Organizace Veřejné Správy V Období První
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA DĚJIN STÁTU A PRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY V OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY (s přihlédnutím k Organizaci veřejné správy v politickém okrese Hustopeče) HRABCOVÁ LUCIE Brno 2006 Prohlašuji,že jsemtutodiplomovouprácinatéma:Vývojveřejné správyvobdobí první republiky-organizaceveřejnésprávy vpolitickémokresuHustopečezpracovalasamaauvedla jsem všechnypoužité prameny. VBrnědne………. ………………………… 1.ÚVOD Jakjiž plyneznázvudiplomové práce: Organizaceveřejnésprávy vobdobí první republiky (s přihlédnutím k organizaci veřejné správy vpolitickém okrese Hustopeče),snažila jsem se nahlédnout dohistorie zdaleka ne tak vzdálené a přiblížit si fungování státní správy a samosprávy za první republiky,zekteréhočerpáme poučeníidnes. Tototéma jsem si vybrala zdůvoduméhozájmuočeskouhistorii povznikusamostatnéhoČeskoslovenskaavztahukhustopečskémuregionu. Ve své práci se budu zabývat obdobím počátku vzniku Československé republikyodroku1918doroku1928,kdybyl realizován zákono organizaci politické správyzroku1927.Výzkum tétoproblematikyproobdobí 1. republiky byl poznamenán skutečností, že nejen na území politického okresu Hustopeče, ale i na území celého Československa žila početná německá národnostní menšina,což se odráželonapříkladve složení politickýchstran,ale i ve vzájemném soužití obyvatel,kdyproněmecké obyvatelstvobylovelmi obtížné se smířit s podřízením se podčeskoslovenskouvládu,se ztrátoumnohýchvýhod apod. Představoval zánik RakouskoUherské monarchie výrazné změny proveřejnousprávu? Probíhalopřevzetí státní moci bez problémů? Cokonkrétně toznamenaloprohustopečskýokres nalézající se nedaleko hranic sRakouskem, kde odedávna žila dosti početná německá menšina? Tytoa podobné otázkyjsem si položila,abychsevíce přiblížilaktématudané práce. Veřejná správa vČSR znamenala převzetí právního řádu a správního systému rakouského pro české země a uherského pro Slovensko a Podkarpatskou Rus vpodobě recepčního zákona. Krealizaci recepčního zákona došlozdůvoduzamezení bezprávníhostavu,jelikož samostatná Československá republika vdobě jejího ustavení neměla ještě vytvořen vlastní právní řád ani správní systém.Převzatá úprava správníhosystémujednotlivýchzemí byla velmi různorodá, a protose počítalojens jejím dočasným fungováním.Podřizování se pražské moci nebylovšude přijatobezproblémově,a takse podívám,jakna něj reagovaly jednotlivé oblasti Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. 1 Zároveňzde přiblížím reakce Němců žijícíchna území Československa na vznik nového státu. Vrámci ústavního vývoje se ještě budu zabývat tzv. prozatímní ústavouzroku1918aústavoudefinitivníz roku1920. V roce 1920 byl přijat tzv. župní zákon. Vnitřní správu vČeskoslovenskumělyvykonávat župypřímopodřízené ministerstvu vnitra.Pro značný odpor politiků však byl zákon aktivován vroce 1923 jen na Slovensku, čímž došlo ještě kdalšímu roztříštění správní soustavy. Tento stav trval až do roku1927,kdybyl přijat zákonoorganizaci politické správy.Základní jednotkou správníhorozdělení se stalyzemě,jim pakbylypodřízenyokresní úřady,založené jednakna státním,ale i na komunálním principu.Realizací zákona nejenže byl sjednocensprávnísystém,aledošloikzestátněníúzemnísamosprávy. Další částmé práce již buduvěnovat samotnémupolitickémuokresu Hustopeče. Podívám se zde na vlastivědnou charakteristiku politického okresu. Vývoj veřejné správyna Hustopečskubudusledovat odroku1868doroku1927, kdy došlo k poslední významné reformě veřejné správy do konce dvacátých let dvacátého století. Problematiku českoněmeckého soužití nejvíce zaměřím na město Hustopeče, kde se, na rozdíl od celého politického okresu projevovaly českoněmecké vztahy nejmarkantněji. Zmíním se i o Židech, kteří vždy tvořili složku obyvatelstva vyskytujícího se včeských zemích. Vrámci politického okresuse ještě podívám na výsledkyvoleb dookresníhozastupitelstva,kde opět, nesudivením,zaznamenalyúspěchyněmecké politickéstrany. První příloha bude pojednávat o členech Národního výboru z28. října 1918. K problematice hustopečské uvedu mapu politického okresu se seznamem obcí,vněm se nacházejících.Dále to budouvýsledkyparlamentních voleb vroce 1925,vnichž si na prvníchdvoumístechsvýrazným náskokem stojí Československá strana lidová a Agrární strana (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu). Ve straně lidové se transformoval silný katolicismus typickýpro jižní Moravu.V případě stranyAgrární to pakbyla vždy silná orientace jižní Moravy a venkova na zemědělství, nicméně i všeobecná popularita této strany vrámci celé republiky. Ve čtvrté příloze demonstruji procentuální podíl obyvatel české a německé národnosti vjednotlivýchsoudních okresech (Hustopeče, Klobouky, Židlochovice) politického okresu Hustopeče, kdy soudní okres Hustopeče udává markantní rozdíly oproti similaritě klobouckéhoažidlochovickéhookresu. 