IV. PŘÍLOHY 2 PŘÍLOHA 01 IV.1. SEZNAM PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ S LICENCÍ A S REGISTRACÍ

1. seznam provozovatelů vysílání s licencí Řazeno abecedně podle názvu provozovatelů. Tučný typ písma označuje změny za období 1.1.1999 – 31.12.1999.

1.1 . rozhlasové vysílání FM a AM 1.1.a) celoplošné rozhlasové vysílání

Provozovatel s licencí k provozování Znovu Název stanice kmitočet ERP Oblast pokrytí Platnost od Platnost do Poznámka rozhlasového vysílání licence (kW) RFE/RL, Inc. ano Rádio Svobodná Evropa AM ČR 8.7.1998 8.7.2004 kmitočet 1287 kHz udělen do 8.7.2000 Frekvence 1, a. s. ano FREKVENCE 1 FM ČR 25.2.1999 25.2.2005 LONDA spol. s r. o. RÁDIO IMPULS FM ČR 25.2.1999 25.2.2005

1.1.b) rozhlasové vysílání v oblastech

Provozovatel s licencí k provozování Znovu Název stanice kmitočet ERP Oblast pokrytí Platnost od Platnost do Poznámka rozhlasového vysílání licence (kW) Agentura TRS, spol. s r. o. ano Radio 1 91,9 1,00 Praha 1.1.1996 31.12.2001 AMBO, s. r. o. ano Radio Diana 93,8 1,00 Karlovy Vary 1.1.1996 31.12.2001 ANTRE, s. r. o. Eldorádio 88,4 1,00 České Budějovice 1.1.1996 1.1.2002 Ateliéry BONTON Zlín, a. s. AZ Rádio 89,6 10,00 Zlín a okolí 16.2.1999 15.2.2005 95,6 0,10 Vsetín Barrandov FM, a. s. ano Radio Limonádový Joe 90,3 1,00 Praha 1.1.1996 31.12.2001 BBC Radiocom (Praha) s. r. o. B B C 101,1 1,00 Praha 8.7.1998 8.7.2001 89,8 1,00 České Budějovice 98,6 1,00 Plzeň 105,8 1,00 Ústí n. L. 99,1 1,00 Hradec Králové 101,3 0,15 CITY MULTIMEDIA s. r. o. City 93.7 FM 93,7 5,00 Praha a okolí 30.9.1997 30.9.2003 CITY MULTIMEDIA s. r. o. BLANÍK 95 FM 95,0 100,00 stř. Čechy 5.6.1999 5.6.2005 87,8 1,00 Praha COUNTRY RADIO s. r. o. ano COUNTRY RADIO 1062,0 20/1* stř. Čechy 18.11.1999 18.11.2005 * den/noc 89,5 1,60 Praha kmitočet 89,5 MHz udělen 1584,0 1,00 Brno do 31.12.2001 ČERNÝ Martin ano RADIO ČERNÁ HORA 105,3 3,00 Trutnov 23.10.1998 23.10.2004 87,8 1,00 Králíky 96,2 0,10 H.Králové 92,6 0,10 Pardubice Definitely s. r. o. Radio HITY 94,4 94,4 0,50 Libina 16.5.1995 15.5.2001 DOUBEK Jan, ing. Radio DUHA 106,4 1,00 Vrchlabí 15.5.1995 15.5.2001 99,3 0,05 Špindlerův Mlýn EN-DAXI, s. r. o. ano RADIO APOLLO 89,3 0,50 Bystřice 3.12.1999 3.12.2005 99,8 1,00 Valašské Meziříčí 101,9 0,10 Vsetín 95,6 0,25 Olomouc ESA – rádio, s. r. o. Radio ZLATÁ PRAHA 97 97,2 1,00 Praha 1.1.1996 31.12.2001 106,6 1,00 Kutná Hora EVROPA 2, spol. s r. o. ano Evropa 2 88,2 5,00 Praha a okolí 1.1.1996 31.12.2001 88,1 1,00 Liberec 106,7 1,00 Znojmo 95,5 0,20 Zlín 105,5 94,00 střední Čechy EVROPA 2, spol. s r. o. Rádio Evropa 2 - Morava 99,3 10,00 severní Morava 1.10.1999 1.10.2005 EVROPA 2, spol. s r. o. Rádio Evropa 2-Východní 99,5 1,00 Pardubice 1.11.1999 1.11.2005 Čechy FAKTOR Ladislav, JUDr. Radio Faktor 104,3 32,00 České Budějovice 28.6.1994 28.6.2000 88,0 0,10 Český Krumlov 93,6 1,00 Písek 98,3 0,20 Pelhřimov 87,6 0,20 Kaplice 88,0 0,20 Tábor FAKTOR Ladislav, JUDr. ano Radio Faktor 2 99,7 1,00 České Budějovice 1.1.1996 31.12.2001 FORETNÍK Pavel, RNDr. ano Radio Haná 92,3 5,00 Olomouc a okolí 1.1.1996 31.12.2001 98,6 0,10 Přerov 100,2 0,10 Prostějov HABRDA Michal Radio České Budějovice –Evropa 90,5 1,00 České Budějovice 1.1.1996 31.12.2001 2 HEJL Josef ano Radio Rubi 97,1 0,80 Olomouc 1.1.1996 31.12.2001 90,0 1,00 Šumperk 105,4 1,00 Vrbno pod Pradědem HELLAX spol. s r. o. ano RÁDIO HELLAX 93,7 40,00 Ostrava a okolí 1.10.1999 30.9.2005 JUKE BOX, spol. s r. o. RADIO ČAS - FM 92,8 1,00 Ostrava 28.10.1998 28.10.2004 98,3 1,00 Třinec

4 KARYON, spol. s r. o. Radio Karyon 104,2 1,00 Znojmo 6.6.1995 6.6.2001 98,6 0,50 Třebíč KLÍMA Tomáš Autokino Strahov 106,2 0,001 Praha - Strahov 1.5. 30.9. v roce 1999 a 2000 M+M spol. s r. o. ano Radio Agara 98,1 1,00 Chomutov 1.1.1996 31.12.2001 MACHAROVSKÝ Petr ano Evropa 2 – Radioclub 88,0 1,00 Ústí n. L. 1.1.1996 31.12.2001 107,2 0,20 Ústí n. L. MEDIA Party spol. s r. o. Radio OK 93,9 100,00 východní Čechy 6.6.1995 6.6.2001 NONSTOP s. r. o. ano RÁDIO KROKODÝL 103,0 10,00 Brno a okolí 30.7.1999 30.7.2005 North Music s. r. o. Radio North Music 95,2 0,50 Ústí n. L. 1.1.1996 31.12.2001 89,3 0,20 Děčín 89,3 0,20 Teplice ONDRÁŠEK Tomáš, ing. Radio Tep 100,6 2,00 Teplice 6.6.1995 6.6.2001 ORION, s. r. o. ano ORION 96,4 4,00 Ostrava 1.10.1999 1.10.2005 88,6 0,50 Opava 98,7 1,00 Třinec 103,9 10,00 V. Meziříčí a okolí 88,1 10,00 severní Morava PINGITZER Bedřich Radio Krumlov 99,3 1,00 Český Krumlov 2.5.1995 2.5.2001 87,8 0,10 České Budějovice PRESSTON spol. s r. o. Radio PRESSTON 89,3 5,00 Benešov 21.1.1994 21.1.2000 PRESSTON spol. s r. o. ano Radio PRESSTON 89,3 5,00 Benešov 22.1.2000 22.1.2003 První rozhlasová s.r.o. Rádio Melody 103,7 1,00 Praha 11.8.1999 11.8.2005 106,8 0,20 Tábor Rádio Bohemia, spol. s r. o. ano Kiss 98 FM 98,1 1,00 Praha 1.1.1996 31.12.2001 90,2 1,00 Kutná Hora 91,1 0,10 Poděbrady RADIO BONTON akciová společnost ano Radio Bonton 99,7 5,00 Praha 1.1.1996 31.12.2001 94,8 0,10 Mladá Boleslav 91,7 0,20 Benešov 96,9 0,30 Česká Lípa Radio Contact Liberec, spol. s r. o. ano Radio CONTACT LIBEREC 101,4 20,00 severní Čechy 1.1.1996 31.12.2001 RADIO CRYSTAL ČESKÁ LÍPA s.r.o. Radio Crystal 99,9 1,00 Česká Lípa 6.6.1995 6.6.2001 90,4 0,20 Varnsdorf RADIO DRAGON Karlovy Vary s. r. o. ano Radio Dragon 99,7 1,00 Karlovy Vary 21.1.1994 21.1.2000 102,8 1,00 Mariánské Lázně 90,0 1,00 Aš 90,0 1,00 Cheb RADIO DRAGON K. Vary s. r. o. ano Radio Dragon 99,7 1,00 Karlovy Vary 22.1.2000 21.1.2006 102,8 1,00 Mariánské Lázně 90,0 0,05 Aš 90,0 1,00 Cheb Radio Euro K, spol. s r. o. ano Rádio Euro K 97,1 1,00 Liberec 9.10.1998 9.10.2001 5 RADIO FAKTOR s.r.o. RADIO FAKTOR 104,3 32,00 České Budějovice 29.6.2000 29.6.2006 není v právní moci 88,0 0,10 Český Krumlov 93,6 1,00 Písek 98,3 0,20 Pelhřimov 87,6 0,20 Kaplice 88,0 0,20 Tábor RADIO FM Plus Plzeň, s. r. o. ano Radio FM PLUS 105,8 10,00 Klatovy 1.1.1996 31.12.2001 106,1 1,00 Plzeň 97,2 0,20 Železná Ruda 88,1 0,15 Sušice 87,6 0,40 Příbram 100,2 0,40 Beroun 107,4 0,44 Toužim RADIO-FRANCE-INTERNATIONALE ano RFI 99,3 1,00 Praha 27.10.1999 27.10.2005 Rádio Jih s. r. o. Radio Jih 88,9 10,00 Hodonín a okolí 6.6.1995 6.6.2001 3.11.1998 Rada rozhodla o odnětí licence – není v právní moci RADIO LIFE s. r. o. ano Rádio Life 91,6 0,50 Pardubice 11.12.1998 11.12.2004 RADIO METUJE, s. r. o. Radio Metuje 92,8 1,00 Náchod 15.5.1995 15.5.2001 94,7 0,10 Broumov 94,7 0,20 Vamberk RADIO MORAVA s. r. o. KISS MORAVA 101,1 1,00 Frýdek Místek 1.1.1996 31.12.2001 RADIO MOST, s. r. o. ano Radio Most 90,6 4,00 Chomutov 1.1.1996 31.12.2001 95,8 0,50 Most 96,5 0,10 Teplice Radio PRIMA, s. r. o. Radio Prima 96,5 1,00 Šumperk 16.5.1995 15.5.2001 Rádio Profil s. r. o. Pardubice ano Radio Profil 96,9 1,00 Pardubice 1.1.1996 31.12.2001 95,7 0,15 Hradec Králové 96,3 0,20 Havlíčkův Brod 103,6 1,00 Chotěboř RADIO PROGLAS s. r. o. Radio Proglas 90,6 0,50 Bystřice pod H. 6.6.1995 6.6.2001 107,5 2,88 Brno 93,3 20,00 severní Morava 97,9 20,00 severní Čechy 105,7 0,20 Uherský Brod 96,0 0,12 Příbram Radio ProTon s. r. o. Radio Kiss ProTon 90,0 10,00 Plzeň a okolí 21.1.1994 21.1.2000 Radio ProTon s. r. o. ano Kiss Proton 90,0 10,00 Plzeň a okolí 22.1.2000 22.1.2006 RADIO PUBLIKUM spol. s r. o. ano KISS PUBLIKUM 90,3 3,16 Zlín 1.10.1999 1.10.2005 RADIO RELAX s. r. o. Radio Relax 92,3 1,00 Kladno 30.12.1994 30.12.2000 97,4 0,20 Rakovník 103,4 0,20 Kralupy n. Vltavou RADIO RELAX s. r. o. ano Radio Relax 92,3 1,00 Kladno 31.12.2000 31.12.2006 není v právní moci 6 97,4 0,20 Rakovník 103,4 0,20 Kralupy n. Vltavou RADIO STATION BRNO, spol. s r. o. ano KISS HÁDY 88,3 10,00 Brno a okolí 30.7.1999 30.7.2005 Rádio Venkow, spol. s r. o. Karolina 104,7 104,7 10,00 Plzeň a okolí 20.6.1995 20.6.2001 104,9 0,20 Klatovy RADIO VOX, spol. s r. o. ano Radio Vox 95,3 5,00 Praha 1.1.1996 31.12.2001 Radio West Plzeň, s. r. o. Radio WEST PLZEŇ 101,3 10,00 Plzeň a okolí 30.9.1997 30.9.2003 RADIO ZLÍN, spol. s r. o. ano Radio Zlín 91,7 5,00 Zlín a okolí 1.1.1996 31.12.2001 102,5 0,10 Vsetín 96,2 1,00 Uherský Brod RAŠÍK Milan ano Radiohrad 89,5 1,00 Těrlicko 1.1.1996 31.12.2001 97,4 0,20 Třinec RKR s. r. o. ano CLASSIC FM 97,7 50,00 stř. Čechy 27.10.1999 27.10.2005 *kmitočet udělen do 98,7* 5,00 Praha 31.12.2001 101,8* 1,00 Tábor 91,3* 0,50 Liberec RTV Cheb, k. s. ano Radio Egrensis 92,5 1,00 Mariánské Lázně 1.1.1996 31.12.2001 93,2 1,00 Cheb 88,3 0,20 Karlovy Vary SUCHÝ Petr Radio Šumava 95,2 1,00 Klatovy 6.6.1995 6.6.2001 91,8 0,50 Kašperské Hory 91,8 0,20 Plzeň SVOBODA Karel ano Radio Děčín 91,6 1,00 Děčín 1.1.1996 31.12.2001 94,8 0,50 Děčín 105,0 0,20 Varnsdorf ŠMÍD Petr Radio DELTA Mladá Boleslav 92,9 1,00 Mladá Boleslav 21.1.1994 21.1.2000 ŠMÍD Petr ano RADIO DELTA 92,9 FM 92,9 1,00 Mladá Boleslav 22.1.2000 22.1.2006 ŠMÍD Petr Radio JIZERA FM 105,7 1,00 Mladá Boleslav 21.1.1994 21.1.2000 ŠMÍD Petr ano RADIO JIZERA 105,7 FM 105,7 1,00 Mladá Boleslav 22.1.2000 22.1.2006 V plus P, s. r. o. Rádio Prácheň 89,0 1,00 Písek 28.6.1994 28.6.2000 99,5 0,40 Příbram V plus P, s. r. o. ano Rádio Prácheň 89,0 1,00 Písek 29.6.2000 29.6.2003 není v právní moci 99,5 0,40 Příbram VALC, a. s. Brno ano Radio Brno 103,4 1,00 Brno 1.1.1996 31.12.2001 VOSTÁL František, ing. arch. Radio Vysočina 94,3 10,00 a okolí 2.5.1995 2.5.2001

1.1.c) rozhlasové vysílání s ukončenou dobou platnosti licence

7 Provozovatel s licencí k provozování rozhlasového Název stanice Kanál ERP(kW) Oblast pokrytí Platnost od Platnost do Poznámka vysílání FM a AM ATELIÉRY ZLÍN, a. s. Radio A-ZET 89,6 10,00 Zlín a okolí 30.9.1993 15.2.1999 zánik provozovatele 95,6 0,10 Vsetín FREKVENCE 1, a. s. Radio FREKVENCE 1 FM ČR 24.2.1993 24.2.1999 KASKOL, s. r. o. Radio ALFA FM ČR 24.2.1993 24.2.1999 NONSTOP,s.r.o. Radio KROKODÝL 103,0 10,00 Brno a okolí 29.7.1993 29.7.1999 RADIO STATION BRNO,s.r.o. Radio KISS HÁDY 88,3 10,00 Brno a okolí 29.7.1993 27.9.1999 TRIANGL,s.r.o. regionální rozhlasová a televizní Radio TRIANGL 97,9 20,00 severní Čechy 29.7.1993 29.7.1999 společnost CONTACT OPAVA, s. r. o. Radio ATTACK 99,3 10,00 severní Morava 30.9.1993 30.9.1999 HELLAX, s. r. o. Radio HELLAX 93,7 40,00 Ostrava a okolí 30.9.1993 30.9.1999 ORION, s. r. o. Radio ORION 96,4 4,00 Ostrava 1.1.1996 30.9.1999 88,6 0,50 Opava 30.9.1999 98,7 1,00 Třinec 30.9.1999 103,9 10,00 V. Meziříčí 30.9.1999 RADIO PUBLIKUM, s. r. o. KISS PUBLIKUM 90,3 3,16 Zlín 30.9.1993 30.9.1999 COBRA, s. r. o. CLASSIC FM 97,7 18,00 stř. Čechy 26.10.1993 26.10.1999 RADIO FRANCE INTERNATIONALE RFI 99,3 1,00 Praha 26.10.1993 26.10.1999 COUNTRY RADIO, s. r. o. COUNTRY RADIO 1062,0 AM stř. Čechy 4.12.1992 17.11.1999 EN-DAXI, s. r. o. Radio APOLLO 89,3 0,50 střední Morava 2.12.1993 2.12.1999 99,8 1,00 V. Meziříčí 101,9 0,10 Vsetín 95,6 0,20 Olomouc

Provozovatel s licencí k vysílání rozhlasu po drátě Název stanice Oblast pokrytí Platnost od Platnost do JUSTICH Pavel Studio pro každého Klatovsko 26.10.1993 26.10.1999 KODÝTEK Miloslav Radio Goethe Mariánské Lázně a okolí 26.10.1993 26.10.1999 KOPEČNÝ Stanislav Radio TIMPEX Olomoucko 26.10.1993 26.10.1999 SEBERA Libor Studio CHEB Cheb 26.10.1993 26.10.1999 SPT TELECOM, a.s. – oblast Brno,o.z. Rozhlas po drátě jižní Morava 26.10.1993 26.10.1999

8 1.2. televizní vysílání

1.2.a) televizní vysílání celoplošné

Provozovatel s licencí k provozování televizního Ka ERP Platnost Platnost Název stanice Oblast pokrytí Poznámky vysílání nál (kW) licence od licence do CET 21 spol. s r.o. Nova ČR 30.1.1993 30.1.2005 FTV PREMIÉRA, spol. s r.o. Prima TV cílově ČR 28.6.1994 28.6.2006

1.2.b) televizní vysílání regionální

Provozovatel s licencí k provozování televizního Ka ERP Platnost Platnost Název stanice Oblast pokrytí Poznámky vysílání nál (kW) licence od licence do Fatem - TV, a.s. FATEM – TV Brno 55 0,100 21.10.1997 21.10.2009 Hodonín 50 20 Blansko 43 0,158 přidělen do 28.6.2006 Boskovice 37 0,050 přidělen do 28.6.2006 Třebíč – L 52 0,008 přidělen do 28.6.2006 Znojmo 55 0,020 přidělen do 28.6.2006 FTV PREMIÉRA, spol. s r.o. Prima TV Praha 24 10 26.11.1992 26.11.2004 GENUS TV, a.s. Genus TV Liberec 60 100 12.3.1996 12.3.2008 GIMI, s.r.o. Gimi - Elsat České Budějovice 51 0,220 22.11.1994 28.3.2000 Český Krumlov 21 0,040 Holubov 33 0,050 Týn nad Vltavou 45 0,032 Tábor 44 100 Milevsko 51 0,060 Strakonice 40 0,050 Strakonice 38 0,008 Jindřichův Hradec 46 0,004 Kabel Plus Střední Morava, a.s. Kabel Plus Olomouc Olomouc 48 0,004 28.6.1994 28.6.2006 Olomouc – Radíkov 60 4 Šumperk 26 0,010 9 Vyškov 60 0,020 Komorous Jaromír TV Vřídlo Karlovy Vary 27 0,200 10.9.1999 28.6.2006 Sokolov 55 0,010 Jáchymov 59 0,010 Patka Václav Puls Havlíčkův Brod 37 0,050 12.3.1996 12.3.2008 Rychnov n. K. 45 100 Česká Třebová 32 0,032 Šp. Mlýn – Labská 58 0,020 Šp. Mlýn - Sv. Petr 59 0,020 Vysoké Mýto II 51 0,020 Hlinsko 51 0,050 Lanškroun 60 0,050 Hr. Králové – město 27 0,100 Hr. Králové 34 20 přidělen do 28.6.2006 Police n. Metují 60 0,020 přidělen do 28.6.2006 Králíky 47 0,050 Náchod 42 0,032 N. Město n. Metují 59 0,020 Trutnov II 48 0,020 Svitavy 41 100 RTD - rádio, televize Děčín, s.r.o. LYRA TV Ústí nad Labem 47 0,100 21.10.1997 21.10.2009 Děčín 47 0,050 Spáčil Kamil Emurfilm TV (EF TV) Zlín 58 100 12.3.1996 12.3.2008 Valaš. Klobouky 59 100 Studio Clipper, v.o.s. POLAR Ostrava 48 600 21.10.1997 21.10.2009 Nový Jičín 26 0,004 přidělen do 28.6.2006 Svoboda Jiří, ing. STELA Pelhřimov 52 0,008 28.6.1994 28.6.2006 7.12.1999 Rada zahájila řízení o odnětí licence Jihlava 59 600 TV Morava, s.r.o. TV MORAVA Olomouc – Radíkov 60 4 7.9.1999 28.6.2006 Olomouc 48 0,004 Šumperk 26 0,010 Vyškov 60 0,020 Mohelnice 27 0,008 Kojetín 57 0,008 ZAK TV, s.r.o. Západočeské vysílání Plzeň – město 51 100 17.12.1996 17.12.2008

10 Mariánské Lázně 60 50

1.2.c) televizní vysílání lokální

Bertiny lázně Třeboň, s.r.o. Třeboňský TV Svět Třeboň 51 0,008 11.10.1994 28.3.2000 Kabel Plus CB, a.s. Kabel Plus Strakonice Strakonice 38 0,008 28.3.1995 28.3.2000 21.9.1999 Rada zahájila řízení o odnětí licence Kabel Plus Severní Morava, a.s. Kabel Plus Nový Jičín Nový Jičín 26 0,004 28.3.1995 28.3.2000 Kabel Plus Střední Morava, a.s. Kabel Plus Mohelnice Mohelnice 27 0,008 30.6.1995 30.6.2000 Kabelová televize DAKR, s.r.o. TV Chomutov Chomutov 42 0,050 16.11.1994 28.3.2000 Žatec 44 0,040 Kabelová televize DAKR, s.r.o. TV Most Most 47 0,008 16.11.1994 28.3.2000 Kabelová televize DAKR, s.r.o. TV Teplice Teplice 43 0,050 16.11.1994 28.3.2000 Kindernay Martin Galaxie Hradec Králové 46 1 10.9.1996 9.9.2001 Praha 11 0,100 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Batelov Batelov 37 0,008 22.11.1994 28.3.2000 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Bílovec Bílovec 45 0,008 28.3.1995 28.3.2000 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Brušperk Brušperk 26 0,008 23.7.1996 23.7.2001 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Bystřice n. Olší Bystřice n. Olší 44 0,008 28.3.1995 28.3.2000 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Hukvaldy Hukvaldy 33 0,008 28.3.1995 28.3.2000 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Hutisko Hutisko 45 0,008 28.3.1995 28.3.2000 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Klimkovice Klimkovice 28 0,008 28.3.1995 28.3.2000 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Kobeřice Kobeřice 56 0,008 7.1.1997 7.1.2002 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Koryčany Koryčany 23 0,008 22.11.1994 28.3.2000 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Kravaře Kravaře 22 0,010 23.7.1996 23.7.2001 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Nová Bělá Nová Bělá 25 0,008 28.3.1995 28.3.2000 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Osoblaha Osoblaha 28 0,008 20.6.1995 20.6.2000 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Příbor Příbor 44 0,008 28.3.1995 28.3.2000 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Rapotín Rapotín 42 0,008 28.3.1995 28.3.2000 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Rybí Rybí 45 0,008 28.3.1995 28.3.2000 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Slavičín Slavičín 44 0,008 11.10.1994 28.3.2000 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Stará Ves u Rýmařova St. Ves u Rýmařova 42 0,008 28.3.1995 28.3.2000 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Sviadnov Sviadnov 44 0,008 28.3.1995 28.3.2000 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Velká Polom Velká Polom 59 0,010 23.7.1996 23.7.2001 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Velká Šťáhle Velká Šťáhle 28 0,008 28.3.1995 28.3.2000

11 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Vratimov Vratimov 33 0,008 28.3.1995 28.3.2000 Mixa Vladislav INFO KANÁL Mimoň Mimoň 28 0,008 15.5.1995 15.5.2000 MT Kynšperk, s.r.o. MT Kynšperk Kynšperk n. Ohří 41 0,008 22.11.1994 28.3.2000 Nezávislé TV vysílání Prostř. Bečva, s.r.o. NTV Bečva Prostřední Bečva 50 0,008 15.5.1995 15.5.2000 RTT media, s.r.o. TV Zubr Přerov Přerov 55 0,010 15.9.1994 30.10.2001 Seko, s.r.o. SEKO TV Holešov 44 0,008 28.3.1995 28.3.2000 21.9.1999 Rada zahájila řízení o odnětí licence SEMAR, s.r.o. PVTV Prostějov 43 0,008 15.9.1994 28.3.2000 Služby města Konice, s.r.o. Konice - místní vysílání Konice 48 0,004 15.5.1995 15.5.2000 STONAVIA, s.r.o. TV Local Stonava Stonava 29 0,010 22.11.1994 28.3.2000 Studio Re Vi, s.r.o. TV Jablonec Jablonec nad Nisou 45 0,008 7.4.1998 23.7.2001 UNRA, s.r.o. TV ART Frenštát p.R. 22 0,008 7.9.1999 13.4.2005

1.2.d) televizní vysílání s ukončenou dobou platnosti licence

Provozovatel s licencí k provozování televizního vysílání Název stanice Pokrývané území Kanál ERP Platnost Platnost (kW) licence od licence do

LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Bojkovice Bojkovice 45 0,008 11.10.1994 11.10.1999 LOCAL TV PLUS, s.r.o. Local TV Žulová Žulová 46 0,01 1.7.1998 1.7.1999 Kabel Plus Střední Morava, a.s. Kabel Plus Kojetín Kojetín 57 0,008 20.12.1994 20.12.1999 DEPOZ, spol. s r.o. Teleko - TV Zdounky Zdounky 43 0,008 11.10.1994 11.10.1999 Kabel Plus CB, a.s. Kabel Plus Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec 46 0,004 11.10.1994 11.10.1999 STUDIO ZUBR Pardubice, spol. s r. o. propagace, reklama, obchod Zubr Pardubice Pardubice 44 0,008 28.6.1994 28.6.1999 3.6.1997 zahájeno řízení o odnětí licence, před odejmutím skončila platnost

1.2.e) televizní vysílání systémem MMDS

Provozovatelé s licencí Územní rozsah vysílání Platnost licence vysílání systémem MMDS 2,1 - 2,3 GHz

12 Kabel Net Holding, a.s. Brno - střed, Bohunice, Bosonohy, Bystrc, Černovice, Chrlice, Ivanovice, Jehnice, - jih, Jundrov, Kníničky, Kohoutovice, 31.12.2000 Komín, Královo Pole, Líšeň, Maloměřice, Medlánky, Nový Lískovec, Ořešín, Řečkovice a Mokrá Hora, - sever, Slatina, Starý Lískovec, Tuřany, Útěchov, Vinohrady, Žabovřesky, Žebětín, Židenice; Adamov, Blansko, Bratčice, Březina, Česká, Dolní Kounice, Domašov, Drásov, , Hlukové Dvory, , Hostěradky-Rešov, Hrušovany, Hvozdec,

Chudčice, Jinačovice, Klepačov, Kobylnice, Kupařovice, Kuřim, Lažánky, Lažany, Ledce, , Lipůvka, , Malá Lhota, Medlov, Mělčany, Měnín, Milonice-Závist, Modřice, Moravany, Moravské Bránice, Moravské Knínice, Nebovidy, Němčičky, , Nesvačilka, Olešná, Olomučany, , Opatovice, Ořechov, , Ostrovačice, Popovice, , Prštice, , Rájec-Jestřebí, Raječko, , , Rebešovice, , , Rychmanov, Říčany , , Skalička, , , Střelice, , Šebrov-Kateřina, Šlapanice, Telenice, Těšany, Tišnov, , Újezd u Brna, Veverská Bitýška, Veverské Knínice, Vohančice, Vojkovice, Vranov, Všechovice, Zbýšov, Želešice a Židlochovice

Kabel Net Holding, a.s. Praha a nejbližší okolí: přednostní výstavba - Praha 1, Praha 3, Praha 5 (mimo JZ Město), Slivenec, Ďáblice, Nebušice, 31.12.2000 Suchdol, Zličín, Lysolaje, Přední Kopanina, Řeporyje, Řepy, Kolovraty, Dolní Měcholupy, Horní Měcholupy, Petrovice, Libuš-Písnice, Radotín, Koloděje, Satalice, Vinoř, Letňany, Újezd nad Lesy, Horní Počernice, Kbely, Uhříněves, Kyje, Nedvězí

Kabel Plus, a.s. (s účinností od České Budějovice a nejbližší okolí: Rudolfov, Roudná, Borek, Včelná, Zliv 31.12.2000 zániku dceřiných společností Kabel Plus (Kabel Plus CB, a.s.) jejich sloučením s holdingem Kabel Plus, a.s. a tím ukončení jejich licencí)

Kabel Plus, a.s. (s účinností od Kladno a nejbližší okolí 31.12.2000 zániku dceřiných společností Kabel Plus (Kabel Plus Praha, a.s.) jejich sloučením s holdingem Kabel Plus, a.s. a tím ukončení jejich licencí)

13 Kabel Plus, a.s. (s účinností od Olomouc a okolí včetně Samotíšek 31.12.2000 zániku dceřiných společností Kabel Plus (Kabel Plus Střední Morava, a.s.) jejich sloučením s holdingem Kabel Plus, a.s. a tím ukončení jejich licencí)

LOCAL TV PLUS, s.r.o. Kamýk nad Vltavou 31.12.2000 MWTv Local, s.r.o. Mnichovice, Sázava, Libušín, Dobřichovice, Karlík, Lety, Řevnice, Všenory, Zadní a Hlásná Třebáň 31.12.2000 MWTv Local, s.r.o. Karlovy Vary 31.12.2000 MWTv Local, s.r.o. Staré Město u Uherského Hradiště 31.12.2000 TES MEDIA, s.r.o. (původní Bečov, Bílina, Branany, Dobroměřice, Dubí, Duchcov, Hamr, Horní Jiřetín, Hostomice, Chudeřín, Janov, Krupka, Litvínov, 31.12.2000 název TES Litvínov, s.r.o.) Louny, Meziboří, Most, Obrnice, Osek, Postoloprty, Teplice, Teplice-Prosetice, Teplice-Trnovany, Újezdeček, Žatec

TV Morava, s.r.o. Zlín a okolí 31.12.2000

14 2. Seznam provozovatelů vysílání s registrací Řazeno abecedně podle jména provozovatele Tučný typ písma označuje změny za období 1.1.1999 – 31.12.1999.

2.2. satelitní vysílání 2.2.a) satelitní rozhlasové vysílání

Provozovatel název stanice územní rozsah časový rozsah charakteristika programu vysílání vysílání RADIO PROGLAS, s.r.o. Radio Proglas ČR 23 h denně nekomerční rozhlasová stanice pro "informovanou kulturní rodinu" vycházející z křesťanského pojetí hodnot IN STORE RADIO CZ, s.r.o. In Store Radio obchodní řetězce 7.00-22.00 h po-pá hudebně - reklamní rádio Julius Meinl a 7.00-19.00 h so a ne Globus v ČR

2.2.b) satelitní televizní vysílání

Provozovatel název stanice územní rozsah časový rozsah charakteristika programu vysílání vysílání ASPERA TV, s.r.o. ASPERA TV ČR 15 minut denně od stanice novinářských žánrů, 22.00 hod. do 22.15 dokumentu, edukace, public hod. relations, obchodní TV a krátkých uměleckých pořadů čerpajících tématicky zejména z regionů ČR a určené pro regiony ČR; bloky jednotlivých pořadů skládány na základě mutačního principu, tzn. z části celoplošné, regionální a lokální. Česká programová společnost, s.r.o. MAX 1 Evropa 18 h denně dokumentární kanál SuperMax Evropa 15 h denně dětský zábavný kanál ČNTS, s.r.o. TVN ČR 19 hodin denně plnoformátový program FTV Premiéra, s.r.o. Prima TV ČR 24 h denně plnoformátový tv program jako centrální program pro regionální a lokální vysílání

15 GALAXIA, a.s. TV 3 CZ ČR 24 h denně plnoformátový program – filmové, hudební, sportovní, zpravodajské a publicistické vysílání HBO Česká republika, s.r.o. HBO Evropa 18 h denně po-pá filmový kanál 24 h so a ne INTV, s.r.o. ART TV SAT sítě TKR v Polsku 15 h denně plnoformátový program Kabel Plus, a.s. Váš Hallmark Entertainment ČR 24 denně filmový kanál MEGA TV, s.r.o. MEGA TV Kanál nespecifikováno 21 h denně plnoformátový program METEOPRESS, s.r.o. METEO INFO střední a východní 24 h denně informační kanál s tématikou počasí Evropa RTV Gemma, s.r.o. GALAXIE ČR 24 h denně plnoformátový program

2.1. vysílání v kabelových rozvodech 2.1.a) klasické televizní kabelové rozvody

Provozovatel Lokalita Bližší územní specifikace Oblast (kraj) 3C, s. r. o. Bílovice nad Svitavou jižní Morava Brno Starý Lískovec jižní Morava Dolní Rožínka jižní Morava Drásov jižní Morava Jedovnice jižní Morava Moravské Knínice jižní Morava Nedvědice jižní Morava jižní Morava Ostopovice jižní Morava Ostrovačice a Říčany u Brna jižní Morava Podolí u Brna jižní Morava Rozsochy jižní Morava Rožná a Zlatkov jižní Morava Tetčice jižní Morava ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s. r. o. Benešov střední Čechy Beroun I. etapa - sídlištní zástavba střední Čechy Budyně nad Ohří Mírové nám., Slánská, Děkanská, Pražská, Polní, Školská, Průhon, Zahradní severní Čechy České Velenice jižní Čechy Dobřany I. etapa západní Čechy Doksy severní Čechy Holýšov I. etapa - sídl. Výhledy západní Čechy

16 Horšovský Týn I. etapa sídliště západní Čechy Hrádek nad Nisou severní Čechy Hrádek u Rokycan I. etapa - sídl. Nová Huť západní Čechy Hustopeče jižní Morava Jevíčko jižní Morava Jihlava jižní Morava Jiříkov severní Čechy Kosmonosy severní Čechy Krásná Lípa severní Čechy Kyjov jižní Morava Lanškroun východní Čechy Mnichovo Hradiště střední Čechy Moravská Třebová I. etapa východní Čechy Nová Pec jižní Čechy Nymburk střední Čechy Nýrsko západní Čechy Osek u Duchcova I. etapa ohr. ul. Jateční, Tyršova, Hrdlovská severní Čechy Polička východní Čechy Prachatice I. etapa jižní Čechy Přeštice ul. Palackého, Kollárova, Smetanova, Karlova, Husova, tř. 1. máje, Rybova, Červenkova, západní Čechy Komenského, 5. května, U parku, Slovenská, Tyršova, Dukelská Rakovník I. etapa střední Čechy Roudnice nad Labem I. etapa - sídl. Hracholusky severní Čechy Rumburk I. etapa ohr ul. Vrchlického, SNP, Na valech, střed města a individuální zástavby severní Čechy Stochov střední Čechy Šluknov I. etapa, ul. TGM, bří Čapků, 17. listopadu, Tyršova severní Čechy Štětí I. etapa ohr. ul. Lidická, Družstevní, Obchodní, sv. část města ohr. ul. Lidická, Družstevní, severní Čechy Školní, Alšova Uherský Brod jižní Morava Úštěk I. etapa ohr. ul. Podskalská, 1. máje, Panský Dvůr, Mírové náměstí severní Čechy Velké Opatovice jižní Morava Velký Beranov jižní Morava Vimperk I. etapa jižní Čechy Vlašim panelová a činžovní zástavba kolem ul. Komenského, Reigrova, Blanická, J. Masaryka, střední Čechy Lidická, Havlíčkova Volary jižní Čechy Volyně I. etapa jižní Čechy Votice jižní Čechy Žatec I. etapa ohr. ul. Volyňských Čechů, Dr. Kůrky, Písečná, Husova severní Čechy Žiželice severní Čechy AMOS, v. o. s. Hlinsko v Čechách I. etapa východní Čechy 17 Jilemnice U nemocnice severní Čechy Tanvald I. etapa, II. etapa sídl.Výšina severní Čechy "ANTÉNY DAKR", s. r. o. Braňany sídliště severní Čechy Ledvice severní Čechy Louny ul. 17. Listopadu, ul. Kpt. Nálepky severní Čechy Malé Březno severní Čechy Neštěmice sídliště Skalka, Na Výšině/Hluboká severní Čechy Počerady severní Čechy Vysoké Březno severní Čechy Výškov severní Čechy Žatec ul. Svatováclavská, Třebízského/Hájkova severní Čechy AQUA, a.s. Postřelmov severní Morava Zábřeh na Moravě I. etapa severní Morava CABTEL MONT ZLÍN, s. r. o. Kašava jižní Morava Prusinovice jižní Morava Sehradice jižní Morava Slopné jižní Morava Soběchleby jižní Morava Újezd u Valašských Klobouk jižní Morava Vlčková jižní Morava Vysoké Pole jižní Morava CATR, s. r. o. Chodov západní Čechy CODIS, a. s. Blučina jižní Morava Děčín IV.- Podmokly (stavba č. 1), stavba OK 5 - Folknáře severní Čechy Duchcov sídliště Osecká severní Čechy Krupka ul. Kollárova č. 589-595 severní Čechy COMTEZ CZ, s. r. o. Český Brod sídliště střední Čechy Kolín Zálabí ul. Podskalská, Za Baštou čp. 1356, 1357, 1358 střední Čechy ČNTS, s. r. o. Březno severní Čechy Děčín XXVI. - Březiny, sídliště - ohraničené ul. Kosmonautů; Děčín 32 - Májová 364; Děčín 4 - Na severní Čechy Valech 1681/7 Skalice severní Čechy Vchynice individuální zástavba severní Čechy Zákupy severní Čechy DATTELKABEL, a. s. Praha Praha 4 střední Čechy Praha Praha 5 střední Čechy Praha Praha 10 střední Čechy Praha Praha 6 - Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hradčany, Horní Šárka, Jenerálka, Střešovice, střední Čechy Vokovice; Praha Praha 7 - Holešovice, Letná střední Čechy

18 ELSAT, s. r. o. České Budějovice sídl. Máj I. a II. etapa, sídl. Šumava, sídl. Vltava jižní Čechy Český Krumlov Domoradice, Za nádražím jižní Čechy Kaplice Na vyhlídce, 9.května jižní Čechy Písek Dukla, Hradiště, Putimská, Vysoká, sídliště Jih Družba, východ jižní Čechy Trhové Sviny jižní Čechy Týn nad Vltavou jižní Čechy Týn nad Vltavou Hlinky jižní Čechy Vimperk Nové sídliště, Staré sídliště, ul. 1. Máje jižní Čechy F.C.A, a.s. Benešov střední Čechy Beroun I. etapa - sídlištní zástavba střední Čechy Benešov střední Čechy Rakovník I. a II. etapa střední Čechy Stochov střední Čechy Vlašim panelová a činžovní zástavba kolem ul. Komenského, Riegrova, Blanická, J. Masaryka, střední Čechy Lidická, Havlíčkova FLORIÁN JIŘÍ Viničné Šumice jižní Morava HBTV, s. r. o. Havlíčkův Brod východní Čechy Chotěboř východní Čechy Přibyslav východní Čechy Slatina nad Zdobicí východní Čechy Šlapanov východní Čechy INTERCABLE BOHEMIA, s.r.o. (původní název První Duchov V Domkách (Osecká, Horská, Smetanova) severní čehy Severočeská kabelová televizní společnost, s.r.o.)

