DOCSLIB.ORG

3.5 Stanovení Obsahu DNA a Poměru Bazí

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
3.5 Stanovení Obsahu DNA a Poměru Bazí 1 OBSAH OBSAH..................................................................................................................................1 1.Úvod...................................................................................................................................2 2.Rešeršní část.......................................................................................................................3 2.1Genom..............................................................................................................................3 2.2Názvosloví jadernéhoobsahu...........................................................................................4 2.3C-value.............................................................................................................................4 2.4Velikost genomu(„Genomesize“)..................................................................................5 2.5Variabilitagenomu...........................................................................................................5 2.6Významvelikostigenomuzhlediskafylogenetického...................................................6 2.7Korelace mezivelikostígenomuaekogeografickými parametry..................................7 2.8Závislostvelikostigenomunadélceživota (typuživotníhocyklu)................................7 2.9AT/GC poměr..................................................................................................................8 2.10Chromozomy..................................................................................................................9 3.METODIKA AMATERIÁL.........................................................................................10 3.1Modelováčeleď - Apiaceae Lindl.................................................................................10 3.2Metodikasběrudat........................................................................................................14 3.3Průtokovácytometrie....................................................................................................15 3.4Vlastní měření...............................................................................................................17 3.5StanoveníobsahuDNAa poměrubazí .............................................................. 18 3.6Statistickáanalýza..........................................................................................................19 4.Výsledky..........................................................................................................................20 4.1ObsahjadernéDNA,AT/GC poměravelikostchromozómů.......................................20 4.2NeparametrickákorelacegenomovýchparametrůaEllenbergovýchhodnot...............23 4.3Korelacesgeografickými parametry..............................................................................24 4.5Vztahvelikostigenomuaživotníhocyklu....................................................................25 DISKUZE............................................................................................................................27 ZÁVĚR................................................................................................................................28 LITERATURA....................................................................................................................29 2 1.ÚVOD Tatopráce byměla být teoretickoupřípravoupro diplomovoupráci,která se bude zabývat obsahem DNA spolu s genomovým poměrem AT a GC bazí v čeledi Apiaceae. Oproti blízkým čeledím, jako jsou Asteraceae či Campanulaceae, se vyznačuje dosti vzácnou hybridizací, nízkoupolyploidií a poměrně malouvariabilitouvpočtuchromozomů,alespoň cose týče českýchdruhů.Je proto taxonem značně kontrastním.Díkytěmtovlastnostem je vhodným taxonem pro pozorování případných změn vgenomu. Ve své bakalářské a diplomové práci se pokusím získat odpovědi na následující otázky týkající se studovaného taxonu: 1. Korelujevelikostgenomus počtemchromosomů? 