Prodej a Půjčování Elektronických Knih V ČR

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví

Prodej a půjčování elektronických knih v ČR

Magisterská diplomová práce

Bc. Gabriela Obstová

2012

1 MASARYKOVA UNIVERZITA

FILOZOFICKÁ FAKULTA

Ústav české literatury a knihovnictví

Kabinet knihovnictví

Informační studia a knihovnictví

Bc. Gabriela Obstová

Prodej a půjčování elektronických knih v ČR

Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Olga Biernátová

2012

Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

V Brně dne 22. června 2012 ------Gabriela Obstová

Poděkování Děkuji vedoucí práce Mgr. Olze Biernátové za projevenou důvěru při tvorbě mé diplomové práce a za podněty, kterými mě inspirovala.

4 Bibliografický záznam

OBSTOVÁ, Gabriela. Prodej a půjčování elektronických knih v ČR. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2012. 96 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Olga Biernátová.

5 Anotace

Magisterská diplomová práce „Prodej a půjčování elektronických knih v ČR“ popisuje stav prodeje e-knih na českém knižním trhu v kontrastu se zahraničním knižním trhem ve vybraných zemích Evropy a v USA. Dále popisuje možnosti půjčování e-knih jak v ČR, tak i v zahraničí. Do celkové problematiky e-knih jsou zahrnuty aspekty ochrany e-knih, autorskoprávní problematika, široký výběr formátů a možnosti SW a HW čteček e-knih. V rámci prodeje jsou nastíněny možnosti marketingu zaměřeného na e-knihy. V diplomové práci je analyzován knižní trh s e-knihami v ČR za poslední dva roky, který je doplněn výsledky kvantitativního výzkumu zaměřeného na nakladatele a jejich postoje a názory k problematice vydávání e-knih.

Klíčová slova

Elektronické knihy, e-knihy, formáty e-knih, DRM, autorské právo, užití e-knih, čtečky e-knih, prodej e-knih, knižní trh e-knih, český knižní trh, zahraniční knižní trh, marketing, výzkum knižního trhu, nakladatelé, distributoři, půjčování e-knih, knihovny

Annotation

The master's thesis "Sale and lending of electronic books in the Czech Republic" describes the state of e-book sales on the Czech book market in contrast with foreign book markets in selected European countries and the USA. It also describes the possibility of lending e-books in both the Czech Republic and abroad. The issue of e-books in general includes such aspects as e-book protection, copyright issues and a wide variety of formats and options provided by software and hardware e-book readers. Sales opportunities are outlined, focusing on marketing e-books. An analysis of the e-book market in the Czech Republic in the last two years is presented in this master’s thesis, accompanied by the results of a quantitative research aimed at publishers and their attitudes to and opinions on the issue of publishing e-books.

Keywords

Electronic books, e-books, e-book formats, DRM, copyright law, use of e-books, e-book readers, selling e-books, e-books market, Czech book market, foreign book market, marketing, book market research, publishers, distributors, lending e-books, libraries.

6 OBSAH

ÚVOD ...... 1 1. ELEKTRONICKÉ KNIHY ...... 3

1.1 POPIS ROZDÍLŮ MEZI TIŠTĚNOU KNIHOU A E-KNIHOU ...... 4 1.2 ZABEZPEČENÍ E-KNIH, JEJICH OCHRANA A MOŽNOSTI ZNEUŽITÍ ...... 7 1.2.1 DRM ...... 8 1.2.2 Tvrdé DRM ...... 9 1.2.3 Sociální DRM ...... 10 1.2.4 DRM a hudba ...... 10 1.2.5 DRM a e-knihy ...... 11 1.2.6 Watermark a copyright marking ...... 12 1.3 AUTORSKOPRÁVNÍ ASPEKTY E-KNIH ...... 14 1.3.1 Právní hledisko užití e-knih ...... 14 1.3.2 Právní hledisko prodeje e-knih ...... 16 1.3.3 Právní hledisko půjčování e-knih ...... 18 2. FORMÁTY, ČTEČKY E-KNIH - MOŽNOSTI A DOSTUPNOST ...... 20

2.1 TECHNOLOGIE A FORMÁTY E-KNIH ...... 20 2.1.1 Základní používané formáty ...... 21 2.1.2 Jiné druhy formátů ...... 22 2.2 ČTEČKY E-KNIH V ČR...... 24 2.2.1 Příklady čteček e-knih v ČR ...... 25 2.3 DALŠÍ MOŽNOSTI ČTEČEK A ČTENÍ E-KNIH ...... 27 2.3.1 HW čtecí zařízení ...... 28 2.3.2 SW čtečky ...... 29 2.3.3 Správa, konverze a výroba e-knih ...... 32 3. PRODEJ E-KNIH ...... 33

3.1 KNIŽNÍ TRH E-KNIH V ZAHRANIČÍ ...... 33 3.1.1 Knižní trh e-knih v Evropě...... 34 3.1.1.1 Velká Británie ...... 36 3.1.1.2 Německo ...... 37 3.1.1.3 Francie ...... 38 3.1.2 Knižní trh e-knih v USA ...... 39 3.1.2.1 Amazon ...... 40 3.1.2.2 Barnes & Noble...... 41 3.1.2.3 Apple ...... 42 3.2 KNIŽNÍ TRH E-KNIH V ČR ...... 43 3.2.1 Rok 2010 ...... 45 3.2.2 Rok 2011 ...... 45 3.2.3 Rok 2012 ...... 46 3.2.4 Shrnutí ...... 47 3.3 NAKLADATELÉ E-KNIH V ČR ...... 48 3.3.1 Příklady nakladatelů e-knih ...... 50 3.3.2 Shrnutí ...... 52 3.4 DISTRIBUCE E-KNIH V ČR ...... 53 3.4.1 Příklady distributorů e-knih ...... 53 3.4.2 Shrnutí ...... 57

7 3.5 CELKOVÁ ANALÝZA KNIŽNÍHO TRHU E-KNIH V ČR...... 58 3.6 VÝZKUM KNIŽNÍHO TRHU E-KNIH ZAMĚŘENÝ NA NAKLADATELE ...... 60 3.6.1 Výzkumný problém ...... 60 3.6.2 Cíl výzkumu ...... 60 3.6.3 Hypotézy ...... 60 3.6.4 Metoda výzkumu ...... 61 3.6.5 Zpracování a analýza dat ...... 62 3.6.6 Závěr výzkumu ...... 66 4. MARKETING PRODEJE E-KNIH ...... 67

4.1 ELEKTRONICKÉ PROSTŘEDÍ ...... 67 4.2 ELEKTRONICKÝ PRODUKT...... 68 5. PŮJČOVÁNÍ E-KNIH ...... 70

5.1 MOŽNOSTI PŮJČOVÁNÍ E-KNIH V KNIHOVNÁCH V ČR ...... 70 5.1.1 Wooky do knihovny ...... 72 5.2 MOŽNOSTI PŮJČOVÁNÍ E-KNIH V ZAHRANIČNÍCH KNIHOVNÁCH ...... 72 5.3 MOŽNOSTI PŮJČOVÁNÍ E-KNIH DISTRIBUTORY ...... 74 ZÁVĚR ...... 76 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A POJMŮ ...... 78 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...... 79

MONOGRAFIE ...... 79 ČLÁNKY ...... 79 ELEKTRONICKÉ ZDROJE ...... 79 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK V TEXTU ...... 85 SEZNAM PŘÍLOH ...... 86 PŘÍLOHY ...... 87

ÚVOD

Fenomén elektronická kniha, který zatřásl knižním průmyslem a trhem stejně jako vynález knihtisku, je hlavním tématem mé diplomové práce. Adaptace e-knihy na český knižní trh zaznamenala za poslední dva roky velké změny a nárůst jejího vlivu na knižní trh pokračuje zrychlujícím se tempem.

V první části práce představuji problematiku e-knihy, která v sobě zahrnuje témata týkající se rozdílných podob knihy, různých možností technické ochrany, legislativní ochrany a možnosti užití, prodeje a půjčování e-knih jak je stanoví autorský zákon. Dále je zde zahrnuta problematika velkého počtu formátů e-knih, jejichž počet a vlastnosti se mění s ohledem na vzrůstající nabídku čtecích zařízení tuzemských i zahraničních. Různorodost „čteček“ je dána širokou nabídkou HW zařízení a SW aplikací. Výše uvedená témata představuji fenomén e-knihu v jeho obecnějším pojetí, jeho vlastnosti, technické možnosti a ochranu.

Druhá část práce se zaměřuje na prodej e-knih v ČR, na knižní trhy v zahraničí, na hlavní subjekty trhu nakladatele a distributory e-knih. Pro zvýraznění kontrastu s českým knižním trhem nejdříve stručně mapuji zahraniční trh s e-knihami v USA a u vybraných zemí Evropy. Poté navazuje komplexní zmapování českého knižního trhu s jeho hlavními subjekty. Výsledné shrnutí je zobrazeno v celkové analýze knižního trhu. Časové hledisko zmapování trhu je omezeno na poslední dva roky, respektive na rozpětí let 2010-2012. Český trh je v tomto období na počátku vývoje prodeje e-knih, zahraniční trhy mají již své výsledky zúročené víceletou praxí. Výsledky prodeje e-knih na zahraničních trzích, proměna zahraničního trhu ve skladbě nabídky a další aspekty ovlivňují i nakladatele na českém knižním trhu e-knih. Stanoviska a postoje nakladatelů k vydávání e-knih, zjištění možnosti nárůstu subjektů a titulů na knižním trhu jsou cílem kvantitativního výzkumu zaměřeného na nakladatele, jehož hypotézy vychází z celkové analýzy. Výsledky výzkumu pak doplňují celkový obraz trhu a jeho analýzu. V závěru této druhé části týkající se prodeje e-knih jsou ukázány praktické možnosti marketingu prodeje e-knih.

Ve třetí části diplomové práce zaměřené na půjčování e-knih je dán prostor také knihovnám. Tento způsob užití e-knih (půjčování) je mnohem problematičtější z hlediska legislativy, přesto je již v některých českých knihovnách realizován. V této části práce uvádím příklady půjčování e-knih nejen z akademické praxe. Dále jsou uvedeny možnosti z praxe zahraničních knihoven. Jako další varianta půjčování e-knih jsou přiblíženy modely, které nabízejí zahraniční distributoři a model navrhovaný českým distributorem, zaměřený na knihovny. V závěru nabízím varianty možností jak půjčovat e-knihy.

Snahou diplomové práce je pojmout celistvě a aktuálně oblast problematiky e-knihy na českém knižním trhu, která však nemůže být obsažena v celé své šíři s ohledem na kapacitu magisterské diplomové práce.

1. ELEKTRONICKÉ KNIHY

Elektronické knihy (dále e-knihy) jsou produktem moderního technologického vývoje a dalším vývojovým stupněm na pomyslné přímce historického vývoje v zaznamenávání informací či způsobů produkce a přenosu informací.

V pojetí této práce je třeba elektronickou knihu chápat jako elektronickou podobu tištěné knihy, která je distribuována v prostředí internetu, prostřednictvím počítačových sítí a v různých formátech vhodných pro různá čtecí zařízení.

Otcem myšlenky a realizátorem první elektronické knihy byl Michael Hart,1 který již v roce 1971 poprvé elektronicky zpřístupnil Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, a která se stala první položkou v databázi elektronické knihovny projektu Gutenberg, jež nabízí volně dostupná díla v elektronické podobě. Zajímavé na této skutečnosti je fakt, že první e-kniha2 vznikla mnohem dříve, ještě před vznikem a rozvojem internetu v jeho webové podobě jak jej známe dnes. Rozvoj internetu v 90. letech 20. století zapříčinil změnu v knižním světě. Knihy byly nabízeny online, stejně jako řada novin a časopisů, knihy se začaly vydávat v tištěných i digitálních verzích, některé pouze digitálně, některé tištěné se digitalizovaly. Online nabídka, prodej a distribuce knih překročili hranice států a překonali i jazykové bariéry. E-knihy se tak mohly dostat i do míst, kde jejich tištěné verze byly těžko dosažitelné.3

V dalších kapitolách diplomové práce je blíže popsána problematika elektronické knihy. Různé způsoby ochrany a autorskoprávní aspekty elektronické knihy. Formáty, ve kterých jsou e-knihy publikovány. Rozmanitost čtecích zařízení a softwarů sloužících ke čtení e-knih. Zmapování knižního trhu v ČR podá obraz úrovně vydávání a distribuce e-knih v tuzemsku v kontrastu s vydáváním a distribucí e-knih v zahraničí.

1 Zemřel vynálezce elektronických knih Michael Hart. Idnes.cz [online]. 2011[cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-vynalezce-elektronickych-knih-michael-hart-fwo- /tec_technika.aspx?c=A110909_133139_tec_technika_NYV 2 Původní termín etexts byl později přejmenován na ebooks (Viz LEBERT, Marie) 3 LEBERT, Marie. A Short History of eBooks [online]. Canada: NEF, University of Toronto, 2009 [cit. 2012- 03-23]. Dostupné z: http://www.etudes-francaises.net/dossiers/ebookEN.pdf

1.1 Popis rozdílů mezi tištěnou knihou a e-knihou

„… e-knihy lze snadno prohledávat (výhoda pro akademickou obec), u e-knihy lze měnit velikost písma (výhoda pro seniory…). Existuje ale i celá řada problémů, z nichž některé prostě odstranit nikdy nepůjde…. Skutečně věří dnešní uživatelé tomu, že za 10 let, až jejich zařízení fyzicky doslouží, bude jejich původní formát ještě vůbec existovat a bude možné přenést data na nové zařízení? A to už dnes existuje celá řada formátů, které nelze číst na čtečkách konkurence.“ Marek Pečenka4

Lidská historie má za sebou několik tisíc let své existence. Během té doby se měnila i historie zaznamenávání informací na různá média. Do Evropy se dostal papír kolem 12. století n. l., v polovině 15. století vynález knihtisku umožnil produkci tištěných knih. Téměř 500 let trvá existence papírové knihy jako média, které je nyní, na počátku dalšího tisíciletí, nahrazován novým médiem - internetem.5 Vyspělá technologie umožňuje přenášet nehmotnou podobu knihy v internetových sítích po celém světě. V případě, že by e-kniha nahradila papírovou na několik desítek či stovek dalších let, je třeba se zamyslet nad tím, co nám může nabídnout jiného, nového, než kniha papírová? Předpokladem je, že obě verze knih, tištěná i elektronická budou existovat společně, vedle sebe a každá bude plnit svou danou funkci (alespoň do té doby, dokud nezanikne papír, nebo nevymizí zdroje energie).

Elektronická kniha má nesporně své výhody, ale i nevýhody. Záleží také na tom, jestli je hodnocena z pohledu autora, vydavatele nebo spotřebitele. E-kniha se zatím nachází na počátku svého vývoje a nemusí nutně být konkurencí své tištěné verze. Její předností může být, že naopak rozšíří možnosti získávání informací. Prostřednictvím internetu se může dostat i do míst nebo k lidem, pro které je složité získat tištěné verze. E-knihy mohou nabízet mnohem více, než tradiční papírové knihy. Možnosti funkcí, jako je například elektronické hledání klíčových slov, může vést k mnohem příjemnějšímu, užitečnějšímu a efektivnějšímu zážitku ze čtení. Kromě toho e-knihy mohou být více dynamické, interaktivní, rychleji aktualizované, kdykoli a kdekoli dostupné, ovšem v závislosti na internetu (ve smyslu jejich získávání). E-knihy by neměly být pouze „kopií“ tištěné verze,

4 PEČENKA, Marek. Elektronické knihy 1 (in Knižní novinky). ILiteratura.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03- 22]. ISSN 1214-309X. Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/27793/elektronicke-knihy-1-in-knizni- novinky 5 PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. 3. vyd., doplněné a přepracované. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2011. s. 223. ISBN 978-80-87053-50-8

ale spíše jejím funkčním rozšířením s vysokou mírou interaktivity.6 Interaktivita je nespornou výhodou elektronických knih, může přinést uživatelům umocněný zážitek při četbě např. cestopisů (prostřednictvím GPS lokace), umocnit užitek z četby pomocí aktivního slovníku, aktivních odkazů. Je nutné si uvědomit, že v těchto případech může být nevýhodou nutnost připojení k internetu a vyšší finanční náklady na výrobu interaktivní e-knihy. Schopnost interaktivity e-knih by také mohla záviset na funkční vyspělosti čtecího zařízení, případně na různých aplikacích implementovaných do softwarů čtecích zařízení. Elektronická kniha může být i dobrým přínosem pro svou tištěnou verzi, může být výhodným reklamním artiklem, na jehož základě by se mohla zvýšit poptávka po tištěných verzích.7

Kromě níže zmíněných rozdílů mezi knihami jsou zde samozřejmě i rozdíly plynoucí z jejich dané ne/fyzické formy. Jejich odlišnost přináší jak rozdílné autorskoprávní aspekty užití (viz kapitola 1.3), tak i rozdílné postavení na knižním trhu, alespoň z hlediska finančního nároku na jejich výrobu a distribuci a také s tím související stanovení ceny. Jejich odlišnost, či rozdílnost, staví obě knihy na různé břehy čtenářských zájmů. Vzhledem k tomu, že E-kniha je důsledkem rozvíjející se technologické doby, dalo by se předpokládat, že bude spíše doménou mladší generace, milující rychlý a pohodlný přístup k informacím, přijímající informace v jakémkoli formátu. Zatímco generace preferující T-knihy upřednostňuje tištěnou verzi z potřeby fyzického kontaktu s papírem a s tím spojeného duševního zážitku z papírové četby. Ale i tato generace se kloní k e-knihám z hlediska praktických výhod používání čtecích zařízení. Tato úvaha vede k závěru, že obě formy knih, i když rozdílné, budou člověka doprovázet na dlouhé cestě k získávání a vstřebávání informací v jakékoli podobě. Nelze ale říci jak dlouho, neboť „fenomén“ e-kniha je v českém prostředí teprve na začátku svého vývoje a její životnost na knižním trhu lze jen těžko odhadnout.

6 POLDING, R., J. M. BAPTISTA NUNES a B. KINGSTON. Assessing e-book model sustainability. Journal of Librarianship and Information Science [online]. 2008-12-01, vol. 40, iss. 4, s. 255-268 [cit. 2012- 04-19]. ISSN 0961-0006. DOI: 10.1177/0961000608096715. Dostupné z: http://lis.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0961000608096715 7 Report: Interaktivita by měla být mantrou elektronických knih. Tyinternety.cz [online]. 2011. [cit. 2012-03- 22]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/udalosti/report-interaktivita-by-mela-byt-mantrou-elektronickych- knih-5594

Stručným výčtem výhod a nevýhod (viz tabulka č. 1), porovnáním obou verzí knih, nebude zodpovězena otázka, která z nich je lepší, ale co může nebo je schopna, která nabídnout?

Tabulka č. 1 - Výhody vs. Nevýhody

VÝHODY NEVÝHODY Snadný přístup; rychlejší vydání Trvanlivost (technická); nejednotný nebo aktualizace; nižší výrobní standard; technická ochrana náklady; jednodušší distribuce; (DRM); omezená nabídka; nutný snadno přenositelné; snadné přístup k internetu; potřeba čtecího 8 E-kniha skladování; interaktivní - zvuk, zařízení nebo aplikace; vyšší DPH; video; technická ochrana (DRM); ztráta informací při poruše zařízení; různé nosiče (iPad, mobil, PC, snadněji nelegálně zneužitelná; Reader); možnost přizpůsobení nekvalitní samopublikování; na formátu textu; nižší cena jedno použití?

Čitelnost vždy a všude; nižší DPH; Vyšší cena; vyšší náklady na lze ji půjčit, nepotřebuje zdroj výrobu (polygrafie, distribuce); T-kniha9 k provozu; garance kvality textu; dlouhá životnost a možnost návratu k ní

8 POLDING, R., J. M. BAPTISTA NUNES a B. KINGSTON, ref. 6 9 PISTORIUS, Vladimír, ref. 5, s. 225-227.

1.2 Zabezpečení e-knih, jejich ochrana a možnosti zneužití

Správa digitálních práv (dále jen DRM) se vztahuje na technická a právní opatření, která vydavatelé používají ke kontrole, jak jsou e-knihy používány a distribuovány. Na jedné straně jsou ti, kdo tvrdí, že informace by měly být svobodně přístupné a na druhé straně jsou autoři a vydavatelé, kteří vyžadují, aby jejich práce a investice byla odměněna. Situace a postoj k užití ochrany, jejich důsledky, by mohly ovlivnit vývoj knižního trhu e-knih v následujících letech. Během minulých deseti let knižní vydavatelé sledovali, jak byl hudební průmysl zaskočen (a poškozen) příchodem digitální distribuce.10 Digitalizace obsahu zpochybnila tradiční autorská práva na dvou frontách. Jednak umožnila téměř bezplatné rozmnožování a rozsáhlou distribuci digitálního obsahu. Za druhé stávající digitální obsah lze snadno upravovat a různě kombinovat s jiným obsahem při vytváření nových děl. V reakci na tyto změny hledali ochránci autorských práv větší ochranu prostřednictvím právních a technických prostředků. Problematika zabezpečení DRM nehmotných digitálních souborů (též e-knih) v sobě odráží problematiku autorských práv, práv autorů a nakladatelů na odměnu, problematiku poptávky a nabídky na knižním (či hudebním) trhu a další aspekty, které se týkají užívání/sdílení nehmotných děl v prostředí internetu.

10 COLE, Stephen. EBOOKS: Stephen Cole assesses how ebooks are impacting the publishing world and identifies who is reading them. In: Knol: a unit of knowledge [online]. 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://knol.google.com/k/ebooks#

1.2.1 DRM

„Ochrana elektronických knih je prozatím přibližně na úrovni DRM "audio- a videoobsahu" – je uživatelsky nepřívětivá, omezuje čtenáře a častokrát přináší celou řadu technických komplikací.“ Petr Kratochvíl11

Digital Rights Management (DRM) technologie se snaží předejít pirátství prostřednictvím technologií, které neumožňují spotřebitelům sdílet soubory nebo vytvořit více kopií autorsky chráněného díla, než je AZ povolené.12 DRM nabízí různé úrovně kontroly nad tím, jak jsou využívány elektronické soubory. Mimo jiné může omezit používání souborů, jejich kopírování, upravování, kolikrát mohou být instalovány na různých zařízeních, a jak dlouho soubor zůstane v daném zařízení.13

DRM používané pro e- knihy mohou mít různou podobu:  tzv. tvrdé DRM - šifrování, uzamčení knihy pro použití na konkrétním čtecím zařízení (omezené kopírování, tisk, časový zámek)

 tzv. sociální DRM - označení kopie e-knihy jménem konkrétního čtenáře, který si ji koupil, případně IP či poštovní adresou

o sociální DRM doplněné o zákaz úprav, kopírování nebo tisku.14

11 KRATOCHVÍL, Petr. Chcete nakupovat e-knihy?. CHIP online: Hardware, software, internet [online]. 2011, č. 4 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r-2011/chip-04- 2011/nakupovat-e-knihy.html 12 Digital rights management (DRM). In: Encyclopædia Britannica Online [online]. Encyclopædia Britannica Inc., 2012. [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1055407/digital- rights-management 13 TRIVERDI Priti. Writing the wrong: what the e-book industry can learn from digital music's mistakes with DRM. Journal of Law and Policy. 2010, vol. 18, iss. 2, s. 925-966. ISSN 1074-0635. Dostupné z: Academic Search Complete, EBSCOhost. [EIZ MU]. 14Elektronické knihy v Portálu. Portál [online]. 2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.portal.cz/elektronicke-knihy-v-portalu/42990/

1.2.2 Tvrdé DRM15

Adobe DRM - nejpoužívanější systém autorské ochrany elektronických dokumentů. Toto ochranné opatření používá i většina českých preodejců elektronických knih. Z technického hlediska se jedná o formáty EPUB nebo PDF s ochranou DRM. Proces získávání knih s touto ochranou není pro uživatele právě jednoduchý. 1) Po nutné registraci na serveru prodejce, 2) následuje stažení a instalace nástroje Adobe Digital Editions (ADE, z webu Adobe) a 3) opětovná registrace prostřednictvím získaného Adobe ID. 4) Pak se uživatel může vrátit na stránky prodejce a spustit stahování knihy do čtecího zařízení. Adobe DRM poskytuje následující omezení: pro jeden ID může být autorizováno maximálně šest počítačů/zařízení, u formátu ePub se mohou objevit problémy s češtinou, počet stažení knihy (pokud ji ztratíte nebo omylem smažete) je omezen – obvykle na tři pokusy (ne u všech prodejců). Nevýhodou Adobe DRM je sice poněkud komplikovanější cesta a další technická omezení, nicméně je tato ochrana podporována většinou elektronických čteček a jiných mobilních zařízení (HW a SW).

