VÝROČNÍ ZPRÁVA O KONTROLE VÝVOZU VOJENSKÉHO MATERIÁLU, RUČNÍCH ZBRANÍ PRO CIVILNÍ POUŽITÍ A ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ DVOJÍHO UŽITÍ V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2011
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______Obsah Úvod ...... 3 1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití a vývozu a technologií dvojího užití v České republice ...... 4 1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem ...... 4 1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití a dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU ...... 8 1.3 Vývoz zboží a technologií dvojího užití ...... 11
1.4 Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO ...... 15 1.5 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly ...... 16 1.5.1 Ministerstvo zahraničních věcí ...... 16
1.5.2 Ministerstvo vnitra ...... 18 1.5.3 Ministerstvo obrany ...... 19 1.5.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel ...... 20
1.5.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost ...... 21 1.5.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu...... 23 2. Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní ...... 23
2.1 Evropská unie ...... 23 2.1.1 Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ...... 24 2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU ...... 26
2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí ...... 26 2.1.4 Pozice ČR v rámci EU ...... 27 3. Mezinárodní spolupráce ...... 27
3.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) ...... 28 3.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech ...... 29 3.3 Kazetová munice ...... 30 4. Mezinárodní kontrolní režimy ...... 31
5. Mezinárodní zbrojní embarga ...... 33 6. Přehled příloh ...... 35
2 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______Úvod
Dlouhodobým cílem České republiky je budování transparentního, důvěryhodného a obecně respektovaného systému regulace obchodu s citlivým zbožím a sladění různorodých zájmů, které se při této činnosti nutně uplatňují.
Vláda České republiky během posledních let realizuje závazek zaměřený na zvýšení transparentnosti své politiky v této oblasti obchodu souběžně s postupným zefektivňováním principů a nástrojů kontroly jeho exportu.
Zpráva navazuje na Informace o dovozu a vývozu a držení ručních a lehkých zbraní v ČR, které byly publikovány v letech 2001 – 2003, na které později navázaly Zprávy o kontrole vývozu vojenského materiálu, které již respektovaly metodiku zpracování společných výročních zpráv EU, a je již devátou Zprávou tohoto typu. Zpráva byla vypracována Ministerstvem průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra, Generálním ředitelstvím cel a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Zpráva je primárně zaměřena na oblast zahraničního obchodu s vojenským materiálem, dále zahrnuje informace z dalších oblastí podléhajících kontrolním režimům.
V první části Zprávy je popsán systém kontroly obchodu s vojenským materiálem, ručními zbraněmi pro civilní použití , nově dovozu pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU a vývozu zboží a technologií dvojího užití, včetně role a postavení spolupracujících orgánů v kontrolním procesu, včetně informace o změnách právních předpisů v České republice v daných oblastech.
Následuje hodnocení aktivit v oblasti mezinárodní spolupráce, informace o stavu přípravy celosvětové smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) a aktivity OSN v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní v rámci Akčního programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech.
Další část zprávy obsahuje informace o zapojení ČR do mezinárodních kontrolních režimů a popisuje aktivity Wassenaarského ujednání (WA) při kontrole vývozu konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití.
Poslední část Zprávy popisuje aktuální přehled mezinárodních zbrojních embarg, na jejichž formulaci a aktualizaci se v rámci mezinárodních organizací ČR aktivně podílí.
Dokument doplňují přehledy obsahující číselné údaje o udělených povoleních k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a licencích udělených pro jednotlivé obchodní případy a tabulky licencí udělených na vývoz (prodej), dovoz (nákup) a dovoz s následným vývozem (brokering), diferencované podle objemu, země konečného užití a podílu konečných uživatelů.
3 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití a vývozu a technologií dvojího užití v České republice
1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem
Základní rámec kontrolního režimu v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dán zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “Zákon č. 38/1994 Sb.”), který upravuje podmínky pro uplatnění povolovací a kontrolní funkce státu v oblasti, kde by podnikatelské aktivity mohly ohrozit hospodářské, zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy ČR, a dále vyhláškou č. 332/2009 Sb., o provedení některých ustanovení zákona. Zákon stanovuje postupy při povolování obchodu, podmínky udělování licence a jejího užívání a celkovou kontrolu provádění obchodu s vojenským materiálem, včetně ukládání sankcí za jeho porušení. Řízení a vykonávání souvisejícího licenčního režimu je zákonem svěřeno Ministerstvu průmyslu a obchodu.
V průběhu prvního pololetí 2011 probíhaly práce na novele zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů. Poslední novelizace zahraničního obchodu s vojenským materiálem byla provedena zákonem č. 248/2011 Sb., který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů ČR dne 30. srpna 2011.
Hlavní důvody, které vedly ke změně zákona č. 38/1994 Sb., byla potřeba implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství a současně úsilí o naplnění programového prohlášení vlády, které uložilo nově upravit postavení Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra tak, aby mohla přímo realizovat nákupy vojenského materiálu, čímž by měly být vytvořeny předpoklady pro zlevnění těchto nákupů.
Uvedené zadání se odrazilo taktéž v tom, že u uvedené novely zákona byla stanovena dvojí účinnost, když ustanovení nově upravující postavení Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra jsou v účinnosti již od 1. září 2011, zatímco zbylá ustanovení novely implementující Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES nabývají účinnosti dne 30. června 2012.
Cílem nově implementované Směrnice je harmonizace národních předpisů členských států EU upravujících pohyb vojenského materiálu. Ty dosud obsahují značné rozdíly, které negativně ovlivňují fungování vnitřního trhu, nepodporují spolupráci unijních subjektů, v důsledku čehož dochází ke snížení konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu. Ke změně tohoto nežádoucího stavu by mělo dojít 30. června 2012, tj. dnem, od kterého by měly všechny členské státy EU v souladu s článkem 18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES začít používat implementující zákony.
4 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
Jak již bylo uvedeno, implementací Směrnice do zákona č. 38/1994 Sb. dochází k výraznému snížení administrativních úkonů a tím i usnadnění pohybu vojenského materiálu v těch případech, kdy české subjekty realizují obchod s partnery z členských států EU.
Tohoto usnadnění je dosaženo především tím, že dochází ke zrušení dovozních licencí v rámci transferu mezi státy Evropské unie. Nadále se tedy nebude již jednat o klasický dovoz či vývoz mezi členskými státy, ale pouze o sledování pohybu – transferu – od dodavatele v jednom členském státě k odběrateli v jiném členském státě. Dovozní licence odpadají. S ohledem na současný stav lze předpokládat, že zrušením dovozních licencí pro tyto případy odpadne potřeba dovozců podávat žádost u zhruba 500 dovozních licencí. Tím dojde k úbytku nejen administrativní zátěže těchto osob, ale současně i k ušetření finančních prostředků vynakládaných na správní poplatky za vydání těchto dovozních licencí.
Pro české vývozce je dále velmi důležité také ustanovení směrnice, podle kterého vývozní licence k transferu udělená příslušným orgánem státu bude platit v celé EU s tím, že k průvozu přes jiné členské státy nebo ke vstupu na území jiných členských států by z jejich strany již neměla být vyžadována žádná další povolení. Další novinkou v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem bude umožnění jeho provádění v rámci EU rovněž fyzickým osobám a nikoliv pouze právnickým, jak je tomu doposud.
Neméně významnou změnou je zavedení nové kategorizace licencí k transferu od dodavatele v jednom členském státě k odběrateli v jiném členském státě. Napříště si budou moci fyzické a právnické osoby vybrat, zda budou k tomuto žádat o individuální licenci k transferu pro jednoho příjemce, souhrnnou licenci k transferu pro více příjemců nebo - pokud budou příjemcem vojenského materiálu ozbrojené síly nebo certifikovaný příjemce, při účasti na výstavách a veletrzích, nebo při údržbě, opravě či reklamaci dodaného vojenského materiálu původnímu dodavateli – o obecnou licenci.
V návaznosti na nově zaváděnou možnost provádění transferu na základě obecné licence je nutné upozornit na s tím související institut tzv. certifikace fyzických a právnických osob - výrobců, kteří pod svým jménem uvádí na trh výrobek. Dodavatelé pro takovouto certifikovanou společnost pak mají právě tu výhodu, že mohou využít zjednodušenou formu dodávek prostřednictvím obecné licence pouze na základě oznamovací povinnosti.
I s ohledem na citlivost obchodů, jejichž předmětem má být vojenský materiál, byla při tvorbě této novely samozřejmostí skutečnost, že veškeré změny vedoucí k usnadnění podnikání v této oblasti byly prováděny tak, že v žádném případě nesmí být na úkor bezpečnostních a jiných státem chráněných zájmů ČR a musí i nadále zůstat pod přísnou kontrolou.
5 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
Kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem je v ČR dvoustupňová:
1) podnikatelský subjekt je oprávněn nabízet své výrobky a služby, vstupovat v jednání se zahraničními partnery atd. teprve poté, co obdrží příslušné rozhodnutí o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem,
2) pro realizaci konkrétních obchodních případů je dále nutné požádat o vydání rozhodnutí o udělení licence.
Držitelem povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem mohla být v roce 2011 pouze právnická osoba se sídlem na území ČR. Výše uvedenou novelou dojde k možnosti rozšíření i na fyzické osoby. Povolení stanovuje jednotlivé položky vojenského materiálu, se kterými může daná právnická osoba obchodovat, a dále seznam zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat. Povolení vydává Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) po souhlasném stanovisku Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany.
Pro realizaci každé obchodní transakce musí osoba, která je držitelem povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, požádat o udělení licence, jejíž platnost může být i delší než jeden kalendářní rok. To znamená, že její využití může zasahovat i do několika let. Licence zároveň určuje rozsah a podmínky transakce.
O vydání licence či odepření souhlasu s jejím vydáním rozhodne ve správním řízení Licenční správa MPO poté, co obdrží závazná stanoviska dotčených resortů uvedených výše. Rozhodnutí o neudělení licence je vydáno, jestliže žadatel nedostál požadavkům předepsaným zákonem, anebo z důvodu zahraničně politických, obchodních nebo bezpečnostních zájmů ČR (přihlíží se také ke Společnému postoji Rady 2008/944/SZBP a společné databázi denialů členských států EU).
Regulace zahraničního obchodu s vojenským materiálem spadá do gesce MPO, které vede veškerá správní řízení související s oblastí zahraničního obchodu s vojenským materiálem, především pak vydávání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a udělování licencí ke konkrétním obchodním případům.
Koncem roku 2011 bylo 177 právnických osob držiteli povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a bylo provedeno 70 úprav povolení, týkající se buď rozšíření položek vojenského materiálu, se kterými může daná právnická osoba obchodovat, nebo rozšíření seznamu zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat.
6 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
K vývozu vojenského materiálu bylo v roce 2011 uděleno 1 092 licencí v hodnotě 8 514,1 mil. Kč (346,3 mil. €). Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí včetně udělených v minulých letech (dále pouze „využití“) činila 4 509,1 mil. Kč (183,4 mil. €).
Zastaveno bylo 30 správních řízení k žádosti o udělení licence k vývozu, přičemž 28 na základě zpětvzetí žádosti podnikatelem a 2 z moci úřední (nesplněny náležitosti žádosti). V případě 2 žádostí bylo vydáno rozhodnutí o neudělení licence. Ze zahraničně politických důvodů byly 4 vývozní licence odejmuty. Zvyšující se rizika obchodování s vojenským materiálem se zeměmi severní Afriky a Blízkého východu vedla k tomu, že počátkem února 2011 Licenční správa MPO návazně na žádost Ministerstva zahraničních věcí dočasně pozastavila export určitého vojenského materiálu do Egypta a Jemenu. V polovině února 2011 došlo k rozšíření tohoto pozastavení i na Libyi. Následně byly odejmuty tři licence k vývozu do Libye a jedna licence k vývozu do Spojených arabských emirátů. Česká republika tak reagovala na vývoj událostí v teritoriu ještě dříve, než došlo k rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN (a následně nařízeními Evropské unie) o uvalení zbrojního embarga na Kaddáfího režim. Do zemí EU bylo vydáno 521 licencí na vývoz v celkové hodnotě 3 911,6 mil. Kč (159,1 mil. €), využití pak činilo 1 809,5 mil. Kč (73,6 mil. €). Nejvíce licencí bylo vydáno na vývozy do Slovenské republiky (115), Polska (115) a Německa (65). Hodnotově se uskutečnil největší vývoz do Rakouska 572,8 mil. Kč (23,3 mil. €), Polska 302,6 mil. Kč (12,3 mil €), Slovenské republiky 199,1 mil. Kč (8,1 mil. €), Itálie 181,9 mil. Kč (7,4 mil. €). Největší počet licencí k vývozu do zemí mimo EU bylo vydáno do Thajska (84), USA (64) a Izraele (37). Hodnotově největší vývoz proběhl do Alžírska 494,9 mil. Kč (20,1 mil. €), USA 329,7 mil. Kč (13,4 mil. €) a Indie 307,3 mil. Kč (12,5 mil. €).
K dovozu vojenského materiálu bylo uděleno 911 licencí v hodnotě 3 352,8 mil. Kč (136,4 mil. €) Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí včetně udělených v minulých letech (dále pouze „využití“) činila 5 855,6 mil. Kč (238,2 mil. €).
Zastaveno bylo 16 správních řízení k žádosti o udělení licence k dovozu, přičemž 15 na základě zpětvzetí žádosti podnikatelem a 1 z moci úřední (nesplněny náležitosti žádosti).
K dovozu ze zemí EU bylo vydáno 522 licencí v hodnotě 1 534,2 mil. Kč (62,4 mil. €), využití pak činilo 5 018 mil. Kč (204,1 mil. €). Nejvíce licencí k dovozům bylo vydáno ze Slovenské republiky (121), Německa (89) a Velké Británie (74). Hodnotově největší dovoz se uskutečnil z Rakouska 3 923,9 mil. Kč (159,6 mil. €), USA 339,3 mil. Kč (13,8 mil. €), Norska 238,5 mil. Kč (9,7 mil. €), Slovenska 199,1 mil. Kč (8,1 mil. €), Německa 183,9 mil. Kč (7,5 mil. Kč) a Itálie 183,9 mil. Kč (7,5 mil. €).
Na dovoz spojený s následným vývozem ("brokering") bylo vydáno celkem 21 licencí v celkové hodnotě dovozu 46,5 mil. Kč (1,9 mil. €) a následného vývozu 68,8 mil. Kč (2,8 mil. €). Hodnotově byl realizován největší dovoz ze Slovenska 9,5 mil. Kč (386 tis. €) spojený s vývozem do Polska 11,3 mil. Kč (462 tis. €).
7 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití a dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU
Zahraniční obchod s civilními zbraněmi a municí upravuje v ČR zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů (dále jen „Zákon č. 228/2005 Sb.“). Nařízení vlády č. 230/2005 Sb. je prováděcím předpisem Zákona č. 228/2005 Sb. a uvádí seznam výrobků, kterých se tato úprava týká. Jedná se o revolvery, pistole a některé typy pušek včetně odpovídajícího střeliva. Kontrola obchodu s těmito zbraněmi je jednostupňová na rozdíl od dvoustupňového systému kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem.
Česká republika je vázána společnými pravidly pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu EU (Společným postojem 2008/944/SZBP) i dalšími dokumenty mezinárodně právní povahy, především pak mezinárodními sankcemi v oblasti vývozu zbraní a střeliva. Ministerstvo zahraničního obchodu k žádostem o vývozní povolení vydává Licenční správě MPO stanoviska, která je třeba vzít v úvahu před rozhodnutím o jeho udělení či neudělení.
Povolení není uděleno, pokud nejsou splněny náležitosti žádosti, vyžadují-li to bezpečností zájmy ČR nebo pokud žadateli bylo v minulosti povolení odejmuto. Odejmutí povolení je dle zákona možné v případě nedodržení podmínek stanovených v povolení, nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo vyžadují-li to bezpečnostní zájmy.
V roce 2007 vypracovala Komise EU v reakci na zprávu pracovní skupiny odborníků komplexní „akční plán pro posilování bezpečnosti výbušnin“, jehož hlavním cílem je přijetí opatření pro zvýšení bezpečnosti výbušnin v EU. Mezi klíčovými prioritami byla nutnost zlepšení kontroly nad výbušninami a pyrotechnickými výrobky, které jsou dostupné na trhu.
Proto byla v roce 2011 v souladu s akčním plánem EU přijata právní úprava umožňující kontrolu dovážených pyrotechnických výrobků do České republiky z hlediska jejich technických parametrů. Právní rámec umožňující kontrolu dovážených pyrotechnických výrobků z hlediska jejich technických parametrů a souladu s bezpečnostními předpisy Společenství je s účinností od 1. srpna 2011 dán Nařízením vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení. Nařízení vlády je prováděcím předpisem k zákonu č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů a o změně některých zákonů, kterým se zavádí povolovací režim na dovoz pyrotechniky vyrobené mimo Společenství.