2. Existuje kvantitativní rozdíl vrozsahu variability ve velikosti genomu či v chromosomovém počtu,způsobenýfragmentací chromozomůčivznikemretroelementů? 3. Jsouprimárnívelké,či maléchromozomyuprimitivníchrodů? 4. Koreluje velikost geonomu,AT frekvence,popř. počet chromosomůsnějakým ekologickým(ekogeografický) parametremsledovanýchdruhů? 5. Jaká je role velikostigenomučiATfrekvencevefylogenetickýchvztazích? Vrámci bakalářské práce byl změřenobsahDNA a vypočítána AT frekvence u16českých druhů čeledi Apiaceae, jež byly dále zpracovány do formy herbářových položek. Část každého vzorku (listu nebo květní stopky) byla zmrazena vhlubokomrazícím boxu pro případné nové měření. Literární rešerší jsou shrnuty současné poznatky o vztazích mezi velikostí geonomua ekologickými a geografickými parametrydruhů,dále význam frekvence AT bazí u organismů zhlediska fylogenetického a ekologického. Zmetod využívaných při výzkumu genomuje zde popsána proudová cytometrie.Vsamostatné kapitole jsouuvedeny výsledkypilotnístudie. 3 2.REŠERŠNÍ ČÁST 2.1Genom Genom je souhrn dědičné informace zakódované vdeoxyribonukleové (u virů ribonukleové) kyselině. Kromě genů nesoucích informaci však zahrnuje také nekódující sekvence. Tvoří ho jedna sada chromozomů(n).Genom může být chápánjednak jakojaderný obsah DNA, jednak DNA semiautonomních organel (mimojaderná DNA prokaryotického typu), případně souhrn všech genů. S pojmem „genom“ poprvé přišel roku 1920 profesor botaniky z univerzity vHamburku, Hans Winkler, který ve své knize Verbreitung und Ursache der Parthenogenesis im Pflanzen - und Tierreiche (VerlagFischer,Jena) spojil slova „ge ny“ a „chromoz óm “.V jehopojetí se genom rovnal haploidní sadě chromozomů. ( www 2) 2.2Názvosloví jadernéhoobsahu K popsání jaderného obsahu DNA bývá používáno několik termínů. Pojem „velikost genomu“ je často dosazován za obsah DNA monoploidního genomu nebo chromozomové sady, zatímco „DNA C-value“ znamená somatický obsah DNA celého chromozomového komplementu neboli karyotypu bez ohledu na stupeň ploidie organismu. Toto tradiční označení používají ve svých pracích např. Bennett et al. (1998) a Johnston et al. (2005). Nicméně oba pojmy bývají často užívány jako synonyma (Obermayer & Greilhuber 1999, Leitchet al. 2005).Greilhuber et al. (2005) protonabízí novouterminologii,abyse význam těchto výrazů ujednotil. Pro monoploidní obsah DNA (v případě, že známe stupeň ploidie organizmu) doporučují používat „Cxvalue“. U polyploidů se za Cx považuje průměrná velikost jedné chromozomové sady. ProobsahDNA chromozomovéhokomplementu,kterýje charakteristický pro konkrétní organismus, nezávisle na polyploidiích, aneuploidiích atd., přináší pojem holoploidní velikost genomu (zkráceně C-value). Pro kvantitativní určení velikosti genomu se pro C-value používají celá čísla, např. 1C, 2C, 1Cx, atd. Somatické buňky nereplikujících se diploidních organismů tedy mají velikost genomu 2C. Toto pojetí není ještě všeobecně používáno.JadernýobsahDNA může být vyjádřenv pikogramech(pg) nebovmegapárechbazí (1pg=978Mpb)(Doleželetal.2003). 4 2.3C-value Označení C-Value pochází od Hewsona Swifta (1950), který ve své práci používal 1C- value, 2C-value atd., aby odlišil množství DNA vreplikujících se a nereplikujících se buňkách.Vědecká komunita dlouho přesně nevěděla,coono„C“ znamená („characteristic“, „content“,„class“ nebo„complement“).Swift tentopojem r.1975vysvětlil vkorespondenci sProf. Michaelem D. Bennettem. Napsal, že „C“ značí „constant“, tedy množství DNA charakteristické prourčitýgenotyp.„C-value“ se pakustálilona haploidní obsahDNA,jakse používádodnes(Bennett&Leitch2005a). 