MĚKKÝŠI ČESKÉHO KRASU PŘÍRODA Recenzovaný Odborný Časopis Pro Ochranu Přírody a Krajiny Peer-Reviewed Scientific Journal of Nature Conservation
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
PŘÍRODA ČÍSLO 40 • PRAHA • 2020 ŠTĚPÁNKA PODROUŽKOVÁ, VOJEN LOŽEK, LUCIE JUŘIČKOVÁ, JITKA HORÁČKOVÁ, LUBOŠ BERAN, JAROSLAV HLAVÁČ MĚKKÝŠI ČESKÉHO KRASU PŘÍRODA Recenzovaný odborný časopis pro ochranu přírody a krajiny Peer-reviewed scientific journal of nature conservation Vedoucí redaktor / Editor-in-Chief: Handrij Härtel E-mail: [email protected] Výkonný a technický redaktor / Technical and Executive Editor: Kateřina Blecherová Redakční rada / Editorial Board: Jiří Adamovič Vladimír Bejček Luboš Beran Jan Frouz Vít Grulich Handrij Härtel Karel Chobot Ivana Jongepierová Henrik Kalivoda Zdeňka Křenová Pavel Marhoul Pavel Pešout František Pojer Miroslav Svoboda Milan Štech Tomáš Vrška Adresa redakce / Editorial Office: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 Nature Conservation Agency of the Czech Republic, Kaplanova 1931/1, CZ-148 00 Praha 11 E-mail: [email protected] Internetové stránky / Website: www.ochranaprirody.cz/publikacni-cinnost/casopis-priroda/ Vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Anglické korektury: Alan Leath Sazba: Granit, s.r.o. Tisk: UNIPRESS, spol. s r.o. Náklad: 300 kusů Praha, 2020 Kresba na titulní straně: Panorama Českého krasu s hradem Karlštejn a se třemi druhy měkkýšů typických pro toto území - zleva Granaria frumentum, Petasina unidentata a Bulgarica nitidosa. Orig. Jana Růžičková. ISBN 978-80-7620-042-5 ISSN 1211-3603 2020 © Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha PŘÍRODA Č ÍSLO 40 PRAHA • 2020 Autoři: Štěpánka Podroužková1, Vojen Ložek1, Lucie Juřičková1, Jitka Horáčková2, Luboš Beran3, Jaroslav Hlaváč4 Recenzenti: Anna Jansová1, Alena Kocurková1 1 Katedra zoologie Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Viničná 7, CZ-128 44, Praha 2, Česká republika, e-mail: [email protected] 2 Katedra biotechnických úprav krajiny, FŽP ČZU v Praze, Kamýcká 129, CZ-165 21, Praha 6, Česká republika, e-mail: [email protected] 3 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, Česká 149, CZ-276 01, Mělník, e-mail: [email protected] 4 Národní muzeum, Zoologické oddělení, Cirkusová 1740, CZ-193 00, Praha 9 – Horní Počernice, e-mail: [email protected] ŠTĚPÁNKA PODROUŽKOVÁ, VOJEN LOŽEK, LUCIE JUŘIČKOVÁ, JITKA HORÁČKOVÁ, LUBOŠ BERAN, JAROSLAV HLAVÁČ MĚKKÝŠI ČESKÉHO KRASU MOLLUSCS OF THE BOHEMIAN KARST Předmluva Předmluva Jedinečná krajina Českého krasu lákala člověka odedávna. Postupně jako lovce, sběrače, zemědělce, který pozměňoval krajinu se svými stády a usedlým hospoda- řením, pak začal také sbírat a postupně těžit horniny a začal se rozvíjet průmysl. Ruku v ruce s tím šlo objevování přírodních hodnot. Tyto objevy a pozornost jim vě- novaná byly umocňovány blízkostí Prahy a jejích vědeckých institucí a vynikajících přírodovědců. Do přírody Českého krasu směřovali vedle výletníků a turistů zejména vyznavači geologie, botaniky a entomologie. Také studenti různých fakult vysokých škol zde získávali a získávají dodnes praktické zkušenosti s objevováním a určová- ním mnoha druhů přírodnin a jejich společenstev. Vápenec, základní