Amazon DRM - ochrana knih, kterou používá server Amazon pro svou vlastní čtečku Kindle. Vlastní formát AZW (ignoruje konkurenční ochrany) je po technické stránce Mobipocket s ochranou DRM. Tímto opatřením je počet podporovaných formátů s DRM pro Kindle omezený, a proto je nabízena konverze souborů přes e-mailovou schránku, která je umístěna v každé čtečce. Nákup knih je prováděn následujícím způsobem. 1) Varianta čtečky 3G má možnost objednávky e-knihy téměř odkudkoliv. Po připojení k webu Amazonu a výběru e-knihy, je tato téměř okamžitě koupena a stažena do čtečky. 2) Wi-Fi varianta má postup téměř stejný po připojení k internetu. 3) Má-li uživatel zájem nahrát do přístroje knihu zakoupenou jinde, může ji odeslat na určenou speciální emailovou adresu, kde se kniha překonvertuje do správného formátu a nahraje do přístroje. Ochrana nabízí jedinou výhodu, a sice minimální technické komplikace. Nevýhodou je, že do jiné čtečky nelze nahrát knihy od Amazonu.

15 KRATOCHVÍL, Petr, ref. 11

1.2.3 Sociální DRM

Český server Palmknihy (www.palmknihy.cz) nepoužívá klasické DRM, ale formu tzv. sociálního DRM. Při registraci je ověřena skutečná adresa čtenáře a vepsána do textu knihy. Díky tomu je možné číst koupenou knihu na libovolném zařízení a v jakémkoliv dostupném formátu. Na serveru jsou nabízeny knihy ve formátu PDF a převedené formáty ePub a Mobi (Kindle). Při registraci na server Palmknihy jsou nejdříve vyplněny všechny povinné údaje uživatele, včetně korespondenční adresy, na kterou je zaslán aktivační kód. Kód, doručený poštou, je zadán do uživatelova účtu na serveru Palmknihy a ihned umožní nákup knih. Výhodou této metody je minimální omezení jak pro software, tak i pro hardware a pro uživatele. Čtení e-knih je tedy možné na jakémkoli zařízení. Tímto způsobem chráněné e-knihy jsou pro svou snadnou identifikaci dobře dohledatelné při jejich nelegálním zneužití.16

1.2.4 DRM a hudba17

Hudební průmysl byl jedním z prvních, který se setkal s problémem porušování DRM. Velikost hudebního souboru (píseň nebo album) je mnohem menší než velikost souboru knihy nebo filmu. Hudební soubory se tak mnohem jednodušeji sdílejí na internetu buď prostřednictvím licencovaných systémů (např. iTunes), nebo nelicencovaných P2P (peer- -to-peer) sítí (např. Napster)18. Hudba byla na trhu v digitální podobě několik let před e-knihami. Apple a Amazon nyní prodávají digitální hudbu bez ochrany DRM, ale zpočátku jak Microsoft, tak i Apple chránili své mediální soubory nějakou verzí DRM. Microsoft měl vlastní formát souborů pro Windows Media Player (WMA soubory), které mohly být přehrávány pouze v omezeném počtu. Apple prodával zakódovaný obsah přes iTunes se svou proprietární FairPlay DRM ochranou. I přesto, že hudební soubory byly chráněné DRM, netrvalo dlouho a jejich nelegální kopie byly rozšiřovány na internetu. Není totiž problém, získat na internetu dostupné technologie, které umožní zmíněné ochrany obejít. Sdružení amerického nahrávacího průmyslu (RIAA) reagovalo na nelegální

16 KOUTSKÝ, Pavel. Názor k článku Freetimepublishing.cz říká: "R(e)voluce na knižním trhu začíná!". In: Startup.lupa.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://startup.lupa.cz/clanky/freetimepublishing-cz-rika-r-e-voluce-na-kniznim-trhu-zacina/nazory/2022/ 17 TRIVERDI, Priti, ref. 13 18 Digital rights management (DRM), ref. 12

sdílení souborů podáním žalob proti P2P sítím Ale existence dalších sítí a stránek pro sdílení souborů (např. torrenty) naznačila, že soudní spory neměly žádoucí účinek. Hudebnímu průmyslu výrazně poklesly tržby a RIAA obvinila internet z pirátství. V návaznosti na problematiku sdílení nelegálního obsahu byl schválen Digital Millenium Copyright Act. Zákon, podle kterého bylo trestné vytváření technologií na obcházení ochrany DRM. Spory se zákonem měla i švédská služba Pirate Bay, která umožnila sdílet BitTorrentové soubory v P2P sítích.

Hudební průmysl prokázal, že používání DRM může být efektivní způsob, jak přesvědčit držitele práv k vydání jejich díla v digitální verzi. Dnes je třeba zvážit, jak správně nastavit ochranu DRM, aby byla opravdu efektivním způsobem ochrany pro spotřebitele i držitele autorských práv a nikoliv překážkou pro sdílení díla. V digitálním hudebním průmyslu se již objevil nový model, trend směřující k nechráněným souborům. Mezi příklady komerčního on-line prodeje hudby patří iTunes (Apple) a Amazon.

1.2.5 DRM a e-knihy19

Knižní průmysl, trh s e-knihami, na příkladu hudebního průmyslu dostal příležitost k zamyšlení se nad volbou, jakým způsobem využít stávající ochrannou technologii, která vyrovná práva a potřeby spotřebitelů i autorů. Apple používá DRM technologie pro e-knihy zakoupené přes iBook a hudbu prodává bez ochrany DRM prostřednictvím iTunes Store. Prodejci e-knih jako Amazon, Sony, Barnes & Noble a Apple používají v současné době DRM. Amazon používá výkonný systém DRM pro obsah dostupný prostřednictvím své knihovny, zatímco Sony a Barnes & Noble používají open source systém nazvaný ePub, který nepoužívá tradiční DRM, ale vrstva ochrany DRM musí být použita v základním softwaru. E-knihy od Sony jsou kompatibilní s libovolnou platformou, která používá ePub software.

Někteří vydavatelé knih trvají na DRM ochraně s cílem odradit narušitele autorských práv. Trh s e-knihami je stále populárnější a na vzestupu a míra „e-knižního pirátství“ roste obdobně. Při rozhodování zda použít DRM by měli vydavatelé e-knih pochopit možnosti DRM, že DRM nezastaví „pirátství“ a nelegální používání multimediálních souborů. Žádná DRM technologie zcela nevyloučí možnost „pirátství“. Ti, kteří se rozhodnou

19 TRIVERDI, Priti, ref. 13

porušit autorská práva tak učiní, i když bude obsah na internetu zdarma. Jedním ze způsobů jak minimalizovat nelegální způsoby užití na e-knižním trhu je vytvořit co nejjednodušší způsob, vytvořit jednoduchou legální cestu, jak získat e-knihu a respektovat základní práva zúčastněných stran. Dalším způsobem by mohla být vzájemná spolupráce formátů a softwarů v zařízeních na čtení e-knih (interoperabilita). Interoperabilita neznamená, že všichni prodejci e-knih a čteček budou používat stejné DRM, ale je potřeba vytvořit kompatibilitu technologií. Každý prodejce může využít vlastní proprietární DRM, ale je důležité, aby i ostatní uživatelé mohli dekódovat DRM a používat ostatní e-knihy na svých čtečkách. „Pirátství“ by se mohlo stát méně atraktivním, nebudou-li mít uživatelé důvod poprat se s restriktivním DRM a budou-li mít možnost využít nabízené (i když placené) funkce a výhody, které nelze nalézt na P2P sítích.

1.2.6 Watermark a copyright marking20

Digitální vodoznak (watermark) je aplikací steganografie (zpráva skrytá v datech, utajená komunikace) v DRM. Účelem digitálního vodoznaku je dokázat, že daný digitální dokument (zpravidla obrázek, hudba, film, dokument) byl vytvořen příslušným autorem. Vodoznak je vlastně autorská informace vložená do dokumentu tak, aby zůstala čitelná i po zásadních úpravách dokumentu. Digitální vodoznaky mají funkci nejen ochrannou, ale také identifikační. Vodoznaky nemusí být nutně vždy jen viditelné. Třeba v hudební skladbě si jich člověk ani nevšimne a přesto dokáží zpětně určit konkrétního uživatele, který skladbu koupil na webu a poté nelegálně rozšířil. Technologie digitálních vodoznaků se během let osvědčila jako skvělá metoda k digitální ochraně, komunikaci i hlídání autenticity.21 Vodoznaky sice nezamezí neoprávněnému kopírování a distribuci elektronických dokumentů, ale usnadní zjištění totožnosti nositele autorských práv při těchto neoprávněných manipulacích. Vodoznaky mohou být součástí sociálního DRM.

20 RYŠÁNKOVÁ, Alžběta. Steganografie. Kryptologie - Univerzita Hradec Králové [online]. 2003 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://kryptologie.uhk.cz/81.htm#top 21 HÁJEK, Petr. Trendy v technologii digitálních vodoznaků. Root.cz: informace nejen ze světa Linuxu [online]. 2010[cit. 2012-04-19]. ISSN 1212-8309. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/trendy-v- technologii-digitalnich-vodoznaku/

Označování autorských práv (copyright marking). Požadavkem oblasti zvané jako označování autorství je odolnost proti možným útokům. Pojetí robustnosti jednotlivých druhů označování autorství a možnosti jejich použití vyjadřuje tabulka č. 2.

Tabulka č. 2 - Síla ochrany a její použití

Druh označování autorství Robustnost proti útoku Použití Slabé vodoznaky Je-li označený objekt jakkoliv Zajistí elektronická data jako (Fragile watermarking) minimálně upraven, označení se důkazní prostředky k rozpoznání, poruší nebo zcela znehodnotí. že se je někdo pokusil upravit

Silné označování autorství Nelze je odstranit nebo (Robust Copyright marking) znehodnotit bez toho, aby byl současně zničen označený předmět

Otisky prstů (Fingerprinting) Jakoby skrytá sériová čísla. Umožní vlastníkovi práv k dílu identifikovat zákazníka, který porušil jeho autorská práva poskytnutím díla třetí straně. Vodoznaky (Watermarking) Označují vlastníka/autora díla.

1.3 Autorskoprávní aspekty e-knih

Technologický pokrok zvyšující rychlost či účinnost kopírování tištěných materiálů ovlivnil vydavatelský průmysl již od vynálezu knihtisku. Rozšiřující se okruh uživatelů a relativně snadné šíření knih upozornilo na potřebu ochrany autorských práv. Stejně jako vynález knihtisku, tak i internet radikálně změnil způsob kopírování a rozšiřování digitálního obsahu. Právě snadno dostupný chráněný digitální obsah se stal terčem protiprávních zásahů poškozujících autorské právo.

Ani elektronické knihy, jako součást digitálního obsahu dostupného na internetu, nejsou výjimkou. Autorskoprávní aspekty e-knih jsou pro jejich nehmotnou podobu odlišné od děl na hmotném nosiči. V této kapitole bude podán pouze základní obraz autorskoprávní problematiky e-knih, která je součástí komplexního obrazu e-knih z pozice uživatele, autora, nakladatele a jiných subjektů, které e-knihy sdělují veřejnosti nebo sdílejí na internetu.

1.3.1 Právní hledisko užití e-knih

Autorský zákon (dále AZ) kromě jiného určuje základní autorskoprávní podmínky užití autorských děl. Základním právním předpisem určujícím autorskoprávní vztahy a podmínky je zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).22

Obě verze literárního díla, na hmotném nosiči i elektronická, jsou podle AZ23 autorskými díly, tudíž se k nim vztahují autorská práva. Z právního hlediska je rozdíl mezi distribucí autorského díla na hmotném nosiči, v tomto případě tištěná kniha, nebo distribucí nehmotné podoby díla, tedy elektronické verze. Mezi základní a výhradní autorská majetková práva patří právo dílo užít.24 Podle tohoto práva může autor sám, nebo s jeho svolením jiná osoba, určit jakým způsobem bude dílo užito. V případě díla na hmotném nosiči (T-kniha) se jedná o právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla,25 a jakmile dojde k prvnímu rozšíření (prodeji, distribuci) díla, je tímto právo autora na rozšiřování vyčerpáno. Z toho vyplývá, že autor nemůže ovlivnit další nakládání s jeho již

22TELEC, Ivo. Autorský zákon: komentář. Komentář napsali Ivo Telec, Pavel Tůma. Praha: C. H. Beck, 2007. 989 s. (Velké komentáře). ISBN 978-80-7179-608-4 23 AZ, § 2 Autorské dílo 24 AZ, § 12 Právo dílo užít 25 AZ, § 14 Rozšiřování

rozšířeným dílem. Ovšem majitel, který si danou rozmnoženinu na hmotném nosiči (knihu) pořídil (koupě v sobě zahrnuje „licenční souhlas“ autora k užití díla a vlastnické právo k hmotnému dílu), s ní může libovolně zacházet (prodat, darovat). V případě díla v nehmotné podobě (E-kniha) se jedná o právo na sdělování díla veřejnosti.26 Distribucí tohoto díla počítačovou nebo obdobnou sítí (internet) nedochází k vyčerpání autorova práva ke sdělování díla. Vysvětlením je skutečnost, že k dílu v nehmotné podobě (kromě e-knihy také např. software), které není hmotnou věcí, nelze získat vlastnické právo i přesto, že bylo „koupeno“ na internetu. V tomto případě tedy nejde ani tak o prodej díla, ale spíše o placený přístup a možnost stažení elektronické rozmnoženiny do vlastního zařízení (PC, čtečka, mobil). Z těchto důvodů nedochází k vyčerpání práva autora, protože institut vyčerpání práva se vztahuje pouze na hmotnou podobu díla a rozšiřování díla.27

Podle Aujezdského28 mohou nositelé práv „v případě distribuce v podobě e-knih daleko více ovlivňovat nakládání se slovesným dílem, a to nejen z technického, ale i z právního pohledu.“ Také práva uživatele k e-knize jsou omezená, pokud jejich rozsah jinak výslovně nestanoví licenční smlouva (v písemné podobě). E-knihy pro svou nehmotnou podobu a způsob užití formou sdělování umožňují uživatelům pouze práva, která nedovolují následné manipulace a užití e-knih: „Nelze je zdědit, půjčit ani darovat, a to dokonce ani v případě, že je zapůjčíte či darujete spolu se čtečkou, pokud se čtečkou nebyly pořízeny. Nelze je tisknout, pokud to vydavatel nepovolil. Nelze prodat čtečku s e-knihami, které jste do ní nahrál po jejím nákupu. Nelze je zbavit DRM, abyste je mohli použít na jiném zařízení, ačkoliv jste za e-knihu zaplatili.“29

26 AZ, § 18 Sdělování veřejnosti 27ČERMÁK, Jiří. Internet a autorské právo. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2003. S. 52. ISBN 80- 7201-423-4. 28 AUJEZDSKÝ, Josef. Elektronické knihy z pohledu právního. Lupa.cz: server o českém Internetu [online]. 10.2.2011 [cit. 2012-04-07]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/elektronicke-knihy-z- pohledu-pravniho/ 29 AUJEZDSKÝ, Josef, ref. 28

Proces sdělování díla podle Telce30 zahrnuje 3 základní části. Jsou to 1: vyslání (emise); 2: přenos (transmise); 3: příjem (recepce). Autor má výhradní právo sdělovat své dílo veřejnosti, nebo udělit jiné osobě oprávnění k výkonu tohoto práva smlouvou, dle AZ autorskoprávní licenční smlouvou (AZ, § 46 - § 57). Autor či oprávněná osoba jako sdělovatelé díla jsou osoby, které na vlastní odpovědnost nabízí nebo jinak zpřístupňují dílo veřejnosti, odpovídají za emisi (vyslání) nehmotné materializace díla a jeho kvalitu. Tímto úkonem zasahují do výlučného autorského práva k sdělování díla veřejnosti. Naproti tomu osoba, která provádí transmisi díla (technický přenos) nezasahuje do výlučného autorského práva k sdělování díla veřejnosti.

1.3.2 Právní hledisko prodeje e-knih

„Z hlediska čtenářů a knihkupců představuje knižní trh především prodej jednotlivých knih. Z hlediska nakladatele však představuje navíc také trh s autorskými právy.“ Vladimír Pistorius31

K objasnění funkčnosti vztahů mezi autory, nakladateli a jinými subjekty na knižním trhu je třeba porozumět autorskoprávní legislativě, která určuje smluvní vztahy subjektů v rámci knižního trhu. Samotný akt prodeje nejen e-knih je mimo jiné hlavně výsledkem smluvních ujednání. Správné nastavení licenčních smluv může ovlivnit i e-knižní produkci. Přehled autorskoprávních smluvních zásad představí vhled do problematiky, kterou řeší subjekty knižního trhu při snaze posílit trh nabídkou e-knih.

Autor, který se rozhodne vydat knihu, uzavře smlouvu s nakladatelem, která dá nakladateli právo knihu šířit ve hmotné podobě a/nebo sdělovat digitálně. Autor tedy musí oprávnění nakladatele rozšířit i na dílo elektronické. U starších smluv může vyvstat problém, že jsou nastaveny pouze na šíření knih ve hmotné podobě.32 Pak nezbývá než zajistit smlouvu novou, určenou pro sdělování elektronických knih. Nabyvatelé takovýchto práv pak mohou udělit další licence třetím stranám.

30 TELEC, Ivo, ref. 22, s. 216 31 PISTORIUS, Vladimír, ref. 5, s. 10 32 KUČEROVÁ, Dagmar. Autorská práva e-knih a „papírových“ knih nejsou stejná. Podnikatel.cz: informace pro váš business a podnikání (zákony, daně, finance, státní správa). [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. ISSN 1802-8012. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/autorska-prava-e-knih-a-knih-nejsou-stejna/

Užití autorského díla na základě smlouvy. Jediný smluvní typ stanovený AZ je smlouva licenční, dále pak její podtyp licenční smlouva nakladatelská. Smluvní strany licenční smlouvy jsou: a) poskytovatel licence – autor (fyzická osoba), dědic autora nebo osoba, která vykonává majetková autorská práva (např. zaměstnavatel autora); b) nabyvatel licence – jakákoliv fyzická či právnická osoba, která má zájem užít autorské dílo. Licenční smlouva je zvláštním druhem smlouvy občanskoprávní, která se řídí především autorským zákonem a podružně občanským zákoníkem.

Forma licenční smlouvy. Licenční smlouva může být uzavřena v písemné i v ústní formě. V případě poskytování výhradní licence, musí být smlouva písemná. V opačném případě se vždy jedná o licenci nevýhradní. Výhodné je uzavřít smlouvu v písemné formě.

Výhradní a nevýhradní licence. Výhradní licencí autor poskytuje oprávnění k užití díla pouze a jedině nabyvateli licence. Autor již nemůže poskytnout licenci ve stejném rozsahu a době žádné třetí osobě. Výhradní licence mají dvě formy: a) úplná, bránící i autorovi ve výkonu práva dílo užít a b) omezená, omezující autora pouze v poskytování licence jiným osobám. Nevýhradní licenci, tedy oprávnění k užití díla dohodnutým způsobem a po dohodnutou dobu, může autor poskytnout neomezenému množství osob. Ani on sám při udělení nevýhradní licence není nijak omezen ve výkonu práva dílo užít. Pokud z licenční smlouvy jednoznačně nevyplývá, že se jedná o licenci výhradní, platí vyvratitelná právní domněnka nevýhradnosti licence.

Odměna. Stanovení odměny patří mezi obsahovou náležitost licenční smlouvy. Jedná se o čtyři základní podoby: a) pevně stanovená odměna; b) odměna výnosová; c) obvyklá odměna; d) dohoda smluvních stran, že se licence poskytuje bezúplatně, tato skutečnost by měla být ve smlouvě výslovně uvedena.

Formální náležitosti licenční smlouvy. Smluvní licenční právo je postaveno na zásadě neformálnosti, proto záleží pouze na dohodě smluvních stran, jakou formou licenční smlouvu uzavřou, zda písemně nebo ústně. Autorský zákon vyžaduje písemnou formu licenční smlouvy pouze v případě licence výhradní.

Obsahové náležitosti licenční smlouvy. Obsahové náležitosti licenční smlouvy zahrnují způsob užití, přičemž jednotlivé způsoby užití jsou legálně definovány v AZ, což lze systematicky doplnit též o užití licencovaného předmětu v jeho původní nebo přetvořené či jinak změněné podobě. Podle způsobu užití AZ rozlišuje a) licenci neomezenou,

tzn. udělenou ke všem způsobům užití, které jsou v době uzavření smlouvy známy; b) licenci omezenou na jednotlivý způsob užití. Dále se jedná o rozsah užití a) neomezený - licenci lze využít celosvětově, po celou dobu trvání majetkových práv a v libovolném množství; b) omezený - určení místa, času a množství z hlediska jednotlivých způsobů užití anebo všech těchto způsob (například licence k rozmnožování a rozšiřování díla pouze pro území ČR a na dobu 3 let a v dohodnutém nákladu 2 000 kusů); c) odměna za licenci, nebo ujednání o bezúplatné licenci. Dalšími náležitostmi licenční smlouvy jsou a) údaje identifikující poskytovatele licence; b) údaje identifikující nabyvatele licence a c) jednoznačná a nezaměnitelná specifikace díla, ke kterému se poskytuje licence.33

1.3.3 Právní hledisko půjčování e-knih

V případě pojmu půjčování knih se vybaví spojitost s knihovnou jako s místem, kde je uživateli umožněno si knihu půjčit domů (absenčně), případně si ji prohlížet v knihovně (prezenčně). E-knihy se k tomuto zaběhnutému standardu přibližují velmi pozvolna a vzdáleně. Autorský zákon zatím nenabízí možnost k jednoznačnému, hromadnému veřejnému půjčování elektronických knih. Jako možná varianta, ale finančně náročná (pro některé knihovny), se jeví možnost individuální licenční smlouvy s nakladateli či distributory. Další variantou by byla možnost případné smlouvy s kolektivním správcem práv, která by umožnila zajistit paušální odměny autorům/nakladatelům a podmínky pro uskutečnění půjčování e-knih. Půjčování e-knih se momentálně praktikuje převážně v akademické oblasti prostřednictvím elektronických informačních zdrojů. Respektive licenční ujednání k databázím obsahujícím e-knihy umožňují i jejich půjčování (více v kapitole 5.1).

V autorském zákoně mezi uvedenými zákonnými licencemi např. knihovní licence (AZ, § 37) umožňuje knihovnám sice zhotovit digitální kopie (e-knihu) děl, které vlastní ve svých sbírkách, pro archivní účely, nebo kopie děl nedostupných na knižním trhu.34 Tyto elektronické kopie je možno zprostředkovávat pouze na zařízeních knihovny a pouze v prostorách knihovny. Knihovny, nebo jiné subjekty však mohou libovolně nakládat s volnými díly, tedy s autorskými díly, které již nepodléhají autorskoprávní ochraně, jejímž

33 ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo a smlouva o užití díla. Automatizace [online]. 2009, roč. 52, č. 11 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.automatizace.cz/article.php?a=2589 34 TELEC, Ivo, ref. 22

autorům uplynula doba ochrany majetkových autorských práv. Tato díla lze volně převádět do elektronické podoby a zdarma poskytovat uživatelům (např. Městská knihovna v Praze, Palmknihy, Kosmas, eReading a další).

V současné době vrcholí přípravy novelizace autorského zákona. Zástupci nakladatelů, knihoven, kolektivních správců práv a jiní řeší na schůzkách změny paragrafů, které je třeba zavést do novely autorského zákona. Těmto změnám se nevyhne ani zmiňovaná knihovní licence (AZ, § 37), ve které je nutné provést úpravy na základě technologického pokroku (digitální produkce) a s ohledem na budoucí vývoj. Změny by se měly týkat jednak elektronických knih a zařízení určených k jejich zobrazování (elektronických čteček), a také elektronickým knihám a jejich databázi, která vznikne a vzniká masovou digitalizací knihovních fondů. Tyto nové možnosti digitální doby je třeba v novele autorského zákona nastavit tak, aby byly informace z těchto zdrojů legálně a snadno dostupné všem uživatelům a tím se zamezilo případným nelegálním manipulacím s digitálním obsahem. Je pochopitelné, že správné nastavení legislativy je nutností z hlediska ochrany autorů, a zároveň vstřícným krokem k rozšíření služeb knihoven. Ovšem z hlediska nastavení rozumného modelu užití e-knih v knihovnách je třeba kompromisů všech zúčastněných stran, tj. knihovny - nakladatelé - autoři zastoupení kolektivním správcem práv. Výsledky jednání a následné schválení návrhu vládou je otázkou blízké budoucnosti. Nicméně by si zúčastněné strany měly uvědomit, že omezí-li možnost užití e-knih v knihovnách (jejich půjčování) mohou tím nepřímo podpořit nelegální získávání digitálního obsahu.35

35 Záznam z jednání k novele AZ – knihovní licence II – 27.4.2012. Ministerstvo kultury [online]. © 2007 [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/autorske-pravo/zaznam-z-jednani-k-novele-az-- knihovni-licence-ii--27-4-2012--135624/

2. FORMÁTY, ČTEČKY E-KNIH - MOŽNOSTI A DOSTUPNOST

2.1 Technologie a formáty e-knih

V současné době existuje četné množství formátů používaných při čtení, tvorbě a publikování elektronických knih. Nakladatel sám může určit, jaký požaduje formát pro vytvoření e-knihy, ale koncový uživatel musí vybírat mezi formáty takové, které jsou vhodné pro jeho čtecí zařízení.

