Boccaccio a De Claris Mulieribus …………………………………………...………………………………
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOSOFICKÁ FAKULTA OBOR: KATEDRA DĚJIN UMĚNÍ Prvotisk Von den berühmten Frauen se sbírek vědecké knihovny v Olomouci BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Magda Polanská Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. PhD. Pavol Černý Olomouc 2011 1 Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mi nějakým způsobem pomohli při vzniku této bakalářské práce. Především vedoucímu práce panu Doc. Ing. PhD. Pavolu Černému za odborné vedení a podnětné rady. Velký dík patří Vědecké knihovně v Olomouci a pracovníkům Studovny historických fondů Mgr. Rostislavu Krušinskému a XY za zpřístupnění tisku, vytvoření jeho digitalizované kopie a rady ohledně historie fondů knihovny, a Mgr. Štěpánu Kohoutovi za rady a pomoc při transkribci a překlad Federprobe. Své rodině poté děkuji za podporu a trpělivost. Všem opomenutým se omlouvám. 2 Obsah Úvod ………………………………………………………………………………............................................ 4. Von den berühmten Frauen, olomoucký exemplář prvotisku ………………………………….... 5. Historie bádání o prvotisku ……………………………………………...………………………………………. 8. Boccaccio a De Claris Mulieribus …………………………………………...……………………………….. 10. Tiskař Johann Zainer starší ………………………………………………...…………………………………... 13. Heinrich Steinhöwel, ulmský lékař a humanista ……………………...……………………………… 15. Von den berühmten Frauen, německý překlad Boccacciova díla …………...……………..... 17. I.Srovnání Boccacciova originálu a německého překladu …………...…………………….….... 17. II.Věnování Heinricha Steinhöwela ……………………...………………...………………………….…… 19. Výzdoba ……………………………………………………………………………………………………………….... 20. I.Ozdobné lišty ………………………………………………………………………………………………….…….. 20. I.1. Ozdobná lišta k věnování Eleonoře Rakouské ………………………………………………….... 20. I.2. Lišta uvozující kapitolu o Evě ………………………………………………………………………....... 21. II. Iniciálky …………………………………………………………………………………………………………….... 24. III. Dřevořezy – ilustrace k jednotlivým biografiím ………………………………….…………....... 24. III.1. Předcházející ilustrační řady DCM ………………………………………………………….……….. 24. III.2. Funkce dřevořezů v BF ……………………………………………………………………………..…….. 26. III.3. Mistr ulmského Boccaccia ………………………………………………………………………...……. 29. III.4. Obecná charakteristika dřevořezů, vztah textu a obrazu ………………………………………………………………………………………..……… 30. III.5. Juno, bohyně manželského života ………………………………………………………..……….... 33. Závěr …………………………………………………………………………………………………………………….... 35. Příloha – katalog dřevořezů………………………………………………………………………………….…. 37. Prameny …………………………………………………………………………………………………………….…... 57. Použitá literatura – chronologicky ……………………………………………………………….…......... 58. Internetové zdroje ……………………………………………………………………………………….……….… 62. Summary ……………………………………………………………………………………………………………..…. 63. Seznam obrazových příloh ………………………………………………………………………………….….. 64. Obrazové přílohy ……………………………………………………………………………………………………. 69. Anotace ……………………………………………………………………………………………………………………83. 3 Úvod Předkládaná bakalářská práce je výsledkem pokusu představit exemplář prvotisku Von den berühmten Frauen zhotovený v ulmské oficíně Johanna Zainera staršího roku 1473, který je dnes uložený v olomoucké Vědecké knihovně. V českém prostředí téměř neznámá inkunábule je vysoce ceněna pro kvalitu a četnost dřevořezů, pro neobvykle úzkou spolupráci mezi tiskařem, objednavatelem - Heinrichem Steinhöwelem, ulmským lékařem a důležitým představitelem německého raného humanismu (který je zde také překladatelem a s největší pravděpodobností i inventorem) a v anonymitě zůstávajícími dřevořezáči, která vyústila v náročný ikonografický program vyznačující se úzkým vztahem textu k ilustracím, kdy obraz text nejen doprovází ale také přetváří. Zajímavou kapitolou v bádání o inkunábuli je přechod od rukopisného media ke knihtisku a proměnění funkce textu na základě soudobé interpretace. Z výše napsaného lze odhadnout, že inkunábule budí zájem různých oborů – krom dějin umění také literární vědy, germanistiky, kulturních, sociálních i obecných dějin, typografie a v posledních desetiletích také gender studies. Práce začíná kapitolou na způsob katalogového hesla zabývající se olomouckým exemplářem z hlediska kodikologie, která je doplněna snahou o rekonstrukci cesty knihy do sbírek Vědecké knihovny. Následuje stručný souhrn nejdůležitějších titulů zabývajících se inkunábulí, představení autora a spisu v jeho původním kontextu, medailonky tiskaře Johanna Zainera, humanisty Heinricha Steinhöwela, a německého překladu Boccacciova díla. Hlavní část práce je věnována umělecko-historickému pojednání o ilustracích. Zvláštní důraz bude kladen na ikonografii úvodních ozdobných lišt a vztah textu a ilustrace, který bude podrobně prozkoumán v samostatné kapitole o dřevořezu doprovázejícím kapitolu o Juno, kde se autorka pokusí ukázat Steinhöwelovu interpretaci Boccacciova textu prostřednictvím obrazu. Pozornost bude okrajově věnována i formální stránce a otázce Mistra ulmského Boccaccia. V příloze je přiložen soupis ilustrací, stručně shrnutý obsah biografií a popis dřevořezů. Na přiloženém CD jsou k dispozici vyobrazení všech dřevořezů, vytištěné budou jen ty, na které je přímo odkazováno v textu. 