Jirkov Ervěnice; střed, Vinaře I., II. etapa, Horní Ves severní Čechy

Most Liščí vrch, Výsluní, Zahradní čtvrť, Družstevní čtvrť bloky (Ring) D, Severní čtvrť bloky severní Čechy (Ring) E, Čtvrť B. Šmerala bloky (Ring) G, Podžatecká čtvrť bloky (Ring) G, Výstavba bloky (Ring) H, Výstavba bloky (Ring) I Teplice Šanov, Řetenice, Sobědruhy, Nová Ves severní Čechy Ústí nad Labem Dobětice, Krásné Březno, Neštěmice severní Čechy Žatec jih, sever severní Čechy INTERCABLE MORAVIA, s. r. o. (původní název Brno Černá Pole, Černovice, Husovice, Kohoutovice, Komárov, Královo Pole, Líšeň, jižní Morava BRNOCOM, s. r. o, INTERCABLE BRNO, s.r.o.) Maloměřice, Obřany, Slatina, Tuřany, Vinohrady, Židenice Otrokovice jižní Morava Veselí nad Moravou jižní Morava Zlín jižní Morava INTES, a. s. Pardubice východní Čechy Přelouč I. etapa - U školy východní Čechy K.T.V.M., s. r. o. VELKÉ MEZIŘÍČÍ Kostice jižní Morava Velké Meziříčí jižní Morava

19 K+K CABLE, v. o. s. Bechyně Na Libuši, Obránců míru jižní Čechy Malšice jižní Čechy Milevsko jižní Čechy Rožmitál pod Třemšínem jižní Čechy Sezimovo Ústí II. etapa jižní Čechy Tábor Na Kopečku, Nad Lužnicí II. etapa, Pražské sídl., sídl. Nad Lužnicí jižní Čechy KABEL NET HOLDING, a. s. Praha Praha 9, Letňany střední Čechy KABEL NET HOLDING, a. s. Blučina jižní Morava Praha Praha 11, Jižní Město - hl. stanice a optická páteřní síť pro TKR, Jižní Město bod A - I. etapa - střední Čechy Opatov, Jižní Město II., III., IV. etapa KABEL OSTROV, s. r. o. Ostrov I., II., III. etapa severní Čechy KABEL PLUS, a.s. (s účinností od zániku dceřiných Praha 2 Folimanka; Vinohrady, stavba 6-2, 3-2, 2-1 a 2-2 střední Čechy společností (Kabel Plus Praha, a.s., Kabel Plus CB, a.s., Kabel Plus Severní Čechy, a.s., Kabel Plus Východní Čechy, a.s., Kabel Plus Jižní Morava, a.s., Kabel Plus Střední Morava, a.s., Kabel Plus Jižní Morava, a.s.) jejich sloučením s holdingem Kabel Plus, a.s. a tím ukončení jejich registrací)

Praha 3 Žižkov střední Čechy Praha 4 sídl. Jalodvorská, Písnice střední Čechy Praha 6 Dědina, sídl. Petřiny střední Čechy Praha 8 Ďáblice, I. a II. etapa, sídl. Bohnice, Bohnice a Čimice, sídl. Invalidovna, Kobylisy, střední Čechy Karlín, I. etapa bloky 1A, 1B, 1F, 1CH a Ia. etapa bloky C,D,E

Praha 9 Balabenka; Kyje, sídl. Jahodnice I. a II. etapa; Prosek; Poděbradská-Lehovec, Černý střední Čechy Most I. a II.; Újezd nad Lesy, sídl. Rohožník Praha 10 Dubeč, Vršovice - II. soubor 1. stavba, Vršovice - soubor 3, stavba 2 a 3 střední Čechy Praha 11 Jižní Město I. a II. střední Čechy Praha 13 sídl. Lužiny, sídl. Řepy střední Čechy Praha 15 Hostivař - ul. Pražská, ul. Hostivařská; Horní Měcholupy, Petrovice; střední Čechy Hornoměcholupská; Kabel Plus, a.s. - střední Čechy Brandýs nad Labem sídlištní zástavby střední Čechy Čelákovice sídlištní zástavby, I. etapa střední Čechy Kladno sídlištní zástavby: Asanace, ul. Štechova, Průchova, Čs. Armády; Centrum; Kročehlavy střední Čechy I.-III. etapa; Rozdělov; Sítná Kolín Sídliště - sídlištní zástavby střední Čechy Kutná Hora sídlištní zástavba - sídliště Šipší a ul. Revoluční střední Čechy Lysá nad Labem sídlištní zástavby střední Čechy Mělník sídliště Sportovní, Rousovice střední Čechy

20 Nové Strašecí I. a II. etapa (Křivoklátské a Mšecké sídliště) střední Čechy Slaný Dolíky; Vítězná - 30 objektů (akce DS TKR Slaný) střední Čechy Kabel Plus, a.s. - jižní Čechy České Budějovice České Vrbné I. etapa, Hlincova hora - Kodetka I. etapa, Lidická ul. I. a II. etapa, jižní Čechy Obchodní akademie, Pekárenská I. a II. etapa, Pražská I., III., IV., V., dále VI. a VII. etapa (Šumava), sídl. Vltava II. etapa Český Krumlov I. etapa jižní Čechy Jindřichův Hradec Hvězdárna II. etapa; propojení Hvězdárna III. etapa; propojení sídl. Vajgar a síl. U jižní Čechy nádraží; V. etapa - sídl. U nádraží; VI. etapa - Na Piketě; VII. etapa - Sládkův Kopec; VIII. etapa - Zborov; IX. etapa - Zbuzany; sídliště Vajgar Pelhřimov I. etapa (sídliště); II. etapa (Florián); III. etapa (ul. Táborská, ul. B. Němcové); V. etapa jižní Čechy (Sadová); Strakonice I. etapa; II. etapa (Na ohradě); III. etapa (sídliště Mír); IV. a V. etapa jižní Čechy Třeboň I. etapa - Táboritská jižní Čechy Velešín I. etapa jižní Čechy Veselí nad Lužnicí I. etapa jižní Čechy Zliv I. etapa - Dukelská a ul. Školní jižní Čechy Kabel Plus, a.s. - západní Čechy Domažlice I. etapa - sídliště Kozinovo pole; II. etapa - Hořejší předměstí, Kavkaz západní Čechy Horažďovice I. a III. etapa - sídliště Palackého ul. západní Čechy Karlovy Vary Vodárenská (stavba 7.B - Čankovská, 5.A a 5.B Růžový Vrch) západní Čechy Nýřany I. etapa západní Čechy Plzeň Vinice; Doubravka (Železničárská ul.) západní Čechy Sokolov Michal (6A, stavba Michal I.); Vítězná (stavba 1B) západní Čechy Sušice I. etapa - sídliště Benátky; II. etapa západní Čechy Kabel Plus, a.s. - severní Čechy Bílina Pražské předměstí severní Čechy Česká Lípa Lada, Sever, Špičák severní Čechy Dolní Bousov sídlištní zástavba severní Čechy Jablonec nad Nisou sídl. Liberecká (Budovatelů); Šumava; Mšeno severní Čechy Liberec Bída; Broumovská; Franklinova; Františkov; Kunratická 1 a 2; Pavlovice (včetně severní Čechy Růžodol-Norská a Zahradní ul., Nové Pavlovice - Borový vrch, Jiráskova, Břetislavova, Sokolská, Vrchlického a Květnové revoluce, 13. stavby Jungmannova a 13A stavby Pod Nádražím; Masarykova v části stavby 4, 4b, 5a a 5b); Rochlice II (stavba 7A včetně ul. Červeného a stavba 7D); Ruprechtice (Hokejka); Gagarinova; Vesec I a II; Doubí

Lovosice lokalita Lovošská (rodinné domky I. stavba, ohraničené ul. Lovošská) severní Čechy Mladá Boleslav sídliště Habeš; Jilemnická (5A, stavba Jičínská I., 1. Stavba, V. etapa); Pezinská severní Čechy

Most severní Čechy

21 Ústí nad Labem místní část Krásné Březno (Severní terasa, Stříbrníky, Dobětice, Skřivánek, Krásné severní Čechy Březno) včetně II. stavby a ulic Pod Holoměří, Malátova, Vinařská, Brandtova; Kamenný vrch; Mojžíř; místní část Všebořice, sídliště Plynárenská a rodinné domky

Železný Brod Splzov, Lišný, Bzí; Vápenka severní Čechy Kabel Plus, a.s. - východníČechy Dvůr Králové nad Labem 1. a část 2. etapy východní Čechy Hořice v Podkrkonoší 1. etapa východní Čechy Hradec Králové ul. Švehlova, Karla IV., Havlíčkova, Čelakovského, nám. Svobody, nám. Masarykovo, východní Čechy nám. Tylovo, ul. Klumparova, Máchova; 201. etapa; etapa Labská I. a II.; sídliště Labská kotlina 2; Moravské Předměstí 1.- 10. etapa; Slezské Předměstí 1. a 2. etapa; Orlická kotlina; Malšovice 13., 14., 16., 17., 18. etapa Choceň východní Čechy

Chrudim 1. etapa (sídliště Dukelská I. - IV.; sídliště Kateřinské předměstí; 2. - 4. etapa východní Čechy

Jičín 1. a 2. etapa; 5. etapa; Žižkovo náměstí východní Čechy

Náchod 3., 4a, 4b, 5., 6., 8., 9., 10., 11., 12. etapa východní Čechy

Nová Paka 1. a 2 etapa východní Čechy

Rychnov nad Kněžnou 1. a 2. etapa východní Čechy

Svitavy Lány; R. Kloudy; 2. etapa východní Čechy

Trutnov 1. etapa, 1. část východní Čechy

Vysoké Mýto 1a, 1b a 2. etapa východní Čechy

Žamberk 1. etapa východní Čechy

Kabel Plus, a.s. - jižní Morava Adamov II. etapa včetně Sadové ul. jižní Morava Blansko I. a III. etapa; II. etapa včetně 3. části; II. etapa, 4. část (ul. Bezručova 1, Dvorská 50, 52, jižní Morava 54, 56 a 84, Komenského 4, náměstí Republiky 3, Sadová 5, Seifertova 8, 10, 12) Brno Bohunice - Starý Lískovec I. etapa, 2. část; II. etapa jižní Morava Bystrc I. - IV. etapa Jundrov I. - III. část Kamenný vrch včetně rod. domků Nový Lískovec, I. etapa a ul. Oblá a Koniklecova Kohoutovice I. a II. etapa Komín I. etapa včetně části Pastviny a II. etapa 22 Královo Pole I. a III. etapa Lesná I. a II. etapa Medlánky I. etapa Řečkovice I. a II. etapa Sadová Starý Lískovec včetně I. etapy, 2. části a II. etapy Žabovřesky I. - IV. etapa Hodonín Bažantnice; Hornická čtvrť jižní Morava Třebíč Hájek jižní Morava Znojmo Přímětice; I. etapa, sídliště Pražská; střed, II. etapa jižní Morava Kabel Plus, a.s. - střední Morava Bystřice pod Hostýnem I. etapa jižní Morava Holešov I. a II. etapa jižní Morava Hranice na Moravě I. a IV. etapa jižní Morava Hulín I. etapa jižní Morava Jindřichov a část Nové Losiny okr. Šumperk jižní Morava

Kojetín I. a II. etapa jižní Morava Kroměříž I. etapa; II. a III. etapa - sídliště Slovan (ul. Mánesova, Kotojedská, Talichova, Moravská, jižní Morava Gorkého, Váchova, Zeyerova, Velehradská, Vrobelova, Vrchlického, Sládkova, Páleníčkova, Jiráskova, Sokolovská, Máchova, Kollárova;

IV. etapa - sídliště Zachar (ul. Velehradská, Albertova, Francouzská, Rumunská, Slovenského národního povstání, Čs. Armády, Žižkova, B. Němcové, K. Světlé, E. Krásnohorské Zlámanka Lipník nad Bečvou I. a III. etapa jižní Morava Litovel I. etapa severní Morava

Mohelnice I. etapa severní Morava

Staré Město pod Sněžníkem ul. Nádražní, Erbenova, Sportovní, Školní, Srázná, Hornická, Lesní, Kladská, Fučíkova, severní Morava Květná, Zahradní, Kosmonautů, Hanušovická, Smetanova, Pionýrů, Česká, Horní, Polní, Jesenická, Nová, 1. Máje, Osvobození, Budovatelů

Šternberk I. etapa severní Morava

Šumperk I. - V. etapa severní Morava

Uherské Hradiště I. etapa (sídliště Mojmír II) jižní Morava I.a etapa - Hliník (ul. Pplk. Vl. Štěrby, Vladislava Perutky, V. Kulíška, Kopánky, Práporce, Fr. Kretze, U Dvoru, Družstevní) 23 II. etapa - sídl. Východ (ul. Větrná, Sadová, Konečná, R. Kubíčka, Vl. Vaculky, Derflanská, Jar. Staňka, Lomená, Nad Špitálkami, B. Buchlovana) III. etapa - Stráně (ul. Školní, Okružní, Na Stráni, Na Hraničkách, Polní, Stavaňská, Na Pivách) IV. etapa - Pod Svahy (ul. 28. Října, Stonky, Lechova, Rostislavova, Mojmírova, U stadiónu) V. etapa - Malinovského (ul. Malinovského, B. Němcové, Mánesova, Nám. Republiky, Šafaříkova, Hradební, Průmyslová, Na Morávce, Dvořákova, V Teničkách, Svatoplukova, Všehrdova, Palackého nám., Jiřího z Poděbrad, Svatováclavská, Kollárova, Stojanova) VI. etapa - Sady (ul. Pod Vinohrady, Solná cesta, Za Kovárnou, Pod Lipkami, Za Dědinou, Malostranská, Ztracená, Spálená, Vřesová, Železniční) VII. etapa - Tůně (ul. Štefánikova, Sokolovská, Dukelských hrdinů, Tůně) VIII. etapa - Centrum + Mojmír I. (ul. Meclovice, Jana Lucemburského, Moravské nám., Dlouhá, Mariánské nám., Výpadová, janáčkova, Na Splávku, Nádražní, Revoluční, Prokopa Holého, Jana Žižky, Petra Chelčického, Tyršovo nám.) Uničov včetně II. Etapy severní Morava

Velká Bystřice severní Morava

Vyškov I. - III. etapa; IV. etapa 2. část (ul. Žižkova, Švermova, Topolky, Fučíkova, Hrnčířská) jižní Morava

Kabel Plus, a.s. - severní Morava Albrechtice I. etapa severní Morava

Bruntál Dolní (vymezeno ul. Uhlířská, Dolní, U rybníka, Zeyerova); I. etapa - Květná severní Morava

Frýdek-Místek Slezská; Anenská; sídliště Kolaříkova; I. etapa - Sadová, Na Veselé; II. etapa - Růžový severní Morava Pahorek Havířov Město - II., IV. a VI. etapa; Šumbark I. - IV. etapa severní Morava

Hlučín včetně II. etapy, části C- Rovniny a části A - Zahradní severní Morava

Karviná Karviná 8 - Hranice, I. etapa, Žižkova ul.; I. etapa 2. část a Hranice II. etapa severní Morava

Krnov I. etapa, Hřbitovní severní Morava

Nový Jičín I. etapa, Loučka; II. etapa, Horní Předměstí severní Morava

Opava sídliště Englišova; II. etapa, Centrum-Pekařská; Kateřinky západ; III. etapa - Kateřinky severní Morava východ

24 Orlová II. stavební obvod, I. etapa severní Morava

Ostrava ul. Františka Hajdy (Hrabůvka) severní Morava

Hošťálkovice Mariánské Hory a Hulváky, Fifejdy I. etapa Mariánské Hory, Fifejdy II. etapa Poruba, I. obvod (vymezeno ul. Hlavní třída, Porubská, B. Martinů, Školní, Havlíčkova nám., Havanská, M. Alše, Opavská, Pionýrů, Opletalova, Dvorní, J. Plachty, 17. listopadu; nám. J. Nerudy, V. Nováka, nám. M. Alše, Porubská, M. Kopeckého, nám. B. Němcové, Komenského, Čs. exilu, Urxova, Budovatelská, G. Klimenta, V Zahradách, Nábř. Svazu protifašistických bojovníků) Poruba, II. obvod (vymezeno ul. Hlavní, Dělnická, Porubská, Skautská, nám. 9. května, Větrná, Resslova, Štůra, Urxova) Poruba III., IV., V., VII. a VIII. obvod Pustkovec ul. Petra Křičky Valašské Meziříčí I. etapa, Vyhlídka; II. etapa, Štěpánov; Horní Město; Křižná, Pod Oborou severní Morava

Vsetín sídliště Hrbová severní Morava

sídliště Jasénka Luh Ohrada Rybníky (vymezeno ul. Štěpánská, Pod Žamboškou, Příčná, Na Rybníkách, Mičurinova, Benátky, Na Rovině, Družstevní, Korejská, Na Hrázi, Těšíkov I a II.) Trávníky (vymezeno ul. Štěpánská, Dukelská, J. Sousedíka, Zelená, Školní, Družby, Kotovská, Jiráskova, Trávníky) Sychrov (vymezeno ul. Bratří Hlaviců, Sychrov, Dr. Sovy) KABEL PLUS CB, a.s. České Budějovice Lidická ul. I. a II. etapa, obchodní akademie - náměstí, Pekárenská ul. I. a II. etapa, Pražská ul. jižní Čechy I., II., III., IV. a V. etapa, sídl. Vltava I. a II. etapa, VI. a VII. etapa - Šumava Český Krumlov I. etapa jižní Čechy Domažlice sídliště, II. etapa - Hořejší předměstí, Kavkaz západní Čechy Horažďovice I. etapa sídl. Palackého ul., III. etapa západní Čechy Jindřichův Hradec sídl. Vajgar, Hvězdárna II. etapa, propojení Hvězdárna III. etapa, sídl. U nádraží V. etapa, jižní Čechy propojení sídl. Vajgar a sídl. U nádraží, VI. etapa - Na Piketě, VII. etapa - Sládkův kopec, VIII. etapa - Zborov, IX. etapa - Zbuzany Nýřany I. etapa sídl. u Staročeského náměstí západní Čechy

25 Pelhřimov I. etapa - sídliště, II. etapa - Florián, III. etapa - ul. Táborská, B. Němcové, V. etapa - Sadová jižní Čechy

Plzeň Vinice jih západní Čechy Strakonice I. etapa, II. etapa - Na ohradě, III. etapa - sídl. Mír, IV. etapa jižní Čechy Sušice sídl. Benátky západní Čechy Třeboň Hliník I. Etapa jižní Čechy Velešín I. etapa jižní Čechy Veselí nad Lužnicí I. etapa jižní Čechy KABEL PLUS JIŽNÍ MORAVA, a. s. Adamov II. etapa jižní Čechy Blansko vč. I. a III. etapy jižní Morava Brno Bohunice, Bohunice II. etapa, Bystrc - I., II., III. etapa, Jundrov - I., II., III. etapa, Kamenný jižní Morava vrch - ul. Oblá, Koniklecová, Nový Lískovec - vč. rod. domky Lískovec I. etapa a ul. Oblá 54, 56, 77, 79, 81, 83, 18, 43, 45, 47, 49 a Koniklecova 5, Kohoutovice I. etapa, Komín - I., II. etapa, Královo pole - I. etapa, Lesná - I., II. etapa, Medlánky I. etapa, Starý Lískovec - II. etapa, I. etapa 2. část, Řečkovice - I., II. etapa, Žabovřesky - I., II., III. etapa - 1., 2., 3. část

Hodonín Bažantnice II. etapa. 2., 3. část jižní Morava Třebíč Hájek jižní Morava Znojmo I. etapa sídl. Pražská vč. 2. a 3. části, střed, II. etapa, Přímětice jižní Morava KABEL PLUS PRAHA, a. s. Brandýs nad Labem sídliště střední Čechy Čelákovice I. etapa střední Čechy Kladno Centrum - sídlištní zástavby, Asanace - sídlištní zástavby ul. Štechova, Průchova, Čs. armády, střední Čechy Sítná - sídlištní zástavba, Rozdělov - sídlištní zástavba, Kročehlavy I., II., III. etapa

Kolín sídliště střední Čechy Kutná Hora sídl. Šipší, ul. Revoluční střední Čechy Lysá nad Labem sídlištní zástavby střední Čechy Mělník sídlištní zástavby - Sportovní, Rousovice střední Čechy Nové Strašecí Křivoklátské sídl, Mšecké sídl. II. etapa střední Čechy Praha Praha 1 - OD Kotva střední Čechy Praha Praha 2 - Folimanka 5 střední Čechy Praha Praha 3 - Žižkov ul. Baranova, Blahoslavova, Blodkova, Bořijovova, Cimburkova, střední Čechy Čajkovského, Čerchovská, Fibichova, Havlíčkovo nám., Chlumova, Chopinova, Chvalova, Jagellonská, Jeseninova, Krásova, Krkonošská, Křížkovského, Kubelíkova, Laubova, Lipanská, Lucemburská, Mánesova, Milešovská, Milíčova, nám. Jiřího z Poděbrad, Na Švihance, Ondříčkova, Ostromečská, Polská, Pospíšilova, Přemyslovská, Přibyslavská, Radhošťská, Roháčova, Seifertova, Sladkovského nám., Slavíkova, Sudoměřská, Ševčíkova, Škroupovo nám., Štítného, Třebízského, U Kanálky, Velehradská, Vinohradská, Víta Nejedlého, Vlkova, Vozová, Zvonařová

Praha Praha 4 - sídl. Jalodvorská, Mezivrší 27, 29, 31, 33, 35 střední Čechy Praha Praha 6 - Dědina, sídl. Petřiny střední Čechy 26 Praha Praha 8 - Košťálkova 1103/2, hlavní stanice TKR, Bohnice hlavní stanice a optická střední Čechy propojovací síť Novákových 8 pro TKR, Čimice, Invalidovna, Ďáblice, Ďáblice - I., II. etapa, Bohnice, sídl. Bohnice, Karlín, Karlín I. etapa bloky 1A, 1B, 1F, 1CH a Ia. etapa, Kobylisy Třeboradická 1065 - 1076 bloky C, D, E

Praha Praha 9 - Balabenka Podvinný Mlýn, Prosek střední Čechy Praha Praha 9 - hotel Hilton střední Čechy Praha Praha 10 - Dubeč; Vršovice, II. soubor 1. stavba střední Čechy Praha Praha 11 - Jižní Město I., II.; Roztyly; Na Sádce 1745 - 1749 střední Čechy Praha Praha 12 - Písnice střední Čechy Praha Praha 13 - sídl. Řepy; sídl. Lužiny střední Čechy Praha Praha 14 - Poděbradská - Lehovec, Černý Most I., II. střední Čechy Praha Praha 14 - Kyje; sídl. Jahodnice, I., II. etapa střední Čechy Praha Praha 15 - Hostivař ul. Pražská, Hostivařská, Horní Měcholupy, Petrovice, sídl. střední Čechy Hornoměcholupská, optická propojovací síť pro TKR Horní Měcholupy, Petrovice a sídl. Hornoměcholupská, Újezd nad Lesy - sídliště Rohožník Slaný Slaný - Na dolíkách střední Čechy KABEL PLUS SEVERNÍ ČECHY, a. s. Bílina Pražské předměstí stavba 4A severní Čechy Bzí severní Čechy Česká Lípa sídl. Sever, Lada, Špičák severní Čechy Dolní Bousov sídliště severní Čechy Jablonec nad Nisou Mšeno, Šumava, sídl. Liberecká severní Čechy Karlovy Vary stavba 7.B. - 5.A., 5.B. západní Čechy Liberec Bída, Doubí, Franklinova vč. Králův Háj, 6A stavba, Františkov, Gagarinova, Kunratická I a II, severní Čechy Ruprechtice, Pavlovice Masarykova 4, 4b, 5a, 5b, Rochlice II 7.A. stavba - Červeného, Vesec II Lišný severní Čechy Mladá Boleslav sídl. Habeš 5A, stavba Jičínská I, 1. stavba, V. etapa střední Čechy Most stavba 1, 2, 3, ohr. ul. Budovatelů, Vančurova, 1.Máje, W.A. Mozarta, Dvořákova, vč. Pod severní Čechy Šibeníkem, Družstevní Sokolov Sokolov 6A, stavba Michal I, stavba 1B - Vítězná 20 severní Čechy Splzov severní Čechy Ústí nad Labem Kamenný Vrch, Střekov, Mojžíř ul. J Plachty 182, části městského obvodu Ústí nad Labem severní Čechy Severní terasa, Dobětice, Skřivánek, Stříbrníky, Malátova, Pod Holoměří, Vinařská, Krásné Březno, Všebořice, lok. Plynárenská + stavba 14C Železný Brod Na Vápence severní Čechy KABEL PLUS SEVERNÍ MORAVA, a. s. Albrechtice I. etapa severní Morava Bruntál I. etapa - Květná, Dolní severní Morava Frýdek Místek II. etapa, Růžový Pahorek, I. etapa Sadová, Na Veselé, Anenská, sídl. Kolaříkova, Slezská severní Morava

Havířov město, II., IV. a VI. etapa, Šumbark I., II., III., IV. etapa, severní Morava Hlučín Hlučín, Hlučín II. etapa část A-Zahradní, část C-Rovniny severní Morava 27 Karviná I. etapa II. část, Hranice - I. etapa ul. Žižkova, Karviná 8 - II. etapa severní Morava Krnov I. etapa, Hřbitovní, II. etapa, Pod Cvilínem severní Morava Nový Jičín I. etapa, Loučka, II. etapa, Horní Předměstí severní Morava Opava Kateřinky západ; II. etapa, Centrum - Pekařská; III. etapa, Kateřinky východ; sídl. Englišova severní Morava

Orlová I. etapa II. stavební obvod; II. etapa severní Morava Ostrava Hošťálkovice; Mariánské Hory a Hulváky; Fifejdy I. a II. etapa; Poruba I., II., III., IV., V., severní Morava VII., VIII. obvod; Pustkovec; ul. Františka Hajdy; ul. Petra Křičky Valašské Meziřící Horní Město; I. etapa Vyhlídka; II. etapa Štěpánov; Křižná, Pod Oborou severní Morava Vsetín Sychrov; sídl. Hrbová; sídl. Jasénka; Luh, Ohrada; Rybníky; Trávníky severní Morava

KABEL PLUS STŘEDNÍ MORAVA, a. s. Bystřice pod Hostýnem I. etapa jižní Morava Holešov I., II. etapa jižní Morava Hranice I. až VI. etapa jižní Morava Hulín I. etapa jižní Morava Jindřichov, okr, Šumperk severní Morava Kojetín I., II. etapa jižní Morava Kroměříž I. etapa, II. - IV. etapa, sam.část Zlámanka jižní Morava Lipník nad Bečvou I., III. etapa jižní Morava Litovel I. etapa severní Morava Mohelnice I. etapa severní Morava Otrokovice jižní Morava Staré Město pod Sněžníkem I., II. etapa severní Morava Šternberk I. etapa severní Morava Šumperk I., II., III., IV., V. etapa severní Morava Uherské Hradiště I. etapa sídl. Mojmír II, I.a -VIII. etapa jižní Morava Uničov II. etapa severní Morava Velká Bystřice severní Morava Vyškov I., II., III., IV. etapa, 2. část - Žižkova, Švermova, Topolky, Fučíkova, Hrnčířská jižní Morava KABEL PLUS VÝCHODNÍ ČECHY, a. s. Dvůr Králové nad Labem 1. a část 2. etapy východní Čechy Hořice v Podkrkonoší 1. etapa východní Čechy Hradec Králové Moravské Předměstí 1. až 10. etapa, Labská II, etapa Labská 1, Slezské Předměstí 1. etapa, východní Čechy Orlická kotlina, Malšovice 13., 14., 16., 17. etapa, Moravské Předměstí 18. etapa Choceň východní Čechy Chrudim 1., 2., 3., 4. etapa východní Čechy Jičín 1., 2., 5. etapa, Žižkovo nám. východní Čechy Náchod 3., 4., 4b., 5., 6., 8., 9., 10., 11., 12. etapa východní Čechy Nová Paka 1., 2. etapa východní Čechy Rychnov nad Kněžnou 1., 2. etapa východní Čechy Svitavy R. Kloudy, Lány, 2. etapa východní Čechy

28 Trutnov I. etapa 1. část východní Čechy Vysoké Mýto 1a, 1b a 2. etapa východní Čechy Žamberk 1. etapa východní Čechy KABELOVÁ TELEVIZE ELEKTRONIKA OLOMOUC, Olomouc 0. etapa - sídliště F3-F6 (ul. Skupova, Trnkova, Roosweltova, Radova, Werichova, severní Morava s.r.o. Rožňavská, Družební); 1. etapa - sídliště F2 (ul. Velkomoravská, Kpt. Jaroše, Finská, Nedvědova, Schweitzerova, V křovinách, H. Malířové, Sienkiewiczova, Jeremiáše, Heyrovského, Jánského, Lužická, Bulharská, Kische, K sídlišti, Polská); 2. etapa - sídliště F1 (ul. Brněnská, Pionýrská, Hraniční, I.P.Pavlova, Vojanova, Mošnerova, Čajkovského); 3. etapa - sídliště F6 2. stavba (ul. Fišerova, Voskovcova); 4. etapa - Neředín 1-2. část (ul. Karafiátova, Frágnerova, Svornosti, Hněvotínská, Junácká, Kmochova, Na vozovce); 5. etapa - Neředín 2 (ul. U kovárny, Svornosti, nám. R. Terera, Foerstrova, Čapka Choda, Neředínská, Tř. Míru, Dělnická, Norská, Gen. Píky, Politických věznů); 6. etapa - Hejčín (ul. I. Erenburga, Cyrilometodějské náměstí, Ovesná, Balbínova, Dol. Hejčínská, Tomkova, J. Glazarové)

KABELOVÁ TELEVIZE JESENÍK, s. r. o. Jeseník ul. Dukelská, II. etapa, ul. Lipová severní Morava KABELOVÁ TELEVIZE KADAŇ, a. s. Kadaň I. etapa (nemocnice), etapa A, B, C, D. E, III. etapa severní Čechy KABELOVÁ TELEVIZE KLÁŠTEREC N. O., s. r. o. Klášterec nad Ohří severní Čechy KABELOVÁ TELEVIZE KOPŘIVNICE, s. r. o. Bzenec východ (II. etapa), západ jižní Morava Kopřivnice I. etapa (Pod zahradami, Na drahách); II. etapa (jižní a východní část Kopřivnice); III. etapa severní Morava (Korej) Štramberk ohr. ulicemi a místními částmi Náměstí, Kopec, Záuličí, Horní Bašta, Dolní Bašta, severní Morava Hornychovice, K očnímu KABELOVÁ TELEVIZE OSTRAVA - JIH, s.r.o. Frenštát pod Radhoštěm severní Morava Ostrava Výškovice, Dubina, Zábřeh XI., XII., XV., XVI., XXI., XXII., XXIII. etapa, Hrabůvka, severní Morava XXXII., XXXIV., XXXV., XXXVIII. etapa, Hrabůvka dom. blok F. Hajdy, KABELOVÁ TELEVIZE OSTRAVA, s. r. o. Ostrava Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, severní Morava KABELOVÁ TELEVIZE PŘEROV, a. s. Přerov město severní Morava Slušovice jižní Morava Zlín Budovatelů jižní Morava KABELOVÁ TELEVIZE SEVEROZÁPADNÍ ČECHY, a. s. Cheb západní Čechy Chomutov Březenecká, Kamenná, 1. - 8. etapa severní Čechy Jirkov Ervěnice, střed, Vinaře I., II. etapa severní Čechy Sokolov severní Čechy KABELOVÁ TELEVIZE, s. r. o. ČESKÁ TŘEBOVÁ Česká Třebová Lhotka, Trávník východní Čechy Ústí nad Orlicí Štěpnice I. etapa východní Čechy Žichlínek východní Čechy KABELOVÁ TELEVIZE TŘINEC, s. r. o. Třinec severní Morava KATRO SERVIS, s. r. o. Benešov u Semil východní Čechy Darkovice severní Morava Háj ve Slezsku severní Morava 29 Horní Branná východní Čechy

Horní Počaply střední Čechy Chuchelna severní Morava Lánov východní Čechy Mokré Lazce severní Morava Okříšky jižní Morava Semily východní Čechy KELI, s. r. o. Česká Lípa sídl. Špičák severní Čechy Český Dub I. etapa sídl. severní Čechy Desná v Jizerských horách severní Čechy Jiřetín pod Bukovou severní Čechy Liberec Kopečná, Vratislavice nad Nisou I. etapa, Liberec 6 Rochlice severní Čechy Náchod ul. Pražská, Komenského východní Čechy Noviny pod Ralskem severní Čechy Příšovice okr. Liberec severní Čechy Tanvald severní Čechy Velké Hamry severní Čechy KTPV, a. s. Prostějov jižní Morava MACH STANISLAV - M SERVIS ZLÍN Ostrožská Nová Ves 1. etapa, 2. etapa jižní Morava Pozlovice 1. etapa jižní Morava MAKRO, s. r. o. Bečov u Mostu severní Čechy Blažim severní Čechy Jiříkov ohr. ul. Březinova, Generála Svobody a Dvořákova severní Čechy Šluknov sídliště severní Čechy MAME MORAVSKÉ BUDĚJOVICE, s.r.o. Moravské Budějovice I. a II. etapa severní Morava

MAŠTALÍŘ MIROSLAV - MD ELEKTRONIK Vlašim ulice Lidická, Dolnokralovická, Prokopova, Zámecká, Havlíčkova, Riegrova, J. střední Čechy Masaryka, J. A. Komenského, A. Roškotové, Pláteníková, Žižkovo náměstí MEC TURNOV, s.r.o. Turnov Studentská 1607-1611, 1596-1600 severní Čechy MELICHAR JIŘÍ Praha Praha 4 - Jižní Město (Chodov) střední Čechy MĚSTSKÉ INŽENÝRSKÉ SÍTĚ STUDÉNKA, a. s. Studénka k. ú. Butovice ul. Budovatelská, Sjednocení, Butovická, Mírová, Poštovní, A. gen. L. Svobody, severní Morava A. Dvořáka MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, a. s. Kuřim jižní Morava NOEL, v. o. s. Dubňany I. etapa, sídl. Lignit vč. rozšíření o II., III., IV. etapu jižní Morava Ostrožská Lhota jižní Morava Ratíškovice jižní Morava Rohatec jižní Morava Starovice jižní Morava Velké Němčice jižní Morava 30 Žeravice jižní Morava NOVÁK MIROSLAV Třemošnice východní Čechy NOVÁTOR, STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO Třebíč ul. Na svahu, M. Majerové, Dukovanská jižní Morava NTV CABLE, s. r. o. Napajedla jižní Morava Oldřichovice jižní Morava Pohořelice jižní Morava OSEX Plus, s.r.o. Horní Bříza západní Čechy OSIF LADISLAV - OSEX Kladno sídl. U Pivovaru; Rozdělov střední Čechy Mirotice jižní Čechy PILSKABEL TV, a. s. Plzeň Košůtka, Bolevec, Lochotín - ul. Karlovarská, Gerská, Svobody, Studentská, Lidická, západní Čechy Skvrňany - ul. Vejprnická, Vojanova, Lábkova, T. Brzkové, Walterova, Nade Mží, Na okraji, Křimická, Slovany - ul. Rychtaříkova, Ruská, Brojova, Francouzská, Sladová, Sušická, Na Celchu, Částkova, Sladovnická, Vinice - ul. Hodonínská, Brněnská, Bzenecká, Strážnická, Břeclavská, Bory - ul. Beneše, Heyrovského, Klatovská, U Borského parku, 17. listopadu, Boettingerova, Lobzy - ul. Rokycanská, Nad Úslavou, Revoluční, Slunečná, Pod Švabinami, Doubravka - ul. Rokycanská, Hřbitovní, Potoční, Nad Týncem, Lazaretní, Hrádecká, Nad rybníky, Kolmá, Stará cesta, Zábělská, Křimice

Rokycany I. a II. etapa západní Čechy PROKABEL, ÚSTÍ NAD LABEM, s. r. o. Hošťka panelová a individuální zástavba severní Čechy RTV-5, s.r.o. Břeclav střed; Poštorná jižní Morava SATCA, s. r. o. Mimoň severní Ćechy SATER, v. o. s. Aš západní Čechy Broumov I. etapa východní Čechy Dobruška I. etapa východní Čechy Dolní Benešov severní Morava Frýdlant nad Ostravicí I. etapa severní Morava Habartov město I. etapa západní Čechy Havlovice nad Úpou východní Čechy Horní Maršov východní Čechy Jaroměř Zavadilka - Ptáky, Na Ptákách, Na Zavadilce, Na Staré Zavadilce východní Čechy Jívka východní Čechy Meziměstí I. etapa východní Čechy Moravská Třebová I. etapa východní Čechy Police nad Metují I. etapa východní Čechy Světlá nad Sázavou I. etapa východní Čechy Úpice Radeč východní Čechy Vamberk I. etapa východní Čechy Vrchlabí Liščí kopec východní Čechy Zdice střední Čechy Žacléř východní Čechy 31 SATT, a.s. Bystřice pod Pernštejnem jižní Morava Nové Město na Moravě jižní Morava Žďár nad Sázavou I. stavba ul. Okružní, bloky 573/7, 573/8, 2803, 2760; II. stavba ul. Brodská, Komenského, jižní Morava Okružní, Revoluční; V. stavba - V zahrádkách SATTURN HOLEŠOV, s. r. o. Albrechtice severní Morava Beňov jižní Morava Biskupice jižní Morava Boršice u Buchlovic jižní Morava Brusné jižní Morava Březnice jižní Morava Březová, okr. Zlín jižní Morava Dolní Lhota a Sehradice jižní Morava Horní Lhota jižní Morava Hřivinův Újezd jižní Morava Hvozdná jižní Morava Jarcová jižní Morava Kaňovice jižní Morava Kroměříž Rumunská (sídl. Zachar) jižní Morava Lanžhot jižní Morava Němčice jižní Morava Neubuz jižní Morava Podkopná Lhota, okr. Zlín jižní Morava Provodov jižní Morava Prušánky jižní Morava Racková, okr. Zlín jižní Morava Rusava jižní Morava Růžďka severní Morava Spytihněv jižní Morava Traplice jižní Morava Trnava jižní Morava Všemina severní Morava Zástřizly, okr. Zlín jižní Morava Zašová severní Morava Zlechov, okr. Uh. Hradiště jižní Morava Zlín Obecniny, Podlesí jižní Morava Žlutava jižní Morava SELF SERVIS, s. r. o. Bukovany jižní Morava Čučice jižní Morava Dukovany jižní Morava Hustopeče jižní Morava

32 Chudčice jižní Morava Ivančice jižní Morava Jiříkovice jižní Morava Kunštát jižní Morava Kyjov jižní Morava Lužice jižní Morava Mokrá sídl. CEMO jižní Morava Moravské a Nové Bránice jižní Morava Moravský Krumlov jižní Morava Neslovice jižní Morava jižní Morava Polanka jižní Morava Popice jižní Morava Popůvky jižní Morava Radostice jižní Morava Rosice jižní Morava Rouchovany jižní Morava Strachotín jižní Morava Svatobořice-Mistřín jižní Morava Šlapanice I. etapa jižní Morava Telnice jižní Morava Tišnov jižní Morava Vlkoš-Skoronice jižní Morava Vojkovice jižní Morava Žabčice jižní Morava Židlochovice jižní Morava STAR - MONT Pardubice, s.r.o. Prachovice východní Čechy

STAR Nova, s. r. o. Nová Role západní Čechy Potůčky západní Čechy Rotava západní Čechy STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO OBČANŮ V LEDČI NAD Ledeč nad Sázavou sídl. Rámy, Stínadla východní Čechy SÁZAVOU STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO "ROŽNOV" Rožnov pod Radhoštěm ohran. ul. Svazarmovská, Kulturní, 5. května, Letenská, Pod Skalkou, Hřbitovní, Nábř. severní Morava Dukelských hrdinů, Zemědělská, Školní Zubří ohran. ul. Sídlištní (sídl. 6. května), K hamrům, U trati, U Bečvy severní Morava

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO "ŽIVOT" Mariánské Mariánské Lázně ul. Třebízského, Úšovice, sídl. Panská pole, ul. Bezejmenná, Butterfly, Slovan západní Čechy Lázně ŠVANDA JOSEF Horní Slavkov Kounice západní Čechy Klatovy sídl. Pod Hůrkou západní Čechy 33 Tachov sídl. Západ, Východ, Rapotín západní Čechy TELCOM, s. r. o. Tursko střední Čechy TES MEDIA, s. r. o. (původní název TES LITVÍNOV, s.r.o.) Kralupy nad Vltavou střední Čechy

Litoměřice Kocanda - II. etapa ohr. ul. Teplická, Na Valech, Werichova, Liškova, - 3. etapa, místní části severní Čechy Pokratice a sídl. Severozápad I. + II. Lovosice I. etapa, II. etapa ohr. ul. Krátká, Resslova, Dlouhá, Vodní severní Čechy Neratovice ul. Kojetická, Na Výsluní, Dr.E. Beneše, 28. října, 17. listopadu, J. Fučíka, Bří Čapků, střední Čechy Čtvercová, Za Obchody, U Tržnice, Na Skalkách, Hruboňova, Vančurova, Zelená, Kpt. Jaroše, Nám. Republiky, Masarykova, Ze Jednotou, M. Alše, Nerudova, Sv. Čecha, Byškovická, Jugmannova, Olbrachtova, K.H. Máchy

Nymburk město Nymburk, sídliště střední Čechy Praha Praha 8 - Kobylisy I. etapa (sídl. Kobylisy a sídl. Písečná) střední Čechy Praha Praha 8 - Ďáblice - ul. Frýdlantská, Famfulíkova, Taussigova, Rajmonova, Kyselova, Kůrkova, střední Čechy Štíbrova, Šimůnkova, Roudnická, Česákova, Bínova, Společná - "Pod vodárenskou věží", U Slovanky, Nad Mazankou, Kubíkova Praha Praha 8 - ul. Kaňkovského, Třebenická, Střelničná, Na Slovance, Březiněvská, střední Čechy Pakoměřická; Stírka; ul. Na Okrouhlíku, K Okrouhlíku, Na Stírce, U Stírky, Pod Stírkou, Rozšířená; Praha Praha 9 - Vysočany - ul. Spojovací, Sokolovská, Mlékárenská, Na Břehu, Skloněná, U střední Čechy Vysočanského pivovaru, Poštovská, Staromlýnská, Novovysočanská, Pod Strojírnami, Nemocniční, Českomoravská, Čihákova, Drahobejlova, Kurta Konráda, Na Rozcestí, Ocelářská, Benadovo nám., Kovářská, K Moravině, U Školičky, Matějkova Praha 9 - Prosek - ul. Rumburská, Teplická, Harrachovská, Varnsdorfská, Jablonecká, Lovosická, Sklunkova, Novoborská, Cvikovská, Verneřická, Litvínovská, Bílinská, Veltruská, Bohušovická, Vysočanská, Litoměřická, Zárybská, Prosecká, Pískovcova Příbram střední Čechy TES MEDIA, s. r. o. (původní název TES LITVÍNOV, s.r.o.) Bílina Za Chlumem; Sunn; Pražská; ul. Čapkova; sídliště severní Čechy

Děčín stavba 0K5-Folknáře; Děčín IV-místní část Podmokly (stavba č.1); stavby 1a, 2a, 2b, 21 a severní Čechy Riegrova Dubí Koněvova; K. Světlé severní Čechy Duchcov Osecká 701 (Březová, J. Pešaty, Osecká); Domky 702 (Bydžovského, Horská cesta, severní Čechy Osecká, V domkách); Vrchlická 703 (Dělnická, J. Pešaty, Osecká, Vrchlického); Teplická 704 (Družby, Jungmannova, Sadová, Smetanova, Teplická, Tyršova, Zahradní); Nemocniční 705 (Horská cesta, Malinovského, Nemocniční, Osecká, Polcarova, Smetanova, Zd. Nejedlého); Sv. Čecha 706 sídl. Osecká objekty 1304, 1305, 1306, 1307, 1351 severní Čechy sídl. Osecká (pův. Codis, a.s.) severní Čechy Chlumec severní Čechy Janov u Litvínova stavba 025 severní Čechy

34 Kostomlaty pod Milešovkou severní Čechy

Krupka Maršov - 17 objektů ohr. ul. K.Čapka; Kollárova; Dukelských hrdinů severní Čechy Litvínov ul. Bezručova; Podkrušnohorská (stavba Máj); Valdštejnská - stavba 021 severní Čechy Hamr 228 (městská část Hamr, oblast Hamerská, Chemiků, Na kopci, Mládežnická, Čs. severní Čechy armády, Lounická, Podkrušnohorská, Písečná, Přátelství, Hornická

Janov 025 (městská část Janov, oblast ulic Hamerská, Kopitská, Cluckova, Holešická, severní Čechy Albrechtická, Třebušická, Jiřetínská, Větrná, Luční, Přátelství, Sadová)

Lom - RD Cheminvest 613 (městská část Na vyklučenínách, oblast ulic Luční) Jedličkova 626 (městská část 6, oblast ulic Jedličkova, Mánesova, Podkrušnohorská, Sukova, Šaldova, U Koldomu) Máj 221 (městská část Máj, oblast ulic Anglická, Alšova, B. Němcové, K. Světlé, severní Čechy Mezibořská, Podkrušnohorská, Tylova, Tyrše a Fügnera, Šafaříkova, Ukrajinská, Úzká, Valdštejnská) Loučky 621 (městská část 6, oblast ulic Dvořákova, Gorkého, J. Hory, K Loučkám, severní Čechy Komenského, Mácova, Podkrušnohorská, Seifertova, Wolkerova, Vančurova); místní část Loučky Zámecká 227 (Mostecká, Studentská, Tyrše a Fügnera, U zámeckého parku) severní Čechy mnohoúčelový stavební komplex Koldům, I. etapa; Koldům 617 (městská část 6, oblast severní Čechy ulic - Koldům) Ruská 225 (městská část 1, oblast ulic 5. Května, D. Holého, Husova, Chudeřínská, severní Čechy Kostelní, Nám. Míru, Opltova, Podkrušnohorská, Roosveltova, Ruská, Smetanova, Soukenická, Studentská, Šafaříkova, Školní, Tyrše a Fügnera, Ukrajinská, Úzká, Valdštejnská, Zahradní)

S. K. Neumanna 622 (městská část 6, oblast ulic Halasova, Jedličkova, Ladova, severní Čechy Mánesova, Podkrušnohorská, S.K. Neumanna, Sukova, Vrchlického, Žižkova) Bezručova 622 (městská část 6, oblast ulic Bezručova, E. Destinové, Gorkého, Haškova, severní Čechy Ke střelnici, Krátká, Nerudova, Nerudovo náměstí, Mezibořská, Podkrušnohorská, Smetanova, Žižkova) sídliště Mostecká; Mostecká 229 (městská část 1, oblast ulic 9. května, Čapkova, severní Čechy Jiráskova, Kostelní, Lomská, Masarykovo náměstí, Mostecká, Náměstí Míru, Smetanova, Tržní, U zámeckého parku, Vinohradská, Vodní) Louny sídl. ohr. ul. 17. listopadu, tř. SNP, Louny - západ sídl. kpt. Nálepky severní Čechy Meziboří I. - VII. etapa severní Čechy Most Lipová 411 (Lipová); E. Basse 402 (Eduarda Basse, Václava Klicpery) severní Čechy Nový Bor lokalita ohr. ul. Wolkerova, TGM, Tkalcovská, Palackého, Hrdlovksá 501, (Hrdlovská), severní Čechy Jateční 511 (Jateční, Dolejšova) Osek u Duchcova Hrdlovská 501; Jateční 511; severní Čechy ohr. ul. Slovenská, Sokolská severní Čechy 35 Rumburk Podhájí severní Čechy Teplice místní část Trnovany; Nová Ves ohr. ul. Javorová, Habrová; místní část ohr. ul. Nedbalova, severní Čechy Scheinerova, Fibichova; sídl. Prosetice; sídl. Závětří; sídl. Trnovanská (Doubravka)

Nová Ves; Prosetice; Trnovanská-Závětří; Kpt. Jaroše; Gagarinova; A. Staška- severní Čechy Trnovany; Unčínská-Maršovská; Zrenjaninská; Přítkovská Trnovany ohr. Ul. Husova, A. Staška, Přítkovská, Edisonova severní Čechy Třebenice severní Čechy Varnsdorf sídliště severní Čechy Žatec lokalita ohr. ul. Třebízského, Hájkova, Svatováclavská objekt č. 2520, 2521, 2518, 2519 severní Čechy

TESAS MEDIC, s. r. o. Nepomuk a Dvorec západní Čechy TETA, s.r.o. Chabařovice severní Čechy Petrovice severní Čechy TKW, s. r. o. Brno ul. Vlkova, Strnadova, Štefáčkova jižní Morava TM KATEL, a. s. Bohumín I. etapa severní Morava TOP.Spirit, a.s. (hotely) Hradec Králové Amber Hotel Hradec Králové východní Čechy

Konopiště Amber Motel Konopiště střední Čechy Praha Corinthia Towers Hotel střední Čechy Praha Corinthia Panorama Hotel střední Čechy TV D. I. S., a. s. Zbiroh sídliště ul. Pujmanové 583 - 590 západní Čechy TV MÁJ, s. r. o. Majetín jižní Morava ZELENÁ HORA, STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO Žďár nad Sázavou ul. Studentská 6-16, 20-30, Dolní 5-9, 13-23 jižní Morava

2.1.b) programový kanál v TKR

Provozovatel kanál lokalita bližší územní specifikace/sítě provozovatelů oblast (kraj) TKR ASTON & Cooper, a.s. (tv kanál) R 6 Praha 4 - Jižní Město sítě TKR Kabel Net Holding, a.s. střední Čechy Praha 8 a 9 sítě TKR TES Media, s.r.o. střední Čechy INNET, s.r.o. (tv kanál) R 7 Praha sítě TKR Dattelkabel, a.s. střední Čechy Praha 8 sítě TKR TES Media, s.r.o. střední Čechy HURT Jaromír (PAY TV v hotelu) 12, 13 Praha 1 Hotel Hoffmeister střední Čechy S 07,08,09,10 Praha 3 Hotel Expo střední Čechy 14, 15, 16, 17 Praha 8 Hotel Hilton Atrium střední Čechy CHLAD Bohumil - T.V. SAT (tv kanál) SE 17 Mariánské Lázně sítě TKR SBD Život Mariánské Lázně západní Čechy sítě TKR Josefa Švandy západní Čechy 36 Radio TRIANGL spol. s r.o. (rozhlasový kanál) 96,5 MHz lokality severních a východních Čech sítě TKR Kabel Plus Severní Čechy, a.s. a Kabel Plus severní a východní Východní Čechy, a.s. (Kabel Plus, a.s.) Čechy RT Media, s.r.o. (tv kanál) SE 9 Liberec sítě TKR Kabel Plus Severní Čechy, a.s. (Kabel Plus, a.s.) severní Čechy

ŠPAČEK Václav (tv kanál) E 9 Liberec sítě TKR Keli, s.r.o. severní Čechy E 2 Brandýs nad Labem sítě TKR Kabel Plus Praha, a.s. (Kabel Plus, a.s.) střední Čechy VOBORNÝ Jaromír (tv kanál) E 12 Čelákovice sítě TKR Kabel Plus Praha, a.s. (Kabel Plus, a.s.) střední Čechy E 12 Lysá nad Labem sítě TKR Kabel Plus Praha, a.s. (Kabel Plus, a.s.) střední Čechy E 06 Ivančice sítě TKR Self Servis, s.r.o. jižní Morava

