Zpravy-7.Pdf
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
HON Botanický ústav Č S AV ZPRÁVY Botanické zahrady Pruhonice 7 - 1974 - 3 - Milan Blažek Iridárium tJ v o D Sbirka rodu I r i s L. - Iridárium v botanické zahradě Botanického ústavu ČSAV v Průhonicích se tadí svým počtem dru hů a odrůd k největším v Evropě. Podobné výsadby kosatců jsou v botanické zahradě v Leningradu a v Basileji. První klade dů raz na plané kosatce, druhá na kulturní. Kosatce jsou všeobecně oblíbené pro krásné květy a tak se naše Iridárium stává na jaře cílem návštěv četných obdivQvatelů květin. Průhonická botan1cká zahrada skrývá ve svém dvěstěijade sátihektarovém parku významnou sbírku dtevin. Kosatce doplnují toto bohatství jako zástupci bylin, které jsou nejen v přírodě, ale i v zahradní kultuře rovnocenným partnerem stromů a keřů. Iridárium nemá být jen ptehlidkou barevné a tvarové boha tosti květů kosatců. Sleduje obecný cíl - názorně ukázat přiro zenou proměnlivost rostlin a jeji cílevědomé rozvinuti. Naplně ni tohoto cíle se ubírá dvěma směry. Jeden směr zdůrazňuje při rozenou variabilitu druhů a jejich sklon k tvorbě hybridů tak, jak ji můžeme sledovat v přírodě. Druhý směr dokládá snahu člo věka tuto variabilitu podchytit a vytvořit něco nového, vyšlech• tit nové rostliny odpovídající stále se rozvíjejícímu vkusu a měnícím se nárok~m ne vlestnosii kulturních rostlin. Prvnímu cíli slouží výs.:3dbe plan$ch kosatců, druhému vý• Zprávy Botanické zahrady Průhonice č. 7. redakčně připravili sadba kul turnich ko~.n;,(;~.1. Obě tyto složky spolu úzce souvisí a vzájemně se prol ín&~_l. Vlastnosti a význam současnýCh kul tur J. Hofman e M. Vacková. Pouze pro služební potřebu. nich kosatců totiž poshopíme a ocenime až tehdy, když se vráti- me k prastarým kul turn:{m kosa tc~~m a k planým rostlinám do při rodyo - 4 - - 5 - Dnes je v Iridáriu soustředěno téměř 1200 kultivard a ZOO klond planých a historických kulturních kosatcd podrodu Iris - kosatcd novějšího data však rychle ustupují svým krásnějším, ale kosatcd s kartáčky. Kulturní kosatce tohoto podrodu se označuJí společným jménem r-r i s bar b a t a HORT. Postupně se k n1m často méně životným nástupcdm. budou přidávat plané i kulturní kosatce ostatních skupino Celá výsadba se dělí do tři velkých úsekd pOdle současného Skutečně plané rostliny jsou v Iridáriu označeny názvem třidění kosatcd vžitého v zahradnictvío Jsou to kosatce nízké druhu a jménem země a místa, odkud byly získány. Pro zemi pdvodu (~kupina nana), střední (skupina media) a vysoké (skupina ela př1 označení t10r). Každé z těchto oddělení má svdj záhon 8 planými kosatci, je užito zkratek vžitých automobild (CS, YU apod.). přírodě označuje které se nejvíce blíží kulturním kosatcdm v příslušném oddělenío Rostliny sbírané na pdvodnich nalezištích v označeny Pdvod ~u~turních odrdd !Iak,není ~!dy v pl~ný~h kosatcích, se symbol No Historické zahradní kosatce jsou písmenem C, kterým1 JSou v našem Ir1dár1u spoJeny. Vzn1kaJi často z rodičd pokud pocházejí z udržované kultury, a byly-li přeneseny ze zplanělých porostd v přírodě, kde se udržely po několik deseti patřících do rdzných skupin a proto bude u každé skupiny kulti vard vysvětlen pdvod samostatně. letí nebo i staletí, je toto C v závorce. ,Hist~rické zahradni kosatce najdeme v oddělenich vysokých, a zeJména v oddělení střednich