2.4Velikostgenomu(„Genomesize“) Poprvé se tentotermínobjevil včlánkuHinegardnera vroce 1968.Vtomtokontextubyl myšlenpočet genů,čili genotyp.O rokpozději byl již tento pojem použit vmoderním pojetí (obsahDNA) autoryWolf et al.(1969). Doběžnéhopoužívání se dostal pravděpodobně díky knizeEvolutionbyGeneDuplication(Ohno1970). Dnes je velikost genomudíkyusilovné práci vědcůz celéhosvěta známa uvíce než pěti tisíců druhů rostlin, ztoho téměř 4500 je krytosemenných (Bennett & Leitch 2005b). Nejmenší obsah DNA u krytosemenných byl naměřen u Genlisea margaretae zčeledi Lentibulariaceae (1C = 63 Mpb ~ 0.064 pg) (Greilhuber et al. 2006), největší genom má Fritillaria assyriaca , Liliaceae (1C = 124597,2Mpb ~ 127,40pg) (Bennett & Leitch,2005b). Variabilitavevelikostigenomuvrámcikrytosemennýchrostlinje tedytéměř2000násobná. Proč měřit velikost genomu? Jak píšou Hanson et al. (2001): „Velikost genomu je klíčováhodnota biodiverzityamávelkývýznam prostudiumevoluce“.Sloužík: • Odlišenídruhůsestejným počtemrozdílněvelikýchchromozomů(např. Dryopteris dilatata agg.) • Určeníhybridů,jejichžrodičesenelišístupněm ploidie (např.vrodu Agropyron ) • Stanovenígenomovéhosloženíuallopolyploidníchtypů (např.Musa) • Zjištěníkorelacímezivelikostígenomuadalšímivlastnosti(fenotyp,fenologické či ekologickéchování)a jejichpozdější predikovatelnosti 5 odhalení agmatoploidie (neletálnífragmentacechromozómůdíkydifúzní centroméře) (např.včeledích Cyperaceae a Juncaceae ) 2.5Variabilitagenomu Důležitostznalostivelikostigenomujakožtoužitečnéhotaxonomickéhoznakubyla podtrhována přimnohastudiíchrozličnýchskupin.Rostlinnýgenom je považovánzacelkem stabilnía je jednímzvýznačnýchznakůdefinujícíchbiologickýdruh.Velkérozdílyvobsahu DNA,kterémůžouexistovatmezidruhy,lzekorelovat srůznýmivlastnostmina jaderné, buněčné,pletivnéčiorganismálníúrovni(Bennett1972,1973,1985;Cavalier-Smith1985; Price1988a).Jsoutovlastnosti jako: minimálnígeneračníčas(Bennett1972),růstvrůzných zeměpisnýchšířkáchaekologických
Load more

Recommended publications
  • Apiaceae) - Beds, Old Cambs, Hunts, Northants and Peterborough
    CHECKLIST OF UMBELLIFERS (APIACEAE) - BEDS, OLD CAMBS, HUNTS, NORTHANTS AND PETERBOROUGH Scientific name Common Name Beds old Cambs Hunts Northants and P'boro Aegopodium podagraria Ground-elder common common common common Aethusa cynapium Fool's Parsley common common common common Ammi majus Bullwort very rare rare very rare very rare Ammi visnaga Toothpick-plant very rare very rare Anethum graveolens Dill very rare rare very rare Angelica archangelica Garden Angelica very rare very rare Angelica sylvestris Wild Angelica common frequent frequent common Anthriscus caucalis Bur Chervil occasional frequent occasional occasional Anthriscus cerefolium Garden Chervil extinct extinct extinct very rare Anthriscus sylvestris Cow Parsley common common common common Apium graveolens Wild Celery rare occasional very rare native ssp. Apium inundatum Lesser Marshwort very rare or extinct very rare extinct very rare Apium nodiflorum Fool's Water-cress common common common common Astrantia major Astrantia extinct very rare Berula erecta Lesser Water-parsnip occasional frequent occasional occasional x Beruladium procurrens Fool's Water-cress x Lesser very rare Water-parsnip Bunium bulbocastanum Great Pignut occasional very rare Bupleurum rotundifolium Thorow-wax extinct extinct extinct extinct Bupleurum subovatum False Thorow-wax very rare very rare very rare Bupleurum tenuissimum Slender Hare's-ear very rare extinct very rare or extinct Carum carvi Caraway very rare very rare very rare extinct Chaerophyllum temulum Rough Chervil common common common common Cicuta virosa Cowbane extinct extinct Conium maculatum Hemlock common common common common Conopodium majus Pignut frequent occasional occasional frequent Coriandrum sativum Coriander rare occasional very rare very rare Daucus carota Wild Carrot common common common common Eryngium campestre Field Eryngo very rare, prob.