2 2. VZNIK ČSR A VEŘEJNÁ SPRÁVA 2.1.KONSTITUOVÁNÍREPUBLIKYA RECEPCE RAKOUSKO-UHERSKÉSPRÁVY První světová válka vzešla zcelého souboru rozporů mezi mocenskými bloky Trojspolku (Německo, RakouskoUhersko, Itálie, později podporované i Tureckem a Bulharskem) a státy Dohody(Rusko,Francie,Velká Británie, a knim se pak přidala řada dalších států). 1 V samotném Rakousku Uherskuodpočátkuroku1918dostupoval vrcholujak politický,takhospodářský rozvrat.Vojenskyi politickyvznikla na sklonkuválkymocenská konstelace,za níž nebyloRakouskoUherskoudržitelné, ani kdybypředložilotzv.utlačovaným národům co nejvelkorysejší nabídky,ba ani,kdybytytonárodynemělyzájem na rozbití soustátí, což bylo nemožné. 2 Posílen politickým vývojem vRusku (viz Říjnová revoluce vroce 1917),sešel se 6.ledna 1918vPraze vObecním domě Generální sněm poslancůříšskéradya zemskýchsněmůKrálovství českého,který vpřijaté tzv. Tříkrálové deklaraci prohlásil za záruku trvalého míru realizace práva národůna sebeurčení,právočeskéhonároda na samostatnoustátní existenci s plným přiznáním práv národnostních menšin a bezvýhradně zakotvil spojení národůČechůaSlovákůvjedencelek. 3 Vzahraničí od jara 1918 postupně vrcholily přípravy kosamostatnění Československa.V květnutéhož rokubyla vPittsburgu za účasti T. G. Masaryka uzavřena dohoda mezi představiteli českých a slovenských krajanských organizací ve Spojenýchstátechamerických,ve které byl vysloven souhlas s politickým programem Československého národního výboru vPaříži, jenž chtěl spojit Čechya Slovákydo společnéhostátu.Dne 29.června roku1918 došlokuznání Československé národní radyFrancií,9.8.vládouVelké Británie, 3.9.vládou USA,9.9.Japonskem a 3.10.1918vládouItálie.Dne 18.10.1918 T. G. Masaryk doručil prezidentu USA W. Wilsonovi tzv. Washingtonskou deklaraci obsahující vyhlášení československé nezávislosti a dohodové státy 1 Kolektiv autorů. Dějiny zemí koruny české II, Praha: Nakladatelství Paseka, 1993, s. 139. 2 Klimek A. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek XIII(1918 – 1929). Praha: Nakladatelství Paseka, 2000, s. 15. 3 Schelle, K. Organizace veřejné správy v letech 1848 – 1948. Brno: MU, 1993, s. 103. 3 uznaly Československou národní radu za prozatímní vládu Československé republiky. Vdobě,kdyČeská národní rada projednávala vŽenevě konkrétní postup ustavení státu s delegací pražského Národního výboru, vedenou Karlem Kramářem,došlo28.10.1918vPrazekespontánní proklamacirepubliky. 4 Novýstát se konstituoval jakočeskoslovenskýnárodní stát,avšak zahrnoval vedle Čechů a Slováků řadu mnohojazyčných národnostních menšin: 28% Němců,8%Maďarů,3%Ukrajinců,1% Polákůa1%Židů. Do čela politického dění se postavil Národní výbor, který byl obnovennecelé čtyři měsíce (13.7. 1918) předvyhlášením republiky.Politické stranyvněm bylyzastoupenyve stejném poměru,jaktourčil výsledekvoleb do Říšské rady vroce1911. 5 Předsedou se stal národní demokrat K. Kramář, místopředsedyagrárníkA.Švehla a čs.socialista V.Klofáč,jednatelem sociální demokrat F.Soukup.Dne 28.října 1918byl Národní výbor rozšířen oV. Šrobára. Národní výbor se stal ústředním orgánem se zákonodárnoui výkonnoumocí pro celýčeskoslovenskýstát.Tutopravomoc měldo14.listopadu1918. 6 Přestože již na počátkuroku1918bylozřejmé, jakým směrem se budou vyvíjet válečné události a jaký politický osud bude možné Rakousko Uhersku předvídat, přípravy na vznik samostatného československého státu nebylytakintenzivní,jakbyse dalo očekávat.Přibližně oddubna 1918se začal připravovat politický a hospodářský program. Práce byla vhrubých rysech ukončena vzáří 1918 a vyústila ve vypracování dvou osnov zákonů. První byl návrhhospodářskéhozákona J.Preisse,kterýměl být prostředkem kzabezpečení samostatného finančního hospodářství a samostatné měny. Druhým připravovaným zákonem,jehož autorem byl F. Pantůček,byl tzv.politickýzákon neboli zákon„oprozatímní vládě říše české“,jenž se 29článkyměl tvořit jakousi provizorníústavní listinu. Jelikož definitivní rozpadRakouska-Uherska se očekával až na jaře 1919,prvním zákonem československéhostátuse nestala ani jedna zuvedených předloh, ale Pantůčkův návrh byl A.Rašínem zestručněn a přijat Národním výborem již 28.10.1918 jako tzv. „ recepční zákon “, později publikovaný pod č.11/1918 Sb., Zákon o zřízení samostatného československého státu, který 4 Kolektiv autorů. Dějiny zemí koruny české II, Praha: Nakladatelství Paseka, 1993, s. 155. 5 Schelle, K. Organizace veřejné správy v letech 1848 – 1948. Brno: MU, 1993, s. 106. 6 Klimek A. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek XIII(1918 – 1929). Praha: Nakladatelství Paseka, 2000, s. 26. 4 zdůrazňoval kontinuituprávníhořádui administrativya prozatím neurčoval státní formunovéhostátu. 7 V průběhu prvních tří dnů existence samostatného československéhostátupostupně docházelo kpodřizování