Nařízení vlády stanovuje pro dovozce pyrotechnických výrobků, vyrobených mimo EU, povinnost předložit při uvedení vybraných pyrotechnických výrobků do volného oběhu na celním území ČR povolení k dovozu, které ve správním řízení uděluje Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu. Dovozní povolení je vydáno na základě certifikátu vydaného podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně některých zákonů,
8 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______ve znění pozdějších předpisů, nebo certifikátu vydaného oznámenou osobou v jiném členském státě EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/23/ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh. Další podmínkou je doložení smluvního zajištění dovozu a poskytnutí informací o konečném uživateli pyrotechnických výrobků.
Celní orgán má tak k dispozici dovozní povolení s jednoznačně identifikovanými výrobky, jejich množstvím a cenou, přičemž bylo již v průběhu povolovacího řízení prokázáno, že dovážená pyrotechnika odpovídá požadovaným normám EU.
V roce 2011 byly realizovány vývozy samonabíjecích pistolí, revolverů, dlouhých zbraní a nábojů v celkové hodnotě 1 161 386 tis. Kč.
Revolvery a samonabíjecí pistole: 36 703 ks v hodnotě 234 126 tis. Kč
Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Argentina, Austrálie, Bangladéš, Belize, Brazílie, Chile, Černá Hora, Filipíny, Guatemala, Chorvatsko, Indonésie, Island, Izrael, Jihoafrická republika, Kanada, Kazachstán, Keňa, Libanon, Kostarika, Malajsie, Moldávie, Mosambik, Namíbie, Nikaragua, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace, Salvador, Singapur, Srbsko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké,Švýcarsko,Tanzanie, Thajsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay a Zambie.
Dlouhé zbraně: 49 876 ks v hodnotě 309 927 tis. Kč
Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bangladéš, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Brazílie, Čína, Gruzie, Guatemala, Chile, Černá Hora, Filipíny, Grónsko, Chorvatsko, Indonésie, Island, Izrael, Jihoafrická republika,Kanada, Kazachstán, Keňa, Kostarika, Kyrgyzstán, Makedonie, Malajsie, Moldávie, Mongolsko, Mosambik, Namíbie, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Pákistán, Peru, Ruská federace, Salvador, Singapur, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Srbsko, Srí Lanka, Švýcarsko,Tádžikistán, Tanzanie, Thajsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay, Vietnam, Zambie a Zimbabwe.
Náboje: 286 455 871 ks v hodnotě 617 333 tis. Kč
Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EÚ): Argentina, Austrálie, Brazílie, Bosna a Hercegovina, Botswana, Černá Hora, Egypt, Gambie, Gruzie, Grónsko, Honduras, Hongkong, Chorvatsko, Indie, Indonésie, Island, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Jordánsko, Kanada, Kazachstán, Keňa, Kostarika, Kuvajt, Libanon, Macao, Makedonie, Mongolsko, Namibie, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace, Spojené státy americké, Saudská Arábie, Srbsko, Švýcarsko, Tanzanie, Thajsko, Tchaj-wan, Turecko, Ukrajina, Uruguay.
9 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
Revolvery a pistole 9302 – Největší realizované vývozy země počet kusů hodnota v Kč
1. Spojené státy americké 17 764 94 068 789
2. Kanada 2 624 22 710 302
3. Thajsko 2 259 20 644 188
4. Peru 2 112 12 755 849
5. Pákistán 1 519 12 070 655
Dlouhé zbraně 9303 – Největší realizované vývozy
Země počet kusů hodnota v Kč
1. Spojené státy americké 19 090 89 142 641
2.Austrálie 6 266 34 074 516
3. Ruská federace 5 544 43 377 519
4.Thajsko 5 178 31 489 543
5. Kanada 3 560 25 507 829
Na dovoz pyrotechnických výrobků bylo v období od zahájení jeho kontroly do konce roku 2011 vydáno 80 povolení s deklarovanou dovozní hodnotou 275 220 tis. Kč.
10 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______1.3 Vývoz zboží a technologií dvojího užití
Zboží a technologie dvojího užití představují širokou škálu produktů v průmyslové, jaderné, chemické a biologické oblasti. Přestože jsou primárně vyráběny a předurčeny pro civilní použití, mohou být vzhledem ke svému charakteru a vlastnostem použity i pro vojenské účely - zejména k výrobě zbraní hromadného ničení (dále jen „ZHN“) a jejich nosičů nebo k výrobě konvenčních zbraní. Systém kontroly exportu v této oblasti, jako důležitý prvek komplexní strategie nešíření ZHN, je mechanismem, který má preventivně působit proti výrobě a kumulaci konvenčních zbraní v rizikových regionech a proti šíření ZHN a jejich nosičů. Účinný společný systém kontrol vývozu zboží a technologií dvojího užití je nezbytný, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky a povinnostmi členských států uskupení v rámci mezinárodních kontrolních režimů (viz kapitola 4 Zprávy) a EU v oblasti nešíření.
V červnu roku 2003 přijaly členské státy EU, na úrovni hlav států a předsedů vlád, Akční plán o nešíření zbraní hromadného ničení a v prosinci roku 2003 pak byla přijata Evropskou radou Strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení. Tou je konkrétně stanoveno, že musí být posílena politika a postupy kontrol vývozu zboží dvojího užití.
Radou bezpečnosti OSN byla v dubnu 2004 přijata rezoluce č. 1540, kterou se všechny státy zavázaly, že přijmou a posílí účinná opatření k zavedení tuzemských kontrol k zabránění šíření jaderných, chemických nebo biologických zbraní a jejich nosičů, a to i zavedením vhodných kontrol souvisejících materiálů, a za tímto účelem mimo jiné zavedou kontroly tranzitu a zprostředkování služeb spojených s předmětným materiálem. V souladu s těmito požadavky vydala koncem roku 2006 Evropská komise Sdělení o přezkumu režimu pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití a současně předložila návrh přepracovaného nařízení Rady. Základními důvody bylo zvýšit účinnost kontrol pro zajištění vyšší bezpečnosti, zajistit kvalitnější regulační prostředí pro výrobní odvětví a dosáhnout větší konzistentnosti při uplatňování nařízení členskými státy přijetím obecných zásad nebo osvědčených postupů pro jeho provádění.
Režim kontroly vývozu zboží a technologií dvojího užití je prováděn v rámci společné obchodní politiky EU podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, které je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech EU (toto nařízení nahradilo předchozí nařízení Rady (ES) č. 1334/2000). Přílohou nařízení je stanoven seznam zboží dvojího užití, který shrnuje zboží uvedené na seznamech dohodnutých v jednotlivých mezinárodních kontrolních režimech, tj. Wassenaarském ujednání (WA), Australské skupině (AG), Skupině jaderných dodavatelů (NSG) a Režimu kontroly raketových technologií (MTCR). Seznam kontrolovaného zboží je každoročně aktualizován v souladu s příslušnými závazky a povinnostmi, které každý členský stát přijal jako člen mezinárodních režimů nešíření a dohod o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv.
11 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
V souladu implementací režimu kontroly vývozu byl na národní úrovni přijat zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (dále jen „Zákon č. 594/2004 Sb.“), který byl novelizován zákonem č. 343/2010 Sb. s účinností od 7. prosince 2010. Tento zákon upravuje zejména kontrolu vývozu zboží dvojího užití, dále práva a povinnosti osob přepravujících toto zboží z území ČR na území jiného členského státu EU a osob dovážejících toto zboží do ČR a nově i kontrolu poskytování zprostředkovatelských služeb souvisejících se zbožím dvojího užití a jeho tranzitu. Zákonem se provádí i opatření přijatá Společnou akcí Rady č. 2000/401/SZBP ze dne 22. června 2000, o kontrole technické pomoci, týkající se určitých konečných vojenských použití.
Licenčnímu řízení podléhá zejména vývoz zboží, které se nachází na seznamu kontrolovaného zboží (příloha I nařízení Rady č. 428/2009) a které lze z území Společenství vyvážet jen na základě vývozního povolení. Povolení je také udělováno k poskytování zprostředkovatelských služeb a poskytování technické pomoci.
Jednotlivá povolení pak vydávají příslušné licenční úřady každé členské země, ve které je vývozce zboží, zprostředkovatel nebo poskytovatel technické pomoci usazen. Vývozní povolení má předepsanou formu a lze jej předložit i celnímu úřadu v jiné zemi EU, než ve které bylo povolení vystaveno. V případech, kdy se zboží nachází v jiném členském státě, než ve kterém je žádáno o vývozní povolení, je stanovena konzultační procedura mezi příslušnými orgány obou členských zemí.
Koncem roku 2011 bylo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1232/2011 do přílohy II nařízení Rady č. 428/2009 doplněno 5 nových Všeobecných vývozních nařízení EU, na základě kterých může být vyváženo určité zboží do určitých míst určení, a to za podmínek stanovených v jednotlivých povoleních. Vývozci mohou tedy využívat 6 Všeobecných vývozních nařízení EU
č. EU001 — Vývoz do Austrálie, Kanady, Japonska, Norska, na Nový Zéland, do Švýcarska včetně Lichtenštejnska, do Spojených států amerických,
č. EU002 — Vývoz určitého zboží dvojího užití do určitých míst určení,
č. EU003 — Vývoz po opravě/výměně,
č. EU004 — Dočasný vývoz na výstavu nebo veletrh,
č. EU005 — Telekomunikace a
č. EU006 — Chemické látky.
K využívání všeobecných vývozních nařízení EU se musí zaregistrovat na MPO.
Povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I nařízení Rady č. 428/2009, je vyžadováno i tehdy, jestliže byl vývozce informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo
12 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______z části určeno k užití ve spojení s vývojem chemických, biologických nebo jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, jejich výrobou, nakládáním s nimi, jejich provozem, údržbou, skladováním, zjišťováním, identifikací nebo rozšiřováním nebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést. Dále je povolení vyžadováno, vztahuje-li se na kupující zemi nebo zemi určení zbrojní embargo a vývozce byl informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno pro vojenské konečné použití nebo že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno k použití jako díly nebo součásti zboží uvedeného na vnitrostátním seznamu vojenského materiálu.
Již od roku 2005 informuje Ministerstvo průmyslu a obchodu známé vývozce zboží, zařazeného podle Českého integrovaného tarifu pod podpoložkami 8456 - 8466 (jedná se o různé typy obráběcích strojů, vč. příslušenství), že bez ohledu na to, zda splňují technické požadavky uvedené v seznamu kontrolovaného zboží či nikoliv, lze jejich vývoz do Íránu a Sýrie uskutečnit pouze na základě individuálního vývozního povolení uděleného Licenční správou Ministerstva průmyslu a obchodu. V návaznosti na mezinárodní sankce uplatňované vůči KLDR je vyžadováno povolení pro vývoz širokého sortimentu výrobků do tohoto teritoria. Postupně bylo upozorněno 232 vývozců a další jsou upozorňováni na tuto povinnost na základě informací získaných především od Generálního ředitelství cel.
Zodpovědným orgánem pro vydávání vývozních povolení je Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu. Spolupracujícími orgány při posuzování jednotlivých žádostí o vývozní povolení jsou Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a zpravodajské služby, která vydávají svá stanoviska z pohledu své působnosti, Generální ředitelství cel, které je ze zákona kontrolním orgánem a také Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické a biologické položky.
Jedním z klíčových prvků systému kontroly exportu zboží a technologií dvojího užití je spolupráce s podnikatelskou sférou. Vývozci a zejména výrobci jsou spolu se státními orgány spoluodpovědnými za účinnost kontrolního systému. Výměna informací o aplikaci systému vývozních kontrol probíhá především formou konzultací při běžném styku žadatelů s Licenční správou Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci procesu vyřizování jejich žádostí. Vývozci mají možnost získat ucelené a aktuální informace na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu nebo na seminářích jím pořádaných. I v březnu 2011 Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu uspořádala ve spolupráci s Českou agenturou na podporu obchodu seminář (70 účastníků) na téma Kontrola exportu dvojího užití – nová legislativa v praxi, který navázal na semináře pořádané v předešlých letech.
13 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
V roce 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo v oblasti zboží a technologií dvojího užití celkem 303 rozhodnutí, z toho:
281 udělených povolení k vývozu do 49 zemí,
8 neudělených vývozních povolení,
14 usnesení o zastavení správních řízení (podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.)
Kromě toho Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo v 15 případech stanoviska k žádostem vývozců o předběžné prověření možnosti vydání povolení a v 1 případě k posouzení potřeby žádat o povolení.
K největším odběratelům v roce 2011 patřily Ruská federace (48x), Čína (35x), Írán (35x), Indie (22x), Turecko (19x), Saúdská Arábie (11x), Srbsko (10x), Bosna a Hercegovina (10x) a Ukrajina (7x).
Nejčastěji vyváženými položkami v roce 2011 byly
• strojírenské výrobky (obráběcí stroje včetně náhradních dílů, zařízení Nanospider vč. příslušenství),
• z chemického průmyslu především kyanid sodný a draselný, krasol (kapalný polybutadién s koncovými –OH skupinami) a kyselina fluorovodíková, uhlíková a aramidová vlákna,
• rastrovací elektronové mikroskopy,
• detekční trubičky, detekční papírky bojových chemických látek,
• ochranné plynové masky.
V roce 2011 byly provedeny další registrace k využití Všeobecného vývozního povolení Společenství (příloha č. II nařízení Rady č. 428/2009) do sedmi určených zemí pro 15 firem, a celkem tak může vyvážet na základě všeobecného vývozního povolení 66 firem.
14 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______1.4 Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO
V následující tabulce je uveden přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO za období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 spolu s úkony, na základě kterých byly tyto příjmy uskutečněny:
Počet provedených Příjmy ze správních úkonů Správní úkon správních úkonů (v Kč) Povolení obchodu s vojenským 45 900 000 materiálem (poplatek na účet - 20 000 Kč) Licence – vojenský materiál 1 730 1 730 000 (poplatek - kolek 1 000 Kč) Povolení – civilní zbraně a střelivo 1 481 740 500 (poplatek - kolek 500 Kč) Povolení – pyrotechnika 80 40 000 (poplatek - kolek 500 Kč) Povolení – mezinárodní kontrolní 281 140 500 režimy (poplatek - kolek 500 Kč) Povolení – mučící nástroje 14 7 000 (poplatek – kolek 500 Kč) Pokuta za správní delikt (na účet) 20 208 000 Kopie stran ze správních spisů 340
Příjmy celkem 3 766 340
Poznámka: Od poplatku je osvobozeno vydání licence na vývoz a dovoz vojenského materiálu, civilních zbraní a střeliva pro účel výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu a dovozu vzorků a dovozu pyrotechnických výrobků pro účel výstav, předvedení a bezúplatného dovozu vzorků.
15 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______1.5 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly
1.5.1 Ministerstvo zahraničních věcí
Role a postavení Ministerstva zahraničních věcí (MZV) při kontrole vývozu vojenského materiálu vyplývají ze Zákona č. 38/1994 Sb., který explicitně definuje stanovisko MZV jako závazné. MZV je tímto zákonem stanovena povinnost dbát o to, že udělené licence a následný vývoz vojenského materiálu nebudou v rozporu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky, a to zejména závazky vyplývajícími z vyhlášených mezinárodních smluv a členství České republiky v mezinárodních organizacích.
Zahraničněpolitický zájem obsahuje v případě vývozů zbraní sérii aspektů bezpečnostně-politických, lidskoprávních, humanitárních a dalších. Politika v této oblasti vychází z komplexního posuzování exportů celým aparátem MZV, včetně aktivního zapojení zastupitelských úřadů, který také využívá konzultací s partnery v EU a dalšími mezinárodními aktéry. Základním předpokladem je, aby vývoz proběhl v souladu s mezinárodními kontrolními režimy a právním řádem dovážející země. Další rovinou je minimalizace rizika, že vývoz bude realizován jinak, než jak je deklarováno a garantováno v dokumentaci. Tato rizika spojená s případnou kriminální aktivitou a případným dalším šířením vyváženého materiálu (záměrným či nezáměrným) jiným uživatelům než těm, kteří jsou uvedeni v dokladu o konečném užití, pečlivě zkoumají také ostatní státní orgány zapojené do licenčního řízení.
