747 Bittnerova Sbírka, Poř
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea CZ630000060 manipula ční seznam 1. typu archivní pom ůcka č. 326 NAD č. 747 Bittnerova sbírka (Sbírka LA) [1812]-1974 Zpracovali: Karel Bittner, Mgr. Pavel Fabini, PhDr. Jan Hozák, Jaroslav Karel, Mgr. Jaromír Pato čka, PhDr. Zden ěk Vácha Praha 1955-1969, 2013-2015 I. Dějiny původce archivního souboru (nejméně jeho název, data existence a sídlo) a předávající osobě Identifikátor INTERPI: n000001911 Preferovaná forma jména: Bittner Karel Datum narození: 1904 Datum úmrtí: 1969-11-30 Zdroje informací: Archiv NTM, f. 747 Bittnerova sbírka, poř. č. 2. SCHINDLER, Jaromír. Karel Biner 30. listopadu 1969 . Letectví a kosmonautika, XLVI/1970, č. 2. ŠTĚPÁNEK, Jaroslav. Konzervované životy orlů. Večerní Praha, XV/1969, 9. červenec. II. Dějiny archivního souboru Dějiny archivního souboru: Vzhledem ke sbírkovému charakteru archivního souboru neurčitelné. Přímý zdroj akvizice: Vzhledem k době a způsobu tvorby sbírky neexistuje zápis patřičné vnější změny v evidenci NAD. Sbírka se dostala do správy Archivu NTM až po svém uspořádání, při organizačním sloučení tzv. Leteckého archivu s Archivem NTM. III. Archivní charakteristika archivního souboru Archivní charakteristika archivního souboru: Z doby pořádání sbírky se nedochovaly poznámky o provádění výběru archiválií, soudě dle obsahu řady svazků (velký výskyt multiplicit) nebyla vnitřní skartace nejspíš vůbec prováděna. Způsob pořádání: Sbírku, nazývanou od počátku jejím autorem „letecký archiv“, začal Karel Bittner zpracovávat asi v polovině 50. let 20. století. Vyšel z materiálu shromážděného v předchozích letech zejména z iniciativy a úsilím kurátora leteckých sbírek TM ing. Vladimíra Karmazína a kurátora sbírky historie dopravy ing. Františka Štýdla. Především jejich zásluhou byly od května roku 1945 získány pro sbírky TM jedinečné soubory technické dokumentace z letecké výroby v ČSR mezi dvěma válkami i za německé okupace. Na tyto aktivity navázal také pracovník TM Karel Bittner, který se letecké dokumentace ujal ze zájmu o tento obor. Nebyl školeným archivářem, nýbrž zapáleným entusiastou do historie letectví. 1 Podle vlastního popisu své činnosti, jak ji zachytil Karel Bittner v 1.-2. svazku popisované sbírky, začal s prací někdy kolem roku 1955 a po celá 50. léta materiál pořádal a akvizicemi z leteckých závodů i od soukromých osob ještě rozšiřoval. Letecký archiv byl tehdy umístěn v budově Invalidovny v Karlíně, kde se nacházela i velká část sbírkového fondu muzea. Karel Bittner přímo v Invalidovně bydlel, což mu umožňovalo věnovat se archivní práci i ve svém volném čase. Invalidovna sloužila i pro studium sbírky badateli, pouze k fotografické/xerografické reprodukci se dokumenty vozily na hlavní budovu NTM na Praze-Letné. V roce 1961 začal materiál zpracovávat do podoby knih. Pro konečnou formu uspořádané sbírky historie letectví si zvolil z archivního hlediska problematické nalepování dokumentů na čtvrtky a jejich svázání do podoby knih podle tematického a časového členění. Hlavním důvodem k této metodě bylo zajištění dokumentů proti krádeži a dále jednotný estetický vzhled uspořádaného, zpracovaného materiálu. Velkou nevýhodou bylo necitlivé nalepování často originálních dokumentů nejrůznější povahy – od osobních dokladů, přes různé manuály, výkresy, fotografie, publikace atd. Řadu knížek musel z důvodů adjustace uvolnit z vazby, zbavit desek, mnoho dokumentů „přizpůsobil“ nůžkami do formátu A 4, který pro své knihy zvolil. I přes snahu zabránit krádežím či poškození archiválií k těmto událostem docházelo a bylo nutno je také řešit (viz čj. NTM-2010/0825 a čj. NTM-2011/0385). Vedle toho byly ze sbírky vyjímány jednotliviny z důvodu převodu do sbírkové evidence (vyznamenání, plakety) či z důvodu velikosti formátu k přesunu do Sbírky technické dokumentace (NAD 748). Obojí se bohužel dělo bez řádné evidence a vyznačení na patřičných místech. Proto v řadě případů dnes není zřejmé, zda tváří tvář prázdnému místu došlo ke ztrátě či pouze k přesunu mezi sbírkami. Na tomto místě ale patří také podotknout, že řada listů nebyla tvůrcem sbírky obsazena vůbec, tj. ne každý prázdný list znamená ztrátu či neevidovaný přesun. Současně s pořádáním sbírky Bittner zpracovával i evidenční a orientační pomůcky po sbírce – inventární knihy. Obsahují tyto rubriky: datum zpracování příslušné knihy LA, její inventární číslo, přírůstkové číslo, název knihy a stručný obsah a poznámka, z které země materiál pochází. První inventární kniha zahrnuje svazky č. 1 – 1049, druhá svazky č. 1050 – 1736. Předkládaná pomůcka tyto knihy nahrazuje. Karel Bittner pracoval na pořádání sbírky až do své smrti 30. 11. 