MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Seminář estetiky
Výstavba současných narativních hudebních videí
Bakalářská diplomová práce
Autor práce: Jana Sedláčková Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Krajtl
Brno 2013
Bibliografický záznam SEDLÁČKOVÁ, Jana. Výstavba současných narativních hudebních videí. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář estetiky, 2013. 62 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Ondřej Krajtl.
Anotace Bakalářská diplomová práce Výstavba současných narativních hudebních videí se zaměří na analýzu vybraných hudebních videí, která mají narativní obsah, v těchto se pokusí nalézt pojmy definovány Aristotelem v jeho díle Poetika. Cílem této práce je ověřit, jestli současný člověk má stejné nároky na narativní výstavbu jako člověk ve starověkém Řecku.
Annotation My bachelor thesis Composition of contemporary narrative music videos will focuse on analysis of selected music videos, which have narrative content, in these it will try to find terms defined by Aristotle in his work Poetics. The aim of this work is to prove, whether contemporary man has same demands on narrative composition as man in ancient Greece.
Klíčová slova Narativ, hudební video, Poetika, Aristoteles, naratologie
Keywords Narrative, music video, Poetics, Aristotle, naratology
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a pouţil/a jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a pouţívána ke studijním účelům.
V Brightonu dne 15. prosince 2013 Jana Sedláčková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Ondřeji Krajtlovi za vedení mé práce a cenné rady. Rodině, přátelům a blízkým pak za lásku a podporu, které se mi dostává a které si nesmírně váţím.
Obsah
1. ÚVOD ...... 6 2. VYMEZENÍ POJMŮ ...... 7 2. 1. NARATOLOGIE...... 7 2. 3. POETIKA ...... 15 2. 4. CHARAKTERISTIKA A HISTORIE HUDEBNÍHO VIDEA ...... 19 3. HUDEBNÍ VIDEA A JEJICH TVŮRCI ...... 24 3. 1. CHRIS CUNNINGHAM ...... 24 3. 1. 1. All is full of love ...... 25 3. 1. 2. Come to daddy ...... 26 3. 1. 3. Windowlicker ...... 28 3. 2. FLORIA SIGISMONDI ...... 31 3.2.1. Mirrors ...... 31 3. 2. 2. Stars ...... 33 3. 3. JONAS ÅKERLUND ...... 35 3. 3. 1. Smack my bitch up ...... 35 3.3.2. Paparazzi ...... 37 3. 3. 3. Telephone ...... 39 3. 4. JONATHAN DAYTON A VALERIE FARIS ...... 44 3. 4. 1. Freak on the Leash ...... 44 3.4.2. Perfect ...... 46 3. 5. MICHEL GONDRY ...... 48 3. 5. 1. Bachelorette ...... 48 3. 6. SAMUEL BAYER ...... 50 3. 6. 1. What goes around….comes around ...... 51 4. HUDEBNÍ FILMY A JEJICH TVŮRCI ...... 53 4. 1. KANYE WEST ...... 53 4. 1. 1. Runaway ...... 53 4. 2. JERRY KRAMER ...... 55 4. 2. 1. Moonwalker ...... 55 4. 3. ALAN PARKER ...... 58 4. 3. 1. The Wall ...... 58 5. ZÁVĚR ...... 59 POUŽITÁ LITERATURA ...... 64
1. Úvod
Kdybychom chtěli velmi zobecnit záměr této práce, mohli bychom říci, ţe se zabývá otázkou, zda –li jsou hodnoty určené a pouţívané ve starověku stále ještě platné v dnešním světě. Ukáţeme si to na příkladu, kdy jak natolik moderní odvětví umění jako je video a zde dokonce hudební video, aplikujeme na dílo jednoho z největších myslitelů lidstva pocházející ze starověku, čímţ bude Aristotelova Poetika. Poetika je jedinečným souhrnem, jak napsat dokonalé básnické dílo, toto však můţeme aplikovat i na jiná díla obsahující příběh. Hudební video jsme vybrali právě pro jeho kontrastnost, jelikoţ je to dílo nanejvýš moderní, projevující se pouze v několika posledních desítkách let, pro svou krátkou stopáţ bez nutnosti obsahovat příběh, čili reţiséři hudebních videí nejsou povinováni do svých děl zahrnout příběh a můţou pouţít jen pouhé vizuální efekty. To znamená, ţe u tohoto ţánru, stejně jako u reklamy je narativita volbou, jednou z moţností jak upoutat oko diváka. My se zaměříme konkrétně na ta videa, která mají příběh a budeme zkoumat, jestli ten příběh má výstavbu odpovídající kritériům Aristotelovy Poetiky. Jestliţe bude výstavba odpovídající, bude to pro nás znamenat, ţe tyto Aristotelovy myšlenky jsou stále platné, ba co více uplatňující se v jednom z nejaktuálnějších ţánrů. Tedy, ţe nároky na narativitu dnešního člověka a člověka starověku se nezměnily. Vybrali jsme tedy 13 krátkých hudebních videí a 3 hudební filmy, jeţ soudíme podle 5 kritérií. Za kaţdé kritérium dostane video jeden bod, body pak sčítáme. Z 6 hlavních sloţek – 3 nutných a 3 fakultativních vybíráme 3 nutné, neboť fakultativní sloţky – řeč, výprava a hudba jsou u hudebního videa poněkud zkreslující, protoţe řeč se v hudebních videích občas vyskytuje, ale není to příliš obvyklé, hudba je u hudebního videa samozřejmostí a rovněţ hudební video, které je vlastně původně vymyšleno jako reklama, prostředek
6 slouţící k zviditelnění hudebního interpreta by se bez výpravy jen těţce obešlo. Pět kritérií, podle kterých videa soudíme jsou tedy: děj, povaha, zveřejnění myšlenky, peripetie a katarze. Je také třeba připomenout, ţe vzhledem k povaze této práce budeme muset uţívat více internetových zdrojů neţ je zvykem.
2. Vymezení pojmů
2. 1. Naratologie 2.1.1. Pojem naratologie
,,Člověku je od přírody vlastní touha poslouchat a vyprávět příběhy. U dětí se již ve velmi útlém věku rozvíjí něco, co bychom mohli označit jako základní narativní kompetenci, když se dožadují příběhů, poznají, kdy je zkoušíme podvádět a nedotáhneme vyprávění do konce. První otázka pro teorii narativu by tak mohla být, jaká implicitní znalost o základním tvaru příběhů nám umožňuje rozlišovat mezi příběhem, který má ,,správný konec“ a příběhem, kde nakonec věci zůstávají viset ve vzduchu? Teorie narativu by tedy mohla být pojata jako pokus o vyložení, ozřejmění této narativní kompetence, stejně jako je lingvistika pokusem o ozřejmění jazykové kompetence, tedy toho, co mluvčí určitého jazyka nevědomky vědí proto, že tento jazyk znají. V tomto případě může být teorie pojímána jako výklad intuitivního kulturního vědění či porozumění.“1
Naratologie, teorie narativu či poetika narativu – pod těmito jmény můţeme v různých publikacích narazit na vědu, zkoumající narativy, jejich struktury a společné a rozdílné znaky.
,,Teorie narativu (,,naratologie“) je aktivní odnoží literární teorie a literární věda se opírá o teorie narativní struktury, o pojmy osnovy(plot), různých druhů vypravěče, narativních technik. Poetika narativu, jak ji také můžeme
1 CULLER, Jonathan. Krátký úvod do literární teorie. Přel. Jiří Bareš. Brno: Host, 2002, 168 s., ISBN 8072940708
7 označovat, se pokouší porozumět komponentům narativu a zároveň analyzuje, jak jednotlivé narativy dosahují svých účinků.“2
Naratologie tedy zkoumá narativy, ale čím jsou tyto narativy, co si pod tímto pojmem můţeme představit?
Gerald Prince charakterizuje narativ jako ,,vylíčení (výsledek i proces, objekt i akt, struktura i strukturace) jedné či více fiktivních událostí, sdělovaných jedním či více (více či méně zřetelnými) vypravěči jednomu, dvěma či více (více či méně zřetelným) adresátům)“ 3
Seymour Chatman nám říká, ţe ,,Narativ je struktura, můžeme se dále ptát, zda je tato struktura sama o sobě významuplná, tj. zda vyjadřuje nějaký význam bez ohledu na příběh, který vypráví.“4
Podle Geralda Genette má slovo narativ 3 významy
,,První význam – ten, který je v dnešní době nejvíce evidentní a centrálně nejpoužívanější – má narativní odkaz na narativní prohlášení, ústní nebo psaný diskurs, který má za úkol vypovědět o události, nebo sérii událostí.“5
,,Druhý význam, méně rozšířený, ale aktuální dnes mezi analytiky a teoretiky narativního obsahu, má narativní odkaz na posloupnost událostí, reálných nebo fiktivních, které se zaměřují na tento diskurs a na jejich několik vztahů se spojováním, oponováním, opakováním atd. Analýza narativu v tomto smyslu znamená studii totality akcí a situací přijatých jimi samými, bez ohledu na
2 CULLER, Jonathan. Krátký úvod do literární teorie. Přel. Jiří Bareš. Brno: Host, 2002, 168 s., ISBN 8072940708
3 SVATOŇOVÁ, Kateřina. Naratologie. 1. ledna 2000 [cit. 2013-10-24].
5 ,,A first meaning – the one nowadays most evident and most common in central usage – has narrative refer to the narrative statement, the oral or written diskurse that undertakes to tell of an event or a series of events.“ překlad autorky GENETTE, Gérard. Narrative Discourse: An Essay in Method. Transl. Jane E. Lewin, Cornell University Press, 1983, 289 s., ISBN 0801492590
8 médium, jazyk nebo něco jiného, díky čemuž k nám vědění o této totalitě přichází.“6
,,Třetí význam, zřejmě nejstarší má narativní odkaz ještě jednou na událost, nikoli však událost, která se vypráví, ale událost, která sestává z někoho vyprávějícího něco – aktu vyprávění sama o sobě.“7
Autoři Robert Scholes, James Phelan a Robert Kellog ve své knize The Nature of Narrative popisují narrativ jako jev, u kterého je zapotřebí dvou prvků:
,,Často se říká, že svět je plný příběhů, které se dějí všechny najednou. Ale svět není sám o sobě příběhem. Stejně tak jako město Brusel nebo bitva u Waterloo nejsou příběhy samy o sobě, přesto obsahují materiály nezbytné pro narativ. Jak se může stát, že město nebo bitva můžou být přeměněny na narativ? Dva procesy, oba narativní povahy, jsou nezbytné pro tuto proměn.“8
Akce
,,Příběhy vyžadují akci, bez akce můžeme mít portrét, katalog nebo přírodní smrt, ale ne narativ. Telefon, auto a detektiv neprodukují akci dokud nejsou dáni do pohybu sériemi akcí. Telefon zvoní, detektvi odpovídá, pak naskakuje do auta. Viděno touto cestou, akce jsou jako slovesa vytvářející kontakt mezi oddělenými substantivy vyplňující narativ.“9
6 ,,A second meaning, less widespread but current today among analyst and theoreticians of narrative content, has narrative refer to the succession of events, real or fictitious, that are the subjects of this diskurse, and to their several relations of linking , opposition, repetition, etc. Analysis of narrative in this sense means the study of a totality of actions and situations.“ překlad autorky GENETTE, Gérard. Narrative Discourse: An Essay in Method. Transl. Jane E. Lewin, Cornell University Press, 1983, 289 s., ISBN 0801492590 7 ,,A third meaning, apparently the oldest, has narrative refer once more to an event, not however, the event that is recounted, but the event that consists of someone recounting something – the act of narrating taken in itself.“ překlad autorky GENETTE, Gérard. Narrative Discourse: An Essay in Method. Transl. Jane E. Lewin, Cornell University Press, 1983, 289 s., ISBN 0801492590 8 ,,It is often said that the world is full of stories all happening simultane ously. Yet the world is not itself a story. Neither the city of Brussels nor the battle of Waterloo is a story in and of itself. Yet both contain the material necessary for narrative. How is it that a city or a battle can be transformed into a narrative? Two processes, both narrational in character, are necessary to that transformation.“ překlad autorky SCHOLES,R. – PHELAN, J. – KELLOG, R. Gérard. The Nature of Narrative: Revised and Expanded, OxfordUniversity Press, 2006, 416 s., ISBN 9780195151756
9 Narratives require action. Without action, we may have portraiture, cata
9
Postava
,,Akce nutně potřebují aktéry, označení aktéra jako definující charakteristiku by zde tudíž bylo zbytečné. Jestliže se definicí stává aktér pouze předvedením akce, tak akce sama o sobě je primární a zmínka o herci nadbytečná.“10
I podle Seymoura Chatmana je k narativu zapotřebí dvou prvků, ten ale tuto myšlenku koncipuje z jiného hlediska.