37 PŘÍLOHA 02 IV.2. REGISTROVANÉ ZAHRANIČNÍ TELEVIZNÍ PROGRAMY PROVOZOVATELŮ TKR S REGISTRACÍ

Označení Provozovatel TKR programu 1 PLUS SATTURN HOLEŠOV,s.r.o. 3 SAT CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., K.T.V.M., s.r.o., KATRO SERVIS, s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., TM KATEL,a.s., TV-MAJ, s.r.o., K+ Praha, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., Kabel Net Holding,a.s., TES Media, s.r.o., K+ Severní Čechy, a.s., INTES,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., Intercable Moravia, s.r.o. ADULT Hurt Jaromír (hotel PAY TV) Channel Algeria TV - Animal Planet INTES,a.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří,s.r.o., Kabelová televize Kadaň,a.s., Kabel Net Holding,a.s., Dattelkabel,a.s., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Kabelová televize Elektronika Olomouc,s.r.o., NTV Cable,s.r.o., Intercable Bohemia,s.r.o. Antene 2 Jiří Melichar, OSEX plus,s.r.o., ARD CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+ CB,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabel Net Holding,a.s., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o., TES Media,s.r.o., TESAS MEDIC, s.r.o., TOP. Spirit,a.s., CATR,s.r.o., , SATER,v.o.s., NOEL,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., K.T.V.M.,s.r.o., SATCA,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., COMTES TV,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., F.C.A.,a.s., Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o ARD 1 PLUS CODIS, a.s., Mach Stanislav –M servis Zlín, COMTES CZ,s.r.o., NTV Cable,s.r.o. Art Channel - ART TV - ARTE K+ Praha, a.s., Kabel Net Holding,a.s., TES Media,s.r.o., INTES,a.s., SATCA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., NTV Cable,s.r.o., Kabel Plus,a.s., K+ Praha,a.s., K+ CB,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Severní Morava,a.s., K+ Jižní Morava,a.s. Babylon Blue - BBC Prime TES Media,s.r.o., INTES,a.s., SATCA,s.r.o., SATT,a.s., COMTES CZ,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Kabel Plus,a.s. BBC World Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TELCOM, s.r.o., TES Media,s.r.o., Kabel Net Holding, a.s., K+Střední Morava,a.s., K+ Východní Čechy, a.s., K+ Severní Čechy, a.s., TOP. Spirit,a.s., PILSKABEL TV,a.s., INTES,a.s., K+ Jižní Morava,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., SATCA,s.r.o., AQUA,a.s., COMTES CZ,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o. BLOOMBERG TES Media,s.r.o., Kabel Net Holding, a.s., SATCA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., F.C.A.,a.s. TV BR Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, OSEX plus,s.r.o., BR 3 K+CB,a.s., PILSKABEL TV,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., TES Media,s.r.o., CATR,s.r.o., INTES,a.s., SATCA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o. CARTOON CABTEL mont Zlín, s.r.o., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., NETWORK KABEL OSTROV, s.r.o., K+ CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Keli,s.r.o., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Mach Stanislav –M servis Zlín, Novák Miroslav, Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Jiří Melichar, AMOS,v.o.s., Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o., TES Media,s.r.o., 3C spol. s r.o., TKW,s.r.o., CATR,s.r.o., Lad.Osif, SATER,v.o.s., KTPV,a.s., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR-MONT Pardubice,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o.Kabel Net Holding,a.s, RTV-5,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o. Childrens - Channel Cine Classics - Chinese - Channel CMT-E K+ Praha, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Kabel Net Holding,a.s., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o.,TES Media,s.r.o., Lad.Osif, COMTES CZ,s.r.o., Kabel Plus,a.s. CNBC SATCA, s.r.o., TES Media,s.r.o., INTES,a.s., COMTES CZ,s.r.o., Self Servis,s.r.o. Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., K+ Praha,a.s., K+ CB,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Jižní Morava,a.s., K+ Severní Morava,a.s. CNN ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, International a.s., K.T.V.M., s.r..o., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+Severní Morava, a.s., Sales Limited Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabel Net Holding,a.s., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., AMOS,v.o.s., TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TM KATEL, a.s., 3C spol. s r.o., TOP. Spirit,a.s., Lad. Osif,, INTES,a.s., KT Klášterec n. Ohří,s.r.o., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR-MONT Pardubice, s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., Kabelová televize Jeseník,s.r.o., F.C.A.,a.s., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., Intercable Bohemia,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. CNT K+K cable, s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o. Dana - Television Budapest Danubius Cable K+ Střední Morava,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, TV (DCTV) Der Kinder Česká národní televizní společnost,s.r.o. Deutsche Welle CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, PILSKABEL TV,a.s., K+ Střední Morava,a.s., SATCA, s.r.o., SATT,a.s., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, TES Media,s.r.o., INTES,a.s., MAKRO,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., Kabel Plus,a.s., Intercable Moravia,s.r.o

DISCOVERY K+ Střední Morava,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, TES Media,s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., INTES,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří,s.r.o., Kabelová televize Kadaň,a.s., SATCA,s.r.o., Kabel Net Holding,s.r.o., AQUA,a.s., COMTES CZ,s.r.o., Dattelkabel,a.s., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabelová televize Elektronika Olomouc,s.r.o., NTV Cable,s.r.o., Intercable Bohemia,s.r.o. Disney Channel SATCA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o. DSF ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+K cable,v.o.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+Severní Morava, a.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., Keli,s.r.o., INTES,a.s., SATT,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., MAKRO, s.r.o., Jiří Melichar, MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., AMOS,v.o.s., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TELCOM, s.r.o.,TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., K+ Severní Čechy, a.s., TOP. Spirit,a.s., Lad.Osif, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., , SATER,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., KTPV,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., SATCA,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., Jiří Florián, KATRO SERVIS,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. DUNA TV TES Media,s.r.o., ELSAT,s.r.o. ESPN Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, TES Media,s.r.o., SATCA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o. Euro 7 - EURONEWS CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., Kabel Net Holding, a.s., K.T.V.M.,s.r.o., SATCA, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, TES Media,s.r.o., K+ Severní Čechy, a.s., TOP. Spirit, a.s., COMTES CZ,s.r.o., STAR-MONT Pardubice,s.r.o., Kabelová televize Jeseník, s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o. EUROSPORT ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Česká národní televizní společnost, s.r.o., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., K+K cable,v.o.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., MAKRO, s.r.o., Mach Stanislav –M servis Zlín, NOEL, v.o.s., PILSKABEL TV,a.s., Jiří Melichar, ELSAT,s.r.o., NOVÁTOR, sbd., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Novák Miroslav, Kabel Net Holding,a.s., AMOS,v.o.s., K.T.V.M.,s.r.o., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S., SELF servis, s.r.o., Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TV-MAJ, s.r.o., TESAS MEDIC,s.r.o., TM KATEL, a.s., ZELENÁ HORA, s.b.d., 3C spol. s r.o., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o, CATR,s.r.o., Lad.Osif, SATER,v.o.s., KTPV,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR-MONT Pardubice,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV- 39 5,s.r.o., MEC Turnov,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. EUROTICA - FASHION TV Kabel Net Holding, a.s., TES Media,s.r.o., Kabelová TV Ostrava-jih,s.r.o., Dattelkabel,a.s. FILMNET CODIS, a.s., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., PILSKABEL TV,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., SATT,a.s., Kabelová TV Ostrava jih,s.r.o., TELCOM, s.r.o. FOX SATCA,s.r.o., COMTES CZ, s.r.o. International FOX Kids Intercable Bohemia,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o FOX sports ELSAT,s.r.o. GALAVISON - eco GALAVISION Kabelová televize Ostrava,s.r.o. HBO CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., PILSKABEL TV, a.s., ELSAT, s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava, a.s., INTES,a.s., Kabel Net Holding,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová TV- Ostrava jih, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., TES Media,s.r.o., Lad.Osif, NOEL,v.o.s., K+ České Budějovice,a.s., K+ Jižní Morava,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., K+ Severní Morava,a.s., K+ Východní Čechy,a.s., KTPV,a.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří,s.r.o., SATCA,s.r.o., SATT,a.s., KABEL OSTROV,s.r.o., MAKRO,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Kabelová televize Elektronika Olomouc,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV cable,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o. HR-HESSEN NTV Cable,s.r.o. HRT TES Media,s.r.o. Channel 5 Kabel Plus,a.s. Kabel 1 ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., K+ Praha, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, SATT,a.s., K+ Severní Čechy, a.s., INTES,a.s., ELSAT,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., K.T.V.M.,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., Kabelová televize Jeseník,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. KINDERKAN Kabelová televize Jeseník,s.r.o., NTV Cable,s.r.o., Kabel Plus,a.s., K+ Praha,a.s., K+ CB,a.s., K+ Severní AL Čechy,a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Severní Morava,a.s., K+ Jižní Morava,a.s. Kinder atelier - LA K+ Praha,a.s., CINQUEME Landscape Intercable Bohemia,s.r.o. Channel LSF - M 6 Jiří Melichar MARKÍZA TV Intercable Moravia,s.r.o., NOEL,v.o.s., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., TES Media,s.r.o., Kabel Net Holding, a.s., K+Střední Morava,a.s., TKW,s.r.o., Kabelová TV Ostrava jih,s.r.o., INTES,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., K+ Jižní Morava,a.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří,s.r.o., K.T.V.M.,s.r.o., MAKRO,s.r.o., Jiří Florián, Stavební bytové družstvo Rožnov, SELF Servis,s.r.o., RTV-5,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV cable,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. MAX 1 CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., K+Střední Morava,a.s., K+ Východní Čechy,a.s., INTES,a.s., Kabel Net Holding,a.s., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o.,TES Media,s.r.o., K+ Severní Čechy, a.s., CATR,s.r.o., Lad.Osif, Městské inženýrské sítě Studénka,a.s., K+ Praha, a.s., K+ CB, a.s., K+ Severní Morava, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., PILSKABEL TV,a.s., NOEL,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., ELSAT,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Kabelová televize Kadaň,a.s., SATT,a.s., MAKRO,s.r.o., KABEL OSTROV,s.r.o., MAKRO,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., TETA,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., Kabelová TV Ostrava-jih,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Kabel Plus,a.s., NTV cable,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o MBC TOP. Spirit,a.s. MCM ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., K.T.V.M.,s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Keli,s.r.o., K+ Severní Čechy,a.s., SATCA, s.r.o., TELCOM, s.r.o., TES Media,s.r.o., INTES,a.s., COMTES CZ,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., Dattelkabel,a.s., Kabel Plus,a.s., Intercable Moravia,s.r.o MDR CODIS, a.s., K+ Severní Čechy,a.s., TES Media,s.r.o., INTES,a.s., Kabel Plus,a.s. MDR 3 INTES,a.s. Mini max - Movies Hurt Jaromír (hotel PAY TV) Channel

40 MTV Intercable Moravia,.s.r.o., CODIS, a.s., Česká národní televizní společnost, s.r.o., Dattelkabel,a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., PILSKABEL TV,a.s., K+ Plus Severní Čechy, a.s., K+ Plus Východní Čechy, a.s., ELSAT,s.r.o., INTES,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., TES Media,s.r.o., TESAS MEDIC, s.r.o., SATER,v.o.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří,s.r.o., SATCA,s.r.o., MAKRO,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., CABTEL mont ZLÍN,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Kabel Plus,a.s., Intercable Bohemia,s.r.o. MUZZIK K+ Praha, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+ CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., TES Media,s.r.o., SATCA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., Kabel Plus,a.s. N 3 K+ Střední Morava,a.s., NTV Cable,s.r.o. National Kabelová televize Kadaň,a.s., Intercable Moravia,s.r.o Geographic Channel NBC Europe Kabel Net Holding,a.s., NBC Super CODIS, a.s., K+ Praha, a.s., K+ CB,a.s., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., SATT,a.s., channel K+ Severní Čechy,a.s., Kabel Net Holding,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o., Jiří Melichar, TES Media,s.r.o., SATCA, s.r.o., TELCOM, s.r.o., INTES,a.s., Kabel Plus,a.s. Nickelodeon Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o. NDR TES Media,s.r.o. NTV K+ Východní Čechy,a.s., TES Media,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., Kabel Plus,a.s., Intercable Bohemia,s.r.o. ONYX K+ Jižní Morava,a.s., Kabel Net Holding, a.s., TES Media,s.r.o., TOP. Spirit,a.s., Kabelová TV Ostrava-jih,s.r.o., K+ Praha,a.s., MAKRO,s.r.o. ORB NTV Cable,s.r.o. ORF 1 K+K cable,v.o.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+ CB,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, K.T.V.M.,s.r.o., NOEL, v.o.s., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TES Media,s.r.o., 3C spol. s r.o., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o., INTES,a.s., KATRO SERVIS,s.r.o., RTV-5,s.r.o., Kabel Plus,a.s.Intercable Moravia,s.r.o., NTV Cable,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. ORF 2 K+K cable, v.o.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+ CB,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, K.T.V.M.,s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., NOEL, v.o.s.,SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TES Media,s.r.o., 3C spol. s r.o., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o., INTES,a.s., KATRO SERVIS,s.r.o., RTV-5,s.r.o., Kabel Plus,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., NTV Cable,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. ORT 1 Dattelkabel,a.s., TES Media,s.r.o., SATCA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o. OSTANKINO K+ Praha, a.s. 1 Phoenix TV SATCA,s.r.o., COMTES CZ, s.r.o. POLONIA AMOS, v.o.s., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., K+ Praha, a.s., K+Severní Čechy,a.s., K+Střední Morava,a.s., K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., TES Media,s.r.o., Kabelová televize Kadaň,a.s., MAKRO,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., F.C.A.,a.s., Intercable Moravia,s.r.o POLONIA 1 CODIS, a.s., K+ Praha, a.s., INTES,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník,s.r.o., Kabelová TV Ostrava- jih,s.r.o., TES Media,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Kabel Plus,a.s. POLONIA 2 INTES,a.s., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o. POLONIA TV INTES, a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., AMOS,v.o.s., Dattelkabel,a.s. POLSAT Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., Kabel+Severní Morava, a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., TELCOM, s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Kabel Net Holding,a.s., AMOS,v.o.s., Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., TES Media,s.r.o., Kabel Plus,a.s. ELSAT,s.r.o., KTPV,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, NTV Cable,s.r.o. POLSAT 2 Kabelová TV Kopřivnice,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR- MONT Pardubice,s.r.o., Kabelová televize Jeseník,s.r.o., NTV Cable, s.r.o. PL 1 K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, AMOS,v.o.s., TM KATEL,a.s., KATRO SERVIS,s.r.o., SATER,v.o.s. PL 2 Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., K+ Východní Čechy, a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., AMOS,v.o.s., TM KATEL,a.s., KATRO SERVIS,s.r.o., SATER,v.o.s. PRO 7 ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Česká národní televizní společnost, s.r.o., Dattelkabel,a.s., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., K+K cable,v.o.s., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová televize Přerov, a.s., MAKRO, s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., 41 PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., NOEL, v.o.s., NOVÁTOR,sbd., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, Keli,s.r.o., INTES,a.s., Jiří Melichar, SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Novák Miroslav, Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Mach Stanislav –M servis Zlín, SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S, SELF servis, s.r.o., SATCA, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TELCOM, s.r.o., TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TESAS MEDIC,s.r.o., TV-MAJ, s.r.o., TM KATEL, a.s., ZELENÁ HORA, s.b.d., 3C spol. s r.o., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o., CATR,s.r.o., Lad.Osif, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., , SATER,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., KTPV,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR-MONT Pardubice,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. QUANTUM TES Media,s.r.o. RAI UNO CABTEL mont Zlín, s.r.o., K+ Praha, a.s., K+Východní Čechy,a.s., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TES Media,s.r.o., Kabel Net Holding, a.s., K+ Severní Čechy, a.s., TOP. Spirit,a.s., Lad.Osif, Dattelkabel,a.s., Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o RAI DUE K.T.V.M.,s.r.o., TES Media,s.r.o., TOP. Spirit,a.s. Rendez-Vous Kabelová televize Elektronika Olomouc,s.r.o. TV-Eurotica ROSSIJA 1 CODIS, a.s., TES Media,s.r.o. RTL ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., Intercable Bohemia,s.r.o., Česká národní televizní společnost, s.r.o., Dattelkabel,a.s., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., K+K cable,v.o.s., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., Mach Stanislav –M servis Zlín, NOEL, v.o.s., NOVÁTOR,sbd., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Keli,s.r.o., SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Novák Miroslav, K.T.V.M.,s.r.o., Jiří Melichar, SATCA, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s.,TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TESAS MEDIC,s.r.o. TM KATEL,a.s., ZELENÁ HORA, s.b.d., Kabel Net Holding, a.s., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o., Lad.Osif, , 3C,s.r.o. , SATER,v.o.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., KABEL OSTROV,s.r.o., MAKRO,s.r.o., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR- MONT Pardubice,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. RTL 1 K+ Východní Čechy,a.s., Florián Jiří, Kabel Net Holding,a.s., SBDO Ledeč n/S. RTL 2 ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Česká národní televizní společnost, s.r.o., Dattelkabel,a.s., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+K cable,v.o.s., K+ Východní Čechy,a.s., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., MAKRO, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., Jiří Melichar, NOVÁTOR, sbd., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, Keli,s.r.o., INTES,a.s., SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., NOEL, v.o.s.,Novák Miroslav, Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., AMOS,v.o.s., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S., SELF servis, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV Ostrava- jih,s.r.o., TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TESAS MEDIC,s.r.o., TM KATEL,a.s., K+ Severní Čechy, a.s., 3C spol. s r.o., TKW,s.r.o., Kabelová TV Kopřivnice,s.r.o., SATER,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., KTPV,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., TETA,s.r.o., COMTES CZ, s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. RTL 7 K+ Praha, a.s., Kabel Net Holding, a.s., K+ Severní Čechy, a.s., Kabelová TV Ostrava-jih,s.r.o. , Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., Městské inženýrské sítě Studénka,a.s., ELSAT,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., AQUA,a.s., STAR-MONT Pardubice,s.r.o., Kabel Plus,a.s. RTL plus CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s, K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., MAKRO, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TELCOM, s.r.o., TV D.I.S., a.s., TV-MAJ, s.r.o., 3C spol. s r.o., Top Spirit,a.s., , ELSAT,s.r.o., Intercable Bohemia,s.r.o., KTPV,a.s., Česká národní televizní společnost,s.r.o. RTP NTV Cable,s.r.o. International RTV Srbija Sat - SAT 1 ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., Česká národní televizní společnost, s.r.o., Dattelkabel,a.s., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., K+K cable,v.o.s., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Mach Stanislav –M servis Zlín, PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., NOEL, v.o.s., NOVÁTOR, s.b.d., K+ Východní Čechy,a.s., TELCOM, s.r.o., K+

42 Střední Morava,a.s., Florián Jiří, Keli,s.r.o., INTES,a.s., SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Jiří Melichar, Novák Miroslav, Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., MAKRO, s.r.o., AMOS,v.o.s., Kabelová televize Přerov, a.s., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV Ostrava- jih,s.r.o., TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TV-MAJ, s.r.o., TESAS MEDIC,s.r.o., TM KATEL,a.s., ZELENÁ HORA , s.b.d., 3C spol. s r.o., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o., CATR,s.r.o., Lad.Osif, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., SATER,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., KTPV,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., SATCA,s.r.o., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., COMTES CZ, s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o. Sci-fi Channel TOP. Spirit,a.s. SKY NEWS Kabelová TV Kadaň, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., SATT,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., TES Media,s.r.o., K+ Severní Čechy, a.s., TOP. Spirit,a.s., SATER,v.o.s., SATCA,s.r.o., COMTES CZ, s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o SKY ONE INTES, a.s. SKY SPORT Intercable Moravia,s.r.o STV 1 Intercable Moravia,s.r.o., CODIS, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., PILSKABEL TV,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., Kabel Net Holding,a.s., Kabelová televize Přerov, a.s., Mach Stanislav –M servis Zlín, NOEL, v.o.s., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TES Media,s.r.o., TM KATEL,a.s., TKW,s.r.o., Kabelová TV Kopřivnice,s.r.o., KTPV,a.s., Městské inženýrské sítě Studénka,a.s., AQUA,a.s., Jiří Florián, KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, RTV-5,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTVcable,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. STV 2 CABTEL mont Zlín, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, INTES,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TES Media,s.r.o., TV-MAJ, s.r.o., 3C spol. s r.o., TKW,s.r.o., Městské inženýrské sítě Studénka,a.s., KTPV,a.s., AQUA,a.s., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, RTV-5,s.r.o., Kabel Plus,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. SUPER 1 NTV Cable,s.r.o. SUPERMAX CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., INTES,a.s., Kabel Net Holding,a.s., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., TES Media,s.r.o., K+ Východní Čechy, a.s., K+ Severní Čechy, a.s., K+Střední Morava,a.s., CATR,s.r.o., Lad.Osif, Městské inženýrské sítě Studénka,a.s., K+ Praha,a.s., K+ CB,a.s., K+ Severní Morava,a.s., K+ Jižní Morava,a.s., PILSKABEL TV,a.s., NOEL,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., ELSAT,s.r.o., KTPV,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., Kabelová televize Kadaň,a.s., SATT,a.s., MAKRO,s.r.o., KABEL OSTROV,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Kabelová televize Elektronika Olomouc,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., Kabelová TV Ostrava-jih,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Kabel Plus,a.s., NTV cable,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. Super RTL ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., CODIS, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, SATT,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., TES Media,s.r.o., K+ Východní Čechy, a.s., SATER,v.o.s.,INTES,a.s., SATCA, s.r.o., MAKRO,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., KATRO SERVIS,s.r.o., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. SUPERSPORT TES Media,s.r.o. SÜDWEST NTV Cable,s.r.o. SÜDWEST 3 „Antény DAKR“,s.r.o. SWF TES Media,s.r.o. TCC-WOX K+K cable, v.o.s. TM – 3 Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, NTV Cable,s.r.o. TNT ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+ Severní Morava, a.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Keli,s.r.o., INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., MAKRO, s.r.o., AMOS,v.o.s., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TM KATEL, a.s., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o., CATR,s.r.o., Městské inženýrské sítě Studénka,a.s., KTPV,a.s., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR-MONT Pardubice,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Kabel Plus,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., Kabelová televize Ostrava,s.r.o. TRAVEL Kabel Net Holding, a.s.

43 CHANNEL TV 1 – - Maďarsko 1 TV 2 – - Maďarsko 2 TV 5 CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., SATCA, s.r.o., TELCOM, s.r.o., K+ Praha, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., K.T.V.M., s.r.o., Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o., TES Media,s.r.o., TOP. Spirit.a.s., Intercable Bohemia,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., K+ Severní Morava,a.s., COMTES CZ,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K+ Severní Morava,a.s., F.C.A.,a.s., Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o. TVE Kabelová TV Ostrava- jih,s.r.o., TES Media,s.r.o., TOP. Spirit,a.s., Intercable Bohemia,s.r.o. International TV Chorvatsko - TVP 1 K+ Severní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Kabelová TV Ostrava- jih, s.r.o., TOP. Spirit,a.s., Stavební bytové družstvo Rožnov, Kabel Plus,a.s. TVP 2 K+ Severní Morava, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, Kabel Plus,a.s. UK Living CATV, s.r.o. Váš Hallmark K+ Severní Morava,s.r.o., K+ CB,a.s., K+ Jižní Morava,a.s., K+ Praha,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., K+ Střední Entertainment Morava,a.s., K+ Východní Čechy,a.s., INTES,a.s., ELSAT,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří,s.r.o., Kabelová televize Kadaň,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., TES Media,s.r.o., SATCA,s.r.o., KABEL OSTROV, s.r.o., MAKRO,s.r.o., Dattelkabel,a.s., AQUA,a.s., PILSKABEL,a.s., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., STAR-MONT Pardubice,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., Kabelová TV Ostrava-jih,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., TELCOM,s.r.o., Kabelová televize Jeseník,s.r.o., MEC Turnov,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., NTV cable,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. VEV - VH-1 Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, TES Media,s.r.o., Kabel Net Holding, a.s., Kabelová TV Ostrava jih,s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., Intes,a.s., ELSAT,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., K.T.V.M.,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., NTV Cable,s.r.o. VIVA ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., HB TV, s.r.o., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+K cable,v.o.s., KABEL OSTROV, s.r.o., KATRO SERVIS,s.r.o., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., MAKRO, s.r.o., AMOS,v.o.s., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., TELCOM, s.r.o., TES Media,s.r.o., TM KATEL,a.s., TV D.I.S., a.s., ZELENÁ HORA, s.b.d., TOP. Spirit,a.s., TKW,s.r.o., Lad.Osif, , SATER,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., ELSAT.s.r.o., KTPV,a.s., Intercable Moravia,s.r.o., K+ Praha, a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. VIVA 2 ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+ CB,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, INTES,a.s., SATT,a.s., Kabelová TV Jeseník,s.r.o., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S., TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., K+ Severní Čechy, a.s., Kabel Net Holding, a.s., Lad.Osif, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., NOEL,v.o.s, KTPV,a.s., MAKRO,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR-MONT Pardubice,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., RTV-5,s.r.o., F.C.A.,a.s. , Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o VOX Intercable Moravia,s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., K+K cable,v.o.s., K+CB,a.s., ELSAT,s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., NOVÁTOR,sbd., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+ Střední Morava,a.s., Keli, s.r.o., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., Jiří Melichar, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, TES Media,s.r.o., TV-MAJ, s.r.o., TESAS MEDIC,s.r.o., TM KATEL,a.s., TOP. Spirit,a.s., , INTES,a.s., Intercable Bohemia,s.r.o., SATCA,s.r.o., K+ Severní Morava,a.s., MAKRO,s.r.o.,

44 Česká národní televizní společnost,s.r.o., AQUA,a.s., TETA,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,s.r.o., KATRO SERVIS,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., K+ Severní Morava,a.s., F.C.A.,a.s., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., MAME Moravské Budějovice,s.r.o. VTV ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Intercable Moravia,s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., HB TV, s.r.o., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+K cable,v.o.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., MAKRO, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., Mach Stanislav -M servis Zlín, NOEL, v.o.s., NOVÁTOR, s.b.d., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Keli, s.r.o., INTES,a.s., Kabelová TV Jeseník,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M., s.r.o., AMOS,v.o.s., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S., TES Media,s.r.o., TM KATEL,a.s.,TV D.I.S., a.s., ZELENÁ HORA, s.b.d., K+ Severní Čechy, a.s., TKW,s.r.o., CATR,s.r.o., SATER,v.o.s., Intercable Bohemia,s.r.o., KTPV,a.s., K+ Jižní Morava, SATT,a.s., KABEL OSTROV,s.r.o., AQUA,a.s., COMTES CZ,s.r.o., KT Elektronika Olomouc,.s.r.o., KATRO SERVIS,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, STAR-MONT Pardubice,s.r.o., „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., RTV-5,s.r.o., Maštalíř Miroslav-MD Elektronik, Kabel Plus,a.s., Kabelová televize Ostrava,s.r.o. WDR TES Litvínov,s.r.o., Kabel Plus,a.s. Weather Kabel Net Holding, a.s. Channel West 3 . WORLD NET Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová World Net USA - ZDF CODIS, a.s., Dattelkabel,a.s., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+K cable,v.o.s., K+CB,a.s., PILSKABEL TV,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo „Život“ Mariánské Lázně, TES Media,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TESAS MEDIC,s.r.o. , TOP. Spirit,a.s., CATR,s.r.o., SATER,v.o.s., SATCA,s.r.o., Česká národní televizní společnost,s.r.o., COMTES CZ,s.r.o., Stavební bytové družstvo Rožnov, „Antény DAKR“,s.r.o., OSEX plus,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV,s.r.o., F.C.A.,a.s., Kabel Plus,a.s., NTV Cable,s.r.o., Kabelová televize Ostrava, s.r.o.

45 PŘÍLOHA 03 IV.3. PLÁN VYUŽITÍ KMITOČTŮ (S PŘIDĚLENÝMI VÝKONY) URČENÝCH PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

Stav ke dni 31.12.1999 Tučný typ písma označuje změny za období 1.1. – 31.12.1999. Uvedené údaje reflektují přidělené kmitočty Radou, ne všechny musí být v současné době tedy v provozu. V tabulkách jsou uvedeny vysílače od 50 W, ostatní jsou vedeny jako převaděče. U ČT jsou uvedeny v tabulce všechna stanoviště, na kterých jsou instalovány vysílače, nikoliv převaděče.

ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ VKV rozhlas

Kmitočty přidělené v České republice pro rozhlasové vysílání v pásmu VKV:

Místo Kmitočet (MHz) Výkon ERP (kW) Stanice Aš – Háj 107,9 0,04 ČRo 1 Brno - Kojál 95,1 100 ČRo 1 Č. Budějovice - Kleť 91,1 100 ČRo 1 Domažlice - Vraní v. 98,0 10 ČRo 1 Hodonín - Babí lom 106,2 10 ČRo 1 Chomutov - Jedlák 98,9 10 ČRo 1 Jeseník - Praděd 91,3 20 ČRo 1 Jihlava - Javořice 90,7 20 ČRo 1 Karlovy Vary - Tři k. 102,6 0,1 ČRo 1 Klatovy - Barák 99,8 10 ČRo 1 Ledeč n./S. - Melech. 102,1 10 ČRo 1 Liberec - Ještěd 95,9 20 ČRo 1 Mariánské Lázně - Dyleň 97,6 1 ČRo 1 Ostrava - Hošťálkovice 101,4 100 ČRo 1 Pardubice - Krásné 89,7 100 ČRo 1 Písek - Jarník 97,0 1 ČRo 1 Plzeň - Krašov 89,1 100 ČRo 1 Plzeň - Radeč 99,2 10 ČRo 1 Praha - Mahler. sady 94,6 5 ČRo 1 Příbram - Orlov 102,2 0,4 ČRo 1 Sušice - Svatobor 90,6 1 ČRo 1 Trutnov - Černá hora 88,5 20 ČRo 1 Třinec - Javorový 92,1 1 ČRo 1 Uherský Brod - Čer.hora 93,0 1 ČRo 1 Ústí nad L. - Buk. h. 90,9 100 ČRo 1 V. Meziříčí - Radhošť 92,5 10 ČRo 1 Votice - Mezivrata 93,1 100 ČRo 1 Vsetín - Bečevná 92,1 0,1 ČRo 1 Zlín - Tlustá hora 99,5 10 ČRo 1 Znojmo - Deblínek 101,2 1 ČRo 1 Brno - Hády 92,6 10 ČRo 2 Č. Budějovice - Včelná 103,7 1 ČRo 2 H. Králové - Hoděšovice 104,7 10 ČRo 2 Jičín - Tábor 106,9 1 ČRo 2 Jihlava – Horní Hutě 107,1 10 ČRo 2 Klatovy – Doubrava 90,3 10 ČRo 2 Kutná Hora – Vysoká 102,2 1 ČRo 2 Liberec – Ještěd 89,9 20 ČRo 2 Plzeň – Krašov 101,7 100 ČRo 2 Praha – Petřín 91,3 0,5 ČRo 2 Třinec – Javorový 101,9 1 ČRo 2 V. Meziříčí – Strážka 89,9 1 ČRo 2 Vrbno p./P.- Anen.v. 103,6 1 ČRo 2 Brno – Hády 90,4 10 ČRo 3 Brno – Kojál 102,0 100 ČRo 3 Č. Budějovice – Kluk 96,1 40 ČRo 3 Hodonín - Babí lom 100,4 10 ČRo 3 Chomutov – Jedlák 96,3 10 ČRo 3 Cheb - Zelená hora 106,2 1 ČRo 3 Jeseník – Praděd 98,2 20 ČRo 3 Jihlava – Javořice 95,4 20 ČRo 3 Kašperské Hory – Javorník 107,2 0,5 ČRo 3 Klatovy – Doubrava 88,6 10 ČRo 3 Liberec – Ještěd 103,9 20 ČRo 3 46 Ostrava – Hošťálkovice 104,8 100 ČRo 3 Pardubice – Krásné 102,7 100 ČRo 3 Písek – Jarník 105,2 1 ČRo 3 Plzeň – Krašov 95,6 100 ČRo 3 Plzeň – Radeč 93,3 10 ČRo 3 Praha – Mahler. sady 105,0 5 ČRo 3 Trutnov - Černá hora 90,5 20 ČRo 3 Uherský Brod - Čer.hora 107,3 1 ČRo 3 Ústí nad L. - Buk. h. 88,8 100 ČRo 3 V. Meziříčí – Radhošť 96,8 10 ČRo 3 Votice – Mezivrata 103,2 100 ČRo 3 Vsetín – Bečevná 98,3 0,1 ČRo 3 Zlín - Tlustá hora 94,8 10 ČRo 3 Znojmo – Deblínek 99,2 1 ČRo 3 Kaplice – Poluška 105,9 0,2 ČRo 3 Varnsdorf - Jedlová hora 88,4 0,2 ČRo 3 Aš – Háj 96,7 1 RS ČRo Brno – Hády 93,1 1 RS ČRo Brno – Kojál 106,5 100 RS ČRo Č. Budějovice – Kleť 106,4 100 RS ČRo Domažlice - Vraní v. 105,3 10 RS ČRo Hodonín - Babí lom 93,6 10 RS ČRo Mariánské Lázně – Dyleň 100,8 1 RS ČRo Chomutov – Jedlák 103,1 10 RS ČRo Jeseník – město 88,7 0,2 RS ČRo Jáchymov – Klínovec 103,4 1 RS ČRo Jeseník – Praděd 106,8 20 RS ČRo Jihlava – Strážník 87,9 10 RS ČRo Karlovy Vary - Tři k. 91,0 1 RS ČRo Klatovy – Barák 102,4 10 RS ČRo Kutná Hora – Vysoká 100,5 1 RS ČRo Liberec – Proseč 102,2 1 RS ČRo Lipník n./Bečvou – Helfštýn 88,7 0,1 RS ČRo Olomouc – Radíkov 92,8 0,8 RS ČRo Ostrava – Hošťálkovice 107,3 2,8 RS ČRo Pardubice – Krásné 100,1 100 RS ČRo Plzeň – Radeč 106,7 10 RS ČRo Praha – Cukrák 100,7 40 RS ČRo Praha - Mahler. sady 92,6 5 RS ČRo Trutnov - Černá hora 101,9 20 RS ČRo Třinec – Javorový 105,3 1 RS ČRo Ústí nad L. - Buk. h. 104,5 100 RS ČRo V. Meziříčí – Radhošť 99,0 10 RS ČRo Vrbno p./P.- Anen.v. 95,5 1 RS ČRo Vsetín – Bečevná 89,5 0,1 RS ČRo Zlín - Tlustá hora 97,5 10 RS ČRo Znojmo – Deblínek 97,3 1 RS ČRo Železná Ruda – Pancíř 95,8 0,2 RS ČRo Varnsdorf - Jedlová hora 98,5 0,2 RS ČRo Praha – Strahov 106,2 0,001 Autokino Strahov Vsetín – Škývarka 95,6 0,1 AZ Rádio Zlín - Tlustá hora 89,6 10 AZ Rádio Brno – Hády 101,3 0,15 BBC Č. Budějovice – město 89,8 1 BBC H. Králové – Hoděšovice 99,1 1 BBC Ostrava – centrum 106,4 1 BBC 2) Plzeň – Krkavec 98,6 1 BBC Praha – Strahov 101,1 1 BBC Ústí nad L. – Klíše 105,8 1 BBC Praha – Malešice 93,7 5 City 93,7 FM Liberec – Vratislavice 91,3 0,5 Classic FM Praha – Mezivrata 97,7 50 Classic FM Praha – Pankrác 98,7 5 Classic FM Tábor – Radimovice 101,8 1 Classic FM Praha - Mahler. sady 89,5 1,6 Country radio Č. Budějovice – Rudolfov 88,4 1 Eldorádio Liberec – Vratislavice 88,1 1 Evropa 2 Praha - Mahler. sady 88,2 5 Evropa 2 Praha – Mezivrata 105,5 94 Evropa 2 Zlín – Příluky 95,5 0,2 Evropa 2 Znojmo – Deblínek 106,7 1 Evropa 2 Ústí nad L. – Krupka 88,0 1 Evropa 2 - Radioclub Ústí nad L. - N. Ves 107,2 0,2 Evropa 2 - Radioclub Brno – Kojál 104,5 100 Frekvence 1 Č. Budějovice – Kleť 94,1 100 Frekvence 1 Jeseník – Praděd 104,3 20 Frekvence 1 Jihlava – Javořice 93,4 20 Frekvence 1 Klatovy – Doubrava 103,8 10 Frekvence 1 Ostrava – Hošťálkovice 91,0 100 Frekvence 1 Pardubice – Krásné 97,4 100 Frekvence 1 47 Plzeň – Krašov 104,1 100 Frekvence 1 Plzeň – Krkavec 89,6 1 Frekvence 1 Praha - Mahler. sady 102,5 5 Frekvence 1 Trutnov - Černá hora 98,4 20 Frekvence 1 Ústí nad L. - Buk. h. 93,5 100 Frekvence 1 V. Meziříčí – Radhošť 94,1 10 Frekvence 1 Zlín – Příluky 105,0 1 Frekvence 1 Klatovy – Doubrava 104,9 0,2 Karolina 104,7 Plzeň – Radeč 104,7 10 Karolina 104,7 Kutná Hora – Kaňk 90,2 1 Kiss 98 FM Poděbrady 91,1 0,1 Kiss 98 FM Praha – Dlabačov 98,1 1 Kiss 98 FM Brno - Hády 88,3 10 Kiss Hády F. Místek – Kubánkov 101,1 1 Kiss Morava Plzeň – Radeč 90,0 10 Kiss ProTon Uh. Hradiště – silo 96,5 0,05 KISS PUBLIKUM 2) Zlín - Tlustá hora 90,3 3,16 KISS PUBLIKUM Praha – Petřín 91,9 1 Rádio 1 Chomutov – Jedlák 98,1 1 Rádio Agara Bystřice - K. Javorník 89,3 0,5 Rádio Apollo Olomouc – Tabulový vrch 95,6 0,25 Rádio Apollo V. Meziříčí – Město 99,8 1 Rádio Apollo Vsetín – Škývarka 101,9 0,1 Rádio Apollo Praha – Malešice 87,8 1 Rádio Blaník Votice - Mezivrata 95,0 100 Rádio Blaník Benešov - Konopiště 91,7 0,2 Rádio Bonton Česká Lípa - hotel 96,9 0,3 Rádio Bonton M. Boleslav - Kosmonosy 94,8 0,1 Rádio Bonton Praha - Zelený pruh 99,7 5 Rádio Bonton Brno - Hády 103,4 1 Rádio Brno Liberec - Ještěd 101,4 20 Rádio CONTACT LIBEREC Česká Lípa - Špičák 99,9 1 Rádio Crystal Varnsdorf - Jedlová hora 90,4 0,2 Rádio Crystal Č. Budějovice - Sirk. 90,5 1 Rádio Č.Budějovice - Evropa 2 Ostrava - Dobroslavice 92,8 1 Rádio Čas - FM Třinec - Javorový 98,3 1 Rádio Čas - FM H. Králové - ZVÚ 96,2 0,1 Rádio Černá Hora Králíky - Suchý v. 87,8 1 Rádio Černá Hora Pardubice - 2 92,6 0,1 Rádio Černá Hora Trutnov - Černá hora 105,3 3 Rádio Černá Hora Děčín - Děč. Sněžník 91,6 1 Rádio Děčín Děčín - město 94,8 0,5 Rádio Děčín Varnsdorf - město 105,0 0,2 Rádio Děčín Mladá Boleslav - Chlum 92,9 1 Rádio Delta 92,9 FM Karlovy Vary - Goet. v. 93,8 1 Rádio Diana Aš - Skřivánčí vrch 90,0 0,05 Rádio Dragon Cheb - Kopeckého ul. 90,0 1 Rádio Dragon Karlovy Vary - Tři k. 99,7 1 Rádio Dragon M. Lázně - Podhora 102,8 1 Rádio Dragon Špindlerův Mlýn - centrum 99,3 0,05 Rádio Duha Vrchlabí Vrchlabí - Žalý 106,4 1 Rádio Duha Vrchlabí Cheb - město 93,2 1 Rádio Egrensis Karlovy Vary - sídliště 88,3 0,2 Rádio Egrensis Marián. Lázně - Dyleň 92,5 1 Rádio Egrensis Liberec - Liberecká výšina 97,1 1 Rádio Euro K Jeseník - Praděd 99,3 10 Rádio Evropa 2 - Morava Pardubice - Opatovice 99,5 1 Rádio Evropa 2 – Východní Čechy Č. Budějovice - Kluk 104,3 32 Rádio Faktor Český Krumlov - vod. 88,0 0,1 Rádio Faktor Kaplice - Poluška 87,6 0,2 Rádio Faktor Pelhřimov - město 98,3 0,2 Rádio Faktor Písek - Kosejřín 93,6 1 Rádio Faktor Tábor - město 88,0 0,2 Rádio Faktor Č. Budějovice - Rudolfov 99,7 0,5 Rádio Faktor 2 2) Beroun - Záhrabská 100,2 0,4 Rádio FM Plus Klatovy - Doubrava 105,8 10 Rádio FM Plus Plzeň - Košutka 106,1 1 Rádio FM Plus Příbram - Drahlín 87,6 0,4 Rádio FM Plus Sušice - Svatobor 88,1 0,15 Rádio FM Plus Toužim - Třebouňský vrch 107,4 0,44 Rádio FM Plus Železná Ruda - Pancíř 97,2 0,2 Rádio FM Plus Olomouc - Pohořany 92,3 5 Rádio Haná Prostějov - Držovice 100,2 0,1 Rádio Haná Přerov - silo 98,6 0,1 Rádio Haná Ostrava - Hošťálkovice 93,7 40 Rádio Hellax Libina - Bradlo 94,4 0,5 Rádio Hity 94,4 Brno - Kojál 87,6 100 Rádio Impuls Č. Budějovice - Kleť 102,9 100 Rádio Impuls Klatovy - Doubrava 94,0 10 Rádio Impuls Jeseník - Praděd 100,9 20 Rádio Impuls 48 Jihlava - Javořice 100,3 20 Rádio Impuls Kašp. Hory - Javorník 98,4 5 Rádio Impuls Ostrava - Hošťálkovice 89,0 100 Rádio Impuls Pardubice - Krásné 106,0 100 Rádio Impuls Plzeň - Krašov 91,4 100 Rádio Impuls Praha - Mahler. sady 96,6 5 Rádio Impuls Trutnov - Černá hora 92,1 20 Rádio Impuls Ústí nad L. - Buk. h. 102,0 100 Rádio Impuls V. Meziříčí - Radhošť 100,5 10 Rádio Impuls Zlín - Tlustá hora 102,3 10 Rádio Impuls Hodonín - Babí lom 88,9 10 Rádio Jih 1) Mladá Boleslav - Chlum 105,7 1 Rádio Jizera 105,7 FM Třebíč - město 98,6 0,5 Rádio Karyon Znojmo - Kasárna 104,2 1 Rádio Karyon Brno - Hády 103,0 10 Rádio Krokodýl Č. Budějovice - město 87,8 0,1 Rádio Krumlov Český Krumlov - Křížák 99,3 1 Rádio Krumlov Pardubice - TKB 91,6 0,5 Rádio Life Praha - Rošického st. 90,3 1 Rádio Limonádový Joe Praha - Strahov 103,7 1 Rádio Melody Tábor - Kotnov 106,8 0,2 Rádio Melody Broumov - město 94,7 0,1 Rádio Metuje Náchod - Dobrošov 92,8 1 Rádio Metuje Vamberk - Libštejn 94,7 0,2 Rádio Metuje Chomutov - Vodárna 90,6 4 Rádio Most Most - město 95,8 0,5 Rádio Most Teplice - vodárna 96,5 0,1 Rádio Most Děčín - Podmokly 89,3 0,2 Rádio North Music Teplice - vodárna 89,3 0,2 Rádio North Music Ústí nad L. - V. Ostrý 95,2 0,5 Rádio North Music Pardubice – Krásné 93,9 100 Rádio OK H. Králové – Hoděšovice 103,4 1 Rádio OK 2) Opava – vodárna 88,6 0,5 Rádio Orion Ostrava – Hošťálkovice 96,4 4 Rádio Orion Třinec – Javorový 98,7 1 Rádio Orion V. Meziříčí – Radhošť 103,9 10 Rádio Orion Jeseník - Praděd 88,1 10 Rádio Orion Písek - Jarník 89,0 1 Rádio Prácheň Příbram - Orlov 99,5 0,4 Rádio Prácheň Benešov - Kozmice 89,3 5 Rádio Presston Šumperk - vyhlídka 96,5 1 Rádio Prima H. Králové - hotel 95,7 0,15 Rádio Profil Havlíčkův Brod - Vršovice 96,3 0,2 Rádio Profil Chotěboř - Počátky 103,6 1 Rádio Profil Pardubice - TKB 96,9 1 Rádio Profil Brno - Hády 107,5 2,88 Rádio Proglas Bystřice p./H. - Hostýn 90,6 0,5 Rádio Proglas Jeseník - Praděd 93,3 20 Rádio Proglas Liberec - Ještěd 97,9 20 Rádio Proglas Příbram – Svatá hora 96,0 0,125 Rádio Proglas Uherský Brod - vodárna 105,7 0,2 Rádio Proglas Kladno – město 92,3 1 Rádio Relax Kralupy - Hostibejk 103,4 0,2 Rádio Relax Rakovník - Louštín 97,4 0,2 Rádio Relax Olomouc - Pohořany 97,1 0,8 Rádio Rubi Šumperk - Temenice 90,0 1 Rádio Rubi Vrbno p. Pradědem - Anenská h. 105,4 1 Rádio Rubi Kašp. Hory - Javorník 91,8 0,5 Rádio Šumava Klatovy - Doubrava 95,2 1 Rádio Šumava Plzeň - Doubravka 91,8 0,2 Rádio Šumava Teplice - vodárna 100,6 2 Rádio TEP Praha - Rošic. stadion 95,3 5 Rádio VOX Jihlava - Strážník 94,3 10 Rádio Vysočina Plzeň - Radeč 101,3 10 Rádio West Plzeň Kutná Hora - Kaňk 106,6 1 Rádio Zlatá Praha Praha - Ládví 97,2 1 Rádio Zlatá Praha Uherský Brod - Čer. hora 96,2 1 Rádio Zlín Vsetín - Bečevná 102,5 0,1 Rádio Zlín Zlín - Mladcová 91,7 5 Rádio Zlín Těrlicko - Babí hora 89,5 1 Radiohrad Třinec - město 97,4 0,2 Radiohrad Praha - Petřín 99,3 1 RFI

1) zahájeno řízení o odnětí licence 2) povolen zkušební provoz

Volné nerušené kmitočty v České republice:

49 Místo Kmitočet (MHz) Výkon ERP (kW) Chomutov 94,2 10 Chomutov 106,5 10

Volné rušené kmitočty v České republice: V České republice jsou další zkoordinované rozhlasové kmitočty v pásmu VKV II, které ale nejsou použitelné z toho důvodu, že jsou blokovány leteckou navigační službou: 7

AM rozhlas

Výkon (kW) Místo Kmitočet (kHz) Program den/noc Topolná 270 750 ČRo 1 Radomyšl 8641) 7 ČRo 2 Domamil 1332 50 ČRo 2 Liblice 639 1500 ČRo 2 Jihlava 981 7 ČRo 2 Ostrava – Svinov 639 30 ČRo 2 Přeštice 954 20 ČRo 2 Karlovy Vary 954 20 ČRo 2 Dobrochov 9541) 200 ČRo 2 České Budějovice 954 30 ČRo 2 Liberec 9541) 3 ČRo 2 Brno – Komárov 900 25 ČRo 2 Lipno 558 1 RS ČRo Tachov 558 1 RS ČRo Broumov 558 1 RS ČRo Ostrava – Svinov 846 2 RS ČRo České Budějovice 12872) 30/30 ČRo 6/RSE Hradec Králové 1071 10/10 ČRo 6/RSE Jihlava 1233 7/7 ČRo 6/RSE Karlovy Vary 12872) 20/20 ČRo 6/RSE Radomyšl 12872) 20/20 ČRo 6/RSE Litomyšl 12872) 150/150 ČRo 6/RSE Mělník – Chloumek 1233 400/400 ČRo 6/RSE Brno – Komárov 1233 25/25 ČRo 6/RSE Brno – Dobrochov 12331) 20/20 ČRo 6/RSE Moravské Budějovice - Domamil 1071 25/250 ČRo 6/RSE Přeštice 12872) 20/20 ČRo 6/RSE Ostrava – Svinov 1233 30/30 ČRo 6/RSE Liberec 12872) 2/2 ČRo 6/RSE Praha – Zbraslav 1062 20/1 Country Rádio Brno - Komárov 1584 1 Country Rádio 1) kmitočet není mezinárodně zkoordinován 2) mezinárodní notifikace je v jednání po rozdělení ČSFR.

