Masarykova Univerzita Pedagogická Fakulta
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Bakalářská práce Brno 2012 Zuzana Košťálová MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE Porovnání společenstev rovnokřídlých vybraných biotopů v oblasti Hádů Bakalářská práce Brno 2012 Vedoucí bakalářské práce: Vypracovala: Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Zuzana Košťálová Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby diplomová práce byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 20. 4. 2012 Zuzana Košťálová Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Robertu Vlkovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce. 3 Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................... 5 2. Teoretická část ...................................................................................................... 6 2. 1. Charakteristika přírodních poměrů oblasti Hádů ............................................................ 6 2. 2. Obecná charakteristika rovnokřídlých (Orthoptera) ..................................................... 23 2. 3. Shrnutí dosavadního stavu poznání .............................................................................. 29 3. Metodika práce ................................................................................................... 32 3. 1. Popis zkoumaných lokalit ............................................................................................. 32 3. 2. Odchyt a sběr jedinců ................................................................................................... 39 4. Výsledky práce .................................................................................................... 40 4. 1. Přehled zjištěných druhů v sezóně 2011 ....................................................................... 40 4. 2. Stručná charakteristika vybraných odchycených druhů rovnokřídlých........................ 46 5. Diskuse ................................................................................................................. 56 6. Závěr .................................................................................................................... 58 7. Souhrn ................................................................................................................. 60 8. Seznam použité literatury .................................................................................. 62 8. 1. Tištěné prameny a internetové dokumenty ................................................................... 62 8. 2. Internetové stránky (podle názvu) ................................................................................ 65 9. Seznam příloh ..................................................................................................... 66 4 1. Úvod Již od dětství mne bavilo pozorovat a zkoumat v přírodě různé druhy hmyzu. K této zálibě mne přivedli moji rodiče, zejména otec, který se věnuje sběru brouků a tak jsem měla už jako malá možnost seznámit se se způsoby odchytu hmyzu a jeho preparací. Z tohoto důvodu jsem neváhala a souhlasila, když mi Mgr. Robert Vlk, Ph.D., na kterého jsem se obrátila ohledně mé bakalářské práce, nabídl jako téma Porovnání společenstev rovnokřídlých vybraných biotopů určité oblasti. Především kvůli blízkosti bydliště a atraktivitě lokality jsem si na průzkum zvolila oblast Hádů na severovýchodě Brna a v ní 4 lokality (NPR Hádecká planinka, PP Kavky, PP Velká Klajdovka, Lom) ve kterých jsem výzkum prováděla. Moje práce má 3 hlavní cíle a to: 1. Vyhodnocení přírodních poměrů a zjištění vlivu změn (převážně člověkem způsobených – lom) na výskyt rovnokřídlého hmyzu v této oblasti. 2. Literární rešerši k problematice a obecnou charakteristiku rovnokřídlého hmyzu. 3. Zjištění (terénním výzkumem) kvalitativního a částečně kvantitativního zastoupení druhů ve zvolené oblasti, vzájemné srovnání společenstev vybraných biotopů a porovnání nynějších společenstev se společenstvy, které tuto oblast obývaly v minulosti. Jediný výzkum na Hádech, který se věnoval konkrétně rovnokřídlému hmyzu a byl publikován, provedl Chládek v 70. letech, proto považuji za přínosné opětovné prozkoumání oblasti po delší době v roce 2011. Výsledky této práce budou zahrnuty do diplomové práce, odborného článku a jsou zároveň k dispozici orgánům ochrany přírody (Správa CHKO Moravský kras, Krajský úřad Jihomoravského kraje – odbor životního prostředí). 5 2. Teoretická část 2. 