Ferenc Erkel Kapitoly O Tvůrci Maďarské Národní Opery
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Hudební věda Bc. Zuzana Kohoutová Magisterská diplomová práce Ferenc Erkel Kapitoly o tvůrci maďarské národní opery Vedoucí práce: prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc. Brno, 2016 Prohlašuji, že jsem svou magisterskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Brně dne 8. 5. 2016 ……………………………………………………………………………… Zuzana Kohoutová 1 Poděkování Tímto bych chtěla v první řadě poděkovat vedoucímu své magisterské práce, prof. PhDr. Miloši Štědroňovi, CSc., za umožnění vypracování daného tématu a jeho celkovou podporu. Dále chci poděkovat vědeckým pracovníkům z Institutu muzikologie na Maďarské akademii věd v Budapešti a mnohým pedagogům na Hudební akademii Ference Liszta v Budapešti a rovněž i ochotným pracovníkům v Muzeu Ference Erkela v Gyule. V neposlední řadě patří mé díky rodinné přítelkyni a historičce umění, PhDr. Agátě Žáčkové, za její obětavou pomoc s maďarskou jazykovou problematikou. 2 Obsah Úvod……………………………………………………………………………………………………………………..5–6 1. Významná centra maďarské hudební kultury konce 18. století a v 19. století a stručný přehled vzniku a vývoje maďarského hudebně dramatického žánru…………….……….7–21 1. 1. Prešpurk…………………………………………………………………………………………….21–26 1. 2. Eszterháza (Fertőd) a Kismarton………....................................................26–27 1. 3. Martonvásár……………………………………………………………………………...………27 1. 4. Kolozsvár…………………………………………………............................................28–32 1. 5. Buda, Pest………………………………………………………………………………………….32–37 1. 6. Další významná centra……………………………………………………………………….37–39 2. Maďarský hudební styl………………………………………………………………………………………39 2. 1. Ungaresca……………………………………………………………...............................39–40 2. 2. Kurucký tanec a kurucká píseň……………………………………………………........40–41 2. 3. Verbunkos…………………………………………………………………………………....…..41–45 2. 4. Csárdás……………………………………………………………………………………………….46 2. 5. Style hongrois……………………………………………………………………………………..47 3. Ferenc Erekel – stav bádání k danému tématu (cizojazyčná literatura)………….…..48 3. 1. Slovníky………………………………………………………………………………………….…..48–50 3. 2. Publikace…………………………………………………………………………………….........51–53 3. 3. Online materiály......................................................................................53 3. 4. Časopisecké stati....................................................................................54–55 4. Ferenc Erkel – jeho život a význam pro maďarskou hudební kulturu……...............56 4. 1. Gyula, Prešpurk, Kolozsvár, Szemeréd...................................................56–57 4. 2. Buda, Pešť...............................................................................................57–70 5. Operní dílo Ference Erkela…...................................................................................71 5. 1. Bátori Mária............................................................................................72–73 5. 2. Hunyadi László.........................................................................................73–77 5. 3. Erzsébet....................................................................................................77–78 5. 4. Bánk bán...................................................................................................79–82 5. 5. Sarolta.......................................................................................................82–84 3 5. 6. Dózsa György...........................................................................................85–86 5. 7. Brankovics György...................................................................................87–88 5. 8. Névtelen hősök (Bezejmenní hrdinové)...................................................89 5. 9. István király (Král Štěpán)..........................................................................90 5. 10. Kemény Simon – nedokončeno..............................................................91 České resumé...............................................................................................................92 The English Abstract.....................................................................................................92 Das deutsche Resümee................................................................................................93 Seznam použité literatury............................................................................................94–98 4 Úvod Téma své magisterské diplomové práce jsem se rozhodla bez sebemenšího váhání věnovat maďarské hudební kultuře, jelikož mne s maďarskou hlavní metropolí, Budapeští, již po několik let spojuje studium operního zpěvu na Hudební akademii Ference Liszta. Dnes