Kmitočty využívané Českým rozhlasem - zahraniční vysílání:

Místo Kmitočet (kHz) Výkon ERP (kW) stanice Litomyšl 5930 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 6055 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 6200 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 7345 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 9430 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 9435 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 9435 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 9665 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 9880 100 ČRo 7/Radio Praha

50 Litomyšl 9865 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 11600 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 11615 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 11640 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 13580 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 15255 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 17485 100 ČRo 7/Radio Praha Litomyšl 21745 100 ČRo 7/Radio Praha Tyto kmitočty platí do 05:00 UTC 26.03.2000. Kmitočty se mění 4x ročně v závislosti na sezónních změnách podmínek šíření rádiových vln.

TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

Vysílače přidělené v České republice pro televizní vysílání v celoplošných sítích:

Místo kanál výkon ERP(kW) stanice Brno - Kojál 29 600 ČT 1 Brno - Barvičova ul. 35 100 ČT1 České Budějovice - Kleť 39 600 ČT1 Domažlice - Vraní vrch 41 100 ČT1 Frýdek Místek - Lysá hora 37 600 ČT1 Hradec Králové - Krásné 22 600 ČT1 Cheb - Zelená hora 36 100 ČT1 Chomutov - Jedlák 52 200 ČT1 Jáchymov -Klínovec 38 300 ČT1 Jeseník - Praděd 36 600 ČT1 Jihlava - Javořice 25 600 ČT1 Kdyně - Koráb 36 0,7 ČT1 Klatovy - Barák 22 100 ČT1 Liberec - Ještěd 31 100 ČT1 Mikulov - Děvín 26 300 ČT1 Nový Jičín - Veselský kopec 34 5 ČT1 Olomouc - Radíkov 33 2 ČT1 Ostrava - Hošťálkovice 31 600 ČT1 Pacov - Strážiště 36 100 ČT1 Plzeň - Krašov 31 600 ČT1 Plzeň - Krkavec 34 100 ČT1 Praha - Cukrák 26 1000 ČT1 Praha - Strahov 32 0,4 ČT1 Praha - Mahlerovy sady 51 100 ČT1 Rychnov nad Kněžnou - Litický Chlum 28 5 ČT1 Sušice - Svatobor 35 100 ČT1 Svitavy - Kamenná horka 24 300 ČT1 Špindlerův Mlýn - Medvědín 21 0,08 ČT1 Tábor- Radimovice 27 100 ČT1 Trutnov - Černá hora 23 1000 ČT1 Třebíč - Klučovská hora 28 300 ČT1 Třinec - Javorový 26 0,3 ČT1 Ústí nad Labem - Buková hora 33 600 ČT1 Valašské Klobouky - Ploštiny 25 100 ČT1 Valašské Meziříčí - Radhošť 27 0,1 ČT1 Vimperk - Mařský vrch 32 100 ČT1 Votice - Mezivrata 30 100 ČT1 Vsetín - Bečevná 28 0,03 ČT1 Zlín - Tlustá hora 22 100 ČT1 Žďár nad Sázavou - Harusův kopec 32 100 ČT1 Benešov - město 45 0,01 ČT2 Brno - Kojál 46 600 ČT2 Brno - Barvičova ul. 52 100 ČT2 České Budějovice - Kleť 49 600 ČT2 Domažlice - Vraní vrch 12 1 ČT2 Hradec Králové - Krásné 57 600 ČT2 Cheb - Zelená hora 53 100 ČT2 Chomutov - Jedlák 35 200 ČT2 Jeseník - Praděd 50 300 ČT2 Jihlava - Javořice 42 600 ČT2 Karlovy Vary - Tři kříže 21 0,2 ČT2 Liberec - Ještěd 43 100 ČT2 Mikulov - Děvín 40 300 ČT2 Ostrava - Hošťálkovice 51 100 ČT2 Plzeň - Krašov 48 600 ČT2 Plzeň - Krkavec 27 1,2 ČT2 Praha - Cukrák 53 1000 ČT2 Praha město - Mahlerovy sady 41 100 ČT2 Příbram - kóta Praha 29 20 ČT2

51 Svitavy - Kamenná horka 58 300 ČT2 Šumperk - město 32 0,01 ČT2 Trutnov - Černá hora 40 1000 ČT2 Třebíč - Klučovská hora 45 300 ČT2 Uherský Brod - Velká Javorina 47 20 ČT2 Ústí nad Labem - Buková hora 50 600 ČT2 Valašské Klobouky - Ploštiny 42 100 ČT2 Vimperk - Vraní vrch 47 100 ČT2 Votice - Mezivrata 56 100 ČT2 Vsetín - Bečevná 40 0,03 ČT2 Zlín - Tlustá hora 51 0,2 ČT2 Žďár nad Sázavou - Harusův kopec 49 0,8 ČT2 Brno - Kojál 9 150 NOVA Brno - Barvičova ul. 49 20 NOVA České Budějovice - Kleť 2 100 NOVA Domažlice - Vraní vrch 24 100 NOVA Frýdek Místek - Lysá hora 52 0,25 NOVA Hradec Králové - Krásné 6 100 NOVA Cheb - Zelená hora 26 100 NOVA Jáchymov - Klínovec 7 0,8 NOVA Jeseník - Praděd 53 600 NOVA Jihlava - Javořice 11 35 NOVA Klatovy - Barák 6 1 NOVA Liberec - Ještěd 8 35 NOVA Mikulášovice 44 0,01 NOVA Ostrava - Hošťálkovice 1 100 NOVA Ostrava - Hošťálkovice 42 0,08 NOVA Plzeň - Krašov 10 100 NOVA Praha - Cukrák 1 150 NOVA Praha - Mahlerovy sady 37 100 NOVA Praha - Strahov 39 0,1 NOVA Rychnov nad Kněžnou - Litický Chlum 33 0,2 NOVA Sušice - Svatobor 9 1,60 NOVA Špindlerův Mlýn - Medvědín 32 0,01 NOVA Trutnov - Černá hora 11 1 NOVA Třinec - Javorový 28 0,01 NOVA Uherský Brod - Velká Javorina 21 2,5 NOVA Ústí nad Labem - Buková hora 12 100 NOVA Valašské Meziříčí - Radhošť 6 0,2 NOVA Vsetín - Bečevná 10 0,01 NOVA Zlín - Tlustá hora 41 10 NOVA Beroun 47 0,05 TV PRIMA Blansko 43 0,158 TV PRIMA Boskovice 37 0,05 TV PRIMA Brno - Hády 55 0,1 TV PRIMA České Budějovice - Kleť 33 0,1 TV PRIMA České Budějovice - Včelná 51 0,631 TV PRIMA Děčín 47 0,05 TV PRIMA Havlíčkův Brod 37 0,05 TV PRIMA Hlinsko v Čechách 51 0,05 TV PRIMA Hodonín 50 20 TV PRIMA Hradec Králové 34 20 TV PRIMA Hradec Králové - město 27 0,1 TV PRIMA Chomutov - L 42 0,05 TV PRIMA Jihlava 59 600 TV PRIMA Jihlava - Rudný 47 0,1 TV PRIMA Kadaň 25 0,063 TV PRIMA Karlovy Vary 27 0,2 TV PRIMA Klatovy - Doubrava 45 1 TV PRIMA Králíky 47 0,05 TV PRIMA Kraslice - Sněžná 51 0,063 TV PRIMA Kutná Hora 47 0,100 TV PRIMA Lanškroun 60 0,05 TV PRIMA Liberec 60 100 TV PRIMA Litoměřice 59 0,1 TV PRIMA Louny - vodárna 45 0,079 TV PRIMA Mariánské Lázně 60 100 TV PRIMA Mikulov 30 1 TV PRIMA Milevsko 51 0,1 TV PRIMA Olomouc 60 4 TV PRIMA Ostrava 48 600 TV PRIMA Písek 43 0,05 TV PRIMA Plasy 56 0,05 TV PRIMA Plzeň - město 51 100 TV PRIMA Praha - Cukrák 7 20 TV PRIMA Praha - město 24 100 TV PRIMA Praha - Vokovice 59 0,05 TV PRIMA Prachatice 60 0,05 TV PRIMA Příbram – L 42 0,05 TV PRIMA Rychnov nad Kněžnou 45 100 TV PRIMA 52 Sokolov 55 * 0,1 TV PRIMA Strakonice 40 0,05 TV PRIMA Svitavy 41 300 TV PRIMA Tábor 44 100 TV PRIMA Tábor II 37 0,05 TV PRIMA Teplice 43 0,05 TV PRIMA Ústí nad Labem 47 0,1 TV PRIMA Valašské Klobouky 59 100 TV PRIMA Zlín 58 100 TV PRIMA Železná Ruda II - Pepík 56 0,06 TV PRIMA

* tento kanál je dočasně přesunut z Klínovce do zahájení provozu vysílače Klínovec 100 kW (blokováno armádou).

V síti ČT 1 je zapojeno 452 televizních převaděčů (z toho 14 nových od 1.1. do 31.12.1999). V síti ČT 2 je zapojeno 219 televizních převaděčů (z toho 17 nových od 1.1. do 31.12.1999). V síti Nova je zapojeno 544 televizních převaděčů (z toho 2 nové od 1.1. do 31.12.1999). V síti TV PRIMA je zapojeno 144 televizních převaděčů (z toho 7 nových od 1.1. do 31.12.1999).

Vysílače přidělené v České republice provozovatelům lokálního a regionálního televizního vysílání:

Místo Kanál výkon ERP(kW) Stanice Valašské Klobouky - Ploštiny 59 100 Emurfilm TV Zlín - Tlustá hora 58 100 Emurfilm TV Blansko 43 0,158 FATEM TV Boskovice 37 0,05 FATEM TV Brno - Hády 55 0,1 FATEM TV Hodonín 50 20 FATEM TV Třebíč 52 0,008 FATEM TV Znojmo - Agrodům 55 0,02 FATEM TV Hradec Králové - Chlum 46* 1 Galaxie Praha - Zátorka 11* 0,100 Galaxie Liberec - Ještěd 60 100 GENUS TV České Budějovice - Kleť 33 0,1 Gimi - Elsat České Budějovice - Včelná 51 0,631 Gimi - Elsat Český Krumlov 21 0,04 Gimi - Elsat Jindřichův Hradec 46 0,004 Gimi - Elsat Milevsko 51 0,1 Gimi - Elsat Strakonice 40 0,05 Gimi - Elsat Strakonice 38 0,008 Gimi - Elsat Tábor - Radimovice 44 100 Gimi - Elsat Týn nad Vltavou 45 0,032 Gimi - Elsat Mimoň 28 0,008 INFO KANÁL MIMOŇ Jihlava - Javořice 59 600 STELA Pelhřimov město 52 0,002 STELA Jáchymov - město 56 0,01 TV Vřídlo Karlovy Vary 27 0,2 TV Vřídlo Sokolov 55 0,01 TV Vřídlo Mohelnice 27 0,008 Kabel Plus Mohelnice Nový Jičín 26 0,004 KABEL PLUS NOVÝ JIČÍN Olomouc - město 48 0,004 KABEL PLUS OLOMOUC Olomouc - Radíkov 60 4 KABEL PLUS OLOMOUC Šumperk 26 0,010 KABEL PLUS OLOMOUC Vyškov 60 0,020 KABEL PLUS OLOMOUC Strakonice - město 38 0,008 KABEL PLUS STRAKONICE Konice 48 0,004 KONICE - místní vysílání Batelov 37 0,008 LOCAL TV Batelov Bílovec 45 0,008 LOCAL TV Bílovec Brušperk 26* 0,010 LOCAL TV Brušperk Bystřice nad Olší 44 0,008 LOCAL TV Bystřice Hukvaldy 33 0,008 LOCAL TV Hukvaldy Hutisko - Solanec 45 0,008 LOCAL TV Hutisko Klimkovice 28 0,008 LOCAL TV Klimkovice Kobeřice 56 0,008 LOCAL TV Kobeřice Koryčany 23 0,008 LOCAL TV Koryčany Kravaře 22* 0,010 LOCAL TV Kravaře Nová Bělá 25 0,008 LOCAL TV Nová Bělá Osoblaha 28 0,008 LOCAL TV Osoblaha Příbor 44 0,008 LOCAL TV Příbor Rapotín 42 0,008 LOCAL TV Rapotín Rybí 45 0,008 LOCAL TV Rybí Slavičín 44 0,008 LOCAL TV Slavičín Stará Ves u Rýmařova 42 0,008 LOCAL TV St. Ves u Rým. Sviadnov 44 0,008 LOCAL TV Sviadnov Velká Polom 59* 0,010 LOCAL TV Velká Polom Velká Šťáhle 28 0,008 LOCAL TV Velká Šťáhle Vratimov 33 0,008 LOCAL TV Vratimov Děčín - Popovický vrch 47 0,050 LYRA TV Ústí nad Labem - Klíše 47 0,100 LYRA TV

53 Kynšperk nad Ohří - město 41 0,002 MT Kynšperk Prostřední Bečva 50 0,008 NTV BEČVA Česká Třebová 32 0,032 Puls Havlíčkův Brod 37 0,050 Puls Hlinsko v Čechách 51 0,050 Puls Hradec Králové 34 20 Puls Hradec Králové - město 27 0,100 Puls Králíky - Suchý vrch 47 0,050 Puls Lanškroun 60 0,050 Puls Náchod 42 0,032 Puls Nové Město nad Metují 59 0,020 Puls Police nad Metují 60 0,020 Puls Rychnov nad K. - Litický Chlum 45 100 Puls Svitavy - Kamenná horka 41 300 Puls Špindlerův Mlýn - Labská 58 0,020 Puls Špindlerův Mlýn - Svatý Petr 59 0,020 Puls Trutnov - Šibeniční vrch 48 0,020 Puls Vysoké Mýto - Karosa 51 0,020 Puls Prostějov - město 43 0,008 PVTV Holešov - město 44 0,008 SEKO TV Nový Jičín 26* 0,004 POLAR Ostrava - Hošťálkovice 48 600 POLAR Třeboň - město 51 0,008 Třeboňský Svět Chomutov - město 42 0,008 TV CHOMUTOV Žatec - Starý vrch 44 0,040 TV CHOMUTOV Jablonec nad Nisou - L 45* 0,008 TV Jablonec Stonava - důl 9. květen 29 0,004 TV LOCAL Stonava Kojetín 57 0,008 TV Morava Mohelnice 27 0,008 TV Morava Olomouc 60 4 TV Morava Olomouc - město 48 0,004 TV Morava Šumperk 26 0,010 TV Morava Vyškov 60 0,020 TV Morava Most - sídliště 47 0,008 TV MOST Teplice - vodárna 43 0,008 TV TEPLICE Přerov - město 55 0,010 TV ZUBR PŘEROV Frenštát pod Radhoštěm 22 0,008 TV ART Mariánské Lázně - Dyleň 60 50 Západočeské vysílání Plzeň - Krkavec 51 100 Západočeské vysílání

* kanál, který není sdílen s FTV Premiéra, spol. s r.o.

54 Volné zkoordinované TV kanály v ČR:

Místo Kanál výkon ERP(kW) Poznámka Karlovy Vary 43 0,200 Kladno 45 0,130 Liberec – město 49 0,032 Opava 45 0,200 Plzeň město - L 37 0,008 Cheb 51 0,100 Tyto kanály jsou blokovány jako náhrady za 12. Strakonice 57 0,050 kanál, plánovaný pro T - DAB Aš 45 100 Tyto kanály jsou uvažovány pro plánovanou 2. Mladá Boleslav 48 100 síť DVB - T Ostrava 39 30 Hradec Králové 44 1 Předpokládá se výrazné omezení notifikovaných výkonů ERP s ohledem na stávající síť TV Rakovník 28 20 vysílačů.

V České republice je navíc, dle referenční databáze ČTÚ, 491 neobsazených zkoordinovaných TV kanálů. Značná část z nich je však nepoužitelná zejména z toho důvodu, že některé kanály jsou nevyškrtnuté duplicity nebo jsou nekompatibilní se stávající sítí provozovaných vysílačů. Použitelnost každého z evidovaných kanálů je možno kvalifikovaně potvrdit nebo vyvrátit jen na základě jednotlivých detailních rozborů, případně zkušebních provozů a jejich vyhodnocení.

55 PŘÍLOHA 04 IV.4. STRUČNÝ PŘEHLED AKTUÁLNÍCH MOŽNOSTÍ VYUŽITÍ KMITOČTOVÉHO SPEKTRA V ČR PRO ROZHLASOVÉ A TV VYSÍLÁNÍ

Zpracoval Testcom podle objednávky Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 23.11.1999

1. Úvod

V přehledu je provedena účelová analýza Národní kmitočtové tabulky (NKT - revize listopad 1999) z hlediska možností využít některé části kmitočtového spektra pro rozhlasové nebo televizní vysílání. Analýza je komentována s využitím informací ze zdrojů mimo NKT, jimiž disponuje TESTCOM na základě kontaktů v ČR i v zahraničí. Kompetence v těchto pásmech a dopad legislativního stavu jsou komentovány jen v nezbytném rozsahu, protože podrobná analýza, ač by byla velmi užitečná z hledisek potřebné informovanosti, by si vyžádala mnohem větší objem prací, který by za daných termínových podmínek nyní přesahoval fyzické možnosti zpracovatelů. Ti jej však považují za zvládnutelný za podmínek, které by mohly být dohodnuty mimo rámec této spěšné zakázky.

2. Širší rozsah problému

Radiokomunikační služby ve smyslu Radiokomunikačního řádu (dále jen Řádu) jsou rozlišeny na několik desítek druhů (viz ustanovení S1.19 až S1.60 Řádu). Jednou z nich je rozhlasová služba, která, jak TESTCOM opětovně vysvětluje české odborné veřejnosti, zahrnuje i televizi. Ve smyslu ustanovení č. S1.38 a S1.39 Řádu je to služba, jejíž vysílání, ať již terestrická nebo družicová, jsou určena k přímému příjmu širokou veřejností. Topologicky (prostorově) se jedná o jednosměrný rádiový přenos bod-plocha, od čehož se odvíjejí specifické technické činnosti, zaměřené na zabezpečení přímého příjmu s jakostí zaručovanou příslušnými normami, a na hospodárnost při opakovaném užívání disponibilních kmitočtových kanálů.

Radiokomunikační služby jiné než rozhlasové mají svá kmitočtová i topologická specifika, jež jsou diktována požadavky dané služby, a jimiž je dále diktováno nejen rozmístění jejich stanic (prostorové struktury) v jejich sítích, ale také energetické bilance příslušných rádiových přenosů. Reagujeme zde na zmínku v zadání, že by v ČR bylo možné uvažovat o provozu rozhlasové služby i v pásmech, která jí nejsou přidělena na mezinárodní ani na národní úrovni. Řád připouští užívání kmitočtových pásem odlišným způsobem než je uvedeno v Tabulce kmitočtových přidělení (viz S4.4), ovšem s výslovnou podmínkou, že rádiové rušení způsobené takovýmto užíváním nezpůsobí vně hranic dané země větší rušení, než by nastávalo od provozu zkoordinovaných stanic služeb provozovaných v souladu s Tabulkou. Je třeba dodat, že rádiové provozy typu rozhlasové služby jsou poměrně velmi náročné na své rádiové okolí (obtížně slučitelné s provozy jiných služeb), a právě proto jim byla téměř vždy celosvětově přidělována vyhrazená (exklusivní) kmitočtová pásma.

Pro vnitrostátní úvahu z toho plyne, že vyčlenění některého úseku kmitočtového spektra užívaného v ČR jinou než rozhlasovou službou právě pro tuto rozhlasovou službu, by nejen vedlo k rozsáhlým omezením rádiových provozů u rezidentních uživatelů původní služby, ale způsobilo by současně těžko řešitelné koexistenční problémy s telekomunikačními správami sousedních zemí.

Jako příklad uveďme situaci koexistence pohyblivé služby v ČR v bývalém rozhlasovém pásmu VKV 1 (66-73 MHz) s rozhlasovou službou v Polsku, kde se v tomto pásmu navzdory masivnímu technickému i administrativnímu tlaku sousedních telekomunikačních správ nevzdali FM rozhlasového vysílání. Ve svém důsledku to dodnes vede k průměrné redukci použitelnosti tohoto pásma v ČR pro mobilní aplikace zhruba o 25- 35%, ovšem v oblastech sousedících s Polskem je toto procento mnohem vyšší.

3. Specifické aktuální situace

Poznámka – Tato část je strukturována hybridně (aplikace x vzestupná řada kmitočtů)

3.1 Generální povolení ČTÚ

Nebylo nalezeno žádné existující Generální povolení (GP), v jehož rámci by bylo možné otevřít možnost pro rozhlasové nebo televizní vysílání.

3.2 AM rozhlas na dlouhých a středních vlnách

56 Situace v pásmech 149,5 – 283,5 kHz (DV) a 526,5-1606,5 kHz (SV) je do značné míry ustálená a NKT ji na dobu nejméně do konce r. 2001 potvrzuje. Změny ve vysílání větších výkonů v ČR ani v zahraničí se nepředpokládají. Zde by však bylo užitečné zadat podrobnější studii obsazenosti obou jmenovaných úseků spektra za účelem nalezení a zkoordinování dalších kmitočtů pro vysílače menších výkonů podobně jako se zdařilo u Country Rádia (Praha-Zbraslav, 1062 kHz).

3.3 AM zahraniční vysílání na KV

Toto vysílání, odbavované ze střediska Litomyšl (Pohodlí), nabylo nového významu v souvislosti s vyproštěním se ČR z politické izolace a dále s masivním nárůstem cest našich občanů do zahraničí. Slyšitelnost v rozmezí Evropy je průměrná až nadprůměrná. Problémem zůstávají vysílání na kmitočtech, které jsou mimo pásma přidělená pro rozhlas.

NKT vnitrostátně nijak neomezuje mezinárodní přidělení KV rozhlasové službě. Na druhé straně ovšem jsou některá česká KV rozhlasová vysílání stále ještě provozována na kmitočtech, které jsou mimo mezinárodně přidělená pásma, což se při mezinárodních setkáních nemíjí s kritikou. NKT tyto případy pomíjí. Bez nároku na úplnost jde např. o kmitočty 5835 kHz, 5930 kHz, 6200 kHz, 7345 kHz, 7350 kHz, 9425 kHz, 9430 kHz a 11600 kHz. Bylo by zapotřebí, aby Rada spolu s regulačním orgánem (ČTÚ) zjednala v tomto smyslu přiměřenou nápravu. Je ovšem pravda, že ani jiné světově zavedené rozhlasové společnosti (BBC, např. kmitočty 5745 kHz, 9410 kHz a 15070 kHz) nemají v tomto smyslu čisté lustrum.

Výhledově je situace v KV pásmech stabilizovaná. K vysílání jsou zapotřebí značné prostředky, takže okruh zájemců je a patrně i do budoucna zůstane omezený. Zpracovatel nemá signály, že by se v dohledné budoucnosti objevil jiný než veřejnoprávní dodavatel programů.

3.4 VKV-FM rozhlas

Jde o pásmo 87,5-108 MHz. Zde jsou kmitočtové kanály sdíleny veřejnoprávními a soukromými provozovateli. Je možno konstatovat, že toto pásmo v současné době zaznamenává kulminaci zájmu všech rozhlasových provozovatelů. Mezinárodní přidělení pásem ani NKT zde nepředpokládají v dohledné budoucnosti žádné změny. Technika digitálního přenosu rozhlasu (DAB) je nyní stále více spojována s digitalizací televize (DVB) a původní rychlý vzestup DAB, který by se byl dotknul i pásma 87,5-108 MHz nelze nyní prognózovat tak spolehlivě jako zhruba před 5 lety. Ne všichni nynější provozovatelé si navíc uvědomují řadu technických omezení, která musí dnes i v budoucnu na toto atraktivní pásmo být ze zákona aplikována.

Jde zejména o koexistenci s rádiovými prostředky letecké navigace, které užívají kmitočty těsně nad shora jmenovaným pásmem. Veškeré služby letecké radionavigace mají povahu bezpečnostních služeb, takže jsou principiálně z hlediska přednosti přístupu ke spektru nadřazeny všem aplikacím, které bezpečnostní povahu nemají, včetně rozhlasové služby bez rozdílu provozovatelů. Tato situace bude trvat i do vzdálenější budoucnosti, protože pro přechod rozhlasových vysílání na digitální modulaci ani pro přechod letecké radionavigace na pokročilejší techniky a technologie (MLS v pásmu 5 GHz) nelze dnes stanovit spolehlivé trendy.

Dílčím závěrem může být, že dosavadní režim využívání pásma 87,5-108 MHz se v dohledné budoucnosti nezmění.

3.5 Digitální rozhlas

Digitální formy přenosu na dlouhých, středních a krátkých vlnách jsou ve světě ve stádiu experimentů. Z hlediska kompatibility s klasickým AM DSB nebo SSB vysíláním se nepředpokládají problémy, a proto ani mezinárodní tabulka rozdělení kmitočtů ani NKT neobsahují v této věci žádná preventivní opatření.

Pro zavedení digitálního rozhlasu na VKV a UKV existuje tzv. Wiesbadenský plán z r. 1995, přesněji „Special Arrangement of the European Conference of Postal and Telecommunication Administrations (CEPT) relating to the use of the bands 47-68 MHz, 87,5-108 MHz, 174-230 MHz, 230-240 MHz and 1452-1492 MHz for the introduction of Terrestrial Digital Audio Broadcasting”. V tomto názvu jsou jmenována všechna příslušná pásma. Příděly pro ČR jsou v pásmu 174-230 MHz (kanály 12C a 12D) a v pásmu 1452-1467,5 MHz (kanál LC).

NKT respektuje české příděly ve Wiesbadenském plánu. Priority uživatelů jsou v pásmech 174-230 MHz i 1452- 1467,5 MHz stanoveny tak, aby podporovaly civilní aplikace (ČTÚ a RTV přednostně, MO (necivilní aplikace) podružně).

Porovnáme-li možnosti obou právě jmenovaných pásem pro rozvoj T-DAB v ČR, zjistíme, že současná i výhledová situace obsazení spektra i koordinovatelnost daných přídělů dává v blízkém výhledu jednoznačnou přednost realizaci vysílání T-DAB v pásmu 1452-1467,5 MHz. U realizace na kanálech 12C a 12D je třeba počítat 57 s podstatně vzdálenějším výhledem. Technické i logistické podrobnosti jsou uvedeny ve zprávách k zakázkám, které TESTCOM řešil v létech 1998 a 1999 pro Radu.

3.6 Digitální televize

Digitální přenosy TV nejsou na úrovni ITU-R prozatím výrazně odlišovány od klasických analogových přenosů. Na úrovni CEPT existuje „The Chester 1997 Multilateral Co-ordination Agreement relating to Technical Criteria, Co-ordination Principles and Procedures for the introduction of Terrestrial Digital Video Broadcasting (DVB-T)“. Tento materiál počítá s možností zavádění DVB-T v III., IV. a V. TV pásmu a stanoví technické principy plánování jakož i plánovací parametry. Jiný materiál (ERC Report 25, June 1998) předpokládá pro budoucí realizaci DVB-T jen pásma IV a V.

NKT, jejíž revize se předpokládají zhruba každé 2-3 roky, se v případě DVB-T omezuje pouze na pásmo V. NKT předpokládá využít pro DVB-T kanály 61-69. Z nich jsou pro civilní použití v současné době uvolněny pouze kanály 64, 65 a 66. NKT však již nyní uvádí předpoklad realizace DVB-T i pro zbývající kanály v rozmezí 61-69.

V uvedeném úseku (790-862 MHz) však pro DVB-T existuje nebezpečí z prodlení. Bylo by krajně žádoucí mít co možná nejdříve celoevropský plán DVB-T s konkretizovanými příděly pro kanály 61-69. V Evropě totiž vzrůstá tlak provozovatelů na tyto kanály, na nichž provozují nebo hodlají provozovat klasickou VSB-AM televizi a je obava, že v pozdějším stádiu toto zcela znemožní jakékoli regionální plánování DVB-T. Toto je situace v sousedních zemích ČR, jmenovitě v Rakousku.

ČR by v této věci měla striktně sledovat strategii výhradně digitálního užívání kanálů 61-69. V opačném případě nám pro zavádění DVB-T zbudou jen některé kanály do č. 60, jejichž vyklízení analogovou TV by si při absenci přípravného stádia na kanálech 61-69 vyžádalo neúměrně složitá organizační opatření (tzv. refarming) a vysoké finanční náklady. Dílčí závěr tedy je doporučení zásadně nepovolovat na kanálech 61-69 jiné TV přenosy než digitální.

Pásmo 1452-1492 MHz je Řádem i NKT určeno pouze pro družicový a/nebo zemský digitální rozhlas (DAB), nikoli pro DVB.

3.7 Pásmo 2,1-2,3 GHz

V tomto pásmu dosud operují systémy MMDS, jimž však nová NKT stanoví vyklizení tohoto pásma do 31.12.2000. Je třeba zdůraznit, že u MMDS se jedná o pevnou, nikoli rozhlasovou službu (viz část 2 této zprávy). Po uvedeném datu se bude o provoz v tomto pásmu dělit světový integrovaný systém mobilních radiokomunikací IMT-2000 (nebo jeho evropská verze UMTS) s necivilními aplikacemi (NATO).

Nemá tedy vůbec význam spekulovat o užívání tohoto pásma rozhlasovými aplikacemi.

3.8 Družicová rozhlasová služba v pásmu 2520-2670 MHz

V ČR není toto pásmo dané aplikaci přiděleno. Rovněž ERC Report 25 (červen 1998), obsahující návrh Evropské tabulky společných přidělení, tuto aplikaci neobsahuje.

Ani zde nemá význam spekulovat o užívání tohoto pásma v ČR rozhlasovými aplikacemi.

3.9 Pásmo 10,7-11,7 GHz – DTH

Toto pásmo je mezinárodně, v rámci CEPT i v ČR, přiděleno pouze pevné, družicové pevné (sestupný směr) a pohyblivé službě.

Aplikace DTH je administrativně nezvládnuté použití volně dostupné pokročilé techniky pro neoprávněný individuální příjem signálů družicové pevné služby distribuovaných profesionálním platícím adresátům. Tato aplikace nemá v Evropě ani v ČR nárok na ochranu před rušením instalacemi jiných služeb.

Jakmile v ČR toto pásmo, alespoň jeho úsek 10,7-11,45 GHz, opustí po úspěšném refarmingu TV reportážní instalace (ENG-OB), bude neprodleně využito pro vysokokapacitní radioreléové spoje, které jsou v řadě ostatních pásem drasticky omezovány necivilními aplikacemi.

Proto ani v tomto pásmu nelze počítat s aplikacemi rozhlasové povahy, a to ani v kategorii tzv. terciární služby („no interference, no protection“).

3.10 Pásmo 11,7-12,5 GHz – opěrné pásmo družicové televize (BSS) 58 Toto pásmo je na úrovni ITU-R předmětem intenzivních příprav na přeplánování BSS. ČR má zatím přiděleno 5 analogových TV kanálů v horních 400 MHz z pozice 17E. Ukazuje se však, že technické oddělení Unie při sestavování plánu v r. 1997 přehlédlo podanou ohlášku Lucemburska na provoz prakticky týchž kmitočtů z pozice 19,2E, což, jak je zřejmé, není s naším přídělem slučitelné pro malou prostorovou diskriminaci pozemské přijímací antény. ČR spolu s Chorvatskem, Maďarskem a Slovenskem podala začátkem prosince 1999 do ITU žádost o analýzu modelového multinárodního svazku BSS, který by užíval celé 800 MHz pásmo a příslušných 40 kanálů by bylo možno přijímat v každé z jmenovaných zemí. To by v případě schůdnosti realizace takovéhoto svazku znamenalo vyklizení celého pásma 11,7-12,5 GHz všemi aplikacemi jinými než BSS počínaje rokem 2002.

Do konečného vyjasnění situace okolo přeplánování BSS nelze uvažovat o využití tohoto pásma nově povolovanými distribučními systémy, s výjimkou existujícího AML pracujícího dnes na dožití v úseku 12,1-12,5 GHz. Částečně jasno vnese do této otázky konference WRC-2000 (květen 2000), avšak definitivní revize plánu BSS bude zpracována a schválena nejspíše až v r. 2002.

3.11 Pásmo 40,5-43,5 GHz – multimediální bezdrátové systémy (MWS)

Pro uplatnění systémů MWS v rámci zemí CEPT bylo přijato v červnu 1999 rozhodnutí ERC/DEC/(99)15. Tento dokument vymezil kmitočtové pásmo pro systémy MWS v rozsahu 40,5 – 43,5 GHz. Tím se toto kmitočtové pásmo řadí jednoznačně do popředí zájmu budoucích provozovatelů, kteří chtějí zajišťovat služby distribučního typu ( MVDS ) případně chtějí budovat interaktivní systémy MWS. 3 GHz kmitočtového spektra poskytují dostatečnou kapacitu pro veškeré rádiové aplikace v současnosti i do budoucnosti s horizontem nejméně 10 let. CEPT ani ETSI však doposud nevydaly doporučení k harmonizaci kmitočtového plánování v tomto kmitočtovém pásmu. To je podle ČTÚ důvodem, proč doposud nebylo zahájeno přidělování kmitočtů v tomto kmitočtovém pásmu. NKT počítá s tímto pásmem jak s cílovým pro refarming MVDS i point-to multipoint provozů z nižších pásem. Výsledky práce pracovních týmů CEPT (PT29, SE19, NTDG 40) však ukazují, že detailní harmonizaci kmitočtového plánování tak, jak je známá z kmitočtových pásem např. 3,5 GHz (TR14-03) nebo 26 GHz (TR13- 02) pro FWA systémy, nebude možno v pásmu MWS uplatnit. Důvodem je obrovský rozsah služeb, který budou MWS poskytovat, a tedy i velmi široké spektrum technologických standardů, které bude uplatněno. Proto se harmonizace kmitočtového plánování v tomto úseku pravděpodobně pouze omezí na doporučení využití jednotlivých částí spektra pro pevnou a rozhlasovou službu, a dále na doporučení částí spektra pro provoz FDD a TDD.

Na základě známých výsledků prací na harmonizaci kmitočtového plánování pro MWS (práce NTDG 40 a Workshop MWS, Mainz 12. – 13./10/99) lze doporučit pro ČR následující návrh využití spektra MWS 40,5 – 43,5 GHz: ______Úsek služba počet kanálů @ šíře Poznámka (GHz) + druh duplexu ______

40,5 - 41,5 pevná 35 @ 28 MHz Down-Streams FDD/TDMA 41,5-41,75 pevná 10 @ 25 MHz TDD 41,75- 42,5 rozhlasová 18+1 @ 39 MHz MPT 1560 nebo 24+1 @ 29,5 MHz MPT 1550 (lokál. operátoři) 42,5 - 43,5 pevná 35 @ 28 MHz Up-Streams FDD/TDMA

Podstatné na uvedeném návrhu je to, že díky vlastnostem šíření signálu v uvedeném kmitočtovém pásmu, by bylo již nyní možno podle tohoto návrhu pro lokální operátory přidělovat kmitočty pro provoz lokálních analogových systémů MVDS s kapacitou do 24 kanálů, bez časového omezení. Vzhledem k požadavkům operátorů a k nutnosti poskytnout pro operátory MMDS náhradu v perspektivním pásmu, by takový přístup byl velmi vhodný. Pochopitelně provoz analogových systémů by byl umožněn pouze lokálním operátorům. Samozřejmě by nebylo možno přidělovat kmitočty na vytváření celoplošných analogových sítí ( např. pokrytí Prahy ). Takový záměr je možné uskutečnit pouze s využitím digitální technologie.

59 Zahájení přidělování kmitočtů operátorům MVDS systémů by vtomto pojetí znamenalo pouze první krok k žádoucímu využití spektra MWS 40,5 – 43,5 GHz, a to bez ohrožení jeho dalšího postupného zaplňování plnohodnotnými digitálními multimediálními systémy v budoucnu.

4. Závěr

Je podán stručný přehled možností, které v současné době i v dohledné budoucnosti dává kmitočtové spektrum v ČR pro služby rozhlasové povahy a pro příslušné podpůrné (distribuční) aplikace. Zpracovatelé mohou tento přehled podle případných dalších upřesnění podrobněji zaměřit na některé specifické pásmo nebo druh služby.

60 PŘÍLOHA 05 IV.5. JEDNACÍ ŘÁD RADY ČESKÉ REPUBLIKY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

Článek 1. Svolávání zasedání

1. Řádné zasedání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále Rady) svolává předseda Rady v souladu se schváleným pracovním plánem Rady nebo v případě potřeby, vždy však nejméně jednou za měsíc. Čas, místo a návrh programu příštího zasedání Rady mohou být rovněž určeny rozhodnutím Rady na zasedání Rady. Termín zasedání se stanoví nejméně s desetidenním předstihem. O konání zasedání musí být vyrozuměni všichni členové Rady, nejméně 7 kalendářních dní před termínem zasedání. 2. V případě naléhavé nutnosti nebo požádají-li o to alespoň čtyři členové Rady může předseda svolat mimořádné zasedání Rady. V tomto případě nemusí být dodrženy podmínky uvedené v odst. 1. Svolávající zajistí, aby členové Rady byli o konání mimořádného zasedání prokazatelně vyrozuměni nejméně 2 dny před termínem zasedání. Na mimořádném zasedání Rady nelze volit orgány Rady, schvalovat jmenování vedoucího Úřadu Rady a rozhodovat o udělování nebo odnímání licence. 3. Svolané zasedání může předseda zrušit tak, aby byl prokazatelně učiněn pokus vyrozumět o zrušení zasedání všechny členy Rady nejméně 1 kalendářní den před termínem zasedání. Důvod zrušení zasedání musí být zařazen jako jednací bod na dalším zasedání. 4. V případě nepřítomnosti předsedy plní jeho povinnosti podle tohoto článku místopředsedové Rady podle pořadí.

Článek 2. Podklady a program zasedání 5. Předběžný program řádného zasedání Rady připravují předseda a vedoucí Úřadu zpravidla s místopředsedy. Předběžný program mimořádného zasedání připravuje předseda Rady. 6. Jednací podklady připravuje Úřad. Základem pro sestavení programu je časový sled přicházejících podnětů. 7. Na přípravě jednacích podkladů k jednotlivým bodům se podle potřeby podílejí určení členové Rady (zpravodajové). 8. Úplné podklady pro zasedání jsou k dispozici členům Rady nejméně čtyři dny před zasedáním; podklady pro mimořádné zasedání jsou předávány členům Rady podle možností co nejdříve po svolání. (Způsob přípravy jednacích podkladů Úřadem je upraven Organizačním řádem Úřadu, případně usnesením Rady).

Článek 3. Jednání Rady při zasedání 9. Rada je schopna usnášení, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina členů Rady. 10. Zasedání Rady se s výjimkou uzavřených zasedání zúčastní vedoucí Úřadu, nerozhodne-li Rada jinak. Z rozhodnutí Rady se zasedání mohou zúčastnit i další přizvané osoby. 11. Zasedání Rady, případně jeho část, je uzavřené, navrhne-li to předseda, nebo pokud se pro to vysloví nejméně čtyři členové Rady. 12. Zasedání řídí předseda, místopředsedové (podle pořadí) nebo jimi pověřený člen Rady (dále jen předsedající). 13. Program zasedání se schvaluje jako prvý bod zasedání. V průběhu zasedání je možno podat návrh na změnu programu, ne však v průběhu rozpravy či hlasování. Projednávání každého bodu se zpravidla skládá z úvodního slova (přednese předsedající, pracovník Úřadu nebo zpravodaj), rozpravy, formulace návrhů a příp. hlasování. K jednotlivým bodům zasedání Rada: - hlasuje o návrhu usnesení (v původní nebo pozměněné podobě) nebo - bere tyto body na vědomí nebo - odkládá je. 14. Rozpravu řídí předsedající nebo jím pověřený člen Rady. Předsedající přiděluje slovo v pořadí, v jakém se diskutující přihlásili do rozpravy. Krátké technické připomínky, nepřinášející věcné návrhy řešení projednávaného bodu ani návrhy k hlasování, lze umožnit mimo pořadí. Předsedající může vstupovat do rozpravy kdykoliv mimo pořadí. Předsedající může odebrat slovo během rozpravy, jestliže se příspěvek netýká projednávaného bodu a nejde o technickou připomínku nebo procedurální návrh. 15. Návrhy k hlasování mohou podávat pouze členové Rady. 16. Kdykoliv kromě průběhu hlasování lze podat procedurální návrh, který se smí týkat pouze postupu dalšího jednání (nikoliv věcného řešení). O procedurálním návrhu dá předsedající hlasovat neprodleně po jeho formulování (bez rozpravy). 17. Na základě procedurálního návrhu člena Rady lze pro konkrétní jednací bod hlasováním stanovit limit pro trvání i počet vystoupení jednotlivých členů Rady. 18. Nehlásí-li se již žádný přítomný do rozpravy, předsedající rozpravu ukončí a dá hlasovat o návrzích v obráceném pořadí, než jak byly podány. 19. Rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů. 20. Hlasování Rady je veřejné nebo tajné. Nerozhodne-li jinak, hlasuje Rada tajně: - na uzavřeném zasedání Rady

61 - o volbě předsedy a místopředsedy Rady - o jmenování a odvolání vedoucího Úřadu Rady - o podnětu k oznámení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR podle čl. VI. Statutu Rady (viz § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 103/1992 Sb.) - o návrzích na udělení a odnětí licencí. 21. V jednacím bodu Různé nelze projednávat záležitosti, vyžadující hlasování. 22. Během jednání při zasedání Rady musí být mobilní telefony přítomných účastníků zasedání vypnuty.

Článek 4. Přerušení zasedání 23. Předsedající může z vážných důvodů rozhodnout o přerušení zasedání. V takovém případě se musí zbývající část zasedání Rady uskutečnit do deseti dnů.

Článek 5. Zápisy ze zasedání 24. Zápisy ze zasedání Rady pořizuje zapisovatel, jímž je pracovník Úřadu. Zápisy z uzavřených zasedání Rady pořizuje člen Rady, pověřený k tomu předsedajícím. 25. O hlasování o udělení a odnětí licence, o věcech, jež jsou předmětem tajného hlasování, případně o dalších věcech, jež mají povahu správního rozhodnutí, je vždy vyhotoven písemný protokol o hlasování. Protokol podepisují všichni členové Rady přítomní na zasedání. Za podpis člena Rady, který nebyl hlasování přítomen, se tato skutečnost označí písmenem "N". Protokol se stává součástí spisu a není veřejný. 26. Zápis ze zasedání je samostatným bodem programu nejbližšího následujícího zasedání Rady. Členové Rady mohou v rámci schvalování zápisu vznášet námitky formální povahy, které zapisovatel opraví ve schvalovaném textu před schválením, a námitky věcné povahy, které jsou neprodleně projednány s rozpravou a hlasováním. Námitka směřující ke změně povahy schváleného návrhu usnesení (skrytá revokace) je nepřípustná. Konečné znění zápisu se schvaluje jako celek hlasováním. 27. Vedoucí Úřadu zodpovídá za archivování usnesení Rady po dobu 15 let.

Článek 6. Rozhodování korespondenčním hlasováním 28. V případě nezbytnosti může Rada rozhodnout korespondenčním hlasováním. O průběhu projednávání korespondenčním hlasováním vede Úřad průběžný termínový zápis se záznamem stanovisek kontaktovaných členů Rady. Na nejbližším zasedání Rady je záležitost projednaná korespondenčním hlasováním zařazena jako standardní jednací bod (včetně jednacích podkladů) k případné rozpravě; součástí podkladů je i zápis průběhu korespondenčního hlasování. Ve standardním hlasovacím protokolu o výsledcích projednávání se uvede, že šlo o korespondenční hlasování.

