Analýza Vývoje Krasobruslařského Výkonu U Tanečních Párů Bakalářská Práce
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her Analýza vývoje krasobruslařského výkonu u tanečních párů Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Vypracovala: PaedDr. Petr Starec, Ph.D. Kamila Hájková 4. ročník TVS – K Brno, listopad 2010 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pouze s použitím literatury uvedené v seznamu a souhlasím, aby moje bakalářská práce byla uložena v knihovně Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. V Brně dne 10. listopadu 2010 ------------------------------------ Kamila Hájková Děkuji panu PaedDr. Petru Starcovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při vypracování bakalářské práce. ------------------------------------ Kamila Hájková V Brně dne 10. listopadu 2010 OBSAH: ÚVOD ..................................................................................................................... 5 1. TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................... 7 1.1 HISTORIE KRASOBRUSLENÍ ............................................................................. 7 1.2 CHARAKTERISTIKA KATEGORIE TANEČNÍCH PÁRŦ ....................................... 11 1.3 PRAVIDLA HODNOCENÍ U TANEČNÍCH PÁRŦ ................................................. 13 1.4.VÝBAVA KRASOBRUSLAŘE........................................................................... 18 2. ANALÝZA VÝVOJE VÝKONU V OBDOBÍ OD ROKU 1965 DO ROKU 1991 ....................................................................................................................... 19 2.1 PODROBNÝ PŘEHLED PRAVIDEL HODNOCENÍ DRUHÉ ZNÁMKY ...................... 19 2.2. ANALYZOVANÉ TANEČNÍ PÁRY ................................................................... 28 2.3. VÝSLEDKY ANALÝZY VÝVOJE VÝKONU OD ROKU 1965 DO ROKU 1991 ....... 34 3. ANALÝZA VÝVOJE VÝKONU U TANEČNÍCH PÁRŮ V OBDOBÍ OD ROKU 1992 .......................................................................................................... 40 3.1 ZKOUMANÉ TANEČNÍ PÁRY .......................................................................... 40 3.2 VÝSLEDKY ANALÝZY OD ROKU 1992 ........................................................... 47 ZÁVĚR ................................................................................................................. 53 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................... 55 OSTATNÍ ZDROJE ................................................................................................ 55 PŘÍLOHA 1: PŘEHLED MISTRŮ ČESKÉ REPUBLIKY PŘÍLOHA 2: PŘEHLED SLEDOVANÝCH TANEČNÍCH PÁRŮ RESUMÉ Úvod Mojí hlavní motivací, proč jsem si vybrala, právě téma týkající se vývoje výkonu v krasobruslení tanečních párŧ bylo, že bych se i do budoucna chtěla věnovat výchově mladých tanečníkŧ. Krasobruslení se stalo součástí mého života už v mých pěti letech. Tenkrát to byl jen nevinný koníček, který se později vyvinul ke každodenní tréninkové píli. Od malička jsem obdivovala české reprezentanty Radku Kovaříkovou s Reném Novotným, kteří v roce 1995 získali titul mistrŧ světa. Následně pak českou sportovní dvojici Kateřinu Beránkovou a Ottu Dlabolu, jejichž největším úspěchem bylo 8. místo na olympijských hrách v Salt Lake City. Pokaždé když bylo v televizi mistrovství Evropy nebo mistrovství světa, sledovala jsem je a představovala si, jaké to asi je soutěžit na tak velkých závodech. Když jsme se v 16 letech začala věnovat kategorii tanečních párŧ, mŧj sen stát se dobrou krasobruslařkou se pomalu plnil. Závodili jsme na všech světových soutěžích a sbírali zkušenosti na tréninkových stážích, které se budu snažit využít ve své trenérské praxi. Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat vývoj výkonu v krasobruslení u tanečních párŧ. Výkony budu porovnávat pomocí nového systému hodnocení, které se dělí na dvě části, na technickou náročnost a bruslařské dovednosti tzv. „umělecký dojem“. Základ první známky uděluje technický panel rozhodčích a druhou známku určují pouze rozhodčí sedící u ledové plochy. V historii začínám rokem 1965 a až do roku 2010 hodnotím pouze druhou známku. K výzkumu používám videozáznamy z vybraných období. Prostřednictvím této práce bych chtěla ověřit předpoklad, že v prŧběhu sledovaného období vzrŧstala výkonnost tanečních párŧ a nový systém pomáhá vývoji jejich výkonu. 