hornina tohoto území, je určujícím prvkem rozsáhlého krasu a jeho fenoménů. Vedle nejrůznějších typů a druhů zkamenělin se stali modelovou skupinou měkkýši, které studovalo a sbíralo mnoho autorů, připomeňme proslulého Jaroslava Petrboka, jehož žákem je Dr. Vojen Ložek, nestor českých, ale i slovenských malakologů. Velký malakofaunistický význam mají lesy i krasové bezlesí (včetně toho umělého vytvořeného lidmi), také četné lomy, ať už opuštěné dávno či před pár lety. Na všech těchto lokalitách lze sledovat jejich dlouhodobý vývoj, v poslední době zejména za- růstání, ale i šíření původní měkkýší fauny. Český kras poskytuje jedinečné pod- mínky pro sledování spontánních revitalizačních pochodů. Pestrost a množství na- lezišť nemá obdoby v žádném jiném území naší republiky, potažmo celé střední Evropy. Aktivní ochrana přírody se k tomu snaží přispět napodobováním dřívějších způsobů hospodaření v lese (pařeziny, střední les) i na bezlesí (vyřezávání dřevin a následná údržba kosením a pastvou ovcí a koz). Tyto zásahy řízeně probíhají na pečlivě vybraných, přírodovědně nejhodnotnějších lokalitách, jsou dlouhodobé a podrobně sledované. Již od 40. let 20. století až doposud v Českém krasu působí Dr. Vojen Ložek. Vý- sledky jeho činnosti a výzkumných aktivit nelze krátce a jednoduše popsat. Vojen Ložek je prostě zcela výjimečný! Dlouhodobě popisuje různé jevy v krátkých sděle- ních, píše rozsáhlé publikace hodnotící měkkýší faunu a její vývoj v celé oblasti nebo jejích významných částech a zároveň postuluje potřeby péče o přírodu, které jsou potom využívány v ochranářské praxi, zejména při přípravě zásad a postupů v plá- nech péče o chráněná území. Za jeho práci mu patří obrovské poděkování několika generací ochranářů nejen Českého krasu. Závěrem bych ocitoval přímo z předkládané publikace, že: „Na základě dostup- ných poznatků můžeme vyvozovat i další závěry využitelné při výzkumu vztahů mezi člověkem a přírodou či v aktivní ochraně přírody. Český kras přináší nové a nové objevy, které umožňují rekonstruovat krajinné poměry do stále větších podrobností.“ To je nejlepší doklad toho, že chráněná území jsou nedostižnými přírodními labora- tořemi a věda a výzkum se s ochranou přírody a krajiny navzájem kladně ovlivňují a využívají získané výsledky. Velký dík za přípravu této publikace patří všem autorům, jejich mravenčí práce si velmi vážíme a jsme vděčni za zpracování všech dostupných sběrů a publikovaných i nepublikovaných podkladů do jednoho souborného díla. S blížícím se 50. výročím vyhlášení chráněné krajinné oblasti Český kras v roce 2022 bych rád vyjádřil pře- svědčení, že tato práce poslouží na dlouhá desetiletí jako základ při péči o unikátní krasovou přírodu uprostřed Čech. František Pojer, Správa CHKO Český kras, RP Střední Čechy 5 Úvod Úvod O přírodních hodnotách Českého krasu toho bylo napsáno již mnoho. A není divu, vždyť z pohledu svědectví o dlouhodobé geologické minulosti v Čechách nenalez- neme významnější území! Již od starší doby kamenné zde člověk zanechával do- klady svého života a charakteristický ráz zdejší krajiny láká proudy návštěvníků dod- nes. Navzdory značné pozornosti, které se Český kras těší nejen z řad přírodovědců či turistů, ale také třeba