    [Show full text]
  • Seedling Establishment, Bud Movement, and Subterranean Diversity of Geophilous Systems in Apiaceae
    Flora (2002) 197, 385–393 http://www.urbanfischer.de/journals/flora Seedling establishment, bud movement, and subterranean diversity of geophilous systems in Apiaceae Norbert Pütz1* & Ina Sukkau2 1 Institute of Nature Conservation and Environmental Education, University of Vechta, Driverstr. 22, D-49377 Vechta, Germany 2 Institute of Botany, RWTH Aachen, Germany * author for correspondence: e-mail: [email protected] Received: Nov 29, 2001 · Accepted: Jun 10, 2002 Summary Geophilous systems of plants are not only regarded as organs of underground storage. Such systems also undergo a large range of modifications in order to fulfill other ‚cryptical‘ functions, e.g. positioning of innovation buds, vegetative cloning, and vege- tative dispersal. Seedlings should always be the point of departure for any investigation into the structure of geophilous systems. This is because in the ability to survive of geophilous plants it is of primary importance that innovation buds can reach a safe position in the soil by the time the first period hostile to vegetation commences. Our analysis of such systems thus focused on examining the development of 34 species of the Apiaceae, beginning with their germination. Independent of life-form and life-span, all species exhibit noticeable terminal bud movement with the aid of contractile organs. Movement was found to be at least 5 mm, reaching a maximum of 45 mm. All species exhibit a noticeable contraction of the primary root. In most cases the contraction phenomenon also occurs in the hypocotyl, and some species show contraction of their lateral and / or adventitious roots. Analysis of movement shows the functional importance of pulling the inno- vation buds down into the soil.
    [Show full text]
  • Poison Hemlock
    JEFFERSON COUNTY NOXIOUS WEED CONTROL BOARD 380 Jefferson Street, Port Townsend WA 98368 360 379-5610 Ext. 205 [email protected] BEST MANAGEMENT PRACTICES Poison-hemlock (Conium maculatum) (Family—Apiaceae—Carrot or Parsley Family) Legal Status in Jefferson County: Poison-hemlock is a Class B Noxious Weed (non-native species selected for control under State Law RCW 17.10). Jefferson County Noxious Weed Control Board requires property owners to control and prevent the spread of poison-hemlock on private and public lands throughout the county. State Weed Law defines control as to prevent all seed production and to prevent the dispersal of all propagative parts capable of forming new plants. (See WAC 16-750-003) BACKGROUND INFORMATION Impacts and History Highly aggressive and toxic plant that invades pastures and riparian areas displacing valuable forage species and native plants. The toxins are present in both fresh and dried plants and decompose slowly. Toxic to livestock including cows, horses, and pigs; pregnant animals may abort or produce offspring with birth defects. Poisoning in humans has occurred when the plant was confused with other, edible members of the carrot family such as parsley, carrots, anise or dill. The use of hemlock as a poison goes back many years in history. It is said that the ancient Greeks used it to poison their enemies and political prisoners. Socrates, condemned to die as a political prisoner in 329 B.C., drank the juice of the hemlock plant and committed suicide. Poison-hemlock is a native of Europe, western Asia and North Africa. It was brought to the United States from Europe as a garden plant.
    [Show full text]
  • Aromatic Plants from Western Balkans: a Potential Source of Bioactive Natural Compounds Source of Bioactive Natural Compounds
    Provisional chapter Chapter 2 Aromatic Plants from Western Balkans: A Potential Aromatic Plants from Western Balkans: A Potential Source of Bioactive Natural Compounds Source of Bioactive Natural Compounds Ana M. Džamić and Jelena S. Matejić Ana M. Džamić and Jelena S. Matejić Additional information is available at the end of the chapter Additional information is available at the end of the chapter http://dx.doi.org/10.5772/67039 Abstract Documentation of traditionally used aromatic and medical plants has been carried out in many European countries over the last several years. Over the last decade, the Western Balkans has become the area of a huge number of ethnobiological field studies. Many of those focused on Balkans ethnobotany are linked to the long and ongoing history of gathering and trading local wild aromatic and medicinal plants from this territory into Western European markets. But only less than a half percent of these have been studied for their chemical composition and medicinal value. The most investigated aromatic spe- cies in this area belongs to the few biggest families: Asteraceae, Apiaceae, Lamiaceae and Rosaceae. Medicinal value of plants lies in some chemical substances that produce physi- ological action on the human body, which leads to positive effect on health. Essential oils are secondary metabolites which are the most examined, as well as various plant extracts. Isolation and identification of the compounds in combination with its biological screening can considerably contribute to plant studies. Also, application of new activities and novel techniques for susceptibility testing provide better knowledge of wild growing medicinal plants as potential sources of biological agents and justified their traditional uses.