planých kosatcOo Většinu z nich botanikové popsali jako samostatné druhy, třebaže byly zmámy jen z kultury. PLAtm KOSATCE V záhonech s planými kosatci jsou základem rostliny z pdvod KULTURNí KOSATCE ních nalezišt v přírodě. U každého druhu jsou nejdříve vysázeny Jako kultuI'ni kosatce označujeme ty, které byly v minulém typické rostliny, dále najdeme odchylné jedince jako ukázku vnit a tomto století vyšlechtěny a nebo zavedeny do kultury z pdvod rodruhové variability, a na konci jsou mezidruhoví kříženci. Pro nich nalezišt'. pojmenovány zahradnickými jmény. Kulturní kosat rozdělení druhd sekce Iris bylo poulito vlastního třídění, které ce jsou uspořádány chronologicky, podle doby, kdy byly uvedeny odpovídá příbuzenským vztahdm; ostatní skupiny budou navazovat do kultury - introdukovány. Tato data jsou známa téměř u všech na systém G.,l.Rodionenka. kulturních kosatcd dík seznamdm kultiva~ vydávaných Americkou irisovou společnosti. Historické kulturní kosatce Na začátku výsadby vyaokých kulturních kosatcd, která po četně představuje největší část IridáriR, jsou kosatce z roku Mezi plané kosatce jsou zařazeny také klony, které patří k 1830, zatímco na konci najdeme novinky z roku 1972. Za nimi je pak několik nových šlechtěncd, u nichž ještě není rozhodnuto, nejstarším kulturním kosatcdm. Jsou to většinou křiženci, o nichž zda budou oznaěeny jako nové kultivary. Stejně jsou uspořádány i střední a nízké kulturní kOljatce nevíme, zda vznikli v přírodě nebo v kultuře. Pěstují se zřejmě .a tak v každé skupině mdleme podrobně sledovat postupný v;voj od začátku Alechtění al po součftetnost. mnohem déle než kultivary známého pdvodu. Najdeme je často na ven kovských zahrádkách a někdy i zplanělé kolem zřícenin středově - N f Z K ~ K O S A T C E kých sídel.Místy jsou tyto rostliny,které mdžemenazvat historic kými kulturnimi kosatci,dosud jedinými pěstovanými od~dami. Jsou Nízké kosatce se dělí do tří skupin. Jsou to nízké kosatce rozšířené v celé Evropě; v místech,kde existují zdroje kulturnich • dvě skupiny kulturních: miniaturní nízké a základní nízké ko- •• tceo - 6 - - 7 - Nfzó PLAtm rostliny s jednobarevnými květy i klony dvoutónové a dvoubarevn~ Plan~ nízk~ kosatce pocházejí většinou z vlastních sběrd v pokud ovšem byly takové nalezeny. Čisté jednobarevné a výrazně přírodě, jen malá část byla získána z botanických zahrad. dvoubarevné bývají totiž vzácné. Na základě botanické příbuznosti se druhy dělí do čtyř 0- Úsek I. pumila je zahájen fialovými Jedinci, kteří jsou v kruhd: přírodních populacích nejčastější. Za nim1 následuje výběr nejvý• raznějších z dosud získaných klond. 1. okruh Iris pumila L. Barevná paleta začíná vzácným čistě bílým jedincemo Dále ná 2. okruh Iris chamaeiris BERT. (druhy západního Mediteránu) sledují rostliny v bílé barvě oživené žlutou, modrou nebo fialo 3. okruh Iris reichenbachii HEUFF. (druhy východ.Mediteránu) vou skvrnou. Pozoruhodný je klon se dvěma výraznými sytě modrofia 4. okruh Iris aphylla L. .lovými skvrnami na každém vnějším okvětním lístku čistě bílého kvě tu. Na jedince s bílou základní barvou navazují modré a fialové květy, které mívají vždy alespon náznak dvoubarevnosti. Najdeme Okruh Iris pumila L. zde kombinaci levandulově modré a Olivové barvy, světle modré a fialové, fialově růžové a vínové. Květy v tmavších odstínech bý• vají naopak často