Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Ústav Slavistiky Iluze Mise V
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Ruský jazyk a literatura Kristýna Vérostová Iluze mise v trilogii Metro Dmitrije Gluchovského Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Josef Šaur, Ph.D. Brno 2019 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ……………………………… podpis autora práce 2 Ráda bych na tomto místě poděkovala panu Mgr. Josefu Šaurovi, Ph.D., za jeho čas, laskavý přístup a cenné rady, které mi velice pomohly při vypracování mé bakalářské práce. Zároveň bych také chtěla poděkovat svému příteli, jenž mě při psaní této práce nesmírně podporoval. 3 Obsah 1 Úvod ................................................................................................................................... 5 2 Dmitrij Gluchovskij .......................................................................................................... 7 2.1 Život ............................................................................................................................ 7 2.2 Tvorba ......................................................................................................................... 8 3 Antiutopie v kontextu sovětské a ruské literatury ....................................................... 12 3.1 Antiutopie v postsovětské literatuře ...................................................................... 12 3.2 Společenské a politické souvislosti postsovětské literatury .................................. 14 4 Děj trilogie Metro ............................................................................................................ 18 4.1 Metro 2033 ................................................................................................................ 18 4.2 Metro 2034 ................................................................................................................ 20 4.3 Metro 2035 ................................................................................................................ 22 5 Charakteristika mytologického hrdiny a jeho mise ..................................................... 25 5.1 Obecná charakteristika hrdiny podle Campbella ................................................ 25 5.2 Charakteristika Arťoma coby mytologického hrdiny ......................................... 26 5.3 Mise mytologického hrdiny podle Campbella ....................................................... 29 6 Iluze mise v trilogii Metro .............................................................................................. 32 6.1 Iluze mise v Metru 2033 .......................................................................................... 32 6.2 Iluze mise v Metru 2034 .......................................................................................... 34 6.3 Iluze mise v Metru 2035 .......................................................................................... 37 7 Závěr ................................................................................................................................ 41 8 Резюме ............................................................................................................................. 44 9 Seznam použité literatury a zdrojů ............................................................................... 47 9.1 Primární literatura .................................................................................................. 47 9.2 Sekundární literatura a internetové zdroje ........................................................... 47 4 1 Úvod Tématem mé bakalářské práce je rozbor antiutopické trilogie Metro současného ruského spisovatele Dmitrije Gluchovského. Zaměřím se především na prozkoumání motivu iluze mise, jenž představuje v každém dílu klíčový okamžik příběhu a je stěžejní pro vyznění neuskutečněné touhy hlavního hrdiny zachránit svůj vlastní svět. Nejprve seznámím čtenáře se samotným spisovatelem Gluchovským, s jeho životem, tvorbou a okolnostmi, které jej vedly k napsání celé trilogie. Následně představím samotný žánr antiutopie v literárních, společenských a politických souvislostech doby sovětské a postsovětské. Antiutopie kriticky poukazuje na negativní tendence ve vývoji společnosti a nezřídka zkoumá i existenciální otázky člověka a jeho postavení na Zemi. Tento žánr má v literatuře velice dlouhou historii, v současné tvorbě můžeme nalézt dokonce otevřené kritiky řady náboženských či politických ideologických myšlenek. Gluchovskij například ve svém Metru čtenáře často varuje pomocí zjednodušených a mnohdy do extrému dohnaných situací před absolutizovanými podobami ideologií. Záro- veň však přímo nenavazuje na klasické pojetí žánru antiutopie, neboť se v jeho tvorbě spíše než kritika politické