Ministerstvo zahraničních věcí během hodnotícího procesu, na kterém se podílí vždy několik odborů ministerstva, komplexně posuzuje každý případ exportu vojenského materiálu do zemí konečného užití mimo EU, situaci v zemi konečného užití, subjekt konečného uživatele i zahraničního smluvního partnera a rovněž deklarovaný způsob konečného užití zboží. MZV přihlíží k dalším okolnostem a dopadům, které by dodávka mohla mít na stav a zhoršení situace lidských práv v zemi příjemce, na vnitřní bezpečnostní situaci v zemi či na narušení regionální rovnováhy a celkovou situaci v regionu. Jasným vyjádřením základních hledisek je osm kritérií Společné pozice Rady 2008/944/SZBP, o které tato Zpráva pojednává v kapitole 2.1.1. MZV posuzuje žádosti o vývozní licence vždy podle země skutečného konečného užití vojenského materiálu, i když je zboží vyváženo přes území dalšího státu, např. členské země EU.
Výše uvedená kritéria a ověřování předkládané dokumentace jsou vyhodnocována v úzké spolupráci ústředí Ministerstva zahraničních věcí v Praze a zastupitelských úřadů s působností v zemi deklarovaného uživatele. Tento proces je v některých případech časově poměrně náročný, zejména v případech, kdy Česká republika nemá v zemi své zastoupení formou rezidentní ambasády. MZV je v souladu se Zákonem č. 38/1994 Sb. v těchto případech nuceno žádat o prodloužení dvacetidenní lhůty k předložení závazného stanoviska. Stále více se také rozvíjí systém vzájemných formálních i neformálních konzultací s ostatními členskými státy EU. MZV se snaží čím dál více formou
16 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______preventivního dialogu a komunikace s vývozci předcházet podání žádostí o exportní licence, které by byly pro ministerstvo jednoznačně neprůchodné. Tímto způsobem se nejen snižuje administrativní zátěž státního aparátu, ale také riziko zbytečně vynaložených nákladů na straně exportérů. Současně se tím snižuje i riziko vzniku případných soudních sporů. MZV ve spolupráci se zastupitelskými úřady při formulaci svých souhlasných stanovisek k žádostem o vývozní licence využívá možnosti stanovit post-licenční kontrolní podmínky, které nejen snižují riziko možného porušení kritérií Společné pozice Rady 2008/944/SZBP, ale vytváří tlak na stranu konečného uživatele, aby se choval transparentněji a zodpovědněji při nakládání s dováženým vojenským materiálem.
Systém využívání preventivního dialogu a komunikace s exportéry i možnost vývozců vznést předběžný dotaz formální cestou vedl v uplynulých letech k významnému snížení počtu zamítnutých žádostí o udělení licencí k vývozu vojenského materiálu z důvodu nesouladu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky. MZV v rámci kontaktů s exportéry i zástupci zájmových sdružení otevřeně deklaruje svůj postoj k jednotlivým teritoriím potencionálního vývozu, informuje o existenci zbrojních embarg a dalších restriktivních opatřeních i pohledu ministerstva k exportům jednotlivých kategorií vojenského materiálu. Exportéři tak mají obvykle dostatek informací k tomu, aby mohli zvážit, zda má v tom kterém konkrétním případě smysl podávat žádost o licenci k vývozu.
V dvoustupňovém systému kontroly exportu vojenského materiálu zaujímá v souladu s českou legislativou MZV stanovisko také k žádostem o povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. V obecné rovině MZV vychází primárně z premisy, že splňuje-li žadatel zákonem stanovené podmínky, neexistuje zpravidla z hlediska zahraničněpolitických zájmů ČR důvod pro nevydání povolení. V roce 2011 MZV ze zahraničněpolitického hlediska nezaujalo negativní stanovisko k žádné žádosti o povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem.
Nedílnou součástí posuzování žádosti o povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem je jeho teritoriální zaměření. MZV v roce 2011 neudělilo souhlas s povolením, resp. omezilo teritoriální platnost povolení o ta teritoria, která byla předmětem zbrojního embarga ze strany mezinárodního společenství, a o země, které svou politikou ohrožují mezinárodní či regionální bezpečnost nebo zahraničněpolitické zájmy ČR, případně jejích spojenců1. MZV například částečně přehodnotilo svoji politiku neudělování teritoriálních povolení pro Arménii a Ázerbajdžán s tím, že v současnosti uděluje povolení pouze pro vývoz vojenského materiálu nezbraňového a nesmrtícího charakteru. Ve stejné logice také posuzuje konkrétní žádosti o licenci tak, aby to neodporovalo embargu OBSE z roku 1992. S ohledem na existenci restriktivních opatření a zahraničněpolitický zájem neudělovalo v roce 2011 MZV souhlas s povolením k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem pro Sýrii, Barmu, Somálsko, Bělorusko, Kubu, Severní Koreu, Eritreu a Zimbabwe.
1 Tuto problematiku řeší také kapitola č. 5 – Mezinárodní zbrojní embarga.
17 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
MZV se v roce 2011 spolu s ostatními aktéry intenzivně podílelo na novelizaci Zákona č. 38/1994 Sb. v kontextu povinnosti České republiky implementovat do svého právního řádu ustanovené směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství.
MZV se i díky intenzívní komunikaci s podnikatelským sektorem snaží zřetelněji definovat průsečík zahraničněpolitických zájmů České republiky a zájmu státu i soukromého sektoru na rozvoji exportní relace. MZV si je vědomo skutečnosti, že vojenský materiál i zbraně pro civilní užití patří tradičně mezi významné vývozní komodity českého průmyslového sektoru disponující často vysokou přidanou hodnotou, mající v řadě případů významnou roli pro regionální ekonomiku a současně potenciál k rozvoji české vědy a výzkumu.
V rámci spolupráce při zajišťování kontroly vývozu zboží dvojího užití dává MZV svoje stanoviska ze zahraničněpolitického hlediska i k žádostem o vývozní povolení pro toto zboží.
1.5.2 Ministerstvo vnitra
Úloha a postavení Ministerstva vnitra (MV) při kontrole a vývozu vojenského materiálu vyplývají ze Zákona č. 38/1994 Sb. Z tohoto zákona vyplývá pro MV povinnost vyjadřovat se pro MPO ve stanovené lhůtě ke všem žádostem o vydání povolení a udělení licence k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem z pohledu veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva a vydává k nim závazná stanoviska.
Při vydávání závazných stanovisek MV úzce spolupracuje se zpravodajskými službami a Policií ČR, od kterých získává informace důležité pro posouzení žádosti. Následně provádí jejich analýzu, posuzuje jejich relevantnost a teprve poté zpracuje závazné stanovisko pro MPO. Aby byla zajištěna rovnost všech žadatelů, vydalo Ministerstvo vnitra interní předpis, kterým se stanoví postup při vydávání vyjádření a při poskytování informací pro MPO. V případě potřeby je samozřejmostí, že jsou získané informace diskutovány a vyhodnocovány pracovníky MV se subjektem, který informace poskytl. Teprve následně zpracuje MV závazné stanovisko, které musí být zejména v negativním případě řádně odůvodněno. Všechna závazná stanoviska MV zpracovává ihned po obdržení podkladů od zpravodajských služeb a Policie ČR, a to ve lhůtách stanovených Zákonem č. 38/1994 Sb.
Úloha a postavení MV při kontrole vývozu materiálu dvojího použití vyplývají ze Zákona č. 594/2004 Sb. Z tohoto zákona vyplývá pro MV povinnost vyjadřovat se pro MPO ve stanovené lhůtě ke všem žádostem o vydání vývozního povolení z pohledu bezpečnostních zájmů České republiky. Při tomto spolupracuje obdobným způsobem jako u zahraničního obchodu s vojenským materiálem s Bezpečnostní informační službou a Policejním prezidiem ČR.
18 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
MV velice pozitivně hodnotí jednání uskutečňovaná 1x týdně na MPO za účasti všech dotčených subjektů, na kterých jsou rozebírány jednotlivé žádosti podávané na MPO v souladu se shora uvedenými zákony.
1.5.3 Ministerstvo obrany
Působnost Ministerstva obrany (MO) v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dána Zákonem č. 38/1994 Sb. Ministerstvo obrany se v rámci dvoustupňového národního kontrolního mechanismu v oblasti prvního kontrolního stupně podle § 6 odst. 2 zákona, vyjadřuje k žádostem právnických osob o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. V rámci druhého kontrolního stupně podle § 16 odst. 1 písm. c) zákona se MO vyjadřuje k žádostem držitelů povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem o udělení licence k jednotlivým obchodním případům, jejichž předmětem je významný vojenský materiál. MO předkládá žádosti Licenční správa MPO.
V rámci řízení o žádosti o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem vydává MO závazné stanovisko z hlediska zabezpečování obrany České republiky.
V roce 2011 MO obdrželo celkem 60 žádostí, z toho 48 bylo žádostí o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a ve 12 případech se jednalo o rozšíření již vydaných povolení. Ve všech případech vydalo MO souhlasné stanovisko.
V rámci řízení o žádosti o vydání licence k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem vydává MO závazné stanovisko z hlediska zajišťování obrany České republiky. Stanovisko MO je vyžadováno, pokud jde o významný vojenský materiál podle § 20 Zákona č. 38/1994 Sb.
V roce 2011 MO obdrželo celkem 145 žádostí o stanovisko k zahraničnímu obchodu s významným vojenským materiálem, podaných 30 subjekty. Z toho bylo 58 žádostí o stanovisko k dovozu, 5 žádostí o dovoz služby, 4 žádosti o stanovisko k dovozu a následnému vývozu, 1 žádost k dovozu a vývozu bez pohybu přes území ČR, 72 žádostí o stanovisko k vývozu a 1 žádost k vývozu služby. Ve 3 případech byla MO doručena žádost o prodloužení doby platnosti již vydané licence. Ve všech případech vydalo MO souhlasné stanovisko. Jedna žádost byla zaslána přímo firmou, tuto žádost MO nevyřizovalo.
Z hlediska komoditního rozsahu se jednalo o: tanky a obrněnou techniku; vojenská vozidla; leteckou techniku; ženijní techniku; velkorážní výzbroj a její náhradní díly; raketovou techniku; kryptografická zařízení; ruční palné zbraně a velkorážní munici.
Z hlediska teritoriálního se jednalo o tyto státy: Afghánistán 1x, Belgie 1x, Bulharsko 8x, přes Bulharsko do Afghánistánu 1x, Dánsko 3x, Etiopie, 1x, Francie 1x, Itálie 5x, Jemen 4x, Kazachstán 1x, Keňa 1x, Litva 1x, Maďarsko 10x, Německo 13x, Nigérie 1x, Norsko 10x, Pákistán 1x, Peru 1x, Polsko
19 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
8x, Rakousko 2x, Slovensko 32x, přes Slovensko do Egypta 1x, Slovinsko 3x, Spojené arabské emiráty 1x, Srbsko 2x, Švédsko 3x, Švýcarsko 2x, Thajsko 1x, Ukrajina 7x, USA 8x, Velká Británie 4x, Vietnam 3x, z Afghánistánu do USA a zpět 1x, z Bulharska do Etiopie 1x, z Rumunska do Nigérie 1x.
MO má postup pro vydání stanovisek k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem stanoven vnitřním předpisem. V rámci řízení se k němu vyjadřují odpovědné útvary MO. V dílčích stanoviscích těchto útvarů jsou mimo hlediska zabezpečování obrany České republiky zohledněny i mezinárodní závazky vyplývající z členství ČR v NATO, EU, OSN a OBSE a dále kritéria uvedená ve Společném postoji Rady EU 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu a v neposlední řadě i závazky vyplývající z nutnosti dodržovat ustanovení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (publikované pod č. 94/2003 Sb.m.s.) a Vídeňského dokumentu 1999.
1.5.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel
Celní orgány dohlížejí, zda je obchod s vojenským materiálem prováděn pouze právnickými osobami, kterým bylo uděleno povolení podle Zákona č. 38/1994 Sb., a zda je prováděn v rozsahu a za podmínek stanovených vydanými licencemi. Celní správa ČR dále provádí kontrolu vývozu zboží dvojího užití podle Zákona č. 594/2004 Sb. V roce 2011 došlo k vývozu 1946 položek zboží dvojího užití, na které bylo vydáno MPO individuální vývozní povolení nebo bylo použito všeobecné vývozní povolení.
Pro zabezpečení dohledu poskytuje MPO v míře nezbytně nutné Generálnímu ředitelství cel (GŘC) údaje o licencích udělených pro obchod se zbraněmi, vojenským materiálem a se zbožím dvojího užití. GŘC poskytuje MPO zpětně údaje vzniklé při činnosti celních úřadů a vztahující se k využívání licencí.
Za období 1. ledna 2011 až 31. prosince 2011 jsou evidovány v databázi GŘC následující počty vývozů a položky zboží, které se vztahují k problematice vojenského materiálu:
20 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
Číslo Počet Popis HS vývozů Tanky a jiná bojová obrněná vozidla, motorová, též vybavena zbraněmi, a části 8710 92 a součásti těchto vozidel Balóny a vzducholodě, kluzáky, rogalla a ostatní bezmotorové prostředky pro 8801 21 létání (letouny) Ostatní letadla (např.: vrtulníky, letouny), kosmické lodě (včetně družic) 8802 124 a balistické a kosmické nosné rakety 8803 Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo 8802 1707 Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky, jejich části 8804 a součásti a příslušenství 600
Letecké katapulty a podobné přístroje a zařízení, přístroje a zařízení pro 8805 přistávání aerodynů na letadlové lodi a podobné přístroje a zařízení, pozemní 21 přístroje pro pozemní výcvik a jejich části a součásti 9301 Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307 73 9302 Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304 606 9303 Ostatní střelné zbraně a podobná zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně 489 Ostatní zbraně (např.: pušky, karabiny a pistole na pero…), vyjma sečných 9304 114 a bodných zbraní čísla 9307 9305 Části, součásti a příslušenství výrobků čísel 9301 až 9304 586 Bomby, granáty, torpéda, miny, řízené střely a podobné válečné střelivo a jejich 9306 části a součásti, náboje a podobné střelivo a jejich části a součásti, včetně broků 530 všech druhů a nábojových krytek
Mnoho položek kombinované nomenklatury se dělí na další podpoložky pro civilní potřebu a ostatní, kam lze obecně zařadit blíže nespecifikované zboží.
V roce 2011 bylo zjištěno, že ve dvou případech bylo vyvezeno zboží, na které se vztahovalo ustanovení § 10 a odst. 4 Zákona č. 228/2005 Sb., bez vývozní licence. V oblasti vojenského materiálu byl zjištěn jeden případ vývozu vojenského materiálu, kde bylo zahájeno trestní řízení. Dále bylo Celní správou ČR zjištěno, že v roce 2011 došlo ve čtyřech případech k porušení Zákona č. 594/2004 Sb.
1.5.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) jako ústřední orgán státní správy zabezpečuje úkoly vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), z Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) a z Úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC). SÚJB jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické a biologické položky v rámci své kompetence a v souladu se zákony č. 18/1997
21 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícícího záření (atomový zákon) a o změně a o doplnění některých zákonů, v platném znění, č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, v platném znění, a č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, v platném znění, vykonává státní dozor nad chemickými, biologickými a radioaktivními látkami a jadernými materiály a kontrolu povinností vyplývajících z nakládání s nimi.
Z hlediska kontrolovaných položek v kompetenci SÚJB patří do kategorie vojenského materiálu pouze chemické látky seznamu 1 podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní (vysoce nebezpečné látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). V roce 2011 nebyl v ČR realizován žádný vývoz těchto chemických látek.
V oblasti kontroly vývozu dalších chemických látek sledovaných Úmluvou o zákazu chemických zbraní byly v roce 2011 z ČR vyváženy látky seznamu 2 a seznamu 3 této Úmluvy (nebezpečné látky, resp. méně nebezpečné látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). Z chemických látek seznamu 2 byl realizován vývoz do Polska jedné chemické látky, která je součástí přípravku pro nehořlavou úpravu tkanin. Chemické látky seznamu 3 byly vyváženy především do zemí EU (Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko, Litva, Francie a Německo). Mimo země Evropské unie byly chemické látky seznamu 3 vyváženy do Srbska a Bosny a Hercegoviny. Sledování vývozu chemických látek podle seznamu Úmluvy o zákazu chemických zbraní i do zemí EU je nezbytné z důvodu deklarování těchto údajů Technickému sekretariátu Organizace pro zákaz chemických zbraní.
V rámci kontroly vývozů a dovozů jaderných položek vydal SÚJB v roce 2011 celkově 229 rozhodnutí v oblasti povolování k dovozu/vývozu jaderných materiálů, vybraných položek a položek dvojího užití v jaderné oblasti podle § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb. Z tohoto počtu bylo vydáno pro dovoz/vývoz jaderných materiálů 5/15 povolení, pro dovoz/vývoz vybraných položek 4/2 povolení a pro dovoz/vývoz položek dvojího užití v jaderné oblasti 26/145 povolení. Pro vývoz a zpětný dovoz jaderných materiálů bylo vydáno 7 povolení a pro vývoz a zpětný dovoz položek dvojího užití v jaderné oblasti 6 povolení. Jedno povolení bylo vydáno pro dovoz a zpětný vývoz položek dvojího užití v jaderné oblasti. V sedmnácti případech vydal SÚJB změnu podmínek rozhodnutí v oblasti dovozu/vývozu jaderných položek. V jednom případě bylo usnesením SÚJB zastaveno správní řízení z důvodu zpětvzetí žádosti žadatelem. V roce 2011 nebylo vydáno žádné rozhodnutí, které by nepovolilo činnost stanovenou § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb.