téměř jednobarevné. Někteří jedinci směřují spíš První skupina začíná jedním z nejdrobnějších kosatcd,I r i e k tmavě fialově modré barvě, jiní až ke karmínové nebo hnědočerve néo a t t i c a BOISS. z jugoslávské Makedonie. Několik rdzných klo Stejně proměnlivé jsou i rostliny se žlutou základní barvou. Výběr rostlin směřuje u jednobar~vných od smetanově žlutých po nd se §pinavě žlutými květy - I. a t t i c. BOISS. f. och r i sytě zlatožluté; jsou tu i dvoutonové - žluté s tmavší žlutou skvr nou, a ~oubarevné ve žluté a hnědé barvě. d a n a ČERNJ. et SOŠKA, pochází z klasické lokality, ze svahu Zajímavé jsou i dvě ukázky pestré směsi semenáčd vypěstované ze dvou plod~ nasazených po volném sprášení. To nám vysvětluje, nedaleko hydrobiOlogického ústavu na Ochridu. Fialově kvetoucí proč i v přírodě nalézáme někdy v jednom trsu květy dvou r~zných barev. rostliny I. attica rovněž pocházej! z Makedonie, sebrali je pro nás u Pletvaru pracovníci botanické zahrady v Sarajevu. Sběry I. Proměnlivost kosatce nízkého v celkové velikosti rostlin attica z ~ecka a vyšší I. pse u d o pum i 1 a TIN. z Itálie jasně dokumentují kontrasty mezi jednotlivými klony, např. rozsíl 3e u nás bohužel nepodařilo udržet a tak zatím v Iridáriu chybí. mezi nápadně velkým tmavomodrým jedincem z Mátry v Ma~arsku a bí• I r i s pum i 1 a L. slouží v expozici jako příklad neo lým s modrou skvrnou od Znojma, který je naopak aenší než ostatní byčejně rozsáhlé druhové proměnlivosti. Zejména v barvě květu je rostliny na lokalitě. Pozoruhodný je i rozdíl mezi středoevropský rozhodně nejproměnlivějším druhem rodu Iris a pravděpodobně i mi populacemi a populacemi z .~ernomořského pobřeží, které jsou nejproměnlivějším druhem evropské květenyo V Iridáriu jsou zastou prdměrně zhruba o třetinu menší. Ani mezi nimi není však jednotao peny klony nejrdznějěích barev vybrané mezi tisíci kvetoucích Některé jsou velikostí shodné s našimi, jiné naopak nápadně drob roetlin v ČeSkoslovensku, Ma~arsku a Bulharsku. Některé z těchto néo Malou velikostí, ale i čistou sytou barvou vyniká zejména tma klond jsou skutečně ojedinělé a pdsobí dojmem prošlechtěných vomodrý klon z Belčiku a žlutohnědý z Kaliakry. kulturních rostlin. Na konci výsadby jsou kříženci I. pumila s I. aphylla, kteří Přehlídka barev květd Iris pumila se dělí do několika sku se na několika m~stech vyskytuji v Rumunsku. Naše rostlinypochá pin podle základní barvy květd. V každé skupině jsou zastoupeny zejí z Turdy. Pravděpodobně nejsou vždy z první generace křížení, - 8 - - 9 - Okruh Iris reichenbachii HEUFF. a proto se blí!í jednomu z pdvodních druhd. První generace je intermedierní 8 odpovídá hybridnímu druhu I. b i n a t a SCHUR. Balkánská skupina je zastoupena jedním snadno definova Tento kosatec je východním protěj!kem nízký.h kosatcd západní• telným druhem - I r i s mel 1 i t. JANKA a jedním ěiro ho K.diteránu, okruhu Iris chama.iris. kým, problematickým druhem - I r i s r e i che n bac h i i HEUFF. Okruh Iris chamaeiris BERT. Typický I r i s mel 1 i t a JANKA roste ve východní části Balkánu, podél celého černomořského pobřeží, ale také Skupina kosatcd z okruhu I r i s cha m a e i r i s BERTo ve vnitrozemí, např. přímo na území města Plovdivu, odkud byl je zastoupena vlastními sběry z Itálie a ze Švýcarska. Italské popsán. Na východě zasahuje do asijské části Turecka.