodiny s dětmi s různými druhy postižení bez věkového rozdílu. Cílem je poskytnout pomoc rodině se zdravotně postiženým dítětem směřující ke snazšímu překonání složité životní situace a k posílení soudržnosti rodiny.

Tento klub pořádá pro své členy zlevněné víkendové nebo týdenní pobyty v rámci České republiky, mezi nejúspěšnější pobyty se řadí, např. projekt „Cesta za snem“ nebo víkendový pobyt ve středisku ekologické výchovy Čabárna u Kladna. d) Sociálně-komunikační nástroje. Do těchto nástrojů se řadí např. informační webové portály a cestovní kanceláře pro zdravotně postižené osoby.

Jedeme taky [28] je výstupem projektu Beskydy pro všechny realizovaného v letech 2005 - 2008 Iniciativou Společenství EQUAL a vedeného společností KAZUIST, s.r.o. Od té doby se portál průběžně rozvíjí za podpory Moravskoslezského kraje a Evropských sociálních fondů. V roce 2012 byl v rámci projektu „Cestovní ruch bez bariér“ (ROP Moravskoslezsko) doplněn o sekci turistických atraktivit z celého Moravskoslezského kraje.

Tento portál mapuje přístupnost pouze ve vybraných oblastech České republiky, jimiž jsou Beskydy a Valašsko, Jeseníky, Opavské Slezsko, Ostravsko, Poodří (Moravské Kravařsko) a Těšínské Slezsko. Portál plánuje do budoucna rozšířit svou působnost mapování přístupnosti všech regionů v České republice. Portál je v pozici doporučovatele přístupných ubytovacích a stravovacích zařízení, poskytuje tipy na výlety a odkazuje na další portály.

Handicap tour [25] je portál založený v roce 2009. Cílem portálu je shromáždit informace o bezbariérových ubytovacích zařízeních, společně s mapováním přístupných stezek pro osoby se zdravotním postižením a maminky s kočárkem. Na portálu jsou shromážděné informace o všech krajích v České republice. Informace zde podávají turisté, zařízení a atraktivity.

Cesty bez bariér [10] je portál označovaný jako databáze bezbariérového ubytování v České republice. Projekt Cesty bez bariér vznikl za podpory Oboru regionálního rozvoje, cestovního ruchu a kultury Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Portál se snaží pomáhat a radit lidem na vozíčku, kde najít kvalitní bezproblémové ubytování a ostatní související služby pro svou dovolenou či jinou aktivitu při cestování v České republice, a to v různých krajích, cenových kategoriích i kvalitě ubytování.

Cestovní agentura Bezbatour [5] se specializuje primárně na cestování bez bariér. Vznik Bezbatour byl umožněn díky finančnímu příspěvku od Evropského sociálního fondu a z rozpočtu města Prahy. CA založily a stále vedou osoby se zdravotním postižením. Služeb mohou využít nejen zdravotně postižené osoby, ale i senioři, rodiny s dětmi a lidé, kteří chtějí trávit dovolenou se svými domácími mazlíčky.

Adrenalin bez bariér [1] je jediná organizace v České republice zaměřená na adrenalinové, outdoorové a volnočasové aktivity zdravotně postižených osob. Klade za cíl propojení zdravé a postižené populace při společných aktivitách sportovního, rekreačního a společenského charakteru, a bourání pomyslných bariér a předsudků ve společnosti, kde stále převládá názor, že postižení nemohou podobné aktivity vykonávat.

2.4.2 Komparace nástrojů podpory sociálního cestovního ruchu ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a České republice

Nabídka pro zdravotně postižené osoby se v posledních letech neustále rozšiřuje. Je to dáno změnou doby a uvědoměním, že je potřeba se orientovat na každého platícího zákazníka, tedy na všechny segmenty zákazníků na trhu.

Každá ze zkoumaných zemí využívá nástroje politiky cestovního ruchu, jako jsou právní, technické, ekonomické a sociálně-komunikační nástroje. Při porovnávání je nutné brát v úvahu jejich rozsah působnosti, např. Family Holiday Association (Spojené království) zahrnují větší okruh finančně a sociálně znevýhodněných osob při poskytování příspěvků na pobyty, než třeba příspěvky od občanského sdružení Kolečka na cestách (Česká republika).