První e-kniha byla vytvořena ve formátu prostého textu (txt). V průběhu vývoje technologií se měnil i jejich formát (HTML, PDF, a jiné). Nutno dodat, že tyto nové, obecně používané formáty e-knihám umožnily širokou přístupnost a použitelnost. Nově vznikající formáty s nástupem nového tisíciletí byly více méně proprietární, tudíž určené pouze pro daná čtecí zařízení. Když na knižní trh vstoupily firmy s produkcí softwarových a hardwarových čteček pro e-knihy, téměř každá z nich vytvářela vlastní formát.36

Z hlediska výroby e-knihy je třeba volit formát s ohledem na druh literatury. Formát PDF je spíše vhodný pro naučnou literaturu s ohledem na použití obrázků a jiných grafických doplňků (tabulky, grafy). Tento formát lze použít i v případě beletrie, ale není pro ni zcela ideálním formátem. Ostatní formáty, např. EPUB a MOBI jsou vhodné pro beletrii (neboť umožňují zobrazení hladké sazby u beletrie)37.

V následující části budou představeny základní a nejvíce používané formáty určené pro softwarové i hardwarové čtecí zařízení e-knih.38 Výčet formátů má ilustrační charakter z hlediska jejich velkého množství.

36 LEBERT, Marie, ref. 3 37 Informace získaná z diskuse nakladatelů na knižním veletrhu Svět knihy 2011, v pavilónu e-knih. 38 Comparison of e-book formats. In: TheFreeDictionary.com [online]. 2012 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://encyclopedia.thefreedictionary.com/Comparison+of+e-book+formats

2.1.1 Základní používané formáty

AZW = Amazon Kindle. V rámci užívání Kindle, elektronické čtečky e-knih, Amazon vytvořil vlastní formát AZW. Je založen na standardu Mobipocket a s vlastním DRM.

EPUB = formát: IDPF / EPUB. V roce 1999 byla vytvořena první verze Open eBook (OeB) formátu založená na XML a byla stanovena specifikace publikování formátu (OeBPS). Po roce 2000 byla většina e-knižních formátů odvozena z OeBPS a kompatibilní s formátem OeB (např. PRC formát od Mobipocket, nebo LIT formát od Microsoft). V roce 2005 bylo Open eBook Forum přejmenováno na International Digital Publishing Forum (IDPF). Formát OeB byl nahrazen formátem ePub v roce 2007 a stal se globálním standardem pro e-knihy.39 V roce 2011 byl schválen ePub340 jako poslední doporučená specifikace. V současné době může být formát použit v Apple iPad, Barnes & Noble Nook, Sony Reader, Bookeen Cybook Gen3, Adobe Digital Editions. Formátu EPUB je poskytována ochrana DRM pro e-knihy v rámci jejich proprietárního mechanismu.

HTML = hypertext (htm, html). HTML je značkovací jazyk používaný pro většinu webových stránek. E-knihy v html lze číst pomocí webového prohlížeče. Specifikace k formátu jsou k dispozici bez poplatku od W3C. HTML samo o sobě není nijak zvlášť efektivní formát pro ukládání informací. Nicméně několik e-knižních formátů včetně Amazon Kindle, Open eBook, Mobipocket a IDPF/EPUB používají jeden HTML soubor pro každou kapitolu knihy, Zip komprimované soubory s obrázky, metadaty a styly CSS v jednom souboru.

LIT = formát Microsoft Reader. DRM chráněné LIT soubory jsou čitelné pouze v proprietárním programu Microsoft Reader.

MOBI = formát Mobipocket (prc, mobi). Mobipocket e-knižní formát je založený na otevřeném standardu e-knih (OeB). Mobipocket produkty jsou podporovány OS Windows, Symbian, BlackBerry a Palm OS. Poté co Amazon koupil společnost Mobipocket je tento formát téměř totožný s formátem AZW. Oba formáty se mohou lišit sériovým číslem (používá hvězdičku namísto dolaru). Ve střední a východní Evropě nepodporuje písmo s diakritikou.

39 LEBERT, Marie, ref. 3 40 EPUB. International Digital Publishing Forum: trade and standards organization for the Digital publishing industry [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://idpf.org/epub

PDB = formát Palm Media (dříve Palm Digital Media). Elektronické knihy ve formátu Palm Digital media jsou určené pro prohlížení ve freewarovém programu eReader. K dispozici jsou verze pro iPhone, Palm OS, Android, Symbian, BlackBerry, Windows Mobile Pocket PC/Smartphone, Windows a Macintosh.

PDF = Adobe Portable Document Format. Formát vytvořený společností Adobe Systems. Tvoří standardní formulář pro ukládání a úpravu tištěných dokumentů určených ke zveřejnění. Formát pochází z PostScriptu s přidanou podporou funkcí, jako je komprese a heslo. Vzhledem k tomu lze PDF dokumenty snadno prohlížet a tisknout na různých počítačových platformách. PDF soubory jsou podporovány následujícími e-knižními čtečkami: Mobipocket, IREX Ilias, IREX DR1000, Sony Reader, Bookeen Cybook, Foxit Slick, Amazon Kindle (1, 2, International, DX), Barnes & Noble Nook, iPad, PocketBook Reader, Bebook Neo a Kobo eReader.

TXT = prostý textový soubor. E-knihy existující ve formátu prostého textu mají velmi malé velikosti. ASCII standard umožňuje pouze ASCII textové soubory čitelné v Unix, Macintosh, Microsoft Windows, DOS a v dalších systémech.

2.1.2 Jiné druhy formátů41

AEH = Arghos Diffusion (formát Arghos Reader). Formát AEH je založený na XML proprietárním formátu vyvinutým francouzskou firmou Arghos Diffusion. AEH soubory používají proprietární DRM a šifrovací metody a jsou čitelné jen v přehrávači Arghos. Podporuje různé vstupní formáty textu, zvuku nebo obrazu (např. PDF, WMA, MP3, WMV) a umožňuje více interaktivní funkce jako záložky, dynamické hledání v prostém textu, zvýraznění textu, atd.

Flip books42 (formát Interaxive média). "Flip Book" je typ e-knihy vyznačující se virtuálními stránkami, které je podobné otáčení stránek papíru ve skutečné knize nebo časopisu. První dynamický Flip Book Reader byl vyvinut v roce 2003/2004 Interaxive Media pro Nishe Media (Kanada). První verze byla produkována a poprvé veřejně představena v srpnu 2004. Brzy poté se začaly objevovat napodobeniny "flip-knihy" díky

41 Comparison of e-book formats, ref. 38 42 Příkladem flipbooku je titul Modrý tygr od nakladatelství GplusG dostupné z: http://www.gplusg.cz/?path=knihy/flipbook-modry-tygr

technologickému pokroku Macromedia Flash. Nishe Media zanikl v roce 2004. Interaxive Media pokračoval v rozvoji nedokončeného softwaru v Hong Kongu.

FB2 = FictionBook je populární e-knižní formát založený na XML, podporovaný volnými čtečkami (pro PC = open source) jako FBReader, Haali Reader a STDU Viewer.

OPF = open formát e-knih (OPF) je založený na XML e-knižním formátu vytvořeném E-Book Systémem.

TR = TomeRaider (.tr2, .tr3). TomeRaider e-knižní formát je proprietární formát. K dispozici je verze pro Windows, TomeRaider Windows Mobile, Palm, Symbian, iPhone a další. Schopnosti TomeRaider3 e-knižní čtečky se značně liší podle platformy: Windows a Windows Mobile verze podporují plné HTML a CSS. Palm verze podporuje omezené HTML (žádné tabulky, žádné písmo) a chybí podpora CSS. Pro Symbian je zde pouze starší TomeRaider2 formát. Přes tyto rozdíly lze všechny TomeRaider e-knihy prohlížet na všech podporovaných platformách.

XEB = formát Apabi Reader (.xeb, .ceb). APABI je formát pro zařízení od Founder Electronics. Je to populární formát pro čínské e-knihy. Ty lze číst pomocí Apabi Reader a vyrobit pomocí Apabi Publisher. Oba soubory xeb a ceb jsou binárně kódované soubory.

XMDF = Společnost Sharp vyvinula novou generaci formátu XMDF (eXtensible Model Data Format) pro e-knihy, který podporuje zobrazování videa, audia a animací. Sharp plánuje uvést na trh kompatibilní čtečky e-knih (2011). Nová generace XMDF je vylepšenou verzí nyní používaného XMDF formátu, který byl komercializován v roce 2001 a je používán pro zobrazování obsahu e-knih, včetně japonských novel a manga komiksů. Nová generace XMDF umožňuje snadné prohlížení digitálního obsahu a automatické nastavení podle potřeb a požadavků vydavatele.43

43 KOVÁŘ, Jan. Elektronické knihy XMDF od Sharpu. HD World [online]. 2010 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://hdworld.cz/infotech/Elektronicke-knihy-XMDF-od-Sharpu-1699

2.2 Čtečky e-knih v ČR

Dostupnost formátů e-knih na českém knižním trhu podléhá také dostupnosti zařízení (nebo aplikací) umožňujících stahování, ukládání a čtení e-knih. Tzv. elektronické čtečky (dále jen čtečky e-knih), lze v současné době získat i na českém trhu. Jsou to jak čtečky zahraniční (v originálním jazyce, nebo s implementovanou češtinou), tak i čtečky tuzemské (s českým softwarem). České, nebo „počeštěné“ čtečky jsou důležité z hlediska adekvátního zobrazování e-knih v češtině (fonty). V zásadě lze e-knihy číst dvěma způsoby. Jedním způsobem je čtení na konkrétní čtečce e-knih, nebo prostřednictvím PC, mobilního telefonu či tabletu s nainstalovanými SW čtečkami e-knih (aplikace). Zatímco čtečky slouží víceméně pouze k účelu stahování a čtení e-knih, tak ostatní zařízení slouží převážně i k jiným účelům a možnost čtení e-knih je spíše doplňkovou funkcí.

Jaké zařízení používají čtenáři e-knih ukazuje následující graf č. 1, který znázorňuje výsledky výzkumu, jenž uskutečnila společnost MediaResearch v březnu 2011 s respondenty z internetového NetPanelu.44

Graf č. 1 - V čem čtete elektronické knihy?

44 LIŠKA, Petr. E-knihy a Češi si zatím do oka nepadli. HD World [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://hdworld.cz/infotech/e-knihy-a-cesi-si-zatim-do-oka-nepadli-2094

2.2.1 Příklady čteček e-knih v ČR eReading First Edition je čtečka, kterou nabízí server s e-knihami eReading. Tato čtečka se pyšní nálepkou „ první čtečka s možností nákupu českých EKnih“.45 Čtečka s českou lokalizací byla na trh uvedena v roce 2010 a nabízí nákup a stahování e-knih přímo do čtečky prostřednictvím Wi-Fi připojení. Všechny zakoupené e-knihy zůstávají k dispozici v online knihovně. Mezi podporované formáty e-knih patří PDF, EPUB, TXT, HTML, DOC, RTF, WOL, CHM, RAR/ZIP, PPT, PDB, FB2, DjVu, LIT.

WOOKY je dalším konkurentem na trhu čteček e-knih a v oblasti nákupu a stahování českých e-knih. Wooky je inspirována modelem Amazon - proprietární čtečka, ochrana, vybrané obchody a také modelem Barnes & Nobel a jeho Nook. V tomto případě se jedná o jednotný systém pro prodej e-knih, o aplikaci s širokou dostupností pro různá nejen mobilní zařízení (PC, tablety, mobily). Zároveň je možné číst až na 6 zaregistrovaných zařízeních, možnost správy vlastní knihovny. Wooky nabízí kromě SW čtečky také HW čtečku.46  SW čtečka e-knih pro iPad, iPhone, tablety s Androidem, Symbian, PC a notebooky a další.  HW čtečka e-knih - reader, tablet 2.0

o eWooky čtečka - dotyková, e-Ink displej, česká a slovenská lokalizace, stahování e-knih prostřednictvím Wi-Fi připojení. Čtečka podporuje e-knihy ve formátu Wooky, ePub, u vlastních dokumentů formáty TXT, HTML, DOC nebo RTF.47

o Wooky tablet reader, Wooky tablet 2.0 - čtečky s rozšířenými multimediálními funkcemi, internetem a různými aplikacemi.48

45 EReading First Edition - první čtečka s možností nákupu českých eKnih. EReading - elektronické knihy [online]. ©2010 [cit. 2012-05-28]. Dostupné z: http://www.ereading.cz/cs/ctecky-elektronickych-knih 46Info o projektu. Wooky [online]. ©2011-2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://wooky.cz/ 47 EWooky – dotyková čtečka s elektronickým inkoustem. Wooky [online]. ©2011-2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://wooky.cz/ewooky-dotykova-ctecka-s-elektronickym-inkoustem 48 Wooky tablety. Wooky [online]. © 2011-2012 [cit. 2012-05-28]. Dostupné z: http://wooky.cz/wooky- tablety

Kindle jako čtečka e-knih vstoupil v roce 2007 na americký trh.49 Do Evropy pronikl jak Amazon, tak i Kindle v roce 2010 (viz kapitola 3.1.1). Čtečka Kindle je nabízena na českém trhu v různých velikostech displeje, různých typů a možností. Od Kindle 2 po Kindle 4, Kindle DX, Kindle Keyboard a Kindle Touch. Všechny typy mají displeje s E-ink technologií. Novinkou je tablet Amazon Kindle Fire50 s Androidem a barevným displejem. Tento tablet není na českém trhu dostupný, respektive jej nelze pro ČR zakoupit prostřednictvím Amazonu. Čtečky od Amazonu podporují převážně formáty knih AZW a MOBI s proprietární ochranou DRM. Do čteček Kindle lze tedy stáhnout e-knihy přímo s Amazonu, nebo české e-knihy ve formátu MOBI bez ochrany DRM. Formát PDF není v těchto čtečkách zobrazován zcela korektně. Formát MOBI byl v tabletu Fire nahrazen novým formátem KF8 (Kindle format 8), který postupně zcela nahradí formát MOBI i v dalších čtečkách od Amazonu.51 Tento nový formát by měl lépe splňovat nároky na kvalitu e-knih. Čtečky Kindle jsou oblíbené pro své možnosti, ale v českém prostředí nejsou zcela využitelné s ohledem na jazykové omezení a z hlediska formátů e-knih.

Sony PRS-350/650/950 CZ jsou dotykové čtečky e-knih s podporou češtiny. Dotyková obrazovka umožňuje snadné a jednoduché ovládání. Čtečka podporuje formáty BBeB Book (LRF), BBeB Book DRM (LRX), PDF, PDF DRM, TXT, RTF, EPUB, EPUB DRM.52

PocketBook CZ a její různé typy jsou čtečky s českým menu a s možností hlasitého předčítání i v češtině. Podporuje široký výběr formátů - PDF, EPUB, FB2 (FB2.ZIP), HTML, TXT, PRC, MOBI, RTF, DOC, JPG, a MP3 a další. Bonusem jsou předinstalované jazykové, překladové a výkladové slovníky. Možnost přímého stahování českých e-knih.53

49 LEBERT, Marie, ref. 3 50 Tablet Kindle Fire testovala Knihovna UK - Celetná, také ji vlastní NTK, Více informací dostupných z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2012-roc-64/3-2012/e-knihy-v-knihovnach-v-ceske-republice-95-1150.htm 51 KRČMÁŘ, Petr. Amazon představil nový formát e-knih Kindle Format 8. Root.cz: informace nejen ze světa Linuxu [online]. 21. 10. 2011 [cit. 2012-04-29]. ISSN 1212-8309. Dostupné z: http://www.root.cz/zpravicky/amazon-predstavil-novy-format-e-knih-kindle-format-8/ 52 Produkty: Sony. DigiKnihy: elektronické čtečky knih [online]. [2010-2012] [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.digiknihy.cz/produkty/sony 53Produkty: PocketBook. DigiKnihy: elektronické čtečky knih [online]. [2010-2012] [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.digiknihy.cz/produkty/pocketbook

Na českém trhu je možné získat další čtečky e-knih různých značek a typů s českou podporou, nebo bez ní. Za všechny další je možné jmenovat Bookeen Cybook, iRiver, Kobo Touch, Prestigio Libretto, Energy Sistem, Barnes & Noble Nook, Jinke Hanlin a další. Zmiňované čtečky e-knih mají displeje na bázi elektronického inkoustu (E-Ink) umožňující nejen příjemný zážitek ze čtení, ale také šetřící energii. Většina čteček také disponuje Wi-Fi připojením na internet, usnadňující přímý nákup a stahování zakoupených e-knih.

2.3 Další možnosti čteček a čtení e-knih54

Rychlé změny a pokrok v zobrazovací technologii, miniaturizace počítačových komponent a bezdrátové připojení k internetu, to vše neustále mění povahu a rozsah možností užití čtecích SW a HW zařízení pro elektronické knihy.

Od 90. let se rychle měnily různá technologická zařízení určená pro čtení e-knih. Na stolní počítače navázaly laptopy. Prvnímu PDA (1996 - Palm Pilot) konkuroval Microsoft s Pocketem PC (2000). Řadu možnosti čtení e-knih rozšířil také smartphone od společností Nokia nebo Sony Ericsson. Některé společnosti obohatily trh čtecím zařízením (Rocket eBook, SoftBook Reader, eBook Gemstar a Cybook), jejichž modely však neměly dlouhou životnost. Nové a lepší verze čtecích zařízení se objevily později. Cybook (nová verze) v roce 2004, Sony Reader v roce 2006 a Kindle v roce 2007. LCD obrazovky byly nahrazeny displeji s E-ink technologií. Tenký pružný displej, tzv. elektronický papír (ePaper - 2010) vyvinula firma Plastic Logic. Firma Plastic Logic se stala klíčovým hráčem pro nové elektronické produkty.

54 LEBERT, Marie, ref. 3

2.3.1 HW čtecí zařízení

Kromě elektronických čteček určených primárně pro čtení, správu a stahování e-knih, lze využít i dalších HW zařízení, mobilních, která umožní zobrazení e-knih prostřednictvím příslušných SW aplikací.

PDA. Palm byl vůdcem na trhu, a to navzdory tvrdé konkurenci, s 23 miliony prodaných Palm Piloty v letech 1996 až 2002. V roce 2002 bylo na trhu 36,8% Palm Pilotů ze všech PDA. Jeho hlavním konkurentem byl Microsoft Pocket PC. Hlavní platformy jsou Palm OS a Pocket PC. PDA - Palm, Sony a Hewlett-Packard, následuje Handspring, Toshiba a Casio. Vytváření nových a lepších modelů vedlo ke vzniku zcela nového, který v sobě propojil PDA a mobilní telefon – smartphone.

Mobilní telefony. Narůstá počet uživatelů, kteří upřednostňují čtení e-knih na mobilních telefonech, PDA a smartphonech. Oblíbenými SW čtečkami se staly Mobipocket Reader (k dispozici v březnu 2000), Microsoft Reader (k dispozici od dubna 2000), Palm Reader (k dispozici v březnu 2001), Acrobat Reader (k dispozici v květnu 2001 pro Palm Pilot, a v prosinci 2001 pro Pocket PC), a Adobe Reader (k dispozici v květnu 2003, nahradil Acrobat Reader). První smartphone (Nokia 9210), který byl k dispozici již v roce 2001, byl následován dalšími verzemi (Nokia Serie 60, Sony Ericsson P800 a smartphony Motorola a Siemens). V letech 2004 - 2006 prodej smartphonů prudce stoupl. Mobilní telefony a smartphony nabízeli specializované čtecí zařízení, LCD obrazovky byly nahrazeny obrazovkami s technologií E-ink. V roce 2009 bylo k dispozici ve službě Google Books 1,5 milionu volných knih, z toho 500 000 a více mimo USA kvůli rozdílným autorským právům. Všechny tyto knihy byly přístupné přes mobilní telefony. Např. T-Mobile G1 (2008) s platformou Android od společnosti Google. Vzhledem k malé obrazovce mobilních telefonů, jsou knihy v textovém formátu a ne v obrazovém formátu. Android je open source platforma pro mobilní zařízení (Linux – 2007). Další společnosti (Motorola, Lenovo, Sony Ericsson, Samsung, atd.) chystají smartphony také na platformě Android.

Tablety - iPAD. V lednu 2010 Apple oznámil zahájení iPadu, tabletu se schopností osobního počítače s internetem, e-mailem a digitálními médii. Mnoho funkcí z iPadu byly už k dispozici na jiných zařízeních Apple, jako je iPhone a iPod Touch. Jeden rys byl jedinečný: iPad funguje jako kapesní elektronická čtečka (e-reader). To představuje Apple

jako dalšího účastníka rostoucího trhu elektronicky vydaných knih (e-knih) a trh e-čteček, který zahrnuje Amazon Kindle, Sony online Reader a Barnes & Noble Nook.55

Kromě výše zmíněných zařízení lze také využít stolní PC a notebooky s nainstalovanou SW čtečkou.

2.3.2 SW čtečky

Adobe Reader. Adobe zahájila PDF (Portable Document Format) v červnu 1993, s Acrobat Reader (zdarma, na čtení dokumentů ve formátu PDF) a Adobe Acrobat (za poplatek). Vzhledem k tomu, že formát PDF měl starou verzi, byl v průběhu let zdokonalen a stal se globálním standardem pro distribuci a zobrazování informací. Tím bylo možné zachytit a zobrazit množství informací z libovolné aplikace, na jakémkoli počítačovém systému a sdílet je s jiným a jinde ve světě. Adobe Acrobat poskytl nástroje k vytváření a zobrazení souborů PDF v několika jazycích a na několika platformách (Windows, Mac, Linux). V lednu 2001 Adobe Acrobat zahájila distribuci eBook Reader (zdarma) a obsahu Adobe Server (za poplatek). Acrobat eBook Reader se používá pro čtení PDF souborů chráněných autorskými právy. Adobe Server byl určen pro vydavatele a distributory. V dubnu 2001 společnost Adobe spolupracuje s Amazon.com, aby připravila autorsky chráněné knihy pro Acrobat eBook Reader. Ve stejném roce je Acrobat Reader k dispozici pro PDA, Palm Pilot a Pocket PC. V roce 2003 je Acrobat Reader k dispozici v mnoha jazycích a na mnoha platformách (Windows, Mac, Linux, Palm OS, Pocket PC, Symbian OS, atd.). Přibližně 10% dokumentů na internetu byly k dispozici ve formátu PDF. Acrobat Reader (5. verze) se spojil s Acrobat eBook Reader (2. verze) a vytvořili Adobe Reader (6 a vyšší), který by mohl přečíst jak standardní PDF soubory, tak i zabezpečené PDF soubory s DRM. V roce 2003 Adobe otevřel vlastní on-line knihkupectví Digital Media Store s tituly ve formátu PDF od velkých vydavatelů (Harper Collins, Random House, Simon & Schuster atd.) a s elektronickými verzemi časopisů a novin (např. The New York Times). Adobe také zahájila činnost Centra pro čtení, publikování, prodávání a půjčování knih a Adobe eBook Library jako prototyp digitální knihovny. Nástupcem eBook Reader se stala Adobe Digital Editions. SW čtečka, která kromě čtení e-knih umožňuje i jejich správu.

55 LEBERT, Marie, ref. 3

ComicRack (freeware).56 Aplikace je určená pro čtení komiksů. Umožňuje vytvářet a spravovat i jejich sbírku. Umožňuje automatické rolování, dynamický zoom a další. Vyžaduje NET Framework 4. Určeno pro Android a PC Windows. eReader (PDB) je freeware program pro prohlížení elektronických knih. Jsou k dispozici verze pro iPhone, Palm OS, Android, Symbian, BlackBerry, Windows Mobile PocketPC/Smartphone, stolní Windows a Macintosh. eReader podporuje vložené hypertextové odkazy a obrázky. Na webových stránkách společnosti je široký výběr e-knih pro nákup a stahování, s možností public domain (volných) titulů k dispozici zdarma. Knihy, které nejsou volné, jsou zašifrovány klíčem prozatímního kupce, kterým je zákazníkovo plné jméno a číslo kreditní karty. Používá se jednosměrné hash, takže nehrozí žádné riziko zneužití informace o uživateli. Společnost také nabízí dva Windows / Mac OS programy pro tvorbu e-knihy: Dropbook nebo eBook Studio, který obsahuje WYSIWYG editor. Oba programy jsou kompatibilní s jednoduchými textovými soubory. K dispozici je také podpora pro integrovaný referenční slovník. Dne 20. července 2009, Barnes & Noble oznámil, že metoda formátu eReader se bude používat k doručování e-knih. Aktualizované verze programů Palm Digital pro Apple iPhone/Touch, Blackberry, Mac OS X a Windows platformy jsou k dispozici na stránkách Barnes & Noble eBooks. Dne 20. října 2009, Barnes & Noble oznámil, že jejich Nook čtečka bude podporovat eReader formát.