5 Stanovené úkoly bakalářské práce: 1. Podrobně prozkoumat pravidla nového systému hodnocení 2. Pomocí analýzy videozáznamu prostudovat výkony vybraných závodníků a ohodnocení jejich jízd dle pravidel 3. Výsledky analýzy rozdělit na dvě období A) do roku 1990- se zabývat druhou známkou nového systému hodnocení a podrobně analyzovat výkon B) od roku 1991- se zabývat druhou známkou nového systému hodnocení, použít reálná data u poslední dvou zkoumaných párů 4. Porovnat mezi sebou výkony jednotlivých párů a sestavit závěr obr. 1 - Kamila Hájková/David Vincour, Vancouver 2010 6 1. Teoretická část 1.1 Historie krasobruslení 1.1.1 Počátky bruslení Nejrŧznější brusle ze zvířecích kostí nacházíme na území Ruska, ve Skandinávii, na Britských ostrovech, ale i na území České republiky a Slovenska. V Balneologickém muzeu v Piešťanech je kostěná brusle vystavena a její stáří se odhaduje na 5000 let. Pravěcí lidé je využívali na rychlejší pohyb po zamrzlých vodních plochách při lovu. (Šťastná- Königová, 1985) Objev železa znamenal pro vývoj bruslí novou epochu. V severských zemích se železné brusle objevily asi 200 let př. n. l. Pohyb na nich připomínal něco mezi jízdou na lyžích a jízdou na bruslích. Zbytky dřeva vedou k domněnce, že želízka byla zasazena do dřevěných destiček. Zdrojem informací jsou archeologické nálezy, často přibarvené pŧvabnými příběhy. Například v roce 1867 byl u londýnských hradeb objeven vedle kostěné brusle pár římských střevícŧ. Pověst vypravuje o překvapených římských vojácích, kteří prchali před nezvykle rychle se pohybujícím nepřítelem, vybaveným bruslemi. Ale je taky stejně dobře možné, že římský patricij zkoušel neobvyklou chŧzi po ledě. (Šťastná- Königová, 1985) Z konce 15. století pochází obraz od holandského mistra Bergama, který zpodobnil holandskou patronku bruslařŧ Lydvínu při pádu na ledě. Podstatnější než ležící dívka je mladý muž v pozadí. Jede se zdviženou nohou, k čemuž musel použít brusli s hranami. Celý výjev je zajímavý pojetím jízdy a také tím, že se jedná o první rytinu s bruslařskou tematikou. Další zpráva z Nizozemí je z roku 1697. Bruslaři a jezdci na koních uzavírali mezi sebou sázky. Vítězili prý dvounozí závodníci, kteří na bruslích ujeli v jednom dni až 40 mil, zatímco jejich soupeři na koních zdolali sotva polovinu. (Šťastná- Königová, 1985) 7 V 18. století se začaly pořádat první oficiální závody. Závodníci už nezávodili s koňmi, ale s časem. Z Nizozemí se brusle dostaly do Anglie. Angličané je však poněkud zkrátili, aby se s nimi lépe manévrovalo na malém prostoru. Začala se vytvářet bruslařská škola, která pak měla po několik generací v bruslařském světě vedoucí postavení. (Šťastná- Königová, 1985) V roce 1744 vznikl v Edinburgu první bruslařský klub. O 16 let později předvedl Američan Benjamin West obyvatelŧm Londýna ukázku svého bruslařského umění a bruslení se stalo světovou módou. Vznikají bruslařské příručky popisující techniku obratu a jízdy po hranách. (Šťastná- Königová, 1985) 1.1.2 Počátky bruslení u nás V první polovině 19. století proběhla v našich zemích prŧmyslová revoluce a s ní nastal také rozvoj zahraničního obchodu. Začíná se dovážet i rŧzné módní zboží, a tak není divu, že kolem roku 1860 nacházíme v Praze hned několik obchodŧ, které nabízejí jako vzácnou hračku také brusle. Stále rostoucí poptávka po bruslích podnítila podnikatele k jejich domácí výrobě. V roce 1868 vznikl první bruslařský klub v Praze. Později se bruslení rozšířilo do dalších měst. Od roku 1922 zastřešoval společně krasobruslaře a rychlobruslaře v Československu nově založený Bruslařský svaz republiky Československé. Bruslařský svaz byl přijat Mezinárodní bruslařskou unií za řádného člena již v roce 1923. První umělé kluziště tehdejšího Československa bylo otevřeno roku 1931 v Praze na Štvanici.( Hrázská, 2006) 1.1.3 Krasobruslení po druhé světové válce v Československu Výraznějším obdobím českého krasobruslení bylo období po druhé světové válce, kdy se Československo zařadilo mezi světové velmoci. V letech 1949 a 1950 se stala mistryní světa Ája Vrzáňová. Poté nastoupil Karol Divín, jenž získal dva tituly mistra Evropy a své úspěchy dovršil stříbrnou medailí na olympijských 8 hrách v roce 1960 a druhým místem na mistrovství světa v Praze o dva roky později. Ve sportovních dvojicích dosáhli velkých úspěchŧ pro naše národní barvy Suchánková s Doležalem, dvojnásobní mistři Evropy a stříbrní ze světového šampionátu konaného roku 1958 v Bratislavě. ( Hrázská, 2006) Do dějin československého krasobruslení se nezapomenutelně zapsali i sourozenci Romanovi, kteří v období 1962 až 1965 získali v kategorii tanečních párŧ čtyři tituly mistrŧ světa. ( Roman, 1967) Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století se k výrazným osobnostem světového krasobruslení připojili českoslovenští krasobruslaři Hana Mašková a Ondrej Nepela. Mašková získala v roce 1968 titul mistryně Evropy a rovněž bronzová medaile z olympiády v Grenoblu byla velkým úspěchem. Bezesporu nejúspěšnějším krasobruslařem reprezentujícím československé barvy byl Ondrej Nepela, který se stal v letech 1969 až 1973 pětinásobným mistrem Evropy, trojnásobným mistrem světa a olympijským vítězem v roce 1972 v Sapporu. obr. 2 - Ondrej Nepela, Sapporo 1972 9 Na Nepelovy úspěchy