Tabulka 18: Komparace nástrojů podpory sociálního cestovního ruchu ve Spojeném království a České republice

Spojené království Česká republika - Koncepce státní politiky cestovního - Dlouhodobá strategie cestovního ruchu v ČR na období 2014 - 2020 ruchu 2013 - 2020 - Národní program podpory cestovního Právní - Strategie cestovního ruchu 2012 ruchu 2010 - 2015 nástroje - Zákon rovnosti 2010 - Zákona o sociálních službách - praktická politika cestovního ruchu - Zákon o poskytování dávek osobám organizace The National Trust se zdravotním postižením - Vládní výbor zdravotně postižených osob - the DDA - Vyhláška o obecných technických Technické - Britský standard 8300 požadavcích zabezpečující nástroje - Část M. - Přístup a užívání staveb bezbariérové užívání staveb - Národní schéma přístupnosti - Metodika certifikování bezbariérových staveb - Cestování dostupné všem - granty z Rodinného fondu - slevy na cestování - slevy na cestování - příspěvky na pobyty pro zdravotně Ekonomické - příspěvky na pobyty postižené osoby (Pomozte dětem, nástroje - dovolenkové pobyty pro zdravotně Kolečka na cestách) postižené osoby (FHA, National - dotované pobyty (Svaz tělesně Holiday Fund) postižených v České republice) - VisitBritain - informační webové portály pro ZPO Sociálně- - poradenství ohledně sociálního (Jedeme taky, Cesty bez bariér, komunikační cestovního ruchu (Tourism For All) Handicap tour) nástroje - poskytování informací při hledání - CA Bezbatour, Adrenalin bez bariér ubytování (Holiday Truths aj.) Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Na základě komparace nástrojů sociálního cestovního ruchu ve Spojeném království a České republice je možné konstatovat, že státní politika sociálního cestovního ruchu má ve vybraných zemích různý stupeň komplexnosti. Ve Spojeném království je systém sociálního cestovního ruchu zdravotně postižených osob mnohem vyspělejší než v České republice. Avšak ze strany České republiky je zřejmá snaha o zlepšení podmínek cestování zdravotně postižených osob. a) Právní nástroje. Právní nástroje Spojeného království a České republiky jsou srovnatelné. Obě země mají ve strategii nebo koncepci uvedený plán rozvoje a financování sociálního cestovního ruchu.

V koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 - 2020 se zabývá rozvojem sociálního cestovního ruchu pomocí podprogramu „Cestování dostupné všem“. Ale systémové dotace z tohoto programu jsou ze státního rozpočtu poskytované podnikatelským subjektům na vymezené aktivity podporující sociální cestovní ruch. Tímto se Česká republika snaží o zabezpečení bezbariérového prostředí v cestovním ruchu.

Naopak ve Spojeném království jsou dotace poskytované podnikatelským subjektům i zdravotně, sociálně a finančně znevýhodněným návštěvníkům cestovního ruchu, aby si cestování mohli dovolit. b) Technické nástroje. Stejně jako právní nástroje, tak i technické nástroje Spojeného království a České republiky jsou srovnatelné. Jelikož v obou zemích tyto nástroje obsahují vyhlášky o bezbariérovosti budov a odstraňování překážek.

Ve Spojeném království existuje NAS, který by se dal přirovnat Metodice certifikování užívání bezbariérových staveb v České republice. Metodika není tak rozsáhle propracovaná jako NAS ve Spojeném království. Bylo by vhodné do této metodiky aplikovat označování ubytovacích nebo stravovacích zařízení jednotlivými piktogramy, které se liší podle druhu a stupně postižení. Tento krok by mohl pomoct při orientaci zdravotně postižených osob s výběrem vhodného zařízení, jelikož v České republice je stále mnoho zařízení, která nejsou dostatečně připravená na návštěvu osobou se zdravotním postižením. c) Ekonomické nástroje. Ve Spojeném království je důležitá podpora cestování finančně, sociálně či zdravotně znevýhodněných osob, stejně jako je podstatná tvorba

67 cenově dostupných pobytů, spolupráce s poskytovateli služeb a sdruženími zdravotně postižených osob a finančně a sociálně znevýhodněných osob.

V České republice je úroveň podpory cestování zdravotně postižených osob na nízké úrovni. Zde se pobyty zdravotně postižených osob převážně financují z příspěvků a darů organizací, státem je financované minimum pobytů zdravotně postižených osob. V České republice by bylo vhodné přebrat některé prvky systému podpory cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Nositeli zajímavých konceptů podpory ve Spojeném království jsou např. Rodinný fond, National Holiday Fund, Make a Wish, UNISON Welfare aj.