EveryBook (vytvořený EveryBook) je elektronické úložiště, používá modem dialinto EveryBook Store k procházení, nakupování a získání plnotextových knih, časopisů a not.

FBReader (open source).57 Čtečka elektronických knih, která je dostupná pro celou řadu zařízení (Windows, Android, Linux, Nokia atd.). Ze vstupních formátů podporuje PDF, HTML, CHM, Palmdoc, zTxt, TCR, RTF, OpenReader, TXT, komprimované archivy, atd. Využít lze i funkce jako rotace, odkazy či psaní poznámek.

Haali Reader58 je port aplikace pro Windows, původně určené pro Pocket PC, s hlavní funkcí zaměřenou na čtení elektronických knih. Haali Reader podporuje formáty TXT,

56 DVOŘÁK, Jakub. Vytvořte si z jakéhokoliv textu elektronickou knihu pro iPad či Kindle. Technet cz [online]. 8.11.2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/vytvorte-si-z-jakehokoliv-textu- elektronickou-knihu-pro-ipad-ci-kindle-1nm-/software.aspx?c=A111016_115415_software_dvr 57 DVOŘÁK, Jakub, ref. 56 58 Počítače: Haali Reader 2.0. Živě.cz [online]. Mladá fronta, 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.zive.cz/programy/haali-reader/pr-333

XML, PRC, PDB (př. Palmknihy) a soubory zabalené v ZIPu. Haali má možnost volby a konfigurace české znakové sady (v nastaveních ANSI – Central Europe).

Kindle for PC (freeware).59 Jedna z řady čteček e-knih pro PC, kterou lze používat ve Windows. Číst a kupovat lze elektronické knihy od Amazonu. Listovat mezi stránkami lze myší i klávesnicí. Podporuje zobrazení textu na celou stránku, nastavení velikosti písma či řádkování.

Libris (formát Mobile Information Device Profile) je Java eBook Reader pro mobilní zařízení jako jsou mobilní telefony. Libris funguje na většině zařízení, které podporují Java MIDP. Knihy mohou využívat šifrování, nebo být neomezené. Čtečka Libris také podporuje PalmDoc formát.

Microsoft Reader (2000) je SW čtečka pro čtení e-knih ve formátu LIT na PDA, Pocket PC. Je také k dispozici pro počítače a pro každou platformu Windows. Příkladem platformy je tablet PC (2002). Microsoft účtuje cenu vydavatelům a distributorům za využití své technologie DRM prostřednictvím Microsoft Server DAS z každého prodeje. Microsoft také spolupracuje s Barnes & Noble (2000) a Amazon.com (2000), obě knihkupectví nabízí e-knihy pro Microsoft Reader.

Mobipocket Reader. Mobipocket byl založen v březnu 2000 v Paříži jako společnost specializující se na e-knihy pro PDA. Formát Mobipocket (PRC na základě OeB formátu) a Mobipocket Reader jsou univerzální a mohou být použity na jakémkoliv PDA a také na každém počítači (od r. 2002). Rychle se stal globálním standardem pro čtečky na mobilních zařízeních. Od roku 2003 je Mobipocket Reader k dispozici v několika jazycích (francouzsky, anglicky, německy, španělsky, italsky) a je možné ho použit na všech PDA, libovolných počítačích, na smartphonech Nokie a Sony Ericsson. Amazon koupil Mobipocket v dubnu 2005.

Plucker je offline webová stránka a free čtečka e-knih pro Palm OS na bázi kapesních zařízení - Windows Mobile (Pocket PC) zařízení a jiné PDA. Plucker obsahuje POSIX nástroje a skripty, které pracují v Unix, Linux, Mac OS X a Microsoft Windows.

59 DVOŘÁK, Jakub, ref. 56

2.3.3 Správa, konverze a výroba e-knih60

Příkladem jsou uvedeny některé nástroje podporující výrobu, správu a konverze formátů e-knih. ePub Maker a Mobi Maker (shareware). Slouží k tvorbě elektronických knih. Jako zdroj stačí použít dokument v MS Word a webovou stránku (HTML). Výstupem je soubor ve formátu ePub. Lze číst v zařízení iPad, čtečkách Sony, Nook, nebo ve smartphonech. Text lze formátovat.

BookTome (freeware). Umožňuje vkládat informace o knihách, třídit je a vyhledávat v nich. Tímto způsobem si lze vést knihovnu v přehledné elektronické podobě.

Změna formátů e-knih do jiných formátů je možná prostřednictvím konvertorů, freeware dostupných ke stažení na internetu Calibre (http://calibre-ebook.com/) nebo free online Online Converter (http://www.online-convert.com/). Calibre kromě konverze formátů umožní i správu e-knih a také možnost doplnit nebo stáhnout metadata ke knihám.

Kindle Gen (http://www.amazon.com/gp/feature.html/?docId=1000765211) je nástroj od Amazonu, který umožní publikování a konverzi do formátu KF8, nebo MOBI kompatibilním se všemi zařízeními Kindle.

60 DVOŘÁK, Jakub, ref. 56

3. PRODEJ E-KNIH

Nabídka prodeje e-knih na knižním trhu v tuzemsku je podstatně odlišná od nabídky na e-knižním trhu v zahraničí. Rozdílnost knižních trhů v nabídce e-knih je zapříčiněna různorodými přístupy k vydávání a distribuci e-knih. Nemalou roli zde sehrává rozdílná autorskoprávní legislativa (kontinentální vs. anglo-americká), finanční politika jednotlivých států, podnikatelské ambice nakladatelů a distributorů, celkový přístup a ochota k vydávání e-knih vůbec.

Zmapování knižního trhu zaměřeného na e-knihy nabídne obraz „proměny“ knižního trhu, reagujícího na poptávku e-knih jak v zahraničí (Evropa, USA), tak i v ČR.

3.1 Knižní trh e-knih v zahraničí

Základní „kámen“ e-knižního trhu byl zasazen v USA. Hlavní distributor e-knih Amazon brzy expandoval i do Evropy. Popularita e-knih se rozšířila do Japonska, Číny a Afriky. Knižní trh s e-knihami nabral globálních rozměrů.61

Následující kapitoly, zabývající se knižním trhem e-knih v Evropě a USA, vykreslují obraz knižního trhu e-knih ve světě a tvoří kontrastní stanovisko k pohledu na knižní trh e-knih v ČR.

61 WISCHENBART, R diger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections. In: Publishers weekly [online]. 2011 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.publishersweekly.com/pw/by- topic/international/Frankfurt-Book-Fair/article/49021-the-global-ebook-market-current-conditions--future- projections.html

3.1.1 Knižní trh e-knih v Evropě 62 Zatímco v USA již přistoupili vydavatelé k možnosti nabídnout čtenáři výběr ze dvou verzí knih - tištěné a elektronické, v Evropě dosud tato volba zcela nevyhrála. Mezi země s velkými knižními trhy v rámci Evropy se řadí Německo, Velká Británie a Francie. Tyto země byly mezi prvními v Evropě, na jejichž knižní trh vstoupil americký Amazon. Nicméně i v rámci Evropy se jednotlivé národní knižní trhy od sebe liší v závislosti na finanční podpoře vydavatelského průmyslu, stanovené cenové politice knih a výší sazby DPH na knihy tištěné i elektronické a v neposlední řadě je velikost závislá i na počtu obyvatel.

Více méně globální finanční a ekonomická krize v Evropě přiměla Evropskou komisi k vydání tzv. Zelené knihy o budoucnosti DPH (2010),63 jejímž cílem bylo zhodnotit dosavadní systémy DPH a nasměrovat jeho vývoj k vytvoření jednoduchého, efektivního a odolného systému DPH v rámci EU pro jednotnější evropský trh a zajištění daňových výnosů do budoucnosti. Sazby DPH pro dodávku zboží a služby stanoví Směrnice EU 2006/112/ES.64 Podle této směrnice je sazba DPH pro e-knihy zařazena pod elektronickými službami, kterým sice nepřísluší daňové zvýhodnění, ale je přinejmenším pamatováno na přeshraniční služby. Dne 6. prosince 2011 vydala Evropská komise Sdělení o budoucnosti DPH,65 ve kterém navazuje na cíle dané v Zelené knize a stanoví úkoly a změny v rámci budování nového systému DPH. Terčem přezkoumání bude i sazba DPH podle zásady: „Na podobné zboží a služby by se měla vztahovat stejná sazba DPH a v této souvislosti by měl být zohledněn technologický pokrok, aby byla řešena otázka sbližování elektronického a fyzického prostředí.“ 66

62 WISCHENBART, R diger, ref. 61 63EU. Zelená kniha o budoucnosti DPH: pro jednodušší, stabilnější a účinnější systém DPH [online]. Brusel: Evropská komise, 1.12.2010, KOM(2010) 695 v konečném znění. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0695:FIN:CS:PDF 64 EU. Směrnice rady 2006/112/ES: ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. In: Úřední věstník Evropské unie L 347 [online]. 11.12.2006. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:347:0001:0118:cs:PDF 65EU. Sdělení komise evropskému parlamentu, radě a evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru: o budoucnosti DPH Pro jednodušší, stabilnější a účinnější systém DPH uzpůsobený jednotnému trhu [online]. Brusel: Evropská komise, 6.12.2011, KOM(2011) 851. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0851:FIN:CS:PDF 66 EU. Sdělení komise evropskému parlamentu, radě a evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, ref. 65

Většina členských států EU uplatňuje sníženou sazbu DPH pouze na tištěné knihy a standardní sazbu na e-knihy. Některé země již na toto Sdělení zareagovaly snížením sazby DPH také na e-knihy (Lucembursko, Francie).

V tabulce č. 3 je uveden příklad zemí EU na prvních a posledních pěti pozicích s ohledem na výši sazby DPH na knihy.

67 Tabulka č. 3 - DPH v EU Země E-knihy Země E-knihy Země T-knihy Země T-knihy

1. LU 3 23. RO 23 1. IE 0 23. SK 10

2. FR 7 24. FI 23 2. UK 0 24. LV 12

3. CY 15 25. DK 25 3. LU 3 25. CZ 14

4. ES 18 26. SE 25 4. ES 4 26. BG 20

5. MT 18 27. HU 27 5. IT 4 27. DK 25

67 Bližší informace v příloze č. 1 diplomové práce

3.1.1.1 Velká Británie

Velká Británie vykazuje od roku 2009 zrychlený nárůst objemu knižního trhu e-knih. Podle Britské asociace vydavatelů byl v roce 2010 nárůst o téměř 40% a 11% z celkového objemu tvořily e-knihy (včetně audioknih). Rychlý vzestup a rozmach e-knih byl důsledkem uvedení lokálního zástupce Amazonu a čtečky Kindle na britský trh a také příchod iPadu od Applu. Do popředí se dostávají nakladatelství Taylor&Francis, Springer, Pearson, Penguin a Bloomsbury. Cenová politika není nijak regulována, pouze je stanovena rozdílná sazba DPH. Tištěné knihy mají nulovou sazbu a e-knihy jako služba mají standardní sazbu 20%. Největší zastoupení ze čtecích zařízení na trhu má Kindle, Sony eReader, iPad Apple a Apple iPhone.

Publishers Association (PA) zveřejnila ve své ročence 2011 tržby vydavatelů, které ukazují, že se prodej spotřebních e-knih zvýšil o 366% v roce 2011. Pokles prodeje tištěných knih je kompenzován silným výkonem prodeje digitálních produktů. Autoři a vydavatelé stále silně pociťují porušování autorských práv, proto se asociace vydavatelů snaží připomínat a trvat na nutnosti ochrany digitálního prostředí.68

Velká Británie se rozhodla učinit legislativní opatření zaměřené proti pirátství na internetu vydáním tzv. Digital Economy Act 2010,69 který upravuje podmínky komunikace v rámci internetu. Mezi tyto úpravy na obranu autorského práva se řadí i úprava podmínek půjčování e-knih na internetu.

68Consumer ebooks sales increased by 366% in 2011. In:The Publishers Association [online]. 1.5.2012 [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.publishers.org.uk/index.php?option=com_content&view=article&id=2224:consumer-ebooks- sales-increased-by-366-in-2011&catid=503:pa-press-releases-and-comments&Itemid=1618 69UK. Digital Economy Act 2010. In: UK: Legislation.gov.uk, 2012, c24. Dostupné z: http://www.legislation.gov.uk/ukpga/2010/24/contents

3.1.1.2 Německo

Německo také zaznamenalo nárůst v oblasti e-knih, i když poněkud mírnější než Velká Británie. Údaje o knižním trhu v roce 2011 uváděly podíl e-knih na trhu tvořící 1% z celkového podílu knih. V roce 2010 bylo prodáno až 2 milióny e-knih. Příjem pro vydavatele za e-knihy činil více než 5% z celkových příjmů a nárůst příjmů je dále očekáván. Tituly e-knih jsou k dispozici nejčastěji ve formátech ePub, PDF a Mobipocket pro Amazon Kindle (vše s DRM). V počtu kolem 80 tisíc titulů jsou obsaženy i tituly bez DRM a volné tituly. V roce 2011 vstoupil na německý trh Amazon s německou webovou stránkou a e-knihami v německém jazyce pro čtečky Kindle. Následoval Kobo ve spolupráci s Libreka. Libreka je největší německý distributor e-knih, kterého vlastní a spravuje Svaz německých knihkupců (Börsenverein). Na trh uvádí e-knihy v němčině, angličtině a francouzštině. Téměř všechny komerční tituly jsou opatřeny DRM a některé experimentují se sociální DRM (vodoznaky). Mezi významné vydavatele patří Random House, Holtzbrinck imprints a L bbe. Největší německý velkoobchod s knihami Libri je zároveň nejsilnějším hráčem na trhu v oblasti digitální distribuce. E-knihy jsou prodávány za maloobchodní ceny (o 20% nižší než tištěné vydání). Svaz německých knihkupců (Börsenverein) usiluje o stanovení pevné maloobchodní ceny pro e-knihy, které spadají do sazby 19% DPH, zatímco tištěné knihy mají sazbu 7% DPH. Odhadem 40% nových titulů vychází současně v obou verzích - tištěné a elektronické. Mezi čtečkami na trhu vede Sonny eReader, Kindle, Oyo (Medion).

Bertelsmann v Německu zahájil svůj e-knižní obchod BOL.de a nabídl 600 knih v němčině, které byly dostupné přes on-line knihkupectví dibi.de (nyní pod obchodním názvem libri.de).70 E-knižní trh v Německu se prozatím nijak výrazně nerozrostl, 60% stažených e-knih v Německu jsou pirátské kopie.71

70 Turning the Page: The Future of Books [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.pwc.com/en_GX/gx/entertainment-media/pdf/eBooks-Trends-Developments.pdf 71 KOZLOWSKI, Michael. The German Book Association cries foul over Piracy. In: Good E-Reader [online]. 12.10.2011 [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://goodereader.com/blog/e-book-news/the-german- book-association-cries-foul-over-piracy/

3.1.1.3 Francie

Francie zaznamenala v 1. polovině roku 2011 výrazný vzestup e-knih na knižním trhu. Podíl e-knih stoupl z 0,5 na 1,8% se vzestupem obratu z 13 na 54 miliónů €. E-knihy jsou nejčastěji získávány (stahovány) z knihoven, související veřejná platforma Gallica (národní digitální knihovna), z Google Books, on-line nákupy. 27% e-knih bylo získáno z „pirátských“ zdrojů. Z nejprodávanějších titulů (2011) je 35% k dispozici legálním způsobem a cca 36% je k dispozici nelegálně. Z těchto důvodů je 86% prodávaných e-knih ve formátu EPUB. Cenové relace jsou závislé na DPH, které činilo pro e-knihy 19,5% a pro tištěné knihy 5,5%. Ovšem 21. 12. 2011 Francie schválila v novele finančního zákona, že zvýší DPH na tištěné knihy na 7% (od dubna 2012) a sníží DPH na e-knihy taktéž na 7% (od ledna 2012).72 Obě knižní verze tak společně spadají do snížené sazby DPH. Další zajímavostí je obrat Francie v postoji ke Google books. Z dřívějšího boje na ochranu autorských práv a prosazování vypořádání se s Google přešla Francie v roce 2011 do pozice příměří, když některá francouzská vydavatelství (La Martiniere, Albin Michel, Flammarion a Gallimard) podepsala spolupráci s Google books.

Žádný globální aktér nevstoupil na francouzský trh s e-knihami kromě Amazonu. Amazon provozuje specializované francouzské jazykové on-line maloobchodní platformy a lokální úložiště pro Kindle, které bylo otevřeno na podzim 2011. Z dalších distributorů získal vedoucí úlohu na trhu Numilog (od roku 2000) včetně s Eden Livres a Eplateforme. Největší knihkupecký řetězec tvoří Fnac (Fédération Nationale d’Achats des Cadres), který kromě knih prodává i hudbu, filmy a také různá čtecí zařízení (čtečky Kobo, FnacBook, tablety a mobilní zařízení). Fnac má další pobočky nejen v Evropě, ale i na Tchaj-wanu a v Brazílii. Většina knih je zveřejňována ve formátu PDF a ePub. „Digitální knihovna“ Bookeen nabízí díla francouzských vydavatelů. Některá jsou nabízena zdarma a bez DRM. Bookeen vytvořil i vlastní čtečku téhož jména. Specialitou francouzského e-knižního trhu je převaha komiksů (japonská manga) a jiných grafických románů.

72France - Increase of “reduced VAT rate” to 7% is effective 2012. In: KPMG [online]. 16.12.2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.kpmg.com/Global/en/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/taxnewsflash/Pages/france- reduced-vat-rate-increase.aspx

3.1.2 Knižní trh e-knih v USA

Americký knižní průmysl a veřejnost přijali nový knižní elektronický formát s takovým nadšením jako v žádné zemi. Vydavatelé efektivně reagovali na prudce rostoucí poptávku. Prodej nejen e-knih byl uskutečňován prostřednictvím webových stránek knihkupectví Amazon, Barnes & Noble. Od roku 2000 vznikala další online knihkupectví zaměřená pouze na nabídku e-knih (např. Palm Digital Media, později Palm eBook Store). Rok 2003 byl pro americký knižní trh zlomový, neboť se vydávání knih stále více přiklánělo k volbě e-knih. Většina nových titulů byla vydávána nejen v tištěné, ale i v elektronické podobě. Američtí čtenáři tak měli možnost číst knihy i na různých elektronických zařízeních (PC, notebook, PDA, mobilní telefon, smartphone a jiné). Nejčastěji používané formáty PDF, LIT (Microsoft reader), PRC (Mobipocket reader) se staly jakýmsi standardem pro formát e-knih. E-knižní beletrie tvořila 13,6% z čistého podílu příjmů na trhu v roce 2010. Podle nakladatelství Weekly klesl v roce 2011 prodej tištěných knih. Beletrie poklesla až o 25%. Cenu za e-knihy stanoví vydavatelé buď v podobě maloobchodní ceny, nebo stanovením velkoobchodní ceny, která je v souladu se spotřebitelskou cenou.73

Kromě velkých hráčů na americkém knižním trhu, Amazon a Barnes & Noble, se objevila další konkurence v podobě Google Books. V roce 2004 byl spuštěn projekt Google Print, který měl uživatelům na internetu zpřístupnit ukázky vydávaných knih. Později se projekt zaměřil na knihovny s cílem vytvořit velkou digitální knihovnu. V roce 2005 byl však projekt zastaven z důvodu podaných žalob na porušení autorských práv. Nečinnost projektu byla obnovena v roce 2006 a projekt přejmenován na Google Books. Nabízel ukázky digitalizovaných knih ze spolupracujících knihoven, např. Harvard, Stanford, Michigan, Oxford, Kalifornie, Virginie, Wisconsin-Madison, Complutense v Madridu a New York Public Library. Projekt nabízel plné texty u volných děl a pouze vybrané ukázky u děl autorsky chráněných. Ovšem i tento způsob zveřejňování autorských děl vyvolal vlnu protestů ze strany autorů a vydavatelů. Soudní spor v roce 2008 s Americkou asociací vydavatelů (AAP) skončil dohodou pro rok 2009. Koncem roku 2008 spolupracoval Google Books s již 24 knihovnami z téměř celého světa (Švýcarsko, Francie, Belgie, Německo, Španělsko, Japonsko, USA).74

73 WISCHENBART, R diger, ref. 61 74 LEBERT, Marie, ref. 3

3.1.2.1 Amazon75

Když v roce 1990 Tom Berners-Lee vytvořil webový prohlížeč (WWW) pro komunikaci na internetu, panovaly obavy, že klesne sledování televize, rozhlasu a čtení. Pokles byl minimální a tak se někteří akademičtí vydavatelé v USA rozhodli použít web jako marketingový nástroj. Nejen, že tím prodej knih neklesl, ale naopak se zvýšil. Koncem 90. let nastalo období digitálního publikování. Tato varianta byla mnohem výhodnější a hlavně levnější převážně pro vzdělávací a vědecké publikace. Vydávání tištěných a elektronických knih tak začíná cestu společného soužití. První velké online knihkupectví Amazon.com začalo svou úspěšnou činnost v roce 1995, tedy v době, kdy prodej knih na internetu začínal být horkým favoritem na trhu. Zakladatel Jeff Bezos vsadil na internet, jeho hlavními obchodními kritérii byla velikost trhu a cena výrobku. Jako online prodejce nabídl Amazon nižší cenu než kamenná knihkupectví a širší výběr nabídky s přidanými hodnotami (recenze, hodnocení knih, ukázky knih a rozhovory s autory). V nabídce Amazonu kromě knih (se slevou 20-40%) byly také v roce 1998 audioknihy, CD, DVD a počítačové hry. Odměnou byly 3 miliony zákazníků ze 160 zemí. V té době Amazon expanduje do Evropy a zřizuje pobočky v Německu, Velké Británii a později ve Francii. Další pobočky vznikají v Japonsku a Kanadě. Po roce 2000 Amazon nabízí katalog s e-knihami a rozšiřuje nabídku o další sortiment. V roce 2004 otevírá, v pořadí již šestou, pobočku v Číně. Amazon se tak stává globálním obchodem se stále se rozšiřující nabídkou e-knih. V roce 2005 Amazon kupuje francouzskou společnost Mobipocket, která se zabývá softwarem a e-knihami do PDA. V roce 2007 vstupuje Amazon na trh s vlastní elektronickou čtečkou Kindle a nabídkou 80.000 e-knih, o dva roky později nabízí novou verzi čtečky a 230.000 e-knih.

Největší distributor na americkém knižním trhu Amazon zaznamenal v průběhu roku 2011 nárůst tržeb za e-knihy o 51%, na cca 10 miliard $, z toho 5,4 miliardy $ na území USA, zbytek v rámci Evropy. Většinu bestsellerů vycházejících na knižním trhu lze získat i v elektronické podobě pro Kindle.76

75 LEBERT, Marie, ref. 3 76 WISCHENBART, R diger, ref. 61

3.1.2.2 Barnes & Noble77

V roce 1997 vstoupil na americký knižní trh další prodejce. Barnes & Noble prostřednictvím svých webových stránek nabízel katalog knih s recenzemi autorů nebo vydavatelů s nabídkou 20-90% slevy dle výběru. Oba prodejci se stali velkými konkurenčními soupeři. Čtečka Barnes & Noble Nook byla zahájena v roce 2009. Nook také používá DRM, ale podporuje více formátů a umožňuje čtenáři sdílet knihy s více uživateli (jeden uživatel si může půjčit knihu na jinou registrovanou osobu) až po dobu dvou týdnů. Původní uživatel však nemá přístup ke knize během tohoto období.