,,Podle strukturalistické teorie má každý narativ dvě části: příběh (histoire), tj. obsah neboli řetězec událostí (jednání a dění) spolu s tím, co lze nazývat existenty (postavy, prvky prostředí), a diskurs (diskurs), tj. výraz neboli prostředek, jímž se obsah vyjadřuje. Jednoduše řečeno, příběh je to, co je v narativu zobrazeno, a diskurs je způsob, jakým je zobrazeno.“11
Je také důleţité zmínit, ţe přijetí narativu vysoce ovlivňuje to, jak je pochopen, tedy na tvoření narativu se podílejí dvě strany, ta, strana která narativ vypouští ať uţ je to narativ typu vizuálního, psaného nebo auditivního
,,Narativ se může obracet buď ke zrakovým, nebo ke sluchovým smyslovým orgánům, nebo k oběma. K vizuálnímu typu patří neverbální narativy (malba, sochařství, balet, komiksy bez bublin, pantomima atd.) spolu s psanými texty.
logue, or nature morte, but not narrative. A telephone, a car, and a detective do not produce a narrative until they are set in motion by a series of actions: the telephone rings, the detective answers then jumps in the car. Seen in this way, actions are like verbs creating contact among the separate substantives populating a narrative. SCHOLES,R. – PHELAN, J. – KELLOG, R. Gérard. The Nature of Narrative: Revised and Expanded, OxfordUniversity Press, 2006, 416 s., ISBN 9780195151756
10 ,,Actions necessarily imply actors; designation of the actor as a defining characteristic would thus be redundant. If by definition an actor becomes an actor only by performing an action, then the action itself is pri mary and mention of the actor superfluous.“ překlad autorky SCHOLES,R. – PHELAN, J. – KELLOG, R. Gérard. The Nature of Narrative: Revised and Expanded, OxfordUniversity Press, 2006, 416 s., ISBN 9780195151756
11 CHATMAN, Seymour. Story and Discourse. Narrative Structure in Fiction and Film. Přel. Milan Orálek. Brno: Host, 2008, 279 s., ISBN 9788072942602
10
K auditivnímu typu se řadí písně bardů, hudební narativy, rozhlasové hry a jiné orální útvary.“12
dále pak ta strana, která informaci přijímá.
,,Narativ představuje určité sdělení, proto předpokládá dva účastníky, původce a příjemce. Každý z těchto účastníků odpovídá třem entitám. Na straně původce se nachází reálný autor a vypravěč (je – li přítomen), příjemce tvoří reálné publikum (posluchač, čtenář, divák), implikované publikum a narativní adresát (narratee).“13
Jonathan Culler se tímto jevem zabývá jako jevem fokalizačním.
,,Z pohledu koho? V rozpravách o narativuje často řeč o ,,hledisku, z něhož je příběh vypravován, avšak tento terminologický úzus nepřehledně směšuje dvě různé otázky: kdo mluví a čí pohled je prezentován?“14
Seymour Chatman dále dodává
,,Ať už publikum vnímá narativ prostřednictvím orálního provedení nebo prostřednictvím textu, musí reagovat interpretací, tj. nemůže se nepodílet na procesu sdělování.“15
2.1.2. Vývoj naratologických bádání
Za první doloţené zkoumání narativu povaţujeme Aristotelovu Poetiku,
,,O precedens se postaral už Aristoteles, jeho Poetika není nic jiného než teorie vlastností určitého typu literárního diskurzu.“16
12 CHATMAN, Seymour. Story and Discourse. Narrative Structure in Fiction and Film. Přel. Milan Orálek. Brno: Host, 2008, 279 s., ISBN 9788072942602 13 CHATMAN, Seymour. Story and Discourse. Narrative Structure in Fiction and Film. Přel. Milan Orálek. Brno: Host, 2008, 279 s., ISBN 9788072942602 14 CULLER, Jonathan. Krátký úvod do literární teorie. Přel. Jiří Bareš. Brno: Host, 2002, 168 s., ISBN 8072940708 15 CHATMAN, Seymour. Story and Discourse. Narrative Structure in Fiction and Film. Přel. Milan Orálek. Brno: Host, 2008, 279 s., ISBN 9788072942602 16 CHATMAN, Seymour. Story and Discourse. Narrative Structure in Fiction and Film. Přel. Milan Orálek. Brno: Host, 2008, 279 s., ISBN 9788072942602
11
ale s pojmem naratologie se setkáváme aţ v 60. letech 20. století u filozofa, esejisty a literárního teoretika Tzvetana Todorova, který slovem naratologie nazývá teorii o vyprávění.17
Naratologická bádání lze rozdělit na 3 fáze, kterým se věnuje literární a filmový kritik Seymour Chatman ve své knize Story and Discourse.
První fáze, kterou jsme mohli zaznamenat do poloviny 60. let 20. století se zabývá způsoby a technikami v dílech literárně prozaických. Následuje fáze strukturalistická, jeţ je aktuální do konce 80. let, která se vyznačuje posunem na hlubší rovinu, vyuţitím správného metajazyka a popsáním struktur textů. Jako poslední je období revizionistické a interdisciplinární, které se vyskytuje od konce 80.let, toto období nám přineslo posun naratologie na mezioborovou půdu, coţ obohacuje a rozšiřuje pole zájmu.18
Významným představitelem naratologického výzkumu je Vladimir Jakovlevič Propp, který se proslavil zkoumáním lidových pohádek. Ve svých publikacích definuje odnoţe pohádek a neměnné charakteristiky jejich postav. Podle Proppa má pohádka ve své plné formě celkem 7 jednání a 31 jevů, které se dále dají zredukovat na 5 základních bodů kdy 1.) hlavní postava je si vědoma nedostatku 2.) hlavní postava se dává na cestu 3.) hlavní postava nachází přítele či soupeře 4.) hlavní postava skládá zkoušku 5.) hlavní postava je odměněna, nebo se objevuje další nedostatek.19 Proppem se nechal inspirovat estetik a antropolog Claude Lévi- Strauss, který zkoumal mýty a dokázal, ţe jsou variacemi na nevelký počet základních témat. Definuje prvky, které nazývá mythémami jako jednotky, jeţ tvoří kombinace a vyvozují četnost mýtických významů. Mytologie jsou tedy jakýmisi systémy se vztahy podobnými vztahům k jazyku či mysli, která utváří, prezentuje či naopak přímá mýtus. Claude Lévi – Strauss nezkoumá pouze zdroj vyprávění, ale rovněţ jeho příjemce a zaměřuje se na jeho chápání přijatých informací jako celku a variace různých závěrů, jeţ můţe vytvořit.20 Anglista a literární teoretik Franz Karel Stanzel se zaměřuje na zprostředkování vyprávění a definuje 3 kategorie vyprávěcí situace
17 Viz RLW Clarke [online] < http://www.rlwclarke.net/courses/LITS3304/2002- 2003/SN03AStructuralistNarratology(Todorov).htm > 18 Viz CHATMAN, Seymour. Story and Discourse. Narrative Structure in Fiction and Film. Přel. Milan Orálek. Brno: Host, 2008, 279 s., ISBN 9788072942602 19 Viz PROPP, Vladimir Jakovlevič. Morfologie pohádky a jiné studie. Přel. Miroslav Červenka. Marcela Pittermannová. Hana Šmahelová. Praha: HH, 1999, 343 s., ISBN 8086022161 20 Viz LÉVI - STRAUSS, Claude. Mýtus a význam. Přel. Pavel Vilikovský. Zlín: Archa, 1993, 56 s., ISBN 8071150525
12
,,Typické vyprávěcí situace (VS) je třeba chápat především jako hrubý náčrt tří zásadních možností, jak lze zobrazit zprostředkovanost vyprávění.“21
1.) modus – vypravěč versus reflektor 2.) osoba – identičnost versus neidentičnost oblastí existencialisty vypravěče a postav 3.) perspektiva – vnější versus vnitřní. Pomocí těchto tří termínů vytvořil Stanzel schéma, podle nějţ lze rozdělovat narativní literaturu, určovat vypravěče, určit polohu mezi vypravěčem a hlavním hrdinou románu, mezi vypravěčem a adresátem vyprávění, a také mezi vnitřní a vnější perspektivou vyprávění. 22
Tím jsme nastínili hlavní představitele první fáze výzkumu naratologie. Pojďme se nyní podívat na představitele strukturalistické fáze. Od povrchového zkoumání vyprávění se přesunujeme ke zkoumání struktur narativů a posunujeme se čím dál více pod jejich povrch.
,,Příběh je vlastně jednou z os uvnitř větší struktury, osou časové organizace.“23
Do centra zájmu se dostávají pojmy fabule a syţet. Jsou to protikladné pojmy, kdy fabule je souhrn děje, který si příjemce vyprávění vytvoří aţ na konci příběhu, syţet je způsob, jakým jsou uspořádány sloţky příběhu – tedy informace, na nichţ závisí právě fabule. Netypicky pro autora tohoto období rozděluje literární teoretik a historik Gerald Genette příběh na 3 sloţky, a to: skutečný běh událostí, vlastní akt vyprávění a řazení událostí v textu. V tomto rozdělení je zajímavý akt odtrţení narativní činnosti od děje v příběhu, tedy sledování toho, jak je děj prezentován nezávisle na tom, co se v příběhu děje. Literární teoretik a romanista Gerald Prince se proslavil zkoumáním nejen fabule a syţetu – tedy příběhu a diskurzu, ale i zkoumáním jejich gramatiky, ta se zabývá konstruováním a pravidly těchto sloţek. Gramatikou vyprávění se zabývá sémiotik Algirdas Julien Greimas, ten se inspiruje opět u Proppa, jehoţ myšlenka o sférách děje jako o jednotkách vyprávění se u Greimase proměňuje v prvek zvaný aktant. Aktant se v povrchové sféře proměňuje na aktora – herce, také postavu – jeţ vykonává činnosti vstupující do aktačního modelu. Filosof a sémiotik Roland Barthes rozděluje příběh na 3 roviny: funkce, akce a narace. Funkce představují postavy, které konají akci a tím pádem jsou součástí narace. Narativy zkoumá jako mnoţiny jeţ mají stejné strukturní rysy. Vyčlenil 5 kódů, které provádí čtenáře/posluchače příběhem. Těchto pět kódů lze
21 STANZEL, Franz Karel. Teorie vyprávění. Přel.Jiří Stromšík. Praha: Odeon, 1988, 321s. 22 Viz STANZEL, Franz Karel. Teorie vyprávění. Přel.Jiří Stromšík. Praha: Odeon, 1988, 321s. 23 RIMMON - KENAN, Schlomith. Poetika vyprávění. Přel. Vanda PIckettová. Zlín: Brno, 2001, 163 s., ISBN 807294004 - X
13 rozčlenit do 2 skupin na temporální – očekávání číst chronologicky a mimo čas – kódy nejsou nutně spojeny s časem. Temporální jsou: protiaretické – upozorňující na blíţící se zlom a hermeneutické – nevysvětlené body v příběhu, vzbuzují touhu po tázání. Mimo čas jsou: sémantické, symbolické a kulturní, přičemţ první dva jmenované znázorňují přidatné významy v různých textových úrovních a poslední počítá se společnými znalostmi recipientů příběhu, jeţ můţou příběh uvést do dalších souvislostí. Revizionistické a interdisciplinární období povaţujeme za poslední období v naratologickém výzkumu. Vyznačuje se posunem naratologie na mezioborovou půdu. Často se zaobírá otázkami nad základní trojicí čas, prostor a kauzalita, které jsme si mohli všimnout uţ v Aristotelově definici klasického narativu.24 K důleţitým představitelům tohoto období patří literární teoretik a historik Gérard Gennette, ten se zabývá i jazykovou podobou chronologicky řazených událostí. Časovosti v naratologii se věnuje velmi podrobně a stanovuje 5 jejích kategorií: posloupnost (časová posloupnost vyprávění), trvání (vypouštění jednotlivých epizod), frekvence (počet přítomností situací v příběhu), způsob, který rozlišuje na 2 kategorie – distance (vztah příběhu k jeho obsahujícím informacím) a perspektiva (náhled vyprávějícího), poslední kategorií je pak rod (jak ovlivňuje narativní akt typ vypravěče a příběhu). Filmový teoretik Edward Branigan se pak zajímá o naratologii především souvislosti s filmem a zabývá se diváckým chápáním narace. Stejně jako naratoloţka Marie – Laure Ryanová většinou rozšiřuje základní trojici čas, prostor a kauzalita také o postavu. Rudolf Arnheim se zabývá transformací jednotek času do prostoru.25 Seymour Chatman se zabývá zasazením naratologie do nejen těch umění, která byla k vyprávění primárně určena ale i například do tance či sochařství. Stejně jako strukturalisté se zabývá rozdílem mezi příběhem a diskursem a orientuje se spíše na formu neţ obsah.26 Filmový vědec David Bordwell třídí uspořádání filmu na klasickou naraci, naraci uměleckého filmu a naraci historického materialismu. Zdůrazňuje, ţe do konstrukce příběhu v očích diváka je zahrnuto i divákovo povědomí o světě mimo plátno a soustřeďuje pozornost na prostorovost narativu, tedy divák,
24 Viz GENETTE, Gérard. Narrative Discourse: An Essay in Method. Transl. Jane E. Lewin, Cornell University Press, 1983, 289 s., ISBN 0801492590
25 Viz SVATOŇOVÁ, Kateřina. Naratologie. 1. ledna 2000.
26 CHATMAN, Seymour. Story and Discourse. Narrative Structure in Fiction and Film. Přel. Milan Orálek. Brno: Host, 2008, 279 s., ISBN 9788072942602
14 který se snaţí pochopit příběh, si vystavuje mapu, a ta je svou strukturou především prostorová.27 V průběhu historie zkoumání se naratologie nejen posunula do širších kontextů, ale obohatila i teorie a zkoumání zdánlivě s touto vědou nesouvisející.
2. 3. Poetika
Podle Aristotela směřuje lidská mysl k poznání, toto poznání nás vede k tomu, abychom jej vyuţili k nějakému jednání (praxis) a tvoření (poiésis). Poetika je nejstarším dochovaným dílem, zabývajícím se klasifikováním dramatu a literární teorií, řeší otázku, jak vytvořit dokonalé básnické dílo.