1. Charakteristika přírodních poměrů oblasti Hádů Oblast Hádů, tudíž i mnou vybrané lokality do ní náležející (NPR Hádecká planinka, PP Velká Klajdovka, PP Kavky a lom), se nachází na východě města Brna, tedy v Jihomoravském kraji (ČR). Území Hádů můžeme podle CULKA a kol. (1996) na základě rozdělení České republiky na jednotlivé biogeografické regiony (území se shodnou vegetační stupňovitostí) zařadit do tzv. Macošského bioregionu. Právě publikaci Biogeografické členění ČR (CULEK a kol., 1996) využiji v následujících odstavcích při popisu přírodních poměrů oblasti Hádů. Jak už jsem již uvedla, oblast Hádů spadá převážně do Macošsého bioregionu (1.25), který je součástí hercynské podprovincie. Tento bioregion tvoří úzký pruh vápencového území ve středu jižní Moravy a zabírá geomorfologický podcelek Moravský Kras. Jeho celková plocha se pohybuje okolo 100 km2 a má výrazně protáhlý tvar ve směru S – J (CULEK a kol., 1996). Jelikož Macošský bioregion náleží z topografického hlediska hercynské podprovincii je nutné ji alespoň stručně charakterizovat. Charakteristika hercynské podprovincie Biota hercynské podprovincie (Hercynie) je biotou západní a centrální části střední Evropy. Vegetace je především ovlivněna geologicky starým podložím Českého masívu, budovaným převážujícími kyselými krystalickými břidlicemi a hlubinnými vulkanity. Na těchto horninách se vyvinuly především kyselé a živinami chudé půdy, živinami bohatší a bazičtější podklady se zde vyskytují pouze v menší míře. Značná část území je ovšem pokryta pískovci, jílovci, a opukami české křídové pánve. Charakteristické pro tuto subprovincii je zastoupení hadcových ostrůvků (CULEK a kol., 1996). Reliéf má z převážné části charakter tektonicky rozlámaného zarovnaného povrchu, zdviženého do různé výše a rozřezaného skalnatými údolími řek. Reliéf tvoří zejména vrchoviny a zdvižené pahorkatiny, jen místy hornatiny. V rámci celé podprovincie se 6 nacházejí tektonicky podmíněné kotliny a pánve, většinou vyplněné terciérními sedimenty (CULEK a kol., 1996). Podnebí je přechodné, převážně pod oceanickým vlivem, od východu modifikované kontinentálními vlivy. V podprovincii je vyvinuta vegetační stupňovitost od 1. dubového vegetačního stupně ostrůvkovitě se vyskytujícího na jižních svazích nižších poloh, až do 8. subalpínského, resp. klečového vegetačního stupně, zastoupeného v malých plochách v nejvyšších pohořích (např. v Krkonoších). Nejrozšířenější zastoupení má 4. bukový (submontánní) vegetační stupeň. Flora hercynské podprovincie je celkově středně bohatá, ale poměrně rozsáhlá a geologicky jednotvárná území mají uniformní flóru. Druhové bohatství je soustředěno v kontinentálněji ovlivněných bioregionech a na ostrůvcích s ultrabazickými substráty. V podprovincii převažují středoevropské a evropské druhy a v rámci střední Evropy jsou právě zde nejčastěji zastoupeny prvky se suboceanickou tendencí. K charakteristickým druhům hercynské podprovincie patří zejména zvonečník černý (Phyteuma nigrum), pleška stopkatá (Calycocorsus stipitatus), kostřava vláskovitá (Festuca filiformis), kostřava lesní (Festuca altissima), svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium) aj. Na jihovýchodním okraji Hercynie je patrný kontakt s podprovincií severopanonskou, charakterizovaný neostrou hranicí, kterou výrazněji přestupují některé druhy charakteristické pro Panonii, např koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) a kosatec pestrý (Iris variegata) (CULEK a kol., 1996). Právě tyto dva druhy rostlin lze nalézt i v oblasti Hádů, která leží při hranici Hercynie a Panonie. Živočišná složka hercynské podprovincie je tvořena ochuzenou západopalearktickou arboreální (lesní) faunou a je značně podobná sousední západokarpatské podprovincii. Je silně ovlivněna pleistocénními změnami klimatu. Má nižší druhovou diverzitu a značně ochuzena je zejména horská fauna. Projevuje se zde velký vliv fauny okolních podprovincií, charakteristické je větší zastoupení severních a západních migrantů. Hercynie má málo endemitů, patří k nim některé druhy hmyzu a měkkýšů. V teplých oblastech jsou četné postglaciální relikty a na rašeliništích relikty glaciální. K typickým druhům původních lesů patří velcí savci např. rys ostrovid (Lynx lynx), vlk (Canis lupus), medvěd brtník (Ursus arctos), kteří byli však do konce 19. století vyhubeni. K typickým ptákům středohorských lesů patří např. tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a puštík bělavý (Strix uralensis), kteří jsou však ohroženi vyhynutím. Někteří živočichové Hercynie, zvláště málo pohyblivé druhy, jsou vikarianty (druhy příbuzné, nebo různého fylogenetického původu vyskytující se v různých oblastech avšak ve stejném prostředí, na které jsou adaptované) příbuzných druhů či