Slevy od dopravců na cestování zdravotně postižených osob ve Spojeném království jsou oproti České republice komplikované. V České republice stačí zdravotně postiženým osobám prokázat se platnou průkazkou ZTP nebo ZTP/P a ihned získají slevu minimálně 75% z ceny jízdného ve vnitrostátní autobusové a vlakové dopravě, městská hromadná doprava je zdarma. Oproti tomu ve Spojeném království si musí zdravotně postižené osoby pořídit zvýhodněné slevové karty na cestování vlakem, autobusem, městskou hromadnou dopravou a londýnskou dopravou, a slevy nejsou finančně výhodné jako slevy na cestování zdravotně postižených osob v České republice. d) Sociálně-komunikační nástroje. Ve Spojeném království existuje informační webový portál VisitBritain, který se dále dělí na VisitEngland, VisitScotland, VisitWales a informační webový portál Severoirské kanceláře cestovního ruchu (Northern Ireland Tourist Board) Discover Northern Ireland. Tyto portály poskytují informace o destinacích, zajímavostech, ubytovacích a stravovacích zařízeních ve Spojeném království. Portály poskytují informace pro cestování zdravotně postižených osob, nehledě na to, že ve Spojeném království existuje organizace Tourism For All, která provozuje poradenskou činnost ohledně sociálního cestovního ruchu zdravotně postižených osob a seniorů.

V České republice existuje informační webový portál CzechTourism, který se rovněž dělí na další portály, např. kudyznudy.cz, ceskozemepribehu.cz aj. Ovšem zde je absence detailních informací určených pro zdravotně postižené osoby. V České republice je snaha o vytvoření informačních webových portálů pro zdravotně postižené osoby samotnými zdravotně postiženými osobami.

V České republice by bylo vhodné vytvořit a propagovat informační webový portál určený přímo pro zdravotně postižené osoby. Do této činnosti je ale potřeba zapojit stát a to především MMR ČR, agenturu CzechTourism, jednotlivá krajská města a organizace destinačního managementu. Sběr dat o bezbariérovém ubytování, kulturně- historických, přírodních atraktivitách a možnostech aktivního využití volného času v jednotlivých regionech je poměrně náročný. Proto by bylo vhodné do takové iniciativy zapojit i univerzity, vysoké školy a organizace zdravotně postižených osob. Na základě sesbíraných údajů by pak mohla vzniknout informační základna podobná té, kterou prezentuje a využívá organizace Tourism For All.

Závěr

Cílem bakalářské práce bylo analyzovat systém podpory cestovního ruchu zdravotně postižených osob ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a komparovat jej se systémem sociálního cestovního ruchu v České republice. K naplnění cíle bylo použito sekundárních zdrojů vztahujících se k tématu z české a zejména zahraniční literatury.

Podle Gúčika (2000, In. Linderová, 2013a, s. 13) se cestovním ruchem rozumí soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku.

V současné době se sociální cestovní ruch rozšiřuje a stává se hlavním tématem diskutující na mezinárodní úrovni. Podstata vzniku sociálního cestovního ruchu se zakládá na právu každého cestovat. Cílem tedy je zapojit finančně, sociálně či zdravotně postižené osoby do cestování. Sociální cestovní ruch napomáhá k posilování a podpoře podmínek rovnosti, spravedlnosti, demokracie a blahobytu.

Cestovní ruch zdravotně postižených osob označujeme také jako „bezbariérový cestovní ruch pro všechny“. Tento druh cestovního ruchu se odlišuje od jiných druhů svým cílem. Základním cílem sociálního cestovního ruchu zdravotně postižených osob je zvýšení dostupnosti cestovního ruchu pro všechny skupiny, pro které je obyčejný cestovní ruchu obtížný. Sociální cestovní ruch zdravotně postižených osob slouží i k celosvětové osvětě a integraci zdravotně postižených osob do běžného života.