Barnes & Noble, navýšil v průběhu roku 2011 tržby o pouhé 2%, nicméně prodej e-knih a čtečky Nook se zvedl o 140%.78

Nakladatelství Barnes & Noble uzavřelo partnerství s firmou Microsoft na distribuci e-knih a čteček. Oba subjekty společně vytvoří novou společnost na výrobu a prodej elektronických čteček včetně e-knih. Paradoxem tohoto spojení je soudní spor, který obě společnosti vedly proti sobě a jehož příčinou byla čtečka Nook a tablet Nook s Androidem. Microsoft zastavení soudního sporu vyměnil za podíl na nové společnosti v rozsahu více než 15%. Microsoft tak získá přístup k trhu s e-knihami a přehled o konkurentech, kterými jsou Amazon, Apple a Google. Nicméně pro Evropu by z tohoto spojení mohlo vzejít rozšíření čteček a tabletů Barnes & Noble Nook.79

77 LEBERT, Marie, ref. 3 78 WISCHENBART, R diger, ref. 61 79 SCHÖN, Otakar. B&N Nook, konkurent čteček Amazon Kindle, přejde z části pod Microsoft. HNTech [online]. 30.4.2012 [cit. 2012-05-03]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/c3-55656220- 040000_d-b-n-nook-konkurent-ctecek-amazon-kindle-prejde-z-casti-pod-microsoft

3.1.2.3 Apple

Apple vstoupil na trh v roce 2010 s iBooks a iPadem, tabletem se schopností kapesní elektronické čtečky.80 iBooks je aplikace pro čtení e-knih a volně ke stažení z AppStore na iTunes. Knihy je možné kupovat a získávat prostřednictvím iBookstore v jehož obsahu e-knih je možné nalézt i díla českých nakladatelů. iBookstore tedy tvoří jakousi proprietární platformu pro iPady. iBooksAuthor nabízí možnost vytváření interaktivních učebnic, které lze nabízet prostřednictvím iBookstore. Formát musí splňovat rozměry pro iPad, tedy knihu s obrázky by bylo nutné přeformátovat. Tato podpora tvorby a šíření interaktivních e-knih je namířena proti konkurenci, např. Amazonu.81

Přestože se očekávalo, že iPad překoná v oblasti e-knih čtečky Kindle a Nook, realita byla jiná. V roce 2011 převažoval v prodeji Amazon s podílem na trhu 50-60%, iBookstore získal odhadem pouze 10-15%.82

80 LEBERT, Marie, ref. 3 81 BARÁNEK, Tomáš. Ebooky, rok třetí: poznámky nakladatele. In: Novinky Jan Melvil Publishing - Hlavní stránka nakladatelství http://www.melvil.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://novinky.melvil.cz/ebooky-rok-treti-poznamky-nakladatele 82 DOČEKAL, Daniel. IBookstore se nedaří, uživatelé Apple nakupují a čtou knihy málo. In: BOOKZ.CZ [online]. 8.10.2011 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.bookz.cz/wordpress/2011/10/08/ibookstore-se- nedari-uzivatele-apple-nakupuji-a-ctou-knihy-malo/

3.2 Knižní trh e-knih v ČR

Knižní trh tvoří součást hospodářského odvětví a kultury daného státu. Zákonitosti prodeje knih se liší podle druhu prodávané literatury. Odlišný je trh s beletrií od trhu s naučnou literaturou a učebnicemi. Svou roli zde hraje nejen marketing a distribuce knih, ale hlavně nakladatelské podnikání, tj. příprava, výroba a prodej knih.83

Tuzemský knižní trh produkuje e-knihy se vzrůstající tendencí, ale i přesto je poněkud váhavý ve své nabídce. Příčin může být několik. Příčinou může být postoj autorů k poskytování práva k šíření svých děl elektronickou cestou z obavy nerentability (finanční újmy) z hlediska vyskytujícího se prostředí s nelegálním užitím e-knih. Stejný postoj mohou zastávat i nakladatelé. Ovšem problém nelegálního užití může také pramenit právě z malé nabídky, kterou převyšuje poptávka. Aktuální a dostupná nabídka novinek e-knih poněkud pokulhává za nabídkou tištěných knih. Větší část trhu s e-knihami tvoří (prozatím) nabídka starších titulů za nízkou cenu. Nové aktuální tituly e-knih se objevují jen výjimečně a pokud se dostanou na trh, jsou nakladateli opatřeny ochranou z obavy před jejich zneužitím. Nabízené novinky e-knih prodávané za cenu vyšší než za jakou jsou nabízené starší tituly, mohou vést případně k negativní reakci zákazníků, mylně se domnívajících, že cena e-knih musí být nutně výrazně nižší než cena knih tištěných. Obecně by cena e-knihy mohla být cca o 50% levnější než kniha tištěná (téměř odpadají polygrafické náklady, nižší náklady na distribuci, ale je vyšší DPH a je třeba započítat autorské odměny a nakladatelskou režii84). Ovšem ani tak nelze přesně určit, kolik % z ceny tištěné knihy by měla cena e-knihy tvořit. Pokud má být knižní trh naplněn kvalitními e-knihami, měla by tomu odpovídat i jejich cena. Některé e-knihy mohou být prodejné za cenu 80 %, některé za 50% a jiné za 20% z ceny tištěné knihy. Knižní trh e-knih by měl nabízet kvalitní produkty, za přiměřenou cenu, jejichž smyslem by mělo být rozšíření čtenářského zážitku a nikoli vytvoření trhu s „levným textem“.85

83 PISTORIUS, Vladimír, ref. 5, s. 9. 84 PISTORIUS, Vladimír, ref. 5, s. 226 85 BARÁNEK, Tomáš, ref. 81

Nárůst e-knih na knižním trhu vede nakladatele také k obavám ze snížení počtu prodaných titulů tištěných knih. Ani tyto obavy nemají své opodstatnění, respektive viníkem nemusí být zcela jistě e-knihy. Obecně lze konstatovat, že počet vydaných titulů tištěných knih má od roku 2008 klesající tendenci (2008 = 18455; 2009 = 17598; 2010 = 17054). Toto pozvolné klesání je zapříčiněno spíše všeobecnou ekonomickou situací a snižující se náklad knih je kompenzován zvyšujícím se počtem nových titulů.86

Odlišné pojetí autorských práv k e-knihám činí knižní trh rozpolcený na trh s tištěnými knihami, který je konzervativnější z hlediska jistoty finančního zisku a nižší hrozby nelegálního zneužití, a trh s elektronickými knihami, který se jeví z hlediska nových technologických možností jako hrozba přinášející finanční úbytek. Nicméně negativní aspekty do finanční problematiky knižního trhu přináší jak státní legislativa, tak i státní finanční politika, která by naopak měla zamezit diskriminačnímu zdanění, poměrně rozdílné sazby DPH pro tištěné a elektronické knihy. Nelogické chápání e-knihy jako softwaru a nikoli jako knihy ve své další formě, která je důsledkem technologického pokroku, přináší nemožnost uplatnění snížené sazby DPH současně jak na knihy tištěné, tak i na knihy elektronické.87

Následující tabulka č. 4 představuje vývoj DPH v ČR (více k DPH Příloha č. 1 a 2 diplomové práce).

Tabulka č. 4 - DPH v ČR Produkty 201388 2012 2011 2010 2009 1993-200789

E-knihy* 21% 20% 20% 20% - - Knihy** 15% 14% 10% 10% 9% 5% Základní sazba DPH* 21% 20% 20% 20% 19% - Snížená sazba DPH** 15% 14% 10% 10% 9% 5%

86 ALMANACH LABYRINT 2011. Praha: Labyrint, 2011. ISBN 978-80-87260-24-1. Dostupné také z: http://www.almanachlabyrint.cz/ 87 IPA, PwC. VAT/GST/Sales Tax Rate:Global survey on books& electronic publications: Update 2011[online]. 2011 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.lla.lt/uploads/documents/IPA/ipa_vat_2011print.pdf 88 Uvedené sazby DPH jsou v danou chvíli předmětem jednání vlády (duben-květen 2012) 89 Sazby daní: Sazby daní za zdaňovací období 2009-2010. Česká daňová správa [online]. Generální finanční ředitelství, 2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/dane_poplatky_4731.html?year=0

E-knihy se představily českému knižnímu trhu, jako vážný uchazeč o přízeň veřejnosti a zainteresovaných subjektů, na mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy v roce 2011. Reálný prodej e-knih začal v polovině roku 2010 několika testovacími tituly.90

3.2.1 Rok 2010

Během roku 2010 vstoupilo na knižní trh s e-knihami několik nových nakladatelů (Fragment, Portál, Jan Melvil Publishing, aj.) a distributorů (eReading, Ráj knih, wKnihy). V té době již fungující Palmknihy nabízely 3500 „textů“ zcela zdarma.91 V průběhu roku vstoupily do distribuce placených e-knih. Na výši ceny byly rozdílné názory. Jeden se přikláněl k ceně nižší, cca 100 Kč, aby nesváděla k nelegálnímu získávání e-knih. Druhý názor (vydavatelé) se přikláněl k ceně tvořící výši 50-70% ceny tištěné knihy.92 Tento rok se zdá být významným pro český knižní trh e-knih z hlediska výrazného nárůstu subjektů s nabídkou e-knih.

3.2.2 Rok 2011

Příliv nakladatelů a distributorů (eBux, Kosmas, Martinus CZ) na knižní trh pokračoval i v roce 2011. eBux (Wooky) vstoupil na trh s nabídkou 800 titulů od cca 40 nakladatelů. Celkově se pro Wooky prodalo více než 27 000 titulů za průměrnou cenu 143 Kč. Z celkové nabídky titulů bylo 14% nezajímavých pro zákazníky. Kosmas, který vstoupil na trh až koncem roku, prodal necelé 4 000 e-knih a evidoval cca 2 000 objednávek. Zaváděcí cena byla stanovena na 50 Kč. Zákazníci nejvíce akceptovali ceny u starších titulů do 130 Kč a u novinek do 200 Kč. Největší zájem byl o e-knihy za cenu do 100 Kč. Z celkové nabídky titulů bylo nezajímavých cca 10%. Palmknihy prodaly více jak 7 000 e-knih s průměrnou cenou 120 Kč.

90SCHÖN, Otakar. E-knihy v Česku - za rok 30 tisíc prodaných, 2,6 milionu stažených. HNTech [online]. 6.1.2012 [cit. 2012-05-08]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/c1-54357010-e-knihy-v- cesku-za-rok-30-tisic-prodanych-2-6-milionu-stazenych 91 LÉR, Martin. Kdo nabízí eknihy na českém trhu. Lupa.cz [online]. 20.9.2010 [cit. 2012-05-08]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/kdo-nabizi-eknihy-na-ceskem-trhu/ 92 CÍSAŘ, Jaroslav. Český knižní trh. Portál české literatury [online]. 2012 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.czechlit.cz/odkazy/cesky-knizni-trh/

Z celkové nabídky titulů bylo 36% nezajímavých. eReading prodával e-knihy za průměrnou cenu 138 Kč, kterou navýšila produkce odborné literatury od Grady Publishing, jinak 121 Kč. 33% titulů z celkové nabídky bylo nezajímavých.93 Z celkového obratu internetových knihkupectví za rok 2011 tvořily e-knihy 1,6%.94

3.2.3 Rok 2012

Produkce e-knih tvořila na přelomu let 2011/2012 cca 0,5% z celkové produkce českého knižního trhu.95 Za období leden-duben 2012 prodaly Palmknihy přes 9 000 e-knih, což je nárůst téměř devíti násobný oproti roku 2011, kdy bylo prodáno něco přes 1 000 e-knih.96 Celkově se za 1. čtvrtletí 2012 prodalo téměř 35 000 e-knih.97 Při takovém vzestupu prodeje e-knih může být celkové číslo minimálně 3 x vyšší než v roce 2011. Nárůst popularity e-knih na knižním trhu zaznamenal první žebříček TOP 10 nejvíce prodávaných e-knih. Z výsledků vyplývá zejména zájem o nové tituly v e-knižní podobě, které zaujaly i v tištěné knižní podobě a byly vydány souběžně, nebo v zápětí po tištěném titulu. O jejich e-knižní vydání se zasloužila Kniha Zlín, Nakladatelství 65. pole, Paseka, Host, Argo. Žebříček prodeje byl sestaven podle výsledků prodejců Kosmas, Palmknihy a eReading.98

93 CÍSAŘ, Jaroslav. Rekordní knižní produkce i v ekonomické krizi - 1: Bilance vydávání knih v ČR za rok 2011: E-knihy. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2012, roč. 64, č. 3 [cit. 2012-05-15]. ISSN 1805- 4064 (Online). Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2012-roc-64/3-2012/rekordni-knizni-produkce-i-v- ekonomicke-krizi-1-95-1152.htm 94 SCHÖN, Otakar, ref. 90 95 ROZMAJZL, Lukáš. Češi se učí číst elektronické knihy. Papírové však v koši nekončí. Marketing & Média [online]. 13.3.2012 [cit. 2012-05-15]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c1- 55033710-cesi-se-uci-cist-elektronicke-knihy-papirove-v-kosi-nekonci 96 V žebříčku elektronických knih vede severské krimi. Týden.cz [online]. 10.5.2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/media/internet/v-zebricku-elektronickych-knih-vede-severske- krimi_233965.html 97 VYLEŤAL, Martin. E-knih se letos prodá několikanásobně více než loni . Lupa.cz [online]. 9.5.2012 [cit. 2012-05-25]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/e-knih-se-letos-proda- nekolikanasobne-vice-nez-loni/ 98 VYLEŤAL, Martin. Žebříček nejprodávanějších e-knih ovládl v dubnu Jo Nesbø . Lupa.cz [online]. 9.5.2012 [cit. 2012-05-25]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/zpravicky/zebricek- nejprodavanejsich-e-knih-ovladl-v-dubnu-j-nesbo/

3.2.4 Shrnutí

Do zvyšující se produkce e-knih na knižním trhu se zapojuje stále více menších i větších nakladatelů. Zvyšuje se počet distributorů e-knih. Kromě dostupných zahraničních čtecích zařízení se na trhu objevují i české „výrobky“ umožňující širokou dostupnost e-knih (např. eReading), nebo na způsob amazonského modelu s proprietární dostupností (např. Wooky). Většina e-knih, spíše starší nechráněné tituly, je určena i pro proprietární čtecí zařízení Kindle. Žánrová skladba e-knih se postupně rozšiřuje od beletrie k naučné literatuře. Větší část produkce tvoří starší tituly e-knih za nižší cenu, ale i nových titulů postupně přibývá. Nakladatelé tuzemští i zahraniční, vstupující na český trh e-knih, poskytující kvalitní, nebo nové tituly e-knih (většinou naučná literatura) vyžadují přísnější ochranu svých titulů. Uchylují se tedy buď k Adobe DRM, nebo proprietární platformě Wooky. Český knižní trh e-knih je tedy rozdělen na oblast starších titulů s širokou dostupností a na trh s kvalitnějšími a novými tituly s „omezenou“ dostupností. Kromě výše zmíněného existuje i nabídka velkého počtu titulů zdarma, tedy děl volných, nechráněných autorským právem.

Obsáhnout problematiku českého knižního trhu v celé jeho šíři, se všemi jeho subjekty, vztahy a procesy, by bylo příliš rozsáhlé a s ohledem na téma této práce není zcela nezbytné. Pozornost je zaměřena pouze na jednu oblast knižního trhu, na knižní trh e-knih. V rámci zmapování trhu s e-knihami je pozornost zaměřena na hlavní subjekty nakladatel => distributor. Základní vztahy subjektů, které se podílejí na produkci e-knih v rámci knižního trhu - autor => nakladatel => distributor - jsou propojeny hlavně smluvním ujednáním - licencí, která je základem pro poskytování e-knih v elektronickém prostředí knižního trhu (více informací k licencím v kapitole 1.3.2).

3.3 Nakladatelé e-knih v ČR

Údaje agentury ISBN uvádí pro rok 2011 počet 5074 nakladatelů (účastníků systému ISBN).99 Mezi tyto vydavatele je třeba počítat každého, kdo vydá dokument na nosiči nebo online. Z tohoto čísla tudíž nelze přesně odvodit vydavatele, kteří skutečně vydávají e-knihy. Aktivních nakladatelů je na českém knižním trhu cca 500-600.100 Přesto, nebo právě proto, panuje na knižním trhu konkurenční boj mezi knihkupci i nakladateli, kteří úzkostlivě hájí svá ekonomická fakta a statistické údaje příliš nezveřejňují.

Úloha nakladatele na knižním trhu spočívá v realizaci výroby a prodeje knihy. V rámci těchto stěžejních činností zajišťuje získávání nových autorů a titulů v tuzemsku i ze zahraničí. Nejnáročnější částí (časově i finančně) je autorskoprávní agenda, která zajišťuje uzavření licenčních smluv se všemi zainteresovanými subjekty (autor, překladatel, redaktor, ilustrátor, aj.).101 Nakladatelé investují do licenčních smluv nemalé částky, proto je pro ně investice do výroby a distribuce e-knih poněkud riskantní. A proto obavy z finanční ztráty vedou některé nakladatele (i autory) k přísnému nastavení správy digitálních práv (DRM).

Hybnou silou v nakladatelském podnikání je „novinka“ - tištěná kniha, která je uváděna na trh s patřičnou reklamou a za vyšší tržní cenu, která je pro nakladatele nadějí na zasloužený zisk. Ovšem výdaje spojené s jejím skladováním a nuceným snížením ceny, nebude-li novinka dostatečně zajímavá, mohou být výdaji ztrátovými a nakladatele mohou ovlivnit v dalším vydávání.102 A právě v tomto bodě by mohly sehrát významnou roli e-knihy vydávané souběžně (nebo snad i primárně) s novinkami tištěných knih. Částka ušetřená snížením investic do menších nákladů by mohla být vynaložena na výrobu e-knih. Toto souběžné vydávání novinek by zcela jistě velmi pozitivně ovlivnilo knižní trh s e-knihami. Pokud by vynaložené investice, přiměřené s ohledem na výrobu a náklad, přinesly dostatečný zisk, mohlo by to nakladatele přesvědčit, že vydávat e-knihy v tomto pořadí může být i pro ně finančně uspokojivé. Nehledě na to, že výroba e-knihy spojená současně s výrobou tištěné knihy může být méně nákladná, než její dodatečná tvorba. S obdobnou strategií přišlo i nakladatelství HOST, které nejprve vydá novinku

99 ISBN, ISMN, ISSN: MEZINÁRODNÍ REGISTRAČNÍ SYSTÉMY. Národní knihovna České republiky [online]. 13.1.2012 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=ISBN,.ISMN,.ISSN&submenu3=17 100ALMANACH LABYRINT 2011, ref. 86 101 PISTORIUS, Vladimír, ref. 5, s. 134-135. 102 BARÁNEK, Tomáš, ref. 81

elektronicky a posléze nabídne v tištěné podobě. Primární nabídka novinky v podobě e-knihy je cíleným marketingovým tahem, jak cíleně oslovit uživatele internetu.103 Pramení-li finanční obavy nakladatelů ze ztráty zisku z investic do vydání e-knih, mohou být tyto obavy zmírněny zprostředkováním e-knih co nejširší platformě, respektive zajištění formátů kompatibilních se čtecími zařízeními dostupnými na českém trhu. Zajištění širší dostupnosti sice vyžaduje uzavření smluv s větším počtem distribučních subjektů, ale na druhou stranu širší dostupnost e-knih slibuje větší možnost zisku pro nakladatele a tím pozitivní motivaci pro další vydávání e-knih.104

Kromě níže uvedených je třeba jmenovat i další jako Euromedia (eB<400), Galén (K-47), Libri (K-131), Pistorius & Olšanská (K-1), Dokořán (K-13), Kniha Zlín (K-19), Wolters Kluwer ČR (eB<50) a další.105

103 ROZMAJZL, Lukáš, ref. 95 104 ŠOTOLOVÁ, Jovanka. České e-knihy (2011). ILiteratura.cz [online]. 10.4.2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/28125/ceske-e-knihy-2011 105 Údaje v závorce uvádějí počet titulů e-knih a iniciálu distributora: Kosmas, eBux

3.3.1 Příklady nakladatelů e-knih

Z počtu několika stovek aktivních nakladatelů na českém trhu je uveden pouze příklad těch, kteří se již podíleli, nebo se nově podílejí na vydávání e-knih. Uvedený rok u názvu nakladatele značí, kdy započal vydávat e-knihy.

ARGO (http://www.argo.cz/)  beletrie  EPUB, MOBI  prodává Kosmas (95 titulů) Nakladatelství, které kromě tištěných knih nabízí také e-knihy. Ve spolupráci s Kosmasem a T-Mobile pokus o mobilní nabídku e-knih, která je již nedostupná a nepokračuje dále.106

BEN-Technická literatura (http://www.ben.cz/cz/) - 2010-2011  naučná, odborná literatura, za úplatu i zdarma  PDF E-knihy jsou ve formátu PDF a uloženy na CD-ROM. K přímému stažení nejsou k dispozici.

DIGIBOOKS (http://www.digibooks.cz/)  Adobe PDF Nabízí výrobu e-knih pro umělce, restaurátory a zájemce o umění. Digitálně restaurují staré, antikvární knihy, volná díla. E-knihy jsou distribuovány na nosiči CD. Nakladatelství připravilo k vydání (a vydalo) kompletní dílo K. Čapka a B. Němcové v elektronické podobě. Texty jsou distribuovány na nosičích CD, DVD.

FRAGMENT (http://www.fragment.cz/) - 2010  beletrie, naučná literatura, učebnice  PDF, EPUB  prodává eReading, Palmknihy, Martinus CZ Nakladatelství v roce 2010 posílilo knižní trh e-knih. Vydává kromě beletrie také naučnou literaturu a učebnice. Kromě učebnic v podobě e-knih také nabízí ve spolupráci s nakladatelstvím Fraus tzv. i-učebnice. Což je tištěná verze učebnice včetně elektronické

106 ŠOTOLOVÁ, Jovanka, ref. 104

interaktivní verze učebnice. Ovšem tato elektronická verze je na hmotném nosiči (CD, DVD). Pro rok 2011 připravilo nabídku přes 200 e-knih.107

FREETIM(E)PUBLISHING (http://freetimepublishing.cz/)  beletrie  EPUB, MOBI, PDF  prodává Palmknihy České elektronické vydavatelství zaměřené výhradně na e-knihy. Vydává tituly pouze v elektronické podobě, respektive tituly, které nevyšly v tištěné podobě, nebo např. elektronické dotisky.

GRADA PUBLISHING (http://www.grada.cz/) - 2002  naučná, odborná literatura  PDF  Adobe DRM  „primárně“ prodává eReading, Palmknihy, Martinus SK  spolupráce s Google Books od roku 2007 Nakladatelství má od roku 2002 připravenu téměř celou svou dosud vydanou knižní produkci do podoby e-knih.108

HOST (http://www.nakladatelstvi.hostbrno.cz/)  beletrie  prodává Kosmas, eReading, Martinus SK, Palmknihy, Wooky (Ráj knih, eBux) Primárně nabízí e-knižní novinky před tištěnou verzí.

KNIHA ZLÍN (http://www.knihazlin.cz/)  beletrie, poezie, literatura faktu  EPUB, MOBI, PDF, Wooky  Adobe DRM, sociální DRM - záleží na volbě prodejce  prodává Kosmas, eReading, Palmknihy, Martinus CZ, Ráj knih, iBookstore Nakladatelství se zaměřuje na evropskou a světovou literaturu, mladé autory a literaturu faktu. Tištěné knihy i e-knihy jsou vydávány v edicích Fleet, Tema, Track, Walt, Neewit.

107 V ČR roste prodej e-knih. Marketing & Média [online]. 19.1.2011 [cit. 2012-05-25]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c1-49508980-v-cr-roste-prodej-e-knih 108 Google Books, e-knihy a čeští nakladatelé. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2011, roč. 63, č. 0708 [cit. 2012-05-25]. ISSN 1805-4064 (Online). Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2011-roc-63/0708- 2011/google-books-e-knihy-a-cesti-nakladatele-86-952.htm

V dubnu 2012 se nakladatelství umístilo na předních pozicích TOP 10 nejprodávanějších titulů e-knih (viz kapitola 3.2.3).

NAKLADATELSTVÍ JAN MELVIL PUBLISHING (http://www.melvil.cz/) - 2010  literatura osobního růstu  DRM  Wooky, iBookstore  spolupráce se zahraničními nakladatelskými domy (Penguin, Random House, Crown, Carlton). Nakladatel, který od roku 2010 vydává a prodává e-knihy. Od listopadu 2010 do ledna 2012 bylo prodáno 10 titulů e-knih. Z těchto 10 titulů bylo v rámci platformy Wooky prodáno 2000 e-knih. V rámci iBookStore prodali 370 e-knih ze 4 nabízených titulů. Průměrná cena e-knihy je 200 Kč včetně DPH (20%).109

PORTÁL (http://portal.cz/) - 2010  beletrie, odborná literatura  prodává Kosmas, Palmknihy, eReading, eBux, wKnihy, Ráj knih Portál se ve vydávání e-knih zaměřuje především na odbornou literaturu. V roce 2011 rozšířil síť svých distributorů a od počátku roku 2012 již uvedl na trh 6 titulů e-knih.110

3.3.2 Shrnutí

Z výše uvedeného příkladu nakladatelů je patrný jejich pozitivní přístup k vydávání e-knih. Někteří upřednostňují jednoho distributora, nebo trvají na ochraně. Jiní spolupracují s větším počtem distributorů a umožňují tak co nejširší dostupnost svých vydaných e-knih. Dále je patrné, že k posílení trhu e-knih ze strany nakladatelů docházelo v průběhu roku 2010. Tento rok je tedy možné brát jako průlomový pro český knižní trh e-knih.

