KAZDOVÁ, Darina
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
OBSAH Abstrakt …1 Klí čová slova …2 1. Úvod …3 2. Metodologická část …6 2.1 Kvalitativní výzkum …7 2.2 Orální historie …10 2.3 Analýza a interpretace …15 2.4 Vlastní aplikace metody …18 2.5 Slovní ček nejd ůležit ějších pojm ů …23 3. Praktická část …26 3.1 Shrnutí dosavadního bádání …27 3.2 Specifika tane ční hudby …30 3.3 (Pre)historie do roku 1992 …33 3.4 První akce zam ěř ené čist ě na elektronickou hudbu …42 3.5 Nejv ětší boom tane ční hudby …40 3.6 Pozvolný úpadek …62 3.7 Dnešní situace …69 4. Záv ěr …74 5. Seznam použitých pramen ů …80 6. Přílohy …84 Abstrakt V návaznosti na svou bakalá řskou práci, v níž jsem se zabývala historií tane ční scény v České republice všeobecn ě, jsem p ři psaní diplomové práce v tématu pokra čovala. Tentokrát je práce zam ěř ena jen na oblast Prahy, která byla krátce po revoluci velmi ovlivn ěna p řítomností cizinc ů, kte ří byli s tímto stylem obeznámeni ze západních zemí, a mohli tak prakticky pomoci p ři jeho ší ření u nás. Tane ční scéna v české metropoli je zde také konfrontována se západním sv ětem, odkud se k nám tento hudební styl dostal. První část práce je v ěnována kvalitativnímu výzkumu a použité metod ě, tedy orální historii. Je zde také krátký slovní ček často používaných pojmů z této oblasti, které nejsou širší ve řejnosti velmi známé. Po shrnutí dosavadních poznatk ů následuje samotná analýza rozhovor ů provedených s významnými pam ětníky. Abstract This piece of work was meant to be countinuous to my bachelor´s thesis. In that essay I was dealing with the history of Czech electronic dance music in general. This time I focused just on Prague and surrounding area. The Czech capital was deeply influenced by presence of tourists. After the Velvet revolution, they were suddenly able to visit Prague. And as they they were already familiar with electronic music, they could help to spread it here. The situation in Prague is also compared with the rest of the world (western civilization). In the first part of the essay, I describe the qualitative research and the method I have used, which is the oral history. I also enclose a brief vocabulary of frequently used terms that are not very well known to the greater audience, I suppose. The last part is the analysis of the interviews itself. The interviews were done with important narrators. - 1 - Klí čová slova - orální historie - kvalitativní výzkum - soudobé d ějiny - tane ční hudba - techno - house - DJ, DJing - Praha - kluby, klubová kultura - (tane ční) party - 2 - 1. Úvod Touto diplomovou prací bych ráda alespo ň částe čně navázala na svoji bakalá řskou práci, v níž jsem se v ěnovala po čátk ům techna 1 u nás. Tato práce, i p řes svoje nedostatky, poukázala na první kr ůč ky tohoto osobitého stylu v České republice, jeho rozkv ět v polovin ě devadesátých let a postupnou odezvu, která souvisela s tříšt ěním do jednotlivých žánr ů a komercionalizací celé scény. Mimo jiné pro nedostatek písemných pramen ů jsem pro její napsání použila metodu orální historie, která sice nem ůže p řesn ě odhalit jednotlivé události a data, ale myslím si, že se její síla ukázala zejména v motivacích narátor ů a nadšení pro hudbu. Pon ěkud neš ťastným se ukázal výb ěr narátor ů – sice se jednalo o pam ětníky a významné osobnosti tohoto žánru, ale byli to lidé r ůzných profesí (DJové 2, promoté ři, noviná ři), což se projevilo v zam ěř ení jednotlivých rozhovor ů. Promotér nebo DJ se každý ve své profesi zam ěř ují zcela logicky na odlišné záležitosti tane ční party. Přesto si myslím, že by tato práce mohla sloužit jako „odrazový m ůstek“ k dalšímu, hlubšímu bádání v této oblasti. Tímto sm ěrem bych se ráda dál vydala i já. Jedním z důvod ů pro toto téma je vlastní zájem o danou oblast a pocit nedostate čnosti dostupných informací. Nadto si myslím, že tane ční scéna už je v České republice za svoji existenci tém ěř dvaceti let natolik svébytným a významným fenoménem, že si výzkum vyžaduje. Tane ční scéna od svého po čátku v 80. letech ve Spojených státech prošla velmi rozmanitým vývojem: z několika málo nadšenc ů na za čátku se hudba rozší řila do celé zem ě a odtud nejprve do západní Evropy a poté i do zbylých částí sv ěta. V dnešní dob ě už snad nenajdeme místo, kde by tento žánr nezaznamenal žádnou odezvu. Přičemž je dobré si uv ědomit, že v každé části sv ěta na sebe bere trošku specifickou podobu. Tane ční party, clubbe ři, DJové, hudba a posléze i celá subkultura se vždy vyvíjí v kontextu dané majoritní kultury a spole čnosti. Oproti jiným hudebním styl ům zcela novátorsky zpracovává zvukový