4 Von den berühmten Frauen (De claris mulieribus, německý překlad Heinricha Steinhöwela) 1473 (spíše 14741) Ulm, Johannes Zainer starší Olomouc, Vědecká knihovna v Olomouci , II 48.189 – II 48.190 (přívažek Petrarca: Griseldis) papír (Briquet 14364 a 14820), 149 ff. ([9] cxl.)2, vzhledem k pozdější převazbě není kolace zjistitelná, 29,5 x 21 cm, 76 kolorovaných dřevořezů 11x8 cm + iniciálky na počátku textu 2x2 cm a dvě ozdobné lišty na f.6r (horní bordura 20x3 cm, iniciála s anděly : 6,5x6,5 cm; levá bordura 3x12,5 cm, a f.9r (horní část 14,5x 4 cm, dolní část 15x3,5cm), vytištěno Zainerovým typem 23, text v jednom sloupci o rozměrech 11x19 cm, vazba novodobá, lepenka a papír (19.stol.?), 30,5x22 cm, f. 0r (před začátkem textu) Federprobe4, f.1r razítko knihovny (užívané od r. 1773), kniha je ve velmi dobrém stavu jen dolní třetina f.72 utržena (tím poškozen dřevořez na f.72r), na f.6r 1 Datum 1473 najdeme i na dřevořezu k 27. kapitole o Argii (f. 47v) *1+. Heinrich Steinhöwel uvádí, že překlad dokončil v roce 1472, samotné věnování je datováno 14. srpna 1473. Tisk německé verse byl ovšem dokončen až v roce 1474, jelikož v nabídce Zainerovy oficíny z počátku roku 1474 najdeme jen latinskou versi. Peter Amelung, Der Frühdruck im deutschen Südwesten, 1473-1500. Sv. 1: Ulm, Stuttgart, 1979, kat. č. 10, s. 78. 2 9 folií je nečíslovaných, f.1r-5v obsahují regist, 6r-8v věnování, jako f.0 označuji pozdější přívažek s inkunábulí nesouvisející (viz. dále), původní číslování (ve formě malých římských číslic) stránek začíná až kapitolou o Evě (9a), Leopold Smekal v katalogu z poloviny 19.století píše o 8 nečíslovaných foliích, nedatovaný katalogový lístek již zaznamenává celkem 161 f. (s přívažkem Griseldis - dnešní stav), je tedy pravděpodobné, že f.0 (společně s Federprobe) bylo přivázáno až na konci 19.století. Na f.0 jsou také dvě další signatury F.392 a B.733, které s Zainerovým tiskem nemají nic společného, součástí svazku se tedy folium stalo až druhotně. 3 Za dobu trvání své oficíny Johann Zainer st. užíval 11 typů písmen. Náš tisk je vyhotoven typem č. 2, jediným Zainerovým písmem typu antikva, elegantním a čistě působícím. Lze u něj vypozorovat závislost na předlohách v bratrově augšpurské dílně. Typ antikva je ojedinělý, čtenáři upřednostňovali i u latinsky psaných prací klasiků goticky tvarovaná písma. Viz. Amelung (pozn. 1.) s. 44. 4 „bobst [Papst] du lang so wir/ alt/ O mensch, gedenck der sele not, hin get die zeyt, her get der tod./ Balt dich treulich Joannes Schernperger/ Fellent[?] ist mein gesert[?] Augustinus Schernperger, Andreas Schernperger/ Augustinus Schernperger est libellum“. Za transkribci velmi děkuji Mgr. Štěpánu Kohoutovi. Jak již bylo uvedeno v poznámce č.2, nebylo toto folio původně součástí textu, není tedy možné jej použít jako vodítko k původní provenienci. *2+ 5 dva řádky začerněny5, v tisku také další nepravidelnosti6, Incunabula Short Title Catalogue7 uvádí 18 exemplářů (z nichž 7 je poškozených či neúplných), olomoucký zde není zaznamenaný8, v Knihovně Národního musea se nachází latinská verse tisku.9 GW 04486, Hain 3333. Předpokládá se, že tisk pochází z majetku jezuitské koleje v Olomouci10, jejíž kořeny sahají až do roku 1566. V nejstarším zachovaném katalogu z roku 170411 o tisku není zmínka, kniha nemá vazbu pro tento fond typickou. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773, a po zmatcích a přesunech (1778 do Brna) knižního fondu již obohaceného o přírůstky z dalších moravských kolejí (Brno, Uherské Hradiště, Jihlava, Telč, Znojmo12) 5 Část titulatury Heinricha Steinhöwela: Hainricus stainhoewl von wyl an der Wirm, doctor in erczny, maister der süben künst,geschworner arczt ze Ulm (chybí)“ Podobně je pozměněn i exemplář dnes uložený ve Stuttgartu *3+. Citováno podle Nikolaus Henkel, Heinrich Steinhöwel, in: Stephan Füssel (ed.), Deutsche Dichter der frühen Neuzeit: ihr Leben und Werk, Berlin 1993, s.51-70, cit. s. 51. 6 Především se jedná o řazení stran – po lxxxvii (f. 97) následuje lxxxx (f. 98) (vynechány jsou dva listy – ztracen zbytek 61. kapitoly o Claudii a počátek 62. kapitoly o Virginei, zcela vynechána 63. kapitola o Flóře), dále prohozeny dřevořezy ke kapitolám o dvou římankách stejného jména – Virginea – kapitola 56. a 62; toto ovšem zaznamenáno v registru. Na straně cxxviii (f. 137r) vynecháno prázdné místo pro dřevořez. 7 Gesamtkatalog der Wiegendrucke zaznamenává exemplářů jen 15, olomoucký zde také chybí. http://istc.bl.uk/search/search.html?operation=record&rsid=807247&q=0;