109 BARÁNEK, Tomáš, ref. 81 110 POUROVÁ, Jitka. Halík, Jandourek a další nové e-knihy z Portálu. Portál české literatury [online]. 21.2.2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.czechlit.cz/odjinud/halik-jandourek-a-dalsi-nove-e- knihy-z-portalu/

3.4 Distribuce e-knih v ČR

Vstup e-knih na knižní trh, jejich zpřístupňování (sdělování) v elektronickém prostředí, přineslo nový model prodeje, respektive výhradní prodej v elektronickém prostředí. Distributor zprostředkovává knihy od nakladatele ke koncovému uživateli. Může jím být knihkupec, provozovatel elektronického portálu, nebo si prodej knih zajišťuje sám nakladatel. Distributor nemusí investovat do výroby knihy, ani do jejího nákupu, protože nakupuje až poté, kdy je kniha prodána zákazníkovi (komisní prodej - knihy jsou stále ve vlastnictví nakladatele a nikoliv knihkupce - např. obchodní model Kosmasu).111 Nejstarším distributorem e-knih na knižním trhu jsou Palmknihy. Postupně s rostoucí popularitou e-knih přibývali další, dokonce i ze zahraničí.

3.4.1 Příklady distributorů e-knih

V přehledu výběru následujících distributorů jsou uvedena základní fakta, vytvářející obraz dostupnosti e-knih. Uvedený rok u názvu distributora značí, kdy vstoupil na knižní trh s produkcí e-knih. Podle tohoto data jsou distributoři řazeni od nejnovějších (nejmladších) a dále sestupně. eBUX - elektronické knihy (www.ebux.cz) - 2011  WOOKY (SW čtečka pro širokou platformu čtecích zařízení kromě Kindle) Elektronické knihkupectví na prodej e-knih spuštěné vydavatelem, velkoobchodním distributorem a maloobchodním prodejcem Euromedia Group, který je součástí mediálního koncernu Bertelsmann AG. Pro platformu Wooky bylo prodáno za rok 2011 cca 20000 e-knih a 6000 bylo rozdáno v rámci marketingu.112

KOSMAS (http://www.kosmas.cz/) - 2011  PDF, EPUB, MOBI  Adobe DRM podle rozhodnutí nakladatele, nebo sociální DRM (vodoznak) Na knižní trh vstoupil Kosmas s e-knihami na podzim 2011. Do konce roku 2011 stačil prodat 3950 e-knih, 30% z nabídky tvoří formát pro Kindle, přesto z celkového počtu stažených e-knih za rok 2011 tvořily e-knihy ve formátu MOBI 50%.113 Nyní nabízí

111 BARÁNEK, Tomáš, ref. 81 112 SCHÖN, Otakar, ref. 90 113 SCHÖN, Otakar, ref. 90

k prodeji 1041 titulů e-knih z beletrie i odborné, naučné literatury. Z celkového počtu titulů je pouze 24 titulů ve formátu PDF s DRM a 12 titulů ve formátu EPUB s DRM. Ostatní tituly jsou bez ochrany a z tohoto počtu je 409 titulů ve formátu MOBI bez DRM, tudíž vhodné pro Kindle. K uvedenému počtu titulů dále nabízí 84 titulů zcela zdarma ve formátech PDF, EPUB a MOBI.

MARTINUS.CZ (http://www.martinus.cz/) - 2011  PDF, EPUB  Adobe DRM Od roku 2011 českou sekcí slovenského internetového knihkupectví Martinus.sk eREADING (http://www.ereading.cz/cs/) - 2010  PDF, EPUB, MOBI  Adobe DRM podle rozhodnutí nakladatele. Od ledna 2012 odstraněno Adobe DRM u produkce z nakladatelství DOMINO, HOST a PORTÁL 2011 - cca 300 titulů e-knih114

RÁJ KNIH (http://www.rajknih.cz/) - 2010  WOOKY Projekt firmy MobilBonus. Ta své řešení prodeje e-knih převedla na společnost Wooky. Firma poskytla své zkušenosti a technické řešení Euromedii při vzniku elektronického obchodu s e-knihami - eBux.115

WKNIHY (http://www.wknihy.cz/) - 2010116  MOBI, PRC (výhradně pro Kindle) Projekt wKnihy vznikl ze snahy posílit trh a důvěru mezi autory - nakladateli - čtenáři e-knih. Spolupracuje s 8 nakladateli. Jeho nabídka je určena pro HW Kindle a SW aplikace Mobipocket Reader pro PC, mobilní telefony a iPad. Formáty nejsou vhodné pro čtečky Sony.

114 V ČR roste prodej e-knih. Marketing & Média [online]. 19.1.2011 [cit. 2012-05-25]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c1-49508980-v-cr-roste-prodej-e-knih 115 ZANDL, Patrick. Euromedia spouští Ebux a má velké ambice s elektronickými knihami. Lupa.cz [online]. 30.3.2011 [cit. 2012-05-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/euromedia-spousti- ebux-a-ma-velke-ambice-s-elektronickymi-knihami/ 116 LÉR, Martin, ref. 91

eBOOKSTORE (www.ebookstore.cz) - 2009  MOBI  nabídka pouze zahraničních titulů (beletrie, naučná) Český internetový obchod s e-knihami v různých světových jazycích - angličtina, němčina, italština, dánština, maďarština, francouzština, španělština a další. eLIBELLUS (http://www.elibellus.com/) - 2009  PDF, EPUB  DRM podle rozhodnutí nakladatele Internetové knihkupectví, které vzniklo v roce 2009 k posílení knižního trhu e-knih. Nabízí 1148 titulů e-knih od 7 nakladatelů a nabídku také rozšiřuje o některé tituly zdarma.

LIBRI.cz - e-knihy (http://virtualni.libri.cz/) - 2002  PDF  sociální DRM (volba prohlížet nebo tisknout - heslo)  prodává také Kosmas Webové stránky nakladatele Libri. cz, na kterých jsou již od roku 2002 nabízeny a prodávány e-knižní tituly odborné encyklopedické literatury. E-knihy vycházeli jako dotisky vyprodaných knih ve formátu PDF. Varianta pouze pro čtení za 40% ceny a varianta i pro tisk v lepší kvalitě za 60% ceny.117

PALMKNIHY (www.palmknihy.cz) - 1999118  PDF, EPUB, MOBI  sociální DRM  spolupráce s Datartem (2011) Server, který zprostředkovává e-knihy nejdéle na českém knižním trhu. Za rok 2011 se prodalo 7217 elektronických knih. Za 1. až 2. leden 2012 se prodalo víc, než za celý leden 2011. Průměrná cena prodaného kusu knihy je cca 100 Kč + DPH. 36 % knih v databázi se neprodalo ani jednou. Z free Palmknih bylo staženo 2 614 225 kusů knih zdarma. Nejúspěšnější nakladatelé (podle abecedy): Academia, Bookanýr, Brokilon, Domino, Epocha, Fragment, Freetim(e)publishing, Host, Jota, Triton.119

117 LÉR, Martin, ref. 91 118 MORÁVEK, Daniel. Jiří Vlček: Proč se bát zneužití e-knih? Papírové knihy též lehce okopírujete. Podnikatel.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-26]. ISSN 1802-8012. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/jiri-vlcek-proc-se-bat-zneuziti-eknih/ 119 Palmknihy publikovaly statistiky prodeje eknih. Startup.Lupa.cz [online]. 3.1.2012 [cit. 2012-05-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://startup.lupa.cz/clanky/palmknihy-publikovaly-statistiky-prodeje-eknih/

Zvláštní místo mezi distributory v rámci této kapitoly patří iBookstore a ukazuje na průnik českých nakladatelů na zahraniční trh jeho prostřednictvím: iBOOKSTORE  prodej e-knih na iTunes od firmy Apple  výhradně pro iPod Touch, iPad, iPhone (aplikace iBooks), nebo PC (iTunes)  prodej českých e-knih od nakladatelství Práh, Jan Melvil Publishing, Kniha Zlín

3.4.2 Shrnutí

Nejvýraznější úlohu na českém knižním trhu má pětice (eBux, eReading, Kosmas, Palmknihy, Ráj knih) výše uvedených distributorů. Nově přibyl zahraniční online obchod ze Slovenska Martinus CZ. Dva z uvedených (eBux a Ráj knih) poskytují nabídku pro platformu Wooky, která je dostupná pro širokou oblast mobilních a jiných zařízení, kromě Kindle. (Nabídku pro platformu Wooky ještě rozšiřují webové stránky knihkupectví Neoluxor).120 Nejvíce otevření ve své dostupnosti e-knih jsou eReading, Kosmas a Palmknihy i přesto, že se v jejich nabídce vyskytuje několik titulů zabezpečených DRM na přání nakladatele. Jejich nabídka je však dostupná všem čtecím zařízením včetně Kindle. Martinus, se svou širokou nabídkou titulů e-knih z beletrie a naučné literatury, používá Adobe DRM. I přes tuto ochranu jsou tituly dostupné širší oblasti čtecích zařízení, kromě Kindle a Wooky. Budeme-li brát nabídku těchto 10 distributorů jako číslo 100% (pokrývající nabídku e-knih na trhu s ohledem na formáty), pak cca 20% (2) z nabídky je pro platformu Wooky, 60% (6) z nabídky má širokou dostupnost i přes ochranu DRM, nebo cca 50% (5) z celé nabídky je vhodných pro Kindle (MOBI). Ovšem toto pomyslné percentuální složení neznamená, že jeho výše splňuje i požadavek kvalitní nabídky titulů. Skladba titulů v nabídce uvedených distributorů je různorodá, počínaje beletrií pro děti i dospělé přes naučnou, odbornou literaturu až k poezii. Většina nabízí e-knihy z české produkce, ale nalezneme zde i překladovou a zahraniční literaturu. Skladba a aktuálnost titulů je závislá na smluvních podmínkách distributorů s nakladateli.

120 Elektronické knihy také v Neoluxoru. In: Knihkupectví Neoluxor [online]. 28.11.2011 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://neoluxor.cz/blog/tiskove-zpravy/elektronicke-knihy-take-v-neoluxoru--33/

3.5 Celková analýza knižního trhu e-knih v ČR

Za poslední dva roky (podzim/jaro 2010-2012) knižní trh výrazněji posílila nabídka e-knih. K prvotní nabídce titulů, které byly nabízeny zdarma, jelikož se jednalo o volná díla, která nepodléhala autorskoprávní ochraně, posléze přibývala nabídka starších titulů. Tyto tituly vyšly původně v tištěné podobě a byly převedeny do elektronické podoby. Tituly zahrnovaly převážně beletrii, ale i částečně naučnou literaturu. Postupně se nabídka rozšířila a rozšiřuje o nové tituly.

Nicméně stále mají prioritní postavení na trhu novinky (nové tituly) tištěných knih. Příležitostné vydávání novinek e-knih přednostně, nebo souběžně s tištěnou verzí nemůže zcela pokrýt případnou poptávku po nových titulech elektronických knih. V kontrastu se zahraničím, kde je nabídka novinek výrazně vyšší, je na českém trhu téměř zanedbatelná. Ovšem český knižní trh je přece jen menší než v hlavních evropských knižních mocnostech (Velká Británie, Francie, Německo).

Ze strany nakladatelů panuje jakási nedůvěra k vydávání e-knih. Ať už z obavy nelegálního užití e-knih, tak i z obavy snížení zájmu o tištěnou produkci. Opět se nabízí obraz zahraničního trhu, kde nelegálně stahovaná díla tvoří minimálně 30% (Evropa) a pokles tištěných knih byl zaznamenán také v USA. Český knižní trh, stejně jako evropský či americký, používá na ochranu vydaných titulů e-knih různé způsoby ochrany DRM. V českém prostředí trhu je používáno tzv. tvrdé DRM (Adobe), nebo sociální DRM (vodoznaky, identifikační údaje). V zájmu snadného užití e-knih se objevují tendence k odbourávání DRM. I přes tuto nedůvěru a potřebu ochrany e-knih se na vzrůstající nabídce e-knih podílejí nakladatelé různých velikostí, od těch větších (Grada, Euromedia), přes střední až po ty menší.

Z hlediska rozmanitosti používaných formátů se nejčastěji objevují e-knihy ve formátu PDF, EPUB a MOBI. Formáty e-knih závisí také na druhu literatury, ale ve snaze pokrytí širokého okruhu uživatelů jsou jednotlivé tituly vytvářeny ve více formátech. S ohledem na dostupnost čtecích zařízení jsou e-knihy nabízené na českém trhu „čitelné“ ve všech čtecích zařízeních. S výjimkou Kindle, která „přečte“ pouze nezabezpečené formáty. Na českém trhu se objevila platforma (Wooky) „kopírující“ platformu Amazonu. Pro čtečku Wooky, v rámci jejího lokálního systému, jsou e-knihy nabízeny od daných distributorů, ale různých nakladatelů.

Prodej e-knih nastavil nový obchodní model, který se primárně odehrává v prostředí internetu a zcela vylučuje kamenné prodejce. Internet poskytuje prostor pro nespočet distributorů - portálů, webových stránek knihkupců a nakladatelů, e-shopů, kteří nabízí e-knihy. Český čtenář má tedy možnost výběru titulů z široké nabídky a různé kvality podle svého zájmu. Cenová relace e-knih je velice různorodá a liší se podle stáří titulu a druhu literatury. Starší tituly jsou výrazně levnější než ty nové. Beletrie je levnější než naučná literatura. Na trhu zatím panuje nejednotnost názorů, kolik by e-kniha měla stát. Je jisté, že cenu e-knihy nelze přesně definovat už s ohledem na výše zmíněné aspekty (čas, kvalita). Stejně jako cenu tištěné knihy ovlivňuje tržní poptávka, může být ze stejných důvodů ovlivněna i cena elektronické knihy.

Český knižní trh e-knih pomalu, ale jistě vzrůstá. V nejbližší budoucnosti lze očekávat nárůst jak počtu titulů e-knih, tak i počtu nakladatelů, což by mohlo pozitivně ovlivnit uspokojení poptávky e-knih.

Celková analýza předkládá obraz českého knižního trhu e-knih. Uvedené poznatky tvoří předlohu pro vytvoření hypotéz v rámci následujícího kvantitativního výzkumu v kapitole 3.6.

3.6 Výzkum knižního trhu e-knih zaměřený na nakladatele

3.6.1 Výzkumný problém Z analýzy knižního trhu vyplývá pozvolný nárůst nabídky e-knih a zvyšující se počet nakladatelských subjektů vstupujících na knižní trh s produkcí e-knih. Nicméně nabídka nových titulů e-knih poněkud zaostává za nabídkou tištěných titulů. V této nabídce jsou stále upřednostňovány tištěné tituly. Tzv. „kvalitní literatura“ je na přání nakladatelů opatřena ochranou DRM znevýhodňující zákazníky. Cenová relace e-knih zcela nesplňuje představy zákazníků. Objektem zkoumání je tedy nakladatelský subjekt a jeho postoj k vydávání e-knih.

3.6.2 Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo zjistit, do jaké míry jsou nakladatelé přístupni k vydávání e-knih, jaký je jejich postoj k problematice e-knih, k jejich ceně a ochraně. Vedlejším cílem výzkumu bylo zjištění informací přímo od nakladatelů, které by mohly případně doplnit obraz analýzy knižního trhu.

3.6.3 Hypotézy Do vydávání e-knih se zapojí více nakladatelských subjektů, což zvýší nabídku titulů e-knih. Pracovní hypotézy: Alespoň jeden nakladatelský subjekt se nově zapojí do vydávání e-knih. Alespoň jeden nakladatelský subjekt vydávající e-knihy, zvýší nabídku titulů alespoň o 1 titul. Požadavek žádné ochrany DRM na e-knihy neovlivní výši nabídky titulů e-knih.

3.6.4 Metoda výzkumu Pro měření počtu nakladatelských subjektů, které se nově zapojí do vydávání e-knih a pro měření zvyšujícího se počtu nových titulů e-knih byl použit kvantitativní přístup.

Výzkumný vzorek: Výzkumný vzorek tvoří aktivní nakladatelské subjekty podílející se na produkci knih (tištěných, elektronických, beletrie, odborná, naučná literatura).

Metoda výběru vzorku: Výběr vzorku byl proveden z aktivních nakladatelů přispívajících na knižní trh. Jestliže se na produkci knižního trhu aktivně podílí cca 500 nakladatelů, bylo do vzorku vybráno alespoň 200 nakladatelských subjektů, jejichž seznam byl vytvořen výběrem z databází nakladatelů dostupných ne internetu (Kosmas, Martinus CZ, Euromedia, Almanach Labyrint, Seznam - firmy, aj.). Do vzorku byli zařazeni čeští nakladatelé s produkcí alespoň minimálně 10 titulů/rok tištěných a/nebo elektronických knih a všech žánrů literatury. Ze vzorku byli vyloučeni nakladatelé akademických, veřejnoprávních, kulturních a jiných institucí.

Metody sběru dat: Za účelem získání informací od velkého počtu respondentů, tvořících výzkumný vzorek, byl zvolen průzkum prostřednictvím dotazníku, který se zaměřil na postoje, názory a fakta nakladatelských subjektů. Odkaz na online121 dotazník byl rozeslaný emailem s průvodní žádostí o vyplnění dotazníku.

Specifikace výzkumných nástrojů: Dotazník - standardizovaný s uzavřenými, polouzavřenými a všeobecnými otázkami (viz Příloha č. 3 diplomové práce). Dotazník obsahoval 13 hlavních otázek, z toho 2 uzavřené a 11 polouzavřených, které nabízely možnost i vlastního vyjádření. V závěru dotazníku byl 1 všeobecný dotaz.

121 Dotazník dostupný z: https://docs.google.com/spreadsheet/viewform?formkey=dHV6aWFsbDRyX0RNeWp1UWp4bXo5OGc6M Q

3.6.5 Zpracování a analýza dat

Ze vzorku o celkové velikosti 206 subjektů se dotazníku zúčastnilo 62 subjektů. Tedy návratnost vyplněných dotazníků činila 30,1% z celkového počtu oslovených subjektů. Z výsledků vyplněných dotazníků byla provedena kvantitativní analýza odpovědí, jejíž grafické rozpracování je k dispozici také v příloze č. 4 diplomové práce.

Úvodní dvě otázky (graf č. 2) měly rozdělit respondenty na skupinu, která již vydává e-knihy a na skupinu, která nevydává, ale případně plánuje jejich vydávání. Výsledky ukázaly, že 35 respondentů odpovědělo kladně na vydávání e-knih (56%) a 28 (45%) odpovědělo záporně. Z těchto 28 záporných odpovědí v další otázce vyplynulo, že 11 respondentů (39%) plánuje vydávat e-knihy a ostatních 17 (61%) neví, nebo nebude vydávat e-knihy. Výsledky první a druhé otázky ukazují, že dalších 11 subjektů posílí knižní trh vydáváním e-knih.

Graf č. 2 - Vydávání e-knih

Třetí otázka (graf č. 3) měla zjistit, jaké důvody podle respondentů mohou ovlivnit vydávání e-knih. Respondenti mohli volit více variant odpovědí a odpovídat mohli všichni respondenti bez rozdílu. Výsledek nebyl příliš překvapující a víceméně potvrdil tvrzení uvedená v analýze knižního trhu. Nelegální stahování e-knih, jako hlavní důvod omezující vydávání e-knih, zvolilo 32 respondentů (51,6%). Další důvod, nízký zisk z prodeje e-knih, zvolilo 25 respondentů (40,3%) a na třetím místě s počtem hlasů se umístil důvod z autorskoprávní oblasti, který zvolilo 17 respondentů (27,4%). Další možnosti a vlastní vyjádření k otázce poukazují na fakt, že pro některé nakladatele je omezujícím činitelem ve vydávání e-knih vyšší investice do přípravy a vydání e-knihy z hlediska roztříštěných platforem a čtecích zařízení. Omezující důvod vyšší investice se slučuje s důvodem nižšího zisku, z čehož vyplývá, že nakladatelé nejsou příliš ochotni investovat, když není záruka zisku (návratu investic).

Graf č. 3 - Důvody omezující vydávání e-knih

Záměrem čtvrté otázky bylo zjištění názoru, zda vydávání e-knih ohrožuje prodej tištěných knih. Vzhledem k tomu, že z analýzy knižního trhu vyplývá negativní názor nakladatelů na vydávání e-knih jako na hrozbu tištěných knih je výsledek z této výzkumné otázky víceméně opačný. Ze zúčastněných respondentů jich 33 (53,2%) s tímto názorem nesouhlasí a pouze 25 respondentů (40,3%) s názorem souhlasí.

Pátá otázka (graf č. 4) se zaměřila na stanovení ideální výše ceny e-knihy. V tomto bodě se názory nakladatelů a uživatelů rozcházejí, nicméně výsledné odpovědi se shodují s praxí prodeje a tvoří celkem reálnou podobu ceny e-knihy s ohledem na její výrobu a na jiné náklady spojené s produkcí e-knihy. Možnosti s největším počtem hlasů (celkem 41,9%) poukazují na volbu ceny e-knihy v rozsahu 50-70% z ceny tištené knihy.

Graf č. 4 - Cena e-knihy v poměru k ceně tištěné knihy

Cílem šesté a sedmé otázky bylo zjištění, zda respondenti vydávají nové tituly přednostně v elektronické podobě, nebo alespoň souběžně s tištěnou verzí. Důvodem zjišťování byl poznatek z analýzy knižního trhu, že tituly e-knih vycházejí až po tištěných verzích. Ojedinělě jsou e-knihy vydávány přednostně, či souběžně s tištěnou verzí, ale stále převládá primární vydávání tištěných knih. Výsledky odpovědí přináší obrat v pozici nakladatelů k primárnímu, či souběžnému vydávání e-knih. Z respondentů, kteří vydávají e-knihy jich 14 (22,6%) nevydává nové tituly tímto způsobem. Zato 12 jich vydává někdy a 11 vydává nové tituly e-knih přednostně, nebo souběžně s tištěnou verzí. Tyto obě vyrianty tvoří spolu 37% kladného vyjádření. Dalších 19 respondentů ze zúčastněných (30,6%) plánuje vydávat novinky e-knih alespoň souběžně s tištěnou verzí.

S nabídkou titulů souvisí též osmá otázka, která zjišťovala zda je možné očekávat zvýšení nabídky titulů e-knih. Pro zvýšení nabídky alespoň o 1-2 tituly se kladně vyjádřilo 7 (11,2%) respondentů, pro zvýšení o více než 3 tituly se vyjádřilo 21 (33,8%) respondentů. Zvýšení nabídky titulů neplánuje 15 (24,2%) respondentů. Ve výsledku je tedy možné očekávat zvýšení nabídky titulů od 28 respondentů. Tento výsledek je pozitivní z hlediska budoucího vývoje e-knih, neboť nedostatečná nabídka titulů e-knih může výrazně ovlivnit jak „digitální chování“ uživatelů, tak i důvěru v knižní trh e-knih.

Problematikou DRM se zabývala devátá a desátá otázka (graf č. 5). Ochranu DRM u vydaných e-knih by upřednostnilo 19 (30,6%) respondentů, 13 (20,9%) respondentů pouze někdy a 23 (37%) respondentů ochranu DRM nevyžaduje. Volbu vydávat e-knihy za předpokladu veřejného požadavku nepoužívat ochranu DRM by ovlivnilo 12 (19,4%) respondentů. Požadavek by neovlivnil volbu vydávat e-knihy u 26 (41,9%) respondentů a 15 (24,2%) respondentů neví jak by se rozhodlo. Z výsledků je tedy patrné, že respondenti se stávají benevolentnější v oblasti upřednostňování ochrany DRM, od tohoto požadavku pozvolna ustupují.

Graf č. 5 - DRM

Jedenáctá otázka se zaměřila na druh literatury, který respondenti vydávají, nebo by vydávali v elektronické podobě. Největší podíl má beletrie, kterou volilo 34 (54,8%) respondentů. Na druhém místě byla naučná a odborná literatura, kterou volilo 21 (33,8%) respondentů.

Poslední dvanáctá a třináctá otázka (graf č. 6) byly určeny také k doplnění obrazu analýzy trhu v počtu vydávaných titulů e-knih obecně za čtvrtletí a konkrétně za rok 2011. Jak ukazuje následující obrázek, účastníků na produkci e-knih za rok 2011 se podílelo 31 (50%) respondentů ze 62 zúčastněných s roční produkcí e-knih v rozpětí od 1 do 10 a více titulů e-knih. Nejvíce respondentů 19 (30,6%) má čtvrtletní produkci e-knih v rozsahu od 1 do 3 titulů e-knih.

Graf č. 6 - Vydávání titulů čtvrtletně a za rok 2011

3.6.6 Závěr výzkumu

Z vyhodnocení výsledků vyplývá potvrzení hypotéz stanovených na počátku výzkumu. Další nové subjekty se zapojí do vydávání e-knih. Tím se navýší nabídka titulů, která bude ještě posílena zvýšenou nabídkou již vydávajících subjektů. Nově se tedy zapojí 11 subjektů a 28 subjektů navýší nabídku e-knih o 1 až 3 a více titulů. Stejně tak další výsledky potvrdily, že požadavek nedávat ochranu DRM na e-knihy by neovlivnil vydávání e-knih u dvakrát více respondentů (26), než u těch, které by tato možnost ovlivnila (12).