Podporou rozvoje sociálního cestovního ruchu se zabývá mnoho organizací na několika úrovních. Na mezinárodní úrovni se sociálním cestovním ruchem zabývá Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch (OITS - ISTO), která podporuje koordinace aktivit cestovního ruchu svých členů a poskytuje informace o všech záležitostech týkajících se kulturních aspektů sociálního cestovního ruchu. Jako mezinárodní nezisková organizace usiluje o zpřístupnění cestovního ruchu lidem, pro které z různých důvodů

70 není účast na cestovním ruchu dostupná nebo je obtížná, a to nejčastěji z důvodu nevyhovující ekonomické situace, zdravotního stavu, osobní nebo rodinné izolace, či geografických obtíží. Jde především o rodiny s dětmi, mládež, seniory a zdravotně postižené osoby [71].

Podporu sociálního cestovního ruchu na evropské úrovni zabezpečuje organizace Evropská síť pro přístupný cestovní ruch, která má snahu o zpřístupnění všech evropských destinací a jejich produktů a služeb všem účastníkům cestovního ruchu.

Evropská unie se rovněž podílí na podpoře rozvoje sociálního cestovního ruchu akcí Calypso, která má za úkol zlepšit život znevýhodněných občanů po celé Evropě. Calypso si klade za cíl podporovat aktivity sociálního cestovního ruchu mezi členskými zeměmi a umožnit tak cestovat všem a i těm, kteří si to obvykle nemohou dovolit.

Podporou rozvoje sociálního cestovního ruchu se ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska zabývá nezávislá charitativní organizace Tourism For All, která je zároveň informačním uzlem sociálního cestovního ruchu ve Spojeném království. Je to tedy centrum odborných znalostí v oblasti přístupného cestovního ruchu, kterého mohou využít všichni, kteří mají zájem o přístupný cestovní ruch ve Spojeném království. TFA rovněž sdružuje další členské charitativní organizace, které se v zemi snaží o přístupný cestovní ruch.

Ve Spojeném království existuje několik programů podpory sociálního cestovního ruchu, které fungují na vládní a mimovládní úrovni, v zemi se věnuje pozornost zejména cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob a rodin s nízkými příjmy.

Mezi vládní programy podpory sociálního cestovního ruchu zdravotně postižených osob patří Family Fund (Rodinný fond), který byl založený samotnou vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Z prostředků toho programu se financují pobyty zdravotně postižených osob a rodin s nízkými příjmy.

Mimovládní organizace Family Holiday Association (Asociace rodinné dovolené) se snaží zapojovat do turistických aktivit co největší počet rodin s nízkými příjmy, a zároveň tak pracovat na zlepšování kvality rodinného života. Pomoc FHA je určena rodinám, které si vlastní dovolenou nemohou dovolit a potýkají se s obtížnými okolnostmi, např. úmrtím blízké osoby, domácím násilím, rozpadem rodiny, chudobou či zdravotním postižením člena rodiny. Žadatelům je poskytnut grant, který pomáhá

71 pokrýt náklady na ubytování, stravování, dopravu a kapesné. Dovolené jsou poskytované na území Spojeného království, ale také výjimečně přispěje na zahraniční cesty.

Mimovládní organizace UNISON Welfare nabízí svým členům a jejich rodinám možnost zúčastnění na zlevněných pobytech v program Wellbeing breaks Tato organizace může členům, jimiž jsou např. osoby zotavující se po nemoci, dlouhodobě nemocné nebo zdravotně postižené, zajistit pobyt v horské chatě nebo karavanu ve vybraných střediscích ve Spojeném království.

Jednotlivé dopravní společnosti, které zprostředkovávají železniční, autobusovou a městskou hromadnou dopravu na území Spojeného království, nabízí zdravotně postiženým osobám programy slevových výhod na cestování. Slevy a výhody se liší u jednotlivých typů dopravy a ve státech Spojeného království (Anglii, Severním Irsku, Skotsku a Walesu).

Spojené království má zakotvené v legislativě nástroje pro podporu rozvoje sociálního cestovního ruchu. Stát se snaží o zvýšení bezbariérovosti cestování pro zdravotně postižené osoby.

Můžeme konstatovat, že v České republice je v porovnání se Spojeným královstvím méně rozvinutá podpora sociálního cestovního ruchu. Je potřeba, aby Česká republika zabezpečila zlepšení infrastrukturních předpokladů, začala lépe spolupracovat s organizacemi zdravotně postižených osob a naslouchala jejich speciálním požadavkům. Teprve pak bude možné zabezpečit účast zdravotně postižených osob na cestovním ruchu v duchu „bezbariérového cestovního ruchu pro všechny“.