sféry objevuje myšlenka, že všechny politické názory a ideály jsou pouze iluzorní a nemá smysl za ně bojovat. Trilogii Metro jsem si pro svůj rozbor vybrala především díky její aktuálnosti, neboť kromě toho, že byly všechny tři díly napsány relativně nedávno, a nevzniklo tedy ještě příliš mnoho prací, které by se jí jakožto celkem zabývaly, odkazuje i na současné politické a společenské problémy. Žánr antiutopie je zároveň na světovém literárním trhu velice po- pulární. Při čtení práce Matthiase Schwartze Utopia going underground mne zaujala jeho na- rážka na fakt, že všechny ideály hlavního hrdiny trilogie, jež se upevňují po čas každé mise, jsou ve skutečnosti pouze iluzorní. Tuto myšlenku jsem následně přenesla do této práce, kde podrobněji rozebírám jak samotnou podobu mise, tak její následnou deziluzi. Aby mohl čtenář motivu iluze mise plně porozumět a lépe se v práci orientoval, zařazuji i kapi- tolu, jež okrajově a stručně rozebírá obsah jednotlivých dílů trilogie. Za stěžejní dílo, jež se zabývá misí hrdiny, jsem si zvolila práci Tisíc tváří hrdiny Jo- sepha Campbella, který konkrétně zkoumá podobu mytologické mise a tento pojem pou- žívá ve významu mytologického dobrodružství, cesty či poslání. Zároveň vycházím i z jeho myšlenek v charakteristice mytologického hrdiny, neboť ten je nedílnou součástí každé mytologické mise. Stanovuji podmínky, za nichž se může v případě hlavní postavy trilogie, 5 Arťoma, mluvit o podobě mytologického hrdiny. Dále se zaměřuji na definici mytologické mise, na popis jednotlivých etap, jež musí každý hrdina překonat, aby dosáhl cíle své mise a mohl zachránit svoji zemi či celý svět. V případě trilogie Metro však nedochází k žádné záchraně světa, ačkoli mytologický hrdina překonal všechny zkoušky, jež se mu postavily do cesty. Na konci každého dílu je jasně patrné, že všechny jeho domnělé ušlechtilé mise byly od samého začátku zcela zby- tečné a že kvůli nim zničil tisíce životů v přesvědčení, že jiné tisíce životů tímto činem ochrání. Kapitola, jež se zabývá iluzí mise jako takovou, nastiňuje základní rysy mytolo- gické mise podle Campbella a následně poukazuje na zásadní rozpor s Campbellovým po- jetím, kdy nedochází ke spáse hrdinova světa. Právě tímto rozporem, jenž představuje klí- čový bod iluze, a hrdinovou následnou deziluzí se v práci zabývám nejpodrobněji. Prvotním impulzem pro aplikaci Campbellova postupu na moderní ruskou tvorbu byla především promluva jedné z postav v Metru 2035, Homéra, který hlavnímu hrdinovi knihy, Arťomovi, tvrdí, že lidstvo potřebuje mýty a hrdiny, kteří by jim dávali naději a víru v lepší budoucnost. A z Arťoma chce právě takového hrdinu ve své knize udělat. Uvědomila jsem si, že mýty stále silně ovlivňují nejen soudobou ruskou literaturu, ale společnost jako celek. Mohou se k nám dostávat v upravené formě především prostřednic- tvím pohádek, které nám jsou od dětství předkládány, a věříme, že skutečný hrdina dokáže změnit celý svět. Gluchovskij však narušuje (nehraje roli, zda vědomě či nevědomě) tuto přirozenou víru v misi mytologického hrdiny, když v Metru 2033, Metru 2034 a Metru 2035 poukazuje na fakt, že veškeré hrdinovo snažení je naprosto marné, neboť všechny ideály, za něž bojoval, byly pouhou iluzí. Celá jeho mise byla pouhou iluzí. Ačkoli se běžně mytologická mise zkoumá ve starých mýtech a legendách, rozhodla jsem se podobu této mise aplikovat na současné ruské literární dílo. Inspirovala jsem se v tomto ohledu Thomasem Fosterem, který ve své knize Jak číst literaturu jako profesor nalézá v dílech moderní literatury schéma rytířské výpravy a tvrdí, že v podstatě každá cesta může být rytířskou výpravou. Já naopak tvrdím, že každá cesta může být zároveň mytologickou misí. Stačí jen mít skutečného mytologického hrdinu a splnit základní struk- turu mytologické mise, a tedy volání dobrodružství, cestu zkoušek a návrat s trofejí. 6 2 Dmitrij Gluchovskij 2.1 Život Dmitrij Gluchovskij se narodil 12. června 1979 v Moskvě, kde získal na škole V. D. Polenova základní vzdělání s rozšířenou výukou francouzského jazyka.1 Škola se nacházela v centru Moskvy a jeho rodiče žili na předměstí, proto první tři roky školní docházky prožil podle svých slov u své babičky, jež bydlela na Arbatu. Když trochu vyrostl, jeho matka se rozhodla, že se musí vrátit domů, a tak začal již v deseti letech cestou do školy a zpět trávit v moskevském metru denně přibližně dvě hodiny. Zde také vznikl zájem o moskevské metro jako takové, který se ještě prohloubil ve 14–15 letech po zjištění, že se jedná o největší protiatomový kryt na světě. Při cestách metrem tak začal podle svých slov přemýšlet o tom, co by se stalo, kdyby na město spadly atomové bomby a lidé by byli nuceni žít v podzemí. Tuto svoji každodenní jízdu do školy a zpět pak údajně přenesl do příběhu Arťoma, hlavního hrdiny