EDITH PROGRAM NOVY Zlom.QXD:Sestava 1
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Éva Pataki (1954) Edith a Marlene Láska, vášeň, zklamání Dvě legendy, jeden muzikál HUDBA PÍSNĚ EDITH PIAF A MARLENE DIETRICH PŘEKLAD KATEŘINA POŠOVÁ REŽIE JANUSZ KLIMSZA HUDEBNÍ NASTUDOVÁNÍ MAREK PRÁŠIL INSTRUMENTACE A HUDEBNÍ ÚPRAVA VLASTIMIL ONDRUŠKA DIRIGENT KAROL KEVICKÝ / MAREK PRÁŠIL SCÉNA DAVID BAZIKA STŘIH PROJEKCE JAKUB KLIMSZA KOSTÝMY TOMÁŠ KYPTA DRAMATURGIE PATRICK FRIDRICHOVSKÝ Osoby a obsazení: EDITH PIAF Hana Fialová MARLENE DIETRICH Eva Zbrožková MOMONE Ilona Piskořová / Kateřina Vainarová RAYMOND ASSO Juraj Čiernik NÁMOŘNÍK, MARCEL Marcel Školout KLAUN, KOMISAŘ Jaroslav Rusnák LOUIS LEPLÉE, KONFERENCIÉR Pavel Liška OŠETŘOVATELKA, SV. TEREZIE Martina Šnytová THÉO SARAPO Roman Harok GEORGES Vlastimil Ondruška Dále účinkují sólisté instrumentalisté orchestru operety/muzikálu – koncertní mistr Martina Smrčková Premiéry 19. a 21. prosince 2013 v 18.30 hodin v Divadle Jiřího Myrona 1 Dramaturgická a výrazová spolupráce Juraj Čiernik Asistent režie Josef Novák-Wajda Korepetitoři Vlastimil Ondruška, Marek Prášil Jazyková spolupráce Anne-Christine Trochut (francouzština) Nicole Horáková (němčina) Shelly Neuwirth (angličtina) Text sleduje Andrea Krzystková Představení řídí Slavomír Chmiel Tajemnice souboru Barbora Chramostová Produkční David Velčovský Technický šéf Stanislav Muntág Jevištní mistři Miloslav Novák, Petr Novák Mistr osvětlení Stanislav Dvořák Mistr zvuku Otakar Mlčoch Mistrová vlásenkárny Renáta Školoutová Mistrová garderoby Naděžda Vránková Mistrová rekvizit Alexandra Václavíková Šéf výpravy David Bazika Vedoucí umělecko-dekoračních dílen Barbora Macháčová Vedoucí výroby kostýmů Eva Janáková Scénické dekorace vyrobily umělecko-dekorační dílny NDM Technolog – Ivana Stuchlíková, mistr čalounické dílny – Petr Missig, mistr malířsko-kašérské dílny – Jaroslav Macháč, mistr truhlářské dílny – Radomír Maschke, mistr zámečnické dílny – Jaroslav Kocourek, mistr zbrojířsko-šperkařské dílny – Jaroslav Dovalil Scénické kostýmy a doplňky vyrobily krejčovny NDM Mistrová dámské krejčovny – Iva Koplová, mistrová pánské krejčovny – Jiřina Richtrová, modistka-dekoratérka – Věra Siostrzonková Pořizování zvukové nebo zvukově-obrazové nahrávky představení je přísně zakázáno Hana Fialová (Edith) 2 3 Příběhy lásky, vášně a hudby Životy slavných osobností patří k nejoblíbenějším příběhům. Ať už v literatuře, ve filmu, či na divadle, mají nám co vyprávět. Dávají na- hlédnout do světa slavných a úspěšných. Obyčejným smrtelníkům připadá tak zvláštní a jiný. Kdo by nechtěl spatřit velké chvíle slávy i dramata, která zůstávají skryta za kulisou či maskou. Maďarská dra- matička Éva Pataki se inspirovala životy dvou velkých ženských osob- ností 20. století – Edith Piaf a Marlene Dietrich. Její příběh však není životopisem v pravém slova smyslu, ale především obrazem různých životních principů a postojů. Jeden je oslavou spontánní, upřímné touhy žít život v každém jeho okamžiku naplno. Ten druhý je obrazem pragmatických životních rozhodnutí. Dva odlišné světy – jin a jang. Na jedné straně plane oheň a vášeň, na té druhé vane racionální chlad. Dvě životní cesty, a přesto podobný cíl. Reminiscence