HON Botanický ústav Č S AV ZPRÁVY Botanické zahrady Pruhonice 7 - 1974 - 3 - Milan Blažek Iridárium tJ v o D Sbirka rodu I r i s L. - Iridárium v botanické zahradě Botanického ústavu ČSAV v Průhonicích se tadí svým počtem dru­ hů a odrůd k největším v Evropě. Podobné výsadby kosatců jsou v botanické zahradě v Leningradu a v Basileji. První klade dů­ raz na plané kosatce, druhá na kulturní. Kosatce jsou všeobecně oblíbené pro krásné květy a tak se naše Iridárium stává na jaře cílem návštěv četných obdivQvatelů květin. Průhonická botan1cká zahrada skrývá ve svém dvěstěijade­ sátihektarovém parku významnou sbírku dtevin. Kosatce doplnují toto bohatství jako zástupci bylin, které jsou nejen v přírodě, ale i v zahradní kultuře rovnocenným partnerem stromů a keřů. Iridárium nemá být jen ptehlidkou barevné a tvarové boha­ tosti květů kosatců. Sleduje obecný cíl - názorně ukázat přiro­ zenou proměnlivost rostlin a jeji cílevědomé rozvinuti. Naplně­ ni tohoto cíle se ubírá dvěma směry. Jeden směr zdůrazňuje při­ rozenou variabilitu druhů a jejich sklon k tvorbě hybridů tak, jak ji můžeme sledovat v přírodě. Druhý směr dokládá snahu člo­ věka tuto variabilitu podchytit a vytvořit něco nového, vyšlech• tit nové rostliny odpovídající stále se rozvíjejícímu vkusu a měnícím se nárok~m ne vlestnosii kulturních rostlin. Prvnímu cíli slouží výs.:3dbe plan$ch kosatců, druhému vý• Zprávy Botanické zahrady Průhonice č. 7. redakčně připravili sadba kul turnich ko~.n;,(;~.1. Obě tyto složky spolu úzce souvisí a vzájemně se prol ín&~_l. Vlastnosti a význam současnýCh kul tur­ J. Hofman e M. Vacková. Pouze pro služební potřebu. nich kosatců totiž poshopíme a ocenime až tehdy, když se vráti-­ me k prastarým kul turn:{m kosa tc~~m a k planým rostlinám do při­ rodyo - 4 - - 5 - Dnes je v Iridáriu soustředěno téměř 1200 kultivard a ZOO klond planých a historických kulturních kosatcd podrodu Iris - kosatcd novějšího data však rychle ustupují svým krásnějším, ale kosatcd s kartáčky. Kulturní kosatce tohoto podrodu se označuJí společným jménem r-r i s bar b a t a HORT. Postupně se k n1m často méně životným nástupcdm. budou přidávat plané i kulturní kosatce ostatních skupino Celá výsadba se dělí do tři velkých úsekd pOdle současného Skutečně plané rostliny jsou v Iridáriu označeny názvem třidění kosatcd vžitého v zahradnictvío Jsou to kosatce nízké druhu a jménem země a místa, odkud byly získány. Pro zemi pdvodu (~kupina nana), střední (skupina media) a vysoké (skupina ela­ př1 označení t10r). Každé z těchto oddělení má svdj záhon 8 planými kosatci, je užito zkratek vžitých automobild (CS, YU apod.). přírodě označuje které se nejvíce blíží kulturním kosatcdm v příslušném oddělenío Rostliny sbírané na pdvodnich nalezištích v označeny Pdvod ~u~turních odrdd !Iak,není ~!dy v pl~ný~h kosatcích, se symbol No Historické zahradní kosatce jsou písmenem C, kterým1 JSou v našem Ir1dár1u spoJeny. Vzn1kaJi často z rodičd pokud pocházejí z udržované kultury, a byly-li přeneseny ze zplanělých porostd v přírodě, kde se udržely po několik deseti­ patřících do rdzných skupin a proto bude u každé skupiny kulti­ vard vysvětlen pdvod samostatně. letí nebo i staletí, je toto C v závorce. ,Hist~rické zahradni kosatce najdeme v oddělenich vysokých, a zeJména v oddělení střednich planých kosatcOo Většinu z nich botanikové