V roce 2011 došlo k vývozu několika vysoce rizikových biologických agens z ČR. Konkrétně se jednalo o vývoz viru influenzy drůbeže H5N1 (A/H5N1/Indonesia/05/2005) firmou Barter BioScience s.r.o. do Rakouska za účelem testování ověření kvality vakcinačního produktu. Dále byly vyvezeny veterinární vakcinační prostředky proti vzteklině, klasickému moru prasat a newcastleské chorobě drůbeže firmy Bioveta a.s. jak do zemí EU (Bulharsko, Litva, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Slovensko) tak mimo EU (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Filipíny, Chorvatsko, Moldávie, Pákistán, Srbsko, Kosovo, Sýrie). V rámci vědecké spolupráce byly vyvezeny kmeny bakterie Francisella tularensis do Španělska
22 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
(Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i.) a kmeny viru západní nilské horečky do Německa a Nizozemí (Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.).
1.5.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu
Pro efektivní výkon kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem je nezbytná spolupráce a koordinace mezi všemi zainteresovanými složkami státní správy – Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a zpravodajskými službami.
Jedním z cílů snahy o co nejtransparentnější systém kontroly exportu je seznámit veřejnost (zejména novináře a pracovníky nevládních organizací na straně jedné a zástupce výrobců a obchodníků s vojenským materiálem na straně druhé) s principy a postupy kontroly, které vyplývají z průběžné adaptace národního systému na standardy ve vyspělých zemí Evropské unie. K tomuto účelu jsou publikovány výroční zprávy dostupné veřejnosti jak v české tak i v anglické podobě.
Za účelem zvýšení transparentnosti procesu udělování nebo naopak zamítání licencí v roce 2011 MZV průběžně komunikovalo s hlavními neziskovými organizacemi zabývajícími se monitoringem obchodu s vojenským materiálem a jeho kontrolou ze strany kompetentních orgánů ČR. MZV se takto snaží o co největší transparentnost směrem k odborné i široké veřejnosti.
MZV se během roku 2011 aktivně podílelo na aktivitách EU v otázce kontroly exportu konvenčních zbraní ve třetích zemích. Zástupci MZV se účastnili tzv. outreach projektů zaměřených na podporu přijetí Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty), studijních seminářů organizovaných EU pro země regionu západního Balkánu i pravidelných setkání se zástupci neziskového sektoru a odborné veřejnosti pořádaných v rámci pracovní skupiny Rady pro kontrolu obchodu s konvenčními zbraněmi COARM.
MZV zůstává nadále otevřené držitelům povolení, kteří přicházejí konzultovat své podnikatelské záměry.
2. Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní 2.1 Evropská unie
Česká republika, podobně jako všechny členské státy v rámci Evropské unie, dlouhodobě respektuje základní principy Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, mezi které v oblasti kontroly exportu mimo jiné patří zodpovědný přístup k vývozu vojenského materiálu a vůle omezit a eliminovat riziko nekontrolovatelného šíření zbraní. Česká legislativa regulující obchod se zbraněmi
23 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______a vojenským materiálem byla v uplynulých letech novelizována tak, aby byla uvedena v soulad s relevantním právním rámcem EU, zejména s požadavky vyplývajícími ze Společného postoje Rady 2008/944/SZBP a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství.
2.1.1 Společný postoj Rady 2008/944/SZBP
V roce 2008 přijala Rada ministrů zahraničí členských států EU Společný postoj 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu. Tento dokument obsahuje ve svém druhém článku osm kritérií, podle kterých je v členských státech hodnocen každý vývoz zbraní. Jedná se o osm kritérií, která v roce 1998 přijaly státy EU jako politicky závazný Kodex chování EU při vývozu zbraní2. Společný postoj Rady 2008/944/SZBP dále v několika článcích obsahuje přeformulovaná Operativní ustanovení, která byla rovněž součástí Kodexu chování EU.
Přijetí osmi společných kritérií, která státy zvažují při svém rozhodování o žádostech o exportní licence, ve formě právně závazného Společného postoje vnímá EU jako signál partnerům i evropské veřejnosti, kterým dokazuje důležité místo problematiky kontroly vývozu zbraní na evropské agendě.
Společný postoj není, narozdíl od instrumentů prvního pilíře EU (Smlouvou o založení Evropského společenství), přímo použitelný v právních řádech členských států a také nespadá pod jurisdikci Evropského soudního dvora, avšak dle čl. 15 Smlouvy o Evropské unii „Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky byly v souladu se společnými postoji.“ Z tohoto důvodu některé členské státy a Česká republika mezi nimi, již během roku 2009 implementaci principů Společného postoje 2008/944/SZBP3 zohlednily při novelizaci své národní legislativy.
Ministerstvo zahraničních věcí v praktické rovině nezaznamenalo výraznou změnu politiky kontroly exportu zbraní, neboť již v minulých letech byly veškeré vývozy hodnoceny s ohledem na kritéria Kodexu chování EU. Bezesporu však povýšení Kodexu chování EU při kontrole exportu zbraní na Společný postoj EU a provázání jeho zásad do národní legislativy znamená posílení a vyšší transparentnost českého kontrolního systému a jeho plnou integraci do unijního rámce.
Základní principy společného přístupu států EU definované osmi kritérii lze popsat následovně:
2 EU Code of Conduct on Arms Exports. Vžitý český překlad neodpovídá přesně významu, neboť Kodex pokrývá nejen oblast zbraní, ale celou oblast vojenského materiálu. 3 Řada členských států (například Německo) zavedla do své legislativy již dříve kritéria Kodexu chování EU.
24 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
1. mezinárodní závazky členských států EU (sankce RB OSN, EU/ES, OBSE, dohody o non-proliferaci atd.);
2. respektování lidských práv v zemi konečného určení (nově je ve Společném postoji 2008/944/SZBP také zmiňováno respektování mezinárodního humanitárního práva);
3. vnitřní situace v zemi konečného určení;
4. zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability;
5. národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích zodpovídají, a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých;
6. chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména vztah k terorismu;
7. existence rizika, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než deklarovanému uživateli nebo znovu vyvezen za nežádoucích podmínek;
8. kompatibilita vývozu s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země.
Výše uvedená kritéria, jejich rozšířený text i komentář a doporučené postupy výkladu obsažené v Uživatelské příručce tvoří poměrně detailní popis společného přístupu k exportní politice v oblasti konvenčních zbraní. Každá žádost o licenci je v České republice hodnocena také podle těchto kritérií4.
Členské státy učinily v rámci skupiny COARM mnohé kroky ke sjednocení výkladu a ke zvýšení transparentnosti v oblasti kontroly exportu. Na základě povinností vyplývajících z Kodexu a dvanácti operativních ustanovení přijatých spolu s Kodexem začala publikace Výroční zprávy EU o exportu zbraní (8. ustanovení) či praktické sdílení interpretace kritérií Kodexu a informování se o žádostech o licence, které byly zamítnuty (3. ustanovení).
Vliv třetího operativního ustanovení je patrně nejvýraznějším hybatelem diplomatické korespondence mezi členy pracovní skupiny COARM. Zprávu o odmítnutí žádosti o vývoz vojenského materiálu (denial) členské státy předepsaným způsobem notifikují všem ostatním členským zemím. Tyto informace jsou, vzhledem k jejich možné zneužitelnosti k obchodní výhodě, drženy ve vyhrazeném režimu.
Databáze odmítnutých licencí je sekretariátem Rady pravidelně aktualizována a hodnotitelské orgány států EU při posuzování každé licence v této databázi ověřují, zda v minulosti jiný stát už podobný případ nevyhodnotil jako odporující kritériím Kodexu. V případě, že databáze obsahuje platnou informaci o odmítnutí „v zásadě identické transakce5“ jakýmkoli členským státem, je povinností hodnotícího státu žádost o licenci konzultovat se státem, který dříve podobnou transakci zamítl.
4 V některých případech, např. u kritérií 3 či 7, bývá problematické územní vymezení platnosti jednotlivých kritérií. MZV sleduje propustnost hranic i ohraničení problematických oblastí v jednotlivých zemích s tím, že logickou jednotkou, na kterou se omezení vztahuje, je ve většině případů stát. 5 „V zásadě identickou transakcí“ se většinou rozumí transakce, ve které je shodný konečný uživatel a obdobný dodávaný materiál.
25 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
Pokud konzultace prokáže, že jde o případ „v zásadě identický“, je žádost o licenci zamítnuta. Eventuelní udělení licence i přes potvrzující výsledek případné konzultace (undercut) členský stát notifikuje ostatním spolu s podrobným vysvětlením svého postupu.
Společný postoj Rady 2008/944/SZBP měl být v souladu s ustanovením čl. 15 aktualizován tři roky po svém přijetí , tedy v roce 2011. V roce 2011 byla nicméně příprava aktualizace Společného postoje Rady teprve zahájena a konečné rozhodnutí o změnách stávající úpravy nelze očekávat dříve než v roce 2012.
2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU
Důležitým dokumentem, který vzniká v rámci jednání skupiny COARM, je Uživatelská příručka ke Společnému postoji 2008/944/SZBP. Tento text je od svého prvního vydání v roce 2003 neustále průběžně doplňován. V první polovině roku 2008, za slovinského předsednictví, byla Uživatelská příručka doplněna o krátkou analýzu technické schopnosti konečného uživatele pracovat s dodávaným materiálem (strany 70-71 anglického textu, část interpretující páté kritérium).
Uživatelská příručka upřesňuje komunikaci mezi členskými státy, odkazuje na osvědčené postupy při vydávání licencí, podrobněji vysvětluje kritéria 1 (mezinárodní závazky členských států EU), 2 (respektování lidských práv v zemi určení), 3 (vnitřní situace v zemi jako výsledek existence napětí nebo ozbrojeného konfliktu), 4 (zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability), 5 (národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích zodpovídají, a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých), 6 (chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména vztah k terorismu), 7 (riziko, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než deklarovanému uživateli či znovu vyvezen za nežádoucích podmínek) a 8 (kompatibilita vývozu s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země) Společného postoje 2008/944/SZBP a definuje způsob, jakým členské státy přispívají do Výroční zprávy EU vzniklé na základě článku 8 Společného postoje 2008/944/SZBP.
Nejtěžším úkolem při zpracovávání Uživatelské příručky je nalezení kompromisu mezi vyjádřením zahrnujícím všemožné aspekty kritérií a nutností prakticky aplikovat toto detailní rozvinutí na každý případ. Členské státy se v přístupu různí, některé zastávají komplexní vyjádření, jiné preferují stručnější verzi. Česká republika se nebrání složitějším a komplexnějším formulacím, avšak chápe komplikace spojené s nárůstem hodnocených aspektů.
2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí
Mnohé členské země EU, ale i jiné země s rozvinutými systémy kontroly exportu, se snaží nejrůznějšími způsoby podporovat kontrolní mechanismy dalších zemí. Tyto aktivity mají formu
26 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______bilaterální či jsou realizovány v rámci mezinárodních organizací. EU realizovala v roce 2011 na základě rozhodnutí Rady 2009/1012/SZBP projekt čtyř studijních seminářů na téma kontroly exportu konvečních zbraní pro 3 státy regionu západního Balkánu (Chorvatsko, Černá hora, FYROM) a rovněž regionální semináře s účastí expertů členských států EU. Na úrovni EU probíhal rovněž politický dialog k otázkám exportu zbraní a vojenského materiálu s dalšími státy, například USA, Rusko.
2.1.4 Pozice ČR v rámci EU
Česká republika se aktivně zapojuje do systému společných standardů EU pro kontrolu zahraničního obchodu s konvenčními zbraněmi. V souladu s pravidly obsaženými ve Společném postoji Rady 2008/944/SZBP konzultuje Česká republika denialy vydané jednotlivými členskými státy EU. Vedle toho probíhají s partnerskými státy v rámci EU neformální konzultace, jak v rámci jednání pracovní skupiny COARM, tak prostřednictvím telefonické či e-mailové komunikace.
Přes sdílení poměrně detailních informací o licenčních mechanismech a jejich praktické aplikaci, které charakterizuje současnou spolupráci v rámci skupiny COARM, zůstávají exportní politiky jednotlivých členských států rozdílné, podobně jako se mohou lišit jejich názory na politiku EU k různým částem světa. Toto vše je dáno historickými důvody, tradičními postupy, ale i obchodními příležitostmi a vztahy vzniklými v moderní době.
Také Česká republika má ve srovnání s ostatními členskými státy svá specifika. Jak vyplývá ze srovnání českých vývozů s vývozy dalších zemí, které přispěly do třinácté výroční zprávy EU pro rok 20106, existují destinace (mimo území členských zemí EU a NATO), kde ČR představuje objemem uskutečněných vývozů významného exportéra vojenského materiálu ze zemí EU7. Tyto vývozy je třeba vnímat v kontextu výše zmíněných specifik jednotlivých členských zemí a jsou odrazem obchodních aktivit v daném roce. Nelze je považovat za odraz tendencí v zahraničním obchodu s vojenským materiálem.
Bližší informace o charakteru dodaného materiálu v členění dle unijního seznamu lze nalézt ve třinácté Výroční zprávě EU, která byla dne 30. prosince 2011 publikována v oficiálním věstníku EU pod číslem 2011/C382/01.
3. Mezinárodní spolupráce
Kontrole obchodování či obecně transferů vojenského materiálu je věnována velká pozornost rovněž v celosvětovém měřítku. Tato oblast se proto dostává do popředí mezinárodní spolupráce mezi státy a je předmětem jednání na fórech řady mezinárodních organizací. V celosvětovém měřítku objem
6 Evropské údaje o exportech za rok 2011 nejsou v době přípravy této Zprávy k dispozici. 7 Informace o vývozech ze zemí mimo EU, které nejsou vázány Kodexem EU, evropská zpráva o kontrole exportu neobsahuje.
27 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______obchodu se zbraněmi narůstá. Největší problém však nepředstavují legální vývozy důvěryhodným státním subjektům, ale zbraně prodávané nelegálně nestátním polovojenským subjektům, teroristickým skupinám apod. Ty vedou k celkové destabilizaci bezpečnostní situace v některých oblastech – např. v subsaharské Africe.
3.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty)
Projekt celosvětově platné právně závazné smlouvy, která by regulovala obchod s konvenčními zbraněmi, lze datovat přibližně do roku 2003, kdy koalice nevládních organizací zahájila kampaň s názvem Arms Trade Treaty (ATT). Cílem této kampaně bylo nastartovat diskusi na mezinárodních fórech a přesvědčit vlády co největšího počtu zemí o nezbytnosti takovéhoto nástroje pro kontrolu mezinárodního obchodu s vojenským materiálem. Hlavními principy, které by tato právně závazná mezinárodní smlouva měla zahrnovat, jsou: odpovědnost jednotlivých zemí; omezení transferů zbraní v případech, kdy by mohly být zneužity k porušování mezinárodního práva a podpoře organizovaného zločinu a korupce, způsobit ohrožení regionální bezpečnosti, stability a udržitelného rozvoje nebo porušení mezinárodních, regionálních nebo národních závazků; transparentnost; komplexnost kontroly.
Česká republika sjednání ATT podporuje a snaží se napomáhat jejímu prosazování na bilaterální i multilaterální úrovni. V říjnu roku 2005 se na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti v Lucembursku k myšlence ATT přihlásila i Evropská unie jako celek.
Na 61. Valném shromáždění (VS) OSN byla 6. prosince 2006 souhlasným vyjádřením delegací 153 zemí schválena rezoluce č. 61/89 – („Towards an arms trade treaty…“) „Směrem ke smlouvě o obchodu se zbraněmi: zavedení společných mezinárodních norem pro dovozy, vývozy a přesuny konvenčních zbraní“. Touto rezolucí byly členské země zároveň vyzvány, aby předložily své názory na sjednání nové mezinárodní smlouvy regulující obchod konvenčními zbraněmi. Sešlo se přes 100 odpovědí podporujících sjednání ATT, samozřejmě s akcentem na různé obsahové momenty budoucí smlouvy. Odpověď České republiky, připravená v rámci koordinovaného postupu členských zemí Evropské unie, byla začleněna do souhrnu národních zpráv, který Generální tajemník (GT) OSN předložil 1. výboru 62. VS OSN na podzim roku 2007.