Článek 7. Licenční řízení 29. Rada vyhlašuje licenční řízení na technický prostředek a typ vysílání. 30. Žádost o licenci je posuzována na základě slyšení žadatele na zasedání Rady. Veřejné slyšení podle čl. III. Statutu Rady je ústní jednání ve smyslu § 21 správního řádu, které je otevřeno veřejnosti. Slyšení má vždy charakter zasedání Rady. 31. Rada uvědomí veřejnost o datu a místu veřejného slyšení a o přehledu žádostí o licence.

Článek 8. Styk s provozovateli vysílání a veřejností 32. Formami styku Rady s veřejností jsou zejména návštěvní den, tisková zpráva a tisková konference. 33. Rada vyhlašuje pro veřejnost za účelem projednání jejích požadavků a námětů návštěvní dny, zpravidla 1x v měsíci. Úřad Rady pořizuje záznam z jednání během návštěvního dne. 34. Stykem Rady s veřejností a sdělovacími prostředky je pověřen mluvčí Rady, kterého jmenuje Rada na návrh svého člena. Povinností mluvčího je seznamovat veřejnost s přijatými rozhodnutími, stanovisky a názory Rady. Je nepřípustné, aby mluvčí tato rozhodnutí, stanoviska a názory komentoval nebo doplňoval osobními postoji, které nebyly přijaty Radou. 35. Při kontaktu s veřejností člen Rady sděluje oficiální stanoviska Rady. Pokud prezentuje své osobní názory, pak je povinen je takto označit. Toto rozlišení je člen Rady povinen dodržovat i při publikační činnosti.

Článek 9. Závěrečná ustanovení 36. Nároky a povinnosti členů Rady z hlediska výkonu jejich funkce a aktivity členů Rady v období mezi zasedáními upravují obecně závazné právní předpisy a interní předpisy Rady. 37. Tento jednací řád nabyl účinnosti k 31.3.1999.

62 PŘÍLOHA 06 IV.6. PLNĚNÍ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU V ROCE 1999 kapitola 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Rozpočet Skutečnost % plnění Ukazatel schválený po změnách 3:02 1 2 3 4

Souhrnné ukazatele

Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace 62 62,00 80,16 129,29 celkem

VÝDAJE CELKEM 32 244 34 430,00 31 994,83 92,93

Dílčí ukazatele výdajů

Jednotné dílčí ukazatele

Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci 9 337 11 344,00 11 344,00 100,00 z toho: platy zaměstnanců 6 261 6 261,00 6 261,00 100,00 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *) 3 268 3 971,00 3 890,17 97,96 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb 125 125,00 125,00 100,00 Výdaje účelové určené na financování reprodukce investiční majetku 2 051 1 901,00 1 900,24 99,96

*) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění

NÁVRH UKAZATELŮ ROZPOČTU PRO ROK 2000 kapitola 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Souhrnné ukazatele v tisících Kč Příjmy nedaňové a kapitálové a přijaté dotace celkem 62 Výdaje celkem 32 988

Dílčí ukazatele výdajů v tisících Kč Jednotné dílčí ukazatele Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci 11 485 z toho: platy zaměstnanců 6 261 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *) 4 020 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb 125 Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku 1 641 celkem

Specifické dílčí ukazatele Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle 1 641 přílohy č. 7

*) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění

63 PŘÍLOHA 07

IV.7. STANOVISKA RADY K PŘÍPADU „MAJOR ZEMAN“ NA ČT 1

Rada vyzývá vedení ČT, aby přehodnotilo svůj záměr odvysílat seriál „Třicet případů majora Zemana“. Vedle ostatních negativních souvislostí se ČT odvysíláním tohoto seriálu vystavuje podezření z porušení platných zákonů. Za obzvláště znepokojivou skutečnost Rada pokládá fakt, že k uvedení tohoto seriálu dochází ve veřejnoprávním médiu.

V Praze dne 14.9.1999

Na svém 19. zasedání dne 28.9. 1999 Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodla na základě vyhodnocení monitoringu vysílání prvních dílů seriálu „Třicet návratů“, že oznámí České televizi zahájení správního řízení dle § 20 zákona o vysílání pro porušení povinností stanovených tímto zákonem. Rada nařizuje ústní jednání ve věci. Toto rozhodnutí Rada opírá o porušování § 9 a § 5 zákona o vysílání.

Na podzim minulého roku vedení ČT Radu informovalo o svém záměru seriál „Třicet případů majora Zemana“ s různými úpravami vysílat. Rada se k záměru stavěla kriticky, stejně jako zástupci Konfederace politických vězňů, které Rada přijala. Vedením ČT bylo tehdy Radě přislíbeno, že před vlastní realizací tohoto záměru bude Radu podrobně informovat. To se však bohužel nestalo.

V souvislosti s negativními ohlasy veřejnosti na záměr ČT vysílat seriál „Třicet návratů“, vyzvala Rada ještě před zahájením vysílání vedení ČT, aby svůj záměr přehodnotilo. Na tuto výzvu Rady reagoval 14.9. 1999 generální ředitel ČT Jakub Puchalský, že považuje názor Rady za závažný, ale seriál přesto odvysílá. Negativní postoj k záměru ČT pak Rada dále specifikovala v dopisu generálnímu řediteli Jakubu Puchalskému ze dne 27. 9. 1999.

Rada dospěla k závěru, že uvádění seriálu „Třicet návratů“ v doposud prezentované podobě, je v rozporu s veřejnoprávním posláním a povinnostmi České televize. Základním posláním České televize je sloužit veřejnému zájmu. Po výzvě Rady, která nebyla akceptována, po vyhodnocení odpovědi vedení ČT na tuto výzvu, po vyhodnocení odvysílaných dílů včetně negativních reakcí veřejnosti zahájila Rada ve věci správní řízení, jehož cílem je uvedení vysílání veřejnoprávní České televize do souladu s jejím posláním, stanoveným zákony.

V Praze dne 28.9.1999

64 PŘÍLOHA 08 IV.8. SEZNAM SOUDNÍCH SPORŮ, ŘEŠENÝCH NEBO ZAHÁJENÝCH V ROCE 1999

Spory zahájené v roce 1996

Rada podala žalobu proti šéfredaktoru pořadu Volejte řediteli TV Nova o opravu nepravdivých údajů. Řízení proběhlo u Městského soudu v Praze pod čj. 31 C 88/96. Žaloba byla částečně uznána a částečně zamítnuta rozsudkem z 12.5.1998, proti zamítavé části rozsudku Rada ČR podala odvolání k Vrchnímu soudu. Vrchní soud v odvolacím řízení vedeném pod čj. 2 Co 150/98-62 napadenou zamítavou část výroku Městského soudu ve věci samé a ve výroku o nákladech řízení rozsudkem ze dne 12.1.1999 potvrdil.

Spory zahájené v roce 1997

Medes, s.r.o. - opravný prostředek proti rozhodnutí o odnětí licence čj. Ro/53/97. Řízení proběhlo u Městského soudu v Praze pod čj. 38 Ca 173/97 – 21. Rozhodnutí Rady ČR bylo rozsudkem ze dne 15.9.1998 potvrzeno. Proti rozhodnutí soudu byla podána stížnost k Ústavnímu soudu pod čj. III ÚS 488/98. Ústavní soud usnesením ze dne 11.3.1999 ústavní stížnost pro neopodstatněnost návrhu odmítl.

Česká televize - opravný prostředek proti rozhodnutí o pokutě ve výši 750 000,- Kč za porušování předpisů pro vysílání reklam čj. Rpo/143/97. Řízení vedeno u Městského soudu v Praze pod čj. 28 Ca 325/97. Opravný prostředek soud usnesením ze dne 22.2. 1999 odmítl.

Spory zahájené v roce 1998

Brožík – žaloba o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Obvodní soud pro Prahu 10 vedl řízení ve věci pod čj. 9 C 31/97 –71 a žalobu rozsudkem ze dne 28.6.1999 zamítl. Navrhovatel se proti rozhodnutí obvodního soudu odvolal.

North Video, s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o neudělení licence čj. Rn/202/97. Okresní soud v Ústí nad Labem věc postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu věcně příslušnému.

Radio Sprint, s.r.o. – opravný prostředek proti zamítnutí změny ve společnosti provozovatele vysílání čj. Rz/47/98. Vrchní soud postoupil věc Městskému soudu v Praze. Městský soud v Praze postoupil věc Krajskému soudu v Ostravě. Řízení bylo vedeno pod čj. 22 Ca 7/99. Krajský soud opravný prostředek usnesením ze dne 30.9.1999 jako opožděný odmítl.

Kabelová televize Ostrava – Jih, s.r.o. – opravný prostředek proti udělení pokuty ve výši 300. 000,- Kč za nezařazení TV Prima do kabelových rozvodů čj. Rpo/108/98. Řízení pod čj. 22 Ca 278/18-13 Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 10.7. 1998 zastavil. Proti rozhodnutí soudu podala společnost dne 28.9. 1998 ústavní stížnost.

Radio Sprint, s.r.o. – opravný prostředek proti zamítnutí zkušebního synchronního provozu čj. Rz/100/98. Řízení zahájil Městský soud v Praze, který věc postoupil jako místně nepříslušný Krajskému soudu v Ostravě. Řízení bylo vedeno pod čj. 22 Ca 1/99 – 34. Krajský soud v Ostravě opravný prostředek usnesením ze dne 30.9.1999 odmítl.

Radio Sprint, s.r.o. – opravný prostředek proti neudělení licence čj. Rn/126/98. Řízení zahájil Městský soud v Praze a usnesením ze dne 30.11. 1998 věc postoupil Krajskému soudu v Ostravě. Řízení bylo vedeno pod čj. 22 Ca 20/99-22. Krajský soud v Ostravě opravný prostředek usnesením ze dne 15.10.1999 jako opožděný odmítl.

CET 21, s.r.o. – opravný prostředek proti uložení pokuty ve výši 2 000 000,- Kč za pořad „Áčko“, kterým mohl být ohrožen psychický nebo morální vývoj dětí a mladistvých čj. Rpo/136/98. Řízení probíhá u Městského soudu v Praze pod čj.28 Ca 312/98.

65 Valc a.s. Brno – opravný prostředek proti rozhodnutí o změně licence čj. Rz/199/98. Městský soud věc postoupil Krajskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému usnesením ze dne 30.10. 1998. Řízení je vedeno u Krajského soudu v Brně pod čj. 30 Ca 229/98.

ZAK TV, s.r.o. Plzeň – opravný prostředek proti rozhodnutí o změně licence čj. Rz /154/98 . Řízení u Krajského soudu v Plzni pod čj. 30 Ca 205/98. Řízení bylo na základě zpětvzetí opravného prostředku usnesením ze dne 28.9.1999 zastaveno.

Radio Sprint, spol. s r. o. – žaloba na vydání rozhodnutí o povinnosti vyhotovit licenci se změnou doby platnosti. Řízení u Městského soudu v Praze pod čj. 38 Ca 321/98 – 12. Soud usnesením ze dne 29.1.1999 řízení zastavil.

CET 21 s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o zamítnutí změny licence, spočívající v převodu obchodního podílu čj. Rz/264/98/2400. Řízení vedl Městský soud v Praze pod čj. 28 Ca 353/98 - 42. Soud usnesením ze dne 20.4. 1999 řízení zastavil.

Ateliéry Zlín a.s. – opravný prostředek proti rozhodnutí o změně licence čj. Rz/248/98. Řízení vedl Krajský soud v Brně pod čj. 29 Ca 409/98 – 24. Pro nezaplacení soudního poplatku soud řízení usnesením ze dne 1.3.1999 zastavil .

Ateliery Zlín a.s. – opravný prostředek proti rozhodnutí o změně licence čj. Rz/276/98. Řízení u Krajského soudu v Brně pod čj. 29 Ca 5/99 – 11. Pro nezaplacení soudního poplatku soud řízení usnesením ze dne 22.3.1999 zastavil.

Václav Patka - opravný prostředek proti rozhodnutí o změně licence, spočívající ve změně programové skladby čj. Rz/ 356/99, postoupen Vrchním soudem v Praze Krajskému soudu v Hradci Králové. Řízení vedeno pod čj. 31 Ca 206/99 – 13. Soud usnesením ze dne 10.12.1999 řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti zastavil.

FATEM TV a.s. - opravný prostředek proti rozhodnutí o změně licence, spočívající ve změně programové skladby čj. Rz/361/98, postoupeno usnesením Vrchního soudu čj. 2 A 415/99 – 7 ze dne 2.9.1999 Krajskému soudu v Brně. Řízení je vedeno pod čj. 30 Ca/311/99.

Kaskol spol. s r.o. - opravný prostředek proti rozhodnutí o neudělení licence čj. Rn/209/98. Žaloba proti společnosti Londa,, s.r.o. Řízení Městského soudu v Praze pod čj. 38 Ca 356/98. Soud opravný prostředek rozsudkem zamítl.

KT Elektronika Olomouc, s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o pokutě čj. Rpo/152/98. Řízení vedeno pod čj. 22 Ca 201/99. Krajský soud rozsudkem ze dne 15.10.1999 rozhodnutí zrušil a věc vrátil zpět k dalšímu řízení.

Rádio Jih,, s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o odnětí licence čj. Ro/188/98. Soudní řízení probíhá u Krajského soudu v Brně pod čj. 30 Ca 50/99.

ZAK TV, s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o změně vysílacího schématu čj. Rz/365/98. Řízení u Městského soudu v Plzni pod čj. 30 Ca 363/99. Soud usnesením ze dne 30.11.1999 řízení na základě zpětvzetí zastavil.

Spory zahájené v roce 1999

TRIANGL, spol. s r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o neudělení licence čj. Rn/28/99. Soudní řízení probíhá u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod čj. 15 Ca 218/99.

Radio Prima, s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o zamítnutí změny ve společnosti provozovatele vysílání čj. Rz/301/99. Soudní řízení probíhá u Krajského soudu v Ostravě pod čj. 22 Ca 523/99.

AMBO, s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o změně licence čj. Rz/143/99/1863. Řízení probíhá u Krajského soudu v Plzni pod čj. 30 Ca 439/99.

RTV – 5, s.r.o. – opravný prostředek proti rozhodnutí o pokutě čj. Rpo/2/99. Řízení probíhá u Krajského soudu v Brně pod čj. 30 Ca 359/99.

66 PŘÍLOHA 09

IV.9. PŘÍPOMÍNKY RADY K NÁVRHŮM ZÁKONŮ

IV.9.1. PŘIPOMÍNKY RADY K NÁVRHU ZÁKONA O PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ze dne 3. září 1999

Nejdříve uvádíme obecný souhrn připomínek Rady, vztahující se spíše k duchu návrhu zákona. Opíráme se rovněž o expertní právní analýzy, které Rada v této věci zadala.

1. Návrh předkladatele je mnohem důkladněji propracován než předchozí verze. Přesto se jeví, že návrh nevytváří optimální prostředí pro fungování elektronických médií, je zbytečně podrobný v částech, které lze řešit Statutem a Jednacím Řádem Rady, obsahuje celou řadu nových ustanovení sankční povahy, která jsou vágně definována a budou činit problémy při praktické aplikaci. Mnohá ustanovení jsou duplicitní s jinými ustanoveními samotného zákona i se správním řádem. Zákon zakládá zcela nová procesní pravidla odlišná od správního řádu. Ta však nejsou v zákoně jednotná – vyskytují se různě u jednotlivých věcných ustanovení a tak zakládají různá procesní pravidla pro analogické postupy.

2. Jednotlivé oddíly návrhu zákona nejsou řazeny systematicky, takže je značně nepřehledný. Návrh kasuisticky řeší některé problémy, ale není dostatečně namířen do budoucnosti, zejména s ohledem na předpokládaný nástup digitalizace. Dvojinstanční princip rozhodování regulačního orgánu není propracován. Taková úprava nezaručuje právní jistotu a přehled právní úpravy. Pravidla postupu správního orgánu by měla být jednotná, upravená přehledně a pro jednotlivé okruhy vzhledem ke svému rozsahu způsobem analogickým správnímu řádu pro umožnění zásadní orientace v procesu a tím vyloučení chyb, což se právě v použitém řešení ne zcela podařilo.

3. Výrazné zvýšení exekutivního charakteru návrhu oproti platné legislativní úpravě přináší dále značné riziko nárůstu státního dirigismu. To se projevuje zejména ve změněné koncepci dosavadního regulačního orgánu sui generis vytvořeného v duchu doporučení Evropského parlamentu číslo 1147/91. Zcela v rozporu s tímto doporučením jsme v navrhované úpravě zaznamenali velmi výrazný posun regulačního orgánu do podoby klasického ústředního orgánu státní správy. Zvolený princip právní diskontinuity Úřadu se současnou Radou není podle našeho názoru dosavadní praxí zdůvodněn a Rada tuto diskontinuitu považuje za nežádoucí. Specifická vazba Vedoucího Úřadu na Parlament představuje neobvyklý prvek a je oslabením nezávislosti Úřadu. Návrh bude velmi náročný pro státní rozpočet, protože bude třeba navýšit počet zaměstnanců, a další s tím související investice na sdělovací techniku, zařízení, vybavení, administrativní zajištění atd. Je to nevhodné v době snižování rozpočtu a stavu zaměstnanců.

4. Návrh je v mnoha ohledech dle našeho názoru nedůvodně přísnější než Direktiva a Konvence. Podrobnější výhrady jsou uvedeny u jednotlivých ustanovení.

Závěr:

Rada doporučuje formou novely předložit Poslanecké sněmovně jen tu část návrhu zákona, která zahrnuje Direktivou požadované úpravy. Ostatní části návrhu pak doporučujeme předložit k podrobné kvalifikované diskusi s odborníky na obchodní právo, správní právo, právo občanské a mediální.

Upozorňujeme, že rozbor není vyčerpávající, neboť v krátké časové lhůtě, kterou jsme k připomínkám měli, nebylo možné jednotlivá ustanovení rozebrat dostatečně detailně a komplexně. Absence připomínky tedy neznamená bezvýhradný souhlas s takovým ustanovením.

67 Připomínky k jednotlivým ustanovením

Hlava I Obecná ustanovení

Vymezení základních pojmů:

§ 2, písm. a) definice rozhlasového a televizního vysílání zahrnuje (stejně jako současně platný zákon) kromě šíření programů do pojmu vysílání i šíření zvukových a obrazových informací. Zákon by měl jednoznačněji vymezit, zda pod pojem vysílání a tedy i pod působnost tohoto zákona spadá šíření různých doplňkových informačních služeb, využívajících část vysílacího kmitočtového spektra kromě teletextu - např. šíření elektronických programových průvodců ("electronic programme guides") a poskytování jiných např. on-line interaktivních služeb programového charakteru využívajících možností digitální technologie a alternativních způsobů distribuce včetně Internetu. V § 142 zákona se předpokládá do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona vypracování koncepce strategie přechodu na digitální a rozhlasové vysílání. Nicméně, bez ohledu na případné legislativní dopady této strategie, by měly být v tomto zákoně přesněji vymezeny kompetence vysílací a telekomunikační regulace s ohledem na různé doplňkové služby, které nemají charakter telekomunikačních služeb a nejsou poskytovány na individuální objednávku.

Totéž se týká regulačního režimu digitálních multiplexů, neboť podle stávající definice nelze provozovatele multiplexu podřadit pod pojem provozovatele původního ani převzatého vysílání. Bylo by vhodné provozovatele multiplexu definovat v zákoně a podřadit pod režim regulace vysílacího zákona. Režim registrace se vztahuje jen na šíření převzatého vysílání a je proto pro regulaci provozování digitálního multiplexu nedostatečný. Bylo by nesystémovým řešením, nemajícím dosud obdoby v zahraničních úpravách, podřadit provozovatele multiplexu pod režim telekomunikační služby, protože prostřednictvím telekomunikační regulace by pak bylo možné nepřímo rozhodovat o regulaci obsahu vysílání ("content regulation").

V důvodové zprávě k § 2 uvádí předkladatel, že pojem rozhlasového a televizního vysílání zahrnuje i přenos programů určených pro veřejnost od původního provozovatele k provozovatelům převzatého vysílání - pro toto tvrzení nenacházíme žádnou oporu v zákoně a zasluhovalo by bližší vysvětlení - do režimu vysílání by pak spadaly činnosti spočívající pouze v transportu signálu s programem od jednoho provozovatele k druhému, což je typická telekomunikační služba, která se výslovně podle zákona za vysílání nepovažuje. Zřejmě se jedná o nepřesnou interpretaci definice televizního vysílání v Direktivě ("….it includes the communication of programmes between undertakings with a view to their being relayed to the public"), která jako pojmový znak uvádí veřejné šíření takto sdělovaných pořadů, což se nevztahuje na přenos různých programových výměn (např. programová výměna v systému Eurovize, příjem šotů zpravodajských agentur apod.).

V negativní definici rozhlasového a televizního vysílání se uvádí, že za vysílání se nepovažuje poskytování telekomunikačních služeb na individuální objednávku, které nezahrnují televizní nebo rozhlasové programy. A contrario se tudíž za vysílání považuje poskytování telekomunikačních on-line služeb nabízejících televizní a především rozhlasové programy prostřednictvím Internetu. Rovněž toto negativní vymezení by zasluhovalo bližší vysvětlení v důvodové zprávě.

§ 2, písm b) definice převzatého vysílání nezahrnuje šíření převzatých programů prostřednictvím společných televizních antén. V případě, že je v komplexu budov funkčně k sobě náležejících (sídliště, hotelový komplex, universitní komplex, obchodní centrum apod.) šířeno původní vysílání, neposkytuje zákon úpravu, zda takové vysílání obecně spadá pod režim tohoto zákona.

§ 2 (c) definice provozovatele rozhlasového a televizního vysílání neobsahuje definiční znak tohoto pojmu obsažený v Konvenci a v Direktivě, stanovící, že provozovatel nemusí programy sám vysílat, ale může je nechat vysílat třetími osobami (např. organizacemi spojů), které zabezpečují tuto telekomunikační službu šíření signálu provozovatele vysílání, aniž by byli považováni za provozovatele převzatého vysílání.

§ 2 (d) definice provozovatele převzatého vysílání rovněž neobsahuje možnost, aby provozovatel převzatého vysílání tyto programy převzatého vysílání nechal šířit třetími osobami (typicky např. prostřednictvím kabelové sítě třetí osoby).

§ 2 (e) definici pořadu by bylo vhodné nahradit nebo doplnit pojmem programová část (popř. programový prvek - item of programme service). Je nezbytné důsledně zpřesnit používání termínů „program“ a „pořad“, anebo pracovat s jinou dvojicí termínů, nejspíše „program“ a „část programu (programový prvek)“ Druhé řešení je výhodnější, neboť řeší i modernější formy, jako např. programový tok. Tuto úpravu je samozřejmě nutné promítnout do všech následujících relevantních ustanovení. Toto řešení lépe vyhovuje specifikům rozhlasového vysílání s ohledem na požadavek oddělitelnosti, o jehož obtížné splnitelnosti se důvodová zpráva zmiňuje.

68 § 2 (k) navrhujeme vypustit slovo záměrné. Záměrnost (úmysl) se obtížně prokazuje např. proti námitce, že jde o technickou chybu („krátkodobý výpadek mazací hlavy způsobil, že v záznamu zůstaly dva framy pořadu, který byl shledán pornografický a proto byl smazán = nevysílán“).

§ 2 (n) definice skryté reklamy by měla zdůraznit záměrné sledování reklamního účelu, aby bylo možné přesněji odlišit případy "bezděčného" reklamního vyznění některých pořadů, zejména pokud za vysílání skryté reklamy není poskytnuta úplata nebo jiná protihodnota.

S malými výhradami uvedenými výše jsou definice pojmů kompatibilní s definicemi stejných pojmů v Konvenci a Direktivě.

§ 4 Úřad

Změna koncepce regulačního orgánu není v DS dostatečně zdůvodněna (popravdě není zdůvodněna vůbec). Návrh znamená výrazný posun od nezávislého regulačního orgánu běžného ve většině zemí EU k modelu exekutivnímu, jak to vyjadřuje i změna názvu (ale především celá konstrukce orgánu). Pokus o dvojstupňovost rozhodování (odvolání k Radě) je konstruován násilně, je v rozporu s kolektivním rozhodováním (které je principem nezávislého regulačního orgánu médií na rozdíl od osobní zodpovědnosti ministra atp.) a především v důsledku dvojrole vedoucího Úřadu je tautologický. Tento bod v krystalické podobě ukazuje, že exekutivní model byl při tvorbě zákona rozhodující. Zásadně nedoporučujeme přejmenovávat dosavadní struktury, neboť takováto úprava tak zásadní zásah neodůvodňuje. Připomínku označujeme jako zásadní.

§ 5 Působnost Úřadu

§ 5 písm. (b) doporučujeme zařadit Úřad jako standardní připomínkové místo ve smyslu legislativního řádu.

§ 5 písm. (d) není zcela jednoznačně vymezena kompetence Úřadu a ČTÚ při správě kmitočtového spektra u udělování licencí - Úřad by měl rozhodovat o přidělení konkrétních kmitočtů provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání formou souboru technických parametrů - v části zákona pojednávající o licenčním řízení není rovněž tato činnost Úřadu zmíněna, pouze se v § 39 a v § 45 zmiňuje, že rozhodnutí o udělení licence obsahuje kmitočty. Tento odstavec je nevyvážený, a to tím, že je akcentováno plánování.

§ 5 písm. (g) měla by být výslovně zmíněna působnost Úřadu jako druhoinstančního orgánu a v zákoně by mělo být specifikováno jak rozhoduje Úřad (resp. Rada Úřadu) v prvé a v druhé instanci (blíže v poznámkách k licenčnímu a registračnímu řízení).

§ 6 Organizace Úřadu

Viz zásadní námitka k § 5.

§ 6 (1) Za orgán Úřadu je označen chybně místopředseda Úřadu a naopak není zmíněna jako orgán Kancelář Úřadu (tj. nynější Úřad Rady).

§ 6 (2) Není jasné, z jakého důvodu by měla schvalovat Poslanecká sněmovna Jednací řád Rady - Poslanecká sněmovna neschvaluje ani jednací řády rad ČRo a ČT. Při sebemenší změně jednacího řádu by bylo nutné žádat Poslaneckou sněmovnu o souhlas.

§ 7 Vedoucí Úřadu

§ 7 (1), (2), (6) Kompetence Vedoucího Úadu je stanovena v příliš úzké vazbě na PSP. Tato vazba by měla být jen nepřímá k posílení nezávislosti Úřadu jako orgánu sui generis v omezeném rozsahu vykonávajícím státní správu a jeho činnosti by mohl spíše stanovit Statut a jednací řád Rady. Tímto vydělením Vedoucího Úřadu mimo Radu a jeho přímou volbou a odvolatelností Poslaneckou sněmovnou prakticky kdykoli bez vymezení bližších kritérií (Poslanecká sněmovna sama určuje "závažné nedostatky" jeho činnosti pro odvolání bez vazby na opětovné neschválení Výroční zprávy Úřadu) je Vedoucí Úřadu de facto v přímém podřízení Poslanecké sněmovny a tím může dojít k politizaci této funkce a ohrožení nezávislosti Rady jako celku. Přímá volba Vedoucího Úřadu Poslaneckou sněmovnou může možná zdůraznit jeho větší autoritu navenek, ale prakticky zeslabuje funkce Rady jako kolektivního orgánu. Pouze z § 9 pojednávajícím o místopředsedovi Rady lze nepřímo dovodit, že Vedoucí Úřadu předsedá Radě.

69 § 7 (2) § 8 (4) ve vazbě na § 140 omezení pro volbu Vedoucího a členů Rady Úřadu se projeví ve vztahu k volitelnosti stávajících nebo bývalých členů současné Rady, i když návrh zákona vychází z konstrukce zrušení současné Rady přímo zákonem a jejím nahrazením nově konstituovaným orgánem - tj. z principu právní diskontinuity tohoto orgánu.

§ 7 (3) Požadavek vysokoškolského vzdělání je diskriminující zejména ke spoluobčanům, jimž nebylo za minulého režimu povoleno získat toto vzdělání a vylučuje - stejně jako požadavek dosažení 30 let věku (jako u Senátu) - apriorně značný okruh občanů z možnosti zastávat tuto funkci - totéž platí pro kritéria pro volbu členů Rady Úřadu, kde je věkový limit 25 let.

§ 7 (8) Pojem "zaměstnanec Úřadu" není jasný - má se jím zřejmě na mysli vedoucí Kanceláře Úřadu, funkci vedoucího Úřadu by měl vykonávat po takovou přechodnou dobu vždy některý z členů Rady, která má 13 členů.

§ 8 Rada Úřadu

§ 8 (3) Není jasné ani z procesních předpisů zákona (ani podpůrně ze správního řádu v části pojednávající o rozkladu) jak rozhoduje Rada v prvé instanci a jak rozhoduje jako odvolací orgán v druhé instanci, v tomto odstavci se pouze rozlišuje mezi rozhodováním Rady ve věcných a v procedurálních záležitostech. Podle návrhu by Rada rozhodovala ve stejném složení o odvolání proti svému vlastnímu rozhodnutí a to stejným způsobem, což obecně popírá princip přezkoumání rozhodnutí správního orgánu - nebo se počítalo s tím, že některá rozhodnutí bude činit Kancelář Úřadu, resp. Rada v užším složení a druhoinstanční rozhodování bude činit celá Rada? Koho vlastně považuje předkladatel zákona za Úřad, jehož správní rozhodování ve vymezených případech (registrace, změny registrace a pokuty) přezkoumává Rada Úřadu ? Zde návrh zákona potřebnou úpravu neobsahuje, Statut ani jednací Řád nemohou řešit speciální úpravu správního rozhodování (tj. změnu zákonné úpravy) , naopak řadu jiných ustanovení návrhu lze upravit Statutem a Jednacím Řádem, což by zpřehlednilo a zjednodušilo návrh zákona, a do zákonné úpravy nepatří.

§ 8 (4) Postrádáme dosavadní formulaci o zastoupení různých názorových proudů v Radě. Její vynechání nelze hodnotit jinak než jako ústup od plurality. Za těchto okolností by Rada nemohla zastupovat zájem veřejnosti. Tato připomínka je zásadní.

§ 9 Místopředseda Rady Úřadu

§ 9 (1), (2), (3), (4) patří do Statutu Rady stejně jako většina ustanovení Hlavy II

§ 10 Kancelář Úřadu

§ 10 (2) Vedoucí Kanceláře Úřadu by měl být v rámci zachování principu kolektivního rozhodování volen Radou nikoli Vedoucím Úřadu - posiluje to princip odpovědnosti Vedoucího Kanceláře vůči Radě - úzká vazba na Vedoucího Úřadu, který by měl být navíc de facto podřízen Poslanecké sněmovně není vhodná. Opět patří do Statutu.

§ 11 Neslučitelnost

§ 11 (3), (4) Zahrnutí osob blízkých do kritérií neslučitelnosti pro členy Úřadu nadbytečně omezuje potencionální okruh zájemců o členství v Úřadu.

Zahrnutí kritérií neslučitelnosti pro zaměstnance Úřadu nadbytečně omezuje okruh osob pro potenciální práci v Kanceláři.

Rešerší zákonných úprav jsme zjistili, že povinnosti vyplývající státním funkcionářům, úředníkům, zaměstnancům resp. osobám v postavení, v němž hrozí střet zájmů, spočívající zejména v zneužití informací získaných během výkonu jejich činnosti, jsou následující: - povinnost mlčenlivosti po dobu výkonu této funkce, v některých případech i po skončení činnosti; - zákaz vykonávat po dobu trvání služebního či pracovního poměru resp. veřejné funkce, činnosti, u nichž hrozí střet zájmů, event. vyžádat si souhlas k takové činnosti od zaměstnavatele nebo nadřízeného - oznamovací povinnost o výkonu konkurenční činnosti dotčenou osobou, resp. manželem, a to pouze v menšině případů

Úprava, která je použita v návrhu nového mediálního zákona, je v kontextu výše uvedeného skutečně výrazně nestandardní a diskriminační, nehledě na fakt, že takovéto omezení ohledně budoucího výběru povolání není vyrovnáno žádnou kompenzací a tedy je v rozporu s čl. 26 Listiny.

70 Uvedená ustanovení a zejména odstavec 4 je nepřijatelnou restrikcí občanských práv a v praxi by vyřadila např. potomky členů Rady z celé velké oblasti činností, k níž budou mít zcela přirozeně afinitu. Vypustit. Realizace odst. 3 a 4 by navíc v praxi přinesla naprostou amaterizaci Rady. Tuto připomínku považujeme za zásadní.

§ 12 Podjatost

Tato úprava je duplicitní ke správnímu řádu a není jasné, proč se vztahuje i na zaměstnance Kanceláře, kteří podle návrhu nemají žádné rozhodovací pravomoci .

§ 13 Kontrolní činnost

§ 13 (2) Odvolávka by měla znít na § 14, který definuje rozsah kontrolní činnosti.

§ 14 Práva a povinnosti při provádění kontroly

§ 14 (1) (2) Úřad má při velmi omezeném personálním vybavení pravomoci téměř jako NKÚ - viz osvědčení pro příslušný stupeň utajení - a provozovatelé vysílání mají nadto povinnosti ohlašovat jakékoli změny a žádat o jejich schválení - tato úprava kontroly je nadbytečně podrobná.

§ 15 Rozsah povinné mlčenlivosti vzbuzuje pochybnosti o možnosti Rady poskytovat za těchto okolností výroční zprávu parlamentu a veřejnosti informace o činnosti Rady.

§ 16 (2) Provozovatelé vysílání by mohli být neúměrně zatěžováni povinností bezplatně poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly takto široce formulované.

§ 19 (2) Je třeba upřesnit pojem menšin, takto se vztahuje na menšiny celého světa.

Hlava II Oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání

§ 21 Obecné předpoklady pro účast v licenčním řízení

§ 21 (1) (2) Současný zákon v § 12 (5) umožňuje, aby byl podán návrh na zápis právnické osoby do obchodního rejstříku a této osobě lze vydat rozhodnutí o udělení licence ještě před zápisem do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, že tato osoba byla založena. Není jasné a ani důvodová zpráva to nezmiňuje, proč tuto úpravu návrh nepřevzal. Řada společností se zakládá jen za účelem provozování vysílání a pokud jim není licence udělena, musí provádět likvidaci společnosti se všemi důsledky. U fyzické osoby se přepokládá, že je již před udělením licence zapsána v obchodním rejstříku, což u fyzických osob není nutné. § 3 platného zákona ukládá, dle našeho názoru, povinnost fyzické osobě zapsat se do obchodního rejstříku až po udělení licence.

§ 21 (2) Připuštění organizačních složek zahraničních osob mezi žadatele o udělení oprávnění k provozování vysílání znamená, že veškeré spory z činnosti takové složky na našem území jsou obtížně řešitelné, protože podle OSŘ a podle současné soudní praxe není v procesních věcech organizační složce přiznávána právní subjektivita. Úřad by musel aplikovat při posuzování žádostí těchto složek celou řadu zahraničních norem týkajících se těchto zahraničních osob. Tato připomínka je zásadní.

§ 22 (1) Zákon by měl jednoznačně stanovit, že se zvláštní předpoklady podle (a) (b) (c) posuzují pouze v době podání žádosti o licenci resp. při jejím prodloužení - jinak pokud by se z důvodů dočasné nesolventnosti provozovatele po udělení licence mohlo dovozovat, že se jedná o důvod odnětí licence nebo registrace, protože provozovatel dosáhl licence na základě nepravdivých údajů.

§ 23 Náležitosti žádosti o licenci

§ 23 (1) (e) Naše zákonodárství nezná pojem "výše kapitálu", doporučujeme najít vhodnější ekvivalent tohoto pojmu, obecně používaný v našich právních předpisech

§ 23 (4) (c) Není jasné, jak bude žadatel prokazovat (a Úřad během řízení o udělení licence ověřovat) původ finančních prostředků a nepeněžitých vkladů, tvořících jeho základní jmění - důvodová zpráva neposkytuje žádné vodítko - bude to čestné prohlášení žadatele podle odstavce (j) jehož později prokázaná nepravdivost bude sankcionována odnětím licence dosažené na základě nepravdivých údajů ? Dle našich zjištění je zjišťování těchto skutečností velmi obtížné i orgány k tomu speciálně zřízenými.

§ 23 (4) (e) Odvolávka na obchodní zákoník pro účely posouzení jednání ve shodě není jasná. Obchodní zákoník úpravou jednání ve shodě chrání práva menšinových vlastníků v rámci jedné obchodní společnosti nikoli mezi 71 společnostmi navzájem a ve vztazích mezi provozovateli vysílání navzájem může vznikat řada smluv či neformálních ujednání (např. společný nákup vysílacích práv k některým programům, společný výzkum sledovanosti, neformální programová koordinace umožňující nekonkurovat si navzájem nasazením stejných programových formátů ve stejném čase, dohoda o zařazení reklamních bloků ve stejných vysílacích časech, společný prodej reklamy přes jedno mediální zastupitelství), které samy o sobě ještě neznamenají nutnost intervence regulátora. Obecně zákaz dohod porušujících či omezujících hospodářskou soutěž obsahuje zvláštní úprava zákona o ochraně hospodářské soutěže a jednání ve shodě může být postiženo zvláštním zákonem, tedy i obchodním zákoníkem u ochrany menšinových vlastníků v rámci jedné obchodní společnosti. Opět by zde mohlo dojít k odnětí licence dosažené na základě nepravdivých údajů, pokud provozovatel vysílání po udělení licence obdobné závazky charakterizované jako jednání ve shodě přijme. Úprava je nesprávná.

§ 23 (4) (h) Jaké doklady mohou, pokud možno nezpochybnitelně, osvědčit původ finančních prostředků - stejný problém jako u bodu (e) výše. Nepochybně správné úsilí předkladatele o větší transparentnost v záležitosti financování vysílání by mělo být realizovatelné v rámci omezených kapacit Úřadu a při vědomí zákonem stanoveného poměrně krátkého rozhodovacího období při udělení oprávnění k vysílání.

§ 23 (4) (j) doporučujeme doplnit čestné prohlášení

§ 23 (5) je nutno rozšířit o aktivity „dcer a matek“ žadatele

§ 25 Měla by být uvedena lhůta, ve které Úřad žádost odmítne. Zákon by měl obecně u jakéhokoli doplňování žádostí uvést, že po dobu doplnění žádosti se společné řízení nepřerušuje. Tam, kde se lhůty staví, by tato skutečnost měla být rovněž výslovně uvedena, jinak dojde k nežádoucím interpretačním sporům.

§ 26 Co se stane, když soud vyhoví žadateli a odmítnutí žádosti zamítne. Zde by měl mít soud zákonem stanovenou lhůtu pro rozhodnutí. Na rozdíl od jiných ustanovení není zde stanovena soudu lhůta k přezkoumání tohoto podání, pokud se však lhůta pro projednání odvolání nepodaří prosadit, což zatím potvrzují dosavadní legislativní snahy, dojde k neřešitelným situacím a zmatečnému licenčnímu řízení.

§ 27 Mezi další kritéria by měl být uveden přínos žadatele k rozvoji digitálního vysílání nebo obecně k zavádění moderních vysílacích technologií a připravenost žadatele k informačnímu značení pořadů. Výčet kritérií přeformulovat na demonstrativní.

§ 27 (a) místo „zachování“ navrhujeme „zajištění“ doporučujeme strukturovat toto ustanovení, aby mělo logickou stavbu, např. kritéria v písm. (a) rozdělit na dvě

§ 29 (2) Nepřímý převod licence Toto ustanovení je terminologicky nesprávné jako text zákonné normy - (… za nepřímý převod se považuje stav, kdy …. vhodnější by bylo …. za nepřímý převod se považuje jednání provozovatele, protože zákon nesankcionuje stav, ale jednání ) a je velmi problematické z hlediska možnosti jeho účelové interpretace Úřadem k faktické likvidaci některých provozovatelů (neboť je velmi přísně sankcionováno odnětím licence bez možnosti správního uvážení Úřadem o praktických dopadech vyjmenovaných oblastí na činnost provozovatele). Bez toho, že velmi vágně formulovaná kritéria pro nepřímý převod licence budou vázána na ohrožení nejvýznamnější činnosti, kvalifikující provozovatele - tj. rozhodování o sestavování programu - může aplikace tohoto ustanovení v praxi přinášet řadu utilitárních rozhodnutí regulátora. Při přirozené a celosvětově narůstající koncentraci mediálního podnikání a s ohledem na vysoké náklady zavádění nových technologií v podmínkách omezeného trhu se toto ustanovení jeví jako snaha předkladatele účelově řešit některé praktické domácí problémy (které se vytvořily částečně nedůslednou aplikací současných předpisů a v procesu vývoje duálního systému vysílání se začaly široce uplatňovat v rozhlasovém a televizním vysílání). Obdobné ustanovení jsme nenalezli v právních úpravách jiných zemí, kde si vystačí s obecnou úpravou soutěžního práva, koncentrace médií a křížení vlastnictví.

Navrhujeme celé ustanovení § 29 zásadně přepracovat, neboť jednotlivá ustanovení si odporují, písm. c) je např. v rozporu s direktivou (např. v odst. 3 použít místo termínu „všech“ termínu „jednotlivých“).

§ 30 (1) (2) (3) Výběr mezi navrženými variantami je politickou otázkou jak dlouho a zda má být chráněna stabilita vlastnických vztahů ve společnostech provozovatelů. Toto omezení podle našeho názoru značně svazuje Úřad v posuzování žádostí o majetkové převody ve společnostech provozovatelů vysílání s ohledem na budoucí koncentraci trhu s přechodem na nákladné moderní technologie. Pokud jsou tyto případné přesuny transparentní a povedou k rychlejšímu zavádění moderních technologií, která se pozitivně projeví na rozšíření programové nabídky v podmínkách omezeného trhu, neměl by je zákon apriorně vylučovat. Přezkoumání těchto rozhodnutí soudem není dostatečné, neboť soudy se v těchto případech zabývají pouze procesní (formální) stránkou věci. Opět lze připomenout zákon na ochranu hospodářské soutěže, který může řešit případné omezení soutěže vznikající z koncentrace médií a rovněž ustanovení tohoto zákona o křížení vlastnictví, sledující obdobný účel. 72 Pokud by měla být uplatněna varianta 1, pak v odst. 2 i 3 doporučujeme nahradit výrazy „4 let – 6 let“ termínem „po uplynutí poloviny doby, na kterou byla licence vydána“, a to s ohledem na fakt, že jsou licence vydávány i na dobu kratší, než je zákonné minimum.

Předřazení § 31 před § 39 je příkladem vpředu uvedené zásadní námitky o nesystematickém řazení jednotlivých ustanovení předkládaného návrhu.

U licenčních podmínek obecně doporučujeme definovat jednoznačně, které všechny údaje může Rada učinit v rozhodnutí o udělení licence závaznými.

§ 32 Prodloužení platnosti licence

Tato úprava - kromě možnosti podat žádost o prodloužení - nijak nezvýhodňuje ty stávající provozovatele vysílání, kteří osvědčili předpoklady pro vysílání na další licenční období. Bylo by v této souvislosti rovněž vhodné pamatovat na očekávaný přechod na digitální terestrické vysílání a na možnost takto zvýhodnit stávající provozovatele celoplošného terestriálního vysílání, pokud přijmou v tomto ohledu nové závazky. Současně u posuzování četnosti sankcí by měl Úřad přihlédnout ke skutečnosti, že se principy regulace u prvních provozovatelů teprve vytvářely při aplikaci nových zákonů a z tohoto důvodu by mělo být na sankce ukládané během licenčního období pohlíženo. Lze také navrhnout v části o ukládání pokut institut "zahlazení" sankcí, které se nevyskytovaly opakovaně u provozovatele žádajícího o prodloužení platnosti licence v tomto období, protože provozovatelé mnohdy nechtěně testovali, jaké hranice bude regulátor tolerovat. Navíc s vývojem legislativy některá dříve sankcionovaná porušování zákona byla později zrušena.

§ 33 Zánik licence

(b) Licence by neměla automaticky zanikat při prohlášení konkursu, mnohdy je právě možnost pokračovat ve vysílání jediným zdrojem příjmů provozovatele, aby uspokojil pohledávky věřitelů. V platném zákoně může Rada z tohoto důvodu licenci odejmout.

§ 34 Důvody zrušení licence

§ 34 (1) (b) Povinnost Úřadu zrušit licenci při jejím nepřímém převodu vylučuje zvážení všech okolností, které jsme již uvedli v poznámce k § 29 o posuzování "stavu" nepřímého převodu. Odkaz na § 121, který obsahuje duplicitní úpravu jako je § 34, by měl být nahrazen odkazem na § 29 a § 34 by měl být přesunut do sankcí v Hlavě VIII - návrh se zpřehlední a nebude zbytečně "upovídaný".

§ 34 (3) Odvolání by mělo být připuštěno i proti rozhodnutí Úřadu podle § 34 (2) - např. u odnětí z důvodů porušení povinnosti podle Hlavy VII (křížení vlastnictví), kde má Úřad navíc alternativně možnost rozhodnout o zkrácení licence.

§ 35, § 36, § 37, § 38 a § 42 , § 43, § 44 a § 45 Ustanovení o zahájení licenčního řízení a o základních podmínkách licenčního řízení systémově spíše patří do úvodu Hlavy III. Předkladatel poněkud znepřehlednil návrh zákona tím, že se pokusil v samostatných dílech vymezit odlišnosti mezi společným řízením o udělení licence prostřednictvím "pozemních vysílacích radiových zařízení" (které označuje legislativní zkratkou "licence I") a zjednodušeným řízením o udělení licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání prostřednictvím "družic, kabelových sítí nebo jiných technických prostředků" ("licence II"). Tím se mnoho institutů opakuje. Bylo by přehlednější společná ustanovení o licenci I a II spojit a pouze vyjmenovat odchylky.

Jak je uvedeno v úvodu, chybí licenční režim zkušebního vysílání a není jasné, jestli režim licencování digitálních multiplexů bude patřit pod licenci I - v obou případech bude více zájemců o stejné frekvence a nutnost vedení společného licenčního řízení. Možná, že se předkladatel domníval, že počet multiplexů a obsazení kanálů v multiplexu nadekretuje zvláštní zákon, protože koncepci strategie přechodu na digitální vyslání má podle § 142 předložit vláda (de facto ministerstvo kultury ) v součinnosti s Úřadem sněmovně, která nemůže rozhodovat o otázkách vysílání jinak než přijetím příslušné zákonné normy. Kompetence Ministerstva kultury se mohou rozšiřovat skrytě na nejcitlivější oblast budoucí regulace - digitální televizi a na rozhodování o rozdělení programů přenášených digitálními multiplexy.

