Víra V Jednoho Boha, Náboženská Situace V Socialistické Albánii
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Univerzita Karlova v Praze Fakulta humanitních studií Katedra obecné antropologie Obecná antropologie – integrální studium člověka Bc. Přemysl Vinš Enverismus - víra v jednoho Boha, Náboženská situace v socialistické Albánii Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Nešpor, Ph.D. Praha 2009 Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato práce byla zpřístupněna v příslušné knihovně UK a aby byla prostřednictvím elektronické databáze vysokoškolských kvalifikačních prací v repozitáři Univerzity Karlovy používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem. V Praze dne 16.6.2009 Přemysl Vinš:____________________________ Na tomto místě bych rád poděkoval svému vedoucímu diplomové práce, PhDr. Zdeňkovi R. Nešporovi, Ph.D., za pomoc s formulací tématu a za cenné rady během psaní práce. Velký dík rovněž patří PhDr. Lucii Storchové, Ph.D., jejíž mnohá doporučení byla v práci zohledněna. V neposlední řadě děkuji Mgr. Tomáši Chrobákovi, Ph.D., bez jehož pomoci bych pro tuto práci velmi složitě sháněl pramenný materiál, a Mgr. Šárce Matouškové za její korekturu a technickou pomoc. OBSAH Abstrakt/Abstract ........................................................................................................................5 Přehled odlišností v albánské výslovnosti ..................................................................................6 Předmluva ...................................................................................................................................7 1. ÚVOD.....................................................................................................................................8 2. ALBÁNIE NA CESTĚ K ATEISTICKÉMU STÁTU ....................................................29 2.1 První fáze - boj proti kléru (1944-1949).................................................................34 2.1.1 Oficiální kroky státu/legislativa...............................................................34 2.1.2 Politické procesy......................................................................................36 2.2 Druhá fáze – podmanění církví (1949-1960)..........................................................41 2.2.1 Oficiální kroky státu/legislativa...............................................................41 2.2.2 Politické procesy......................................................................................45 2.3 Třetí fáze – období do zákazu náboženství (1960-1967)........................................48 2.3.1 Oficiální kroky státu/legislativa...............................................................49 2.4 Čtvrtá fáze - Albánie ateistickým státem (1967-1990)...........................................52 2.4.1 Politické procesy......................................................................................54 3. NÁBOŽENSTVÍ NÁSTROJEM A OBJEKTEM PROPAGANDY ..............................56 3.1 Náboženství ve službách nepřátel Albánie .............................................................56 3.2 Náboženství symbolem včerejší Albánie................................................................64 3.3 Vědecká argumentace proti náboženství a cesty k jeho odstranění........................73 3.4 Nové náboženství – „enverismus“..........................................................................90 3.5 Místo náboženství a církví v albánském historickém příběhu..............................102 4. ZÁVĚR ..............................................................................................................................118 5. BIBLIOGRAFIE...............................................................................................................125 6. OBRAZOVÁ PŘÍLOHA..................................................................................................131 Abstrakt Tématem diplomové práce je náboženská situace v Albánii v letech 1946 až 1990, kdy byla v Albánii u moci komunistická strana, v jejímž čele až do roku 1985 stál Enver Hoxha. Práce podrobně mapuje legální vývoj náboženství v Albánii po druhé světové válce a po roce 1967, kdy byly veškeré náboženské instituce postaveny mimo zákon a kdy bylo znemožněno svobodné vyznání víry. Diplomová práce se však především zabývá analýzou albánských pramenů (tisk a literatura) a představuje protináboženské argumenty albánského komunistického státu a roli, kterou náboženská tématika sehrála v propagandě albánského státu proti vnějším a vnitřním nepřátelům, v legitimizaci politických kroků učiněnými nejvyššími albánskými představiteli a v konstrukci historického příběhu albánského státu a národa. Na albánský případ je rovněž uplatněna teorie politického náboženství (Voegelin, Aron, Maier). Abstract The subject of this thesis is the religion situation in Albania between 1946 and 1990. It is a period, in which the communist party - lead by Enver Hoxha till 1985, had rule over the country. This work deals in detail with the legal development of religion in Albania after the Second World War and after 1967, when all the religious institutions were outlawed and free religious belief was proscribed. However, this thesis focuses mainly on the analysis of Albanian written sources (press and literature) and it presents the antireligious arguments of the Albanian communist state and the role which the religious issues played in the propaganda of the Albanian state against the inner and outer enemies, in the legitimisation of politics of high Albanian political representatives and in the construction of the historic tale of the Albanian state and nation. We applied the theory of political religion (Voegelin, Aron, Maier) on the Albanian case. Klíčová slova : Albánie, zákaz náboženství, předsudky, nepřátelé, zaostalost, pověry, Enver Hoxha, nacionalismus, socialistická kultura, politické náboženství 5 Přehled odlišností v albánské výslovnosti: Tato práce se důsledně snaží zachovávat albánský pravopis použitých místních názvů a jmen osobností. Následující tabulka uvádí odlišnosti ve výslovnosti albánských hlásek oproti češtině. Výslovnost se v jednotlivých regionech Albánie může lišit a uváděný přepis tak přibližně odpovídá spisovné podobě albánštiny, jejímž základem je jižní – toskická – varianta albánštiny. 1 albánské písmeno: výslovnost: Ç odpovídá českému „č“ Dh asi jako anglické znělé „th“ (ve slově that) Ë na počátku a uprostřed slova jako temné „e“, na konci slova prodlužuje předchozí souhlásku Gj přibližně jako české „ď“ L jako měkce znějící „l“ Ll jako tvrdě znějící „l“ Nj odpovídá českému „ň“ Q přibližně jako české „ť“, v některých oblastech se vyslovuje spíše jako „č“ Rr jako dlouze znějící silné „ŕ“ Sh odpovídá českému „š“ Th jako anglické neznělé „th“ (ve slově thing) X jako české „dz“ Xh jako české „dž“ Y jako temně znějící „y“ (podobné německému „ü“) Zh jako české „ž“ 1 Pro zpracování výslovnosti a při překladu úryvků z albánských pramenů byl použit Česko-albánský, albánsko- český slovník od autorů Tomková, Monari (Tomková, Hana; Monari, Virgjil: Albánsko-český, česko-albánský slovník, Praha 2007) a výkladový slovník albánského jazyka (Thomai, Jani a spol.: Fjalor i gjuhës shqipe, Tiranë 2006). 6 Předmluva Tématem této diplomové práce je náboženská situace v socialistické Albánii a zkoumání podob protináboženské agitace, která v Albánii nabyla na intenzitě ihned po skončení druhé světové války, po nastolení komunistické vlády. Důvodem, proč jsem se začal zabývat tímto tématem, je především můj dlouholetý zájem o Albánii, zejména o dějiny Albánie ve 20. století a zájem o odlišnosti mezi jednotlivými státy východní Evropy, kde byly až do konce 80. let u moci komunistické strany. O dějiny bývalých socialistických zemí dnes existuje poměrně značný zájem, stejně jako je mezi širokou veřejností zájem o způsob života v těchto zemích před rokem 1989. Každý zájemce má dnes možnost seznámit se s mnoha běžně dostupnými publikacemi, které se zeměmi bývalého východního bloku zabývají z mnoha hledisek. Avšak informací o socialistické Albánii je dosud stále málo a to i přesto, že tato země zaujímala mezi ostatními socialistickými zeměmi naprosto ojedinělé postavení. Byla to jedna z nejuzavřenějších a nejchudších zemí Evropy, která byla prakticky až do začátku 90. let symbolem tvrdé komunistické diktatury. Neznalost poměrů v socialistické Albánii mezi českou veřejností mě přivedla k myšlence zabývat se hlouběji albánským komunismem. Bylo však třeba najít konkrétní téma, které by ilustrovalo onen „zvláštní“ albánský případ. Po dlouhém přemýšlení jsem dospěl k tomu, že takovým tématem je náboženská situace v Albánii. Postoj albánského státu k náboženství byl totiž jedním z nejvýraznějších jevů, které symbolizovaly albánský komunismus. Kromě toho mělo náboženské téma daleký přesah k jiným jevům albánské socialistické společnosti. Domnívám se, že právě téma náboženství umožňuje dostatečně široký vhled do života v socialistické Albánii a vysvětluje, v čem se Albánie odlišovala od ostatních zemí východní Evropy. Přemysl Vinš 7 1. Úvod Tato práce se věnuje tématu, kterému se v českém prostředí dosud nedostalo téměř žádné pozornosti a které je i v zahraničí zpracováno zatím jen částečně. Předmětem zkoumání je náboženská situace v socialistické Albánii v letech 1944 až 1991. Toto časové vymezení pokrývá období, kdy chod Albánie určovala politika marxisticko-leninské Komunistické strany Albánie (PKSh), která se později přejmenovala na Albánskou stranu práce (PPSh). 2 Po většinu tohoto období – až do své smrti v roce 1985 – stál