Poetika měla původně dvě části, O tragédii a O komedii, nicméně část O komedii je povaţována za ztracenou. Aristoteles je zde prvním kritikem umění, které podle něj vzniklo z touhy po napodobování, která je lidem vrozená.
,,Základem Aristotelova rozdělení jsou části tragédie: složitá tragédie má anagnorizi a peripetii, pathetická zobrazuje utrpení a vášně, ethické povahy, zejména klidné, v nichž vládne úmysl, předsevzetí, ne vášeň. Neboť takový význam má ethické, stojí – li proti pathetickému.“28
,,Tragické představení je pro Aristotela nezbytné v definování způsobu, v kterém tragédie přímo a graficky reprezentuje život. Je to uzákonění, které
27 BORDWELL, David. Narration in fiction film. Madison: University of Wisconsin Press, 1985, 370 s.
28 SVOBODA, František. Aristotelovo učení o povahách v tragoedii. Listy filologické, 1917, číslo 5, s. 324 - 332
15 musí být sjednoceno a zařízeno, tak, že představuje kompletní akci, perfektní, jedinečnou a celistvou, nepotřebující nic dalšího k doplnění této potřeby.“29
Pojmy v Aristotelově Poetice
Mimesis - hlavním cílem dramatické tvorby je pro Aristotela dosáhnout krásy a ústředním pojmem celé poesie je mimesis – nápodoba – imitácio.
,,Epika i básnictví tragické, rovněž i komedie a dithyrambická tvorba a většinou i hra na píšťalu a na kitharu, to vše je v celku napodobování.“
Peripeteia – změna ze štěstí do neštěstí a naopak
,,Peripetie je, jak již bylo naznačeno, přeměna probíhající události v její opak, a to, jak říkáme, buď podle pravděpodobnosti, nebo s nutností.“30
,,člověk bezúhonný přichází ze štěstí do neštěstí, zlý z neštěstí do štěstí a naopak ze štěstí do neštěstí.“31
29 ,,The tragic performance is for Aristotle Essentials in definition the way in which tragedy directly and graphically represent life. It is an enactment, which must be unified and arranged so as to represent a complete action, perfect, single, and entire, requiring nothing else to complete its essence.“ SKULSKY, Harold. Aristotle Poetics revisited. Journal of the History of Ideas, 1958, číslo 2, s. 147 - 160
30 ARISTOTELES, Poetika. Přel. Milan Mráz. Praha: Svoboda, 1996, 226 s., ISBN 8020502956 31 SVOBODA, František. Aristotelovo učení o povahách v tragoedii. Listy filologické, 1917, číslo 5, s. 324 - 332
16
Catharsis – vnitřní očista člověka následující po dramatickém záţitku za pomoci dvou pocitů soucitu (eleos) a bázně (phobos)
,,Ke vzbuzení strachu a soucitu lze sice využít scénického provedení, ale zdrojem těchto pocitů může být i přímo skladba událostí, což je lepší a svědčí o větším básníkovi.“32 ,,Tragedie má býti složitá, ne jednoduchá a má buditi soustrast a bázeň.“33
,,Rozdíl, soucit a strach prezentuje těžkosti, nicméně, Aristoteles definuje tragické potěšení jako pohnutí se přes soucit a bázeň přes médium nápodoby.“34
Hamartia – chyba, které se hlavní hrdina většinou dopouští
,,Takovýto tragický hrdina, zprvu slavný a šťastný – patrně proto, aby jeho pád mocněji dojímal – upadne do neštěstí ne svou špatností, ale chybou.“35
Anagnorize – moment kritického poznání, proměna z nevědomosti na vědomost
Poetika má podle Aristotela 6 sloţek, z níţ 3 jsou nutné a 3 fakultativní
Nutné jsou Mythos – děj nebo také dějová linie, lidem 3 různých charakterů – těm s výborným charakterem, těm průměrným a
32 ARISTOTELES, Poetika. Přel. Milan Mráz. Praha: Svoboda, 1996, 226 s., ISBN 8020502956 33 SVOBODA, František. Aristotelovo učení o povahách v tragoedii. Listy filologické, 1917, číslo 5, s. 324 - 332 34 The differentiae, ,,pity“ and ,,fear“ presents difficulties, however. Aristotle defines tragic pleasure as ,,proceeding from pity and fear through the medium of imitation. Překlad autorky SKULSKY, Harold. Aristotle Poetics revisited. Journal of the History of Ideas, 1958, číslo 2, s. 147 - 160 35 SVOBODA, František. Aristotelovo učení o povahách v tragoedii. Listy filologické, 1917, číslo 5, s. 324 - 332
17 těm zlým se můţou stát dva různé typy situací. Buďto se jejich smůla obrátí ve štěstí nebo naopak se jejich štěstí promění ve smůlu. V Poetice je popisována jako nejţádanější situace, kdy se štěstí průměrného člověka promění v neštěstí kvůli jeho chybě – protoţe to je skutečně tragické, navíc nevýjimečnost hlavního hrdiny ho přibliţuje více k recipientům příběhu, mají pocit, ţe je jedním z nich a je proto jednodušší s ním soucítit.
Ethos – povaha – nebo také morálka, morální vlastnosti člověka, staří Řekové rovněţ uţivali toto slovo jako výraz pro moc hudby ovlivnit její posluchače, kromě třech typů charakteru postav je také důleţité zmínit, ţe postavy v řeckých narativních dílech byly velmi často postavy mythologické, tedy recipient příběhu uţ dopředu očekával od postavy určité vlastnosti
Dianoia – zveřejnění myšlenky – jinak také znamená myšlení z hlediska zabývání se praktickými otázkami ţivota v protikladu k noesis, jeţ je rovněţ myšlení, ale spíše to zabývající se věčnými pravdami
Lexis – Řeč – kvalita řeči postav, můţe nám také vyjevit jejich charakter, pozornost se soustřeďuje na dva prvky, hlas a jazyk, Aristoteles se tímto zabývá ve svém spisu Rétorika
Melopoia – hudba – ve starořeckých hrách vytvářel hudbu sbor, ten by měl zapadnout do hry tak, jakoby byl jedním z herců
18
Opsis – Výprava – vizuální sloţky hry, Aristoteles o této sloţce mluví, jako o té nejméně umělecké a nejvíce se vzdalující práci básníka
Ústřední hrdina tragédie je osoba ze své podstaty dobrá, avšak chybující, tedy někdo, kdo se nám podobá, s kým se můţeme ztotoţnit. ,,V tragédii také nemá upadnout ze štěstí do neštěstí člověk zcela špatný, neboť takto sestavený děj by lidské city sice uspokojoval, ale nevzbuzoval by ani soucit, ani strach, soucit totiž máme s tím, kdo upadne do neštěstí nezaslouženě, strach o toho, kdo je nám podobný, takže to, co se stane člověku zcela špatnému, nebude vzbuzovat ani jedno, ani druhé.“36
2. 4. Charakteristika a historie hudebního videa
,,Od ranných 1980´tek bylo hudební video pevně zakořeněno jako významná kulturní forma: poslední přídavek zájmu o ´obraz´ a vzezření průmyslu popové scény. Hudební video spojuje a kombinuje hudbu, hudební představení a v mnoha směrech zapojuje i jiné audiovizuální formy, styly, žánry a prvky divadla, umění, kina, tance, módy, televize a reklamy. Některé z nich byly vždy přímo nebo nepřímo propojené s popem, jiné se s ním spojily až nedávno. Nicméně v hudebním videu se tyto prvky objevují kombinované s nahranou hudbou a hudebním představením v nové osobité podobě.“37
36 ARISTOTELES, Poetika. Přel. Milan Mráz. Praha: Svoboda, 1996, 226 s., ISBN 8020502956
37 ,,Since the early 1980s music video has been firmly established as a significant cultural form: the latest addition to the pop music industry’s perennial concern with ‘the image’ and images. Music video brings together and combines music, music performance and, in various ways, a host of other audiovisual forms, styles, genres and devices associated with theatre, art, cinema, dance, fashion, television and advertising. Some of these have always been associated either directly or indirectly with pop, others have a more recent association. However, in music video these elements appear to combine with recorded music and musical performance in a new and distinctive way.“ Překlad autorky DARLEY, Andrew. Visual digital culture: Surface play and spectacle in new media genres. Routledget, 218 s.
19
Za jedna z prvních děl, která se podobala hudebním videím, můţeme povaţovat díla Oskara Fischingera, Německo – Amerického animátora, reţiséra a malíře, vynalezl abstraktní hudební animace. Některé z jeho abstraktních studií se stala reklamou na nové hudební nahrávky, zde tedy máme koncept dnešního hudebního videa. Posun směrem k hudebnímu klipu vykazuje i práce Dzigy Vertova, jeţ natočil film Man with the movie camera. Tento film zachycující skutečně vzniklé situace staví hudbu do stejné roviny jako vizuální stránku tím, ţe film, jehoţ zvuk je tvořen pouze ţivým orchestrem je sestříhán tak, aby rychlost zobrazovaných snímků odpovídala hudbě. Na vzniku moderního hudebního videa se podíleli i Walt Disney a Warner Brothers, některé animace z dílny Walta Disneyho byly přizpůsobeny předem dané hudbě, stejně jako animované filmy Warner Brothers se přizpůsobovaly muzikálům. Tyto animace na danou hudbu měly často narativní výstavbu, například v případě Walta Disneyho Silly Symphonies. Podle hudebního teoretika Donalda Clarkea jsou předky videoklipu krátké filmy, které natáčel Louis Jordan pro své písně, některé z těchto videí později tvořily film Lookout sister.
Významní byli také předchůdci moderního videoklipu Soundies – formy vizuálního jukeboxu na mince rozšířené hlavně v USA, promítaly videa natočené mezi lety 1940 -1947, jejich obvyklá stopáţ byla 3 minuty a mohli jsme najít videa na jakýkoliv ţánr hudby. Jejich francouzská verze se jmenovala Scopitone, ta byla však vynalezena aţ v roce 1960. 38 Toto zařízení dokázalo zobrazovat i barevné video a podnítilo mnoho francouzských umělců, aby ke své hudební produkci natáčeli i krátké filmy.
38 Viz History [online] < http://www.history.com/news/the-music-video-before-music- television >
20
Postupně začala po Evropě vznikat nová zařízení podobající se Scopitone, avšak dlouho se tento druh zařízení neudrţel, protoţe se nedokázal vyrovnat s nastupující rockovou kulturou. Prvním samozvaným tvůrcem hudebního klipu jak ho známe dnes se stal Tonny Bennet, který v roce 1956 natočil video, jak se prochází po Hyde parku v Londýně ke své písni Stranger in paradise. Americký komik Ozzie Nelson natočil video Travelin´ man, s kombinací ukázek z celého světa a jeho zpívajícího syna Rickyho. Toto dílo je povaţováno za první známé rockové video. Za další průkopníky hudebního videa můţeme povaţovat skupinu The Exciters, kteří natočili barevný klip pro svou píseň Tell him, ve které je skupina na různých místech v Zoo a jsou zde záběry na jednotlivá zvířata, na rozdíl od předchozího zmíněného klipu video nijak nekoresponduje s textem písně. Velkou zásluhu na vývoji moderního klipu má skupina The Beatles, pro které reţisér Richard Lester vytvořil film Hard day´s night v roce 1964 – zde můţeme rovněţ hovořit o jistém narativu, kdy skupina prchá před davem fanynek, schovává se a překonává překáţky. Ještě ten rok začali Beatles natáčet krátké filmy ke svým písním, pro vysílání především v USA.39 Průlomovými byly jejich klipy Strawberry fields forever a Penny Lane (1967), v kterých hrály velkou roli dosud nepříliš pouţívané úhly záběru kamery a také dramatické světlo, proto je můţeme nazvat prvními videoklipy, které se snaţily umělecky zobrazit píseň a nezaznamenávaly pouze vystoupení hudebníka. 40 K rozšíření videoklipu přispěl posun v technice, kdy se trh zaplnil nepříliš drahými ale za to výkonnými videokamerami a technikou potřebnou
39 Viz Beauchampcollegemedia [online]
21 k tvorbě videí. V 80.letech uţ tedy bylo běţné, ţe s vydáním nového singlu vyšel i nový klip.41 Snad nejznámější a – mylně pokládáno za první video je video skupiny Queen - Bohemian rhapsody, bylo zde vyuţito moderních technologií, jeţ klipu dodávají neotřelou atmosféru. O průlom v dějinách hudebního videa se zaslouţil i Michael Nesmith, který v roce 1979 začal vyrábět krátké hudební filmy do pořadu Saturday night a dokonce obdrţel cenu Grammy za hodinu trvající kompilaci Elephant parts. I kdyţ pod pojmem nejznámější hudební stanice si všichni představíme MTV, první větší stanicí soustřeďující se především na hudební klipy byla Video concert hall, která začala vysílat uţ v roce 1978, avšak zanikla uţ v roce 1981. V roce 1981 tedy začala vysílat americká kabelová televize MTV, která se stala opravdu úspěšnou a funguje dodnes, zpočátku byl záměr vysílat pouze hudební klipy, postupně se však stala stanicí, která se soustřeďuje jak na klipy tak i na reality show a další pořady. Zvláštním fenoménem byli v tomto směru Vj´s – video jockey – moderátoři, kteří videoklipy uváděli. Úspěch televize a jejich sledovanost byla tak velká, ţe si vyslouţili podobnou popularitu jako interpreti písní, které uváděli. Prvním odvysílaným klipem MTV bylo video k písni Video killed the radio star od skupiny The Bugles. Postupem času začala vznikat některá videa především pro potřeby MTV, nejúspěšnějším interpretem v historii MTV je Madonna, která jej dodnes poţívá k propagaci své hudby. MTV dokonce uděluje i své vlastní ceny, které podle různých světových měřítek mají stejnou váhu jako Grammy. Trochu černým obdobím v historii MTV je rok 1997 kdy se zvedla obrovská vlna kritiky proti stupňující se převaze jiných pořadů oproti těm hudebním, čímţ se MTV dostala do rozporu se svým původním záměrem, následkem toho vznikly 4 nové pořady jejichţ hlavním tématem byly
41 VERNALLIS, Carol. Experiencing music video: Aesthetics and Cultural Context. Columbia University Press, 2004, ISBN 0 – 231 -11798 -1
22 videoklipy. V roce 2000 se ovšem stanice odklonila od svého původního konceptu podruhé, a to kdyţ se jejím zájmem staly reality show, jako například The Osbournes. Za to byla stanice velmi kritizována, nejen pro svůj odklon od hlavního zájmu jako hudby, ale také pro ukázku špatného chování celebrit, které by mohlo negativně ovlivnit mladé diváky. MTV se proti této kritice bránila zařazením celebrit, které nabádaly k většímu zájmu o celosvětové problémy a podobně. Mnoho klipů bylo z vysílání úplně vynecháno a některé běţely pouze v noci.42Česká obdoba MTV je stanice Óčko. Největším internetovým poskytovatelem hudebních videí je v současné době bezpochyby Youtube, princip funguje na volném sdílení videí. Účet na Youtube si můţe vytvořit kdokoliv, registrovaní uţivatelé mohou nahrát neomezený počet videí, zatímco sledovat tato videa mohou i neregistrovaní uţivatelé. Navzdory tomu, ţe společnosti a organizace jako jsou CBS, BBS, Vevo nebo Hulu poskytli na základě partnerství Youtube své materiály, největší počet videí je stále nahráván jednotlivci. V roce 2006 byla webová stránka Youtube koupena společností Google.43 K tématu historie hudebních videí nesmíme opomenout ani hudební filmy jako jsou The wall, The Moonwalker, Runaway…jeţ byly natočeny převáţně proto, aby vytvořily vizuální podklad k hned několika písním daných interpretů, často k souhrnu písní z jednoho alba, častá praxe byla i to, ţe se nejdříve natočilo krátké hudební video, a poté se ještě dodatečně dotvořil celý film.