§ 36 (2) Úřad stanoví pro řízení o vydání licence na celoplošné vysílání základní charakteristiku předpokládané programové skladby - u digitálních paketů přenášených v multiplexech není příliš praktické, aby Úřad stanovoval u jednotlivých programů jejich programovou skladbu byť základní charakteristikou.

§ 36 (3) Nad rámce "základních podmínek licenčního řízení" může Úřad stanovit další náležitosti řízení a požadovat uvedení dalších údajů nad rámec základních údajů v § 23. Co se stane, když žadatel tuto povinnost nesplní - může Úřad takovou žádost odmítnout, když podle § 25 tak může učinit, jen když žádost nesplňuje 73 náležitosti podle § 23. Další náležitosti se mohou později stát i licenčními podmínkami, protože zákon v § 39 (2) předpokládá, že Úřad má právo stanovit prakticky jakékoli licenční podmínky (viz slovo "zejména") Toto řešení nad rámec nezbytné regulace umožňuje Úřadu zasahovat do činnosti provozovatelů obchodní povahy, aniž by se tomu mohli bránit. Navíc budou vždy muset Úřad žádat o změnu jakýchkoli licenčních podmínek - viz § 31 (1).

§ 38 Veřejné slyšení

Tato úprava je duplicitní ke správnímu řízení a proto patří spíše do jednacího řádu. § 38 (8) Součástí protokolu, který je veřejný, nemohou být písemně podané návrhy a stanoviska, ty jsou součástí spisu a jejich předložení se stručným obsahem by mělo být v protokolu jen konstatováno. Pořízení protokolu by pak bylo administrativně náročné a navíc je to v rozporu se správním řádem. Bude protokol podepsán účastníky, nebo vyhotoven jen Úřadem?

§ 39 Rozhodnutí o udělení licence

V návrhu se nepřesně používá pojem vydání licence.

§ 39 (1) V rozhodnutí o udělení licence by Úřad měl odůvodnit zejména proč licenci udělil konkrétnímu žadateli a důvody pro zamítnutí žádostí ostatních žadatelů by měly vycházet z tohoto odůvodnění, aniž by se podrobně Úřad v odůvodnění musel zabýval výsledky hodnocení žádostí jednotlivých žadatelů. Vzhledem k desítkám podaných žádostí ke každému licenčnímu řízení by takové správní rozhodnutí bylo obtížně zpracovatelné a nepřehledné, nehledě k tomu, že důvodem neudělení u mnohých účastníků nemusí být negativní vyhodnocení, ale výběr nejlepšího kandidáta.

§ 39 (2) viz poznámky k § 36 o možnosti Úřadu ukládat dodatečné licenční podmínky. Úřad stanoví provozovateli televizního vysílání kvóty evropských programů a kvóty nezávislé produkce. Nedodržení kvót pak Úřad sankcionuje podle § 110 (l). Pro provozovatele vysílání by bylo vhodnější, kdyby měli obecně zákonem uloženou povinnost usilovat "tam, kde je to prakticky uskutečnitelné“ (where practicable - jak stanoví Direktiva a Konvence) o naplňování těchto kvót, protože touto úpravou se posouzení praktické uskutečnitelnosti přesouvá na Úřad a to v době vydání licence, kdy lze jen obtížně zaručit dodržení procent nadekretovaných pod hrozbou sankcí Úřadem. Provozovatelé by měli mít možnost zdůvodnit praktickou uskutečnitelnost naplňování kvót a Úřad by měl mít právo ukládat sankce za nedodržování kvót jen pokud provozovatel řádně nezdůvodní praktickou uskutečnitelnost jejich naplňování. Toto řešení lze případně kombinovat s určitými minimálními kvótami stanovenými zákonem.

§ 39 (3) Doručování rozhodnutí upravuje správní řád. Úprava je nadbytečná.

§ 41 Výjimky z působnosti správního řádu na řízení o vydání licence I by měly být podrobně analyzovány, aby nedocházelo ke zbytečně duplicitní úpravě, která úpravu zneprůhledňuje. Např. přerušení řízení podle návrhu zákona je v rozporu s § 29 správního řádu a § 29 správního řádu se podle § 41 návrhu na řízení vztahuje.

Předkladatel navrhuje, aby se tyto výjimky nevztahovaly na řízení o licenci II, ani na řízení o registraci. To znamená, že Úřad bude muset aplikovat dvě odlišné procesní normy na své rozhodování. Tato úprava není praktická ani pro účastníka řízení. Jak bude procesně upraveno druhoinstanční řízení Úřadu tam, kde jej návrh zákona označuje za odvolací orgán ? Bude se u Licence I postupovat také jen podle správního řádu (viz také § 143)?

Díl 3 . Licence II ( tj. licence k provozování původního vysílání prostřednictvím kabelové sítě, satelitu a jinými technickými prostředky)

§ 42 - 45 obsahuje obdobnou úpravu jako u řízení o udělení licence I - viz pozn. v § 35 výše.

§ 44 (2) Úřad je oprávněn ukládat dodatečné licenční podmínky nad rámec programové skladby navrhované v žádosti - je to nezbytné, pokud neexistuje omezení kmitočtového spektra - s výjimkou kvót evropské a nezávislé produkce, kde by mohl zákon vystačit s obecnou úpravou navrhovanou v poznámce k § 39 (2).

Díl 4 - Zvláštní licence

Zde by mohla být řešena možnost Úřadu vydávat licence ke zkušebnímu vysílání ve zjednodušeném režimu jako je tomu u krátkodobých licencí. Tato úprava z návrhu zmizela, ačkoli v jeho předchozích verzích byla.

74 Hlava IV Oprávnění k převzatému vysílání v kabelových televizních sítích nebo prostřednictvím jiných technických prostředků

§ 47 (2) V současné době vysílá v jedné kabelové síti více provozovatelů převzatého vysílání. Existuje řada sítí, které jsou provozovány stejnou osobou, která je současně i provozovatelem převzatého vysílání v těchto sítích, což neznamená, že konkrétní vlastník sítě nemůže mít dohodu s více provozovateli převzatého vysílání o umístění jejich programů v jeho síti. Neznáme důvod, proč by rozhodnutí o registraci nemohlo být vydáno více provozovatelům na stejnou kabelovou síť. Viz k tomu § 51 (e), který předpokládá šíření převzatého vysílání v telekomunikačním zařízení, provozovaným jiným subjektem. Důvodová zpráva se o důvodech tohoto omezení nezmiňuje.

§ 49 - viz poznámky k § 22 (1) výše

§ 51 (g) Předběžný souhlas provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání bude obtížné získat u těch programů, u nichž nejsou provozovatelem vysílání vypořádána práva oprávněných majitelů autorských práv a práv příbuzných právu autorskému - často pro skutečnost, že dosud nebyla pro jejich obor působnosti zřízena hromadná správa práv, např. u práv výrobců audiovizuálních programů, kteří dosud nemají podle autorského zákona ČR přiznán statut držitelů příbuzných práv. Z tohoto důvodu bude Úřad žádosti nucen odmítat.

§ 52 (4) Návrh zavádí dvouinstančnost rozhodování Úřadu bez bližšího vymezení způsobu rozhodování a procesních pravidel prvé a druhé instance v rámci Úřadu - viz poznámka k § 8 (3) výše.

§ 54 (1) Právo Úřadu předem schvalovat změnu programové nabídky převzatého vysílání je v rozporu s ustanoveními Konvence a Direktivy o svobodě příjmu programů z členských států EU a signatářů Konvence. Navíc není jasné, jak má v tomto případě Úřad rozhodovat, když podle § 54 (3) může do nabídky programů převzatého vysílání zasáhnout jen v případě, je-li to potřebné z hlediska dodržení závazků vyplývajících z mezinárodních smluv.

§ 54 (4) 56 (3) Proti nepravomocnému rozhodnutí o změně programové nabídky a rozhodnutí o zrušení registrace lze podat odvolání k Úřadu. Není upraven postup rozhodování Úřadu v druhé instanci, ani lhůty, přesto, že návrh např. ukládá soudu rozhodnout v určitých případech do 60 dnů o odvolání. Rozhodnutí Úřadu jako odvolacího orgánu podléhá rovněž podle § 247 OSŘ přezkoumání soudem. Jedná se však o žalobu do pravomocnému rozhodnutí, nikoli o rozhodování o opravných prostředcích podle § 250l OSŘ. Návrh zákona by měl stanovit výslovně v souladu s § 250c OSŘ, že žaloba podaná proti rozhodnutí Úřadu má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí správního orgánu. Totéž by mělo platit na ukládání pokut, kde je rovněž dvojinstančnost řízení Úřadu.

Hlava V Práva a povinnosti provozovatele převzatého vysílání

§ 57 Vysílání stručných informací

§ 57 (1) Celková doba nezbytně nutná k vysílání stručné informace nesmí přesáhnout dobu nezbytně nutnou pro stručné informování veřejnosti s ohledem na její povahu, nejvýše však tři minuty denně - toto zpřesnění by mohlo u některých druhů např. sportovních událostí (jako jsou běhy na krátkou trať, vrhačské disciplíny) lépe vymezit rozsah vysílání stručné informace, aby právo na stručné informování nebylo zneužito.

§ 58 Vysílání událostí značného společenského významu

Podle Direktivy může každý členský stát určit, které události značného společenského významu mají být přístupné veřejnosti přímým přenosem nebo jen částečně přímým přenosem a nebo pouze ze záznamu. Předkladatel by se mohl inspirovat zahraniční právní úpravou. Provozovatelé vysílání by měli právo spolurozhodovat o sestavení seznamu těchto událostí a o určení, jakou formou mají být události veřejnosti zpřístupněny.

§ 59 Zákon by měl výslovně stanovit, že odpovědnost za obsah těchto oznámení má osoba, které byl vysílací čas poskytnut. Obdobně by zákon měl stanovit, že provozovatel vysílání neodpovídá za pravdivost údajů obsažených v reklamě a teleshoppingu, ledaže by vysílání reklamy sám zadal.

§ 60 Uchovávání záznamu vysílání

§ 60 (1) technická kvalita by měla být specifikována formátem, který umožní Úřadu přehrání záznamů. Jakou povinnost by v tomto ohledu měl mít provozovatel převzatého vysílání ?

§ 63 § 64 § 65 Oprava Odpověď Dodatečné sdělení

75 Direktiva pouze vyžaduje úpravu práva na odpověď a nepředepisuje další náležitosti institutu práva na odpověď. Není jasné, proč by elektronická média (navíc zúžená v tomto zákoně jen na oblast vysílání) měla mít pravidla odlišná od tisku obecně. Institut opravy je již upraven v jiných předpisech, jejichž ustanovení jsou podle návrhu předkladatele nedotčena. Institut dodatečného sdělení je nadbytečný vzhledem k úpravě trestního řízení.

Nedodržování těchto povinností není sankcionováno Úřadem, což je správně, protože se jedná o soukromoprávní instituty, které do veřejnoprávní normy nepatří a o jejichž uplatnění rozhodují soudy již v prvé instanci.

§ 63 Ponechat pouze v případě, že bude v tiskovém zákonu; jinak vypustit (bylo by diskriminační).

§ 70 Ochrana zdroje informací patří do obecné úpravy shodné pro veškeré sdělovací prostředky. Není důvod aby režim ochrany zdroje informací byl jiný pro oblast vysílání.

Ponechat pouze v případě, že bude v tiskovém zákonu; jinak vypustit.

§ 76 Podpora evropské tvorby

Flexibilní úprava Směrnice a Konvence umožňuje ještě pružnější úpravu přihlížející k národním zájmům - v zemi s omezeným televizním trhem by národním zájmem měl být rozvoj nových technologií, kterým lze odůvodnit nenaplňování kvót všemi provozovateli, kteří v tomto ohledu přijmou závazky při přechodu na digitální terestriální vysílání. Viz poznámky k § 39 (2). Zákon by měl výslovně anticipovat text Direktivy "… pokud je to proveditelné".

TWF 1. Member States shall ensure where practicable and by appropriate means, that broadcasters reserve for European works, within the meaning of Article 6, a majority proportion of their transmission time, excluding the time appointed to news, sports events, games, advertising, teletext services and teleshopping. This proportion, having regard to the broadcaster's informational, educational, cultural and entertainment responsibilities to its viewing public, should be achieved progressively, on the basis of suitable criteria. 2. Where the proportion laid down in paragraph 1 cannot be attained, it must not be lower than the average for 1988 in the Member State concerned.

Preambule k TWF: (30) Whereas the proportions of European works must be achieved taking economic realities into account; whereas, therefore, a progressive system for achieving this objective is required; (21) Whereas for these purposes 'European works' should be defined without prejudice to the possibility of Member States laying down a more detailed definition as regards television broadcasters under their jurisdiction in accordance with Article 3 (1) in compliance with Community law and account being taken of the objectives of this Directive;

§ 76 (3) Pro posuzování podmínek pro dosažení podílu evropských děl by alespoň důvodová zpráva měla stanovit určitá jednotná hodnotící kriteria: a) charakter programu (var. programový formát provozovatele) (var. plnoformátový/tématický) b) způsob a rozsah šíření programu a způsob jeho financování c) datum zahájení vysílání d) přínos provozovatele vysílání k rozvoji digitální televize v tuzemsku e) podíl děl ve vysílání, vyrobených nezávislými producenty v tuzemsku, od jejichž výroby uplynula doba nejvýše pěti let f) cenová dostupnost děl vyrobených nezávislými producenty v tuzemsku a cenová či programová dostupnost evropských děl v programových žánrech.

§ 77 Pro kvóty nezávislé evropské produkce viz poznámky výše.

§ 77 (3) definice nezávislého producenta charakterizovaná kritériem, že jeho dodávky děl pro jednoho provozovatele nepřesáhnou v průběhu tří let 90% celkové tvorby producenta nepřihlíží ke skutečnosti, že producenti některých žánrů, např. dokumentů, vyrábějí prakticky pouze pro ČT. Viz též text uvozující preambule k Direktivě:

Preamble TWF (31) Whereas, with a view to promoting the production of European works, it is essential that the Community, taking into account the audiovisual capacity of each Member State and the need to protect lesser used languages of the European Union, should promote independent producers; whereas Member States, in defining the notion of "independent producer", should take appropriate account of criteria such as the ownership of the production company, the amount of programmes supplied to the same broadcaster and the ownership of secondary rights;

§ 78 Podíl současných děl (recent works) - platí poznámky uvedené výše 76 § 81 Zařazování a označování reklamy a teleshoppingu

Návrh nepočítá se specifikou rozhlasového vysílání, na které se Konvence ani Direktiva nevztahuje (reklama zásadně v blocích, izolované reklamní šoty výjimečně)

§ 82 Zadavatelé reklamy a teleshoppingu mají nepřímý vliv na programovou skladbu - např. tím, že si kupují reklamu pro přesné umístění v programu, množstvím zadávané reklamy apod. Podle Direktivy nesmí zadavatelé mít redakční vliv na obsah programu, což by mělo být smyslem této úpravy.

The advertiser shall not exercise any editorial influence cover the content of programmes

§ 85 Povinnost uchovávat údaje identifikující zadavatele reklamy nebo teleshoppingu by měla být v souladu s obecnými lhůtami pro uplatnění odpovědnosti.

§ 87 Zákaz přerušování pořadů určených dětem jde nad rámec Direktivy i Konvence a de facto diskriminuje tuzemské provozovatele televizního vysílání proti zahraničním provozovatelům.

§ 91 (1) (2) (3) Úprava je přísnější než Direktiva, navrhujeme držet se přesně textu Direktivy:

§ 91 Zařazování reklam do pořadů

Reklamy a teleshopping v televizním vysílání musí být zásadně vysílány v blocích mezi jednotlivými pořady. Televizní vysílání izolovaných reklamních a teleshoppingových šotů musí být (var. objektivně zdůvodnitelnou) výjimkou. Za podmínek uvedených níže mohou být reklamy a teleshopping vkládány (var. zařazeny) také do vysílaných televizních pořadů, pokud tím nebude narušena integrita (var. celistvost) a hodnota pořadů při respektování charakteru a doby trvání pořadu a přirozených přestávek v pořadu vzniklých. Nesmí být přitom porušena práva vlastníků práv k pořadům (var. přiznaná podle zvláštního zákona).

Advertising and teleshopping spots shall be inserted between programmes. Provided the conditions set out in paragraphs 2 to 5 are fulfilled, advertising and teleshopping spots may also be inserted during programmes in such a way that the integrity and value of the programme, taking into account natural breaks in and the duration and nature of the programme, and the rights of the rights holders are not prejudiced.

Do pořadů sestávajících z autonomních částí, (var. složených ze samostatných částí), nebo do sportovních a podobně strukturovaných pořadů nebo pořadů obsahujících přestávky je možno televizní reklamu a teleshopping vložit (var. zařadit) pouze mezi tyto samostatné části nebo do přestávek.

TWF: In programmes consisting of autonomous parts, or in sport programmes and similarly structured events and performances containing intervals, advertising and teleshopping spots shall only be inserted between the parts or in the intervals.

Vysílání audiovizuálních děl, jako jsou hrané filmy a televizní filmy (s výjimkou seriálů, zábavných pořadů a dokumentárních pořadů), pokud jejich plánované trvání je delší než 45 minut, je možné přerušit jednou během každého 45minutového časového úseku. Další přerušení je přípustné, jestliže jejich plánované trvání je nejméně o 20 minut delší, než dva nebo více plných 45-minutových časových úseků. The transmission of audiovisual works such as feature films and films made for television (excluding series, serials, light entertainment programmes and documentaries), provided their scheduled duration is more than 45 minutes, may be interrupted once for each period of 45 minutes. A further interruption shall be allowed if their scheduled duration is at least 20 minutes longer than two or more complete periods of 45 minutes.

(4) Jestliže jsou jiné pořady než jsou pořady uvedené v odst. 2 tohoto článku přerušeny televizní reklamou nebo teleshoppingem, musí mezi dvěma po sobě následujícími přerušeními v průběhu vysílání každého pořadu uplynout nejméně 20 minut. TWF: Where programmes, other than those covered by paragraph 2, are interrupted by advertising or teleshopping spots, a period of at least 20 minutes should elapse between each successive advertising break within the programme.

(5) Televizní reklama a teleshopping nesmí být zařazeny do vysílání bohoslužeb. Zpravodajské, politicko- publicistické, (var. "pořady pojednávající o aktuálních politických událostech") dokumentární, náboženské pořady a pořady pro děti, pokud jejich plánované trvání je kratší než 30 minut, nesmí být přerušovány reklamou nebo teleshoppingem. Pokud tyto pořady trvají 30 minut a déle, platí ustanovení předchozího odstavce.

77 TWF" Advertising and teleshopping shall not be inserted in any¨broadcast of a religious service News and current affairs programmes, documentaries, religious programmes and children's programmes, when their scheduled duration is less than 30 minutes, shall not be interrupted by advertising or by teleshopping. If their scheduled duration is 30 minutes or longer, the provisions of the previous paragraphs shall apply.

Do plánovaného trvání pořadu podle předchozích odstavců se započítává vložená reklama a teleshopping a ohlášení tohoto pořadu. (pozn. včetně spotů provozovatele charakteru self promotion) .

§ 95 Zásada, že se limity omezení reklamy a teleshoppingu vztahují zvlášť na každý program vysílaný jedním provozovatelem, by měla být lépe zformulována

§ 98 Podle judikatury je možné navíc zařadit jméno a logo sponzora během pořadu

§ 99 Zmiňování výrobků je podle TWF tolerováno v souvislosti s bližším uvedením sponzora pouze pokud nemá charakter reklamy (by making promotional references to …)

§ 100 (c) Není jasné, proč by provozovatelé vysílání a výrobci audiovizuálních děl nemohli sponzorovat rozhlasové a televizní pořady

Tato omezující podmínka se zřejmě dostala do zákona z textu Direktivy, kde však má jiný význam - zmínkou v definici Direktivy a Konvence o sponzorování a osobách, které se zabývají provozováním televizního vysílání nebo výrobou pořadů, se z pojmu sponzorování vylučují koprodukce vysílatelů nebo společné financování audiovizuálních děl vysílateli a nezávislými producenty - viz čl. 111 Důvodové zprávy ke Konvenci, tj. jejich příspěvek k financování pořadů není považován za sponzorství, ale obecně sponzorovat mohou, např. výrobce audiovizuálního díla může sponzorovat vysílání např. rozhlasového pořadu.

TWF: 'sponsorship' means any contribution made by a public or private undertaking not engaged in television broadcasting activities or in the production of audio-visual works, to the financing of television programmes with a view to promoting its name, its trade mark, its image, its activities or its products;

Směrnice: „sponzorování“ znamená příspěvek poskytnutý podnikem založeným podle veřejného nebo soukromého práva, který se nezabývá činnostmi televizního vysílání nebo produkcí audiovizuálních děl, za účelem financování televizních programů s cílem propagovat určité jméno, obchodní značku, image, určité aktivity nebo výrobky;)

§ 100 Omezení sponzorování jiných než striktně zpravodajských a politicko-publicistických pořadů je přísnější než úprava v Direktivě a Konvenci. Výjimka pro samostatné informace o počasí a dopravní situaci by mohla být rozšířena i na samostatné informace o kulturních a sportovních událostech, kde nehrozí ovlivnění obsahu pořadu sponzorem.

Hlava VI Povinnosti provozovatele převzatého vysílání

101 (2) Bezplatné umístnění v základní nabídce vylučuje při dvojím výkladu možnost provozovatele převzatého vysílání vybírat od předplatitelů sítě poplatek za základní nabídku, ve které jsou tyto programy umístěny.

101 (3) Namísto "bylo -li zřízeno" - "byla-li k takovému vysílání udělena licence" - v praxi však místní vysílání není licencováno, což může činit problémy při aplikaci.

§ 107 (1) (e) podnikání na základě smlouvy o sdružení nebo na základě jiné obdobné smlouvy nemusí nutně naplňovat znak spojení provozovatelů - např. společná akvizice pořadů, společný výzkum sledovanosti, společné mediální zastupitelství

§ 107 (3) (d) viz pozn. výše

§ 109 (1) Není jasné proč se na ČT a ČRO nevztahují jednání, které zákon jinak sankcionuje až odnětím licence - bude upraveno ve zvláštních zákonech ?

Hlava VIII - Sankce

§ 110 (l) Sankce za nedodržování kvót by měla být vázána na skutečnost, že provozovatel řádně neodůvodnil, proč nedodržel tuto povinnost.

78 § 112 (2) Obecně stanovená sankce za porušení jakýchkoli licenčních podmínek, které navíc může libovolně Úřad stanovit při udělení licence, případně při jejím prodloužení, nezakládá přílišnou právní jistotu provozovatelů.

§ 114 O upozornění by měl být zařazen na úvod části o sankcích a nezjednání nápravy by mělo být podmínkou uložení každé sankce. Jak Úřad posoudí, zda lze v jednotlivém případě zjednat nápravu ?

§ 115 (2) Namísto "uloží" by mělo být "může uložit", aby byl ponechán prostor pro správní uvážení.

§ 115 (4) Neměla by být lhůta pro rozhodnutí o odvolání Úřadem a výslovně stanovená odložená vykonatelnost rozhodnutí do jeho přezkoumání žalobou proti pravomocnému rozhodnutí soudem podle § 250c OSŘ? - viz též § 116 (3) o splatnosti pokuty

§ 117 (3) Je nelogické, aby někdo provozoval vysílání aniž by k tomu byl oprávněn na základě zvláštního právního předpisu.

§ 118 Dočasný zákaz rozhlasového a televizního vysílání

Obecně by se zákaz měl vztahovat jen na zvlášť závažné nedodržování zákona jako je např. ochrana dětí a mladistvých, ne např. porušení povinnosti označování sponzorovaných pořadů, tady si Úřad je schopen vystačit s pokutou.

§ 119 (3) Vyloučení odkladného účinku je namístě jen u těch nejzávažnějších porušení, kde hrozí nebezpečí z pokračování v porušování této činnosti.

§ 120 Zkrácení doby platnosti licence Vybrané skutkové podstaty by mněly být ještě závažnější než u dočasného zákazu

§ 121 Zrušení licence § 121 b) Úřad by měl mít možnost, nikoli povinnost, zrušit licenci. Vzhledem k vágní definici nepřímého převodu by se vystavoval nebezpečí, že bude na něm vymáhána škoda.

§ 122 (1) (e) Zrušení licence je nepřiměřená sankce.

§ 122 (2) Toto ustanovení není jasné, u sankcí jsou vyjmenovány skutkové podstaty a takto obecně formulované závažné porušení s následky odnětí licence bude činit problémy v aplikační praxi, zdá se nadbytečné

§ 126 (1) namísto „stav“ by měl být použit pojem "jednání"

Ve všech výše uvedených případech by rovněž měl Úřad vydat upozornění a stanovit lhůtu k nápravě.

Hlava IX Ustanovení přechodná, společná a závěrečná

§ 128 (2) Předkladatel se nepokusil řešit problémy regionálního a lokálního vysílání

§ 128 (3) Místo licence pozbude platnosti nahradit "licence zaniká" - návrh pojem pozbytí platnosti nezná

§ 129 Slůvko "zejména" znamená, že Úřad může provozovateli vysílání, jehož licence zůstává v platnosti, ukládat libovolné licenční podmínky nad rámec kvót - mělo by být podrobněji stanoveno jaké další podmínky a důvod této úpravy.

§ 138 a § 139 Není jasné, proč předkladatel hodlá zrušit stávající regulační orgán a nahradit jej orgánem novým - navíc k problémům s aplikací nového zákona bude Úřad neúměrně administrativně zatížen řešením problémů vyplývajících z diskontinuity právní subjektivity.

IV.9.2. PŘIPOMÍNKY RADY K NÁVRHU ZÁKONA O TELEKOMUNIKACÍCH ze dne 31. května 1999

79 Některé připomínky považuje Rada za zásadní a jsou i takto označeny. Připomínky Rady byly po dlouhodobých diskusích s ČTÚ, vztahujících se k přípravě nového telekomunikačního zákona, oběma stranami uznány za oprávněné.

Za stěžejní Rada považuje podmínku, aby definiční aparát připomínkovaného návrhu telekomunikačního zákona byl sladěn s definičním aparátem návrhu nového mediálního zákona s tím, že oba návrhy umožní (např. v rámci přechodných ustanovení) vytvoření společné koncepce přechodu na digitální vysílání, artikulované tzv. mezioborovou pracovní skupinou, vytvořenou za tímto účelem.

V minulém roce projednávala Rada připomínky k věcnému záměru zákona o telekomunikacích, které byly odeslány dne 10.4.1998. Na tyto připomínky reagoval ČTÚ návrhem úprav dne 21.4.1998. K tomuto návrhu předložila Rada stanovisko dne 23. 4. a připomínky byly projednány na jednání dne 24. 4. 1998 s vedením ČTÚ. Protože na uvedené poradě došlo mezi oběma stranami ke shodě, měl by předložený návrh zákona odpovídat jejím závěrům.

Bez zapracování připomínek, které považujeme za zásadní, by Rada s předloženým návrhem nemohla vyslovit souhlas.

Připomínky k jednotlivým ustanovením

§2 odst.3 Veřejnou telekomunikační sítí se rozumí síť, která je využita zcela nebo zčásti pro poskytování veřejných telekomunikačních služeb.

Požadujeme doplnit text na konci věty, že …veřejnou telekomunikační sítí není síť výhradně určená pro šíření rozhlasových a televizních programů.

§2 odst. 5 (5) Telekomunikační službou se rozumí služba, jejíž poskytování spočívá zcela nebo zčásti z přepravy nebo směrování informací telekomunikačními sítěmi třetím osobám. Touto službou je i pronájem telekomunikačních okruhů. doplnit větu: Provozování rozhlasového a televizního vysílání není telekomunikační službou.

§2 nový odst.19 Tuto připomínku považujeme za zásadní. Požadujeme doplnit definici kmitočtového přídělu. Vzhledem k tomu, že se tato definice týká výhradně ČTÚ, nebylo by vhodné stanovit definici Radou. Zde uvádíme pouze příklady, co by kmitočtový příděl ČTÚ mohl obsahovat:

Kmitočtový příděl určuje technické charakteristiky vysílací stanice jako je název stanice, název stanoviště vysílače, geografická poloha vysílače (zeměpisné souřadnice, nadmořská výška), kmitočet, druh provozu, typ vysílače, výkon vysílače, typ antén, maximální vyzářený výkon z antén a vyzařovací parametry vysílací antény, včetně její výšky nad zemí, jméno a rodné číslo odpovědného operátora. KP dále obsahuje údaje o držiteli povolení, včetně jeho adresy, IČO a bankovního spojení.

§2 nový odst.20 Tuto připomínku považujeme za zásadní. Požadujeme doplnit definici pojmu provozovatel (operátor) digitálního multiplexu. Do diskuse navrhujeme následující pokus o definici: Provozovatelem (operátorem) digitálního multiplexu se rozumí právnická nebo fyzická osoba registrovaná v obchodním rejstříku, která na kmitočtu (kmitočtech) a v pásmu (pásmech) přidělených příslušnými regulačními orgány zajišťuje souběžné šíření rozhlasových, televizních, multimediálních programů a dat včetně dalších informací pro řízení, kontrolu a zabezpečení jak vlastního přenosového systému tak jednotlivých programů (služeb) prostřednictvím jednoho multiplexního vysílacího kanálu. Rada zastává názor, že pro provozování multiplexu je nutná licence udělovaná Radou.

§ 4 odst. 1 písm. a) a c) Obě definice s použitím výjimek jsou natolik nejasné, že mohou způsobit výkladové problémy, a proto je potřeba je přepracovat. Není jasné, proč využití rádiových vln je vyloučeno z definice pod písm. a), když je pak zařazeno do definice v písm. c).

80 §38 odst.1 Uvedený text vyhovuje pouze v případě, že bude v zákoně uvedena definice dle naší připomínky k §2 odst.3.

§57 nově zařadit odst. 3 a další odstavce přečíslovat Tuto připomínku považujeme za zásadní. V souladu s jednáním 24. 4. 1998 požadujeme doplnit text: Správu kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání včetně sestavování plánu přidělení kmitočtových pásem vyhrazených pro rozhlasové a televizní vysílání vykonává Úřad v součinnosti s Radou České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“). Při zapracování této připomínky je možné vypustit druhou větu ve stávajícím § 57, odst. 3, začínající „Části plánu přidělení kmitočtových pásem určených pro rozhlasové a televizní vysílání…“

§ 58, odst. 4, písm. a) Žádost o povolení k provozování vysílacího rádiového zařízení musí být doložena:

Požadujeme doplnit za slova „podle zvláštního zákona,“ nebo souborem technických parametrů vydávaných veřejnoprávnímu provozovateli.

§63 Pozbytí platnosti povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení

Požadujeme doplnit o bod e) s textem: e) u rozhlasového a televizního vysílání pozbytím platnosti licence udělené Radou.

§65 odst. 1

Tuto připomínku považujeme za zásadní. Poslední větu navrhujeme nahradit tímto zněním: Podkladem pro vydání povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení pro rozhlasové a televizní vysílání je soubor technických parametrů, kterým Rada podle zvláštního zákona15) stanoví technické a jiné údaje provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání. Podkladem pro vydání povolení k provozování multiplexů je licence udělená Radou provozovateli multiplexu..

§65 odst.2 Tuto připomínku považujeme za zásadní. V souladu s jednáním 24. 4. 1998 požadujeme nahrazení odstavce 2 následujícím textem: (2) V rámci součinnosti s Radou Úřad: a) předává na základě požadavku Rady údaje o kmitočtech pro rozhlasové a televizní vysílání. b) poskytuje aktuální údaje (databázi) rádiových zařízení pro šíření rozhlasových a televizních programů na území ČR. c) sděluje neprodleně údaje o vydaných rozhodnutích o kmitočtovém přídělu, jeho změnách, odejmutí, pozbytí platnosti a o neudělení kmitočtového přídělu. d) zasílá k odsouhlasení požadavky na kmitočtové příděly pro telekomunikační služby v kmitočtovém pásmu určeném přednostně pro rozhlasovou službu. e) spolupracuje s Radou při své kontrolní činnosti a sděluje informace o zjištěných nedostatcích v této oblasti (vysílání rozhlasových a televizních programů bez platné licence podle zvláštního zákona, provozování vysílače bez kmitočtového přídělu, nedodržení podmínek oprávnění).

§ 108, nově zařadit odst. 7 § 108

Tuto připomínku považujeme za zásadní. Rada může v součinnosti s ČTÚ udělit licence ke zkušebnímu provozování digitálního multiplexu s dobou platnosti nejvýše 2 roky (alt. 5 let) bez možnosti prodloužení. Pro vytvoření návrhu koncepce státní politiky pro rozvoj digitálního vysílání a stanovení doby začátku souběžného analogového a digitálního vysílání a doby trvání tohoto souběžného vysílání bude vytvořena mezioborová skupina složená ze zástupců ČTÚ, Rady, příslušných ministerstev, vědeckých pracovišť a asociací provozovatelů.

§113 Tuto připomínku považujeme za zásadní. Navržená úprava zákona č. 103/1992 Sb. (O Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání) je nevyhovující. V souladu s výše uvedeným konsensem s ČTÚ navrhujeme následující novou formulaci uvedených ustanovení pod příslušnými písmeny §2 odst.(1):

81 b) Podílet se v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem na vytvoření plánu využití kmitočtového spektra v oboru rozhlasového a televizního vysílání. j) Podílet se v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem na státní správě kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání. k) Rozhodovat o přidělení souboru technických parametrů provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání. l) Dávat souhlas k rozhodnutí o kmitočtovém přídělu pro provozovatele vysílacích rádiových zařízení vydávaném Českým telekomunikačním úřadem v oboru rozhlasového a televizního vysílání.

Z §2 odst.(3) vypustit slova „a plány využití kmitočtů pro vysílání“.

IV.9.3. PŘIPOMÍNKY RADY K NÁVRHU NOVELY ZÁKONA Č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 40/1995 Sb.

K návrhu novely zákona ze dne 27.10.1999 uvádíme následující připomínky:

K § 1 písm. b) Problematické spojení u výrobce AD …..“z jejíhož podnětu a na jejíž odpovědnost…“- použité termíny neodpovídají používaným pojmům z oblasti občanského a obchodního práva, podnět k vyrobení audiovizuálního díla může dát kdokoliv, tedy osoba odlišná od té, která bude audiovizuální dílo vytvářet či za něj bude odpovědná a tím nebude možno určit výrobce. I druhá část této definice je nejasná, neumíme si představit jak subjekt, který bude zajišťovat proces vytváření AD (což jsou rovněž pojmy v našem právním řádu neužívané) nebude za tuto činnost odpovědný, aby nemohl být považován za výrobce.

K písm. d) ….“ včetně převzatého vysílání.“ - je nadbytečné vzhledem k tomu, že televizní vysílání obsahuje jak vysílání původní tak vysílání převzaté. Totéž písm. g).

K § 2 Systematika zákona není zcela jasná. Tímto a následujícími ustanoveními se zakládají povinnosti a oprávnění Českému audiovizuálnímu centru a teprve následně až v § 5a je toto centrum zřízeno. Rovněž nám není jasné proč toto centrum má vést evidenci v tak rozsáhlém měřítku s vysvětlením pod bodem 4 důvodové zprávy. To, že zahraniční partneři postrádají informace o možnostech kontaktu s českými subjekty není podle našeho názoru důvodem ukládat evidenční povinnosti zákonem - zejména odstavec 1 písm. a) a § 2a. Je vyhodnocená nově zavedená povinnost evidence pod bodem b? Vzhledem k definici AD ( § 1 písm. a) sem bude patřit např. i všechny reklamy i komerční AD.

K § 2a Není jasné proč povinnost zasílání živnostenských listů založená zákonem živnostenskému úřadu se přenáší na fyzické a právnické subjekty, kterým i přes tuto povinnost je novelou založen nárůst dalších duplicitních povinností.

K § 2b Není zřejmé proč z tohoto ustanovení vypadlo jméno a příjmení nositele autorských práv, když zejména s ohledem na anglosaský systém práva s ním nebude výrobce případně autor vždy totožný.

K § 2 písm c) Není jasné co je příslušný krajský úřad.

Tato zásadní novela ani důvodová zpráva neobsahuje žádnou úpravu či informaci o příspěvcích státu do fondu kinematografie, na tvorbu pro děti a mládež a případný příspěvek veřejnoprávní a soukromých televizí do fondu kinematografie eventuálně zvýhodnění sponzorů audiovizuální a umělecké tvorby vůbec, i když jsme si vědomi, že tyto vztahy mohou být předmětem i jiných zákonů.

82 PŘÍLOHA 10 RADA EVROPY Výbor ministrů IV.10. DOPORUČENÍ VÝBORU MINISTRŮ PRO ČLENSKÉ STÁTY Č. R (99) 15 ve věci opatření týkajících se informování o volebních kampaních v hromadných sdělovacích prostředcích (Přijato Výborem ministrů dne 9. září 1999 na 678. zasedání náměstků ministrů)

Výbor ministrů na základě ustanovení článku 15.b Stanov Rady Evropy,

jsa si vědom významné role hromadných sdělovacích prostředků v moderních společnostech, zejména v době voleb;

zdůrazňuje, že základní zásada redakční nezávislosti médií nabývá v období voleb zvláštního významu;

jsa si vědom nutnosti přihlédnout k podstatným rozdílům existujícím mezi tištěnými a vysílajícími médii;

zdůrazňuje, že informování o volbách poskytované vysílajícími médii má být objektivní, vyvážené a nestranné;

maje za to, že veřejnoprávní provozovatelé vysílání mají zvláštní odpovědnost při zajišťování objektivního a zevrubného informování o volbách ve svých programech, což může zahrnovat i poskytování vysílacího času zdarma politickým stranám a kandidátům;

konstatuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost určitým specifickým prvkům informování o volebních kampaních, jako jsou například šíření výsledků průzkumů veřejného mínění, placená politická reklama, právo na odpověď, dny na rozmyšlenou a opatření pro předvolební období;

zdůrazňuje významnou roli samoregulačních opatření uplatněných samotnými profesionálními pracovníky médií, například formou kodexů chování, v nichž jsou vytyčeny směrnice pro správný postup za účelem zodpovědného, přesného a objektivního informování o volebních kampaních;

uvědomuje si, že regulační a samoregulační opatření v této oblasti se vzájemně doplňují;

jsa přesvědčen o užitečnosti vhodných mechanismů pro to, aby informování o volbách v hromadných sdělovacích prostředcích bylo přínosem pro svobodné a demokratické volby, přihlížeje přitom k odlišným právním a praktickým přístupům členských států v této oblasti a ke skutečnosti, že může být předmětem různých odvětví práva;

potvrzuje, že jakýkoli regulační mechanismus pro informování o volbách by měl respektovat základní zásadu svobody projevu chráněnou na základě článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech tak, jak tento článek vykládá Evropský soud pro lidská práva;

připomínaje základní zásady obsažené v Rezoluci č. 2 přijaté na 4. konferenci ministrů o politice vůči hromadným sdělovacím prostředkům (Praha, prosinec 1994) a v Doporučení Výboru ministrů č. R (96) 10 ve věci zaručení nezávislosti veřejnoprávního vysílání;

doporučuje, aby vlády členských států prozkoumaly způsoby, jak zajistit respektování zásad objektivity, vyváženosti a nestrannosti při informování o volebních kampaních hromadnými sdělovacími prostředky a aby tam, kde je to vhodné, zvážily přijetí opatření za účelem realizace těchto zásad ve svém vnitrostátním právním řádu nebo praxi v souladu s ústavním právem.

83 Dodatek k Doporučení č. R (99) 15

Rozsah doporučení

Zásady objektivity, vyváženosti a nestrannosti při informování o volebních kampaních hromadnými sdělovacími prostředky by se měly vztahovat na všechny typy politických voleb konaných v členských státech, tedy na prezidentské volby, volby do zákonodárných sborů, volby do regionálních orgánů a tam, kde je to proveditelné, i volby do místních orgánů a politická referenda.

V případech, kde je to relevantní, by se tyto zásady rovněž měly vztahovat na média informující o volbách konaných v zahraničí, zejména tehdy, když se tato média obracejí k občanům země, kde se dotyčné volby konají.

I. Opatření týkající se tištěných médií

1. Svoboda tisku

Regulační mechanismy pro informování o volbách v hromadných sdělovacích prostředcích by neměly zasahovat do redakční nezávislosti novin či časopisů ani do jejich práva vyjadřovat jakoukoli politickou preferenci.

2. Tištěné sdělovací prostředky vlastněné veřejnými orgány

Členské státy by měly přijmout opatření za tím účelem, aby tištěné sdělovací prostředky, které jsou ve vlastnictví veřejných orgánů, při informování o volebních kampaních postupovaly objektivně, vyváženě a nestranně, aniž by diskriminovaly či podporovaly jakoukoli konkrétní politickou stranu nebo kteréhokoli kandidáta.

Pokud takovéto sdělovací prostředky přijímají ve svých publikacích placenou politickou reklamu, měly by zajistit, aby byl vůči všem účastníkům politické soutěže a všem politickým stranám, které požádají o možnost koupit si prostor pro takovou reklamu, uplatňován rovnoprávný a nediskriminační přístup.

II. Opatření týkající se vysílajících médií

1. Obecný rámec

V průběhu volebních kampaní by regulační mechanismy měly povzbuzovat a usnadňovat pluralitní vyjadřování stanovisek prostřednictvím vysílajících médií.

Při náležitém respektování redakční nezávislosti provozovatelů vysílání by regulační mechanismy měly rovněž stanovit povinnost informovat o volebních kampaních objektivně, vyváženě a nestranně v celkové programové nabídce provozovatelů vysílání. Takováto povinnost by se měla vztahovat jak na veřejnoprávní, tak i na soukromé provozovatele vysílání v jejich příslušných oblastech působení.

V těch členských státech, kde vnitrostátní právní řád definuje pojem „předvolební období“, by se měla pravidla objektivního, vyváženého a nestranného informování o volebních kampaních vysílajícími médii vztahovat i na toto období.

2. Zpravodajství a pořady věnované aktuálním událostem

Tam, kde to není zajištěno pomocí samoregulace, by členské státy měly přijmout opatření vedoucí k tomu, aby veřejnoprávní i soukromí provozovatelé vysílání postupovali v průběhu volebního období objektivně, vyváženě a nestranně zejména ve zpravodajství a v pořadech věnovaných aktuálním událostem, včetně diskusních pořadů, jako jsou rozhovory nebo debaty.

V takovýchto pořadech by provozovatelé vysílání neměli uplatňovat žádný privilegovaný přístup vůči osobám zastávajícím veřejné úřady. Toto by mělo být zajištěno především prostřednictvím vhodných samoregulačních opatření. V oprávněných případech by členské státy mohly případně prozkoumat, zda by tam, kde je to proveditelné, měla být příslušným orgánům monitorujícím informování o volbách dána pravomoc zasahovat v zájmu nápravy případných nedostatků.

3. Další pořady

84 Zvláštní péče by měla být věnována pořadům mimo okruh zpravodajství či aktuálních událostí, které nejsou přímo spjaty s kampaní, ale mohou rovněž ovlivnit postoj voličů.

4. Poskytování vysílacího času zdarma pro politické strany/kandidáty ve veřejnoprávních vysílajících médiích

Členské státy by mohly prozkoumat, zda je žádoucí, aby do svých regulačních mechanismů zahrnuly ustanovení, na jejichž základě by byl v době voleb poskytnut politickým stranám/kandidátům zdarma vysílací čas ve veřejnoprávních vysílajících médiích.

Pokud je takovýto vysílací čas poskytnut, mělo by se to vždy dít spravedlivým a nediskriminačním způsobem, na základě transparentních a objektivních kritérií.

5. Placená politická reklama

V těch členských státech, kde je politickým stranám a kandidátům povoleno kupovat si reklamní prostor pro volební účely, by měly regulační mechanismy zajistit, aby:

. možnost koupit si reklamní prostor byla dosažitelná pro všechny soutěžící strany za stejných podmínek a při stejných cenových sazbách;

. si veřejnost byla vědoma toho, že příslušné sdělení je placenou politickou reklamou.

Členské státy by případně mohly zvážit možnost zavést do svých regulačních mechanismů ustanovení omezující rozsah prostoru pro politickou reklamu, který si může strana nebo kandidát koupit.

III. Opatření týkající se jak tištěných, tak vysílajících médií

1. „Den na rozmyšlenou“

Členské státy by mohly zvážit, zda by bylo žádoucí, aby do svých regulačních mechanismů zavedly ustanovení zakazující šíření stranicky zaměřených volebních sdělení v den předcházející dni hlasování.

2. Průzkumy veřejného mínění

Regulační nebo samoregulační mechanismy by měly zajistit, aby hromadné sdělovací prostředky při šíření výsledků průzkumů veřejného mínění poskytly veřejnosti informace dostatečné k tomu, aby bylo možno učinit si úsudek o hodnotě těchto průzkumů. V rámci takovýchto informací by zejména mohlo být sděleno:

. která politická strana, organizace nebo osoba si příslušný průzkum objednala a zaplatila;

. která organizace průzkum prováděla a jaká metodika byla použita;

. jaký byl vzorek dotázaných a jak velká je možnost chyby při dotyčném průzkumu;

. v který den nebo v kterém období byl průzkum proveden.

O všech ostatních aspektech prezentování výsledků průzkumů veřejného mínění by měla rozhodovat samotná média.

Jakákoli omezení ze strany členských států, která zakazují zveřejňování/vysílání výsledků průzkumů veřejného mínění (o volebních záměrech) v den hlasování nebo po určitý počet dní před volbami, musí být v souladu s článkem 10 Evropské úmluvy o lidských právech tak, jak tento článek vykládá Evropský soud pro lidská práva.

Podobně by v případě průzkumů volebních výsledků mohly členské státy zvážit zákaz informování o výsledcích takovýchto průzkumů hromadnými sdělovacími prostředky až do uzavření všech volebních místností v dotyčné zemi.