Během roku 2008 se scházela 28členná Skupina vládních expertů (GGE – Group of Government Experts), která byla v roce 2009 rozšířena do formy Otevřené pracovní skupiny (OEWG – Open Ended Working Group), posuzující cíle, pole působnosti a parametry eventuální smlouvy. Česká republika zastávala v roce 2009 funkci jednoho z místopředsedů OEWG. Výsledkem složitých jednání GGE a OEWG byla kompromisní závěrečná zpráva pro VS OSN, která otevírala cestu návazným krokům.
Mandát ke svolání Diplomatické konference za účelem sjednání ATT (doslova: „v zájmu podpory účelu a cílů Charty OSN založit nejvyšší možný společný mezinárodní, univerzálně aplikovatelný standard
28 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______pro import, export a transfer konvenčních zbraní“) v roce 2012 v délce čtyř týdnů poskytla rezoluce VS OSN č. 64/48 z 2. prosince 2009. OEWG byl přetvořen v Přípravný výbor (Preparatory Committee) ATT, jenž se v roce 2010 sešel v červenci, v průběhu roku 2011 pak dvakrát, na přelomu února a března a opět v červenci. Přípravný proces vede zkušený vyjednavač, argentinský velvyslanec R. G. Moritán, jenž 14. července 2011 předložil vlastní návrh textu ATT, který, přestože nebyl posuzován, tím méně pak odsouhlasen jako základ pro jednání Diplomatické konference k ATT, je zatím stále jediným konzistentním předobrazem budoucí ATT. Samotná Diplomatická konference k ATT byla svolána do New Yorku v termínu 2. – 27. července 2012.
Dle názoru České republiky by ATT měla právně závazným způsobem upravovat obchod s veškerými konvenčními zbraněmi a příslušnou municí ve všech jeho formách, tedy včetně reexportu, tranzitu, překládky a zprostředkování. Přijetím silného závazného mezinárodně právního nástroje bude možno zaručit legalitu a transparentnost mezinárodního obchodu se zbraněmi.
Evropská unie se Rozhodnutím Rady 2009/42/SZBP „na podporu činností EU s cílem prosazovat mezi třetími zeměmi proces vedoucí ke smlouvě o obchodu se zbraněmi v rámci Evropské bezpečnostní strategie“ aktivně zapojila do přípravy ATT. V letech 2009 až 2011 pak EU uspořádala několik regionálních seminářů a doprovodných akcí v Ženevě a v New Yorku na podporu ATT. Problematika přípravy ATT se stala standardním bodem agendy řady orgánů Rady a Komise EU.
3.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech
Důležitým rámcem aktivit OSN v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní (RLZ) je Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech (dále jen Akční program OSN). Akční program OSN byl schválen v roce 2001. První konference ke zhodnocení implementace cílů mezinárodního společenství v dané oblasti se uskutečnila v roce 2006, druhá hodnotící konference proběhne v roce 2012, přičemž ve dvouleté periodě dochází ke kontrole plnění stanovených cílů a výměně zkušeností v zájmu posílení implementačních mechanismů. Každým rokem je pak VS OSN předkládána zpráva GT OSN k ručním zbraním (spolu se sadou doporučení pro Radu bezpečnosti OSN) a VS OSN tradičně přijímá rezoluce pod názvy „Nezákonný obchod s RLZ ve všech aspektech“ a „Pomoc státům při potlačování nezákonného obchodu s RLZ a při sběru RLZ“.
Předností Akčního programu OSN je definování konkrétních závazků a mechanismů pro zlepšení kontroly RLZ, které mají být uvedeny v život. Tato opatření lze rozdělit podle toho, na jaké úrovni mají být přijata. Jde o úroveň národní, regionální a globální. Na národní úrovni se jedná mj. o přijetí a plnění legislativních norem týkajících se kontroly výroby, vývozu a dovozu RLZ; evidence a sledování pohybu RLZ; ničení nadpočetných RLZ. Opatření na regionální úrovni jsou dobrovolná a jsou
29 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______zaměřena na zvýšení vzájemné transparence. Mohou též zahrnovat regionálně závazná moratoria na výrobu, dovoz a vývoz RLZ, s cílem zabránit jejich nežádoucímu hromadění v daném regionu či oblasti. Na globální úrovni se jedná především o spolupráci v boji proti nezákonnému obchodování.
Veškerá opatření tvoří součást úsilí mezinárodního společenství zaměřeného na předcházení konfliktům, kde jsou RLZ zneužívány, a na řešení těchto konfliktů. Jde přitom zejména o demobilizační, demilitarizační, odzbrojovací a konsolidační projekty zacílené na bojovníky, kteří byli do konfliktu zapojeni. Klíčovým prvkem je samozřejmě likvidace RLZ v konflikty postižených oblastech.
Součástí naplňování opatření Akčního programu OSN je rovněž „Mezinárodní nástroj umožňující zemím identifikovat a sledovat včas a spolehlivým způsobem nedovolený obchod s ručními a lehkými zbraněmi“ (zkráceně Mezinárodní nástroj sledování / ITI), který byl přijat v roce 2005 jako politicky závazný dokument.
EU podporuje Akční program OSN formou projektů spolupráce na základě specifických rozhodnutí Rady. Jedním z opatření Evropské unie ve vztahu k nelegálnímu šíření RLZ se stala klauzule zakazující nelegální hromadění a šíření ručních a lehkých zbraní. Klauzule je počínaje 8. prosincem 2008 závaznou součástí mezinárodních dohod Evropské unie se třetími zeměmi. Cestou Společných akcí Rady Evropské unie je řešena rovněž otázka zamezení nezákonné přepravy RLZ vzduchem (letecky), nově též po moři.
V rámci implementace Akčního programu OSN je ČR aktivním účastníkem úsilí mezinárodního společenství zamezit nezákonnému obchodování s RLZ a jejich nekontrolovanému šíření a hromadění. Na národní úrovni se jedná zejména o posilování legislativních norem týkajících se regulace držení, nošení a evidence RLZ; kontroly výroby, vývozu, dovozu, převozu a převodu RLZ k prevenci ilegální činnosti, včetně právních postihů; označování zbraní při výrobě a dovozu; uchovávání záznamů; likvidaci nadpočetných RLZ. Na úrovni regionální a globální se ČR připojila k iniciativám EU, kromě toho prostřednictvím dobrovolného příspěvku podpořila činnost Kanceláře OSN pro záležitosti odzbrojení (United Nations Office for Disarmament Affairs / UNODA), jenž byl v roce 2009 využit k uspořádání semináře UNODA, zaměřeného na implementaci Mezinárodního nástroje sledování, pro účastníky ze západoafrických zemí. Seminář se konal v ČR ve dnech 14. – 18. září 2009.
3.3 Kazetová munice
Používání kazetové munice přináší velká humanitární rizika. Kontejnery vrhané z letadel či odpalované ze země obsahují větší množství výbušné munice, která vybuchuje před, při nebo po dopadu na zem. Jako zbraň s velkým prostorovým účinkem v případě nevhodného použití nerozlišuje mezi bojovníky a civilním obyvatelstvem. Až 25% kazetové munice po dopadu selže a nevybuchne,
30 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______takže i po ukončení konfliktu pak působí podobně jako protipěchotní miny. Svým vzhledem je atraktivní pro děti (vypadá většinou jako lesklá rolnička), vybuchuje náhodně nebo fyzickým kontaktem, např. při obdělávání půdy.
V únoru 2007 byl konferencí o omezení kazetové munice zahájen tzv. „proces z Oslo“. Celkem 46 zemí (včetně ČR a dalších 20 zemí EU) se tehdy dohodlo na tom, že do konce roku 2008 uzavřou právně závazný mezinárodní nástroj, který zakáže používání, výrobu, přesuny a skladování kazetové munice. Úmluva o kazetové munici (Convention on Cluster Munitions / CCM) byla sjednána v Dublinu dne 30. května 2008 a slavnostně otevřena k podpisu v Oslo dne 3. prosince 2008. CCM na místě podepsalo přes 100 zemí, za ČR připojil podpis ministr zahraničních věcí K. Schwarzenberg. CCM vstoupila v platnost 1. srpna 2010 a koncem roku 2011 měla 68 smluvních stran. ČR úmluvu ratifikovala, ratifikační listinu uložila u depozitáře v září 2011 a smluvní stranou CCM se stala 1. března 2012. Armáda ČR v souladu s přijatými závazky kazetovou munici vyřadila a její zbývající zásoby sovětské výroby zlikvidovala již v roce 2010.
Sjednání CCM mimo rámec OSN bylo reakcí na zdlouhavé vyjednávání nového protokolu (Protokol VI) o omezení kazetové munice k Úmluvě o zákazu nebo použití některých konvenčních zbraní (Convention on Certain Conventional Weapons / CCW) pod hlavičkou OSN. Přílišná náročnost závazků ve formě absolutního zákazu kazetové munice odradila od podpisu CCM její hlavní uživatele a výrobce. Úmluva tak fakticky postihuje pouze menší část kazetové munice (cca 10% světového objemu), a to zejména starší produkce. I z tohoto důvodu pokračovala v Ženevě jednání o Protokolu VI k CCW. Ta však koncem roku 2011 navzdory úsilí účastníků zkrachovala, bez naděje na obnovení procesu v dohledné době. Neúspěch byl do značné míry ovlivněn obtížně řešitelnou otázkou kompatibility a komplementarity dvou mezinárodních instrumentů různé náročnosti vztahujících se ke stejnému předmětu právní úpravy.
4. Mezinárodní kontrolní režimy
Česká republika je, podobně jako ostatní průmyslově vyspělé státy, aktivním účastníkem všech významných a pro ČR aplikovatelných mezinárodních kontrolních režimů, zabývajících se zahraničním obchodem s vojenským materiálem, technologiemi a zbožím dvojího užití.
Bezpečnostní rizika, která se ČR takto snaží eliminovat na globální úrovni, vyplývají zejména z možného šíření zbraní hromadného ničení a zboží dvojího použití, z nadměrného hromadění konvenčních zbraní v jednotlivých zemích či regionech a ze zneužití zbraní pro teroristické účely.
Podle zaměření rozlišujeme tyto mezinárodní kontrolní režimy na:
31 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
Zanggerův výbor a Skupinu jaderných dodavatelů8 v oblasti nešíření jaderných zbraní,
Australskou skupinu v oblasti nešíření chemických a biologických zbraní,
Kontrolní režim raketových technologií v oblasti raketových nosičů zbraní hromadného ničení9
Wassenaarské ujednání v oblasti konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití.
Činnost většiny mezinárodních kontrolních režimů sice není odvozena od mezinárodních smluv (výjimkou je Zanggerův výbor, jehož role se odvozuje od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní), je však zaměřena na důsledné plnění závazků účastnických zemí, vyplývajících z právně závazných mezinárodních smluv OSN, týkajících se zákazu a/nebo nešíření zbraní hromadného ničení10. V tomto smyslu mezinárodní kontrolní režimy efektivně doplňují a posilují systém těchto instrumentů OSN. Smlouva o obchodu se zbraněmi, jejíž příprava probíhá na půdě OSN, může tuto situaci ještě nadále vylepšit11.
Jak již bylo řečeno, v ČR je Zákonem č. 38/1994 Sb. zakázán obchod se zbraněmi jadernými, chemickými a biologickými, stejně jako s nosiči schopnými nést takové zbraně12. Přímo související problematikou je kontrola vývozu položek dvojího užití, která je součástí práce uvedených mezinárodních kontrolních režimů. V ČR je kontrola vývozu položek všech mezinárodních kontrolních režimů prováděna podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití ze dne 5. května 2009 (vstoupilo v platnost dne 27. srpna 2009 a v plném rozsahu nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1334/2000), a podle zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití. Aktivita ČR ve výše uvedených mezinárodních kontrolních režimech, s výjimkou Wassenaarského ujednání, nemá přímý dopad na český zahraniční obchod s vojenským materiálem a zůstává většinou oblastí diplomacie a prevence13.
Proliferace zbraní hromadného ničení není jediným problémem spjatým s vojenským materiálem. Ruční a lehké zbraně zabíjejí ve světě nepřijatelně velké množství civilistů a světová komunita začíná být i k této problematice stále vnímavější. Nebezpečí, jaké představují převody ručních a lehkých zbraní nestátním subjektům, ilustrují příklady zneužití přenosných protiletadlových raketových kompletů proti civilní letecké dopravě.
8 Nuclear Suppliers Group (NSG) 9 Missile Technology Control Regime (MTCR). Související Haagský kodex nešíření balistických raket (The Hague Code of Conduct, ang, zkr. HCOC) je politický dokument, který byl přijat v roce 2002 a který definuje opatření na budování důvěry v této oblasti. 10 Významná je v tomto směru rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004) k nešíření zbraní hromadného ničení (ZHN) nestátním aktérům. 11 Viz kapitola 3.1. 12 „Předmětem obchodu s vojenským materiálem nesmí být zbraně hromadného ničení, kterými se rozumí jaderné, chemické a biologické zbraně.“ § 4 zákona č. 38/1994 Sb. 13 V oblasti chemických zbraní nelze vyloučit dopad mezinárodních kontrolních režimů na český zahraniční obchod. Problematika šíření zbraní hromadného ničení je bližší spíše problematice zboží dvojího užití než vojenského materiálu.
32 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______
I v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní je ČR věrna svému postavení, aktivně působí ve stávajících kontrolních režimech a zasazuje se za globální prosazení přísnějších kontrol, podobných těm, kterými je sama vázána.
Ve světových kontrolních režimech existují orgány zaměřené na specifický druh zbraní, nejčastěji na zbraně hromadného ničení, jak bylo řečeno výše. Jedinou obdobnou iniciativou na globální úrovni, orientovanou pouze na ruční a lehké zbraně, avšak omezené pouze na nelegální obchody s nimi, je již zmíněný „Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech“. Alternativou k vytváření dalších speciálních režimů pro ruční a lehké zbraně je zvýšení důrazu, který je kladen na tento typ materiálu v šířeji zaměřených kontrolních režimech, ať již na regionální14 nebo globální úrovni15.
Wassenaarské ujednání - WA (The Wassenaar Arrangement on Export Controls for Conventional Arms and Dual-Use Goods and Technologies)
Wassenaarské ujednání (WA) o vývozních kontrolách konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití bylo založeno v roce 1995 jako kontrolní uskupení zaměřující svou pozornost na široké spektrum konvenčních zbraní a materiálu dvojího užití, tedy položek určených v prvé řadě pro průmyslovou oblast, ale využitelných rovněž k výrobě konvenčních zbraní. Podstatou činnosti WA je specifický systém mezinárodní výměny informací jednak o obecných aspektech mezinárodního obchodu se strategickým zbožím, jako jsou globální trendy obchodu se zbraněmi, bezpečnostní situace v určitých regionech, podezřelé nákupní aktivity určitého státu, podezřelé projekty či firmy v určité zemi apod., a zároveň hlášení konkrétních převodů vyjmenovaných položek do zemí mimo WA anebo zamítnutých žádostí o vývoz do těchto zemí. WA neustále novelizuje seznamy kontrolovaných položek, rozšiřuje sadu svých základních dokumentů (WA Initial Elements), kritérií a pravidel nejlepší praxe s cílem držet krok s technologickým pokrokem a změnami v geopolitickém vývoji. Navzdory skutečnosti, že zmíněné nástroje WA nejsou smluvní povahy a že WA sdružuje jen 41 účastnických zemí (pozn.: 21. ledna 2012 se k WA jako 41. země připojilo Mexiko), se prostřednictvím budování vnějších vazeb s nečlenskými zeměmi daří rozšiřovat geografický a hlavně substantivní (co do objemu podchycených položek) záběr jejich praktického uplatňování.
5. Mezinárodní zbrojní embarga
Česká republika respektuje veškerá zbrojní16 embarga vyhlášená OSN, EU a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (i přes to, že opatření vydaná OBSE jsou nemandatorní). Zároveň se
14 Příkladem regionální spolupráce při kontrole převodů zbraní jsou mimo již zmiňovaného mechanismu EU při vývozu zbraní (SP 2008/944/SZBP), také Nairobský protokol či podobné iniciativy v rámci MERCOSUR, OBSE nebo CARICOM. 15 Mimo Wassenaarského ujednání je to hlavně připravovaná Smlouva o obchodu se zbraněmi. 16 Tato Zpráva neobsahuje informace o restriktivních opatřeních v oblasti položek dvojího užití, ani v případě mučících nástrojů.
33 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______aktivně podílí na jejich formulaci a aktualizaci v rámci všech výše zmíněných mezinárodních organizací.