    [Show full text]
  • Ontogenetic Studies on the Determination of the Apical Meristem In
    Ontogenetic studies on the determination of the apical meristem in racemose inflorescences D i s s e r t a t i o n Zur Erlangung des Grades Doktor der Naturwissenschaften Am Fachbereich Biologie Der Johannes Gutenberg-Universität Mainz Kester Bull-Hereñu geb. am 19.07.1979 in Santiago Mainz, 2010 CONTENTS SUMMARY OF THE THESIS............................................................................................ 1 ZUSAMMENFASSUNG.................................................................................................. 2 1 GENERAL INTRODUCTION......................................................................................... 3 1.1 Historical treatment of the terminal flower production in inflorescences....... 3 1.2 Structural understanding of the TF................................................................... 4 1.3 Parallel evolution of the character states referring the TF............................... 5 1.4 Matter of the thesis.......................................................................................... 6 2 DEVELOPMENTAL CONDITIONS FOR TERMINAL FLOWER PRODUCTION IN APIOID UMBELLETS...................................................................................................... 7 2.1 Introduction...................................................................................................... 7 2.2 Materials and Methods..................................................................................... 9 2.2.1 Plant material....................................................................................
    [Show full text]
  • Descarcă La Suprafaţă Sub Forma Izvoarelor (Culver, 1995)
    https://biblioteca-digitala.ro MUZEUL ŢĂRII CRIŞURILOR NYMPHAEA FOLIA NATURAE BIHARIAE XL Editura Muzeului Ţării Crişurilor Oradea 2013 https://biblioteca-digitala.ro Orice corespondenţă se va adresa: Toute correspondence sera envoyée à l’adresse: Please send any mail to the Richten Sie bitte jedwelche following adress: Korrespondenz an die Addresse: MUZEUL ŢĂRII CRIŞURILOR RO-410464 Oradea, B-dul Dacia nr. 1-3 ROMÂNIA Redactor şef al publicațiilor M.T.C. Editor-in-chief of M.T.C. publications Prof. Univ. Dr. AUREL CHIRIAC Colegiu de redacţie Editorial board ADRIAN GAGIU ERIKA POSMOŞANU Dr. MÁRTON VENCZEL, redactor responsabil Comisia de referenţi Advisory board Prof. Dr. J. E. MCPERSON, Southern Illinois Univ. at Carbondale, USA Prof. Dr. VLAD CODREA, Universitatea Babeş-Bolyai, Cluj-Napoca Prof. Dr. MASSIMO OLMI, Universita degli Studi della Tuscia, Viterbo, Italy Dr. MIKLÓS SZEKERES Institute of Plant Biology, Szeged Lector Dr. IOAN SÎRBU Universitatea „Lucian Blaga”,Sibiu Prof. Dr. VASILE ŞOLDEA, Universitatea Oradea Prof. Univ. Dr. DAN COGÂLNICEANU, Universitatea Ovidius, Constanţa Lector Univ. Dr. IOAN GHIRA, Universitatea Babeş-Bolyai, Cluj-Napoca Prof. Univ. Dr. IOAN MĂHĂRA, Universitatea Oradea GABRIELA ANDREI, Muzeul Naţional de Ist. Naturală “Grigora Antipa”, Bucureşti Fondator Founded by Dr. SEVER DUMITRAŞCU, 1973 ISSN 0253-4649 https://biblioteca-digitala.ro CUPRINS CONTENT Paleontologie Paleontology ERIKA POSMOŞANU: Taphonomic analysis of the Middle Triassic marine vertebrate assemblages from Lugaşu de Sus and Peștiș (Bihor,
    [Show full text]
  • Symphytum Tuberosum Agg
    Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky Biosystematická a chorologická studie Symphytum tuberosum agg. ve střední Evropě Diplomová práce Bc. Lucie Kobrlová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Bohumil Trávníček, Ph.D. N1051 Botanika Konzultant práce: Mgr. Michal Hroneš prezenční studium Olomouc srpen 2014 © Lucie Kobrlová, 2014 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Doc. RNDr. Bohumila Trávníčka, Ph.D. a Mgr. Michala Hroneše a uvedla jsem všechny literární prameny, ze kterých jsem čerpala. V Olomouci 6. 8. 2014 Podpis: Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Lucie Kobrlová Název práce: Biosystematická a chorologická studie Symphytum tuberosum agg. ve střední Evropě. Typ práce: Diplomová práce Pracoviště: Katedra botaniky PřF UP, Šlechtitelů 11, 783 71 Olomouc Vedoucí práce: Doc. RNDr. Bohumil Trávníček, Ph.D. Rok obhajoby práce: 2014 Abstrakt: Okruh Symphytum tuberosum se ve střední Evropě sestává ze dvou majoritních cytotypů, a to z tetraploidů (2n = 4x = 32) a dodekaploidů (2n = 12x = 96). Rozšíření těchto cytotypů bylo stanoveno na základě cytologického studia a herbářových sbírek. Výrazně častěji je zastoupen dodekaploidní cytotyp, který byl prokázán ve všech studovaných státech (tj. AT, CZ, DE, HU, PL a SK). Tetraploidní populace byly doposud zaznamenány pouze na Moravě, dále pak na Slovensku a v Maďarsku. Tetraploidi vykazují zřetelnou vazbu na okraje panonské oblasti. Přestože se oba cytotypy vyskytují obvykle izolovaně, podařilo se nalézt čtyři smíšené populace. Studium morfologické variability prokázalo signifikantní rozdíl mezi majoritními cytotypy. Tetraploidi a dodekaploidi se zároveň liší svými ekologickými preferencemi. Na základě odlišné morfologie, ekologie i rozšíření je lze hodnotit jako samostatné taxony na úrovni poddruhů, a to Symphytum tuberosum subsp.
    [Show full text]
  • The Best Wildflowers for Wild Bees
    Journal of Insect Conservation (2019) 23:819–830 https://doi.org/10.1007/s10841-019-00180-8 ORIGINAL PAPER The best wildfowers for wild bees Rachel N. Nichols1 · Dave Goulson1 · John M. Holland2 Received: 31 January 2019 / Accepted: 23 September 2019 / Published online: 28 September 2019 © The Author(s) 2019 Abstract Governmental agri-environment schemes (AES) aim to improve pollinator abundance and diversity on farmland by sowing wildfower seed mixes. These often contain high proportions of Fabaceae, particularly Trifolium (clovers), which are attrac- tive to some bumblebee species, but not to most of the ~ 240 solitary bee species in the UK. Here we identify wildfowers that are attractive to a greater range of wild bee species. Forty-fve wildfower species being farmed for commercial seed production on a single farm were surveyed for native bees. Bee walks were conducted through discrete wildfower areas from April until August in 2018. The results indicate that including a range of Apiaceae, Asteraceae, and Geraniaceae in seed mixes would cater for a wide diversity of bee species. A total of 14 wildfower species across nine families attracted 37 out of the 40 bee species recorded on the farm, and accounted for 99.7% of all visitations. Only two of these 14 species are included in current AES pollinator mixes. Unexpectedly, few visits were made by bumblebees to Trifolium spp. (0.5%), despite their being considered an important food source for bumblebees, while Anthyllis vulneraria and Geranium pratense were highly attractive. For solitary bees, Crepis capillaris, Sinapsis arvensis, Convolvulus arvensis and Chaerophyllum temulum were amongst the best performing species, none of which are usually included in sown fower mixes.