Celkově výsledky doplnily obraz analýzy knižního trhu. Některé poznatky z analýzy byly výzkumem potvrzeny a jiné poznatky se s výsledky z výzkumu zcela neshodují. Ačkoli se výzkumu zúčastnilo pouze 30% z oslovených respondentů, jsou jejich výsledky hodnotným doplňkem analýzy trhu a obrazem postoje a názorů respondentů k vydávání e-knih.

4. MARKETING PRODEJE E-KNIH

Z analýzy knižního trhu v ČR a vzhledem k počtu nakladatelů a distributorů na daném území vyplývá důležitost výběru jejich marketingové strategie, která zajistí možnost s daným produktem (v tomto případě s e-knihou) úspěšně konkurovat. Největší zkušenosti s marketingovými nástroji a aktivitami mají logicky největší „hráči“ na knižním trhu (viz kapitola. 3.3 a 3.4.).

V oblasti nabídky a prodeje e-knih se potencionální zákazníci orientují především na internetové prostředí - webové stránky, internetová knihkupectví a jiné, kde jsou tyto knihy nabízeny samostatně, nebo souběžně s knihami tištěnými.

Mezi tradiční marketingové nástroje, které jsou používány při prodeji e-knih, patří jejich propagace na trhu, která zahrnuje zvláště podporu prodeje a jiné formy reklamy. Tyto nástroje by měly být uzpůsobeny s ohledem na elektronické prostředí prodeje a nabídky.

4.1 Elektronické prostředí

Oblast internetového marketingu je v současnosti velmi rozsáhlá, je to celý komplex činností, zahrnující nejen správnou tvorbu webu, (např. optimalizace, analýzy návštěvnosti, budování zpětných odkazů) ale i např. komunikaci se zákazníkem, budování vlastní značky, vytváření ucelených reklamních kampaní, marketing na sociálních sítích. Elektronické prostředí má schopnost oslovit široké spektrum zákazníků cíleně i náhodně a k tomuto účelu využít zajímavé nástroje internetového marketingu. Kromě zmíněné SEO optimalizace sloužící ke zvýšení návštěvnosti stránek se k účelu oslovení potencionálního zákazníka nejlépe hodí PPC reklama (pay per click). Inzerent platí za klik, tedy za skutečnou návštěvu svých stránek. Tento způsob internetové reklamy zvyšuje okruh potencionálních zákazníků hledajících určitý produkt (tedy e-knihy).122

Zacílit na spektrum zákazníků, skládající se z různých věkových kategorií, ale se společným zájmem nalézt a zakoupit e-knihu, je v zájmu jak nakladatelů, tak i distributorů e-knih. Většina z nich používá nástroje sociálních sítí za účelem bližšího kontaktu se

zákazníkem. Nejčastěji je používán Facebook, dále pak Twitter, nebo Bing či Linkuj. Aktuální dění může zajistit sledování RSS kanálu.

Reklama při prodeji e-knih v prostředí internetu zahrnuje také tradičnější způsoby, např. různé letáky, plakáty a katalogy v elektronické podobě, top nabídky prodeje e-knih apod.

Technické možnosti internetu umožňují nesrovnatelně přesnější cílení, plánování a vyhodnocování kampaní než klasická média. Internet tak nabízí mnoho možností jak oslovit zákazníky a propagovat své produkty či služby více cestami (např. pomocí grafiky, videa, zvuků i textů).123

4.2 Elektronický produkt

Marketing zaměřený na prodej e-knih jako produktu je součástí marketingového mixu (product - price - place - promotion). Úspěšnost na trhu je závislá na správném poměru jednotlivých prvků s ohledem na cílové zákazníky. Kvalitě produktu (e-knihy) by měla odpovídat výše ceny (určena nakladateli, závislá na nákladech na výrobu, proměnlivá podle poptávky a konkurence, uzpůsobená představě zákazníka) a vhodný způsob distribuce a reklamy závislé na prostředí.

Podpora prodeje jako nejúčinnější propagační aktivita má za úkol zvýšení prodeje produktu, zvýšení jeho atraktivity a dostupnosti. Používá se krátkodobě při zavádění produktu na trh, nebo při jeho úpadku na trhu. Tato forma je však finančně náročná pro prodejce neboť přináší řadu finančních výhod pro zákazníky (slevy, prémie zdarma, soutěže a další).124

123 E-marketing jako základ prodeje. In: OXy Shop [online]. © 2010 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.oxyshop.cz/e-marketing-jako-zaklad-prodeje-d418 / 124 FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. Brno: Computer Press, 2008. viii, 152 s. (Praxe manažera). ISBN 978-80-251-1942-6.

Aktivity podpory prodeje v praxi realizoval např. Kosmas, který nasadil nízké zaváděcí ceny, aby zákazníky přesvědčil k nákupu e-knih.125 Firma Wooky rozdala 6 tisíc e-knih v rámci marketingové akce s Vodafonem.126

Jako další způsob reklamy a podporu značky využily nakladatelství v partnerské spolupráci s Google Books (Baronet a Grada Publishing).127

K propagaci produktu mohou vést ukázky z titulů e-knih sloužící k výběru a rozhodnutí uživatele zda vybraný titul zakoupí, či nikoliv. Stejně tak ukázky titulů v různých formátech mohou napomoci uživatelům v rozhodnutí výběru, který formát je pro jejich čtecí zařízení vhodný a uspokojí jejich čtecí nároky.

125 BARÁNEK, Tomáš, ref. 81 126 SCHÖN, Otakar, ref. 90 127 Google Books, e-knihy a čeští nakladatelé. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2011, roč. 63, č. 0708 [cit. 2012-05-25]. ISSN 1805-4064 (Online). Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2011-roc-63/0708- 2011/google-books-e-knihy-a-cesti-nakladatele-86-952.htm

5. PŮJČOVÁNÍ E-KNIH

V předchozích kapitolách bylo poukázáno na fakt, že na českém trhu lze získat jak tuzemské, tak importované čtecí zařízení pro elektronické knihy. Nabídka prodeje e-knih také není zanedbatelná. Ale jsou zde i možnosti pro uživatele, kteří mají zájem o e-knihy pouze dočasně, na přechodnou dobu, a nikoli trvale? Otázka navozuje téma této kapitoly, ve které budou rozebrány možnosti půjčování e-knih jak v ČR, tak i v zahraničí. Možnosti půjčování v knihovnách a půjčování v rámci čteček určitých platforem.

5.1 Možnosti půjčování e-knih v knihovnách v ČR

Existence e-knih na knižním trhu nabízí otázku, zda je možné tuto skutečnost využít ve službách knihoven? Odpovědí jsou příklady knihoven, které se chopily nových možností a rozšířily tak poskytované služby pro registrované uživatele z řad široké veřejnosti.

Je třeba si uvědomit, že vznik této rozšířené služby je závislý na legislativě a finančních možnostech knihoven. Licenční ujednání přináší vysoké finanční náklady, které jsou pro mnoho knihoven nereálné. Z těchto důvodů se zatím většina veřejných, ale i akademických knihoven uchyluje k možnosti půjčování čtecích zařízení - čteček e-knih. Prostřednictvím půjčování čteček nabízí uživatelům možnost seznámit se s různými typy čteček e-knih a vyzkoušet si elektronické čtení na volných dílech ve čtečkách nabízených.

Model elektronického půjčování128 po vyřešení všech licenčních vztahů a poskytnutí technologického zázemí může přinést uživatelům další možnost v dostupnosti e-knih. Prostřednictvím knihovního katalogu nalezne uživatel licencované e-knihy, které si může vypůjčit. Výpůjčka je uskutečněna prostřednictvím čtecího SW Adobe digital edition, které je nainstalováno v jeho čtecím zařízení. Po stanovenou dobu je e-kniha vedena jako vypůjčená a uživateli plně k dispozici pro čtení. Po skončení této lhůty již nemá uživatel ke knize přístup a tato je automaticky vrácena. Práva ke knize, její ochranu před zneužitím a dodržení výpůjční lhůty řeší ochrana DRM implementovaná do titulu e-knihy. Při realizaci tohoto modelu knihovnou nejsou výpůjční náklady hrazeny uživatelem

128 KAŇKA, Jan. TÉMA: Půjčování elektronických knih v knihovnách. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2011, roč. 63, č. 06 [cit. 2012-05-10]. ISSN 1805-4064 (Online). Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2011-roc-63/06-2011/tema-pujcovani-elektronickych-knih-v-knihovnach-85- 926.htm

(př. EBSCO). Pokud tento model půjčování provozuje distributor, náklady hradí uživatel (př. Amazon).

Zahraniční cizojazyčné e-knihy (anglické, německé, francouzské a jiné) jsou nabízeny ve velkém množství na internetu, v internetových knihkupectvích a na různých webových stránkách a e-shopech. Kromě toho jsou poskytovány na mnoha platformách s licencí pro půjčování v knihovnách.

Mezi nejzajímavější platformy s nabídkou cizojazyčných e-knih pro české knihovny patří ebrary, EBSCO, Springer, Safari, Cambridge University, Oxford University, Knovel, Thieme, Elsevier, Wiley. Zajímavou nabídku pro veřejné knihovny má Overdrive. V České republice zatím nelze vybírat e-knihy pro Kindle, které Overdrive nabízí ve spolupráci s Amazon (to je možné pouze pro knihovny v USA). Široký výběr německých e-knih nabízí i pro české knihovny platforma Onleihe od DiViBib.

Následující příklady představí knihovny, které umožňují zpřístupňování a půjčování e-knih: • Národní knihovna v Praze (NKP) má ve fondu přes 70 000 e-knih od ebrary. E-knihy je možné číst v knihovně i mimo její prostory. Novinkou Jednotné informační brány (JIB) je čtení e-knih ebrary prostřednictvím iPad, iPhone nebo iPod Touch.

• Městská knihovna v Praze, Knihovna akademie věd ČR, Národní knihovna, Národní technická knihovna a Moravská zemská knihovna nabízejí k vyzkoušení čtení e-knih od nakladatelství Academia. Více než 100 titulů je k dispozici pouze v prostorách těchto knihoven.

• Městská knihovna v Praze nabízí přes 200 atraktivních titulů českých e-knih volně ke stažení ve formátech ePub, PDF, TXT a několika dalších. Po dohodě je možné e-knihy zařadit také do fondu jiné knihovny.129

Uvedené knihovny mají pouze ilustrační charakter a jejich výčet i přesto vypovídá o skutečnosti, že e-knihy pomalu, ale jistě nacházejí své místo ve službách knihoven. O tom, že knihovny stále hledají další řešení k půjčování e-knih v knihovnách svědčí i účast zájemců na akcích k tomuto tématu pořádaných projektem PARTSIP.

129 PAVLÍK, Jiří a Jana MATĚJKOVÁ. E-knihy v knihovnách v České republice. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2012, roč. 64, č. 3 [cit. 2012-05-25]. ISSN 1805-4064 (Online). Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2012-roc-64/3-2012/e-knihy-v-knihovnach-v-ceske-republice-95-1150.htm

5.1.1 Wooky do knihovny

Wooky jako proprietární platforma fungující na bázi amerického Amazonu a Barnes & Noble nabízí svůj systém k dispozici i knihovnám. Jako ucelená platforma zahrnující distribuci e-knih a SW i HW čtecí zařízení včetně systému ochrany e-knih je schopna nabídnout knihovnám kompletní funkční servis pro půjčování e-knih. Pro knihovny přijetí této nabídky znamená zakoupení licencí k vybraným titulům e-knih, stanovení počtu výpůjčních licencí a nastavení výpůjční lhůty. Pro registrované uživatele knihovny by to znamenalo instalovat si do svých čtecích zařízení SW Wooky čtecí aplikaci, nebo si v knihovně půjčit HW Wooky čtečku s již připraveným vybraným titulem.130

5.2 Možnosti půjčování e-knih v zahraničních knihovnách

Stejně jako tuzemské knihovny, tak i ty zahraniční (Velká Británie, USA) musí bojovat s finančními škrty v oblasti akvizice knihovního fondu, které jsou příčinou snížení počtu nových titulů a tím zvyšujícího se počtu zájemců o novinky (rezervací). V této situaci nacházejí knihovny východisko ve využití e-knih. Zapojení e-knih do služeb knihoven přináší také úvahy o tom, komu a jakým způsobem budou e-knihy zprostředkovány a zda jsou schopné uspokojit všechny vrstvy uživatelů knihovny, jestli tyto investice budou efektivnější než investice do tištěných knih. I přes tyto úvahy vzrostl do roku 2010 počet zahraničních knihoven využívajících e-knihy ve svých službách.131

V USA (ve Velké Británii a dalších zemích) je největším hráčem na trhu v poskytování elektronického obsahu pro půjčování v knihovnách společnost OverDrive. Knihovnám poskytuje služby od roku 2002, nabízí půl milionu titulů od více než tisíce nakladatelů pro více než 13 000 knihoven. V Německu a dalších německy mluvících zemích provozuje podobnou službu pro zhruba 70 knihoven pod označením Onleihe (on-line půjčování) společnost DiViBib od roku 2007. Iniciativa Open Library (součást projektu Internet Archive) propojuje otevřené projekty se službami knihoven a v únoru 2011 uzavřela

130 NOVÁK, Lukáš. Wooky - elektronické knihy do každé knihovny. In: Konference knihovny současnosti: TRENDY ROZVOJE VEŘEJNÝCH KNIHOVEN II. [online]. 15.9.2011 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/ks2011/2011_KKS_Wooky.pdf 131 PRICE Kate a Virginia HAVERGAL. E-books in libraries: a practical guide. London: Facet Publishing, 2011. xl, 327 s. ISBN 978-1-85604-572-8.

partnerství s knihovnami (150), kterým nabízí k půjčení cca 80 tisíc e-knih (kromě více než jednoho milionu volných titulů).

Tyto možnosti však zcela neřeší problematiku půjčování e-knih v knihovnách. Ze strany uživatelů spočívají problémy zejména v oblasti systému ochrany DRM. Podpora různých čtecích zařízení a SW platforem není úplná a zprovoznění čtecího softwaru nemusí být snadné pro všechny uživatele. Hlavně pro zdravotně znevýhodněné uživatele, kteří by z e-knih měli mít největší prospěch. Ze strany autorů a nakladatelů zase existují obavy z možnosti neoprávněného odstranění DRM ochrany a následného neomezeného šíření obsahu. Britská asociace nakladatelů (The Publishers Association) vydala v říjnu 2010 prohlášení, ve kterém požaduje striktní omezení dostupnosti e-knih pouze na registrované uživatele knihoven a možnost stažení obsahu do zařízení pouze při fyzické návštěvě knihovny. Prosazuje také přístup k e-knihám na základě předplatného pro knihovny s možností prohlížení, ale nikoli stahování do zařízení uživatelů.132

Většina amerických veřejných knihoven nabízí e-knihy a umožňuje půjčení e-čteček. Americké knihovny ale také řeší vztahy s vydavateli, které nejsou na příliš dobré úrovni. Random House zvýšil cenu e-knih o 100 až 200 procent, ze šesti vydavatelů čtyři neposkytují e-knihy knihovnám vůbec. Jiní vydavatelé uplatňují na využití e-knih další podmínky, například HarperCollins požaduje omezení výpůjčky e-knihy na maximálně 26 zapůjčení.133

132 KAŇKA, Jan, ref. 128 133 DOČEKAL, Daniel. Přes 2/3 knihoven v USA nabízí e-knihy, 28 % půjčuje e-čtečky. In: BOOKZ.CZ [online]. 4.9.2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.bookz.cz/wordpress/2012/04/09/pres-23- knihoven-v-usa-nabizi-e-knihy-28-pujcuje-e-ctecky/

5.3 Možnosti půjčování e-knih distributory

Elektronické knihy lze půjčovat i prostřednictvím distributorů. Zahraniční konkurenční distributoři Amazon a Barnes & Noble zavedli půjčování e-knih v rámci svých proprietárních čteček Kindle a Nook. Zásady pro půjčování mají oba konkurenti téměř totožné:

 s půjčováním musí souhlasit vydavatel knihy

 knihu lze půjčit na čtrnáct dní

 aktuálně vypůjčenou knihu si její původní majitel (půjčovatel) nemůže číst

 knihu lze půjčit pouze jednou

 knihy nelze půjčovat přímo z přístroje, dělá se to na webu prodejce

 půjčující musí být zákazníkem stejného prodejce jako půjčovatel

 služba může být regionálně omezená (USA)134

Amazon - půjčování e-knih spustil Amazon v roce 2010. Barnes & Noble - se čtečkou Nook nabízí půjčování od podzimu 2009. Půjčování e-knih pro obě platformy je možné prostřednictvím služeb Lending eBook (http://www.lendingebook.com/) nebo eBook Exchange (http://www.ebookexchange.com/). Posledně zmiňovaná slibuje rozšíření služeb také pro Apple iBooks a Google.

Z českých distributorů je pouze platforma Wooky připravena e-knihy půjčovat a svůj systém nabízí knihovnám. Ostatní distributoři by mohli případně spolupracovat s knihovnami, nebo uživatelům poskytnout podobné půjčování jako nabízí model Amazonu a dalších, například prostřednictvím Adobe digital editions.

134 POLÁČEK, Jiří. Cesta k elektronickým knihám povede přes jejich půjčování. Lupa.cz [online]. 27.1.2012 [cit. 2012-05-10]. ISSN 1213 - 0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesta-k-elektronickym-kniham- povede-pres-jejich-pujcovani/

V případě půjčování e-knih prostřednictvím (českých) distributorů nabízím návrhy následujících variant:

. vytvořit kolekce e-knih, které lze půjčovat za paušální poplatek (měsíční). Příjmy z poplatků by jistě nahradily příjmy z prodeje a uspokojily široký okruh zákazníků. Preferované formáty ePUB a PDF by uspokojily zájemce různých čtecích HW i SW včetně čtečky Kindle. Půjčované tituly by neměly být zatíženy DRM ochranou.

. Wooky se svým systémem půjčování e-knih by mohla využít knihovny jako prostředníky, kde by si zákazníci za poplatek půjčovali e-knihy přes katalogy knihoven přímo od distributora. Knihovny by nemusely investovat do licencí, ale mohly by mít provize za propagaci distributora a možnost půjčování jeho e-knih (provize z titulu).

. komerční tituly e-knih, nové a žádané, umožnit půjčovat za jednorázový poplatek a v omezené frekvenci (1 půjčení/uživatel). Tento způsob by uspokojil zájemce o nové tituly, uživatelům by poskytl důvod nešířit díla nelegálně a zároveň by jednorázová výpůjčka mohla účinkovat i jako reklama na daný titul vedoucí ke koupi tištěných či elektronických titulů trvale. V tomto případě by se půjčování neobešlo bez nastavení ochrany DRM, nejlépe tvrdého DRM (Adobe digital edition). I přes toto omezení by mohl být takový způsob zpřístupnění titulů bez nutnosti okamžitého nákupu zajímavý a žádoucí.

Navrhované varianty předpokládají licenční vyrovnání mezi autory, nakladateli a distributory. Je nutné preferovat co nejmenší počet formátů, ale s ohledem na širokou dostupnost. Navrhované varianty půjčování by sice mohly omezit možnosti půjčování e-knih v knihovnách, ale z hlediska komerčních titulů není tato obava zcela na místě. Akademické knihovny se při půjčování e-knih zaměřují na tituly určené ke studiu a vědeckému bádání. Veřejné knihovny, které by se zaměřily na komerční tituly, nedisponují vyššími finančními částkami na placení licencí, proto je v tomto případě vítaná spolupráce nakladatelů, distributorů a knihoven při ujasnění hranic a možností v oblasti půjčování.

ZÁVĚR

V magisterské diplomové práci jsem se zabývala prodejem a půjčováním e-knih v ČR. Z obecného pohledu na e-knihu jsem její možnosti, schopnosti a vlastnosti srovnávala s tištěnou knihou. Dále v práci uvádím podoby technické ochrany e-knih v návaznosti na zkušenosti hudebního průmyslu. Z hlediska legislativní ochrany poukazuji na způsoby užití, prodeje a půjčování e-knih stanovených autorským zákonem. Tato oblast zatím není pro e-knihu a způsoby užití s ní spojené příliš příznivá. Ale jak v práci uvádím, naděje na zlepšení se rýsuje v novele autorského zákona. V rámci obecného pohledu na e-knihu a její problematiku z hlediska četnosti formátů jsou pro ilustraci uvedeny různé druhy formátů a příklady možností a způsobů čtení e-knih, tj. HW zařízení a SW čtečky. Tato četnost a různorodost má negativní vliv na široké zpřístupnění e-knih uživatelům ze strany nakladatelů a s ohledem na čtenářské požadavky.

V hlavní části práce zaměřené na prodej e-knih jsem zmapovala aktuální stav knižního trhu e-knih v zahraničí i v tuzemsku s ohledem na dynamiku vývoje trhu. Nejdříve jsem shrnula knižní trh v Evropě, v zemích s velkým knižním trhem, na který vstoupil i americký Amazon. Souhrn amerického trhu představuje hlavně Amazon a další výrazné subjekty na americkém knižním trhu - Barnes & Noble a Apple. Problémy a zkušenosti zahraničních trhů s prodejem e-knih se odrážejí také v postojích a přístupu českých nakladatelů. Cílem diplomové práce bylo zmapovat český knižní trh e-knih z co nejaktuálnějšího pohledu. Tento komplexní obraz v sobě zahrnuje existenci e-knih na trhu od jejich vstupu na trh v roce 2010 až po současný stav na jaře 2012. Aktuální pohled je zaměřen na hlavní subjekty knižního trhu, na nakladatele a distributory e-knih. Pozvolný, až zrychlující se nárůst nakladatelů s přibývající nabídkou e-knih, ukazuje na jejich snahu o pokrytí poptávky. Český knižní trh e-knih je ještě příliš mladý, oproti zahraničním trhům nezkušený a musí překonávat problémy v podobě strachu z nelegálního užití, obavy z finanční ztráty, nákladné investice do licencí, např. pro překladovou literaturu a další. Z těchto důvodů se český trh e-knih pomalu dostává do fáze „boomu“ jaký zaznamenal americký trh. Veškeré poznatky týkající se trhu, nakladatelů a distributorů jsou uvedeny v celkové analýze, která také vychází ze shrnutí v jednotlivých kapitolách o knižním trhu. V návaznosti na analýzu knižního trhu jsem realizovala kvantitativní výzkum zaměřený na nakladatele. Hypotézy vycházely z analýzy trhu a výsledky výzkumu je potvrdily a zároveň poskytly další doplnění obrazu knižního trhu. Prognózu existence e-knih na

knižním trhu jsem nevytvářela, neboť vývoj trhu e-knih je velmi dynamický a závislý na mnoha aspektech, např. legislativě a finanční politice, které jej mohou silně ovlivnit.

V kapitole o půjčování e-knih jsem uvedla příklady českých a zahraničních knihoven. V českých knihovnách je půjčování omezeno legislativou, zvláště autorským zákonem a vyžaduje vysoké finanční náklady do licencí, nicméně i přesto knihovny půjčují e-knihy prostřednictvím licenčních platforem pro poskytování elektronických informačních zdrojů. Nabízí se i jiné možnosti půjčování prostřednictvím distributorů tak, jak je provozuje Amazon a další. V českém prostředí nabízí podobný systém platforma Wooky. V této oblasti je třeba ještě dlouhého dialogu mezi nakladateli, distributory a knihovnami, nastavení technických řešení pro podmínky půjčování e-knih ke spokojenosti všech zainteresovaných stran. Přes tyto problémy jsem se pokusila nastínit možné varianty půjčování e-knih.

Diplomová práce tak podává komplexní pohled na problematiku prodeje a půjčování e-knih v českém prostředí. Otázka vývoje závisí rovněž na legislativních změnách a postojích nakladatelů, které mohou celý vývoj a jeho směr výrazně ovlivnit.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A POJMŮ

AZ = Úplné znění zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 81/2005 Sb., č. 61/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 216/2006 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 398/2006 Sb.) a č. 168/2008 Sb.135

ČTEČKA E-KNIH = zařízení nebo aplikace pro čtení elektronických knih

(HW) hardwarová čtečka e-knih = hmotné zařízení (hardware)

(SW) softwarová čtečka e-knih = aplikace (software) určená ke čtení e-knih

DRM = digital rights management = správa digitálních práv, slouží k ochraně e-knih

E-KNIHA = elektronická kniha; kniha v elektronické (netištěné, nehmotné) podobě

NAKLADATEL = v diplomové práci je tak prioritně nazván subjekt vydávající e-knihy v souvislosti s knižním trhem

PROPRIETÁRNÍ = lokální řešení, kdy jsou e-knihy prodávány výlučně ve formátu spojeném pouze s jednou platformou a omezeným počtem zařízení (např. Amazon, Wooky)

SDĚLOVÁNÍ DÍLA VEŘEJNOSTI = § 18 AZ, na základě kterého lze definovat užití e-knih

T-KNIHA = tištěná kniha, kniha na hmotném nosiči

VYDAVATEL = v diplomové práci je tak nazván obecně subjekt vydávající e-knihy

135 TELEC, Ivo, ref. 22

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Monografie

ČERMÁK, Jiří. Internet a autorské právo. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2003. 251 s. ISBN 80-7201-423-4.

FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. Brno: Computer Press, 2008. viii, 152 s. (Praxe manažera). ISBN 978-80-251-1942-6.

PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. 3. vyd., doplněné a přepracované. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2011. 288 s. ISBN 978-80-87053-50-8.

PRICE, Kate a Virginia HAVERGAL. E-books in libraries: a practical guide. London: Facet Publishing, 2011. xl, 327 s. ISBN 978-1-85604-572-8.

TELEC, Ivo. Autorský zákon: komentář. Komentář napsali Ivo Telec, Pavel Tůma. Praha: C. H. Beck, 2007. 989 s. (Velké komentáře). ISBN 978-80-7179-608-4.

Články

POLDING, R., J. M. BAPTISTA NUNES a B. KINGSTON. Assessing e-book model sustainability. Journal of Librarianship and Information Science [online]. 2008-12-01, vol. 40, iss. 4, s. 255-268 [cit. 2012-04-19]. ISSN 0961-0006. DOI: 10.1177/0961000608096715. Dostupné z: http://lis.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0961000608096715

TRIVERDI, Priti. Writing the wrong: what the e-book industry can learn from digital music's mistakes with DRM. Journal of Law and Policy. 2010, vol. 18, iss. 2, s. 925-966. ISSN 1074-0635. Dostupné z: Academic Search Complete, EBSCOhost. [EIZ MU].

Elektronické zdroje

ALMANACH LABYRINT 2011. Praha: Labyrint, 2011. ISBN 978-80-87260-24-1. Dostupné také z: http://www.almanachlabyrint.cz/

AUJEZDSKÝ, Josef. Elektronické knihy z pohledu právního. Lupa.cz: server o českém Internetu [online]. 10.2.2011 [cit. 2012-04-07]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/elektronicke-knihy-z-pohledu-pravniho/

BARÁNEK, Tomáš. Ebooky, rok třetí: poznámky nakladatele. In: Novinky Jan Melvil Publishing - Hlavní stránka nakladatelství http://www.melvil.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://novinky.melvil.cz/ebooky-rok-treti-poznamky-nakladatele

CÍSAŘ, Jaroslav. Český knižní trh. Portál české literatury [online]. 2012 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.czechlit.cz/odkazy/cesky-knizni-trh/

CÍSAŘ, Jaroslav. Rekordní knižní produkce i v ekonomické krizi - 1: Bilance vydávání knih v ČR za rok 2011: E-knihy. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2012, roč. 64, č. 3 [cit. 2012-05-15]. ISSN 1805-4064 (Online). Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2012-roc-64/3-2012/ rekordni-knizni-produkce-i-v-ekonomicke-krizi-1-95-1152.htm

COLE, Stephen. EBOOKS: Stephen Cole assesses how ebooks are impacting the publishing world and identifies who is reading them. In: Knol: a unit of knowledge [online]. 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://knol.google.com/k/ebooks#

Comparison of e-book formats. In: TheFreeDictionary.com [online]. Farlex, 2012 [cit. 2012-02- 26]. Dostupné z: http://encyclopedia.thefreedictionary.com/Comparison+of+e-book+formats

Consumer ebooks sales increased by 366% in 2011. In:The Publishers Association [online]. 1.5.2012 [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.publishers.org.uk/index.php?option=com_content&view=article&id=2224:consumer- ebooks-sales-increased-by-366-in-2011&catid=503:pa-press-releases-and-comments&Itemid=1618

Digital rights management (DRM). In: Encyclopædia Britannica Online [online]. Encyclopædia Britannica Inc., 2012. [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1055407/digital-rights-management

DOČEKAL, Daniel. IBookstore se nedaří, uživatelé Apple nakupují a čtou knihy málo. In: BOOKZ.CZ [online]. 8.10.2011 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.bookz.cz/wordpress/2011/10/08/ibookstore-se-nedari-uzivatele-apple-nakupuji-a-ctou- knihy-malo/

DOČEKAL, Daniel. Přes 2/3 knihoven v USA nabízí e-knihy, 28 % půjčuje e-čtečky. In: BOOKZ.CZ [online]. 4.9.2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.bookz.cz/wordpress/2012/04/09/pres-23-knihoven-v-usa-nabizi-e-knihy-28-pujcuje-e- ctecky/

DVOŘÁK, Jakub. Vytvořte si z jakéhokoliv textu elektronickou knihu pro iPad či Kindle. Technet cz [online]. 8.11.2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/vytvorte-si-z- jakehokoliv-textu-elektronickou-knihu-pro-ipad-ci-kindle-1nm- /software.aspx?c=A111016_115415_software_dvr

Elektronické knihy také v Neoluxoru. In: Knihkupectví Neoluxor [online]. 28.11.2011 [cit. 2012- 05-25]. Dostupné z: http://neoluxor.cz/blog/tiskove-zpravy/elektronicke-knihy-take-v-neoluxoru-- 33/

Elektronické knihy v Portálu. Portál [online]. 2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.portal.cz/elektronicke-knihy-v-portalu/42990/

EPUB. International Digital Publishing Forum: trade and standards organization for the Digital publishing industry [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://idpf.org/epub

EReading First Edition - první čtečka s možností nákupu českých eKnih. EReading - elektronické knihy [online]. ©2010 [cit. 2012-05-28]. Dostupné z: http://www.ereading.cz/cs/ctecky- elektronickych-knih

EUROPEAN COMMISSION. Taxation and Customs Union. VAT Rates Applied in the Member States of the European Union [online]. Belgium, 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/rates/vat_r ates_en.pdf

EU. Sdělení komise evropskému parlamentu, radě a evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru: o budoucnosti DPH Pro jednodušší, stabilnější a účinnější systém DPH uzpůsobený jednotnému trhu [online]. Brusel: Evropská komise, 6.12.2011, KOM(2011) 851. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0851:FIN:CS:PDF

EU. Směrnice rady 2006/112/ES: ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. In: Úřední věstník Evropské unie L 347 [online]. 11.12.2006. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:347:0001:0118:cs:PDF

EU. Zelená kniha o budoucnosti DPH: pro jednodušší, stabilnější a účinnější systém DPH [online]. Brusel: Evropská komise, 1.12.2010, KOM(2010) 695 v konečném znění. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/ LexUriServ.do?uri=COM:2010:0695:FIN:CS:PDF

EWooky – dotyková čtečka s elektronickým inkoustem. Wooky [online]. 2011-2012 [cit. 2012-04- 28]. Dostupné z: http://wooky.cz/ewooky-dotykova-ctecka-s-elektronickym-inkoustem

France - Increase of “reduced VAT rate” to 7% is effective 2012. In: KPMG [online]. 16.12.2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.kpmg.com/Global/en/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/taxnewsflash/Pages/franc e-reduced-vat-rate-increase.aspx

Google Books, e-knihy a čeští nakladatelé. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2011, roč. 63, č. 0708 [cit. 2012-05-25]. ISSN 1805-4064 (Online). Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2011-roc-63/0708-2011/google-books-e-knihy-a-cesti-nakladatele-86- 952.htm

HÁJEK, Petr. Trendy v technologii digitálních vodoznaků. Root.cz: informace nejen ze světa Linuxu [online]. 2010[cit. 2012-04-19]. ISSN 1212-8309. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/trendy-v-technologii-digitalnich-vodoznaku/

Info o projektu. Wooky [online]. 2011-2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://wooky.cz/

IPA, PwC. VAT/GST/Sales Tax Rate:Global survey on books& electronic publications: update 2011[online]. 2011 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.lla.lt/uploads/documents/IPA/ipa_vat_2011print.pdf

ISBN, ISMN, ISSN: MEZINÁRODNÍ REGISTRAČNÍ SYSTÉMY. Národní knihovna České republiky [online]. 13.1.2012 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=ISBN,.ISMN,.ISSN&submenu3=17

KAŇKA, Jan. TÉMA: Půjčování elektronických knih v knihovnách. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2011, roč. 63, č. 06 [cit. 2012-05-10]. ISSN 1805-4064 (Online). Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2011-roc-63/06-2011/tema-pujcovani-elektronickych-knih-v- knihovnach-85-926.htm

KOUTSKÝ, Pavel. Názor k článku Freetimepublishing.cz říká: "R(e)voluce na knižním trhu začíná!". In: Startup.lupa.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://startup.lupa.cz/clanky/freetimepublishing-cz-rika-r-e-voluce-na-kniznim-trhu- zacina/nazory/2022/

KOVÁŘ, Jan. Elektronické knihy XMDF od Sharpu. HD World [online]. 2010 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://hdworld.cz/infotech/Elektronicke-knihy-XMDF-od-Sharpu-1699

KOZLOWSKI, Michael. The German Book Association cries foul over Piracy. In: Good E-Reader [online]. 12.10.2011 [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://goodereader.com/blog/e-book-news/the- german-book-association-cries-foul-over-piracy/

KRATOCHVÍL, Petr. Chcete nakupovat e-knihy?. CHIP online: Hardware, software, internet [online]. 2011, č. 4 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r- 2011/chip-04-2011/nakupovat-e-knihy.html

KRČMÁŘ, Petr. Amazon představil nový formát e-knih Kindle Format 8. Root.cz: informace nejen ze světa Linuxu [online]. 21. 10. 2011 [cit. 2012-04-29]. ISSN 1212-8309. Dostupné z: http://www.root.cz/zpravicky/amazon-predstavil-novy-format-e-knih-kindle-format-8/

KUČEROVÁ, Dagmar. Autorská práva e-knih a „papírových“ knih nejsou stejná. Podnikatel.cz: informace pro váš business a podnikání (zákony, daně, finance, státní správa). [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. ISSN 1802-8012. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/autorska-prava-e- knih-a-knih-nejsou-stejna/

LEBERT, Marie. A Short History of eBooks [online]. Canada: NEF, University of Toronto, 2009 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.etudes-francaises.net/dossiers/ebookEN.pdf

LÉR, Martin. Kdo nabízí eknihy na českém trhu. Lupa.cz [online]. 20.9.2010 [cit. 2012-05-08]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/kdo-nabizi-eknihy-na-ceskem-trhu/

LIŠKA, Petr. E-knihy a Češi si zatím do oka nepadli. HD World [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://hdworld.cz/infotech/e-knihy-a-cesi-si-zatim-do-oka-nepadli-2094

MORÁVEK, Daniel. Jiří Vlček: Proč se bát zneužití e-knih? Papírové knihy též lehce okopírujete. Podnikatel.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-26]. ISSN 1802-8012. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/jiri-vlcek-proc-se-bat-zneuziti-eknih/

NOVÁK, Lukáš. Wooky - elektronické knihy do každé knihovny. In: Konference knihovny současnosti: TRENDY ROZVOJE VEŘEJNÝCH KNIHOVEN II. [online]. 15.9.2011 [cit. 2012-05- 25]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/ks2011/2011_KKS_Wooky.pdf

Palmknihy publikovaly statistiky prodeje eknih. Startup.Lupa.cz [online]. 3.1.2012 [cit. 2012-05- 20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://startup.lupa.cz/clanky/palmknihy-publikovaly-statistiky- prodeje-eknih/

PAVLÍK, Jiří a Jana MATĚJKOVÁ. E-knihy v knihovnách v České republice. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2012, roč. 64, č. 3 [cit. 2012-05-25]. ISSN 1805-4064 (Online). Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2012-roc-64/3-2012/e-knihy-v-knihovnach-v-ceske-republice-95- 1150.htm

PEČENKA, Marek. Elektronické knihy 1 (in Knižní novinky). ILiteratura.cz [online]. 2011[cit. 2012-03-22]. ISSN 1214-309X. Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/27793/elektronicke- knihy-1-in-knizni-novinky

Počítače: Haali Reader 2.0. Živě.cz [online]. Mladá fronta, 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.zive.cz/programy/haali-reader/pr-333

POLÁČEK, Jiří. Cesta k elektronickým knihám povede přes jejich půjčování. Lupa.cz [online]. 27.1.2012 [cit. 2012-05-10]. ISSN 1213 - 0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesta-k- elektronickym-kniham-povede-pres-jejich-pujcovani/

POUROVÁ, Jitka. Halík, Jandourek a další nové e-knihy z Portálu. Portál české literatury [online]. 21.2.2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.czechlit.cz/odjinud/halik-jandourek-a-dalsi- nove-e-knihy-z-portalu/

Produkty: PocketBook. DigiKnihy: elektronické čtečky knih [online]. [2010-2012] [cit. 2012-04- 29]. Dostupné z: http://www.digiknihy.cz/produkty/pocketbook

Produkty: Sony. DigiKnihy: elektronické čtečky knih [online]. [2010-2012] [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.digiknihy.cz/produkty/sony

Report: Interaktivita by měla být mantrou elektronických knih. Tyinternety.cz [online]. 2011. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/udalosti/report-interaktivita-by-mela-byt- mantrou-elektronickych-knih-5594

ROZMAJZL, Lukáš. Češi se učí číst elektronické knihy. Papírové však v koši nekončí. Marketing & Média [online]. 13.3.2012 [cit. 2012-05-15]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c1-55033710-cesi-se-uci-cist-elektronicke-knihy-papirove-v-kosi-nekonci

RYŠÁNKOVÁ, Alžběta. Steganografie. Kryptologie - Univerzita Hradec Králové [online]. 2003 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://kryptologie.uhk.cz/81.htm#top

Sazby daní: Sazby daní za zdaňovací období 2009-2010. Česká daňová správa [online]. Generální finanční ředitelství, 2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/dane_poplatky_4731.html?year=0

SCHÖN, Otakar. E-knihy v Česku - za rok 30 tisíc prodaných, 2,6 milionu stažených. HNTech [online]. 6.1.2012 [cit. 2012-05-08]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/c1- 54357010-e-knihy-v-cesku-za-rok-30-tisic-prodanych-2-6-milionu-stazenych

SCHÖN, Otakar. B&N Nook, konkurent čteček Amazon Kindle, přejde z části pod Microsoft. HNTech [online]. 30.4.2012 [cit. 2012-05-03]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/c3-55656220-040000_d-b-n-nook-konkurent-ctecek-amazon-kindle-prejde-z- casti-pod-microsoft

ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo a smlouva o užití díla. Automatizace [online]. 2009, roč. 52, č. 11 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.automatizace.cz/article.php?a=2589

ŠOTOLOVÁ, Jovanka. České e-knihy (2011). ILiteratura.cz [online]. 10.4.2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/28125/ceske-e-knihy-2011

Turning the Page: The Future of eBooks [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.pwc.com/en_GX/gx/entertainment-media/pdf/eBooks-Trends-Developments.pdf

UK. Digital Economy Act 2010. In: UK: Legislation.gov.uk, 2012, c24. Dostupné z: http://www.legislation.gov.uk/ukpga/2010/24/contents

V ČR roste prodej e-knih. Marketing & Média [online]. 19.1.2011 [cit. 2012-05-25]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c1-49508980-v-cr-roste-prodej-e-knih

V žebříčku elektronických knih vede severské krimi. Týden.cz [online]. 10.5.2012 [cit. 2012-05- 25]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/media/internet/v-zebricku-elektronickych-knih-vede- severske-krimi_233965.html

VYLEŤAL, Martin. E-knih se letos prodá několikanásobně více než loni . Lupa.cz [online]. 9.5.2012 [cit. 2012-05-25]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/e-knih-se- letos-proda-nekolikanasobne-vice-nez-loni/

VYLEŤAL, Martin. Žebříček nejprodávanějších e-knih ovládl v dubnu Jo Nesbø . Lupa.cz [online]. 9.5.2012 [cit. 2012-05-25]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/zpravicky/zebricek-nejprodavanejsich-e-knih-ovladl-v-dubnu-j-nesbo/

WISCHENBART, R diger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections. In: Publishers weekly [online]. 2011 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.publishersweekly.com/pw/by-topic/international/Frankfurt-Book-Fair/article/49021- the-global-ebook-market-current-conditions--future-projections.html

ZANDL, Patrick. Euromedia spouští Ebux a má velké ambice s elektronickými knihami. Lupa.cz [online]. 30.3.2011 [cit. 2012-05-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/euromedia-spousti-ebux-a-ma-velke-ambice-s-elektronickymi-knihami/

Záznam z jednání k novele AZ – knihovní licence II – 27.4.2012. Ministerstvo kultury [online]. © 2007 [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/autorske-pravo/zaznam-z-jednani-k- novele-az--knihovni-licence-ii--27-4-2012--135624/

Zemřel vynálezce elektronických knih Michael Hart. Idnes.cz [online]. 2011[cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-vynalezce-elektronickych-knih-michael-hart-fwo- /tec_technika.aspx?c=A110909_133139_tec_technika_NYV

Seznam grafů a tabulek v textu

TABULKA Č. 1 - VÝHODY VS. NEVÝHODY ...... 6 TABULKA Č. 2 - SÍLA OCHRANY A JEJÍ POUŽITÍ ...... 13 GRAF Č. 1 - V ČEM ČTETE ELEKTRONICKÉ KNIHY? ...... 24 TABULKA Č. 3 - DPH V EU ...... 35 TABULKA Č. 4 - DPH V ČR ...... 44 GRAF Č. 2 - VYDÁVÁNÍ E-KNIH ...... 62 GRAF Č. 3 - DŮVODY OMEZUJÍCÍ VYDÁVÁNÍ E-KNIH ...... 63 GRAF Č. 4 - CENA E-KNIHY V POMĚRU K CENĚ TIŠTĚNÉ KNIHY ...... 63 GRAF Č. 5 - DRM ...... 65 GRAF Č. 6 - VYDÁVÁNÍ TITULŮ ČTVRTLETNĚ A ZA ROK 2011 ...... 65

Seznam příloh

PŘÍLOHA Č. 1 - DPH V EU136 ...... 87 PŘÍLOHA Č. 2 - DPH JEDNOTLIVÝCH PRODUKTŮ V ZEMÍCH EU ...... 88 PŘÍLOHA Č. 3 - DOTAZNÍK PRO NAKLADATELE ...... 89 PŘÍLOHA Č. 4 -VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ...... 91

136 EUROPEAN COMMISSION. Taxation and Customs Union. VAT Rates Applied in the Member States of the European Union [online]. Belgium, 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/rates/vat_rates_en.pd f

86 Příloha k diplomové práci: „Nákup a prodej elektronických knih v ČR“

Přílohy

Příloha č. 1 - DPH v EU

BE = Belgie ES = Španělsko LU = Lucembursko RO = Rumunsko

BG = Bulharsko FR = Francie HU = Maďarsko SI = Slovinsko

CZ = Česká republika IE = Irsko MT = Malta SK = Slovensko

DK = Dánsko IT = Itálie NL = Holandsko FI = Finsko

DE = Německo CY = Kypr AT = Rakousko SE = Švédsko

EE = Estonsko LV = Lotyšsko PL = Polsko UK = Velká Británie

EL = Řecko LT = Litva PT = Portugalsko

87 Příloha k diplomové práci: „Nákup a prodej elektronických knih v ČR“

Příloha č. 2 - DPH jednotlivých produktů v zemích EU

88 Příloha k diplomové práci: „Nákup a prodej elektronických knih v ČR“

Příloha č. 3 - Dotazník pro nakladatele 1. Vydáváte elektronické knihy? * ANO * NE 2. Pokud NE, plánujete jejich vydávání? * ANO * NE * jiné 3. Jaké důvody podle vás mohou bránit vydávání e-knih? * vyšší investice do vydání e-knihy (např. licence) * nízký zisk z prodeje e-knih * nelegální stahování e-knih * nemáme zájem vydávat e-knihy * autorskoprávní okolnosti (např. licence) * jiné 4. Přikláníte se k názoru, že vydávání e-knih sníží/ohrozí prodej tištěných knih? * ANO * NE * jiné

5. Jaká je podle vás ideální výše ceny e-knihy v poměru k ceně tištěné knihy? * 30-40% * 40-50% * 50-60% * 60-70% * 70-80% * jiné 6. Vydáváte-li e-knihy, vydáváte nové tituly přednostně, nebo souběžně s tištěnou verzí? * ANO * NE * NĚKDY * jiné 7. Pokud NE, plánujete vydávat nové tituly alespoň souběžně v obou verzích? * ANO * NE * jiné 8. Vydáváte-li e-knihy, plánujete zvýšení nabídky titulů e-knih? * alespoň o 1-2 tituly * alespoň o 2-3 tituly * o více než 3 tituly * neplánujeme (zatím, nebo vůbec) * jiné

89 Příloha k diplomové práci: „Nákup a prodej elektronických knih v ČR“

9. Vyžadujete, nebo budete preferovat ochranu DRM u vámi vydaných e-knih? * ANO * NE * NĚKDY * jiné 10. Ovlivnil by vaši volbu vydávat e-knihy případný požadavek (veřejnosti) nepoužívat ochranu DRM? * ANO * NE * NEVÍM * jiné 11. Na jaký druh literatury se zaměřujete, nebo byste se zaměřili primárně při vydávání e-knih? * beletrie * naučná literatura * odborná literatura * komiks * jiné 12. Kolik titulů e-knih vydáváte alespoň čtvrtletně? * 0 * 1-2 * 2-3 * 3-4 * 4-5 * 5-10 * 10 a více 13. Kolik jste za rok 2011 vydali e-knih? * 0 * 1-5 * 5-10 * 10 a více * jiné 14. Název subjektu

90 Příloha k diplomové práci: „Nákup a prodej elektronických knih v ČR“

Příloha č. 4 -Vyhodnocení dotazníku Ve vyhodnocení je uvedeno množství respondentů podle výsledků z dotazníku od 62 respondentů. Někteří z respondentů volili více možností odpovědí z nabídky.

1. Vydáváte elektronické knihy?

ANO = 56%; NE = 45%

2. Pokud NE, plánujete jejich vydávání?

ANO = 39%; NE, jiné = 61%

3. Jaké důvody podle vás mohou bránit vydávání e-knih?

Jiné: vyšší investice do přípravy kvalitní e-knihy (specifika nové sazby, náročnost pro evangelizaci napříč platformami a zařízeními); špatná technická podpora, nemožnost zachovat grafický layout; ztrátovost celého podniku; nedořešené technologické problémy; nejasnost v platformách, technické problémy a jiné

91 Příloha k diplomové práci: „Nákup a prodej elektronických knih v ČR“

4. Přikláníte se k názoru, že vydávání e-knih sníží/ohrozí prodej tištěných knih?

ANO = 40,3%; NE = 53,2%

5. Jaká je podle vás ideální výše ceny e-knihy v poměru k ceně tištěné knihy?

Obě hlavní odpovědi tvoří společně 42%. Jiné: dle titulu; 0-40%; podle nákladů na distribuci ...

6. Vydáváte-li e-knihy, vydáváte nové tituly přednostně, nebo souběžně s tištěnou verzí?

ANO, NĚKDY = 37%; NE = 22,6% Jiné: zatím nevydáváme souběžně, protože vydábáme e-knihy ke starším titulům; ano snažíme se o souběh a byli jsme v tomto první ...

92 Příloha k diplomové práci: „Nákup a prodej elektronických knih v ČR“

7. Pokud NE, plánujete vydávat nové tituly alespoň souběžně v obou verzích?

V minulé otázce bylo 26 odpovědí (ne, někdy) na něž navazuje tato otázka. Zde reagovalo 32 respondentů.

8. Vydáváte-li e-knihy, plánujete zvýšení nabídky titulů e-knih?

NE = 24,2%; 1-2 tituly = 11,2%; 3 a více = 33,8%

9. Vyžadujete, nebo budete preferovat ochranu DRM u vámi vydaných e-knih?

NE = 37%; ANO = 30,6%; NĚKDY = 20,9% Jiné: záleží na smlouvě s autorem, nebo u překladu na smlouvě s majitelem autorských práv k dílu; zatím ano, i když jsme už benevolentnější ...

93 Příloha k diplomové práci: „Nákup a prodej elektronických knih v ČR“

10. Ovlivnil by vaši volbu vydávat e-knihy případný požadavek (veřejnosti) nepoužívat ochranu DRM?

NE = 41,9%; ANO = 19,4%; NEVÍM = 24,2%

11. Na jaký druh literatury se zaměřujete, nebo byste se zaměřili primárně při vydávání e-knih?

Beletrie = 54,8%; odborná, naučná = 33,8% Jiné: literatura vzdělávací, osobnostního růstu; esoterika, alternativní medicína; literatura pro děti a mládež; filosofie ...

12. Kolik titulů e-knih vydáváte alespoň čtvrtletně?

94 Příloha k diplomové práci: „Nákup a prodej elektronických knih v ČR“

13. Kolik jste za rok 2011 vydali e-knih?

Shrnutí výsledků na téma vydávání e-knih z otázek 1, 2, 6, 7 a 8.

Shrnutí výsledků otázek 12 a 13 na téma vydávání počtu titulů.

95 Příloha k diplomové práci: „Nákup a prodej elektronických knih v ČR“

Shrnutí výsledků otázek 9 a 10 na téma DRM.

Údaje vychází z celkového počtu zúčastněných respondentů (62), nebo z čísla související otázky.