Na základě provedené analýzy považujeme za vhodné přizpůsobit podporu rozvoje sociálního cestovního ruchu v České republice s přihlédnutím na systém podpory sociálního cestovního ruchu ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska.

Za teoretický přínos bakalářské práce považujeme zpracování charakteristiky cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Praktickým přínosem práce je definování podpory rozvoje sociálního cestovního ruchu zdravotně postižených osob ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, které může sloužit jako výchozí informace při zlepšení podpory sociálního cestovního ruchu v České republice.

Seznam použité literatury

[1] b. a. Adrenalin bez bariér. [online]. 2012 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: [2] b. a. Annual Review. World Travel and Tourism Council. [online]. [cit. 2013-11- 16]. Dostupné z: [3] b. a. Athena na cestách. Centrum pro zdravotně postižené Moravskoslezského okraje o.p.s. [online]. [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: [4] b. a. Autobusová doprava. National Express. [online]. 2007-2014 [cit. 2014-01- 30]. Dostupné z: [5] b. a. Bezbatour. Chodící lidé. [online]. 2010 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: [6] b. a. British Standard 8300. Changing Places.[online]. 2013 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: [7] b. a. Buildings Regulations. Planning portal. [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: [8] b. a. Calypso. European Commission. [online]. 2014 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: [9] b. a. Calypso. The International Social Tourism Organization. [online]. 2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: [10] b. a. Cesty bez bariér. [online]. [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: [11] b. a. Definice Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách České republiky. Business center. [online]. 1998 - 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: [12] b. a. Definice zdraví. Portál. [online]. 2005-2012 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z:

[13] b. a. Development of Tourism Act 1969. Legislation. [online]. [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: [14] b. a. Disabled Holiday Directory. [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: [15] b. a. Disability Discrimination Transport Regulations. Your rights. [online]. 2008 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: [16] b. a. Dlouhodobá strategie cestovního ruchu 2013 - 2020. VisitBritain [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: [17] b. a. European Disabled Forum. Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky. [online]. 2010 [cit. 2014-01-27] Dostupné z: [18] b. a. European Network for Accessible Tourism. Acessible tourism. [online]. 2010-2013 [cit. 2014-01-27] Dostupné z: [19] b. a. Equality Act. Office for Disability Issues [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z [20] b. a. Eurostat. [online]. 2014 [cit. 2014-01-23]. Dostupné z: [21] b. a. Evropská úmluva o právech zdravotně postižených osob. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. [online]. [cit. 2014-01-16]. Dostupné z: [22] b. a. Family Fund. [online]. 2001. [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: [23] b. a. Family Holiday Association. [online]. 2013 [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: [24] b. a. Freedom Pass. Transport for London. [online]. [cit. 2014-01-16]. Dostupné z:

[25] b. a. Handicap tour. [online]. 2013-2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: [26] b. a. Happy Days Children's Charity. [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: [27] b. a. Holiday Truths. [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: [28] b. a. Jedeme taky. [online]. [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: [29] b. a. Kingston Centre for Independent living. [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: [30] b. a. Klub Plamínek. [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: [31] b. a. Kolečka na cestách. [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: [32] b. a. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice 2014 - 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: [33] b. a. Make a Wish. [online]. 2012 [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: [34] b. a. Metodika certifikování bezbariérových staveb v České republice. Regionální disparity v dostupnosti bydlení. [online].[cit. 2014-02-01]. Dostupné z: [35] b. a. Mezinárodní den osob se zdravotním postižením. Organizace spojených národů. [online]. 2005 [cit. 2014-01-16]. Dostupné z: [36] b. a. Městská hromadná doprava v Londýně. Transport for London. [online]. [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: [37] b. a. Městská hromadná doprava ve Spojeném království. Government. [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:

[38] b. a. Národní program podpory cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. [online]. [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: [39] b. a. Nařízení proti diskriminaci zdravotně postižených osob v Severním Irsku - The Disability Discrimination (Northern Ireland) Order. Nidirect government services. [online]. 2013 [cit. 2013-12-26]. Dostupné z: [40] b. a. National Holiday Fund. [online]. [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: [41] b. a. Obyvatelstvo. Český statistický úřad. [online]. 2013 [cit. 2013-12-31]. Dostupné z: [42] b. a. OpenBritain. [online]. [cit. 2014-01-21]. Dostupné z: [43] b. a. Pomozte dětem. [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: [44] b. a. Průkazů zdravotně postiženě osoby. Portál pohoda. [online]. 2012 [cit. 2014- 02-16]. Dostupné z: [45] b. a. Průkazy zdravotního postižení - charakteristika. Sociální péče Brno. [online]. 2009 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: [46] b. a. Příspěvky zdravotně postižených osob. Liga vozíčkářů. [online]. 2001-2009 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: [47] b. a. Scout Holiday Homes Trust. [online]. 2014 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: [48] b. a. Slovníček pojmů. Česká unie pro podporované zaměstnání. [online]. [cit. 2013-11-29]. Dostupné z:

[49] b. a. Statistické údaje zdravotně postižených osob ve Spojeném království. Ministerstvo práce a důchodů Spojného království [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: [50] b. a. Stupně postižení mentální retardace. Bezbariérová knihovna [online]. 2014 [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: [51] b. a. Svaz tělesně postižených v České republice [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: [52] b. a. Tourism For All. [online]. 2008 [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: [53] b. a. UNISON Welfare. [online]. 2014 [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: [54] b. a. UNWTO: Globální etický kodex cestovního ruchu. 2. a 7. článek. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. [online]. [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: [55] b. a. VisitBritain. [online]. 2010 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: [56] b. a. Vládní výbor pro zdravotně postižené občany. Vláda České republiky. [online]. 2009-2014 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: [57] b. a. Vnitrostátní autobusová doprava – slevy jízdného. Ministerstvo financí České republiky. [online]. 2005-2013 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: [58] b. a. Výběrové šetření zdravotně postižených osob. Český statistický úřad. [online]. 2014 [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: [59] b. a. Vývoj sociálního cestovního ruchu. The International Social Tourism Organization. [online]. 2014 [cit. 2014-01-16]. Dostupné z:

[60] b. a. Železniční doprava. České dráhy. [online]. 2009 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: [61] b. a. Železniční doprava. Disabled persons railcard. [online]. 2014 [cit. 2014-02- 16]. Dostupné z: [62] b. a. 60 + London. Transport for London. [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: [63] BERÁNEK, J. 2012. Sociální cestovní ruch. [online]. 1996-2014 [cit. 2014-01- 26]. Dostupné z: [64] BERGIER, B. – BERGIER, J. – KUBIŃSKA, Z. Environmental Determinants of Participation in Tourism and Recreation of People with Varying Degrees of Disability. In: Journal of Toxicology and Environmental Health. Londýn: Taylor & Francis Group, 2010, svazek 73, č. 17, část A, s. 1134-1140. ISSN 1087-2620. [65] COLE, I. Who needs a holiday? Evaluating social tourism. In Annals of Tourism Research, 2009, roč. 36, č. 4, s. 667-688. ISSN 0160-7383. [66] DOBRUNSKÁ, P. 2011. Diplomová práce. Cestování osob se zdravotním postižením po národních parcích České republiky. [online]. [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: [67] GÚČIK, M. Cestovný ruch. Úvod do študia. Bánská Bystrica: Slovensko- Švajčiarske združenie pre rozvoj cestovného ruchu, 2010, 307 s. ISNB 978-80- 89090-80-8. [68] GÚČIK, M. Cestovný ruch pre hotelové a obchodné akadémie. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 2001, 105 s. ISBN 80-08-03071-2. [69] HARTL, P. - HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 774 s. ISBN 80-7178-303-X. [70] HOUSEROVÁ, A. 2005. Historie zpřístupňování veřejné dopravy pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. [online]. 2000-2014 [cit. 2014-01-16]. Dostupné z: [71] KOLEKTIV AUTORŮ VŠE. Cestovní ruch pro všechny. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Praha: 2008, 90 s. ISBN 978-80-7399-407-05. [72] LEIDNER, R. 2006. Tourism accessible for all in Europe. [online]. [cit. 2014-03- 21]. Dostupné z:

[73] LINDEROVÁ, I. Cestovní ruch – Základy a právní úprava. Jihlava: VŠPJ. 2013a, 267 s. ISBN 978-80-87035-82-5. [74] LINDEROVÁ, I. Pripravenosť na poskytovanie služieb v cestovnom ruchu zdravotne postihnutým návštevníkom v Českej republike. In Aktuální problémy cestovního ruchu „Cestovní ruch – destinace – regionální rozvoj“: Zborník z mezinárodní konference. Jihlava: VŠPJ. 2013b, s. 117-127. ISBN 978-80-87035- 70-2. [75] LINDEROVÁ, I. Hodnotenie potenciálu Českej republiky pre rozvoj cestovného ruchu zdravotne postihnutých návštevníkov. In Ekonomická revue cestovného ruchu, 2012, roč. 45, č. 1. ISNB 0139-8660. [76] LINDEROVÁ, I. Štátna politika sociálního cestovného ruchu vo vybraných krajiných Europskej únie. Banská Bystrica: Ekonomická revue cestovného ruchu. 2011a, č. 2, roč. 43. ISNB 0139-8660. [77] LINDEROVÁ I. Postavenie sociálního cestovního ruchu v systéme cestovneho ruchu Spojenéjp kráľovstva Veľkej Británie a Severného Írska. In. Scienta Inventa, Zbozník abstraktov z medzinarodnej vedeckej konferencie 2011b. Banská Bystrica: Ekonomická fakulta, 2011b. ISBN 978-80-557-0190-5. [78] LINDEROVÁ, I. – VETRÁKOVÁ, M. Pripravenosť na poskytovanie služieb v cestovnom ruchu zdravotne postihnutým na Slovensku. In: Trendy a aktuálne výzvy teórie a praxe v obchode, marketingu a medzinárodných podnikateľských aktivitách v podmienkach globálnej konkurencie, Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie. Bratislava: Ekonóm, 2009, s. 756-761. ISBN 978-80-225- 2794-1. [79] MARKOVÁ, J. 2013. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. [online]. 2010-2014 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: [80] MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Vyd. 2 přepracované. Praha: Portál, 2008, 272 s. ISBN 978-80-7638-0. [81] MICHÁLKOVÁ, L. 2014. Bakalářská práce. Podpora rozvoje sociálního cestovního ruchu ve Španělsku. [online]. [cit. 2014-01-16]. Dostupné z:

[82] MINNAERT, L. - MAINTLAND, R. - MILLER, G. Social Tourism and its ethical foundations. Tourism Culture & Communication, 2007, roč. 7, s. 7-17. [online]. [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: [83] MINNAERT, L. - SCHAPMANS, M. Tourism as a form of social intervention: the Holidays Participation Centre in Flanders. Journal of Social Intervention: Theory and Practise, 2009, roč. 18, č. 3, s. 42-61 [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: [84] PAGE, S. J. - CONNEL, J. Tourism a moder synthesis. British Library cataloguing in publication data, 2009. ISNB 978-1-40800-916-1. [85] PENROSE, J. 2011. Státní politika cestovního ruchu. Ministerstvo kultury, médií a sportu. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: [86] PYWELL, J. Access all areas for the disabled. In: Travel Weekly: The Choice of Travel Professionals, Irish Express Supplement, 2006. ISSN 0049-4577. [87] VÍŠKOVÁ, L. 2005. Diskriminace osob se zdravotním postižením na trhu práce- od právní úpravy k realitě. [online]. 2005 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z:

Seznam příloh

Příloha 1: Požadavky osob se zdravotním postižením na služby podniků cestovního ruchu Příloha 2: Předpověď růstu v odvětvové hrubé přidané hodnoty 2010 - 2020 Příloha 3: Národní schéma přístupnosti Příloha 4: Formulář žádosti o grant Rodinného fondu (Family Fund)

Přílohy

Příloha 1: Požadavky osob se zdravotním postižením na služby podniků cestovního ruchu

Turistické informační Požadavky/podnik CR Ubytovací zařízení Stravovací zařízení Cestovní kancelář centrum INTERIÉR vstupná hala stůl prostory pro otočení vozíku prostory pro otočení vozíku bezbariérové WC výška: 720 – 750 mm materiály v Braillově písmu přizpůsobená výška stolu snížený recepční pult pro osoby na 900 mm na jednoho hosta nebo zvětšené písmo, příp. invalidním vozíku plastické modely pro výtah (plastická tlačítka, hlasová nevidomé signalizace poschodí)

pokoj/odbytová plocha chodby/uličky mezi stoly protismykové koberce aby prošel jeden vozík a jeden snížený skříňový nábytek chodící člověk Specifické požadavky na prostor pro vozík vedle postele úpravu přizpůsobené otvíraní oken

WC/koupelny madla, opěrky bez prahu

chodba stěny barevně odlišené, min. zárubně dveře pokojů kvůli slabozrakým viditelně a srozumitelně označené poschodí šířka: jeden vozík a jeden chodící člověk Společné prostory rampa nebo vstup přímo z chodníku označení dveří pro nevidomé signalizační pásy před vchodem Vstup posuvné, otevírající dveře označení schodiště pro nevidomé jestliže není výtah, k dispozici schodolez Zdroj: Linderová, 2013b.

