MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE Obratlovci Madagaskaru V České Republice Bakalářská Práce Brno
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE Obratlovci Madagaskaru v České republice Bakalářská práce Brno 2013 Vedoucí bakalářské práce: Vypracovala: Doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. Tereza Dennerová Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby bakalářská práce byla uloţena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a zpřístupněna ke studijním účelům. ------------------------------ podpis Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, panu doc. RNDr. Borisi Rychnovskému, CSc., za odborné rady a konzultace, které mi poskytl při tvorbě této práce. Dále bych ráda poděkovala zaměstnancům zoologických zahrad, kteří si našli ve svém vytíţeném programu čas a byli ochotni mi poskytnout informace a pomoc při zpracovávání práce. OBSAH 1. Úvod ...................................................................................................................... 5 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 6 2. Literární a internetová rešerše .......................................................................... 6 2.1. Základní údaje ................................................................................................ 6 2.2. Dějiny Madagaskaru ...................................................................................... 7 2.3. Přírodní podmínky Madagaskaru ................................................................... 8 2.4. Rostlinstvo Madagaskaru ............................................................................... 9 2.5. Fauna Madagaskaru ..................................................................................... 18 2.6. Informace o zoologických zahradách........................................................... 26 PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 35 3. Metodika ........................................................................................................... 35 3.1. Průzkum zoo ................................................................................................ 35 3.2. Dotazníky ..................................................................................................... 35 4. Výsledky ............................................................................................................. 37 4.1. Výsledky srovnání chovaných druhů ........................................................... 37 4.2. Výsledky návštěv zoologických zahrad ....................................................... 39 4.3. Výsledky dotazníků ...................................................................................... 49 5. Diskuze ............................................................................................................... 56 6. Závěr .................................................................................................................. 61 7. Literatura ........................................................................................................... 63 8. Souhrn ................................................................................................................ 65 9. Anotace, klíčová slova a bibliografický záznam ............................................. 66 10. Přílohy ................................................................................................................ 67 1. ÚVOD Tato bakalářská práce se zabývá ţivočichy, jejichţ domovinou je ostrov Madagaskar. Přesněji tato práce zahrnuje náhled na obratlovce tohoto ostrova a četnost jejich chovu v zoologických zahradách České republiky. Ke zpracování práce na toto téma mě přivedla jedinečnost fauny a flóry ostrova Madagaskar, jehoţ hlavními obyvateli jsou endemické druhy. Při mých běţných rekreačních návštěvách zoologických zahrad mě zaujala četnost chovu těchto ţivočichů u nás, tedy moţnost setkání se s těmito obratlovci na našem území. Takto tedy vznikl nápad zpracovat bakalářskou práci na téma Obratlovci Madagaskaru v České republice. Za hlavní cíle mé bakalářské práce jsem si zvolila: Shrnutí informací o přírodních podmínkách ostrova Madagaskar, jeho flóře a fauně Zmapování obratlovců Madagaskaru ve vybraných zoologických zahradách České republiky Zjištění povědomí návštěvníků zahrad o obratlovcích Madagaskaru Pro ucelení pohledu na mnou vybrané téma jsem do teoretické části mé práce zahrnula seznámení se s ostrovem Madagaskar, především s jeho přírodou. Následující praktická část obsahuje výsledky internetového šetření a návštěv mnou zvolených zoologických zahrad, tedy ţivočišné druhy a jejich počty chované v dané zoo. Dále jsou zde uvedeny výsledky dotazníků, které jsou prezentovány ve formě grafů. 