42 Viz STEINOCHEROVÁ,L.Videoklip jako fenomén MTV: Umění či komerce?, Brno, 2011. 54 s. Bakalářská práce na filozofické fakultě Univerzity Masarykovy na Ústavu hudebních věd. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Martin Flašar, Ph. D. 43 Viz Wikipedia [online]
23
3. Hudební videa a jejich tvůrci
3. 1. Chris Cunningham
Jedním z nejznámějších reţisérů hudebních videí je Chris Cunningham, jeho pracovní zařazení bývá charakterizováno jako reţisér hudebních videí a filmový výtvarník. Zpočátku se věnoval především filmové tvorbě, podílel se na tvorbě filmu Soudce Dredd Dannyho Cannona, díky čemuţ si jej vyhlédl i Stanley Kubrick pro spolupráci na svém filmu A.I. – umělá inteligence. Cunningham strávil na pracích pro tento film více neţ rok. Podílel se také na filmech Hardware, Dust devil nebo Plod noci (Nightbreed) jako maskér a ilustrátor. Bylo mu nabídnuto reţírovat film Neuromancer podle románu spisovatele Williama Gibsona, často označovaného za bibli kyberpunku, Cunningham se nakonec od nabídky distancoval, protoţe by jako reţisér neměl právo na poslední slovo při finálním sestřihu filmu. Cunningham tvořil také hudbu, známé jsou jeho nahrávky Three decades a Primary colours, nesmíme opomenout ani jeho práci na reklamách pro velké firmy jako jsou Gucci, Levis, Orange, Telecom Italia, Playstation a Nissan. Jeho nejznámější hudební videa jsou ta pro Aphexe Twina (Windowlicker a Come to daddy) a Björk (All is full of love). Za video All is full of love si vyslouţil nejrůznější ocenění jako ceny MTV za Průlomové video a bylo nominováno na cenu Grammy za Nejlepší krátké hudební video. Bylo také prvním hudebním videem, které vyhrálo zlatou tuţku na cenách D&AD a stále ho můţeme vidět v Muzeu moderního umění v New Yorku. Za video Windowlicker pro Aphexe Twina byl nominován na nejlepší video pro cenu Brit Awards 2000. Jeho dalším známým videem je video k písni Frozen pro Madonnu, vyhrálo cenu za Nejlepší speciální efekty MTV Music Video Awards v roce 1998.
24
V roce 2004 byla vydána sbírka Práce reţiséra Chrise Cunninghama obsahující vybraná díla z let 1995 – 2000. Chris Cunningham je také znám svou produkcí fotografií. Říká se, ţe postava Damiena Pease v románu Williama Gibsona z roku 2003 je inspirována postavou Chrise Cunninghama.44
3. 1. 1. All is full of love
Hudební interpret: Björk Rok: 1999 Ocenění: MTV Video Music Awards za Průlomové video a Speciální efekty, nominace na cenu Grammy za nejlepší krátké hudební video, první cena na MTV2 100 Best video ever.
Toto hudební video je jedním z nejslavnějších a nejvíce oceňovaných vůbec, je natočeno pro píseň zpěvačky Björk, pro stejnojmennou píseň z alba Homogenic, zajímavostí je, ţe píseň uţitá pro video je původní verzí písně, zatímco píseň uţitá na albu Homogenic je remixem, původní verze této písně je také pouţita pro film Stigmata.45 Video začíná záběrem na robota s podobou Björk, leţícím na pracovní ploše továrny či výzkumné laboratoře opravovaného či teprve tvořeného kolem přítomnými přístroji, mezitím co je robot/Björk opravován, zpívá a jeho mimické svaly se pohybují stejně jako by byl ţivou bytostí. Stroje postupně opravují robota i v sedě a provádějí nejrůznější operace. K sedícímu robotu přijde další robot s podobou Björk a zpívá vokály písně a natahuje ruce, záběr na polibek robotů zatímco přístroje pracují na jejich zádech.46 Video můţeme shlédnout i na stálé expozici v Muzeu moderního umění v New Yorku.
44 Viz Chris Cunningham [online] < http://chriscunningham.com/ > 45 Viz Chris Cunningham [online] < http://chriscunningham.com/ >
46 Viz Youtube [online] < http://www.youtube.com/watch?v=AjI2J2SQ52 >
25
Shoda s Aristotelem: Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ano 1 Zveřejnění Ano 1 myšlenky Peripetie Ano 1 Katarze Ne 0
Poznámky: Děj – mythos - Nepříliš rozveden, ale je tu (robot nejdříve trpí samotou, pak se ale i jemu podaří najít spřízněnou duši – dalšího robota). Povaha – ethos - Ano, je nám znám určitý povahový rys postav – i jako roboti touţí po něţnostech a blízkosti podobných bytostí. Zveřejnění myšlenky – dianoia – Video má nepochybně myšlenku, metaforicky ukazuje, ţe i navenek chladné bytosti mají potřebu po lásce a bliţních. Peripetie – Ano, stav bytosti se mění, uţ není sama. Katarze (soucit eleos, strach phobos) – Pokud v nás video vyvolává soucit s v továrně neustále předělávaným robotem, není tu nic, co by v nás mohlo vyvolat strach.
Součet: 4 body za shodu s Aristotelem
3. 1. 2. Come to daddy
Hudební interpret: Aphex Twin Rok: 1997
26
Ocenění: jmenování videem číslo 1 roku 1990 internetovým deníkem se zaměřením na nezávislou hudbu Pitchwork.
Video začíná na opuštěném zanedbaném sídlišti, kde stará paní venčí psa. Pes pomočí na chodníku s nějakými dalšími odpadky leţící televizi, načeţ se televize zapne, objeví se tam obličej muţe promlouvajícího zvukově upraveným hlasem z televize, stařenku to vyděsí, ta uteče a musí se opřít o opodál stojící zeď, z které se vynoří děti, které mají všechny stejný, vousatý obličej R. D. Jamese – tvůrce nahrávky vystupujícího pod jménem Aphex Twin - a běţí prázdným zastřešeným parkovištěm aţ doběhnou k televizi. Televizi zvednou a pobíhají i s ní, zatímco z televize se šklebí a promlouvá muţ - démon.47 Vběhnou opět na parkoviště, kde objeví náhodného muţe, začnou po něm házet kameny a pronásledují ho aţ do jeho auta. Na chvíli hraje harmonická milá hudba zpívaná malou holčičkou, záběr na nohy a drţící se ruce dvou holčiček. Návrat k předchozí hudbě, obličeje holčiček se promění v obličeje R. D. Jamese, děti pobíhají okolo, ničí, přetahují se o odpadky, přejíţdí tyčí po vlnitém plechu. Z televize se vynoří nahá slizká postava a křičí na stařenku. Nahá vyhublá postava má obličej R. D. Jamese a kolem ní se shromaţďují děti, pak tančí aţ do konce videa.48 Zajímavostí je, ţe video bylo natáčeno na stejném pozemku jako Mechanický pomeranč Stanleyho Kubricka.
Shoda s Aristotelem: Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ano 1
47 Viz Chris Cunningham [online] < http://chriscunningham.com/ > 48 Viz Youtube [online] < http://www.youtube.com/watch?v=5Az_7U0-cK0 >
27
Zveřejnění Ne 0 myšlenky Peripetie Ano 1 Katarze Ne 0
Poznámky. Děj – mythos - Děj zde můţeme najít, jednotlivé činnosti postav na sebe navazují a mají určitý výsledek. Povaha – ethos - Navzdory tomu, ţe zde není určen hlavní hrdina, video nám dává odkazy na povahy jednotlivých aktérů – děti jsou destruktivní, paní zvědavá, postava v televizoru uzurpátorská. Zveřejnění myšlenky – dianoia - Není známa. Peripetie – Ano, z tichého místa se stává místo velmi dramatické. Katarze (soucit – eleos, strach – phobos) – Ne, příběh má spíš šokovat neţ vzbuzovat soucit.
Součet: 3 body za shodu s Aristotelem
3. 1. 3. Windowlicker
Hudební interpret: Aphex Twin Rok: 1999 Ocenění: nominace za nejlepší video na Brit Awards 2000
Do děje nás uvede hádání se dvou mladých muţů, popojíţdějících v autě po městě, obhlíţejících dívky. Jeden z nich je nebývale upovídaný a uţívá vysoký počet vulgárních výrazů, dvojice muţů narazí na dvojici dívek postávající na ulici a ten upovídanější je začne velmi nepřesvědčivým způsobem přemlouvat, aby nasedly do jejich auta, dívky se brání, do debaty
28 vstupuje druhý z dvojice v autě sedících, vzniká hádka. Ta je přerušena příjezdem nepravděpodobně dlouhé limuzíny, která auto dvou muţů odstrčí a před dívkami se otevře okno limuzíny, dívky se nejdřív tváří zvědavě aţ znechuceně, poté ale z limuzíny vystoupí interpret písně Richard D. James a začne tančit, dívky změní názor a nasednou do auta, mezitím se jejich tváře změní, takţe obě mají ţenská těla, ale jejich tváře jsou identické s tváří Richarda D. Jamese. Dívky si uţívají jízdu v autě, vyčnívají ze střešního okýnka auta a dávají na odiv své vousem porostlé tváře. Vedle limuzíny jede stále auto dvou muţů a hlavní iniciátor předchozí hádky ještě nepřestal mluvit. 49Dva muţi v autě pronásledují limuzínu, aţ se dostanou na místo obklopené palmami. Tady tančí Aphex Twin s mnoha dívkami v bikinách a botách na podpatku, muţi dostanou květinové věnce a se zalíbením přihlíţejí celé scéně. Dívky i Aphex Twin tančí s deštníky, před muţi tančí jedna dívka otočená k nim zády. Šok nastane, kdyţ se otočí a ukáţe jim svou tvář, tvář je neobyčejně ošklivá, deformovaná s obrovskými zuby – je to tvář vyrobená podle náčrtu švýcarského výtvarníka H.R. Gigera50. Aphex Twin, dívky i ta s ošklivou tváří pokračují v tanci, Aphex Twin otevře šampaňské či sekt a začne s ním na všechny přítomné dívky cákat, dívky tančí ve sprše šampaňského, všechny kromě té s obličejem podle Gigera mají obličej podle R.D. Jamese.51 Kvůli vysoké koncentraci vulgárních výrazů a šokujících záběrů mohlo být video promítáno jen v noci. Hlavní záměr videa byl parodovat tolik rozšířená především hip hop a r´n´b videa plná spoře oděných ţen, drahých aut a vulgárních výrazů.