Příloha 1: Pokračování

Turistické informační Požadavky/podnik CR Ubytovací zařízení Stravovací zařízení Cestovní kancelář centrum EXTERIÉR Parkoviště pohodlný vjezd a výjezd dostatek prostoru na vystoupení z a nastoupení do automobilu Terasa zpevněný protismykový povrch Jiné bezbariérové venkovní sportoviště vstup do hotelového parku PERSONÁL Přistup k tělesně postiženému poskytnutí informací o stupni bezbariérovosti ubytovacího zařízení návštěvníkovi starostlivost a zájem během pobytu Přístup ke zrakově postiženému poskytnutí plastického orientačního plánu návštěvníkovi poskytnutí informací o poloze jednotlivých místností ubytovacího zařízení nabídnout vhodný jídelní a nápojový lístek, příp. ústní interpretace nabídky (stravovací zařízení, odbavovací středisko ubytovacího zařízení)

při servírování jídla využívat systém směru pohybu hodinových ručiček (stravovací zařízení, odbavovací středisko ubytovacího zařízení)

Přístup ke sluchově postiženému poskytnutí informací pomocí tištěných materiálů a názorným provedením po prostorech ubytovacího zařízení návštěvníkovi úsměv

bezbariérový přístup do bazénu, sauny nebo zvětšené písmo DALŠÍ POŽADAVKY jídelní lístek v Braillově písmu protismykové podlahy Zdroj: Linderová, 2013b.

Příloha 2: Předpověď růstu v odvětvové hrubé přidané hodnoty 2010 - 2020

Sektor

Hospodářství celkem Zdravotnictví Školství Veřejná správa a obrana

Obchodní služby Finanční služby Cestovní ruch Cestovní ruch je Doprava čtvrtý nejrychleji rostoucí sektor. Pojišťovnictví, hotelnictví aj.

Stavebnictví Energie Průmysl Chemický a farmaceutický

0,0 0,5% 1,0% 1,5% 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0% 4,5% 5,0 % % % % % % Průměrný roční růst Zdroj: Ministerstvo kultury, medií a sportu Spojeného království, 2011, [85].

Příloha 3: Národní schéma přístupnosti

Loga pro tělesně postižené osoby

Zařízení vhodné pro seniory a osoby se sníženou pohyblivostí.

Zařízení vhodné pro částečného uživatele invalidního vozíčku.

Zařízení vhodné pro nezávislého uživatele invalidního vozíčku.

Zařízení vhodné pro uživatele invalidního vozíčku s asistentem.

Toto logo je udělováno zařízením, která splňují požadavky nezávislých vozíčkářů nebo vozíčkář s asistentem, a také splňují náročnější požadavky.

Loga pro slabozraké a nevidomé osoby

Vhodné pro osoby trpící potížemi se čtením malých písmem, špatnou kvalitou zraku nebo jsou úplně slepí.

Výjimečná úroveň zařízení a služeb, které jsou vhodní pro každého s jakýmkoliv zrakovým postižením.

Zdroj: VisitBritain, 2010.

Příloha 3: Pokračování

Loga pro osoby s poruchou sluchu a neslyšící osoby

Vhodné pro osoby trpící mírnými obtížemi sluchu i úplnou hluchotou.

Výjimečná úroveň zařízení a služeb, které jsou vhodní pro každého s jakýmkoliv sluchovým postižením.

Zdroj: VisitBritain, 2010.

Příloha 4: Formulář žádosti o grant Rodinného fondu (Family Fund)

Zdroj: Rodinný fond, 2014.

Příloha 4: Pokračování

Zdroj: Rodinný fond, 2014.

Příloha 4: Pokračování

Zdroj: Rodinný fond, 2014.

Příloha 4: Pokračování

Zdroj: Rodinný fond, 2014.

Příloha 4: Pokračování

Zdroj: Rodinný fond, 2014.

Příloha 4: Pokračování

Zdroj: Rodinný fond, 2014.

Příloha 4: Pokračování

Zdroj: Rodinný fond, 2014.

Příloha 4: Pokračování

Zdroj: Rodinný fond, 2014.