popsali jako samostatné druhy, třebaže byly zmámy jen z kultury. PLAtm KOSATCE V záhonech s planými kosatci jsou základem rostliny z pdvod­ KULTURNí KOSATCE ních nalezišt v přírodě. U každého druhu jsou nejdříve vysázeny Jako kultuI'ni kosatce označujeme ty, které byly v minulém typické rostliny, dále najdeme odchylné jedince jako ukázku vnit­ a tomto století vyšlechtěny a nebo zavedeny do kultury z pdvod­ rodruhové variability, a na konci jsou mezidruhoví kříženci. Pro nich nalezišt'. pojmenovány zahradnickými jmény. Kulturní kosat­ rozdělení druhd sekce Iris bylo poulito vlastního třídění, které ce jsou uspořádány chronologicky, podle doby, kdy byly uvedeny odpovídá příbuzenským vztahdm; ostatní skupiny budou navazovat do kultury - introdukovány. Tato data jsou známa téměř u všech na systém G.,l.Rodionenka. kulturních kosatcd dík seznamdm kultiva~ vydávaných Americkou irisovou společnosti. Historické kulturní kosatce Na začátku výsadby vyaokých kulturních kosatcd, která po­ četně představuje největší část IridáriR, jsou kosatce z roku Mezi plané kosatce jsou zařazeny také klony, které patří k 1830, zatímco na konci najdeme novinky z roku 1972. Za nimi je pak několik nových šlechtěncd, u nichž ještě není rozhodnuto, nejstarším kulturním kosatcdm. Jsou to většinou křiženci, o nichž zda budou oznaěeny jako nové kultivary. Stejně jsou uspořádány i střední a nízké kulturní kOljatce nevíme, zda vznikli v přírodě nebo v kultuře. Pěstují se zřejmě .a tak v každé skupině mdleme podrobně sledovat postupný v;voj od začátku Alechtění al po součftetnost. mnohem déle než kultivary známého pdvodu. Najdeme je často na ven­ kovských zahrádkách a někdy i zplanělé kolem zřícenin středově - N f Z K ~ K O S A T C E kých sídel.Místy jsou tyto rostliny,které mdžemenazvat historic­ kými kulturnimi kosatci,dosud jedinými pěstovanými od~dami. Jsou Nízké kosatce se dělí do tří skupin. Jsou to nízké kosatce rozšířené v celé Evropě; v místech,kde existují zdroje kulturnich • dvě skupiny kulturních: miniaturní nízké a základní nízké ko- •• tceo - 6 - - 7 - Nfzó PLAtm rostliny s jednobarevnými květy i klony dvoutónové a dvoubarevn~ Plan~ nízk~ kosatce pocházejí většinou z vlastních sběrd v pokud ovšem byly takové nalezeny. Čisté jednobarevné a výrazně přírodě, jen malá část byla získána z botanických zahrad. dvoubarevné bývají totiž vzácné. Na základě botanické příbuznosti se druhy dělí do čtyř 0- Úsek I. pumila je zahájen fialovými Jedinci, kteří jsou v kruhd: přírodních populacích nejčastější. Za nim1 následuje výběr nejvý• raznějších z dosud získaných klond. 1. okruh Iris pumila L. Barevná paleta začíná vzácným čistě bílým jedincemo Dále ná­ 2. okruh Iris chamaeiris BERT. (druhy západního Mediteránu) sledují rostliny v bílé barvě oživené žlutou, modrou nebo fialo­ 3. okruh Iris reichenbachii HEUFF. (druhy východ.Mediteránu) vou skvrnou. Pozoruhodný je klon se dvěma výraznými sytě modrofia­ 4. okruh Iris aphylla L. .lovými skvrnami na každém vnějším okvětním lístku čistě bílého kvě­ tu. Na jedince s bílou základní barvou navazují modré a fialové květy, které mívají vždy alespon náznak dvoubarevnosti. Najdeme Okruh Iris pumila L. zde kombinaci levandulově modré a Olivové barvy, světle modré a fialové, fialově růžové a vínové. Květy v tmavších odstínech bý• vají naopak často téměř jednobarevné. Někteří