49 Viz Chris Cunningham [online] < http://chriscunningham.com/ >
50 Tuto tvář Giger také pojmenoval Windowlicker, slovo windowlicker je zároveň doslovným přeložením francouzského výrazu pro osobu, kterou v angličtině označujeme windowshoper 51 Viz Youtube [online] < http://www.youtube.com/watch?v=UBS4Gi1y_nc >
29
Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ano 1 Zveřejnění Ano 1 myšlenky Peripetie Ano 1 Katarze Ne 0
Poznámky: Děj - mythos – Je zjevný. Povaha – ethos - Můţeme zde sledovat povahové rysy obou muţů v autě snaţících se získat dívky – jeden z nich je přespříliš upovídaný, sebevědomý a neodbytný, druhý je o něco rezervovanější, dvě dívky jsou rozhodné a pohotové, jedna z nich je odváţnější, Aphex Twin je zde zobrazován jako poţitkářská bytost. Zveřejnění myšlenky – dianoia - Kritika především hip - hopových videí, jejichţ znakem jsou ukázky bohatství a ţenských těl. Peripetie – Ano, kdyţ dívky nastoupí do limuzíny, a kdyţ 2 muţi uvidí ošklivou tvář jedné z tančících dívek. Katarze (soucit – eleos, strach – phobos) – S dívkami soucit mít nemusíme, protoţe se nakonec vlastně mají dobře, s mladíky také ne, protoţe jejich záţitek sice není příjemný, ale není ani tak hrozný, aby nám jich bylo líto, rovněţ ošklivá tvář dívky je sice mimořádně ošklivá, nicméně vzbuzuje v nás spíše odpor neţ strach, situace je spíše komická.
Součet: 4 body za shodu s Aristotelem
30
3. 2. Floria Sigismondi
I kdyţ je Floria Sigismondi známa nejvíce pro reţii snímku The Runaways o dívčí rockové kapele z 80. let, má za sebou pořádnou řádku zreţírovaných hudebních klipů vynikající kvality, věnuje se také a moţná spíše především velmi úspěšně fotografii. Mezi jí zreţírované klipy patří mimo jiné The beautiful people a Tourniquet Marylina Mansona, Little wonder a Dead man walking od Davida Bowieho, Untitled #1 (Vaka) od Sigur Rós, Anything od Martiny Topley – Bird, Fighter Christiny Aguilery a nově letošní The Stars (are out tonight) od Davida Bowieho a Mirrors Justina Timberlaka.52
3.2.1. Mirrors
Hudební interpret: Justin Timberlake Rok: 2013 Ocenění: MTV Video Music Awards – Video of the year
Interpret věnoval toto video svým prarodičům, jejichţ manţelství vydrţelo 63, aţ do smrti jeho dědečka.53 Je zaměřeno na dva staré lidi a jejich společnou cestu ţivotem. Příběh začíná očividně v 50. letech, kdy se mladý pár potkává v baru, získává sympatie a tancuje, postupně jdou na své první rande a celým příběhem se prolínají se záběrem plačící mladé dívky sedící na posteli a postarším párem probírající se svými věcmi. Stařenka vytahuje z krabice knihu, ukázka toho, jak tu samou knihu dává mladý chlapec mladé dívce. Mladý pár na svém prvním rande dostane od japonské umělkyně sérii fotek, jeţ je zobrazuje ve stáří – tedy zobrazuje rovněţ ve videu se ukazující starší pár.
52 Viz Floria Sigismondi [online] < http://www.floriasigismondi.com/main.html > 53 Viz Daily Mail [online] < http://www.dailymail.co.uk/tvshowbiz/article-2296176/Justin- Timberlakes-grandmother-feels-touched-paid-tribute-emotional-Mirrors-music-video.html>
31
54Starší pár se dává do tance, střih na pár o mnoho let dříve tančící v baru, střih na plačící dívku, pokládá ruku na své břicho a je zjevné, ţe se obává svého nemanţelského těhotenství, její partner se na ni ale usměje, coţ zřejmě znamená, ţe jejich kroky půjdou stejnou cestou. Starší muţ přichází výloze, kde je mezi figurínami mladá ţena – nevěsta. Mladý pár stojí v pokoji, z jehoţ země se zvedá kniha – tatéţ, kterou mladá dívka dostala od svého milého a vlétá do ruky stařenky. Stařenka z prstu snímá prsten, ten upouští a prsten padá do ruky Justina Timberlaka, následuje taneční číslo interpreta mezi zrcadly, kde se k němu připojují dvě tanečnice a jedna z nich se ukazuje ve vlastním odrazu zpěváka – coţ je i ústředním tématem písně, kde zpěvák zpívá o tom, jak jeho láska je jeho odrazem, proto i název písně.
Shoda s Aristotelem: Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ano 1 Zveřejnění Ano 1 myšlenky Peripetie Ano 1 Katarze Ano 1
Poznámky: Děj: Ano, procházíme s párem jeho seznámením, otěhotněním partnerky i jejich zestárnutím.
54 Viz Youtube [online] < http://www.youtube.com/watch?v=uuZE_IRwLNI>
32
Povaha: Ano, pár je zřejmě stálý, umí se radovat ze ţivota a muţ umí převzít zodpovědnost za svoji partnerku, kdyţ se dozví o jejím těhotenství. Zveřejnění myšlenky: Ano, interpret vzdává čest stálé lásce. Peripetie: Ta je zde, kdyţ dívka pláče, máme strach, ţe se rozejdou, ale nakonec zůstanou spolu. Katarze: Ano, soucítíme s párem a máme strach, aby zůstal pospolu.
4 body za shodu s Aristotelem
3. 2. 2. Stars
Hudební interpret: David Bowie Rok: 2013 Ocenění: Jsou očekávána. Na úvod se nám naskytne pohled na postarší pár nakupující v supermarketu, muţ konverzuje s prodavačem, přitom si prohlíţí bulvární tisk, prodavač řekne (v souvislosti s bulvárním magazínem): ,,Někteří lidé se prostě ztratí.“ muţ odpoví: ,,No, je to více vzrušující než cokoli, co máme tady.“ Přijde ţena, prohlédne si magazín, který drţí její muţ v ruce a řekne: ,,To bych neřekla, máme hezký život.“ ,,Máme hezký život.“ 55odpoví muţ a pokračují v nákupu. Po cestě domů je míjí auto, doma ţena vykládá nákup, objeví bulvární plátek a hodí ho do koše. Postupně ,,hvězdy“56 vstupují do ţivota muţe a ţeny, krouţí kolem ţeny sledující televizi, dívka líbá muţe ve spánku, tyto záběry se prolínají se záběry na hrající kapelu na druhé straně zdi. Ţena cvičí u televize, v které se objeví obraz jí samotné s jejím muţem na pohovce, kdyţ se ţena podívá na pohovku, sedí tam ,,hvězdy“. Ty postupně vstupují do ţivota páru víc a víc, je tu postelová scéna obou ,,hvězd“ a ţena znázorňující
55 ,,Well, some people they just get lost.“ ,,Well, that´s more exciting than anything we got around here.“ ,,I wouldn´t say that, we have a nice life.“ ,,We have a nice life.“ (překlad autorky) 56 ,,Hvězdy“ v textu označuje dva mladé lidi v rolích celebrit figurující v hudebním klipu
33 sexuální vzrušení při představě jedné z ,,hvězd“, která leţí pod její postelí. Ţena se muţi čím dál více mění před očima, mění účes i make – up a snaţí se ho napadnout při večeři. Postupně si ,,hvězdy“ a původní pár vymění role. ,,Hvězdy“ sedí na gauči s účesem a oblečením, které nosíval původně pár a pár kolem nich nedočkavě krouţí. Shoda s Aristotelem: Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ano 1 Zveřejnění Ano 1 myšlenky Peripetie Ano 1 Katarze Ano 1
Poznámky: Děj - mythos - Očividný. Povaha – ethos – Jsou nám známy některé povahové rysy hlavních postav. Určitá nespokojenost hlavního hrdiny a postupná ovlivnitelnost hlavní hrdinky. Zveřejnění myšlenky – dianoia - Příběh nám říká, jak moc můţou být někteří lidé ovlivněni vzory slavných osobností a jak by si ty slavné osobnosti vlastně přály mít poklidný ţivot jako průměrní lidé. Peripetie – Postupné výměny rolí hlavních hrdinů s jimi sledovanými ,,hvězdami“. Katarze (soucit – eleos, strach – phobos) – Bojíme se, co se s hrdiny stane a je nám jich líto, protoţe víme, ţe předtím byli lidmi vedoucími v rámci moţností spokojený ţivot .
34
Součet: 5 bodů za shodu s Aristotelem
3. 3. Jonas Åkerlund
Jonas Åkerlund je švédský bubeník a reţisér hudebních videí i celovečerních filmů. Jeho video k písni Ray of light od Madonny vyhrálo cenu Grammy za nejlepší krátké hudební video a 7krát MTV Video Music Awards v roce 1998, mezi nimi například Video roku. Jeho první zreţírované video bylo pro skupinu Candlemass a to k písni Bewitched, ale proslavila ho aţ spolupráce s duem Roxette. Natočil kontroverzní video Smack my bitch up, které se na MTV mohlo promítat aţ po 12 večerní hodině. 57Natočil také klip k písni Turn the page od Metallicy, Porcelain od Mobyho, Black Jesus pro hudebníka s pseudonymem Everlast, Beautiful pro Christinu Aguileru, další slavné Madonniny klipy jako Jump nebo American life, Telephone pro Lady Gagu a Beyoncé a pro Smashing pumpkins video k písni Try, try, try z kterého vznikl krátký film s názvem Try. Zreţíroval dokumentární film I´m going to tell you a secret pro Madonnu . Natočil celovečerní film zabývající se drogovou problematikou s názvem Šňup.58
3. 3. 1. Smack my bitch up
Hudební interpret: Prodigy Rok: 1997 Ocenění: 4 nominace na MTV Video Music Awards z toho cena za nejlepší taneční video a nejlepší průlomové video, necenzurovaná verze zvolena v hitparádě U Choose 40 (2005 – Nový Zéland) za nejvíc šokující
57 Viz Wikipedia [online] < http://en.wikipedia.org/wiki/Jonas_%C3%85kerlund > 58 Viz Jonas Akerlund [online] < http://www.jonasakerlund.com/ >
35 video a objevilo se v Top 10 – That´s Shocking hitparádě šokujících videí (2007)
Toto vysoce kontroverzní video zabírá celý děj z perspektivy hlavní postavy. Hlavní postava jde do sprchy, na toaletu, obléká se, dává CD do přehrávače, pije whisky, poţívá kokain, jde se najíst, vyráţí do klubu, kde se opije, sexuálně obtěţuje přítomné ţeny a napadne muţe na parketu, DJi za mixáţním pultem bere jeho vybavení, vpadne na muţské toalety, kde se pozvrací, coţ udělá znovu při východu z klubu, perspektiva je rozmazaná a točí se, aby napodobila pohled hlavní postavy. Vstupuje do erotického klubu, z kterého si odveze domů striptérku přičemţ rozbije okno auta. Se striptérkou má pohlavní styk, striptérka si bere věci a postava se podívá do zrcadla v němţ vidí svůj odraz – poměrně křehce vypadající ţenu. (V necenzurované verzi je dokonce uţití heroinu, ještě více násilí a celá verze pohlavního styku se striptérkou.) Klip měl v divácích celou dobu za úkol vytvořit zdání, ţe aktér je muţ – aţ na výjimku s růţovým povlečením, které bychom čekali spíše od ţeny. 59 Toto video vzbudilo velkou vlnu pozdviţení a ne neprávem mohlo být promítáno na MTV aţ po půlnoci s předcházející zprávou o nevhodnosti videa pro potenciální diváky mladší 18 let.
Shoda s Aristotelem: Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ano 1 Zveřejnění Ano 1 myšlenky Peripetie Ano 1
59 Viz Vimeo [online]
36
Katarze Ne 0
Poznámky: Děj - mythos - Je zde zobrazován průběh celé noci hlavní postavy, její činnosti, které se vyvíjí a mají důsledky. Povaha – ethos - Můţeme říci, ţe určitá agresivita hrdinky, i kdyţ je zmnohonásobena poţitými látkami má základ v její povaze. Zveřejnění myšlenky – dianoia - Příběh se v nás celou dobu snaţí vyvolat dojem, ţe hlavní aktér je muţ, zjištění, ţe hlavní aktérkou je ţena nám má ukázat, ţe i ţeny jsou schopny takových věcí. Peripetie – Z člověka, který si večer vyšel ven se stává ničící monstrum. Katarze (soucit – eleos, strach – phobos) – Příběh má za úkol nás spíše šokovat, neţ vzbuzovat soucit a vnitřní očistu.
Součet: 4 body za shodu s Aristotelem
3.3.2. Paparazzi
Hudební interpretka: Lady Gaga Rok: 2009 Ocenění: WMA 2009 Awards – Best Art Direction, Best Special Effects
Scéna začíná v luxusním příbytku hlavní hrdinky videa – Lady Gagy a jejího přítele. Několik záběrů na luxusní vybavení domu, květiny, výhled na moře, hra na klavír. Lady Gaga a její přítel leţí v posteli, Lady Gaga se ptá svého partnera, jestli ji miluje, muţ přitaká, scéna pokračuje polibkem, záběr na bankovky s portrétem Lady Gagy. Pár odchází na terasu, tam pokračuje v intimnostech, přítel Lady Gagy se snaţí ověřit, jestli mu jeho partnerka věří, posadí ji na opěradlo terasy a za stálého cvakání fotoaparátů ji shodí dolů.
