Miroslav Nožina
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
V březnu 2011 ofi ciálně skončila vláda vojenské junty v Barmě. Již dnes je zřejmé, že cesta ke skutečné demokracii zde bude ještě dlouhá a plná obtíží. Jednou z klíčových otázek, které Barma musí ře- šit, je etnický problém. Úze- mí Barmy obývá 135 značně rozdílných etnických skupin. Významná část z nich zahá- jila po získání nezávislosti země v roce 1948 ozbrojený boj proti vládě. Tento boj do- posud neskončil. Etnický konfl ikt v Barmě je nejdéle trvající občanskou válkou v novodobých dějinách světa. Za současné situace by se hnutí etnických menšin mohlo stát pověstným „jazýčkem na vahách“ v boji o demokracii v Barmě. Ten dnes mezi sebou vedou stoupenci bývalé vojenské junty, rozhodnutí i nadále si udržet výsadní mocenské postavení, a demokratická opozice. Pochopení etnic- kého problému v Barmě tak získalo novou naléhavou dimenzi. Studie zpracovává etnický problém v Barmě zejména v rovině vztahů mezi mi- noritními etnickými uskupeními a centrální vládou. V první části se zaměřuje na předkoloniální a koloniální období; v druhé části rozebírá období po získání nezávislosti Barmy a vojenských diktatur, třetí část je věnována analýze etnic- ZA DEMOKRACII BOJ A VÁLKA PROBLÉM, ETNICKÝ kého problému v kontextu aktuálního politického vývoje země. Miroslav Nožina PhDr. Miroslav Nožina, Ph.D. (*1962), etnolog; působí jako vědecký pracov- BARMA: ník v Ústavu mezinárodních vztahů Praha. Věnuje se problematice pevninské jihovýchodní Asie a nevojenské bezpečnosti. K jihovýchodní Asii mimo jiné publikoval Siam Undiscovered (2004), Royal Ties (2006), Dějiny Kambodže (2007), Dějiny Laosu (2010). BARMA Miroslav Nožina Miroslav ETNICKÝ PROBLÉM, VÁLKA A BOJ ZA DEMOKRACII BARMA: ETNICKÝ PROBLÉM, VÁLKA A BOJ ZA DEMOKRACII Miroslav Nožina BARMA ETNICKÝ PROBLÉM, VÁLKA A BOJ ZA DEMOKRACII Praha 2013 Ediční rada nakladatelství Ústavu mezinárodních vztahů Obsah Prof. PhDr. Pavel Barša, M.A., Ph.D. (Filozofi cká fakulta UK, Praha), Mgr. Ing. Radka Druláko- vá, Ph.D. (Fakulta mezinárodních vztahů VŠE, Praha), Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc. (ÚMV, Pra- ha), JUDr. PhDr. Tomáš Karásek, Ph.D. (Fakulta sociálních věd UK, Praha), Prof. PhDr. Michal Klíma, M.A., CSc. (Metropolitní univerzita Praha), PhDr. Michal Kořan, Ph.D. (ÚMV, Praha), Doc. Ing. Mgr. Petr Kratochvíl, Ph.D. (ÚMV, Praha), PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D. (Fakulta sociál- ních studií MU, Brno), Mgr. Dan Marek, PhD., M.A. (Filozofi cká fakulta UP, Olomouc), Prof. PhDr. Lenka Rovná, CSc. (Fakulta sociálních věd UK, Praha). Publikace je výstupem zpracovaným podle časového harmonogramu výzkumné činnosti ÚMV, který vychází z materiálu Dlouhodobý koncepční rozvoj ÚMV, v. v. i., na léta 2012–2018. Úvod 9 Ediční poznámka 14 Použitá literatura a prameny 15 Vývoj etnického problému v Barmě v předkoloniálním a koloniálním období 17 Etnická situace 17 Předkoloniální období 20 Hlavní aktéři 20 Rané státy 23 Indické vlivy a mandalové struktury 27 Struktura barmského státu 30 Recenzovali: Mgr. Dagmar Bečková Šanské müangy 33 Petr Komers, Ph.D. Mgr. Mária Strašáková, Ph.D. Etnika na okraji mocenských center 35 Mezietnické vztahy 37 Koloniální období 41 Britská koloniální