Čím Nás Přitahuje Sever?
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
host literární měsíčník červen 2019 109 Kč *6 Čím nás přitahuje Sever? Pavel Mandys Kritická diskuse Beletrie Nechtěl jsem Nový román Michela Pavla Horáková zůstávat stranou Houellebecqa Serotonin a Jiří Kratochvil Host, měsíčník pro literaturu a čtenáře Číslo 6 | 2019, ročník XXXV Vyšlo v Brně 11. června 2019 Radlas 5, 602 00 Brno tel.: 725 606 144 tel./fax: 545 212 747 [email protected] www.casopishost.cz Vydává Spolek přátel vydávání časopisu Host (IČ 48 51 48 53) & Host — vy da va tel ství, s. r. o., s laskavou fi nanč ní pod po rou Mi nisterstva kultury ČR a statutárního města Brna Miroslav Balaštík | šéfredaktor Martin Stöhr | zástupce šéfredaktora Jan Němec | editor Eva Klíčová | redaktorka Zdeněk Staszek | redaktor Tereza Hladká | tajemnice re dak ce Alena Němcová | jazyková redaktorka Petr M. Dorazil | technický redaktor Matěj Málek | grafic á úprava a sazba Písma | Kunda & Vegan (Superior Type) Ilustrace | Barbora Tögel Papír | Bio Top 3 — 100 a 200 g/m2 Tisk | Tiskárna Grafico, s. r. o., Opava Člen sítě kulturních časopisů Eurozine (www.eurozine.com) Registrováno Mi nis ter stvem kultury ČR pod číslem MK ČR E 6632 ISSN 1211-9938 Vychází 10× ročně (kromě čer ven ce a srpna) Cena 109 Kč, s předplatným 79 Kč Předplatné na www.casopishost.cz/predplatne nebo telefonicky na čísle 725 606 144: tištěné roční 790 Kč, tištěné půlroční 450 Kč, tištěné ISIC/ITIC 630 Kč, elektronické 500 Kč Distribuuje Kos mas, s. r. o., Praha Zasílání předplatného za jiš ťu je fi ma 5P agency, s. r. o., Rajhradice Editorial Zdeněk Staszek Nebude to už možná dlouho trvat. Turističtí migranti z Česka nechají v zádech rozzuřeným klimatem pleněný Jadran a vypraví se masově na Sever. V redakci jsme proto nenechali nic náhodě a vypravili se tam už teď. Cestičky jsou naštěstí vyšlapané. Chodili po nich obrozenci, překladatelé i dobrodruzi a nazpět si přiváželi divadelní hry, notové zápisy — nebo lyže. Daniela Mrázová píše o české fascinaci Severem i o poněkud mdlém vztahu Seveřanů ke kultuře naší. Prezentace literatury přijde na přetřes také v rozhovoru s Pavlem Mandysem, kmotrem Magnesie Litery, společně se vzpomínkami na novinařinu v devadesátkách a s přemítáním nad českým komiksem. Ale zpátky k přetopené planetě: o devastaci lignitem nemluví jen klimatologové, ale i historie — spisovatel Pavel Brycz připomíná posun Mostu. Přeji vám stabilní čtení i léto. Ateliér Ateliér Pevnina dětství Katy Sedlak Foto Kata Sedlak Kata Foto Kata Sedlak (nar. 1978), která se v přítomném barevností.“ Veronika Markovičová, kurátorka čísle představuje souborem letně laděných autorčiny výstavy v pražské Leica Gallery, fotografií, pochází ze slovenských Piešťan. poznamenává: „Sedlak proměnila své Po absolvování střední elektrotechnické školy každodenní mateřství do fotografic é eseje, působila jako grafic á designérka. Fotografii plné absolutní důvěry a blízkosti domova. se začala naplno věnovat po narození prvního S minimem vizuálních prvků, avšak s maximální dítěte. Tvrdí, že v ní vždy probíhal vnitřní boj intenzitou zachycuje chvátající čas. Příliš osobní, mezi malbou, fotografií a grafic ým designem, sentimentální, bez nadhledu, kýčovité. Těmito a dále pokračuje: „Věnuji se především černobílé slovy se prvoplánově nabízí hodnotit zachycování fotografii, je pro mne nejsilnější v možnosti vlastních potomků. Ovšem u fotografování vypovídat. Moje emoce, které z ní a skrze ni Katy Sedlak je objektivní pouze objektiv. vyzařují, pak nejsou rušeny či ovlivňovány Autorka totiž nefotí děti, ale dětství.