37
Lady Gaga ale nezemře, v černé limuzíně se opět vrací na scénu a pokouší se chodit. Po ruce má neustále skupinu sluhů, kteří jí v návrau na scénu pomáhají a celé video je – jak jinak doprovázeno extravagantními kostýmy, ve videu můţeme vidět záběry na těla mrtvých modelek a později tančící Lady Gagu. Video se opět vrací k příteli Lady Gagy, který sedí na gauči s páskou přes oči, obsluhuje ho jedna sluţebnice a vedle něj sedící Lady Gaga v kostýmu a brýlích s tématikou Mickeyho Mouse. Lady Gaga muţi vpraví do pití jed, ten jej vypije, pohlédne na Lady Gagu a skoná. Slyšíme vyzváněcí tón a Lady Gagu oznamující na polici, ţe zabila svého přítele. Policejní jednotky ohledávají tělo mrtvého muţe, záběry ukazující Lady Gagu opět se objevující v novinách, pronásledovanou novináři, pózující pro fotky na policejní dokumenty.60 Lady Gaga samotná se k dané písni a jejímu videu vyjadřuje jako k dílu, pokládající otázku, jestli lze mít i lásku i slávu.61 Zmiňuje současné celebrity a jejich prezenci v médiích, kdy dané osoby se musí neustále snaţit být provokativní, aby byly slavné a aby se o nich neustále psalo. Pokládá tuto provokativitu za druh umění, i kdyţ to umění je velmi nízké. Zmiňuje také princeznu Dianu, jako částečnou inspiraci a dokonalý příklad toho, kdy osoba na svou slávu zemřela.62
Shoda s Aristotelem: Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ano 1 Zveřejnění Ano 1 myšlenky Peripetie Ano 1 Katarze Ano 1
Poznámky: Děj – jasná výstavba děje
60 Viz Youtube [online]
38
Povaha – jsou zde zřejmé rysy postav, Lady Gaga – důvěřivá, ale mstící se, baţící po slávě, její přítel – zrádný Zveřejnění myšlenky: ano, celé video je provedeno tak, aby ukazovalo, ţe osoby pronásledované veřejností to většinou nemají lehké v osobním ţivotě Peripetie – Ano – Lady Gaga, je málem zabita, postupně se ale uzdravuje, je opět slavná a karta se obrací – sama zabíjí svého ohroţitele Katarze – ano, bojíme se o Lady Gagu a je nám jí líto, kdyţ je nemocná, to v nás vzbuzuje kýţené pocity
Součet: 5 bodů za shodu s Aristotelem
3. 3. 3. Telephone
Hudební interpretky: Lady Gaga, Beyoncé Rok: 2009 Ocenění: Ne.
Video k písni Telephone je pokračováním videa k písni Paparazzi, kde Lady Gaga zabije svého přítele a jde za to do vězení. Video začíná příchodem Lady Gagy do vězení, kde se jí posmívají její nastávající spoluvězenkyně a je svlečena a vhozena stráţnými do cely, video pokračuje scénou ze dvora cely, kde se Lady Gaga líbá s transvestitou, celé video doprovázejí kontroverzní outfity Lady Gagy – v této scéně kupříkladu má na očích brýle z hořících cigaret. Ve vězeňském rozhlase se ozve hlas, který volá Lady Gagu k telefonu, video pokračuje scénou ze společných prostor vězení, kde Lady Gaga přihlíţí souboji mezi dvěma vězenkyněmi, opět ohlášení telefonátu pro Lady Gagu, Lady Gaga přijímá hovor a začíná do telefonu zpívat, následuje taneční představení na chodbě mezi celami, ukázka Lady Gagy v cele omotané policejní páskou, propouštění Lady Gagy z cely a odchod z vězení. Lady Gaga
39 nastupuje do auta k Beyoncé, Lady Gaga a Beyoncé spolu mluví v autě, Lady Gaga:,,Jsi si jistá, že to chceš udělat Honey Bee?63“64 Následuje rozhovor mezi Lady Gagou a Beyoncé. Beyoncé zpívá, Lady Gaga ji fotí. Beyoncé vstupuje do typické americké restaurace, kde na ni čeká její přítel v podání zpěváka Tyrese Gibsona, který se chová ke všem hostům restaurace včetně své přítelkyně velmi hrubě, tuto část videa doprovází titulky, vyjadřující co postavy říkají, Beyoncé mu naleje do kávy jed, to však nezabírá, na scéně se znovu objevuje Lady Gaga v místnosti pro přípravu jídel s kloboukem ve tvaru telefonu, video pokračuje ukázkou Beyoncé na hotelovém pokoji zpívající do telefonu, Lady Gaga a její tým připravují v přípravně jídel sandwiche a postupně do všeho jídla přidává jed, přinese snídani příteli Beyoncé a ten se začne dusit aţ mu mrtvolně padne hlava na stůl, Beyoncé si nasazuje brýle Mickeyho Mouse, které měla Lady Gaga na sobě, kdyţ otrávila svého přítele ve videu k písni Paparazzi. Postupně na otrávené jídlo umírají všichni návštěvníci restaurace a Gaga s Beyoncé a tanečníky tančí v restauraci oblečené do oblečků s motivem americké národní vlajky. Beyoncé a Gaga odjíţdějí, Gaga ještě tančí v leopardím oblečku. Ve videu je ukázka zpráv, ve kterých reportér upozorňuje na 2 masové vraţedkyně unikající zákonu a video končí Gagou a Beyoncé v odjíţdějícím autě doprovázeném zvukem policejních houkaček.65 Existuje teorie, ţe video má hlubší význam ve smyslu upozornění na techniky ,,přeprogramování mozků“ lidí pomocí elektrošoků a jiných, které pouţívají armády některých zemí, určité druhy sekt nebo výzvědné agentury pro donucení lidí a často bývalých vězňů, aby pro ně plnili úkoly, jako je masová vraţda v tomto videu nebo vraţda přítele Lady Gagy ve videu k písni Paparazzi. Podle této teorie by byl telefon metafora pro mozky zpěvaček, které jsou naprogramované a nejsou uţ schopné vlastního racionálního myšlení,
63 (může odkazovat na postavu Honey Bunny z filmu Quentina Tarantina Pulp fiction, z kterého je ve videu použito i auto – Pussy Vagon) 64 ,, You sure, you wanna do this Honey Bee?“ (překlad autorky) 65 Viz Youtube [online]
40 rovněţ Mickey Mouse brýle ve kterých obě zpěvačky zabíjí jsou podle této teorie odkazem na filmy společnosti Walt Disney, které jsou k technikám ,,přeprogramování mozků lidí“ pouţívány.66
Shoda s Aristotelem: Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ne 0 Zveřejnění Ano 1 myšlenky Peripetie Ano 1 Katarze Ano 1
Poznámky: Děj- mythos – Ano. Povaha – ethos - Pokud přihlédneme k teorii, ţe hlavní postava je myšlenkovým otrokem nějaké agentury, není nám známa její povaha, protoţe je vlastně ţivou loutkou. Zveřejnění myšlenky – dianoia - Skrytá myšlenka – tedy opět, kdyţ přihlédneme k neoficiální teorii, ţe video kritizuje ovládání myslí bývalých vězňů. Peripetie – Je tu hned několik zvratů – přivedení hlavní hrdinky do vězení, propuštění jí odtud a otrávení návštěvníků restaurace. Katarze (soucit – eleos, strach – phobos) – Ano, máme soucit s hrdinkou, s kterou se po příchodu do vězení nezachází zrovna přívětivě, také s lidmi v restauraci, poté máme strach o návštěvníky v restauraci případně o
66http://gagajournal.blogspot.co.uk/
41 hlavní hrdinku a její společnici, jestli je dopadne policie, zvláště pokud ve videu hledáme hlubší význam v podobě výše zmíněné myšlenky, můţe nás děj příběhu vést ke katarzi.
Součet – 4 body za shodu s Aristotelem
3.3.4. Try, try, try Hudební interpret: Smashing pumpkins Rok: 2000 Ocenění: Ne
Toto video je vlastně zkrácenou verzí filmu Try. Začíná v noci či brzy ráno na vlakovém nádraţí, kde spí drogově závislý, bezdomovecký pár. 67Navzdory tomu, ţe se budí na studené, špinavé zemi, projevují si lásku, jakoby byli běţný milenecký pár, postupně vidíme, ţe ţena je těhotná. Pár se dopouští krádeţe, pije navzdory těhotenství ţeny alkohol, potkává se s jinými, jimi podobnými lidmi, věnují pozornost rostoucímu bříšku ţeny, ţebrají a okrádají kolemjdoucí, ţena se dopouští prostituce. Zvrat přichází ve chvíli, kdy si pár kupuje heroin a na toaletách si jej aplikuje do ţíly. Pro ţenu to znamená předávkování, chvíli si představuje ideální rodinu, poté uţ jen vidíme, jak ji sanitka odváţí do nemocnice.68 Muţ se na toaletách probere, začne ji hledat a vtrhne do nemocnice. Video končí záběrem na pár v nemocnici jak se drţí za ruce. Toto video je koncipováno velmi odlišně od ostatních videí skupiny, vidíme zde jen zpěváka na sedícího a zpívajícího na ţidli, ostatní členové se ve videu vizuálně neobjevují vůbec. Stejně jako video k písni Smack my bitch up se
67 Viz Youtube [online] < http://www.youtube.com/watch?v=3_0d01XbXg0> 68 Viz Youtube [online] < http://www.youtube.com/watch?v=3_0d01XbXg0>
42 kvůli svým záběrům mohlo na MTV promítat aţ po půlnoci. V delší verzi videa hrdinka umírá na předávkování. 69
Shoda s Aristotelem: Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ne 0 Zveřejnění Ano 1 myšlenky Peripetie Ano 1 Katarze Ano 1
Poznámky: Děj: Ano, pár ţije na ulici, provádí velký počet nevhodných aktivit, partnerka musí být převezena do nemocnice. Povaha: Mohli bychom říci, ţe pár je nezodpovědný, ale vzhledem k jejich závislosti a situaci nemůţeme posoudit příliš. Zveřejnění myšlenky: Ano, video nám ukazuje špatné podmínky v jakých tito lidé ţijí. Peripetie: Ano, partnerka je odvezena do nemocnice, nakonec je však v pořádku. Katarze: Ano, máme o dívku strach, máme strach o dítě páru a je nám jich líto.
Součet: 4 body za shodu s Aristotelem
69 Viz Wikipedia [online] < http://en.wikipedia.org/wiki/Try,_Try,_Try>
43
3. 4. Jonathan Dayton a Valerie Faris
Jonathan Dayton a Valerie Faris jsou manţelský pár a zároveň tým reţisérů hudebních videí i celovečerních filmů jako je Malá Miss Sunshine nebo Ruby Sparks, byli šestkrát oceněni MTV Video music Awards za video Tonight tonight skupiny The Smashing pumpkins. Mimo jiné natočili také klip k písním jako jsou All around the world skupiny Oasis, She´s got Issues skupiny The Offspring nebo Otherside skupiny Red Hot Chilli Peppers. Navíc zaloţili společnost Bob Industries pod kterou natočili spoustu reklam pro velké světové firmy.70 Na následujícím videu se s Jonathanem Daytonem a Valerií Faris podílel i kanadský designer, spisovatel a tvůrce komiksů Todd McFarlane.71
3. 4. 1. Freak on the Leash
Hudební interpret: Korn Reţie: Todd McFarlane, Jonathan Dayton, Valerie Faris Rok: 1999 Ocenění: MTV Video Music Awards 1999 cena za Nejlepší editaci a Nejlepší rockové video, cena Grammy za nejlepší krátké hudební video v roce 2000
Video k písni Freak on the Leash skupiny Korn mixuje animaci a běţné hrané video v podobě kombinace dvou světů – dvou dimenzí. Animace: Děti v noci utečou z domovů a přelezou plot hlídaného prostoru aby si na nebezpečném výběţku nakreslily a zaskákaly panáka. Zpozoruje je hlídač prostoru a běţí jim zabránit v hraní si na nebezpečném místě, přitom ale zakopne o nohu jednoho z dětí a upadne mu pistole, která vystřelí. Kulka proletí těsně kolem holčičky stojící na výběţku na panákovi a proletí do světa běţných lidí, kulka letí, cestou rozbíjí věci a naštěstí se těsně
70 Viz Wikipedia [online] < http://en.wikipedia.org/wiki/Jonathan_Dayton_and_Valerie_Faris> 71 Viz Comicbook DB [online] < http://comicbookdb.com/creator.php?ID=204>
44 vyhýbá styku s lidmi, takţe nikomu neublíţí, zastaví se aţ kdyţ přiletí do děje v plakátu skupiny Korn a začne mezi členy skupiny nekoordinovaně poletovat, poté se otočí a letí nazpět, páchající další škody na věcech, ale naštěstí nedotýkající se lidí, nakonec vletí zpět do animovaného světa, zastaví se u holčičky, která kulku vezme, čímţ ji ,,deaktivuje“ , předá zpět hlídači a usměje se, nad krajinou vychází slunce a ohromený hlídač klečí na zemi a drţí v ruce kulku.72 Shoda s Aristotelem Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ano 1 Zveřejnění Ne 0 myšlenky Peripetie Ano 1 Katarze Ano 1
Poznámky: Děj- mythos - Jasná výstavba děje. Povaha – ethos - Povaha postav je částečně známa – děti ochotné riskovat, hlídač plnící svou funkci. Zveřejnění myšlenky – dianoia - Není nám jasné proč kulka prolétává z jednoho světa do druhého. Peripetie – Přelet kulky z animovaného světa do reality, její deaktivace. Katarze (soucit – eleos, strach – phobos) – Bojíme se, ţe kulka někoho trefí, je nám líto hlídače a uleví se nám, kdyţ všechno dobře dopadne.