mohu upřímně přiznat, že před zahájením zdejšího studia jsem měla, coby studentka hudební vědy na brněnské Masarykově univerzitě, pouze strohé představy o maďarské hudební kultuře a historiografii. Až během svých uměleckých studií v Budapešti jsem plně pochopila, že v českých odborných publikacích jsou v tomto oboru značné mezery a často uvádění skladatelé, jako např. Ferenc Liszt, Béla Bartók, Zoltán Kodály, či s operetním žánrem spojovaní Imre Kálmán, Ferenc Lehár a jiní, tvoří jen zlomek z této neuvěřitelně rozmanité hudební palety. Můj konečný výběr tématu pak padl na osobnost Ference Erkela, dle mého názoru, v české odborné literaruře neprávem opomíjenou osobnost. Právě Ferenc Erkel (1810–1893) totiž sehrál v budování maďarské národní hudby a opery 19. století jednu z nejvýznamnějších rolí. Byl v té době vedoucí osobností coby skladatel, ředitel opery a dirigent (během svého života působil v řadě operních domů v Budě i Pešti), klavírista, ředitel a pedagog na nově založené Královské národní maďarské hudební akademii, zakladatel pozdějšího Budapešťského filharmonického orchestrálního spolku, autor maďarské národní hymny atd. Cílem této magisterské práce je osvětlit osobnost Ference Erkela, jakožto maďarského národního hudebního skladatele a buditele, který dal jako první pevný základ a rámec maďarské národní opeře a zasadil se tak o zanesení tohoto pojmu do hudební historie z pohledu národních hudebních škol. Dle mého názoru a zjištění, nebyl Ferenc Erkel pro Maďary a maďarskou národní operu o nic menší osobností než třeba Bedřich Smetana pro naši českou hudební kulturu, a proto jsem se rozhodla skrze svou práci zviditelnit jeho jméno, život a dílo a snad jej tím tak uvést i do většího povědomí. Ve své práci jsem se rozhodla dát přednost v první řadě originálním maďarským jménům a historickým místním názvům, pouze v některých případech jsem se uchýlila k upřednostnění české formy. 5 Pro pochopení problematiky vzniku maďarské národní opery považuji za nutné v 1. kapitole nejprve velmi stručně seznámit čtenáře s maďarskou historií přederkelovskou a posléze i historickými souvislostmi v době Erkelova života, což bude v následujících kapitolách důležité i z hlediska pochopení témat Erkelových oper, jejichž náměty se zakládají z podstatné části právě na maďarské historii. Posléze se budu zabývat významnými kulturními centry na území tehdejších Uher a alespoň ve stručnosti se zmíním o významných předchůdcích a současnících Ference Erkela, kteří hráli důležitou roli ve vývoji přederkelovské maďarské národní opery. Ve 2. kapitole si dávám za cíl vysvětlit pojmy maďarských hudebních elementů, které tvoří záhladní stavební prvky maďarské hudby a odlišují ji tak od ostatních evropských hudebních kompozic. Od 3. kapitoly se již budu věnovat z převážné části výhradně skladatelské osobnosti Ference Erkela (1810–1893) a jeho operní tvorbě, která dala pevný základ maďarskému národnímu hudebně dramatickému žánru. 6 1. Významná centra maďarské hudební kultury konce 18. století a v 19. století a stručný přehled vzniku a vývoje maďarského hudebně dramatického žánru Hned na začátku své práce považuji za více než příhodné nastínit historické souvislosti a krátce pojednat o uherských dějinách1, což úzce souvisí i s historickou rozlohou Maďarska a městy, o kterých následně pojednám z hlediska jejich kulturního významu a přederkelovského hudebního vývoje – se zvláštním pak přihlédnutím na vznik hudebně dramatického žánru a maďarské národní opery. Důležité dodat, že právě o uherskou historii se později opírá Erkel v tématech svých národně laděných oper. Proto je, dle mého názoru, nutné seznámit se již na úvodu s maďarskou historií a důležitými osobnostmi i událostmi, které se pak promítly v Erkelových dílech. Tento stručný nástin nám pak pomůže k lepšímu pochopení souvislostí, jelikož děj Erkelových oper má, jak už tomu bývá, často fiktivní charakter a odchyluje se od reálných historických faktů i původních jmen. Nutno dodat, že následující úsek není zevrubným pojednáním, avšak slouží k pouhé sumarizaci a výčtu nejdůležitějších momentů a vladařů maďarské historie a vybrala jsem pouze takové informace, které shledávám jako zásadní především z hlediska této práce nebo případně českého historického propojení a kontextu. Je známo, že Maďaři pocházejí z uralo-altajské jazykové větve a patří tak mezi ugrofinské národy. Jejich pradávným domovem bylo povodí Volhy při Uralu. Původní maďarské kmeny byly kočovné a během svého putování se staly součástí různých říší, např. turko-chazarského společenství. Toto je zajímavé i z hlediska vývoje specifického maďarského jazyka, který je svým způsobem v dnešní Evropě velmi originální a těžko zde, z hlediska jeho charakteru, najdeme jemu podobný – jak je tomu