“ (red) 2 Obsah kritiky nová jména 48 Michel Houellebecq: 86 Martin Herbe: Asi Okno Vůně … Serotonin (Eva Klíčová) 50 kritika v diskusi Petr Drulák — názor Petr Fischer — Eva Klíčová: Evropské umění pozdní doby historie 54 Roman Szpuk: Klika byla 6 Miroslav Balaštík: „Východní“ vysoko (Vít Malota) a „západní“ svoboda. Aneb Evropu 56 Timothy Snyder: Cesta 88 Pavel Brycz: Podoby nezachrání vtipy o blondýnách k nesvobodě (Tomáš Korda) podkrušnohorské metropole. Od starých industriálních pověstí po Dycky Most! ohlédnutí recenze 8 j. e. f. 1949—2019 58 Marek Epstein: Dravec (Kryštof Eder) 58 Lucia Berlinová: Manuál pro uklízečky (Václav Maxmilián) osobnost 59 Michaela Mlíčková Jelínková: poezie Maličkost pro premiéra a jiné povídky (Kateřina Bukovjanová) v překladu 10 Nechtěl jsem zůstávat stranou. 60 Louis Ferdinand Céline: Cesta S Pavlem Mandysem o deva- na konec noci (Marcel Forgáč) desátých letech, Magnesii Liteře 61 Ondřej Sládek a kol.: 98 Mraky nad Lough. a vzepětí komiksu Slovník literárněvědného Tři severoirské básnířky strukturalismu (Marek Lollok) v překladu Milana Děžinského 62 Karel Hvížďala — Jiří Přibáň: Hledání dějin. O české státnosti k věci a identitě 883⟶1918⟶2018 (Tomáš Borovský) sloupky 63 Olga Stehlíková: Vykřičník jak 24 Jan Loužek — Václav Zouzalík: stožár (Andrea Popelová) Právo pro půl miliardy 64 Tomáš Přidal: Čalouník 22 masmediář Karel autorů. O evropské směrnici (Michal Šanda) Hvížďala: Střet zájmů autorského práva na jednotném 23 ohlas (Ne)přátelství digitálním trhu dvou velkých solitérů? 68 švenk Šimon Šafránek: beletrie V Cannes hlavně osobně 69 volně přeloženo Anežka téma Charvátová: Žít, abych 70 Pavla Horáková: Do třetího mohl vyprávět překládat pokolení. Původní česká povídka 80 a tak dál… Jan Štolba: Selátka 30 Daniela Mrázová: 76 Jiří Kratochvil: Lávka nad 81 jazyková glosa Zdenka Na sever … a zase na jih propastí. Původní česká povídka Rusínová: Ta naše Morava česká 36 Bez odvahy by to nešlo. 96 komiksariát Ondřej Nezbeda: Se Zdeňkem Lyčkou o arktické Příběhy obyčejných grázlů kultuře, o pronikání do grónské 104 o čem se mluví v USA Richard mentality a o těžkostech rozhovor Olehla: Bez bílého majáku kulturního transferu na Sever 39 Zdeněk Lyčka: Druhý život 2 ateliér Pevnina dětství literárního překladu 82 Hodnoty, žádné programy. Katy Sedlak 40 Karolína Stehlíková: Šíření S Bernardem-Henrim 4 básník čísla Vít Janota kultury uložené v genech Lévym o Kurdech, Americe 5 zprávy 44 Kdo je kdo a demokracii 94 hostinec 3 Básník čísla b Básník čísla Vít Janota Foto Iveta Janotová Iveta Foto Vít Janota (nar. 1970) je básník a hudebník. Tomase Tranströmera a přeložil sebrané básně Vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Alfreda Brendela. Příležitostně vystupuje jako Univerzity Karlovy, vystřídal různá zaměstnání, hráč na saxofony a klarinet. Žije v Praze. nyní pracuje