těžařů vápence, si na velkých plochách zachoval svou pů- vodní podobu. Díky bohatému členění zemského podkladu a rozmanitosti mikroklimatických čini- telů zde nalezneme nesmírně bohatou flóru i faunu. Ačkoli dlouhodobé osídlení vedlo k ochuzení fauny zvláště o větší obratlovce, bezobratlá fauna zde zůstala za- chována lépe. Zvláště měkkýši mají v krasu příznivé podmínky pro život a tak, stejně 6 Příroda, Praha, 40 jako jiná vápencová území, i Český kras má svoji výjimečnou malakofaunu. Její vý- zkum započal ve 20. letech 20. století Jaroslav Petrbok a mnozí další malakologové jej následovali. Z hlediska měkkýšů se tak Český kras stává jednou z nejprozkouma- nějších oblastí v rámci Evropy a pravděpodobně i na světě. Přes velké množství pu- blikovaných informací však stále zůstávala mnohá nálezová data v inventáři Národ- ního muzea či v šuplících malakologů z celé republiky, a tak na podrobnou souhrnnou publikaci o měkkýších této oblasti Český kras až dosud čekal. Vytyčili jsme si tedy neskromný cíl, zaznamenat veškeré dostupné údaje o výskytu měkkýšů právě v oblasti Českého krasu. Neomezili jsme se pouze na hranice vlastní chráněné krajinné oblasti, ale zahrnuli jsme sem i celé území, které k Českému krasu náleží geologicky, tedy území s výskytem prvohorních vápenců, i fytogeogra- ficky – od Koukolovy hory u Zdic na jihozápadě, po Prokopské údolí, Braník a Podolí na severovýchodě (obr. 1). Věříme, že ačkoli již bylo mnohé za bezmála sto let ma- lakologického bádání napsáno, Český kras ještě neřekl poslední slovo. Navíc právě z této dlouholeté zkušenosti mů- žeme čerpat a sledovat, jakým směrem se jeho měkkýší fauna vyvíjí. Obr. 1. Zjednodušená topografická mapa ob- lasti prvohorních vápenců, která se z velké části překrývá s fytogeografickým okresem Český kras. Na mapě jsou vyznačena zvláště malo- plošně chráněná území, vodní toky, obce, komu- nikace a rovněž některé významné vrcholy ob- lasti. Orig. Jan Vrba, AOPK ČR. Fig. 1. Simplified topographic map of the area of the Paleozoic limestones, which is largely contiguous with the phytogeographical district of the Bohemian Karst. Small-scale protected ar- eas, watercourses, municipalities, roads, as well as some significant peaks of the area are marked on the map. Orig. Jan Vrba, AOPK CR. 7 Přírodní podmínky Českého krasu z hlediska malakozoologie Přírodní podmínky Českého krasu z hlediska malakozoologie Český kras je pahorkatina až nižší vrchovina rozkládající se mezi Prahou a Zdicemi v rozpětí nadmořských výšek 180–499 m. Je budovaná převážně zvrásněnými vá- penci siluru a devonu, které vykazují pestrý vývoj – od masivních čistých vápenců až k tufitickým vápencům a přechodům do vápnitých břidlic. Kromě vápenců se na stavbě území podílejí i nekarbonátové horniny, zejména podmořské vyvřeliny (pře- vážně diabasy), břidlice, pískovce a různé hlinité, jílovité nebo štěrkopískové pokryvy (obr. 2). Obr. 2: Geologická mapa zkoumaného území s vloženou hranicí fytogeografického okresu Český kras. Orig. Jan Vrba, AOPK ČR. Fig. 2. Geological map of the studied area with borders of the phytogeographical district of the Bohemian Karst. Orig. Jan Vrba, AOPK CR. 8 Příroda, Praha, 40 Rozhodující silou, která vytvořila dnešní vzhled tohoto území,