    [Show full text]
  • The Best Wildflowers for Wild Bees
    View metadata, citation and similar papers at core.ac.uk brought to you by CORE provided by Sussex Research Online The best wildflowers for wild bees Article (Published Version) Nichols, Rachel N, Goulson, Dave and Holland, John M (2019) The best wildflowers for wild bees. Journal of Insect Conservation. ISSN 1366-638X This version is available from Sussex Research Online: http://sro.sussex.ac.uk/id/eprint/86615/ This document is made available in accordance with publisher policies and may differ from the published version or from the version of record. If you wish to cite this item you are advised to consult the publisher’s version. Please see the URL above for details on accessing the published version. Copyright and reuse: Sussex Research Online is a digital repository of the research output of the University. Copyright and all moral rights to the version of the paper presented here belong to the individual author(s) and/or other copyright owners. To the extent reasonable and practicable, the material made available in SRO has been checked for eligibility before being made available. Copies of full text items generally can be reproduced, displayed or performed and given to third parties in any format or medium for personal research or study, educational, or not-for-profit purposes without prior permission or charge, provided that the authors, title and full bibliographic details are credited, a hyperlink and/or URL is given for the original metadata page and the content is not changed in any way. http://sro.sussex.ac.uk Journal of Insect Conservation https://doi.org/10.1007/s10841-019-00180-8 ORIGINAL PAPER The best wildfowers for wild bees Rachel N.
    [Show full text]
  • Research on Spontaneous and Subspontaneous Flora of Botanical Garden "Vasile Fati" Jibou
    Volume 19(2), 176- 189, 2015 JOURNAL of Horticulture, Forestry and Biotechnology www.journal-hfb.usab-tm.ro Research on spontaneous and subspontaneous flora of Botanical Garden "Vasile Fati" Jibou Szatmari P-M*.1,, Căprar M. 1 1) Biological Research Center, Botanical Garden “Vasile Fati” Jibou, Wesselényi Miklós Street, No. 16, 455200 Jibou, Romania; *Corresponding author. Email: [email protected] Abstract The research presented in this paper had the purpose of Key words inventory and knowledge of spontaneous and subspontaneous plant species of Botanical Garden "Vasile Fati" Jibou, Salaj, Romania. Following systematic Jibou Botanical Garden, investigations undertaken in the botanical garden a large number of spontaneous flora, spontaneous taxons were found from the Romanian flora (650 species of adventive and vascular plants and 20 species of moss). Also were inventoried 38 species of subspontaneous plants, adventive plants, permanently established in Romania and 176 vascular plant floristic analysis, Romania species that have migrated from culture and multiply by themselves throughout the garden. In the garden greenhouses were found 183 subspontaneous species and weeds, both from the Romanian flora as well as tropical plants introduced by accident. Thus the total number of wild species rises to 1055, a large number compared to the occupied area. Some rare spontaneous plants and endemic to the Romanian flora (Galium abaujense, Cephalaria radiata, Crocus banaticus) were found. Cultivated species that once migrated from culture, accommodated to environmental conditions and conquered new territories; standing out is the Cyrtomium falcatum fern, once escaped from the greenhouses it continues to develop on their outer walls. Jibou Botanical Garden is the second largest exotic species can adapt and breed further without any botanical garden in Romania, after "Anastasie Fătu" care [11].