3. Právo na odpověď

Vzhledem ke krátkému trvání volební kampaně by měl mít každý kandidát nebo politická strana mající podle vnitrostátního právního řádu nebo mechanismů nárok na využití práva na odpověď příležitost uplatnit toto právo v období kampaně.

85 IV. Opatření na ochranu médií v době voleb

1. Nezasahování ze strany veřejných orgánů

Veřejné orgány by se měly zdržet zasahování do činnosti novinářů a dalších pracovníků hromadných sdělovacích prostředků za účelem ovlivňování voleb.

2. Ochrana proti útokům, zastrašování či jiným formám nezákonného nátlaku na média

Veřejné orgány by měly podniknout vhodné kroky v zájmu účinné ochrany novinářů a dalších pracovníků hromadných sdělovacích prostředků, jakož i jejich prostor, neboť toto nabývá v období voleb zvýšeného významu. Takováto ochrana by zároveň neměla médiím bránit v jejich práci.

86 PŘÍLOHA 11 IV.11. STATUT MEZIRESORTNÍ PRACOVNÍ SKUPINY PRO KONCEPCI DIGITÁLNÍHO VYSÍLÁNÍ V ČR „SDV“

Článek I Úvodní ustanovení

Meziresortní pracovní skupina koncepce digitálního vysílání v ČR (dále jen pracovní skupina) je poradním orgánem Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada) pro přípravu koncepce a koordinaci přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání. Rada zřídila tuto pracovní skupinu jako poradní orgán v souladu s vymezením své působnosti dle zákona č. 103/1992 Sb. o Radě, zejména dle §2 a §9 citovaného zákona, dle čl. VII Statutu Rady a na základě usnesení Stálé komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro sdělovací prostředky číslo 22 ze dne 25. listopadu 1999.

Činnost pracovní skupiny je v souladu s usnesením vlády České republiky číslo 7 ze dne 5.ledna 2000. Ministerstvo dopravy a spojů ČR, Ministerstvo kultury ČR a Rada postupují dle citovaného usnesení v součinnosti. Skupina se tak bude podílet na vytváření zásad státní politiky ČR v oblasti digitálního vysílání a na stanovení koncepce jeho rozvoje.

Článek II Poslání pracovní skupiny

1. Posláním pracovní skupiny je vytvořit svojí činností podmínky pro uplatnění nových digitálních systémů pro vysílání rozhlasu a televize, včetně poskytování multimediálních služeb v rámci těchto nových systémů v České republice (dále jen ČR). Veškerá činnost je vedena snahou o respektování příslušnosti ČR k technickým standardům platným v členských státech Evropské unie (dále jen EU) a dále snahou o realizaci příspěvku ČR k rozvoji nových systémů v Evropě.

2. Pracovní skupina: a) projednává a předkládá Radě návrhy strategických dokumentů z oblasti digitálního vysílání a multimediálních systémů včetně a koncepčních záměrů v této oblasti. b) koordinuje práce na koncepčních materiálech meziresortního a nadresortního charakteru v oblasti digitálního vysílání a multimediálních systémů a předkládá optimální přechodové scénáře pro zahájení provozu digitálních technologií v současném analogovém prostředí a pro postupný přechod do převážně digitálního prostředí v budoucnu. c) poskytuje odborná stanoviska k problematice digitálního vysílání a multimediálních systémů, d) projednává a navrhuje řešení nadresortních či meziresortních problémů v oblasti digitálního vysílání a multimediálních systémů, e) vyjadřuje se k návrhům obecně závazných právních a dalších předpisů v oblasti digitálního vysílání a multimediálních systémů, f) předkládá stanoviska k harmonizaci právního řádu České republiky se státy Evropské unie v oblasti digitálního vysílání a multimediálních systémů, g) posuzuje a předkládá požadavky na vynakládání finančních prostředků vyčleněných na financování nadresortních a meziresortních programů v rámci přechodu na digitální vysílání a zavádění multimediálních systémů, h) zajišťuje publicitu své existence (formou internetových stránek), postup a výsledky své práce pro širokou veřejnost. Podporuje výměnu informací, sdílení zkušeností a podporuje vznik těsné spolupráce mezi všemi zúčastněnými subjekty, i) zajišťuje aktivní členství v mezinárodních organizacích, které mají klíčový význam pro rozvoj nových digitálních terestriálních systémů v Evropě, (WorldDAB Forum, DigiTAG, BWA apod.).

Článek III Složení pracovní skupiny

87 1. Struktura pracovní skupiny je dvouúrovňová. 2. První úroveň tvoří řídící výbor skupiny, tajemník pracovní skupiny a právní podpora pracovní skupiny. 3. Členy řídícího výboru pracovní skupiny jsou zástupci:

a) Ministerstva dopravy a spojů ČR, b) Ministerstva financí ČR, c) Ministerstva kultury ČR, d) Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, e) Ministerstva pro místní rozvoj ČR, f) Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, g) Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, h) Českého telekomunikačního úřadu,

4. Subjekty uvedené v článku III odst. 3 tohoto statutu jmenují dva své zástupce v řídícím výborů pracovní skupiny a mají právo tyto své zástupce odvolat a nahradit jinými. Zasedání řídícího výboru pracovní skupiny se účastní vždy alespoň jeden zástupce subjektu, uvedeného v odst. 3 tohoto článku. Zástupce jmenuje vždy příslušný ministr, předseda nebo vrchní ředitel. 5. Členy pracovní skupiny v druhé úrovni jsou zástupci vědeckých a komerčních subjektů zainteresovaných v oblasti digitálního rozhlasového a televizního vysílání. Jejich činnost v rámci pracovní skupiny je poradní bez možnosti hlasování. Zástupci uvedených subjektů se sdružují v odborných pracovních týmech (dále OPT). Každý ze subjektů může být zastoupen i ve více než jedné OPT. 6. Předpokladem operativní komunikace mezi oběmi úrovněmi je nutnost strukturovat zástupce OPT tak, aby pro zajištění otevřeného a rovného přístupu všem potencionálním zájemcům o účast v OPT, členové pracovní skupiny v druhé úrovni pověřili mandátem konkrétní osoby, které budou partnery pro jednání s řídícím výborem.

Článek IV Vedoucí pracovní skupiny

1. Vedoucího pracovní skupiny jmenuje a odvolává Rada. 2. Za činnost pracovní skupiny odpovídá Radě vedoucí pracovní skupiny. 3. Vedoucí pracovní skupiny řídí činnost pracovní skupiny a svolává její zasedání. 4. Vedoucí pracovní skupiny svolává zasedání řídícího výboru. 5. Vedoucí pracovní skupiny předkládá Radě návrhy a podněty z oblasti působnosti pracovní skupiny a informuje ji o výsledcích její činnosti. 6. V případě nepřítomnosti vedoucího pracovní skupiny jej zastupuje jmenovaný zástupce Rady, dle článku III. odst. 4 tohoto statutu.

Článek V Členové pracovní skupiny

1. Členové pracovní skupiny jsou povinni se účastnit zasedání pracovní skupiny v rozsahu působnosti subjektu, který zastupují a aktivně se podílet na její práci. 2. Členství v řídícím výboru pracovní skupiny je pro subjekty, vyjmenované v článku III odst. 3 tohoto statutu nezastupitelné.

Článek VI Zajištění právní podpory pracovní skupině

1. Právní podporu pracovní skupině zajišťuje právnická nebo fyzická osoba, kterou jmenuje a odvolává vedoucí pracovní skupiny.

88 2. Osoba zajišťující právní podporu odpovídá za soulad všech činností a dokumentů pracovní skupiny s právním řádem České republiky a je poradním orgánem pracovní skupiny při harmonizaci navrhovaných dokumentů s legislativou Evropské unie. 3. Osoba zajišťující právní podporu nemá hlasovací právo. 4. Činnost osoby zajišťující právní podporu je hrazená z rozpočtu Rady.

Článek VII Tajemník pracovní skupiny

1. Tajemníka pracovní skupiny jmenuje a odvolává vedoucí pracovní skupiny. 2. Tajemník pracovní skupiny odpovídá za přípravu souhrnných podkladů pro zasedání pracovní skupiny. 3. Tajemník pracovní skupiny vede kompletní dokumentaci o činnosti pracovní skupiny. 4. Tajemník pracovní skupiny zajišťuje prezentaci na internetových stránkách pracovní skupiny. 5. Tajemník pracovní skupiny nemá hlasovací právo.

Článek VIII Sekretariát pracovní skupiny

1. Činnost pracovní skupiny zabezpečuje administrativně a organizačně Úřad Rady, který plní funkci sekretariátu pracovní skupiny.

Článek IX Odborné pracovní týmy a externí spolupráce

1. Pracovní skupina může zřídit pro svou potřebu dočasné nebo trvalé OPT jako své poradní orgány. Vedoucí OPT zajišťují styk s první úrovní pracovní skupiny. Pracovní skupina může angažovat příslušné experty při řešení odborných zadání v rámci vymezeného úseku činnosti. 2. Vedoucího OPT jmenuje vedoucí pracovní skupiny na základě doporučení členů řídícího výboru. 3. Členy OPT mohou být zástupci vědeckých a komerčních subjektů zainteresovaných v oblasti digitálního vysílání a multimediálních systémů. Podle uvážení se na činnosti expertní pracovní skupiny účastní rovněž zástupci subjektů uvedených v článku III odst.3 tohoto statutu. 4. Činnost OPT se řídí statutem a jednacím řádem OPT.

Článek X Zasedání pracovní skupiny

1. Zasedání pracovní skupiny se řídí Jednacím řádem pracovní skupiny.

Článek XI Náhrady výdajů

1. Náhrady výdajů členů pracovní skupiny spojených s výkonem jejich funkce se hradí z rozpočtových prostředků subjektů, které tyto členy delegovaly, pokud není uvedeno jinak. 2. Odměny a náhrady odborníkům za expertní činnost pro pracovní skupinu, která byla smluvně sjednána mezi Radou a vybranými odborníky, vyjma činnosti v rámci OPT, se hradí z rozpočtových prostředků Rady obdobně jako ostatní náklady na činnost pracovní skupiny. Výši prostředků na činnost pracovní skupiny schvaluje Rada.

Článek XII Závěrečná ustanovení

1. Tento statut nabývá účinnosti dne 27. ledna 2000. 2. Změny a doplňky tohoto statutu nabývají účinnosti dnem jejich schválení pracovní skupinou.

89 PŘÍLOHA 12 IV.12. DIGITÁLNÍ VYSÍLÁNÍ IV.12.1. Materiály k semináři o digitálním vysílání

Analogové a digitální technologie

- Podstatou jakéhokoli rádiového vysílání je to, že jedna nebo více nosných vln (kmitočtů) je ovlivňována přenášenou informací.  elektromagnetické vlny Obecně vzato potřebuje každá informace určitý prostor. Jestliže  vysílač, přijímač, anténa například pokládáme obraz nějakého malíře za informaci, je zřejmé,  zvuk, obraz že tento obraz zabírá v prostoru určitou plochu. Zcela obdobně  modualce AM, FM = odolnost informace přenášená rádiově zabere určitou část kmitočtového proti rušení, kvalita spektra. Přitom platí pravidlo, že čím větší objem informací  nadbytečnost informace v přenášíme, tím větší část kmitočtového spektra obsadíme. V analogovém signálu = vzorkování současné době jsou požadavky na rádiové přenosy informací  digitalizace = odolnost, komprese obrovské a proto je kmitočtové spektrum na mezinárodní i národní  signál = bitový tok úrovni rozděleno mezi jednotlivé služby. Názorný obraz o tomto  digitální modulace, šířka pásma rozdělení podává graf, který předkládáme. vs. bitový tok - U analogového vysílání je nosná vlna vysílače přímo ovlivňována  uspořádání bitového toku = přenášeným obrazem nebo zvukem. Znamená to, že se její velikost multiplex a fáze plynule mění např. podle jasu či barvy obrazu nebo podle síly  výhody a nevýhody digitalizace a výšky tónu. U digitálních systémů je obraz nebo zvuk rozložen do velkého počtu elementů, z nichž každému je přiřazena určitá číselná hodnota. Signál se tak promění na řadu čísel, která jsou transportována jednou nebo (u systémů DVB-T nebo T-DAB) velkým počtem nosných. V dekodéru přijímače se pak jednotlivá čísla převedou opět do příslušných prvků obrazu a zvuku. Vznik digitálních systémů byl jednak ovlivněn poznáním, že číslicový signál lze přenášet mnohem spolehlivěji (bez zkreslení a se zvýšenou odolností proti rušení) a jednak potřebou přenášet signály kmitočtově úsporněji (s menšími nároky na šířku kanálu). Pro tento úsporný provoz je nezbytná komprese (tj. vypuštění nadbytečných částí signálu), kterou nelze udělat jinak než výpočetním systémem. - Rozdělení digitálního vysílání pozemní, družicové, kabelové: T-DAB, DVB-T, C, S, multimediální služby MWS, atd. - multiplex je datový tok, ve kterém je obsaženo několik rozhlasových a televizních programů, potřebná servisní data a datové toky, které s vysíláním nemusí souviset - nevýhody digitalizace - Nutné finanční zabezpečení rozvoje nových sítí na straně vysílací, nutnost obměny TV a R přijímačů. - výhody digitalizace - Systémy jsou kmitočtově úsporné, dovolují v daném pásmu umístit větší počet programů. Pro zajímavost lze uvést, že pro dobré pokrytí České republiky čtyřmi (popř. i více) televizními programy postačí tři televizní kanály, zatímco u analogového systému k pokrytí čtyřmi programy nepostačovalo ani 48 televizních kanálů. Je možný provoz několika vysílačů na společném kmitočtu (tzv. sítě SFN), což vede jednak k další úspoře kmitočtů a dále k tomu, že při pohybu v daném území není nutno stále přelaďovat přijímač. Odpadá zkreslení způsobené mnohacestným šířením. To mimo jiné dovoluje používat přenosné přijímače s jednoduchými anténami, aniž by jejich poloha nějak ovlivňovala kvalitu zvuku nebo obrazu. Příjem v jedoucích vozidlech je kvalitní. Lze docílit vyšší kvalitu obrazu i zvuku než u analogového vysílání. K pokrytí území jsou potřebné menší výkony vysílačů (přibližně jedna desetina) než v analogovém systému  digitální systémy jsou ekologičtější. K vysílání několika programů je potřebný pouze jediný vysílač, zatímco v analogovém systému bylo pro každý program potřebné samostatné vysílací zařízení. Je možný současný přenos doplňkových informací.

90 Dosavadní postup Rady ČR pro RTV

- Rada spravuje vymezené konečné úseky kmitočtového spektra určené k rozhlasovému a televiznímu vysílání. Jiné části kmit.  omezení využitelnosti spektra využívají jiné služby (armáda a MO, civilní letectvo, kmitočtového spektra plavba, železniční doprava, energetika, MV, BIS a policie, mobilní  poznání technologií a osvěta  aplikace poznatků v lokálních služby, pevné služby, astronomie, atd.)  vkmitočtech je „velká podmínkách = studie TESTCOM tlačenice“. Rada vyhradila v současnosti jediné volné a použitelné kanály 61-69 pouze pro digitální vysílání.  podpora experimentálních prací = - 1996 Organizace celostátního semináře pro odbornou veřejnost správní řízení DAB, DVB-T "Digitální rozhlas". Akce se uskutečnila v Pardubicích ve dnech 20.  mezioborová odborná skupina a 21. listopadu. V průběhu dvou dnů bylo předneseno celkem 12 odborných přednášek. - 1997 Organizace celostátního semináře pro odbornou veřejnost "Digitální televize". Seminář se konal v Pardubicích ve dnech 8. a 9. října. Bylo předneseno 17 odborných přednášek. - 1997 Studie v součinnosti s ČTÚ: "Návrh sítí vysílačů zemského digitálního rozhlasu." Studie je rozdělena do dvou částí. V první je navržena síť vysílačů ve 12. televizním kanálu (blok 12C a 12D) podle přídělu mezinárodní konference ve Wiesbadenu. Bylo navrženo celkem 61 stanovišť vysílačů a odesláno k mezinárodní koordinaci. Ve druhé části byla navržena alternativně síť vysílačů v pásmu L (kde byl České republice zatím přidělen pouze blok LC). Rada vybrala variantu II, podle které bude nutno navrhnout a mezinárodně projednat příděl dalších bloků. - 1998 Studie: "Koncepce rozvoje televizního vysílání do roku 2005, první etapa". Účelem této studie bylo popsat možnosti nových, zejména digitálních technologií televizního vysílání, možnosti reklamního trhu v ČR, odhadnout zájem veřejnosti o televizní vysílání a doplňkové služby, posoudit současnou legislativu a na základě těchto údajů odhadnout další vývoj televizního vysílání. - 1998 Studie: "Možnosti zavedení digitální televize v České republice". V této studii šlo zejména o zpracování prvního návrhu jedné sítě vysílačů zemské digitální televize v ČR, který by mohl být aplikován při mezinárodní koordinaci kmitočtů a pozic vysílačů. Kromě toho šlo v této studii i o úvodní pohled na možné uspořádání multiplexů a z toho vyplývající způsoby uspořádání televizních sítí. Návrh sítě byl řešen v několika alternativách, u nichž bylo vždy výpočtem zjišťováno možné pokrytí a případné rušení. Optimální varianta pak byla předána Českému telekomunikačnímu úřadu k mezinárodní koordinaci. Obsahuje celkem 46 pozic. - 1998 Výpočetní systém určený pro vyhodnocování pokrytí a vzájemného rušení televizních a rozhlasových vysílačů. Šlo o náhradu systému, který byl používán v dřívější době a který už přestal vyhovovat novým nárokům souvisejícím s moderními technologiemi. Nový systém dovoluje mimo jiné i výpočet terénních profilů, návrh digitálních sítí, synchronních (SFN) sítí, a to v interpretaci do geografických map. - 1998 Spoluúčast při organizaci celostátní konference "Radiokomunikace 98", jejíž součástí byly i referáty o novinkách v oblasti digitálního rozhlasu a televize. - 1999 Rozšíření výpočetního programu o návrh a realizace serveru pro vytvoření, obsluhu a využití databáze plošných hodnot intenzit elektromagnetického pole pro užitečné a rušící vysílače. Základní aplikační programy: zobrazení diagramů signálu zvolených množin vysílačů (např. celých sítí) v obou mapových systémech, analýza obsazenosti kmitočtů v daném místě, analýza kvality příjmu v daném místě, podpora pro návrh nových kmitočtů apod. Rozšíření architektury systému o možnost instalace samostatných modulů modelů šíření. Realizace a implementace modulu šíření optimalizovanou metodou RDK. Rozšíření možností vizualizace vypočítaných výsledků na mapových podkladech. Rozšíření možností vizualizace výstupů subsystému Sítě SFN na rastrových a vektorových mapách. - 1999 Návrh další sítě DVB-T v kanálech 21-60 s konkrétními pozicemi vysílačů, určených k mezinárodní koordinaci. - Jednání zástupců orgánů a skupin zainteresovaných na digitálním vysílání v ČR (Rada, ČTÚ, ČT, ČRo, ČRa, Czech DVB Group, ad.) jako příprava činnosti mezioborové skupiny pro digitální techniku (viz dále str. 4 Další postup).

Praktické podmínky pro digitální přenos programů rozhlasu a televize - celoplošné, regionální a lokální vysílání

91 - V multiplexu jsou přenášena data týkající se přenosu obrazu, zvuku, servisní data a datové toky, které s vysíláním nemusí souviset.  konstrukce bitového toku = - V jednom multiplexu je možno umístit 4-6 programů digitální obsazení multiplexu televize. Pokud se podaří mezinárodně zkoordinovat dva televizní 4-6 TV programů multiplexy, umožnilo by to (podle nároků na kvalitu vysílání) mít 6 -12 rozhl. programů v jednom na území státu k dispozici asi 12 televizních programů. V současné multiplexu době se dá počítat pouze s jedním multiplexem. multimediální - Regionálně a lokálně lze vysílat pouze prostřednictvím oddělených a datové přenosy multiplexů. Současná navržená síť umožňuje i vysílání regionálním  investice do vysílacích pokrytím dle nově navrženého územně správního členění. Do technologií budoucna bude možno na úkor opouštění analogové televize  inovace vybavení posluchačských vytvářet i další regionální či lokální sítě. domácností - V jednom multiplexu je možno umístit 6-12 programů digitálního  paralelní provozy rozhlasu. Pro vysílání digitálního rozhlasu v ČR jsou prakticky k  opuštění 12. TV kanálu ve dispozici dva bloky. Podmínkou však je uvolnění 12. televizního prospěch T-DAB kanálu pro tento provoz. - Dosud mezinárodně přidělené rozhlasové multiplexy umožňují celoplošné pokrytí. Na základě studie Testcom byla navržena strategie regionálního pokrytí jako základ pro další mezinárodní koordinační jednání. - Celkové potřebné náklady na výstavbu vysílacích a distribučních sítí lze odhadnout podle studie Testcom pro vybudování jedné sítě (multiplexu) na částku cca 1,4 miliardy Kč. Pokud se podaří zkoordinovat další sítě, budou se tyto náklady přibližně násobit. Ve studii je ještě uvedeno srovnání s náklady potřebnými na vybudování sítě digitální televize ve Velké Britanii. Podle toho by obdobná síť v ČR vyšla asi na 3 miliardy Kč. - Náklady na straně televizních diváků představují buď doplnění jejich zařízení o d-box v ceně okolo 10 tis. Kč, nebo výměnu televizního přijímače. Po rozběhu výroby by mohly digitální televizory být asi o 20-30 % dražší než průměrně kvalitní analogové. - Pro příjem digitálního rozhlasu se již doplňky umožňující použití stávajících přijímačů nabízejí. Některé stávající druhy autorádií umožňují připojit d-box pro příjem digitálního rádia (cena od 15 tis. Kč). Cena za nový plně digitální radiopřijímač není známa. - Protože je nutná výstavba nových vysílačů a stanovišť a obměna přijímačů, je nutno počítat s přechodnou dobou, kdy bude v provozu jak analogová, tak i digitální síť. Přechodné období lze odhadnout podle studie Testcom v příznivém případě (optimistický odhad výměny přijímačů) na dobu asi 10 let. Naopak v nepříznivém případě je nutné počítat se 100% penetrací digitálních televizorů až kolem roku 2020. - Během přechodného období je nutno počítat s pozvolnou redukcí analogových provozů, aby bylo možno uvolňovat kanály pro digitální provoz.

Současný stav a další postup

- Od ledna 1997 probíhá digitální vysílání jednoho multiplexu (5 TV  družicové digitální vysílání programů a 6 rozhlasových) prostřednictvím družice (Czech link) –  vyhodnocení experimentálních určeno především k distribuci signálu na zemské analogové vysílače, provozů T-DAB a T-DVB lze přijímat i individuálně na území celé Evropy digitálním  návrh sítí T-DAB - pozice satelitním přijímačem. vysílačů - Experimentální vysílání zemského digitálního rozhlasu bylo u nás  návrh sítí DVB – T - pozice zahájeno v březnu 1999. vysílačů a kanály pro další síť - Zahájení experimentálního vysílání zemské digitální televize se předpokládá v první polovině roku 2000.  mezioborová skupina digitální - Cíle experimentálního vysílání: techniky - ověřit technické možnosti systému, SFN, MUX - získat zkušenosti s novou technikou a technologií - získat zkušenosti pro konverzi analogového na digitální vysílání - seznámit veřejnost s novým systémem - ověřit marketinkové možnosti v závislosti na různých druzích služeb - odzkoušet vysílání rádií při DVB-T - poskytnout podklady pro legislativu při pravidelném vysílání

T-DAB: Rada povolila v roce 1997 ČRo, jakožto provozovateli ze zákona, dle jeho žádosti experimentální digitální zemské rozhlasové vysílání v roce 1998 a to prodloužila pro rok 1999 v pásmu L v Praze. ČTÚ vydalo povolení ke zřízení a provozování digitálních vysílačů na časově ohraničenou dobu. Rada povolila ČRo toto vysílání též po dobu

92 trvání veletrhu INVEX 99 v Brně od 15.9. – 15.10. 1999 taktéž v pásmu L. V Praze jsou v provozu dva vysílače na Cukráku a na Žižkově od 24.3. 1999. Takto je pokryto území Prahy a okolí zhruba do 20 km.

DVB-T: Rada vyhlásila řízení na experimentální zemské digitální televizní vysílání na časově omezenou dobu pro současné úplné a nezměněné šíření již vysílaných programů provozovatelů ze zákona a provozovatelů s oprávněním k vysílání v ČR s uzávěrkou podání žádostí 19.7. 1999. Žádosti podaly České radiokomunikace, a.s. a Czech DVB Group, a.s. Veřejná slyšení žadatelů proběhla 21.9. 1999. Dne 21.9. 1999 Rada schválila oprávnění k tomuto typu vysílání oběma žadatelům na dva roky. Toto oprávnění je časově ohraničené. Po vyhodnocení naměřených hodnot a doladění systému bude ukončeno. Nelze připustit stav, kdy experimentální vysílání plynule přejde do normálního provozu a poskytne se tak výhoda subjektu, který experiment realizoval. V současné době se čeká na souhlas zahraničních správ kmitočtového spektra na povolení konkrétních vysílacích kanálů.

Úkoly Rady ČR pro RTV v roce 2000: - návrh pozic regionálních a celoplošných sítí T-DAB v L – bandu - konkrétní pozice vysílačů návrh konkrétních pozic vysílačů pro další multiplex digitální televize v pásmu 21. – 60. kanálu - ustavení mezioborové skupiny digitální techniky – příprava návrhu koncepce státní politiky v oblasti zemského digitálního vysílání – legislativní zakotvení

IV.12.2. Prezentace problematiky digitálního vysílání ve zprávě Testcom

FREKVENCE Jedním z důležitých otevřených problémů je otázka výběru možných TV kanálů pro realizaci DVB-T. Nejen v ČR, ale ani v Evropě již téměř neexistují volné TV kanály, které by byly použitelné pro DVB-T. TV kanály v rozsahu 21 až 60, které byly v rámci kmitočtového plánu Stockholm 1961 jednotlivým státům přiděleny, jsou dnes plně obsazeny analogovým TV vysíláním. V ČR se jedná o kmitočty základních vysílačů a kmitočty převaděčů, které v členitém terénu ČR dokrývají oblasti, kde signál základního vysílače nesplňuje kritéria pokrytí. V rozsahu K 21 až 60 nelze nalézt takový kanál, respektive sadu kanálů, které by umožnily realizaci DVB-T s celoplošným pokrytím. Případná realizace DVB-T vystačí sice pouze s malým počtem kanálů v režimech SFN, každý z nich však pouze s omezeným pokrytím. V úvahu tedy přicházejí K 61 až 69, které dosud TV vysílání nevyužívalo. V ČR ani v Evropě však zatím s využitím všech těchto kanálů není možné počítat. V ČR všechny K 61 až 69 donedávna užívala armáda pro vojenské aplikace letecké navigace a pro radiolokaci. V rámci postupného sbližování ČR s kmitočtovou tabulkou CEPT byly pro DVB-T armádou uvolněny K 64, 65 a 66. Ostatní TV kanály jsou nadále armádou blokovány. Podle informací dostupných v TESTCOM existuje obdobná situace s menšími odlišnostmi i v sousedních zemích. Pro další práce bude třeba vyjasnit otázku organizace TV vysílání z hlediska náplně daného kanálu programem a dále, zda budou na celém území ČR šířeny programy celostátního charakteru nebo zda budou některé programy obsažené v TV multiplexu vysílány pouze do určitého regionu. Dále bude nutné v případě jednoho nebo několika programů vyjasnit otázky vytváření multiplexů pro danou oblast a přivedení programů pro příslušný multiplex od jednotlivých TV společností. V ČR bude z důvodů integrace do evropských struktur nezbytné neprodleně začít ve věci DVB-T dodržovat následující stěžejní zásady: 1) Pro ATV zásadně nepřidělovat TV K 61 a vyšší. 2) Všechny případné kmitočtové návrhy, změny a záměry v oblasti ATV musí být bezpodmínečně konzultovány se subjektem, který bude zpracovávat koncepci DVB-T v ČR.

KONVERGENCE V současné době je možné stále zřetelněji pozorovat postupné vzájemné prorůstání (konvergence) informačních technologií, telekomunikací a technologií pro televizní a rozhlasové vysílání (broadcast technologies). Toto je poměrně nová skutečnost, která vyžaduje změnu dosavadního způsobu myšlení, a je velmi důležité vzít tuto skutečnost na vědomí a v dalších úvahách o vývoji DVB a při plánování DVB je nutné vycházet ze současných a především budoucích trendů ve vývoji těchto tří druhů technologií. Z těchto důvodu je nutné počítat do budoucna také s přenosem digitálního rozhlasového signálu a datových signálů, multiplexovaných do společného transportního toku s TV signály i při plánování obsahu multiplexu pro DVB-T. Další, úplně nová změna v současné koncepci vysílání DVB, je počínající integrace interaktivních datových služeb do vysílání DVB. V současnosti se jedná především o tyto služby:  Internet,  systém SI (Service Informations),  systém EPG (Electronic Programme Guide),  datový karusel,

93  množina interaktivních datových služeb. Tento vývoj je nutné chápat jako jeden z důsledků nastupující informační revoluce, na jejímž počátku se dnešní svět nachází. Na druhé straně se zájem o tyto druhy služeb stává velmi důležitým stimulujícím činitelem pro zavádění DVB, tento stimul je nutné brát velmi vážně a při plánování DVB s těmito službami počítat. V blízké budoucnosti, tj. již v době, kdy bude přikročeno ke konkrétnímu budování vysílací sítě DVB v ČR, může již být zavádění těchto druhů služeb zcela nezbytné.

PROGRAMOVÁNÍ Multiplex pro DVB-T by měl obsahovat v každém případě oba veřejnoprávní TV programy vysílané v ČR, tj. program ČT 1 a ČT 2, dále pokud možno jeden nebo oba celoplošné TV programy vysílané na základě licence (Prima TV, TV-Nova), které by byly po dobu přechodného období vysílány též analogově, a pak další TV programy vysílané pouze digitálně, z důvodů podnícení zájmu veřejnosti o koupi digitálních TV přijímačů. Variantně by bylo možné místo bitového toku jednoho z osmi TV programů (průměrná velikost 2,05 Mbit/s) vložit bitový tok obsahující standardní blok šesti digitálních rozhlasových programů, protože tento tok má přibližně stejnou velikost. Vzhledem ke konstrukci modulátorů (budičů) pro DVB-T, které jsou dnes k dispozici, by se jednalo o stejný typ modulace jako pro digitální televizi a tedy i o stejné podmínky příjmu digitálního rozhlasu a digitální televize.

STANOVIŠTĚ VYSÍLAČŮ Teoreticky se dá z 15 dominantních stanovišť s ERP 50 kW pokrýt více jak 95% území ČR při úrovni příjmu fixed reception. Prakticky to však není možné, neboť pro toto řešení neexistují volné TV kanály. Pro tuto variantu nelze použít ani TV kanály kmitočtově shora sousedící se současně provozovanými analogovými kanály, neboť v případě dominantních stanovišť vždy dojde ke kmitočtové kolizi s několika TV převaděči i ke kolizi s TV vysílači základní sítě. Reálné možnosti budování vysílací infrastruktury DVB-T v ČR pro období souběžného vysílání analogové a digitální televize jsou tyto: Varianta 1: Vysílací síť složená z několika velkých sítí SFN a pracující na volných TV K64, K65, K66. Tato síť by mohla při použití statistického multiplexování vysílat 8 TV programů a přenášet signály pro datové služby vč. Internetu. Celá síť by vysílala identický transportní bitový tok a přenos tohoto toku k jednotlivým vysílačům DVB-T by byl realizován pomocí družicového kanálu. Výhodou tohoto uspořádání sítě jsou relativně nejmenší náklady ze všech ostatních možných řešení, nevýhodou je velmi omezená možnost vysílání regionálních TV programů. Regionální TV vysílání by bylo řešitelné časovými okny přidělenými jednotlivým regionům. Varianta 2: Vysílací síť složená z regionálních hustých sítí SFN a využívající pouze K64 až K66. Toto řešení vyžaduje velký počet vysílačů DVB-T malého výkonu, regionální kódovací a multiplexovací uzly a nákladné řešení přenosu transportního toku a na velké množství vysílačů DVB-T. Tato varianta by sice umožnila regionální vysílání, ale je neúměrně nákladná. Varianta 3: Vysílací síť složená z regionálních sítí SFN v K64 až K66. Jednotlivé regionální sítě SFN by se skládaly vždy z několika vysílačů DVB-T. Pro pokrytí míst, které nebude možné pokrýt signálem na K64 až K66 (cca 20% území ČR), by bylo nutné vyhledat zbývající TV kanály využitelné pro vysílání DVB-T v obsazeném IV. a V. TV pásmu. Toto řešení by sice umožnilo časově nezávislé regionální vysílání, ale vyžaduje vybudování poměrně nákladné strukturované modulační sítě pro distribuci TV programů k jednotlivým kódovacím a multiplexovacím uzlům a pro výměnu programů. Náklady na variantu 3 by pravděpodobně dosáhly dvojnásobku nákladů na variantu 1. Strukturovaná modulační síť bude v každém případě nutná pro období plně digitálního vysílání. Kritériem pro rozhodnutí mezi variantou 1 a variantou 3 je rozsah a požadavky na kvalitu regionálního vysílání. Pokud pro regionální vysílání postačí časová okna pro jednotlivé regiony, pak je vhodnější zvolit variantu 1. Pokud bude požadováno regionální vysílání ve větším rozsahu, bude nutné realizovat variantu 3.

NÁVRH POSTUPU DALŠÍCH PRACÍ: 1) Pokračovat ve výběru stanovišť pro vysílače DVB-T až na úroveň okresních měst. Tímto způsobem navrhnout regionální, případně nadregionální sítě DVB-T. 2) S ohledem na další nová stanoviště vysílačů DVB-T ověřit elektromagnetickou kompatibilitu zařízení GSM s vysílači DVB-T na shodných stanovištích. 3) Prověřit možnost využití K 61 až 63 pro DVB-T a ověřit možnost navržení celoplošné SFN na jednom z nich. 4) Stanovit postup konverze ATV kmitočtových přídělů na příděly DVB-T. 5) V dostatečném předstihu před novou kmitočtovou konferencí, na které budou přerozděleny kanály ATV pro DVB-T, stanovit pro delegaci ČR strategii a variantní řešení použitelnosti TV kanálů. 6) Zajistit, aby celé plánování DVB-T prováděl pouze jeden subjekt a tak předejít velkým kolizím v kmitočtovém plánování DVB-T. Z koordinačně taktických důvodů je bezpodmínečně nutné, aby tento subjekt připravoval i 94 materiály pro mezinárodní koordinace i kontroloval a připravoval pro schválení koordinační požadavky sousedních zemí. V ČR je tedy nutné velmi rázně ochránit poslední zbytky kmitočtového spektra uvnitř televizních pásem, především volné TV K64 až K66 a několik zbývajících možností (lokalit), kde uvnitř IV. a V. TV pásma by bylo možné použít některý kanál pro vysílání DVB-T. S tímto zbytkem kmitočtového spektra je možné pouze s velkými obtížemi naplánovat jednu síť pokrývající celé území ČR (jeden multiplex) pro vysílání DVB-T v ČR, ačkoliv z hlediska konkurence s analogovou televizí a s ostatními způsoby vysílání DVB by bylo zapotřebí alespoň dvou multiplexů. Z těchto důvodů, především proto, aby bylo v ČR vůbec možné realizovat DVB-T, je nutné velmi důrazně doporučit vyhlášení stop - stavu pro další zřizování TV vysílačů a TV převaděčů analogové televize.

PROVOZOVATELÉ Digitálním vysíláním končí přímý vztah mezi jedním televizním kanálem (programem) a jedním vysílacím kmitočtem (sítí kmitočtů přidělenou tomuto programu). Kmitočtové kanály pro digitální zemské vysílání budou přiděleny "provozovateli multiplexu". Multiplexování je jeho základní funkcí - spojuje několik televizních programů společně na jednom vysílacím kmitočtu. Provozovatel multiplexu bude mít uzavřeny smlouvy s celou řadů vysílatelů, dodávajících jeden nebo více televizních programů k vysílání prostřednictvím multiplexu. Ministerstvo kultury ve svém pracovním návrhu předpokládá úpravu digitální televize zvláštním zákonem. To snižuje přehlednost právní úpravy, neboť není důvod oddělovat digitální televizi od jiných forem vysílání.  Je nutno v zákoně o vysílání zvážit definici pojmu "dodatečných programových služeb" - podobně jako je nyní definován v zákoně teletext. Tyto dodatečné programové služby, např. textové a informační služby, které mají obdobný charakter jako vysílání, by byly licencovány zjednodušeným způsobem nebo pouze registrovány Radou pro R a TV vysílání. Na tyto služby by se regulace daná zákonem o vysílání vztahovala pouze částečně (nehodí se limity reklamy, sponzorství apod.). To se netýká Internetu a interaktivních on-line služeb, kde by měl platit princip samoregulace obsahu s důrazem na ochranu spotřebitele.  Zákon o vysílání by měl definovat pojem "provozovatel digitálního multiplexu" a pro tohoto provozovatele by měl být přijat zvláštní licenční režim. Jednotlivé programy zařazené do multiplexu by podléhaly licenčnímu řízení jako dosud s různou mírou regulace.  Regulace systémů podmíněného přístupu a elektronických programových průvodců by měly být předmětem licencování podle telekomunikačního zákona podle "technologicky neutrálních" pravidel v úzké součinnosti s Radou pro R a TV vysílání pokud se jedná o obsah těchto programových průvodců k zabezpečení priority pro volné kanály zejména veřejnoprávní a volné plnoformátové komerční televize. V této oblasti bude nutno transponovat do licenčních podmínek telekomunikačního regulátora příslušné směrnice EU o podmíněném přístupu.  V zákoně o vysílání by mělo být zváženo, zda jako licenční podmínkou pro prodloužení licence pro provozovatele s licencí v období připadajícím na zavedení digitální televize by nemělo být zapojení do projektů digitální zemské televize a povinnost současného digitálního a analogové šíření jejich programů po určitou dobu. Současně by mělo být umožněno komerčním televizím vysílat digitálně více než jeden program, pokud o to projeví zájem, včetně tematických programů v režimu pay tv. Tematické programy by měly být regulovány mnohem volněji než plnoformátové programy. Veřejnoprávní a celoplošné volné komerční televizi by měla být garantována dostatečná kapacita pro šíření jejich programů.  Rada by v zákoně o vysílání měla být zmocněna k vydání experimentálních licencí na pilotní projekty digitální družicové televize v omezených lokalitách.  Omezení soutěže v malém rozvíjejícím se trhu má výhody vyšší konkurenceschopnosti a efektivnosti v alokaci investic ("dynamic efficiency argument"), umožní požadavek na částečné dotování zavedení přijímací technologie výrobcem, sníží rizika vstupních investic, které budou značné. Přináší problém dominantního postavení takto založeného provozovatele multiplexu, což může odradit další zájemce, protože i v digitálních multiplexech je zatím kapacita omezená.  Zákon by měl stanovit nebo zmocněním určit - byť ve formě záměru podléhajícímu dalšímu zhodnocení – "jízdní řád" pro převod stávajících analogových frekvencí na digitální zemské vysílání, období současného analogového a digitálního vysílání.  Stávajícím provozovatelům tematických programů určených pro šíření v kabelových rozvodech by měla být nabídnuta v případném národním multiplexu možnost šířit jejich programy v režimu placené televize nebo pay-per- view, aby byla rozšířena nabídka programů zejména v oblastech, které nemají přístup ke kabelové a družicové televizi. Totéž platí o zahraničních tematických programech - sportovní a hudební kanály které jsou divácky univerzální a nepotřebují národní lokalizaci.  V rámci případného národního multiplexu by měla být vyhrazena kapacita pro regionální vysílání, což však v podmínkách SFN (jednofrekvenční sítě) zatím nebude příliš proveditelné - viz technická část zprávy.  Poskytovatelé programů pro multiplexy by měli mít možnost být podílníky společnosti provozující multiplex, společnosti poskytující podmíněný přístup a společnosti provozující služby elektronického programového průvodce. Stejnou možnost by měl mít i telekomunikační operátor, který bude provozovat síť vysílačů

95 vybudovaných k šíření signálů programů obsažených v multiplexu, případně i výrobce technologických zařízení . O to důležitější a z hlediska soutěžních pravidel bude zachovat otevřený přístup pro další zájemce podle zásad poctivého, rovného a nediskriminačního přístupu.  Účast veřejnoprávních televizí ve formě poskytování specializovaných programů je kritizována komerčními televizemi, neboť specializované programy jsou určeny pouze určitému segmentu diváků a tím popírají smysl universální služby veřejnoprávní televize pro všechny.Vzhledem k postavení a způsobu financování veřejnoprávní televize by měla být majetkově oddělena činnost veřejnoprávních televizí hrazená z koncesionářských poplatků od jejich činnosti komerční, pokud by poskytovaly placené služby konkurující na stejném trhu komerčním televizím se stejnými programy. Současně by měly být přesněji specifikovány "veřejnoprávní" úkoly České televize a zvýšena finanční transparentnost při plnění těchto úkolů.  Projekty specializovaných programů však spíše doplňují nabídku komerčních televizí a zvyšují atraktivnost digitální televize pro diváky (zpravodajsko-informační kanál ve spolupráci s tiskovou agenturou, edukativní kanál, kanál pro vysílání menšinových žánrů, které nejsou atraktivní pro komerční televize s využitím bohatého archivního zázemí televize, které nelze uplatnit v plnoformátové televizi - jako je kanál "Nostalgie", náboženské vysílání, pořady pro neslyšící apod. Návrh dalšího možného postupu v oblasti legislativní strategie Měla by být co nejdříve ustanovena mezioborová pracovní skupina složena ze zástupců MK, Ministerstva dopravy a spojů, RRTV, Mediální komise parlamentu a provozovatelů vysílání a případně dalších zájmových organizací (ATO, APKT) a vědeckých pracovišť (TESTCOM) k vypracování koncepce strategie přechodu na digitální zemskou televizi. Tato komise by hodnotila dosavadní vývoj a tendence právní úpravy této problematiky v Evropských zemích i s přihlédnutím k dosavadnímu vývoji harmonizace této problematiky v EU a mohla by vytipovat zásady pro provádění pilotních projektů.