materiál. S tím souvisí specifický jazyk, který k tomuto ú čelu používá. Krom ě 1 Viz kapitola 2.5 Slovní ček nejd ůležitějších pojm ů 2 Tamtéž - 3 - jazyka vznikla v podstat ě celá subkultura, která se odráží zejména ve zvláštním stylu oblékání a celkovém pohledu na sv ět. Svoji diplomovou práci bych ráda zúžila na zkoumání po čátk ů elektronické hudby v Praze. Prahu totiž považuji za srovnatelnou s jinými sv ětovými metropolemi, a tudíž následná komparace bude adekvátn ější. První část práce bude zam ěř ená na popis a seznámení s použitou metodou. Pomocí krátkého exkurzu do kvalitativního výzkumu se dostanu k samotné metod ě orální historie, která má p ři zkoumání nedávných d ějin své klady ale i nedostatky, které se pokusím v této části vysv ětlit a oz řejmit použití práv ě orální historie pro výzkum daného tématu. Podle výsledk ů mé předchozí práce sice Praha možná nebyla prvním místem v bývalém Československu, kde se techno (resp. house 3) objevilo 4, byla ale místem, kde m ělo nejv ětší potenciál se rozvíjet: množství p ředevším západoevropských turist ů mí řících krátce po sametové revoluci do Prahy, kte ří už s tímto žánrem byli dávno seznámeni ze své domoviny, se neustále zvyšovalo. Řada prvních pražských klub ů byla zejména zpo čátku provozována podle západního vzoru. Zárove ň s tím stoupal i po čet klub ů, poslucha čů a profesionál ů, kte ří se této hudb ě v ěnovali. S pádem komunistického režimu také souvisí zrušení veškerých omezení týkajících se výjezdní politiky, takže bylo najednou možné rozjet se pro hudební inspiraci zcela svobodn ě k našim západním soused ům a na oplátku je pozvat k nám. S otev řením hranic také souvisela možnost vydat se „ven“ pro modern ější vybavení klub ů. Nejv ětšího rozmachu se pražská scéna do čkala zhruba v druhé polovin ě 90. let minulého století až na p řelomu tisíciletí. V této dob ě zažil nejv ětší rozkv ět dodnes oblíbený klub Radost FX v Bělehradské ulici, kde bylo po řádání tane čních party tém ěř na denním po řádku. Běžn ě se zde objevovaly jména jako DJ Loutka, OO Bidlo FX, DJ Tráva, DJ Vilém, Petr Braun aj. Undergroundové akce v klubu u Melouna, U Zoufalc ů a v Ubiquity jsou už pasé. Nadále se po řádají party pro tisíce lidí v kulturním domu v Ládví a plánují se první venkovní festivaly. 3 Tamtéž 4 Naráto ři čast ěji zmi ňovali Bratislavu, pop ř. Teplicko – resp. každý hájil v prvenství vlastní region. P řesné datum už z řejm ě nikdo nikdy nezjistí. - 4 - Krom ě vzniku klub ů zam ěř ený jen na elektronickou hudbu se objevují také první produk ční agentury jako Lighthouse, Roxydust a D Smack U. Tyto agentury k nám kone čně dováží první zahrani ční DJs a pomáhají t ěm českým zahrát si za hranicemi naší republiky. Velký význam m ěl také p říchod velkých firem na český trh, které si uv ědomovaly nákupní potenciál mladého publika, a řadu akcí sponzorsky podpo řily 5. Tento velký boom kon čí n ěkdy po roce 2000, kdy se tane ční party t říští do několika styl ů a vracejí s menším okruhem poslucha čů do komorn ějších klub ů. V tomto duchu se v podstat ě udržují dodnes. Existují kluby i DJové, kte ří si za ta léta udrželi jistý standard a poslucha či se k nim rádi vracejí. Krom ě toho se objevila řada míst, která po jedné sezón ě skon čila. Tane ční hudba už má beze sporu nejlepší léta za sebou, p řesto si ale udržuje ur čitý stálý okruh poslucha čů . Situace v Praze bude postupn ě konfrontována se situací tane ční scény ve zbytku sv ěta, p ředevším ve sv ětě západním, kde elektronická hudba vznikla. Díky nep říznivé politické situaci se u nás tane ční subkultura vytvá ří opožd ěně, ale velmi rychle se dostává na úrove ň Západu a následuje jeho vývojové trendy (t říšt ění styl ů, pozvolný úpadek zájmu, komercionalizace). 5 Nap ř. Semtex, Lucky Strike, Durex aj. - 5 - 2. Metodologická část Celý výzkum je založený zejména na metod ě orální historie. Jedná se o metodu kvalitativní, tudíž nám nedává exaktní a zevšeobecnitelná data. U kvalitativních metod velmi záleží na osob ě samotného badatele a jeho schopnostech analýzy a interpretace. Zárove ň také nabádá čtená ře k dalšímu přemýšlení nad možnými významy. Spíše než exaktní popis skute čnosti nabízí hlubší vhled do zkoumaného problému. Orální historie je jednou z nejnov ěji ustavených metod kvalitativního bádání. Pro tento výzkum zam ěř ený na elektronickou tane ční hudbu je velmi vhodná zejména díky neexistenci jakýchkoli písemných pramen ů, které by se historií tane ční scény u nás zabývaly. Je z řejmé, že z rozhovor ů s pam ětníky nezískáme p řesná data, ale poslouží spíše k navození atmosféry a pocit ů, které narátor ům hudba od po čátku p řinášela.