Výčet mezinárodně částečně či úplně embargovaných zemí, stejně jako rozsah jednotlivých embarg, se průběžně během roku mění, a to v návaznosti na relevantní rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN (rezoluce RB OSN), Rady EU (Společný postoj, dále jen SP), eventuelně dalších subjektů.
Text embarg většinou obsahuje uvedení materiálu, který pokrývají, a oblast, respektive konečné uživatele, proti kterým jsou namířeny. Materiál bývá často popisován velmi široce „arms and related material“, jen v některých případech se omezuje dovoz těžké techniky17 či naopak lehkých palných zbraní18. Nežádoucími konečnými uživateli mohou být v případě embarg vlády určitých států (např. embargo EU na Barmu/Myanmar) nebo nevládní ozbrojené milice pohybující se na určitém území (např. embargo na Libanon). Příslušné rezoluce či Společná pozice Rady 2008/944/SZBP předpokládají většinou výjimky z embarg, které tvoří dodávky pro mírové mise či pro ochranou službu ambasád evropských zemí.
Úplná embarga s minimálními výjimkami uplatňuje EU na Korejskou lidově demokratickou republiku, Barmu/Myanmar, Írán, Sudán a Zimbabwe či nově také Sýrii a Bělorusko. Embarga na Irák, Konžskou demokratickou republiku, Libérii, Libyi, Pobřeží slonoviny, Somálsko a Jižní Súdán umožňují dodávky pouze pro mezinárodní mise působící v jednotlivých zemích a v některých případech také na dodávky centrální vládě.
Restriktivní opatření na Libanon omezují dodávky na transakce schválené libanonskou vládou. Madridská deklarace EU z 27. června 1989, která krátce po událostech na Náměstí nebeského klidu ustavila embargo na Čínu, zmiňuje vysloveně zákaz vývozu zbraní zneužitelných k potlačování lidských práv. Embargo na síly zapojené do konfliktu v Náhorním Karabachu interpretuje EU jako embargo na Arménii a Ázerbajdžán. Zvláštní kontrolní režim mezi sebou uplatňují členské země společenství ECOWAS (jedná se o region západní Afriky). Tento režim se týká ručních a lehkých zbraní, resp. dalšího vybraného vojenského materiálu. ČR uplatňování tohoto režimu podporuje a dodávky do zemí ECOWAS musí být podloženy příslušnými dokumenty.
Specifickým příkladem restriktivního opatření jsou zákazy dodávek teroristickým skupinám a v ČR platný zákaz obchodování s protipěchotními minami a kazetovou municí19.
Výčet aktuálně platných restrikcí je dostupný na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/leg_mezinarod_sankci.html
17 Těžkou technikou v kontextu OSN rozumíme zbraně zahrnuté do registru OSN (UNROCA). OSN svými embargy takto limituje dovozy do Iránu a KLDR. 18 Například moratorium států ECOWAS. 19 Viz kapitola 3.3.
34 ______
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 ______6. Přehled příloh
Příloha č. 1 Specifikace členění položek seznamu vojenského materiálu (SVMe) platná od 1. října 2009
Příloha č. 2 Udělené a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu v roce 2011
Příloha č. 3 Podíl položek seznamu vojenského materiálu na využití vývozních licencí v roce 2011
Příloha č. 4 Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2011
Příloha č. 5 Uskutečněný vývoz (prodej) vojenského materiálu v letech 2003 – 2011 podle země konečného užití
Příloha č. 6 Realizace vývozu vojenského materiálu - prodej zahraničním osobám v letech 1994 – 2011
Příloha č. 7 Udělené a využité licence pro dovoz (nákup) vojenského materiálu v roce 2011
Příloha č. 8 Podíl položek seznamu vojenského materiálu na využití dovozních licencí v roce 2011
Příloha č. 9 Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2011
Příloha č. 10 Realizace dovozu vojenského materiálu – nákup od zahraničních osob v letech 1994 – 2011
Příloha č. 11 Udělené a využité licence pro dovoz a následný vývoz vojenského materiálu v roce 2011
Příloha č. 12 Dovoz a následný vývoz (brokering) vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2011
Příloha č. 13 Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2011
Příloha č. 14 Licence k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2011
35 ______
Příloha č. 1
Označení SVMe Skupiny vojenského materiálu SVMe dle vyhlášky č.332/2009 Sb. Zbraně s hladkým vývrtem r.20 mm, s drážkovanou hlavní r.12,7 mm a menší 1 služby Zbraně s hladkým vývrtem a ráží nad 20 mm, další zbraně s ráží nad 12,7 mm 2 služby Střelivo, zařízení k zážehu rozněcovačů a součásti pro zbraně ze SVMe 1, 2 a 12 3 služby Miny, bomby, torpéda, rakety, raketové střely, výbušná zařízení, náloživo a součásti 4 služby Vybavení k řízení palby, poplašná a varovná zařízení a vybavení pro testování 5 služby Pozemní vozidla a jejich speciálně konstruované součásti 6 služby Chemické a biologické toxické látky, radioaktivní materiály a související vybavení 7 služby Energetické materiály (výbušné látky a související pohonné hmoty) 8 služby Válečná plavidla, námořní výzbroj a výstroj a zařízení a příslušenství 9 služby Letadla, vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch, bezpilotní prostředky 10 služby Elektronická zařízení speciálně konstruovaná pro vojenské použití a jejich součásti 11 služby Zbraňové systémy s kinetickou energií a speciálně konstruované součásti 12 služby Pancéřové nebo ochranné vybavení, konstrukce a součásti 13 služby Zařízení pro vojenský výcvik, simulaci vojenských operací a součásti 14 služby Zobrazovací zařízení (infračervená obraz zesilující a nahrávací), spec. notebooky 15 služby Výkovky, odlitky a polotovary pro výrobky ze SVMe 1 až 4, 6, 9, 10, 12 a 19 16 služby Zařízení, materiály a "knihovny" technická dokumentace 17 služby Výrobní zařízení pro výrobu výrobků uvedených v tomto seznamu 18 služby Zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie 19 služby Kryogenní a "supravodivá" zařízení 20 služby Programové vybavení 21 služby Technologie pro výrobu výrobků uvedených v tomto seznamu 22 služby
Příloha č. 2 Udělen é a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu v roce 2011*)
Udělené licence Využití licencí Vývoz - země Počet Hlavní položky Hodnota Hlavní položky Využití licencí vojenského materiálu (SVM) tis.EUR vojenského materiálu (SVM) tis.EUR Severní Afrika 18 6,10 26 882 10,6,3,22 20 941 Alžírsko 12 6,10 24 685 10,6,3,22 20 130 Tunisko 6 10 2 197 10 811 Sub-Saharská Afrika 29 10,1,3,6,8 5 020 3,10,6,1 1 719 Etiopie 4 1,10 973 10 200 Gabun 1 3 472 3 439 Ghana 1 10 63 10 59 Jihoafrická republika 4 8,6,10 37 6,10 14 Kamerun 2 3 360 3 641 Keňa 7 1,3 247 1,3 66 Mauretánie 1 3 5 3,1 2 Namíbie 1 1 22 0 Nigérie 5 10 2 738 10 176 Rovníková Guinea 1 6 81 6 70 Uganda 1 10 8 10 8 Zambie 1 3 14 3 44 Severní Amerika 74 10,3,1,8,14,6,11,4 66 743 10,3,1,14,6,22,11,4,8,2 14 816 Kanada 10 3,1,10 4 096 3,1,10,2 1 406 USA 64 10,3,1,8,14,6,11,4 62 647 10,14,6,1,3,22,11,4,8,2 13 410 Střední Amerika a Karibská oblast 16 3,1,10 971 1,3,13,2 549 Kostarika 5 3,1 140 3,1 97 Mexiko 9 3,1,10 721 1,13,2 363 Nikaragua 1 1 11 1 20 Panama 1 3 99 3 62 Salvádor 0 0 1 7
Udělené licence Využití licencí Vývoz - země Počet Hlavní položky Hodnota Hlavní položky Využití licencí vojenského materiálu (SVM) tis.EUR vojenského materiálu (SVM) tis.EUR Jižní Amerika 15 3,6,1,18 972 3,6,1 722 Brazílie 10 6,1,18 499 6,3,1 562 Ekvádor 1 3 183 0 Chile 3 3,1 184 3 152 Paraguay 0 0 1 8 Peru 1 1 106 0 Střední Asie 4 10,7,4 291 10,7,4 282 Kazachstán 2 7,4 83 7,4 83 Uzbekistán 2 10 208 10 199 Severovýchodní Asie 14 10,3,18,1,11 328 10,18,3,1,11 495 Čína 5 10,18 204 10,18 383 Hongkong 4 1 12 1 11 Korejská republika 2 11,18 4 18,11 44 Macao 1 3 8 3 29 Mongolsko 2 3 100 3,1 28 Jihovýchodní Asie 123 1,10,3,11,6,8,14,18,15 14 734 1,10,11,3,6,14,8,15,18,2 15 929 Filipíny 4 1 215 1 209 Indonésie 14 11,6,8,1,3 2 038 11,6,8,1,3 1 860 Malajsie 4 3,1 627 1 2 Singapur 2 0 2 0 Thajsko 84 1,10,3 10 401 1,10,3,11 9 750 Vietnam 15 10,1,14,11,18,15 1 453 11,10,1,14,15,18 4 108 Jižní Asie 78 6,10,11,3,18,4,1,14,7 23 666 6,10,2,3,18,22,1,11,14,7 21 548 Afghanistán 9 10,3,1 5 633 10,2,3,1 2 734 Bangladéš 24 10,4,11 2 268 10,11 2 273 Indie 25 6,18,7 10 659 6,18,7 12 464 Pákistán 13 11,10,18,14,6 4 819 10,18,22,14,11 4 009 Srí Lanka 7 10,6 287 10,6 68
Udělené licence Využití licencí Vývoz - země Počet Hlavní položky Hodnota Hlavní položky Využití licencí vojenského materiálu (SVM) tis.EUR vojenského materiálu (SVM) tis.EUR Evropská unie 521 6,10,3,4,8,5,11,13,1,7,14,16,2,17,18,22,15 159 131 6,10,3,11,5,14,8,4,13,17,16,18,7,2,1,22,15,21 73 553 Belgie 13 8,3,1 4 020 8,3,4,1 1 713 Bulharsko 16 4,14,10,2,6,11,3,1 8 224 3,6,10,2,4,11,1 2 244 Dánsko 8 3,18,6 161 3,18,6,1 304 Estonsko 8 10,7,1,13 648 11,10,7,1,13 117 Finsko 5 18,3,1 219 18,3,1 198 Francie 28 6,10,8,1,18,4,3 803 10,6,8,4,18,3,1 1 184 Itálie 15 10,3,8,1,6 8 521 10,3,8,1,6 7 410 Litva 10 8,10,4,1 1 137 8,11,10,3,1 1 019 Lotyšsko 3 10 26 10,1 48 Lucembursko 6 3,11,1 7 658 3,4,1 2 656 Maďarsko 9 8,3,10,4,1 738 10,8,5,6,1 1 291 Malta 9 1 117 1 45 Německo 65 3,10,16,5,6,8,1,18,17,7,4,2 15 201 11,3,16,10,14,5,6,18,1,8,17,7,4,2 5 990 Nizozemí 11 18,7,10,1,4 323 18,7,4,1,13,10 275 Polsko 115 6,10,11,4,3,1,14,8,18,2 17 199 6,10,11,4,3,8,18,14,2,22,1 12 309 Portugalsko 5 3,7 301 3,7 300 Rakousko 8 6,5,7,1 66 068 6,3,5,14,11,17,15,7,1,22 23 278 Rumunsko 11 3,10 366 3,10 341 Řecko 2 3 484 0 Slovensko 115 4,6,10,13,3,17,11,1,7,22,8,2,5,15 16 388 6,10,13,7,4,22,11,1,3,2,5,18,8 8 143 Slovinsko 5 6,1,7,8 65 11,6,1,7,8,21,2 85 Španělsko 8 3,1,10 363 10,1,3 544 Švédsko 14 10,3,8,1 2 590 10,3,14,8,1 3 061 Velká Británie 32 10,8,3,6,11,18,1 7 511 10,6,11,8,3,18,13 998 Další evropské země 85 6,10,2,3,1,18,14,4,11,5,7,17,15,8 24 362 6,10,14,3,18,17,1,11,4,7,5,15,8,2,16 14 024 Albánie 1 3 65 3 64 Ázerbajdžán 0 0 10,17 2 542 Bosna a Hercegovina 1 1 53 0
Udělené licence Využití licencí Vývoz - země Počet Hlavní položky Hodnota Hlavní položky Využití licencí vojenského materiálu (SVM) tis.EUR vojenského materiálu (SVM) tis.EUR Černá Hora 2 7 34 7 35 Gruzie 1 6 7 880 6 3 464 Chorvatsko 5 3 298 3,11 287 Moldávie 4 1 131 1 113 Norsko 3 6,3,18 927 6,3,18 704 Ruská federace 11 10,11,2,8 4 087 10,11,2,8 1 207 Srbsko 5 4,18,11 571 18,11,4,10 366 Švýcarsko 22 10,14,5,17,1,8,6 2 494 10,14,5,17,1,8,3,7 2 668 Turecko 11 3,6,15,18,8 910 3,15,18,8 95 Ukrajina 19 6,2,1,10,3,18,11 6 912 6,10,18,3,11,1,16,2 2 479 Blízký východ 107 6,3,4,15,2,1,8,7,18,10,11,17,13 23 173 6,3,15,4,8,11,7,18,1,10,17,13,2 18 827 Egypt 13 3,6,1,7,18,10 6 630 3,6,11,7,18,10,1,2 4 477 Irák 1 0 1 0 Izrael 37 15,6,3,18,17,11,10,13 2 251 15,6,18,3,11,17,10,13 2 601 Jemen 6 2,3,6 2 526 6 1 749 Jordánsko 12 3,6,1 1 111 3,1,6 472 Katar 1 0 0 Kuvajt 3 8 77 8 76 Oman 3 3,8 50 8 2 Saudská Arábie 5 4,8,7,11 3 315 3,4,8,7,11 4 637 Spojené arabské emiráty 26 6,10,11,1 7 213 6,3,11,10,1 4 813 Austrálie a Oceánie 8 4,1 65 1 18 Austrálie 4 4,1 50 1 5 Nový Zéland 4 1 15 1 13 Celkem 1 092 6,10,3,1,4,11,8,2,5,14,18,7,13,15,16,17,22 346 338 6,10,3,1,11,14,5,8,4,18,13,15,17,2,7,16,22,21 183 423
*) Pokud se jedná o využití, jde i o licence udělené v předchozích letech
Příloha č. 3 Podíl položek SVM na využití vývozních licencí v roce 2011*)