správa 43 Zrod moderního barmského nacionalismu 47 Miroslav Nožina Etnická hnutí a nacionalismus v prostředí menšin 50 Barma: Etnický problém, válka a boj za demokracii Druhá světová válka a japonská okupace 54 Vydal Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i., v Praze roku 2013. Cesta k nezávislosti 58 © Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i., Praha 2013 Vědecký redaktor: PhDr. Vladimír Trojánek Nezávislá Barma 65 Obálka: Jan Šavrda (fotografi e autor, archiv ADRA Myanmar) Období parlamentního režimu (1948–1962) 65 Tisk: Petr Dvořák – tiskárna, Dobříš Období vlády Revoluční rady (1962–1974) 72 ISBN 978-80-87558-08-9 Období Socialistické republiky Barmský svaz (1974–1988) 78 Barma pod vojenskou vládou (1988–2009) 82 Závěr 157 Dohody o příměří 90 Vztahy mezi centrální vládou a etnickými autoritami v období Résumé 165 mezi uzavřením příměří a přijetím nové ústavy v roce 2008 93 Devoluce 94 Poznámky 169 Oblast Waů 95 Oblast Koukanu 97 Seznam zkratek 185 Koexistence: rezignace, kompromis a přijetí 99 Rezignace: Čjinský stát 99 Hlavní povstalecká uskupení 192 Kompromis: Kačjinský stát 102 Pragmatické přijetí: Paoská národní organizace 105 Literatura 214 Okupace 108 Okupace etnických území mimo zóny ozbrojeného konfl iktu: Rejstřík 226 Arakanský stát 108 Okupace etnických území v zónách ozbrojeného konfl iktu: Mapy 249 Karenský a Kajaský stát 111 Etnická situace 250 Karenské oblasti 112 Oblasti a státy 251 Kajaský stát 114 Samosprávní zóny a území 252 Nagské oblasti 115 Ústava z roku 2008 116 Reakce na novou ústavu a volby ze strany menšinových organizací 119 Volby 2010 122 Nová vláda 126 Současnost etnického problému v Barmě 129 Hlavní aktéři na barmské politické scéně 129 Transformované vojenskopolitické uskupení 129 Demokratická opozice 137 Hnutí etnických menšin 144 Vlády etnických států a etnické politické strany 144 Ozbrojená opozice 146 Konfl ikt v Arakanu 149 Aktuální problémy menšinových oblastí 151 Ekonomické vytěžování 151 Uprchlický problém 154 Nelegální produkce a obchod s drogami 155 Úvod Úvod Roku 1988 se v Barmě/Myanmaru po násilném převratu chopil moci vojen- ský režim. Následující více než dvě dekády barmské historie byly pozname- nány ekonomickou exploatací země ze strany příslušníků vojenské junty, zatýkáním a represemi vůči opozičním aktivistům, potlačováním základ- ních lidských práv a svobod. Toto počínání vojenské junty proti ní v minu- lých letech vyvolávalo odpor jak na domácí, tak i na mezinárodní politické scéně. Deklarovaným cílem zemí Evropské unie se stalo nastolení legitimní a demokratické civilní vlády.1 Rovněž Česká republika zařadila Barmu mezi země, v nichž prioritně podporuje demokratizační snahy.2 Až rok 2011 přinesl řadu významných změn. Dne 30. března ústřední or- gán vlády vojenské junty, Státní rada míru a rozvoje (SPDC), předal moc nové barmské vládě a státním orgánům, vzniklým na základě všeobecných voleb v listopadu 2010. Vojenská diktatura tak ofi ciálně skončila. To vyvolalo řadu očekávání jak v Barmě, tak i v zahraničí. K současnému vývoji v zemi by ovšem bylo chybou přistupovat s přehnaným optimismem. Cesta ke sku- tečné demokracii v Barmě bude ještě dlouhá a plná obtíží. Demokratizační proces je v počátcích a je výrazně poznamenán