jako programátor. V domovském nakladatelství Dauphin vydal sbírky K ránu proti Básník Janota: Tak trochu solitér za mantinely nebi (2002), Fasování košťat (2004), Praha zničená hlavního proudu, pro ty, co vědí, černý kůň české deštěm (2006), Miniová pole (2008), Jen třídit poezie. Chodec po periferiích reality, letec pod odpad nestačí (2011), Noc a déšť (2013), Víkend radarem, ze setrvačnosti označovaný jako autor v jakémsi Švýcarsku (2016; za ni byl nominován civilní, avšak mnohými jednoznačně rozpoznaný na cenu Magnesia Litera 2017 v kategorii poezie) jako metafyzický. I v přítomném cyklu plném a Uličnice (2016). Je zastoupen v řadě básnických „tušených předobrazů“ chodec mezi démony antologií. Spolupodílel se na překladech básní dneška. Víc než lyrikova evidence. Vít J. vidí! (mst) 4 Zprávy Anne Frankovou údajně inspi- A všechno bude rovalo ke změně stylu vysílání BBC z března 1944, v němž nizozemský mechanické ministr vzdělání v exilu naléhal na všechny občany Nizozemska, aby uchovávali dokumenty a svědectví Při katalogizaci pozůstalosti britského hrůz nacistické okupace. Franková spisovatele Anthonyho Burgesse se po tomto impulzu začala o svůj se našel rukopis navazující na jeho deník více literárně starat — škrtala nejslavnější dílo, román Mechanický příliš osobní nebo banální věty pomeranč z roku 1962. A Clockwork a snažila se cvičit ve spisovatelském Condition (Mechanický stav) měla být roky starý Allenův film A Rainy Day řemesle. částečně fi ozofi ká refl xe a částečně in New York (Deštivý den v New Vydavatel Joachim von Zepelin autobiografi . Yorku) stále nemá datum americké byl prý „okouzlen“ literárním Burgess na rukopisu pracoval premiéry a produkující Amazon s re- talentem, který z nové knihy sálá. v letech 1972 a 1973, těsně po dokon- žisérem rozvázal smlouvu na původně „Tato kompozice se velmi liší stylem čení kontroverzní film vé adaptace čtyři snímky. Za minulou spolupráci i předmětem od původní zveřejněné Mechanického pomeranče — temného s kultovním režisérem se veřejně kají verze. Je mnohem literárnější; originál vyprávění z Londýna budoucnosti, třeba Michael Caine, Colin Firth nebo je občas velmi dětinský.“ v němž mládež páchá násilí pro Ellen Pageová. Teď se zády k Allenovi zábavu — od Stanleyho Kubricka. postavil i nakladatelský průmysl. Značnou část dvousetstránkového Allen, který je kromě fil ařiny textu proto také zabírají vzpomínky i plodným spisovatelem, se během Deník na film vou verzi. loňska pokoušel nabídnout velkým Především však měl být Mecha- nakladatelům svou autobiografii. plný knih nický stav o stavu společnosti. Ale co by dříve dopadlo válkou O sedmdesátých letech Burgess literárních agentů, tentokrát vzbudilo píše jako o „mechanickém infernu“, pouze nezájem a odmítnutí. Všechna „Z Timesů se stala továrna na knížky,“ v němž nejsou lidé víc než ozubená nakladatelství podle The New York říká jeden z novinářů slavného new- kolečka ve stroji, „už nerostou přiro- Times uvedla, že za nezájmem stojí yorského deníku. Situace v redakci zeně, nejsou organičtí“. hlavně negativní publicita, kterou došla až tak daleko, že všem zaměst- Burgess plánoval, že publi- by vydání Allenovy knižní novinky nancům přišlo od hlavních editorů kaci doplní