Země Podíl % SVM v % SVM v % SVM v % SVM v % Rakousko 12.70 SVM 6 - 46 SVM 3 - 24 SVM 5 - 12 SVM 14 - 9 Alžírsko 10.98 SVM 10 - 54 SVM 6 - 45 USA 7.32 SVM 10 - 79 SVM 14 - 6 SVM 6 - 5 Indie 6.80 SVM 6 - 99 Polsko 6.72 SVM 6 - 42 SVM 10 - 19 SVM 11 - 16 SVM 3 - 9 Thajsko 5.32 SVM 1 - 75 SVM 10 - 16 SVM 3 - 9 Slovensko 4.44 SVM 6 - 36 SVM 10 - 25 SVM 13 - 19 Itálie 4.04 SVM 10 - 83 SVM 3 - 13 Německo 3.27 SVM 11 - 30 SVM 3 - 17 SVM 16 - 14 SVM 14 - 12 Spojené arabské 2.63 SVM 6 - 93 SVM 3 - 5 emiráty Saudská Arábie 2.53 SVM 3 - 76 SVM 4 - 12 SVM 8 - 9 Egypt 2.45 SVM 3 - 63 SVM 6 - 27 SVM 11 - 6 Vietnam 2.24 SVM 11 - 41 SVM 10 - 28 SVM 1 - 26 Pákistán 2.19 SVM 10 - 85 SVM 18 - 11 Gruzie 1.89 SVM 6 - 100 Švédsko 1.67 SVM 10 - 77 SVM 3 - 18 Afghanistán 1.50 SVM 10 - 49 SVM 2 - 24 SVM 3 - 23 Švýcarsko 1.46 SVM 10 - 70 SVM 14 - 26 Lucembursko 1.45 SVM 3 - 96 Izrael 1.42 SVM 15 - 52 SVM 6 - 41 Ázerbajdžán 1.39 SVM 10 - 93 SVM 17 - 7 Ukrajina 1.36 SVM 6 - 86 SVM 10 - 7 Bangladéš 1.24 SVM 10 - 98 Bulharsko 1.23 SVM 3 - 48 SVM 6 - 16 SVM 10 - 15 SVM 2 - 14 Indonésie 1.02 SVM 11 - 52 SVM 6 - 42 Jemen 0.96 SVM 6 - 100 Belgie 0.94 SVM 8 - 55 SVM 3 - 43 Kanada 0.77 SVM 3 - 69 SVM 1 - 29 Maďarsko 0.71 SVM 10 - 62 SVM 8 - 23 SVM 5 - 9 SVM 6 - 5 Ruská federace 0.66 SVM 10 - 98 Francie 0.65 SVM 10 - 40 SVM 6 - 38 SVM 8 - 10 SVM 4 - 5 Litva 0.56 SVM 8 - 34 SVM 10 - 23 SVM 11 - 23 SVM 3 - 19 Velká Británie 0.55 SVM 10 - 68 SVM 6 - 11 SVM 11 - 8 SVM 8 - 7 Tunisko 0.45 SVM 10 - 100 Norsko 0.39 SVM 6 - 76 SVM 3 - 20 Kamerun 0.35 SVM 3 - 100 Brazílie 0.31 SVM 6 - 53 SVM 3 - 35 SVM 1 - 12 Španělsko 0.30 SVM 10 - 99 Jordánsko 0.26 SVM 3 - 64 SVM 1 - 23 SVM 6 - 13 Gabun 0.24 SVM 3 - 100 Čína 0.21 SVM 10 - 82 SVM 18 - 18 Srbsko 0.20 SVM 18 - 62 SVM 11 - 20 SVM 4 - 16 Mexiko 0.20 SVM 1 - 66 SVM 13 - 34
Země Podíl % SVM v % SVM v % SVM v % SVM v % Rumunsko 0.19 SVM 3 - 62 SVM 10 - 38 Dánsko 0.17 SVM 3 - 82 SVM 18 - 13 SVM 6 - 6 Portugalsko 0.17 SVM 3 - 94 SVM 7 - 6 Chorvatsko 0.16 SVM 3 - 99 Nizozemí 0.15 SVM 18 - 47 SVM 7 - 28 SVM 4 - 19 SVM 1 - 5 Filipíny 0.12 SVM 1 - 100 Etiopie 0.11 SVM 10 - 100 Uzbekistán 0.11 SVM 10 - 100 Finsko 0.11 SVM 18 - 80 SVM 3 - 19 Nigérie 0.10 SVM 10 - 100 Chile 0.09 SVM 3 - 100 Estonsko 0.07 SVM 11 - 41 SVM 10 - 34 SVM 7 - 22 Moldávie 0.07 SVM 1 - 100 Kostarika 0.06 SVM 3 - 74 SVM 1 - 26 Turecko 0.06 SVM 3 - 50 SVM 15 - 28 SVM 18 - 22 Slovinsko 0.05 SVM 11 - 50 SVM 6 - 35 SVM 1 - 7 SVM 7 - 5 Kazachstán 0.05 SVM 7 - 77 SVM 4 - 23 Kuvajt 0.05 SVM 8 - 100 Rovníková Guinea 0.04 SVM 6 - 100 Srí Lanka 0.04 SVM 10 - 52 SVM 6 - 48 Keňa 0.04 SVM 1 - 96 Albánie 0.04 SVM 3 - 100 Panama 0.04 SVM 3 - 100 Ghana 0.04 SVM 10 - 100 Lotyšsko 0.03 SVM 10 - 54 SVM 1 - 46 Malta 0.03 SVM 1 - 100 Zambie 0.03 SVM 3 - 100 Korejská republika 0.03 SVM 18 - 94 SVM 11 - 6 Černá Hora 0.02 SVM 7 - 100 Macao 0.02 SVM 3 - 100 Mongolsko 0.02 SVM 3 - 53 SVM 1 - 47 Nikaragua 0.02 SVM 1 - 100 Jihoafrická republika 0.01 SVM 6 - 81 SVM 10 - 19 Nový Zéland 0.01 SVM 1 - 100 Hongkong 0.01 SVM 1 - 100 Uganda 0.01 SVM 10 - 100 Paraguay 0.01 SVM 1 - 100 Salvádor 0.01 SVM 1 - 100 Austrálie 0.01 SVM 1 - 100 Mauretánie 0.01 SVM 3 - 100 Malajsie 0.01 SVM 1 - 100 Oman 0.01 SVM 8 - 100
*) včetně uskutečnění vývozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence)
Příloha č. 4
Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2011
vojenský materiál kusů země (příklad) celkem (nejvýznamnější)
Revolvery a pistole 26 408 CZ 75, CZ 2075 RAMI, CZ 97, CZ 92, CZ 85, pistole CZ 52 , Thajsko, USA, Jordánsko, Brazílie, Moldávie, P-07 DUTY, CZ Skorpion 61, Star B, CZ 50/70, GLOCK 34 Mexiko, Kostarika, Nikaragua a COP, CZ 83, CZ 75 BD POLICE a CZ 85 B Luger, Kevin
Pušky a karabiny 3 985 semi automatická puška CZ 858 Tactical, puška Mauser, Kanada, Filipíny, Špan ělsko, Slovensko, samonabíj. puška M1 , opak. a samonabíj. kulovnice Slovinsko, Nizozemí, Lotyšsko, Malta
Samopaly 2 270 samopaly vz. 26, vz. 61, Sudajev PPS-43, Thompson, Rakousko, Thajsko, Slovensko, Německo, Beretta, AKS 74 U, automatická puška Škorpion vz. 61 Malta, Lucembursko
Samočinné pušky 539 samočinná puška vz. 58, samopal vz.58, automatická Keňa, Belgie, Polsko, Kanada, Nový Zéland, útočná puška CZ 805 BREN A2 USA
Lehké kulomety 612 kulomety PKT, DŠK-M vz.38/46, DŠK(M), DShK, UK-59 Vietnam , Afghanistán, USA, Polsko, Malta
Těžké kulomety 83 kulomet KPVT Bulharsko, USA
Tanky 48 věžové komplety 122 mm ShH 2S1 GVOZDIK Ukrajina
Bojová obrněná vozidla 0
Velkorážové dělostřelecké systémy 24 samohybná houfnice 2S1, tažená houfnice vz.37 Bulharsko, Slovinsko
Rakety a raketové střely, přenosná zařízení protitankových raket 802 pancéřovka RPG-7V, granátomet RPG 7 Afghanistán, Bulharsko, Egypt
Letouny a vrtulníky 1 letoun L-159 Maďarsko
Kromě toho byla vyvezena další technika upravená pro sběratelské účely, např. 85 mm divizní kanón D-44, podvozek tanku T-72, tank T-72 s kanónem 125 mm, obrněný transportér DRDM-2, transportér OT-90 bez zbraně, vozidlo BVP-1, 152 mm samohybná kanónová houfnice vzor 77-DANA, letoun MIG- 21F13
Příloha č. 5 Uskutečněný vývoz (prodej) vojenského materiálu v letech 2003-2011
2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 orientační hodnota v tis. EUR
Severní Afrika 20 941 9 493 7 717 17 791 14 650 7 096 3 470 6 043 19 659 Alžírsko 20 130 8 961 6 651 17 221 9 339 2 213 2 265 5 292 17 491 Libye 0 13 0 383 2 233 712 0 0 0 Maroko 0 0 0 0 0 0 362 199 0 Tunisko 811 519 1 066 187 3 078 4 171 843 552 2 168 Sub-Saharská Afrika 1 719 1 315 9 439 9 394 11 434 1 581 1 683 1 051 2 188 Angola 0 0 0 0 0 0 304 0 0 Čad 0 0 0 0 0 0 3 0 0 Etiopie 200 754 6 980 2 432 7 334 1 015 839 709 307 Gabun 439 0 0 0 0 0 0 0 0 Ghana 59 0 0 0 135 0 0 0 0 Jižní Afrika 14 2 0 26 160 0 0 81 0 Kamerun 641 0 2 002 106 0 0 0 0 0 Kapverdy 0 0 7 4 2 0 5 0 0 Keňa 66 29 0 0 0 0 0 222 733 Konžská demokratická republika 0 0 0 0 0 0 0 0 992 Madagaskar 0 0 0 0 37 0 0 0 0 Malawi 0 0 0 0 0 0 0 1 0 Mali 181 0 0 0 3 422 0 0 Mauretánie 2 6 0 0 0 0 0 0 0 Namibie 148 0 0 0 0 0 0 0 Nigérie 176 118 446 6 532 1 736 539 110 38 156 Rovníková Guinea 70 42 4 0 2 030 0 0 0 0 Súdán 0 0 0 294 0 0 0 0 0 Togo 0 35 0 0 0 0 0 0 0 Uganda 8 0 0 0 0 0 0 0 0 Zambie 44 0 0 0 0 24 0 0 0
2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 orientační hodnota v tis. EUR Severní Amerika 14 816 12 430 10 305 10 801 10 636 9 433 13 215 4 668 5 429 Kanada 1 406 551 539 433 410 96 207 110 467 USA 13 410 11 879 9 766 10 368 10 226 9 337 13 008 4 558 4 962 Střední Amerika a Karibská oblast 549 2 735 1 196 3 156 798 221 1 450 212 281 Dominikánská republika 0 0 0 0 0 0 33 0 0 Haiti 0 0 0 57 0 0 0 0 0 Honduras 0 0 0 168 0 0 0 0 0 Kostarika 97 153 4 3 0 0 0 0 0 Mexiko 363 2 485 1 192 2 928 533 221 1 333 212 281 Nikaragua 20 0 0 0 0 0 0 0 0 Panama 62 97 0 0 265 0 0 0 0 Salvádor 7 0 0 0 0 0 0 0 0 Trinidad and Tobago 0 0 0 0 0 0 84 0 0 Jižní Amerika 722 517 7 560 1 192 563 1 208 1 907 1 505 615 Brazílie 562 401 6 358 75 64 0 0 0 0 Ekvádor 0 0 1 015 0 0 68 63 0 0 Chile 152 91 7 87 62 3 1 243 Kolumbie 0 0 176 815 251 438 1 733 1 424 372 Paraguay 8 0 0 0 0 0 0 0 0 Peru 0 0 0 0 0 0 1 0 0 Surinam 0 5 0 0 0 0 0 0 0 Uruguay 0 20 4 215 186 118 110 80 0 Venezuela 0 0 0 0 0 581 0 0 0 Střední Asie 282 41 27 4 0 324 1 515 1 815 122 Kazachstán 83 41 22 0 0 324 1 515 1 685 122 Kyrgyzstán 0 0 5 4 0 0 0 0 0 Uzbekistán 199 0 0 0 0 0 0 130 0 Severovýchodní Asie 495 938 57 630 299 1 282 2 165 3 038 132 Čína 383 921 44 189 0 1 166 2 162 3 006 100 Čína - Hong Kong 11 0 1 0 0 1 0 0 0
2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 orientační hodnota v tis. EUR Japonsko 0 0 7 16 93 81 0 0 0 Korejská republika 44 17 5 67 0 0 0 0 32 Macao 29 0 0 0 0 0 0 0 0 Mongolsko 28 0 0 24 4 34 3 31 0 Tchaj-wan 0 0 0 334 202 0 0 1 0 Jihovýchodní Asie 15 929 11 550 10 992 23 129 5 622 5 650 6 032 4 921 5 262 Brunej 21 0 0 0 0 0 0 0 Filipíny 209 365 40 151 69 19 0 12 83 Indonésie 1 860 54 0 19 431 167 0 625 1 778 Kambodža 0 0 0 29 0 0 0 0 0 Malajsie 2 54 3 633 17 306 473 357 21 3 45 Singapur 0 0 0 95 0 139 15 0 0 Thajsko 9 750 5 897 5 260 4 209 4 277 2 221 2 268 3 146 2 519 Vietnam 4 108 5 159 2 059 1 320 372 2 747 3 728 1 135 837 Jižní Asie 21 548 37 205 33 104 41 282 53 423 9 186 5 579 20 791 17 736 Afghánistán 2 734 2 560 347 520 920 205 355 1 842 Bangladéš 2 273 1 438 785 414 326 437 578 1 021 565 Indie 12 464 29 382 17 097 20 430 39 457 7 024 3 793 17 240 17 025 Nepal 0 0 33 0 0 0 0 0 0 Pákistán 4 009 3 481 14 289 9 004 12 697 46 3 2 12 Srí Lanka 68 344 553 10 914 23 1 474 850 686 134 Evropská unie 73 553 86 553 70 823 44 562 41 326 38 639 33 850 30 314 21 043 Belgie 1 713 1 791 1 533 573 528 257 277 456 179 Bulharsko 2 244 4 684 1 976 517 182 0 0 0 0 Česká republika 0 0 0 5 454 0 0 0 0 Dánsko 304 480 438 116 0 4 0 0 0 Estonsko 117 747 423 51 4 231 3 158 19 68 29 Finsko 198 308 54 10 19 72 138 48 85 Francie 1 184 505 506 1 786 375 216 12 534 248 Kypr 0 0 1 0 0 59 488 0 0
2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 orientační hodnota v tis. EUR Irsko 0 17 0 0 0 0 0 0 0 Itálie 7 410 7 680 10 477 5 733 226 13 0 0 0 Litva 1 019 617 2 375 445 2 415 435 797 262 1 295 Lotyšsko 48 993 349 78 2 486 3 318 606 47 16 Lucembursko 2 656 69 17 184 300 18 0 0 0 Maďarsko 1 291 3 098 1 529 171 1 012 99 1 283 988 2 377 Malta 45 0 25 14 26 0 0 0 0 Německo 5 990 6 026 8 754 4 234 5 918 3 865 1 765 3 992 1 466 Nizozemí 275 181 137 113 232 100 48 33 54 Polsko 12 309 4 450 4 502 7 648 3 149 6 271 4 556 7 424 1 639 Portugalsko 300 642 77 14 28 14 50 7 0 Rakousko 23 278 31 348 11 584 1 868 2 442 956 7 52 4 Rumunsko 341 256 193 175 299 0 0 0 0 Řecko 223 502 226 343 361 286 69 21 Slovensko 8 143 10 874 21 613 18 972 10 696 18 748 21 089 13 085 12 866 Slovinsko 85 14 1 345 21 19 14 97 64 70 Španělsko 544 8 528 1 845 1 033 295 206 193 330 325 Švédsko 3 061 2 235 322 247 383 240 0 334 Velká Británie 998 787 246 333 651 72 1 899 2 855 35 Další evropské země 14 024 18 525 6 758 27 795 20 802 9 598 7 734 5 314 3 961 Albánie 64 0 0 0 0 0 0 0 0 Ázerbajdžán 2 542 3 117 0 466 470 230 717 165 363 Bosna a Hercegovina 0 28 22 0 0 0 0 0 0 Bulharsko 0 0 0 0 0 540 1 622 460 169 Černá Hora 35 0 0 0 0 0 0 0 0 Gruzie 3 464 4 022 40 14 023 13 244 6 196 3 264 2 043 1 363 Chorvatsko 287 133 650 120 593 0 0 96 13 Makedonie 0 0 0 190 0 68 25 1 148 0 Moldávie 113 35 14 3 43 0 0 0 0 Norsko 704 2 218 72 14 544 2 0 0 1
2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 orientační hodnota v tis. EUR Rumunsko 0 0 0 0 0 838 207 81 263 Ruská federace 1 207 3 890 3 218 9 864 3 142 327 1 021 911 1 705 Srbsko 366 0 0 0 0 0 0 0 0 Švýcarsko 2 668 1 320 248 2 347 241 66 25 31 82 Turecko 95 356 195 251 30 9 41 21 2 Ukrajina 2 479 3 406 2 299 517 2 495 1 322 812 358 Blízký východ 18 827 35 664 17 129 9 872 15 065 8 744 9 456 10 019 6 460 Egypt 4 477 7 750 4 191 7 124 6 177 4 646 3 443 1 648 854 Irák 0 1 491 975 962 2 404 38 2 063 2 873 2 286 Izrael 2 601 1 440 362 161 394 261 1 289 821 1 803 Jemen 1 749 12 525 10 498 1 230 1 854 3 071 4 2 355 0 Jordánsko 472 2 268 38 121 553 299 0 1 295 Katar 0 5 0 0 0 0 0 0 0 Kuvajt 76 41 143 0 0 12 186 0 0 Libanon 0 24 0 0 0 0 712 342 140 Omán 2 3 83 0 0 0 5 0 0 Saudská Arábie 4 637 8 556 4 0 2 578 551 957 0 Spojené arabské emiráty 4 813 1 561 835 274 1 105 202 936 1 022 972 Sýrie 0 0 0 0 0 215 267 0 110 Austrálie a Oceánie 18 24 10 6 107 27 2 7 0 Australie 5 10 0 6 0 0 2 0 0 Nový Zéland 13 14 10 0 107 27 0 7 0 Celkem 183 423 216 990 175 117 189 614 174 725 92 989 88 058 89 700 82 888
