Role: Holka Na Útěku
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér muzikálového herectví Mgr. Petra Štěpána Role: Holka na útěku Gene Terruso, Jacques Brel – volně na motivy díla M.Shumana a E.Blau v muzikálu Světlo pod Café Brel Obhajoba absolventské role Autor práce: Pavlína Palmovská Oponent práce: Prof. PhDr. Václav Cejpek Brno 2017 Anotace: Reflexe Pavlíny Palmovské v absolventské roli: Holka na útěku v muzikálu Světlo pod Café Brel. Tato reflexe se snaží přiblížit průběh zkoušení inscenace a spolupráci s americkým režisérem Genem Terrusem. Dále popisuji mou práci na roli. V závěru zmiňuji můj přínos ze zkoušení inscenace. Annotation: Reflection by Pavlína Palmovská about graduate’s role: Runaway in the musical Light under Café Brel. This reflection tries to explain the course of training time and cooperation with the American director Gene Terruso. I also describe my role. Finally, I recall the personal contribution for me. 2 Absolventský výkon: Holka na útěku Inscenace: Světlo pod Café Brel – Gene Terruso, Jacques Brel Premiéra: 12.2.2017 v Divadle na Orlí REALIZAČNÍ TÝM : Hudba a texty : Jacques Brel Scénář a režie : Gene Terruso – volně na motivy díla Morta Shumana a Erika Blau Překlad : Michal Zahálka, Miroslav Ondra Dramaturgie : Miroslav Ondra Aranžmá a hudební nastudování : Tomáš Küfhaber Hudební příprava : Dada Klementová, Lenka Císařová Choreografie : Hana Litterová Kostýmy : Lucie Sedláčková Scénografie : Lenka Řezníčková Produkce a asistent režie : Michaela Rusňáková Světelný design : Tomáš Příkrý Projekce : Nikola Pracná Zvuk : Dušan Souček 3 OSOBY A OBSAZENÍ : Pianista : Tomáš Küfhaber j.h. Gentleman : Robin Schenk Lady : Diana Velčická / Martina Pawerová Herečka : Veronika Morávková / Marianna Polyáková Voják : Patrik Földeši j.h. Holka na útěku : Pavlína Palmovská / Marianna Polyáková Taxikář : Ondřej Halámek Kapela pod vedením Tomáše Küfhabera : Klavír : Tomáš Küfhaber Flétna : Milan Vaněček / Martin Sobol / Aneta Herková Kontrabas : Juraj Valenčík DĚJ : Děj muzikálové revue s písněmi známého šansoniéra Jacquesa Brela : Světlo pod Café Brel se odehrává v londýnském hudebním klubu za druhé světové války a momentálního bombardování. Zde svede osud dohromady sedm odlišných lidí – starší pár, taxikáře, mladou herečku, vojáka (dezertéra) a mladičkou dívku, která právě utekla z domova. Schovávají se před nebezpečím, seznamují se prožívají několik společných hodin plných napětí, strachu, ale také smíchu, lásky a přátelství. Jejich heslo nakonec zní : ,,Bez lásky je moře šedivé“. 4 GENE TERRUSO Gene Terruso je americký režisér a pedagog, profesor na University of the Arts ve Philadelphii, kde strávil 14 let jako děkan Divadelní fakulty a člen Hudební fakulty. Byl také čtyři roky uměleckým ředitelem Provincetown Playhouse, prezidentem nejstarší herecké konzervatoře v zemi – American Academy of Dramatic Arts v New Yorku a je mimo jiné zakladatelem SummerNITE Theatre. Terruso má za sebou dlouhé působení i jako dramaturg, producent, autor či reportér, Broadway ovšem dobyl jako herec. Studoval v Hollywoodu u Sanforda Meisnera a po dobu dvou let mu byl i asistentem, je celostátně uznávanou autoritou na Meisnerovo dílo. Na Broadwayi vystupoval s umělci jako Colleen Dewhurst, Jerry Stiller, Avery Brooks nebo Liza Minnelli. K nedávným úspěchům mimo Broadway patří jeho role v premiérách Barrow Group Theatre a režiséra Michaela Wellera ,,Buying Time“ a ,,An Uncertain Hour“, které získaly prestižní chicagské Ceny Josepha Jeffersona. Pracuje také ve filmu a televizi, učí filmové herectví na univerzitách v NYC a ve Philadelphii. Je autorem několika divadelních her a muzikálů včetně ,,A Gentleman's Game“ (Off-B'way's WPA Theatre) a ,,Babbacombe Lee“, hudební revue ,,Johnny Mercer : We Remember You“ a rockové opery založené na hudbě The Kinks ,,A Rock and Roll Fantasy“ (The ArtsBank, Philadelphia). V současné době vyučuje díky stipendiu Fulbrightovy komise na Janáčkově akademii múzických umění a na Masarykově univerzitě v Brně. Gene Terruso (Zdroj: Pavlína Taubingerová) 5 VZNIK TITULU : SVĚTLO POD CAFÉ BREL Inscenaci předchází hudební revue s písněmi známého šansoniéra Jacquesa Brela, s názvem ,,Jacques Brel is alive and well and living in Paris“. Premiéra se uskutečnila 22. ledna 1968 pod off – Broadway v New Yorku. Revue se uvádělo po dobu čtyř let, odehrálo se 1.847 repríz. Původními herci byli Elly Stone, Mort Shuman, Shawn Elliott a Alice Whitfield a režie se ujal Izraelec Moni Yakim. Revue, skládající se přibližně z dvaceti pěti písní bylo zpíváno dvěma muži a dvěma ženami. Brel přispěl hudbou a francouzskými texty, anglické překlady poskytli Eric Blau, manžel Elly Stone a Mort Shuman. Dva měsíce po premiéře, přesněji tedy 1. března 1968 vyšlo LP a díky velkému úspěchu se později uvedly revivly tohoto titulu, a to v roce 1999 na West Endu v Londýně a 2006 na off – Broadway v New Yorku. Roku 1975 se dílo dočkalo i filmové podoby, v produkci s American Film Theatre a v režii Denise Hérouxe. Jacques Brel zemřel tři roky po filmovém uvedení. Mort Shuman, Shawn Elliott, Alice Whitfield, Elly Stone (Zdroj: Don Hunstein) Gene Terruso je velkým obdivovatelem belgického šansoniéra Jacquesa Brela, není tedy divu, že se také pustil do režie tohoto titulu. Jak sám režisér říká : , Žádná hudba, kterou jsem kdy slyšel, nepromlouvá k lidské společnosti s takovou upřímností.