1969. Do té doby vzniklo 1735 knih leteckého archivu, poslední svazek 1736 zpracovala pravděpodobně Bohumila Köhlerová, 2 Bittnerova švagrová, která po smrti autora působila v NTM jako archivářka, pečující o využívání Bittnerovy sbírky. Po dokončení svazku 1736 byla sbírka uzavřena, nicméně i poté došlo v několika případech k dodatečnému doplnění (vložení, vlepení) dalších archiválií. Letecký archiv byl pro veřejnost oficiálně otevřen 24. 6. 1969 u příležitosti 50. výročí zahájení letecké výroby v ČSR za účasti asi 60 hostů, novinářů, leteckých konstruktérů, modelářů, bývalých pilotů a pracovníků NTM. Karel Bittner byl za své celoživotní dílo a péči o leteckou dokumentaci ve vztahu k leteckému modelářství vyznamenán Mezinárodní leteckou federací (FAI) diplomem Paula Tissandiera. Od roku 1969 sloužila Bittnerova sbírka (letecký archiv) široké veřejnosti. Dalšími správci sbírky po Bohumile Köhlerové byli postupně Jan Hozák, Petr Kricner, Pavel Šipka, Petr Cenker a opět Jan Hozák. V roce 2001 byla Bittnerova sbírka přestěhována z Invalidovny do hlavní budovy na Letné, čímž byla zachráněna před povodní 2002. Od roku 2007 je uložena v kvalitním klimatizovaném depozitáři Archivu NTM. Bittnerova sbírka obsahuje velmi pestrou směsici různého archivního materiálu, který je v převážné většině napevno vlepen na listy v knihách s tuhou vazbou, jež byly speciálně pro tento účel vyrobeny. Některý typ archiválií, zejména fotografie, obsahoval na své rubové straně další zajímavé informace a popisy, které jsou však často kvůli celoplošnému vlepení znehodnoceny. Karel Bittner zařazoval do sbírky jak originály, tak dobové reprodukce, při zpracování sbírky sledoval hlavně informační hodnotu dokumentů. Např. vlepené fotografie mají velmi kolísavou kvalitu, ve sbírce lze nalézt jak prvotřídní originály, tak i kopie nevalné hodnoty. Řada fotografií pocházela ze skleněných negativů ze sbírky leteckého archivu, která byla v roce 2002 v karlínské Invalidovně stejně jako řada jiných archivních fondů a sbírek poškozena povodní. Dále se ve sbírce objevují fotografické reprodukce, které do archivu věnovaly soukromé osoby, nebo byly přijaty z různých podniků či jiných institucí. Karel Bittner do řady knih vlastnoručně namaloval také vyobrazení letadel, zachycující nejčastěji barevné kamufláže. Při pořádání sbírky Bittner rovněž přepsal tiskacím písmem celou řadu textů z různých časopisů, knih a někdy z rukopisu i celé vzpomínky letců, které pak byly vevázány do příslušných svazků. 3 Materiál v knihách je ve své většině opatřen ručně psanými popiskami, v minimu případů je uveden zdroj, resp. datace. I pokud jsou popisky uvedeny, mají v řadě případů minimální či informační hodnotu. Pocházely pravděpodobně z nějakého dalšího archivního materiálu, který se nedochoval, nebo z nějakého jiného informačního zdroje, který už dnes nelze dohledat a ověřit. Karel Bittner často popisoval materiál podle svých znalostí, řadu věcí odhadoval, nebo byl přesvědčen, že je zná. Všechny jeho popisky a texty je tedy nezbytné používat kriticky. Svého omezení, pokud jde o znalosti z letectví, si byl vědom. V úvodu prvního svazku se vyjádřil v tom smyslu, aby k němu badatelé byli shovívaví, že obor pojatý v tak značné šíři, jako je tomu v jeho v letecké sbírce, nelze bezchybně obsáhnout. Sbírková řada byla rozdělena podle dílčích témat (osobnosti, továrny, události, více viz IV. tematický popis archivního souboru ), vytvořených nejpozději během fyzického zpracování sbírky. Při této činnosti Bittner nepočítal s dalšími akvizicemi a rozšiřováním vlastní sbírky, což je jako slabina zvoleného způsobu pořádání vidět na obsahu posledních 125 „dodatkových“ svazků. Svazky Bittnerovy sbírky jsou pročíslovány souvislou řadou arabských číslic (1 – 1736). Kromě toho má každá kniha své přírůstkové číslo, jež je napsáno na druhé straně desek a na které se odkazuje v původních přírůstkových knihách ke sbírce. Protože jsou knihy řazeny v zásadě tematicky, je příslušnost k tematickému celku zdůrazněna ještě číslováním svazků římskými číslicemi. Např. továrna Walter má v průběžné řadě svazků čísla 654 – 663, v římských číslicích I – X, nástupnická firma Letecké závody Praha pokračuje číslicemi 664 – 665, římské XI – XII. Podobně je tomu u zahraničních výrobců, u osobností, u jednotlivých typů letadel. Celkově vzato je systém utřídění materiálu této sbírky poměrně přehledný. Pravidla zpracování jednotky popisu: Základní pravidla pro zpracování archiválií v novelizovaném znění (2015). Z důvodu, že sbírka je v době tvorby manipulačního seznamu již přes 40 let zpracována, mohla být pravidla aplikována pouze na strukturu a obsah úvodní a závěrečné části manipulačního seznamu a na doplnění povinných údajů vlastní obsahové části pomůcky. Vzhledem k adjustaci jednotlivých archiválií do tematických svazků byl za jednotku popisu, kromě výjimečných případů, zvolen právě tento svazek ( EJ fascikl ). Na úrovni manipulačního seznamu