Součet - 4 body za shodu s Aristotelem
72Viz Youtube [online]
45
3.4.2. Perfect
Hudební interpret: Smashing Pumpkins Rok: 1998 Ocenění: Ne. V tomto videu se prolíná několik dějů, začíná záběrem na přístroj odpalující baseballové míčky, letící baseballový míč se promění v míč, s kterým si hrají mladí rodiče se svým ditětem, podávaná láhev mléka pro dítě se promění v láhev piva na večírku plném mladých lidí – vrstevníků těchto rodičů. Na večírek přichází mladík, vystoupí z výtahu, zaklepe na dveře, ale nikdo neotvírá, zanechá tedy lístek se vzkazem na dveřích. Ten ze dveří spadne poté, co jimi projde mladá dívka. Mladá matka kontroluje těhotenský test a provádí telefonát. Mladík sedící na sedačce poloţí telefon, vstane a přijde do obchodu, kde si vezme jídlo a láhev s limonádou, nezaplatí a odkráčí z obchodu.73 Mladý tatínek jde mezitím vrátit videokazetu. Ţvýkačka, kterou mladík, který nezaplatil vyplivnul se přilepí na botu doručovateli pizzy, který veze pizzu přímo na party, o které jsme se výše zmínili. Papírek se vzkazem od toho, kdo se nedostal na večírek, se přilepí na ţvýkačku na botě a mizí z dohledu.Mladí lidé na večírku si pouštějí kazetu, ta se promění na kazetu pod košilí mladíka, který napsal vzkaz na dveře a míří na soukromí koncert Smashing Pumpkins, kde předstírá zalíbení v jejich skladbách, zatímco poslouchá svoji vlastní hudbu ve sluchátcích. Za mladíkem, který nezaplatil v obchodě se objevuje policie, ten nabírá rychlost, aby jí ujel. Syn mladého páru si hraje s autíčkem zatímco v televizi v jeho pokoji běţí dopravní zprávy a mladý tatínek, unaveně řídící při návratu z videopůjčovny se ohlíţí za zběsile ujíţdějícím autem dotyčného, který nezaplatil v obchodě.74 Proto si nevšimne policejního auta, které se snaţí pachatele dostihnout a sráţí se s ním.
73 Viz Last FM [online] < http://www.last.fm/music/The+Smashing+Pumpkins/_/Perfect > 74 Viz Songfacts [online] < http://www.songfacts.com/detail.php?id=26372 >
46
Mladík z koncertu pojídá hamburger a volá dívce z párty. Na kapotu auta odkládá kazetu a odjíţdí. Sraţená auta jsou v dopravních zprávách, na které se dívá mladá maminka se synkem, marně očekávající brzký návrat jejího manţela.
Shoda s Aristotelem: Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ano 1 Zveřejnění Ano 1 myšlenky Peripetie Ano 1 Katarze Ano 1
Poznámky: Děj: Ano, dokonce několik prolínajících se dějů. Povaha: Ano, můţeme tu sledovat určité povahové rysy postav, zodpovědnost mladého otce, který jde vrátit kazetu do půjčovny a hrubost člověka, který odmítl zaplatit v obchodě a udělal to naprosto sebejistým způsobem. Zveřejnění myšlenky: Ano, video nám ukazuje jak se osudy naprosto odlišných lidí prolínají. Peripetie: Ano, především v případě mladé rodiny, která se náhle ocitne bez otce. Katarze: Ano, je nám líto rodiny a máme strach, ţe zůstane opuštěná, je nám líto i mladíka na večírku, jehoţ odmítá dívka a vlastně i prodavače, který musí řešit situaci s nezaplaceným nákupem.
Součet: 5 bodů za shodu s Aristotelem
47
3. 5. Michel Gondry
Kdyţ se řekne reţisér hudebních videí přijde většině lidí na jazyk jako první jediné jméno - Michel Gondry. Michel Gondry je pravděpodobně nejznámějším hudebním reţisérem. První klipy začal natáčet pro svou vlastní kapelu Oui Oui, kde hrál na bicí. Jeho videí si všimla zpěvačka Björk, která s ním navázala dlouholetou spolupráci. První video, které pro ni natočil, bylo k písni Human behaviour. Nakonec pro ni natočil 8 videí a to kromě na jiţ zmíněnou píseň Human behaviour také na písně Crystalline, Bachelorette, Jóga, Declare independence, Hyper – ballad, Isobel a Army of me. Natočil také videa jako jsou ta k písni Protection od Massive attack, Like a Rolling Stone od Rolling Stones, Around the world od Daft Punk, Let forever be od Chemical Brothers, Knives out od Radiohead, Mad world od Michaela Andrewse a Garyho Julese, The hardest button to button od The White Stripes, Come into my world od Kylie Minoque. Michel Gondry je také uznávaným reţisérem reklam a celovečerních filmů, jeho reklama pro Levi´s Drugstore z roku 1994 získala cenu Lion D´Or v Cannes a je zapsaná v knize Guinessových rekordů jako nejvíc oceňovaná reklama všech dob, slavné jsou i jeho další reklamy jako Mermaids – opět pro Levi´s nebo Smarienberg pro Smirnoff a That´s holiday pro Gap. Jeho nejznámějšími filmy jsou pravděpodobně Nauka o snech a Věčný svit neposkvrněné mysli.75
3. 5. 1. Bachelorette
Hudební interpret: Björk Rok: 1997 Ocenění: MTV Video Music Award za nejlepší uměleckou reţii
75 Viz ČSFD [online]
48
Video k písni Bachelorette bylo natočeno Michelem Gondrym jako poslední třetina příběhu představovaného písněmi Isobel a Human Behaviour. Björk najde na své zahradě zakopanou knihu, která je prázdná, ale začne se psát, kniha je o tom, jak Björk jede do velkého města, kde vezme knihu do vydavatelství Clark Publishing a ona a vydavatel se do sebe zamilují – coţ se jí děje i v ţivotě – ve videu – tyto skutečnosti jsou zde znázorněny pomocí fotografií a krátkých ukázek videí, např. jak lidé v metru čtou její knihu nebo jak Björk a vydavatel vstupují do divadla. Z knihy je postupně utvořen muzikál, v kterém Björk hraje a ukazuje co všechno se stalo v knize i skutečnosti, nachází knihu, jede ve vlaku a přináší knihu do vydavatelství. V muzikálu se dokonce objeví příběh muzikálu samotného, kdyţ je na pódiu muzikálu ukázáno mini divadlo s herci jako diváky, na pódiu muzikálu vzniká kromě malého divadla, kde se odehrává muzikál, ještě menší muzikál v muzikálu a v tom se opět odehrává příběh. 76Opravdový vydavatel sedící v publiku je znechucen tolika kopiemi sebe sama a rozejde se s hlavní hrdinkou stejně jako později udělá i jeho postava v prvním muzikálu. Vydavatel se promění ve strom, zarůstat keři začíná i celá scéna muzikálu, kniha se začíná smazávat. Lidé na ulicích zahazují prázdné knihy, celé divadlo zarůstá keři a stromy i s knihou aţ se z divadla stane zahrada, ve které Björk knihu poprvé našla.
Shoda s Aristotelem: Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ne 0 Zveřejnění Ano 1
76 Viz Last FM [online]
49
myšlenky Peripetie Ano 1 Katarze Ano 1
Děj – mythos - Je tu zcela plnohodnotný děj. Povaha – ethos - Ne, chování autorky totiţ určuje kniha – tedy nemůţeme usuzovat o jejích povahových rysech na základě jejích činů. Zveřejnění myšlenky – dianoia - Vyuţití myšlenky - co kdyby bylo všechno naopak, co kdyby se nepsalo v knihách, to co se stalo, ale dělo to, co se předtím napsalo v knihách. Peripetie – 2krát zde dojde k radikálnímu obratu v celém příběhu. Katarze (soucit – eleos, strach – phobos) – Ano, máme s hlavní hrdinkou soucit a dramatický náboj příběhu v nás i vyvolává strach o její další osud, příběh zanechává hluboký dojem.
Součet – 4 body za shodu s Aristotelem
3. 6. Samuel Bayer
Samuel Bayer je stejně jako většina jeho kolegů tvůrcem jak hudebních videí tak i reklam. Mezi klipy z jeho dílny patří klip k písni Smells like teen spirit skupiny Nirvana, Mama, I´m coming home Ozzyho Osbourna, Wasting love od Iron Maiden, No rain od Blind Melon, Stick it out od skupiny Rush, Star od skupiny The Cult, Ode to my family od skupiny Cranberries, Bullet with butterfly wings od skupiny The Smashing Pumpkins, Strangers when we meet od Davide Bowieho, Stupid girl od skupiny Garbage, Anybody seen my baby od skupiny The Rolling Stones nebo You only live once od The Strokes.
50
Za své klipy vyhrál Bayer 5krát MTV Video Music Award přičemţ v roce 1991 a 2005 to bylo za nejlepší video a v roce 2005 a 2007 za nejlepší reţii.77 V roce 1996 natočil reklamu pro Nike s názvem If you let me play, za kterou vyhrál cenu od Asociace nezávislých komerčních tvůrců za nejlepší reţii, velmi úspěšná byla jeho reklama natočená pro Chrysler s názvem Born on fire, která získala několik různých ocenění například cenu Emmy nebo Zlatého lva v Cannes.
3. 6. 1. What goes around….comes around
Hudební interpret: Justin Timberlake Rok: 2006 Ocenění: MTV Video Music Award za nejlepší reţii
Video začíná dialogem, kdy se Justin Timberlake snaţí navázat kontakt s dívkou (Scarlett Johansson), ta je ale zpočátku dost odmítavá. Nakonec se mu to podaří. Toto je uvedení do začínajícího vztahu mezi dvěma aktéry videa. Většina příběhu se odehrává v luxusním baru ve stylu Moulin Rouge 50. let, následují ukázky Johansson a Timberlaka v loţnici, poté skočí Johansson do bazénu v domě a vznáší se ve vodě, jako by se topila, Timberlake ji jde z vody vytáhnout a rozčíli ho, ţe předstírala utonutí, ona ho ale políbí. Ukázka klubu, ve kterém Timberlake zpívá, prolínající se s ukázkou tanečnic s ohněm. Johansson přichází ke stolu, kde Timberlake sedí se svým kamarádem (Shawn Hatosy), Timberlake představuje Johansson jako ,,The One“ – Tu jedinou, Hatosy o Johansson očividně jeví zájem. 78Timberlake poţádá Hatosyho, aby na jeho přítelkyni dohlédl, poté je najde líbat se na schodech, Hatosyho napadne a odstrčí Johansson, která se ho snaţí uklidnit. Ta uteče do auta v kterém Timberlakovi ujíţdí, ten se ji snaţí dohnat. Johansson najede do
77 Viz IMDB [online]
51 hromady hořících aut po havárii, vymrští ji to z auta, Timberlake si všimne jejího těla leţícího na zemi.Video končí záběrem na celou scénu. Občas bývá video k písni What goes around….comes around vykládáno jako pokračování videa k písni Cry me a river na podobné téma. Video bylo komerčně velmi úspěšné, stalo se nejrychleji prodávaným popovým promo videem na iTunes.
Shoda s Aristotelem: Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ano 1 Zveřejnění Ano 1 myšlenky Peripetie Ano 1 Katarze Ano 1
Poznámky: Děj – mythos – Jednoznačně ano. Povaha – ethos - I kdybychom s jistotou uţ nemohli říci nic jiného, partnerka hlavního hrdiny je nevěrná. Zveřejnění myšlenky – dianoia - Celé video se nese v duchu ,,Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.“ neboli anglického ,,What goes around….comes back around.“ - stejně jako název písně. Peripetie – odhalení nevěry Katarze (soucit – eleos, strach – phobos) – Ano, bojíme se zde i litujeme obou hlavních postav. Příběh videa v nás zanechává emoci.
Součet – 5 bodů za shodu s Aristotelem
52
4. Hudební filmy a jejich tvůrci
Někdy dojde k rozšíření hudebního videa na film, někdy hudební filmy slouţí jako sbírka práce daného autora, my si teď představíme 3 pravděpodobně nejznámější hudební filmy.
4. 1. Kanye West
Kanye West je americký hudebník, producent, módní návrhář a reţisér. Vydal 5 sólových alb a vlastní nahrávací společnost s názvem Good Music.79
4. 1. 1. Runaway
Hudební interpret: Kanye West Rok: 2010 Ocenění: nominace filmu na BET Awards 2011 a nominace Kanyeho Westa na reţiséra roku
Film se natáčel v České republice a má dohromady 4 verze, jednu – tu hlavní, která je dlouhá asi půl hodiny, druhou – pouze minutovou verzi, třetí – stejně dlouhou jako píseň Runaway, ke které tvoří klip, a ještě jednu prodlouţenou. Na filmu je dohromady 9 písní Kanyeho Westa – dává tedy dohromady písně z alba My beautiful dark twisted fantasy. Modelka Selita Ebanks tu hraje fénixe, kterého West najde na cestě v lese (ona padající hořící z nebe se srazí s jeho autem) a vezme si ji domů, zamiluje se do ní a snaţí se ji naučit lidským zvykům a interakci s lidmi ( například vezme ji na ohňostroj s průvodem – zde odkaz na Michaela Jacksona, později ji pozve na večeři s přáteli jeţ zde můţe být také večeře zásnubní mezi Ebanks - fénixem a
79 Viz. Kanye West[online] < http://www.kanyewest.com/ >
53
Westem – Griffinem – jak se ve filmu jmenuje. 80Westovi přátelé ţenu – fénixe špatně přijímají. Součástí večeře je i vstup s baletkami v černých trikotech. Průlom přijde ve chvíli, kdy je jako jeden z pokrmů předloţen pečený pták, coţ fénixe – Selitu Ebanks vyděsí a uvede v hlasitý záchvat smutku a zděšení. Společný ţivot Griffina a fénixe pokračuje dál, aţ přijde na rozhovor o baletkách, které Ebanks nazývá sochami, ptá se Westa, odkud ţe si myslí, ţe pocházejí, West odpovídá, ţe byly pravděpodobně vytesány mnoho let zpátky umělci. Ebanks tvrdí, ţe jsou to fénixové, kteří zkameněli, říká, ţe pokud neshoří, zkamení a nebude se moct vrátit do svého světa, West nechce aby shořela, chce aby zůstala s ním. Mezi fénixem a Griffinem dojde k sexuálnímu aktu, při kterém Ebanks začne svůj proces shoření. West se probudí ráno na chodníku a zjistí, ţe Ebanks není s ním, běţí ji hledat do lesa, ale ta uţ letí zpět do svého světa. 81
Shoda s Aristotelem: Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ano 1 Zveřejnění Ne 0 myšlenky Peripetie Ano 1 Katarze Ano 1
Poznámky.