v divadelní šatně – Hana Fialová (Edith), Eva Zbrožková (Marlene) 4 5 EDITH PIAF (1915–1963) Žena, která ničeho nelitovala „Budu zpívat tak hlasitě, že mě uslyší celá Paříž,“ pronesla Edith Giovanna Gassion, kterou celý svět poznal jako Edith Piaf. Mnohé z toho, co Piaf prožila, je dodnes, navzdory mnoha životopisům a memoárům zahaleno tajemstvím. Drobná žena s věčně rozcucha- nou kšticí prý přišla na svět – i když jen podle legendy ve vchodu oby- čejného domu 19. prosince 1915. Jiné prameny uvádí, že se narodila v nemocnici na Rue de la Chine. Jisté je, že se tak stalo v pařížské čtvrti Belleville. Žilo tam plno chudých přistěhovalců, ani její rodiče zřejmě nebyli výjimkou. Otec Louis-Alphonse byl pouličním artistou, matka Anneta Giovanna Maillard, řečená Lina Marsa, napůl Italka a Berberka odkudsi z Maroka, byla zpěvačkou. Do sedmi let měla být Edith údajně nevidomá. Zrak se jí vrátil až během svaté pouti k uctění Svaté Terezie z Lisieux. Na tu se měla vydat v doprovodu babičky, pradleny v nevěstinci, Aïchy Saïd ben Mohammed, společně s bordelmamá a houfem prostitutek, které se na zázračnou cestu složily. Co na tom bylo pravdy, to věděla jen Edith sama. Podobných historek později šířila mnoho. V devíti na ulici už svému otci vybírala šestáky na absint a sobě na limonádu. Od třinácti zpívala s údajnou nevlastní sestrou Simone Berteaut, řečenou Mô- mone, po pařížských ulicích a dvorcích. Dokázaly si zpěvem vydělat tolik, že Edith, jako starší z pouličního dua, mohla svou sestru vypla- tit z rodiny její matky a žít na vlastní pěst. Přespávaly v laciných ho- telech, nejvíce snad v Hotelu de Clermont, možná každý den jinde, když nebylo zbytí, i na ulici. Tam se také poprvé zamilovala do náde- níka Louise Duponta. V sedmnácti se jim narodila dcerka, ale Edith se o dítě nedokázala starat, stejně jako její matka, a malou zanechala v péči otce. Ale ani ta nebyla valná. Malá Marcelle zemřela ve třech letech na zánět mozkových blan. Na ulici bylo, kromě zpěvu, všelijak – alkohol, pasáci a děvky, ale i štěstí. V polovině 30. let, na rohu ulic Troyon a Mac-Mahon, obje- vil Edith impresário Louis Leplée. Nabídl jí první angažmá v kabaretu Gerny's na Champs-Elysées, každý večer za honorář 40 franků. Její Edith Piaf v roce 1936 talent přitáhl celebrity včetně slavného Maurice Chevaliera. Leplée ji naučil vystupování na jevišti a oblékat černé šaty. Později se pro ni 6 7 staly téměř obchodní značkou. Také jí vymyslel přezdívku. Měřila láká její předchůdkyně, stárnoucí Mistinguette, které bylo v té době snad jen 147 centimetrů, měla rozčepýřené vlasy, proto jí překřtil na víc než sedmdesát. Piaf ale žila naplno – střídala písničky i milence. „Môme Piaf“ – holka vrabčák. Úspěch se dostavil okamžitě a s ním Pobyt v New Yorku jí přinesl setkání s Marcelem Cerdanem – fran- také přišla nabídka od Polydoru, pro který v roce 1936 natáčí první couzským boxerem, světovým šampionem v středně-těžké váze. Na desky Les Mômes de la cloche (Holky na toulání) a L'étranger (Cizi- podzim roku 1949 ležela Piaf u nohou Evropa i Amerika. Mnohem nec). Jenže, nedlouho poté, co Lepléeho poznala, byl její první chle- větší váhu však měla její láska k Cerdanovi. „Přiletím, lásko. Zítra jsem bodárce ve svém podniku brutálně zavražděn. A Piaf obvinili ze u tebe. Miluji tě. Líbám tě...