jedinci směřují spíš První skupina začíná jedním z nejdrobnějších kosatcd,I r i e k tmavě fialově modré barvě, jiní až ke karmínové nebo hnědočerve­ néo a t t i c a BOISS. z jugoslávské Makedonie. Několik rdzných klo­ Stejně proměnlivé jsou i rostliny se žlutou základní barvou. Výběr rostlin směřuje u jednobar~vných od smetanově žlutých po nd se §pinavě žlutými květy - I. a t t i c. BOISS. f. och r i­ sytě zlatožluté; jsou tu i dvoutonové - žluté s tmavší žlutou skvr­ nou, a ~oubarevné ve žluté a hnědé barvě. d a n a ČERNJ. et SOŠKA, pochází z klasické lokality, ze svahu Zajímavé jsou i dvě ukázky pestré směsi semenáčd vypěstované ze dvou plod~ nasazených po volném sprášení. To nám vysvětluje, nedaleko hydrobiOlogického ústavu na Ochridu. Fialově kvetoucí proč i v přírodě nalézáme někdy v jednom trsu květy dvou r~zných barev. rostliny I. attica rovněž pocházej! z Makedonie, sebrali je pro nás u Pletvaru pracovníci botanické zahrady v Sarajevu. Sběry I. Proměnlivost kosatce nízkého v celkové velikosti rostlin attica z ~ecka a vyšší I. pse u d o pum i 1 a TIN. z Itálie jasně dokumentují kontrasty mezi jednotlivými klony, např. rozsíl 3e u nás bohužel nepodařilo udržet a tak zatím v Iridáriu chybí. mezi nápadně velkým tmavomodrým jedincem z Mátry v Ma~arsku a bí• I r i s pum i 1 a L. slouží v expozici jako příklad neo­ lým s modrou skvrnou od Znojma, který je naopak aenší než ostatní byčejně rozsáhlé druhové proměnlivosti. Zejména v barvě květu je rostliny na lokalitě. Pozoruhodný je i rozdíl mezi středoevropský­ rozhodně nejproměnlivějším druhem rodu Iris a pravděpodobně i mi populacemi a populacemi z .~ernomořského pobřeží, které jsou nejproměnlivějším druhem evropské květenyo V Iridáriu jsou zastou­ prdměrně zhruba o třetinu menší. Ani mezi nimi není však jednotao peny klony nejrdznějěích barev vybrané mezi tisíci kvetoucích Některé jsou velikostí shodné s našimi, jiné naopak nápadně drob­ roetlin v ČeSkoslovensku, Ma~arsku a Bulharsku. Některé z těchto néo Malou velikostí, ale i čistou sytou barvou vyniká zejména tma­ klond jsou skutečně ojedinělé a pdsobí dojmem prošlechtěných vomodrý klon z Belčiku a žlutohnědý z Kaliakry. kulturních rostlin. Na konci výsadby jsou kříženci I. pumila s I. aphylla, kteří Přehlídka barev květd Iris pumila se dělí do několika sku­ se na několika m~stech vyskytuji v Rumunsku. Naše rostlinypochá­ pin podle základní barvy květd. V každé skupině jsou zastoupeny zejí z Turdy. Pravděpodobně nejsou vždy z první generace křížení, - 8 - - 9 - Okruh Iris reichenbachii HEUFF. a proto se blí!í jednomu z pdvodních druhd. První generace je intermedierní 8 odpovídá hybridnímu druhu I. b i n a t a SCHUR. Balkánská skupina je zastoupena jedním snadno definova­ Tento kosatec je východním protěj!kem nízký.h kosatcd západní• telným druhem - I r i s mel 1 i t. JANKA a jedním ěiro­ ho K.diteránu, okruhu Iris chama.iris. kým, problematickým druhem - I r i s r e i che n bac h i i HEUFF. Okruh Iris chamaeiris BERT. Typický I r i s mel 1 i t a JANKA roste ve východní části Balkánu, podél celého černomořského pobřeží, ale také Skupina kosatcd z okruhu I r i s cha m a e i r i s BERTo ve vnitrozemí, např. přímo na území města Plovdivu, odkud byl je zastoupena vlastními sběry z Itálie a ze Švýcarska. Italské popsán. Na východě zasahuje do asijské části Turecka.