5 TEORETICKÁ ČÁST 2. LITERÁRNÍ A INTERNETOVÁ REŠERŠE 2.1. Základní údaje Obr. 1: Madagaskar (<http://cs.wikipedia.org/>). Oficiální název: Madagaskarská demokratická republika Hlavní město: Antananarivo Rozloha: 587 041 km2 Podnebí: tropické Hlavní řeky: Bedsiboka, Mangoky Nejvyšší bod: Maromokotro 2886 m.n.m. Nejniţší bod: hladina moře 6 Počet obyvatel: 13 259 000 (1993) Jazyk: francouzština, malgaština (WEBER, 1994) Madagaskar – čtvrtý největší ostrov na světě, leţí v Indickém oceánu, asi 400 km jihovýchodně od pevniny Afriky (WEBER, 1994). Na východě se z úzkého pobřeţního pásu lemovaného skalami a útesy zdvihají zalesněné horské svahy. Ve vnitrozemí jsou chladné vysoké náhorní plošiny, které jsou na mnoha místech holé bez přírodní vegetace. Horké vlhké níţiny na západě přecházejí na jihu do vyprahlých křovinatých oblastí. Většina obyvatel ţije v centrální části nebo podél východního pobřeţí. Pobřeţní oblasti často trpí ničivými cyklony (CONNOLLY, 1999). Madagaskar se oddělil od africké pevniny asi před 160 milióny lety a mnoho ţivočichů ostrova se vyvinulo do druhů, které nelze jinde na Zemi nalézt. Bohuţel lidské osídlení a ztráta ostrovních lesů znamenají, ţe dnes je půda na ostrově nejvíce narušenou na světě a nejméně 127 druhů madagaskarských ţivočichů je povaţováno za ohroţené (CONNOLLY, 1999). 2.2.Dějiny Madagaskaru Počátky osídlení Madagaskaru jsou zahaleny tajemstvím. Jisté je pouze, ţe se sem uţ v 1. tisíciletí př. n. l. přistěhovaly indonéské kmeny a ţe dnešní „afroasijské“ obyvatelstvo tvoří potomci východoafrických předků a malajsko-polynéských přistěhovalců (WEBER, 1994). Od 9. století tu Arabové zakládali obchodní osady a přinášeli sem prvky islámské kultury. V 15. století na ostrově přistáli portugalští mořeplavci. V 17. a 18. století zde existovalo několik státních celků. Dnes ţije na Madagaskaru 18 různých kmenů (WEBER, 1994). Francouzi, kteří si chtěli ostrov podrobit, museli po desetiletí překonávat vytrvalý, prudký odpor Merinů, nejsilnějšího a nejvlivnějšího etnika. Francouzskou kolonií se ostrov stal roku 1896, ale některé kmeny se kolonizaci bránily aţ do roku 1904. Roku 1946 se ostrov stal francouzským zámořským územím, roku 1958 autonomní republikou v rámci Francouzského společenství a v roce 1960 získal suverenitu. Roku 1972 došlo k levicovému převratu a k pokusu o svébytný socialismus budovaný na 7 předkoloniálních strukturách. Roku 1975 provedla armáda puč, po kterém následoval příklon k vyspělým západním státům, ale hospodářská situace ostrova se nezlepšila ani potom - Madagaskar patří k jedenácti nejchudším zemím světa (WEBER, 1994) 2.3. Přírodní podmínky Madagaskaru Povrch ostrova je převáţně hornatý, více neţ polovinu jeho rozlohy vyplňuje náhorní planina, nad níţ se tyčí mohutné masivy. Na východě, směrem k indickému oceánu, se táhne souběţně s pobřeţím pásmo hor vysokých 1500 - 2000 m.n.m., sloţených ze ţuly a ruly, začínajících 5000 m pod povrchem oceánu. Centrální plošina s ţulovými oblými skalami se rozprostírá ve výši 1000 - 1500 m.n.m. Pískovcové pohoří Isalo je vysoké 1800 - 2000 m. Dále na západ od hor Bongolava, odděleny zemským zlomem, začínají pohoří sloţená z vápence a křídy, zasahující aţ na nejjiţnější cíp ostrova – Mys sv. Marie, červené zabarvení skal a zeminy způsobuje oxid ţeleza. Pro toto zabarvení se někdy Madagaskaru také říká červený ostrov. Madagaskar leţí severně a jiţně od obratníku Kozoroha (PTÁČEK & TRÁVNÍČEK, 1997). Zdejší podnebí je tropické. Zima začíná v květnu a končí v říjnu, a léto trvá od listopadu do dubna. Během ledna aţ dubna jsou zde cyklónické bouře, časté obzvláště na východním a severním pobřeţí. Na vývoj počasí má velký vliv vítr vanoucí z vnitrozemí, který vzduch ochlazuje, promíchává a odebírá mu značnou část jeho vlhkosti, a vítr vanoucí z Indického oceánu. V zimním období ve vyšších polohách centrální plošiny a ve vysokých horách klesá často teplota pod bod mrazu. Sníh padá na Madagaskaru velmi vzácně. Na jihu a jihozápadě pak prší velice zřídka. Tomu odpovídají i oblasti výskytu rostlin. Na východě stálezelený tropický les, přecházející do stálezeleného horského lesa, na centrální plošině sklerofyty a na jihozápadě a západě xerofytický euphorbio - didierový buš. Tento 50 - 100 km široký pruh podél pobřeţí, zarostlý křovinatou zakrslou vegetací, nazval cestovatel H. Humbert Jiţní doménou. V této části ostrova trvá období sucha 11 měsíců a nachází se zde největší koncentrace endemitů