Příloha č. 6
Realizace vývozu vojenského materiálu dle dostupných údajů - prodej zahraničním osobám v letech 1994 - 2011 (v mil. Euro)
Rok Finanční objem 1994 172,00 1995 136,00 1996 103,00 1997 161,00 1998 92,00 1999 89,90 2000 86,70 2001 60,50 2002 77,00 2003 82,90 2004 89,70 2005 88,00 2006 92,70 2007 174,00 2008 189,60 2009 175,10 2010 216,99 2011 183,42
Příloha č. 7
Udělené a využité licence dovoz (nákup) vojenského materiálu v roce 2011*)
Udělené licence Využití licencí Dovoz - země Počet Hlavní položky Hodnota Hlavní položky Využití licencí vojenského materiálu (SVM) tis.EUR vojenského materiálu (SVM) tis.EUR Severní Afrika 2 10 37 10 683 Alžírsko 2 10 37 0 Tunisko 0 0 10 683 Sub-Saharská Afrika 1 5 6 5 6 Jihoafrická republika 1 5 6 5 6 Severní Amerika 218 10,11,16,1,15,6,14,3,7,5,13 34 816 10,11,22,13,1,15,6,14,5,7,3,4 13 987 Kanada 11 7,1,3 211 1,3,7,10 165 USA 207 10,11,16,15,1,6,14,3,7,5,13 34 605 10,11,22,13,1,15,6,14,5,7,3,4 13 822 Střední Amerika a Karibská oblast 1 0 0 Mexiko 1 0 0 Jižní Amerika 3 3 305 3 308 Brazílie 2 3 305 3 308 Peru 1 0 0 Střední Asie 5 3,2,11 7 464 11 4 Kazachstán 4 3,2 7 443 0 Kyrgyzstán 1 11 21 11 4 Severovýchodní Asie 2 10,11 53 11 0 Čína 1 11 0 11 0 Mongolsko 1 10 53 0 Jihovýchodní Asie 2 14,3 402 14,3 167 Malajsie 1 3 0 3 0 Vietnam 1 14 402 14 167 Jižní Asie 2 0 0 Příloha č. Pákistán 2 0 0 7
Udělené licence Využití licencí Dovoz - země Počet Hlavní položky Hodnota Hlavní položky Využití licencí vojenského materiálu (SVM) tis.EUR vojenského materiálu (SVM) tis.EUR Evropská unie 522 3,10,6,11,1,2,13,4,18,8,12,5,15,22,19,17,7,16,14 62 433 6,3,10,11,14,5,1,2,15,17,13,4,18,8,22,12,7,19,16,21,9 204 066 Belgie 22 18,11,1,6,5,10 2 521 11,1,6,5,10 839 Bulharsko 10 6,4,3,10,15,2 1 559 4,6,3,8,2,15,13,22 840 Dánsko 4 22,11,15 280 22,11,13 290 Estonsko 1 10 61 10 45 Finsko 2 3,6 323 6,1 610 Francie 22 1,11,12,3,10,15,5 2 017 10,11,15,12,5 1 364 Itálie 40 6,10,3,1 2 538 6,10,3,1,22 7 472 Litva 7 10,3 239 18,10,3 1 216 Lotyšsko 8 10 199 10 161 Lucembursko 2 3 8 308 3 0 Maďarsko 16 10,6,4,1,3,8 1 786 3,6,1,4 345 Německo 89 10,6,11,3,1,19,4,17,8,15,2,7,5,13 7 967 11,10,5,6,1,4,3,19,8,17,22,7,15 7 480 Nizozemí 3 15,5 91 15,21,12,11 1 160 Polsko 50 3,1,2,6,10,4,8 11 108 10,3,1,6,2,4,8 2 095 Portugalsko 0 0 11 0 Rakousko 15 1,6 325 6,3,14,17,1 159 589 Rumunsko 10 3,10,11,2 1 667 4,3,11,2,10 600 Slovensko 121 6,10,1,2,13,11,4,3,5,7,18,8,16,15 12 814 6,10,13,1,2,3,5,4,8,7,9,11,15 8 057 Slovinsko 4 6,1,3 57 6,3 40 Španělsko 6 10,3,4,1 4 162 10,3,16,4,1 2 285 Švédsko 16 2,8,15,4,3,11 1 863 5,14,2,15,8,4,3,11 6 445 Velká Británie 74 11,13,10,1,6,14,4,3 2 548 11,13,10,6,1,22,7,14,4,3 3 133 Další evropské země 135 10,6,3,1,11,2,17,5,8,13,4,14 29 202 2,10,3,11,17,1,5,6,8,4,13,22 18 446 Albánie 2 3 2 182 3 43 Černá Hora 0 0 4 63 Norsko 21 11,2,5,8 1 891 2,3,11,5,8,22 9 656 Ruská federace 37 10,6,11 7 732 10,6,11 5 199 Srbsko 11 6,1,2,3,13 3 239 1,6,13 560
Udělené licence Využití licencí Dovoz - země Počet Hlavní položky Hodnota Hlavní položky Využití licencí vojenského materiálu (SVM) tis.EUR vojenského materiálu (SVM) tis.EUR Švýcarsko 21 17,5,10,1,3,2,4,14 1 268 17,5,10,1,3,2,4 988 Turecko 0 0 0 Ukrajina 43 1,6,10,3,11 12 890 3,6,10,11 1 937 Blízký východ 18 6,3,1,4,11 1 655 6,13,1,4,3,11,18,10 501 Izrael 17 6,3,1,4,11 1 582 6,13,1,4,3,11,18,10 499 Jordánsko 1 6 73 6 2 Celkem 911 10,3,6,11,1,2,13,4,18,16,17,8,14,5,15,12,7,22,19 136 373 6,10,3,11,2,14,5,1,13,15,17,4,22,18,8,7,12,19,16,21,9 238 168
*) Pokud se jedná o využití, jde i o licence udělené v předchozích letech
Příloha č. 8
Podíl položek SVM na využití dovo zních licencí v roce 2011
Země Podíl % SVM v % SVM v % SVM v % SVM v %
Rakousko 67.01 SVM 6 - 91 SVM 3 - 6 USA 5.81 SVM 10 - 58 SVM 11 - 13 SVM 22 - 7 SVM 13 - 6 Norsko 4.06 SVM 2 - 62 SVM 3 - 17 SVM 11 - 16 Slovensko 3.39 SVM 6 - 43 SVM 10 - 19 SVM 13 - 12 SVM 1 - 8 Německo 3.15 SVM 11 - 44 SVM 10 - 32 SVM 5 - 7 SVM 1 - 6 Itálie 3.14 SVM 6 - 91 SVM 10 - 5 Švédsko 2.71 SVM 5 - 57 SVM 14 - 25 SVM 2 - 15 Ruská federace 2.19 SVM 10 - 97 Velká Británie 1.32 SVM 11 - 72 SVM 13 - 10 SVM 10 - 7 Španělsko 0.96 SVM 10 - 91 SVM 3 - 7 Polsko 0.88 SVM 10 - 33 SVM 3 - 30 SVM 1 - 13 SVM 6 - 9 Ukrajina 0.82 SVM 3 - 59 SVM 6 - 20 SVM 10 - 16 SVM 11 - 5 Francie 0.58 SVM 10 - 45 SVM 11 - 27 SVM 15 - 16 SVM 12 - 11 Litva 0.52 SVM 18 - 60 SVM 10 - 40 Nizozemí 0.49 SVM 15 - 98 Švýcarsko 0.42 SVM 17 - 65 SVM 5 - 19 SVM 10 - 12 Bulharsko 0.36 SVM 4 - 43 SVM 6 - 26 SVM 3 - 22 SVM 8 - 7 Belgie 0.36 SVM 1 - 38 SVM 11 - 38 SVM 6 - 13 SVM 5 - 10 Tunisko 0.29 SVM 10 - 100 Finsko 0.26 SVM 6 - 89 SVM 1 - 11 Rumunsko 0.26 SVM 4 - 52 SVM 3 - 20 SVM 11 - 12 SVM 2 - 10 Srbsko 0.24 SVM 1 - 97 Izrael 0.21 SVM 6 - 46 SVM 13 - 16 SVM 1 - 14 SVM 4 - 13 Maďarsko 0.15 SVM 3 - 52 SVM 6 - 28 SVM 1 - 12 SVM 4 - 8 Brazílie 0.13 SVM 3 - 100 Dánsko 0.13 SVM 22 - 79 SVM 11 - 16 SVM 13 - 5 Vietnam 0.08 SVM 14 - 100 Kanada 0.07 SVM 1 - 46 SVM 3 - 23 SVM 7 - 22 SVM 10 - 10 Lotyšsko 0.07 SVM 10 - 100 Černá Hora 0.03 SVM 4 - 100 Estonsko 0.02 SVM 10 - 100 Albánie 0.02 SVM 3 - 100 Slovinsko 0.02 SVM 6 - 74 SVM 3 - 26 Jihoafrická republika 0.01 SVM 5 - 100 Kyrgyzstán 0.01 SVM 11 - 100 Jordánsko 0.01 SVM 6 - 100 Čína 0.01 SVM 11 - 100 Malajsie 0.01 SVM 3 - 100
*) včetně uskutečnění dovozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licenc e)
Příloha č. 9
Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2011 vojenský materiál kusů země (příklad) celkem (nejvýznamnější)
Revolvery a pistole 128 samonabíjecí pistole Makarov PM63, GLOCK 17, Rakousko, Německo, Polsko, Izrael GLOCK 19, BRS-99, Jericho 941 PSL
Pušky a karabiny 1 222 samonabíjecí a opakovací pušky různých typů (SVT 40, Německo, Itálie, Izrael, Polsko, Švýcarsko, L1A1, Works 11, STGW 57, WF), puška Mosin Nagant Belgie, USA 1891/1930, karabiny Mauser 98, 98K a 33/40
Samopaly 13 696 samopaly M41, M49/59 a M56, samopaly vz.24 a Srbsko, Slovensko, Rakousko, Izrael, Polsko, vz.26, Thompson M1/M1A1, PM-06, Beretta Itálie
Samočinné pušky 26 942 samočinná puška Sa vz.58 P a a vz.58V, útočná puška Slovensko, Izrael, Německo, Kanada, Polsko HK417, automatická puška Colt M4 Commando Flat Top, pušky AKM-ŘEZ
Lehké kulomety 3 835 kulomet RPK (M72), , kulomety PKM, PKMS, PKMN, Srbsko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Izrael PKMSN, DŠK vz. 38/46, M53/42, PKB, M2QCB, , Belgie tankový kulomet PKT
Těžké kulomety 18 protiletadlový kulomet ZU-2 Rumunsko
Tanky 37 T-72 Slovensko
Bojová obrněná vozidla 51 PANDUR II v různých modifikacích, OT-90, BVP-1 a BTR Rakousko, Slovensko, Polsko 60/PU12, MTLB-U
Velkorážové dělostřelecké systémy 123 samohybná houfnice 2S1 (Gvozdika), tarasnice SPG-9, Slovensko, Polsko minomet L vz. 82 a vz. 52, samohybná kanónová houfnice vz.77 DANA, bezzákluzový kanón SPG-9
Rakety a raketové střely, přenosná zařízení protitankových raket 1 762 letecké neřízené rakety ráže 57 mm S-5MO, Bulharsko, Polsko, Slovensko granátomet Pallad model 74, ruční vrhač granátů RPG- 7 a RPG-7W, protitanková řízená střela 9M14P1
Letouny a vrtulníky 0
Kromě toho byla dovezena další technika upravená pro sběratelské účely, např. polní houfnice Škoda r. 150 mm, pásový tank M4 SHERMAN, letoun Republic F-84G Thunderjet, letoun T-28B Trojan, letoun Horth American T-28A, letoun Hawker Sea Fury T.Mk.20, letoun North American F51D Mustang, letoun Aero L-29 Delfin, automobil Tatra T-813 8x8
Příloha č. 10
Realizace dovozu vojenského materiálu dle dostupných údajů - nákup od zahraničních osob v letech 1994 - 2011 (v mil. Euro)
Rok Finanční objem 1994 39,00 1995 44,00 1996 30,50 1997 29,30 1998 38,80 1999 102,30 2000 150,50 2001 113,30 2002 92,00 2003 120,40 2004 125,00 2005 726,80 2006 93,00 2007 193,00 2008 106,70 2009 179,60 2010 376,63 2011 238,17
Příloha č. 11 Udělené a využité licence pro dovoz a následný vývoz (brokering) vojenskéh o materiálu v roce 2011*)
Udělené licence Využití licencí Dovoz (D) Vývoz (V) Počet Hlavní položky Hodnota D Hodnota V Hlavní položky Využití D Využití V - země - země licencí vojenského materiálu (SVM) tis.EUR tis.EUR vojenského materiálu (SVM) tis.EUR tis.EUR Severní Amerika 7 11,1,10 535 613 11,1,10 255 297 USA Estonsko 1 1 8 11 0 0 USA Chorvatsko 1 11 4 5 11 4 6 USA Lotyšsko 1 1 18 24 1 17 25 USA Polsko 3 11 495 554 11 224 247 USA Thajsko 1 10 10 19 10 10 19 Evropská unie 6 4,1,10,11 858 1 484 1,6,10,11 1 170 1 959 Maďarsko Slovensko 1 4 529 773 0 0 Německo Slovensko 1 11 2 3 11 2 3 Rumunsko Bulharsko 1 1 256 564 1 256 437 Rumunsko Lotyšsko 1 0 0 0 0 Rumunsko Polsko 0 0 0 1 161 308 Slovensko Polsko 0 0 0 6 386 462 Slovensko Ruská federace 0 0 0 10 44 138 Slovensko Vietnam 0 0 0 10 255 484 Velká Británie Polsko 1 11 17 22 11 14 19 Velká Británie Thajsko 1 10 54 122 10 52 108 Další evropské země 5 11 417 624 10,6,5,11 666 953 Ruská federace Alžírsko 0 0 0 10 0 0 Ruská federace Ázerbajdžán 0 0 0 10 286 454 Ruská federace Bangladéš 1 10 13 17 10 19 25 Ruská federace Etiopie 1 10 66 94 10 72 100 Ruská federace Srí Lanka 1 11 17 21 11 1 3
Udělené licence Využití licencí Dovoz (D) Vývoz (V) Počet Hlavní položky Hodnota D Hodnota V Hlavní položky Využití D Využití V - země - země licencí vojenského materiálu (SVM) tis.EUR tis.EUR vojenského materiálu (SVM) tis.EUR tis.EUR Ukrajina Alžírsko 0 0 0 0 6 Ukrajina Bangladéš 1 10 125 181 10 101 147 Ukrajina Egypt 1 11 196 311 5 67 94 Ukrajina Etiopie 0 0 0 6 120 124 Blízký východ 3 10 83 121 11 6 11 Izrael Mongolsko 2 11 6 13 11 6 11 Izrael Thajsko 1 10 77 108 0 0 Celkem 11,4,10,1 1 893 2 842 10,6,1,11,5 2 097 3 220 21 *) Pokud se jedná o využití, jde i o licence udělené v předchozích letech
Příloha č. 12
Dovoz a následný vývoz (tzv. brokering) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2011
vojenský materiál kusů země dovozu země vývozu (příklad) (nejvýznamnější) (nejvýznamnější)
Samopaly samopaly AKM a AK-47 10300 Rumunsko Polsko, Belgie
Příloha č. 13
Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2011
Počet podaných žádostí o vydání povolení 49
Počet rozhodnutí o vydání povolení 45 z toho negativních 0
Počet zrušených povolení 0
Počet žádostí o úpravu povolení 72
Počet rozhodnutí o úpravě povolení 70
Počet držitelů povolení koncem roku 2011 177
Počet držitelů povolení koncem roku 2010 169
Příloha č. 14
Licence k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2011 správní řízení k žádostem o udělení či prodloužení platnosti licence *)
a) Řízení o žádosti ukončené udělením či prodloužením licence
Licence udělené - celkem 2 024
k vývozu 1 092
k dovozu 911
k dovozu spojenému s následným vývozem (brokering) 21
b) Řízení o žádosti ukončené neudělením licence
Licence neudělené - celkem 2
k vývozu 2
k dovozu 0
k dovozu spojenému s následným vývozem (brokering) 0
c) Zastavení řízení o žádosti o udělení licence
Zastavení řízení celkem 46
ca) Počet zpět vzatých žádostí 43
k vývozu 28
k dovozu 15
k dovozu spojenému s následným vývozem (brokering) 0
cb) Zastavení z moci úřední 3
k vývozu 2
k dovozu 1
k dovozu spojenému s následným vývozem (brokering) 0
*) Jde i o licence udělené v předchozích letech