    [Show full text]
  • Spatial and Temporal Flower Presentation in Apiaceae-Apioideae
    SPATIAL AND TEMPORAL FLOWER PRESENTATION IN APIACEAE-APIOIDEAE DISSERTATION zur Erlangung des Grades „Doktor der Naturwissenschaften“ am Fachbereich Biologie der Johannes Gutenberg-Universität Mainz eingereicht von Kerstin Ulrike Reuther geb. am 15.03.1977 in Alzenau-Wasserlos Mainz, März 2013 Dekan: Prof. Dr. Hans Zischler 1. Berichterstatterin: Prof. Dr. R. Claßen-Bockhoff 2. Berichterstatter: Prof. J. W. Kadereit Ph. D. Tag der mündlichen Prüfung: 30.4.2013 "The day is coming when a single carrot freshly observed will set off a revolution." Paul Cezanne (1839-1906) Kapitel 2 dieser Arbeit wurde veröffentlicht als: Reuther, K. & Claßen- Bockhoff, R. (2010) Diversity behind uniformity – inflorescence architecture and flowering sequence in Apioideae - Plant Div. Evol. 128/1-2: 181-220. Kapitel 3 dieser Arbeit wurde veröffentlicht als: Reuther, K. & Claßen- Bockhoff, R. (2013) Andromonoecy and developmental plasticity in Chaerophyllum bulbosum (Apiaceae-Apioideae) - Annals of Botany [PART OF A SPECIAL ISSUE ON INFLORESCENCES; doi: 10.1093/aob/mct073; online verfügbar & im Druck]. Diese Arbeit ist allen gewidmet, die sehnsüchtig darauf gewartet haben, dass sie endlich fertig wird, insbesondere Christian und meinen Eltern. .............................................................................................................................................. I Contents CONTENTS SUMMARY OF THE THESIS……………………………….…………………….……..1 ZUSAMMENFASSUNG…………………………………………………………………..3 1 GENERAL INTRODUCTION…………………………….…….…………………….5 2 DIVERSITY BEHIND
    [Show full text]
  • PRZYRODA SUDETÓW Tom 16 2013
    2013 Tom 16 2013 1 – Pluszcz Cinclus cinclus (fot. K. Żarkowski) 2 – Czyż Carduelis spinus (fot. W. Bena) 3 – Orzechówka Nucifraga caryocatactes (fot. K. Żarkowski) 4 – Cietrzew Tetrao tetrix (fot. M. Martini) Tom 16 1 2 3 4 SUDETÓW PRZYRODA Publikacja dofinansowana ze środków Wojewódzkiego Funduszu Ochrony Środowiska i Gospodarki Wodnej we Wrocławiu Sóweczka Glaucidium passerinum w Sudetach Zachodnich w 2009 r. (fot. K. Dobro- wolska-Martini). MUZEUM PRZYRODNICZE w JELENIEJ GÓRZE ZACHODNIOSUDECKIE TOWARZYSTWO PRZYRODNICZE PRZYRODA SUDETÓW ROCZNIK Tom 16, 2013 Naturam si sequemur ducem, nunquam aberrabimus JELENIA GÓRA 2013 Redaktor naukowy BOŻENA GRAMSZ Zespó³ redakcyjny BO¯ENA GRAMSZ CZES£AW NARKIEWICZ STANISŁAW FIRSZT Recenzenci ADAM BORATYńSKI (Kórnik) ADAM MALKIEWICZ (Wrocław) ZYGMUNT DAJDOK (Wrocław) ANNA RONIKIER (Kraków) EWA FUDALI (Wrocław) DARIUSZ SKARŻYńSKI (Wrocław) ANNA JAKUBSKA-BUSSE (Wrocław) EWA SZCZęŚNIAK (Wrocław) LESZEK JERZAK (Zielona Góra) MICHAŁ ŚLIWIńSKI (Wrocław) ZYGMUNT KąCKI (Wrocław) DARIUSZ TARNAWSKI (Wrocław) ALICJA KRZEMIńSKA (Wrocław) BARBARA TOKARSKA-GUZIK (Katowice) AGNIESZKA LATOCHA (Wrocław) ANDRZEJ WARCHAŁOWSKI (Wrocław) LUDWIK LIPNICKI (Gorzów Wielkopolski) BRONISŁAW WOJTUń (Wrocław) T³umaczenie streszczeñ BARTOSZ BORCZYK Konsultacje językowe BEATA POKRYSZKO Dtp „AD REM”, tel. 75 75 222 15, www.adrem.jgora.pl Oprac. kartograficzne „PLAN”, tel. 75 75 260 77 (str. 8, 43, 76) Druk Leyko, Kraków Nak³ad 1200 egz. Wydawca MUZEUM PRZYRODNICZE w JELENIEJ GÓRZE oraz ZACHODNIOSUDECKIE TO WA RZY STWO PRZYRODNICZE Adres redakcji: 58-560 Jelenia Góra, ul. Wolnoœci 268 tel./fax 75 75 515 06 e-mail: [email protected] e-mail: [email protected] www.muzeum-cieplice.pl ISSN 1895-8109 Na okładce: Kwisa powyżej Świeradowa-Zdroju (fot. W. Bena). PRZYRODA SUDETÓW t.
    [Show full text]