80 Viz. Youtube [online] < http://www.youtube.com/watch?v=Jg5wkZ-dJXA > 81 Viz. Jezebel [online] < http://jezebel.com/5672719/kanye-wests-crazy+ass-film-a-detailed- analysis>
54
Děj – mythos – Ano. Povaha – ethos - Ano, hlavní hrdina – Griffin zde projevuje statečnost při záchraně dívky – fénixe, projevuje trpělivost při seznamování jí s novým světem a starostlivost provázenou vlastním smutkem při záchvatu hrůzy dívky při předloţení pokrmu ve formě ptáka. Také dívka projevuje svou povahu – opatrnost s jakou zkoumá zahradu a nádobí, snahu o přizpůsobení se při napodobování pití z hrníčku a touhu po spřátelení se při nabídce chleba své sousedce u stolu. Zároveň Griffinovi přátelé na hostině projevují zvědavost a odpor k dívce. Zveřejnění myšlenky – dianoia - Není nám tak docela známa hlavní myšlenka tohoto příběhu. Peripetie – Je zde vlastně na konci a na začátku, kdy dívka přichází a odchází ze ţivota hlavního hrdiny. Katarze (soucit – eleos, strach – phobos) – Ano, soucítíme s hlavním hrdinou a bojíme se toho co se stane, příběh v nás zanechává hluboký dojem.
Součet: 4 body za shodu s Aristotelem
4. 2. Jerry Kramer
Jerry Kramer je filmový reţisér a producent. Jako reţisér natočil filmy jako Kilroy byl zde nebo Moderní dívky. V roce 1989 získal cenu Grammy za nejlepší krátké hudební video za dílo Leave me alone.82
4. 2. 1. Moonwalker
Hudební interpret: Michael Jackson Rok: 1988
82 Viz. All Music [online] < http://www.allmusic.com/artist/jerry-kramer-mn0001272258 >
55
Ocenění: Ne jako celek (video Leave me alone získalo v roce 1989 odděleně cenu Grammy za průlomové animované video)
Hudební film vytvořený pro písně zpěváka Michaela Jacksona nemá jeden ucelený příběh, ale sestává hned z několika videí z alba Bad. Film je nazván podle Jacksonem vynalezeného tanečního pohybu známého jako měsíční chůze – Moonwalk. Film sestává z hudebních videí k písním Man in the mirror, Badder, Speed demon, Leave me alone, Smooth criminal, Come together, část tvoří úryvek z krátkého filmu o Jacksonovi Retrospective a film má ještě další přídavky ve formě krátkého představení s vokální skupinou Ladysmith black mambazo a další verze videa k písni Smooth criminal.83 Kaţdý klip k písni má svůj příběh, proto si popíšeme jen ten pravděpodobně nejrozvinutější, ten má obrazový doprovod k písni Smooth criminal. Je o třech dětech, které proklouzly doprostřed velkoměsta, aby viděly jejich kamaráda Michaela vycházet ze svého bytu, ten je ale po východu na ulici napaden muţi s kulomety, mezitím film ukazuje Michaela s dětmi, jak si hrají na louce s jejich psem Skipperem. Skipper se ale ztratí a Michael s holčičkou – Katie při jeho hledání objeví chatu pana Big, který se chystá pomocí drog ovládnout svět. Má rád pavouky a ořechy, jejichţ skořápky za sebou všude nechává. Po této vsuvce se video opět vrací ke scéně, kdy na Michaela střílejí na ulici, Michael má ale šťastnou hvězdu, díky níţ se mu podaří uniknout, pan Big tedy nařídí, aby Michaela jeho muţi stíhali se psi, ten ale opět unikne a to tak, ţe se díky své šťastné hvězdě promění v auto, které přijede před opuštěný klub, kde se promění opět v člověka, setká se tam s dětmi a zatančí s tanečníky. Celkově film nezískal příliš dobré recenze pro malou nebo spíše nulovou návaznost jednotlivých videí spojených do celovečerního filmu.
83 Viz. csfd [online] < http://www.csfd.cz/film/20660-moonwalker/>
56
Shoda s Aristotelem: Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ano 1 Zveřejnění Ne 0 myšlenky Peripetie Ano 1 Katarze Ne 0
Poznámky: Jak bylo řečeno výše, snímky mezi sebou nemají návaznost. Proto k analýze vybereme jen část filmu – klip k písni Smooth Criminal. Děj – mythos - Ano. Povaha – ethos - Ano, děti mají strach, jsou však odváţné, ţe se jdou navzdory nebezpečí podívat na svého kamaráda, Michael Jackson tu projevuje svou lásku k dětem a ochranářské sklony. Zveřejnění myšlenky – Dianoia - Ne, jednotlivé video ani film jako celek nemají zásadní myšlenku. Peripetie – Setkání s panem Big, který hlavní hrdiny poté pronásleduje. Katarze (soucit – eleos, strach – phobos) – Ne, i kdyţ je nám líto dětí a máme strach co dalšího se stane, děj jako by nebyl ukončen, tím pádem v nás nevyvolává ţádný hluboký záţitek.
Součet – 3 body za shodu s Aristotelem
57
4. 3. Alan Parker
Alan Parker je anglický reţisér, producent a scénárista, je znám pro různorodost svých filmů. V roce 2013 získal členství Britské Akademie, coţ je největší pocta na poli filmu, jakou mohl ve Velké Británii získat.84
4. 3. 1. The Wall
Hudební interpret: Pink Floyd Rok: 1982 Ocenění: 2 ceny Britské Akademie, za nejlepší zvuk a nejlepší původní píseň
Hlavní postavou je hudebník Pink, jehoţ otec zemřel ve 2. Světové válce, kdyţ byl Pink ještě dítě. Objevuje se zde scéna ze školy, kdy je Pink poniţován učitelem pro napsání básně, která je vlastně text k písni Money. Následuje obrazový doprovod k písni Another brick in the wall. Pink se oţení, ale on a jeho ţena se čím dál více odcizují, čemuţ ještě napomůţe nevěra ţeny zatímco Pink je na turné. Poté si vezme na hotel fanynku, ta ale musí čelit divokému výbuchu jeho agrese. Pink začíná vidět červy, postupně čím dál víc ztrácí rozum. Oholí si celé tělo včetně obočí a vlasů. Postupně se Pink vciťuje do svého neofašistického alter ega, kdyţ jej na pokoji objeví jeho doktor s dalšími lidmi úplně bezvládného, ti, ve snaze jej oţivit mu vpraví do těla drogu, která Pinkovi způsobí halucinace, ţe je diktátor. Film disponuje skvělými animacemi a odkazy na nejen konkrétní písně skupiny, ale i výjevy ze ţivota jejích členů ( otec Rogera Waterse zemřel ve 2. Světové válce, kdyţ byl Waters ještě dítě, Syd Barrett si oholil celé tělo včetně vlasů a obočí).85
84 Viz. Alan Parker [online] < http://alanparker.com/> 85 Viz. Youtube [online]
58
Shoda s Aristotelem: Poţadovaný prvek Ano/Ne Body Děj Ano 1 Povaha Ano 1 Zveřejnění Ano 1 myšlenky Peripetie Ano 1 Katarze Ano 1
Poznámky: Děj – mythos – Film obsahuje bohatě vystavěný děj. Povaha – ethos - Vidíme zde zklamání, osamělost, prchlivost i agresi hlavního hrdiny. Zveřejnění myšlenky – dianoia - Je tu hned několik myšlenek, o krutosti války, která bere dětem otce, o tom, ţe kariérní úspěch a sláva nemá nic společného s úspěchem v osobním ţivotě a uniformitě vzdělávání. Peripetie – Ano, dochází zde k několika zvratům. Katarze (soucit – eleos, strach – phobos) – Ano, je nám líto hlavního hrdiny a v průběhu filmu se několikrát bojíme toho, co se stane.
Součet – 6 bodů za shodu s Aristotelem
5. Závěr
Výsledky průzkumu této práce hovoří jasně. Poţadavky výstavby narativního uměleckého díla podle Aristotela splnila všechna díla na alespoň 3 z 5 poţadovaných bodů – tedy více neţ na polovinu. Přičemţ 6 z 16 zkoumaných videí splnila dokonce všechna vytyčená kritéria. To vypovídá o
59 neuvěřitelné nadčasovosti myšlenek tohoto Aristotelova díla, zároveň nám také říká to, ţe na lidskou mysl platí stále stejné vzorce.
POUŽITÁ LITERATURA
CULLER, Jonathan. Krátký úvod do literární teorie. Přel. Jiří Bareš. Brno: Host, 2002, 168 s., ISBN 8072940708
CHATMAN, Seymour. Story and Discourse. Narrative Structure in Fiction and Film. Přel. Milan Orálek. Brno: Host, 2008, 279 s., ISBN 9788072942602
GENETTE, Gérard. Narrative Discourse: An Essay in Method. Transl. Jane E. Lewin, Cornell University Press, 1983, 289 s., ISBN 0801492590
SCHOLES,R. – PHELAN, J. – KELLOG, R. Gérard. The Nature of Narrative: Revised and Expanded, OxfordUniversity Press, 2006, 416 s., ISBN 9780195151756
PROPP, Vladimir Jakovlevič. Morfologie pohádky a jiné studie. Přel. Miroslav Červenka. Marcela Pittermannová. Hana Šmahelová. Praha: HH, 1999, 343 s., ISBN 8086022161
Viz LÉVI - STRAUSS, Claude. Mýtus a význam. Přel. Pavel Vilikovský. Zlín: Archa, 1993, 56 s., ISBN 8071150525
STANZEL, Franz Karel. Teorie vyprávění. Přel.Jiří Stromšík. Praha: Odeon, 1988, 321s.
RIMMON - KENAN, Schlomith. Poetika vyprávění. Přel. Vanda PIckettová. Zlín: Brno, 2001, 163 s., ISBN 807294004-X
BORDWELL, David. Narration in fiction film. Madison: University of Wisconsin Press, 1985, 370 s.
SVOBODA, František. Aristotelovo učení o povahách v tragoedii. Listy filologické, 1917, číslo 5, s. 324 – 332
SKULSKY, Harold. Aristotle Poetics revisited. Journal of the History of Ideas, 1958, číslo 2, s. 147 – 160
60
ARISTOTELES, Poetika. Přel. Milan Mráz. Praha: Svoboda, 1996, 226 s., ISBN 8020502956
DARLEY, Andrew. Visual digital culture: Surface play and spectacle in new media genres. Routledget, 218 s.
BALADA, P. Videoklip: proměna média. Brno, 2010. 69 s. Bakalářská práce na Fakultě sociálních studií Univerzity Masarykovy na Katedře mediálních studií a ţurnalistiky. Vedoucí bakalářské práce Mgr. David Kořínek
VERNALLIS, Carol. Experiencing music video: Aesthetics and Cultural Context. Columbia University Press, 2004, ISBN 0 – 231 -11798 -1
STEINOCHEROVÁ,L.Videoklip jako fenomén MTV: Umění či komerce?, Brno, 2011. 54 s. Bakalářská práce na filozofické fakultě Univerzity Masarykovy na Ústavu hudebních věd. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Martin Flašar, Ph. D
Internetové zdroje
RLW Clarke [online] < http://www.rlwclarke.net/courses/LITS3304/2002 -- 2003/SN03AStructuralistNarratology(Todorov).htm>
SVATOŇOVÁ, Kateřina. Naratologie.
History [online] < http://www.history.com/news/the-music-video-before- music-television >
Beauchampcollegemedia [online]
Wikipedia [online]
Chris Cunningham [online] < http://chriscunningham.com/ >
Youtube [online]
Floria Sigismondi [online] < http://www.floriasigismondi.com/main.html>
61
Jonas Akerlund [online] < http://www.jonasakerlund.com/>
Vimeo [online]
Wikia [online] < http://ladygaga.wikia.com/wiki/Paparazzi_(song)> http://gagajournal.blogspot.co.uk/
Comicbook DB [online] < http://comicbookdb.com/creator.php?ID=204>
Last FM [online]
Songfacts [online] < http://www.songfacts.com/detail.php?id=26372>
ČSFD [online]
IMDB [online]
Samuel Bayer [online]
Kanye West[online] < http://www.kanyewest.com/ >
Jezebel [online] < http://jezebel.com/5672719/kanye-wests-crazy+ass-film-a- detailed-analysis
All Music [online] < http://www.allmusic.com/artist/jerry-kramer- mn0001272258 >
Alan Parker [online] < http://alanparker.com/>
62
63
Použitá literatura
ALBERTI, Leon Battista. O malbě; O soše. Přel. F. Topinka. Praha: Zikeš, 1947, 220 s.
64