Bioregiony České Republiky (Bioregions of the Czech Republic)
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
See discussions, stats, and author profiles for this publication at: https://www.researchgate.net/publication/291801175 Bioregiony České Republiky (Bioregions of the Czech Republic) BOOK · FEBRUARY 2014 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.M210-6693-2013 CITATIONS READS 2 6 4 AUTHORS, INCLUDING: Martin Culek Masaryk University 15 PUBLICATIONS 9 CITATIONS SEE PROFILE Jan Divíšek Masaryk University 4 PUBLICATIONS 4 CITATIONS SEE PROFILE Available from: Martin Culek Retrieved on: 21 February 2016 Biogeografické regiony České republiky Martin Culek, Vít Grulich, Zdeněk Laštůvka, Jan Divíšek Biogeografické regiony České republiky ASARYKIAN M A S B A R IT ST U E S N R P E E O N V A I S I T I N S T E U N N T F E I I A A C M C S U IU L L T A A R S R TU ERUM NA Masarykova univerzita Brno 2013 Publikace vznikla v rámci projektu OP VK „Inovace výuky geografických studijních oborů“ (reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0222), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Recenzovali: Doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. Doc. RNDr. Zdeněk Lipský, CSc. © 2013 Martin Culek, Vít Grulich, Zdeněk Laštůvka, Jan Divíšek © 2013 Masarykova univerzita ISBN 978-80-210-6693-9 DOI 10.5817/CZ.MUNI.M210-6693-2013 Obsah A. TEXTOVÁ ČÁST str. 1. Úvod .......................................................................... 7 2. Soustava biogeografického členění krajiny .......................................... 8 3. Názvosloví biogeografických jednotek .............................................. 8 4. Cíle biogeografické regionalizace ................................................. 9 5. Definice vyšších biogeografických jednotek ........................................ 10 6. Metodický postup při biogeografické regionalizaci ČR ������������������������������ 10 6.1. Použité podklady ........................................................ 10 6.2. Kritéria pro vymezování biogeografických regionů ............................. 11 6.3. Posloupnost kroků při regionalizaci ......................................... 11 6.3.1. Upřesnění biogeografických provincií a podprovincií, úprava jejich hranic ........ 11 6.3.2. Vymezení biogeografických regionů ....................................... 12 6.3.3. Stanovení číselných kódů a názvů biogeografických regionů ................... 14 7. Bilance regionalizace České republiky ............................................. 14 8. Metodický postup při zpracování charakteristik biogeografických regionů ............. 15 8.1. Poloha a základní údaje ................................................... 15 8.2. Horniny a reliéf ......................................................... 15 8.3. Podnebí ............................................................... 15 8.4. Půdy .................................................................. 16 8.5. Současný stav krajiny .................................................... 16 8.6. Biota ................................................................. 17 8.7. Geobiocenologická typizace ............................................... 19 8.8. Kontrasty .............................................................. 20 8.9. Ochrana přírody ........................................................ 20 9. Biogeografické podprovincie a bioregiony v České republice ......................... 21 9.1. Hercynská podprovincie .................................................. 21 9.2. Bioregiony hercynské podprovincie ......................................... 27 9.3. Polonská podprovincie .................................................. 318 9.4. Bioregiony polonské podprovincie ......................................... 320 9.5. Západokarpatská podprovincie ............................................ 335 9.6. Bioregiony západokarpatské podprovincie ................................... 338 9.7. Severopanonská podprovincie ............................................ 384 9.8. Bioregiony severopanonské podprovincie ................................... 387 10. Závěr ....................................................................... 411 11. Literatura ................................................................... 