“ – sliboval Marcel a pospíchal na letadlo spoluúčasti na vraždě, protože se s obviněnými osobně znala. Smrt směr New York. Nadšená Edith vystoupila na pódium newyorského „taťky Lepléeho“ ji poprvé dostala na dno. Ti, co jí před tím tleskali, sálu Versailles a ten večer jí šlo zpívání lépe než kdy jindy. Marcel ale teď na ni s opovržením plivali. nedorazil. Jeho letadlo se v noci 28. října 1949 zřítilo na Azorských V neštěstí potkává Ryamonda Assa, celoživotního anděla strážného, ostrovech. Aby se vyzpívala ze svého smutku píše L'Hymne à l'amour textaře i prvního manažera. Právě Raymond pozměnil její pseudonym (Hymnu lásky), která vychází 2. května 1950. na Edith Piaf, odháněl všechny nežádoucí známé a společně se skla- Na začátku 50. let se Edith objevila v divadle A. B. C., v hudební ko- datelkou Marguerite Monnot psali skladby, které podporovaly le- medii La p'tit Lily (Malá Lily), kterou jí její dvorní skladatelka Margue- gendu o předchozím životě na ulici, láskách i zklamáních. Piaf zpívá rite Monnot napsala přímo na tělo. Po jejím boku se objevil další muž, Mon légionnaire (Můj legionář, 1936), kterou však na desky nahrává Američan Eddie Constatine, který se později ve Francii usadí a stane v té době slavnější Marie Dubas. Ale osudová hvězda Piaf opět se úspěšným filmovým hercem. V roce 1952 se poprvé vdává, za stoupá výš, do nejslavnějších kabaretů a koncertních sálů. Poprvé svědka jí jde Marlene Dietrich. Manželství s Jacquesem Pillsem však zpívá svůj program v Bobinu a v A. B. C. Přátelí se s tehdejší sme- vydrží pouhých pět let. Piaf je na vrcholu slávy, ale pomáhá druhým. tánkou francouzské i světové společnosti. Mezi její obdivovatele pat- Charlesi Aznavourovi poskytla přístřeší i první příležitost. To pro ni řili Jean Cocteau, Jacques Borgeat nebo Marlene Dietrich. Cocteau napíše šansony Jezebel a Plus bleu que tes yeux. O pár let později pro ni v roce 1940 píše divadelní hru Le Bel Indifférent (Milovaný je Aznavour v Americe populárnější víc, než jeho ochránkyně. Podob- necita), jako reflexi vztahu se zpěvákem Paulem Meurissem. ně se postarala o kariéru Georgesei Moustakiho, který pro ni napsal Během 2. světové války její nezaměnitelný hlas promlouval Francou- své nejlepší verše, píseň Milord. zům z duše – Piaf zpívala po zajateckých táborech, ale i na koncer- Za svůj život Edith Piaf vydělala neuvěřitelných 16 milionů franků, tech pro Němce. Řada lidí jí to měla po válce za zlé, Piaf ale tvrdila, když umírala, měla sotva pár tisíc. Peníze ani hmotné statky pro Edith že pracovala pro francouzské odbojové hnutí Résistance. Nikdo se nikdy moc neznamenaly. Platila všechno a za všechny. Štědrá bývala neodvážil tento výrok vyvrátit, ale ani potvrdit. V prvním poválečném zejména ke svým milencům. A mnozí toho jaksepatří využívali, do- roce prožívá milostný románek se začínajícím Yves Montandem, kte- konce i později slavný Yves Montand by bez ní byl nula. rého během roku vytáhne téměř na vrchol. Společně se milují, spo- Edith Piaf se za svůj život stala opakovaně obětí autonehod. Všechny lečně vystupují a společně také natáčí film Étoile sans lumiére srážky sice přežila, ale přesto se jí staly