snahou současných vojensko- -politických špiček i nadále si udržet výsadní mocenské postavení. K tomuto účelu si bývalý režim SPDC přizpůsobil novou ústavu z roku 2008, provedl celou řadu politických a ekonomických reforem, včetně rozsáhlé privatiza- ce státních podniků, a rovněž realizoval pod svojí taktovkou všeobecné vol- by v roce 2010 a ustavení nové barmské vlády. Po provedení politické transformace je dnes na barmské politické scé- ně možné identifi kovat tři hlavní aktéry – transformované vojenskopolitické uskupení, reprezentované na politické platformě zejména vládní Stranou so- lidarity a rozvoje Svazu (USDP) a armádou, demokratickou opozici a různé organizace etnických menšin. Je zřejmé, že budoucí politický vývoj v Bar- mě se bude odvíjet od jejich vzájemného dialogu. 9 Barma: Etnický problém, válka a boj za demokracii Úvod V případě barmské opozice se v minulých letech zájem zahraničních vlád Rovněž se do dnešního dne v Barmě neprofi lovala výrazná osobnost, která a médií soustřeďoval zejména na Národní ligu za demokracii (NLD) a její by tyto celonárodní menšinové zájmy reprezentovala, jak je tomu v případě vůdkyni Aun Schan Su Ťij. Ta za své hrdinné postoje obdržela v roce 1991 demokratického hnutí a Aun Schan Su Ťij. Slovy jednoho diplomata EU Nobelovu cenu za mír. Zahraničí pod tímto prizmatem často zjednodušeně v Rangúnu se v případě etnické otázky v Barmě jedná „o příliš komplikova- chápalo boj za demokracii v Barmě jako soupeření vládnoucí vojenské jun- nou hru, v níž se těžko hledají spoluhráči“.3 ty a NLD. Ve skutečnosti však v Barmě nalézáme desítky opozičních usku- Tato studie zpracovává etnický problém v Barmě zejména v rovině vztahů pení vyznačujících se rozdílnými cíli i strategiemi. Mnohá z nich fungují na mezi minoritními etnickými uskupeními a centrální vládou. Přitom argumen- neformální bázi a mají minimální, nebo žádné kontakty se zahraničím. Stra- tuje, že dnešní Barma ani zdaleka není politicky konzervovaným komple- tegie jak zemí EU, tak ČR vůči Barmě zatím nejsou schopné tyto odlišnosti xem či vnitřně pevnou totalitní politickou strukturou. Jen částečně naplňuje ve vztahu k různým opozičním uskupením refl ektovat. Z velké části se ome- koncept státu jako „organizované, politicky jednotné společnosti na určitém zují na humanitární agendu a komunikaci s úzkým okruhem barmské vzdě- území, tzn. v určitých hranicích, s jednotným zákoníkem, vládou a správou“.4 lané opozice, schopné navázat zahraniční kontakty. Zdaleka tedy nedosahu- Spíše nežli o kompaktní státní celek jde o útvar, který M. Duffi eld označuje jí do širšího spektra barmské společnosti. jako „rodící se politický komplex“ (emerging political complex). Tento ter- Nezřídka pomíjen je i třetí faktor – hnutí etnických menšin. Menšinová mín zahrnuje souhrn fl exibilních a adaptibilních vazeb, které propojují státní etnika tvoří přibližně třetinu obyvatel Barmy. Významná část z nich zahájila a další politické autority s místními a zahraničními podnikatelskými zájmy po získání nezávislosti země v roce 1948 ozbrojený boj proti centrální vlá- a zájmovými skupinami (jak legálními, tak ilegálními), tradičními domo- dě. Tento boj doposud neskončil. Etnický konfl ikt v Barmě je nejdéle trvající rodými předáky, náboženskými