412 B. MAPOVÁ ČÁST 1. Mapa biogeografických regionů České republiky v měřítku 1: 500 000 Poděkování Autoři publikace děkují následujícím organizacím a jednotlivcům za přispění ke zdárnému dokončení díla. Publikace vznikla v rámci projektu OPVK Inovace výuky geografických studijních oborů (reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0222), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Hlavním informačním zdrojem předkládané knihy byla publikace Biogeografické členění České re- publiky (Culek ed. 1996). Kromě autorského kolektivu (M. Culek, V. Grulich, D. Povolný) k její informační hodnotě tehdy přispěl široký kolektiv spolupracovníků, uvedených dále v příslušných kapitolách. Kromě nich přispěli: L. Bínová, A. Buček, K. Kirchner, V. Ložek, M. Macků, M. Skuhravá. V letech 1997 – 2001 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zdigitalizovala rukopisné mapy biochor a bioregionů pro publikaci o biochorách ČR (Culek et al. 2005). Vrstva týkající se bioregionů byla využita v mapě přiložené v předkládané publikaci. Za kartografické zpracování doprovodné mapy patří náš dík Z. Stachoňovi. Výpočty využití území bioregionů z databáze Corine Land Cover zajistil M. Havlíček. Za laskavé bezplatné poskytnutí fotografií z ediční řady Chráněná území ČR děkujeme AOPK ČR, přičemž jména jednotlivých autorů jsou uvedena u popisků fotografií v textu. Kromě tohoto zdroje své foto- grafie zdarma poskytli: J. Bělohoubek, M. Caletka, Š. Kyjovský, P. Mackovčin, P. Mudra, J. Vondra a M. Vosk. Za pomoc s výběrem fotografií děkujeme P. Mackovčinovi. S přípravou tabulek a doplňováním textu významně pomohl P. Vybral, k úpravám textů přispěla i K. Vy- strčilová. 1. Úvod Zachování biodiverzity je jedním z hlavních strategických cílů ochrany přírody a krajiny. Udržení a zvyšování rozmanitosti flóry a fauny musí vycházet též z biogeografických poznatků a být založeny na biogeografickém členění území. Podmínkou ochrany biodiversity je zajištění vhodného prostředí pro existenci všech organismů a jejich společenstev v krajině (Buček et al. 1991). Jedním z nezbytných kroků pro dosažení tohoto cíle je vymezení prostorů, jejichž prvořadým posláním bude zajistit vývoj ekologicky stabilních přírodních a přirozených společenstev. Tyto prostory je nezbytné rozmístit tak, aby v jejich síti byly zastoupeny všechny rozmanité typy společenstev, zahrnující celé bohatství druhů živé přírody, odpovídající rozmanitosti ekologických podmínek. Nezbytnou součástí metodického postupu proto musí být určení prostorových rámců, co nejlépe vystihují- cích ekologickou rozmanitost. Těmito rámci jsou biogeografické jednotky, uspořádané do účelné hierarchie. Vazba ochrany biodiversity na biogeografické členění byla zdůrazněna již M. Udvardym (Udvardy 1975), u nás V. Petříčkem (Petříček 1982), dále pak v metodice projektování územních systémů ekologické stabi- lity krajiny (Löw et al. 1995). Tento princip je aplikován i v programu Evropské unie zaměřeném na tvorbu tzv. Evropské ekologické sítě – EECONET (Bennett 1991, Bischoff & Jongman 1993, Jongman 1996, Bennett 1999) i v soustavě Natura 2000 (Europaean Community 1992, Europaean Environmental Agency 2013a). Biogeografické členění se stalo pro územní systémy ekologické stability krajiny (dále ÚSES) nezbytným podkladem, a proto byla pro tento účel vypracována hierarchie biogeografických jednotek. Tyto jednotky byly postupně vymezeny a charakterizovány a jsou použitelné nejen pro navrhování ÚSES, ale mohou sloužit celé ochraně přírody a některé z nich např. i jako rámce pro ochranu krajinného rázu. Vyhovující zpracování biogeografických jednotek regionální úrovně na našem území dlouho chybělo. Cílem Ministerstva životního prostředí ČR bylo zaplnit tuto mezeru a vytvořit tak členění, které bylo nezbytné pro návrh nadregionálního územního systému ekologické stability krajiny. Proto byla v letech 1993–1995 zpracována publikace Biogeografické členění ČR (Culek ed. 1996). Na vymezení biogeo- grafických regionů, jejich úpravách a popisu se tehdy podílelo 30 významných odborníků z celé České republiky z řad botaniků, zoologů, lesních typologů, kvartérní geolog, geomorfolog a biogeograf. Tato publikace byla brzy rozebrána a navíc postupně zastarala. Bylo tedy nutné zpracovat novou, odrážející zásadní posun v poznání přírody ČR, a s novou, široce akceptovanou nomenklaturou rostlinných druhů i fytocenóz. Příležitost takovou publikaci vytvořit a vydat se naskytla až nyní díky grantu OPVK, jehož nositelem byl Geografický ústav MU. Biogeografické regiony České republiky 7 2. Soustava biogeografického členění krajiny Bohatství a rozmanitost živé přírody od topické až po planetární úroveň vystihují dvě soustavy biogeogra- fických členění – individuální a typologické. Cílem individuálních členění je vystihnout souvislé, z určitého hlediska relativně homogenní celky, lišící se do různé míry složením bioty. Individuální členění vyzdvihuje jedinečné, neopakovatelné vlastnosti území. Cílem typologických členění je vymezit typy, tj. řady územně nesouvislých segmentů krajiny, které se v kra- jině opakují, mají podobné ekologické podmínky, a kterým odpovídá relativně podobná biota. Typologické členění vyzdvihuje opakovatelnost v krajině. K tomu, aby v síti ploch reprezentujících biodiverzitu území byly zastoupeny všechny reprezentativní i unikátní biocenózy, je nezbytné využít jako podkladu obou typů biogeografických členění. Obdobný pří- stup byl použit již v 70. letech 20. století při navrhování