96 PŘÍLOHA 13

IV.13. PŘEHLED VEŘEJNÝCH SLUŽEB V EVROPĚ, JAPONSKU A USA Veřejná služba pozemního televizního vysílání v jednotlivých zemích v Evropě, Japonsku a Spojených státech1 – plnoformátové celoplošné země zkratka názvu stanice podíl na trhu zdroj financování 1997 v % Belgie – Valon. společ. la Une, La Deux 23,7 poplatky, reklama Belgie – Vlám. společ. BRTN TV 1+2 28,1 poplatky, sponzor Bělorusko BTV 13,0 stát, reklama Bulharsko Kanal 1, Efir 2 75,1 stát, reklama Česko ČT 1+2 34,3 poplatky, reklama Dánsko DR 1+2, TV 2 67,0 poplatky, reklama, sponzor Estonsko ETV 23,8 stát Finsko YLE 1+2 47,0 poplatky Francie France 2+3; La 5ème 45,3 poplatky, reklama Arte – spol. s ARD-ZDF poplatky, sponzor Chorvatsko HRT ? poplatky, reklama Irsko RTE 1+2, TneG 54,0 poplatky, reklama Island Sjonvarpid ? poplatky, reklama Itálie Rai 1+2+3 48,9 reklama Japonsko NHK General 26,0 poplatky Litva LTV 18,2 poplatky, reklama Lotyšsko LTV 1+2 26,0 poplatky, reklama Lucembursko RTL Tele Letzebuerg2 58,3 reklama Maďarsko MTV 1+2, Duna TV 62,8 poplatky, reklama Německo ARD, ZDF 29,1 poplatky, reklama Arte – spol. s Fr.TV poplatky, sponzor Nizozemsko Ned 1+2+3 36,0 poplatky, reklama Norsko NRK 43,2 poplatky, sponzor Polsko TVP 1+2 53,7 poplatky, reklama Portugalsko RTP 1+2 39,7 poplatky, reklama Rakousko ORF 1+2 61,5 poplatky, reklama Rumunsko TVR 1+2 42,9 poplatky, reklama Rusko ORT, RTR, TV5 Skt.Pb. 67,0 poplatky, reklama Řecko ET 1+2 8,2 poplatky, reklama Slovensko STV 1+2 22,0 poplatky, reklama Slovinsko Slo ? poplatky, reklama Spojené království VB+SI BBC 1+2 42,8 poplatky Channel 43 reklama, soukr.práv.režim Spojené státy PBS fondy, státy, reklama Španělsko TVE 1, La 2 34,4 poplatky, reklama Švédsko SVT 1+2 48,6 poplatky, sponzor Švýcarsko SF 1+2, TSR 1+2, TSI 1+2 32-354 poplatky, reklama Turecko TRT 1+2, Int. ? stát, reklama Ukrajina UTV ? stát, reklama

1 údaje k srpnu 1998

2 vysílání veřejné služby zřízeno zákonem z 27.7.1991 na stanici CLT-UFA; 19-20 h, opakování 20-23 h; podíl na trhu se týká časového úseku 19-20 h

3 formát zaměřený na kulturu a menšiny

4 německy mluvící kantony, SF 1+2: 31,9 %; frankofonní, TSR 1+2, SF 1: 35 %; italsky hovoříci, TSI 1+2, SF 1: 33 % 97 Veřejná služba pozemního televizního vysílání ve jednotlivých zemích Evropy, Spojených státech a v Japonsku5 – vysílání pozemní regionální a tématické; kabelové a satelitní země název stanice poznámka Francie Festival, Histoire, Mezzo kab.-sat., tématické Region regionální Itálie RaiSat 1+2+3 sat., témat.: kultur., dět., vzděl. Japonsko NHK Educational tématický BS 1+2 kab.-sat. Německo 3 Sat, Phoenix, Arte, Kinderkanal kab.-sat., tématické BR Alfa kab.-sat. regionální ARD3: BR, MR, OR, SR, SüdR, regionální HR, NDR, RB, WR, SFB Polsko TV Bydgoszcz, Gdańsk, Katowice, regionální Kraków, Lódź, Lubliń, Poznań, Rzeszów, Szczecin, Wroclaw; WOT 51 TV Polonia kab.-sat. Rakousko TW1 smíšený veř. a soukr.; tématický Rumunsko TVR Int. kab.-sat. TV Sigma regionální Řecko ET 3 regionální Spojené království VB+SI S4G regionální součást Channel 4 BBC News 24, BBC Choice, tématické formáty digitální BBC Learning Spojené státy C-Span kab. Španělsko ETB 1+2, TV3, Canal 33, TM 3, devět stanic Canal 9, TVG, Noticias 9, Canal Sur regionálních samospráv Švýcarsko SF2 DRS kab.-sat. Turecko TRT 3+4 tématické

Veřejná služba kabelového a satelitního televizního vysílání celoevropská

formát název stanice zdroj sídlo hlavní vlastník financování dětský Children Channel reklama Spojené království Flextech kultura-dokumenty 3 Sat Německo ARD + ZDF Arte sponzor Francie ARD + Fr. Télévision zábava-filmy BBC Prime Spojené království BBC + Thames + Cox zprávy-finance BBC World reklama Spojené království BBC + Thames + Cox tématické UKTV: Horizons, Spojené království BBC + Flextech Style, Arena, Gold mezinárodní služby Deutsche Welle Německo stát RTP International reklama Portugalsko RTP TRT International reklama Turecko TRT TV5 Europe sponzor Francie Sofirad + Fr.Télévision TVE International6 reklama Španělsko RTVE

5 srpen 1998; DE+FR+IT+SP+UK: prosinec 1998

6 TVE America, TVE Asia, TVE Europe, Hispavision 98 Zdroje financování audiovizuální veřejné služby v roce 1996 údaje v mld. FRF celkové zdroje poplatky reklama jiné zdroje AV sektor7 17,8 10,7 4,3 2,8 Francie televize 12,6 7,1 4,1 1,4 Itálie AV sektor8 14,4 8,2 5,1 1,1 AV sektor9 39,8 30,2 4,3 5,3 Německo televize 24,7 18,4 3,1 3,2 Španělsko AV sektor10 3,8 0 2,5 1,3 AV sektor11 25,0 19,5 0 5,5 Spojené království televize 16,9 13,7 0 3,2

Poplatky v nejvýznamnějších evropských zemích Francie Itálie Německo VB + SI Španělsko 1987 506 FRF 93 325 ITL 195 DEM 58 GBP 0 1997 700 FRF 161 450 ITL 339 DEM 91,5 GBP 0 změna 97/87 % + 38 + 73 + 74 + 58 0 hodnota poplatku12 5,2 4,1 7,6 6,8 0

Poplatky v České republice - vývoj rok HDP mld.Kč obyvatel HDP/obyv.Kč poplatek Kč hodnota poplatku13 1990 626,2 10 362 740 60 428 300 4,96 1991 753,8 10 308 682 73 123 525 7,18 1992 842,6 10 317 807 81 665 600 7,35 1993 1 020,3 10 330 607 98 765 600 6,08 1994 1 182,8 10 336 162 114 433 600 5,25 1995 1 381,1 10 330 759 133 688 600 4,49 1996 1 572,3 10 315 353 152 423 600 3,93 1997 1 680,0 10 303 642 163 049 600 3,68 1998 1 820,7 10294 943 176 854 900 5,09

Literatura: Television 98. European key facts. IP, srpen 1998 La télévision publique en Europe. Allemagne, Espagne, France, Italie, Royaume-Uni. Paříž, CSA, prosinec 1998 http://www.czso.cz/cz/hlavni.htm ASPI

7 France 2+3, La 5ème, Arte; Radio France, RFI, RFO; INA (Národní audiovizuální ústav)

8 Rai. Údaje jen za televizi nejsou k dispozici

9 ARD, ZDF

10 RTVE. Údaje jen za televizi nejsou k dispozici

11 BBC

12 hodnota poplatku ve vztahu k hrubému domácímu produktu na osobu x 103 (1997)

13 hodnota poplatku ve vztahu k hrubému domácímu produktu na osobu x 103 v daném roce 99 PŘÍLOHA 14

IV.14. NÁVRH KONCEPČNÍHO ŘEŠENÍ PRO OBLAST LOKÁLNÍHO A REGIONÁLNÍHO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ SE ZAPRACOVÁNÍM PŘEDSTAVY O KONTROLE DODRŽOVÁNÍ ZÁKONA

Předkládá Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání na základě usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky PSP ze 4. schůze, konané 4.-6. května 1999 V Praze dne 14. června 1999

Obsah

I. Současný stav lokálního a regionálního televizního vysílání

1. Lokální televizní vysílání 1.1. Historie vzniku lokálního vysílání 1.2. Původní koncepce Rady 1.3. Legislativní aspekty udělování licencí k lokálnímu vysílání

3. Regionální televizní vysílání 4. 2.1. Vznik 2.2. Hlavní odlišnosti s lokálním vysíláním

3. Vyhodnocení dosavadní praxe provozování lokálního a regionálního tel. vysílání 3.1. Platné licence 3.2. Optimalizace sítí 3.3. Legislativní problémy 3.4. Kvalita vysílání a dodržování zákona 3.5. Ekonomické aspekty provozování

II. Návrh koncepce dalšího rozvoje lokálního a regionálního vysílání

1. Základní teze 1.1. Návrhy Rady v souvislosti s přípravou nového zákona o vysílání 2. Zásady dalšího postupu při udělování licencí 2.1. Pravidla pro udělování licencí 3. Kontrola dodržování zákona o vysílání – monitoring

III. Přílohy

1. Dopis Rady ministru hospodářství Karlu Dybovi ze dne 18. října 1993, zaslaný na vědomí Stálé komisi PSP 2. Vyjádření FTV Premiéra ze dne 31. 5. 1999 3. Vyjádření ČT ze dne 19. 5. 1999 4. Společné vyjádření Asociace provozovatelů regionálního televizního vysílání a Asociace lokálních televizí ze dne 20.5.1999 5. Mapy provozovatelů lokálního televizního vysílání a regionálního televizního vysílání, stav k 1.6.1999 6. Aktuální seznam členů Asociace provozovatelů regionálního televizního vysílání, Asociace regionálních televizí a Asociace lokálních televizí

100 I. Popis stavu lokálního a regionálního televizního vysílání

Z hlediska vzniku, obsahu programu, rozsahu pokrytí a způsobu financování je nutno zásadně rozlišovat lokální a regionální televizní vysílání. Rada pojmy „lokální“ a „regionální“ uvádí i na udělovaných licencích k televiznímu vysílání.

1. Lokální televizní vysílání

1.1. Historie vzniku lokálního vysílání

Vysílání vzniklo živelně, „zezdola“, na základě rozhodnutí obcí neobnovovat technologicky zastaralé „obecní rozhlasy“ a šířit informace, související s životem obce, vyhlašované dříve obecním rozhlasem, prostřednictvím TV vysílání, formou tzv. bezdrátového počítačového videotextu – tj. psaného textu na obrazovce. Tomuto záměru přála i specifičnost českého prostředí, známého vynalézavostí, „kutilstvím“, velkou tvůrčí invencí a malými finančními zdroji. Vznikl tak - vEvropě i ve světě unikátní a bezprecedentní - systém vysílání, který umožňoval při využívání minimálního vyzářeného výkonu (většinou do několika W) a PC, aby i obce s několika stovkami obyvatel měly svou „obecní televizi“. Technologie místních studií, schválená ministerstvem hospodářství, byla – po výrazné propagační kampani tvůrců a výrobců tohoto systému - zakupována z prostředků obcí, které rovněž nesly veškeré náklady spojené s vysíláním. Postupně byly (podle schopností místních producentů) textové informace nahrazovány obrazovými a vysílání obecních informací bylo v různé míře doplňováno vysíláním vlastních pořadů, většinou v rozsahu několika minut až hodin týdně. Objevovaly se i pokusy zařazovat do tohoto vysílání pirátské přebírání některého zahraničního satelitního programu.

1.2. Původní koncepce Rady ve vztahu k lokálnímu vysílání

Toto vysílání Rada v roce 1993 vyhodnotila jako vysílání bez oprávnění podle zákona 468/91 Sb., a dospěla k závěru, že je nutné stav uvést do souladu se zákonem o vysílání. Po často konfliktních diskusích se zástupci obcí provozujícími toto vysílání, kteří se sdružili do tzv. Charty 91 a nechtěli se tohoto vysílání vzdát, a po jejich dlouhodobém nátlaku, se Rada rozhodla pro experiment udělovat licence k lokálnímu televiznímu vysílání s přesně vymezenými podmínkami pro tento typ vysílání. Vzhledem k omezenému množství technických prostředků a záměru vybudovat v rámci duálního systému druhou televizi s celoplošným pokrytím, rozhodla se Rada v létě 1994 pro koncepci tzv. „sdíleného kmitočtu“ dvěma samostatnými subjekty – základem využití kmitočtu se stalo vysílání centrálního programu tehdejší Premiéry (dnes Primy TV), která tak rozšířila oblast pokrytí svým programem a v „odpojovacích oknech“ na stejném kmitočtu vysílal lokální provozovatel v časovém rozsahu max. 3 hodiny denně. Z hlediska doby platnosti licencí Rada rozhodla nevyužít plnou zákonnou dobu 12 let, ale s ohledem na výše uvedené Rada udělovala licence maximálně na 6 let.

1.3. Legislativní aspekty udělování licencí k lokálnímu televiznímu vysílání

Při udělování licencí k lokálnímu televiznímu vysílání se Rada opírala o následující úvahy: Stávající zákon o vysílání obsahuje pojem „lokální program“, vytvářený v místně omezené oblasti a pro tuto oblast určený. Právnická nebo fyzická osoba, žádající o udělení licence, musí být zapsána v obchodním rejstříku – tato podmínka byla obcemi, které fakticky do té doby provozovaly vysílání bez oprávnění, řešena zakládáním subjektů, zapsatelných do obchodního rejstříku, tj. společností, v nichž často město bylo 100% společníkem. Tento postup Rada tolerovala, jakkoli se později ukázalo, že bude zdrojem narůstajících obtíží se zařazením lokálních televizí do duálním systému vysílání, který zásadně rozlišuje privátní a veřejnoprávní vysílání. V samém základu vzniku lokálního vysílání je takto rozostřena hranice mezi soukromým a veřejnoprávním vysíláním. Důvodem k vysílání byl záměr obcí mít vlastním informační systém, financovaný z prostředků obcí; zvláštním zákonem zřízená veřejnoprávní televize (nebo rozhlas) podle názoru Rady nemohou tento požadavek splňovat na lokální úrovni, vztahující se až k nejmenším obcím, nemá-li být výrazně degradován sám pojem a role veřejnoprávního vysílání. Komerční vysílání je financováno z prodeje reklamního času, což je předpoklad, který v malých lokalitách prakticky s nulovým reklamním trhem nelze uskutečnit. Přes tyto rozpory se Rada rozhodla licence k lokálnímu vysílání udělovat na sdílené kmitočty, s minimálními výkony vysílačů, s časovým rozsahem vysílání max. 3 hod. denně a na dobu max. 6 let. Licence uvádí rovněž specifikaci časového a územního rozsahu vysílání, skladbu programu a vysílací schéma – tedy parametry, které umožňují kontrolovat, zda je vysílání v souladu s udělenou licencí.

2. Regionální televizní vysílání

101 2.1. Vznik regionálního vysílání

Regionální televizní vysílání vznikalo odlišným způsobem a později. Regionální vysílání navazuje na vyšší kvalitativní úrovni na koncepci lokálního vysílání. Od června 1993 začala na území Prahy a středních Čech vysílat první regionální televizní stanice Premiéra TV. Do konce roku 1993 mělo regionální televizní vysílání, vyráběné soukromými producenty v Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Zlíně, Brně, Děčíně a Ústí nad Labem, svůj prostor v rámci tzv. trhacích časů na programu ČT 3. Garantem regionálního vysílání byl pověřený pracovník ČT v regionu v rámci „Statutu regionálního vysílání na OK 3“. Vedení ČT se rozhodlo v souladu se změnou programové koncepce (ČT 2) tento typ regionálního vysílání ukončit. Zákon o vysílání neobsahuje pojem „regionální vysílání“, Rada však se rozhodla tento pojem jako užitečný používat pro vysílání, odlišné od lokálního především výrazně vyšším územním rozsahem vysílání a z toho vyplývajícími komerčními možnostmi. Princip sdílení kmitočtů s Premiérou je shodný s lokálním vysíláním, včetně max. tříhodinových odpojovacích oken. Při udělování těchto licencí se již Rada snažila eliminovat účast měst ve společnosti provozovatele, i když zájem měst o tento typ vysílání byl stále veliký.

2.2. Hlavní odlišnosti regionálního vysílání

Licence k regionálnímu vysílání Rada začala udělovat až na jaře 1996. Mezi žadateli o regionální vysílání byli již profesionálové, mající zkušenosti s televizním vysíláním (bývalí zaměstnanci ČT), vlastnící profesionální studia a techniku, produkující reklamní spoty nebo pořady s místní tématikou a také schopní svou produkci komerčně zhodnotit. Odběrateli jejich produkce byly i stávající celoplošné televizní okruhy. Velikost pokrytého území dávala jisté předpoklady k získání takového podílu na relevantním reklamním trhu, který by mohl stanici uživit i bez přímé vazby na prakticky jediný zdroj financování, na který jsou odkázány lokální stanice – tedy finanční prostředky obcí. I tak však je tento zdroj financování pro udržení chodu regionálních stanic nezbytný – získává však přijatelnější podobu dodávání objednaných pořadů na smluvním základě a pod.

3. Vyhodnocení dosavadní praxe provozování lokálního a regionálního televizního vysílání

3.1. Platné licence k 31.5.1999

Ke dni 31.5.1999 Rada eviduje: - 46 licencí k lokálnímu vysílání (z toho 23 licencí získal na různé programy jeden provozovatel Local TV Plus s r.o.) - 13 licencí k regionálnímu vysílání

3.2. Efektivita využívání technických prostředků (optimalizace sítí )

Z hlediska využívání technických prostředků pro televizní vysílání byl celý duální systém založen ne zcela šťastně (zásadní rozhodnutí PSP o rozdělení celoplošných tv okruhů). Toto rozhodnutí (a rovněž řada následných rozhodnutí Rady) vyplývalo z dobového porevolučního kontextu a bylo činěno v dobré víře, ve snaze co nejrychleji nastartovat duální systém vysílání, uspokojit hlad veřejnosti po svobodném privátním vysílání a legalizovat a usměrnit živelné (a převážně nezákonné) vysílání. Připomínáme pokus Rady z r. 1993, kdy při hledání koncepce lokálního vysílání navrhovala tehdy příslušnému ministrovi hospodářství a stálé komisi pro sdělovací prostředky PSP v souvislosti s nutností legalizovat obecní vysílání, novelizaci zákona 468/91 tak, aby obecním úřadům bylo povoleno provozovat vysílání obecních teletextových a obrazových informací na kanálech vyčleněných orgány spojů a Radou bez nutnosti získat licenci.

Je třeba konstatovat, že kmitočtové bohatství ČR je využíváno ne zcela efektivně a opakované pokusy Rady o optimalizaci kmitočtových sítí končily u nemožnosti přimět provozovatele celoplošného vysílání k dohodě. Omezené množství kmitočtů je rovněž základem principu „sdílení kmitočtů“, který sice zvyšuje efektivitu jejich využívání, ale přináší zásadní problémy spojené s hledáním optimálního jednotného schématu vstupů do centrálního programu tak, aby tím nebyli poškozováni diváci a dosahováním optimálního komerčního efektu obou stran. Zlepšení efektivity využívání technických prostředků k vysílání lze očekávat, pokud nový zákon o vysílání umožní Radě odebírat provozovatelům kmitočty, které dlouhodobě v rámci přidělených sítí neprovozují. Další šanci pak přinese přechod na terestrické digitální vysílání, které rozšíří možnosti a počty provozovatelů, na druhou stranu ale bude znamenat v některých oblastech kmitočtového spektra nutnost částečně nebo zcela přerozdělit stávající kmitočty.

102 3.3. Legislativní problémy

Z hlediska platného zákona 468/91 je především lokální televizní vysílání obtížně zařaditelné. Svým původním určením mělo nahradit obecní rozhlas a způsob financování z prostředků obcí prakticky nepočítal s prodejem reklamního času. Obce v podávaných žádostech na lokální televizní vysílání často ve své argumentaci zaměňovaly komerční a „veřejnoprávní“ vysílání a objevil se i pokus, kdy zastupitelstvo obce vydalo vlastní verzi zákona o „veřejnoprávním vysílání“. Rada nezpochybňuje legitimitu požadavku obcí na vlastní vysílání, je však přesvědčena, že vysílání musí být v souladu s platnými předpisy. Pokud tomu tak není, je nutno kvalifikovat míru porušení zákona o vysílání a vyvodit sankce. Zákon rovněž nečiní rozdíl mezi povinnostmi provozovatele celoplošného nebo lokálního či regionálního vysílání a neposkytuje malým provozovatelů v tomto smyslu žádné úlevy. Problémem, který se v celé své šíři objeví až v budoucnu, je připravovaný nový model územní samosprávy, protože stávající licence lokálních provozovatelů s novým dělením na VÚSC příliš nekorespondují. Udělené regionální licence však většinou zahrnují spádové oblasti, které jsou s připravovaným modelem VÚSC prakticky v souladu.

3.4. Kvalita vysílání a dodržování zákona o vysílání

Jako značně problematická se velmi často jeví technická i obsahová kvalita vysílaného programu. Lokální vysílání je z hlediska kvality většinou nesrovnatelné s profesionálním standardem, nutným a obvyklým u celoplošného vysílání. Tím je i výrazně limitována možnost tento typ produkce ve vysílání celoplošných stanic uplatnit, včetně bezproblémového provozování sdílených kmitočtů. Programový odbor Úřadu Rady provádí (v mezích daných personálními a rozpočtovými možnostmi) analýzy lokálního a regionálního televizního vysílání na základě vyžádání záznamu od provozovatelů v rozsahu jednoho týdne. Podle analýz monitoringu lokálního vysílání můžeme za nejčastější prohřešky vůči zákonu a licenčním podmínkám označit: - neuchovávání záznamu o vysílání - nenaplňování časového rozsahu vysílání - porušování zákona o reklamě (neoddělená reklama, skrytá reklama, propagace výrobků ve sponzorovaných pořadech) - neoznamování změn podléhajících předběžnému souhlasu Rady - nezahájení vysílání v zákonné lhůtě 360 dnů V lokálním vysílání se postupně vyprofilovaly dva typy vysílání: - obecní, komunální vysílání se značným vlivem obecních úřadů – přináší problémy spojené s nevyvážeností prezentovaných názorů - komerční vysílání – se značným vlivem místních podnikatelů, problémy hlavně se skrytou reklamou a dalšími prohřešky vůči zákonu o reklamě. Rada v prvních letech vysílání prohřešky lokálních provozovatelů do jisté míry tolerovala, nyní však uplatňuje zásadu stejného postupu u všech provozovatelů. Od 1.1.1998 do 30.5.99 Rada vedla celkem 22 správních řízení pro porušování zákona o vysílání s lokálními a regionálními provozovateli televizního vysílání.

3.5. Ekonomické aspekty provozování lokálního a regionálního vysílání

Ne všichni provozovatelé pochopili základní rozdíl mezi privátním a veřejnoprávním sektorem, který lze názorně popsat tak, že veřejnoprávní sektor vydělává, aby vysílal, zatím co privátní vysílá, aby vydělával. Toto pravidlo se dodnes některým provozovatelům nepodařilo naplnit, takže původní představy o možnosti rychlého zbohatnutí vzaly poměrně rychle za své a stále častěji se mezi provozovateli ozývají hlasy po jakési státní garanci za úspěšnost jejich podnikání. Tento zásadní podnikatelský omyl vyplývá z nesprávného ohodnocení možností reklamního trhu v ČR, který je svým objemem, ať se nám to líbí či ne, při porovnání s vyspělými evropskými zeměmi s daleko větším počtem obyvatelstva a objemem trhu vlastně pouze jedním průměrným evropským regionem. Tento problém se pro kultivaci mediální sféry v dalším období jeví jako klíčový. Po zrušení licenčních podmínek, které se nevztahují k programu, novelou zákona Rada nemá možnost seznámit se objektivně s výsledky hospodaření provozovatelů vysílání a vychází jen z údajů, které jsou jí provozovatelé ochotni poskytnout. Stávající lokální vysílání je vázáno na finanční příspěvek obcí a bez tohoto příspěvku není schopno ve většině případů existovat. Tím je popřen princip nezávislosti vysílání a vytvářeno riziko preferování politických a dalších postojů, odpovídajících charakteru složení obecních úřadů. Společnosti, provozující regionální vysílání, mají přece jen více dostupný relevantní trh, ale soupeří na něm s ostatními médii – častým důsledkem jsou dumpingové ceny. Dalším zdrojem příjmů je u regionálních provozovatelů vlastní výroba pořadů, které jsou vzhledem k profesionálnímu standardu komerčně uplatnitelné i na celoplošných televizních okruzích. 103 Mezi provozovatelem centrálního programu a provozovateli sdílených kmitočtů panuje často konfliktní vztah. Po dobu provozování sdílených kmitočtů Rada opakovaně intervenovala u zúčastněných stran, často i na jejich vlastní žádost, aby byl alespoň sjednocen čas lokálních a regionálních vstupů do centrálního programu. Překážkou dohody byla vždy nejednotnost stanovisek mezi provozovateli lokálního vysílání a z počátku i regionálního vysílání. Během doby vzniklo a zaniklo několik asociací provozovatelů lokálního a regionálního vysílání, inspirovaných momentální potřebou jednotného postupu při prosazování svých zájmů vůči Radě, vůči provozovateli centrálního programu i vůči ostatním regionálním, resp. lokálním provozovatelům. Rada se trpělivě opakovaně snažila jednání koordinovat – posledním výsledkem byla dohoda o jednotných odpojovacích časech regionálních televizí a regionálních pětiminutovkách před hlavní zpravodajskou relací Primy TV, která však nepřinesla významnější změnu. Analogická dohoda s lokálními provozovateli nebyla možná, což názorně poukazuje na další reálný rozdíl mezi lokálním a regionálním televizním vysíláním. Dle našeho odhadu je řada provozovatelů sdílených kmitočtů, včetně provozovatele centrálního programu, zadlužena, s omezenou možností investovat do rozvoje svých společností, často i na pokraji finančního úpadku. Praxe poukázala na ekonomické limity, dané provozováním sdíleného kmitočtu. Regionální provozovatelé z ekonomických důvodů usilují o to, aby se vstupy svého vysílání co nejvíce přiblížili tzv. prime time provozovatele centrálního programu; pro toho je však tento čas ze stejného důvodu životně důležitý. Budeme-li akcentovat vstupy do vysílání stanice Prima TV, budeme možná zhoršovat její konkurenceschopnost s druhou komerční celoplošnou stanicí TV Nova. Otázkou je, jakou má tato konkurence budoucnost, zda přinese pozitivní prvky do komerčního vysílání. Lze však rovněž spekulovat, zda bychom nemohli od lokálních vstupů naopak očekávat nějaký přínos pro sledovanost Primy TV, a jak by měla být kooperace organizována, aby byla přínosem a nikoli brzdou pro její prosazení na trhu.

104 II. Návrh koncepce dalšího rozvoje lokálního a regionálního televizního vysílání

1. Základní teze

1. Přes všechny problémy s lokálním a regionálním vysíláním Rada považuje tento typ vysílání za zdůvodněný, v duálním systému vysílání nezastupitelný, přispívající k rozšíření pluralitní nabídky informací.

2. Stávající licence byly uděleny v souladu se zákonem a po dobu jejich platnosti je lze měnit jen za předpokladu, že o to provozovatelé sami Radu požádají. Bez souhlasu provozovatele může Rada licenci změnit v případě, že je to nezbytné k dodržení mezinárodních závazků (což není tento případ). Zrušení platnosti licencí (novým zákonem) by Rada považovala za direktivní zásah do podniku zřízeného druhými osobami a tento postup zásadně nedoporučuje.

3. Rada považuje za nutné upevňovat stávající model duálního systému vysílání a nezavádět takový způsob vysílání, který by do modelu duálního systému vnášel hybridní kategorii vysílání, které je z hlediska financování přímo závislé na veřejných prostředcích obcí a je licencováno jako vysílání komerční. Z tohoto důvodu Rada nepodporuje úvahy, které navrhují změnit stávající praxi využívání sdílených kmitočtů a licencované komerční lokální resp. regionální vysílání dát za povinnost veřejnoprávní ČT. Rada rovněž nedoporučuje jakoukoli formu garance státu za úspěšnost komerčního vysílání.

4. Jako reálnou naopak vidí Rada spolupráci veřejnoprávní televize s regionálními a lokálními subjekty na obchodní bázi nákupem pořadů (programových celků ) ap.

5. Typickým rysem lokálního a regionálního vysílání bude i nadále omezený vysílací čas. Regionální a zvláště lokální vysílání budou představovat vstupy do jiných programů.

6. Rada bude nadále koordinovat vytvoření závazné dohody o jednotných odpojovacích časech mezi provozovateli sdílených kmitočtů, specifikující pravidla spolupráce a práva a povinnosti FTV a dalších subjektů, provozujících sdílené kmitočty s precizováním role Rady jako regulačního orgánu v případných rozporech a nedodržování pravidel spolupráce.

7. Rada zváží i možnost posunu regionálních (lokálních) oken ve vysílání Primy TV k její hlavní zpravodajské relaci. Podmínkou takového posunu by bylo výrazné zvýšení a dodržování základních kvalitativních standardů vysílání lokálními a regionálními provozovateli, které bude Radou důsledně kontrolováno (viz systém monitorování). Takovou změnu však lze realizovat jen se souhlasem všech provozovatelů sdílených kmitočtů, vyjádřeným žádostí o změnu časového rozsahu vysílání.

8. Rada nebude omezovat možnost spontánního síťování lokálních a regionálních stanic. Takto může „zdola“ vzniknout síť regionálních a lokálních stanic, která by neaspirovala na standardní formát celoplošné stanice a korespondovala se strukturou nových VÚSC

9. Rada bude provádět systematický monitoring vysílání, jeho analýzu a důslednou kontrolu dodržování zákona o vysílání i na úrovni lokálního televizního vysílání. Lokální a regionální televizní vysílání je vysíláním na základě zákona 468/91 a na jeho provozovatele se nevztahují žádné výjimky nebo úlevy. V rámci hodnocení dodržování zákona provozovateli s licencí lze takto směřovat k optimalizaci (redukci) počtu provozovatelů - za dodržení obecných principů vyhlášených Radou, jako je např. posilování silných. Tento monitoring však bude značně náročný na prostředky a bude ve svém dopadu znamenat nutnost navýšení rozpočtu Rady asi o 1,3 mil Kč. ročně.

10. Při povolování prodloužení platnosti licencí k lokálnímu, povolování změn a vyhlašování nových licenčních řízení na lokální a regionální televizní vysílání bude Rada postupovat podle pravidel, shrnutých v Zásadách dalšího udělování licencí.

11. Rada doporučuje vyčlenit technické prostředky, které budou perspektivně určeny pro zemské digitální vysílání DVB-T. V rámci mezioborové pracovní skupiny pro zavedení digitálního vysílání DVB-T, kterou Rada navrhuje zřídit, konstituovat podskupinu pro regionální a lokální vysílání, která navrhne zásady a předpoklady využití digitálního vysílání pro lokální a regionální televizní vysílání. Do doby přijetí koncepce digitalizace nebudou udělovány kmitočty, které by perspektivně mohly být pro digitální vysílání využívány.

12. Vedle postupně se rozvíjejícího komerčního lokálního a regionálního televizního vysílání stále existují pokusy o vytvoření lokálních informačních systémů, vázaných obsahem i způsobem financování výlučně na obce a jejich komunální problematiku. Tyto obecní informační systémy nahrazují spíše dřívější funkci bývalého „obecního rozhlasu“. Rada doporučuje pro tento typ vysílání hledat jiné technické prostředky než ty, které jsou určeny pro vysílání na sdílených kmitočtech (na nichž je doposud toto vysílání v řadě případů 105 realizováno). Rada ve spolupráci s ČTÚ a příslušnými vědeckými pracovišti prověří možnost realizace těchto lokálních informačních systémů vysílání jinými technickými prostředky. Pokud by takové prostředky byly nalezeny, doporučila by Rada toto lokální informační systémy nelicencovat.

1.1. V připravovaném novém zákoně o vysílání Rada doporučuje:

1. Definovat pojmy „lokální“, „regionální“ a „celopološné“ vysílání - Celoplošným vysíláním se míní vysílání, které svým informačním obsahem zasahuje všechny obyvatele státu. - Regionálním vysíláním se míní vysílání, které svým informačním obsahem zasahuje obyvatele regionu, obvykle rozsahu budoucího kraje, či jinak vymezené oblasti. - Lokálním vysíláním se míní vysílání, které svým informačním obsahem zasahuje obyvatele města, větší obce

Komentář k definici: Z hlediska perspektivy je třeba definovat tento typ vysílání informačním obsahem, případně formátem. Zeměpisný okruh působnosti je významný pouze při rozhodování o přidělování technických prostředků pro terestrické vysílání. V současné době však přestává být relevantní při posuzování zasaženého okruhu diváků a posluchačů, protože každé vysílání může být šířeno kabelovými rozvody, družicovým přenosem případně Internetem. Je třeba vzít v úvahu, že při udělování licence nebude možno předvídat ani omezovat zeměpisný rozsah skutečného působení vysílání. Je tedy neperspektivní definovat např. celoplošné vysílání jako vysílání zasahující x% obyvatel. Je přesnější konstatovat, že příslušný provozovatel má přiděleny terestrické technické prostředky, pokrývající signálem území, na kterém žije x% obyvatel. Je však třeba vzít v úvahu, že ještě po určitou dobu budou technické možnosti terestrických prostředků přenosu signálu dominantním činitelem při určování rozsahu cílové skupiny diváků a posluchačů.

2. Umožnit Radě zákonem, aby mohla odejmout přidělené technické prostředky, které provozovatel nevyužívá.

3. Zvážit míru aplikace ustanovení o kvótách evropské a nezávislé produkce v lokálním a regionálním televizním vysílání.

4. Poskytnout regulačnímu orgánu širší paletu sankcí pro možnost odstupňovaného postihování prohřešků proti zákonu podle míry jejich závažnosti.

5. Diferencovat výši správních poplatků u licencí a žádostí o změny regionálních a lokálních licencí.

6. V tzv. nulové variantě zvážit i model, existující v některých evropských státech, kde regionální a lokální vysílání je povinnou součástí veřejnoprávního vysílání bez nutnosti zřizovat a licencovat privátní sektor. Takto by bylo možné iniciovat postupnou přeměnu regionálních a lokálních provozovatelů na „nezávislá produkční studia“ – se stanovením jejich základních vztahů na veřejnoprávní TV.

7. Rada doporučuje uložit zákonem České televizi rozšířit v reálném časovém horizontu stávající síť regionálních studií, která bude odpovídat (podle technických možností) rozdělení na nové VÚSC.

2. Zásady dalšího udělování licencí pro lokální a regionální televizní vysílání

Přirozenou možnost změny bez nutnosti radikálního direktivního zásahu do stávajícího systému lokálního a regionálního vysílání skýtá okolnost, že licence byly převážně udělovány na dobu 6 let a jimž v tomto nebo příštím roce jim platnost končí. Změny může být dosaženo v nových licenčních řízeních nebo při rozhodování o žádostech o změnu licence, spočívající v prodloužení doby platnosti nebo územním rozšíření licence tak, že Rada ve zdůvodněných případech: - licenci neudělí, případně změny nepovolí - licenci udělí nebo změny povolí, ale jen za dodržení následujících podmínek: a) Platnost licencí nepřekročí dobu platnosti licence FTV (do 28.6.2006). U licencí, udělených v minulosti na sdílené kmitočty s platností přesahující platnost licence Premiéry, vyvolá správní řízení a sjednotí dobu platnosti všech licencí nejdéle do 28.6.2006.

106 b) Rada bude požadovat věrohodné důkazy o podloženosti finančního a organizačního zajištění vysílání. Vyřadí žádosti, kde ve společnosti provozovatele má účast obec a ty projekty, které z hlediska finančního zajištění vysílání jsou plně odkázány pouze na přímý příspěvek z obecního rozpočtu. c) Rada bude přihlížet k tomu, aby tam, kde je to technicky možné, oblast pokrytí korespondovala se strukturou nových VÚSC. d) Zásada „posilování silných“: Rada podporuje proces programového a vlastnického sdružování (síťování) provozovatelů lokálního vysílání ve smyslu přeměny charakteru původně lokálních provozovatelů na regionální. e) Rada bude přihlížet k podmínkám místního trhu reklamy a zvažovat vyváženost trhu rozhlasového i TV vysílání v té které lokalitě nebo regionu. Dále bude přihlížet ke konkurenčnímu vztahu provozovatelů regionálního a lokálního televizního vysílání ve stejné oblasti. f) Rada vyhodnotí dosavadní vysílání licencovaného provozovatele vysílání: dodržování zákona o vysílání, včetně dodržování dohody o jednotných odpojovacích časech, spolupráci s regulačním orgánem, kvalitativní standardy vysílání, ekonomickou úspěšnost a výsledky hospodaření provozovatelů ap.

Tyto zásady Rada uplatňuje při licenčních řízeních od 1.1. 1999. O lokální a regionální vysílání je stále mimořádný zájem. Rada eviduje na 50 nových žádostí o lokální televizní vysílání a 25 žádostí o regionální vysílání. V současné době je však k dispozici pouze 11 volných zkoordinovaných kanálů pro televizní vysílání, některé s výrazným omezením a většina s malými výkony vysílačů. Ostatní požadované technické prostředky bude třeba nejdříve vyhledat a zkoordinovat. Považujeme zde za vhodné připomenout, že dokonce některá licenční řízení, zahájená v roce 1994 nebyla dosud ukončena, protože dosud nebyly zkoordinovány vhodné kanály.

3. Monitoring a analýza vysílání – kontrola dodržování zákona o vysílání

Důsledný monitoring a kontrola dodržování zákona jsou základními předpoklady kultivace a dalšího rozvoje lokálního a regionálního televizního vysílání a jejich definitivního ukotvení v duálním systému vysílání. Monitorování lokálního a regionálního vysílání a jeho analýza podléhá stejným obecným pravidlům jako kontrola ostatních druhů vysílání. Předpokladem účinné kontroly vysílání je ve všech případech dostatečné finanční a personální zajištění programového odboru Úřadu Rady, který je monitorováním a analýzou vysílání pověřen. Programový odbor Úřadu Rady prováděl v uplynulém období analýzu regionálního a lokálního televizního vysílání na základě vyžádaných záznamů od provozovatelů v rozsahu jednoho týdne vysílání. Tato metoda se osvědčila a Rada ji bude i nadále rozvíjet. Bude však nutné pro verifikaci takto získaných záznamů navázat kontakt s agenturami, které jsou schopny zaznamenat vysílání v daných lokalitách – takto bude možné odhalit případnou manipulaci se záznamem od konkrétního provozovatele. Rada si je vědoma, že důsledný monitoring, analýza a kontrola dodržování zákona o vysílání, včetně sankčních důsledků, může vést k redukci počtu stávajících provozovatelů lokálního a regionálního vysílání. Rozšíření stávajícího monitorování a analýzy vysílání o systematický monitoring lokálního a regionálního televizního vysílání si vyžádá navýšení rozpočtu Rady asi o 1,3 mil. Kč. ročně.

107

Lokální televizní vysílání Konec platnosti licence: 1999……… Lokality, které nejsou sdílené s FTV Premiérou, s.r.o.: 2000……… Chlum 46 - Martin Kindernay, Jablonec nad Nisou 45 - Studio ReVi, s.r.o., Brušperk 26, Velká Polom 59 a Žulová 46 - Local TV Plus, s.r.o. 2001……… ŽULOVÁ 46.k/10W 2002……… - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Děčín Liberec OSOBLAHA 28.k/8W 2005……… - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Ústí nad Labem MIMOŇ 28.k/8W JABLONEC NAD NISOU-L 45.k/8W TEPLICE 43.k/50W - MIXA VladislavJablonec nad Ni -sou Studio ReVi, s.r.o. KOBEŘICE 56.k/8W - KABELOVÁ TELEVIZE DAKR, s.r.o. Česká Lípa - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Teplice Semily KRAVAŘE 22.k/10W MOST-ŠIROKÝ VRCH 47.k/8W Trutnov - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Litoměřice Most - KABELOVÁ TELEVIZE DAKR, s.r.o. Mladá Boleslav Chomutov VELKÁ POLOM 59.k/10W Jičín CHOMUTOV-L 42.k/50W Náchod - LOCAL TV PLUS, s.r.o. - KABELOVÁ TELEVIZE DAKR, s.r.o. CHLUM 46.k/1kW Louny ŽATEC 44.K/40W Mělník - KINDERNAY Martin KLIMKOVICE 28.k/8W Karlovy Vary - KABELOVÁ TELEVIZE DAKR, s.r.o. - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Rychnov nad Kněžnou KYNŠPERK NAD OHŘI 41.k/8W Jeseník - MT KYNŠPERK, s.r.o. Hradec Králové BÍLOVEC 45.k/8W Sokolov Nymburk Kladno PARDUBICE 44.k/8W RAPOTÍN 42.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Rakovník - STUDIO ZUBR PARDUBICE,s.r.o. - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Praha Cheb STONAVA 29.k/10W Kolín Pardubice - STONAVIA, s.r.o. Bruntál STARÁ VES-UÚstí RÝMAnad OrlicŘOVAí 42.k/8W Beroun Chrudim Šumperk Kutná Hora - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Opava VRATIMOV 33.k/8W Plzeň PŘÍBRAM-L 42.k/50W VELKÁ ŠŤÁHLE 28.k/8W -LOCAL TV PLUS, sro . Karviná Rokycany Nataša Pštrossová - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Ostrava NOVÁ BĚLÁ 25.k/8W Tachov Benešov MOHELNICE 27.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. - KABEL PLUS STSvitŘavy.MORAVA, a.s. BYSTŘICE n.Olší 44.k/8W KONICE 48.k/4W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Příbram Frýdek-Místek Žďár na d- SLUSázavouŽBY MĚSTA KONICE, s.r.o. SVIADNOV 44.k/8W PROSTĚJOV 43.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Havlíčkův Brod Nový Jičín - SEMAR, s.r.o. Olomouc BRUŠPERK 26.k/8W KOJETÍN 57.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. - KABEL PLUS STŘ.MORAVA, a.s. HUKVALDY 33.k/8W Prostějov Přerov Domažlice ZDOUNKY 43.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Tábor Pelhřimov Klatovy STRAKONICE-L 38.k/8W BATELOV 37.k/8W Jihlava - DEPOZ, s.r.o. PŘÍBOR 44.k/8W Blansko - Kabel Plus CB, a.s - LOCAL TV PLUS, s.r.o. KORYČANY 23.k/8W Vsetín - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Písek - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Kroměříž RYBÍ 45.k/8W Strakonice JINDŘICHŮV HRADEC 46.k/4W Vyškov - LOCAL TV PLUS, s.r.o. - Kabel Plus CB, a.s. Třebíč Zlín Brno TŘEBOŇ 51.k/8WJindřichův Hradec FRENŠTÁT P.RADHOŠTĚM 22.k/8W - Bertiny lázně Třeboň, s.r.o. Uherské Hradiště UNRA, s.r.o. Prachatice České Budějovice PROSTŘEDNÍ BEČVA 50.k/8W - NEZÁVISLÉ TV VYSÍLÁNÍ PROSTŘ.BEČVA, s.r.o.

Znojmo Hodonín HUTISKO 45.k/8W Český Krumlov - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Břeclav NOVÝ JIČÍN-L 26.k/4W - KABEL PLUS SEV. MORAVA, a.s. PŘEROV 55.k/10W - RTT Media, s.r.o. HOLEŠOV 44.k/8W - SEKO, s.r.o. SLAVIČÍN-L 44.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. BOJKOVICE 45.k/8W - LOCAL TV PLUS, s.r.o. Všichni uvedení regionální provozovatelé sdílejí technické prostředky s FTV Premiérou, s.r.o. Regionální televizní vysílání

DĚČÍN 47.k / 16 W RTD, ra dio televize Děčín, s.r.o. LIBEREC 60.k / 100 kW SVATÝ PETR 59.k / 8W GENUS TV, a.s. PATKA VÁCLAV

LABSKÁ 58.k / 20W TRUTNOV ŠIBENIČNÍ V. 48.k / 20W ÚSTÍ NAD LABEM - VŠEBOŘICE 47.k / 25 W PATKA VÁCLAV PATKA VÁCLAV RTD, ra dio televize Děčín, s.r.o. NÁCHOD 42.k / 32W PATKA VÁCLAV JÁCHYMOV M 59.k/10W JAROMÍR KOMOROUS NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ 59.k / 20W SOKOLOV 55.k/10W PATKA VÁCLAV JAROMÍR KOMOROUS KARLOVY VARY 27.k/200W JAROMÍR KOMOROUS HRADEC KRÁLOVÉ MĚSTO 27.k / 100W PATKA VÁCLAV RYCHNOV NAD KNĚŽNOU 45.k / 100kW PATKA VÁCLAV KRÁLÍKY 47.k / 50W MARIÁNSKÉ LÁZNĚ - DYLEŇ 60.k / 50 kW VYSOKÉ MÝTO 51.k / 20W PATKA VÁCLAV ZAK TV, s.r.o. PATKA VÁCLAV LANŠKROUN 60.k / 50W PATKA VÁCLAV OSTRAVA 48.k / 17kW PLZEŇ MĚSTO 51.k / 100 kW HLINSKO 51.k / 20W Studio Clipper, v.o.s. ZAK TV, s.r.o. PATKA VÁCLAV

OLOMOUC 60.k / 4 kW SVITAVY 41.k / 100 kW HAVLÍČKŮV BROD 37.k / 22W KABEL PLUS STŘEDNÍ MORAVA, a.s. PATKA VÁCLAV BOSKOVICE 37.k/50W OLOMOUC MĚSTO 48.k / 4W MILEVSKO 51.k / 60W FATEM TV, a.s. KABEL PLUS STŘEDNÍ MORAVA, a.s. GIMI, s.r.o. TÁBOR 44.k / 100 kW PELHŘIMOV 52.k / 8W GIMI, s.r.o. SVOBODA JIŘÍ, ING. BLANSKO 43.k/158W FATEM TV, a.s. STRAKONICE PTÁKOVICE 40.k / 50W TŘEBÍČ 52.k/8W ZLÍN 58.k / 100 kW GIMI, s.r.o. TÝN NAD VLTAVOU 45.k / 32W FATEM TV, a.s. BRNO HÁDY 55.k / 500W SPÁČIL KAMIL GIMI, s.r.o. FATEM TV, a.s. VALAŠSKÉ KLOBOUKY 59.k / 25kW JIHLAVA 59.k / 600 kW SPÁČIL KAMIL SVOBODA JIŘÍ, ING.

HOLUBOV 33.k / 50W VČELNÁ 51.k / 220W HODONÍN 50.k / 12 kW GIMI, s.r.o. GIMI, s.r.o. FATEM TV, a.s.

ČESKÝ KRUMLOV 21.k / 40W GIMI, s.r.o. ZNOJMO 55.K/20W FATEM TV, a.s.

110 PŘÍLOHA 15

IV.15. DOTAZNÍK PRO PROVOZOVATELE REGIONÁLNÍHO A LOKÁLNÍHO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ V Praze 10. června 1999

DOTAZNÍK NÁZEV SPOLEČNOSTI......

NÁZEV STANICE...... 1. Na základě udělené licence vysíláte/nevysíláte? 2. Uveďte skutečný časový rozsah vysílání denně, cyklus opakování, resp. obnovování pořadů a podobu vysílání (obrazové, videotext):

den pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle celkem minut od-do

premiéra/repríza obrazové vys. /videotext Poznámka:

3. Vysílá v ostatních časech na sdíleném kmitočtu Prima TV? ......

4. Charakterizujte strukturu a obsah Vašeho vysílání:......

5. Uveďte podíl původních/vlastních pořadů ...... a převzatých pořadů ...... Od koho příp. převzaté pořady přebíráte......

6. Nutné provozní náklady televizní stanice: Ročně tis. Kč Průměrně měsíčně tis. Kč Poznámka:

7. Příjmy: Ročně: tis. Kč bližší popis celková výše příjmů Vaší společnosti z toho: prům. cena 30 s. reklamního spotu: - příjmy z prodeje reklamního času prům. počet spotů/den: prům. počet spotů/rok: - z toho příjmy ze sponzoringu

- příjmy z jiných zdrojů souvisejících typ zdrojů (výroba reklamních spotů apod.): s vysíláním

- finanční zdroje od obce forma příspěvku (přímá dotace, obchodní smlouva apod.):

- příjmy od Primy TV typy příjmů:

- jiné příjmy typy příjmů:

111 Poznámka:

8. Roční zisk/ztráta...... Kč. Jste soběstační?

9. Vysílač: vlastník vysílače Vaší stanice vysílá jeho prostřednictvím též Prima TV? Poznámka:

10. Odhad sledovanosti: odhadněte sledovanost Vaší stanice Jakým způsobem sledovanost zjišťujete?

Poznámka:

11. Televizní kabelové rozvody v místě pokrytém signálem Vaší televizní stanice: jsou zavedeny TKR? odhadněte % pokrytí TKR v poměru k pokrytí Vaším signálem je v nabídce TKR místně zaměřený infokanál? Poznámka:

12. Je ve Vaší obci možno přijímat Primu TV jiným způsobem než na Vašem kanálu?...... Kanál: ...... Kvalita: ......

13. Je ve Vaší obci přijímatelná jiná soukromá regionální nebo lokální televize?...... Název stanice:

14. Spolupracujete na smluvním nebo jiném základě s jinou lokální nebo regionální televizí? Pokud ano, uveďte formu spolupráce (programová, obchodní apod.)

15. Jste členem některé z asociací provozovatelů vysílání? Jaké?

Datum:

Podpis:

112