‘ (Terruso, 2015) 6 Inscenaci pod názvem ,,Jacques Brel is Alive and Well … and Living in Paris“ Terruso nazkoušel se společností Steel River Playhouse v Newberry Loft na High Street v Pottstownu v Pensylvánii. Produkce Steel River rozšířila původní podobu inscenace tím, že dění zasadila do suterénu londýnského nočního klubu, a právě probíhající druhé světové války. Hra navázala na tehdejší trend Steel Riveru, který svou sezónu zahájil intimním hudebním revue, představující práci moderních populárních skladatelů. Show byla limitována, uváděla se pouze od 25. září do 4. října 2015. K hudebnímu nastudování celé inscenace Terruso přizval Joa Smitha, který si též zahrál roli Pianisty, o choreografii se postarala Ali Wetzel. Na obsazení šesti postav celé hry si dal režisér obzvlášť záležet, neboť zazpívat Brelovy písně tak, aby bylo zachováno jejich poselství a výpovědní hodnota není vůbec jednoduché. Terruso tedy sestavil prvotřídní obsazení, aby Brelovým písním vdechl život. V roli mladého vojáka se představil Steve Carrasco, roli Zpěvačky obsadila Mallory DeForest, Sandra Hartmanová ztvárnila postavu Lady, nejmladší roli, tedy Holku na útěku si zahrála blondýnka Abigail Allwein, o Gentlemana se postaral Allen Puy a roli taxikáře Terruso svěřil Robertu Tilleyovi. Když Brelovy hity navštívily české prostředí, nemělo dílo pojmenování. Ihned začaly překlady a úpravy textů, o které se režisér postaral společně s Michalem Zahálkou a Miroslavem Ondrou. Chtěl mít stoprocentní kontrolu nad kvalitou překladu, nechával si tedy dokonce převádět již přeložené texty zpět do angličtiny. Není se čemu divit, vždyť obsah autorových myšlenek je v tomto případě to nejpodstatnější na celé inscenaci. To byl také důvod, proč nám byly některé texty dodány až dva týdny před premiérou. Gene se podílel nejen na překladu, byl také přítomen téměř u všech korepetic s Tomášem Küfhaberem a u zkoušení pohybových scén, které někdy dokonce sám vymýšlel. Myslím, že obsazení rolí nebylo v našem případě vůbec jednoduché. Režisér jistě vybíral podle typů. Jistě, obsadit mladičkou Holku na útěku není nic tak obtížného, ovšem co Lady a Gentleman, které si sám představoval jako starší pár kolem šedesáti let? Nakonec i přes některé změny v obsazení, zvolil Gene Terruso tu nejlogičtější variantu. Do role Lady obsadil Dianu Velčickou v alternaci s Martinou Pawerovou a Robina Schenka pověřil rolí Gentlemana. Obsazení bylo tedy v celku jasné, stále ale naše inscenace neměla pojmenování. Název jsme konzultovali a hledali všichni společně, přičemž vznikl titul ,,Světlo pod Café Brel“. Café Brel byla naše smyšlená kavárna, noční klub, který má být útočištěm v krizové situaci. Název skrývá mnohé. Co je vlastně ono světlo – naděje či konec? 7 SETKÁNÍ V CAFÉ BREL V pondělí, 28.listopadu 2016 jsme poprvé usedli s Genem Terrusem ke společnému stolu a práce na naší třetí absolventské inscenaci mohla začít. Už po cestě na zahajovací zkoušku jsem si uvědomila, že celé zkoušení bude probíhat v angličtině. Moje angličtina je průměrná, tudíž jsem se obávala jisté jazykové bariéry. Když jsem se režisérovi na zahajovací zkoušce omluvila za mou angličtinu, odpověděl, že se nemusím za nic omlouvat, protože on zase neumí česky, takže jsme na tom stejně. V té chvíli jsem pochopila, že i navzdory jazykové bariéře bude spolupráce velmi přínosná. Abychom neztráceli čas, začali jsme ihned číst. Myslela jsem si, že zpívané texty budeme přeskakovat a přečteme si jen mluvené slovo. Právě písně ale byly onou hádankou, kterou jsme následně luštili celé zkušební období. Trvalo dlouho, než jsme dostali vůbec první české texty, četli a zkoušeli jsme tedy v angličtině. Byla to pro mě výzva, protože porozumět významům v tom správném slova smyslu a nacházet motivace, vodítka pro postavu a jisté klíčové momenty v písních nebylo vůbec jednoduché. Gene Terruso dbal na to, abychom se nestyděli za své nepochopení a mohli se o věcech, kterým nerozumíme otevřeně bavit. Na každé čtené zkoušce jsme si s mou alternací Mariannou Polyákovou sedli naproti sobě a všechny zásadní věci jsme konzultovaly společně, hlavně kvůli zmíněné angličtině. Probíraly jsme naši postavu ze všech stran, ovšem každá ji vnímala podle sebe. Gene Terruso požadoval absolutní